Jaro už je v plném proudu a je to až neuvěřitelné, ale další vydání našeho Koktejlu odstartovává poslední dva měsíce do konce školního roku. Dubnové ingredience se nesou v duchu jarních dní a oslav naší planety Země, ale dočtete se v něm opět o mnoha dalších akcích. Doufáme, že si i tentokrát každý z vás najde to „své“ a že vás příjemně osvěží.
2. strana:
Citát měsíce Vyneseno z ředitelny
3. strana: Jarní dny
4. – 6. strana:
Velikonoce ve škole
besedujeme
Bádáme a
7. – 9. strana:
V zákulisí
10. – 12. strana:
Oslava Dne Země
Janáčkova divadla a nejen to…
jak se patří… Ekoznámky
17. strana:
Rozhovor s …
13. – 16. strana:
Oucmanice trochu jinak … 18. – 20. strana:
Názory mudrců Bez techniky??? Móda & Styl
21. – 22. strana:
Trochu větší domácí mazlíček S Michalem na Ukrajinu
Už poněkolikáté
S Ivem do světa počítačů
v Africe
23. – 24. strana:
5. ročník / duben 2015 ZŠ KOKTEJL a MŠ 1, Svitavy SOKOLOVSKÝ - 1 Sokolovská - DUBEN 2015
Elbert Green Hubbard byl americký spisovatel, filozof a editor, prezident Roycroftovy nakladatelské korporace, významná osobnost mediálního průmyslu 19. století.
„Největší chyba, kterou
v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ Elbert Hubbard
Citát měsíce vybrala Hanka Vodehnalová
Milí čtenáři, v polovině dubna proběhl zápis do mateřské školky. Zájem byl opravdu velký, což nás samozřejmě těší. V září tak budeme moci opět přivítat nové děti v naší pěkné mateřské školce. Na konci dubna naše škola organizovala dvě velké akce s environmentální tematikou. První, která se konala ve čtvrtek 23. dubna, nazvaná Den země s veřejností a druhá, tradiční na naší škole, Den Země spojená se sběrovou akcí a úklidem okolí školy a rybníku Rosnička. Oběma akcím přálo krásné počasí a myslím si, že se opravdu vydařily. Hlavními organizátorkami byly paní učitelky z našeho sboru - M. Rusková a J. Macenauerová, kterým patří velký dík. Samozřejmě i všem spoluorganizátorům, tj. všem učitelům, panu školníkovi Petru Břenkovi, jenž připravoval po celý den skvělé pečené brambory na ohni a také žákům osmé a deváté třídy coby pomocníkům. Hned začátkem května se uskuteční adaptační kurzy pro naše budoucí prvňáčky. Ty proběhnou v termínech 5. 5., 12. 5. a 19. 5. vždy od 16 do 17 hodin. Smyslem těchto setkání je seznámit se se svými budoucími spolužáky, paní učitelkou a s prostředím prvních tříd. Rádi vidíme, když 1. září vstupují naše děti do školy s radostí a úsměvem. Na závěr jsem si schválně nechala nejdůležitější událost pro každou školu a tou je zkouška znalostí a dovedností žáků. Ve dnech 15. a 16. dubna žáci páté a deváté třídy absolvovali pilotní ověřování přijímacího řízení na SŠ. Musím říci, že prokázali velmi dobré znalosti z českého jazyka i matematiky. Všichni žáci devátého ročníku se dostali na jimi preferované střední školy, mnozí si mohou vybírat, jelikož se dostali na obě. Jejich dosažené výsledky z obou předmětů potvrzují velmi dobrou připravenost. Také naši páťáci byli úspěšní a všichni, kteří se hlásili na víceleté gymnázium, byli přijati. Takže, naši milí budoucí studenti! Ve škole je jedno kruté, ale nezbytně nutné pravidlo. V okamžiku, kdy vás nemusíme přemlouvat k učení a kdy se učíte takříkajíc sami , musíte jít zase dál, abyste se mohli stále více rozvíjet. Já za sebe můžu říci, že mi naše hodiny matematiky budou opravdu chybět!
„Učitelé otevírají dveře, vejít musí žák sám.“ (moudré čínské přísloví) SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 2 - DUBEN 2015
Alena Vašáková
Letos připadly Velikonoce na 6. dubna, ale přesně o týden dříve, v pondělí 30. března před ředitelským volnem a prázdninami, jsme měli pondělí plné jara a Velikonoc ve škole. Vzhledem k úspěšnosti vánočních dílen se uskutečnila stejná akce, ale stromečky, hvězdy a sněhuláky vystřídala vajíčka, kuřátka, zajíci nebo pomlázky. Však se sami podívejte, co všechno se dalo vyrobit a vyzkoušet během velikonočních dílen... K. Procházková – Jarní zápich do květináče H. Kopecká – Papírový zajíc M. Škraňková – Keramický magnet na lednici, zápich do květináče, figurka A. Stavělová – Papírové velikonoční překvapení M. Rusková – Jarní zelená hlava P. Janků a K. Křičková – Easter in Britain M. Luňáček – Pletení pomlázek P. Andresová – Jarní girlandy do oken (motýlci, květiny, …) J. Pospíšilová – Velikonoční zápich J. Macenauerová – Vajíčkové pokusy a velikonoční čarování A. Komůrková – Jarní ptáček na větvičku P. Šimková a J. Sirková – Velikonoční kuřátko z piškotů a beruška z muffinku
Velikonoční vyrábění si samozřejmě užily i děti na Pražské, kde pro ně paní učitelky s pomocí deváťáků připravily 5 dílen.
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 3 - DUBEN 2015
S žáky deváté třídy jsme si připravili Badatelské dopoledne pro naše žáčky třetí, čtvrté a páté třídy. Pro většinu z nich to bylo po Velikonocích milé překvapení. Žáci deváté třídy si nachystali tato stanoviště: Neviditelné písmo, Záhadné brčko, Zábavné magnety, Zlomená lžička, Nafouklý balónek, Barevný chameleon, Barevné obláčky, Solná lampa, Obrazce na mléce, Hoření hliníku a Sopka. Kromě pokusů si deváťáci nachystali malé občerstvení. Žáci prvního stupně dostali pracovní list. Po návštěvě každého stanoviště dostali razítko a pokračovali dál. Všichni si vyzkoušeli všechny pokusy. Na zadní straně pracovního listu měli k vyplnění i křížovku s tajenkou. Díky této akci se seznámili s tím, co je čeká na druhém stupni. Něco málo už znali, ale mnoho pokusů pro ně bylo nových. Pro většinu žáků prvního stupně bylo nové i to, že se podívali do učebny globální výchovy a do chemické laboratoře. Malým badatelům se dopoledne moc líbilo a chtěli by si jej zopakovat, někteří dokonce i každý týden. Děkuji všem deváťákům za pomoc. Bylo to s vámi fajn.
Pár vtipných postřehů: Stanoviště Sopka: Lukáš: „Paní učitelko, oni si dělají, co chtějí…“ Moje reakce: „ To znám, když přijdu do deváté třídy.“ Lukáš i já se smějeme. Stanoviště Zlomená lžička: Pavel si strčil do kapsy druhou lžičku, kterou ohnul a zkřivil. Děti ze třetí třídy moc lom na rozhraní vzduch / voda neviděly, tak společně s Kubou dělali kouzlo. Do kádinky vložili lžičku, dali před kádinku bílý papír, v kádince přehodili lžičku za zlomenou a papír oddělali. Tak, kdopak z vás, třeťáčci, se nechal nachytat? Stanoviště Obrazce na mléce: Lukáš se na svém stanovišti trochu nudil a lákal žáky na své stanoviště svou výřečností. Jak to vypadalo? Asi takto: „Chcete vidět molekulární rozpojení atomů? Dívejte. Dáte barvu do mléka a molekuly uhlovodíku se promíchávají s molekulami vodíku a lze to vyjádřit diferenciální rovnicí… Rozumíte?“ Děti i já jsme koukaly. Kdybych nevěděla, že mluví kraviny, věřila bych mu. Jitka Macenauerová SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 4 - DUBEN 2015
A co na Badatelské dopoledne říkají prvostupňáci? Mně se líbilo nejvíc, že jsem dal něco do sopky a ještě nějakou vodu, a vznikla z toho láva. Výborné, musím pochválit! Nelíbil se mi ten pokus se lžičkou, hrozní podfukáři. Jiří M., 3. A Mně se nejvíc líbilo, jak vybuchla sopka, a chtěl bych poprosit paní učitelku Macenauerovou, aby se to konalo každý týden, prosím. Filip Š., 3. A Líbilo se mi záhadné brčko, jak viselo na zdi. A jak vyrábí statickou elektřinu. Jan D., 3. A Mně se líbily zábavné magnety, protože jak se to různě s tím magnetem pohybuje a dělá to různé tvary a obrázky. Magdaléna K., 3. A Mně se nejvíc líbilo to záhadné brčko, protože jsem to dělal na vlasech. Marek V., 3. A Mně se líbil barevný chameleon. Mohli jsme tam dávat do zkumavek s roztokem červeného zelí nějaké prášky. Tomáš H., 3. A Měl jsem strach z neviditelného písma, protože mi papírek shořel. Líbila se mi sopka, protože z ní tekla láva. Jakub V., 3. B Děkuju za projekt, byl moc hezký a líbila se mi všechna stanoviště. Děkuji, paní učitelko Macenauerová! Pavlínka Š., 3. B Děkuji za badatelské dopoledne. Bylo to nejlepší učení, které znám! Zoe P., 3. B Dodatek paní učitelky Aleny Stavělové: I já se připojuji a velice, Jituško, děkuji za opravdu krásnou a velmi poučnou hodinu bádání! Krásné! Fakt moc díky, těším se na další... Paní učitelka Macenauerová a deváťáci si pro první stupeň připravili badatelské dopoledne. Měli tam zábavné vědecké pokusy. Podle mě byla nejlepší sopka. Určitě si s tím dali hodně práce, moc jim za to děkuji... Martin Č., 4. A Děkuji deváťákům, líbilo se mi, co pro nás připravili s paní učitelkou Macenauerovou. Mezi tři nejlepší stanoviště bych dala: Zábavné magnety, Sopka a Hoření hliníku. Šárka K., 4. A Tohle dopoledne se mi moc líbilo, všechna stanoviště byla moc zajímavá. Moc se mi líbilo, jak jsme vlévali do zkumavek citrón a byla z toho jiná barva. Také se mi líbilo, jak jsme brčka zahřáli a jak pak držela na zdi. Chtěla bych poděkovat všem za pěkné dopoledne. Jolana S., 4. A Ve čtvrté hodině jsme šli do učebny globální výchovy a tam byla různá stanoviště. Nejvíc se mi líbilo stanoviště Barevný chameleon a Zábavné magnety. Nejvíc mě asi překvapilo, že se z mléka dá udělat tajný dopis. Jirka H., 4. A SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 5 - DUBEN 2015
Když jsme se vrátili po příjemném prázdninovém týdnu do školy, čekalo tady na nás velmi milé překvapení. Čtvrtou hodinu se celá čtvrtá třída vypravila do učebny globální výchovy. Když jsme vešli dovnitř, byla celá třída natěšená a překvapená. Bylo tam plno různých stanovišť s pokusy. Třeba tam bylo psaní mlékem, které šlo přečíst jen nad ohněm. Další tam bylo stanoviště s pokusem se statickou elektřinou. Ještě jsme k tomu plnili různé úkoly, a když to skončilo, ve třídě jsme si vyplnili křížovku, kde nám vyšlo - VĚDA JE BEZVA. Já si taky myslím, že věda je bezva, a móóóc bych chtěla poděkovat deváťákům a hlavně paní učitelce Macenauerové, že to takhle hezky připravila...
Noemi N., 4. A
Badatelské dopoledne se mi moc líbilo. U některých stanovišť jsme si to zkoušeli sami a to se mi právě líbilo. Některá se třeba nepovedla, ale většina ano. Jsem ráda, že to pro nás paní učitelka a deváťáci připravili. bez jména, 5. A
Členové přírodovědného kroužku Globe se sešli s panem profesorem Jiřím Machem, odborníkem na ornitologii, aby jim pověděl něco o kachnách divokých, které členové kroužku pozorují pro svůj projekt na Globe. Když jsme přišli za panem Machem, začali jsme se ho ptát na informace o kachnách. Zjistili jsme spoustu informací. Například že kachny, které jsou u nás na zimu, většinou přilétají z Ruska a Finska. Z Ruska a Finska k nám přilétají kvůli tomu, že je tady zima teplejší než tam. Velmi nás to zajímalo, zapojovali jsme se do rozhovorů, ptali se na spoustu otázek a přidávali různé příběhy a zábavné historky, které jsme s kachnami zažili. Dále jsme si povídali o nepřátelích kachen. Ve většině případů jsou to orlové a občas i sokolové, pes a kočka nebo i dravé ryby, jako jsou sumec či štika. Zjistili jsme, že kachny létají stejně rychle, jak jezdí auto, to je asi 70 - 90 km/hod. Kachny mají ve velké spoustě případů takzvaný „vztah na celý život“, páří se jednou za rok. Kachny mají mnoho parazitů, mohou přenášet i nemoci. Ale nemusíte se bát. Když jste v běžném kontaktu s kachnou, tak se nemoc nemůže přenést. Pro kachny je vždycky nejdůležitější mít dostatek potravy.
Pamatujte!!! Kachny by se měly krmit salátem a zrním!!! Nikdy plesnivým ani čerstvým pečivem!!! Velmi nás to bavilo a zajímalo. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých a užitečných věcí ohledně kachen a určitě tyto vědomosti použijeme při tvorbě plakátu. Snad se takhle ještě sejdeme. Jitka Macenauerová, Kateřina Ebertová, 6. třída SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 6 - DUBEN 2015
Absolvovali jsme JEDENÁCTÉ putování za kulturou, ale POPRVÉ nás čekala opera. O průběhu celého výletu i informace o Janáčkově divadle, které jsme navštívili POPRVÉ, napsala Káťa Ebertová z šesté třídy.
také
10. dubna v 14 hodin jsme se sešli před školou a vyrazili do Brna. Cesta utekla velmi rychle a za hodinku jsme byli v Brně. Nejprve nás paní učitelky Andresová, Půlkrábková a Macenauerová zavedly na náměstí Svobody, kde jsme měli necelou hodinu rozchod. Náměstí bylo velmi krásné a asi nejvíce nás zaujala fontána. Po rozchodu jsme vyrazili zpátky k divadlu a převlékli se v autobuse. Poté jsme chvíli čekali před Janáčkovým divadlem, dokud si pro nás nepřišli žabáci, aby nás zavedli na netradiční prohlídku do podzemí divadla. V zákulisí divadla byla hrozná mlha, tma a z té tmy na nás „vybafovala“ strašidla. Bylo to strašidelné! Když jsme došli přes podium až do předsálí, dostali jsme vstupenky a šli se posadit do sálu. Z bočních lóží zpívali papouchové, pod námi zněl krásný orchestr a na podiu byly různé rostliny, stromy, žáby a jiné bytosti. Za chvíli jsme se přenesli do krásné země jménem Mytologie. Zde se objevily hlavní postavy - Papouch, Žabák a jedna dívka – Penelopé. Bylo to nádherné! Jen co jsme vyšli z divadla, rozběhli jsme se k fontánám, které svítily a měnily barvy. Domů jsme přijeli kolem 21. hodiny. Rozhodně to byl krásný zážitek a myslím si, že bychom tam všichni rádi jeli znovu.
Něco málo o Janáčkově divadle Janáčkovo divadlo - Rooseveltova 1, Brno, bylo vystavěno v letech 1961-1965. Historie jeho vzniku však sahá již do samých počátků existence Národního divadla v Brně - a je historií mnohaletého úsilí o zbudování samostatné reprezentativní budovy českého divadla, hledání prostoru, prostředků a architektonického řešení. Monumentální budova, zčásti obklopená městským parkem, nesoucí znaky tradicionalismu, určena především pro velká operní a baletní představení klasického i moderního repertoáru, byla slavnostně
otevřena 2. října 1965. Hlediště je uspořádané jako stupňovitý amfiteátr. Kapacita divadelního sálu je 1055 míst, sál je možno přizpůsobit ke konferencím, slavnostním setkáním i koncertům. Prostory foyer a prvního patra mohou sloužit i jako místo ke slavnostním přípitkům, rautům a koncertům nenáročným na akustiku. V prvním patře divadla jsou výstavní prostory, stejně jako dva salonky - ředitelský a primátorský. Je možné domluvit i catteringové služby.
To je ale banda, co? SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 7 - DUBEN 2015
Opera ČAROKRAJ doslova učarovala mladším i starším … Musím se přiznat, že jsem dlouho váhala, zda nabídnout našim svěřencům v dalším putování za kulturou právě operu. Je to přece jen pro žáky základní školy vzdálenější žánr. Máme za sebou několik muzikálů, činoher – jak komediálních, romantických, tak i dramatických, … ale operu? To ještě ne. Za pokus to však stálo! Počet zájemců překročil možnou hranici, takže v řadě čekalo na svoji příležitost ještě několik dalších náhradníků. Opera si u mnohých z 58 účastníků místo v srdci určitě našla. Jsem za to moc ráda a těším se na další společná putování. Že by ještě letos? To se uvidí. Petra Andresová Co nejvíc zaujalo ty, pro které bylo putování za kulturou premiérou: V únoru nám paní učitelka Andresová nabídla zúčastnit se zájezdu do Janáčkova divadla na operu. Hned jsem věděla, že bych ráda jela. Na druhou stranu převládal strach, že mě to nebude bavit, protože jsem na opeře nikdy nebyla. Mé obavy byly ale naprosto zbytečné. Samotné představení i chování herců k nám mě „dostalo“. Do divadla jsme vešli tajemným podzemním vchodem. Ocitli jsme se v kouzelné říši s bájnými bytostmi, které se dorozumívaly, místo slovy, zpěvem. Děj byl o čarovné knize, kterou ukradli nepřátelé hlavních postav – baziliškové. Papouch, Žabák a Penelopka se vydali knihu najít, aby jejich Země znovu rozkvetla. Během cesty zažili mnoho dobrodružství. Potkali se se spoustou krásných zvířat. Nakonec všechno dopadlo dobře – ztracenou knihu našli a jejich říše opět rozkvetla. Nejvíce se mi líbily hlavní postavy – Papouch, Žabák, dívka, která ztratila housle (Penelopka), antilopy a lasičky a znělka: „Jednou za padesát let, může být rozkvetlá zem.“ Všem doporučuji navštívit Janáčkovo divadlo. Moc se mi to líbilo. Veronika Stránská
Celý den jsem se těšila. Když jsem s kamarádkami nastoupila do autobusu, začala jsem se obávat, že to bude opera pro dospělé. Nevím, jak to mám popsat, ale překvapilo mě to, bylo to super. Nejdříve jsme šli na prohlídku do podzemí, bála jsem se. Pak do zákulisí (to jsem nikdy v životě neviděla!!!) Byl to nehezčí výlet, na kterém jsem ve svém životě byla. Tereza Pastušťáková
Před divadlem stály průvodkyně, které měly na cedulích napsáno: Vlkodlaci, Lasičky atd. Potom na nás přišli žabáci, kteří nás prováděli po katakombách. Bylo to dost strašidelný. Z katakomb jsme vstoupili do sálu divadla. Bylo to jako v pohádce. A pak už začala opera. Byl to nejlepší výlet a určitě bych jela znovu. Vendula Dvořáková Na opeře v Janáčkově divadle v Brně jsem byla poprvé a byl to velký zážitek. Opera byla o probuzení říše Mytologie. Její kouzelnou knihu ukradli bazilišci. Penelopka, Papouch a Žabák ji šli hledat. Zažili spoustu dobrodružství, potkali mořské panny, vlkodlaky i lasičky. Opera byla nádherná a určitě pojedu příště zase. Veronika Soukopová Když jsme chodili v podzemí, bylo to moc krátké. V sále mezi sedadly chodily kouzelné víly. Všichni hezky zpívali, ale nejhezčí byla kniha. Celé se mi to líbilo. Julie Neumeisterová Před vystoupením nás čekala prohlídka podzemí, ale byl jsem z ní zklamaný, protože byla krátká a v podzemí jsme vlastně ani nebyli. Divadlo je ale moc hezké a opera se mi moc líbila. Nejvíce mě zaujaly surikaty (lasičky, pozn. red.), které tančily ve vystoupení. Už se těším na další výlet. Martin Bahenský
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 8 - DUBEN 2015
Opera Čarokraj se mi moc líbila. Zaujaly mě hlavní postavy i příběh, který byl napínavý i vtipný zároveň. Na opeře jsem byla poprvé a doufám, že ne naposledy. Byl to pro mě příjemný zážitek. Denisa Bajtková Divadlo se mi velmi líbilo. Budova byla krásná a atmosféra taky. Ze začátku jsem se trochu bála, že to bude třeba pro mladší žáky, ale pak jsem zjistila, že mě to strašně bere. Hrozně se mi to líbilo. Já dost obdivuji ty herce, protože dokážou bez pauzy zpívat, pamatovat si text, tančit a k tomu všemu jim je krásně rozumět. Rozhodně krásný zážitek! Katka Ebertová Provedli nás podzemím divadla, byla to bomba! Ale čekala bych to delší. Opera byla strašně pěkná, hezky provedená a zpěvákům bylo krásně rozumět. Řekla bych, že se to všem líbilo. Určitě bych šla znovu. Michaela Liškutinová Do divadla jsem se moc těšil, protože jsem nikdy na opeře nebyl. Málem jsem ale nejel, protože místa už byla obsazená. Když mi ale paní učitelka řekla, že ještě můžu jet, byl jsem nadšený. Operní představení s názvem Čarokraj bylo fantastické. Ten děj a ty postavy byly skvělé. Nejvtipnější a nejlepší byl Žabák. Nejskvělejší bylo, že byl nahoře na tabuli zobrazený text. No, a pak už jen návrat domů. František Vraspír
Konečně přišel ten den, na který jsme se tak těšili – pátek 10. 4. Jeli jsme do Janáčkova divadla v Brně. Vyrazili jsme autobusem od školy a v Brně nám daly paní učitelky rozchod. Asi za hodinu jsme se vrátili k autobusu, abychom se mohli upravit na večerní představení. První šly holky, potom kluci a vydali jsme se do divadla. Před samotným představením nás rozdělili do několika skupin. Do divadla jsme vstoupili tajuplným podzemím. Žabák nám ukázal směr cesty a dál jsme šli sami bílým tunelem, kde se pohybovala podlaha. Doprovázel nás ptačí zpěv. Pak jsme se usadili do křesel a začalo to, na co jsem se nejvíc těšila - opera. Jednou za padesát let se otevře svět zvaný Čarokraj. Ten přepadli baziliškové a vyhráli. Dvěma tvorům z Čarokraje se podařilo uprchnout – Papouchovi a Žabákovi. K nim se ještě přidala dívka Penelopé. Podaří se jim najít knihu, která jim řekne, jak mohou bazilišky porazit. Na ostrově najdou květinu. Komu ji přiloží k hlavě, ten začne poslouchat. Vyzkoušeli to na lasičkách a ty potom na bazilišcích. Podařilo se. Penelopé byla velkorysá a dala baziliškům poslední šanci, aby mohli žít společně v Čarokraji. Představení bylo super, plné vtipů a písniček. Přála bych si jet se školou zase na nějaké představení. Eva Franzová
Na pátek 10. dubna jsem se těšila. Před samotnou operou pro nás před divadlo přišel Žabák a šli jsme do podzemí, kde nás vylekala strašidla. Opera byla krásná. Byli tam lasičky, vlkodlaci, bazilišci, žabáci, Penelopka, Papouch a kouzelník Velebobule… Když opera skončila, šli jsme ven, kde svítily vodotrysky. Potom jsme jeli domů. Kristýna Kvapilová
Před operou nás průvodci rozdělili do čtyř skupin – Vlkodlaci, Lasičky, Čarotelata a Bazilišci. Potom přiskákali žabáci a zavedli nás do podzemí divadla. Vešli jsme do dveří a tam tma a kouř … a najednou na nás vybafl vlkodlak. Všichni zapištěli, jak se lekli. Dalšími dveřmi jsme se dostali na pódium divadla, které se začalo různě hýbat. Pak jsme si šli sednout a začalo to. Po divadle jsme šli k svítícím fontánkám, tam jsme si chvíli hráli (spíš zběsile řádili, pozn. red.) a pak jeli do Svitav. Moc se mi to líbilo a chtěla bych poděkovat paní učitelce za krásný výlet. Eliška Mazancová SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 9 - DUBEN 2015
V pátek 24. dubna se skupinky – třídy – zase po roce pustily do zvelebování okolí naší školy, haly Na Střelnici a rybníka Rosnička. Současně opět probíhala sběrová akce, o kterou se pod taktovkou pana učitele Luňáčka a dozorem paní učitelky Půlkrábkové postarali deváťáci a osmáci společně s paními učitelkami Sirkovou a Macenauerovou. Po náročném třídění papíru i sbírání odpadků se všichni již tradičně sešli na Rosně, kde si mohli dát limonádu a párky (děkujeme firmě LIKO), které opět výborně připravil pan učitel Novotný s kuchaři z devítky. „Čistící“ akce Den Země je na naší škole ale už opravdu tradicí. Aby se tento den a důležitost ochrany přírody dostala i mimo zdi školy, proběhla o den dříve - 23. dubna akce Den Země
s veřejností. Tu měla na povel paní učitelka Rusková s paní učitelkou Macenauerovou, která nám připravila přehled toho, co vše bylo k vidění, ale i k vyzkoušení během čtvrtečního odpoledne v celém areálu školy.
Stanoviště GLOBE Meteorologická budka – děti se mohly zblízka podívat na oplocenou meteorologickou budku. Podívaly se, co všechno naše meteorologická budka měří – maximální, minimální a okamžitou teplotu vzduchu a okamžitou vlhkost vzduchu. Vedle budky se v zemi také nachází srážkoměr. Čištění vody – děti si mohly vyzkoušet přefiltrovat špinavou vodu. Po filtraci získaly krásnou průhlednou čistou vodu. Hřbitov odpadků – děti přiřazovaly k počtu roků rozkladu správné odpadky. Jak vidí hmyz? – děti si mohly vyzkoušet, jak vidí hmyz svýma složenýma očima. Svůj hmyzí zrak poté zkoušely na překážkové dráze. Hmatky – ve hmatových pytlících zkoušely děti svůj smysl pro hmat. Mohly nahmatat kukuřici, šišky, mech, makovici, kamínky, polínko a jiné přírodniny.
Frotáž – pomocí voskovek si děti vytvořily frotáž kmene různých stromů. Popelář – popelářům se do jednoho pytle dostalo velké množství netříděného odpadu a děti jim ho pomohly správně roztřídit do barevných odpadkových košů. Zvuky semínek – ve skleničkách si mohly děti poslechnout různé zvuky pochutin – kolínek, rýže, čočky, máku apod. Každá sklenička měla při štěrchání jiný zvuk. Barvení přírodou – děti si na papír malovaly obrázek pomocí hlíny, písku, ohořelého klacíku, rozbitého květináče, květů a trávy. Barevná paletky – na bílé paletky si děti lepily listy a květy různých rostlin a vytvořily tak krásné barevné paletky. Opékané brambory – na konci areálu čekal na děti u ohniště pan školník, který opékal brambory v popelu.
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 10 - DUBEN 2015
Stanoviště ovál
Stanoviště v učebně výtvarné výchovy
o Hra na včelky – děti si zahrály na opylování rostlin. Zahrály si na včelky, které létaly z květu na květ, sosaly sladký nektar a přenášely pylová zrníčka. o Hra na rybky – děti pluly v potoce a na pokyn otáčely kapky vody. Některé kapky byly otrávené a rybky poté onemocněly. o Hra na žáby – 3 děti byly žáby a lovily pomocí balónků na šňůrce hmyz. Žabka, které ulovila nejvíce hmyzu – potravy – vyhrála.
Zelená hlava – do spodní části PET-lahví si děti daly hlínu a zasely semínka. PET-láhev ozdobily očičkama a nosem z víčka od PET-láhve. Závěsný kolotoč – z PETlahví si děti vyrobily závěsný kolotoč. PET - víčka zábavně – pomocí víček z PET-lahví vyrobily děti přáníčka pro svoje sourozence či rodiče.
Stanoviště v učebně globální výchovy
Skořápky s překvapením – do skořápek od vajíček zasadili děti semínka. Skořápky vložily do plat od vajíček a ozdobily je kamínky a mechem.
Kytička – pomocí obtiskování PETlahví na papír si děti vytvořily květ kytičky. Ke květu poté domalovaly stonek a listy. Postavičky – děti si vybarvily
Stanoviště ve třídě 2. A
šablonu s postavičkou, vystřihly vnitřek hlavy a pomocí posouvání obrázku na ruličce od toaletního papíru si domalovávaly různě se tvářící postavičky. Tužkovník – z ruliček toaletních papírů si děti vyrobily tužkovníky.
Odpočinkové
stanoviště,
kde si děti zahrály Ekologického Černého Petra, Ekologická pexesa, Ekologická kvarteta a Ekologické aktivity. Kromě toho také vytvořily mozaiku z víček od PET-lahví v podobě klauna nebo mandelu.
Projít si všechna stanoviště a užít si Den Země přišel nejen celý první stupeň, školka a družina naší školy, ale i školka z ulice ČSA a družina z Myšárny. Akci si všichni moc chválili (několik ohlasů od třeťáků v bublinách níže), k čemuž rozhodně dopomohlo jak skvělé počasí, tak organizace. Jménem paních učitelek děkujeme osmákům a deváťákům za pomoc! Mně se nejvíc líbilo, jak jsme dělali tužkovníky a jak jsme barvili kytkami a uhlím. Do těch tužkovníků jsem si už dala tužky. Byla jsem moc ráda. Moc se mi taky líbily ty včelí oči. Já bych nechtěla být včelou. Byl to můj nejlepší den.
Den Země byl úžasný. Líbilo se mi malování přírodou. A líbila se mi paleta, doma udělala radost mamince.
Ve čtvrtek 23. 4. se mi nejvíce líbily brambory a brýle se zrakem mouchy. Jinak bylo vše na stejné úrovni. Ale tužkovník se mi nelíbil.
Ve čtvrtek 23. 4. jsme se vydali plnit různé úkoly, vyrábět a něco se dozvědět. Mně se třeba líbilo opékání brambor a bylo by mně jedno, jestli by školu měli podpálit, aby se opekly.
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 11 - DUBEN 2015
Na ukázku pár EKOZNÁMEK zaslaných do soutěže
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 12 - DUBEN 2015
Když se řekne – Oucmanice, málokterý z žáků naší školy by nevěděl, o co jde. Ekocentrum se stalo už mnohokrát týdenním domovem prvostupňáků (hlavně třeťáčků) a v rámci projektu svitavského gymnázia „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání“ již dva roky po sobě domovem sedmáků. Pro letošní sedmáky si lektoři ekocentra – Tonda, Míra a Petra - připravili mnoho strategických her - Živá a mrtvá voda, Jezero, Welfare (blaho), Jak vylepšit dům; zajímavé a tvořivé aktivity – vlastní model ze dřeva, Na zahradě ekocentra vyrostlo týpí z vrbových prutů přírodní stavbu z proutí, pečení, stavbu hmyzího hotelu; nechyběl celodenní výšlap do okolí Chocně a Brandýsa nad Orlicí a celý program, během kterého holky a kluci hledali odpovědi na různé otázky, byl završen skupinovými prezentacemi na téma Ideální ekodům.
Práce se dřevem šla většině pěkně od ruky Že by tomu pomohla existence řezbářského kroužku na naší škole?
Příprava na návrh ideálního ekodomu
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 13 - DUBEN 2015
Z Brandýsa do Oucmanic - cestou necestou, polem nepolem, po kamení, po jehličí – naboso…
Architekti hmyzích hotýlků: Barča Boušková Matěj Drdla Honza Sauer
Barča Bártková Terka Bohuňovská Áďa Smetanová Patrik Bureš
Oucmanické veršování Přijeli jsme hned ráno, prostředí se na nás smálo. Statek se nám před očima objevil, Míra nás hned v dáli pozdravil. Poznali jsme Míru a Tondu, kteří stále mluvili o ekologickém fondu.
Byla tu i Petra, která s námi housky pekla. Seznámili jsme se v Sýpce, cítili jsme se všichni blízce. Společné hry jsme si zahráli a u toho se pěkně ohřáli i zasmáli. Bingo je tu nej, máme se tu hej!
Najdi pět rozdílů
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 14 - DUBEN 2015
Všemi známý osel Ámos, měl z naší „bandy“ radost. Po večeři jsme trénovali, pořádně jsme se u toho unavili. Už nás nic nenapadá, jen únava a spánek na nás padá.
H Martin: Akce byla suprová; seznámili jsme se více s přírodou, naučili se plánovat dům; našel jsem si nové přátele a vyzkoušel si, jaké to je chodit naboso. Těším se, až pojedu znova. Adéla: Líbilo se mi, jak byl naplánovaný program. Láďa: Nejvíce se mi líbila čtvrteční aktivita, když jsme stavěli kopuli; super byla celodenní túra; byla sranda na pokoji. Lukáš: Výlet, ohniště, párky, lidi, pokoje, večerka. Nikola: Programy a takové věci byly super; jak se k nám chovali dospělí. Kája: Byl jsem tady poprvé a neměl jsem tušení, jak to tady vypadá. Aktivity, u kterých jsem se bavil, byly skvěle vymyšlené. Moc se mi tu líbilo a jel bych klidně ještě jednou. Jirka: Zaujaly mě všechny hry, které jsme hrály; bavily mě prezentace. Dan: Dobré jídlo, nabitý program, rozpisy (kdy, kde), dostatek tekutin, teplá voda. Matěj D.: Nejvíc mě zaujalo vyrábění hmyzího hotelu; hrozně se mi líbilo, jak jsme šli z Brandýsa bosí; jídlo je tu super. Chtěl bych sem jet znovu. Anička: Mně se líbilo stavění týpí, dělání projektů a volno, kdy jsme mohli odpočívat. Sára: Líbil se mi celodenní výlet, stavění kopule, společné hry a přístup k nám; jídlo bylo fajn.
O D N O T Í M E
Adéla: Unavil mě celodenní výlet; bolely mě nohy (ale super byla zmrzka – 8 kopečků). Láďa: Hry byly strašně dlouhé a pauzy na pokojích krátké. Každý má jiné chutě, ale moc mi tady nechutnalo. Lukáš: 2 rozbité židle (na moje konto), dlouhé programy. Nikola: Chybělo mi krmení zvířat a vyrábění jogurtu, másla, sýra; někdy mi nechutnalo jídlo. Roman: Že tady nemůžeme být déle. Dan: Nebezpečná dlažba před Sýpkou. Anička: Vytkla bych ne moc dobré matrace a polštáře. Sára: Bulgur byl hnusný, ale nemyslím to zle. Lucka: O poledním klidu a po večerech všichni (???) dělali „bordel“ a nedali se uklidnit. (no, to muselo vypadat, pozn. red.) Barča: Moc mi nechutnala nějaká jídla. Michalka: Bulgur a indická polévka. Tadeáš: Hrozný jídlo; Wi-Fi nebyla na pokoji.
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 15 - DUBEN 2015
Lucka: Celý program byl založen na tom, co budeme potřebovat k životu; dospělí se k nám chovali vstřícně a to se cení, protože moc lidí s námi nemá takovou výdrž. Děkujeme za krásný týden! Bára: Podle mě bylo všechno super. Nejlepší bylo, že jsme se sem vrátili a vzpomněli si na zážitky z 3. třídy. Barča: Líbilo se mi, že jsme měli před i po jídle chvilku času; celodenní výlet, stavění kopule, vyřezávání atd. Michalka: Byli tu moc milí lidé; prostředí bylo fajn. Moc se mi líbilo stavění kopule a celodenní výlet. Ráda bych se sem ještě vrátila. Tadeáš: Bavily mě tři programy – 2 hry s Mírou a celodenní výlet, volno, opékání, zábava na pokoji a vstávání v 7:20. Patrik: Nejlepším dnem byla středa; všechno bylo super. Honza: Nejlepší byla dílna s Tondou; celodenní výlet byl úžasný, akorát mě naštvalo, že se šlo kratší cestou. Terka: Velmi se mi líbila aktivita se dřevem a všechny hry v Sýpce; velmi hezké prostředí; dobré jídlo. Mija: Dostatek volna, načasovaná večerka, bufet ceny, klid a celodenní výlet. Šindy: Líbilo se mi opékání, stavění domu a cesta do Chocně. Dominik: Nejvíc mě bavila túra, rád chodím dálky; práce v dílně byla zábavná; poprvé jsem viděl dům z hlíny, ve kterém někdo bydlel. Filip K.: Nebylo to tu špatné; někdy byl program dobrý, někdy horší. Matěj O.: Pletení týpí z vrbových proutků, ohýnek s buřty, hry s Mírou, celodenní výlet, volno, nacvičování, ulička důvěry, večerka. Max: Výlet do Oucmanic se mi moc líbil. Dny byly zajímavé, program velice propracovaný. Každý den byl něčím zvláštní. Na pokojích ve volném čase byla zábava, ale i stres. P. S. Nikdo neví, jak je jídelna v noci
Ve zdraví to se sedmáky (dvěma páťáky a jedním osmákem) přežily paní učitelka Petra Andresová a paní vychovatelka Veronika Bobková
Patrik: Chtělo by to klíče od pokojů, aby k nám nikdo nelezl. Honza: Zmatek při rozdávání pokojů (???); nelíbilo se mi loučení, chtěl bych tu bydlet. Mija: Jídlo, pomalá WiFi. Šindy: Nebyly klíče od pokoje. Dominik: Nebavilo mě dělání prezentace a volný čas byl otrava. Filip K.: Cesta do Chocně a zpátky. Matěj O.: Jídlo, vstávání, špatná Wi-Fi. Max: Příště si lépe promyslím, s kým budu na pokoji! Trochu mě naštvalo, že nebyl řízek. Hary: Moc dlouhý výlet do Chocně.
Co vidíš na obrázku?
strašidelná! Skvělééé! Kevin: Tento výlet byl skvělý; většina věcí se mi líbila. Konečně vím, jak ušetřit a co dělat, aby byl dům ekologický. Doufám, že až sem pojede můj bratr, že si to tady užije tolik jako já. Hary: Dobré jídlo, dobrý program. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 16 - DUBEN 2015
PA
Během týdenního pobytu v Oucmanicích Barča Bártková a Nikča Valentovičová vyzpovídaly sympatickou a stále usměvavou paní vychovatelku Veroniku Bobkovou. Paní vychovatelka se řídí mottem:
Užij si každého dne, jako by byl poslední. Čím jste chtěla být jako malá? Učitelkou. Prozradíte nám ještě něco o vás a vaší rodině? Mám mladší sestru Petru, bydlím u svých rodičů, máme hodně zvířat a i nás je v rodině hodně. Máte doma nějaké zvířátko? Ano, psa. Má rok a 3 měsíce, je to pošuk (smích). Co sledujete v televizi? Sleduju Ulici a baví mě seriály a někdy i cestopisy.
Jaká je vaše představa budoucnosti? Do budoucna bych se chtěla dostat na vysokou školu, zůstat ve školství a mít vlastní rodinu. Máte nějaký zlozvyk? „Hrabošení“ ve vlasech. Baví vás práce vychovatelky na naší škole? Baví mě práce vychovatelky v 1. třídě a chtěla bych tuto práci dělat dále. Byla jste vychovatelkou na jiné škole? Nebyla. Co je pro vás v životě nejdůležitějšího? Rodina a bližší okolí - kamarádi a přítel. Jak relaxujete? V tichu, když nikdo není doma, nebo v létě na slunci.
Bleskový výslech Ryba, nebo řízek? Řízek Kino, nebo divadlo? Kino Společnost, nebo sama? Společnost Česko, nebo zahraničí? Česko Příroda, nebo nákupy? Příroda
Kolik umíte cizích jazyků? Nevím, jestli přímo umím, ale angličtinu. Jaký byl ve škole váš nejoblíbenější předmět a proč? Měla jsem více oblíbených předmětů, ale nejvíc asi matematika, bavila mě geometrie. Máte nějaký cíl? Asi projít přijímačkami na VŠ. Jak byste se charakterizovala? Jako pohodářku. Jsem kamarádská, ráda pomáhám lidem a umím naslouchat, ale občas jsem líná (smích). Co vás zaručeně rozesměje? Můj pes a jeho alotrie. Vymýšlí hlouposti a na 100% mě rozesměje.
Co vás první napadne, když se řekne… Zvíře: Pes Barva: Modrá Ovoce: Jahody Číslo: 7 Květina: Slunečnice Oblečení: Rifle Knížka: Hvězdy nám nepřály
Paní vychovatelce děkujeme za rozhovor a přejeme jí hodně štěstí a splnění všech přání. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 17 - DUBEN 2015
Jak auta škodí naší planetě? Honzík Hr., 2. A Vyfukují výfuk. Verča, 2. A Jezdí, kde nemají. Kryštof, 2. A Když jezdí kolem stromů, nedávají nám stromy tolik kyslíku. Terezka, 2. A Musí být hodně silnic a chybí pole. Péťa, 2. A Vyfukují kouř. Nelča, 2. A Když jedou lesní cestou, může jim kapat olej. Páťa, 2. A Plyn škodí vzduchu. Ríša, 2. A Při srážce může dojít k požáru.
Nikolka, 1. A Jezdí rychle. Vojta, 1. A Výfukem. Jindra, 1. A Plynem. Šimonek, 1. A Protože potřebují benzín, ten pohání motor. A ten výfuk, který pouští plyn. Kubík, 1. A Že jezdí a vypouštějí plyn a je na zemi kouř. Miki, 1. A Ve šrotu. Pavlík W., 1. A Že se jim kouří z výfuku. Matýsek S., 1. A Vypouštějí plyn.
Máťa H., 1. A Že jim čoudí z motoru a z výfuku, a když prudce zabrzdí, tak trochu i z kol. Viki, 1. A Že z motoru jim jde kouř a z toho může být nemoc, když to lidi dýchají. Pavlík B., 1. A Bouračky. Jonášek, 1. A Protože to palivo škodí zvířatům, stromům a květinám. Denisek, 1. A To, co jde z výfuku, smrdí. Elishka, 1. A Jezdí rychle.
Josífek, 1. A Ničí vzduch. Ondra, 2. B Vypouští ropu do vzduchu a nefungovala by gravitace. Jirka N., 2. B Dávají z výfuku benzín a škodí to našim lesům. David Ř., 2. B Jejich plyn ničí naši atmosféru a potom bychom nemohli dýchat. David K., 2. B Hodně moc. Adam Č., 2. B Kouří z výfuku.
V březnovém vydání se naši spolužáci zamýšleli nad svým vztahem ke knihám a k četbě. Tentokrát své myšlenky zamířili k technice. Jak si představují život bez techniky nebo alespoň jeden den bez ní?
Můj den bez techniky by rozhodně nemohl být všední den, protože by mě ráno nevzbudil budík, neuvařil bych si čaj a spousta lidí by si se svými elektrickými kartáčky ani nevyčistila zuby. Takže svůj den bez techniky vidím na víkend. Vstal bych tak kolem desáté. Vlastně bych ani nevěděl, kolik je hodin. Nasnídal bych se a šel ven vchodem, protože garáž se neotevře. Co bych dělal venku, to sám nevím, protože kamarády většinou obvolám, a dneska se bez zvonku na nikoho nedoklepete. Leda tak doufat, že někoho potkám. Takže úplně bez techniky bych si už den nedokázal moc představit, ale je fakt, že dnešní doba je trochu ,,přetechnizovaná“. Když jdete po ulici, každý tam ,,čumí” do smartphonu. Nebo když pár přijde do restaurace na ,,romantickou” večeři, usadí se ke stolu a vytáhne telefony. Když jim donesou jídlo, tak se s ním každý zvlášť vyfotí a rozešle do světa, jako by se z toho měli všichni po… Prý každý člověk stráví za život průměrně 4 roky koukáním do obrazovek, což je děs. Ale na druhou stranu je se všemi rychlá domluva a všechno se dnes lidé dozvídají rychleji. Ano, obojí má svá pro a proti a osobně bych techniku nechtěl úplně vyvést ze světa. Matyáš Mačát, 9. tř. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 18 - DUBEN 2015
Zhasla všechna světla, nastal večer, města se ponořila do tmy, GPS nereagovaly, tablety, mobily, všechna mobilní zařízení byla mrtvá. A aby ne. Před třemi lety totiž došlo k silnému elektromagnetickému výboji Slunce, takže spálilo veškerou elektroniku, jako třeba auta, světla i topení na elektřinu. O 3 roky později. Je rok 2018, je ráno, první paprsky zlověstného slunce, které zničilo lidstvo, ozařují siluety poničených a porostlých budov. Jsou Ilustrace Lukáš Kovář porostlé popínavou rostlinou a ubytovali se v nich nějací tvorové. Ti jsou proti silnému záření odolní a čerpají z něj energii. Mají uhlíkové kosti a jejich pokožka je živí slunečním zářením, takže nepotřebují žádné jídlo. Rostliny, kterými porostly budovy, mají v listech buňky, jež vstřebávají záření, nepotřebují k růstu úrodnou půdu. Planeta a celá galaxie stvořily úplně jiný ekosystém. V něm se musíme buďto přizpůsobit, nebo zemřít. Pro lidi není na planetě už místo, proto se malá jednotka, ještě předtím než vše vypuklo, vydala hledat po vesmíru novou planetu k osídlení. A to je asi zachránilo. Ale to se my už nedozvíme. Lukáš Kovář, 7. tř.
Můj
den bez techniky by měl začít jako každý den. Ale nemůže. Nezvoní mi budík. Ráno po snídani bych šla ven do přírody na čerstvý vzduch. Líbilo by se mi žít takhle pořád. Žádné pípání zprávy z telefonu, žádná uřvaná televize, jen já a osamělá chata v lese. Tento den bych si užívala naplno. Takový odpočinek od celého světa. Od lidí, kteří jen ubližují a jsou závistiví.
Elektronika jen ubližuje lidem. Sice ji používám, ale ne až tolik. Pamatuji si na časy s dědou, když jsme spolu trávili každý den. Žádná televize, vůbec nic. Hráli jsme spolu venku na zahradě různé hry do večerních hodin. Bylo mi fajn a nic mi nechybělo. Každý den jednou končí. I tento den. Zítra škola a další povinnosti. Ach jo. Kristýna Kvasnicová, 9. tř.
Jak by vypadal můj den bez techniky? No, bez počítače, mobilu, televize apod. vydržím, ale bez mého milovaného foťáku asi ne. On neubližuje… Téměř každý den si doma rodičům stěžuji na mobily, počítače a hlavně internet. Proč? Protože nám to bere soukromí a nejen to. Díky internetu a jiným věcem jde tento svět... V dřívějších dobách, kdy ještě nebylo moc strojů, lidé pracovali sami na svém poli, sami se starali o úrodu a sami krmili svůj dobytek. Ale v dnešní době za nás pracují stroje. Pomalu ani nechodíme, jen auta a tak. Jsme svět lenochů! Ale zpět k tématu. Popíši svůj den. Vidím to tak. Ráno vstanu, učešu si vlasy, obléknu se a nasnídám se. Maminka dopekla chléb v peci a tatínek donesl čerstvé mléko. Poté si vyčistím zuby a odcházím do školy. Po škole přijdu hladová domů a sním oběd. Po obědě se převléknu, vezmu knihu a jdu na zahradu pod strom. Sednu si a začtu se. Vítr jemně fouká, slunce svítí, žádný hukot strojů. Kolem naší zahrady projde kamarádka a zeptá se, jestli s ní nepůjdu někam ven. Jdeme. Celý den blbneme a hrajeme si. A bez mobilů. Skáčeme přes švihadlo, lovíme ryby a kluky, koupeme se v rybníku. Je na to snad nějaká aplikace? Hm? Stačí. Večer se už vracím domů, protože vidím maminku na kopci, jak na mě mává. Doma si dáme na večeři chléb s máslem, které maminka odpoledne utloukla a opět mléko. Mňam. Po večeři si lehnu do peřin a rodiče mi vypráví příběh při svíčce a já spím na peci. Je tam skvělé teplo! A usnu. Sabina Machová, 9. tř. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 19 - DUBEN 2015
Můj den bez techniky bych prožila se svými kamarády. Šli bychom ven, třeba na hřiště a hráli nějaké hry, procházeli se po vesnici nebo šli na nějakou túru. Také bych mohla zůstat doma a hrát nějaké stolní hry s rodiči. Ti by byli určitě rádi, jelikož moc času společně netrávíme. Mohla bych si také kreslit, mohla bych jít ven a kreslit krajinu okolo mě, kreslit zvířata, lidi, prostě všechno možné. Mám ráda sport, tak bych mohla sportovat, třeba si zaběhat s kamarádkou. Jen musí být hezky a nepršet. Také bych si mohla vzít nějakou tu knížku a jít si sednout, třeba do parku. Mohla bych taky zkusit napsat nějakou povídku a vypustit kapku fantazie. Tak takhle bych strávila den bez techniky, i když by nebyl tolik záživný, ale byl by můj a toť vše. Martina Drápelová, 9. tř.
Můj den bez techniky si představuji takto. zklamala. Tak jsme všechno nachystali na večer. Ráno se probudím a kouknu se na telefon, kolik je hodin. Ale on nefunguje. Tak si ho dám nabít, ale on nic. Jdu za mamkou a řeknu, že mi nefunguje telefon a ona mi na to řekne, že nefunguje vůbec nic. Nakonec jsme na to přišli, elektronika nás
Mamka donesla svíčky, já stolní hry a sestry donesly lego na hraní. Poté padla tma a naše rodina byla připravena na večer bez elektroniky. A víte co? Báječně jsme si to užili, lépe než večery s technikou. Honza Sauer, 7. tř.
Protože se blíží léto, tak jsme si už pospíšili a tady je něco na bazén, pláž, zahradu... Je jedno jaké plavky si vezmete ale, aby byly šik a in
Je jedno, jaké jsou, ale ať jsou cool.
Boty můžou být jakékoliv
Přehoz přes plavky může být taky
Taška? Ta nesmí chybět
Těšíte se už na léto, bazény, plavkovou sezonu a všechno to lehké oblečení? SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 20 - DUBEN 2015
Renča Součková z devítky, „koňařka“ tělem i duší, nám představila svého miláčka, kterého doma jen tak někdo nemá... Koně se mi líbili už od malička, ale plně věnovat jsem se jim začala až v 6 letech. Tím mým mazlíčkem a miláčkem je kůň jménem Cannys. Je rezavě zbarvený s bílou lysinkou na hlavě. Je mu 11 let a měří 163 cm v kohoutku. Plemeno Anglický plnokrevník. Angličtí plnokrevníci byli a jsou šlechtěni k dostihovému sportu. Cannys závodil do svých 5 let, kdy pak kvůli zápalu plic byl z dostihové dráhy vyřazen. Teď je už zdravý, ale nemoc ho poznamenala. Nemůže na dlouhé tratě kvůli svým plícím. Nyní se věnujeme parkurovému skákání do 130 cm, které mu velmi jde. Poslední výhry z 11. 4. (dvě zlaté stužky) jsme si dovezli ze Suché u Litomyšle. Je to moje zlatíčko a nikdy bych ho za nic na světě nevyměnila!
Ukrajinský boršč Ingredience Voda (velký hrnec, cca 3l), kousek (250-400 g) hovězího (nebo jiného libovolného masa), popřípadě masox; 1-2 červené řepy; 1/3 – 1/2 hlávky bílého zelí; 2-3 brambory; 1 cibule; 1-2 mrkve; 1 petržel; 1 paprika; 1-2 rajčata; kysaná smetana; olej; 1 lžíce octu (nebo trochu citrónové kyseliny – je lepší); 1 malý rajčatový protlak; 2-3 stroužky česneku; cukr; sůl; pepř; černý pepř kulička; bobkový list; sekaná zelená petržel papriky nebo kapie a rajčatovým protlakem. Když Postup je maso téměř hotové, přidám na kostky Jako základ pro boršč já osobně používám přední nakrájené brambory a nastrouhané zelí. Vařím hovězí s kostí, ale také je možné použít třeba jen cca 10–15 minut, až je zelí měkké, přidám kližku, nebo prakticky jakékoliv maso (včetně připravenou kořenovou zeleninu a směs s cibulí, kuřecího). Nebo je možné dát více druhů masa paprikou a rajčatovým protlakem. Potom přidám najednou. Když maso není, lze použít i kostky bobkový list, černý pepř kuličku a trochu masoxu. Dám vařit maso a mezitím si připravím mletého, 2–3 stroužky lisovaného česneku a zeleninu. Na velkém struhadle nastrouhám vařím ještě 5–10 minut. Na konci vaření je třeba mrkev, červenou řepu, kořenovou petržel (nebo dochutit: okyselit podle chuti buď 1 lžící octa, je lze nakrájet na tenké proužky – podle libosti), nebo špetičkou citrónové kyseliny a osladit dám je do malého kastrůlku s trochu oleje a cukrem. Do každé porce přidám nasekanou dusím, až jsou měkké. Na oleji osmažím nadrobno petržel a trochu kysané smetany. Doufám, že vám nakrájenou cibuli spolu s proužky čerstvé to také bude chutnat. Dobrou chuť!
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 21 - DUBEN 2015
Valiant Hearts: The Great War Abych řekl pravdu, o tuhle hru jsem se původně moc nezajímal, ale když byla zdarma v PS+, stáhl jsem si ji a hrál. Hra je 2D laděna do animovaného stylu, ale přesně tohle k ní sedí. Hra vypráví příběh 4 lidí a jednoho psa, jejichž osudy se navzájem proplétají. Celá hra se odehrává v 1. světové válce a není to jenom hra,
je to i encyklopedie. V průběhu hraní se vám otevírají informace např. o zákopech, úplavici apod. Zde se vyplatí umět dobře anglicky. Jak jsem tedy řekl, s audiovizuálem jsem spokojen, s příběhem taky a myslím si, že se Ubisoftu podařilo velkolepé dílo. Za mě 10/10
Counter Spy Tato hra byla taky v PS+ a s nadšením jsem ji očekával. Ve hře jde o to, že jsi špion, který se snaží zabránit Západu i Východu v jaderné válce. V každé misi se tak musíš dostat do základny a deaktivovat rakety. Úrovně jsou náhodně generované a jsou zde různé skřínky, v kterých najdeš např. výkresy na zbraně, peníze nebo nějaký článek/dopis. Pokud spustíš alarm, začne
ti klesat stupeň odpálení raket. Jakmile se dostane na 1, začne odpočet a ty musíš co nejrychleji rakety deaktivovat. Můžeš nalézt také kapitány, na které když zamíříš, tak se ti stupeň sníží. Takže tahle hra je v podstatě „nedohratelná“ a nepřestane tě bavit kvůli náhodnému systému vytváření úrovní. Za mě 10/10
V průběhu let se na internetu objevil nový způsob ukázky her. Takzvaný ‚stream‘. Rozhodl jsem se tedy pro vás sepsat seznam těch pro mě nejlepších, ale zároveň méně známých. Přijďte se někdy kouknout na jejich streamy. Díky.
StrengeTV
Ivanius
Slovenský streamer, na kterého se určitě vyplatí podívat. Aspoň na zkoušku
„Je mi dvacet šest let, narodil jsem se na Slovensku v Trenčíně a na netu se již nějakou chvíli pohybuji pod nicky GameOn, SacRoS a iVANIUS. Jsem vášnivý hráč PC her. Baví mě skládat hudbu, modovat hry, tvořit grafiku, číst knihy a příležitostně se věnuji speakrování. Na Steamu mě hledej pod nickem "SacRoS". A neboj, nekoušu.“
BookerCZ
„Ahoj! Jmenuji se Roman a je mi 23 let. Počítačové hry hraju víceméně už odmala a stále mě to baví. Streamovat jsem začal, protože jsem TWiN_Jak_PÁN chtěl zkusit něco nového a nakonec mě Streamer z jihu Čech. „Všechno dělám pro pr…, rád se všema zahraju a případně pomůžu.“ to začalo bavit. JokerTheReal Nejradši mám FPS, závodní a RPG hry.“ Divoch1207 Můj nejoblíbenější streamer. Streamuje hlavně DayZ a 26letý slovenský streamer, který rád nově i GTA V. baví lidi. Streamuje hlavně Proč si začal streamovat? Bloodborne, ale časem chce „Chtěl jsem zkusit, zda dokážu lidi pobavit. Navíc mě to moc streamovat i jiné hry. Na jeho baví a cítím takové sebeuspokojení, pokud dokážu někomu streamech panuje zábavná atmosféra s něčím pomoct, nebo ho pobavit.“ a nudit se rozhodně nebudete. Rozhodně se koukněte na jeho streamy, stojí to za to. http://www.twitch.tv/divoch1207 SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 22 - DUBEN 2015
O další zajímavosti, zážitky a dobrodružství z putování po Africe se s námi podělí paní Janeta Chaloupková.
POUŠŤ NAMIB a NAMIB NAUKLUF PARK Jedním z namibijských nej je i nejstarší poušť světa NAMIB. Její stáří se odhaduje na 80 milionů let. Je dlouhá 2000 km, široká přibližně 60-80 km a uprostřed až 150 km. Táhne se podél Atlantiku od Angoly směrem na jih až po řeku Oranje (Orange). Písek této pouště má nádhernou až červenou barvu, která je způsobena oxidem železa. Nejvyšší dunou, na níž se dá vylézt je DUNE 45 (duny se tu číslují podle vzdálenosti km od brány parku). Ráno jsme měli naplánovaný východ slunce zrovna na této duně. Jenže už v noci, kdy řádila pouštní bouře, nám bylo jasné, že to nebude nic snadného. Kdo ji nezažil ve stanu na střeše auta, neví, o čem píšu. Ale to jsme ještě netušili, že bude i hůř. Obrovský nárazový vítr nás doprovázel celý následující den, takže ranní výstup podniklo jen pár silných jedinců. Vítr nás neodradil ani od výletu do SOSSUSVLEI – což je mělká pánev obklopená až 200 metrů vysokými červenými dunami.
DAMAROVÉ Návštěva jednoho z místních kmenů přímo v jejich vesnici – u DAMARŮ. Ukázali nám jejich každodenní život a zkušenosti zděděné po svých předcích.
DUWISIB CASTLE Dalším místem, které jsme si nemohli nechat ujít, byl jediný zámek v Namibii – DUWISIB. Jeho stavbu zadal roku 1908 Hans Heinrich von Wolf, který tu sloužil jako důstojník v německé armádě. Namibie byla totiž tehdy německou kolonií.
SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 23 - DUBEN 2015
DIVOCÍ POUŠTNÍ KONĚ V oblasti Garub, cestou ke Kolmanskopu a Atlantiku, jsme si neodpustili zastavit a pokochat se pohledem na místní divoké pouštní koně. Jsou údajně jedinými na světě. Jejich původ má mnoho otazníků a několik verzí. Jedna z nich je, že pocházejí z chovů na zámku Duwisib (po smrti jeho majitele). Ten byl totiž velikým milovníkem koní a majitelem velikého stáda několika plemen. Ty po jeho smrti údajně vypustila na svobodu jeho manželka. Koně se úžasně adaptovali na místní pustinu. Třeba bez vody vydrží 5-6 dní. Když jsme viděli, v jakých podmínkách žijí, tak nikdo z nás nechápal, z čeho jsou živi v době sucha. Vidět je a pohybovat se mezi nimi byl nezapomenutelný zážitek.
KOLMANSKOP Roku 1908 nalezl traťmistr August Stauch při bežné prohlídce železniční tratě do Luderitzu (přístavního města) v oblasti dnešního Kolmanskopu první diamanty. Tím odstartoval ohromnou honbu za diamanty, kvůli které bylo postaveno zcela celé město „KOLMANSKOP“. Roku 1928 se mělo za to, že ložiska diamantů jsou vyčerpána, a tak se z Kolmanskopu stalo tzv. město duchů. Oblast od Luderitzu směrem na jih až po hranice s JAR je pro veřejnost uzavřená a je stále obrovským nalezištěm. Ve městě zůstalo vše tak, jak to lidé opustili, a teprve nedávno se tu začalo pomalu vše vyhrabávat z písku, aby bylo všem zájemcům umožněno zhlédnout, jak město žilo v době své největší slávy.
Na dubnovém čísle Sokolovského koktejlu se podíleli: Šéfredaktorka: Karolína Hynková Členové redakční rady: Barbora Bártková, Martina Drápelová, Vendula Dvořáková, Kateřina Ebertová, Michal Harašta, Kristina Kösslerová, Michaela Liškutinová, Karolina Nespěšná, Denisa Nováková, Nikola Valentovičová, Hana Vodehnalová, Ivo Teplý, Vanesa Zelinková Přispěvatelé z venku: Janeta Chaloupková, Jitka Macenauerová, Kateřina Procházková, Zuzana Ptáčková, Helena Půlkrábková, Renata Součková, Alena Vašáková, čtvrťáci, deváťáci, sedmáci, šesťáci, třeťáci Koktejlíky kreslila: Kristina Kösslerová Za vším stojí: Petra Andresová Tisk zajistila: Jiřina Sirková
http://www.zs5.svitavy.cz / 2015 SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 24 - DUBEN
