JAK SE VYDĚLÁVÁ A NAKUPUJE V ZAMBII? Než se vydáme na trh či k nejrůznějším stánkům podél cest, podívejme se na měnu a kolik lidé běžně vydělávají. Čím se v Zambii platí? Za jeden americký dolar dostanete 5.500 místní měny, která se jmenuje kwacha (čti: kvača). Když to převedeme na naše koruny, vyšla by 1 Kč na 275 kwacha. Životní měsíční minimum pro zambijské občany je stanovené na 300.000 kwacha (jen asi 1090 Kč!), což zdaleka nestačí ani na pokrytí základních potřeb. Běžný měsíční plat řidiče auta se pohybuje kolem jednoho milionu kwacha (3.636 Kč). Zdravotní sestra má asi 1.500.000 kwacha (5.455 Kč). Často najdete i lidi, kteří vykonávají běžné domácí práce za 440.000 kwacha (1.600 Kč). Takto nízké platy nutí zaměstnané lidi, aby si přivydělávali jinde a jinak, často i na úkor svých pracovních povinností u zaměstnavatele. Je známo, že pracovních míst je málo a nezaměstnanost velká. Mnoho lidí nedosahuje ani minimálního příjmu hraničícího s chudobou - známý jeden dolar na den.
A teď slíbené ceny v zambijské měně kwacha: 1 kg cukru – 4.000 1 l mléka – 6.000 1 kg soli – 3.000 1 l oleje – 8.000 1 kg banánů – 5.000 1 chleba – 3.000 1 kg rýže – 12.000 1 kg melimil (kukuřičná mouka na výrobu každodenního jídla nsima) – 3.000 1 pytel (20 kg) dřevěného uhlí (vystačí na 2 týdny topení) – 20.000 1 kg masa (vepřové, hovězí, skopové) – 15.000 1 kg ryby – 6.000 1 kg zeleniny (mrkev, cibule, petržel, …) – 2.000
1 kg kapenta (malé smažené rybky) 1 kg fazolí 1 lahev kokakoly (0,33 l) 1 lahev piva Mosi (0,33 l) 1 l vody 1 l benzínu 1 kus brýlí 1 jízdní kolo (obyčejné) 1 lepší motorka odběr elektřiny elektriky za měsíc v běžné domácnosti pitná voda v běžné domácnosti za měsíc obyčejné auto auto 4x4
– 10.000 – 10.000 – 3.000 – 5.000 – 5.000 – 7.000 – 600.000 – 500.000 – 10.000.000 – 100.000 – 50.000 – 60.000.000 – 100.000.000
ZE ŽIVOTA BUDOUCÍCH KNĚŽÍ Počet povolání v Zambii stále roste, ale z nedostatku finančních prostředků není možné všechny zájemce přijmout. Studium a příprava trvá 13 let a vše je rozdělené do následujících etap: 5 let – malý seminář (podobně jako naše středoškolské vzdělání) 1 rok – duchovně-formační rok – (srovnatelný s naším konviktem) 2 roky – studium filosofie 2 roky – studium teologie 1 rok – pastorační praxe ve farnostech 1 rok – studium teologie zakončené jáhenským svěcením 1 rok – studium teologie zakončené kněžským svěcením
Seminářů je v Zambii celkem deset. Bohoslovců stále přibývá a místní lidé jen těžko hledají možnosti, jak zajistit dostatek místa na studium, ubytování, toalety, učebny, knihovny apod. Časté je, že se biskupovi hlásí např. 40 zájemců, ale on jich může vzít jenom 5. Před dvěma lety musel např. biskup jedné diecéze odmítnout všechny kandidáty a to jen kvůli tomu, že by nezvládl zaplatit na místní poměry velmi vysoké školné. Seminaristé musí sami také na studium a pobyt v semináři přispívat. Samozřejmostí je, že ve svém volném čase pracují na zahradě, starají se o domácí zvířata nebo jinak pomáhají. Každý má přesně určený úkol, kterým se na zajištění chodu semináře podílí. Bez sportu a zábavy by nebyl studentský život úplný. Zambijští bohoslovci milují nejvíce fotbal a volejbal. Dobře znají naše fotbalisty, nejvíce Pavla Nedvěda.
Papežské misijní dílo svatého Petra apoštola velice významným způsobem studium seminaristů podporuje. Pravidelně přispívá i na každého zambijského bohoslovce a navíc hradí například nutné opravy a stavby učeben, kaplí, dormitorií, knihoven apod. Příspěvek na roční studium bohoslovce v misiích prostřednictvím Papežského misijního díla sv. Petra apoštola činí 25.000 Kč. Přispívat je možné jakoukoliv částkou. Nejlépe je přihlásit se u PMD jako sponzor misií. Při posílání finančních darů slouží členské číslo sponzora misií jako specifický symbol, variabilní symbol 30 pak určuje cíl daru: bohoslovce v misiích. Pracovníci národní kanceláře PMD rádi vystaví na požádání dárcům potvrzení pro daňové účely.
ZAMBIJŠTÍ KATECHISTÉ Když více než před 100 lety přišli na zambijské území první misionáři, začali si systematicky připravovat své spolupracovníky – katechisty. Že to byl dobrý a potřebný nápad, dokazuje dnes velká řada katechistů, bez nichž si existenci a chod místní katolické církve nelze představit. Co katechisté dělají, jak žijí a co je jejich úkolem: Na úvod je dobré vysvětlit, že se nejedná o nám známé katechety. Jsou to laici, kteří nabízejí svůj život pro službu církve. Katechistou se zpočátku mohl stát jenom muž, ale v poslední době se v tomto povolání dává stále více prostor i ženám. Je mnoho manželských párů, které se tímto způsobem nasazují do pastorace a podporují život církve.
Základní formace trvá 2 roky, kdy se kandidát stěhuje i s celou svou rodinou do formačního centra, kde po celý čas bydlí. Každý si v centru vaří sám. Vše potřebné k jídlu (kukuřici, fazole, buráky, zeleninu, …) si též musí vypěstovat sami. K tomuto účelu dostávají v centru políčka. Na závěr formace dostávají od biskupa kanonické mise. On s nimi uzavírá smlouvu na 20 let a vysílá je do konkrétních farností. Mají za úkol pomáhat kněžím, připravují lidi na přijetí křtu, biřmování, manželství a ostatních svátostí. Vedou bohoslužby slova, biblické hodiny, nedělní školy, formaci dětí i mládeže, pohřbívají zemřelé a ve spolupráci s farními radami zajišťují základní chod farností ve vzdálených místech, kam se kněz dostane třeba jen jednou za rok. Při této návštěvě kněz křtí, zpovídá, slaví mši svatou a zúročuje to, co katechisté připravili.
Z důvodu chudoby stejně jako většina místních kněží nedostávají ani katechisté plat. Žijí z darů, které jim v rámci bohoslužeb přinesou věřící. Často se stává, že se z rodiny, kde je otec či matka katechistou, i děti vydávají po vzoru rodičů stejným životním směrem. Na stavbu a chod formačních center pro katechisty přispívají Papežská misijní díla. Pomáhají katechistům zajišťovat např. jízdní kola či motocykly, učební pomůcky, vybavení nejrůznějších dílen, léky a další. Oproti jiným rodinám jsou rodiny katechistů v nevýhodě, protože kvůli jejich nasazení pro dobro farnosti nemají dostatek finančních prostředků na studium svých dětí. O toto poslání, které přináší radost a naplnění života, je stále větší zájem. Katechisté mají velkou vážnost a respekt. Vzhledem k počtu kněží v Zambii je katechistů asi 3x více.
ZAMBIJŠTÍ MALÍ MISIONÁŘI I přes velkou bídu a problémy, se kterými se místní lidé potýkají, je vidět velký zájem na účasti v misiích světové církve. Do této činnosti se s velikou chutí a tvořivostí zapojují i ti nejmenší v rámci Papežského misijního díla dětí:
Vzniklo v Zambii před deseti lety. Dnes má na 30.000 členů – dětí do 14 let. Členem se stává každé dítě při křtu. Dospělých animátorů, kteří se o práci s dětmi starají, je asi 2.000. Kromě motta „Děti pomáhají dětem“ mají řadu dalších sloganů: např. „Misionář umí dávat, přijímat a dělit se.“ nebo „Starejme se o to, aby semínko víry, které nám přinesli misionáři, rostlo.“
Denní modlitba Zdrávas Maria a ročně alespoň 1.000 kwacha (asi 4 Kč) je úkol každého člena. Stalo se přirozenou součástí života místní církve, najdeme ho v každé farnosti a je nejoblíbenějším a často vyhledávaným společenstvím. Dospělí animátoři často s dětmi zpívají, hrají na nejrůznější hudební nástroje, tancují, skládají písně a básně. Vždy 6. ledna na svátek Zjevení Páně slaví v Zambii národní misijní den dětí. Kromě tohoto mají různé diecéze ještě své další oslavy. Místní národní kancelář PMD vede národní ředitel. Z toho místa jsou dětem a animátorům nabízeny nejrůznější misijní materiály. Trička a šátky v barvách kontinentů samozřejmě nechybí.
Papežské misijní dílo dětí v Zambii spolupracuje s Dílem dětí v Česku. Důkazem přátelství jsou přáníčka od dětí. Stejně jako u nás i v Zambii děti podporují finančně projekty na pomoc nejchudším dětem. Do každé zambijské diecéze putuje základní finanční podpora na nejrůznější projekty Papežského misijního díla dětí. Staví a opravují se školy, nemocnice, ubytovny a formační centra. Dětem se dostává kvalitní lékařská pomoc, základní výživa, pitná voda, oblečení a další potřebné věci.
ZAMBIE VE ZKRATCE Území Zambie bylo obydleno už před několika milióny let. Původními obyvateli Zambie byli Khoinové a Sanové, byly ale vytlačeni expandujícími bantuskými kmeny na jih. Většina předků dnešních obyvatel přišla až s poslední velkou vlnou bantuských přistěhovalců. V roce 1851 navštívil poprvé Zambii skotský cestovatel, misionář a lékař David Livingstone. Jižní a západní Zambii prozkoumal v roce 1875 a 1886-7 český rodák Emil Holub. Je autorem první odborné etnografické knihy o říši Barotsů (Loziů) a první podrobné mapy okolí Viktoriiných vodopádů a toku řeky Zambezi. Objevené zásoby mědi přilákaly množství evropských kolonistů. V roce 1953 byla Severní Rhodésie spojena s Jižní Rhodésií (Zimbabwe) a Ňaskem (Malawi) do Federace Rhodesie a Ňaska. Ta byla zrušena v roce 1963. Zambijská republika vznikla v roce 1964, je to vnitrozemský stát, leží v jižní části afrického kontinentu a sousedí s osmi zeměmi: Konžská demokratická republika, Tanzanie, Malawi, Mosambik, Zimbabwe, Botswana, Namibie a Angola. Se svou rozlohou 752 614 km2 je skoro desetkrát větší než Česko. Počet obyvatel převyšuje 11.000.000. Hlavní město Zambie Lusaka má asi 1.300.000 obyvatel.
Úředním jazykem je angličtina, uslyšíte zde 73 jazyků, což odpovídá počtu místních kmenů. Nejvyšší místo v pohoří Manfinga Hills má 2.301 m. n. m. Zambie je křesťanská země, katolíků je asi 30 %, celkem všech křesťanů je přibližně 75 %. Přítomno je též malé procento muslimů a hinduistů. Jsou tu však i svědci Jehovovi, satanisté a naleznete zde skupiny vyznávající tradiční animistické kulty. Nejznámější jsou Viktoriiny vodopády na řece Zambezi ležící asi 8 km od města Livingstone na hranicích se Zimbabwe. Jsou 1.700 metrů dlouhé a necelých 100 metrů hluboké. Pro evropský svět je objevil 17. listopadu 1855 David Livingstone a pojmenoval je na počest tehdejší britské panovnice. V domorodém jazyku se vodopády nazývají Mosi-oa-tunya, tj. Hromový kouř. Kromě Viktoriiných vodopádů jsou významnými ještě vodopády Ngonye. Většina území státu je tvořena mírně zvlněnou náhorní plošinou ve výšce kolem 900 – 1 500 m. n. m. na východě prolomenou riftovým údolím řeky Luangwa. Nejnižší místo země leží na řece Zambezi na hranicích s Mosambikem (329 m n. m.). Rozsáhlé bažiny jsou na severu v okolí jezer Mweru a Bangweulu a na západě v okolí řeky Zambezi. Do území Zambie zasahuje několik velkých jezer, např. část jezera Tanganika a Mweru.
Podnebí je tropické, střídají se 3 roční období: období dešťů (listopad – březen), chladné suché období (květen – srpen) a horké suché období (září – říjen). Průměrná teplota je v červenci 16°C a 24°C v říjnu. Mezi typická zvířata Zambie patří slon africký, prase bradavičnaté, lev, zebra, žirafa, krokodýl, opice, hyena skvrnitá nebo pes ušatý. Volně v přírodě rostou baobaby, opuncie nebo pryšce, k Zambii samozřejmě patří savany a řídké lesy. Nalézají se zde světově významná ložiska mědi, zinku, kobaltu a olova. Je největším světovým exportérem mědi (55 % zambijského vývozu), vyváží též kobalt, tabák, bavlnu a elektrickou energii. Je zde téměř 67.000 km silnic (většina prašných), přes 2.000 km úzkorozchodné (1.067 mm) železniční tratě, přes 2.000 km vodních cest a 1.700 km ropovodů, 111 letišť - z toho pouze 11 se zpevněnou dráhou. Najdeme zde přes deset národních parků (např. South Luangwa s asi nejpočetnější populací slonů v Africe), divoká příroda se lvy, hrochy, buvoly, zebrami a žirafami je považována za jednu z nejkrásnějších na světě vůbec.
ŠESTNÁCT TVÁŘÍ CHUDOBY
Území Zambie bylo obydleno už před několika milióny let. Původními obyvateli Zambie byli Khoinové a Sanové, byly ale vytlačeni expandujícími bantuskými kmeny na jih. Většina předků dnešních obyvatel přišla až s poslední velkou vlnou bantuských přistěhovalců. V roce 1851 navštívil poprvé Zambii skotský cestovatel, misionář a lékař David Livingstone. Jižní a západní Zambii prozkoumal v roce 1875 a 1886-7 český rodák Emil Holub. Je autorem první odborné etnografické knihy o říši Barotsů (Loziů) a první podrobné mapy okolí Viktoriiných vodopádů a toku řeky Zambezi. Objevené zásoby mědi přilákaly množství evropských kolonistů. V roce 1953 byla Severní Rhodésie spojena s Jižní Rhodésií (Zimbabwe) a Ňaskem (Malawi) do Federace Rhodesie a Ňaska. Ta byla zrušena v roce 1963. Zambijská republika vznikla v roce 1964, je to vnitrozemský stát, leží v jižní části afrického kontinentu a sousedí s osmi zeměmi: Konžská demokratická republika, Tanzanie, Malawi, Mosambik, Zimbabwe, Botswana, Namibie a Angola. Se svou rozlohou 752 614 km2 ja➢ Většina lidí žije v bídě, ve vesnicích chybí základní infrastruktura, nedostává se finančních prostředků na zdravotnictví a školství. Ve školách chybí učební pomůcky a vybavení. Penály zejí prázdnotou, děti mají často jen jednu obyčejnou tužku. Pro mnohé studenty je shánění financí na uniformu a školné velkým problémem. Průměrnou délkou života 37,35 roku se Zambie řadí na 6. nejnižší příčku na světě. Obrovským problémem je HIV/AIDS, nakažen je přibližně každý šestý obyvatel, počet úmrtí na toto onemocnění dosahuje mnoha desítek tisíc za rok. Vzhledem k nedostatečnému hygienickému zázemí ohrožuje lidi tuberkulóza, tyfus i cholera. Poměrně častou příčinou úmrtí je též malárie. Velké těžkosti zažívají sirotci. Působí to hlavně smrt jejich nejbližších příbuzných na HIV/AIDS. Dříve se běžně o tyto děti starala širší rodina. Dnes to vzhledem k velké chudobě a častému úmrtí přestává být možné.
Gramotnost dosahuje 79 % a nezaměstnanost 50 %. Porodnost je zde 4,1 %, úmrtnost 2,1 %, kojenecká úmrtnost 8,9 % novorozenců, jedné ženě se za život průměrně narodí 5,4 dětí. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků zde většina kněží a katechistů nedostává plat. Jsou závislí na často skromných možnostech věřících. Špatná kvalita silnic, z nichž většina je prašných, způsobuje mnoho problémů. Velké výmoly a kluzký terén v období dešťů zdolají jen drahá vozidla s pohonem 4x4. Zemědělství je na nízkém stupni modernizace a z velké části samozásobitelské. Ačkoliv je zde nejvyšší počet vodních zdrojů v jihoafrickém regionu, nejsou téměř vůbec využívány k zavlažování. Živočišná výroba je rovněž velmi zaostalá – chová se pouze nevýznamné množství skotu. Většina stavebních prací je prováděna ručně, protože stroje a technika jsou velmi drahé. Podél silnic běžně potkáte lidi, kteří kladivem drtí kameny, aby z nich vyrobili štěrk. Kopírovat na xeroxu si mohou dovolit jen ti zámožnější. Elektrický proud je zaveden jen ve velkých městech. Internetové připojení je k dispozici velice zřídka. Lidé na vesnicích často vaří na ohništích, která jsou umístěna do vyhozených automobilových disků. Tíživou situaci chudých lidí v Zambii pomáhají systematicky zlepšovat Papežská misijní díla. Je skoro desetkrát větší než Česko. Počet obyvatel převyšuje 11.000.000. Hlavní město Zambie Lusaka má asi 1.300.000 obyvatel. Úředním jazykem je angličtina, uslyšíte zde 73 jazyků, což odpovídá počtu místních kmenů. Nejvyšší místo v pohoří Manfinga Hills má 2.301 m. n. m. Zambie je křesťanská země, katolíků je asi 30 %, celkem všech křesťanů je přibližně 75 %. Přítomno je též malé procento muslimů a hinduistů. Jsou tu však
i svědci Jehovovi, satanisté a naleznete zde skupiny vyznávající tradiční animistické kulty. Nejznámější jsou Viktoriiny vodopády na řece Zambezi ležící asi 8 km od města Livingstone na hranicích se Zimbabwe. Jsou 1.700 metrů dlouhé a necelých 100 metrů hluboké. Pro evropský svět je objevil 17. listopadu 1855 David Livingstone a pojmenoval je na počest tehdejší britské panovnice. V domorodém jazyku se vodopády nazývají Mosi-oa-tunya, tj. Hromový kouř. Kromě Viktoriiných vodopádů jsou významnými ještě vodopády Ngonye. Většina území státu je tvořena mírně zvlněnou náhorní plošinou ve výšce kolem 900 – 1 500 m. n. m. na východě prolomenou riftovým údolím řeky Luangwa. Nejnižší místo země leží na řece Zambezi na hranicích s Mosambikem (329 m n. m.). Rozsáhlé bažiny jsou na severu v okolí jezer Mweru a Bangweulu a na západě v okolí řeky Zambezi. Do území Zambie zasahuje několik velkých jezer, např. část jezera Tanganika a Mweru. Podnebí je tropické, střídají se 3 roční období: období dešťů (listopad – březen), chladné suché období (květen – srpen) a horké suché období (září – říjen). Průměrná teplota je v červenci 16°C a 24°C v říjnu. Mezi typická zvířata Zambie patří slon africký, prase bradavičnaté, lev, zebra, žirafa, krokodýl, opice, hyena skvrnitá nebo pes ušatý. Volně v přírodě rostou baobaby, opuncie nebo pryšce, k Zambii samozřejmě patří savany a řídké lesy. Nalézají se zde světově významná ložiska mědi, zinku, kobaltu a olova. Je největším světovým exportérem mědi (55 % zambijského vývozu), vyváží též kobalt, tabák, bavlnu a elektrickou energii. Je zde téměř 67.000 km silnic (většina prašných), přes 2.000 km úzkorozchodné (1.067 mm) železniční tratě, přes 2.000 km vodních cest a 1.700 km ropovodů, 111 letišť - z toho pouze 11 se zpevněnou dráhou. Najdeme zde přes deset národních parků (např. South Luangwa s asi nejpočetnější populací slonů v Africe), divoká příroda se lvy, hrochy, buvoly, zebrami a žirafami je považována za jednu z nejkrásnějších na světě vůbec.
PAPEŽSKÁ MISIJNÍ DÍLA POMÁHAJÍ V ZAMBII Diecéze Chipata Cheshire Home - domov pro děti s tělesným postižením ve věku od 5 do 14 let Vedoucí projektu, sr. Petronella Chanda, vysvětluje: Cheshire Home je pobytové zařízení, kde nabízíme: podporu postiženým sirotkům, jejichž rodiče zemřeli kvůli nákaze HIV/AIDS; fyzickou a sociální rehabilitaci; vzdělávání a vedení pro kluky a děvčata; partnerství v následné pomoci s ohledem na postižení. V domově máme 32 dětí, z nichž je 18 kluků a 14 děvčat. Tyto děti pocházejí ze všech koutů naší diecéze. Máme dalších 56 dětí, které žijí ve svých vlastních rodinách a účastní se navazujícího programu. Tímto sledujeme pokrok dětí po léčbě v domě. Všechny naše děti jsou určitým způsobem fyzicky znevýhodněny. Provádíme nutné operace (přibližně 40 dětí ročně), každodenní fyzioterapii a různé programy spojené s rehabilitací dětí. Naše vzdělávací struktura a aktivity jsou prostoupeny myšlenkou vštěpovat pozitivní pohled na život. Nabízíme dětem lásku a náklonnost. To významně přispívá léčebnému procesu a k udržování zdraví dětí v rovnováze. Zavázali jsme se zvyšovat povědomí a porozumění postižení v útlém věku tím, že budeme pracovat na integraci dětí s postižením do normálních škol. Naše misijní poselství klade důraz na pomoc lidem s postižením, vytvořit podmínky potřebné pro duchovní, fyzické a sociální zdraví. Zde je výčet některých našich aktivit: - staráme se o tělesně postižené a vyhledáváme je. To znamená, že zajišťujeme ubytování, tři jídla denně, oblečení, školní potřeby a další základní potřeby. - rozšiřujeme program do všech distriktů východní provincie Zambie, vyhledáváme a zvyšujeme citlivost lidí s postižením a jejich rodin na problémy týkající se různých postižení a obtíží. - máme vepřín a drůbežárnu, abychom alespoň částečně zajistili chod domova. Máme také kukuřičné pole
jako úsilí o naši obživu. Ročně vyprodukujeme 25 až 30 - 50 kg pytlů kukuřice. Poslední úroda nebyla dobrá kvůli dlouhotrvajícím dešťům. Toto množství nás určitě do další sezóny neuživí. Cíl projektu: nákup tří vozíčků, berlí a zaplacení denních potřeb chodu domova, kvalitního vzdělávání a péče o postižené děti, záchrana života Počet dětí: 88, cena projektu: 7.120 USD, pomoc z ČR Celosvětová pomoc za 1 rok prostřednictvím PMD V jednom roce se do všech diecézí Zambie na více než 200 projektů posílá přibližně více než 2.300.000 USD. ZE STATISTIK PROJEKTŮ PMD NA POMOC ZAMBII V pomoci je započítáno též přibližně 110.000 chudých Z Česka za 1 rok dětí. PAPEŽSKÉ MISIJNÍ DÍLO DĚTÍ – posíláme prostřednictvím 12 projektů pomoc pro 3.808 dětí v diecézích Lu- Papežská misijní díla podporují školy, nemocnice, dissaka a Mongu, na vybudování azylu pro předškolní děti pensária. Starají se o staré lidi, katechisty, sirotky a děti (tři učebny, hala), pomoc sirotkům (strava, ubytování, postižené, ohrožené a nakažené onemocněním AIDS. šatstvo), formační aktivity místních malých misionářů, Financují charitativní a sociálních projekty, umožňují potravinovou a lékařskou pomoc, školní výchovu a re- realizaci katechetických projektů, poskytují prostředky na stavby a opravy kostelů, spolupracují s biskupy, kněhabilitaci postižených (tělesnou i vzdělávací). žími, řeholníky, katechety, bohoslovci a laicky, zajišťují PAPEŽSKÉ MISIJNÍ DÍLO SV. PETRA APOŠTOLA - při- kvalitní a systematickou péči o nejchudší i do míst, kam spíváme na studium 157 studentů v seminářích diecézí by se jinak pomoc nedostala. Lusaka, Mansa a Ndola, sponzorovali jsme např. rozšíření knihovny, přestavbu ubytovacích prostor, stavbu V samotné Zambii studny pro zajištění zásobování vodou, dále jsme pod- Místní lidé v Zambii se zapojují svojí spoluúčastí na propořili bohoslovce posledního ročníku během pastorač- jektech Papežských misijních děl. Kromě pravidelných finančních sbírek pořádaných ve všech farnostech dáního roku ve farnostech. vají k dispozici své pozemky, vyrábí cihly a přináší poPAPEŽSKÉ MISIJNÍ DÍLO ŠÍŘENÍ VÍRY - sponzorujeme třebný materiál ke stavbám. Místní děti se stávají členy katechetické programy, stavby a opravy v diecézi Chi- Misijního díla dětí, pomáhají potřebným, modlí se za pata – 6 projektů - podpora výstavby diecézního centra děti světa apod. pro mládež a dvou far, oprava elektrické a vodovodní sítě a solárních panelů ve čtyřech farních komplexech, nákup vozidla pro práce v pastoraci; v arcidiecézi Lu- Všem dárcům za tolik potřebnou pomoc saka – 8 projektů - postavení a dokončení stavby čtyř ze srdce děkujeme! Aktuální přehled projektů je k dispozici kostelů, jednoho kláštera a noviciátu, oprava arcidiev národní kanceláři PMD. cézního formačního domu pro kněze.
ZAMBIJSKÉ ZAJÍMAVOSTI Josef Brůžek u počátků jezuitské misie v Zambii Na vzniku jezuitské misie v zambijské Katondwe (asi 300 km od Lusaky) se podílel pan Josef Brůžek z naší vlasti. Dostal se do Afriky v rámci vojenské služby. Dostal zde do vlastnictví 200 hektarů velkou farmu. Vzhledem k tomu, že na počátku 20. století nebyl v širokém okolí žádný katolický kněz a možnost bohoslužeb, chodil tento katolický věřící vždy na Velikonoční svátky mnoho set kilometrů do nejbližší farnosti v sousedním Mozambiku. Účastnil se bohoslužeb, zašel ke zpovědi a radoval se z přítomnosti misionářů. Když mu z jeho rodné Moravy napsala sestra, aby ji přijel navštívit, že prý se již 50 let neviděli, vydal se na cestu. Před odjezdem však svoji farmu v závěti odkázal jezuitům (ti do oblasti přišli v roce 1910), to pro případ, kdyby se s ním cokoliv stalo. Se sestrou se setkal, ale do Afriky se již nevrátil, protože během návštěvy doma, v roce 1926,
zemřel. Bylo mu 73 let. V Zambii na jeho velkorysost a živou víru s vděčnosti vzpomínají. Dědictví, které zde zanechal, krásným způsobem přispělo např. ke stavbě nemocnice, školy a šíření radosti evangelia. Co nikdy nedělá žena a co muž Podle prastarých zvyků by zambijské ženy neměly nikdy utíkat, pískat, kácet stromy, lovit zvěř a stavět dům. Muži by naopak neměli nosit klestí a vodu, vařit a starat se o domácnost. Pokud to nedělají, hrozí jim pokárání od náčelníka kmene, kterého mají všichni v úctě. On dohlíží, zda je vše v pořádku. Farnost velká jako naše diecéze Na obrovském území Zambie (10x větším než ČR), které je rozděleno do 10 diecézí, pracuje asi 3x méně kněží než u nás. Jeden kněz tak například musí obstarat farnost o velikosti 100 x 250 km s mnoha desítka-
mi kostelů a kaplí. Proto se bohoslužby na vzdálených místech konají jen několikrát za rok. Problémy působí velká cena pohonných hmot a nákup aut, jež by do těžko dostupných oblastí bezpečně dojely. Když si představíme, že většina kněží nepobírá žádný plat a jejich živobytí závisí na štědrosti věřících, je to obdivuhodné, jakým způsobem se místní věřící lidé snaží. Z úst kněží se dozvíte třeba i to, jak jsou farníci vynalézaví. Protože dary pro faráře se nosí v obětním průvodu během mše svaté, stává se, že koncem týdne kněze lidé navštěvují a nenápadně nakukují do jeho zásob v ledničce, aby mohli v neděli přinést právě to, co chybí. Stačí se při mši svaté podívat před oltář a docela dobře poznáte, co se bude následující týden vařit ve farní kuchyni. Samozřejmě, že se musí kněz rozdělit s katechisty a dalšími pomocníky.
DOPISY ZE ZAMBIE Je mi 20 let. Studuji jako bohoslovec za diecézi Chipata. V současné době jsem v prvním ročníku studia teologie, což znamená, že jsem již ve čtvrtém roce své kněžské formace. Celkem to zde trvá osm let, než se z diecézního bohoslovce stane kněz. Dovolte mi Vám co nejsrdečněji poděkovat za Vaši lásku a zájem o církev v Děkuji Vám za poslání dopisu s CD, které mi připomíZambii, zvláště za finanční pomoc bohoslovcům běná Vaši tak krátkou misionářskou cestu do Zambie. hem našich studií. Vaši pomoci si vysoce ceníme. Váš Doufám, že Vás zase uvidím v těchto milovaných dvou věrný bohoslovec ze semináře sv. Dominika v arcidiezemích (Zambie a Malawi), na jejichž rozvoj tak velko- cézi Lusaka. Ze srdce Vás zdravím z velkého semináře sv. Dominika! ryse přispíváte. Buďte si jisti mými neustálými modlit- Martin Mawazga Chirwa Chtěl bych Vám potvrdit přijetí grantu 88.200 USD, bami za Vás a Vaše spolupracovníky a neváhejte mě bohoslovec který jste poslali na zajištění chodu našeho semináře kdykoliv kontaktovat! pro akademický rok 2008/9 z Papežského misijního Mons. Nicola Girasoli díla sv. Petra apoštola. Rád bych Vám poděkoval za to, že se s námi dělíte, a za štědrost, kterou jste nám uká- Apoštolský nuncius pro Zambii a Malawi zali. Toto je znamení Vaší lásky pro naši misijní církev. V příloze naleznete generální zprávu popisující aktivity v semináři a několik fotografií semináře a bohoslovců. Ať Vám dobrý Pán v tomto novém roce žehná. Dovolujeme si Vás požádat o finanční prostředky na Se srdečným pozdravem, Váš v Kristu nákup tří vozíčků, berlí a zaplacení denních potřeb Zdravím Vás z diecéze Mansa, kde pracuji jako apoštol- chodu domova. Peníze nám také pomohou poskytDr. Benjamin Phiri, JCD. DPIE ský administrátor od 15. 1. 2009, když biskup Chisha nout kvalitní vzdělávání a péči našim dětem. Naše Rektor odešel do důchodu. Chci Vám oznámit, že jsme přijali místní spoluúčast je 1.120 USD. Vážíme si jakékoli popeněžní dar 10.000 USD z Vaší kanceláře PMD skrze moci od lidí dobré vůle pro náš domov. Jsme neziskoapoštolskou nunciaturu v Zambii. Tyto peníze jsou vá organizace a plně závisíme na štědrosti lidí. velmi potřebné, protože nám umožní zaplatit nějaké naše dluhy pro formaci 20 seminaristů. Velmi děkuji za příspěvek Papežským misijním dílům v Česku. Tato Jsme Vám velmi vděční za Vaši štědrost. Bez Vaší posolidarita mezi církevními komunitami je znak jednoty moci bychom nebyli schopni pomoci tolika mladým, fyzicky znevýhodněným dětem. Je úžasné vidět tyto a katolicity naší katolické církve. děti, které se k nám dostávají a nemohou chodit, či se Atˇ Pán žehná našim dobrodincům a práci v národní přesouvají po zemi po čtyřech, jak opouštějí Chershire kanceláři PMD. Home a chodí buď úplně samy nebo s pomocí berlí, s Vám oddaný v Kristu novou chutí do života. Ať Vám Bůh žehná a přeji Vám Rev. P. Michael Merizzi všechno dobré! apoštolský administrátor sr. Petronella Chanda Vedoucí projektu Cheshire Home
