P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers
Druhov´ a diverzita a v´ yskyt c´ evnat´ ych rostlin s rozd´ılnou strategi´ı ve vztahu ˇ k rozd´ıln´ e p˚ udn´ı reakci v lokalitˇ e Sv´ yc´ arna Species diversity and occurrence of vascular plants with different strategy in relation ˇ yc´ to different soil reaction in the Sv´ arna locality Štýbnarová, M. – Fiala, K. – Bilošová, H. – Miˇcová, P. Agrovýzkum Rapotín s.r.o.
Abstract The aim of the study was to test hypotheses, a) if there is a positive correlation between exchangeable soil reaction and species richness (alpha diversity), and b) if there are differences between the dominance of species with different strategy according to the model of Grime (1977) in different soil conditions based on the investigation of grassland communities in the locality of Švýcárna, where the cattle grazing was renewed after the long-term cessation in 2012. In permanent plots with better soil conditions (higher pH, higher content of available nutrients) there were dominated significantly (P < 0.05) the c-strategists (e.g. Deschampsia cespitosa, Chaerophyllum hirsutum, Poa chaixii, Senecio hercynicus), and further, there were also present species with combined csr-srategy (e.g. Alchemilla glabra, Geum rivale, Ranunculus repens, Stellaria nemorum). These species increased the alpha diversity. The lowest number of species (P < 0.05) was found in permanent plots with the highest soil acidity. The species with cs-strategy (stress-tolerant competitors, such as Nardus stricta, Avenella flexuosa, Bistorta major, Festuca supina, Vaccinium myrtillus) showed the best ability to survive in those conditions. Key words:
species richness, strategy, grazing, exchangeable soil reaction
Abstrakt Cílem studie bylo testovat hypotézu, že ve studovaných travino-bylinných spoleˇcenstvech a) existuje pozitivní korelace mezi výmˇennou pudní ˚ reakcí a druhovou bohatostí (alfa diverzitou), b) existují rozdíly v dominanci druhu˚ s rozdílnou životní strategií CSR dle Grimea (1977) v rozdílných pudních ˚ podmínkách, a to na základˇe údaju˚ získaných z lokality Švýcárna, kde byla v okolí turistické chaty v roce 2012 obnovena pastva skotu po dlouhodobˇe ukonˇceném hospodarˇení. Bylo zjištˇeno významnˇe vyšší (P < 0,05) zastoupení druhu˚ s c-strategií (napˇr. Deschampsia cespitosa, Chaerophyllum hirsutum, Poa chaixii, Senecio hercynicus), a dále csr-strategu˚ (napˇr. Alchemilla glabra, Geum rivale, Ranunculus repens, Stellaria nemorum) v místech s pˇríznivˇejšími pudními ˚ podmínkami (vyšší pH, vyšší obsah pˇrístupných živin). Uvedené druhy se podílely se na zvýšení alfa diverzity. Nejnižší druhová diverzita (P < 0,05) byla zjištˇena u porostu˚ s nejvyšší kyselostí pudy. ˚ Schopnost uplatnit se zde vykazovaly pˇredevším druhy s cs-strategií, napˇr. Nardus stricta, Avenella flexuosa, Bistorta major, Festuca supina, Vaccinium myrtillus. Kl´ıˇ cov´ a slova:
druhové bohatství, strategie, pastva, kyselost pudy, ˚ výmˇenná pudní ˚ reakce
´ Uvod V´ yznam pastvy pˇri snaze o zachov´ an´ı diverzity rostlinn´ ych druh˚ u Biodiverzita druhovˇe bohatých polopˇrirozených luk a pastvin v rˇ adˇe evropských zemí klesá v dusledku ˚ upouštˇení od hospodaˇrení (During a Willems, 1984; Gibson et al., 1987; Hellström et al., 2003; Kapfer et al., 2014). Mezi vˇedci existuje shoda na tom, že pokud je na puvodnˇ ˚ e opuštˇených travních porostech pastva obnovena, muže ˚ dojít k opˇetovnému zvýšení poˇctu druhu. ˚ Bylo 12
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers rˇ adou studií prokázáno, že pastva zvyšuje diverzitu (napˇr. Gibson et al., 1987; Belsky, 1992; Pettit et al., 1995), nebot’ se pˇri ní významnˇe mˇení druhové složení a konkurenˇcní vztahy v rostlinných spoleˇcenstvech (Bakker, 1987). Pastva má pˇritom rˇ adu specifik, kterými se liší od seˇcení (Losvik, 1988; Krahulec et al., 1996). Jak zminuje ˇ Pegtel (1987), pˇri pastvˇe se mˇení pudní ˚ prostˇredí a vytváˇrejí se otevˇrená místa (gapy), což poskytuje prostor k uchycení rˇ ady druhu, ˚ podílejících se na zvyšování druhové diverzity. Na druhou stranu však je potˇreba brát v potaz, že nadmˇernˇe intenzivní pastva na omezené ploše muže ˚ zpusobit ˚ naopak pokles druhové diverzity (Olff a Ritchie, 1998). Podle Vinthera (1983) pouze urˇcitá míra intenzity disturbance umožnuje ˇ vývoj k „floristickému optimu“, tedy maximálnímu poˇctu druhu, ˚ jež mohou na daném místˇe koexistovat. Všeobecnˇe vzato, stˇrednˇe intenzivní pastva vede k obohacení druhové skladby v podmínkách, kde silnˇe konkurenceschopné dominantní druhy neprospívají (Harper, 1977). To je základní kámen tzv. hypotézy stˇrední míry disturbance (Grime, 1973; Huston, 1979; Milchunas et al., 1988). I pˇres její všeobecnou uznávanou platnost je na tomto místˇe potˇreba podotknout, že existují i protichudné ˚ názory a kritika této hypotézy (Fox, 2013). Strategie rostlin Jednou ze stˇežejních otázek ekologie rostlin je, jaké jsou vlastnosti populací (druhu), ˚ které umožnily jejich úspˇešnou existenci (rust, ˚ vývoj a rozmnožování) na jednotlivých, cˇ asto velmi odlišných typech stanovišt’. Jde pˇredevším o vlastnosti geneticky zakódované, genotypické, které byly v evoluci kladnˇe vyselektovány, protože byly výhodné pro pˇrežití, resp. rozšíˇrení populace v urˇcitých ekologických podmínkách. Ponˇekud antropomorficky, ale názornˇe mužeme ˚ fylogenetické pˇrizpusobování ˚ (adaptaci) na stanovištˇe oznaˇcit jako výraz a dusledek ˚ strategie rostlin. Dle Slavíkové (1986) termínem strategie rozumíme soubory podobných nebo analogických genotypických vlastností, které se v evoluˇcní selekci osvˇedˇcily jako výhodné pro úspˇešnou existenci dané populace, tj. pro její pˇrežívání v cˇ ase a šíˇrení se v prostoru. Tyto vlastnosti mají podobný nebo analogický význam v ekologické konstituci populací, tedy také v charakteristice jejich niky. Jak zminuje ˇ Huhta (2001), jednou z možností, jak hodnotit stav porostu nebo vliv urˇcitého managementu na druhové složení, je klasifikovat rostlinné druhy do kategorií reprezentujících právˇe jejich rozdílné životní strategie, a to podle CSR modelu, který zavedl Grime (1977). Tato klasifikace byla navržena jako spoleˇcný vˇedecký jazyk umožnující ˇ srovnávat druhy a spoleˇcenstva (Butterfield a Suding, 2013; Negreiros et al., 2014). CSR model je založen na tom, že genotypy vˇetšiny rostlin reprezentují kompromisy mezi selekˇcním tlakem vyvozeným z kombinací kompetice, stresu a disturbance. Grime (1973) pˇritom definuje „kompetici“ jako tendenci sousedních rostlin využívat stejné množství svˇetla, minerálních živin, vody nebo prostoru. „Stres“ lze definovat jako vnˇejší omezení, které limitují míru produkce sušiny celé nebo cˇ ásti vegetace (arkticko-alpínské a aridní prostˇredí, zastínˇené prostˇredí, živinovˇe deficitní prostˇredí). Pojem „disturbance“ (narušení) sestává z mechanismu, ˚ které limitují rostlinnou biomasu tím, že zpusobují ˚ její destrukci. Mezi formy disturbance, jež pusobí ˚ na živé složky patˇrí jednak napˇr. pastva a seˇcení, pˇri kterých dochází k okamžitému odstranˇení rostlinných struktur z prostˇredí, a dále napˇr. mráz, sucho, herbicidy, pˇri kterých odumˇrelý rostlinný matriál zustává ˚ na ploše. Grime (1974, 1977) rozlišuje tˇri hlavní typy primárních strategií populací rostlin, jež jsou zvoleny podle toho, která z uvedených tˇrí kombinací skupin faktoru˚ omezujících úspˇech urcˇ ité populace na daném stanovišti, je rozhodující: (C) kompetitivní, (S) streso-tolerantní, (R) ruderální. Tabulka 1 zachycuje nˇekteré znaky kompetitivních, streso-tolerantních a ruderálních rostlin.
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
13
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers Tab. 1
Nˇekter´e znaky kompetitivn´ıch, streso-tolerantn´ıch a ruder´ aln´ıch rostlin (Grime, 1977) Kompetitivn´ı
Streso-tolerantn´ı
Ruder´ aln´ı
Morfologie v´ yhonk˚ u Vysok´ a hustota olistˇ en´ı; extenzivn´ı later´ aln´ı rozvˇ etven´ı nad a pod povrchem
Extr´ emnˇ e ˇsirok´ y rozsah r˚ ustov´ ych forem
N´ızk´ y vzr˚ ust; omezen´ e later´ aln´ı rozvˇ etven´ı
Listov´ a forma ˇ Casto mal´ e nebo koˇzovit´ e, nebo jehlicovit´ e, R˚ uznorod´ e, ˇ casto mezomorfn´ı
Robustn´ı, ˇ casto mezomorfn´ı
Opad ˇ ıdk´ R´ y, nˇ ekdy persistentn´ı
Vydatn´ y, ˇ casto persistentn´ı
ˇ ıdk´ R´ y, v´ yjimeˇ cnˇ e persistentn´ı
Maxim´ aln´ı potenci´ aln´ı r˚ ustov´ a rychlost Rapidn´ı
Pomal´ a
Rapidn´ı ˇ Zivotn´ ı formy
Vytrval´ e byliny, keˇre a stromy
Liˇsejn´ıky, vytrval´ e byliny, keˇre a stromy (ˇ casto dlouho ˇzij´ıc´ı)
Jednolet´ e byliny
Dlouhovˇ ekost list˚ u Relativnˇ e kr´ atk´ a
Dlouh´ a
Kr´ atk´ a
Fenologie listov´ e produkce Dobˇre definovan´ e p´ıky listov´ e produkce shoduj´ıc´ı se s periodami maxim´ aln´ıho potenci´ alu produktivity
St´ alezelen´ e s r˚ uzn´ ymi paterny listov´ e produkce
Kr´ atk´ a perioda listov´ e produkce v obdob´ı vysok´ eho potenci´ alu produktivity
Fenologie kveten´ı Kvˇ ety produkovan´ e po (nebo m´ enˇ eˇ casto pˇred) period´ ach maxim´ aln´ıho potenci´ alu produktivity
Nen´ı vˇseobecn´ y vztah mezi dobou kveten´ı a obdob´ım roku
Kvˇ ety produkovan´ e na konci pˇrechodn´ eho pˇr´ızniv´ eho obdob´ı
Pod´ıl roˇ cn´ı produkce semen Mal´ y
Mal´ y
Vysok´ y
Mezi tˇremi uvedenými extrémy existují dále rostliny, které jsou adaptovány ke stˇredním ˇ ri základní typy tzv. sekundárních strategií dle intenzitám kompetice, stresu a disturbance. Ctyˇ Grimea (1974) jsou: (C-R) kompetitivní ruderálové – adaptovaní k podmínkám, ve kterých je nízký vliv stresu a kompetice je omezená na stˇrední intenzitu disturbance (napˇr. hnojené pastviny a louky); (C-S) streso-tolerantní kompetitoˇri – adaptovaní k podmínkám bez disturbance, kde je stˇrední intenzita stresu (napˇr. svˇetlina v lese nebo kˇroviska na neúrodných pudách); ˚ (S-R) streso-tolerantní ruderálové – adaptovaní k lehké disturbanci v neproduktivních prostˇredích (napˇr. skaliska, skalní stˇeny, prurvy ˚ a pˇrevisy); (C-S-R) rostliny „CSR“ – omezené na prostˇredí, kde je kompetice stˇrednˇe intenzivní pˇri soucˇ asném kombinovaném vlivu stresu a disturbance (napˇr. nehnojené pastviny a louky). 14
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers Klotz et al. (2002) vyjadˇrují detaily týkající se znaku˚ rostlin pro jednotlivé ekologické strategie rostlin (Tab. 2). Tab. 2
Moˇzn´e atributy skupin rostlin s danou ekologickou strategi´ı (Klotz et al., 2002)
Oznaˇ cen´ı
N´ azev
Popis
c
c-strat´ egov´ e (kompetitoˇri, konkurenti)
Stromy, keˇre a byliny s vysokou konkurenceschopnost´ı, kter´ a je podm´ınˇ ena jejich morfologick´ ymi a/nebo fyziologick´ ymi znaky a ˇzivotn´ı histori´ı (investice velk´ eˇ c´ asti biomasy do vegetativn´ıch org´ an˚ u).
cr
cr-strat´ egov´ e (kompetitivn´ı ruder´ alov´ e)
Pˇrechod mezi kompetitory a ruder´ aly (bud’ vysok´ e, jednolet´ e, pˇrezimuj´ıc´ı druhy nebo kr´ atce ˇzij´ıc´ı vytrval´ e druhy).
cs
cs-strat´ egov´ e (streso-tolerantn´ı kompetitoˇri)
Pˇrechod mezi kompetitory a streso-tolerantn´ımi druhy (vytrval´ e konkurenˇ cnˇ e schopn´ e druhy na stanoviˇst´ıch s alespoˇ n jedn´ım faktorem v minimu nebo maximu).
csr
csr-strat´ egov´ e (csr rostliny)
Pˇrechodn´ y typ mezi vˇsemi hlavn´ımi typy, kr´ atce ˇzij´ıc´ı vytrval´ e rostliny, vˇ etˇsinou relativnˇ e mal´ eho vzr˚ ustu, kter´ e tvoˇr´ı r˚ uˇzici pˇr´ızemn´ıch list˚ u.
r
r-strat´ egov´ e (ruder´ alov´ e)
Vˇ etˇsinou jednolet´ e byliny, plevele, s kr´ atkou dobou ˇzivota, vysok´ a produkce semen, rychle osidluj´ı novˇ e vytvoˇren´ a stanoviˇstˇ e.
s
s-strat´ egov´ e (streso-tolerantn´ı rostliny)
Druhy s mal´ ym pˇr´ır˚ ustkem a morfologick´ ymi a/nebo fyziologick´ ymi adaptacemi; pˇrizp˚ usoben´ e extr´ emn´ım faktor˚ um prostˇred´ı.
sr
sr-strat´ egov´ e (streso-tolerantn´ı ruder´ alov´ e)
Pˇrechod mezi streso-tolerantn´ımi druhy a ruder´ aly (kr´ atce ˇzij´ıc´ı druhy ze stanoviˇst’ s min. jedn´ım faktorem v minimu nebo maximu).
Cílem tohoto pˇríspˇevku bylo testovat hypotézu, že ve studovaných travino-bylinných spolecˇ enstvech a) existuje pozitivní korelace mezi druhovou bohatostí (alfa diverzitou) a výmˇennou pudní ˚ reakcí, b) existují rozdíly v dominanci druhu˚ s rozdílnou životní strategií CSR dle Grimea (1977) v rozdílných pudních ˚ podmínkách, a to na základˇe údaju˚ získaných z lokality Švýcárna, kde byla po dlouhodobˇe ukonˇceném hospodaˇrení v okolí turistické chaty v roce 2012 obnovena pastva skotu.
Materi´ al a metodika Charakteristika lokality Výzkum byl proveden na horské lokalitˇe v okolí turistické chaty Švýcárna, která se nachází v pohoˇrí Hrubého Jeseníku (NPR Pradˇed; 1 304 m n.m). Na Pradˇedu (1 491 m n.m.; asi 2,5 km od chaty Švýcárna) je prumˇ ˚ erná roˇcní teplota 0,9 °C a roˇcní úhrn srážek 1 231 mm. Jde o pozemky, ˇ ˇ s.p. Podle platného jež jsou ve vlastnictví Ceské republiky s právem hospodaˇrení pro Lesy CR, lesního hospodáˇrského plánu (LHP) patˇrí pasené plochy do kategorie bezlesí. V roce 2012 byla na základˇe rozhodnutí Krajského úˇradu Olomouckého kraje o doˇcasném odnˇetí pozemku˚ urˇcených k plnˇení funkcí lesa (PUPFL) experimentálnˇe obnovena pastva skotu bez tržní produkce mléka (plemeno Highland). S využitím pastevní plochy rozdˇelené místní komunikací na 2 cˇ ásti: P1 – nad chatou; P2 – pod chatou (celková rozloha pastevního areálu: 3,6 ha) byl na lokalitˇe v prubˇ ˚ ehu následujících let uplatnován ˇ rotaˇcní systém pastvy (3 pastevní cykly za rok) pˇri zatížení do 1 DJ.ha−1 .rok−1 . V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
15
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers Vzhledem k velké prostorové heterogenitˇe vegetace a cˇ lenitosti terénu byly odbˇery vzorku˚ pudy ˚ a také fytocenologické snímky provádˇeny z pˇeti ruzných ˚ míst (trvalých ploch 5 × 5 m), jejichž oznaˇcení je uvedeno na obr. 1. Základní zjištˇené fyzikální a chemické parametry pud ˚ pod pastevními porosty na lokalitˇe Švýcárna v roce 2013 jsou uvedeny tabulce 3. Ze základních chemických parametru˚ byly u porušených pudních ˚ vzorku˚ zjišt’ovány: výmˇenná pudní ˚ reakce (pH/CaCl2 ), obsah živin v pudním ˚ extraktu Mehlich-3 (Mg, Ca, K, P v mg.kg−1 ). Pro stanovení fyzikálních vlastností pudy ˚ byly vzorky odebrány jako neporušené ve formˇe Kopeckého fyzikálních váleˇcku˚ z hloubky 0,02–0,30 m a byly u nich analyzovány pudní ˚ parametry: objemová hmotnost redukovaná (ρd , g.cm−3 ); pórovitost (P, %); retenˇcní vodní kapacita (ΘRVK , %); maximální vodní kapilární kapacita (ΘMKK , %). Stanovení uvedených pudních ˚ vlastností bylo provedeno dle metodiky Zbíral et al. (2002, 2003, 2004). Podrobnˇejší výsledky hodnocení kvality pudy ˚ byly publikovány v pˇríspˇevku Štýbnarová et al. (2014).
ˇ yc´ Obr. 1 Lokalizace trval´ych ploch v pastevn´ım are´ alu v okol´ı chaty Sv´ arna. P1 – pastevn´ı plocha nad chatou; P2 – pastevn´ı plocha pod chatou; A, B, C – m´ısta odbˇer˚ u vzork˚ u p˚ udy a hodnocen´ı floristick´eho sloˇzen´ı.
16
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers ˇ yc´ Tab. 3 Z´ akladn´ı fyzik´ aln´ı a chemick´e vlastnosti p˚ ud pod pastevn´ımi porosty na lokalitˇe Sv´ arna v roce 2013 M´ısto odbˇ eru
Nadm. v. ρd (m) [kg.m−3 ]
P [%]
ΘMKK ΘRVK pH P K Ca Mg [%] [%] CaCl2 [mg.kg−1 ] [mg.kg−1 ] [mg.kg−1 ] [mg.kg−1 ]
P1-A P1-B
1 313 1 336
770 700
67,40 52,86 40,86 70,46 49,14 36,37
3,20 2,90
< 10 14
159 108
200 140
82 57
P2-A P2-B P2-C
1 291 1 295 1 269
760 800 840
68,07 56,44 44,65 67,87 51,07 39,45 66,27 50,19 38,97
4,20 4,30 4,30
< 10 < 10 10
156 185 172
122 1243 1117
78 147 133
Legenda: ρd [kg.m−3 ] = objemov´ a hmotnost redukovan´ a; P [%] = p´ orovitost; ΘMKK [%] = maxim´ aln´ı vodn´ı kapil´ arn´ı kapacita; ΘRVK [%] = retenˇ cn´ı vodn´ı kapacita.
Hodnocen´ e parametry Floristické složení bylo hodnoceno metodou fytocenologického snímkování (Moravec et al., 1994) vymezených trvalých ploch (5 × 5 m) umístˇených v ruzných ˚ cˇ ástech sublokalit P1 a P2. Odhad pokryvnosti byl proveden pˇrímo v %. K urˇcení jednotlivých cévnatých rostlinných druhu˚ na základˇe popisných znaku˚ byla použita publikace Kubáta et al. (2002). Nomenklatura byla upravena dle prací Danihelky (2012) a Grulicha (2012). Podrobnˇejší informace o floristickém složení pastevních porostu, ˚ získané na základˇe fytocenologického snímkování byly zveˇrejnˇeny v pˇríspˇevku Štýbnarová a Miˇcová (2014). Tento pˇríspˇevek se zamˇerˇ uje na: a) vyjádˇrení závislosti poˇctu druhu˚ (alfa diverzity) na výmˇenné pudní ˚ reakci (pH/CaCl2 ), b) zjištˇení rozdílu˚ v dominanci druhu˚ s rozdílnou životní strategií C-S-R (Grime, 1977) v rámci studované lokality s rozdílnými pudními ˚ podmínkami. Ke zjištˇení rostlinných strategií bylo využito databáze BiolFlor (Klotz et al., 2002). Zpracov´ an´ı dat Výsledky byly zpracovány metodou regrese a analýzy variance (ANOVA) s následným podrobnˇejším vyhodnocením rozdílu˚ ve sledovaných parametrech mezi místy odbˇeru (trvalými plochami) pomocí LSD testu (P < 0,05). Byly použity softwary Excel a Statistica v. 10.
V´ ysledky a) Vyj´ adˇren´ı z´ avislosti poˇ ctu druh˚ u na v´ ymˇ enn´ e p˚ udn´ı reakci Hodnoty výmˇenné pudní ˚ reakce (pH/CaCl2 ) pod pastevními porosty lokality Švýcárna v ruzné ˚ nadmoˇrské výšce v rámci sledovaných trvalých ploch jsou uvedeny v tabulce 3. Graf 1 zachycuje regresní závislost mezi zjištˇenou pudní ˚ reakcí a poˇctem druhu˚ v ruzných ˚ místech lokality, tedy na trvalých plochách umístˇených v rozdílné nadmoˇrské výšce ve svahu. Z grafu 1 je zˇrejmé, že nejnižší druhová diverzita (celkem 10 druhu) ˚ byla zjištˇena u porostu˚ s nejvyšší kyselostí pudy ˚ (pH = 2,9), což je trvalá plocha P1-B umístˇená nejvýše ve svahu (1336 m n.m.). Oproti tomu nejvyšší poˇcet druhu˚ (celkem 31 druhu) ˚ se vyskytoval na níže položené trvalé ploše P2-B, pro kterou byl zjištˇen nejpˇríznivˇejší obsah dostupných živin v pudˇ ˚ e a nejménˇe kyselá pudní ˚ reakce (pH = 4,3). Uvedené rozdíly mohou souviset s vyšší podmáˇceností pudy ˚ níže ve svahu. Vzhledem k hodnotˇe korelaˇcního koeficientu mužeme ˚ mluvit o stˇrednˇe silné závislosti poˇctu druhu˚ na pudní ˚ reakci, která byla regresní funkcí (kvadratickou s proloženým polynomem prvního stupnˇe) popsána z 51,6 %. Jinak tedy rˇeˇceno, zmˇeny druhové diverzity byly vysvˇetleny hodnotou pudní ˚ reakce z 51,6 %. Zjištˇené hodnoty druhové diverzity byly dále transformovány pomocí pˇrirozeného logaritmu (Graf 2). Uvedeným zpusobem ˚ bylo zajištˇeno, že vztah mezi pudní ˚ reakcí a druhovou pestV´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
17
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers rostí travních porostu˚ byl lineární. Vzhledem k hodnotˇe korelaˇcního koeficientu mužeme ˚ mluvit o stˇrednˇe silné až silné závislosti poˇctu druhu˚ na pudní ˚ reakci, která byla regresní funkcí (lineární vztah na dvou logaritmických osách) popsána z 59,9 %. Jinak tedy rˇeˇceno, zmˇeny druhové diverzity byly vysvˇetleny hodnotou pudní ˚ reakce z 59,9 %.
Graf 1 Bodov´y graf s proloˇzenou funkc´ı vyjadˇruj´ıc´ı z´ avislost alfa diverzity (poˇctu druh˚ u c´evnat´ych rostlin) na v´ymˇenn´e p˚ udn´ı reakci
Graf 2 18
Line´ arn´ı distribuce, kde pH a poˇcet druh˚ u jsou charakterizov´ any logaritmickou soustavou V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers b) Hodnocen´ı rozd´ıl˚ u ve v´ yskytu a dominanci druh˚ u s rozd´ılnou ˇ zivotn´ı strategi´ı v r´ amci studovan´ e lokality Pˇredmˇetem dalšího zkoumání bylo zjistit, o jaké druhy s konkrétní životní strategií dle Grimea (1977) se v daných pudních ˚ podmínkách jednalo, tedy zhodnotit rozdíly v pˇrítomnosti a dominanci druhu˚ s rozdílnou životní strategií v rámci studované lokality. V tabulkách 4–8 jsou podrobnˇejší údaje o floristickém složením na sledovaných trvalých plochách s pˇriˇrazenou klasifikací strategie daného druhu dle databáze BiolFlor (Klotz et al., 2002). Graf 3 zachycuje pˇrehlednˇeji poˇcet druhu˚ s rozdílnou strategií na pastevních porostech lokality Švýcárna. Byly zjištˇeny statisticky významné rozdíly (P < 0,05) v celkovém poˇctu druhu˚ v rámci sledovaných trvalých ploch. Jak bylo v pˇredešlé kapitole výsledku˚ uvedeno, nejvíce druhu˚ vykazovala trvalá plocha P2-B, pˇriˇcemž, jak graf 2 názornˇe dokládá, oproti trvalé ploše s nejnižším poˇctem druhu˚ (P1-B) bylo zaznamenáno zvýšení poˇctu druhu˚ pˇredevším s c-strategií a kombinovanou csr-strategií. U trvalé plochy s výše zminovaným ˇ nejvyšším obsahem pˇrístupných živin v pudˇ ˚ e (P2-B) se kromˇe toho vyskytovaly r-stratégové, kteˇrí u ostatních trvalých ploch nebyli zaznamenáni (napˇr. Poa annua – lipnice roˇcní). Na tomto místˇe je nutné poznamenat, že u trvalé plochy P2-B bylo souˇcasnˇe pozorováno vyšší podmáˇcení a vyšší míra disturbance vlivem sešlapu zvíˇrat.
ˇ yc´ Graf 3 Poˇcet druh˚ u c´evnat´ych rostlin s rozd´ılnou strategi´ı na pastevn´ıch porostech lokality Sv´ arna. Sloupce hodnot se stejnou grafikou a r˚ uzn´ymi indexy se od sebe v´yznamnˇe liˇs´ı (P < 0,05). Z grafu 4, který znázornuje ˇ dominanci druhu˚ (v %) s rozdílnou strategií na pastevních porostech lokality Švýcárna, a dále z pˇriložených tabulek 4–8, je patrné, že v podmínkách extrémní kyselosti pudy ˚ (trvalé plochy P1-A a P1-B) se významnˇe více uplatnovaly ˇ druhy s cs-strategií, konkrétnˇe smilka tuhá (Nardus sticta), metliˇcka kˇrivolaká (Avenella flexuosa), rdesno hadí koˇren V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
19
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers (Bistorta major), kostˇrava nízká (Festuca supina) a brusnice boruvka ˚ (Vaccinium myrtillus). Tam, kde byly zaznamenány pˇríznivˇejší pudní ˚ podmínky (vyšší obsah pˇrístupných živin a vyšší pH), zejm. u trvalých ploch P2-B a P2-C, bylo patrné významné zvýšení % pokryvnosti druhu˚ s c-strategií, napˇr. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), lipnice širolistá (Poa chaixii), starˇcek hercynský (Senecio hercynicus) aj. Druhy s cˇ istˇe r-strategií (napˇr. lipnice roˇcní – Poa annua) a s kombinovanou csr-strategií se u tˇechto ploch vyskytovaly sice jen ve sporadickém zastoupení, nicménˇe, jak názornˇe zachycuje graf 2, podílely se na zvyšování alfa diverzity (celkovém poˇctu druhu). ˚ K druhum ˚ s kombinovanou csr-strategií, jejichž výskyt byl zaznamenán pouze v pˇríznivˇejších pudních ˚ podmínkách, patˇril napˇr. kontryhel lysý (Alchemilla glabra), kuklík potoˇcní (Geum rivale), pryskyˇrník plazivý (Ranunculus repens), ptaˇcinec hajní (Stellaria nemorum), pampeliška sect. Ruderalia (Taraxacum sect. Ruderalia), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) aj.
Graf 4 Dominance druh˚ u c´evnat´ych rostlin (v %) s rozd´ılnou strategi´ı v pastevn´ıch porostech ˇ yc´ lokality Sv´ arna. Sloupce hodnot se stejnou grafikou a r˚ uzn´ymi indexy se od sebe v´yznamnˇe liˇs´ı (P < 0,05).
Diskuse Výskyt druhu˚ s kombinovanou csr-strategií byl vyšší v místech vyššího podmáˇcení pudy ˚ níže ve svahu, kde bylo i vˇetší narušení pudy ˚ vlivem sešlapu zvíˇrat (disturbance). Zvýšení pH (potažmo zvýšení obsahu dostupných živin) v místech vyššího podmáˇcení a disturbance se tedy jeví být duležitými ˚ faktory hrajícími roli, právˇe pˇri snaze o podporu zvýšení druhové diverzity. Pˇri pastvˇe dochází k návratnosti živin na porost a podpoˇre mikrobiální cˇ innosti v pudˇ ˚ e, jež posléze vede 20
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers k pozvolnému zvyšování pH. Pˇri disturbanci jsou místy obnažovány plošky pudy, ˚ jež vytváˇrejí životní prostor pro rˇ adu druhu, ˚ které by se jinak v plnˇe zapojených porostech s pˇremírou staˇriny nedokázaly uplatnit. Z dlouhodobého hlediska lze proto vlivem uplatnování ˇ pastvy oˇcekávat pozdˇejší zmˇeny jak v pudních ˚ podmínkách, tak ve vegetaci. Naše výsledky jsou v souladu se zjištˇeními napˇr. Bohnera (2008), který ve svém pˇríspˇevku zminuje, ˇ že u nehnojených horských travinných spoleˇcenstev existuje unimodální vztah mezi druhovým bohatstvím cévnatých rostlin a výmˇennou pudní ˚ reakcí (pH/CaCl2 ). Kombinace živinovˇe chudé pudy, ˚ minimální stres (dobˇre odvodnˇené pudy ˚ v pufrované oblasti) a stˇrední míra disturbance (extenzivní pastva, obˇcasné kosení) byly spojeny s maximálním druhovým bohatstvím. Crawley et al. (2005) rovnˇež zminují, ˇ že mezi druhovou bohatostí a pH pudy ˚ platí poˇ zitivní vztah. Oproti tomu výsledky Cuprové (2011), která studovala acidofilní suché trávníky na Brnˇensku, dokumentují, že poˇcet druhu˚ ve snímcích se stoupajícím pH klesal. Tyler (2003) uvádí, že lehce kyselé pudy ˚ jsou pˇribližnˇe stejnˇe druhovˇe bohaté jako pudy ˚ zásadité. Výsledky ruzných ˚ studií, zabývajících se vztahem mezi pH pudy ˚ a druhovou bohatostí, se mezi autory mohou lišit, což bývá zpusobeno ˚ odlišnými podmínkami studovaných lokalit. Existují velké zemˇepisné rozdíly v rámci regionu, ˚ což dokládá fakt, že tropy bývají velmi druhovˇe bohaté, pˇrestože zde pudy ˚ bývají velmi kyselé (Tyler, 2003). Je proto potˇrebné porovnávat výsledky z oblastí se srovnatelnou zemˇepisnou šíˇrkou (Pärtel, 2002). Chytrý et al. (2007) zminují, ˇ že nˇekdy se mužeme ˚ setkat s pozitivní korelací mezi pH pudy ˚ a druhovým bohatstvím a nˇekdy s unimodálním vztahem, kdy nejprve poˇcet druhu˚ se vzrustajícím ˚ pH pudy ˚ stoupá, poté pˇri vyšších hodnotách pH klesá. Unimodální vztah potvrdili také Schuster a Diekmann (2003), kteˇrí zjistili, že nejvyšší druhová bohatost na trávnících byla v rozmezí pH pudy ˚ 5 až 6. Kováˇr (2001) uvádí, že vlastnosti, které projevují rostlinná spoleˇcenstva (druhová rozmanitost, biomasa, produktivita aj.), jsou výsledkem interakcí jednotlivých rostlin s jejich bezprostˇredním fyzikálnˇe-chemickým prostˇredím a s velmi omezeným okruhem sousedních rostlin téhož nebo jiných druhu. ˚ Tam, kde je nápadná uniformita rostlinných spoleˇcenstev, vypovídá to o uniformitˇe substrátu (živinové nebo vodní pomˇery) nebo o uniformitˇe silného narušování (napˇr. ohnˇem nebo defoliací velkými býložravci). Schmitt a Fartmann (2006) se zabývali ekologií a syntaxonomií acidofilních travních porostu. ˚ Podle tˇechto autoru˚ byly dominantními strategiemi intermediální CSR, kompetitivní a ruderální. Doporuˇcují, aby jako opatˇrení k ochranˇe pˇrírody byly lokality obˇcas narušovány pastvou pˇrežvýkavcu. ˚ Výsledky Bohnera et al. (2009) rovnˇež potvrdily, že druhové složení travinného spoleˇcenstva nejvýznamnˇeji ovlivnovala ˇ stˇrední míra stresu a nízká intenzita disturbance. Také Pierce et al. (2007) zduraznili ˚ význam disturbance z hlediska snahy o udržení biodiverzity. Autoˇri uzavírají, že pˇrirozená spoleˇcenstva nejsou vždy nutnˇe strukturovaná podle pravidel konkurenceschopnosti o zdroje, nebot’ tato selhávají na úkor procesu˚ disturbance a facilitace. Tam, kde herbivorie a kosení ovlivnovaly ˇ rostlinná spoleˇcenstva velmi dlouhou dobu je vzhledem k velké komplexitˇe environmentálních vlivu˚ další zmˇeny ve spoleˇcenstvech obtížné pˇredikovat (Edwards a Gillman, 1987). Jen samotná pastva nebo seˇcení nemusí vždy postaˇcovat k obnovˇe puvodního ˚ druhovˇe bohatého spoleˇcenstva, pokud je limitována zásoba semen v pudˇ ˚ e (Davies et al., 1999; Hellström et al., 2003). Dostupnost semen v pudˇ ˚ e muže ˚ být úskalím pˇri obnovˇe luk a pastvin zvláštˇe v pˇrípadech, kdy k upuštˇení od hospodaˇrení a k poklesu diverzity došlo soubˇežnˇe na rozsáhlejším geografickém území (Eriksson et al., 1995). Huhta (2001) zminuje, ˇ že je-li proces upuštˇení od hospodaˇrení charakteristický pro vˇetší geografickou oblast, nemohou rostlinné druhy re-kolonizovat porosty v dusledku ˚ nedostateˇcné zásoby semen v pudní ˚ bance a kvuli ˚ pˇríliš velké vzdálenosti pro efektivní disperzi semen z jiných lokalit. V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
21
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers
Z´ avˇ er Zjištˇení v tomto pˇríspˇevku potvrdily obˇe testované hypotézy. Byl potvrzen pozitivní vztah mezi výmˇennou pudní ˚ reakcí a alfa diverzitou. Nejnižší druhová diverzita byla u porostu˚ s nejvyšší kyselostí pudy. ˚ Schopnost uplatnit se zde vykazovaly pˇredevším druhy s cs-strategií (napˇr. Nardus stricta, Avenella flexuosa, Bistorta major, Festuca supina, Vaccinium myrtillus). Bylo potvrzeno, že druhu˚ s kombinovanou csr-strategií (napˇr. Alchemilla glabra, Geum rivale, Ranunculus repens, Stellaria nemorum, Taraxacum sect. Ruderalia, Veronica chamaedrys) pˇribývalo v místech s pˇríznivˇejšími pudními ˚ podmínkami (vyšší pH a vyšší obsah dostupných živin) a vyšší mírou disturbance. Pˇrestože tyto druhy s csr strategií nebyly dominující složkou porostu, i jejich sporadický výskyt vedl ke zjištˇení, že na tˇechto plochách byla nejvyšší druhová diverzita. Pˇri uplatnování ˇ stˇrednˇe intenzivní pastvy lze oˇcekávat pozdˇejší zmˇeny jak v pudních ˚ podmínkách, tak ve vegetaci, které jsou však prozatím obtížnˇe predikovatelné.
Literatura Bakker, J. P. (1987): Restoration of species-rich grassland after a period of fertilizer application. In: Andel, van J. – Bakker, J. P. – Snaydon, R. W. [Eds.] Disturbance in grasslands. Dr. W. Junk Pubishers, Dodrecht, s. 185–200. Belsky, A. J. (1992): Effects of grazing competition disturbance and fire on species composition and diversity in grassland communities. Journal of Vegetation Science, 3, s. 187–200. Bohner, A. (2008): Relationship between vascular plant species richness and soil chemical properties of alpine meadows and pastures. Grassland Science in Europe, 13, s. 81–83. Bohner, A. – Habeier, H. – Starlinger, F. – Suanjak, M. (2009): Species-rich montane grasslands on avalanche tracks in the Gesäuse National Park (Austria). Tuexenia, 29, s. 97–120. Butterfield, B. J. – Suding, K. N. (2013): Single-trait functional indices outperform multi-trait indices in linking environmental gradients and ecosystem services in a complex landscape. Journal of Ecology, 101, s. 9–17. Crawley, M. J. – Johnston, A. E. – Silvertown, J. – Dodd, M. – de Mazancourt, C. – Heard, M. S. – Henman, D. F. – Edwards, G. R. (2005): Determinants of species richness in the park grass experiment. American Naturalist, 165, s. 179–192. ˇ Cuprová, T. (2011): Diverzita acidofilních suchých trávníku˚ na Brnˇensku ve vztahu k produktivitˇe a pH pudy. ˚ Bak. práce. [on line] Dostupné z: http://is.muni.cz/th/323896/prif_b/bp_tereza_cuprova.pdf Danihelka, J. – Chrtek, J. Jr. – Kaplan, Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia, 84, s. 647–811. Davies, A. – Dunnett, N. P. – Kendle, T. (1999): The importance of transplant size and gap width in the botanical enrichment of species-poor grasslands in Britain. Restoration Ecology, 7, s. 271–280. During, H. J. – Willems, J. H. (1984): Diversity models applied to a chalk grassland. Vegetatio, 57, s. 103–114. Edwards, P. J. – Gillman, M. P. (1987): Herbivores and plant succession. In: Gray, A. J. – Crawley, M. J. – Edwards, P. J. [Eds.] Colonization, succession, stability. The 26th Symposium of the British Ecological Society held with the Linnean Society of London. Blackwell, Oxford, s. 295–314. Eriksson, A. – Eriksson, O. – Berglund, H. (1995): Species abundance patterns of plants in Swedish semi-natural pastures. Ecography, 18, s. 310–317. Fox, J. W. (2013): The intermediate disturbance hypothesis should be abandoned. Trends in Ecology & Evolution, 28, s. 86–92 Gibson, C. W. D. – Watt, T. A. – Brown, V. K. (1987): The use of sheep grazing to recreate species-rich grassland from abandoned arable land. Biological Conservation, 42, s. 165–183. Grime, J. P. (1973): Competition and diversity in herbaceous vegetation – a reply. Nature, 244, s. 310–311. Grime, J. P. (1974): Vegetation classification by reference to strategies. Nature, 250, s. 26–31. Grime, J. P. (1977): Evidence for the existence of three primary strategies in plans and its relevance to ecological and evolutionary theory. American Naturalist, 111, s. 1169–1194. Grulich, V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84, s. 631–645. Harper, J. L. (1977): Population biology of plants. Academic Press, London.
22
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers Hellström, K. – Huhta, A. P. – Rautio, P. – Tuomi, J. – Oksanen, J. – Laine, K. (2003): Use of sheep grazing in the restoration of semi-natural meadows in northern Finland. Applied Vegetation Science, 6, s. 45–52. Huhta, A. P. (2001): Restorative mowing on semi-natural grasslands: community-level changes and species level responses. Oulu: Oulu University Press. Huston, M. (1979): A general hypothesis of species diversity. American Naturalist, 113, s. 81–101. ˇ M. – Kubešová, S. – Lustyk, Chytrý, M. – Danihelka, J. – Ermakov, N. – Hájek, M. – Hájková, P. – Kocí, ˇ ˇ ˇ ˇ M. (2007): P. – Otýpková, Z. – Popov, D. – Rolecek, J. – Rezní cková, M. – Šmarda, P. – Valachovic, Plant species richness in continental southern Siberia: effects of pH and climate in the context of the species pool hypothesis. Global Ecology and Biogeography, 16, s. 668–678. Kapfer, J. – Heegaard, E. – Krøgli, S. O. – Pedersen, Ch. – Taff, G. N. – Dramstad, W. (2014): Driving forces of species diversity in unmanaged semi-natural grasslands. In: Proceeding from the conf. 57th Annual Symposium of the International Association for Vegetation Science, Perth, Australia. Klotz, S. – Kühn, I. – Durka, W. [Eds.] (2002): BiolFlor – Eine Datenbank zu biologisch-ökologischen Merkmalen der Gefäßpflanzen in Deutschland. Schriftenreihe für Vegetationskunde 38. Bonn: Bundesamt für Naturschutz. [on line] Dostupné z: http://www.ufz.de/biolflor/index.jsp ˇ P. (2001): Geobotanika. UK Praha, 123 s. Kovár, ˇ cová, ˇ Krahulec, F. – Blažková, D. – Balátová-Tuláˇcková, E. – Štursa, J. – Pecháˇcková, S. – Fabšci M. (1996): Louky Krkonoš: rostlinná spoleˇcenstva a jejich dynamika. Opera Corcontica, 33, s. 3–250. Kubát, K. – Hrouda, L. – Chrtek, J. jun. – Kaplan, Z. – Kirschner, J. – Štˇepánek, J. [Eds.] (2002): Klíˇc ke ˇ kvˇetenˇe Ceské republiky. Academia, Praha, 928 s. Losvik, M. H. (1988): Phytosociology and ecology of old hay meadows in Hornaland wetern Norway in elation to management. Vegetatio, 78, s. 157–187. Milchunas, D. G. – Sala, O. E. – Lauenroth, W. K. (1988): A generalized model of the effects of grazing by large herbivores on grassland community structure. American Naturalist, 132, s. 87–106. Moravec, J. [Ed.] (1994): Fytocenologie. Academia, Praha, 403 s. Negreiros, D. – Stradic, S. le – Fernandes, G. W. – Rennó, H. C. (2014): CSR analysis of plant functional types in highly diverse tropical grasslands of harsh environments. Plant Ecology, 215, s. 379–388. Olff, H. – Ritchie, M. E. (1998): Effects of herbivores on grassland plant diversity. Trends in Ecology & Evolution, 13, s. 261–265. Pegtel, D. M. (1987): Soil fertility and the composition of the semi-natural grassland. In: Andel, van J. – Bakker, J. P. – Snaydon, R. W. [Eds.] Disturbance in grasslands. Dr. W. Junk Publishers, Dodrecht, s. 51–65. Pettit, N. – Froend, R. H. – Ladd, P. G. (1995): Grazing in remnant woodland vegetation: changes in species composition and life form groups. Journal of Vegetation Science, 6, s. 121–130. Pierce, S. – Luzzaro, A. – Caccianiga, M. – Ceriani, R. M. – Cerabolini, B. (2007): Disturbance is the principal α-scale filter determining niche differentiation, coexistence and biodiversity in an alpine community. Journal of Ecology, 95, s. 698–706. Pärtel, M. (2002): Local plant diversity patterns and evolutionary history at the regional scale. Ecology, 83, s. 2361–2366. Schmitt, B. – Fartmann, T. (2006): Dianthus deltoidis-rich acidic grassland in the Medebacher Bucht (southern Westphalia/northern Hesse, Germany): ecology, syntaxonomy and management. Tuexenia, 26, s. 203–221. Schuster, B. – Diekmann, M. (2003): Changes in species density along the soil pH gradient – evidence from German plant communities. Folia Geobotanica, 38, s. 367–379. Slavíková, J. (1986): Ekologie rostlin, SPN, Praha. 366 s. ˇ Štýbnarová, M. – Fiala, K. – Karabcová, H. – Micová, P. (2014): Pudní ˚ vlastnosti a kvalita porostu˚ na horské lokalitˇe vystavené obnovené pastvˇe skotu. Výzkum v chovu skotu, 206, (4), s. 10–22. ˇ Štýbnarová, M. – Micová, P. (2014): Floristické složení travinné vegetace v okolí turistické chaty Švýcárna pˇri obnovené pastvˇe skotu. Výzkum v chovu skotu, 204, (2), s. 21–37. Tyler, G. (2003): Some ecophysiological and historical approaches to species richness and calcicole/calcifuge behaviour – contribution to a debate. Folia Geobotanica, 38, s. 419–428. Vinther, E. (1983): Invasion of Alnus glutinosa (L.) Gaertn. in a former grazed meadow in relation to different grazing intensities: Biological Conservation, 25, s. 75–89. Zbíral, J. [Ed.] (2002): Analýza pud ˚ I. Jednotné pracovní postupy. ÚKZÚZ, Brno, 197 s. ISBN 80-86548-15-5. Zbíral, J. [Ed.] (2003): Analýza pud ˚ II. Jednotné pracovní postupy. ÚKZÚZ, Brno, 224 s. ISBN 80-86548-38-4. Zbíral, J. [Ed.] (2004): Analýza pud ˚ III. Jednotné pracovní postupy. ÚKZÚZ, Brno, 199 s. ISBN 80-86548-60-0.
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
23
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers Kontaktn´ı adresa Mgr. Marie Štýbnarová, Ph.D. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. Výzkumníku˚ 267, Rapotín 788 13 Vikýˇrovice e-mail:
[email protected] Podˇ ekov´ an´ı Práce byla rˇešena s využitím poskytnuté institucionální podpory na dlouhodobý koncepˇcní rozˇ cˇ . RO1214 ze dne 27.2.2014, a dále v rámci rˇešení voj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe CR projektu MŠMT – INGO cˇ . LG13019 a cˇ ásteˇcnˇe i INGO cˇ . LA08041. ˇ s.p. (Krajské rˇeditelství ŠumAutoˇri pˇríspˇevku dˇekuji Správˇe CHKO Jeseníky a Lesum ˚ CR, perk a LS Louˇcná nad Desnou) za umožnˇení tohoto výzkumu v NPR Pradˇed a za udˇelení potˇrebných výjimek pro vjezd na chránˇené území, pro vstup mimo vyznaˇcené cesty a odbˇery rostlinných a pudních ˚ vzorku. ˚ Tab. 4
Floristick´e sloˇzen´ı trval´e plochy P1-A (5 × 5 m)
Latinsk´ y n´ azev
ˇ y n´ Cesk´ azev
Anthoxantum odoratum Avenella flexuosa Bistorta major Calamagrostis villosa Carex canescens Carex nigra Festuca supina Hieracium stygium Homogyne alpina Luzula luzuloides subsp. luzuloides Luzula sudetica Luzula sylvatica Nardus stricta Potentilla erecta Solidago virgaurea subsp. minuta Trientalis europaea Vaccinium myrtillus
tomka vonn´ a metliˇ cka kˇrivolak´ a rdesno had´ı koˇren tˇrtina chloupkat´ a ostˇrice ˇsedav´ a ostˇrice obecn´ a kostˇrava n´ızk´ a jestˇr´ abn´ık kaln´ y podbˇ elice alpsk´ a bika hajn´ı prav´ a bika sudetsk´ a bika lesn´ı smilka tuh´ a mochna n´ atrˇzn´ık zlatob´ yl obecn´ y alp´ınsk´ y sedmikv´ıtek evropsk´ y brusnice bor˚ uvka
Tab. 5
Pokryvnost (%)
csr cs cs c csr s cs csr csr cs csr c cs csr c s cs
3 45 5 5 1 2 8 r r r r 2 8 r r r 5
Strategie*
Pokryvnost (%)
csr cs cs c cs csr cs csr c cs
r 70 2 1 3 r 15 1 r 5
Floristick´e sloˇzen´ı trval´e plochy P1-B (5 × 5 m)
Latinsk´ y n´ azev
ˇ y n´ Cesk´ azev
Anthoxantum odoratum Avenella flexuosa Bistorta major Calamagrostis villosa Festuca supina Homogyne alpina Nardus stricta Potentilla erecta Solidago virgaurea subsp. minuta Vaccinium myrtillus
tomka vonn´ a metliˇ cka kˇrivolak´ a rdesno had´ı koˇren tˇrtina chloupkat´ a kostˇrava n´ızk´ a podbˇ elice alpsk´ a smilka tuh´ a mochna n´ atrˇzn´ık zlatob´ yl obecn´ y alp´ınsk´ y brusnice bor˚ uvka
24
Strategie*
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers Tab. 6
Floristick´e sloˇzen´ı trval´e plochy P2-A (5 × 5 m)
Latinsk´ y n´ azev
ˇ y n´ Cesk´ azev
Anthoxantum odoratum Avenella flexuosa Bistorta major Calamagrostis villosa Carex nigra Deschampsia cespitosa Festuca supina Ligustucum mutellina Luzula luzuloides subsp. luzuloides Luzula sylvatica Nardus stricta Poa chaixii Potentilla aurea Potentilla erecta Trientalis europaea Vaccinium myrtillus
tomka vonn´ a metliˇ cka kˇrivolak´ a rdesno had´ı koˇren tˇrtina chloupkat´ a ostˇrice obecn´ a metlice trsnat´ a kostˇrava n´ızk´ a koprn´ıˇ cek bezobaln´ y bika hajn´ı prav´ a bika lesn´ı smilka tuh´ a lipnice ˇsirolist´ a mochna zlat´ a mochna n´ atrˇzn´ık sedmikv´ıtek evropsk´ y brusnice bor˚ uvka
Tab. 7
Strategie*
Pokryvnost (%)
csr cs cs c s c cs c cs c cs c csr csr s cs
2 30 5 10 1 15 3 r 2 5 5 1 r r r r
Strategie*
Pokryvnost (%)
csr csr cs csr s csr c csr csr c c c cs csr c csr c csr cs csr csr r c c csr c c c csr csr csr
r 1 3 r r r 15 r r r 2 40 r r r r 5 r 1 r r 1 5 1 1 r 3 r 1 r r
Floristick´e sloˇzen´ı trval´e plochy P2-B (5 × 5 m)
Latinsk´ y n´ azev
ˇ y n´ Cesk´ azev
Alchemilla moniticola Anthoxantum odoratum Avenella flexuosa Cardamine pratensis agg. Carex nigra Carex pallescens Chaerophyllum hirsutum Crepis mollis subsp. mollis Crepis mollis subsp. hieracoides Crepis paludosa Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Festuca supina Geum rivale Ligustucum mutellina Luzula sudetica Luzula sylvatica Myosotis palustris agg. Nardus stricta Phleum alpinum Phyteuma spicatum Poa annua Poa chaixii Ranunculus acris Ranunculus repens Rumex acetosa Senecio hercynicus Senecio ovatus Stellaria nemorum Taraxacum sect. Ruderalia Veronica chamaedrys
kontryhel pastvinn´ y tomka vonn´ a metliˇ cka kˇrivolak´ a okruh ˇreˇriˇsnice luˇ cn´ı ostˇrice obecn´ a ostˇrice bledav´ a krabilice chlupat´ a ˇskarda mˇ ekk´ a prav´ a ˇskarda mˇ ekk´ aˇ certkusolist´ a ˇskarda bahenn´ı srha laloˇ cnat´ a, s. ˇr´ıznaˇ cka metlice trsnat´ a kostˇrava n´ızk´ a kukl´ık potoˇ cn´ı koprn´ıˇ cek bezobaln´ y bika sudetsk´ a bika lesn´ı pomnˇ enka bahenn´ı smilka tuh´ a boj´ınek alpsk´ y zvoneˇ cn´ık klasnat´ y lipnice roˇ cn´ı lipnice ˇsirolist´ a pryskyˇrn´ık prudk´ y pryskyˇrn´ık plaziv´ y ˇst’ov´ık kysel´ y starˇ cek hercynsk´ y starˇ cek Fuchs˚ uv, s. vejˇ cit´ y ptaˇ cinec hajn´ı pampeliˇska sect. Ruderalia rozrazil rezekv´ıtek
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
25
P˚ uvodn´ı vˇedeck´ a sdˇelˇen´ı/Original scientific papers Tab. 8
Floristick´e sloˇzen´ı trval´e plochy P2-C (5 × 5 m)
Latinsk´ y n´ azev
ˇ y n´ Cesk´ azev
Alchemilla glabra Alchemilla moniticola Anthoxantum odoratum Caltha palustris Carex nigra Chaerophyllum hirsutum Chrysosplenium alternifolium Crepis paludosa Deschampsia cespitosa Festuca rubra Geum rivale Myosotis palustris agg. Poa annua Poa chaixii Ranunculus acris Ranunculus repens Rumex acetosa Senecio hercynicus Stellaria alsine Stellaria nemorum Veronica chamaedrys
kontryhel lys´ y kontryhel pastvinn´ y tomka vonn´ a blatouch bahenn´ı ostˇrice obecn´ a krabilice chlupat´ a mokr´ yˇs stˇr´ıdavolist´ y ˇskarda bahenn´ı metlice trsnat´ a kostˇrava ˇ cerven´ a kukl´ık potoˇ cn´ı pomnˇ enka bahenn´ı lipnice roˇ cn´ı lipnice ˇsirolist´ a pryskyˇrn´ık prudk´ y pryskyˇrn´ık plaziv´ y ˇst’ov´ık kysel´ y starˇ cek hercynsk´ y ptaˇ cinec mokˇradn´ı ptaˇ cinec hajn´ı rozrazil rezekv´ıtek
Strategie*
Pokryvnost (%)
csr csr csr csr s c csr c c c csr csr r c c csr c c csr csr csr
r r r r 3 15 r r 50 2 r 1 r 3 r 1 r 3 r 3 r
*Strategie (tab. 4–8) dle datab´ aze BiolFlor (Klotz et al., 2002).
26
V´yzkum v chovu skotu/Cattle Research – 3/2015
