DROBNÁ TISKOVINA OBYVATEL DOMOVA PRO SENIORY VSETÍN OHRADA

DROBNÁ TISKOVINA OBYVATEL DOMOVA PRO SENIORY VSETÍN OHRADA Nevím, jak to máte vy, ale já, když prožívám nepříjemné nebo nějak obtížné věci, vynořují se mi v  mysli nejrůznější úryvky textů, myšlenky, písničky,… A  jsem opravdu vděčná, že „to mám tak zařízeno.“ A  tak se mi poslední dobou honí hlavou tyto myšlenky – „Jsou dny, které bychom nejraději podrželi navždy, a jsou dny, které bychom nejraději neměli. Minou obojí. A  když to víme, jsme v  těch prvních dvojnásobně šťastní a v těch druhých nejsme přespříliš nešťastní.“ /Barbara Bartosová – Höppnerová/ Nebo třeba moudrost mojí babičky – „Vše přispívá k  dobrému těm, kdo milují Hospodina.“ Kdo se ptá, proč se mi honí hlavou právě tato „moudra“, asi netuší, co v domově právě prožíváme. Proto nahlédněme pod pokličku našeho společného života. Ani se to nezdá, ale je to už 11 měsíců, co uživatelé domova společně s personálem prožívají radosti i starosti života v náhradních prostorech Vsetínské nemocnice. Po úvodních nesnázích se všichni zabydleli, skamarádili se s novými prostory, doladili provozní rytmus. A do tohoto nového režimu, naplněného očekáváním blížícího se stěhování do zrekonstruovaného domova na Ohradě, přišly neočekávané změny a události. Zřizovatel Vsetínské nemocnice a. s., Zlínský kraj, získal dotaci na zateplení budovy a výměnu oken v pavilonu G, který právě obýváme. Protože jsou tyto dotace časově vázané a termín dokončení prací naprosto závazný, nemohl Zlínský kraj,

2/2015

ani přes brzký termín našeho vystěhování na Ohradu, vyhovět našim prosbám o oddálení oprav. A tak jsme se všichni, pracovníci i uživatelé, proměnili tak trochu na kočovný národ. Balíme si „svých pět švestek“ dle potřeby a převážíme si je a stěhujeme podle toho, které prostory v  nemocnici jsou právě k dispozici, kde se právě zrovna nevylamují okna, nevrtá do stěn nebo pro změnu neprší ze střechy. Musím konstatovat, že je to opravdu náročná situace jak pro uživatele, tak pro personál. Několikrát jsme uklízeli po zednických a  malířských pracích, několikrát se připravovali na stě-

Vychází 30. června 2015

hování v  rámci nemocnice. Velmi proto oceňuji trpělivost a vstřícnost všech uživatelů služby i  jejich rodinných příslušníků. Také chci poděkovat všem svým kolegům, kteří s  velkou trpělivostí přijímají drsnou realitu našeho „kočovného života“ a dělají vše, aby i v těchto náročných podmínkách zajistili co nejlépe potřeby našich uživatelů. Ale prožíváme také radosti. Stavba na Ohradě úspěšně postupuje a my pomalu zvažujeme, jestli máme vůbec vybalovat naše „evakuační zavazadla“ nebo je nechat rovnou sbalená a  šup s  nimi na Ohradu . Po pravdě, tak rychle to asi nepůjde, ale v  nových koupelnách už jsou krásné barevné kachličky, malíři malují pokoje pastelovými barvami, na stropech se objevují lustry nejrůznějších tvarů a podlaháři nás zrovna včera vyháněli ze třetího podlaží, protože právě pokládali linoleum. Jestli to takto dobře půjde i dále … Jsem prostě od přírody optimista . A  když už jsme u  těch moudrých myšlenek: „Šťastný je, kdo i  v šedivých, mlhavých dnech věří, že se zas vrátí sluneční svit.“ /A. L. Balling/ A v tom případě jsem nejen optimista, ale také šťastlivec. Slunečné dny nám všem. Jitka Adámková Vedoucí DpS Vsetín Ohrada

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

2

Ach léto, léto, léta

Matúš za mlada

Vzpomínám si, že býval kdysi pořad v  rádiu A  léta běží, vážení. Nepamatuji si nic víc, jen ten název, který mi připadal zvláštní. Zdálo se mi, že je to o létu jako ročním období. V  dětství mi připadalo, že vždy trvalo strašně dlouho, než léto začalo. A pak běželo jen malou chvíli. Uběhlo a bylo pryč. Léta byla pro mne spojena s pěkným počasím, prázdninami, horkem. Ale taky s prací na poli. Pro nás z  jižní Moravy to bylo především okopávání vinohradu. Pokud si člověk nepřivstal, jakože se nám vstávat nechtělo, pak ho čekala práce v  úmorném vedru. Ale k  létu patřil pravidelně i  pobyt s rodiči právě zde na Valašsku, v budově Jednoty (dnes Církve bratrské) na Lhotě. Pro nás děti to byly dny spojené se spoustou zážitků. Koupání ve splavu v ledové vodě Bystřičky. Starší ogaři nás učili chytat pstruhy. Mezi kameny pod splavem byla těsně pod hladinou mezera. Tak právě na překrytí dvěma chlapeckými dlaněmi. „Daj sem ruky!“, vyzval mne kterýsi starší hoch. Poslušně jsem přiložil dlaně na mezeru mezi kameny. Starší chlapec se pak potopil a  kdesi pod hladinou zašťáral pod podemletými balvany. A v tu chvíli mi dlaně rozrazil veliký pstruh vyplašený ze své skrýše. Všichni se pak smáli mému leknutí. Starý zkušený pstruh zatím zmizel v bezpečné hlubině pod splavem. Léto na Valašsku také bylo vždy spojené s vonícím senem v paramítech na loukách. Patřilo k  němu čerstvě nadojené mléko, borůvky a výlety do lesnatých kopců kolem. Někdy také déšť a  déšť a  kalné hnědé vody Bystřičky, které se rozlily i  na přilehlá luka. A  ve dne v noci hrozivý hukot a temné dunění, jak o  sebe narážely balvany tlačené silným proudem řeky. Věřím, že většina z nás má své vzpomínky spojené s létem. Spojené především s létem v dětství a mládí. Je dobře, když takové vzpomínky člověk má, protože jsou připomínkou všeho dobrého a krásného, co mohl prožít a užít. A  hlavně – za co může děkovat. Přál bych si, aby každé léto nám přinášelo něco pěkného. Něco, co v  nás vyvolá pak pocit vděčnosti a  radosti. A  někdy k  té radosti stačí pohled z  okna, který nám přinese vzpomínku na letní dny v mládí.

Vzpomíná: Šak ba, také jsem býval mladý a hybký! Hleďte, jak jsem si vyšlapoval, když sa chodilo v červnu na trávu!

Pavel Čmelík Farář Horního sboru ČCE

J.G.

Narozeniny oslavili: Marešová Marie....................................... 1. 4. Volčíková Marie.....................................14. 4. Zuzaňáková Veronika..........................15. 4. Tököly Štefan.........................................18. 4. Hollá Milena...........................................23. 5.

Opustili nás: Daňa Josef.................................8. 4. 2015 Kociánová Helena................ 22. 5. 2015

Slunovrat Letní slunovrat slavili naši předkové už od nepaměti, patřil k  posvátným dnům v  roce a  byl opředen mnoha pověrami a  mýty. Je začátkem vzdalování slunce a blížící se zimy, proto bylo třeba slunce obdarovat, aby se o  zimním slunovratu zase k  nám vrátilo. Prováděly se různé obřady, oběti, pálení ohňů, vykuřování bylinami. Do tohoto období připadá svátek Jana Křtitele, kterému se nyní věnuje větší pozornost, zvláště noci před svátkem. Svatý Jan Křtitel má jediný v kalendáři dva svátky, 24. 6. den narození, 29. 8. den jeho umučení.

O svatojánské noci se tvrdí, že je plná kouzel. Patří bludičkám, rusalkám, lesním pannám, v noci se otevírají skály s poklady, nasbírané byliny mají kouzelnou sílu, taky prameny a studánky jsou plné kouzel. Dívky pletly věnečky z  devatera kvítí, pouštěly se po vodě, věštily budoucnost v lásce i manželství. Dříve se pálily ohně, mládež tančila kolem ohně, zpívala a taky odvážní přeskakovali hořící hranici. Nyní staré zvyky odcházejí, oživují je jen národopisné soubory a  zůstávají v hlavách pamětníků. Ludmila Vráželová

3

Návštěva obchůdku Dne 5. 6. 2015 nás čekala tak trochu jiná procházka, než na jakou jsme obyčejně zvyklí. Místo do přírody či parku jsme vyrazili na nákupy. Nákupy to byly také trochu netradiční. Nevyrazili jsme totiž na lecjaký nákup! Šli jsme se podívat do nově otevřeného dobročinného obchůdku Diakonie, který jsme pomáhali otevřít tři dny předtím. Tehdy byl však obchůdek plný lidí, kteří byli stejně zvědaví jako my. A tak jsme si počkali do pátku a vyrazili jsme na lov do tentokrát už méně zaplněného obchůdku. J Začali jsme procházet mezi stojany s  oblečením a vybírat, co by se nám nejvíce líbilo. Někteří jsme propadli nákupní horečce, ano, zejména my ženy, a  nevěděli jsme co dříve na sebe. Někteří z  nás udělali i malou módní přehlídku. Pánové se pak gentlemansky nabídli a plné tašky s nákupem nám hlídali a nosili. V obchůdku je k nalezení opravdu pár hezkých kousků a  tak si milovníci oblečení, bižuterie či porcelánu a keramiky přišli na své. Po celou dobu naší návštěvy v  obchůdku se nám věnovala milá paní prodavačka,

která nám ochotně radila v tom, co nám sluší. Tato návštěva rozhodně nebyla poslední. Spousta z nás si vyhlédla další kousky, které tam nemůžeme nechat a tajně doufáme, že na nás budou ještě stále čekat. Pokud taky rádi utrácíte za pěkné věci, tak neváhejte a vydejte se do tohoto malého a milého obchůdku. Markéta Zralá

4

Ze života Domova… Blížíte se k důchodovému věku? Máte svou představu, jak v domově pro seniory trávíte čas v křesílku s kafíčkem a novinami? Možná… To když se nastěhujete do domova A, který má krátce před zvelebením rekonstrukcí, nezbývá, než mezi kafíčky sbalit zavazadla a přesunout se do náhradních prostor B, kde v klidu přečkáte zkrášlování vašeho bydlení. Váš kávový režim nějakou dobu řádně plyne, než se v náhradních prostorách B  rozhodnou vyměnit okna. Vy, jako senior, co už úspěšně ab-

solvoval přesun A – B, zkušeně s pomocí personálu sbalíte a  přesunete se do náhradních náhradních prostor C. Popíjíte své kafíčko a očekáváte návrat do prostor B a posléze prostor A. A nevíte, že se mezitím někdo rozhodl v  prostorách B  vyměnit střechu. Taky nevíte, a kdybyste věděl, žasl byste, že odborně opravovanou střechou za krásného jasného slunečného dne prší. A stěhujete se do náhradních náhradních náhradních prostor C. Na kafíčko jste pozapomněl. Evakuační zavazadlo máte sbaleno hnedle, máte zku-

šenosti. Elegantně projedete invalidním vozíkem slalom mezi lešenářskými trubkami a  přesunete se do prostoru D. Mezitím se občas sejdete s ostatními seniory zazpívat si za rytmického doprovodu klavíru, kytary a pneumatické sbíječky. Ke kafíčku, knize, či soustředěnému trénování paměti se tato zvuková kulisa příliš nehodí, tak jdete radši na vycházku. Vaše kafíčko? Bude v tom krásném novém domově A. Teď máte jiné zájmy… Znáte lepší způsob aktivizace? Kdepak kafe! VÉV

Vzpomínky na domov a rodiče Tatíček jsa žákem a  odchovancem pana faráře Jana Karafiáta, mnohé z jeho vážného nazírání na život přebral pro sebe a  v mamince našel družku neméně zbožnou, jak vidno z  jejich dopisů. Maminka byla pověstná svou výbornou pamětí. Dovedla za týden v sobotu ještě doslovně napsati kázání, které v  neděli slyšela a také je psávala. Bylo jich několik sešitků rukou psaných, které jsme pak, když jsme dorostly, perem přepisovaly. Darovala je pak panu faráři Jadrníčkovi a  panu faráři Hájkovi. Ve stáří, když po slabším záchvatu mrtvice paměť jí vypověděla službu, těžce nesla, že si nemůže vzpomenout, co bylo včera, zatím co nám bezvadně přednášela básně, jež se ve škole naučila. S panem farářem Karafiátem dopisovali si až do jeho smrti a Karafiát ve svých dopisech psaných mamince už jako vdově, nejednou zdůrazňoval: „Měl jsem Jana velmi rád.“ Ve světové válce maminka nejednou s bedničkou do Prahy pamatova-

la, což on hned s díkem kvitoval. Dopisy jeho měla maminka v posledních letech života stále u  sebe i  s jeho revidovanou biblí, kterou jí s vepsaným věnováním poslal darem. Obraz od něho i hrníčky, které jí kdysi, když ještě byl na Lhotě, darem přivezl z  cest, opatrovala jako drahý poklad. Byla to až dojemná láska sboru ku svému faráři. Viděli v něm skutečně svého duchovního pastýře. Tak vyrůstalo nás pět sourozenců. Marta, jako nestarší a  povahově nejmírnější, byla mamince velikou oporou a  pomocnicí. Božena jsouc silnější tělesné soustavy, pomáhala zase více tatíčkovi, poněvadž bratr Pavel byl hodně mladší. Já a  sestra Mařka vyrůstaly jsme jako v  zátiší za staršími sourozenci a  dětství naše bylo už chráněnější. Jakmile mně však došlo čtrnáct let, propustili poslední služku a všechny její práce převzala jsem já. Musila jsem pracovat všechny práce, ať doma či na poli. Maminka říkávala: „Umět a rozumět musíte každé práci. Nebudete-

-li ji muset konat, dobře, ale abyste alespoň rozumně poručit dovedly.“ Oblékala nás pěkně, ale přísně jednoduše. Látky kupovala vždy dražší a  lepší. Také vlasy jsme si musily česat hladce a dost těžko nesla, když jsme si je pak (pozn. copy) nechaly ustřihnout. Sama měla dlouhé černé copy až do smrti. Tatíček, pokud si ho pamatuji, měl velkou lysinu a špatné zuby. Nejednou však zlobíval maminku:“Kdybys mně umřela, tak se hned ožením. Zuby si nechám nasadit a klobouk bych zbytečně nesundával z  hlavy.“ Jeho tvář zarostlá plnovousem s  modrýma očima už svým zjevem svědčila, že je to člověk dobrý. Maminky si vážil a po celý život k ní vzhlížel trochu nahoru. Říkával jí, že není tuctová, že je jeho brzdou, on prý by se svou prudší povahou, kdo ví, kam se rozběhl a nevěděl, kdy zastaviti, ale ona že jej zdržuje a mírní. Pokračování příště… Lýdie Lukášová

5

Program švýcarsko-české spolupráce Obyvatelé Ohrady v napětí sledují, jak pokračuje rekonstrukce domova pro seniory na Ohradě. Stavba roste do výšky, do šířky i do hloubky. Budova získává svůj konečný tvar i barvu. Ti, kdo chodí okolo, si mohou také povšimnout, že na plotě visí billboard, na kterém se píše, že tento projekt je financován v rámci švýcarsko-české spolupráce. Ano, Vsetínská Diakonie by nikdy nezvelebovala Domov pro seniory nebýt výrazné finanční podpory švýcarských partnerů. Avšak rekonstrukce není jediná činnost toho programu. Tento program financuje i  vydávání tohoto Miniplátku, který díky tomu vychází každé tři měsíce ve 400 výtiscích. A to není vše, díky Programu švýcarsko-české spolupráce se připravuje vydání brožury Život na Ohradě dříve a dnes, kterou připravujeme společně s partnerem projektu Klubem přátel Ohrady. Díky Programu jsme zavedli i nové metody práce s  lidmi. Jednou metodou je reminiscenční terapie, která pracuje se vzpomínkami uživatelů. V  této metodě proběhlo již několik školení velké části personálu. Další metodou je bazální sti-

mulace, kde se klade důraz na lidský dotek. Poslední metodou je taneční terapie, na kterou se připravujeme a  sami jsme v očekávání, co nového nám tato metoda v nových prostorech přinese. V rámci projektu se také otevíráme komunitě – z posledních akcí stojí za zmínku zejména beseda s Jiřinou Kašparovou, kterou jsme pozvali jako jednu ze zajímavých osobností města Vsetín. Paní Kašpa-

rovou jsme si pozvali pro její nadšení v práci se seniory na Rybníkách. A skutečně se setkání vydařilo. Paní Kašparová přinesla do společného setkání pohodovou atmosféru a spoustu zajímavých témat. Společně jsme si všichni zazpívali písničky, které upadají v zapomnění. Více aktivit nám přinesou až nové prostory, na které se tak těšíme a jejich otevření se blíží mílovými kroky. Kristýna Vičanová

Pověsti Pán Ježíš se svatým Jánem Křtitelem chodívali světem a  jejich putování lesy, háji vždy provázel zpěv sýkor, pěnic, drozdů a jiného ptactva. Hlasitý ptačí zpěv se rozléhal krajem a tak se jednou stalo, že svatý Ján nepostřehl, co mu Pán Ježíš říká a obrátil se na Pána se slovy: „Neslyším, Pane, pro zpěv ptačí.“ Pán Ježíš pokynul ptáčkům rukou, aby ztichli a  oni poslechli. Proto od svátku Jana Křtitele už ptáci zpívají méně než na jaře. Ve skutečnosti v té době už mají mláďata, musí jim shánět potravu, proto méně zpívají.

Jiná pověst nám vypravuje o jejich dalším putování. Když zase jednou procházeli krásnou přírodou za zpěvu ptactva, vyšli na širou pláň, kde je uvítal letní žár bez ptačího zpěvu. Spatřili rolníka na poli, jak těžce v tom letním žáru kráčí za svým pluhem. Když došli k němu, muž zastavil a zemdlen utíral z čela pot. Pán Ježíš vzal do ruky hrst hlíny pokropenou potem rolníka, svým dechem v dlani oživil a z ruky vylétlo malé ptáče- skřivánek, který je hned svým krásným zpěvem oblažil a oblažuje dál pracující lidi na polích. Ludmila Vráželová

6

Křížovka Vítáme všechny milovníky křížovek! Pravidelný a nenahraditelný příspěvek – křížovka – je opět tady! I tentokrát se nám tajenka prozradí nějaké to moudro. Často se říká „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“, ale není tomu tak vždy. Některými slovy se šetřit prostě nesmí…. Ale to už jsme prozradili příliš. Velice děkujeme autorovi křížovky - panu Janu Foldynovi, jehož příspěvku si nesmírně vážíme.

VODOROVNĚ

1) Armáda; bezchybný; nejvyšší karta; 2) Mužské jméno; pražský fotbalový klub; římská 10; chemická značka astatu; 3) MPZ Rakouska; prezident; celebrity; blbec; dřevěný strop; 4) Osamoceno; nula; typ ruského letadla; citoslovce ohrazení; mužské jméno; spojka;

1 A B C D E F G H I J K L M N O P Q

2

3

4

5

5) Vojenský přesun; opak „proti“; chemická značka kyslíku; poslední písmeno abecedy; zkratka kusu; nikde; značka litru; 6) Jméno zpěvačky Rolins; starořek; nahlásiti úřadům; čestnost; 7) Vzor; MPZ Kambodža; název posledního písmene abecedy; rodiče

6

7

8

9

a děti; svérázné; 8) Noční pták; nula; zkratka eura; samohláska; osobní zájmeno; domácí lék; 9) Zkratka komunistické strany; spojka; zkratka místního výboru; čiva; popěvek; písmeno abecedy; výnos vlády; 10) Značka uranu; zde; spisová zkratka;

10 11 12 13 14 15 16 17

7 jméno zpěvačky Sumak; patřící Ele; druh ptáka; 11) Značka šicích strojů; chemická značka hliníku; opice; pobídka; SPZ Praha; 12) Cizí mužské jméno; MPZ Jugoslávie; záporka; jméno učitele národů; zdrhovadlo; Ludolfovo číslo; 13) MPZ Plzeňského kraje; číslovka; značka tuny; úplný blbec; kotouč; slovenské chlapecké jméno; značka vanadu; 14) MPZ Španělska; pracovní tábor – zkratka; nedobří; německy „vajíčko“; nářečně „jiná“; západočeské město; mužské jméno; 15) Zkratka „místní rada asistentů“; německy „železo“; váben; kolem; 16) Hlína; kuchyňské potřeby; tmel; části pánských obleků; česká televize; 17) Vesmírná pralátka; přesné; SPZ – moravskoslezský kraj; pučalkovic žirafa;

A budou prázdniny Co nevidět skončí školní rok a děcka přinesú ukázat vysvědčení. Strýc Matúš má šikovného vnuka Juráška a ten sa mu samozřejmě příjde pochváliť. To Matúš zas pookřeje! A nemusíja byť enom samé jedničky. J.G.

SVISLE

A) Otčina; debata; sopečné sklo; B) Úrodné místo v poušti; veselí; bajkař; hrdina; C) Půjdeme; hrob; postižený autismem; MPZ Maroka; D) Ženské jméno; americké zvíře; představy; střední škola; E) SPZ Košice – venkov; první část tajenky; čínské ženské jméno; oslí hlas; F) SPZ Olomouc; zrozený; zámezí ve fotbale; slovensky „jistá“; G) Kdysi; zápor; chemická značka uranu; jméno protektorátního prezidenta; SPZ Prahy; SPZ Karlovarského kraje; H) Omotat; iniciály amerického bývalého prezidenta; důkaz neviny; slovensky „jako“; I) SPZ Košice – venkov; druhá část tajenky; značka poloměru; J) Ženské jméno; chemická značka kyslíku; početní jednotka Švédska; umělá hmota; začátek abecedy; K) SPZ Náchoda; stačí; nemoc kloubů; MPZ Iránu; odbytový podnik v Praze; SPZ Strakonic; L) Letadlo zastarale; MPZ Itálie; ženské jméno; název sykavky; SPZ Karviná; darovat; M) SPZ Liberec; nula; třetí díl tajenky; nástrahy pytláka; N) Ypsilon; zkratka „a tak dále“; uzenina; ženské jméno; otázka na místo; O) Zvlášť; obchodní společnost; chemická značka vadanu; honem; orgány zraku; P) Uzenina; svérázná; část střechy; skotská sukně; MPZ Norska; Q) Mužské jméno; druhá možnost; sopečná vyvřelina.

Hornopasecké vtipy  Lojzek se ptá dochtora: „ Opravdu je mrkva tak dobrá na oči?“ „Jistě, už ste viděl potkál zajíca z  brýlami?“ na to dochtor.  Přectavte si, že ti dnešní ludé záviďá aj tej naší řece Bečvi. Že má svoje koryto.  Franka sa chválí mamě: „Našla sem šetrného galána. Dycky dyž přídem do jeho garsonky, vypne elektriku…“  Učitel chce věděť od děcek, jaké znajú cizopasníky. Hlásí sa Janek a  hneď melduje: „Cizopasník je například koza tetky Rózky, co sa pase na našem lebo na družstevním!“   „Súdružko učitelko, ja zítra nepříjdu do školy, lebo budu nemocný“, praví maličký Martin. – „Jak to?“ – „No právě zítra jedéme ke staříčkovi na Bečvy.“  Už to tak na tem světě bývá. Jedni sú do práce hrr, iní sa před ňu držá prr a nekeří najračí od práce hodně daleko škrrk.

 Zkuste vykládať svojím túto modernizovanú pohádku: Příde večér dom Děd Vševěd a  hned na mamu: „Hde máte schovaného – teho Valacha? Nepravte ně, že o  ničem nevíte, lebo čuchám, čuchám slivovicu!“  Janek sedí v  hospodě u  piva. Samozřejmě, že v monterkách, lebo je jaksi zároveň v práci. Čučí na chlapa, kerého zná od vidění a mrmle si pod šúsy: „Pokaždéj, dyž sem tu já, on je tu též. To by ňa zajímalo, kdy je vlastně v práci.“   „Sakra teti,“ obdivuje strážmistr od vébé tetičku Albínku, „jak ste zkolila to zlodějské chlapisko hneď ve dveřích?“ A tetička přiznává! „Já sem mysléla, že sa můj starý vracá z hospody…“  Víte-i, jaký rozdíl je mezi manželem a  fotbalistů? Žádný! Oba sa semtam dostanú mimo hru… Připravila Ludmila Vráželová

8

Diakonie otevřela první dobročinný obchůdek ve Vsetíně V  úterý 2. června otevřela Diakonie Vsetín svůj dobročinný obchůdek. Proč „dobročinný“? Každý předmět, který zde lidé zakoupí, přispěje na dobrou věc – na pomoc seniorům a lidem v sociálně tíživé situaci. Přispěje však i ten, kdo daruje do obchůdku, co mu doma jen leží a není využito. Může to být oblečení, bižuterie, sklo a  keramika či plyšové hračky. Dobročinný obchůdek najdete v  blízkosti supermarketu Albert, na ulici Na Příkopě 814, vstup je z Václavkovy ulice. Dobročinný obchůdek jsme slavnostně otevřeli v úterý 2. června 2015 v 10 hodin dopoledne. Mezi pozvanými hosty byla 1. místostarostka města Vsetína paní Simona Hlaváčová, paní Jitka Hoplíčková, předsedkyně správní rady Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory, s komplexními službami, pan farář Bronislav Czudek, klienti Diakonie i  široká veřejnost, spolu s  médii. Nikdo z  nich na slavnostním otevření nechyběl a někteří z pozvaných se ujali slova. Paní JUDr. Jitka Hoplíčková uvedla: “Vnímám, že v rámci České republiky jsou sociální služby poskytované ve Vsetíně výborně poléčeny. Konkrétně sociální služby Diakonie Vsetín jsou na vysoké úrovni. Oceňuji, jak město Vsetín příkladně spolupracuje s neziskovými organizacemi.” Paní místostarostka Mgr. Simona Hlaváčová ve své řeči osobně podpořila myšlenku dobročinného obchůdku. Pan farář Bronislav Czudek, předseda Dozorčí rady Diakonie Vsetín, posvětil nový obchůdek biblickým slovem a  modlitbou. Ty jsou nedílnou součástí všech aktivit Diakonie Vsetín, církví zřizované neziskové organizace. Ředitel Diakonie Vsetín, Ing. Dan Žárský v úvodu poděkoval všem, kdo se podíleli na zrodu a přípravě obchůdku před otevřením. Hlavní dík vyjádřil paní Ivě Janíkové, kterou dnes můžete v  obchůdku najít za pultem, ale i před pultem a určitě můžete využít její odborné rady – ráda poradí, co vám sluší . Dan Žárský také přítomné upozornil na neobyčejný lustr zdobící velkou část stropu obchůdku. Je jím totiž velká hvězda, stejná hvězda, která je součástí loga Diakonie Vsetín. A uzavřel: „Těšíme se na vaše příznivé přijetí této nové formy podpory ve službě

potřebným“. Po slavnostním rozstřižení pásky se už dveře obchůdku otevřely dokořán. Všichni se mohli přesvědčit, že sortiment nabízeného zboží je široký a  ceny velice příjemné. Ke koupi je zde oblečení pro děti i dospělé, kabelky, šátky, bižuterie, ale i sklo, porcelán či keramika. Děti si mohou vybrat z  velkého množství plyšových hraček. Obchůdek nabízí i  Fair trade zboží – různé druhy kávy, čajů a čokolády. Otevírací doba obchůdku je od pondělí do pátku 9,00–17,00 hodin, v  sobotu bude otevřeno od 9,00–11,00 hodin.

Posláním Diakonie Vsetín je péče o člověka a svůj postoj by ráda přenesla i do prostředí obchůdku. Postaráno tak bude nejen o  nakupující, ale i  o děti, pro něž je připraven dětský koutek. Pro čekající „protějšky“ zas příjemné posezení venku v pohodlných křeslech, do budoucna i s nabídkou dobré kávy. Někteří už na toto první otevření přinesli věci, které se rozhodli do dobročinného obchůdku darovat. A  tak se nejen nakupovalo, ale i  přijímalo darované. Máte i  vy něco, co byste rádi darovali? Věci, které se rozhodnete darovat, můžete nosit v malém množství (1 taška) přímo do obchodu, větší množství převezmeme na Domově Jabloňová (ulice Strmá, č. 26) každou středu od 14,00–16,00 hodin, po domluvě i  jinak. Domluvit se můžete s  paní Janíkovou na telefonním čísle – 723 490 712 nebo paní Sulickou – 732 363 859. Přejeme obchůdku, aby se mu ve Vsetíně dařilo. Aby si našel své příznivce: ty, kteří rádi nakoupí i ty, kteří rádi darují ze svých věcí. Přejeme, aby výtěžek stabilizoval finanční situaci Diakonie Vsetín a ta mohla pokračovat ve své pomoci seniorům a lidem v sociálně tíživé situaci.  Koupíš – pomůžeš Daruj – pomůžeš Marta Vodáková

Redakční rada: Jan Foldyna, Ludmila Vráželová, Bc. Jitka Adámková, Kristýna Vičanová, DiS., Martina Fojtů (VÉV), Bc. Markéta Zralá Vydává Diakonie ČCE – středisko Vsetín, Strmá 34/2, 755 01 Vsetín, tel.: 571 437 846

Pokud byste chtěli a mohli finančně podpořit sociální práci v Domově pro seniory Vsetín Ohrada, můžete tak učinit na účet Diakonie číslo 191748635/0300, variabilní symbol 0211