Říjen 2016
13. ročník, č. 10
pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely
Obsah říjnového čísla: Měsíc říjen....….………..……………….……………...….......strana 1 Společenská rubrika …………………………..………..……...strana 2 Kulturní a společenské akce ……………..…………….……...strana 3 Křížovka… ………....……..…………..……….……….…... strana 4 Se smíchem jde vše lépe…..….…………………………….….strana 5 . Posvícení……… … …..……….…..…………….……….…... strana 6 Ukrytá slova ……………….……...…………...…………....... strana 7 Zazpívejme si……………………………………………….….strana 8
Vážení a milí čtenáři, A máme tady měsíc říjen. 22. září 2016 v 16:20:41h nám začal podzim. Název měsíce října je odvozen od jelení říje. Slunce je začátkem října ve znamení vah a přechází do znamení štíra. V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení. Podzimní počasí nám začalo sice poměrně teplými dny, ale nyní už přichází opravdový podzim, který doprovází časté deště. Navíc v našem Domově probíhá rekonstrukce elektroinstalace druhého patra, a tak si dny zpříjemňujeme pravidelnými aktivitami. Téměř za dva měsíce nás čekají Vánoce a uteče to jako voda a bude tady konec roku a Nový rok. Ale nepředbíhejme a věřme, že se ještě podzim umoudří a přinese nám alespoň ár slunečných a teplých dní. Pranostiky na měsíc říjen: Teplý říjen - studený listopad. Teplý říjen - studený únor. Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní. Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň. Teplé září - říjen se mračí. Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
-1-
Společenská rubrika Narozeniny v říjnu oslavuje: paní Eva Hodačová
Svátek v říjnu oslavuje: 8.10. paní Věra Kovař íková paní Věra Králová paní Věra Krupková paní Věra Kř ečková 20.10. pan Vendelín Mušínský Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na Kavárnu, kde vše společně oslavíme. Dne 5.10. 2016 od 13.30. hodin v jídelně v přízemí
-2-
Kulturní a společenské akce na měsíc říjen 3.10. – 9.10. Týden sociálních služeb 4.10. Návštěva pejska Barnyho 5.10. Kavárna – párty nejen pro všechny oslavence 7.10. Aktivizace s Naďou Vereckou 7.10. Volby do Krajských zastupitelstev 13.10. setkání s panem farářem 14.10. Výplata kapesného – důchody 17.10. Kadeřnice 18.10. Společné tvoření s dětmi z MŠ Sluníčko 20.10. návštěva pejska Barnyho 24.10. návštěva pejsků 21.10. Aktivizace s Naďou Vereckou 28.10. Státní svátek – Den vzniku samostatného Československa
Křížovka 1. Hlavní město naší země 2. hnědo-oranžová barva 3. 24 hodin 4. roční období od 21. prosince 5. ženské jméno 10.9. 6. Vypařovaná voda na obloze
-4-
Se smíchem jde vše lépe..
"Helenko," táže se mladík své vyvolené, "jsem opravdu první kluk, se kterým chodíš?" "Jistě," vzdychne dívka, "jsi opravdu první kluk, se kterým chodím, ti před tebou měli alespoň motorky!"
Bojácný slon se prochází po pralese. Na každém kroku se rozhlíží, jestli na něj náhodou nečíhá nějaké nebezpečí. Náhle se strašně vylekal. Oslovili ho totiž dva mravenci. „Slone, pojď se prát," řekli. Slon se začal třást a koktal ustrašeným hlasem: „To nemá cenu, vy jste na mě dva."
Stojí blondýnka na břehu řeky a jede kolem kamion. Řidič se ptá: "Slečno, nevíte, kde se tady dá přebrodit?" Blondýnka mu odpoví: "No hned tady, jak stojím." Kamion se rozjede a zmizí pod hladinou. Blondýnka nevěřícně kroutí hlavou. "To je divný, před chvílí se tady brodily kačeny."
-5-
Posvícení Výraz „posvícení“ znamená totéž co „posvěcení“. Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, protože jeho stavbě obyvatelé obvykle věnovali mnoho práce a dle možností i peněz. Církev sama kostely zpravidla nestavěla, ale po dokončení kostel převzala a starala se (a stará) o jeho provoz i údržbu, včetně přípravy a přidělování duchovních jednotlivým farnostem pro službu církvi a Bohu. Výroční slavnost posvěcení kostela se také často označuje jako výroční pouť či prostě pouť – tento název se přenesl i na zábavu, která takovou oslavu doprovázela, a rozšířil se i na zábavní parky, které ztratily či nikdy neměly náboženskou souvislost. Po dokončení stavby nemohl být kostel hned použit pro bohoslužby. Nejprve se musel slavnostním způsobem vyjmout ze světské sféry a posvěcením jej slavnostně vyčlenit pro služby Bohu. Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela, které je označováno termínem dedicatio. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu (svatého, kterému je kostel zasvěcen), patrocinia. V průběhu let se tyto zvyky ustálily a někde dokonce splývají pojmy pouť a posvícení. U některých kostelů, zejména farních, se slavilo v jinou dobu dedicatio a v jinou patrocinium. Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské koláče, místní speciality (hnětynka), taneční zábavy a průvody s maskami. V některých regionech při této slavnosti figurují i zvířata jako beran, houser, kačer nebo kohout, která bývala dříve nezřídka zabita (stínání kohouta nebo berana). Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení, nebo také císařské posvícení nebo hody.. V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela, se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data. V roce 1918, při vzniku naší republiky, silně ožila tradice svatováclavská, proto v některých vsích si zavedli hody svatováclavské. A je zajímavé, že se tak stalo i v několika německých vsích v sudetském území. V dnešní době se však stále více stává, že se vesničané sami mezi sebou dohodnou, kdy si posvícení udělají, a tak ho mohou mít každý rok v jiném datu. Na Moravě, například na Slovácku, se posvícení říká hody a celý svátek organizuje tzv. stárek a stárka, tj. zvolený mládenec a dívka (od "starší (tovaryš)"). Na Horácku nebo Brněnsku se používají názvy stárek, stárková, místy k nim přistupují i mládek a mládková.
-6-
Ukrytá slova ve větách Lesní zvířata ve větách · Nejvíc kamarádů na táboře měla Eliška Novotná, protože hravě dokázala vylézt i na ten nejvyšší strom. · Včelka se polekala a bodla Pepíka tak, že mu dlaň pravé ruky opuchla a vypadala jako malá nafukovací matrace. · Tereza Jícnová se smála tak nahlas, že i slepice v kurníku zapomněly snášet vajíčka a chechtaly se taky. · Jára asi neměl půjčovat kolo Báře Vlkanové, kterou už dobrou hodinu tahali kluci z místního rybníku. · Prý je len užitečná plodina, ze které se dělá plátno a toho bych právě kousek potřeboval na tu díru v kalhotách.
-7-
Na tú Svatú Katerinu Na tu svatú Katerinu, katerinskú nedělu, na tu svatú Katerinu, katerinskú nedělu, zverbovali šohajíčka na vojnu, zverbovali šohajíčka na vojnu. Sama královna, sama královna ceduličku psala, ceduličku psala, aby šohajka, aby šohajka na vojnu dostala, na vojnu dostala. Čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj, čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj, čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj, bogaj, bogaj, bogaj, bogaj, čáry nebogaj. 2. Prečo ste ma zverbovali, zverbovali v nedělu, prečo ste ma zverbovali, zverbovali v nedělu. Prečo ste to něnechali na stredu? prečo ste to něnechali na stredu? Sama královna, sama královna ceduličku psala, ceduličku psala, aby šohajka, aby šohajka z vojny dom dostala, z vojny dom dostala. Čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj, čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj, čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj, bogaj, bogaj, bogaj, bogaj, čáry nebogaj.
-8-
