Prosinec 2014
11. ročník, č. 12 pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely
Obsah prosincového čísla: Měsíc prosinec………………………………….……………...strana 1 Společenská rubrika …………………………..………..……...strana 2 Kulturní a společenské akce ……………..…………….……...strana 3 Vánoční hádanky...…………..….……………….…………….strana 4 Vánoční vtipy………….………...…………………………….strana 5 Historie a význam dárků………………………….…………. strana 6 Rolničky………………….. …………………………….……strana 7 Vánoční příběh…………..…………………………………...strana 8 Vánoční bludiště………………………………………………strana 9 Retro Vánoce…………………………. …………………….strana 10
Vážení a milí čtenáři, Prosinec je podle gregoriánského kalendáře dvanáctý a poslední měsíc v roce. Má 31 dní. Prosinec začíná stejným dnem v týdnu jako září. 21. prosince nebo 22. prosince je zimní slunovrat. Slunce stojí nad obratníkem Kozoroha. V tento den je na severní polokouli nejkratší den v roce. Noc je nejdelší. V církevním kalednáři, podle toho, na který den připadá Štědrý den, začíná poslední neděli v listopadu nebo první neděli prosince advent. Pokud je 29., 30. nebo 31. prosince pondělí, budou připočítány tyto dny k prvnímu týdnu příštího roku. V takovém případě končí poslední týden v roce společně s poslední nedělí v prosinci. Takový rok má vždy 52 kalendářních týdnů. Název pochází od slova „prosiněti“ = prosvítati, což značí, že se jedná o měsíc, kdy slunce už jen občas prosvitne mezi mraky. Studený prosinec - brzké jaro. Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich. Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní. Když prosinec bystří, po vánocích jiskří. Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti. Prosinec promšnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžé hlavy. Prosinec naleje a leden zavěje. Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly. Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou. Jaký prosinec, takové jaro. Jaký prosinec - takový červen. Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry. -1-
Společenská rubrika V měsíci prosinec své narozeniny oslavují: paní Marie Picková paní Alena Jedličková paní Věra Kübelbecková pan Josef Šíp paní Vlasta Ortová paní Anna Balatová
Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na Kavárnu, kde vše společně oslavíme. Dne 12. prosince 2014 od 13.30 hodin v jídelně v přízemí
-2-
Kulturní a společenské akce na měsíc prosinec 3.12. Vystoupení Mateřské školy Pyšely od 13.30 hod na hale I. patra 4.12. Mikulášská zábava 5.12. Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře 12.12. Kavárna – párty nejen pro všechny oslavence s vystoupením pana Kubce od 13.30 hod. v jídelně v přízemí 15.12. Výplata kapesného 16.12. Hudební vystoupení „Bránické duo“ od 13.30 hod. v jídelně v suterénu 17.12. Vystoupení Dětského domova Pyšely od 15. hod. v jídelně v suterénu 19.12. Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře
-3-
Vánoční hádanky
Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr.
Svatý Martin přijel na bílém koni.
Vletěl pták na bodlák, z bodláku na hrušku, roztrhl tam podušku. Sedlák se selkou běží, chtějí sbírat peří. Sletěl pták bezperák na náš strom bezlisták, přišlo na něj bezzubátko, sežralo to bezperátko. Přišl k nám bílý vůl, vypil vody plný důl. Přošel k nám host, spravil nám most, bez sekery, bez dláta a je pevný dost. Čtyři nožky, dva trnožky, v zimě běží v létě leží. Jedna paní němá, v bytě stání nemá. Jakmile však byt svůj ztratí, životem tu ztrátu platí.
Venku je to jako hora a v chalupě jako voda.
V plamenu nehoří, na vodě se nepotápí.
-4-
Vánoční vtipy.. Baví se tři ženy, co daly manželům k Vánocům. „Koupila jsem manželovi věc, co udělá stovku za 10 sekund – je to Honda.” „Já mu koupila věc, co udělá stovku za 5 sekund – je to Porsche!” Třetí je trumfuje: „Já mu koupila věc, co udělá 200 za sekundu – je to osobní váha!” Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě. Zeptal se předvedeného muže: “Za co jste tady?” “Za předčasné vánoční nákupy.” “To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?” “Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.” Tati, celý den jsem nejedl maso, abych viděl zlaté prasátko, tak proč jsem ho neviděl?” stěžuje si o Štědrém večeru Filípek. „To víš, chlapče, dnešní doba. Jak je něco ze zlata, hned ti to ukradou!” „Jak já se letos těším na Vánoce...” říká Pepa. „Čekáš hodně dárků?” „Ani ne, ale ženě obvykle zaskočí kost z kapra a já jí můžu dát herdu do zad.” „Pane šéf, můžete mi dát zítra volno?” ptá se v práci pan Urbánek. „Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem.” „Z takového důvodu vám přece nebudu dávat volno!” rezolutně to odmítne ředitel. „Děkuji,” oddechne si zaměstnanec. „Věděl jsem, že je na vás spolehnutí.”
-5-
HISTORIE A VÝZNAM DÁRKŮ Obyčej dávat dary "o svatých nocích" je známý od středověku. Vánoční dar pomáhal po celá staletí upevňovat vzájemné svazky. Lidé věřili, že prostřednictvím daru dávají část sebe sama. Jednalo se ovšem o dárky drobné, často vlastnoručně vyrobené, které s charakterem soudobé nadílky mají pramálo společného. Dříve se např. dětem a mladým lidem nadělovala červená jablíčka (symbol zdraví, síly a dlouhověkosti), ořechy (slibující moudrost a zralost) či sladké perníčky (příslib radostí a slastí mládí). Mládenci a panny dostávali obvykle nějakou ozdobu. Dívky často náramky s tyrkysy nebo bílými perlami, které symbolizovaly jejich čistotu, poslušnost a povinnost k rodičům. Kde na to rodina měla, dostával chlapec nebo dívka zlatý nebo alespoň zlacený řetízek nebo náramek. Jeden ze zvyků vyžadovalo dát každému dítěti, staršímu dvanácti let stříbrnou či zlatou minci. Pokud ji obdarovaný celý večer nepustil z dlaně, měl zajištěn bohatý život. Dospělí si s oblibou dávali láhve s vínem, sladkosti a kandované ovoce, protože ty slibovaly sladký život. Pokud někdo chtěl přát druhému slávu, štěstí a mnoho krásných chvil, poslal mu vonnou mast nebo voňavku... Přemrštěně nákladné dary jsou doménou dnešní doby a plní spíše funkci užitkovou. Pochopitelně však záleží pouze na nás samých, zda i dnes dokážeme dávat a přijímat vánoční dárky jako upřímná poselství svých srdcí. Když na Štědrý večer zazní cinkot zvonku, všechny děti vědí, že Ježíšek je už vzhůru a přinesl jim ozdobený stromeček s dárky. Každé malé dítě u nás ví, že dárky pod vánoční stromeček naděluje Ježíšek. Třebaže ho nikdo nikdy ve skutečnosti neviděl, je našim srdcím blízký. Jako nadpřirozená, všeobjímající bytost k českým Vánocům prostě patří. Ježíšek - boží Jezulátko, štědré především k dětem, je bezesporu českou doménou. Neboť ve světě rozdávají vánoční dárky převážně staří, fousatí dědečkové. Např. ve Francii Pepa Noell, v Německu Weihnachtsman, ve Finsku Velký Ukko, v Holadsku Mikuláš, ve Švédsku Jultomten, v Rusku děda Mráz, v anglosaských zemích Santa Claus. Symbolika českého Ježíška bezprostředně souvisí s tradicí betlémů, které sehrávaly v interiéru světnice velkou roli. Poprvé se u nás objevily v 16. století. Děti si logicky Ježíška připodobňovaly k Jezulátku v jesličkách, které samo obdarováno dělí se s nimi o radost, bdí nad jejich štěstím a plní jejich tajná přání.
-6-
ROLNIČKY Ref: Rolničky, rolničky kdo pak vám dal hlas,kašpárek maličký a nebo děda mráz. Rolničky,rolničky co to zvoní v nich maminčiny písničky Vánoce a sníh. Sláva už je sníh,jedem na saních kluci křičí zvonek zní jenom táta ztich. Kouká na syna, uši napíná co to slyší v rolničkách,na co vzpomíná. Ref: Rolničky, rolničky kdo pak vám dal hlas,kašpárek maličký a nebo děda mráz. rolničky,rolničky co to zvoní v nich maminčiny písničky vánoce a sních. Zvonky dětských let,rozezvoňte svět těm co už jsou dospělý,ať je znova pět. Zvoňte z lehýnka stačí chvilinka,vzpomínka jak rolničky,v srdci zacinká. Ref:Rolničky,rolničky kdopak vám dal hlas kašpárek maličký a nebo děda mráz. Rolničky,rolničky co to zvoní v nich maminčiny písničky Vánoce a smích.
-7-
Vánoční příběh „Smysl Vánoc“
Kdysi za jednoho mrazivého Štědrého večera seděl zamyšleně muž u krbu, ve kterém plápolal oheň, a přemítal o významu Vánoc. "Pro Boha nemá cenu, aby se stal člověkem," uvažoval. "Proč by všemohoucí Bůh měl trávit svůj drahocenný čas s někým jako jsme my? A i kdyby, proč by se chtěl narodit zrovna ve stáji? Ani nápad! Celá ta věc je nesmysl. Kdyby Bůh opravdu chtěl sestoupit na zem, určitě by si našel jiný způsob." Náhle muže vyrušil z úvah divný zvuk přicházející zvenku. Přiskočil k oknu a opřel se o rám. Venku uviděl houf sněžných hus, které divoce mávaly křidly a zoufale se plácaly v hlubokém sněhu. Byly jako omámené a pomatené. Zřejmě z vyčerpání odpadly od většího hejna směřujícího do teplejších krajin. Muži jich bylo líto, a tak se zachumlal do teplého oblečení a vyšel ven. Pokusil se zahnat roztřesené husy do teplé garáže, ale čím víc se snažil, tím víc ptáci zmatkovali. "Kdyby tak věděli, že je chci zachránit," pomyslel si muž. "Jak je mám přesvědčit, že to myslím pro jejich dobro?" Tu ho napadlo: "Kdybych se aspoň na chvilku stal taky sněžnou husou a mohl s nimi mluvit jejich řečí, pak by mě pochopily." V náhlém osvícení si vzpomněl, že je Štědrý večer, a široce se usmál. Vánoční příběh se mu už nezdál nesmyslný. V duchu si představil prostě vyhlížející dítě ležící v jeslích ve stáji v Betlémě. Už rozuměl vánoční záhadě: Bůh se stal jedním z nás, aby nám naší řečí mohl sdělit, že nás miluje, že nás miluje právě teď a že mu jde o naše dobro.
-8-
Vánoční bludiště Najděte Andělovi cestu k oknu
Najděte v Betlémě 10 rozdílů
-9-
