zima let KLUBU let SYRENA

- 1 -

174

S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů

07-14

KARVINÁ

37 let KLUBU 1972÷2009

28 let SYRENA 1981÷2009

zima

2009 2010

Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ Syrena 174 KF-07-14 KARVINÁ

- 2 Jedna z nejvzácnějších známek Generalgouvernementu, známka Fi A I s atestem znalce.

Jedná se o nevydanou známku nominální hodnoty 12gr. (zelená), katal.č. Fi: A I (viz Katalog Fischer II.Díl, ročník 2006, str.144). Známka měla být vydána v rámci 4-známkové série (6, 12, 24 a 40 gr.). Známky měly být vydány v r.1944. Byly vytińtěny ocelotiskem ve Státní tiskárně ve Vídni. Papír známek je bílý, střední. Známky byly tińtěny 4-sektorovými válci v PA po 15x10 polí. Na PA bylo 140 ku-

Syrena 174

- 3 sů známek (4 x 10 známek + mezipolí velikosti známky + 10 x 10 známek). Takto u zámek vznikly kupóny (levý nebo pravý a známka s levým a pravým kupónem současně). Cena nerazítkovaných známek 6, 24 a 40 gr. po 500 zł. za kus, ce-na známky 6 gr. 15.000 zł. Cena s levým nebo pravým kupónem 100 % příplatek a známka současně s levým i pravým kupónem 5x cena jednotlivé známky. U známky pońtovně použité (razítkované) je cena jednotlivých známek 6, 24 a 40 gr. po 1.200 zł. za kus, cena známky 6 gr. 35.000 zł. Ceny razítkovaných známek s kupóny jsou s příplatky stejnými jak u známek nerazítkovaných. Na předcházející straně je atest polského svazového znalce na známku Fi AI, na této stránce nahoře je známka z atestu (její přední strana a zadní strana se zkuńební značkou).

Diverzní známka s portrétem H.Franka z roku 1943 se zkušební značkou L. SCHMUTZ. O známce jsme již v Syreně psali, a to v č.154 na str.35 v souvislosti, kdy se známka objevila na aukci firmy ALFIL v Českém Těńíne 30.4.2006. H.Frank není „náń“ K.H.Frank, ale „polský“ Frank!

Zvětńenina známky a její zadní strany se zkuńební značkou je na reprodukci nahoře. Známka je v Katalogu Fischer, vydání 2006, II.Díl na str.145. Cena za známku * je 2000 zł, za známku ** je 4500 zł. a za známku razítkovanou 6.500 zł. Cena známky na celistvosti je 22.000 zł. Existují i známky neperforované (po 8.000 zł. za kus). Známka je vytińtěna rotačním hlubotiskem na hladkém, bílém, středním papíru. Perforace známky je ZR 12 ½ : 12 ¼. Známky byly tińtěny v PA po 20 kusů (5x4). Za ukázky děkujeme mgr.ing.Karolowi MICZOWI

Syrena 174

- 4 Zásilka poslaná do Hořic v Čechách s razítkem vlakové pošty GLATZ - KOHLFURT / BAHNPOST / ZUG 978 z 26. 1. 1904.

Se zásilkou přińel kolega Wilczek z Karviné. Jedná se o informaci o poslaném vagonu s 11.3 tunami „hráńku II“ do Hořic. Korespondenční lístek je s hlavičkou: „Gewerkschaften der cons. Wenceslausgrube u der Ferdinadsgrube / Mölke, Kreis Neurode, Schles.“. Zásilka je adresována na Odbornou ńkolu v Hořicích. Na zásilce je příchozí razítko, dvoukruhové, česko-německé HOŘICE * HORITZ s datem 28 / 1 / ?? / 04. Rozlińení razítka nelze rozluńtit stejně jako časový údaj. Razítko je Typu G 124. Jelikož se jedná o bývalá území německá, dnes polská, jejich názvy jsou dnes docela jinak znějící. Mölke, polsky MIŁKÓW (po 1945), dnes Ludwikowice Kłodzkie. Leží kousek od města NOWA RUDA (Neurode). Nowa Ruda je hned za hranicemi východně od nańeho Broumova a severně od polského KŁODZKA (Kladsko). Odesilatel informuje o zásilce vagónu s „Erbse II“ (hráńkem). Jelikož odesilatelem jsou doly Václav a Ferdinand neńlo určitě o zásilku 11,3 tuny hráńku, ale drobného uhlí (asi ořech, ačkoliv i dnes se pro elektrárny používá název „hráńek“). Zbývalo rozluńtit razítko a přísluńnou vlakovou pońtu. GLATZ je dneńní polské KŁODZKO. KOHLFURT je dneńní polský WĘGLINIEC. Leží severovýchodně od GÖRLITZ (ZGORZELEC) a severozápadně od polské JELENIEJ GÓRY. Vlaková pońta tedy vedla z Kladska přes Jelení Horu, Zhořelec do Węglińce. Můžete si to na mapě i najít. Vlaková pońta měla v lednu 1904 (26.1.1904) číslo 978. Podrobnosti o této vlakové pońtě by bylo třeba hledat v přehledech tehdejńích vlakových pońt. Každopádně se jedná o zajímavý korespondenční lístek a stálo zato si pohrát s luńtěním záhad, které skrýval. Pro Syrenu připravil Ing.Jiří Jan KRÁL ***********************************************************************************

Další hezký otisk razítka Typu M 50, česko-polské z pošty FRYŠTÁT, rozlišení „e“ z -9. VIII.38-13. Jak jsme již několikrát informovali, česko-polská razítka z druhé poloviny roku 1938 Typu M 50 jsou hodně vzácná, už jen proto, že byla používána československou pońtou od poloviny roku 1938 do polského záboru Těńínského Slezska v říjnu 1938. Byla totiž v pońtovním provozu necelé dva, maximálně tři měsíce. U pońty Fryńtát jsme dosud publikovali v Syreně tato razítka Typu M 50: -rozlińení „a“, zásilka z 2.IX.38, Syrena 128/str.30, -rozlińení „b“, zásilka z 1.X.38, Syrena 68/str.12, -rozlińení „c“, zásilky ze 4. a 5.X.38, Syrena 14/str.29, - rozlińení „e“, zásilky z 24.VIII.38 Syrena 111/str.29, z 18.VIII.38 a z 1.X.38, Syrena 128/str.29. Publikovali jsme i razítko na kterém neńlo rozluńtit rozlińení, a to s datem 22.VI.38, Syrena 155/str.5.

Syrena 174

- 5 -

Obrazová dopisnice BOUZOV s expedičním razítkem Typu M 50, FRYŠTÁT * FRYSZTAT / -9. VIII. 38-13. Razítko má rozlińení „e“ a zásilka byla poslána na administrativu Lidových novin do Brna. Přes adresu na přední straně zásilky je otisk razítka evidence dońlých zásilek v Lidových Novinách. Jedná se o celinu CDV 69/109 s pohledem na BOUZOV. Je to obrazová dopisnice ze série „Poznej svou vlast“ z r.1937. Tisk hlubotiskem. Vydáno bylo jen 192 různých dopisnic z původně uvažovaných 407. Vydané dopisnice vyńly v 6 sériích. Pro Čechy byla rezervována čísla 1-100, později jeńtě čísla 401-407. Pro Moravu a Slezsko čísla 101-200, pro Slovensko čísla 201-300 a pro Podkarpatskou Rus čísla 301-400. Bodová hodnota vńech dopisnic je stejná mimo čísel: 53,59,103,229,301,302,303,304 a 305. Nejvzácnějńí je dopisnice č.59, kde místo Opočna u Náchoda je na reprodukci Choceņ (Katal.cena 32.000 Kč, cena dopisnice pońtovně použité není uvedena, místo ceny je jen („-„) - Katalog POFIS 1998, Československé celiny 1918-1992, Díl I). Dopisnice s vyńńí bodovou hodnotou mají natińtěny různé tiskové chyby. U námi publikovaných celistvostí s otiskem razítka Fryńtátu Typu M 50 je nejstarńí nám známý výskyt z 22.VI.38. Dneńní ukázka je druhý nejstarńí výskyt z -9.VIII.38. Následují data ze 17. a 18.VIII.38. nejpozději nám známé datum je z 1., 4. a 5.X.38.Teoreticky nejmladńí výskyt je možný ze 7.X.38, kdy byla pońta pod československou správou jen do 16.00 hodin. Následně byla pońta zavřena a vńechny československé rekvizity byly odvezeny jeńtě tentýž den do Moravské Ostravy na hlavní pońtu č.1. Dnem 8.X.1938 v dopoledních hodinách byla pońta Fryńtát předána polské správě, jak jsme o tom informovali na základě vlastnoručně napsané zprávy tehdy předávajícího zástupce vedoucího pońty pana Teofila Kaně (Viz Syrena č.73 str.6-8). Vlastnoručně sepsaný a podepsaný zápis pana Kaně máme v archivu Syreny. Podle materiálu Teofila WILCZKA z Karviné pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRAL. ***********************************************************************************

Ještě jednou o cenzuře „W.1“ z období 1.světové války. V Syreně č.161 na str.14 byl publikován pohled s cenzurou „W.1“ v kruhu. Otík Ńrubař se domníval, zda se nejedná o polskou vojenskou varńavskou cenzuru o které jsme kdysi v Syreně psali. Dopisnice byla ale z Cařihradu, což vedlo k pochybnostem o tom, že se jedná o varńavskou cenzuru. Proto jsme se nakonec domnívali, že se asi jedná o cenzuru vídeņskou. Stejně se k publikovanému článku vyjádřili i jiní nańi čtenáři. Dnes máme k dispozici hned několik zásilek, dokazujících, že to není cenzura varńav-

Syrena 174

- 6 -

ská, ale že to je cenzura vídeņská. Nahoře je zásilka poslaná do Vídně, útvarové, kulaté razítko „K.u.k.15 cm HBTZ Bat.No.36“ (batalion č.36, 15 cm. houfnic). Razítko je tmavě červené, stejně jako razítko „Zensuriert“ vpravo. Pohlednice je z Cařihradu (most přes řeku a pohled na město s meńitami). V místě pro nalepení známky je ručně napsáno „Feldpost“ a přes tento nápis je otisk kulatého razítka W.1 v kruhu. Razítko je v černé barvě. Zásilka nemá Bohužel razítko s datem expedice zásilky, data v textu jsou nečitelná.

Druhá zásilka je opět bez data expedice, opět má vazbu na Turecko a je na ní kulaté cenzurní razítko „W.1“ jako na první zásilce.. Je zase poslána do Vídně. Na zásilce jsou vńechny nápisy vytińtěny turecky. Zásilka má nahoře útvarové razítko: „Kommando der K.u.k.Kraftfahrformationen in der Tűrkei“ (Velitelství motorizované formace v Turecku). Třetí zásilka na následující straně je také poslána do Vídně, i zde je podle útvarového razítka vazba na Turecko. Tato zásilka má hned dvě razítka vídeņské cenzury. Jedno kulaté „W.1“ jako předcházející dvě zásilky, druhé cenzurní razítko vídeņské cenzury je obdélníkové, dvouřádkové: „ZENSURIERT /

Syrena 174

- 7 K.u.k.Zensurstelle Wien“. Zásilka má v textu čitelné datum 7./XI. 16. V horní části zásilky je dvouřádkové, útvarové razítko: “K.u.k.Artilleriekommando / in der Turkei“ (velitelství c.a k.dělostřelectva v Turecku).

Vńechny tři zásilky s cenzurním razítkem s vazbou na Turecko jsou důkazem toho, že na nich uvedená cenzura „W.1“ je cenzurou vídeņskou.

Poslední ukázka nemá sice otisk cenzury ve Vídni, ale má v záhlaví text turecký. Na zásilce je útvarové razítko (dvouřádkové, fialové barvy): „K.u.k.Instruktions - Detachement fűr Artillerie / abt.Kmdo. Lt. Wessely“. Zásilka je poslána na polní pońtu č.451 a i sama zásilka má otisk razítka polní pońty 451. Na můstku razítka je datum 6.XI.17. Útvary rakouské armády uváděné na zásilkách mají vždy nějakou vazbu na Turecko. Turecko bylo v I.světové válce vojenským spojencem Rakouska a

Syrena 174

- 8 Rakousko mělo určitě jako spojenec v Turecku i své vojenské jednotky. Ty podle informace mgr. Manteryse obsluhovaly právě polní pońty č.451 a 452. Jaroslav TEREŃKO, Karviná ***********************************************************************************

Ještě k zásilkám z období polské peněžní reformy, která v Polsku proběhla 28. X. 1950. Jedná se o tak zvané období polských přetisků „GROSZY“. Měnovou reformou z 28.X.1950 byly v Polsku vyměněny lidem peníze v poměru 100 starých zlotých = 1 nový zlotý. (obdobná reforma ožebračila i nás o něco později v červnu 1953). V té době tińtěné pońtovní známky byly jen ve zł. Na tyto známky ve starých zł. byl natińtěn přetisk „GROSZY“. Původně natińtěná nominální hodnota ve zlotých se tak změnila na novou hodnotu v grońích. Existuje celkem 26 typů ředitelských přetisků a přetisky místní (lokální) vedené jako typy 27 až 42 (Viz katalog Fischer, díl I, ročník 2009, strana 99). Typy přetisků najdeme popsané i v Monografii a ve vńech katalozích vydávaných postupně v Polsku. Současní polńtí svazoví znalci neposuzují jednotlivé známky pońtovně nepoužité s přetisky „Groszy“. Posuzují pouze zásilky z tehdejńího pońtovního provozu. Řada zásilek z té doby je vyrobena filatelisty, mnohdy bez ohledu na platné pońtovní tarify. Ve snaze mít na zásilce celé série a zajímavé frankatury tito podnikavci vyrobili prakticky na první pohled věci filatelistické z ochoty, které s pońtovním provozem nemají nic společného. Přesto je třeba brát v úvahu i to, že i tyto větńinou hodně přeplacené zásilky pońta doručovala. Na zásilkách z té doby najdeme: - frankatury s nepřetińtěnými známkami v původních zlotých v poměru 100:1. Bylo to tehdy stejně jako později u nás přípustné, - frankatury jen s přetińtěnými známkami, - frankatury smíńené s přetińtěnými i nepřetińtěnými známkami, - frankatury poslení, tři uvedené, navíc v kombinaci s nově vydanými známkami již v grońích.

Nahoře je typicky filatelisticky vyrobená, přeplacená , doporučená zásilka poslaná z Cieszyna letecky do Haify v Izraeli. Frankatura známkami s přetiskem „GROSZY“. Celkem frankatura 455 starých zł. to je 4,55 zł. nových. Platný tarif v nových zł. byl za tuto zásilku: 40gr. + R-zásilka 75 gr.=1,15 zł. Částka 3,40 zł., která zbývá do sumy vylepených známek za 4,55 zł., nebyla jistě leteckým příplatkem. Expediční razítko a R-razítko pońty CIESZYN/ *e* s datem 22.3.51 12.

Syrena 174

- 9 -

Dvě zásilky správně vyplacené ve vnitrostátní pońtovní přepravě. Nahoře poslané ze Skoczowa do

Syrena 174

- 10 Cieszyna s datem -7.11.50-19, dole (na předcházející straně) z Istebné do Wisły s datem 02.8.51-15. Obě zásilky jsou vyplaceny známkami s přetisky v grońích. Každá 60 starých zł.=60 nových grońů, což odpovídá tehdy platnému vnitrostátnímu tarifu za dopis váhy do 20g. Tabulky tarifů vedou obyčejnou vnitrostátní zásilku v té době při váze do 20g za 60 gr., ale stejnou zahraniční zásilku jen za 40gr. Nechce se to věřit, ale je to tak (Katalog Fischer I díl r. 2009 str.428, ale i ńkolící seńity PZF).

Zásilka se smíńenou frankaturou ve starých zł. s přetisky „GROSZY“ (8x2zł.=16 nových grońů) a známkou v nové valutě již v grońích (nahoře uprostřed zn.45gr.“6-letý plán“. Zásilka je poslána ze Skoczowa do Wisły 10.4.51 15. Tarif ve vnitrostátní přepravě za dopis do 20g 60 nových grońů. Zásilka je tedy „přeplacena“ o 1 starý zł., to je o 1 nový groń!! Takovéto přefrankování zásilky je přípustné, ne vždy byl na pońtách dostatek přísluńných známek. Za ukázky děkujeme mgr.ing.Karolovi MICZOWI, pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. **********************************************************************************

Zásilka – pohlednice poslaná vojákem vojákovi na polní poštu 52 z Uher. Zásilka je na uherské dopisnici. Je psána v místě Borsa (??) 31.1.1915. Na pohlednici je pohoří se skálou a nápisem: „Magyar Turista Egyesűlet Máramarosi Osztálya Borsai Pietros csucsa 2325 méter“ (ńlak tref maďarńtinu, jde si na tom vylámat jazyk)! Ví někdo, co to znamená a kde to je? Zásilka nemá razítko uherské polní pońty, jen sám Pán Bůh ví proč? Má jen útvarové razítko rakouské (dvoukruhové se zdvojeným vnějńím kruhem): „K. UND K. KOMMANDO DER 28.EISENBAHNKOMPAGNIE/ *. “ Otisk razítka je fialový. Byla to asi jednotka rakouská, toho času na území Uher a lístky s razítkem asi vojáci vyfasovali. (??) Zásilka také nemá ani stopu po cenzuře! Zásilka je adresována na „K.k.Landw.Inf.Rgtm.31., 8. Feldkomp.3 Zug, Feldpost 52“. Jedná se tedy o přísluńníka známého, „Těńínského pluku č.31“. Museli to být dobří kamarádi, což vyplývá z textu pohlednice. Pohlednice je psána polsky. V konci textu se píńe:“…tisíckrát tě pozdravuji, přeji Ti vše nejlepší a ještě bych Tě chtěl zase zdravého jednou vidět“. Reprodukce pohlednice je na následující straně. Za ukázku děkujeme Otíkovi ŃRUBAŘOVI z Českého Těńína a srdečně jej touto cestou pozdravujeme.

Syrena 174

- 11 -

**********************************************************************************

Doporučená zásilka s leteckou nálepkou LOTNICZA / PAR AVION poslaná do Československa, období měnové reformy, smíšená frankatura, kombinace známek v „gr.“ a s přetiskem „GROSZY“.

Doporučená zásilka, R-razítko BIAŁA KRAK./a, expediční razítka pońty BIAŁA KRAKOWSKA /*d* s datem na můstku 15.10.51. 15. Zásilka je poslána do Dobré u Frýdku - Československo. Frankatura dvěmi známkami již v nové měně v grońích (15gr.Bierut Fi: 535 a 75gr. Ńestiletý plán Fi: 542 II) a známkou Bierut 40 ZŁ (Fi:525) s přetiskem GROSZY. Frankatura v přepočtu na novou měnu celkem 1,30 ZŁ. Tarif za dopis váhy do 20g do Československa, jako tarif mezimístní přepravy v Polsku 60gr.

Syrena 174

- 12 + příplatek DOPORUČENĚ 75gr. celkem 1,35 ZŁ. Do tarifu tedy schází ke ńkodě pońty 5 gr. Nálepka pro zásilky poslané letecky LOTNICZA / PAR AVION není v PORTU již ani zohledněna. Ńla vůbec letecky??Jak je vidět, v období měnové reformy nebyly zásilky jen přeplacené, ale i nedoplacené! Zřejmě neznalostí pońtovního personálu nebo snad i tím, že známek nízkých nominálních hodnot byl na některých pońtách nedostatek. Ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Ještě jedna zásilka z období Šnejdárkova tažení na Polsko s francouzsko-československým razítkem 21.pluku s nápisem POŠTOVNÍ ÚŘAD.

Podobnou zásilku s tímto razítkem jsme publikovali již v Syreně č.172 na str.23. Zásilka tam publikovaná byla na pohledu z Těńína a psána byla ve Fryńtátě. By-la poslána do Karlova u Svojńic v Čechách. Zásilka měla expediční razítko německo-české, pońty Morav-ská Ostrava 1. Dneńní ukázka je na pohlednici z Fryńtátu. Má stejné expediční razítko pońty Moravská Ostrava 1. I když je datum na razítku nečitelné, zřetelné datum je v textu 29/1 1919. Je to tedy krátce poté, co byl Fryńtát, do té doby na polském území, obsazen československým vojskem. Na přední straně pohledu na náměstí ve Fryńtátě s německým nápisem „Freistadt, Oesterr.Schles“ je odesilatelem ručně tužkou dopsáno: -„Toto město jsme dobývali my, 9.rota. Padlo snad bez jediné rány“ + parafa. Francouzsko-československé razítko 21.pluku s nápisem POŃTOVNÍ ÚŘAD je zobrazeno v publikaci Jaroslava J. Vernera „Pońta československých legií ve Francii“ na str.43. Má text: „21 RÉG t DE CHASSEURS TCHÉCO-SLOVAQUES * 21 e CESKOSLOVENSKY STRELECKY PLUK *. Uvnitř razítka je nápis „Le/Vaguemestre / POŃTOVNÍ ÚŘAD“. Těchto razítek vede výńe uvedená publikace od 21.pluku několik, a to s různými nápisy uvnitř razítka. „1.ROTA“ , v tabulkce č.29, hodnoceno 8-15 body, „6.ROTA“, v tabulce č.27, hodnoceno 610 body a „10.ROTA“, v tabulce č.28, hodnoceno 6-10 body. My jsme v Syreně č.168 na str.33 publikovali na zásilce razítko „7.ROTA“, které v publikaci vůbec není. Není tam ani razítko „ 9.ROTA“,

Syrena 174

- 13 které přísluńníkem je odesilatel dnes publikované zásilky. (Bylo i razítko „9.ROTA“??). Autor publikace se v tabulce známých razítek pokouńí hodnotit vzácnost razítek body (podle kvality zásilky), kde 1 bod se rovná 100 Kč (3 US dolary). Od 21.pluku jsou v publikaci vedena jeńtě i jiná razítka s nápisem ve středu razítka: - v tabulce č.25 „PLUKOVNÍ ÚŘADOVNA“, hodnoceno 8-12 body, - v tabulce č.26 „PLUKOVNÍ“, hodnoceno 8-12 body, - v tabulce č.30 a 31 „Plukovní lékař“, hodnoceno 6-10 body. Jsou dvě razítka s malými rozdíly, - v tabulce č.32 „1.prapor“, hodnoceno 10-15 body, Mimo kulatých razítek od 21.pluku jsou od tohoto pluku známa i řádková razítka: - v tabulce č.33 jednořádkové „21 e RÉGIMENT TCHÉCO-SLOVAQUE“, hodnoceno 8-12 body, - v tabulce č.34 dvouřádkové „ 21 e RÉGIMENT TCHÉCO - SLOVAQUE / 3 t Bataillon“, hodnoceno 8-12 body. V razítkách se za „21“ v českém nápisu vyskytuje malé „e“ a za „RÉG“ francouzského nápisu malé „t“. Tato malá písmena „e, t„ ale i „y“ se objevují za označením zkrácených slov. Na otiscích razítek na zásilkách se pak jeví jako velká tečka nebo barevná skvrna (publikace str.42-43). Nańe razítko s nápisem „POŃTOVNÍ ÚŘAD“ je v tabulce vedeno pod číslem 16 a je hodnoceno 8-12 body. Nańe zásilka z předcházející strany je poslána do obce Pamětník u Chlumce nad Cidlinou. Je vidět i podle zásilky ze Syreny č.172/23, že Fryńtát byl pod okupací francouzských legií, konkrétně jejich 21.pluku. Stejně jako u zásilky ze Syreny 172, zásilky čs.polní pońty neexpedovala pońta ve Fryńtátě, ale až pońta v Moravské Ostravě. Proč tomu tak bylo se již dnes asi nedozvíme! Vždyť fryńtátská pońta byla v té době velkou pońtou !! MUDr. Adrián JUNGA, Karviná ***********************************************************************************

Vlaková pošta MOSTY-BOGUMIN 338/* ze 7.4.1939. Zásilka poslaná do Přerova na Moravě, tehdy již v Protektorátě.

Velikonoční přání poslané do Přerova, datum v textu 6.IV.1939, na můstku expedičních razítek datum -7 IV 39. Razítka vlakové pońty MOSTY-BOGUMIN 338/*. O vlakových pońtách z období polské okupace Těńínského Slezska (1938-1939) se psalo ve Filatelii č.16/1991, Filatelistické seńity str.212, autor Jiří Neumann uvádí:

Syrena 174

- 14 -Vlaková pońta 338 na trase Mosty Śląskie-Jabłonków-Trzyniec-Cieszyn 2-Dziećmorowice-Bogumin. Razítko MOSTY-BOGUMIN 338/* a BOGUMIN-MOSTY 338/*. V provozu 1938-1939. -Vlaková pońta 339 na trase Bogumin-Dziećmorowice-Cieszyn 2-Trzyniec- Jabłonków. Razítko BOGUMIN-JABŁONKÓW 339/* a JABŁONKÓW-BOGUMIN 339/*. V provozu 1938-1939. -Vlaková pońta 340 na trase Bogumin-Dziećmorowice-Cieszyn 2. Razítko BOGUMIN-CIESZYN 340/* a razítko CIESZYN-BOGUMIN 340/*. O vlakové pońtě BOGUMIN-JABŁONKÓW 338 a o vlakové pońtě MOSTY-BOGUMIN 339 se autor nezmiņuje. (Místo stanice CIESZYN 2 má být správně CIESZYN ZACH., jak byla železniční stanice původně na české straně Těńína Poláky po obsazení české části Těńínského Slezska nazývána). V Syreně č.45 na str.14 jsme publikovali dvojici známek s otiskem razítka vlakové pońty MOSTYBOGUMIN 339/* s datem 18 VII 39. O tomto razítku vlakové pońty 339 se Jiří Neumann nezmiņuje a vlakovou pońtu č.339 vede jen jako BOGUMIN-JABŁONKÓW 339/*?? Problém jsme tehdy konzultovali s T.Wincewiczem, který ve své práci vede vlakovou pońtu MOSTYBOGUMIN pod č.338 i 339. Důkazem toho, že má pravdu je náń publikovaný výstřižek v Syreně č.45/str.14 s 2 razítky vlakové pońty MOSTY-BOGUMIN 339/* s datem 18 VII 39!! Jak to tedy vlastně bylo? Byla vlaková pońta 339 jako MOSTY–BOGUMIN a zároveņ jako BOGUMIN-JABŁONKÓW?? Lístek vlakové pońty MOSTY-BOGUMIN 338 z předcházející strany je na prodej. Informace u předsedy Klubu. Je to hodně vzácná zásilka! Vlastní ji ing. Jan KYPAST-ORLOVÁ-Poruba. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------O vlakových pońtách na okupovaných československých územích Polskem v letech 1938-1939 píńe T.Wimncewicz w časopise FILATELISTYKA č.10 (30) z r.1991 na str.342. O vlakových pońtách 338 a 339 píńe následující informace: Vlaková pońta 338 BOGUMIN-MOSTY a MOSTY-BOGUMIN byla v provozu od 17.10.1938 až do 8.1.1939. Souběžně s ní byla v provozu vlaková pońta 339 BOGUMIN-MOSTY a MOSTY- BOGUMIN. I ta byla v provozu od 17.10.1938 do 8.1.1939. Od 9.1.1939 byly v provozu vlakové pońty 338 a 339 na kratńí trati BOGUMIN-JABŁONKÓW a JABŁONKÓW-BOGUMIN . Souběžně s nimi byla v provozu i vlaková pońta č.340 BOGUMIN-CIESZYN Zach. a CIESZYN Zach.-BOGUMIN. Tato vlaková pońta č.340 byla v provozu od 10.11.1938. Po záboru české části Těńínského Slezska měla část pońt na tomto území spojení s Polskem přes pońty BOGUMIN 2 nebo CIESZYN (dnes Polský Těńín). Toto spojení bylo zpočátku prostřednictvím automobilů. Po oficielním připojení české části Těńínského Slezska k Polsku, bylo toto území včleněno do celopolské pońtovní sítě včetně sítě polských vlakových pońt. Od 12.10.1938 vlaky na trase Warszawa-Zebrzydowice a Kraków-Zebrzydowice byly prodlouženy až do Bohumína. Dnem 17.10.1938 byla zprovozněna vlaková pońta č.338 a 339 BOGUMIN-MOSTY a MOSTY-BOGUMIN. Od listopadu 1938 se pro některé vlakové spoje stala cílovou stanicí tehdy stanice CIESZYN Zach. (stanice na bývalém čs.území, dnes ČESKÝ TĚŃÍN). Úřední věstník polského Ministerstva pońt a telegrafů (ročník XX, č.9, vydání Warszawa, 7. května 1938) vlakové pońty č.338 a 339 nevede vůbec!! Byl teprve květen a k obsazení české části Těńínského Slezska dońlo až počátkem října 1938. Úřední věstník, ročník XXI č.9, vydání Warszawa, 9.května 1939 již obě vlakové pońty 338 a 339 vede, ale na trase BOGUMIN-JABŁONKÓW a JABŁONKÓW-BOGUMIN. O trase BOGUMINMOSTY a MOSTY-BOGUMIN 338 a 339 se zde ale nic nepíńe. Tento věstník píńe, že v něm uvedené pońtovní spoje se realizují až od 15.5.1939. Spoj 338 BOGUMIN-JABŁONKÓW vyjížděl z Bohumína v 6,20 ráno a v Jablunkově byl v 8.18. Obsluhou byli dva zřízenci pońty (vyńńí a nižńí). Tento spoj 338 vyjížděl zpět z Jablunkova ve 12.15 a v Bohumíně byl ve 14.00. Obsluha rovněž 2 osoby. Spoj 339 BOGUMIN-JABŁONKÓW vyjížděl z Bohumína ve 13.25 odpoledne, v Jablunkově byl v 15.16. Zpět z Jablunkova se vracel v 19.10 a v Bohumíně byl ve 20.55. Obsluha dvě osoby. Spoj 340 BOGUMIN-CIESZYN Zach. vyjížděl z Bohumína v 18.15 a v Těńíně byl 19.19. Vracel se zpět z Těńína až druhý den v 7.05 a v Bohumíně byl v 8.08. Obsluha byli opět dva zaměstnanci pońty. Podle věstníku z r. 1939, který platil až od 15.5.1939, již spoj 338 a 339 BOGUMIN-MOSTY a MOSTY-BOGUMIN neexistoval !!??

Syrena 174

- 15 Obě ukázky ze Syreny č.45/14 (datum 18.VII.39- vlaková pońta 339) a dneńní ukázka na straně 13 této Syreny ze 7.IV.39 (vlaková pońta 338) svědčí o tom, že tvrzení T.Wincewicze, že vlakový spoj 338 a 339 BOGUMIN-MOSTY a MOSTY-BOGUMIN skončil dnem 8.1.1939 není pravdou. Tato vlaková pońta byla v provozu jeńtě 7.4.1939 (č.338) a dokonce 18.7.1939 (č.339)!! Toto dokazují námi publikované ukázky. Proč ale vlaková pońta č.339 MOSTY-BOGUMIN není ve věstníku z r.1939 je rovněž záhadou. Když nańe ukázka v Syreně č.45/str.14 má datum dokonce 18.VII.1939!! Budeme se u polských kolegů na tyto nesrovnalosti informovat. Hlavně, kde T.Wincewicz vzal údaj, že vlakové spoje č.338 a 339 Bohumím-Mosty a Mosty-Bohumín skončily provoz 8.1.1939?? Větńí záhadou je to, proč spoj 339 Mosty-Bohumím není ve věstníku, když otisky razítek tohoto spoje jsou jasně z 18.7.1939?? Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------A nakonec jeńtě jedna zajímavost. Jiří Neumann ve Filatelii č.16/1991, Filatelistické seńity str.212 publikuje v článku zásilku vlakové pońty č.134 BOGUMIN-KRAKÓW *134*/a z 18.VII.39. Razítko vlakové pońty pro opačný směr mělo rozlińení „b“. Porovnejte prosím zásilku z této Filatelie a dneńní nańi zásilku na straně 13 této Syreny. Obě jsou psány stejnou osobou (podle rukopisu) a poslány na stejnou adresu, na pońtovního úředníka v Přerově. Tento si asi dával posílat zásilky vlakových pońt z Polskem zabraných čs.území. Je možné, že s tímto rukopisem a na stejného adresáta jsou posílány i jiné vlakové pońty z tehdejńího, Poláky nazývaného ZAOLZIA!! Máte-li jakoukoliv jinou vlakovou pońtu z „Zaolzia“ z období 1938-1939, udělejte její sken v dobrém rozlińení a pońlete na předsedu Klubu na adresu [email protected] .Když nemáte možnost pořídit sken sami, pońlete zásilku v doporučeném dopise. Po zdokumentování Vám bude neprodleně vrácena zpět!! Na tehdejńím Zaolziu byly v provozu jeńtě i jiné, vlakové pońty. Jsou to: č.2 Warszawa Gł.-Bogumin, č.12 Warszawa Gł.-Bogumin, č.102 Warszawa Gł.-Bogumin, č.112 Warszawa Gł.-Bogumin, č.134 Kraków-Bogumin, č.135 Kraków-Bogumin, č.136 Kraków-Cieszyn Zach., č.335 Dziedzice-Jabłonków, č.338 Bogumin-Mosty, č.339 Bogumin-Mosty, č.338 Bogumin-Jabłonków, č.339 Bogumin-Jabłonków, č.340 Bogumin-Cieszyn Zach., č.341 Bielsko-Cieszyn Zach., č.344 Bielsko-Cieszyn Zach., č.608 Katowice-Cieszyn Zach., č.609 Rybnik-Bogumin. Vńechny tyto vlakové pońty jsou pochopitelně i v opačných směrech se stejnými čísly ! ***********************************************************************************

Ještě k letecké zásilce na str.8 této Syreny poslané z Cieszyna do Haify v Izraeli. Letecký příplatek na této zásilce nám nedal pokoj a snažili jsme se dopátrat, v jakové skutečné výńi se v době expedice zásilky letecký příplatek pobíral? Kolega mgr.Stanisław Fołta nám nejprve sdělil, že o leteckých příplatcích z té doby nic neví. Nakonec se ale dopátral, jak to tehdy vlastně bylo. Zaslal nám kopii „Dziennika Poczty i Telekomunikacii č.20“ z 28.prosince 1950. Zde jsou uvedeny v oddíle 2 a 3 pońtovní tarify za listovní zásilky posílané v té době do zahraničí. Náń údaj 40gr. za zásilku do 20g, jak uvádíme, byl správný. Příplatek doporučeně 75 gr. je také správný. Zásilka celkem PORTO 1,15 zł. V bodě č.19 se hovoří i o příplatku za zahraniční zásilku poslanou letecky. Příplatek činil podle věstníku za zásilku váhy do 50g + 15gr. Za každých dalńích 50g již 30gr. Letecký příplatek za zásilku měl být tedy 15gr. Zásilka i s leteckým příplatkem měla stát celkem 1,30 zł. (40gr. + 75gr. + 15gr.). Vylepené známky na zásilce jsou ale v celkové částce 455 zł. (starých) = 4,55 zł. (nových). Zásilka je tedy přeplacena o 4,55 zł. - 1,30 zł. = + 3,25 zł. Pře-platek je tedy značný, a to dokazuje, že odesilatel (asi filatelista), zásilku záměrně přeplatil !!! ***********************************************************************************

Rakouská zálepka poslaná z Kyjovic ve Slezsku 13.4.1913. Nejdříve jsme hledali, kde ty Kyjovice ve Slezsku jsou. Razítko je vedeno v Monografii Díl 13 na str.354-355 pod katalogovým číslem 988/2. Pońta byla zprovozněna v r.1895. Po svém otevření používala razítko Typu G 108 KIOWITZ/KYJOVICE. Od r. 1908 používala razítko Typu G 139 KYJOVICE, SLEZ. * KIOWITZ, SCHLES./a (razítko na nańí zásilce na následující straně). Razítko bylo v použití i po roce 1918 Československou pońtou, a to v původním stavu jako Typ M 13 (19181919), hodnoceno 24 bodů. Bylo v použití i ve „znárodněné“ podobě s odstraněným německým textem, jen KYJOVICE, SLEZ. ………/a, Typ M 13z (14 bodů). Monografie Díl 16/I, katal.č.1164. str.280.

Syrena 174

- 16 Na internetu jsou jen Kyjovice ve Slezsku-chata! Na speciálce-mapě je najdeme jen jako KYJOVICE. Obec leží jižně od HRABYNĚ.

Na reprodukci nahoře je rakouská zálepka ve složeném stavu (12,6 x 7,7 mm, rozložená 12,6 x 15,4 mm). Papír kartón nazelenalý, natińtěná známka císař „Procházka“ 10 hal. červená. Zásilka je poslána do Polské Ostravy 13.IV.13. Datum u razítka je bez časového údaje. Toto vede jen Monografie Díl 16/I v období 1918-1919. Před r.1918 toto Monografie neuvádí. Pro Syrenu poslal kolega Miroslav MUCHA z Olomouce. ***********************************************************************************

Zajímavý způsob provizorního znehodnocení známek na doporučené zásilce z r.1946.

Jedná se o úřední, doporučenou zásilku poslanou na Ředitelství obvodu pońty, telegrafů a telefonů v Katovicích. Na zásilce je otisk fialového R-razítka pońty GŁUCHOŁAZY. Na zásilce jsou nalepeny

Syrena 174

- 17 dvě známky nominální hodnoty 3 zł., které jsou znehodnoceny datumovkou s datem -6.2.46 ! Otińtěno 2x na známkách a jednou mimo známky, barva jako R-razítko fialová. Tarif za dopis váhy do 20 g činil ke dni expedice zásilky 3 zł., příplatek DOPORUČENĚ také 3 zł., celkem 6 zł. Na zadní straně zásilky je příchozí razítko dvoukruhové, již jen polské, definitivní, kovové KATOWICE 1 / f s datem na můstku razítka 07.2.46.16. Průměry razítka je 28 a 20 mm. Ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Omyl publikovaný v Syreně č. 170 ! Náń pozorný čtenář pan ing. Chmel z Frýdku nám napsal: „Dopustili jste se zásadního omylu v článku o Morávce (str.9). Vše jev pořádku, až po krásný doklad. Text k provizorním razítkům Poštovní úřad Malá Morávka nemá nic společného s „naší“ Morávkou. Pošta Malá Morávka (okres Bruntál) existuje asi od r.1859. Po záboru Sudet byl název Klein Mohrau űber Freudenthal (Ostsudetenl.). Někdy v roce 1944 byl přídomek v závorce vyměněn za Altvater. Po osvobození byl název opět Malá Morávka a odtud jsou ona provizorní razítka, která publikujete. Pro úplnost uvádím, že v okrese Šumperk existovala ještě pošta Malá Morava“. Je třeba přiznat, že pan ing. Chmel má pravdu a z nańí strany dońlo opravdu k omylu, za což se omlouváme ! Monografie Díl 13 na str.360-61 vede pońtu KLEIN MOHRAU BEI FREUDENTHAL IN SCHLESIEN - MALÁ MORÁVKA VE SLEZSKU pod katal.č.1013. Pońta v provozu od 7.5.1859. Po roce 1918 vedena pońta pod katal.č.1326 jako Malá Morávka ve Slezsku - Klein Mohrau in Schlesien (Monografie Díl 16/1 str.309). Pońta v období 1918-20 používala původní rakouské razítko s původním textem z období Rakouska. Název Malá Morávka ve Slezsku byl používán do r.1925, kdy byl změněn na Malá Morávka. Pońta Malá Morava:v provozu od 30.10.1885 pod názvem Malá Morava na Moravské pohraniční dráze / Klein Mohrau an der Mährischen Grenzbahn. 29.6.1896 byl název změněn na Malá Morava na Moravě / Klein Mohrau in Mähren (Monografie Díl 13 str.361, katal.č.1014). V období 1918-20 pońta používala rakouská razítka jen s německým textem (Monografie Díl 16, katal.č.1325, str.309). Po r.1920 do r.1938 používala pońta česko-německé razítko Typu M 44 s iniciály Č.S.P. MALÁ MORAVA * KLEIN MOHRAU, MHR * Č.S.P./a (1920-1935) a razítko Typu M 47 MALÁ MORAVA * KLEIN MOHRAU IN MÄHREN */a 1935-1938 a s rozlińením „b“ 1932-1938. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Ing. Chmel měl dále připomínku k obdélníkovému razítku TESCHEN na zásilce vlakové pońty BUDAPEST/ODERBERG 21 (Syrena 170 str.15).Píńe:“nesouhlasím s tím, že se jedná o úřední razítko, ale pouze o malou skupinu razítek zařazených do této kapitoly. Objasnění, co to jsou úřední razítka není na str.554, ale již na str.544 a 545“. Na str.544 a 545 je obecná definice úředních razítek. Na str. 554 je text vysvětlující pojem úředního razítka v souvislosti s reprodukcemi razítek na dalńí straně 555, kde je i námi uvedené obdélníkové razítko TESCHEN označené jako Typ C 4. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------K článku o úředních razítkách Brna v Syreně 170 na str. 11-13 nám ing. Chmel poslal zajímavý dopis s úředním razítkem Brna, které námi publikované razítko v Syreně 170 předcházelo. Píńe: „článek mne přinutil prohrabat své „šrotiště“, kde jsem vytáhl oválné, trojřádkové razítko o rozměrech 40x23 mm s textem K.K.POSTDIRECTION / BRŰNN, které odpovídá Typu C 297 a katalogovému číslu 3993 Monografie (Monografie Díl 14 str.552-553). Je to pravděpodobně předchůdce Vámi uváděného razítka. Mám dvě zásilky s tímto razítkem, doba použití 14.12.1860 a 9.11.1874. Ing. Chmel Nám poslal právě tu zásilku druhou, z 9.11.1874. Její reprodukce je na následující straně. Zásilka je poslána na K.K.Bezirkshauptmannschaft v Místku. Expediční razítko brněnské pońty je jednokruhové, průměr 23 mm s textem BRŰNN STADT 9/11/74. Razítko je Typu E 76, katal.č.247/23, (Monografie Díl 13 str.158). Razítko bylo v použití od r.1874 (1873?). Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pońty MISTEK s datem 10/11. Razítko je bez uvedení roku. Je jednookruhové, jeho

Syrena 174

- 18 průměr je 23 mm. Je Typu E1, v použití bylo od r.1861 (Monografie Díl 13, katal.č.1434/3, str.468). Na zásilce jsou tři ručně vepsaná data svědčící o vyřízení zásilky, a to z: 10., 26. a 27.11.1874.

Nahoře je přední strana zásilky s expedičním razítkem pońty BRŰNN STADT s datem 9/11/74. V pravém horním rohu přední strany zásilky je služební razítko K.K./ POSTDIRECTUON / BRŰNN. Razítko vede Monografie Díl 14 pod katalogovým číslem 3993 jako Typ C 297 na str.552-553. Proti reprodukci razítka V Monografii je nańe dneńní razítko s nepatrným rozdílem. V Monografii Díl 14 má razítko typu C 297 tečky za písmeny „K.K.“ dole u paty spodních nožiček, kdežto na nańí dneńní ukázce jsou tyto tečky za písmeny „K· K· “ uprostřed! Vlevo je zadní strana zásilky s příchozím razítkem pońty MISTEK 10/11. Nahoře vpravo je pak jedno z ručně vepsaných dat o vyřízení zásilky (10/11 874). Ing.Chmelovi děkujeme za jeho připomínky k Syreně č.170 i za zaslanou zásilku s úředním razítkem BRNA Typu C 297 z listopadu 1874. Zároveņ jej touto cestou i srdečně pozdravujeme ! ************************************ Okresní razítko XI/150 pošty RattimauRatimov (dnes Vratimov) potvrzeno! V práci, kde tato problematika rakouských okresních razítek na Těńínském Slezsku byla nejlépe zpracována je sice u této pońty číslo XI/150, ale s otazníkem!! U čísla s otazníkem není ani uveden typ razítka! Znamená to, že autor práce neměl po ruce materiál, který by toto potvrzoval. („Poczta na Śląsku Cieszyń-

Syrena 174

- 19 skim do 1918 roku“, autor mgr.Janusz Manterys, vydaní z roku 2002). Okresní razítka byla zavedena v Rakousku 1.4.1902. Číslo okresního razítka se skládá nahoře z římské číslice, která označuje přísluńný pońtovní obvod.Pro Těńínské Slezsko to je „XI“. Arabská číslice dole označuje číslo toho kterého pońtovního úřadu. Provedení rámečku razítka pak označuje typ razítka. Pońta Rattimau-Ratimov (Vratimov) se nachází na dneńním území České republiky, a to mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Větńina okresních razítek Těńínského Slezska je typu 1 (jednoduchý rámeček, který má rozměry 13x13 mm až 14x14 mm. Jen pońta Bielsko 1 (XI/12) a pońta Těńín 1 (XI/178) má razítko i druhého typu (výrazně zesílený rámek). Jediná dosud pońta na Těńínském Slezsku má rámeček i typu 3 (zdvojený rámeček). Je to pońta Dětmarovice. Nańe pońta XI/150 má rámeček okresního čísla jednoduchý, tedy typu 1, jak je tomu u převážné větńiny pońt na Těńínském Slezsku. Pońta Rattimau-Ratimov byla zprovozněna 22.5.1891. Její razítka mají katalogové číslo 1987 (Monografie Díl 14 str.94). Za období Rakouska používala pońta jen dvě razítka: 1) RATTIMAU-RATIMOV, razítko typu E 171, v použití od r.1891, 2) RATTIMAU-RATIMOV/a, razítko typu G 134, v použití od r.1912. Razítko typu E 171 je jednookruhové, dvojjazyčné s datem uprostřed razítka (den, měsíc a rok-jeho poslední dvojčíslí). Razítko typu G 134 je dvoukruhové s můstkem, dvojjazyčné, s rozlińením vlevo v mezikruží, datum je včetně časového rozlińení. V letech 1918-1920 byla používána původní rakouská razítka v původní podobě nebo ve „znárodněné“ podobě (vylámaný německý text). Monografie Díl 16/II je vede pod katalogovým číslem 2741 na str.74: 1) RATTIMAU-RATIMOV, typ J 6, použití 1918-1919, hodnoceno 24 body, 2) ……………..RATIMOV, typ J 6z, použití 1919-1920, hodnoceno 16 body, 3) RATTIMAU-RATIMOV/a, typ M 10, použití 1918-1919, hodnoceno 16 body, 4) ……………..RATIMOV/a, typ M 10z, použití 1919-1920, hodnoceno 10 body. Na reprodukci vlevo nahoře je ústřižek podacího lístku. Přes známku 25 hal.(má charakter předběžné, československé známky), je otińtěno razítko typu M 10z (původní razítko typ G 134 znárodněné).Na můstku razítka je datum 6.11.18 -. Je vidět, že je třeba posunout Monografií uváděnou dobu použití 1919-1920 na 1918-1920! Ústřižek podacího lístku má výrazný otisk okresního razítka XI/150, a to prvního typu (jednoduchý rámek).V práci mgr.Manteryse tak můžeme vymazat dalńí otazník! Název pońty RATIMOV byl v roce 1925 změněn na VRATIMOV. Dnes je to pońtovní úřad 739 32 Vratimov 1. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi Miczowi ***********************************************************************************

Razítko „Poczta Peronowa Zebrzydowice“ na dopisnici Cp 57 S II-22.

Syrena 174

- 20 -

O peronové pońtě jsme již v Syreně psali, a to v č.80/str.21-31 a v č.164/str.35. O tom, že byla peronová pońta i v Zebrzydowicích jsme ale nevěděli. Zebrzydowice jsou poslední polskou vlakovou stanicí na trase z Polska do Bohumína. Do října 1938 zde končily polské vlakové pońty na trati do Československa přes Bohumín. Od poloviny října 1938 až do vypuknutí druhé světové války 1.9.1939 byla trasa polských vlakových pońt na tomto směru prodloužena až do Bohumína. Zajímavý doklad s otiskem jednořádkového razítka „Poczta Peronowa Zebrzydowice“ (66x3 mm) na polské dopisnici s natińtěnou známkou s přetiskem 15/35gr. z r.1934 je na reprodukci nahoře. Ńkoda, že zásilka není pońtou prońlá. Jedná se o dopisnici „Nanebevstoupení“! Dopisnice patří do sady 32 dopisnic vydaných 15.VI.1933. Použito dopisnice Cp 57, signatura nákladu „M.P.i T. (III-1933) 3.200.000 S II-číslo 22“. Původní dopisnice Cp 57 bez přetisku byla v pońtovním provozu do 1.VI. 1936. Dopisnice byla 1.X.1934 přetińtěna přetiskem s novou nominální hodnotou přes natińtěnou známku původního nominálu 35gr. Dopisnice Cp 57 byla takto opatřena přetiskem 15/35gr. Takto vznikla nová dopisnice Cp 63. Platnost dopisnice s přetiskem skončila rovněž 1.VI.1936. Dopisnice byla již při prodeji (??) dofrankovaná zelenou známkou 10gr. (katal.č.Fischer 243). Byl to tarif za dopisnici do zahraničí (Československo, Rakousko, Maďarsko a Rumunsko), kdy tarif činil od 1.10.1934 25gr.(snížená sazba). Tarif pro ostatní cizinu byl za dopisnici v té době 30gr. Protože Zebrydowice leží těsně na hranici s Československem a na trase do Rakouska a Maďarska, byla dopisnice s přetiskem nové nominální hodnoty 15gr. doplněna na potřebný tarif 25gr.známkou 10gr. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI ***********************************************************************************

První razítko Karviné (dnes Karviná-Doly), náprstkové razítko typ E 70 z 31.1.1871. O tomto razítku jsme již v Syreně psali, a to 2x. Poprvé to bylo v Syreně č.56 na str.28. Razítko bylo jako expediční na korespondenčním lístku poslaném do Bielska. Karvinské razítko bylo na zásilce s datem 19.7.1892 (19/7/92). Podruhé to bylo v Syreně č.164 na str.13, kde bylo razítko jako průchozí, otińtěno na zadní straně zásilky poslané z Fryńtátu do Jablunkova. Razítko mělo datum 17.7.1874 (17/7/74). Pońta toto razítko Typu E 70 používala od r.1869. V Monografii Díl 13 má razítko katalogové číslo 970/1 (str.350). Dnes přináńíme toto razítko na zásilce jako expediční na následující straně. Razítko je otińtěno na rakouské celině (obálce) s natińtěnou červenou známkou 5 kr.císař F.J.I. Zásilka je poslána

Syrena 174

- 21 -

z Karviné do Bludovic. Razítko má datum 31.1.1871. Z nańich tří ukázek je nejstarńí, použito necelé dva roky po zavedení razítka na pońtě! Pońta Karviná (dnes Karviná-Doly) je v provozu od 4.2.1869. Za ukázku děkujeme mgr.ing.Karolovi MICZOWI. ***********************************************************************************

Balíková nálepka z Karviné, číslo pošty 169/2158, podací číslo 64.

O číslování pońt na Těńínském Slezsku podle obvodů a pod obvodů jsme psali v Syreně č.119/7-8. Dnes přináńíme ukázku balíkové průvodky s udanou cenou balíku (200 K). Balík o váze 2 kg je poslán

Syrena 174

- 22 z Karviné do Těńína 15.IX.1918 (15.IX.18-6) Razítko je dvoukruhové, dvojjazyčné, německo-polské KAR-WIN * KARWINA /a. datum na můstku razítka je s časovým rozlińením. Balíková nálepka Karviné má označení: obvod 169, pod obvod 2158. Frankatura třemi známkami Karel, červené. Trojice známek má dole na okraji PA počítadlo nominální hodnoty sloupce známek (3,-). Expediční razítko je na přední straně průvodky otińtěno 2x. Je typu G 137 a v používání bylo v Polsku od r.1918 do 23.1.1919. Pou-žíváno bylo od r.1919 i v ČSR jako typ M13 (katal.č.953/1, Monografie Díl 16/I, str.242). Do 23.1. 1919 Karviná patřila Polsku. Po 23.1.1919 patřila ČSR.Vlevo dole od známek je otisk razítka „aus-folgen“ (světle červeně fialový otisk) + parafa pońtovního úředníka. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************************************************** Prosíme o prominutí omylu v Syreně č. 172 na str. 22 ! V Syreně č.172 na str.22 je místo peněžního podacího lístku pońty SKŘEČOŅ uveden peněžní podací lístek pońty HNOJNÍK. Dońlo tak k záměně, za kterou se omlouváme. Na následující straně 23 v Syreně č.172 je již uvedena zadní strana peněžního podacího lístku Skřečoně správně.

Tento peněžní podací lístek pońty SKŘEČOŅ správně patřil do Syreny č.172 na str.22. Děkujeme za pochopení a toleranci! ***********************************************************************************

Podací lístek na 100 Kč poslaných do Sobotky u Mladé Boleslavi 20.XII.1918. z pošty HNOJNÍK, okresní razítko pošty XI/68. Na následující straně je podací lístek na 100 Kč poslaných z pońty HNOJNÍK do Sobotky 20.12.1918. Pońta Hnojník měla okresní razítko číslo XI/68. Tento lístek jsme již omylem publikovali v Syreně č.172 místo peněžního podacího lístku pońty SKŘEČOŅ, okresní razítko č.XI/205. V Syreně č.128, str.14 jsme již publikovali jiný podací lístek z pońty Hnojník, na 22,50 K poslaných do Litovle, ale s datem o dva dny pozdějńím než má dneńní ukázka (22.XII.18). Expediční razítka na obou ukázkách jsou stejná.Jedná se o razítko podle Monografie Díl 16/I str.173 typu M 10, HNOJNIK/GNOJNIK / a

Syrena 174

- 23 (katal.č.612/1) s datem 20.XI.18 (hodnoceno 40 body). Monografie uvádí mezi německým a polským názvem hvězdičku (*)! Ta tam ale není.S hvězdičkou by to bylo razítko ne M 10, ale M 11! Jiné razítko, než toto rakouské (německo-polské), pońta v období 1918-1919, kdy pońta patřila pod polskou správu, nepoužívala. Zásilka ze Syreny č.128 je s datem 22.XII.18 a má podací číslo 80 (dneńní 70). Podpis úředníka pońty je stejný jako na dneńním podacím lístku (Janák). Z toho, že za dva dny bylo na této pońtě podáno jen 10 peněžních poukázek (dnes podací číslo 70, v Syreně č.128 to bylo podací číslo 80) můžeme usuzovat, jak „velký“ pońtovní ruch byl na této pońtě.

Přední strana pońtovní průvodky na 100 K poslaných z Hnojníku do Sobotky u Mladé Boleslavi 20.XII.18. Okresní razítko pońty Hnojník XI/68 je I.typu. Známka 30 hal. Karel nalepená na průvodce je předběžnou známkou Polska. Pońta Hnojník totiž po rozpadu Rakousko-Uherska v r.1918 patřila pod polskou správu. V lednové válce za ńnejdárkova tažení proti Polsku (od 23.1.1919 do 25.2.1919) byl Hnojník obsazen československým vojskem. Po stažení čs. vojsk na demarkační čáru připadl Hnojník Československu. Původních 15 obcí s pońtou, původně polských, se tak dostalo pod československou správu (Bohumín 1, Bohumín 2, Dolní Bludovice, Dolní Domaslovice, Doubrava, Hnojník, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Komorní Lhotka, Louky, Pudlov, Ropice, Rychvald a Stonava). Hnojník leží jiho-zápdně, kousek od Těńína. Původní rakouské, později polské razítko M 10 používala určitě po 25.2.1919 i Československá pońta. Je otázka do kdy? Bylo by zajímavé se o tom podle pońtovních dokumentů přesvědčit (má to někdo?) Pońta Hnojník používala za Rakouska dvě razítka, a to: Katal.č.615/1 HNOJNIK/GNOJNIK typu E171 (od r.1891) a Katal.č.615/2 HNOJNIK/GNOJNIK/a typu G 134. Monografie Díl 13 na str.255 opět chybně uvádí mezi německým a polským názvem hvězdičku. S hvězdičkou by to byl Typ G 135!! Právě toto razítko (G 134) bylo jako Typ M 10 používáno pońtou po r. 1918 (viz nańe ukázka nahoře). Pod československou správou používala pońta tato československá razítka: Katal.č.612, str.215, Monografie Díl 17/I: 1) HNOJNÍK-GNOJNIK *Č.S.P*/a, typ M 43, v použití 1920, (18.bodů), 2) HNOJNÍK*GNOJNIK*Č.S.P.*/a, typ M 44, v použití 1920-1921, (18.bodů),

Syrena 174

- 24 3) HNOJNÍK*Č.S.P.*, typ M 41 s rozlińením „a“ (1921-1929) a s rozlińením „b“ (1921-1938). Obě razítka jsou hodnocena 14 body, 4) HNOJNÍK *** s rozlińením „a“ a „c“ (1929-1938), typ M 45, hodnocení 14 body, 5) HNOJNÍK * GNOJNIK * s rozlińením „a“, „b“ a „c“, typ M 50, v použití od poloviny roku 1938 do 5.10.1938, kdy byl Hnojník zabrán Polskem. R-zásilku pońty Hnojník z období polského záboru 1938-1939 jsme publikovali v Syreně č.130. Pod polskou správou byl Hnojník do 1.9.1939, kdy byl obsazen Německem. Stal se tak součástí Velkoněmecké Říńe pod názvem HNOJNIK (OBERSCHLESIEN).

Zadní strana peněžního podacího lístku, zásilka z Hnojníku do Sobotky. Vpravo dole je příchozí razítko pońty SOBOTKA *b* s datem 22.XII.18 a vlevo nahoře je totéž razítko pońty SOBOTKA *b* s datem 23.XII.18, kdy byl podací lístek proplacen adresátovi. Pońta SOBOTKA používala po r.1918 tato razítka: (Katal.č.2241, Monografie Díl 16/I str.501-502) 1) SOBOTKA, typ J1, v použití 1918-1920, 12 bodů, 2) SOBOTKA *a*, typ M 17, v použití 1918-1920, 6 bodů, 3) SOBOTKA *b*, typ M 17, v použití 1918-1920, 6 bodů, 4) SOBOTKA, typ RM 6, v použití 1918-1939, 16 bodů. Za poskytnutý materiál děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI ***********************************************************************************

Pár slov na vysvětlení ke zkratce PKO na zásilce v Syreně č.171 str.15 dole. PKO=Pocztowa Kasa Oszczędności (Pońtovní spořitelna), název používaný 1919-1939 a pak jeńtě 1945-1950. PKO=Powszechna Kasa Oszczędności (Vńeobecná spořitelna). Název používaný od r.1950. PKO BP SA=Powszechna Kasa Oszczędności, Bank Polski, Spółka Akcyjna. Název použí-

Syrena 174

- 25 vaný od r.2000. (Vńeobecná spořitelna, Polská banka, Akciová společnost). Je to vlastně Státní banka). Předválečné formuláře s označením PKO byly občas někde používány i za války. Faktická poznámka Krzysztofa LACHOWICZE ke zkratce PKO **************************************************************************** Celiny vydané Polskou poštou v I. čtvrtletí 2009. V I. čtvrtletí 2009 vydali v Polsku celkem 7 kusů dopisnic s natińtěnou známkou (katalogové číslo Cp 1486 - Cp 1492). Každá dopisnice má nominální hodnotu 1,45 zł. Nerazítkované dopisnice obdrželi sběratelé v novinkové službě za 10,15 zł. Společné znaky vńech vydaných dopisnic: Byly vytińtěny vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný. Formát dopisnic je ±148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka adresních linek je 80, 80 a 45 mm. Za natińtěnou známkou je natińtěnými body naznačena perforace známky. Uvnitř natińtěných bodů je umístěn mikronápis POCZTA POLSKA 09 (první ochranný prvek proti padělání). Natińtěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu – pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání). Uprostřed každé dopisnice je černá, svislá, dělící čára (1,5x50 mm), která rozděluje dopisnici na adresní a propagační část. Informace o novinkách nových polských známek a celin je na internetové adrese Polské pońty: www.poczta-polska.pl/znaczki/pl/index.php Cp 1486: „XVII Festival Velkého orchestru sváteční pomoci“, datum vydání 6.1.2009. Na natińtěné známce je srdce s názvem akce, znak akce. V levé polovině dopisnice je nahoře 3-řádkový bílý nápis: „11 STYCZNIA 2009 / XVII FINAŁ / WIELKIEJ ORKIESTRY ŚWIĄTECZNEJ POMOCY“. Pod nápisem je symbolická kresba a pod ní dalńí, bílý, dvouřádkový nápis: „WCZESNE WYKRYWANIE / NOWOTWORÓW U DZIECI“. Prostředky získané akcí jsou totiž věnovány na včasné zjińtění nádorových onemocnění dětí. Svisle vlevo od silné, černé, dělící čáry je jednořádkově vyznačena signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska I 2009 nakład 80.000 proj. Katarzyna Sasin“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1487: „Mezinárodní rok astronomie 2009“, datum vydání 30.1.2009. Na natińtěné známce jsou dvě postavy a název akce. Horní část dopisnice má vícebarevný potisk. Vńechny nápisy v levé polovině dopisnice jsou v bílé barvě. Shora dolů: „ODKRYJ WSZECHŚWIAT / DLA SIEBIE MIĘDZYNARODOWY ROK / ASTRONOMII / 2009. Dole vlevo je jeńtě bílý, dvouřádkový nápis: „Gromada Plejady (Siedem Sióstr), fot.NASA J.Stauffer / Kartka Pocztowa Poczta Polska I 2009 nakład 30 500, proj.M.Dąbrowska“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1488: „Rok Grotowského 2009“, datum vydání 30.1.2009. Na natińtěné známce je portrét Jerzego Grotowskiego (1933-1999).V levém horním rohu dopisnice je v obdélníku název akce a znak UNESCO. V levé polovině, na filmovém pásku hnědé barvy, jsou 4 různá fota. Podél černé, silné, dělící čáry dopis-nice zleva je signatura nákladu: „Kartka Pocztowa / Poczta Polska / I 2009 / nakład 25.000 / proj. Ł. Trzaskowski“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1489: „90 let činnosti Polského červeného kříže“, datum vydání 30.1.2009. Na natińtěné známce je znak Polského Červeného kříže. Vlevo od natińtěné známky na červeném podkladu je dvouřádkový, bílý nápis: „90-LECIE DZIAŁALNOŚI / POLSKIEGO CZERWONEGO KRZYŻA“. V dolní polovině dopisnice na bílém podkladu jsou v ńedé barvě postavy se zvednutými pažemi. Podél silné, černé, dě-lící čáry dopisnice je zleva černě uvedena signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska I 2009 nakład 33 000, proj. M. Dąbrowska“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1490: „10.výročí vstupu Polska do NATO“, datum vydání 27.2.2009. Na natińtěné známce je pilot a tři proudové letouny. Vlevo od známky je znak NATO a dvoubarevná, bílo-červená mapa Polska. Vlevo od natińtěné známky je modrý, 6-řádkový nápis: „10. ROCZNICA / PRZYSTĄPIENIA / POLSKI / DO SOJUSZU / PÓŁNOCNO- / ATLANTYCKIEGO“. V levé polovině dopisnice jsou tři výjevy z výcviku Polské armády. Svisle podél černé, silné, dělící čáry dopisnice zleva je dvouřádkový, černý

Syrena 174

- 26 Cp 1486.

Cp 1488.

Cp 1487.

Cp 1489.

Syrena 174

- 27 Cp 1490.

Cp 1492.

Cp 1491.

nápis: „Kartka Pocztowa Poczta Polska II 2009 nakład 28000 / proj. J. Czerwińska-Jędrych, fot. M. Adamski, Ł. Pietrzak, mjr. K. Plażuk“. -----------------------------------------------------------Cp 1491-1492: “Historické doly a hornické skanzeny“, datum vydání 28.2.2009. Dvě dopisnice vydané k uvedené tématice. Natińtěná známka Cp 1491 představuje pohled na objekt dolu s těžní věží, známka na Cp 1492 představuje pohled do strojovny těžní věže dolu. V horní polovině obou dopisnic je dvouřádkový nápis: „Kopalnie zabytkowe / i skanseny górnicze“. Cp 1491 představuje v levé polovině výjevy ze stříbrného dolu a 2-řádkový bílý nápis: „Zabytkowa Kopalnia Srebra / -Tarnowskie Góry“. Cp 1492 představuje v levé polovině hornický skanzen a dvouřádkový bílý nápis: „Skansen Górniczy / „Królowa Luiza“ w Zabrzu“. Podél černé, silné dělící čáry dopisnice zleva je na obou dvouřádkový, černý nápis: Na Cp 1491: „Kartka Pocztowa Poczta Polska II 2009 nakład 27000 / proj.J. Czerwińska-Jędrych, foto B. Melcer-Kwiecińska“. Na Cp 1492: „Kartka Pocztowa Poczta Polska II 2009 nakład 27000 / proj.J. Czerwińska-Jędrych, foto Archiwum M-Studio, Zabrze“.

Syrena 174

- 28 K článku (Syrena 172 str. 30) o doporučené, provizorní zásilce z 20. 11. 1945 z Vrbna do Jugoslávie s jugoslávskou cenzurou nám pan Vladimír Mjalovský z Teplic napsal: Pońta PTUJ 2 v bývalé Jugoslávii, dnes Slovinsko. Za Rakouska se to jmenovalo Sternthal. Pan Mjalovský tam byl před 12 léty. Je tam zámeček. Zmínka o něm je v románu Frantińka Rychlíka „Dejž to Pánbů holenkové“.Je to pokračování historického románu „Pozdrav Pánbů pane Randák“. Za faktickou poznámku příteli Vladimírovi děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme! ***********************************************************************************

Novinky polských známek vydaných v I. čtvrtletí 2009. V I. čtvrtletí 2009 vydali v Polsku celkem 9 známek (katalogové číslo 4257-4266). Nerazítkované známky byly v novinkové službě za 19,25 zł. Razítkované známky byly v novinkové službě za 11,55 zł. Ke známkám vydali celkem 6 obálek FDC, které se v novinkové službě prodávaly za 22,85 zł. Jedno vydání (4 známky 4263-4266) bylo vytińtěno dvěma způsoby. Jednou jako samostatné známky v přepážkových arńích po 20 kusů známek, podruhé v arńíkové úpravě, kde na jednom arńíku byly v soutisku vńechny 4 známky. Arńíky nebyly dodány ani s nerazítkovanými, ani s razítkovanými známkami. FDC k této sérii byly jen dvě, na každé byly vždy dvě různé, samostatné známky. Arńíky nebyly v novinkové službě dodány a nejsou ani zahrnuty do ceny nerazítkovaných a razítkovaných známek I.čtvrtletí. Katal. č. 4257: „200.výročí narození Louise Braille´a“, datum vydání 4.1.2009. Nominál 1,45 zł.

Vlevo jsou levé rohy přepážkového archu ze sektorů 1 a 4 s properforovaným a neproperforovaným levým okrajem PA. Nahoře je pravý roh PA s počítadlem nominální hodnoty celého přepážkového archu. Známka byla vytińtěna vícebarevným ofsetem PWPW, S.A (barvy: světle modrá, tmavě modrá, světle ńedá, tmavě ńedá a dva odstíny černé). Na jednom PA je vytińtěno ńachovnicově v soutisku 8 známek a 8 kupónů, celkem 16 polí. Na kupónech je reliéfovým tiskem naznačeno slepecké písmo. Tisková forma byla 6-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 8 známek a 8 kupónů. Formát známek i kupónů je 43x31,25 mm. Perforace ZHř.11 ½. Perforace se ńirokým perforačním otvorem (4 zleva ve vodorovné perforaci známek i kupónů. Náklad je 640.000 kusů známek, to je 80.000 kusů PA. V levém dolním rohu PA je označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu. V pravém dolním rohu PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA, sektory 4, 5 a 6 mají neproperforovaný levý a zcela properforovaný pravý okraj PA. Na následující straně je nahoře celý PA ze sektoru č. 2 a dole je fragment ze sektoru č. 5. Na horním okraji PA je název emise: „200. ROCZNICA URODZIN LOUISA BRAILLE´A“. Existují svislé a vodorovné kombinace známek a kupónů. Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pońty

Syrena 174

- 29 -

Syrena 174

- 30 WARSZAWA 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhla Anna Niemierko. Viz reprodukce FDC vlevo. Hřebenová perforace postupovala vzhledem k poloze známek zleva doprava. Papír fluorescenční. ------------------------------Katalogové číslo 4258 – 4261: „Přežili vyhlazení“, datum vydání 30.1.2009. Jak jsme Vás již informovali v Syreně č.171 na str. 42-44, původně vyda-ná známka k tomuto datu byla 24.2.2009 stažena z pońtovního provozu kvůli ńpatně uvedenému jménu na známce 2,10 zł. Důvod stažení známky je uveden v Syreně č. 171. Později (přesně neznámo kdy), byla známka s opraveným textem vydána znovu. Původní známka nebyla filatelistům v novinkové službě vůbec dodána.

Vlevo je známka s chybným textem na levém okraji (WŁADYSŁAW WOLSKI), stažená z pońtovního provozu 24.2.2009, vpravo je nově vydaná známka s opraveným textem na levém okraji (JÓZEF WŁADYSŁAW WOLSKI). Datum nově vydané známky s opraveným textem není uvedeno. Na následující straně je nově vydaný přepážkový arch známek již se správným jménem na známce 2,10 złotých (4 známky ve druhém, svislém sloupci známek). Tisková forma není známa. Přepážkové archy jsou bez označení pozice tiskového sektoru a bez počítadla nominální hodnoty celého PA, jak to bývá u známek tińtěných vícebarevným ofsetem PWPW, S.A. obvyklé. Formát známek je 31,25 x 39,5 mm. Perforace je hřebenová ZHř. 11 ½ : 11 ¼. U vńech PA jsou vńechny 4 okraje PA zcela properforovány. Perforace se ńirokým perforačním otvorem (4 zdola ve svislé perforaci známek). Na horním okraji PA

Syrena 174

- 31 -

je název emise: „OCALELI Z ZAGŁADY“. Náklad známek s opraveným textem hodnoty 2,10 zł. je uvá-děn ve výńi 150.000 kusů, to znamená 37.500 kusů PA. Tím se stává PA s opraveným textem teoreticky daleko vzácnějńí, jak s textem původním. Původní náklad byl 550.000 kusů každé známky, to je 137.500 kusů PA. Kolik se jich ale dostalo mezi filatelisty, než byly staženy z pońtovního provozu, to se již dnes ale nedozvíme ! Paradoxem je to, co provedla pońta s FDC. Původní FDC s chybným textem byla stažena z prodeje. Kolik jich je ale mezi sběrateli, to se již také nedá zjistit. Reprodukce této FDC je v Syreně č.171 na str. 43 dole. FDC se známkou s opraveným textem byla vydána znovu, ale s razítkem s původním

Syrena 174

- 32 datem 30.01.2009, což nemůže být pravdou, protože opravená známka byla vydána až po stažení původní, to je po 24.2.2009 !! Na reprodukci dole jsou obě FDC s texty jak mají být! Známky, FDC a příležitostné razítko navrhl Janusz Wysocki. Příležitostné razítko na FDC je od pońty WARSZAWA 1. Existují vo- dorovné kombinace známek (čtveřice, trojice a dvojice)! Jak postupovala hřebenová perforace , to nelze určit. Vńechny čtyři okraje PA jsou totiž zcela properforovány !!

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Katal.č.4262: „Miluji Tě!“, datum vydání 6.2.2009. Nominální hodnota je 1,45 zł. Tisk Vícebarevným ofsetem PWPW, S.A. Tiskové barvy: žlutá, růžová, červená, modrá, zelená a černá. Námětem známky je čtyřlístek s lístky ve tvaru srdíčka. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 20 kusů známek (5x4). Nad 3. známkovým polem PA je název emise: „KOCHAM CIĘ!“ Před 16. známkovým polem PA je ozna-čení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu. Za 20.známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Perforace hřebenová ZHř. 11 ½. Perforace se ńirokým perforačním otvorem (4 zdola ve svislé perforaci známek). Sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný horní i dolní okraj PA. Sektory 4, 5 a 6 mají zcela properforovaný horní okraj PA a neproperforovaný dolní okraj PA. Hře-benová perforace tedy postupovala vzhledem k poloze známek zdola nahoru. Do levého a pravého okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Formát známek je 31,25 x 43 mm. Náklad známky je 1,000.000 kusů, to je 50.000 kusů přepážkových archů. Na následující straně je nahoře přepážkový arch známek ze sektoru č.3 se zcela properforovaným horním i dolním okrajem PA. Dole je pak fragment přepážkového archu ze sektoru č. s celkem properforovaným horním okrajem PA a s neproperforovaným dolním okrajem PA. Známky s námětem „Miluji Tě!“ jsou v Polsku poměrně oblíbené a používají se hlavně na korespondenci osobě, kterou milujeme. Tarif 1,45 zł., původně určený pro zásilky ve vnitrostátní pońtovní přepravě váhy do 20g dopravované ekonomicky, se ale po vydání známky změnil. Zvýńil se na 1,55 zł., a tak zásilky s touto známkou je třeba dofrankovat známkou nominální hodnoty 10 gr. Pońta věděla, že bude měnit jako každoročně počátkem roku tarify a mohla s tím také počítat !!

Syrena 174

- 33 -

Syrena 174

- 34 -

Vlevo je známka ze 16.známkového pole (levý dolní roh PA) s označením pozice tiskového sektoru na tiskovém archu (sektor 3.), uprostřed je známka s názvem emise nad 3.známkovým polem vńech PA (KOCHAM CIĘ), vpravo je pak fragment známky z 20.známkového pole vńech PA s počítadlem nominální hodnoty celého PA (pravý dolní roh PA). Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pońty CHEŁMNO 1. Známku, razítko a FDC navrhla Magdalena Błażków. Viz reprodukce FDC vlevo. Je zajímavé, že v poslední době větńinu polských známek navrhují ženy!! ----------------------------Katal. č. 4263-4266, „Současné polské sochařství, Władysław Hasior“, datum vydání 6.3.2009.Nominální hodnoty série jsou: Katal.č.4263, nominál 1,45 zł, - Zvěstování, Náklad vńech známek je stejný, a to Katal.č.4264, nominál 1,45 zł. - Mucha, 500.000 kusů každé.Z toho 400.000 Katal.č.4265, nominál 2,10 zł. - prapor Zelené poetky kusů tińtěných v PA po 20 kusů a Katal.č.4266, nominál 2,40 zł. - prapor-Vysvlékání se ke spaní 100.000 kusů tińtěných v arńících. Ani zde pońta nepočítala s brzkým zvýńením pońtovních tarifů. Známky byly tińtěny dvěma způsoby: 1) Každá 6-sektorovou tiskovou formou, sektor obsahuje 20 kusů známek (5x4), viz reprodukce podle provedení perforace 20 kusových PA na následující straně ze sek-

Syrena 174

- 35 -

Syrena 174

- 36 tora č. 2 nahoře a fragment sektora č. 5 dole. Známka 1,45 zł. (Zvěstování), katal. č. 4263.

2) Vńechny 4 známky společně na jednom arńíku (2x2 známky) v soutisku. Na horním okraji arńíku je název emise: “Współczesna rzeźba polska-Władysław Hasior“. Vńechny arńíky mají zcela properforovaný horní i dolní okraj, do pravého a levého okraje arńíků nezasahují žádné perforační otvory.

Syrena 174

- 37 Reprodukce arńíku je na předcházející straně. Arńíky nebyly dodávány v novinkové službě v rámci I.čtvrtletí filatelistům. Existují kombinace svislých a vodorovných dvojic známek z arńíků. Perforace arńíků je hřebenová o rozměru ZHř. 11 ½. Perforace je se ńirokým perforačním otvorem (4. zdola ve svislé perforaci známek). Formát známek je 31,25x43 mm, formát arńíků 90x125 mm. Papír bílý, fluorescenční. Návrh Małgorzata Osa.

Formát známek, perforace a použité tiskové barvy pro vícebarevný ofset (žlutá, červená, modrá a 3 odstíny černé) jsou stejné u obou způsobů tisku. U prvního způsobu tisku byla tisková forma pro každou jednotlivou známku 6-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch obsahuje 20 kusů známek (5x4). Nahoře vlevo je ukázka fragmentů známek ze sektorů 2 a 5 se zcela properforovaným a neproperforovaným dolním okrajem PA. Vpravo pak jsou vńechny 4 nominální hodnoty známek z 20. známkového pole PA s počítadlem nominální hodnoty celého PA ( v pravém dolním rohu PA). Sektory 1, 2 a 3 vńech nominálních hodnot mají zcela properforovaný horní i dolní okraj PA. Sektory 4, 5 a 6 vńech nominálních hodnot mají zcela properforovaný horní okraj PA a neproperforovaný dolní okraj PA. Perfo-

Syrena 174

- 38 race zde postupovala vzhledem k poloze známek zdola nahoru. Nad známkovým polem 2.-4., na horním okraji vńech PA známek tińtěných v PA po 20 kusech, je název emise. („Współczesna rzeżba polska-Władysław Hasior“).

Ke dni vydání známek byly v prodej dvě FDC s příležitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Známky, FDC a příležitostné razítko navrhla Małgorzata Osa. *********************************************************************************** Takto měla vypadat reprodukce dvojice známek v Syreně č.173 na str. 18 dole! Při sestavování reprodukcí dvojice známek 20gr. kolegové omylem do Syreny č.173 namontovali dvě stejné známky. Správně měla pravá známka vypadat tak, jak je to na dneńní ukázce vlevo. Za vzniklý omyl se omlouváme a tímto vzniklý omyl napravujeme. Děkujeme za pochopení ! *********************************************************************************** \

Zajímavá letecká zásilka poslaná z Bielska do Buenos Aires v Argentině 18. října 1934. Zásilka je vyfrankovaná 4 různými nominálními hodnotami leteckých známek vydaných v Polsku v roce 1925 (27.VIII.). Jedná se o nominální hodnoty 5, 10, 20 a 30 gr. (katal.č.Fi 219, 220, 222 a 223). Zásilka je dofrankovaná do tarifu známkou 10gr. ORLICE (zelená). Zásilka je označena nálepkou MIT LUFTPOST / PAR AVION. Expediční razítka pońty v Bielsku jsou podle polské typologie razítek

Syrena 174

- 39 Typu VIII BIELSKO 1 / „S“ s datem na můstku razítka přesahujícím mezikruží 18.X.34-15. Razítko je na zásilce otińtěno 5x. Nahoře vlevo od známek je červený otisk dvoukruhového razítka ústředního letińtě v Berlíně. Na razítku je text: MIT LUFTPOST BEFÖRDERT / ZENTRALFLUGHAFEN / WEIGLUFTPOSTA / BERLIN (Letecká doprava, ústřední letińtě, odmítací pońta Berlín). Bylo to asi razítko, které „připouńtělo“ zásilku k letecké dopravě.

Obálka svým potiskem je dělaná pro leteckou dopravu „via AIR FRANCE“, konkrétně pro linku z Francie do Jižní Ameriky. Proto jsou tyto nápisy dole sice slabě, ale barevnou tužkou přeńkrtány. Zásilka má přes adresu jeńtě jedno, červené, Bohužel ńpatně čitelné razítko, dvouřádkové s textem: „DEUTSCHE LUFTPOST * EUROPA - SŰD AMERIKA + datum zcela nečitelné. Na zásilce není patrno, jak se dostala z Bielska do Berlína. První POLSKÝ let na trase Warszawa-Berlín se totiž uskutečnil 1.V.1934. Tato zásilka z Bielska do Berlína asi letecky dopravena nebyla. Polský katalog Fischer II.díl z r.2006 hodnotí letecké zásilky z té doby ve stovkách zł. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI. ***********************************************************************************

Exprés-Doporučená zásilka z Těšína do Prahy s razítky a R-nálepkou „Těšín / čes.sl.prefektura“. Československá prefektura v Těńíně zahájila činnost 19.4.1920 a činnost skončila 10.8.1920. Protože působila v Těńíně jen krátce, její zásilky, zvláńtě pak doporučené, jsou vzácné! Kresba prefekturou používaného razítka je vpravo. K problematice jsme psali v Syreně č.96 str.16, v Syreně 101 str. 14 a R-zásilku (služební) jsme publikovali v Syreně č.141 na str.5. V Monografii č.5 na str.121 je Exprés + R-zásilka z 2.7.1920. Frankatura nańí zásilky na následující straně je počítána jako pro „užńí doručovací okruh“ ( 20h, R 50h a Ex 60h, celkem 1,30 Kč). Frankatura známkami Hradčany s přetiskem SO / 1920, 2x 50h a 1x30h. Příplatek Ex pro ńirńí doručovací okruh (B) byl v době od 15.3.1920 do 31.7.1920 ve výńi 3 Kč! (Viz příručka pro sběratele čs.zn. a celin, Praha 1988, tabulka 6.3.11.str.531). Proč pro zásilku byl použit tarif pro Ex „A“- užńí doručovací okruh, nevíme !

Syrena 174

- 40 -

Expresní, doporučená zásilka s R-nálepkou s textem „TĚŠÍN / Čes.-sl. prefektura“ a expedičními razítky POŠTOVNÍ ÚŘAD ČS.PREFEKTURY v TĚŠÍNĚ * Č.S.P. *. Na nańí zásilce je na můstku razítek datum 24.VI.20 VIII-. Je zajímavé, že stejně, jak na zásilce z Monografie 5.Díl str.121, je frankatura známkami Hradčany s přetiskem SO/1920 2x 50 hal. Jen místo nańí známky 30h je v monografii známka 40 hal. Jak to je tedy s příplatky Exprés „A“ a „B“ pro užńí a ńirńí doručovací okruh bylo? A jak to pońta vůbec posuzovala? Monografie Díl 5 se pokouńí o bodové ohodnocení zásilek. Na str.206 jsou minimální ceny se známkami Hradčany SO 1920. Spěńná a doporučená zásilka minimálně 1500 bodů. Frankatura str.206, třemi známkami 200 bodů, vícenásobná frankatura + 50%. Známka neperforovaná 50h modrá, černý přetisk 800 bodů, známka perforovaná 30h sv.červeně fialová 800 bodů (str.203 a 205). Razítko pońtovní pre-fektury 300 bodů (str.239). a konečně cena za R-nálepku podle typu (str.246). Podle zásilky mgr. ing. Karola MICZE *********************************************************************************** Zpravodaj Klubu Polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny.Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, ing. Ladislav ONDRUŃKA, ing. Emil KARZEŁEK, Mgr. Janusz MANTERYS, Robert PALKOVIČ, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 4. 9. 2009. Zpravodaj si plně hradí členové klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako č. 174 v prosinci 2009. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa ! Syrena je na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA.Najdete tam obsah nańich zpravodajů ve formátu PDF. Bohužel jen od čísla 154 ! Jsou zváni vńichni, kdo mají možnost navńtívit tyto stránky. ******************************************************************************************

Přejeme všem našim čtenářům a příznivcům i jejich rodinným příslušníkům, příjemné a pohodové prožití Vánoc a hodně štěstí, zdraví a filatelistických úspěchů v roce 2010. **************************************************************** Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náń zpravodaj Syrena !

Syrena 174