Zápis z 27. schůze výboru pro sociální politiku výjezdní zasedání do Plzeňského kraje ve dnech 14. – 16. dubna 2009
Výbor zahájil své jednání návštěvou zařízení FOD Klokánek v Hostivicích. Spolu se svými spolupracovníky přivítala poslance JUDr. Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí. Po prohlídce zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc proběhla krátká diskuze a seznámení s prací ve FOD Klokánek. Toto zařízení představuje určitou alternativu k dětským domovům a kojeneckým ústavům. Pečují o děti v kojeneckém, batolecím a předškolním věku, i když jsou zde občas děti starší 15 let. Zařízení Klokánek není zdravotnickým zařízením, proto jsou zde děti bez postižení a zdravé. Obvykle velmi rychle nacházejí adoptivní rodiny. Snahou je zmírnit důsledky psychické a citové deprivace. S dětmi je pracováno tak, aby to co nejvíce připomínalo domácí rodinnou péči. Fond ohrožených dětí provozuje 17 zařízení pro děti, s kapacitou kolem 400 míst. Průměrná délka pobytu dítěte v Klokánku se pohybuje průměrně okolo 5 měsíců. Zařízení jsou provozována systémem střídavé péče dvou tet, které se obvykle starají asi o 4 děti. Jak zdůraznila JUDr. Vodičková, je zcela odlišné chování dětí z Klokánku ve srovnání s dětmi z dětských domovů. Děti z Klokánku jsou vůči cizím lidem obvykle opatrné a drží se spíše své „tety“, navazují kontakty podobně jako děti v rodině. Důležitou otázkou je značná finanční stránka. Pro fond Klokánku je průměrný roční příspěvek pro dítě 234 750,- Kč, tedy průměrný měsíční příspěvek je 19 563,- Kč. Srovnáno s dětskými domovy, výchovnými ústavy, dětskými diagnostickými ústavy, kde se tyto částky pohybují od 290 000,- Kč do 500 000,- Kč, v průměru 402 929,- Kč, je financování Klokánku značně poddimenzované. Při současné kapacitě 40 míst v Klokáncích se jedná ročně o ztrátu 33 864 480,- Kč. Tato finanční stránka se projevuje například tím způsobem, že mzdy vyplácené tetám jsou zpožďovány. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Poslanci byli požádáni o spolupráci a pomoc při řešení tohoto dlouhodobě neudržitelného problému. V písemné formě obdrželi poslanci i několik legislativních návrhů, které by pomohly řešit obtížnou finanční situaci v Klokáncích. Státní příspěvek pokrývá přibližně 70% nákladů na dítě. Zbytek je odkázán na dary veřejnosti a dotace. Bohužel veřejné dary ubývají a státní dotace nejsou nerokové. Navíc v poslední době došlo k značnému snížení v dotacích. Jednání v Klokánku se zúčastnili poslanci Brzobohatá,
1
Jeník, Kafka, Krajíček, Jesenská, Levá, Mazuchová, Opálka, Páralová. Závěrem poslankyně Páralová poděkovala za přijetí a přislíbila pomoc při řešení nastolených problémů. Další oficiální jednání výboru probíhalo dne 15. dubna 2009 přijetím na Krajském úřadě v Plzni a setkáním s paní hejtmankou MUDr. Miladou Emmerovou, CSc. Paní hejtmanka přivítala poslance v Plzeňském kraji a omluvila se, že v 11.00 hodin otevírá první baby box v Klatovech. Přislíbila, že v 19.00 hodin bude příležitost k neformálnímu setkání v divadle. Posl. Levá poděkovala paní hejtmance za přijetí a pak bylo otevřeno jednání s řediteli úřadů práce k problematice zaměstnávání zahraničních pracovníků. Předseda výboru poprosil jednotlivé ředitele o úvodní
informaci k situaci v jejich regionech. Jako první
vystoupil ředitel úřadu práce v Plzni Ing. Zdeněk Novotný. Upozornil, že i Plzeňský region je zasažen krizí. Potýká se v současné době s téměř 5% nezaměstnaností. Tempo růstu nezaměstnanosti je značně znepokojivé, krize rozhodně nekončí. Je zaznamenán trvalý nárůst nezaměstnanosti. Zároveň s růstem nezaměstnanosti roste i počet placených podpor, takže narůstá agenda úřadu práce. Dále vystoupil ředitel úřadu práce Domažlice Ing. Zdeněk Písařík. Domažlický okres se potýká s nezaměstnaností ve výši 7,8%, což je 2600 lidí. Do pozice nezaměstnaných se dostávají lidé, kteří nikdy nebyli nezaměstnaní. Zmínil rovněž problém exekucí, ředitel úřadu práce Písařík se domnívá , že by bylo vhodné regulovat otázku úroků z půjček. Dopad na mnohé lidi je v tomto ohledu velmi tragický. Dále vystoupil Jaroslav Stehlík, ředitel úřadu práce Tachov. Upozornil, že nezaměstnanost v regionu roste i přes zahájené sezónní práce. Ubývají volná pracovní místa. Nezaměstnanost v Německu ovlivňuje i tachovský okres, který samozřejmě využíval pracovních příležitostí v Německu. Dále vystoupila Mgr. Věra Strnadová, ředitelka Úřadu práce v Rokycanech. Uvedla, že situace v tomto regionu není tak dramatická. Nezaměstnanost se pohybuje ve výši 6,4%. Dále vystoupila Mgr. Vladimíra Soukupová, ředitelka Úřadu práce Plzeň – jih. Uvedla, že v tomto regionu je nezaměstnanost ve výši 5,1%, ve srovnání s březnem 2008, kdy byla 3% nezaměstnanost. V regionu je zaměstnáno 350 příslušníků EU, 230 cizinců z třetích zemí. Dělá se řada opatření, aby se předcházelo hromadným propouštěním. Dále zmínila agendy, které v současné době úřad práce vykonává, jako státní sociální podpora, agendy spojené s aplikací zákona o zaměstnanosti. Pod úřad práce Plzeň-jih patří 7 detašovaných pracovišť. Lékařská posudková služba zaznamenala enormní nárůst agend. Za úřad práce Klatovy vystoupila statutární zástupkyně Ing. Marie Půčková. Uvedla, že jde o druhý největší okres v ČR. Je zde také vyšší nezaměstnanost pohybující se ve výši 7,3%, což představuje 3115 lidí. Region se samozřejmě potýká s problémem velkých zaměstnavatelů a s hromadným propouštěním. 2
V rozpravě vystoupil pásl. Kafka s dotazem, zda jednotlivé úřady práce využívají institut veřejných služeb.Ředitel úřadu práce Domažlice uvedl, že jde o problém poptávky a nalezení vhodných objektů na veřejně prospěšné práce. Posl. Opálka vznesl dotaz, kolik lidí se nachází mimo evidenci úřadu práce. V další rozpravě byla řešena otázka peněz z Evropských fondů a rovněž problém zaměstnávání cizinců. Obecným problémem je, že cizinci mají živnostenský list a získávají ho velmi snadno, což jim umožňuje zůstat a jakoby podnikat na českém území. Poslanec Laudát vznesl názor, že se zachází s našimi pracovníky v Německu pravděpodobně stejně jako zacházíme my s dělníky ze třetích zemí. Otázku snadného získávání živnostenského oprávnění otevřel poslanec Hovorka. V další rozpravě vystoupili pásl. Kafka, Brzobohatá, Hovorka. V závěru se řešila rovněž otázka posudkové služby a jejího racionálnějšího vedení. Jednání výboru pokračovalo v 10.45 hod. jednáním s řediteli dětských domovů. V úvodu přivítala posl. Levá všechny ředitele dětských domovů. Předseda Škromach požádal jednotlivé ředitele o úvodní slovo. Ještě před tím představil poslance výboru. Jednání kromě hejtmanky MUDr. Milady Emmerové byl přítomen rovněž i radní Jiří Strouček a vedoucí oddělení odboru školství, mládeže a sportu JUDr. Jaroslava Havlíčková. V úvodu byla zmíněna stížnost na Radu České televize s informací, že 90% dětí z dětských domovů obvykle páchá kriminální činnost. Jako první se představila ředitelka dětského domova v Mariánských lázních Mgr. Jitka Tvarogová, s tím, že tento dětský domov má 28 dětí a 3 matky s dětmi. Dále se představila Věra Nováková z dětského domova v Nepomuku. Jde o dětský domov rodinného typu, je zde několik skupin dětí po 8 dětech, 3 rodinné skupiny a dvě odloučená pracoviště. Všechny přítomné pozvala na návštěvu dětského domova. Kdykoliv bez ohlášení je možno navštívit tento dětský domov. Ředitelka dětského domova Plzeň informovala o Plzeňském dětském domově, který má 56 dětí. Jsou rozdělení do 7 skupin, DD připravuje děti na odchod do normálního života. Dětský domov Tachov má 32 dětí, 4 rodinné skupiny, děti jsou umístěny ve svých pokojích obvykle po dvou, takže jde o velmi příjemné zařízení. Dětský domov Horšův Týnec představil ředitel Mgr. Petr Plašil. Tento dětský domov má 90letou tradici. Jde o DD rodinného typu, je zde také opět snaha o vytváření rodinných skupin. PhDr. Marie Černá??, ředitelka dětského domova v Kašperských Horách, uvedla, že její DD je vybudován z bývalé měšťanky, je zde opět snaha o budování DD rodinného typu. Je zde jedna rodinná skupina a jeden cvičný byt. Dětský domov Staňkov má kapacitu 38 dětí rozdělených do 5 skupin, má 3 detašovaná pracoviště. Také zde dochází ke snaze o spolupráci s rodinami a tento DD má rovněž přibližně 90letou tradici. Původně zde byl sirotčinec. Ředitelka kojeneckého ústavu s dětským domovem v Plzni, uvedla, že v jejich zařízení jsou 3
děti do tří let. Jde většinou o děti postižené nebo děti z rizikových rodin. Je samozřejmě snaha umístit tyto děti do náhradních rodin. Kojenecký ústav se rovněž snaží spolupracovat i s matkami dětí, spolupracuje například při jejich detoxikačních kůrách a odvykací léčbě. Posl. Hovorka se dotázal na úspěšnost při umísťování dětí. Bylo mu v diskuzi odpovězeno, že základem je nalézt kvalitní osvojitele. Pěstounských rodin je poměrně málo, a čím jsou děti starší, tím je větší problém s jejich osvojením. Posl. Levá uvedla, že někdy návrat k původní biologické rodině je spíše zhoršení pro dítě než v jeho prospěch. Posl. Hovorka otevřel otázku vztahů dětských domovů a Fondu ohrožených dětí. Z diskuze vyplynulo, že představitelé dětských domovů a kojeneckých ústavů mají odlišný pohled na péči o děti v kojeneckém stadiu, navíc Fond podle jejich názoru získává pouze děti zdravé a vhodné k adopci. Vzhledem k tomu, že jde o děti zdravé, nelze porovnávat náklady s dětskými domovy. Z diskuze vyplynulo, že v současné době již není tak ostrý rozpor mezi Fondem a dětskými domovy, nicméně ani příliš velká komunikace a spolupráce. V další diskuzi, ve které vystoupil posl. Kafka, Škromach, Hovorka, byla diskutována otázka financování dětských domovů a Fondu. V závěru předseda výboru Zdeněk Škromach poděkoval a popřál jim hodně úspěchů do další práce. Odpoledne poslanci navštívili chráněné dílny Styl v Plzni. Setkali se s předsedou panem Šrédlem a většinu času věnovali prohlídce a seznámili se s jednotlivými provozy. Firma Styl Plzeň je výrobní družstvo, které je založeno v prosinci 1957 a bylo transformováno na družstvo spoluvlastníků 29. 6. 1993. Jde o chráněnou dílnu, která má v současné době 4 závody. Závod textil, Závod kompletace, Závod elektro a Závod těsnění. Z diskuze s předsedou družstva a s ostatními představiteli bylo zřetelně patrné, s jakými problémy se v současné době potýkají chráněné dílny, které v době finanční krize musí pokud možno udržet zakázky, které dosud mají. Jde o práce pro např. firmu Panasonic a další. Snaha udržet co největší zaměstnanost a udržet provoz vedla k tomu, že došlo k celkovému snížení mezd a odměn, a to i u vedoucích pracovníků. Ze závěru jednání vyplynulo, že výbor se otázkou zaměstnávání zdravotně postižených musí ještě důsledněji zabývat. Jednání výboru dne 16. 4. 2009: výbor navštívil psychiatrickou léčebnu Dobřany. Zde byli poslanci přivítáni ředitelem psychiatrické léčebny Dobřany MUDr. Vladislavem Žižkou. Uvedl, že jde o bývalý ústav o choromyslné z doby Rakouska-Uherska. Vzpomněl na návštěvu poslanců před 6 lety, kdy celý ústav byl ve špatném stavu a velmi zadlužen. Důležité je, zda je šance na umístění postižených a jaká je úroveň hotelových služeb. V současné době má psychiatrická léčebna problém se stížnostmi pouze, když je pacient umísťován do jiného zařízení. Ředitel se vyslovil k otázce klecových lůžek, kde je problém pochopitelně 4
s financováním, rovněž uvedl, že je nutné oddělit akutní péči od následné. Předpokládá se aktivnější účast MPSV. Je rovněž problém detenčních ústavů, který by měl být v jednání na Ministerstvu spravedlnosti a tak snad dojde v této věci k posunu a psychiatrické léčebny nebudou mít pacienty, kteří patří do detenčních zařízení. Předseda výboru poděkoval za přijetí a zmínil několik souvislostí s vazbou na sociální a rovněž na souvislost s psychiatrickými pacienty, kteří jsou zde umístěni a případným bezdomovectvím u lidí, kteří nejsou schopni se sociálně zařadit do společnosti. Ředitel Žižka uvedl, že v současné době má ústav přibližně 97% naplněnosti . Dnes má ústav 1260 lůžek. Kompletně zadlužené léčebně se podařilo za několik let postavit na nohy a oddlužit. Psychiatrická léčebna má například vlastní prádelnu. Byly zmíněny i některé normy EU, problém síťových lůžek není zdaleka tak drastický, jak bylo uváděno v zahraničním tisku a je v řadě případů spíš ku prospěchu pacienta, nevede k přílišné medikaci agresivních a nezvladatelných pacientů. Posl. Opálka uvedl problém Opavy a její psychiatrické léčebny, kde je problém s investicemi. Rovněž zde byl dotaz na nárůst diagnóz Alzheimerovy choroby. Ředitel Žižka uvedl, že Alzheimerova choroba byla dříve diagnostikována jako arterosklerotická demence nebo senilita, proto se diagnóza objevuje více. Posl. Páralová se dotázala na srovnání počtu psychiatrických lůžek se světovým standardem. Uvedl, že nemáme nejvíce psychiatrických lůžek v rámci světového standartu. Máme mnoho lůžek následné péče, ale málo akutních. V ČR je 17 psychiatrických léčeben s celkovým počtem 12 000 lůžek, což je v rámci EU nejmenší počet, nejvíce lůžek má Lucembursko. Řada diskuzí již probíhala během prohlídky areálu. Na závěr se poslanci rozloučili s ředitelem Žižkou a poděkovali za přijetí. Poslanci dále navštívili ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež ve Zbůchu. Přivítal je ředitel PaeDr. Petr Štaingl. Uvedl, že jde o zařízení, které spadá pod MPSV. V současné době má 200 uživatelů a má 4 registrované služby: denní stacionář, týdenní pobyty, chráněné dílny a chráněné bydlení. Přibližně 50 dětí zde má nařízenou ústavní výchovu, obvykle soudního rozhodnutí, v souvislosti například s týráním dítěte. Dále byla diskutována otázka změny systému v souvislosti s přijetím zákona č. 109/2009 Sb., kdy řada zařízení, např. LDN má snahu dostat do oblasti sociálních služeb. Ředitel Štaindl dále zmínil potřebu novelizace školského zákona, tak, aby resort MPSV mohl zřizovat školy. Upozornil také na potřebu zákona o ucelené rehabilitaci. V další rozpravě se rovněž zmínila otázka 2 milionů Kč doplatků za rodiče. Postižené děti často jsou finančním zdrojem pro rodiny, které o ně nepečují. A tyto příspěvky se platí skrze sociální systém. Diskutovala se rovněž otázka týdenních pobytů, které jsou ideálním řešením pro rodiny. Dítě vyrůstá přes týden mezi vrstevníky, o víkendu si udržuje kontakt s rodinou. Rovněž byla zmíněna okolnost, že není 5
třeba v ústavech vytvářet luxusní podmínky, které jsou nákladné a neodpovídají běžnému standardu. Úroveň v ústavech by měla odpovídat standardu, ve kterém žijí české rodiny. V další diskuzi byl porovnáván německý a český model. Zde vystoupili posl. Opálka, Škromach, Páralová, Kafka. Během prohlídky ústavu ve Zbůchu byla diskutována otázka fungování sociálních služeb a jejich možné vylepšení. Poté se poslanci rozloučili, odjeli do domova pro osoby se zdravotním postižením ve Stodě. Zde je přivítal ředitel Bednář a zástupce pro výchovu. Stod představuje zařízení, které poskytuje výchovnou péči a chráněné bydlení. Má 183 uživatelů, 120 zaměstnanců. Je zvláštní tím, že jde o mentálně postižené muže. Ředitel Bednář 15 let pracoval v neziskovém sektoru. Zmínil výstavu, která se konala v Parlamentu 1. 12. 2008 a byla uváděna hejtmankou Plzeňského kraje MUDr. Miladou Emmerovou. Ředitel seznámil poslance s charakterem zařízení a se způsobem sociální práce, která je orientována k vytváření chráněného bydlení a na možnost zaměstnávání zdravotně postižených. Důležité a typické pro zařízení ve Stodě je přechod k otevřenější instituci, která se projevila tím, že by měla sloužit obci Stod. Je zde provozována internetová kavárna. Klienti mohou vycházet i opouštět areál. Je zde uplatňován individuální přístup. Čajovna, která měla být otevřena obci, funguje spíše pro klienty. Jednou za rok je zde pořádán festival, který je hojně navštěvován lidmi z obce. Ředitel se rovněž vyjádřil k zákonu o sociálních službách, který pokládá za dobrou zkušenost a krok správným směrem. Také by měl stimulovat vznik nových služeb a posílení ambulantních služeb. Po prohlídce areálu a další diskuzi k tématu zákona o sociálních službách se poslanci rozloučili a touto návštěvou bylo zakončeno výjezdní zasedání v Plzni.
Zaznamenal A. Papoušek
František Laudát, v. r. ověřovatel výboru
Zdeněk Škromach, v. r. předseda výboru
6
