Význam informačního centra a cyklozázemí pro rozvoj cykloturistiky v oblasti Chřibů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Význam informačního centra a cyklozázemí pro rozvoj cykloturistiky v oblasti Chřibů Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jaromír Landa

Barbora Křižková

Brno 2014

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce, Ing. Jaromíru Landovi, za vedení a poskytování cenných rad při zpracování mé závěrečné práce. Dále děkuji své rodině za podporu a také personálu Informačního centra města Kyjova za ochotu a poskytování důležitých informací.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Význam informačního centra a cyklozázemí pro rozvoj cykloturistiky v oblasti Chřibů vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2014

_______________________________

Abstract Křižková, B. The importance of information centres and cycling facilities for the development of cycling in the Chřiby. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014 This thesis deals with the specific form of tourism, particularly cycle tourism. With the help of a questionnaire survey it maps the rate of satisfaction and priority of cyclists in Kyjov and in the area of the Chřiby and it will also bring a new perspective on the creation of new cycle paths in the Chřiby. The thesis creates a new promotional tourist product whose content will also be a map output. Keywords Tourism, cycle tourism, area of Chřiby, TIC (tourist information centre), map

Abstrakt Křižková, B. Význam Informačního centra a cyklozázemí pro rozvoj cykloturistiky v oblasti Chřibů. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014 Práce se zabývá specifickou formou cestovního ruchu, konkrétně cykloturistikou. Za pomoci dotazníkového šetření zjišťuje spokojenost a priority cykloturistů na Kyjovsku a v oblasti Chřibů a dále získá nový pohled na vytvoření nových cyklotras v Chřibech. Výstupem práce bude nový propagační turistický produkt, jehož obsahem bude i mapový výstup. Klíčová slova Cestovní ruch, cykloturistika, oblast Chřiby, TIC (turistické informační centrum), mapa

Obsah

6

Obsah 1

Úvod 1.1

11

Cíl práce................................................................................................................................ 11

2

Metodika

12

3

Literární rešerše

13

3.1

3.1.1

Cestovní ruch ........................................................................................................... 13

3.1.2

Specifické formy cestovního ruchu ................................................................. 13

3.1.3

Cykloturistika .......................................................................................................... 13

3.1.4

Turistický region .................................................................................................... 15

3.1.5

Turistické informační centrum (TIC) ............................................................. 15

3.2

Postup práce....................................................................................................................... 16

3.2.1

Dotazníkové šetření .............................................................................................. 16

3.2.2

Geografické informační systémy ...................................................................... 16

3.2.3

Kartografická prezentace destinace v terénu ............................................. 17

3.2.4

Profil turistických tras.......................................................................................... 17

3.3

4

Vymezení základních pojmů cestovního ruchu .................................................... 13

Marketing cestovního ruchu ........................................................................................ 17

3.3.1

Produkt (product) .................................................................................................. 19

3.3.2

Cena (price) .............................................................................................................. 19

3.3.3

Distribuce (place) ................................................................................................... 19

3.3.4

Propagace (promotions) ..................................................................................... 20

3.3.5

Packaging (balíčky) ............................................................................................... 20

3.3.6

Program (programming)..................................................................................... 21

3.3.7

Lidé (people) ............................................................................................................ 21

3.3.8

Partnerství (partnership) ................................................................................... 22

Analýza cestovního ruchu regionu Kyjovsko a oblasti Chřibů

23

4.1

Turistický region Jižní Morava (2013) ..................................................................... 23

4.2

Faktory, ovlivňující potenciál regionu v cestovním ruchu ............................... 23

Obsah

7

4.3

Turistický potenciál regionu ........................................................................................ 24

4.4

Základní marketingové nástroje cestovního ruchu v regionu ........................ 24

4.5

Stav turistické infrastruktury regionu ..................................................................... 24

4.6

Charakteristika oblasti Chřibů .................................................................................... 25

4.7

Informační turistické centrum města Kyjova ........................................................ 25

4.7.1 5

Výsledky dotazníkového šetření 5.1

28

Výběr cílové skupiny ....................................................................................................... 28

5.1.1

Profil návštěvníků celého Jihomoravského kraje ...................................... 28

5.1.2

Profil návštěvníků Kyjovska .............................................................................. 28

5.1.3

Průběh dotazníkového šetření .......................................................................... 29

5.2 6

Cíle a vize do budoucna TIC města Kyjova ................................................... 27

Vyhodnocení uzavřených otázek úzce souvisejících s návrhem produktu 30

Návrh nových cyklotras v oblasti Chřibů 6.1

36

SWOT analýza oblasti Chřibů ...................................................................................... 36

6.1.1

Příležitosti (opportunities) ................................................................................ 36

6.1.2

Hrozby (threats) ..................................................................................................... 36

6.1.3

Silné stránky (strenghts) ..................................................................................... 36

6.1.4

Slabé stránky (weaknesses) ............................................................................... 37

6.1.5

Navrhované strategie ........................................................................................... 37

6.2

Marketingový plán ........................................................................................................... 38

6.2.1

Lehký okruh ............................................................................................................. 38

6.2.2

Střední okruh ........................................................................................................... 39

6.2.3

Těžký okruh .............................................................................................................. 41

7

Zpětná vazba TIC města Kyjova

50

8

Závěr

51

9

Literatura

53

10 Přílohy

55

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obrázek 1: Hlavní důvod návštěvy Chřibů a využití cyklotras v oblasti Chřibů

30

Obrázek 2: Preference ubytovacího zařízení a stravování

31

Obrázek 3: Preference při výběru typu cesty

31

Obrázek 4: Vybudování informačního centra s cykloservisem

32

Obrázek 5: Možnost dopravy cyklobusem

32

Obrázek 6: Cykloturistický balíček

33

Obrázek 7: Povědomí o cyklozázemí TIC Kyjova

33

Obrázek 8: Půjčování speciálních kol v TIC Kyjově

34

Obrázek 9: Pohlaví a místo bydliště respondentů

34

Obrázek 10: Věková kategorie

35

Obrázek 11: Výškový profil lehkého okruhu

38

Obrázek 12: Výškový profil středního okruhu

39

Obrázek 13: Výškový profil těžkého okruhu

41

Obrázek 14: Jednotlivé označení tras

42

Obrázek 15: Trasy

58

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tabulka 1: Návštěvnost a příjmy v cyklozázemí

26

Tabulka 2: Příjmy cyklozázemí

27

Tabulka 3: Otevírací doba cyklotras

43

Úvod

11

1 Úvod Cestovní ruchu je v dnešní době perspektivním a neustále se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky. Přispívá tak na tvorbu hrubého domácího produktu, stále otevírá možnosti pro vznik nových pracovních míst a v neposlední řadě se podílí na rozvoji nejen regionů, ale také celé České republiky a tak zvyšuje její povědomí ve světě. Velkou součástí cestovního ruchu se stávají čím dál více sportovní aktivity a jejich využití. Je zaznamenán obrovský zájem obyvatelstva o cykloturistiku, která se stává součástí každodenního životního stylu občana. Tato forma cestovního ruchu se dá označit za zdravou a bezpečnou formu rekreace, která je úzce spjata s jízdou na kole v krásné přírodě a venkovském prostředí vůbec. Cykloturistika na Kyjovsku a okolí patří k velice významným aspektům této oblasti, chybí zde však vyžití pro aktivněji založené obyvatelstvo, které na svých cyklistických výletech postrádá i trochu adrenalinu a vzrušení. Proto jsem se rozhodla zabývat se oblastí cykloturistika v této oblasti a vytvořit tak návrh pro rozvoj regionu, ve kterém žiji. Dalším důvodem pro toto rozhodnutí bylo také to, že jsem absolvovala praxi v Informačním centru a cyklozázemí města Kyjova, které mi bylo velikou inspirací, a chtěla jsem nějakým způsobem přispět k jeho většímu využití právě v oblasti cykloturistiky. Také aktivně jezdím na kole, takže mám k této formě cestovního ruchu velice blízko. Pro nový produkt, který by vedl k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti, jsem si zvolila mikroregion Chřiby. Právě Chřiby mají v oblasti cestovního ruchu velký rozvojový potenciál, kterého by byla škoda nevyužít. Na druhou stranu oblast Chřibů je často opomíjena a spousta obyvatel České republiky vlastně ani neví, kde se nacházejí. Chřiby disponují nesčetným množstvím historických, kulturních i přírodních památek. v tomto ohledu jsou spíše navštěvovány z důvodu turistiky než cykloturistiky i přes to, že mají výborné terénní podmínky pro cykloturistiku a její rozvoj.

1.1

Cíl práce

Jak jsem uvedla výše, budu se zabývat cykloturistikou v oblasti Chřibů. Hlavním cílem bude vytvoření návrhu nového uceleného produktu, konkrétně návrh na vybudování adrenalinových cyklotras v oblasti Chřibů, díky němuž by došlo ke zvýšení povědomí o cyklozázemí TIC Kyjova a také větší propagaci a zvýšení potenciálu mikroregionu Chřiby. Dílčím cílem práce bude tedy zanalyzovat problematiku cykloturistiky a nevyužitého potenciálu oblasti Chřibů. Dále se zaměřím na analýzu Informačního centra města Kyjova, které provozuje cyklozázemí, avšak se potýká s nízkou návštěvností a celkovým využitím.

Metodika

12

2 Metodika Předmětem zkoumání bakalářské práce bude především celková analýza problematiky cykloturistiky a zároveň současného stavu cykloturistiky v oblasti Chřibů a na Kyjovsku. Bude nutné se podrobně seznámit s touto problematikou za pomocí výročních či souhrnných zpráv Informačního centra města Kyjova a města Kyjova jako takového a příslušné odborné literatury související s touto tématikou. Dále se budu podrobně zabývat Informačním centrem a jeho cyklozázemím, protože se jedná o důležité podnikatelské objekty související s mojí prací. Na základě interních dokladů získám podrobné informace a to především o návštěvnosti cyklozázemí a o celkovém provozu vůbec. Za pomoci dotazníkového šetření zjistím priority a preference cykloturistů v tomto regionu a jejich zájem/nezájem o vybudování nových adrenalinových cyklotras. Dotazníkové šetření bude probíhat formou tištěných dotazníků a také formou umístění dotazník na webové stránky související s problematikou cykloturistiky a návštěvnosti regionu. Vhodnou cílovou skupinou pro dotazníkové šetření se jeví právě cyklisté ve všech věkových kategoriích. Toto dotazníkové šetření probíhalo tři měsíce od února do dubna roku 2014. Jak jsem uvedla, hlavním cílem bude vytvoření nového regionálního produktu, sítě adrenalinových cyklotras, jehož nedílnou součástí bude mapový výstup společně s marketingovým plánem. Návrh nového produktu bude podrobně rozveden a za pomoci tzv. 8P bude navržena celková propagace. Na závěr za pomoci programu ArcGis bude vytvořen mapový podklad, který bude znázorňovat trasy v rámci navrhovaného produktu. Posledním krokem mé bakalářské práce bude předložení celkového návrhu na vybudování adrenalinových cyklotras Informačnímu centru města Kyjova, pro jeho zhodnocení a vyjádření se referentkou tohoto centra.


13

3 Literární rešerše 3.1 Vymezení základních pojmů cestovního ruchu 3.1.1

Cestovní ruch

Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, byl považován za jiný výraz pro cestování. Současné vymezení cestovního ruchu umožňuje blíže charakterizovat jednotlivé části jeho věcného projevu, formy a druhy účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Cestovní ruch je nutno chápat ve dvou rovinách. První rovinou je oblast spotřeby, kdy je brán jako způsob uspokojování potřeb, a z druhého hlediska se jedná o oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy je významnou součástí ekonomiky společnosti. (Ryglová, 2009) Cestovní ruch podle WTO (World Tourism Organization) znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. (Ryglová, 2009) 3.1.2

Specifické formy cestovního ruchu

Specifických forem cestovního ruchu existuje již v dnešní době celá řada, od těch klasických (př. léčebný a lázeňský cestovní ruch, cestovní ruch mládeže) až po ty nejmodernější (př. vesmírná turistika, golfová turistika, dobrodružný cestovní ruch), jež jsou výsledkem nastupujících trendů a životního stylu obyvatel. Jsou odvozeny od konkrétní činnosti, která je příčinou, proč se člověk rozhodne cestovat. (Ryglová, 2009) Specifické formy uspokojují zvláštní potřeby nejrůznějších specializovaných spotřebitelských cestovatelských segmentů, přičemž nabídka se bude i nadále rozšiřovat v souladu s nejnovějšími trendy v cestovním ruchu. (Ryglová a spol., 2011) Mezi specifické formy cestovního ruchu řadíme také cykloturistiku. 3.1.3

Cykloturistika

Ryglová (2009) definuje cykloturistiku jako moderní formu cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou spojeny s kolem, přírodou a venkovským prostředím. Cyklodoprava, resp. cykloturistika, je velmi výrazným fenoménem posledních let na celém světě. Také v České republice patří cykloturistika k velmi populárním aktivitám. v roce 2011 bylo v ČR na 37 tisíc km cyklotras. (Ryglová a spol., 2011)


14

Cyklistika, která bývá často realizována i v souvislosti s cestovním ruchem, patří k nejvýznamnějším volnočasovým aktivitám. Obecně lze konstatovat, že Česká republika disponuje výbornými podmínkami pro tento typ aktivity, v jejímž rámci se spojuje sportovní vyžití s poznáváním přírodním a rovněž i kulturněhistorických zajímavostí. Cyklistika může být sice pěstována bez existence specifické infrastruktury, nicméně vybavenost území značenými cyklistickými trasami může přispět ke zvýšení jejich pozitivních ekonomických a rozvojových efektů. Z infrastrukturního pohledu se v České republice rozlišují tři základní typy cyklistických komunikací:  Cyklotrasy, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Pro jejich značení se používají dopravní značky definované vyhláškou MDS České republiky č. 30/2001 Sb., jde například o žluté směrové tabulky s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy v záhlaví. Cyklotrasy jsou kromě cyklistů určeny i pro ostatní účastníky silničního provozu.  Cyklostezky – tento typ můžeme definovat podobně jako cyklotrasy, rozdíl spočívá v tom, že trasa je určena výhradně pro cyklistický provoz (tzn., že jde o nejlepší a nejbezpečnější typ komunikací pro cyklistickou dopravu. v současnosti však tuto formu má pouze zlomek z celkové délky vyznačených cyklistických tras v České republice, trasy tohoto typu jsou navíc převážně lokalizovány pouze ve městech).  Cykloturistické trasy (tj. terénní trasy), které vedou převážně po horších účelových komunikacích, tedy po polních a lesních zpevněných cestách. Tento typ tras bývá označen i v území chráněných krajinných oblastí a národních parků. k jejich značení se používá pásových a tvarových značek jako u pěších tras, ale se žlutými upozorňovacími pruhy. Podle významu můžeme cyklistické trasy rozdělit do čtyř základních kategorií:  trasy mezinárodní – jde o trasy napojené na systém tras v sousedních státech; patří k nim jednak trasy začleněné přímo do hlavní evropské sítě [hlavní trasy – dle označení Klubu českých turistů (KČT) trasy I. třídy] a jednak místní trasy, které zajišťují propojení významných příhraničních turistických oblastí  trasy nadregionální – tyto trasy většinou propojují významná sídla na území regionu, případně propojují sousední regiony,  trasy regionální – významné trasy propojující sídelní útvary a významné lokality uvnitř regionu,  trasy místní – trasy nejnižší úrovně. (Vystoupil, Šauer, 2011)

Literární rešerše 3.1.4

15

Turistický region

V České republice bylo v roce 1999 pro potřeby propagace a regionální koordinace turistické nabídky definováno 15 turistických marketingových regionů, v roce 2010 změněna na 17 regionů. Turistické regiony jsou definovány jako území, pro něž je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Základem pro uplatnění turistického regionu na trhu je existence turistických produktů. (Vajčnerová, 2009) Regionem je územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle toho zákona. Je to spojitá, unikátní a charakteristická část území (krajiny), odlišující se od okolních regionů určitými zvláštnostmi, vlastnostmi, vývojem, funkcemi, strukturou, atp. Území vymezené na základě společných znaků (hospodářských, dopravních, kulturních, ekologických, apod.) charakterizující relativně uzavřený celek, odlišující se od okolní specifickými funkcemi a rolemi. (Ryglová, 2009) 3.1.5

Turistické informační centrum (TIC)

Turistické informační centrum (TIC) má charakter veřejné služby, poskytované na základě společenské objednávky státní správy a samosprávy jako součást informačního syytému cestovního ruchu. (Ryglová, 2009) (Ryglová a spol., 2011) definují turistické informační centrum jako účelové zařízení poskytující v oblasti svého působení (obec, město, turistická oblast, turistický region) komplexní informace o všech službách souvisejících s cestovním ruchem. Doplňkovou činností TIC jsou služby poskytované za úplatu, např. prodej upomínkových předmětů, vstupenek, průvodcovské služby, směnárna, kopírování, činnosti reklamní, poskytování speciálních informací, tvorba a organizování turistických produktů.


16

3.2 Postup práce 3.2.1

Dotazníkové šetření

Součástí mé bakalářské práce bude i výše zmíněný dotazníkový průzkum. Cílem dotazníku je zjištění spokojenosti a priority cykloturistů na Kyjovsku a v oblasti Chřibů a dále získání nového pohledu na vytvoření nových cyklotras v Chřibech. Dotazník je možno začít formulovat, jestliže je nám znám účel a cíle výzkumu. v dotazníku jsou obsaženy pouze otázky, jejichž zodpovězení má vypovídací schopnost. Je také důležité používat jednoduché, přímé a nezaujaté otázky. Sled otázek je rovněž důležitý pro pozornost respondenta. Jednoduchými otázkami jej vtahujeme do problematiky, obtížné a osobní otázky klademe jako poslední. Při sestavování dotazníku bychom měli dodržovat určité zásady:  nejdříve stanovíme cíl výzkumu a ověříme srozumitelnost otázek,  volba otázky musí odpovídat výzkumnému vzorku, tj. úrovni dotazovaných,  je třeba se vyhnout dotěrným, provokačním otázkám, pokud to není cílem výzkumu,  otázky mají být přiměřeně dlouhé  otázky nemají být náročné na paměť. (Stávková, Dufek, 2004) Jak uvádí Demčák 2012, na začátek dotazníkového šetření je vhodné umístit nejzajímavější otázky, aby dotazník začal respondenta bavit. Choulostivé, nebo osobní otázky je vhodné řadit spíše až ke konci dotazníku. Segmentační otázky typu věk, pohlaví, dosažení vzdělání nebo bydliště, by měly být umístěny až na konec dotazníku. 3.2.2

Geografické informační systémy

Geografické údaje jsou především prostorové údaje. Geodata (prostorové údaje) jsou geometrický, topologický, tematický a dynamický popis geoprvku ve formě vhodné k počítačovému zpracování. Geografický informační systém je informační systém, rozšířený o možnost vstupu, ukládání, manipulace, analýz a výstupu geodat. Geografické informační systémy (GIS) vytváří mapy v uživatelem požadované grafické podobě a měřítku na základě uživatelem specifikovaného výběru nebo jako výsledek analýzy dat rozsáhlých databází. Tato schopnost GIS dokáže ilustrovat vztah mezi různými subjekty, od plánovačů po občany. Integrace a organizace informací v prostoru umožňuje získat širší náhled na současnost a přesněji odhadnout budoucnost. Geografické informační systémy můžeme chápat jako model určité části reality. (Machalová, 2007)


17

Geografický informační systém umožňuje sběr a správu prostorových dat neboli geodat, poskytuje nástroje pro jejich analýzu a pro grafickou prezentaci výsledných prostorových modelů zájmového území. Vstupní data se ukládají do prostorové databáze (geodatabáze), která umožňuje aplikaci prostorových dotazů, případně provádění složitých analýz v interakci s GIS softwarem. Výstupem může být mapa (a to jak digitální, tak i klasická papírová), trojrozměrný model území, případně dynamická animace konkrétního jevu. GIS se také drží trendu prezentace dat v prostředí internetu - jsou spravovány mapové servery pro publikaci mapových služeb (tzv. WMS služeb, Web Map Services) a vyvíjejí se webové mapové aplikace. (Geoportal Praha, 2011) 3.2.3

Kartografická prezentace destinace v terénu

Účelové kartografické tisky jsou často instalovány v terénu na turistických trasách, na cyklotrasách, na křižovatkách horských turistických tras, a jsou zhotoveny tak, aby odolaly proměnám počasí. Jedná se o pohledové mapy, panoramatické mapy, o turistické mapy, o cyklomapy, o kartografické prezentace obcí. Tyto mapy mají nespornou aktuální užitnou hodnotu pro turistu, který se v terénu pohybuje. (Wahla, 2011) 3.2.4

Profil turistických tras

Profily pěších tras a cyklotras jsou využitelnou informací pro turisty. K dispozici bývají nejčastěji na turistických nebo cyklistických mapách. Schematický řez terénem s údaji o vzdálenosti a výškovém průběhu trasy mívá různou grafickou podobu. Doprovodnými numerickými informacemi mohou být údaje:  maximální a minimální výška na trase (v metrech)  převýšení (v metrech)  stoupání a klesání (délka v metrech)  sklony (ve stupních nebo v %). (Wahla, 2011)

3.3 Marketing cestovního ruchu Morrison (1995) vymezuje pět typických přístupů k marketingu cestovního ruchu: 1. Používání více než jen „4P“ (Product, Price, Pace, Promotion): Uvedená 4P pro oblast služeb cestovního ruchu již nestačí, proto tuto základní řadu nástrojů rozšiřujeme o další čtyři kategorie (People, Partnership, Packaging, Programming) a říkáme, že marketing cestovního ruchu využívá 8P.


18

2. Větší význam ústní reklamy: Možnosti zákazníků vyzkoušet předem služby před jejich nákupem jsou velice omezené. Zde platí pravidlo: „musíš koupit, abys vyzkoušel“. v tomto ohledu získává na významu ústní reklama, ikdyž ve své podstatě nejde o reklamu. Protože existuje pouze malá příležitost k jejich vyzkoušení či ověření předem, lidé se musí částečně spoléhat na rady jiných, včetně svých přátel, příbuzných nebo obchodních partnerů. 3. Používání emotivní přitažlivosti propagace: zákazníci používají, díky nehmotnému charakteru služeb, mnohem více emotivního, iracionálního rozhodování při jejich nákupu. Společnosti se musí “zlidštit“, aby se s nimi zákazníci ztotožnili, musí být přidáno kouzlo osobnosti. 4. Složitější ověřování inovací: Služby zle kopírovat mnohem snadněji než zboží a to je také důvod pro to, aby firmy v oblasti cestovního ruchu byly neustále připraveny měnit a inovovat služby zákazníkům. 5. Rostoucí

význam

dobrých

vztahů

s komplementárními

firmami: v poslední době se velmi dobře hovoří o „řízení vzájemných vztahů“. Klíčem k úspěchu je vědomí, že všechny okolní firmy bezprostředně ovlivňují spokojenost našich zákazníků. Tato kategorie také zahrnuje specifický a významný vztah, který existuje mezi návštěvníky a místním obyvatelstvem. Je-li hlavním cílem organizací v cestovním ruchu uspokojování zákazníkových potřeb v době pobytu mimo místo trvalého bydliště, pak je třeba nabídnout „správný produkt za správnou cenu propagovaný správným způsobem na správném místě“. Tuto větu lte převést do schematické podoby tzv. základního nebo tradičního marketingového mixu, jenž obsahuje čtyři základní prvky, tzv. 4P:  product – produkt;  price – cena;  place – způsob distribuce (proces zpřístupnění produktu/služby konečnému spotřebiteli);  promotion - propagace (marketingová komunikace, tj. jakým způsobem). V novější praxi je základní mix často rozšiřován o další proměnné, např.:  Packaging – tvorba a nabídka jednotlivých služeb do balíčků za jednu cenu.  Programming – jednak časový plán akcí, jako je např. harmonogram zájezdů nebo svozy klientů z různých míst, jednak řízení pracovního postupu zaměstnanců, např. rezervace ubytování, úklid pokojů, atd.  People – lidé (jejich schopnost uspokojit zákazníkovy potřeby).  Partnership – spolupráce (stupeň nezbytné spolupráce mezi poskytovateli služeb). (Ryglová a spol., 2011)


19

Produkt (product)

Produkt cestovního ruchu je souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího. Produkt cestovního ruchu je souborem všeho, co umožňuje zákazníkovi získat příslušné informace k rozhodnutí o cestě a služby s ní spojené získat (objednat a koupit) a využít (pojištění, přeprava, ubytování, stravování, atraktivity, asistence apod.). (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2010) Přesněji produkt cestovního ruchu můžeme charakterizovat jako symbiózu působení materiálních zdrojů (např. rekreační prostor, infrastruktura) a nemateriálních zdrojů (klima, osobnost lidského činitele, např. průvodce apod.). Typickým znakem produktu cestovního ruchu je závislost na přítomnosti klienta spotřebitele cestovního ruchu, výroba i spotřeba probíhá časově i prostorově současně. (Ryglová, 2009) Produkt turismu lze vymezit v několika rovinách:  Ekonomický pohled (nabídka a poptávka).  Legislativní pohled (zájezd a podmínky jeho tvorby a prodeje).  Marketingový pohled (uspokojení potřeb návštěvníků destinace, vymezení USP apod.) zahrnující jádro produktu, vlastní produkt a produkt rozšířený. (Palatková, 2011) 3.3.2

Cena (price)

Jak uvádí Ryglová (2009), cena na rozdíl od ostatních složek marketingového mixu produkujících náklady, produkuje výnosy. Je to významný prvek konkurenčního boje a ovlivňování trhu. z obecného pohledu má na cenu (a stanovení cenových podmínek) vliv úroveň nákladů, konkurence a klient. Při uplatňování ceny v cestovním ruchu nevystupuje cena jako reprezentant jedné určité složky, ale celého balíku služeb z různých odvětví. 3.3.3

Distribuce (place)

Distribuce je proces zpřístupnění produktu/služby konečnému spotřebiteli. Slouží k nalezení a realizaci cesty mezi poskytovatelem služby (produktem) a jeho zákazníkem. Odlišnost mezi výrobky a službami CR spočívá v tom, že zatímco výrobky jsou dodány na místo, kde si je zákazník kupuje, služby cestovního ruchu lze realizovat pouze v místě jejich produkce. U služeb existuje složitější a proměnlivější distribuční cesty, jež lze rozdělit na dvě hlavní skupiny:  přímá, tj. poskytovatel služby → zákazník, např. objednávka ubytování osobně přímo na recepci hotelu;


20

 zprostředkovaná, tj. přes jednoho nebo více zprostředkovatelů (např. cestovní kanceláře, cestovní agentury, turistická informační centra, poskytovatelé základních služeb cestovního ruchu). (Ryglová, 2009) 3.3.4

Propagace (promotions)

Pod pojmem propagace se skrývá marketingová komunikace. Konkrétní výběr nástrojů marketingové komunikace u konkrétní firmy pak nazýváme komunikační mix. Dalším pojmem je mediální mix. Ten zas charakterizuje konkrétní výběr médií, který firma zvolila pro svou reklamní kampaň ze všech různých variant, které nabízí. Cílem marketingové komunikace je oslovit různé segmenty trhu tak, aby byla upoutána pozornost (Awareness) potencionálního zákazníka, seznámit s produktem a vzbudit zájem o produkt (Interest) cestovního ruchu, má stimulovat, vyvolat přání spotřebitele ke koupi (Desire), přesvědčit o koupi (Action) a vést tedy ke zvýšení efektivnosti obchodní činnosti firmy. Mluvíme o tzv. konceptu AIDA. V rámci marketingové komunikace rozlišujeme přímé a nepřímé propagační nástroje. Přímé nástroje umožňují přesné zacílení na potencionálního klienta a patří k nim:  osobní prodej,  přímý marketing,  telemarketing, teleshopping. Nepřímé nástroje působí neosobně, anonymně a patří k nim:  reklama,  publicita, public relations,  podpora prodeje. (Ryglová, 2009) 3.3.5

Packaging (balíčky)

V marketingu cestovního ruchu má výraz packaging poněkud jiný význam – je synonymem pro spojování jednotlivých služeb k sobě, k jádru produktu jsou přidávány ještě další (dodatečné, doplňkové) služby v souladu s přáním turistů a tento balíček je pak nabízen a prodáván jako jeden celek. Balíčky mají řadu přínosů pro spotřebitele:  úspora času,  cestovatelská jistota,  záruka zážitku,  úspora prostředků,  jistota dodržení rozpočtu. (Ryglová a spol., 2011)


21

Rozšířené služby pro cyklisty Měly by být zohledňovány následující požadavky zákazníků: „Komplexní služby“ Služby pro cyklisty mohou být také „all inclusive“, čímž se myslí půjčování potřebného oblečení a vybavení, balíčky s jídlem na cestu, plány tras, opravy a půjčování kol. Provozovatelé těchto služeb si svojí snahou vyjít zákazníkům co nejvíce vstříc zajistí jejich opakované návštěvy, větší návštěvnost cest v okolí i odbočení z nejpopulárnějších tras. „Samostatné cestování“ Někteří cyklisté chtějí cestovat ve skupině, jiní samostatně. Skupiny většinou cestují s nějakou cestovní kanceláří a s průvodcem. Pro samostatné cestovatele je dobré připravit návrh trasy s popisem terénu, možností občerstvení a přenocování v okolí i s návrhy zajímavých míst podél cesty včetně místních pověstí a zvyků. „Potřebují kolo“ Půjčování kol je běžnou službou. Méně obvyklé je půjčování dětských sedaček, přívěsných vozíků a dalšího vybavení pro rodiny s dětmi. v nabídce mohou být také nosiče a vozíky pro objemnější náklad. „Různé zájmy a pokročilost“ Běžné cesty mohou být pro pokročilé cyklisty nudné, ale cesty v terénu zase nevyhovující začátečníkům nebo rekreačním turistům. Pro různé typy zákazníků je důležité vydávání místních průvodců, které si cyklisté kupují ještě před cestou. Jednotlivé trasy by měly být popsány s ohledem na různé schopnosti a cíle zákazníků. Zahrnuty by měly být i různé služby včetně přehledu cen, což je protiváhou inzerce, bez níž takové publikace nemohou v praxi vycházet. (Česká zemědělská univerzita v Praze, 2010) 3.3.6

Program (programming)

Programování představuje techniku těsně spojenou s tvořením packagu Zahrnuje postupy, úkoly, časové rozvrhy, mechanismy, činnost a rutiny, pomocí nichž je služba poskytována klientovi. (Ryglová, 2009) 3.3.7

Lidé (people)

Podle Ryglové (2009) je cestovní ruch bezprostředně závislý na kvalitě lidských zdrojů. Lidé jsou základním faktorem ovlivňujícím kvalitu služeb. Úspěch závisí na vhodném výběru lidí, jak ze strany zaměstnanců, tak i ve smyslu řízení zákaznického mixu, tedy vhodného výběru zákazníků.


22

Partnerství (partnership)

Partnership – tento prvek marketingového mixu postihuje spolupráci všech zúčastněných subjektů v cestovním ruchu. Jedná se například o spolupráci dopravců, hotelů, cestovních kanceláří, cestovních agentur, vlastníků provozoven cestovního ruchu, pořadatelů sportovních či kulturních akcí. (Ryglová, 2009)


23

4 Analýza cestovního ruchu regionu Kyjovsko a oblasti Chřibů 4.1 Turistický region Jižní Morava (2013) Charakteristiky pobytu: Nejvíce návštěvníků přijíždí ze vzdálenosti nad 100 km, nejčastěji autem. Ve srovnání s minulým rokem mírně přibylo návštěvníků, kteří využívají vlak nebo linkový autobus. Mezi návštěvníky dominují jednodenní pobyty bez noclehu a to častěji než loni. Pokud se návštěvníci ubytují, nejčastěji volí penziony. Oproti loňskému roku přijelo méně rodin s dětmi. Ve srovnání s loňským rokem utratili návštěvníci spíše méně, nejčastěji v rozmezí 201 až 500 Kč. Návštěvníci nejčastěji přijeli za poznáním (avšak méně než loni), dále pak za relaxací a turistikou a sportem. Stejně jako v minulém roce byla pro návštěvníky nejlákavější poznávací turistika. Dále je pro ně atraktivní cykloturistika, pěší turistika nebo vodní sporty. Většina návštěvníků navštívila Jižní Moravu již v minulosti. Oproti loňskému roku přibylo návštěvníků, kteří uvažují o opětovné návštěvě v brzké době. (Czech Tourism, 2013)

4.2 Faktory, ovlivňující potenciál regionu v cestovním ruchu  Současné trendy CR jasně ukazují, že převážná část návštěvníků požaduje kromě atraktivního prostředí a kvalitního ubytování také možnosti dalšího společenského, kulturního a sportovního vyžití včetně možností nakupování. Jsou preferovány lokality s komplexní nabídkou volnočasových aktivit – podle průzkumu agentury CzechTourism turisté vyhledávají zejména ty destinace, ve kterých se mohou věnovat svým oblíbeným volnočasovým aktivitám.  Podle předpokladů WTO a agentury CzechTourism poroste význam informací v cestovním ruchu (vizuálních prezentací, lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací) pro rozhodování potenciálních návštěvníků o případné návštěvě destinací. Dostupnost takových informací dává i malým regionům šanci uplatnit se a zároveň vytváří všeobecně mnohem větší konkurenci na trhu.  Kyjovsko je vnímáno jako součást turistického regionu Slovácko, který je známou značkou. (Dat, s.r.o., 2011)


24

4.3 Turistický potenciál regionu  Turistický potenciál Kyjovska je definován jako zvýšený až mírně vysoký., Kyjovsko má tedy nejlepší předpoklady pro rozvoj turistiky vinařské, kulturní, pěší a cykloturistiky. Region také nabízí možnost zaměřit se na poznávací turistiku a venkovskou turistiku.  Relativně bohatý kulturní a přírodní fond obcí regionu představuje dobrý potenciál nabídky atraktivních turistických cílů, není však dosud v systému cestovního ruchu optimálně uplatněn (viz statistika návštěvnosti).  Dosud málo rozvinutá zůstává stále populárnější ubytovací a rekreační forma tzv. agroturistiky, pro niž jsou v území velmi vhodné podmínky.  Cílové skupiny, které může tento potenciál zejména oslovit, jsou rodiny s dětmi do 15 let a mladé aktivní dvojice, organizované skupiny dětí a mládeže, senioři a specifické skupiny zabývající se např. rozvojem venkova apod.  Silnou stránkou je existence místní akční skupiny v rámci projektu Leader+, která nepřímo participuje na rozvoji CR. Setkává se s rozvojem CR v oblasti místních tradic, kulturního života i přírodního prostředí. (Dat, s.r.o., 2011)

4.4 Základní marketingové nástroje cestovního ruchu v regionu  Kyjovsko zatím nemá pro svoji prezentaci k dispozici kvalitní internetové stránky, prezentuje se většinou v rámci webových stránek měst a obcí.  V marketingu vyniká kvantitou město Kyjov a další významné cíle regionu (např. Milotice), ale kvalita informačních služeb a propagačních materiálů zaostává za konkurencí.  Poskytování informačních služeb pro turisty je v regionu velmi nesourodé. v malých obcích je tato problematika na samém počátku, v přirozených centrech kulturního dění (Kyjov, Milotice) jsou kvalitní informační služby vnímány jako zcela zásadní pro další rozvoj CR. (Dat, s.r.o., 2011)

4.5 Stav turistické infrastruktury regionu  Základní i doplňková turistická infrastruktura je málo rozvinutá a nerovnoměrně rozložena na území regionu. Výrazný je nedostatek kapacit v kategoriích ubytování v soukromí, penziony. Stravovací služby jsou koncentrovány do center (Kyjov, Bzenec), v menších obcích jsou omezené kapacity a nízká kvalita služeb.  Chybí jednotný orientační a informační systém CR.  Existuje jen malá nabídka zařízení pro volnočasové aktivity.  Dobrá síť značených cyklotras nemá dostatečné zázemí.  Ve většině obcí, kromě Kyjova a Bzence, které jsou turisticky nejrozvinutější, chybí v dalších obcích doprovodné služby - turistické informační služby,


25

bankovní služby, půjčovny sportovního vybavení, prodej upomínkových předmětů atd. (Dat, s.r.o., 2011)

4.6 Charakteristika oblasti Chřibů Horské pásmo Chřiby se střední výškou 346,6 m, nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat, se táhne téměř středem Moravy a odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovácka. Členitá vrchovina o ploše 335 km2 je tvořena dvěma rovnoběžnými hřbety ve směru od jihozápadu k severovýchodu, vzájemně oddělenými v jihovýchodní části údolím horního toku říčky Kyjovky (Stupavy). Povrch severozápadního hřbetu je v podélném profilu mírně vyklenut. v jeho střední části se nachází nejvyšší bod Chřibů – Brdo (586,7 m. n. m.). Jihovýchodní hřbet s nejvyšším bodem Ocásek (553,4 m. n. m.) je širší a nižší. (Hrabec a spol., 1998)

4.7 Informační turistické centrum města Kyjova Přehled poskytovaných služeb:  půjčovna a úschovna kol – k dispozici 16 kol pro dospělé (8 pánských, 8 dámských), 2 kola pro děti, kola jsou půjčovány vč. ochranné přilby a zámku  zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla, uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel  miniopravna a servis – poskytování základního nářadí pro jednoduché opravy kol, montážní stojan, kompresor, k dispozici je také cyklolékárnička  zastřešené posezení pro cca 25 osob  bezbariérové sociální zařízení  prodej cyklistických a turistických map okolí  nabídka doporučených jednodenních cyklovýletů v okolí Kyjova  seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty certifikace „Cyklisté vítáni“. (Turistické informační centrum města Kyjova, 2013) Ze souhrnné správy interních materiálů TIC vyplývá následující statistická data o návštěvnosti cyklozázemí v letech 2009-2012:  V roce 2009, kdy byl zahájen provoz celého areálu půjčovny a úschovny kol, jsme zaznamenali celkem 690 návštěvníků, v roce 2010 pak 719 klientů a bilance roku 2011 činí 1 321. Sezóna 2012 plynule navázala na roky předcházející a návštěvnost se v duchu narůstajícího trendu ještě mírně zvýšila – její hodnota se zastavila na čísle 1 505 osob. v celkovém součtu to znamená 4 235 návštěvníků od roku 2009 do roku 2012.


26

 Hodnoty návštěvnosti jsou ve sledovaném období srovnatelné první dva roky; v roce 2011 došlo k poměrně značnému nárůstu počtu klientů především díky konání festivalu Slovácký rok v Kyjově v srpnu. v roce následujícím jsme si návštěvnost udrželi především díky konání řady nejrůznějších akcí v rámci cyklu Kulturní léto s kyjovským informačním centrem – viz kapitola 4 Přehled akcí uskutečněných v cyklozázemí/2012. Z hlediska rozložení do jednotlivých měsíců (květen – říjen) hodnoty podle očekávání postupně narůstají, vrcholí v době letních prázdnin, v září razantně klesají a končí dramatickým poklesem v říjnu.

Tabulka 1: Návštěvnost a příjmy v cyklozázemí

Návštěvnost cyklozázemí v letech 2009-2013 Měsíc V. VI. VII. VIII. IX. X. Průměr Součet

Rok 2009 47,00 109,00 132,00 214,00 181,00 7,00 115,00 690,00

Rok 2010 63,00 58,00 161,00 211,00 161,00 65,00 119,83 719,00

Rok 2011 117,00 236,00 200,00 558,00 138,00 72,00 220,17 1 321,00

Rok 2012 144,00 252,00 409,00 486,00 185,00 29,00 250,83 1 505,00

Rok 2013 Rozdíl 13 – 12 208,00 64,00 110,00 -142,00 258,00 -151,00 -486,00 -185,00 -29,00 192,00 -58,83 576,00 -929,00

Příjmy cyklozázemí v letech 2009-2013 Měsíc V. VI. VII. VIII. IX. X. Průměr

Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rozdíl 13 – 12 100,00 Kč 3 000,00 Kč 2 500,00 Kč 1 200,00 Kč 50,00 Kč -1 150,00 Kč 400,00 Kč 1 300,00 Kč 4 100,00 Kč 1 300,00 Kč 400,00 Kč -900,00 Kč 3 400,00 Kč 3 900,00 Kč 4 750,00 Kč 4 450,00 Kč 3 000,00 Kč -1 450,00 Kč 3 500,00 Kč 1 500,00 Kč 2 150,00 Kč 3 750,00 Kč -3 750,00 Kč 1 150,00 Kč 100,00 Kč 4 750,00 Kč 4 050,00 Kč -4 050,00 Kč 0,00 Kč 400,00 Kč 0,00 Kč 100,00 Kč -100,00 Kč 1 425,00 Kč 1 700,00 Kč 3 041,67 Kč 2 475,00 Kč 1 150,00 Kč -1 325,00 Kč 8 550,00 10 200,00 18 250,00 14 850,00 3 450,00 Součet Kč Kč Kč Kč Kč -11 400,00 Kč Zdroj: Interní zdroje TIC města Kyjova, souhrnná zpráva 2013


27

Tabulka 2: Příjmy cyklozázemí

Příjmy cyklozázemí v letech 2009 – 2012 Měsíc Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 V. 100,00 Kč 3 000,00 Kč 2 500,00 Kč 1 200,00 Kč VI. 400,00 Kč 1 300,00 Kč 4 100,00 Kč 1 300,00 Kč VII. 3 400,00 Kč 3 900,00 Kč 4 750,00 Kč 4 450,00 Kč VIII. 3 500,00 Kč 1 500,00 Kč 2 150,00 Kč 3 750,00 Kč IX. 1 150,00 Kč 100,00 Kč 4 750,00 Kč 4 050,00 Kč X. 0,00 Kč 400,00 Kč 0,00 Kč 100,00 Kč Průměr 1 425,00 Kč 1 700,00 Kč 3 041,67 Kč 2 475,00 Kč Součet 8 550,00 Kč 10 200,00 Kč 18 250,00 Kč 14 850,00 Kč Zdroj: Interní zdroje TIC města Kyjova, souhrnná zpráva 2013

4.7.1

Rozdíl 12 – 11 -1 300,00 Kč -2 800,00 Kč -300,00 Kč 1 600,00 Kč -700,00 Kč 100,00 Kč -566,67 Kč -3 400,00 Kč

Cíle a vize do budoucna TIC města Kyjova

Informační centrum města Kyjova se snaží o neustálý rozvoj a snahu o propagaci Kyjovska a blízkého okolí. Součástí jejich plánů je také dosažení cílů, které si TIC stanoví. Jak uvedla referentka TIC města Kyjova, hlavním cílem do dalších let je především zvýšení návštěvnosti areálu cyklozázemí a využívanosti služeb. Toho chtějí dosáhnout cílenou propagací jako doposud – prezentace na významných regionálních i celostátních turistických portálech, např. portál Kudy z nudy, oficiální portál cestovního ruchu jižní Moravy, regionální turistický portál Slovácko apod. Dále probíhá prezentace v různých tiskovinách a médiích – alespoň jednou za rok článek v odborném časopise či jiném periodiku. Každoročně se zúčastňují veletrhů cestovního ruchu – Brno, Bratislava, Praha, Ostrava, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň. Dále uvedla. že vhodným nástrojem sloužícím ke zvyšování povědomí o areálu půjčovny a úschovny kol je pořádání řady kulturních či sportovních akcí organizovaných pro širokou veřejnost. Důležitý je z jejich pohledu také způsob prezentace – chtěli by dosáhnout toho, aby lidé z řad domácích a zahraničních návštěvníků i místních občanů chápali jejich zařízení jako multifunkční centrum s komplexní nabídkou služeb pro široké spektrum návštěvníků – turisty, cyklisty i běžné klienty informačního centra doplněného půjčovnou a úschovnou kol. (Souhrnná zpráva za rok 2013, interní podklady TIC města Kyjova)

Výsledky dotazníkového šetření

28

5 Výsledky dotazníkového šetření 5.1

Výběr cílové skupiny

Pro zvolenou strategii specializace je potřeba provést podle vhodné segmentace (místo bydliště, délka pobytu, obsahové zaměření) výběr cílových skupin, na které se zaměří konkrétní marketing CR regionu. Uveďme nejprve aktuální stav. z analýzy a jednotlivých výzkumů je možné určit přibližný profil turistů, kteří v současné době Kyjovsko navštěvují. Uvádíme shrnutí zjištění profilu turistů Jihomoravského kraje, který je díky rozsáhlejšímu výzkumu relativně přesný, a profil návštěvníků Kyjovska, který odráží místní specifika. 5.1.1

Profil návštěvníků celého Jihomoravského kraje

 téměř 76 % návštěvníků je mladších než 45 let – jedná se tedy většinou o lidi v aktivním věku  Do Jihomoravského kraje se jezdí především za: rekreací, turistikou, návštěvou měst, sportovní dovolenou,  Při dovolené tráví většinu času: návštěvami kulturních a historických památek, výlety za poznáním do okolí, návštěvami přírodních zajímavostí, pěší turistikou, návštěvami kulturních a společenských akcí, cykloturistikou a ostatními sporty,  Naprostá většina turistů je s návštěvou Jihomoravského kraje spokojena. (Dat, s.r.o., 2011) 5.1.2

Profil návštěvníků Kyjovska

Turisté jezdící na Kyjovsko se vyznačují především těmito charakteristikami: Na Kyjovsko se jezdí především za  poznáním,  relaxací,  turistikou a sportem, Jako nejlákavější aktivity se turistům jeví  poznávací turistika,  pěší turistika,  vodní sporty a koupání,  cykloturistika,  kulturní akce


29

Kladně je hodnocena naprostá většina služeb cestovního ruchu (ubytování, stravování, služby pro motoristy a cyklisty apod.), pouze 35% turistů ze sezóny 2005 navštívilo Kyjovsko více než jednou, naprostá většina turistů zvažuje opakovanou návštěvu tohoto regionu. Na základě výsledků analýzy a vzhledem k vizi rozvoje CR je potřeba se prioritně zaměřit na následující cílové skupiny:  Rodiny s dětmi do 15 let (vyžadují atrakce pro děti, spolehlivost a cenovou výhodnost služeb CR) a partnerské dvojice, přijíždějící autem/motocyklem, vlakem nebo autobusem zejména z okolních regionů, ale i celé ČR za sportem, celkovou relaxací, poznáním, novými zážitky a venkovským prostředím  Zahraniční návštěvníci (zejména z Polska, Německa, Slovenska, Holandska a Rakouska), přijíždějící zejména autem či motocyklem, ale i vlakem nebo kombinovanou dopravou zejména za poznáním regionu s autentickou kulturou, sportem, venkovskou turistikou a celkovou relaxací  Skupiny dětí a mládeže v sezónním a mimosezónním období, přijíždějící zejména autobusem nebo vlakem za poznáním regionu, sportem, celkovou relaxací, zážitky a vzrušením  Senioři, přijíždějící za poznáním a celkovou relaxací – vyžadují spolehlivost, bezpečnost a cenovou dostupnost služeb  Individuální i organizovaní návštěvníci s úzkou specializací přijíždějící s vyhraněnými zájmy na významné folklórní akce, do zajímavých přírodních lokalit, za lidovými řemesly apod. - vyžadují předem vysokou míru informovanosti o navštěvovaných cílech, které se musí shodovat s předmětem jejich zájmu. (Dat, s.r.o., 2011) 5.1.3

Průběh dotazníkového šetření

Následujícího dotazníkového šetření se zúčastnilo 200 respondentů, nejvíce z Jihomoravského kraje a dále ze Zlínského kraje. Jedná se o muže i ženy ve všech věkových kategoriích. Dotazníkový výzkum probíhal formou tištěného dotazování a zároveň formou umístění na internetu. Dotazníky jsem umístila v Informačním centru města Kyjova, v penzionu Régio a také ve čtyřech cykloprodejnách a specializovaných


30

cyklistických prodejnách. Prostřednictvím internetu jsem dotazníky umístila na facebookové stránky oblasti Chřibů, regionu Slovácka a města Kyjova. Na úvod dotazníku jsem respondenty seznámila s tím, jak dotazník správně vyplnit. Na začátek jsem umístila jednoduché otázky, aby tak mohli respondenty motivovat k dalšímu vyplňování dotazníku. Tyto jednoduché otázky byly spíše obecné a týkají se preferencí ohledně cykloturistiky, ubytování či stravování. Dále jsem se zaměřila na otázky týkající se nově navrhovaných cyklotras v oblasti Chřibů. Na konec jsem umístila sociodemografické otázky, jako je věk, bydliště, dosažené vzdělání apod. Toto dotazníkové šetření probíhalo tři měsíce od února do dubna roku 2014.

5.2 Vyhodnocení uzavřených otázek úzce souvisejících s návrhem produktu

Obrázek 1: Hlavní důvod návštěvy Chřibů a využití cyklotras v oblasti Chřibů Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Mezi dva hlavní důvody návštěvy oblasti Chřibů patří turistika a cykloturistika. Zde je vidět, že oblast Chřibů je vhodná pro pěstování sportovních aktivit. Jako jiné varianty respondenti uvedli kombinaci předchozích možností, odpočinek, houbaření a někdo má v oblasti Chřibů i své bydliště. Co se týká využití stávajících cyklotras v oblasti Chřibů, výzkum ukázal, že jsou vcelku často využívány. Předpokládám že respondenti, kteří odpověděli, že tyto trasy nevyužívají, raději využívají pro cyklistiku silnice či cyklostezky. Cyklistické trasy v oblasti Chřibů nejsou přímo uzpůsobeny pro jízdu na kole, protože je zde velká koncetrace i pěších turistů, proto bych jako řešení viděla právě vybudování nových cyklotras.


31

Obrázek 2: Preference ubytovacího zařízení a stravování Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Nejvíce respondentů dává přednost ubytování v hotelích či penzionech. Druhým, nejvíce oblíbeným typem ubytovacího zařízení se stala chata/chalupa. Zhruba 30% respondentů se raději ubytuje ve stanu či kempu. Na základě této otázky, jsem se později rozhodovala, jaké typy ubytovacích zařízení bude vhodné zvolit v rámci vytvoření cyklistických balíčků. Téměř polovina respondentů si v rámci cyklovýletu připraví raději své vlastní jídlo. Nadpoloviční většina uvítá stravování v restauracích. Jen pět respondentů uvedlo, že spíše kombinuje možnost stravování v restauraci s nachystáním vlastního jídla. Vzhledem k tomu, že většina dotazovaných uvedla, že se stravuje v restauracích, vytvořené trasy budou koncipovány tak, aby na každé trase byla možnost občerstvení.

Obrázek 3: Preference při výběru typu cesty Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Polovina respondentů uvedla, že preferuje nezpevněnou cestu s obtížnějším terénem a stylem jízdy. O něco méně dotazovaných uvedlo, že by si raději vybrali cyklostezku a nebo kombinaci předchozích možností. Jen malé procento cyklistů jezdí po silnicích, i když s nízkým silničním provozem. Tato otázka pro mě byla


32

důležitá z toho důvodu, že nově vybudované trasy jsou charakteristické právě nezpěvněnými úseky a obtížnými terénními podmínkami.

Obrázek 4: Vybudování informačního centra s cykloservisem Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Nadpoloviční většina dotazovaných uvedla, že pokud by došlo k vybudování adrenalinových cyklotras, uvítali by v místě cyklotras informační centrum s cykloservisem. Zde by byli k dispozici veškeré materiály ohledně nových cyklotras, letáčky či mapky pro návštěvníky.

Obrázek 5: Možnost dopravy cyklobusem Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

V případě otázky týkající se zavedení cyklobusu by tuto možnost uvítala ani ne jedna polovina dotazovaných. Většina respondentů spíše nedokázala posoudit tuto nabízenou možnost. Tuto možnost jsem zařadila spíše v rámci cyklistických balíčků, kde by byl cyklobus neustále k dispozici.


33

Obrázek 6: Cykloturistický balíček Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Pokud by došlo k vybudování nových cyklotras téměř ¾ respondentů by využily nabídku cykloturistického balíčku, který by zahrnoval ubytovací, stravovací a další doplňkové služby. Pouze malé procento dotazovaných nedokázalo posoudit, zda by balíček využili nebo ne.

Obrázek 7: Povědomí o cyklozázemí TIC Kyjova Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Tři čtvrtiny respondentů je obeznámeno s tím, že TIC v Kyjově provozuje půjčovnu kol a má k dispozici tzv. cyklozázemí. Touto otázkou jsem si chtěla ověřit, zda je kyjovské cyklozázemí TIC opravdu nevyužívané. Proto si myslí, že nový produkt, by návštěvnost výrazně zvýšil.


34

Obrázek 8: Půjčování speciálních kol v TIC Kyjově Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Třičtvrtiny respondentů by souhlasilo a uvítalo by, kdyby TIC v rámci svého cyklozázemí zavedlo půjčování speciálních kol pro adrenalinové sjezdy na nových cyklostezkách v Chřibech. Tímto zavedením půjčování speciálních kol by také došlo k většímu povědomí o cyklozázemí a jeho návštěvnosti.

Obrázek 9: Pohlaví a místo bydliště respondentů Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Dotazník vyplnilo celkem 106 mužů a 94 žen. reprezentativnost demografického rozdělení vzorku.

Tímto

byla

splněna

Nejvíce dotazovaných pocházé z Jihomoravského kraje, následně ze Zlínského kraje. Jako jiné kraje respondenti uvedli také Středočeský, Plzěňský a Ústecký kraj.


35

Obrázek 10: Věková kategorie Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

Nejvíce dotazovaných patří do věkové kategorie 18 – 25 let a 26 – 33 let. Překvapením pro mě bylo, že respondenti z věkové kategorie 51 a více let by uvítali zavedení nových cyklotras, které by jistě využívali.

Návrh nových cyklotras v oblasti Chřibů

36

6 Návrh nových cyklotras v oblasti Chřibů 6.1 SWOT analýza oblasti Chřibů Za pomoci SWOT analýzy zhodnotím silné a slabé stránky vnitřního prostředí a příležitosti a hrozby vnějšího prostředí oblasti Chřibů. Na základě těchto aspektů se pokusím formulovat nové strategie, které by byly klíčové v rámci tvorby nového produktu. 6.1.1

Příležitosti (opportunities)

 Chřiby se nachází v blízkosti historicky a kulturně významných míst jako například Buchlovice, Kyjov, Kroměříž, Uherské hradiště  Chřiby jsou vyhlášeny přírodním parkem  Součást památek UNESCO (př. Kroměříž)  Budování naučných stezek, cyklistických stezek, vinařských stezek, turistických tras  Provoz lyžařských středisek Osvětimany a Stupava  Lázeňská (Smraďavka), vinařská turistika  Výborné podmínky pro tvorbu a organizaci kulturních či sportovních akcí  Příliv nových investorů  Ankety, dotazníky, propagace v médiích  Snaha udržet trvale udržitelný cestovní ruch 6.1.2       

Hrozby (threats)

Vliv počasí, klimatických změn Hospodářská krize, nedostatek financí Vysoká míra nezaměstnanosti Fluktuace či nízká kvalifikace pracovníků Zvýšení daní Neschopnost oslovit trh s novým produktem Pokles domácího cestovního ruchu

6.1.3

Silné stránky (strenghts)

 Pozoruhodná příroda – skalní útvary, přírodní parky, rezervace, lesy, prameny atd.  Historické a kulturní památky – hrady, zámky, rozhledny  Široké spektrum pořádaných kulturních a sportovních akcí

Návrh nových cyklotras v oblasti Chřibů      

37

Široká nabídka jak ubytovacích tak stravovacích služeb a zařízení Cestovní ruch – široké využití téměř všech forem cestovního ruchu Marketingová strategie památek UNESCO Dodržování místních tradic Každoroční pořádání festivalů Infrastruktura – vlaková, autobusová, lodní, cyklostezky, vinařské stezky, turistické trasy

6.1.4

Slabé stránky (weaknesses)

 Málo kvalifikovaný personál ve stravovacích a ubytovacích zařízeních, fluktuace  Nízká propagace prostřednictvím internetu, špatný marketing  Stárnoucí obyvatelstvo  Absence atraktivit pro mladší generace (př. festivaly, adrenalinové sporty, aquaparky apod.)  Nedostatečná nabídka pro všechny cílové skupiny  Neschopnost oslovit trh s novým produktem 6.1.5

Navrhované strategie

Strategie WO (mini-maxi) → Využití přílivu nových investorů pro budování atraktivit pro mladé generace, v mém případě pro vybudování nových adrenalinových trailů v oblasti Chřibů. Strategie WT (mini-mini) → Snaha o udržení stálých návštěvníků oblasti Chřibů a okolí a také o získání nových návštěvníků za pomocí rozšíření nabídky služeb, atraktivit a nabídky dalších sportovních atraktivit viz vybudování nových cyklotras. Strategie ST (maxi-mini) → Snaha o zvyšování ochrany životního prostředí v oblasti Chřibů s využitím dotací z fondů EU. Tyto dotace by mohly být využity právě na vybudování nových cyklotras. Strategie SO (maxi-maxi) → Díky krásné krajině a široké nabídce atraktivit v oblasti Chřibů by došlo ke zlepšení cestovního ruchu. Toho se může využít při vybudování nových cyklotras, které povedou v blízkosti těchto atraktivit, čímž by došlo ke zvýšení návštěvnosti zajímavých objektů.


38

6.2 Marketingový plán Product (Produkt) – Chřibské stezky Na úvod bych chtěla zmínit, že pokud by došlo k realizaci, tak by celá akce od vybudování cyklotras po veškeré služby spojené s nimi byla pod záštitou města Kyjova a pod ním vedeným Turistickým Informačním centrem a dále ve spolupráci s projekty jako jsou Cyklisté vítáni či Nadace partnerství. Dále bude mít TIC k dispozici minibus přizpůsobený pro přepravu cyklistů. V případě tvorby mého produktu se bude jednat o regionální/mikroregionální produkt který bude úzce souviset právě s oblastí Chřibů. v této oblasti došlo k velkému rozvoji cyklistiky. Bylo vybudováno nesčetně mnoho cyklostezek i vinařských stezek. Na druhou stranu zde chybí trasy určené přímo pro terénní cykloturistiku. Jednalo by se tedy o vybudování ucelené sítě terénních cyklotras, tzv. trailů. Tyto tratě jsou speciálně upravené pro zábavnou i adrenalinovou jízdu na horském kole. Vybudovány by byly tři trasy, přesněji uzavřené okruhy, podle obtížnosti a terénních podmínek. Návrh tras: 6.2.1

Lehký okruh

Modré značení – okruh v o celkové délce 6,5 km; přesná trasa: u Křížku – Cimburk – Paní Mísa (studánka) – Kozel – Kazatelna – Sv. Klimentek – u Křížku

Obrázek 11: Výškový profil lehkého okruhu Zdroj: Mapy.cz

Turistické atraktivity, které je možné navštívit na trase: Cimburk (421 m. n. m.) - rozsáhlá zřícenina hradu asi 5 km východně od obce Koryčany. Hrad postavil Bernard z Cimburka ve 14. století (mezi léty 1327 – 1333). Původně se jednalo o gotický hrad. Jsou zde i prvky francouzské fortifikační architektury. (Hrabec a spol., 1998). Je zde možnost občerstvení.


39

Paní Mísa (455 m. n. m) – 0,5 km od skalního útvaru Kozel Vydatná studánka s dobrou pitnou vodou. Sběrač vody je vytvarován ve tvaru mísy, odtud její jméno. (Hrabec a spol., 1998) Kozel (500 m. n. m.) - osamělé skalisko 1 km od hradu Cimburka. Kozel je věžovitá izolovaná skála tvořená odolnými pískovci. Na jejím povrchu jsou patrny charakteristické znaky zvětrávání a odnosu horniny, výklenky, převisy, skalní dutiny apod. Na skalisku je popsáno celkem 18 výstupových tras. v dnešní době je využíván horolezci. Chráněný přírodní útvar Kozel byl vyhlášen roku 1967. (Hrabec a spol., 1998) Kazatelna - pískovcový skalní útvar 2,5 km od obce Stupava vystupující ze svahu s vytesanými schůdky pro výstup a upravenou plochou na vrcholu připomínající kazatelnu. Na vrcholu je zasazen železný dvouramenný kříž z roku 1972. Ze skaliska je výhled přes údolí Kyjovky (Stupavy) na protější hřeben Chřibských hřbetů, hrad Cimburk a část Koryčanské přehrady. (Hrabec a spol., 1998) Svatý Klimentek (461 m. n. m.) – národně kulturní památka a zároveň archeologicky významná lokalita velkomoravského hradiska se nachází nedaleko obce Osvětimany. Toto místo bylo osídleno v době velkomoravské a ve středověku. Předpokládá se, že zde bývalo významné hradiště, jedno z kulturních středisek Velkomoravské říše. Měly zde být uchovávány ostatky sv. Klimenta a fungovat církevní škola. Dnes tu nalezneme odkryté základy středověkého kostela, nově vybudovanou dřevěnou kapli, zvonkohru, symbolické kříže připomínající sv. Cyrila a Metoděje a jejich žáky, a tzv. Gorazdovu studánku. (Hrabec a spol., 1998) 6.2.2

Střední okruh

Červené značení – okruh o celkové délce 23 km; u Křížku - Kazatelna – Pod Ocáskem – Na pile – pod Holým kopcem – Buchlov – Kamenná studánka – Holý kopec - Hroby Ocásek – Paní mísa (studánka) - u křížku

Obrázek 12: Výškový profil středního okruhu Zdroj: Mapy.cz


40

Turistické atraktivity, které je možné navštívit na trase: Kazatelna - pískovcový skalní útvar 2,5 km od obce Stupava vystupující ze svahu s vytesanými schůdky pro výstup a upravenou plochou na vrcholu připomínající kazatelnu. Na vrcholu je zasazen železný dvouramenný kříž z roku 1972. Ze skaliska je výhled přes údolí Kyjovky (Stupavy) na protější hřeben Chřibských hřbetů, hrad Cimburk a část Koryčanské přehrady. (Hrabec a spol., 1998) Ocásek (553 m. n. m.) – nejvyšší bod jihovýchodního hřbetu Chřibů 2,5 km od obce Stupava tvořeném paleogenními pískovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše. Na vrcholu stávala dřevěná rozhledna postavená roku 1920. Měla 8 poschodí a byla vysoká 47 m. (Hrabec a spol., 1998) Kazatelna - pískovcový skalní útvar 2,5 km od obce Stupava vystupující ze svahu s vytesanými schůdky pro výstup a upravenou plochou na vrcholu připomínající kazatelnu. Na vrcholu je zasazen železný dvouramenný kříž z roku 1972. Ze skaliska je výhled přes údolí Kyjovky (Stupavy) na protější hřeben Chřibských hřbetů, hrad Cimburk a část Koryčanské přehrady. (Hrabec a spol., 1998) Buchlov (509 m. n. m.) – Buchlov je středověký hrad asi 3 km od obce Buchlovice. Počátky hradu se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže, velká síň, palác a kaple. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži. Hrad je vyhlášen národní kulturní památkou. v současné době je možné si projít 4 prohlídkové okruhy hradu. (Hrabec a spol., 1998). Zde je možnost občerstvení. Holý kopec (548,3 m. n. m.) – významný bod hřibských hřbetů 5 km od hradu Buchlova je úzký zalesněný asymetrický hřbet s příkřejším jižním svahem. Skalní útvary ve vrcholové části se nazývají Varhany a Zbořené zámky. (Hrabec a spol., 1998) Paní Mísa (455 m. n. m) – 0,5 km od skalního útvaru Kozel Vydatná studánka s dobrou pitnou vodou. Sběrač vody je vytvarován ve tvaru mísy, odtud její jméno. (Hrabec a spol., 1998)


6.2.3

41

Těžký okruh

Černé značení – okruh o celkové délce 45 km; u křížku – Pod Ocáskem – u hrobu – Staré Hutě – Buchlovský kámen – Dubový díl – Salaš – Hubertka – Bunč – Brdo – Vlčák – Staré hutě – Stupava – Pod Ocáskem – u Křížku

Obrázek 13: Výškový profil těžkého okruhu Zdroj: Mapy.cz

Turistické atraktivity, které je možné navštívit na trase: Staré Hutě (393 m. n. m.) – obec vznikla u sklárny vybudované v údolí říčky Stupavy na buchlovském panství. O obci je zmínka roku 1750. (Hrabec a spol., 1998). Zde je možnost občerstvení. Buchlovský kámen (535,5 m. n. m.) – skalisko 1,5 km od obce Staré Hutě je plochý z části zalesněný hřbet s 12 m vysokou izolovanou pískovcovou skálou. Horolezecky nepříliš zajímavá skála nabízí pouze několik stěnových výstupů. (Hrabec a spol., 1998) Salaš - Obec 5 km od Velehradu se nachází v horském údolí Salašky. v údolí Salašky stávala jedna z nejstarších skláren na buchlovském panství. Jako obec je Salaš připomínána roku 1664. Název je odvozen od salašnictví – pasení dobytka. Před koncem II. světové vílky se obec stala důležitou základnou partyzánského oddílu Jana Žižky – Olga. 29. dubna v roce 1945 došlo nedaleko od obce k tragédii, jejíž příčiny nebyly dodnes objasněny. Bylo zde zastřeleno 19 mužů a 1 žena, většinou obyvatelé Salaše. Na tomto místě byl vybudován památník obětem salašské tragédie. (Hrabec a spol., 1998) Bunč (544 m. n. m.) – turistické a rekreační středisko, důležitá křižovatka turistických tras 4 km od Kostelan. U křižovatky silnic se nachází zbytky dřevěné zvoničky, která sloužila až do II. světové války. v okolí se nachází chatová osada. (Hrabec a spol., 1998). Zde je možnost občerstvení.


42

Brdo (586,7 m. n. m.) - nejvyšší bod Chřibů, 2,5 km jízdy od obce Roštín. Jedná se o vrchol úzkého hřbetu s příkřejším severozápadním svahem zalesněný bukovými a smrkovými porosty, kde se nachází i mnoho skalních útvarů. Na vrcholu stávala vysoká dřevěná rozhledna až do konce 70. let našeho století. v jihovýchodním svahu jsou patrny zbytky valového opevnění halštatské lužické kultury z konce doby bronzové a starší doby železné. Přerušení valu na východní straně lokalizuje vstupní bránu. Plocha tohoto hradiska je odhadována na 4,5 ha. Hradisko bylo objeveno roku 1887. (Hrabec a spol., 1998) Dnes se zde nachází nově zrekonstruovaná rozhledna. Je zde možnost občerstvení. Vlčák (561 m. n. m.) – bývalá hospoda, důležitá křižovatka turistických cest 2 km od Cetechovic. Původně panská hospoda Vlčák náležela k cetechovickému statku a sloužila také jako poštovská stanice. v blízkém okolí se vyskytují drobná skaliska s názvy Gavendova skála, Vodová skála, Endlicherova skála a Janečkova skála. Zhruba 200 m od Vlčáku se nachází jeden z pramenů Kotojedky s dobrou pitnou vodou. (Hrabec a spol., 1998) Stupava (345 m. n. m.) – obec 6 km od Koryčan, v údolí říčky Kyjovky. Hrabec a spol., 1998). Dnes je zde v zimních měsících provozováno lyžařské středisko. Možnost občerstvení.

Obrázek 14: Jednotlivé označení tras Zdroj: http://highball.spreadshirt.com/, vlastní dotvoření, 2014

Začátek všech tří tras se nachází na místě zvaném Rozcestí u Křížku. Je zde parkoviště a snadná příjezdová asfaltová cesta. Z tohoto důvodu jsem toto rozcestí zvolila jako výchozí bod navrhovaných cyklotras. Tyto trasy by také mohly spadat do tzv. Dobrodružného cestovního ruchu, který je definován následovně: Dobrodružný cestovní ruch představuje takovou formu cestovního ruchu, která obsahuje určitou dávku rizika (kontrolovaného), vyžaduje úsilí k překonání výzev (fyzických, emočních, psychických), vyžaduje určitý stupeň dovedností a vyvolává silné emoce. (Kotíková, 2013)


43

Tyto stezky jsou určeny zkušeným cyklistům, kteří zvládají technickou jízdu v obtížnějším terénu. Vhodné je celoodpružené či horské kolo. v případě, že toto kolo návštěvník nevlastní, je zde možnost zapůjčení speciálního kola včetně veškeré výbavy (helma, zámek, světla) v cyklistickém zázemí Turistického informačního centra města Kyjova. Jízda na těchto stezkách je pouze na vlastní nebezpečí, proto bude nutné dodržovat následující doporučená ustanovení:  Zkontroluj si technický stav kola.  Používej vždy přilbu a rukavice, popř. vhodné oblečení  Při jízdě nepřeceňuj své schopnosti.  Po mokrém nebo nestabilním povrchu jezdi pomalu a opatrně.  Drž se značení a dodržuj vyznačený směr; jízda v protisměru je zakázána.  Nejezdi sám, v případě jízdy ve skupině dodržuj bezpečnou vzdálenost.  Na trailech, které vedou z kopce je doporučeno snížit si sedátko na minimum.  Jízda ve večerních hodinách a v noci je na stezkách zakázána. Na těchto trasách by se vyskytovali následující prvky: dřevěné lávky, průjezdy přímo potoky, potůčky, kamenité a nezpevněné úseky, zpevněné zatáčky, menší skoky. Otevírací doba cyklotras je následující: Duben – Říjen Tabulka 3: Otevírací doba cyklotras

Duben Květen Červen Července Srpen Září Říjen

Do 18:00 Do 19:00 Do 20:00 Do 17:00 Do 17:00

Zdroj: Vlastní tvorba, 2014

V zimních měsících (tzn. listopad – březen) budou stezky uzavřeny. v těchto měsících budou probíhat i případné opravy. Uvedená otevírací doba je omezená z toho důvodu, že trasy se nacházejí v lese a večer je tam velice špatná viditelnost a tma, proto budou cyklotrasy v těchto hodinách uzavřeny.


44

Price (Cena) Vzhledem k tomu, že stezky budou volně přístupné, bude se cena odvíjet od toho, zdali má návštěvník své vlastní kolo určené pro jízdu v obtížnějším terénu, nebo nemá a bude potřeba si jej v tomto případě zapůjčit. Zapůjčení kola bude možné na půl dne nebo na celý den, podle potřeby. Ceník půjčovného je následující: ½ dne: 300 Kč Celý den: 600 Kč Na každé kolo bude zavedena kauce v hodnotě 3000 Kč. Tuto částku by měl mít každý zájemce přichystanou u sebe. Předpokládám, že zájemce si nejdříve přečte veškeré informace o zapůjčení kola předem na webových stránkách či letácích, které budou k dispozici např. v místě jeho bydliště, popřípadě po zavolání do TIC města Kyjova. V Informačním centru v Kyjově a také v nově vzniklém Informačním centru u Křížku bude možnost zakoupení veškerých propagačních materiálů, cyklomap případně suvenýrů. Veškerý zisk z tohoto prodeje a z cen půjčovného půjde na případné opravy stezek. Promotion (Propagace) Možností propagace existuje široká nabídka. Já jsem pro tyto cyklotrasy zvolila následující propagaci:  Propagace nového produktu na webových stránkách města Kyjova, Turistického informačního centra, mikroregionu Chřiby, Slovácka a Jižní Moravy.  Dále bych produkt propagovala prostřednictví turistického portálu turistika.cz, stránky ČEMBY (Česká mountainbiková asociace), nebo Kudy z nudy a také bych umístila informace o těchto stezkách na webové stránky partnerů (s prolinkem na oficiální stránky stezek).  Přímo v TIC města Kyjova by byli k dispozici veškeré brožury, letáčky, mapy ohledně nových cyklotras. (Stejně tak by to bylo k dispozici i na nově vzniklém IC u Křížku) a také v dalších infocentrech nacházejících se v této oblasti.  TIC města Kyjova má již vybudovanou databázi se stálou klientelou, které by rozesílala informace a aktuality o stezkách (tzv. přímý marketing).  Byly by vytvořeny vlastní webové stránky nových cyklostezek – www.chribskestezky.cz, kde by byli k dispozici veškeré informace, upozornění, aktuality apod.  Propagace prostřednictvím spolupráce s nadací partnerství, která má možnost rozhlasu po celé ČR.


45

 Umístění reklamy do cyklistických časopisů jako je Velo, MTB Free Ride, Cykloservis a také Kam po Česku, TIM, dále do místních časopisů – Hodonínský deník, Kyjovské noviny či televize Slovácko.  Důležitou součástí propagace by bylo vytvoření televizního spotu, který by se šířil prostřednictvím internetu, televize a došlo by k umístění tv spotu i do kin před zahájením filmu.  Každoročně by proběhlo slavnostní otevření Chřibských stezek.  Lobbing – tento mikroregionální produkt by doporučil známý český biker Michael Beran  Reklamní polep na minibuse.  Nedílnou součástí je vytvoření ucelené image spolu s logem a sloganem. Placement (Distribuce) Distribuce znamená, jak a kde se bude produkt prodávat a jakým způsobem se dostane k cílovému zákazníkovi. Nejvhodnější by bylo vytvořené balíčky služeb prodávat prostřednictvím CK Régio a cestovních kanceláří zaměřených na adrenalinové zážitky (www.zažitky.cz). Také samotné Informační centrum v Kyjově by nabízelo jak produkt, tak balíček služeb klientům. People (Lidé) Hlavním segmentem, který by navštěvoval tyto cyklotrasy, by byly sportovně založení lidé. Ti obvykle očekávají plnění svých zvláštních přání týkajících se trénování, běhu, jízdy na koních a dalších sportovních aktivit jako je pěší turistika, cyklistika, kanoistika, horolezectví, rybaření, tenis, stolní tenis, golf či minigolf. Něco se dá realizovat v prostředí ubytovacího objektu, případně v nedalekém sportovním klubu nebo v sousedním městě. Pro tento tržní segment lze rovněž zabezpečit půjčování sportovních potřeb, např. jízdních kol, horských kol, tenisových raket, lyží atd. Lze rovněž zorganizovat hvězdicovité výlety, např. po selských dvorech, farmách, do jiných sportovních zařízení, na sportovní utkání. (Česká zemědělská univerzita v Praze, 2010) Do této oblasti spadají hosté a návštěvníci ale i zaměstnanci podniků a poskytovatelé služeb, u nichž je důležitá kvalifikace a profesionální přístup. Nedílnou součástí je i místní obyvatelstvo, které může, ale také nemusí souhlasit s novým produktem. Je nutné s nimi pracovat trpělivě a vysvětlit jim klady popřípadě zápory, které by se vztahovali k novému produktu. Partnership (Spolupráce) Velice důležitá je spolupráce všech podnikatelských subjektů působících v této oblasti cestovního ruchu. Hlavními subjekty jsou jednoznačně město Kyjov a jeho Informační centrum, které také spolupracuje s organizacemi Cyklisté vítání


46

a Nadací partnerství. Další partneři, kteří by mohli spolupracovat v případě realizace nových cyklotras, jsou následující:  Rychlebské stezky  CzechTourism  Lesy města Kyjova  Veškeré obce v rámci Chřibů a členové sdružení mikroregionu (Bařice-Velké Těšany, Halenkovice, Jankovice, Kostelany, Lubná, Roštín, Vrbka, Žlutava, Ranč Kostelany, Rudolf Jelínek a.s., Kudlovice)  Spolupráce s outdoorovými firmami – Husky, Specialized, Nike, Mates sport, místní cyklosporty → sponzoring  ČEMBA (Česká mountainbiková asociace)  Jihomoravský kraj Packaging (Balíčky) a Program (Programová specifikace)

Penzion Régio *** Kyjov Balíček: Cena: Oblast: Produkt:

Cyklovíkend pro náročné 4090,- Kč/ os. Chřiby, Jižní Morava Prodloužený víkend, 4 dny aktivně strávené jízdou na kole v krásné oblasti Chřibů Ubytování: 2 lůžkové pokoje/apartmán Standard pro dvě osoby s chodbičkou, vlastním sociálním zařízením a kuchyňským koutem Stravování: Vlastní vaření v kuchyňském koutě, rozšířená snídaně kontinentálního typu donášená obsluhou na pokoj v dohodnutý čas Doporučený segment: věkové kategorie 18 – 33 let Program: 1. den:  Příjezd do 13:00 hod. + ubytování  14:00 odjezd cyklobusem – absolvování lehkého okruhu, předpokládaný návrat v 18:00 hod.  Od 18:00 osobní volno, večeře v penzionu, možnost navštívení wellness, baru, vinného sklípku 2. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 odjezd cyklobusem – absolvování těžkého okruhu, oběd v pohostinství na trase, předpokládaný návrat v cca 17:00 – 18:00 hod., večeře v penzionu, osobní volno (doporučení navštívění Pizzerie, Club 596, Caffé Bar 99)


47

3. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 odjezd cyklobusem – absolvování středního okruhu, předpokládaný návrat cca mezi 15:00 – 16:00 hodinou, možnost občerstvení na trase  16:30 prohlídka města Kyjova s průvodcem  19:00 bikerská show (ukázka mountainbikových technik, možnost vyzkoušení si) + občerstvení 4. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 prohlídka pivovaru s ochutnávkou a obědem  12:00 – 13:00 odhlášení, odjezd Balíček obsahuje:  3 noci v penzionu Régio ***  3x snídaně na pokoj  Wi-Fi pokrytí  Wellness (sauna, whirpool)  Transfery minibusem  Uschování kol  Prohlídka Kyjova s průvodcem  Bikerská show + občerstvení  Vstup do pivovaru + ochutnávka + oběd  Parkování na hlídaném parkovišti

Penzion Malovaný *** Osvětimany Balíček: Cena: Oblast: Produkt:

Cyklobalíček pro milovníky cykloturistiky 3 700,- Kč/ os. Chřiby, Jižní Morava Prodloužený víkend, 4 dny aktivně strávené jízdou na kole v krásné oblasti Chřibů Ubytování: 2 – 4 lůžkové pokoje s možností přistýlky a vlastním sociálním zařízením Stravování: 3x polopenze Doporučený segment: věkové kategorie 34 - 50 let Program: 1. den:  Příjezd do 13:00 hod. + ubytování,  14:00 odjezd cyklobusem – absolvování lehkého okruhu, předpokládaný návrat v 18:00 hod.  Od 18:00 osobní volno, večeře v penzionu, možnost navštívení wellness, hospody na Srubu, pronájem tenisových kurtů, fotbalového hřiště


48

2. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 odjezd cyklobusem – absolvování středního okruhu, oběd v pohostinství na trase, předpokládaný návrat v cca 17:00 – 18:00 hod., v Kyjově zastávka – prohlídka města s průvodcem  Večeře v penzionu, osobní volno 3. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 - možnost výběru o cyklobusem – těžký okruh o pěší výlet z Buchlovic na Velehrad (cca 10 km), tam i zpět cyklobusem  večer večeře, osobní volno, možnost využití wellness 4. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 odhlášení, odjezd Balíček obsahuje:  3 noci v penzionu Malovaný ***  3x polopenze  Wi-Fi pokrytí  Wellness (sauna, vířivka)  Transfery minibusem  Uschování kol  2 hodiny pronájem tenisového kurtu  Prohlídka Kyjova s průvodcem  Parkování na hlídaném parkovišti

Hotel Bukovanský mlýn *** Bukovany u Kyjova Balíček: Cena: Oblast: Produkt:

Cyklobalíček pro nadšence cykloturistiky 5 250,- Kč/ os. Chřiby, Jižní Morava Prodloužený víkend, 4 dny strávené pohodovou jízdou na kole v krásné oblasti Chřibů Ubytování: 2 – 4 lůžkové pokoje s možností přistýlky a vlastním sociálním zařízením Stravování: 3x polopenze Doporučený segment: věkové kategorie 50 + let


49

Program: 1. den:  Příjezd do 13:00 hod. + ubytování,  14:00 odjezd cyklobusem – absolvování lehkého okruhu, předpokládaný návrat v 18:00 hod.  Od 18:00 osobní volno, večeře v hotelu 2. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 odjezd cyklobusem – absolvování středního okruhu, oběd v pohostinství na trase, předpokládaný návrat cca v 18:00 hod.  Večeře v hotelu, večer u Cimbálu 3. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 – výlet na kole s lehkou zátěží po silnici s nízkým provozem a cyklostezkou do Milotic (Zámek, zahrady, Náklo) -> Ratíškovice (celkem 18 km) – zde projížďka drezínou, zpět na kole/cyklobusem  večer večeře v hotelu, osobní volno, možnost využití minigolfu, stolního tenisu, projížďce na koních apod. 4. den:  7:00 – 9:00 snídaně  9:30 cyklobusem do Kyjova, prohlídka města s průvodcem  do 13:00 odhlášení, odjezd Balíček obsahuje:  3 noci v hotelu Bukovanský mlýn ***  3x polopenze  Wi-Fi pokrytí  Wellness (sauna, vířivka), sportovní využití  Transfery minibusem  Uschování kol  Přístup do bazénu  Večer u cimbálu  Prohlídka Kyjova s průvodcem  Vstup na vyhlídku větrného mlýnu  Vstup – drezína Ratiškovice  Parkování na hlídaném parkovišti

Zpětná vazba TIC města Kyjova

50

7 Zpětná vazba TIC města Kyjova Názor pracovníka v cestovním ruchu na produkt Chřibské stezky: „Vytvoření nového produktu v oblasti cykloturistiky jednoznačně vítám, neboť přispěje k dalšímu rozvoji cykloturistiky na Kyjovsku, pro kterou má tato oblast velmi dobré předpoklady. Cykloturistika na Kyjovsku se v současné době již rozvíjí (vznik nových cyklostezek, cyklistické značení, rozvoj služeb pro cykloturisty apod.), avšak stále nedosahuje evropských standardů. Chybí zde jakási ucelenost, návaznost, jednotná strategie v této oblasti, která by turistům jasně řekla, proč právě navštívit Kyjovsko a proč právě zde se věnovat cykloturistice. O to více vítám produkt Chřibské stezky, který by byl "bratrem" úspěšných Rychlebských stezek. Tomuto produktu fandím jednak proto, že by přinesl to, o čem jsem hovořila v předchozím odstavci, tedy komplexní produkt pro návštěvníka. Tím by přispěl k rozvoji cykloturistiky a v obecné šiří k rozvoji celého cestovního ruchu na Kyjovsku. Dalším kladným aspektem pro vytvoření a realizaci Chřibských stezek je využití obrovského potenciálu oblasti Chřibů, který je doposud nevyužit. Tato zajímává oblast je jako stvořená pro takovýto produkt nejenže nabízí vhodný terén pro tento druh cyklistiky, ale současně v sobě ukrývá jakési tajemno, které může s adrenalinovou jízdou tvořit jedinečný zážitek. Obrovským plusem je pak to, že se jedná o využití Chřibů šetrným způsobem. Domnívám se, že realizace Chřibských stezek v současné době je více než vhodná, neboť takovéto produkty nyní "frčí", jsou moderní a populární, mohou tak přilákat spoustu návštěvníků, především mladé lidi (lze předpokládat, že s největší pravděpodobností to budou nejčastější návštěvníci) a rozšířit tak stávající nabídku produktů na Kyjovsku. Co se týče vlivu vytvoření produktu Chřibské stezky na rozvoj cyklozázemí Informačního centra města Kyjova, přínos vidím především v možnosti půjčování horských kol, čímž by se jednak rozšířila nabídka služeb IC, a jednak by se zvedlo celkově povědomí o cyklozázemí“.

Závěr

8

51

Závěr

V dnešní době se cestovní ruch stává nejenom neodmyslitelnou součástí životního stylu a potřeb lidí, ale také je stále významnějším a nepostradatelnějším jevem české ekonomiky. Je mnohostranným odvětvím národního hospodářství, které přináší naší společnosti v mnoha směrech značnou přidanou hodnotu. Cestovní ruchu nabízí pracovní příležitosti v kvalifikovaných profesích. Cestovní ruch na sebe nabaluje mnoho dalších činností, je schopen zaměstnat drobné místní provozovny všeho druhu. Oživuje kulturní, historické, technické či přírodní atraktivity. (Ryglová, 2009) Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření jsem dospěla k závěru, že oblast Chřibů je navštěvována respondenty velmi často, avšak vybudování nových cyklotras by uvítali. Protože Chřiby disponují terénními podmínkami pro tento typ sportu, byla by veliká škoda tohoto potenciálu nevyužít. Dotazníky jsem umístila především do TIC města Kyjova, které provozuje cyklozázemí a dále do cykloprodejen a cykloservisů v místě a okolí, protože právě zde je největší koncentrace nadšenců cykloturistiky. Návrh na vybudování Chřibských stezek a veškerých služeb v rámci nich respondenti hodnotili velice kladně. Někteří se dokonce dotazovali, zda se jedná o skutečný plán nebo čistě jen teoretický návrh. Proto jsem rozhodla předložit návrh na vybudování Chřibských stezek po předchozí analýze této problematiky. Díky spolupráci Informačního centra Kyjova my byly poskytnuty interní materiály, díky kterým jsem zjistila údaje o návštěvnosti cyklozázemí a také společně s referentkou tohoto Infomačního centra mi byly sděleny cíle a vize, kterých by chtěli dosáhnout v rámci většího povědomí. Myslím si, že nový produkt by se stal dalším lákadlem pro návštěvníky nejen Jihomoravského kraje ale celé republiky případně i zahraničních návštěvníků. Kromě těchto vybudovaných cyklotras se součástí návrhu stala i nabídka cyklistických balíčků, které jsou určeny pro různé cílové skupiny. Tyto balíčky přesně odpovídají jejich potřebám, které by uspokojili jejich přání a očekávání. Byl zvolen balíček pro věkovou kategorii 18 – 33, 34 – 50 a 51 +. Tyto balíčky se od sebe liší typem ubytování, stravováním a celkovými aktivitami a doplňkovými službami, tak aby vyhovovaly každé věkové kategorii, ať už se jedná o náročnost tras nebo další doplňkové aktivity v rámci balíčku. Velice důležitá je další spolupráce všech podnikatelských subjektů zahrnutých do tohoto návrhu tak, aby došlo k vytvoření řádné propagace a přilákali tak do regionu Kyjovska a oblasti Chřibů další návštěvníky, kteří se budou i nadále rádi vracet.

Závěr

52

Mým vlastním přínosem této práce je tedy rozšíření možnosti cykloturistiky v oblasti Chřibů, díky kterému by došlo k většímu povědomí o této oblasti, k většímu povědomí o cyklozázemí TIC Kyjova a zvýšení jeho návštěvnosti. Také by vznikly možnosti pro další pracovní příležitosti a snížila by se tak nezaměstnanost na Kyjovsku.

Literatura

53

9 Literatura CZECH TOURISM. Aktuální zprávy/archiv ke stažení – Souhrnná etapová zpráva (Léto 2013) [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/ res/leto2013/MonitoringDCR_Souhrnna-etapova-zprava_Leto-2013_CZ.pdf DEMČÁK, M. Jak správně vytvořit dotazník. Www.vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/tipy/jak-spravne-sestavitdotaznik/ DAT, S. R. O. Marketingová studie cestovního ruchu regionu Kyjovsko, návrhová část: Kyjovsko. Město Kyjov [online]. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.mestokyjov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=7843&id _dokumenty=3153 GEOPORTAL PRAHA: Co je GIS?. [online]. 2011. vyd. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.geoportalpraha.cz/cs/clanek/11/mapyonline#.Us6xy_TuLd4 HRABEC, Jaroslav, František MIKULA a Karel STRATIL. Chřiby: turistický průvodce. Uherské Hradiště: Tiskárna LVPrint, 1998, 232 s. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. MACHALOVÁ, J. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 141 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 97880-7179-463-9. MAPY. [online]. [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://mapy.cz/ MORISSON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1995. 523 s. ISNB: 80-85605-90-2. PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací. Grada Publishing, a.s., Praha 2011. ISNB 978-80-247-3749-2.

Literatura

54

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978807-4180-286. STÁVKOVÁ, J. – DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004, 189 s. ISBN 80-7157-795-2. TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA KYJOVA. Návštěvnost a příjmy cyklozázemí v letech 2009 - 2013. 4. zar 2013. Kyjov, 2013. Nepublikováno. VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. v Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337. VENKOVSKÁ TURISTIKA: (příručka pro provozovatele objektů venkovské turistiky). Vyd. 1. Praha: [Česká zemědělská univerzita v Praze], 2010, 138 s. ISBN 978-80213-2163-2. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7. WAHLA, Arnošt. Obecná geografie cestovního ruchu. 2., nezměn. vyd. v Brně: Mendelova univerzita, 2011, 103 s. ISBN 978-80-7375-497-6.

Přílohy

55

10 Přílohy DOTAZNÍK Vážení respondenti, jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Touto cestou bych Vás chtěla poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, který využiju jako podklad k mé závěrečné bakalářské práci s názvem Význam Informačního centra a cyklozázemí pro rozvoj cykloturistiky v oblasti Chřibů. v návrhu mé bakalářské práce se jedná o vybudování nových adrenalinových cyklotras s lehkou, střední a těžkou úrovní zátěže v oblasti Chřibů. Dotazník je anonymní. Vaše odpovědi budou sloužit pouze pro účely mé práce jako zdroj informací. Odpovědi jednoduše zakroužkujte anebo pár slovy vepište. Dotazník je krátký, takže Vám zabere 5 minut. Děkuji Vám za Vaši ochotu. Barbora Křižková 1. Kolo nejvíce využíváte pro jízdu o Do zaměstnání/do školy o Během dovolené o V rámci volného času o Jiné (prosím uveďte)…………………………………………………………………………. 2. Když se rozhodnete strávit svůj čas v oblasti Chřibů, co je hlavním důvodem Vaší návštěvy? o Turistika o Cykloturistika o Přírodní památky o Historické památky o Jiný (uveďte jaký)……………………………………………………………………………….................... 3. Využíváte cyklistické trasy v oblasti Chřibů? o Ano, využívám je pravidelně o Ano, využívám je občas o Ano, ale příliš mě to nenadchlo o Ne 4. Jaký druh ubytovacího zařízení preferujete? o Hotel, penzion o Chata, chalupa o Stan, kemp o Jiné

Přílohy

56

5. Jaký druh stravování nejčastěji využíváte při cyklovýletě? o Restaurace, pohostinství o Vlastní jídlo o Jiné 6. Na kole preferujete o Krátká vyjížďka (1 – 2 hodiny) o Půldenní výlet o Celodenní výlet o Dálkové trasy (2 a více dnů) o Jiné 7. Z jakého zdroje čerpáte v případě hledání informací o trase/ k orientaci na cyklovýletě? o Podrobnou tištěnou cykloturistickou mapu o Mapové informační tabule, cykloznačení o GPS navigaci o Žádné pomůcky o Jiné pomůcky (uveďte jaké)……………………………………………………………….. 8. Jakou cestu byste si vybrali, pokud byste měli možnost výběru? o Nezpevněná cesta s obtížnějším terénem a stylem jízdy o Cyklostezka o Silnice (s nízkým silničním provozem) o Kombinace předchozích možností 9. Pokud by došlo k vybudování nových adrenalinových cyklotras v oblasti Chřibů, uvítali byste v místě cyklotras informační centrum s cykloservisem? o Ano o Ne 10. Pokud je pro Vás oblast Chřibů vzdálenější destinací uvítali byste zde cyklobus, který by Vás přepravil k nově vybudovaným cyklotrasám? (Cyklobus by svážel cykloturisty jen z předem určených míst) o Ano o Nevím o Ne 11. Využili byste v případě nově vybudovaných cyklotras nabídku cykloturistického balíčku? (souhrn ubytovacích, stravovacích a dalších služeb) o Ano o Neumím posoudit o Ne

Přílohy

57

12. Navštívili jste někdy Turistické informační centrum v Kyjově? o Ano o Ne o Nevím o něm 13. Víte, že Turistické informační centrum v Kyjově provozuje půjčovnu a úschovnu kol (tzv. cyklozázemí)? o Ano o Ne 14. Uvítali byste, kdyby TIC v Kyjově zavedlo i půjčování speciálních horských kol pro adrenalinové sjezdy na nově vybudovaných cyklotrasách v Chřibech? o Ano o Ne 15. Jaké je Vaše pohlaví? o Muž o Žena 16. Ve kterém kraji bydlíte? o Jihomoravský o Zlínský o Vysočina o Olomoucký o Jiný (uveďte jaký) …………………………………………………………………………….. 17. Kolik máte let? o < 25 let o 18 – 25 o 26– 33 o 34 – 41 o 42 – 50 o 51 a více 18. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o Základní o Střední bez maturity/vyučen(a) o Střední s maturitou o Vyšší odborné o Vysokoškolské

Ještě jednou Vám děkuji za vyplnění mého dotazníku. Barbora Křižková.

Přílohy

MAPOVÝ VÝSTUP

Obrázek 15: Trasy Zdroj: ArcGis, 2014

58

Význam informačního centra a cyklozázemí pro rozvoj cykloturistiky v oblasti Chřibů

Recommend Documents