Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Vývoj a klasifikace platebních karet – nové trendy Diplomová práce
Autor:
Bc.Marcela Dědková Finance, Finanční obchody
Vedoucí práce:
Doc.PhDr.Mária Jánešová, CSc.
Praha
leden 2009
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a zmíněných materiálů. V Černčicích dne 31.1.2009
Marcela Dědková
2
Poděkování: Děkuji Doc. PhDr. Márii Jánešové, CSc. za cenné připomínky, rady a odborné vedení, protoţe toto vše přispělo ke zvýšení kvality této práce.
3
Anotace Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozvoje nových trendů v oblasti trhu s platebními kartami v České republice i v celosvětovém kontextu. Klade si za cíl zhodnotit vývoj posledního období na kartovém trhu a upozornit na praktické vyuţití nových technologií a sluţeb, které jsou s platebními kartami spojeny. Současně se však také zaměřuje na pokroky a trendy v oblasti bezpečnosti platebních karet a jejich pouţití spojené s těmito technologiemi. V úvodní kapitole jsou charakterizovány počátky vzniku platebních karet a jejich vývoj aţ k současnému stavu na kartovém trhu. Dále je zde také uveden popis a rozdělení základních kartových produktů na současném trhu, který je nutný pro kontinuální návaznost a rozbor sluţeb nově vázaných na současné karty nebo nových technologií. Druhá kapitola je věnována výše zmiňovaným novinkám v oblasti sluţeb, nabízených k platebním kartám a také novým technologiím, které nastupují v současnosti do praxe a popisu jejich praktického vyuţití pro drţitele karty včetně stručného zhodnocení. Třetí část diplomové práce obsahuje popis a hodnocení nejvýraznějšího nového produktu v oblasti bankovních platebních karet na českém trhu, dále pak jeho porovnání se standardní nabídkou ostatních bankovních ústavů, včetně zhodnocení přínosu pro uţivatele oproti předchozí nabídce. Poslední kapitola je výpovědí o vývoji a současném náhledu na bezpečnost vyuţívání platebních karet včetně nastínění nejnovějších trendů v oblasti bezpečnosti. Závěr stručně shrnuje celkové poznatky z jednotlivých částí práce.
4
Annotation This diploma thesis deals with new trends on the payment-card market in the Czech Republic in the context of the worldwide development. The thesis objectives are to show new tendencies and to point out the practical usage of the latest technologies which are connected with payment cards. At the same time it concentrates on progress in payment-card security. The first chapter describes the payment-card development from the very beginning to the present state. Further on it deals with the payment-card categories to be met on current market. This is necessary to explain the new kinds of services connected with modern cards and the latest technologies. The second chapter is devoted to the above-mentioned innovations in the sphere of up-and –coming services which goes with modern payment cards as well as with technologies appearing nowadays. It points out their practical usage for card holders including their acknowledgement. The third chapter contains description and evaluation of the latest and the most distinctive payment-card product on Czech market and shows the benefits for card holders. The product has been compared with the standard offer of other bank institutions. The last chapter gives the perspectives of payment-card security and outlines the latest trends in this field. The conclusion summarizes the findings from the individual chapters.
5
Úvod ........................................................................................................................................... 8 1. Pohled na vývoj platebních karet za minulé období ............................................................... 9 1.1 Vznik platebních karet ................................................................................................................... 9 1.1.1 Nebankovní platební karty .................................................................................................................. 10 1.1.2 Bankovní platební karty ...................................................................................................................... 12
1.2 Vývoj platebních karet ................................................................................................................. 14 1.2.1 Vývoj platebních karet na území ČR .................................................................................................. 16
1.3 Vyuţití platebních karet ............................................................................................................... 20 1.3.1 Rozdělení dle územního pouţití .......................................................................................................... 20 1.3.2 Rozdělení dle uţivatele, kterému jsou karty určeny............................................................................ 21 1.3.3 Rozdělení dle způsobu zúčtování ........................................................................................................ 21 1.3.4 Rozdělení dle provedení...................................................................................................................... 23 1.3.5 Rozdělení dle technologie záznamu .................................................................................................... 24
1.4 Současný svět platebních karet .................................................................................................... 27
2. Novinky v oblasti platebních karet a jejich konkrétní vyuţití .............................................. 29 2.1 Bezkontaktní platební karty ......................................................................................................... 29 2.1.1 Bezkontaktní karty MasterCard PayPass ............................................................................................ 32 2.1.2 Bezkontaktní platební karty Visa payWave ........................................................................................ 35 2.1.3 Bezkontaktní karty ve sluţbách .......................................................................................................... 36
2.2 Předplacené karty ......................................................................................................................... 46 2.3 Nové sluţby doplňující základní funkce platební karty ............................................................... 51 2.3.1 Směry v designu karet ......................................................................................................................... 51 2.3.2 Přidaná hodnota nově poskytovaných sluţeb...................................................................................... 53 2.3.3 Sluţby MasterCard Money Send a VISA Money Transfer ................................................................. 58
3. Nejnovější produkt na českém trhu – Chytrá karta .............................................................. 59 3.1 Proces uvedení nového kartového produktu na trh ...................................................................... 60 3.2 Projekt Chytrá karta České spořitelny v bankovní praxi ............................................................. 64 3.3 Kreditní karty v České spořitelně................................................................................................. 65 3.3.1 Vývoj kreditních karet v portfoliu ČS, aţ k dnešní Chytré kartě ........................................................ 66
3.4 Chytrá karta České spořitelny ...................................................................................................... 69 3.4.1 Základní parametry karty: ................................................................................................................... 69 3.4.2 Základní nabídka sluţeb zdarma ......................................................................................................... 71 3.4.3 Individuální moţnost výběru ze sedmi volitelných sluţeb k Chytré kartě .......................................... 73 3.4.4 Tři dokoupitelné sluţby k Chytré kartě ............................................................................................... 77 3.4.5 Volitelný vzhled karty......................................................................................................................... 80
3.5 Porovnání sluţeb Chytré karty s konkurenčními kartami na trhu ................................................ 82 3.6 Přínos Chytré karty pro klienta .................................................................................................... 85
4. Nové trendy ochrany karet ................................................................................................... 89 4.1 Podvody páchané oprávněným drţitelem karty ........................................................................... 90 4.2 Podvody páchané obchodním místem.......................................................................................... 92 4.3 Podvody páchané cizím subjektem .............................................................................................. 93 4.4 Ochranné prvky platebních karet ................................................................................................. 97 4.5 Čipová technologie - fenomén současnosti a trend v bezpečnosti do budoucna ......................... 99 4.5.1 Druhy čipových karet ........................................................................................................................ 102 4.5.2 Důvody zavedení čipových karet v bankovnictví ............................................................................. 105
4.6 Ochrana proti zneuţívání plateb bez přítomnosti karty ............................................................. 106 4.6.1 Virtuální karta (e-Card)..................................................................................................................... 107 4.6.2 Předplacené karty pro internetové platby .......................................................................................... 107 4.6.3 Hardwarová a softwarová řešení k ochraně plateb bez přítomnosti karty ......................................... 109 4.6.4 Alternativní platební systémy(APS) ................................................................................................. 113
4.7 Biometrie v ochraně karet .......................................................................................................... 115
Závěr ....................................................................................................................................... 118 Seznam literatury a pramenů .................................................................................................. 122 Seznam příloh na elektronickém nosiči .................................................................................. 125
6
Seznam tabulek ....................................................................................................................... 125 Seznam schémat ..................................................................................................................... 126 Seznam grafů .......................................................................................................................... 126 Seznam obrázků...................................................................................................................... 126
7
Úvod Cílem diplomové práce je v návaznosti na bakalářskou práci zhodnotit vývoj a směřování v oblasti současných platebních karet, a to celosvětově i v České republice. Dále si práce klade za cíl upozornit na nový moderní produkt na českém trhu platebních karet a také zhodnotit moţná rizika, spojená s uţíváním platebních karet a nejnovější zkušenosti a poznatky, které lze aplikovat na ochranu drţitelů, i vydavatelů platebních karet.
Práce bude rozdělena do čtyř základních kapitol. V první kapitole se věnuji nejstarší historii vzniku platebních karet, jejich vývoji a vyuţití, a to z důvodu kontinuální návaznosti pro pochopení nejnovějšího vývoje na trhu. Ve druhé kapitole se zaměřím na nejčerstvější novinky ve sluţbách a technologiích, spojených s platebními kartami a zhodnotím jejich praktické vyuţití. Třetí část věnuji inovačnímu produktu na českém trhu ,,Chytré kartě České spořitelny“, která v sobě spojuje většinu nových trendů v oblasti platebních karet, o kterých je pojednáno ve druhé části práce. Čtvrtou částí, věnovanou bezpečnosti platebních karet, obrátím pozornost k rizikům spojeným s uţíváním platebních karet a také způsobům, jak platební karty ochránit před zneuţitím nepovolanými osobami a subjekty, také k novým trendům vznikajícím v poslední době v souvislosti s pokrokem v oblasti technologií ochrany platebních karet.
V závěru práce budou zjištěné a analyzované skutečnosti z celé práce sumarizovány a zhodnoceny.
8
1. Pohled na vývoj platebních karet za minulé období Práce je ve své podstatě hlavně věnována aktuálním novinkám v oblasti platebních karet. Přesto však nelze historii vzniku a vývoje tohoto produktu zcela pominout, protoţe na pozadí historického kontextu je teprve moţné do hloubky pochopit současné trendy. Bez základní informovanosti o současné aktuální nabídce platebních karet pro běţné uţivatele nelze zhodnotit směřování celého odvětví . Celá historie lidstva je spojena s hledáním způsobů, jak si ulehčit směnu statků a sluţeb a placení učinit bezpečnějším. Přes různé formy „peněz“, ať jiţ to byla směna za zlato, sůl či jiné komodity, se vyvinul platební systém mincí a následně bankovek. Jak postupoval vývoj, se vznikem dalších moţností pro lidstvo vznikaly také nové potřeby a současně s tím ruku v ruce byly vytvářeny podmínky pro nové způsoby úhrady. Proto se vyvinul, a to bez nadsázky, „ fenomén dnešní doby“ zvaný platební karta. Platební karty jsou dnes moderním platebním instrumentem, bez kterého si my, klienti, zákazníci, obchodníci, poskytovatelé sluţeb a bankéři jiţ nedokáţeme svůj ţivot představit. Jak však tento velmi pohodlný, oblíbený a hojně vyuţívaný bezhotovostní platební prostředek vznikl?
1.1 Vznik platebních karet Je málo známé, ţe počátky systému úhrady pomocí platebních karet sahají hluboko do minulosti , dle některých historiků prý podobný systém úhrady, na kterém fungují platební karty, vyuţívali jiţ naši předkové v době křiţáckých výprav. Ovšem oficiálně jsou za předchůdce platebních karet povaţovány úvěrové mince nebo známky (metal charge coins, metal credit tokens), které obchodníci zavedli jiţ v roce 1870. První karty z papíru začala vydávat společnost American Express Western Union a slouţily k prokázání nároku na slevy a bezplatné sluţby. Tady se většina historiků shoduje, ţe za zcela první platební kartu, dostupnou širší veřejnosti, můţeme povaţovat kovovou kartu, kterou pro své věrné zákazníky vydala zdarma společnost Western Union Telegraph Company v roce 1914. Byla to karta umoţňující platby za sluţby v síti poboček této společnosti. Karta byla vyrobena z plechu, a proto byla nazývána „metal money“. Drţitel kartu předloţil u pobočky společnosti a podepsal účet. Úhradu svých nákupů
9
prováděl jednou měsíčně na základě vystaveného měsíčního účtu buď převodem nebo šekovou platbou.1 Společnost Western Union Telegraph Company chtěla touto věrnostní kartou přimět své zákazníky , aby častěji vyuţívali jejích sluţeb. V roce 1915 byl vyřešen i problém, jak rychle a věrohodně provést záznam o transakci. Americká firma Addressograph vyrobila první mechanické snímače – imprintery . Právě pro jednoduchost pouţití, punc novoty a pokroku se stala tato novinka vyhledávanou nejen u telefonních a telegrafních společností , ale brzy se platební karty podobného typu staly oblíbeným prostředkem v konkurenčním boji na trhu i u jiných, hlavně obchodních a ţelezničních společností, které je začaly svým klientům nabízet. Slibný rozvoj věrnostních platebních karet však přibrzdila 2. světová válka a také zákaz americké vlády pouţívání platebních karet k poskytování spotřebních úvěrů, aby nebyly vázány prostředky potřebné pro vedení války. Po zrušení tohoto omezení v roce 1946 nastoupily platební karty svoji cestu rozvoje jiţ v plné síle a jejich vývoj se začal ubírat od jen věrnostních karet jednotlivých společností, u kterých bylo nevýhodou jejich omezené pouţití a zákazníci většinou vlastnili i velké mnoţství takovýchto věrnostních karet, ke kartám univerzálně pouţitelným.
1.1.1 Nebankovní platební karty Tento základní poţadavek zákazníků „univerzální pouţití“ uspokojila aţ společnost Diners Club International založená v roce 1950, která vydala první univerzální platební kartu, pouţitelnou na více obchodních místech.Zakladateli této společnosti byli Robert McNamara a Ralph Schneider. Po prvním roce působení společnost vydala více neţ 10 000 karet a tyto karty byly přijímány ve Spojených státech a Kanadě. Klubová úvěrová karta se tak stala prvním platebním prostředkem s univerzálním a mezinárodním pouţitím.
1
Juřík P. Encyklopedie platebních karet, Grada 2003.
10
Obr.1 První univerzální platební prostředek na světě - kreditní karta vydaná v roce 1951
Zdroj:Juřík P. Encyklopedie platebních karet 2003¨
Jinou nebankovní finanční společností vydávající platební karty byla společnost
American Express Tato americká nebankovní finanční společnost a také cestovní kancelář, zaloţená jiţ v roce 1841, vstoupila na trh s platebními kartami v roce 1958. V té době jiţ běţně vyuţívala pro své obchody poštovní poukázky Money Order a také cestovní šeky. Platební kartu povaţovala za nový zajímavý prostředek rozšíření sluţeb své společnosti. Nejprve jednala o odkoupení společnosti Diners Club International, ale po neúspěšných jednáních zvolila cestu vydání vlastní platební karty. Postupným skupováním klubů Gourment Club International a Travel Club získala významný počet nových klientů, a protoţe vlastnila rozsáhlou celosvětovou síť cestovních kanceláří, její klienti získali bezkonkurenční moţnost bezhotovostních plateb po celém světě. Společnost nadále úspěšně rostla a v současnosti je American Express třetím nejvýznamnějším mezinárodním kartovým systémem.
11
Další významnou společností, vydávající nebankovní karty, která vznikla v Japonsku, se
stala
JCB - Japan Credit Bureau
Společnost Japan Credit Bureau zaloţila v roce 1961 japonská Sanwa Bank, která si za vzor při zakládání společnosti vzala American Express. V té době japonské zákony nedovolovaly bankám vydávat platební karty přímo. Cílem bylo nabídnout japonským zákazníkům alternativu k cizím platebním kartám. Nově vzniklá společnost se nejdříve zaměřila na japonský trh, který rychle ovládla a získala zde 50% podíl. Následně po uvolnění zákonů v Japonsku v roce 2001 uzavřela dohodu s American Express a její karty začaly být vydávány po celém světě. Rychle zahájila převod svých produktů na čipovou technologii. V roce 2003 měla vydáno 10 milionů čipových karet a do konce roku 2006 naplánovala převod všech svých platebních karet na čip. V její nabídce jsou i další produkty. Významnou nebankovní společností , která vznikla v Evropě a začala vydávat platební karty, je i firma Cetelem, zaloţená v roce 1953 v Paříţi. Je součástí finanční skupiny BNPParis a od roku 1997 působí také v České republice.
1.1.2 Bankovní platební karty Bankovní společnosti se o platební karty začaly zajímat jiţ koncem 40. let, ale první karty byly určeny jen k placení a klienti nečerpali ţádný úvěr. První úvěrovou kartou skutečně označovanou jako „bankovní platební karta“ vydala aţ The Franklin National Bank z New Yorku v roce 1951. Karta byla vydávána pouze důvěryhodným klientům a ti museli své nákupy uhradit do 30, 60 nebo 90 dnů. Obchodníci, kteří přijímali tyto platební karty, hradili bance poplatek za provedení platby. Postupně začalo tuto kartu vydávat několik dalších bank, které očekávaly od nového produktu zisk. Zpočátku však bankovní karty byly ztrátové, a proto více neţ polovina bank od jejich vydávání upustila. Příčinou tohoto prvního nezdaru v oblasti bankovních platebních karet byl, kromě jiného, nedostatečně zvládnutý marketing platebních karet. Banky nevyškolily klienty a obchodníky, proč a jak uţívat jejich karty, a také zajistili příliš málo obchodních míst, které tyto karty přijímaly.
12
Přesto si však Bank of America nechala zpracovat podrobný průzkum trhu a na základě této analýzy přistoupila v roce 1958 k pilotnímu projektu vydávání skutečné kreditní karty s úrokovou sazbou 1,5% a s flexibilním splácením. Přes počáteční problémy s kreditním rizikem získala přes 900 obchodníků a vydala 3400 karet. Většina zákazníků si placení kartou oblíbila a také obchodníci zjistili, ţe je pro ně výhodnější přijímat platební karty banky, která poskytuje úvěr a odvádět jí za to jen smluvený poplatek, oproti poskytování vlastního obchodního úvěru a tak nést riziko nesplácení sám. V prvních třech letech byl projekt Bank of America ztrátový a potýkal se s mnoha problémy. Úvěrové ztráty dosáhly aţ 22%. Důvodem toho byla masová nabídka kreditních karet všem klientům bez dostatečného prověření důvěryhodnosti a bonity a současně také podobně nekontrolovaný výběr obchodních partnerů. Banka však vytrvala. Díky radikálním změnám v postupech a důraznějšímu vymáhání pohledávek nakonec po třech letech začal být projekt úspěšný. Po vzoru projektu Bank of America začaly i další konkurenční banky rozvíjet své kartové programy. Nejprve se potýkaly s podobnými problémy, protoţe zvolili opět cestu masové nabídky kreditních karet bez dostatečného prověření, komu karty vydávají. Banky zasílaly stovky nevyţádaných karet a to vedlo k jejich velkému zneuţívání. Ztráty byly ohromné. Následně se z neudrţitelného vývoje poučily, upravily své postupy a začaly se sdruţovat do asociací, jejichţ úkolem bylo zabezpečovat mezibankovní zúčtování transakcí platebními kartami. Tak vznikly dvě asociace v USA Western States Bankcard Associaton, která zavedla název pro své karty „Master Charge“ a bankovní asociace Interbank Card Association, která obchodní značku
Marster Charge následně odkoupila. Obě asociace se spojily
a vzniklá společnost Interbank Card Association se stala předchůdcem dnešní asociace MasterCard, ke které se následně připojili i další zahraniční banky .
Na výše uvedené skutečnosti reagovala Bank of America nabídkou svého kartového programu zbývajícím bankám, které se do zmíněných asociací nepřidaly. Banky se sice přidaly k Bank of America, ale postupně vyvíjely tlak na větší nezávislost tohoto systému, obdobně jako tomu bylo i v Interbank Card Asociation a výsledkem bylo oddělení operací
13
s platebními kartami od Bank of America
a vznik dvou sdruţení, která v 70. letech
minulého století přijala názvy
VISA USA a VISA International. V roce 1969 vydávala platební karty některého z obou systémů většina amerických bank a bylo vydáno jiţ okolo 50 milionů bankovních karet.2 V Evropě sledovali velké ztráty z kartových programů, probíhajících v Americe, s nedůvěrou. Postupně ale začaly i evropské banky karty vydávat. Průkopníkem byla Francie a Velká Británie. První plastová identifikační karta byla vydána ve Velké Británii jako záruční šeková karta v roce 1965. V témţe roce Westminster Bank, která nabídla ve spolupráci s Diners Club International svým klientům kartu Charge Card. O rok později jako první neamerická banka koupila Barclays Bank licenci od Bank Americard. Poučena z chyb svých předchůdců věnovala velkou pozornost marketingu a vývoji. Do 1 roku vydala milion karet a jako první na světě zavedla ve Velké Británii bankomaty v roce 1967. Postupně se americké Bank Americard podařilo proniknout i do dalších evropských zemí. Úspěch karet v Americe i v jednotlivých zemích Evropy inspiroval evropské bankovní domy k zaloţení vlastní asociace Eurocard International se sídlem v Bruselu. Následně tato asociace v roce 1969 uzavřela strategické partnerství v americkou asociací ICA(Master Card) a spolu uvedly na trh první globálně platnou debetní kartu Maestro. V roce 1992 se Eurocard International spojuje se společností EuroCheque a vzniká EUROPEY International a následně v roce 2003 dokončuje své připojení k MasterCard a nová společnost pro Evropu je nazvána MasterCard Europe3.
1.2 Vývoj platebních karet I kdyţ první platební karty byly jen papírové či plechové, následný vývoj v oblasti technologií umoţnil vznik moderních forem platebních karet za pouţití nových materiálů. Plastovou kartu poprvé vydala společnost American Express v roce 1959. Na kartě bylo uvedeno jméno, adresa a platnost karty spolu s podpisovým prouţkem drţitele na přední straně. Tato karta umoţňovala pouţití v mechanických snímacích zařízeních, zvaných 2 3
Juřík P.Svět platebních a identifikačních karet Grada 2001. Juřík P. Platební karty velká encyklopedie 1870-2006,Grada 2006.
14
imprinter. Karta nebyla v této době ještě opatřena elektronickým prouţkem, který známe dnes. Objevení moţnosti vyuţití elektronického prouţku v polovině 70. let umoţnilo bankám nabídnout další sluţbu k platební kartě, a to moţnost výběru hotovosti z bankomatu a platebního terminálu, a tím rozšířit škálu sluţeb a zvýšit atraktivnost karet pro klienty. Banky tedy začaly budovat síť bankomatů a platebních terminálů. Zpočátku se jednalo o bankomaty off-line, tedy nespojené se zúčtovacím centrem. I kdyţ v této době jiţ klienti uţívali PIN, nebyl to PIN, který známe dnes. Tento PIN byl jednoduchým algoritmem zakódován přímo v děrném štítku, vloţeném v kartě, nebo později na magnetickém pásku karty a pro podvodníky znamenal jen malou překáţku při zneuţití karty. Skutečnou ochranou karty byl PIN aţ v okamţiku, kdy začala pro vytvoření PIN být uţívána kryptologie. Byl zaveden jednotný systém vyvinutý společností IBM, který je uţíván dodnes a nazývá se Data Encription Standard. Dalším pokrokem bylo následné zavedení on-line bankomatů, které zvýšilo také bezpečnost uţívání platebních karet. Tyto nové objevy a technologie umoţnily i vznik nového typu platebních karet. Doposud byly karty vydávány jako kreditní, tedy úvěrové. Moţnosti uţití karet v bankomatech přivedly na svět také novou myšlenku, karty debetní. Debetní karty postupem času nahradily z větší části šeky, protoţe jejich pouţití bylo jednodušší a levnější, i kdyţ zpočátku byly debetní karty přijímány hlavně obchodníky s nedůvěrou. Tato nedůvěra byla překonána aţ novou globální debetní kartou MAESTRO, uvedenou na trh v roce 1991, kterou vydávaly společně MasterCard a Europay. Po jejich vzoru zavedla podobné typy karet také asociace VISA, nejznámější z nich pod názvem ELECTRON. Asociace jako VISA a MasterCard začaly investovat do velkých zúčtovacích center, aby uspokojili poptávku po rychlém a jednoduchém zúčtovacím a ověřovacím systému platebních karet, protoţe starý způsob zasílání účtenek poštou jiţ nebyl vyhovující. S rostoucím zájmem o platební karty, vývojem technologií a celosvětovou pouţitelností karet začalo narůstat riziko zneuţívání platebních karet i přesto, ţe na kartách bylo jiţ uţíváno několik ochranných prvků. Společnosti tedy začaly hledat nový způsob ochrany platební karty před zneuţitím. Proto v 80. letech začaly s vývojem nového systému ochrany platebních karet prostřednictvím čipové technologie. Dále s rozvojem hlavně
15
telefonních technologií, mobilních technologií a internetu získaly platební karty další moţnost uplatnění v oblastech zvaných e-commerce a m-commerce.4 Obr.č. 2 Historický vývoj jednotlivých druhů platebních karet
Zdroj. Juřík P. Encyklopedie platebních karet , Grada 2003
1.2.1 Vývoj platebních karet na území ČR V roce 1965 se Československo stalo zemí, akceptující platební karty, a to karty společnosti Diners Club. Postupně následovaly i další kartové systémy bankovní i nebankovní. Avšak první platební karta byla na Československém území vydána aţ mnohem později. První kartu vydala Ţivnostenská banka v roce 1988 jako dispoziční kartu k tuzexovému účtu . Následně vydala opět Ţivnostenská banka první kartu VISA.
4
Stručný přehled vývoje platebních karet v datech je uveden v příloze číslo 1.
16
V roce 1989 začala vydávat debetní platební karty ke sporoţirovým účtům svých klientů Česká státní spořitelna. Tyto karty byly určeny jen pro výběry z bankomatů České spořitelny a měly platnost pouze na našem území, nebyly tedy zapojeny do ţádného mezinárodního systému.Jednalo se čistě o projekt České státní spořitelny, která současně začala budovat i svou vlastní bankomatovou síť. Vybudovala největší síť bankomatů u nás, kterou následně zapojila do sítě VISA v roce 1994 a do sítě Europay/Mastercard v roce 1998, kdy také zahájila vydávání platebních karet Maestro. Významným pokrokem v oblasti bankovních karet byla dohoda Komerční banky, bývalé Agrobanky, Investiční banky, Poštovní banky ,Tatra banky a VÚB v roce 1990 o vybudování společného platebního systému MUZO,5 který byl uveden do provozu v roce 1992 a byl zapojen do mezinárodního systému Eurocar/Mastercard/Cirrus. Paralelně k rozvoji bankomatové sítě začaly velké banky věnovat svou pozornost i další sloţce karetního obchodu - přijímání karet u obchodníků (tzv. acquiring). Tato sluţba měla jiţ svoji tradici, první zahraniční karty Diners Club byly přijímány jiţ v r. 1968 v síti poboček a mezinárodních hotelů cestovní kanceláře Čedok, která jako agent zajišťovala celou potřebnou agendu, Ukončila tuto činnost v roce 1992. Postupně byla akceptace rozšířena i na další "brandy": American Express, VISA, EuroCard/MasterCard a JCB. Paralelně začala rovněţ Česká spořitelna rozvíjet svůj sporoţirový systém i v oblasti plateb u obchodníků. V roce 1990 otevřela v Praze kancelář společnost American Express a převzala zpracování transakcí svých karet v České republice. Ve stejné době získala zpracovatelskou licenci pro karty VISA a JCB Ţivnostenská banka a rozšířila tak konkurenční nabídku pro obchodníky. Licenci pro zpracování a zúčtování obchodnických transakcí karet EC/MC získaly jako první z členů MSPK Komerční banka a ČSOB v roce 1992. Přes relativně dlouhou historii se platby kartou šířily v obchodních místech poměrně pomalu jak dokladuje následující tabulka č. 1.
5
První platební systém zapojení do mezinárodního systému v zemích bývalého RVHP, dnes součást platebního systému Global Payment Europe.
17
Tab.č.1 Přehled vývoje počtu obchodních míst přijímajících platební karty v ČR do roku 1995 OBCHODNÍCI
(počty
míst)
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995
ČS (syst. sporožiro)
0
1
1
3
4
300
1500
EC/MC (+Maestro)
635
742
925
1175
3100
5930
7500
VISA (+Electron)
635
742
1000
1300
3000
5000
6700
Zdroj: CardMag no.3.2006 magazín Sdruţení pro bankovní karty
Transakce probíhaly pomocí mechanických snímačů – imprinterů, otiskem embosovaných dat karty na prodejní doklad, následně poštou zasílaný zpracovatelské bance. Karty se staly velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím bankovní sféry, i kdyţ české banky nabídly klientům zpočátku hlavně
karty debetní , elektronické Maestro a VISA Electron.
Vybraným bonitním a důvěryhodným klientům nabízely banky úvěrové karty obchodních společností Diners Club a American Express. Na konci roku 1999 nabízely kreditní karty jen dvě české banky - Česká spořitelna a Komerční banka. Aţ následně zavedly banky v České republice do své nabídky i karty kreditní v širší míře i pro méně bonitní klienty a zmírnily i podmínky pro jejich získání. Coţ bylo reakcí na vstup kreditních karet splátkových a obchodních společností typu Cetelem a vznik společnosti Home Credit International. První čipovou kartu vydala v České republice v roce 2003 Komerční banka ve spolupráci s asociací VISA. Sdružení pro bankovní karty(SBK), které vzniklo v roce 1992 a zabývá se v České republice rozvojem a koordinací v oblasti platebních karet a také vydává pravidelné statistiky, ze kterých v současnosti vyplývá, ţe na trhu v České republice bylo na konci 3. čtvrtletí roku 2008 vydáno 9.793.570 platebních karet. Vzhledem k potenciálu českého trhu a struktuře vydaných karet (viz tabulka č.2) se odborná veřejnost shoduje v tom, ţe v oblasti debetních platebních karet je český trh jiţ z větší části nasycen, ale naopak v kreditních kartách se stále počítá s růstem trhu.
18
Tabulka č.2 Počet vydaných karet dle druhů v ČR – 3.čtvrtletí roku 2008
Druh karty
Počet vydaných karet
Debetní karty Kreditní karty Charge karty
7202377 2169622 421571
Celkem
9793570
Zdroj: Statistiky Sdruţení pro bankovní karty za 3Q.roku 2008 – vlastní úpravy
Graf č. 1 Rozloţení vydaných karet dle druhů v ČR za 3.čtvrtletí roku 2008 Rozložení vydaných karet dle druhů v ČR za 3.čtvrtletí roku 2008
Charge karty 4% Kreditní karty 22%
Debetní karty 74%
Zdroj: Statistiky Sdruţení pro bankovní karty za 3.Q roku 2008 – vlastní zpracování
Bankomaty se v České republice objevily teprve před dvaceti lety, tedy poměrně pozdě , vzhledem k jejich v současnosti jiţ celkem 41 let dlouhé historii od instalace vůbec prvního bankomatu na světě. Přesto je v České republice v současnosti instalováno jiţ přes 3500 bankomatů a jejich počet stále roste. Jistě i zde je potenciál pro další rozvoj, protoţe v porovnání s většinou zemí EU máme stále ještě téměř nejniţší počet bankomatů na počet obyvatel. Přitom dle statistik Češi vybírají častěji neţ obyvatelé vyspělých evropských států, kteří dávají přednost pouţití karty k platbám spíše neţ k výběrům hotovosti.Počet karet vydaných v České republice se jiţ nezadrţitelně blíţí hranici 10 milionů a tím i poměru jedna karta na jednoho obyvatele České republiky. Struktura vydaných karet
19
v České republice dle asociací je uvedena v grafu č.2. Podrobné statistiky stavu platebních karet na českém trhu jsou uveden v příloze č.2. Graf č.2 Struktura platebních karet vydaných v ČR 3.čtvrtletí roku 2008 Vydané karty celkem podle značek AmEx 0,3% Ostatní 5,1%
Electron 52,7%
MC 14,5% Maestro 16,7%
VISA 10,3%
Zdroj :Statistiky Sdruţení pro bankovní karty za 3.Q roku 2008 – vlastní úpravy
1.3 Využití platebních karet Vyuţití platebních karet je moţno rozdělit dle několika kritérií na základě druhů karet, které se v průběhu času vyvinuly dle poţadavků doby, uţivatelů i vydavatelů tohoto finančního instrumentu.
1.3.1 Rozdělení dle územního použití Teritorium uţití platební karty závisí na vydavateli platební karty. V minulosti měly platební karty většinou uplatnění v regionální síti vydavatele, protoţe širšímu vyuţití bránily nedostatečné zákony a technologie. V dnešní době, kdy je celý svět elektronicky propojen, určí moţnosti rozsahu územního uţití karty vydavatel a nejčastější dělení je: Domácí karty tyto karty jsou určeny jen pro pouţití na území určeného státu, například na území České republiky , pak takováto karta nese označení „Valid only in Czech Republic“ a klient ji nemůţe vyuţít při cestách do zahraničí, ale pouze při výběrech z bankomatu a platbách jen na území daného státu. Ke kartám lze nabídnout výhody věrnostních programů a také úrazové pojištění a pojištění proti zneuţití platební karty. Celkově je však pouţitelnost
20
domácích karet v současné době jiţ v běţné praxi nevyhovující a volí se tento typ karet hlavně pro dětské a studentské účty do 18 let věku. Mezinárodní karty jsou karty s neomezenou platností po celém světě, pro výběry z bankomatů, platby u obchodníků za zboţí a sluţby a také jsou mnohdy doporučením pro své drţitele zvláště v případech karet Gold a Platinum. Jsou vázány jen na to, zda v daném regionu jsou tyto karty obchodníky přijímány. Ke kartám mezinárodním, které jsou většinou vydávány pod záštitou nějaké mezinárodní asociace typu VISA, MasterCard, Diners Club či American Express, je většinou nabízeno i mnoho doplňkových sluţeb v podobě cestovního pojištění, slev a asistenčních sluţeb.
1.3.2 Rozdělení dle uživatele, kterému jsou karty určeny Osobní karty pro osobní a rodinnou potřebu úhrad běţných ţivotních nákladů a další osobní potřeby Služební karty pro firmy, zaměstnance firem a vládních institucí, které jsou určeny k úhradám sluţebních výdajů (reprezentačních obědů, nákupu pozorností pro klienty, úhrady dalších výdajů spojených se sluţební cestou atd.) Ne všechny banky takto karty přímo rozlišují , například ČSOB vydává stejné typy debetních karet, jak pro soukromé osoby, tak pro firmy a podnikatele.
1.3.3 Rozdělení dle způsobu zúčtování Debetní karty Bankovní debetní platební karty umoţňují drţiteli přístup k jeho prostředkům na osobním nebo podnikatelském účtu. Banka v tomto případě neposkytuje klientovi úvěr. Klient čerpá své vlastní prostředky. Kreditní karty Jsou kartami úvěrovými, v tomto případě poskytuje banka či jiný subjekt např.obchodní společnost klientovi úvěrový rámec, který pouţitím karty můţe čerpat. Rámec je otevřen na takzvaném kartovém účtu a současně poskytovatel nastavuje podmínky pro úhradu splácení poskytnutého úvěru , které mohou být u různých vydavatelů karet odlišné. 21
Příklady moţných podmínek nastavených vydavatelem u kreditní karty: bezúročné období při splacení celé částky jednorázově do určitého data, a to čerpané jak z bankomatu, prostřednictvím sluţby Casch-back i bezhotovostní platbou nebo bezúročné období jen při platbě bezhotovostní a splacení celé částky do určitého data bezúročné období můţe být různě dlouhé, od 30 aţ do 60 dnů bezúročné období nemusí být vůbec poskytováno moţnost splacení úvěru kdykoliv nebo naopak nemoţnost okamţitého splacení moţnost nebo i povinnost splácení pravidelnými splátkami ve výši na příklad 5% nebo 10% z čerpané částky nebo v jiné, například paušální výši bezplatné vedení kartového účtu a bezplatné zasílání výpisů nebo naopak zpoplatněné vedení účtu i zasílání výpisů vydání platební katy zdarma nebo zpoplatněné vydání různé úrokové zatíţení čerpané částky v průměru okolo 18% ,ale horní hranice není omezena a je všeobecně známo, ţe bankovní úvěrové karty mají niţší úrokové sazby, neţ úvěry poskytované obchodními společnostmi vydávání bankovní kreditní karty je ale podrobeno větší kontrole a nemusí ji získat kaţdý zájemce oproti obchodním společnostem, které kreditní kartu vydávají mnohem benevolentněji Charge karty Vyuţití charge karet je podobné jako u kreditních karet. Opět to jsou úvěrové karty, ale zde je vţdy podmínkou splacení celého čerpaného úvěru v dohodnutém termínu, nejčastěji do konce následujícího měsíce.Není účtován úrok. Předplatní karty Předplacené karty fungují na základě sloţení určité částky, ať uţ zakoupením v obchodě, u mobilního operátora, nebo sloţením prostředků v hotovosti v bance / např. jednorázové karty/.Prostředky mohou být následně čerpány do výše sloţené hotovosti či předplacené sluţby. Některé karty jsou jen jednorázové, ale jiné umoţňují opakované doplňování nebo dobíjení kreditu, jak je tomu například u elektronických peněţenek nebo předplacených karet mobilních operátorů. S nastupujícím rozvojem bezkontaktních karet jsou tyto karty 22
stále aktuálnější. Předplacené karty jsou z hlediska bezpečnosti méně výhodné, se ztrátou předplacené karty ztrácí drţitel veškerou hotovost na kartu vloţenou. Částky vloţené na těchto kartách jsou nízké. Ztrátu předplacené karty lze přirovnat ke ztrátě peněţenky s hotovostí. Affinity karty Zvláštní druh karet vydávaný bankami a obchodními společnostmi ve spolupráci s neziskovými organizacemi za účelem získání prostředků na nějaký charitativní projekt. Karty jsou nabízeny určitým zájmovým skupinám klientů Kobrandované karty (Co-brandované) Karty, které vydávají banky nebo obchodní společnosti spolu s dalšími obchodními partnery, na kartě mohou být umístěna jejich loga. Drţitel takovéto karty je při pouţití karty u uvedeného obchodního partnera zvýhodněn nějakým benefitem či slevou. Objevují se také multikobrandované karty, kde je na kartě uvedeno logo programu (například program PARTNER České spořitelny), kde vydavatel sjedná výhody u více obchodních partnerů najednou a všichni vyuţívají marketingových výhod tohoto programu současně. U Affinity i Kobrandovaných karet se potvrdilo, ţe klienti, uţívající tyto typy karet, jsou vůči svým bankám nejen věrnější, ale také své karty uţívají častěji.6
1.3.4 Rozdělení dle provedení Zvláštním typem provedení platebních karet jsou takzvané elektronické peněţenky, jejichţ princip spočívá v převodu malé finanční částky. Tato částka se placením sniţuje a dobíjením můţe být znovu navýšena. Zaplacené částky se zaznamenají do platebního nebo samoobsluţného terminálu a z důvodu úspor nákladů jsou zasílány k zúčtování souhrnně. Peníze nabité do elektronické peněţenky jsou evidovány na tzv.Float Accout (plovoucím účtu). V současnosti jsou většinou opatřeny čipem. Elektronické karty U nás v současnosti nejvíce uţívané karty typu Maestro či Visa Electron jsou určeny k výběrům z bankomatů, placení na elektronických platebních terminálech a v poslední době banky začínají nabízet i moţnost plateb těmito kartami na internetu. Nejsou pouţitelné u obchodníků, kteří jsou vybaveni mechanickým snímačem, protoţe na 6
Juřík P. Platební karty velká encyklopedie 1870-2006 , Grada 2006.
23
elektronických kartách není pouţito reliéfní písmo. Jsou to také karty pro klienty nejlevnější, někdy vydávané zcela zdarma a nazývané také občas kartami první nabídky. I kdyţ jsou elektronické karty vydávány i jako mezinárodní, drţitel takovéto karty se například ve Spojených státech Amerických můţe setkat i s odmítnutím, pokud si bude půjčovat automobil nebo se ubytovávat v hotelu, protoţe tyto karty nejsou pro některé obchodníky dostatečnou zárukou bonity a spolehlivosti zákazníka. K tomuto typu platebních karet, pokud jsou mezinárodní, je zpravidla moţné dokoupit cestovní zdravotní pojištění, které ale nebývá oproti vyšším typům karet zahrnováno přímo do základní nabídky. Současně je dnes také moţné většinu karet pojistit proti zneuţití. Embosované karty Tyto karty mají širší vyuţití neţ karty elektronické, protoţe umoţňují pouţití nejen ve všech elektronických terminálech, k platbě na internetu a dále i u menších obchodníků, kteří nemají elektronický terminál a jsou vybaveni jen mechanickým snímačem, imprinterem (obrázek číslo 3). Jsou to karty s reliéfním písmem a toto písmo, vystupující z plochy karty, umoţňuje provést otisk údajů karty na účtenku. Jsou někdy také nazývány kartami „vyššího typu“ a všeobecně jsou lépe přijímány neţ karty elektronické a mnohdy jsou také draţší. Často jsou vydávávány jako karty co-brandované. Obr.3 Mechanický snímač karet – imprinter
Zdroj: Juřík P. Encyklopedie platebních karet,Grada 2003 –vlastní úpravy.
1.3.5 Rozdělení dle technologie záznamu V současnosti je několik technologií uchovávání záznamu dat na platební kartě a tyto technologie bývají často i kombinovány.
24
Reliéfní záznam ( embossing) Plastické písmo, vystupující z plochy karty , umoţňující otisk údajů na kopírovací papír účtenek. Jedná se o technologii nejjednodušší a nejdéle uţívanou a také bez jakéhokoliv zabezpečení dat proti zneuţití. Magnetický proužek Je umístěn na zadní straně karty a jsou na něm ve třech stopách zaznamenány údaje pro ověřování a zúčtování transakcí, prováděných platební kartou. Jeho nevýhodou je dnes uţ zastaralá, málo bezpečná technologie a omezená kapacita a snadné porušení zaznamenaných dat při působení silného magnetického pole. Byly prokázány případy, kdy porušení záznamu dat na prouţku bylo způsobeno mobilním telefonem nebo snímačem čárových kódů v obchodě. V devadesátých letech se vyvinula nová technologie, kdy se pro záznam údajů začal pouţívat laserový paprsek a technologie byla nazvána Laser Engraving a je vyuţívána dvěma způsoby, jak ukazuje obrázek číslo 4. Díky této nové technologii by měly být tyto problémy méně časté. I kdyţ vzhledem k poměrně jednoduché zneuţitelnosti magnetického záznamu se do budoucna počítá s nahrazením této technologie čipem. Obr.č. 4 Metoda záznamu dat magnetického prouţku Laser Engraving
Zdroj: Juřík P. Encyklopedie platebních karet, Grada 2003.
Čipová technologie Platební karta s čipem obsahuje zabudovaný mikročip, který můţe být dle standardu EMV7 umístěn na kartě viditelně, pak se jedná o takzvanou dotykovou čipovou kartu. Pro sejmutí dat je nutno vloţit kartu do snímače. Druhou moţností je umístění čipu uvnitř karty včetně malé antény, vysílající signál s daty uvedenými na čipu. V tomto případě se jedná 7
EMV standard Europey/MasterCard/VISA zavedený v říjnu 1997.
25
o kartu bezdotykovou a transakce jsou prováděny jen pouhým přiblíţením karty ke čtecímu zařízení. Tyto karty se v současnosti u asociací VISA a MasterCard řídí protokolem pro bezkontaktní čipové karty (ISO/IEC 14448)8. Čipové karty mohou nést dva druhy čipu. Takzvaný paměťový mikroprocesorový čip, kde je dán důraz na bezpečnost, ale není moţnost přidávat další funkce karty nebo multiplikační čip, kde je prostor pro další aplikace a karty s multiplikačním čipem mohou poskytovat nadstandardní sluţby.9 Bezdotykovou i dotykovou technologii lze kombinovat a karty mohou nést oba typy čipu. V současnosti je to nazýváno duálním čipem označovaným EMV/M/CHIP. Čárový kód Tato technologie je zatím uţívána jen okrajově, ale můţeme se s ní setkat například u identifikačních karet nebo u jiţ výše zmiňované Moskevské sociální karty. Z důvodu malé bezpečnosti této technologie je v současnosti vyuţívána spíše v oblasti skladování zboţí a logistických centrech. Laserový záznam Karty s laserovým záznamem se vyvinuly v 90. letech minulého století. Jejich výhodou je velká kapacita dat, zaznamenaných na principu kompaktního disku. Nevýhodou je jejich malé zabezpečení dat proti zneuţití a tím potřeba doplnění o další ochranu v podobě přidaného čipu a dalších ochranných prvků, čímţ náklady na výrobu neúměrně stoupají a v oblasti platebních karet se tato technologie zatím neujala. Jsou však jiţ dnes v některých zemích uţívány jako identifikační průkazy. Dle názorů odborníků mají tyto karty před sebou slibnou budoucnost, protoţe v okamţiku, kdy se technologie postupem času zlevní, bude výhodou těchto karet, moţnost spojovat mnoho funkcí a zároveň nést velké mnoţství dat . Všechny výše uvedené technologie jsou většinou kombinovány a nejčastěji se v současnosti setkáváme s kombinací čipu a magnetického prouţku . Takto kombinované karty nazýváme hybridní a jsou vydávány převáţně i u nás. Umoţňují vyuţití karty ve všech zařízeních, ať snímačích čipu nebo magnetického prouţku. Často je volena tato kombinace, protoţe zatím ne u všech obchodníků je dostupné čipové zařízení. V budoucnu se pravděpodobně počítá s upuštěním od magnetického prouţku.
8 9
Dohoda mezi VISA a MasterCard jaro 2005. Čipové technologii se budeme více věnovat v dalších částech této práce.
26
1.4 Současný svět platebních karet Celosvětové statistiky uvádějí, ţe v roce 2007 bylo celkově vydáno společnostmi VISA, MasterCard, American Express, JCB a Diners Club
3,03 miliard debetních
a kreditních karet dohromady a to je nárůst oproti roku 2006 o 13,6%. Nejvyšší nárůst v počtu vydaných karet zaznamenala společnost VISA celkově o 14.6%, následována společnostmi MasterCard a American Express. Celkově se na všech vydaných kartách podílely společnosti VISA a MasterCard 95% podílu.Tyto dvě společnosti vydaly celkem 2.88 miliardy karet. Podívejme se nyní na průměrné objemy transakcí platebními kartami, jak uvádí následující tabulka a grafy.10Podrobná statistika za ČR je uvedena v příloze č.2. Tab. č. 3 Průměrná útrata na kartu dle jednotlivých asociací za rok 2007 Společnost
Útrata na kartu za rok 2007
% změna oproti roku 2006
American Express
7 492 USD
2,20%
Dinners Club
4 178 USD
2,80%
VISA
2 869 USD
-0,60%
MasterCard
2 486 USD
1,60%
JCB
1 049 USD
6,50%
Graf č.3 Průměrná výše platby kartou v roce 2007 dle asociací vydávajících PK Průměrná výše platby kartou v roce 2007 dle asociací vydávajících platební karty
200 180
183
160 140 130
120 USD 100
98
80
71
60
66
40 20 0
10
Dinners Club
American Express
JCB
MasterCard
CardMag 3/2008 časopis SBK,Statistika PK celosvětově - 2007
27
VISA
Graf č. 4 Objem plateb 2007 – podíl na trhu podle značek Objem plateb 2007- podíl na trhu dle značek
0%
11%
1% Dinners Club American Express JCB 28%
60%
MasterCard VISA
Zdroj: Tab.č.3 i grafy č. 3 a 4.CardMag 3/2008 časopis SBK ,Statistika PK – celosvětově - 2007 - vlastní úprava
28
2. Novinky v oblasti platebních karet a jejich konkrétní využití Jestliţe se trh platebních karet aţ do nedávné minulosti vyvíjel rychlým tempem, nyní můţeme mluvit o vývoji v této oblasti přímo zběsilém. Karty pronikají do všech oblastí moderního ţivota, a to nejen ve spojitosti s finančními prostředky, ale
i s osobními
doklady, zdravotními průkazy, hromadnou dopravou, výplatou státních sociálních dávek, odměn zaměstnancům, dárků a do dalších oblastí. V některých případech mění svoji podobu ze standardní plastové karty na čip umístěný v přívěsku na klíče, v hodinkách nebo mobilním telefonu.
2.1 Bezkontaktní platební karty Bezkontaktní čipové technologie zaţívají celosvětový i evropský boom. Slibují rychlejší odbavení u pokladen v takzvaném off-line reţimu (i kdyţ jen u malých částek k úhradě). Bezkontaktní čipové technologie mají své zastánce i odpůrce. Zastánci chválí rychlost odbavení, vyšší ţivotnost a další přednosti, odpůrci se odvolávají na "čipovou totalitu" a ztrátu soukromí. Bezkontaktní čipové karty představily jiţ v roce 2006 na veletrhu Cartes obě nejvýznamnější kartové asociace MasterCard a Visa. MasterCard pod obchodní značkou MasterCard Pay Pass, Visa pod označením Visa Contactless11. Při placení postačí pouze přiblíţit bezkontaktní kartu ke čtecímu zařízení, počkat jednu aţ dvě sekundy na spojení se čtečkou, oddálit od čtecí zóny a počkat další vteřinu či dvě na rozhodnutí o akceptaci či zamítnutí platby. Neprovádí se ţádná další autorizace platby - ani podpisem, ani PINem. Nízká úroveň autorizace však vyţaduje niţší limity plateb. Standardně lze zaplatit maximálně 25 EUR či ve Velké Británii 15 GBP nebo 25 USD. Karta funguje jako elektronická peněţenka - uţivatel karty si můţe převést na kartu určitý objem prostředků. Pokud kartu ztratí či je mu zcizena, nepřijde o více, neţ kolik činí objem prostředků převedených za účelem bezkontaktních plateb. Za největší výhodu bezkontaktních čipových karet lze povaţovat zrychlení odbavení u pokladen. Podle průzkumů asociací jsou platby bezkontaktní technologií nejen rychlejší neţ platby ostatními kartami, kde dochází k ověření platební schopnosti v bance, coţ mnohdy vytváří fronty u pokladen a vyvolává nevoli dalších nakupujících, ale také neţ platba hotovostí. Odpadá přepočítávání, vracení peněz a nedochází k chybám při počítání. Nahrazení hotovostních 11
Nyní pod značkou VISA payWave.
29
transakcí bezhotovostní bezkontaktní čipovou kartou s sebou nese výhody i pro obchodníky, kteří budou mít méně práce i nákladů spojených s hotovostí - počítání, kontrola, odvod do banky. Nepominutelnou výhodou bezkontaktních čipů je, ţe je lze umístit do libovolného zařízení a nemusí být viditelně umístěn na kartě a tím je chráněn proti poškození a má delší ţivotnost. Další výhodou je, ţe platit je moţné mobilním telefonem či hodinkami s ukrytým čipem. Přesto ale karta můţe mít podobu klasické čipové karty, s níţ lze bez potíţí zaplatit v čipovém terminálu i vyšší částku, po řádné autorizaci platby. Bezkontaktní čipové karty s sebou nesou i nevýhody. Nebezpečí krádeţe a zneuţití karty je srovnatelné s obdobným rizikem u hotovosti nebo také popřípadě běţné platební karty, je-li bezkontaktní čip kombinován s klasickou čipovou technologií na běţné platební kartě. Přesto i pro bezpečnost hovoří několik skutečností při pouţívání bezkontaktní platební karty: Kartu při platbě zákazník nedává z ruky a proto ji má stále pod kontrolou. Aby bylo moţno záznam na kartě přečíst, je třeba přiloţit kartu velmi blízko ke čtecímu zařízení, coţ dle vyjádření vydavatelů platebních karet prakticky znemoţňuje přečtení karty jiným zařízením. Karta s bezpečnostním čipem a anténou poskytuje drţiteli karty výhody technologie, srovnatelné s běţnou technologií uţívanou v čipových kartách (Chip and PIN) Pokud karta zaznamená několik rychle po sobě následujících bezkontaktních plateb,
můţe
být
při
další
platbě
klient
vyzván
k autorizaci
PINem
z bezpečnostních důvodů. Frekvenci tohoto bezpečnostního prvku nastavuje banka ve spolupráci s drţitelem. Jak tedy platba bezkontaktní technologií probíhá: 1.Obchodní místo je označeno logem bezkontaktních plateb buď
MasterCard PayPass
nebo Maestro PayPass
nebo
30
Visa PayWave 2.Pokud je částka do stanoveného limitu 25EUR,15 GBP,25 USD (Kč 500,-), postačí
kartu přiložit ke snímači se symbolem bezkontaktní platby a čtečka signalizuje, že karta byla přečtena a téměř okamžitě potvrdí transakci. Doklad vydá obchodník. 3. Nákup je uhrazen. Pokud je částka vyšší nebo karta zaznamená několik rychle po sobě následujících transakcí, můţe být drţitel karty poţádán o vloţení karty do čtečky a zadání PINu, a to i pokud půjde o podlimitní transakci. Praktickým se pouţití bezhotovostní platby kartou či alternativní formou karty ukazuje všude tam, kde je rozhodující rychlost platby. Mezi nejvhodnější obchodní místa patří restaurace, supermarkety, kina, kavárny, sportovní stadiony a prodejny s rychlým občerstvením. Dále pak doprava, hlavně MHD včetně metra a např. také obchodní místa bez obsluhy, jako jsou prodejní automaty nebo parkoviště. Praktický přínos pro obchodníky má bezkontaktní technologie nejen ve zrychlení obsluhy, ale také v rozšíření poskytovaných alternativních sluţeb a zvýšení komfortu nakupování pro zákazníky a současně sníţení objemu hotovosti na pokladnách. Tato technologie umoţňuje proniknutí platebních karet i do oblastí plateb velmi nízkých částek, u obchodníků, kde doposud nebylo moţno platby kartou vyuţívat. Současně se ukazuje, ţe další přínos pro obchodníky spočívá ve zvýšení hodnot transakcí oproti hotovostnímu placení v průměru o 20-30%.12
12
http://www.mesec.cz/texty/bezkontaktni-platebni-karty-paypass-a-paywave/ 31. 7. 22:28 MasterCard Europe sprl, organizační sloţka 25.12.2008
31
2.1.1 Bezkontaktní karty MasterCard Pay Pass Společnost
MasterCard
je
vlastníkem
licence
bezkontaktní
technologie
Pay
Pass.Společnost Visa, která vydává bezkontaktní karty pod názvem Visa payWave, tuto licenci prostřednictvím MasterCard vyuţívá. Snímače pro oba typy karet jsou vzájemně kompatibilní. Technologie PayPass je bezkontaktní platební metoda, která umoţňuje zákazníkovi platit při kaţdodenních drobných nákupech několikanásobně rychleji neţ doposud při pouţití klasické platební technologie uţívané na platebních kartách. Tedy vloţení karty do čtečky a následné zadání PINu a ověřování transakce. Platební transakce s technologií PayPass netrvá déle neţ 5 sekund. První zkušenosti s vyuţíváním této technologie ukazují, ţe v průměru postačuje k provedení transakce poloviční doba. Není třeba vkládat kartu do čtečky ani zadávat PIN anebo podepisovat výplatní doklad. Karta se pouze krátce přiblíţí ke čtecímu zařízení, fungujícímu na bázi radiových vln a čip s radiovou anténou zabudovaný v kartě vyšle informaci bezdrátově a následné zpracování je jiţ obdobné jako při pouţití běţné čipové karty. Společnost MasterCard nabízí technologii PayPass jako součást kterékoliv vydávané platební karty. Tuto technologii tedy můţe nést jak karta debetní, kreditní nebo předplacená, karta embosovaná i elektronická, tak i jiný naprosto netradiční nosič, jako je třeba klíčenka, hodinky nebo mobilní telefon nebo karta netradičních rozměrů a tvarů. Společnost MasterCard také testuje alternativní bezkontaktní platební instrumenty jako je elektronická klíčenka, karta netradičního tvaru a velikosti jako přívěsek ke klíčům, hodinky s bezkontaktním čipem nebo pouţití bezkontaktního čipu v mobilním telefonu. Příklady těchto platebních instrumentů a schéma technologie jsou uvedeny níţe. Obr.č. 5 Alternativní bezkontaktní platební instrumenty Pay Pass
32
Zdroj: Prezentace společnosti MasterCard k zavedení bezkontaktní technologie na konferenci Cards 2008 Praha – vlastní úprava
Schéma č.1 Bezkontaktní technologie PayPass
Logo radiového přenosu Označení technologie Pay Pass Logo společnosti MasterCard Elektronický prouţek Duální čip Anténa zabudovaná v kartě Duální čip podporující kontaktní přenos (EMV/M/Chip)a bezkontaktní přenos (M/Chip) Zdroj: Prezentace společnosti MasterCard k zavedení bezkontaktní technologie na MC Advanced Payments Meetigs 28-29 June,2007 Berlin – vlastní úprava
33
Společnost MasterCard je moţné v současnosti označit za leadera trhu s bezkontaktními platebními kartami. V prvním čtvrtletí roku 2008 bylo vydáno jiţ 28 milionů nosičů bezkontaktní technologie Pay Pass a tyto karty přijímalo více neţ 109 tisíc obchodníků ve 24 zemích světa. Dále společnost pokračuje v rozšiřování této technologie testováním v dalších zemích. K zemím, kde je jiţ technologie zavedena jako je Austrálie, Kanada, Francie, Itálie,Japonsko, Korejská republika, Libanon, Malajsie, Mexiko, Filipíny, Švýcarsko, Turecko, Polsko, Velká Británie, Norsko, Německo, USA se od července 2008 přidalo i Slovensko. Slovensko je 25. země v pořadí zavedení bezkontaktního placení platebními kartami společnosti MasterCard. V České republice zatím, dle vyjádření společnosti, probíhá jednání s jednotlivými bankami, ale vzhledem k nedostatečnému zájmu zatím není znám termín zavedení této technologie u nás.13 Podrobně o vývoji zavádění PayPass technologie v příloze č.3 a v následujícím přehledu. Tabulka č. 4 Průběh zavádění bezkontaktní technologie Pay Pass v Evropě červen 06
Turecko
listopad 06
Francie a Velká Británie
březen 07
Švýcarsko
květen 07
Turecko
červenec 07
Itálie
září 07
Velká Británie
září 07
Španělsko
listopad 07
Francie
prosinec 07
Polsko
červenec 08
Slovensko
první uvedení technologie Pay Pass v Evropě ve spolupráci s Garanti Bank Francie zahájila testování bezkontaktních plateb v městě Touluse a současně probíhal pilotní projekt v britské Royal Bank of Scotland Group první Pay Pass transakce v síti McDonald´s ve Švícarsku bezkontaktní platby prostřednictvím hodinek vybavených PayPass technologií zahájení prvního pilotního provozu ve spolupráci s bankovní divizí italské pošty Banco Posta celostání spuštění bezkontaktních plateb finanční instituce Caja Segovia zahájila bezkontaktní vydávání karet Pay Pass další pilotní projekt Banque Accord a řetězce hypermarketů Auchan ve francouzské Lille první země střední a východní Evropy ,která zavedla Pay Pass technologii je Polsko Slovensko se stalo druhou zemí střední a východní Evropy,která zavedla bezkontaktní čipovou technologii do svých bankovních sluţeb
Zdroj: Cardmag 03/2008, časopis SBK, MasterCard Pay Pass a Maestro Pay Pass
13
Cardmag 03/2008,časopis SBK, MasterCard Pay Pass a Maestro Pay Pass
34
2.1.2 Bezkontaktní platební karty Visa payWave Stejně jako MasterCard ani asociace Visa nezůstává v bezkontaktní technologii pozadu. Na základě vzájemné dohody s MasterCard začala i Visa vyuţívat technologii PayPass, ale pro své potřeby ji nazvala Visa payWave. Karty Visa payWave jsou rovněţ postaveny na bázi čipových karet zabezpečených PINem, stejně jak u asociace MasterCard. U poloţek do 10 GBP není nutné PIN zadávat a postačí kartu přiblíţit ke čtečce a transakce automaticky proběhne. Stejně tak jako MasterCard i Visa nezůstává pozadu a testuje i jiné nosiče bezkontaktního
placení,
jako
jsou
přívěsky
na
klíče
a
mobilní
telefony.
Obr.č. 6 Přívěsek na klíče s bezkontaktní technologií Visa payWave
Zdroj: http://p-numis.ic.cz/index.php?get=kapitola18 29.1.2009
V prvním čtvrtletí roku 2008 bylo vydáno něco přes 20 milionů karet Visa payWave. Visa payWave byla uvedena na trh později neţ MasterCard PayPass, a to aţ na podzim roku 2007. Z tohoto důvodu je karet Visa payWave v současnosti na trhu o něco méně, i kdyţ je moţno konstatovat, ţe Visa své zpoţdění za společností MasterCard velice rychle dohání . Nejprve byla karta Visa payWave představena ve Velké Británii v Londýně ve spolupráci se společnostmi Barclaycard a Transport for London. Při této spolupráci také vznikla varianta karty Oyster card14 nesoucí logo Visa payWave( je vydávané i ve variantě MasterCard Pay Pass). Banka vydala kreditní kartu integrovanou s kartou pro osobní přepravu nesoucí, jak kontaktní, tak bezkontaktní chip. Visa Barclaycard umoţní nákup věcí pro kaţdodenní spotřebu do výše 10 GBP (cca 440 Kč) pomocí bezkontaktní technologie, běţné uţití karty pomocí kontaktní technologie a současně slouţí jako městská karta pro cestování v londýnském metru a autobusech. Následně byly projekty Visa payWave spuštěny také v Paříţi, Madridu,Curychu a Istanbulu. V červenci 2008 tuto technologii Visa nabídla také v USA ve státech Missourii, Colorado, Utah a Kalifornie. Zde současně také Visa spolupracuje se 14
Projekt bezkontaktní karty pro MHD Londýna podrobněji viz dále.
35
společností USA Technologies na zavádění bezkontaktní prodejních automatů, kterých je jiţ více neţ 400. Současně tuto technologii nabídla v Kanadě a koncem července 2008 také započala spolupráci s bankou ANZ v Austrálii a na Novém Zélandu. Na podzim roku 2008 jiţ karta fungovala také v Turecku, Polsku, Itálii, Švýcarsku, Španělsku15 a v listopadu Visa uvedla bezkontaktní platby v Německu ve spolupráci s Landesbank Berlin .16 Obr.č. 7 Platba bezkontaktní technologií Visa payWave prostřednictvím mobilního telefonu
Zdroj: http://p-numis.ic.cz/index.php?get=kapitola18 29.1.2009
2.1.3 Bezkontaktní karty ve službách
Výše jsme se věnovali bezkontaktním platebním kartám, vydávaným bankovními asociacemi Visa a MasterCard, které jsou prostřednictvím bankovních partnerů distribuovány bankovním klientům. Bezkontaktní platební karty však jiţ fungují mnoho let například v hromadné dopravě nebo v sociálních sluţbách, či v takzvaných městských kartách, vydávaných městy a obcemi. Mezi nejznámější v této oblasti patří londýnská karta Oyster (ústřice), vydávaná od roku 2002 nebo Moskevská sociální karta, také zavedená počátkem roku 2002. Takovéto karty vydávají i jiná města. Dalším příkladem můţe být New York. Tento trend se nevyhnul ani České republice, můţeme například uvést velmi úspěšný projekt Plzeňské karty, spuštěný v roce 2004 nebo IN-KARTU Českých drah či nově vydávanou praţskou kartu Opencard. Většinou tyto karty fungují zcela nezávisle na bankovních asociacích i kdyţ novým trendem v poslední době je spojování i těchto karet se sluţbami bank a karetních asociací. Těchto karet je vydáno velké mnoţství a mají svá
15
Článek Bezkontaktní platby s kartami i bez nich z časopisu Bankovnictví č. 9/2008 http://www.finexpert.cz/Bleskovky/VISA-uvedla-bezkontaktni-platby-v-Nemecku/sc-3-a23975/default.aspx 20.12.2008 16
36
specifika. Pro ilustraci výhod a filozofie těchto karet se tato práce věnuje jen několika nejznámějším ze zahraničí a několika kartám vydávaným na českém trhu. Londýnská karta Oyster card Snad nejznámějším projektem v hromadné dopravě na světě je právě londýnská karta Oyster card, která je v Londýně vydávána jiţ od roku 2002. Jedná se o bezkontaktní kartu, pouţitelnou prakticky v celé síti hromadné dopravy v oblasti Velkého Londýna. Mezi základní sluţby karty patří tkz.schránky na jízdenky nebo PrePay funkčnost pro úhradu běţného jízdného a současně elektronická peněţenka. Je přijímána ve více neţ 2200 obchodech také k placení. Kartu můţeme také zařadit i mezi předplacené karty pro její funkčnosti PrePay. Karta v základní nabídce vyuţívá bezkontaktní technologii Mifare. Kartu je moţno zapůjčit nebo trvale pořídit za zálohu 3 GBP na přepáţce MHD. Před pouţíváním je třeba dobít potřebné prostředky nebo jízdenky, coţ umoţňuje několik tisíc kontaktních míst nejen ve stanicích MHD, ale je to moţné také prostřednictvím internetu. Na kartě je moţno současně nastavit automatické dobíjení z osobního účtu v případě poklesu prostředků pod určitou hranici. V současnosti je také vydávána nová varianta karty Oyster společností Barclaycard ve spolupráci s asociací Visa, jako kreditní karta s názvem OnePulse. Zachovává všechny funkčnosti původní karty Oyster, ale je doplněna o duální čip s technologií Visa payWave. Stejně tak je vydávána i varianta s asociací MasterCard s označením Pay Pass. Pro návštěvníky Londýna se jistě karta Oyster vyplatí, protoţe jak je uvedeno níţe cena běţného jízdného je několikanásobně vyšší neţ jízdné hrazené kartou Oyster card. Podrobné informace jsou také uvedeny v příloze č. 4 Get the most from Oyster. Časový přehled vývoje služeb a technologií karty Oyster card 2002 – vydání karet personálu Transport for London 2003 – karty pro veřejnost s platností na jeden měsíc a více 2003 – volné jízdenky (Freedom pass) pro starší obyvatele Londýna na Oyster card leden 2004 – systém Pre Pay v metru a DLR leden 2004 – moţnost vydání jízdenek platných pouze mimo dopravní špičku 2004 – jízdenky s měsíční a roční dobou platnosti pouze na Oyster card květen 2004 - systém Pre Pay v autobusech
37
únor 2005 - omezení maximální ceny jízdného (capping) září 2005 - jízdenky s týdenní dobou platnosti pouze na Oyster card leden 2006 – rozdíl mezi cenou jednoduché jízdenky a jízdného Oyster card aţ 200 %17 2007 – vydávání Oyster card společností Barclaycard jako integrovanou kreditní a dopravní kartu doplněnou o technologii Visa payWave nebo MasterCard PayPass s duálním čipem Obr.č. 8 Nabídka karty Oyster společností Barclaycard
Zdroj: http://protismer.blogspot.com/2008/04/oyster-card.html 29.1.2009
Moskevská sociální karta a nová celonárodní karta pro výplatu sociálních dávek v Rusku Moskevská sociální karta je projekt Bank Moskva a moskevské radnice ve spolupráci s Moskevským fondem zdravotního pojištění, moskevským metrem, ţeleznicí a s asociací Visa z roku 2002. Jedná se vůbec o první projekt v oblasti karet, který v sobě spojil funkce platební karty a karty pro čerpání sociálních dávek a úhradu jízdného. Karta vyuţívá několik záznamových médií. Magnetický prouţek, duální čip, umoţňující jak kontaktní, tak bezkontaktní platby a čárový kód. Projekt byl velmi úspěšný a do konce roku 2004 bylo vydáno přes 2 miliony karet. Úspěšnost projektu Moskevské sociální karty byl také jednou z inspirací nového společného projektu Společnosti MasterCard Europe společně s ruskou vládou a ruskou bankou Ural Sib. Toto sdruţení představilo zcela novou kartu zaloţenou na čipu EMV v roce 2006, jako první skutečně národní projekt karty na výplatu sociálních dávek v Evropě. Technologie OneSmart, která byla v případě této karty pouţita, má potenciál k tomu, aby vládě a spotřebitelům v Rusku přinesla značné výhody. Program 17
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oyster_card 29.1.2009
38
nové karty podporuje přechod od systému sociální podpory zaloţeném na papírování k úsporné elektronické infrastruktuře s menšími poţadavky na administrativu. V Rusku se jiţ karta lokálně pouţívala, jak je uvedeno výše, v oblastech jako doprava, zdravotní péče, platby domácností za energie a telekomunikace. Nová čipová technologie však umoţňuje, aby bylo v budoucnu přidáno mnohem více prvků. A projekt má vzhledem k podpoře vlády celonárodní význam. Podrobnosti o projektu národní karty pro výplatu sociálních dávek v Rusku jsou uvedeny v příloze č.5 Social Card. Projekty městských a dopravních karet na českém trhu V České republice běţí několik projektů městských karet, které jsou nečastěji zaměřeny na MHD, knihovny a téţ další sluţby včetně projektů na výplatu sociálních dávek. Např. město Litvínov by mělo sociální dávky začít vyplácet prostřednictvím čipové karty v lednu roku 2009.18 Podívejme se nejdříve, jaké výhody přináší cestujícím odbavování pomocí čipových karet v MHD, coţ je nečastěji volená funkčnost městských karet: zrychlení a zjednodušení odbavení moţnost cestování za niţší jízdné na krátkou vzdálenost moţnost přestupu za výhodnější jízdné, moţnost bezhotovostní úhrady jednotlivého jízdného nejen pro drţitele karty, ale i pro spolucestující, a to vţdy za niţší cenu neţ při pouţití papírových jízdenek moţnost převedení platné časové jízdenky a vrácení zůstatku prostředků na elektronické peněţence na jinou kartu při ztrátě nebo odcizení karty odpadá potřeba vystavování nového papírového kmenového listu při dovršení věkové hranice pro změnu slevové kategorie a na začátku kaţdého školního roku (u studentů) moţnost nabíjení karty v samoobsluţných automatech (nepřetrţitě) později moţnost dálkového nabíjení karty bezhotovostně převodem z účtu v další etapě by to měla být moţnost bezhotovostní úhrady jízdného u dalších dopravců integrovaných do systému (České dráhy, autobusoví dopravci) a plateb za některé sluţby v zařízeních města 18
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4335, 15.12.2008
39
Z uvedeného přehledu je zřejmé, ţe městské karty jsou pro své uţivatele přínosem. Zpříjemňují a zjednodušují nejen cestování hromadnou dopravou, ale také zpřístupňují další různé veřejné sluţby, jak bude patrné z následujícího výčtu a popisu projektů městských a dopravních karet v České republice. Opencard v Praze Přestoţe projekt městské karty hlavního města Prahy patří v republice k nejmladším (plně spuštěna byla od 1.1.2009) naopak je moţno říci, ţe co se týče rozsahu a palety sluţeb, které mohou drţitelé Opencard vyuţít, patří mezi nejbohatší. Opencard můţe nést buď jen bezkontaktní čip nebo čip duální, umoţňující jak bezkontaktní vyuţití tak kontaktní platby. Vydavatelem karty je Magistrát hl. m. Prahy a cílem projektu je nejen otevření nových moţností komunikace mezi městem a jeho obyvateli, ale především příjemnější a jednodušší přístup ke sluţbám města. Kartu lze pouţívat jako průkazku v praţské integrované dopravě, jako čtenářský průkaz
ji přijímá také síť 38 automatizovaných
poboček Městské knihovny v Praze. Karta můţe nahradit drobné mince při placení za parkování v zónách placeného stání. Opencard jako přístupovým klíčem se lze přihlásit k portálu hlavního města Prahy, kde svému majiteli umoţní vyuţívat sluţby určené registrovaným uţivatelům. Řidiči si mohou pomocí aplikace Vím, jak řídím zjistit informace o vlastních, aktuálně spáchaných dopravních přestupcích na území hl. m. Prahy, včetně hrozby sankce. I informace o moţném počtu přidělených tzv. řidičských bodů, které jim za přestupky hrozí. Opencard je vydávána buď na jméno nebo jako nepersonalizovaná karta s bezkontaktním nebo kontaktním čipem. V příloze č.6 jsou uvedeny Podmínky pro vydávání a uţívání karty Opencard. Obr.č. 9 Nepersonalizovaná Opencard města Prahy
Zdroj: http://opencard.praha.eu/jnp/cz/o_karte/index.html ,29.1.2009
40
Přehled plateb za úkony spojené s vydáním či výměnou opencard (včetně DPH) Vydání opencard
zdarma*
Vydání anonymní opencard
200 Kč
Výměna bezplatně vydané opencard s bezkontaktním čipem na ţádost drţitele a to z důvodu podstatného poškození karty, zničení, ztráty, odcizení či změny 200 Kč
osobních údajů uvedených na potisku karty Výměna bezplatně vydané opencard s kontaktním čipem na ţádost drţitele z důvodu podstatného poškození karty, zničení, ztráty, odcizení či změny
500 Kč
osobních údajů uvedených na potisku karty Vydání opencard na počkání
400 Kč
Vydání opencard s kontaktním čipem ve standardní lhůtě
500 Kč
Vydání základní opencard bude zdarma ještě nejméně do 31. 3. 2009.
Opuscard v Libereckém kraji Liberecký kraj šel v České republice rozhodně jednou z nejprogresivnějších cest v oblasti regionálních karet, protoţe jeho nový projekt Opuscard je vyuţitelný v celém Libereckém kraji a současně bude i kompatibilní s projektem IN-Karta Českých drah. Karta Opuscard je bezkontaktní čipová karta, která je po celém světě i v České republice vyuţívaná především ve veřejné dopravě, v přístupových systémech i jako elektronický identifikační doklad. Myšlenka karty, vyuţívané po celém Libereckém kraji, vznikla na základě skutečnosti, ţe existují dvě dopravní karty v Libereckém kraji. Karta ČSAD, vydávaná od roku 2000 a Liberecká městská karta, vydávaná od roku 2006 v Liberci. Karta opuscard na obě tyto karty přímo navazuje a je vydávána od 22.9.2008, ale plně funkční má být aţ od 1.4.2009. Vydavatelem karty opuscard je na základě mandátu Libereckého kraje společnost Liberecká IS,a.s. Karta by měla převzít všechny funkčnosti Liberecké městské karty a navíc by měla umoţnit hradit jízdné v celém integrovaném systému hromadné dopravy Libereckého kraje a zároveň i fungovat pro úhrady jízdného Českých drah.
41
Základní použití karty Opuscard Jízdenka MHD Slevy v kapse Rezervace vstupenek Docházkové a stravovací systémy Vstup do radnice Krajská vědecká knihovna v Liberci od 1.4.2009 vyuţití integrované dopravy Libereckého kraje (IDOL) Dopravci zapojení do systému IDOL: ČSAD Semily, ČSAD Jablonec nad Nisou, ČSAD Liberec, ČSAD Česká Lípa, DPML Liberec, České dráhy.19 Karta je vydávána za poplatek Kč 140,-. Stávající drţitelé Liberecké městské karty si kartu mohou nechat pouze aktualizovat nahráním dopravní aplikace pro integrovanou dopravu za Kč 25,- a vyuţívat starou kartu nadále . Další podrobnosti uvádí příloha č.7 Opuscard letáček A4 web. Pardubická karta Pardubická karta je bezkontaktní paměťová čipová karta, která slouţí jako elektronický nosič jízdného v městské hromadné dopravě, kterou zajišťuje Dopravní podnik města Pardubic a.s.. Pardubická karta v sobě obsahuje dvě základní funkce – časové jízdné a elektronickou peněţenku pro platby jednotlivého jízdného. Nahrazuje papírové časové jízdenky, které se na kartu ukládají. Karta je pouţitelná i v dopravním systému města Hradec Králové. Karty jsou nabízeny ve dvou druzích : 1. Personalizované pro konkrétního uživatele – nepřenosné • elektronická peněţenka • časové jízdné nepřenosné Na kartě je uvedeno jméno, příjmení a fotografie uţivatele.
19
Zdroj: http://www.opuscard.cz 30.1.2009
42
2. Nepersonalizované - přenosné • elektronická peněţenka • časové jízdné přenosné Na kartě není uveden ţádný údaj o uţivateli karty. Tuto kartu lze dodatečně personalizovat, pokud není mechanicky poškozená Do budoucna má být moţné Pardubickou kartu vyuţít k úhradě nejrůznějších sluţeb a akcí, např. parkovného, vstupného na společenské, kulturní a sportovní akce apod. Další výhodou Pardubické karty v budoucnu bude úhrada jízdného v rámci integrovaného dopravního systému za účasti dalších dopravců v regionu. K lednu 2009 bylo vydáno 64 740 ks těchto karet. A ve vyuţívání karet zákazníky drţí Pardubická karta skutečný primát, jak domácí tak celosvětový, protoţe je vyuţíváno aktivně 94% vydaných karet.20 Pardubičtí však pokračují ve vývoji sluţeb karty. Radnice si nechala zpracovat od firmy Liberecká IS,a.s. Projekt strategie rozvoje produktu 2008-2010 pro Pardubickou kartu. Závěry projektu jsou uvedeny v příloze č.8 Pardubická karta Strategie rozvoje produktu 2008-2010. Městská karta Hradce Králové Hradecká městská karta je bezkontaktní čipová – elektronická karta. Tento nosič můţe obsahovat informaci o zakoupené časové jízdence nebo plnit funkci elektronické peněţenky, ze které lze hradit jednotlivé jízdné při vstupu do vozidla MHD. Její funkce je nezávislá na časové jízdence. Karta je pouţitelná i v dopravním systému Pardubické karty. V průběhu dalšího vývoje odbavovacího systému se funkčnost karty má rozšiřovat rovněţ k úhradě nejrůznějších sluţeb a akcí, poskytovaných a pořádaných městem, např. parkovného, vstupného na společenské, kulturní a sportovní akce, vstupu do skládkových areálů Technických sluţeb apod. Dále také k úhradě jízdného v rámci integrovaného dopravního systému za účasti dalších dopravců v regionu. Plzeňská karta Projekt Plzeňská karta patří mezi nejpropracovanější projekty v České republice. Jedná se o bezkontaktní čipovou kartu typu Mifare Standard s kapacitou 1kB. Karta je nepřenosná se zaznamenanými identifikačními znaky drţitele. Vystavení této karty trvá deset dní a karta stojí jednorázově Kč 170,-. Karta funguje kromě úhrady jízdného také jako elektronická peněţenka a dále pak vyniká oproti ostatním městským kartám přidanou
20
Zdroj: Pardubická karta, Strategie rozvoje produktu 2008-2010 Důvodová zpráva
43
sluţbou Bonus program, díky kterému mohou drţitelé karet získat slevy při platbách kartou u partnerských obchodníků. Tato sluţba funguje podobně jako co-brandované bankovní karty. Její další moţnosti vyuţití pro občany města Plzně si představíme na následujícím obrázku. Podrobný vývoj Plzeňské karty je uveden v příloze č.9 Prezentace Mgr.Martina Chvala koordinátora úseku pro Plzeňskou kartu, konference Cards 2008 Obr.č. 10 Vyuţití Plzeňské karty
Zdroj:Prezentace Mgr.Martina Chvala koordinátora úseku pro Plzeňskou kartu,konference Cards 2008
IN-Karta Českých drah Je vzhledem k působnosti Českých drah na celém území projektem celonárodním. In-karta je bezkontaktní čipová karta, nese čip MIFARE DESFire21 Chip umoţňuje vyuţít kartu k evidenci docházky, jako elektronickou jízdenku, elektronickou peněţenku, slevovou průkazku atd.Karta nahradila a sjednotila všechny slevové programy Českých drah. Ke kartě navíc České dráhy nabízejí slevový program SphereCard a slevu Rail plus aţ 25% na cestování do 25 zemí Evropy. Výroba IN-Karty trvá 28 dní. Cena karty činí jednorázově Kč 100,-. České dráhy postupně předpokládají integraci své IN-Karty s např.městskými kartami tak jak to jiţ probíhá v případě Liberecké Opuscard, kde bude propojení fungovat od 1.4.2009.
21
Příloha č. 11 Technická specifikace čipu MIFARE DESFire
44
Aplikace In-Karty Ţelezniční průkaz (pro zaměstnance ČD a jejich rodinné příslušníky) In-gold (síťová jízdenka) In-zákazník (slevový průkaz ve variantách pro děti do 15 let, cestující starší 15 let, důchodce a drţitele průkazů ZTP a ZTP/P) In-junior (slevový průkaz pro cestující do 26 let, jiţ nelze nově zakoupit) In-senior (síťová jízdenky na osobní a spěšné vlaky a slevový průkaz pro cestující starší 70 let) elektronická peněţenka22 Podrobnosti k pouţívání IN-Karty uvádí příloha č. 10 Pokyny k pouţívání IN-Karty .
Z výše uvedeného vyplývá, ţe městské karty, vycházející z konceptu, v němţ je bezkontaktní případně i duální čipová karta prostředkem k poskytování sluţeb, jsou součástí strategických plánů velkých měst v České republice. Další města uvaţující o zavedení městské karty jsou dle posledních informací České Budějovice, Ústí nad Labem a Ostrava. Z uvedeného přehledu je jasné, ţe jednotlivé kartové dopravní systémy jsou nejednotné a v současnosti nekompatibilní mezi sebou vzájemně. V této oblasti se snad jiţ ale blýská na lepší časy. Sdruţení pro dopravní telematiku ČR zaloţilo pracovní skupinu Platby v dopravě, která si klade za cíl řešení této nejednotnosti a následné propojení těchto systémů do integrovaného systému plateb v hromadné dopravě po celé České republice23. Je to však vzhledem k roztříštěnosti a různorodosti sluţeb i zařízení, uţívaných ve spojení s jednotlivými městskými a dopravními kartami, zatím hudbou budoucnosti.24 Jen je v tomto případě škoda, ţe do projektu se nezapojují bankovní vydavatelé karet . Spolupráce dopravy a bankovnictví by byla jistě přínosem pro obě zúčastněné strany. Banky by mohly svým klientům nabídnout přidanou hodnotu bankovní karty s moţností vyuţití nejen pro bankovní sluţby, ale i pro platby v hromadné dopravě. Tak jak je tomu třeba v Londýně v případě karty Oyster.
22
Zdroj: http://www.inkarta.cz ,29.1.2009 Zpráva Sdruţení pro dopravní telematiku o zaloţení pracovní skupiny Platby v dopravě, www.sdt.cz 29.1.2009 24 Příloha č. 12 Platby v dopravě 23
45
Bezkontaktní karty si tedy našly cestu i do České republiky, i kdyţ zatím ne do nabídky našich bankovních ústavů. Přesto se jeví do budoucna trend ke kumulaci co největšího mnoţství sluţeb do čipu duálního, spojující v sobě výhody obou technologií, jak kontaktní tak bezkontaktní.V nejlepším případě se můţe jednat o jednu kartu, která bude nabízet jak sluţby bankovních domů, dopravních systémů, veřejného sektoru, tak zároveň můţe slouţit jako průkaz k identifikaci drţitele pro další sluţby jako jsou knihovny apod. Samostatnou kapitolou pak budou elektronické identifikační doklady, které jsou v současnosti vyvíjeny prakticky ve všech vyspělých státech včetně států EU a České republiky.
2.2 Předplacené karty Přestoţe předplacené karty nemůţeme označit za zcela horkou novinku, tento typ debetních karet proţívá velký rozvoj jak na vyspělém západním trhu, tak zvláště na rozvíjejících se trzích především ve střední a východní Evropě a v Asii . Zde všude obliba předplacených karet velmi vzrostla a další růst je odborníky předpovídán i do budoucna. Přednosti předplacených karet : karta můţe být anonymní lze na ní uvést jakýkoliv text slouţí i drţitelům, kteří nemohou získat kreditní kartu lze volit částku, na kterou bude karta nabita, případně dobita je moţné pokud nese jen bezkontaktní technologie i zvolit jakýkoliv netradiční design a velikost obsluha karty je jednoduchá je velmi bezpečná v případě odcizení přijde drţitel maximálně jen o částku na kartě aktuálně nabitou kartu lze uţívat bez vlastnictví bankovního účtu lze ji darovat jako dárek lze ji opakovaně dobíjet
46
vyuţít pro kapesné pro děti a studenty k výplatě zahraniční společnosti lze ji vyuţít jako odměnu pro zaměstnance další vyuţití nalézá například při výplatě sociálních dávek a darů šetří náklady spojené s bankovními převody, např. výplat apod. Tím ale výčet jejich předností nekončí a bylo by moţno ještě pokračovat dále. Předplacené karty jsou skutečně na pořadu dne, protoţe dle výzkumu pro společnost MasterCard, který realizovala v roce 2007 skupina Boston Consultig Group (BCG) se odhaduje, ţe útraty prostřednictvím předplacených karet v roce 2010 dosáhnou celosvětově 645 mld. USD. Nejvíce z této částky v USA 45,9%, tam jsou předplacené karty velmi oblíbené. Následuje Evropa 25,4% a dále Japonsko 9,1%. Opravdu největší rozvoj předplacených karet se však očekává ve střední a východní Evropě. Největší předností předplacených karet je to, ţe se jednoduše kupují a jednoduše pouţívají. Majiteli tedy nabízí výhodu finančních sluţeb platební karty, a to bez nutnosti zakládat účet u banky a nebo ţádat o poskytnutí úvěru. Předplacené karty můţeme rozdělit na dvě základní skupiny. Karty s moţností dobití a karty jednorázové bez moţnosti dalšího vyuţití. Jednorázové předplacené karty Jednorázové předplacené karty jsou vyuţívány hlavně v oblasti dárků a jednorázových plateb. Největším trhem dárkových karet je v současnosti USA, kde je nabízí velké mnoţství bank i nebankovních subjektů a je moţno si je objednat i po internetu nebo koupit ve specializovaných obchodech v předem stanovených nominálních hodnotách. Velikost obliby dárkových karet v USA dokumentuje i fakt, ţe v roce 2007 bylo prostřednictvím dárkových karet utraceno v USA 26 mld. USD. Dárkové karty jsou vydávány i v Evropě. Jako příklad můţeme uvést Maďarsko, Německo, či Francii. Podle informací kartových asociací se pracuje i na projektech v České republice a ostatních zemích Evropy.25
25
Slibná budoucnost předplacených karet , časopis Bankovnictví č.11/2007
47
Předplacené karty s možností opakovaného dobíjení Předplacené karty s moţností opakovaného dobíjení fungují podobně jako běţné debetní karty, mohou být dobity prostřednictvím internetu, pobočky vydavatele, POS terminálu či v ATM. Tyto karty jsou vyuţívány hlavně v oblasti otevřených kartových systémů jako karty vydávané nejen bankami pro různé segmenty trhu např. korporátní klientela, studenti či municipální karty. Společnost VISA uvedla na trh předplacenou kartu s označení VISA Ready Link (VRL), která má primárně slouţit klientům, kteří nemohou získat přístup ke kreditní kartě nebo účtu či dávají primárně přednost hotovosti. Předplacené karty je moţno opakovaně dobíjet u obchodníků, kde drţitel karty předá hotovost a předplacená karta se v terminálu dobije nebo i v příjmových bankomatech finančních institucí. Od roku 2006, kdy byla tato karta uvedena na trh, se ke sluţbě přidalo více neţ 7000 obchodních míst.26Obchodní místa přijímající předplacené karty VRL a také umoţňující jejich dobití jsou označeny tímto logem . Obr.č. 11 Logo sluţeb ke kartě VISA Ready Link a jeho umístění na zadní straně karty
Zdroj: Časopis CardMag č.4/2008 vydávaný SBK, Předplacené karty VRL lze dobíjet také u bankomatů
Dalším úspěšným projektem předplacených karet se můţe společnost Visa pochlubit v Polsku. Zde společnost ve spolupráci s polskou bankou Citibank Handlovy úspěšně uvedla řadu flexibilních produktů předplacených karet. Program započal v lednu 2002. Banka z nabídky širokého výběru konfigurací programu předplacených karet společnosti VISA vybrala do svého produktového portfolia čtyři následující typy předplacených karet: 1.karty loajality a motivace klientů - jsou obvykle nabízeny velkoobchodníkům, jako odměna pro klienty a distributory 2.promoční/výherní karty - určené pro oblast spotřebního marketingu, na podporu prodeje
26
Časopis CardMag č.4/2008 vydávaný SBK, Předplacené karty VRL lze dobíjet také u bankomatů .
48
3.elektronické dárkové karty - určené pro společnosti, vyplácející zaměstnancům odměny a ocenění za jejich práci 4.karty na dávky a stipendia - nabídka hlavně pro obce a veřejný sektor či vysoké školy na výplatu stipendií Design karty si zvolí klient a současně s designem volí také konfiguraci karty. Např. datum exspirace, vydání či nevydání PINu. Výše ročních poplatků se odvíjí od rozsahu a ročního obratu karty. Je-li moţné kartu opakovaně dobíjet, můţe klient zaslat jeden soubor za měsíc, pokrývající dobití aţ 100.000 karet zdarma. V případě dalšího dobití v rámci jednoho měsíce je jiţ dobití zpoplatněno. Banka také poskytuje 24 hodinový servis přístupu do klientského centra ke kontrole zůstatku nebo nahlášení ztráty karty. Projekt byl velmi úspěšný a v prvních 14 měsících bylo vydáno přes 5000 karet. Vzhledem k úspěšnosti banka pokračuje ve vývoji dalších variant předplacených karet a segment drţitelů těchto karet v portfoliu banky nepřetrţitě roste. Velkým úspěchem je nabídka karty na dávky a stipendia , kterou vyuţívají hlavně vládní instituce a veřejný sektor (obce, univerzity apod.) pro výplatu sociálních dávek a stipendií. Nejen ţe šetří prostředky za bankovní převody, protoţe karty jsou vydány jen jednou a poté jsou zdarma kaţdý měsíc dobíjeny, ale je zde výhodou zadání podrobností o limitech a sumách pro kaţdý kartový účet, na který pak banka prostředky připisuje. Bance se výborně daří zajistit, aby příjemci měli snadný přístup k zasílaným prostředků. Předplacená karta Visa elektron je akceptována všude zdarma a také dvě pouţití karty v bankomatu měsíčně nejsou zpoplatněny. Klienti vyuţívající sluţeb předplacených karet banky Citibank Handlovy potvrdili sníţení nákladů na bankovní sluţby aţ v řádu 50%.27Dle výzkumu společnosti BCG by celkové útraty prostřednictvím předplacených karet v Polsku mohly v roce 2010 dosáhnout aţ 11 mld.USD, to je 14,1% všech útrat platebními kartami na polském trhu. Také
společnost
MasterCard
nezůstává
pozadu
v oblasti
předplacených
karet
a spolupracuje na vývoji nových typů sluţeb k předplaceným kartám s různými partnery. Projekty předplacených karet poskytuje společnost MasterCard ve většině zemí západní Evropy a cíleně podporuje a oceňuje nové inovativní projekty. Jedním z oceněných projektů je řešení společnosti Financial Services, která vyvinula systém umoţňující uchovávat a řídit finanční obnos pomocí mobilního telefonu. Umoţňuje spojit předplacenou kartu s účtem a také výběry z bankomatů. Další novinkou je projekt firmy 27
Časopis Bankovnictví č.6-7/2007 článek Předplacené karty vytvářejí nové výnosy.
49
PrePay Technologies, která vyvinula
předplacenou zabezpečenou platební kartu 360
Mirror Quidity Card. Na tuto kartu si drţitel můţe nabít tolik, kolik si přeje utratit a následně uţívat jako jakoukoliv jinou platební kartu. Dalším projektem, oceněným společností MasterCard jako nejlepší sluţba pro drţitele předplacených karet, se stala Univerzální předplacená karta CashPlus firmy Advance Payment Solutions, určená pro maloobchodní sektor klientům, kteří nemají bankovní účet a lze ji dobít na více neţ 14000 místech.28 Předplacenou kartu najdeme nyní i u nás v nabídce platebních karet České spořitelny,a.s. Karta je určena jak pro soukromou potřebu, tak pro sluţební účely. ČS nabízí předplacenou kartu ve spolupráci s asociací MasterCard. Jedná se o mezinárodní elektronickou kartu Maestro. Kartu je moţno opětovně dobíjet bezhotovostním převodem, hotovostním vkladem a také v POS terminálech i v bankomatech ČS přijímajících hotovost. Drţitelům předplacené karty je poskytována telefonická sluţba prostřednictvím linky Klientského centra ČS.Cena karty je Kč 230,- na rok pouţívání. Dobití karty je provedeno zdarma. Měsíčně je zasílán výpis zdarma jen s úhradou poštovného. Podrobnosti uvádí příloha č. 13 Podmínky pro debetní a předplacené karty ČS. Kromě předplacené karty ČS si zatím další typy předplacených karet na český trh cestu nenašly. Ale je tu jedna další alternativa moţnosti, jak u nás získat předplacenou platební kartu. Jedná se o kartu iKobo, coţ je předplacená karta Visa. iKobo je sluţba nabízející netradiční peněţní převody. Namísto peněz je na místo určení poslána předplacená platební VISA karta, kterou je moţno nabít a později dle libosti dobíjet. Přestoţe to není česká sluţba, funguje i pro český trh. K získání karty je třeba zaregistrovat se na stránce www.ikobo.com Následně vyplnit, kam je třeba peníze zaslat. Na tento kontakt je poslána předplacená VISA karta přednabitá částkou, kterou objednatel stanovil a zaplatil. Na kartě je jméno adresáta. Ke kartě je doručeno PIN elektronickou poštou, odděleně od karty, která je zaslána kurýrní sluţbou FedEx. Karta funguje jako běţná VISA karta jen s tím rozdílem, ţe k ní není potřeba bankovní účet a platby i výběry jsou moţné jen do výše kreditu. Kredit je moţno doplnit bankovním převodem na americký účet, za poplatek 5 USD, z jiné platební karty pak činí poplatek 5 USD plus 3% z dobíjené částky. Transakce provedené kartou je moţno kontrolovat na internetu. Platby u obchodníka jsou zdarma a za výběr z bankomatu je účtován 1 USD, coţ je standardní poplatek VISA v USA. Jde o VISA kartu vydanou americkým subjektem. Je s ní moţno platit i zboţí, které kartou vydanou v České 28
Časopis Bankovnictví č. 11/2007 článek Slibná budoucnost předplacených karet
50
republice nelze, hlavně nákupy na internetu v USA. Zároveň je karta velmi bezpečná, protoţe v případě zneuţití by drţitel přišel jen o částku na kartě aktuálně uloţenou.29 Předplacené karty dle náhledu většiny odborníků mají před sebou skutečně velkou budoucnost a vzhledem k jejich velmi praktickým vlastnostem je jen škoda, ţe si zatím ve větší míře nenašly cestu také na český trh. Dá se však předpokládat, ţe i u nás tento typ platebních karet brzy získá oblibu především u studentů, zaměstnavatelů a veřejného sektoru, jako cesta levné alternativy pro výplaty kapesného, stipendií, odměn, darů či sociálních dávek, tak jako je tomu v současnosti jiţ např.v sousedním Polsku.
2.3 Nové služby doplňující základní funkce platební karty Platební karta jiţ dávno není jen prostředkem přístupu k hotovosti nebo k úhradě nákupů. Vydavatelé platebních karet spolu s rozvíjejícími se technologiemi a konkurencí na trhu platebních karet jsou nuceni stále více své karty v nabídce doplňovat celou řadou sluţeb.Tyto sluţby zatraktivní právě jimi vydávanou kartu, aby klienta zaujali a jejich produkt se stal na trhu ţádaným. Jak jiţ bylo výše uvedeno, technologie kontaktního a bezkontaktního čipu přináší mnoho nového do oblasti sluţeb spojených s platebními kartami. Současná nejvyspělejší čipová technologie umoţňuje doplnit platební kartu celou škálou sluţeb, které je moţno i v průběhu pouţívání karty měnit a upravovat dle potřeb klientů.
2.3.1 Směry v designu karet Jednou z věcí, která velmi podstatně ovlivňuje zájem klienta o kartu, je v současnosti vzhledová stránka platební karty. Vydavatelé karet si jsou tohoto vědomi a proto přicházejí s širokou paletou designové nabídky a také umoţňují klientům tkz. personalizaci karty (card customization). Tedy, aby se na vytváření vzhledu karty sami podíleli. Buď si vzhled své karty určí výběrem z galerie obrázků nebo si mohou na kartu umístit přímo vlastní oblíbenou fotografii. Personalizovaná karta se pak stává vyjádřením ţivotního stylu či módním doplňkem svého drţitele. Vytvoření platební karty dle představ klienta posiluje také loajalitu klienta k bance, která kartu vydala. Mnoho bank téţ vyuţívá vydávání karet
29
http://www.marigold.cz/item/ikobo-je-predplacena-visa-karta-na-posilani-penez 20.12.2008
51
s atypickým designem jako známku toho, ţe se jedná o moderní a dynamickou banku, nabízející svým klientům stále něco nového.30 Obr.č. 12 Nové designy karet
Zdroj: CardMag č. 4/2007 časopis SBK, Moderní design proniká také na český trh platebních karet.
Přehled některých současných možností v designu karet: Průhledné karty Svítící karty Karty netradičních tvarů, jako jsou přívěsky či karty tvarované dle obrázku Karty umístěné v mobilním telefonu či hodinkách Karty s vůní růţí či kávy nebo pomerančů Karty nesoucí fotografii majitele karty (jako další bezpečnostní prvek) Výběr individuálního obrázku na kartě z bohaté databáze obrázků poskytnuté vydavatelem karty Karty celoplošně holografické Obrázek na kartě dodaný přímo drţitelem karty Karty se speciálním designem pro ţeny či děti
30
Časopis Bankovnictví 10/2007 ,Moderní design proniká na český trh platebních karet.
52
Obr.č. 13 Diners Club Bulgaria uvedl novou kartu pro ţeny First Lady
Zdroj: CardMag 4/2007 časopis SBK, Moderní design proniká také na český trh platebních karet.
Na Českém trhu nabízejí moţnost spoluvytváření karty zatím jen některé banky. Například Komerční banka umoţňuje umístit na kartu obrázek dle vlastního výběru prostřednictvím internetové stránky www.mojekarta.cz. Česká spořitelna,a.s. také podobnou sluţbu svým klientům
nabízí
prostřednictvím
internetové
stránky
www.kartapodlevas.cz
a i Československá obchodní banka,a.s. nabízí takz. Image kartu, kde si drţitel můţe navrhnout vlastní vzhled karty. Tyto sluţby však nejsou zadarmo. V průměru se personalizované karty pohybují od Kč 299,- do Kč 700,- na rok. Obliba karet s vlastním vzhledem roste a mnoho klientů tuto moţnost vítá.
2.3.2 Přidaná hodnota nově poskytovaných služeb Vydavatelé karet zvyšují svou nabídku sluţeb poskytovaných k běţným platebním kartám. Jedná se o různé nové typy funkcí a operací. Jednou z nich je sluţba Cash back, či nové funkčnosti bankomatů páté generace . Služba Cash back – výplata hotovosti Sluţba Cash back umoţňuje výběr hotovosti během nákupu. Sluţba je běţná v Singapuru, Jiţní Africe, Skandinávii, Velké Británii nebo Spojených státech, v Itálii a Polsku. Od listopadu 2006 je nabízena bankami i na českém území. Sluţba je zaváděná v jednotlivých zemích dvěma způsoby. 1. Formou tkz. big banku - pro zavedení touto formou je na národním trhu nutná dohoda mezi bankami spravujícími platební terminály, karetními asociacemi, bankami, které terminály nedisponují, a obchodníky vybavenými terminály. Všichni se musí vzájemně dohodnout na parametrech transakcí, limity počínaje a zpoplatněním konče.
53
2. Formou zavedení jednotlivými bankami – pokud k výše uvedené dohodě nedojde, jako tomu bylo na českém trhu, zavádějí jednotlivé banky sluţbu samy, ve spolupráci s obchodníky jejichţ terminály spravují a mohou mezi sebou vzájemně uzavírat smlouvy o akceptaci pro klienty smluvních bank Na českém trhu tuto sluţbu za různých podmínek nabízejí tři banky. Československá obchodní banka,a.s., Česká spořitelna,a.s. a Komerční banka,a.s. Nové služby poskytované novou pátou generací bankomatů Základní bankomatové sluţby nejsou v současnosti novinkou, ale jako vše i bankomaty se vyvíjejí. V současnosti je uváděna do provozu jiţ tkz. pátá generace bankomatů, která má díky své vyspělé technologii a spojení s internetem umoţnit poskytování celé škály dalších sluţeb, nejenom obsluhu osobního účtu. Bankomaty páté generace umoţňují vyuţití zcela nových a nečekaných funkčností a je jen na provozovateli bankomatu, které sluţby zvolí. Přehled nových sluţeb Recyklace hotovosti – bankomat je schopen přijímat a znovu vydávat vloţenou hotovost Automatizované zpracování šeků a vkladních kníţek Platby účtů domácností za elektřinu a plyn pro klienty bez bankovních účtů Dobíjení předplacených karet mobilních telefonů Dobíjení platebních předplacených karet vloţenou hotovostí Prodej cestovních šeků Prodej lístků na kulturní akce Prodej poštovních známek Moţnost nakupovat přímo z bankomatu prostřednictvím svého účtu různé poloţky Platba daní Platba pokut Poskytování mikropůjček
54
Moţnosti sluţeb spojené s informacemi na internetu(jídelní lístky,sportovní utkání atp.) Obchodování s akciemi přímo z bankomatu Identifikace klienta pomocí biometrických prvků Nová generace bankomatů je zaváděna i v České republice. Můţeme se zde jiţ setkat s bankomaty nejenom vydávajícími hotovost, ale také hotovost přijímajícími, bankomaty pro nevidomé atd. Zatím jsou to ojedinělé vlaštovky, a proto českým klientům zatím nezbývá nic jiného neţ se na nové sluţby těšit v budoucnu.31 Obr.č. 14 Multifunkční bankomat páté generace
Zdroj: Časopis Bankovnictví 12/2006, Co nám nabídnou nové bankomaty?
Tankautomaty Další sluţbou, kterou umoţnil technologický pokrok, je také sluţba pro motoristy, tzv. Tankautomat . Filozofie sluţby je taková, ţe zákazník uhradí pohonné hmoty sám přímo u stojanu svojí platební kartou. Výhody této sluţby jsou jak na straně klienta, jako je úspora času, výhoda pro osoby se sníţenou pohyblivostí, klient nemusí opouštět své vozidlo ,kde má např. malé děti apod. Současně je Tankautomat přínosný i pro obchodníka. Moţnost 24 hodinového provozu čerpací stanice bez nutnosti obsluhy a tím rozšíření obchodního potenciálu a současně i úspora mzdových nákladů. Tankautomaty se 31
Časopis Bankovnictví 12/2006, Co nám nabídnou nové bankomaty?
55
jiţ osvědčili např. v USA, Dánsku či Rakousku a nově jsou testovány i na našem území. Při zkušebním provozu prvního Tankautomatu u nás, projevilo o tuto sluţbu zájem 78% zákazníků čerpací stanice.32 Stále nová nabídka benefitů – snaha odlišit a zatraktivnit kartu Ve stále se zostřujícím konkurenčním boji mezi vydavateli platebních karet hrají benefity, tedy bonusy, připojené k platebním kartám stále větší roli. Dle průzkumu společnosti MasterCard, provedeném v prosinci roku 2007, mají klienti lepší znalost programů, které dávají klientovi něco navíc a zájem o ně je stále silnější. A to hlavně v řadách klientů mladších, především studentů a absolventů vysokých škol. Preference jednotlivých benefitů, jak je uvedli respondenti studie, jsou uvedeny v následujícím grafu.33 Graf č. 5 Nejvíce preferované benefity
Nejvíce preferované bonusy spojené s co-brandovanými kartami (N=846) 50% 45%
44%
43%
42%
42% 39%
40%
33%
35%
29%
30%
26%
25% 20% 15% 10% 5% 0%
Řada1
Sleva 5% na telekomunikač ní sluţby
Spořící program na důchod
Sleva 5% u čerpacích stanic
Bonusové body k výměně za zboţí
Sleva 5% u partnerského obchodníka
Extra sluţby poskytované partnerem
Program ve spolupráci s neziskovou
Věrnostní program s aerolinkami
44%
43%
42%
42%
39%
33%
29%
26%
Zdroj: Časopis Bankovnictví 6-7/2008 článek Počet platebních karet přesáhl v ČR 10 mil. – vlastní úprava
Nabídku benefitů můţeme v současnosti rozdělit do několika základních skupin: Co-brandované karty Představují spojení vydavatele karty s partnerem z komerční sféry. Spotřebitel získává za platby kartou slevy nebo body do nějakého věrnostního programu. Co-brandované karty se 32
33
CardMag č.3/2007 časopis SBK, Tankautomat. Zdroj: Časopis Bankovnictví 6-7/2008 článek Počet platebních karet přesáhl v ČR 10 milionů
56
těší stále většímu zájmu klientů i v České republice. Nejznámějšími co-brandovanými programy u nás jsou např. kreditní karta Shell MasterCard od Citibank a provozovatele čerpacích stanic Shell, dále pak dlouholetý program České spořitelny,a.s., poskytovaný jak k debetním, tak kreditním embosovaným kartám nazvaný Partner, zahrnující spolupráci deseti partnerských firem, poskytujících různě vysoké slevy při platbě kartou zahrnutou v programu. Zajímavá je téţ O2citi karta vydávaná Citibank ve spolupráci se společností O2 ,která poskytuje na tuto kartu 20% měsíční slevy na telefonní sluţby. Věrnostní programy Běţnou strategií věrnostních programů je sbírání bodů za platby kartou a tyto body se následně dají vyměnit za dárky či slevy. Příkladem můţe být Bonus program České spořitelny,a.s. nebo program Renomé nabízený Unicredit Bankou. Slevové programy Jde o samostatný systém slev bez sbírání bodů. Buď ve spolupráci s několika obchodníky nebo s partnerem, který má nasmlouvánu síť obchodů poskytujících slevy. Příkladem můţe být slevový program na kartě bene+ od GE Money Multiservis, který má nasmlouváno šest obchodníků poskytujících, při platbě touto kartou drţiteli desetiprocentní slevu. Dále slevový program Sphere s více neţ 6500 obchodními místy, poskytující slevy při platbě kartou zařazenou v programu od 5 do 30%, který nabízí Česká spořitelna,a.s. ke své Chytré kartě. Spořící programy Stále se také rozrůstá nabídka spořícího benefitu k platebním kartám, který funguje na principu vrácení určitého procenta z utracené částky na ţivotní pojištění nebo penzijní připojištění klienta, které musí být ovšem sjednáno u poskytovatele karty. Příkladem můţe být věrnostní kreditní karta AXA nabízená Unicredit Bank ve spolupráci penzijním fondem AXA.Drţitel této karty získá z kaţdé platby 0,3% zpět jako úloţku na účet penzijního připojištění nebo opět Chytrá karta České spořitelny,a.s. nabízející tuto sluţbu jako volitelnou. Z kaţdé utracené tisícikoruny vrácení desetikoruny na účet penzijního připojištění u Penzijního fondu České spořitelny,a.s. Popis nabízených benefitů jistě není vyčerpávající, a ani nemůţe být, protoţe nabídka je tak pestrá, ţe je skutečně na kaţdém klientovi, aby si ve svém zájmu ověřil, jaké výhody mu ta která nabídka přinese a zda nabízený benefit opravdu vyuţije. Je však zcela zřejmé,
57
ţe pokud si uţivatel vybere kartu se správnými benefity, můţe v konečném součtu ušetřit nemalou sumu svých prostředků.
2.3.3 Služby MasterCard Money Send a VISA Money Transfer Nové karty a sluţby s nimi spojené nazvané MasterCard Money Send a VISA Money Transfer vyuţívají schopnosti kartových asociací maximálně rychle a přesně zúčtovat jednotlivé platby po celém světě. Jedná se o další funkčnost platebních karet, která je potenciálně konkurenční sluţbou pro systém mezinárodních plateb SWIFT. Mezinárodní převody peněz prostřednictvím karet jsou několikanásobně levnější a také rychlejší neţ běţná SWIFTová cesta. Drţitel karty Money Send nebo Money Transfer můţe poslat peníze na účet platební karty jiné osoby, pokud zná její číslo a platnost. Peníze je moţné zaslat i na běţný účet nebo mohou být vyplaceny v hotovosti na pobočce banky. Příjemci peněz je zaslána SMS nebo e-mail informující o převodu. Podmínkou je, aby banka příjemce i plátce byly zapojeny do systému MasterCard Money Send nebo Visa Money Transfer. Odesílatel se musí zaregistrovat na internetových stránkách a to včetně své karty a jejího CVV nebo CVC kódu. Musí zde také uvést adresáta peněz a způsob výplaty. Internetová aplikace umoţňuje vytvořit přímo sadu příjemců peněz a prostředky jsou doručeny do dvou dnů. Sluţbu jiţ poskytují banky v USA a Španělsku. Ve Velké Británii tato sluţba slouţí k platbám Business – to – Business ( B2B) a Personal-to-Personal (P2P) Pro srovnání náklady na mezinárodní převod peněz prostřednictvím karet se pohybují mezi 5 aţ 8 USD. Běţné zpracování má náklady od 10 aţ do 40 USD. Také rychlost převodu je nezanedbatelná. U nás zatím tato sluţba není k dispozici.
58
3. Nejnovější produkt na českém trhu – Chytrá karta Dne 11.srpna 2008 představili zástupci České spořitelny,a.s.(ČS) na tiskové konferenci novinářům nový typ platební karty Chytrou kartu České spořitelny.34 Tuto kartu snad lze dle jiţ výše uvedeného členění karet zařadit mezi karty kreditní , protoţe je to karta s poskytnutým úvěrovým limitem. Zde však podobnost s kreditními kartami dle vyjádření zástupců České spořitelny končí. Karta tak, jak je prezentována ČS, je kartou určenou na nákupy a je nazývána „novou generací karet“.Jak uvádí ředitel úseku rozvoje obchodu ČS Martin Techman:“Chytrá karta České spořitelny je karta v první řadě určená na nákupy a umí mnohem víc, neţ ostatní kreditní či úvěrové karty na trhu.“ Je to produkt zcela vyjímečný rozsahem sluţeb a moţnostmi kombinací základních sluţeb, volitelného designu a dalších volitelný a dokoupitelných sluţeb. Klient si můţe zvolit sluţby na Chytré kartě přesně dle svých potřeb, protoţe karta nabízí moţnost kombinovat výše uvedené moţnosti ve více neţ pětitisících variantách.35 Jaké sluţby karta nabízí uvádí následující schéma. Schéma č. 2 Jak funguje Chytrá karta České spořitelny
Zdroj: Zvláštní vydání - občasník ,Česká spořitelna,a.s. ze dne 11.srpna 2008 34 35
Příloha č.14 pozvánka na tiskovou konferenci. Zvláštní vydání - občasník ,Česká spořitelna,a.s. ze dne 11.srpna 2008
59
Na českém kartovém trhu se tedy objevil zcela nový produkt v oblasti platebních karet, spojující v sobě širokou škálu sluţeb. Dříve neţ se však podrobně seznámíme s parametry a sluţbami, které Chytrá karta nabízí klientům, nahlédněme obecně na proces, který pro banku představuje zavedení takového nového, sofistikovaného a velice moderního produktu do nabídky sluţeb klientům.
3.1 Proces uvedení nového kartového produktu na trh Jestliţe banka uvaţuje o zavedení nové moderní sluţby do svého produktového portfolia, je třeba podstoupit poměrně sloţitý proces vytvoření a implementace takovéto sluţby. Zároveň tuto sluţbu musí vhodně představit a nabídnout svým klientům, aby se produkt stal opravdu úspěšným. Jaké kroky tedy vedou k realizaci nového projektu? 1.krok Banka zjišťuje, zda potřeba tohoto typu služby je na trhu patrná nebo s vývojem trhu, společnosti, životního stylu a technologií vzniká prostor pro uplatnění takovéto služby. - za účelem tohoto zjištění provádí banka marketingový výzkum buď sama nebo své poţadavky na průzkum trhu zadává specializované firmě, která má ověřit navrhované varianty a doporučit dle průzkumu trhu, zda je vhodné začít s realizací projektu nového produktu. 2. krok Banka vyhodnotí výsledky výzkumu, zváží silné a slabé stránky navrhovaného produktu a rozhodne, zda bude pokračovat ve vývoji produktu. - jednou z často pouţívaných metod této fáze zavádění nového produktu je takzvaná analýza SWOT . Je to metoda, pomoci které je moţno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), spojené s určitým projektem. Vyvinul ji Albert Humphry v 60. a 70. letech minulého století. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příleţitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové
60
kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. Obecné schéma této analýzy následuje. Schéma č.3 Analýza SWOT
SWOT- analýza E
Interní analýza Silné stránky Slabé stránky Strengths Weaknesses S - O - Strategie W - O - Strategie
x t e
Příležitosti Opportunities
r n
Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu).
Odstranění slabin pro vznik nových příleţitostí.
S - T - Strategie
W - T - Strategie
Pouţití silných stránek pro zamezení hrozeb.
Vývoj strategií, díky nimţ je moţné omezit hrozby, ohroţující naše slabé stránky.
í a n a
Hrozby Threats
l ý z a
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT,15.1.2008 -vlastní úpravy
3.krok Ověření technické možnosti - je mnoho nových technologický výdobytků, ale ne vše je realizovatelné v praxi. Je třeba opravdu dobře posoudit, zda se nejedná o slepou uličku, aby banka v případě zavedení
61
nějaké technologické novinky po čase nezjistila, ţe vývoj se nakonec ubíral jiným směrem a sluţby spojené s produkty banky jsou v širším měřítku nepouţitelné.36 4.krok Ověření ekonomické únosnosti - nové technologie jsou mnohdy velmi finančně náročné a je třeba vţdy zváţit, zda přinesou kýţený ekonomický efekt po svém zavedení. Zda produkt bude dostatečně ziskový, aby náklady na své zavedení vrátil v reálném časovém horizontu. 5.krok Pokud banka rozhodne o realizaci projektu nového produktu - sestaví projektový tým - projektový tým má za úkol realizovat celý proces vzniku a zavedení produktu do praxe, připravit technické zázemí, realizaci v prodejní síti, ověření v pilotním programu, vyhodnocení pilotního programu, marketingovou kampaň a následně i podklady pro celkové vyhodnocení projektu po uvedení do praxe. 6.krok Pilotní odzkoušení životaschopnosti produktu v praxi - většinou je produkt nejdříve zkušebně prodáván na několika vybraných a speciálně vyškolených prodejních místech banky, aby bylo moţné ještě před zavedením celoplošné nabídky upravit případné nedokonalosti a opomenutí a ověřilo se, ţe realizace je tím správným krokem. 7.krok Vyhodnocení pilotního projektu - pokud je pilotní prodej produktu vyhodnocen jako úspěšný, případně jsou odstraněny zjištěné nedostatky, je následně přistoupeno k realizaci v celé prodejní síti banky. 36
Viz problematika biometrie v Japonsku.
62
8.krok Vyškolení prodejní sítě banky - na vyškolení prodejní sítě musí banka klást co největší důraz, protoţe i sebelepší produkt , který není správně nabídnut klientovi, nemůţe být úspěšný. Pracovníci obchodní sítě musí být s novou sluţbou a její filozofií podrobně a jasně seznámeni a musí mít také zázemí v podobě dostatečně názorných prodejních pomůcek a dostatku informací nejen o produktu, ale i konkurenčních nabídkách. 9.krok Uvedení produktu do prodeje, spojené s marketingovou kampaní a většinou také tiskovou konferencí pro veřejnost - při uvedení nového produktu na trh je informovanost potenciálních zájemců jednou ze základních podmínek úspěšnosti nové sluţby. 10.krok Vyhodnocení plánovaného prodeje a ekonomické stránky dle plánovaného harmonogramu Obr.č. 15 Obrázek z galerie karet – pohled na Zeměkouli
Zdroj: Česká spořitelna,a.s.
63
3.2 Projekt Chytrá karta České spořitelny v bankovní praxi Všemi výše uvedenými kroky tedy prošel jistě i projekt Chytré karty v České spořitelně. Za jak dlouho je tedy moţné takovýto projekt realizovat? Na příkladu Chytré karty je zřejmé, ţe uvedení takovéto sluţby do praxe jiţ dnes není otázkou let, jak tomu bylo často v minulosti, ale jen měsíců. Dle vyjádření zástupců ČS vznikla myšlenka, zakládající vznik Chytré karty koncem roku 2007. Následně jiţ v srpnu roku 2008 byla karta uvedena do praxe. Celkem trvala realizace tohoto projektu asi 9 měsíců. A jak realizace postupovala prakticky? Po formulaci základní představy o moţnosti zavedení zcela nového typu platební karty do produktového portfolia ČS proběhl na počátku roku 2008 základní průzkum. Bylo osloveno přes 1300 klientů ve věku od 18 do 60 let z různých sociálních skupin a s bydlištěm po celé republice. Spektrum respondentů bylo široké. Od klientů, kteří karty jiţ dlouho vyuţívají, přes klienty Penzijního fondu České spořitelny, aţ po ty klienty, jeţ kartu nikdy nevlastnili. Průzkum měl za úkol pomoci koncipovat kartu tak, aby klientům nabídla, to co v nabídce trhu doposud postrádali a byla pro ně atraktivní. Z výsledků výzkumu vyplynulo, ţe 60 % klientů pozitivně hodnotilo moţnost libovolně si sjednat produkty a sluţby, 36 % respondentů označilo moţnost ovlivnit, kdy uhradí zůstatek na kartě, jako významnou motivaci k pořízení karty (volba délky bezúročného období nebo sluţba „splátkové prázdniny“) a pouze 5 % klientů zvolilo stejnou kombinaci produktů a sluţeb coţ značí , ţe karty se liší stejně jako jejich majitelé.(Podrobný graf výsledků bude uveden na následující stránce.) Následovalo vyhodnocení průzkumu a realizace dalších postupných kroků, vedoucích z úspěšnému zavedení karty do produktové nabídky. Pilotní prodej Chytré karty byl na vybraných pobočkách spuštěn 14. července 2008. V pilotním provozu si kartu pořídilo přes 5 tisíc klientů ČS. Následně od 11.8.2008 byl prodej tohoto nového produktu zaveden do celé prodejní sítě ČS. Karta byla uvedena marketingovou kampaní a tiskovou konferencí. Chytrá karta tedy zahájila svůj praktický ţivot. Další krokem by mělo být vyhodnocení úspěšnosti nového produktu. Ani v této oblasti nemusíme na výsledky dlouho čekat. Jiţ 5.listopadu 2008 bylo
64
v prodejní síti ČS vydáno klientům 100 tisíc těchto nových platebních karet.37 Chytrá karta se tak za necelé tři měsíce své existence jistě zařadila mezi úspěšné bankovní produkty. Graf č.6 Jaké sluţby volili klienti k Chytré kartě při průzkumu
Jaké služby volili klienti k Chytré kartě
60% 50%
52%
51% 47%
40%
44% 36%
30%
35% 26%
20% 10% 0% Zvýhodněný Pouţívání Odměna do Bonus karty zdarma Penzijního program fondu
Slevový program Sphere
Splátkové prázdniny
Prodlouţená záruka na zboţí
Zůstatkové SMS
Zdroj: Zvláštní vydání - občasník ,Česká spořitelna,a.s. ze dne 11.srpna 2008 – vlastní zpracování
3.3 Kreditní karty v České spořitelně Chytrá karta České spořitelny má v produktovém portfoliu ČS nahradit postupně všechny typy v současnosti vydávaných kreditních karet. Kreditní karty nemají na českém trhu příliš dlouhou tradici. Proto si na jejich historii v ČS krátce vyloţíme jaký byl jejich vývojˇv produktové nabídce bankovních sluţeb u nás.
37
Tisková zpráva ČS ze 6.listopadu 2008.
65
3.3.1 Vývoj kreditních karet v portfoliu ČS, až k dnešní Chytré kartě Ve světě mají kreditní karty daleko starší historii a stále vysoce převládají nad počtem vydaných debetních karet, které byly uvedeny na trh aţ v roce 1974. Specifikem českého karetního trhu je naopak velmi vysoký podíl karet debetních. Debetních karet je u nás vydáno trojnásobně více neţ karet kreditních. Je to dáno historickým vývojem, protoţe platební karty u nás prakticky začaly existovat aţ koncem 20. století a neprošly si částí předcházejícího vývoje tak, jako ve vyspělých zemích. Stejně tak jako jiné banky i ČS sice kreditní karty měla ve svém portfoliu, ale získat takovou kartu byl pro běţného klienta velký problém. Tato situace trvala aţ do června roku 2002, kdy se ČS rozhodla nabídnout kreditní kartu širší veřejnosti. Představila klientům nový typ kreditní karty v několika variantách. Umoţnila rozhodnutí o vydání karty přímo na jednotlivých pobočkách a změnila a zjednodušila podmínky pro vydávání kreditních karet. Následující tabulka ukazuje, jaké podmínky měly kreditní karty původní a nové, které byly nastaveny od června 2002. Tab.č.5 Přehled původních a nových podmínek ke kreditní kartě Kreditní karta ČS do 31.5.2002 Platnost 1 rok Úroková sazba 14,5% p.a. Nemoţnost bezúročného období (12,5% p.a., pokud klient vyrovná kartový účet na nulu) Povinná min.splátka 10%
Kreditní karta ČS s novým názvem Kredit+ od 1.6.2002 Platnost 3 roky Úroková sazba 19,8% p.a. Moţnost vyuţít aţ 45 dnů bezúročné období Výše povinných splátek – min 5%, lze libovolně regulovat KK pro všechny klienty(nová KK Visa Electron)
KK jen pro vybrané a VIP klienty Cestovní pojištění (Visa Classic, Visa Cestovní pojištění (Visa Classic, Visa Gold) Gold) Maximální pohodlí a bezpečí při placení Maximální pohodlí a bezpečí při placení za zboţí a za zboţí a sluţby sluţby Moţnost vybírat hotovost (ATM,CA) doma i v zahraničí Pohotová finanční rezerva (24 hodin denně) Plní všechny funkce běţné platební karty, umoţňuje opakovaně čerpat úvěr Bonusový systém
Moţnost vybírat hotovost (ATM,CA) doma i v zahraničí Pohotová finanční rezerva (24 hodin denně) Plní všechny funkce běţné platební karty, umoţňuje opakovaně čerpat úvěr Bonusový systém
Zdroj: Česká spořitelna,a.s. – vlastní úprava
66
Karty byly nově nabízeny ve třech kategoriích: Obr.č. 16 Galerie karet Kredit + rok 2002 – 2004 Visa electron Kredit +
určená pro nejběţnější klientelu od 21 let Visa Classic Kredit +
pro středně movitou klientelu a cesty do zahraničí Visa Gold Kredit +
určená pro VIP klientelu
67
Nejprve byly v nabídce pouze karty VISA, ale vzhledem k rostoucí poptávce po kartách MasterCard zařadila ČS od dubna 2003 do své nabídky i odpovídající sortiment karet od společnosti MasterCard,
včetně Co-brandovaných karet Partner.
Nový design karet Kredit + v roce 2004
Zdroj: Česká spořitelna,a.s. – vlastní úprava
68
Na konci roku 2007 bylo 50% všech kreditních karet v České republice vydáno Českou spořitelnou. Přes úspěšnost svého projektu moderních kreditních karet, díky kterému se stala leaderem na trhu kreditních karet v České republice, neustala ve vývoji a v roce 2008 přišla se zcela novým konceptem kreditní karty, kterou jiţ nenazývá kreditní kartou, ale Chytrou kartou České spořitelny. Tato karta má postupně nahradit všechny typy kreditních karet vydávaných tímto bankovním domem.
3.4 Chytrá karta České spořitelny Chytrá karta tedy vznikla jako velice moderní multifunkční karta nabízející svému drţiteli svobodu, flexibilitu a moţnost vlastního výběru dle jeho potřeb a preferencí. Její základní parametry včetně volitelných sluţeb a funkčností si nyní představíme.
3.4.1 Základní parametry karty: karta je vydávána ve spolupráci s kartovou asociací MasterCard ve dvou variantách: MasterCard a MasterCard Gold , varianta ve spolupráci s kartovou asociací VISA není v nabídce jedná se o kartu soukromou, mezinárodní, embosovanou , s čipem dle standardu EMV ,ale také stále ještě na sobě nese elektronický prouţek a proto je to karta hybridní ke kartě je otevírán kartový účet s úvěrovým limitem minimálně Kč 5.000,a maximální výše limitu můţe dosáhnout u varianty Gold aţ Kč 500.000,výpisy zdarma jsou zasílány jednou měsíčně , ale s úhradou poštovného variantu zasílání elektronického výpisu karta nenabízí, ale je moţno na účet nahlíţet prostřednictví internetového bankovnictví žadatel o kartu nemusí být klientem ČS, ale musí dosahovat věku 18 let a mít trvalé bydliště v České republice nebo povolení k trvalému pobytu účetní období je nastaveno od 11.dne kalendářního měsíce do 10.dne následujícího kalendářního měsíce karta nabízí svému drţiteli bezúročné období(grace period) v rozsahu od 40 do 55 dnů dle počtu volitelných sluţeb a pásma, do kterého je karta zařazena
69
úročení čerpaných prostředků se liší dle způsobu čerpání a bude uvedeno později kartu lze splácet třemi způsoby - procentní úhradou, která činí 3,2% z čerpaného úvěrového limitu,pevnou úhradou, kterou si klient zvolí v ţádosti o kartu nebo úhradou celé částky tkz. 100% inkaso –dokoupitelná sluţba celou pohledávku nebo část pohledávky lze kdykoliv doplatit jak bezhotovostně, tak v hotovosti na přepáţce banky karta nabízí určitý počet sluţeb zdarma, některé další sluţby jsou volitelné, další sluţby jsou dokoupitelné nad rámec poplatků spojených s vedením účtu (podrobnému vysvětlení se budeme věnovat dále ) doba vyrobení karty není garantována, můţe být předána na pobočce nebo zaslána poštou na adresu ţadatele(i do zahraničí) a pak o zaslání vyrobené karty informuje banka klienta SMS zprávou nebo emailem PIN ke kartě je zaslán obyčejnou zásilkou, pokud klient kartu vyzvedává na pobočce, pokud je karta zaslána poštou na adresu, je PIN zaslán doporučenou zásilkou do vlastních rukou ke kartovému účtu je moţno poţádat o vydání ještě takzvané Dodatkové karty pro další osoby, např.rodinné příslušníky.Dodatkové karty jsou vydávány jiţ od 10 let věku a vyuţívají všech sluţeb nastavených v rámci smluv s majitelem účtu k základní kartě. O dodatkovou kartu ţádá majitel. ke kartě nelze sjednat cestovní pojištění, Česká spořitelna tuto sluţbu nabízí jen k osobnímu účtu To byl výčet základních parametrů, ale karta nabízí ještě další funkčnosti. Půjčka na kartě Chytrá karta zcela nahradila malé půjčky do limitu Kč 29.999,- v portfoliu produktů ČS.Pokud klient poţaduje v ČS poskytnutí malé půjčky, je mu automaticky sepsána smlouva o Chytré kartě, a protoţe karta není k dispozici ihned při první návštěvě banky, s kartou je spojena další sluţba tkz. Půjčka na kartě. Tato sluţba funguje tak, ţe jsou prostředky do stanoveného limitu bezprostředně vyplaceny po uzavření smlouvy o kartě, a to buď v hotovosti nebo na klientem určený účet. Klient tedy s prostředky můţe disponovat okamţitě i kdyţ ještě fyzicky neobdrţel plastovou kartu. Čerpané prostředky touto formou jsou úročeny niţší sazbou neţ prostředky čerpané v hotovosti z bankomatu a nebo
70
prostředky nesplacené v bezúročném období. Úročení je uvedeno později v tabulce č.6. Přehled úrokových sazeb spojených s Chytrou kartou. Za tuto sluţbu klient zaplatí jednorázově Kč 290,-. Převod karty k nám Další sluţbou spojenou s touto kartou je moţnost refinancování závazků tj. sluţba Převod karty k nám, kdy je klientovi refinancována a převedena kreditní karta u jiné společnosti na Chytrou kartu České spořitelny.
Prostředky čerpané touto formou mají zvláštní výši
úrokové sazby uvedenou níţe v následující tabulce. Za tuto sluţbu klient uhradí poplatek ve výši 2,97% refinancované částky. Tab.č.6 Úročení čerpaných prostředků na Chytré kartě Přehled úrokových sazeb
roční úroková sazba
měsíční úroková sazba
a) při 100% úhradě celkové čerpané částky do data úhrady - pouze pro bezhotovostní platby kartou
0,00 % p.a.
0,00 % p.m.
b) při úhradě menší neţ 100% celkové čerpané částky - pro bezhotovostní platby kartou
19,08 % p.a
1,59 % p.m
c) při úhradě menší neţ 100% celkové čerpané částky - pro výběry hotovostí
23,88% p.a.
1,99 % p.m.
d) při čerpání částky formou sluţby Půjčka na kartě
19,08 % p.a.
1,59 % p.m.
9,90 % p.a. po dobu 6 měsíců od provedení operace, poté 19,08 % p.a.
0,83 % p.m. po dobu 6 měsíců od provedení operace, poté 1,59 % p.m.
e) při čerpání částky formou sluţby Převod karty k nám Zdroj : Česká spořitelna,a.s. – vlastní úpravy
3.4.2 Základní nabídka služeb zdarma Chytrá karta České spořitelny má v základní nabídce proklamováno „zdarma“ tj. v ceně vydání karty (nebo v ceně jiných sluţeb viz. Servis24 ) následující sluţby: Garance nejnižší ceny Sluţba Garance nejniţší ceny funguje tak, ţe pokud drţitel karty zakoupí zboţí a do deseti dnů zjistí, ţe stejné zboţí je jinde prodáváno levněji, zavolá do zákaznického centra POJIŠŤOVNY CARDIF PRO VITA a tuto skutečnost oznámí. Rozdíl ceny při splnění podmínek mu bude vrácen. Pojištění se vztahuje na věci zakoupené na území České 71
republiky, zaplacené Chytrou kartou České spořitelny. Minimální cena zakoupeného zboţí, na které se vztahuje plnění, je 500,- Kč, maximální cena zboţí je 30 000,- Kč. Garance se nevztahuje na nákupy na internetu a na zboţí v akci či výprodeji. Pojistnou událost je nutné nahlásit nejpozději do 5-ti dnů od zjištění niţší ceny, nejpozději však do 90-ti dnů od nákupu zboţí. Maximální limit rozdílu mezi kupní cenou a prokázanou niţší kupní cenou je 5 000,- Kč. Ročně lze uplatnit max. 3 pojistné události. Ke kaţdé zakoupené věci se pojistné plnění vztahuje pouze jednou. Podmínky pojištění jsou uvedeny v příloze č. 15. Ochrana nákupu při zničení a krádeži Další sluţbou ,kterou banka pevně spojila s Chytrou kartou, je Ochrana nákupu proti zničení a krádeţi. Princip této sluţby je následující.Pokud klient zakoupí zboţí na Chytrou kartu a toto zboţí se do 10 dnů rozbije, poškodí nebo je mu odcizeno, obrátí se na zákaznické centrum POJIŠŤOVNY CARDIF PRO VITA a tuto skutečnost nahlásí. Pojišťovna při splnění podmínek zajistí opravu nebo úhradu nového zboţí. Koupené zboţí nemusí být nikde registrováno. Pojištění se vztahuje na věci zakoupené na území České republiky, zaplacené Chytrou kartou České spořitelny. Minimální cena zakoupeného zboţí, na které se vztahuje plnění, je 500,- Kč a maximální cena je 30 000,- Kč. V případě poškození uhradí pojišťovna náklady na opravu zakoupené věci, v případě úplného zničení či zcizení náklady na pořízení věci nové. Pojistné plnění pro jednu pojistnou událost je maximálně 30 000,- Kč. Ročně lze uplatnit maximálně 3 pojistné události. Ke kaţdé zakoupené věci se pojistné plnění vztahuje pouze jednou. Pojistná ochrana zboţí trvá 10 dní od data nákupu. Možnost non-stop přístupu k informacím o kartě prostřednictví služby Servis24 nebo Servis24 – Start Další sluţbou v ceně je přístup ke kartovému účtu non-stop prostřednictvím sluţby Servis24 nebo Servis 24 – Start. Je třeba upřesnit , ţe sluţba Servis 24 je sice zpoplatněna, ale u osobního účtu. Za přidání kartového účtu a přístup k němu do této sluţby se skutečně jiţ nic navíc neplatí. Sluţba Servis 24 – Start pro klienty, kteří nemají u ČS osobní účet, je sluţba Servis 24-Start zdarma. Klient má moţnost kdykoli kontrolovat, jaké platby a příjmy jsou na účtu zúčtovány.
72
Měsíční výpis z účtu zdarma Další sluţbou zdarma v základu Chytré karty je kaţdý měsíc vyhotovovaný výpis ke kartovému účtu s výpočtem minimální splátky a je klientovi zasílán na adresu. Výpis je zdarma ,ale klient hradí poštovné. Moţnost zaslání výpisu elektronickou formou a tím sníţení nákladů na kartu banka v současnosti neumoţňuje.
3.4.3 Individuální možnost výběru ze sedmi volitelných služeb k Chytré kartě Karta dále nabízí drţiteli karty individuální výběr dle vlastních preferencí ze sedmi sluţeb.Počet vybraných sluţeb následně určuje náklady na vedení kartového účtu a délku bezúročného období, jak je uvedeno v následující tabulce. Tab.č. 7 Pásma sluţeb a náklady na správu účtu Rozmezí počtu volitelných sluţeb
Počet dnů bezúročného období
pásmo I: 0 aţ 1 sluţba
0-1
aţ 40 dnů
Správa a vedení kartového účtu měsíčně 19,-
pásmo II: 2 aţ 3 sluţby
2-3
aţ 45 dnů
49,-
pásmo III: 4 aţ 5 sluţeb
4-5
aţ 50 dnů
69,-
pásmo IV: 6 aţ 7 sluţeb
6-7
aţ 55 dnů
89,-
Pásmo sluţeb
Zdroj: Česká spořitelna,as. – vlastní zpracování
Volitelné sluţby: Slevový program Sphere Umoţňuje drţiteli karty při nákupech uspořit u partnerských obchodníků programu v České republice i na Slovensku 5-30% z ceny nakupovaného zboţí. Do programu je zařazeno více neţ 6500 obchodních míst. Např. Focus optik, Čedok, Gorenje, Palác knih Luxor a další. Více podrobností je moţno získat na stránkách programu www.sphere.cz
Logo programu Sphere
73
Prodloužená záruka na zboží Ochrání bílou a černou techniku koupenou prostřednictvím Chytré karty o jeden rok déle, neţ je zákonná záruka. Prodlouţená záruka kryje finanční ztrátu způsobenou elektronickou, mechanickou nebo elektronickou nefunkčností věci v období 12 měsíců po skončení standardní zákonné záruky dané výrobcem. Prodlouţená záruka kryje stejné vady na výrobcích jako zákonná záruka. Věc je nutné zaregistrovat u POJIŠŤOVNY CARDIF PRO VITA nejpozději do 30 dnů od data nákupu na telefonním čísle 234 240 250. Pořizovací cena věci se musí pohybovat v rozmezí od 3 000,- Kč do 80 000,- Kč. Horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost je 20 000,- Kč. V rámci jednoho roku lze plnit pouze u 3 pojistných událostí. Zaregistrovat je moţné max. 3 kusy zboţí ročně. Spoluúčast ze strany klienta je 500,- Kč. Pojistné podmínky v příloze č. 16. Odměna do Penzijního fondu České spořitelny Pokud si klient zvolí sluţbu Odměna do Penzijního fondu České spořitelny, získá za kaţdých 1 000,- Kč utracených Chytrou kartou od ČS příspěvek 10,- Kč, na účet penzijního připojištění u Penzijního fondu ČS. Podmínkou je, aby klient měl penzijní připojištění u Penzijního fondu ČS, na jiné fondy se tato sluţba nevztahuje. Zvýhodněný Bonus program V rámci Bonus programu získávají drţitelé karet body za transakce uskutečněné kartou. Tyto body si mohou dále za stanovených podmínek vyměnit za odměny z katalogu odměn Bonus programu nebo je třeba věnovat na nějaký charitativní projekt, či poţádat o vrácení poplatku spojeného s vydáním karty. Transakcí, na základě které se sbírají body, se rozumí platba kartou u obchodníka (i internetového), dobití mobilního telefonu v bankomatu a quasi-cash transakce (tj. transakce, kdy při platbě kartou dochází k nákupu prostředků směnitelných na hotovost. Jedná se např. o nákup ţetonů pro hru v kasinu, hazardní hry, sázky, nákup loterijních tiketů, nákup cestovních šeků, elektronických peněz, dluhopisů, drahých kovů, nákup cizí měny, peněţní transfer apod.). Sluţbu Bonus program nabízí ČS ke všem kartám jak debetním, tak kreditním. Bonus program je však pro Chytrou kartu České spořitelny zvýhodněn. Body se načítají rychleji a není třeba se jiţ samostatně registrovat pro přístup k bodovému účtu.
74
Standardní bonus program karty
Bonus program Chytré
1 bod za 20 Kč
1 bod za 15 Kč
zaplacených prostřednictvím platební karty
zaplacených prostřednictvím Chytré karty
Příklad: 1 500 Kč = 75 bodů
Příklad: 1 500 Kč = 100 bodů
Používaná karta zdarma Další sluţbou ,kterou si klient můţe zvolit je Pouţívaná karta zdarma. Sluţba funguje následujícím způsobem. Jestliţe drţitel Chytré karty uskuteční za daný rok nákupy v určité výši nebude hradit roční poplatek za kartu. Pokud, celkový objem transakcí neuskuteční bude mu vrácena jen poměrná část poplatku. Roční objem plateb podle jednotlivých typů karet pro pouţívání karty zdarma: Typ karty
Roční objem transakcí *
Základní karta Karta z galerie/ Vlastní karta Gold karta
36. 000,- Kč 60. 000,- Kč 150. 000,- Kč
Roční poplatek za kartu 0 Kč 0 Kč 0 Kč
* Do ročního objemu transakcí se započítávají nákupy kartou, výběry z bankomatů i na pokladnách poboček a půjčka ke kartě.
Zůstatkové SMS Sluţba umoţňující neustálý přehled o aktuálním zůstatku kartového účtu prostřednictvím mobilního telefonu. Zpráva formou SMS je na mobilní telefon, zadaný drţitelem karty, zasílána jednou denně. SMS je zasílána jen v případě pohybu na kartovém účtu .
75
Splátkové prázdniny Splátkové prázdniny umoţňují odklad maximálně 2 povinných minimálních splátek během kalendářního roku . Sluţbu lze poprvé vyuţít aţ po 6 měsících od zaloţení účtu k Chytré kartě a o odklad je moţné poţádat maximálně do 5 dnů, před koncem cyklu za který má být splátka odloţena. Následující schémata názorně uvádějí, jak je moţno sluţbu vyuţít. Schéma.č.4 Dvě varianty splátkových prázdnin v praxi
Varianta A Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Měsíční úhrada
Splátkové prázdniny
Splátkové prázdniny
Měsíční úhrada
Měsíční úhrada
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Nákupy a výběry s chytrou kartou
Měsíční úhrada
Splátkové prázdniny
Měsíční úhrada
Měsíční úhrada
Měsíční úhrada
Splátkové prázdniny
Varianta B
Zdroj: Česká spořitelna,a.s. - vlastní úprava
76
3.4.4 Tři dokoupitelné služby k Chytré kartě Dalšími sluţbami k Chytré kartě, které klient dle svého uváţení také můţe získat, jsou takzvané dokoupitelné sluţby. Klient si stejně jako u předcházejících volitelných sluţeb určuje, co na kartě vyuţije a co ne. Na rozdíl od volitelných sluţeb se dokoupitelné sluţby pořizují ke kartě kaţdá samostatně, nikoliv v pásmu nebo bloku. Pojištění schopnosti splácet Pojištění kryje riziko neschopnosti splácet úvěr čerpaný Chytrou kartou České spořitelny z důvodu: v souboru pojištění A: dlouhodobé pracovní neschopnosti plné invalidity úmrtí v souboru pojištění B: ztráty zaměstnání dlouhodobé pracovní neschopnosti plné invalidity úmrtí Pojištění je poskytováno ve spolupráci s Pojišťovnou České spořitelny a POJIŠŤOVNOU CARDIF PRO VITA. Můţe být zaloţeno jen klientovi do 60 let věku, který kladně odpoví na čtyři zdravotní dotazy: jste podle svého vědomí zdráv nejste v pracovní neschopnosti v posledních 12 měsících jste nebyl(a) v pracovní neschopnosti déle neţ 30 po sobě jdoucích dní nejste v pravidelné lékařské péči kvůli chronickému onemocnění s trvalým uţíváním léků a v případě souboru pojištění B, které navíc zahrnuje riziko ztráty zaměstnání, ještě musí být splněny tyto podmínky: jste zaměstnán na dobu neurčitou nejste ve zkušební lhůtě
77
byl(a) jste zaměstnán(a) nepřetrţitě v uplynulých 12 měsících (nemusí být u 1 zaměstnavatele) v posledních 3 měsících jste nepodal vy ani Váš zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru, návrh na ukončení pracovního poměru dohodou, ani nedošlo k okamţitému zrušení Vašeho pracovního poměru I osoba samostatně výdělečně činná si můţe sjednat také soubor pojištění B – pojišťovna nebude plnit riziko ztráty zaměstnání, ale poskytne zvýhodněné pojistné plnění ve výši dvojnásobku úvěrových splátek v případě pracovní neschopnosti Jak v praxi funguje plnění v případě pojistné události nám ukazuje následující schéma. Schéma č.5 Plnění pojišťovny v případě pracovní neschopnosti
Zdroj: Pojistné podmínky Pojištění schopnosti splácet k platebním kartám
Cena za pojištění neschopnosti splácet k Chytré kartě České spořitelny je počítána měsíčně procentem z dluţné částky a činí : soubor pojištění A - 0,49% z dluţné částky na konci účetního cyklu soubor pojištění B - 0,89% z dluţné částky na konci účetního cyklu
Pojištění zneužití platební karty v případě ztráty nebo odcizení Další sluţbou, kterou si klient můţe ke kartě dokoupit, je Pojištění proti zneuţití platební karty v případě ztráty nebo odcizení. Podrobné podmínky pojištění jsou uvedeny v příloze č.21 Pojistné podmínky pro pojištění zneuţití platební karty při její ztrátě nebo odcizení pro klienty České spořitelny,a.s. Pojištění jistě stojí za zváţení, zvláště kdyţ uvedeme ještě následující skutečnosti. Obecně u karet bez pojištění ČS odpovídá za neoprávněné transakce přesahující částku 4.500,- Kč, provedené ztracenou/odcizenou kartou ve lhůtě 48 hodin před blokací karty. 78
Klient v této lhůtě odpovídá pouze za transakce provedené s PINem nebo za transakce, kdy jednal prokazatelně podvodně. Pokud si ale drţitel karty sjedná Pojištění zneuţití platební karty, je výše uvedené rozšířeno i na prodlouţení pojistné doby před blokací karty na neomezeně dlouhou dobu včetně operací s pouţitím PINu do výše pojištění. To tedy znamená : - klient bez pojištění ve lhůtě 0-48 hodin před blokací karty nenese riziko za neoprávněné transakce kartou nad 4.500,- Kč. (spoluúčast do 4.500,- Kč),ale za PINové transakce zodpovídá v plné výši. - klient s pojištěním v libovolně dlouhé lhůtě před blokací karty nenese ţádné riziko za neoprávněné transakce kartou, a to se vztahuje i na PINové transakce do výše limitu pojištění. Důvody , proč si pojištění dokoupit nejlépe zváţíme příkladu: Klient ztratil kartu a zjistil to až za několik dní. Když kartu zablokoval, dozvěděl se, že 46 hodin před blokací byla provedena neoprávněná transakce ve výši 7.500,- Kč bez použití PINu a 15 hodin před blokací byla provedena další transakce ve výši 10.000,-Kč s použitím PINu.Co uhradí klient s pojištěním a co klient bez pojištění? Klient s pojištěním ve výši pojistného krytí 30.000,- Kč - nehradí nic ČS hradí 3.000,- Kč Pojišťovna hradí 4.500,- Kč (spoluúčast u nepojištěných) a 10.000,- Kč PINová transakce Klient hradí 0,- Kč Klient bez pojištění hradí 14.500,- Kč ČS hradí Kč 3.000,- Kč Klient hradí 4.500,- Kč (spoluúčast) a 10.000,- Kč PINové transakce Jaké jsou náklady na toto pojištění nám uvádí následující přehled: Náklady na Pojištění zneužití platební karty v případě ztráty nebo odcizení - ročně P10 (pojistné krytí do 10.000,- Kč)
170,- Kč
P30 (pojistné krytí do 30.000,- Kč)
320,- Kč
P60 (pojistné krytí do 60.000,- Kč)
480,- Kč
79
Celkové pojistné plnění v případě zneuţití karty znázorňuje následující tabulka. Tab.č.8 Pojistné plnění u pojištění proti zneuţití karty
Zdroj: Pojistné podmínky Pojištění proti zneuţití karty pro klienty České spořitelny,a.s.
Úhrada celé částky – 100%inkaso Poslední dokoupitelné sluţba Úhrada celé částky - 100% inkaso je vlastně úpravou běţné kreditní karty splátkové, na karty typu charge. Banka při zavedení této sluţby nastaví automatické inkaso 100% vyčerpané částky v den splatnosti běţné splátky na kartě. Klient tak uhradí celou dluţnou částku do konce bezúročného období a nehradí ţádný úrok, pokud kartou provedl jen transakce, na které se bezúročné období vztahuje . Podmínkou je ,aby klient uvedl inkasní účet, ze kterého bude splátku hradit a zajistil na tomto účtu dostatečnou hotovost v době inkasa. Tato sluţba stojí klienta 29,- Kčměsíčně. Dostupnost této sluţby je však omezena a to na karty pouze v pásmech III. a IV. nebo kartu Gold.
3.4.5 Volitelný vzhled karty Další variabilitou karty je moţnost zvolit si vzhled vydávané karty. Volba je moţná ze čtyř variant. Jedná se o další moţnost odlišení a individualizace a osobní prestiţe platební karty a je na našem trhu nabízena aţ v posledních dvou letech. Je poskytována nejen ČS, ale volbu vzhledu karty nabízí také např. Komerční banka,a.s. a Československá obchodní banka nebo banka City Group. U Chytré karty České spořitelny můţe tedy klient zvolit ze čtyř variant v rámci této sluţby. Základní vzhled karty Základní vzhled karty je nejlevnější moţností klienta.Karta v základním designu stojí 199,Kča klient si můţe zvolit ze dvou designů:
80
Obr.č. 17 Základní designy Chytré karty
Zdroj:Česká spořitelna,a.s.
Karta z galerie Pokud si klient nepřeje kartu běţnou, ale ani nemá vlastní obrázek, který by na kartu umístil, můţe si vybrat kartu z galerie, kterou mu nabídne ČS. Tato varianta výběru vzhledu karty klienta stojí 349,- Kč. Kartu si klient můţe vybrat buď na pobočce z nabídkového listu nebo si sám na stránce www.kartapodlevas.cz zvolit obrázek, který chce na kartě mít. Galerie obrázků je pravidelně obměňována a to znamená, ţe karet stejného vzhledu je vţdy vydáváno jen několik. Klient si na výše uvedené stránce můţe i poţádat o změnu jiţ stávajícího obrázku na své kartě a nechat si vyrobit kartu s novým vzhledem. Následně je uvedeno pro příklad několik obrázků z galerie. Obr.č. 18 Několik obrázků z galerie ČS
Zdroj: Česká spořitelna,a.s.
81
Vlastní karta Pokud se klient rozhodne, ţe si přeje umístit na kartu vlastní obrázek obdrţí při sjednání ţádosti o kartu kód, který zadá na internetové stránce www.kartapodlevas.cz . Zde vybere variantu Chci nastavit vzhled Chytré karty ČS vytvořené na pobočce a svůj obrázek do aplikace nahraje a upraví dle svých představ. Odešle ke zpracování do ČS. Je-li vše v pořádku, obdrţí od ČS potvrzení e-mailem, ţe karta bude vyrobena do 14 dnů. Cena této karty je 349,- Kč. Gold karta Čtvrtou variantou designu Chytré karty je karta Gold . Tato varianta je stejně jako ostatní designy přístupná všem klientům . Vydání karty v designu Gold a tím získání prestiţní karty není nijak omezeno. Karta v tomto designu stojí na jeden rok 899,- Kč. Obr.č. 19 Karta v designu Gold
Zdroj: Česká spořitelna,a.s
Tímto jsme zakončili výčet funkčností a sluţeb, které nová Chytrá karta České spořitelny nabízí. Nyní tuto kartu porovnáme s kreditními kartami konkurenčních peněţních ústavů v České republice a následně také zhodnotíme, zda je karta pro klienta výhodnější neţ stávající karta Kredit +.
3.5 Porovnání služeb Chytré karty s konkurenčními kartami na trhu Abychom mohli zhodnotit, zda je karta skutečně tak unikátní, jak je prezentována ČS, porovnáme výše popsané sluţby karty s nabídkou největších konkurenčních vydavatelů kreditních karet na českém trhu, jak bankovních, tak nebankovních. Porovnání je uvedeno v následující tabulce č. 9.
82
Tab.č. 9 Porovnání kreditních karet na českém trhu Banka,společnost
ČS
GE
KB
CITI
ČSOB
CETELEM
AXA
Benefit
Název karty
Chytrá karta České spořitelny
MoneyCard
Kreditní karta MasterCard
Citi Classic kreditní karta
MasterCard Standard
Aura karta
AXA karta
Svoboda nastavení karty
Moţnost zvolit si libovolně sluţby – ţádné přednastavené balíčky.
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
Délka bezúročného období
Ţádný úrok za platby kartou při splacení celé částky do data úhrady (maximální délka)
55
50
45
55
45
50
45
Vlastní design
Mezinárodní embosovaná platební karta s Vaším vlastním obrázkem při pouţívání zdarma.
ANO
NE
ZA POPLATEK
JEN VLASTNÍ FOTO
NE
NE
NE
Splátkové prázdniny
Moţnost odloţit termín úhrady minimální splátky
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
Používaná karta zdarma
Karta bez poplatku při aktivním minimálním ročním pouţívání v objemu uţ od (Kč)
36000
48000
NE
NE
NE
NE
35000
Služby v ceně karty
Vedení účtu, měsíční výpis z účtu, moţnost Non-stop přístupu k účtu, Ochrana nákupu při zničení a krádeţi, Garance nejniţší ceny
Měsíční výpisy zdarma, Cestovní a úrazové pojištění (program Standard) , MastrCard Global Service
pojištění na cesty do zahraničí (MasterCard), pojištění schopnosti splácet (VISA Electron)
NE
NE
Vedení účtu, měsíční výpis z účtu, moţnost Non-stop přístupu k účtu, Cash back
Asistenční sluţby v hodnotě 49 000 Kč ročně
Měsíční úroková sazba na platby kartou
1,59
1,79
1,58
2,2
1,6
2,4
1,95
83
Ochrana nákupu při zničení či krádeži
Záruka, ţe zboţí nakoupené Vaší kartou je 10 dnů od nákupu pojištěno proti zničení či krádeţi.
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
6+1%z částky
45 + 0,5 % z čerpané částky,max. 100 Kč*
40 + 1 % z částky
Bankomaty cena výběru (Kč)
4
5
5
3,5%, min 89 Kč
Bankomaty počet
1100
540
660
1440
726
0
180
Pokrývá rozdíl Garance cen nakoupeného nejnižší ceny zboţí ve lhůtě 10 dnů od nákupu.
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
Informační SMS
ANO
NE
ANO
NE
NE
ANO
NE
Příspěvek na penzi
ANO - 1% ( z 1 000 Kč dostane 10kč)
ANO - 1% (ING karta)
NE
NE
NE
NE
ANO -0,3%
NE
Slevový program
ANO (6500 obchodníků v ČR i SR)
NE
NE
ANO (Privilegue Guide pro drţitele Zlatých karet)
Věrnostní program
ANO, vyšší počet bodů
ANO(AVON
ANO(TMobile)
ANO (O2, Shell, ČSA)
ANO (Diners Club)
NE
NE
Prodloužená záruka na zboží
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
ANO (6 AURA Club obchodníků v ČR)
Zdroje :Česká spořitelna,a.s., Komerční banka,a.s., ČSOB, City bank, GE money,Cetelem, AXA,- vlastní úprava
Z výše uvedeného porovnání sluţeb, jeţ jsou k jednotlivým kartám nabízeny, vyplývá, ţe skutečně z hlediska rozsahu a variability sluţeb nemá Chytrá karta České spořitelny v současnosti na českém trhu jednoznačného konkurenta. Je třeba vyzvednout hlavně tu skutečnost, ţe karta se snaţí respektovat přání klienta a většina sluţeb není pevně 84
stanovena, ale je na individuální volbě drţitele, které sluţby vyuţije a které ne.Úměrně počtu sluţeb rostou i náklady s vyuţívanými sluţbami spojené. Je moţno na tomto místě říci, ţe ČS tak opustila svůj dlouhodobý trend poskytnout nejlevnější produkt na trhu a zaměřila se na variabilitu a kvalitu v odpovídající ceně.
3.6 Přínos Chytré karty pro klienta Chytrá karta nahradila v portfoliu sluţeb ČS hned několik produktů. Nejen paletu kreditních karet Kredit +, ale je také náhradou malé půjčky klientům, a to aţ do částky 29.999,- Kč, svojí funkčností nazvanou Půjčka na kartě. Zaměříme se nyní na to, zda je to výhodné či nikoliv. Půjčka na kartě Náhrada malých půjček vydáním platební karty s úvěrovým limitem má pro banku nesporné výhody. Pokud si klient takovéto půjčky sjednává častěji, odpadá bance opakované sjednávání úvěrové smlouvy, vedení nového úvěrového spisu a tím banka šetří své náklady a čas svých pracovníků, který mohou vyuţít pro efektivnější sluţby klientům. Ale podívejme se zda je to výhodné i pro klienta. poplatek základní za projednání úvěru činí minimálně 400,- Kč vedení úvěrového účtu stojí měsíčně 49,- Kč za Chytrou kartu zaplatí v základním designu jen 199,- Kč poplatek za sluţbu Půjčka na kartě však činí dalších 290,- Kč vedení kartového účtu v základním pásmu přijde na 19,- Kč a ještě má v ceně jednu volitelnou sluţbu např. SMS přehled o aktuálním zůstatku pokud si klient sjednává malé půjčky častěji odpadá mu opakované ţádání o půjčku a tím šetří čas i poplatky za sjednávání další smlouvy nevýhodou je vyšší úročení čerpaných prostředků oproti běţné půjčce, i kdyţ na Chytré kartě je pro případ prvního čerpání Půjčky na kartě úroková sazba zvýhodněna, přesto je vyšší neţ u půjček nad stanovený limit poskytovaných běţnou cestou
85
naopak výhodou je moţnost platit dluţnou částku kdykoliv, a to bez poplatku za předčasné splacení nebo mimořádnou splátku, který je ČS účtován na běţné půjčce výhodou je také moţnost znovu prostředky čerpat i před celkovým splacením Dle výše uvedených skutečností je nutno konstatovat, ţe je těţké posoudit zda je karta výhodnější neţ půjčka. Je to vţdy individuální dle konkrétních potřeb klienta. Má-li však klient problémy s disciplínou splácení, můţe být pro něho karta spíše pastí neţ výhrou. Porovnání karty Kredit + s Chytrou kartou České spořitelny Protoţe Chytrá karta je ČS uvedena jako nástupkyně stávající kreditní karty Kredit + ve všech jejích modifikacích, podíváme se nyní, co klientovi v porovnání se starým typem karty přinese a je-li opravdu výhodnější. Porovnání je uvedeno v následující tabulce na příkladu chování dvou klientů I a II. Tab.č. 10 Porovnání kreditní karty Kredit + a Chytré karty KLIENT I Popis chování klienta
Produkt
klient provádí 3 transakce měsíčně, utratí cca 4 500 Kč, 1 transakce v bankomatu, 2 transakce platba kartou v hodnotě 3 000Kč
Kredit +
Chytrá karta ČS
DEFAULTNĚ - 5% z vyčerpané částky
VOLBA KLIENTA - 3,2% z vyčerpané částky nebo fixní splátky
Splátka z pouţitých prostředků
225
144
Bezúročné období aţ
45
50
Karta
Elektronická
Embossovaná
Výběr designu/vlastní design karty
NE
ANO - v ceně karty
Počet defaultních služeb
0
2 (garance nejniţší ceny, ochrana nákupu proti krádeţi)
Počet volených služeb
1 (Bonus program)
7 (xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx)
Služby zvolené klientem
0
3 (viz níže označené modře)
cena za kartu/měsíc
-10 Kč
-17 Kč
cena za sluţby/měsíc
0 Kč
-49 Kč
Úhrady Minimální měsíční úhrada
86
Výhody získané klientem Garance nejniţší ceny
30 Kč
Ochrana nákupu při zničení či krádeţi
nehrozí finanční ztráta
Slevový program (Sphere) Prodlouţená záruka na zboţí
38 Kč
Příspěvek na Penzijní fond ČS
20 Kč
Bonus program Zůstatkové SMS Splátkové prázdniny Pouţívaná karta zdarma
17 Kč
Celková měsíční úspora při běžném užívání (v Kč)
-10 Kč
39 Kč
KLIENT II Popis chování klienta
Produkt
klient provádí 8 transakcí měsíčně, utratí cca 10 000 Kč, 1 transakce v bankomatu, 7 transakcí platba kartou v hodnotě 8 000Kč
Kredit +
Chytrá karta ČS
DEFAULTNĚ - 5% z vyčerpané částky
VOLBA KLIENTA - 3,2% z vyčerpané částky nebo fixní splátky
Splátka z pouţitých prostředků
500
320
Bezúročné období aţ
45
55
Karta
Embossovaná
Embossovaná
Výběr designu/vlastní design karty
NE
ANO - v ceně karty
Počet defaultních služeb
1 (slevový program Partner)
2 (garance nejniţší ceny, ochrana nákupu proti krádeţi)
Počet volených služeb
1 (Bonus program)
7 (xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx)
Služby zvolené klientem
0
6 (viz níže označené zeleně)
cena za kartu/měsíc
-25 Kč
-29 Kč
cena za sluţby/měsíc
0 Kč
-89 Kč
Úhrady Minimální měsíční úhrada
Výhody získané klientem Garance nejniţší ceny
100 Kč
Ochrana nákupu při zničení či krádeţi
nehrozí finanční ztráta
Slevový program (Sphere)
0
130 Kč
Prodlouţená záruka na zboţí Příspěvek na Penzijní fond ČS
60 Kč
87
Bonus program
400 bodů
Zůstatkové SMS
13 Kč (8 zaslaných SMS)
Splátkové prázdniny
nedostanu se do problémů
Pouţívaná karta zdarma
Celková měsíční úspora při běžném užívání (v Kč)
534 bodů
29 Kč
-25 Kč
214 Kč
Zdroj: Česká spořitelna,a.s. – vlastní úpravy
Z výše uvedeného porovnání vyplývá, ţe nová karta skutečně nabízí klientům širší škálu sluţeb a také úsporu, pokud si sluţby nastaví dle svých osobních preferencí a ţivotního stylu. Co říci závěrem? Chytrá karta za období svého uvedení na Český trh jiţ byla vydána více neţ 100 tisícům uţivatelů a také jiţ získala první odborné ocenění.V soutěţi Banka roku 2008 v kategorii Úvěr roku 2008 získala první místo. Můţeme tedy říci, ţe si kartu, vzhledem k počtu klientů, jeţ si kartu pořídili, a i získanému ocenění, oblíbili jak klienti, tak finanční odborníci. Karta je tedy novou výzvou na českém kartovém trhu a bude jistě zajímavé sledovat, jak ostatní vydavatelé karet na českém kartovém trhu na její, zatím vítězné taţení, zareagují.
88
4. Nové trendy ochrany karet Platební karty jako prostředek přístupu k financím jsou terčem mnoha podvodných aktivit jak z řad jednotlivců, tak i organizovaných skupin, které se specializují na podvodnou činnost právě v této oblasti. Zajistit ochranu platebních karet je proto nedílnou součástí jejich vývoje.Systém ochrany musí udrţet krok s podvodníky a musí být tak dobrý, aby udrţel důvěru uţivatelů platebních karet v jejich bezpečnost, a to je jeden ze základních předpokladů pro další existenci tohoto způsobu plateb a platebních karet vůbec. Zároveň ale náklady na ochranu platebních karet nemohou překročit určitou únosnou hranici, aby vydavatelé karet byli ochotni do této ochrany investovat. Tab.č. 11 Trend bezpečnostní situace Trend bezpečnostní situace z pohledu akceptace platebních karet Rok
ČR [%]
ČR Basis Points [BP]
Evropa - BP
2008 1. čtvrtletí
0,019
1,9
8,2
2007
0,025
2,5
8,5
2006
0,027
2,7
8,6
2005
0,013
1,3
2004
0,040
4,0
2003
0,064
6,4
2002
0,057
5,7
2001
0,073
7,3
© Bezpečnostní výbor SBK
Legenda: Jde o číselné vyjádření poměru objemu podvodných případů hlášených vydavatelskými bankami k celkovému objemu transakcí kartami provedenými v ČR za příslušný rok, tedy Objem podvodů v Kč -------------------------- % Objem transakcí v Kč Mezinárodní vyjádření v Basis Points znamená stonásobek vyjádření v % Objem transakcí zahrnuje platby i výběry všemi kartami systémů Visa a MasterCard (vydanými v ČR i v zahraničí) provedené na území ČR. Údaje vycházejí z dat zpracovaných společnostmi MasterCard Europe a Visa Europe. © Bezpečnostní výbor SBK
Zdroj: Sdruţení pro bankovní karty, http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_bezpecnostni_cz.htm (25.1.2009)
89
Riziko neoprávněných transakcí platební kartou hrozí ve třech základních oblastech, které můţeme označit dle osob dopouštějících se zneuţívání. Podvody páchané oprávněným drţitelem karty: úvěrové (kreditní) riziko nesplácení nebo neschopnosti splácení neoprávněné reklamace a podvodně vyţadovaná plnění z pojištění kartových operací Podvody páchané obchodním místem: vícenásobné neoprávněné operace účtování vyšší částky oproti skutečnému nákupu kopírování dat z karty za účelem jejich prodeje zneuţití dat z karty k vlastním nákupům bez přítomnosti karty Podvody páchané cizím subjektem: podvody se ztracenou a odcizenou kartou podvodné operace s kartou zcizenou z poštovní zásilky padělání a upravování karet podvody se zcizenou identitou podvodné transakce bez přítomnosti karty
4.1 Podvody páchané oprávněným držitelem karty Jedním z rizik je úvěrové riziko karty (kredit risk). Toto riziko je způsobeno nesolventností nebo nevůlí drţitele karty dostát svým závazků vůči vydavateli a je to jedno z rizik úvěrových, tedy kreditních a charge karet. Výši tohoto rizika lze omezit korektním ověřením bonity klienta a jeho schopnosti dostát svým závazkům. Vydavatelé platebních karet pro účely hodnocení bonity a důvěryhodnosti klienta uţívají různé modelové metody např. credit scoring, behaviorální scoring nebo interní rating. Tyto metody hodnotí dle zadaných informací o klientovi únosnou míru rizika a určí výši úvěru, který je moţné ţadateli poskytnout. Dále vyuţívají pro posuzování klientů dat z registrů úvěrových informací. Za problém v této oblasti lze označit 90
skutečnost, ţe informace v těchto registrech mohou být chybné nebo neúplné a nelze se tedy na ně spolehnout. Tyto metody však nebývají vyuţívány vţdy. U malých úvěrových limitů můţe vydavatel zvolit jednodušší formu nabídky karet bez posuzování klienta. Většinou se tak děje v rámci konkurenčního boje. Vydavatel také můţe vybranému okruhu klientů nabídnout kreditní kartu zcela bez ověřování důvěryhodnosti a schopnosti splácet, například na základě marketingového vyhodnocení určité skupiny klientů, pokud takovouto míru rizika uzná jako přijatelnou. Další ochranou před úvěrovým rizikem je zajištěním mechanizmů, které umoţňují vymahatelnost vzniklé pohledávky, ať jiţ přímo ve smlouvě o poskytnutí úvěru nebo následným způsobem vymáhání pohledávky, pokud je nesplácena. Většinou v případě, ţe klient neuhradí povinnou splátku, následuje první písemná nebo telefonická výzva s termínem, dokdy je třeba svému závazku ze smlouvy dostát. Pokud se tak nestane, následuje blokace karty a případně další kroky v upomínacím procesu, který pro vydavatele zajišťují specializovaní pracovníci nebo pokud klienti dlouhodobě na výzvy nereagují, i externí agentury specializující se na tuto oblast. Dalším rizikem jsou neoprávněné reklamace a podvodně vyţadovaná plnění z pojištění kartových operací drţiteli platebních karet. Mezi způsoby, jak zneuţít platební karty, je třeba také počítat případy, kdy drţitelé karet podvodně nahlásí kartu jako ztracenu nebo odcizenou a reklamují transakce, které sami provedli. Většinou jde o platby bez přítomnosti platební karty, kde není moţná identifikace klienta obchodníkem. Mnohdy je zboţí zasíláno na jiné nebo neexistující adresy a nebo se jedná o platby za návštěvu stránek na internetu aj. Drţitel karty se tak můţe snaţit vyuţít odpovědnosti přebírané vydavatelem při zneuţití platební karty
před
zablokováním. Toto
je v zahraničí
u vydavatelů obvyklé. U nás tuto odpovědnost přebírají v současnosti jen společnost Diners Club a nově od 1.1.2007 také v určité míře Česká spořitelna. Podvodník se také můţe snaţit získat plnění z pojištění proti zneuţití platební karty. U reklamací, které drţitelé neoprávněně podávají, se můţe jednat o objednané sluţby, které si rezervovali, ale neodebrali, spáchané škody naúčtované obchodním místem či nedodrţení úrovně sjednaných sluţeb a podobně. Všechny reklamace je vydavatel karty povinen prověřit a případně poţádat o spolupráci acquiringovou společnost obchodníka a vyţádat si podklady k reklamované operaci. V těchto případech většinou vydavatel karty nakonec musí rozhodnout, zda je reklamace oprávněná, či ne. 91
Vydavatelé se proti tomuto konání majitelů karet mohou chrání buď přenesením plné odpovědnosti za transakce kartou na majitele karty, to ale v současnosti není trend, který by byl podporován. Nebo je druhou cestou poţadování specifických údajů a dalších bezpečnostních prvků při platbách bez přítomnosti karty a nastavením procesů, které pomohou obchodníkovi bezpečně identifikovat drţitele karty.
4.2 Podvody páchané obchodním místem Obchodní místo můţe předloţenou kartu zneuţít několika způsoby: obchodník můţe opakovaným projetím karty imprinterem vyhotovit několik prodejních dokladů na různé částky a následně s padělaným podpisem předat tyto doklady k zúčtování k podvodu můţe také obchodník na terminálu vyuţít funkci nucené transakce, která je určená pro případy poškození záznamu na elektronickém prouţku a údaje o kartě a transakci zadávány ručně , operace je následně telefonicky autorizována další moţností je chybné vyplnění pokladního dokladu na vyšší částku nebo zadání odlišné částky do terminálu jsou popsány i případy, kdy obchodník zákazníkovi vrátí jinou kartu zneuţity mohou být i údaje z karty, získané při oprávněné transakci, kdy obchodník tyto údaje vyuţije například pro své platby na internetu či po telefonu Výše uvedené podvody nejsou tak časté a ztráty s nimi spojené jsou mnohem menší, neţ jiný typ trestné činnosti obchodního místa. Daleko větším rizikem je moţná spolupráce obchodního místa s organizovanou skupinou, specializující se na padělání karet. V těchto případech obchodník prodává údaje zjištěné při operacích např. při otisku karty na imprinteru za účelem padělání karet třetím osobám. Někdy i sama organizovaná skupina padělatelů platebních karet zaloţí pro získání údajů karet obchodní místo, které údaje získává. Oprávněný drţitel karty se před takovýmto způsobem zneuţití karty můţe chránit jen obtíţně.
Měl by vţdy dodrţovat bezpečnostní pravidla uţívání karty, doporučené
vydavatelem karty, stále sledovat kartu při fyzické operaci v obchodě a také kontrolovat výpis transakcí, provedených kartou a účty. Pokud je to moţné, prověřit si obchodníka,
92
kterému svěří data o své kartě na internetu a volit obchodníky, vyuţívající zabezpečený přenos dat např.Protokol SSL nebo SET protokol ,ale nejlépe 3D-Secure38. Vydavatelé karet a zpracovatelé transakcí se mohou před tímto závaţným rizikem chránit hlavně spoluprací při monitoringu obchodních míst, systematickým vyhodnocováním aktivity obchodníků a vzájemně dostupnou evidencí podvodných obchodních míst a zapojením co největšího počtu svých internetových obchodníků do systému plateb prostřednictvím 3D-Secure.
4.3 Podvody páchané cizím subjektem Zneuţívání karet cizím subjektem patří mezi rizika, vyvolávající největší ztráty drţitelům i vydavatelům platebních karet. Vydavatelé se snaţí různým způsobem toto riziko omezit mimo jiné také tím, ţe se snaţí co nejlépe informovat a poučit drţitele karty o způsobech, jak má se svojí kartou zacházet a chránit ji před zneuţitím.39 Pachateli můţou být jak jedinci, tak stále častěji i organizované skupiny. Podvody se ztracenou nebo odcizenou kartou (lost/stolen) Nejběţněji a nejčastěji byly v minulosti zneuţívány karty odcizené a ztracené. V roce 1996 se podílel tento druh zneuţití na celkových ztrátách asi 59%. V České republice patří tyto podvody ještě stále mezi nejčastější. Pro pachatele této trestné činnosti je to nejlevnější a dalo by se říci nejdostupnější způsob, jak nepozornosti a nedbalosti drţitele karty vyuţít. Pachatel zpravidla kartu pouţije k platbě v obchodě za zboţí. Pro většinu transakcí nejsou vyţadovány ţádné další doklady a často obchodníci ani nekontrolují shodu podpisu s podpisovým vzorem, hlavně u karet
embosovaných s magnetickým
prouţkem.40 Můţe ji také vyuţít k platbám na internetu, má-li tuto sluţbu karta povolenu. Pokud s kartou získá podvodník i PIN, můţe ji okamţitě pouţít k výběru v hotovosti v bankomatu. Velice časté je také zneuţívání karty buď spolupracovníky nebo členy 38
Pokud jsou obchodník i karta zařazeni do 3D-Secure, je klient při zadávání údajů o kartě přesměrován se na stránky své banky. Po vyplnění všech formulářů s hesly, čísly karet a kódy je vrácen na stránky obchodníka. Obchodník tak neobdrţí data o kartě ,ale jen platbu z banky . Zapojení obchodníka do 3DSecure označují loga Verified by VISA a MasterCard Secure Code. 39 Například Česká spořitelna,a.s. vydává ke kaţdé platební kartě vedle obchodních podmínek ještě příručku pro drţitele platební karty a na svým internetových stránkách umístila dokument Desatero správného pouţívání karty. 40 Tento způsob zneuţití by měly odstranit karty čipové kde je vţdy nutno zadat PIN při operaci,ale doposud jsou u nás vydávány karty hybridní obsahující jak čip tak magnetický prouţek a ne všechna obchodní místa jsou vybavena čipovým terminálem.
93
rodiny drţitele karty, kdy pachatel zná PIN a kartu neodcizí, ale jen si ji „půjčuje“ a zase ji vrací zpět tak, aby o tom majitel karty nevěděl a provádí transakce, které následně majitel reklamuje jako operace, které neprovedl a přitom má kartu v drţení. Podvodné transakce s kartou zcizenou z poštovní zásilky (mail-non-receipt) Často jsou zneuţívány karty odcizené při doručování poštou. V mnoha zemích jsou karty zasílány drţitelům poštou. Zasílaná karta je sice zablokována a nový drţitel ji musí aktivovat pomocí zvlášť zaslaného PINu do vlastních rukou , ale tato karta má čistý podpisový prouţek a pachatel ji můţe zneuţít u obchodníka, kdyţ sám doplní podpis na kartě a pouţije ji v terminálu nebo imprinteru, kde není platba autorizována pomocí PINu. V tomto případě nemá drţitel karty šanci se efektivně bránit a je to riziko, které nese vydavatel karty. Vydavatel se můţe chránit tak, ţe zasílá karty zablokované, elektronické, nejlépe vybavené jen čipem a má dobře propracovaný monitoring doručování karet. Se zavedením čipové technologie u všech karet a současně obchodních míst a upuštěním od magnetického prouţku na kartě bude toto riziko mizivé.41 Padělání a upravování karet (Counterfeit) Padělání karet je další způsob zneuţívání a v roce 1997, před zavedením čipové technologie, se podílelo na celkových ztrátách 6%. Padělání karet je velmi nákladná a sloţitá činnost, proto je většinou provozováno organizovanými skupinami s dostatečným technologickým a finančním zázemím a jeho podíl na celkových ztrátách je v kaţdé zemi jiný. Jedná se většinou o výrobu identických kopií platných karet (skimming). Data pro tento druh zneuţívání jsou získávána různým způsobem, kopírování dat z magnetického prouţku při pouţití karty k platbě v obchodě, kdy podvodník přidá k terminálu čtecí zařízení, které data zkopíruje nebo získání dat přímo z databáze organizace emitující karty, ať jiţ nabouráním počítačového systému nebo mnohdy jen koupí dat odcizených zaměstnancem firmy. Další moţností je instalace přídavného zařízení na bankomat, které umoţní opět zkopírovat data z karty a poskytnout tak materiál na výrobu kopie karty. Data o kartě mohou být získána i z platby kartou na internetu. V případě takto získaných dat o kartě postačí pachateli k výrobě jakákoliv plastová karta s magnetickým prouţkem a na něj nahrají okopírovaná data. PIN ke kartě mohou zjistit například instalací mikrokamery nebo přelepením vlastní klávesnice bankomatu či terminálu falešnou klávesnicí se 41
Nedoručené karty se podílely na ztrátách 7% před zavedením čipu.
94
speciální fólií, která zaznamená zadávané PIN. I tento problém, jak se ukazuje dle posledních statistických informací, by měl odstranit z větší časti karty s programovatelným čipem. Karty mohou být nejenom kopírovány, ale i fyzicky upravovány, jak se to děje hlavně u embosovaných karet (Re-embossed), změnou některých údajů na kartě, aby s ní mohl podvodník disponovat. Podvody se zcizenou identitou – podvodně vydané karty (Card ID theft) Karty podvodně vylákané na vydavateli prostřednictvím zcizených dokladů totoţnosti patří mezi podvody těţko uchopitelné . Zde platí pro kaţdého osobně, ţe musí o své doklady pečovat a v případě, ţe zjistí ztrátu jakéhokoliv identifikačního dokladu , okamţitě tuto věc oznámit příslušným úřadům . Pokud tak neučiní, můţe se dočkat nemilého překvapení v podobě zadluţení své osoby čerpáním z podvodně vydané kreditní karty . Stejně tak pro vydavatele karet platí, ţe při identifikaci klienta, ţádajícího o kartu, je nutné vţdy totoţnost ověřit velmi důsledně. Dle statistik v průměru tyto podvody mají téměř konstantní vývoj, i kdyţ zde také dochází k mírnému nárůstu objemu těchto podvodných transakcí. Podvodné transakce bez přítomnosti karty (card-not-prezent) Podvodné transakce bez přítomnosti karty jsou v současnosti povaţovány za riziko číslo jedna.S rozvojem čipové technologie, která výrazně omezuje ostatní rizika, je stále více ve středu zájmu pachatelů tato forma kartových podvodů. Zde podvodníci vyuţívají toho, ţe při platbě není fyzicky kontrolována karta a k provedení úhrady postačí znát jen údaje, slouţící k identifikaci karty. Prostřednictvím dopisu, telefonu, faxu nebo internetu je moţné objednat a zaplatit různé druhy zboţí a sluţeb a mnohdy postačí sdělit jen číslo a platnost karty, jméno drţitele a v některých případech i kód CVV2,CVC2.Počet podvodů při těchto operacích se výrazně zvýšil např. ve Velké Británii stoupl v roce 2007 oproti roku 2006 o 37% a tyto podvody se staly nejčastějšími s největším objemem finančních ztrát.42 Je třeba také vidět druhou stránku věci. Objem plateb bez přítomnosti karty ve Velké Británii od roku 2001 do roku 2006 stoupl celkově o 358% . Tedy nárůst podvodů zcela jistě z části souvisí i s masivním rozvojem tohoto způsobu vyuţívání platebních karet.
42
CardMag 3/2008, časopis SBK.Konference Visa Europe.
95
Drţitel karty, který se chce všem výše uvedeným rizikům vyhnout, by měl dbát bezpečnostních pokynů vydavatele karty. Nikdy nesdělovat PIN ani svým nejbliţším nebo kolegům v práci nebo pracovníkům banky či jiným osobám. Nosit kartu odděleně od hotovosti a osobních dokladů a nikdy společně s kartou nenosit osobní identifikační kód PIN, ani tento kód nezapisovat do mobilního telefonu nebo nějakým i kdyţ „šifrovaným“ způsobem do dokumentů, které nosí u sebe spolu s kartou. Je důleţité, aby ji měl neustále pod svým dohledem při všech operacích a pravidelně ji kontroloval. V okamţiku, kdy zjistí její ztrátu, musí neprodleně provést blokaci karty, aby předešel zneuţití. Dodrţovat také maximum bezpečnostních pravidel při pouţití karty, hlavně při platbách bez přítomnosti karty43. Existují také další různé způsoby ochrany karty: například její uzamknutí pro platby prostřednictvím SMS z mobilního telefonu,44 je to jen jedna z moţností. I tento způsob ochrany má své nevýhody. Tato sluţba nebývá zdarma a ztráty nebo nefunkčnosti mobilního telefonu můţe způsobit uzamknutá karta více problémů neţ uţitku.Proto se od této sluţby v současnosti jiţ spíše ustupuje a je nahrazována poměrně širokou škálou dalších technologických moţností, kterým se budeme věnovat později. Jinou moţností, jak se chránit před výše uvedenými riziky zneuţití karty, je uzavření pojištění proti zneuţití platební karty, kdy pojišťovna můţe přebírat odpovědnost za operace kartou v různém časovém rozmezí a rozsahu45 před zablokováním karty a zároveň se některá pojištění mohou vztahovat, na našem trhu poměrně nově, i na PINové transakce. V zahraničí je běţné, ţe vydavatelé karet přebírají svůj díl odpovědnosti za zneuţití karty i v určité lhůtě před odcizením platební karty i kdyţ ne za PINové operace. U nás je toto, i přes doporučení České národní banky uvedené ve vzorových podmínkách k platebním kartám46, zatím jen vyjímečné47. Vydavatel se můţe proti výše uvedeným rizikům zneuţití karty chránit aplikací nových technologií, pouţitých na vydávaných kartách. V současnosti se jedná hlavně o zavedení čipové technologie na platební kartě dle standardu EMV. Další ochranou je také to, ţe podá drţiteli dostatek informací o tom, jak kartu bezpečně uţívat. Acquirer se můţe chránit 43
O ochraně karty při platbě bez přítomnosti karty podrobněji v další části práce. U nás tuto sluţbu nabízela například E-banka. 45 Toto pojištění u nás nabízí ovšem za různých podmínek většina vydavatelů bankovních platebních karet . 46 ČNB .Vzorové obchodní podmínky pro vydávání a uţívání elektronických peněţních prostředků. Platné od 1.1.2003 ,které vznikly na základě doporučení EU. V současnosti nejsou plně závazné jen doporučující. 47 Od 1.1.2007 jako první vydavatel bankovních platebních karet u nás, ve svých obchodních podmínkách Česká spořitelna,a.s. přebírá odpovědnost za transakce provedené kartou ve lhůtě 48 před nahlášením zákazu a to úhradou veškerých škod , které přesáhnou částku 4500Kč /povinná spoluúčast drţitele karty/ , toto se nevztahuje na PINové transakce. 44
96
tak, ţe pečlivě vyškolí personál svých partnerských obchodníků a vybaví obchodníky čipovými
terminály,
které
vyţadují
pro
ověření
transakce
zadání
PIN
a současně co nejvíce obchodníků přesvědčí o výhodnosti a bezpečnosti vyuţívání systému internetových plateb 3D-Secure, či jiných alternativních moţností, zabezpečení informačních toků, při platbách bez přítomnosti karty. Současně také monitoringem operací, odhalujícím podvody obchodníků a také úzkou spoluprací s vydavateli karet, hlavně v oblasti odhalování podvodů. Jedním ze základních způsobů ochrany je také nastavení transakčních limitů, které mohou být změněny jen na výslovnou ţádost majitele karty.
4.4 Ochranné prvky platebních karet Ochranné prvky platebních karet mají kartu chránit jak před moţností zneuţití karty cizí osobou, tak před paděláním a upravováním. Tyto prvky musí odpovídat normě ISO 3554. Jméno držitele na kartě moţnost ověřit totoţnost osoby předkládající kartu dle osobních dokladů při osobní platbě Vzorový podpis umístěn na podpisovém prouţku karty vzadu někdy i na přední straně karty na speciálním podtištěném papíře, chráněném proti vymazání , pokud dojde k úpravám podpisu jak gumováním nebo nějakou jinou chemickou cestou zobrazí se na papíře nápis neplatné „VOID“ Hologram je kombinací 2D a 3D hologramů, je to laserem vytvořený obraz s prostorovým dojmem. Hologramy začaly vyuţívat asociace MasterCard v roce 1983 a Visa v roce 1984. Nejsou vyuţívány u elektronických karet a také American Express a Diners Club je vyuţívají jen u vybraných typů karet. Nově se objevují karty celoholografické s novými bezpečnostními prvky ukrytými v holografickém designu karty PIN (personal identification number) jedinečný kód slouţící k utajení informací a zároveň k rychlému ověření předkladatele karty, který je přidělen vydané kartě generováním na základě celosvětově pouţívané technologie, vyvinuté firmou IBM pod názvem Data Encryption Standard – DES.
97
Kódy CVV2 a CVC2 trojčíselné
bezpečnostní
kódy
uvedené
na
zadní
straně
karty
v podpisovém
prouţku.Vyuţívané společnostmi VISA a MasterCard, slouţící k zabezpečení plateb bez přítomnosti karty, jsou rovněţ uvedeny v záznamu magnetického prouţku nebo v datech uloţených na čipu. BIN kód čtyřčíslí umístěné na lícové straně pod číslem karty, shodující se s prvním čtyřčíslím karty, které jsou do karty vyraţeny výrobcem a
jsou přiděleny výrobci asociacemi VISA
a MasterCard. Duplicitní číslo karty na zadní straně číslo karty uvedené na lícové straně můţe být duplicitně buď celé nebo jeho část uvedeno na zadní straně, coţ má ztíţit případnou snahu o úpravu čísla karty. U VISA a MasterCard je vzadu na podpisovém prouţku uvedeno jen poslední čtyřčíslí. Čip vybavení platební karty mikroprocesorovým čipem, umoţňující vysokou bezpečnost před zneuţitím a kopírování dat z karty, je velkým trendem současnosti. Biometrické údaje jeden z nových a zatím vzhledem k finanční náročnosti spíše zkoušený ochranný prvek jsou biometrické údaje drţitele karty, zaznamenané na čipu karty nebo přímo na kartě (i kdyţ jiţ delší dobu je vyuţíván jeden z nejběţnějších biometrických prvků - fotografie drţitele), umoţňující velice přesnou a jistou identifikaci předkladatele patří sem v současnosti například otisk prstu, rozbor hlasu, záznam sítnice oka či otisk celé dlaně Zvláštní embosovaný znak u embosovaných platebních karet VISA a MasterCard u karet VISA se jedná o takzvané letící V a u karet Mastercard jde o písmeno M, oba znaky jsou umístěny na líci karty vpravo od údaje o platnosti karty. Technologie generující jednorázový bezpečnostní kód zabudovaná přímo v kartě V kartě je zabudován malý displej s klávesnicí napájený baterií, který umoţňuje zadáním PINu generovat jedinečný jednorázový bezpečnostní kód pro platby bez přítomnosti karty např. PIN karta VISA uvedená na trh v roce 2008. Holografický proužek kombinovaný s magnetickým proužkem Zabezpečený magnetický proužek Do prouţku je integrován malý čip, který má zabezpečit magnetický prouţek na kartě proti zneuţití dat
98
4.5 Čipová technologie - fenomén současnosti a trend v bezpečnosti do budoucna Se stoupajícím počtem platebních karet a také způsobů jejich vyuţití stoupá také objem podvodů s kartami spojených, proto všichni vydavatelé platebních karet hledají stále nové a nové způsoby ochrany a zabezpečení tohoto obchodu. Dnes je jiţ zabezpečení transakcí prostřednictvím magnetického záznamu na prouţku naprosto nedostatečné. Základním poţadavkem bylo vytvoření nového globálně pouţitelného standardu uchování elektronických dat karty s dostatečným zabezpečením proti zneuţití. Druhým poţadavkem je , aby řešení bylo také ekonomicky přijatelné. První ověřování pouţití čipové technologie proběhlo v roce 1981 ve Francii. Francouzské finanční instituce uvádějí, ţe díky zavedení čipové technologie klesly desetinásobně vybrané druhy podvodů s platebními kartami.Na základě tohoto úspěšného projektu se o technologii začaly zajímat společnosti VISA, MasterCard a Europay, které v roce 1996 na základě svých studií vydaly první verzi závazného mezinárodního standardu nazvaného EMV (Europay/MasterCard/VISA), definující podmínky pro vzájemnou kompatibilitu čipů a terminálů v jednotném systému pro celý svět. Následně se k nim přidaly také American Express, Diners Club a JCB. V roce 2001 byl vydán standard EMV 4.0, který definuje elektromechanické charakteristiky, interface a přenosový protokol,výběr aplikace čipu, a časovou specifikaci pro implementaci v jednotlivých bankách, popřípadě zemích.48 Zároveň zavádí „Liability Shift“ – přenesení zodpovědnosti za ztrátu podvodné transakce na stranu, která nebyla schopna provést transakci čipovou, a to od data účinnosti stanoveného pro daný region. Pro Evropu byl stanoven termín od 1.1.2005 a pro blízkovýchodní země, asijské země, Austrálii a vybrané africké státy od 1.1.2006. Pro ostatní země později, pro USA zatím nebyl termín stanoven vzhledem k neochotě tamních vydavatelů karet ke společnému postupu. Vydavatelé a zpracovatelé musí projít testy a získat certifikát EMV Compliant. V roce 1997 byla v pilotním projektu ve Velké Británii vydána první čipová karta na základě standardu EMV. V Británii v té době bylo 70% všech zneuţití karet provedeno padělky karet nebo odcizenými kartami a banky předpokládaly, ţe výměnou stávajících karet za čipové výrazně sníţí objem těchto zneuţití. Projekt měl nejdříve trvat jeden rok, ale díky vynikajícím výsledkům se banky rozhodly v této cestě pokračovat a provést 48
V příloze č.17 je uvedena statistika aktuálního stavu přechodu na standard EMV v ČR.
99
výměnu všech karet na karty s čipovou technologií. V první fázi zavedly jen doplnění čipu na kartu, ale nikoliv nutnost pouţití PINu při transakci u obchodníka. Tím však z větší části odstranily jen problém padělání karet a ne zneuţívání odcizených karet, proto se v roce 2002 rozhodly vybavit všechny obchodníky doplňkovými klávesnicemi k čipovým terminálům a současně zavést povinnost pro platební operace zadávat vţdy PIN.49 V roce 2005 spustily banky ve Velké Británii kampaň s názvem „CHIP AND PIN“, spočívající v úplné migraci všech vydávaných karet na čip a současně v osvětě pro drţitele karty, aby si na zadávání PIN při platbě v obchodě zvykli. Zároveň s tím zavedly také moţnost změnit si PIN ve všech bankomatech ve Velké Británii. Dnes po dvou letech plného provozu je ze statistik za rok 2007 jasné, ţe tato strategie se určitě vyplatila a byla by ještě účinnější, pokud by z karet byl odstraněn magnetický prouţek a na podmínky strategie „CHIP AND PIN“ přistoupili obchodníci celosvětově a hlavně v USA. Přestoţe celkově objem podvodných transakcí platebními kartami stále narůstá, při podrobném rozboru jednotlivých druhů zneuţití je zřejmá úspěšnost zavedení čipové technologie. Čip s povinným zadáváním PIN dokázal na půdě Velké Británie sníţit podvody se ztracenými a odcizenými kartami o 18%,podvody s kartami ztracenými při poštovním doručení o 34% a bankomatové podvody dokonce o 44%.Velkým poučením je však nárůst podvodných transakcí mimo území Velké Británie při transakcích prostřednictvím magnetického prouţku, kde byl zaznamenán nárůst aţ 77% a také nárůst podvodů při platbách bez přítomnosti karty o 37%. Zavedení čipové technologie tedy jednoznačně přineslo sníţení objemu podvodů a to hlavně v oblasti transakcí tváří v tvář. Ale podvodníci reagovali více neţ rychle a přenesli zneuţívání padělků karet do zemí, které na čip nepřešli a současně se začali orientovat na platby bez přítomnosti karty hlavně na internetu. Podrobnou analýzu podvodných transakcí a zhodnocení kampaně „CHIP AND PIN“ přináší příloha č.18 Fraud The Fact 2008 asociace APACS. Základní přehled statistiky podvodů ve Velké Británii za rok 1997 a rok 2007 je uveden v následujících grafech, kde je zřetelně viditelná změna struktury podvodů.50
49 50
Juřík P. Platební karty velká encyklopedie 1870-2006 Zdroj: APACS, Fraud The Fact 2008 .
100
Graf č. 7 Struktura podvodů PK ve Velké Británii v roce 1997 Struktura podvodů PK ve Velké Británii v roce 1997
8%
10%
11%
17% bez přítomnosti karty padělané karty ztracené a odcizené podvodně vydané nedoručené karty
54%
Zdroj: APACS, Fraud The Fact 2008 – vlastní úprava
Graf č. 8 Struktura podvodů PK ve Velké Británii v roce 2007 Struktura podvodů PK ve Velké Británii v roce 2007
6%
2%
11% bez přítomnosti karty padělané karty 54%
ztracené a odcizené podvodně vydané nedoručené karty
27%
Zdroj: APACS, Fraud The Fact 2008 – vlastní úprava
101
Stručná chronologie vývoje čipových karet 1970
Japonec Kunitaka Arimura patentuje první čipovou kartu
1974
Roland Moreno patentuje elektronický prsten
1976
Francouzská společnost Bull vyrobila první kartu s mikročipem
1981
Ve Francii začínají být testovány první čipové karty v bankovnictví
1996
První verze standardu EMV
1997
Velká Británie zavádí první karty dle standardu EMV
2001
Vydána konečná verze standardu EMV 4.0
2005
MasterCard a VISA se dohodly na standardu pro bezkontaktní čipové karty
4.5.1 Druhy čipových karet Dle pouţité technologie můţeme karty dělit na tři druhy: Paměťová karta(Memory Card) – uţití jen tam, kde není důleţitá bezpečnost, nemá ţádnou inteligenci , je programována jiţ výrobcem, relativně levná výroba, ale pro uţití jako klasická platební karta se nehodí, většinou se uţívají jako předplatní karty (telefonické,dárkové apod.) Paměťová karta s autentizační logikou(Hard-Wied Logic Cards)Tato čipová karta je jiţ na vyšší bezpečnostní úrovni. Je chráněna kódem proti padělání a přístupu k datům na ni uloţeným, také tato karta je programována přímo při výrobě. Mikroprocesorová karta (Microprocesor Card) je karta s aktivní inteligencí (Smart Cards). Mikroprocesor umoţňuje zaznamenat, měnit nebo mazat informace po vstupu do datové základny prostřednictvím bezpečnostního kódu, díky technologií Java Card je moţno nahrávat aplety s informacemi. Architekturu mikroprocesorové karty zobrazuje obrázek číslo 20.
102
Obr.č.20 Architektura mikroprocesorové čipové karty
Crypto-co-procesor určený pro kryptografické výpočty
SRAM- pro dočasné uloţení informací zpracovávaných CPU po odpojení se maţe
CPU(mozek čipové karty kde se informace zpracovávají a probíhají výpočty
EEPROM
ROM Zde je nahrán operační systém a bezpečnostní procedury uţívané operačním systémem
k ukládání údajů veřejné i důvěrné části zůstávají i po odpojení
Zdroj : Juřík P.Encyklopedie platebních karet ,Grada 2003 – vlastní úprava
Čipové karty mohou mít 6 nebo 8 elektrických kontaktů, které se číslují od C1 do C8 z horního levého rohu do dolního pravého rohu. Rozmístění a popis v tabulce číslo 12. Tab. č. 12 Elektronické kontakty a jejich popis na čipových kartách C1 – Vcc – Zdroj napětí
C5 –GND - Uzemnění C6 – Vpp – External programmnig voltage
C2 – RST - Reset C3 – CLK – Clock Frequency
C7 – I/O – Serial input/output komunikace
C4 – Rezervováno pro budoucí vyuţití
C8 - Rezervováno pro budoucí vyuţití
Zdroj: Juřík P. Encyklopedie platebních karet, Grada 2003 – vlastní úprava.
Dle způsobu komunikace okolím lze čipové karty dělit na : Kontaktní čipové karty Komunikace u kontaktních čipových karet můţe proběhnout pouze při fyzickém kontaktu karty
s čipovou
čtečkou
prostřednictvím
s integrovaným čipovým modulem. 103
kontaktních
plošek
spojených
vodiči
Bezkontaktní čipové karty Komunikace s čipovým terminálem probíhá jen na základě přiblíţení karty k přijímači na vzdálenost 10 aţ 30 cm a k této komunikaci vyuţívá karta aktivní nebo pasivní anténu, zapuštěnou do obvodu karty. Bezkontaktní karty jsou uţívány všude tam, kde záleţí na rychlosti operace, tedy hlavně jako vstupní klíče, elektronické platby jízdného nebo rychlého občerstvení. Bezkontaktní čipové karty jsou vyuţívány také tam, kde se platí malé částky bez nutnosti ověření PIN nebo podpisu v průměru do 25 dolarů. Na základě dohody MasterCard a VISA z roku 2005 je zavedena jednotná technologie pro bezkontaktní karty PayPass (ISO/IEC 14448), zajišťující podporované stejné technické řešení pro obě největší karetní asociace . Funkčnost statické a dynamické autentikace čipu Banky bohuţel při zavádění čipové technologie většinou dostatečně neuvaţovali dopředu o moţném vyuţití potenciálu multifunkčního čipu k realizaci dalších moţných výnosů a hlavně větší bezpečnosti. Vzhledem k vysokým investicím do čipové technologie volili většinou v minulosti nejlevnější typ čipu se statickou autentikací. Tím se v budoucnu připravili nejen o výhody právě multifunkčních typů čipu s dynamickou nebo kombinovanou autentikací, které by umoţnili následně získat dodatečné výnosy právě z přidané hodnoty dalších sluţeb, a tím také vyuţití potenciálu pro zatraktivnění karet. A na druhou stranu tím volili čip s menší bezpečností. Při datové autentikaci karty ve standardu EMV jsou přípustné dva způsoby, tedy dva druhy čipů: Static Data Authentication (SDA) a Dynamic Data authentication (DDA) a novější varianta kombinující obojí Combined Data Authentication (CDA). Statická autentikace dat zkontroluje jen data vloţená do karty při její vydání. Dynamická autentikace dat zkontroluje data generovaná během ţivotního cyklu karty. U SDA čipu je tedy autentikace vţdy stejná, u DDA čipu je autentikace vţdy jiná. Protoţe na čipu SDA se údaje nemění, podvodníci mohou snáze data zachytit a pouţít je k výrobě identické padělané karty. U karet s DDA čipem je toto vyloučeno. Hlavní rozdíl je ve skutečnosti ten, ţe čip DDA umoţňuje autentikaci, řízení rizika a ověření drţitele karty off-line, protoţe obsahuje koprocesor ke generování dat a umoţňuje ověření PINu off-line. PIN typovaný do klávesnice čtečky můţe být bud´ zašifrovaný nebo ne. K zašifrování musí mít karta čip DDA, nikoliv SDA, který tuto funkčnost nemá a vytváří tak nebezpečí zneuţití PINu při pouţívání SDA karet u neintegrovaných PIN klávesnic. Čipy s funkčností DDA nabízejí právě také nové
104
aplikační moţnosti, jako identifikační průkazy jak občanské, tak zdravotní, kombinované do bankovních karet. Jsou-li SDA čipy uţívány pouze pro on-line transakce, je jejich bezpečnost dostatečná. Ale s rozvojem bezkontaktního placení dochází k uţívání SDA čipů i v off-line transakcích, a tím vytváření potenciálního rizika zneuţití. Zatím k nějakým masivním útokům na tuto slabinu čipových karet nedošlo,ale odborníci v budoucnu vidí toto riziko jako velmi reálné. I kdyţ karetní asociace u bezkontaktních plateb nezavedli povinné pouţívání DDA čipu ,vzhledem k reálným rizikům a výhodě snadnějšího čtení čipu DDA se dá předpokládat přechod na tento druh čipu v budoucnu. Také proto, ţe nyní jiţ cenový rozdíl mezi oběma typy čipů je zanedbatelný vzhledem k výhodám a bezpečnosti čipu DDA. Dalším krokem ve vývoji je právě čip CDA. Jeho inovace spočívá ve vylepšeném systému personalizace karet,ale vzhledem k tomu, ţe jeho vyuţití vyţaduje úpravu terminálů, zatím se Evropa na vyuţití čipů nové generace CDA musí připravit. Nově jsou jiţ vyuţívány v Saudské Arábii.51
4.5.2 Důvody zavedení čipových karet v bankovnictví Úspora provozních nákladů – významnou sloţkou nákladů magnetických karet jsou telekomunikační, autorizační a ověřovací poplatky. Čipová technologie umoţňuje díky bezpečnému uloţení mnoţství dat sníţit potřebu on-line autorizací o cca 80-90% Ochrana proti podvodům a padělání - zvýšená aktivní i pasivní ochrana proti zneuţití karty neoprávněnou osobou, podvodným duplicitním transakcím i výrobě padělků, moţnost uloţení dat v paměti čipu, nejen PIN či digitalizovaného podpisu či fotografie, ale i např. dalších biometrických údajů, jako je otisk prstu apod. Multifunkční využití – další funkce, umoţňující vyuţití čipové karty nejen jako platebního nástroje, ale i elektronického klíče, osobního dokladu, elektronické peněţenky, věrnostní či zdravotní karty aj. Úvěrový management - v čipové paměti lze nastavit vydavatelem určené finanční limity pro ověření jen off-line a případnou změnu těchto limitů je moţné provést např. pro on-line prováděné operace, třeba v bankomatu. On-line transakce budou ověřovány jen při překročení limitů a podezření na zneuţití např.u obchodníka
51
CardMag 2/2007 Časopis SBK,Čipové karty-statická a dynamická autentikace,rizika a rozhodnutí.
105
Doplňkové služby – paměť čipové karty umoţní pouţít kartu nejen pro bankovní aplikace, ale i další, například věrnostní programy apod. Změna dat na kartě na dálku – moţnost dodatečně měnit, aktivovat nebo doplňovat aplikace na kartě
4.6 Ochrana proti zneužívání plateb bez přítomnosti karty Zneuţití karet prostřednictvím plateb bez přítomnosti karty (card not prezent) s rozvojem e-commerce, m-commerce a u-commerce narůstá velmi vysokým tempem . Jak jiţ bylo uvedeno výše, například ve Velké Británii tento typ podvodů vzrostl za rok 2007 o 37%, i kdyţ za tímto neradostným číslem je třeba také vidět tu skutečnost, ţe za období let 2001 aţ 2006 stoupl objem on-line transakcí kartami o rekordních 358% z 6,6 mld na 30,2 mld GBP. Ve světle této skutečnosti nás nárůst zneuţívání plateb bez přítomnosti karty tak nepřekvapuje, přesto se však ukazuje, jak je uvedeno výše v grafech, porovnávajících strukturu podvodů v letech 1997 a 2007 zcela jasné, ţe tyto podvody mají v současnosti skutečně nelichotivý primát mezi všemi typy zneuţívání platebních karet. S rozvojem čipové technologie se tedy podvodníci přeorientovali na tento způsob zneuţití karet. Podvodné transakce jsou realizovány pouţitím zcizených údajů aktivních platebních karet .Tyto údaje jsou získávány několika způsoby: fyzickým odcizením karty získáním údajů prostřednictvím dat zasílaných internetovou sítí zcizením dat z počítače obchodníka připojeného k internetu vylákáním dat o kartě prostřednictvím podvodného e-mailu tkz. phishing pouţití údajů získaných různými cestami, ať kopírováním u obchodníka nebo v bankomatu, či koupí dat od podvodných obchodníků Ochrana proti tomuto způsobu zneuţití platebních karet je v současnosti jednou z nejpalčivějších otázek kartového světa. V minulosti mohly být k platbám na internetu pouţity pouze embosované platební karty. V současnosti jsou vydávány i elektronické platební karty, umoţňující tuto funkci.
106
4.6.1 Virtuální karta (e-Card) Za bezpečnou alternativu k běţné platební kartě je pro platby on-line někdy také povaţována virtuální platební karta (e-Card). Jedná se o kartu určenou primárně pouze k platbám on-line. Výhodou karty je, ţe je moţné kartou platit u všech on-line obchodníků bez omezení země, kde byla karta vydána. Co se týče bezpečnosti, je karta při on-line platbě zneuţitelná stejně jako jakákoliv jiná karta, i kdyţ toto riziko lze omezit nastavenými limity. Bezpečnější je karta hlavně z pohledu zneuţití krádeţí či paděláním, protoţe nemá podobu běţné karty ,ale většinou klient dostává jen v papírové podobě údaje potřebné pro pouţití k platbě on-line.Tedy číslo karty, platnost a CVV2 nebo CVC2 kód. I v České republice jsou virtuální karty vydávány. Nabízí je například Komerční banka,a.s nebo GE Money Bank. Jde o kartu poměrně levnou, v GE Money Bank tato karta přijde na Kč 65,- ročně a má platnost tři roky. Lze u ní nastavit zasílání informací o transakcích e-mailem nebo SMS. Názory odborníků na virtuální karty se různí. Tyto karty jsou spíše východoevropskou specialitou,
ve vyspělých zemích dávají klienti přednost běţným
typům karet i pro platby on-line v kombinaci s nějakým jiným zabezpečujícím řešením. Proto je mnozí povaţují za překonané a naopak na druhou stranu, o zavedení virtuálních platebních karet některé banky na našem trhu do budoucna uvaţují .
4.6.2 Předplacené karty pro internetové platby Další alternativou zabezpečení on-line plateb je vydávání produktů získávaných on-line buď s omezenou nebo neomezenou platností, či popřípadě
k jednorázovému pouţití.
Jedním z nich je karta 3V Voucher vydaná v roce 2005 společností Transaction Service v Irsku ve spolupráci s asociací Visa. Předplacená karta 3V Voucher funguje následovně: klient se zaregistruje pro bezplatné vydání 3V Voucher předplacené karty na internetové adrese www.3V.ie a následně obdrţí embosovanou VISA kartu poštou s kartou je třeba dojít k POS terminálu , kde ji drţitel nadotuje podobně jako mobilní telefon a vytiskne si 3V Voucher s číslem VISA účtu, na který nadotuje hotovost, datum konce platnosti konkrétního Voucheru a CVV2 kód jsou mu zaslány elektronicky. Nákup Voucheru stojí 5 USD. S Voucherem je moţno nakupovat on-line jako s běţnou kartou, aţ do vyčerpání hotovosti nebo konce platnosti. Vydaný Voucher nejde znovu dotovat. Zůstatek lze
107
zjišťovat on-line. Prostředky je moţné převést zpět na 3V Voucher kartu a nadotovat nový Voucher. Obr.č. 21 Karta 3V Voucher
Zdroj: CardMag č.01/2007 časopis Sdruţení pro bankovní karty
Dalším on-line prostředkem je předplacená karta wwwcard, nabízená ve Velké Británii izraelskou společností Izrael Credit Cards pod značkou VISA. Je to on-line karta, kterou lze získat a okamţitě ji pouţívat. Klienti neobdrţí ţádnou reálnou kartu. Všechny operace jsou prováděny on-line. klient navštíví stránku www.wwwcard.com , nadotuje si kreditní nebo debetní kartou VISA, po zaregistrování do zabezpečeného systému Verified by VISA, částku aţ 100 GBP je mu otevřen účet za poplatek 1,4 GBP, účet nemůţe být opakovaně nadotován ani přečerpán, můţe být pouţíván max. 1 rok, pak je automaticky zrušen a zůstatek připadne provozující společnosti klient dostane on-line číslo karty a CVV2 kód virtuální předplacená karta umoţňuje veškeré nákupy na internetu anonymně Výhodou obou typů karet je nákup na internetu bez rizika zneuţití čísla běţné karty. Karty jsou virtuální a omezené jen částkou nadotované hotovosti.52
52 Zdroj: CardMag č.01/2007 časopis SBK, Předplacené karty VISA pro internetové platby.
108
4.6.3 Hardwarová a softwarová řešení k ochraně plateb bez přítomnosti karty K zabezpečení on-line plateb kartou bylo vyvinuto mnoho jak hardwarových, tak softwarových řešení. Dále zde bude uvedeno jen několik neznámějších a nejnovějších. Protokol SSL (Secure Socket Layer) – tento protokol šifruje data, posílaná internetem, prostřednictvím asymetrických algoritmů. Pro klienta je obchodník vyuţívající tento protokol snadno k poznání. Na stránce, kde jsou zadávána data o kartě, je tento protokol symbolizován visacím zámkem. Protokol odstraňuje nebezpečí zcizení dat v případě pouţití karty k platbě na internetu, ale nezabraňuje neoprávněným osobám, které odcizili údaje o kartě, tyto údaje pouţít k platbě, proto byl vyvinut další systém SET protokol. SET protokol (Security Electronic Transaction) – tento protokol je zaloţeno na verifikaci autenticity účastníků transakce a definuje vztahy mezi drţitelem, obchodníkem, certifikační autoritou a acqireringovou společností. Jedná se o poměrně sloţitý proces autentizace, a proto byl vyvinut následně alternativní způsob modifikace SET protokolu 3D-Secure. 3D-Secure – je standardem, který v současnosti patří k nejlépe zabezpečeným způsobům plateb na internetu a uţivatel je o moţnosti jeho vyuţití informován na stránkách obchodníka logem „Verified by VISA“ nebo „MasterCard Secure Code“ proto, aby mohl být tento způsob vyuţit, musí také vydavatel karty a karta sama být v tomto systému zapojena. Systém ověřuje autenticitu všech účastníků transakce . Komunikace probíhá prostřednictvím protokolu SSL s jednorázovým heslem a šifrovacími klíči.
109
Schéma č.6 3D-Secure
Kupující na internetu
Internetový obchod
1
2 3 5
9 5
5 7 7 6 5
Banka ,která vydala kartu
Zpracovatelská banka 4 5
MasterCard VISA
4 5
8 5
Popis schéma 3D-Secure 1. Nakupující vybírá zboží u obchodníka na internetu 2. Po potvrzení výběru zboží je
nakupující přesměrován do zpracovatelské
banky 3. Odsouhlasení objednávky mezi obchodníkem a zpracovatelskou bankou 4. Dotaz na kartovou asociaci, která potvrdí zařazení uživatele do 3D-Secure 5. Žádost o autentizaci karty u vydavatelské banky přes prohlížeč držitele 6. Vydavatelská banka požádá o heslo, držitel vyplní heslo a banka jej potvrdí 7. Vydavatelská banka odpoví přes držitele zpracovatelské bance 8. Dále je po autentizaci platba již běžně zpracována 9. Zpracovatelská banka potvrdí obchodníkovi transakci Zdroj: Česká spořitelna,a.s. – vlastní úprava
V současnosti vývoj pokračuje a i řešení bezpečnosti 3D-Secure umoţňuje ještě vyšší bezpečnost plateb, kdy se při platbě zadává dodatečný bezpečnostní prvek, který je dnes nazýván ePIN. Můţe se jednat o statické, určené heslo nebo takzvané dynamické heslo, které uţivatel karty získá několika způsoby. Můţe mu být zasláno SMS zprávou nebo vygenerováno přímo na kartě, která tuto funkčnost díky zabudovanému displeji a klávesnici umoţňuje. Další moţností je vygenerování hesla na samostatné čtečce
110
čipových karet. Svá řešení v této oblasti jiţ představila jak společnost MasterCard, tak společnost VISA a jsou vyvíjeny i další alternativy. Chip Autentification Program (CAP) – je řešením společnosti MasterCard. Funguje na principu čtečky, která není připojena k počítači. Drţitel karty při on-line platbě prostřednictvím 3D-Secure zabezpečení vloţí svoji kartu do této čtečky a vygeneruje tzv. OTP kód (one-time-password), jednorázové heslo určené jen pro tuto transakci.Toto heslo, které uţivatel zadá spolu s ostatními údaji při provedení platby on-line. Společnost MasterCard vidí velký přínos tohoto bezpečnostního řešení v dvoufaktorové autentikaci, vyuţívající standardního PINu. Výhodou je moţnost pouţití u všech plateb bez přítomnosti karty, tedy nejen na internetu, ale i MO/TO transakce. Jednoduchost pro drţitele karty,který nic nepropojuje s počítačem, ani nemusí instalovat nějaké nové programy. Pouze zakoupí čtečku a na ní si následně generuje OTP kódy pro všechny transakce. Aplikace mnohonásobně sniţuje moţnost zneuţití karty k on-line transakcím. Řešení je moţno pouţít jak pro karty MasterCard, tak pro karty Visa. Ceny ručních čteček jsou uváděny v řádu 8 aţ 13 USD. Na našem trhu zatím není toto řešení nabízeno. Schématické znázornění postupu je uvedeno níţe. Schéma č. 7 Uţití Chip Authentication Program řešení bezpečnosti plateb on-line MasterCard
Zdroj:Prezentace MasterCard Europe Advanced Payments Meeting June 28/29 2007 Berlin
PIN karta VISA – je novou variantou řešení zabezpečených plateb po internetu od společnosti Visa. Společnost Visa zvolila variantu umístění technologického řešení pro generování dynamického jednorázového kódu přímo do těla karty. Jedná se kartu se zabudovanou baterií, vypínačem a elektronickými obvody, napojenými na mikroprocesor
111
a displej s klávesnicí. Karty jsou zatím v pilotním projektu. Toto řešení je uváděno na trh v USA a v Koreji. Systém funguje tak, ţe drţitel karty při platbě bez přítomnosti karty aktivuje stisknutím tlačítka na kartě autentizační proces, je vyzván k zadání běţného PINu a na displeji karty se objeví jednorázový kód, určený jen pro tuto transakci, kterým uţivatel transakci autorizuje. Míra bezpečnosti je srovnatelná s výše uvedeným řešením společnosti MasterCard. Výhodou je, ţe vše je implementováno v kartě, a tak uţivatel pokud platby on-line pouţívá, např. na cestách, není nucen vozit s sebou ještě čtečku. Cena karet s touto zabudovanou technologií se pohybuje okolo 10 USD.53 Obr.č. 22 Karta se zabudovaným displejem
Zdroj: CardMag 01/2008 časopis Sdruţení pro bankovní karty
Identity Guard – je další alternativou dvoufaktorové autentikace při platbě kartou, vyvinutou společnostní Entrust, zabývající se bezpečnostním softwarem. Funguje na principu generace tabulky náhodných čísel, která je vytištěna a předána klientovi . Klient při transakci poţádá o generaci dvou náhodných souřadnic na serveru společnosti Entrust a hodnoty z tabulky dle vygenerovaných souřadnic
pouţije pro autentikaci operace.
Náklady jsou nízké a sluţba můţe být vyuţívána nejen pro platby,ale i pro přihlášení do bankovních aplikací apod. enCard – autentikace CD-ROMem – je technologie vyvinutá společností U.S. Encode, zaloţená na principu CD-ROMu, umístěné na platební kartě, karta při vloţení do počítače či notebooku zobrazí na počítači klávesnici podobnou klávesnici na bankomatu ,kde drţitel zadá běţné PIN, které má úlohu druhého autentikačního faktoru. Karty s technologií
53
CardMag 01/08 časopis Sdruţení pro platební karty,Internetové platy, karty a autentikace jednorázovým heslem.
112
CD- ROMu jsou běţně pouţitelné v POS terminálech a v bankomatech. Jejich testování započalo v Austrálii.54 Token Based Autentication (TBA) - další moţností, jak ochránit internetové platby, je nově vyvinutá alternativa sdruţením APACS. Na základě čipové technologie je principem přístup prostřednictví Tokenu (ţetonu). Drţitel karty připojí k počítači čipovou čtečku, do níţ zadá PIN a čtečka vygeneruje jednorázové heslo - dynamické CVV2 , které drţitel pouţije pro objednávku platby místo údajů o své kartě, systém na základě tohoto hesla odvodí, zda byla pouţita platná karta.
4.6.4 Alternativní platební systémy(APS) Jinou variantou, jak relativně rychle, jednoduše a hlavně bezpečně platit po internetu, je vyuţít virtuálního účtu, nabízeného alternativními platebními systémy typu PayPal, MoneyBookers, Amazon Payments atd. PayPal - je největším systémem pro on-line platby na světě a také nejstarším. Jednoduchým principem jeho fungování je to,ţe na trhu vstupuje mezi dvě strany, které se vůbec neznají. Z karty kupujícího inkasuje konkrétní částku a pošle ji prodávajícímu. Sám si přitom strhne malou provizi. Zákazníci, kteří chtějí tento systém pouţívat, se zaregistrují na internetových stránkách společnosti. Systém ověřuje uvedené údaje, jako například e-mailové adresy, jména a údaje o kartě, vysoce bezpečně. Uţivatel je poţádán o souhlas s inkasem jednoho a půl eura z jeho platební karty, coţ mu bude zpětně připsáno při první platbě. Pro zaplacení pak stačí na internetových stránkách PayPalu zadat e-mailovou adresu protistrany a částku. Stejně jednoduché je platby naopak přijímat. Od 14 .9.2006 je systém PayPal plně pouţitelný i pro drţitele karet v ČR.
Nevýhodou
jednotlivých alternativních platebních systému je jejich nepropojenost. Proto společnost provozující systém PayPal zavádí také virtuální debetní karty MasterCard. Jedná se o softwarové řešení pro vyuţití tam, kde nejsou platby prostřednictvím systému PayPal akceptovány . Je generováno jednorázové číslo debetního účtu MasterCard pro jednorázové pouţití. I u nás dochází v poslední době k velkému rozvoji APS. Průzkumy v ČR totiţ prokazují, ţe aţ 80% nakupujících na internetu u nás dává přednost úhradě nákupu dobírkou České
54
CardMag 02/2006 Časopis Sdruţení pro bankovní karty
113
pošty před pouţitím platební karty z důvodu obav před zneuţitím. Proto je v této oblasti velký potenciál, který se snaţí jiţ některé banky a společnosti uchopit. PaySec - nový APS na českém trhu v dubnu 2008 spustila ČSOB. Filozofií PaySecu je oslovit celý trh, aby sluţbu mohl vyuţívat kaţdý bez ohledu na to, jakou vyuţívá banku. Výhodami je v současnosti nejrychlejší realizace mikro a makro plateb na internetu u nás, bezpečné placení bez pouţití platební karty, otevřenost pro kohokoliv, kdo má zájem, zaloţení účtu zdarma on-line na počkání a bez smlouvy. Nabití konta prostřednictvím převodu z účtu je také zdarma , při pouţití platební karty je jiţ účtován poplatek ve výši 2% z částky. To činí pouţití systému PaySec při platbách větších objemů za zboţí a dobíjení účtu kartou nevýhodnějším, neţ pouţití samotné karty pro přímý nákup zboţí. Naopak přidanou hodnotou je bezpečnost. Prostředky lze posílat i mezi uţivateli systému navzájem. Systém lze pouţít k platbám v desítkách českých internetových obchodů. SuperCASH55 - provozovaný společností Sazka. Jde o hotovostní platbu za on-line nákupy. Jako místo pro odevzdání peněz za objednané zboţí či sluţby slouţí místa, vybavená terminály společnosti Sazka. Z pohledu zákazníka proběhne nákup zboţí nebo objednání sluţby obdobně, jako při jakékoliv jiné platební metodě. S volbou platby metodou superCASH zákazník obdrţí po odsouhlasení objednávky na obrazovce 24 místný číselný kód, případně v kombinaci s čárovým kódem, které můţe vytisknout nebo jen opsat. Tyto předloţí (nebo nadiktuje) na kterémkoli online terminálu společnosti Sazka, zaplatí příslušnou hotovost a odchází s potvrzením o uskutečněné platbě. Zákazník kromě ceny zboţí zaplatí navíc ještě 10,- Kč, tzv. transakční poplatek. Obchodník je do deseti minut informován o transakci a můţe expedovat zboţí nebo uvolnit sluţbu. Výhodou je moţnost platit anonymně, a to opakovaně, s limity pouze pro jednotlivé platby ve výši 99 999 Kč při transakci. mPeníze56 – je dalším novým APS, vzniklým na našem trhu v roce 2008. Zaloţila ho mBanka ve spolupráci s portálem Seznam. Podmínkou pro vyuţití sluţeb je zaloţený účet u mBanky. Systém funguje přímým napojením na účet vedený u mBanky prostřednictvím jejího internetového bankovnictví. Výše plateb je omezena jen zůstatkem na běţné účtu.
55
56
http://www.lupa.cz/clanky/supercash-rozhybe-platby-na-ceskych-e-shopech/ 22.12.2008 http://finance.idnes.cz/bank.asp?c=A080819_170905_bank_fib 22.12.2008
114
Virtuální účet je veden bez poplatků, nakupovat je moţno cca u 50 českých internetových obchodníků a s další mBanka postupně sjednává.
4.7 Biometrie v ochraně karet Biometrie je metoda autentizace, zaloţená na rozpoznávání fyzických charakteristik subjektu - ţivé osoby. Metoda vychází z přesvědčení, ţe některé fyzikální charakteristiky jsou pro kaţdého ţivého člověka jedinečné a neměnitelné. Tedy, ţe biometrický prvek je stálý a jedinečný a umoţňuje jednoznačnou identifikaci osoby. Mezi biometrické prvky patří: otisky prstů oční duhovka oční sítnice DNA pach charakteristika hlasu otisk dlaně Přínosem biometrických metod je, ţe je lze velmi těţko přelstít a jsou svázány s konkrétní osobou, tudíţ jednoznačně identifikují uţivatele. Je vyloučeno zapomenutí hesla, není třeba s sebou něco nosit, a tudíţ nelze nic ztratit, není třeba vyrábět ţádné identifikační předměty. Naopak nevýhodou můţe být skutečnost, ţe ukradený biometrický znak, např. elektronická šablona otisku prstu, nelze na rozdíl od hesla zrušit nebo nahradit.57 Rozvoj čipové technologie v oblasti platebních karet s sebou přinesl jako jednu z dalších moţností ochrany karet, vyuţití biometrických prvků. Biometrie se dostala do popředí zájmu nejen státních institucí, které připravují vydávání identifikačních dokladů, jako jsou pasy nebo osobní průkazy s biometrickými prvky. V Evropské unii uţ jsou tyto doklady některými státy unie vydávány a v České republice se připravuje vydávání biometrického pasu dle nařízení EU. I další organizace a hlavně banky jsou přesvědčeny o velkém bezpečnostním významu biometrického řešení pro zabezpečení plateb a platebních instrumentů. Jedním z velkých otazníků biometrických technologií je však důvěra a ochota klientů poskytnout bankám své biometrické prvky, aby mohly být uloţeny do databáze a při operacích byly ověřeny.
57
http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=28978, 29.1.2009
115
Zatím se jako nejvhodnější biometrické prvky pro účely zabezpečení platebních instrumentů jeví otisky prstů, otisky dlaně , hlasová biometrie nebo sken oční sítnice. Po celém světě jsou v současnosti vyvíjeny a testovány, popřípadě i lokálně zavedeny různé formy biometrických technologií, nejen pro ochranu platebních prostředků. Asi nejdále jsou s vyuţitím biometrie v bankovnictví v Japonsku. Banky v Japonsku přidali ke svým bankomatům skener na autentizaci obrazce kapilár uvnitř dlaně nebo otisku prstu. Jedná se o praxi posledních dvou let. Bohuţel v Japonsku neexistuje jednotný standard, a proto část bank vyuţívá k identifikaci klienta obrazce kapilár dlaně a druhá část zvolila pro identifikaci otisk prstu. Oba systémy jsou spolu nekompatibilní, a tak klienti nemohou vyuţít pro výběry obou druhů bankomatů. V současné době probíhá skrytý souboj obou technologií o to, který systém bude uznán národním standardem. Další banky, které se k systému chtějí připojit, zatím očekávají výsledek, aby zavedly standardizovanou technologii, která bude celonárodně jednotná.58 Další formou vyuţití biometrie jsou bankomaty vyuţívající hlasové biometrie, schopné komunikovat v několika jazycích, dají se navigovat hlasem. Jejich síť je v Indii a také Austrálii, kde tyto bankomaty slouţí hlavně pro negramotné obyvatelstvo, které by jinak ke sluţbám bankomatů nemělo přístup. Další oblastí, kde by biometrie měla pomoci, jsou platby na internetu. První vlaštovkou v této oblasti se dá nazvat nová čtečka otisků prstů, vyvinutá společností Siemens a speciálně určená pro autentizaci internetových plateb. Internet Passport (internetový pas), jak se čtečka jmenuje, je v současnosti testován v peněţních ústavech v Německu, Švýcarsku a také v JAR. Zařízení funguje podobně jako čtečky čipových karet, generující jednorázový kód pro kaţdou transakci. Klient přiloţí prst ke čtecímu zařízení a přístroj po ověření otisku na displeji ukáţe jednorázový kód, kterým se transakce autorizuje.59
58 59
Časopis Bankovnictví č. 6-7/2007 Japonské ATM vyuţívají biometrii Časopis Bankovnictví č. 8/2008 Nákup za pět prstů
116
Obr.č.23 Internet Passport
Zdroj:http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10066530-26541870-900000_d-nakup-za-pet-prstu, 29.1.2009
Další novinkou jsou karty se zabudovaným skenerem. Společnost SmartMetric Inc. vyvinula mikročip jako snímač otisku prstu pouţitelný s jakýmkoliv typem plastové karty. Mikročip je zabudován do povrchu karty a snímá otisk prstu. Pouţitá technologie ukládá na čip šablonu otisku prstu majitele karty a karta se následně aktivuje přiloţením prstu na vyznačené místo.60 Potenciál vyuţití takovéto karty je jistě velmi široký a jen budoucnost nám ukáţe, zda je to cesta, kterou se biometrie bankovnictví vydá. Zatím tedy vyuţívání biometrie na bankomatech ani jiným způsobem v praxi není zcela běţné, a to nejenom z finančních důvodů. Přesto se všichni odborníci shodují, ţe biometrické údaje v budoucnu budou v ochraně platebních instrumentů hrát velmi významnou roli. Nyní je třeba vyřešit a zodpovědět otázky ohledně bezpečného uloţení dat a také zamezit kaţdé moţnosti zneuţití či oklamání biometrických čteček jakoukoliv formou podvrţení biometrického prvku, aby nové systémy zabezpečení pomocí biometrie získaly důvěru nejen odborníků ,ale i laiků – běţných klientů, kteří je budou uţívat.
60
CardMag č. 3/2006 Časopis Sdruţení pro bankovní karty
117
Závěr Cílem diplomové práce, navazující v ústředním tématu na mou bakalářskou práci, bylo zhodnocení vývoje a směřování v oblasti platebních karet v současnosti, a to celosvětově i v České republice, poskytnutí přehledu o současné nabídce nových sluţeb a technologií včetně zhodnocení jejich praktického vyuţití a také zhodnocení trendů v oblasti bezpečnosti tohoto segmentu bankovních sluţeb. Cíle diplomové práce bylo dosaţeno. Platební karty prošly, jak dokladuje první kapitola, od svého vzniku aţ do dnešních dnů nelehkým vývojem a tento vývoj stále pokračuje a jeho tempo se rok od roku zrychluje. Nové technologie v oblasti platebních karet nenastupují v řádu desítek let, jak tomu bylo v minulém století, ale v řádu let a někdy dokonce měsíců. Kdyţ jsem před dvěma lety psala bakalářskou práci na téma platební karty, tak jsem většinu věcí, které dnes popisuji jako ve světě běţné a nastupující do praxe, uváděla jako budoucí moţné směry vývoje platebních karet, ale s otazníkem, zda tomu tak opravu bude. Dnes je tedy většina těchto věcí skutečností a i kdyţ ještě třeba jejich vyuţití nedosáhlo celosvětové působnosti, pomalu ale jistě jsou tyto novinky uváděny do praxe alespoň lokálně, coţ však předznamenává jejich budoucí pravděpodobný globální význam. Moţnosti vyuţití platebních karet se v poslední době skutečně rozšířily takovým způsobem, který by nikdo ještě před několika lety nepředpokládal. Koho z nás napadlo před pár lety, ţe budeme moci pouţívat kartu bez toho, aby tato karta při platbě u obchodní opustila naši ruku anebo budeme moci platit místo kartou třeba klíčenkou či hodinkami. Kolik z nás si při platbě kartou nervózně podupávalo, jen abych uţ byl pryč, kdyţ za námi stála fronta nespokojených, hotově platících zákazníků. Většina polohlasem kritizovala toho, kdo zdrţuje placením kartou. Dnes je moţné pomocí bezkontaktní karty uhradit menší nákup během pěti vteřin a naopak těmi zdrţujícími se stali hotově platící zákazníci. To vše nám umoţnila nová technologie bezkontaktních platebních karet, která není omezena ani konvenčními tvary běţných plastových karet a čip, nesoucí tuto technologii, můţe být umístěn, tedy jak v běţné kartě standardního typu, tak v jakémkoliv nosiči k tomu vhodném jako je mobilní telefon, hodinky, klíčenky apod. Tato technologie se šíří 118
po celém světě skutečně jako lavina . Byla v oblasti bankovních sluţeb poprvé uvedena do praxe v červnu 2006 a jiţ v prvním čtvrtletí roku 2008 asociace MasterCard a Visa hlásí, ţe společně mají vydáno přes 48 milionů nosičů bezkontaktní technologie. Tedy za necelé dva roky fungování v praxi. Podobnou „nákazou“ jako bezkontaktní placení je moţno nazvat předplacené karty, který si také za období posledních let získaly a získávají velkou oblibu pro svoje mnohostranné vyuţití a to hlavně v oblastech, kam zatím běţné platební karty nenašly příliš cestu. Jsou to výplaty státních sociálních dávek, stipendií a různých podpor a darů . Všude tam, kde je třeba kartu mít, ale z nějakého důvodu nemůţe být navázána na osobní účet, tyto karty slaví velký úspěch. S rozvojem a otevíráním nových zemí a trhů směrem ze střední Evropy na východ se tyto karty stávají skutečným fenoménem, který předčí i běţné a tradiční kreditní karty, tolik oblíbené v západní Evropě, Velké Británii a USA. Spojení obou, tedy bezkontaktní technologie a předplacené karty, vytváří další nepřebernou paletu moţností vyuţití platebních karet pro jejich majitele. V této oblasti odborníci předpokládají další rozvoj a rozšiřování vyuţitelnosti platebních karet, a to nejen v oblasti dopravy, veřejných sluţeb a identifikačních průkazů. Ne zcela novou, ale jistě na důleţitosti nabývající skutečností je také stále větší počet doplňkových sluţeb, kterými se vydavatelé platebních karet snaţí zaujmout klienty, aby si pořídili právě tu jejich kartu, která nahradí hned několik karet od různých vydavatelů a přinese svému drţiteli při správném pouţívání i nemalé úspory. Tímto trendem se vydala na našem trhu jiţ většina bank, ale primát v tomto ohledu má zatím Česká spořitelna,a.s.. Ta uvedla v roce 2008 na trh svoji Chytrou kartu České spořitelny. Jedná se o moderní produkt, nabízející svému uţivateli moţnost individuálního nastavení sluţeb ke kartě, které si můţe vybrat dle svých preferencí a ţivotního stylu. Na tomto místě je třeba dodat, ţe i kdyţ Chytrá karta je jistě inovačním počinem, přesto v jedné věci zůstala i tato nová karta pozadu za světem. Není totiţ vybavena bezkontaktní technologií. Vůbec je třeba si otevřeně říci, ţe v nových trendech, které jsou nastíněny výše, začaly naše banky poněkud zaostávat. Bezkontaktní technologie, která se rozvíjí ve všech okolních státech, je u nás zatím neznámou a banky na našem trhu se i přes snahu asociací MasterCard a Visa, stavějí k zavedení této technologie více neţ vlaţně. Podobně je tomu i v případě předplacených karet,
které
získaly
velkou
oblibu
jiţ
např.
u
našich
polských
sousedů.
U nás tento typ karty má v nabídce pouze Česká spořitelna,a.s., ale jen jako okrajovou 119
sluţbu a zcela pomíjí potenciál tohoto produktu hlavně v oblasti státních transferů. Ostatní banky se zatím s předplacenými kartami pochlubit ani nemohou. Je to vše moţná způsobeno finančně vyčerpávajícím přechodem celého kartového trhu na standard EMV, tedy na čipovou technologii, který odčerpává prostředky, jeţ by mohly banky vyuţít pro inovace v této oblasti. Přesto by banky u nás tyto trendy neměly dlouho oddalovat, nebo bude potenciál nových technologií našeho trhu uspokojen některým ze zahraničních peněţních ústavů. Jiţ dnes je moţno předplacené karty získat po internetu odkudkoliv na světě. Ani v oblasti nových trendů bezpečnosti, kterým se věnuje čtvrtá část mé diplomové práce, nelze na našem trhu konstatovat příliš velký posun. Je pravdou, ţe přechod na čipovou technologii je téměř splněn, i kdyţ karty pouze čipové u nás zatím neexistují. Všechny karty jsou vydávány jako hybridní, tedy kombinované s elektronickým prouţkem, a to jak je moţno dokladovat na příkladu Velké Británie, předznamenává velké moţnosti pro zneuţívání těchto karet v zemích jako je USA, které na čipovou technologii s povinným zadáváním PIN zatím plošně nepřecházejí, a tím je bezpečnost čipu prakticky velmi omezená. Nehledě k tomu, ţe většina našich bank doposud své karty nevybavila podporou technologie pro platby bez přítomnosti karty tzv. 3D-Secure a ve světě jiţ nastupuje druhá fáze tohoto zabezpečení, spočívající ve dvoufaktorové autentizaci transakce pomocí jednorázových hesel generovaných buď na speciálních čtečkách, či přímo na kartách. Nemluvě o tom, ţe většina čipových karet, vydávaných našimi bankami, nese čip SDA, které jsou výrazně méně bezpečné a také nabízejí menší potenciál pro další vyuţití neţ čipy vyšších kategorií jak DDA a CDA. O pouţití biometrie, která zaţívá také velký rozvoj v oblasti platebních karet a osobních dokladů, a kde se ve světě jiţ uvaţuje o propojení těchto dvou oblastí, naše banky zatím nemají ţádnou reálnou koncepci. Proti minulým rokům, kdy skutečně vývoj na našem trhu byl rychlý a byla velké snaha dohonit handicap předcházejících let v zavádění platebních karet do praxe, nyní jsme se ocitli na téměř mrtvém bodu a opět se nám koncové světlo vlaku světových platebních karet ztrácí v nedohlednu. Ať se jedná o oblasti nových technologií, ale současně i v oblasti bezpečnosti platebních karet. A i kdyţ je u nás, v současné době, míra zneuţívání platebních karet velmi nízká, oproti evropskému i celosvětovému průměru, můţe se tato situace velice rychle změnit.
120
Nebylo moţné postihnou všechny nové technologie a směry vývoje v oblasti platebních karet a ani to nebylo našim záměrem. Chtěli jsme jen upozornit na nejvýznamnější směry a trendy, které hýbou světem platebních karet v posledním období a jejich praktické vyuţití. Také jsme chtěli upozornit na moţná rizika, která sebou tento rychlý vývoj platebních karet nese. Věříme, ţe i kdyţ mohou existovat i jiné náhledy na tuto problematiku, je výsledkem diplomová práce, která výše uvedené cíle naplňuje. Závěrem si dovolím hodnotit budoucí vyhlídky v oblasti karetního průmyslu velice pozitivně a záleţí jen na jednotlivých vydavatelích platebních karet, jak se k potenciálu, otvírajícímu se díky novým technologiím postaví a vyuţijí ho. A pokud zůstaneme v tomto ohledu stát opodál, naplní poţadavky našich klientů někdo jiný, třeba z Japonska či USA. I
kdyţ
ani
není
třeba
chodit
tak
daleko
neboť,
v rámci
Evropské
unie
a nově vznikajícího jednotného standardu pro bankovní platby v eurech (SEPA) je mnoho potenciálních zájemců o náš trh připraveno nabídnout své sluţby, protoţe v tomto globalizovaném světě jiţ nejsou hranice ţádnou překáţkou.
121
Seznam literatury a pramenů 1.
JUŘÍK, Pavel.Encyklopedie platebních karet : historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet. 1. vyd.Praha : Grada, 2003. 312 s.ISBN 80-247-0685-7
2.
JUŘÍK, Pavel. Platební karty velká encyklopedie 1870 -2006.1. vyd.Praha : Grada, 2006. 293 s.ISBN 80-247-1381 -0
3.
JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. vyd. Praha : Grada, 2001. 175 s.ISBN 80247-0195-2
4.
PŘÁDKA,Michal ; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví , rady a tipy. 1.vyd.Praha ,Computer Press 2000, ISBN 80-7226-328-5
5.
SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2005. 144 s.ISBN 80-7265-073-4
6.
SHATTERING THE GROWTH BARRIER (Driving Profitable Customer Asquisition Through Business Innovation), COUNCIL ON FINANCIAL COMPETITION, Corporate Executieve Board, 2000 Pennsylvania Avenue NW, Washington, DC 2006
7.
Dědková, Marcela. Vývoj a klasifikace platebních karet. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2007. Bakalářská práce
Periodika 8.
Bankovnictví. Vydává vydavatelství Economia, 2006-2009, roč.XIII-XVII,Praha:Economia, 12x ročně. K dispozici také na www.bankovnictvi.ihned.cz ISSN 1212-4273.
9.
Cardmag, magazín nejen o kartách, Vydává Sdruţení pro bankovní karty, 2006 – 2008, 4x ročně. K dispozici také na www.bankovnikarty.cz
10. Trendy, Časopis pro zaměstnance Finanční skupiny České spořitelny, Vydává Česká spořitelna,a.s., 2007-2008,Praha:Česká spořitelna,a.s., 5x ročně 11. Tisková zpráva ČS ze dne 6.listopadu 2008. K dispozici také na www.csas.cz 12. Zvláštní vydání - občasníku České spořitelny 11.8.2008. Vydává Česká spořitelna,a.s.
Elektronické zdroje 13. Bezkontaktní platební karty PayPass™ a payWave™. In Měšec.cz. Dostupné na http://www.mesec.cz/texty/bezkontaktni-platebni-karty-paypass-a-paywave/ 31. 7.2008 22:28 MasterCard Europe sprl, organizační sloţka (18.12.2008) 14. BR.Nákup "za pět prstů"? In.www.bankovnictvi.ihned.cz Dostupné na http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10066530-26541870-900000_d-nakup-za-pet-prstu (.29.1.2009 ) 15. ČTK. V Litvínově budou vyplácet sociální dávky na čipovou kartu.In.Romea.cz dostupné na http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4335 ( cit.15.12.2008) 16. Chvala Martin, Plzeňská karta ,Ďurdík Luboš Bezkontaktní platby paypass In.Konference.cz Dostupné na http://www.konference.cz/akce/detail-1620-CARDS-2008/ke-stazeni/ (25.11.2008)
122
17. Fraud the Facts 2008 , In.apacs.org.uk Dostupné na http://www.apacs.org.uk/resources_publications/apacs_publications.html (25.1.2009) 18. Get the most from Oyster In tlf.gov.uk Dostupné na http://www.tfl.gov.uk/tickets/oysteronline/2732.aspx (25.11.2008) 19. KLEN,Petr. Biometrie – další rozměr bezpečnosti. In.Odbornecasopisy.cz. Dostupné na http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=28978, (29.1.2009) 20. LAŠEK,Martin. Oyster card. In.Protismer.blogspot.com Dostupné nahttp://protismer.blogspot.com/2008/04/oyster-card.html (29.1.2009) 21. NOVÁČEK , Libor. SuperCash: rozhýbe platby na českých e-shopech?In.Lupa.cz. Dostupné na http://www.lupa.cz/clanky/supercash-rozhybe-platby-na-ceskych-e-shopech/ (22.12.2008) 22. Opencard – o kartě, In.Opencard.praha.eu. Dostupné na http://opencard.praha.eu/jnp/cz/o_karte/index.html (29.1.2009) 23. Oyster card, In.Cs.Wikipedia.org, Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Oyster_card (29.1.2009 24. Pardubická karta In.mesto-pardubice.cz Dostupné na http://www.mesto-pardubice.cz/searchfull.html?cx=012670623861762908474%3A814pyysi5wi&cof=FORID%3A9&ie=UTF8&q=strategie+rozvoje+produktu&sa=HLEDEJ#1113 (25.11.2008) 25. PaySec versus mPeníze. Srovnání dvou platebních systémů.In.Finance.idnes.cz. Dostupné na http://finance.idnes.cz/bank.asp?c=A080819_170905_bank_fib (22.12.2008) 26. Peníze a obchod,kap.18. In p-numis.ic.cz. Dostupné na http://p-numis.ic.cz/index.php?get=kapitola18 (18.12.2008) 27. Platby v dopravě In..sdt.cz Dostupné na http://www.sdt.cz/page.php?id=27&lang=cz (25.11.2008) 28. Pokyny pro používání IN-karty, In.inkarta.cz Dostupné na http://www.inkarta.cz/ke-stazeni.aspx (25.11.2008) 29. Slovník kartové terminologie vlastní úpravy In.csas.cz Dostupné na http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_grp_62sc_1507 (25.11.2008) 30. Schéma SWOT analýzy. In.Wikipedie.org.Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT,15.1.2008 (18.1.2009) 31. Social card In.mastercard.com Dostupné na www.mastercard.com (25.10.2007) 32. Technická specifikace čipu MIFARE DESFire In.inkarta.cz Dostupné na http://www.inkarta.cz/informace-technicka-specifikace.aspx (25.11.2008) 33. ZANDL,Patrick. iKobo je předplacená VISA karta na posílání peněz.In.Marigold.cz Dostupné na http://www.marigold.cz/item/ikobo-je-predplacena-visa-karta-na-posilani-penez (.20.12.2008) 34. ZATLOUKAL, Jiří. VISA uvedla bezkontaktní platby v Německu. In. Finexpert.cz. Dostupné na http://www.finexpert.cz/Bleskovky/VISA-uvedla-bezkontaktni-platby-v-Nemecku/sc-3-a23975/default.aspx ( 20.12.2008) 35. www.3V.ie 36. www.axa.cz 37. www.bankovnikarty.cz
123
38. www.bull.cz 39. www.cardweb.com 40. www.ceskaenergie.cz 41. www.citibank.cz 42. www.cl.cam.ac.uk 43. www.cnb.cz 44. www.computerworld.com 45. www.csas.cz 46. www.csob.cz 47. www.cz.o2.com 48. www.dicovercard.com 49. www.dinersclub.cz 50. www.europeanpaymentscouncil.eu 51. www.finance.cz 52. www.finarbitr.cz 53. www.FinWeb.cz 54. www.gemoney.cz 55. www.globalpaymentsinc.com 56. www.chytrakarta.csas.cz 57. www.idnes.cz 58. www.justice.cz 59. www.kb.cz 60. www.kartapodlevas.cz 61. www.mesec.cz 62. www.mojekarta.cz. 63. www.mpenize.cz 64. www.paypal.com 65. www.peníze.cz 66. www.serversidegraphics.com 67. www.sphere.cz 68. www.techeblog.com 69. www.theregister.co.uk 70. www.trestni-rizeni.com 71. www.viceomastercard.cz 72. www.visa.com 73. www.wwwcard.com 74. www.zlatakoruna.info 75. Materiály poskytnuté Českou spořitelnou,a.s., Komerční bankou,a.s., Československou obchodní bankou,a.s..
124
Seznam příloh na elektronickém nosiči Příloha č. 1
Přehled milníků ve vývoji PK
Příloha č. 2
SBK statistika 2008
Příloha č. 3
Bezkontaktní platby paypass
Příloha č. 4
Get-the-most-from-Oyster
Příloha č. 5
Social Card
Příloha č. 6
Opencard podmínky pro vydávání
Příloha č. 7
Opuscard_letáček A4_web
Příloha č. 8
Pardubická karta 1.část a 2 část
Příloha č. 9
Plzeňská karta
Příloha č. 10
Pokyny- pro-uţívání IN-Karty
Příloha č. 11
Technická-specifikace
Příloha č. 12
Platby v dopravě
Příloha č. 13
OP Debetních a Předplacených karet
Příloha č. 14
Pozvánka na TK k Chytré kartě
Příloha č. 15
RS_CSKPN garance ceny
Příloha č. 16
RS_prodlouţená_záruka
Příloha č. 17
Konverze ČR na čip
Příloha č. 18
Fraud the Facts 2008
Příloha č. 19
Slovní kartové terminologie
Příloha č. 20
Welcome_pack_Chytrá karta
Příloha č. 21
PP_zneuţití_PK
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Tabulka č. 2
Přehled vývoje počtu obchodních míst přijímajících platební karty v ČR do roku 1995 Počet vydaných karet dle druhů v ČR – 3.čtvrtletí roku 2008
Tabulka č. 3
Průměrná útrata na kartu dle jednotlivých asociací za rok 2007
Tabulka č. 4
Průběh zavádění bezkontaktní technologie PayPass v Evropě
Tabulka č. 5
Přehled původních a nových podmínek ke kreditní kartě
Tabulka č. 6
Úročení čerpaných prostředků na Chytré kartě
Tabulka.č. 7
Pásma sluţeb a náklady na správu účtu
Tabulka č. 8
Pojistné plnění u pojištění proti zneuţití karty
Tabulka č. 9
Porovnání kreditních karet na českém trhu
Tabulka č. 10
Porovnání kreditní karty Kredit + a Chytré karty
Tabulka č. 11
Trend bezpečnostní situace
Tabulka č. 12
Elektronické kontakty a jejich popis na čipových kartách
125
Seznam schémat Schéma č. 1
Bezkontaktní technologie PayPass
Schéma č. 2
Jak funguje Chytrá karta České spořitelny
Schéma č. 3
Analýza SWOT
Schéma č. 4
Dvě varianty splátkových prázdnin v praxi
Schéma č. 5
Plnění pojišťovny v případě pracovní neschopnosti
Schéma č. 6
3D-Secure
Schéma č. 7
Uţití Chip Authentication Program řešení bezpečnosti plateb on-line MasterCard
Seznam grafů Graf č. 1
Rozloţení vydaných karet dle druhů v ČR za 3.čtvrtletí roku 2008
Graf č. 2
Struktura platebních karet vydaných v ČR 3.čtvrtletí roku 2008
Graf č. 3
Průměrná výše platby kartou v roce 2007 dle asociací vydávajících PK
Graf č. 4
Objem plateb 2007 –podíl na trhu podle značek
Graf č. 5
Nejvíce preferované benefity
Graf č. 6
Jaké sluţby volili klienti k Chytré kartě při průzkumu
Graf č. 7
Struktura podvodů PK ve Velké Británii v roce 1997
Graf č. 8
Struktura podvodů PK ve Velké Británii v roce 2007
Seznam obrázků Obrázek č. 1
První univerzální platební prostředek na světě - kreditní karta vydaná v roce 1951
Obrázek č. 2
Historický vývoj jednotlivých druhů platebních karet
Obrázek č. 3
Mechanický snímač karet – imprinter
Obrázek č. 4
Metoda záznamu dat magnetického prouţku Laser Engraving
Obrázek č. 5
Alternativní bezkontaktní platební instrumenty PayPass
Obrázek č. 6
Přívěsek na klíče s bezkontaktní technologií Visa payWave
Obrázek č. 7
Platba bezkontaktní technologií Visa payWave prostřednictvím mobilního telefonu
Obrázek č. 8
Nabídka karty Oyster společností Barclaycard
Obrázek č. 9
Nepersonalizovaná Opencard města Prahy
Obrázek č. 10
Vyuţití Plzeňské karty
Obrázek č. 11
Logo sluţeb ke kartě Visa Ready Link a jeho umístění na zadní straně karty
126
Obrázek č. 12
Nové designy karet
Obrázek č. 13
Diners Club Bulgaria uvedl novou kartu pro ţeny First Lady
Obrázek č. 14
Multifunkční bankomat páté generace
Obrázek č. 15
Obrázek z galerie karet – pohled na Zeměkouli
Obrázek č. 16
Galerie karet Kredit + rok 2002 – 2004
Obrázek č. 17
Základní designy Chytré karty
Obrázek č. 18
Několik obrázků z galerie ČS
Obrázek č. 19
Karta v designu Gold
Obrázek č. 20
Architektura mikroprocesorové čipové karty
Obrázek č. 21
Karta 3V Voucher
Obrázek č. 22
Karta se zabudovaným displejem
Obrázek č. 23
Internet Passport
127
