EC. - klasifikace a označování

The Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals

CLP - 1272/2008/EC - klasifikace a označování zpracoval: Ing. Jan Martynek, ©

Klasifikace (příloha I nařízení)

Výbušné látky a směsi Klasifikace: Dle manuálu Testy a kriteria (UN-materiál používaný např. ADR). Kopíruje dopravní předpisy !!

Vnitřní rozdělení na podtřídy

Podtřída 1.1: Látky, směsi a předměty nebezpečné hromadným výbuchem (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihne téměř celý obsah zdánlivě okamžitě). (TNT, bleskovice,trhaviny,černý prach,…) Podtřída 1.2: Látky, směsi a předměty nebezpečné rozletem, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. (granáty, pumy,…) Podtřída 1.3: Látky, směsi a předměty nebezpečné prudkým ohněm, s malým nebezpečím od tlakové vlny nebo rozletu nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. (NG-prach, ..)

výbušné látky a směsi Podtřída 1.4: (nábojnice se zápalkou) Látky, směsi a předměty, které v případě jejich zážehu nebo počinu vykazují pouze malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na balení bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdálenosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého balení. Podtřída 1.5: Velmi necitlivé látky a směsi schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí detonovat při zkoušce ve vnějším ohni. (některé trhaviny) Podtřída 1.6: Velmi málo citlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty obsahují jen velmi málo citlivé detonující látky a pravděpodobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká.

Nestabilní výbušniny.

Klasifikace

Nestabilní výbušniny

Podtřída 1.1

Podtřída 1.2

Podtřída 1.3

Podtřída 1.4

GHS piktogram

Signální slovo

Údaj o nebezpečnosti

Podtřída 1.5

Podtřída 1.6

--

--

--

nebezpečí

nebezpečí

nebezpečí

nebezpečí

varování

nebezpečí

H200: Nestabilní výbušnina

H201: výbušnina; nebezpečí masivního výbuchu

H202: …

H203:

H204:

H205: --

Bezpečnost - prevence

P201,P202 P281

Bezpečnost - nakládání

P372 P373 P380

--

Bezpečnost skladování

P401

--

Odstraňování

P501

--

Atd.

--

Hořlavé plyny „Hořlavým plynem“ se rozumí plyn nebo plynná směs, který má se vzduchem rozmezí hořlavosti při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa. Hořlavost se určí pomocí zkoušek nebo v případě směsí, u nichž jsou k dispozici dostatečné údaje, pomocí výpočtu v souladu s metodami stanovenými v normě ISO 10156 v platném znění, „Gases and gas mixtures – Determination of fire potential and oxidising ability for the selection of cylinder valve outlet“. Nejsou-li k dispozici dostatečné údaje pro použití těchto metod, lze použít zkušební metodu podle EN 1839 v platném znění (Stanovení mezí výbušnosti plynů a par).

Hořlavé plyny Kategorie

Kriteria

1

Plyny, které při 20 °C a tlaku 101,3 kPa: - spodní limit hořlavosti ve směsi se vzduchem je 13 % obj. nebo méně - jejich rozsah hořlavosti ve směsi se vzduchem je aspoň 12 proc. bodů bez ohledu na spodní limit hořlavosti

2

Plyny, které mají rozsah hořlavosti při smíchání se vzduchem

Novelou vložena nová (3.) kategorie „chemicky nestálý plyn“, je přechodné období

Hořlavé plyny Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Kategorie 2

--

Signální slovo

nebezpečí

varování


H220:extrémně hořlavý plyn

H221: hořlavý plyn

Hořlavé aerosoly Aerosol (aerosolový dávkovač) - znovu nenaplnitelná nádržka ze skla, kovu nebo plastu obsahující plyn stlačený, zkapalněný nebo pod tlakem rozpuštěný s/bez kapaliny, pasty nebo prášku, opatřená dávkovacím zařízením umožňujícím uvolňovat obsah v suspenzi s plynem jako pěnu, pastu nebo prášek, nebo kapalnou či plynnou fázi. Aerosol by měl být podroben klasifikaci obsahuje-li - hořlavé tuhé látky - hořlavé plyny - hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 93 °C

Hořlavé aerosoly Kategorie

Kriteria

1

Obsahuje > 85 % hořlavých komponent a spalné teplo je > 30 kJ/g (hořlavý aerosol); nebo - při testu zapálení je obsah zapalitelný ve vzdálenosti > 75 cm od nádržky (rozprašovaný aerosol) u aerosolů na pěnu při testu pěny - výška plamene je > 20 cm a doba hoření > 2 sec - výška plamene je > 4 cm a doba hoření > 7 sec

2

Obsahuje > 1 % hořlavých komponent a spalné teplo je > 20 kJ/g (hořlavý aerosol); nebo - při testu zapálení je obsah zapalitelný ve vzdálenosti > 15 cm od nádržky (rozprašovaný aerosol) u aerosolů na pěnu při testu pěny - výška plamene je > 4 cm a doba hoření > 2 sec

V současnosti přechodné období, zavádí se 3. kategorie – nehořlavý aerosol, přidává se H-věta informující o nebezpečí z tlaku v nádobce

Hořlavé aerosoly Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Kategorie 2

--

Signální slovo

nebezpečí

varování


H222:extrémně hořlavý aerosol

H223: hořlavý aerosol

Oxidující plyny Kategorie

Kriteria

1

Všechny plyny které mohou, zpravidla poskytováním kyslíku, způsobit zapálení nebo podporovat hoření lépe než vzduch.

Směsi s obsahem kyslíku až do 23,5 % obj. nejsou považovány za oxidující plyny, pokud není přítomna další oxidující látka. Pro klasifikaci nutné testy nebo výpočty popsané v ISO 10156.

Oxidující plyny Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Signální slovo

nebezpečí


H270:může způsobit nebo zesílit požár; oxidant

Plyny pod tlakem Údaje lze nalézt v literatuře, vypočítat nebo zjistit pomocí zkoušek. Většina čistých plynů je již klasifikována v Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí, Vzorové předpisy. Kritická teplota - teplota, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu. Plyn pod tlakem - plyn v nádobě při tlaku nejméně 200 kPa, nebo zkapalněné plyny nebo zkapalněné zchlazené plyny či rozpuštěný plyn.

Plyny pod tlakem Kategorie

Kriteria

Stlačené plyny

Plyn, který, je-li naplněn pod tlakem, je zcela plynný při teplotě – 50 °C; včetně všech plynů s kritickou teplotou menší než – 50 °C

Zkapalněné plyny

Plyn, který je v obale pod tlakem částečně kapalný při teplotách nad – 50 °C. Je rozdíl mezi: Vysokotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad – 50°C a nejvýše + 65 °C Nízkotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad + 65 °C

Hluboce zchlazený, Plyn, který je v důsledku své nízké teploty v nádobě částečně zkapalněn. zkapalněný plyn

Rozpuštěný plyn

Plyn, který je pod tlakem rozpuštěn v kapalném rozpouštědle

Plyny pod tlakem Klasifikace

Stlačené plyny

Zkapalněné plyny

Hluboce zchlazený, zkapalněný plyn

Rozpuštěný plyn

varování

varování

varování

GHS piktogram

Signální slovo Údaj o nebezpečnosti

varování

H281:

H280:

obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout

H280:

obsahuje zchlazený plyn; může způsobit omrzliny nebo poškození chladem

H280:

Hořlavé kapaliny Pro klasifikaci hořlavých kapalin jsou potřebné údaje o bodu vzplanutí a počátečním bodu varu. Tyto údaje lze zjistit pomocí zkoušek, nalézt v literatuře či vypočítat. Nejsou-li údaje k dispozici, bod vzplanutí a počáteční bod varu se stanoví pomocí zkoušky. Pro stanovení bodu vzplanutí se použije metoda uzavřeného kalíšku. Hořlavá kapalina - kapalina s bodem vzplanutí max. 60 °C. (POZOR - v modelu OSN 93 °C)

Hořlavé kapaliny Kategorie

Kriteria

1

Bod vzplanutí < 23 °C a začátek bodu varu ≤ 35 °C (nyní f.p. < 0 °C, b.v. < 35 °C)

2

Bod vzplanutí < 23 °C a začátek bodu varu > 35 °C (nyní < 21 °C, nejsou extr. hořl.)

3

Bod vzplanutí ≥ 23 °C a ≤ 60 °C (nyní ≥ 21 °C a

≤ 55 °C)

Hořlavé kapaliny Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

GHS piktogram

Kategorie 3

--

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

varování


H224: extrémně hořlavá kapalina a páry

H225: vysoce hořlavá kapalina a páry

H226: hořlavá kapalina a páry

CAS 123-42-2, 4-hydroxy-4-methylpentan-2-on dle ADR tř. 3, tedy hořlavá kapalina, ale dle CLP jen

neboť f.p. je rovněž 58 °C !!

Hořlavé tuhé látky „Hořlavou tuhou látkou“ se rozumí tuhá látka, která se snadno zapaluje nebo může způsobit požár či k němu přispět třením. „Snadno zápalnou tuhou látkou“ se rozumí látka nebo směs ve formě prášku, granulí nebo pasty, která je nebezpečná, jestliže se může snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení, například hořící zápalkou, a pokud se plamen šíří rychle.

Hořlavé tuhé látky Kategorie 1

2

Kriteria Látky jiné než práškovité kovy: - zvlhčená zóna nezastaví hoření a - doba hoření je < 45 s nebo rychlost > 2,2 mm/s Práškovité kovy: - doba hoření je  5 min Látky jiné než práškovité kovy: - zvlhčená zóna zastaví hoření aspoň na 4 min. a - doba hoření je < 45 s nebo rychlost > 2,2 mm/s Práškovité kovy: - doba hoření je > 5 min a  10 min

Hořlavé tuhé látky Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H228: hořlavá tuhá látka

H228: hořlavá tuhá látka

GHS piktogram

Samovolně reagující látky Jsou to tepelně nestálé látky, které se mohou i bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují za samovolně reagující látky, jestliže: a. jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1 b. jsou tuhými nebo kapalnými oxidujícími látkami (s výjimkou směsí oxidujících látek, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek) c. jsou organickými peroxidy d. jejich rozkladné teplo je menší než 300 J/g; nebo e. jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je vyšší než 75 °C pro balení o hmotnosti 50 kg.

(SADT) je nejnižší teplota, při které může dojít k samovolnému rozkladu látky v obalu . Vlastnosti samovolně reagujících látek a směsí, které jsou rozhodující pro jejich klasifikaci, se stanoví experimentálně dle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí, Příručka pro zkoušky a kritéria.

Typ A Jakákoliv L,S, která může v obalu vybuchnout nebo prudce shořet. Typ B Jakákoliv LaS, mající výbušné vlastnosti, která ale v obalu ani nevybuchne neshoří, ale je náchylná k exotermnímu rozkladu. Typ C Jakákoliv LaS, mající výbušné vlastnosti, která ale v obalu ani nevybuchne, neshoří, ani se exotermně nerozkládá. Typ D Jakákoliv LaS, která při laboratorním testování: - částečně detonuje, nedeflagruje a při zahřívání nemá prudké efekty - nedetonuje, hoří pomalu a při zahřívání nemá prudké efekty - nedetonuje ani nehoří, ale má střední efekty při zahřívání Typ E Jakákoliv LaS, která při laboratorním testování nedetonuje ani nehoří, ale slabé nebo žádné efekty při zahřívání Typ F Jakákoliv LaS, která při laboratorním testování nedetonuje ani nehoří, ale slabé nebo žádné efekty při zahřívání a slabou nebo žádnou výbušnou sílu Typ G Jakákoliv LaS, která má SADT > 60 °C a < 75 °C

ani

ani

má má

Klasifikace

Typ A

Typ B

Typ C+D

Typ E+F

GHS piktogram

Typ G

--

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

nebezpečí

varování


H240: Zahřívání může způsobit výbuch

H241: Zahřívání může způsobit požár nebo výbuch

H242: Zahřívání může způsobit požár

H242: Zahřívání může způsobit požár

--

--

Samozápalné kapaliny „Samozápalnou kapalinou“ se rozumí kapalná látka nebo směs, která se při styku se vzduchem i v malých množstvích zapálí do pěti minut.

Kategorie

Kriteria

1

Kapalina se na inertním nosiči na vzduchu do 5 min . vznítí (nebo zapálí či zuhelní filtrační papír na vzduchu)

Testy jsou zbytečné, víme-li ze zkušeností, že látka (směs) je stálá.

Samozápalné kapaliny Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram Signální slovo

nebezpečí


H250:při styku se vzduchem se samovolně vznítí

Samozápalné tuhé látky Kategorie

1

Kriteria Tuhá látka se vznítí po 5- minutách kontaktu se vzduchem

"Samozápalnou tuhou látkou" se rozumí tuhá látka nebo směs, která se při styku se vzduchem i v malých množstvích zapálí do pěti minut.

Samozápalné tuhé látky Klasifikace

Kategorie 1


nebezpečí


H250: při styku se vzduchem se samovolně vznítí

Samozahřívající se L a S Samozahřívající se látky nebo směsi jsou kapaliny nebo pevné látky nebo směsi, jiné než samozápalné, které, reakcí se vzduchem bez dodání energie, jsou schopny samoohřevu; od samozápalných LaS se liší tím, že se mohou zapálit jen ve velkých množstvích (kg) a po dlouhém čase (hodiny, dny). Samovolné zahřívání se látek nebo směsí vedoucí k samovolnému vznícení je způsobeno reakcí látky nebo směsi s kyslíkem (ve vzduchu) a vyvíjeným teplem, které není dostatečně rychle odváděno do okolního prostředí. K samovolnému vznícení dochází, jestliže je rychlost uvolňování tepla vyšší než rychlost tepelné ztráty a je dosaženo teploty samovznícení.

Samozahřívající se L a S Kategorie

Kriteria

1

Pozitivní efekt na krychli o hraně 25 mm.

2

Pozitivní efekt na krychli o hraně 100 mm.

Samozahřívající se L a S Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H251: samovolně se zahřívá; může se vznítit

H252: ve velkém množství se samovolně zahřívá; může se vznítit

GHS piktogram

Látky, které při kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny Látky nebo směsi, které po kontaktu s vodou se buď stávají samozápalnými, nebo začnou uvolňovat hořlavé plyny. Postup klasifikace pro tuto třídu není nutno použít, jestliže a) chemická struktura látky nebo směsi neobsahuje kovy nebo metaloidy; b) zkušenosti při výrobě nebo manipulaci prokazují, že látka nebo směs nereaguje s vodou, například látka se vyrábí pomocí vody nebo se omývá vodou; c) o látce nebo směsi je známo, že je rozpustná ve vodě a vytváří s ní stabilní směs.

Látky, které při kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny Kategorie

Kriteria

1

Reagují prudce s vodou za vzniku plynů a tendence samovznícení, nebo tvorba hořlavých plynů je větší než 10 l/kg.min.

2

Reagují snadno s vodou za tvorby hořlavých plynů, je větší než 20 l/kg.hod.

3

Reagují pomalu s vodou za tvorby hořlavých plynů, je větší než 1 l/kg.hod.

Látky, které při kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

varování


H260: Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny, které se mohou samovolně vznítit

H261: Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny

H261: Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny

GHS piktogram

Oxidující kapaliny Kapaliny, které samy nejsou nezbytně hořlavé, ale mohou, zpravidla uvolňováním kyslíku, zapálit jiné látky nebo zvýšit jejich hořlavost. U organických látek nebo směsí se postup klasifikace pro tuto třídu nepoužije, jestliže a) látka nebo směs neobsahuje kyslík, fluor ani chlór; nebo b) látka nebo směs obsahuje kyslík, fluor nebo chlór a tyto prvky jsou chemicky vázány pouze na uhlík nebo vodík. U anorganických látek nebo směsí se postup klasifikace pro tuto třídu nepoužije, jestliže neobsahují atomy kyslíku nebo halogenu.

Oxidující kapaliny Kategorie

Kriteria

1

Srovnávací test (1:1 s celulózou) s 50%-ní kyselinou chloristou.

2

Srovnávací test (1:1 s celulózou) s 40%-ním chlorečnanem sodným.

3

Srovnávací test (1:1 s celulózou) s 65%-ní kyselinou dusičnou.

Oxidující kapaliny Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

varování


H271: Může způsobit požár nebo výbuch; silný oxidant

H272: Může zesílit požár; oxidant


GHS piktogram

Oxidující tuhé látky „Oxidující tuhou látkou“ se rozumí tuhá látka nebo směs, která ačkoli sama není nutně vznětlivá, může obecně poskytováním kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek. Některé oxidující tuhé látky za určitých podmínek (při skladování ve velkém množství) rovněž představují nebezpečí výbuchu. Některé druhy dusičnanu amonného mohou v extrémních podmínkách způsobit výbuch. Příslušné informace se uvedou v bezpečnostním listu. U organických látek nebo směsí se postup klasifikace pro tuto třídu nepoužije, jestliže a) látka nebo směs neobsahuje kyslík, fluor ani chlór; nebo b) látka nebo směs obsahuje kyslík, fluor nebo chlór a tyto prvky jsou chemicky vázány pouze na uhlík nebo vodík.

U anorganických látek nebo směsí se postup klasifikace pro tuto třídu nepoužije, jestliže neobsahují atomy kyslíku nebo halogenu.

Oxidující tuhé látky Kategorie

Kriteria

1

Vzorek s celulózou (1:1) shoří rychleji než bromičnan draselný s celulózou (3:2).

2


3


Oxidující tuhé látky Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

varování


H271: Může způsobit požár nebo výbuch; silný oxidant



GHS piktogram

Organické peroxidy Jsou charakteristické vazbou - O - O -. Termicky nestabilní, mají tendenci k exotermické, samourychlující se dekompozici. Navíc mohou mít některou z těchto vlastností: - sklon k výbušné dekompozici - prudké hoření - citlivé na náraz nebo tření - nebezpečná reakce s jinými látkami. Rozdělení do typů A - G je stejné jako u samovolně reagujících látek. Piktogramy a označení rovněž stejné.

Korozívní pro kovy Kategorie

1

Kriteria Překročí -li povrchová koroze na hliníku nebo oceli 6,25 mm/rok, při teplotě 55 °C, pak se jedná o korozivní látku.

Látka, která může chemickým působením poškodit či dokonce zničit kovy. Pokud první zkouška provedená buď na oceli, nebo hliníku ukáže, že zkoušená látka nebo směs je korozivní, nemusí být následná zkouška na druhém kovu provedena.

Korozívní pro kovy Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Signální slovo

nebezpečí


H290:může být korozivní pro kovy

Akutní toxicita orální dermální inhalační ATE – (acute toxicity estimate) – odhad akutní toxicity je: -LD50 u látek -odhad akutní toxicity ATE (pro výpočet u směsí) získaný: Cesta expozice

Klasifikační kategorie nebo odhad LD 50 z testů

ATE

orální

0 < Category 1  5 5 < Category 2  50 50 < Category 3  300

0.5 5 100

300 < Category 4 2000

500

Akutní toxicita Aditivní metoda u směsí

známe koncentrace složek a LD50 složek, nebo kategorii -zjistíme ATE složek - ATEsměsi se spočítá dle vzorce:

100 Ci  ATE mix n ATE i nejsou-li známy účinky všech komponent (> 10 % neznámo), pak vzorec je:

100  ( C unknown if 10% ATE mix

 n

Ci ATE i

Akutní toxicita Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2 Kategorie 3

Kategorie 4


nebezpečí

nebezpečí

nebezpečí

varování

Údaj o nebezpečno sti

H300: při požití může způsobit smrt

H300: při požití může způsobit smrt

H301: toxický při požití

H302: zdraví škodlivý při požití

Žíravost/dráždivost pro kůži „Žíravostí pro kůži“ se rozumí vyvolání nevratného poškození kůže, totiž viditelné nekrózy pokožky zasahující do škáry, po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin. Pro žíravost jsou typické vředy, krvácení, krvavé strupy a na konci 14denního pozorování změna zabarvení v důsledku zblednutí kůže. „Dráždivostí pro kůži“ se rozumí vyvolání vratného poškození kůže po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin.

Žíravost/dráždivost pro kůži Extrémní hodnoty pH jako ≤ 2 a ≥ 11,5 mohou naznačovat schopnost vyvolávat účinky na kůži, ačkoliv korelace není úplná, zejména je-li známa pufrovací kapacita. Obecně se předpokládá, že tyto látky vyvolávají závažné účinky na kůži. Pokud je látka vysoce toxická dermální cestou, není studie žíravosti/dráždivosti pro kůži použitelná, jelikož množství zkoušené látky, které by se mělo použít, značně překračuje toxickou dávku, a proto vede ke smrti zvířat. V rámci kategorie pro žíravost existují tři podkategorie: podkategorie 1A – odezvy jsou zaznamenány po expozici v délce do 3 minut a při pozorování do 1 hodiny; podkategorie 1B – odezvy jsou zaznamenány po expozici v délce 3 minut až 1 hodiny a při pozorování do 14 dnů; podkategorie 1C – k odezvě dojde po expozici v délce 1 až 4 hodin a při pozorování do 14 dnů.

Žíravost/dráždivost pro kůži Součet složek klasifikovaných jako

žíravé pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako

Žíravé pro kůži

Dráždivé pro kůži

Kategorie 1

Kategorie 2

≥ 5

≥1 % ale < 5 %

dráždivé pro kůži kategorie 2

≥ 10 %

(10 × žíravé pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C) + dráždivé pro kůži kat. 2

≥ 10 %

Součet všech složek směsí zařazených jako žíravých pro kůži do jednotlivých kategorií 1A, 1B nebo 1C musí být 5 %, aby směs byla zařazena jako žíravá pro kůži do odpovídající kategorie 1A, 1B nebo 1C. Je-li součet složek v kategorii žíravosti 1A < 5 %, avšak součet složek kategorie 1A+1B je ≥ 5 %, směs se klasifikuje jako žíravá pro kůži kategorie 1B. Obdobně, je-li součet složek žíravých pro kůži kategorie 1A+1B < 5 %, avšak součet složek kategorie 1A+1B+1C je ≥ 5 %, směs se klasifikuje jako žíravá pro kůži kategorie 1C.

Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1A, 1B, 1C žíravý

Kategorie 2 dráždivý

Signální slovo

nebezpečí

varování


H314:způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí

H315: dráždí kůži

Klasifikace

GHS piktogram

Vážné poškození očí/oční dráždivost „Vážným poškozením“ očí se rozumí vyvolání poškození oční tkáně nebo zhoršení vidění po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které není plně vratné do 21 dnů po aplikaci. „Podrážděním očí“ se rozumí vyvolání změn v oku po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které jsou plně vratné do 21 dnů po aplikaci.

Vážné poškození očí/oční dráždivost Součet složek klasifikovaných jako

Účinky na oči kategorie 1 nebo žíravost pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako

Nevratné účinky na oči

Vratné účinky na oči

Kategorie 1

Kategorie 2

≥ 3

≥1 % ale < 3 %

Účinky na oči kategorie 2

≥ 10 %

(10 × Účinky na oči kategorie 1) + Účinky na oči kategorie 2

≥ 10 %

10 × (žíravost pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C + Účinky na oči kategorie 1) + Účinky na oči kategorie 2

≥ 10 %

Vážné poškození očí/oční dráždivost Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H318:způsobuje vážné poškození očí

H319: způsobuje vážné podráždění očí

GHS piktogram

Senzibilizace dýchacích cest/kůže „Látkou senzibilizující dýchací cesty“ se rozumí látka, která po vdechování vyvolává přecitlivělost dýchacích cest. Látky se klasifikují jako senzibilizující dýchací cesty (kategorie 1) podle těchto kritérií: a) jsou-li k dispozici důkazy, že látka nebo směs může u lidí vyvolat specifickou respirační přecitlivělost, nebo b) jsou-li k dispozici pozitivní výsledky z vhodných zkoušek na zvířatech.

„Látkou senzibilizující kůži“ se rozumí látka, která po styku s kůží vyvolává alergickou odpověď. Látky se klasifikují jako senzibilizující kůži (kategorie 1) podle těchto kritérií: i) existují-li důkazy u člověka, že látka je schopna při styku s kůží vyvolat senzibilizaci u podstatného počtu osob; nebo ii) jsou-li k dispozici pozitivní výsledky ze vhodných zkoušek na zvířatech

Senzibilizace dýchacích cest/kůže Složka klasifikovaná jako

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako Látka senzibilizující kůži všechna skupenství

Látka senzibilizující kůži Látka senzibilizující dýchací cesty

Látka senzibilizující dýchací cesty tuhé/kapalné

plyn

--

--

≥ 1 % (poznámka 2)

--

--

--

≥ 0,1 % (poznámka 1)


--

≥ 1 % (poznámka 3)



Poznámka 1

Tento koncentrační limit se používá obecně za účelem uplatnění zvláštních požadavků na označování na ochranu přecitlivělých jednotlivců. Pro směs obsahující složku v množství převyšujícím tuto koncentraci se vyžaduje bezpečnostní list.

Poznámka 2

Tento koncentrační limit se používá ke klasifikaci směsi jako senzibilizující kůži.

Poznámka 3

Tento koncentrační limit se používá ke klasifikaci směsi jako senzibilizující dýchací cesty.

Senzibilizace dýchacích cest/kůže Dýchací cesty kategorie 1

Kůže kategorie 1

Signální slovo

nebezpečí

varování


H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže

H317: může vyvolat alergickou kožní reakci

Klasifikace

GHS piktogram

V současnosti přechodné období – rozdělení kat. 1 na kat. 1A a kat. 1B, jsou-li validní informace

Mutagenita Mutací se rozumí trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. Pojem „mutagenní“ a „mutagen“ se bude používat pro látky vyvolávající zvýšený výskyt mutací v populacích buněk nebo organismů.

Obecnější pojmy „genotoxický“ a „genotoxicita“ se vztahují na látky nebo procesy, které mění strukturu, obsah genetické informace nebo štěpení DNA, včetně těch, které způsobují poškození DNA zásahem do normálních procesů replikace nebo které nefyziologicky (dočasně) mění její replikaci. Výsledky zkoušek na genotoxicitu se obyčejně považují za ukazatele mutagenních účinků.

Mutagenita Kategorie

Kriteria

1A 1B

1A – látka způsobuje dědičné poškození zárodečných buněk (epidemiologie) 1B – látka je považována za látku, která …. (in vivo test na zárodečných buňkách savců, …)

2

Látky, které způsobují u lidí znepokojení, že mohou způsobovat dědičné poškození zárodečných buněk (kombinace testů na buňkách savců a in vitro testů)

Směs se klasifikuje jako mutagen, pokud byla nejméně jedna složka klasifikována jako mutagen kategorie 1A, kategorie 1B nebo kategorie 2 a je přítomna v koncentraci nejméně rovné příslušnému obecnému koncentračnímu limitu, pro kategorie 1A a kategorie 1B 0,1 % a pro kategorie 2 to je 1 %.

Mutagenita Kategorie 1A, 1B

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H340: může vyvolat genetické poškození při …

H341: podezření na genetické poškození při …

Klasifikace

GHS piktogram

Karcinogenita Karcinogenem se rozumí látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. Látky, které vyvolaly benigní a maligní nádory v dobře provedených experimentálních studiích na zvířatech, se rovněž pokládají za látky, o nichž se předpokládá nebo u nichž existuje podezření, že jsou lidským karcinogenem, pokud neexistují přesvědčivé důkazy, že mechanismus tvorby nádoru není pro člověka relevantní.

Karcinogenita Kategorie

Kriteria

1A 1B

1A – známý karcinogenní potenciál pro lidi; většinou na základě důkazů u lidí 1B – předpokládaný karcinogenní potenciál pro lidi; většinou na základě důkazů u zvířat

2

Podezřelý z karcinogenních účinků

Směs se klasifikuje jako karcinogen, pokud byla nejméně jedna složka klasifikována jako karcinogen kategorie 1A, kategorie 1B nebo kategorie 2 a je přítomna v koncentraci nejméně rovné příslušnému obecnému koncentračnímu limitu, pro kategorie 1A a kategorie 1B 0,1 % a pro kategorie 2 to je 1 %. Je-li ve směsi přítomen karcinogen kategorie 2 jako složka v koncentraci ≥ 0,1 %, musí být pro tuto směs na vyžádání k dispozici bezpečnostní list.

Karcinogenita Kategorie 1A, 1B

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H350: může vyvolat rakovinu při…

H351: podezření na vyvolání rakoviny při …

Klasifikace

GHS piktogram

Reprodukční toxicita Pro účely klasifikace se třída nebezpečnosti „toxicita pro reprodukci“ člení na nepříznivé účinky i) na sexuální funkci a plodnost nebo ii) na vývoj plodu; iii) účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace. Některé toxické účinky pro reprodukci nelze jednoznačně přiřadit buď k poškození sexuální funkce a plodnosti, nebo k vývojové toxicitě. Nicméně látky s těmito účinky nebo směsi, které takové látky obsahují, se klasifikují jako látky toxické pro reprodukci.

Reprodukční toxicita Kategorie 1A 1B 2

Kriteria 1A – známá humánní toxicita 1B – předpokládaná humánní toxicita Podezřelý z reprodukčně-toxických účinků

Směs se klasifikuje jako toxická pro reprodukci, pokud byla nejméně jedna složka klasifikována jako toxická pro reprodukci kategorie 1A, kategorie 1B nebo kategorie 2 a je přítomna v koncentraci nejméně rovné příslušnému obecnému koncentračnímu limitu, pro kategorie 1A a kategorie 1B 0,3 % a pro kategorie 2 to je 3 %. Směs se klasifikuje pro účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace, pokud alespoň jedna složka byla klasifikována s ohledem na účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace a je přítomna v koncentraci větší nebo rovné 0,3 %. Pokud je složka klasifikovaná jako toxická pro reprodukci kategorie 1 nebo kategorie 2 nebo látka klasifikovaná pro účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace přítomna ve směsi v koncentraci vyšší než 0,1 %, musí být pro tuto směs na vyžádání k dispozici bezpečnostní list.

Reprodukční toxicita Klasifikace

Kategorie 1A, 1B

Kategorie 2

GHS piktogram

Účinky na laktaci

není

Signální slovo

nebezpečí

varování

není


H360: může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky při …

H361: podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky při …

H362: Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka

Toxicita pro specifické cílové orgányjednorázová expozici Neletální cílené poškození orgánů v lidském těle po jedné expozici

Kategorie

Kriteria

1

Látky způsobující závažnou toxicitu a lidí a ty, u nichž se to na základě testů na zvířatech předpokládá (vážné účinky)

2

Látky, u nichž se to na základě testů na zvířatech předpokládá, že mají potenciál k poškození zdraví

3

Přechodné účinky na lidské zdraví (narkotické účinky a podráždění dýchacích cest)

Toxicita pro specifické cílové orgányjednorázová expozice Složka klasifikovaná jako

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako Kategorie 1

Kategorie 1 Toxická pro specifické cílové orgány Kategorie 2 Toxická pro specifické cílové orgány

Koncentrace ≥ 10 %

Kategorie 2 1,0 % ≤ koncentrace < 10 %

Koncentrace ≥ 10 % (pozn. 1)

Poznámka 1 Je-li složka klasifikovaná jako toxická pro specifické cílové orgány kategorie 2 přítomna ve směsi v koncentraci ≥ 1,0 %, musí být pro tuto směs na vyžádání k dispozici bezpečnostní list. Při extrapolaci toxicity směsi, která obsahuje složku či složky kategorie 3, je třeba opatrnosti. Vhodný je obecný koncentrační limit ve výši 20 %, je však třeba uznat, že tento koncentrační limit může být vyšší nebo nižší v závislosti na složce či složkách kategorie 3 a že některé účinky, například podráždění dýchacích cest, nemusí nastat pod určitou koncentrací, zatímco jiné účinky, například narkotické, se mohou objevit pod touto 20 % hodnotou. Provede se odborný posudek.

Toxicita pro specifické cílové orgányjednorázová expozice Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

nebezpečí

varování

varování

H371: může způsobit poškození (orgán, jak, cesta)

H335, 336: Může způsobit podráždění dýchacích cest; může způsobit ospalost nebo závratě

GHS piktogram

Signální slovo


H370: způsobuje poškození (orgán, jak, cesta)

Toxicita pro specifické cílové orgányopakovaná expozice Neletální cílené poškození orgánů v lidském těle po opakované expozici. Tyto nepříznivé účinky na zdraví zahrnují u lidí konzistentní a identifikovatelné toxické účinky nebo u pokusných zvířat toxikologicky významné změny, které postihly funkci nebo morfologii tkáně/orgánu nebo vyvolaly závažné změny biochemie nebo hematologie organismu a které jsou relevantní pro lidské zdraví.

Kategorie

Kriteria

1

Látky způsobující závažnou toxicitu u lidí a ty, u nichž se na základě testů na zvířatech předpokládá, že mají tyto účinky.

2

Látky, u nichž se to na základě testů na zvířatech předpokládá, že mají potenciál k poškození zdraví

Toxicita pro specifické cílové orgányopakovaná expozice Složka klasifikovaná jako

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako Kategorie 1

Kategorie 1 Toxická pro specifické cílové orgány Kategorie 2 Toxická pro specifické cílové orgány

Koncentrace ≥ 10 %

Kategorie 2 1,0 % ≤ koncentrace < 10 %

Koncentrace ≥ 10 % (pozn. 1)

Poznámka 1 Je-li složka klasifikovaná jako toxická pro specifické cílové orgány kategorie 2 přítomna ve směsi v koncentraci ≥ 1,0 %, musí být pro tuto směs na vyžádání k dispozici bezpečnostní list. Jsou-li kombinovány toxické látky postihující více než jeden orgánový systém, je třeba opatrnosti, aby se uvážilo zesílení nebo vzájemné synergické působení, jelikož některé látky mohou vyvolat toxicitu pro cílový orgán při koncentraci < 1 %, pokud je o jiných složkách ve směsi známo, že zesilují její toxický účinek. Provede se odborný posudek.

Specifická toxicita pro cílové orgánypo opakované expozici Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

nebezpečí

varování

H372: způsobuje poškození (orgán, jak, cesta) prodlouženou nebo opakovanou expozicí

H373: může způsobit poškození (orgán, jak, cesta) prodlouženou nebo opakovanou expozicí

GHS piktogram

Signální slovo


Nebezpečí při vdechnutí „Vdechnutím“ se rozumí vniknutí kapaliny nebo tuhé látky či směsi do průdušnice a dolních cest dýchacích přímo ústní nebo nosní dutinou nebo nepřímo při dávení. Toxicita při vdechnutí zahrnuje vážné akutní účinky, například chemickou pneumonii, různé stupně poškození plic nebo smrt po vdechnutí.

Kategorie

Kriteria

1

- dostatečné důkazy u lidí - uhlovodík o kinematické viskozitě 20,5 (nyní 7) mm2/s nebo méně, měřeno při 40 °C

Limit pro směsi - obsah látky nebezpečné při vdechnutí ≥ 10 % a viskozita nižší než 20,5 mm2/s

Aspirační nebezpečí Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Signální slovo

nebezpečí


H304: při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt

Nebezpečnost pro vodní prostředí Akutní účinky - krátkodobé působení na organismy Chronické účinky - působí po celý životní cyklus organismů Základ systému klasifikace látek sestává z jedné kategorie pro akutní toxicitu a tří kategorií pro chronickou toxicitu. Kategorie pro akutní a chronickou toxicitu jsou používány samostatně. Kritéria pro zařazení látky do kategorie 1 pro akutní toxicitu jsou definována pouze na základě údajů o akutní toxicitě pro vodní prostředí (EC50 nebo LC50). Kritéria pro zařazení látky do kategorií chronické toxicity spojují dva druhy informací, tj. údaje o akutní toxicitě pro vodní prostředí a údaje o osudu látky v prostředí (údaje o rozložitelnosti a bioakumulaci). Systém rovněž zavádí klasifikaci „bezpečnostní síť“ (na niž se odkazuje jako na kategorii 4 chronické toxicity), která se použije, jestliže dostupné údaje neumožňují klasifikaci podle formálních kritérií, nicméně existují určité důvody k obavám.

Nebezpečnost pro vodní prostředí Klasifikace směsí pro akutní nebezpečnost na základě součtu klasifikovaných složek Součet složek zařazených do:

kategorie 1 akutní toxicity × M ≥ 25 %

Směs se zařadí do Kategorie 1 akutní toxicity

Multiplikační faktory pro vysoce toxické složky směsí

EC50

Multiplikační faktor M

0,1 < EC50 ≤ 1

1

0,01 < EC50 ≤ 0,1

10

0,001 < EC50 ≤ 0,01

100

0,0001 < EC50 ≤ 0,001

1000

Pokračovat dále v násobcích 10

Nebezpečnost pro vodní prostředí Klasifikace směsí pro chronickou nebezpečnost na základě součtu klasifikovaných složek Součet složek zařazených do:

kategorie 1 chronické toxicity × M

≥ 25 %

Směs se zařadí do Kategorie 1 chronické toxicity

(M × 10 × kategorie 1 chronické toxicity) + kategorie 2 chronické toxicity ≥ 25 %

Kategorie 2 chronické toxicity

(M × 100 × kategorie 1 chronické toxicity) + (10 × kategorie 2 chronické toxicity) + kategorie 3 chronické toxicity ≥ 25 %


kategorie 1 chronické toxicity + kategorie 2 chronické toxicity + kategorie 3 chronické toxicity + kategorie 4 chronické toxicity ≥ 25 %


V současnosti přechodné období – zavádí se hodnocení podle chronických toxicit.

Nebezpečný pro vodní prostředí, akutní účinky Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Signální slovo

varování


H400: Vysoce toxický pro vodní organismy

Nebezpečný pro vodní prostředí, chronické účinky Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2 Kategorie 3

GHS piktogram

Kategorie 4 („safety net” cl.)

není

není

Signální slovo

varování

není

není

není

Údaj o nebezpečno sti

H410: vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky

H411: toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky

H412: škodlivý pro vodní organismy s dlouhodobými účinky

H413: může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy

Nebezpečný pro ozónovou vrstvu Látka se klasifikuje jako nebezpečná pro ozónovou vrstvu, pokud dostupné poznatky o jejích vlastnostech a jejím předpokládaném nebo pozorovaném osudu a chování v životním prostředí naznačují, že může představovat nebezpečí pro strukturu a fungování stratosférické ozónové vrstvy.

Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

není

Signální slovo

nebezpečí


EUH059: nebezpečný pro ozónovou vrstvu

Limit ve směsích - obsah více než 0,1 %. Další změna – vytváří se samostatná třída nebezpečnosti.

Děkuji za pozornost !!

EC. - klasifikace a označování

Recommend Documents