Příloha č. 4
Vlastnosti a klasifikace jezer Výuková prezentace
Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013 Zdroj: svetnadosah.com
Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Charakteristika jezera Vodní bilance jezera Teplotní poměr jezera Kryptodeprese Klasifikace a dělení jezer Zdroje
1. Charakteristika jezera • Jezero – přírodní deprese zemského povrchu, trvale nebo dočasně vyplněná vodou • Limnologie – věda zabývající se studiem jezer • Vznik jezer: – vytvořením a zaplavením prohlubně (kráterová jezera, karová jezera, tektonická jezera či krasová jezera) – přirozeným přehrazením vodního toku (lávovým proudem, morénou, či sesuvem půdy) – ústupem moře (pobřežní, reliktní jezera)
• Zánik jezer: – při změně klimatu (pokles srážek, výpar) – zahlubováním toku odvádějícího vodu z jezera – antropogenními faktory – akumulací anorganických sedimentů a organického materiálu v jezeře
2. Vodní bilance jezera • Změna objemu (W) jezera způsobeného příjmem a ztrátou vody za daný čas • Příjem vody: – říční a povrchová voda (Qř, Qo) – podzemní voda(Qp) – srážky (S) – kondenzace par (K) •
• Ztráta vody: – říční odtok (Oř) – podzemní odtok (Op) – výpar z hladiny jezera (E) – transpirace (výpar) rostlin pobřežního pásma (Etr)
Rovnice výpočtu změny objemu: Qř + S – Oř – E = W
3. Teplotní poměr vody v jezeře • Teplotní zvrstvení (stratifikace) vody – výsledek konvekčního proudění vody v jezeře. 3 typy: I. Přímá termická stratifikace
II. Obracená stratifikace (teplotní inverze) III. Homotermie
I. Přímá termická stratifikace • teplota vody při hladině vyšší než 4 °C teplota klesá nejvíce na 4 °C
s rostoucí hloubkou
• 3 typy vrstev: – Epilimnion – pomalý pokles teploty vody s hloubkou, < 0,5 °C na 1 m hloubky – Metalimnion (termoklina,skočná vrstva) – rychlý pokles teploty, 2 °C / 1 m – Hypolimnion – pokles teploty velmi pomalý, desetiny °C / 1 m
II. Obracená stratifikace • teplota vody při hladině nižší než 4 °C pod ní jen voda o teplotě nejméně 4 °C • výskyt nejčastěji u chladných jezer, trvale ve studených jezerech • tvorba ledových útvarů a zámrz hladiny
III. Homotermie • Růst teploty svrchní vrstvy chladného jezera po roztání ledu účinkem slunečního záření, pokles teploty na podzim v důsledku konvekce. • Výsledkem je vyrovnání na krátkou chvíli teploty v celém jezeře na 4 °C.
Obr. 1. Změny teploty vody chladného jezera s hloubkou (zdroj: NETOPIL, 1984)
4. Kryptodeprese • Kryptodeprese = deprese zatopená vodou s hladinou nad úrovní a dnem pod úrovní mořské hladiny (Bajkal, Ladožské jezero, Gardské jezero)
Zdroj: cestovani.idnes.cz
Obr. 2. Jezero Bajkal, v pozadí hory Sajany
5. Klasifikace a dělení jezer
Dělení podle geologických a geomorfologických sil
Tektonická jezera – nejhlubší typy jezer, velká rozloha, protáhlý tvar, nejčastěji v riftových zónách (např. Bajkal, Balchaš) Vulkanická jezera – oválný tvar, menší rozloha, ale větší hloubka. Subtypy: – kráterová jezera – Lac de Tazenat, Francie – kalderová jezera – Crater lake, Oregon – jezera hrazená lávovými proudy – jezero Nikaragua – maary – jezera vzniklá v sopečném kráteru (Lacher See ve vrchovině Eifel v Německu)
Zdroj: .rusko-info.cz
Obr. 4. Jezero Bajkal (tektonické jezero)
Zdroj: heluxuryspot.com
Obr. 3. Crater Lake, Oregon (kalderové jezero vulkanického původu) Zdroj: lidovky.cz
Obr. 5. Lacher See, Německo (maar)
Dělení podle geologických a geomorfologických sil • Ledovcová jezera – vznik při ústupu ledovců, nejčetnější typ jezer, bezodtoká. Subtypy: – proglaciální jezera – hrazená ledovcem – karová jezera – Prášilské jezero – morénová jezera – Mechové jezírko na Šumavě – jezera vzniklá roztáním mrtvého ledu – Sölle – Německo – termokrasová jezera – vznik degradací permafrostu (např. jezero Petrova, Kyrgyzstán) • Jezera hrazená sesuvem – vznik při sesuvu masy hornin (Mladotické jezero).
Zdroj: ekolist.cz
Obr. 6. Mladotické jezero (jezero hrazené sesuvem, nejmladší jezero ČR)
Zdroj: fotoblog.in
Obr. 7. Plešné jezero, Šumava (karové jezero ledovcového původu)
Dělení podle geologických a geomorfologických sil • Krasová jezera – vznik v depresích krasových hornin. Subtypy: – závrtová jezera – Plitvická jezera, Chorvatsko – poljová jezera – Bozkovské jeskyně • Limanová jezera – vznik tzv. písečnou kosou (Lebsko v Polsku) • Eolická jezera – vznik působením větru (Balaton, Čadské jezero) • Antropogenní jezera – vznik v důsledku lidské činnosti (lom Velká Amerika (vápenec), Stříbrné jezero Opava–Kateřinky)
Zdroj: www.vilaruzi.com
Obr. 8. Plitvická jezera (krasová jezera)
Zdroj: www.studentsoftheworld.info Zdroj: kolumber.pl
Obr. 9. Jezero Lebsko, Polsko (limanové jezero)
Obr. 10. Balaton (eolické jezero)
Dělení podle geologických a geomorfologických sil • Fluviální jezera – vznik erozí daného toku – Erozní jezera – pod vodopády (Kravice, Bosna a Hercegovina) – Jezera z mrtvých ramen řek – Květné jezero, Mahenovo jezero • Organogenní jezera – jezera vytvořena činností organismů – Rašelinná – Velké mechové jezírko u Revízů, Sirňák, Smraďoch – Slatinná – jezírka v národní přírodní rezervaci Soos u Františkových lázní
Zdroj: treking.cz Zdroj: svetcest.cz
Obr. 11. Lom Velká Amerika (antropogenní jezero)
Zdroj: carniflora.cz
Obr. 13. Velké Jeřábí jezero (dystrofní, rašelinné jezero)
Obr. 12. Velké mechové jezírko (organogenní jezero)
Zdroj: geologie.vsb.cz
Obr. 14. Mrtvé rameno řeky Labe u Sedlčanek
Dělení podle přítoku a odtoku vody • Bezodtoká (uzavřená) jezera – Balchaš, Aralské jezero • Odtoková (otevřená) jezera – Bajkal • Průtočná jezera – jezera s více přítoky a minimálně jedním odtokem (Ladožské jezero, Bodamské jezero)
Dělení podle původu jezerní pánve • • • •
Hrazená jezera – vznik hrazením říčního údolí (Mladotické jezero) Kotlinová jezera – vznik vulk. činností (Bajkal) Údolní jezera – vznik v říčním údolí (Vilínské jezero, Estonsko) Smíšená jezera – vznik kombinací různých procesů (Oněžské jezero, Ladožské jezero )
Zdroj: www.bestrussiancruises.com
Obr. 15. Ladožské jezero (průtočné, sladkovodní jezero)
Obr. 16. Vilínské jezero (údolní jezero)
Dělení podle teplotního režimu • Teplá jezera – teplota nad 4 °C (jezero Turkana, Afrika) • Chladná jezera – teplota pod 4 °C v zimě (Čudské jezero) • Studená jezera – neustále pod 4 °C (jezero Vostok, Antarktida)
Dělení podle rozsahu výměny vody v jezerní pánvi • Holomiktní jezera – promíchávání vody v celém jezeře (Vápencový lom Velká Amerika) • Meromiktní jezera – promíchávání vody pouze do určité hloubky (Tanganika)
Dělení podle chemického složení vody • Sladkovodní jezera – nízký obsah solí, přítok vody > výpar (Ladožské jezero) • Slaná jezera – vysoký obsah solí, výpar > přítok vody (Kaspické moře) • Minerální jezera – bohaté množství minerálů (Mrtvé moře).
Dělení podle biologických vlastností • Eutrofní jezera – vysoký obsah živin • Oligotrofní jezera – čistá voda po celý rok (Ženevské, Bodamské jezero) • Dystrofní jezera – velké množství huminových kyselin(Velké Jeřábí jezero, Novodomské rašeliniště)
Reliktní jezera • pozůstatek větší vodní plochy • Kaspické moře, Aralské jezero (pozůstatek Parathethys)
Zdroje • •
• •
NETOPIL, R., BRÁZDIL, R., DEMEK, J. 1984. Fyzická geografie. D. 1. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 272 s. JANSKÝ, B., ŠOBR, M. a kol. 2003. Jezera České republiky: současný stav geografického výzkumu. Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 2003. 216 s. STRAHLER, A. 2011. Introducing physical geography. 5. vyd., New York: John Wiley & Sons, 2011. 632 s., ISBN 13 978-0470-13486-3 NÁVRATILOVÁ, I. 2011. Výukové materiály pro vybraná fyzickogeografická témata gymnaziálního geografického vzdělávání. Bakalářská práce, PřF MU Brno, 2011. 51 s.
