EC - klasifikace zpracoval: Ing

The Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals

CLP - 1272/2008/EC - klasifikace

zpracoval: Ing. Jan Martynek, ©

Klasifikace (text nařízení)

Nebezpečné látky a směsi a specifikace tříd nebezpečnosti Látka nebo směs, která splňuje kritéria týkající se fyzikální nebezpečnosti, nebezpečnosti pro zdraví nebo nebezpečnosti pro životní prostředí stanovená v částech 2 až 5 přílohy I, je nebezpečná a klasifikuje se podle příslušných tříd nebezpečnosti stanovených v uvedené příloze.

Toxicita pro specifické cílové orgányjednorázová expozice třída

Kategorie

Kriteria

1

Látky způsobující závažnou toxicitu a lidí a ty, u nichž se to na základě testů na zvířatech předpokládá (vážné účinky)

2

Látky, u nichž se to na základě testů na zvířatech předpokládá, že mají potenciál k poškození zdraví

3

Přechodné účinky na lidské zdraví (narkotické účinky a podráždění dýchacích cest)

Klasifikují: - výrobci, dovozci a následní uživatelé látky a směsi

před uvedením na trh

- výrobci, výrobci předmětů a dovozci klasifikují látky, které nejsou uváděny na trh, pokud - podléhají registraci dle REACH (> 1 t/rok, předměty, meziprodukty)

- podléhají oznámení podle REACH (látky identifikované dle čl. 59 v předmětech a PPORD)

Pokud se na určitou látku vztahuje harmonizovaná klasifikace a označení (je v části 3 přílohy VI), dodavatel látku klasifikuje podle daného záznamu a pro příslušné třídy nebezpečnosti nebo členění, na něž se daný záznam vztahuje, se neprovádí klasifikace látky podle hlavy II. Pokud však látka rovněž nebo členění, na něž se nevztahují záznamy v části 3 přílohy VI, klasifikace podle hlavy II se pro tyto třídy nebezpečnosti nebo členění provádí. (ropné látky, ale i jiné, netýká se účinných látek biocidů a přípravku na ochr. rostlin, ty by měly být v příloze VI s úplnou klasifikací)spadá do jedné nebo více tříd nebezpečnosti

Výbušné předměty se klasifikují, označují a balí dle CLP… (pozor - u výbušnin uváděných na trh pro dosažení výbušného nebo pyrotechnického efektu jinak, čl. 1.3.5 přílohy I !).

Harmonizace klasifikace a označování látek

Harmonizovaná klasifikace a označení se obvykle vztahuje na látku, která splňuje kritéria pro tyto položky: a) senzibilizace při vdechování, kategorie 1; b) mutagenita v zárodečných buňkách, kategorie 1A, 1B nebo 2; c) karcinogenita, kategorie 1A, 1B nebo 2; d) toxicita pro reprodukci, kategorie 1A, 1B nebo 2 e) účinné látky přípravků na ochr. rostlin a biocidů f) pokud látka splňuje kritéria pro jiné třídy nebezpečnosti nebo členění než ty uvedené v a) až e), je na základě individuálního posouzení harmonizovaná klasifikace a označení možná. Návrh na harmonizovanou klasifikaci a označení (i revizi) podává členský stát Agentuře, schvaluje Komise; V,D a NU jen návrh, pokud již není v příloze VI. Seznam harmonizovaných klasifikací CLP tvoří tabulku 3.1 přílohy VI nařízení. Tabulku 3.2 př. VI tvoří klasifikace a označení dle 67/548/EEC.

*) není přesný převod klasifikace z 67/548/EEC do GHS; lze použít jen když : - V nebo D nemá přístup k jiným informacím **) Nelze vyloučit jinou cestu expozice Pokud je (*) ve sloupci limitů, pak látka jej měla v DSD.

***) UN GHS nerozděluje toxicitu pro plod a toxicitu pro reprodukční schopnosti; proto byly v EU tyto věty rozděleny, aby se nepřišlo o stávající relevantní informaci

****) nejsou dostatečné údaje pro uplatnění klasifikačních kritérií pro fyz-chem nebezpečnosti, záznam je nutno potvrdit zkouškami

kde je Skin Corr. 1C a Xi ??

Příklady: ethanol:

HNO3:

dle DSD jen dossier REACH:

F; R11 F; R11 Xi; R36,

dle DSD dle REACH

O; R8, C; R35 Ox. Liq. 3, Skin Corr. 1A, Met. Corr. 1, EUH071

c > 50 % hm.

(specifický l.)

má-li se použít standardní věta o nebezpečnosti H314 ‚Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí‘, není nutné uvádět na etiketě standardní větu o nebezpečnosti H318 ‚Způsobuje vážné poškození očí‘.

… další informace o látkách

(kromě přílohy VI)

- údaje o provedených zkouškách - epidemiologické údaje a zkušenosti z účinků na člověka (otravy, pracovní expozice) - jiné informace získané postupem dle př. XI nařízení REACH (odchylky od standardního postupu zkoušek dle př. VII - X) - nové vědecké poznatky a informace Používejte ADR klasifikaci, známé databáze (RTECS, TOXLINE, INCHEM atd., viz český návod k CLP)

Koncentrační limity a multiplikační faktory pro klasifikaci látek a směsí Specifické a obecné koncentrační limity jsou limity stanovené pro danou látku a označují prahovou hodnotu, při jejímž dosažení či překročení vede přítomnost této látky ve směsi ke klasifikaci této směsi jako nebezpečné.

Obecné – stanoveny v příloze I pro jednotlivé třídy

Koncentrační limity a multiplikační faktory pro klasifikaci látek a směsí Specifické – stanoví výrobce, dovozce nebo následný uživatel má-li

dostatečné a spolehlivé informace, že nebezpečnost látky je zjevná, je-li látka přítomna v koncentraci nižší než je uvedeno v př. I pro jednotlivé třídy. Mají přednost před obecnými. Specifické limity se nestanovují pro látky s harmonizovanou klasifikací. Podrobností postupu stanoví ECHA.

Koncentrační limity a multiplikační faktory pro klasifikaci látek a směsí Mezní hodnoty - určují, kdy je nutno pro účely klasifikace směsi zohlednit přítomnost složky v ní

Koncentrační limity a multiplikační faktory pro klasifikaci látek a směsí M-faktor – pro nebezpečnost pro ŽP (akutní kat. 1 a chronická

kat. 1) pro postihnutí velmi nízkých LC50 (obdoba stávající výpočtové metody pro ŽP), stanoví V, D nebo NU. Př. LC50 látky 1 = 0,13 mg/l, lehce biodegradabilní LC50 látky 2 = 0,012 mg/l, lehce biodegradabilní obě klasifikovány Aquatic Acute 1; H400, ale … L2 je mnohem nebezpečnější !! abychom to zohlednili při aditivní klasifikační metodě, musíme C2 vynásobit 10 (převést na "společný jmenovatel") a pak lze sčítat zde tedy M = 10

Rozhodnutí o klasifikaci látek a směsí Pokud z hodnocení informací vyplyne, že nebezpečnost spojená s danou látkou nebo směsí splňuje kritéria pro klasifikaci do jedné nebo více tříd nebezpečnosti nebo členění, klasifikují V, D a NU látku nebo směs podle příslušné třídy nebo tříd nebezpečnosti nebo podle členění tak, že přiřadí: - jednu nebo více kategorií nebezpečnosti pro každou příslušnou třídu nebezpečnosti nebo členění

- jednu nebo více standardních vět o nebezpečnosti odpovídajících každé kategorii nebezpečnosti (tzv. H- věty). POZOR veškeré informace nezbytné pro účely klasifikace a označení podle tohoto nařízení uchovat po dobu nejméně 10 let poté, kdy danou látku nebo směs naposledy dodal

H věty Zavádí se tzv. věty s prioritou. V souladu s článkem 27 se při označování mohou uplatňovat tyto zásady priority pro standardní věty o nebezpečnosti: a) má-li se použít standardní věta o nebezpečnosti H410 ‚Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky‘, není nutné uvádět standardní větu o nebezpečnosti H400 ‚Vysoce toxický pro vodní organismy‘; b) má-li se použít standardní věta o nebezpečnosti H314 ‚Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí‘, není nutné uvádět standardní větu o nebezpečnosti H318 ‚Způsobuje vážné poškození očí‘.

Klasifikace (příloha I nařízení)

Klasifikace – obecné principy Dodavatelé v průmyslovém odvětví mohou při klasifikování látek a směsí spolupracovat vytvořením sítě nebo jinými prostředky ke sdílení údajů a odborných znalostí. I pokud však dodavatelé v průmyslovém odvětví tímto způsobem spolupracují, odpovídá každý dodavatel i nadále plně za klasifikaci, označování a balení látek a směsí, které uvádí na trh.

1) Úloha expertních posudků Tam, kde není dostatek podkladů pro použití obecných principů pro klasifikaci v jednotlivých třídách. Všechny údaje se hodnotí komplexně, přihlíží se k cestě expozice (Q)SAR, epidemiologie, atd.

2) Mezní hodnoty pro klasifikaci Určují, kdy je potřeba pro účely klasifikace zohlednit přítomnost této nebezpečné látky (nečistota, přídatná látka nebo složka). V 350/2011 Sb. stanoveny pro všechny účinky na zdraví a ŽP, v CLP jen u nebezpečností s aditivní vlastností.

dvojchroman sodný c  25%

T+;N; R45-46-60-61-2125-26-34-42/43-48/2350/53 10%  c < 25% T+;N; R45-46-60-61-2226-34-42/43-48/23-51/53 7%  c < 10% T+;N; R45-46-60-61-2226-36/37/38-42/43-48/2051/53 5%  c < 7%

T;N; R45-46-60-61-22-2336/37/38-42/43-48/2051/53 T;N;45-46-60-61-22-2342/43-48/20-51/53

3%  c < 5% 2,5%  c < 3% T;N; R45-46-60-61-2342/43-48/20-51/53 1%  c < 2,5% T; R45-46-60-61-23-42/4348/20-52/53 0,5%  c < 1% T; R45-46-60-61-20-42/4352/53 T; R45-46-20-42/43-52/53 0,25%  c < 0,5% T; R45-46-20-42/43 0,2%  c < 0,25% T; R45-46-20 0,1%  c < 0,2%

Klasifikace – obecné principy 3) Principy extrapolace A) Ředění Je-li látka naředěna jinou látkou o známé toxicitě, pak se použije: - má-li ředící látka podobné účinky nebo slabší a neovlivňuje směs - lze ponechat původní klasifikaci - jinak „aditivní metoda“

B) Šaržovitá výroba Jsou-li dodrženy stejné podmínky klasifikovat stejně bez hodnocení.

výroby,

lze

jednotlivé

operace

Klasifikace – obecné principy C) Vysoce nebezpečné směsi Jsou-li směsi klasifikovány v jednotlivých třídách v nejvyšší kategorii, pak zvýšením nebezpečné složky způsobující klasifikaci se klasifikace směsi nemění. D) Interpolace v rámci jedné kategorie toxicity Platí pro akut. toxicitu. Směsi A a B jsou složeny ze stejných komponent (v jiném poměru) a mají shodnou klasifikaci. Má-li směs C stejné komponenty a jejich koncentrace se pohybuje mezi koncentracemi komponent směsí A a B, pak má směs C stejnou klasifikaci jako A,B.

Klasifikace – obecné principy E) Velmi podobné směsi Mějme směsi tohoto složení: A+B, C+B -koncentrace látky B je v obou stejná - koncentrace látek A a C je stejná -látky A a C jsou klasifikovány ve stejné třídě a kategorii rovnocenně -je-li směs A+B klasifikována na základě testů, pak směs C+B má stejnou klasifikaci

Klasifikace – obecné principy F) Revize klasifikace při změně konc. komponent Stejné limity jako v 350/2011 Sb. (např. 25 < C < 100%, pak limit ± 5% ) G) Aerosoly Směs ve formě aerosolu má stejnou klasifikace jako "neaerosolovaná" za předpokladu, že propelent klasifikaci neovlivňuje.

Výbušné látky a směsi Klasifikace: Dle manuálu Testy a kriteria (UN-materiál používaný např. ADR). Kopíruje dopravní předpisy !!

Vnitřní rozdělení na podtřídy

Podtřída 1.1: Látky, směsi a předměty nebezpečné hromadným výbuchem (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihne téměř celý obsah zdánlivě okamžitě). (TNT, bleskovice,trhaviny,černý prach,…) Podtřída 1.2: Látky, směsi a předměty nebezpečné rozletem, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. (granáty, pumy,…) Podtřída 1.3: Látky, směsi a předměty nebezpečné prudkým ohněm, s malým nebezpečím od tlakové vlny nebo rozletu nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. (NG-prach, ..)

výbušné látky a směsi Podtřída 1.4: (nábojnice se zápalkou) Látky, směsi a předměty, které v případě jejich zážehu nebo počinu vykazují pouze malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na balení bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdálenosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého balení. Podtřída 1.5: Velmi necitlivé látky a směsi schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí detonovat při zkoušce ve vnějším ohni. (některé trhaviny) Podtřída 1.6: Velmi málo citlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty obsahují jen velmi málo citlivé detonující látky a pravděpodobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká.

Nestabilní výbušniny.

Klasifikace

Nestabilní výbušniny

Podtřída 1.1

Podtřída 1.2

Podtřída 1.3

Podtřída 1.4

GHS piktogram

Signální slovo

Údaj o nebezpečnosti

Podtřída 1.5

Podtřída 1.6

--

--

--

nebezpečí

nebezpečí

nebezpečí

nebezpečí

varování

nebezpečí

H200: Nestabilní výbušnina

H201: výbušnina; nebezpečí masivního výbuchu

H202: …

H203:

H204:

H205: --

Bezpečnost - prevence

P201,P202 P281

Bezpečnost - nakládání

P372 P373 P380

--

Bezpečnost skladování

P401

--

Odstraňování

P501

--

Atd.

--

L nebo S nemusí být klasifikována jako výbušná, když: - neobsahuje v molekule žádné chemické skupiny spojené s výbušnými vlastnostmi (-NO2, diazo-, azidy,…) - obsahuje chemické skupiny spojené s výbušnými vlastnostmi, které obsahují kyslík, ale kyslíková bilance je menší než - 200 - exotermická dekompoziční energie je menší než 500 J/g - ve směsi anorganických oxidujících látek s organickými materiály je koncentrace anorg. oxidujících látek méně než 15% hm., je-li oxidující látka zařazena do kategorie 1 nebo 2 (30 % v kategorii 3) - výbušné látky jsou ovlhčeny vhodným ředidlem (znecitlivělé výbušné látky) - jsou vhodně naředěny.

Hořlavé plyny (včetně chemicky nestálých plynů (487/2013/EC) „Hořlavým plynem” se rozumí plyn nebo plynná směs, který má se vzduchem rozmezí hořlavosti při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa. „Chemicky nestálým plynem” se rozumí hořlavý plyn, který může reagovat výbušně i bez přítomnosti vzduchu nebo kyslíku. Klasifikace dle Manuálu testy a kritéria UN RTDG (nestálé plyny) a dle ISO 10156 případně EN 1939 (hořlavé plyny) . Pokud je důkaz o nehořlavosti plynu, nemusí se testovat nestálost.

Hořlavé plyny Kategorie

Kriteria

1

Plyny, které při 20 °C a tlaku 101,3 kPa: - spodní limit hořlavosti ve směsi se vzduchem je 13 % obj. nebo méně - jejich rozsah hořlavosti ve směsi se vzduchem je aspoň 12 proc. bodů bez ohledu na spodní limit hořlavosti

2

Plyny, které mají rozsah hořlavosti při smíchání se vzduchem

Aerosoly se neklasifikují jako hořlavé plyny.

Chemicky nestálé plyny Kategorie

Kriteria

A

Plyny, které jsou při 20 °C a tlaku 101,3 kPa chemicky nestálé

B

Plyny, které jsou při teplotě vyšší než 20 °C a/nebo tlaku vyšším než 101,3 kPa chemicky nestálé

Chem. Unst. Gas A Chem. Unst. Gas B Ruší se EUH 006 (Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu) a je nahrazena H230.

Označení Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram Signální slovo


nebezpečí

H220: Extrémně hořlavý plyn

Kategorie 2

Nestálý A

Nestálý B

---

---

---

varování

---

---

H221: Hořlavý plyn

H231: Při H230: Může zvýšeném tlaku reagovat a/nebo teplotě výbušně i bez může reagovat přítomnosti výbušně i bez vzduchu přítomnosti vzduchu

Aerosoly

(487/2013/EC)

„Aerosoly”, tj. „aerosolovými rozprašovači”, se rozumějí nádoby, které se nedají opětovně naplnit, vyrobené z kovu, skla nebo plastu a obsahující stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný plyn pod tlakem, též s kapalinou, pastou nebo práškem, a vybavené uvolňovacím mechanismem, který umožňuje vystřikovat obsah nádoby jako tuhé nebo tekuté částice v suspenzi plynu, ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném či plynném stavu. Aerosoly dělíme na - hořlavé - nehořlavé

Flam. Aerosol 1 Flam. Aerosol 2

Aerosol 1; H222, H229 Aerosol 2; H223, H229 Aerosol 3; H229

Aerosoly

(487/2013/EC)

Aerosoly se pro účely klasifikace považují za hořlavé, pokud obsahují složku, která je klasifikována jako hořlavá podle kritérií CLP - kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 93 °C - hořlavé plyny - hořlavé tuhé látky

Hořlavé složky nezahrnují samozápalné nebo samozahřívající se látky či směsi ani látky nebo směsi reagující s vodou, jelikož tyto složky se nikdy nepoužívají jako obsah aerosolů. Aerosoly nepatří do působnosti oddílů hořlavé plyny, plyny pod tlakem, hořlavé kapaliny nebo hořlavé tuhé látky. V závislosti na svém obsahu však mohou aerosoly spadat do působnosti jiných tříd nebezpečnosti, a to rovněž pokud jde o prvky označení.

Hořlavé aerosoly Kategorie

Kriteria

1

Obsahuje > 85 % hořlavých komponent a spalné teplo je > 30 kJ/g (hořlavý aerosol); nebo - při testu zapálení je obsah zapalitelný ve vzdálenosti > 75 cm od nádržky (rozprašovaný aerosol) u aerosolů na pěnu při testu pěny - výška plamene je > 20 cm a doba hoření > 2 sec - výška plamene je > 4 cm a doba hoření > 7 sec

2

Obsahuje > 1 % hořlavých komponent a spalné teplo je > 20 kJ/g (hořlavý aerosol); nebo - při testu zapálení je obsah zapalitelný ve vzdálenosti > 15 cm od nádržky (rozprašovaný aerosol) u aerosolů na pěnu při testu pěny - výška plamene je > 4 cm a doba hoření > 2 sec

Označení aerosoly Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

GHS piktogram Signální slovo Údaj o

nebezpečnosti

Kategorie 3 --

nebezpečí H222:Extrémně hořlavý aerosol H229: Nádoba je pod tlakem: při zahřívání se může roztrhnout

varování H223: Hořlavý aerosol H229: Nádoba je pod tlakem: při zahřívání se může roztrhnout

varování

H229: Nádoba je pod tlakem: při zahřívání se může roztrhnout

Oxidující plyny Kategorie

Kriteria

1

Všechny plyny které mohou, zpravidla poskytováním kyslíku, způsobit zapálení nebo podporovat hoření lépe než vzduch.

Směsi s obsahem kyslíku až do 23,5 % obj. nejsou považovány za oxidující plyny, pokud není přítomna další oxidující látka. Pro klasifikaci nutné testy nebo výpočty popsané v ISO 10156.

Oxidující plyny Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Signální slovo

nebezpečí


H270:může způsobit nebo zesílit požár; oxidant

Plyny pod tlakem Údaje lze nalézt v literatuře, vypočítat nebo zjistit pomocí zkoušek. Většina čistých plynů je již klasifikována v Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí, Vzorové předpisy. Kritická teplota - teplota, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu. Plyn pod tlakem - plyn v nádobě při tlaku nejméně 200 kPa, nebo zkapalněné plyny nebo zkapalněné zchlazené plyny či rozpuštěný plyn. Aerosoly se neklasifikují jako plyny pod tlakem!!

Plyny pod tlakem Kategorie

Kriteria

Stlačené plyny

Plyn, který, je-li naplněn pod tlakem, je zcela plynný při teplotě – 50 °C; včetně všech plynů s kritickou teplotou menší než – 50 °C

Zkapalněné plyny

Plyn, který je v obale pod tlakem částečně kapalný při teplotách nad – 50 °C. Je rozdíl mezi: Vysokotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad – 50°C a nejvýše + 65 °C Nízkotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad + 65 °C

Hluboce zchlazený, Plyn, který je v důsledku své nízké teploty v nádobě částečně zkapalněn. zkapalněný plyn

Rozpuštěný plyn

Plyn, který je pod tlakem rozpuštěn v kapalném rozpouštědle

Plyny pod tlakem Klasifikace

Stlačené plyny

Zkapalněné plyny

Hluboce zchlazený, zkapalněný plyn

Rozpuštěný plyn

varování

varování

varování

GHS piktogram Signální slovo Údaj o nebezpečnosti

varování

H281:

H280:

obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout

H280:

obsahuje zchlazený plyn; může způsobit omrzliny nebo poškození chladem

H280:

Hořlavé kapaliny Pro klasifikaci hořlavých kapalin jsou potřebné údaje o bodu vzplanutí a počátečním bodu varu. Tyto údaje lze zjistit pomocí zkoušek, nalézt v literatuře či vypočítat. Nejsou-li údaje k dispozici, bod vzplanutí a počáteční bod varu se stanoví pomocí zkoušky. Pro stanovení bodu vzplanutí se použije metoda uzavřeného kalíšku. Hořlavá kapalina - kapalina s bodem vzplanutí max. 60 °C. (POZOR - v modelu OSN 93 °C)

Hořlavé kapaliny Kategorie

Kriteria

1

Bod vzplanutí < 23 °C a začátek bodu varu ≤ 35 °C (nyní f.p. < 0 °C, b.v. < 35 °C)

2

Bod vzplanutí < 23 °C a začátek bodu varu > 35 °C (nyní < 21 °C, nejsou extr. hořl.)

3

Bod vzplanutí ≥ 23 °C a ≤ 60 °C (nyní ≥ 21 °C a

≤ 55 °C)

Hořlavé kapaliny Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

GHS piktogram

Kategorie 3

--

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

varování


H224: extrémně hořlavá kapalina a páry

H225: vysoce hořlavá kapalina a páry

H226: hořlavá kapalina a páry

Podobně: CAS 123-42-2, 4-hydroxy-4-methylpentan-2-on dle ADR tř. 3, tedy hořlavá kapalina, ale dle CLP jen

neboť f.p. je rovněž 58 °C !!

Výpočet bodu vzplanutí A) Pro uhlovodíky Tf = 0,683.Tb – 71,7 (Tb teplota bodu varu) - chyba ± 1 % (!) B) Silikony Tf = -51,2385 + 0,4994.Tb + 0,0004.Tb2

C) Organika Tf = -54,5377 + 0,5883.Tb + 0,00022.Tb2 Ad B,C je chyba ale ± 11 °C … http://www.uctm.edu/journal/j2006-3/04-Hristova-291296.pdf

Hořlavé tuhé látky „Hořlavou tuhou látkou“ se rozumí tuhá látka, která se snadno zapaluje nebo může způsobit požár či k němu přispět třením. „Snadno zápalnou tuhou látkou“ se rozumí látka nebo směs ve formě prášku, granulí nebo pasty, která je nebezpečná, jestliže se může snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení, například hořící zápalkou, a pokud se plamen šíří rychle.

Hořlavé tuhé látky Kategorie

1

2

Kriteria Látky jiné než práškovité kovy: - zvlhčená zóna nezastaví hoření a - doba hoření je < 45 s nebo rychlost > 2,2 mm/s Práškovité kovy: - doba hoření je  5 min Látky jiné než práškovité kovy: - zvlhčená zóna zastaví hoření aspoň na 4 min. a - doba hoření je < 45 s nebo rychlost > 2,2 mm/s Práškovité kovy: - doba hoření je > 5 min a  10 min

Hořlavé tuhé látky Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H228: hořlavá tuhá látka

H228: hořlavá tuhá látka

GHS piktogram

Samovolně reagující látky Jsou to tepelně nestálé látky, které se mohou i bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují za samovolně reagující látky, jestliže: a. jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1 b. jsou tuhými nebo kapalnými oxidujícími látkami (s výjimkou směsí oxidujících látek, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek) c. jsou organickými peroxidy d. jejich rozkladné teplo je menší než 300 J/g; nebo e. jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je vyšší než 75 °C pro balení o hmotnosti 50 kg. (SADT) je nejnižší teplota, při které může dojít k samovolnému rozkladu látky v obalu . Vlastnosti samovolně reagujících látek a směsí, které jsou rozhodující pro jejich klasifikaci, se stanoví experimentálně dle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí, Příručka pro zkoušky a kritéria.

Typ A Jakákoliv L,S, která může v obalu vybuchnout nebo prudce shořet. Typ B Jakákoliv LaS, mající výbušné vlastnosti, která ale v obalu ani nevybuchne neshoří, ale je náchylná k exotermnímu rozkladu. Typ C Jakákoliv LaS, mající výbušné vlastnosti, která ale v obalu ani nevybuchne, neshoří, ani se exotermně nerozkládá. Typ D Jakákoliv LaS, která při laboratorním testování: - částečně detonuje, nedeflagruje a při zahřívání nemá prudké efekty - nedetonuje, hoří pomalu a při zahřívání nemá prudké efekty - nedetonuje ani nehoří, ale má střední efekty při zahřívání Typ E Jakákoliv LaS, která při laboratorním testování nedetonuje ani nehoří, ale slabé nebo žádné efekty při zahřívání Typ F Jakákoliv LaS, která při laboratorním testování nedetonuje ani nehoří, ale slabé nebo žádné efekty při zahřívání a slabou nebo žádnou výbušnou sílu Typ G Jakákoliv LaS, která má SADT > 60 °C a < 75 °C

ani

ani

má má

Klasifikace

Typ A

Typ B

Typ C+D

Typ E+F

GHS piktogram

Typ G

--

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

nebezpečí

varování


H240: Zahřívání může způsobit výbuch

H241: Zahřívání může způsobit požár nebo výbuch

H242: Zahřívání může způsobit požár

H242: Zahřívání může způsobit požár

--

--

V současnosti jsou tyto látky většinou klasifikovány jako výbušné nebo hořlavé. Převod bez testů je obtížný…

Stávající klasifikace: E;R2, Xn;R48/22, Xi;R41; R43

Samozápalné kapaliny „Samozápalnou kapalinou“ se rozumí kapalná látka nebo směs, která se při styku se vzduchem i v malých množstvích zapálí do pěti minut.

Kategorie

Kriteria

1

Kapalina se na inertním nosiči na vzduchu do 5 min . vznítí (nebo zapálí či zuhelní filtrační papír na vzduchu)

Testy jsou zbytečné, víme-li ze zkušeností, že látka (směs) je stálá.

Samozápalné kapaliny Klasifikace

Kategorie 1


nebezpečí


H250:při styku se vzduchem se samovolně vznítí

Samozápalné tuhé látky Kategorie

1

Kriteria Tuhá látka se vznítí po 5- minutách kontaktu se vzduchem

"Samozápalnou tuhou látkou" se rozumí tuhá látka nebo směs, která se při styku se vzduchem i v malých množstvích zapálí do pěti minut.

Samozápalné tuhé látky Klasifikace

Kategorie 1


nebezpečí


H250: při styku se vzduchem se samovolně vznítí

Samozahřívající se L a S Samozahřívající se látky nebo směsi jsou kapaliny nebo pevné látky nebo směsi, jiné než samozápalné, které, reakcí se vzduchem bez dodání energie, jsou schopny samoohřevu; od samozápalných LaS se liší tím, že se mohou zapálit jen ve velkých množstvích (kg) a po dlouhém čase (hodiny, dny). Samovolné zahřívání se látek nebo směsí vedoucí k samovolnému vznícení je způsobeno reakcí látky nebo směsi s kyslíkem (ve vzduchu) a vyvíjeným teplem, které není dostatečně rychle odváděno do okolního prostředí. K samovolnému vznícení dochází, jestliže je rychlost uvolňování tepla vyšší než rychlost tepelné ztráty a je dosaženo teploty samovznícení.

Samozahřívající se L a S Kategorie

Kriteria

1

Pozitivní efekt na krychli o hraně 25 mm.

2

Pozitivní efekt na krychli o hraně 100 mm.

Samozahřívající se L a S Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H251: samovolně se zahřívá; může se vznítit

H252: ve velkém množství se samovolně zahřívá; může se vznítit

GHS piktogram

Látky, které při kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny Látky nebo směsi, které po kontaktu s vodou se buď stávají samozápalnými, nebo začnou uvolňovat hořlavé plyny. Postup klasifikace pro tuto třídu není nutno použít, jestliže a) chemická struktura látky nebo směsi neobsahuje kovy nebo metaloidy; b) zkušenosti při výrobě nebo manipulaci prokazují, že látka nebo směs nereaguje s vodou, například látka se vyrábí pomocí vody nebo se omývá vodou; c) o látce nebo směsi je známo, že je rozpustná ve vodě a vytváří s ní stabilní směs.

Látky, které při kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny Kategorie

Kriteria

1

Reagují prudce s vodou za vzniku plynů a tendence samovznícení, nebo tvorba hořlavých plynů je větší než 10 l/kg.min.

2

Reagují snadno s vodou za tvorby hořlavých plynů, je větší než 20 l/kg.hod.

3

Reagují pomalu s vodou za tvorby hořlavých plynů, je větší než 1 l/kg.hod.

Látky, které při kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

varování


H260: Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny, které se mohou samovolně vznítit

H261: Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny

H261: Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny

GHS piktogram

Oxidující kapaliny Kapaliny, které samy nejsou nezbytně hořlavé, ale mohou, zpravidla uvolňováním kyslíku, zapálit jiné látky nebo zvýšit jejich hořlavost. U organických látek nebo směsí se postup klasifikace pro tuto třídu nepoužije, jestliže a) látka nebo směs neobsahuje kyslík, fluor ani chlór; nebo b) látka nebo směs obsahuje kyslík, fluor nebo chlór a tyto prvky jsou chemicky vázány pouze na uhlík nebo vodík. U anorganických látek nebo směsí se postup klasifikace pro tuto třídu nepoužije, jestliže neobsahují atomy kyslíku nebo halogenu.

Oxidující kapaliny Kategorie

Kriteria

1

Srovnávací test (1:1 s celulózou) s 50%-ní kyselinou chloristou.

2

Srovnávací test (1:1 s celulózou) s 40%-ním chlorečnanem sodným.

3

Srovnávací test (1:1 s celulózou) s 65%-ní kyselinou dusičnou.

Oxidující kapaliny Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

varování


H271: Může způsobit požár nebo výbuch; silný oxidant

H272: Může zesílit požár; oxidant


GHS piktogram

Oxidující tuhé látky „Oxidující tuhou látkou“ se rozumí tuhá látka nebo směs, která ačkoli sama není nutně vznětlivá, může obecně poskytováním kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek. Některé oxidující tuhé látky za určitých podmínek (při skladování ve velkém množství) rovněž představují nebezpečí výbuchu. Některé druhy dusičnanu amonného mohou v extrémních podmínkách způsobit výbuch. Příslušné informace se uvedou v bezpečnostním listu. U organických látek nebo směsí se postup klasifikace pro tuto třídu nepoužije, jestliže a) látka nebo směs neobsahuje kyslík, fluor ani chlór; nebo b) látka nebo směs obsahuje kyslík, fluor nebo chlór a tyto prvky jsou chemicky vázány pouze na uhlík nebo vodík. U anorganických látek nebo směsí se postup klasifikace pro tuto třídu nepoužije, jestliže neobsahují atomy kyslíku nebo halogenu.

Oxidující tuhé látky Kategorie

Kriteria

1

Vzorek s celulózou (1:1) shoří rychleji než bromičnan draselný s celulózou (3:2).

2


3


Oxidující tuhé látky Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Signální slovo

nebezpečí

nebezpečí

varování


H271: Může způsobit požár nebo výbuch; silný oxidant



GHS piktogram

Organické peroxidy Jsou charakteristické vazbou - O - O -. Termicky nestabilní, mají tendenci k exotermické, samourychlující se dekompozici. Navíc mohou mít některou z těchto vlastností: - sklon k výbušné dekompozici - prudké hoření - citlivé na náraz nebo tření - nebezpečná reakce s jinými látkami. Rozdělení do typů A - G je stejné jako u samovolně reagujících látek. Piktogramy a označení rovněž stejné.

Korozívní pro kovy Kategorie

1

Kriteria Překročí -li povrchová koroze na hliníku nebo oceli 6,25 mm/rok, při teplotě 55 °C, pak se jedná o korozivní látku.

Látka, která může chemickým působením poškodit či dokonce zničit kovy. Pokud první zkouška provedená buď na oceli, nebo hliníku ukáže, že zkoušená látka nebo směs je korozivní, nemusí být následná zkouška na druhém kovu provedena.

Korozívní pro kovy Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Signální slovo

nebezpečí


H290:může být korozivní pro kovy

Akutní toxicita orální dermální inhalační ATE – (acute toxicity estimate) – odhad akutní toxicity je: -LD50 u látek -odhad akutní toxicity ATE (pro výpočet u směsí) získaný: Cesta expozice

Klasifikační kategorie nebo odhad LD 50 z testů

ATE

orální

0 < Category 1  5 5 < Category 2  50 50 < Category 3  300

0.5 5 100

300 < Category 4 2000

500

Akutní toxicita Aditivní metoda u směsí

známe koncentrace složek a LD50 složek, nebo kategorii -zjistíme ATE složek - ATEsměsi se spočítá dle vzorce:

100 Ci  ATE mix n ATE i nejsou-li známy účinky všech komponent (> 10 % neznámo), pak vzorec je:

100  ( C unknown if 10% ATE mix

 n

Ci ATE i

… v BL a na etiketě: „× % směsi se skládá z látky (látek) neznámé toxicity“

Akutní toxicita Jak zjistíme ATE: 1) Validní hodnota LD(LC)50 2) Z rozmezí LD50

- 300 – 2000 mg/kg … ATE = 500 - 458 – 692 mg/kg … ATE = 458

3) Z kategorie

- Acute Tox. 2 … ATE = 5

Akutní toxicita Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2 Kategorie 3

Kategorie 4


nebezpečí

nebezpečí

nebezpečí

varování

Údaj o nebezpečno sti

H300: při požití může způsobit smrt

H300: při požití může způsobit smrt

H301: toxický při požití

H302: zdraví škodlivý při požití

Žíravost/dráždivost pro kůži „Žíravostí pro kůži“ se rozumí vyvolání nevratného poškození kůže, totiž viditelné nekrózy pokožky zasahující do škáry, po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin. Pro žíravost jsou typické vředy, krvácení, krvavé strupy a na konci 14denního pozorování změna zabarvení v důsledku zblednutí kůže. „Dráždivostí pro kůži“ se rozumí vyvolání vratného poškození kůže po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin.

Žíravost/dráždivost pro kůži Extrémní hodnoty pH jako ≤ 2 a ≥ 11,5 mohou naznačovat schopnost vyvolávat účinky na kůži, ačkoliv korelace není úplná, zejména je-li známa pufrovací kapacita. Obecně se předpokládá, že tyto látky vyvolávají závažné účinky na kůži. Pokud je látka vysoce toxická dermální cestou, není studie žíravosti/dráždivosti pro kůži použitelná, jelikož množství zkoušené látky, které by se mělo použít, značně překračuje toxickou dávku, a proto vede ke smrti zvířat. V rámci kategorie pro žíravost existují tři podkategorie: podkategorie 1A – odezvy jsou zaznamenány po expozici v délce do 3 minut a při pozorování do 1 hodiny; podkategorie 1B – odezvy jsou zaznamenány po expozici v délce 3 minut až 1 hodiny a při pozorování do 14 dnů; podkategorie 1C – k odezvě dojde po expozici v délce 1 až 4 hodin a při pozorování do 14 dnů.

Žíravost/dráždivost pro kůži Součet složek klasifikovaných jako

žíravé pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako

Žíravé pro kůži

Dráždivé pro kůži

Kategorie 1

Kategorie 2

≥ 5

≥1 % ale < 5 %

dráždivé pro kůži kategorie 2

≥ 10 %

(10 × žíravé pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C) + dráždivé pro kůži kat. 2

≥ 10 %

Součet všech složek směsí zařazených jako žíravých pro kůži do jednotlivých kategorií 1A, 1B nebo 1C musí být 5 %, aby směs byla zařazena jako žíravá pro kůži do odpovídající kategorie 1A, 1B nebo 1C. Je-li součet složek v kategorii žíravosti 1A < 5 %, avšak součet složek kategorie 1A+1B je ≥ 5 %, směs se klasifikuje jako žíravá pro kůži kategorie 1B. Obdobně, je-li součet složek žíravých pro kůži kategorie 1A+1B < 5 %, avšak součet složek kategorie 1A+1B+1C je ≥ 5 %, směs se klasifikuje jako žíravá pro kůži kategorie 1C.

Žíravost/dráždivost pro kůži Obecné koncentrační limity složek směsí, u nichž se nepoužije koncepce aditivity, které vedou ke klasifikaci směsi jako žíravé/ dráždivé pro kůži -SCL < 1 % -Silné kyseliny, fenoly, anorg. soli, aldehydy, povrch. aktivní látky, … Součet složek klasifikovaných jako

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako Koncentrace:

Směs zařazena do: Kůže

Kyselina s pH ≤ 2

≥ 1

Kategorie 1

Zásada s pH ≥ 11,5

≥ 1

Kategorie 1

Jiné žíravé (kategorie 1A, 1B, 1C) složky, u nichž se nepoužije aditivita

≥ 1

Kategorie 1

Jiné dráždivé (kategorie 2) složky, u nichž se nepoužije aditivita, včetně kyselin a zásad

≥ 3

Kategorie 2

Žíravost/dráždivost pro kůži pH Směs se klasifikuje jako žíravá nebo dráždivá, pokud je součet koncentrací těchto složek vyšší než koncentrační limit (aditivita). Směs se považuje za žíravou pro kůži (kategorie 1), pokud má hodnotu pH 2 nebo nižší nebo hodnotu pH 11,5 nebo vyšší. Pokud zohlednění kyselé nebo alkalické kapacity naznačuje, že látka nebo směs nemusí být žíravé navzdory vysoké nebo nízké hodnotě pH, potvrdí se to dalšími zkouškami, pokud možno za použití vhodné validované zkoušky in vitro.

U směsí, které obsahují silné kyseliny nebo zásady, se jako kritérium klasifikace použije hodnota pH se zohledněním alkalické nebo kyselé rezervy. Young et al, 1988, and Young and How, 1994.

Žíravost/dráždivost pro kůži pH Kyselá/alkalická rezerva -pro silně kyselé směsi je to množství NaOH v g/100 g směsi potřebné k úpravě pH směsi na hodnotu 4 -Pro silně alkalické směsi je to množství NaOH v g/100 g směsi ekvivalentní množství kyseliny sírové, potřebné k úpravě pH na 10 Spotřeba NaOH/H2SO4 se stanoví titrací 2N NaOH/ 2N H2SO4

1 ml 2N NaOH / H2SO4 pak odpovídá 0,08 g NaOH -pH tuhých a práškových látek se měří u 10 % roztoku ve vodě -Kapalné směsi – pH kapaliny

Žíravost/dráždivost pro kůži pH Žíravé směsi: pH(směsi) + 1/12 alkalické rezervy ≥ 14,5 pH(směsi) - 1/12 kyselé rezervy ≤ -0,5 Dráždivé směsi: pH(směsi) + 1/6 alkalické rezervy ≥ 13 pH(směsi) - 1/6 kyselé rezervy ≤ 1

V CLP se vyžaduje provést in vitro test k potvrzení, že se jedná jen o dráždivé účinky.

Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1A, 1B, 1C žíravý

Kategorie 2 dráždivý

Signální slovo

nebezpečí

varování


H314:způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí

H315: dráždí kůži

Klasifikace

GHS piktogram

Vážné poškození očí/oční dráždivost „Vážným poškozením“ očí se rozumí vyvolání poškození oční tkáně nebo zhoršení vidění po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které není plně vratné do 21 dnů po aplikaci. „Podrážděním očí“ se rozumí vyvolání změn v oku po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které jsou plně vratné do 21 dnů po aplikaci.

Vážné poškození očí/oční dráždivost Součet složek klasifikovaných jako

Účinky na oči kategorie 1 nebo žíravost pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako

Nevratné účinky na oči

Vratné účinky na oči

Kategorie 1

Kategorie 2

≥ 3

≥1 % ale < 3 %

Účinky na oči kategorie 2

≥ 10 %

(10 × Účinky na oči kategorie 1) + Účinky na oči kategorie 2

≥ 10 %

10 × (žíravost pro kůži kategorie 1A, 1B, 1C + Účinky na oči kategorie 1) + Účinky na oči kategorie 2

≥ 10 %

Vážné poškození očí/oční dráždivost Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H318:způsobuje vážné poškození očí

H319: způsobuje vážné podráždění očí

GHS piktogram

Senzibilizace dýchacích cest/kůže „Látkou senzibilizující dýchací cesty“ se rozumí látka, která po vdechování vyvolává přecitlivělost dýchacích cest. Látky se klasifikují jako senzibilizující dýchací cesty podle těchto kritérií: a) jsou-li k dispozici důkazy, že látka nebo směs může u lidí vyvolat specifickou respirační přecitlivělost, nebo b) jsou-li k dispozici pozitivní výsledky z vhodných zkoušek na zvířatech.

„Látkou senzibilizující kůži“ se rozumí látka, která po styku s kůží vyvolává alergickou odpověď. Látky se klasifikují jako senzibilizující kůži podle těchto kritérií: i) existují-li důkazy u člověka, že látka je schopna při styku s kůží vyvolat senzibilizaci u podstatného počtu osob; nebo ii) jsou-li k dispozici pozitivní výsledky ze vhodných zkoušek na zvířatech

Senzibilizace dýchacích cest/kůže Látky senzibilizující se klasifikují do kategorie 1, pokud neexistují dostatečné údaje na vytvoření podkategorií. Pokud existují dostatečné údaje, přesnější hodnocení umožní zařadit látky senzibilizující do - podkategorie 1A – silně senzibilující látky – podkategorie 1B - určené pro jiné látky senzibilizující.

senzibilizace dýchací cesty

u zvířat pouze IgE…

senzibilizace kůže

u zvířat popsány přesné testy… u lidí mezní hranice do 500 μg/cm2 pro kat. 1A

POZOR!!

Štítek na obalu směsí, které nejsou klasifikovány jako senzibilizující, ale obsahují nejméně jednu látku klasifikovanou jako senzibilizující, jež je přítomna v koncentraci rovné nebo vyšší, než je koncentrace uvedená v tabulce, musí obsahovat tuto standardní větu: EUH208 – ‚Obsahuje (název senzibilizující látky). Může vyvolat alergickou reakci.‘ Směsi klasifikované jako senzibilizující, které obsahují jinou látku (jiné látky) klasifikované jako senzibilizující (kromě té látky, která vedla ke klasifikaci směsi) přítomnou (přítomné) v koncentraci rovné nebo vyšší než je uvedená v tabulce, musí na štítku uvádět název (názvy) uvedené látky (uvedených látek).

Senzibilizace dýchacích cest/kůže Klasifikace

Dýchací cesty kategorie 1, 1A i 1B

Kůže kategorie 1, 1A i 1B

nebezpečí

varování

GHS piktogram

Signální slovo


H334: Při vdechování H317: může vyvolat může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu alergickou kožní reakci nebo dýchací potíže

Mutagenita Mutací se rozumí trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. Pojem „mutagenní“ a „mutagen“ se bude používat pro látky vyvolávající zvýšený výskyt mutací v populacích buněk nebo organismů.

Obecnější pojmy „genotoxický“ a „genotoxicita“ se vztahují na látky nebo procesy, které mění strukturu, obsah genetické informace nebo štěpení DNA, včetně těch, které způsobují poškození DNA zásahem do normálních procesů replikace nebo které nefyziologicky (dočasně) mění její replikaci. Výsledky zkoušek na genotoxicitu se obyčejně považují za ukazatele mutagenních účinků.

Mutagenita Kategorie

Kriteria

1A 1B

1A – látka způsobuje dědičné poškození zárodečných buněk (epidemiologie) 1B – látka je považována za látku, která …. (in vivo test na zárodečných buňkách savců, …)

2

Látky, které způsobují u lidí znepokojení, že mohou způsobovat dědičné poškození zárodečných buněk (kombinace testů na buňkách savců a in vitro testů)

Směs se klasifikuje jako mutagen, pokud byla nejméně jedna složka klasifikována jako mutagen kategorie 1A, kategorie 1B nebo kategorie 2 a je přítomna v koncentraci nejméně rovné příslušnému obecnému koncentračnímu limitu, pro kategorie 1A a kategorie 1B 0,1 % a pro kategorie 2 to je 1 %.

Mutagenita Kategorie 1A, 1B

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H340: může vyvolat genetické poškození při …

H341: podezření na genetické poškození při …

Klasifikace

GHS piktogram

Karcinogenita Karcinogenem se rozumí látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. Látky, které vyvolaly benigní a maligní nádory v dobře provedených experimentálních studiích na zvířatech, se rovněž pokládají za látky, o nichž se předpokládá nebo u nichž existuje podezření, že jsou lidským karcinogenem, pokud neexistují přesvědčivé důkazy, že mechanismus tvorby nádoru není pro člověka relevantní.

Karcinogenita Kategorie

Kriteria

1A 1B

1A – známý karcinogenní potenciál pro lidi; většinou na základě důkazů u lidí 1B – předpokládaný karcinogenní potenciál pro lidi; většinou na základě důkazů u zvířat

2

Podezřelý z karcinogenních účinků

Směs se klasifikuje jako karcinogen, pokud byla nejméně jedna složka klasifikována jako karcinogen kategorie 1A, kategorie 1B nebo kategorie 2 a je přítomna v koncentraci nejméně rovné příslušnému obecnému koncentračnímu limitu, pro kategorie 1A a kategorie 1B 0,1 % a pro kategorie 2 to je 1 %. Je-li ve směsi přítomen karcinogen kategorie 2 jako složka v koncentraci ≥ 0,1 %, musí být pro tuto směs na vyžádání k dispozici bezpečnostní list.

Karcinogenita Kategorie 1A, 1B

Kategorie 2

Signální slovo

nebezpečí

varování


H350: může vyvolat rakovinu při…

H351: podezření na vyvolání rakoviny při …

Klasifikace

GHS piktogram

Reprodukční toxicita Pro účely klasifikace se třída nebezpečnosti „toxicita pro reprodukci“ člení na nepříznivé účinky i) na sexuální funkci a plodnost nebo ii) na vývoj plodu; iii) účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace. Některé toxické účinky pro reprodukci nelze jednoznačně přiřadit buď k poškození sexuální funkce a plodnosti, nebo k vývojové toxicitě. Nicméně látky s těmito účinky nebo směsi, které takové látky obsahují, se klasifikují jako látky toxické pro reprodukci.

Reprodukční toxicita Kategorie 1A 1B 2

Kriteria 1A – známá humánní toxicita 1B – předpokládaná humánní toxicita Podezřelý z reprodukčně-toxických účinků

Směs se klasifikuje jako toxická pro reprodukci, pokud byla nejméně jedna složka klasifikována jako toxická pro reprodukci kategorie 1A, kategorie 1B nebo kategorie 2 a je přítomna v koncentraci nejméně rovné příslušnému obecnému koncentračnímu limitu, pro kategorie 1A a kategorie 1B 0,3 % a pro kategorie 2 to je 3 %. Směs se klasifikuje pro účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace, pokud alespoň jedna složka byla klasifikována s ohledem na účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace a je přítomna v koncentraci větší nebo rovné 0,3 %. Pokud je složka klasifikovaná jako toxická pro reprodukci kategorie 1 nebo kategorie 2 nebo látka klasifikovaná pro účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace přítomna ve směsi v koncentraci vyšší než 0,1 %, musí být pro tuto směs na vyžádání k dispozici bezpečnostní list.

Reprodukční toxicita Klasifikace

Kategorie 1A, 1B

Kategorie 2

GHS piktogram

Účinky na laktaci není

Signální slovo

nebezpečí

varování

není


H360: může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky při …

H361: podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky při …

H362: Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka

Toxicita pro specifické cílové orgányjednorázová expozici Neletální cílené poškození orgánů v lidském těle po jedné expozici

Kategorie

Kriteria

1

Látky způsobující závažnou toxicitu a lidí a ty, u nichž se to na základě testů na zvířatech předpokládá (vážné účinky)

2


3

Přechodné účinky na lidské zdraví (narkotické účinky a podráždění dýchacích cest)

Toxicita pro specifické cílové orgányjednorázová expozice Složka klasifikovaná jako

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako Kategorie 1

Kategorie 1 Toxická pro specifické cílové orgány


Koncentrace ≥ 10 %

Kategorie 2 1,0 % ≤ koncentrace < 10 %

Koncentrace ≥ 10 % (pozn. 1)

Poznámka 1 Je-li složka klasifikovaná jako toxická pro specifické cílové orgány kategorie 2 přítomna ve směsi v koncentraci ≥ 1,0 %, musí být pro tuto směs na vyžádání k dispozici bezpečnostní list. Při extrapolaci toxicity směsi, která obsahuje složku či složky kategorie 3, je třeba opatrnosti. Vhodný je obecný koncentrační limit ve výši 20 %, je však třeba uznat, že tento koncentrační limit může být vyšší nebo nižší v závislosti na složce či složkách kategorie 3 a že některé účinky, například podráždění dýchacích cest, nemusí nastat pod určitou koncentrací, zatímco jiné účinky, například narkotické, se mohou objevit pod touto 20 % hodnotou. Provede se odborný posudek.

H335, H336 „Podráždění dýchacích cest a narkotické účinky se mají hodnotit odděleně podle kritérií uvedených v bodě 3.8.2.2. Při klasifikaci těchto nebezpečností by se měl příspěvek každé složky považovat za přídavný, pokud neexistují důkazy o tom, že její účinky nejsou přídavné.“ … sčítat koncentrace složek

Toxicita pro specifické cílové orgányjednorázová expozice Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

nebezpečí

varování

varování

H371: může způsobit poškození (orgán, jak, cesta)

H335, 336: Může způsobit podráždění dýchacích cest; může způsobit ospalost nebo závratě

GHS piktogram

Signální slovo


H370: způsobuje poškození (orgán, jak, cesta)

Toxicita pro specifické cílové orgányopakovaná expozice Neletální cílené poškození orgánů v lidském těle po opakované expozici. Tyto nepříznivé účinky na zdraví zahrnují u lidí konzistentní a identifikovatelné toxické účinky nebo u pokusných zvířat toxikologicky významné změny, které postihly funkci nebo morfologii tkáně/orgánu nebo vyvolaly závažné změny biochemie nebo hematologie organismu a které jsou relevantní pro lidské zdraví.

Kategorie

Kriteria

1

Látky způsobující závažnou toxicitu u lidí a ty, u nichž se na základě testů na zvířatech předpokládá, že mají tyto účinky.

2


Toxicita pro specifické cílové orgányopakovaná expozice Složka klasifikovaná jako

Koncentrace vedoucí ke klasifikaci směsi jako Kategorie 1



Koncentrace ≥ 10 %

Kategorie 2 1,0 % ≤ koncentrace < 10 %

Koncentrace ≥ 10 % (pozn. 1)

Poznámka 1 Je-li složka klasifikovaná jako toxická pro specifické cílové orgány kategorie 2 přítomna ve směsi v koncentraci ≥ 1,0 %, musí být pro tuto směs na vyžádání k dispozici bezpečnostní list. Jsou-li kombinovány toxické látky postihující více než jeden orgánový systém, je třeba opatrnosti, aby se uvážilo zesílení nebo vzájemné synergické působení, jelikož některé látky mohou vyvolat toxicitu pro cílový orgán při koncentraci < 1 %, pokud je o jiných složkách ve směsi známo, že zesilují její toxický účinek. Provede se odborný posudek.

Specifická toxicita pro cílové orgánypo opakované expozici Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2

nebezpečí

varování

H372: způsobuje poškození (orgán, jak, cesta) prodlouženou nebo opakovanou expozicí

H373: může způsobit poškození (orgán, jak, cesta) prodlouženou nebo opakovanou expozicí

GHS piktogram

Signální slovo


Nebezpečí při vdechnutí „Vdechnutím“ se rozumí vniknutí kapaliny nebo tuhé látky či směsi do průdušnice a dolních cest dýchacích přímo ústní nebo nosní dutinou nebo nepřímo při dávení. Toxicita při vdechnutí zahrnuje vážné akutní účinky, například chemickou pneumonii, různé stupně poškození plic nebo smrt po vdechnutí.

Kategorie

Kriteria

1

- dostatečné důkazy u lidí - uhlovodík o kinematické viskozitě 20,5 (nyní 7) mm2/s nebo méně, měřeno při 40 °C

Limit pro směsi - obsah látky nebezpečné při vdechnutí ≥ 10 % a viskozita nižší než 20,5 mm2/s

Asp. Tox. 1

H304 „3.10.1.6.2a I když definice vdechnutí v bodě 3.10.1.2 zahrnuje i vstup pevných látek do dýchacího ústrojí, klasifikace kategorie 1 (H304) se vztahuje jen na tekuté látky a směsi.“

Aspirační nebezpečí Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Signální slovo

nebezpečí


H304: při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt

Nebezpečnost pro vodní prostředí Akutní účinky - krátkodobé působení na organismy Chronické účinky - působí po celý životní cyklus organismů Základ systému klasifikace látek sestává z jedné kategorie pro akutní toxicitu a tří kategorií pro chronickou toxicitu. Kategorie pro akutní a chronickou toxicitu jsou používány samostatně. Kritéria pro zařazení látky do kategorie 1 pro akutní toxicitu jsou definována pouze na základě údajů o akutní toxicitě pro vodní prostředí (EC50 nebo LC50). Kritéria pro zařazení látky do kategorií chronické toxicity spojují údaje o akutní toxicitě pro vodní prostředí a údaje o osudu látky v prostředí (údaje o rozložitelnosti a bioakumulaci) a chronickou toxicitu. Systém rovněž zavádí klasifikaci „bezpečnostní síť“ (na niž se odkazuje jako na kategorii 4 chronické toxicity), která se použije, jestliže dostupné údaje neumožňují klasifikaci podle formálních kritérií, nicméně existují určité důvody k obavám.

Nebezpečnost pro vodní prostředí Základními prvky použitými pro klasifikaci v případě nebezpečnosti pro vodní prostředí jsou — akutní toxicita pro vodní prostředí, — chronická toxicita pro vodní prostředí. — možná nebo skutečná bioakumulace a — rozložitelnost (biotická nebo abiotická) organických chemických látek.

Akutní (krátkodobá) nebezpečnost pro vodní prostředí - jen jedna kategorie

- zařazení podle výsledků akutních toxicit na rybách, dafniích a řasách - stejné, jak to bylo…

Chronická (dlouhodobá) nebezpečnost pro vodní prostředí (286/2011/EC) - 2 - 3 kategorie - zařazení podle výsledků chronických toxicit na rybách, dafniích a řasách - nejsou-li chronické toxicity, pak dle akutní toxicity a rozložitelnosti nebo bioakumulace

Chronickou toxicitou pro vodní prostředí se rozumí vnitřní schopnost látky vyvolat nepříznivé účinky na vodní organismy během expozicí ve vodním prostředí, které jsou určeny životním cyklem organismu.

Chronická toxicita 4 (bezpečnostní síť) Systém rovněž zavádí klasifikaci „bezpečnostní síť‘ (na niž se odkazuje jako na kategorii Chronická toxicita 4), která se použije, jestliže dostupné údaje neumožňují klasifikaci do kategorie Akutní toxicita 1 nebo Chronická toxicita 1 až 3 podle formálních kritérií, nicméně existují určité důvody k obavám (BCF, log Kow).

Akutní (krátkodobá) nebezpečnost pro vodní prostředí Kategorie Akutní toxicita 1: 96 h LC 50 (pro ryby) ≤ 1 mg/l a/nebo 48 h EC 50 (pro korýše)

≤ 1 mg/l a/nebo

72 nebo 96 h ErC 50 ≤ 1 mg/l (pro řasy nebo jiné vodní rostliny) .

Uvést M… (je-li)

chronická nebezpečnost pro vodní prostředí Nesnadno rozložitelné látky, pro které jsou dostupná adekvátní data pro chronickou toxicitu ve vodním prostředí

Kategorie Chronická toxicita 1: Chronická NOEC nebo ECx (pro ryby)

≤ 0,1 mg/l a/nebo

Chronická NOEC nebo ECx (pro korýše)

≤ 0,1 mg/l a/nebo

Chronická NOEC nebo ECx (pro řasy) (Uvést M… - je-li)

≤ 0,1 mg/l.

ECx se rozumí koncentrace vyvolávající účinek spojený s x %ní odezvou. Není-li rozložitelnost k dispozici, má se látka považovat za nesnadno rozložitelnou.

chronická nebezpečnost pro vodní prostředí Nesnadno rozložitelné látky, pro které jsou dostupná adekvátní data pro chronickou toxicitu ve vodním prostředí


> 0,1 až ≤ 1 mg/l

a/nebo


> 0,1 až ≤ 1 mg/l

a/nebo

Chronická NOEC nebo ECx (pro řasy)

> 0,1 až ≤ 1 mg/l.

chronická nebezpečnost pro vodní prostředí Snadno rozložitelné látky, pro které jsou dostupná adekvátní data pro chronickou toxicitu ve vodním prostředí


≤ 0,01 mg/l

a/nebo


≤ 0,01 mg/l

a/nebo


≤ 0,01 mg/l.

Uvést M… (je-li)



> 0,01 až ≤ 0,1 mg/l a/nebo


> 0,01 až ≤ 0,1 mg/l a/nebo


> 0,01 až ≤ 0,1 mg/l.



> 0,1 až ≤ 1 mg/l

a/nebo


> 0,1 až ≤ 1 mg/l

a/nebo


> 0,1 až ≤ 1 mg/l.

chronická nebezpečnost pro vodní prostředí Látky, pro které nejsou dostupná adekvátní data pro chronickou toxicitu ve vodním prostředí

Kategorie Chronická toxicita 1: 96 h LC 50 (pro ryby)

≤ 1 mg/l

a/nebo

48 h EC 50 (pro korýše)

≤ 1 mg/l

a/nebo

72 nebo 96 h ErC 50 (pro řasy)

≤ 1 mg/l.

a látka není snadno rozložitelná a/nebo experimentálně stanovený faktor biokoncentrace (BCF) ≥ 500 (nebo, pokud neexistuje, log K ow ≥ 4). (uvést M !! – je-li…)



> 1 až ≤ 10 mg/l

a/nebo


> 1 až ≤ 10 mg/l

a/nebo


> 1 až ≤ 10 mg/l.

a látka není snadno rozložitelná a/nebo experimentálně stanovený faktor biokoncentrace (BCF) ≥ 500 (nebo, pokud neexistuje, log K ow ≥ 4).



> 10 až ≤ 100 mg/l

a/nebo


> 10 až ≤ 100 mg/l

a/nebo


> 10 až ≤ 100 mg/l.

a látka není snadno rozložitelná a/nebo experimentálně stanovený faktor biokoncentrace (BCF) ≥ 500 (nebo, pokud neexistuje, log Kow ≥ 4). POZOR! Dle 1999/45/EC stačí log Kow ≥ 3 (pokud BCF není ≤ 100), (limit pro BCF nezvažuje, jen rozložitelnost a log Kow)

chronická nebezpečnost pro vodní prostředí Látky, pro které nejsou dostupná adekvátní data pro chronickou toxicitu ve vodním prostředí Kategorie Chronická toxicita 4: Případy, kdy údaje neumožňují klasifikaci podle výše uvedených kritérií, nicméně existují určité důvody k obavám. Patří sem například špatně rozpustné látky, u nichž nebyla zaznamenána akutní toxicita na úrovních až do rozpustnosti ve vodě a které nejsou snadno rozložitelné a mají experimentálně stanovený faktor bioakumulace (BCF) ≥ 500 (nebo pokud neexistuje, log K ow ≥ 4) svědčící o potenciálu k bioakumulaci; ty se zařadí do této kategorie, pokud neexistují vědecké důkazy, které prokazují, že klasifikace není nezbytná. K takovým důkazům patří chronická toxicita NOEC > rozpustnost ve vodě nebo > 1 mg/l, nebo jiný důkaz o rychlé rozložitelnosti v prostředí.

chronická nebezpečnost pro vodní prostředí Mohou vznikat případy, kdy se liší klasifikace DSD x CLP Př.: undekan-4-olid (z registrace dle REACH) ryby LC50: 5,5 mg/l dafnie EC50: 5,85 řasy ErC50: 5,94, NOEC: 0,779 mg/l logKov 3,6 BCF 110-436 lehce rozložitelný DSD: sice je rozložitelný, ale logKow ≥ 3 → N; R51/53 CLP: dle NOEC Aquatic Chronic 3; H412 (BCF ani log Kow nepřekročily limit pro chronickou toxicitu, ale byl stanoven dlouhodobý NOEC...)

chronická nebezpečnost pro vodní prostředí Mohou vznikat případy, kdy se liší klasifikace DSD x CLP Př.: 4-terc-butylcyklohexyl-acetát (z registrace dle REACH) ryby LC50: 8,6 mg/l dafnie EC50: 5,3 řasy ErC50: 22, NOEC: 6,8 mg/l logKov 4,8 BCF 335 lehce rozložitelný DSD: sice je rozložitelný, ale logKow ≥3 → N; R51/53 CLP: dle NOEC není klasifikace (log Kow překročil limit pro chronickou toxicitu, ale byl stanoven dlouhodobý NOEC...)

symboly

Akutní toxicita – sumační metoda

Chronická toxicita – sumační metoda Klasifikace směsí pro chronickou nebezpečnost na základě součtu klasifikovaných složek Součet složek zařazených do:

kategorie 1 chronické toxicity × M

≥ 25 %

Směs se zařadí do Kategorie 1 chronické toxicity

(M × 10 × kategorie 1 chronické toxicity) + kategorie 2 chronické toxicity ≥ 25 %

Kategorie 2 chronické toxicity

(M × 100 × kategorie 1 chronické toxicity) + (10 × kategorie 2 chronické toxicity) + kategorie 3 chronické toxicity ≥ 25 %


kategorie 1 chronické toxicity + kategorie 2 chronické toxicity + kategorie 3 chronické toxicity + kategorie 4 chronické toxicity ≥ 25 %


Klasifikace směsí se složkami bez jakýchkoli použitelných informací Nejsou-li pro jednu či více relevantních složek k dispozici žádné použitelné informace o akutní a/nebo dlouhodobé nebezpečnosti pro vodní prostředí, má se za to, že směs nelze zařadit do jedné či více definitivních kategorií nebezpečnosti. V tomto případě se směs klasifikuje pouze na základě známých složek s uvedením dodatečné věty na štítku a v bezpečnostním listu: ‚Obsahuje x % složek, jejichž nebezpečnost pro vodní prostředí není známa‘.

Multiplikační faktory pro vysoce toxické složky směsí EC50

Multiplikační faktor M

0,1 < EC50 ≤ 1

1

0,01 < EC50 ≤ 0,1

10

0,001 < EC50 ≤ 0,01

100

0,0001 < EC50 ≤ 0,001

1000

Pokračovat dále v násobcích 10

Nebezpečný pro vodní prostředí, akutní účinky

Klasifikace

Kategorie 1

GHS piktogram

Signální slovo

varování


H400: Vysoce toxický pro vodní organismy

Nebezpečný pro vodní prostředí, chronické účinky

Klasifikace

Kategorie 1

Kategorie 2 Kategorie 3

GHS piktogram

Kategorie 4 („safety net” cl.)

není

není

Signální slovo

varování

není

není

není

Údaj o nebezpečno sti

H410: vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky

H411: toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky

H412: škodlivý pro vodní organismy s dlouhodobými účinky

H413: může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy

Nebezpečný pro ozónovou vrstvu - samostatná třída nebezpečnosti (byla jen EUH věta) - látka se klasifikuje jako nebezpečná pro ozonovou vrstvu (kategorie 1), pokud dostupné poznatky o jejích vlastnostech a jejím předpokládaném nebo pozorovaném osudu a chování v životním prostředí naznačují, že může představovat nebezpečí pro strukturu a fungování stratosférické ozonové vrstvy

Nebezpečný pro ozónovou vrstvu

Děkuji za pozornost !!

EC - klasifikace zpracoval: Ing

Recommend Documents