7.0. HODNOCENÍ A KLASIFIKACE Hodnocení a klasifikace je nepřetržitý proces, který je prováděn systematicky v průběhu celého školního roku a vlastně v průběhu celého školního vzdělávání. Tímto procesem získává žák i jeho rodiče informace o úrovni zvládnutí dané problematiky, jak dokáže znalosti využít, v čem je úspěšný, v čem chybuje. Hodnocení poskytuje žákovi zpětnou vazbu. Průběžné hodnocení je zaznamenáváno do žákovských knížek, velmi důležité je hodnocení na konci každého čtvrtletí. Rodiče jsou informováni prostřednictvím již zmíněných žákovských knížek, na třídních schůzkách a po domluvě na individuálních konzultacích. V prvním ročníku jsou žáci zpočátku hodnoceni motivačními razítky a teprve později velmi pozvolna a zvlášť citlivě známkami. Velmi pečlivě je přistupováno k hodnocení žáků se specifickými vývojovými poruchami učení. Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka učitel získává soustavným pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, využíváním různých druhů zkoušek ( ústní, písemné, grafické, srovnávací testy, pohybové, praktické ). Učitel analyzuje výsledky činnosti žáka a konzultuje je s ostatními pedagogy , popřípadě i s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny.
Pravidla pro hodnocení Pravidla pro hodnocení vycházení z § 14 až 17 vyhlášky č.48/2005 Sb. Obecné zásady: - při hodnocení a celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt - při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků, k tomu, že v průběhu daného období mohl žák ze závažných důvodů trpět určitou indispozicí, - podklady pro klasifikaci učitel získává sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování - písemnou práci z učiva za delší období ( tzv. čtvrtletní písemná práce ) z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky, či práci přesahující 40 minut, mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu - na konci klasifikačního období se hodnotí práce a výsledky za celé období – přihlíží se k systematičnosti v práci, výsledné hodnocení se neurčuje průměrem z průběžné klasifikace - v předmětu, ve kterém vyučuje více vyučujících, určí výsledný stupeň příslušní učitelé po vzájemné dohodě
1
Klasifikace ve vyučovacích předmětech Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií : Stupeň 1 – výborný Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný výstižný, tvořivě se zapojuje do diskuse. Je schopen samostatně studovat vhodný text, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Aktivně pracuje v týmu, je schopen sebehodnocení i hodnocení ostatních členů týmu Stupeň 2 – chvalitebný Osvojené poznatky a dovednosti uplatňuje s menšími podněty učitele. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jsou zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuse. Je schopen s menší pomocí studovat vhodnén texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. V týmu pracuje v podstatě uvědoměle a aktivně, jeho působení je přínosné. Většinou je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních. Stupeň 3 – dobrý Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. V týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 4 – dostatečný U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy. Stupeň 5 – nedostatečný U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani 2
s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.
3
Kritéria pro hodnocení žáků se SVPU Hodnocení žáků se specifickou vývojovou poruchou učení vychází z Pokynu MŠMT ČR č.j. 13 710/2001-24. U těchto žáků ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce může rozhodnout o použití slovního hodnocení. Je běžné zejména ve třídách prvního stupně v celkovém hodnocení vzdělávání na konci obou pololetí. Učitel získává podklady pro hodnocení a klasifikaci následujícími metodami, formami a prostředky: -
soustavným diagnostickým pozorováním žáka soustavným sledováním výkonů a přípravou na vyučování různými druhy zkoušek analýzou výsledků činnosti konzultacemi s ostatními učiteli, výchovným poradcem a pracovníky PPP rozhovory se žákem a jeho rodiči
Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí volí učitel takové formy a druhy zkoušení, Které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce píší tito žáci po předchozí přípravě. Dítěti nebudou zadávány úkoly, které nemůže vzhledem k poruše splnit, např. hlasité čtení před třídou, dlouhé psaní atd. Nesplnění časového limitu nemůže být negativně hodnoceno. Při klasifikaci se vychází z počtu jevů, které žák zvládl, nikoli z počtu chyb.
4
Hodnocení a klasifikace žáků se spec. vzdělávacími potřebami Stupeň 1 - výborný -
ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně je schopen samostatně studovat vhodné texty pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně umí a používá kompenzační pomůcky pracuje spolehlivě s upraveným textem po zadání práce pracuje samostatně
Stupeň 2 – chvalitebný -
v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky myslí logicky správně je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně umí a dovede použít kompenzační pomůcky pracuje spolehlivě s upraveným textem po zadání práce učitelem pracuje s jistotou
Stupeň 3 – dobrý -
má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele vyjadřuje se obtížně a nepřesně dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele pracuje spolehlivě s upraveným textem nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat
Stupeň 4 – dostatečný -
má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků v myšlení se vyskytují závažné chyby je nesamostatný v práci s vhodnými texty práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami má velké obtíže při práci s upraveným textem 5
-
závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit
Stupeň 5 – nedostatečný -
požadované poznatky si neosvojil samostatnost v myšlení neprojevuje je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele žák nepracuje pro tým správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele s upraveným textem nedovede pracovat chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele
6
Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka , které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Doporučená stupnice pro slovní hodnocení: Ovládnutí učiva -
ovládá bezpečně ovládá v podstatě ovládá neovládá
Úroveň myšlení -
pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost myšlení nesamostatnost myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování -
výstižné, poměrně přesné celkem výstižné nedostatečně přesné vyjadřuje se s obtížemi nesprávné i na návodné otázky
Úroveň aplikace vědomostí -
spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb úlohy řeší s pomocí učitele, překonává obtíže a odstraňuje chyby dělá podstatné chyby praktické úlohy nedokáže splnit ani s pomocí učitele
Píle a zájem o učení -
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
7
Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
8
Kritéria pro klasifikaci chování na vysvědčení Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé Stupeň 1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k utváření příznivých pracovních podmínek. Ojediněle se může dopouštět méně závažných přestupků. Stupeň 2 – uspokojivé Chování je v podstatě v souladu s pravidly a ustanoveními vnitřního řádu školy, dopustí se však závažnějšího přestupku, nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 – neuspokojivé Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování či vnitřního řádu školy, dopouští se poklesků v mravném chování, narušuje činnost kolektivu. Výchovná opatření Ředitel školy uděluje na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel uděluje na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby pochvalu za výraznou školní aktivitu či za déletrvající úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: -
napomenutí třídního učitele důtku třídního učitele důtku ředitele školy
Uložení třídní důtky neprodleně třídní učitel oznámí řediteli školy. Důtku ředitele lze uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitel nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly či důtky zákonným zástupcům žáka i důvody, které k tomu vedly, a to prokazatelným způsobem. Udělení pochval či výchovných opatření se zaznamenává do dokumentace školy.
9
Celkové hodnocení Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: -
prospěl(a) s vyznamenáním
Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků -
prospěl(a)
Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. -
neprospěl(a)
Žák neprospěl, je -li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Hodnocení práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: - pracoval(a) úspěšně -
pracoval(a)
10
Komisionální přezkoušení Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení žáka je nepřípustné. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: - předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, -
zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
11
Opravná zkouška Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech. Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.
Dodatečná zkouška Dodatečnou zkoušku koná žák: - který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí. - který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník. - který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu.
Postup do dalšího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
12
Sebehodnocení Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.
13
8.0. AUTOEVALUACE ŠKOLY Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy (v současné době zrušena, může však sloužit jako nástroj pro zpracování pro interní potřeby školy). Oblasti autoevaluace - materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání - průběh vzdělávání - školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou - výsledky vzdělávání - řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků - soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzděláván. Cíle a kritéria autoevaluace Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok). Nástroje autoevaluace - rozbor dokumentace školy - rozhovory s učiteli, rodiči - dotazníky pro rodiče, žáky a učitele - srovnávací prověrky, dovednostní testy - hospitace Časové rozvržení autoevaluačních činností Záměrem vedení školy je provádět soubornou evaluaci během školního roku 2013/2014 a následně předložit školské radě, pedagogické radě koncepci rozvoje na dalších pět let – jaro 2014. -hospitační činnost (dle Plánu hospitační činnosti) -sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol. roku) -projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) 14
-projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do konce října) -dovednostní testy žáků – podle aktuálních možností školy -mapa školy – Scio (dle potřeby) -srovnávací prověrky (průběžně celý škol. rok) -dotazníky na klima školy Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady
15
9.0. AUTOŘI ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 5.1 Jazyk a jazyková komunikace
5.1.1 Český jazyk
1. stupeň
D. Prchalová, A. Vřešťálová
1 období 2 období
Prchalová
1 období
Navrátilová
2 období
Navrátilová
2. stupeň J. Navrátilová
L. Brabcová
5.1.2 Cizí jazyk
5.1.3 Druhý Cj
5.2 Matematika a její aplikace
1. stupeň
Vřešťálová
2. stupeň
Navrátilová
2. stupeň
Brabcová
1. stupeň
V. Štěpánová, J. Trnka
1 období 2 období
5.3 Informační a komunikační technologie
Štěpánová
2. stupeň
Trnka
1. stupeň
Weilová
Z. Weilová
2. stupeň
Weilová
5.4 Člověk a jeho svět
1. stupeň
B. Bartoňová
1 období
Bartoňová
2 období
Bartoňová
5.5 Člověk a společnost
5.5.1 Dějepis
2. stupeň
Ostap
P. Ostap
5.5.2 Výchova k ob.
2. stupeň
Ostap
5.6 Člověk a příroda
5.6.1 Fyzika
2. stupeň
Horová
D. Uhrová
5.6.2 Chemie
2. stupeň
Uhrová
5.6.3 Přírodopis
2. stupeň
Uhrová
5.6.4 Zeměpis
2. stupeň
Skoupilová
5.7.1 Hudební vých.
1. stupeň
5.7 Umění a kultura J. Jouzová, V. Tustová
1 období
Jouzová
2 období
Jouzová
2. stupeň 5.7.2 Výtvarná vých.
1. stupeň
Tustová 1.období 2 období
Jouzová Jouzová
2. stupeň
Trnková
Marková
5.8 Člověk a zdraví
5.8.1 Výchova ke zdr.
2. stupeň
P. Klicperová, H. Marková
5.8.2 Tělesná vých.
1. stupeň
1 období
Klicperová
2 období
Klicperová
2. stupeň
Marková
5.9 Člověk a svět práce
1. stupeň
Chromková
L. Chromková, A. Křepelová
2. stupeň
Křepelová
16
Vzdělávací oblasti II. stupně – předměty a vyučující Vyučované školní předměty podle učebního plánu ŠVP Cesty 2013 jsou přiřazeny k jednotlivým vyučujícím. Ti, kteří předmět zpracovávají a mají zodpovědnost za úpravu a předložení předmětu jsou vždy podtrženi.
Vzdělávací oblast - Jazyk a jazyková komunikace (Ostap) -
Předmětová komise ČJ: (Alena Vřešťálová, Pavlína Ulrichová) Český jazyk – Alena Vřešťálová
-
Předmětová komise Cizí jazyky: (J. Šolc, Vl. Truefittová, I. Trnková, J. Myslivcová, Jana Plecháčová ) Anglický jazyk – Jakub Šolc + Vladimíra Truefittové Německý jazyk – Alžběta Jebavá
Vzdělávací oblast - Matematika a její aplikace (Uhrová) -
Předmětová komise Matematiky: Jitka Horová + Alena Křepelová Matematika – Jitka Horová + Alena Křepelová
Vzdělávací oblast - Informační a komunikační technologie (Uhrová)
Informační a komunikační technologie – Petr Jirásek
Vzdělávací oblast – Člověk a svět práce (Uhrová)
Člověk a svět práce – Alena Křepelová (ve spolupráci s pí uč. Malečkovou 7.ročník, Ferusovou 8. ročník)
Vzdělávací oblast – Člověk a společnost (Ostap) -
Předmětová komise: Alena Vřešťálová + Pavel Ostap, Vladimíra Truefittová Dějepis – Pavel Ostap Výchova k občanství – Vladimíra Truefittová
Vzdělávací oblast – Člověk a příroda (Uhrová) -
Předmětová komise: Daniela Uhrová + J. Horová, D. Malečková, Petr Jirásek Přírodopis – Daniela Uhrová Fyzika – Jitka Horová Zeměpis – Petr Jirásek Chemie – Daniela Uhrová
17
Vzdělávací oblast – Umění a kultura (Ostap)
Výtvarná výchova – Ilona Trnková Hudební výchova – Pavlína Ulrichová
Vzdělávací oblast – Člověk a zdraví (Uhrová)
Tělesná výchova – Iveta Ferusová Výchova ke zdraví – Dana Malečková
Doplňující vzdělávací obory Nejsou povinnou součástí základního vzdělávání, jejich vzdělávací obsah je pouze doplňující a rozšiřující. Je možné je využít pro všechny nebo jen pro některé žáky jako povinný nebo povinně volitelný vzdělávací obsah.
Dramatická výchova – Vendula Tustová I. – II. stupeň Etická výchova – Vladimíra Truefittové Taneční a pohybová výchova – Vendula Tustová I. – II.stupeň Filmová a audiovizuální výchova – Jakub Šolc
Volitelné předměty Svým charakterem rozpracovávají výše uvedené vzdělávací oblasti a průřezová témata. Musí vycházet z RVP.
Mediální výchova – Jakub Šolc Ekonomie domácnosti – Jakub Šolc Sportovní hry – Iveta Ferusová Environmentální výchova – Dana Malečková Přírodovědný seminář – Dana Malečková Konverzace z anglického jazyka – Vladimíra Truefittová Čeština pro cizince – Pavlína Ulrichová
18
OBSAH 7.0. HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ................................................................................................ 1 Pravidla pro hodnocení .......................................................................................................................... 1
8.0. AUTOEVALUACE ŠKOLY .......................................................................................................14 9.0. AUTOŘI ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ....................................................... 16 Vzdělávací oblasti II. stupně – předměty a vyučující ............................................................................ 17
19
