Duben 2014
1
Duben 2014
Úvodem Už to tak vypadá, že se nám školní rok 2013/2014 pomalu přehoupl do své poslední čtvrtiny. A ta bude náročná – čeká nás čtvrtletní klasifikace a třídní schůzky (držím palce, aby to doma dopadlo co nejlépe!), zájezd do Anglie a zemí Beneluxu, poslední zvonění a maturity letošních oktávánů a pak už školy v přírodě a závěr celého našeho snažení. Bude to náročné, ale my to určitě zvládneme. A pro odreagování tady máme další číslo školního časopisu Arcusák. Příjemné počtení
Veronika Hoppová
2
Duben 2014
Výtvory našich studentů pod vedením profesorky Fleissigové aneb Historické básnění Žil Abrahám a Sára, se synem Izákem. Měli velká stáda, a žili pod stanem.
Když Izák splodil Jákoba, ten dvanáct synů měl. Počátek velkého národa s městem Jeruzálém.
Pak Bůh se na něj rozzuřil a poslal do Egypta. Nakonec se mu jich zželelo a Faraona spolkla hlubina.
3
Duben 2014 Zemí zaslíbenou jim dal a krále dosadil tak žili tam dál a Bůh si je oblíbil.
Pak narodil se Šalamoun králi Davidovi. Oplýval moudrostí a stavěl chrámu.
Být inteligentím a chytrým se stalo cílem jeho vlády. Němcová, Urbanová, Csicsaiová
Egypt Faraon, vládce Egypta, za muže se převlékal, aby větší úctu měl. Jak to všechno přetrpěl? Výroba Mumie složitá byla, 4
Duben 2014 ale v Egyptě to ostuda nebyla. Předstoupit před Boží soud chce odvahu, alespoň zjistíš, jakou máš povahu. Jestli dobrou, do nebe se těš, jestli zlou, podruhé zemřeš. Zatímco sfinga hlídá pyramidy, Achnaton náboženskou reformu provést chtěl, aby pro Egypt jen Atona měl. A až příjde ten správný čas dozvíme se toho více zas. Kateřina Bábková
Starověký Egypt Když ve starověku Egypt vznikl, faraoni vládli lidu, a jak odborník správně řekl, sídlila v povodí řeky Nilu. V údolí a deltě Nilu byly pravidelné záplavy, egyptský lid však měl sílu a vymyslel zavlažovací kanály. Faraoni stavěli pyramidy vysoké, nejslavnější leží v Gíze, podzemní chodby byly hodně hluboké, každý faraon měl své vize Rejlková, Horáčková 5
Duben 2014 Jednou si takhle Abrahám zašpásoval, hodně mu prorok prorokoval. Narodil se mu Jákob s Izákem, bohužel ten se stal mrzákem. Jákob, ten měl dvanáct dětí, vyhodil je do Egypta jako smetí. Pak si Mojžíš uprdl před řekou, udělal ve vodě cestu dalekou. Vyšli na horu Sinaj spolu, a s Desaterem zas šli dolů. Šli hledat zemi zaslíbenou, s ženami, krví a mlíkem oplývanou. Už nevěděli kam kudy, tak si začali obřezávat žaludy. V Palestině s Palestejnci boj, válečníci přitom hráli na hoboj. Prakem prý David skolil Goliáše, myslíme si, že ho bodl do bambáše. 6
Duben 2014 Šalamoun si liboval v trhání dětí, dělal si z té vší krve pití. Poté nastalo střílení Židáků, Němčouři je však našoupali do koncentráků. Židi prožili velký úpadek, když jim Hitler naplácal na zadek. Izrael se jmenuje jejich nynější stát, černé klobouky a vousy jim musí vlát. Daniel, Pátek
Posmrtný soud Šakalí bůh Anup, k mrtvým chodí na lup. Sebere jim jejich duši, srdce mu však pěkně buší. S duší příjde k soudu, šije tam však boudu. Když je duše těžká, 7
Duben 2014 nepřežije ani kněžka. Posmrtná říše ji nebere, tak jí požrávačka sežere. Vojta Roule
Rozhovory se studenty: Ondřej Bejbl V jakém sportu jsi vynikl? Ve fotbale – jsem obráncem v juniorce pražské Slavie. Co považuješ za svůj největší úspěch? Dostal jsem se do české národní reprezentace a hrál jsem v utkání proti Portugalsku. Co Tě přimělo dělat fotbal? Pocházím z fotbalové rodiny (otec Radek Bejbl, dědeček Bohumil Smolík, pozn. red.), od malička mě k tomu rodina vedla. Od kolika let trénuješ? Od pěti let.
8
Duben 2014 Dokážeš si představit, že bys přestal hrát? Je to těžké, ale stát se to může, např. kvůli zranění. Máš i nějaké špatné vzpomínky z fotbalu? Nedávno mi při tréninku spoluhráč nechtěně zlomil nos. Chtěl by ses fotbalem v budoucnu živit? Určitě, už se tím živím a chtěl bych rozhodně pokračovat. Nedělá Ti problém stíhat školu? Je to složitý, ale zvládám to.
Děkuji za rozhovor. Anežka Stöckelová
Do doby ledové za poznáním I zvířata mají svůj historický původ a pravěké předky. Na pražském Výstavišti se právě v tomto časovém úseku můžeme seznámit s modely impozantních pravěkých gigantů v životní velikosti. 9
Duben 2014 Najdeme tam jak velmi dobře známého mamuta, tak nebezpečného predátora zmíněné doby tygra šavlozubého. Před zhruba 8 až 10 tisíci lety bychom však na naší planetě nenašli jen masožravce, ale i mírumilovné býložravce a všežravce, jako byli třeba evropští jeskynní medvědi, obrovský lenochod megatérium, kolosální dvoutunový pravěký pásovec glyptodon nebo severoamerický velebobr – největší hlodavec posledních dvou milionů let. Na vytvoření kolekce těchto jedenácti zajímavých exponátů propojili své síly čeští přírodovědci a výtvarníci. Vycházeli z již dosud známých objevů a snažili se docílit co nejvěrnější podobu vládců doby ledové. Tento soubor je nejen českým unikátem, ale podobná výstava nemá obdoby ani jinde ve světě. Určitě by stálo za to ji navštívit! Expozice je přístupná od 8.3. - do 4.5.2014
Míša Kozáková
10
Duben 2014
Vlak – cesta za štěstím, nadějí……novým životem Psal se rok 1938, konkrétně srpen tohoto roku. Rozhlas i tisk varoval před děním v Německu a mně a mojí rodině bylo jasné, že se blíží nebezpečná doba – zvláště pro nás… Rodiče byli poslední dobou hrozně nervózní, pořád s někým telefonovali a k nám domů chodili cizí lidé, se kterými se dokázali celé hodiny o čemsi bavit. Se sestrou a oběma bratry jsme se rodičů ptali, co mají ty návštěvy a telefonáty znamenat, ale oni nás vždy odbyli větou „Vysvětlíme vám to, až budete větší“ nebo „Na dotazy bude čas až v bezpečí.“ Uběhly ani ne dva týdny, během kterých jsme se já, sestra, oba mí bratři a rodiče museli sbalit a se všemi se rozloučit v naději, že se ještě někdy setkáme. Náš odjezd z Československa proběhl asi v polovině srpna 1938. Tehdy jsme já a moji sourozenci neměli ponětí, kam a proč odjíždíme, ale jak nám po cestě rodiče vysvětlili, odjížděli jsme do bezpečí – prchali jsme před nacisty (dle pozdějších zpráv byl náš vlak jeden z posledních, kterému bylo dovoleno opustit hranice). Jeli jsme několik dní s krátkými technickými přestávkami, kdy strojvedoucí doplňoval vodu a uhlí, a dalšími zastávkami v Československu pro nástup dalších cestujících. Po dvou dnech jízdy jsme dorazili na pobřeží Francie, kde na nás čekala loď směřující do Londýna. V přístavu Le Havre jsme 11
Duben 2014 na onu loď nastoupili. Loď vyplouvala z Le Havre a přistávala v oblasti Southend on Sea, kde už na nás čekal strýc Robert a teta Molly – poskytovatelé našeho azylu. Strýc s tetou nás odvezli na periferii města Richmond – do našeho nového domova, kde také strýc s tetou bydleli. Dům byl obrovský, disponoval dvěma patry, podkrovím a rozlehlou zahradou, na níž se bylo možné opalovat a pořádat večírky. V průběhu let 1939 až 1945 jsme od příbuzných nedostávali žádné zprávy. Jak jsme se dozvěděli z rádiového vysílání, tak v tomto období existoval na našem území Protektorát Čechy a Morava. Návrat do Československa nám nebyl přeživšími příbuznými z hlediska bezpečnosti doporučován. V Británii jsme zůstali ještě dlouho po válce. Dodělala jsem si zde základní a střední školu a nastoupila na Oxford, kde jsem v roce 1950 potkala Jerryho, který byl na škole o rok déle než já, a zamilovali jsme se do sebe. Dokončila jsem studia, vzala si Jerryho a čtyři roky po svatbě se nám narodila dvojčata – Vanessa a Judit. Poté, co se děvčata narodila, jsem se definitivně rozhodla – do Československa se již nikdy nevrátím. * Povídka je inspirována skutečnými historickými událostmi, ale jména, roky a trasy vlaku a lodi jsou smyšlené.
12
Duben 2014
V pasti - Michael Northrop Tuto zimu jsme sníh moc neužili, ale kniha, kterou jsem se Vám dnes rozhodla doporučit, je ho plná. Je pravda, že venku se právě probouzí jaro, ale příběh podle mě stojí za to. Vypráví o skupině studentů, kteří díky velké sněhové vánici zůstanou ve škole skoro týden a bojují o přežití. Za okny sněží a sněží a sněží a oni jsou uvězneni spolu s celým světem kolem pod hromadou zmrzlé vody. Příběh vypráví kluk jménem Scotty a to způsobem, který Vás možná neohromí, ale rozhodně vtáhne. Často, když čtete nějakou dobrodružnou nebo akční knihu, hlavní postavy všechno v pohodě zvládnou - z normálních lidí, kteří si vůbec nevěří, se stávají hrdinové. Zde to tak není. V hlavní postavě se shlížíte. Nemyslí si o sobě ani moc, ani málo, ale rozhodě v sobě pak neobjevuje něco, o čem nevěděl. Proto se mi knížka zdá tak upřímná a opravdová. Autorovi se podařilo nastínit situaci tak, jak bychom si s ní poradili asi každý. Zkrátka postavy ze všech sil bojovaly o přežití, ale nemusely hned zachránit svět. Kniha je podivuhodně čtivá, aniž by se v ní dělo něco přehnaně dobrodružného. A i přesto, jak dobře se čte, je i něco pod povrchem a čtenář může mezi řádky najít i hlubší myšlenky, nad kterými se může zamyslet. Marta Němcová
13
Duben 2014
Scared Mám pocit, jakoby mě někdo polil studenou vodou, ale zevnitř. Podivný pocit v okolí žaludku. Oči mě pálí, ale nemohu přestat zírat na toho černovlasého kluka, který stojí naproti mně. Světle šedé, skoro průzračné oči si mě prohlíží tak ostře, že mě ještě víc naplňuje jeho přítomnost. Pořád dokola mi zní v uších jeho hluboký štiplavý hlas. Jeho slova. "Já jsem tvůj strach." Zatínám si nehty do dlaní. Nedokážu souvisle přemýšlet. Příjdu si jako ve snu, ze kterého se nedokážu probudit, ačkoliv o sobě už vím. Ale toto není sen. Jeho studené prsty se právě před chvílí dotkly mého zápěstí, až mnou projelo chvění. Rozčileně a zároveň pořád dost rozčarovaně pokrčím obočí a hlesnu: "Strach?" Přikývne. Nevím, jak mám zareagovat. V hloubi sebe samé ho nenávidím, ale ty jeho šedivé oči mě tak vtahují. Nemohu se tomu ubránit. Pokouším se pohnout, ale nedokážu to. Dělá mi problém i dýchat. "Proč jsi pořád se mnou?!" vyhrknu, a snažím se aby to znělo hlasitě a nebojácně. Můj hlas se ale podivně třese. Jsou v něm slyšet slzy, které se mi tlačí do očí, aniž by je 14
Duben 2014 snad o to někdo prosil. Můj společník si mě prohlíží svýma velikýma očima, které mírně přivírá. Stahuje je do úzkých čárek, kterými si mě měří. Znovu ke mně vztahuje ruku a dotýká se mých vlasů. Nemám ráda, když mi někdo sahá na vlasy, ale proti němu jsem bezmocná. Ani to nevnímám. Uvědomuji si jen jeho šedivé oči a skoro porcelánově bílou kůži. Tmavé obočí zamyšleně krčí, zatímco si mě pořád prohlíží. "Já nevím," odpovídá mi po chvilce. Bojuji sama se sebou. Nevím, co si mám o jeho slovech myslet. Mohl by mi lhát? Mohl by být lstivý a úskočný? Ale jaký vlastně můj strach je? Občas věci zveličuje, to ano. Ale jinak je naprosto úpřímný. Až moc upřímný. Působí mi úzkost, pevně mě drží ve svém stisku. Upírám na něj svůj pohled. "Tak proč nemůžeš prostě odejít a nechat mě být?" hlesnu tiše, skoro prosebně. Strach se pousměje. Jeho úsměv mi příjde smutný a soucitný. "Protože bys pak zůstala úplně sama." Pevně zavřu oči. Chci utéct před jeho slovy. Schovat se před nimi. Ale stejně jako jsem se nikdy nedokázala schovat před ním, nedokážu se schovat ani před jeho slovy. "Jsem tvou součástí. Jen ty se mě můžeš zbavit," šeptá, zatímco se ke mně naklání. Nedokážu ucuknout před jeho blízkostí. Jeho paže mě objímají a já se musím chvět v jeho náruči. 15
Duben 2014 "Ty sám víš, že je to hloupost. Kolikrát jsem tě prosila o to, abys odešel," namítám, a konečně zním tvrdě a neústupně. Cítím jeho dech ve svých vlasech. Jeho doteky na své kůži. "I když jsem si myslela, že jsi pryč, pořád jsi byl poblíž. Pozoroval mě z dálky." Už také šeptám. Šeptám do jeho pevného stisku, ve kterém se ztrácím. Nepřináší mi útěchu. Není to objetí, po kterém by snad někdo toužil, a přesto mě drží tak pevně, že se mu nedokážu vytrhnout. Začínám ho vidět v každém okamžiku svého života, i tam, kde jsem si myslela, že nebyl. Slzy mi stékají po tvářích. A on tu není proto, aby je setřel, ale aby je rozmnožil. Svírá mé srdce tak pevně v dlaních, že se nemohu nadechnout. Tíživě tiskne mou hruď. "Je tu šance, že bys mě opustil?" "Proč tolik toužíš po mém odchodu? Jsem tu i pro tvé dobro. Potřebuješ mě, aby sis neublížila," promlouvá ke mně tiše. Uvědomuji si, že v jistém slova smyslu má pravdu. Jak ale mohu dosáhnout toho, aby mě tolik neovládal? "Já ti neporadím," odpovídá mým zmateným myšlenkám. Snažím se uklidnit, uvolnit, podvolit a zároveň vzepřít. Dokážu to někdy? "Myslíš si, že tě dokážu milovat?" hlesám. Vrtí hlavou.
16
Duben 2014 "Ne, budeš mě jen nenávidět. Jako všichni. A přesto mě potřebuješ. Aby ses zastavila nad propastí, zaváhala na kraji silnice, nešáhla do ohně. Ochránila ty, které miluješ; vážila si toho, co máš..." Jeho tichý smlouvavý hlas mi náhle pomáhá získat rovnováhu, která mi chyběla. Pořád je se mnou, pořád mě pevně drží, ale dokážu si jeho stisk uvědomovat jinak. "Často ale ztrácíš nad sebou kontrolu a začínáš mě dusit," sděluji mu. Nakloní hlavu na stranu a donutí mě podívat se do jeho šedivých očí. "Dělám jen to, co mě dělat necháš." Chtěl mi těmito slovy dodat odvahu? Přitom mi jí sám bere. Znovu hledám a nenacházím. Ztrácím se v něm, pak se od něj odtahuji. Vrávorám, ale nesmím se vzdát. Jeho oči mě až moc pohlcují, jeho doteky až moc přitahují. Ale já se jim nepoddám. Nesmím.
Marta Němcová
17
Duben 2014
Zahájení 83. sezóny Zoo Praha Letošní sezónu zahájila Zoo Praha v sobotu 29. března 2014 v 11 hodin. Slavnost se tentokrát nesla ve znamení goril. Zoo se zaměří jak na jejich ochranu v Africe, tak na chov u nás v Praze.
Během zahájení prozradil návštěvníkům ředitel Miroslav Bobek, co vše v letošním roce pražská Zoo chystá, a současně také představil místo nového gorilího pavilonu. Slavnostní výkop pak provedl sám pan ředitel a s ním i oblíbení herci Dejvického divadla. Pomoci gorilám bylo možno přímo na místě odevzdáním starého mobilního telefonu, nebo se můžeme zapojit do celoroční akce „Staň se strážcem pralesa“. Bohatý slavnostní program pokračoval ve 14 hodin u Vzdělávacího centra, kde bylo pokřtěno nové vydání knihy Lexikon zvířat (mimochodem velmi dobrá pomůcka do hodin biologie). Zoologická zahrada hlavního města Prahy se nachází v krásném, členitém terénu Trojské kotliny.
18
Duben 2014 V roce 2008 byla časopisem Forbes ohodnocena jako 7. nejlepší zoo světa! Svou proslulost získala zejména velmi úspěšným chovem koní Převalského. Otevřeno má denně, včetně víkendů a svátků, od 9 hodin. Můžete se zde podívat do deseti pavilónů a v nich spatřit až 670 různých druhů zvířat, pokud máte hlad, jsou tu 2 restaurace a 7 stánků s občerstvením. Z dopravních prostředků je možné využít lanovou dráhu nebo poznávací vláček. Ať už jste se vydali do Zoo v tento slavnostní nebo nějaký následující víkendový den, vždy si odnesete jedinečné a neopakovatelné zážitky.
Míša Kozáková
Podezřelá čokoláda Dne 6. 3. 2014 se sexta v doprovodu paní profesorky Rácové a septima v doprovodu pana profesora Jana Závěty zúčastnily projekce filmu Podezřelá čokoláda (Miki Mistari, 2012) v rámci festivalu Jeden svět 2014. Dokumentární film se týkal problematiky lidských práv - konkrétně problému dětské práce na kakaových plantáźích v 19
Duben 2014 oblasti Pobřeží slonoviny a Ghany. Film také poukazoval na to, že děti pracují na plantážích místo toho, aby chodily do školy, a nadnárodní organizace jako např. Nestlé „staví” jakési „Potěmkinovy vesnice” v tom smyslu, že v médiích prezentují, jak bezchybně zajistily dětem vzdělání, ale dle záběrů je tomu zcela jinak – školy jsou buď rozestavěné, nebo jen uplácané z hlíny. Nadnárodní společnosti reagovaly na záběry tak, že řekly, že budou pracovat vylepšení situace, nebo že zjistí, proč jsou školy nedostavěné, ale na mě to působilo spíše tak, že je jim to jedno. Na konci filmu byl zobrazen email od čelního představitele jedné nadnárodní organizace v tom znění, že onen představitel nezodpovídá za situaci, která vznikla za jeho předchůdce. Celý program byl zakončen debatou nad filmem a nad problematikou vůbec.
Eliška Coubalová
20
Duben 2014
Kalendárium I v průběhu měsíce dubna se odehrálo mnoho zajímavých historických událostí. Jakých, to si můžete přečíst v následujícím příspěvku.
S 1. dubnem má jistě každý z nás spojený den plný vtípků a žertíků. Právě 1. 10. 1810 se Napoleon Bonaparte oženil s Marií Luisou Habsbursko – Lotrinskou. O pět let později se narodil Železný kancléř Německa Otto von Bismarck. 194 let po Bismarckově narození, tedy r. 2009, začala vysílat dnes všemi oblíbená televize Prima COOL.
21
Duben 2014 Dne 12. 4. 1012 nastoupil na knížecí stolec kníže Oldřich. Tohoto dne, ale roku 1633 byl Galileo Galilei předveden před inkvizici, která vyšetřovala jeho, dle církve kacířské názory. Také 12. 4., ale r. 1980 začal atlet Terry Fox svůj Maraton naděje, během kterého uběhl za 143 dnů přes 5300 km.
16. 4. 1909 byla papežem Piem X. blahoslavena Johanka z Arku. O 34 let později, tedy r. 1943 byly švýcarským vědcem Dr. Albertem Hofmannem objeveny účinky LSD na psychiku člověka.
22
Duben 2014 Datum 27. 4. je zajímavé jak po dějinné, tak po hudební stránce. Tohoto dne roku 1452 byl zvolen zemským správcem Českého království jeho pozdější král Jiří z Poděbrad. Roku 1810 (27. 4.) napsal Beeethoven skladbu Für Elise. Také 27. dubna, ale r. r. 1855 byl Karel Havlíček Borovský propuštěn z Brixenu.
Eliška Coubalová
23
Duben 2014
24
Duben 2014
Redaktoři tohoto čísla: Veronika Hoppová Anežka Stöckelová Eliška Coubalová Marta Němcová Míša Kozáková
Grafická úprava: Tomáš Švejnoha
25
Duben 2014
http://www.arcus9.cz/gymnazium/casopis/pages/
26