VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

ÚSTAV ELEKTROENERGETIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF ELECTRICAL POWER ENGINEERING

START ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY ZE TMY S POMOCÍ EDU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR‘S THESIS

AUTOR PRÁCE AUTHOR

BRNO 2013

JIŘÍ PUCHNAR

Bibliografická citace práce: PUCHNAR, J. Start elektrizační soustavy ze tmy s pomocí EDU . Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2013. 45 s. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Petr Mastný, Ph.D..

Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení části druhé, hlavy VI. Díl 4 Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. ……………………………

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Petru Mastnému, Ph.D. za metodickou a pedagogickou pomoc při zpracování této práce. Zároveň bych rád poděkoval svému konzultantovi Ing. Liboru Fejtovi za vedení a odborné poradenství při řešení této problematiky. V Brně dne ……………………………

Podpis autora …………………………

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav elektroenergetiky

Bakalářská práce

Start elektrizační soustavy ze tmy s pomocí EDU Jiří Puchnar

vedoucí: doc. Ing. Petr Mastný, Ph.D. Ústav elektroenergetiky, FEKT VUT v Brně, 2013

Brno

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Faculty of Electrical Engineering and Communication Department of Electrical Power Engineering

Bachelor’s Thesis

Start the electricity system of the darkness with EDU by

Jiří Puchnar

Supervisor: doc. Ing. Petr Mastný, Ph.D. Brno University of Technology, 2013

Brno

Abstrakt

6

ABSTRAKT Tato bakalářská práce má za cíl seznámit čtenáře s cvičením Blackout, které je každoročně provozováno na Jaderné elektrárně Dukovany. Tato cvičení simulují situaci, kdy dochází ke ztrátě napájení vlastní spotřeby a kroky vedoucí k jeho obnově. Následně se zaměřuje na postup řešení obnovy energetické soustavy České republiky s pomocí EDU. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první části je vymezen pojem Blackout, popsáno zapojení elektrárny do přenosové soustavy ČR, vyvedení výkonu do rozvodny Slavětice a blízké zdroje napájení. Spotřebiče na EDU jsou členěny do kategorií podle důležitosti napájení. Jejich členění a způsoby napájení při běžném provozu i za jiných situací jsou popsán ve třetí kapitole této práce. V práci uvádím možnosti a trasy obnovy při ztrátě napájení vlastní spotřeby EDU. Vnitřní i vnější. Z nedostatku napájení mohou pramenit rizika, která popisuje kapitola pátá. V závěru první části je uveden příklad jednoho z možných způsobů obnovy napájení z vnějšího zdroje. Druhá část práce se zaměřuje na obnovu ES s pomocí EDU. Má za cíl popsat konfiguraci přenosové soustavy, použití ostrovního provozu a některé specifické vlastnosti souvisejícími s ostrovním provozem. V této části uvádím i některé nové možnosti pro zvýšení odolnosti ES ČR a bezpečnosti EDU. Závěr shrnuje smysl cvičení Blackout spolu s přínosy této práce a několik doporučení.

KLÍČOVÁ SLOVA:

Blackout; Jaderná elektrárna Dukovany; Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice; Vodní elektrárna Mohelno; Rozvodna Slavětice; Nouzové napájení; Rezervní napájení; Vlastní spotřeba; Obnova napájení, Start elektrizační soustavy; Ostrovní režim

Abstract

7

ABSTRACT This bachelor thesis aims to introduce the reader Blackout exercise, which is run annually on nuclear power plant Dukovany. This exercise simulates a situation when there is a loss of power for own consumption and the steps leading to its recovery. Then it focuses how to troubleshoot electrical grid restoration of the Czech Republic with NPPD. This bachelor thesis is divided into two parts. The first part defines the term Blackout, described the involvement of power plant to national grid, output to a substation Slavětice and near power sources. NPPD appliances are divided into categories according to the importance of power. Their classification and ways of feeding during normal operation and for other situations are described in the third chapter of this work. In my work I present options and recovery routes after power failure for own consumption NPPD. Internal and external. The lack of power can cause the risks described in the fifth chapter. At the end of the first part is an example of one possible method to restore power from an external source. The second part focuses on the renewal of electrical grid with NPPD. It aims to describe the configuration of the transmission system, using of island operation and some specific features related to island operation. In this section, I present also some new possibilities for increase of durability and safety of electrical grid CR NPPD. The conclusion summarizes the meaning of Blackout exercise together with the benefits of this work and some recommendations.

KEY WORDS:

Blackout; Nuclear Power Plant Dukovany; Pumped storage hydroelectric power plant; Water plant Mohelno; Substation Slavětice; Emergency Power; Reserve Power; Consumption; Power Recovery; Start power system; Island mode

Obsah

8

OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................................................10 SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK .......................................................................................................11 1 ÚVOD .......................................................................................................................................................13 1.1 VZNIK CVIČENÍ BLACKOUT .............................................................................................................13 2 ZAPOJENÍ EDU DO ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY ČR .................................................................14 2.1 ROZVODNA SLAVĚTICE ...................................................................................................................14 2.2 ROZVODNA OSLAVANY ....................................................................................................................15 2.3 PRŮTOČNÁ VODNÍ ELEKTRÁRNA MOHELNO..................................................................................15 3 NUTNÁ ZAŘÍZENÍ A NAPÁJECÍ ZDROJE PRO NĚ ......................................................................15 3.1 ČLENĚNÍ SPOTŘEBIČŮ EDU V REŽIMU VS .....................................................................................15 3.2 ZAŘÍZENÍ PRO NOUZOVÉ NAPÁJENÍ ................................................................................................18 3.2.1 DIESELGENERÁTORY ..............................................................................................................18 3.2.2 AKUMULÁTOROVÉ BATERIE ...................................................................................................19 3.3 SPOTŘEBIČE PRO CHOD ELEKTRÁRNY ...........................................................................................19 3.3.1 HLAVNÍ CIRKULAČNÍ ČERPADLO ............................................................................................19 3.3.2 DALŠÍ NAPÁJENÉ SYSTÉMY .....................................................................................................19 4 MOŽNOSTI OBNOVY NAPÁJENÍ .....................................................................................................21 4.1 VNĚJŠÍ OBNOVA NAPÁJENÍ ..............................................................................................................21 4.2 VNITŘNÍ ZDROJE OBNOVY NAPÁJENÍ ..............................................................................................21 5 RIZIKA PŘI NEDOSTATKU NAPÁJENÍ ..........................................................................................22 5.1 ZASTAVENÍ ŠTĚPNÉ REAKCE ...........................................................................................................23 5.2 CHLAZENÍ PALIVOVÝCH PRUTŮ ......................................................................................................23 6 STRATEGIE A POSTUP ŘEŠENÍ .......................................................................................................25 6.1 STRATEGIE .......................................................................................................................................25 6.1.1 FUNKCE OSOB A SKUPIN PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI .............................................................25 7 ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ PROBLÉMU ............................................................................................27 7.1 SOUČASNÝ STAV ...............................................................................................................................27 7.2 SHRNUTÍ NOVÝCH TRENDŮ ..............................................................................................................27 7.2.1 SMART METERING ...................................................................................................................27 7.2.2 PST TRANSFORMÁTOR ............................................................................................................28 7.2.3 VENTILÁTOROVÉ VĚŽE ...........................................................................................................28 7.2.4 SBO DIESELGENERÁTORY ......................................................................................................28 7.3 PŘÍNOSY CVIČENÍ BLACKOUT .........................................................................................................28 7.4 PŘÍNOS PRÁCE ..................................................................................................................................28 7.5 NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU ..............................................................................................................29 POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................................30

Obsah

9

PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................32

0 Seznam obrázků

10

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Zapojení EDU do ES ČR ............................................................................................. 14 Obrázek 4: Napájení VS reaktorového bloku EDU........................................................................ 17 Obrázek 6: Mezinárodní stupnice jaderných havárií INES ........................................................... 22 Obrázek 10: Satelitní snímek rozvodny Slavětice........................................................................... 32 Obrázek 11: Rozvodna Oslavany ................................................................................................... 32 Obrázek 12: Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice ................................................................... 33 Obrázek 13: Průtočná vodní elektrárna Mohelno ......................................................................... 33 Obrázek 14: Základní zařízení primárního okruhu ........................................................................ 34 Obrázek 15: Schéma havarijních systémů...................................................................................... 35

0 Seznam symbolů a zkratek

SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK AZ

Aktivní zóna

AZE

Alternativní zdroje energie

BD

Bloková dozorna

BI

Bezpečnostní inženýr

ČEPS

Provozovatel české přenosová soustava

ČR

Česká republika

DG

Dieselgenerátor

EDA

Elektrárna Dalešice

EDU

Elektrárna Dukovany

ELS

Emergency Load System, Automatika postupného spouštění čerpadel

EME

Elektrárna Mělník

EMO

Elektrárna Mohelno

EPR

Elektrárna Prunéřov

ETE

Elektrárna Temelín

ETU

Elektrárna Tušimice

HCČ

Hlavní cirkulační čerpadlo

HVB

Hlavní výrobní blok

INES

International Nuclear Event Scale, Mezinárodní stupnice jaderných událostí

JB

Jaderná bezpečnost

MAAE / IAEA Mezinárodní agentura pro atomovou energii MaR

Měření a regulace

NNVS

Nouzové napájení vlastní spotřeby

NPPD

Nuclear power plant Dukovany

NT

Nízkotlaký

OED

Operátor elektrodozorny

OPO

Operátor primárního okruhu

OSART

Operational Safety Review Team, Tým hodnotící bezpečnost provozu

OSO

Operátor sekundárního okruhu

PI

Provozní instrukce

Pn

Jmenovitý činný výkon

PNVS

Pracovní napájení vlastní spotřeby

PS

Přenosová soustava

11

0 Seznam symbolů a zkratek

12

PSK

Přepouštěcí stanice do kondenzátoru

PVE

Přečerpávací vodní elektrárna

RE

Reaktor

ROP

Regulátor ostrovního provozu

RNVS

Rezervní napájení vlastní spotřeby

SBO

Station Black-out, Black-out celé elektrárny

SI

Směnový inženýr

SMEL

Směnový elektrikář

Sn

Jmenovitý komplexní výkon

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

TG

Turbogenerátor

TNR

Tlaková nádoba reaktoru

TVD

Technická voda důležitá

UBO

Unit Black-out, Black-out elektrárenského bloku

Un

Jmenovité napětí

VRB

Vedoucí reaktorového bloku

VS

Vlastní spotřeba

VT

Vysokotlaký

VVN

Velmi vysoké napětí

VVR

Vodo-Vodyanoi Energetichesky Reactor, Vodo-vodní energetický reaktor

WANO

World Association of Nuclear Operators, Světové sdružení provozovatelů jaderných zařízení

1 Úvod

13

1 ÚVOD V současné době se lze často setkat s pojmem blackout. Blackoutem zjednodušeně rozumíme ztrátu elektrického napájení. Tato situace může nastat v malém měřítku (továrna, vesnice, malé město), nebo ve větším (velkoměsta, státy, části kontinentů). Pro chod jaderné elektrárny je potřeba nepřetržitá dodávka elektrické energie. Při běžném provozu reaktoru na výkonu si zajišťuje elektrárna napájení sama z části vyrobené elektřiny. V nevýrobním stavu je nutný alternativní zdroj napájení. Výpadek napájení elektrárny je nazýván jako "Station Blackout". Výpadek jednoho elektrárenského bloku nazýváme "Unit Blackout". Prioritou je rychlé obnovení elektrického napájení k zajištění bezpečnosti a případné následné obnově energetické soustavy ze "tmy". V případě reaktoru VVER 440 V-213 se jedná o nadprojektovou havárii. Cílem této práce je v první části popsat dostupné zdroje napájení, trasy obnovy a možnosti rezervního napájení. V druhé časti je popsáno schéma podání elektrické energie na postižený blok a vyřešení stavu nouze. Toto schéma je doplněno zjednodušeným postupem pro řešení vnitřního blackoutu EDU.

1.1 Vznik cvičení Blackout První cvičení tohoto druhu na EDU proběhlo 15.3.2007. Od té doby se v prostorách trenažéru každý rok zkouší jak se zachovat při výpadku napájení. Byly již nacvičeny scénáře obnovy z vodních elektráren Dalešice a Vranov nad Dyjí. Tato cvičení vznikla jako reakce na události ze srpna a září 2006, kdy došlo k celoevropským problémům na přenosové soustavě. EDU byla poté nucena přejít do ostrovního režimu. Ostrovní režim lze chápat, jako oblast odpojenou od energetické soustavy ČR, která je energeticky nezávislá na okolí. Je možné si představit situaci, kdy například z důvodů přetížení sítě dojde k jejímu rozpadu a celá ČR se ocitne bez dodávky elektrické energie. Tento celorepublikový blackout může trvat i několik dní. Po obnovení napájení EDU ze soustavy EDA-EMO (certifikované k tomuto účelu) může rozvodna Slavětice nasměrovat tok elektrické energie z obnovené výroby EDU do vlastní spotřeby, potřebných elektráren, Prahy a dalších velkých měst. Priority dodávek stanovuje Kodex PS ČEPS. Každému účastníkovi je předem zaslán popis a scénář cvičení. Cvičení začíná konferencí, na které je znovu prezentován scénář se zdůrazněním změn oproti minulému roku. Jsou stanoveny cíle cvičení a priority EDU pro daný rok. Po těchto úvodních informacích se všichni účastníci přesunou do prostor trenažéru a proběhne instruktáž na pracovišti. Samotné cvičení již probíhá podle scénáře. Na centrálních hodinách se měří čas od startu blackoutu až do jeho vyřešení. Hlídá se tak limit 1 hodina. Po cvičení se všichni odeberou zpět do zasedací místnosti a bezpečnostní inženýr zhodnotí cvičení. Provede hodnocení plnění postupů a splnění časových limitů. Každý z účastníků má poté možnost vyjádřit své názory ze cvičení a návrhy pro zlepšení. Denní program je zakončen prezentacemi ostatních firem mimo EDU. Seznámí v nich účastníky konference s novinkami a plány do budoucna v jejich oblasti působení. Zároveň vyhodnotí uplynulý rok a uveřejní plány pro rok nadcházející.

2 Zapojení EDU do elektrizační soustavy ČR

14

2 ZAPOJENÍ EDU DO ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY ČR Jaderná elektrárna Dukovany patří mezi hlavní zdroje elektrické energie České republiky. Spolu s elektrárnou Temelín se jedná o dvě jaderné elektrárny u nás. Výkon EDU je vyveden vodiči VVN 400 kV do blízké rozvodny Slavětice.

Obrázek 1: Zapojení EDU do ES ČR1

2.1 Rozvodna Slavětice Rozvodna je od elektrárny vzdálena přibližně 3 km. Do ní je vyveden elektrický výkon EDU. V rámci konfigurace energetické soustavy ČR je rozvodna přímo propojena na úrovni 400 kV s rozvodnami Dasný, Čebín, Sokolnice a rakouskou rozvodnou Dürnrohr. Celkově se na rozvodně nachází dvě hladiny napětí 110 kV a 400 kV. Rozvodna 400 kV má 18 polí z nichž jedno pole je rezervní. Pro potřeby EDU jsou zde 4 pole. Pro každý blok jedno pole. Pro převod mezi napěťovými úrovněmi 400/110 kV jsou zde dva transformátory o výkonu Sn = 250 MVA. V běžném provozu pracují pro přenosovou soustavu ČR. Pokud by bylo potřeba, použije se pro transformaci k podání RNVS EDU. Do rozvodny je vedením V481 a V482 připojena přečerpávací vodní elektrárna Dalešice (EDA). Rozvodna 110 kV je venkovní. Má tři hlavní přípojnice a jednu pomocnou s podélným dělením. Disponuje dohromady 27 poli.

1

[23] ČEZ a.s., Ocenění bezpečnosti a bezpečnostních rezerv JE Dukovany (z pohledu skutečností havárie JE Fukushima) [online]. strana 59.

3 Nutná zařízení a napájecí zdroje pro ně

15

2.2 Rozvodna Oslavany Rozvodna 110 kV je venkovního provedení s dvěma hlavními a dvěma obchodními přípojnicemi. Je dimenzována na zkratový výkon 3500 MVA. Rozvodna má 14 polí 110 kV. Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice Přehrada a přečerpávací elektrárna Dalešice, byly postaveny v souvislosti s výstavbou EDU. Má 100 m vysokou sypanou rokfilovou hráz s jílovým těsněním. EDA disponuje čtyřmi reverzními Francisovými turbínami pro maximální spád 90 m. Na každou turbínu je připojen synchronní generátor se jmenovitým napětím 13,8 kV. Celkový instalovaný elektrický výkon je 488 MW (4 x 122 MW). Doba najetí na nominální výkon je 60 sekund. EDA vlastní certifikaci Blackstart a je tedy schopna najetí "ze tmy".

2.3 Průtočná vodní elektrárna Mohelno Vodní elektrárna Mohelno, byla postavena spolu s EDA v roce 1978. Jejím účelem je vyrovnávat odtok z EDA a zajišťovat zdroj vody pro možné přečerpání v době reverzní činnosti turbín. Elektrárna je vybavena dvěma turbosoustrojími o elektrickém výkonu 1,2 MW a 0,6 MW. Výhodou je možnost najetí na dálku a bez okolní dodávky elektrické energie. Díky tomu je schopna EDA blackstartu a může s pomocí EDU vytvořit ostrovní režim.

3 NUTNÁ ZAŘÍZENÍ A NAPÁJECÍ ZDROJE PRO NĚ 3.1 Členění spotřebičů EDU v režimu VS Veškerá zařízení EDU se dělí z pohledu důležitosti jaderné bezpečnosti na důležitá a nedůležitá. Důležité bezpečnostní systémy se dále dělí na systémy související s jadernou bezpečností a systémy nesouvisející s jadernou bezpečností. Systémy nedůležité z pohledu jaderné bezpečnosti pracují v běžném provozu JE, kdy blok produkuje elektrický výkon. Při odstavování a dochlazování bloku nejsou prioritní. Podle důležitosti dodávek elektrické energie se veškeré spotřebiče EDU rozdělují do tří skupin. 1. Spotřebiče I. kategorie Zařízení důležitá z pohledu jaderné bezpečnosti. Každý takovýto spotřebič je napájen ze 4 zdrojů. Z důvodu nutnosti těchto zařízení mohou být bez napájení nejdéle zlomky vteřin, poté musí být obnovena dodávka energie. Tyto spotřebiče mají malé výkony a mohou být napájeny například z akumulátorových baterií (napájení systémů MaR, bezpečnostních systémů primárního okruhu, automatik ELS a DG, armatur důležitých potrubních systémů, nouzového osvětlení blokové dozorny, a další) 2. Spotřebiče II. kategorie Zařízení důležitá z pohledu jaderné bezpečnosti. Na rozdíl od I. kategorie jde o přístroje vyšších výkonů. Bez napájení mohou být maximálně desítky vteřin až několik minut. Jsou napájeny ze 3 zdrojů. Tato zařízení není možné napájet z


16

akumulátorů (Vysokotlaké doplňování primárního okruhu, čerpadla bórové regulace, sprchový systém, čerpadla technické vody důležité, a další) 3. Spotřebiče III. kategorie Zařízení, která z pohledu jaderné bezpečnosti nejsou důležitá nebo jejich napájení vyžaduje velké výkony. Jde například o velmi velká zařízení. Jsou důležitá především při výkonovém provozu bloku. Bez obnovení dodávky energie mohou zůstat po dobu potřebnou pro přechod na rezervní napájení. Napájeny jsou ze 2 zdrojů (HCČ, kondenzátní čerpadlo, čerpadlo věžové vody...)


Obrázek 2: Napájení VS reaktorového bloku EDU2 Spotřebiče následně v rámci dané skupiny se dělí: 1. kategorie D11 - důležité z pohledu JB Přechod na nouzové napájení provádí režimové automatiky 4 napájení: PNVS, RNVS, DG a akumulátorové baterie 2. kategorie D12 - důležité z pohledu JB Přechod na nouzové napájení provádí režimové automatiky 3 napájení: PNVS, RNVS a DG 3. kategorie D1 - důležité pro provoz ve výkonovém režimu Přechod na rezervní napájení provádí režimové automatiky 2 napájení: PNVS a RNVS D2 - bez okamžitého vlivu na chod bloku Přechod na rezervní napájení může být ručně N - nemají vliv na činnost bloku (Administrativní budovy, dílny, sklady...)

2

Překresleno podle předlohy: ČEZ a.s., Sborník přednášek pro letní univerzitu. strana 60.

17


18

Každý blok EDU má jmenovitý elektrický výkon 500 MWe. Tento výkon produkují dva generátory připojené na dvě turbíny. Vlastní spotřeba bloku představuje 5 - 6 % toho výkonu. Přibližně 25 MWe (pouze 1. reaktorový blok kvůli připojení VS EDU). Z těchto 25 MWe je nutných 95 % výkonu pro provoz ve výkonovém režimu. K odstavení bloku a dochlazení reaktoru je tedy potřeba pouze 5-10 % (přibližně 2,8 MWe), což je výkon jednoho DG. Každý blok má k dispozici tři DG. Napájení EDU je sestaveno pro každý reaktorový blok individuálně. Výjimku tvoří společné provozy EDU (čerpací stanice na řece Jihlava, chemická úpravna vody, kanceláře...). Tyto objekty mají napájení z 1. výrobního bloku. V běžném provozu se o dodávku energie na blok starají odbočkové transformátory daného bloku. Při nevýkonovém režimu, nebo při odstávce pak vedení na hladině 400 kV z rozvodny Slavětice. Jedná se o pracovní napájení vlastní spotřeby (PNVS). V případě, že je tato možnost nedostupná, zajišťuje rezervní napájení rozvodna 110 kV (RNVS). Pokud, z nějaké příčiny, není k dispozici RNVS, potom nastupuje nouzové napájení vlastní spotřeby (NNVS). Pracovní napájení: 1. Z TG přes odbočkové transformátory bloku 2. Ze sítě 400 kV přes rozvodnu Slavětice (do 15 min) Rezervní napájení: 1. Přes blokové transformátory ze sousedního bloku 2. Ze sítě 110 kV - Slavětice 3. Ze sítě 110 kV - Oslavany Nouzové napájení: 1. Dieselgenerátory (Un = 6,3 kV, Pn = 2,8 MW, Sn = 3,5 MVA) 2. Akumulátorové baterie Uvedené časy jsou stanoveny za podmínky, že se nevyskytl problém na PS a sítě jsou v nominálním provozu. Pokud však z nějakého důvodu (např.: nepřízeň počasí) dojde k blackoutu PS, musí rozvodna Slavětice vypnout všechny linky na hladině 400 kV a 110 kV.

3.2 Zařízení pro nouzové napájení Pokud není možné pokrýt požadavky VS reaktorového bloku z pracovního ani rezervního napájení, je každý blok vybaven zdroji nouzového napájení. Nouzové napájení je pro každý blok samostatné a nezávislé na ostatních blocích. Není určeno k nepřetržitému provozu, pouze k provozu na dobu nezbytně nutnou.

3.2.1 Dieselgenerátory Každý blok EDU je vybaven třemi dieselgenerátory o činném výkonu 2,8 MWe, jmenovitém napětí 6,3 kV a frekvenci 50 Hz. Celkově tedy 12 DG na EDU. Každý DG je z důvodu ochrany stavebně oddělen od ostatních a každý je připojen do sítě vlastními elektrickými rozvody. Zde je uplatněn princip dvojité zálohy, kdy pro nouzové napájení bloku postačuje jeden DG. Kromě toho je každý DG udržován v tzv. "horké rezervě" a v případě nutnosti je schopen nastartovat do 10 - 15 sekund (podle typu DG). Na JE Dukovany se nachází dva typy DG. Chorvatský RADE KONČAR (500 ot./min) a polský DOLMEL WROCLAW (600 ot./min). V nádrži každého DG je


19

zásoba nafty 4,5 m3 (4500 litrů), což při spotřebě 0,7 m3/h (700 l/h) postačuje na provoz přibližně 6,5 hodiny. Kromě hlavní nádrže disponuje každý DG dvěma spojenými nádržemi s minimálním objemem 110 m3 nafty. Mezi těmito nádržemi je čerpadlo napájené přímo z DG. Celková zásoba nafty tedy postačuje na provoz po dobu téměř 7 dní. Reálně lze dosáhnout více než 7 dní provozu, protože nepojedou po celou dobu všechny spotřebiče. V případě, že by na každém bloku pracoval pouze jeden DG, měla by elektrárna k dispozici zdroj elektrické energie po dobu 20 - 21 dní. Mezi palivovými nádržemi jsou reexpediční čerpadla, která dopraví naftu do požadované nádrže.

3.2.2 Akumulátorové baterie Nouzové napájení z akumulátorových baterií je nejspolehlivější. Při jejich provozu nedochází k pohybu mechanických součástí a baterie jsou uskladněny v protipožárních prostorách. Elektrický výkon a kapacita akumulátorů však neumožňují napájení zařízení vyšších výkonů. Proto samotné nestačí pro odstavení bloku a následné dochlazení reaktoru. V akumulátorové komoře se nachází sériově zapojené baterie typu Varta a Mežica s napětím 220 V nebo 48 V a kapacitou 1890 - 2100 Ah. Doba vybití baterií je přibližně 2 hodiny. Při realizaci úsporných opatření je možné dosáhnout až 6 hodin napájení za akumulátorů.

3.3 Spotřebiče pro chod elektrárny V objektu výrobních bloků se nachází velké množství zařízení. Níže jsou uvedeny jen některé z nich. Z celkového pohledu se jedná především o různé typy čerpadel, systémy kontroly, měření a řízení a mnoho dalších.

3.3.1 Hlavní cirkulační čerpadlo Vertikálně odstředivé ucpávkové čerpadlo, které pohání asynchronní motor. Nachází se v primárním okruhu a umožňuje oběh chladícího média přes reaktor do PG. Je důležité pro efektivní dochlazení reaktoru při odstavení. HCČ má však vysoký výkon a velké požadavky na dodávku napájení, proto patří mezi spotřebiče III. kategorie D1. V případě výpadku všech šestí HCČ probíhá odvod páry z RE do PG přirozenou cirkulací. Pokud nejsou k dispozici PSK je potom pára odváděna z PG přes přepouštěcí stanici do atmosféry. Chladící médium obíhá přirozenou cirkulací, odparem se ale snižuje množství vody v sekundárním okruhu (klesá výška hladiny v PG a po odhalení trubek i velikost smáčené teplosměnné plochy) a snižuje se schopnost odvodu zbytkového tepla.

3.3.2 Další napájené systémy          

Havarijní napájecí čerpadla Superhavarijní napájecí čerpadla Čerpadla technické vody důležité Čerpadla demivody Dochlazovací čerpadla Čerpadla VT a NT havarijního chlazení AZ Čerpadla chlazení bazénu použitého paliva Systém armatur Elektronické automatiky Pojišťovací ventily

3 Nutná zařízení a napájecí zdroje pro ně   

Veškeré měřící a řídící systémy Systémy fyzické ochrany Osvětlení, komunikační prostředky a další

20

4 Možnosti obnovy napájení

21

4 MOŽNOSTI OBNOVY NAPÁJENÍ Možnosti obnovy napájení VS EDU se dělí na vnější a vnitřní obnovu. Při vnější obnově obstarává dodávku energie distribuční a přenosová soustava. Energie je přivedena buď z funkční části ES nebo z blízkého energetického zdroje. V případě vnitřní obnovy napájení je zdrojem funkční reaktorový blok EDU nebo systémy nouzového napájení bloků, které nejsou v UBO.

4.1 Vnější obnova napájení Z důvodu blízkosti rozvodny Slavětice, má EDU možnost vnější dodávky napájen z více zdrojů. 1. 2. 3. 4. 5.

Z přenosové soustavy ČR na napěťové hladině 400 kV. Ze Slovenských rozvoden 400 kV nebo 220 kV Z Rakouské rozvodny 400 kV nebo 220 kV. Z rozvoden 110 kV přes Slavětice nebo z vodní elektrárny Vranov nad Dyjí Z EDA s pomocí vodní elektrárny Mohelno.

4.2 Vnitřní zdroje obnovy napájení Z výše zmíněných možností vyplývají vnitřní zdroje pro obnovu napájení. 1. Obnovení napájení z fungujícího bloku. 2. Z DG na blocích. 3. Přes napájení jeřábu.

5 Rizika při nedostatku napájení

22

5 RIZIKA PŘI NEDOSTATKU NAPÁJENÍ Zásady jaderné bezpečnosti jsou souhrnem doporučení, nařízení, norem a předpisů mezinárodních agentur a národních institucí. Na provoz jaderných zařízení v České republice dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Mimo něj se v pravidelných intervalech konají mezinárodní mise, jako například WANO a OSART. Vychází přitom z mezinárodních úmluv a norem jakými jsou například doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Tyto bezpečnostní zásady jsou uvedeny v příručce Fundamental Safety Principles3 dostupné na stránkách MAAE. Jde především o tři podmínky, které by měl správně provozovaný jaderný energetický reaktor splňovat: 1. Schopnost bezpečně odstavit jaderný reaktor a bezpečný průběh jeho odstávky. 2. Odvádět všechno zbytkové teplo z AZ reaktoru až do jeho úplného vychlazení. 3. Za každých podmínek zamezit úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření do okolí nad přípustné hodnoty. Především pro splnění třetí podmínky slouží bariéry zabraňující úniku štěpných produktů. První bariérou je pokrytí palivových článků (zirkoniová slitina), druhou je samotný reaktor a zařízení primárního okruhu (potrubí, parogenerátor, ...) a třetí jsou hermeticky těsné boxy nebo, v případě JE Temelín, kontejment. Při blackoutu bloku JE vždy dochází k finančním ztrátám spojených s nemožností vyrábět elektřinu a zároveň dlouho prodlevou mezi odstavením RE a najetím na jeho plný výkon. Prioritně je však potřeba zajistit ochranu obyvatelstva, životního prostředí a finančně nákladných zařízení. Pro hodnocení nebezpečnosti jaderných událostí, byla vytvořena mezinárodní stupnice INES.

Obrázek 3: Mezinárodní stupnice jaderných havárií INES4 Nedostatek napájeni nemusí přímo znamenat jadernou havárii. Přírodní katastrofy, které způsobí škody na JE, mohou mít za následek i výpadek napájení. Pokud by nebyla dodávka

3

IAEA, Fundamental Safety Principle [online]. Vienna: IAEA, 2006, 32 stran. http://www-pub.iaea.org/MTCD/publications/PDF/Pub1273_web.pdf 4 SPOON, S. Mezinárodní stupnice jaderných havárií [online]. 2011, poslední změna 19.3.2011 [cit. 2012-10-27]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:INES_cs.svg


23

elektrické energie obnovena, vznikají rizika následujících událostí související s jejím nedostatkem. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Poškození paliva v tlakové nádobě reaktoru (TNR) Poškození paliva mimo TNR (bazén vyhořelého paliva) Ztráta integrity reaktorové budovy explozí vodíku Ztráta integrity reaktorové budovy vysokým tlakem Reakce taveniny s betonovým dnem reaktorové nádoby Únik štěpných produktů

V případě že nastane situace typu blackout bloku EDU je nutné zajistit základní bezpečnostní opatření pro zabránění poškození paliva. V případě, že by došlo k porušení obalu paliva, mohly by se uvolit radioaktivní látky do chladiva. Při porušení nádoby reaktoru dochází k uvolnění páry do budovy reaktoru, kde se zároveň nachází bazén vyhořelého paliva. K eliminaci výše zmíněných rizik je třeba splnit následující kroky: 1. 2. 3. 4.

Zastavení štěpné reakce (Odstavení reaktoru) Chlazení palivových prutů v AZ reaktoru Chlazení bazénu vyhořelého paliva Záchyt radioaktivních látek

5.1 Zastavení štěpné reakce EDU je členěna do dvou dvojbloků. V každém dvojbloku jsou umístěny dva reaktory typu VVER 440 V-213. Technologie byla dodána firmou LOTEP z tehdejšího Sovětského svazu. Samotný reaktor vyrobila a dodala Škoda Plzeň. Reaktor je tvořen tlakovou nádobou z oceli, která je hermeticky utěsněna. Uvnitř tlakové nádoby se nachází AZ. V AZ je umístěno 312 palivových kazet a 37 regulačních kazet. Každá palivová kazeta obsahuje 126 palivových prutů. Palivová trubička je ze slitiny zirkonia a niobu. Slouží jako obal pro keramické pelety oxidu uraničitého s různým obohacením (přibližně 3 - 5% izotopu uranu U235). Koncentrace U235 je závislá na umístění prutu v reaktoru. Ve středu reaktoru je koncentrace nejvyšší. Kompletní zavážka paliva je určena pro přibližně šestiletou kampaň a váží 42 tun. Při každoroční plánované odstávce se vymění pouze část paliva a stávající palivové kazety se přeskládají. Regulační kazety jsou tvořeny v dolní polovině palivem a v horní polovině bórovou ocelí (ocel s příměsí bóru). Složí k regulaci výkonu reaktoru. Dolní část neutrony produkuje a horní část je pohlcuje. Pro snížení výkonu reaktoru se palivové části regulačních kazet, pomocí elektromotorů umístěných na vrchu nádoby (víko), vysunou dolů pod AZ a současně se absorpční části zasunou do AZ. Při úplném zasunutí absorpčních částí regulačních kazet do AZ dochází k zastavení štěpné reakce. Koncentrace kyseliny borité pro zastavení štěpné reakce je 12 g na 1 kg vody. Při přerušení dodávky napájení elektromotoru se regulační kazety svou vahou spustí do AZ a do 12 sekund dojde k zastavení štěpení. Při odparu chladícího média dochází k odpařování vody, ale ne kyseliny borité. Proto se varem nesnižuje koncentrace H3BO3 a štěpnou reakci nelze spustit.

5.2 Chlazení palivových prutů Z reaktoru ve výkonovém režimu odchází potrubím do parogenerátoru chladivo přes hlavní uzavírací armaturu. Voda má teplotu 297 °C na výstupu z reaktoru a 267 °C na vstupu do reaktoru. Nucený oběh zajišťuje HCČ umístěné ve studené větvi každé smyčky. Toto čerpadlo má dlouhý doběh a nucená cirkulace probíhá ještě nějakou dobu po přerušení napájení. Celkový


24

počet smyček je u reaktoru VVER 440 V213 šest s průřezem potrubí 500 mm. V primárním okruhu cirkuluje 240 m3 chladícího média při tlaku 12,25 MPa. O stálý tlak se starají kompenzátory objemu vybavené elektroohříváky a systémem vstřiků. Přenos tepelné energie z primárního okruhu do sekundárního zajišťuje parogenerátor. Zároveň odděluje radioaktivní medium od neradioaktivního. Ozářená voda primárního okruhu nedokáže zaktivovat vodu v sekundárním okruhu. To umí pouze neutrony a extra silné gamma záření. Parogenerátor je výměník tepla válcového tvaru a o délce 11,8 m a průměru 3,21 m. Uvnitř se nachází přes 5500 nerezových trubiček, kterými protéká chladivo primárního okruhu. Mezi trubičky je přivedeno teplonosné médium (demineralizovaná voda) sekundárního okruhu a vzniká pára. Sytá pára o tlaku 4,71 MPa je odvedena parovodem na turbíny. I po zastavení štěpné reakce produkuje reaktor teplo. Toto teplo musí být odváděno z reaktoru přes parogenerátor až do vychlazení na bezpečnou teplotu. Systém havarijního chlazení vyrovnává možné poklesy množství chladiva v primárním okruhu při odparu, nebo úniku. Je rozdělen na: 1. Aktivní část Vysokotlaký systém Nízkotlaký systém 2. Pasivní část Čtyři tlakové zásobníky (hydroakumulátory)

Zbytkový tepelný výkon reaktoru 45

Tepelný výkon [MWt]

40 35 30 25 20 15 10 5 0 0

20

40

60

80

100

120

Čas [min]

Ke každému reaktoru je připojeno šest cirkulačních smyček. Každá smyčka obsahuje jeden PG, který odděluje primární okruh od sekundárního. Při nárůstu tlaku a teploty v primárním okruhu lze odvádět chladivo přes odlehčovací nebo pojistný ventil kompenzátoru objemu do barbotážní nádrže (napájení z akumulátorů). Pokud by se výrazně snížil tlak v primárním okruhu, došlo by vlivem tlaku dusíku v hydroakumulátorech k vylévání jejich obsahu (roztoku kyseliny borité) do AZ reaktoru.

6 Strategie a postup řešení

25

6 STRATEGIE A POSTUP ŘEŠENÍ Pro zajištění jaderné bezpečnosti byly v rámci JE vytvořeny havarijní plány. Jedná se o množství dokumentů, které jsou k dispozici příslušným osobám. Cvičení Blackout se přímo účastní personál blokové dozorny (Vedoucí reaktorového bloku, operátor primárního okruhu a operátor sekundárního okruhu), ze svého pracoviště SI, dále BI, dozor z SÚJB, SMEL, zástupci distribuční a přenosové soustavy, zástupci začleněných subjektů, hosté a pracovníci trenažéru. Při reálné situaci se bezpečnostní inženýr a specialisté přesouvají na blokovou dozornu postiženého bloku.

6.1 Strategie Cílem zaměstnanců EDU je obnova napájení v co nejkratší možné době podle dostupných zdrojů napájení v předem stanoveném pořadí. Časová dostupnost napájecích zdrojů se může měnit, proto je před výběrem trasy obnovy zjištěn jejich aktuální stav. Uvedené časy jsou proto orientační a platí v optimálním stavu zařízení.      

Síť 400 kV Síť 110 kV Turbogenerátor z jiného bloku EDU EDA DG jiného bloku Vodní elektrárna Vranov

6.1.1 Funkce osob a skupin při mimořádné události Směnový inženýr     

Nejdůležitější osoba při řešení mimořádné události Dohlíží na chod všech bloků Hlídá vliv poruchy na sousední bloky Stará se o komunikaci mimo BD a o dodávku elektrického napájení na postižený blok Vyhlašuje bezpečnostní opatření pro osoby v areálu EDU

Bezpečnostní inženýr    

Přebírá řízení postiženého bloku Dozírá na činnost personálu BD Kontroluje bezpečnostní funkce bloku Komunikuje s podpůrným střediskem v havarijním štábu a s SI

Posádka BD (VRB, OPO, OSO)  

Vyhledají předpis pro vzniklou situaci Řeší problém a poslouchají instrukce od BI

Operátor elektrodozorny 

Dohlíží na situaci v elektrické síti a provádí manipulace, dle pokynů směnového mistra

Směnový mistr

6 Strategie a postup řešení 

Řídí činnosti směny elektro, dle požadavků SI

Havarijní štáb    

Koordinuje činnosti pracovníků, kteří řeší mimořádnou událost Komunikuje se složkami havarijní připravenosti mimo JE Stará se o dodávky materiálu a nutných potřeb Zabezpečuje obměnu personálu při střídání směn

Technické podpůrné středisko   

Kvalifikovaná technická pomoc BD Vyhodnocení bezpečnostních rizik a aktuálního stavu JE Podklady a doporučení pro rozhodování havarijního štábu

Vnější havarijní podpůrné středisko 

Sleduje radiačního pozadí v oblasti uvnitř a v okolí EDU

Havarijní informační středisko   

Sděluje informace o situaci médiím Zodpovídá dotazy Vytváří tiskové zprávy určené veřejnosti

Logistické podpůrné středisko 

Dodává materiál a personál

26

7 Závěr a zhodnocení problému

27

7 ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ PROBLÉMU Provoz JE poskytuje levný zdroj elektrické energie. Případná rizika je důležité minimalizovat a právě pořádání cvičení vnitřních blackoutů považuji za vhodný způsob snižování rizik. Ačkoliv jsou použity scénáře velmi nepravděpodobné a v naší zeměpisné poloze těžko představitelné, ukázalo se, že i bez vzniku blackoutů jsou tato cvičení užitečná. Jedná se nejen o zkvalitnění postupů a přípravu zaměstnanců, ale i výměnu informací mezi provozovateli zdrojů a sítí. Ze zkušeností EDU mohou čerpat i jiné jaderné elektrárny a zvyšovat své zabezpečení.

7.1 Současný stav Opakovaným cvičením a zlepšováním dokumentace je možné případná slabá místa najít a opravit. Pokud chceme nadále využívat jaderných elektráren je nutné neustále zvyšovat jejich bezpečnost. Pravděpodobnost blackoutů v přenosové a distribuční soustavě bohužel v posledních letech roste. Tento trend zřejmě v ČR bude pokračovat a s dostavbou větrných parků na severu Německa bude naše síť stále více přetěžována. Projekt obnovy sítí v Německu se zpomalil a dostavba ještě potrvá. Těmto přetokům lze předejít výstavbou příčných transformátorů na hranicích ČR s Německem. Tento způsob by odlehčil Polským i Českým sítím, ale Německu by spíše uškodil. Také by mohl být narušen celoevropský trh s elektřinou. Druhou možností je vybudování nové sítě odvádějící energii z větrných parků na průmyslový jih Německa a dále. Německo však plánuje nárůst výkonu z větrných elektráren o 31 000 MW již okolo roku 2020. Plánované uzavření německých JE sníží schopnost regulace a riziko blackoutů se poté může ještě zvýšit. Nejkritičtější období pro Německou přenosovou soustavu by mohlo nastat v období okolo roku 2017. V této době se již předpokládá provoz českých a polských PST transformátorů a zároveň Německo na tento rok plánuje odstavení JE v Bavorsku, kde nastane velký energetický nedostatek.

7.2 Shrnutí nových trendů Energetika je dynamicky se rozvíjející obor, který neustále přináší nové technologie a možnosti. Zavádění nových technologií do praxe však může být z důvodů rozsáhlosti rekonstrukcí velice nákladné. V oblasti sítí je snaha zvyšovat jejich stabilitu a snížit hrozby blackoutů na minimum. Z pohledu elektrárny dochází k neustálému zvyšování bezpečnosti provozu. Právě na bezpečnost se soustředí vývoj v této oblasti nejvíce.

7.2.1 Smart metering Takzvané chytré měření (Smart metering) a chytrá síť (Smart grid) jsou novým směrem, kterým by se mohla distribuce elektrické energie ubírat. Fungují společně, tedy základem chytré sítě je chytré měření. Systém je založen na sběru dat ze sítě pomocí měřících zařízení u koncového spotřebitele. Měřící zařízení (elektroměr) je spojeno s centrálou přes elektrickou síť, nebo rádiové vlny. Centrála vyhodnotí potřeby sítě a může na dálku řídit daný elektroměr. Tímto způsobem je zákazník informován o aktuální spotřebě a lze mu nabízet širší portfolio energetických tarifů (nižší ceny při energetických špičkách). Zákazníka to může motivovat k úspoře ve vhodnou dobu a k menšímu plýtvání. V České republice probíhá pilotní projekt smart sítí na území Vrchlabí. Na projektu se podílí švýcarská firma ABB a česká firma ČEZ. Výsledky projektu se očekávají v roce 2015.


28

7.2.2 PST transformátor Jako jedna z možností jak regulovat a řídit přetoky energie přes hranice je využití PST transformátorů. Jedná o transformátor, který dokáže měnit fázový úhel a tím měnit energetické toky do jiné části ES. Firma ČEPS, která se v poslední době potýká s přetoky elektrické energie z Německa do energeticky nesoběstačného Rakouska a především Itálie, plánuje tyto transformátory nainstalovat mezi rozvodnami Hradec a Röhrsdorf.

7.2.3 Ventilátorové věže Ventilátorové věže typu CTF odvádí teplo s nízkým potenciálem. Jedná se především o teplo ze spotřebičů. Proudění vzduchu je nucené a zajišťuje jej pomaloběžný ventilátor bez převodovky. Chladící voda proudí opačným směrem. Jedná se tedy o využití principu protiproudého výměníku tepla.

7.2.4 SBO Dieselgenerátory Jako další možný zdroj nouzového napájení by měly do areálu EDU přibýt dva nové SBO DG. Tyto generátory budou stavebně zodolněné vůči definovaným nepříznivým vlivům okolí jako jsou vlivy větru, deště, seismicity podloží a mnoho dalším, které určily stress-testy. Odolat by tak měly všem okolnostem známých v oblasti za posledních 10 000 let. Jakýkoliv z nich bude možné připojit do společné sítě všech čtyř bloků a přivést napájení přes určenou rozvodnu na postižený blok.

7.3 Přínosy cvičení Blackout V roce 2011 po hloubkové bezpečnostní kontrole mise OSART byla tato cvičení označena jako "dobrá praxe". Tedy mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zváží zda bude doporučovat tuto dobrou praxi provádět i na jiných jaderných elektrárnách na světě. Do cvičení blackout jsou zapojeny i zaměstnanci společností ČEPS, E.ON a hosté z ČR i zahraničí. Dále se na cvičení podílejí pracovníci z EDA, EMO, rozvodny Slavětice, Sokolnice, Oslavany (E.ON) a dispečinků. Díky začlenění pracovníků z jiných firem, může být cvičení více efektivní. Od roku 2007 se komunikace a s ní spojené řešení poruch přenosové a distribuční soustavy ČR zrychlila, některé postupy byly upraveny a čas potřebný k řešení problému se zkrátil. Spolupráce prověřila propojení provozních dokumentací zúčastněných firem a jejich souhlas s prioritou obnovy napájení pro EDU při stavu nouze. V rámci briefingů dochází k prezentaci záměrů zúčastněných společností a následné konzultaci o možnostech realizace a přínosech pro energetickou soustavu ČR.

7.4 Přínos práce Jako největší osobní přínos hodnotím seznámení s pracovními a náhradními zdroji Jaderné elektrárny Dukovany. Při jejím zpracování jsem pochopil nutnost včasné obnovy napájení a důvody pravidelného cvičení Blackout elektrárenského bloku. Dále jsem se ujistil, že provoz JE je bezpečný při dodržení předepsaných postupů. Poznal jsem také možnosti vzniku havárií, likvidaci jejich následků a možnosti obnovení napájení VS EDU.


29

Při tvorbě druhé části jsem měl možnost seznámit se s postupy obnovy ES po blackoutu. Poznal jsem také trasy obnovy z elektrárny Dalešice a elektrárny Vranov. Pochopil jsem strukturu energetické soustavy ČR a také strategii při vytváření a spojování ostrovů. V neposlední řadě jsem se seznámil s novými technologiemi v oblasti elektrických sítí a jaderných elektráren.

7.5 Návrh dalšího postupu K zajištění bezpečnosti EDU před havárií s únikem radioaktivních látek je důležitá rekapitulace možných i méně pravděpodobných hrozeb a doplnění nových příčin havárie. Pro další vývoj cvičení by bylo možné prověřit následující položky:         

Důležitost měřících zařízení a jejich zdrojů napájení při blackoutu Výdrž akumulátorových baterií Možnosti jímání tepla z bazénu vyhořelého paliva při výpadku napájení Těsnost primárního okruhu a parogenerátoru Likvidace následků úniků radioaktivních látek Odolnost budov proti extrémním povětrnostním vlivů Psychologická zdatnost zaměstnanců v krizových situacích Efektivita komunikace při havárii Kvalita ochrany osob při evakuaci

Použitá literatura

30

POUŽITÁ LITERATURA Vědecko-kvalifikační práce Elektronický zdroj [1]

ZAORAL, M. Hlavní cirkulační čerpadlo BIKS 500. Maturitní práce. Olomouc: SPŠ Strojnická, 2010, 32 stran.

[2]

ŠTUS, M. Studie rozšíření rozvodny Slavětice o nové zdroje. Diplomová práce. Brno: FEKT VUT, 2009, 43 stran. Časopisy - seriálová publikace (článek) Elektronický zdroj

[3]

NETOLIČKOVÁ, S. Smart metering. 3Pol [online], září 2009, [cit. 2012-10-27]. http://3pol.cz/838-smart-metering

[4]

CIESLAR, S. Ostrovní provoz - řešení budoucnosti. All for power [online]. 04/2012, [cit. 2012-12-12]. strany 119-120. http://www.allforpower.cz/clanek/ostrovni-provozreseni-budoucnosti/ WWW stránka Elektronický zdroj

[5]

SPILKA, P. Tisková zpráva – výcvik “Blackout – Tma venku” [online]. 2007, poslední změna 26.3.2007 [cit. 2012-12-10]. http://www.cez.cz/cs/pro-media/aktuality-zjadernych-elektraren/1897.html

[6]

SPILKA, P. Zakončení mezinárodní mise OSART (Operational Safety Review Team) a její předběžné výsledky [online]. 2011, poslední změna 23. 6. 2011 [cit. 2012-12-12]. http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/3365.html

[7]

BOLDIŠ, Z. Blackout je pouze otázkou času [online]. 2009, poslední změna 7. 4. 2009 [cit. 2012-12-12]. http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/zbynek-boldis-blackout-jepouze-otazkou-casu-005844

[8]

LUKÁČ, P. Český blackout? Přívaly elektřiny z německých větrníků ohrožují tuzemskou síť [online]. 2012, poslední změna 27.2.2012 [cit. 2012-11-10]. http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54853480-cesky-blackout-privalyelektriny-z-nemeckych-vetrniku-ohrozuji-tuzemskou-sit

[9]

POLJAKOV, N. V Česku se rozjíždí projekt chytrých sítí. Vyrobí tolik elektřiny, kolik je potřeba [online]. 2011, poslední změna 8. 11. 2011 [cit. 2012-10-27]. http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-50373700-v-cesku-se-rozjizdi-projektchytrych-siti-vyrobi-tolik-elektriny-kolik-je-potreba

[10] ČEPS a.s., Výstavba transformátorů s regulací fáze v rozvodně Hradec. Phase-shifting transformer (PST) [online]. [cit. 2013-05-19]. http://www.ceps.cz/CepsMapaSiti/vedeni/Phase-shifting_transformer.pdf [11] FANS a.s., Chladící věž CTF [online]. 2013, [cit. 2013-05-21]. http://www.fans.cz/chladici-zarizeni/ocelove-chladici-veze/chladici-vez-ctf.htm Přednášky a sborníky z konferencí


31

Tištěný zdroj [12] ČEZ a.s., Sborník přednášek pro letní univerzitu. 114 stran. Elektronický zdroj [13] ČEZ a.s., Ocenění bezpečnosti a bezpečnostních rezerv JE Dukovany (z pohledu skutečností havárie JE Fukushima) [online]. 220 stran. http://www.cez.cz/edee/content/file/energie-a-zivotni-prostredi/dukovany/zaverecnazprava-zt-edu.pdf [14] ČEPS, a.s., Výroční zpráva 2011 [online]. 140 stran. http://www.ceps.cz/CZE/Ospolecnosti/Hospodarske-vysledky/Documents/VYROCNI_ZPRAVA_CEPS_2011.pdf [15] ČEPS, a.s., Kodex přenosové soustavy - Část IV [online]. revize 12, leden 2012. 15 stran. http://www.ceps.cz/CZE/Data/Legislativa/Kodex/Documents/2012/CastV_12_fin01.pdf [16] ČEPS, a.s., Dispečerské řízení ČEPS [online]. 20 stran. http://www.ceps.cz/CZE/Media/Ke-stazeni/Documents/Dispecink_2012_web.pdf [17] BLAHOVÁ, M., PAZDERA, M., Řešení následků vnějších událostí - extrémní vítr [online]. 4.října 2010. 18 slidů. http://www.egpi.cz/download/reseni_nasledku_Pazdera.pdf


PŘÍLOHY Příloha A

Obrázek 4: Satelitní snímek rozvodny Slavětice5 Příloha B

Obrázek 5: Rozvodna Oslavany6

5 6

Mapy.cz. [online]. 2012, [cit. 2012-12-5]. http://www.mapy.cz/. Mapy Google [online]. 2013, [cit. 2013-5-21]. https://maps.google.cz/

32

Použitá literatura Příloha C

Obrázek 6: Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice7 Příloha D

Obrázek 7: Průtočná vodní elektrárna Mohelno8

7 8

Mapy.cz. [online]. 2012, [cit. 2012-12-5]. http://www.mapy.cz/. Mapy.cz. [online]. 2012, [cit. 2012-12-5]. http://www.mapy.cz/.

33

Použitá literatura Příloha E

Obrázek 8: Základní zařízení primárního okruhu9

9

[11] ČEZ a.s., Sborník přednášek pro letní univerzitu. strana 24.

34

Použitá literatura Příloha F

Obrázek 9: Schéma havarijních systémů10

10

[11] ČEZ a.s., Sborník přednášek pro letní univerzitu. strana 31.

35

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Recommend Documents