VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Diabetes mellitus u mladistvých
Bakalářská práce
Autor: Hana Pečinková Vedoucí práce: Mgr. Milena Hradová Jihlava 2011
Anotace Tématem teoreticko-výzkumné práce je Diabetes mellitus u mladistvých. Teoretická část je zaměřená na základní informace o diabetes mellitus, diagnostiku, terapii, akutní a chronické komplikace, ošetřovatelské problémy mladistvých s diabetes mellitus, edukaci, programy, hnutí a organizace podporující mladistvé s diabetes mellitus, psychosociální problémy mladistvých a jejich rodičů a období adolescense. Ve výzkumné části jsou hlavními cíly zjistit, zda mladiství znají a dodržují zásady správné životosprávy. Dále zmapovat psychosociální problémy mladistvých a jejich rodičů. Klíčová slova: Diabetes mellitus. Terapie diabetu. Inzulin. Edukace. Adolescence. Psychosociální problémy. Komplikace diabetu.
Die Annotation Das Thema der theoretischen-Forschung ist Diabetes mellitus bei Jugendlichen. Der theoretische Teil konzentriert sich auf grundlegende Informationen über Diabetes, Diagnose, Therapie, akute und chronische Komplikationen, pflegerische Probleme von Jugendlichen mit Diabetes mellitus, Bildung, Programme, Bewegungen und Organisationen, die Unterstützung von Jugendinitiativen mit Diabetes, psychosoziale Probleme
von
Jugendlichen
und
ihren
Eltern
und
den
adolescense.
Die Forschung der primären Ziele sind, um festzustellen, ob Jugendliche kennen und respektieren die Grundsätze der guten Ernährung. Weitere Abbildung von psychosozialen Problemen Jugendlichen und ihren Eltern.
Die Schlüsselwörter: Diabetes mellitus. Diabetes – Therapie. Das Insulin. Das Education. Die Jugendliche. Psychosozialen Problemen. Komplikationen des Diabetes
Poděkování Tímto chci velice poděkovat paní Mgr. Mileně Hradové, vedoucí mé bakalářské práce, za odbornou pomoc a cenné rady při zpracování. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří se účastnili dotazníkového šetření, které je součástí této práce. Velké díky také patří mé rodině za podporu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. 5. 2011 ...................................................... Podpis
Obsah I Úvod ............................................................................................................................... 8 1 Cíle práce ....................................................................................................................... 9 2 Hypotézy práce .............................................................................................................. 9 II Teoretická část .......................................................................................................... 10 1 Anatomie a fyziologie slinivky břišní .......................................................................... 10 2 Vymezení pojmů diabetes mellitus .............................................................................. 10 2.1 Statistika................................................................................................................ 11 2.2 Klasifikace ............................................................................................................ 12 3 Diabetes mellitus 1. typu ............................................................................................. 13 3.1 Patogeneze ............................................................................................................ 13 3.2 Klinický obraz....................................................................................................... 14 3.3 Diagnostika ........................................................................................................... 14 3.4 Terapie .................................................................................................................. 15 3.4.1 Farmakologická léčba .................................................................................... 15 3.4.2 Nefarmakologická léčba ................................................................................ 17 3.5 Akutní komplikace ................................................................................................ 20 3.6 Chronické komplikace .......................................................................................... 21 3.7 Práce sestry v péči o mladistvého diabetika ......................................................... 22 3.8 Ošetřovatelské problémy dětí s dg. DM ............................................................... 23 3.9 Problematika DM u nás a ve světě – rozdíly v ošetřovatelství a léčbě ................. 25 4. Období dospívání a její zvláštnosti vzhledem k diabetes ........................................... 26 4.1 Rozdíly mezi chlapci a dívkami............................................................................ 27 5. Psychosociální problémy dospívajících s onemocněním DM .................................... 28 6 Psychosociální problémy rodičů dětí s dg. DM ........................................................... 31 7 Edukace pacienta a jeho rodiny ................................................................................... 33 7.1 Projekty, programy, hnutí podporující dospívající s dg. DM a jejich začlenění .. 34 III. Praktická část ......................................................................................................... 36 1 Metodika výzkumu ...................................................................................................... 36 1.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření ..................................................................... 37 1.1.2 Identifikační údaje ......................................................................................... 37 1.1.3. Vlastní otázky ............................................................................................... 38
6
1.1.4 Vlastní otázky dotazníku pro rodiče .............................................................. 61 2 Diskuze ........................................................................................................................ 71 2.1 Hypotéza č. 1 ........................................................................................................ 71 2.2 Hypotéza č. 2 ........................................................................................................ 72 2.3 Hypotéza č. 3 ........................................................................................................ 72 2.4 Hypotéza č. 4 ........................................................................................................ 73 2.5 Hypotéza č. 5 ........................................................................................................ 73 IV Závěr ......................................................................................................................... 74 V Seznam použité literatury ........................................................................................ 75
7
I Úvod Civilizační nemoci provází dnešního člověka téměř na každém kroku. Mezi ty nejzávažnější patří diabetes mellitus (DM). V současnosti je diabetes označován za epidemii 21. století. Jedná se o chronické onemocnění, které se nedá vyléčit. Jeho největší záludností je, že akutně nebolí. O to horší jsou však jeho komplikace. Postihuje jak děti, tak i dospělé. Diabetes mellitus zahrnuje dva typy onemocnění lišící se od sebe patogenezí i léčbou. První typ onemocnění propuká obvykle v dětském věku, nejčastěji v období batolecím a pubertálním. Tento typ DM je tzv. autoimunnitní onemocnění. Imunitní systém zničí vlastní beta buňky Langerhansových ostrůvků. Tyto buňky se nacházejí ve slinivce břišní a vyrábí hormon inzulin, bez kterého tělo nemůže správně hospodařit se sacharidy. Druhý typ diabetu mellitus se vyskytuje u dospělých lidí s genetickou predispozicí nebo nadváhou. Může vzniknout v důsledku nedostatečné produkce inzulinu v beta buňkách slinivky břišní nebo důsledkem oslabené odpovědi buněk organismu na stimulaci inzulinem. V České republice bylo hlášeno v roce 1995 asi 500 000 nemocných diabetes, koncem roku 2003 se počet diabetiků zvýšil na 690 000, v roce 2006 na 750 000. Statistiky uvádějí, že za posledních dvacet let se počet diabetiků v České republice zdvojnásobil. Diabetici 1. typu tvoří 7 % všech diabetiků u nás. Předpokládá se, že za nárůst tohoto onemocnění může především vyšší genetická zátěž, současný způsob života a ekonomické a sociální faktory. Jak ukazuje výše uvedená epidemiologická situace, je téma Diabetes mellitus stále aktuálním problémem a proto jsem se rozhodla věnovat pozornost při zpracování své bakalářské práce právě problematice DM I. typu. Teoretická část pojednává o patogenezi, klinickém obrazu, diagnostice, léčbě, akutních a chronických komplikacích diabetu mellitus 1. typu, o roli sestry v ošetřování mladistvých s DM. Dále se zaměřuje na mladistvé postižené tímto onemocněním. V jednotlivých kapitolách jsou
rozebrány rozdíly mezi
dívkami
a chlapci,
psychosociální problémy mladistvých, psychosociální problémy rodičů diabetického dítěte. V neposlední řadě zmiňuje i edukaci pacienta a jeho rodiny, hnutí, organizace a programy podporující mladistvé diabetiky. Praktická část zjišťuje, jak znají a dodržují mladiství diabetici zásady správné životosprávy. Zda jim onemocnění způsobuje
8
psychosociální problémy. Onemocnění mladistvého se přímo dotýká jeho rodičů, proto jsem se rozhodla zjistit, s jakými psychosociálními problémy se tito rodiče potýkají.
1 Cíle práce 1. Zjistit, zda znají a dodržují mladiství s diabetem mellitus zásady správné životosprávy. 2. Zjistit psychosociální problémy mladistvých s diabetem mellitus. 3. Zmapovat psychosociální problémy rodičů. 4. Zapojit se do prevence.
2 Hypotézy práce 1. Většina mladistvých zná a dodržuje zásady správné životosprávy. 2. Dívky dodržují životosprávu více jak chlapci. 3. Polovina dotázaných má nějaké psychosociální problémy. 4. Dívky pociťují svoji nemoc jako handicap více jak chlapci. 5. Polovina rodičů má psychosociální problémy.
9
II Teoretická část 1 Anatomie a fyziologie slinivky břišní Slinivka břišní (lat. pancreas) je žláza s vnitřní i zevní sekrecí. Je velikosti cca 13 x 7 x 3cm a nachází se retroperitoneálně na úrovni duodena. Je tvořena hlavou, štíhlejším tělem a úzkým ocasem. Krevní zásobení je jak z truncus coeliacus, tak z a. mesenterica superior. Krev odtéká do povodí v. portae. Zevně sektorická část (přibližně ¾ objemu žlázy) produkuje pankreatické enzymy, jež jsou amylázy, lipázy, chymotrypsinogen, trypsinogen. Buňky pankreatických vývodů secenerují ionty a vodní část šťávy. Z iontů jsou tvořeny hydrogenuhličitany. Denní produkce pankreatické šťávy je 1500ml a je bezbarvá a silně alkalická. Pankreatickou šťávu odvádí do duodena ductus pancreaticus. Endokrinní část pankreatu je tvořena buňkami Langerhansových ostrůvků, produkují zejména insulin (B-buňky) a glukagon (A-buňky). Tyto hormony jsou důležité pro metabolismus cukrů, regulují hladinu glukózy v krvi. (Fiala, 2008), (Kaňková, 2009), Klener, 2006).
2 Vymezení pojmů diabetes mellitus „Diabetes mellitus (úplavice cukrová, DM) je chronické onemocnění, při němž organismus není schopen zpracovávat glukózu jako za fyziologického stavu v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Tato porucha se projevuje jednak hromaděním glukózy v extracelulárním prostoru (hyperglykémií), neboť jsou postiženy mechanismy odsunu glukózy do buněk, jednak dochází k závažným změnám v intermediárním metabolismu sacharidů, lipidů a proteinů.“(Klener, 2006, str. 847). Diabetes mellitus je onemocnění postihující celý organismus. Po letech trvání nemoci dochází k postižení morfologie a funkci řady orgánů. Onemocnění je závažné kvůli komplikacím, které nemoc provází a zvyšují tak mortalitu a morbiditu diabetické populace. (Klener, 2006).
10
2.1 Statistika Počet lidí s onemocněním diabetes mellitus na světě trvale narůstá. V roce 1995 bylo na světě asi 150 milionů diabetiků, v roce 2025 se předpokládá nárůst až na 300 milionů diabetiků. V České republice bylo hlášeno v roce 1995 asi 500 000 nemocných diabetes, koncem roku 2003 se počet diabetiků zvýšil na 690 000, v roce 2006 na 750 000. Statistiky uvádějí, že za posledních dvacet let se počet diabetiků v České republice zdvojnásobil. Předpokládá se, že u dalších 200 000 osob, kteří trpí diabetes, nebyla nemoc ještě diagnostikována. (Klener, 2006). Pan Klener dále uvádí, že diabetici 1. typu tvoří 7 % diabetiků u nás. O něco hůře jsou na tom Spojené státy americké. U nich se diabetes 1. typu vyskytuje u 8,3 % diabetiků. (www.diabetes.org). V roce 2003 bylo ve věku do 14 let na celém světě asi 430 000 diabetiků, což odpovídá prevalenci 0,02 %. V České republice bylo podle pana Hrodka v letech 1990‒1997 zachyceno 1604 případů DM 1 u dětí ve věku 0‒14let. Celková incidence byla 10,1/100 000/rok. V roce 2007 se tato incidence zvýšila na 16,7/100 000/rok. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je Česká republika na středně vysoké úrovni. Například je vyšší jak v Polsku, na Slovensku, ale nižší jak v Německu. Rakousko a Portugalsko má srovnatelnou incidenci jako Česká republika. Největší incidence z evropských zemí je ve Finsku 28,6/100 000. Naopak nejnižší incidence na světě byla zaznamenána v Japonsku 0,8/100 000. Vrchol incidence je ve věku 13‒15let. (Hrodek, 2002), (www.idnes.cz), (Škrha, 2009). Dalšími pojmy, které se ve statistice uvádějí je mortalita (úmrtnost). Mortalita u pacientů s diabetes mellitus je podstatně vyšší než u běžné populace. Rozbor příčin úmrtí ukazuje, že diabetes se podílí v roce 2007 na mortalitě v průměru asi 10 %. U žen je podíl na celkové mortalitě vyšší než u mužů, v některých zemích dokonce dvojnásobný. Nejčastější příčinou úmrtí jsou kardiovaskulární komplikace diabetu. Průměrný věk dožití je 49 let. Doba přežívání po stanovení diagnózy je průměrně 36 let. (Hrodek, 2002), (Škrha, 2009) Statistika dále uvádí, že onemocní diabetem 1. typu, 0.2 % běžné populace, každé 20. dítě matky s DM 1. typu, 14. dítě otce s DM 1. typu. Pokud mají DM 1. typu oba rodiče, šance, že onemocní dítě, je 30 %. 11
Ve statistice jsou zahrnuti i pacienti léčeny před lety, kdy léčba nebyla tolik kvalitní a také pacienti nedodržující léčebný režim. Obecně platí, čím lepší kompenzace, tím vyšší věk a méně komplikací. V přílohách A tabulky a grafy zachycující statistické údaje diabetu mellitus.
2.2 Klasifikace Diabetes mellitus je heterogenní skupina stavů, které se odlišují genetickou podmíněností, etiologií, patogenezí, klinickým obrazem, průběhem a potřebnými léčebnými opatřeními. Pro všechny stavy je ale shodným znakem hyperglykémie a chronické následky, komplikace. Během let a poznávání nových skutečností se klasifikace měnila, nelze tedy předpokládat, že nynější klasifikaci je konečná. Rozlišujeme dvě základní skupiny, diabetes mellitus a hraniční poruchy glukózové homeostázy. Podle epidemiologických studií se od sebe liší kvantitativně, klinickým rizikem vzniku a frekvencí cévních komplikací. (Klener, 2006). a) diabetes mellitus 1. typu b) diabetes mellitus 2. typu c) gestační diabetes d) specifické stavy diabetu e) hraniční poruchy glukózové homeostázy
12
3 Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 1. typu se v České republice vyskytuje u 6 % všech diabetiků. Vzhledem k nízkému průkazu diabetu LADA u dospělých jedinců může být výskyt o něco vyšší. Onemocnění začíná v dětství náhle s často zřetelnými klinickými projevy včetně ketoacidózy. Nejčastějším obdobím vzniku diabetes mellitus 1. typu je v batolecím období a v pubertě, v 13‒15letech. (Klener, 2006).
3.1 Patogeneze Podle Pavla Klenera je diabetes výsledkem souhry genetické predespozice, na které se podílejí především HLA antigeny II. třídy a faktorů zevního prostředí, které vedou k autoimunímu zániku B-buněk (někdy uváděno jako beta buňky) a ke ztrátě schopnosti vytvářet inzulin. Mezi zevní faktory patří virová infekce, vyvolaná enteroviry (viry coxsackie B, rubeoly, cytomegalovirus a paramyxoviry). Ty vyvolávají nespecifické postižení B-buněk. Děj může probíhat benigně ve formě nedestruktivní inzulitidy, pokud ale má jedinec genetickou predespozici, inzulitida probíhá agresivněji, lymfocytární infiltráty proniknou do ostrůvků a dochází k jejich destrukci. U této formy lze prokázat vedle NK-buněk, makrofágů i cytotoxické lymfocyty a jejich produkty cytokiny, které mají zřejmě rozhodující vliv v autodestrukci B-buněk. „Celý proces vzniku diabetu 1. typu probíhá v několika fázích. Jeho intenzita určuje rychlost destrukce, a tedy i úbytek B-buněk. Po období normální sekrece inzulinu za klesajícího počtu B-buněk nastává snížení jeho sekrece, která však ještě stačí udržet glykémii v normálních mezích. Dosáhne-li počet B-buněk 10 % normálního stavu, sekrece inzulinu již nestačí, glykémie začne stoupat a objevuje se diabetes. Zpočátku je přítomna ještě reziduální sekrece prokazatelná vyšetřením C-peptidů, později i tato zaniká a jeho hodnoty jsou až nulové.“ (Klener, 2006, str. 852).
13
3.2 Klinický obraz Přítomnost a množství příznaků závisí na rychlosti vývoje poruchy a na její závažnosti. Pro diabetes 1. typu je typická rychle se rozvíjející porucha se zřetelnými vystupňovanými projevy, které by neměly ujít pozornosti. Jestli-že se tak stane, může dovést nemocného až do diabetického kómatu. Někdy se na diabetes přijde zcela náhodně při preventivních prohlídkách nebo vyšetřování jiného onemocnění. (Klener, 2006). Pan Klener také uvádí, že klinický obraz vyplývá z patofyziologických změn. Diabetický syndrom se vyznačuje žízní, polydipsií a polyurií. Při glykosurii dochází ke ztrátám vody zvýšenou osmotickou diurézou, pacient se může cítit slabí a unavený, je dehydratovaný. Změny v osmolalitě plazmy mají vliv na lomivost čočky a sklivce a mohou vést k rozmazanému vidění. Mezi dalšími klinickými projevy můžeme objevit parestezie, váhový úbytek se změněnou i nezměněnou chutí k jídlu, nauzeu, zvracení a bolesti břicha (diabetická pseudoperitonitida).
3.3 Diagnostika Diagnostika vychází z klinických projevů a také z laboratorních výsledků. Základem je vyšetření glykémie. Přítomnost klinických projevů a glykémie vyšší než 11,0 mmol/l vede k diagnóze diabetes. Pokud je náhodná glykémie blízko 11,0 mmol/l je nutné vyšetřit glykémii ještě po osmihodinovém lačnění. Je-li hodnota glykémie vyšší než 7,0 mmol/l je diagnóza potvrzena. Pokud je ale hodnota nižší než 7,0 mmol/l je podezření na poruchu metabolismu glukózy. Doporučuje se udělat oGTT (orální glukózový toleranční test), kde se 75g glukózy rozpustí v 250 ml vody a vypije během 5min. Je-li hodnota glykémie ve 120. minutě testu vyšší než 11,0 mmol/l, jedná se o diagnózu diabetes. O porušené glukózové toleranci mluvíme při hodnotách nižších než 11,0 mmol/l a vyšších než 7,8 mmol/l. (Klener, 2006). Pro odlišení diabetes 1. typu a 2. typu slouží stanovení koncentrace inzulinu a C-peptidů v séru. Koncentrace C-peptidů vypovídá o sekreci endogenního inzulinu, která může být vyhaslá nebo zachovalá. Je tedy dobrým ukazatelem při rozhodování o farmakologické léčbě inzulinem. (Klener, 2006)
14
Laboratorní vyšetření má velký význam v kontrole kompenzace onemocnění. Glykémie se dá odebírat na lačno i po jídle. Jedno odebrání má ale pouze orientační cenu, proto se odebírají během dne a noci tzv. glykémické profily. Rozlišujeme malý glykémický profil, kde se odebírá glykémie max. 4x denně a velký glykémický profil, kde se glykémie odebírá 7‒9x denně. Dále se stanovuje glykovaný hemoglobin, který vypovídá o kompenzaci za posledních 6‒8 týdnů. Normální hodnoty glykovaného hemoglobinu jsou 2,8‒4,0 %, pokud jsou hodnoty u diabetika do 4,5 % jedná se o výbornou kompenzaci, 4,5‒6,0 % uspokojivou a nad 6,0 % za neuspokojivou. Stanovením albuminurie se vyšetřuje kreatinin vyloučený v moči a tím stav ledvin. Zvýšené množství kreatininu značí počínající nefropatii. (Klener, 2006).
3.4 Terapie Léčebná terapie vychází z podstaty onemocnění. Vzhledem k destrukci B-buněk, které neprodukují inzulin, je třeba ho tělu dodávat, substituovat exogenní inzulin od počátku nemoci. K terapii přispívá i nefarmakologická terapie založená na správných zásadách životosprávy (stravování a fyzická aktivita).
3.4.1 Farmakologická léčba „Inzulin je proteohormon o známém složení (dva řetězce spojené sulfidickými můstky o počtu 51 aminokyselin). Vzniká v B-buňkách z vysoko molekulárního prekurzorupreproinzulinu. Jeho sekrece je geneticky kódována na krátkém raménku 11. chromozomu, váže se na transmembránový receptor, kódovaný na krátkém raménku 19. chromozomu. Jeho základním fyziologickým účinkem je zvýšení utilizace glukózy a tvorby glykogenu, snížení lipolýzy, a proteinanabolický efekt. Přirozeným stimulátorem jeho sekrece je hyperglykémie a zvýšená koncentrace některých aminokyselin. Jeho sekreci také zvyšuje glukagon a některé další gastrointestinální hormony, tlumí hypoglykémie a somatostatin. Jeho nedostatečná sekrece nebo účinnost vyvolává diabetes mellitus, jeho nadbytek vyvolává závažné a život ohrožující hypoglykémie.“ (Blahoš, 2006, str. 123). Pro farmakologické účely se získává ze zvířecích pankreatů nebo biosyntézou jako lidský inzulin. Vepřový inzulin se liší pouze jednou aminokyselinou oproti lidskému inzulinu, hovězí se liší o tři aminokyseliny. Lidský, neboli humánní inzulin se vyrábí 15
pomocí kvasinek nebo Escherichia coli. Známé jsou také analoga inzulinu. (Klener, 2006). Dávka inzulinu je vyjádřena mezinárodní jednotkou U. V ČR se zpravidla používají inzuliny s koncentrací 100 jednotek/ml (100 U). Mezi druhy inzulinu patří krátce působící inzulin, inzuliny s prodlouženým účinkem (se středně až dlouhodobě působícím účinkem) dnes vyráběnými jako NPH inzuliny. Nověji se používají tzv. premixované inzuliny, vzniklé smícháním krátce působícího inzulinu s NPH. Nejnověji se používají analoga inzulinu. (Klener, 2006). Rozdělení inzulinů viz Příloha B Existují dva způsoby podávání inzulinu, konvenční a nekonvenčí formou. Konvenčním způsobem je aplikace inzulinu inzulinovým perem nebo inzulinovou stříkačkou s fixovanou jehlou. Tyto jehly lze používat opakovaně 5‒10krát při dodržování hygienických a aseptických podmínek. Místy, kam se inzulin aplikuje, jsou paže, břicho a hýždě. Je dobré vědět, že z každého místa se inzulin jinak vstřebává. Například z břicha je vstřebávání rychlejší než z paží a hýždí. Na vstřebávání inzulinu z podkožního depa má také vliv tuková tkáň, fyzická aktivita i velikost dávky. Nekonvenčním způsobem je aplikace pomocí inzulinové pumpy, kdy je inzulin aplikován kontinuálně podle potřeb pacienta a zároveň napodobují bazální sekreci. Systém se označuje jako basal-bonus. Součástí inzulinové pumpy může být senzor (analyzátor glykémie), ten podává informace o stavu a řídí dávkování. Většina pump ale vyžaduje externí kontroly glykémií pomocí glukometru. Mnohé pumpy jsou programovatelné (např. Minimed, H-Tron). (Klener, 2006). Inzulinové režimy rozlišujeme dva, standardní konvenční režim a režimy intenzifikované či intenzivní. První standardní konvenční režim není pro mladé diabetiky 1. typu vhodný. Nevýhodou tohoto režimu je nutnost přesného časového harmonogramu stravování a určitá rigidita. Naopak druhý intenzifikovaný či intenzivní režim je pro mladé diabetiky výhodnější a také používanější. Při tomto režimu se aplikuje inzulin nejméně ve třech dávkách denně tak, že se kombinují tři dávky krátkodobě působícího inzulinu podávaného před hlavními jídly s jednou až dvěma dávkami inzulinu s prodlouženým účinkem. Běžné krátkodobé inzuliny se podávají 30 minut před hlavními jídly, Novorapid a Humalog je možné aplikovat bezprostředně před jídlem.
16
U tohoto režimu lze aplikovat inzulin jak stříkačky či inzulinovými pery, tak i pomocí inzulinové pumpy. (Klener, 2006). Léčbu inzulinem mohou doprovázet komplikace v podobě hypoglykémie, alergie, imunitně
podmíněná
inzulinová
rezistence,
lipodystrofie
v místě
vpichu.
Z imunopatologických reakcí je nejvážnější alergie, která může vyústit v anafylaktický šok. Pacientovi se podávají glukokortikoidy a adrenalin. Imunitně podmíněná inzulinová rezistence je způsobena protilátkami IgG proti inzulinu, jež neutralizují jeho účinek. Lipodystrofie v místě aplikace může být způsobena buď jako lipohypertrofie opakovanými vpichy a zhmotnění tukové tkáně nebo jako lipoatrofii imunitně podmíněnou. Hypoglykémie je podrobněji rozebrána v kapitole 3.5 Akutní komplikace. (Klener, 2006).
3.4.2 Nefarmakologická léčba Mezi nefarmakologickou léčbu diabetes mellitus řadíme životosprávu, především dietu a fyzickou aktivitu. Vliv na léčbu má ale i duševní pohoda. Stresové situace, deprese, smutek mohou ovlivňovat hodnoty glykémie. Velmi důležité je skloubit léčbu inzulinem a režimová opatření, aby se dosáhlo dlouhodobě co nejlepší kompenzace. Nelze plošně nastavit plán léčby diabetiků, ale je zapotřebí léčbu nastavit individuálně, podle daného jedince. 3.4.2.1 Dieta „Člověk s diabetem musí dobře porozumět složení stravy i významu jednotlivých skupin živin pro organismus i pro léčení diabetu, aby dokázal svoje jídlo účelně plánovat.“ (Lebl, 2008, str. 65). Základními složkami v potravě jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, soli, voda a vláknina. Zdrojem energie jsou ale první tři jmenované. Glykémii ovlivňují pouze sacharidy, proto je nutné dávat velký pozor při plánování stravy. Stejně jako u zdravého jedince i u diabetika tvoří cukry 50‒60 % denního příjmu energie. Ve stravě jsou sacharidy
jednoduché
(monosacharidy,
disacharidy)
a
sacharidy
složené
(polysacharidy), viz Příloha B. Sacharidy jsou obsaženy v obilí a výrobcích z obilí a mouky, v bramborách, v luštěninách a kukuřici, v ovoci, v mléce a mléčných kysaných výrobcích a ve všem co je slazeno řepným cukrem. Pokud chce diabetik dodržovat 17
správnou regulovanou stravu, musí o těchto potravinách přemýšlet. Pro usnadnění jídelního plánu, byl zaveden pojem výměnná jednotka. Výměnná jednotka je určité množství různých potravin, které mají stejný obsah sacharidů (konkrétně 12g), ovlivňují glykémii stejně, a proto se mohou navzájem zaměňovat, aniž by se musely měnit dávky inzulinu. Každý diabetik má svůj individuální jídelní plán složen z výměnných jednotek rozložených do šesti jídel za den. Ve tvorbě jídelní plánu by se měl brát ohled na dřívější zvyklosti diabetika, měl by být vyváženější a musí se počítat se dvěma svačinami a druhou večeří. Vždy by také mělo platit, že rozestupy mezi hlavními jídly nebudou menší jak 4 hodiny a větší jak 7 hodin, svačiny by měly být 2‒3 hodiny po hlavních jídlech a druhá večeře těsně před spaním. (Lebl, 2008). Za potraviny nevhodné považujeme nápoje slazené řepným cukrem, limonády, džusy, cukrovinky a pokrmy obsahující řepný cukr. Sacharóza prudce zvyšuje hladinu glykémie, kterou nesníží ani připíchnutý inzulin. (Lebl, 2008). Naopak maso, drůbež, ryby, vejce, uzeniny, tvaroh, sýry, olej, máslo neobsahují sacharidy, nemusíme je počítat do výměnných jednotek. Také zelenina neobsahuje sacharidy, do jídelního plánu je můžeme zařazovat podle chuti. (Lebl, 2008). Příklady výměnných jednotek viz Příloha B Velký pozor by si diabetici měli dávat na alkohol, který výrazně ovlivňuje glykémie. Alkohol glykémii může snižovat. Pokud vypijeme velké množství alkoholu, jaterní buňky v první řadě budou zpracovávat alkohol a nebudou uvolňovat glukózu z jaterního glykogenu. U zdravého člověka se v takové situaci potlačí uvolňování inzulinu. To však neplatí u diabetiků, kteří si dávku inzulinu už aplikovali, a může dojít k těžké hypoglykémii. Mezi alkohol snižující glykémii patří destiláty. Alkohol může také glykémii zvyšovat, vlivem sacharidů obsažených v alkoholických nápojích jako je pivo, nealkoholické pivo a víno. Záludností piva je, že během spaní může nastat obrat a docházet k hypoglykémii. Relativně bezpečnou hranicí jsou dvě desetistupňová nebo jedno dvanáctistupňové pivo. (Lebl, 2008). „V období adolescence mohou způsob výživy ovlivňovat faktory, které mají psychosociální, sociální a socioekonomické příčiny, včetně působení spolužáků. Uplatnit se může i hledání vlastní identity, odmítání omezení ze strany rodičů, zvýšená koupěschopnost, dovednost připravit si jídlo samostatně, urbanizace a způsob
18
stravování mimo domov. Odmítání uznávaných hodnot, nespokojenost s vlastním vzhledem, touha být uznávaným mezi vrstevníky a snaha být komforní s adolescentním způsobem života vedou často ke změně stravování.“ (Hrodek, 2002, str. 99). Mladiství často vynechávají snídaně, hlavní jídla, stravují se ve stáncích rychlého občerstvení, pijí velké množství limonád. Chlapci se ale obecně stravují lépe než dívky. Ty ve velké míře drží nejrůznější diety a méně dodržují pravidelnost ve stravování. (Hrodek, 2002). 3.4.2.2. Fyzická aktivita Fyzická aktivita je velmi důležitou součástí správné životosprávy, pomáhá najít rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie, rozvíjí duševní a fyzické schopnosti, přináší uvolnění, udržuje tělo v kondici. Diabetik by měl mít na vědomí, že při fyzické aktivitě se spaluje glukóza, tedy se mění i glykémie. Pokud je glykémie mladistvého před sportem vyšší jak 17 mmol/l měl by se sportem počkat, než se mu glykémie sníží. Při takovýchto hodnotách neumí tělo spalování glukózy zvýšit, nastartují se obranné mechanismy tím, že uvolní glukózu z jater a u mladistvého diabetika může dojít k hyperglykémii s uvolňováním ketolátek. Diabetici by vždy měli brát v úvahu intenzitu a délku trvání fyzické aktivity. Aby nedošlo při fyzické aktivitě k nežádoucí hypoglykémii, je nutné před touto aktivitou buď zvýšit dávky jídla, nebo snížit dávky inzulinu. (Lebl, 2008). Diabetici nejsou ve výběru fyzické aktivity omezováni, a však z hlediska ochrany života, nejsou diabetikům doporučovány některé sporty. Jedná se například o horolezectví, potápění, závodní plavání, motoristické sporty, silové sporty, box, řeckořímský zápas, judo, skoky padákem, létání. (Hrodek, 2002).
19
3.5 Akutní komplikace „Akutní komplikace zahrnují hypoglykémii a stavy spojené s hyperglykémií: diabetickou ketoacidózu a hyperosmolární neketotický syndrom.“ (Navrátil, 2008, str. 316). Hypoglykémie je akutní stav, který může ohrozit pacienta na životě a je nutné ji předcházet popřípadě ihned léčit. Vzniká předávkováním inzulinu, nebo pokud se pacient po podání obvyklé dávky méně nají, či nárazově zvýší fyzickou aktivitu. Ve všech uvedených případech dochází ke snižování glykémie. Vzhledem k nedostatku glukózy v mozku poklesem glykémie nastává porucha vědomí: zmatenost, může se vyskytnout agresivita a v těžších případech dojít až ke kóma. Zároveň se ale aktivují kontraregulační mechanizmy, které glykémii zvyšují. Nejtypičtějším mechanizmem je aktivace sympatiku, která se projeví tachykardií, výrazným pocením a třesem. Diagnózu potvrdíme stanovením glykémie. První pomocí hypoglykémie v lehkých případech je podání sladkého nápoje, hroznového cukru či pečiva. Není-li pacient schopen polykat, podá se mu 20‒40 % roztok glukózy intravenózně. V těžkých případech je nutné pacienta napojit na infúzi s glukózou. U diabetiků 1. typu lze aplikovat injekci glukagonu (1mg intramuskulárně). (Navrátil, 2008). Diabetická ketoacidóza se projevuje hyperglykemií a nahromaděním ketolátek při abnormálním metabolismu mastných kyselin. Hyperglykemií se zvyšují ztráty glukózy a vody močí, čímž se krev stává hustší a klesá její objem, což může vést k oběhovému selhání. Ketolátky (mj. kyseliny acetooctové) mají kyselou povahu a snižují pH krve. Porucha je tedy kombinací hyperosmolarity a metabolické acidózy s jejich důsledky. Mezi příznaky patří dehydratace, suchá kůže a sliznice, hypotenze, tachykardie, porušené vědomí, nauzea, zvracení bolesti břicha, hyperventilace, z dechu jde cítit aceton. První pomocí je nitrožilní podávání inzulinu a rehydratace. Je nutné najít příčiny dekompenzace, jimiž mohou být chyby v léčebném režimu, choroby jako infekce, infarkt apod. (Navrátil, 2008). Hyperosmolární neketotický syndrom se také projevuje hyperglykemií s následnou hyperosmolaritou, ale bez větší acidózy, netvoří se tolik ketolátek. Průběh poruchy je pomalejší a méně nápadný než diabetická acidóza, pacient přichází do nemocnice později a zároveň více dehydratován, s vyšší osmolalitou a vyšší glykemií než
20
u ketoacidózy. Léčbou je podávání inzulinu i.v., rehydratace a hledání příčiny dekompenzace. (Navrátil, 2008).
3.6 Chronické komplikace Chronické komplikace se mých respondentů vzhledem k věku zatím netýkají, ale protože dlouhodobě zvýšená hyperglykemie je hlavní příčinou zvýšené invalidity a mortality diabetiků, rozhodla jsem se uvést nejčastější chronické komplikace. Diabetická retinopatie je častou příčinou získané slepoty, v méně pokročilých formách zhoršuje kvalitu života diabetika. Diabetikům se doporučuje 1x ročně navštívit oftalmologa, který při vyšetření očního pozadí zjistí stav drobných cév sítnice. Při diabetické retinopatii hrozí krvácení do sítnice či sklivce, jizvení, odchlípení sítnice, glaukom a další komplikace poškozující zrak. Progresi retinopatie zpomalíme kontrolou kompenzace. (Navrátil, 2008). Diabetická nefropatie je příčinou chronického selhání ledvin. Podstatou je poškození drobných cév a cév ledvinových glomerulů. Porucha se začne projevovat zvýšenou propustností glomerulů, dále zvýšenou glomerulární filtrací a mikroalbuminurií. Progrese vede k nefrotickému syndromu, následnému snížení glomerulární filtrace a selhání ledvin. Diabetickou nefropatii může zpomalit kontrola glykemií, tlaku a podávání ACE inhibitorů. (Navrátil, 2008). Diabetická neuropatie postihuje nervy důsledkem dlouhodobé hyperglykemie a sníženou mikrocirkulací, ke které u diabetes mellitus dochází. Nejčastěji dochází k postižení senzitivních nervů, projevující se parestéziemi, bolestí nebo naopak ztrátou citlivosti v distálních částech končetin. Může ale také dojít k postižení motorických nervů a nervů autonomního nervového systému. Léčba je pouze symptomatická. (Navrátil, 2008). Diabetická noha je velmi častá chronická komplikace. Na poškození má vliv neuropatie, poškození drobných i velkých cév dolní končetiny a snížení protiinfekční imunity. Z důvodu poruchy citlivosti se snadno diabetik může opařit, necítí otlaky, poranění kůže. Přidá-li se infekce, defekt se pro sníženou prokrvenost špatně hojí. Stav může skončit gangrénou a následnou amputací. Prevencí diabetické nohy je vhodná obuv, denní prohlídky nohou a včasná léčba trhlinek a oděrek. (Navrátil, 2008).
21
3.7 Práce sestry v péči o mladistvého diabetika Kompetentnost sestry v ošetřování pacientů je dána mnoha faktory. Závisí na vzdělání, zkušenostech a vlastních schopnostech sestry. Sestra by měla být „spojkou“ mezi pacientem a lékařem. V ambulantní péči je důležité, aby sestra znala životní styl pacienta, rodinné zázemí a rodinou anamnézu, dokázala vyhledat rizikové pacienty a tím pomohla prevenci vzniku pozdních komplikací. Ukazuje se, že pohovor sestry s rodiči či mladistvým diabetikem bývá účinnější než rozsáhlá edukace lékaře, použijeli zkušenosti z praxe. Setra se také zaměřuje na evidenci vyšetření, která by měla včas rozpoznat pozdní komplikace, jedná se o oftalmologické vyšetření, vyšetření mikroalbuminurie. Edukuje pacienta o zásadách správné životosprávy, zásadách selfmonitoringu, jak postupovat při aplikaci inzulinu nebo glukagonu, jak předcházet komplikacím. Také edukuje pacienta před vyšetřením, zjišťuje jídelníček pacienta a program fyzické zátěže. Ve své činnosti se také zaměřuje na spolupráci s rodinou, cílem je rodinu zapojit do procesu léčení a preventivní a výchovné péče. (Rybka, 2006), (Sedlářová, 2008). Je vhodné, aby sestra ošetřující mladistvé měla základy pedagogiky a psychologie. Musí umět komunikovat s pacientem, mít na něj čas a pochopení. Ivona Plevová ve své knize uvádí, aby zdravotníci vybudování vztahu mezi nimi a dospívajícím dopřáli čas. Dospívající je plnohodnotný účastník komunikace, proto by se zdravotníci měli vyvarovat direktivnímu stylu komunikace. Pacienta by měli vyslechnout, snažit se ho pochopit a nesoudit ho. Při rozhovoru používáme správné odborné výrazy týkající se jeho těla a zdravotního stavu, vždy je ale třeba ujistit se, zda všemu rozuměl. Dospívajícího oslovujeme jménem, vykání je na místě. Sestra by také měla zvládat zásady komunikace s rodiči nemocného dítěte. (Plevová, 2010). Sestra by měla pečovat o dobrý psychický stav hospitalizovaného mladistvého diabetika. Podle National Association for the Welfare of Children in Hospital, 1998 mnoho dětí, především větších a dospívajících, cítí v nemocnici bezmoc. Připadají si závislé a nesvobodné. Je třeba mít na mysli základní potřeby těchto pacientů: opakované srozumitelné informace, možnost volby, potřeba soukromí a jistoty, bezpečné a podnětné prostředí, možnost zabavit se a vzdělávat, přítomnost a kontakt s rodinou. (Sedlářová, 2008).
22
3.8 Ošetřovatelské problémy dětí s dg. DM Jako u všech nemocí se objevují určité ošetřovatelské problémy, i u diabetes mellitus se vyskytují. Nejčastější ošetřovatelské problémy pacienta a jeho rodiny jsou: - poruchy výživy způsobené narušeným metabolismem - pokles tělesné výkonnosti z hlediska únavy - poruchy příjmu potravy a tekutin - potencionální vznik infekce při poranění vyvolaný zhoršenou obrannou schopností organismu - neznalost pojmu z nedostatečné informovanosti - nedodržování zdraví prospěšných zásad - porucha adaptace vlivem změny životního stylu a diety - strach a nejistota - porucha sebepojetí v oblasti problémového plnění rolí při změně tělesných schopností, konfliktu rolí a také v oblasti poruchy sebeúcty a identity v situaci neschopnosti zaujmout pozitivní stanovisko k sobě samému - porucha přizpůsobivosti rodiny a neschopnost řešit problém - sociální izolace z důvodu změněného zdravotního stavu - porucha společenské interakce - beznaděj a bezmocnost z důvodu neschopnosti vykonávat běžné denní aktivity - změny v myšlenkovém procesu projevující se katastrofickým myšlením, sníženou nebo zvýšenou pozorností, vztahovačností Cíle ošetřovatelské péče jsou: - pacient je bez poruch výživy, příjmu potravy a tekutin - pacient nepociťuje únavu - u pacienta nedojde ke vzniku infekce při poranění - pacient je dobře informován o své nemoci - pacient zná a dodržuje zdraví prospěšné zásady - u pacienta nedojde k poruše adaptace vlivem změny životního stylu a diety - pacient nepociťuje strach a nejistotu - pacient nepociťuje bezmocnost a beznaděj 23
- rodina se zapojuje do péče o nemocného člena rodiny - rodina projevuje zájem o pozitivní řešení problému a konstruktivní zvládání stresu - rodina se aktivně podílí na ošetřování
Intervence: - pacienta dostatečně informovat a přesvědčit o nutné změně životního stylu a diety - pacienta i jeho rodinu informovat o zdraví prospěšných zásadách - pacienta i rodinu edukovat o nemoci a léčebném režimu - naučit pacienta rozpoznávat a předcházet vzniku komplikací - zapojit do ošetřování i rodinu nemocného - umožnit pacientovi dostatek kontaktu s rodinou - naučit pacienta pečovat o sebe sama - předcházet vzniku komplikací při ošetřování nemocného - vytvořit klidné a příjemné prostředí - psychicky nemocného i jeho rodinu podpořit a pomoci se jim vyrovnat s celoživotním onemocněním - navodit vztah důvěry s pacientem i jeho rodinou - podpora v sociální interakci - zajistit možnost konzultace s lékařem, psychologem, nutriční terapeutkou (Šafránková, 2006), (Trachtová, 2004).
24
3.9 Problematika DM u nás a ve světě – rozdíly v ošetřovatelství a léčbě V České republice existuje diabetologie jako samostatný obor.
Základem péče
o diabetika je vysoce specializovaná diabetologická ordinace. V ambulanci je léčena nejen hyperglykemie, ale také hypertenze, dyslipidemie, resp. hypercholesterolemie. Je prováděna aktivní depistáž a prevence komplikací, nejen specifických, ale i nespecifických (ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, aterosklerotické postižení karotického řečiště). Ambulance spolupracuje s praktickými lékaři spádového obvodu. Ne ve všech zemích Evropské unie diabetologie tvoří samostatný obor. Ve většině zemí jsou diabetici léčeni praktickými lékaři spolu s endokrinology. Léčba se zaměřuje na léčbu hyperglykémii a na nemoc se málokdy zaměřují jako na celek. (www.zdn.cz). Podle Americké asociace diabetu jsou ve Spojených státech amerických diabetici léčeni rodinnými lékaři, internisty nebo endokrinology. Dalšími členy poskytující péči jsou diabetologické sestry (sestry praktických lékařů vyškoleny v péči a výuce lidí s cukrovkou), dietní sestra, oční lékař, sociální pracovník, psycholog, zubař a fyzioterapeut. Diabetologie jako samostatný obor zavedena není. (www.diabetes.org). Ve všech vyspělých zemích existují organizace, hnutí a programy podporující mladistvé diabetiky. Ty vydávají edukační materiály, pořádají semináře, kurzy i letní tábory. V roce 2002 byla založena Světová nadace diabetu podporující rozvojové země v oblasti prevence a léčby. Byla zřízena diabetologická klinika například v Tanzánii, Keni a Filipínách. Nadace uvádí, že doposud měla přímý vliv na 20 milionů obyvatel rozvojových zemí. Nadace spolupracuje s OSN, s dánským Ministerstvem zahraničních věcí prostřednictvím dánské zahraniční rozvojové pomoci (DANIDA), s Mezinárodní diabetickou
federací
a
Světovou
zdravotnickou
organizací.
(www.worlddiabetesfoundation.org).
25
4. Období dospívání a její zvláštnosti vzhledem k diabetes Dospívání je období mezi počátkem dospívání a dospělostí, kterou charakterizuje plná pohlavní zralost a ukončení tělesného vzrůstu. U dívek průměrně začíná kolem 10let, u chlapců asi o 2,5 roku později, tedy v 12,5 letech. Ukončení dospívání je velmi těžké odhadnout, pediatrická péče obvykle končí dosažením 19 let, psychologové uvádějí 20‒22 let. (Sedlářová, 2008). Puberta je hormonálně podmíněný proces, kdy dochází nejen k fyzickému zrání a růstu, ale i k charakteristickému strukturálnímu a funkčnímu zrání pohlavních orgánů, specifickému vývinu sekundárních pohlavních znaků a dospělých tělesných proporcí. Tento tělesný vývoj má také vliv na emocionalitu jedince. U dospívajícího dochází ke změně v myšlení, které se stává flexibilnějším, řešení situací, objevuje se abstraktní stránka uvažování. Dospívající začínají přemýšlet o morálce, o respektu k normám chování. Pokud dojde k frustraci dospívajících, často ji prožívají bolestivě, může vést až k agresivitě. (Sedlářová, 2008). Dospívání dělíme na: a) období pubescence – od 11 do 15 let. V této první fázi dospívání bývá myšlení spíše ještě rigidní a egocentrické. Nadměrně se zaměřují na konkrétní fyzické aspekty sociálních vztahů. Někteří dospívající v této fázi neumějí chápat budoucí důsledky svého aktuálního jednání a nejsou schopni pojmového myšlení. Při komunikaci s nimi je velmi důležité pokládat konkrétní otázky, neboť oni sami nemají potřebu věci rozebírat hlouběji a odpovídají často jednoslovně. Toto období je často označováno jako období emoční lability. To má samozřejmě vliv i na dodržování diety, fyzické aktivity, aplikaci inzulinu. Pubescence je období, kdy nejvíce dochází k akutním komplikacím u diabetiků. b) období adolescence – od 15 do 22 let. V další fázi vývoje by dospívající už měli chápat vztah příčiny a následku a domýšlet budoucí následky svého momentálního počínání. Ztráta impulzivity, kontrola vlastního jednání, přiměřená spolupráce a vnímání dlouhodobých následků usnadňuje přijetí léčebného režimu dospívajícím. Většina adolescentů je schopna sama si kontrolovat léčebný režim, sestavovat si jídelní plány, dokáže úpravou jídla či inzulinu předcházet hypoglykémii při sportu. (Hrodek, 2002), (Langmeier, 2000). 26
4.1 Rozdíly mezi chlapci a dívkami Langmeier uvádí, že dívky v období 11 až 13 let mají lepší verbální schopnosti, naopak chlapci dosahují lepších výsledků ve vizuálně prostorové představivosti a početních schopnostech. V ostatních kognitivních schopnostech jako jsou paměť, usuzování a řešení problémů se pohlaví od sebe nijak neliší. Co se týká sociálního chování se od sebe dívky a chlapci liší především v míře agresivity a dominance. Dívky mají širší rozsah zájmů jak chlapci. Mentální výbava dívek je univerzálnější, kdežto u chlapců je specializovanější. Rozvoj psychických funkcí je ovlivňován výchovou, vzděláváním a okolním prostředím. Ke zvýraznění rozdílů mezi chlapci a dívkami přispívá socializační tlak. Langmaeier uvádí, že větší socializační tlak je vyvíjen na chlapce. Ti jsou od rodičů přísněji trestáni, rodiče k nim zaujímají více autoritativní postoj. U dívek je tolerován větší okruh aktivit než u chlapců. Velký vliv má také škola a vychovatelé. Chlapci jsou káráni za lenivost a vyrušování, naopak dívky za chyby v zadaných úkolech. Ty bývají vysvětlovány nezvládnutím těžších úkolů. Tím se u dívek posiluje sklon snadněji se vzdávat a narůstá u nich pocit, že těžké situace nejsou schopny zvládnout. U dívek se častěji vyskytuje deprese. Celkově se ale má za to, že mezi dívkami a chlapci se nachází více shod než rozdílů. (Langmeier, 1998).
27
5. Psychosociální problémy dospívajících s onemocněním DM Dítě roste a vyvíjí se v závislosti na svém prostředí. Tento proces lze označit jako socializace, přizpůsobování se či začleňování do společnosti. Základem a determinantou je tělesný stav a vývoj dítěte, které jsou vlivem onemocnění narušeny. U mladistvého se mohou objevit psychosociální problémy. Každý jedinec má svoje biologické, duševní a sociální potřeby. Biologické potřeby – teplo, čisto, ochrana před negativními vlivy, dostatečná strava, vhodné podávání stravy, stimulace pro dobrý rozvoj tělesných orgánů a funkcí, rozvoj a posilování obranyschopnosti, péče o zdraví, ochrana a podpora dítěte a v případě potřeby i příslušná a vhodná léčba a rehabilitace. Duševní potřeby – dostatek psychických podnětů v pravý čas a v pravé míře, zabezpečení smyslu života, jeho jistoty a bezpečí, rozvoj vlastní identity, vlastního já, poskytnutí či zajištění životních perspektiv. Sociální potřeby – navazují na psychické, potřeba rodiny, přátel, potřeby seberealizace, sebeaktualizace, sebeuskutečnění, sociální sounáležitosti k někomu nebo k něčemu, tvořivosti, bezpečí, jistoty, postavení, zdravý životní styl. (Hrodek, 2002). Onemocnění diabetem přináší pacientovi do života velkou změnu a spoustu nových situací. Častější návštěvy lékaře, změna způsobu života, velké množství režimových opatření, strach z průběhu nemoci a jeho komplikací. (Rybka, 2006). Deprese ‒ studie ukazují, že depresemi trpí až 50 % mladých diabetiků. Deprese se může projevovat několika způsoby, poruchy spánku, únava, neschopnost koncentrace a soustředění, smutek, úzkost, sebevražedné myšlenky. Deprese mohou významně ovlivnit průběh onemocnění. Depresivní diabetik může ztratit zájem o léčbu, vlastní zdraví, o edukaci. Je třeba podpory rodiny a přátel, vyhledat odbornou pomoc psychologa či psychiatra. Na prvním místě je psychoterapeutický přístup, často je i nutné zavést antidepresivní léčbu. (Rybka, 2006). Poruchy spojené s anxiozitou ‒ úzkostné stavy mohou někdy být zaměněny s hypoglykémií, je důležité tyto dva stavy rozeznat. Podávání léků na terapii anxiozních stavů není vhodné, protože mohou zvyšovat riziko hypoglykémii. Proto je důležité, aby lékař a zdravotní pracovníci dobře pochopili jak pacienta a rodinu ovlivňuje diabetes a 28
vytvořili si s pacientem dobrý vztah, kde bude vzájemný respekt, úcta a pochopení. V diabetikovi to může vyvolat pocit ochoty naslouchat a řídit se danými radami. (Rybka, 2006). Dietní poruchy ‒ podle pana Rybky častěji v dietě chybují dívky. Až 30 % mladých žen s DM1 záměrně vynechává dávky inzulinu ze strachu přibrání na váze. V krajních případech se u dívek může objevit mentální anorexie nebo bulimie, při kterých dívky záměrně manipulují s dávkami inzulinu. (Rybka, 2006). Cestování s diabetem ‒ cestování i u zdravých jedinců přináší určitá rizika, proto je nutné, aby diabetik byl při cestovní co nejobezřetnější a dodržoval určitá pravidla. Nejdůležitějšími z pravidel jsou: - měl by dodržovat zásady správné životosprávy, provádět kontroly glykémií, vyhledat si oblast, kde je dostupná odpovídající lékařská péče a vyhnout se oblastem se sníženou hygienickou úrovní, nebo kde se často vyskytují průjmová onemocnění - nutností je zdravotní pojištění při cestování do zahraničí - měl by mít u sebe dostatek inzulinu a léků, které užívá, dále mít u sebe cukr, sladkou tyčinku nebo injekci glukagonu pro případ hypoglykémie - mít u sebe identifikační kartu diabetika, zprávu od lékaře, náramek nebo jiné označení, že je diabetik, pokud letí letadlem, je dobré informovat letušku. (Rybka, 2006). Sexuální život s diabetem ‒ toto téma jsem se rozhodla zmínit z důvodu toho, že mladiství v tomto období svého života objevují svoji sexualitu a začínají hledat partnerské vztahy. Už tak jsou tyto témata pro ně velmi složitá a citlivá, navíc, když je ovlivňuje chronická nemoc diabetes mellitus, která má na svědomí nejčastější příčiny sexuálních obtíží (např. erektilní dysfunkce, potence). Problémem je, že o tomto tématu se málo mluví, přitom včasná sexuologická léčba by mohla pomoci prodloužit spokojený sexuální život pacienta. Příčiny sexuálních poruch jsou velmi rozmanité. Vliv mají vaskulární, cévní, neurogenní, nervové i psychogenní faktory: strach ze selhání, ztráty partnera či partnerky, snížené sebevědomí a následná deprese. Mezi doporučení jak těmto problémům předcházet je dobrá dlouhodobá kompenzace diabetu, vynechání konzumace alkoholu, nekouřit, dbát na pravidelnou fyzickou aktivitu, event. výměna léků, které by mohly ovlivňovat potenci. (Rybka, 2006).
29
Získání řidičského oprávnění ‒ pokud ošetřující lékař potvrdí způsobilost k řízení motorových prostředků, není problém, proč by diabetik neměl dostat řidičské oprávnění. Není však vhodné, aby se diabetici závislí na inzulinu živili jako řidiči a měli by být na mysli, že nemají pokračovat v jízdě v době obvyklého jídla, při známkách hypoglykémie by měli okamžitě zastavit a počkat nejméně 15minut po odeznění příznaků a mít u sebe něco sladkého například cukr, sušenky. (Rybka, 2006). Výběr povolání ‒ pro nebezpečí hypoglykémií se nedoporučuje diabetikům práce ve výškách, řízení dopravních prostředků. Pro komplikované hojení ran nejsou vhodné práce s rychlootáčivými stroji. Upozorňováni jsou diabetici také na nevhodnost směnného provozu a na zaměstnání, která by mohla být problematická z důvodu pozdějších
projevů
nemoci
jako
je
zrakové
omezení,
nervová
postižení,
kardiovaskulární poruchy a další. (Anděl, 1996). Podle doporučení Evropské asociace pro studium diabetu a Americké diabetické asociace může diabetik vykonávat jakékoli povolání, které chce a má na něj kvalifikaci. (Rybka, 2006).
30
6 Psychosociální problémy rodičů dětí s dg. DM Rodiče zaujímají určitý postoj k dítěti na základě informací o jejich zdravotním stavu získaných od zdravotnických pracovníků. Stejně jako pro dítě i pro ně je zpráva o onemocnění dítěte frustrující. Musí se vyrovnat s daným faktem. Obvykle rodiče procházejí několika fázemi při vyrovnání se s diagnózou dítěte. a) fáze šoku a popření ‒ šok je bezprostřední reakcí při zjištění onemocnění dítěte. Rodiče se snaží popřít dané zjištění, nechtějí přijmout danou situaci. b) fáze postupného přijímání skutečnosti ‒ rodiče se v této fázi snaží získat co nejvíce informací, ale myšlení je stále zkresleno emocemi. Vyrovnání se se skutečností ovlivňuje řada dalších faktorů životní situace, například životní postoj, zkušenosti, výchova, pochopení širší rodiny a příbuzných, ale také průběh onemocnění. c) fáze smíření ‒ postupně si rodiče uvědomují, že situace se nedá radikálně změnit. Objevují se pocity naděje na zlepšení budoucnosti. S vyrovnáním se může měnit i citový vztah rodičů k dítěti. Citové ladění rodičů může kolísat a zacházet až do extrémů. Extrémní citlivost přístupu rodičů k dětem postiženým chronickým onemocněním může být riziková. Extremizace ve výchově rodičů může ovlivnit další vývoj dítěte. (Vágnerová, 1999). Vážná nemoc dítěte má vliv na vztahy v rodině i na vztahy rodiny k okolí. Rodiče obvykle chtějí udělat a získat pro své dítě to nejlepší, může se ale stát, že si vyberou k tomu způsob, který vede k opačným výsledkům. Jedním z problémů může být, že rodič dává přednost nemocnému dítěti před zdravým sourozencem. Je nutné si uvědomit, že i zdravé dítě má svoje potřeby a jejich neuspokojováním můžou nastat problémy, například ve škole, ve vztahu k sourozenci. Někdy se také může stát, že rodiče nejsou schopni spolu o nemoci dítěte mluvit. Jeden z partnerů může nabýt dojmu, že ten druhý o dítě nemá takový zájem. To nemusí být pravda, každý člověk potřebuje určitý čas na vyrovnání se a přizpůsobení se dané situaci. (www.diadeti.cz). Onemocnění dítěte má vliv i na finanční stránku rodiny. Diabetické dítě potřebuje velké množství pomůcek, ať už inzulinová pera, glukometry a další. Pojišťovny sice určité množství těchto pomůcek hradí, z mého výzkumu, kde rodiče na otázku „Myslíte si, že příspěvky na pomůcky pro diabetiky jsou dostatečné?“, ale vyplývá, že ne všechny 31
pomůcky jsou dostatečně hrazeny pojišťovnami. V Příloze F Pomůcky hrazené zdravotní pojišťovnou. Někteří rodiče jsou nuceni svoji práci úplně opustit nebo přejít alespoň na částečný úvazek aby mohli zůstat doma se svými nemocnými dětmi a starat se o ně. Situace se výrazně nelepší ani nástupem dítěte do základní školy. Ačkoliv dítě už má nějaké vědomosti o své nemoci a v každé škole, kde se nachází diabetické dítě, by měl být vyškolený pedagog přebírající péči za dítě, rodiče jsou často nuceni hledat si práci co nejblíže domovu, popřípadě škole, aby kdyby došlo ke komplikacím, mohli být co nejdříve u dítěte. Omezování výběru povolaní má vliv jak na psychiku, tak na finanční stránku rodiny.
32
7 Edukace pacienta a jeho rodiny Diabetes je chronické onemocnění se svými specifiky, řadou komplikací a různými úskalími. Je tedy nezbytně nutné, aby spolupráce zdravotních pracovníků, diabetického dítěte a jeho rodiny byla kvalitní, trvalá. Rodina je zprávou o onemocnění svého dítěte ve většině případů frustrována a musí zvládnout léčebný režim v domácím prostředí (kontroly glykémií, zásady optimálního stravování a pohybové terapie, naučit se upravovat dávky inzulinu vzhledem k řadě faktorů). Podle Hrodka diabetes mellitus klade ve srovnání s jinými chronickými onemocněními dětského věku největší nároky na zvládnutí odborných problémů rodinou a dítětem. (Hrodek, 2002). Slovo edukace znamená výchova, vzdělání. Můžeme ji také definovat jako podpora a pomoc pacientovi a jeho rodině, díky níž dokážou lépe čelit nemoci a všem nepříjemnostem s nemocí spojených. V ošetřovatelství je smyslem edukace výuka pacienta, aby on sám se aktivně podílel na zvyšování a zlepšování péče o sebe sama, svůj zdravotní stav a průběh choroby. (Sedlářová, 2008). Individuální edukací je potřeba začít co nejdříve po diagnostikování onemocnění. Jedním z prvních úkolů je edukace dítěte a rodiny o úpravách dávek inzulinu. Postupně s diabetem totiž mizí zbytková sekrece inzulinu a je potřeba, aby pacient byl v tomto období co nejlépe kompenzován. Kompenzace má vliv na další inzulinovou rezistenci. Základní edukace musí být stále postupně doplňována a aktualizována. Individuální edukaci je dobré doplnit i o skupinovou edukaci. (Hrodek, 2002). Na péči o mladistvého diabetika se podílí lékaři, zdravotní sestry a další odborní pracovníci, ti všichni by měli pacienta správně edukovat. Je důležité zmínit, že velkou roli při edukaci hrají organizace, hnutí a programy podporující mladistvé s diabetes.
33
7.1 Projekty, programy, hnutí podporující dospívající s dg. DM a jejich začlenění Projekty, programy a hnutí podporující dospívající s dg. DM mají nezastupitelnou úlohu v edukaci a podpoře pacientů. Mezi hlavní úkoly programů patří problematika léčby inzulinem, selfmonitoring, zásady výživy, pohybové aktivity, dlouhodobé kompenzace, předcházení a léčba akutních i chronických onemocnění, a další. Organizace vydávají edukační materiály, organizují školící kurzy. Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí vydává výukovou literaturu, organizuje edukační programy, zajišťuje letní i zimní tábory pro diabetické děti. Vzájemně spolupracuje i s jinými organizacemi, například spolupráce s časopisem Diaživot. Svaz diabetiků je humanitárním občanským sdružením. Ve svých stanovách má zakotvenu povinnost usilovat o účinnou rehabilitaci diabetiků a jejich začlenění do společenského života a sociální integraci takto zdravotně postižených občanů. Prohlubuje všemi formami výchovu diabetiků, jejich rodinných příslušníků i širší veřejnosti. Pořádá motivační programy, edukační kurzy, sportovní akce, kde se setkávají mladiství diabetici. V rámci světového dne diabetu spolupořádá Pochod proti diabetu. (www.diabetes.cz). Zájmy a práva diabetických dětí byly formulovány v závěrech St. Vincentské deklarace, kterou podepsali i zástupci České republiky. Tato deklarace vznikla na zasedání Světové zdravotnické organizace spolu s mezinárodní diabetologickou federací v roce 1989. Lékaři, vědci i politici se usnesli na řadě cílů, které by měly vlády vést ke zkvalitnění života diabetiků a důraz byl kladen na edukaci pacientů, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. (www.idnes.cz). Mezi organizace podporující mladistvé diabetiky patří: Diabetická asociace ČR, Česká diabetologická společnost, Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí, Svaz diabetiků – „Cílem je sjednotit přístup ke zlepšení péče o pacienty, vytvořit vhodný legislativní rámec pro opatření ve prospěch diabetiků a klást důraz na dodržování pravidel v rámci léčby, a to jak směrem k odborné veřejnosti, tak směrem k pacientům.“ (citováno z www.diabetickaasociace.cz).
34
Diacentrum ‒ občanské sdružení zabývající se přednáškami, kurzy. Zaměřené na správnost edukace. Diasport, Medispro, Diaktiv – organizace věnující se problematice sportů a fyzických aktivit s onemocněním diabetes mellitus.
35
III. Praktická část 1 Metodika výzkumu Předložená bakalářská práce je teoreticko-výzkumného charakteru, jejím cílem je zjistit jak dobře znají a dodržují zásady správné životosprávy mladiství diabetici a zda jim onemocnění přináší psychosociální problémy. Nejvhodnější metodou jak dojít k těmto požadovaným výsledkům, bylo dotazníkového šetření. Dotazník byl rozdán mladistvým pacientům diabetologických ambulancí v kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji, kde bylo umístěno celkem 100 dotazníků a vráceno bylo 87 dotazníků. Dalších 30 dotazníků bylo rozesláno e-mailovou cestou, vráceno bylo 25 dotazníků. Pro neúplné odpovědi nebo chybějící odpovědi byl výzkum prováděn ze 100 dotazníků. Dotazník obsahuje 25 otázek tvořících vlastní dotazník a 1 otázku zaměřenou na identifikační údaje pacienta. Většinu tvořily otázky uzavřené a polouzavřené, tzn., že dotazovaní mají na výběr několik možností odpovědí, ale pro doplnění je zde možnost uvést také vlastní odpověď, která jim v nabídce chybí. U několika otázek byla možnost i více odpovědí. Dotazník je zobrazen v Příloze D. Dalším cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat psychosociální problémy rodičů mladistvých diabetiků. Pro zjištění požadovaných výsledků bylo také využito dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány v diabetologických ambulancích v kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji, dále e-mailovou cestou. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, z nichž se vrátilo 50 dotazníků, které jsem využila pro výzkum. Dotazník obsahoval celkem 10 otázek. Většinu tvořily otázky uzavřené a polozavřené, 2 otázky (č. 9 a 10) byly otevřené. Dotazovaní měli možnost více odpovědí. Dotazník je zobrazen v příloze D. Získané údaje byly statisticky zpracovány a v následující části práce pomocí tabulek a grafů znázorněny.
36
1.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření 1.1.2 Identifikační údaje Identifikační údaj č. 1 Prosím uveďte Vaše pohlaví: a) Dívka b) Clapec Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů
Pohlaví
Celkem
Procento
Dívka
50
50%
Chlapec
50
50%
Obrázek č. 1: Pohlaví respondentů
Identifikační údaj je zaměřený na pohlaví respondentů. 50 respondentů (50 %) tvoří dívky, dalších 50 respondentů (50 %) chlapci.
37
1.1.3. Vlastní otázky Otázka č. 1 V kolika letech Vám zjistili diabetes mellitus? a) V batolecím věku b) V pubertě c) V jiném věku, prosím uveďte……………. Tabulka č. 2: Věk zjištění nemoci
Odpověď
Dívka
batolecí období
Chlapec
Celkem
Procento
9
11
20
20%
v pubertě
23
22
45
45%
v jiném věku
18
17
35
35%
Obrázek č. 1: Věk zjištění nemoci
V této otázce dotazovaní odpovídají v jakém věku jim bylo zjištěno onemocnění diabetes mellitus.V batolecím období odpovědělo celkem 20 respondentů (20 %), v pubertě odpovědělo celkem 45 respondentů (45 %) a v jiném období odpovědělo celkem 35 respondentů (35 %). V možnosti za c) Jiná možnost bylo možné uvést konkrétní
věk.
Nejčastěji
respondenti
uváděli
5‒10
let.
38
Otázka č. 2 Kde jste získali informace o diabetes mellitus? a) Lékař, zdravotní pracovníci b) Internet, televize c) Rodina, příbuzní d) Časopisy, knihy e) Jiná možnost……………………………… Tabulka č. 3: Získání informací
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Lékař, zdravotní pracovníci
50
49
99
51%
Internet, televize
18
15
33
17%
Rodina, příbuzní
3
4
7
3,6%
Časopisy, knihy
39
16
55
28,3%
0
0
0
0%
Jiná možnost
Obrázek č. 2: Získání informací
Na otázku “Kde jste získali nejvíce informací o diabetes mellitus“ odpovídali respondenti následovně. 99 respondentů (51 %) uvedlo lékaře a jiné zdravotnické pracovníky, 33 respondentů (17 %) uvedlo televize a internet, 7 respondentů (3,6 %) uvedlo rodinu, příbuzní, 55 respondentů (28,3 %) uvedlo časopisy a knihy. Jinou možnost
39
si nevybral žádný respondent. Otázka byla polozavřená, dávala možnost vyjádřit konkrétní odpověď respondenta. U této otázky bylo možné použít více odpovědí.
Otázka č. 3 Dodržujete zásady diety? a) Ano, dodržuji b) Ano, ale někdy udělám chybu c) Ne, nedodržuji d) Jiná možnost Tabulka č. 4: Dodržování zásad diety
Odpověď Ano, dodržuji Ano, ale někdy udělám dietní chybu Ne, nedodržuji Jiná možnost
Dívka 19
Chlapec 18
29 2 0
24 8 0
Celkem 37
Procento 37%
53 10 0
53% 10% 0%
Obrázek č. 3: Dodržování zásad diety
Nejvíce respondentů, 53 (53 %), uvedlo možnost b) Ano, ale někdy udělám dietní chybu. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost a) Ano dodržuji. Uvedlo ji 37 respondentů (37 %). 10 respondentů (10 %) odpovědělo, že zásady diety nedodržují. Poslední
40
možnosti odpovědi nevyužil žádný respondent. Otázka týkající se dodržování zásad diety byla polozavřená a měla doplňující otázku: Pokud porušíte dietu jak často? Na doplňující otázku odpovědělo 47 respondentů (47 %). Nejčastější odpovědi znázorňuje tabulka. Tabulka č. 5: Doplňující odpovědi
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
1‒2x týdně
7
8
15
3‒4x týdně
2
4
6
5‒6 týdně
2
3
5
1‒3x měsíc
6
7
13
4‒7x měsíc
4
6
10
Otázka č. 4 Dodržujete zásady pohybové aktivity? a) Ano, dodržuji b) Ano, ale někdy udělám chybu c) Ne, nedodržuji d) Jiná možnost………………….. Tabulka č. 6: Dodržování zásad pohybové aktivity
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano, dodržuji
19
18
37
37%
Ano, ale někdy udělám chybu
22
21
43
43%
Ne, nedodržuji
3
7
10
10%
Jiná možnost
6
4
10
10%
41
Obrázek č. 5: Dodržování zásad pohybové aktivity
37 respondentů (37 %) odpovědělo, že zásady pohybové aktivity dodržují, 43 respondentů (43 %) uvedlo, že zásady dodržují, ale někdy udělají chybu. 10 respondentů (10 %) uvedlo, že zásady pohybové aktivity nedodržují a stejný počet 10 respondentů (10 %) odpovědělo na jinou možnost, kde uvedli, že nesportují. Podle výsledků dotazníku dívky dodržují zásady pohybové aktivity více než chlapci. 19 dívek uvedlo, že zásady pohybové aktivity dodržují, 22 dívek uvedlo, že dodržují, ale někdy udělají chybu. 18 chlapců odpovědělo, že dodržují zásady pohybové aktivity, 21 chlapců uvedlo, že dodržují zásady, ale někdy udělají chybu.
Otázka č. 5 Aplikujete si inzulin přesně podle předpisu lékaře, vždy ve stejnou dobu? a) Ano, aplikuji b) Snažím se, ale někdy zapomenu c) Ne, aplikuji si ho, jak mě napadne Tabulka č. 7: Aplikace inzulinu
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano, aplikuji
32
20
52
52%
Snažím se, ale někdy zapomenu
16
22
38
38%
2
8
10
10%
Ne, aplikuji si ho, jak mě napadne
42
Nejčastější odpovědí bylo a) Ano aplikuji. Uvedlo ji 52 respondentů (52 %). Z toho 32 dívek a 20 chlapců. 38 respondentů (38 %) uvedlo, že se snaží, ale někdy zapomene. Z toho 16 dívek a 22 chlapců. 10 respondentů (10 %) uvedlo, že si inzulin aplikují, jak je napadne. Z 10 respondentů to byly 2 dívky a 8 chlapců. Otázka č. 6 Víte, z jaké části těla se inzulin vstřebává nejlépe? a) Stehno b) Břicho c) Paže d) Jiná možnost………………………. Tabulka č. 8: Vstřebávání inzulinu
Odpověď Stehno Břicho Paže Jiná možnost
Dívka
Chlapec 5 43 2 0
Celkem 6 38 6 0
11 81 8 0
Procento 11% 81% 8% 0%
Celkem 81 respondentů (81 %) uvedlo správnou možnost břicho. Z celkového počtu 81 dívky tvořily 53,1 % (43 dívek) a chlapci 46,9 % (38 chlapců). 11 respondentů (11 %) uvedlo možnost stehno, 8 respondentů (8 %) uvedlo paži. Jinou možnost neuvedl nikdo.
Otázka č. 7 Provádíte kontroly glukometrem (selfmonitoring)? a) Ano, provádím b) Jen občas c) Ne, neprovádím Tabulka č. 9: Kontroly glukometrem
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano, provádím
27
16
43
43%
Jen občas
20
27
47
47%
3
7
10
10%
Ne, neprovádím
43
Kontroly glukometrem (selfmonitoring) provádí celkem 43 respondentů (43 %), z toho 27 dívek a 16 chlapců. Jen občasné kontroly provádí 47 respondentů (47 %), z toho 20 dívek a 27 chlapců. 10 respondentů (10 %) uvedlo, že kontroly glukometrem neprovádí, z toho 3 dívky a 7 chlapců.
Otázka č. 8 Víte, jaká má být hodnota cukru v krvi před jídlem, nalačno? a) 4-6 mmol/l b) 6-8 mmol/l c) 2-4 mmol/l d) Jiná možnost……………………………. Tabulka č. 10: Hodnota cukru v krvi nalačno
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
4-6 mmol/l
21
25
46
0,46
6-8 mmol/l
27
22
49
0,49
2-4 mmol/l
1
3
4
0,04
Jiná možnost
1
0
1
0,01
Celkem 46 respondentů (46 %) uvedlo správnou odpověď 4-6 mmol/l, z toho 21 dívek a 25 chlapců. Nejčastější odpovědí však byla možnost 6-8 mmol/l, kterou uvedlo 49 respondentů (49 %), z toho 27 dívek a 22 chlapců. Možnost 2-4 mmol/l uvedli celkem 4 respondenti (4 %), 1 dívka a 3 chlapci. Jinou možnost uvedla jedna respondentka (1 %), odpovědí bylo 4,5-5,5 mmol/l. Otázka č. 9 Víte, jaká má být hodnota cukru v krvi 2 hod. po jídle? a) Max. 9 mmol/l b) Max. 12 mmol/l c) Max. 7 mmol/l d) Jiná možnost
44
Tabulka č. 11: Hodnota cukru v krvi 2 hod. po jídle
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Max. 9 mmol/l
27
23
50
50%
Max. 12 mmol/l
11
17
28
28%
Max. 7 mmol/l
11
10
21
21%
1
0
1
1%
Jiná možnost
Správnou odpověď na tuto otázku uvedlo celkem 50 respondentů (50 %), z toho 27 dívek a 23 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí bylo max. do 12 mmol/l a uvedlo ji celkem 28 respondentů (28 %), z toho 11 dívek a 17 chlapců. Možnost max. 7 mmol/l uvedlo 21 respondentů (21 %), 11 dívek a 10 chlapců. Jinou možnost uvedla 1 respondentka (1 %), její odpovědí bylo max. 7,8mmol/l
Otázka č. 10 Znáte techniku vpichu při aplikaci inzulinu inzulinovým perem? a) Břicho, paže, stehno, kožní řasa, 45st. úhel b) Břicho, paže, kožní řasa, stehno bez řasy 60st. úhel c) Břicho, paže, stehno, na řase nezáleží, 90st. úhel d) Jiná možnost……………………………………….. Tabulka č. 12: technika vpichu
Odpověď Břicho, pas, stehno, kožní řasa, 45st. Úhel Břicho, paže, kožní řasa, stehno bez řasy, 60 st. Úhel Břicho paže, stehno stejně, na řase nezáleží, 90 st. Úhel Jiná možnost
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
10
14
24
24%
12
15
27
27%
28
21
49
49%
0
0
0
0%
Správnou odpověď uvedlo celkem 49 respondentů (49 %), z toho 28 dívek a 21 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost b), kterou zvolilo 27 respondentů (27 %), 12 dívek a 15 chlapců. 24 respondentů (24 %) zvolilo možnost a), z toho 10 dívek a 14 45
chlapců. Jinou možnost nezvolil nikdo. Tato otázka měla podotázku: Jak si aplikujete inzulin vy? Odpovědi znázorňuje tabulka. Tabulka č. 13: Jak si mladiství aplikují inzulin
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Inzulinová pumpa
22
17
39
39%
Inzulinové pero
28
33
61
61%
Otázka č. 11 Po aplikaci (vstříknutí) inzulinu do kůže a) Ihned vytáhneme jehlu b) Počkáme 6-10 vteřin a poté jehlu vytáhneme c) Je to jedno d) Jiná možnost……………………………….. Tabulka č. 14: Aplikace inzulinu
Odpověď Ihned vytáhneme jehlu Počkáme 6-10 vteřin a poté jehlu vytáhneme
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
4
6
10
10%
40
33
73
73%
Je to jedno
6
11
17
17%
Jiná možnost
0
0
0
0%
Správnou odpověď uvedlo celkem 73 respondentů (73 %), z toho 40 dívek a 33 chlapců. Celkem 17 respondentů (17 %) uvedlo možnost c) Je to jedno, z toho 6 dívek a 11 chlapců. Možnost a) Ihned vytáhneme jehlu, uvedlo celkem 10 respondentů (10 %), 4 dívky a 6 chlapců. Jinou možnost neuvedl žádný respondent.
46
Otázka č. 12 Kouříte? a) Ano, kouřím b) Ne, nekouřím c) Občas ano Tabulka č. 15: Kouříte?
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano, kouřím
4
13
17
17%
Ne, nekouřím
34
18
52
52%
Občas ano
12
19
31
31%
Nejčastější odpovědí s celkovým počtem 52 respondentů (52 %) byla odpověď b) Ne, nekouřím, uvedlo ji 34 dívek a 18 chlapců. 31 respondentů (31 %) uvedlo c) Občas ano, 12 dívek a 19 chlapců. Odpověď a) Ano, kouřím, uvedlo celkem 17 respondentů (17 %), 4 dívky a 13 chlapců.
Otázka č. 13 Pijete alkohol? a) Ano, piji b) Ne, nepiji c) Občas ano Tabulka č. 16: Pijete alkohol?
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano, piji
2
12
14
14%
Ne, nepiji
27
11
38
38%
Občas ano
21
27
48
48%
Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo c) Občas ano. Odpovědělo na ni celkem 48 respondentů (48 %), z toho 21 dívek a 27 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí bylo b) Ne, nepiji. Uvedlo ji celkem 38 respondentů (38 %), 27 dívek a 11 chlapců. Celkem 14 respondentů (14 %) odpovědělo a) Ano, piji, 2 dívky a 12 chlapců.
47
Otázka č. 14 Kolikrát denně jíte? a) 5-6x denně b) 2-3x denně c) 7-9x denně d) Jiná možnost…………………….
Tabulka č. 17: Kolikrát denně jíte?
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
5-6x denně
44
43
87
87%
2-3x denně
4
2
6
6%
7-9x denně Jiná možnost
2 0
5 0
7 0
7% 0%
Možnost a) 5-6x denně uvedlo celkem 87 respondentů (87 %), z toho 44 dívek a 43 chlapců. Možnost b) 2-3x denně uvedlo celkem 6 respondentů (6 %), 4 dívky a 2 chlapci. Možnost c) 7-9x denně uvedlo 7 respondentů (7 %), 2 dívky a 5 chlapců.
Otázka č. 15 Víte co je výměnná jednotka? a) Výměnná jednotka obsahuje stejné množství sacharidů v odlišném množství potravin b) Výměnná jednotka určuje množství lipidů v odlišném množství potravin c) Výměnná jednotka určuje stejné množství sacharidů ve stejném množství různých potravin d) Jiná možnost………………………………………………..
48
Tabulka č. 18: Výměnná jednotka
Odpověď výměnná jednotka obsahuje stejné množství sacharidů v odlišném množství potravin Výměnná jednotka určuje množství lipidů v odlišném množství potravin Výměnná jednotka určuje stejné množství sacharidů ve stejném množství potravin Jiná možnost
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
47
46
93
93%
0
0
0
0%
2
5
7
7%
0
0
0
0%
Správnou odpověď a) uvedlo celkem 93 respondentů (93 %), z toho 47 dívek a 46 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí bylo c), kterou uvedlo celkem 7 respondentů (7 %), z toho 2 dívky a 5 chlapců. Jiné možnosti odpovědí nebyly využity.
Otázka č. 16 Víte, kolik sacharidů obsahuje výměnná jednotka? a) 20g b) 12g c) 120g d) Jiná možnost……………………………… Tabulka č. 19: Kolik cukru obsahuje výměnná jednotka?
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
20 g
3
4
7
7%
12 g
45
43
88
88%
120 g
0
1
1
1%
Jiná možnost
2
2
4
4%
Správnou odpověď na tuto otázku uvedlo celkem 88 respondentů (88 %), z toho 45 dívek a 43 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí bylo a) 20g, kterou uvedlo celkem 7 respondentů (7 %), 3 dívky a 4 chlapci. Celkem 4 respondenti (4 %), 2 dívky a 2 chlapci, zvolili možnost d) a jejich odpověď zněla 10 g. Tato odpověď je také správná. 49
V odborné literatuře se uvádí, že jedna výměnná jednotka má 10 i 12 g sacharidů. Možnost c) 120 g zvolil jeden respondent (1 %).
Otázka č. 17 Víte, jaké cukry jsou pro diabetiky nevhodné? a) Monosacharidy b) Disacharidy c) Polysacharidy Tabulka č. 20: Nevhodné cukry pro diabetiky
Odpověď Monosacharidy
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
8
11
19
19%
Disacharidy
12
7
19
19%
Polysacharidy
28
25
53
53%
Správnou odpovědí je možnost a) i b). Monosacharidy i disacharidy nejsou vhodné pro diabetiky z důvodu rychlého ovlivňování glykémie v krvi. Možnost a) uvedlo celkem 19 respondentů (19 %), z toho 8 dívek a 11 chlapců. Možnost b) uvedlo také celkem 19 respondentů (19 %), z toho 12 dívek a 7 chlapců. Nejčastější odpovědí respondentů byla možnost c), která je ale špatná. Uvedlo ji celkem 53 respondentů (53 %), z toho 28 dívek a 25 chlapců. Na tuto otázku neodpovědělo všech 100 respondentů.
50
Otázka č. 18 Sportujete? a) Ano, sportuji b) Ano, občas c) Ne, nesportuji Tabulka č. 21: Sportujete?
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano, sportuji
15
19
34
34%
Ano, občas
28
28
56
56%
7
3
10
10%
Ne, nesportuji
Nejčastější odpovědí na tuto otázku byla možnost b) Ano, občas. Uvedlo ji celkem 56 respondentů (56 %), z toho 28 dívek a 28 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost a) Ano sportuji. Uvedlo ji celkem 34 respondentů (34 %), z toho 15 dívek a 19 chlapců. Celkem 10 respondentů (10 %) uvedlo, že nesportuje, 7 dívek a 3 chlapci. Podotázkou bylo: Pokud sportujete, jak často a jaký sport? Podotázka byla otevřená. Neměla tedy, žádné možnosti. Na základě odpovědí, jsem frekvenci sportování rozdělila do skupin. Respondenti uváděli více možností druhů sportů. Výsledky ukazuje tabulka. Tabulka č. 22: Jak často sportujete a jaký sport?
Jak často? Denně
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
8
12
20
20%
1-3x týdně
13
20
33
33%
4-5x týdně
13
7
20
20%
1-3x měsíčně
6
4
10
10%
4-7x měsíčně
3
4
7
7%
Plavání
3
5
8
8%
Tenis
0
2
2
2%
12
6
18
18%
Druh sportu
Jízda na kole
51
Hodiny tělesné výchovy
39
40
79
79%
Turistika
8
3
11
11%
Tancování
2
0
2
2%
Míčové hry
5
9
14
14%
Hokej
0
2
2
2%
Fotbal
0
9
9
9%
Otázka č. 19 Přináší Vám nemoc nějaké omezení? a) Ano, onemocnění mě omezuje b) Částečně ano c) Ne, neomezuje mě Tabulka č. 23: Přináší Vám nemoc nějaké omezení?
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano, onemocnění mě omezuje
13
4
17
17%
Částečně ano
32
35
67
67%
5
11
16
16%
Ne, neomezuje mě
Obrázek č. 4: Přináší Vám nemoc nějaké omezení?
52
Celkem 67 respondentů (67 %) uvedlo, že je jejich nemoc částečně omezuje, z toho 32 dívek a 35 chlapců. Celkem 17 respondentů (17 %) odpovědělo, že je nemoc omezuje, z toho 13 dívek a 4 chlapci. Celkem 16 respondentů (16 %) uvedlo, že jim nemoc nepřináší žádné omezení. Uvedlo to 5 dívek a 11 chlapců. Podotázkou bylo: Pokud jste uvedli ano, napište prosím v čem. Na podotázku odpovědělo pouze 47 z 84 respondentů. Nejčastějšími odpověďmi bylo stravování, dodržování diety, dodržování pohybové aktivity, časová náročnost, psychické problémy.
Otázka č. 20 Přinesla Vám nemoc nějaké psychické problémy? Pokud ano, uveďte jaké. a) Deprese, úzkost, pocity beznaděje b) Únava c) Snížené sebevědomí d) Nechuť něco dělat, pasivita e) Jiná možnost…………………………. Tabulka č. 24: Psychické problémy
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Deprese, úzkost, pocity beznaděje
17
12
29
21%
Únava
34
23
57
40%
6
2
8
6%
18
16
34
24%
4
9
13
9%
Snížené sebevědomí Nechuť něco dělat, pasivita Jiná možnost
53
Obrázek č. 5: Psychické problémy
Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo b) únava. Uvedlo ji celkem 57 respondentů (40 %), z toho 34 dívek a 23 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost d) Nechuť něco dělat, pasivita. Uvedlo ji celkem 34 respondentů (24 %), z toho 18 dívek a 16 chlapců. Třetí nejčastější odpovědí byla možnost a) deprese, úzkost, pocity beznaděje. Uvedlo ji celkem 29 respondentů (21 %), z toho 17 dívek a 12 chlapců. Celkem 8 respondentů (6 %) uvedlo možnost c) snížené sebevědomí, z toho 6 dívek a 2 chlapci. Celkem 13 respondentů (9 %) uvedlo jinou možnost. Jejich odpovědí bylo, že jim onemocnění nepřináší žádné psychické problémy. Z 13 respondentů takto odpověděly 4 dívky a 9 chlapců. Otázka byla polozavřená a měla možnost více odpovědí.
Otázka č. 21 Přinesla Vám nemoc nějaké sociální problémy? Pokud ano, uveďte jaké. a) Problémy ve škole se začleněním do kolektivu b) Problémy v rodině (např. narušené vztahy) c) Finanční problémy, nemožnost sehnat brigádu d) Problémy s navazováním kontaktů e) Sociální izolovanost, omezení (nemožnost účastnit se výletů, akcí,…) f) Jiná možnost…………………………………………
54
Tabulka č. 25: Sociální problémy
Odpověď
Dívka
Chlapec Celkem Procento
Problémy ve škole se začleněním do kolektivu
4
1
5
4%
Problémy v rodině (např. narušené vztahy)
4
3
7
6%
10
12
22
19%
3
2
5
4%
29
27
56
48%
9
13
22
19%
Finanční problémy, nemožnost sehnat brigádu Problémy s navazováním kontaktů Sociální izolovanost, omezení Jiná možnost
Obrázek č. 6: Sociální problémy
Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo e) sociální izolovanost, omezení (nemožnost účastnit se akcí, výletů,…). Celkem ji uvedlo 56 respondentů (48 %), z toho 29 dívek a 27 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost c) finanční problémy, nemožnost sehnat brigádu. Celkem ji uvedlo 22 respondentů (19 %), z toho 10 dívek a 12 chlapců. Celkem 22 respondentů (19 %), 9 dívek a 13 chlapců, uvedlo jinou možnost, kde odpověděli, že jim nemoc nepřináší žádné sociální problémy. Celkem 7 respondentů (6 %) uvedlo narušené vztahy v rodině, odpověděli takto 4 díveky a 3 chlapci. Celkem 5 respondentů (4 %) uvedlo, že má problémy se začleněním do kolektivu, z toho 4 dívky a
55
1 chlapec. Posledních 5 (4 %) respondentů uvedlo problémy s navazováním kontaktů, 3 dívky a 2 chlapci. Otázka je polouzavřená a měla možnost více odpovědí.
Otázka č. 22 Cítíte svoji nemoc jako handicap? a) Ano b) Ne c) Jiná možnost Tabulka č. 26: Cítíte svoji nemoc jako handicapt?
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano
25
12
37
37%
Ne
12
29
41
41%
Jiná možnost
13
9
22
22%
Obrázek č. 7: Cítíte svoji nemoc jako handicapt?
Celkem 41 respondentů (41%) uvedlo, že svoji nemoc necítí jako handicap, z toho 12 dívek a 29 chlapců. Naopak 37 respondentů (37 %) uvedlo, že svoji nemoc pociťují jako handicap a to především dívky, kterých takto odpovědělo 25 a pouze 12 chlapců.
56
Celkem 22 respondentů uvedlo jinou možnost. Jejich odpovědi byli, že zpočátku svoji nemoc pociťovali jako handicap, nyní už ale ne.
Otázka č. 23 Porušili jste někdy léčebný režim a došlo ke komplikacím? a) Ano b) Ne c) Jiná možnost…………………………………
Tabulka č. 27: Porušení léčebného režimu
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Ano
25
28
53
53%
Ne
25
22
47
47%
0
0
0
0%
Jiná možnost
Obrázek č. 8: Porušení léčebného režimu
Celkem už 53 respondentů (53 %) porušilo léčebný režim, 25 dívek a 28 chlapců. Celkem 47 respondentů (47 %) léčebný režim neporušilo, z toho 25 dívek a 22 chlapců. Jinou možnost nevyužil žádný respondent. Na podotázku: jaké komplikace to byly, odpovědělo 30 respondentů z 53, kteří někdy léčebný režim porušili. Z komplikací 57
uváděli buď hyperglykémii a to 12 respondentů, nebo hypoglykémii a to 18 respondentů. Otázka č. 24 Jaké spolky, sdružení, hnutí podporující mladistvé diabetiky znáte? a) Dia děti b) Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí c) Diasport d) Diacentrum e) Svaz diabetiků ČR f) Česká diabetologická společnost g) Jiná možnost………………………. Tabulka č. 28: Jaké spolky, hnutí, organizace znáte?
Odpověď
Dívka
Chlapec
Celkem
Procento
Dia děti
12
13
25
10%
Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí
28
27
55
21%
Diasport
2
8
10
4%
Diacentrum
2
4
6
2%
Svaz diabetiků ČR
37
39
76
30%
Česká diabetologická společnost
34
37
71
28%
4
9
13
5%
Jiná možnost
58
Obrázek č. 9: Jaké spolky, hnutí, organizace znáte?
Nejvíce respondentů 76 (30 %) uvedlo, že zná Svaz diabetiků ČR, z dívek takto odpovědělo 37 dotázaných, z chlapců 39. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost Česká diabetologická společnost. Uvedlo ji 71 respondentů (31 %), z toho 34 dívek a 37 chlapců. Třetí nejčastější odpovědí byla možnost Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí. Uvedlo ji 55 respondentů (21 %), z toho 28 dívek a 27 chlapců. Celkem 25 respondentů (10 %) uvedlo, že zná Dia děti, z toho 12 dívek a 13 chlapců. Možnost Diasport uvedlo celkem 10 respondentů (4 %), 8 chlapců a 2 dívky. Nejméně uváděnou možností bylo Diacentrum, uvedlo ji celkem 6 respondentů (2 %), 2 dívky a 4 chlapci. Jinou možnost si vybralo celkem 13 respondentů (5 %), kteří uvedli, že neznají ani jednu společnost, organizaci či hnutí. Odpovědělo takto 9 chlapců a 4 dívky.
Otázka č. 25 Co cítíte jako největší problém s onemocněním DM? a) Dodržování diety b) Problém s fyzickou aktivitou c) Narušené vztahy v rodině, se spolužáky, kamarády d) Problémy v navazování kontaktů s druhým pohlavím e) Psychické problémy (deprese, úzkost, únava, …) f) Sociální problémy (zařazení do společnosti, finanční stránka,…) g) Jiná možnost 59
Tabulka č. 29: Co cítíte jako největší problém?
Odpověď
Dívka
Dodržování diety Problém s fyzickou aktivitou Narušené vztahy v rodině, se spolužáky a přáteli Problémy v navazování kontaktů s druhým pohlavím Psychické problémy (deprese, úzkost, únava,…) Sociální problémy (zařazení do společnosti, finanční stránka,…) Jiná odpověď
Chlapec
Celkem
Procento
22
25
47
41%
2
7
9
8%
4
3
7
6%
3
2
5
4%
18
9
27
23%
12
8
20
17%
0
0
0
0%
Obrázek č. 10: Co cítíte za největší problém?
Jako největší problém označilo celkem 47 respondentů (41 %) dodržování diety, z toho takto odpovědělo 22 dívek a 25 chlapců. Druhým nejčastějším problémem označilo 27 respondentů (23 %) psychické problémy, z toho 18 dívek a 9 chlapců. Třetím nejčastějším problémem označilo 20 respondentů (17 %) sociální problémy, z toho 12 dívek a 8 chlapců. Celkem 9 respondentů (8 %) uvedlo, že za největší problém pociťují zásady pohybové aktivity, odpověděli takto 2 dívky a 7 chlapců. Problém s narušenými 60
vztahy v rodině a přáteli uvedlo 7 respondentů (6 %), z toho 4 dívky a 3 chlapci. Celkem 5 respondentů (4 %) uvedlo problémy s navazováním kontaktů s druhým pohlavím, z toho se jedená o 3 dívky a 2 chlapce.
1.1.4 Vlastní otázky dotazníku pro rodiče Otázka č.1 Máte pocit, že Vás onemocnění Vašeho dítěte společensky omezuje (omezení ve výběru dovolené, trávení volného času, účastnění se nejrůznějších akcí,...)? a) Ano, omezuje b) Ne, neomezuje c) Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
Tabulka č. 30: Společenské omezení
Odpověď
Počet
Procento
Ano, omezuje
24
48%
Ne, neomezuje
12
24%
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
14
28%
Obrázek č. 11: Společenské omezení
61
Celkem 24 respondentů (48 %) odpovědělo, že je nemoc dítěte společensky omezuje. Celkem 12 respondentů (24 %) odpovědělo, že je nemoc dítěte nijak neomezuje a celkem 14 respondentů (28 %) uvedlo, že nad tímto nepřemýšlelo. Otázka č. 2 Má onemocnění vliv na Vaši profesi, práci? a) Ano, musela jsem z práce úplně odejít b) Ano, musela jsem práci změnit, zkrátit úvazek c) Ne, onemocnění nemá vliv na moji práci d) Jiná možnost…………………………………… Tabulka č. 31: Vliv na práci
Odpověď
Počet
Ano, musel(a) jsem z práce úplně odejít
Procento 8
16%
Ano, musela jsem práci změnit, zkrátit úvazek
21
42%
Ne, onemocnění nemá vliv na moji práci
19
38%
2
4%
Jiná odpověď Obrázek č. 12: Vliv na práci
62
Nečastější odpovědí u této otázky byla možnost b) ano, musela jsem práci změnit, zkrátit úvazek. Uvedlo ji 21 respondentů (42 %). Druhou nejčastější odpovědí je možnost c) ne, onemocnění nemá vliv na moji práci. Uvedlo to 19 respondentů (38 %). Celkem 8 respondentů (16 %) uvedlo, že muselo práci úplně opustit. Zbylí 2 respondenti (4 %) uvedli jinou možnost s odpovědí mateřská.
Otázka č. 3 Ovlivnilo onemocnění Vašeho dítěte Vaši finanční situaci? a) Ano, ovlivnilo b) Ne, neovlivnilo c) Částečně ano d) Jiná možnost…………………………… Tabulka č. 32: Vliv na finanční situaci
Odpověď
Počet
Procento
Ano, ovlivnilo
14
28%
Ne, neovlivnilo
9
18%
Částečně ano
27
53%
Jiná možnost
0
0%
Obrázek č. 13: Vliv na finanční situaci
63
Nejčastější odpovědí byla možnost c) částečně ano. Uvedlo to celkem 27 respondentů (53 %). Celkem 14 respondentů (28 %) uvedlo možnost a) ano, ovlivnilo. Celkem 9 respondentů (18 %) odpovědělo, že nemoc dítěte neměla vliv na jejich finanční situaci. Jinou možnost neuvedl nikdo.
Otázka č. 4 Myslíte si, že příspěvky na pomůcky pro diabetiky jsou dostatečné? a) Ano, zdají se mi dostatečné b) Jsou dostatečné pouze na určité pomůcky c) Ne, jsou nedostatečné d) Jiná možnost……………………………… Tabulka č. 33: Příspěvky na pomůcky
Odpověď
Počet
Ano, zdají se mi dostatečné
Procento 5
10%
Jsou dostatečné pouze na určité pomůcky
34
68%
Ne, jsou nedostatečné
11
22%
0
0%
Jiná možnost Obrázek č. 14: Příspěvky na pomůcky
64
Nejvíce odpovědí měla možnost b) jsou dostatečné pouze na určité pomůcky, uvedlo ji 34 respondentů (68 %). Dále celkem 11 respondentů (22 %) uvedlo, že příspěvky na pomůcky jsou nedostatečné a celkem 5 respondentů (10 %) uvedlo, že se jim zdají dostatečné. Jinou možnost neuvedl nikdo.
Otázka č. 5 Pokud pobíráte sociální příplatek, rodičovský příspěvek či příspěvek na péči, zdají se Vám dostatečné? a) Ano, jsou dostatečné b) Jsou dostatečné jen do určité míry c) Ne, jsou nedostatečné d) Jiná možnost………………. Tabulka č. 34: Příspěvky na péči, rodičovský příspěvek
Odpověď Ano, zdají se mi dostatečné
Počet
Procento 5
10%
Jsou dostatečné jen do určité míry
34
68%
Ne, jsou nedostatečné
11
22%
0
0%
Jiná možnost
Obrázek č. 15: Příspěvky na péči, rodičovský příspěvek
65
Celkem 34 respondentům (68 %) se zdají příspěvky na péči, rodičovský příspěvek a sociální příplatek dostatečné jen do určité míry. Celkem 11 respondentů (22 %) uvedlo, že se jim zdají nedostatečné, naopak 5 respondentům (10 %) se zdají dostatečné.
Otázka č. 6 Narušilo onemocnění Vašeho dítěte Vaše rodinné vztahy? a) Ano, narušilo b) Ne, nenarušilo c) Jiná možnost……………………..
Tabulka č. 35: Rodinné vztahy
Odpověď
Počet
Procento
Ano, narušilo
9
18%
Ne, nenarušilo
32
64%
Jiná možnost
9
18%
Obrázek č. 16: Rodinné vztahy
Celkem 32 respondentů (64 %) uvedlo, že onemocnění dítěte jim nenarušilo vztahy v rodině. Naopak 9 respondentů (18 %) udává, že jim onemocnění vztahy v rodině
66
narušilo. Na podotázku v čem odpověděli 3x vztahy s partnerem, 2x vztahy s prarodiči a 4x vztahy s druhým dítětem. Celkem 9 respondentů (18 %) udává jinou možnost, kde odpověď byla: pouze z části narušilo vztahy.
Otázka č. 7 Přineslo Vám onemocnění Vašeho dítěte nějaké psychické problémy (např. deprese, úzkost, nespavost,…)? a) Ano b) Ne c) Jiná možnost…………………….. Tabulka č. 36: Psychické problémy
Odpověď
Počet
Procento
Ano
32
64%
Ne
9
18%
Jiná možnost
9
18%
Obrázek č. 17: Psychické problémy
67
Celkem 32 respondentů (64 %) uvedlo, že jim onemocnění dítěte přineslo psychické problémy. Celkem 9 respondentů (18 %) uvedlo možnost ne, nepřineslo a jinou možnost, kde všichni uváděli odpověď: zpočátku.
Otázka č. 8 Museli jste vyhledat odbornou pomoc (např. psychologa)? a) Ano, musel(a) jsem vyhledat odbornou pomoc a léčím se b) Ano, musel(a) jsem vyhledat odbornou pomoc, ale neléčím se c) Ne, odbornou pomoc jsem nepotřeboval(a) d) Jiná možnost……………………… Tabulka č. 37: Odborná pomoc
Odpověď
Počet
Procento
Ano, vyhledala jsem odbornou pomoc a léčím se
7
14%
Ano, vyhledala jsem odbornou pomoc a neléčím se
15
30%
Ne, odbornou pomoc jsem nepotřeboval(a)
21
42%
7
14%
Jiná možnost Obrázek č. 18: Potřeboval(a) jste pomoc odborníka?
68
Nejčastější odpovědí byla možnost c) ne, odbornou pomoc jsem nepotřebovala. Uvedlo ji 21 respondentů (42 %). Celkem 15 respondentů (30 %) uvedlo, že odbornou pomoc vyhledali, ale neléčí se. Celkem 7 respondentů (14 %) uvedlo, že odbornou pomoc vyhledali a léčí se. Celkem 7 respondentů (14 %) odpovědělo jinou možnost, uváděli, že o tom nepřemýšleli. Otázka č. 9 Co považujete za největší problém u nemoci Vašeho dítěte? Tabulka č. 38: Největší problémy u nemoci dítěte
Odpověď
Počet
Procento
Rozkolísané glykémie
9
16%
Budoucí komplikace
7
13%
Stravování
8
14%
Neuvědomování si závažnosti
2
4%
Dodržování diety
8
14%
Časová náročnost
10
18%
2
4%
10
18%
Dodržování fyzické aktivity Finanční náročnost
Obrázek č. 19: Největší problémy dle rodičů
69
Otázka byla otevřená, bez výběru možností. Odpovědi respondentů jsem zaznamenala do tabulky. Někteří respondenti uváděli více odpovědí. Za největší problém považují rodiče časovou a finanční náročnost. Uvedlo to celkem 10 respondentů (18 %). Dalším významným problémem pro rodiče se podle výzkumu ukazují rozkolísané glykémie. Tuto možnost uvedlo 9 respondentů (16 %). Stravování a dodržování diety uvedlo po 8 respondentech (14 %), budoucí komplikace 7 respondentů (13 %). Celkem 2 respondenti uvedli, že za největší problém považují neuvědomování si závažnosti a dodržování fyzické aktivity.
Otázka č. 10 Pokud je něco, co jste v dotazníku nenašli a chtěli byste to sdělit, prosím, zde můžete. …………………………………………………………………………………………. Na tuto otevřenou otázku neodpověděl nikdo.
70
2 Diskuze V této části jsou srovnávány předem vytyčené hypotézy se získanými daty z výzkumu.
2.1 Hypotéza č. 1 Většina mladistvých zná a dodržuje zásady správné životosprávy. První hypotéza se váže k otázkám č. 3–18 a otázce č. 23. Tyto otázky zjišťovaly, kolikrát denně diabetici jí, zda dodržují zásady diety. Jestli diabetici sportují a dodržují zásady pohybové aktivity. Zda dobře znají techniku vpichu inzulinu, jak si ho aplikují, zda provádí kontroly glukometrem a znají hodnoty cukru v krvi nalačno a 2 hodiny po jídle, které cukry jsou pro ně nevhodné. Otázky také zjišťovaly, jak dobře znají diabetici pojem výměnná jednotka, zda kouří a pijí alkohol. 37 respondentů uvedlo, že dodržují zásady správné životosprávy. 37 respondentů (37 %) uvedlo, že dodržují zásady pohybové aktivity. 52 respondentů (52 %) uvedlo, že si aplikuje inzulin přesně podle předpisu lékaře, vždy ve stejnou dobu. 43 respondentů (43 %) provádí pravidelné kontroly glukometrem. 34 respondentů (34 %) sportuje. 25 respondentů (25 %) uvedlo, že nikdy neporušili léčebný režim a nedošlo k žádným komplikacím. 81 respondentů (81 %) zná část těla, ze které se inzulin vstřebává nejlépe. 46 respondentů (46 %) zná správnou hodnotu cukru v krvi nalačno, 21 respondentů (21 %) zná správnou hodnotu cukru v krvi 2 hodiny po jídle. 49 respondentů (49 %) zná správnou techniku vpichu inzulinu inzulinovým perem. 73 respondentů (73 %) zná správnou aplikaci inzulinu. 52 respondentů (52 %) nekouří a 38 respondentů (38 %) nepije alkohol. 87 respondentů (87 %) jí 5-6x denně. 93 respondentů (93 %) ví co je výměnná jednotka a 92 respondentů (92 %) ví, kolik obsahuje sacharidů. 38 respondentů (38 %) ví, jaké cukry jsou pro ně nevhodné. Tímto se stanovená hypotéza potvrdila jen z části. Mladiství znají zásady správné životosprávy, ale většina je nedodržuje.
71
2.2 Hypotéza č. 2 Dívky dodržují životosprávu více jak chlapci. Na otázku dodržujete zásady diety, odpovědělo ano 19 dívek a 18 chlapců. Na otázku dodržujete zásady pohybové aktivity, odpovědělo ano 19 dívek a 18 chlapců. 32 dívek si aplikuje inzulin přesně podle předpisu lékaře, vždy ve stejnou dobu. Chlapců takto odpovědělo 20. Na otázku z jaké části těla se nejlépe vstřebává inzulin, odpovědělo správně 43 dívek a 38 chlapců. 27 dívek provádí pravidelně kontroly glukometrem, chlapců pouze 16. 21 dívek zná správnou hodnotu cukru v krvi nalačno, chlapců 25, 11 dívek zná správnou hodnotu cukru v krvi 2 hodiny po jídle, chlapců 10. 28 dívek zná správnou techniku vpichu inzulinovým perem, chlapců zná odpověď 21. 34 dívek nekouří a 27 dívek nepije alkohol. Chlapců nekouří 18 a alkohol nepije 11. 47 dívek ví co je výměnná jednotka a stejný počet dívek ví, kolik výměnná jednotka obsahuje sacharidů. Co je výměnná jednotka vědělo 46 chlapců a 45 jich ví, jaké množství obsahuje sacharidů. 20 dívek vědělo, jaké sacharidy jsou pro diabetiky nevhodné, chlapců správně odpovědělo 18. 25 dívek uvedlo, že nikdy neporušily léčebný režim a nedošlo ke komplikacím. Stejnou odpověď uvedlo 22 chlapců. Tímto se stanovená hypotéza potvrdila.
2.3 Hypotéza č. 3 Polovina dotázaných má nějaké psychosociální problémy. K této hypotéze se vztahují otázky č. 19 - 22 a otázka č. 25. 13 dívek uvedlo, že je nemoc omezuje. Stejně odpovědělo 7 chlapců. Celkem tedy 20 respondentů. Na otázku: Přinesla Vám nemoc nějaké psychické problémy, odpovědělo 91 respondentů ano, z toho dívky zaškrtly 75-krát dané možnosti, chlapci 62-krát. 78 respondentů uvedlo, že jim nemoc přinesla sociální problémy, z toho dívky zaškrtly 50- krát dané možnosti, chlapci 45-krát. Celkem 37 respondentů cítí svoji nemoc jako handicapt, z toho 25 dívek a 12 chlapců. Tímto se stanovená hypotéza potvrdila.
72
2.4 Hypotéza č. 4 Dívky pociťují svoji nemoc jako handicap více jak chlapci. Viz kapitola 2.3 Hypotéza č. 3 Tímto se stanovená hypotéza potvrdila.
2.5 Hypotéza č. 5 Polovina rodičů má psychosociální problémy. Pro rodiče byl vytvořen samostatný dotazník. K této hypotéze se jich vztahovalo všech 9 uzavřených a polozavřených otázek a 1 otevřená. 24 respondentů (48 %) odpovědělo, že je onemocnění dítěte společensky omezuje. 8 respondentů (16 %) muselo svoje zaměstnání opustit a 21 respondentů (42 %) muselo práci změnit nebo zkrátit úvazek. 14 respondentů (28 %) uvedlo, že onemocnění ovlivnilo jejich finanční stránku. 11 respondentů (22 %) uvedlo, že příspěvky na pomůcky jsou nedostatečné a 11 respondentů (22 %) odpovědělo, že ani příspěvky na péči, sociální příplatek a rodičovský příspěvek nejsou dostatečné. 9 respondentů (18 %) uvádí, že jim onemocnění dítěte narušilo rodinné vztahy. Na otázku: Přineslo vám onemocnění dítěte nějaké psychické problémy, odpovědělo 32 respondentů (64 %) ano. 22 respondentů (44 %) muselo vyhledat odbornou pomoc. Tímto se stanovená hypotéza potvrdila.
73
IV Závěr V teoretické části jsme uvedli čtenáře do celé problematiky onemocnění diabetes mellitus, poukázali jsme na statistická data uváděná na internetových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, v knize pana Klenera a na dalších internetových stránkách. Seznámili jsme čtenáře se základními rysy tohoto závažného onemocnění, s příznaky, příčinami, terapií a následky. Následovala výzkumná část, ve které seznamujeme čtenáře s charakteristikou vzorku respondentů, popisujeme prostředí, ve kterém výzkum probíhal, a dále prezentujeme celý průběh výzkumu společně s jeho výsledky. Výsledky výzkumu potvrdily všechny hypotézy až na jednu, která se potvrdila pouze z části. Předpokládala jsem, že většina mladistvých zná a dodržuje zásady správné životosprávy. Výsledky výzkumu ukázaly, že většina mladistvých zná zásady správné životosprávy, ale většina je nedodržuje. Dále se potvrdily hypotézy související s psychosociálními problémy mladistvých diabetiků, a že dívky pociťují onemocnění více jako handicapt než chlapci. Poslední hypotézou se potvrdilo, že většině rodičů onemocnění jejich dítěte přináší psychosociální problémy. Díky potvrzeným hypotézám jsme dosáhli zjištění uváděných cílů. Znalost zásad správné životosprávy považuji za kladný výsledek a je důkazem dobré péče a edukace v diabetologických ambulancích v kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Domnívám se, že důvodem proč většina mladistvých nedodržuje zásady správné životosprávy a léčebný režim je, že si nejsou schopni dostatečně uvědomit spojitost mezi nedodržením léčby a závažnými komplikacemi diabetu. Vzhledem k tomu, že DM postihuje přibližně 7 % obyvatelstva České republiky, je otázkou zda by nebylo vhodné klást důraz na prevenci sekundárních komplikací a zviditelnit tento problém, stejně jako se viditelnými tématy staly například prevence proti rakovině prsu, prevence proti rakovině děložního čípku, prevence proti rakovině tlustého střeva nebo prevence proti zvýšené hladině cholesterolu. Během tvorby bakalářské práce jsem získala nové poznatky o diabetes mellitus 1. typu a mladistvých a jsem ráda, že jsem si toto téma zvolila, neboť mi určitě bude velkým přínosem v praxi.
74
V Seznam použité literatury Anděl M., Život s cukrovkou. Grada Publishing; Praha, 1996. ISBN 80-7169-087-5. Blahoš J, Endokrinologie, 1. vydání, Praha, 2006, Triton, str. 505, ISBN 80-7254-788-5. Fiala P., Valenta J., Eberlová L.: Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických o borů, 2. vydání, 2008, Praha, Karolinum, str. 173, ISBN 978-80-246-1491-5. Hrodek O., Vavřinec J. et al., Pediatrie, 1. vydání, 2002, Praha, Galén, str. 762, ISBN 80-7262-178-5. Kaňková K. a spolupracovníci: Patologická fyziologie pro bakalářské studijní obory, 2. vydání, 2009, Brno, Masarakova univerzita, ISBN 978-80-210-4923-9. Klener P. et al.: Vnitřní lékařství, 3. vydání, 2006, Praha, Galén, str. 1158, ISBN 807262-430-X. Langmeier J., Krejčířová D., Vývojová psychologie, 3. vydání, 1998, Praha, Grada, str. 344, ISBN 80-7169-195-X. Lippincott Williams a Wilkins: Diabetes mellitus A Guide to Patient Care, 2. vydání, 2006, str. 286, ISBN13: 978-1-58255-732-8 Navrátil L. a kolektiv: Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory, 1. vydání, 2008, Praha, Grada, str. 424, ISBN 978-80-247-2319-8. Plevová I., Slowik R.: Komunikace s dětským pacientem, 1. vydání, 2010, Praha, Grada, str. 256, ISBN 978-80-247-2968-8. Rybka J. a kolektiv, Diabetologie pro sestry, 1. vydání, 2006, Praha, Grada, str. 287, ISBN 80-247-1612-7. Sedlářová P. a kolektiv, Základní ošetřovatelská péče v pediatrii, 1. vydání, 2008, Praha, Grada, str. 248, ISBN 978-80-247-1613-8. Trachtová E. a kolektiv: Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, 2. vydání, 2004, Brno, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, str. 186, ISBN 80-7013-324-4.
75
Vágnerová M.,: Vývojová psychologie I., Karolinum; Praha, 2005. ISBN 80-246-09568. Zacharová E., Hermanová M., Šrámková J., Zdravotnická psychologie, 1. vydání, 2007, Praha, Grada, str.232, ISBN 978-80-247-2068-5. Elektronické zdroje: Www.idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Diagnóza DM1 (10. část) epidemiologie
cukrovky
prvního
typu.
Dostupné
z
WWW:
. Www.diadeti.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Jak se vyrovnat s diabetem dítěte. Dostupné z WWW: . Www.diabetes.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Svaz diabetiků ČR. Dostupné z WWW:. Www.zdn.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-20]. Diabetologie, diabetologové a diabetici stále
ještě
na
prahu
nového
milénia?zpět
.
Dostupné
z
WWW:
. Www.diabetes.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Diabetes statistics. Dostupné z WWW: . Www.diabetes.org [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Living with diabetes. Dostupné z WWW:
kids/?utm_source=WWW&utm_medium=DropDownLWD&utm_content=ParentsKids &utm_campaign=CON>. Www.worlddiabetesfoundation.org [online]. 2010 [cit. 2011-04-22]. Bringing diabetes higher
on
the
global
agenda.
Dostupné
z
WWW:
.
76
Seznam příloh A Tabulky a grafy zachycující statistické údaje diabetes mellitus B Rozdělení inzulinů C Tabulky k dodržování zásad diety a pohybové aktivity D Dotazníky E Edukační materiály F Pomůcky hrazené zdravotní pojišťovnou
77
A Tabulky a grafy zachycující statistické údaje diabetes mellitus Tabulka č. 39: Deset zemí s největším počtem diabetiků v roce 2007 a odhad pro rok 2025
2007 Země Počet diabetiků (v milionech) Indie 40,9 Čína 39,8 USA 19,2 Rusko 9,6 Německo 7,4 Japonsko 7 Pákistán 6,9 Brazílie 6,9 Mexiko 6,1 Egypt 4,4
2025 Země Počet diabetiků (v milionech) Indie 69,9 Čína 59,3 USA 25,4 Brazílie 17,6 Pákistán 11,5 Mexiko 10,8 Rusko 10,3 Německo 8,1 Egypt 7,6 Bangladéš 7,4
Tabulka č. 40: Vybrané země s vysokou incidencí diabetu 1.typu u dětí na 100 000 osob v roce 2007
Země
Incidence diabetu
Finsko Kuvajt Kanada Austrálie USA ČR
41,4 22,3 21,7 20,9 16,1 16,7
Obrázek č. 20: Výskyt diabetu v milionech na jednotlivých kontinentech v roce 2007
80
60
40 20
0 Af rika
Ev ropa
Sev . Amerika
J. Amerika
jv . Asie
záp. Tichomoří
78
Obrázek č. 21: Vývoj počtu diabetiků 1. typu v České republice (v tisících) podle statistiky ÚZIS
60 50 40 30 20 10 0 1990
1995
2000
2005
B Rozdělení inzulinu Tabulka č. 41: Rozdělení inzulinu z hlediska doby účinku
typ inzulinu nástup účinku (min, h) trvání účinku (h) Insulin HM-R 15-30 min. 5-7 h Actrapid HM 15-30 min. 5-7 h Humulin R 15-30 min. 5-7 h Krátce působící Insuman Rapid 15-30 min. 5-7 h Humalog 10-15 min. 2-3 h Novorapid 10-15 min. 2-3 h Insulin-HM NPH 1-2 h 8-12 h Monotard HM 1-2 h 8-12 h Středně dlouho působící Insulatard HM 1-2 h 8-12 h Humulin N 1-2 h 8-12 h Insuman Basal 1-2 h 8-12 h Ultratard HM 4-5 h 25-36 h Humulin U 4-5 h 25-36 h Dlouho působící Lantus 4-5 h 20-30 h Detemir 4-5 h 18-20 h skupina
79
C tabulky k dodržování zásad diety a pohybové aktivitě Tabulka č. 42: Kdy můžeme od dítěte a dospívajícího očekávat spolupráci při jednotlivých úkonech spojených s léčením DM
Hypoglykémie pozná hypoglykémii a oznámí ji dokáže zvládnout mírnou hypoglykémii dokáže předeít hypoglykémii Glykémie a glykosurie zvládne obsluhu glukometru pod dozorem zvládne samostatně měření glykémie Injekce inzulinu píchne si samostatně injekci inzulinu je schopno zodpovědně odměřit dávky inzulinu navrhuje změny dávek inzulinu, konzultuje s rodiči samostatně rozhoduje o dávkování inzulinu samostatně konzultuje svoje léčení s lékařem Strava rozpoznává výměnné jednotky v jídle navrhuje svůj jídelní plán řídí svůj jídelní plán upravuje dávky inzulinu dle různého množství jídla Sport úpravou jídla či inzulinu předchází hypoglykémii při sportu
6-8 let 8-10 let 12-14 let 7-9 let 9-11 let 7-9let 9-11 let 12-14 let 14-16 let 15-17 let 8-10 let 10-12 let 12-14 let 14-16 let 10-12 let
80
Tabulka č. 43: Rozdělení sacharidů a jejich vliv na glykémii
Název
Zdroje v potravě Složené sacharidy
škrob
Vliv na glykémii
obiloviny, rýže, brambory, luštěniny
velký vliv
Jednoduché sacharidy
glukóza (hroznový cukr)
ovoce, ovocné šťávy
fruktóza (ovocný cukr) sacharóza (řepný cukr) laktóza (mléčný cukr)
ovoce, ovocné šťávy sladké výrobky, ovoce, ovocné šťávy mléko, mléčné výrobky
mlatóza (sladový cukr)
pivo
rychlý vzestup, rychlý pokles stoupá opožděně rychlý vzestup pomalý vliv prudký výrazný vzestup
Tabulka č. 44: Ukázka tabulky s výměnnými jednotkami
Druh Pečivo Rohlík piškoty strouhanka vánočka chléb bílý koliha Luštěniny čočka Sója Hrách Ovoce ananas banán jablko švestky pomeranč Mléko a mléčné výrobky Kefír sýr tavený mléko polotučné smetana Biokys Cukrovinky
Hmotnost (g)
Výměnné jednotky
Běžná míra
25 15 15 40 25 25
1 1 1 2 1 1
20 80 20
1 1 1
90 90 100 90 140
1 1 1 1 1
130 0
1 0 1 1 1
1/2 kusu 8ks 1 plátek 1/2 krajíce 1/2 kusu 1 lžíce 1 lžíce
1/2 kusu 1 kus 4 kusy 1 kus 250 ml 250 ml 300 ml 180 ml
81
Jojo Vexta čokoláda ledová sušenka Disco tyčinka Margot sušenky Bebe Limonády Coca Cola Coca Cola light džus pomarančový šťáva mrkvová Přílohy brambory vařené houskový knedlík rýže dušená
20 30 12 100 6
1 1 1 5 0,5
65 30 50
12 kusu 1 kus 1 balení 1 kus
1 0 1 1
100 ml
1 1 1
1 kus 1 kus 2 lžíce
110 ml 300 ml
Tabulka č. 45: Činnost a vliv na spotřebu energie
Spotřeba energie za hodinu
Činnost
do 400 kJ
čtení, psaní, sledování televize, práce s počítačem
400-800 kJ
vaření, mytí nádobí, utírání prachu, žehlení, rybaření, hra na hudební nástroj
800-1000 kJ
zametání a vytírání podlahy, lehké zahradnické a opravářské práce, práce ve stoje a vyžadující rychlé pohyby rukou
1000-1500 kJ
praní, věšení prádla, luxování, rekreační odbíjená, chůze 4 km, stolní tenis, kuželky
1500-1900 kJ
práce s lopatou, krumpáčem, chůze 8 km, bruslení, skákání přes švihadlo
1900-2100 kJ
cyklistika, tanec, tenis, sjezdové lyžování
2100-2500 kJ
košíková, kanoistika, hokej, jogging, plavání, horolezectví, veslování
2500-2900 kJ
běh na lyžích, házená, šerm, discotance
82
D Dotazníky Dobrý den, jmenuji se Hana Pečinková a jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, 3. ročníku oboru všeobecná sestra. Obracím se na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku. Tento dotazník je anonymní a bude sloužit k výzkumu k mé bakalářské práci na téma Diabetes mellitus u mladistvých. Mými cíly jsou zjistit, jak znají a dodržují zásady správné životosprávy mladiství s diabetem mellitus. Zda jim onemocnění přináší psychosociální problémy. Výsledky budou sloužit k vytvoření edukačního materiálu. Dotazník obsahuje celkem 18 otázek. Správná je vždy jen jedna odpověď. Případné připomínky můžete připsat na konec dotazníku. Děkuji za Váš čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. Prosím uveďte Vaše pohlaví: a) dívka b) chlapec 1. V kolika letech Vám zjistili diabetes mellitus
2. Kde jste získali informace o diabetes
a) V batolecím období
mellitus
b) V pubertě
a) Lékař, zdravotní pracovníci
c) V jiném věku, uveďte………………………
b) Internet, televize c) Rodina, příbuzní d) Časopisy, knihy e) Jiná možnost………………………………….
3. Dodržujete zásady diety?
4. Dodržujete zásady pohybové aktivity?
a) Ano, dodržuji
a) Ano, dodržuji
b) Ano, ale někdy udělám dietní chybu
b) Ano, ale někdy udělám chybu
c) Ne, nedodržuji
c) Ne, nedodržuji
d) Jiná možnost…………………………………………….
d) Jiná možnost………………………………………
Pokud porušíte dietu, jak často?
Pokud porušíte zásady pohybové aktivity, jak
………………………………………………………………………
často?................................................................
83
5. Aplikujete si inzulin přesně podle předpisu lékaře, vždy ve stejnou dobu?
6. Víte, z jaké části těla se inzulin vstřebává nejlépe?
a) Ano, aplikuji
a) Stehno
b) Snažím se, ale někdy zapomenu
b) Břicho
c) Ne, aplikuji si ho jak mě napadne
c) Paže d) Jiná možnost
7. Provádíte kontroly glukometrem (selfmonitoring)?
8. Víte jaká má být hodnota cukru v krvi před jídlem, na lačno?
a) Ano, provádím
a) 4-6 mmol/l
b) Jen občas
b) 6-8 mmol/l
c) Ne, neprovádím
c) 2-4 mmol/l d) Jiná možnost……………………………………………..
Pokud ano, napište jak často ……………………………………………………………
9. Víte jaká má být hodnota cukru v krvi 2 hod. po jídle?
10. Znáte techniku vpichu při aplikaci inzulinu inzulinovým perem?
a) max. 9mmol/l
a) Břicho, paže, stehno, kožní řasa, 45st. úhel
b) max. 12 mmol/l
b) Břicho, paže kožní řasa, stehno bez řasy
c) max. 7 mmol/l d)Jiná možnost………………………………….
60st. Úhel c) Břicho, paže, stehno stejně, na řase nezáleží, 90st. Úhel d) Jiná možnost………………………………………………
Jak si inzulin aplikujete Vy?..................................... ……………………………………………………………………………
11. Po aplikaci (vstříknutí) inzulinu do kůže
12. Kouříte?
a) Ihned vytáhneme jehlu
a) Ano
b) Počkáme 6-10 vteřin a poté jehlu vytáhneme
b) Ne
c) Je to jedno
c) Občas
d) Jiná možnost………………………………………………… Pokud ano, jak často?.............................................
84
13. Pijete alkohol?
14. Kolikrát denně jíte?
a) Ano
a) 5-6x denně
b) Ne
b) 2-3x denně
c) Občas
c) 7-9x denně d) Jiná možnost………………………………………….
15. Víte co je výměnná jednotka? a) Výměnná jednotka obsahuje stejné
16. Víte kolik sacharidů obsahuje výměnná jednotka?
množství sacharidů v odlišném množství
a) 20g
potravin
b) 12g
b) Výměnná jednotka určuje množství lipidů v odlišném množství potravin
c) 120g d) Jiná možnost…………………………………………..
c) Výměnná jednotka určuje stejné množství sacharidů ve stejném množství různých potravin d) Jiná možnost………………………………………………………
17. Víte, které cukry jsou pro diabetiky nevhodné?
18. Sportujete? a) Ano, sportuji
a) Monosacharidy
b) Ano, občas
b) Disacharidy
c) Ne, nesportuji
c) Polysacharidy Pokud ano, jak často a jaký sport? ..……………………………………………………………………. ………………………………………………..………………………
19. Přináší Vám nemoc nějaké omezení?
20. Přinesla Vám nemoc nějaké psychické
a) Ano, onemocnění mě omezuje
problémy? Pokud ano, uveďte jaké.
b) Částečně ano
a) Deprese, úzkost, pocity beznaděje
c) Ne, neomezuje mě
b) Únava c) Snížené sebevědomí
Pokud jste uvedli ano, napište prosím v čem
d) Nechuť něco dělat, pasivita
……………………………………………………………………
e) Jiná možnost……………………………………………….
……………………………………………………………………
21. Přinesla Vám nemoc nějaké sociální problémy? Pokud ano, napište jaké.
22. Cítíte svoji nemoc jako handicap? a) Ano
a) Problémy ve škole se začleněním do kolektivu
b) Ne
b) Problémy v rodině (např. narušené vztahy)
c) Jiná možnost……………………………………………..
85
c) Finanční problémy, nemožnost sehnat brigádu d) Problémy s navazováním kontaktů
Pokud ano, jak často a co bývá příčinnou?
e) Sociální izolovanost, omezení (nemožnost
…………………………………………………………………….
účastnit se akcí, výletů,…)
…………………………………………………………………….
f) Jiná možnost……………………………………………………
23. Porušili jste někdy léčebný režim a došlo
…………………………………………….………………………
24. Jaké spolky, sdružení, hnutí podporující
ke komplikacím?
mladistvé diabetiky znáte?
a) Ano
a) Dia děti
b) Ne
b) Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí
c) Jiná možnost………………………………………………
c) Diasport d) Diacentrum
Pokud ano, tak kolikrát se Vám to stalo a jaké
e) Svaz diabetiků ČR
komplikace to byly?
f) Česká diabetologická společnost
…………………………………………………………………………….
g) Jiná možnost…………………………………………..
…………………………………………………………………………… Účastnili jste se nějakých programů podporující diabetiky? Pokud ano, jakých? …………………………………….……………………….……. ……………………………………………………………………
25. Co cítíte jako největší problém s onemocněním DM? a) Dodržování diety b) Problém s fyzickou aktivitou c) Narušené vztahy v rodině, se spolužáky, kamarády d) Problémy v navazování kontaktů s druhým pohlavím e) Psychické prolémy (deprese, úzkost, únava,…) f) Sociální problémy (zařazení do společnosti, finanční stránka,…) g) Jiná možnost………………………………………………………………………………………………
Prosím ohodnoťte jak se Vám líbil dotazník od 1 do 10 (1 nejlepší, 10 nejhorší) …………………………………………………………………………………………………………..……………….
86
Děkuji za vyplnění dotazníku a prosím o zaslání na [email protected] nebo o osobní předání. S pozdravem Hana Pečinková
87
Dobrý den, jmenuji se Hana Pečinková a jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, 3. ročníku oboru všeobecná sestra. Obracím se na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku. Tento dotazník je anonymní a bude sloužit k výzkumu k mé bakalářské práci na téma Diabetes melitus u mladistvých. Jedním z mých cílů bakalářské práce je zmapovat psychosociální problémy rodičů mladistvých s diabetes mellitus. Děkuji za Váš čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. 1. Máte pocit, že Vás onemocnění Vašeho dítěte společensky omezuje (omezení ve výběru dovolené, trávení volného času, účastnění se nejrůznějších akcí,…)? a) Ano, omezuje b) Ne, neomezuje c) Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
2. Má onemocnění Vašeho dítěte vliv na Vaši profesi, práci? a) Ano, musela jsem z práce úplně odejít b) Ano, musela jsem práci změnit, zkrátit úvazek c) Ne, onemocnění nemá vliv na moji práci d) Jiná možnost…………………………………………………..
Pokud ano, prosím napište v čem. …………………………………………………………………… ……………………………………………………………………. …………………………………………………………………….
3. Ovlivnilo onemocnění Vašeho dítěte Vaši finanční situaci? a) Ano, ovlivnilo b) Ne, neovlivnilo c) Částečně ano d) Jiná možnost……………………………………
4. Myslíte si, že příspěvky na pomůcky pro diabetiky jsou dostatečné? a) Ano, zdají se mi dostatečné b) Jsou dostatečné pouze na určité pomůcky c) Ne, jsou nedostatečné d) Jiná možnost…………………………………………………
5. Pokud pobíráte sociální příplatek, 6. Narušilo onemocnění Vašeho dítěte Vaše rodičovský příspěvek či příspěvek na péči, rodinné vztahy? zdají se Vám dostatečné? a) Ano, narušilo a) Ano, zdají se mi dostačující b) Ne, nenarušilo b) Jsou dostatečné jen do určité míry c) Jiná možnost………………………………………………... c) Ne, jsou nedostatečné d) Jiná možnost………………………………………………… Pokud ano, napište v čem……………………………….. ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………
88
7. Přineslo Vám onemocnění Vašeho dítěte 8. Museli jste vyhledat odbornou pomoc nějaké psychické problémy (např. deprese, (např. psychologa) úzkost, nespavost,…)? a) Ano, vyhledal(a) jsem odbornou pomoc a a) Ano léčím se b) Ne b) Ano, vyhleda(a) jsem odbornou pomoc, ale c) Jiná možnost……………………………………………… neléčím se c) Ne, odbornou pomoc jsem nepotřeboval(a) Pokud ano, napište prosím v čem konkrétně d) Jiná možnost…………………………………………………. ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………..
9. Co považujete za největší problém u nemoci Vašeho dítěte? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
10. Pokud je něco, co jste v dotazníku nenašli a chtěli byste to sdělit, prosím, zde můžete. ………………………………………………………….……………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….……………………………………………………………. …….…………………………………………………………………………………………………………………….………………………………..
Prosím ohodnoťte jak se Vám dotazník líbil (1 nejlepší, 10 nejhorší) …………………………………………………………………………………………………………………………
Děkuji za vyplnění dotazníku a prosím o zaslání na [email protected] nebo o osobní předání. S pozdravem Hana Pečinková
89
E Edukační materiály
90
91
F Pomůcky pro diabetiky hrazeny zdravotní pojišťovnou Pomůcky pro diabetiky předepisuje smluvní lékař s odborností v oboru diabetologie na poukaz pojišťovny. Diabetik má právo na to, aby mu byly ošetřujícím diabetologem tyto pomůcky v uvedeném rozsahu předepsány. Pojišťovna hradí pro inzulínový režim diabetes mellitus 1. i 2. typu, u nemocných léčených intenzifikovaným inzulínovým režimem (t.j. 3 dávky denně nebo inzulínová pumpa) a labilním diabetikům, aplikujícím si minimálně dvě dávky inzulínu denně, následující pomůcky:
Glukometr – maximálně 1 kus za 10 let, nejvýše do 5.000.- Kč, předpis podléhá schválení revizním lékařem. Glukometr se vydává do soukromého vlastnictví pojištěnce.
Proužky diagnostické na stanovení glukózy – 1000 ks/rok (20 balení po 50 proužcích) nejvýše do 14.000,– Kč ročně. VZP po dohodě s ČDS hradí diabetickým dětem do 18 let 1800 ks proužků.
Lancety pro odběr krve – maximálně 100 ks ročně, nejvýše do 300,– Kč
Aplikátor odběru krve – maximálně 1 ks za 5 let, nejvýše do 250,– Kč
Pojišťovna dále hradí:
Aplikátor inzulínu – inzulínové pero – maximálně 1 ks za 3 roky, nejvýše do 2.200,– Kč
Aplikátor inzulínu k aplikaci injekční stříkačkou – maximálně 1 ks za 3 roky, nejvýše do 1.200,– Kč
Jehly k inzulínovým perům – maximálně 100 ks ročně, nejvýše do 530,– Kč
Komplet k aplikaci (inzulínová stříkačka s fixní jehlou) – nejvýše do 370,– Kč za 100 ks, dle potřeby
Stříkačka injekční k aplikaci inzulínu – nejvýše do 230,– Kč za 100 ks, dle potřeby
Jehly k injekčním stříkačkám k aplikaci inzulínu – nejvýše do 120,– Kč za 100 ks, dle potřeby
Buničitá vata dělená – maximálně 1000 ks (čtverečků) za rok
92
Testovací proužky na vyšetření glukózy a ketolátek v moči – 1bal. (50 proužků) na dva měsíce: Diaphan nebo Glukopham a Ketopham
Lihobenzin – jednotlivá dávka max 200ml – v potřebném množství (na recept)
Ajatin v lahvičce 50 ml (na recept)
Zvláštní indikace:
Obuv pro diabetiky – maximálně 1 pár za dva roky, nejvýše do 1000,– Kč, předpis podléhá schválení revizního lékaře
Pumpa inzulínová – předpis podléhá schválení revizním lékařem, zvláštní režim ústředí VZP (zapůjčovaná pomůcka) – maximálně 1 ks nebo sada 2 ks za 4 roky
Sety infuzní k inzulínové pumpě – nejvýše 160,– Kč za jeden set
Náhradní sortiment k inzulínové pumpě: o
2 páry baterií (1–2 měsíce)
o
Zásobník
o
trn pohybový (12 měsíců)
o
adaptér, matice s uzávěrem
o
pás a pouzdro na ruku nebo břicho (6 měsíců)
Podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb. mohou být počty pomůcek navýšeny na návrh ošetřujícího lékaře, po schválení revizním lékařem pojišťovny. (www.diadeti.cz).
93
