VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Optimalizace daně z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Optimalizace daně z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných Bakalářská práce

Autor: Martina Coufalová Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2015

Anotace Ve své bakalářské práci se zabývám optimalizací daně z příjmů osoby samostatně výdělečně činné. Teoretická část práce je zaměřena především na daň z příjmů fyzické osoby, počínaje rozdělením příjmů a stanovením výdajů, přes sazbu daně a její výpočet, možnostmi snížení výše základu daně konče. V praktické části uvádím základní informace o konkrétní podnikající osobě a podle příkladů optimalizace daně z příjmů fyzických osob vysvětlených v části teoretické, počítám její daňovou povinnost na základě uvedených příjmů a výdajů. Z vypočtených možností je následně třeba vybrat pro podnikatele nejvýhodnější možnost.

Klíčová slova Daň, daň z příjmů fyzických osob, daňová povinnost, optimalizace, spolupracující osoba.

Annotation I engage in optimization of income tax for self-employed persons in my bachelor thesis. A theoretical part is focused on a personal income tax, on the classification of incomes and the determination of expanses. In the practical part, I indicate the basic informations about specific self-employed person and according to the examples of optimization of personal income tax, which are explained in the theoretical part, I counted entrepreneur’s tax liability from mentioned incomes and expanses. Then it is needed to choose the best way for the person.

Key words Tax, personal income tax, tax liability, optimization, cooperating person.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Marii Borské, nejen za odborné vedení a cenné připomínky, ale také za bezproblémovou komunikaci. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu při studiu a především své spolubydlící za její toleranci během zpracovávání bakalářské práce.

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 6 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Cíl bakalářské práce .................................................................................................. 9

3

Daň .......................................................................................................................... 10

4

3.1

Funkce daně ..................................................................................................... 10

3.2

Daňové subjekty ............................................................................................... 11

3.3

Daňová soustava............................................................................................... 11

Daň z příjmů fyzických osob .................................................................................. 13 4.1

Poplatník daně z příjmů fyzických osob (§ 2 ZDP) ......................................... 13

4.2

Předmět daně z příjmů fyzických osob (§ 3 ZDP) ........................................... 13

4.3

Osvobození od daně (§ 4 ZDP) ........................................................................ 14

4.4

Základ daně (§ 5 ZDP) ..................................................................................... 14

4.5

Nezdanitelná část základu daně (§ 15 ZDP) .................................................... 15

4.6

Sazba daně (§ 16 ZDP) .................................................................................... 17

4.7

Příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) ............................................................... 17

4.7.1

Nepeněžní příjmy ...................................................................................... 18

4.7.2

Dílčí základ daně ...................................................................................... 18

4.8

Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) ......................................................... 18

4.8.1


4.8.2

Výdaje stanovené paušální částkou .......................................................... 19

4.8.3

Daňová evidence ....................................................................................... 20

4.9

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) ....................................................... 20

4.10

Příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) ............................................................................ 21

4.10.1


4.10.2

Vynaložené výdaje .................................................................................... 21

4.11

Ostatní příjmy (§ 10 ZDP) ............................................................................ 22

4.11.1

Osvobození od daně .................................................................................. 22

4.11.2


4.12

Příjmy a výdaje spolupracujících osob (§ 13 ZDP) ...................................... 23

4.13

Slevy na dani (§ 35ba ZDP) ......................................................................... 24

4.14

Daňové zvýhodnění na dítě (§ 35c ZDP) ..................................................... 25

4.15

Zálohy (§ 38a ZDP) ...................................................................................... 25

4.16

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (§ 38g ZDP) .................... 26

4.17

Výpočet daně z příjmů fyzických osob ........................................................ 26

5

Metodika práce ....................................................................................................... 28

6

Praktická část .......................................................................................................... 29 6.1

Informace o podnikateli ................................................................................... 29

6.1.1 6.2

Daňová povinnost rodiny ................................................................................. 32

6.3

Spolupracující manželka - výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP ................................ 33

6.3.1 6.4

6.5

Daňová povinnost rodiny .......................................................................... 35

Daňová povinnost podnikatele při skutečně prokázaných výdajích ................ 36

6.4.1


Spolupráce manželky při skutečně prokázaných výdajích ............................... 38

6.5.1

7

Daňová povinnost podnikatele – výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP ............... 29


6.6

Optimalizace daně z příjmů osoby samostatně výdělečně činné ..................... 41

6.7

Optimalizace daňového zatížení rodiny ........................................................... 41

Závěry a doporučení ............................................................................................... 43

Seznam použité literatury ............................................................................................... 45 Seznam obrázků .............................................................................................................. 47 Seznam tabulek ............................................................................................................... 48 Příloha – Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ............................................ 50

1 Úvod Daně se týkají každého z nás a každý z nás by tak měl mít představu o všech položkách, které podléhají zdanění, o tom, jak si může základ pro výpočet daně snížit, na jaké slevy má nárok, apod. Každý by tak dle mého názoru měl být schopen si dané informace vyhledat, protože, jak se říká, neznalost zákona neomlouvá. Spousta lidí, především zaměstnanci, se nedokáže zorientovat ve vlastních financích a v zákonech obecně. To jsem pocítila i sama na sobě, když jsem si podávala daňové přiznání k dani z příjmů za loňský rok. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala hledání nejoptimálnější varianty pro výpočet daně z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných. V počátku zpracovávání práce bylo toto téma aktuální, kdy se blížil termín podávání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které jsem zpracovávala nejen sama pro sebe, ale také pro vybraného podnikatele ze svého okolí. Na konkrétních výpočtech uvedených v praktické části práce jsem mu tak byla schopna demonstrovat možnosti, jak ovlivnit výši daně, protože za uplynulé roky, kdy podniká na živnostenské oprávnění, si nechával zpracovávat daně vždy stanovením výše výdajů procentuální sazbou, ale už sám neznal způsoby, jak výslednou daň dále optimalizovat.

8

2 Cíl bakalářské práce Cílem práce je zhodnotit možnosti stanovení výše výdajů vybrané osoby samostatně výdělečně činné tak, aby při podávání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob byla její daňová povinnost co nejnižší. Pomocí podkladů, které mi podnikatel poskytl, vypočítám výši jeho daně z příjmů fyzických osob pomocí uplatnění výše výdajů procentuální sazbou z příjmů, kterou sám podnikatel v předchozích letech preferoval, a také za předpokladu, že by řádně vedl daňovou evidenci, kdy je schopen doložit nejen skutečnou výši příjmů, které jsou nejdůležitější položkou, ale také výši svých výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení vlastních příjmů. Pro obě možnosti uplatnění výdajů vypočítám daňovou povinnost jeho, i manželky, se kterou žije ve společné domácnosti, má vlastní příjmy a též podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Je tedy žádoucí nejdříve vypočítat daňovou povinnost každého zvlášť a pak je sečíst jakožto celkové zatížení rodiny za předpokladu, že sdílí například společný bankovní účet, ze kterého bude daň zaplacena. Další možností pro oba způsoby stanovení výše výdajů je rozdělení podnikatelových příjmů a výdajů na spolupracující manželku, jak to umožňuje zákon. Postupnými výpočty získám čtyři hodnoty daňového zatížení celé rodiny, z nichž vybírám nejoptimálnější cestu, jak na dani zaplatit co možná nejméně.

9

3 Daň Daň je platba jednotlivce nebo organizace, která je odváděna do státního nebo místního rozpočtu. Daň je povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová platba, což znamená, že v okamžiku jejího zaplacení není jasné, co bude právě z těchto prostředků financováno. Je dána legislativou, tedy zákonem v příslušném státě. Daně jsou klíčovým zdrojem příjmů státu a zdrojem veřejných financí. (www.managementmania.cz, www.ekonomie.topsid.com)

3.1 Funkce daně Jelikož se v současnosti od daní očekává více než jen to, aby plnily veřejné rozpočty, musí plnit celou řadu funkcí. Nejdůležitějšími je fiskální, alokační, redistribuční, stimulační a stabilizační funkce. (Vančurová, 2010)

Fiskální funkce „Primární funkcí daně je fiskální funkce, tj. schopnost naplnit veřejný rozpočet. I když od daní požadujeme mnohem více, vždy musí být zachována jejich fiskální funkce.“ (Vančurová, 2010, str. 11)

Alokační funkce Vyplývá z toho, že na trhu dochází k neefektivnosti tržních mechanizmů. Typickým příkladem je očkování, kdy se jedincův užitek násobí s počtem osob, které jsou proti danému onemocnění imunní, protože čím víc takových osob bude, tím větší šance jedince, že s onemocněním nepřijde do styku. Stát může očkování financovat přímo, nebo sníží daňovou povinnost lidem, kteří si jej sami zaplatí. Člověku je tedy v závěru jedno, zda si očkování uhradí sám a daňová povinnost se mu o částku sníží, či ho za něj stát zaplatí rovnou. Alokační funkce má i opačný efekt a to v případě, že znevýhodňuje spotřebu či výrobu určitých statků, například prostřednictvím spotřební daně z cigaret a alkoholických nápojů. (Vančurová, 2010)

Redistribuční funkce Vychází z toho, že pro společnost může být rozdělení důchodů neakceptovatelné. Pomocí přerozdělování důchodů se zmírňují rozdíly mezi jednotlivými subjekty tím,

10

že bohatší odvádí vyšší daň, což státu umožňuje prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudších. Taktéž lze tuto funkci uplatnit u podnikatelských subjektů, mezi jednotlivými regiony, apod. (Vančurová, 2010)

Stimulační funkce Vzhledem k tomu, že daně jsou společností vnímány zpravidla jako újma, poskytuje stát různé formy daňových úspor, nebo naopak vystavuje subjekty vyššímu zdanění, např. u alkoholických nápojů a cigaret, čímž usiluje o regulaci jejich spotřeby. Příkladem daňových úspor je možnost snížení základu daně z příjmu o ztrátu z podnikání z předchozích let. (Vančurová, 2010)

Stabilizační funkce Zmírňuje výkyvy ekonomického cyklu. V období konjunktury, kdy důchody i spotřeba rychle rostou, daně odčerpávají do veřejných rozpočtů vyšší díl a tak pomáhají vytvářet rezervy do budoucnosti. Naopak v období stagnace je odčerpáván díl menší, což pomáhá ekonomiku opět nastartovat. (Vančurová, 2010)

3.2 Daňové subjekty Daňovým subjektem je fyzická či právnická osoba, která má podle daňového zákona povinnost odvádět či platit daň. Daňovými subjekty jsou:  poplatník – osoba, která nese daňové břemeno, je povinna podrobit své příjmy dani;  plátce – osoba, která je ze zákona povinna finančnímu úřadu odvést daň vybranou od jiných subjektů, nebo daň sraženou jiným poplatníkům. (www.profispolečnosti.cz)

3.3 Daňová soustava Daňová soustava označuje soustavu daní státu. Jedná se o provázaný systém sestavený za účelem zabezpečení příjmů státního rozpočtu, případně příjmů rozpočtu krajů, měst a obcí, a to prostřednictvím výběru daní. Ty jsou dále používány k zabezpečení chodu státní správy a veřejného sektoru. Výběr daní lze chápat jako spoluúčast občanů a dalších ekonomických subjektů na státních veřejných výdajích, např. výdaje

11

na důchody, armádu, politiku, zdravotnictví, školství, atd. Daňová politika je součástí hospodářské politiky státu. (www.managementmania.cz, www.ekonomikon.cz)

Daně přímé z příjmů FO PO

nepřímé majetkové z nemovitých věcí silniční z převodu majetku

DPH

spotřební z minerálních olejů z lihu z piva z vína a meziproduktů z tabákových výrobků

Obr. 1: Struktura daňové soustavy ČR (zdroj: www.managementmania.cz, vlastní zpracování)

12

4 Daň z příjmů fyzických osob Tuto daň upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a je stanovena ve výši 15 % ze základu daně, což platí i pro výpočet měsíčních záloh u zaměstnanců. V případě zaměstnance ji za něj odvádí jeho zaměstnavatel, zatímco osoba samostatně výdělečně činná, tedy podnikatelé, má povinnost si výši daně vypočíst na základě daňového přiznání, pokud její roční výdělek za uplynulý rok přesáhl 15 000 Kč, nebo je-li ve ztrátě. (www.managementmania.cz)

4.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob (§ 2 ZDP) Poplatníkem daně jsou fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. Daňovým rezidentem je osoba, která má na území ČR bydliště či se zde obvykle zdržuje. Má tak daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR a na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Daňový nerezident je opakem rezidenta, nebo osoba, o které to stanoví mezinárodní smlouvy. Má také daňovou povinnost, ta se ale vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Týká se to také osob, které se zde zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, přestože se na našem území obvykle zdržují. (Marková, 2015) Pro vysvětlení, obvykle se zdržujícím poplatníkem je osoba, která zde pobývá souvisle nebo v několika obdobích alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, tedy nadpoloviční většinu kalendářního roku. Bydlištěm na území republiky se pro účely zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt, čímž lze usuzovat, že má v úmyslu se v daném bytě trvale zdržovat. (www.businessinfo.cz, Marková, 2015)

4.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob (§ 3 ZDP) „Předmětem daně z příjmů jsou: 1. příjmy ze závislé činnosti (§ 6); 2. příjmy ze samostatné činnosti (§ 7); 3. příjmy z kapitálového majetku(§ 8); 4. příjmy z nájmu (§ 9);

13

5. ostatní příjmy (§ 10).“ (Marková, 2015, str. 7) Předmětem daně nejsou například: 1. příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů dle zvláštního právního předpisu; 2. úvěry nebo zápůjčky; 3. příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů; 4. příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva; 5. příjmy plynoucí daňovým rezidentům vypomáhajícím s domácími pracemi v zahraničí, nebo příjmy plynoucí daňovým nerezidentům, kteří vypomáhají s domácími pracemi v ČR a to za stravu a ubytování, pokud jde o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb, typickým příkladem je au-pair. (Marková, 2015)

4.3 Osvobození od daně (§ 4 ZDP) Od daně se osvobozují příjmy, které jsou sice předmětem daně, ale po splnění určitých podmínek není třeba je přiznávat a odvádět za ně daň. Příkladem jsou: 1. příjmy z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku; 2. příjmy z prodeje hmotné movité věci (netýká se cenných papírů, motorového vozidla, letadla nebo lodě, pokud doba mezi jejich nabytím a prodejem nepřesáhne dobu 1 roku); 3. přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy; 4. ceny a výhry z veřejných soutěží; 5. stipendia z veřejného rozpočtu, atd. (Marková, 2015)

4.4 Základ daně (§ 5 ZDP) „Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud

14

dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.“ (Marková, 2015, str. 11) Všechny příjmy jsou rozděleny do pěti dílčích základů daně, každý druh příjmů má různou využitelnost, protože smysluplnému zdanění podléhá jen disponibilní důchod. Základem daně je pak součet těchto dílčích základů. (Marková, 2015) V případě, že výdaje převyšují příjmy, hovoříme o daňové ztrátě. O tu je možné v následujících zdaňovacích obdobích snížit základ daně, nejpozději však do pěti let od vyměření daňové ztráty. (Marková, 2015)

4.5 Nezdanitelná část základu daně (§ 15 ZDP) Odčitatelné položky se odečítají od základu daně, čímž lze samotný základ daně výrazně snížit, a poté se z něj vypočítá 15 % daň. (Marková, 2015)

Dary Na zvýhodnění má fyzická osoba nárok, jestliže poskytla dar jiné fyzické osobě uvedené v odst. 1 § 15 ZDP:  poskytující zdravotní služby;  provozující školu nebo školské zařízení;  zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat;  handicapovaným

občanům

na

zdravotnické

prostředky,

rehabilitační

a kompenzační pomůcky. (www.ipodnikatel.cz, Marková, 2015) Na zvýhodnění má fyzická osoba nárok, poskytla-li dar právnické osobě, např. pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální,

zdravotnické

a

ekologické,

humanitární,

charitativní,

náboženské

pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a hnutím na jejich činnost. (www.ipodnikatel.cz, Marková, 2015)

15

Úhrnná hodnota daru musí činit alespoň 1 000 Kč nebo přesáhnout 2 % vyměřeného základu daně. V součtu lze odečíst ale maximálně 15 % ze základu daně. (www.ipodnikatel.cz, Marková, 2015) V tomto smyslu zákona se za dar považuje také bezplatné darování krve či orgánu. Za každý odběr krve za zdaňovací období lze odečíst od základu daně 2 000 Kč a za odběr orgánu 20 000 Kč. (www.ipodnikatel.cz, Marková, 2015) „Veškeré dary se musí doložit potvrzením, ideálně darovací smlouvou, kde musí být uvedeno::  kdo je dárce a kdo obdarovaný;  na jaké účely má být dar použit;  výše daru;  datum, kdy došlo k převzetí daru.“ (www.ipodnikatel.cz)

Úroky Pokud fyzická osoba splácí hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření, může si v rámci jedné domácnosti ze všech svých úvěrů odečíst od základu daně až 300 000 Kč. Daňový základ se snižuje ale pouze o úroky zaplacené, nikoliv o celkovou výši splátek. Potvrzení o jejich zaplacení zašle poplatníkovi banka nebo stavební spořitelna a je třeba potvrzení přiložit k daňovému přiznání. (www.ipodnikatel.cz)

Penzijní připojištění Platí-li poplatník penzijní připojištění se státním příspěvkem, může si od daňového základu odečíst až 12 000 Kč. Částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu příspěvků, které poplatník zaplatil na své penzijní připojištění se státním příspěvkem sníženému o 12 000 Kč. Zároveň je podmínkou, že za kalendářní rok odvedl do penzijního fondu více než 12 000 Kč. A pro čerpání maximálního odpočtu je třeba odvést 24 000 Kč za rok. (www.ipodnikatel.cz)

16

Životní pojištění Pokud si poplatník platí životní pojištění, má nárok na odpočet od základu daně ve výši až 12 000 Kč za zdaňovací období. Nelze odečíst výdaje na investiční část. (www.ipodnikatel.cz)

Odbory Od daňového základu lze odečíst členské příspěvky zaplacené odborovým organizacím. Je možné odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, maximálně 3000,-,

výjimkou

jsou

příjmy

zdaněné

srážkou

podle

zvláštní

daně.

(www.ipodnikatel.cz)

Vzdělávání Od základu daně lze odečíst poplatky zaplacené za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud je nehradil zaměstnavatel a ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7. Odpočet je možný do výše 10 000 Kč, s výjimkou poplatníka se zdravotním postižením do výše 13 000 Kč a s těžším zdravotním postižením do 15 000 Kč. (www.ipodnikatel.cz)

4.6 Sazba daně (§ 16 ZDP) „Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.“ (Marková, 2015)

4.7 Příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) Tyto příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzické osoby a upravuje je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. (Marková, 2015) Příjmy ze závislé činnosti jsou funkční požitky a obecně příjmy poplatníka ze současného nebo dřívějšího pracovně-právního poměru, ve kterém vystupuje jako zaměstnanec, je tak povinen poslouchat příkazy svého zaměstnavatele, který je plátcem. Funkčními požitky jsou odměny za výkon funkce členů vlády, senátorů, jednatelů a zástupců různých zájmových sdružení. (www.ipodnikatel.cz)

17

Dále jsou to příjmy za práci členů družstva, společníků společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, odměny členů statutárních a

jiných

orgánů

právnických

osob,

např.

odměny

členů

představenstva.

(www.ipodnikatel.cz)

4.7.1 Nepeněžní příjmy Vedle peněžních příjmů mohou zaměstnavatelé kromě platu či mzdy svým zaměstnancům poskytovat také nepeněžní příjmy, které častokrát podléhají zdanění stejně jako příjmy zaměstnanců, např. zboží či služby poskytnuté zdarma nebo se slevou. Častým takovým příjmem je používání služebního vozidla pro soukromé účely. (Marková, 2015) Velká část nepeněžních příjmů je ale od daně osvobozena, jako například nepeněžní plnění za stravování zaměstnanců, příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění, nepeněžní plnění ze sociálních fondů zaměstnavatele na návštěvu kulturních a sportovních akcí, na využívání zdravotnických, sportovních, kulturních a vzdělávacích zařízení. (www.ipodnikatel.cz)

4.7.2 Dílčí základ daně Dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 tvoří součet hrubé mzdy a případných nepeněžních příjmů zaměstnance, zvýšený o částku sociálního a zdravotního pojištění vykazovaného zaměstnavatelem, jedná se o tzv. superhrubou mzdu, která je v podstatě násobkem zmíněného součtu příjmů a koeficientem 1,34. Spolu s ostatními příjmy podle § 7 - § 10 vytváří základ daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. (Marková, 2015)

4.8 Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) Tyto příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzické osoby a upravuje je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. (Marková, 2015) Příjmem ze samostatné činnosti je:  příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství;  ze živnostenského podnikání; 18

 z dalších příjmů, ke kterým je třeba podnikatelské oprávnění podle zvláštních předpisů c) § 7 ZDP;  podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku;  příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv, atd.;  příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku;  příjem z výkonu nezávislého povolání. (Marková, 2015)

4.8.1 Dílčí základ daně Dílčím základem daně jsou tyto příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Jedná se tedy o rozdíl mezi příjmy a výdaji, k určení jejich výše můžeme využít paušální výdaje či daňovou evidenci. (Marková, 2015)

4.8.2 Výdaje stanovené paušální částkou „Pokud poplatník neuplatní své prokazatelně vynaložené výdaje, může uplatnit tyto výdaje:  80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše však do částky 1 600 000 Kč;  60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše však 1 200 000 Kč;  30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku; maximálně 600 000 Kč;  40 % z jiných příjmů podle zvláštních předpisů, a odst.2 zákona §7 ze samostatné činnosti s výjimkou podílů na zisku společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti a s výjimkou příjmů autora za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu či televize; nejvýše ovšem do částky 800 000 Kč.“ (www.podnikatel.cz, Marková, 2015)

19

4.8.3 Daňová evidence Na základě daňové evidence se stanoví a vypočte daň z příjmů fyzických osob. Obsahuje údaje o příjmech a výdajích, o majetku a dluzích. Upravuje ji § 7b zákona o daních z příjmů a vedou ji všechny fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou uvedenou v § 1 odst. 2 zákona o účetnictví a které uplatňují v daňovém přiznání své výdaje podle skutečnosti na základě archivovaných dokladů, nikoliv paušálem. (www.podnikatel.cz, Marková, 2015) Ačkoliv není její vedení časově tak náročné jako samotné účetnictví, má svá pravidla a její obsah stanovuje zákon, ale přesná forma a způsob vedení zůstává na volbě samotného podnikatele. Může k jejímu vedení využít speciální počítačové programy, ručně vedené deníky, nebo ji vést pouze v Excelu. Co je primárně důležité, aby byl kdykoliv na jejím základě schopen správci daně prokázat stav svého majetku a svých závazků a měl ji uschovanou po všechna zdaňovací období, pro která ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně. (www.podnikatel.cz, Marková, 2015)

4.9 Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) Příjmy z kapitálového majetku jsou taktéž předmětem daně z příjmů a jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů podle § 8. Mezi nejdůležitější příjmy patří:  podíly na zisku z majetkového podílu na obchodní společnosti;  úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů;  podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání;  úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách;  dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem (po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění);  plnění ze soukromého životního pojištění (po snížení o zaplacené pojistné);  úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo půjček, úroky a poplatky z prodlení;

20

 úroky a jiné výnosy z držby směnek (např. úrok ze směnečné sumy);  rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu a emisním kurzem při jeho vydání. (Marková, 2015)

4.10 Příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) „Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou:  příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů;  příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu movitých věcí, příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, nejsou-li provozovány podnikatelem.“ (Marková, 2015, str. 16)

4.10.1 Dílčí základ daně Dílčím základem daně jsou příjmy z nájmu movitých a nemovitých věcí nebo bytů snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. V případě, že poplatníkem je daňový nerezident, je příjem z nájmu (s výjimkou příjmů z nájmu nemovitých věcí nebo bytů) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36. (Marková, 2015)

4.10.2 Vynaložené výdaje Pokud poplatník neuplatní prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, má možnost je uplatnit ve výši 30 % z příjmů, avšak nejvýše do částky 600 000 Kč. Poplatník je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem. (Marková, 2015) Uplatňuje-li poplatník skutečně vynaložené výdaje, musí vést záznamy o nich a o svých příjmech v časovém sledu, dále evidenci hmotného majetku, který je možné odepisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, a pokud ji vytvářejí, tak i evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, v němž dochází k ukončení nájmu; mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Vede-li ovšem účetnictví, ačkoliv k tomu není podle účetních předpisů povinen, a bude-li tak postupovat celé zdaňovací období, movitý i nemovitý majetek se nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob. (Marková, 2015) 21

4.11 Ostatní příjmy (§ 10 ZDP) Mimo příjmy uvedené v § 6 až 9, uvádí § 10 ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku. Jsou to zejména:  příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, nejsou-li provozovány podnikatelem;  příjmy z převodu nemovité věci, cenného papíru a věci jiné;  příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti, či z převodu družstevního podílu;  příjmy z práv zděděných z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a jemu příbuzných;  přijaté výživné a důchody;  výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování;  ceny z veřejných a sportovních soutěží;  příjmy z převodu jmění společníka;  příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku, atd. (Marková, 2015)

4.11.1 Osvobození od daně Kromě příjmů uvedených v § 4, jsou dále osvobozeny od daně tyto příjmy:  příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí, pokud jejich úhrn ve zdaňovacím období nepřesáhne částku 30 000 Kč;  výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení nebo obdobných předpisů vydaných v členském státě Evropské unie;  bezúplatné příjmy od příbuzného či osoby, se kterou poplatník žil po dobu minimálně jednoho roku, atd. (Marková, 2015)

22

4.11.2 Dílčí základ daně Dílčím základem daně je příjem snížený o prokazatelně vynaložené výdaje na jeho dosažení. Jsou-li ovšem výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem samotný, ke vzniklému rozdílu se nepřihlíží. Pokud příjmy z loterií a soutěží plynou ze zdrojů v zahraničí, je dílčím základem daně tento příjem nesnížený o vynaložené výdaje. (Marková, 2015)

4.12 Příjmy a výdaje spolupracujících osob (§ 13 ZDP) Pokud poplatník provozuje svou živnost za spolupráce druhého z manželů či jiné spolupracující osoby, může o stanovení daně požádat i tato osoba. V takovém případě se na ni rozdělí předpokládané příjmy i předpokládané výdaje v poměru stanoveném podle § 13 o příjmech a výdajích spolupracujících osob. Nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevu na dani pro poplatníka podle § 35ba nebo daňové zvýhodnění podle § 35c uplatní poplatník i spolupracující osoba samostatně. (Marková, 2015) „Spolupracující osobou se rozumí:  spolupracující manžel;  spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti;  člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.“ (Marková, 2015, str. 18) „U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:  podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše částku 15 000 Kč.“ (Marková, 2015, str. 18) „V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:  podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

23

 částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období maximálně 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce maximálně 45 000 Kč.“ (Marková, 2015, str. 18) „Příjmy a výdaje nelze rozdělovat:  na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku;  na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě;  na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela;  na a od poplatníka, který zemřel.” (Marková, 2015, str. 18)

4.13 Slevy na dani (§ 35ba ZDP) Po zjištění základu daně sníženého o jeho nezdanitelnou část a odčitatelné položky, se daň vypočtená podle § 16 dále snižuje o:  základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč;  slevu na manžela ve výši 24 840 Kč, s podmínkou žití ve společně hospodařící domácnosti, nemá-li manžel vlastní příjem přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč, je-li navíc manžel držitelem průkaz ZTP/P, částka 24 840 Kč se ještě zvyšuje na dvojnásobek;  základní slevu na invaliditu prvního a druhého stupně ve výši 2 520 Kč;  rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně;  slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč  slevu na studenta ve výši 4 020 Kč po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu do dovršení věku 28 let;

24

 slevu za umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy ve výši odpovídající prokazatelně vynaloženým výdajům. (Marková, 2015)

4.14 Daňové zvýhodnění na dítě (§ 35c ZDP) Poplatník, který prokazuje skutečně vynaložené výdaje, má dle zákona nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 15 804 Kč ročně na dítě druhé a 17 004 Kč ročně na každé další dítě. O toto zvýhodnění se snižuje vypočtená daň po slevách. Lze jej uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Daňový bonus lze uplatnit, je-li vyšší než 100 Kč a maximálně 60 300 Kč ročně. (Marková, 2015) Za vyživované dítě se pro účely tohoto zákona považuje vlastní dítě, osvojenec, dítě v péči a dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z kterých by mohli zvýhodnění uplatnit, pokud je dítě nezletilé, nebo je zletilé a soustavně se připravuje na budoucí povolání, případně dítě zletilé, které se pro nemoc, úraz či dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nemůže připravovat na budoucí povolání, ani nemůže vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. (Marková, 2015)

4.15 Zálohy (§ 38a ZDP) V průběhu zálohového období má poplatník povinnost platit zálohy na daň z příjmu. Stanovení jejich výše a periodicity vychází z poslední známé daňové povinnosti, za kterou se považuje i částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání. Při výpočtu takové částky je třeba vyloučit příjmy a výdaje podle § 10 ZDP, o ostatních příjmech. Když skončí období, za které je podáváno daňové přiznání, suma zaplacených záloh se započítává na úhradu skutečné výše daně. (Marková, 2015) Příkladem těch, kteří zálohy neplatí, jsou obce, kraje a poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. (Marková, 2015)

25

4.16 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (§ 38g ZDP) Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí podat každá fyzická osoba, jejíž roční příjmy přesáhly 15 000 Kč, i osoba, která tuto částku nepřekročila a vykazuje tak daňovou ztrátu. Osoby samostatně výdělečně činné si daňovou povinnost vypočtou právě na základě daňového přiznání. (www.penize.cz, Marková, 2015) V případě, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti podle § 6 podepsal u jednoho, případně u více plátců daně, prohlášení k dani, není povinen podávat daňové přiznání. Nemusí jej podávat také poplatník s příjmy plynoucími ze závislé činnosti ze zahraničí a poplatník s příjmy podle § 7 až 10, které nepřesahují částku 6 000,- za zdaňovací období, daň za něj odvádí jeho zaměstnavatel. (www.penize.cz, Marková, 2015) Daňové přiznání musí obsahovat souhrn veškerých příjmů, které jsou předmětem daně, včetně příjmů od ní osvobozených a příjmů, u kterých je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Vyplňuje-li si daňové přiznání za rok 2014 poplatník sám bez daňového poradce, je třeba jej podat a zároveň zaplatit vypočtenou daň příslušnému finančnímu úřadu do 1. dubna 2015. Podává-li ho ale přes daňového poradce, musí do tohoto termínu předložit plnou moc a samotné přiznání musí poté podat a daň zaplatit do 1. července 2015. (www.penize.cz, Marková, 2015) Spolu s daňovým přiznáním, je osoba samostatně výdělečně činná povinna vyplnit přehled svých příjmů a výdajů pro zdravotní pojišťovnu a pro Českou správu sociálního zabezpečení. Případné nedoplatky je nutné uhradit do osmi dnů od podání. (www.penize.cz, Marková, 2015)

4.17 Výpočet daně z příjmů fyzických osob Sečtením dílčích základů daně podle § 6 až § 10 získáváme základ daně, z kterého je po odečtení případné ztráty z minulých let a nezdanitelných položek počítána daň ve výši 15 %, která se následně dále snižuje o slevy a daňové zvýhodnění na vyživované děti. Konkrétní položky zobrazuje následující tabulka. (Marková, 2015)

26

Tab. 1: Schéma výpočtu daně z příjmů fyzických osob (zdroj: Marková, 2015, vlastní zpracování)

Výpočet daně z příjmů fyzických osob Dílčí základ daně podle § 6 Dílčí základ daně podle § 7 Dílčí základ daně podle § 8 Dílčí základ daně podle § 9 Dílčí základ daně podle § 10 Základ daně z příjmů - ztráta z minulých let § 34 - nezdanitelné položky podle § 15 Upravený základ daně Zaokrouhlení na celé sta Kč dolů Daň z příjmů 15 % - slevy podle § 35ba Daň po slevách - daňové zvýhodnění podle § 35c Konečná daňová povinnost/daňový bonus - zaplacené zálohy Doplatek/přeplatek

27

5 Metodika práce V teoretické části jsem se věnovala základní definici a způsobu zjištění výše daně z příjmů fyzických osob, z čehož vycházím v praktické části. Pro optimalizaci daně z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných využívám dvou možností. V první řadě je to uplatnění výše výdajů procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP a v druhé řadě uplatnění výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení poplatníkových příjmů. Pro oba způsoby je nejdříve podle postupu popsaného v předchozích kapitolách vypočtena daňová povinnost podnikatele, poté jeho manželky, kdy vycházíme pouze z jejích příjmů. Tím zjistíme daňovou povinnost obou dohromady za předpokladu, že spolu sdílí své finance. V druhém kroku je opět pro oba způsoby spočtena zvlášť daň podnikatele a zvlášť daň s ním spolupracující manželky za využití rozdělení příjmů a výdajů v poměru 70:30. V závěru shrnuji veškeré konečné daňové zatížení rodiny a doporučím podnikateli pro něj a jeho rodinný rozpočet nejvýhodnější možnost.

28

6 Praktická část Praktická část práce pojednává o vybrané fyzické osobě, o její činnosti podnikání a o konkrétních údajích potřebných pro výpočet daně z příjmů fyzické osoby za uplynulý rok 2014. Na základě dodaných podkladů je tak vypočítána její daňová povinnost a dále uvedeny varianty optimalizace daňové povinnosti a to ve spolupráci s manželkou tak, aby daňové zatížení celé rodiny bylo ve finále co nejvýhodnější.

6.1 Informace o podnikateli Vybranou fyzickou osobou je Filip Krenes podnikající od roku 2012 jako finanční poradce, lépe řečeno pojišťovací zprostředkovatel, jehož činnosti jsou popsány v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Nevykonává

tedy

činnost

podle

živnostenského

zákona,

vykonává

služby

podle zvláštního právního předpisu. Výše jeho paušálních výdajů se podle zákona o dani z příjmů uplatňuje sazbou 40 % z dosažených příjmů.

6.1.1 Daňová povinnost podnikatele – výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP Podnikatel Filip Krenes měl za uplynulý rok 2014 příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP vysoké 362 890 Kč. Nevede daňovou evidenci, proto výši výdajů uplatňuje paušálem ve výši 40 % z příjmů. Výdaje tak činí 145 156 Kč. V létě roku 2014 daroval krev, čímž se jeho dílčí základ daně, který odpovídá rozdílu příjmů a výdajů, snižuje o 2 000 Kč na 215 734 Kč. Tab. 2: Přehled položek pro zjištění dílčího základu daně z příjmů fyzických osob (zdroj: vlastní výpočty)

Dílčí základ daně podle § 7 ZDP Příjmy Výdaje Dar - odběr krve Dílčí základ daně

Protože

neuplatňoval

možnost

odpočtu

Částka 362 890 Kč 145 156 Kč 2 000 Kč 215 734 Kč

případné

ztráty

z předchozích

let,

ani nezdanitelných položek podle § 15 ZDP, a jiných příjmů nedosáhl, výše dílčího

29

základu daně je tedy i samotným základem daně zaokrouhleným na celé stokoruny dolů pro následný výpočet 15% daně. Jediná sleva, kterou má nárok si od daně z příjmů odečíst, je sleva na poplatníka 24 840 Kč. Podle § 35ba ZDP by mohl odečíst ještě slevu na manželku ve výši dalších 24 840 Kč, ale jen v případě, kdyby její příjmy za zdaňovací období roku 2014 nepřesáhly 68 000 Kč. Navíc pan Krenes uplatňuje paušální výdaje, což by bylo také v rozporu se zákonem, takže i kdyby měla manželka příjmy nižší, nemá v tomto případě na slevu na manželku nárok. Daň po slevě na poplatníka je 7 515 Kč. Manželé jsou bezdětní, tudíž nelze nárokovat daňové zvýhodnění na dítě. Poslední známá daňová povinnost podnikatele nepřekročila částku 30 000 Kč, neplatil tedy zálohy podle § 38a ZDP. Konečná daňová povinnost činí 7 515 Kč, která je uvedena v daňovém přiznání a spolu s jeho podáním do 1. 4. 2015 zaplacena příslušnému finančnímu úřadu. Termín je závislý na tom, že podnikatel si daňové přiznání zpracovává sám bez daňového poradce. Tab. 3: Výpočet daňové povinnosti Filipa Krenese za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Výpočet daně z příjmů fyzických osob Dílčí základ daně podle § 6 Dílčí základ daně podle § 7 Dílčí základ daně podle § 8 Dílčí základ daně podle § 9 Dílčí základ daně podle § 10 Základ daně z příjmů - ztráta z minulých let § 34 - nezdanitelné položky podle § 15 Upravený základ daně Zaokrouhlení na celé sta Kč dolů Daň z příjmů 15 % - slevy podle § 35ba Daň po slevách - daňové zvýhodnění podle § 35c Daňová povinnost/daňový bonus - zaplacené zálohy Doplatek

Částka 0 Kč 215 734 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 215 734 Kč 0 Kč 0 Kč 215 734 Kč 215 700 Kč 32 355 Kč 24 840 Kč 7 515 Kč 0 Kč 7 515 Kč 0 Kč 7 515 Kč

30

Informace o manželce Žije ve společné domácnosti s manželkou, Dominikou Krenesovou, která je studentkou prezenčního studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Manželka byla od září 2014 zaměstnána na zkrácený úvazek jako prodavačka na jihlavské filiálce společnosti dm drogerie markt s.r.o., kde má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů. Zároveň si na základě dohody o pracovní činnosti od dubna roku 2014 přivydělávala jako pracovnice přepážky na České poště, s.p.

Daňová povinnost manželky Dílčí základ daně podle § 6 ZDP se rovná součtu hrubých příjmů a záloh na sociální a zdravotní pojištění odvedených zaměstnavatelem. Dle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od obou zaměstnavatelů činil úhrn hrubých příjmů celkem 81 034 Kč a úhrn povinného pojistného 26 183 Kč. Dílčí základ daně se tedy rovná částce 107 217 Kč. Dále si od základu daně manželka může odečíst částku 1 200 Kč, kterou podle potvrzení od pojišťovny zaplatila na soukromém životním pojištění ve zdaňovacím období roku 2014. Takto snížený základ daně je zaokrouhlen na celé stokoruny dolů a vypočtena daň 15 %. Od samotné daně je posléze odečtena sleva na studenta a sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podle § 35ba ZDP. Jelikož hodnota slev je vyšší než vypočtená daň a manželé nemají žádné dítě, na které lze uplatnit daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP, daň po slevách je rovna 0 a konečný přeplatek svou výší odpovídá

zaplaceným

zálohám

ve

výši

5 050

Kč

uvedených

v potvrzení

o zdanitelných příjmech od obou zaměstnavatelů. Tuto částku tak bude paní Krenesové příslušný finanční úřad vracet jako přeplatek na základě podaného daňového přiznání k dani z příjmů, které je třeba dodat do 1. 5. 2015, protože si jej paní Krenesová zpracovává sama bez daňového poradce.

31

Tab. 4: Výpočet daňové povinnosti Dominiky Krenesové za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Výpočet daně z příjmů fyzických osob Dílčí základ daně podle § 6 Dílčí základ daně podle § 7 Dílčí základ daně podle § 8 Dílčí základ daně podle § 9 Dílčí základ daně podle § 10 Základ daně z příjmů - ztráta z minulých let § 34 - nezdanitelné položky podle § 15 Upravený základ daně Zaokrouhlení na celé sta Kč dolů Daň z příjmů 15 % - slevy podle § 35ba Daň po slevách - daňové zvýhodnění podle § 35c Daňová povinnost/daňový bonus - zaplacené zálohy Přeplatek

Částka 107 217 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 107 217 Kč 0 Kč 1 200 Kč 106 017 Kč 106 000 Kč 15 900 Kč 28 860 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 5 050 Kč 5 050 Kč

6.2 Daňová povinnost rodiny Tabulka 5 shrnuje na základě jednotlivých výpočtů daně z příjmů celkové daňové zatížení obou manželů, jakožto rodiny, které vychází 55 269 Kč. Manželka měla přeplatek na dani 5 050 Kč, proto je v tabulce uvedena hodnota s mínusem. Daň z příjmů manžela činila 7 515 Kč. Je nutné počítat ještě s ročními odvody na zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní pojištění činí 21 014 Kč a je spočítáno jako 13,5 % z vyměřovacího základu za rok 2013. Podnikatel měl ale za rok 2013 příliš nízký vyměřovací základ, proto se využívá stanoveného měsíčního minima vyměřovacího základu násobeného počtem měsíců v roce. Roční minimum vyměřovacího základu je 155 652 Kč. Sociální pojištění za rok 2014 je 31 790 Kč a vypočítá se jako 29,2 % z polovičního rozdílu ročních příjmů a výdajů, tedy z částky 108 867 Kč (bez ohledu na hodnotu daru).

32

Tab. 5: Celkové daňové zatížení rodiny za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Částka

DzP FO a SP, ZP Krenesová (přeplatek na dani) Krenes (doplatek daně) Zdravotní pojištění Sociální pojištění

-5 050 Kč 7 515 Kč 21 014 Kč 31 790 Kč

Daňové zatížení rodiny

55 269 Kč

6.3 Spolupracující manželka - výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP Dohodnou-li se manželé na spolupráci, která nese výhodu, že manželka nemusí mít živnostenské oprávnění, má podnikatel možnost rozdělit své příjmy a výdaje na manželku, čímž může optimalizovat svou daňovou povinnost a tedy i daňovou povinnost celé rodiny. Příjmy a výdaje je nutné rozdělit ve stejném poměru, lze až 50 %. Není možné příjmy rozdělit na rovnou polovinu a výdaje například v poměru 60 % a 40 %, procentuálně musí být rozdělené stejně. V tomto případě rozdělujeme příjmy a výdaje ve výši 30 % na spolupracující manželku, protože tato spolupráce pro ni není hlavní činností. V tabulce je uveden přehled rozdělení příjmů a výdajů ve výši 30 % připadajících na spolupracující manželku. Tab. 6: Rozdělení příjmů a výdajů na podnikatele a spolupracující manželku (zdroj: vlastní výpočty)

Rozdělení příjmů a výdajů

Příjmy

Výdaje

Dílčí základ daně

Krenes 70 % Krenesová 30 %

254 023 Kč 108 867 Kč

101 609 Kč 43 547 Kč

152 414 Kč 65 320 Kč

Celkem

362 890 Kč

145 156 Kč

217 734 Kč

Daňová povinnost podnikatele při rozdělení příjmů a výdajů Původní příjmy a výdaje podnikatele, které činily 362 890 Kč a 145 156 Kč, jsme rozdělili v poměru 70:30. Příjmy a výdaje ve výši 70 % z původních hodnot uplatní podnikatel, zbývajících 30 % jeho manželka při zpracovávání daně z příjmů fyzické osoby. Od rozdílu nových hodnot příjmů a výdajů podnikatele, které nyní dosahují výše

33

254 023 Kč a 101 609 Kč, se opět odečítá 2 000 Kč za odběr krve, kterou pan Krenes v roce 2014 daroval. Tab. 7: Přehled položek pro zjištění dílčího základu daně z příjmů Filipa Krenese při rozdělení příjmů a výdajů za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Dílčí základ daně podle § 7 ZDP

Částka

Příjmy Výdaje Dar - odběr krve

254 023 Kč 101 609 Kč 2 000 Kč


150 414 Kč

Další postup už je totožný jako při výpočtu daňové povinnosti bez spolupracující manželky. Opět má nárok na slevu na poplatníka podle § 35ba ZDP. Ta je ovšem vyšší než vykalkulovaná daň, nevzniká tedy žádná daňová povinnost, kterou by musel příslušnému finančnímu úřadu zaplatit. Tab. 8: Výpočet daňové povinnosti Filipa Krenese za rok 2014 při rozdělení příjmů a výdajů (zdroj: vlastní výpočty)

Výpočet daně z příjmů fyzických osob Dílčí základ daně podle § 6 Dílčí základ daně podle § 7 Dílčí základ daně podle § 8 Dílčí základ daně podle § 9 Dílčí základ daně podle § 10 Základ daně z příjmů - ztráta z minulých let § 34 - nezdanitelné položky podle § 15 Upravený základ daně Zaokrouhlení na celé sta Kč dolů Daň z příjmů 15 % - slevy podle § 35ba Daň po slevách - daňové zvýhodnění podle § 35c Daňová povinnost/daňový bonus - zaplacené zálohy Doplatek/přeplatek

Částka 0 Kč 150 414 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 150 414 Kč 0 Kč 0 Kč 150 414 Kč 150 400 Kč 22 560 Kč 24 840 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč

34

Daňová povinnost spolupracující manželky při rozdělení příjmů a výdajů Pro zjištění základu daně je nutné k příjmům za rok 2014 podle § 6 ZDP přičíst i dílčí základ daně podle § 7 ZDP, který odpovídá 30 % z původních příjmů a výdajů manžela. Dílčí základ daně podle § 6 ZDP se skládá z příjmů od obou zaměstnavatelů navýšených o zálohy na sociální a zdravotní pojištění, jsou vysoké 107 217 Kč. Dílčí základ daně podle § 7 ZDP je 65 320 Kč. Jejich součet snížený o částku 1 200 Kč, kterou paní Krenesová zaplatila za soukromé životní pojištění podle § 15 ZDP se zaokrouhlí na stokoruny dolů a následně je vypočtena daň ve výši 15 %. Od té má opět nárok na slevu na dani pro poplatníky 24 840 Kč a slevu na studenta 4 020 Kč. Slevy jsou vyšší než vyměřená daň, paní Krenesové příslušný finanční úřad vrátí přeplatek ve výši zaplacených záloh za rok 2014. Tab. 9: Výpočet daňové povinnosti Dominiky Krenesová při rozdělení příjmů a výdajů za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Výpočet daně z příjmů fyzických osob Dílčí základ daně podle § 6 Dílčí základ daně podle § 7 Dílčí základ daně podle § 8 Dílčí základ daně podle § 9 Dílčí základ daně podle § 10 Základ daně z příjmů - ztráta z minulých let § 34 - nezdanitelné položky podle § 15 Upravený základ daně Zaokrouhlení na celé sta Kč dolů Daň z příjmů 15 % - slevy podle § 35ba Daň po slevách - daňové zvýhodnění podle § 35c Daňová povinnost/daňový bonus - zaplacené zálohy

Částka 107 217 Kč 65 320 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 172 537 Kč 0 Kč 1 200 Kč 171 337 Kč 171 300 Kč 25 695 Kč 28 860 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 5 050 Kč

Přeplatek

5 050 Kč

6.3.1 Daňová povinnost rodiny Podnikateli po rozdělení příjmů a výdajů nevyšla žádná daňová povinnost, zatímco jeho ženě vyšel přeplatek rovnající se zaplaceným zálohám 5 050 Kč.

35

Zdravotní pojištění se z důvodu nízkého vyměřovacího základu daně počítá jako 13,5 % z měsíčního minima vyměřovacího základu daně vynásobeného počtem měsíců v roce, tedy z částky 155 652 Kč. Minimální částka zdravotního pojištění je tak 21 014 Kč. Sociální pojištění se z důvodu příliš nízkých příjmů počítá ze stanoveného minimálního měsíčního vyměřovacího základu daně, který musíme vynásobit číslem 12 pro zjištění ročního vyměřovacího základu daně a z této částky pak spočítáme sazbou 29,2 % výši ročního sociálního pojištění. Shrneme-li to, minimum sociálního pojištění je 22 727 Kč. Celková daňová povinnost se tak rovná 38 691 Kč, tedy součtu odvodů na zdravotní a sociální pojištění snížených o manželčin přeplatek. Tab. 10: Celkové daňové zatížení rodiny při rozdělení příjmů a výdajů za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Částka

DzP FO a SP, ZP Krenesová (přeplatek na dani) Krenes Zdravotní pojištění Sociální pojištění

-5 050 Kč 0 Kč 21 014 Kč 22 727 Kč


38 691 Kč

6.4 Daňová povinnost podnikatele při skutečně prokázaných výdajích Pan Krenes úmyslně nevedl daňovou evidenci, protože byl přesvědčený, že je pro něj nejvýhodnější uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 7 ZDP. Přesto byl schopen prokázat jednotlivé vynaložené výdaje za zdaňovací období, například koupě počítače a tiskárny, které nespadají do dlouhodobého majetku, pronájem kancelářských prostor, výdaje na kancelářské potřeby a ostatní náklady, které zahrnují výdaje na telefon, poštovné, apod. Tab. 11: Skutečně vynaložené výdaje Filipa Krenese za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Skutečné výdaje

Částka

Nákup počítače Nákup tiskárny Pronájem kanceláře Kancelářské potřeby Ostatní náklady

14 999 Kč 3 499 Kč 54 000 Kč 8 530 Kč 17 352 Kč

Celkem

98 380 Kč

36

V následující tabulce je přehledně uveden výpočet dílčího základu daně podle § 7 ZDP. Tab. 12: Přehled položek pro zjištění dílčího základu daně z příjmů Filipa Krenese při skutečně prokázaných výdajích za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Dílčí základ daně podle § 7 ZDP Příjmy Výdaje Dar - odběr krve Dílčí základ daně

Částka 362 890 Kč 98 380 Kč 2 000 Kč 262 510 Kč

Postup pro výpočet daně z příjmů fyzických osob je už obdobný jako v předchozích případech. Ze zaokrouhleného základu daně je vypočtena daň 15 %, podnikatel má nárok na slevu podle § 35 ba ZDP, o kterou je daň snížena a výsledná daňová povinnost podnikatele činí 14 535 Kč. Tab. 13: Výpočet daňové povinnosti Filipa Krenese za rok 2014 při využití skutečně vynaložených výdajů (zdroj: vlastní výpočty)



37

6.4.1 Daňová povinnost rodiny Daňové zatížení v hodnotě 69 118 Kč obou z manželů dohromady odpovídá rozdílu manželčina přeplatku na dani ve výši 5 050 Kč, manželovy daňové povinnosti ve výši 14 535 Kč a odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní pojištění z důvodu nízkého vyměřovacího základu daně opět odpovídá stanovenému minimu 21 014 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů podělíme dvěma, čímž získáváme vyměřovací základ daně 132 255 Kč, z něhož sazbou 29,2 % spočteme výši sociálního pojištění. Tab. 14: Celkové daňové zatížení rodiny za rok 2014 při skutečně prokázaných výdajích podnikatele (zdroj: vlastní výpočty)

DzP FO a SP, ZP

Částka

Krenesová (přeplatek na dani) Krenes (doplatek daně) Zdravotní pojištění Sociální pojištění

-5 050 Kč 14 535 Kč 21 014 Kč 38 619 Kč


69 118 Kč

6.5 Spolupráce manželky při skutečně prokázaných výdajích Podnikatelovy příjmy a skutečně vynaložené výdaje lze opět rozdělit v poměru 70:30 mezi sebe a spolupracující manželku. Tab. 15: Rozdělení příjmů a skutečně prokázaných výdajů na podnikatele a spolupracující manželku (zdroj: vlastní výpočty)

Rozdělení příjmů a výdajů Krenes Krenesová Celkem

Příjmy

Výdaje


254 023 Kč 108 867 Kč 362 890 Kč

68 866 Kč 29 514 Kč 98 380 Kč

185 157 Kč 79 353 Kč 264 510 Kč

Rozdělením dojde ke snížení podnikatelových výdajů na částku 68 866 Kč. Příjmy po rozdělení činí 254 023 Kč. Jejich rozdíl lze snížit o částku 2 000 Kč za odběr krve. Dílčí základ daně podnikatele tak rozdělením příjmů a výdajů na spolupracující manželku odpovídá částce 183 157 Kč.

38

Tab. 16: Přehled položek pro zjištění dílčího základu daně z příjmů Filipa Krenese při skutečně prokázaných výdajích za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty)

Dílčí základ daně podle § 7 ZDP

Částka

Příjmy Výdaje Dar - odběr krve Dílčí základ daně

254 023 Kč 68 866 Kč 2 000 Kč 183 157 Kč

Výchozí dílčí základ daně je roven základu daně, který se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů a z takto zaokrouhleného základu je vypočtena daň 15 %. Výsledná daň je 2 625 Kč, kterou musí podnikatel zaplatit příslušnému finančnímu úřadu. Tab. 17: Výpočet daňové povinnosti Filipa Krenese za rok 2014 při rozdělení příjmů a skutečně prokázaných výdajů (zdroj: vlastní výpočty)



Při výpočtu daňové povinnosti manželky došlo ke změně v hodnotě dílčího základu daně podle § 7 ZDP, který odpovídá 30 % manželových příjmů a výdajů po jejich rozdělení. Konečná daň je nižší než součet slevy na poplatníka a studenta, tudíž paní 39

Krenesové nevzniká žádná daňová povinnost a příslušný finanční úřad jí bude vracet přeplatek 5 050 Kč. Tab. 18: Výpočet daňové povinnosti Dominiky Krenesové za rok 2014 při rozdělení příjmů a skutečně vynaložených výdajů (zdroj: vlastní výpočty)

Výpočet daně z příjmů fyzických osob Dílčí základ daně podle § 6 Dílčí základ daně podle § 7 Dílčí základ daně podle § 8 Dílčí základ daně podle § 9 Dílčí základ daně podle § 10 Základ daně z příjmů - ztráta z minulých let § 34 - nezdanitelné položky podle § 15 Upravený základ daně Zaokrouhlení na celé sta Kč dolů Daň z příjmů 15 % - slevy podle § 35ba Daň po slevách - daňové zvýhodnění podle § 35c Daňová povinnost/daňový bonus - zaplacené zálohy Přeplatek

Částka 107 217 Kč 79 353 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 186 570 Kč 0 Kč 1 200 Kč 185 370 Kč 185 300 Kč 27 795 Kč 28 860 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 5 050 Kč 5 050 Kč

6.5.1 Daňová povinnost rodiny Rozdělením příjmů a skutečně vynaložených výdajů Filipa Krenese na manželku mu nevzniká žádná daňová povinnost, protože uplatňovaná sleva na poplatníka je vyšší než daň. Totéž platí pro manželku, jejíž uplatňované slevy převyšují patnáctiprocentní daň. Vyměřovací základ daně pro výpočet zdravotního pojištění je opět příliš nízký, proto se využije stanoveného minimálního vyměřovacího základu. Ten pro zdravotní pojištění činí 155 652 Kč, minimální zdravotní pojištění je 21 014 Kč. Vyměřovací základ daně pro výpočet sociálního pojištění je polovina rozdílu příjmů a výdajů, polovina z částky 185 157 Kč. Sociální pojištění činí 29,2 % z tohoto vyměřovacího základu, tedy 27 033 Kč.

40

Tab. 19: Celkové daňové zatížení rodiny za rok 2014 při rozdělení příjmů a skutečně prokázaných výdajů (zdroj: vlastní výpočty)

DzP FO a SP, ZP

Částka

Krenesová (předplatek na dani) Krenes (doplatek daně) Zdravotní pojištění Sociální pojištění

-5 050 Kč 2 625 Kč 21 014 Kč 27 033 Kč


45 622 Kč

6.6 Optimalizace daně z příjmů osoby samostatně výdělečně činné V případě vedení daňové evidence a uplatnění prokazatelně zaplacených výdajů by měl sám podnikatel zbytečně vysokou daňovou povinnost, obzvlášť za předpokladu uvedení plné výše vlastních příjmů a výdajů bez využití jejich rozdělení na spolupracující manželku, protože taková spolupráce se mu vyplatí v každém případě bez ohledu na způsob stanovení výdajů. Podnikatelovy výdaje jsou zkrátka příliš nízké oproti jeho ročním příjmům. Tab. 20: Výsledné výše daně z příjmů Filipa Krenese (zdroj: vlastní výpočty)

Daň z příjmů Uplatnění výdajů paušálem ve spolupráci s manželkou Uplatnění skutečně vynaložených výdajů ve spolupráci s manželkou

Výše daně 7 515 Kč 0 Kč 14 535 Kč 2 625 Kč

6.7 Optimalizace daňového zatížení rodiny Budeme-li uvažovat o daňovém zatížení rodiny, tedy o sumě daně z příjmů Dominiky Krenesové, Filipa Krenese a jeho povinnosti zaplatit za rok 2014 navíc ještě zdravotní a sociální pojištění, tabulka 21 zobrazuje, která možnost je pro rodinu nejvýhodnější. Nejnižší celkové daňové zatížení rodiny vychází 38 691 Kč v případě, kdy podnikatel uplatní výši svých výdajů paušálem a zároveň své příjmy i výdaje rozdělí v poměru v poměru 70:30 na s ním spolupracující manželku, která polovinu jeho příjmů a výdajů uvede ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014.

41

Naprosto nevhodné pro podnikatele by bylo uplatnění skutečně vynaložených výdajů bez využití spolupracující manželky, protože jsou skutečné výdaje nízké, výrazně nižší než při paušálu, tudíž i jeho základ daně je v závěru vyšší a tím i vyšší daň. Tab. 21: Výsledky optimalizace daňového zatížení (zdroj: vlastní výpočty)

Daňové zatížení rodiny Uplatnění výdajů paušálem Uplatnění skutečně vynaložených výdajů

podnikatele ve spolupráci s manželkou podnikatele ve spolupráci s manželkou

Částka 55 269 Kč 38 691 Kč 69 118 Kč 45 622 Kč

42

7 Závěry a doporučení Podnikatel Filip Krenes měl dvě prvotní možnosti stanovení výše vlastních výdajů. Jednou z nich je podle § 7 odst. 7 ZDP, kdy jejich výše odpovídá 40 % z příjmů ze samostatné činnosti bez nutnosti vedení daňové evidence. Druhou možností je právě vedení daňové evidence o příjmech a výdajích, majetku a dluzích. Dále se u obou variant může rozhodnout, zda bude pro základ daně využívat svých příjmů a výdajů v plné výši, či je ve stejném poměru rozdělí na spolupracující manželku. V tu chvíli ale nemá nárok na uplatnění slevy na manželku. Tento nárok ovšem v našem případě stejně zaniká kvůli výši manželčiných příjmů ze závislé činnosti. Z výsledků uvedených v praktické části vyplývá, že v každém případě se jemu samotnému vyplatí využití rozdělení příjmů a výdajů na manželku. Opomeneme-li fakt, že manželka má původně nárok na vrácení přeplatku na dani a spolupráce s manželem se jí tak nevyplatí, jejich celkové daňové zatížení jakožto rodiny vychází v případě spolupráce nižší, protože podnikatelova daň z příjmů vychází nulová. Tímto bych doporučila panu Krenesovi v každém případě využít možnosti rozdělení jeho příjmů a výdajů na spolupracující manželku. Co se týče samotných výdajů, které jsou ve skutečnosti velice nízké, je pro něj optimální je nadále uplatňovat procentuální sazbou 40 %, jako tomu bylo doposud. Druhá možnost doporučení by bylo vedení evidence a uplatnění skutečně vynaložených výdajů, ale pouze za situace, že by pořídil nějaký obchodní majetek, který lze odepisovat. Mohl by zakoupit služební automobil, elektroniku a zařadit tento majetek do dlouhodobého hmotného majetku. Až si manželé pořídí dítě, bude také možnost využití daňového zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP, což může výši daně z příjmů znatelně ovlivnit. Například při dodržení stejných podkladů za rok 2014, se kterými jsem v praktické části počítala, by vždy vyšel podnikateli, případně manželce daňový bonus, který by jim příslušný finanční úřad po podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob vracel. Cílem práce bylo najít nejoptimálnější variantu výpočtu daně z příjmů osoby samostatně výdělečně činné, čehož bylo dosaženo a nejoptimálnější možnost pro podnikatele i jeho rodinu je zpracována v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob zpracované

43

pro variantu rozdělení příjmů a výdajů uplatněných podle § 7 odst. 7 ZDP, které je umístěno v příloze.

44

Seznam použité literatury 1. BusinessInfo [online]. c1997-2015 [cit. 2015-04-05]. Daně, účetnictví. Daň z příjmů. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-zprijmu-3462.html#a1 2. Ekonomie – maturitní témata z ekonomie [online]. c2006-2007 [cit. 2015-04-05]. Daňová systém ČR. Dostupné z WWW: http://ekonomie.topsid.com/index.php?war=danova_soustava_ceske_republiky 3. Ekonomikon [online]. c2014 [cit. 2015-04-05]. Účetnictví a daňová evidence. Daňová soustava ČR. Dostupné z WWW: http://www.ekonomikon.cz/ucto/danova-soustava 4. Finance [online]. c2014 [cit. 2015-04-26]. Daně a mzdy. Daně z příjmů. Sociální pojištění OSVČ. Základ a sazby pojistného. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/socialni-pojisteniosvc/zaklad-a-sazby/ 5. Finance [online]. c2014 [cit. 2015-04-26]. Daně a mzdy. Daně z příjmů. Zdravotní pojištění OSVČ. Vyměřovací základ. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/zdravotni-pojisteniosvc/vymerovaci-zaklad/ 6. iPodnikatel [online]. c2007-2015 [cit. 2015-04-05]. Daně a účetnictví. Speciály. Základy účetnictví. Daňová evidence. Dostupné z WWW: http://www.podnikatel.cz/specialy/zaklady-ucetnictvi/danova-evidence/ 7. iPodnikatel [online]. c2011-2014 [cit. 2015-04-05]. Podnikám. Daně a účetnictví. Recept jak zaplatit na dani z příjmu v roce 2015 co nejméně. Odčitatelné položky 2015. Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/Danove-priznani/recept-jak-zaplatit-na-dani-zprijmu-v-roce-2015-co-nejmene/Odcitatelne-polozky-2015.html 8. iPodnikatel [online]. c2011-2014 [cit. 2015-04-05]. Podnikám. Daně a účetnictví. Recept jak zaplatit na dani z příjmu v roce 2015 co nejméně. Odčitatelné položky 2015 - pokračování. Dostupné z WWW:

45

http://www.ipodnikatel.cz/Danove-priznani/recept-jak-zaplatit-na-dani-zprijmu-v-roce-2015-co-nejmene/Odcitatelne-polozky-2015-pokracovani.html 9. iPodnikatel [online]. c2011-2014 [cit. 2015-04-05]. Podnikám. Daně a účetnictví. Daně v podnikání. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/Dane-v-podnikani/prijmy-zezavisle-cinnosti-a-funkcnich-pozitku.html 10. ManagementMania [online]. c2011-2013 [cit. 2015-04-05]. Daň. Dostupné z WWW: https://managementmania.com/cs/dan 11. ManagementMania [online]. c2011-2013 [cit. 2015-04-05]. Daňová soustava ČR. Dostupné z WWW: https://managementmania.com/cs/danova-soustava-cr 12. MARKOVÁ, H.: Daňové zákony 2015, úplná znění platná k 1. 1. 2015. 24. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2015. 272 s. ISBN 978-80-247-5507-6. 13. Peníze [online]. c2000-2015 [cit. 2015-04-05]. Formuláře. Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/formulare/66945-danove-priznani-k-dani-z-prijmufyzickych-osob 14. Profispolečnosti [online]. c2013 [cit. 2015-04-05]. Praktické rady a zkušenosti. Daňový subjekt a předmět zdanění. Dostupné z WWW: http://www.profispolecnosti.cz/rady-zkusenosti/405-danovy-subjekt-a-predmetzdaneni 15. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, 2010. 357 s. ISBN 978-80-86324-86-9.

46

Seznam obrázků Obr. 1: Struktura daňové soustavy ČR (zdroj: www.managementmania.cz, vlastní zpracování)...................................................................................................................... 12

47

Seznam tabulek Tab. 1: Schéma výpočtu daně z příjmů fyzických osob (zdroj: Marková, 2015, vlastní zpracování)...................................................................................................................... 27 Tab. 2: Přehled položek pro zjištění dílčího základu daně z příjmů fyzických osob (zdroj: vlastní výpočty) ................................................................................................... 29 Tab. 3: Výpočet daňové povinnosti Filipa Krenese za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................................................................................................ 30 Tab. 4: Výpočet daňové povinnosti Dominiky Krenesové za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................................................................... 32 Tab. 5: Celkové daňové zatížení rodiny za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) ............... 33 Tab. 6: Rozdělení příjmů a výdajů na podnikatele a spolupracující manželku (zdroj: vlastní výpočty)............................................................................................................... 33 Tab. 7: Přehled položek pro zjištění dílčího základu daně z příjmů Filipa Krenese při rozdělení příjmů a výdajů za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) ..................................... 34 Tab. 8: Výpočet daňové povinnosti Filipa Krenese za rok 2014 při rozdělení příjmů a výdajů (zdroj: vlastní výpočty) ....................................................................................... 34 Tab. 9: Výpočet daňové povinnosti Dominiky Krenesová při rozdělení příjmů a výdajů za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) ............................................................................... 35 Tab. 10: Celkové daňové zatížení rodiny při rozdělení příjmů a výdajů za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) ................................................................................................... 36 Tab. 11: Skutečně vynaložené výdaje Filipa Krenese za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) .......................................................................................................................... 36 Tab. 12: Přehled položek pro zjištění dílčího základu daně z příjmů Filipa Krenese při skutečně prokázaných výdajích za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) ............................ 37 Tab. 13: Výpočet daňové povinnosti Filipa Krenese za rok 2014 při využití skutečně vynaložených výdajů (zdroj: vlastní výpočty) ................................................................ 37 Tab. 14: Celkové daňové zatížení rodiny za rok 2014 při skutečně prokázaných výdajích podnikatele (zdroj: vlastní výpočty) ............................................................................... 38 Tab. 15: Rozdělení příjmů a skutečně prokázaných výdajů na podnikatele a spolupracující manželku (zdroj: vlastní výpočty) ........................................................... 38 Tab. 16: Přehled položek pro zjištění dílčího základu daně z příjmů Filipa Krenese při skutečně prokázaných výdajích za rok 2014 (zdroj: vlastní výpočty) ............................ 39

48

Tab. 17: Výpočet daňové povinnosti Filipa Krenese za rok 2014 při rozdělení příjmů a skutečně prokázaných výdajů (zdroj: vlastní výpočty) ................................................... 39 Tab. 18: Výpočet daňové povinnosti Dominiky Krenesové za rok 2014 při rozdělení příjmů a skutečně vynaložených výdajů (zdroj: vlastní výpočty) .................................. 40 Tab. 19: Celkové daňové zatížení rodiny za rok 2014 při rozdělení příjmů a skutečně prokázaných výdajů (zdroj: vlastní výpočty) .................................................................. 41 Tab. 20: Výsledné výše daně z příjmů Filipa Krenese (zdroj: vlastní výpočty) ............. 41 Tab. 21: Výsledky optimalizace daňového zatížení (zdroj: vlastní výpočty) ................. 42

49

Příloha – Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny. Finančnímu úřadu pro / Specializovanému finančnímu úřadu kraj Vysočina Územnímu pracovišti v, ve, pro Jihlavě 01 Daňové identifikační číslo C

Z

9

1

0

5

0

2

1

1

1

0

2

/

1

1

1

1

1

02 Rodné číslo 9

1

0

5

Otisk podacího razítka finančního úřadu

03 DAP1) řádné

opravné

dodatečné

Důvody pro podání dodatečného DAP zjištěny dne

X 04 Kód rozlišení typu DAP

2)

Datum

05 DAP zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci k zastupování, která byla uplatněna u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty1)

ano

ne

x

05a Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem 1)

ano

ne

x

PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") za zdaňovací období (kalendářní rok)

2014

nebo jeho část2) od

do

dále jen "DAP" 1. ODDÍL - Údaje o poplatníkovi 06 Příjmení

07 Rodné příjmení

Krenes

08 Jméno (-a) Filip

10 Státní příslušnost

09 Titul

11 Číslo pasu

ČR Adresa místa pobytu v den podání DAP 12 Obec

13 Ulice/část obce

14 Číslo popisné / orientační

Jihlava

Březinova

129

17 Fax / e-mail

18 Stát

[email protected]

ČR

15 PSČ

16 Telefon / mobilní telefon

586 06

Adresa místa pobytu k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje Řádky 19 až 22 vyplňte pouze v případě, že adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se DAP podává, je rozdílná od adresy v den podání DAP. 19 Obec 20 Ulice/část obce 21 Číslo popis./ orientační 22 PSČ Adresa místa pobytu na území České republiky, kde se poplatník obvykle ve zdaňovacím období zdržoval Řádky 23 až 28 vyplňte pouze v případě, že nemáte bydliště (trvalý pobyt) na území České republiky. 23 Obec 24 Ulice/část obce 25 Číslo popisné / orientační 26 PSČ

27 Telefon / mobilní telefon

29 Kód státu - vyplní jen daňový nerezident 30 Spojení se zahraničními osobami 25 5405 MFin 5405 vzor č.21

1)

ano

28 Fax / e-mail

29a Výše celosvětových příjmů

Kč

ne

1

50

2. ODDÍL - Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( § 6 zákona ) poplatník 31

Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

32

Úhrn povinného pojistného podle § 6 odst. 12 zákona

33

Daň zaplacená v zahraničí podle § 6 odst. 13 zákona

34

Dílčí základ daně podle § 6 zákona ( ř. 31 + ř. 32 - ř. 33 ) Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 zákona

35

finanční úřad

0

2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona, základ daně a ztráta 36

Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona (ř. 34 )

0

36a Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona po vynětí ( ř. 36 - úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona nebo ř. 36) 37 Dílčí základ daně nebo ztráta z podnikání a z jiné samostané výdělečné činnosti podle § 7 zákona (ř. 113 přílohy č. 1 DAP) 38

Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona

39

Dílčí základ daně nebo ztráta z pronájmu podle § 9 zákona (ř. 206 přílohy č. 2 DAP) Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 zákona (ř. 209 přílohy č. 2 DAP)

40 41

0 152 414

0 0

Úhrn řádků (ř. 37 + ř. 38 + ř. 39 + ř. 40).

152 414

41a Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona po vynětí ( ř. 41- úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 zákona nebo ř. 41) 42

Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a)

43

Úhrn příjmů podle § 6 zákona od všech zaměstnavatelů po vynětí (ř.31 úhrn vyňatých příjmů podle § 6 zákona od všech zaměstnavatelů)

44

Uplatňovaná výše ztráty - vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období maximálně do výše ř. 41a

45

Základ daně po odečtení ztráty (ř. 42 - ř. 44 )

152 414 152 414 0

152 414

3. ODDÍL - Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem Počet měsíců

Částka podle § 15 46

Odst. 1 zákona (hodnota bezúplatného plnění - daru/darů)

47

Odst. 3 a 4 zákona (odečet úroků)

48

Odst. 5 zákona (penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkov é penzijní spoření)

49

Odst. 6 zákona (životní pojištění)

50

Odst. 7 zákona (odborové příspěvky)

51

Odst. 8 zákona (úhrada za další vzdělávání)

52

§34 odst. 4 zákona (výzkum a vývoj)

Počet měsíců

2 000 0

52a § 34 odst. 4 zákona (odpočet na podporu odborného vzdělávání) 53

Další částky

54

Úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně ( ř.46 + ř.47 + ř.48 + + ř.49 + ř.50 + ř.51 + ř. 52 + ř. 52 a + ř.53 ) Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně ( ř.45 - ř.54 )

55 56

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

57

Daň podle § 16 zákona

2 000 150 414 150 400 22 560

4. ODDÍL - Daň celkem, ztráta 58

Daň podle §16 odst. 1 zákona ( ř. 57 ) nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3 DAP

59

Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona

60

Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru ( ř.58 + 59)

61

Daňová ztráta - zaokrouhlená na celé Kč nahoru bez znam énka m ínus

22 560,00 0,00 22 560

5. ODDÍL - Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění 62

Slevy celkem podle § 35 odst. 1 zákona

63

Sleva podle § 35a nebo § 35b zákona

2

51

Tab č.1 ÚDAJE O MANŽELCE (MANŽELOVI) Příjmení, jméno, titul manželky (manžela)

Krenesová Dominika

Rodné číslo Počet měsíců

Částka podle § 35ba odst. 1 64

Počet měsíců

písm. a) zákona (základní sleva na poplatníka)

24 840

65a) písm. b) zákona (sleva na maželku/manžela) 65b) 66 67

0

písm. b) zákona (sleva na manželku/manžela, která/který je držitelem ZTP/P) písm. c) zákona (základní sleva na invaliditu pro poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně) písm. d) zákona (rozšířená sleva na invaliditu pro poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně)

68

písm. e) zákona (sleva na držitele průkazu ZTP/P)

69

písm. f) zákona (sleva na studenta)

0

69a) písm. g) zákona (sleva za umístění dítěte) Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35 ba zákona 70

24 840

(ř. 62 + ř. 63 + ř. 64 + ř. 65a + ř. 65b + ř. 66 + ř. 67 + ř. 68 + ř. 69 ř. 69 a)

71

Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba zákona ( ř. 60 - ř. 70 )

0

Tab. č. 2 ÚDAJE O DĚTECH ŽIJÍCÍCH VE SPOLEČNĚ HOSPODAŘÍCÍ DOMÁCNOSTI Příjmení a jméno(-a)

Rodné číslo

Počet měsíců

1

2

3

Počet měsíců se ZTP/P 4

1 2 3 4 Celkem 72

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

0

73

Sleva na dani ( částka ř. 72, uplatněná maximálně do výše daně na ř. 71 )

0

74

Daň po uplatnění slevy podle § 35c zákona (ř. 71 - ř. 73)

0

75

Daňový bonus ( ř. 72 - ř. 73 )

0

76

Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona ( včetně případného doplatku na daňovém bonusu )

77

Rozdíl na daňovém bonusu ( ř. 75 - ř. 76 )

0

6. ODDÍL - Dodatečné DAP 78

Poslední známá daňová povinnost

79

Zjištěná daň podle § 141 zákona č. 280/2009 Sb., daňového daňového řádu (ř. 74) Rozdíl řádků ( ř.79 - ř.78 ) : zvýšení (+) částka daně se zvyšuje, snížení (-) částka daně se snižuje

80 81

Poslední známá daň - daňová ztráta podle § 5 zákona

82

Zjištěná ztráta podle § 141 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (ř. 61) Rozdíl řádků ( ř.82 - ř.81 ) : zvýšení (+) - daňová ztráta se zvyšuje, snížení (-) daňová ztráta se snižuje

83

7. ODDÍL - Placení daně 84

Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani)

85

Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem celkem

86

Zaplacená daň stanovená paušální částkou podle §7a zákona

87

Sražená daň podle § 36 odst. 6 zákona (státní dluhopisy)

87a) Sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona 87b) Sražená daň podle § 36 odst. 8 zákona 88

Zajištěná daň plátcem podle § 38e zákona

89

Sražená daň podle § 38f odst. 12 zákona

90

Zaplacená daňová povinnost (záloha) podle § 38gb odst. 4 zákona

91

Zbývá doplatit (ř. 74 – ř. 77 - ř. 84 – ř. 85 – ř. 86 – ř. 87 – ř. 87a ř. 87b – ř. 88 – ř. 89 – ř. 90) : (+) zbývá doplatit, (–) zaplaceno

0

3

52

PŘÍLOHY DAP : Ve sloupci uveďte počet listů příloh : Název přílohy Příloha č.1 - „Výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona)“

1

Příloha č.2 - „Výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (§ 9 zákona) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona)" Příloha č.3 - „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí (§ 38f zákona)" včetně Samostatných listů 1. oddílu Pojistné přiznání Účetní závěrka poplatníka, který vede účetnictví „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“ za příslušné zdaňovací období od všech zaměstnavatelů (např. podle § 38j odst. 3 zákona) Doklad o poskytnutém bezúplatném plnění (daru)

1

Potvrzení o poskytnutém úvěru na bytové potřeby a o výši úroků z tohoto úvěru Potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění, penzijní pojištění, nebo doplňkové penzijní spoření Potvrzení o zaplacených částkách na soukromé životní pojištění Potvrzení o zaplacené úhradě na další vzdělávání Potvrzení zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školky podle školského zákona Důvody pro podání dodatečného DAP Potvrzení o vyplacených příjmech a sražené dani podle § 36 odst.2 písm.p) nebo f) zákona Potvrzení výše příjmů od zahraničního správce daně Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí (§ 10 zákona) Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 9 Další přílohy výše neuvedené Počet příloh celkem

2

PROHLAŠUJI, ŽE VŠECHNY MNOU UVEDENÉ ÚDAJE V TOMTO PŘIZNÁNÍ JSOU PRAVDIVÉ A ÚPLNÉ A STVRZUJI JE SVÝM PODPISEM Kód podepisující osoby: Údaje o podepisující osobě 3): Jméno(-a) a příjmení / Název právnické osoby Filip Krenes Datum narození / Evidenční číslo osvědčení daňového poradce / IČ právnické osoby 2.5.1991 Fyzická osoba oprávněná k podpisu (je-li zástupce právnickou osobou), s uvedením vztahu k právnické osobě (např. jednatel, pověřený pracovník apod.) Jméno(-a) a příjmení / Vztah k právnické osobě

Daňový subjekt / osoba oprávněná k podpisu

Vlastnoruční podpis daňového subjektu / osoby oprávněné k podpisu

Datum 2

0

0

3

2

0

1

5

Otisk razítka

1) Označte křížkem odpov ídající v ariantu. 2) Údaj v y plňte, pouze máte-li kód rozlišení DAP v případech uv edených v § 239b, § 239c a § 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňov ého řádu v e znění pozdějších předpisů 3) Údaje o podepisující osobě budou v y plněny pouze v případě, kdy je DAP zpracov áno a podáno osobou odlišnou od daňov ého subjektu.

Otisk podacího razítka f inančního úřadu

ŽÁDOST O VRÁCENÍ PŘEPLATKU NA DANI Z PŘIJMU FYZICKÝCH OSOB Podle ust. § 154 a 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, žádám o vrácení : přeplatku na dani z příjmů fyzických osob

Kč

Přeplatek zašlete na adresu: Přeplatek vraťte na účet vedený u

č.

Kód banky

specifický symbol

Vlastník účtu V

měna, ve které je účet veden dne

25.4.2015

Podpis daňového subjektu (podepisující osoby 3))

4

53

PŘÍLOHA č. 1

Rodné číslo: 9 1 0 5 0 2 / 1 1 1 je součástí tiskopisu PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2014 – 25 5405 MFin 5405 vzor č. 21 (dále jen „DAP“) Částky uveďte v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení ustanovení § 146 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa. Postupné zaokrouhlování ve dvou nebo více stupních je nepřípustné.

1

Výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona) 1. Výpočet dílčího základu daně z příjm ů z podnikání a z jiné sam ostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona) Příjmy ply noucí ze zdrojů na území České republiky a příjmy ply noucí ze zdrojů v zahraničí

Vedu daňovou evidenci1)

Uplatňuji výdaje

Vedu účetnictví1)

procentem z příjmů

poplatník 101 Příjmy podle § 7 zákona

254 023

102 Výdaje souv isející s příjmy podle § 7 zákona

101 609

X

1)

finanční úřad

103 (neobsazeno)

104

Rozdíl mezi příjmy a v ýdaji (ř. 101 – ř. 102) nebo v ýsledek hospodaření (zisk, ztráta)

152 414

Úhrn částek podle § 5, § 23 zákona a ostatní úprav y podle zákona zv y šující

0

105 – uv eďte úhrn částek zv y šujících v ýsledek hospodaření nebo rozdíl

106

107

108

109

110

mezi příjmy a v ýdaji. Podkladem jsou částky uv edené v odd. E na str. (2) Úhrn částek podle § 5, § 23 zákona a ostatní úprav y podle zákona snižující – uv eďte úhrn částek snižujících v ýsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a v ýdaji. Podkladem jsou částky uv edené v odd. E na str. (2) Část příjmů nebo v ýsledku hospodaření před zdaněním (zisk), kterou rozdělujete na spolupracující osobu (osoby ) podle § 13 zákona anebo na člena rodiny zúčastněného na prov ozu rodinného záv odu Část v ýdajů nebo v ýsledku hospodaření před zdaněním (ztráta), kterou rozdělujete na spolupracující osobu (osoby ) podle § 13 zákona anebo na člena rodiny zúčastněného na prov ozu rodinného Část příjmů nebo v ýsledku hospodaření před zdaněním (zisk), která připadla na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona anebo na člena rodiny zúčastněného na prov ozu rodinného záv odu Část v ýdajů nebo v ýsledku hospodaření před zdaněním (ztráta), která připadla na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona anebo na člena rodiny zúčastněného na prov ozu rodinného záv odu

0 108 867 43 547

111 (neobsazeno) Váš podíl jako společníka v eřejné obchodní společnosti nebo

112 komplementáře komanditní společnosti. Vy káže-li společnost ztrátu, označte sv ůj podíl znaménkem mínus (–)

113

Dílčí základ daně (ztráta) z příjmů podle § 7 zákona (ř. 104 + ř. 105 – ř. 106 – ř. 107 + ř. 108 + ř. 109 – ř. 110 – ř. 111 + ř. 112)

114

Dílčí základ daně z příjmů podle § 7 zákona po v y nětí (ř.113 - úhrn v y ňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 zákona)

152 414

2. Doplňující údaje (§ 7 zákona) A. Údaje o obratu a odpisech Roční úhrn čistého obratu

Uplatněné odpisy celkem

B. Druh činnosti 2) Název hlavní (převažující) činnosti

Sazba výdajů % z příjmů

Z toho odpisy nemovitostí

Příjmy

Výdaje

CZ - NACE

Název dalších činností

Celkem

0

0

Zpracov áno dle: 25 5405/P1 MFin 5405/P1 - v zor č. 10

54

C. Údaje o samostatné činnosti Datum zahájení činnosti Datum přerušení činnosti

Datum ukončení činnosti

Datum obnovení činnosti

Počet měsíců činnosti

1.1.2012 D. Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona Vyplňte pouze v případě, vedete-li daňovou evidenci podle § 7b zákona. Údaje, prosím, vyplňte v celých Kč. Na začátku zdaňovacího období

Na konci zdaňovacího období

1. Hmotný majetek 2. Peněžní prostředky v hotovosti*) 3. Peněžní prostředky na bankovních účtech*) 4. Zásoby 5. Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček 6. Ostatní majetek*) 7. Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček 8. Rezervy 9. Mzdy *) označené údaje jsou nepov inné

E. Úpravy podle § 5, § 23 zákona 2) Popis úpravy podle § 5, § 23 zákona zvyšující č. ř. výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji 1.

poplatník uvede v celých Kč

2. 3. 4.

č. ř.

Popis úpravy podle § 5, § 23 zákona snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji

poplatník uvede v celých Kč

1. 2. 3. 4. F. Údaje o společnících společnosti Jste-li účastník sdružení, které není právnickou osobou, vyplňte údaje o ostatních členech sdružení Jméno

Příjmení

DIČ

Podíl

Podíl

na příjmech v %

na výdajích v %

1. 2. 3. G. Údaje o spolupracující osobě 2) Jste-li osoba, která rozděluje příjmy a výdaje podle § 13 zákona, nebo osoba v rodinném závodě, uveďte údaje o spolupracující osobě Jméno 1.

Dominika

Příjmení Krenesová

DIČ (RČ)

Podíl na příjmech a výdajích v %

915429/1111

30%

2. H. Údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje Jste-li spolupracující osoba podle § 13 zákona, která na Vás rozdělila příjmy a výdaje Jméno

Příjmení

DIČ

Podíl na příjmech a výdajích v %

1. I. Údaje o veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti 2) Daňové identifi kační číslo veřejné obchodní společnosti, kde jste společníkem, nebo komanditní

DIČ

%

společnosti, kde jste komplementářem, a výše Vašeho podílu v procentech 1) Z předtištěných možností v rámečku v y berte odpov ídající v ariantu a označte křížkem 2) Údaje, pro které nedostačuje v y hrazené místo, uv eďte na v olný list a přiložte k tiskopisu

55

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Optimalizace daně z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných

Recommend Documents