VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
ZDENĚK KARBAN
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
DIPLOMOVÁ PRÁCE
MASTER OF BUSINESS ADMINISTRATION
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS
Podmínky podnikání na Ukrajině ve srovnání s ČR /Conditions for doing business in Ukraine in comparison with the Czech Republic
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
Leden 2014
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
ZDENĚK KARBAN / MBA 27
JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE
MILAN ŽÁK
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom/a skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil/a, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 30.11.2013 Praha ____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SOUHRN Cíl práce: Cílem diplomové práce je se detailně seznámit s ukrajinským podnikatelským prostředím a s důvody špatných hospodářských výsledků novodobé samostatné Ukrajiny. Hlavní otázka, na kterou práce hledá odpověď, zní, zda je malý podnik schopen všem místním rizikům čelit a ochránit tak svou investici. Výzkumné metody: Pozorování místního prostředí; rozhovory s místními podnikateli; strukturovaný rozhovor s Andrejem Borisovičem, uznávaným ruským makroekonomickým odborníkem a svého času poradcem prezidenta Jelcina; rozhovory s Pavlem Metelákem zodpovědným za ukrajinské projekty české finanční skupiny PPF. Sběr dosažitelných primárních i sekundárních dat a jejich následné porovnání s informační základnou získanou rozhovory. Výsledky výzkumu/práce: DP ukazuje, že ukrajinský ekonomický růst v letech 2000 – 2008 nebyl dlouhodobě udržitelný ani v případě neexistence globální krize a to z řady důvodů v DP podrobněji popsaných. Diplomová práce podává podrobný výčet všech nepříznivých omezení a rizik, s kterými zahraniční investor nebo domácí podnikatel musí počítat, konkrétně tlak ze strany regulačních orgánů, korupce, rozdělené oblasti podnikání, politické podnikání, rejdařství, nízká úroveň legislativy a justice, vysoká míra zdanění kvůli vysokým sociálním výdajům, nedostatek financí, neudržitelná státní dluhová zátěž, malý objem zahraničních investic. Závěry a doporučení: Pokud si podnikatel nevytvoří dostatečně silnou politicko-klientelistickou vazbu v místním ukrajinském prostředí mocenských struktur, jeho investice bude s nejvyšší pravděpodobností zmařena. Z pohledu zahraničního investora je možnost vytvoření takové vazby nereálná a za hranou morálního kodexu autora DP. Podnikatelskopolitická elita je tvořena úzkou skupinou oligarchů, které se podařilo dosáhnout takového rozdělení politické moci, kdy další významně pozitivní ekonomický scénář ani zlepšení podmínek pro podnikání nejsou ve větší míře reálné. Jediná pozitivní možnost
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zlepšení podmínek pro podnikání na Ukrajině je postupná integrace směrem k EU. Pro západní zahraničně-politické nasměrování Ukrajiny ale vládnoucí skupina oligarchů musí najít osobní motivaci.
KLÍČOVÁ SLOVA Ukrajinské podnikatelské prostředí, hlavní překážky, politická situace, ekonomický vývoj.
SUMMARY Main objective: The aim of the thesis is to be acquainted in detail with the Ukrainian business environment as well as with the reasons for poor economic results of modern independent Ukraine. The main issue this work seeks to answer is whether small business is able to face all the local risks and protect their own investment. Research methods: Observation of the local environment; interviews with local entrepreneurs; structured interview with Andrej Borisovich, recognized Russian macroeconomic expert and one time advisor to President Yeltsin; interviews with Pavel Metelák, who has been responsible for Ukrainian projects of Czech financial group PPF. Collection of available primary and secondary data and their subsequent comparison with base information obtained through interviews. Result of research: The thesis shows that Ukraine's economic growth in 2000 - 2008 was not sustainable in the long term even in the absence of the global crisis for a number of reasons described in more detail in theThesis. This thesis presents a detailed list of all the negative constraints and risks to which a foreign investor or a local entrepreneur must face, namely pressure from regulatory authorities, corruption, divided spheres of business, political business, corporate raid, poor levels of legislation and justice, a high
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 rate of taxation due to high social spending, lack of funds, national debt, and low levels of foreign investment.
Conclusions and recommendation: If the entrepreneur does not create a strong enough political-clientelist linkage in the local environment of the Ukrainian power structures, their investments will most likely fail. For foreign investors the possibility of creating such a link is unrealistic and beyond the edge of the moral code of the author of the Thesis. A business-political elite is formed by a small group of oligarchs that have managed to achieve such a grip on political power, that any significant positive economic scenario or improvement in business conditions are not likely. The only possibility to improve conditions for business is in Ukraine's gradual integration towards the EU. For the ruling group of oligarchs to lean towards pro-Western foreign policy orientation of the Ukraine, author´s guess is, that there would need to be serious personal motivation.
KEYWORDS Ukrainian business environment, main constraints, political situation, economic development
JEL CLASSIFICATION O520 Economywide Country Studies: Europe E660 General Outlook and Conditions P360 Socialist Institutions and Their Transitions
OBSAH 1 ÚVOD ................................................................................................................................. 1 2
TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST .......................................................... 3 2.1 METODIKA DOING BUSINESS ..................................................................................................................... 5 2.2 METODIKA GLOBAL COMPETITIVENESS INDEXU ....................................................................................... 8 2.3 METODIKA DIPLOMOVÉ PRÁCE ................................................................................................................ 10
3
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 3.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ZEMĚ ....................................................................................................... 11 3.1.1 Geografie ......................................................................................................................................... 11 3.1.2 Jazyk a kultura ................................................................................................................................. 12 3.1.3 Vláda a politika ............................................................................................................................... 12 3.1.4 Měna ................................................................................................................................................ 12 3.1.5 Organizačně právní formy zahraničních investic ............................................................................ 13 3.1.6 Právní formy podnikání ................................................................................................................... 14 3.1.6.1 Filiálka nebo zastoupení ............................................................................................................................ 14 3.1.6.2 Společnost s ručením omezeným .............................................................................................................. 15 3.1.6.3 Akciová společnost ................................................................................................................................... 15
3.1.7 Pracovněprávní vztahy a pracovní podmínky .................................................................................. 16 3.1.8 Bankovní systém ............................................................................................................................. 17 3.1.9 Daňový systém ................................................................................................................................ 18 3.1.9.1 Daň z příjmu právnických osob ................................................................................................................. 19 3.1.9.2 DPH........................................................................................................................................................... 19 3.1.9.3 Daň z příjmů fyzických osob..................................................................................................................... 20 3.1.9.4 Cla ............................................................................................................................................................. 20 3.1.9.5 Příspěvek na sociální pojištění .................................................................................................................. 20
3.1.10 Certifikace ..................................................................................................................................... 20 3.2 HODNOCENÍ ZEMĚ DLE DOING BUSINESS 2014 ........................................................................................ 21 3.2.1 Založení společnosti ........................................................................................................................ 21 3.2.2 Získání stavebního povolení ............................................................................................................ 22 3.2.3 Získání zásobení elektřinou ............................................................................................................. 23 3.2.4 Registrace majetku .......................................................................................................................... 24 3.2.5 Získání úvěru ................................................................................................................................... 25 3.2.6 Ochrana investorů ............................................................................................................................ 25 3.2.7 Placení daní ..................................................................................................................................... 26
3.2.8 Obchodování přes hranice ............................................................................................................... 27 3.2.9 Vynutitelnost plnění smluv.............................................................................................................. 28 3.2.10 Řešení úpadku ............................................................................................................................... 29 3.2.11 Dlouhodobější vývoj dle hodnocení DB........................................................................................ 29 3.3 THE GLOBAL COMPETITIVENESS INDEX .................................................................................................. 30 3.3 NOVODOBÁ HISTORIE UKRAJINY OD ZÍSKÁNÍ SAMOSTATNOSTI ............................................................... 31 3.3.1 První fáze transformace, recese a odklad reforem 1990 - 2000 ....................................................... 32 3.3.2 Období reforem a hospodářského růstu 2000 - 2008 ....................................................................... 34 3.3.3 Nejnovější vývoj .............................................................................................................................. 37 3.4 ZAHRANIČNĚ POLITICKÁ ORIENTACE ....................................................................................................... 39 3.5 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMĚ .................................................................................................. 41 3.5.1 Období růstu 2000 - 2008 ................................................................................................................ 43 3.5.2 Hospodářský vývoj 2009 - 2013 ...................................................................................................... 45 3.6 HLAVNÍ PROBLÉMY UKRAJINSKÉ EKONOMIKY ......................................................................................... 47 3.6.1 Neudržitelná fiskální politika, vysoké zadlužení domácností i firem, bankovní krize .................... 48 3.6.2 Nízká diverzifikace a sofistikovanost exportu ................................................................................. 50 3.6.3 Přílišná regulace .............................................................................................................................. 50 3.6.4 Zanedbaná infrastruktura ................................................................................................................. 51 3.6.5 Nepříznivý demografický vývoj, znečištěné životní prostředí, slabá zdravotnická osvěta.............. 51 3.6.6 Vysoká energetická náročnost ......................................................................................................... 53 3.7 HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY UKRAJINSKÉHO PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ........................................... 53 3.7.1 Tlak ze strany regulačních orgánů ................................................................................................... 54 3.7.2 Korupce ........................................................................................................................................... 56 3.7.3 Rozdělené oblasti podnikání ............................................................................................................ 58 3.7.4 Politické podnikání .......................................................................................................................... 59 3.7.5 Rejdařství ('reyderstvo') ................................................................................................................... 60 3.7.6 Nízká úroveň legislativy a justice .................................................................................................... 61 3.7.7 Vysoké daně kvůli vysokým sociálním výdajům ............................................................................ 62 3.7.8 Nedostatek financí ........................................................................................................................... 63 3.7.9 Státní zadlužení ............................................................................................................................... 63 3.7.10 Malý objem zahraničních investic ................................................................................................. 63
4
ZÁVĚR ........................................................................................................................ 66
Seznam zkratek a.s. BDO BTI DCFTA ČR DB DIČ DP DPH DPPO EU EUR FEU GCI GCR IFC ILO NBU s.r.o. TORO UAH UNAIDS USD WB WHO
Akciová společnost Binder Dijker Otte & Co, celosvětová síť poradenských společností Bertelsmann transformation index Deep and comprehensive free trade area Česká republika Doing business Daňové identifikační číslo Diplomová práce Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů právnických osob Evropská unie Euro, měna eurozóny Federation of employers of ukraine Global competitiveness index Global competitiveness report International finance corporation International labour organization Národní banka Ukrajiny Společnost s ručením omezeným Ukrajinská nevládní organizace Hřivna, národní měna Ukrajiny Joint United Nations programme on HIV/AIDS Americký dolar, národní měna USA World bank World Health Organization
Seznam tabulek
Tabulka 1 Hodnocení 10 oblastí regulace podnikání dle Doing Business ............................. 6 Tabulka 2 Global Competitiveness Index – přehled hodnocených subindexů ...................... 8 Tabulka 3 Význam jednotlivých subindexů GCI dle stupně ekonomického rozvoje ............ 9 Tabulka 4 Ukrajina, základní údaje .................................................................................... 11 Tabulka 5 Hodnocení snadnosti založení společnosti dle DB 2014 .................................... 22 Tabulka 6 Hodnocení snadnosti vyřízení stavebního povolení dle DB 2014 ..................... 22 Tabulka 7 Hodnocení snadnosti vyřízení elektrické přípojky dle DB 2014 ........................ 23 Tabulka 8 Hodnocení snadnosti vyřízení převodu nemovitosti dle DB 2014 ..................... 24 Tabulka 9 Hodnocení snadnosti získání úvěru dle DB 2014 ............................................... 25 Tabulka 10 Hodnocení stupně ochrany menšinových akcionářů dle DB 2014 ................... 26 Tabulka 11 Hodnocení daňové zátěže dle DB 2014 ............................................................ 26 Tabulka 12 Hodnocení snadnosti obchodování přes hranice dle DB 2014 ......................... 27 Tabulka 13 Hodnocení snadnosti vymáhání plnění ze smluv dle DB 2014 ........................ 28 Tabulka 14 Hodnocení návratnosti prostředků při řešení úpadku dle DB 2014 .................. 29 Tabulka 15 Negativní vývoj indexů svobod a demokracie .................................................. 38 Tabulka 16 Vývoj hlavních ekonomických ukazatelů v letech 2008 - 2012 ....................... 45 Tabulka 17 Průzkum korupčního jednání mezi podniky ..................................................... 56
Seznam grafů Graf 1 Vývoj ukrajinského růstu HDP v % roku 1990 ........................................................ 42 Graf 2 Korelace vývoje cen oceli a ukrajinského HDP ....................................................... 44 Graf 3 Vývoj reálných mezd a produktivity práce na Ukrajině 1996 - 2009....................... 45 Graf 4 Nepříznivý vývoj poměru půjček a vkladů ukrajinských bank 2004 - 2010 ............ 49 Graf 5 Vývoj zahraničních investic na Ukrajinu 2002 - 2012 ............................................. 64
1 Úvod Podmínky podnikání v České republice si zaslouží ostrou kritiku. Nepodařilo se transformovat právní řád a státní správu do modelu vyspělých ekonomik. Místo odpolitizování a profesionalizace institucí došlo v posledním desetiletí k vývoji opačnému. Mocensko vlivové skupiny tak silněji prorostly politickou strukturou a jejich finanční a mocenský vliv sílí a s tím i plýtvání, korupce, netransparentnost, nehospodárná alokace zdrojů, selektivní zásahy do tržního prostředí. Přirozený odpor společnosti proti tomuto jevu se místo aktivního zapojování do politického dění a podpory ojedinělých občanských aktivit přeměňuje ve frustraci a nenávistný postoj vůči představitelům státního aparátu a vymýšlení způsobů, jak obejít daňové povinnosti, popř. po vzoru těchto skupin na daňovém systému přímo zbohatnout. V okamžiku, kdy došlo k dostatečnému propojení státní moci a mocenských skupin, začala vznikat nesystémová řešení jako garantovaná výkupní cena solární elektřiny a politická garnitura začala státní správu spíše podvracet. To vše má obrovský negativní dopad na ekonomiku země, podnikatelské prostředí, justici, atraktivitu země v očích zahraničních investorů. Proto exkurze do země, kde početně úzká skupina lidí zcela deformovala celý mechanismus fungování státu, je velmi poučná a varovná. Do země, kde nejbohatších 50 lidí koncentruje téměř 50% veškerých aktiv do svého vlastnictví. To vše na úkor celé společnosti. Státní aparát a podnikatelské špičky jsou ti samí lidé, kteří bedlivě netržními zásahy monopolizují své strategické pozice na trhu. Výsledkem je nefunkční, shora ovládaný soudní systém, nekvalitní legislativa a její zoufalá implementace, obrovská korupce, nesmyslně přeregulované podnikatelské prostředí, odliv zahraničních investorů se všemi dopady na ekonomiku a životní úroveň ostatních majoritních obyvatel. Ukrajina je díky své strategické poloze, zásobám nerostného bohatství, relativně levné a vzdělané pracovní síle autory označována jako země s obrovským investičním a ekonomickým potenciálem. Díky již zmíněným problémům zůstává tento potenciál nevyužit a rozložení moci a vlastnictví zdrojů nedává naději na rychlou změnu zevnitř systému. 1
Otázka, kde se podniká lépe, zda v ČR nebo na Ukrajině, je příliš jednoduchá. Mimo jakoukoliv pochybnost a přes všechna po dlouhá léta zabetonovaná omezení, se lépe podniká v ČR. Tedy pokud nehovoříme o ukrajinských nejvlivnějších mocenských skupinách, které využívají výkonnou a zákonodárnou moc pro prosazování svých obchodních a mocenských záměrů. Autor DP v letech 2010 až 2012 uvažoval o investicích a vstupu na ukrajinský trh v oblasti pilařské výroby. Levnější a kvalitní smrková dřevní hmota v Podkarpatí, nízké náklady na pracovní sílu, nízké ceny energií dávají možnost podnikatelského záměru. Před investičním vstupem do teritoria bylo potřebné se seznámit se specifikami místního podnikatelského prostředí a zvážit případná rizika investice a to je zároveň i náplní této diplomové práce. V teoreticko
metodologické
části
jsou
prezentovány
hlavní
zásady
příznivého
podnikatelského prostředí, popsána metodika hodnocení dle Doing Business a Global Competitiveness Index a dále popsána metodika vlastní DP. V praktické části jsou po základním představení Ukrajiny dle obou žebříčků obě země ohodnoceny. Ekonomiku a podnikatelské prostředí na Ukrajině bezprostředně ovlivňuje politický vývoj. Jestliže se v České republice nedaří státní instituce a státní podniky odpolitizovat, na Ukrajině je skoro nemyslitelné, že by si odpolitizování státních institucí a omezení vlivu mocenských skupin mohl dát někdo za cíl. Z důvodu naprostého provázání politiky resp. politického vývoje samostatné republiky s ekonomikou a rovněž s podnikatelským prostředím, je věnována politickému vývoji Ukrajiny další vlastní kapitola 3.3. Rozložení politické moci vysvětluje i zahraniční politickou orientaci popsanou v kapitole 3.4. V kapitole 3.5 jsou popsány faktory stojící za ekonomickými výsledky ukrajinské ekonomiky v tomto tisíciletí. Kapitola se rovněž snaží odpovědět na otázku, zda je ekonomický růst z let 2000 - 2008 dlouhodobě udržitelný. Následující kapitola 3.6 je věnována slabinám ukrajinské ekonomiky, z nichž významnou je špatné podnikatelské prostředí. Tomu bude věnována kapitola 3.7. V závěru pak bude zodpovězena hlavní otázka DP, jestli je schopen malý podnik rizikům ukrajinského podnikatelského prostředí čelit. Dále bude uveden seznam doporučení autora DP pro ukrajinské podnikatelské prostředí a pozitivnější ekonomický vývoj.
2
2 Teoreticko-metodologická část Podnikatelské prostředí dle Juríčkové (2006) zastřešuje hospodářské, politické, institucionální, právní, technologické, etické a kulturní podmínky, v kterých se realizují podnikatelské aktivity. Podmínky podnikání (jako jedna z charakteristik institucionální kvality) dle Kadeřábkové (2007) významně a bezprostředně ovlivňují realizaci a výkonnost podnikatelských aktivit, a tím i celkovou ekonomickou výkonnost v jednotlivých zemích. Důležitou podmínkou hospodářského růstu je tedy vytvoření příznivého podnikatelského prostředí. Umožnit ekonomický růst a zajistit, že všichni lidé, bez ohledu na úroveň příjmů, mohou mít z růstu požitek, vyžaduje prostředí, kde se nové dravé ekonomické subjekty a dobré nápady mohou realizovat, kde zdravé firmy mohou investovat a růst a vytvářet tak více pracovních míst (DB, 2013). V tomto smyslu Doing Business vidí efektivní regulaci jako účinný nástroj boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Právní předpisy, které chrání spotřebitele, akcionáře a veřejnost bez zbytečného zatěžování firem dalšími nařízeními pomáhají vytvořit podnikatelské prostředí, kde se může soukromý sektor zdravě a dynamicky rozvíjet (DB, 2013). Zdravá regulace podnikání vyžaduje obojí: silné instituce, které stanoví a implementují jasná a vymahatelná pravidla a transparentní, co nejjednodušší a smysluplný regulační rámec pro podnikatelské subjekty. Dle Doing Business se nejvýkonnějším ekonomikám obvykle daří spojit jednoduché a přehledné regulační nařízení se silnými právními institucemi, které chrání majetek a práva investora. Kadeřábková (2007) regulaci definuje jako kontrolu, usměrňování a řízení ekonomických aktivit soukromého sektoru státem v zájmu ekonomické efektivnosti, spravedlnosti, bezpečnosti a zdraví. Na úrovni mikroekonomie autorka regulací označuje vymezení a kontrolu pravidel na trzích, zejména vytvoření právního rámce pro svobodné podnikání, zajištění potřebných informací pro všechny účastníky, odstraňování informační asymetrie ve vztahu výrobce versus spotřebitel a podporu konkurenčního prostředí. Zejména v ekonomikách s nižší kvalitou institucí (Ukrajina poslouží jako vzorový případ), může být 3
regulace zneužívána ve prospěch subjektů, které jsou schopny ji ovlivnit, nebo dohlížejí na její implementaci (DB, 2013). Přehnaná regulace zvyšuje korupčnost prostředí a transakční náklady. V regulaci podnikání by dle Kadeřábkové (2007) měly platit dva základní principy: -
regulace je nutná pouze v případě, že soukromá řešení nezabrání škodlivému jednání;
-
regulace je možná pouze za podmínky schopnosti zabránění jejího zneužití.
Slabé ekonomiky mají obvykle těžkopádný regulační systém, což znamená mimo jiné vyšší motivaci k realizaci korupčních praktik a vyšší pravděpodobnost zvýšeného podílu šedé ekonomiky. Podle Doing Business v ekonomikách, kde je složitější daňový systém a daně obecně vyšší, větší podíl ekonomické aktivity skončí ve stínové ekonomice, kde subjekty neplatí daně žádné. Dle Kadeřábkové (2007), i dle hodnotící zprávy Doing Business automaticky neplatí, že lepší hodnocení si zaslouží absence regulace.
Mnohdy např.
vytvoření odpovídajícího informačního systému vedoucímu k dostupnosti informací o jednotlivých podnikatelských subjektech či zajištění vymahatelnosti práv zúčastněných subjektů vyžaduje propracovaný a nákladný regulační rámec. Vyšší daňové sazby mohou být ve funkčním systému spojeny s vyšší kvalitou veřejných služeb. Doing Business však zdůrazňuje, že v zemích s příznivými podmínkami pro podnikání státní regulace znamená pro podnikatelské subjekty nižší finanční i časovou zátěž a subjekty pak mohou ušetřený čas i finance efektivně alokovat do svých podnikatelských aktivit. Doing Business uvádí fakt, že v zemích s nepřehlednou a zatěžující mírou regulace je konkurence omezená, úspěch má tendenci záviset na známostech. Ale kde je regulace transparentní, efektivní a prováděna jednoduchým způsobem, stává se pro začínající podnikatele jednodušší soutěžit, inovovat a růst. Malé a střední firmy jsou často označovány jako motor ekonomického růstu. Pokud je regulační zátěž v odvětví příliš vysoká, dle publikace Světové banky (2010) mají firmy tendenci při řešení byrokratických překážek využívat úspor z rozsahu, jinými slovy velké firmy převedeno na jednotku produkce mají nižší byrokratické náklady. Druhá možnost je působit neformálně ve stínové ekonomice a vyhýbat se tak regulátorům a daním úplně WB (2010).
4
Kadeřábková (2007) dále uvádí, že země s příznivým podnikatelským prostředím zjednodušují a deregulují konkurenční trhy a tím posilují jejich schopnost bez vnějších zásahů generovat soukromé a zároveň společenské optimum. Pokud je regulace považována za nezbytnou, je nutno usilovat o její maximální zjednodušení (Kadeřábková, 2007). Autorka dále uvádí, že v širším mezinárodním srovnání ekonomicky rozvinutější země v průměru regulují méně, konzistentněji a předvídatelněji než země ekonomicky méně rozvinuté. Kadeřábková (2007) rovněž připomíná, že v politicky svobodnějších zemích je regulace slabší a v méně demokratických režimech je obvyklá tendence zneužití regulace úzkými zájmovými skupinami. Institucionální
prostředí
dle
DB
(2013)
charakterizované
svou
otevřeností
a
transparentností má stěžejní význam nejen pro soukromé trhy, ale také pro účinné a účelné nakládání s veřejnými financemi. Nedostatek transparentnosti celého rozhodovacího postupu ze strany politiků a vládních úředníků má tendenci k soukromému obohacování na úkor společnosti (DB, 2013). Nedostatek transparentnosti také narušuje vzájemnou důvěru mezi společností a institucemi. Přístup k informacím zlepšuje možnost kontroly občanů nakládání s veřejnými prostředky státními institucemi (DB, 2013).
2.1 Metodika Doing Business Doing Business je studie Světové banky, která se snaží objektivně měřit míru regulace v různých oblastech podnikání, kvalitu institucí a ochranu vlastnických práv a jejich dopad na podnikání malých a středně velkých firem. Každoroční hodnocení se zaměřuje na malé a střední podniky, měří míru regulace, které podnik musí čelit během svého životního cyklu. První Doing Business zpráva, publikovaná v roce 2003, obsahovala 5 sad indikátorů ze 133 ekonomik. Pro rok 2014 je hodnoceno 10 indikátorů ze 189 ekonomik. Hodnocení podnikatelského prostředí příslušného státu je založeno na aritmetickém průměru dosaženého pořadí mezi státy v rámci jednotlivých hodnocených témat. Těchto témat je pro rok 2014 deset, konkrétně zahájení podnikání, stavební povolení, snadnost připojení do elektrické sítě, zápis vlastnického práva, získání úvěrů, ochrana investorů, placení daní, obchodování přes hranice, vymáhání plnění ze smluv a řešení úpadku. 5
Jedenácté téma týkající se problematiky zaměstnávání není použito do hodnocení. Celkové pořadí
států
je
pak
získáno
aritmetickým
průměrem
jednotlivých
pořadí.
Zdravá regulace podnikání vyžaduje obojí: silné instituce, které stanoví a implementují jasná a vymahatelná pravidla a transparentní, co nejjednodušší a smysluplný regulační rámec pro podnikatelské subjekty. Doing business se snaží ohodnotit obě oblasti. areas of business regulat Tabulka 1 Hodnocení 10 oblastí regulace podnikání dle Doing Business Hodnocená témata
Kritéria hodnocení počet nutných administrativních úkonů, nezbytný čas a náklady na jejich splnění, minimální požadavky na kapitál při založení společnosti počet nutných administrativních úkonů, nezbytný čas a náklady na jejich splnění počet nutných administrativních úkonů, nezbytný čas a náklady na jejich splnění počet nutných administrativních úkonů, nezbytný čas a náklady na jejich splnění počet daňových plateb, čas nutný ke splnění všech daň. poviností a celková míra zdanění počet nezbytných dokumentů, čas a náklady na vyřízení zákonná práva dlužníků a věřitelů, dostupnost informací o úvěrech zveřejňování, odpovědnost a žalovatelnost transakcí se spřízněnými osobami procedury, čas a náklady na vyřešení obchodního sporu časové a finanční náklady, výsledek insolvenčního řízení, návratnost prostředků
zahájení podnikání
vyřízení stavebního povolení snadnost připojení do elektrické sítě zápis vlastnického práva placení daní obchodování přes hranice získání úvěrů ochrana investorů vymáhání plnění ze smluv řešení úpadku
Zdroj: Doing Business 2014 Doing Business nezahrnuje úplně všechny aspekty podnikatelského prostředí, např. nezahrnuje měření bezpečnosti v dané zemi a ochranu majetku, neměří makroekonomickou stabilitu dané země – např. udržitelnost veřejných financí, míru korupce, odbornou přípravu a kvalifikaci pracovní sily, nebo kvalitu infrastruktury. Nezaměřuje se ani na předpisy zahraničních investic. Doing Business nepokrývá všechny předpisy, nebo všechny regulační cíle, které jsou v každé ekonomice něčím odlišné, specifické a originálně tvořené. Pro účely sestavení mezinárodního srovnání dochází k určitému zobecňování. 6
Data pro studii Doing Business se shromažďují standardizovaným způsobem. Nejdříve se s pomocí akademických poradců vytvoří vzory dotazníků. Pro možnost porovnání napříč ekonomikami a časem se zavádí předpoklad právní formy společnosti, její velikosti, umístění a charakter její operací. Dotazníky jsou podávány místním odborníkům, právníkům, obchodním poradcům, účetním, vládním úředníkům a dalším odborníkům specializujícím se na právní a regulatorní požadavky. Po několikakolové vzájemné interakci mezi DB pracovníky a místními experty jsou údaje z dotazníků vystaveny řadě ověření, což vede k přepracování nebo rozvoji shromážděných informací. Správnost odpovědí na otázky je verifikována v souladu se zněním příslušných zákonů a předpisů. Samotný DB přiznává pět omezení vlastní metodiky, která by měla být brána v úvahu při interpretaci dat.: -
získaná data se vztahují k největšímu obchodnímu městu v zemi, které nemusí plně reprezentovat zbylé části země;
-
údaje se zaměřují na konkrétní právní formu podnikání, obecně na společnost s ručením omezeným (nebo její právní ekvivalent) o určité velikosti a tato společnost nemusí být z hlediska regulace plně reprezentativní pro jiné právní formy podnikání, například živnostníky;
-
operace popsané ve standardizovaném scénáři se týkají omezeného souboru témat a nemusí zastupovat celou řadu místně specifických problémů, kterým společnost ve skutečnosti musí čelit;
-
expertní odhady časové náročnosti v sobě zahrnují subjektivní odhad. Pokud respondenti poskytují různé časové odhady, uvádí se mediální veličina;
-
metodika předpokládá, že podnikatelská jednotka je plně informovaná o regulatorních požadavcích, a neztrácí čas při jejich plnění. V praxi může nedostatečná informovanost znamenat další časové nároky při sběru informací, nebo se alternativně podnik může rozhodnout některá složitá regulatorní nařízení obcházet.
7
2.2 Metodika Global Competitiveness Indexu The Global Competitiveness Index (GCI) je žebříček konkurenceschopnosti ekonomik, vydávaný Mezinárodním ekonomickým fórem. Poslední zpráva z let 2013-2014 zahrnuje rekordních 148 ekonomik. Global Competitiveness Index hodnotí konkurenceschopnost jako souhrn mnoha obodovaných
faktorů
roztříděných
do
dvanácti
pilířů
a
tří
skupin.
Čím je ekonomika konkurenceschopnější, tím je pravděpodobnější udržení hospodářského růstu dané země a odolnost vůči negativním změnám (GCR, 2013). Global Competitiveness Index se sestává z dvanácti pilířů, které jsou rozděleny do tří skupin: Tabulka 2 Global Competitiveness Index – přehled hodnocených subindexů Skupina pilířů (subindex)
Pilíře 1. Instituce 2. Infrastruktura 3. Makroekonomická stabilita 4. Zdraví a základní vzdělávání 5. Kvalita vyššího vzdělávání 6. Kvalita trhu zboží a služeb 7. Efektivnost trhu práce 8. Vyspělost finančních trhů 9. Technologická připravenost 10. Velikost trhu 11. Vyspělost podnikání 12. Inovace
základní subindex
subindex účinnosti
sofistikovaný subindex Zdroj: World Economic Forum (2013)
Všech 12 pilířů je ohodnoceno samostatně, ale ve skutečnosti se vzájemně ovlivňují, násobí se jejich vyspělost nebo nedostatky. Pro každou ekonomiku mají obodované pilíře jiný význam dle stupně vývoje dané ekonomiky. V souladu s ekonomickou teorií o postupných fázích vývoje jednotlivých ekonomik se přikládá dle stupně rozvoje konkrétní ekonomiky různý význam jednotlivým subindexům. Nevyspělé ekonomiky těží ze svého přírodního bohatství a především z levné nevzdělané pracovní síly. Udržení konkurenceschopnosti v této fázi vývoje závisí především na dobře fungujících veřejných i soukromých institucích (pilíř 1), rozvinuté infrastruktuře (pilíř 2), stabilním makroekonomickém prostředí (pilíř 3), a zdravé pracovní síle, která dosáhla alespoň základního vzdělání (pilíř 4). S dalším 8
vývojem se země stává konkurenceschopnější, roste produktivita práce a především se zvyšují mzdy. Země už pak nemůže konkurovat levnou pracovní silou, ale musí začít rozvíjet efektivní procesní výrobu, zvyšovat kvalitu výrobků. V této fázi je hybnou silou konkurenceschopnosti odborné vzdělání a kvalifikovaná pracovní síla (pilíř 5), efektivní trhy zboží a služeb (pilíř 6), dobře fungující trh práce (pilíř 7), vyspělé finanční trhy (pilíř 8), schopnost využít výhod stávajících technologií (pilíř 9), a velikost domácího nebo zahraničního trhu (pilíř 10). V poslední fázi vyspělosti ekonomik se hnací silou stávají inovace. Mzdy a související životní standard stouply natolik, že podniky musí umísťovat na trh jedinečné výrobky a služby. Z důvodu udržení svého životního standardu společnost musí produkovat diferenciované produkty prostřednictvím nových technologií (pilíř 12), používat sofistikované výrobní procesy v rozvinutém podnikatelském prostředí (pilíř 11). GCI zohledňuje tu skutečnost, že v různých fázích vývoje dané ekonomiky jsou pro konkurenceschopnost jednotlivé hodnocené pilíře různě důležité. Relativní význam každého pilíře závisí na stupni ekonomického rozvoje konkrétní ekonomiky. To je zohledněno váhou jednotlivých subindexů. Tabulka 3 Význam jednotlivých subindexů GCI dle stupně ekonomického rozvoje Fáze 1 Factor‐driven ekonomies
Tranzitní ekonomiky mezi fází 1a2
HDP na <2,000 2,000–2,999 obyvatele (US $) váha základního 60% 40 – 60% subindexu váha subindexu 35% 35 – 50% účinnosti váha sofistikovaného 5% 5 – 10% subindexu Zdroj: Zdroj: World Economic Forum (2013)
Fáze 2 Efficiencydriven ekonomies
Tranzitní ekonomiky mezi fází 2a3
Fáze 3 Innovationdriven ekonomies
3,000–8,999
9,000–17,000
>17,000
40%
20–40%
20%
50%
50%
50%
10%
10–30%
30%
Česká republika byla zařazena na základě HDP na obyvatele do inovativních ekonomik, zatímco Ukrajina do ekonomik 2. fáze vývoje, tedy fáze, kde hrají největší roli pilíře subindexu účinnosti. Mezinárodní ekonomické fórum čerpá údaje ze dvou zdrojů: mezinárodních organizací a národních zdrojů, a jeho vlastního každoročního průzkumu Executive Opinion Survey. 9
Průzkum se snaží zachytit informace, které jinak nejsou běžně dostupné. Ve spolupráci s partnerskými národními organizacemi, uznávanými výzkumnými ústavy, univerzitami, obchodními organizacemi popř. výzkumnými agenturami se vytvoří dostatečně reprezentativní vzorek respondentů (konkrétně v ČR 153 respondentů a na Ukrajině 104) z různých sektorů ekonomiky, který je podroben dotazníkovému šetření. Respondent odpovídá číslicí ze škály 1 až 7, kdy 1 znamená extrémně záporné hodnocení, 7 znamená extrémně kladné hodnocení. Veškerá hodnotící data pro obě republiky jsou z důvodu množství dat uvedena v příloze.
2.3 Metodika Diplomové práce Diplomová práce vznikala jako konfrontace získaných dat z odborných zdrojů s pozorováním autora DP při jeho častých obchodních návštěvách Ukrajiny v letech 2010 až 2013. Autor DP v těchto letech zvažoval podnikatelský záměr v ukrajinském teritoriu a před vstupem na trh bylo nutné seznámit se s místním podnikatelským prostředím alokálními riziky. Hlavními primárními zdroji pro DP byly údaje Doing Business 2014 a Global Competitiveness Index 2013-2014. Rozhovory s místními podnikateli, z kterých se pro autora DP postupně stávali dodavatelé, tvoří kvalitní informační rámec pro představu, jak podnikání na Ukrajině probíhá. Největší validitu má potom strukturovaný rozhovor s Andrejem Borisovičem, uznávaným ruským makroekonomickým odborníkem a svého času poradcem prezidenta Jelcina, který dočasně začátkem 2013 pobýval na Ukrajině. Jeho odpovědi se staly základem stěžejní kapitoly Hlavní charakteristiky ukrajinského podnikatelského prostředí. Dalším významným přínosem byly pravidelné rozhovory s panem Metelákem, který byl v minulosti zodpovědný za několik ukrajinských projektů české finanční skupiny PPF. Informace získané z těchto rozhovorů jsou velice validní, praktické a odpovídají i zkušenostem autora DP. Tato informační základna je potom podepřena odbornými publikacemi a konfrontována s daty z DB 2014 a GCI 2013.
10
3 Praktická část 3.1 Základní charakteristiky země Ukrajina je po Rusku největší evropský stát, základní údaje jsou uvedeny v tabulce 4. Tabulka 4 Ukrajina, základní údaje Oficiální název státu
Ukrajina (od 24. 8. 1991)
rozloha
603,7 tis. km2
počet obyvatel
45,53 mil.
hustota obyvatel na km
75 obyvatel na km2
podíl ekonomicky činného obyvatelstva ve 44,5% věkové skupině 15 – 70 let Zdroj: BusinessInfo (2013)
Ukrajina je počtem obyvatel nezanedbatelným trhem. Nízká hustota obyvatel klade nároky na infrastrukturu. Ukrajina prochází hlubokou demografickou krizí. Všechny tyto aspekty budou
rozebrány
v kapitole
3.6
Hlavní
slabiny
ukrajinské
ekonomiky.
3.1.1 Geografie Ukrajina sousedí s Běloruskem, Ruskem, Rumunskem, Moldavskem, Maďarskem, Slovenskem a Polskem. Více než 2800 kilometrů na jihu tvoří severní pobřeží Černého a Azovského moře. Hlavním městem je Kyjev s 2,6 milionu obyvatel. Další významná města jsou: Charkov (1 470 000), Dněpropetrovsk (1 070 000), Oděsa (1 030 00), Doněck, Záporoží a Lvov (BDO, 2013). Tato země, s přibližně 46 miliony obyvatel, má významné lidské, technické i přírodní zdroje. Má záviděníhodnou strategickou polohu na potenciální obchodní křižovatce mezi EU, Ruskem, střední Asií a Středním východem. Svou polohou má velký potenciál stát se významným trhem a centrem zahraničního obchodu a investic. Realizace ukrajinského obchodního a investičního potenciálu bude do značné míry záviset na úspěchu 11
ukrajinských pokusů nastolit tržní hospodářství a rozvinout příznivější podnikatelské prostředí.
3.1.2 Jazyk a kultura Oficiálním jazykem je Ukrajinština, východní slovanský jazyk podobný Ruštině a Běloruštině, psaná forma využívá azbuku. Ukrajinština je oficiální jazyk na Ukrajině, ruština je hojně používaná, a to zejména na jihu a východě země. Etničtí Ukrajinci tvoří přibližně 78% populace, Rusové 17%, ostatní etnika jsou: Tataři, Rumuni, Bělorusové, Židé, a Maďaři (BDO, 2013).
3.1.3 Vláda a politika Ukrajina je prezidentská parlamentní republika. Prezident je volen přímo na pětileté funkční období. Prezident je hlavou státu a je představitelem výkonné moci. 450 členný jednokomorový parlament (Nejvyšší rada) je volen systémem poměrného zastoupení každé čtyři roky. Prezident jmenuje předsedu vlády. Premiér nominuje vládu, ta ale musí projít hlasováním o důvěře Nejvyšší radou.
3.1.4 Měna Národní měnou Ukrajiny je hřivna. Novodobá hřivna se do oběhu se dostala 2. září 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec, který byl dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1992 - 1996). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců = 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny. V Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své použití. Tehdejší prezident Ukrajiny podepsal 25. srpna 1996 zákon o zavedení hřivny do oběhu. Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi
12
2. zářím a 16. zářím, od 17. září byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal existovat.
3.1.5 Organizačně právní formy zahraničních investic Zákon „O podmínkách zahraničního investování“ definuje podnik se zahraniční kapitálovou účastí jako podnik s jakoukoli organizačně právní formou, vytvořený v souladu s ukrajinskou legislativou, v němž podíl zahraniční investice v základním kapitálu činí minimálně 10 % (BusinessiInfo, 2013). Formy zahraniční investice dle zákona mohou být (BusinessiInfo, 2013): -
částečná účast ve společnostech, které jsou zakládány společně s ukrajinskými právnickými a fyzickými osobami, nebo kapitálová účast v existujících společnostech;
-
založení společnosti, které plně patří zahraničním investorům, poboček a jiných organizačních složek zahraničních právnických osob, nebo nabytí existujících společností do úplného vlastnictví;
-
získání movitého a nemovitého majetku, pokud není zakázáno ukrajinskou legislativou;
-
získání práv na využívání půdy nebo přírodních zdrojů na území Ukrajiny (zahraniční investor nemůže získat půdu do vlastnictví);
-
jiné formy, nezakázané ukrajinským zákonodárstvím, včetně takové formy, kdy není vytvořena právnická osoba (na základě smluv o hospodářské činnosti s ukrajinskými subjekty).
Zákon „O podmínkách zahraničního investování“ zestejnil podmínky investiční a hospodářské činnosti pro domácí a zahraniční investory. Zahraničním investorům Ukrajina poskytuje tyto legislativní záruky (BusinessiInfo, 2013): -
Ukrajina poskytuje legislativní záruky proti nucenému vyvlastnění a jiným nezákonným postupům státních orgánů a úředních osob;
13
-
při přerušení investiční činnosti zákon zaručuje zahraničnímu investorovi právo na vrácení jeho investice v naturální formě nebo v investované měně bez úhrady vývozního poplatku a rovněž příjmu z investice;
-
po zaplacení daní, poplatků a dalších povinných plateb by měl být zahraničnímu investorovi zaručen okamžitý volný převod příjmů, zisků apod., pokud je zahraniční investice zaregistrovaná způsobem určeným ustanovením Kabinetu ministrů „O způsobu státní registrace zahraničních investic“ během tří pracovních dnů po jejich faktickém vložení;
-
zákon stanovuje osvobození majetku od dovozního poplatku, který je dovážen na Ukrajinu jako vklad zahraničního investora do základního kapitálu podniků se zahraniční kapitálovou účastí Jestliže je během tří let tento majetek zcizen, včetně v důsledku zastavení činnosti podniku, podnik se zahraniční kapitálovou účastí uhradí dovozní poplatek.
3.1.6 Právní formy podnikání Nejběžnější formy společností používané zahraničními investory na Ukrajině jsou filiálka nebo zastoupení a společnosti s ručením omezeným (товариство з обмеженою відповідальністю); (BDO, 2013). Pro zahraničního investora je také možné zřídit ukrajinskou akciovou společnost (акціонерне товариство), ale dle BDO tato forma není příliš využívána, protože ukrajinská akciová společnost podléhá omezujícím regulacím cenných papírů. Ostatní formy jsou možné, ale jsou používány jen velmi zřídka.
3.1.6.1 Filiálka nebo zastoupení Na rozdíl od ukrajinské s.r.o. a a.s., které jsou samostatnými právními subjekty, filiálka nebo zastoupení (представництво) jsou považovány za část struktury své zahraniční mateřské společnosti, kterou zastupují, a nejsou na Ukrajině právnickými osobami (BDO, 2013).
14
Ukrajinská daňová správa rozlišuje dva typy reprezentování mateřského podniku (BDO, 2013) : -
filiálky se zapojují do obchodních aktivit (provádí část činnosti mateřské společnosti, mohou přijímat platby za zboží a služby, apod.);
-
zastoupení nemohou vykonávat obchodní činnost a jsou omezeny na prezentaci a ochranu zájmů zahraniční společnosti na Ukrajině.
Zřízení této formy daňového subjektu má výhody: -
jednoduchá kontrola činnosti subjektu ze strany mateřské společnosti;
-
jednoduché procedury při zaměstnávání cizinců a přímé financování.
Nevýhody jsou v neomezeném ručení mateřské společnosti za filiálku nebo zastoupení (na rozdíl od s.r.o. nebo a.s.) a vysoké poplatky za registraci (přibližně 2500 USD); (BDO, 2013).
3.1.6.2 Společnost s ručením omezeným S.r.o. může být založena jedním nebo více fyzickými či právnickými osobami, ukrajinskými nebo zahraničními (BDO, 2013). Ukrajinská s.r.o. nevyžaduje žádný základní kapitál a ten je splatný v průběhu prvního roku po založení. Mateřská společnost ručí za ukrajinské s.r.o. do výše hodnoty svých kapitálových vkladů.
3.1.6.3 Akciová společnost Akciová společnost je podnikatelský subjekt, jehož kapitál se skládá z akcií stejné nominální hodnoty. Stejně jako u s.r.o. akcionáři akciové společnosti neručí za závazky společnosti a jejich ručení je omezeno hodnotou akcií, které vlastní. Zákonný minimální kapitál akciové společnosti je 1250 násobek minimální měsíční mzdy v době založení (BDO, 2013). Akciová společnost může být založena jedním nebo více fyzických či právnických osob, platí stejná práva pro rezidenty i nerezidenty Ukrajiny.
15
Ukrajinský zákon o akciových společnostech rozeznává akciové společnosti soukromé a veřejné (BDO, 2013): -
soukromá a.s. (také nazývaná uzavřená) může mít maximálně 100 akcionářů a své akcie smí nabízet výhradně jim;
-
veřejná a.s. (také nazývaná otevřená)může mít libovolný počet akcionářů a může své akcie nabízet veřejně, včetně burzy.
Další právní formy podnikání, dle (BDO, 2013) zahraničními investory většinou nevyužívané, jsou: Společnost s dodatečným ručením Společníci na rozdíl od s.r.o. neručí pouze do výše svých vkladů, ale ručí svým majetkem až do výše odpovídající vkladu společníka, který je stanoven při zakládání společnosti. Veřejná obchodní společnost Veřejnou obchodní společnost představují dvě fyzické osoby, které podnikají společně, společně a nerozdílně ručí za své závazky svým majetkem. Komanditní společnost Stejně jako v České republice komanditní společnost má dva druhy společníků. „Plní“ společníci ručí za své závazky neomezeně a řídí společnost. Komandisté se nepodílejí na řízení společnosti a ručí za závazky společnosti pouze do výše svých vkladů. Živnostenská osoba Práva a povinnosti dané legislativou jsou obdobná jako v ČR.
3.1.7 Pracovněprávní vztahy a pracovní podmínky Pracovněprávní vztahy a pracovní podmínky jsou na Ukrajině upraveny Ústavou (Конституція України), zákoníkem práce Ukrajiny (Кодекс законів про працю) a zákonem o zaměstnanosti (Закон «Про зайнятість»), které dávají zaměstnancům významné záruky a práva (BDO, 2013). Tyto zákony se vztahují na všechny 16
zaměstnavatele (ať zahraniční nebo domácí), bez ohledu na to, zda zaměstnanec je zahraniční nebo domácí. Hlavní oblasti, které se řídí podle zákoníku práce, jsou dle BDO (2013) následující: -
ochrana pracujících mladých osob a těhotných žen;
-
maximum pracovních hodin týdně;
-
minimální délka placené dovolené za kalendářní rok;
-
minimální výpovědní lhůty pro ukončení pracovního poměru a další.
Standardní pracovní den na Ukrajině je osm hodin a pětidenní pracovní týden, nebo sedm hodin a šestidenní pracovní týden. Běžný pracovní týden je 40 hodin, od pondělí do pátku. Zaměstnanci mají každoroční placenou dovolenou v délce 24 kalendářních dnů. Ukrajinské pracovněprávní předpisy rovněž stanovují různé zaměstnanecké záruky, jako jsou (BDO, 2013): -
mzda za dobu strávenou mimo práci z důvodu výkonu odborářských aktivit, účasti na soudním líčení, volebních nebo jiných státních povinnostech;
-
právo na uchování zaměstnanecké pozice v průběhu odborné přípravy;
-
právo na vyplacení mzdy během hospitalizace, nebo lékařského vyšetření (je-li toto vyšetření předepsáno zákonem);
-
odstupné v některých případech.
Zaměstnanci mají právo organizovat odborové organizace a podílet se na řízení společnosti (i když v praxi toto pravidlo není příliš důsledně uplatňováno). Mzda nemůže být nižší, než je výše stanovené minimální měsíční mzdy. V současné době je minimální měsíční mzda je 1.147 UAH (cca110 EUR); (BDO, 2013).
3.1.8 Bankovní systém Stávající bankovní systém Ukrajiny se začal formovat v roce 1991 přijetím zákona o bankách. Ukrajina má dvoustupňový systém včele s Národní bankou Ukrajiny (NBU ), množstvím komerčních bank v různých formách vlastnictví pod dohledem NBU. NBU je centrální banka země, jejím hlavním úkolem je provádění jednotné měnové politiky. NBU 17
stanovuje pravidla pro komerční banky, pokud jde o transakce, vedení účetnictví a požadavky na podávání výročních zpráv (BDO, 2013). Vydává také národní měnu a rozděluje komerčním bankám licence. Úroková sazba NBÚ komerčním bankám byla stanovena na 7,5% dne 21. března 2012 na začátku roku 2013 zůstala nezměněna (BDO, 2013). Na Ukrajině působí asi 176 licencovaných komerčních bank.
3.1.9 Daňový systém Daně a zákonné poplatky se řídí Daňovým řádem Ukrajiny s účinností od 1. ledna 2011, s výjimkou kapitoly III „ Daň z příjmu " s účinností od 1. dubna 2011(BDO, 2013). Hlavní daně a povinné platby jsou: -
daň z příjmů právnických osob;
-
daň z přidané hodnoty;
-
daň z příjmů fyzických osob;
-
příspěvek na sociální pojištění;
-
spotřební daně a dovozní cla;
-
pozemková daň;
-
renta za transport ropy a tranzit zemního plynu;
-
ekologická daň;
-
poplatky za registraci motorových vozidel;
-
zemědělská daň;
-
místní daně a poplatky a další.
Daně dle BDO tvoří asi 72% státních příjmů Ukrajiny; více než tři čtvrtiny vybrané částky tvoří daň z příjmů právnických osob, DPH, a daň z příjmů fyzických osob. Všichni daňoví poplatníci jsou povinni se zaregistrovat na státní daňový úřad (державна податкова інспекція) a získat daňové identifikační číslo. Registrace je prováděna na pobočce místního daňového úřadu, kam umístěním podnikatelská jednotka spadá. Zastoupení i filiálka jsou rovněž povinni dodržovat postup registrace k dani. Registrace u daňového úřadu obvykle trvá 10 kalendářních dnů. Bez DIČ není možné si na Ukrajině otevřít bankovní účet. 18
3.1.9.1 Daň z příjmu právnických osob Od 1. ledna 2013 je základní sazba daně stanovena na 19%. Od 1. ledna 2014 se základní sazba daně z příjmů právnických osob sníží na 16% (BDO, 2013). Zemědělské podniky spadají do sníženého daňového režimu. Zvláštní daňový režim platí i pro pojišťovny. Na Ukrajině správa daně z příjmu právnických osob je centralizovaná a žádné další daně z příjmu na regionální či místní úrovni nejsou. Pro každé vykazovací období je daň z příjmu vypočtena vlastním daňovým subjektem na základě daňového přiznání. DPPO se platí měsíčně předem ve výši 1/12 z loňské roční DPPO. Platba musí být provedena do 20 dnů od skončení vykazovaného měsíce. Počínaje prvním lednem 2013 se vrácení DPPO provádí na ročním základě. Následující právnické osoby nejsou povinny platit DPPO předem (BDO, 2013): -
nové právnické osoby;
-
zemědělské subjekty;
-
neziskové organizace;
-
právnické osoby, jejichž celkový příjem za předchozí rok činil méně než 10 mil. UAH (přibližně 1 milion EUR).
3.1.9.2 DPH V roce 2013 je základní sazba DPH stanovena na výši 20% a předmětem daně jsou zboží a služby na území Ukrajiny a dovoz zboží a služeb na celní území Ukrajiny (BDO, 2013). Od 1. ledna 2014 sazba DPH bude snížena na 17%. Určité služby a zboží jsou z DPH vyňaty, konkrétně charitativní pomoc, finanční a pojišťovací služby apod. Dále nejsou předmětem daně export zboží a služeb z celního území Ukrajiny.
19
3.1.9.3 Daň z příjmů fyzických osob Plátci daně z příjmu jsou fyzické osoby rezidenti, kdy předmětem daně jsou příjmy z Ukrajiny i ze zahraničí a nerezidenti, kdy předmětem daně jsou příjmy plynoucí z území Ukrajiny (BDO, 2013). Rezidenti i nerezidenti podléhají stejné sazbě daně a to 15% až do výše měsíčního příjmu odpovídajícího desetinásobku minimální mzdy (v roce 2013 je minimální mzda stanovena na 11.470 UAH, což je přibližně 1100 EUR); (BDO, 2013). Sazba 17% se vztahuje na měsíční příjem nad prahem desetinásobku minimální měsíční mzdy.
3.1.9.4 Cla Dovoz výrobků, strojů, materiálů a dalšího zboží je obvykle předmětem ukrajinského dovozního cla. Žádná celní povinnost nevzniká, jestliže zahraniční investor přispívá dovozem movité věci do základního kapitálu ukrajinské dceřiné společnosti a jsou splněny některé další podmínky.
3.1.9.5 Příspěvek na sociální pojištění Od 1. ledna 2013 je maximální výše příspěvku na sociální pojištění 19 499 UAH (zhruba 1 900 EUR); (BDO, 2013). Zaměstnanci přispívají srážkou ze mzdy, a to ve výši 3,6% z hrubé mzdy. Zaměstnavatel ve výši 36,76% až 49,70% hrubého příjmu, v závislosti na stupni rizikovosti povolání (BDO, 2013).
3.1.10 Certifikace Zvláštní kapitolou je nejvážnější a překážka v pohybu zboží na Ukrajinu, zrovna tak pro ukrajinské výrobce při zavádění nového výrobku na místní trh. Značné množství produktů podléhá náročnému systému certifikace. V roce 2011 byl zrušen hlavní kontrolní orgán Státní výbor technické regulace a spotřebitelské politiky Ukrajiny, který prováděl kontrolu nad dodržováním pravidel certifikace zboží, na které se certifikace vztahuje (BusinessInfo, 2013). Orgánem, který nově provádí certifikaci dovážených výrobků je dle stejného zdroje 20
tzv. Ukrmetrteststandard. Jeho činnost by měla být v souladu s mezinárodními normami, především v souladu s Dohodou o technických bariérách v obchodu WTO (BusinessInfo, 2013). Ze strany mezinárodních organizací je vyvíjen na Ukrajinu tlak vytvářet stejnou úroveň technických požadavků na kvalitu dováženého zboží, jako je tomu ve vztahu k domácím výrobcům. Problém certifikace rovněž souvisí se zatím malou ochotou ukrajinské strany přijímat certifikáty vydávané zahraničními zkušebnami (BusinessInfo, 2013). Zahraniční dovozci hodnotí certifikační procedury jako složité, nepřehledné a nepřiměřeně nákladné. Exportní omezení jsou uplatňována formou vývozních cel, kvót a licencí.
3.2 Hodnocení země dle Doing business 2014 Metodika a sběr dat a zejména omezení hodnocení podnikatelského prostředí dle Doing Business byly popsány v teoretické části.
3.2.1 Založení společnosti DB měří jednoduchost zahájení podnikání zaznamenáním všech úkonů oficiálně potřebných nebo v praxi běžně vykonávaných podnikatelem pro formální zahájení podnikání průmyslové nebo obchodní společnosti. Kromě počtu úkonů se měří čas a finanční náklady k tomu potřebné a dále pak minimální kapitál, který podnikatel musí do společnosti vložit před registrací, nebo během tří měsíců od registrace. Pořadí snadnosti zahájení podnikání v jednotlivých zemích je pak stanoveno na základě aritmetického průměru jednotlivých zemí z percentilových žebříčků těchto čtyř ukazatelů: počet úkonů, čas, náklady a minimální finanční požadavek na vklad. Pro možnost srovnatelnosti napříč ekonomikami se předpokládá, že podnikatel je z hlediska nutných úkonů plně informován, ještě nezahájil jednání s úřady a neuchýlil se k placení úplatků.
21
Tabulka 5 Hodnocení snadnosti založení společnosti dle DB 2014
Celkové pořadí počet procedur čas nutný na založení s.r.o. (dny) náklady (v % ročního příjmu na obyvatele) minimální kapitál (v % ročního příjmu na obyvatele) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 146 9 19,5
Ukrajina 47 6 21,0
8,2
1,3
29,7
0
Poslední změna v procedurách založení firmy v České republice bylo zavedení Czechpointu. Od té doby proces založení firmy nijak zjednodušen nebyl a Česká republika tak v pořadí jednoduchosti založení společnosti zaujímá celkové 146. místo v žebříčku 189 ekonomik. Ukrajina v posledních třech letech výrazně poskočila kupředu ve snadnosti založení firmy. Byl odstraněn požadavek minimálního finančního vkladu pro založení společnosti, jakož i požadavek, aby byly zřizovací dokumenty notářsky ověřeny. To posunulo Ukrajinu ze116. místa v žebříčku DB ve snadnosti založení společnosti v roce 2012 na 50. místo v roce 2013. Zrušením poplatku za registraci k DPH a zrušením povinnosti se registrovat na statistickém úřadě se Ukrajina dostala na 47. místo pro rok 2014. 3.2.2 Získání stavebního povolení DB hodnotí počet úkonů, čas a náklady podniku nutné na získání všech potřebných souhlasů nezbytných k postavení jednoduchého obchodního skladu v největším obchodním městě v zemi, dále k připojení ke všem inženýrským sítím, k registraci majetku. Tabulka 6 Hodnocení snadnosti vyřízení stavebního povolení dle DB 2014
Celkové pořadí počet procedur čas (dny) náklady (v % ročního příjmu na obyvatele) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 86. 33 120
Ukrajina 41. 10 73
10,5
607
22
Počet procedur v České republice navyšuje fakt, že veškerá vyjádření od správců sítí a jednotlivých pražských úřadů si stavebník musí obstarat jednotlivě sám. Většina poplatků za vyřízení jednotlivých procedur směřujících ke stavebnímu povolení v Kyjevě není účtována dle oficiálních sazebníků a poplatky jsou pro účely měření DB odhadnuty. Nejvýznamnější položkou je povinný účastnický příspěvek investora do rozvoje sociální, občanské, inženýrské a dopravní infrastruktury města Kyjev ve výši do 10% rozpočtu stavby. Především tento příspěvek, dále nejasné sazebníky úřadů a legislativní požadavky na stavebníka jsou exemplárním příkladem úrodného úplatkářského prostředí a právem řadily Ukrajinu na 183 místo ze 185 ekonomik v pořadí snadnosti vyřízení stavebního povolení v DB 2013. Ukrajina oproti loňskému roku zjednodušila získání stavebního povolení zrušením některých technických požadavků a nutných kladných stanovisek ke stavebnímu povolení a zjednodušila proces registrace do katastru nemovitostí. Výpočet účastnického příspěvku, který je lokální záležitostí pro město Kyjev, byl rovněž v nové vyhlášce upraven. Celkově změny posunuly Ukrajinu na 41. místo.
3.2.3 Získání zásobení elektřinou DB sčítá všechny úkony nutné k tomu, aby tuzemská společnost získala trvalé zásobení elektřinou ve standardizovaném skladu, stejně jako nezbytné finanční a časové náklady předcházející trvalému odběru. Postupy zahrnují podání žádosti avyřízení smlouvy s dodavatelem, další nezbytná povolení, dokončení přípojky. Opět se předpokládá standardizovaný sklad se standardizovanou přípojkou. Tabulka 7 Hodnocení snadnosti vyřízení elektrické přípojky dle DB 2014
Celkové pořadí počet procedur čas (dny) náklady (v % ročního příjmu na obyvatele) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 146. 6 279
Ukrajina 172. 10 277
179
178
Především dlouhé lhůty na vyřízení jednotlivých úkonů a poplatky za úkony účtované monopolní PRE srážejí Českou republiku na 146. místo ve světovém žebříčku. 23
Administrativně velice náročné vyřízení přípojky a dlouhá doba na vyřízení, která je závislá na součinnosti úředníků a pracovníků Kievenergo umísťují Ukrajinu na 172. místo.
3.2.4 Registrace majetku DB počítá všechny úkony nutné ke koupi nemovitosti a z toho vyplývající převod vlastnických práv. Transakce je považována za dokončenou v okamžik, kdy kupující může použít nemovitost jako zástavu pro bankovní půjčku, nebo ji dále prodat. K obchodu dochází mezi již v dřívějších kapitolách popsanými standardizovanými společnostmi. Nově je vyspecifikován předmět transakce. Měřeny jsou opět počet úkonů, časové a finanční náklady na transakci. Tabulka 8 Hodnocení snadnosti vyřízení převodu nemovitosti dle DB 2014
Celkové pořadí počet procedur čas (dny) náklady(v % ceny majetku) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 37. 3 24 4,0
Ukrajina 97. 8. 45 1,9
Česká republika v posledních letech urychlila registraci nemovitostí díky komputerizaci katastrálních úřadů, digitalizací všech dat a zavedením elektronické komunikace s notáři. Katastrální úřad má on-line přístup do databáze obchodního rejstříku a tím odpadl žadateli jeden úkon získání výpisu z obchodního rejstříku. Digitalizací se výrazně zjednodušila a zrychlila komunikace s katastrálním úřadem. Notářsky ověřená smlouva o převodu je zaslána na katastrální úřad s žádostí o převod a do tří měsíců od vyřízení žádosti musí být zaplacena daň z převodu nemovitosti, která byla zvýšena na 4% ceny majetku. Ukrajina v roce 2012 zavedla lhůtu k vyřízení žádosti o převod na katastru nemovitostí v Kyjevě. Jinak je převod nemovitosti v Kyjevě velice administrativně a časově náročný, se spoustou notářsky ověřených dokumentů. Pozemek i nemovitost se převádí zvlášť. Celkem 117. místo v DB 2013. V roce 2013 byl spuštěn nový státní katastr, který již zastřešuje činnosti dřívějších několika podružných katastrů, a některé operace jsou již dostupné online. Ukrajina tím poskočila na 97. místo. 24
3.2.5 Získání úvěru DB hodnotí snadnost získání úvěru pomocí dvou indexů – míry informací o úvěrech a indexu zákonných práv věřitelů a dlužníků. Index míry informací o úvěrech hodnotí pravidla a postupy, které ovlivňují rozsah a dostupnost úvěrových informací o bonitě dlužníků dostupných prostřednictvím veřejných a soukromých úvěrových registrů. Index zákonných práv věřitelů a dlužníků hodnotí, nakolik právní předpisy o zajištění úvěrů a o insolvenci podporují úvěrování. Tabulka 9 Hodnocení snadnosti získání úvěru dle DB 2014
Celkové pořadí index zákonných práv (0-10) míra informací o úvěrech (0-6) rozsah veřejného registru (% dospělých) rozsah soukromého registru (% dospělých) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 55. 6 5
Ukrajina 13. 9. 5.
6,4
0,0
76
28,3
Ukrajinské právo umožňuje více měnit předmět zástavy v průběhu vývoje vztahu věřitel – dlužník. Ukrajina zlepšila přístup k úvěrovým informacím zahájením shromažďování informací o bonitě firem z finančních institucí.
V České republice jsou poměrně
rozpracovány soukromé registry bonity osob a firem.
3.2.6 Ochrana investorů DB měří možnosti ochrany menšinových akcionářů proti neoprávněnému nakládání s podnikovými aktivy ředitelem společnosti sledujícím osobní prospěch. Hodnotí se tři oblasti ochrany investorů: transparentnost transakcí se spřízněnými stranami (index míry zveřejňování informací o transakci), odpovědnost jednatelů za samotné operace (index míry odpovědnosti vedoucích pracovníků), a možnost akcionářů žalovat u soudu vedoucí pracovníky za pochybení (index snadnosti žaloby vedení firmy akcionáři).
25
Tabulka 10 Hodnocení stupně ochrany menšinových akcionářů dle DB 2014
Celkové pořadí index míry zveřejňování informací o transakci (0-10) index míry odpovědnosti vedoucích pracovníků (0-10) index snadnosti žaloby vedení firmy akcionáři (0-10) index ochrany investorů (0-10) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 98. 2
Ukrajina 128. 5
5
2
8 5
6 4,3
V roce 2009 Ukrajina zvýšila ochranu investorů přijetím nového zákona o akciových společnostech, který upravuje schvalování transakcí mezi zúčastněnými stranami, zvyšuje požadavky na zveřejňování informací ve výroční zprávě, a usnadňuje žalovat ředitele v případech škodlivých transakcí mezi zúčastněnými stranami. To zvýšilo hodnocení indexu míry zveřejňování informací o transakci z hodnoty 1 na hodnotu 5. Indexy České republiky zůstávají od roku 2008 neměnné v souvislosti s nulovým reformním úsilím. Na 98. příčku Českou republiku odsouvá minimální povinnost vedoucích pracovníků zveřejňovat podezřelé transakce a minimální dozor nad konáním vedení akciové společnosti.
3.2.7 Placení daní DB měří výší daní a povinných odvodů, které středně velká firma musí v daném roce zaplatit, stejně jako administrativní zátěž, kterou placení daní a povinných odvodů způsobuje. Pořadí zemí v žebříčku ovlivňuje počet daní a odvodů, způsob a frekvence podávání daňových přiznání, čas nutný ke splnění daňových povinností a celkové daňové procentuální zatížení. Tabulka 11 Hodnocení daňové zátěže dle DB 2014
Celkové pořadí počet plateb za rok čas (hodiny za rok) celková daňová sazba (v %zisku) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 122. 8 413
Ukrajina 164. 28 390
48,1
54,9
26
Ukrajina v posledních třech letech revidovala a sjednotila daňovou legislativu, snížila sazby daně z příjmů a sjednotila příspěvky na sociální zabezpečení. Středně velkým a velkým podnikům je umožněno elektronické podání a platby. V roce 2013 byl zahájen systém automatického vracení DPH. Zhruba polovina vratek DPH je již prováděna automaticky. Česká republika velice pozvolným zjednodušováním a přecházením na elektronické podání snižuje čas strávený placením daní. Přesto vysoké zdanění práce a časová náročnost podání a placení daní srážejí ČR na 122. příčku, daleko za průměrem zemí OECD.
3.2.8 Obchodování přes hranice DB měří čas a náklady (s výjimkou tarifů, času a nákladů na námořní přepravu) spojené s exportem a importem standardní zásilky zboží námořní dopravou, a počet dokumentů nutných k dokončení přepravy. Indikátory hodnotí administrativní požadavky, jako jsou požadavky na dokumentaci a postupy na celním úřadě a jiných správních orgánech, stejně jako v přístavu. Zahrnují rovněž administrativu, čas a náklady na vnitrozemskou dopravu do největšího obchodního města v zemi. Pořadí snadnosti obchodování přes hranice, je opět aritmetickým průměrem z percentilových žebříčků jeho dílčích ukazatelů: Počet dokumentů, čas a náklady na export a import. Tabulka 12 Hodnocení snadnosti obchodování přes hranice dle DB 2014
Celkové pořadí počet dokumentů nutných k exportu čas nutný na vyřízení exportu (dny) náklady na export (USD na kontejner) počet dokumentů nutných k importu čas nutný na vyřízení importu náklady na import (USD na kontejner) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 68.
Ukrajina 148.
4
6
17
29
1 215
1 930
6
8
17
28
1 190
2 505
27
Česká republika snížila čas nutný pro dovoz a vývoz tím, že od roku 2013 umožňuje elektronické podávání celních prohlášení a jiných dokumentů. Tradičně zdlouhavé vyřizování celních formalit a počet inspekcí kontrolních orgánů umisťuje Ukrajinu na 148. místo v žebříčku ekonomik.
3.2.9 Vynutitelnost plnění smluv DB měří účinnost soudního systému při řešení obchodního sporu před místními soudy. Sleduje se vývoj standardizované případové studie, měří se čas, náklady a procesní složitosti řešení obchodního soudního sporu. Pořadí snadnosti vymáhání plnění ze smluv je jako vždy získáno aritmetickým průměrem z percentilových žebříčků jednotlivých dílčích ukazatelů: počet postupů, čas a náklady. Spor v případové studii zahrnuje porušení kupní smlouvy mezi 2 domácími podniky, kdy kupující odmítá uhradit již dodané zboží z důvodu nedostatečné kvality. Soud vyslechne znalce, který jednoznačně označí kvalitu za dostatečnou, soud nařizuje kupujícímu zaplatit smluvní cenu. Kupující se neodvolává a rozhodnutí nabývá právní moci. Prodávající postupuje tak, aby rozhodnutí soudu bylo přijato co nejrychleji. Úhrada dlužné částky je žalujícím úspěšně přijata. Tabulka 13 Hodnocení snadnosti vymáhání plnění ze smluv dle DB 2014
Celkové pořadí čas (dny) náklady (% z pohledávky) počet procedur Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 75. 611 33,0 27
Ukrajina 45. 378 43,8 30
DB popisuje standardizovaný, nepříliš reprezentativní soudní spor, ke kterému sčítá standardizované tabulkové časové a finanční náklady a počet procedur. Jednotlivé ukazatele vynášejí České republice 75. místo; Ukrajině místo 45.
28
3.2.10 Řešení úpadku DB měří časové a finanční náklady a konečný výsledek insolvenčního řízení domácích subjektů. Údaje jsou odvozeny z průzkumu odpovědí odborníků se zkušenostmi s insolvenčními řízeními a ověřeny prostřednictvím šetření zákonů a předpisů, jakož i odbornou veřejností. Hodnocení je založeno na základě návratnosti prostředků, která je měřítkem časových, finančních nákladů a dalších faktorů, jako jsou úrokové sazby z úvěrů a další. Počítá se v procentech z původní částky, které budou vráceny věřitelům v důsledku reorganizace, likvidace nebo vymáhání dluhů. Tabulka 14 Hodnocení návratnosti prostředků při řešení úpadku dle DB 2014
Celkové pořadí čas (roky) náklady (% z majetku) výtěžnost (v centech na dolar) Zdroj: Doing Business 2014
Česká republika 29. 2,1 17 65,0
Ukrajina 162. 2,9 42 8,2
Podle údajů shromážděných Doing Business, řešení úpadku trvá na Ukrajině 2,9 roku v průměru a stojí 42% z dlužníkova majetku, s nejpravděpodobnějším výsledkem rozprodání společnosti jako nesourodý celek. Průměrná výtěžnost je 8,2 centů na dolar. Česká republika po schválení insolvenčního zákona zavádí reorganizaci jako preferovaný způsob řešení úpadku, nařizuje přísnější lhůty, zavádí elektronický insolvenční rejstřík a stanovuje nové kvalifikační standardy pro insolvenční správce. Pozdější legislativní úpravy nařizují dlužníkovi v případě nedostatku majetku podat insolvenční návrh včas. Podle údajů DB řešení úpadku v České republice trvá 3,2 roků v průměru a stojí 17% z dlužníkova majetku. Nejpravděpodobnějším výsledkem je, že společnost bude prodána jako fungující podnik, průměrná výtěžnost je 56,3 centů na dolar.
3.2.11 Dlouhodobější vývoj dle hodnocení DB Ukrajina dlouhodobě vždy zaujímala jedno z posledních míst v žebříčku DB, minimálně mezi evropskými zeměmi. Po několik let zablokovaný parlament nedával možnost 29
významnějších změn. Teprve v roce 2013, v souvislosti s faktem, že Ukrajina je politicky ovládána jedním mužem, se Ukrajina stala státem, který provedl nejvíce změn a v žebříčku DB Ukrajina poskočila o 28 míst na celkové140. místo. Nutno dodat, že z tak nízkých pozic, jaké Ukrajina tradičně zaujímala, se takovýto posun provádí významně snadněji a že i přes nová opatření jejich implementace výrazně zaostává. Vleklá vládní krize v ČR nedávala možnost zjednodušení regulačních omezení v České republice. Česká republika si oproti DB 2013 pohoršila o 7 míst a spadla na 75. místo. Z dlouhodobého hlediska se ČR postupně v žebříčku propadá s tím, jak ostatní státy snižují objem regulací, zatímco ČR zůstává nečinná. U obou zemí je špatné podnikatelské prostředí dáno nedostatečně zreformovanou legislativou a skutečná příčina, jak již bylo poznamenáno v úvodu, je v obou případechv rovině politické.
3.3 The Global Competitiveness Index Z důvodu velkého počtu dat jsou všechny složky GCI umístěny do přílohy. Pro další účely této DP jsou zhruba zajímavá tato data vztahující se k Ukrajině: 1. pilíř - napříč všemi otázkami se prolíná velmi kritické hodnocení ukrajinské institucionální kvality a legislativního rámce a velice nízká důvěra v instituce a představitele státního aparátu vůbec; 2. pilíř - kritické hodnocení ukrajinské silniční sítě; 3. pilíř - nízké národní úspory a nízký úvěrový rating Ukrajiny znamená vysoké náklady na další půjčky. Lepší hodnocení vládního dluhu je z důvodu, že nebyl hodnocen celkový vnější dluh a jinak velmi kolísavá inflace byla v hodnoceném roce zrovna na nízkých hodnotách; 4. pilíř - na evropské poměry extrémně vysoký výskyt HIV a nízká průměrná délka života na Ukrajině mají a budou mít i dopady na ekonomiku; 5. pilíř - kvalita vzdělávacího systému je oproti ostatním dosud hodnoceným oblastem průzkumem hodnocena v zásadě kladně. Samozřejmě jisté reformy, aktualizace školství směrem k aktuálním potřebám by neuškodily; 30
6. pilíř - hodnocení tohoto pilíře je z hlediska dalších kapitol DP velmi důležité. Za pozornost stojí velmi kritické hodnocení intenzity lokální konkurence, vysoké míry monopolizace trhů, efektivnosti politiky na ochranu hospodářské soutěže, velice nízký objem zahraničního vlastnictví, záporné dopady lokálních zákonů a regulací na přímé zahraniční investice, nízká úroveň efektivity celních procedur; 7. pilíř - schopnosti země udržet talentované lidi je velmi nízká, vysoká míra zdanění je záporným motivačním prvkem; 8. pilíř - za pozornost stojí kritické hodnocení cenové dostupnosti finančních služeb díky konkurenci a zejména rozdíl v hodnocení zdraví bank mezi ČR a Ukrajinou; 9. pilíř - nízký objem zahraničních investic znamená i malý přínos zahraničního kapitálu ohledně technologií; 10. pilíř - ukrajinský domácí trh je díky počtu obyvatel sám o sobě veliký. Potenciál blízkosti evropského a ruského trhu je využit pouze částečně; 11. pilíř - nízký stupeň sofistikovanosti podnikatelského prostředí odpovídá malému objemu
transferu
technologií,
zahraničních
investic
a
vysokému
stupni
monopolizace trhů. Na Ukrajině jsou zatím preferované spíše autoritativní manažerské styly, které jsou vyžadovány i od zaměstnanců. (potřeba pocitu silného vůdce a pevné ruky); 12. pilíř - význam inovací a nejnovějších technologií pro ekonomiku ve fázi ukrajinského vývoje není stěžejní. Nicméně systém vědeckých pracovišť zděděný z dob Sovětského svazu by při dostatku politické vůle a větší snaze o aplikovaný výzkum dával jisté ekonomické možnosti. Všechna zmíněná data GCI jsou pro další kapitoly DP velmi důležitým podkladem a v dalších kapitolách budou dále rozebrána.
3.3 Novodobá historie Ukrajiny od získání samostatnosti Pro pochopení dalších souvislostí ohledně podnikatelského prostředí na Ukrajině je nutné připomenout historii samostatného ukrajinského státu. Politický vývoj při daném stupni demokratizace a kvalitě tržního prostředí je bezprostředně spjat s vývojem ekonomickým a 31
proto ho nelze opomenout. Období od roku 1990 do roku 2004 je čerpáno z knihy Anderse Åslunda: „How Ukraine Became a Market Economy and Democracy“.
3.3.1 První fáze transformace, recese a odklad reforem 1990 - 2000
Leonid Kravčuk Åslund připomíná, že Ukrajina je nezávislý stát od prosince 1991, kdy se v národním referendu vyjádřilo pro jeho samostatnost přes 90 procent voličů a ještě tentýž měsíc se oficiálně rozpadl Sovětský svaz. Jak autor zdůrazňuje, ukrajinský přechod od komunismu k demokracii a tržnímu hospodářství byl jeden z nejzdlouhavějších a sociálně nejbolestivějších. Nový ukrajinský stát byl vytvářen koalicí ukrajinských nacionalistů, národních komunistů vedených Leonidem Kravčukem a pragmatickými manažery státních podniků vedených Leonidem Kučmou. Přechod k demokracii a ekonomické reformy byly odloženy na později. Nacionalisté věřili, že hlavní problém ukrajinské ekonomiky je vykořisťování Ukrajiny Ruskem, národním komunistům vyhovoval systém vládnutí zděděný po Sovětském svazu, zatímco manažeři státních podniků využili nových příležitostí k vlastnímu obohacení. Kravčuk se s obdivuhodnou lehkostí z předsednictva komunistické strany Ukrajiny stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem. Na počátku devadesátých let se političtí představitelé soustředili na vytvoření vlastního ukrajinského státu, hospodářská politika a ekonomické reformy nebyly vůbec řešeny. Přímým důsledkem byla v roce 1993 hyperinflace ve výši 10 155 procent, což je dle autora nejvyšší oficiální číslo dosažené státní ekonomikou nepoznamenanou válečným konfliktem. Åslund odůvodňuje inflaci chováním Národní banky Ukrajiny, která začala vydávat prakticky neomezené množství úvěrů v rublech s nízkými úrokovými sazbami, čímž roztočila hyperinflaci. Autor zmiňuje další stěžejní chybu samostatné ukrajinské historie, kdy v dalším pokusu posílit ukrajinský stát byl zaveden státem kontrolovaný systém zahraničního obchodu sovětského typu plný kvót a licencí. Po několik let ceny hlavních ukrajinských vývozních komodit - ocele, chemikálií a zemědělských produktů - byly drženy na zlomku ceny na světových trzích. Obchodníci s výsadními úředními konexemi 32
jednoduše a závratně zbohatli na rozdílu mezi nízkými domácími cenami a vysokými cenami na světovém trhu. Největším zlatým dolem byl dovoz zemního plynu z Ruska, kdy státní monopolní podnik Gazprom exportoval plyn za netržně nízké ceny společnostem zprostředkovávajícím obchodování s plynem. O nesmírné zisky se dělili ukrajinští plynoví obchodníci s předními ruskými úředníky. Jak autor dodává, seznamy zbohatlíků se liší, avšak obchod s plynem byl dominantní zdroj příjmů během devadesátých let pro nově se vytvářející závratně bohatou ukrajinskou úzkou společenskou vrstvu, které se stejně jako v Rusku říká oligarchové. Åslund konstatuje, že odkládání tržních reforem nepřineslo mnoho užitku. S přibývajícím časem se provádění tržních reforem stávalo obtížnějším až neprůchodným, protože se vlivové skupiny spolu se zvyšováním objemu vlastních finančních prostředků stávaly mocnějšími. Vzhledem k tomu, že nejúspěšnější podnikatelé vytvářeli zisk pouze rozdílem cen již vyprodukovaného zboží, byla ignorována ukrajinská produkce a hospodářský růst. Dle autora oficiální výstup ukrajinské ekonomiky pokračoval v poklesu až do roku 2000 a udržitelnost ukrajinského státu začala být zpochybňována.
Leonid Kučma Teprve zvolení Leonida Kučmy novým prezidentem v červenci 1994 znamenalo pro Ukrajinu začátek trnité cesty k tržnímu hospodářství (Åslund, 2009). Prezident Kučma prosazoval tržní ekonomiku, soukromé vlastnictví a stabilní ceny. Jeho první úkol bylo zabránit další inflaci, což se ukázalo jako nejjednodušší z úkolů. Velkým milníkem byla první dohoda mezi Ukrajinou a IMF uzavřená v říjnu 1994. Inflace se již nikdy do trojciferných hodnot nevyhoupla. Dalším významným počinem v raném Kučmově období byl program masové privatizace. V roce 1996 většina ukrajinského HDP již pocházela ze soukromého sektoru. Åslund si všímá, že zatímco tyto dvě reformy byly úspěšné, deregulace cen a obchodu se nadále nedařila a byla po několik let úspěšně blokována prosazováním zájmů silných mocenských skupin, které založily živobytí na rozdílu cen mezi regulovaným a tržním prostředím, zejména v odvětví energií a komodit. Jistá tržní ekonomika se objevila, ale byla brzděna byrokracií. Bohatnutí na rozdílech v cenách již vyrobeného zboží je dominantním rysem ekonomiky, který brání hospodářskému růstu. Ukrajina uvízla v pasti bránění se 33
reformám až do roku 2000. Hojná korupce a absence hospodářského růstu nabídla živnou půdu pro komunistickou agitaci proti tržní ekonomice. Jak autor dodává, je ironií, že zároveň oligarchové i komunisté v tento okamžik podporují nadměrnou regulaci a státní dotace do vybraných podniků a společně blokují tržní reformy a hospodářský růst. Tento moment nadměrné regulace a selektivních státních dotací si autor DP dovoluje zdůraznit, neboť se vine celým dalším vývojem ukrajinské ekonomiky až po současnost a bude v dalších kapitolách dále rozebrán.
3.3.2 Období reforem a hospodářského růstu 2000 - 2008 Åslund popisuje další období, kdy ruská finanční krize v roce 1998 zničila majetky mnoha ruských oligarchů a i ukrajinští oligarchové si začali uvědomovat nutnost zvratu neustále se propadající ekonomiky. Ukrajina potřebuje reformní vládu, která by mohla zachránit zemi. Proto se v parlamentu seskupila velká koalice pravicových frakcí a premiérem byl jmenován respektovaný předseda Národní banky Ukrajiny Viktor Juščenko. Dle autora za několik měsíců, jeho vláda stabilizovala ukrajinské státní finance a především narovnala obchodování s energiemi. Rovněž zahájila několik velkých privatizačních projektů a významných opatření proti korupci. V důsledku toho, Ukrajina rychle zahájila vysoký a stabilní hospodářský růst. Zděšení oligarchů nad zničením zaběhlých schémat v obchodování s plynem stál Juščenka místo premiéra v dubnu 2000. EU uznala Ukrajinské hospodářství jako tržní v prosinci 2005, dle Åslunda ale z pohledu základních ukazatelů, jako jsou: -
hospodářské subjekty jsou na státu nezávislé a jednají svobodně;
-
převládá soukromé vlastnictví firem a vlastnická práva jsou dostatečně ochráněna;
-
ceny a obchod jsou převážně tržní, neregulované;
-
státní zásahy jsou omezené,
se Ukrajina stala tržní ekonomikou již v roce 2000. Autor se domnívá, že Juščenkovi reformní kroky směrem k tržnímu hospodářství byly natolik zásadní, že už nešly významně zvrátit. I po jeho nuceném odchodu základní tržní rámec zůstal zachován. 34
Autor dále tvrdí, že v důsledku reforem oligarchové, jak byla úzká skupina nejbohatších lidí nazývána, museli rychle změnit předmět své činnosti. Do roku 1999 všichni nejbohatší muži vydělávali na obchodech s plynem, ale od roku 2000 se stali producenty oceli. Ekonomika zaznamenala významnou změnu a stala se exportní. Oligarchové již nebyli pochybní obchodníci, kteří své peníze získávali intrikami v úzkých koridorech moci a cenových nastaveních, ale stali se majiteli velkých společností s jasně definovanými a trvalými zájmy (Åslund, 2009). Jejich specializace umožnila působení nových podnikatelů v jiných průmyslových odvětvích, jako je strojírenství, bankovnictví, maloobchod, obchod s nemovitostmi a zemědělství, uzavírá Åslund.
Åslund konstatuje, že Ukrajina zůstala státem oligarchů, v němž klub velkých podnikatelů ovládal vládu, parlament a média, ale do jejich chování již zasáhly tržní principy. Jejich zaměření již nebyli státní dotace, ale privatizace lukrativních podniků a jejich následná produkce. Zejména velká privatizace v letech 2003 - 2004 díky klientelismu, neprůhlednosti a osobním vazbám znamenala převedení velkých podniků, zejména těžkého průmyslu do rukou finančních skupin napojených na okolí prezidenta Kučmy. Čím více vzniklo soukromých vlastnických práv, tím silnější byla i jejich politická provázanost a podpora. Hlavní oligarchové měli své vlastní frakce v parlamentu hájící jejich zájmy. Jejich vzájemné konkurenční chování a vytlačování mnohdy nebylo fér, ale výsledkem byl začátek tržních principů a vysoký ekonomický růst. Autor se domnívá, že i když byl tento systém zkorumpovaný a nespravedlivý, představoval značný pokrok oproti parazitárnímu dojení státní kasy a neomylnému hospodářskému poklesu v devadesátých letech.
Viktor Juščenko Oranžová revoluce v prosinci 2004 byla pro ukrajinský národ po dlouhé době euforický moment. Åslund připomíná, že začala nenápadně jako odpor vůči autoritativním tendencím prezidenta Kučmy. Volby v roce 2002 znamenaly zhruba polovinu parlamentních křesel pro opozici. Viktor Juščenko byl lídrem největší opoziční strany „Naše Ukrajina“. Ačkoliv režim kontroloval většinu médií, opozice vlastnila menší televizní kanál, několik seriózních týdeníků a funkční internetové zpravodajství. Ruský prezident Putin veřejně podporoval 35
protikandidáta Janukoviče, zrovna tak i dosluhující prezident Kučma. Aktivizovaná občanská společnost po prvním kole zmanipulovaných voleb vyrazila do ulic, nejvyšší soud byl nucen vyhlásit kolo další a ve druhém kole 26. Prosince 2004 již vyhrál prodemokratický kandidát Viktor Juščenko. Volby byly mezinárodními pozorovateli poprvé uznány jako svobodné. Jak autor zdůrazňuje, velký význam oranžové revoluce byl v představení ukrajinského národa a státu zahraničním, zejména evropským médiím jako hrdého národa vyžadujícího demokratické principy a proevropskou integraci. Po mnoha letech semidemokratického vládnutí národ dosáhl příslibu demokratického zlomu. BTI (2012) ve své zprávě konstatuje, že z vlny euforie z prezidentských voleb se ale nepodařilo vytěžit další důležité legislativní změny. Očekávání veřejnosti ohledně vyspělé demokracie, transparentnosti a socioekonomických změn zůstalo nenaplněno a následovalo rozčarování a frustrace veřejnosti BTI (2012).
Prezident Juščenko sliboval banditům
vězení - volební heslo namířené na předchozí státní aparát a státní peníze odkloněné do soukromých rukou se ukázalo být jen populistickým nenaplněným slibem. Až do konce éry Juščenka žádný vyšší úředník nebyl obviněn ze zneužití úřadu. Dle BTI (2012) Juščenko s ambiciózní premiérkou Julií Tymošenkovou brzy nebyl schopný nalézt společnou řeč. Neživotaschopný parlamentní systém a vnitřní mocenské přetahování uvnitř vlády znamenaly minimální reformní výsledek. Po korupčním skandálu a vyjádření nedůvěry se oranžová vláda byla nucena obměnit a po parlamentních volbách v roce 2006 se již oranžovou vládu nepodařilo sestavit. Nový premiér Janukovyč se několikrát pokusil zvýšit právními i neformálními prostředky své pravomoci a byl ve stálém sporu s prezidentem Juščenkem. V dubnu 2007 Juščenko rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Parlament nepřijal rozpuštění a pokračoval v činnosti. Po dvou vyhrocených měsících a zapojení ozbrojených sil do konfliktu se konečně podařilo dosáhnout dohody a předčasných parlamentních voleb v září 2007. Neustálé konflikty, pokusy měnit ústavu, další pokus prezidenta Juščenka rozpustit parlament trvaly až do roku 2008, kdy světová finanční a hospodářská krize zasáhla Ukrajinu obzvláště tvrdě. Jak BTI (2012) popisuje, až do prezidentských voleb v roce 2010 prezident a vláda vzájemně blokovali svá rozhodnutí a parlament se stal jevištěm předvolební prezidentské kampaně.
36
3.3.3 Nejnovější vývoj Viktor Janukovyč Po prezidentských volbách 2010 odchází Juščenko jako prezident ztracených nadějí do ústraní. Viktor Janukovyč poráží Julii Tymošenkovou. Ta prohlásí volby za zmanipulované. Janukovyč rychle posílil své prezidentské pravomoci na úkor parlamentu (Nejvyšší rada Ukrajiny) a vlády (kabinet ministrů). Tuto změnu rétoricky odůvodnil, že silnější prezident znamená vyšší stabilitu. Vzhledem k faktu, že coby ministerský předseda se snažil moc prezidenta naopak omezit, tento krok nebyl proveden na základě prezidentova konzistentního přesvědčení, ale na základě aktuálních mocenských zájmů. Dle BusinessInfo tak byl restaurován politický systém, který byl na Ukrajině platný v období před oranžovou revolucí v roce 2004. Jak BTI (2012) upozorňuje, parlament již není oprávněn jmenovat a odvolávat ministry, pouze schvaluje předsedu vlády jmenovaného prezidentem. BTI (2012) si dále všímá, že Janukovyč okamžitě začal pracovat na svých mocenských ambicích a konzistentně posiloval finanční prospěch a politický vliv své rodinné finanční skupiny, kdy jeho starší syn rychle stoupá na žebříčku nejbohatších mužů Ukrajiny. V prosinci 2010 byla Julija Tymošenková a Jurij Lutsenko (bývalý ministr vnitra) obviněn ze zneužití pravomocí a zpronevěry státních financí, kterých se měli dopustit během vládnutí. Totéž se stalo s ostatními bývalými členy vlády Tymošenkové. Dle BTI (2012) zjevným cílem obvinění bylo oslabit opozici před parlamentními volbami v říjnu 2012. Podle ukrajinského práva nesmí žádná odsouzená osoba vykonávat veřejnou funkci. V říjnu 2012 konaly parlamentní volby, kdy Janukovyčova vládnoucí strana regionů použila na masivní volební kampaň veřejné zdroje a jako vítěz voleb získala 185 poslaneckých mandátů z celkových 450 (Bussinessinfo, 2013). BusinessInfo si všímá, že Janukovyč najmenoval novou vládu s osvědčenými lidmi z tzv. rodiny, tedy ze své mocenskofinanční skupiny obsahující i nejbohatšího oligarchu Achmetova. Ostatní vlivové skupiny byly upozaděny.
37
Fakt, že celou Ukrajinu ovládá jeden muž s autoritářskými sklony, má za následek dvě skutečnosti: 1) omezení práv občanů, zneužití soudnictví, omezení svobody médií a dalších svobod, celkové omezení základních demokratických principů; 2) rychlé prosazení jakýchkoliv reforem, které jsou v zájmu „rodiny”. Dle Wilsona (2013) ukrajinská média obecně fungují jako nástroj moci, spíše než nezávislé zpravodajství. Většina mediálních společností jsou v soukromých rukách oligarchů a pod jejich spolehlivou kontrolou. Oranžová revoluce sice zvýšila svobodu médií, dnes jsou ale novináři pod stálým dohledem a čelí šikaně a úplatkářství. Naopak rozmach internetu a sociálních síti umožňuje rychlý přenos necenzurovaných informací. areas of business regul Tabulka 15 Negativní vývoj indexů svobod a demokracie
Zdroj: Freedom House, 2012
Tabulka 15 názorně ukazuje zhoršení indexů svobody a demokracie po nástupu prezidenta Janukovyče k moci v roce 2012.
38
Mnoho nutných reforem, které se nepodařilo prosadit v předchozích demokratičtějších obdobích, jsou najednou za Janukovyče bez problému průchodné. To může mít i spoustu kladných dopadů. Přijaté reformy v průběhu roku 2012 přinesly jeden z největších posunů v žebříčku Doing bussiness o 28 příček. V případě Janukovyčova rozhodnutí nasměrovat Ukrajinu směrem k EU, je Ukrajina aktuálně schopna rychle přijmout požadované změny zákonů a reformy. EU podepsání asociační dohody s Ukrajinou podmínila ve svém plánu přijetím mnohých zákonů, které dle Danylyšyna (2013) je najednou díky koncentraci moci prezident Janukovič na rozdíl od předchozích prezidentů a vlád schopen prosadit. Bylo přijato kolem šedesáti zákonů, které byly součástí podmínek pro uzavření asociační dohody, byl přijat nový trestní zákoník, byla uskutečněna soudní reforma a další.
3.4 Zahraničně politická orientace Název Ukrajina znamená hraniční země a Ukrajina celých více než 20 let samostatného vývoje přešlapuje na místě při svém rozhodování o nasměrování své zahraniční politiky mezi EU a Ruskem. Po oranžové revoluci se dokonce objevily myšlenky možnosti rozdělení Ukrajiny na východní a západní část s následnou orientací východní části na Rusko a západní části na západ. V roce 2010 byla přijata doktrína tzv. více vektorové (trojúhelník Západ-Východ-USA) a mimo blokové (bez formálního angažmá ve vojenských aliancích) zahraniční politiky (BussInessinfo,2013). Ukrajinské veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. Dle (Economist 2013) čekají Ukrajinu ještě v tomto roce rekordní platby na splacení zahraničního dluhu. Ekonomika je v recesi a zahraniční měnové rezervy se snížily pod bezpečnou hranici v hodnotě dováženého zboží za tři měsíce (Economist). Economist se domnívá, že se blíží rozhodující okamžik a Ukrajina se bude muset rychle rozhodnout mezi dvěmi možnostmi politické orientace (zároveň také mezi dvěmi možnostmi zahraniční finanční pomoci). Putin tlačí Ukrajinu ke vstupu do svého projektu euroasijské celní unie společně s Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem. Hlavní lákadla pro integraci k Rusku jsou následující. Rusko zůstává největším trhem pro ukrajinský export. Ukrajina by pravděpodobně měla levnější 39
plyn (např. Bělorusko platí za ruský plyn méně než polovinu ceny pro Ukrajinu). Rusko by zmírnilo obrovskou ukrajinskou dluhovou zátěž - velká část dluhu patří ruskému Gazpromu. Putin byl také vždy podporovatel prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. Možná nejvýznamnějším prvkem přiklonění se na ruskou stranu dle Economist je, že ruská strana na rozdíl od EU by ukrajinskou elitu neustále neobtěžovala s lidskými právy, právním státem, potlačováním korupce a prosazováním demokratických principů. Dle Economist by však Ukrajina získala mnohem více přikloněním se na západ. Od roku 2008 je mezi EU a Ukrajinou vyjednáván podpis Asociační dohody, jejíž součástí je zóna volného obchodu (Deep and Comprehensive Free Trade Area DCFTA). Cílem dohody je prohloubení ekonomické integrace s EU. Evropská Unie je mnohem větší a bohatší trh než by kdy Euroasijská unie mohla být. EU má dle Economist přes mnohé kritické hlasy již osvědčené recepty na výpomoc s reformami a liberalizací ekonomiky se zeměmi bývalého sovětského bloku. Dokonce i ukrajinští oligarchové v blízkosti prezidenta Janukovyče dle Economist uznávají, že větší konkurence ze strany EU jim pomůže modernizovat své společnosti. V budoucnu by asociační dohoda mohla být zastávka na cestě k členství v Evropské unii. To, co tlačí Ukrajinu směrem k EU a zároveň působí značné obtíže na této cestě, je dle Economist ruská šikana a vydírání. Putin říká, že Ukrajina je suverénní země schopná učinit svá vlastní rozhodnutí. Tato slova mají ale velice mrazivý podtext. Nejenže Rusko vládlo většině Ukrajiny po dvě století, ale Kyjevská Rus je považována za kolébku moderního ruského státu (Economist, 2013). Mnozí Rusové stále žijí na Ukrajině; Krym je z 80% ruský. Aby se ruská strana připomněla při ukrajinském svrchovaném přemýšlení o svém budoucím nasměrování, Rusko dočasně v létě 2013 zavedlo zpřísněný celní režim na hranicích včetně dočasného zákazu dovozu některých komodit do Ruska z Ukrajiny do Ruska. Kremlinský poradce nazval případný ukrajinský podpis asociační dohody sebevraždou (Economist, 2013). Podmínka EU propuštění Janukovyčovy politické rivalky z vězení, kde si odpykává politicky motivovaný trest od června 2011, není pro pana prezidenta ovládajícího parlament problém. Rychlá změna zákona včetně podpisu prezidenta je bez problému možná do konce listopadu 2013, kdy se ve Vilniusu koná summit EU o východním partnerství. Případná 40
ratifikace asociační dohody musí následně projít národními parlamenty EU. Hlavní kouzlo ukrajinského přiklonění se na evropskou stranu je dohled EU nad dalšími kroky liberalizace a legislativních opatření na Ukrajině. EU bude mít větší možnost zasahovat do liberalizace a dění na Ukrajině. V případě splnění hrozeb ruskou stranou, Ukrajina bude potřebovat finanční pomoc už tuto zimu (Economist, 2013). Zhruba v půlce listopadu 2013 před blížícím se summitem stále není zřejmé, pro jaký příklon se Ukrajina rozhodne. Osobní odhad autora DP je, že tradiční ukrajinská politika vlastního uspokojení z mocenských pozic ukrajinských představitelů velí nepřiklánět se nikam a pouze sledovat, zda se někde nerodí potenciální hrozba pro osobní zájmy. Blízká budoucnost napoví.
3.5 Ekonomická charakteristika země Silné stránky trhu (dle BDO, 2013) Ukrajina má záviděníhodnou strategickou polohu na křižovatce východní Evropy, Ruska a Středního východu. Má přístavy v Černém moři, které spojují Turecko, hraničí se čtyřmi zeměmi Evropské unie a má tak dobré podmínky pro vstup na jeden z největších hospodářských trhů na světě. To předurčuje Ukrajinu být významným trhem pro zahraniční obchod a investice. Ukrajinská aktiva jsou úrodná zemědělská půda, silná vědecká základna, vzdělaná, levná a kvalifikovaná pracovní síla a významné zásoby nerostných surovin. V roce 2008 se Ukrajina stala 152. zemí vstupující do Světové obchodní organizace (WTO).
Slabé stránky trhu (dle BDO, 2013) Jelikož ukrajinská ekonomika je silně závislá na exportu a nachází se v rukách jednotlivců, je ukrajinský regulační a certifikační systém organizován směrem k podpoře vývozu s úmyslem
chránit
individuální
zájmy
před
domácí
i
zahraniční
konkurencí.
Ve výsledku dovozci čelí celní ochraně, licencování a certifikačním postupům. Místní společnosti naopak čelí šikaně úředníků a nekalým praktikám daňových úřadů. 41
Ukrajina zlepšuje své právní prostředí prostřednictvím reforem přijatých v důsledku členství ve WTO a důsledku vyjednávání směrem k asociační dohodě s EU. Výrazné zlepšení však vyžaduje implementace těchto reforem. Do té doby, než budou základní slabiny právního rámce opraveny a než vznikne nezávislé funkční soudnictví, BDO soudí, že Ukrajina v ekonomických výsledcích bude pravděpodobně nadále zaostávat za svými středo a východoevropských sousedy. Za těchto podmínek Ukrajina nebude schopna přilákat objem zahraničních investic, který země pro zvýšení životní úrovně svých občanů tolik potřebuje.
Graf 1 Vývoj ukrajinského růstu HDP v % roku 1990
Zdroj: Statistický úřad Ukrajiny (2013)
Graf 1 ukazuje výsledky ukrajinské samostatné ekonomiky. Příčiny dramatického poklesu HDP v devadesátých letech byly objasněny v kapitole 3.3.1 První fáze transformace, recese a odklad reforem 1990 – 2000. Následující kapitoly se budou věnovat ekonomickým výsledkům v období po roce 2000.
42
3.5.1 Období růstu 2000 - 2008 Ukrajinský HDP rostl mezi roky 2000 a 2008 průměrně okolo 7%, mohli jsme tedy sledovat viditelný a makroekonomickými daty podložený ekonomický růst. Při bližším zkoumání se ale stane zřejmým, že tento růst byl dlouhodobě neudržitelný, tažený dočasně příznivými vnějšími faktory a neudržitelnou fiskální politikou. Je ale třeba si také uvědomit, že počátek zotavování ukrajinské ekonomiky začínal v letech 2000 na velice nízkém stavu, kdy HDP byl nižší než polovina HDP Ukrajiny za sovětských časů (viz. graf 1). Za ukrajinským růstem v letech 2000 až 2008 stály dle WB (2010) tyto vnější příznivé faktory: -
Ruská finanční krize s velkými dopady na svého ukrajinského souseda způsobila významné oslabení kurzu hřivny a naopak ruský boom na počátku století se přelil do Ukrajiny;
-
trvale se zvyšující poptávka po ukrajinském exportu a zvyšující se cena exportních komodit až do roku 2008 jsou v přímé korelaci s růstem ukrajinského HDP – viz. graf 2. Na zvýšenou poptávku mohou ukrajinské podniky reagovat využitím do té doby nevyužitých průmyslových kapacit bez významných investic;
43
Graf 2 Korelace vývoje cen oceli a ukrajinského HDP
Zdroj: WORLD BANK, Ukraine Country Economic Memorandum Strategic Choices to Accelerate and Sustain Growth, 2010
-
mezinárodní kapitálové trhy na pozadí globálního růstu hledající možnosti investic se nechaly na vlně optimismu oranžové revoluce unést očekáváním zlepšení správy a ochrany majetku a masivně na Ukrajině investovaly, zejména do bankovního sektoru. K faktickým legislativním změnám však došlo velmi omezeně a zvyklosti a implementace zůstaly stejné. Objem kumulativních přímých zahraničních investic se v letech 2004 až 2008 ztrojnásobil (viz graf 5). Velká informovanost o oranžové revoluci zároveň představila Ukrajinu jako velký nevyužitý trh s velkým potenciálem. Přistoupení k WTO v roce 2008 a schválení zákona o akciových společnostech v roce 2008 byli v očích investorů dalším příslibem ochrany jejich investic;
-
razantně se zvýšil objem úvěrů do ekonomiky včetně úvěrů spotřebitelských;
-
do roku 2004 byl důvodem růstu jednoznačně export, v letech 2005 - 2008 se ekonomický růst tažený exportem změnil na růst tažený domácí spotřebou;
44
-
expanze a politika zvyšování mezd ve veřejné i privátní sféře zvýšily razantně domácí poptávku a bankovní půjčky umožnily domácí nákupy zboží dlouhodobé spotřeby a bydlení. Výsledkem byla realitní bublina v roce 2008 a vysoká míra zadlužení domácností, kdy půjčky byly často denominované v amerických dolarech;
-
vzhledem k růstu mezd po několik let v řadě převyšujícím růst produktivity nebyl růstový model Ukrajiny dlouhodobě udržitelný ani před krizí. Dle WB (2010) se výdaje na důchody, po pravidelném navyšování z 9,2% HDP v roce 2003, přiblížily 18 % HDP v roce 2008, tedy k jedněm z nejvyšších na světě. Mzdy ve veřejném sektoru představují 11,6% HDP.
Graf 3 Vývoj reálných mezd a produktivity práce na Ukrajině 1996 - 2009
Zdroj: WORLD BANK, Ukraine Country Economic Memorandum Strategic Choices to Accelerate and Sustain Growth, 2010
3.5.2 Hospodářský vývoj 2009 - 2013 Nejnovější ekonomický vývoj ukazuje tabulka 16. Tabulka 16 Vývoj hlavních ekonomických ukazatelů v letech 2008 - 2012 2008 Růst HDP v % 2,1 HDP/ob. (€) 2 743,1 inflace 22,3 nezaměstnanost 3,0 Zdroj: Bussinessinfo, 2013
2009 -15 1787 12,3 1,9
2010 4,2 2267,0 9,1 2,0
45
2011 5,2 2621,0 8,0 1,8
2012 0,2 2995,0 0,6 1,8
Statistická data v tabulce jsou převzata ze statistického úřadu Ukrajiny a musí se brát s velkou rezervou. Data zahrnují pouze výstup z oficiální ekonomiky, kdy podíl šedé je odhadován přes 50%. Ukazatel nezaměstnanosti je na Ukrajině poněkud zkreslen, obsahuje pouze množství oficiálně registrovaných, navíc vysoký podíl šedé zóny, která nepodléhá statistikám, absorbuje značný počet pracovních míst včetně dočasných. Také metodika výpočtu tohoto ukazatele není plně kompatibilní s mezinárodními standardy. Ukazatel nezaměstnanosti v souladu s metodikou ILO by se dle Bussinessinfo pohyboval na úrovni cca 10%. Ukrajinská ekonomika v roce 2012 byla silně ovlivněna negativním globálním prostředím. Po vysokém růstu HDP o 4,2% v roce 2010 a 5,2% v roce 2011 se růst HDP zpomalil na 0,2% v roce 2012 následkem poklesu průmyslové výroby, slabší zemědělské produkce a přísných úvěrových podmínek. Dle Evropské komise (2013) se při absenci silnějšího globálního ekonomického oživení reálný růst HDP v roce 2013 očekává nízký. Nízké ceny potravin pomohly udržet inflaci v roce 2012 pod kontrolou. Ukrajinský deficit veřejných financí překročil cíle dohodnuté s MMF pro rok 2012, a to především v důsledku odmítnutí úřadů zvýšit ceny plynu pro koncové odběratele a docílit tak návratnosti nákladů. Po výrazném dluhovém navýšení 2008-09 v důsledku krize, se dle Evropské komise (2013) veřejný dluh stabilizoval na úrovni přibližně 36 až 40% HDP v roce 2011 až 2012. Zde je nutno upozornit na skutečnost, že uvedená statistika zachycuje pouze souhrnný státní přímý a garantovaný vnější a vnitřní dluh, který nezahrnuje dluhy bank a soukromých firem. Podíl tohoto dluhu na HDP v roce 2012 činil cca 37% (v roce 2011 cca 36%). Souhrnný vnější dluh po započtení dluhu státního distributora plynu Naftogaz a dluhu způsobeného rekapitalizací bankovního sektoru je okolo 100% HDP a Ukrajina dle mnoha autorů již brzy bude potřebovat finanční pomoc. Schodek běžného účtu, již tak vysoký, dle Evropské komise v roce 2012 nadále rostl a dosáhl odhadované hodnoty 8,3% HDP (z 6,2 % v roce 2011). Devizové rezervy poklesly na 25,3 miliard USD na konci roku 2012. Ukrajina neobdržela žádnou finanční pomoc od MMF z důvodu nedodržení navýšení sazeb plynu pro koncové odběratele a z důvodu nedodržení rozpočtových parametrů.
46
Evropská komise dále konstatuje, že pokrok v provádění strukturálních reforem na podporu konkurenceschopnosti byl pomalý, a přímé zahraniční investice jsou v regionálním srovnání velmi slabé. V červnu 2012 vstoupil v platnost nový celní kodex, který má významný pozitivní dopad na řadu oblastí (Evropské komise, 2013). Nový kodex dle Evropské komise posiluje práva proclívaných subjektů tím, že jim umožňuje vybrat si celnici a také tím, že důkazní břemeno prokazování celní hodnoty přechází na stranu celních orgánů. Celní deklaranti získali možnost provádět elektronické prohlášení.
Nový kodex také snižuje počet
nezbytných dokumentů pro celní prohlášení, omezuje celní odbavení na maximálně čtyři hodiny a zavádí koncepci předběžného celního prohlášení, a schváleného hospodářského subjektu. Nový celní kodex a pokrok dosažený při automatizovaném systému vracení DPH jsou pozitivní prvky. Dle zprávy Evropské komise zhruba 50% plateb při vracení DPH je již prováděno automaticky, ale mnoho menších poplatníků zatím nebylo do systému zařazeno. Dále zpráva uvádí, že špatné podnikatelské prostředí ovlivňuje zejména malé a střední podniky a význam malých a středních podniků v ukrajinské ekonomice trvale klesá, zaměstnávají stále méně lidí.
3.6 Hlavní problémy ukrajinské ekonomiky Počátek krize v roce 2009 odhalil zranitelnost ukrajinské ekonomiky a ta vykázala v roce 2009 záporný růst v hodnotě -15%. Zejména lze konstatovat tyto negativní faktory, které nejsou řešeny dodnes: -
neudržitelná fiskální politika, vysoké zadlužení domácností i firem, bankovní krize;
-
nízká diverzifikace a sofistikovanost exportu;
-
přílišná regulace;
-
zanedbaná infrastruktura;
-
nepříznivý demografický vývoj, znečištěné životní prostředí, slabá zdravotnická osvěta;
-
vysoká energetická náročnost. 47
3.6.1 Neudržitelná fiskální politika, vysoké zadlužení domácností i firem, bankovní krize Na straně dovozu je ekonomika závislá na vývoji cen plynu, kdy změnou účtování Rusko cenu plynu v roce 2009 Ukrajině významně zvýšilo na cenu srovnatelnou s ČR. Další vyjednávání o snížení cen plynu jsou zatím neúspěšná. Rusko využívá závislosti Ukrajiny na ruském plynu jako prostředek politického vyjednávání. Ukrajinská státní politika jde cestou dotací plynu pro domácnosti, kterým účtuje méně než jednu třetinu nákupní ceny. Jak již bylo zmíněno, tento fakt je dlouhodobě kritizován MMF a významně přispívá k dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. V letech hospodářského růstu došlo k vysokému zadlužení rychle se rozvíjejícího soukromého sektoru. Rychlý nárůst počtu úvěrů zejména v cizí měně, špatná regulace, nedostatečný dohled nad bankovním sektorem, devalvace měny a rychlý propad exportu a poptávky po ukrajinských komoditách zvýšili počet nesplácených úvěrů a krizi důvěry vkladatelů. Velké množství vkladatelů si vybíralo své peníze a docházelo k intenzivním peněžním odtokům z bankovního systému. Výsledkem byl blížící se kolaps celého ukrajinského bankovního sektoru. Tento vývoj názorně zobrazuje graf 4. Národní banka Ukrajiny na tuto situaci reagovala zavedením šestiměsíčního zákazu předčasných výběrů termínovaných vkladů. Na přelomu roku 2008 a 2009 banky ztratily 25% svých depozit a zejména byly postiženy nezajištěné úvěry denominované v amerických dolarech (WB, 2010). Včasná spolupráce s MMF na konci roku 2008, spolu s jinými zdroji financování (např. ze Světové banky) pomohla snížení soukromého dluhu. Díky znehodnocení reálného kurzu hřivny a hospodářskému útlumu se celkový vnější dluh zvýšil na 90 procent HDP na konci roku 2009 (WB, 2010). Banky za pomocí zahraničních institucí procházely zátěžovými testy, tři banky byly znárodněny a mnoho malých zlikvidováno.
48
Graf 4 Nepříznivý vývoj poměru půjček a vkladů ukrajinských bank 2004 - 2010
Zdroj: WORLD BANK, Ukraine, Country Economic Memorandum Strategic Choices to Accelerate and Sustain Growth, 2010
Ačkoli byly dle BTI (2012) úrokové sazby sníženy, zůstaly velmi vysoké (15% - 20% pro úvěry v národní měně nefinančním podnikům), omezující úvěrové aktivity. Podle zákona NBU nesmí poskytovat půjčky vládě, včetně financování rozpočtového deficitu. Dle BTI (2012) v průběhu finanční krize NBU přes státní pokladniční poukázky vládě půjčovala. Tato praxe pokračovala v roce 2010. Ve snaze snížit dolarizaci národního hospodářství, běžná populace nesmí přijímat úvěr v cizí měně od listopadu 2009. Bankovní soustava se dle BusinessInfo (2013) i nadále potýká s nedostatkem tuzemské měny. Dalšími charakteristickými rysy rozvoje bankovně finanční soustavy v roce 2012 byl odchod některých zahraničních bank z ukrajinského trhu (Commerzbank, VolksBank, Kredit Europe, Erste Bank, Societe Generale, Universal Bank, SEB); (BusinessInfo, 2013). Podíl problémových úvěrů se dle BussinesInfo v roce 2012 pohyboval přibližně na stejné úrovni jako v roce 2011, tj. u portfolia právnických osob činil v roce 2012 cca 30% a u portfolia fyzických osob cca 40%.
49
3.6.2 Nízká diverzifikace a sofistikovanost exportu Zahraniční poptávka po ukrajinských produktech je omezená na ocel a sektor těžkého průmyslu, ekonomický vývoj je tak spjat s vývojem cen v oboru. Dle WB (2010) více než 40 procent ukrajinského exportu představuje hutní průmysl závislý na nestabilních cenách na mezinárodních trzích. Světová realitní a stavební bublina v prvním desetiletí jednadvacátého století vyhnala ceny ukrajinské oceli vysoko nad historické průměry, ale pak přišlo zhroucení ve třetím čtvrtletí roku 2008. Vysoký stupeň monopolizace a státních nesystémových dotací znamená nízkou konkurenceschopnost a schopnost diverzifikovat a vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou. Společné podniky se zahraničními investory tzv. joint venture z důvodu obav investorů jsou velmi málo rozšířené. Přitom tento typ partnerství je rozhodující pro předávání znalostí od rychle se rozvíjejících ekonomik. Při stupni vývoje, ve kterém se Ukrajina nachází, by přitom absorpce nových technologií měla být hlavním inovativním prostředkem (GCR, 2013). Většina přímých zahraničních investic se uskutečňuje prostřednictvím 100 procentní akvizice existujících společností.
3.6.3 Přílišná regulace Přebujelá regulace a vládní zásahy brzdí rozvoj soukromého sektoru. Zdlouhavé a nákladné licenční a povolovací procesy brání vstupu a diverzifikaci produktů na trh. Stávající množství kontrolních úřadů a různých kontrol na Ukrajině přinášejí firmám dodatečné náklady. Technické normy, hygienické a rostlinolékařské a předpisy o bezpečnosti potravin jsou zastaralé a nejsou v souladu s EU, což zvyšuje náklady a snižuje ukrajinský exportní potenciál (WB, 2010). Negativním faktorům podnikatelského prostředí včetně regulace se podrobněji věnuje kapitola 3.7 Hlavní charakteristiky ukrajinského podnikatelského prostředí.
50
3.6.4 Zanedbaná infrastruktura Ukrajinská zanedbaná infrastruktura v nejbližších letech bude vyžadovat velké investice, měřeno evropskými parametry silniční síť je v katastrofálním stavu. Rozvíjející se ekonomiky při trvalejším růstu investují okolo 7% HDP do infrastruktury, zatímco Ukrajina v posledních 10 letech dle WB (2010) investovala ročně méně než 2% HDP. Pro rozvoj soukromého sektoru je ale rozvoj infrastruktury nezbytný. Ukrajinský export je závislý na místní infrastruktuře a je ovlivněn transportními náklady. Vzhledem k povaze ukrajinského exportního koše dle WB (2010) každý dolar HDP váže 6 tunokilometrů nákladní dopravy. V EU 25 každý dolar HDP vyžaduje v průměru 0,3 tunokilometru. Značně podinvestovaná a drahá železniční doprava převáží vice jak 80% objemu nákladní dopravy. Dle zprávy WB (2010) omezenou a značně zaostalou silniční síť tvoří 169 400 km, to představuje hustotu 281km/1000 km2, jednu z nejnižších hustot v Evropě. Pouze 280 km splňuje EU TEN standardy (WB, 2010). Ukrajina má 18 hlavních námořních přístavů podél pobřeží Černého moře a Azovského moře, a značný počet říčních přístavů na Dněpru a Dunaji. Dle WB (2010) většina přístavů umí řešit pouze sypké materiály a pouze tři jsou připraveny na významnější kontejnerové operace. Většina hlavních přístavů si žádá významné finanční investice. Ukrajina má geografickou polohu předurčující k významnému strategickému logistickému a dopravnímu centru. Spolupráce mezi silniční, železniční, říční a námořní dopravou a především mezi celním odbavením ale nefunguje a dopravci musí řešit na místě každou záležitost zvlášť. Díky problémům s vyřizováním stavebního povolení a díky nefunkční pozemkové politice chybí na Ukrajině, zejména u významných měst skladovací plochy. Nabídka skladovacích ploch třetí stranou v podstatě neexistuje (WB, 2010).
3.6.5 Nepříznivý demografický vývoj, znečištěné životní prostředí, slabá zdravotnická osvěta Stárnoucí populace vyžaduje reformu penzijního systému. V roce 2020 bude dle WB (2010) na jednoho daňového poplatníka připadat jeden důchodce a demografický trend tento poměr bude nadále zhoršovat. 51
Ukrajina prochází těžkou demografickou krizí, charakterizovanou stárnutím a úbytkem populace. Podle WHO je průměrná délka života 61 let pro muže a 73 let pro ženy v roce 2006. Na jednu ženu v roce 2008 připadalo 1,22 narozených dětí, míra plodnosti je tedy mezi nejnižšími na světě, což způsobí velké ekonomické a sociální problémy v budoucnu. Hospodářství se bude muset vypořádat s důsledky tohoto vývoje, jako jsou vyšší výdaje ve zdravotnictví, vyšší výdaje na péči o seniory. Zatímco dle údajů ukrajinského statistického úřadu Ukrajina v roce 1993 (na svém novodobém populačním vrcholu) měla 52,2 milionu obyvatel, v roce 2013 to je již pouze 45,6 milionu. Dalším významným faktorem je migrace ekonomicky činného obyvatelstva za prací. Převody peněžních prostředků ukrajinských pracovních migrantů se stávají stále důležitějším faktorem v ekonomice země, a to z Ruska i Evropské unie. Podle údajů WB (2010) remitence dosáhly 4,7 miliardy dolarů v roce 2009, což odpovídá téměř 5% HDP. Černobylská jaderná elektrárna je stále nedořešená environmentální a humanitární zátěž pro Ukrajinu, s trvalými sociálními, zdravotními následky včetně vlivu na životní prostředí. Ukrajina je zemí s významně znečištěným životním prostředím, z části díky dědictví sovětské industrializace, i když hospodářským poklesem po roce 1990 se situace poněkud zlepšila. Problémem postsovětské doby jsou nedostatečné investice do čistých technologií a energetické účinnosti. Průmyslová oblast Doněck-Dněpr má dle BTI (2012) jednu z nejvyšších úrovní znečištění vody a ovzduší v Evropě, zejména v důsledku provozu zastaralých železáren, oceláren a elektráren. Znečištění ovzduší ve velkých městech se stalo významným odsouvaným problémem. Dle zprávy BusinessInfo (2013) kolem 7 % území Ukrajiny zabírají chemické, komunální a ostatní odpady, jinak řečeno, více než 42 tis. m2 je zasypáno smetím. Dále zpráva uvádí, že obyvatelé Kyjeva produkují nejvíce odpadů mezi Evropany – až 600 kg/rok na jednu osobu. Na území Ukrajiny se dle zprávy již nashromáždilo cca 36 mld. tun nerecyklovaného odpadu. Ročně se množství odpadu zvyšuje o 770 mil. tun, přičemž se z toho spaluje max. 3 %. V Evropě je tento ukazatel cca 13x vyšší. Kritická situace s odpadem dle BusinessiInfo vznikla kvůli nečinnosti místních úřadů a neexistenci ekologické výchovy.
52
Ukrajina má nejvyšší výskyt HIV / AIDS v bývalých sovětských republikách. Od roku 1995 se virus rozšířil dramaticky, jako první mezi narkomany, ale stále více i díky sexuálnímu přenosu. Podle UNAIDS , odhadovaný procentní podíl ukrajinských dospělých a dětí žijících s HIV / AIDS na konci roku 2008 byl alarmujících 1,6% . Epidemie rovněž přispěje k vyšším nákladům na zdravotní péči a k poklesu pracovní síly.
3.6.6 Vysoká energetická náročnost Přes jistá zlepšení v oblasti energetické účinnosti, dle údajů WB (2010) ukrajinská ekonomika je jednou z energeticky nejnáročnějších na světě, konkrétně 3,6x náročnější než Německo (0,47 kg ekvivalentu ropy na Ukrajině oproti 0,13 kg v Německu). Zatímco se ukrajinská energetická účinnost částečně zlepšila, dle WB (2010) zůstává na podobné úrovni jako Polsko na počátku devadesátých let. Zhruba 41 % veškeré ukrajinské oceli se vyrábí v otevřených martinských pecích, které již ve světě v podstatě vymizely. Energetická náročnost budov se odhaduje cca 5x vyšší než v západní Evropě (WB, 2010).
3.7 Hlavní charakteristiky ukrajinského podnikatelského prostředí Autoru diplomové práce se podařilo absolvovat strukturovaný rozhovor na téma hlavní problémy ukrajinského podnikatelského prostředí s Andrejem Borisovičem, toho času poradcem prezidenta Jelcina, dočasně pobývajícího na Ukrajině. Andrej Borisovič, uznávaný ruský makroekonomický expert, vyjmenoval deset základních negativních charakteristik, které budou podrobněji rozebrány: -
tlak ze strany regulačních orgánů;
-
korupce;
-
rozdělené oblasti podnikání;
-
politické podnikání;
-
rejdařství ('reyderstvo');
-
nízká úroveň legislativy a justice;
-
vysoké daně kvůli vysokým sociálním výdajům; 53
-
nedostatek financí;
-
státní zadlužení;
-
malý objem zahraničních investic.
3.7.1 Tlak ze strany regulačních orgánů Vliv regulačních orgánů na podnikání na Ukrajině je dle Borisoviče těžké přecenit. Daňové, celní a jiné regulační orgány se staly každodenní součástí podnikání. Bez neoficiálních plateb a přízně ve strukturách moci, podnikatele nezachrání nic před častými návštěvami kontrolních orgánů. Zahraniční i ukrajinští podnikatelé si stěžují na celní režim v přístavech a na hraničních přechodech úředníci svou liknavostí připomínají celní režimy ve východním bloku během studené války. Regulační orgány jsou také často používány k odstranění nežádoucí konkurence – viz kapitola Rejdařství. Obsazení podniku “lidmi v maskách”, jak jsou na Ukrajině také přezdíváni, a následné přerušení výroby je bohužel častá realita. International finance corporation (IFC) provedla v břenu 2011 průzkum mezi 1 636 podniky a 415 živnostníky na Ukrajině. Z průzkumu IFC vyplývá, že -
74% podniků a 64 % živnostníků bylo v roce 2010 ze strany státu kontrolováno;
-
každý kontrolovaný podnik měl v průměru čtyři až pět kontrol, z nichž každá trvala v průměru 14 pracovních dnů;
-
každý kontrolovaný živnostník byl kontrolován v průměru šestkrát, přičemž tyto inspekce trvaly průměrně osm pracovních dnů;
-
řešení problémů se státními úředníky v roce 2010 vyžadovalo dle průzkumu výdaje v průměru 10 % obratu společnosti;
-
daňové kontroly se v roce 2010 nevyhnuly 46% podnikům;
-
náklady na kontroly ze strany podnikatelských jednotek v roce 2010 byly v průměru asi 840 amerických dolarů, z nichž asi 520 dolarů byly pokuty a neoficiální platby, 320 dolarů jsou náklady na zaměstnance, kteří věnovali inspekcím část pracovní doby; 54
-
46 % dotázaných podniků potvrdilo, že se uchýlilo k řešení situace neoficiální platbou.
Ačkoli ukrajinská legislativa umožňuje daňové zprávě pouze maximálně jednu namátkovou kontrolu v konkrétním podniku za rok, průzkum ukázal, že průměrně byly podniky kontrolovány daňovou správou v roce 2010 1,9krát (IFC, 2011). V zemích EU je dle IFC (2011) zhruba 80% kontrol plánovaných a 20% mimo plán z důvodu nepředvídaných událostí. Překročení 20% neplánovaných kontrol indikuje jistou míru nesystematičnosti. Dle průzkumu IFC některé inspektoráty na Ukrajině vykazují až 95% neplánovaných kontrol. Dle IFC neexistuje žádná trestní odpovědnost státních úředníků za přečiny při kontrolách. V Kazachstánu, Uzbekistánu, Bělorusku i v Ruské federaci existuje trestní odpovědnost státních úředníků za jejich postup při kontrole. Je téměř k nevíře, že na Ukrajině tato trestní odpovědnost není a zaměstnanci inspektorátů mají obecnou možnost ignorovat legislativní předpisy. Současný systém kontrol na Ukrajině má dle IFC dva až pětkrát více inspektorátů než jiné země v regionu. Tato přebujelá struktura je velká finanční zátěž pro podniky i stát. Dle IFC velice často neexistuje, nebo téměř bez výjimky není používána metodologie, jak při kontrolách postupovat. Opačně podniky nemají možnost se na kontroly dle metodologie připravit. Navíc podniky nemají bezplatný přístup k požadavkům, které musí splňovat. Dle Federace zaměstnavatelů Ukrajiny (FEU) kontrolní orgány provedli v roce 2012 více než 2 miliony kontrol malých i velkých podniků. Z toho 40% kontrol bylo namátkových. Průměrná pokuta činila 479 hřiven a jeden audit stojí státní kasu 11600 hřiven. Významné jsou i státní náklady na údržbu kontrolních orgánů, jejichž funkce se mnohdy překrývají a duplikují. Výzkum odborníků FEU ukázal, že 44 agentur může omezit nebo zastavit provoz podniku. V roce 2012 byla pozastavena práce 154.600 podniků. Podle odhadů FEU je průměrný výpadek výroby podniku z důvodu kontrol 45 pracovních dní za rok. FEU odhaduje celkovou škodu na podnikání ve výši nejméně 27 miliard hřiven v roce 2012.
55
3.7.2 Korupce Tlak ze strany regulačních orgánů s sebou přináší další významný problém, který se již stal základním rysem Ukrajiny, korupci. Ukrajina každoročně vévodí mezinárodním žebříčkům měření korupce. Pro malé a střední podniky může být výše nevyhnutelných neoficiálních plateb zničující. Dle Transparency international (TORO, 2011) korupce na Ukrajině je systémový problém existující plošně a na všech úrovních veřejné správy. Od drobných úplatků v každodenním životě po nejvyšší sféry podnikatelského a politického, často propojeného života. Mezi instituce, které jsou vnímány veřejností jako nejvíce zkorumpované, jsou dle zprávy politické strany, zákonodárné orgány, policie, státní úředníci a soudci. Ukrajinskou společnost zpráva hodnotí jako společnost s vysokou tolerancí ke korupčnímu jednání. Neoficiální platby jsou široce rozšířené a běžné tak, že pro mnoho ukrajinských občanů se staly obyčejnou, každodenní formou sociálního chování. Téměř polovina Ukrajinců vnímá korupci jako běžnou součást života, cítí, že korupce může být někdy nebo vždy odůvodněná jako mechanismus, aby se věci pohnuly rychleji, nebo k vyrovnání nízkých platů (TORO, 2011). Přes Národní protikorupční strategii, přijatou v říjnu 2011, vnímání korupce je stále vysoké: Transparency International zařadilo Ukrajinu na 144. místo ze 176 zemí v roce 2012 v indexu vnímání korupce. V žebříčku Indexu ekonomické svobody pro rok 2013 (Heritage foundation, 2013) se Ukrajina umístila na 161, tedy nejhorší umístění ze všech evropských zemí. Průzkum prováděný Světovou bankou (World Bank, 2008) rovnoměrně mezi malými, středními i velkými podniky zveřejnil tato zjištění: Tabulka 17 Průzkum korupčního jednání mezi podniky Indikátor
Ukrajina
počet procent ekonomických subjektů, které si myslí, že konkurenti poskytují neformální platbu, "aby se věci pohnuly"
56
31,8
Česká republika
12,8
počet firem, od kterých se očekával dar při jednání s daňovými úředníky
28,3
0,2
38,5
19,2
výše úplatku zajišťující státní zakázku (v % ceny zakázky)
3,7
1,5
počet firem, od kterých byl očekáván dar, aby obdrželi licenci
37,3
0,2
59,1
18,0
27,0
3,4
19,3
0,8
počet firem, od kterých se očekával neformální dar pro zajištění státní zakázky
počet firem, od kterých byl očekáván dar, aby obdrželi stavební povolení počet firem, od kterých se očekával dar, aby obdrželi el. přípojku počet firem, od kterých se očekával dar, aby obdrželi vodovodní přípojku Zdroj: World Bank, 2008
Tabulka naznačuje výskyt neoficiálních plateb při jakémkoliv kontaktu s úřady na Ukrajině. Další náklady oproti podnikatelům v České republice znamená pro Ukrajinu specifický systém různých licencí a povolení. Ukrajina zaznamenala obrovský skok v hodnocení Doing Business 2014 ohledně snadnosti vyřízení stavebního povolení. Dle ukrajinských podnikatelů, s kterými autor DP diskutoval problematiku, není tak těžké postavit a zkolaudovat vlastní stavbu, jak by se ze žebříčku Doing Business 2013 (183. místo ve snadnosti vyřízení stavebního povolení) mohlo zdát. Ani nikdo z oslovených nezaznamenal žádnou významnou změnu (41. místo pro rok 2014). Všichni unisono potvrzovali stejné zvyklosti. Staví se bez stavebního povolení a v průběhu stavby se s příslušnými orgány potřebná administrativa dojedná přiměřenou neoficiální platbou. Pan Metelák, který měl na starost několik stavebních projektů české finanční skupiny PPF na Ukrajině, tuto praxi potvrzuje. Díky tomu bylo call centrum pro PPF postaveno výrazně dříve, než by se stavělo v Čechách. Pan Metelák dodává, že se mu nikdy nestalo, že by v průběhu výstavby regulační orgány svoje finanční požadavky za dodání potřebných dokumentů zvyšovaly.
57
3.7.3 Rozdělené oblasti podnikání Pan Borisov konstatuje obecně známý fakt, že strategické a lukrativní obory podnikání jsou na Ukrajině rozděleny mezi hlavní hráče a pro další subjekty jsou cesty na trh uzavřené. Důvodem je, že vlivné skupiny pečlivě monopolizuji trh. Strategické trhy jsou určeny pouze pro nejvlivnější subjekty v úzkém vztahu s vládou. Borisov jako příklad uvádí největší společnost na Ukrajině SCM, která patří nejbohatšímu muži v zemi Rinatu Achmetovi, který je členem Strany regionů a blízký přítel prezidenta Janukovyče.
I
antimonopolní úřad přiznává, že monopolizace na ukrajinském trhu je běžným jevem. Zdroje v zemi jsou rozděleny mezi stát a několik miliardářů, kteří díky monopolizaci klíčových odvětví nejsou nuceni reinvestovat své zisky. Rinat Achmetov se pohybuje na hranici pěti nejbohatších mužů v Evropě, to je velmi dobrý výsledek uvážíme-li, že své bohatství získal v jedné z pěti nejslabších evropských ekonomik. Zisky může věnovat na rozvoj nejlepšího východoevropského klubu Šachtar Donětsk, který zdědil po svém obchodním partnerovi, který zemřel při výbuchu nálože ve svém autě. Dle Meteláka mnoho Ukrajinců nepochybuje o tom, že byl zavražděn právě na příkaz Achmetova. Mezi četná ukrajinská odvětví se slabou konkurencí dle BTI (2012) patří těžký průmysl, průmysl paliv a energií, oblast infrastruktury (například hornictví, dopravy, vody, dálkového vytápění a telekomunikací), kde vstupní kapitálový požadavek vytváří vysoké překážky vstupu na trh a privatizace proběhly pouze do určité míry. V roce 2010 byla zaznamenána zvýšená monopolizační tendence ve srovnání s předchozími roky. Celková produkce firem působících v odvětvích s konkurenčním prostředím se dle BTI (2012) snížila o 6% na 48,3%. Podíl čistě monopolních odvětví vzrostl o 2% na 8,5% a odvětví s dominantním vůdcem " o 8% na 30,7% (BTI, 2012). Antimonopolní úřad byl založen v roce 1994. Dle Wilsona (2013) má ukrajinská ekonomika dost peněz na to, aby přinesla stabilní bohatství oligarchům, avšak ne lidem. 50 nejbohatších občanů kontroluje téměř 50% HDP.
58
3.7.4 Politické podnikání Další charakteristikou ukrajinského podnikatelského prostředí je propojení politiky s podnikáním. Nad institucionálním rámcem země stojí skupiny velkého ukrajinského byznysu oligarchové, kteří jako významní sponzoři politických subjektů využívají výkonnou a zákonodárnou moc pro prosazování svých obchodních a mocenských záměrů (BussinessInfo, 2013). V seznamu nejbohatších osob na Ukrajině jsou každoročně na předních pozicích poslanci z vládnoucí Strany regionů. Oligarchům napojeným na opozici se daří o poznání méně. Borisov uvádí jako příklad oligarchu Igora Kolomoiského (médii přezdívaného "peněženka" aktivně spjatého s BJUT – stranou Timošenkové), který nedávno ztratil své pozice na mnoha trzích, od energetiky po letecký průmysl. Úspěch podnikání závisí nejen na úspěšných marketingových strategiích a na řádném hospodaření, ale také na vztahu s vládou. Jako další příklad pan Borisov uvádí případ ukrajinské společnosti GSC Game World, která proslavila Ukrajinu na trhu počítačových her. Podle zpráv z médií, rozhodnutí o ukončení činnosti společnosti bylo spojeno s velkým zájmem o podíl ve společnosti ze strany jedné vládní struktury. Dle Wilsona (2013) jsou zákony na Ukrajině záměrně protichůdné a jejich aplikace selektivní. Protože populace musí neustále porušovat zákon, orgány mají připravenou půdu pro rozhodování, koho stíhat a vládnoucí garnitury tak mohou upevňovat svou moc (Wilson, 2013). Právo je používáno proti těm, kteří zpochybňují systém. Většina soudců začínala v éře komunismu a nadále reaguje na pokyny shora. Reformy schválené v roce 2010 zvýšily výkonnou kontrolu nad soudnictvím. Janukovyč má pod kontrolou jmenování soudců.
Snadnost, s jakou úřady zahájily politické stíhání v roce 2011 a 2012 proti
Tymošenkové a členům její vlády je nejznámější důkaz. Dnes jsou politici běžně finančně motivováni oligarchy, nebo jsou sami oligarchové. Členové parlamentu požívají imunitu. Místo na kandidátní listině dle odhadů stojí 5 milionů dolarů stranickému vůdci (Wilson, 2013).
59
3.7.5 Rejdařství ('reyderstvo') Útoky na podniky a nedostatek účinného mechanismu ochrany se stal metlou ukrajinských podnikatelů. Navzdory skutečnosti, že na jaře roku 2012 předseda vlády Ukrajiny Mykola Azarov prohlásil, že útočníci budou pod kontrolou na vládní úrovni, dosud neexistují vnitrostátní právní předpisy, které by pomáhaly nejen bojovat proti tomuto fenoménu, ale tento samotný jev není ani formálně popsán. Neexistují žádná jasně stanovená kritéria pro konkrétní akvizice, které mohou být považovány za nezákonné. Boj proti tomuto nekalému jevu dle Borisova zůstává pouze na rétorické úrovni. Ač oficiální definice neexistuje, Rojansky (2013) rejdařství definuje jako nezákonný nebo neoprávněný převod vlastnictví aktiv nebo hodnot vytvořených těmito aktivy, obvykle zahrnující nekalou nátlakovou roli státních orgánů. Naopak za rejdařství dle Rojanského nelze označit obchodní spor, oficiální kontrolu regulačních orgánů, nebo zkorumpovaný privatizační proces, i když firemní raid může zahrnovat některé nebo všechny z těchto prvků. Ukrajinští vládní představitelé znevažují význam problému rejdařství a mediální pokrytí záležitosti je minimální. Tato činnost se dle Rojanského týká především firem bez zahraničního kapitálu, ale případy neoprávněného převzetí vlastnictví firmy byly zaznamenány i u společností se zahraničním kapitálem. Dle TORO (2012) rejdaři při výkonu své činnosti využívají širokou škálu metod za účelem získání majetku cílové společnosti, s využitím různých nedostatků v systému veřejné správy. Převod kontroly nad společností proti vůli vlastníka je možný i v souladu s platnými zákony. Obvyklými možnostmi jsou dle zprávy nákup akcií minoritních akcionářů, nákup dluhu společnosti nebo znovuzvolení managementu společnosti. To je tzv. "bílý" druh rejdařských praktik, kdy útočníci využívají mezer v neprůhledném ukrajinském finančním a regulačním systému a matoucím daňovém systému (TORO, 2012). Formálně neporušují zákon, ale snaží se o něj opřít. Ukrajinský nesmírně složitý byrokratický systém dle TORO (2012) vytváří obrovské překážky v interakcích mezi vládními agenturami a podnikatelskými subjekty. Podnikatelské subjekty tak často volí jednodušší neformální prostředky k získávání různých licencí, povolení, příznivého soudního rozhodnutí nebo zacházení ze strany orgánů. Rejdaři 60
mohou využít tento okamžik s cílem vytvořit dostatečné právní důvody pro převzetí majetku společnosti. Aplikace předpojatostí soudních usnesení, zadávání daňových kontrol na objednávku s cílem oslabit právní pozici cílové firmy, nebo znemožnění přístupu konkrétní firmy ke konkrétní licenci jsou nejčastější příklady „šedých“ rejdařských praktik (TORO, 2012). Třetí typ nepřátelského převzetí majetku a práv je označován jako "černý“ útok rejdařů, kdy je využíváno fyzické násilí, vydírání, padělání oficiálních dokumentů a podpisů (TORO, 2012). Tento druh praktik patřil především do dob začátku překreslování majetkových pozic oligarchů. Ukrajinské státní orgány v těchto nežádoucích jevech hrají různou úlohu. Někdy pasivním přístupem usnadňují rejdařům činnost, někdy aktivně napomáhají útočníkům a někdy jsou s nimi přímo spjati. Zrovna tak někteří soudci sériově s útočníky spolupracují, nebo začínající soudci dostanou příkaz o výsledku soudního procesu shora. Pan Metelák potvrzuje nutnost tyto záležitosti na Ukrajině dopředu řešit a být na ně připraven. Proto jsou v PPF zaměstnáváni bývalí čeští státní vysocí politici s kontakty (např. pan Kočárník) a tyto rizika se řeší na vyšší politické úrovni.
3.7.6 Nízká úroveň legislativy a justice Dalším problémem podnikání na Ukrajině je nejednoznačnost a časté změny právního rámce. Někteří podnikatelé dle Borisoviče i přes zjevné porušování mnohých norem a zákonů dostávají dotace a úlevy od vlády, zatímco jiní, i bez závažných trestných činů, doslova žijí od kontroly ke kontrole. Nepřehledný, nejasný a často se měnící legislativní rámec odrazuje od vstupu na trh domácí i zahraniční podnikatele. Dle Jemelianové (2010) je pro podnikatelské prostředí jedním s nejzávažnějších negativních faktorů pokřivený systém soudnictví. Dle autorky mezi hlavní problémy ukrajinského justičního systému patří: rozhodování na objednávku, tlak v rámci systému i tlak zvenčí, chronický nedostatek finančních prostředků, který je kompenzován korupci; četné zneužívání nezodpovědnosti soudců, nedostatek logiky v rozdělení pravomocí mezi úrovněmi soudního systému. 61
Mezi hlavní nedostatky ukrajinské justice patří také nedostatek důvěry veřejnosti v soudní rozhodnutí a soudní systém jako celek a neefektivní a netransparentní proces jmenování soudců (Jemelianová, 2010). To dělá soudy náchylné ke korupci a vydírání. Ukrajinská legislativa si často protiřečí, takže stejný případ lze "legálně" rozhodnout několika způsoby výběrem vhodného článku z platných zákonů, tím se rovněž zvyšují korupční možnosti ovlivnění výsledku soudního rozhodnutí (Jemelianová, 2010). Rovněž dle Khachaturyana jsou ukrajinské zákony a předpisy často protichůdné nebo nové a nevyzkoušené v praxi. Právní předpisy jsou dle autora často přijímány jako výsledky konkrétních politických opatření v reakci na aktuální potřeby politického nátlaku. Výsledkem jsou rozpory mezi jednotlivými zákony, jejich dvojznačnost a často neefektivní použití v praxi. Jako příklad autor uvádí přijetí občanského a obchodního zákoníku, které jsou otevřeně konfliktní hned v několika případech. Například zatímco občanský zákoník umožňuje stanovení cen fixováním na zahraniční měnu, obchodní zákoník vyžaduje stanovení cen v ukrajinské měně. Pro podtržení nedostatku důvěry v soudní systém autor DP přidá svou osobní zkušenost, kdy rozhodnutí ukrajinského dodavatele nedodat mu předem proplacené zboží již bylo zcela zjevné. Ukrajinský právník automaticky volil obvyklou místní cestu obesílat kontrolní orgány a posílat na dodavatele všemožné kontroly až do změny jeho rozhodnutí. Brzy se ale ukázalo, že ochrana dodavatele z vyšších míst je proti tomuto nátlaku dostatečně silná. Domáhání se zjevných práv věřitele soudní cestou právník označil jako zbytečné a mimo standardní postup.
3.7.7 Vysoké daně kvůli vysokým sociálním výdajům Pan Borisov doslova používá výraz přesun zátěže z nemocné hlavy na hlavu zdravou. Před volbami vláda zvyšovala sociální dávky. V době, kdy Ukrajině rostou dluhy, a ekonomická situace se nezlepšuje, nezbývá vládě než se uchýlit k osvědčenému receptu zvýšení daňové zátěže. Nová iniciativa ministerstva financí z 6. dubna 2013 zvyšuje spotřební daně na alkohol, renty z těžby a dovozní cla na 1900 výrobků. Náklady se tím zvýší podnikům i spotřebitelům. Problémem jsou populistické výdaje zejména před 62
volbami jako zvyšování platů a důchodů státních zaměstnanců v okamžik, kdy v rozpočtu na ně nejsou peníze. Dle WB (2010) se výdaje na důchody po pravidelném navyšování z 9,2% HDP v roce 2003 přiblížily 18 % HDP v roce 2008, tedy jedněm z nejvyšších na světě.
3.7.8 Nedostatek financí Globální finanční a dluhová krize, která se přelila do ukrajinské ekonomiky v letech 2008 2009 mimo jiné způsobila, že banky nefinančnímu sektoru v podstatě nepůjčují. Ne každý podnikatel si může dovolit zahájit podnikání pouze z vlastních zdrojů.
Po následné
bankovní krizi na Ukrajině jsou banky v úvěrování velice opatrné. Hřivnové půjčky jsou často velmi nepříznivé (úroková sazba 15 až 20%) a úvěry v cizích měnách jsou zakázány. Podrobněji byla situace v bankovním sektoru popsána v kapitole 3.6.1.
3.7.9 Státní zadlužení Další problém Ukrajiny, který odrazuje spíše zahraniční investory než domácí, jsou národní dluhy. Obecně se předpokládá brzká neschopnost splácet obrovské ukrajinské zadlužení. To samozřejmě odrazuje potenciální investory a snižuje rating země. Obrovská dluhová zátěž znamená nemožnost podpory podnikání či snižování daní. Tento problém je popsán v kapitolách o ukrajinské ekonomice.
3.7.10 Malý objem zahraničních investic Důsledkem vyjmenovaných nepříznivých charakteristik ukrajinského podnikatelského prostředí je malý objem zahraničních investic se všemi dalšími důsledky.
63
Graf 5 Vývoj zahraničních investic na Ukrajinu 2002 - 2012
Zdroj: Statistický úřad Ukrajiny, 2013
Z grafu je patrné, že tendence přílivu zahraničních investic z důvodu nepřátelského investičního klima je klesající. Z teritoriálního hlediska měly v roce 2012 nejvyšší podíl na investicích Kypr, Německo, Nizozemí, Rusko, Rakousko, Velká Británie a Francie (BusinessInfo, 2013). 78,9 % všech investic pochází z EU, podíl zemí SNS dosahuje 7,8%. Je zjevné, že původ investic z Kypru je ukrajinský nebo ruský. Společné podniky ukrajinských a zahraničních subjektů tzv. joint venture jsou z důvodu obav investorů velmi málo rozšířené. Přitom tento typ partnerství je rozhodující pro předávání znalostí od rychle se rozvíjejících ekonomik. Při stupni vývoje, ve kterém se Ukrajina nachází, by přitom absorpce nových technologií měla být hlavním inovativním prostředkem.
64
Všech deset vyjmenovaných nežádoucích skutečností nejsou v ukrajinském podnikatelském prostředí novými fakty a některé trvají i dvě desetiletí a s přibývajícím časem se spíše prohlubují. Za těchto okolností hovořit o nějaké konvergenci k tržním evropským ekonomikám není možné. Investiční klima, podnikatelské prostředí a tím i hospodářský růst lze zlepšit pouze rozsáhlými reformami a jejich implementací: -
reformy v oblasti regulace podnikání, konkrétně zjednodušení licenčních řízení a sjednocení certifikace s mezinárodními normami;
-
zavedení povinných postupů kontrolních orgánů, soudní odpovědnosti úředníků za své jednání, zavedení spolupráce kontrolních orgánů tak, aby se jednotlivé kontroly nepřekrývaly a zbytečně neopakovaly;
-
zlepšit ochranu vlastnických práv a vymáhání těchto práv soudní cestou;
-
zvýšit ochranu zahraničních investic, zejména společných podniků a podpořit tak transfer novějších technologií;
-
kvalitnější a transparentnější legislativou a především její implementací docílit tržního prostředí;
-
odpolitizovat klíčové státní instituce apod.
Několikrát bylo ale zdůrazněno, že problém tkví v politické rovině, respektive v rozložení moci a to naději na zásadnější rychlou změnu nedává.
65
4 Závěr Jak již bylo uvedeno v úvodu, otázka, kde se podniká lépe, zda na Ukrajině nebo v České republice, je příliš jednoduchá. Po výčtu dat žebříčku Doing Business a především po výčtu dat Global Competitiveness Indexu je již odpověď zřejmá. Znovu zopakujme odpověď, že mimo veškerou pochybnost se podniká lépe v ČR. Metodika Doing Business je sice přehlednější, jednodušší a s jasnějšími pravidly, v případě Ukrajiny však nevystihuje z důvodu řady zobecnění klíčové negativní faktory místního podnikatelského prostředí. Lze samozřejmě i z tohoto žebříčku vyčíst poměrně vysokou míru zdanění, vysokou regulační zátěž a je naznačena velmi nízká kvalita institucí. Žebříček však například vůbec neřeší míru korupce, udržitelnost veřejných financí, kvalitu silniční sítě, ochranu majetku apod. Nevystihuje specifičnost ukrajinského prostředí. Dává například odpovědi na otázku, jak je časově, finančně a procedurálně náročné vyřídit si elektrickou přípojku, stavební povolení, úvěr apod. za předpokladu, že žadatel i příslušný orgán postupují standardně. Na otázku kolik žádostí standardně probíhá, již žebříček odpověď nedává. Poměrně pro Ukrajinu charakteristická data lze vyčíst z údajů Global Competitiveness report, které jsou uvedeny v příloze. V kapitole 3.3 jsou tato data převedena do slovního hodnocení a dávají kvalitní číselnou podporu pro další úvahy. Ukrajina zůstává státem, ve kterém politickomocenské skupiny podvracejí důležité části státního aparátu, jejich vybudované klientelistické sítě rozhodují o rozdělování státních prostředků a ovládají zákonodárnou a výkonodárnou moc. Jak tento stav vznikl, se snaží popsat kapitola 3.3 novodobá historie Ukrajiny. Bez znalosti politicko-mocenského vývoje a současného stavu rozložení moci nelze porozumět zahraniční ani vnitřní politice Ukrajiny, která bohužel přímo ovlivňuje ekonomický vývoj i podnikatelské prostředí. Kapitola 3.6 Hlavní problémy ukrajinské ekonomiky se snaží ukázat, že ekonomický růst v letech 2000 - 2008 nebyl dlouhodobě udržitelný ani v případě neexistence globální krize a to z podrobněji popsaných důvodů, jako jsou: neudržitelná fiskální politika, závislost na ruském plynu a systém dotací plynu pro koncové odběratele, vysoké zadlužení domácností, 66
firem i bankovního sektoru, nízká diverzifikace a sofistikovanost exportu, přílišná regulace podnikatelského prostředí, monopolizace klíčových odvětví, zanedbaná infrastruktura, dlouhodobě neřešené otázky životního prostředí, neutěšeného demografického vývoje a zdraví obyvatelstva, vysoká energetická náročnost průmyslu, zastaralé technologie. V DP byly popsány hlavní negativní charakteristiky ukrajinského podnikatelského prostředí, konkrétně: tlak ze strany regulačních orgánů, korupce, monopolizace klíčových segmentů trhu oligarchy, politické podnikání, rejdařství, nízká úroveň legislativy a justice, vysoká daňová zátěž kvůli vysokým sociálním výdajům, státní zadlužení, nedostatek financí, nízký objem zahraničních investic. Odpověď autora DP na hlavní otázku, zda zahraniční nebo místní investor je schopen čelit těmto
rizikům,
zní,
že
pokud
podnikatel
si
nevytvoří
dostatečně
silnou
politickoklientelistickou vazbu v místním prostředí mocenských struktur, jeho investice bude s nejvyšší pravděpodobností zmařena. Z pohledu zahraničního investora je možnost vytvoření takové vazby nereálná a za hranou morálního kodexu autora DP. U větších projektů samozřejmě existuje možnost politické záštity. Mizivé množství přímých zahraničních investic, z nichž je navíc velká část z Kypru, dává autorovi DP za pravdu. Různé indexy investiční ho klima a rizikovosti teritoria rovněž. Kvalita podnikatelské ho prostředí v ČR i na Ukrajině zaostává za potenciálem lidských zdrojů v obou republikách i za potenciálem blízkosti významných trhů. V obou republikách je rovněž nutné hledat příčiny nepříznivé situace v politické rovině. V případě ČR je negativní vliv mocensko politických skupin na ekonomické výsledky a podmínky pro podnikání patrný zabetonováním nefunkčních a netransparentních mechanizmů a v posledních volebních obdobích sílí. Tento fenomén se stal nosným tématem parlamentních voleb na podzim 2013.
Na Ukrajině tyto skupiny přímo představují
podnikatelsko politickou elitu a podařilo se jim dosáhnout takového rozdělení politické moci, kdy další pozitivní scénář bohužel není příliš reálný. Podniky na Ukrajině musí procházet procesem splňování celé řady nejasných pravidel a předpisů jako jsou podnikání znechucující překážky k obdržení různých povolení a licencí, zastaralé normy a certifikační požadavky často ještě z dob Sovětské éry. Další omezení podnikání jsou slabá právní ochrana vlastnických práv, vysoké náklady na dodržování 67
všech daní, vysoké náklady na logistiku a dopravu. Podniky musí čelit častým návštěvám kontrolních orgánů, kde neoficiální platba je často jediným řešením. Zatímco se legislativa velmi pomalu posouvá k mezinárodním standardům, implementace nezreformovanými orgány státní správy hluboce zaostává.
Tyto faktory znamenají velmi nízkou úroveň
konkurenčního prostředí napříč odvětvími. Absence konkurenčního tlaku ale rovněž znamená absenci tlaku na přijímání nových technologií, modernizaci a inovační aktivitu. Ustrnulá produkce a exportní snažení se soustřeďuje na energeticky náročné komoditní oblasti podléhající velkým cenovým výkyvům dle světové poptávky. Ukrajina ani v období růstu nediverzifikovala a nesofistikovala svůj exportní koš. Tato situace neumožňuje v dlouhodobějším horizontu dosahovat zvyšování HDP na hlavu a zvyšování životní úrovně občanů. Co by mělo být předmětem rozsáhlých reforem je zřejmé, kde však začít, když příčiny nepřátelského podnikatelského prostředí leží v rovině politické? Jak již bylo uvedeno, rozdělení moci nedává možnost narovnání tržního prostředí ukrajinskou politickou garniturou. Jediný reálný pozitivní scénář autor DP vidí v postupné integraci směrem k EU.
EU
má
zkušenosti
s
výpomocí
s
reformami
a
liberalizací
ekonomiky
v postkomunistických státech, i když Ukrajina a její představitelé budou pro unijní úředníky výrazně tvrdší oříšek. Pro nasměrování Ukrajiny směrem k EU je ale nutná motivace oligarchů, kteří ovládají stát, jako např. obavy o své pozice před ruskými oligarchy apod. Zatím tuto motivaci autor DP nevidí, a tak pravděpodobně i nepřátelské podnikatelské prostředí na Ukrajině žádné brzké změny nečekají.
68
Literatura: ÅSLUND, A. How Ukraine Became a Market Economy and Democracy. Washington DC : Peterson Institute, 2009. ISBN 0881325465, 9780881325461. BDO. Doing business in Ukraine 2013. Kyjev: Brussels Worldwide Services BVBA , 2013. BTI, Bertelsmann Stiftung. BTI 2012 | Ukraine Country Report. Dostupné z http://www.bti-project.org/countryreports/pse/ukr/2012/. BUSINESSINFO.CZ. Oficiální portál pro podnikání a export. Souhrnná teritoriální informace Ukrajina. Kyjev, 2013. BUSINESSINFO.CZ. Oficiální portál pro podnikání a export. Smetiště zaujímají 7 % území Ukrajiny. 2013 dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smetiste-zaujimaji-7uzemi-ukrajiny-40155.html. DANYLYŠYN, B. Osud dvou tří lidí nesmí ohrozit dohodu s EU, Mladá Fronta Dnes,21. 10. 2013. ECONOMIST. West or east, The European Union should sign a deal with Ukraine—but only if Yulia Tymoshenko is freed. 2013. Dostupné z: http://www.economist.com/news/leaders/21587228-european-union-should-sign-dealukrainebut-only-if-yulia-tymoshenko-freed-west-or?zid=307&ah=5e8041. EUROPEAN COMMISSION. Implementation of the European Neighbourhood Policy in Ukraine Progress in 2012 and recommendations for action. Brusel, 2013. Dostupné z http://ec.europa.eu/world/enp/docs/2013_enp_pack/2013_progress_report_ukraine_en.pdf. FEU, FEDERATION OF EMPLOYERS OF UKRAINE. Business Environment Simplification To Increase Ukraine's GDP by 1.5-2%. 2013. Dostupné z http://en.dmitryfirtash.com/event/business_environment_simplification_to_increase_ukrain es_gdp_by_152_ HERITAGE FOUNDATION. Index of economic freedom. 2013. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/country/ukraine.
INTERNATIONAL FINANCE CORPORATION. Investment Climate in Ukraine as seen by Private Businesses. Kyjev, 2011. Dostupné z http://www.ifc.org/wps/wcm/connect/facbbf804b8692d9bf19bf6eac26e1c2/Ukraine-ICReport_Nov2011_ENG.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=facbbf804b8692d9bf19bf6eac 26e1c2. JEMELIANOVA, A. A Diagnosis of Corruption in Ukraine. EuropeanResearch Centre forAntiCorruption and StateBuilding, 2010. Dostupné z: http://www.againstcorruption.eu/wp-content/uploads/2012/09/WP-14-Diagnosis-ofCorruption-in-Ukraine-new.pdf JURÍČKOVÁ, Vilma. Podnikateľské prostredie a firemné stratégie. Bratislava: Ekonomický ústav Slovenské akademie věd, 2006. ISBN 80-7144-154-6. KADEŘÁBKOVÁ, A., ŠMEJKAL, V. Podmínky podnikání v České republice při hodnocení institucionální kvality. Centrum ekonomických studií. Praha. Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007. KHACHATURYAN, G. Doing business in Ukraine: Key legal aspects. Kyjev : Asters, 2012. ROJANSKY, W. Corporate Raiding in Ukraine. Washington D C: Kennan Institute, 2013 dostupné z http://www.irex.org/sites/default/files/Rojansky%20EPS%20Brief.pdf. WILSON, A. Ukraine Political and economic lessons from democratic transitions.2013. Dostupné z: http://i.cfr.org/content/publications/images/csmd_ebook/PathwaystoFreedom/ChapterPrevi ews/PathwaystoFreedomUkrainePreview.pdf. TORO Creative union – Transparency international National contact in Ukraine. National integrity system assessment Ukraine. 2011. ISBN: 978-966-2157-41-3. TORO Creative union – Transparency international National contact in Ukraine: Raider attacks inUkraine 2012. Dostupné z: http://tiukraine.org/en/system/files/research/raider_attacks_-_ti_ukraine_eng.pdf.
WILSON, A. Ukraine Political and economic lessons from democratic transitions. 2013dostupné z http://i.cfr.org/content/publications/images/csmd_ebook/PathwaystoFreedom/ChapterPrevi ews/PathwaystoFreedomUkrainePreview.pdf. WORLD BANK, International Finance Corporation. Doing Business 2014 : Economy profile:Czech republic. Washington DC 2013 ISBN 978-0-8213-9984-2. WORLD BANK, International Finance Corporation. Doing Business 2014 : Economy profile:Ukraine. Washington DC 2013 ISBN 978-0-8213-9984-2. WORLD BANK. Ukraine Country Economic Memorandum Strategic Choices to Accelerate and Sustain Growth. 2010. Report No. 55895-UA. WORLD BANK. Enterprise surveys –Ukraine 2008. Dostupné z http://www.enterprisesurveys.org/data/exploreeconomies/2008/ukraine. WORLD ECONOMIC FORUM. The Global Competitiveness Report 2013–2014. Geneva, 2013 ISBN-13: 978-92-95044-73-9 ISBN-10: 92-95044-73-8.
Přílohy: The Global Competitiveness Report 2013–2014
1. pilíř: Instituce
zdroj
1.01 ochrana vlastnických práv (1=slabá – 7=velmi dobrá) 1.02 ochrana duševního vlastnictví (1=slabá – 7=velmi dobrá) 1.03 Četnost zneužívání veřejných peněz kvůli korupci (1=běžně – 7=nikdy) 1.04 Důvěra veřejnosti v politiky (1=velmi slabá – 7=velmi vysoká) 1.05 Četnost výskytu nedokumentovaných plateb a úplatků (1=velmi běžná – 7=nikdy) 1.06 Nezávislost soudů (1=závislé – 7=absolutně nezávislé) 1.07 Upřednostňování při vládních rozhodnutích na základě kontaktů, klientelismus (1=vždy – 7=nikdy) 1.08 Mrhání vládními výdaji (1=extrémní – 7=velmi hospodárné) 1.09 Regulační zátěž (1=extrémní – 7=žádná) 1.10 Efektivnost právního rámce při řešení sporů (1=extrémně neefektivní – 7=velmi efektivní) 1.11 efektivnost právního rámce v otázkách zpochybňování zákonnosti vládních úkonů a regulace ze strany podniků (1=extrémně neefektivní – 7=velmi efektivní) 1.12 transparentnost a dostupnost informací ohledně předpisů a regulace podnikání (1=žádná – 7=velmi dobra) 1.13 náklady podnikatelů proti hrozbě terorismu (1=velké – 7=žádné) 1.14 náklady podnikatelů proti kriminalitě a násilným činům (1=velké – 7=žádné) 1.15 náklady podnikatelů proti organizovanému zločinu (1=velké – 7=žádné) 1.16 Hodnověrnost policejních složek v prosazování zákonů a pořádku (1=žádná – 7=naprostá) 1.17 Etické chování firem (1=špatné – 7=výborné) 1.18 Úroveň auditorských a účetních standardů
pr
Česká republika hodno umíst cení ění 3,9 88
Ukrajina
pr
3,8
61
2,5
133
pr
2,4
117
2,4
122
pr
1,5
146
2,2
117
pr
3,7
81
2,8
130
pr
3,8
68
2,2
139
pr
2,4
123
2,3
133
pr
3,4
53
1,9
143
pr pr
2,6 3,1
135 115
2,6 2,3
137 144
pr
2,7
126
2,2
146
pr
3,8
98
3,5
130
pr
6,4
16
5,9
48
pr
5,0
53
5,0
57
pr
5,0
71
4,4
106
pr
3,9
90
2,8
133
pr
3,6
109
3,2
130
pr
4,8
64
3,7
130
hodno cení 2,5
umístě ní 144
(1=slabá – 7=vysoká) 1.19 Odpovědnost managementu a dohled investorů (1=malé – 7=velmi velké) 1.20 Zákonná ochrana zájmů minoritních akcionářů (1=žádná – 7=plná) 1.21 Ochrana investorů (0=žádná – 10=naprostá Instituce celkem
pr
4,4
88
4,2
103
pr
3,9
83
2,7
146
DB
5,0
84
4,7
100
3,6
86
3,0
137
2. pilíř Infrastruktura
zdroj
2.01 kvalita infrastruktury celkově (1=extrémně nerozvinutá – 7=mimořádně rozvinutá) 2.02 Kvalita silniční sítě (1=extrémně nízká – 7=mimořádně vysoká) 2.03 Kvalita železniční sítě (1=extrémně nízká – 7=mimořádně vysoká) 2.04 Kvalita lodní infrastruktury (1=extrémně nízká – 7=mimořádně vysoká) 2.05 Kvalita letecké infrastruktury (1=extrémně nízká – 7=mimořádně vysoká) 2.06 Počet sedadel v letadlech startujících v zemi x km/týden v milionech 2.07 kvalita dodávek elektřiny (1=velmi nestálá a přerušovaná - 7=stálá, bez kolísání napětí) 2.08 Množství uživatelů mobilních telefonů /100obyvatel 2.09 Množství pevných linek/100 obyv Infrastruktura celkem
pr
Česká republika hodno umíst cení ění 5,1 37
pr
3,7
81
2,1
144
pr
4,6
22
4,5
25
pr
4,4
61
3,7
94
pr
5,8
21
3,8
105
ATA
194,6
64
236,2
58
pr
6,4
20
4,7
79
ITU
122,8
47
132,1
37
ITU
19,9 4,7
62 39
27,1 4,1
43 68
3. pilíř Makroekonomické prostředí
zdroj
3.01 Saldo veřejných financí v %HDP 2012 3.02 Hrubé národní úspory v % HDP 2012 3.03 Inflace, roční změna v % 2012 3.04 Vládní dluh v % HDP 2012 3.05 Úvěrový rating země 0-100 v březnu 2013 Makroekonomické prostředí celkem
IMF IMF IMF IMF II
Ukrajina hodno cení 4,4
umístě ní 70
Česká republika hodno umíst cení ění -5,0 120 21,6 63 3,3 59 43,1 76 75,4 25
hodno cení -4,6 10,1 0,6 37,4 32,7
umístě ní 112 127 1 60 99
5,0
4,2
107
55
Česká republika
Ukrajina
Ukrajina
4. pilíř Zdraví a základní vzdělávání
zdroj pr
hodno cení žádný
umíst ění 1
hodno cení žádný
umístě ní 1
4.01 Vliv malárie na podnikání (1=významný – 7=žádný) 4.02 Případů malárie na 100 000 obyv 2010 4.03 Vliv tuberkulózy na podnikání 4.04 Počet případů tuberkulózy na 100000 obyv 4.05 Vliv HIV/AIDS na podnikání (1=vážný – 7=žádný) 4.06 Výskyt HIV u dospělých v % populace 4.07 Kojenecká úmrtnost, úmrtí / 1000 živě narozených dětí 4.08 Průměrná délka života, roky 4.09 Kvalita primárního vzdělávání (1=nízká – 7=velmi vysoká) 4.10 Zapsáno do primárního vzdělávání v % Zdraví a základní vzdělávání celkem
pr WB pr
0 5,4 6,0 5,2
1 77 16 82
0 5,3 89,0 5,5
1 81 91 74
WB WB
0,1 3,2
11 14
0,8 8,7
102 53
WB pr
77,9 4,3
37 51
70,8 4,7
93 37
WB
89,6 5,8
102 60
91,7 5,8
94 62
5. pilíř Vyšší vzdělání a školení
zdroj
5.01 Zápis do středoškolského vzdělání v % populace 5.02 Zápis do terciálního vzdělávání v % populace 5.03 Kvalita vzdělávacího systému (1=slabá – 7=výborná) 5.04 Kvalita výuky matematiky a přírodovědného vzdělávání (1=slabá – 7=výborná) 5.05 Kvalita manažerských škol (1=slabá – 7=výborná) 5.06 Přístup k Internetu ve školách (1=velmi omezený – 7=dostatečný) 5.07 Dostupnost výzkumných a vzdělávacích služeb (1=nedostupná – 7= bohatě dostupná) 5.08 Míra investic firem do vzdělávání zaměstnanců (1=žádná – 7=velmi hojná) Vyšší vzdělání a školení celkem
WB
Česká republika hodno umíst cení ění 90,8 66
UN
64,9
29
81,7
10
pr
3,7
67
3,6
79
pr
4,0
83
4,8
28
pr
4,0
90
3,6
115
pr
5,8
24
4,3
70
pr
5,0
26
3,9
92
pr
4,0
68
3,7
103
4,9
39
4,7
43
umíst ění 12
hodno cení 4,5
umístě ní 106
44
3,0
132
6. pilíř Efektivnost produktových trhů
zdroj
6.01 Intenzita lokální konkurence (1=nízká – 7=vysoká ve většině odvětvích) 6.02 Míra monopolizace trhů (1=několik dominantních skupin – 7=mnoho konkurujícíchsi subjektů)
pr
hodno cení 5,8
pr
4,2
Ukrajina hodno cení 94,0
umístě ní 54
6.03 efektivnost politiky na ochranu hospodářské soutěže (1=nepodporuje soutěž – 7=efektivně podporuje soutěž) 6.04 Rozsah a dopad zdanění (1=významně snižuje motivaci investovat – 7=nemá negativní vliv na investice) 6.05 Celková daňová sazba v % ze zisku 2012 6.06 Počet procedur nutných k zahájení podnikání 2012 6.07 Počet dní nutných k zahájení podnikání 2012 6.08 Náklady zemědělské politiky (1=extrémně zatěžující ekonomiku – 7=vyvažuje zájmy spotřebitelů, daňových poplatníků, a producentů) 6.09 Rozsah obchodních bariér na import (1=silně limitující – 7=nelimitující) 6.10 Vážená průměrná celní sazba v % 6.11 Rozsah zahraničního vlastnictví (1=velmi nízké – 7=silně převažující) 6.12 dopady lokálních zákonů a regulací na přímé zahraniční investice (1=silně odrazující – 7=velmi podporující) 6.13 Ůroveň efektivity celních procedur (1=velmi neefektivní – velmi efektivní) 6.14 Množství dovezeného zboží v % HDP 2011 6.15 Míra orientace na zákazníka společnostmi (1=špatná – 7=značná) 6.16 Sofistikovanost nákupních rozhodnutí (1=čistě nejnižší cena – 7=založené na sofistikované analýze) Efektivnost produktových trhů celkem
pr
4,1
70
3,1
137
pr
2,7
132
2,3
145
DB DB
49,2 9
112 104
55,4 7
126 74
DB pr
20 3,6
88 99
22 3,2
94 127
pr
4,3
68
3,8
118
ITC pr
0,8 6,0
4 5
2,9 3,6
41 127
pr
4,7
54
3,3
133
pr
4,5
47
3,0
140
WTO 81,5 pr 4,6
23 66
55,4 4,5
51 71
pr
3,4
75
3,3
86
4,4
48
3,8
124
7. pilíř Efektivita trhu práce
zdroj
7.01 Pracovní vztahy se zaměstnavatelem (1=konfliktní – 7=kooperativní) 7.02 Pružnost stanovení mezd (1=centrální – 7=individuální) 7.03 Postupy najímání a propouštění (1=omezovány předpisy - 7=operativně zaměstnavatelem) 7.04 Náklady související s propouštěním (počet týdenních mezd) 2011 7.05 Rozsah a dopad zdanění na motivaci pracovat (1=významně snižuje motivaci pracovat – 7=vůbec nesnižuje motivaci pracovat) 7.06 Závislost mzdy na produktivitě pracovníka (1=žádná – 7mzda je pně závislá na produktivitě pracovníka) 7.07 Důvěra v profesionalitu managementu – kdo
pr
hodno cení 4,2
umíst ění 74
hodno cení 3,7
umístě ní 125
pr
5,2
63
5,0
79
pr
3,3
121
4,3
32
DB
20,2
95
13,0
59
pr
2,7
133
2,4
140
pr
4,6
19
4,5
26
pr
4,4
62
3,3
128
drží manažerské pozice (1=příbuzní či přátelé bez ohledu na schopnosti – 7=profesionální manažeři na základě svých schopností a zásluh) 7.08 Schopnost země udržet talentované lidi – (1= nejschopnější obvykle opouští zemi – 7=nejschopnější obvykle zůstávají v zemi) 7.09 Přitažlivost země pro talentované lidi ze zahraničí (1=žádná – 7=země je lákavá pro talenty z celého světa) 7.10 Podíl žen na trhu práce 2010 Efektivita trhu práce celkem
pr
2,8
109
2,0
140
pr
3,2
87
2,1
136
ILO
0,78 4,2
79 81
0,86 4,2
53 84
8. pilíř Vyspělost finančních trhů
zdroj
8.01 Nabídka finančních služeb (1=slabá – 7=široká) 8.02 Cenová dostupnost finančních služeb díky konkurenci (1=špatná – 7=extrémně dobrá) 8.03 možnost financování prostřednictvím místních akciových trhů (1=velmi složitá – 7=velmi jednoduchá) 8.04 snadnost přístupu k úvěrům pouze nazákladě kvalitního podnikatelského záměru a bez záruky (1=velmi obtížně – 7=běžně) 8.05 Dostupnost kapitálu pro inovativní, ale rizikové projekty (1=velmi nízká – 7=velmi jednoduchá) 8.06 Zdraví bank (1=blízko úpadku a žádosti o záchranu od vlády – 7=obecně zdravé s vhodně diverzifikovaným rizikem) 8.07 efektivita regulace a dohledu nad trhem cenných papírů (1=neefektivní – 7=efektivní) 8.08 Stupeň právní ochrany veřitelů a dlužníků (010) Vyspělost finančních trhů celkem
pr
hodno cení 4,7
umíst ění 59
hodno cení 3,8
umístě ní 109
pr
4,0
86
3,4
126
pr
3,0
93
2,4
127
pr
3,0
58
2,3
116
pr
2,6
74
2,1
120
pr
5,8
33
3,0
143
pr
4,4
50
2,9
129
DB
6
65
9
12
4,2
58
3,5
117
9. pilíř Technologická připravenost
zdroj
9.01 Dostupnost nejnovějších technologií (1=nedostupné – 7=běžně dostupné) 9.02 Osvojování nových technologií podniky (1=vůbec žádné – 7=velmi iniciativní) 9.03 Přínos zahraničního kapitálu ohledně technologií (1=žádný – 7=zahraniční kapitál je zdrojem nových technologií) 9.04 Množství obyvatel užívajících internet v % v 2012 9.05 Počet uživatelů vysokorychlostního internetu
pr
hodno cení 5,2
umíst ění 53
hodno cení 4,3
umístě ní 106
pr
4,9
54
4,3
100
pr
5,1
27
3,6
131
ITU
75,0
28
33,7
93
ITU
16,6
41
8,1
71
na 100 obyvatel 9.06 Suma výměny dat v kB/s na internetového uživatele 9.07 Počet uživatelů mobilního internetového připojení na 100 obyvatel Technologická připravenost celkem
ITU
101,0
19
14,3
84
ITU
44,0
35
5,5
94
4,9
34
3,3
94
umíst ění 46
hodno cení 4,4
umístě ní 36
10. pilíř Velikost trhu
zdroj
10.01 Velikost domácího trhu = suma HDP + import – export zboží a služeb (1 - 7) 10.02 Množství exportu zboží a služeb (1-7) 10.03 Hrubý domácí produkt v hodnotě parity kupní síly v miliardách dolarů 2012 10.04 Vývoz zboží a služeb jako procento hrubého domácího produktu 2012 Velikost trhu celkem
WEF
hodno cení 4,2
WEF IMF
5,5 287,0
28 44
5,3 335,2
37 38
IMF
90,9
12
49,7
50
4,5
41
4,6
38
11. pilíř Sofistikovanost podnikatelského prostředí 11.01 Množství lokálních dodavatelů (1=v podstatě neexistující – 7=velmi velké) 11.02 Kvalita lokálních dodavatelů (1=velmi slabá – 7=velmi dobrá) 11.03 Stupeň rozvoje a četnost shluků v ekonomice (1=shluky neexistují – 7=četné v mnoha oborech) 11.04 Povaha konkurenčních výhod v ekonomice (1= nízké ceny a přírodní zdroje – 7=jedinečné produkty a procesy) 11.05 Šíře hodnotového řetězce lokálních firem (1=úzká, primárně firmy tvoří jen individuální kroky v hodnotovém řetězci – 7=široká, jsou přítomny napříč celým hodnotovým řetězcem) 11.06 Míra kontroly mezinárodní distribuce a marketingu ze země domácími firmami (1=vůbec žádná – 7=téměř absolutní) 11.07 Sofistikovanost výrobních procesů (1=pracovně náročné metody nebo staré generace technologií - 7=převládají v současnosti nejnovější technologie 11.08 Rozsah využívání propracovaných marketingových postupů (1=velmi málo – 7=velmi časté) 11.09 Ochota delegovat pravomoce podřízeným (1=nízká – 7=pravomoce jsou běžně delegovány vedoucím obchodních jednotek) Sofistikovanost podnikatelského prostředí celkem
zdroj pr
hodno cení 5,2
umíst ění 25
hodno cení 4,6
umístě ní 81
pr
5,3
21
4,4
73
pr
4,1
45
2,9
136
pr
4,1
38
3,0
112
pr
4,6
24
3,6
87
pr
3,5
120
4,1
60
pr
4,6
32
3,4
97
pr
4,5
43
4,1
77
pr
3,9
57
3,1
124
4,4
38
3,7
97
12. pilíř Inovace
zdroj
12.01 Způsb nabývání technologií firmami (1=výhradně nákupem a imitací – 7=vlastní vývoj, průkopnické produkty a procesy) 12.02 Kvalita vědeckých výzkumných institucí (1=velmi slabá – 7=nejlepší v oboru ve světovém porovnání) 12.03 Výdaje na výzkum a vývoj firmami (1=žádné – 7=významné) 12.04 Míra spolupráce na poli vědy a výzkumu mezi firmami a univerzitami (1=nespolupracují – 7=spolupracují velmi úzce) 12.05 Míra podpory technologických inovací při zadávání veřejných zakázek (1=žádná – 7=velmi efektivní) 12.06 Dostupnost vědců a techniků v zemi (1=žádná – 7=velmi dobrá) 12.07 Počet žádostí o patent 2009 – 2010 na milion obyvatel Inovace celkem
Zdroj: World Economic Forum, 2013
pr
hodno cení 4,3
umíst ění 26
hodno cení 3,2
umístě ní 100
pr
4,9
26
3,6
69
pr
3,8
32
2,7
112
pr
4,4
35
3,4
77
pr
2,8
124
3,0
118
pr
4,2
64
4,5
46
OEC D
15,3
29
2,9
52
3,7
37
3,0
93