Vysoká škola ekonomická v Praze Národo hospodářská fa kulta Hlavní specializace: Hospodářská politika
A NALÝZA
HO SPOD AŘENÍ A PODM ÍNEK
VÝROB Y ELEK TRICK É ENERGIE U PRO VO ZO VATELE M ALÉ VODNÍ ELEKTRÁRNY A FO TOVOLTAICK É ELEKTRÁRNY bakalářská práce
Autor: Ondřej Šíma Vedoucí práce: Ing. Karel Zeman, CSc. Rok: 2011
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. Ondřej Šíma V Praze, dne 10. 1. 2011
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu této práce, panu Ing. Karlu Zemanovi, CSc., za jeho odborný přístup a velmi cenné rady, které přispěly nemalou měrou k vypracování této práce. Dále bych rád poděkoval svému otci za ochotné poskytnutí pomoci a požadovaných informací.
ABSTRAKT Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v současné době velmi aktuálním tématem z důvodu nesprávně nastavených parametrů pro budoucí vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Tato chybná národohospodářská rozhodnutí – nepřiměřená podpora státu, způsobila velký rozvoj především fotovoltaických elektráren, což má za následek zvyšování ceny elektrické energie a tímto negativně působí na koncového zákazníka, státní rozpočet i celé národní hospodářství. Zajímavost tématu podtrhuje rodinné vlastnictví dvou obnovitelných výrobních zdrojů elektrické energie - malé vodní elektrárny a fotovoltaické elektrárny. V teoretické části budou nejprve charakterizovány veškeré dotčené pojmy, které se týkají zvoleného tématu, zejména z oblasti ekonomie, účetnictví a energetiky. Dále bude charakterizována výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, principy a nástroje podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů spolu se svými ekonomickými dopady do národního hospodářství ČR. Analytická část bude porovnávat právní prostředí a způsob podpory u dvou konkrétních elektrárenských zařízení využívajících k výrobě elektřiny obnovitelných zdrojů, tj. u malé vodní elektrárny a fotovoltaické elektrárny, z čehož bude vycházet porovnání obou projektů z hlediska základních ekonomických parametrů, které se sledují v rámci hospodaření. Závěrem této části práce budou sledované parametry vyhodnoceny a vzájemně porovnány u obou těchto projektů. Cílem práce je analýza a porovnání výroby elektrické energie u dvou konkrétních provozů na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, tj. malé vodní elektrárny a fotovoltaické elektrárny.
KLÍČOVÁ SLOVA Obnovitelné zdroje energie, malá vodní elektrárna, fotovoltaická elektrárna
JEL KLASIFIKACE Q200, Q280, Q420, Q480
ABSTRACT Production of electricity from renewable energy sources is very actual in present period by reason of badly adjusted parameters for future development in the area of renewable energy sources. These wrong economical decisions - inadequate financial support of the state, caused large development firstly of solar-energy power stations which has the consequence of raising of electricity price what negatively influences the end-customers, state budget and the whole national economy too. Interest of the topic emphasizes family ownership of two renewable manufacturing resources of electricity – small water power station and solar-energy power station. In the theoretical part will be at first described all notions of relevance which refer to chosen topic, especially from area of economy, accountancy and energy industry. Then it will be characterized production of electricity from renewable resources, principles and instruments to supporting production of electricity from renewable energy sources with its economic impacts to national economy of the Czech Republic. The analytical part will compare legal environment and ways of financial support of two concrete power stations producing the electricity from renewable resources, i. e. small water power station and solar–energy power station, thereout will come comparison of both projects in light of basic economic parameters which are monitored within economy. In fine of this part will be monitored parameters of both projects analysed and mutually compared. The aim of this Bachelor work is analysis and comparison of production of electricity at two concrete power stations producing electricity from renewable resources, i. e. small water power station and solar-energy power station.
KEY WORDS Renewable energy sources, small water power station, solar – energy power station
JEL CLASSIFICATION Q200, Q280, Q420, Q480
OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………………...1 1
TEORETICKÁ ČÁST..….……………………………………………………………...3 1.1 Charakteristika použitých pojmů...………………………………………………. 3 1.1.1 Ekonomicko-účetní pojmy…………………………………………………....3 1.1.1.1 Hospodářská politika……………………………………………………. 3 1.1.1.2 ČEZ, a. s. ……………………………………………………………….. 3 1.1.1.3 E.ON…………………………………………………………………….. 3 1.1.1.4 Pražská energetika………………………………………………………. 3 1.1.1.5 Náklady………………………………………………………………….. 4 1.1.1.6 Výnosy…………………………………………………………………... 4 1.1.1.7 Tržby…………………………………………………………………….. 4 1.1.1.8 Výsledek hospodaření………………………………………………….... 4 1.1.1.9 Pořizovací cena………………………………………………………….. 5 1.1.1.10 Investice………………………………………………………………... 5 1.1.1.11 Doba návratnosti investice……………………………………………... 6 1.1.1.12 EBITDA……………………………………………………………….. 6 1.1.1.13 Daně……………………………………………………………………. 6 1.1.1.14 Dotace………………………………………………………………….. 7 1.1.1.15 Nabídka………………………………………………………………… 7 1.1.1.16 Poptávka……………………………………………………………….. 7 1.1.1.17 Tržní rovnováha………………………………………………………... 7 1.1.1.18 Rovnovážná cena………………………………………………………. 7 1.1.1.19 Rovnovážné množství………………………………………………….. 7 1.1.1.20 Mezní náklady…………………………………………………………. 8 1.1.1.21 Výrobní faktory………………………………………………………… 8 1.1.1.22 Reálný měnový kurz…………………………………………………… 8 1.1.1.23 Čistý vývoz…………………………………………………………….. 8 1.1.1.24 Čistý dovoz…………………………………………………………….. 8 1.1.1.25 Úroková míra…………………………………………………………... 8 1.1.1.26 Barro-ricardova ekvivalence…………………………………………… 9 1.1.1.27 Hranice výrobních možností…………………………………………… 9
1.1.1.28 Pigouovská daň………………………………………………………… 9 1.1.2 Technické pojmy……………………………………………………………...9 1.1.2.1 Obnovitelné zdroje………………………………………………………..9 1.1.2.2 Přírodní podmínky………………………………………………………. 9 1.1.2.3 Vodní energie – energie z vodního toku………………………………… 9 1.1.2.4 Instalovaný výkon……………………………………………………… 10 1.1.2.5 Watt……………………………………………………………………..10 1.1.2.6 Silová elektřina………………………………………………………… 10 1.1.2.7 Sluneční energie – energie ze slunečního svitu………………………... 10 1.1.2.8 Fotovoltaika……………………………………………………………. 10 1.1.2.9 Fotovoltaické panely neboli solární kolektory………………………….10 1.1.2.10 Střídač………………………………………………………………… 11 1.1.2.11 Stejnosměrný proud…………………………………………………... 11 1.1.2.12 Střídavý proud………………………………………………………... 11 1.1.2.13 Pevný tarif……………………………………………………………..11 1.1.2.14 Zelený bonus…………………………………………………………..11 1.1.2.15 Biopaliva……………………………………………………………… 11 1.1.2.16 Fosilní paliva…………………………………………………………. 11 1.1.2.17 Skleníkové plyny……………………………………………………... 12 1.1.2.18 Údržba…………………………………………………………………12 1.2 Obnovitelné zdroje energie………………………………………………………. 13 1.2.1 Charakteristika výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie z vodního toku………………………………………………………………… 13 1.2.2 Charakteristika výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie ze slunečního svitu……………………………………………………………….. 15 1.3 Hospodářská politika……………………………………………………………...17 1.3.1 Cíle hospodářské politiky České republiky………………………………… 18 1.3.2 Hospodářská politika České republiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie………………………………………………………………………… 18 1.3.3 Energetická politika České republiky………………………………………. 19 1.3.4 Nástroje podpory obnovitelných zdrojů energie v České republice………... 20 1.3.5 Státní podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice………………………………………………………………………. 22
1.4 Ekonomické dopady hospodářské politiky podporující obnovitelné zdroje energie……………………………………………………………………………... 23 1.4.1 Mikroekonomické dopady podpory obnovitelných zdrojů energie………… 23 1.4.2 Makroekonomické dopady podpory obnovitelných zdrojů energie………... 27 2
ANALYTICKÁ ČÁST………………………………………………………………... 30 2.1 Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)……………………………………………………………………………...30 2.1.1 Analýza podmínek výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie z vodního toku v České republice…………………………………………….. 31 2.1.2 Analýza podmínek výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie ze slunečního svitu v České republice………………………………………... 33 2.1.3 Analýza vývoje podmínek výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie ze slunečního svitu v České republice………………………………... 35 2.2 Analýza přírodních podmínek výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice…………………………………………………………………. 38 2.2.1 Analýza přírodních podmínek výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie z vodního toku v České republice…………………………... 38 2.2.2 Analýza přírodních podmínek výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie ze slunečního svitu v České republice………………………. 39 2.3 Analýza hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk…….. 40 2.3.1 Souhrn investic a nákladů vynaložených do malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk………………………………………………………………… 40 2.3.2 Simulovaná pořizovací cena malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk na základě současného tržního ohodnocení…………………………………... 43 2.3.3 Výkupní ceny elektrické energie vyrobené malou vodní elektrárnou Kalus spol. s r.o. Šumperk…………………………………………………………… 43 2.3.4 Výsledek hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk…. 44 2.3.5 Predikce doby návratnosti investice do malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk na základě současného tržního ohodnocení a při použití finančního ukazatele EBITDA……………………………………………………………. 46 2.3.6 Analýza nákladů na údržbu malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk………………………………………………………………………. 47
2.4 Analýza hospodaření fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. …………...49 2.4.1 Souhrn investic vynaložených do fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. ………………………………………………………………………………… 50 2.4.2 Výkupní ceny elektrické energie vyrobené fotovoltaickou elektrárnou SOLAR HSO s.r.o. …………………………………………………………………….. 51 2.4.3 Výsledek hospodaření fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. ……… 51 2.4.4 Predikce doby návratnosti investice do fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. na základě souhrnu vynaložených investic a při použití finančního ukazatele EBITDA……………………………………………………………. 53 2.4.5 Analýza nákladů na údržbu fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. … 54 2.5 Porovnání analýz hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. ………………………………….55 2.5.1 Porovnání pořizovacích cen malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. ………………………………… 55 2.5.2 Porovnání výkupních cen elektrické energie vyrobené malou vodní elektrárnou Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaickou elektrárnou SOLAR HSO s.r.o. ...56 2.5.3 Porovnání výsledků hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. …………………….. 57 2.5.4 Porovnání predikcí doby návratnosti investice do malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. na základě pořizovacích cen a při použití finančního ukazatele EBITDA ………………. 58 2.5.5 Porovnání analýz nákladů na údržbu malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. …………………….. 58 2.6 Shrnutí dat získaných analýzou hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. …...……………60 ZÁVĚR……………………………………………………………………………………...61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………………………… 65
Úvod Téma zabývající se výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE) je v dnešní době asi jedno z nejaktuálnějších témat díky existenci určitých obav z negativního vývoje světového klimatu a dodávky elektřiny v budoucnu. Hospodářská politika každého evropského státu je nucena věnovat velké úsilí právě své energetické politice, jež zahrnuje oblast OZE. Důvodů je hned několik – energetická nezávislost, environmentální smýšlení, snížení spotřeby zdrojů neobnovitelných a další. Aktuálnost tématu podtrhuje povinnost České republiky splnit indikativní cíl alespoň 8 % podílu OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny do konce roku 2010, k němuž se naše republika zavázala po vstupu do EU. Na základě této povinnosti nastolila vláda České republiky nadprůměrné podmínky pro podnikání v oblasti výroby elektřiny z OZE, jež přilákaly do tohoto odvětví plno nových investorů nejen z České republiky. Obzvláště výhodným byznysem se v posledních dvou letech stalo provozování solárních elektráren, jejichž garantované výkupní ceny vyrobené elektřiny tvoří až několikanásobek výkupních cen u jiných obnovitelných zdrojů. Takto nastolené podmínky jsou dlouhodobě neudržitelné a vyvolávají řadu negativních důsledků, mezi něž patří zejména zvyšování ceny elektřiny u konečných spotřebitelů nebo ohrožení stability přenosové soustavy kvůli kolísavosti solární energie při výrobě elektřiny a následném dodávání do sítě. Česká vláda tedy zareagovala velmi silným protiútokem proti tomuto zdražování, kdy nejdříve umožnila Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen ERÚ) snižovat meziročně výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů o více než 5 %. ERÚ se chopil této možnosti a rapidně snížil výkupní ceny elektřiny vyrobené fotovoltaickými elektrárnami uvedenými do provozu v roce 2011 o více jak 50 % oproti roku 2010. Dále vláda ČR snížila podporu fotovoltaickým elektrárnám o instalovaném výkonu větším než 30 kWp či elektrárnám, které nejsou vybudovány na střechách budov nebo jejich obvodových zdech. Celý proces vyvrcholil odhlasováním tzv. solární daně ve výši 26 % (u systému tzv. zelených bonusů dokonce 28 %) z tržeb fotovoltaických elektráren začátkem prosince roku 2010. Teoretická část práce zahrne pojmy týkající se OZE, ale i pojmy účetní, ekonomické a technické obsáhlé zejména v analytické části práce. Dále se zaměří na hospodářskou politiku České republiky v oblasti OZE, jaké používá nástroje k podpoře těchto zdrojů a stručný vývoj dění na poli legislativy zabývající se podporou OZE. Tato část práce bude uzavřena možnými ekonomickými dopady hospodářských politik podporujících výrobu elektřiny z OZE.
Analytická část práce se zabývá analýzou právních podmínek vymezujících hranice podnikání pro výrobu elektřiny z OZE a zanalyzuje vhodnost neboli přírodní podmínky České republiky k výrobě elektřiny z těchto zdrojů. Dále se bude analytická část věnovat analýze hospodaření dvou existujících elektrárenských zařízení a to malé vodní elektrárně a fotovoltaické elektrárně. Hlavním cílem práce bude analýza současného právního prostředí ČR dotýkajícího se výroby elektřiny z OZE, zejména provozování malé vodní elektrárny a fotovoltaické elektrárny, což bude demonstrováno na dvou konkrétních, již existujících projektech. Dílčím cílem práce pak bude porovnání těchto dvou projektů z hlediska pořizovací ceny, výkupních cen vyrobené elektřiny, výsledku hospodaření, předpokládané doby návratnosti investice a analýzy nákladů na údržbu.
2
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika použitých pojmů Tato kapitola shrne použité pojmy, které dopomůžou čtenáři pochopit problematiku dané práce. Zahrne jak pojmy ekonomické a účetní, tak pojmy týkající se obnovitelných zdrojů energie z obecného hlediska a dále ukáže, jak je kategorizovat. Konkrétněji bude rozebrána vodní a sluneční energie na území České republiky, na což pak naváže analytická část.
1.1.1 Ekonomicko-účetní pojmy V následující podkapitole jsou vysvětleny ekonomické a účetní pojmy užité především v analytické části práce. 1.1.1.1
Hospodářská politika
Pojem hospodářská politika je podrobněji vysvětlen v kapitole 1.3 1.1.1.2
ČEZ, a. s.1
Hlavním předmětem činnosti akciové společnosti ČEZ, a. s., založené v roce 1992 Fondem národního majetku ČR, je výroba a prodej elektřiny, s čímž souvisí i podpora elektrizační soustavy. Její činnost zahrnuje i výrobu, rozvod a prodej tepla. V roce 2003 vznikla Skupina ČEZ (spojením ČEZ, a. s. s distribučními společnostmi Severočeská energetika, Severomoravská energetika, Středočeská energetická, Východočeská energetika a Západočeská energetika), nejvýznamnější energetické uskupení střední a východní Evropy. Skupina ČEZ patří mezi deset největších evropských energetických koncernů a je také nejsilnějším subjektem působícím na domácím trhu s elektřinou. 1.1.1.3
E.ON2
Regionální dodavatel elektřiny působící v oblastech jižní Moravy a jižních Čech. 1.1.1.4
Pražská energetika 3
Regionální dodavatel elektřiny působící v oblasti hlavního města Prahy.
1
ČEZ, Jmenné zobrazení pojmů ČEZ, Jmenné zobrazení pojmů 3 ČEZ, Jmenné zobrazení pojmů 2
3
Náklady 4
1.1.1.5
Náklady přestavují peněžní formou vyjádřené účelové vynaložení hospodářských prostředků
a
práce.
Náklady
jsou
důsledkem
provádění
jednotlivých
operací
během podnikatelské činnosti. Náklady podniku se rozumí: ·
souhrn spotřebovaných prostředků a práce za určité období, jsou tokovou veličinou vyjádřenou za určitý čas,
·
vstup, začátek podnikatelské aktivity,
·
vztah podniku k vnějšímu okolí.
Náklady spadají do různých tříd podle: 1. druhu (spotřebované nákupy, služby, osobní náklady, daně a poplatky, jiné provozní náklady, odpisy, rezervy, finanční náklady, mimořádné náklady) 2. účelu (provozní, finanční, mimořádné) 3. dopadu na daňové problematiky (odpisy hmotného majetku, pořizovací cena cenných papírů, daňová zůstatková cena vyřazeného hmotného majetku atd.) 1.1.1.6
Výnosy 5
Výnosy představují peněžní ekvivalent prodaných výkonů podniku (výrobků, zboží, služeb). Výnosy vyjadřují pro podnik: ·
vyjádření úspěšnosti na trhu,
·
úhradu vynaložených nákladů a zisk,
·
dovršení podnikatelské aktivity.
1.1.1.7
Tržby 6
Tržbami se rozumí určitá peněžní částka, kterou podnik získal v daném účetním období na základě prodeje svých výrobků, zboží nebo poskytnutím služeb. 1.1.1.8
Výsledek hospodaření7
Výsledkem hospodaření se rozumí pojem vycházející z účetnictví, který vyjadřuje rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady podniku. Na základě tohoto rozdílu se určuje buď zisk (výnosy převyšují náklady) nebo ztráta (náklady jsou vyšší než výnosy) podniku za 4
TPA Horwath Notion Audit: Podvojné účetnictví 2010 TPA Horwath Notion Audit: Podvojné účetnictví 2010 6 Business.center.cz, Tržba 7 TPA Horwath Notion Audit: Podvojné účetnictví 2010 5
4
dané období. Výsledek hospodaření je zjišťován z výkazu zisku a ztráty neboli výsledovky a je sestavován ke konci roku. Výsledek hospodaření se dělí na provozní, finanční a mimořádný výsledek hospodaření. Pořizovací cena 8
1.1.1.9
Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů s jeho pořízením souvisejících. Do pořizovací ceny majetku patří např. náklady vynaložené na: ·
„přípravu a zabezpečení majetku,
·
úroky, zejména z úvěru souvisejících s pořízením majetku,
·
vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby,
·
zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání,
·
dopravu, montáž, clo atd.,
·
úhradu podílu na oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, dodávky plynu, nebo tepelné energie.“
1.1.1.10
Investice9
Investice znamená pořízení takového aktiva, ze kterého plyne ekonomický prospěch mající podobu peněžního výnosu, kapitálového zhodnocení nebo jiného užitku. Investice se dělí na investice finančního a nefinančního charakteru. Základní dělení investic: (myšleno z pohledu investora) 1) Finanční investice Finanční investice se dále dělí na úvěrové cenné papíry, majetkové cenné papíry a jiné finanční investice. Rozdělení finančních investic: ·
cenné papíry úvěrové – vyjadřují určitý vztah mezi věřitelem (investor) a dlužníkem, kdy věřitel poskytne na danou dobu dlužníkovi půjčku a po uplynutí této doby požaduje navrácení půjčky navýšené o úroky (dluhopisy, obligace, depozitní poukázky, pokladniční poukázky atd.)
·
cenné papíry majetkové – např. akcie (majetková účast investora na základním kapitálu jiné účetní jednotky)
·
8 9
jiné finanční investice
TPA Horwath Notion Audit: Podvojné účetnictví 2010 Míková, M.: Přednášky FU_220
5
2) Nefinanční neboli hmotné investice Nefinanční investice můžeme rozdělit na investice do nemovitostí nebo investice do hmotných aktiv (zlato, šperky). 1.1.1.11
Doba návratnosti investice10
Doba návratnosti investice je doba (počet let), za kterou je počáteční investice splacena z peněžních příjmů, které investice zajistí. Doba návratnosti se stanovuje tak, že jsou peněžní příjmy získané z investice kumulativně sčítány a v roce, kdy jsou tyto sčítané příjmy rovny nákladům na investici, se nachází ona doba návratnosti. V analytické části této práce je k vypočtení doby návratnosti investice použito finančního ukazatele EBITDA. 1.1.1.12
EBITDA 11
EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization) znamená zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace. EBITDA je účetní a finanční ukazatel používaný ve finanční analýze ke zjištění provozní výkonnosti společnosti. 1.1.1.13
Daně12
Daně bývají obvykle formulovány jako povinná, státem nařízená a vymahatelná nevratná platba do státního rozpočtu. Tím pádem je nezbytně nutné, aby byly daně zakotveny příslušným zákonem a kromě způsobu jejich výpočtu a výběru byly měly být stanoveny také příslušné sankce za porušení tohoto zákona. V České republice jsou daně rozděleny do dvou skupin, a to na daně přímé a daně nepřímé. Přímé daně jsou ty daně, u nichž je možné jednoznačně určit daňový subjekt, který bude daň platit (ze svého příjmu nebo majetku). Mezi přímé daně patří daň z příjmů fyzických osob (15% z upraveného základu daně) a právnických osob (19 % z upraveného základu daně), daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. U nepřímých daní není možné ve většině případů určit daňový subjekt, který daň v konečné fázi zaplatí, lze pouze stanovit daňový subjekt, který daň odvádí. Nepřímé daně jsou chápány jako určitá přirážka k prodejní ceně zboží a služeb, za které konečný spotřebitel platí. Mezi nepřímé daně patří spotřební daně a daň z přidané hodnoty.
10
iDnes.cz/finance, Doba návratnosti Finance & Management, Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization (EBITDA) 12 Testy z účetnictví, Daně 11
6
1.1.1.14
Dotace13
„Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtu územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství, nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.“ 1.1.1.15
Nabídka 14
Nabídkou se rozumí funkce ukazující závislost nabízeného množství statku na jeho ceně. 1.1.1.16
Poptávka 15
Poptávkou se rozumí funkce ukazující závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. 1.1.1.17
Tržní rovnováha 16
Tržní rovnováha nastává tam, kde se protínají křivky poptávky a křivky nabídky. Poptávané množství se rovná nabízenému, čímž na trhu zboží a služeb nevzniká ani nedostatek ani přebytek. 1.1.1.18
Rovnovážná cena 17
Rovnovážnou cenou se rozumí cena, při které se poptávané množství rovná nabízenému. Tato rovnováha odráží jak mezní užitek spotřebitelů, tak i mezní náklady výrobců. 1.1.1.19
Rovnovážné množství
Rovnovážné množství nastane tehdy, když se poptávané množství rovná nabízenému množství.
13
TPA Horwath Notion Audit: Podvojné účetnictví 2010 HOLMAN, R.: Ekonomie, 2005 15 HOLMAN, R.: Ekonomie, 2005 16 HOLMAN, R.: Ekonomie, 2005 17 HOLMAN, R.: Ekonomie, 2005 14
7
1.1.1.20
Mezní náklady 18
Mezní náklady demonstrují přírůstek celkových nákladů, pokud se produkce zvýší o jednotku. 1.1.1.21
Výrobní faktory 19
Výrobních faktorů je využíváno k výrobě jednotlivých statků. Výrobní faktory jsou obecně děleny do tří skupin: 1) půda (přírodní zdroje) 2) kapitál 3) práce 1.1.1.22
Reálný měnový kurz20
„Reálným měnovým kurzem je myšlen nominální měnový kurz násobený poměrem domácí a zahraniční cenové hladiny. Vyjadřuje konkurenční schopnost domácího zboží vůči zahraničnímu zboží.“ 1.1.1.23
Čistý vývoz 21
Rozdíl mezi vývozem a dovozem. 1.1.1.24
Čistý dovoz 22
Rozdíl mezi dovozem a vývozem. 1.1.1.25
Úroková míra 23
Nominální úroková míra je složena z reálné úrokové míry a očekávané míry inflace. Úroková míra, která bývá označovaná také jako úroková sazba, vyjadřuje navýšení zapůjčené částky (v %) za dané období.
18
HOLMAN, R.: Ekonomie, 2005 HOLMAN, R.: Ekonomie, 2005 20 HOLMAN, R.: Makroekonomie, 2004 21 HOLMAN, R.: Makroekonomie, 2004 22 HOLMAN, R.: Makroekonomie, 2004 23 Úroky, Úroková míra 19
8
1.1.1.26
Barro-ricardova ekvivalence 24
„Barro-ricardova ekvivalence říká, že zvýšení vládních výdajů motivuje lidi ke snížení spotřeby, protože očekávají, že vláda v budoucnu zvýší daně. V důsledku toho je rozpočtový schodek vyvážen stejně velkým poklesem spotřeby.“ 1.1.1.27
Hranice výrobních možností25
Křivka značící maximální dosažitelné kombinace dvou různých statků, které dokáže firma vyprodukovat při plném využití daných (omezených) zdrojů a při plném využití dané (známé) technologie. 1.1.1.28
Pigouovská daň 26
Daň pojmenovaná po ekonomovi Arthuru C. Pigouovi, která řeší nápravu efektů způsobených negativními externalitami (např. ve spoustě zemí benzín a nafta patří mezi nejvíce zdaněné statky, což je způsobeno negativními externalitami vycházejícími z řízení aut – znečištění ovzduší a automobilové nehody). Cílem těchto daní je internalizace externalit, což znamená promítnutí jejich důsledků (externalit) do rozhodování těch, kteří externality způsobují.
1.1.2 Technické pojmy Tato podkapitola zahrnuje pojmy užité především v analytické části práce. 1.1.2.1
Obnovitelné zdroje
Tento pojem je podrobněji vysvětlen v kapitole 1.2 1.1.2.2
Přírodní podmínky
Přírodními podmínkami se rozumí geografické (krajinná sféra) a klimatické podmínky (podnebí – teplota, srážky atd.). 1.1.2.3
Vodní energie – energie z vodního toku
Vodní energie je druh obnovitelného zdroje, který získává elektrickou energii z vody (viz kapitola 1.2.1) 24
HOLMAN, R.: Makroekonomie, 2004 ČAPKOVÁ, H. a kol.: English for Economists, 2006 26 KÁLOVCOVÁ, K.: Přednášky 5EN252 25
9
1.1.2.4
Instalovaný výkon
Instalovaný výkon je hodnota, která udává, jak velké maximální množství elektrické energie umí daný zdroj dodávat do sítě VN. 1.1.2.5
Watt27
Watt (W) je hlavní jednotkou výkonu, při němž je vykonána práce 1 joulu za 1 sekundu. Jednotka dostala jméno podle skotského inženýra Jamese Watta. V praxi jsou často užívány násobky jednotky - tedy kilowatt (kW), megawatt (MW) či gigawatt (GW). 1.1.2.6
Silová elektřina 28
Silovou elektřinou se rozumí vlastní odebraná elektřina, která je dodávána přímo do domácností. Častěji se lze s tímto pojmem setkat od roku 2006. Tehdy nastala v českých domácnostech změna způsobu vyúčtování platby za elektřinu. Na základě požadavku Energetického regulačního úřadu byla platba za elektřinu rozdělena do více částí – platba za neregulovanou část (odebraná silová elektřina), která je placena dodavateli elektřiny a platba za část regulovanou (distribuce elektřiny neboli její přenos). 1.1.2.7
Sluneční energie – energie ze slunečního svitu
Sluneční energie je druh obnovitelného zdroje, který získává elektrickou energii ze slunečního záření (viz kapitola 1.2.2) 1.1.2.8
Fotovoltaika
Tento pojem je podrobněji vysvětlen v kapitole 1.2.2 1.1.2.9
Fotovoltaické panely neboli solární kolektory 29
Stavebními kameny celého fotovoltaického panelu jsou fotovoltaické články, které jsou pro dosažení potřebného výkonu navzájem sérioparalelně propojeny.
27
ČEZ, Jmenné zobrazení pojmů CenyEnergie, Silová elektřina 29 Isofen Energy, Fotovoltaická elektrárna 28
10
1.1.2.10
Střídač30
Střídač zajišťuje přeměnu stejnosměrného proudu na proud střídavý o parametrech elektrické sítě (230/400V 50Hz), jelikož výstupem z fotovoltaického panelu je proud stejnosměrný. 1.1.2.11
Stejnosměrný proud 31
Stejnosměrným
proudem
se
rozumí
proud
jednosměrný
konstantní
velikosti.
U stejnosměrného proudu se v čase nemění ani jeho velikost, ani směr. 1.1.2.12
Střídavý proud
Střídavý proud se liší od stejnosměrného tím, že se směr jeho proudění periodicky střídá. 1.1.2.13
Pevný tarif
Tento pojem je podrobněji vysvětlen v kapitole 1.3.4 1.1.2.14
Zelený bonus
Tento pojem je podrobněji vysvětlen v kapitole 1.3.4 1.1.2.15
Biopaliva32
Biopalivy se rozumí produkt získávaný úpravou biomasy. Tyto úpravy mohou být typu mechanického (štípání, drcení) a chemického, resp. termo-chemického, bio-chemického či mechanicko-chemického (např. pyrolýza, fermentace nebo lisování). Podle konzistence jsou biopaliva dělena na paliva tuhá, plynná a kapalná. Energie obsažená v biopalivech je při spalování uvolňována především ve formě energie tepelné, kterou je možné dále využívat. 1.1.2.16
Fosilní paliva 33
Fosilní paliva vznikla přírodním rozkladem organických látek pocházejících z odumřelých rostlin a živočichů. Z fosilních paliv se získává tepelná energie procesem spalování. Fosilní paliva jsou dělena podle skupenství na pevná (černé a hnědé uhlí), kapalná (ropné produkty)
30
Isofen Energy, Fotovoltaická elektrárna ČEZ, Jmenné zobrazení pojmů 32 Nazeleno.cz, Biopaliva 33 ČEZ, Jmenné zobrazení pojmů 31
11
a plynná (zemní plyn). Fosilní paliva vznikla převážně v období druhohor, a proto se řadí mezi vyčerpatelné energetické zdroje (neobnovitelné). 1.1.2.17
Skleníkové plyny 34
Skleníkovými plyny se rozumí plyny vyskytující se v atmosféře Země, pohlcující sluneční záření, čímž ohřívají sebe a následně celý zemský povrch. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří oxid uhličitý, nicméně není jediným, ani nejúčinnějším plynem. Mezi další skleníkové plyny patří metan, oxid dusný nebo fluorodusík. Mezi významné producenty skleníkových plynů patří, kromě průmyslu a dopravy, i zemědělství. 1.1.2.18
Údržba 35
Údržbou je myšlena soustavná činnost, která zpomaluje fyzické opotřebení zařízení, předchází potencionálním poruchám a odstraňuje menší závady.
34 35
Nazeleno.cz, Skleníkové plyny: Oxid uhličitý (CO2) není jediný „hříšník“ TPA Horwath Notion Audit: Podvojné účetnictví 2010
12
1.2 Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie jsou chápány jako zdroje, které mohou být opakovaně využívány, to znamená, jsou v určitém slova smyslu neomezené a neustále se regenerují. To je jejich velká výhoda oproti zdrojům neobnovitelným. Nicméně i obnovitelné zdroje mají své limity. Patří mezi ně především geografické a klimatické podmínky. Např. větrné elektrárny je výhodné provozovat v přímořských oblastech nebo na horských hřebenech, zatímco sluneční elektrárny v jižních státech nebo tam, kde je vysoká nadmořská výška.36 Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) definuje obnovitelné zdroje takto: „Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.“37
1.2.1 Charakteristika výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie vodního toku 38 Energii z vodního toku lze považovat za nejdéle využívaný zdroj energie, kde první vodní lopatková kola vznikla již před více než 2000 lety. Vodní elektrárny mají v současnosti největší význam, co se týče získávání energie v oblasti obnovitelných zdrojů. Fungování vodní elektrárny lze popsat takto: voda dopadá na lopatky turbíny, která je na společné hřídeli s elektrickým generátorem. Energie tekoucí vody se tak přemění na energii elektrickou. Výběr turbíny je závislý na podmínkách, kde se vyskytuje vodní dílo. Nejčastěji využívanými jsou turbíny reakčního typu, tzn. Francisova nebo Kaplanova turbína. V oblastech s vysokými spády se nejčastěji používá akční Peltonova turbína. Přečerpávající vodní elektrárny používají turbíny s přestavitelnými lopatkami schopné reverzního chodu. Malé vodní elektrárny využívají převážně Bánkiho turbínu nebo jednoduchou Francisovu turbínu. Moderní turbíny lze dělit na rovnotlaké a přetlakové dle způsobu práce. U rovnotlaké turbíny zůstává tlak vody na odtoku stejný, jako byl na přítoku. U přetlakové turbíny se tlak vody mění, to znamená, že voda vychází z turbíny s menším tlakem než při vstupu. Takto fungují např. Francisovy turbíny, které jsou svými vlastnostmi vhodné pro střední spády. 36 37 38
MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009 Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
13
Vodní turbíny jsou považovány za technicky nejdokonalejší motory dosahující až 95% účinnosti. Umístění elektrárny samotné se liší podle výškových možností, podle tvaru terénu nebo podle spádu a množství protékající vody. Vodní elektrárny se dělí podle množství různých hledisek, např. podle instalovaného výkonu, podle vodního spádu, režimu provozu, umístění strojovny nebo způsobu, jakým je daná elektrárna řízena. Podle instalovaného výkonu dělíme elektrárny na: ·
mikrozdroje (výkon do 100 kW),
·
malé vodní elektrárny neboli MVE (výkon do 10 MW),
·
střední vodní elektrárny (výkon do 100 MW),
·
velké vodní elektrárny (výkon nad 100 MW).
Podle využitelnosti vodního spádu jsou elektrárny děleny na: ·
nízkotlaké (spády do 25 metrů),
·
středotlaké (spády od 25 do 100 metrů),
·
vysokotlaké (spády nad 100 metrů).
Podle režimu provozu existují elektrárny: ·
průtočné (využíván pouze přirozený průtok vody),
·
regulační (využívána regulace přirozeného průtoku vody).
Podle umístění strojovny existují elektrárny: ·
nadzemní,
·
podzemní.
Podle způsobu řízení dané elektrárny dělíme elektrárny na: ·
s ruční obsluhou,
·
poloautomatické,
·
automatické.
Mezi výhody vodních elektráren jednoznačně patří jejich šetrnost k životnímu prostředí, ať už z důvodu neznečišťování ovzduší, nulové devastace krajiny, povrchových či
14
podzemních vod nebo z důvodu vysoké bezpečnosti provozu. Mezi výhody rovněž patří schopnost vodních hrází zadržovat velké objemy vody, což může chránit před povodněmi. Nevýhody lze spatřit v značné závislosti na přírodních podmínkách dané země, což má velký vliv na výkonnost elektrárny a náklady na výstavbu. Rozsáhlejší vodní dílo může zásadně změnit ráz krajiny, v horším případě ovlivnit ekosystém daného území.
1.2.2 Charakteristika výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie ze slunečního svitu39 Množství využitelné solární energie je závislé na klimatických podmínkách v různých částech Země. Může být velmi dobře využívána nejen v oblastech s významným slunečním svitem, ale i tam, kde je vyšší nadmořská výška. V dnešní době je sluneční energie využívána dvěma hlavními způsoby. Jednak jako energie tepelná, kde je sluneční záření použito k ohřevu vody či jiných kapalin, ze kterých vzniká pára a ta pak pohání turbínu k výrobě elektrické energie. Tento způsob výroby je používám především k vytápění budov nebo ohřevu vody. Druhou formou je fotovoltaika. Zde je elektřina vyráběna přímo ze slunečních paprsků, které dopadají na Zemi. Sluneční záření, dopadající na fotovoltaické články, je přeměněno na stejnosměrný proud, který je následně změněn na střídavý proud tzv. střídači připojenými k fotovoltaickým panelům, jelikož až střídavý proud je možné vést do veřejné rozvodné sítě. Solární panely mají tu schopnost, že umí vyrábět elektřinu i tehdy, když je Slunce schované za mraky. Produkovaná energie je ovšem v tomto případě nižší. Existují dva základní technologické principy získávání solární energie lišící se efektivitou a náklady. Tím prvním je technologie na bázi krystalických křemíkových článků. Druhý princip využívá tenkovrstvých polykrystalických materiálů, kde je kromě křemíku využívána také měď, telur, kadmium, indium, selen, galium nebo arsen. Kolik energie je možné získat ze slunečního záření? Pokud budou použity moderní fotovoltaické panely s účinností 18,1%, pak je možné z 1 m2 fotovoltaických panelů získat 181 kWh elektrické energie za rok. 1 kilowatt instalovaného výkonu tvoří plochu 5,5 m2 plochy fotovoltaických panelů a je schopen vyprodukovat přibližně 1000 kWh během jednoho roku. Pokud je fotovoltaický panel schopen otáčení se za Sluncem tak, aby sluneční záření dopadalo na panel co nejvíce kolmo, výroba elektřiny je přibližně o 37% vyšší než u panelů
39
MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
15
připevněných „napevno“ k zemi. V tomto případě vyrobí 1 kilowatt instalovaného výkonu přibližně 1370 kWh za rok.40 Mezi výhody fotovoltaických elektráren patří nepochybně skutečnost, že solární energie je prakticky nevyčerpatelná. Instalace solárních panelů nevyžaduje složitých postupů a provoz je zcela nenáročný. Díky těmto skutečnost je možnost využití solárních energie velmi vysoká. Solární kolektory mohou být nainstalovány téměř na každé střeše vybudovaných objektů. Mezi nevýhody patří poměrně vysoké náklady na pořízení, nízká účinnost fotovoltaických článků ve srovnání se zařízeními používajícími k výrobě elektrické energie fosilní paliva a citlivost na klimatické podmínky. 41
40 41
ProWind, Kolik energie fotovoltaická elektrárna vyrobí MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
16
1.3 Hospodářská politika42 Hospodářskou politikou (dále jen HP) rozumíme poměrně komplikovaný soubor hospodářsko-ekonomických opatření a rozhodovacích procesů. HP může k provádění své činnosti využívat celou škálu ekonomických nástrojů, prostřednictvím kterých má možnost působit na makroekonomickou i mikroekonomickou oblast národního hospodářství. HP se jako samostatná vědní disciplína nachází na hranici mezi ekonomickou teorií a hospodářskou praxí. HP je rozdělena na teoretickou a praktickou. Teoretická HP se zaměřuje na analyzování probíhajících jevů, načež předkládá určitá opatření pomáhající tyto jevy vyřešit. Za tato rozhodnutí ale nepřebírá hospodářsko-politickou zodpovědnost. Vláda, čerpající z teoretického zázemí, zde rozhoduje o použití vhodných nástrojů k dosažení vytyčených cílů. Teoretická HP vychází především z makroekonomie, dále pak politologie, práva nebo veřejné správy a dá se považovat za disciplínu, která se nachází na pomezí ekonomie a politologie. Praktická HP je poté brána jako přístup určitého státu k ekonomice své vlastní země. Praktickou HP se rozumí záměrná, praktická činnost státu vycházející z doporučení a závěrů, které poskytuje teoretická HP a beroucí v úvahu politickou, sociální a mezinárodní situaci. Při vykonávání své činnosti je ovlivňována politickou mocí a bere v potaz souhlas či nesouhlas voličů. Základními cíli hospodářské politiky jsou:43 ·
plná zaměstnanost,
·
celková cenová stabilita,
·
rovnovážná platební bilance,
·
dynamický hospodářský růst.
Nositeli hospodářské politiky jsou: ·
zákonodárné instituce,
·
vládní instituce (vláda, ministerstva, celní úřady, živnostenské úřady)
·
ČNB,
·
soudní instituce,
·
instituce, které vytváří tržní prostředí a následně dohlíží na jeho kvalitu (antimonopolní úřad),
42 43
KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I.: Hospodářská politika, 2003 ŠEVČÍK, M.: Přednášky 5HP200
17
·
instituce ovlivňující hospodářskou politiku (odbory, atd.)
Nástroji hospodářské politiky se dělí: ·
„podle úrovně působení na nástroje makroekonomické a mikroekonomické,
·
podle charakteru vlivu na nástroje přímé a nepřímé,
·
podle oblasti působení na nástroje měnové a fiskální,
·
podle způsobu ovlivňování na selektivní a plošné nástroje,
·
podle působení na vývoj vztahů mezi účastníky trhu na nástroje systémotvorné a nástroje běžné hospodářské politiky.“
1.3.1 Cíle hospodářské politiky České republiky 44 Hospodářská politika, prováděná vládou České republiky, se soustředí na podporu růstu, snižování nezaměstnanosti a zvyšování ekonomické konkurenceschopnosti. Během roku 2005 byly českou vládou přijaty dva významné strategické dokumenty (Strategie hospodářského růstu na období let 2006 – 2013 a Národní program reforem) stanovující hospodářskopolitické cíle a priority v letech nadcházejících. V souladu s cíli stanovenými Lisabonskou smlouvou, se kterými se česká vláda plně ztotožňuje, jsou reformy soustředěny na posílení hospodářského růstu a tvorbu nových pracovních míst.
1.3.2 Hospodářská politika České republiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie Vláda dané země má v zásadě na výběr dvě možnosti, jak podpořit hojnější využívání obnovitelných zdrojů energie. První možností je ponechání tohoto problému tržnímu mechanismu, to znamená, nechat obnovitelné zdroje samotné obstát v konkurenci s ostatními energetickými zdroji. Druhou možností jsou pak státní zásahy do energetického trhu, jejichž cílem je dosáhnout předem stanoveného objemu obnovitelných zdrojů, kterého bude v daném období potřeba.45
44 45
MFČR, Hospodářská politika MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
18
1.3.3 Energetická politika České republiky Základním dokumentem obsahující směr energetické politiky v České republice na několik desítek let dopředu je Státní energetická koncepce neboli SEK schválená vládou v březnu roku 2004. Na úvod tohoto dokumentu je napsáno:46 ,,Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Státní energetická koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Na základě analýz vývoje a současného stavu energetického hospodářství České republiky, vyhodnocení plnění cílů energetické politiky z roku 2000, s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem, postupům a standardům Evropské unie, k závazkům ČR z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí, po zpracování a vyhodnocení souboru energetických scénářů možného budoucího vývoje do roku 2030 se aktualizuje Státní energetická koncepce. Stanovuje se komplexnější soubor priorit a dlouhodobých cílů, které bude Česká republika v energetickém hospodářství sledovat v rámci udržitelného rozvoje. K jejich naplnění budou použity vhodné a účinné nástroje a opatření. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální.“47 Ačkoliv se může zdát, že přijaté cíle a předpoklady uvedené ve Státní energetické koncepci z března roku 2004 jsou bez problému naplňovány a že není zapotřebí žádných změn, skutečnost je odlišná. Hlavním důvodem je přijetí tohoto dokumentu vládou ještě před vstupem České republiky do Evropské Unie v roce 2004. Dalším problémem je zpracování dokumentu s výhledem do roku 2030, což je z hlediska současných dlouhodobých investic nedostatečně dlouhý časový úsek.48 V současné době se potenciál tuzemských obnovitelných zdrojů jeví o něco nižší než před několika lety z důvodu zohlednění potravinové bezpečnosti, kde nebudou upřednostňovány 46
MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009 MPO, Státní energetická koncepce ČR 48 Hospodářské noviny, Aktualizace Státní energetické koncepce je připravená 47
19
energetické plodiny na úkor potravinářských. Dále pak zajištění bezpečnosti provozu elektrizační soustavy a dalších aspektů.49 S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2009 návrh aktualizace Státní energetické politiky z roku 2004, který zachovává její základní cíle a východiska. V aktualizovaném dokumentu se jedná především o přednostním využívání tuzemských energetických zdrojů. Prodloužil se časový horizont s výhledem do roku 2050 a zvýšil se důraz kladený na energetickou bezpečnost. Je zde také podrobněji zpracována problematika energetických sítí. 50 Vláda České republiky se v oblasti energetického sektoru opírá o tři pilíře, kterými jsou: maximální nezávislost, maximální bezpečnost a udržitelný rozvoj. Maximální nezávislost znamená nezávislost na zdrojích energie z jiných států, na zdrojích z rizikových oblastí a na spolehlivosti dodávek energie. Maximální bezpečností se rozumí bezpečnost zdrojů energie včetně bezpečnosti jaderné energie. Udržitelný rozvoj zahrnuje ochranu životního prostředí, ekonomický a sociální rozvoj. 51 V současné době můžeme s klidem konstatovat, že je Česká republika plně soběstačná ve výrobě elektrické energie a navíc může svými přebytky zásobovat některé okolní státy jako Rakousko, Slovensko, Maďarsko a další deficitní země. 52
1.3.4 Nástroje podpory obnovitelných zdrojů energie v České republice Česká legislativa řadí mezi své hlavní pilíře v oblasti obnovitelných zdrojů energie Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů definovaný zákonem č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, zákon č. 458/2000 Sb. neboli Energetický zákon novelizovaný zákonem č. 158/2009 Sb., Státní energetickou koncepci a Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. 53
49
Hospodářské noviny, Aktualizace Státní energetické koncepce je připravená Hospodářské noviny, Aktualizace Státní energetické koncepce je připravená 51 MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009 52 Hospodářské noviny, Aktualizace Státní energetické koncepce je připravená 53 MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009 50
20
Národní program pro roky 2006-2009 obsahoval cíle:54 ·
v oblasti obnovitelných zdrojů energie bylo cílem ke konci roku 2009 dosažení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 7,5 % (což se nakonec se zhruba 6,8 % nepodařilo),
·
dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši 5,6 % (tento cíl již splněn byl, jelikož přesáhl hranici 5,83 %),
Energetický zákon měl původně pouze definovat podmínky, za kterých lze působit na energetickém trhu. V novelizovaném vydání řeší mj. i otázku černých odběrů energie. Novela by měla též zjednodušit podnikání v energetickém průmyslu zmírněním administrativní zátěže pro podnikatele. Energetický regulační úřad bude oprávněn řešit spory, které mohly dříve řešit pouze soudy. Novela energetického zákona sjednotila legislativu Česka a Evropské unie. V současné době patří mezi jeho nejvýznamnější část harmonogram postupného otevírání trhu s elektrickou energií a zemním plynem. 55 Třetím asi nejdůležitějším pilířem je zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon zahrnuje dva nástroje podpory energie z obnovitelných zdrojů a to pevné tarify a pevné marže neboli zelené bonusy. Pevný tarif je charakteristický tím, že po určitou dobu (vyhláška č. 364/2007 Sb. stanovuje 20 let) garantuje provozovateli daného výrobního zdroje výkupní cenu. To znamená dlouhodobě garantovanou částku za vyrobenou jednotku elektrické energie. Tato částka je stanovena vyhláškou Energetického regulačního úřadu a provozovateli daného zdroje ji zaplatí distribuční společnost. Při zvolení druhé možnosti, tzv. zelených bonusů má výrobce elektřiny volnost při výběru vlastního odběratele. Distribuční společnost je pak povinna k domluvené ceně přidat finanční bonus, jehož výše je opět stanovena Energetickým regulačním úřadem. Tato možnost má výhodu větší výnosnosti oproti první možnosti, nicméně jistota dlouhodobě garantované částky za vyrobenou jednotku elektřiny zde chybí. 56 Vývoj energetické politiky v České republice je velmi závislý na politickém vývoji. I když podmínky nastolené v roce 2004 energetickou koncepcí zůstanou pravděpodobně zachovány, je velmi pravděpodobné, že v současné situaci bude zapotřebí určitých úprav a tvrdších opatření v oblasti zajištění energetické bezpečnosti České republiky. 57 54
MPO, Národní program hospodárného nakládání s energií a využíváním jejich obnovitelných a druhotných zdrojů na roky 2006 - 2009 55 Hospodářské noviny, Černý odběr nově. Začal platit energetický zákon 56 MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009 57 MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
21
1.3.5 Státní podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice 58 Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla v České republice poprvé stanovena pro rok 2002. V listopadu 2001 bylo vydáno Energetickým regulačním úřadem cenové rozhodnutí stanovující výkupní ceny pro základní skupiny obnovitelných zdrojů, tedy pro malé vodní elektrárny, solární elektrárny, větrné elektrárny, spalování biomasy, spalování bioplynu a využití geotermální energie. Toto rozčlenění, platné i pro rok 2003, přestalo být dostatečné, a proto bylo nezbytně nutné obnovitelné zdroje kategorizovat. Významným zlomem v podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice bylo schválení zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, představující velmi významnou garanci stability pro podnikatele. Každý investor zabývající se obnovitelnými zdroji potřebuje vědět, jaká jsou existující pravidla pro stanovení podpory. Energetický regulační úřad vypočetl výkupní ceny s ohledem na znění § 6 zákona č. 180/2005 Sb. a stanovil je tak, aby byla výrobcům garantována patnáctiletá návratnost prostředků vložených do zařízení vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů s tím, že budou generovat přiměřený zisk. Zelené bonusy jsou zvýhodněny oproti výkupním cenám, jelikož je v jejich výši zohledněna zvýšená možnost rizika spojená s uplatněním vyrobené elektřiny na trhu. Zelené bonusy pro jednotlivé skupiny mj. zohledňují tržní cenu elektřiny pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů. Každý druh obnovitelného zdroje má své základní ekonomické parametry jako jsou investiční náklady na jednotku instalovaného výkonu a předpokládané využití počítané v hodinách.
58
TZB-info, Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů
22
1.4 Ekonomické dopady hospodářské politiky
podporující
obnovitelné zdroje energie59 Hospodářská politika, jež se snaží o podporu využívání obnovitelných zdrojů se může zdát pro společnost velmi přínosnou a ekologicky smýšlející. Není divu, jelikož jejími hlavními argumenty jsou např.: ·
„snížení závislosti na dovozu energetických surovin,
·
řešení globálního problému nedostatku energie,
·
snižování emisí tzv. skleníkových plynů, neboť se má obecně za to, že využívání obnovitelných zdrojů je ekologicky čistým řešením, a s tím související boj proti změnám klimatu,
·
řešení problému nezaměstnanosti a s tím související tvorba nových pracovních míst zejména v zemědělství apod.“
Takovéto cíle se zdají být na první pohled velmi lákavé a přínosné z čehož vyplývá, že řešení uvedených problémů pomocí obnovitelných zdrojů je velmi snadné. To jsou bohužel jen ty efekty, kterých je na první pohled vidět. Podle nespočetného množství existujících názorů není vůbec jisté, jestli má např. podpora výroby biopaliv za následek snižování emisí skleníkových plynů nebo jestli je současná státní podpora obnovitelných zdrojů vůbec energeticky efektivní, tj. zda výroba obnovitelných zdrojů nespotřebuje větší množství energie, než kolik je díky ní následně získáno. Existuje mnoho oprávněných námitek, podle kterých přináší podpora obnovitelných zdrojů plno negativních efektů, které nemusí být na první pohled viditelné. Následující kapitoly zahrnou ekonomické dopady podpory obnovitelných zdrojů energie jak z mikroekonomického, tak z makroekonomického pohledu.
1.4.1 Mikroekonomické dopady podpory obnovitelných zdrojů energie 60 Hlavním argumentem pro státní podporu obnovitelných zdrojů je jejich nedostatečná cenová konkurenceschopnost oproti standardně využívaným zdrojům energie. Obnovitelné zdroje energie jsou stále dražší alternativou ke zdrojům neobnovitelným, jako jsou např. uhelná či jaderná energie. Hlavní problém nastává tehdy, když se křivky nabídky a poptávky po energii z obnovitelných zdrojů neprotnou a nemůže být stanovena tržní rovnováha. Tato 59 60
MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009 MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
23
situace se dá jednoduše vysvětlit. Subjekty strany poptávky preferují levnější energii vyráběnou z neobnovitelných zdrojů jako je ropa, uhlí, jádro nebo zemní plyn a obnovitelná energie je pro ně příliš drahá a neefektivní. Na druhé straně subjekty nabízející energii z obnovitelných zdrojů jsou limitovány náklady na výrobu, a proto nejsou schopni dodávat na trh energii za cenu, která by byla akceptovatelná pro subjekty strany nabídky. V takovém případě není možné, aby byla na trh s energií dodávána energie z obnovitelných zdrojů, což bývá nejčastějším argumentem pro uplatňování státních podpor. Za této situace má stát na výběr celou škálu nástrojů k provedení změn na trhu s energií, aby se obnovitelná energie stala zajímavou pro subjekty strany nabídky i poptávky. Nástroje tohoto typu mohou být uplatňovány jak na trhu s obnovitelnou energií, tak i s neobnovitelnou. Nejčastější formou regulace trhu, kterou stát používá, je uvalování nejrůznějších daní na spotřebu zdrojů, které nejsou obnovitelné. Těmito typickými Pigouovskými daněmi se stát snaží prodražit neobnovitelnou energii a tím snižovat její spotřebu či brzdit její růst. Pigouovská daň má však dopad i na trh s obnovitelnými zdroji. Jakým způsobem se tento proces děje ukazuje obrázek číslo 1 níže. Obrázek 1: Dopad zdanění spotřeby fosilních paliv na trh z obnovitelnými zdroji energie Trh fosilního paliva
P
Trh s obnovitelnými zdroji
P
S´
S S
E´ E
D´
P*
D
D
Q*
Q
Q
Zdroj: MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
24
Rovnováha v bodě E na trhu fosilních paliv zobrazuje výchozí situaci, kde dochází k protnutí nabídky S a poptávky D. Prodává se rovnovážné množství Q fosilního zdroje za rovnovážnou cenu P. Avšak za této situace není na trhu s obnovitelnými zdroji vytvořena rovnováha, tím pádem není využíváno žádného množství obnovitelné energie. Stát uvalí daň na spotřebu fosilního paliva, čímž vzrostou mezní náklady společnostem zabývajícím se těžbou a zpracováním fosilních paliv. To zapříčiní pokles nabídky na trhu s fosilním palivem a nabídka S se posune vlevo do S´. Rovnovážné množství se sníží a rovnovážná cena se zvýší. Subjekty strany poptávky omezí spotřebu zdaněného zdroje a část svého zájmu přesunou do nové alternativy, tedy do jiných energetických zdrojů. Na trhu s obnovitelnými zdroji dojde ke zvýšení poptávky. Pokud poptávka vzroste dostatečně, nastolí se tržní rovnováha a stát tak dosáhne zamýšleného cíle, a to zvýšení spotřeby energie vyráběné z obnovitelných zdrojů. Tímto začínají vyplouvat na povrch i negativní důsledky zdanění spotřeby fosilních paliv. Vznikají náklady mrtvé váhy označené v případě uvalení daně jako mrtvá ztráta daně. Na obrázku číslo 2 níže je znázorněna tato mrtvá ztráta daně. Obrázek 2: Vznik nákladů mrtvé váhy při zdanění spotřeby neobnovitelných zdrojů P Mrtvá ztráta daně
S´
S
E´ E
A
D
Q Zdroj: MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
Mrtvá ztráta daně je vyobrazena trojúhelníkem AEE´. Vyjadřuje alokační neefektivnost vycházející ze zdanění spotřeby. Mrtvou ztrátou daně se rozumí součet částí přebytku
25
spotřebitele a výrobce, které nejsou realizovány, ač by mohli být. Uvalení daně tedy způsobilo, že bude na trhu s energií nabízeno menší množství energie z neobnovitelných zdrojů a za vyšší cenu, než tomu bylo před zdaněním. Menší množství spotřebované energie z neobnovitelných zdrojů nemusí být nutně nahrazeno zvýšenou spotřebou energie obnovitelné, což může mít v konečném důsledku negativní dopad na hospodářský výkon. Při myšlence, že zdanění spotřeby má především dopad na spotřebitele, je opomíjen jiný efekt, který se v takovém případě zcela jistě projeví. Zdanění spotřeby je ve skutečnosti přesunuto směrem k vlastníkům výrobních faktorů, kteří neobnovitelný zdroj vytěží, zpracují a dodají na trh. Dojde-li ke zdanění spotřeby nafty nebo benzínu, nejprve poklesne poptávané množství těchto pohonných hmot, což se projeví posunem po křivce poptávky směrem doleva. Firmy zabývající se těžbou a zpracováním ropy zjistí, že je menší zájem o jejich produkt. Aby optimalizovaly svou produkci, musí snížit objem najímaných výrobních faktorů. Na trhu práce poté dochází ke snížení poptávky po pracovní síle disponující schopnostmi pro těžbu a zpracování ropy. Sníží se reálné mzdy v daném odvětví, což se následně projeví i odchodem pracovní síly z příslušného pracovního trhu. Pracovní síla, která opustila toto odvětví, si bude hledat jiná uplatnění, čímž se nabízí přechod do odvětví s obnovitelnou energií. Pokud vstoupí na trh práce s obnovitelnými zdroji, vyvolá zde zvýšení nabídky práce, čímž poklesnou reálné mzdy. Díky zdanění spotřeby neobnovitelných zdrojů zde dojde i k růstu poptávky. Jelikož jsou firmy schopny a ochotny nabízet větší množství obnovitelné energie, tlak na růst reálných mezd v tomto pracovním odvětví zvýší poptávku po práci. Přibližně stejným způsobem se zdanění spotřeby neobnovitelných zdrojů projeví i na trhu kapitálu. Investice do odvětví s obnovitelnou energií porostou na úkor investic v odvětví těžby a zpracování zdrojů energie neobnovitelné. Velký problém začíná v posledních letech způsobovat nadměrná podpora biopaliv. Důvodem této podpory je, kromě snižování závislosti na dovážené ropě, snižování emisí skleníkových plynů. Největší pozornost je věnována oxidu uhličitému. I když je při spalování biopaliv uvolněno pouze tolik CO2, kolik je v dané rostlině během jejího života nashromážděno, větší problém představuje to, že při onom spalování dochází také k emisi dusíkatých hnojiv, jež se používají k přiživení rostlin a které také uvolňují oxidy dusíku. Jejich vinou je nakonec uvolněno 1,5krát až 1,7krát více skleníkových plynů než by bylo při spalování nafty.
26
Pěstování rostlin na výrobu biopaliv ve velkém přináší i mnoho dalších rizik. Používání stanovených kvót, tedy 5 % paliva vyrobeného z rostlin, v dopravě znamená nárůst obdělávané zemědělské půdy o 15 %, což by mohlo znamenat zkázu důležité části deštných pralesů v jihovýchodní Asii a Jižní Americe, kde jsou původní pralesy nahrazovány olejnými palmami. Velkou pohromu to představuje i pro drobnější zemědělce v Africe, jelikož tamní plantáže, na kterých jsou pěstovány plodiny pro výrobu biopaliv, vyčerpávají nemalou část vody v přilehlých oblastech. Pěstování plodin na výrobu biopaliv je v dnešní době velmi výhodným byznysem, což způsobuje zabírání poměrně velké části zemědělské půdy pro tyto účely. Předkrizová hodnota celkové zabrané zemědělské půdy činila 1 %, nicméně odhady tvrdí, že do roku 2030 to bude až o 242 % více. Neustále vyšší hektarová cena zemědělské půdy v Jižní a Severní Americe tomu odpovídá. Za posledních pár let došlo k jejímu navýšení téměř na dvojnásobek. Kromě podpory biopaliv působí na růst ceny také její úbytek za účelem nových zástaveb. Světová potravinová krize způsobená nadměrnou podporou biopaliv by mohla mít katastrofálnější dopady na lidské životy nežli válka v Iráku.
1.4.2 Makroekonomické dopady podpory obnovitelných zdrojů energie 61 Obnovitelné zdroje energie svým způsobem ovlivňují hlavně oblast zemědělství, nahrazování dovozu energetických surovin domácími zdroji a v neposlední řadě podpora obnovitelných zdrojů stimuluje investice do výzkumu a vývoje nových technologií, díky nimž budou obnovitelné zdroje konkurenceschopnějšími. Ekonomické dopady na zemědělskou sféru se dají popsat na příkladu podpory biopaliv. Biopaliva představují velmi atraktivní trhy, což může být mylně vnímáno jako možnost k vytváření nových pracovních míst a vstupu dalších firem do odvětví. Avšak poměrně malá poptávka daná nízkou ochotou spotřebitelů biopaliva nakupovat nedává velký prostor pro expanzi tohoto odvětví. Biopaliva za vyšší cenu oproti standardním palivům jsou ochotni nakupovat pouze lidé, kterým buďto nevadí jejich vyšší cena nebo lidé s větším tzv. environmentálním
myšlením.
Proto
je
potřeba
zlevnit
biopaliva,
aby
se
stala
konkurenceschopnějšími. Zlevnění biopaliv je možné v případě nastolení vládních subvencí nebo garantovaných minimálních výkupních cen. Tímto začnou být zemědělci motivováni k pěstování plodin pro výrobu biopaliv na úkor produkce potravin. Na trhu s biopalivy poté stoupne nabídka, což 61
MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
27
stlačí cenu na nižší úroveň a zvýší poptávané množství. Zemědělcům nezáleží na tom, jestli osejí pole obilím nebo řepkou olejnou, to znamená, jejich vstup do odvětví s biopalivy není nijak problematický. Pracovní síla v odvětví výroby potravin se tedy začne přelévat na trh s biopalivy a tento trend bude pokračovat do té doby, dokud se reálné mzdy obou trhů nevyrovnají. Část pracovní síly tedy zůstane v odvětví zemědělství a část se přesune do odvětví biopaliv. Je tedy velmi pravděpodobné, že celková míra zaměstnanosti v ekonomice se vlivem vládních zásahů do výroby biopaliv nezmění. Využívání obnovitelných zdrojů ve spojení se snížením závislosti na dovozu energie z ostatních zemí, s čím souvisí konkurenceschopnost ekonomik, je další důležitou oblastí, co se
týče
makroekonomických
dopadů
podpory
obnovitelných
zdrojů
energie.
Konkurenceschopností ekonomiky se rozumí vývozní schopnost, tzn. schopnost ekonomiky zvyšovat objem čistých vývozů. Závislost na dovozu energie z ostatních zemí sleduje ukazatel energetické závislosti, vyjádřený jako poměr čistých dovozů oproti celkové spotřebě energie za dané období. Pokud by mělo být jedním z hlavních důvodů podpory obnovitelných zdrojů snižování energetické závislosti, musela by se hodnota tohoto ukazatele s narůstajícím významem obnovitelných zdrojů energie snižovat. Z čehož vyplívá, že by se měl neustále snižovat poměr čistých dovozů energie oproti celkové energetické spotřebě. Obrázek 3 poukazuje na vývoj energetické závislosti a podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v EU-27. Obrázek 3: Energetická závislost a význam obnovitelných zdrojů v EU-27 (v %) 60 50 Energetická závislost EU-27
40 30
Podíl OZE na spotřebě energie EU-27
20 10
20 04
20 02
20 00
19 98
19 96
19 94
19 92
19 90
0
Zdroj: Eurostat (2008)
Na obrázku je vidět, že i když se podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě zemí Evropské unie zvyšuje, energetická závislost se zvyšuje zrovna tak. Tím pádem podpora obnovitelných zdrojů energetickou závislost Evropské unie nijak nesnižuje. I přes tento vývoj lze mezi státy
28
najít výjimky. Například Dánsko se proměnilo z čistého dovozce energie v čistého vývozce tím, jak se zvyšoval význam obnovitelných zdrojů na jeho energetické bilanci. V případě Dánska tato teze platí. Ačkoliv se najdou výjimky jako již zmíněné Dánsko, argument uvažující eliminaci závislosti na dovozu energie jako důvod ke zlepšení čistého vývozu určité země, což má být synonymem konkurenceschopnosti dané ekonomiky je přinejmenším velmi sporný. Sporný se jeví především proto, že čisté vývozy ekonomiky jsou závislé na spoustě faktorů a také na poměru vývozních a dovozních cen, což určuje výši reálného kurzu domácí měny oproti měně zahraniční. Reálný kurz pomáhá být zemi vývozně schopnější, když je domácí cenová hladina nižší než ta v zahraničí. Obnovitelné zdroje by poté pomáhaly zvyšovat vývozní schopnosti domácí ekonomiky pouze v případě, pokud by byly levnější oproti dováženým energetickým zdrojům ze zahraničí. Na podporu investic do výzkumu a vývoje nových technologií, díky nimž by se měly obnovitelné zdroje energie stát konkurenceschopnějšími, je třeba, aby stát začal provádět subvencování investic do technologií, jež by zvýšily využití obnovitelných zdrojů. Tyto subvence by měly mít podobu nižších úrokových měr, což bude mít za následek růst celkového objemu investic v ekonomice. Avšak pokles úrokové míry způsobí, že lidé budou více spotřebovávat a méně spořit. Tím pádem budou chybět zdroje (úspory) na financování nových projektů. Stát má na výběr dvě možnosti, jak tomuto zamezit. Buďto centrální banka provede dodatečnou emisi peněz, nebo budou vydány vládní dluhopisy. Vláda se de facto zadluží namísto soukromých subjektů. Vzhledem k nízké pravděpodobnosti podpory obnovitelných zdrojů měnověpolitickými opatřeními ze strany centrální banky bude bráno v potaz pouze opatření vlády. Chce-li vláda zajistit nižší efektivní úrokovou sazbu, co se týká investic do obnovitelných zdrojů, je povinna zbytek prostředků poskytnout ze svého rozpočtu. Pokud bude platná BarroRicardova ekvivalence, objem zvýšeného dluhu bude roven objemu dodatečně vytvořených úspor. V tomto případě vládní podpora obnovitelných zdrojů nebude mít vliv na výkon ekonomiky ani v krátkém období. Nebude-li Barro-Ricardova ekvivalence platit, pak je možné mít v krátkém období vyšší investice i vyšší spotřebu, tedy celkový výstup. Avšak v dlouhém období nemá státní podpora obnovitelných zdrojů vliv na velikost daného výstupu. Dojde pouze ke změnám struktury ekonomiky způsobem, že stoupnou investice a poklesne spotřeba. Jinak řečeno, dopad vládní podpory obnovitelných zdrojů v dlouhém období znamená pouze posun ekonomiky po hranici výrobních možností od spotřeby směrem k investicím.
29
2
ANALYTICKÁ ČÁST
2.1
Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny
z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)62 Hlavním účelem zákona schváleného 31. března roku 2005 je zajištění podpory využití obnovitelných zdrojů energie, mezi něž patří energie vody, větru, slunce, půdy, vzduchu, biomasy, skládkového plynu, kalového plynu, bioplynu a geotermální energie. Zákon dále podporuje trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních zdrojů, šetrnější způsob využívání přírodních zdrojů a splnění indikativního cíle, který říká, aby bylo dosaženo podílu elektrické energie z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % do konce roku 2010. „Dle předpokladů vycházejících z dat za první pololetí 2010 by se mohlo podařit indikativní cíl 8% podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé tuzemské spotřebě na konci roku 2010 splnit.“63 Obrázek číslo 4 zobrazuje, jak se vyvíjel podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě v České republice od roku 2004 téměř do konce roku 2010. Obrázek 4: Podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě v ČR
6,79%
10,00%
4,48%
4,74% 8,00%
5,00%
4,91%
4,04%
Podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě
5,20%
0,00% 10
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20 Zdroj: MPO (2010)
62 63
MPO, Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie (zákon č. 180/2005 Sb.) MPO, Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2009
30
Podpora je uplatňována na elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou zařízeními v České republice, která ke své výrobě využívají obnovitelných zdrojů a je stanovována podle druhu obnovitelného zdroje nebo podle velikosti instalovaného výkonu výrobního zařízení. Ve své první části zákon stanovuje: ·
práva a povinnosti subjektů, které působí na trhu s obnovitelnou energií,
·
podmínky podpory, výkupu a evidence elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů,
·
výši cen za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů a výši zelených bonusů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů samostatně,
·
vyhodnocování podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny za předchozí kalendářní rok,
·
propočty očekávaných dopadů podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovou cenu elektřiny pro konečné zákazníky v roce nadcházejícím,
·
provádění kontrol, které uskutečňuje Státní energetická inspekce,
·
výši pokut za případné správní delikty.
Druhá část zahrnuje zákony, které jsou návazně měněny, jako zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb. a zákona č. 694/2004 Sb. Ve třetí části jsou uvedeny zákony, které jsou návazně měněny, jako zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 695/2004 Sb. Čtvrtá část stanovuje účinnost. Zákon se stává platným prvním dnem třetího kalendářního měsíce, který následuje po dni jeho vyhlášení, to znamená, účinnosti nabyl 1. srpna 2005.
2.1.1 Analýza podmínek výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie z vodního toku v České republice 64 Hospodaření s vodními toky v České republice upravuje zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně pozdějších předpisů neboli Vodní zákon novelizovaný roku 2010 zákonem č. 150/2010 Sb. ,,Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství.“65 64 65
Nazeleno.cz, Malá vodní elektrárna: Kolik elektřiny vyrobí? Vyplatí se? TZB-info, Zákon č. 254/2001 Sb. – o vodách (vodní zákon) a související předpisy
31
Podnikatelé mající zájem o pořízení malé vodní elektrárny mají možnost výběru mezi výstavbou nového nebo pořízením již existujícího zařízení. Obě možnosti s sebou přináší mnoho úskalí, např. u existujícího, již provozovaného zařízení nemusí být znám důvod, proč se ho prodávající pokouší zbavit. Nová výstavba se však jeví ještě složitější. Důvodů existuje hned několik. Především je velmi důležitý výběr vhodné lokality, který zásadně ovlivní výkon budoucí elektrárny z hlediska průtoku a spádu vodního toku. Velmi nákladnou částí výstavby nové elektrárny je zajištění vzdutí hladiny kvůli dostatečnému spádu. Proto může být velmi ekonomicky výhodné postavit vodní dílo poblíž již existujících staveb, jako jsou staré vodní mlýny nebo pily, které ke svému provozu hojně využívaly stávajících přírodních podmínek. Takový existující jez sníží náklady na výstavbu nového vodního díla nemalou měrou. Velmi důležité jsou ovšem i dopravní dostupnost a možnost odvedení vyrobené energie do sítě. Před zahájením výstavby malé vodní elektrárny je nutné získat povolení k nakládání s vodami na příslušném vodoprávním úřadu. Poté je potřeba získat uzemní rozhodnutí a stavební povolení na příslušném stavebním úřadu. Dále je nezbytně nutné získat u Energetického regulačního úřadu licenci pro podnikání v energetice a v neposlední řadě musí energetická distribuční společnost stanovit souhlas s připojením do rozvodné sítě. Ekonomické bilanci projektu může zásadně pomoci dotace získaná od strukturálních fondů EU na podporu obnovitelných zdrojů. Státní podpora se týká i vyrobené elektrické energie. Provozovatel elektrárny má možnost prodávat elektřinu energetické distribuční společnosti za cenu stanovenou Energetickým regulačním úřadem nebo ji může prodávat jinému odběrateli a využít při tom systému tzv. zelených bonusů. Zisk z provozování malé vodní elektrárny v následujících pěti letech, včetně roku uvedení do provozu, nepodléhalo dani z příjmů. Toto zvýhodnění bylo 31. prosince 2010 zrušeno. Výkupní ceny elektrické energie vyrobené malou vodní elektrárnou na území České republiky stanovuje každoročně Energetický regulační úřad. Tabulka aktuálních výkupních cen elektřiny platných pro rok 2011 je přiložena na následující straně.
32
Tabulka 1: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010 Datum uvedení do provozu
Výkupní ceny elektřiny
Zelené bonusy
dodané do sítě v Kč/MWh
v Kč/MWh
3000
2030
3060
2090
2820
1850
2660
1690
2400
1430
1870
900
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 Malá vodní elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2005 včetně a rekonstruovaná malá vodní elektrárna Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2005 Zdroj: ERÚ (2010)
2.1.2 Analýza podmínek výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie ze slunečního svitu v České republice Podnikání v oblasti fotovoltaických elektráren je vymezeno zákonem č. 91/2005 Sb. neboli úplným zněním zákona č. 458/2000 Sb. Podnikatelé provozující fotovoltaické elektrárny mají povinnost vlastnit licenci pro podnikání v energetických odvětvích opravňující podnikání v tomto oboru a nahrazující živnostenský list. Tuto licenci vydává Energetický regulační úřad a její platnost je omezena na 25 let.66 Provozovatel má možnost si zvolit formu výkupu silové elektřiny a to buď formou pevných výkupních cen (tarifů) nebo formou tzv. zelených bonusů. Při výběru první možnosti je nutné mít uzavřenou smlouvu s provozovatelem distribuční sítě, kterým může být firma ČEZ, E.ON nebo Pražská energetika. Ten je povinný, podle vyhlášky č. 150/2007 Sb., se postarat o výkup veškeré vyrobené elektřiny z fotovoltaické elektrárny po dobu její životnosti za předem pevně stanovenou cenu. Životnost elektrárny stanovuje vyhláška č. 475/2005 Sb. na dobu 20 let.67
66 67
Isofen Energy, Zákony a předpisy REVAMONT, Způsoby provozování FVE
33
Využívání systému tzv. zelených bonusů je výhodnější pro malé investory (do 30 kWp) s částečně vlastní spotřebou vyrobené elektřiny. Investor není nucen vybudovat odběrné místo na vlastní náklady a vyrábí elektřinu, kterou sám částečně užívá pro své potřeby. Přebytek nespotřebované elektřiny pak vykupuje lokální distributorská společnost.68 Osvobození od daně z příjmu platící pro rok uvedení zařízení do provozu a následujících pět let užívání bylo 31. prosince 2010 zrušeno. Výši výkupních cen a zelených bonusů elektřiny vyrobené fotovoltaickými elektrárnami v České republice stanovuje každoročně Energetický regulační úřad. Tabulka s aktuálními hodnotami platnými pro rok 2011 je umístěna níže.
Tabulka 2: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010 Datum uvedení do provozu
Výkupní ceny elektřiny v Kč/MWh
Zelené bonusy v Kč/MWh
7500
6500
5900
4900
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW do 100 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 100 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009
5500
4500
12500
11500
12400
11400
13420
12420
13320
12320
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008
14300
13300
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007
14660
13660
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006
6990
5990
Zdroj: ERÚ (2010)
68
REVAMONT, Způsoby provozování FVE
34
2.1.3 Analýza vývoje podmínek výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie ze slunečního svitu v České republice V letech 2009 až 2010 došlo na českém území k nezanedbatelnému navýšení solárních elektráren z důvodu velmi výhodných investičních podmínek stanovených vládou České republiky. Tyto nadstandardní podmínky, zahrnující výkupní cenu kolem 13000 Kč za vyrobenou MWh, mj. zaručují provozovatelům fotovoltaických elektráren odběr vyrobené elektřiny po dobu 20 let. Tato hrozba zvýšení cen elektrické energie až o desítky procent u koncových zákazníků vede vládu Česká republiky k razantním změnám v zákoně upravujícího podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů u nově vzniklých solárních elektráren. Rozvoj slunečních elektráren od 1. ledna 2002 do 1. prosince 2010 na území České republiky zobrazuje obrázek číslo 5 níže. Obrázek 5: Rozvoj slunečních elektráren na území ČR.
Zdroj: ERÚ (2010)
Dne 17. března 2010 byla Poslaneckou sněmovnou schválena novela zákona č. 180/2005 o obnovitelných zdrojích energie, která umožní Energetickému regulačnímu úřadu meziročně
35
snižovat výkupní ceny elektřiny vyrobené fotovoltaickými elektrárnami, ale i jiných projektů, o více jak 5%, pokud by byla jejich návratnost nižší než 11 let.69 Dne 29. října 2010 schválila Poslanecká sněmovna malou novelu zákona o obnovitelných zdrojích. Cílem malé novely bylo zastavit neefektivní navyšování platby na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, konkrétně u fotovoltaických elektráren.70 Záměrem byla také eliminace minimálně 700 MW nových fotovoltaických elektráren, které byly ve výstavbě, ale ještě nebyly zapojeny do sítě a úspora až 7,8 miliardy Kč.71 Novela zahrnovala omezení podpory výroby energie z fotovoltaických elektráren na zdroje umístěné pouze na střechách nebo obvodových zdech budov pevně spojených se zemí a do výkonu 30 kWp. Fotovoltaiky umístěné na zemědělské půdě o tuto podporu přišly. 72 Změny stanovené malou novelou:73 a) Podpora zůstane pouze u fotovoltaických elektráren umístěných na střechách a obvodových zdech budov s instalovaným výkonem do 30 kWp. b) Investorům bude umožněno realizovat své pozemní fotovoltaické elektrárny v rámci přechodných ustanovení až do konce února roku 2011. c) U ostrovních fotovoltaických elektráren bude zachována podpora pouze tehdy, když budou zapojeny do distribuční sítě. Provozovatelé mohou dodatečně připojit své ostrovní fotovoltaické elektrárny až do konce roku 2011 bez ztráty nároku na podporu. d) Novela má být platná od 1. ledna 2011 vyjma ustanovení obsažených v bodech a) a b) Začátkem listopadu i Senát České republiky schválil malou novelu zákona č. 180/2005 Sb. Díky této novele došlo k zásadnímu omezení rozvoje fotovoltaických projektů na území České republiky od začátku roku 2011. Malá novela v nové úpravě zaslaná do Sněmovny řešila otázku retroaktivního zdanění fotovoltaických elektráren ve výši 26 %. Dne 9. listopadu 2010 Poslanecká sněmovna definitivně schválila zavedení 26 % daně z tržeb u fotovoltaických elektráren.74 Tato daň se týká i zelených bonusů a všech fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem vyšším
69
Biom.cz, Poslanci schválili klíčovou novelu, která umožní snížit cenu FVE, což umožní připojování nových projektů na bioplyn a biomasu 70 Solární Novinky.cz, Vládní novela o OZE se výrazně mění. Proč loboval ČEZ? – Aktualizováno 71 Solární Novinky.cz, Vládní novela o OZE se výrazně mění. Proč loboval ČEZ? - Aktualizováno 72 Solární Novinky.cz, Parlament dnes schválil malou novelu o OZE. Fotovoltaika bude silně omezena 73 Solární Novinky.cz, Parlament dnes schválil malou novelu o OZE. Fotovoltaika bude silně omezena 74 Solární Novinky.cz, Zdanění fotovoltaiky: Investoři boj nevzdávají aneb co bude následovat?
36
než 30 kWp. V případě hrazení formou výkupní ceny je výše daně 26 %, u zeleného bonusu to činí 28 %. Daň bude vybírána po dobu 3 let, tedy od roku 2011 do roku 2013.75 Srážková daň za výrobu elektřiny ze slunečního záření by měla v roce 2011 přinést přibližně 4,2 miliardy Kč. Darovací daň za povolenky přidělené mezi lety 2011 a 2012 přinesou kolem 4,8 miliardy Kč. Zvýšen bude i poplatek za vynětí půdy, na které jsou solární panely vystavěny, ze zemědělského fondu, což by mělo přinést do státního rozpočtu asi 1,7 miliardy Kč. 76 Proti srážkové dani se bouří celá řada investorů do fotovoltaických projektů, kterým hrozí skutečnost, že nebudou schopni splácet úvěry poskytnuté na výstavbu elektráren. Uvalení daně posune dobu návratnosti a zisk z prodeje elektřiny pak nestačí pokrývat splátky úvěrů. České republice pak budou hrozit stovky žalob u Ústavního soudu ze strany investorů, jež mají velkou šanci na úspěch. A pokud by byla novela schválena, první arbitráže hrozí státu již v lednu. Celková výše arbitráži by se mohla vyšplhat až k částce 260 miliard Kč, což je v porovnání s 92 miliardy, které by měly být vybrány uvalením daně ze zisku fotovoltaických elektráren během následujících 20 let, poněkud vysoká částka. Dne 23. listopadu 2010 byla schválena novela zákona o daních z příjmu. Novela ukončuje daňové osvobození pro všechny obnovitelné zdroje energie od 1. ledna 2011.77 Na začátku prosince roku 2010 Senát ČR schválil tzv. solární daň ve výši 26 % přímo z výnosů fotovoltaických elektráren (při využívání systému tzv. zelených bonusů to činí dokonce 28 %). Daň, uvalená na fotovoltaická zařízení s instalovaným výkonem nad 30 kWp, uvedená do provozu v roce 2009 a 2010, bude vybírána po dobu tří let, tedy od roku 2011 do roku 2013.78
75
Solární Novinky.cz, Sněmovna definitivně schválila srážkovou daň. Daň bude daňově uznatelným zákonem E15.cz, Výkon letos připojených solárních elektráren podle ERÚ překročí 1600 MW 77 Solární Novinky.cz, Klaus podepsal zákon, který znamená konec daňových prázdnin pro solární elektrárny. Mění se rovněž odepisování 78 Solární Novinky.cz, Zdanění fotovoltaiky: Investoři boj nevzdávají aneb co bude následovat? 76
37
2.2 Analýza přírodních podmínek výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice Poloha České republiky, jako vnitrozemského státu v mírném podnebném pásu, příliš neprospívá většímu rozvoji v oblasti obnovitelných zdrojů. Jelikož se naše republika nenachází na mořském pobřeží, je vyloučeno využívání energie přílivu a odlivu. Nicméně ani energie větru nemá ideální podmínky ke svému fungování, jako by tomu bylo na pobřeží, kde je intenzita větru mnohem silnější a stabilnější. Solární energie taky nedosahuje hodnot srovnatelných s jižními státy, což je dáno již zmíněnou polohou našeho státu v mírném podnebném pásu. Nejspíš proto je Česká republika charakteristická poměrně vysokým podílem fosilních paliv (uhlí) na celkové spotřebě energie. Významnost obnovitelných zdrojů v energetické bilanci České republiky je vcelku podprůměrná v přímém srovnání s celou Evropskou unií, i když v posledních pár letech byl zaznamenán znatelný nárůst.79
2.2.1 Analýza
přírodních
podmínek
výroby
elektrické
energie
z obnovitelného zdroje - energie z vodního toku v České republice80 Přírodní poměry pro výstavbu vodních energetických děl nejsou v České republice příliš ideální. Ve zdejších tocích neproudí dostatečné množství vody, ani nemají potřebný spád. Z tohoto důvodu je podíl elektřiny vyrobené vodními elektrárnami na celkové výrobě elektřiny v České republice poměrně malý. Odhad využitelného potenciálu se pohybuje okolo 3380 GWh ročně, instalovaný výkon má podíl na celkovém instalovaném výkonu elektráren v České republice kolem 17% a celkově na našem území vodní elektrárny vyrobí kolem 4% elektrické energie. Tabulka číslo 3 zobrazuje elektrickou energii vyrobenou vodními elektrárnami na území České republiky dle jejich instalovaného výkonu.
79
MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
80
MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009
38
Tabulka 3: Výroba elektřiny z vodních elektráren v ČR dle instalovaného výkonu. Velikost vodní elektrárny dle instalovaného výkonu
Výroba elektřiny (MWh)
Instalovaný výkon (MW)
< 1 MW
492 281
150,8
1-10 MW
474 603
141,7
> 10 MW
1 057 451
752,8
352 000
1146,5
2 376 335
2191,8
Přečerpávací vodní elektrárny Celkem Zdroj: ERÚ (2008)
2.2.2 Analýza
přírodních
podmínek
výroby
elektrické
energie
z obnovitelného zdroje – energie ze slunečního svitu v České republice Česká republika nabízí poměrně přijatelné podmínky pro využití sluneční energie, ačkoliv množství energie získané ze Slunce v průběhu roku značně kolísá. Na dostupnost solární energie v České republice má vliv mnoho faktorů. Mezi ně patří především zeměpisná šířka, roční období, oblačnost a lokální podmínky, sklon plochy, na kterou sluneční záření dopadá a další. 81 Ročně dopadne na 1 m2 plochy 800 až 1340 kWh sluneční energie. Celková doba slunečního svitu je na úrovni 1400 až 2000 hodin. Horské oblasti dosahují kolem 1600 hodin slunečního svitu za rok, nížinné oblasti Jižní Moravy kolem 2000 hodin. 82 Za rozvojem solárních elektráren stojí mimo nadstandardních státních podmínek podporujících podnikání také snadná montáž solárních panelů, jejich poměrně dlouhá životnost nad 20 let, celoroční použití a velmi nízké náklady na provoz. Omezení přináší pouze nákladnější výstavba, kde se cena za 1 kW instalovaného výkonu pohybuje v řádu 80 až 100 tisíc Kč podle kvality zařízení a nákladnosti výstavby. 83
81
MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009 Czech Renewable Energy Agency, Přírodní podmínky v ČR 83 MUSIL, P.: Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje, 2009 82
39
2.3 Analýza hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s.r.o. Šumperk Malou vodní elektrárnu (MVE) v Šumperku, na řece Desné na říčním kilometrovném číslo 10,2, koupila firma Kalus spol. s r.o. v roce 1996. Jedná se o malou vodní elektrárnu se dvěma turbínami, větší Kaplanovou a menší Francisovou, o společném instalovaném výkonu 205 kWp. Součástí elektrárny je jez na řece Desné, hrubá česla, elektricky ovládaná stavidla před přívodním náhonem ústícím do elektrárny, vlastní přítokový náhon a dále odtokový náhon odvádějící vodu zpět do řeky Desné.
2.3.1 Souhrn investic a nákladů vynaložených do malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk Tabulky 4 až 6 na dalších stranách vyobrazují veškeré investice a náklady vynaložené firmou Kalus spol. s r.o. Šumperk do této malé vodní elektrárny během jejího provozování od roku 1996 do současnosti.
40
Tabulka 4: Souhrn vynaložených investic do MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk Rok 1996
Investiční položka
Částka (Kč)
Pořizovací cena malé vodní elektrárny v Šumperku
1 900 000
Náklady vynaložené na vypracování projektové 2007
dokumentace k montáži nové Francisovy turbíny
128 000
a modernizaci stávajícího soustrojí s Kaplanovou turbínou Náklady vynaložené na výstavbu nové jalové propusti 2007
a přípravu pro zabudování Francisovy turbíny do
372 000
původního jalového kanálu Náklady vynaložené na dodávku a montáž Francisovy 2007
turbíny včetně převodu a generátoru Náklady vynaložené na modernizaci stávajícího soustrojí
2007
s Kaplanovou turbínou Náklady vynaložené na pořízení rozvaděče, řídícího
2007
systému pro druhou turbínu (Francisovu) a čistícího stroj Náklady vynaložené na instalaci jemných česlí a čistícího
2007
stroje do stávajícího soustrojí s Kaplanovou turbínou CELKEM
801 000 1 990 000 268 000 150 000
5 609 000
Zdroj: vlastní
Velmi zásadní investicí se v roce 2007 stala instalace druhé menší horizontální Francisovy turbíny o jmenovitém výkonu 61 kWp. Turbína byla nainstalována do savky vytvořené z původního jalového kanálu malé vodní elektrárny. S tímto je spojena další investice do výstavby nové jalové propusti, rozšíření stávajícího řídícího systému, instalace nového řídícího systému a elektroinstalace. Důvodem zástavby druhé turbíny bylo optimálnější využití hydroenergetického potenciálu na řece Desné, kde při letních měsících s omezeným výskytem srážek docházelo k příliš nízkému průtoku vody na to, aby byla větší Kaplanova turbína schopna provozu. Další nezbytnou investicí byla modernizace původní Kaplanovy turbíny, kde byl dodán nový asynchronní generátor spolu s novým ovládáním elektroinstalací a řídícím panelem. Součástí investice byla i montáž nového automatického čistícího stroje.
41
Tabulka 5: Souhrn vynaložených nákladů do MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk Rok
Nákladová položka
Částka (Kč)
Náklady vynaložené na celkovou opravu, která se skládala z celkové kontroly a následné opravy Kaplanovy turbíny, 1997
hydrauliky ovládání turbíny, elektroniky ovládání
1 800 000
elektrárny a česel Náklady vynaložené na celkovou opravu jezu, česel a 1997
stavidel provedenou po povodních CELKEM
400 000
2 200 000
Zdroj: vlastní
Tabulka 5 ukazuje opravy z roku 1997, kterých bylo nezbytně zapotřebí prakticky ihned po zakoupení elektrárny. V témže roce byla elektrárna otestována rozsáhlou povodní dosahující v určitých místech republiky rekordních úrovní. Tato povodeň způsobila určité škody na jezu, česlech a stavidlech na jezu. Část škody byla uhrazena pojišťovnou, nicméně zbylých 400 000 Kč muselo být uhrazeno přímo firmou Kalus spol. s r.o. Tabulka 6: Souhrn vynaložených investic a nákladů do MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk snížený o dotaci získanou v roce 2008 Rok
Souhrn investičních a nákladových položek
Částka (Kč)
1996 - 2007
Souhrn vynaložených investic
5 609 000
1997
Souhrn vynaložených nákladů
2 200 000
Dotace získaná na instalaci Francisovy turbíny 2008
a modernizaci stávajícího soustrojí Kaplanovy turbíny od
-1 399 000
agentury CzechInvest CELKEM
6 410 000
Zdroj: vlastní
42
Tabulka 6 zobrazuje celkový souhrn investic a nákladů vynaložených do malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk za období jejího provozu od roku 1996 do současnosti. Je třeba zmínit, že na investice uskutečněné v roce 2007, jejichž součet činil 3 709 000 Kč, byla poskytnuta dotace od agentury CzechInvest ve výši 1 399 000 Kč. Tato dotace pak snižuje celkový souhrn investic a nákladů, vynaložených do této malé vodní elektrárny za období jejího provozu, na 6 410 000 Kč.
2.3.2 Simulovaná pořizovací cena malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk na základě současného tržního ohodnocení Za současnou pořizovací cenu této malé vodní elektrárny lze považovat 11 milionů Kč, což je reálná hodnota zjištěná na základě nabídky k odkupu obdržené v nedávné době. Skutečná pořizovací cena z roku 1996 ve výši 1 900 000 Kč totiž neodpovídá současnému tržnímu ohodnocení.
2.3.3 Výkupní ceny elektrické energie vyrobené malou vodní elektrárnou Kalus spol. s r.o. Šumperk Malá vodní elektrárna Kalus spol. s r.o. Šumperk využívá systému tzv. zelených bonusů z důvodu vlastnictví trafostanice přímo v areálu firmy Kalus spol. s r.o., která je pronajata lokální energetické distribuční společnosti a na kterou je napojeno určité množství firem v okolních areálech. Kdyby se firma Kalus spol. s r.o. rozhodla pro pevné tarify, musela by se postarat o vybudování trafostanice, přes kterou by dodávala energii do sítě VN, což by znamenalo náklad ve výši přibližně 400 000 Kč. Pronájem vlastněné trafostanice lokální distribuční společnosti je proto ekonomicky výhodnější, jelikož firma Kalus spol. s r.o. získá určitý peněžní příjem za již zmíněný pronájem a cena za silovou energii od lokálního distributora, kterou je firma Enco Group s.r.o., je vyšší než výkupní cena vyplácená firmou ČEZ. Cena za silovou elektřinu vyrobenou malou vodní elektrárnou Kalus spol. s r.o. Šumperk a zelené bonusy jsou vyobrazené v tabulce číslo 7 níže.
43
Tabulka 7: Výkupní ceny za silovou elektřinu a zelené bonusy u MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk Ceny uvedené v Kč/kWh
Turbína
G1
Rok 2009 Silová elektřina
1,70
1,15
Zelený bonus
0,86
1,38
2,56
2,53
Silová elektřina
1,70
1,15
Zelený bonus
1,10
1,79
2,80
2,94
Celková cena za 1 vyrobenou kWh
G2
Rok 2010
Celková cena za 1 vyrobenou kWh Zdroj: vlastní
Turbínou G1 se rozumí původní a větší z obou turbín, tedy Kaplanova turbína o jmenovitém výkonu 144 kWp. Turbína G2 pak značí Francisovu turbínu o jmenovitém výkonu 61 kWp.
2.3.4 Výsledek hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk Tabulka číslo 8 uvádí množství elektřiny vyrobené malou vodní elektrárnou Kalus spol. s r.o. Šumperk za roky 2009 a 2010. Toto množství je pak násobeno příslušnými cenami silové elektřiny včetně zeleného bonusu (viz předchozí kapitola) a uvedeno ve sloupcích vedle. Tabulka číslo 9 na následující straně pak zaznamenává tržby za prodej elektřiny, celkové náklady a hospodářský výsledek.
44
Tabulka 8: Vyrobené množství (v kWh) a tržby (v Kč) MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk
Rok 2009 Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec CELKEM
Rok 2010
G1 (kWh) G2 (kWh)
G1 (Kč)
G2 (Kč)
18 312 18 774 19 252 16 900 16 960 7 900 2 380 25 240 15 080 9 540 2 140 16 000 168 478
0 22 733 157 409 210 893 68 659 124 570 146 995 4 147 0 53 914 113 050 51 302 953 672
51 274 52 567 53 906 47 320 47 488 22 120 6 664 70 672 42 224 26 712 5 992 44 800 471 738
8 880 61 488 82 380 26 820 48 660 57 420 1 620 21 060 44 160 20 040 372 528
CELKEM G1 + G2
541 006
G1 (kWh)
G2 (kWh)
7 320 13 680 41 460 81 720 71 760 62 460 17 700 8 040 57 420 49 440 44 160 20 040
18 520 52 802 34 610 3 293 104 894 46 570 206 752 29 870 181 553 38 690 158 024 32 105 44 781 74 323 20 341 75 440 145 273 21 462 125 083 13 994 111 725 6 292 50 701 47 040 132 160 1 202 256 441 882
543 160
1 644 138
Zdroj: vlastní
Tabulka 9: Tržby, náklady a hospodářský výsledek MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk Rok 2009
Rok 2010
(Kč)
(Kč)
1 425 410
1 644 138
52 000
52 000
Služby
196 000
196 000
Osobní náklady
239 000
239 000
Odpisy
240 000
240 000
Náklady celkem
727 000
727 000
Hrubý zisk
698 410
917 138
-139 682
-183 428
558 728
733 710
Tržby Spotřeba materiálu a energie
Daň z příjmu Hospodářský výsledek Zdroj: vlastní
45
G2 (Kč)
17 960 1 120 15 840 10 160 13 160 10 920 25 280 25 660 7 300 4 760 2 140 16 000
411 000
1 425 410
G1 (Kč)
Zobrazeny jsou pouze roky 2009 a 2010, protože teprve až v těchto letech fungovala elektrárna Kalus spol. s r.o. Šumperk na plný instalovaný výkon po rekonstrukcích z roku 2007.
2.3.5 Predikce doby návratnosti investice do malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk na základě současného tržního ohodnocení a při použití finančního ukazatele EBITDA Nejobjektivnější možností výpočtu doby návratnosti investice vynaložené na nákup malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk se jeví úvaha, že současná výše prodejní ceny malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk se pohybuje kolem 11 milionů Kč, což je reálná tržní hodnota zjištěná na základě nabídky k odkupu obdržené v nedávné době. Při použití finančního indikátoru EBITDA (Earnings before Interests, Taxation, Depreciation and Amortization) značící zisk společnosti před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace není možné brát v potaz aktuální hospodářský výsledek ve výši 733 710 Kč, jelikož ten v sobě zahrnuje odpisy i zdanění. Podle indikátoru EBITDA vyjde částka 1 157 138 Kč (hospodářský výsledek + odpisy + daň z příjmu) 733 710 + 240 000 + 183 428 = 1 157 138 Kč Při posuzování návratnosti z pohledu nového majitele lze při pořizovací ceně 11 milionů Kč a průměrném hrubém ročním zisku v přibližné výši 1 261 280 Kč (roční hrubý provozní zisk 1 157 138 Kč navýšen přibližně o 9 % jako odhad tvorby cen stanovených Energetickým regulačním úřadem na dalších 9 let) za předpokladu minimálních změn v daňové politice České republiky uvažovat s návratností pohybující se kolem 9 let. 1 157 138 x 0,09 = 104 142 Kč 1 157 138 + 104 142 = 1 261 280 Kč 11 000 000 / 1 261 280 ≐ 8,72 let
46
2.3.6 Analýza nákladů na údržbu malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk Ačkoliv je malá vodní elektrárna Kalus spol. s r.o. Šumperk plně automatizovaná, její provoz zahrnuje potřebu neustálého dohledu. Neustálým dohledem není míněna nutnost přítomnosti 24 hodin, 7 dní v týdnu v blízkosti zařízení, nýbrž to, aby byla alespoň jedna osoba dostižná na mobilním telefonu. Malá vodní elektrárna Kalus spol. s r.o. Šumperk je vybavena GSM modulem, který umí zaslat textovou zprávu na zadané telefonní číslo v případě nenadálé poruchy či jiného problému. Pokud daný problém není elektrárna sama schopna odstranit (což se ve většině případů neděje), osoba, jež zrovna vykonává službu obsluhy pak musí v jakoukoliv denní hodinu zařízení navštívit a pokusit se potencionální problém odstranit. Obsluha malé vodní elektrárny dále zahrnuje: ·
čištění jezu a česel na jezu,
·
čistění česel před vstupem do elektrárny,
·
odklízení větví, listí, odpadků a ostatních naplavenin,
·
kontrolu Kaplanovy turbíny, množství oleje v hydraulice a další,
·
čištění Francisovy turbíny od naplavenin.
Tabulka číslo 10 zahrnuje náklady na údržbu, kterých je nutno k zabezpečení každodenního provozu malé vodní elektrárny.
47
Tabulka 10: Údržba MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk Časová délka údržby Typ údržby (hod./měsíc) Čištění jezu a česel na jezu Čištění česel před vstupem do elektrárny Odklízení větví, listí, odpadků a ostatních naplavenin
30
(hod./rok) 360
Hodinová sazba (Kč/hod.)
Částka v Kč (hod./rok x hodinová sazba)
100
36 000
Probíhá automatickým čistícím strojem. 30
360
100
36 000
Kontrola a čištění Kaplanovy turbíny
7
84
100
8 400
Kontrola a čištění Francisovy turbíny
2,5
30
100
3 000
69,5
834
100
83 400
CELKEM Zdroj: vlastní
48
2.4
Analýza
hospodaření
fotovoltaické
elektrárny
(FVE)
SOLAR HSO s.r.o. První etapa výstavby fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. začala v březnu 2009 v areálu textilní společnosti MORAVOLEN TRADE a.s. Sudkov a byla ukončena vydáním licence od Energetického regulačního úřadu opravňující k podnikání v energetických odvětvích dne 8. června 2009. Její instalovaný výkon činil 113 kWp. Druhá etapa výstavby začala hned poté a dokončena byla vydáním rozšířené licence od Energetického regulačního úřadu dne 8. prosince 2009. Celkový instalovaný výkon činí 213 kWp.
49
2.4.1 Souhrn investic vynaložených do fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. Peněžní výdaje vynaložené na výstavbu fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. jsou shrnuty v následující tabulce číslo 11. Tabulka 11: Souhrn vynaložených investic do FVE SOLAR HSO s.r.o. Etapa výstavby
Investiční položka Náklady vynaložené na nákup pozemku Pořizovací cena 1. části FVE SOLAR HSO s.r.o. zahrnující:
První
- náklady vynaložené na pořízení 630 ks fotovoltaických modulů Suntech STP 175S24/Ad a 3 ks střídačů KACO Powador 33000xi XL Park - náklady vynaložené na pořízení a instalaci zabezpečovacího systému - náklady vynaložené na provedení stavebních, montážních a elektrikářských prací - náklady vynaložené na pořízení trafostanice včetně rozvaděče na uvažovaný výkon 200 kWp
Pořizovací cena 2. části FVE SOLAR HSO s.r.o. zahrnující: Druhá
První + Druhá
Částka (Kč) 240 000 10 710 000
8 605 000
205 000
1 500 000
400 000
7 200 000
- náklady vynaložené na pořízení 630 ks fotovoltaických modulů Suntech STP 175S24/Ad a 3 ks střídačů KACO Powador 33000xi XL Park
6 000 000
- náklady vynaložené na provedení stavebních, montážních a elektrikářských prací
1 200 000
CELKEM
18 150 000
Zdroj: vlastní
Stavební, montážní a elektrikářské práce zahrnují vykopání základových děr, zabudování nosníků svislé a horizontální konstrukce, zabetonování nosníků, nainstalování fotovoltaických
50
panelů a elektroinstalací, revizi systému a další. Lze si také povšimnout nižší ceny fotovoltaických panelů a střídačů v druhé etapě výstavby způsobené obrovským rozvojem odvětví solárních elektráren v České republice, díky čemuž jsou výrobci schopni vyrábět větší množství fotovoltaických panelů za nižší ceny.
2.4.2 Výkupní ceny elektrické energie vyrobené fotovoltaickou elektrárnou SOLAR HSO s.r.o. Firma SOLAR HSO s.r.o. má uzavřenou smlouvu s energetickou společností ČEZ v rámci povinného výkupu a využívá jednosložkovou výkupní cenu stanovenou Energetickým regulačním úřadem pro každý příslušný rok. Jelikož se jedná o elektrárnu s instalovaným výkonem nad 100 kWp bez vlastní spotřeby vyrobené energie, je to pro provozovatele výhodnější. Tabulka číslo 12 níže ukazuje výkupní ceny elektrické energie za jednotlivé roky provozu elektrárny. Tabulka 12: Výkupní ceny elektřiny vyrobené FVE SOLAR HSO s.r.o. Rok
Výkupní cena elektřiny v Kč/kWh
2009
12,79
2010
13,05
Zdroj: vlastní
2.4.3 Výsledek hospodaření fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. Tabulka číslo 13 na nadcházející straně udává vyrobené množství elektřiny násobené příslušnou výkupní cenou elektřiny za roky 2009 a 2010. Příslušné výkupní ceny elektřiny jsou vyobrazeny v tabulce v kapitole výše (kapitola 2.3.2.). Tabulka číslo 14 zobrazuje hospodářský výsledek firmy SOLAR HSO s.r.o.
51
Tabulka 13: Vyrobené množství (v kWh) a tržby (v Kč) FVE SOLAR HSO s.r.o.
Měsíc
Rok 2009
Rok 2010
Výroba elektřiny
Výroba elektřiny
(kWh)
(Kč)
(kWh)
(Kč)
Leden
0
0
1 476
19 262
Únor
0
0
6 673
87 085
Březen
0
0
19 569
255 375
Duben
0
0
26 534
346 269
Květen
0
0
17 967
234 469
Červen
8 104
103 645
29 936
390 665
Červenec
14 657
187 463
28 496
371 873
Srpen
13 820
176 758
23 967
312 769
Září
11 030
141 074
19 329
252 243
Říjen
4 177
53 424
17 165
224 003
Listopad
2 563
32 627
4 710
61 466
Prosinec
1 388
17 665
3800
49 590
55 739
712 656
199 622
2 605 070
CELKEM Zdroj: vlastní
V roce 2009 začala výroba elektřiny až v červnu po dostavění první části elektrárny o instalovaném výkonu 113 kWp. Druhá část elektrárny dostavěná začátkem prosince začala dodávat proud do sítě VN až těsně před koncem roku 2009. Proto se dá za opravdu objektivní, co se týče tržeb a vyrobené elektřiny, brát až rok 2010.
52
Tabulka 14: Tržby, náklady a hospodářský výsledek FVE SOLAR HSO s.r.o. Rok 2010 (Kč) Tržby
2 605 070
Spotřeba materiálu a energie
10 000
Služby
59 000
Úroky
1 080 000
Náklady celkem
1 149 000
Hrubý zisk
1 456 070
Daň z příjmu
osvobozeno
Hospodářský výsledek
1 456 070
Zdroj: vlastní
Hrubý zisk se shoduje s hospodářským výsledkem, jelikož fotovoltaické elektrárny nepodléhají (do konce roku 2010) dani z příjmu. Rovněž zde nenajdeme odpisy. Položka služby zahrnuje náklady na údržbu (sečení trávy, popř. čištění fotovoltaických panelů od sněhu), pojištění proti krádeži a devastaci zařízení, zabezpečovací službu a účetnictví. Úroky jsou vypláceny investorům za počáteční vklad vložený do společnosti, kterým financovali celou výstavbu fotovoltaické elektrárny (jeho výše je uvedena v kapitole 2.3.1.).
2.4.4 Predikce doby návratnosti investice do fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. na základě souhrnu vynaložených investic a při využití finančního ukazatele EBITDA Nejobjektivnější možností jak spočítat návratnost vložené investice se jeví výpočet na základě EBITDA (Earnings before Interests, Taxes, Depreciation and Amortization), což je indikátor využívaný ve finanční analýze značící hrubý provozní zisk společnosti, čili zisk před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace. Tím pádem se nedá brát v úvahu hospodářský výsledek společnosti SOLAR HSO s.r.o. ve výši 1 456 070 Kč, ale musí být navýšen o částku 1 080 000 Kč značící vyplacené úroky. Při použití indikátoru EBITDA vyjde částka 2 536 070 Kč. 1 456 070 + 1 080 000 = 2 536 070 Kč
53
Při úvaze ročního hrubého provozního zisku ve výši 2 713 595 Kč (2 536 070 Kč navýšeno o 7 % jako odhad tvorby cen stanovených Energetickým regulačním úřadem na dalších 7 let) a za jinak nezměněné daňové politiky v České republice by se návratnost investice vložené do fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. pohybovala v řádu necelých 7 let. 2 536 070 x 0,07 = 177 525 Kč 2 536 070 + 177 525 = 2 713 595 Kč 18 150 000/2 713 595 ≐ 6,69 let
2.4.5 Analýza nákladů na údržbu fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. Provoz fotovoltaické elektrárny je velmi jednoduchý. Provozovatel se stará pouze o ty věci, které by mohly potencionálně stínit fotovoltaickým panelům a tím omezovat jejich účinnost. Z tohoto důvodu provozovatel zajišťuje pouze sečení trávy, či likvidaci jiné zeleně v areálu fotovoltaické elektrárny, popřípadě odstraňuje sníh z fotovoltaických panelů nebo jinou možnou pokrývku znemožňující jejich správnou funkci. O nenechavé ruce kolemjdoucích se stará zabezpečovací systém. Náklady zahrnující údržbu fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. shrnuje tabulka číslo 15. Tabulka 15: Údržba FVE SOLAR HSO s.r.o. Typ údržby Sečení trávy a likvidace jiné zeleně v areálu FVE
Časový
Časová délka
interval
údržby (hod./rok)
2x ročně
40
CELKEM
Částka (Kč)
10 000 Kč
10 000 Kč
Zdroj: vlastní
Sečení trávy a likvidaci jiné zeleně v areálu fotovoltaické elektrárny zajišťuje specializovaná firma.
54
2.5 Porovnání analýz hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. Tato kapitola se zabývá porovnáním výše zanalyzovaných elektráren využívajících k výrobě elektřiny obnovitelných zdrojů. Ukáže porovnání výstupních dat obou zařízení, na jejichž základě bude možné posoudit, která z elektráren je lepší investicí, popřípadě která se jednodušeji provozuje. Objektivnost porovnání zajišťuje fakt, že obě elektrárny dosahují přibližně stejně vysokého instalovaného výkonu kolem 200 kWp.
2.5.1 Porovnání pořizovacích cen malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. Tabulka číslo 16 udává částky v Kč, které by potencionální majitelé museli vynaložit k jejich výstavbě či pořízení. Tabulka 16: Srovnání pořizovacích cen MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk a FVE SOLAR HSO s.r.o.
Pořizovací cena (Kč)
Malá vodní elektrárna Kalus spol. s r.o. Šumperk
Fotovoltaická elektrárna SOLAR HSO s.r.o.
11 000 000
18 150 000
Zdroj: vlastní
Z hlediska objektivity je u malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk uvedena její reálná tržní hodnota zjištěná na základě nedávno předložené kupní nabídky ve výši 11 000 000 Kč. Částka 1 900 000 Kč zahrnující skutečnou pořizovací cenu malé vodní elektrárny z roku 1997 neodpovídá současnému tržnímu ohodnocení elektrárny. U fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. Šumperk jsou k pořizovací ceně 17 910 000 Kč navíc připočteny náklady vynaložené na nákup pozemku, na kterém byla fotovoltaická elektrárna vystavěna, ve výši 240 000 Kč. Proto je zde uvedena částka 18 150 000 Kč.
55
2.5.2 Porovnání výkupních cen elektrické energie vyrobené malou vodní elektrárnou Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaickou elektrárnou SOLAR HSO s.r.o. Malá vodní elektrárna Kalus spol. s r.o. Šumperk využívá při prodeji vyrobené elektřiny systému tzv. zelených bonusů, kdežto fotovoltaická elektrárna SOLAR HSO s.r.o. využívá pevných výkupních cen. Nicméně i tak je velmi zajímavé porovnání cen, za které obě zařízení dodávají proud do sítě VN. Tabulka číslo 17 porovnává výkupní ceny mezi oběma elektrárnami. Tabulka 17: Srovnání výkupních cen elektřiny MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk a FVE SOLAR HSO s.r.o.
Výkupní ceny
Malá vodní elektrárna
Fotovoltaická elektrárna
Kalus spol. s r.o. Šumperk
SOLAR HSO s.r.o.
G1 (Kč/kWh)
G2 (Kč/kWh)
(Kč/kWh)
Rok 2009
2,56
2,80
12,79
Rok 2010
2,53
2,94
13,05
Zdroj: vlastní
G1 značí Kaplanovu turbínu, G2 pak turbínu Francisovu. Výkupní cena elektřiny vyrobené fotovoltaickou elektrárnou je neporovnatelně vyšší oproti výkupním cenám malé vodní elektrárny. Je to způsobeno mnohem vyšší státní podporou výroby elektřiny z fotovoltaické elektrárny. Srovnání zahrnuje pouze roky 2009 a 2010, jelikož fotovoltaická elektrárna SOLAR HSO s.r.o. s plným instalovaným výkonem 213 kWp začala vyrábět elektřinu až koncem roku 2009.
56
2.5.3 Porovnání výsledků hospodaření malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. za rok 2010 Srovnání výsledků hospodaření, tržeb a nákladů za rok 2010 poskytuje tabulka číslo 18. Tabulka 18: Srovnání tržeb, nákladů a hospodářských výsledků mezi MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk a FVE SOLAR HSO s.r.o. Malá vodní elektrárna
Fotovoltaická elektrárna
Kalus spol. s r.o. Šumperk
SOLAR HSO s.r.o.
(Kč)
(Kč)
Tržby
1 644 138
2 605 070
Náklady
727 000
1 149 000
Hrubý zisk
917 138
1 456 070
-183 428
osvobozeno
733 710
1 456 070
Daň z příjmu Hospodářský výsledek Zdroj: vlastní
I přesto, že má fotovoltaická elektrárna SOLAR HSO s.r.o. přibližně o 58% vyšší celkové náklady oproti malé vodní elektrárně, dosahuje téměř dvakrát tak vysokého zisku ve srovnání s malou vodní elektrárnou Kalus spol. s r.o. Šumperk. Je to dáno nepoměrně vyššími výkupními cenami za vyrobenou jednotku elektřiny u „fotovoltaiky“, z čehož plynou i o 962 932 Kč vyšší tržby. Lepšímu hospodářskému výsledku fotovoltaické elektrárny napomáhá i osvobození od daně z příjmu.
57
2.5.4 Porovnání predikcí doby návratnosti investice do malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. na základě pořizovacích cen a při použití finančního ukazatele EBITDA Tabulka číslo 19 znázorňuje predikce doby návratnosti investic obou elektráren při aktuálně existujících ekonomických podmínkách v ČR a na základě výpočtu výkonnosti obou společností za pomoci finančního indikátoru EBITDA. Tabulka 19: Srovnání dob návratnosti investice mezi MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk a FVE SOLAR HSO s.r.o. Malá vodní elektrárna Kalus spol. s r.o. Šumperk
Fotovoltaická elektrárna SOLAR HSO s.r.o.
Doba návratnosti vložené investice při aktuálních
<9 let
<7 let
ekonomických podmínkách v ČR Zdroj: vlastní
Při využití finančního indikátoru EBITDA (hrubý provozní zisk společnosti neboli zisk společnosti před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace) k výpočtu návratnosti vložené investice z důvodu co největší objektivnosti, jelikož indikátor EBITDA nebere v potaz žádné dodatečné zdanění (např. potencionální solární daň u fotovoltaických elektráren), výši odpisů ani úroků, která je u obou zařízení odlišná, se jeví jako výhodnější volba k investování fotovoltaická elektrárna, ačkoliv se rozdíl v dobách návratnosti vložených investic nezdá být příliš vysoký.
2.5.5 Porovnání analýz nákladů na údržbu malé vodní elektrárny Kalus spol. s r.o. Šumperk a fotovoltaické elektrárny SOLAR HSO s.r.o. Z technického hlediska je provozování těchto dvou elektráren neporovnatelné. Fotovoltaická elektrárna dokáže fungovat naprosto samostatně. Obsluha se stará pouze o výši zeleně v okolí, kterou v případě potřeby upraví (děje se maximálně dvakrát za rok), popřípadě o čistotu fotovoltaických panelů zejména v zimě, je-li tomu bezpodmínečně zapotřebí.
58
Údržba malé vodní elektrárny je neporovnatelně náročnější, jelikož každý den jí projde nespočetné množství hektolitrů vody různé úrovně čistoty dané ročním obdobím nebo v případě intenzivních dešťů průtokem vody a výškou hladiny. Většina naplavenin se zachytí buď na česlích na jezu, nebo přímo před vstupem do turbíny. Tyto naplaveniny pak musí obsluha odklidit. Dále elektrárna obsahuje plno mechanických pohyblivých části, které potřebují servisní údržbu (dolévání oleje, výměna ložisek atd.) ke správnému fungování. Jelikož nic z toho fotovoltaická elektrárna k výrobě elektřiny nepotřebuje, její provoz je oproti malé vodní elektrárně mnohem snazší, což potvrzuje tabulka číslo 20 níže. Tabulka 20: Porovnání nákladů na údržbu MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk a FVE SOLAR HSO s.r.o. Malá vodní elektrárna
Fotovoltaická elektárna
Kalus spol. s r.o. Šumperk
SOLAR HSO s.r.o.
Časová délka údržby (hod./rok) Náklady na údržbu (Kč)
834
40
83 400
10 000
Zdroj: vlastní
Tabulka potvrzuje větší obtížnost údržby u malé vodní elektrárny ať už z hlediska finančního, nebo technického. Porovnání časové délky údržby, čísly 834 hodin oproti 40 hodinám ročně, představuje značný rozdíl mezi oběma elektrárnami, z čehož plynou i náklady (myšleno 83 400 Kč oproti 10 000 Kč) s tím spojené. Nad malou vodní elektrárnou je potřeba vykonávat každodenní dohled.
59
2.6 Shrnutí dat získaných analýzou hospodaření malé vodní elektrárny
Kalus
spol.
s r.o.
Šumperk
a
fotovoltaické
elektrárny SOLAR HSO s.r.o. Tabulka číslo 21 poskytuje shrnutí veškerých výstupů získaných analýzou malé vodní elektrárny a fotovoltaické elektrárny v kapitolách 2.3. a 2.4. Tabulka 21: Shrnutí dat získaných analýzou MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk a FVE SOLAR HSO s.r.o. Malá vodní elektrárna
Fotovoltaická elektárna
Kalus spol. s r.o. Šumperk
SOLAR HSO s.r.o.
Pořizovací cena (Kč) Výkupní ceny
Rok 2009
elektřiny (Kč/kWh)
Rok 2010
11 000 000 G1
2,56
G2
2,80
G1
2,53
G2
2,93
Tržby za rok 2010 (Kč) Náklady za rok 2010 (Kč) Výsledek hospodaření za rok 2010 (Kč)
18 150 000 12,79
13,05
1 644 138
2 605 070
727 000
1 149 000
733 710
1 456 070
<9
<7
834
40
83 400
10 000
Doba návratnosti investice za současných ekonomických podmínek v ČR (roky) Časová délka údržby (hod./rok) Náklady na údržbu (Kč) Zdroj: vlastní
60
Závěr Téma zabývající se analýzou hospodaření a podmínek výroby elektrické energie u provozovatele malé vodní elektrárny (dále jen MVE) a fotovoltaické elektrárny (dále jen FVE) jsem si vybral hlavně z důvodu rodinného vlastnictví dvou elektrárenských zařízení využívajících k výrobě elektřiny obnovitelných zdrojů (dále jen OZE) – vodního toku a slunečního svitu. Díky tomuto vlastnictví je pro mou osobu zajímavé a hlavně důležité sledovat aktuální dění na české politické scéně dotýkající se podpory výroby elektřiny z OZE. Slovo podpora je zde obzvlášť důležité, neboť bez státní podpory by tyto zdroje energie nedokázaly obstát v tržní konkurenci zdrojů neobnovitelných (fosilní paliva, jádro). Veliký zlom, v oblasti OZE, zaznamenala ČR po vstupu do EU v roce 2004. Tehdy se ČR mj. zavázala k 8 % podílu OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny do konce roku 2010, což dalo podnět ke vzniku zákona č.180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Tento zákon vnesl značnou motivaci k podnikání v oblasti OZE, což se následně pozitivně projevilo na reakcích investorů investujících do nových i stávajících výrobních zařízení. Tyto investiční reakce začali vrcholit zejména během let 2009 a 2010, kdy došlo k nekontrolovatelnému rozvoji slunečních elektráren na českém území. Od 1. ledna 2009 do 1. prosince 2010 narostl instalovaný výkon slunečních elektráren z 65 na téměř 1400 MWp, na což vláda zareagovala tvrdými opatřeními ve formě tzv. solární daně ve výši 26 % z tržeb (u systému zelených bonusů dokonce 28 %) pro zařízení s instalovaným výkonem nad 30 kWp uvedené do provozu v roce 2009 a 2010. Energetický regulační úřad (dále jen ERÚ) dále využil možnosti, kterou mu umožnila novela zákona č. 180/2005 Sb., snížit meziročně výkupní ceny elektřiny z OZE o více než 5 % a snížil výkupní ceny pro FVE o více než 50 % (zde jsou pro příklad uvedeny ceny z nejnovějšího cenového rozhodnutí ERÚ: FVE s instalovaným výkonem nad 30 kW uvedená do provozu v roce 2010 utrží za 1 vyrobenou kWh 12,40 Kč, kdežto ta samá elektrárna uvedená do provozu v roce 2011 utrží pouze 5,90 Kč). Všechny tyto nařízení podkopaly velkou část důvěry, kterou jak čeští, tak i zahraniční investoři měli v podnikání na území ČR. Však se také málokdo odváží přesně stanovit, jaké důsledky, z hlediska počtu možných prohraných soudních sporů a arbitráží, by tyto kroky pro českou ekonomiku mohly mít do budoucna.
61
Teoretická část nejdříve shrnula pojmy účetního, ekonomického a technického charakteru, které by měly čtenáři dopomoci orientovat se především v kapitolách 2.3. a 2.4. dotýkajících se analýzy hospodaření konkrétní MVE a FVE. Další kapitola teoretické části práce se zabývá nejprve obnovitelnými zdroji obecně, konkrétněji pak charakteristikou energie získávané z vodního toku a slunečního svitu. Tyto dva obnovitelné zdroje zde nejsou charakterizovány náhodou. První důvod byl zmíněn již v odstavci výše, tedy že značná část analytické práce je věnována analýze hospodářské činnosti dvou elektrárenských zařízení využívajících k výrobě elektřiny těchto dvou obnovitelných zdrojů. A za druhé se dají tyto zdroje, dle mého názoru, v ČR považovat z aktuálního hlediska za nejdůležitější. Energie vody proto, že tvoří přibližně poloviční část v podílu OZE na výrobě elektřiny v ČR, čímž se dá považovat za, alespoň pro zatím, největší a nejdůležitější zdroj a sluneční energie převážně z důvodu politického, jelikož se stala zdrojem nejvíce projednávaným vládou ČR i zdejšími médii. Předposlední kapitola teoretické části práce začíná obecným popisem hospodářské politiky, aby si vytvořila prostor k charakteristice konkrétní hospodářské politiky, myšleno hospodářské politiky ČR v oblasti OZE. V rámci energetické politiky ČR je zde rozebrána Státní energetická koncepce z roku 2004, což je dokument obsahující směr energetické politiky v ČR na několik desítek let dopředu. Zmíněny jsou i další nástroje k dosažení vytyčených cílů (Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů, Energetický zákon, zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, u něhož jsou podrobně popsány oba nástroje podpory energie z obnovitelných zdrojů a to pevné tarify a pevné marže neboli zelené bonusy.) a vývoj státní podpory elektřiny z OZE v ČR. V poslední kapitole teoretické části má čtenář možnost shlédnout možné ekonomické dopady hospodářské politiky podporující výrobu elektřiny z OZE jak z mikroekonomického, tak i makroekonomického hlediska. Mezi mikroekonomické dopady patří zejména subvence OZE, popřípadě zdanění spotřeby zdrojů neobnovitelných, což vede k nákladům mrtvé váhy mající za následek negativní dopad na hospodářský výkon. Makroekonomické dopady se týkají především oblasti zemědělství, nahrazování dovozu energetických surovin domácími zdroji a v neposlední řadě podpora obnovitelných zdrojů stimuluje investice do výzkumu a vývoje nových technologií, díky nimž budou obnovitelné zdroje konkurenceschopnějšími. Analytická část práce zanalyzovala právní prostředí týkající se podnikání v oblasti OZE, přesněji zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a dále konkrétní podmínky, nastolené vládou ČR, pro výroby elektřiny u provozovatelů MVE
62
a FVE. U FVE byl popsán i základní vývoj těchto podmínek od roku 2009 do konce roku 2010. Analýzou prošli i přírodní podmínky, jež poskytuje ČR k výrobě elektřiny z OZE. Po nastínění podmínek upravujících podnikání v oblasti OZE, konkrétněji v oblasti MVE a FVE a také přírodních podmínek se analytická část věnuje své hlavní části a to analýze hospodaření u konkrétní MVE – MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk a konkrétní FVE – FVE SOLAR HSO s.r.o. Analýza zkoumá dané subjekty především z hlediska investic a nákladů vynaložených do obou zařízení během doby jejich provozu, výkupních cen vyrobené elektřiny, výsledku hospodaření, výpočtu doby návratnosti investic a analýzy nákladů na údržbu. Cílem práce byla analýza právního prostředí upravujícího podnikatelskou činnost obou zmíněných subjektů, analýza přírodních podmínek, které rovněž ovlivňují jejich činnost nezanedbatelnou měrou (myšleno MVE a FVE) a poté porovnání, které z elektrárenských zařízení bylo výhodnější investicí, popřípadě které je snadnější na provoz z hlediska každodenní údržby. Všechny cíle byly naplněny podle očekávání: při analýze právního prostředí byly zjištěny nadprůměrně výhodné podmínky pro investování do FVE, díky čemuž je tak velký rozmach slunečních elektráren v ČR snadno pochopitelný. Nicméně tyto podmínky se začátkem roku 2011 radikálně změnily. Podmínky pro investování do MVE už nebyly z pohledu investora tolik zajímavé, ale rozhodně se nedají považovat za podprůměrné. Spíše jsou nastaveny na dlouhodobější návratnost vložené investice (životnost vodní elektrárny je vyšší oproti elektrárně fotovoltaické). Analýza přírodních podmínek odhalila průměrný až podprůměrný přírodní potenciál České republiky mezi ostatními evropskými státy. Potenciál českých toků je víceméně vyčerpán, jelikož všechna velká zařízení jsou již postavená. Malý prostor zbývá pouze v oblasti malých vodních toků, což je práce pro MVE. FVE mají poměrně přijatelné podmínky pro využívání sluneční energie k výrobě elektřiny, nicméně nebýt nadstandardní státní podpory, těžko by instalovaný výkon FVE v ČR, díky racionálně uvažujícím investorům, dosahoval současných úrovní. Při srovnání MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk a FVE SOLAR HSO s.r.o. na základě pořizovací ceny a hrubého hospodářského výsledku kvůli zjištění, které elektrárenské zařízení se jeví jako výhodnější investice s kratší předpokládanou dobou návratnosti investovaných peněžních prostředků, jsem došel k předpokládanému zjištění – FVE SOLAR HSO s.r.o. se stala výhodnější investicí s předpokládanou dobou návratnosti počáteční investice kolem 7 let a zároveň také zařízením jednodušším na provoz.
63
Nicméně, zde se nachází největší problém, který se objevil při psaní této práce. Srovnání obou zařízení proběhlo na základě ekonomických podmínek platných před rokem 2011, což vyloučilo 26% solární daň uvalenou na tržby FVE, jejíž platnost od roku 2011 byla schválena až po dokončení této analýzy. Pokud by srovnání probíhalo i nadále, solární daň uvalená na tržby FVE SOLAR HSO s.r.o. by značně zvýšila šance MVE Kalus spol. s r.o. Šumperk stát se minimálně stejně výhodnou investicí s dobou návratnosti investice kolem 9 let. Jak je vcelku patrné z předcházejících pohledů na danou problematiku, zejména srovnání dvou elektráren využívajících k výrobě elektřiny OZE, práce byla psána spíše z pohledu investora – provozovatele daného elektrárenského zařízení. Díky tomuto pohledu se analytická část práce věnovala především rozboru jednotlivých zákonů upravujících podnikání v dané oblasti obnovitelných zdrojů a nesnažila se rozebírat obnovitelné zdroje z pohledu obecného spolu s jejich pozitivními i negativními důsledky na okolní prostředí. Toto téma mě velmi obohatilo především získáním nových poznatků v oblasti podnikání s elektrárenskými zařízeními využívajícími k výrobě elektřiny OZE, konkrétně MVE a FVE a rád bych v tomto oboru pokračoval při psaní pozdějších závěrečných prací.
64
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY LITERÁRNÍ ZDROJE: ČAPKOVÁ, Halka a kol.: English for Economists, Ekopress, 2006 ISBN: 80-86119-52-1 HOLMAN, Robert: Ekonomie, Praha: C. H. Beck, 2005 ISBN: 80-7179-891-6 HOLMAN, Robert: Makroekonomie, Praha: C. H. Beck, 2004 ISBN: 80-7179-764-2 KLIKOVÁ, Christiana, KOTLÁN, Igor: Hospodářská politika, Institut vzdělávání SOKRATES, 2003 ISBN: 80-86572-04-8 MUSIL, Petr: Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje, Praha: C. H. Beck, 2009 ISBN: 978-80-7400-112-3 TPA Horwath Notion Audit: Podvojné účetnictví 2010, GRADA Publishing, 2010 ISBN: 978-80-247-3197-1
PŘEDNÁŠKY: KÁLOVCOVÁ, Katarína: Mikroekonomie (5EN252) VŠE Praha MÍKOVÁ, Marie: Finanční účetnictví (FU_220) VŠE Praha ŠEVČÍK, Miroslav: Úvod do hospodářské a sociální politiky (5HP200) VŠE Praha
65
INTERNETOVÉ ZDROJE: Biom.cz, Poslanci schválili klíčovou novelu, která umožní snížit cenu FVE, což umožní připojování nových projektů na bioplyn a biomasu, http://biom.cz/cz/odborne-clanky/poslanci-schvalili-klicovou-novelu-ktera-umozni-snizitcenu-fve-coz-umozni-pripojovani-novych-projektu-na-bioplyn-a-biomasu, [online], [cit. 3. 12. 2010] Business.center.cz, Tržba, http://business.center.cz/business/pojmy/p1247-trzba.aspx, [online], [cit. 10. 12. 2010] CenyEnergie, Silová elektřina, http://www.cenyenergie.cz/silova-elektrina.dic, [online], [cit. 20. 12. 2010] Czech Renewable Energy Agency, Přírodní podmínky v ČR, http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika, [online], [cit. 4. 12. 2010] ČEZ, Jmenné zobrazení pojmů, http://www.cez.cz/cs/pro-zakazniky/jmenne-zobrazeni-pojmu.html, [online], [cit. 22. 12. 2010] EUROSTAT, Sustainable development – Climate change and energy, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Sustainable_development__Climate_change_and_energy, [online], [cit. 28. 10. 2010] E15.cz, Výkon letos připojených solárních elektráren podle ERÚ překročí 1600 MW, http://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vykon-letos-pripojenych-solarnichelektraren-podle-eru-prekroci-1600-mw, [online], [cit. 4. 12. 2010] Finance & Management, Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization (EBITDA), http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?X=EBITDA&IdPojPass=2, [online], [cit. 10. 12. 2010] iDnes.cz/finance, Doba návratnosti, http://finance.idnes.cz/_slovnik.asp?id=284, [online], [cit. 10. 12. 2010] Isofen Energy, Fotovoltaická elektrárna, http://www.isofenenergy.cz/fotovoltaicka-elektrarna.aspx, [online], [cit. 25. 12. 2010] Isofen Energy, Zákony a předpisy, http://www.isofenenergy.cz/Zakony-fotovoltaika.aspx, [online], [cit. 2. 12. 2010]
66
ProWind, Kolik energie fotovoltaická elektrárna vyrobí, http://prowind.cz/fotovoltaika-prakticke-informace.php, [online], [cit. 25. 10. 2010] REVAMONT, Způsoby provozování FVE, http://fotovoltaicke-elektrarny.revamont.cz/fotovoltaicke-elektrarny/zpusoby-provozovanifve/, [online], [cit. 2. 12. 2010] Testy z účetnictví, Daně, http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=dane, [online], [cit. 10. 12. 2010] TZB-info, Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/5454-podpora-vykupu-elektriny-z-obnovitelnychzdroju, [online], [cit. 4. 11. 2010] TZB-info, Zákon č. 254/2001 Sb. – o vodách (vodní zákon) a související předpisy, http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-254-2001-sb-a-souvisejici-predpisy, [online], (cit. 2. 12. 2010) Úroky, Úroková míra, http://uroky.com/urokova-mira, [online], [cit. 25. 12. 2010] Energetický regulační úřad Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010, http://eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=113, [online], [cit. 2. 12. 2010] Roční zpráva o provozu ES ČR za rok 2008, http://eru.cz/diassearchresults.php?highlight=ro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+o+provozu+ES+%C4 %8CR+2008&x=6&y=8&where=articles, [online], [cit. 2. 12. 2010] Sluneční elektrárny, stav k 1. 12. 2010 http://eru.cz/ [online], [cit. 19. 12. 2010] Hospodářské noviny Černý odběr nově. Začal platit energetický zákon, http://ekonomika.ihned.cz/c1-37687750cerny-odber-nove-zacal-platit-energeticky-zakon, [online], [cit. 4. 11. 2010] Aktualizace Státní energetické koncepce je připravená, http://hn.ihned.cz/c1-47654370aktualizace-statni-energeticke-koncepce-je-pripravena, [online], [cit. 3. 11. 2010]
67
Ministerstva ČR Ministerstvo financí České republiky, Hospodářská politika, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/konvergen_programy_22436.html, [online], [cit. 16. 12. 2010] Ministerstvo průmyslu a obchodu, Národní program hospodárného nakládání s energií a využíváním jejich obnovitelných a druhotných zdrojů na roky 2006 - 2009, http://www.mpo.cz/dokument38954.html, [online], [cit. 3. 11. 2010] Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní energetická koncepce ČR, http://www.mpo.cz/dokument5903.html, [online], [cit. 26. 10. 2010] Ministerstvo průmyslu a obchodu, Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie (zákon č. 180/2005 Sb.), http://www.mpo.cz/dokument6697.html, [online], [cit. 2. 12. 2010] Ministerstvo průmyslu a obchodu, Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2009, http://www.mpo.cz/dokument25358.html, [online], [cit. 13. 12. 2010] Ministerstvo vnitra České republiky, Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb066-05.pdf, [online], [cit. 25. 10. 2005] Nazeleno.cz Biopaliva, http://www.nazeleno.cz/biopaliva.dic, [online], [cit. 25. 12. 2010] Malá vodní elektrárna: Kolik elektřiny vyrobí? Vyplatí se?, http://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/mala-vodni-elektrarna-kolik-elektriny-vyrobivyplati-se.aspx, [online], [cit. 2. 12. 2010] Skleníkové plyny: Oxid uhličitý (CO2) není jediný „hříšník“, http://www.nazeleno.cz/nazelenoplus/sklenikove-plyny-oxid-uhlicity-co2-neni-jedinyhrisnik.aspx, [online], [cit. 25. 12. 2010]
68
Solární Novinky.cz Klaus podepsal zákon, který znamená konec daňových prázdnin pro solární elektrárny. Mění se rovněž odepisování, http://solarninovinky.cz/2010/index.php?rs=4&rl=2010112403&rm=15:33, [online], [cit. 4. 12. 2010] Parlament dnes schválil malou novelu o OZE. Fotovoltaika bude silně omezena, http://solarninovinky.cz/2010/index.php?rs=4&rl=2010102901&rm=15:33, [online], [cit. 4. 12. 2010] Sněmovna definitivně schválila srážkovou daň. Daň bude daňově uznatelným zákonem, http://solarninovinky.cz/2010/index.php?rs=4&rl=2010111002&rm=15:33, [online], [cit. 4. 12. 2010] Vládní novela o OZE se výrazně mění. Proč loboval ČEZ? – Aktualizováno, http://www.solarninovinky.cz/2010/index.php?rs=4&rl=2010092102&rm=15:33, [online], [cit. 4. 12. 2010] Zdanění fotovoltaiky: Investoři boj nevzdávají aneb co bude následovat? (aktualizováno), http://solarninovinky.cz/2010/index.php?rs=4&rl=2010100901&rm=148, [online], [cit. 4. 12. 2010]
69