VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Jana Komínová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Právo a podnikání
Průběh a následky rozvodového řízení v rodině podnikatele (bakalářská práce)
Autor: Jana Komínová Vedoucí práce: Mgr. Květoslav Žák Katedra: Katedra podnikového a evropského práva
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala všem, kteří mi poskytli cenné rady a pomohli mi při psaní této bakalářské práce. Dále děkuji Mgr. K. Žákovi za odborné vedení práce a jsem vděčná celé své rodině a přátelům za neustálou podporu a motivaci.
OBSAH 1.
Úvod ................................................................................................................................... 6
2.
Instituce manželství ............................................................................................................ 8
3.
Předmanželská smlouva ................................................................................................... 10
4.
Obecná charakteristika podnikání .................................................................................... 13
5.
4.1.
Podnikatel ............................................................................................................. 13
4.2.
Podnik ................................................................................................................... 14
4.3.
Obchodní podíl ..................................................................................................... 14
Společné jmění manželů ................................................................................................... 15 5.1.
Rozsah SJM .......................................................................................................... 15
5.1.1.
Společné jmění manželů tvoří: ...................................................................... 16
5.1.2.
Společné jmění manželů netvoří: .................................................................. 17
5.2.
Změna rozsahu SJM.............................................................................................. 18
5.3.
Správa a užívání SJM ........................................................................................... 19
5.3.1. 5.4. 6.
SJM a podnikání ............................................................................................ 21
Zánik SJM ............................................................................................................. 22
Rozvod .............................................................................................................................. 24 6.1.
Příčiny rozvodu ..................................................................................................... 25
6.2.
Rozvodové řízení .................................................................................................. 26
6.2.1.
Sporný rozvod ............................................................................................... 27
6.2.2.
Rozvod na základě dohody ............................................................................ 27
6.3.
Žádost o rozvod .................................................................................................... 28
6.4.
Vypořádání společného jmění manželů ................................................................ 29
6.4.1.
Vypořádání SJM dohodou manželů .............................................................. 30
6.4.2.
Vypořádání SJM soudním rozhodnutím ........................................................ 31
6.4.3.
Vypořádání SJM na základě zákonné domněnky .......................................... 33
6.4.4.
Vypořádání obchodního podílu ze SJM ........................................................ 34
6.4.5.
Vypořádání podniku ze SJM ......................................................................... 35
6.4.6.
Vypořádání leasingu ze SJM ......................................................................... 37
6.5.
Příspěvek na výživu .............................................................................................. 38
6.5.1.
Výživné (alimenty) na nezletilého a zletilého potomka ................................ 38
6.5.2.
Výživné na rozvedeného manžela ................................................................. 40
6.6.
Bydlení po rozvodu – společný nájem bytu manželi ............................................ 41
7.
Závěr ................................................................................................................................. 43
8.
Zdroje ............................................................................................................................... 45
9.
Přilohy .............................................................................................................................. 49
5
1. ÚVOD Představte si… Dva šťastně zamilovaní lidé vstupují do manželství a touží spolu strávit celý život, založit si vlastní rodinu a žít spokojeně vedle sebe až do smrti. Krásné plány na ideální život, nemyslíte? Jenže v dnešním reálném světě plném neustálých změn se tento pohádkový život povede uskutečnit pouze polovině z nás. Lidé se berou z velké lásky a to poslední na co myslí, jsou peníze, případný rozvod a následné finanční vypořádání. Toto chování většiny snoubenců je podle mě naprosto nezodpovědné. Asi se vám to zdá trošku šílené brát si někoho s vědomím, že se můžete jednou rozvést, ale samotné manželství není jen vyjádřením vzájemné lásky, ale je to především zásadní a zodpovědný krok dvou dospělých lidí. Zvláště střízlivý pohled na uspořádání budoucího společného jmění by měli mít ti snoubenci, v jejichž vztahu alespoň jeden z nich podniká a je vázán rozsáhlejším majetkem nebo závazky. S rozvodem totiž přicházejí různé spory a právě vypořádání společného jmění je tím nejhorším. Dohoda upravující majetkové poměry může být vhodným nástrojem v budoucí záchraně financí, ale i nervů. Takže pokud chcete vstoupit do manželství a cítíte, že by vám mohla hrozit jakákoli finanční újma, nebojte se uzavřít se svým partnerem předmanželskou smlouvu. Málokdo by si chtěl v předsvatební době připouštět budoucí problémy, avšak mnohdy se tento zodpovědný nadhled vyplatí. Rozvod manželství, především jeho samotný průběh, je vždy velice závažnou a náročnou událostí pro oba manžely a přináší s sebou mnoho následků. Toto téma bakalářské práce jsem si zvolila nejen proto, že rozvod manželství je stále aktuálním tématem dnešní doby, ale také kvůli tomu, že se jedná o značně rozsáhlou a složitou oblast, která sebou přináší stále nové problémy, které je potřeba řešit. Sama současná judikatura připouští nutnost dalšího upřesňování dané problematiky. Také v případech podnikání jednoho či obou manželů nelze českou judikaturu považovat za dokončenou a plně funkční, neboť některé podnikatelské vztahy jsou natolik složité, že potřebují jedinečná řešení. Jako základ k řešení nových problémů je však potřeba vzít dosud vydanou literaturu či judikaturu a právě na ní bych chtěla ve své práci poukázat tak, aby bylo zřejmé, z jakých principů by se mělo vycházet. Bohužel zatím nejsem odborník a nemám dostatek praktických zkušeností, abych mohla stanovovat nová řešení sporných otázek, proto cílem mé bakalářské práce bude spíše objasnění základních teoretických východisek současné právní úpravy. 6
Ve své bakalářské práci bych chtěla poukázat především na specifika týkající se rozvodu podnikajících manželů. Úkolem práce je nastínit dopad podnikání na práva a povinnosti manželů a objasnit vliv podnikání na jejich majetek spadající do společného jmění. Dále bych chtěla upozornit na rizika, která manželům hrozí v případě neúspěšného podnikání a alespoň částečně doporučit, jakým způsobem jim lze předejít. Jelikož se podnikání jednoho nebo obou manželů projevuje nejvíce v oblasti správy společného jmění manželů a při vypořádání tohoto zaniklého jmění, nezabývám se zde péčí o děti ani procesními aspekty rozvodu. Zabývám se pouze některými hmotněprávními aspekty, protože vzhledem k rozsahu této práce nelze postihnout všechny skutečnosti, které nastávají mezi manžely – podnikateli a nepodnikateli.
7
2. INSTITUCE MANŽELSTVÍ „Manželství je právní a společenská instituce, která tvoří legislativní základ pro rodiny.“1 Tato instituce vzniká v každé zemi pouze dle zákonem stanovených předpisů. Jednotlivé úkony provázející vznik manželství, např. počet a pohlaví partnerů a způsob jejich výběru, tradice svatebního obřadu atd., se většinou liší podle kultury dané země. V České republice se manželství zakládá sňatkem dvou osob různého pohlaví, které učiní souhlasné prohlášení před matričním úřadem či církevním orgánem a to veřejně za přítomnosti dvou svědků. Příslušný právní předpis, jenž upravuje danou problematiku v naší zemi, je Zákon o rodině (č. 94/1963 Sb.). Manželství jako takové je dobrovolné a označuje trvalé soužití muže a ženy, jehož primárním účelem je založení rodiny a následná výchova dětí. České právo stanoví několik základních podmínek pro uzavření manželství. Prvním důležitým požadavkem je splnění věkové hranice. Snoubenci musí být starší 18 let, ve výjimečných případech může soud povolit sňatek nezletilým osobám starším 16 let. Do nového manželství nesmí vstoupit osoba, která je dosud manželem nebo registrovaným partnerem. Nezpůsobilost k právním úkonům je další důležitou podmínkou bránící uzavření sňatku, na druhou stranu omezená způsobilost k právním úkonům může zakládat manželství, ale pouze se souhlasem soudu. Následující požadavek týkající se vztahu mezi snoubenci, jež je stanoven v § 12 zákona o rodině říká, že manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci. Toto omezení se vztahuje také na příbuzenství založené osvojením. Nesplnění těchto podmínek zakládá neplatnost (vysloví soud) nebo neexistenci manželství. V České republice lze manželství uzavřít dvěma způsoby – občanským (civilním) a církevním sňatkem. Občanský sňatek se uzavírá vždy před orgánem státu. Tím může být buď obecní úřad pověřený vést matriky, nebo matriční úřad, v jehož obvodu je snoubenec přihlášen k trvalému pobytu. Příslušný matriční úřad může snoubencům povolit sňatek na kterémkoli jiném vhodném místě. Na toto přenesení místní příslušnosti nemají snoubenci právní nárok, ale úřad jim ve většině případů vyhoví. Povinnými náležitostmi, které musí muž a žena splnit ještě před uzavřením manželství v rámci tzv. předoddávkového řízení, jsou podání žádosti o uzavření manželství, předložení stanovených dokladů a vyplnění prohlášení. Samotný průběh svatebního obřadu v žádném 1
http://cs.wikipedia.org/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD
8
právním předpise upraven není. Na druhou stranu církevní sňatek se uzavírá před orgánem registrované církve či náboženské společnosti a to v místě určeném předpisy příslušné církve. Snoubenci musí splnit nejen zákonné požadavky, ale i požadavky dané církve. Povinnosti vyplývající ze zákona jsou opět součástí předoddávkového řízení, které se liší od občanského sňatku pouze tím, že snoubenci žádají navíc také o vydání osvědčení k církevnímu sňatku. Po uzavření manželství je církevní orgán povinen do tří pracovních dnů doručit protokol příslušnému matričnímu úřadu. Bez ohledu na způsob sňatku vzniká manželství souhlasným prohlášením snoubenců. Po uzavření občanského sňatku lze absolvovat náboženský obřad (bez právních následků), opačný postup, tj. že nejprve byl uzavřen církevní sňatek a pak občanský, zákon o rodině výslovně zakazuje. Počet sňatků na území České republiky v průběhu padesáti let viz Graf 1. Manželství zaniká buď smrtí jednoho z manželů, nebo prohlášením soudu, že je jeden z manželů mrtvý, či rozvodem.
Graf 1, Počty sňatků, rozvodů a úhrnná rozvodovost na území ČR
Zdroj: http://www.demografie.info/?cz_rozvodhistorie
9
3. PŘEDMANŽELSKÁ SMLOUVA Před vstupem do manželství mají snoubenci možnost uzavřít předmanželskou smlouvu, která se bude týkat modifikace jejich majetkových vztahů. Tento v českém právním řádu relativně nový právní institut tak může stanovit významně jiné mantinely pro případ rozvodu manželství. Podle právníků zatím není sepisování smluv v České republice příliš rozšířené, ačkoli je v dnešní době, kdy téměř polovina manželství končí rozvodem, velmi užitečné, zvláště pro podnikatele. Dohoda upravující společné jmění manželů totiž může zachránit spoustu peněz i nervů, takže by o ní měli přemýšlet jak lidé vstupující do manželství s podstatně vyšším majetkem a vyššími příjmy, podnikatelé a členové obchodních společností, tak i ti, jejichž partneři mají vysoké dluhy. Toto se týká i zvažování očekávaných příjmů a závazků v budoucnosti. Na druhou stranu předmanželská smlouva může být nevýhodná pro ty, jež do manželství vstupují s nižšími příjmy. Koupí-li totiž bohatší z partnerů v době trvání manželství třeba byt, tak v případě existence smlouvy mu tento byt pravděpodobně zůstane i po rozvodu. Ovšem pokud smlouva nebude, budou se o něj po rozvodu dělit napůl. Další otázkou je, co všechno lze do předmanželské smlouvy zahrnout. Na to je jednoduchá odpověď, v podstatě vše, ale jen v určitých případech je daná záležitost soudně vymahatelná a platná. Například snoubenci se ve smlouvě dohodnou, že pokud bude jeden z nich nevěrný, zaplatí druhému určitou peněžní částku a navíc pokud ještě nebude plnit manželské povinnosti, lze na něm vymáhat výplatu. I když podobnou věc do smlouvy zapíšete, z hlediska našeho rodinného práva to nebude mít žádné právní následky. Jakékoli vymáhání smluvních manželských povinností u soudu v české judikatuře nenaleznete. Ve spoustě případů byste totiž uzavírali smlouvu o svěření dítěte ve chvíli, kdy ještě není narozeno. Na základě těchto konkrétních skutečností se náš právní řád zabývá pouze majetkovými poměry v manželství. Co je tedy skutečně relevantním obsahem předmanželské smlouvy? § 143a občanského zákoníku vymezuje: Manželé mohou smlouvou rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů a mohou rovněž vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. To znamená, že manželé mohou do SJM vložit to, co by do něj normálně nespadalo a naopak z něj vyjmout to, co by do něj jinak patřilo.
10
Podstatou rozšíření může být vyčlenění např. nemovitosti z výlučného vlastnictví jednoho partnera do společného jmění. Jejich investice do pozemku či stavby pak bude společnou investicí a druhý partner tak nemusí vynakládat peníze na cizí majetek. „Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.“2 Na rozdíl od rozšíření lze dohodou společné jmění také zúžit. Manželé se domluví, že příjmy z podnikatelské činnosti, podíly na zisku nebo věci movité i nemovité pořízené z jejich vlastních příjmů budou jen ve výlučném vlastnictví každého z nich, kromě věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti, protože ty v žádném případě vyloučit nelze. Co se týče podnikatelů, ti mají možnost výslovně vyloučit ze společného jmění soubor věcí sloužících výhradně k jejich podnikání. Smlouva se ale také může týkat dluhů. V prvním případě bez předmanželské smlouvy, když se dostane do dluhů jeden z partnerů, který podniká a za své závazky ručí celým svým majetkem, musí tyto dluhy splácet oba manželé. V druhém případě, kdy byla smlouva sepsána, vyrovnává dluhy pouze ta strana, která je způsobila. Toto zúžení společného jmění může chránit jednoho z partnerů před věřitelem druhého. Ovšem věřitel ze zákona musí být obeznámen s existencí a obsahem smlouvy, jinak je nemožné se na ní odkazovat. Česká judikatura, konkrétně § 143a odst. 4 občanského zákoníku, potvrzuje, že obsah smlouvy musí být případnému věřiteli znám již v okamžiku vzniku závazku. Pokud tomu tak není, věřitel má právo uspokojit svou pohledávku z výlučného vlastnictví druhého manžela, protože se předpokládá, že majetek manželů je společný. Pokud se snoubenci rozhodnou vyhradit zcela nebo zčásti vznik SJM ke dni zániku manželství, v době trvání svazku budou do SJM patři pouze věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. SJM vznikne až v den zániku manželství a v podstatě hned na to zase zanikne a bude se vypořádávat podle zásad stanovených zákonem. Tato varianta smluvní úpravy není příliš častá. Aby předmanželská smlouva byla platná, musí mít formu notářského zápisu. Notář většinou dohodu nejen stvrdí svým podpisem, ale také umí pomoci s konkrétním obsahem a nejrůznějšími problémy. Snoubenci jsou zase povinni dostavit se s občanskými průkazy k notáři a zaplatit poplatek. Tyto poplatky se vypočítají z hodnoty právního úkonu a stanovují se procentem z odhadní ceny majetku, který je vymezen ve smlouvě. V případě, že majetek nelze vyčíslit, stojí uzavření smlouvy 5000 Kč. 2
http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/cd/cd_zak/kliment98/kap7.htm
11
Dohoda musí být vždy jasná a srozumitelná a lze ji uzavřít nejen před vznikem samotného manželství, ale také kdykoli v jeho průběhu, kdy si manželé vyjasňují své vzájemné majetkové vztahy. Pokud se jedná o předmanželskou smlouvu, je platná ode dne podpisu smluvních stran, ale účinná až po uzavření manželství, tj. ode dne okamžiku vzniku společného jmění manželů. Avšak uzavřou-li manželé smlouvu o vypořádání SJM v průběhu manželství, je smlouva platná a účinná stejným okamžikem, tedy podpisem smlouvy oběma stranami. Vzor předmanželské smlouvy je uveden v příloze č. 1. Uzavřenou smlouvu lze dohodou manželů a za účasti notáře kdykoli v budoucnu zrušit nebo změnit její obsah. Jestliže snoubenci tuto předmanželskou smlouvu nechtějí nebo nepotřebují uzavřít, stává se po svatbě jejich veškerý majetek společným jměním manželů. Jiná situace nastává tehdy, uzavřete-li registrované partnerství. Žádné společné jmění registrovaných partnerů tím nevzniká, takže nemůže existovat ani žádná předregistrační partnerská smlouva o vypořádání majetku. Věc, kterou si koupíte v průběhu registrovaného partnerství, buď náleží pouze vám, nebo ji můžete nabýt do spoluvlastnictví. Když se nedomluvíte jinak, bude se jednat o podílové spoluvlastnictví rovným dílem, kdy každému bude patřit polovina majetku.
12
4. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ Tato bakalářská práce se zaměřuje především na manžele, kteří provozují podnikatelskou činnost. Je proto velmi důležité vysvětlit si základní pojmy, které se k podnikání vztahují a mohly by být užitečné ve věci vypořádání společného jmění manželů v rámci rozvodového řízení. Problematiku podnikání upravuje obchodní zákoník a vymezuje tento pojem v § 2 jako činnost, kterou vykonává podnikatel soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Pokud některý z těchto znaků chybí, nejedná se o podnikání. Samostatná činnost spočívá v tom, že určitá fyzická nebo právnická osoba rozhoduje o tom, jaké produkty nebo služby bude prodávat na trhu, s kým bude spolupracovat, jakého zisku by měla dosahovat apod. V této práci se však budeme setkávat i s dalšími pojmy vztahujícími se k podnikání, o kterých bude více pojednáno v následujících podkapitolách. Jde především o pojem podnikatel, podnik a obchodní podíl.
4.1. Podnikatel „Subjekty podnikatelské činnosti označujeme souhrnným názvem podnikatel.“3 Pod tímto pojmem se ukrývá jak osoba fyzická, tak osoba právnická. V České republice se ale nejčastěji podniká právě formou fyzických osob. Kdo je konkrétně osobou podnikatele, vymezuje jednak živnostenský zákon, ale především obchodní zákoník v § 2 odst. 2: a) osoba zapsaná do obchodního rejstříku b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštních předpisů Osoby musí splňovat následující podmínky. Fyzická osoba je osoba starší 18 let, právně způsobilá a bezúhonná. Právnická osoba je instituce, která musí být zapsána do obchodního rejstříku. Podnikatel investuje své finanční zdroje či jiné prostředky, věnuje určitému zájmu svůj čas i úsilí, a to vše za účelem dosažení zisku. Podnikatel realizuje své podnikatelské aktivity. 3
ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 23 s. ISBN 978-80-7380322-3.
13
4.2. Podnik V širokém povědomí veřejnosti je podnik vnímán jako označení určitého podnikatelského subjektu. Jakým způsobem ho ale popisuje obchodní zákoník v § 5? „Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ Do hmotné složky spadají budovy, stroje, zařízení, tedy věci sloužící k podnikání. Nehmotná složka zahrnuje patenty, licence, know-how, pohledávky aj., zatímco osobní složka se skládá ze zaměstnanců, členů orgánů a samotného podnikatele. Abychom mohli hovořit o podniku, musí být vždy zastoupena osobní složka, tedy lidé, kteří zajišťují podnikatelskou činnost. Odstavec 2 téhož paragrafu dále říká: „Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu.“ Podnik lze tedy chápat jako věc, s kterou může vlastník volně nakládat, tedy držet ji, užívat, prodat či darovat apod.
4.3. Obchodní podíl Aby mohl být člověk společníkem určité obchodní společnosti, musí vlastnit obchodní podíl. Jakým způsobem lze charakterizovat takový podíl? Podíl na společnosti je vymezen v § 61 obchodního zákoníku. Podíl v sobě zahrnuje jednak určitou majetkovou hodnotu, která představuje účast společníka na čistém obchodním majetku společnosti a jednak souhrn určitých práv a povinností, která jsou s podílem společníka nepochybně spjata. Každý společník může vlastnit pouze jeden podíl, avšak toto tvrzení neplatí pro společníky akciové společnosti.4 Výše podílu je dána poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Podíl tedy můžeme považovat za majetkové právo, které je penězi ocenitelné. Ustanovení § 143 odst. 2 ObčZ stanoví, že „nabytí obchodního podílu jedním z manželů za trvání manželství nezakládá účast druhého z manželů na této společnosti.“ To znamená, že do společného jmění manželů bude spadat pouze majetková hodnota podílu, ale ne práva a povinnosti z něj plynoucí. Více informací o této problematice vystihuje
kapitola 6.4.4. Vypořádání
obchodního podílu.
4
ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 68 s. ISBN 978-80-7380322-3
14
5. SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ Poté co si snoubenci řeknou své vzájemné ano a vstoupí tak do svazku manželského, vznikne tímto také právní institut nazývaný společné jmění manželů zkráceně SJM, které je zakotveno v občanském zákoníku v § 143. Dodnes můžete ještě někde zaslechnout název bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které až do roku 1998 nahrazovalo dnešní právní úpravu společného jmění manželů. Tento pojem však už občanský zákoník nezná, takže ho nelze uvádět do žádných smluv a ani my se jím nebudeme dále zabývat a raději přejdeme k samotnému společnému jmění manželů. Co tento termín skutečně znamená a co vše zahrnuje? Jednoduše řečeno SJM tvoří souhrn majetku a závazků, které vznikají v průběhu manželství mezi mužem a ženou, nikoli mezi registrovanými partnery či druhem a družkou. „Velmi důležitým faktem je, že společné jmění manželů není vázáno na společné bydlení či vedení společné domácnosti.“5 Hlavním účelem institutu SJM je tedy úprava vzájemných majetkových poměrů manželů. Důležitým principem, na němž je SJM postaveno, je rovnost muže a ženy v manželství, tudíž oba dva mají stejné vlastnické právo jak k majetku každého z manželů, tak k majetku společnému. Každý je vlastníkem všeho, společně věci užívají i o nich rozhodují. Výhodou institutu společného jmění manželů je, že se s ním dá smluvně nakládat, respektive měnit jeho rozsah.
5.1. Rozsah SJM V případě, že mluvíme o rozsahu společného jmění manželů, do kterého spadá nejen majetek, práva, ale i dluhy, je tento obsah vymezen v občanském zákoníku v § 143 jak pozitivním výčtem, tak negativním výčtem. Takže můžeme říct, že zákon vyjmenovává, co společným jměním manželů je a co není, a jestliže máme jakékoli pochybnosti o zařazení či nezařazení majetku nebo závazku do SJM, přiklání se právní úprava vždy raději k jejich zařazení. Avšak některé soudní případy jsou tak ojedinělé, že konečné slovo má vždy soud, který jedná podle svého nejlepšího uvážení.
5
DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 2. vyd. Praha: ASPI, 2007. 53 s.
ISBN 97-880-7357-262-4
15
5.1.1. Společné jmění manželů tvoří: „Majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství.“6 „Takovým majetkem rozumíme souhrn penězi ocenitelných hodnot, který nazýváme aktiva.“7 Jedná se o věci, které v souvislosti se zněním § 119 občanského zákoníku mohou být movité i nemovité. Tímto majetkem jsou myšleny především příjmy z pracovněprávních poměrů a výnosy z podnikání, příjmy ze sociálního zabezpečení a kapitálového majetku (dividendy), vyplacené prémie, dále pak odměny za vynálezy a autorská díla, honoráře umělců, výhry ze sázek a loterií, dokonce příjmy nájemného z nemovitostí a užitky i přírůstky z výnosů odděleného majetku manželů (např. úroky z vkladních knížek a cenných papírů). Tyto příjmy však lze zařadit do SJM až okamžikem faktického nabytí. Dalšími objekty tvořícími SJM jsou také jakékoli zakoupené či nově postavené nemovitosti a věci sloužící k výkonu povolání a podnikání jednoho z manželů. Nabytím majetku v době manželství je i vytvoření věci oběma manžely nebo jedním z nich. V neposlední řadě sem můžeme začlenit i takové objekty, jež nejsou věcí v pravém slova smyslu. Například práva v podobě pohledávek, práva vzniklá na základě odpovědnosti za způsobenou škodu, z bezdůvodného obohacení, z průmyslových práv a další jiné události. Zajímavá situace nastává tehdy, když jeden z manželů použije na zakoupení věci kromě svého výlučného vlastnictví také peníze ze SJM. Podle českého práva tato zakoupená věc patří vždy do SJM, a to bez ohledu na to, jaká výše prostředků byla vynaložena ze společných financí. Tudíž i kdyby manžel použil pouze padesát tisíc ze SJM na koupi chalupy, jejíž cena by byla třeba pět set tisíc, stala by se tato nemovitost součástí SJM. Při případném vypořádání SJM během rozvodu by tento manžel mohl ale požadovat uhrazení vynaložených prostředků na společný majetek. „Závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství.“8 V této souvislosti hovoříme o tzv. pasivech. Jedná se o souhrn penězi ocenitelných hodnot, který jeden z manželů nebo oba dluží danému věřiteli. Těmito závazky mohou být dluhy z půjček, z úvěru nebo závazky ručitelské. Ze všech takových závazků v SJM jsou manželé zavázáni společně a nerozdílně. 6
DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Manželství a rozvody: praktický návod jak problémy řešit a jak jim předcházet. Praha: Linde, 2002. 18 s. ISBN 80-8613-134-4 7 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 2. vyd. Praha: ASPI, 2007. 68 s. ISBN 97-880-7357-262-4 8 DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Manželství a rozvody: praktický návod jak problémy řešit a jak jim předcházet. Praha: Linde, 2002. 18 s. ISBN 80-8613-134-4
16
5.1.2. Společné jmění manželů netvoří: Majetek nabytý některým z manželů před vznikem manželství, tedy vše co každý vlastnil před svatbou nebo majetek, který sice nabyli manželé v průběhu manželství, ale spadá do tzv. zákonných výjimek. První takovou výjimkou je majetek získaný dědictvím nebo darem. Tedy jestliže jeden z manželů zdědí určitý rodinný majetek nebo mu je darován, pak tento nebude patřit do SJM, ale bude ho mít ve výlučném vlastnictví pouze samotný dědic nebo obdarovaný. Pokud je však majetek odkázán na oba manžele, opět nespadá do SJM, ale náleží do podílového spoluvlastnictví. „Toto platí u dědění ze zákona i na základě závěti, zůstavitel tedy nemůže odkázat žádný majetek do SJM.“9 Co se týče darování, je ještě důležité vysvětlit, jak to funguje, když si manželé dávají dary mezi sebou. Darování je totiž možné jen v případě, že dar je pořízen z výlučného majetku jednoho z manželů. Jestliže ale dárek zakoupí manžel z prostředků SJM, půjde o nakládání se společným majetkem a ne o dar. Další výjimkou jsou věci sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů. Vždy závisí na povaze věci, např. dámské zlaté náušnice nebude nosit muž a pánský společenský oblek naopak žena, a také musí být splněna skutečnost, že věc slouží pouze osobní potřebě daného manžela. V každém případě je ale nutností posoudit celkové majetkové poměry dané rodiny. Uveďme si konkrétní příklad. Manželka si zakoupí hodnotný zlatý šperk s brilianty. V prvním případě si jej pořídí za účelem investice, tedy uložení společných peněz do věci s relativně stálou hodnotou. V druhém případě si ho však koupí pouze kvůli svému zkrášlení. Z tohoto příkladu je zřejmé, že druhá manželka má tento šperk pro svou osobní potřebu. Dále to je majetek, který si koupil nebo vyměnil jeden z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví. „V takovém případě nejde ani o nabytí nového majetku, ani o rozmnožení dosavadního majetku za trvání manželství, nýbrž o změnu, která nemá vliv na povahu těchto věcí jako předmětu výlučného vlastnictví.“ 10 Například manžel dostane darem od prarodičů garáž, tu prodá a koupí si za ni motocykl. Jednou z posledních výjimek jsou věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku. V tomto případě musel mít jeden z manželů tuto věc ještě před vznikem manželství, anebo 9
POKORNÝ, M., HOLUB, M., BIČOVSKÝ, J. Společné jmění manželů. 1.vyd. Praha: Linde, 2000. 78 s. KNAPPOVÁ, M., ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol. Občanské právo hmotné. 1.díl. 4. vyd. Praha: ASPI, 2005. 388 s. ISBN 80-7357-127-7 10
17
mu tato věc byla vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Stejně tak jako majetek získaný před vznikem manželství, tak i majetek získaný po zániku manželství (po právní moci rozsudku o rozvod) do společného jmění manželů nepatří. Závazky vzniklé jednomu z manželů před sňatkem nebo závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů. Spadají sem i dluhy, které v průběhu manželství způsobil jeden z manželů, aniž by předtím dostal souhlas druhého, a tyto dluhy přesahují takovou míru, která není vzhledem k jejich majetkovým poměrům přiměřená. „Tyto závazky se budou muset vykládat podle okolností konkrétních případů a se znalostí majetkových poměrů manželů.“11 Nabytí podílu v obchodní společnosti, zakoupení akcií v akciové společnosti nebo získání členských práv a povinností člena družstva jedním z manželů v průběhu manželství. Tato uvedená nabytí, krom toho, že nespadají do SJM, také nezakládají účast druhého manžela na dané společnosti či družstvu, s výjimkou bytových družstev. Nicméně je tu možnost, aby tento majetek byl součástí SJM, a to tehdy, bude-li nabyt z prostředků tvořících SJM. Tato tvrzení lépe objasňuje judikát Nejvyššího soudu ČR z roku 200412, vystihující více informací uvedených v kapitole 6.4.4. „Vypořádání obchodního podílu ze SJM“. Práva, která jsou neodmyslitelně spjata s osobou jednoho z manželů. Například právo na bolestné, právo na mzdu, právo na starobní či invalidní důchod atd. Soudní praxe pokládá daná práva za osobní nárok určité osoby, a proto samotné právo nemůže tvořit SJM. Vyplacená částka však do společného jmění manželů náleží. „Nejvyšší soud ČR nedávno vyslovil právní názor, že rodičovský příspěvek je výhradním nárokem toho z rodičů, který osobně a celodenně pečuje o dítě, a proto pohledávka z tohoto nároku nespadá do společného jmění manželů.“13
5.2. Změna rozsahu SJM Majetek, který je ze zákona vyloučen ze společného jmění manželů, lze sjednáním dohody do SJM zahrnout tzv. rozšířením SJM a naopak zákonem stanovený rozsah SJM lze takovouto dohodou zúžit. „Skutečnost, že jeden z manželů je podnikatelem nebo jsou
HOLUB, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. svazek. 2. vyd. Praha: Linde, 2002. 350 s.
11 12 13
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 700/2004 ze dne 20. 7. 2004 http://www.penize.cz/exekuce-a-exekutori/18843-jaky-majetek-tvori-spolecne-jmeni-manzelu
18
jimi oba manželé, je častým důvodem k zúžení společného jmění manželů, a to jak smluvní tak i soudní cestou.“14 Dohodu o SJM mohou uzavřít jak manželé, tak i snoubenci. Ti ji uzavírají ve formě předmanželské smlouvy, která musí mít podobu notářského zápisu. Tímto způsobem mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i těch současných, jež nyní tvoří jejich společné jmění. Další podrobnější informace o smluvní změně rozsahu SJM viz. 3. kapitola „Předmanželská smlouva“. V běžném životě však mohou nastat i takové okamžiky, kdy se manželé vzájemně nedohodnou. V takovém případě je možné se domáhat zúžení SJM rozhodnutím soudu. Dle § 148 občanského zákoníku: „Soud může ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.“ Těmito závažnými důvody mohou být například hraní hazardních her, závislost na alkoholu, užívání drog nebo jiné chování jednoho z manželů, jímž ohrožuje finanční situaci rodiny. Soudní cestou lze poskytnou ochranu majetku jednoho z manželů nejen z důvodů, které už nastaly, ale i z preventivních důvodů a to tehdy, pokud jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. V takových případech je velmi důležité předem počítat s možnými riziky z neúspěšného podnikání a chránit tak SJM před zatížením dluhy.
5.3. Správa a užívání SJM V případě, kdy se manželé dohodnou, co vše bude tvořit rozsah jejich společného jmění manželů, nastává zde otázka, jakým způsobem budou tento majetek spravovat. Na to je velice jednoduchá odpověď. Manželé ho budou používat a udržovat společně za účelem zabezpečení a uspokojování základních potřeb rodiny. Běžné záležitosti jako je nákup potravin nebo oprava pračky může vykonávat každý sám, ovšem pokud se nejedná o obvyklou správu majetku, je třeba souhlasu obou manželů, jinak není právní úkon platný. V případě závazků a právních úkonů týkajících se SJM, jsou manželé oprávněni a povinni jednat vždy společně a nerozdílně. Podle ustanovení § 147 občanského zákoníku zde však nastává možnost upravit správu SJM odchylně, stejně jako rozsah, a to opět pomocí notářského zápisu. 14
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-v-podnikatelske-praxi/opu-podnikani-a-spolecne-jmeni-
manzelu/1001817/54575/
19
V této souvislosti je nutné vystvětlit si rozdíl mezi pojmem „obvyklá správa majetku“ a „správa nikoliv obvyklá, tj. ostatní záležitosti“. „Za obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů lze z praktických důvodů považovat právní dispozice s majetkem nižší hodnoty, kdy nejsou zásadně podstatným způsobem dotčena majetková práva opomenutého manžela.“15 Mluvíme o takovém jednání, které neohrozí společný majetek, takže se nepředpokládá odpor manžela. Konkrétním příkladem této věci může být pravidelný nákup kosmetiky a úklidových prostředků do domácnosti nebo zaplacení měsíčního inkasa, platba daní - běžné hospodaření se společným majetkem. V takovýchto případech není nutný prokazatelný souhlas druhého manžela. Na druhou stranu za správu nikoli obvyklou lze považovat převod vlastnického práva, vlastnictví věci a majetkového práva vyšší hodnoty ve prospěch třetí osoby. Konkrétně je tím myšleno například převod zástavního práva či obchodního podílu, prodej rodinného automobilu, ale i nákup nemovitosti a jiné podobné nákladnější investice. „Lze zobecnit, že za obvyklou správu majetku se nepovažují ty právní úkony manželů, při kterých dochází k zakládání dlouhodobějších práv a povinností.“16 V těchto případech se nemůže jednat o obvyklou správu majetku, protože určitá věc nebo právo je zcizeno prodáno či koupeno. Aby tyto právní úkony učiněné jedním manželem mohly být platné, je potřeba souhlasu druhého manžela. Poruší-li ale manžel tuto povinnost vyžádat si souhlas, stane se právní úkon neplatný. Avšak jedná se o neplatnost relativní, což znamená, že úkon je platný, pokud se oprávněná strana (v našem případě manžel, který měl dát souhlas) nedovolá neplatnosti. Tudíž manžel, který byl opomenut a zároveň nesouhlasí s chováním druhého, se může obrátit na soud a podat návrh na prohlášení neplatnosti úkonu, a to v promlčecí lhůtě tří let od doby provedení úkonu. Po provedeném dokazování může soud svým rozhodnutím prohlásit úkon za neplatný. A vzhledem k tomu, že dnes není nic bez sankce, odpovídá dotyčný opomenutému manželovi za škody vzniklé porušením právní povinnosti. Smlouvou o odchylné úpravě správy majetku spadajícího do SJM lze tedy upravit například to, že záležitosti nespadající pod obvyklou správu majetku může vykonávat kterýkoli z manželů nebo že veškeré úkony související se společným automobilem bude 15
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/3181-spolecne-jmenimanzelu-informace.html#prava-a-povinnosti-spojene-se-spolecnym-jmenim-manzelu 16 http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/rodinne-pravo/smlouvy-souvisejici-se-spolecnym-jmenimmanzelu.html
20
vykonávat pouze jeden z manželů. Tuto dohodu mohou uzavřít nejen manželé, ale i snoubenci a v takovémto případě bude účinná od uzavření manželství.
5.3.1. SJM a podnikání Zvláštní situace ve správě společného jmění nastává tehdy, když alespoň jeden z manželů podniká. Při výkonu podnikatelské činnosti totiž nebývá použit pouze výlučný majetek podnikatele, ale také majetek ze společného jmění. Proto z důvodu ochrany nepodnikajícího
manžela
a
také z důvodu
zajištění
části
majetku
sloužícího
k zabezpečování potřeb celé rodiny je vždy potřeba udělit souhlas k podnikání manželovi podnikateli. Z toho je zřejmé, že úkony související s podnikáním nespadají do obvyklé správy, k níž souhlas není nutný. Pokud tedy chce podnikající manžel použít majetek ze SJM k podnikání, musí dostat nejdříve souhlas druhého manžela a to hned při prvním použití majetku, k dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním už ho zákon nevyžaduje. „Souhlas může být udělen k použití i jen části majetku spadajícího do SJM.“17 Jak by takový souhlas měl vypadat? Soudní praxe hovoří o tzv. generálním souhlasu - obecném a předem daném souhlasu. Zákon však nestanoví přesnou formu, lze ho tedy učinit, jak písemně, tak ústně, ale i konkludentně. „Avšak pro zajištění větší právní jistoty by jistě měla být volena písemná forma souhlasu.“18 Písemnou formu musí dodržet jak fyzické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, tak podnikatelé, a to proto, že mají povinnost vložit doklad o souhlasu manžela s použitím SJM k podnikání do sbírky listin. Do ní je potřeba založit také stejnopis notářského zápisu předmanželské nebo manželské smlouvy o změnách rozsahu SJM nebo rozhodnutí soudu o zúžení SJM, pokud samozřejmě takové dohody nebo rozhodnutí existují. Tato povinnost podnikajícím manželům vyplývá z obchodního zákoníku, konkrétně z § 38 odst. 1 písm. k. Za generální souhlas však nebude považován takový souhlas, který bude určen jen k jednorázovému použití majetku v SJM na konkrétní podnikatelský účel. V reálném životě se může stát, že nepodnikající manžel nebude ochoten dát souhlas druhému manželovi k podnikání a to bez jakýchkoli vážných důvodů. V takovém případě se doporučuje zúžit společné jmění manželů.
17
DVOŘÁK, J. Majetkové společenství manželů. Praha: ASPI, 2004. 169 s. ISBN 80-8639-570-7
18
JEHLIČKA, O., ŠVESTKA, J., ŠKÁROVÁ, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 9. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. 499 s.
21
Pokud ale manžel už jednou souhlas s používáním společného majetku udělil, a nyní chce své rozhodnutí změnit, nastává zde otázka, zda-li tento souhlas je možné nějakým způsobem odvolat. Samozřejmě, že zde je způsob, jak zrušit daný slib a to tak, že nepodnikající manžel zruší SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. „Po zrušení SJM budou příjmy z podnikání ve výlučném vlastnictví manžela podnikatele a za své závazky bude ručit svým majetkem.“19 Ovšem je zde třeba brát v úvahu, jestli odvolání souhlasu nemůže způsobit likvidaci podnikání nebo závažným způsobem ovlivnit práva třetích osob. Na druhou stranu toto odvolání může být jediná možnost, jak ochránit nepodnikajícího manžela a jeho rodinu před riskantním jednáním a případným zadlužováním se manžela – podnikatele. Vždy by se měla zvážit všechna kritéria, zda je opravdu nutné předchozí souhlas odvolat. Dokonce i Nejvyšší soud se zabýval konkrétním případem určité problematiky – souhlasem druhého manžela k podnikání.20 V daném případě soud postupoval dle § 146 občanského zákoníku a ve svém rozsudku konstatoval, že souhlas dle tohoto paragrafu má jen ten důsledek, že se sice nelze podle § 145 odst. 2 a § 40 ObčZ dovolat neplatnosti právních úkonů podnikajícího manžela, ovšem nelze také vyloučit oprávnění druhého z manželů užívat společný majetek. Aby mohl společný majetek užívat pouze jeden z manželů, je potřeba kromě samotného souhlasu uzavřít ještě dohodu o takovém užívání majetku, která by pak ale měla být dodržena. Každá rodina, ve které je alespoň jeden z manželů podnikatelem, by si měla pořádně rozmyslet, jakým způsobem upraví rozsah a správu SJM. Všichni podnikatelé totiž mají tu možnost výslovně ze společného jmění vyloučit soubor věcí, které slouží výhradně k jejich podnikání. Tímto zajištěním SJM mohou manželé předcházet různým finančním krizím nebo případnému zadlužení celé rodiny.
5.4. Zánik SJM Stejně jako je vznik SJM nerozlučně spjat s uzavřením manželství, tak i zánik SJM je zpravidla uskutečněn v okamžiku zániku manželství. Na základě tohoto tvrzení může SJM zaniknout ze tří právních důvodů: rozvodem manželství, smrtí jednoho z manželů nebo prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. Ovšem je tu několik výjimek, kdy SJM zaniká, aniž by zaniklo manželství. První říká, že na návrh jednoho z manželů může soud 19
HATÁK, V., HANÁKOVÁ V. Rodinný právník. Pardubice: MAYDAY publishing, 2009. 100 s.
20
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1731/2003 ze dne 16. 3. 2004
22
zrušit SJM i během manželství a to v případě zahájení podnikatelské činnosti jedním z manželů. „Takové SJM, které bylo zrušeno za trvání manželství, může být obnoveno jen rozhodnutím soudu“,21 vydaným na návrh jedoho z manželů. Dalšími výjimkami, kdy SJM ještě může zaniknout, jsou prohlášení konkurzu na jednoho z manželů nebo pravomocné rozhodnutí o propadnutí majetku jednomu z manželů v trestním řízení. V případě zániku společného jmění manželů je nutné provést vypořádání majetku.
21
HATÁK, V., HANÁKOVÁ V. Rodinný právník. Pardubice: MAYDAY publishing, 2009. 101 s.
23
6. ROZVOD Rozvod manželství je jediným možným způsobem zrušení manželství za života obou manželů. Jedná se o právní akt, který přesahuje z okruhu rodinného práva i do dalších právních odvětví. Dotýká se nejen života manželů a jejich majetkových poměrů, ale také dětí, které spolu manželé vychovávají, jejich kulturních a náboženských zvyklostí, atd. „Rozvodem manželství zanikají osobní práva a povinnosti manželů (z § 18-20 ZoR), která pro ně z manželství vyplývaly.“22 V případě, že manželské krize jsou pro oba partnery nepřijatelné a vyvolávají v jejich soužití hluboký a trvalý nesoulad, nabízí se jediná možnost řešení, a tou je rozvod. Statistika rozvodovosti na území České republiky v letech 1950-2011 je zobrazena na Grafu 2. Soud si musí vždy zjistit materiální pravdu, aby z ní mohl bezpečně vyvodit závěry, že je manželství opravdu tak vážně rozvráceno, že nemůže nadále plnit svůj společenský účel. Manželé jsou povinni předložit důkazy, jimiž objasní skutečný stav věci. Při posuzování míry vážnosti rozvratu vzájemných vztahů mezi manžely se musí soud zabývat příčinami, které vedly k návrhu o rozvod. Rozvrat manželství ve většině případů neovlivní pouze jedna příčina, nýbrž několik v určitých souvislostech. Graf 2, Rozvodovost
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost
22
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/3182-rozvod-manzelstvia-vse-o-nem.html
24
6.1. Příčiny rozvodu Důsledkem několika různých příčin bývá nejprve vzájemné odcizení a následný rozvrat manželství, kdy přestávají být plněna manželská práva a povinnosti. Základní práva a povinnosti manželů jsou v současné době upraveny v Zákoně o rodině (94/1963 Sb.) v hlavě třetí. § 18 (1) stanoví: „Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.“ Statistika příčin rozvratu manželství potvrzuje stále četnější využití obecných příčin jako např.: rozdílnost povah, zájmů, atd. před konkrétně formulovanými příčinami na straně muže či ženy. V mnohých případech bývá vstup do manželství neuváženým krokem mladých lidí, kteří si jeho následky nedokáží řádně předem promyslet. Statistické údaje poukazují na fakt, že se zvýšil počet rozvodů u manželství trvající do pěti let, ale stále činí čtvrtinu ze všech rozvodů. V roce 2010 se uskutečnilo v České republice 30783 rozvodů. Dvě třetiny návrhů na rozvod podávají ženy, jednu třetinu muži. Podle výkazu C. 11. 01 Českého statistického úřadu, který je zpracován na základě soudci vyplňovaného "Hlášení o rozvodu" se rozvody odehrály kvůli následujícím základním (prvotním) příčinám: 1. neuvážený sňatek 120/138 2. alkoholismus 719/270 3. nevěra 1284/895 4. nezájem o rodinu (včetně opuštění soužití) 588/365 5. zlé nakládání, odsouzení pro trestný čin 189/72 6. rozdíl povah, názorů a zájmů 21821/21844 7. zdravotní důvody 42/42 8. sexuální neshody 69/67 9. ostatní příčiny 5323/5375 10. soud nezjistil zavinění 628/1715 „Příčinu rozvratu manželství na straně muže vyjadřuje číslo před lomítkem, na straně ženy číslo za lomítkem“.23 Pokud spolu manželé už dále nemohou žít z důvodu jakékoli výše uvedené příčiny, nezbývá nic jiného, než zahájit rozvodové řízení.
23
www.czso.cz
25
6.2. Rozvodové řízení Hmotně právní regulace pro rozvod manželství je upravena v zákonu o rodině ustanoveními § 24 až § 29, která se zabývají rozvodem manželství, jeho důvody, řešením vztahů rozvedených rodičů k jejich dětem a v neposlední řadě také jejich právy a povinnostmi. Vždy je zahájeno pouze na návrh některého z manželů. Soud může manželství rozvést, pokud jsou splněny zákonem předepsané podmínky rozvodu. Ustanovení § 24 odst. 1 ZoR udává: „Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství.“ Ustanovení § 24b ZoR vymezuje další možnosti zamítnutí žaloby o rozvod: „Návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.“ Tato možnost soudu zamítnout žalobu o rozvod je dále korigována odstavcem 2 cit. § 24b: „Jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny podmínky § 24 zákona.“ Z těchto ustanovení vyplývá, že pokud spolu manželé nežijí už alespoň tři roky, soud bude toto manželtví považovat za trvale rozvrácené a nebude provádět další dokazování. Ovšem když spolu manželé nebudou žít teprve rok, tak bude zkoumat, zda ještě není nějaká možnost tento rozvod odvrátit. Graf 3, Úhrnná rozvodovost a průměrná délka trvání manželství při rozvodu
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost
26
Rozvrat manželství ale není pouze jedinou rozhodnou skutečností. Soud bude také přihlížet k potřebám nezletilých dětí. V ustanovení § 24 odst. 2 ZoR je stanoveno: „Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody.“ Řízení o rozvodu manželství probíhá před okresním soudem, který je místně daný a v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, nebo v něm bydlí alespoň jeden z manželů. Před rozhodnutím soudu o rozvodu musí být v první řadě uzavřena dohoda obou manželů o výchově a výživě společných nezletilých dětí. Ta musí být schválena soudem. Další dohodou je vypořádání společného jmění. Pokud nedojde k těmto dohodám, musí o těchto záležitostech nejdříve rozhodnout soud a poté může rozvodové řízení pokračovat. Rozvodové řízení může probíhat ve formě sporného rozvodu, nebo na základě dohody obou manželů, kterou soud při splnění dalších zákonných podmínek respektuje a manželství bez dalšího zkoumání rozvede. V každém případě však musí být nejdříve vyřešeny poměry nezletilých dětí a majetkové otázky.
6.2.1. Sporný rozvod Sporný rozvod nastává tehdy, když se manželé nedokáží dohodnout na rozvodu. Dojde-li ke klasickému spornému řízení, ve kterém soud velice podrobně zkoumá příčiny rozvratu manželství, hledá optimální řešení týkající se rozdělení společného majetku a otázek typu, kdo a jak bude vychovávat a vyživovat nezletilé děti, je to vždy horší varianta rozvodu. Tento způsob totiž může probíhat i několik let. Před soudem probíhá dokazování, které musí potvrdit hluboký a trvalý rozvrat manželtví a zároveň musí být dodrženy všechna ostatní ustanovení z § 24 ZoR (viz. předchozí kapitola). Pokud se názory manželů rozcházejí, musí být jednotlivá tvrzení podložena důkazy svědků – příbuzní, děti atd. Samozřejmě vždy záleží na úvaze soudu, který musí zhodnotit všechny okolnosti svědčící ve prospěch i proti zachování manželství, jak ustanovuje § 25 ZoR: „Soud při rozvodu bere v úvahu příčiny rozvratu manželství.“
6.2.2. Rozvod na základě dohody Rozvod na základě dohody, neboli rozvod nesporný, je tou jednodušší formou pro všechny účastníky. Důležité je, aby se manželé předem dohodli na všech podstatných
27
bodech - na společném majetkovém vypořádání, na péči o nezletilé děti a na jejich výživném. Podmínky pro rychlý způsob tohoto rozvodového řízení vymezuje Zákon o rodině (94/1963 Sb.) v § 24a odst. 1: „Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 jsou splněny.“ Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy: a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Ustanovení § 24 odst. 2 platí obdobně. Rovněž zde platí, že návrhu nemusí být vyhověno, pokud mají manželé nezletilé děti, s jejichž zvláště odůvodněnými zájmy by to bylo v rozporu. O rozvodu rozhodne soud rozsudkem. Proti němu lze podat odvolání, které projedná krajský soud.
6.3. Žádost o rozvod Pokud nastane v manželství určitá neudržitelná situace, může každý z manželů podat žalobu o rozvod manželství. V žalobě o rozvod je nutné uvést označení soudu a jeho adresu, jména a příjmení, adresy a rodná čísla obou manželů. Dále pak musí obsahovat údaje a data o místě uzavření sňatku a údaje se jmény a daty narozených dětí. V žalobě nesmí chybět sdělení o tom, zda již byl podán návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. Důležité je vylíčení průběhu manželství, jeho současného stavu a důvodů, které zapříčinily rozvrat manželského svazku. Žaloba musí obsahovat také závěrečný návrh. Vzor žádosti o rozvod naleznete v příloze č. 2. Žaloba se podává soudu ve dvou kopiích a musí být opatřena patřičným kolkem na úhradu soudního poplatku. Přílohou k žalobě by měla být kopie oddacího listu, případně kopie návrhu na úpravu poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. Žaloba musí být žalobcem vlastnoručně podepsána. Záleží na každého uvážení, zda si vyžádá na pomoc služby advokátní kanceláře. Výše nákladů souvisejících s právní pomocí je dána advokátním tarifem stanoveném
28
Vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Ve většině případů je však výše odměny advokáta dohodnuta smluvně a rozhodně se nejedná o zanedbatelné částky. Rozhodování o samotném rozvodu a o majetku jsou dvě odlišná řízení. Při podání žádosti o rozvod tedy automaticky nedochází také k zahájení řízení o vypořádání společného majetku.
6.4. Vypořádání společného jmění manželů Zánikem manželství, tedy například rozvodem manželství zanikne společné jmění manželů, které je třeba vypořádat, jak je dáno ustanovením § 149 ObčZ. Vypořádání majetku se provádí vždy ke dni zániku manželství a s tím rovněž i zániku SJM. Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do společného jmění i na závazcích jsou stejné. „Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.“24 Každý z manželů má právo na náhradu investic. Tím je myšleno to, že jakékoli finanční prostředky použité ze svého výlučného majetku na společný majetek musejí být určitým způsobem kompenzovány. Toto právo je dáno § 149 odst. 2 ObčZ. Ve výjimečných případech však nemusí být výše podílů stejná, jako např.: v případě alkoholismu, bezdůvodné opuštění společné domácnosti, užívání drog jedním z manželů, výkon trestu odnětí svobody, apod. „Vypořádáním se vlastnické právo nezřizuje, nenabývá a nejde o žádný převod ani přechod,“25 jelikož každý z manželů byl vlastníkem veškerého majetku tvořícího SJM. Vypořádáním se určuje, jaký majetek zůstane ve výlučném vlastnictví jednoho nebo druhého z manželů. Manžel, kterému majetek nepřipadne, tím na něj ztrácí své vlastnické právo, které měl. „Není-li reálné rozdělení SJM možné, lze vyrovnání mezi manžely kombinovat s peněžitým vyrovnáním. Splatnost této vyrovnávací částky nesmí být v rozporu s dobrými mravy, tedy aby ten manžel, kterému má být tato částka vyplacena, nebyl neúměrně znevýhodněn.“ 26
24
DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Manželství a rozvody: praktický návod jak problémy řešit a jak jim předcházet. Praha: Linde, 2002. 79 s. 25 POKORNÝ, M., HOLUB M., BIČOVSKÝ, J. Společné jmění manželů. 1.vyd. Praha: Linde, 2000. 168 s. 26 KNAPOVÁ, M., ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol. Občanské právo hmotné. 1. díl. 4. aktualizované a doplněné vydání. Praha: ASPI, 2005. 400 s.
29
Pro spravedlivý postup při vypořádání SJM jsou v § 149 ObčZ stanoveny zásady, které jsou pro soud rozhodující. Přihlíží se především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, nebo jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Rovněž se zohledňuje péče o děti a obstarávání společné domácnosti. Vcelku tedy platí zásada, že movité věci jsou ve vlastnictví toho, kdo je výlučně jako vlastník užíval převážně s přihlédnutím k potřebám nezletilých dětí. Při vypořádání společného jmění manželů se nepodává žádné daňové přiznání ani se neplatí žádná daň. Vzor dohody o vypořádání majetku naleznete v příloze č. 3. Občanský zákoník předpokládá, že se manželé spolu vypořádají především dohodou, § 150 odst. 1 ObčZ. Pokud nedojde k vypořádání dohodou, provede jej na návrh jednoho z partnerů soud, § 150 odst. 3 ObčZ. Třetí způsob vypořádání SJM je zákonnou domněnkou, § 150 odst. 4 ObčZ. Jednotlivé způsoby vypořádání SJM je možné kombinovat. Toto tvrzení vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu.27
6.4.1. Vypořádání SJM dohodou manželů Manželé mohou své majetkové poměry vypořádat dohodou, smluvní úpravou, kterou uvádí § 150 odst. 1 a 2 ObčZ. „Možnost uzavřít dohodu o vypořádání SJM tak představuje praktické naplnění autonomie vůle a smluvní svobody v ryze privátních záležitostech manželů.“28 Dohoda o vypořádání SJM musí mít písemnou podobu, úředně ověřené podpisy a nesmí být v rozporu s § 47 ObčZ, jinak je neplatná. Tato dohoda je upřednostňována před ostatními způsoby vypořádání SJM a musí být uzavřena do tří let od zániku SJM. Dohodou se může provést rovněž vypořádání jen části majetku. O zbytku majetku může rozhodnout soud na základě návrhu, nebo dojde k vypořádání po uplynutí tří let od zániku SJM podle zákonné domněnky popsané v § 150 odst. 4. Pokud je předmětem vypořádání SJM nemovitost, musí být do tří let proveden vklad do katastru nemovitostí. Neproběhne-li tato skutečnost v době tří let od právního rozsudku o rozvodu, nastupují automaticky účinky již zmiňované právní domněnky. „Jestliže návrh na vklad byl podán po uplynutí tří let od zániku společného jmění, byl podán již v době, kdy nastala ohledně nemovitostí - jak výše uvedeno - nevyvratitelná domněnka podílového spoluvlastnictví bývalých manželů k těmto věcem, tedy právní
27
28
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006 ze dne 23. 5. 2007 POKORNÝ, M., HOLUB, M., BIČOVSKÝ, J. Společné jmění manželů. 1.vyd. Praha: Linde, 2000. 224 s.
30
vztah pojmově vylučující, aby jeho účastníci (podíloví spoluvlastníci) uzavřeli dohodu o vypořádání (v této době již neexistujícího) společného jmění.“29 Vypořádat majetek dohodou lze i v případě zániku SJM uložením trestu propadnutí majetku. V takovém případě by byla dohoda uzavřena mezi manželem pachatele a státem, zastupovaným Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle současné právní úpravy je možné uzavřít i dohodu upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu podle § 24a zákona o rodině. Tato dohoda spolu s dalšími smlouvami (smlouvou upravující společné bydlení a smlouvou upravující vyživovací povinnost) je podmínkou pro rozhodnutí soudu o rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu. 30 Je to jediná výjimka, kdy může být tato dohoda uzavřena do budoucna. Dohoda nabývá své účinnosti až po vydání právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
6.4.2. Vypořádání SJM soudním rozhodnutím Pokud nedojde k vypořádání dohodou, provede jej na návrh jednoho z partnerů soud. Soud není podaným návrhem vázán, může rozhodnout i jinak. Návrh musí být podán kterýmkoliv z manželů do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Soud při vypořádání SJM vychází ze zásad stanovených v § 150 ObčZ. Vždy je třeba nejprve určit hodnotu jednotlivých věcí tvořící společné jmění. Jestliže se manželé nedohodnou, určí ji soudní znalec. Hodnota věcí se určuje ke dni soudního rozhodování, nikoli za pořizovací cenu. Soud se při vypořádávání nezabývá jen společnými věcmi manželů, ale také přihlíží ke společným závazkům a pohledávkám. Při zjišťování, jaký majetek do SJM patří či nikoli, není soud vázán návrhy účastníků. Postupuje z úřední povinnosti, jelikož se jedná o otázku právní a ne skutkovou. To ale neplatí o nárocích manželů, které vznikly v souvislosti s jejich společným jměním, ale nejsou jeho součástí. Jedná se o majetkové vztahy mezi SJM a odděleným majetkem každého z manželů. K těmto nárokům se přihlíží pouze na návrh a účastníci ho musí sami učinit předmětem řízení. Vedle vypořádání společného jmění manželů po zániku manželství rozšiřuje ustanovení § 149 odst. 4 ObčZ i na další případy. Jedná se o případy, kdy manželé 29
30
Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, 202
31
smlouvou rozšířili nebo zúžili stanovený rozsah společného jmění manželů a o případy, kdy soud ze závažných důvodů může na návrh jednoho z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Toto ustanovení neumožňuje vypořádání společného jmění manželů, které bylo zúženo rozhodnutím soudu na návrh některého z manželů z důvodu, že druhý z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Dalším případem, kdy může rozhodovat ve vypořádání majetku soud je situace, že manželé vypořádali dohodou jen část společného majetku. Účastnící řízení tedy nejsou nuceni učinit předmětem soudního vypořádání celou masu SJM. Předmětem vypořádání tedy mohou být pouze ty položky, které účastnící navrhnou v rámci řízení a ve lhůtě tří let od zániku SJM. Toto tvrzení Nejvyššího soudu31 je podpořeno dalším judikátem daného soudu32, který říká: „Podle ustálené judikatury v řízení o vypořádání společného jmění manželů může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku.“ A jakým způsobem navrhnout jmění ze SJM k vypořádání? Odpověď je úplně jednoduchá – výslovně. Nejvyšší soud uvedl33, že předmětem soudního vypořádání může být jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání. Existuje určitá právní výjimka výše uvedeného podložená judikátem Nejvyššího soudu34, která říká, že mimosoudní dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů lze uzavřít i po uplynutí tří let od zániku společného jmění, probíhá-li soudní řízení o vypořádání tohoto společného jmění. To znamená, že ačkoli uplynula lhůta třech let od zániku SJM, nenastává zde zákonná právní domněnka. Tato situace nastává i v případě soudního smíru. Tady soud konstatoval tím, že „soudní smír uzavřený v řízení o vypořádání SJM nemůže být neplatný jen proto, že do něj byla z vůle stran zahrnuta věc ve vlastnictví jen jednoho z účastníků“. Avšak pokud řízení o vypořádání SJM neskončí rozhodnutím, nastává zde zákonná právní domněnka.
31
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006 ze dne 23. 5. 2007 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008 ze dne 27. 4. 2010 33 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006 ze dne 23. 5. 2007 34 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 1038/2009 ze dne 9. 3. 2011 32
32
Řízení o vypořádání SJM soudním rozhodnutím bývá obvykle velice komplikované a pro účastníky rozvodu časově i finančně náročné. Mělo by se k němu přistupovat pouze v opodstatněných případech.
6.4.3. Vypořádání SJM na základě zákonné domněnky V případech, kdy nedošlo k vypořádání SJM dohodou ani soudním rozhodnutím do doby tří let od jeho zániku, nastupuje vypořádání na základě nevyvratitelné právní domněnky dle § 150 odst. 4 ObčZ, někdy také nazývané jako právní fikce. K jejímu uplatnění dochází také tehdy, když se manželé na vypořádání majetku sice dohodnou, avšak tato jejich dohoda je z nějakého důvodu neplatná. Zde pak platí pravidlo, že se manželé spolu vypořádají tím způsobem, že si ponechají ve svém výlučném vlastnictví movité věci ze SJM, které užívají každý výhradně pro svou potřebu, potřebu své rodiny nebo své domácnosti. Jinak řečeno, tyto movité věci nemusí užívat přímo manžel sám, ale postačí, budou-li je používat děti, jeho noví partneři, případně jakákoli další osoba žijící v jeho společné domácnosti. Ze zákona nelze zcela jednoznačně vyčíst, zda manžel musí danou movitou věc používat celé tři roky nebo zda postačí, když ji bude užívat až ke dni zániku stanovené lhůty. Lze se domnívat, že zásadním bude spíše okamžik uplynutí lhůty, avšak ne ve všech případech. Výjimkou může být situace, kdy manžel věc má sice v danou dobu u sebe, ale jen díky dohodě manželů nebo rozhodnutí soudu o střídavém užívání věci či pokud ji jeden z manželů drží v rozporu s rozhodnutím soudu. Právě v těchto případech se nestane movitá věc vlastnictvím pouze jednoho manžela – současného držitele věci, ale přejde do podílového spoluvlastnictví obou manželů. Na základě tohoto příkladu je lépe pochopitelné, co občanský zákoník myslí pojmem „ostatní movité věci“, který nalezneme v § 150 odst. 4, který říká: „O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné.“ Ke vzniku podílového spoluvlastnictví u nemovitostí dochází tehdy, když manželé i přes sjednanou dohodu o vypořádání SJM nepodají návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Také k ostatním majetkovým právům, pohledávkám a závazkům, které patřily do SJM jsou bývalí manželé zavázáni rovnými podíly. Právní fikce je nevyvratitelnou domněnkou, takže účinky z ní vyplývající nastanou vždy a to bez ohledu na vůli manželů. Jednoduše řečeno, ani jeden z manželů se nemůže domáhat vyplacení vypořádacího podílu v případě, že druhý manžel nabyl dle domněnky 33
majetek vyšší hodnoty. Tato možnost uplatnění vypořádacího práva skončila uplynutím tříleté lhůty od zániku SJM. Závěrem je tedy důležité shrnout, že uplynutím této tříleté doby neexistuje mezi manžely žádný nevypořádaný majetek. Veškeré poslední jmění bylo totiž vypořádáno na základě právě popisované právní fikce.
6.4.4. Vypořádání obchodního podílu ze SJM Pro podnikatele je zvlášť důležité vědět, jakým způsobem se vypořádává obchodní podíl ve společnosti. „Obchodní podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti.“35 Jeho výše je dána poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Nepochybně můžeme obchodní podíl považovat za majetkové právo, které je penězi ocenitelné. Obchodní podíl nebude předmětem vypořádání společného jmění manželů v případě, že byl jedním z manželů nabyt před uzavřením manželství, darem, děděním nebo patří do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Ustanovení § 143 odst. 2 ObčZ uvádí, že nabytí obchodního podílu jedním z manželů za trvání manželství nezakládá účast druhého z manželů na této společnosti. Toto ustanovení je praktické, protože jinak by manžel - společník nemohl samostatně vykonávat práva a povinnosti vyplývající z postavení společníka. Soudy však s ohledem na předchozí ustanovení začaly řešit otázku, jakým způsobem vypořádat obchodní podíl mezi manžele. „Rozhoduje-li soud po zániku společného jmění manželů o vypořádání obchodního podílu, nestačí přikázat hodnotu obchodního podílu, ale je třeba přikázat také obchodní podíl. Obchodní podíl může být přikázán jen podnikajícímu manželovi.“36 Ke sjednocení soudní praxe v dané problematice došlo až judikaturou Nejvyššího soudu ČR37. Její stručný obsah říká: „Pokud i jen jeden z manželů získá během manželství a z prostředků ze SJM obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tímto získaný majetek – hodnota podílu ze zákona součástí SJM. Ale pouze manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z tohoto podílu. Takže manželům společná je pouze majetková hodnota obchodního podílu, to znamená, že pokud společník chce nakládat s podílem mimo obvyklou správu majetku, musí mít souhlas druhého manžela.“ Poslední otázkou zůstává způsob, jakým se stanoví cena vypořádaného obchodního podílu jako majetkové hodnoty. Právě rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 952/2007, ze dne 8.10.2008 řeší tento úkol. Obchodní podíl lze totiž velmi těžko 35
http://www.stredniskolarymarov.cz/soubory/htm/dokumenty/ekonomie/Podnik_podnikani.pdf Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 ze dne 30. 5. 2005 37 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 700/2004 ze dne 20. 7. 2004 36
34
oceňovat tržní cenou, protože zde není možnost srovnání v rozhodné době a místě uskutečněných obchodů. Ocenění podílu závisí na posouzení různých skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí soudních znalců. Ti většinou stanoví cenu podílu zjištěnou dle § 23 zákona o oceňování majetku (podíl společníka na účetní hodnotě čistého obchodního majetku společnosti), avšak ani občanský, ani obchodní zákoník a ani žádný jiný právní předpis neodkazují na tento zákon, takže je možné stanovit i takovou cenu, které by bylo dosaženo při smluvním převodu obchodního podílu.
6.4.5. Vypořádání podniku ze SJM Dalším pro podnikatele důležitým předmětem vypořádání zaniklého SJM bude podnik fyzické osoby, a to za situace, že byl pořízen z prostředků společného jmění manželů. V opačném případě, jestliže byl podnik nabyt před uzavřením manželství nebo z výlučných prostředků jednoho z manželů, nebude tento podnik v žádném případě náležet do SJM. Ať už podnik bude nebo nebude součástí SJM, zisk vzniklý provozováním podniku během manželství bude vždy předmětem SJM. V případě zániku SJM je nutné tento majetek vypořádat, a to i tehdy, bude-li investován zpět do podnikání. Pojem podnik jako věc hromadná je vymezen v § 5 obchodního zákoníku tak, že „podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ Dále je vhodné dodat, že z rozhodnutí Nejvyššího soudu38 vyplývá, že z této zákonné definice nelze přesně určit, zdali je nutná přítomnost všech složek podnikání vyplývající z této definice, a proto není vyloučeno, že určitý podnik, vzhledem ke specifickým znakům příslušného podnikání, nebude všechny tyto komponenty obsahovat. To znamená, že rozsah podniku bude záviset především na povaze příslušného podnikání, avšak musí se vždy jednat o ekonomicky funkční podnik, způsobilý k realizaci stanoveného podnikatelského záměru. V případě, že podnik náležel do společného jmění manželů, provede se vypořádání majetkové hodnoty podniku formou upravenou v § 150 občanského zákoníku za dodržení zásad uvedených v § 149 stejného zákoníku. „V rámci vypořádání SJM ohledně podniku, který není součástí SJM, je třeba zohlednit skutečnost, že z podniku během trvání manželství plynuly příjmy pro rodinu, byly 38
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 37/2010 ze dne 31. 3. 2011
35
reinvestovány prostředky získané podnikáním manžela zpět do podniku a jeho majetková struktura se v průběhu manželství obvykle více či méně změnila.“39 Tímto tvrzením je myšleno, že do podniku náležejícímu výlučně jednomu z manželů byla vložena majetková hodnota ze SJM, např. nemovitost. Kupní cena této majetkové hodnoty, která je součástí podniku, byla splacena z jeho prostředků a soud rozhoduje o vypořádání SJM. Prvním důležitým bodem ve vypořádání SJM je stanovení ceny podniku. Pokud manželé nemají uzavřenou dohodu o ocenění podniku, jedná soud dle zákonného ustanovení, které vydal Ústavní soud ČR40. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že manžel – podnikatel je povinen nahradit do SJM takovou částku, která se rovná kladnému rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku SJM, což je zpravidla i cena jeho podniku. Podle výše zmiňovaného judikatury by měly soudy vypořádat podnik fyzické osoby a stanovit tak částku, kterou musí podnikatel nahradit do SJM. Zásadní problém ve vypořádání podniku ze SJM může způsobit souhlas jednoho manžela k použití společného majetku k podnikatelským záměrům druhého manžela. Do podniku totiž vstupují věci, které jsou součástí jak SJM, tak podniku. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud nepodnikající manžel udělil tento souhlas, stala se věc náležející do SJM součástí podniku jako věci hromadné, jenž je nedílná a nedělitelná. Proto by měl soud ve vypořádacím řízení přikázat majetkovou hodnotu (nemovitost) spíše do vlastnictví podnikajícího manžela a zároveň mu uložit náhradu částky do SJM stanovené dle shora popsaného pravidla oceňování podniku. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR41 zaujímá názor, že podnik je důležité brát pouze jako celek, tedy jednu jedinou věc a rozhodnutí soudu, kterým by došlo k rozdělení podniku, by mohlo vést k nepříznivým a právně nepřijatelným rizikům nejen pro podnikajícího manžela, ale i pro třetí osoby. V případě předání nemovitosti nepodnikajícímu manželovi představuje újmu pro podnikajícího manžela možný zásah do ekonomického a organizačního stavu podniku. Zároveň by tento čin vyvolal právní nejistotu u obchodních partnerů a klientů daného podnikatele. Nelze si nevšimnout, že vypořádání SJM s sebou přináší spoustu různých variací jednotlivých případů, a proto by měl soud vždycky pečlivě zvážit, jak naložit s jednotlivými komponenty tvořícími SJM. Měl by totiž zohlednit otázku existence 39
http://www.epravo.cz/top/clanky/podnik-a-vyporadani-spolecneho-jmeni-manzelu-76440.html Usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 934/06 ze dne 27. 09. 2007 41 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 684/2004 ze dne 27. 9. 2004 40
36
podniku a zájmu na jeho zachování a nejenom individuálně posuzovat přináležitost věci do SJM. Rozhodnutí soudu by mělo s přihlédnutím ke skutkovým okolnostem jednotlivého případu spravedlivě vypořádat obě strany.
6.4.6. Vypořádání leasingu ze SJM Při vypořádání společného jmění manželů v rodině podnikatele často přichází v úvahu také problematika leasingu. Manželé totiž mohou během manželství uzavřít leasingovou smlouvu na majetek, který bude využíván k podnikání jednoho či obou manželů. Je samozřejmé, že pořízený majetek může také sloužit k osobní potřebě rodiny. V současné době rozlišuje praxe dva základní typy leasingových smluv – finanční a operativní leasing. Nejvíce využívaný finanční leasing předpokládá, že pořízený předmět je po celou dobu splácení majetkem leasingové společnosti a teprve na konci leasingu přejde vlastnictví na zákazníka. Na druhou stranu operativní leasing se liší od finančního zejména tím, že předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti i po skončení doby nájmu. V případě, kdy podnikatel uzavře leasingovou smlouvu v době trvání manželství, jejímž předmětem je movitá věc určená k podnikání a k níž získá vlastnické právo až po zániku manželství, je zcela patrné, že se nejedná o věc, která by náležela do společného jmění manželů. Tato věc bude totiž náležet leasingové společnosti až do konce leasingu, a proto nemůže být v rámci vypořádání SJM nabyta do vlastnictví jednoho z manželů. Proto je nutné zamyslet se nad tím, jakou částku je podnikající manžel povinen nahradit do SJM, ze kterého byly vynaloženy finanční prostředky na splácení leasingu, tedy kupní cenu předmětu. Vysvětlení daného problému je zcela jednoduché. Podnikajícímu manželovi vzniká z leasingové smlouvy určité majetkové právo vůči leasingové společnosti a právě tuto majetkovou hodnotu je potřeba vypořádat v rámci řízení o vypořádání SJM.42 Určitě se ptáte, jakým způsobem lze zjistit výslednou částku této hodnotu, kterou musí podnikatel nahradit do SJM. Rozhodně nelze uvažovat o stanovení hodnoty na základě součtu již uhrazených splátek, protože předmětem je věc sloužící k podnikání, a výnosy z tohoto podnikání se stávají opět společným majetkem. Nehledě na to, že se věc plynutím času opotřebovává a podnikatel musí vynakládat náklady na její údržbu a opravy. V neposlední řadě je také nutné zohlednit obsah konkrétní
42
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2545/2003 ze dne 24. 2. 2005
37
leasingové smlouvy a vzít v úvahu všeobecné smluvní podmínky z ní vyplývající. Proto stejně jako u obchodního podílu je důležité ohodnotit věc znalcem ke dni zániku SJM. Takto zjištěná cena pak představuje výši prostředků vynaložených ze společného jmění na oddělený majetek podnikajícího manžela. 43 Způsoby stanovení hodnoty předmětu leasingové smlouvy mohou být různé, většinou záleží na postupu znalce, avšak rozhodně by se neměl odklánět od současné judikatury, která ovšem není ještě zcela jednotná a má spoustu diskutabilních otázek.
6.5. Příspěvek na výživu Se zánikem společného jmění po rozvodu zaniká i vzájemná vyživující povinnost obou manželů, právo na společné užívání bytu i pozemku. Na druhé straně však zákon upravuje zvláštní instituty, které naopak mohou vzniknout po zániku SJM, a těmi jsou výživné na nezletilého a zletilého potomka a výživné na rozvedeného manžela.
6.5.1. Výživné (alimenty) na nezletilého a zletilého potomka V průběhu řešení otázky výživy nezletilých dětí vychází soud ze všeobecných kritérií stanovených pro vyživovací povinnost rodičů vůči dětem zákonem o rodině. Rozdíl mezi vyživovací povinností a výživou je ten, že vyživovací povinnost vzniká narozením dítěte, kdežto výživné určí soud v případě, že rodiče neplní tuto vyživovací povinnost. Ta trvá po celou dobu existence právního vztahu mezi rodičem a dítětem. Rozhodující je zásada stanovena § 85 odst. 2 ZoR, podle které oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností a možností. Zákon ukládá soudu, jak má určit, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do péče a také v jakém rozsahu bude každý z nich přispívat na jeho výživu. V případě nezletilých dětí rozhodne soud o výchově, výživě a její výši i bez návrhu rodičů, v opačném případě, jedná-li se o zletilé potomky, upraví soud tuto problematiku pouze na návrh zletilého dítěte nebo jím zvoleného a zplnomocněného právního zástupce. Na výživném se mohou rodiče dohodnout také mimosoudně a to tehdy, pokud nejsou spojeni manželským svazkem a o dítě pečuje jen jeden z rodičů. Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného.44 To znamená, že soud zohlední schopnosti a možnosti obou rodičů a také přihlédne k potřebám dítěte. Soud není 43
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 888/2002 ze dne 25. 11. 2003
44
http://www.akchalupa.cz/http:/www.akchalupa.cz/vyzivne-a-ustanoveni-znalce
38
vázán navrhovanou výší. Může si navrhované výživné snížit nebo zvýšit podle svého uvážení. Ale u zletilého potomka je soud vždy vázán navrhovanou částkou výživného, může ji pouze snížit. Pokud se změní majetkové poměry rodiče nebo dítěte, soud může změnit na návrh nebo i bez něj výši vyživovací povinnosti. Výživné pro nezletilé děti, jeho případné zvýšení či snížení lze žalovat i za období tří let zpětně, u zletilého dítěte pouze ode dne podání návrhu. Již jednou zaplacené výživné se nevrací. Místně příslušným soudem pro nezletilé děti je soud dle trvalého bydliště dítěte, naopak pro zletilé děti je příslušný soud dle trvalého bydliště rodiče, proti kterému směřuje návrh. V případě zkoumání výše příjmů povinného si soud může kromě daňového přiznání vyžádat i peněžní deník podnikatele. Rodič – podnikatel je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení majetkových poměrů a umožnit tak soudu, aby zjistil i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí. Pokud tuto povinnost podnikatel nesplní, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu. Pokud rodič nepracuje, zkoumá se z jakého důvodu. V dnešní době je velmi užitečné vědět odpověď na otázku týkající se vyživovací povinnosti - co dělat, když povinný rodič neplatí výživné ani po jeho vyzvání? „Proti takovému neplatiči se lze bránit návrhem na nařízení exekuce nebo trestním oznámením (nebo samozřejmě obojím).“45 Vymáhat výživné skrze trestní oznámení lze podle § 196 trestního zákoníku v případě, že povinná osoba neplatí po dobu delší než čtyř po sobě jdoucích měsíců. V takovéto situaci hovoříme o spáchání trestného činu „Zanedbání povinné péče“. Oprávněný má možnost podat trestní oznámení na kteroukoli policejní stanici. Dalšími důvody k podání oznámení o neplacení výživného může být úmyslná nebo nedbalostní nepravidelná platba či platba nižší než povinné částky. V této situaci však nejde o trestný čin. Přesto se lze domáhat plnění skrze občanskoprávní cestu. Právě výkon rozhodnutí nebo exekuce pomáhá vymáhat dluhy pomocí srážek ze mzdy, prodejem movitých i nemovitých věcí, přikázáním pohledávek z účtu či prodejem podniku. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, dokud děti nejsou schopny se živit samy. Dosažení plnoletosti dítěte neznamená automatický zánik vyživovací povinnosti rodičů k němu. Pokud je dítě samostatně výdělečné a samo se uživí ještě v době před svou zletilostí, vyživovací povinnost rodičů zaniká. Naopak vyživovací povinnost 45
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/79/703-nejcastejsiotazky-o-vyzivnem-alimentech.html
39
rodičů k dětem trvá, když se i po dosažení zletilosti dítě není schopno uživit samo. Např.: v případě těžkého tělesného nebo mentálního postižení, trvá tato vyživovací povinnost až do konce právního vztahu mezi rodičem a dítětem. Také v dalším případě, kdy se dítě několik let připravuje studiem, např. na vysoké škole, na své budoucí povolání trvá vyživovací povinnost rodičů po dobu této dlouholeté přípravy. Nemohou-li rodiče plnit vyživovací povinnost z jakéhokoliv důvodu, přechází tato povinnost automaticky na prarodiče, na babičku a dědečka z té strany, kde ji rodič není schopen plnit. Vyživovací povinnost rodičů dítěte zaniká např. sňatkem dítěte. Poté je tato vyživovací povinnost nahrazena vyživovací povinností mezi manžely. Výživné zletilých dětí upravuje soud vždy pouze na návrh. Pokud je dítě schopno se živit samo tím, že ukončilo přípravu na budoucí povolání nebo vstoupilo do manželského svazku, záleží na rodiči, zda bude i nadále platit výživné či nikoli. Bude-li chtít svou vyživovací povinnost ukončit, musí podat návrh na soud k jejímu zrušení.
6.5.2. Výživné na rozvedeného manžela Rozvodového řízení je závažnou událostí obou manželů a přináší s sebou mnoho následků. Kromě psychologických následků se rozvod dotýká i těch materiálních, kdy se jednomu z manželů může po rozvodu snížit životní úroveň. Důsledkem toho mohou vyvstat nová práva a povinnosti manželů např.: rozvedenému manželovi, který není schopen se živit sám, vzniká právo na příspěvek na výživu rozvedeného manžela, pokud jsou splněny podmínky stanovené v zákoně (§ 92 až § 94 ZoR). Právo na tento druh příspěvku je časově omezeno a jeho poskytnutí bude závislé na příčinách rozvratu manželství zjištěných soudem. Vzniká nejdříve dnem právní moci rozsudku o rozvodu. Rozsah příspěvku na výživu se řídí potřebami oprávněného a schopnostmi, možnostmi a majetkovými poměry povinného. Rozvedený manžel může být invalidní, nemocný nebo se starat o těžce postižené dítě a z těchto důvodů není schopen zajistit si výživu. Výživné nelze přiznat podle § 96 odst. 2 ZoR, jestliže by to bylo v rozporu se zásadami morálky, tedy pokud by jeden z manželů nárokově napadal toho druhého, který vždy řádně konal své povinnosti vyplývající z manželství a ničím podstatným nepřispěl k jeho zániku. Rozsah vyživovací povinnosti rozvedenému manželovi je stanoven zákonem jako přiměřená výživa. „Pod tímto pojmem právní praxe chápe takovou výživu, která pokryje nejen zcela nezbytné osobní potřeby bývalého manžela, ale i jeho další
40
osobní potřeby v přiměřeném rozsahu.“46 Právo na výživné zaniká v případě, kdy oprávněný manžel uzavře nové manželství nebo smrtí povinného manžela či písemnou smlouvou o poskytnutí jednorázové částky.
6.6. Bydlení po rozvodu – společný nájem bytu manželi Rozvod manželství má mimo jiné rovněž vliv na právo společného nájmu bytu manžely. Zákon předpokládá, že se rozvádějící partneři dohodnou o užívání společného bytu po rozvodu. Platnou dohodu mohou uzavřít pouze rozvedení manželé v době, kdy rozsudek o rozvodu nabyl právní moci. Jestliže se nedohodnou, rozhodne na návrh jednoho z nich soud a to tak, že se právo společného užívání bytu ruší podle § 705 odst. 1 ObčZ, zejména však podle § 705 odst. 2 věty druhé ObčZ. Současně také určí, který z manželů bude byt nadále užívat. V těchto případech soud přihlíží k zohlednění zájmů nezletilých dětí a ke stanovisku pronajímatele. Důsledně zkoumá zásluhy na získání bytu, majetkové poměry, zdravotní stav, apod. Odlišné řešení platí v případě družstevních bytů, bytů ve vlastním domě jednoho z manželů a bytů trvale určených pro ubytování pracovníků organizace. V případě družstevních bytů záleží po rozvodu na tom, zda vzniklo společné členství v družstvu nebo zda je výlučným členem jen jeden z manželů. Pokud nabyl práva na přidělení družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného užívání rozvodem. Byt bude užívat ten z manželů, který nabyl nájemního práva před uzavřením manželství, tedy ten, který je členem družstva. Bylo-li právo na přidělení družstevního bytu nabyto za dobu trvání manželství a vzniklo tedy společné členství v družstvu, rozhodne soud na návrh jednoho z bývalých manželů o zrušení tohoto práva podle § 142 odst. 1, § 705 odst. 2 ObčZ. Dále pak rozhodne, kdo bude jako člen družstva a tudíž nájemce bytu. Tímto se mění společné členství rozvedených manželů v družstvu na individuální. Členský podíl v bytovém družstvu je potřeba stejně jako majetkovou hodnotu vypořádat v rámci vypořádání SJM. K tomu by již měla být uzavřena dohoda o zrušení společného nájmu družstevního bytu, nebo předložen pravomocný soudní rozsudek. Bytové družstvo nedisponuje žádnými právními ani jinými prostředky, kterými by bývalé manžele donutilo k uzavření vzájemné dohody nebo k podání návrhu k soudu. „Soudní 46
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/3182-rozvod-manzelstvia-vse-o-nem.html
41
rozhodovací praxe tuto variantu dle dostupných informací dosud neřešila, avšak dle mého názoru může bytové družstvo podat žalobu podle § 80 písm. c občanského soudního řádu a žádat soudní výrok, kterým by bylo určeno, kdo z bývalých manželů je i nadále členem bytového družstva.“47 Hodnotu členského podílu pro účely vypořádání společného členství v bytovém družstvu nelze stanovit dle vypořádacího podílu. Vypořádací podíl je vázán na zánik členství v družstvu. Při stanovení hodnoty členského podílu je potřeba vycházet z ceny v místě a v době obvyklé. 48 Rovněž je nutné považovat za součást SJM i společný nájem bytu manželi, který vznikl za trvání manželství, jelikož se jedná o penězi ocenitelné právo majetkového charakteru. Řízení o zrušení společného nájmu bytu manžely není ze zákona s řízením o vypořádání SJM spojeno a s ohledem na rozsah řízení o vypořádání SJM není vhodné tato dvě řízení spojovat. Může dojít k situaci, že jedno řízení předchází druhému a podle toho se pak musí také postupovat v řízení SJM. Když řízení o zrušení společného nájmu bytu manžely předcházelo řízení o vypořádání SJM, přihlédne se k jeho výsledku při řízení o vypořádání SJM, a to nejen k tomu, který z manželů byl určen jediným nájemcem bytu, ale také k tomu, zda druhému z nich vzniklo právo na zajištění bytové náhrady. Pokud společný nájem bytu manžely zrušen nebyl a jedná se o případ družstevního bytu, je nutné v rámci řízení o vypořádání SJM rozhodnout o členském podílu v družstvu a určit jednoho manžela výlučným členem družstva. O dalším nájmu bytu a bytové náhradě ve smyslu ustanovení § 705 a § 712 ObčZ však nerozhoduje.49 Pokud se jedná o byty ve vlastních domech, není v občanském zákoníku konkrétní ustanovení a způsob řešení bytového problému rozvedených manželů. Při řešení se využívá právního režimu družstevních bytů. Jedná-li se o byt v domě, který je vlastnictvím jednoho z manželů, rozvodem zanikne právo společného užívání bytu. Jde-li o byt v domě, který je předmětem SJM, rozhodne o jeho dalším užívání soud. Rozhodnutí soudu by mělo být v souladu s celkovým vypořádáním SJM. Může se však také stát, že dům zůstane i nadále v podílovém spoluvlastnictví obou rozvedených manželů, ale bydlet v něm bude pouze jeden z nich. V bytech trvale určených pro ubytování zaměstnanců organizace nevzniká pro manžele právo společného užívání. Rozvod tedy nemá vliv na určení budoucího nájemníka. Právo užívat byt zůstane nadále tomu z manželů, který je zaměstnán u příslušné organizace. 47
DVOŘÁK, T. Družstevní právo. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 239 s. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 2428/2000 ze dne 14. 11. 2002 49 MAKARIUS, M. Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání, 2005. 11 s. 48
42
7. ZÁVĚR Představte si… Vstupujete šťastní a zamilovaní do manželství, na očích růžové brýle, protože Váš budoucí manžel je krásný a chytrý podnikatel, který vydělává spoustu peněz, je patřičně zaopatřený a Vy si říkáte, to bude ale nádherný život. V opačném případě jste to právě Vy, kdo úspěšně podniká a zrovna se mu daří. Avšak každému z Vás by alespoň na okamžik měla v hlavě proběhnout myšlenka, co když to nebude tak skvělé, co když přijdou dluhy a následné hádky? Co potom? Nebylo by přeci jen lepší se nějakým způsobem chránit a předejít tak budoucí možné katastrofě ve formě sporného rozvodu, sáhodlouhého vypořádávání majetku a tahanic o děti? Ano, chápu, že si nechcete ani na chvíli připustit, že by Vás něco takového mohlo kdy potkat, ale teď opravdu upřímně, po přečtení mé práce a proniknutí do dané problematiky, nemyslíte si, že by bylo nejlepším řešením přeci jen předmanželskou smlouvu o rozsahu společného jmění uzavřít? Podnikání totiž znamená pro manželství velké riziko, které je spojeno hlavně s finanční stránkou, která může patřičně ohrozit Váš výlučný majetek, ale především rodinný rozpočet. A Vy přeci chcete chránit svou rodinu nebo ne? Je zřejmé, že v dnešní době není předmanželským smlouvám přikládán velký význam, ačkoli je to ta nejlepší a pravděpodobně nejúčinnější forma ochrany. V České republice je vysoká rozvodovost, která je zapříčiněná různými důvody, a právě tento dokument zajišťuje při správné formulaci dostatečnou právní ochranu během podnikání jednoho či obou manželů. Lidé si neuvědomují, že v manželství tvoří společné jmění manželů nejen majetek, ale také závazky, za které oba manželé ručí nerozdílně. V tomto ohledu se může zdát ze strany nepodnikajícího manžela současná právní úprava nespravedlivá, avšak po přečtení rozsudku Nejvyššího soudu50, který říká: „obecně platí: jako se manžel podnikatele podílí na zisku z příznivého průběhu podnikání, stejně tak s ním musí sdílet podnikatelský neúspěch“, je tomu přesně naopak. Zároveň z výše uvedeného tvrzení vyplývá, že třetím osobám – věřitelům je poskytnuta poměrně větší ochrana než nepodnikajícímu manželovi, což je celkem logické. Na základě těchto tvrzení by si lidé měli velice dobře rozmyslet, zda o uzavření manželství mají opravdu zájem a pokud ano, jestli by nebylo lepší upravit rozsah společného jmění dříve než v momentě, kdy musí řešit nějakou nepříjemnou životní situaci, ve které se mnohdy, ne vlastní vinou, ocitli.
50
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1725/2006 ze dne 31. 10. 2007
43
Ve své bakalářské práci jsem se snažila co nejlépe objasnit celkovou problematiku rozvodového řízení s tím, že jsem se zaměřila speciálně na rozvod v rodině podnikatele. Toto obsáhlé téma zde nelze dopodrobna zpracovat, avšak i přesto bylo v mém zájmu vytvořit přehlednou a zajímavou práci. V její první části se věnuji především institutu manželství a předmanželské smlouvě, pomocí níž lze upravit rozsah společného jmění manželů. Přičemž účelem těchto modifikačních úprav je snižování podnikatelských rizik. Na základě toho bylo nutné vymezit vznik, obsah i zánik právě zmiňovaného SJM. Dále jsem se zabývala stručným popisem pojmů podnikání, podnikatel či podnik vzhledem k návaznosti práce na podnikání. Nejdůležitější částí této práce je samozřejmě rozvod a s ním spojená otázka vypořádání majetku. Těmito body jsem se zabývala skutečně podrobně, naopak pojmy výživné a bydlení po rozvodu jsou zpracovány stručněji. Úkolem mé bakalářské práce byla snaha poukázat na specifické charakteristiky v rozvodu manželů podnikatelů a předložit je v kompletním uceleném textu. Pokusila jsem se o vytvoření komplexního přehledu dosud vydaných právních předpisů, které jsem doplnila o rozsudky Nejvyššího soudu, které svým výkladem mnohdy objasňují nepostačující právní úpravu dané problematiky. Nejvyšší soud vydal v posledních letech řadu rozhodnutí, ve kterých se vyjádřil ke spoustě zásadních otázek týkajících se vypořádání SJM, což dokazuje, že současná právní úprava zejména ve vztahu k podnikání není zdaleka kompletní a že většina právních případů potřebuje individuální přístup k řešení. Avšak neustálé změny pravidel ze strany soudů a řešení otázek pouze pomocí judikatury neposilují právní jistotu subjektů. Některé problémy současné právní úpravy se proto snaží odstranit chystaná změna v podobě nového občanského zákoníku. Návrh tohoto zákoníku by měl poskytnout větší ochranu nepodnikajícímu manželovi, zajistit ochranu práv třetích osob a umožnit dostatečnou volnost při hospodaření se společným i výlučným majetkem. Způsobů, jak zaniká manželství, je hned několik. Avšak poslední dobou je jedním z nejčastějších právě rozvod. Proto doufám, že má práce bude užitečným zdrojem informací ať už pro studenty nebo právě pro podnikající snoubence, kteří chtějí vstoupit do manželství. Může být dále také užitečná pro manžele jako příklad, ve kterém se dozvědí, co všechno se může při rozvodu stát, čeho je lepší se vyvarovat a jak se naopak chovat. Po podrobném prozkoumání této problematiky sama doufám, že mě tato situace v životě nikdy nepotká.
44
8. ZDROJE Právní předpisy
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
Judikatura
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 700/2004 ze dne 20. 7. 2004
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1731/2003 ze dne 16. 3. 2004
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006 ze dne 23. 5. 2007
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008 ze dne 27. 4. 2010
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 1038/2009 ze dne 9. 3. 2011
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 ze dne 30. 5. 2005
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 37/2010 ze dne 31. 3. 2011
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 684/2004 ze dne 27. 9. 2004
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2545/2003 ze dne 24. 2. 2005
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 888/2002 ze dne 25. 11. 2003
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 2428/2000 ze dne 14. 11. 2002
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1725/2006 ze dne 31. 10. 2007
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 952/2007, ze dne 8. 10. 2008
Stanovisko občanskopráv. a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000
Usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 934/06 ze dne 27. 09. 2007
Použitá literatura
DVOŘÁK, J. Majetkové společenství manželů. 1.vyd. Praha: ASPI, 2004. ISBN 80-8639-570-7 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 2. vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 97-880-7357-262-4 DVOŘÁK, T. Družstevní právo. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 239 s. ISBN 80-7179- 742-1 DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. a kol. Manželství a rozvody. 1.vyd. Praha: Linde, 2002. ISBN 80-8613-134-4 FRANCOVÁ, M., DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Rozvody, rozchody a zánik partnerství. 1.vyd. Praha: ASPI, 2008. ISBN 97-880-7357-350-8
45
HATÁK, V., HANÁKOVÁ V. Rodinný právník. Pardubice: MAYDAY, 2009. ISBN 978-80-86986-44-9 HRUŠÁKOVÁ, M. Manželství a paragrafy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-722-6409-5 HRUŠÁKOVÁ, M., KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk, 1998. ISBN 80-7239-003-1 KNAPPOVÁ, M., ŠVESTKA, J., ŠKÁROVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Díl 1. 4. aktualizované a doplněné vyd. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-127-7 POKORNÝ, M., HOLUB, M., BIČOVSKÝ, J. Společné jmění manželů. 1.vyd. Praha: Linde, 2000. ISBN 80-7201-226-6 SALAČOVÁ, M., SEDLÁKOVÁ, E. Podnikání a zákonné majetkové společenství manželů a sdružení bez právní subjektivity v rámci zákona o daních z příjmů a občanského zákoníku. 1.vyd. Praha: Polygon, 1997. ISBN 80-8596-745-6 ŠTĚPÁNOVÁ, S. Společné jmění manželů a podnikání. 1.vyd. Brno:Computer Press, 2006. ISBN 80-251-116-1 ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-322-3
Internetové zdroje
Wikipedie. Manželství. [on-line]. [cit. 2012-2-7] http://cs.wikipedia.org/wiki/Man%C5%BEelstv%C3%AD Zápis práv vkladem na podkladě smluv (§ 2 zák. č. 265/1992 Sb. v platném znění) [on-line]. [cit. 2012-1- 13] http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/cd/cd_zak/kliment98/kap7.htm Peníze. Jaký majetek tvoří společné jmění manželů. [on-line]. [cit. 2012-2-18] http://www.penize.cz/exekuce-a-exekutori/18843-jaky-majetek-tvori-spolecne-jmenimanzelu BusinessInfo. Podnikání a společné jmění manželů. Mgr. Marek Doleček [on-line]. [cit. 2012-3-8] http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-v-podnikatelske-praxi/opu-podnikani-aspolecne-jmeni-manzelu/1001817/54575/ Bezplatná právní poradna. Společné jmění manželů SJM, manželský majetek informace. Mgr. E. Stránská. [on-line].[cit. 2012-2-2] http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/3181spolecne-jmeni-manzelu-informace.html#prava-a-povinnosti-spojene-se-spolecnymjmenim-manzelu eAdvokacie. Smlouvy související se společným jměním manželů. Mgr. Daniel Mašek. [on-line].[cit. 2012- 3-17] http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/rodinne-pravo/smlouvy-souvisejici-sespolecnym-jmenim-manzelu.html Bezplatná právní poradna. Rozvod manželství a vše o něm. Mgr. E. Stránská. [on-line].[cit. 2012- 1-16] 46
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/3182rozvod-manzelstvi-a-vse-o-nem.html
Střední škola Rýmařov. Podnik, podnikání, podnikatel.[on-line]. [cit. 2012-3-23] http://www.stredniskolarymarov.cz/soubory/htm/dokumenty/ekonomie/Podnik_podnik ani.pdf Epravo. Podnik a vypořádání společného jmění manželů. Mgr. M. Žíla. [on-line]. [cit. 2012-3-20] http://www.epravo.cz/top/clanky/podnik-a-vyporadani-spolecneho-jmeni-manzelu76440.html Akchalupa. Výživné a ustanovení znalce.[on-line].[cit. 2012- 2-25] http://www.akchalupa.cz/http:/www.akchalupa.cz/vyzivne-a-ustanoveni-znalce Idnes. Předmanželská smlouva: nejdřív k notáři, potom k oltáři. P. Sýkorová. [on-line]. [cit. 2012-1-20] http://finance.idnes.cz/predmanzelska-smlouva-nejdriv-k-notari-potom-k-oltari-pp8/viteze.aspx?c=A080818_120728_viteze_hru Novinky. Předmanželská smlouva chrání peníze i nervy. D. Sokolová. [on-line].[cit. 2012- 1-25] http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/201480-predmanzelska-smlouva-chranipenize-i-nervy.html Wikipedie. Společné jmění manželů.[on-line].[cit. 2012-3-25] http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A9_jm%C4%9Bn%C3%AD_man %C5%BEel%C5%AF Právní rádce. Pracovněprávní vztahy a nároky při podnikání manželů. L. Jouza. [on-line].[cit. 2012- 4-10] http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730830-pracovnepravni-vztahy-a-naroky-pripodnikani-manzelu Epravo. Některé aspekty vypořádání společného jmění manželů v judikatuře Nejvyššího soudu. Mgr. O. Richter. [on/line].[cit. 2012-4-15] http://www.epravo.cz/top/clanky/nektere-aspekty-vyporadani-spolecneho-jmenimanzelu-v-judikature-nejvyssiho-soudu-82642.html Wikipedie. Leasing.[on-line].[cit. 2012-4-23] http://cs.wikipedia.org/wiki/Leasing Jmění manželů. Společné jmění manželů. [on-line].[cit. 2012-3-28] http://www.jmeni-manzelu.cz/ Právník. Co patří do společného jmění manželů. P. Sprinz.[on-line].[cit. 2012-4-23] http://www.pravnik.cz/a/256/co-patri-do-spolecneho-jmeni-manzelu.html Kudlanka. Společné jmění manželů. [on-line].[cit. 2012-4- 25] http://www.kudlanka.cz/index.php?Itemid=55&id=567&option=com_content&task= view
47
Bezplatná právní poradna. Výživné, alimenty. Mgr. E. Stránská. [on-line]. [cit. 2012-4-30] http://www.bezplatnapravniporadna.cz/onlinezdarma/component/content/article/79/703-nejcastejsi-otazky-o-vyzivnemalimentech.htmll Aplikované právo. Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání. M. Makarius. [on-line].[cit. 2012- 3-2] http://www.aplikovanepravo.cz/clanky-pdf/35.pdf CZSO. Rozvodovost. [on-line].[cit.2012-4-30] www.czso.cz Předmanželská smlouva [on-line] www.nasepenize.cz Žádost o rozvod [on-line] http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/vztahy/rozchod-rozvod-vyzivne/zadost-orozvod-formular-zdarma-dohodou
48
9. PŘILOHY Seznam příloh Příloha č. 1 – Předmanželská smlouva Příloha č. 2 – Žádost o rozvod Příloha č. 3 – Dohoda o vypořádání majetku Příloha č. 1 Předmanželská smlouva Notářský zápis č.j. .......................... Předmanželská smlouva (dle ustanovení § 143 písm. a občanského zákoníku) Níže uvedeného dne, měsíce a roku, já notář .............................., sídlem ............................, ....................................... sepisuji tento notářský zápis dle podkladů a žádosti přítomných účastníků, snoubenců a jejich právních zástupců a to za účelem vymezení majetkově právních vztahů po dobu trvání budoucího manželství a to i pro případ jeho ukončení. Níže uvedené osoby se prokazují současně se sepsáním tohoto notářského zápisu průkazem totožnosti a České národnosti. Zúčastněné osoby jsou plně způsobilé k činění právních úkonů a projevili svou svobodnou vůli níže uvedený úkon právně podložit. Zúčastněnými osobami jsou: Jméno:
.........................................................
Příjmení:
.........................................................
den narození:
.........................................................
adresa trvalého bydliště:
......................................................... (dále jen „snoubenec")
a Jméno: Příjmení:
......................................................... .........................................................
49
den narození: adresa trvalého bydliště:
......................................................... ....................................................... (dále jen „snoubenka")
(společně snoubenec a snoubenka, dále jen jako „snoubenci") Snoubenci výše uvedeného dne učinili v mém sídle a před mou osobou tento právní úkon a sepsali tuto: Předmanželskou smlouvu I. Základní údaje Snoubenci na základě vlastních dohod tímto prohlašují, že sjednali na matrice magistrátu města ....................................... termín sňatku na den ............ a hodinu ......... . Oba snoubenci doposud předchozí manželství neuzavřeli a jedná se tedy o jejich první.
II. Rozhodování ve věcech majetkových Snoubenci si touto smlouvou sjednávají vznik společného jmění manželů ke dni, kdy bude rozhodnuto o ukončení jejich manželství a to ve věcech, které tvoří běžné zařízení jejich domácnosti a spojuje tyto věci s povahou osobní, které vytvářejí sociální zázemí snoubenců. Jedná se zde o věci dle předcházející věty, kdy jejich pořizovací věcná hodnota nepřesáhla částku ................ Kč (slovy .......................... korun českých) za jeden kus, u věcí které tvoří věcný soubor a patří do této kategorie lze považovat soubory věcí nepřesahující pořizovací hodnotu souboru ................ Kč (slovy .......................... korun českých). Za prvé si snoubenci vyhradili, že do společného jmění manželů nepatří hodnoty a majetky pořízené v době trvání manželů tvořící jednotlivé části sociálního zázemí manželů v pořizovacích hodnotách větších než je uvedeno v předchozím odstavci. Zde je prokazatelným vlastníkem věci ten z manželů, kdo uhradil kupní cenu a vlastní doklady na předmětné jednotlivé části majetku či jejich soubory. Do společného jmění manželů nepatří v případě ukončení jejich manželství touto dohodou snoubenců sekundárně nemovitosti, které nabývá každý samostatně zápisem do Katastru nemovitostí, kde je s nabývací smlouvou k návrhu na vklad přiložen i opis tohoto notářského zápisu předmanželské smlouvy. Veškeré ostatní jednotlivé části majetku nebo soubory majetků v pořizovacích hodnotách nižších než je zde uvedeno budou v případě rozvodu manželství vypořádány jako společné jmění manželů, tedy ve standardním režimu. 50
III. Závazky vzniklé a vznikající v době trvání manželství Závazky, které u jednoho z manželů v průběhu manželství vzniknou a tento jim nebude schopen dostát, není v návaznosti na vznik a běh této existující smlouvu možné proti oběma manželům vést výkon rozhodnutí exekucí a prodejem věcí movitých, pokud pořizovací hodnota jednotlivých věcí zahrnutých do výkonu rozhodnutí nepřesáhne částku ................... Kč (slovy ........................... korun českých). Dále současně se vznikem manželství oba snoubenci mohou s touto smlouvou samostatně a bez vědomí druhého čerpat půjčky, úvěry a poskytovat druhým či sobě navzájem záruky a to však pouze do výše svého vlastního majetku. Tímto je však nutno brát na zřetel, že osoba takto konající je povinna činit pouze kroky, které neohrozí morálně či jinak druhého snoubence. IV. Společná jednání v době manželství Snoubenci touto předmanželskou smlouvou společně sepisují závazek vzájemného neomezování se při zvyšování kvalifikace či růstu osobnosti a veškerých podnikatelských aktivitách, jimž se po uzavření manželství každý z manželů samostatně hodlá věnovat. Pokud v případě nepřesné nebo neúplné formulace této smlouvy vznikne jakákoliv nejasnost či pochybnost, je řečeno, že si snoubenci dali k nevyslovenému souhlas ještě před uzavřením manželství. Snoubenci tímto prohlašují, že se v manželství společně nebudou dle této smlouvy: účastnit se na společném nabývání nemovitostí účastnit se jednání statutárních orgánů právnických osob podílet se na podnikání jako spolupracující osoby. Podílnictví je možné uskutečnit jen na základě písemně uzavřené smlouvy. Součástí tohoto podílu mohou být požitky z podnikání, cenné papíry, akcie a výnosy z pronájmů nemovitostí. účastnit se jednání o nákupu a prodeji jednotlivého majetku do ................ Kč účastnit se jednání o nákupu a prodeji souboru majetku do ................ Kč V. Děti z manželství Snoubenci se dohodli na následujícím. Děti narozené v manželství, jimiž biologickými rodiči jsou snoubenci - po sňatku oba manželé, nebo děti zplozené v manželství a narozené po rozvodu manželství, jejichž biologickými rodiči jsou snoubenci - po sňatku oba manželé nebo děti adoptované v době trvání manželství snoubenců, o tyto nezletilé děti bude po rozvodu zajištěno a rozhodnuto následujícím způsobem: o jejich umístění rozhoduje soud, nedojde-li k mimosoudní dohodě při určení soudu o střídavé výchově snoubenců každého dítěte po rozvodu bude každý na dítě přispívat jako výživné ................... Kč / měsíčně. při určení soudu o svěření dítěte jednomu ze snoubenců, druhý je zavázán přispívat na dítě částku ............. Kč / měsíčně. Pokud soud určí částku vyšší, je v platnosti jako vyživovací dávka určená soudem
51
VI. Závěrečná ustanovení předmanželské smlouvy Tato předmanželská smlouva se řídí občanským zákoníkem a souvisejícími platnými právními předpisy, přičemž náležitosti výslovně neřešené upravují tyto právní normy. Pokud nedojde dle článku 1 této smlouvy mezi snoubenci k uzavření manželství, pozbývá tato smlouva platnost a nenabude účinnosti. Smlouva je vyhotovena notářskému zápisu ve ....... stejnopisech, přičemž snoubenec i snoubenka obdrží po ...... ks, každý s platností originálu. Tuto předmanželskou smlouvu snoubenec a snoubenka uzavřeli na základě své svobodné vůle, opravdu a vážně, nikoli v tísni, bez nátlaku či za nápadně nevýhodných podmínek. Obsah smlouvy je jim naprosto přesně znám a srozumitelný, přičemž tímto před notářem sepisujícím tento notářský zápis, panem ....................................,sídlem v .................................... na konci dokumentu připojili jako důkaz výše uvedeného své vlastnoruční podpisy, čímž upravují své majetkově právní vztahy při vstupu do manželství (dle této smlouvy). Tuto předmanželskou smlouvu sepsanou formou notářského zápisu jsem osobně sepsal, přečetl a snoubenci ji odsouhlasili. Takto bylo provedeno za účasti přítomných právních zástupců snoubenců a uzavřeno připojením mého vlastnoručního podpisu a otisku úředního razítka notářské kanceláře. Současně svým připojeným podpisem stvrzuji pravdivost a správnost všech mnou ověřených opisů, které jsou uloženy ve spisové archiválii s č.j. .................... na adrese sídla mé notářské kanceláře Datum a místo:
.....................................................
Podpisy:
..................................................... - snoubenec ..................................................... - snoubenka
..................................................... - notář
Příloha č. 2 Okresní soud Nádražní 25 Semily V Horní Dolní, dne 15. 10. 2007 Žaloba o rozvod manželství (s využitím ust. § 24a zákona o rodině) Žalobce: Vzoromil Hudlajz, nar. 31.11. 1970, trvale bytem Horní Dolní 123, okres Semily, t.č. Horní Dolní 258 – na tuto adresu prosím doručovat poštu 52
Žalovaná: Vilemína Hudlajzová, roz. Kolovrzová nar. 29. 2. 1971, bytem Horní Dolní 123, okres Semily I. Žalobce a žalovaná jsou manželé, manželství bylo uzavřeno před Obecním úřadem v Horní Dolní, okres Semily, dne 15. 2. 1995. U obou se jedná o první manželství, poslední společné bydliště bylo Horní Dolní 123, okres Semily. Z manželství se narodily 2 děti, a to Vendelín Hudlajz, nar. 31. 4. 1995, a Gertruda Hudlajzová, nar. 9. 12. 1998. Důkaz: oddací list účastníků (přiloženo k žalobě) II. Manželství obou účastníků je již dlouhodobě rozvráceno a neplní svou funkci. Žalobce se pro dlouhodobé neshody již v prosinci 2006 odstěhoval ze společného bydliště a od té doby nevede s žalovanou společnou domácnost, pouze jí přispívá částkou 3.000,- Kč měsíčně na výživu dětí, které se z manželství narodily. O úpravě poměrů nezletilých dětí již bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 2. 10. 2007, čj. 26 Nc 658/2007, který nabyl právní moci 8. 10. 2007. Tímto rozsudkem byla schválena dohoda žalobce a žalované, podle níž byly obě děti svěřeny do výchovy žalované, a žalobce se zavázal platit jim výživné v celkové výši 3.000,- Kč měsíčně. Důkaz: rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 2. 10. 2007, čj. 26 Nc 658/2007 (přiloženo k žalobě) III. Žalovaná s rozvodem manželství souhlasí, oba manželé spolu uzavřeli dohodu o vypořádání majetkových vztahů a otázek bydlení na dobu po rozvodu. Důkaz: dohoda manželů ze dne 8.10.2007 s notářsky ověřenými podpisy (přiloženo k žalobě) S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek: Manželství žalobce Vzoromila Hudlajze a žalované Vilemíny Hudlajzové, roz. Kolovrzové, uzavřené dne 15.2.1995 před Obecním úřadem v Horní Dolní, okres Semily, se rozvádí. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzoromil Hudlajz (podpis) Vyjádření manžela, manželky Vyjádření druhého manžela o tom, že se k žalobě o rozvod manželství připojuje, může být přiloženo již k žalobě, případně může být soudu zasláno až později nebo může být poskytnuto až při jednání soudu do protokolu. Písemné vyjádření může mít např. následující podobu:
53
Okresní soud Nádražní 25 Semily V Horní Dolní, dne 15. 10. 2007 Vyjádření žalované k žalobě o rozvod manželství (s využitím ust. § 24a zákona o rodině) Žalobce: Vzoromil Hudlajz, nar. 31.11. 1970, trvale bytem Horní Dolní 123, okres Semily, t.č. Horní Dolní 258 Žalovaná: Vilemína Hudlajzová, roz. Kolovrzová nar. 29. 2. 1971, bytem Horní Dolní 123, okres Semily Prohlašuji tímto, že souhlasím s tvrzením žalobce v žalobě o rozvod manželství ze dne 15. 10. 2007 a k žalobě o rozvod manželství se připojuji. Vilemína Hudlajzová (podpis) Příloha č. 3 Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená mezi panem ......................................... bytem ........................................... rodné číslo ................................... a paní .......................................... bytem ........................................ rodné číslo ................................ I. Úvodní ustanovení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve ……………. ze dne …….., č. j. ……………., který nabyl právní moci dne ………….., bylo rozvedeno manželství manželů ………….. a …………….., které bylo uzavřeno dne ………….. před Městským národním výborem v ……………. 2. Vzhledem k tomu, že právní mocí rozsudku o rozvodu manželství zaniklo společné jmění manželů ……………. a …………….., je třeba toto společné jmění manželů vypořádat. 3. S ohledem na výše uvedené se účastníci této dohody dohodli na uzavření této dohody o vypořádání společného jmění manželů, jejímž předmětem jsou pouze věci, práva a jiné majetkové hodnoty v této dohodě výslovně uvedené. II. Vypořádání 54
Z věcí, které patřily do zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví účastníků této dohody, se stává výlučným vlastnictvím a. pana ……………………: rodinný dům se stavební parcelou a zahradou v obci ..............................., tj. nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. ............ pro katastrální území …………….., obec ……………., okres …………. v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v ……………, a to pozemek parc. č. …. - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře ................ m2, spolu se stavbou č.p. ….. - objekt bydlení, na tomto pozemku se nalézajícím, a pozemek parc. č. …… zahrada, o výměře .............. m2. Výlučným vlastnictvím pana ……………. se stávají rovněž veškeré součásti těchto nemovitostí a příslušenství těchto nemovitostí, tj. zejména oplocení pozemků, zahradní kůlna, bazén, žumpa Spolu s výše uvedenými nemovitostmi přechází na p. .................... i zástavní právo na těchto nemovitostech váznoucí, zřízené ve prospěch Komerční banky, a. s. pro pohledávku z úvěru ve výši …….,-Kč smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne ................, zapsané v katastru nemovitostí pod číslem V-................... . movité věci z vybavení těchto nemovitostí, a to ze zařízení dětského pokoje: nábytek, žaluzie a lustr, ze zařízení kuchyně: …………………………, …………………….. …………………………, b. paní ……………………: osobní automobil ………………….., typ ………….., SPZ ………, rok výroby …….., číslo motoru …….., č. karosérie …………, č. technického průkazu …………. 2. Ze závazků, které patřily do zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví účastníků této dohody, přechází na pana …………….. závazek vrátit úvěr poskytnutý Komerční bankou na základě smlouvy o úvěru č. … ze dne ……….. . 3. Pan …………… je povinen na vypořádání společného jmění manželů zaplatit paní ………………. částku …………….. Kč, a to do 1 roku od nabytí účinnosti této dohody. III. Návrh na vklad 1. Podlé této dohody lze vložit do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v 1.
……… na List vlastnictví č. …. pro k.ú. …………….., obec ……………, okr. ……………. vlastnické právo takto: v části A ………………., r. č. ………………., bytem ………………., ………… v části E tato dohoda o vypořádání společného jmění manželů v ostatním beze změn
55
2.
Vlastnické právo k předmětným nemovitostem vzniká panu …………… dnem vkladu vlastnictví do katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem v ……………..
1.
IV. Další ujednání Účastnící této dohody potvrzují, že předmětem společného jmění manželů ani této dohody nejsou:
1.1. věci, které byly do manželství vneseny paní ......................, a to a. ze zařízení dětského pokoje rodinného domu: šatní skříně, psací stůl b. ……………………..: ………………… 1.2. věci, které dostala paní ......................... darem od svých rodičů, a to a. ze zařízení dětského pokoje rodinného domu: psací stroj KONZUL b. ……………………..: …………………
1.
V. Závěrečná ustanovení Tato dohoda se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku a předpisy souvisejícími.
2.
Dohoda o vypořádání společného jmění manželů je vyhotovena v 6 provedeních, všechna s platností originálu, přičemž každá smluvní strana obdrží při jejím podpisu po 1 provedení, 4 provedení budou použita k návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.
3.
Účastníci této dohody shodně prohlašují, že si tuto dohodu před jejím podpisem řádně přečetli, že byla uzavřena po vzájemném projednání, podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Oba účastníci dohody potvrzují správnost a autentičnost této dohody svým vlastnoručním podpisem. V ………………….. dne ………………….
56