Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Bakalářská práce
2011
Lucie Velkoborská
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Elektronické bankovnictví v České republice a jeho moţnosti
Vypracovala: Lucie Velkoborská Vedoucí práce: Ing. Mgr. Ondřej Matuštík Rok vypracování: 2011
Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně. Veškeré pouţité podklady, ze kterých jsem čerpala informace, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.
V................. dne .......................
Podpis: .................................................
Poděkování: Na tomto místě, bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Mgr. Ondřeji Matuštíkovi za odborné vedení práce, vstřícný přístup, věcné připomínky a rady, které vedly k vypracování této práce. Poděkování dále patří všem příslušníkům rodiny, kamarádům a známým, kteří mě při vypracování práce podporovali.
Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje analýze současného stavu elektronického bankovnictví a jeho moţnostem v České republice. Mezi hlavní cíle patří seznámení čtenáře s pojmem elektronické bankovnictví a jeho formami. Celá práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se zabývám pojmem elektronické bankovnictví, jeho vývojem, výhodami a nevýhodami jak pro banku, tak pro její klienty. V druhé kapitole jsou vysvětleny jednotlivé formy elektronického bankovnictví. Jedná se tedy o: platební karty, telefonní bankovnictví, mobilní bankovnictví, homebanking, PDA banking, TV banking a internetbanking. Ve třetí kapitole se zaměřuji na internetové bankovnictví a porovnávám ho z hlediska zabezpečení a rozsahu sluţeb u vybraných bank. Ve čtvrté kapitole je zpracován dotazník, který je zaměřen na zjištění, zda elektronické a internetové bankovnictví pouţívají občané České republiky.
Klíčová slova Elektronické bankovnictví, platební karty, internetové bankovnictví, telefonní bankovnictví, mobilní bankovnictví, homebanking, PDA banking, TV banking
Abstrakt This bachelor thesis is devoted to analysis of the current state of electronic banking and its possibilities in the Czech Republic. The main objectives are to familiarize readers with the concept of electronic banking and its forms. The thesis is divided into four chapters. The first chapter deals with the concept of electronic banking, its history, advantages and disadvantages for both the bank and for its clients. The second chapter explains the various forms of electronic banking: Credit cards, telephone banking, mobile banking, PDA banking, TV banking and internetbanking. The third chapter is focused on internet banking, and compares it in terms of security and range of services for selected banks. The fourth chapter includes a questionnaire aimed at determing the level of usage of the electronic and internet banking by citizens of the Czech Republic.
Keywords Electronic banking, credit cards, Internet banking, telephone banking, mobile banking, homebanking, PDA banking, TV banking
Obsah 1
Úvod ........................................................................................................................ 9
2
Charakteristika elektronického bankovnictví ........................................................ 11 2.1
Právní úprava elektronického bankovnictví...................................................... 12
2.1.1 Zákon o platebním styku .............................................................................. 13 2.2
Vývoj elektronického bankovnictví .................................................................. 13
2.2.1 Vývoj elektronického bankovnictví v České republice................................ 14 2.3
Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví ........................................... 14
2.3.1 Na straně klienta banky ................................................................................ 14 2.3.2 Na straně banky ............................................................................................ 15 3
Moţnosti elektronického bankovnictví v současném stavu................................... 16 3.1
Platební karty .................................................................................................... 16
3.1.1 Druhy platebních karet ................................................................................. 17 3.1.2 Výhody a nevýhody platebních karet ........................................................... 20 3.2
Telefonické bankovnictví (Phone Banking) ..................................................... 20
3.3
Mobilní bankovnictví ........................................................................................ 22
3.3.1 GSM banking ............................................................................................... 22 3.3.2 JAVA bankovnictví ...................................................................................... 23 3.4
Homebanking .................................................................................................... 23
3.4.1 MultiCash ..................................................................................................... 25 3.5
PDA banking ..................................................................................................... 25
3.6
TV banking ....................................................................................................... 26
3.7
Internetové bankovnictví (Internet banking) .................................................... 27
3.7.1 Zabezpečení internetového bankovnictví ..................................................... 28 4
Srovnání aplikací internetového bankovnictví dostupných na českém trhu .......... 30 4.1
Analýza internetového bankovnictví u vybraných bank na českém trhu ......... 30
4.1.1 Česká spořitelna ........................................................................................... 30
4.1.2 mBank .......................................................................................................... 33 4.1.3 Fio banka ...................................................................................................... 34 4.2
Porovnání jednotlivých řešení internetového bankovnictví .............................. 35
4.3
Doporučený vývoj ............................................................................................. 36
4.3.1 Česká spořitelna ........................................................................................... 37 4.3.2 mBank .......................................................................................................... 37 4.3.3 Fio banka ...................................................................................................... 37 5
Marketingový průzkum ......................................................................................... 38 5.1
Charakteristika respondentů.............................................................................. 39
5.2
Vyhodnocení ..................................................................................................... 41
5.2.1 Elektronické bankovnictví versus věk a vzdělání ........................................ 41 5.2.2 Jaká forma elektronického bankovnictví je nejvíce vyuţívána .................... 42 5.2.3 Pouţívání internetového bankovnictví, bezpečnost a způsob zabezpečení.. 43 5.2.4 Jak často je pouţíváno internetové bankovnictví, k jakému účelu a z jakého důvodu ..................................................................................................................... 44 5.2.5 U jaké tuzemské banky mají respondenti bankovní účet ............................. 46 6
Závěr ...................................................................................................................... 47
Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 48 Seznam kniţní literatury ............................................................................................. 48 Seznam elektronických zdrojů ................................................................................... 48 Seznam obrázků ......................................................................................................... 50 Seznam tabulek........................................................................................................... 50 Seznam grafů .............................................................................................................. 51 Přílohy ............................................................................................................................. 52
1 Úvod V několika posledních letech zaznamenala informační technologie obrovský nárůst, a proto by se měli všichni začít přizpůsobovat této skutečnosti, pokud chtějí v současné době být úspěšní a neupadnout do zapomnění. Toto se týká i bank. V dnešní uspěchané době lidé začínají hledat jiné moţnosti, jak zařídit věci, které právě potřebují. Jednou takovou to metodou je i elektronické bankovnictví. Dnes uţ není třeba chodit kvůli kaţdé sloţence nebo informaci do vzdálené pobočky banky. Největší a nejrozšířenější odvětví elektronického bankovnictví je určitě internetové bankovnictví, kdy nezáleţí na tom, kde právě jste, zda doma, v práci nebo jinde, stačí vám pouze připojení k internetu. Je to velmi rychlé a bez čekání. Proto lidé začínají hojně vyuţívat tyto metody, které jim umoţní ušetřit čas, který je v dnešní době velmi vzácnou a drahou veličinou. Důvodem, proč jsem si zvolila téma elektronické bankovnictví, je proniknout do tohoto oboru hlouběji. Tato problematika mě velmi zajímá a chci se o ní dozvědět více. Vím, ţe nelze obsáhnout celé rozsáhlé téma v této práci, proto půjde spíše o náhled, jelikoţ téma elektronického bankovnictví je velmi široké. Cílem této bakalářské práce je seznámení čtenáře s pojmem elektronické bankovnictví, jeho formami, jeho výhodami i nevýhodami jak pro banky, tak i pro jejich klienty. Dalším cílem je vytvoření přehledu jednotlivých řešení internetového bankovnictví, které jsou v současné době nabízeny na českém trhu u třech mnou vybraných bank. Na závěr práce jsem si připravila marketingový průzkum, jehoţ cílem je zjistit, v jaké míře se v České republice pouţívá elektronické a internetové bankovnictví. Po přečtení této bakalářské práce by měl čtenář získat náhled do této problematiky. Celou práci jsem rozdělila do několika kapitol. V první kapitole se budu zabývat zkoumáním elektronického bankovnictví, jak vzniklo, kdy se objevilo v České republice a jaká je jeho legislativa. Dále zde uvádím dva pojmy, které souvisejí s elektronickým bankovnictvím, a to e-commerce (elektronické obchodování) a e-business (elektronické podnikání). A nakonec se zmiňuji o výhodách a nevýhodách elektronického bankovnictví z pohledu banky a z pohledu klienta banky. V druhé kapitole rozebírám jednotlivé formy elektronického bankovnictví, co znamenají, jak se vyuţívají. Zde také hovořím o zabezpečení internetového 9
bankovnictví, jelikoţ si myslím, ţe tento druh bankovnictví se v dnešní době velmi rozrůstá. Snaţím se o porovnání z hlediska zabezpečení a nabídky sluţeb jednotlivých bank a případně doporučuji další moţný vývoj, je-li třeba. Ve třetí kapitole zpracovávám dotazník, který byl uveřejněn na internetových stránkách, a vyhodnocuji výsledky. Zaměřuji se na občany České republiky. Je zde několik otázek váţících se k tématu této práce. Dotazník by mi měl pomoci nalézt odpovědi na otázky, zda lidé vyuţívají elektronického bankovnictví a zda je pouţívání elektronického bankovnictví omezeno věkem, zda lidé povaţují internetové bankovnictví za bezpečné a k čemu ho vyuţívají.
10
2 Charakteristika elektronického bankovnictví Pojem elektronické bankovnictví, neboli e-banking, je v dnešní době jiţ velmi rozšířený. Je to komunikace mezi bankou a klientem, kdy má klient přístup ke svým prostředkům na účtu po dobu 24 hodin 7 dní v týdnu, a to za pomoci počítače, mobilního telefonu či platební karty. Jde o nejrychlejší způsob, jak se dostat ke svým finančním prostředkům, a to odkudkoliv. Proto je v dnešní době hojně vyuţíván. Jedná se tedy o vztah B2C nebo o vztah B2B. B2C je „Business-to-Consumer“, vztah firmy a konečného spotřebitele, je realizován většinou webovými aplikacemi a virtuálními obchody na internetu.1V našem případě se to dá také vyloţit jako vztah, který je uskutečňován mezi bankou a klientem jako soukromou osobou. B2B je „Business-to-Business“, obchodní vztahy se elektronicky realizují mezi dvěma podniky, resp. právními subjekty.1 V našem případě si tento vztah můţeme také vyloţit jako vztahy mezi bankou a bankou, nebo mezi bankou a podnikateli nebo bankou a podniky. Dalšími pojmy, které s elektronickým bankovnictvím souvisejí a občas bývají zaměňovány, jsou e-commerce (elektronické obchodování) a e-business (elektronické podnikání). E-business je obecnějším pojmem neţ e-commerce, proto e-commerce spadá pod
e-business.
Elektronické
podnikání
představuje
vyuţití
elektronických
komunikačních kanálů pro realizaci obchodních operací uvnitř i vně společnosti. Jde tedy o oblast informatiky, která obsahuje jak podporu procesů, tak vztahů mezi obchodními partnery, spolupracovníky a koncovými zákazníky, a to pomocí elektronických médií, jako je internet. Nejedná se tedy pouze o nákup a prodej pomocí internetu, ale také o další aktivity, jako jsou průzkumy spokojenosti zákazníků nebo shromaţďování údajů pro další analytické operace. Elektronické podnikání je zaloţeno jak na vztahu B2B, tak na vztahu B2C, které jsou popsány výše. [1] Elektronické obchodování je podmnoţinou elektronického podnikání, jde pouze o nákup a prodej výrobků nebo sluţeb přes internet či jiné počítačové sítě. Nejznámějším obchodem ve světě je Amazon.com, u nás se můţe jednat například o Mall.cz a jiné obdobné e-shopy. Dalo by se také říci, ţe elektronické obchodování je 1
GÁLA, Libor; POUR, Jan; TOMAN, Prokop. Podniková informatika. vyd. 1. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4
11
umoţněno pomocí e-shopů, kde nakupujete v jakémkoliv čase. Většinou se jedná i o propojení e-commerce s databázemi ERP systémů dané obchodní firmy. Elektronické bankovnictví souvisí s oběma výše uvedenými pojmy. Jak jiţ bylo zmíněno, e-commerce patří do e-business a tedy e-banking, neboli elektronické bankovnictví, zas patří do e-commerce. Elektronické bankovnictví je také označováno jako přímé bankovnictví. Jedná se tedy o druh bankovnictví, který nepotřebuje ke svému fungování takové mnoţství kamenných poboček. Umoţňuje klientům přístup ke svým účtům pomocí internetu, telefonu nebo mobilního telefonu. Jedná se tedy o moderní formu komunikace pouţívanou v bezhotovostním platebním styku mezi klientem a bankou. Někdy se e-banking zaměňuje s pojmem i-banking, coţ není zcela správné. E-banking je elektronické bankovnictví, kdeţto i-banking je internetové bankovnictví, které je jednou z forem e-bankingu. Elektronické bankovnictví můţeme tedy rozdělit do několika forem, daly by se také nazvat jako vzdálené formy přístupu. V kapitole moţnosti elektronického bankovnictví v současném stavu jsou jednotlivé formy blíţe specifikovány.
2.1 Právní úprava elektronického bankovnictví Jelikoţ v poslední době je kladen stále větší důraz na rozvoj elektronického bankovnictví, je třeba i tuto oblast právně ošetřit. „Za základní normy v tomto směru lze považovat Směrnici č. 2000/46/ES, o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, jejím výkonu a obezřetnostem dohledu nad touto činností. Cílem této směrnice je zamezit nekontrolované emisi elektronických peněz, zvýšit právní jistotu klienta a prohloubit důvěru veřejnosti k elektronickým platebním prostředkům. Dále je to Směrnice č. 2002/65/ES, o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a Směrnice č. 97/7/ES, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku, ve kterých je upraven postup při zneužití platební karty. Komise ES rovněž vydala doporučení č. 97/489/ES, o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky a zejména o vztahu mezi vydavatelem a držitelem, které je zaměřeno především na jasnou úpravu vztahů mezi vydavatelem a držitelem s akceptem na ochranu práv držitele. Základní úprava vztahů v oblasti platebního styku je u nás upravena v zákoně č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), který implementuje do 12
našeho právního řádu výše uvedené směrnice a do určité míry reflektuje i zmíněná doporučení. Zákon stanovuje práva a povinnosti subjektů účastnících se provádění převodů peněžních prostředků.“2 Další zákon, který upravuje elektronický platební styk, je zákon 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který lze pouţívat jako bezpečnostní prvek elektronického bankovnictví. 2.1.1 Zákon o platebním styku Zákon o platebním styku 124/2002 Sb. vymezuje dvě varianty elektronických platebních prostředků, a to prostředek vzdáleného přístupu k peněţní hodnotě a elektronický peněţní prostředek. Toto rozlišení je důleţité, protoţe v případě vzdáleného přístupu k peněţní hodnotě se jedná o produkty umoţňující vyuţívat klasické bankovní produkty elektronickou cestou. V případě elektronických peněţních prostředků se jedná o vznik nové formy peněz, elektronických peněz. Elektronický peněţní prostředek je platebním prostředkem, který uchovává peněţní hodnotu v elektronické podobě a je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami, neţ jeho vydavatelem. Za elektronické peníze se pak označuje peněţní hodnota, která je na elektronickém peněţním prostředku uchována. [5] Tato bakalářská práce se zabývá prostředky vzdáleného přístupu k peněţní hodnotě.
2.2 Vývoj elektronického bankovnictví Za počátek elektronického bankovnictví můţeme povaţovat vznik debetních karet, kdy je transakce uskutečněna okamţitě nebo během několika následujících minut. V době, kdy byly vyvinuty platební karty, ještě neexistoval pojem elektronické bankovnictví. První platební karta byla vydána v roce 1914 ve Spojených státech amerických telegrafní společností Western Union Telegraph Company. Tato karta slouţila k telefonování a posílání telegrafů bez okamţitého placení. Universální platební karta byla však vydána aţ v roce 1950 společností Diners Club International.[3] Pak následoval vznik telefonního bankovnictví, který jako první pouţila First Direct Bank v Leedsu. Obsluhovala své klienty pouze „na dálku“, a to pomocí telefonních hovorů. Klient zavolal a na základě hlasové identifikace byla ověřena jeho 2
MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. vyd. 1. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, a.s., 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5
13
totoţnost. Klient pak mohl zadávat příkazy. V té samé době začaly velké banky nabízet svým klientům sluţby zaloţené na komunikaci prostřednictvím osobního počítače a modemu. [9] Další vývoj přímého (elektronického) bankovnictví můţeme spojit s vývojem jednotlivých technologií, které se pouţívají k určité formě přístupu do elektronického bankovnictví. Jedná se tedy o internetové, domácí a mobilní bankovnictví. 2.2.1 Vývoj elektronického bankovnictví v České republice Na naše území se dostaly platební karty aţ v roce 1989. První byla vydána Ţivnostenskou bankou k tuzexovému účtu. Ve stejném roce vydala Česká státní spořitelna svým klientům platební karty ke sporoţirovým účtům. Tyto karty se pouţívaly k výběru z bankomatů. [3] První formou elektronického bankovnictví u nás po vydání platebních karet bylo stejně jako ve světě telefonické bankovnictví. Tuto sluţbu poprvé začala nabízet bývalá Expandia Banka, která pak telefonní bankovnictví rozšířila o dnes velmi populární interaktivní hlasovou volbu, kde je klient navigován pomocí mačkání daných tlačítek. Expandia Banka vznikla v roce 1997 převzetím Zemské banky. V roce 2001 změnila Expandia Banka svůj název na eBanku, od roku 2008 je však součástí Raiffeisenbank. Tato banka stála za vznikem i ostatních forem elektronického bankovnictví. V roce 1998 spustila Internet Banking, Phone Banking a GSM Banking. [18] V roce 1999 nabízely Phone Banking i banky jako Česká spořitelna, Komerční banka, Union banka IPB, ČSOB a Bank Austria/Creditanstalt. V roce 2000 přišly na trh s Internet Bankingem Ţivnostenská banka, Union Banka, Raiffeisenbank a GE Money Bank. [7]
2.3 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví Níţe budou přiblíţeny základní výhody a nevýhody pouţívání elektronického bankovnictví jak z pohledu banky, tak z pohledu klienta banky. 2.3.1 Na straně klienta banky Určitě největší výhodou elektronického bankovnictví pro klienta je, ţe má přístup ke svým finančním prostředkům 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Klient tedy nemusí fyzicky navštívit pobočku banky, a tudíţ není omezen její otevírací dobou. Také není omezen prostorově, můţe své finanční transakce provádět odkudkoliv. 14
Současně se otevírají zcela nové moţnosti, jako například objednávat a platit za sluţby a zboţí právě prostřednictvím internetu. A určitě mezi výhody také patří niţší poplatky při poskytování dané sluţby, menší časová náročnost oproti vyřizování v kamenných pobočkách a pohodlí. S výhodami přichází i nevýhody. Za nevýhodu můţeme povaţovat to, ţe klient musí mít potřebné technické vybavení, například telefon, mobilní telefon, počítač, internet atd.. Pokud jiţ toto technické vybavení vlastní, musí s ním umět také zacházet. Další nevýhodou je moţnost zneuţití informací, které klient poskytuje bance třetí osobou. Coţ se děje v běţné praxi celkem často. 2.3.2 Na straně banky Velkou nevýhodou pro banku je, ţe musí elektronické bankovnictví uvést do provozu, s čímţ jsou spojeny velmi vysoké náklady. Ale zas na druhé straně jsou banky schopny ušetřit za náklady spojené s provozem poboček, jako jsou například platy zaměstnanců, reţijní náklady, koupě nebo nájem prostor. Není třeba otevírat více dalších kamenných poboček. Další výhodou můţe být snadnější identifikace a rozpoznání klienta bez osobního kontaktu. Nevýhodou je, ţe jsou kladeny velmi vysoké nároky na bezpečnost komunikace. Výhodou také je, ţe banky pokračují v nastaveném trendu a jsou konkurenceschopnější, jak nabídkou různých druhů elektronického bankovnictví, tak cenovou politikou (nastavení poplatků za čerpání jednotlivých sluţeb). Je vidět, ţe u banky nelze přesně určit, co je povaţováno za výhodu a nevýhodu zavedení elektronického bankovnictví.
15
3 Možnosti elektronického bankovnictví v současném stavu Pomocí elektronického bankovnictví můţeme uskutečňovat mnoho operací. Tyto operace můţeme rozdělit do dvou skupin, a to na aktivní a pasivní operace. Pasivními operacemi jsou označovány ty, které nemění stav klientova účtu. Jako jsou například: informace o zůstatku na účtu, transakční historie, informace o aktuálním stavu úrokových sazeb, informace o aktuálním stavu kurzů cizích měn, informace o sluţbách a produktech banky. Za aktivní operace můţeme povaţovat ty, které změní stav klientova účtu. Řadíme sem operace typu: zřízení trvalého příkazu, příkazu k úhradě, k inkasu, obsluha termínovaných účtů nebo zahraniční platební styk. Celá tato kapitola je věnována formám elektronického bankovnictví. Tyto formy většinou poskytují obě moţnosti operací, jak pasivní tak aktivní.
3.1 Platební karty „O platebních kartách se říká, že jsou americkým vynálezem. Ti, kdo to tvrdí, mají pravdu. Většina mezinárodních platebních systémů a technických řešení vznikla ve Spojených státech amerických, s výjimkou čipových karet – francouzského patentu.“3 Platební karty jsou nejstarší a nejdéle pouţívanou formou elektronického bankovnictví, a tedy jsou i nejrozšířenějším produktem. Umoţňují vzdálený přístup k účtu elektronickou cestou, a to buď prostřednictvím pokladních terminálů, bankomatů nebo jinými způsoby. V dnešní době začíná být stále oblíbenější přístup pomocí internetu.[4] Jsou vydávány jak fyzickým, tak právnickým osobám. Musejí mít určitou mezinárodně uznávanou formu. Tuto formu upravuje mezinárodní norma ISO 3554, která říká, co všechno musí být povinně na kartě a jaké má mít karta rozměry. Rozměry jsou 85,6 x 54 x 0,76 mm a obvykle se platební karty vyrábějí ze tří vrstev netoxického PVC.[6] Dále musí být na přední straně platební karty číslo karty, platnost a jméno drţitele karty. Také zde bývá logo společnosti, která kartu vydala a logo banky, která kartu vystavila. Na zadní straně je magnetický prouţek a podpis drţitele karty.
3
JUŘÍK. Pavel. Encyklopedie platebních karet. vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 296 s. ISBN 80-247-0685-7
16
3.1.1 Druhy platebních karet Platební karty můţeme rozdělit do několika skupin, a to podle: [5]
způsobu zúčtování transakcí (kreditní, debetní, charge karty, elektronické peněţenky)
záznamu data (karta s magnetickým záznamem, čipová karta, hybridní karta, karta s laserovým záznamem)
způsobu provedení karty (embosovaná karta, elektronická karta, virtuální karta)
3.1.1.1 Platební karty dle způsobu zúčtování Debetní karty jsou nejpouţívanějším a nejběţnějším typem všech platebních karet. Tyto karty se vydávají ke kaţdému bankovnímu účtu klienta a jsou s ním přímo spojené. Umoţňují provádět finanční operace jako výběr peněz v hotovosti, bezhotovostní platby v obchodech nebo na internetu atd., to vše za předpokladu, ţe má klient na účtu dostatek peněz. K zúčtování transakce dochází většinou okamţitě. Tento typ platební karty neumoţňuje klientovi čerpat finanční prostředky, které na kartě nemá, čili nemůţe jít do mínusu. V případě, ţe by potřeboval finanční prostředky, které nemá, má moţnost si sjednat kontokorentní úvěr, kde můţe čerpat finanční prostředky i do mínusu a debetní platební karta se pak chová jako kreditní karta. V podstatě klient poţádá o úvěr, který pak musí za určitých podmínek splácet. Kreditní karty jsou jedním z nejziskovějších bankovních produktů pro banky s návratností kapitálu aţ do 25 – 40 %. Jsou vydávány klientům k čerpání úvěru prostřednictvím revolvingového (opakovaného) úvěrového účtu. Funguje to tedy tak, ţe klient zároveň čerpá i splácí úvěr. Vţdy je stanovena minimální výše splátky úvěru. Většinou se tyto splátky pohybují mezi 3 – 10 % z dluţné částky, nebo je moţné úvěr splatit najednou. Tato moţnost má ovšem omezenou platnost, je tedy nastavena lhůta, do kdy musí být úvěr splacen. Splatí-li klient celý úvěr (svůj závazek) v termínu, nejsou mu účtovány úroky. Jedná se o tzv. bezúročné zúčtování.[5] Nejčastěji o tyto karty ţádají klienti v případech, kdy mají zvýšené výdaje, například nákupem draţšího zboţí, výdaji na dovolenou, výdaji o Vánocích atd.. Charge card jsou platební karty podobné kreditním kartám. Je v nich ovšem velký rozdíl, a to ve splácení. U Charge card také čerpá klient, jenţe rozdíl je v tom, ţe u tohoto typu karet klient tento úvěr nesplácí postupně, ale je mu zaslán výpis s celkovou částkou na konci měsíce a on pak musí celý závazek splatit do 15 aţ 30 dnů 17
od data výpisu. Tyto karty nejsou moc rozšířené a bývají vydávány pouze bohatší klientele banky.[6] „Elektronickou peněţenkou“ jsou platební karty určené k úhradě menších částek. Celý princip závisí na „dobíjení“, kdy se do čipu karty zaznamená určitá finanční částka, která je klientem vloţena, a s placením se tato částka buď sniţuje, nebo s dobitím naopak zvyšuje. Jako příklad „elektronické peněţenky“ je moţno uvést placení za obědy v menzách na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na následujícím obrázku 3.1. je znázorněno, jak probíhá transakce prováděná platební kartou a také zúčtování této transakce. Jednoduše řečeno, jak se dostanou peníze od zákazníka, který platí kartou, k obchodníkovi, který kartu přijímá.
Obrázek 3.1 Průběh transakce prováděné kartou a její zúčtování (zdroj: Bankovnictví pro bankéře a klienty [5])
3.1.1.2 Platební karty dle záznamu data Karta s magnetickým záznamem je nejrozšířenějším druhem. Údaje jsou zde uloţeny na magnetickém prouţku a jsou zakódovány. Magnetický prouţek obsahuje 2-3 záznamové stopy s údaji o drţiteli karty. „První stopa obsahuje až 79 alfanumerických znaků s číslem karty a jménem držitele karty. Druhá stopa obsahuje 40 numerických znaků s jiným číslem karty a s informacemi pro použití karty pro finanční transakce. Třetí stopa obsahuje až 107 alfanumerických znaků a slouží pouze ke čtení a pro účely
18
finančních transakcí, na této stopě mohou být údaje přepisovány.“4 Tento typ platebních karet se pouţívá v bankomatech nebo platebních terminálech a k transakcím musí klient znát svůj kód PIN (Personal Identification Number). Tento typ karty není moc bezpečný, jelikoţ magnetický prouţek můţe být ohroţen silným působením magnetického pole. Čipová karta funguje na principu záznamu dat na mikročip, který je umístěn na přední straně karty, proto je bezpečnější neţ karty s magnetickým prouţkem. Čip má určité poţadavky na strukturu a umístění na kartě. Tomu se věnuje mezinárodní standard EMV (Europay-Mastercard-VISA Standard), který zaručuje vzájemnou kompatibilitu čipů a bankovních terminálů. Výhodou těchto karet je horší padělání, coţ znemoţňuje čip a nevýhodou karet je menší počet obchodních míst, kde se s ní dá platit. Hybridní karta je skloubením obou dvou technologií popsaných výše, obsahuje jak čip, tak magnetický pásek. Karta s laserovým záznamem funguje na principu ukládání dat na kompaktní disk. Pokud je jednou proveden záznam, není moţné ho jiţ smazat, proto je nutná vysoká kapacita paměti. Tento typ karet je velmi finančně náročný jak na výrobu, tak na technická zařízení pro jejich čtení, proto se skoro nepouţívají. 3.1.1.3 Platební karty dle způsobu provedení Embosované karty mají na sobě vyraţené, tzv. vroubkované písmo, embossing. Jde o vyraţené údaje o majiteli karty, platnosti a číslu karty. Klient s nimi můţe platit přes elektronický terminál. Umoţňují platbu tak, ţe obchodník vloţí kartu do impriteru a otiskne veškeré údaje z karty na účet, který pak zákazník podepíše a obchodník uţ pak zúčtuje s příslušnou bankou. Nevýhoda těchto karet je ve vyšší ceně za vydání, vedení či blokaci karty a jistá moţnost zneuţití karty i po nahlášení její ztráty či odcizení.[19] Elektronické karty jsou hladké karty. Výhodou je vydání k běţnému účtu zdarma a nízké poplatky za blokaci ztracené karty. Jsou určeny pouze pro elektronické placení, výběru hotovosti z bankomatu anebo placení v platebních terminálech. Virtuální karty jsou určené výhradně k platbám na internetu nebo k transakcím bez přítomnosti karty. Většinou dostane klient pouze číslo platební karty, platnost a PIN. Nelze s nimi platit v obchodech nebo vybírat z bankomatu.
4
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. vyd. Praha: Linde a.s., 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X
19
3.1.2 Výhody a nevýhody platebních karet Výhodou pro drţitele platební karty je jednoduchý přístup k finančním prostředkům, vyšší bezpečnost oproti pouţívání hotovosti a podrobný přehled výdajů provedených kartou pomocí výpisu, který zasílají banky. Za další výhodu můţeme povaţovat, ţe banky spojují s vyuţíváním karet různé výhody (čerpání slev, bonusový program za pouţívání platební karty atd.). Za nevýhodu platebních karet můţeme povaţovat poplatky spojené s vydáním karty nebo při blokaci při ztrátě karty. Výhodou pro obchodníky, kteří karty přijímají, je větší obrat. Ne vţdy totiţ mají zákazníci u sebe tak velký finanční obnos, nebo nevědí, kolik mají u sebe momentálně peněz, anebo je pro ně pohodlnější platit platební kartou. Nevýhodou naopak můţe být, zúčtování poplatků za provedené transakce.
3.2 Telefonické bankovnictví (Phone Banking) Tato forma elektronického bankovnictví je jednoduchá na ovládání. Peněţní prostředky lze ovládat pomocí telefonní sítě a přístroje. Sluţbu je moţno vyuţívat jak pomocí mobilního telefonu, tak pomocí pevné linky. Telefonní bankovnictví můţeme tedy rozdělit na dvě skupiny, a to podle toho, kdo komunikuje s klientem:[2]
call centrum (také známé jako telefonní bankéř)
hlasový automat (IVR systém – Interactive Voice Response)
V dnešní době bývají tyto dvě skupiny propojeny. Klient zavolá do banky a v menu hlasového automatu bývá zpravidla jako jedna z moţností přepojení na ţivého telefonního bankéře, který je schopen pomoci. Ovládání sluţby je velice jednoduché, jak jiţ bylo napsáno v úvodu. Klient vytočí telefonní číslo banky a následně se přihlásí do systému. K tomu pouţívá své identifikační číslo a heslo (některé banky vyţadují ještě PIN) a poté můţe pracovat se svým běţným účtem. Při komunikaci pomocí IVR systému vyuţívá klient tlačítek svého telefonu a hlasový počítač ho navádí, co a jak má udělat. V tomto případě je však nutné pouţívat telefon s tónovou předvolbou a všechny číselné údaje zadávat pomocí klávesnice. Pro telefonní bankovnictví většinou banky pouţívají speciální čísla, jen některé peněţní ústavy tyto speciální linky se sníţenými poplatky za volání nemají a vyuţívají klasických telefonních čísel. Podrobný přehled je uveden v tabulce 3.1. Kaţdý kontakt 20
klienta s telefonním centrem, respektive s telefonním bankéřem je nahráván a ukládán. Je to z důvodu, aby bylo moţné dokumentovat klientovy pokyny i v případě sporů. Poté je mnohem jednodušší tyto pokyny dokázat. V dnešní době je jiţ skoro samozřejmostí, ţe banky telefonní bankovnictví poskytují 24 hodin denně 7 dní v týdnu. [27]
Tabulka 3.1 Přehled telefonního bankovnictví (zdroj: mesec.cz [27])
Provozovat oba dva typy telefonního bankovnictví je pro banky výhodné, jelikoţ jednodušší operace je moţno uspokojit pomocí hlasového automatu. Sloţitější operace a rady klientům lze uskutečnit pomocí „ţivého“ operátora. Další výhodou je menší finanční zatíţení pro banky, protoţe kaţdý klient nepotřebuje řešit závaţné problémy a stačí mu hlasový automat. Operátoři nejsou zatěţováni vyřizováním jednoduchých operací a můţe jich být méně, šetří se mzdové náklady. Některé banky zavádějí tuto sluţbu jak v českém, tak i v anglickém jazyce. Naopak nevýhodou telefonního bankovnictví můţe být i to, ţe ne všechny banky mají po celou dobu provozu k dispozici i telefonního bankéře.
21
3.3 Mobilní bankovnictví Mobilní bankovnictví nabízí hned několik forem této sluţby, jedná se o GSM banking a JAVA banking. U nás sluţby mobilního bankovnictví poskytují všichni tři mobilní operátoři, a to T-mobile, Vodafone a Telefonica O2. Pouze sedm tuzemských bank nabízí sluţby mobilního bankovnictví, jak je uvedeno v tabulce 3.2.
Tabulka 3.2 Přehled poskytovaných sluţeb mobilního bankovnictví tuzemskými bankami (zdroj: mesec.cz [28])
3.3.1 GSM banking „GSM banking je založen na komunikaci s bankou prostřednictvím mobilních telefonů, která může být založena buď na bázi klíčových slov v SMS zprávě, prostřednictvím technologie SIM Toolkit nebo i s využitím technologie WAP. Bezpečnost je zajišťována systémem hesel a šifrováním zasílaných zpráv.“5. 3.3.1.1 SMS bankovnictví SMS bankovnictví je zaloţené na komunikaci klienta s bankou pomocí šifrovaných zpráv. „Klienti mohou odesílat z mobilních telefonů prostřednictvím strukturovaných SMS zpráv (přesně nadefinovaných formátech) požadavky k získání informací nebo příkazy k provedení a banka jim zpět odešle odpověď SMS zprávou obsahující požadovanou informaci.“6
5 6
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. vyd. Praha: Linde a.s., 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. vyd. 1. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, a.s., 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5
22
3.3.1.2 SIM Toolkit SIM Toolkit je softwarová aplikace, přes kterou se provádí bankovní transakce, nahraná na SIM kartě mobilního telefonu, a která zajišťuje šifrování SMS zpráv. Pro přístup do této aplikace je nutné znát BPIN. Ovládání bankovních prostředků probíhá pomocí menu v telefonu, kdy po výběru určité sluţby je bance automaticky odeslána zašifrovaná SMS zpráva s informacemi. Tuto zprávu umí rozšifrovat pouze speciální software v bance. Obratem banka zpracuje poţadavek a automaticky zašle zprávu o přijetí ke zpracování. [2] 3.3.1.3 WAP bankovnictví Principem WAP bankovnictví je komunikace klienta s bankou pomocí mobilního telefonu, který musí mít nastavenu sluţbu WAP (Wirless Application Protocol). Jde o kombinaci internetového a telefonního bankovnictví, kdy se pomocí mobilního telefonu klient připojí na webové stránky banky. Rozdílem je, ţe se nejedná o klasické stránky, ale o WAP stránky, které jsou speciálně upravené pro tyto účely. Tato technologie není závislá na SIM kartě a není omezená nebo spojená se SIM Toolkitovou aplikací. [2] 3.3.2 JAVA bankovnictví JAVA aplikace je na podobném principu jako WAP bankovnictví. Také pomocí této aplikace komunikuje klient s bankou. Ale na rozdíl od WAP bankingu je účet ovládán on-line připojením přes GPRS nikoliv pomocí WAP protokolu. Aplikaci vytvoří banka a poskytne ji klientovi, který si ji stáhne do svého telefonu a pak prostřednictvím datového spojení komunikuje s bankou. Aby aplikace v telefonu fungovala, je zapotřebí mít telefon, který podporuje JAVA technologii a také dostatek volné paměti.[8]
3.4 Homebanking „Homebanking je založen na propojení osobního počítače klienta, na kterém je nainstalován speciální software, s počítačem banky. Typickým znakem je to, že klient při této formě stahuje určitá data z databáze banky a sám je zpracovává.“7 Pomocí homebankingu můţe klient zadávat různé bankovní operace, jako je zjišťování zůstatku na účtu, zřizování trvalého příkazu k úhradě, zakládání termínovaných účtů atd..
7
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. vyd. Praha: Linde a.s., 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X
23
Bezpečnost je v homebankingu řešena pomocí uţivatelského hesla a autorizačního certifikátu při přihlašování do bankovního systému. Dále je bezpečnost zaloţena na ochraně dat a přístupu k nim pomocí kódovaných zasílaných zpráv a elektronického podpisu. A také je třeba, aby si klient zabezpečil svůj osobní počítač s danou aplikací.[2] Dnes se sluţba homebanking pouţívá spíše mezi právnickými osobami, které zadávají velké mnoţství platebních příkazů a dále potřebují zajistit propojení s navazujícími aplikacemi - např. s účetními, finančními, ekonomickými nebo mzdovými programy.[10] Nevýhodou homebankingu je, ţe je licenčně vázaný na jeden počítač nebo síť počítačů. Komplikovaná je i samostatná instalace aplikace a není snadné a ani legální ji instalovat na jiný počítač.[11] Rozšířením systému homebanking je systém MultiCash. [2] Přehled bank, které poskytuju homebanking je uveden v tabulce 3.3.. Je zde je také vidět, jaký typ programu banky pouţívají.
Tabulka 3.3 Přehled Homebankingu (zdroj: mesec.cz [11])
24
3.4.1 MultiCash MultiCash je sluţba, zaměřená hlavně na firmy, jejímţ prostřednictvím můţe klient spravovat své účty vedené v různých bankách jak na území České republiky, tak i v zahraničí. Vyvíjí ho německá firma Omikron. [12] „Z toho vyplývá i možný rozsah jeho nasazení. Na jedné straně může být nasazen jako aplikace, která bude obsluhovat jediný běžný účet malé společnosti vedený u jedné banky v České republice a na straně druhé může být nasazen v rozsáhlé podnikové síti nadnárodní korporace, která jím bude schopna obsluhovat své účty vedené v různých měnách u několika domácích i zahraničních bank“8 MultiCash je rozdělen na dvě části, klientskou a bankovní. Klientská je nainstalována na klientově počítači a její pomocí klient zadává své poţadavky. Bankovní část přijímá instrukce z této aplikace, pak je zpracuje a předá bankovnímu systému ke zpracování. Komunikace mezi těmito dvěmi částmi je zajištěna pomocí pevné
telefonní
linky
prostřednictvím
analogového
modulu
nebo
pomocí
TCP/IP protokolu, tedy internetem. Zabezpečení je pomocí šifrování a elektronického podpisu. [13] MultiCash je zaloţen na skládání jednotlivých modulů na straně klienta, které lze do uţivatelské aplikace doinstalovat. Podmínkou však je, ţe tyto moduly musí banka, které poskytla MultiCash klientovi, podporovat. Dnes MultiCash nabízí v České Republice jedenáct bank. Patří mezi ně ČSOB, Česká spořitelna, Raiffeisenbank, Volksbank, Amro bank, Commerzbank, Deutsche bank, Dresdnerbank CZ, HVB Czech Republic, ING Barings, HSBC bank PLC. Kaţdá z bank však podporuje jen určité moduly, ţádná nenabízí všechny. Na stejném principu jako je MultiCash je i aplikace Gemini, která je ale levnější a neposkytuje tak širokou nabídku modulů jako MultiCash. Dnes se s Gemini můţeme setkat například u bank Commerzbank, Volksbank, Raiffeisenbank. [14]
3.5 PDA banking „PDA banking je nyní tou nejmodernější službou přímého bankovnictví. Klient může zadávat své platební příkazy prostřednictvím kapesního PDA počítače (Personal
8
MULTICASH [online].csas.cz [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW:
25
Digital Assistent), napojeného na internet pomocí technologie GPRS nebo WI-FI. Ke komunikaci s bankou postačí jen dostatečný signál.“9 Výhodou tohoto způsobu spojení s bankou je neplacený kontakt s peněţním ústavem. Platí se pouze za přenesení dat. Klient můţe přes PDA banking zadávat transakce jako: historii účtu a zůstatek na účtu, zadání jednorázového platebního příkazu, zadání trvalého platebního příkazu, přehled termínovaných vkladů. [15] V České republice je jediná banka, která zatím poskytuje PDA banking, a tou je Raiffeisenbank. Vstoupit na účet PDA bankingu můţe klient přes stránky http://pda.rb.cz/. Je potřeba mít na PDA nainstalovaný internetový prohlíţeč, který podporuje 128 bitový SSL protokol pro šifrování přenášených dat a také připojené PDA k internetu. „K autentizaci a certifikaci budete potřebovat mobilní nebo osobní elektronický klíč. PDA bankovnictví je plně funkční také na kapesním počítači s mobilním telefonem T-Mobile MDA.“10
3.6 TV banking TV banking je zcela nová forma přímého bankovnictví. Jde o bankovní sluţby poskytované přes televizní přijímač. TV banking je tedy zaměřen na klienty, kteří tráví svůj volný čas u televize. Zatím je poskytován jedinou bankou na území České republiky, a to Poštovní spořitelnou. Tuto sluţbu můţe klient pouţívat, pokud má jiţ zřízenou sluţbu elektronického bankovnictví, protoţe přihlašovací údaje jsou do obou aplikací stejné, dále potřebuje mít klient interaktivní set top box a připojení k O2 TV nebo vlastnit počítač vybavený aplikací Windows Media Center. Pokud tyto podmínky klient splňuje, postačí mu k ovládání svých bankovních prostředků televizní ovladač, který je zapojen do televize. Na obrázku 3.2., je ukázka z demo verze TV bankingu.[16]
9
10
KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1 PDA BANKING [online]. Finance.idnes.cz [cit. 2011-04-10]. 2005 Dostupné z WWW:
26
Obrázek 3.2 Demo verze TV bankingu od Poštovní spořitelny (zdroj: postovnisporitelna.cz [29])
Prostřednictvím TV Banky můţe klient zadávat bankovní operace, jako jsou zjištění zůstatku a pohyby na účtu, zadání jednorázového nebo trvalého příkazu, zřízení inkasa, dobití mobilního telefonu nebo zjištění seznamu bankomatů. Nevýhodou TV bankingu je, ţe ve sluţbě není zatím zřízeno funkční tlačítko zpět. Do sluţby se klient tedy přihlašuje přes uţivatelské jméno a heslo z internetového bankovnictví a operace jsou zabezpečeny pomocí zasílání autorizačních SMS kódů na mobilní telefon klienta. [17]
3.7 Internetové bankovnictví (Internet banking) Internetové bankovnictví v dnešní době patří k nejpouţívanějším formám elektronického bankovnictví. Klient ke komunikaci s bankou potřebuje pouze počítač s přístupem k internetu s nainstalovaným internetovým prohlíţečem, uţivatelské jméno a heslo. Spojení s bankou je tedy moţné uskutečňovat kdykoliv a kdekoliv. Internetové bankovnictví má také nejširší sluţby pro klienty. Od zobrazení zůstatku a historie transakcí na klientově účtu přes správu trvalých platebních příkazů, zřizování inkasa aţ po přímé investice do různých fondů, sjednání si pojištění, termínovaného vkladu nebo spotřebitelského úvěru. Některé ze zmiňovaných sluţeb ovšem neposkytuje kaţdá banka, záleţí na technickém řešení příslušné banky. Výhodou internetového bankovnictví je neustálá kontrola účtu 24 hodin 7 dní v týdnu. Výhodou pro banky je menší chybovost. Za nevýhody můţeme povaţovat finanční náročnost správy aplikace a neustálé inovace, aktualizace, rozšiřování sluţeb a propojování s dalšími sluţbami. 27
3.7.1 Zabezpečení internetového bankovnictví Bezpečnost internetového bankovnictví je zajišťována na několika úrovních. Jedná se o identifikaci banky, autentizaci klienta a zabezpečení klientského počítače. Většinou bývá nastaven i časový limit, který určuje dobu práce klienta v aplikaci, aniţ by byl aktivní. Po uplynutí tohoto časového limitu je klient automaticky z aplikace odhlášen. Další moţností je omezený počet pokusů o přihlášení do internetového bankovnictví, po vyčerpání pokusů se aplikace automaticky zablokuje a klient pak musí ţádat svojí banku o odblokování. 3.7.1.1 Identifikace banky Identita banky je ověřování pomocí SSL certifikátu a je pouţito silné 128 bitové šifrování komunikace s bankou po internetu. SSL certifikát bance vydává nezávislá instituce a slouţí k šifrování a ochraně odesílaných dat. [21] „SSL je tedy speciální vrstva vložená mezi transportní a aplikační vrstvu protokolové sady TCP/IP, obsahuje prostředky, které umožňují šifrovat a dešifrovat zprávy, manipulovat s digitálními certifikáty a výtahy zpráv. Cílem tohoto řešení je zajistit důvěrnou komunikaci v prostředí nedůvěryhodné sítě, aby nebylo možné přenášená data získat třetí osobou.“11 3.7.1.2 Autentizace klienta [20] Autentizace klienta je moţná hned několika způsoby. Jedním z nich je pomocí uţivatelského jména a PIN. Tento způsob je nejběţnější a nejpouţívanější, ale není nejbezpečnější. Pokud někdo cizí získá tyto informace, banka nedokáţe rozpoznat, kdo zadával jaké finanční transakce, proto bývá vyuţíváno ještě SMS klíče. SMS klíč je vygenerovaný kód bankou, zasílaný na mobilní telefon klienta. Jsou takto zabezpečeny aktivní operace na účtu. Transakce se neprovede, dokud není zadán tento SMS klíč. Pro kaţdou prováděnou aktivní operaci na účtu je třeba nový SMS klíč. Zabezpečení je moţné pomocí elektronického podpisu. K této moţnosti je třeba nutný certifikát, který je vydávaný certifikační autoritou a jeho vystavení klientovi zprostředkuje banka. Tento certifikát si pak klient uloţí na nějaké vyjmutelné médium (CD, DVD, USB flash disk), certifikát následně slouţí jako klíč a klient díky němu a po zadání hesla můţe vstoupit do internetového bankovnictví.
11
GÁLA, Libor; POUR, Jan; TOMAN, Prokop. Podniková informatika. vyd. 1. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4
28
Další moţnost přístupu je pomocí čipové karty. Tento způsob je zaloţen na stejném principu jako pouţití certifikátu s tím rozdílem, ţe informace jsou uvedeny na čipové kartě a je nutností, aby klient vlastnil čtečku čipových karet, která není zrovna levná. Posledním způsobem je pouţití PIN kalkulátoru. Tato metoda je zatím povaţována za nejbezpečnější. Jedná se o malý přístroj podobný kalkulačce, kam klient zadá své uţivatelské jméno a heslo, a tento generátor mu vytvoří (vygeneruje) autentizační kód, který je pokaţdé jiný. Pro kaţdou zadávanou transakci je potřeba vygenerovat nový kód. 3.7.1.3 Zabezpečení klientského počítače Klient musí dbát i na bezpečí svého počítače, ze kterého se přihlašuje do internetové aplikace. Nedoporučuje se vyuţívat připojení na veřejných místech, jako jsou internetové kavárny. Tam počítače nebývají moc dobře zabezpečeny a někdy neobsahují ani kvalitní antivirové programy. Klient by se měl tedy připojovat z počítače s antivirovým programem, který je pravidelně aktualizován. Důleţitá je také volba správného hesla. To by mělo být dostatečně dlouhé a měla by to být kombinace čísel a písmen. Nedoporučuje se zadávat datum narození nebo jiná data, která jsou spojována s daným klientem.
29
4 Srovnání aplikací internetového bankovnictví dostupných na českém trhu Na českém trhu působí celkem čtyřicet dva12 bank. Jejich kompletní seznam je uveden v příloze. Hodnocení všech peněţních ústavů, které poskytují internetové bankovnictví, by přesáhl rozsah této práce, a proto je zde vybrán pouze vzorek bank působících na českém trhu. Na závěr této kapitoly bude vypracován a doporučen vývoj aplikací pro jednotlivé banky, bude-li třeba.
4.1 Analýza internetového bankovnictví u vybraných bank na českém trhu Byla vybrána jedna z nejznámějších bank, poté banka, která se vyznačuje tím, ţe komunikuje s klienty výhradně pomocí přímého bankovnictví a nakonec banka, která zatím není příliš známá. Jedná se tedy o banky Českou spořitelnu, mBank a Fio banku. Tyto tři banky jsou podrobeny analýze internetového bankovnictví. Nápomocny budou jednotlivé stránky bank s popisem produktu a také demo verze internetového bankovnictví. Aplikace budou srovnány jak z hlediska nabízených sluţeb, tak z hlediska zabezpečení. 4.1.1 Česká spořitelna Roku 1825 vznikla Spořitelna česká, coţ byla předchůdkyně České spořitelny. V roce 1992 pak vznikla Česká spořitelna a.s., která má v dnešní době 5,3 milionu klientů a má tedy pevné postavení na českém trhu. V současné době má 664 poboček a provozuje více neţ 1276 bankomatů. Od roku 2000 je členem Erste Group, který poskytuje sluţby ve střední a východní Evropě a má 17,5 milionu klientů v osmi zemích. [22] Na stránky internetového bankovnictví je moţno se dostat buď přes https://www.servis24.cz
nebo přes domovskou stránku, kde je odkaz na stránky
www.csas.cz. Internetové bankovnictví nabízené Českou spořitelnou se nazývá Servis 24 Internetbanking. Aby tuto sluţbu mohl klient vyuţívat, musí mít zaloţen účet u České spořitelny.
12
BANKY A POBOČKY ZAHRANIČNÍCH BANK [online]. Cnb.cz [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW:
30
4.1.1.1 Nabízené služby Co do rozsahu sluţeb nabízených Českou spořitelnou je nabídka nejširší ze všech, které tu uvádím. Klient má moţnost sjednat si některé produkty přes internetové bankovnictví, podmínkou ovšem je, ţe se pak musí osobně dostavit na pobočku a podepsat jiţ připravené podklady pro vyuţívání dané sluţby. Servis 24 Internetbanking poskytuje klientům všechny základní operace, které jsou obsaţeny v první záloţce pod názvem „Platební transakce“. Zde je moţno najít bankovní operace jako je příkaz k úhradě a trvalý příkaz k úhradě, zjištění aktuálního stavu zůstatků, zjištění transakční historie, příkaz k inkasu, souhlas k inkasu anebo výpis z účtu. Dále zde klient můţe nalézt sluţbu mobilní platby. Jedná se o zvláštní sluţbu, která se zaměřuje na platby mobilním operátorům, lze tedy takto platit faktury, dobíjet kredit. Import dodávek je sluţba, která dovoluje klientům propojit správu svých bankovních účtů s účetním systémem společnosti. Do této části aplikace je moţné naimportovat soubor s platebními příkazy a pak ho odeslat. Sluţba export výpisů je určena k tisku elektronických výpisů, anebo k vytvoření výpisu v datovém souboru, který lze pak dále upravovat v jiných aplikacích. Je zde i moţnost určit si, jak často bude datový výpis generován, denně, týdně nebo měsíčně. Šablona příjemců je velmi uţitečná funkce, lze si zde zaloţit nového příjemce pro domácí nebo zahraniční platební styk, se kterým je klient často v kontaktu a nemusí tedy pořád vypisovat všechny potřebné informace jako je číslo účtu, kód banky, konstantní symbol atd. Po vytvoření šablony stačí, kdyţ se při placení vybere pouze daný kontakt. Poslední sluţbou z této záloţky je e-faktura, jenţ umoţňuje klientům propojit faktury za sluţby nebo zboţí přímo s platebními příkazy realizovanými přes Servis24. Další záloţkou je „Spoření a investování“. Zde je moţné spravovat majetkové účty, vkladové účty a penzijní připojištění. U majetkových účtů můţe klient zjišťovat přehled účtu, transakční historii, zadávat příkaz k nákupu, prodeji nebo výměně, také vytvářet pravidelné příkazy. Tyto příkazy musí být zadány ten den, kdy chce klient s podílovými listy obchodovat do 20:00. Zadání příkazu po 20:00 bude vyřízeno aţ následující den, kdy můţe být kurz daného podílového listu jiný. U vkladových účtů můţe klient zjišťovat přehled a správu účtů, transakční historii nebo zaloţit vkladový účet, dále můţe zadávat trvalý nebo jednorázový příkaz k výběru a tyto zadané příkazy spravovat. Klient v této záloţce můţe spravovat i penzijní připojištění, můţe zde změnit smluvní podmínky nebo změnit průběh penzijního připojištění odloţením nebo
31
přerušením placení příspěvků, oznámením přerušení nebo oznámením ukončení přerušení penzijního připojištění. Následující je záloţka „Financování“. Zde jsou spotřebitelské a hotovostní úvěry, kontokorentní limity, kartové účty a přehled uzavřených smluv na úvěrové produkty. Všechny bankovní produkty uvedené v této záloţce jsou pouze informativní, nelze s nimi manipulovat, poskytují tedy informace klientovi o stavu. Další záloţkou je „Bydlení“. V této záloţce je moţné spravovat hypotéky a úvěry na nákup nemovitostí a stavební spoření. V případě hypotéky nelze provádět jakékoliv změny, účet slouţí klientovi pouze jako informativní. Pokud jde o stavební spoření, klient můţe ţádat o zvýšení či sníţení cílové částky, o státní podporu, změnu úrokové sazby stavebního spoření a úvěru ze stavebního spoření. Předposlední záloţkou je „Pojištění“. Zde je moţné kontrolovat přehled smluv ţivotního pojištění. Tato záloţka poskytuje informace o ţivotním pojištění, které má klient sjednáno u České spořitelny. Nelze provést ţádné změny. Poslední záloţkou je „Nastavení“. V nastavení lze nastavit maximální limity, tedy kolik je moţné nejvíce zaplatit za den přes internetové bankovnictví. Tento limit je 200 000Kč. Limit pro mobilní platby je ve výši 10 000Kč. Pak je moţné zde změnit heslo, nebo mobilní telefonní číslo, na které se zasílají autorizační SMS pro platební transakce, kontaktní údaje, nastavení výpisů. 4.1.1.2 Zabezpečení operací Zabezpečeny jsou všechny aktivní transakce autorizačním SMS kódem nebo klientským certifikátem. Tato autorizační SMS slouţí tedy k tomu, ţe dokud klient nezadá kód, který mu přišel SMS, není uskutečněna platba. Autorizaci transakcí můţe klient nastavit na kterékoliv pobočce České spořitelny, nebo pokud se nemůţe dostavit na pobočku, můţe si zaţádat korespondenčně. [25] 4.1.1.3 Zabezpečení přihlášení Zabezpečit přihlášení do aplikace Servis 24 Internetbanking je moţno několika způsoby. Jedním z nich je klientské číslo a heslo pro internetbanking. Klientské číslo je kaţdému klientovi přiděleno při zaloţení sluţby, oproti tomu heslo si klient zvolí sám a po určitém časovém intervalu je vyzván ke změně. První heslo je ale také vygenerováno a zasláno klientovi, a to si pak změní. Klientovo heslo musí obsahovat jak číslice (ty minimálně dvě), tak písmena a je v rozmezí 8 aţ 30 znaků. Dále se klient přihlašuje pomocí klientského certifikátu či přihlašovací SMS. Přihlašovací SMS je na stejném 32
principu jako autorizační SMS u zabezpečení operací. Na klientův mobilní telefon přijde SMS s kódem, který klient musí zadat, aby se přihlásil. K získání klientského certifikátu je zapotřebí zakoupit a nainstalovat čtečku karet. K přihlášení do aplikace je zapotřebí zadat heslo a je nutné si nechat vygenerovat certifikát v sekci „Přihlášení do správce certifikátu“. Tento certifikát se pak nahraje na čipovou kartu. Při dalších přihlášeních uţ klientovi postačí pouze čipová karta, kterou vloţí do čtečky a poté bude vyzván k zadání PIN kódu k jeho čipové kartě. Po zadání obou údajů bude připojen do aplikace. Čipovou kartu klient získá při zakládání účtu, ta pak slouţí k přístupu k účtu. K přihlášení do internetového bankovnictví je také moţné pouţít kalkulátor PIN, ten však mohou pouţít pouze klienti, kteří si ho zakoupili a začali pouţívat před rokem 2005, protoţe od roku 2005 se tento způsob přihlašování jiţ nenabízí.[25] 4.1.2 mBank mBank vznikla v roce 2000 jako retailová divize BRE Bank SA, ale na český trh vstoupila aţ v roce 2007. Jde o čistě elektronickou banku, je leadrem v retailovém a internetovém bankovnictví. Do aplikace internetového bankovnictví, nazývané mBank internetové bankovnictví, je moţné se připojit přes domovské stránky www.mbank.cz nebo přes https://cz.mbank.eu/, to vše pod podmínkou, ţe klient má vedený účet u této banky.[23] 4.1.2.1 Nabízené služby mBank poskytuje v rámci internetového bankovnictví základní bankovní operace, jako je příkaz k úhradě, k inkasu nebo SIPU, trvalý příkaz k úhradě, historie transakcí. Také je moţné zde vytvořit nového příjemce. Jedná se o sluţbu, kdy je vytvořen příjemce, se kterým klient komunikuje často, zjednoduší to práci, jelikoţ klient nemusí při kaţdém placení zadávat stále základní informace a pouze vybere z jiţ vytvořených příjemců. V záloţce „Karty“ je uveden přehled karet, které klient vlastní, ať uţ kreditní nebo platební. Je zde moţno zobrazit historii transakcí, nezaúčtované transakce nebo změnit limit pro platební i kreditní karty. V záloţce „Úvěry“ má klient přehled o poskytnutých půjčkách a uzavřené hypotéce, zde si můţe nastavit předčasné splacení, historii transakcí nebo zobrazit splátkový kalendář. Klient můţe dále pomocí internetového bankovnictví podat různé ţádosti o platební karty, o zřízení mKonta nebo o elektronické výpisy. V nastavení je moţné změnit heslo do internetového bankovnictví, vzhled internetového bankovnictví. Tato aplikace je velmi jednoduchá.
33
4.1.2.2 Zabezpečení operací Zabezpečení aktivních operací je realizováno pomocí SMS kódu, tento kód obsahuje popis operace a platí pouze pro jednotlivou transakci. [26] 4.1.2.3 Zabezpečení přihlášení Přihlášení do aplikace je opět pomocí klientského čísla a hesla. Klientské heslo musí být v rozmezí 8 – 20 alfanumerických znaků, heslo tedy musí obsahovat nejméně jedno písmeno a jednu číslici. [26] 4.1.3 Fio banka Fio banka a.s. je novou českou bankou, která vznikla z Finanční skupiny Fio. Finanční skupina Fio byla zaloţena v roce 1993, ale Fio banka se z ní stala aţ v roce 2010. Jedná se o banku, která má české majitele. Své sluţby poskytuje v 60 pobočkách po celé České republice. Zabývá se poskytováním tradičních bankovních sluţeb a zprostředkováním obchodů s cennými papíry. Na stránky internetového bankovnictví je moţné se dostat z domovských stránek http://www.fio.cz/. Samotná aplikace se nazývá Fio Internetbanking a klient má oprávnění ji vyuţívat, pokud má zaloţen účet u Fio banky. [24] 4.1.3.1 Nabízené služby Aplikace opět zajišťuje jak základní bankovní operace, tak rozšířené sluţby. Klient tedy pomocí internetového bankovnictví můţe zadávat příkaz k úhradě, k inkasu nebo SIPO, trvalý příkaz, hromadný příkaz k úhradě a převod do zahraničí. Dále se zde můţe informovat o zůstatcích na účtech, pohybu na účtech nebo zobrazit transakční historii. Můţe zde zakládat termínovaný vklad nebo Fio konto. V nastavení je moţné změnit heslo do aplikace a je zde k dispozici i grafická klávesnice, také je moţné nastavit, po jak dlouhé nečinnosti v aplikaci bude klient z účtu automaticky odhlášen. Dále si zde klient můţe nastavit, co se mu bude zobrazovat na úvodní straně po přihlášení, zda zůstatky na účtu, pohyby na účtech, trvalé příkazy atd.. Klient pomocí internetového bankovnictví můţe spravovat jak svůj běţný účet v korunách nebo v cizí měně, tak termínovaný vklad. U těchto účtů můţe měnit dispozice s úroky, dispozice se zůstatkem po zrušení účtu (zda bude zůstatek převeden jinam anebo vyplacen v hotovosti), název a priority (v jakém pořadí se budou jednotlivé účtu řadit). Dále si zde můţe zobrazit kurzovní lístek pro daný den a pro podnikatele je tu zavedena funkce „ABO import“. Tato funkce slouţí k načtení a odeslání dodávky plateb vytvořených 34
v účetním systému. Také si zde můţe klient nastavit „Hlásiče“. Jde o informace zasílané na jím uvedený kontakt v případě pohybu na účtu, nezvalidovaných pokynů, nepodepsaných pokynů, v případě nadstavu či podstavu nebo blíţící se obnovy. Aplikace je jak v českém tak slovenském jazyce. 4.1.3.2 Zabezpečení operací Zabezpečení aktivních operací je u Fio banky realizováno pomocí unikátního kódu zasílaného SMS zprávou na klientem zvolený mobilní telefon. Tím musí být zabezpečena kaţdá peněţní transakce. Zajímavé zde je, ţe klient si kromě zvolení telefonního čísla, na které má být SMS zaslána, můţe zvolit i to, jak dlouhý má být autorizační kód SMS, kolik pokusů pro zadání kódu klientovi internetbanking povolí a dále za jak dlouhou dobu musí být zadán tento kód ve formuláři. Dalším způsobem, jak zajistit bezpečnost aktivních operací, je pouţitím elektronického klíče. Nejdříve je ovšem potřeba si tento jedinečný elektronický podpis vytvořit. To klient můţe učinit, po spuštění aplikace pro podepisování pokynů, kde si podpis vytvoří, nebo je moţné podepisovací klíč vygenerovat před podepsáním smlouvy na pobočce. Tyto dva způsoby zabezpečení lze pouţít i současně. [27] 4.1.3.3 Zabezpečení přihlášení Přihlášení do aplikace je ošetřeno zadáním uţivatelského číslo a hesla. [27]
4.2 Porovnání jednotlivých řešení internetového bankovnictví V tabulce 4.1 jsou zobrazena jednotlivá řešení aplikace internetového bankovnictví u třech výše uvedených bank. Jak z tabulky níţe vyplývá, nejrozsáhlejší sluţby poskytuje klientům Česká spořitelna. Naopak více moţností, jak zabezpečit autorizaci operací, nabízí Fio banka, a to jednak pomocí autorizační SMS, pomocí elektronického podpisu anebo kombinací obou dvou moţností. Nejvíce variant, jak se přihlásit do aplikace internetového bankovnictví, poskytuje opět Česká spořitelna. Překvapením je Fio banka, která je na trhu poměrně chvíli a z těchto tří bank je zařazena mezi nimi. A to jak z důvodu poskytování sluţeb, tak z důvodu zabezpečení operací. Název banky
PŘEHLED VYBRANÝCH BANK ČESKÁ SPOŘITELNA mBANK
FIO BANKA
Název sluţby
Servis24 Internetbanking
mKonto
Fio Internetbanking
Webová adresa sluţby
https://www.servis24.cz
https://cz.mbank.eu
https://www.fio.cz/scg i-bin/hermes/dzhomebanking.cgi 35
Způsob přihlášení
Autorizace operací
Klientské číslo+heslo/ klientský certifikát/ klientské číslo+heslo+SMS Autorizační SMS
Příkaz k úhradě Trvalý příkaz k úhradě Příkaz k inkasu Mobilní platby Hromadný příkaz k úhradě SIPO operace Přehled zůstatků Transakční historie Nezaúčtované transakce na účtech Úvěr Hypotéka Penzijní připojištění Spoření Podílové listy Šablona příjemců
Změna hesla Nastavení limitů Informace a kontakty
ZABEZPEČENÍ Klientské číslo+heslo Autorizační SMS
SLUŢBY APLIKACE
Klientské číslo+heslo
Autorizační SMS/ elektronický podpis/ kombinace obojího
x
x
x
x
x x x
x x
x x x
NASTAVENÍ
x
Tabulka 4.1 Srovnání jednotlivých aplikací internetového bankovnictví u 3 bank (zdroj: vlastní zpracování)
4.3 Doporučený vývoj Internetové aplikace, které jsou zde uvedeny, jsou jiţ nyní na dobré úrovni, ale jelikoţ jde doba stále kupředu, měly by banky dbát na to, aby aplikace dále zlepšovaly a 36
rozšiřovaly, protoţe to, co se nyní povaţuju za úplnou novinku, můţe být za pár let velmi zastaralé. 4.3.1 Česká spořitelna Česká spořitelna má velmi široký rozsah sluţeb, zde se nedá nic vytknout. Důvodem je provázanost s ostatními finančními skupinami České spořitelny. Nejeví se problém ani v tom, ţe produkty, které si chce klient zřídit, můţe zaloţit v internetovém bankovnictví a následně musí zajít na pobočku a podepsat smlouvu. Někteří klienti to mohou povaţovat za výhodu, protoţe neztrácejí kontakt s lidmi a bankou. I způsoby přihlašování do aplikace jsou velmi široké, zde by bylo lepší pro větší bezpečnost vypustit přihlašování pouze pomocí hesla a klientského čísla a přidat k tomu povinně i přihlašovací SMS. Co se týče nastavení autentizační SMS u plateb, bylo by jednodušší, kdyby šla nastavit i pomocí internetového bankovnictví a ne jen pouze na pobočce. Aplikace je dobře graficky řešena, je přehledná, jednoduchá, snadná na orientaci. 4.3.2 mBank mBank je banka, která se vyznačuje tím, ţe chce komunikovat se svými klienty hlavně pomocí přímého bankovnictví. Bohuţel, aplikace internetového bankovnictví není tak rozsáhlá, jak by měla být. Je zde omezený počet sluţeb a přihlašování do aplikace je řešeno pouze klientským číslem a heslem. Pro kvalitnější zabezpečení přihlášení doporučuji rozšířit moţnosti o zasílání přihlašovacích SMS. Banka by měla nabídnout další moţnosti přihlašování do aplikace. Od banky tohoto typu by kaţdý očekával, ţe bude mít přímé bankovnictví na podobné úrovni, jako je tomu třeba u České spořitelny. Proto doporučuji do budoucna rozšířit co nejvíce poskytovaných sluţeb přes internetové bankovnictví a moţností zabezpečení. 4.3.3 Fio banka Aplikace Fio banky je přehledná a jednoduchá, poskytuje základní sluţby, proto by se mohla také zaměřit na jejich rozšíření. Zabezpečení operací je na dobré úrovni, co se týká zabezpečení přihlášení, i zde by bylo lepší rozšířit moţnosti přihlašování do aplikace alespoň o posílání přihlašovacích SMS s pouţitím klientského čísla a hesla neţ pouze pomocí klientského čísla a hesla. Dobré by bylo rozšířit nastavení například o nastavení limitů, nejvyšší moţné částky plateb přes internetové bankovnictví, anebo zrušit funkci toho, aby si klient sám nastavil, po jak dlouhé nečinnosti má být odhlášen a nastavit tuto funkci fixně na určitou dobu, třeba 15 minut. 37
5 Marketingový průzkum V rámci této bakalářské práce je realizován marketingový průzkum zaměřený na elektronické bankovnictví v České republice. Hlavním cílem bylo zjištění, zda je elektronické bankovnictví v České republice pouţíváno a dále je dotazník zaměřen hlavně na odvětví internetového bankovnictví. Dotazník byl vyvěšen na internetových stránkách pod názvem Elektronické bankovnictví v České republice. Distribuován byl tedy v elektronické podobě pomocí dokumentů na google.com v půlce března 2011 a ukončen byl v půlce dubna 2011. Celý průzkum trval 4 týdny, v následující tabulce 5.1. je znázorněno, jak daný průzkum probíhal. Délka trvání v týdnech
Aktivita I.
II.
III.
IV.
Definování problému Tvorba dotazníku Sběr dat Analýza dat Interpretace výsledků Tabulka 5.1. Časový harmonogram (zdroj: vlastní zpracování)
Dotazník obsahoval celkem čtrnáct otázek, z toho pět bylo zaměřeno na zjištění údajů o respondentech a zbylých devět se týkalo elektronického a internetového bankovnictví. Otázky byly uzavřeného typu, respondenti tedy mohli vybírat pouze z předem určených moţností. Šestá otázka zněla: „Vyuţíváte sluţeb elektronického bankovnictví?“. Pokud odpověď respondenta byla NE, musel odpovědět uţ jen na otázku poslední, a to „U jaké tuzemské banky máte účet?“. Pokud odpověděl respondent ANO na otázku, zda vyuţívá sluţeb elektronického bankovnictví, bylo třeba odpovědět na následující otázku, a to „Jakou formu elektronického bankovnictví vyuţíváte?“. Další otázka jiţ byla zaměřena na internetové bankovnictví. Pokud na tuto otázku odpověděl respondent kladně, byl nucen vyplnit i ostatní otázky, pokud záporně, vyplnil pouze poslední otázku. U otázek číslo 7, 12, 13 a 14 bylo moţné zaškrtnout více moţností, minimálně ovšem jednu. Zbylé otázky měly pouze jednu moţnost odpovědi. Dotazník vyplnilo celkem 154 respondentů. Samotný dotazník je uveden v příloze. 38
5.1 Charakteristika respondentů Jak jiţ bylo zmíněno na začátku, celkem vyplnilo dotazník tedy 154 respondentů, z toho bylo 86 ţen a 68 muţů. Z dotazovaných respondentů byli 4 % mladší neţ 18 let, 44 % ve věku 18 – 24 let, 36 % ve věku 25 – 35 let, 15 % ve věku 36 – 55 let a 2 % 56 let a starší. Jak je vidět v grafu 5.1.
Jaké je vaše pohlaví?
Jaký je váš věk? 80
100
67
60
Muž
40
40
Žena
20
20
23
25 - 35
6 3
0
0
Méně než 18 18 - 24
55
60
80
Věk
36 - 55 56 a více
Pohlaví Graf 5.1 otázka č. 1 (zdroj: vlastní zpracování)
Graf 5.2 otázka č. 2 (zdroj: vlastní zpracování)
Snahou dotazníku bylo postihnout všechny věkové kategorie, bohuţel z grafu 5.2 je vidět, ţe nejméně zastoupenou věkovou skupinou jsou lidé 56 a více let. Je to z toho důvodu, ţe mezi staršími lidmi není zatím dosud v oblibě vyuţívání internetu, a proto nemohl dotazník vyplnit větší počet lidí této věkové kategorie. Následující dvě otázky se týkaly měsíčního příjmu respondenta a vzdělání respondenta. Na otázku „Jaký je váš měsíční příjem“ odpovědělo nejvíce respondentů 21% do 4 000Kč, coţ naznačuje, ţe většina respondentů jsou studenti a pouze 2% dotazovaných uvedla, ţe jejich měsíční příjem přesáhne 50 000Kč. Podrobný přehled o příjmech je uveden v grafu 5.3.
39
Jaký je váš měsíční příjem? 35
33
do 4 000
30
4 001 - 6 000
25
25
21
20
18
17
20
6 001 - 8 000 8 001 - 10 000 10 001 - 15 000
15
9
15 001 - 20 000
8
10
20 001 - 30 000
3
5
30 001 - 50 000
0
50 001 a více
Měsíční příjem Graf 5.3 otázka č. 3 (zdroj: vlastní zpracování)
Otázka vzdělanosti respondentů je různorodě zastoupena a zabývá se jí graf 5.4. Největší skupinu tvoří lidé se středoškolským vzděláním, a to 60 %, 40% pak tvoří lidé s vysokoškolským
vzděláním,
pouze
6%
se
základním
vzděláním,
6%
se středoškolským vzděláním s výučním listem a jen 2% s vyšším odborným vzděláním.
Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? základní vzdělání
92
100
středoškolské odborné vzdělání s výučním listem
80 60
40
40 20
9
středoškolské vzdělání s maturitou vyšší odborné vzdělání
10
3
vysokoškolské vzdělání
0 Vzdělání
Graf 5.4 otázka č. 4 (zdroj: vlastní zpracování)
Poslední otázka z charakteristiky respondentů byla regionální, graf 5.5. Největší počet respondentů tvoří ti, kteří pocházejí z Prahy - 55 %, Středočeský kraj má také vysoké zastoupení a to 15%. Překvapením bylo, ţe ze Zlínského kraje nebyl ţádný respondent, proto 0%.
40
Z jakého kraje pocházíte? 100
85
80 60 40
23
20
4
4
6
8
1
5
1
7
2
2
6
0
0 Region
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj
Graf 5.5 otázka č. 5 (zdroj: vlastní zpracování)
5.2 Vyhodnocení 5.2.1 Elektronické bankovnictví versus věk a vzdělání Je pouţívání elektronického bankovnictví ovlivněno věkem, vzděláním, jaká věková skupina elektronické bankovnictví vyuţívá nejčastěji? Na otázku, zda respondenti vyuţívají elektronické bankovnictví, graf 5.6, odpovědělo 98% ANO a pouze 2% NE.
Využíváte služeb elektronické bankovnictví? 200
151
150
Ano
100
Ne
50
3
0 Elektronické bankovnictví Graf 5.6 otázka č. 6 (zdroj: vlastní zpracování)
41
V následující tabulce 5.2 je uvedeno, jaké věkové kategorie jakým způsobem odpověděly na otázku pouţívání elektronického bankovnictví. Věk
Vyuţívání ANO
NE
Méně neţ 18
6
0
6
18 - 24
65
2
67
25 – 35
54
1
55
36 – 55
23
0
23
56 a více
3
0
3
151
3
154
Tabulka 5.2 Jaké věkové kategorie vyuţívají elektronické bankovnictví (zdroj: vlastní zpracování)
Nelze s jistotou vyloučit ţádnou věkovou skupinu. V tabulce 5.3 zobrazené níţe je přehled pouţívání elektronického bankovnictví z hlediska vzdělání. Vzdělání
Vyuţívání ANO
NE
Základní vzdělání
9
0
9
Středoškolské odborné vzdělání s výučním listem
9
1
10
Středoškolské vzdělání s maturitou
91
1
92
Vyšší odborné vzdělání
3
0
3
Vysokoškolské vzdělání
39
1
40
151
3
154
Tabulka 5.3 Lidé s jakým vzděláním vyuţívají elektronické bankovnictví (zdroj: vlastní zpracování)
I v tomto případě nelze jednoznačně vyloučit některou skupinu, ale dovolím si opět
tvrdit,
ţe
elektronické
bankovnictví
vyuţívají
více
lidé
s minimálně
středoškolským vzděláním s maturitou. Počet respondentů, kteří pouţívají elektronické bankovnictví a mají středoškolské vzdělání s maturitou je 59% a s vysokoškolským vzděláním 25 %. 5.2.2 Jaká forma elektronického bankovnictví je nejvíce využívána Na otázku „Jakou formu elektronického bankovnictví vyuţíváte?“ bylo moţno odpovědět zvolením více moţností. I přesto se nejpouţívanější formou elektronického bankovnictví stalo internetové bankovnictví. Na druhém místě jsou platební karty a ostatní formy elektronického bankovnictví jsou víceméně na stejné úrovni, jak ukazuje
42
graf 5.7 níţe. Pod pojem jiné jsou schovány například PDA banking a TV banking, ale i tak toto odvětví je zastoupeno pouze 1%.
Jakou formu elektronického bankovnictví využíváte? 150
135
Internetové bankovnictví 104
Homebanking
100
Mobilní bankovnictví
50
5
8
Platební karty
5
2
Telefonní bankovnictví
0
Jiné
Formy elektronického bankovnictví
Graf 5.7 otázka č. 7 (zdroj: vlastní zpracování)
5.2.3 Používání
internetového
bankovnictví,
bezpečnost
a
způsob
zabezpečení Na otázku zda „Pouţíváte internetové bankovnictví?“ odpovědělo celkem 151 respondentů, jelikoţ 3 respondenti jiţ dříve odpověděli (coţ jsou 2%), ţe nepouţívají sluţby elektronického bankovnictví. Výsledek je vidět v grafu 5.8, 88 % respondentů odpovědělo ANO, 10% respondentů odpovědělo NE.
Považujete internetové bankovnictví za bezpečné?
Používáte internetové bankovnictví? 136 140 120 100 80 60 40 20 0
100
84
80 Ano 15
Ne
60
Graf 5.8 otázka č. 8 (zdroj: vlastní zpracování)
Spíše ano
40 20
Internetové bankovnictví
Ano
49
Spíše ne 3 0
Ne
0 Bezpečnost Graf 5.9 otázka č. 10 (zdroj: vlastní zpracování)
Otázka bezpečnosti je velice oţehavé téma. Překvapující bylo, ţe i kdyţ respondenti odpověděli, ţe vyuţívají internetové bankovnictví, někteří ho nepovaţují za bezpečné. Na otázku zda „Povaţujete internetové bankovnictví za bezpečné?“, která je znázorněna v grafu 5.9, odpověděli 2% spíše ne, 55% spíše ano a 32% ano. Takţe 89% 43
respondentů povaţuje internetové bankovnictví za bezpečné. Důvodem jsou stále se zlepšující způsoby zabezpečování internetového bankovnictví. Jako nejčastějším zabezpečením internetového bankovnictví se ukázala varianta pomocí uţivatelského jména + hesla + SMS kódu, který vygeneruje banka a pošle na klientův mobilní telefon. Tuto moţnost zabezpečení vyuţívá 47% respondentů. V grafu 5.10 je uveden přehled všech moţností zabezpečení. Banky nenabízejí všechny způsoby zabezpečení, mohou si vybrat, jak chtějí zabezpečit internetový přístup klienta na jeho bankovní účet. Jako nejméně vyuţívaným způsobem zabezpečení se ukázalo zabezpečení pomocí čipových karet, kdy je potřeba vlastnit čtečku platebních karet, která je celkem drahá. Tuto formu zabezpečení zvolilo pouze 1% respondentů.
Jak máte zabezpečený přístup do internetové bankovnictví? Uživatelské jméno + heslo
73
80 60
Uživatelské jméno + heslo + sms kód
35 40 15 20
3
1
9
0 Zabezpeční internetového bankovnictví
Uživatelské jméno + kalkulátor kódu PIN Uživatelské jméno + heslo + certifikát
Graf 5.10 otázka č. 11 (zdroj: vlastní zpracování)
5.2.4 Jak často je používáno internetové bankovnictví, k jakému účelu a z jakého důvodu Internetové bankovnictví klienti pouţívají nejčastěji několikrát týdně, důkazem je graf 5.11 uvedený níţe, kde 24% respondentů uvedlo, ţe pouţívají internetové bankovnictví několikrát týdně, v těsném závěsu je i pouţívání jednou týdně s 23% odpovědí. Důvodem, proč pouţívají internetové bankovnictví tak často, je úspora času. Tu zvolilo 39% respondentů, i kdyţ důvodů, proč vyuţívat internetového bankovnictví, by se našla určitě spousta. Dalším důvodem, proč klienti vyuţívají internetové bankovnictví, je pohodlí. Tuto variantu uvedlo 37% respondentů, moţnost niţších poplatků uvedlo pouze 20 % respondentů. Respondenti měli ovšem na výběr pouze ze 4 moţností. Variantu jiné zvolila pouze 4% respondentů. Vše je patrné z grafu 5.12.
44
Z jakého důvodu používáte internetové bankovnictví?
Jak často používáte internetové bankovnictví? 37
40
Denně
35 26
30
18
20 11
150
Několikrát týdně 1x týdně
Nižší poplatky
122 117
Úspora času
100 61
9
10
1x za 14 dní
0
1x měsíčně
Pohodlí
50 12
Jiné
0
Graf 5.11 otázka č. 9 (zdroj: vlastní zpracování)
Graf 5.12 otázka č. 13 (zdroj: vlastní zpracování)
Nabízené operace v rámci internetového bankovnictví se moc neliší u jednotlivých bank, ale přesto jsou zde rozdíly. Některé banky nabízejí pouze základní operace, jiné svoji nabídku rozšiřují a snaţí se o spolupráci s dceřinými společnostmi. Většina bank tedy poskytuje základní operace s bankovním účtem, nejčastěji pouţívanou operací je příkaz k úhradě, v těsném závěsu je zjišťování zůstatků na účtu. Překvapující bylo zjištění, ţe někteří respondenti vyuţívají internetové bankovnictví ke koupi podílových listů nebo otevírání termínovaných účtů. Shodně tuto variantu označili 4 respondenti. U této otázky bylo moţné zaškrtnout více odpovědí neţ pouze jednu. Výsledky jsou uvedeny v grafu 5.13.
Jaké operace v rámci internetového bankovnictví používáte? Jiné Koupě podílových listů Ovládání termínovaných účtů Ovládání sipa Historie pohybů na účtu Zřízení spoření Zřízení pojištění Dobíjení telefonu Trvalý příkaz k inkasu Trvalý příkaz k úhradě Příkaz k inkasu Příkaz k úhradě Zjišťování zůstatků
12 4 4 7 92 8 5 Služba
33 28 51 36 127 126 0
20
40
60
80
100
120
140
Graf 5.13 otázka č. 12 (zdroj: vlastní zpracování)
45
5.2.5 U jaké tuzemské banky mají respondenti bankovní účet Poslední otázkou tohoto průzkumu je „U jaké tuzemské banky máte účet?“. Zde mohli respondenti uvést více bank, jelikoţ začíná být trendem, ţe lidé mají více účtů u různých bank. Na výběr měli z devatenácti bank, anebo mohli vybrat kolonku jiné, kde se skrývaly názvy všech ostatních neuvedených bank. Celkem se na finančním trhu České republiky objevuje čtyřicet dva bank (úplný seznam všech bank viz. příloha „Seznam bank“). Nejpouţívanější bankou je Česká spořitelna, tu vybralo 32% respondentů. Komerční banku vybralo 14% respondentů a ČSOB 13 % respondentů. Z toho vyplývá, ţe nejširší klientelu mají největší banky s nejrozsáhlejším počtem poboček u nás. Vše je zachyceno v grafu 5.14
U jaké tuzemské banky máte účet? Jiná mBank Modrá pyramida Hypoteční banka AXA Bank Europe Citibank Českomoravská stavební spořitelna Fio banka LBBW Bank Wüstenrot hypoteční banka ING Bank Oberbank AG Volksbank UniCredit Bank Raiffeisenbank Komerční banka GE Money Bank Poštovní spořitelna Česká spořitelna ČSOB
3 19 4 2 3 1 3 3 1 2 5 1 3 3 5
Banka
32 11 12 72 30 0
10
20
30
40
50
60
70
80
Graf 5.14 otázka č. 14 (zdroj: vlastní zpracování)
Dotazník přinesl celkem uspokojivé výsledky. Velkou většinu respondentů tvořila skupina, která pouţívá elektronické bankovnictví ve formě platebních karet a internetového bankovnictví. Očekávané výsledky přinesla i otázka ohledně zabezpečení internetového bankovnictví, kdy většina lidí odpověděla, ţe ho povaţuje spíše za bezpečné a bezpečné. Celkový počet činil 89% ze všech dotazovaných. Průzkum dále potvrdil, ţe klienti vyuţívají široké škály bankovních sluţeb v internetovém bankovnictví a domnívají se, ţe tento způsob komunikace s bankou má určité výhody. 46
6 Závěr Elektronické bankovnictví má mnoho forem: platební karty, homebanking, telefonní bankovnictví, mobilní bankovnictví, internetové bankovnictví a mezi nové formy patří hlavně PDA banking a TV banking. Všechny zde uvedené jsem se snaţila přiblíţit. O vyjmenovaných formách se dá tvrdit, ţe usnadňují komunikaci mezi bankou a jejím klientem a u klientů si získávají stále větší oblibu. Z průzkumu vyplývá, ţe lidé pouţívají elektronické a internetové bankovnictví a povaţují internetové bankovnictví za bezpečné. Vidí v jeho pouţívání jisté výhody. Hlavně v ušetření spousty času a v pohodlí ovládat svůj účet odkudkoliv a kdykoliv. V práci jsem také porovnávala jednotlivá řešení internetového bankovnictví u třech rozdílných bank. Výběr bank nebyl náhodný, ale vycházel z průzkumu. Proto jsem zvolila Českou spořitelnu, kterou vyuţívá nejvíce respondentů. mBanku, která se vyznačuje tím, ţe s klienty komunikuje především pomocí přímého bankovnictví. A Fio banku, kterou vyuţívá malé procento respondentů. V nabídce sluţeb si byly aplikace podobné, nejvíce sluţeb ovšem poskytuje Česká spořitelna, která je spojena s dalšími svými finančními skupinami. Dále jsem tyto aplikace hodnotila na základě bezpečnosti přihlášení a platby. Velmi široké moţnosti způsobu přihlášení má opět Česká spořitelna. Fio banka pro mne byla překvapením. Nabízí širokou paletu sluţeb a dvě moţnosti autorizace plateb, a to jak pomocí autorizační SMS, tak pomocí elektronického klíče. Nedá se však říct, ţe některá z bank poskytuje nejlepší internetové bankovnictví. Kaţdému klientovi vyhovuje něco jiného. Zatímco jeden upřednostňuje jednoduchou aplikaci, ve které se bude snadno orientovat, druhý chce mít široký rozsah sluţeb, a tak všechny bankovní produkty sjednané u dané banky pohromadě a moci s nimi manipulovat. Důleţité ovšem je, aby banky stále své aplikace zlepšovaly, rozšiřovaly a hledaly nová zabezpečení, protoţe útočníci budou vymýšlet stále nové způsoby, jak do aplikací proniknout. Někoho můţe napadnout, ţe kdyţ banky mají celkem rozsáhlou komunikaci s klientem pomocí přímého bankovnictví, nebudou jiţ zřizovat nové pobočky, ale opak je pravdou. Nové pobočky situují hlavně do nákupních středisek, aby byly klientům ještě blíţe. Jelikoţ jsou vyvíjeny stále nové technologie, bude zajímavé sledovat, jak těchto nových trendů vyuţije právě bankovní sektor, aby byl svým klientům co nejblíţe.
47
Seznam použitých zdrojů Seznam knižní literatury [1]
GÁLA, Libor; POUR, Jan; TOMAN, Prokop. Podniková informatika. vyd. 1. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4
[2]
MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. vyd. 1. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, a.s., 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5
[3]
MARVANOVÁ, Marie; SCHLOSSBERGER, Otakar a kol. Platební styk. 2. dopl. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1998. 376 s.
[4]
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. vyd. Praha: Linde a.s., 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X
[5]
KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1
[6]
JUŘÍK. Pavel. Encyklopedie platebních karet. vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 296 s. ISBN 80-247-0685-7
Seznam elektronických zdrojů [7] PŘÍMÉ BANKOVNICTVÍ V ČESKU [online].finexpert.cz [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: . [8]
TECHNICKÉ PODMÍNKY MOBILNÍ BANKA [online].mojebanka.cz [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: .
[9]
VÝVOJ ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ [online].ceed.cz [cit. 2011-0327]. Dostupné z WWW: .
[10] HOMEBANKING [online].volksbank.cz [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: . [11] HOMEBANKING [online] mesec.cz [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: [12] BANKOVNÍ SYSTÉM MULTICASH [online].rb.cz [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: < http://www.rb.cz/firemni-finance/velke-podniky/platebni-styk-a-cashmanagement/elektronicke-bankovnictvi/multicash-3-01-a-3-2/> [13] MULTICASH [online].csas.cz [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: 48
[14] HOMEBANKING NA TISÍC ZPŮSOBŮ [online]. mesec.cz [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: [15] PDA BANKING [online]. rb.cz [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: < http://www.rb.cz/osobni-finance/bezne-ucty/prime-bankovnictvi/pda-banking/> [16] TV BANKA [online] postovnisporitelna.cz [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: < http://www.postovnisporitelna.cz/Fyzicke-osoby/Ostatni/Stranky/TVBanka.aspx?tab=Co-je-nutne-k-zalozeni/> [17] TV BANKA [online] postovnisporitelna.cz [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: < http://www.postovnisporitelna.cz/Fyzicke-osoby/Ostatni/Stranky/TVBanka.aspx> [18] EBANKA [online].wikipedia.org [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: . [19] PLATEBNÍ KARTY [online].wikipedia.org [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Platebn%C3%AD_karta>. [20] BOUŠOVÁ, Kateřina. Peníze.cz [online]. 2006 [cit. 2011-04-15]. Internetové bankovnictví: jsou vaše peníze v bezpečí?. Dostupné z WWW: . [21] MULTICASH [online].csas.cz [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: [22] PROFIL ČESKÉ SPOŘITELNY [online].csas.cz [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . [23] mBANK [online].mbank.cz [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . [24] FIO BANKA [online].fio.cz [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . [25] ČESKÁ SPOŘITELNA [online].csas.cz [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: .
49
[26] mBANKA [online].mbank.cz [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . [27] FIO BANKA [online].fio.cz [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . [27] TELEFONNÍ BANKOVNICTVÍ [online].mesec.cz [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: < http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/telefonnibankovnictvi/pruvodce/>. [28] MOBILNÍ BANKOVNICTVÍ [online].mesec.cz [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: < http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/mobilnibankovnictvi/pruvodce/>. [29] UKÁZKA TV BANKY [online].postovnisporitelna.cz [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: < http://www.postovnisporitelna.cz/fyzicke-osoby/ostatni/stranky/tvbanka.aspx?tab=Dokumenty-ke-stazeni >.
Seznam obrázků Obrázek 3.1 Průběh transakce prováděné kartou a její zúčtování (zdroj: Bankovnictví pro bankéře a klienty [5]) ................................................................................................ 18 Obrázek 3.2 Demo verze TV bankingu od Poštovní spořitelny (zdroj: postovnisporitelna.cz [29]).............................................................................................. 27
Seznam tabulek Tabulka 3.1 Přehled telefonního bankovnictví (zdroj: mesec.cz [27]) ........................... 21 Tabulka 3.2 Přehled poskytovaných sluţeb mobilního bankovnictví tuzemskými bankami (zdroj: mesec.cz [28]) ....................................................................................... 22 Tabulka 3.3 Přehled Homebankingu (zdroj: mesec.cz [11])........................................... 24 Tabulka 4.1 Srovnání jednotlivých aplikací internetového bankovnictví u 3 bank (zdroj: vlastní zpracování) .......................................................................................................... 36 Tabulka 5.1. Časový harmonogram (zdroj: vlastní zpracování) ..................................... 38 Tabulka 5.2 Jaké věkové kategorie vyuţívají elektronické bankovnictví (zdroj: vlastní zpracování) ...................................................................................................................... 42 Tabulka 5.3 Lidé s jakým vzděláním vyuţívají elektronické bankovnictví (zdroj: vlastní zpracování) ...................................................................................................................... 42 50
Seznam grafů Graf 5.1 otázka č. 1 (zdroj: vlastní zpracování) ............................................................. 39 Graf 5.2 otázka č. 2 (zdroj: vlastní zpracování) .............................................................. 39 Graf 5.3 otázka č. 3 (zdroj: vlastní zpracování) .............................................................. 40 Graf 5.4 otázka č. 4 (zdroj: vlastní zpracování) .............................................................. 40 Graf 5.5 otázka č. 5 (zdroj: vlastní zpracování) .............................................................. 41 Graf 5.6 otázka č. 6 (zdroj: vlastní zpracování) .............................................................. 41 Graf 5.7 otázka č. 7 (zdroj: vlastní zpracování) .............................................................. 43 Graf 5.8 otázka č. 8 (zdroj: vlastní zpracování) ............................................................. 43 Graf 5.9 otázka č. 10 (zdroj: vlastní zpracování) ............................................................ 43 Graf 5.10 otázka č. 11 (zdroj: vlastní zpracování) .......................................................... 44 Graf 5.11 otázka č. 9 (zdroj: vlastní zpracování) ............................................................ 45 Graf 5.12 otázka č. 13 (zdroj: vlastní zpracování) .......................................................... 45 Graf 5.13 otázka č. 12 (zdroj: vlastní zpracování) .......................................................... 45 Graf 5.14 otázka č. 14 (zdroj: vlastní zpracování) .......................................................... 46
51
Přílohy Banky a pobočky zahraničních bank Stav k 12.04.2011, celkem nalezeno subjektů [42]: IČ
Název instituce nebo označení osoby
Ulice
Město, obec
Země Datum od
28924410 AXA Bank Europe, organizační složka
Lazarská 13/8
Praha 2
CZ
29.5.2009
47116102 Banco Popolare Česká republika, a.s.
Lazarská 1718/3
Praha 1
CZ
6.1.1993
27427901 Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka
Klicperova 3208/12
Praha 5
CZ
19.1.2006
27943445 BRE Bank S.A., organizační složka podniku
Jugoslávská 1
Praha 2
CZ
18.7.2007
28198131 Citibank Europe plc, organizační složka
Bucharova 2641/14
Praha 5, Stodůlky
CZ
10.9.2007
47610921 COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha
Jugoslávská 1
Praha 2
CZ
23.11.1992
27391639 Crédit Agricole Corporate and Investment Bank S.A. Prague, organizační složka
Ovocný trh 8
Praha 1
CZ
5.8.2005
63078333 Česká exportní banka, a.s.
Vodičkova 34 č.p. 701
Praha 1
CZ
1.3.1995
45244782 Česká spořitelna, a.s.
Olbrachtova 1929/62
Praha 4
CZ
30.12.1991
49241397 Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
Vinohradská 3218/169
Praha 10
CZ
27.8.1993
44848943 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.
Jeruzalémská 964/4
Praha 1
CZ
28.1.1992
00001350 Československá obchodní banka, a. s.
Praha 5
CZ
21.12.1964
Praha 1
CZ
20.10.1993
28428943 Evropsko-ruská banka, a.s.
Radlická 333/150 Jungmannova č.or.34/č.p.750 Štefánikova 78/50
Praha 5
CZ
15.7.2008
61858374 Fio banka, a.s.
V Celnici 1028/10
Praha 1
CZ
17.5.2010
27362329 Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika
Ovocný Trh 8
Praha 1
CZ
26.5.2005
25672720 GE Money Bank, a.s.
Vyskočilova 1422/1a Millenium Plaza, V Celnici 10 Radlická 333/150
Praha 4, Michle
CZ
9.6.1998
Praha 1
CZ
13.6.1996
Praha 5
CZ
10.1.1991
60433566 Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka
65997212 HSBC Bank plc - pobočka Praha 13584324 Hypoteční banka, a.s.
52
49279866 ING Bank N.V.
Nádražní 344/25
Praha 5
CZ
17.12.1992
47115378 J & T BANKA, a.s.
Pobřežní 297/14
Praha 8
CZ
13.10.1992
45317054 Komerční banka, a.s.
Na Příkopě 33, č.p. 969
Praha 1
CZ
5.3.1992
14893649 LBBW Bank CZ a.s.
Vítězná 1/126
Praha 5
CZ
23.1.1991
60192852 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
Bělehradská 128, čp.222 nám. Přemysla Otakara II. 6/3 Sokolovská 17
Praha 2
CZ
9.12.1993
České Budějovice
CZ
1.11.2003
Praha 8
CZ
18.9.2009
47116129 PPF banka a.s. PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká 27184765 republika 49241257 Raiffeisen stavební spořitelna a.s.
Evropská 2690/17
CZ
31.12.1992
CZ
3.8.2004
Koněvova 2747/99
Praha 6 Praha 1, Staré Město Praha 3
CZ
4.9.1993
49240901 Raiffeisenbank a.s.
Hvězdova 1716/2b
Praha 4
CZ
25.6.1993
00671126 Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod
Kubelíkova 4
Cheb
CZ
19.9.1993
28949587 Saxo Bank A/S, organizační složka
Husova 240/5
Praha 1
CZ
16.7.2009
60197609 Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.
Vinohradská 180/1632
CZ
13.6.1994
47607921 The Royal Bank of Scotland N.V.
Jungmannova 745/24
CZ
2.6.1992
64948242 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
Na Příkopě 858/20
Praha 3 Praha 1, Nové Město Praha 1
CZ
1.1.1996
25083325 Volksbank CZ, a.s.
Na Pankráci 1724/129
Praha 4, Nusle
CZ
1.1.1997
Zhořelecká 739
Liberec 1
CZ
16.2.2011
Praha 8
CZ
14.1.1993
26080222 Oberbank AG pobočka Česká republika 28992610 Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika
Volksbank Löbau-Zittau eG, organizační složka
Dlouhá 733/29
48550019 Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha; zkráceně: VUB, a.s., pobočka Praha Pobřežní 3 49060724 Waldviertler Sparkasse von 1842 AG
Klášterská 126/II
Jindřichův Hradec
CZ
21.4.1994
47115289 Wüstenrot - stavební spořitelna a.s.
Na Hřebenech II 1718/8
Praha 4
CZ
28.9.1992
26747154 Wüstenrot hypoteční banka a.s.
Na Hřebenech II 1718/8
Praha 4
CZ
23.12.2002
24726389 ZUNO BANK AG, organizační složka
Na Rybníčku 5/1329
Praha 2
CZ
2.6.2010
53
Dotazník: Elektronické bankovnictví v České republice 1. Jaké je vaše pohlaví - Muţ - Ţena 2. -
Jaký je váš věk? Méně neţ 18 18 – 24 25 – 35 36 – 55 56 a více
3. -
Jaký je váš měsíční příjem? Do 4000 4001 – 6000 6001 – 8000 8001 – 10 000 10 001 – 15 000 15 001 – 20 000 20 001 – 30 000 30 001 – 50 000 50 001 a více
4. -
Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? základní vzdělání středoškolské odborné vzdělání s výučním listem středoškolské vzdělání s maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské vzdělání
5. -
Z jakého kraje pocházíte? Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarské kraj Mostecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Jihomoravské kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj
54
6. Využíváte služeb elektronického bankovnictví? - Ano - Ne 7. Jakou formu elektronického bankovnictví využíváte? (Lze zaškrtnout i více variant) - Internetové bankovnictví - Homebanking - Mobilní bankovnictví - Platební karty - Telefonní bankovnictví 8. Používáte internetové bankovnictví? - Ano - Ne 9. -
Jak často používáte internetové bankovnictví? Denně Několikrát týdně Jednou týdně Jednou za 14 dní Jednou měsíčně Méně
10. Považujete internetové bankovnictví za bezpečné? - Ano - Spíše ano - Ne - Spíše ne 11. Jak máte zabezpečený přístup do internetového bankovnictví? - Uţivatelské jméno + heslo - Uţivatelské jméno + heslo + sms kód - Uţivatelské jméno + kalkulátor kódu PIN - Uţivatelské jméno + heslo + certifikát - Certifikát na čipové kartě (pomocí čtečky karty) - Jiné 12. Jaké operace v rámci internetového bankovnictví používáte? (Lze zaškrtnout i více variant) - Zjišťování zůstatků - Příkaz k úhradě - Příkaz k inkasu - Trvalý příkaz k úhradě - Trvalý příkaz k inkasu - Dobíjení telefonu - Zřízení pojištění - Zřízení spoření - Historie pohybů na účtu - Ovládání sipa 55
-
Ovládání termínovaných účtů Koupě podílových listů Jiné
13. Z jakého důvodu používáte internetové bankovnictví? - Niţší poplatky - Úspora času - Pohodlí - Jiné 14. U jaké tuzemské banky máte účet? (Lze zaškrtnout i více variant) - ČSOB - Česká spořitelna - Poštovní spořitelna - GE Money Bank - Komerční banka - Raiffeisenbank - UniCredit Bank - Volksbank - Oberbank AG - ING Bank - Wüstenrot hypoteční banka - LBBW Bank - Fio banka - Českomoravská stavební spořitelna - Citibank - AXA Bank Europe - Hypoteční banka - Modrá pyramida - Jiná
56
Seznam zkratek B2B – Business-to-Business B2C – Business-to-Consumer BPIN – Banking Personal Identification Number ČNB – Česká Národní Banka E-banking – elektronické bankovnictví E-business - Elektronické podnikání E-commerce - Elektronické obchodování EDGE – Enhanced Data Rates for GSM Evolution GPRS – General Packet Radio Service GSM – Global System for Mobile Communications HTTPS – Hypertext Transfer Protocol Secure I-banking – internetové bankovnictví ICT – Information and Communication Technologies IVR – Interactive Voice Response JAVA – Objektově orientovaný programovací jazyk MDA – Mobile Digital Assistant PDA – Personal Digital Assistant PIN – Personal Identification Number SIM – Subscriber Identity Module SMS – Short Message Service SSL – Secure Sockets Layer WAP – Wireless Application Protocol WI-FI – Wireless Fidelity
57
