VLIV GLOBÁLNÍ KRIZE NA CESTOVNÍ RUCH IMPACT OF GLOBAL CRISIS FOR TOURISM. HAMARNEHOVÁ Iveta. Abstract

INPROFORUM 2011, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-315-8

VLIV GLOBÁLNÍ KRIZE NA CESTOVNÍ RUCH IMPACT OF GLOBAL CRISIS FOR TOURISM HAMARNEHOVÁ Iveta Abstract Submitted paper describes the introduction of the causes and process of the global crisis in the years 2007 - 2009. The following part then assess the impact of global crisis on international tourism, tourism in Europe and then on tourism to the Czech Republic. Key words: global crisis, economic recession, tourism, international tourism, tourism in Europe, anti-crisis measures. JEL Classification: L83 Abstrakt Předložený příspěvek v úvodní části charakterizuje příčiny vzniku a průběh světové krize v letech 2007 – 2009. Část následující pak hodnotí vliv světové krize na mezinárodní cestovní ruch, evropský cestovní ruch a následně na cestovní ruch České republiky. Klíčová slova: světová krize, hospodářská recese, cestovní ruch, mezinárodní cestovní ruch, evropský cestovní ruch, protikrizová opatření. Úvod Předložený příspěvek ve své úvodní části mapuje a charakterizuje hlavní příčiny světové krize (2007 – 2009) tak jak se na nich postupně dohodli odborníci z oblasti ekonomické teorie i hospodářské praxe. Globální ekonomické krize zasáhla všechna odvětví světové ekonomiky, cestovní ruch nevyjímaje. Můžeme konstatovat, že krize se v cestovním ruchu odráží hlavně v omezení cestování, snižuje se počet příjezdů i výjezdů, tím pádem klesá počet hostů v ubytovacích a stravovacích zařízeních, klesají příjmy jejich majitelů, ale také cestovních kanceláří a agentur. Velmi alarmující je také nárůst nezaměstnanosti v tomto oboru či dopad na leteckou dopravu (podle odhadů Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu IATA členské aerolinky vykázaly za rok 2009 ztráty v souhrnné výši jedenácti miliard dolarů – kromě ekonomické krize je za další důvod považován razantní nástup nízkonákladových leteckých společností). Vlády mnoha zemí již od počátku této krize vypracovaly a zaváděly stimulační balíčky protikrizových opatření, do kterých často zahrnuly i opatření na zmírnění krize v cestovním ruchu. Hlavním iniciátorem zavádění takovýchto protikrizových opatření byla Světová organizace cestovního ruchu, která opatření rozdělila do 8 skupin: fiskální, monetární, marketingová opatření, lidské zdroje, opatření na podporu cestování, spolupráce veřejného a soukromého sektoru, environmentální opatření a mezinárodní spolupráce.

142


Předložený příspěvek si tedy klade za cíl analyzovat vliv krize na sektor cestovního ruchu a to jak v kontextu mezinárodním, tak i evropském a národním. V závěru příspěvku je pak naznačen budoucí vývoj cestovního ruchu. Literární přehled Globální krize v letech 2007 až 2009 byla předmětem práce řady autorů (Kohout, 2009; Kislingerová, E., 2010; Kalínská a kol., 2010). Mezi „populární“ publikace patří i Krugmanova zatím poslední kniha The Return of Depression Economics and the Crisis of 2008, kterou pod titulem Návrat ekonomické krize vydalo Nakladatelství Vyšehrad. Můžeme konstatovat, že problematika světové krize byla řešena nejen v rámci odborných publikací, ale i odborných článků (Hamarnehová, Šenková, 2011; Fojtáchová, 2011) i na půdě mezinárodních organizací (např. MMF, Světová banka či OECD). Nesmíme zapomenout ani na soudobé renomované ekonomy a jejich odkazy na teorie hlavních ekonomických škol. Pokud se týká oblasti cestovního ruchu a vlivu krize na toto národohospodářské odvětví, tak problematika byla a je řešena zejména Světovou organizací cestovního ruchu (z mezinárodního hlediska), Evropskou komisí (z evropského hlediska) a z národního hlediska jsou velmi přínosné analýzy společnosti Mag Consulting. Metodika Předložený příspěvek ve své úvodní části charakterizuje hlavní příčiny světové krize – jde o kompilát již známých skutečností. Autorka se zde snaží o co nejkomplexnější náhled na zkoumanou problematiku. Dále předložený příspěvek vychází z metody sekundární analýzy, která představuje analýzu ze sekundárních zdrojů, jimiž jsou veřejně dostupné dokumenty, vytvořené jako primární data nebo shromážděné za jiným účelem. Předností sekundárních dat je jejich reliabilita (spolehlivost výzkumné metody nebo techniky), jejich zakomponování do souvislostí s jinými skutečnostmi a jejich ekonomická úspornost. V případě analýzy vlivu globální ekonomické krize na mezinárodní i evropský cestovní ruch jsou využívána data Světové organizace cestovního ruchu. Část věnovaná dopadům krize na český cestovní ruch čerpá data z Českého statistického úřadu, České národní banky a z Ročenky cestovního ruchu, kterou publikuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Vznik a průběh světové krize (výsledky a diskuze) Světová krize je pojem, který se používá pro vývoj světové ekonomiky od roku 2007. Krize vznikla na finančních trzích USA a rychle se rozšířila po celém světě. Příčiny krize jsou rozmanité, s tím že jednotný názor neexistuje. Odborníci z oblasti ekonomické teorie a hospodářské praxe došli k závěru, že mezi hlavní příčiny světové krize patří zejména: 1. Monetární politika americké centrální banky. V boji s recesí v roce 2001 a ve snaze oživit ekonomiku po prasknutí bubliny informačních technologií Fed přistoupila k razantnímu snížení úrokových sazeb (téměř 1 % až do roku 2004), což vedlo ke vzniku neefektivních úvěrů a investic. 2. Chování spotřebitelů v rozvinutých zemích, především v USA. Nízké úrokové sazby a příliv kapitálu z rozvojových zemí zlevňoval spotřebitelské úvěry a hypotéky. Míra úspor amerických domácností v letech 1980 – 2006 klesla až na 0 % z téměř 8 %. Zároveň 143


3.

4. 5. 6.

došlo k výraznému zadlužení soukromého sektoru. Obdobný trend se v menší míře projevil i v zemích EU. Deregulace ve finanční sektoru v USA a vznik nových forem financování. Došlo k rozvoji trhu hypoték poskytovaných méně bonitním zákazníkům. Tyto hypotéky byly často refinancovány pomocí sekuritizace. Nové finanční instrumenty (hlavně tzv. zajištěné dluhové obligace) se dále prodávaly na mezinárodních finančních trzích. Kromě toho v USA došlo k rozvoji finančních institucí, které poskytovaly podobné služby jako banky, ale nebyly chráněny Fedem a byly tudíž velmi rizikové. Chyby na straně ratingových agentur a investorů, kteří hodnotili nové finanční instrumenty. Vyšší rating dělal tyto cenné papíry atraktivní pro penzijní fondy a banky v porovnání se státními dluhopisy, jež přinášely nižší výnos. Šíření finanční krize také napomohla specifika jednotlivých zemí. Např. aktiva třech největších bank Islandu představovala desetinásobek HDP země, což znemožňovalo jejich záchranu islandskou centrální bankou. Postavení rozvojových zemí. Mnohé rozvojové země jsou závislé na vývozech do rozvinutých ekonomik a na jejich finanční pomoci. Pokles domácí poptávky v rozvinutých ekonomikách aa snížení poskytované pomoci vyvolal zpomalení v rozvojových zemích.

Průběh světové krize můžeme rozdělit do dvou etap. První etapa – světová finanční krize – která měla v mnoha zemích podobný průběh a to díky propojenosti finančních trhů. Druhá etapa, která následovala – globální ekonomická krize – se lišila podle zemí a regionů. Dále můžeme konstatovat, že světová krize se převážně odehrála v letech 2007 až 2009. Na počátku roku 2010 se očekávala její druhá vlna v souvislosti se stavem veřejných financí Řecka a některých dalších zemí eurozóny (Irska, Španělska, Portugalska), což by mohlo vést k problémům evropských bank. Tomu se však podařilo zabránit poskytnutím finanční pomoci v rámci eurozóny. Světová krize let 2007 – 2009 je ekonomy řazena mezi tzv. systemické krize, které představují kombinaci dluhových, bankovních a měnových problémů. Liší se tak od finančních krizí které představují pouze jeden typ problému. Dopady světové krize na cestovní ruch (výsledky a diskuze) Vliv krize na mezinárodní cestovní ruch Krizové situace a jevy se promítají i do sféry služeb, nevyjímaje cestovní ruch, hotelnictví, pohostinství, lázeňství a další oblasti terciární sféry. Příjezdový cestovní ruch je poměrná veličina, která se dá vyjádřit počtem zahraničních návštěvníků (turistů + výletníků) v dané zemi nebo objemem tržeb za služby, jež spotřebovali. Tato veličina je výsledkem „střetu“ zahraniční poptávky po atraktivitách dané destinace a nabídky služeb cestovního ruchu konkrétní země. Vývoj nabídky a poptávky je do značné míry ovlivněn celkovou ekonomickou situací v jednotlivých státech, i ve světové ekonomice. Jak je patrno z tabulky 1, mezinárodní turistické příjezdy v roce 2008 dosáhly 917 mil. příjezdů, což je o 2 % více než v roce 2007. Poptávka v mezinárodním cestovním ruchu se zpomalila, a to zejm. z důvodu zhoršené celosvětové ekonomické krize. V roce 2008 ale cestovní ruch čelil i dalším problémům – konflikty v Iráku, Afghánistánu, Pákistánu či Palestině, teroristické útoky v Bombaji, pokles cen ropy, záplavy, požáry či sopečné erupce. Pozitivní výsledky vykazovaly všechny regiony, kromě Evropy, která zaznamenala stagnaci. Nejlépe si vedly země Středního východu (+ 19 %).

144


Tabulka 1 – Mezinárodní turistické příjezdy

Region Svět Evropa Asie a Pacifik Amerika Afrika Střední východ

2006 853,0 468,4 166,0 135,8 41,5 40,9

2007 904,0 487,9 182,0 142,9 45,0 46,6

v mil. 2008 917,0 485,2 184,1 147,8 44,4 55,2

2009 882,0 461,5 180,9 140,6 46,0 52,9

2010 06/05 940,0 5,5 476,6 5,0 203,8 8,0 149,8 1,9 49,4 11,0 60,3 8,2

změna v % 07/06 08/07 09/08 10/09 6,1 2,0 - 3,8 6,6 4,1 0,4 - 4,9 3,3 9,6 1,1 - 1,7 12,7 5,2 2,8 - 4,9 6,4 8,4 2,5 3,7 7,3 14,0 19,0 - 4,3 14,1

Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.unwto.org

V roce 2009 ale už došlo k poklesu mezinárodních turistických příjezdů a to o 35 milionů, což představovalo pokles o téměř 4 %. Šlo o první pokles od roku 2003. Mezinárodní cestovní ruch ochabl ve všech regionech, které UNWTO sleduje, s výjimkou Afriky, která globálně klesajícímu trendu odolala. Hospodářská recese se nejvíce projevila v subregionu střední a východní Evropy, střední a severní Ameriky. Pokud se týká příjmů z mezinárodního turismu, tak ty také poklesly a to ještě výrazněji (o zhruba 6 %) než mezinárodní turistické příjezdy. Po předchozích letech solidního růstu je to sice zklamání, ale zároveň můžeme konstatovat, že sektor cestovního ruchu je vůči globální recesi odolnější než ostatní sektory světové ekonomiky. Pokud vezmeme v úvahu celkový export tak ten se propadl výrazněji než příjmy z turismu a to o zhruba 12 %. Na tomto místě je třeba zopakovat, že ve vztahu k řešení následků krize v mezinárodním kontextu je významná činnost a iniciativa Světové organizace cestovního ruchu – např. Cestovní mapa k hospodářskému oživení z roku 2009. Vliv krize na evropský cestovní ruch Tabulka 2 – Evropské turistické příjezdy (v mil.)

v mil. Region/subregion 2006 2007 2008 Evropa 468,4 487,9 485,2 Severní Evropa 56,5 58,1 60,8 Západní Evropa 149,6 154,9 153,2 Střední a 91,4 96,6 100,0 východní Evropa Jižní a 170,9 178,2 171,2 východostředomořská Evropa

2009 461, 5 57,7 148,6 90,2

2010 05/06 07/06 476,6 5,0 4,1 58,1 6,8 2,8 153,7 5,0 3,6 95,1 4,2 5,6

165,1

169,7

4,7

4,3

změna v % 08/07 09/08 10/09 0,4 - 4,9 3,3 - 2,9 - 5,1 0,8 - 0,4 - 3,0 3,4 3,5 - 9,9 5,4 0,5

- 3,6

Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.unwto.org

Evropa je nejvýznamnějším regionem světového cestovního ruchu, ale s klesající vahou ve všech ukazatelích (příjezdy/příjmy, výjezdy/výdaje) a to zejména ve prospěch regionu Asie a Pacifik. Globální hospodářskou recesí byl tento region také nejvíce zasažen. Následky krize se projevily především ve změně poptávky v cestovním ruchu. Můžeme konstatovat, že pro Evropany je cestování součástí životního stylu, a že se ho nevzdali sice úplně, ale proměnily se jejich požadavky a potřeby (turisté si vybírali destinace blíže domovu, omezovali dobu

145

2,8


pobytu, vzdávali se tzv. třetích dovolených a klesaly i jejich výdaje v místě pobytu). V největší míře se to projevilo v letech 2008 a 2009. Jak již bylo zmíněno v roce 2008 došlo v evropském turismu ke stagnaci a v roce 2009 k poklesu téměř 5 % (což bylo nejvíce ze všech regionů společně s regionem Amerika). Jak je patrno z tabulky 2 největší pokles zaznamenal subregion střední a východní Evropy, jehož návštěvnost poklesla o téměř 10 %. Pokud jde o konkrétní evropské země, tak mezi ty, které pocítily nejvýznamnější úbytek turistů, patřily Slovensko (- 26,5 %), Lotyšsko (- 21,5 %) a Ukrajina (- 18,3 %). Pokud jde o konkrétní opatření na podporu turismu zmiňme např. že v Německu byla zaváděna v CR taková opatření, která měla za cíl využít jako konkurenční výhodu výborný podíl value for money (reklamní kampaně na podporu domácího CR, prodejní kampaně mezi touroperátory a aerolinkami na hlavních tradičních trzích,…), Itálie pomáhala sociálně slabším rodinám speciálními slevami na dovolené v domácích destinacích mimo hlavní sezónu. Navíc Itálie uzavřela s Francií a Španělskem určité strategické partnerství, které má za cíl společnou propagaci tří států především na geograficky vzdálených trzích. Celkově se protikrizová opatření v zemích Evropské unie soustředila především na nezaměstnanost v CR, úsporu energií, inovace a celkové zlepšení ekologické situace. Vliv krize na cestovní ruch České republiky Tabulka 3 - Vybrané ukazatele cestovního ruchu, 2007-2009

Počet hostů v HUZ rezidenti nerezidenti Počet přenocování rezidenti nerezidenti Průměrná doba přenocování Příjmy ze ZCR (v mil. CZK) Výdaje na ZCR (v mil. CZK) Tržby v ubytování, stravování a pohostinství (v mil. CZK)

2007 12 960 921 6 281 217 6 679 704 40 831 072 20 220 886 20 610 186 3,15

2008 12 835 886 6 186 476 6 649 410 39 283 474 19 296 452 19 987 022 3,060

2009 11 985 909 5 953 539 6 032 370 36 662 192 18 915 299 17 746 893 3,059

133 772,3

130 738,2

122 469,9

73 450,3

77 518,2

77 160,1

147 102

148 877

132 352

Zdroj: Zpracováno na základě: Ročenka cestovního ruchu, Statistiky cestovního ruchu 2010, 2007, dostupné z http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy [naposledy staženo 11.12.2010] Zpracováno na základě: Cestovní ruch – časové řady, dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr [naposledy staženo 11.12.2010] Zpracováno na základě: Zprávy o vývoji platební bilance, dostupné z http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/ [naposledy staženo 20.12.2010]

Na cestovní ruch ČR, stejně jako na zbytek české ekonomiky, od roku 2008 začala postupně doléhat ekonomická krize. Nejprve ho sice krize nezasáhla tak výrazně jako výrobní sektory, ale postupně se její dopady projevily velmi viditelně. Celý sektor cestovního ruchu začal důsledky hospodářské recese pociťovat již v roce 2008, kdy tržby v oblasti ubytování 146


a stravování, dle údajů ČSÚ, poklesly o 2,5 % a celkový počet hostů v HUZ se snížil o necelé 1 %. Tabulka 3 udává vybrané ukazatele cestovního ruchu v posledním období. Závěry, které z uvedených dat můžeme vysledovat jsou následující. V roce 2009 přijelo do ČR okolo 6,03 mil. zahraničních turistů, což je o 9,3 % méně než v roce 2008. Počet přenocování nerezidentů se za stejné období snížil o 11,2 % a příjmy ze zahraničního cestovního ruchu byly v roce 2009 o 6,3 % nižší, než v roce předchozím. Využití služeb HUZ domácími turisty bylo krizí ovlivněno v menší míře, když v r. 2009 meziročně kleslo o 3,8 %. Potvrzuje se tak stabilizační úloha tohoto segmentu, který v mimopražských regionech představuje rozhodující objem poptávky po produktech cestovního ruchu. Příjezdy zahraničních turistů do HUZ byly v ČR v roce 2009 ovlivněny dvěma klíčovými faktory – poklesem zájmu o ČR jako destinaci na zahraničních trzích, který byl patrný již v roce 2008, a světovou hospodářskou recesí, jež způsobila změny v nákupním rozhodování zahraničních turistů. Do vývoje počtu přenocování, který je pro ubytovací zařízení ekonomicky významnějším ukazatelem, než počet hostů, se v roce 2009 promítlo pokračující zkracování průměrné doby přenocování. Zatímco v roce 2007 připadalo na jednoho hosta v průměru 3,15 přenocování, v roce 2009 to bylo jen 3,059. Celkový počet přenocování se tedy snížil více než celkový počet příjezdů. Zatímco počet příjezdů do HUZ klesl v roce 2009 asi o 7,5 % proti roku 2007, počet přenocování se snížil o 10,2 %. Pokles příjezdů a přenocování zahraničních turistů se v roce 2009 promítl také do vývoje příjmů České republiky ze zahraničního cestovního ruchu. Jejich výše v roce 2009 dosáhla 122 469,9 Kč, což znamenalo pokles o 6,3 % oproti roku 2008, jak již bylo zmíněno. Výdaje na zahraniční cestovní ruch v roce 2009 poklesly o necelé 0,5 % a dosáhly téměř 77,2 mld. Kč. Tento vývoj odráží spotřebitelský optimismus českých turistů a také pozitivní reakci trhu na atraktivní cenovou politiku cestovních kanceláří. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství v roce 2009 meziročně klesly o 11 %, když dosáhly hodnoty 132,3 mld. Kč (vyšší pokles byl zaznamenán u ubytovacích zařízeních a to 14,1 %, ve stravovacích zařízeních se tržby snížily o 9,6 %). To odpovídá poklesu příjezdů zahraničních turistů. Tento nepříznivý vývoj donutil řadu provozovatelů ubytovacích zařízení přistoupit na zvláštní marketingová opatření, včetně úpravy cenové politiky (snížení cen za služby). Přirozenýn důsledkem snížení tržeb byl také pokles zaměstnanosti a průměrné mzdy. V roce 2009 pracovalo podle odhadů v odvětví ubytování, stravování a pohostinství na 115,5 tis. fyzických osob, což bylo o 2,5 % méně než v roce 2008. Kvůli krizi a změnám spotřebitelských trendů se počet osob zaměstnaných v odvětví snížil o asi 3 000. Průměrná hrubá měsíční mzda v ubytování, stravování a pohostinství patří tradičně mezi nejnižší v ekonomice. V roce 2009 dosáhla podle odhadů asi 12 000 Kč, a byla tak o 1,5 % nižší než v předchozím roce. I česká vláda usilovala o zavedení protikrizového balíčku obsahujícího opatření na podporu cestovního ruchu, např. v Praze byla spuštěna marketingová kampaň na podporu příjezdového cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj považuje v této souvislosti za priority především přístup k inovacím, aktivní politiku zaměstnanosti a efektivní využití zdrojů z Evropského sociálního fondu. Závěr Můžeme konstatovat, že cestovní ruch, stejně tak jako i další sektory světové ekonomiky, byl světovou krizí 2007 – 2009 ovlivněn. Došlo k poklesu jak příjezdů tak i příjmů z mezinárodního turismu. Nejvýznamněji byl zasažen region Evropy, v rámci kterého největší 147


propad zahraničních turistů zaznamenala střední a východní Evropa. Propad ekonomických ukazatelů cestovního ruchu byl zaznamenán i v případě České republiky. Rok 2010 již v mezinárodním turismu naznačil podstatně pozitivnější vývoj než roky 2008 a 2009. Zotavení z následků světové krize a především rychlost, s jakou toho bylo dosaženo, předčilo veškerá očekávání. Pozitivní vývoj byl zaznamenán i v případě evropského cestovního ruchu i v případě turismu v České republice. Literatura [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18]

Cestovní ruch v roce 2010 předpokládá další snížení tržeb [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cestovni-ruch/cestovni-ruch-v-roce2010-snizeni-trzeb/1000498/56248/. Cestovní ruch – časové řady [online]. [cit. 2010-11-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. FOJTÁCHOVÁ, H. 2009. Mezinárodní cestovní ruch reaguje na světovou ekonomiku [online]. [cit. 2011-09-09]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/media/trendy-azajimavosti/mezinarodni-cestovni-ruch-reaguje-na-svetovou-ekonomiku.html. HAMARNEHOVÁ, I., ŠENKOVÁ, A. 2011. Analytický pohled na vývoj vybraných ukazatelů cestovního ruchu v České a Slovenské republice v období 1989 – 2010. Journal of Tourism and Services, 2/2011, s. 7-34. ISSN 1804-5650. International Trade Statistics 2010 [online]. [cit. 2011-09-09]. Dostupné z: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2010_e/its10_toc_e.htm. JENÍČEK, V., FOLTÝN, J. 1998. Globální problémy ve světové ekonomice. Praha: VŠE, 1998. ISBN 80-7079-166-7. KALÍNSKÁ, E. 2010. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3396-8. KISLINGEROVÁ, E. 2010. Podnik v časech krize: Jak se dostat do potíží a jak se dostat z potíží – zkušenosti ze světové recese let 2007 až 2009. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3136-0. KOHOUT, P. 2009. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3199-5. KRUGMAN, P. 2009. Návrat ekonomické krize. Vyšehrad, 2009. ISBN 978-80-7021984. Ročenka cestovního ruchu, Statistiky cestovního ruchu 2010. 2007 [online]. [cit. 201011-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy. Zprávy o vývoji platební bilance [online]. [cit. 2010-12-20]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/.

Adresa autora: Ing. Iveta Hamarnehová, Ph.D., Vysoká škola obchodní, o.p.s., Katedra cestovního ruchu, Spálená 14, 110 00 Praha 1, Česká republika, Telefon: 224053109, E-mail: [email protected]

148

VLIV GLOBÁLNÍ KRIZE NA CESTOVNÍ RUCH IMPACT OF GLOBAL CRISIS FOR TOURISM. HAMARNEHOVÁ Iveta. Abstract

Recommend Documents