Vliv Chorvatska na cestovní ruch ČR

Vliv Chorvatska na cestovní ruch ČR

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. prosince 2012 ...................................................... Podpis

Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, RNDr. Milanu Kameníkovi za odbornou pomoc a rady při vedení práce. Dále bych chtěl poděkovat všem respondentům, kteří si našli čas a ochotně vyplnili dotazník, na základě kterého mi bylo umožněno vypracovat praktickou část. Nesmím samozřejmě zapomenout poděkovat rodině a přátelům, kteří mi byli při psaní práce velkou oporou, především pak Bc. Veronice Vránové.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vliv Chorvatska na cestovní ruch ČR bakalářská práce

Autor: Martin Kostelný Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012

Copyright © 2012 Martin Kostelný

Anotace KOSTELNÝ, Martin: Vliv Chorvatska na cestovní ruch ČR. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 68 stran. Tato bakalářská práce se zabývá Chorvatskem z hlediska jeho vlivu na cestovní ruch českých turistů či návštěvníků. Teoretická část hodnotí lokalizační a realizační předpoklady, zachycuje historii a vývoj této země. Praktická část prezentuje výsledky dotazníku, které byly získány internetovým a terénním šetřením. Dále se zde hodnotí SWOT analýza a jsou navržena řešení pro možné rozšíření návštěvnosti Čechů do této země. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, Cestovní ruch v Chorvatsku, Dotazníkové šetření, Češi a Chorvatsko. Abstract KOSTELNÝ, Martin: Influence of Croatia's tourism of the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of work RNDr. Milan Kameník. Degrese of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 68 pages. This bachelor thesis is aimed on Croatia and its influence on tourism of czech tourists and visitors. Theoretical part reflects spatial and implementational assumptions, reflects history and development of this country. Practical part presents results of inquiries, which were made by internet and field research. There is also evaluated SWOT analysis and proposed extensit of czech visitors in this country. Key words: Yugoslavia, Croatia, Tourism in Croatia, Questionnaire research, The Czechs and Croatia.

11

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 13 1 Jugoslávie ............................................................................................................... 15 1.1 Vývoj Jugoslávie 1918 – 1941 ......................................................................... 15 1.2 Jugoslávie v době okupace 1941-1945 ............................................................ 16 1.3 Od konce války po rozpad federace ................................................................. 16 1.4 Občanská válka v bývalé Jugoslávii ................................................................ 17 2 Chorvatsko ............................................................................................................ 19 2.1 Samostatné Chorvatsko .................................................................................... 19 2.2 Základní informace o Chorvatsku .................................................................... 19 2.3 Obyvatelstvo .................................................................................................... 20 3 Lokalizační předpoklady ...................................................................................... 21 3.1 Přírodní předpoklady........................................................................................ 21 3.1.1 Povrch ....................................................................................................... 21 3.1.2 Vodstvo ..................................................................................................... 21 3.1.3 Podnebí ..................................................................................................... 23 3.1.4 Biosféra ..................................................................................................... 24 3.2 Kulturně historické předpoklady ...................................................................... 26 3.2.1 Památky UNESCO ................................................................................... 26 3.2.2 Významné kulturní akce ........................................................................... 29 4 Realizační předpoklady ........................................................................................ 30 4.1 Dopravní předpoklady...................................................................................... 30 4.1.1 Silniční doprava ........................................................................................ 30 4.1.2 Letecká doprava ........................................................................................ 31 4.1.3 Železniční doprava .................................................................................... 32 4.1.4 Lodní doprava ........................................................................................... 32 5 Materiálně technické předpoklady...................................................................... 33 5.1 Ubytovací a stravovací zařízení ....................................................................... 33 6 Cestovní ruch v Chorvatsku ................................................................................ 33 6.1 Češi a Chorvatsko ............................................................................................ 35 6.1.1 Svaz Čechů v Chorvatsku ......................................................................... 35 6.1.2 Oblíbená destinace pro Čechy .................................................................. 35 6.1.3 Cestování do Chorvatska .......................................................................... 36 6.1.4 Celní předpisy ........................................................................................... 38 6.1.5 Vývoj cestování Čechů do Chorvatska ..................................................... 40 6.1.6 Opakovaně do Chorvatska ........................................................................ 41 Praktická část ................................................................................................................ 44 7 Vyhodnocení dotazníkového šetření.................................................................... 44 7.1 Vyhodnocení dotazníků ................................................................................... 44 7.2 Shrnutí dotazníkového šetření .......................................................................... 52 7.3 SWOT analýza ................................................................................................. 53 7.4 Návrhy na zlepšení ........................................................................................... 55 Závěr .............................................................................................................................. 57 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 59 Seznam obrázků ............................................................................................................ 62 Seznam tabulek ............................................................................................................. 63 Seznam zkratek ............................................................................................................. 64 Seznam příloh ................................................................................................................ 65

12

Úvod Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat Jugoslávii z historického a politického hlediska, následný vznik Chorvatska, kde se zabývám vývojem cestovního ruchu této země až do dnešní doby. Téma bakalářské práce je vybráno záměrně, jelikož jsem student oboru cestovního ruchu a Chorvatsko, jako stát jsem navštívil již pětkrát. Pokaždé, když jsme se s rodiči či přáteli vrátili následující rok na naše oblíbená místa v areálu Kempu Bijela Uvala, zjistili jsme, že stále objevujeme nové atraktivity zdejší oblasti. Myslím si, že Chorvatsko jako takové, má obrovský potenciál pro cestovní ruch díky svému bohatství a osobité hodnotě. Každým rokem je Chorvatsko navštěvováno lidmi z ostatních zemí, aby zde strávili své volné chvíle či dovolené. Avšak většina lidí zdaleka neví, jak tento stát vůbec vznikl, jaké má tradice a potenciál. Proto se v této práci nacházejí všechny potřebné informace, týkající se této problematiky. V první části mé práce budou uvedeny důvody, proč je Chorvatsko tak oblíbenou destinací pro Čechy, popřípadě turisty z dalších zemí. Dále se zde objeví zpracované lokalizační předpoklady této země, kam patří přírodní a kulturně-historické předpoklady. Památky zapsané na seznam UNESCO, které se v práci objevují, budou obsahovat základní informace. Druhá část obsahuje vyhodnocení mého dotazníkového šetření, které se skládá ze 17 otázek většinou zaškrtávací, některé však vyplňovací. Respondenti byly z většiny osoby, které Chorvatsko alespoň jednou navštívili. Mojí snahou bylo zjistit, proč a čím je tento stát tak zajímavý, jestliže patří mezi nejnavštěvovanější destinace vyhledávanými českými turisty. Podobnou problematikou se již zabývalo několik studentů. Linda Mačejová (2003), jejímž tématem bylo Chorvatsko s navrhovaným zájezdem. Dále Alžběta Klečková, která zpracovala téma Chorvatsko – potápěčský ráj (2003). Dále bych zmínil práci Petry Hromádkové o aktuálních trendech cestovního ruchu v Chorvatsku, a také práci Ognjena Debeljaka, zabývající se analýzou cestovního ruchu v Chorvatsku.

13

V neposlední řadě bych zmínil Libuši Štěrbovou, která v roce 2011 zpracovala bakalářskou práci na téma Turistický ruch na pobřeží Chorvatska a Ivetu Paulusovou s vypracovanou

prací

na

téma

Cestovní

ruch

na

chorvatských

ostrovech.

14

Teoretická část 1 Jugoslávie 1.1 Vývoj Jugoslávie 1918 – 1941 Idea sjednocení všech Jihoslovanů vznikla mezi lety 1815-1826 tedy po vzniku autonomního srbského knížectví. Jednalo se o Srby, Chorvaty, Slovince a dokonce i Bulhary.

Obrázek 1 Mapa Jugoslávie Zdroj:www.ceskatelevize.cz

Ve druhé polovině 19. stol. zesílily snahy Srbů o sjednocení s příslušníky srbského národa, kteří nežili přímo v Srbsku (spolek srbské mládeže Omladina s programem sjednocení všech Srbů). Roku 1878 Osmanská říše uznala suverenitu Srbska. Od roku 1889 zde vládl Alexandr Obrenovič, který byl roku 1903 zavražděn i s manželkou členy organizace Černá ruka. Na trůn poté nastoupil Petr Karadjordjevič. V červenci 1917 byla podepsána Korfská dohoda mezi Srbskem a Jihoslovanským výborem, na jejímž základě mělo dojít ke sjednocení Chorvatska, Černé Hory a Srbska a k vytvoření jihoslovanské monarchie v čele s dynastií Karadjordjevičů.1 Černá Hora se k dohodě připojila v srpnu téhož roku. Nový stát, respektive konstituční monarchie, nesl název Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a byl ustaven 1. prosince 1

Geografie. Geografie [online]. 2008 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.antiskola.eu/referaty_cz/index.php?page=show_info&obl=15&pg=13

15

1918. Otevřený konflikt vypukl mezi Srbskem a Chorvatskem po zavraždění dvou chorvatských poslanců v létě 1928, a to přímo v budově parlamentu. Král Alexandr I. vyřešil tento problém v lednu 1929 nastolením královské diktatury. V této podobě monarchie vydržela až do roku 1941. S jedinou výraznou změnou chorvatsko-srbského, resp. výstižněji chorvatsko-jugoslávského narovnání v roce 1939, kdy byla Chorvatsku částečně poskytnuta autonomie.

1.2 Jugoslávie v době okupace 1941-1945 Podepsání Paktu tří velmocí (Německa, Itálie, Japonsko) 25. března 1941 bylo předehrou druhé světové války v Jugoslávii. Po řadě historických peripetií se země se stala spojencem Německa. Právě tehdy se zvedla vlna odporu proti vládě, kdy vláda padla, a princ Pavel byl sesazen. Podobě jako v ostatních okupovaných státech, tak i zde vznikali komunistické a nekomunistické odboje. V čele komunistického odboje byl Josip Broz – TITO. Tento odboj se jevil jako výborně organizovaný a velice účinný. Příslušníci všech hlavních národů Jugoslávie, tj. Chorvatů, Srbů, Černohorců, Slovniců, Bosny a Hercegoviny tvořili hlavní pilíř tohoto odboje. Zastoupení bylo i ze strany Albánie a Maďarů. Nekomunistický odboj byl veden generálem Dragoljubem Mihajlovićem. Vedl se boj nejen proti Němcům, ale i proti Chorvatům a dalším nesrbským národům. 2 Jednou z příčin obrovské důvěryhodnosti komunistického odboje byla i činnost organizace AVNOJ -

Antifašističko vijeće narodnog oslobodjenja Jugoslavije,

v překladu to znamená Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie na shromáždění v Bihaći na podzim 1942 a především v Jajcích ve dnech 29. -30. listopadu 1943. V květnu 1945 s definitivní platností vznikla druhá Jugoslávie

1.3 Od konce války po rozpad federace Jugoslávie se po válce snažila získat své vlastní sympatie utvořením nového politického bloku, tvz. Hnutí nezúčastněných zemí. Tato mezinárodní organizace reagovala na polarizaci světa v průběhu studené války. Jugoslávie nebyla bezprostředně závislá na SSSR jak ekonomicky, tak politicky, a to vedlo ke zhoršení vzájemných vztahů. 2

HISTORIE JUGOSLÁVIE II. - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA A OSVOBOZENÍ [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/historie-jugoslavie-ii-druha-svetovavalka-a-osvobozeni/

16

I když byla Jugoslávie na přelomu 50. a 60. let na vrcholu svým politickým, společenským a ekonomickým růstem, tak i přesto se stále nepřipojila k SSSR, ale také ani ke státům NATO. Situace se však mění koncem 60. let. Na Jugoslávii dopadají problémy ze všech stran, ekonomický růst razantně zpomalil, výrazně rostla nezaměstnanost a hroutila se měna. Neshody, skandály a aféry, které nebylo možné lehce vyřešit, tuto zemi pomalu vyčerpávalo. 70. léta, která znamenala pro zemi období relativního klidu, skončila. Josip Broz Tito, který byl doživotní prezident Jugoslávie, zemřel v Ljubljani 4. Května 1980. Vyčerpávání socialistické ekonomiky vedlo k hospodářskému poklesu. 14. sjezd komunistické strany, který se konal ve dnech 20. – 22. ledna 1990 v Bělehradě, měl velký vliv na rozpad Jugoslávie, protože chorvatská a slovinská delegace tento sjezd opustily. Nechtěly totiž přistoupit na snahu o manipulaci ze strany Slobodana Miloševiće. Roku 1991 došlo k vyhlášení dvou jednotlivých republik, a to Chorvatska a Slovinska. Tato nezávislost měla za důsledek válečný konflikt, který trval až do roku 1995 s několika přestávkami. Jugoslávie formálně zanikla 27. dubna 1992 vyhlášením Ústavy Jugoslávské svazové republiky.3

1.4

Občanská válka v bývalé Jugoslávii

Občanská válka se zrodila rozpadem jugoslávské federace, vyhlášením nezávislosti a suverenity Slovinska a Chorvatska 25. června 1991. Ve vládě se skupina kolem Miloševiće rozhodla, že odchod z federace dovolí, ačkoliv vojenská síla vzbuzovala obrovský respekt. Odložené rozhodnutí o odchodu Slovinska z federace o 3 měsíce však již nic nezměnilo, stejně tak jako v Chorvatsku. Zatímco ale boje ve Slovinsku slábly, výskyt bojů v Chorvatsku neustále narůstal. 4 Evropské společenství se Brionskou deklarací ze 7. července 1991 snažilo uklidnit tyto konfliky. Hlavní slovo mělo Německo, stojící na straně Chorvatů a Slovinců. ES tak 3

HISTORIE JUGOSLÁVIE III. - OD KONCE VÁLKY PO ROZPAD FEDERACE [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/historie-jugoslavie-iii-od-konce-valkypo-rozpad-federace/ 4

SBORNÍK STUDENTSKÝCH PRACÍ: Zahraniĉní exkurze – Bosna a Chorvatsko. Brno, Olomouc, 2011.

17

rozhodlo, že hranice mezi svazovými republikami budou vytvořeny bez souhlasu ostatních států. Jiné národy a etnické skupiny, neuznaným za svazové republiky takové možnosti neměli (např.: Bosenští Srbové nebo kosovští nebo makedonští Albánci, kteří byli početnější než Slovinci). Milošević a jeho politická strana byla smířena s odtržením Slovinska a Chorvatska, později pak Bosny a Hercegoviny a Makedonie. K nové Jugoslávii měly být připojeny území, kde se žila většina Srbů. Timto politickým krokem vznikl nástupce SFRJ, tzv. Republika srbská Krajina, která kontroloval Bělehrad ovládající téměř třetinu Chorvatska. 23. prosince 1991 požádaly Chorvatsko, Slovinsko, Makedonie a Bosna a Hercegovina Evropskou unii o uznání nezávislosti, Srbsko a Černá Hora nikoho nežádala. 7. ledna 1992 se Tudjman a Milošević zastavit palbu a připustili vstup jednotek OSN, které dohlíželi na příměří. Slovinsko jako jediným státem, bylo bez problémů v lednu 1992 mezinárodně uznáno, které začalo budovat armádu z obav balkánského neklidu. Problémy utichly do roku 1996, kromě drobných sporů o přístup do mezinárodních vod. Pozdější uznání hranic Chorvatska bylo pro národ obrovské vítězství. 5 V červnu 1992 podnikla chorvatská armáda útok na hlavní město RSK Knin. Na konci roku 1994 dostala chorvatská armáda souhlas od Západu k likvidaci RSK. 1. května zahájila útok ve Slavonii a 4. srpna byl zahájen rozhodující útok proti západním oblastem RSK. Vznikl nový stát, Svazová republika Jugoslávie (27. dubna 1992), spojující dva členy – Srbsko a Černou Horu. Opozice se pokusila svrhnout Miloševiće a Rada bezpečnosti OSN uvalila na Srbsko sankce 30. května 1992. V roce 1994 ustoupil Milošević mezinárodnímu tlaku a poloostrov Prevlak tak patřil Chorvatsku, což přispělo k obnovení styků se Záhřebem.

5

SBORNÍK STUDENTSKÝCH PRACÍ: Zahraniční exkurze – Bosna a Chorvatsko. Brno, Olomouc, 2011. /

18

2 Chorvatsko 2.1 Samostatné Chorvatsko Chorvatská republika, která byla vyhlášená jako nezávislá v červnu 1991, hned z počátku své éry zažila občanskou válku a mnoho konfliktů s tehdejší stále ještě jugoslávkou armádou. Většina států světa Chorvatsko jako Chorvatskou republiku uznala až v roce 1992, ale až v roce 1995 země po obrovských bojích a konfliktech získává nad územím kontrolu. V průběhu války tuto zemi opustilo více jak 100 tis. občanů chorvatské národnosti. Více než 200 tis. Chorvatů odešlo do Srbska na konci roku 1995. Konečné vytvoření demokratického státu předcházelo mnoho mírových jednání. Dnes je Chorvatsko v úzké spolupráci EU.

2.2 Základní informace o Chorvatsku Na rozmezí střední a jihovýchodní Evropy se rozkládá tento stát jako nástupnický z bývalé Jugoslávie. Chorvatská republika se nachází při východním pobřeží Jaderského moře. Na sever, kde už se teoreticky jedná o vnitrozemí, dosahuje až do předhůří Alp a Panonské nížiny, břehům řeky Dunaj a Dráva, kde sousedí se Slovinskem a dále na severovýchodě pak s Maďarskem. Státní hranice na východě tvoří společně se Srbskem, jižněji se nachází Bosna a Hercegovina a na úplném jihu sousedí s Černou Horou. Pevninská rozloha států je 56 542 km², čím se řadí na 123. místo na světě. Společně s teritoriální plochou, kde je zahrnuta i mořská část se však jedná o rozlohu 87 661 km². Hlavní město je Záhřeb s více než 790 tis. obyvatel a země se nachází v časovém pásmu stejném jako Česká republika, a to GMT + 01:00.6

6

HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4

19

Obrázek 2 Mapa Chorvatska Zdroj: www.wikipedia.org

2.3 Obyvatelstvo Počátkem roku 2011 bylo zahájeno poslední sčítání lidu s výsledným počtem osob 4 290 612 (stav k 31. 3. 2011). Uvádí se, že necelý milion chorvatských obyvatel žije ostatních západních zemí Evropy a dalších více než 4 milióny osob chorvatského původu žije zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii. Národnostní složení Chorvatska je velice pestré. Drtivé procento tvoří sami Chorvaté (89,63 %) a dále se v etnickém složení nacházejí Srbové (4,54 %), Bosňáci (0,47 %), Maďaři (0,37 %), Albánci (0,34 %), Slovinci (0,30 %), Češi (0,24 %) a Rómové (0,21 %). Další národnosti tvoří 0,49 %. Po roce 2004, kdy pod dohledem OBSE, byla zorganizována sarajevská trojstranná schůze tehdejšího Srbska a Černé Hory, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, byla odstartována kampaň pro uprchlíky. Od té doby se do Chorvatska vrátilo přibližně 141 000 uprchlíků (zejména Srbů). Zbylých 70.000 převážně žije v Srbsku. V současnosti se připravuje mezinárodní projekt, který zastřešuje OSN, ale přispívá velkou částkou také EU, k vybudování obydlí pro uprchlíky v Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Černé Hoře. Úředním jazykem je zde chorvatština a největší náboženské zastoupení zde má římskokatolická církev.7

7

Chorvatsko: Základní informace o teritoriu [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-zakladni-informace-o-teritoriu-18778.html

20

3 Lokalizační předpoklady 3.1 Přírodní předpoklady 3.1.1 Povrch Alpinsko-himálajským vrásnění povrchu v období třetihor vzniká Dinárská horská soustava, navazující na severu země na Julské Aply směřující a k Černé Hoře. Na tomto území se nachází krásy vápencového Dinárského krasu, především pak vápence, dolomity a sádrovce, závrty, škarpová pole, vyvěračky, skalní mosty, propasti a jeskyně. Sinjal (též Dinara) je nejvyšší bod Chorvatska. Nachází se v horském pásmu Dinara a měří 1831 m. n. m. U pobřeží Jaderského moře se prudce zvedá turisticky obtížné pohoří Velebity, které se dělí na Severní Velebity, Střední Velebity a Jižní Velebity. Pohoří Biokovo u Makarské riviéry a pásmo Kozjak ve střední Dalmácii jsou výjimečné výskytem tří druhů vegetací – alpínská, středomořská a vnitrozemská vegetace. 8

3.1.2 Vodstvo Zdejší vodní toky či přehradní nádrže mají obrovský vliv na sestavení terénu, na obecný vzhled krajiny, a také na turistickou atraktivnost, která může ovlivňovat nabídku veškerých aktivit v cestovním ruchu. Řeky vyvěrají obvykle v horských vápencových oblastech a jsou docela krátké a nepříliš mohutné. V dubnu a v listopadu jsou řeky hodně vodnaté, naopak nejsušší toky jsou v srpnu a záři. Chorvatsko nemá hodně povrchových vod, ale spíše podzemních a ponorných.9

8

VILÍMEK V. A KOL. Zeměpisný slovníček: Příručka pro základní a střední školy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství české geografické společnosti, s.r.o., 1999. 55 str. ISBN 80 – 86034 – 38 – 0 9

HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 21

K nejvýznamnějším povrchovým řekám patří: -

Zrmanja, která je typickou krasovou řekou dlouhou 69 km, připomínající spíše norský fjord. Tok svírá nespočet holých stěn vysokých až 200 metrů a protéká kaňonem hluboko zarytý do podloží před ústím do Jaderského moře. Tato řeka je vhodná pro vodní turistiku, především pro sjíždění řeky na raftech různými peřejemi, kaskádami a vodopády.

-

Krka, nazývaná také jako Perla severní Dalmácie. Tato řeka je dlouhá 73 km a oblasti jadranského přímoří je zřejmě nejkrásnější a nejpozoruhodnější řekou s výskytem endemitů. Na řece se vyskytuje několik vodopádů s kaskádovitým složením, například nejmohutnější Skradinské vodopády (vodopád Skradinski buk), dále pak Manojlovac (60 metrů vysoký), Bilušića buk (22 m), Topoljski slap (20 m) a Rošský vodopád (15 m). Brljanské jezero, Visovacké jezero a Prukljanské jezero přidávají na atraktivitě této oblasti. 10

-

Neretva je od ostatních řek naprosto odlišná. Celková délka toku v Chorvatsku je 22 km. I tak je to nejdelší a nejmohutnější řeka v oblasti pramenící v Bosně a Hercegovině. V bažinatém území se vyskytuje nespočet říčních ramen, jezírek a kanálů. Má obrovský hospodářský význam, jelikož byla částečně odvodněna, odsolena a zúrodněna delta řeky a poskytuje až tři sklizně citrusů a dalšího ovoce do roka.11

-

Rijeka Dubrovačka je dlouhá pouze 6 km, ale v minulosti se díky vyvěrající vodě poměrně hodně využívala pro pohon mlýnů. V oblasti Dubrovníku dnes patří k velice oblíbeným rekreačním oblastem.

Jezera jsou využívány jako zdroj pitné vody (Vranské jezero na Cresu), ale jsou díky své krasové přitažlivosti (Černé jezero a Modré jezero) také velice turisticky zajímavá a snadno dostupná. Rájem rybářů je názvem stejné Vranské jezero, ale to se nachází v Severní Dalmácii u města Zadar a jedná se o největší jezero Chorvatska. Červené

10

HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 11

HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 22

jezero v oblasti Imotského je krasovo – seisické. Zabarvení tvoří oxid želega a je hlubké až 300 metrů, přičemž stěny břehů jsou místy vysoké až 200 metrů. Již zmiňované Modré jezero s hloubkou až 90 metrů je zajímavé procesem vysychání v obdobích sucha.12

3.1.3 Podnebí Jadransko – středozemní podnebí je mírné s výskytem teplotně mírných a krátkých zimních období a naopak dlouhými teplými léty a jaro je chladnější než podzim průměrně o 2 až 4°C. Ostrovy Chorvatska jsou díky své poloze vždy v průměru 2 až 3°C chladnější a proto jsou mezi turisty tak oblíbené. Nejteplejší měsíc je červenec, kdy je průměrně naměřeno necelých 26°C. Leden, jakož to nejchladnější měsíc se pohybuje okolo 7°C. Teploty vzduchu stoupají v každém ročním období od severozápadu k jihovýchodu, téměř bez sněhové pokrývky. Podnebí je ovlivňováno také větry, které foukají směrem od Jadranu. Z pevniny na moře vanou větry narážející na teplý vzduch vyskytující se nad mořem, a tak vznikají vlny dosahující výšky až 3,5 metru. Tento silný a chladný vítr se nazývá bóra a často dosahuje síly orkánu. 13 Tabulka 1 Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu I.

II.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

Krk

5.4

5.8

9.9

III.

12.3

17.2

21.3

23.5

22.8

19.3

14.5

10.0

6.9

XII.

průměr 13.9

Rab

6.7

6.3

9.5

12.8

17.2

21.2

23.2

23.2

19.3

15.4

11.1

8.4

14.8

M. Lošinj

7.6

7.8

9.8

13.5

17.8

21.7

24.4

24.2

21.1

16.1

12.2

9.6

15.5

Hvar

8.3

8.8

10.5

13.8

18.1

22.2

24.9

24.4

21.4

16.9

13.4

10.0

16.1

Vis

9.8

9.8

11.4

14.4

18.2

22.1

25.1

24.6

21.7

18.4

13.9

10.8

16.7

Lastovo

8.2

8.6

10.0

13.1

17.2

21.1

23.9

23.8

20.9

16.4

12.9

10.3

15.5

Pula

6.2

5.7

8.2

12.1

16.8

20.9

23.4

23.0

19.6

14.6

10.4

7.8

14.1

Rijeka

5.7

6.2

9.0

13.2

17.6

21.2

23.9

23.4

19.9

14.8

10.3

7.6

14.4

Zadar

6.6

7.0

9.3

13.1

17.5

20.6

23.9

23.4

20.1

15.4

11.3

8.9

14.8

Šibenik

6.8

7.5

10.0

14.2

18.6

22.7

25.6

24.8

20.9

16.6

11.3

7.8

15.0

Split

7.3

7.9

10.4

14.1

18.5

22.8

25.9

23.3

21.6

16.8

12.8

8.8

16.0

Dubrovnik 8.7

9.3

10.8

14.0

18.2

22.2

24.8

24.5

21.4

17.4

13.5

10.5

16.3

Zdroj: www.chorvatsko.cz

12

Chorvatsko – Vransko jezero, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-27] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/svdal/vransko.html 13

HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 23

3.1.4

Biosféra

Pobřeží Chorvatska, ale také ostrovní půdy jsou z velké části pokryté půdou zvanou červenice (terra rossa), která je zde nejrozšířenější. Například na Istrii se červenice nachází na celé jihozápadní části poloostrova, včetně pobřežního pruhu. Ta je vhodná pro zemědělství a lesnictví díky výborným fyzikálním a chemickým vlastnostem, tedy pro pěstování ovoce, vinné révy, fíkovníků, olivovníků, zeleniny a tabáku, a to i kamenitém terénu. Chorvatsko, respektive oblast Dalmácie a ostrov Krk, se řadí mezi první místa v Evropě svým obrovským bohatstvím rostlinných druhů (více než 2300 druhů). Makchie je vegetační typ vyskytující se v této oblasti. Jedná se o neopadavý keřovitý porost, který nahrazuje stálezelené lesy. Klasickým porostem je jalovec, rozmarýn, vavřín nebo dub, dále pak byliny a keře jako jsou pryšce, šalvěj, a kozinec. Na vysušených vápencových místech se vyskytují porosty s opadavými listy a dále člověkem vypěstované druhy jako palmy, agáve a cypřiše. Na poloostrově Peljašec se vyskytují šakali. Oblast je domovem mnoha druhů plazů, jedovatých i nejedovatých hadů (nebezpečná zmije růžkatá), želv nebo jedovatých štírů. Z ptáků můžeme nejčastěji vidět racka, kormorána, koroptve, jeřábi, ale také pelikány, divoké husy, čápy a plameňáky, kteří zde nacházejí zimoviště. Z hmyzů jsou nejvíce rozšířené cikády a motýli. V této oblasti je doposud zaznamenáno více jak 380 druhů ryb, dále pak hlavonožců, hvězdic či žahavek. Velké zastoupení zde mají i lišky, jezevci, osly, kuny a zajíci. 14 Ochraně přírody je kladen velký důraz a poskytován velký prostor. V Chorvatsku je 8 národních parků, ze kterých jsou pouze Plitvická jezera zařazeny na seznam památek UNESCO. Kouzlo vodopádů čeká na řece Krka v pohoří Risnjak. Ve svém nejvyšším pohoří Chorvastkso skrývá NP Severní Velebit a Paklenica. Krásů moře přinášejí NP Brijuni a Kornati a neobvyklé spojení jezera a ostrová nabízí NP Mljet. Celková rozloha národních parků je dohromady 994 km². Dále se zde nachází 6 přírodních parků, 69 přírodních rezervací, 23 lesoparků a 72 přírodních památek.

14

HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 24

V NP Plitvická jezera turisty překvapí 78 m vysoký vodopád, 16 jezer, které jsou spojeny dalšími menšími vodopády. Po parku se prochází po dřevěných cestičkách postavených na hladině jezer a přes největší jezero se turisté převáží lodí.15 Národní park Krka přináší požitek lesního ticha, který přerušuje hluk vodopádů z travertinových bariér na stejnojmenné řece. Dřevěnými můstky se lze dostat k průzračným vodopádům, které na nejdelší travertinové bariéře (Skradinski buku) padají až přes 17 teras. Lodí se může turista odvézt do kláštera na ostrůvku Visovac, který františkáni obývají od 15. století. Národní park Risnjak nadchne svým tyrkysovým leskem pramene řeky Kupa, v údolí létá až 69 druhů motýlů. Turistické trasy vedou na vrchol Risnjak (1528 m), odkud je výhled na četné horské vrcholy, které ho obklopují.

Obrázek 3 Národní parky Chorvatska Zdroj: www.chorvatsko.ubytovanivchorvatsku.cz

Národní park Severní Velebit přitahuje horskými krajinkami se zelenými loukami, drsnými skalami a množstvím lesů, které se střídají na 16 km dlouhé horské turistické

15

Flora [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/flora.html

25

trase. Nejvýše položená botanická zahrada v Chorvatsku, která se nachází v nadmořské výšce 1480 m, je domovem nejvzácnější chorvatské rostliny (Velebitski Degen).16 Národní park Paklenica krášlí jižní část Velebit, největšího chorvatského pohoří. Kaňon Velika Paklenica svými světoznámými skalami vyzývá horolezce a turistické stezky vedoucí k jeskyni Manita peć. Národní park Brijuni se 14 ostrovy a ostrůvky nabízí pestrý safari park, ve kterém je největší atrakcí ohrožený druh autochtonního osla. Souostroví Brijuni překvapí i vědeckým výletem do daleké minulosti, která odhaluje více než 200 stop dinosaurů. Národní park Kornati zve návštěvníky na plavbu křišťálově čistým mořem, které se rozprostírá mezi 89 ostrovy a mořskými útesy s obnaženým povrchem. Při potápěčské turistice se naskýtá překrásný pohled na podmořský svět s velkými bílými útesy. Národní park Mljet můžete nejlépe poznat, procházkou kolem dvou mořských jezer, které obklopuje pravá středomořská vegetace. Malé jezero vytvořilo lagunu ideální pro koupání a na ostrůvku Velkého jezera se skrývá klášter z 12. století, který se stal symbolem Mljetu, nejzalesněnějšího chorvatského ostrova.17

3.2 Kulturně historické předpoklady 3.2.1 Památky UNESCO Doposud bylo zapsáno na seznam památek UNESCO 7 míst či objektů.  Diokleciánův palác ve Splitu je jedna z nejlépe dochovaných a zároveň nejvýznamnějších antických staveb v Chorvatsku, kterou nechal postavit římský císař Dioklecián na přelomu 3. a 4. století. Tento komplex fungoval jako výborná opevněná pevnost. Palác měřil 215 metrů na délku a 180 metrů 16

HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 17

HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 26

na šířku a byl bohatě vybaven tehdejšími architektonickými doplňky. I po mnoha přestavbách a přístavbách je monumentální dílo zařazeno na seznamu UNESCO od roku 1979. Dnes se zde pořádají různé kulturní akce a festivaly, vyskytuje se zde mnoho kaváren a restaurací s výhledem na dominantu tohoto komplexu, zvonici.18  Staré město Dubrovník dnes patřící k nejkrásnějším městům ve Středozemí je jedno z nejnavštěvovanějších měst Jadranu. Zapsáno na seznam chráněných památek UNESCO bylo město v roce 1979. Jedinečná směsice všech možných atraktivit pro turisty se zde prolíná s bohatou historií. Místo je vyhledáváno převážně lidmi, kteří preferují noční život a zábavu. Pro moderní zábavu se lokalita poloostrovu Lapadu hodí nejvíce. Nachází se zde mnoho barů, hotelů, diskoték a divadel. Milovníci klidu a pohody si také přijdou na své, když se rozhodnou navštívit Knížecí palác s muzeem, kostel sv. Blažeje či místní kláštery. Centrum Dubrovníku tvoří Staré město dodnes symbolicky hlídané uniformovanou stáží. Téměř dva kilometry hradeb s obrannými věžemi a pevnostmi přináší velké finanční zisky, jelikož jsou dostupně pro návštěvníky a turisty. Vstupné pro dospělé činí 50 kun, pro děti od pěti let je to 20 kun. Přes obrovské přívaly turistů je centrum stále obývané místními obyvateli, kteří jsou známí především věšením prádla mezi hradbami. Pro turisty může být však nepříjemné, že v každé ulici nebo před každou kavárnou a restaurací, poutají pozornost červené zářící reklamy firmy Coca-Cola. 19  Plitvická jezera jsou zapsány v seznamu světového dědictví UNESCO jako jediný přírodní jev, od roku 1979. Krasová jezera jsou součástí řeky Korana nedaleko státních hranic s Bosnou a Hercegovinou. Terasovité složení s mnoha průtoky vytvářilo 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. 500 metrů tvoří výškový rozdíl mezi nejvýše a nejníže položeným jezerem. Neustálým měnícím se

18

LIPS W. Chorvatsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Nakladatelství Computer Press, a.s., 2009. 515 str. ISBN 978 – 80 – 251 – 2217 – 4 19

Dubrovník, jedno z nejnavštěvovanějších měst Jadranu [online]. 2008 [cit. 2012-1213]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/dubrovnik-jedno-z-nejnavstevovanejsichmest-jadranu-p0l-/chorvatsko.aspx?c=A080708_134427_ig_chorvatsko_tom 27

narůstáním

travertinových

hrází

a

erozí

bloků

tyto

jezera

vznikla

v dolomitických vápencích, kdy jejich scenérie je mimořádná.20  Komplex Eufraziovy baziliky v Poreči UNESCO zapsalo na svůj seznam v roce 1997. Město Poreč je samo o sobě obrovský turistický magnet západního pobřeží Istrijského poloostrova a může se tedy pyšnit obrovským množstvím kulturních a historických památek. Je zároveň svou ubytovací kapacitou a hotelovou sítí největší chorvatské letovisko. Komplex byl vybudován v 6. století za doby biskupa Eufrazia podle byzantského stylu. Zároveň se jedná o jeden z nejzachovalejších komplexů tohoto sakrálního typu, kdy se v trojlodním chrámu nachází vlastní atrium, kostel, křtící kaple a biskupský palác.21  Historické město Trogir je zařazené mezi památky UNESCO od roku 1979 hlavně díky katedrále sv. Vavřince, která patří mezi dominanty Trogiru. Jméno město nese po Janu Trogirském, biskupovi, kterého si lid zvolil za svého patrona. Katedrála byla budována v rozmezí 13. až 15. století. Jako zajímavost této monumentální stavby jsou její patra. Přízemí románské, první patro je charakterizováno raně gotickým obdobím, kdežto druhé patro symbolizuje vrcholnou gotiku a třetí patro reprezentuje renesanční sloh. Až v 16. století dostavěná zvonice, ve které jsou čtyři sochy manýristického stylu.22  Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku na dalmatském pobřeží byla vybudována třemi architekty z odlišných oblastí architektury. Francesco di Giacomo ze severní Itále, Georgius Mathei Dalmaticus z Dalmácie a Niccolò di Giovanni Fiorentino z Toskánska se na přelomu 15. a 16. století budovali stavbu převážně z kamene a z mramoru. V útrobách katedrály je umístěno mnoho mistrovských děl, oltář, klenotnice. Dnes tuto památku spravuje chorvatská římskokatolická církev a na seznam památek UNESCO je od roku 2000.

20

Plitvice [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.plitvice.cz/

21

Chorvatsko-info – Eufrasiova bazilika v Poreči, [online]. c2005 – 2010 [cit. 201111-03] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko-info.eu/article/934eufrasiovabazilikav-poreci.html 22

Trogir - město na seznamu UNESCO [online]. 2006 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://chorvatsko.cz/tema/trogir.html 28

 Starigradské polje na ostrově Hvar je zatím posledním, přírůstkem na seznamu UNESCO, a to od roku 2008. Východně od Stari Gradu se rozléhá zdejší úrodné území s jedinečnou parcelací půdy geometrickou soustavou z antické doby o rozloze přibližně 6000 hektarů. Rozdělení bylo segmentováno do 73 pravoúhlých dílů o velikosti 181 m x 905 m; některé díly přitom byly ještě rozděleny na části 181 m x 181 m. Zde se dochovala jednotka tzv. řecký ager po kolonizace Řeky před 2500 lety. Nic podobného v celém Středomoří turista nenajde.

3.2.2 Významné kulturní akce  Dubrovnické letní hry se konají v Dubrovníku na přelomu července a srpna už od roku 1956, kdy se tímto festivalem chtělo Chorvatsko vyrovnat s traumatem nedávné války. Tento jeden z nejstarších festivalů získal později světovou proslulost, a to hlavně díky dokonalému prolínání starobylé a dnešní doby.23  Splitské léto se již tradičně zaměřuje nejvíce na operní představení, přičemž vytváří zdejšímu publiku operní kousky vybíraných operních divadel celého světa. Split se v létě mění na město scénického umění. Slavné vokály předstupují před posluchače nadchnutí antickou atmosférou starého městského centra, přičemž jim ulice Dioklecánovho paláce vytvářejí dokonalou zvukovou kulisu. Splitské léto nabízí svým posluchačům i četné dramatické představení, jako balety a výstavy, přičemž v posledních letech organizátoři rozšířili nabídku a zastávají i některé formy moderního umění jako jsou jazzové koncerty, filmové představení i pouliční divadelní a estrádní vystoupení. Ideální výběr pro všechny, co si stejnou měrou vychutnávají moře i vrcholné umění. Od roku 1954 se pořádá na přelomu července a srpna, většinou trvá čtyři týdny.  Rijecký karneval organizuje vždy někdy v období od ledna do března Turistické sdružení města Rijeky. Poprvé se konal v roce 1982 a dnes patří mezi 500 nejdůležitějších akcí v Evropě a se řadí svou exotičností mezi světovou

23

Chorvatské turistické sdružení – Dubrovnické letní hry, [online]. c2011 [cit. 201111-13] Dostupný z WWW: http://croatia.hr/cs-CZ/Aktivity-a59 atrakce/Akce/Udalost/Mesto/Dubrovnik/Udalost/Kultura/Zabava/Festival/Dubrovnickel etni-hry?ZXZcNDU3 29

elitu. Karneval je vhodný pro každého člověka, který má rád smích, hry a zábavu.

4 Realizační předpoklady 4.1 Dopravní předpoklady Infrastruktura a její rozvoj je jeden z hlavních priorit chorvatské vlády. Konkrétně se jedná o Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury. Především se jedná o silniční a železniční síť. Budování dopravní sítě umožňuje kvalitnější a rychlejší spojení především zahraničních turistů s jednotlivými oblastmi Chorvatska, což vede k hospodářskému a turistickému rozmachu.24

4.1.1 Silniční doprava Dopravní infrastruktura patří k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím chorvatského hospodářství. Dálniční síť patří mezi nejmladší v Evropě. Neustálá výstavba dálnic na více úsecích současně stále pokračuje a odlehčí tak provoz turistů na pobřežní Jadranské magistrále. V Chorvatské republice se za používání dálnic a mostu na ostrov Krk platí poplatky. Motoristé musí mít řidičský průkaz (mezinárodní řidičský průkaz není podmínkou), technický průkaz od motorového vozidla i doklad o pojištění zelenou kartu. V případě, že řidič není majitelem vozidla, policie může požadovat ověřené prohlášení majitele vozidla (v chorvatském, nebo anglickém jazyce), že vozidlo bylo zapůjčeno. Při cestě osobním autem musí mít spolucestující děti do 5 let povinně autosedačku. Nejvyšší povolená rychlost: v obci 50km / h, mimo obec 90km / h, na silnicích výlučně pro motorová vozidla 110km/ha na dálnicích 130km / h. Osobní vozidla, obytným přívěsem, nebo člun (loď), rychlost 80km / h. Pro řidiče, který vlastní řidičský průkaz méně než dva roky platí o 10km / h nižší povolené rychlosti. Povolená je hranice 0,5 promile alkoholu v krvi řidiče nad 25 let za předpokladu, že se nedopustí žádného jiného dopravního přestupku. Používání bezpečnostního pásu během jízdy je povinné, telefonování z mobilního telefonu během jízdy je dovoleno jen s přístrojem 24

BusinessInfo.cz (online) c.1997 – 2011 CzechTrade, [cit.19. 5. 2011] dostupné na http://www.businessinfo.cz/cz/sti/chorvatsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001165/#sec7

30

umožňujícím "handsfree" telefonování. Čerpací stanice na hlavních mezinárodních silničních tazích mají nepřetržitý provoz 24 hod, ostatní čerpací stanice jsou otevřeny od 7,00 do 22,00 hod.25

Obrázek 4 Dálniční síť Chorvatska Zdroj: www.doprava.vpraxi.cz

Pravidelné

mezinárodní

autobusové

linky

jezdí

do

sousedních

a

většiny

středoevropských zemí. Cena lístků v MHD se pohybuje od 1,50 - 3, - Eur. Jízdenky lze koupit v novinových stáncích Tisak, nebo v dopravním prostředku za vyšší cenu. Ceny za dálkové spoje (60km) se pohybují od 5, - do 8, - Eur, podle regionu.

4.1.2 Letecká doprava Nejdůležitější mezinárodní letiště v Chorvatsku jsou Záhřeb (ZAG), Split (SPU), Dubrovník (DBV), Pula (PUY), Zadar (ZAD), Osijek (OSI) a Rijeka (RJK). Národní letecká společnost Croatia Airlines patří do Star Alliance. Přímé lety z Vídně během letní sezóny provozují společnosti Austrian Airlines (OS) a Croatia Arlines (OU) do míst: Záhřeb, Split, Dubrovník. S přestupem v Záhřebu se létá do Zadaru a Puly. Němečtí touroperátoři nabízejí letecké paušálně zájezdy do Splitu a Dubrovníku i leteckou společností Lufthansa s přestupem ve Frankfurtě. Přibližné letové časy: Přímý let z Vídně trvá asi 1 hodinu. Do Zadaru se lze dnes dostat linkou z Brna či

25

Chorvatsko – silniční doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z

WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/doprava.html#auto

31

Ostravy. Tyto linky zastřešuje společnost JOB AIR – CENTRAL CONNECT AIRLINES. ČSA zajišťuje spojení linky Praha – Split a Praha – Dubrovník.26

4.1.3 Železniční doprava Železniční

dopravu

v

Chorvatsku

zajišťuje

společnost

Hrvatske

Željeznice

(www.hznet.hr) na tratích o celkové délce 2974km. Z České republiky je možné cestovat s přestupem ve Vídni do Záhřebu vlaky: EC "Croatia" přes Slovinsko a IC "Záhřeb" přes Maďarsko. Typy vlaků, které jezdí v Chorvatsku: EuroCity (EC), InterCity (IC), ekspres (Ex), rychlí (B) a lokální vlaky. Železniční doprava spojuje všechna větší města kromě Dubrovníku. Železniční spojení je pomalejší než autobusová doprava, kromě trasy Záhřeb – Split. 27

4.1.4 Lodní doprava V Chorvatsku je hned několik důležitých jadranských přístavů, největšími průmyslovými přístavy jsou Rijeka a Ploče. Nejdůležitější osobní přístavy jsou ve městech Split a Dubrovník. Nejvýznamnější říční přístav je Vukovar. Pravidelná trajektová doprava zajišťuje spojení mezi pevninou a obydlenými ostrovy (jízdní řády a aktuální informace: www.jadrolinija.hr.). Turistické výletní lodě během letní sezóny nabízejí panoramatické plavby podél pobřeží v každém větším letovisku. V mnoha přístavech je možné pronajmout si loď i se zkušeným Kapitánem či posádkou, nebo individuálně na základě kapitánského oprávnění. Soukromé lodě a jachty mohou využít moderní jachetní přístav (Marina) ve všech větších pobřežních městech. Lodě společností FTI Berlin, AIDA, Reederei Peter Deilmann, Sea Cloud Cruises, Azamara Club Cruises, Royal Caribbean International, Holland America Line, Princess Cruises, Star Clippers, Norwegian Cruise Line, MSC Kreutzfahrten, Carnival Cruise Line, Transocean Kreutzfahrten, během okružních plaveb po středozemním a jadranském kotví v přístavech Rovinj, Pula, Mali Lošinj, Zadar, Split, Hvar, Korčula, Dubrovník.

26

Chorvatsko – letecká doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z

WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/doprava.html#let 27

Chorvatsko – ţelezniční doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14]

Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/doprava.html#vlak

32

Menší plachetnice s kapacitou kolem 15 osob nabízejí týdenní okružní plavby v různých oblastech Jadranu.28

5 Materiálně technické předpoklady 5.1 Ubytovací a stravovací zařízení Jadranská pobřeží u chorvatských letovisek patří k nejkrásnějším oblastem v celém Středomoří. Stavba nových luxusních hotelů s wellness programem na špičkové úrovni, mnoho rekonstrukcí starších hotelů, kterým nově vybudovaný komfort zvyšuje prestiž v podobě hvězdiček má v posledních letech vliv na zvyšování kvality a celkový rozvoj cestovního ruchu v Chorvatsku. Pětihvězdičkových hotelů je v Chorvatsku málo. Největší množství jsou hotely se 3 hvězdičkami. Turisté v poslední době vyhledávají ubytování v soukromí. Jedná se o soukromé vily s apartmány, ale také se zde nabízí jednotlivé pokoje a vícelůžková studia. Pokud turista hledá levnější způsob ubytování, s možností užívat si moderních chorvatských pláží, jako nejvhodnější možnost je kempování. Mezi nejlepší kempinková zařízení (croatia.hr) patří Camping Park Umag, Nudistický kemp Kanegra, Valalta a Resort Solaris, Kemp Lanterna, Kemp Bijela Uvala. Tyto místa jsou vyhledávány návštěvníky z celé Evropy. Co se týče stravování, tak jako všude jinde na světě hotely, kempy a další ubytovací zařízení nabízejí standardní stravovací služby jako je all inklusive, plná penze, polopenze, snídaně či bufetový způsob stravování. Případné občerstvení ve volném čase je možné téměř v každé ulici letoviska nebo většího městečka. Nachází se zde nespočet restaurací, pizzerií, marketů, fast foodu, barů, vináren a cukráren.29

6 Cestovní ruch v Chorvatsku Turistika je jedna z nejvýznamnějších oblastí služeb v této zemi. Je spojena především s pohostinstvím, dopravou, pronájmy a s hoteliérstvím. Velice pozitivní dopady

28

Chorvatsko – lodní doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z

WWW: http://www.chorvatsko.cz/lodni/index.html 29

Chorvatsko – ubytovací zařízení, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14]

Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/ubyt.html

33

na chorvatskou platební bilanci vytváří návštěvnost turistů, kdy za rok 2011 bylo zaznamenáno 11 455 600 návštěv (nárůst o 8% z předchozího roku), přičemž 90,7% turistů bylo za zahraničí. Dohromady bylo poskytnuto domácí i zahraniční turistikou 60 354 200 noclehů (nárůst o 7%). Devizový příjem z cestovního ruchu činil v roce 2011 6,59 mld. EUR, to znamená nárůst o 5,9% oproti loňskému roku.30 Tabulka 2 Podíl služeb na tvorbě HDP v posledních 7 letech (v mil. HRK) 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obchodní a opravárenská 24 954 26 707 29 615 36 626 32 136 31 939 32 965 činnost Hotely 7 316 7 954 8 963 12 562 12 619 12 868 13 589 a pohostinství Obchodování s nemovitostmi 35 023 39 996 45 479 74 682 77 980 78 720 82 144 a pronájmy Celkem 67 293 74 657 84 057 123 870 122 735 123 527 128 698 Celkem HDP 231 349 250 590 275 078 345 015 335 189 334 564 341 206 Podíl na HDP (v %) 29,09 29,79 30,56 35,90 36,62 36,92 37,72 Zdroj: Měsíční statistický výkaz 3/2012 – Státní statistický úřad Chorvatska, str.86, tab. 15-5 Tabulka 3 Počet zahraničních turistů v Chorvatsku v roce 2011 Země Německo Itálie Slovinsko Rakousko Česká republika Ostatní Celkem

Počet turistů Index 2011/2010 Počet noclehů 1 661 300 108,9 12 487 400 1 150 300 113,0 4 994 500 1 099 900 108,2 6 389 200 892 400 110,1 4 836 200 105,3 636 000 4 388 700 6 015 700 27 258 200 108,0 11 455 600 60 354 200 Zdroj: Gospodarska kretanja Br. 1/2012, str.35

Index 2011/2010 108,8 105,6 108,6 109,4 105,2 107,0

30

Chorvatsko: Ekonomická charakteristika země [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-ekonomickacharakteristika-zeme-18861.html 34

6.1 Češi a Chorvatsko 6.1.1 Svaz Čechů v Chorvatsku V Chorvatské republice dnes žije s trvalým pobytem přibližně 10 500 osob české národnosti. Je zde vybudována 1 česká obec a 25 českých besed. Po více než 80leté existence a neustálého vývoje do dnešní podoby vše zastřešuje sdružení, která nese název Svaz Čechů v Chorvatsku. V Jugoslávii zastupoval československou menšinu Československý svaz Království SHS, založený 29. června 1921 v Osijeku a fungoval až do roku 1941, kdy bylo vše zakázáno. Svaz byl obnoven až 1. října 1944 ve městě Daruvar a v roce 1993 se valná hromada rozhodla schválit název, trvající ve stálé podobě až dodnes. Činnosti Českých besed jsou velmi pestré, pracuje se v mnoha folklórních, divadelních, hudebních nebo výtvarných souborech. Nakladatelství Jednota, provozované Svazem, vydává knihy a pravidelně zde vychází časopisy. Jsou zde vybudované také školy, ve kterých se vyučuje v češtině.31

Obrázek 5 znak Svazu Čechů v Chorvatsku

Zdroj: www.czechfolks.com

6.1.2 Oblíbená destinace pro Čechy V roce 2011 se počet českých turistů v Chorvatsku zvýšil o 5,3%. Mezi nejčastější návštěvníky Chorvatska patří kromě ČR také turisté z Itálie, Rakouska, Německa a Slovinska. Chorvatsko je pro Čechy velice oblíbenou destinací, ti zahájili rozvoj cestovního ruchu už před více, jak 150 lety. Chorvatsko zkvalitňuje turismus a snaží se, aby každý host dostal to, co si přeje. I když je cesta mezi Českou republikou a Chorvatskem dlouhá průměrně 1000 km, je toto letovisko každoročně pod obrovským 31

Velvyslanectví České republiky v Záhřebu: Svaz Čechů v Chorvatsku-základní info. [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/zagreb/cz/kultura/krajane_v_chorvatsku/svaz_cechu_v_chorvatsku/index.html

35

náporem Čechů. Například Dalmácie je známá, že až 60% všech návštěvníků je z České a Slovenské republiky. Chorvatsko je pro českého turistu optimální volbou, protože opadají větší problémy například s cestování. Jelikož tato země má pro Českou republiku vytvořenou určitou tradici, dostává se do vědomí českého občana skrze mnohých cestovních kanceláří a cestovních agentur snáze než jiné státy. Ceny jsou téměř totožné jako v ČR, což je také kladným bodem při výběru destinace. Tabulka 4 Návštěvnost Chorvatska zahraničními turisty Země Německo Itálie Slovinsko Rakousko Česká republika Ostatní Celkem

Počet turistů Index 2011/2010 Počet noclehů 1 661 300 108,9 12 487 400 1 150 300 113,0 4 994 500 1 099 900 108,2 6 389 200 892 400 110,1 4 836 200 105,3 636 000 4 388 700 6 015 700 27 258 200 108,0 11 455 600 60 354 200 Zdroj: Gospodarska kretanja Br. 1/2012, str.35

Index 2011/2010 108,8 105,6 108,6 109,4 105,2 107,0

6.1.3 Cestování do Chorvatska Platný občanský průkaz České republiky se strojově čitelnou zónou, je uznaným cestovním dokladem, který je potřeba mít pro vstup do Chorvatska i přesto, že občanský průkaz není podle zákonů cestovním dokladem, který umožňuje cestovat do zemí nepatřící do Evropské unie. Samozřejmostí pochopitelně zůstává platný cestovní pas ČR, který Ministerstvo vnitra České republiky přesto doporučuje. Evropská unie, i když Chorvatsko není členem, umožňuje vstup do země, na principu jednostranného opatření právě na občanský průkaz. Chorvatské úřady tudíž nekladou žádnou pozornost, jaký způsob dopravy si český turista vybere pro překročení státních hranic, a to Chorvatsko není členem ani Schengenu. 32 Pozor si český návštěvník či turista musí dát, jestliže cestuje do Chorvatska z českých mezinárodních letišť, zde je povinnost prokázat se pouze pasem ČR. Od 27. června 2012 musí mít každý občan České republiky, cestující do zahraničí, včetně dětí, svůj vlastní platný cestovní doklad případně občanský průkaz. Po tomto datu už není možné, 32

Chorvatsko: Základní informace o teritoriu [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-zakladni-informace-oteritoriu-18778.html 36

aby děti byly zapsané pouze v cestovním pase či občanském průkazu rodičů a cestovali na území Chorvatska. V případě ztráty dokladu na chorvatském území je možné vystavení jednorázového cestovního dokladu pro cestu do ČR na zastupitelských úřadech ČR v Záhřebu, Splitu nebo Rijece. Přeprava jakýmkoli motorovým vozidlem je možná za předpokladu platného řidičského průkazu, technického průkazu a dokladu do pojištění motorového vozidla (zelená karta). Jestliže při cestě do Chorvatska projíždíme trasou ČR – Rakousko – Slovinsko – Chorvatsko, policejní orgány všech států tyto doklady v případné silničních kontrol, budou bezpodmínečně vyžadovat. Další z doporučených dokladů je Evropský průkaz zdravotního pojištění, a to za účelem možného ošetření v nemocnicích, ambulancích, stomatologických ordinacích a dalších zdravotnických zařízeních. Každý občan ČR má podle chorvatského práva nárok na neodkladnou zdravotní péči. Tento nárok se vztahuje i na poskytování všech věcných dávek, které jsou nezbytně nutné k záchraně zdraví či života občana až do doby návratu do České republiky. Tento průkaz vystavuje každá zdravotní pojišťovna, u které je občan ČR evidován. Při ošetření českého občana budou platit stejné podmínky jako při péči o chorvatské občany.33 Jak vyhledat lékařskou péči a jaký je doporučený postup pro ošetření? Chorvatský ústav zdravotního pojištění je v zemi jediný nositel veřejného zdravotního pojištění. Více než 90% lékařů je smluvních, kteří poskytují lékařskou péči na základě mezinárodní smlouvy. Zdravotní střediska tzv. „Dom zdravlja“, nacházející se v každé větší obci je preferovaná možnost volby ošetření, protože se zde nachází také smluvní stomatolog. Soukromý stomatolog totiž požaduje úhradu v hotovosti. V případě, že nevlastníme kopii Evropského průkazu zdravotního pojištění, musí se všechny údaje přepsat do Prohlášení, za jiných okolností bude lékař požadovat platbu v hotovosti. Předepsané léky, je nutné vyzvednout v lékárnách, které jsou opět označeny jako smluvní (Ugorovni). V případě volby jiné lékárny, je zde znova požadována úhrada v hotovosti. I když vratná částka od českých pojišťoven nebude stoprocentní z toho, co se v Chorvatsku zaplatilo, je v každém případě nutností vyžádat si účet k platbě, kde bude přesně uvedena částka, popis zákroku či služby a podpis odpovědné osoby pro budoucí

33

Pas [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/pas.html 37

proplacení. Zdravotní pojišťovny v žádném případě nebudou hradit náklady spojené s transportem zpět na území ČR, ani spoluúčast.34 Mezi administrativní poplatky patří:  prohlídka u vybraného lékaře: 10,00 kun  každý vydaný recept lékařem: 10,00 kun  každé vydané doporučení k odborné zdravotní péči: 10,00 kun  každé vydané doporučení ke zdravotní péči v nemocnici: 10,00 kun  každá prohlídka provedená bez doporučení: 10,00 kun  každé potvrzení o ortopedické čí jiné pomůcce: 10,00 kun  příkaz k převozu sanitkou: 5,00 kun

6.1.4 Celní předpisy Chorvatská republika umožňuje svými celními předpisy bezcelní dovoz "osobního zavazadla". Tím se podle celního zákona myslí veškeré předměty v osobním zavazadle cestujícího, tedy obuv, oděvy, hygienické pomůcky, videokamery, fotoaparáty, přenosné přístroje (televize, rádia, CD přehrávače, počítače apod.), sportovní a rekreační vybavení. Limit není stanoven hodnotou ani množstvím, ale vztahuje se na každou osobu. V osobním zavazadle může cestující bezcelně dovézt: a) 200 cigaret nebo 100 kusů cigarilos nebo 50 doutníků či 250 gramů tabáku b) alkohol a alkoholické nápoje: o

destilované alkoholické nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 22 procent: 1 litr

o

destilované alkoholické nápoje, aperitivy z vína nebo alkoholu a podobné nápoje s obsahem alkoholu 22 procent a méně, pěnivá a dezertní vína: 2 litry

o

ostatní víno: 2 litry

o

případně srovnatelná kombinace množství uvedených nápojů

c) parfémy do 50 ml a toaletního vody do 250 ml

34

Pas [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/pas.html

38

d) léky a zdravotnické výrobky v množství odpovídající měsíční osobní spotřebě e) homeopatické výrobky: maximálně 1 balení Od placení cla za alkoholické nápoje nebo tabákové výrobky nejsou také osvobozeni osoby mladší 18 let. Při dovozu tabákových výrobků nebo jen tabáku, alkoholických nápojů, piva, kávy a vína v cestovním styku je možno přivézt větší množství, které se stále pokládá za předměty pro osobní potřebu, tedy nekomerčního charakteru, ale musí se za ně platit clo (carina), DPH (porez za dodanu vrijednost) a spotřební daň (trošarina).35 Maximální množství těchto výrobků: 

cigarety: 800 kusů



cigarilos: 400 kusů



doutníky: 200 kusů



tabák: 1 kg



alkohol a alkoholické nápoje



destilované alkoholické nápoje: 5 litrů



alkoholické nápoje s obsahem alkoholu 22 procent a méně, což jsou aperitivy, dezertní vína apod.: 5 litrů



víno: 2 litry



pivo: 15 litrů



káva: 1 kg

Do uvedených limitů se započítává i množství v osobním zavazadle, ale z této části se pak neplatí dovozní poplatky. Dovoz většího množství výše uvedených výrobků není dovolen. Předměty pro osobní potřebu, které množstvím ani druhem nejsou určeny k prodeji (tedy nekomerčního charakteru), nýbrž k osobní potřebě cestujícího a jeho rodiny, se mohou dovážet bez cla a DPH pouze do hodnoty 1.000 kun. Limit platí pro každou osobu zvlášť.

35

Pas [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/pas.html

39

Obecně platí, že dovoz potravin do Chorvatské republiky je možný přes hraniční přechody, na nichž působí veterinární a sanitární inspekce, která v závislosti na druhu potravin provádí kontrolu zdravotní nezávadnosti. Pokud se jedná o potraviny jako je chléb, pečivo, čokoláda, cukrovinky, těstoviny, koření, polévky, potravinové doplňky a další potraviny, které neobsahují syrové nebo zpracované maso, mléčné výrobky nebo ryby, může cestující dovézt přiměřené množství, tedy pro osobní potřebu cestujícího a jeho rodiny. Určení "přiměřenosti" je plně v kompetenci celních orgánů.36 Cestující ze států Evropské unie a dále pro občany Andory, Lichtenštejnska, Norska, San Marina, Švýcarska, Farských ostrovů, Grónska a Islandu mohou dovážet následující množství potravin bez veterinární kontroly: 

Maso, mléko, masné výrobky, mléčné výrobky a potrava pro zvířata v množství do 10 kg



čerstvé, sušené, vařené a marinované ryby, krevety, langusty, neživé ústřice a slávky v množství do 20 kg na osobu

Dovoz drog a jiných omamných prostředků do Chorvatska není dovolen. Trestné je i užívání drog. Pokud chorvatská policie tento přestupek zjistí, pachatel je potrestán peněžitou pokutou a následně vyhoštěn se zákazem pobytu na území Chorvatska.37

6.1.5 Vývoj cestování Čechů do Chorvatska Cestovní kanceláře Čedok, Sporturist, CKM, Rekrea a Autoturist byly do roku 1989 v Československu jediné státní CK, které se zabývaly prodejem zájezdů do tehdejších socialistických zemí, protože cestování do západních zemí bylo v té době téměř nemožné. Češi směli tehdy cestovat k moři například do NDR, do Soči v Sovětském svazu ke břehům Černého moře na Krymu, do Maďarska k Balatonu a do Rumunska a Bulharska také k Černému moři. Období mezi lety 1962 – 1972 byla Čechům otevřena cesta pro cestování do Jugoslávie, ve které se tehdy nacházelo i dnes v současnosti nejpopulárnější Chorvatsko. Před 20-ti lety se český turista spokojil s ubytováním ve

36 37

Pas [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/pas.html Tamtéž

40

stanech, kdy si vozil své vlastní konzervy, ale dnes je již standardem hotel s minimálně třemi hvězdičkami, kde v každém pokoji je sociální zařízení, telefon, internet, televize a restaurace s recepcí. Pobřeží Jaderského moře se dostalo do obliby teprve až v 19. století kvůli rozvoji dopravy, který umožnil prodloužit železniční trať z Vídně až do Rijeky. Nárůst turistů a návštěvníků počátkem 20. století díky železniční dopravě neustále zvyšoval, což přispělo značnou měrou lázeňské turistice. Bohatí Češi zde trávili svůj čas a užívali si účinky zdejšího klimatu. Město Opatie je považováno za první středisko cestovního ruchu při pobřeží Jadranu. Zde probíhaly koncem 19. století výstavby vil, parků, sanatorií, hotelů, přírodních koupališť a letní sezóna tak začala být více oblíbená než zimní, která díky horské a vysokohorské turistice v oblasti byla do té doby preferována. Jelikož území Istrie a Rijeka byla po 1. světové válce přiděleny Itálii, obrovský útlum cestování k pobřeží Jadranu byl samozřejmostí. Propagace jaderského pobřeží se začala znova objevovat v meziválečném období, například v časopisech, jako bylo Jihoslovanské revue či Jadranská stráž. V tuto dobu se spolupráce mezi Jugoslávií a Československem začala zvonu rozvíjet. Od 2. poloviny 20. století se o cestování nejvíce staraly cestovní kanceláře Čedok a CKM, dále pak ROH a samotné podniky, které rekreovali své zaměstnance. Zrušením vízových povinností do západoevropských zemí na konci 20. století vzrostl zájem o cestování na Západ. Válka na Balkáně nebo konflikty v Kosovu byly hlavní příčiny, proč byli lidé nejistí a opatrní při výběru svých zájezdů do této oblasti, ale dnes lze konstatovat, že politické dění v Chorvatsku nemá žádný vliv na rozvoj cestovního ruchu.

6.1.6 Opakovaně do Chorvatska V posledních letech je odpověď Čecha na otázku, kde bude letos trávit dovolenou, stále častější:,, Do Chorvatska!“. Ročně se několik stovek tisíc českých turistů objeví na týden nebo na dva týdny u břehů Jadranu. Řadu desítek let patří Chorvatsko k nejoblíbenějším destinacím, a to i v dobách komunismu či v období války. Novodobý Čech už nepatří mezi ,,slabší platební sílu“, do které se řadil například v dobách socialismu. V tehdejší době tzv. ,,paštikář,, je dnes považován za velice žádaného 41

návštěvníka, na rozdíl od Rakušanů, Italů či Němců i přesto, že například chorvatští číšníci v restauracích nebo kavárnách mluví s velkým opovržením o českých turistech. Důvodem může být někdy příliš nekulturní chování turistů. Ze strany chorvatských hostitelů nebo turistických pracovníků se pak mohou objevovat negativní názory na tyto situace, které mohou vyvrcholit až neprofesionálním jednáním znamenající, že český host není v dané lokalitě tak vítaný, jako host ze země ,,Západu“. Snadná dostupnost motorovým vozidlem po vybudovaných dálnicích umožňuje cestovat převážně v noci, tak aby brzo ráno byli Češi na svém vysněném místě. Vše navíc trasu časově zkracuje, ale především velice usnadňuje, a proto je Jadran pro české turisty stále nejpreferovanějším mořem. Chorvaté si rychle začínají uvědomovat, že v cestovním ruchu je potřeba tvorba neustálých změn, aby klientela zůstala a postupně se rozšiřovala. Egypt, Tunisko, Řecko, Francie a Itálie patří k dalším oblíbeným destinacím českých turistů. Za téměř stejnou, mnohdy i nižší cenu, si v těchto lokalitách Češi dopřejí blahobyt, aniž by se na ně někdo díval ,,skrz prsty“. Vznikají tedy stále nové propagace země v nejrůznějších novinách, časopisech a v televizi, které umožňují finančně lépe vybavené klientele dopřávat si cenově a kvalitně srovnatelný luxus jako při pobytu například na Baleárech nebo Kanárských ostrovech. Průměrný český turista se samozřejmě může nechat také ubytovat v luxusních hotelech, se všemi náležitostmi, ale upřednostněno je mnohem levnější ubytování, kempy. V Chorvatsku je pestrá nabídka kempů, ale na hlavní letní sezónu je velice těžké najít volné místo, jelikož kempy jsou obsazené maximálně a kapacita nepřesahuje ani jedno místo. Česká republika by si mohla vzít příklad a své ubytovací zařízení formou kempu výrazně zlepšit. Hojně využívané ubytovaní nacházejí turisté v apartmánech, ty jsou poskytovány za nízkou cenu, avšak poskytují téměř vše, co si turista přeje. Dle slov Tomia Okumury při interview „Český turista stále šplhá na různé pohoří, aby si užil skvělého panoramatického výhledu, plave v potápěčských brýlích se šnorchlem v jasně čirém moři, aby ulovil mušli nebo pouze pozoroval podmořský život, využívá adrenalinových jízd na gumových banánech nebo na vodních skútrech, loví mušle, přičemž si na nic si nestěžuje na rozdíl od některých ostatních turistů, kterým něco pořád vadí či chybí. Jen pro zajímavost, kdy si zadáte do svého internetového prohlížeče 42

pojem „německý turista“, „italský turista“ či „rakouský turista“, vyobrazí se vám klasické odkazy o jejich denní útratě v eurech, případně o nedostatku wellnes činnosti či barů v hotelu, nákupních center a podobně. Jakmile si však vyhledáte spojení „český turista“, naleznete mimo jiných také odkazy stránek internetové černé kroniky o turistech, kteří zemřeli v zápalu dobrodružství při cestování. Mezi hlavní důvody úmrtí či zranění turistů z České republiky patří hlavně neukázněnost, vyčerpání po dlouhých přesunech, a také přecenění sil například při sportu a následné srdeční zástavě.“

43

Praktická část 7 Vyhodnocení dotazníkového šetření Cílem dotazníkového bylo zjistit důvody, proč lidé do Chorvatska jezdí a zdali se vrací. Dotazník byl zpracován na internetovém serveru Vyplnto.cz. a osobním kontaktu s respondenty. Zjištěné výsledky budou sloužit k navržení jistých opatření, aby se zabránilo nespokojenosti návštěvníků a k inovacím, jak zvýšit návštěvnost Chorvatska.

7.1 Vyhodnocení dotazníků Dotazníky byly předkládány respondentům nejen v elektronické podobě pomocí internetového serveru Vyplnto.cz, ale také došlo k osobnímu kontaktu mezi respondenty a tazatelem. Každý dotazník se skládá ze 17 otázek. Jde o kombinaci 16 otázek uzavřených, tzn., že respondenti měli možnost výběru odpovědi a 1 otevřené, kde mohou vyjádřit svůj názor. Návratnost dotazníků je 85,2% a počet respondentů je 120. V první části dotazníku, otázky 1 – 5 jsou sestaveny jako informativní, kde tazatel zjišťuje věk, pohlaví, ekonomickou aktivitu a bydliště respondentů. Tato část je zobrazena v následujících grafech a tabulkách.

Obrázek 6 Otázka č.1 Věk?

Zdroj: Vlastní

44

Graf na obrázku 6 znázorňuje věk respondentů, kteří vyplnili dotazník. Nejvíce respondentů bylo ve věku 18 – 26 let, dále ve věku 27 – 30 let. Ve skupině 18 – 26 let se výzkumu zúčastnilo 91, 67 %, což je 110 ze 120 respondentů, dá se tedy říci, že takřka většina respondentů je v této věkové skupině.

Obrázek 7 Otázka č. 2 Pohlaví?

Zdroj: Vlastní Obrázek 7 znázorňuje graf pohlaví respondentů. 80% respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu, byly ženy a zbylých 20% byli muži. Otázka č. 3 reflektuje procentuální zastoupení dotázaných a vyplývá z ní, z kterého kraje pochází respondenti. V následující tabulce 5 jsou zaneseny odpovědi. Tabulka 5 Kraje Odpověď Kraj Vysočina – Jihlava Středočeský kraj – Praha Zlínský kraj – Zlín Jihomoravský kraj– Brno Jihočeský kraj– České Budějovice Pardubický kraj – Pardubice Liberecký kraj – Liberec Olomoucký kraj – Olomouc Ústecký kraj – Ústí nad Labem Královéhradecký kraj – Hradec Králové Hlavní město Praha Moravskoslezský kraj – Ostrava Karlovarský kraj – Karlovy Vary Plzeňský kraj – Plzeň

Počet 52 14 11 11 6 6 4 3 3

Lokálně Globálně 43.33% 43.33% 11.67% 11.67% 9.17% 9.17% 9.17% 9.17% 5% 5% 5% 5% 3.33% 3.33% 2.5% 2.5% 2.5% 2.5%

3

2.5%

2.5%

3 2 1 1

2.5% 1.67% 0.83% 0.83%

2.5% 1.67% 0.83% 0,83%

Zdroj: Vlastní 45

Z tabulky 5 lze určit, že nejvíce respondentů pochází z kraje Vysočina. Odpovědělo jich 52 ze 120 možných, což je 43, 33%. Druhým nejvíce odpovídajícím krajem byla Praha. Tam odpovědělo 14 respondentů. Z dalších krajů to bylo vyrovnané. Tabulka 6 Ekonomická aktivita

Odpověď

Počet Lokálně Globálně 99 82.5% 82.5% 16 13.33% 13.33% 4 3.33% 3.33% 1 0.83% 0.83%

student pracující nezaměstnaný na mateřské dovolené Zdroj: Vlastní

Tabulka 6 zobrazuje, do jaké příjmové skupiny můžeme respondenty rozdělit, na základě jejich ekonomické aktivity. 82,5% respondentů byli studenti, 13,33% respondentů byli pracující; 3,33% respondentů byli nezaměstnaní a 0,83% na mateřské dovolené. Tabulka 7 Měsíční příjmy

Odpověď pod 8.000 Kč 10.001 Kč – 25.000 Kč 8.001 Kč – 10.000 Kč

Počet Lokálně Globálně 94 78.33% 78.33% 15 12.5% 12.5% 10 8.33% 8.33% Zdroj: Vlastní

Z předchozí tabulky 6 vyšlo, že nejvíce odpovídali studenti, na což navazuje i tabulka č. 7, která ukazuje, jaký je měsíční příjem respondentů. Jak bylo zjištěno, většina respondentů byli studenti, není tudíž překvapivé, že nejčastější odpovědi byly, že měsíční příjem se pohybuje pod 8.000Kč. Další část šetření zkoumá, zda a na jak dlouho respondenti cestovali do Chorvatska, jaký typ stravování, ubytování a dopravy upřednostňují. Dále jsou otázky směřovány na zjištění, které oblasti v Chorvatsku by respondenti chtěli navštívit, s kým cestují a jakým zájezdům dávají přednost. Měli možnost výběru odpovědí.

46

Obrázek 8 Otázka č. 6 Cestoval/a jste do Chorvatska?

Zdroj: Vlastní Obrázek 8 vypovídá o tom, kolikrát a zda vůbec respondenti cestovali do Chorvatska. Měli na výběr ze čtyř odpovědí. 44,10% odpovědělo, že do Chorvatska cestovali 3x a více, 21,67% necestovalo vůbec, 20,83% cestovalo 2x a 13,33% cestovalo 1x.

Obrázek 9 Otázka č. 7 Jak dlouho obvykle trvá Váš pobyt v Chorvatsku?

Zdroj: Vlastní Graf na obrázku 9 uvádí odpovědi respondentů na otázku, jak dlouho obvykle trvá jejich pobyt v Chorvatsku. Nejčastěji se objevovala odpověď týden, méně častá byla odpověď 2 týdny a nejméně se objevovaly odpovědi jako 10dní, euro víkend, asi 4 dny a 2-3 týdny. 47

Obr 10 Otázka č. 8 Během pobytu v Chorvatsku upřednostňujete?

Zdroj: Vlastní V této otázce měli respondenti odpovědět, jaký druh stravování upřednostňují. Na výběr měli ze čtyř odpovědí. S rozdílem jednoho procenta nejvíce vybírali odpovědi vlastní a polopenze. 10, 64% odpovědělo, že upřednostňují all inclusive. 3,19% upřednostňují plnou penzi, viz obrázek 10.

Obrázek 11 Otázka č. 9 Byl/a jste spokojen/a s nabídkou a úrovní služeb cestovního ruchu Chorvatska?

Zdroj: Vlastní Z grafu na obrázku 11 lze vyčíst, kolik procent z dotazovaných respondentů je spokojeno s úrovní služeb cestovního ruchu Chorvatska. 56,38% je spíše spokojeno

48

s nabídkou služeb, 34,04% je spokojeno, 6,38% je spíše nespokojeno a 3,19% je nespokojeno. Tabulka 8 Negativní stránka Chorvatska

Odpověď

Počet Lokálně Globálně

velký počet turistů, návštěvníků v destinaci, ve které se nacházíte

57

60.64%

47.5%

kontroly a fronty na hranicích při příjezdu či odjezdu

15

15.96%

12.5%

kvalita a čistota pobřeží či moře ceny neuspokojivá hygienická zařízení mnoho českých turistů

9 5 5 1

9.57% 5.32% 5.32% 1.06%

7.5% 4.17% 4.17% 0.83%

1

1.06%

0.83%

1

1.06%

0.83%

žádné obchody na útratu peněz a zakoupení suvenýru nelíbí se mi tam

Zdroj: Vlastní Tabulka 8 zobrazuje odpovědi na otázku „Co byste uvedl/a jako negativní stránku Chorvatska?“ 60, 64% respondentů odpovědělo, že nenegativnější stránkou Chorvatska je velký počet turistů, návštěvníků v destinaci, ve které se nacházeli. Dále jako negativní stránku vidí kontroly a fronty na hranicích při příjezdu či odjezdu. Tabulka 9 Otázka č. 11 S kým cestujete?

Odpověď

Počet Lokálně Globálně

s rodinou s přáteli sám/sama se skupinou tvořenou CK/CA s rodinou, přítelem, přáteli a někdy i samam s přítelem jak kdy S přáteli a rodinou Různě-rodina (rodiče, sourozenci a jejich partneři a vlasní rodiny), přítelem, přáteli a někdy také sama :)

65 46 2 2

54.17% 38.33% 1.67% 1.67%

54.17% 38.33% 1.67% 1.67%

1

0.83%

0.83%

1 1 1

0.83% 0.83% 0.83%

0.83% 0.83% 0.83%

1

0.83%

0.83%

Zdroj: Vlastní Na otázku S kým cestujete?, odpovědělo 65 respondentů ze 120 dotazovaných s rodinou a 46 respondentů cestuje s přáteli. Další odpovědi, např. cestuji sám/sama, se skupinou tvořenou CK/CA atd. byly zodpovězeny jedním či dvěma respondenty. Tyto odpovědi ukazuje tabulka 9.

49

Tabulka 10 Důvod návštěvy země Odpověď

Počet Lokálně Globálně

pobytový zájezd (koupání v moři, relaxace při pobřeží)

69

57.5%

57.5%

kombinace pobytového a poznávacího zájezdu

31

25.83%

25.83%

poznávací zájezd (historické památky, kultura, národní památky)

11

9.17%

9.17%

4 3 2

3.33% 2.5% 1.67%

3.33% 2.5% 1.67%

plavba po moři noční turistika (bary, diskotéky) za rodinou/přáteli

Zdroj: Vlastní Tabulka 10 zobrazuje odpovědi na otázku, Jaký byl hlavní důvod návštěvy cizí země? Nejčastější odpovědi byly pobytový zájezd (koupání v moři, relaxace při pobřeží) a kombinace pobytového a poznávacího zájezdu. Méně častou odpovědí byl poznávací zájezd (historické památky, kultura, národní památky).

Obr. 12 Otázka č. 13, Který druh dopravního prostředku preferujete?

Zdroj: Vlastní Na obrázku 12 je zobrazen graf, který znázorňuje, který dopravní prostředek respondenti preferují. Na výběr měli z odpovědí vlastní automobil, letadlo, autobus a vlak. Více než polovina dotazovaných respondentů, konkrétně 59,17%, upřednostňuje cestování vlastním automobilem, 21,67% dává přednost letadlu, 15% autobusu a zbylých 4,17% cestuje vlakem.

50

Obrázek 13 Otázka č. 14, Upřednostňujete ubytování typu:

Zdroj: Vlastní Z grafu na obrázku 13 lze zjistit, jak typ ubytování je upřednostňován respondenty. 45,83% dává přednost apartmánům, 34,17% hotelům, 14,17% kempům, 4,17% upřednostňují bungalovy a zbylých 1,67% lodě či jiná plavidla.

Obrázek 14 Otázka č. 16 Kdybyste vyhrál/a zájezd k moři volného výběru do jakýchkoli částí této země, která oblast by to byla?

Zdroj: Vlastní Pokud by respondenti vyhráli zájezd k moři volného výběru do jakýchkoli částí Chorvatska, 39,17% respondentů by si vybralo Dubrovník, 32,50% Dalmácii, 25% Istrii a 3,33% Kvarner, viz obrázek 14.

51

Obrázek 8 Otázka 17, Kterou z následujících památek UNESCO byste chtěl/a navštívit?

Obrázek 15 Otázka 17, Kterou z následujících památek UNESCO byste chtěl/a navštívit?

Zdroj: Vlastní U otázky, kterou z památek UNESCO by chtěli respondenti navštívit, mohli vybrat maximálně dvě odpovědi. Nejvíce by respondenti chtěli navštívit Plitvická jezera, Diokleciánův palác ve Splitu a Dubrovník, viz obrázek 17.

7.2 Shrnutí dotazníkového šetření Dotazník byl zpracován pomocí internetového serveru Vyplnto.cz a také osobním kontaktováním

respondentů.

Návratnost

byla

85,2%

z celkového

počtu

120

respondentů. Dotazník se skládá z 16 otázek, na které se dalo odpovědět jednou z možností a 1 otázkou otevřenou, kdy se mohl každý z respondentů rozepsat a popsat svůj důvod proč si u otázky číslo 14 vybral právě svojí odpověď. Většina respondentů byla ve věku 18 – 26 let. Mladí lidé v Chorvatsku vyhledávají především pobytové pobyty, relaxaci u moře a noční život. Výstavba moderních klubů u chorvatských pláží láká tuto věkovou kategorii lidí na nejrůznější festivaly, koncerty a jiné hudební akce. Věková skupina 27 - 30 let a 31 – 50 let jsou z velké většiny rodiče s dětmi. Druhou otázkou bylo zjištěno, že 80% respondentů jsou ženy. Ty hojně využívají zdejší pláže a nudapláže pro opalování. Různé cestovní kanceláře či agentury poskytují v hlavní sezóně speciální sportovní pobyty právě pro ženy. Jedná se o aktivity zaměřené na každodenní kondiční posilování, někdy 2-3 denně, pravidelnou 52

aquagymnastiku nebo aquaerobic v bazénech a v moři. To vše je v posledních letech často vyhledáváno především ženami. Nejvíce respondentů navštěvujících Chorvatsko, kteří vyplnili dotazník, pochází z kraje Vysočina. Většinou se jedná o studenty, kteří svým finančním příjmem nepřevyšují hranici 8.000 Kč. Chorvatsko je ideální cílová destinace pro mladší lidi, kteří si nemohou dovolit dražší dovolené. Většina respondentů navštěvuje tuto zemi na dobu jednoho týdne, ale mnozí preferují i delší pobyt, protože si zde užívají dovolenou s rodinou a přáteli. Českým turistům se v Chorvatsku velice líbí, jedním z důvodů je například velká spokojenost s nabízenou úrovní služeb cestovního ruchu v této destinaci. Z důvodů blízké vzdálenosti Chorvatska od České republiky využívá více než polovina respondentů dopravu vlastním automobilem. Z ekonomického hlediska je tato varianta dostupnější českým rodinám a nemusí tak být vázány na autobusovou nebo leteckou dopravu poskytovanou cestovními kancelářemi či agenturami. Z těchto výsledků zároveň vyplývá, že osobní vozidlo je hojně využíváno i k přepravě vlastních potravin. Téměř polovina dotazovaných se spoléhá na vlastní stravování, na druhou stranu, cestovní ruch v Chorvatsku je rok od roku kvalitnější a cenově přijatelnější, a proto lidé dnes využívají polopenzi častěji, než v dřívějších dobách. Dnes si dokonce můžou turisté vybrat, v jakém ubytovacím zařízení chtějí trávit čas. To vše je možné díky trendům a nestálému vývoji cestovního ruchu. Nejvíce respondentů preferuje apartmán a hotel. V doplňující otázce dotazníku, byla možnost volné odpovědi. Nejčastější odpověď byla cena (levné), pohodlí, kvalita a v neposlední řadě soukromí.

7.3 SWOT analýza V následující části práce se zabývám SWOT analýzou současného turistického ruchu v Chorvatsku. Analýza je sestavena určením silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, na základě údajů z teoretické části, vlastních poznatků a z výsledku dotazníkového šetření.

53

Silné stránky o lepší klimatické podmínky než v České republice o výhodná poloha v dojezdové vzdálenosti pro české turisty o neustálý zájem o Chorvatsko o cenová srovnatelnost o výborná kvalita mořské vody o velký počet kulturně-historických atraktivit o moderní a atraktivní letoviska s možnostmi využití sportovních aktivit o vývoj dopravní infrastruktury o kvalitní zdravotní péče o rozmanitost přírody (vodstvo, povrch, krasové jevy) o jazyková podoba Slabé stránky o vysoké poplatky za využití dopravní sítě o horší turistické značení oproti České republice o omezení trajektové a letecké dopravy mimo hlavní sezónu o historie (občanská válka) o kontroly či fronty na některých hraničních přechodech o velká koncentrace turistů, návštěvníků o nerovnoměrná hospodářská vyspělost jednotlivých regionů o nevyužitý maximální potenciál informovanosti o atraktivitách dané oblasti Příležitosti o očekávaný hospodářský rozvoj po vstupu do EU (příliv zahraničních investic) 54

o zlepšit ochranu přírody kvůli rozvíjejícímu se cestovnímu ruchu o zapojení českých menšin do různých projektů investorů z České republiky o zajistit kvalitnější propagaci některých oblastí Chorvatska či jejich atraktivit o větší nabídka služeb pro zimní sezónu (wellness CR, lázeňský CR, sportovní CR) o tvorba zájezdů s ,,akční“ cenou o organizování většího množství poznávacích zájezdů k památkám UNESCO nebo do národních parků Hrozby o vysoké ceny mohou odradit turisty (výběr jiné destinace) o možné selhání tržně-ekonomického prostředí (změna směnného kurzu měn) o budoucí pokles atraktivity Chorvatska o závislost na evropských trendech cestovního ruchu

7.4 Návrhy na zlepšení Na téměř všech hraničních přechodech, na silničních komunikacích či dálnicích se setkáváme s vítacími cedulemi v cizích jazycích jako je angličtina (Welcome), italština (Benvenuti), také němčina (Willkomen) a samozřejmostí jsou billboardy s přivítáním (Dobrodošli) v chorvatštině. Z vlastní zkušenosti vím, že například hraniční přechod Koper-Dragonja, kterým projíždíme autokarem směrem Zelena Laguna, zapomíná na české turisty či návštěvníky. Slovo „Ahoj“ nebo chceme-li „Vítejte“ či naopak „Nashledanou“ by bylo zřejmě pozitivně ohodnoceno každým Čechem. I když Češi až tak nevyhledávají jakékoli projevy úcty, jsem si jist, že uvítání v českém jazyce by bylo například po ránu příjemným zpestřením času stráveného v autokaru. To samé bych zmínil o restauracích, kavárnách, pizzeriích či jiný stravovacích zařízení. Jelikož, jak jistě víme, Chorvatsko patří mezi nejoblíbenější destinace pro české turisty, také jídelníčky, menu nebo jiné občerstvení v češtině by byl pouze příjemnou třešničkou

55

na dortu. Uvítání či pozdrav na rozloučenou od českého turisty v chorvatském jazyce je vyjádření vzájemného uznání a respektu. Dalším možné zlepšení, nebo chceme-li, rada je směřována k dopravní situaci. Je známo, že chorvatské komunikace zažívají největší nápor v sobotu, kdy drtivá většina turistů přijíždí a nastupuje k pobytu nebo se naopak v sobotu vrací domů ve směru z Chorvatska. V tomto čase by se cesta z krásně prožité dovolené mohla stát noční můrou pro rodiny s dětmi v autě nebo přátelé v autobuse cestovních kanceláří. Nejlepší způsob, jak se těmto problémům vyhnout je ukončení pobytu jiný den, než právě v sobotu. Nejvhodnější trasa motorovým vozidlem je přes Rakousko a Slovinsko. Cesta přes Slovensko a Maďarsko, sice není tak rychlá, ale nemá tak náročný průjezd Bratislavou, jako Vídní. Za maďarskými hranicemi se lze napojit na dálnici, která směřuje až do Splitu.

56

Závěr Bakalářská práce charakterizuje vliv Chorvatska na cestovní ruch České republiky. Zabývá se především vznikem a následným vývojem země od dob, kdy bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie až po dnešní dobu. Práce je sestavená z teoretické a praktické části. V teoretických informacích hraje velkou roli pojem Jugoslávie. Už v 19. století se hovořilo o programu sjednocení všech srbských národů a vytvoření autonomního celku. Historie Jugoslávie je velice pestrá a bohatá na historická data. Především pak období od roku 1941 – 1992, kdy se země stala terčem bojů, osvobozeneckých hnutí, druhé světové války a kdy dochází ke kolísání hospodářství a průmyslu. Vyvrcholení přinese až vyhlášení zániku Jugoslávie a následný vznik státu Chorvatska a Slovinska. Chorvatská republika po svém zrodu zažívala neustálé konflikty, boje a také občanskou válku, ale i přes všechny problémy si ve světě vybudovala jedno z předních míst, co se týče popularity. Jedná se o jednu z nejvyhledávanějších destinací, kam si lidé z Evropy a zbytku světa jezdí užívat volné chvíle. Země u východního břehu Jaderského moře nabízí turistům nespočet atraktivit, zážitků, slavností, karnevalů, festivalů, 7 památek UNESCO, přírodních krás, pestré fauny a flóry. Cestovní ruch v této destinaci se neustále zdokonaluje a modernizuje a zároveň je jedním z hlavních finančních přínosů do státní kasy. Realizační předpoklady byly rovněž v teoretické části zpracovány. Informace o infrastruktuře, letecké, vodní, železniční a silniční dopravě byly zpracovány tak, aby vše bylo srozumitelné a jasné. Popularita Chorvatska stoupá každý rok víc a víc. Důkazem tohoto názoru jsou i v teoretické části se nacházející tabulky návštěvnosti země českými a ostatními turisty. Oblíbenost destinace je pro Českou republiku důležitá, protože obě země profitují z cestovního ruchu. Budoucnost cestovního ruchu v Chorvatsku vypadá slibně, neboť neustále roste návštěvnost do všech oblastí státu, zároveň dochází k neustálému vývoji hospodářství. Výsledky dotazníku jasně ukázaly, že Chorvatsko je pro české turisty, ale pro ostatní zahraniční turisty velice atraktivní, cenově dostupné s kvalitní nabídkou služeb 57

cestovního ruchu. Byly zde zachyceny důvody, proč se lidé do Chorvatska opětovně vracejí. Zaznamenány byly i silné a slabé stránky, příležitosti či hrozby a možné návrhy na zlepšení, neboli rozšíření návštěvnosti do této země. Zpracování bakalářské práce bylo pro mě velice přínosné. I když jsem si myslel, že jako turista tuto zemi znám, dozvěděl jsem se mnoho velice zajímavých informací z hlediska kultury, přírody a cestovního ruchu. Několikrát jsem Chorvatsko osobně navštívil, ale případné budoucí pobytové zájezdy bych určitě ještě mnohokrát využil. Věřím, že má práce bude přínosem i pro čtenáře, kteří se o zemi budou chtít dozvědět více, než pouze základní informace nabízené cestovními kancelářemi či agenturami. Zároveň bych byl moc rád, kdyby tato práce byla atraktivní i pro turisty, kteří by chtěli tuto zemi navštívit.

58

Seznam použitých zdrojů DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie: svědectví. České vyd. 1. Praha: Vašut nakladatelství, 2002, 351 s. ISBN 80-7236-171-6. http://www.i-kantor.eu/cze/odborna/historie-statu/dejiny-chorvatska.php HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 LIPS W. Chorvatsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Nakladatelství Computer Press, a.s., 2009. 515 str. ISBN 978 – 80 – 251 – 2217 – 4 RYCHLÍK Jan, PERENĆEVIĆ Milan: Dějiny Chorvatska. Nakladatelství Lidové Noviny. Praha 2007. Vydání první. 576 str. ISBN 978-80-7106-885-3 PODHORSKÝ Marek: Chorvatské pobřeží. Nakladatelství Freytag & Berndt. Praha 2002. Vydání třetí. 159 str. ISBN 80-86236-29-3 SBORNÍK STUDENTSKÝCH PRACÍ: Zahraniční exkurze – Bosna a Chorvatsko. Brno, Olomouc, 2011. VOBODOVÁ, Lenka; KOVAL, Josef. Chorvatsko. Vyd. 1. V Praze : Ikar, 2003. 288 s. ISBN 8024901579. HLADKÝ, L. (1993): Jugoslávská krize a její historické souvislosti. 1. vyd. Praha: H&H. 62 s. ISBN 80-85467-15-1. VILÍMEK V. A KOL. Zeměpisný slovníček: Příručka pro základní a střední školy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství české geografické společnosti, s.r.o., 1999. 55 str. ISBN 80 – 86034 – 38 – 0 Geografie. Geografie [online]. 2008 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.antiskola.eu/referaty_cz/index.php?page=show_info&obl=15&pg=13 HISTORIE JUGOSLÁVIE II. - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA A OSVOBOZENÍ [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.modernidejiny.cz/clanek/historie-jugoslavie-ii-druha-svetova-valka-a-osvobozeni/ HISTORIE JUGOSLÁVIE III. - OD KONCE VÁLKY PO ROZPAD FEDERACE [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.modernidejiny.cz/clanek/historie-jugoslavie-iii-od-konce-valky-po-rozpad-federace/ Historie Chorvatska [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://chorvatsko.orbion.cz/stat/pruvodce/historie-chorvatska-758/ Croatia is still attractive to Czechs, the island of Vir was newly presented in Brno [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/en/goregiontour/2012/news/croatia-still-attracts-bohemia-the-newly-presented/ 59

Chorvatsko: Základní informace o teritoriu [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-zakladni-informace-o-teritoriu18778.html Základní informace o teritoriu [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/index.html Croatia [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/hr Chorvatsko: Ekonomická charakteristika země [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-ekonomickacharakteristika-zeme-18861.html Proč do Chorvatska [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko-dovolena.org/clanek/proc-do-chorvatska/ Cestovní doklady do Chorvatska [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.gmm-sukosan.com/cz/cestovni-doklady-do-chorvatska Pas [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/pas.html Zdravotní péče [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.estranky.cz/clanky/zdravotni-pece.html Jak se vyvíjelo cestování Čechů od doby komunismu do dneška [online]. 2010 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://i-vysocina.cz/lifestyle/jak-se-vyvijelo-cestovani-cechuod-doby-komunismu-do-dneska Nejvíce Čechů umírá během zahraničních dovolených v Chorvatsku [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/domaci/3255745-Nejvice-Cechuumira-behem-zahranicnich-dovolenych-v-Chorvatsku Proč máme rádi Chorvatsko [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.in/143/proc-mame-radi-chorvatsko/ Řeky [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/reky.html Chorvatsko-info – Eufrasiova bazilika v Poreči, [online]. c2005 – 2010 [cit. 201111-03] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko-info.eu/article/934eufrasiovabazilika-v-poreci.html Chorvatské turistické sdruţení – Splitské léto, [online]. c2011 [cit. 2011-11-13] Dostupný z WWW: http://croatia.hr/cs-CZ/Aktivityaatrakce/Akce/Udalost/Mesto/Split/Udalost/Kultura/Zabava/Splitskeleto? ZXZcNjU%3D

60

Chorvatsko – Vransko jezero, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-27] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/svdal/vransko.html Flora [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/flora.html Neretva [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.novalja.cz/chorvatsko/vylety-priroda/priroda-chorvatsko/neretva/ Rijeka Dubrovačka [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/jidal/rijekad.html Podnebí [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/podnebi.html Flora [online]. 2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/obec/flora.html Chorvatské turistické sdružení – Dubrovnické letní hry, [online]. c2011 [cit. 201111-13] Dostupný z WWW: http://croatia.hr/cs-CZ/Aktivity-a59 atrakce/Akce/Udalost/Mesto/Dubrovnik/Udalost/Kultura/Zabava/Festival/Dubrovnickel etnihry?ZXZcNDU3 Dubrovník, jedno z nejnavštěvovanějších měst Jadranu [online]. 2008 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/dubrovnik-jedno-z-nejnavstevovanejsich-mestjadranu-p0l-/chorvatsko.aspx?c=A080708_134427_ig_chorvatsko_tom Plitvice [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.plitvice.cz/ Trogir - město na seznamu UNESCO [online]. 2006 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://chorvatsko.cz/tema/trogir.html Velvyslanectví České republiky v Záhřebu: Svaz Čechů v Chorvatsku-základní info. [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/zagreb/cz/kultura/krajane_v_chorvatsku/svaz_cechu_v_chor vatsku/index.html Croatia [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/hr Chorvatsko – silniční doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/doprava.html#auto

61

Seznam obrázků Obrázek 1 Mapa Jugoslávie ............................................................................................ 15 Obrázek 2 Mapa Chorvatska........................................................................................... 20 Obrázek 3 Národní parky Chorvatska ............................................................................ 25 Obrázek 4 Dálniční síť Chorvatska................................................................................. 31 Obrázek 5 znak Svazu Čechů v Chorvatsku ................................................................... 35 Obrázek 6 Otázka č.1 Věk? ............................................................................................ 44 Obrázek 7 Otázka č. 2 Pohlaví? ...................................................................................... 45 Obrázek 8 Otázka č. 6 Cestoval/a jste do Chorvatska?...................................................47 Obrázek 9 Otázka č. 7 Jak dlouho obvykle trvá Váš pobyt v Chorvatsku? ........... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 10 Otázka č. 8 Během pobytu v Chorvatsku upřednostňujete? . Chyba! Záložka není definována. Obrázek 11 Otázka č. 9 Byl/a jste spokojen/a s nabídkou a úrovní služeb cestovního ruchu Chorvatska? ..................................................... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 12 Otázka č. 13, Který druh dopravního prostředku preferujete? ........... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 13 Otázka č. 14, Upřednostňujete ubytování typu: .......... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 14 Otázka č. 16 Kdybyste vyhrál/a zájezd k moři volného výběru do jakýchkoli částí této země, která oblast by to byla? .. Chyba! Záložka není definována. Obrázek 15 Otázka 17, Kterou z následujících památek UNESCO byste chtěl/a navštívit? ......................................................................................................................... 52

62

Seznam tabulek Tabulka 1 Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu Chyba! Záložka není definována. Tabulka 2 Podíl služeb na tvorbě HDP v posledních 7 letech (v mil. HRK) ........ Chyba! Záložka není definována. Tabulka 3 Počet zahraničních turistů v Chorvatsku v roce 2011 ... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 4 Návštěvnost Chorvatska zahraničními turisty ............... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 5 Kraje ......................................................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 6 Ekonomická aktivita ................................. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 7 Měsíční příjmy .......................................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 8 Negativní stránka Chorvatska ................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9 Otázka č. 11 S kým cestujete? .................. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 10 Důvod návštěvy země ............................. Chyba! Záložka není definována.

63

Seznam zkratek CKM - Cestovní kancelář mládeže ROH - Revolučním odborovým hnutím ES – Evropské splečenství SFRJ - Socialistická federativní republika Jugoslávie RSK - Republika Srbská Krajina

64

Seznam příloh Příloha 1 : Dotazník k bakalářské práci………………………………………………66

65

Příloha č. 1: Dotazník k bakalářské práci Dobrý den, jmenuji se Martin Kostelný a píši bakalářskou práci na téma Vliv Chorvatska na cestovní ruch ČR. Chtěl bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku. Předem děkuji za Váš čas! :-)

1.

Věk?

18-26 let

x-18 let

27-30 let

51 – více let

31-50 let

2.

Jaké je Vaše pohlaví?

Muž

3.

Žena

Z jakého kraje pocházíte?

Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj

Hlavní město Praha

Pardubický kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Jihomoravský kraj

Středočeský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Kraj Vysočina Královéhradecký kraj

Zlínský kraj

Liberecký kraj

4.

Vaše

současná

ekonomická

aktivita je? Student Pracující

Nezaměstnaný Na mateřské dovolené

66

5.

Jaký je Váš měsíční finanční příjem? Pod 8.000 Kč 8.001 Kč – 10.000 Kč 10.001 Kč – 25.000 Kč 25.001 Kč – 30.000 Kč

6.

Cestoval/a jste do Chorvatska? 1x 2x 3 x a více Necestoval/a

7.

Jak dlouho obvykle trvá váš pobyt v Chorvatsku Eurovíkend Asi 4 dny Týden 10 dní 2 týdny 2 – 3 týdny

8.

Během pobytu v Chorvatsku upřednostňujete: Vlastní Polopenzi Plnou penzi All inclusive

9.

Byl/a jste spokojen/a s nabídkou a úrovní služeb cestovního ruchu v Chorvatsku? Spokojen Spíše spokojen Spíše nespokojen Nespokojen

10. Co byste o Chorvatsku uvedl/a jako negativní stránku: 67

Velký počet turistů, návštěvníků v destinaci, ve které se nacházíte. Kontroly a fronty na hranicích při příjezdu či odjezdu Kvalita a čistota pobřeží či moře Ceny Neuspokojivá hygienická zařízení Mnoho českých turistů Žádné obchody na útratu peněz a zakoupení suvenýrů Nelíbí se mi tam 11. S kým cestujete? S rodinou S přáteli Sám/sama Se skupinou tvořenou CK/CA S rodinou, přítelem, přáteli a někdy i sám/sama S přítelem Jak kdy S přáteli a rodinou Různě – rodina (rodiče, sourozenci a jejich partneři a vlastní rodiny), přítelem, přáteli a někdy také sám 12. Jaký byl hlavní důvod návštěvy cizí země? Pobytový zájezd (koupání v moři, relaxace při pobřeží) Kombinace pobytového a poznávacího zájezdu. Poznávací zájezd (historické památky, kultura, národní památky) Platba po moři Noční turistika (bary, diskotéky) Za rodinou, přáteli 13. Který druh dopravního prostředku preferuje? Vlastní automobil

Vlak

Autobus

Letadlo

68

14. Upřednostňujete ubytování typu: Kemp Hotel Apartmány Bungalov Lod či jíné plavidlo 15. Z jakého důvodu jste si vybral/a právě tento typ ubytování?

16. Kdyby jste vyhrál/a zájezd k moři volného výběru do jakékoliv části této země, která oblast by to byla? Istrie Dalmácie Kvarner Dubrovník 17.

Která z následujících památek UNESCO byste chtěl/a navštívit? (vyberte max. 2) Kostel sv. Jakuba v šibeniku Starigradské polje na ostrově Hvar Historické jádro Trogiru Dubrovník, Bazilika sv. Eufrasia v Poreči Diokleciánův palác ve Splitu Plitvická jezera

69