Vlády zemí eura musí zastavit plýtvání v příznivých dobách

L I ST

P O T R AV I N Á Ř S K É

K O M O RY

Č E S K É

R E P U B L I K Y

Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

zpravodaj Číslo 10 • Ročník V • 12. října 2004 • Cena 16 Kč

Zpronevěry u zemědělských fondů Evropské unie

Nešvindluje se jen v České republice a skandály se zpronevěrou obrovských částek peněz z unijních fondů se tentokrát týkají staré dobré evropské patnáctky. Více než tři miliardy eur ze zemědělských fondů Evropské unie byly v posledních třech desetiletích vyplaceny v rozporu s unijními pravidly. Z této sumy se podařilo získat zpět jen 17 procent, tedy 537 milionů. Vyplývá to ze zprávy Evropského účetního dvora, zachycující hospodaření s unijními financemi ve sféře společné zemědělské politiky v období 1971 až 2002. Roční výdaje na společnou zemědělskou politiku se pohybují kolem 40 miliard eur. Dalších osm procent nesprávně vyplacených prostředků bylo odepsáno k tíži společenství či jednotlivých států, ale tři čtvrtiny prostředků nadále zůstávají nevyřešeny. Polovina částky se týká exportních dotací na ovoce a zeleninu. „Zpětné vymáhání peněz je pomalé a neúplné,“ řekl auditor David Bostock. „Pokud se nepodařilo získat zpět ani polovinu peněz, je to dost neuspokojivé,“ dodal. Problém vidí hlavně v pomalosti úřadů dotčených zemí. Například před řecký soud se dosud nedostala záležitost neoprávněných dotací na víno za více než osm milionů eur, které byly odhaleny již v roce 1990. Zpronevěry částek vyšších než 4000 eur mají členské země hlásit Evropské komisi, ale ve dvou třetinách případů tak učinily se zpožděním. Ještě horší to je se zpětným vymáháním, například Belgie dokázala zpět získat pouze 15 milionů z chybně vyplacených 100 milionů eur, Německo sotva desetinu (40 ze 403 milionů), Francie zhruba třetinu (58 ze 156) a pouze Nizozemsko, Irsko, Dánsko a Finsko dostaly zpět více než polovinu. Porušování pravidel se ročně týká 0,3 až 1,4 procenta všech peněz, vynakládaných na společnou zemědělskou politiku. Roční „zemědělské“ výdaje kolem 40 miliard eur jsou největší položkou v ročním rozpočtu unie, pohybujícím se okolo 100 miliard eur. Podíl by mohl být podle expertů ještě nižší, kdyby Itálie neměla ve zvyku pozoruhodně nadhodnocovat podezření ze zpronevěry; vyšetřovatelé se prý zabývali i firmou, která údajně zpronevěřila 2,7 milionu eur na zpracování rajčat, ačkoliv firma o unijní pomoc nikdy žádala. Účetní dvůr navrhuje zlepšit hospodaření, a tedy i pověst unie sérií opatření, od lepšího informování EK až po zřízení „černé listiny“, na níž by se dostala každá společnost, podezřelá ze zpronevěry více než 100.000 eur. Auditoři však připouštějí, že návrhy mnohdy zůstávají jen na papíře. Bohužel i Česká republika stejně jako další noví členové Evropské unie tentokrát ke zpřísnění norem na udílení podpůrných prostředků přijdou doslova jak slepí k houslím. Budou pykat za něco, co nezpůsobili, protože kontroly budou bez rozdílu na každého pohlížet jako na potencionálního podvodníka. E. Línková

VÁ Ž E N Í Č T E N Á Ř I , NA STRANĚ 37 VÁ M P Ř I N Á Š Í M E

první část komentáře k ustavení „Zákona o potravinách a tabákových výrobcích“ od Ing. Bedřicha Škopka, CSc.

Vlády zemí eura musí zastavit plýtvání v příznivých dobách WASHINGTON (dra) – Rozpočtové chování vlád zemí eurozóny opakuje staré chyby a je velkým zklamáním. Vlády v Evropě by konečně měly potlačit přetrvávající tendenci rozhazovat peníze v dobrých časech, uvedl Mezinárodní měnový fond v rámci pololetní zprávy World Economic Outlook, jejíž části zveřejnil s předstihem v těchto dnech. „Většina zemí eurozóny opakuje minulé chyby, protože fiskální politika má nadále tendenci posilovat výkyvy produkce místo toho, aby je tlumila,“ uvedl MMF na základě studia 30 let vývoje změn politiky veřejných financí v Evropě. Znamená to, že v době ekonomického růstu vlády příliš utrácejí, zatímco v recesi jim naroste deficit tak vysoko, že již nejsou schopny ekonomiku podpořit a musí naopak škrtat. „V minulosti to bylo tak, že fiskální expanze v příznivých dobách vedla k bolestným škrtům ve špatných časech, kdy by byla vítaná naopak expanze. Země eurozóny musí prolomit tento neblahý kruh a plně využít současného oživení k napravení strukturálních nerovnováh,“ uvedl fond. Přimět země k fiskálním omezením v době ekonomického růstu by podle fondu mělo být klíčovou prioritou

nynějších plánů reformy rozpočtových pravidel Paktu stability a růstu. MMF varoval před možnými zhoubnými důsledky pokračování dosavadních praktik. Ty by mohly vést k růstu deficitů, a to by mělo vážné dopady na dlouhodobou solventnost států v době, kdy se stále viditelněji rýsují značné náklady vznikající stárnutím populace, uvedl fond. Reforma paktu stability by se podle MMF měla odklonit od sledování nominálního ročního cíle tří procent deficitu vůči HDP směrem ke sledování dlouhodobější rozpočtové bilance a ke snižování celkového dluhu. Sankce za flagrantní porušování paktu by měly být podle fondu rychlé, avšak flexibilní v případě, že se vysoký deficit ukáže jako dočasná odchylka. Návrh reforem paktu stability představila tento měsíc Evropská komise. Tříprocentní hranice rozpočtového deficitu má být zachována, mnohem více se však rozšíří výjimky z dodržování tohoto pravidla a více se bude přihlížet ke střednědobým cílům a celému dluhu. Pololetní globální výhled MMF bude zveřejněn celý těsně před podzimním výročním zasedáním fondu a Světové banky. To se odehraje ve Washingtonu počátkem října.

Po celoroční tvrdé práci rybářů vydá rybník své bohatství v podobě vysoce kvalitního rybího masa. (foto ČRS)

Potravináři: Vývoz zemědělských surovin je cesta do pekel Praha (egi) – Stoupající vývozy mléka nebo živých zvířat tuzemského původu do zahraničí, které kvůli vyšším výkupním cenám v zemích exportu organizují prvovýrobci, jsou podle názoru Potravinářské komory ČR výhodné pouze dočasně. „Je to cesta do pekel, a to pro obě strany, zemědělce i zpracovatele,“ zdůraznil na tiskové konferenci prezident PK Jaroslav Camplík. „Nerad bych předpovídal něco zlé-

ho, ale například v případě mléka dojde zřejmě nakonec k tomu, že za něj nejenže nebudou naši zemědělci dostávat o šedesát haléřů více, ale naopak o šedesát haléřů méně, a v ČR již nebudou mít možnost toto mléko prodat. Domácí zpracovatelé, kteří zůstanou na trhu, budou mít s prvovýrobci dlouhodobé smlouvy a nebudou již další surovinu potřebovat, a díky exportům suroviny někteří zpracovatelé skončí. To povede k poklesu domácí produkce mléka, přitom právě v této komoditě má

ČR možnost navýšení výrobní kvóty, kterou ani v současné době zdaleka nečerpáme, a přitom bychom mohli v budoucnosti vyrábět mléka daleko více,“ uvedl prezident PK. Camplík kromě toho připomněl, že prostupnost hranic funguje oběma směry a například v případě masa budou domácí zpracovatelé při vysokých cenových požadavcích prvovýrobců dovážet levnější surovinu ze zahraničí. Na tom podle prezidenta prodělají zejména menší podniky, o kterých ale všichni tvrdí, že prá-

vě takové podniky by se měly v ČR udržovat a podporovat. Na nebezpečí exportu zemědělských surovin poukázal při setkání se zemědělci ve Větrném Jeníkově i ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas. Podle viceprezidenta PK Ladislava Červenky jsou řešením dlouhodobé dodavatelsko - odběratelské vztahy, jejichž potřeba byla zakotvena i v předvstupní strategii resortu zemědělství. „To se zatím nepodařilo, stále ale ještě není pozdě,“ konstatoval Červenka.

Výsledky kontrolní mise EU na dovoz potravin ze třetích zemí Ve dnech 30. srpna – 3. září 2004 proběhla v České republice kontrolní mise Evropských společenství, Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele. Mise byla zaměřena na kontrolu dovozu určitých potravin ze třetích zemí, jejichž uvolnění do volného oběhu podléhá zvláštním kontrolním opatřením. Jedná se například o dovoz arašídů a výrobků z nich z Číny, pistácií z Iránu, fíků z Turecka a Egypta, apod. Mise byla jednou ze série kontrolních misí v rámci EU s tímto zaměřením. Jedenáct kontrol se stejným zaměřením proběhlo ve „starých“ členských státech a v „nových“ členských státech je naplánováno dalších 6 misí, z nichž první pro-

běhla v České republice. Do konce roku proběhnou ještě mise na Slovensku a v Maďarsku. Hlavním důvodem k zařazení České republiky do seznamu kontrolovaných členských států byla skutečnost, že podle statistických údajů byl od listopadu 2003 do 1. 5. 2004 zaznamenán poměrně značný nárůst objemu dovozu potravin podléhajících zvláštnímu kontrolnímu režimu. Kontrolní tým tvořili dva inspektoři Potravinového a veterinárního úřadu se sídlem v Dublinu. Předmětem jejich kontroly byl systém celního odbavení takových potravin, způsob jejich kontroly a uvolňování do volného oběhu, stanovení požadovaných analytických znaků a v ne-

poslední řadě byla provedena kontrola i u zpracovatelů takových potravin, kdy pozornost byla soustředěna hlavně na tzv. sledovatelnost v průběhu zpracování a přijímání případných opatření ze strany dozorových orgánů. Příprava a organizace mise byla ze strany kontrolorů ohodnocena velmi kladně a na závěrečném jednání bylo konstatováno, že tým neshledal závažné nedostatky. Naopak kontrolní tým byl spokojen zejména se způsobem a zabezpečením celního odbavování a laboratorní kontrolou potravin rostlinného původu. Některé drobné nedostatky, na které mise upozornila, budou odstraněny v nejbližším období. Jednalo se o první kontrol-

ní misi po přistoupení do EU, která byla zaměřena na potraviny, kontrolu jejich bezpečnosti a činnost státní správy a zejména postupu dozorových orgánů. Jednoznačně lze konstatovat, že se charakter misí změnil a nyní se jedná o zcela odborné zaměření. Závěrečná zpráva o výsledcích bude zveřejněna na webových stránkách příslušného generálního ředitelství a všechny členské státy se tak budou moci seznámit se situací v České republice. Ze strany Ministerstva zemědělství je třeba ocenit korektní vystupování inspektorů a jejich profesionální přístup ke kontrolované problematice. MZe ČR

2 / z domova

Potravinářský zpravodaj 10 / 2004

No, a?

Svět lze v podstatě chápat jako jednu velkou archu, ze které na rozdíl od té Noemovy nelze očekávat, že by po změně nepříznivých podmínek bylo úniku. V této globální arše žijí vedle sebe lidé i zvířata a je na lidech, aby kromě starosti o vlastní blaho nezapomínali ani na blaho chovaných i volně žijících zvířat. V tom lze asi i dnes vidět smysl Mezinárodního dne zvířat, za který byl zvolen 4. říjen, svátek svatého Františka z Assisi. Zřejmě byl zvolen proto, že tento světec dokázal chápat již před dávnými staletími zvířata nikoli jako „stroje na maso, mléko, či vejce“, ale jako živé tvory, ke kterým je potřeba se odpovídajícím způsobem chovat. Dokonce s nimi byl někdy raději než s lidmi, kteří odmítali jeho kritická slova odsuzující příliš materialistický pohled na život.

Proto i taková instituce jako Státní veterinární správa ČR, orgán státního dozoru, považuje za prospěšné při vhodných příležitostech upozorňovat na to, že slušné a odpovědné zacházení se zvířaty by mělo být pro zemědělce i chovatele zvířat v zájmových chovech samozřejmé, a že se nakonec i vyplatí. Mohou se o tom přesvědčit ti farmáři, kteří dbají na dodržování tzv. zásad welfare, neboli péče o dobrou pohodu zvířat. Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, je určitě dobře, že naše veterinární legislativa je i z hlediska péče o pohodu zvířat v souladu s legislativou EU, a to jak veterinární zákon, tak i zákon na ochranu zvířat proti týrání. Je však třeba dále uvažovat o dalším zlepšování. Je dobře, že již máme proškoleno téměř čtyřista inspektorů na posuzování dobré pohody zvířat. Záleží však především na vůli tyto zásady uplatňovat a prohřešky účinně postihovat. Zde hrají nezanedbatelnou úlohu nevládní organizace zabývající se ochranou zvířat a samozřejmě i Ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání. S těmito organizacemi Státní veterinární správa ČR dosud dobře spolupracovala a podle Josefa Holejšovského není důvod se domnívat, že by tomu v budoucnu mělo být jinak. Jako uznání přístupu ČR k řešení problematiky welfare zvířat lze chápat i to, že Josef Holejšovský byl požádán, aby jako jediný zástupce z nových členských zemí EU přednesl dne 25. 10. ve Stockholmu na Semináři o přepravě zvířat odborný referát na toto téma.

Zdravé a chutné mléčné produkty zde například prezentovala mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o. (Vlevo Ing. Jan Höck, ředitel SZIF)

Jak EU vzdoruje nebezpečným nákazám Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, se ve dnech 16. a 17. 9. zúčastnil spolu s hlavním hygienikem ČR Michaelem Vítem v holandském Haagu konference „Evropská odpověď na rizika pro veřejné zdraví vyplývající z onemocnění přenosných ze zvířat na člověka“. Tuto akci za podpory Evropské komise uspořádala předsedající země EU, Holandsko, pro šéfy veterinárních správ a hygienických služeb členských zemí. Účastnili se jí též komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele David Byrne i nizozemští ministři zemědělství a zdravotnictví a poslanec EP, který se veterinárně zdravotní problematikou zabývá. Komisař David Byrne zdůraznil, jaký přínos má toto setkání zejména v souvislosti se zkušenostmi s některými zoonózami (nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka), které jsme zaznamenali v poslední době. Jde například o tzv. ptačí chřipku (vysoce patogenní aviární influenzu), na jejímž příkladě uvedl význam nově se objevujících antigenních variant chřipkového viru a upozornil zejména na skutečnost, že došlo k přímému přenosu z ptáků na člověka, což představuje pro zdraví lidí obrovské nebezpečí. Přenos mezi lidmi zatím není znám. Zároveň podle Josefa Holejšovského Byrne uvedl, jak významná jsou preventivní opatření, která se v oblasti veterinární při výskytu ptačí chřipky přijímala a přijímají, ať již tomu bylo v uplynulých letech na evropském kontinentě v Nizozemí, Belgii či Německu anebo v řadě zemí jihovýchodní Asie. Z jednotlivých odborných referátů vyplynula nutnost ještě větší vzájemné informovanosti mezi veterinární službou a hygienickou službou každého členského státu. Ústřední ředitel SVS ČR Josef Holejšovský a hlavní hygienik ČR Michael Vít se dohodli na dalším prohloubení spolupráce, a to v tom smyslu, že zdokonalí systém vzájemné informovanosti obou těchto orgánů státního dozoru. Dohodli se na říjnové schůzce, kde by hlavním tématem měly být informační systémy a sbí-

raná data. Dále pak se bude jednat o tom, které činnosti již fungující zintenzívnit a na základě vzájemných potřeb rozšířit. Ze strany SVS půjde především o pokračování v monitoringu výskytu protilátek proti nízkopatogenním kmenům viru aviární influenzy a o jeho další prohloubení o další sérotypy (H a N antigeny) a rozšíření na další druhy volně žijících ptáků, zejména vodních, které jsou především zdroji a vektory viru aviární influenzy. Dosud byla spolupráce mezi veterináři a hygieniky dobrá a byla zaměřena zejména na aktuální problémy, ať už šlo o výskyt velmi nebezpečných nákaz, kdy se obě složky státního dozoru účastní jednání Ústřední nákazové komise, kterou svolává šéf Státní veterinární správy, anebo o spolupráci při krizových situacích v souvislosti s výskytem zoonóz nebo s rizikem jejich vzniku, jako například v nedávné minulosti při povodních anebo, jako tomu je například nyní s možným nebezpečím ptačí chřipky, nebo jde naopak o dlouhodobé sledování výskytu salmonel u hospodářských zvířat a v produktech živočišného původu. V závěru Haagské konference zaznělo podle Josefa Holejšovského mimo již zmíněné potřeby zintenzívnění vzájemné spolupráce veterinárních a zdravotnických hygienických orgánů též uspokojení všech členů z přijetí Nařízení Parlamentu a Rady č. 851/2004 z 21. 4. 2004, kterým se ustavuje Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nákaz se sídlem ve švédském Stockholmu.

Hmyz to má na jatkách těžké Je samozřejmě možné, že na jatkách nebo v provozech zpracovávajících potraviny živočišného původu lze potkat mouchu, mělo by to však být setkání spíše náhodné. Hmyz nemá v potravinářských provozech na růžích ustláno, protože jsou-li dodržovány přísné veterinárně hygienické předpisy, nenalézá podmínky pro to, aby se mohl množit. V celé řadě provozů je udržována nižší teplota, pravidelně se koná desinsekce, desinfekce a deratizace (zaměřená na hlodavce). V podstatě i úroveň dodržování těchto veterinárně zoohygienických předpisů ve zpracovatelských závodech bude zajímat dva „evropské“ in-

spektory z Potravinového a veterinárního úřadu (Food and Veterinary Office), kteří navštíví ČR ve dnech 18. až 22. října. Zcela jistě tato inspekce navštíví kraj středočeský a plzeňský a Prahu. Nelze vyloučit, že nenavštíví provozy i v jiných místech. Provozy, které prověří, si inspektoři vyberou až po příjezdu sami. Státní veterinární správa ČR ústy svého ústředního ředitele Josefa Holejšovského i při této příležitosti zpracovatele upozorňuje, že se ty provozy, které byly při uplynulých kontrolách shledány v pořádku, nemohou spoléhat na to, že se nic nemůže stát, a že do budoucna nemusejí již nic ani opravovat, ani vylepšovat. SVS ČR

Tradiční vánoční čokoládové figurky z produkce Čokoládoven Fikar, s.r.o.

České producenty rybího masa zastupovalo Rybníkářství Pohořelice a.s.

Na třicet českých firem – producentů potravin, vína a piva se zúčastnilo Svatováclavského posvícení ve Vídni 28. 9. 2004. Posvícení se konalo ve spolupráci Státního zemědělského intervenčního fondu, veletrhů Brno a českého zastupitelství. Odbornou záštitu převzala Potravinářská komora ČR. Doplněním expozic a stánků potravinářů bylo i několik českých firem, nabízejících jiné druhy výrobků – například dřevěné hračky. Jednalo se o pátý úspěšný ročník Svatováclavského posvícení. Jeho součástí byl cyklus přednášek pro zástupce českého a rakouského potravinářského průmyslu a legislativy o vývoji potravinářství v Rakousku a v ČR, odrážející situaci na těchto trzích po vstupu do EU. Se zájmem se mj. setkala přednáška ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Ing. Jana Höcka o Národním programu podpory potravin v Čechách a o činnosti marketingového odboru SZIF. Vystavovatele a zájemce z rakouské strany poté čekalo obchodní odpoledne, určené pro vzájemná jednání a získávání kontaktů.

„Relativně bohatá účast odráží reálný zájem našich potravinářů o rakouský trh a zájem získat zde kontakty pro start možného budoucího obchodu,“ říká Evžen Staněk, ředitel marketingového odboru SZIF. Odbor se na akci podílel a také zde na vlastním stánku prezentoval některé české potraviny, program Národní podpory potravin a národní značku KLASA, udělovanou kvalitním českým potravinářským a agrárním produktům. Podle něj zájem o akce podobného typu vzrůstá u skupiny společností, které jsou schopny vyvážet. „Vidíme zde nezaplněný prostor pro zprostředkování a poskytování cílených kontaktů a obchodních informací,“ dodává Staněk. Obchodní podpora našim producentům v zahraničí je součástí rozvoje marketingové státní podpory českých potravinářů, poskytované odborem. Připravuje se několik dalších obdobných akcí – mj. na Slovensku, v Litvě, zájem projevuje i Řecko. (red)

z domova / 3


Na webových stránkách SZPI další užitečné informace Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) začala na své webové stránky vkládat další informace, které ocení především podnikatelé v potravinářství. Po zkušenostech odborníků SZPI, kdy od data účinnosti nového vinařského zákona (28.května letošního roku) zaznamenali stovky dotazů především z řad vinařů, byl na webových stránkách inspekce vytvořen zcela nový odkaz „Víno“. Podnikatelé zde najdou plná aktuální znění právních předpisů, které se týkají vinohradnictví a vinařství i celou řadu praktických informací, které jim pomohou se v nových předpisech lépe orientovat. Vinaři tu najdou také přehled všech povinných hlášení, oznámení a výkazů, seznam laboratoří pověřených k provádění rozborů pro za-

Aktuální stav čerpání zemědělských podpor

třiďování vína, informace o Komisi inspekce pro hodnocení a zatřiďování vína, je tu popsán postup při získávání kódů stáčíren i podmínky pro dovoz a vývoz vína. Jsou zde ke stažení umístěny nejen všechny potřebné formuláře, ale uživatelé tu najdou také celou řadu praktických rad jak v postupovat v konkrétních případech. Nově jsou na webových stránkách SZPI v odkazu „Informace o Evropské unii – Předpisy ES“ k dispozici také přehledy všech evropských předpisů, které se týkají potravinového práva a činnosti SZPI a byly od začátku roku 2004 publikovány v Úředním věstníku EU. Předpisy vydávané od 1. května letošního roku jsou již ve věstníku publikovány v češtině, zbytek se průběžně překládá. Oba zmíněné odkazy najdete na adrese: www.szpi.gov.cz

Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje burčák Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) začali s rozbíhající se sezónou kontrolovat prodejce burčáku. K 22. 9. 2004 zkontrolovali celkem 65 stánků i prodejců v kamenných obchodech, kde zjistili nedostatky v 15 případech. Zatím se inspektoři zaměřují především na kontrolu dodržování hygienických podmínek prodeje, správného označování a dokladů o původu zboží. Velká část prodejců se zřejmě poučila z loňských a předloňských kontrol a až na výjimky dodržuje hygienické předpisy. Přesto inspekce v několika případech zjistila, že byl burčák prodáván v použitých PET lahvích a někdy chyběla předepsaná tekoucí pitná voda nebo pitná voda v zásobnících. Ne všichni prodejci vědí, že jsou podle nového zákona o vinohradnictví a vinařství povinni informovat zákazníky o tom, kdo burčák vyrobil. Někteří z nich se snaží nakupující od-

být, jiní se dokonce pokusili i inspektory SZPI oklamat fiktivními jmény neexistujících výrobců, včetně vymyšleného identifikačního čísla. V těchto případech je zahajováno s kontrolovanými osobami správní řízení a výsledkem bude pokuta. Inspekce také zjistila kuriózní případ, kdy prodejce nabízel zákazníkům „višňový burčák“. Podle vinařského zákona není možné jako „burčák“ označit jiný nápoj, než částečně zkvašený mošt vyrobený výhradně z hroznů

vinné révy pocházejících z Čech nebo Moravy. Nový zákon tak zakazuje označit jako „burčák“ i nápoj, vyrobený z hroznů dovezených do České republiky z jiných zemí EU. Předpisy navíc vůbec nedovolují vyrábět víno z hroznů pocházejících z tzv. třetích zemí. Je samozřejmé, že „burčák“ nemůže být vyrobený z jiného ovoce než z vinných hroznů. Spotřebitelům inspekce doporučuje vyhnout se nákupu burčáku nabízenému na stáncích podél silnic, nekupovat burčák předem „balený“ v uzavřených PET lahvích a u prodejců se informovat na původ nápoje. Orientačním vodítkem pro nakupující může být také barva nápoje, která by měla být žlutá, okrová nebo béžová, nikoli však hnědá nebo tmavších odstínů. Inspektoři SZPI se budou i nadále kontrole burčáku intenzivně věnovat a v nejbližších dnech začnou odebírat také vzorky na kontrolu obsahu dodané, tzv. exogenní vody. SZPI

Předně je třeba říci, že objem finančních prostředků do zemědělství se v letošním roce zvýší oproti loňskému roku téměř o 10 miliard (ze 14 miliard na 24 miliard Kč). Část prostředků, celkem 5,2 miliardy Kč, byla zemědělcům vyplacena v rámci doplňkových přímých plateb již do konce dubna t.r., což bylo ještě o měsíc dříve

než v minulých letech. V průběhu října budou zemědělcům vyplaceny také dotace na opatření v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a od 15.10. pak také přímé platby z prostředků EU v částce 57,38 euro na hektar zemědělské půdy, což znamená platbu kolem 1800 Kč/hektar v závislosti na kurzu koruny.

SUMÁRNÍ PŘEHLED O VYPLÁCENÍ PODPOR (V TIS. KČ) K 13.9.2004 TOP-UP (specifická pomoc k přímým platbám) 5 203 600 NV505/2000 – lesy 968 505L. Pěstování lnu pro vlákno 21 387 1F Restrukturalizace vinic 91 419 1.R Integrovaný systém pěstování ovoce 25 812 1.T Genetika zvířat a ryb 26 198 2.A Ozdravení polních a speciálních plodin 49 355 3. Kladruby 65 000 5. Genetické zdroje 18 576 6. Úhrada odstraň. kadáverů 121 301 8. Evropská integrace nevládních organizací 4 093 10.D Mimoprodukční funkce rybníků 5 547 15. Vinařský fond 80 000 27. PGRLF 509 600 PGF OLH – lesní zákon 142 440 LZ Povodně 2002 543 999. Celkem

6 365 839

Aktuální stav jednání o finančním krytí kapitoly MZe na rok 2005 46 mld Kč byl maximální požadavek k financování veškerých programů a projektů v rámci vodního, lesního hosp. a potravinářství. Navýšení o 5,2 mld oproti pův. navrhovanému rozpočtu (32 mld) odpovídá režimu, který byl např. při financování v letošním roce. Nenaplnily se naše požadavky na navýšení financování pozemkových úprav o 1 mld., navýšení rozpočtu vodního hospodářství (kanalizace, vodovody a ČOV a protipovodňová opatření) o 1 mld., nepodařilo se rovněž plně vykrýt kofinancování přímých plateb na 60 %, nicméně resort jako jediný dostal o půl mld. více v konečném jed-

nání při všech škrtech rozpočtu. Tato půlmiliarda zajišťuje specifickou pomoc k přímým platbám (Top-Up) ve stejné procentuální výši jako letos (48%). Nepodařilo se zajistit prostředky na program bionafty = 1mld., tato otázka je otevřená. Zbylé finance, které musí resort v rámci svých priorit zajistit, najdeme v mimorozpočtových zdrojích. Konkurenceschopnost zemědělců tedy rozhodně ohrožena nebude. Vzhledem k vývoji tvorby státního rozpočtu, neustálým škrtům ve všech resortech, považujeme výsledek jednání ministra Palase o kapitole MZe za výrazný úspěch. MZe ČR

Palas nebyl spokojen s šéfem veterinární správy PRAHA (egi) – Ministr zemědělství Jaroslav Palas v poslední době není spokojen s prací ústředního ředitele Státní veterinární správy Josefa Holejšovského. Palas uvedl, že v činnosti šéfa SVS byla poslední dobou řada pochybení. „Jeho pozice není příliš pevná,“ odpověděl ministr na dotaz, zda hodlá Holejšovského odvolat. Ředitel veterinární správy byl vyjádřením pře-

kvapen. Podle svých slov se pochybení nedopustil. Holejšovský chtěl například podle Palase bez vědomí ministerstva jako zřizovatele zrušit Státní veterinární ústav v Brně. „Pan ústřední ředitel bez vědomí zřizovatele zrušil brněnský veterinární ústav a dal výpovědi 37 lidem, což jsem mu hrubě vytkl a celou operaci, která nebyla konzultována, jsem zastavil,“ uve-

dl Palas. Následný audit v hospodaření zjistil, že ústav hospodaří s přebytkem, nikoli se ztrátou. Holejšovský řekl, že důvodem návrhu na zrušení byla skutečnost, že ústav měl druhý rok po sobě v účetní uzávěrce zápornou bilanci. Podle pozdější kontroly finančního úřadu ale výsledek záporný nebyl. Šéf SVS tedy vyměnil ředitele organizace.

V době před vstupem do EU byl podle Palase největší nápor prací na veterinární správě, která musela vypracovat řadu vyhlášek k bezpečnosti potravin. „V této době jsme musel použít celou řadu nestandardních opatření proti SVS, aby se práce stihly, protože byly ve skluzu,“ řekl ministr. „S unijní legislativou je to pro mě šok. Nevím o žádných problémech s transpozicí legislativy,“ reagoval Ho-

lejšovský. Veterinární předpisy byly podle něj připraveny včas a dobře. Ze strany EU nebyly výhrady, uzavřel. Holejšovský pracuje jako šéf SVS od roku 1999, kdy ho jmenoval tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl. Podle zdroje z ministerstva zemědělství bude novým šéfem Státní veterinární správy doktor Milan Malena, který na správě pracuje a je uznávaným odborníkem.

Vsaďme na hygienu ! M V D r. A N T O N Í N KO Z Á K , P h . D . , M Ě S T S K Á V E T E R I N Á R N Í S P R Á VA

Doba dovolených skončila a nastává opět běžný všednodenní ruch. Opět se vracíme k rutině. Opět nás čekají inspekce a kontroly. Opět je třeba přesvědčit, že to děláme dobře. V poslední době se však stále více setkávám s jevem, který není pro nás typický a to nedodržování základních hygienických zásad a pravidel. Náš potravinářský sektor prošel nelehkým obdobím, kterým byl vstup České republiky do Evropské unie, kdy celá řada závodů, provozů, ale i dílen prováděla úpravy tak, aby bylo dosaženo standardů požadovaných legislativou. Za krátkou dobu došlo doslova k revolučním změnám. Dnes po sérii kontrol uskutečněných pracovníky státní veterinární správy lze říci, že celá řada závodů splňuje požadavky a uplatňuje svoje výrobky na komunitárním trhu. V řadě případů došlo k rozsáh-

lým rekonstrukcím tak, aby byly odstraněny zjištěné nedostatky jako např.: – špatný technický stav budov – opadávání omítky, porušené podlahy, vlhké zdivo, koroze kovových součástí, – nevyhovující dispoziční řešení – chybí místnosti např. pro skladování obalového materiálu, čisticích a dezinfekčních prostředků, pro mytí vratných obalů, pro výrobu polotovarů, – nedodržování výrobních zásad a režimů uvedených v dokumentaci závodu, např. porušování Provozního řádu nedodržováním teplotních režimů, nedodržování Sanitačního řádu nedostatečným mytím vratných obalů a pod. V této souvislosti je nutné připomenout, že

V PRAZE

zásady, které si provozovatel stanoví v povinné dokumentaci závodu, musí plnit, – chyby ve značení výrobků zejména ve značení zdravotní nezávadnosti, – křížení čistých a nečistých částí provozů, – ovlivňování jednotlivých provozů s různými klimatickými požadavky. Odstranit zvýšenou kondenzaci na kovových součástech jako jsou různá závěsná zařízení, není lehkou a lacinou záležitostí. Právě kondenzát je obávaným zdrojem sekundární kontaminace živočišných produktů ať už v procesu výroby, nebo skladování a distribuce. Značné změny doznal úsek sociálního zázemí. Šatny, jejich umístění a řešení byly v řadě provozů nevyhovující. Spolu s přístupový-

mi cestami pracovníků do výrobních prostor. Dnes mají provozy vesměs nově vybudované, nebo rekonstruované šatny vybavené hygienickými smyčkami i tolik diskutovanými bezdotykovými bateriemi u umyvadel. To je velký přínos nejen do úrovně potravinářských provozů, ale i do kultury národa. Mně se také nelíbí veřejné toalety, kde umyvadla mají pouze studenou vodu a mýdlo s ručníkem většinou chybí. A tak na závěr bych chtěl podtrhnout následující: Jestliže máme provozy, které splňují standardy pro výrobu potravin na trh Evropské unie, máme vysokou odbornou kvalitu našich pracovníků, tradiční jakost našich českých výrobků, využijme toho a nezeslabujme jejich úroveň tím, že budeme trpět nedodržování hygienických požadavků, režimů a programů. Jednoduše řečeno: „ Vsaďme na hygienu“!

4 / zpravodajství PK ČR


Z představenstva PK ČR V úvodu jednání podala výkonná rada zprávu o činnosti od minulého představenstvo. V ní mimo jiné zazněla informace o setkání představitelů Potravinářské komory ČR (PK ČR) s ministrem zemědělství Ing. Palasem. Kromě konstatování ministra, že koncepce potravinářského průmyslu je připravena pro jednání ve vládě, byla diskutována otázka sjednocení DPH u potravin. Ministr přítomné ujistil, že tuto aktivitu

podpoří a projedná s ministrem financí Ing. Sobotkou.

ných akcích marketingové agentury a o potřebě podpořit zejména propagaci KLASY.

ném říjnovém setkání premiéra s představiteli potravinářského průmyslu.

Ing. Palas informoval zástupce PK o své cestě do Ruska, kde bude jednat o politické podpoře certifikace podniků a posílení obchodní výměny s ministrem Gordějevem.

Součástí zprávy výkonné rady o činnosti byla rovněž informace o rámcové dohodě o spolupráci s MPO, která je připravena k podpisu, o jmenování Ing. Camplíka členem Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí a o možnosti PK ČR navrhnout zástupce i do pracovních skupin této rady.

Na jednání představenstva PK ČR bylo schváleno v souladu se statutem sekcí PK ČR ustavení dvou nových sekcí – konzervárenské a velkých pekáren.

Na ministerstvu se hovořilo také o jednotné pozici zemědělců, ministerstva a PK ČR k cukerní reformě, o připravova-

Přítomní byli dále informováni o chysta-

Informaci o plnění rozpočtu za l. pololetí 2004 podal Ing. Koberna. Konstatoval, že plnění je prozatím v souladu s plánem. PK ČR

Sjednocení DPH u potravin Praha (egi) – Potravinářská komora ČR (PK) se zasazuje v rámci připravované novely zákona o sjednocení daně z přidané hodnoty (DPH) pro veškeré potraviny pro lidskou spotřebu. Daňový systém by měl být podle PK co nejjednodušší, průhledný a logický a neměl by daňovými nástroji ovlivňovat výběr konečného spotřebitele. Umělé rozčlenění potravin do dvou sazeb představuje nejen nerovnost mezi potravinářskými subjekty, ale také ztěžuje výběr daní vzhledem k často nejednoznačnému zařazení. Fakturace dvojí sazby DPH zbytečně zatěžuje výrobní podniky, stejně jako obchodní sektor, kdy je pro prodejce často velmi náročné správně určit příslušnou sazbu DPH pro danou potravinu. Současná praxe totiž zakládá 14% rozdíl u několika kategorií výrobků, z hlediska spotřebitelského rozhodnutí zaměnitelných (týká se např. některých nápojů – rozpustná káva (19%) versus rozpustné čaje či přípravky na bázi čekanky a jiných kávovin (5%), nebo v kategoriích tyčinky na bázi kakaa/čokolády (19%) versus oplatky máčené v čokoládě (5%) apod.). Podle názoru PK by mohlo převedení potravin do pětiprocentní sazby DPH kompenzovat

zdražování potravin v důsledku vstupu na jednotný trh EU, ke kterému v poslední době dochází. Jednotná DPH je zcela v souladu s tzv. Šestou směrnicí ES o DPH (77–388 EEC v příloze H, kategorie 1) a praxí obvyklou ve státech EU. Tato směrnice umožňuje členským státům zařa-

dit do snížené sazby DPH „potraviny (včetně nápojů, vyjma alkoholických nápojů) pro spotřebu lidmi a zvířaty, živá zvířata, semena a rostliny a přísady které jsou využívány při výrobě potravin, výrobky používané jako potravinové doplňky a náhražky“.

PK zpracovala vlastní analýzu dopadů sjednocení sazby DPH na státní rozpočet. Model, který vychází z obdobných výpočtů v zemích EU, bere v úvahu všechny konsekvence, které by nastaly případným snížením DPH pro dané výrobky (tj. snížení ceny pro spotřebitele, nárůst spotřeby vedoucí ke zvýšení výroby a celkové ekonomické aktivity, vytvoření nových pracovních míst, atd.) Obecně lze konstatovat, že snížení DPH pro kávu, čaj a cukrovinky by v střednědobém horizontu znamenalo výrazné přínosy pro státní rozpočet. V prvním roce sice dojde ke ztrátě – snížení příjmu z DPH o 2 262 mil. Kč, při započítání ostatních příjmů následkem zvýšené ekonomické aktivity to však bude pouze ztráta třetinová (tj. 697 mil.) Nicméně již druhý rok bude ziskový – PK odhaduje čistý příjem 166 mil. Kč. V pátém roce bude činit čistý příjem 3,1 mld., v desátém 9,4 mld. Kumulativní nárůst za prvních deset let představuje výnos více než 39 miliard. Výsledky této studie tak podle PK jasně dokazují, že zařazení potravin do snížené sazby DPH nepředstavuje pro státní rozpočet neúnosnou zátěž, spíše naopak.

Potravináři chtějí reformovat cukerný pořádek Praha (egi) – Potravinářská komora ČR (PK) podporuje snahu reformovat stávající systém EU v oblasti výroby a obchodu s cukrem. Základní zaměření reformy trhu s cukrem považuje PK za pozitivní, neboť cílem je dlouhodobé zachování výroby cukru v Evropě, změna struktury nabídky na základě kritéria specializace a konkurenceschopnosti v pěstování řepy a výrobě cukru a snižování cenové hladiny cukru, které zohledňuje zájmy spotřebitelů a potravinářského průmyslu – uživatelů cukru. PK podporuje trend stanovený v návrhu EK, který směřuje nejen ke snížení cen, ale také k restruktu-

ralizaci výroby a její přesunutí do efektivnějších oblastí, mezi něž jednoznačně patří i ČR. Na druhé straně je třeba konstatovat, že v předloženém návrhu nejsou oblasti „ceny, množství“ a restrukturalizace řešeny stejnou vazbou a časově logicky, což škodí cílům a účinnosti reformy. V praxi by to znamenalo, že nejprve bude omezena výroba (v některých případech úplně zastavena) a teprve následně se bude zjišťovat konkurenceschopnost na základě snížené ceny. Konkurenceschopnými se tak mohou ukázat podniky, které již budou zavřeny a nebude v nich možné znovu obnovit výrobu. Podle PK by se uvažovaná redukce výroby měla týkat hlavně výroby urče-

né na export mimo EU (kvóta B) a naopak by se v žádném případě neměla dotknout výroby určené pro domácí spotřebu (kvóta A). Pokud by snížení bylo paušální, ČR by se stala přes noc z vývozce cukru s dlouholetou tradicí dovozcem. ČR by totiž přišla o možnost získání dotací na vývoz v rámci kvóty B a ještě by jí byla zkrácena kvóta A určená pro domácí trh. Všechny nově přistupující země by pak byly ve výrazně horší pozici než země původní EU 15. Nově vstupujícím zemím byly v průběhu vstupních rozhovorů určeny kvóty B v průměru o polovinu nižší než jsou u původních zemí (v případě ČR dokonce o dvě třetiny). V této souvislosti je třeba rovněž zohlednit možnost výroby substitu-

entů cukru jako je izoglukóza. ČR a některé další země tento substituent nevyrábí a to by mělo být v rámci reformy zohledněno např. tak, že nedojde ke snížení kvóty A u těch zemí, které nevyrábějí izoglukózu a nemohou tak využít možnost kompenzovat výpadek tuzemské výroby z kvóty A navýšením kvóty pro výrobu izoglukózy. V neposlední řadě se PK ČR obává, že skutečná tržní cena cukru by mohla i nadále výrazně převyšovat referenční cenu, stejně jako je tomu nyní v případě intervenční ceny. Jediným dlouhodobě účinným mechanismem, který by zajistil skutečné snížení cen, je zvýšená konkurence. Proto by mělo dojít ke snížení dovozních

tarifů tak, aby se ceny cukru dováženého ze třetích zemí přiblížily úrovni referenční ceny. Tím by byla vytvořena alternativa pro spotřebitele a uživatele cukru, která by však v případě dodržování referenční ceny nijak neohrozila domácí výrobu cukru. Navíc by součástí reformy měl být explicitně deklarovaný závazek pro Evropskou komisi usnadnit a zrychlit schvalování aktivního zušlechťovacího styku. Pokud bude možnost dovézt cukr za světovou cenu, který bude vyvezen mimo EU25 ve výrobcích bez dotace, nepoškodí to domácí výrobce cukru a naopak výrobky obsahující cukr budou více konkurenceschopné, aniž by zatěžovaly unijní rozpočet.

��

��

��

nabídky – informace / 5

Potravinářský zpravodaj 10 / 2004 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR INSTITUT P R O F E S N Í P Ř Í P R AV Y, PRAHA si Vás dovolují pozvat na cyklus odborných seminářů

POTRAVINOVÉ PRÁVO EU a jeho dopady na provozovatele potravinářských podniků Semináře se uskuteční: 26. října 2004 v Olomouci 23. listopadu 2004 v Brně ZAMĚŘENÍ SEMINÁŘE: Cílem seminářů je poskytnout účastníkům z řad provozovatelů potravinářských podniků aktuální informace o potravinovém právu EU a změnách národní legislativy v oblasti potravin v souvislosti s přistoupením České republiky k Evropské unii. V současné době je národní legislativa kompatibilní s potravinovým právem EU. Nicméně, potravinové právo EU podléhá velmi radikálnímu vývoji. Za zlomové lze označit vydání tzv. „hygienického balíčku“, který sestává ze čtyř nařízení, jež budou mít přímý dopad na státní správu, státní dozor nad trhem s potravinami a samozřejmě na provozovatele potravinářských podniků. Nařízení nabývají sice účinnosti až 1. 1. 2006, ale vzhledem k tomu, že připravované změny jsou zásadního charakteru, je třeba informovat odbornou potravinářskou veřejnost o jejich dopadech v dostatečném časovém předstihu. V neposlední řadě je rovněž nutné poskytnout účastníkům informace o procesu vyjednávání v pracovních orgánech ES a Rady Evropy a o dalším směřování evropského potravinového práva. Seminář je určen výrobcům, dovozcům a distributorům potravin. Odborný garant: Ing. Eva Přibylová, ředitelka odboru potravinářské výroby, Ministerstvo zemědělství ORGANIZAČNÍ POKYNY: Termín a místo konání: 1. seminář: 26. října 2004 v 10.00 hodin, Olomouc, Jeremenkova 36 Hotel SIGMA – velký sál

2. seminář: 23. listopadu 2004 v 10.00 hodin, Brno, Makovského náměstí 3 Kulturní dům RUBÍN – velký sál Organizační garant: Mgr. Emílie Knotková, CSc. tel. + fax: 227 010 513 tel.: 227 010 509 e-mail: [email protected] INSTITUT PROFESNÍ P Ř Í P R AV Y, P R A H A

Z ÁVA Z N Á P Ř I H L Á Š K A na odborný seminář – Potravinové právo EU a jeho dopady na provozovatele potravinářských podniků. Zaškrtněte, laskavě, termín semináře, kterého se zúčastníte:

· 26. 10. 2004 Olomouc · 23. 11. 2004 Brno Účastník (jméno, příjmení, titul): 1 ........................................................................ 2 ........................................................................ 3 ........................................................................ 4 ........................................................................ Organizace (název, adresa vč. PSČ): ................ ........................................................................... IČO .................................................................... DIČ..................................................................... Kontaktní telefon/fax: ........................................ E-mail: ............................................................... Vložné v částce: ................................................ Hrazeno z účtu: ................................................. Peněžní ústav: ...................................................

........................................................................... datum, razítko a podpis Přihlášku s potvrzením o zaplacení účastnického poplatku 200 Kč (za jednoho účastníka) na účet u ČSOB Praha 1, č. účtu: 577407673/0300, konstantní s.: 308, variabilní s.: 1013, zašlete na adresu: Institut profesní přípravy, Slezská 7, 120 56 Praha 2

Ministr zemědělství pan Jaroslav Palas u příležitosti konání výstavy Země živitelky udělil ocenění značkou KLASA za splnění sedmi nadstandardních kriterií našim tradičním, ručně vyráběným výrobkům: mazanec tukový s rozinkami, vánočka tuková s rozinkami. Dále byly touto značkou kvality oceněny i dva námi vyráběné formové chleby: Chléb tmavý při jeho výrobě je používán přírodní vyzrálý kvas a vysoký podíl žitné mouky. Chléb žitnozrnný „Žitňák“, který se vyrábí z žitné trhanky, žitné mouky a předbobtnaných žitných zrn. Díky použití těchto surovin má tento výrobek o proti běžně vyráběným chlebům vyšší obsah zdraví prospěšné vlákniny.

Kontakty: NOPEK, spol. s r.o., Litomyšlské Předměstí 724, 566 01 Vysoké Mýto, tel. : 465 467 622, fax : 465 420 837, e-mail: [email protected], www.nopek.cz

6 / z domova


Makro otevřelo velkoobchodní centrum ve Zlíně

člen Metro Group V úterý 21. září 2004 otevřela společnost Makro Cash & Carry ČR ve Zlíně své jedenácté velkoobchodní centrum, první typu Junior kompakt v rámci ČR. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo několik stovek hostů, mimo jiné Tomáš Úlehla, primátor města Zlína a další představitelé kraje a města. Pozvaní byli rovněž obchodní partneři a nejvýznamnější zákazníci společnosti Makro. Makro Zlín je první provozovnou

typu Junior kompakt v České republice. Oproti standardním provozovnám Makro v ČR je zlínské centrum menší a zrcadlově obrácené. Zmenšení se promítlo částečně v sekci suchých potravin a více v sekci spotřebního zboží. Převážná část prostoru vyčleněného pro spotřební zboží je věnována nej-

důležitějším oddělením: kancelářským potřebám, potřebám pro restaurace a jídelny a elektru. Sekce čerstvých potravin zůstává stejně veliká jako ve všech ostatním pobočkách. Zákazníci ze spádové oblasti zlínského Makra obdrželi na základě re-

N Ě KO L I K Z A J Í M AV Ý C H Č Í S E L O Z L Í N S K É M M A K R U :  Náklady na výstavbu (včetně kompletního vnitřního vybavení, pozemků atd.) 400 miliónů korun 9.000 m2  Celková zastavěná plocha 6.000 m2  Prodejní plocha Kapacita parkoviště 340 aut (65 míst je krytých)  7:00 do 22:00 hod., v neděli od 8:00 do 22:00 hod.  Otevírací doba 220  Počet zaměstnanců cca 16.000 položek  Sortiment potravinářských výrobků cca 8.000 položek  Sortiment nepotravinářských výrobků 30.000  Počet dosud zaregistrovaných zákazníků

Zleva: Primátor Zlína - Tomáš Úlehla a ředitel centra Josef Suchánek stříhají pásku.

Primátor Zlína – Tomáš Úlehla a regionální ředitel pro Východní Evropu a Rusko divize Metro Cash & Carry International Frans Muller při krájení dortu.

gistrace u společnosti Makro krátce před otevřením centra poštou zákaznické karty a barevný nabídkový leták Makro, kterým společnost informuje každé dva týdny o svých aktuálních nabídkách. Zákazník prokazuje svou registraci u společnosti Makro při vstupu do velkoobchodu předložením nepřenosné zákaznické karty a svého průkazu totožnosti. Zákaznická karta opravňuje k nákupům ve všech velkoobchodních centrech Makro Cash & Carry ČR a také ve všech centrech Makro a Metro kdekoliv v zahraničí. Registraci profesionálních zákazníků pro své centrum ve Zlíně zahájilo Makro v květnu prostřednictvím obchodních zástupců, kteří budoucí klienty navštěvovali v místě jejich podnikání. Přibližně 12.000 podnikatelů ze zlínského regionu se u společnos-

ti Makro zaregistrovalo již v minulých letech a dojíždělo do okolních poboček Makra v Olomouci, Ostravě či Brně. Další podnikatelé zajímající se o výhodné nakupování v nové prodejně Makra budou moci požádat o vystavení zákaznické karty již přímo v recepci prodejní haly. Registrační podmínky publikuje společnost na svých internetových stránkách. V České republice je Makro od roku 1997, kdy otevřelo v Ostravě, Čestlicích u Prahy a v Brně svá první tři centra. V dalších letech otevřela společnost dalších sedm poboček, a to postupně v Ústí nad Labem, ve Velké Bystřici u Olomouce, v Praze na Černém Mostě, v Praze ve Stodůlkách, v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Plzni. Makro Zlín je pro zákazníky otevřeno od středy 22. září 2004.

Zleva: Javier Pérez de Leza (generální ředitel Makro Cash & Carry ČR), primátor Zlína – Tomáš Úlehla, ředitel centra Josef Suchánek, Miroslava Andrlová (regionální ředitelka pro Moravu) a regionální ředitel pro Východní Evropu a Rusko divize Metro Cash & Carry International Frans Muller při slavnostním přípitku.

Představení společnosti Makro Cash & Carry ČR s.r.o. Makro Cash & Carry ČR (dále jen Makro) bylo založeno jako dceřiná společnost firmy SHV Makro - jedné z největších obchodních skupin na světě. K 1. lednu 1998 převzala veškeré velkoobchodní aktivity společnosti SHV Makro v Evropě firma METRO AG, jejíž portfolio zahrnuje kromě velkoobchodů dalších dvanáct obchodních linií. Provozujeme výlučně velkoobchodní prodej širokého sortimentu potravinářského a nepotravinářského spotřebního zboží registrovaným podnikatelům, zejména obchodníkům a firmám podnikajícím v gastronomii. Podnikatelům (fyzickým i právnickým osobám) vystavujeme na základě registrace zákaznické karty, které jim umožňu-

jí vstup nejen do všech prodejen českého Makra, ale také do celé sítě Makro a Metro v dalších zemích. Potencionální zákazník může Makro zažádat o vystavení maximálně dvou karet evidovaných na jméno držitele. Je na rozhodnutí zákazníka, tj. majitele resp. statutárního zástupce firmy či organizace, na které své dva zástupce si nechá zákaznické karty vyhotovit. Nepřenositelnost karet zajišťuje Makro u vstupu do prodejen důslednou kontrolou totožnosti držitelů karet. V České republice patří do sítě Makro jedenáct velkoobchodních center: Ostrava, Čestlice u Prahy, Brno, Ústí nad Labem, Velká Bystřice u Olomouce, Praha - Černý Most, Praha -

Stodůlky, České Budějovice, Hradec Králové a Zlín. Všechna centra společnosti Makro mají prodejní plochu 10.500 m2, s výjimkou Černého Mostu, Plzně a Zlína. Zde se prodává na ploše 7 500 m2, 6.500 m2 a 6.000 m2. Velkoobchodní centra Makro jsou vybavena nejmodernějšími technologiemi pro skladování a distribuci zboží a mají mrazírenské a chladírenské prostory, úpravny a balírny masa, ryb či zeleniny a ovoce. Vysoká obrátka zboží, provozní výkonnost, omezený počet prodejen, vyspělá logistika a přímé nákupy ve velkých objemech umožňují Makru prodávat zboží za velmi výhodné velkoobchodní ceny. Makro je atraktivním místem zásobování nejen pro drobné

maloobchodníky, ale také pro velkoobchodníky, kteří patří k našim významným zákazníkům. Poskytujeme zákaznické karty též podnikatelům mimo sektor obchodu a gastronomie, či velkoodběratelům jakými jsou orgány státní správy, školy, nemocnice, instituce atd. Této segmentaci odpovídají i velká balení potravin, diferencovaná pro maloobchodníky (více spotřebitelských balení ve fólii) a gastronomii (větší objemy). Makro Cash & Carry ČR je součástí nadnárodní skupiny Metro Cash & Carry International. Tato skupina má zastoupení ve 26-ti zemích s více než 480-ti velkoobchodními prodejnami a je jedničkou na mezinárodním trhu v oblasti samoobslužného velkoobcho-

du. Společnost celosvětově zaměstnává celkem přes 77.300 lidí a v roce 2003 její objem prodeje dosáhl 25.1 miliardy euro. Metro Cash & Carry International je divizí prodeje skupiny METRO Group (METRO AG), jedné z největších obchodních a maloobchodních skupin na světě. METRO Group, která má ústředí v Düsseldorfu, se řadí mezi největší společnosti obchodující v Německu. V roce 2003 vykázala skupina roční objem prodeje ve výši 53.6 miliardy euro. Kromě Metro Cash & Carry patří k prodejním divizím skupiny METRO Group také Real, Extra, Media Markt a Saturn, Praktiker a Galeria Kaufhof. Markéta Světlíková, PR Manager MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.

Češi prý hledají zajímavé chutě, roste i zájem o luxusní koření PRAHA (zub) – Češi vyhledávají zajímavé chutě a nebojí se v kuchyni při přípravě pokrmů experimentovat, což se projevuje v odbytu koření. Neustálý, někdy až 15procentní, růst spotřeby se projevoval po otevření trhu v devadesátých letech. Nyní již tempo zpomalilo. „V poslední době ale zaznamenáváme nárůst u luxusního zboží,“ řekl Pavel Valenz, generální ředitel firmy Pěkný-Unimex, která má na trhu s kořením v Česku významný podíl. Koncem osmdesátých let podle něj bylo v obchodech několik základních druhů koření a tím byl sortiment vyčerpán. Devadesátá léta s nástupem domácích i zahraničních firem přinesla obrovské rozšíření nabídky. Postupně se přecházelo od jednodruhových výrobků ke směsím a hotovým polotovarům. Pro více vytížené ženy byly vhodným pomocníkem při rychlejší přípravě jídel. „Tradice předávání do-

vednosti vařit není zdaleka tak dodržována jako dříve,“ uvedl Valenz. I v koření je možné rozlišovat obrovské rozdíly v kvalitě a trh se dělí

podle přání zákazníka, jeho finančních možností i podle způsobu prodeje. Spotřebitelé přitom hledají nové příchutě a přibývá těch, kteří kromě užitné hodnoty poptávají i maximální kvalitu, řekl Valenz. Zájmu o koření napomohl i cestovní ruch, díky němuž Češi objevili i jiné druhy kuchyní. Koření na hranolky a americké brambory, s nímž Pěkný-Unimex přišel na přelomu století, se ročně prodají desítky tun. Dalším hitem jsou podle Valenze speciality z řecké kuchyně, například tzatziky. Táhne také španělská nebo mexická kuchyně. Velice vyhledávané se prý stalo také koření pěti vůní podle čínské receptury, které je příkladem toho, že na odbyt jdou i dražší výrobky. Pěkný-Unimex se podle GfK na objemu prodeje na českém trhu koření podílí 37 procenty. Ročně prodá přes 2000 tun koření.

Dovolená se mi letos vydařila, podívejte, jak mám sjetej otvírák! (sch)

z domova / 7


Odhad sklizně ovoce z intenzivních ovocných sadů k 1. 9. 2004 Střední Čechy

oblast ovoce

Severní Čechy

Východní Čechy

ČR celkem

Jabloně

ha t/ha

2 252 15,99

842 15,32

2 091 13,79

1 429 20,76

9 100 17,09

Hrušně

t ha t/ha

36 009 33 5,05

12 899 13 14,21

28 835 160 7,23

29 666 38 10,71

155 537 296 7,26

167

185

1 157

407

2 148

t

Na snímku je Ladislav Kolmačka s moderátorem Martinem Zounarem při rozdělování ochutnávkových porcí po tiskové konferenci. Foto E. Línková

Odrůdy jablek

odhad k 1.9. 2004 výměra (ha)

sklizeň (t)

141 264 159 423 942 528 695 112 2 024 259 406 53 163 361 1 980 111 902 8 536 9 100

1 493 3 374 2 156 5 530 12 368 9 214 9 070 1 622 36 108 3 805 8 144 727 3 117 7 563 43 699 1 806 11 271 148 514 155 537

Letní odrůdy James Grieve Ost. podzimní odrůdy Podzimní odrůdy celkem Spartan,Mac Intosh Šampion Rubín Gala Golden Delicious Red Delicious skup. Jonagold a mutace Jonathan Melrose Gloster Idared Melodie Ostatní zimní odrůdy Zimní odrůdy celkem Jablka celkem

Frigoprima nabídla rybí dobroty s rychlou úpravou Praha (egi) – Velmi zajímavou akci v budově firmy Teskoma uspořádala moravská společnost Ladislava Kolmačky Frigoprima. Předvedla svůj nový program, rybí porce s šesti druhy ochucených omáček. Martin Zounar, moderátor a herec, který prezentuje kulinářské zajímavosti v pořadu prima vařečka předvedl, jak lze za osm minut podávat rybí specilitu jako hotové jídlo. Zmrazený výrobek s omáčkou se dá do mikrovlné trouby a vše je za chvilku hotové. Prozradil, že rybí speciality miluje a na výrobcích Frigoprimy si pochutnával. Podle Ing. Ladislav Kolmačky, ředitele firmy, dosahuje Frigoprima ve výrobě ročně produkce 4300 tun předupravených ryb. Stává se tak v České republice největším zpracovatelem filé a mořských ryb. Import filé si firma zajišťuje sama dovozem z jižní Ameriky a Číny. „Chceme dnešní, více jak jednotvárnou nabídku sortimentu rybí-

Jižní a Západní Čechy

ho filé většinou jen hmotnostně odlišenou, radikálně změnit na nabídku škály chuťově variabilního sortimentu. A to s jedním cílem, konečně ušetřit hospodyňkám při přípravě čas v oblasti spotřeby,“ řekl Ladislav Kolmačka. Prozradil, že by chtěl poopravit mínění našich spotřebitelů na rybí maso a přispět k jeho většímu konzumu. Zatím se totiž v České republice nesní víc než 5,5 kilogramů rybího masa za rok. Necelý kilogram přitom tvoří spotřeba sladkovodních ryb a mořské jedí Češi v porovnání s okolními státy stále velmi zřídka. Přitom rybí maso má mnoho nutričních předností a lékaři je doporučují nejen při dietách ale při celkové ozdravné kůře. Je to dáno vysokým podílem vitamínů A,B,D bílkovin a fosforu, vápníku a jódu. Většina ryb je navíc velmi lehce stravitelná a pokud se k tomu přidá i rychlá příprava pokrmu, nic nebrání představě zvýšit spotřebu třeba i na dvojnásobek.

Odrůdy hrušek

výnos (t/ha) 10,59 12,78 13,56 13,07 13,13 17,45 13,05 14,48 17,84 14,69 20,06 13,72 19,12 20,95 22,07 16,27 12,50 17,40 17,09

odhad k 1.9. 2004 výměra (ha)

Clappova Boscova lahvice Konference Lucasova Bohemica Pařížanka Wiliamsova čáslavka Ostatní odrůdy Hrušky celkem

sklizeň (t)

výnos (t/ha)

36 51 50 52 11 9 10 77

374 361 327 476 55 54 40 461

10,39 7,08 6,54 9,16 4,96 5,96 4,01 5,99

296

2 148

7,26

Odhad sklizně jablek – září 2004 Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ovocnářskou unií a ÚKZÚZ vydalo poslední odhad letošní sklizně jablek. Podle tohoto odhadu by se mělo sklidit 155,5 tisíc tun jablek a to je o 2 % méně než je průměr posledních pěti let a o 2% více než byla sklizeň jab-

Odrůdy jablek Letní odrůdy Podzimní odrůdy celkem

lek v loňském roce. Předpoklad sklizně jablek pro letošní rok je tak v průměru. Původní odhady sklizně v červnu a koncem července se příliš neliší od tohoto posledního odhadu. Bohužel nepříznivé počasí ovlivnilo kvalitu jablek. Výrazněji jsou letos výsadby

poškozeny krupobitím ve většině pěstitelských oblastech. Rovněž se v některých oblastech začíná projevovat vláhový deficit. Naopak jarní vlhké počasí dávalo dobrý předpoklad pro rozvoj houbových chorob, jejichž zvládnutí byla problematické a za cenu zvýše-

2001

2002

2003

pětiletý průměr 1999–2003

odhad k 15. 6. 2004

odhad k 1. 9. 2004

1 112

1 366

1 166

1 869

1 376

1 493

6 542

5 875

7 096

7 610

5 201

5 530

15 655

16 089

12 291

17 594

12 462

12 368

Šampion

8 928

10 941

9 889

8 958

8 726

9 214

Rubín a mutace

8 211

8 221

6 869

7 451

10 052

9 070

*

*

1 229

246

1 673

1 622

2 016

3 541

1 053

2 377

*

*

Spartan,Mac Intosh

Gala Skup.Coxova skup. Golden Delicious

30 274

39 728

29 636

34 757

35 835

36 108

skup. Red Delicious

6 190

4 906

4 041

6 173

3 965

3 805

Jonagold a mutace

3 442

5 355

8 324

4 662

8 266

8 144

Jonathan

1 719

2 000

971

2 560

741

727

Melrose

2 339

2 958

2 658

2 761

2 924

3 117

Gloster

7 235

5 238

6 673

6 193

6 746

7 563

Idared

40 235

49 252

46 233

45 723

41 518

43 699

1 266

690

*

*

*

*

*

1 760

1 706

1 806

5 848

7 227

12 590

12 061

11 271

Zvonkové Melodie Ostatní zimní odrůdy

8 738

ných nákladů. Výrazně jsou houbovými chorobami (zejména strupovitostí) poškozeny aleje, neintenzivní sady a zahrádky, kde je většina úrody prakticky nepoživatelná. I z těchto důvodů lze očekávat vyšší podíl jablek, která budou muset skončit ve zpracovnách

a to jak poškozené od krupobití od pěstitelů, tak od drobných zahrádkářů. Přesto předpokládáme dostatečné množství českých jablek pro zabezpečení plynulého zásobování tuzemského trhu do jarních měsících. Ing.Martin Ludvík,

8 / z domova


Svaz: Mlékárny vstoupily do EU bez větších potíží, kolaps nenastal PŘIBYSLAV (Havlíčkobrodsko) (zub) – Českým mlékárnám se po vstupu do Evropské unie zatím daří. „Kolaps, který někteří předpokládali, se neděje. Na trhu mléka je relativně klid,“ řekl novinářům předseda Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec. Podle něj odpadly bariéry, které mlékárny poškozovaly při vývozu na evropský trh. Příznivější než loni je také světový trh a roste i tuzemská spotřeba.

Cukrovary TTD zahájily v Dobrovici řepnou kampaň PRAHA/DOBROVICE (Mladoboleslavsko) (egi) – Největší cukrovarnická skupina v zemi, Cukrovary TTD, zahájily 21. září řepnou kampaň ve svém cukrovaru v Dobrovici na Mladoboleslavsku. Cukrovar České Meziříčí na Rychnovsku, který také společnosti patří, zahájil kampaň až 1. října. Společnost očekává, že v obou cukrovarech zpracuje letos celkem 185.000 až 190.000 tun cukru, tedy podobně jako loni. Uvedl to generální ředitel společnosti Oldřich Reinbergr. Společnost předpokládá, že letos zpracuje asi 1,2 až 1,3 milionu tun cukrové řepy. „Zatím řepa vypadá dobře, její cukernatost je kolem 19 procent,“ řekl Reinbergr. Kampaň v obou cukrovarech vyvrcholí mezi 15. až 20. prosincem. Při loňské řepné kampani společnost vyrobila 190.000 tun cukru, z toho 100.000 v Dobrovici, 53.000 v Českém Meziříčí a asi 37.000 tun v Mělníku. V mělnickém cukrovaru loni ukončila výrobu cukru a zanechala tam jen balírnu cukru a skladové hos-

podářství. Ve zbývajících dvou cukrovarech ovšem výrazně investovala do modernizace a zvýšení kapacity. V cukrovaru České Meziříčí společnost zvýšila zpracovatelskou denní kapacitu ze 4500 na 5500 tun a v Dobrovici z 8500 na 10.500 tun řepy. V cukrovaru České Meziříčí zahájili kampaň až 1. října, protože cukrovar vážně poškodil na konci srpna požár. Podle Reinbergra to ale nezpůsobilo zásadní problémy ve splnění letošních plánů ani mimořádné nároky na výkon dobrovického cukrovaru. Zhruba jen dva až tři dny musel dobrovický cukrovar zpracovávat navíc i část řepy od pěstitelů, kteří jinak vozí řepu do Českého Meziříčí. Akciová společnost Cukrovary TTD vznikla letos fúzí několika cukrovarnických společností, která trvala dva roky. Rozhodujícími vlastníky společnosti jsou francouzská společnost Société Anonyme Sucriére do Berneuil sur Aisne a německý Nordzucker AG.

Švihovský mlýn byl prodán PLZEŇ (zub) – Bývalý mlýn ve Švihově u Klatov koupil za dva miliony korun plzeňský podnikatel, který ho hodlá přestavět na penzion. Obě nemovitosti dražila jako majetek zkrachovalých firem plzeňská aukční síň Naxos. Atraktivní budovu bývalého mlýna naproti švihovskému hradu s téměř půlhektarovým pozemkem koupil mladý plzeňský podnikatel, vydavatel knih. „Je to velmi krásné místo, chci tam zřídit penzion pro jeden autobus a restauraci,“ řekl kupec. Ten o nemovitost soupeřil s dalším zájemcem, ale s nabídnutou cenou dvou milionu korun, dvojnásobkem minimální vyhlasovací ceny, nakonec zvítězil. Podle něj se náklady na přestavbu vyšplhají k deseti milionům korun. Podnikatel začne s rekonstrukcí okamžitě, na část má vlastní peníze a na zbytek si půjčí. Přesto uvedl, že kompletní rekon-

strukci hlavní budovy předpokládá až v roce 2010. „Jsme rádi, že se mlýn prodal, neboť budova je v povodňovém pásmu,“ uvedla zástupkyně konkurzního správce Milada Božková. Největší podíl z výtěžku dražby dostane státní firma Konpo, která je zástavním věřitelem. Kupec se podle ní musí ještě zavázat k věcnému břemenu souhlasu s provozem sousední vodní elektrárny. Podle Bezstarosti byla vyhlasovací cena mlýna velmi nízká proto, že objekt byl – mimo hlavního traktu se čtyřmi byty – zasažen povodněmi, navíc budova od roku 1996, kdy přestala sloužit jako sklad krmiv, chátrala.

Podívej, ty černý šaty mi ještě jsou, takže můžeš začít jíst. (sch)

Prostějovský chléb z prodejen pečiva nezmizí PROSTĚJOV (li) – Prostějovský chléb z prodejen pečiva nezmizí. Na základě negativní reakce zákazníků o tom rozhodlo vedení společnosti PENAM, která vlastní prostějovskou pekárnu. „Ozvaly se desítky lidí, že jsou na prostějovský chléb zvyklí a že o něj nechtějí přijít,“ řekl generální ředitel společnosti PENAM Rostislav Horčička. Firma chtěla prostějovskou pekárnu specializovat na výrobu jemného pečiva a postupně jím zásobovat celou střední Moravu. Prostějovský chléb měl nahradit takzvaný živnostenský chléb ze Zlína a průmyslový chléb z Olomouce. „Nabízíme zhruba deset druhů chleba, ale prostějovský je nejprodávanější,“ sdělila vedoucí podnikové prodejny PENAM v Prostějově Hana Pohůnková. Horčička sdělil, že se firma pokusí upéct prostějovský chléb v jiné pekárně. Výsledek lze podle něj jen stěží odhadnout, neboť chuťové vlastnosti chleba ovlivňují nejen receptura a použité suroviny, ale i strojní zařízení na jeho výrobu.

Od května se do unie začala vyvážet třeba česká smetana. Za první dva měsíce po vstupu to bylo více než 4000 tun. „Trh Evropské unie je veliký, skýtá velké možnosti i nebezpečí,“ uvedl Němec na setkání osmi zpracovatelů v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Nepotvrdila se tak obava, že domácí trh po vstupu zaplaví výrobky z nových mlékáren v příhraničí. Čeští zpracovatelé však stále častěji narážejí na to, že jim tyto podniky odebírají část surovin. Například jihočeští zemědělci denně vyváží 70.000 litrů mléka do Německa, protože se nedohodli na ceně s tuzemskou Madetou. Západoevropští výrobci se podle Němce slučují do silných nadnárodních společností. „To na nás dříve nebo později dopadne,“ míní. Loni v Česku fungovalo přes 70 mlékáren, v provozu jich zůstalo kolem 65. „Myslím, že úbytek bude ještě větší,“ dodal. Před vstupem do unie musely podniky výrazně investovat, aby vyhověly hygienickým a veterinárním požadavkům; to odčerpávalo jejich zisky. „Že to mlékárny ustály, to neznamená nějaký rozmach, ale že mohou pokračovat dál,“ zdůraznil Němec. Mlékárny v Česku do srpna vykoupily o necelá dvě procenta mléka méně než loni. Nyní se ale podle Němce dodávky zvyšují. Výrazně stoupla především výroba smetan, proti loňsku o pětinu. Vyváží se hlavně do Německa, Belgie nebo Itálie. Výroba jogurtů se zvedla asi o pět procent. Po vstupu do unie klesl jejich dovoz zejména z Německa. Mírně roste i produkce tvarohů a pří-

rodních sýrů. Naopak méně se vyrábí máslo, které zůstávalo ve skladech, protože tuk se zpracuje do smetan. Téměř za všechny výrobky letos podle Němce mlékárny trží více. Zvyšuje se ale i farmářská cena mléka. Proti loňskému prosinci stoupla o 20 haléřů a farmáři nyní dostávají za litr kolem osmi korun. Podle ředitelky havlíčkobrodské agrární komory Marie Brodinové

ale tato cena pokryje jen výrobní náklady. Do konce letošního roku by se podle ní měla zvednout až na 8,50 Kč. Pribina Přibyslav zatím vyváží především na Slovensko. „V současné době máme nastartováno několik projektů s různými zeměmi EU,“ řekl generální ředitel Miroslav Hošek. Podnik s ročním obratem kolem l ,2 miliardy korun letos očekává další růst tržeb, protože více prodává. „Zvedat ceny jsme si od začátku roku prakticky nemohli dovolit,“ konstatoval. Ziskovost podle něj závisí na vývoji ceny mléka. „Určitě budeme v černých číslech, ale nevím, jestli bude zisk větší než loni,“ uzavřel.

Madeta zřejmě uzavře mlékárny v Českých Budějovicích a Strakonicích PRAHA (li) – Největší zpracovatel mléka v ČR společnost Madeta chce kromě mlékárny ve Strakonicích pravděpodobně uzavřít i provozovnu v Českých Budějovicích. Reaguje tak na rostoucí vývoz mléka do Německa. Jihočeští zemědělci sdružení v mlékařském družstvu Jih ho do mlékárny v bavorském Chámu denně dodají asi 70.000 litrů, vývoz ale mohou ještě zvýšit. „Musíme na nějaký čas uvažovat o uzavření provozu nebo zastabilizování mlékárny ve Strakonicích a pravděpodobně i v Českých Budějovicích,“ řekl generální ředitel společnosti Madeta Milan Teplý. Společnost Madeta vlastní ještě dalších šest závo-

dů – v Plané nad Lužnicí, Pelhřimově, Řípci, Jindřichově Hradci, Prachaticích a Českém Krumlově. Mlékařské družstvo Jih sdružuje 200 prvovýrobců. Do Madety dodává ročně téměř 300 milionů litrů mléka, což je asi 50 procent objemu, který Madeta vykupuje. Nejdříve dvě zemědělská jihočeská družstva exportovala své mléko do Bavorska. Od září se k nim připojilo dalších 12 podniků. Do Německa zemědělci začali mléko vyvážet, protože nebyli spokojeni s tuzemskou výkupní cenou. Madeta za litr nabízela osm korun, v Bavorsku nabízejí o 60 haléřů více. Podle Made-

ty je však snaha o export mléka odvetou farmářů za to, že ministerstvo zemědělství neodprodalo část podniku zemědělcům, jak původně slíbilo, ale dalšímu zpracovateli. „Já si myslím, že tady cena nehraje žádnou roli. Jde o nějakou senátní kampaň a o akcie,“ řekl Teplý. Představitelé družstva Jih tento důvod odmítají a odvolávají se čistě na ekonomické důvody. Zvažují, že začnou v příštích pěti letech vyvážet třetinu své produkce. Ve strakonické mlékárně pracuje přes 160 lidí. O dalším osudu provozovny vedení Madety ještě bude jednat s dodavateli.

Školáci dostávají od září dotované mléko častěji, přispívá i EU PRAHA (zub) – Žáci všech tříd základních škol si od letošního roku mohou kupovat státem dotované mléko a další mléčné výrobky každý den, zatímco dříve to bylo pouze dvakrát v týdnu. Umožnil to i příspěvek Evropské unie. Odborníci si od zvýšení podpory a pestřejší nabídky slibují růst zájmu. „Loni využívalo program Školní mléko v průměru 3100 škol,“ uvedl Milan Srb, zástupce projektu ze společnosti Lactea. Zvýšený státní příspěvek činí dle druhu výrobku od 0,9 do 2,7 koruny na kus. Peníze z EU, které přicházejí od letošního roku, tvoří 0,87 koruny do 1,79 koruny na výrobek. Například jedno balení čtvrtlitrového mléka tím přijde žáky na 3,50 Kč, zatímco v obchodech se běžně prodává za osm korun. Loni činil objem mléčných dotací z rozpočtu ministerstva zemědělství 63,3 milionu korun a přibližně stejné

číslo se předpokládá i letos, řekla Zdeňka Veselá z ministerstva zemědělství. Pro příští rok se odhaduje zvýšení státních dotací nad 110 milionů korun. Největším dodavatelem školního mléka je nezisková společnost Lactea, která loni do 2600 škol rozvezla 14 mi-

lionů krabiček mléka a 3,5 milionu jogurtů a smetanových krémů. Distribuuje výrobky firem Madeta, Bohušovická mlékárna a Olma. Výrobci na projektu nevydělávají, pokryjí zhruba náklady a dodaný objem školám tvoří desetiny jednoho procenta jejich produkce. Vnímají to spíše jako marketingovou záležitost a vklad do budoucna. Lactea nyní dováží do škol zapojených do projektu čtyřikrát týdně mléko a jednou týdně jogurt. Školní mléko funguje v ČR od roku 1996, zapojením škol a žáků patří tuzemský program mezi nejúspěšnější v zemích EU. Pití mléka v mladém věku je podle expertů důležité, protože mléko obsahuje mj. vápník, který potřebují kosti. A počet zlomenin kvůli řídnutí kostí u dětí roste. Celkem je v republice podle údajů z konce srpna přes 4800 základních škol. První přesné údaje o zájmu budou k dispozici počátkem příštího roku.

z domova / 9


Kroměřížské mlékařské dny Ve dnech 22. – 23. září 2004 proběhla v Kroměříži odborná konference se zahraniční účastí nazvaná „Kroměřížské mlékařské dny“. Akci uspořádal mlékárenský závod Kromilk s.r.o. Kroměříž ve spolupráci s Českomoravským svazem mlékárenským a Střední průmyslovou školou mlékárenskou v Kroměříži.

Předsednický stůl při zahájení konference KMD 2004, zprava Ing. Jan Tykvart - ředitel Kromilk s.r.o. Kroměříž a organizační garant konference, Ing. Jiří Kopáček, CSc. - ČMS mlékárenský a odborný garant konference, Ing. Michal Němec - předseda a výkonný ředitel ČMS mlékárenský, Ing. Jiří Matoušek - MZe ČR, Ing. Jiří Jachan - místostarosta města Kroměříž, Ing. Milan Zeman - ředitel VOŠ potravinářské a SPŠ mlékárenské v Kroměříži.

Místostarosta města Kroměříž Ing. Jiří Jachan, jinak také absolvent Střední průmyslové školy mlékárenské v Kroměříži, při slavnostním projevu.

Michal Němec, předseda a výkonný ředitel Českomoravského svazu mlékárenského, při zahajovacím projevu.

Odborné události se zúčastnilo přes 130 odborníků nejenom z České republiky, ale přednášející přijeli také z Německa, Dánska, Švédska a zastoupeni byly rovněž společnosti z Nizozemí, USA a Slovenska. Konference byla určena především pro střední management podniků zabývajících se mlékárenskou výrobou a to pro sféry výroby, kontroly a řízení jakosti a oblast hygieny a sanitace. Odborný program zahrnoval 20 referátů, které se zabývaly nejprve hodnocením situace na mléčném trhu v ČR a v EU, ale pak především problematikou laboratorní kontroly a techniky, hygieny a sanitace v mlékárenství při respektování zásad „správné výrobní a hygienické praxe“, tvorby auditů systémů HACCP a ISO a rovněž byly podrobně diskutovány aktuální možnosti nabídky přídatných látek a komponentů jako jsou např. mlékárenské bakteriální kultury, syřidla, stabilizující systémy, ovocné komponenty a arómata či náhražky mléčného tuku z rostlinných zdrojů. Při tom všem bylo referováno i o nových technologických možnostech a z nich vycházejících současných inovačních trendech. Na konferenci byla několikrát zdůrazněna nutnost respektování zásad potravinového kodexu Codex alimentarius s cílem zabezpečení ochrany spotřebitele a zamezení často i lobbystických zájmů některých výrobců tyto zásady obcházet. V příspěvcích a bohatých diskuzích byla často akcentována bezpečnost potravin, zdraví spotřebitele, ale také splnění ekologických požadavků a jejich udržitelnost. V hodnocení hospodářské situace mlékárenství byla na jedné straně pozitivně hodnocena současná stabilní tržní situace a také v podstatě bezproblémový přechod českých výrobců po připojení ČR do EU na komunitární trh, na druhé straně však bylo poukázáno na problémy, které řadě zpracovatelů vznikají při odlivu určité části mléčné suroviny a smetan k jejich zpracování do zahraničí. V informacích o vývoji ceny syrového mléka bylo dokumentováno, že zatímco se v EU cena mléka v návaznosti na opatření zahájené reformy společné zemědělské politiky snižuje, čeští prvovýrobci zvyšují tlak na zpracovatele s cílem zvyšování nákupní ceny. To však nemusí jenom znamenat problémy v realizaci odbytu mlékárenských výrobků v našem maloobchodě, ale současně tak můžeme ztratit naší určitou konkurenční cenovou výhodu oproti zahraničí a tím i problémy s realizací prodeje nejenom na evropských trzích, ale také při exportu do třetích zemí. Velmi příjemné na celé této akci byly i společenské večerní programy. V této souvislosti je nutné vyzdvihnout výstavu sýrových etiket ze všech světadílů, kterou pro účastníky konference připravil v prostorách Salla Terrena Arcibiskupského zámku pan Ladislav Likler. Hodnotíme-li konferenci Kroměřížské mlékařské dny jako celek, lze jednoznačně prohlásit, že se podařilo

uskutečnit významnou odbornou akci. Tato konference také ukázala, že české mlékárenství má smělé ambice úspěšně obstát na složitém evropském trhu. Ve spolupráci s mediálním partne-

rem – listem Potravinářský zpravodaj – přinášíme na této straně situační fotografie z průběhu konference. Ing. Jiří Kopáček, CSc. Českomoravská svaz mlékárenský

Přednášející Dr. Christian Baumgartner z Bavorských zkušeben mléka MPB a odborný překlad zajišťující MVDr. Ivan Kadlec z MILCOM servis a.s. Praha (vlevo).

Pohled do auditoria konference

S vysokým odborným přehledem a smyslem pro humor okamžiku přednáší Ing. Jarmila Štípková z MILCOM servis a.s. Praha o normalizaci v mlékárenském průmyslu.

O TÁ Z K A L I S T U P O T R AV I N Á Ř S K Ý Z P R AV O DA J :

Kroměřížské mlékařské dny 2004 jsou za námi. Jak hodnotí tuto akci oba garanti této konference? ING. JIŘÍ KOPÁČEK, CSc. – ODBORNÝ GARANT KONFERENCE: Nejprve si myslím, že by tato otázka měla směřovat spíše k účastníkům konference, kteří by se měli především vyjádřit a říci, co nového jim konference přinesla. Nicméně má odpověď je velmi pozitivní. Myslím si, že se nám akce podařila a že se našemu programovému a organizačnímu výboru podařilo sestavit a účastníkům nabídnout takový program, který zaujal. Dnes, kdy dochází k určité redukci počtu mlékáren si velmi cením zájmu o účast na konferenci, na kterou přijelo 130 mlékařských odborníků. A zmíněný zájem byl patrný i v jednacím sále.

Účastníci nejenom, že velmi pozorně po celou dobu konference sledovali její průběh, ale a to především, se velmi aktivně zapojovali do diskusí a jednotliví řečníci často museli buď své názory obhajovat nebo prostě doplňovat další informace, které mlékařská veřejnost chtěla znát. A jaká byla, řekněme tomu, „vyjmenovaná slova“ na této konferenci ? – bezpečnost potravin – ochrana zdraví spotřebitele – zabránění falšování výrobků ale také: – konkurenceschopnost – inovace a kreativita – nové směry jako fitness, wellnes, convenience, apod. České mlékárenství, byť s pouhým asi 2% podí-

lem na mlékárenského trhu EU, je dnes jeho neopominutelnou součástí a účastníci konference jasně ukázali, že se další soutěže v oboru nebojí a že chtějí a budou konkurovat svým, především západním kolegům.

ING. JAN TYKVART – ORGANIZAČNÍ GARANT KONFERENCE: Pokud mohu vyjádřit názor za sebe i organizační tým pak musím konstatovat, že z hlediska prostředí – jednacího sálu i zázemí konference byli účastníci spokojeni. K jejich kladnému hodnocení průběhu konference přispělo i kvalitní stravování a slavnostní recepce v pro-

storách Arcibiskupského zámku v Kroměříži, který účastníci velmi kladně hodnotili z estetického i chuťového hlediska. Také záštita města Kroměříž jednoznačně přispěla k úspěchu konference. Dále bych chtěl ještě touto cestou poděkovat účastníkům za velmi ukázněný přístup k časovému programu konference tak, že všechny plánované body programu byly beze zbytku realizovány. Myslím si, že účastníci odjížděli z Kroměříže s dobrým pocitem odborně i společensky využitého času, který jim bude přínosem v jejich další každodenní práci. Účastníci konference svojí kladnou odezvou podpořili konání dalšího ročníku konference v plánovaném dvouletém cyklu. Proto myslím, že mohu s radostí říci „Na shledanou na Kroměřížských mlékařských dnech 2006“.

10 / nabídky – informace


Výrobky oceněné KLASou: Lapek, a.s., Žižkova 111, 586 01 Jihlava, tel: 567 574 411, email: [email protected]

Chléb Aroma vícezrnný vícezrnný chléb typický vysokým obsahem celých zrn tepelně upravených a se silným přírodním aroma, bez konzervantů a jiných přídavných látek

Oceněný výrobek Chléb pš. žitný konzumní kmínový Chléb pš. žitný konz. kmín.(1/2) bal. Chléb pš. žitný konz. kmín.bal. Chléb pš. žitný konzumní kmínový bal. Chléb pš. žitný konz. kmín. krájený bal. Chléb pš. žitný konz. kmín. krájený bal. Chléb pš. žitný konz. Kmín.(1/2) bal.

1200g 570g 280g 800g 500g 350g 570g

Chléb pšenično žitný konzumní kmínový je vyráběn na lince KVT 1500, řízený logickou jednotkou dle stanoveného technologického postupu. Při třístupňovém vedení klasu je dosaženo optimálního poměru kvasinek a bakterií při zrání kvasu. Takto vyváděný kvas a mísení těsta dle TP dodává chlebu přirozenou vůni a chuť. Námi vyráběný chléb se těší velké oblibě jak v Jihlavském regionu, tak i v okolí ( cca 500 odběrních míst). Doufáme, že označení Klasa podpoří ještě vyšší oblibu našeho chleba u zákazníků. KONTAKTY:

Ing. Pavel Jakubiček – výkonný ředitel, tel: 606 298 869, email: [email protected] Rutsch Josef – výrobní ředitel, tel: 723 301 609, email: [email protected] BBA Lenka Bakusová Křemenová, DiS. – marketing a public relation, tel: 737 268 203, email: [email protected] Ondrej Ďurina - obchodní ředitel, tel: 721 812 033, email: [email protected]

Ličenský rohlík

Ličenský chléb pšeničnožitný chléb vyráběný od roku 1961 tradiční technologií s přírodními kvasy bez použití zlepšujících potravinářských přípravků a bez konzervace

pšeničné pečivo vynikající kvality, ojedinělé technologické řešení chráněné Úřadem průmyslového vlastnictví, charakteristické mřížkování na povrchu

Všechny tyto regionální výrobky obsahují vysoce kvalitní vodu z hloubkového vrtu v oblasti orlického podhůří (parametry kojenecké vody). Chcete-li na Vašich pultech nejžádanější pekárenské výrobky v KH a PU kraji, pak nás kontaktujte: Pekárna Lično, BEAS, a. s. tel. 494 384 635, 494 384 206, http://www.chleb.cz e-mail: [email protected]

z domova – informace / 11


Český olej uzavřel dohodu ve věci závazku SETUZY Dohodu o vyřešení závazku akciové společnosti SETUZA vůči společnosti Goldfund uzavřel v těchto dnech většinový vlastník SETUZY, držící 49,92 procenta akcií, akciová společnost Český olej s firmou Goldfund. Hlavní akcionář o tomto kroku informoval představenstvo SETUZY. Podstatou dohody, jejíž podmínkou je převedení pohledávky za SETUZOU z České konsolidační agentury (ČKA) na akciovou společnost Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), je zánik závazku SETUZY vůči společnosti Goldfund a jeho převzetí právě společností Český olej, která tímto na sebe přebírá veškeré závazky ve zmiňované

záležitosti místo akciové společnosti SETUZA. Český olej takto postupuje v zájmu SETUZY zamezit v případě převodu pohledávky z ČKA na PGRLF dvojím splátkám. Ty by logicky firmě vznikly v souvislosti s dosud neukončenými soudními řízeními v záležitosti Nemethových pohledávek. Závazek SETUZY ve výši 1,8 miliard korun vznikl po pádu IPB, kdy po převodu úvěrové povinnosti na ČSOB odmítala tato banka jakoukoliv dohodu o pokračování ve finanční spolupráci. S ohledem na další existenci firmy uplatnila SETUZA vůči ČSOB zápočet tzv. Nemethovými pohledávkami, které zakoupila v nižší hodnotě a s možností

dlouhodobého splácení od společnosti Goldfund. ČSOB však zmíněnou transakci neuznala a převedla pohledávku za SETUZOU do správy ČKA. Vzhledem ke zdlouhavému soudnímu řešení celé záležitosti, a především s ohledem na nutnost finanční stabilizace firmy v období před nadcházející sklizní olejnin, uzavřela SETUZA v letošním roce s ČKA dohodu o uznání závazku v případě, že bude tento převeden na druhého významného akcionáře společnosti, PGRLF, který vlastní 38,3 procenta jejich akcií, a jako organizace s gescí státu tak může garantovat stabilitu v republice nejvýznamnější firmy na zpracování olejových komodit. M. Logrová

Spotřeba cereálních výrobků výrazně roste PRAHA (zub) – Spotřeba cereálních výrobků v Česku výrazně roste, řekl majitel firmy Emco Zdeněk Jahoda. Růst lze podle něj počítat v desítkách procent, například předloni to bylo o 30 procent. Češi zkonzumují necelý jeden kilogram snídaňových cereálií na hlavu ročně, Němci nebo Rakušané dva kilogramy a Britové dokonce šest až osm kilogramů. Podle Jahody lze čekat další růst spotřeby k úrovni sousedních zemí. Popularitu, která téměř nemá obdoby, si v tuzemsku získaly také různé müsli tyčinky, uvedl dále majitel Emca. Mezi snídaňovými cereáliemi vedou čokoládové příchutě, následují ovoce a ořechy. Obecně se tyto výrobky dělí na rodinné, tedy čisté lupínky, například kukuřičné, dětské, které jsou různě ochucené, a müsli, zpravidla směs vloček a dalších přísad. Rostoucí oblibu cereálií v tuzemsku potvrzuje i Nestlé. Prodejcům cereálních výrobků této firmy v Česku a na Slovensku loni vzrostly tržby zhruba o polovinu. Společnost Cereal Partners Czech Republic utržila přes 362 milionů korun, což je meziroční nárůst o téměř 56 procent. Slovenské firmě Cereal Partners Slovák Re-

public vzrostly tržby o téměř 41 procent na 207 milionů slovenských korun (166 milionů Kč). „Jsme rádi, že trend spotřeby cereálií v České republice a na Slovensku roste a ubírá se směrem, kterým se rozvíjela spotřeba těchto výrobků v západní Evropě,“ uvedl již dříve ředitel společností Cereal Partners pro Česko a Slovensko Pavel Šrámek. „Roční nárůst celkového trhu těchto výrobků je 20 procentní a očekáváme, že tento trend bude v roce 2004 pokračovat,“ dodal. Češi podle Jahody nejsou příliš ochotni připlatit si za vyšší kvalitu cereálního výrobku, ceny také tlačí konkurence na trhu. Emco a Nestlé patří k vedoucím firmám na trhu s cereálními výrobky v tuzemsku. Emco je podle Jahody největším zpracovatelem ovesných vloček v ČR. Ročně vyrobí přes 2000 tun ovesných výrobků. Tržby společnosti loni činily 825 milionů korun, což je meziroční nárůst o 50 milionů korun. Emco část výrobků ze své nabídky dováží, zbytek vyrábí v provozovnách v Bohumíně, Brně a Dobříši. Vlastní výrobky, jako müsli či ovesné kaše, loni byly exportovány do 12 zemí.

Akcionáři zamítli návrh na změny orgánů Masny Studena STUDENÁ (Jindřichohradecko)/PRAHA (li) – Mimořádná valná hromada Masny Studená, která patří mezi největší masokombináty v zemi, v půlhodinovém jednání 20. září zamítla návrhy minoritního akcionáře Aleše Hodiny na změny ve složení orgánů společnosti. V srpnu Hodina neuspěl s návrhem zrušení společnosti s likvidací. „Nevím, co pan Hodina chce. Samozřejmě se snažíme udělat z Masny Studená kvalitní firmu, existují rozvojové a další plány, ale masný průmysl nyní prochází totální krizí,“ řekl Andrej Babiš, který přes Agrofert Holding firmu ovládá. „Zemědělci vyvážejí prasata do Německa, my potom to maso kupujeme v jednotlivých částech zpět. Všeobecně si myslím, že vstup Česka do Evropské unie má největší dopad především na masný průmysl a masokombináty vykazují ztráty,“ dodal Babiš.

Výkonný ředitel Petr Krešňák řekl, že firma realizuje řadu opatření k vyrovnání loňské ztráty 11,4 milionu korun. Mimo jiné se hodlá výrazněji orientovat na zpracování vepřového masa a investicemi do technologií chce od příštího roku zvýšit porážku vepřového o 100 procent. A. s. Masna Studená vznikla k 1. květnu 1992. Společnost je součástí společnosti Agrofert Holding, která drží 72,19 procenta akcií. Zbytek patří drobným akcionářům; Hodina drží 4,3 procenta akcií. Firma má jediný výrobní závod ve Studené s téměř 500 zaměstnanci.



ZUBR – Síla chuti, která vítězí Pivovar Zubr je spolu s pivovary Holba a Litovel součástí 4. největší pivovarnické skupiny v České republice. Ročně vystaví kolem 300 tisíc hektolitrů piva. Většina produkce jde na domácí trh, kde má přerovské pivo svou stabilní pozici, ale oblíbené je také na Slovensku, v Polsku, Švédsku a zemích EU. Pivo značky Zubr je produktem přerovského pivovaru s více než 130 letou tradicí a je typickým představitelem českého piva, vyráběného podle tradičních receptur za dodržení klasických výrobních postupů. Je to především jeho vyvážená chuť ve spojení s kvalitou, která Zubra staví na pozice vítězů v prestižních degustačních soutěží doma i v zahraničí. V posledních letech získalo pivo Zubr celkem 18 ocenění, mezi kterými je například dvojnásobný úspěch v soutěži České pivo, kde se oblíbený ležák Zubr Premium a světlé výčepní Zubr Classic staly favority soutěže s titulem České pivo roku 2003. K medailistům patřil Zubr také letos v soutěži Zlatý pohár PIVEX – Pivo roku 2004, kde ocenění získal přerovský ležák Zubr Premium. Přerovský Zubr patří každoročně k medailistům také na celosvětově známém festivalu piva ve Stockholmu, odkud si loni odvezl stříbrnou medaili. Úspěšná je také komunikace značky, kterou

si spotřebitelé spojují se silou chuti a jejím vítězstvím. Pivovar oslovuje příznivce značky nejen klasickými nástroji komunikace jako jsou billboardové a rozhlasové kampaně, ale především speciálními projekty v místech prodeje, tedy restauračních zařízeních, hospodách a taky přímo v obchodech. Super léto se Zubrem prožili jeho příznivci při nákupech svého oblíbeného piva v lahvích. Zpestřením byly nejen ochutnávky, ale také akce Bojuj s žízní a zvol si odměnu, která představovala dárek za každý nákup. Během letní sezó-

„Uprostřed léta v době největšího suchopáru, jak praví legenda, zpestřily večerní posezení štamgastů u jejich oblíbeného točeného speciální týmy vedené sličnou velitelkou. Toto letní zpestření plnilo hospody zcela spolehlivě“, hodnotí letní projekt vedoucí marketingu Ing. Petr Hermély.

Zubr je také častým partnerem sportovců. Letos se například stal jedním z oficiálních piv v Beer Aréně na hokejovém MS 2004 v Ostravě.

ny se uskutěčnilo na 500 jednodenních ochutnávek v prodejnách na celé Moravě. Speciální promotion akce v hospodách jsou v tomto roce spojené s legendou O síle a chuti, která vypráví o tajemství Zlatého grálu, společenství Zubra a vítězství nad žízní. Pro velký úspěch na hospodách i letos pokračuje „Laser tour“, oblíbená laserová střelnice, která je během letních měsíců přechodně doplněna o prvky lehké erotiky.

Tradiční silácká vystoupení Železného Zekona a Ládi Hanzla se také nesou v duchu vyprávění legendy a setkávají se ve všech restauracích a hospodách s velkým ohlasem. Letní komunikaci značky podpořily také projekty ZUBR tě v létě dostane a ZUBR diving cup 2004, které přilákaly na koupaliště stovky příznivců vodních her a piva Zubr. Soutěžilo se v netradičních vodních disciplínách a také v potápění. K účasti lákala nejen chuť vítězství, ale také praktické letní ceny. Sportovní potápěči letos v říjnu změří síly na Zubr Open World Cup 2004 v Chorvatsku na ostrově Pag, kde loni proběhla jeho premiéra. Pivovar Zubr již druhý rok podporuje akci sportovních potápěčů, při které je jednou z disciplín lovení Zubrů z mořského dna. Již tradiční akcí je podzimní ZUBRFEST. Letos se na něm setkali obchodní partneři a přátelé firmy se zaměstnanci pivovaru. Letos proběhl na hradě Helfštýně, nedaleko sídla pivovaru. V pořadí již 4. Zubrfestu se zúčastnilo téměř 600 návštěvníků, kteří se skvěle bavili při vystoupení rytířů i rozličných kejklířů. Přesnou

mušku si mohli pánové i dámy prověřit při střelbě z luků a všem byl k dispozici potulný malíř, který hosty obdarovával jejich portréty. Středověkou atmosféru umocňovala také originální hudební produkce. ZUBR letos představí nový koncept vlastních restaurací sítě Aréna. První značkovou restauraci otevře v Přerově, domovském městě pivovaru. Konzumenti Zubra se mohou těšit na originálně řešené interiéry v souladu s komunikací značky Zubr – Síla chuti. Půjde o výjimečné, počtem omezené restaurace s ojedinělou gastronomií. Významným oceněním pro pivovar a všechny kolem něj je rovněž získání titulu Firma kraje, se kterým se Zubr stal firmou olomouckého kraje pro rok 2004. Cílem této soutěže, do které se letos zapojilo 270 společností, je vyzdvihnout význam zodpovědnosti firem ke komunitě regionu a jeho rozvoji. V každém kraji byly vyhodnoceny firmy, které nejvíce pomáhají svému regionu, ať v jeho propagaci, podporou rozvoje či speciálními dobročinnými projekty. www.zubr.cz

Cukrovary TTD a.s. NÁZEV A CHARAKTERISTIKA OCENĚNÝCH VÝROBKŮ: Cukr bílý krystal 1kg Cukr bílý krupice 1kg Cukr bílý moučka 1kg Cukr kostky 1kg

– je sněhobílá volně sypaná směs hrubších lesklých krystalů zabalená v papírovém sáčku o hmotnosti 1kg. Krystal je vhodný k zavařování, ale i k pečení a slazení v domácnosti. – je sněhobílá volně sypaná směs jemných krystalů zabalená v papírovém sáčku o hmotnosti 1kg. Krupice je vzhledem k malým krystalům a rychlé rozpustnosti vhodná k pečení, ale i k ostatnímu použití v domácnosti. – je sněhobílá volně sypaná směs rozdrcených krystalů zabalená v papírovém sáčku o hmotnosti 1kg. Moučka je vhodná do domácnosti k pečení, přídavek proti hrudkujících látek zajistí nejvyšší kvalitu a sypkost mletého cukru. – je sněhobílá směs lesklých krystalů lisovaná do kostek a zabalená v papírové krabičce o hmotnosti 1kg. Kostky jsou vhodné ke slazení kávy a čaje, rychle se rozpouští a jsou optimální pro dávkování oslazení.

Oceněné druhy cukru jsou vyrobeny výhradně z cukrové řepy pěstované na území České republiky. Obchodní kontakty: Cukrovary TTD a.s., Palackého náměstí 1, 294 41 Dobrovice Obchodní oddělení: Tel.: 326 386 224, fax: 326 398 110, e-mail: [email protected]

z domova / 13


Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s., výrobce piva REBEL objektivně potvrdil kvalitu Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. výrobce piva REBEL po více než roční implementaci obdržel počátkem září tohoto roku jako první z malých a středních pivovarů v ČR certifikáty ISO 9001 a ISO 14001, a to od akreditovaného certifikačního orgánu Eurocert, a.s. ISO 14 001 představuje splnění vy-

sokých nároku technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí – tzv. enviromentální systém řízení. ISO 9001 – tzv. systém managementu jakosti je velmi cenným a objektivním argumentem, že výrobní procesy a kvalita našeho produktu je vynikající.

Velký význam pro nás mají tyto certifikáty při jednáních s exportéry, ale za nejvýznamnější považujeme skutečnost, že můžeme zákazníkovi předložit objektivní důkazy o kvalitě našeho piva REBEL. Ten si po ochutnání sám vytvoří na náš produkt vlastní názor. Právě díky kvalitě našeho piva ověřené nezávislými degustačními komise-

Starobrno v pololetí zvýšilo odbyt o sedm procent BRNO (zub) – Pivovar Starobrno zvýšil v pololetí celkový odbyt piva o téměř sedm procent na 421.000 hektolitrů. O polovinu na 33.000 hektolitrů vzrostl i export značky Starobrno, která spolu se znojemským Hostanem obhájila dominantní pozici na jižní Moravě. „Podíl na domácím trhu dosáhl ve sledovaném období pěti procent,“ řekl člen představenstva Jiří Imrýšek. Celkový výstav pěnivého moku činil ve skupině Starobrno a Hostan 392.000 hektolitrů a udržel se tak na stejné meziroční úrovni. Nejvyšší zájem byl tradičně o výčepní piva, ale

mírně posílily i ležáky na 95.000 hektolitrů. Podle druhu obalu se pivo ze Starobrna prodávalo nejčastěji v sudech, ale téměř o polovinu na 1000 hektolitrů se zvedl prodej piva v plechovkách. Své místo v odbytu mělo i 8000 hektolitrů tmavých a polotmavých piv. Imrýšek dodal, že od 1. září byl prodej nově importovaných značek Zlatý bažant a Amstel rozšířen i o pivo Heineken. To se prodává už ve 170 zemích světa a na českém trhu se objevilo v lahvích i plechovkách o obsahu 0,33 litru a v třicetilitrových KEG sudech. Starobrno je od loňského roku součástí skupiny Heineken Group a patří

k pětici největších tuzemských pivovarů. Z loňského zisku 109,8 milionu Kč schválila firma k výplatě dividend více než 45,5 milionu korun, což znamená 30 korun na akcií. Pivovar prodal loni 816.000 hektolitrů piva z vlastní výroby, za něž utržil 1,053 miliardy korun, což bylo meziročně o devět procent více. Podle dřívějších informací se pololetní zisk pivovaru Heineken snížil kvůli slabému dolaru a pomalému růstu poptávky. Čistý zisk bez zahrnutí mimořádných položek a odpisů nehmotného majetku klesl o 4,5 procenta na 319 milionů eur, tržby se však zvýšily o 11 procent na 4,83 miliardy eur.

mi se prosazujeme tradičně v USA, ale též v Německu, Anglii či Slovensku. Zájem o naše pivo jsme zaznamenali v Dánsku či Švédsku, kam odjely v srpnu tohoto roku první kamiony. Obdržení a obhájení certifikátů ISO je podmíněno velmi náročnými kontrolami externích odborníků. Není to jednorázová činnost, je to trvalý zá-

vazek modernizovat výrobu a veškeré procesy dále zlepšovat. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti a vysoké kvality našich produktů. Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Vzorní řidiči dostanou při kontrolách nealkoholické pivo OSTRAVA (zub) – Ostravské policejní hlídky provázely od 21. září až do 8. října při dopravních kontrolách hostesky, které rozdávaly vzorným řidičům nealkoholické pivo. Uvedla to pořadatelka akce Renáta Červená z Rádia Čas. „Pokud silniční kontrola u řidiče nezjistí žádný přestupek, odmění ho dárkovým balíčkem s nealkoholickým pivem,“ uvedla. Cílem akce, na níž se podílejí firmy z regionu, je prevence pití alkoholu před jízdou. Během prvních osmi měsíců letošního roku v Česku zavinili řidiči pod vlivem alkoholu 5497 nehod, což představuje 4,5 procenta z celkového počtu kolizí. Usmrceno při nich bylo 43 lidí.

Pivovar Černá Hora vsadil na turistiku, cestovní ruch a zábavu BRNO (zub) – Stále vyšší orientaci na turistiku, cestovní ruch a zábavu prosazuje ve své obchodní politice Pivovar Černá Hora na Blanensku. Firma tak po stamilionových investicích provozuje devět sportovních a zábavních center v zemi a s 28 bowlingovými drahami je jedním z jejich největších vlastníků v ČR. Tato zařízení realizují čtyři procenta odbytu, což je asi 5,5 milionu Kč, řekl obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek.

vyplatí na dividendách téměř dvě miliardy korun

Pivovar chystá v nejbližší době v regionu projekt Venkovského centra sportu a zábavy. Počítá se v něm i s výstavbou hotelu na místě staré sladovny, který by měl doplnit chybějící ubytovací kapacity v obci. Letos v červenci společnost otevřela i zábavní areál Relaxcentrum v Bělé pod Pradědem na Jesenicku. Černohorský pivovar se svou produkcí řadí na dvacáté místo v republice. Na konci srpna vyrobil bezmála 103.400 hektolitrů piva, což bylo meziročně o pět procent méně. Výstav limonád se naopak zvedl o 15 procent

PLZEŇ (zub) – Téměř dvě miliardy korun vyplatí na dividendách největší středoevropský pivovar Plzeňský Prazdroj. Akcionáři tak získají sto procent nominální hodnoty akcií, která činí 1000 a deset korun. Schválila to valná hromada společnosti, kterou z 96,85 procenta akcií ovládá nadnárodní skupina SABMiller, druhý největší pivovar na světě. Loni si schválili akcionáři na řádné valné hromadě stejnou sumu. Největší producent piva v České republice vykázal za období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 čistý zisk 2,826 miliardy korun, což je zhruba o 30 procent více než v předchozím finančním roce. Nerozdělený zisk ve výši 860 milionů korun bude použit na další rozvoj firmy. „Nárůst čistého zisku zajistila zejména státem snížená sazba daně z příjmu,“ řekl finanční ředitel Gavin Brockett.

na 23.800 hektolitrů. V poslední době investovala firma jen do technologií asi 2,5 milionu Kč. V rámci svých turistických programů otevřel pivovar v sobotu 25. září osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory na Blanensku. Pivní stezka Petra Bezruče začíná u nádraží Brno-Řečkovice a nejnáročnější stoupání má na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Asi 95 procent této v okolí Brna unikátní značkované trasy vede po cestách s nízkým provozem.

Prazdroj letos prodá o tři až čtyři procenta více piva PLZEŇ (zub) – Plzeňský Prazdroj by měl letos prodat o tři až čtyři procenta více piva oproti roku 2003. Růst odbytu zajistí zejména zahraniční prodej, jehož meziroční nárůst by měl činit 15 až 18 procent. Uvedl to předseda představenstva největšího středoevropského pivovaru Steven Woodward. „Domácí prodej se zvýší pouze o jedno až dvě procenta,“ dodal. Letošní rok je podle něj rokem poklesu, český pivní trh stagnuje a nevyvíjí se. Prazdroji, který loni prodal 9,5 milionu hektolitrů piva, z toho osm milionů v ČR, se tak letos nepodaří překonat desetimilionovou hranici výroby piva.

Na minimální růst domácího prodeje bude mít vliv zejména horší počasí, ale i vyšší daň z přidané hodnoty ve stravovacích službách od l. května. Woodward uvedl, že český pivní trh se letos zkvalitňuje a zaznamenal rekordní počet inovací, ať již v nabídce piv, kvalitě jejich balení či prodeje. Prazdroji naopak letos výrazně roste prodej v zahraničí, dosud o 15 procent oproti loňsku. Je to dáno zejména růstem licenční výroby v Polsku, Rusku a na Slovensku. „V letošním finančním roce už žádnou novou licenční výrobu neplánujeme, chceme stabilizovat současné zahraniční pivova-

ry,“ uvedl šéf představenstva. Prazdroj se chce soustředit spíše na export na zavedených i nových trzích, které nejmenoval. Reálný čistý zisk za letošní rok Woodward nedokázal odhadnout. „Celkový vliv daňových změn v ČR ale bude pro nás pozitivní,“ uvedl pouze. Prazdroj do konce roku otestuje na českém trhu prodej piv z vlastnické skupiny SABMiller. „Jde zejména o Miller Genuine Draft z amerického pivovaru Miller,“ uvedl Woodward. K prodeji jihoafrického piva Castle na českém trhu se vyjádřil negativně.

14 / z domova – informace


V Česku se lidé vrací k tradičním nápojům Praha (li) – V Česku je stejně jako ve světě nejoblíbenější lihovinou vodka, neotřesitelné místo si též stále udržuje česká varianta „rumu“. Čím dál více však v poslední době roste obliba tradičních ovocných destilátů. V posledních 3 letech vzrostla výroba těchto lihovin u druhého největšího výrobce tvrdého alkoholu v ČR – prostějovské Palírny u Zeleného stromu – o více než 360 %, Podle ředitelky Palírny u Zeleného stromu Ing. Emílie Hnízdilové se Češi a Moravané po tom, co si „vyzkoušeli“ různé druhy importovaných lihovin, vrací k tradičním tuzemským specialitám. Kromě tradiční slivovice jsou oblíbené zejména hruškovice a meruňkovice. Ing. Hnízdilová v této souvislosti dodává, že výroba těchto destilátů probíhá i ve velkých tuzemských lihovarech přírodní cestou, tedy bez umělého přidávání lihu, příchutí na chemické bázi atd. Zachovávání těchto tradičních postupů je svým způsobem unikátem.

PITÍ ALKOHOLU OVLIVŇUJE MÓDA A DANĚ Obliba různých druhů lihovin prochází výraznými změnami, největší vliv přitom má móda a cena. Zatímco móda je věc vrtkavá, cenu svými zásahy poměrně výrazně ovlivňuje stát, který stanovením výše zdanění zasahuje do žebříčku oblíbenosti alkoholických nápojů. Za obrovskou spotřebou piva v ČR tak stojí kromě tradice i jeho nízké zdanění v porovnání s celosvětovým průměrem. Díky nižšímu zdanění alkoholických nápojů s maximální obsahem alkoholu do 15 % se například začátkem devadesátých let staly jedním z nejoblíbenějších nápojů různé alkoholické nápoje na bázi ovocných šťáv. Po změně daňové sazby tyto drinky z trhu prakticky zcela vymizely. Vyšší daňové zatížení je také důvodem nižší spotřeby premixů v ČR v porovnání s Evropou. Premixy jsou různé předem namíchané drinky, které se obvykle prodávají v třetinkových lahvích

či plechovkách. Mezi nejznámější patří třeba „Jim Bean and Cola“ či „Smirnoff Ice“. Česká legislativa prodej těchto nápojů znevýhodňuje a pohlíží na ně stejně jako na lihoviny. V kombinaci s vyššími výrobními náklady nejsou tak tyto nápoje konkurenceschopné. Ukázkovým nápojem, který si zažívá své pravidelné vzestupy a pády na vlně módy, je Peprmintka. Tento likér se těšil obrovské oblibě v 70. letech, poté se jeho spotřeba a výroba rapidně snížila a nový boom si prožil začátkem 90. let. Od té doby jeho spotřeba znovu výrazně klesla, podle Ing. Hnízd ilové však čas Peprmintky ještě znovu přijde.

JINÝ KRAJ, JINÝ MRAV Dlouhodobě jsou v tuzemsku nejprodávanější lihovinou různé druhy vodky. Zatímco v devadesátých letech to byly především různé druhy ochucených vodek, nyní se vrací spíše éra vodek bez příchutí. V porovnáním se světem je naším specifikem česká varian-

ta „rumu“. Za jeho oblibou stojí kromě tradice též snadná výroba a související nízká cena. Právě snadná výroba „rumu“ je též důvodem, proč právě tento nápoj je nejčastěji nelegálně vyráběn a proč lze v ČR sehnat „rum“ za cenu, která je jen o několik málo haléřů vyšší, než je daň z prodeje alkoholu. V oblibě alkoholu hrají výraznou roli také různé krajové rozdíly. Zatímco jihočeši a západočeši preferují podle obchodních statistik Palírny u Zeleného stromu – Starorežné Prostějov spíše nápoje sladší chuti s nižší koncentrací alkoholu, spotřebitelé na severní Moravě dávají přednost silnějšímu tradičnímu alkoholu. Ještě jiná je pak situace ve velkých městech, kde je výrazně větší spotřeba dovážených lihovin v porovnání s lihovinami produkovanými v tuzemsku. To platí zejména o oblasti gastronomie, v níž se jen málokterá tuzemská značka dokáže prosadit proti takovým gigantům jako je Absolut, Havana Club atd.

ČESKÉ LIHOVARNICTVÍ NÁPORU IMPORTU ODOLALO České lihovarnictví ohrožuje podle Hnízdilové spíše než zahraniční konkurence nelegální výroba alkoholu. Pálírně u Zeleného stromu – Starorežné Prostějov se podle Ing. Hnízdilové podařilo zvládnout uzavření ruského trhu pro export, ke kterému došlo v druhé polovině devadesátých let a naopak se jí stále více daří expandovat na trhy v západní Evropě a také do různých poměrně exotických zemí jako např. do Mexika či na Nový Zéland. Export do těchto zemí se podařilo v posledním roce zvýšit o více než 100 %. Mezi vyvážené lihoviny patří zejména Absinth, Vodky a již zmiňované ovocné destiláty. Tradičním trhem, který si podle Ing. Hnízdilové Palírna u Zeleného stromu udržela je Slovensko, kam směruje více než 80 % exportu Starorežné.

Tradiční značky lihovin opět významně posilují Praha (egi) – Tuzemský výrobce lihovin likérka KB LIKÉR zaznamenala za období letních prázdnin nárůst poptávky ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Celkové prodeje všech produktů z portfolia likérky vzrostly v porovnání s loňskem o 4 procenta. Stará myslivecká zaznamenala za období prázdnin nárůst ve výši 7 procent. Prodeje ovocných nízkoalkoholických likérů vzrostly na trojnásobek. V létě nastartované trendy nárůstu poptávky trvají.

minantní značky dramaticky padají dolů a díky svému dosavadnímu podílu s sebou táhnou i celý trh. Vytváří tím ale zároveň prostor pro růst jiných značek. Dochází k přerozdělení koláče. To je pro nás velká příležitost“, vysvětluje Jiří Janák, ředitel KB LIKÉR. „Za poslední dva měsíce jsme prodali více než 187 000 litrů Staré myslivecké. Po propadu na počátku roku způsobeném předzásobením to znamená dokonce nárůst ve výši 7 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku“, komentuje zlom na trhu Jiří Janák. Stará myslivecká patři mezi několik málo tradičních známých českých značek. Jen velice málo značek má za sebou tak bohatou historii a tradici. Stará myslivecká přežila velké společenské změny po celou dobu své existence, přežila nástupy řady nových značek podporovaných agresivním a nákladným marketingem a na českém trhu stále oslovuje své spotřebitele. Je vnímána jako tradiční český národní nápoj. „V posledních letech i přes celkový pokles českého trhu lihovin Stará myslivecká významně posiluje. To je důkazem toho, že změny ve spotřebitelském chování a ve spotřebitelských preferencích jsou sice zásadní, ale pro některé tradiční značky nemusí být tak likvidační, jak se často udává. Vrací se obliba tradičního českého pití“, dodává Janák.

Podle předpovědí by měl letos český trh lihovin zaznamenat celkový pokles kolem 20 až 30 procent. Pokles je způsoben především předzásobením obchodníků v závěru minulého roku těsně před zvýšením spotřební daně. Další z udávaných příčin celkového propadu trhu je změna životního stylu spotřebitelů, která znamená odklon od tvrdého alkoholu. Poptávku po produkci legálních výrobců snižuje i nelegální a pololegální obchod s lihovinami za ceny nižší než výrobní náklady plus spotřební daň. Předzásoby obchodníků došly a v průběhu léta se nastartovala poptávka. To je hlavním impulsem k další výrobě. Dochází tím ke zlomu v negativním trendu na trhu a některé značky už opět posilují i na domácím trhu. „Celkově trh sice klesá, ale to neznamená, že s ním klesají i všechny značky. Některé do-

Objem dovozu vína z EU ani jeho ceny se zatím výrazně nezměnily VELKÉ BÍLOVICE (Břeclavsko) (zub) – Objem dovozu vín z EU do České republiky ani jeho ceny se v období od 1. května do konce července nijak výrazně nezměnily. Celkový import za tři měsíce dosáhl 310.000 hektolitrů vína, z toho tři čtvrtiny bylo sudové, určené k dalšímu zpracování a s průměrnou cenou 13 Kč za

ANGLICKÁ SLANINA Anglická slanina je spotřebitelsky vyhledávaným výrobkem ze skupiny masných specialit. Surovinou jsou vepřové boky zbavené chrupavek a kostí, upravené do obdélníkového tvaru. Výrobek je oblíbený u odběratelů, kteří ho používají ve studené kuchyni k výrobě chlebíčků, obložených mís, ale i v teplé kuchyni v provozovnách fast-food servisu.

litr. Čeští vinaři vyvezli ze země pouze 4400 hektolitrů vína, řekl předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo. Zatímco v květnu se do země dostalo 130.000 hektolitrů vína, v červnu to bylo 100.000 hektolitrů a v červenci ještě o 20.000 hektolitrů méně, „To je dlouhodobý měsíční průměr,“ připomněl Sedlo s tím, že sudové víno bylo převážně ví-

no stolní, které se v tuzemsku produkuje minimálně. Dovezené lahvové víno v objemu asi 80.000 hektolitrů stálo přitom v průměru 37 Kč za litr. Z dosavadních statistik dále vyplývá, že zhruba tři čtvrtiny importu pocházelo ze tří unijních zemí, Rakouska, Španělska a Itálie. Španělští vinaři dodali více než polovinu vín lahvových, zatímco ra-

V Ý R O B K Y

O C E N Ě N É

MORAVSKÉ MASO Jedná se o spotřebitelsky velice oblíbený masný výrobek ze skupiny masných specialit, jehož základní surovinu tvoří spodní šál vepřové kýty, zbavený tukového krytí a upravený do pravidelného tvaru. Výrobek lze použít jak ve studené kuchyni k výrobě chlebíčků, obložených mís, tak i v teplé kuchyni, zejména v provozovnách fast-food servisu.

LE&CO DEBRECÍNSKÁ PEČENĚ – Ing. Jiří Lenc, s.r.o. Velice oblíbený a spotřebiteBezová 341, li vyhledávaný výrobek ze sku- Horní Jirčany 252 42 Jesenice piny masných specialit, oceně- Tel. 241 940 529, 241 941 092 ný na SALIMĚ 1999 certifiká- Fax: 241 940 529, 241 941 092 tem kvality CZECH MADE. Surovinou jsou vybrané vepE-mail: [email protected] řové pečeně zbavené tukového krytí, které projdou celým procesem výroby a na konci je vyroben výrobek vysoké kvality, vhodný k použití ve studené kuchyni k výrobě chlebíčků a obložených mís.

kouští téměř stejné množství sudových. Zhruba pětinu dovozu sudového vína pak zajistili Italové. Již menší množství moku dodaly Maďarsko, Chile, Francie, Bulharsko a Slovensko. Podle šéfa profesního sdružení vinařů je český export vína stejně zanedbatelný jako před vstupem do EU. Z celkového objemu 4400 hektolitrů vína tvoři-

C E R T I F I K Á T E M

J A K O S T I

ŠUNKA OD KOSTI Výrobek, který ocení nejen znalci a gurmáni. Ochutnáte-li tento výrobek, bez přehánění lze říct, že budete přinejmenším příjemně překvapeni.Harmonicky vyladěná chuť je výsledkem perfektně zvládnuté technologie. Správně ukrojený plátek této šunky se Vám jakoby rozplyne na jazyku. Surovinou je vykoštěná vepřová kýta vcelku, začištěná a upravená do požadovaného tvaru.

lo lahvové 2900 hektolitrů a téměř vše směřovalo na Slovensko. Z tuzemských vinic šlo i 500 hektolitrů vín sudových, z toho dvě třetiny do Rakouska. Průměrná cena litru vyvezeného lahvového vína činila 52 Kč, sudového pak 17 korun. V EU se již nevybírá clo a pro takzvané třetí země nyní platí celní sazebník, uzavřel Sedlo.

K L A S A

BOHEMIA ŠUNKA Šunka Bohemia je jedním z nejvybranějších druhů šunky, vyráběných v rámci našeho šunkového programu, vyniká lahodnou chutí, výbornou konzistencí a soudržností v nákroji, neboť pro tuto šunku je používána vybraná svalovina vepřové kýty v celých kusech. Velice oblíbený výrobek u našich odběratelů, vhodný k použití ve studené kuchyni k výrobě chlebíčků, obložených mís.

ŠUNKA VEPŘOVÁ Díky svému poměru ceny a kvality a trvalému zájmu ze strany zákazníků si našla tato šunka v našem výrobním programu nezastupitelné místo. Je vyrobená z vybraných partií vepřové kýty, zbavených tukového krytí, šlach a blan. Oblíbená u odběratelů kteří ji používají ve studené i teplé kuchyni, k výrobě chlebíčků, obložených mís a v teplé kuchyni ve fast-food servisu.

z domova – nabídky – informace / 15


Podzim očekávají vinaři vždy s napětím. Vždyť vrcholí jejich celoroční práce. Sluneční svit, vláha nebo sucho, to všechno až do poslední chvíle ovlivňuje sklizeň. Loni byl mimořádný rok na cukernatost hroznů, letos by rovněž mohla být dobrá úroda. Tak až teď v plné míře vyvstává před vinaři, ale i konzumenty fakt, že od 28. května 2004 platí nový vinařský zákon č. 321, vyhláška 323 a dále předpisy Evropské unie. Jaké změny tyto předpisy přinášejí? Nedojde ke komplikacím? Nezaplaví náš trh zahraniční víno? Nezvýší se ceny? O informace jsme požádali vedoucího oddělení pro víno z odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR Ing. Antonína Králíčka. Jeho odpovědi vůbec nevyzněly pesimisticky. Naopak. Zdá se, že vinaři nebudou muset měnit povolání a milovníci vína se nemusí přeorientovat na pivo či limonádu.

HLAVNÍ ZMĚNY VE VINAŘSKÉM ZÁKONĚ První vinařský zákon v postkomunistické době, který vymezil práva a povinnosti našich vinařů, byl přijat v roce 1995. Navazoval na českou tradici a vcelku se osvědčil při kontrole kvality vína a k zamezení podvodů. Měl jednu vadu. Neshodoval se úplně s předpisy zemí Evropské unie. Určité přizpůsobení přinesla novela zákona v roce 2000, ale po vstupu naší země do EU už muselo jít o přesnost. Hlavní změny se týkají členění vína podle původu hroznů a cukernatosti a trochu obávaného omezení výsadby. DĚLENÍ OBLASTÍ Základem evropské legislativy je původ vína, to znamená, aby se nedostalo na trh nic, co nemá garantovaný původ. Pro vína jakostní a jakostní s přívlastkem je u nás rozlišována oblast Čechy s podoblastmi Mělnická a Litoměřická a oblast Morava, která má čtyři podoblasti – Znojemskou, Velkopavlovickou, Mikulovskou a Slovácko. Ty mají přesně stanovený počet vinařských obcí. NOVINKA, KTEROU BY NEMĚL PŘEHLÉDNOUT VÍNA ZNALÝ KONZUMENT Každý milovník vína ví, že pokud sáhne po láhvi označené jako víno stolní, jde o nižší kvalitu než označení jakostní. V členění vína však přibyla nová kategorie, víno zemské, které tvoři přechod mezi nimi. Vzhledem k tomu, že víno je tříděno podle cukernatosti hroznů, tak označení jednotlivých kategorií je následující:

Jaké víno budeme pít? Vína stolní jsou vyrobena z hroznů s nejnižší cukernatostí. Jde o jednoduchá vína pro běžnou spotřebu. Na etiketě není uveden ročník ani název odrůdy. Vína zemská jsou z hroznů s nižší cukernatostí a etiketa může obsahovat ročník i název odrůdy. Vína jakostní už jsou vyrobena z hroznů s poměrně dobrou vyzrálostí a vyšší cukernatostí. Dělíme je na odrůdová a známková. Odrůdové je z jedné nebo až tří odrůd, na etiketě musí mít označenou oblast a může mít vyznačenou i podoblast, obec a trať. Známkové víno je z vícero odrůd a složení často bývá tajemstvím vinařů. Vína (jakostní) s přívlastkem už jsou ta nejlepší, vyrobená z hroznů s vysokou cukernatostí. Slovo jakostní se nemusí uvádět. V této kategorii se rozlišují vína kabinetní, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno a slámové víno. To už jsou opravdu vína pro fajnšmekry. Nepijí se na množství, ale na chuť a požitek. Na rozdíl od minulosti se všechna jakostní vína včetně známkových musí zatřiďovat. Novinkou jsou VOC vína. O nich rozhoduji sami vinaři. To neznamená, že takové víno není pod garancí kontroly. Kdykoliv může být odebráno inspekcí a zkontrolováno. To umožňuje nový zákon.

JAZYKOVÉ OZNAČENÍ VÍN Další změnou je, že vína odpovídající jakostí vínům zemským a jakostním jsou označena jazykem země, kde vznikla, nepřekládají se. Navíc u jakostních vín (tj. vyrobených z hroznů pocházejících z ČR) je nová povinnost označovat zbytkový cukr slovně nebo číselně. U ostatních dovozových vín nebo vín z EU musí být česky vždy uvedena země původu. JAK JE TO S BURČÁKEM Známý výraz burčák smí použít pouze prodejce nebo výrobce, pokud je nápoj vyroben z českých nebo moravských hroznů. Všechny burčáky musí být označeny výrobcem a obsahem alkoholu. Pokud se u nás objeví tento nápoj třeba z Rakouska, neříká se mu burčák, ale jejich názvem, tedy Sturm! OCHRANA SPOTŘEBITELŮ V oblasti vinařství je kontrola ve všech členských státech velmi značná. U nás ji má na staros-

ti státní zemědělská potravinářská inspekce. Každá členská země má registr s přehledem veškerých vinic i netříděného vína. Navíc na každý převoz vína v rámci Evropské unie, pokud je to v balení nad 60 litrů nebo v množství 100 litrů a více, musí být vystaven tzv. průvodní doklad, kde se jednoznačně deklaruje původ vína. Pokud víno má neznámý původ, nelze ho vůbec uvést na trh!

ROZLOHA VINIC U NÁS V tomto směru panovaly velké obavy, protože podle nového zákona nelze vysazovat nové vinice, předpisy EU to zakazují. Nicméně existují výjimky. Například Česká republika si vyjednala, že má nárok na výsadbu 2 % plochy svých vinic. Pro upřesnění, u nás je v současnosti zaregistrováno přes 19 000 hektarů vinic. Povinnost registrace je u každé vinice od 10 arů výše, ale majitel si může dát zapsat i menší vinici, pokud chce hrozny nebo víno dodávat na trh. Jako zahrádkář si samozřejmě mohu vyrábět víno pro svou spotřebu a nepotřebuji registraci, jenže s ním nesmím obchodovat. Postižen nebude ten, kdo víno nebo hrozny prodá, ale kdo je koupí. STANOVOVÁNÍ CEN Žijeme v demokratickém státě, takže ministerstvo ani jiný orgán nemohou ceny ovlivňovat. Rozhodují poptávka – nabídka. Dobrá vína budou vždy drahá, horší se buď neprodají nebo pod cenou. Český trh je natolik otevřený, že výběr je veliký. Záleží na spotřebitelích a požadavcích. Znalost vín už je u nás značná, lidé si dovedou vybrat podle kvality, ale ovšem i podle svých finančních možností. NEBOJÍME SE KONKURENCE? Obavy u nás nejsou, protože produkce českých a moravských vín pokrývá zhruba jen třetinu, maximálně 40 % potřeby našeho trhu. Třeba francouzští vinaři, kteří jsou závislí i na exportu, s otevřeností trhu mají starosti. U nás tyto problémy nejsou, ale dopad to může mít a doufáme, že pozitivní. I když je jakost našich vín mimořádná, může být ještě vyšší. Naši vinaři už pochopili, že ve výrobě stolních vín nemohou cenově konkurovat jižním státům včetně třetích zemí. Ale musí produkovat špičková vína za dobré ceny, tak jak to dělají kolegové v Rakousku. Trend je patrný, většina seriózních firem tak postupuje. A nejen letos, ale

Pension DALMO

už několik let, proto je tak velký nárůst jakostních vin z Moravy i z Čech. Také naše sekty patří k nejlepším v Evropě.

PROCENTUÁLNÍ POMĚR VÝVOZU Jestliže 60 až 70 % spotřeby vína u nás je z dovozu, vývoz se pohybuje kolem 2 %. V tom tedy máme velkou šanci. Zatím jde spíše o jednotlivé obchodní případy a vinaři pochopitelně chtějí vývoz zvednout už z důvodu, že naše vína mají dobrou kvalitu, určitě je gurmáni na celém světě rádi ochutnají. Problém je v tom, že moravská a česká vína jsou stále ve světě neznámá. Třeba za chybu lze považovat, že se stále nepodařilo prosadit naše vína do české gastronomie. Ve světě bývá zvykem, že jsou nabízena zejména místní vína, což u nás není obvyklé. I to může přispět k informovanosti zahraničních návštěvníků. Na druhé straně česká centra v cizině mohou dávat zajímavé informace. VINAŘSKÉ CYKLOSTEZKY Dobrou propagací je též organizování zájezdů a prezentací po vinařských oblastech. Třeba s velkým zájmem jsou v poslední době přijímány turistické vinařské akce na kolech. Účastníci si prohlédnou krajinu, seznámí se s historií i kulturou dané oblasti. Třeba návštěva sklípků v Pavlově, Šatově nebo vinice Šobes na Znojemsku, to je zážitek po všech stránkách, vždyť jde o chráněnou krajinnou oblast. Letošní novinkou jsou okružní jízdy vyhlídkovým vláčkem po Znojmě. SHRNUTÍ DŮLEŽITÝCH INFORMACÍ Po vstupu naší země do EU povinností pro vinaře příliš nepřibylo, s výjimkou zákazu výsadby vinic. Jen se zdůrazňují ty předchozí. Jde o jejich přísnější kontrolu od kvality až po evidenci všech hroznů. Nová povinnost jsou průvodní doklady při převozu vinařských produktů, další je pro obchodníky, že musí hlásit zásoby vín, moštů i zahuštěného hroznového moštu. Spotřebitelé mají velmi širokou nabídku. Pokud budou mít nějaké pochybnosti, informovat se mohou na internetu Ministerstva zemědělství ČR (www.mze.cz/vino), kde se dočtou nejrůznější údaje. Pro cizince jsou uvedeny v angličtině. Jak Ing. Králíček v závěru zdůraznil: „Stačí se podívat do jakéhokoliv obchodu nebo vinotéky a vidíte obrovskou nabídku, obrovskou škálu vín. Myslím si, že to je přesně to, co si přejí dobří vinaři. Zjistíte, že naše vína, zejména bílá, nezaostávají za světovou špičkou.‘‘ Věnceslava Dezortová Foto: Jovan Dezort

VÁM NABÍZÍ:

FIREMNÍ AKCE – ŠKOLENÍ – SEMINÁŘE – SVATBY – RODINNÉ DOVOLENÉ – RODINNÉ OSLAVY

Poskytované služby:  ubytování ( 52 lůžek )  vinárna  restaurace  3 školící místnosti (52, 16, 12 osob )  kulečník, šipky  venkovní bazén  zastřešené posezení s venkovním grilem  kadeřnictví  masáže  možnost zajištění jízdy na koních a lukostřelby + pension se nadále rozšiřuje

kontakt: Pension DALMO, Malá 46, Sedlec – Prčice 1, PSČ: 257 91, tel: 317 834 307, tel./fax: 317 834 547, [email protected]

16 / z domova


Historické ohlédnutí a současnost oboru zpracování masa Obor zpracování masa a výroby masných výrobků má v našich historických zemích velkou tradici. Již v roce l883 byla po zrušení cechů ustavena živnostenská společenstva, na jejichž činnost navazuje částečně i současná stavovská organizace Český svaz zpracovatelů masa. Na přelomu 19. a 20. století se na rozvoji celého potravinářského průmyslu, hendikepovanému rychle se kazícími surovinami i výrobky, podílela vedle nových technologií zejména doprava. Rozšíření železniční sítě zkrátilo dopravní cesty a umožnilo tak vyšší koncentraci výroby. Původní technologie, která používala primitivní konzervaci masa pouhým solením a uzením se změnila. Začalo se více užívat chlazení a sterilizace masa v plechových krabicích. Byly objeveny oblasti, které charakterem klimatu a chovem hospodářských zvířat vybízely k budování kapacit na již průmyslové zpracování masa. Jednou z těchto oblastí byla Českomoravské vrchovina. Za kolébku masného průmyslu je možno považovat městečko Studená v jižní oblasti vrchoviny (J. Satrapa zal. 1875). Další průmyslový závod vznikl v Kostelci u Jihlavy (Satrapa a Spitzer zal. 1917). Ve 20. a 30. letech minulého století bylo v Čechách 37 větších závodů, které již měly znaky průmyslového charakteru. V jatečné výrobě převažovaly v té době podniky patřící městům a obcím, případně společenstvům řezníků. Velké průmyslové závody však měly jatky vlastní. V tomto uspořádání byla realizována i válečná výroba a až na malé výjimky byly podniky po roce l945 a l948 znárodněny. Narůstající spotřeba masa v dalších letech za tehdejšího politicko - hospodářského systému si vynutila budování nových výrobních kapacit. Od roku 1954 vznikaly postupně nové, relativně velké závody – masokombináty. První závody kombinátního typu byly u nás vybudovány v Písku, Lounech a Březhradě u Hradce Králové. Celkem bylo do roku l989 v trvalém provozu 22 masokombinátů.

V porevolučním období po roce l989 se dosavadní plná kapacitní vytíženost masokombinátů začala rapidně snižovat. Snížení spotřeby masa na jedné straně a státem podporovaný rozvoj drobných provozoven a zejména neopodstatněná podpora malých jatek, které neměly z důvodů neodpovídajícího stavebního a technického stavu a nízkých ekonomických parametrů naději na přežití, zapříčinilo spolu s rozkolísanou ekonomickou situací včetně nedostatku kapitálu na další technický rozvoj uzavření řady velkých průmyslových závodů. Tak se například stalo, že Praha je snad jediným hlavním městem v Evropě, ve kterém není větší průmyslový závod na výrobu masných výrobků. Obor zpracování masa na přelomu tisíciletí je charakteristický velmi ostrou domácí konkurení a také změnami vlastnických vztahů. V oboru probíhal proces restrukturalizace spojený s redukcí kapacit a hospodářskou konsolidací. (Zvětšování podniků při zmenšování jejich počtu). V evropských státech existují značné rozdíly v počtu i velikosti výrobních a obchodních jednotek souvisejících se zpracováním masa. V zemích s vysokou spotřebou masa a tradicí jeho zpracování, existují vedle sebe jak velké průmyslové závody, tak menší provozy do 25 zaměstnanců. Jedná se např. o Spolkovou republiku Německo, kde

dosud působí několik desítek tisíc drobných živnostenských provozoven. V posledních letech se však jejich stav o několik tisíc ročně snižuje. Obdobná situace je také v Rakousku. Řada závodů a provozoven bývá však specializována na výrobu určitých druhů, či skupin masných výrobků. Celoevropský i celosvětový trend směřuje jednoznačně ke koncentraci porážek jatečných zvířat. V některých státech, jako např. v Holandsku a Dánsku jsou provozovány porážky pouze v několika málo společnostech. Velká Británie měla dokonce v nedávné minulosti oficiální program určující snižování počtu jatečných provozů. Důvodem pro tuto koncentraci jsou vysoké náklady na udržení potřebného hygienického režimu v těchto objektech i technologických procesech včetně nákladů na spotřebu energií a vody. Daleko nejvyšší míra koncentrace jatečnictví je uplatňována v USA. Není tam výjimkou kapacita denní porážky několik tisíc kusů skotu a desetitisíců kusů prasat. Produktivita práce našich velkých závodů se již blíží produktivitě dosahované ve srovnatelných západních státech, zejména pokud se jedná o ukazatel produktivity na výrobního dělníka. Podíl mezd k celkovým nákladům je u nás vlivem nižší ceny pracovní síly nižší než v západních státech Evropy. Zdá se však, že v řadě našich závodů dosud nedošlo k uplatnění vyššího stupně racionalizace řídící práce.

Český trh s masem a výrobky z masa lze charakterizovat jako rozkolísaný. Důvodem jsou požadavky zejména zahraničních obchodních řetězců na co nejnižší obchodní ceny. Existuje však určitý rozpor mezi tlakem na nízké ceny ze strany odběratelů výrobků na jedné straně a tlakem na udržení standardní kvality masných výrobků ze strany výrobců i spotřebitelů. Začínají sílit ohlasy pro zavedení povinných surovinových a technologických standardů. Vztah k jakosti např. drobných a měkkých výrobků lze také vyčíst z podílů zpracované vepřové a hovězí suroviny a různých aditivních látek. Připadá mi při této příležitosti vhodné připomenout starou, sice trochu přehnanou ale stále platnou pravdu, že nejlepší „aditivní látkou“ pro zajištění vysoké jakosti těchto výrobků je hovězí zadní maso. V roce l990 byla skladba spotřeby surovin u hovězího 37,7 % a u vepřového 61,4 %. V roce 2000 došlo k ustálení poměru, ale hovězí suroviny bylo zpracováno již jen 19,3 % a vepřové 71,2 %. Podíváme-li se na ceny masa do spotřeby, tak v roce 1990 byla průměrná cena hovězího i vepřového masa přibližně stejná. Po roce 2000 již je cenový rozdíl výrazně ve prospěch masa vepřového, jehož cena je téměř o třetinu nižší. (Za posledních 10 let se zvýšila výroba vepřového masa celosvětově o l0 %.) K velké změně došlo od roku 1990 v poměru výsekového masa a masných výrobků. Zatímco roku 1990 činil podíl masných výrobků (z výrobků z masa celkem) 39,0 %, po roce 2000 již činil více než 56 %. Podíl konzerv kolísá okolo 3 až 4 %. Podle úvodních zkušeností z krátkého období přistoupení ČR k EU lze předpokládat, že všechny provozy zpracovatelů masa nesplní technické standardy EU a některé firmy ukončí z různých důvodů svoji činnost. Při očekávané ještě ostřejší konkurenci převezmou zaniklé programy konsolidované zpracovatelské podniky masného oboru. J. Radoš

Společná tržní organizace pro mléko a mléčné výrobky Mléko a mléčné výrobky jsou v rámci EU regulovány od výroby až po obchod. Klíčovou změnou je skutečnost, že ode dne přistoupení k EU na našem území začaly platit předpisy vydané Radou nebo Komisí Evropských společenství. Těchto základních předpisů je v sektoru mléka cca 30, nepočítaje v to novely, kterých je řádově více než 100. K těmto předpisům byly vydány tři nařízení vlády ČR. Veškerá opatření na trhu s mlékem a mléčnými výrobky administruje a provádí SZIF. Prvním nařízením, které vláda schválila v oblasti mléka je NV č. 205/2004, kterým se stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků pro žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol. Toto nařízení navazuje na opatření, které bylo v České republice prováděno již od roku 1999. Vybrané výrobky, které patří do „školního programu“ jsou podporovány z finančních zdrojů Evropského společenství a z národních zdrojů. Maximální nárok na jednoho žáka byl 2 ks podporovaných mléčných výrobků týdně před vstupem, nové opatření dává možnost využít nabídky až 5 ks podporovaných mléčných výrobků týdně. Druhým předpisem je nařízení vlády č. 244/2004, o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků. Toto nařízení navazuje na systém produkčních kvót mléka, který byl v České republice zaveden od l. dubna 2001. Nařízení vlády vychází ze Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, v níž je stanoveno vnitrostátní referenční množství mléka přidělené Evropskou unií České republice, které se Česká republika přijetím přístupové smlouvy zavázala respektovat (referenční množství pro dodávky je 2 613 239 tun, referenční množství pro přímý prodej je 68 904 tun). Výše vnitrostátního referenčního množství mléka přiděleného České republice bylo nižší než byl součet všech přidělených kvót v kvótovém roce 2003/2004 (3 762 producentů disponovalo kvótou ve výši 2 771,2 mil. l, tj. cca 2 854,3 tis. tun) a z tohoto důvodu byl stanoven v nařízení vlády princip plošného krácení kvót o 8,95 %, aby byla vytvořena národní rezerva pro přidělování individuálního referenčního množství mléka. Rezerva bude rozdělována dvakrát ročně, ke dni l. října a k 1. březnu. Ve středu 15. 9. projednala vláda novelu tohoto nařízení, ve které je stanoven systém a skupiny pro přidělování referenčního množství mléka z rezervy. Tímto způsobem by se měly zmírnit dopady plošného krácení a objektivně preferovat potenciální výrobci mléka. Vyčleněná část rezervy, která je určena ke zvýšení referenčního množství nebo k přidělení nových referenčních množství k datu l. října 2004 je stanovena takto; pro dodávky– 25 500 tun, pro přímý prodej 2 000 tun. Třetím nařízením, které vláda schválila v oblasti mléka, je nařízení vlády č. 225/2004. o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné tržní organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Toto nařízení implementuje nástroje společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky a mezi tato opatření patří: 1. Intervenční nákup másla 2. Intervenční nákup SOM (sušené odstředěné mléko) 3. Příspěvek soukromého skladování másla 4. Příspěvek soukromého skladování SOM 5. Příspěvek soukromého skladování sýrů

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Příspěvek na odstředěné mléko a SOM určené pro využití jako krmivo Příspěvek na odstředěné mléko zpracované na kasein a kaseináty Příspěvek na umožnění prodeje másla za snížené ceny neziskovým organizacím Příspěvek na umožnění prodeje másla a smetany za snížené ceny výrobcům pekařských a cukrářských výrobků a zmrzliny Prodej intervenčně nakoupeného másla za snížené ceny výrobcům pekařských a cukrářských výrobků a zmrzliny Příspěvek na prodej zahuštěného (koncentrovaného) másla určeného k přímé spotřebě Standardní prodej intervenčně nakoupeného másla Standardní prodej intervenčně nakoupeného SOM Prodej intervenčně nakoupeného másla na export Prodej intervenčně nakoupeného másla za účelem zpracování na zahuštěné (koncentrované) máslo Obchod s třetími zeměmi (vydávání dovozních a vývozních licencí, poskytování vývozních subvencí – vývozních náhrad za mléko a mléčné výrobky).

Všechna uvedená opatření, vyplývající z NV č. 225/2004, jsou zavedena v České republice zcela nově a neměla obdobu v předvstupním období, s výjimkou podpory exportu. Uvedená tržní opatření jsou plně hrazena z finančních zdrojů Evropského společenství a jejich cílem je stabilita celé vertikály mléka, především pak řešení sezónní nerovnost mezi nabídkou a poptávkou. Opatření jsou součástí celého systému tržní regulace a jako taková jsou uváděna v činnost. To znamená, že po zhodnocení podmínek, které ovlivňují trh se uvede v činnost to opatření, které je v danou dobu nejvíce efektivní. Některé z podpůrných programů jsou však trvalého charakteru. Některá opatření vyžadují schválení fyzické nebo právnické osoby pro vstup do vybraného opatření (§ 3 NV č. 225/2004 Sb.,) jedná se o následující opatření; – NK č. 2191/1981 – poskytování příspěvku na nákup másla neziskovými organizacemi – NK č. 2571/1997 – o prodeji másla za snížené ceny a poskytování příspěvku pro smetanu, máslo a koncentrované máslo určené k použití při výrobě cukrářských výrobků, zmrzlin a jiných potravin – NK č. 2799/1999 – poskytování podpory pro OM (odstředěné mléko) a SOM využívané jako krmivo a prodej takového SOM – NK č. 2771/99 – intervence na trhu s máslem a smetanou – NK č. 214/2001 – intervence na trhu SOM – NK č. 429/1990 – o poskytování příspěvku na koncentrované máslo pro přímou spotřebu ve Společenství. Některé podpory mají trvalý charakter, některé se mění na základě schválení návrhu Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky. Regulace vnějšího agrárního obchodu se řídí společnými předpisy a je prováděna prostřednictvím tzv. obchodních mechanizmů, které spočívají v poskytování: – dovozních a vývozních licencí, – exportních náhrad (subvencí), – jistot neboli záruk,

– a v uplatňování kontrolních mechanizmů Předpisem pro poskytování exportních subvencí (refundací) na mléko a mléčné výrobky je NK č. 174/1999. – export těch výrobků ze Společenství, na které se požadují vývozní subvence je podmíněn předložením exportní licence. Podle Nařízení Komise č. 2535/2001, všechny dovozy mléčných výrobků podléhají předložení dovozní licence.

– –

–

– –

–

–

–

STRUČNÝ VÝVOJ KOMODITY MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY V PRVNÍ POLOVINĚ ROKU 2004. Od začátku t. r. je situace na trhu mléka a mléčných výrobků vyrovnaná a stabilní. Výroba i dodávky mléka v 1. pololetí 2004 oproti stejnému období 2003 vykazují mírně klesající trend (97,1 %) v důsledku snižujících se stavů dojených krav, který má dlouhodobý charakter. Vyšší poklesy ve výrobě však eliminuje neustálý růst užitkovosti dojnic. Za první polovinu roku 2004 výroba u většiny mlékárenských výrobků vykazuje růst, v případě konzumního mléka, smetany, ostatních zakysaných výrobků, tvarohů navazuje na růstový trend roku 2003, v případě přírodních sýrů a jogurtů dochází v letošním roce ke změně trendu výroby – ze stagnace či poklesu na růst. Rovněž se v roce 2004 zastavuje pokles výroby tavených sýrů, která v předchozích letech zaznamenávala trvalý pokles. V letošním roce dochází k poklesu výroby másla a SOM v důsledku nižší nabídky suroviny a v důsledku vyšší spotřeby suroviny na ostatní sortiment, především na výrobu sýrů, smetany. Vlivem vyrovnané nabídky a celkové poptávky se ceny producentů syrového mléka v letošním roce postupně zpevňují. Zatímco cena mléka od producentů činila v prosinci 2003 7,82 Kč/l, do července 2004 se zvýšila na úroveň 8,03 Kč/l, tj. o 2,7 %. Obchodní ceny u konzumního mléka vykazují za stejné období růst v rozmezí l ,7 % – 2,9 %, u ostatních výrobků došlo k poklesu ceny. Mléko a mléčné výrobky patří mezi potraviny, kde došlo k obnovení spotřebitelské poptávky na rozdíl od situace v první polovině 90 let. Spotřeba mléka a mléčných výrobků od roku 1997 stoupá v průměru o 2 – 4 % ročně. Od roku 1999 se rovněž zotavuje spotřeba másla. Spotřeba mléka a mléčných výrobků v roce 2003 již dosáhla úrovně 223,6 kg na obyvatele a rok, spotřeba másla se zvýšila na 4,4 kg. Podle předběžných výsledků za l. pololetí 2004 oproti stejnému období roku 2003 se dovoz mírně zvýšil u sýrů a tvarohů, cca o 2,2 tis. tun. Naproti tomu došlo k mírnému poklesu u dovozu tekutých mlék, smetan o cca 3,4 tis. tun, u jogurtů o 1,2 tis. tun. Největší pokles dovozu nastal u másla, jeho objem se snížil oproti r. 2003 o 50 % v důsledku vyrovnání podmínek, které v l. pololetí minulého roku zvýhodňovaly dovoz másla. Podle předběžných výsledků za 1. pololetí 2004 se zvyšuje vývoz (do zemí EU a do třetích zemí) u tekutých mlék, smetan, meziročně o 12,2 tis. tun, u sýrů o cca 900 tun, u jogurtů o 2,8 tis. tun. Snížil se vývoz SOM o 1,3 tis. tun a másla o 1.4 tis. tun. MZe ČR

aktuálně / 17


Společná organizace trhu v EU k produkci cukru

Po vstupu ČR do EU doznala organizace trhu s cukrem v ČR podstatných změn. Výkonnou organizaci trhů s cukrem jsou v jednotlivých zemích EU pověřeny převážně národní intervenční agentury. V ČR je tímto orgánem SZIF. Změny se dotýkají kvótového systému, který byl již ale v jiné podobě v ČR zaveden dříve. Nově budou v ČR podle SOT zavedeny výrobní dávky, vývozní i dovozní licence, vývozní subvence a záruky a výrobní náhrady na cukr použitý v chemickém průmyslu. Jednotlivá ustanovení SOT budou prakticky platná až pro cukr vyrobený v nových členských zemích v kampani 2004/05. SOT s cukrem je rozčleněna do následujících oddílů: Kvótový systém a výrobní dávky, Licence, Vývozní subvence, Záruky, Výrobní náhrady na cukr použitý v chemickém průmyslu.

KVÓTOVÝ SYSTÉM A VÝROBNÍ DÁVKY Důležité pojmy  Kvóta A, B – množství cukru stanovené EK, které jsou producenti cukru oprávněni vyrobit. Pouze na toto množství se vztahují cenová, subvenční a intervenční opatření tržního řádu na cukr.  Cukr C – množství cukru vyrobené producentem nad kvótu A a B. Toto množství je třeba vyvézt do třetích zemí bez nároků na vývozní subvenci, nebo je ho možné převést do kvóty A v rámci následujícího hospodářského roku.  Dávka z výroby – záloha i doplatek tvoří dohromady celou dávku z výroby.  Předběžná/konečná výroba – tyto dva údaje nahlásí producenti cukru SZIF. Předběžná výroba je součet měsíčních výrob za první polovinu hospodářského roku, zahrnující cukrovarnickou kampaň. Podle ní se stanoví výpočet zálohy. Součet výroby za celý hospodářský rok je podkladem pro výpočet doplatku.  Hospodářský rok – V EU začíná 1. července a končí 30. června následujícího roku.  Kvóty pro ČR stanovené EK – kvóta A – 441 209 t, kvóta B – 13 653 t. Produkční dávky Producenti cukru budou kromě měsíčního hlášení o stavu zásob posílat na SZIF hlášení o předběžné a konečné výrobě. Producenti cukru jsou povinni instalovat měřící zařízení sloužící ke kontrole výroby.  Struktura produkční dávky Výše dávek je stanovována pomocí jednotkových částek (v EUR/1 tunu nebo 100 kg vyrobeného cukru), které zveřejňuje dvakrát ročně EK ve svých nařízeních dostupných na internetových stránkách EU. Dále může být stanovován koeficient případné dodatečné dávky. Těmito koeficienty bude SZIF násobit skutečnou výrobu kvóty A a B. Do 1. dubna se stanovuje jednotková částka zálohy a do 15. října totéž u doplatku. Produkční dávky jsou EK stanoveny do maximální výše: 2 % z intervenční ceny cukru ze stanovené kvóty A + B a 37,5 % z intervenční ceny ze stanovené kvóty B. Produkční dávky se odvozují od intervenční ceny bílého cukru, která je v EU stanovena na 631,9 EUR/t. Z těchto finančních dávek připadá 58 % na pěstitele a 42 % na producenty cukru. Pěstitel má garantovanou minimální cenu za cukrovku A a B. Rozdíl mezi základní cenou (vyšší cena) a minimální cenou cukrovky tvoří podíl pěstitele na finančních dávkách z výroby. Povinnost odvádět výrobní dávky prostřednictvím SZIF do rozpočtu EU mají producenti cukru. Teoretický výpočet produkčních dávek pro ČR (součet dávek pro všechny producenty cukru) a) 2 % z intervenční ceny (1C), tj. ze 631,9 EUR/t z kvóty A + B 12,638 EUR/t x 454 862 t = 5 748 546 EUR b) 37,5 % z IC ze stanovené kvóty B 236,9625 EUR/t x 13 653 t = 3 235 249 EUR Celkem za ČR 8 983 795 EUR. Po přepočtu cca 287 481 500 Kč. Záloha dávek z výroby musí být zaplacena SZIF nejpozději do 31. května a doplatek do 15. 12. daného roku. Termíny pro zaplaceni dávek ale mohou být výjimečně i kratší. Převod cukru do následujícího hospodářského roku Každý producent cukru se může rozhodnout, že převede část své výroby do příštího hospodářského roku. Převod se týká pouze skutečně vyrobeného cukru v rámci kvóty B a cukru C. Převáděné množství nesmí přesáhnout 20 % z kvóty A, pokud EK nestanoví výjimku. Převedený cukr se stane součástí kvóty A v příštím roce. Žádost o převod cukru se může podat nejpozději do 1. února na SZIF. Započtení výroby jinému producentovi Výrobci mohou vyrábět cukr i pro jiného producenta (objednatele). Oba producenti, objednatel i zpracovatel společně podají žádost o započte-

ní vyrobeného cukru k produkci objednatele na SZIF, který má pravomoc transakci potvrdit.

Cukr vyrobený nad přidělené kvóty A + B, tj. cukr C Množství cukru vyrobeného nad kvóty A + B nelze prodat na vnitřním trhu EU. Cukr C je nutno buď vyvézt bez subvencí do třetích zemí, nebo převést do kvóty A příštího hospodářského roku. Pro uznání vývozu je vedle příslušných dokladů nutné, aby cukr C opustil celní území EU ve lhůtě 60 dnů od 1. ledna následujícího po hospodářském roce, kdy byl cukr vyroben. Za neuznání vývozu je producentovi stanovena sankce ve výši nejvyššího dovozního poplatku na cukr za dané období plus 1,21 EUR/ 100 kg cukru.

LICENCE Veškerý dovoz a vývoz produktů spadajících do společné organizace trhů s cukrem podléhá předložení dovozní nebo vývozní licence s výjimkou malých množství. Licenci uděluje příslušný členský stát, na území ČR je to SZIF prostřednictvím platební agentury. Licence je platná pro celé Společenství a její udělení je podmíněno poskytnutím záruky na uskutečnění dovozu nebo vývozu během období platnosti licence. Licence se předkládá celnímu orgánu při proclení. Obchodní výměna v rámci EU se řídí pravidly vnitřního trhu (bez licencí). Poznámka: Podrobný seznam jednotlivých položek, na které je nutná licence, je zveřejněn na internetových stránkách www.szif.cz. VÝVOZNÍ SUBVENCE PRO CUKR Vývozní subvence slouží k vyrovnání rozdílu cen zemědělských a potravinářských výrobků mezi vyšší cenovou úrovní na vnitřním trhu Společenství a nižší cenovou úrovni na světovém trhu dané komodity. Příjemcem subvence je vývozce, tj. fyzická nebo právnická osoba mající nárok na subvenci. Vývozní subvence se zásadně neposkytuje pro vývoz cukru (a dalších vybraných komodit), které byly vyprodukovány nad úrovní kvót A + B (tzv. cukr C). Podrobný seznam komodit, na které se vztahují subvence v EU, je zveřejněn na internetových stránkách www.szif.cz. Základní podmínky pro poskytnutí vývozní subvence K uplatnění nároku na subvenci je třeba především prokázat, že je žadatel držitelem platné vývozní licence se subvencí stanovenou předem na výrobek, který vyváží. Vyvážené zboží musí být uvedeno v souladu s nomenklaturou na vývozním prohlášení (JCD). Zboží musí být vyvezeno ve stanovené časové lhůtě a ve zdravotně nezávadné a vyhovující kvalitě. Vyvážené zboží musí být dále v celním režimu volného oběhu a nesmí být upravováno v době, kdy bylo v celním řízení. Subvence se vyplácí držiteli platné vývozní licence. Pro výpočet subvence je určující sazba platná ke dni podání žádosti o vývozní licenci. Vývozní licence není nutná při vývozu malého množství zboží do 2000 kg, které je uvedeno v příloze III Nařízení Komise č. 1291/2000. O vývozní subvenci je možno žádat pouze v zemi, kde bylo podáno vývozní prohlášení, a to i v případě, kdy byla vývozní licence vydána v jiné zemi. Pokud bude žadatel nárokovat vyšší subvenci, než mu za příslušný vývoz náleží, bude mu účtováno penále. Penále činí 50 % z rozdílu mezi tím, co bylo nárokováno a tím, na co byl nárok. Penále se zvýší až na 200 %, jestliže se zjistí, že bylo nárokováno úmyslně. Nebude-li prokázána chyba nebo úmysl u žadatele, může být penále prominuto. Sazby vývozní subvence Seznam produktů pro něž je poskytnuta vývozní subvence, a výše této náhrady se stanovuje formou Nařízení Komise alespoň jednou za každé 2 týdny, s možností veřejného nabídkového řízení. Subvence se stanovuje těmito dvěma základními způsoby: – Stanovení subvence předem: sazba subvence je stanovena ke dni podání žádosti o licenci. – Stanovení subvence veřejným nabídkovým řízením: sazba subvence je stanovena Komisí ve veřejném nabídkovém řízení. Typy vývozních subvencí a způsob jejich vyplácení Existují dva základní druhy vývozních subvencí:  jednotná – výše subvence je stejná pro všechna místa určení (třetí země),  rozlišená – výše subvence se liší podle toho, kam se zboží vyváží, včetně tendrů do třetích zemí (sazba se mění pro různé třetí země). Pro uplatňování těchto dvou různých subvencí existuje rozdílný postup. Způsob vyplácení vývozní subvence: a) zálohová platba, b) konečná platba, c) předfinancování. a) Zálohová platba Jakmile bylo zboží předloženo k celnímu řízení, je možno požádat, aby byla subvence vyplace-

na před poskytnutím důkazu o vývozu u jednotné subvence, respektive o doručení do země určení, jedná-li se o rozlišenou vývozní subvenci. Žadatel o zálohovou platbu musí;  složit záruku ve výši 110 % subvence, kterou nárokuje,  oznámit SZIF, že si přeje zálohovou platbu – vyplní do vývozního prohlášení JCD. Poté bude žadateli vyplacena záloha ve výši 100 % subvence. Záruka bude následně uvolněna pokud SZIF obdrží:  doklad o vývozu z ES – formulář T5, případně JCD u jednotné subvence,  doklady o dovozu do třetí země a kopie přepravních dokladů u rozlišené vývozní subvence. Zálohovou platbu je možno nárokovat na libovolné zboží v rámci SZP, na něž se poskytuje vývozní subvence. Pokud žadatel nevyvezl zboží do země s nárokem na vyšší sazbu subvence, musí zaplatit 110 % rozdílu mezi částkou, kterou obdržel a částkou na níž měl nárok. b) Konečná platba Žadatel musí vyplnit prohlášení JCD tak, že požádá o konečnou platbu vývozní subvence a prohlášení doručí na SZIF. Subvence bude vyplacena pokud SZ1F obdrží:  doklad o vývozu z ES – formulář T5, případně JCD u jednotné subvence,  doklady o dovozu do třetí země a kopie přepravních dokladů u rozlišené vývozní subvence. c) Předfinancování Tento způsob výplaty se používá v případě skladování subvencovaných výrobků v celních skladech a jejich dalšího vývozu z ES. Předfinancování může být buď z důvodu skladování nebo dalšího zpracování pod celním dohledem: 1) předfinancované skladování Umožňuje obdržet subvenci dříve než bude zboží vyvezeno z ES. Použije se sazba subvence platná ke dni podání žádosti o vývozní licenci (subvence stanovená předem). Pokud není potřeba pro daný případ vývozní licence, bude použita sazba platná v den, kdy se bude zboží nacházet v celním skladu. Žádost o předfinancování se podává na celním prohlášeni JCD (platební prohlášení). 2) předfmancované zpracování (aktivní zušlechťovací styk) Tento způsob předfinancování se vztahuje na bílý a surový cukr, dále na vybrané položky: glukóza a glukózové sirupy, izoglukóza a sirupy z řepy a cukrové třtiny, použité ve výrobcích uvedených v čl. 1 odstavce 2 nařízení ES č. 2201/1996. Tento způsob umožňuje dodat základní výrobky (viz výše) do celního skladu a následně je zpracovat nebo použít k výrobě jiného výrobku. Vývozní subvence se vyplácí buď za zpracovaný výrobek, nebo za základní výrobek před zpracováním. Vyplacení subvence předem je podmíněno:  žádostí na celní úřad o povolení aktivního zušlechťovacího styku (AZS),  po umístění v celním skladu složením záruky ve výši 115 % nároku na subvenci,  žádostí o předfinancování na SZIF.

Záruka bude uvolněna, pokud SZIF obdrží:  vývozní prohlášení JCD při přemístění zboží z režimu AZS do režimu vývozu,  doklad o vývozu z ES (formulář T5, případně JCD),  doklady o dovozu do třetí země a kopie přepravních dokladů u rozlišené subvence. Při nedodržení stanovených lhůt dotýkajících se doby skladování v celních skladech, doručení potřebných dokladů, doručení na místo určení nebo vývozních lhůt z ES jsou stanoveny sankce, které snižují výplatu subvencí. Veřejné nabídkové řízení na bílý cukr Pokud se chce žadatel přihlásit do nabídkového řízení, musí zaslat poštou nebo faxem písemnou nabídku s uvedením požadované výše subvence na adresu SZIF. Výběrová řízení jsou vyhlašována EK formou nařízení, která budou uveřejňována na internetových stránkách SZIF. Nabídka musí splňovat tyto podmínky:  odkaz na konkrétní nabídkové řízení,  název a adresu účastníka nabídkového řízení,  množství bílého cukru určeného k vývozu (minimálně 250 t),  výši požadované vývozní subvence za 100 kg bílého cukru, vyjádřenou v EUR,  složení nabídkové záruky ve výši 11 EUR/ 100 kg cukru podle nabídky. Tato záruka bude uvolněna v plné výši, jestliže nebude nabídka akceptována EK, nebo pokud bude prokázáno, že byla složena záruka na vývozní licenci stanovené NK č. 1342/2003 (v případě přijetí nabídky). Pokud bude nabídka přijata EK, je nutno podat žádost o vývozní licenci a posléze o poskytnutí vývozní subvence. V případě, že po přijetí nabídky nebude podána žádost o vývozní

licenci, bude záruka uvolněna do maximální výše l0 EUR/100 kg.

ZÁRUKY Většina předpisů ES stanovuje povinnost skládat záruky u obchodních případů. Zárukami je zajištěno splnění předem stanovených podmínek vztahujících se ke konkrétnímu obchodnímu případu, přičemž v případě jejich nesplnění záruka propadne celá nebo částečně ve prospěch SZIF nebo EU. Nařízení Komise č. 2220/1985 upravuje společná prováděcí pravidla k režimu záruk pro zemědělské produkty. Podle předpisů ES jsou záruky vyžadovány v těchto oblastech:  licence (dovozní i vývozní),  intervence (nákup i prodej),  soukromé (veřejné) skladování,  výrobní/finanční podpory,  vývozní subvence (i pro zpracované výrobky). Záruky jsou v nařízeních EK obecně uváděny v EUR. V ČR jsou záruky přijímány v českých korunách. Záruky mohou být poskytovány formou hotovostní nebo bezhotovostní. Bankovní záruka může být poskytnuta jen bankou schválenou SZIF a nebudou jí poskytovány blokové záruky. Existují dva základní druhy záruk: 1. Jednorázová záruka – je určena pro zajištění podmínek pro jeden konkrétní obchodní případ. Po splnění podmínek se záruka v plné výši uvolňuje. 2. Bloková záruka – je určena pro zajištění více obchodních případů. Po skončení daného obchodního případu je uvolněná částka ze záruky k dispozici pro další obchodní případy. Celá výše složené záruky je uvolněna v případě zamítnutí žádosti nebo neuzavření smlouvy. Dále je uvolňována ve výši představující přeplatek u hotovostních záruk anebo ve výši nadbytečně zajišťované částky u bankovních záruk. V případě, že žadatel požaduje částečné uvolnění záruky na základě částečně splněných podmínek, musí podat žádost a potřebné důkazy na SZIF.

VÝROBNÍ NÁHRADY NA CUKR POUŽITÝ V CHEMICKÉM PRŮMYSLU Zpracovatelé cukru a dalších vybraných surovin si mohou požádat u intervenčních agentur (v ČR je to SZIF) o výrobní náhrady za tyto základní suroviny. Jedná se o podporu nepotravinářského využití cukru v chemickém a farmaceutickém průmyslu. Důležité pojmy  základní produkty – třtinový nebo řepný cukr, chemicky čistá sacharóza v pevném stavu, izoglukóza a některé sirupy z cukru,  meziprodukty – výrobky uvedené v příloze č. 2 Nařízení Komise č. 1265/2001,  zpracované produkty – jsou všechny uvedené v příloze č. l Nařízení Komise č. 1265/2001. Výrobní náhrada se poskytuje na použití základního produktu (popř. meziproduktu) pro výrobu zpracovaných výrobků. Aktuální výše náhrady v EUR/100 kg bílého cukru je stanovována měsíčně EK. V roce 2003 se výše náhrady pohybovala v rozpětí 39,52 – 46,20 EUR/100 kg. Na internetových stránkách www.szif.cz jsou v přílohách č. I a II zveřejněny seznamy výrobků a meziproduktů na něž je možno žádat o výrobní náhradu. Základním předpokladem pro to, aby výrobce mohl požádat o výrobní náhradu, je jeho registrace u SZIF. Žádost o registraci výrobce je na internetových stránkách SZIF. Registrace musí být také u výrobců meziproduktů, které se používají při výrobě zpracovaných produktů. Pokud je výrobce již u SZIF zaregistrován, může požádat o tiskopis „Žádost o osvědčení o výrobní náhradě“. Při podávání této žádosti výrobce skládá podle Nařízení EK č. 1265/2001 záruku ve výši 3,78 EUR/100 kg cukru. Pokud bude při výrobě používán meziprodukt, přiloží žadatel k žádosti o osvědčení také doklad potvrzující původ meziproduktu. V osvědčení o výrobní náhradě je vždy uvedeno množství základního produktu pro nějž je osvědčení vydáno a platnost osvědčení, které je vždy 5 měsíců od počátku měsíce následujícího po podání žádosti. Dále je osvědčení uvedena výše výrobní náhrady platná v době přijetí žádosti. SZIF musí být průběžné informován o všech očekávaných i uskutečněných dodávkách základního produktu, popř. meziproduktu v hlášeních, která musí být průběžně dodávána na SZIF. Všechny dodané údaje může SZIF dodatečně kontrolovat u výrobce. Pokud je zpracováno méně než 90 % základní suroviny, pro kterou je vydáno osvědčení, zkrátí se alikvótní částkou vrácení záruky i vyplacení výrobní náhrady. Žadatel může rovněž požádat o platbu výrobní náhrady předem. V tomto případě však musí složit další záruku. Záruka se skládá ve výši 105 % zálohy. Platba předem (záloha) je v maximální výši 80 % z celé výrobní náhrady. MZe ČR

18 / rozhovor


5 otázek pro:

Ing. Jiřího Celbu, CSc.,

ředitele Výzkumného ústavu potravinářského Praha 1. Výzkumný ústav potravinářského průmyslu byl koncipován, založen a téměř čtyřicet let sloužil celému potravinářskému průmyslu a rozvoji potravinářských věd a jejich aplikaci v praxi. Od počátku transformace našeho hospodářství se věda jako taková a tím i výzkumné ústavy dostaly spíš na okraj společenského zájmu. Jak se pracuje řediteli tohoto ústavu v současných podmínkách? Ústav skutečně po sametové revoluci prošel relativně velmi složitým obdobím, kdy se měnilo do značné míry jeho zaměření, samozřejmě i způsob hospodaření a rovněž jeho začlenění resp. potřebnost jeho činnosti ve společnosti. Do toho ještě přišlo stěhování téměř všech pražských pracovišť do nově postavené budovy v Hostivaři, její roční zkušební provoz, a restituce budov ve Strašnicích a v Londýnské ulici. Po r. 1990 se v rezortu zemědělství, kam ústav od svého založení patří, u přímo řízených organizací zabývajících se oborovým nebo odvětvovým výzkumem nejprve zpracovávaly transformační projekty, a pokud byly schváleny, ústavy měnily svůj způsob hospodaření z rozpočtového na příspěvkový. To bylo k datu 1. 1. 1992 a náš ústav rovněž změnil svůj název na Výzkumný ústav potravinářský Praha (a ponechal si svoje logo VÚPP). V té době řada zemědělských plodinových a potravinářských oborových ústavů se rovněž privatizovala, některé zanikly (např. masného průmyslu nebo mlýnsko pekárenský). Jelikož MZe současně nově řešilo ústav zabývající se rezortní informatikou, byl založen Ústav zemědělských a potravinářských informací a do něho z VÚPP přešlo celé Středisko potravinářských informací v Londýnské ulici. Současně začala značná finanční restrikce a ústav jako příspěvková organizace musel pro řadu svých tradičních činností najít nestátní finanční pokrytí, protože např. oblast technického a technologického výzkumu byla zcela ponechána na pospas trhu resp. ve sféře výrobních podniků (takže řada pracovišť, zejména v rezortu MPO v té době zanikla, některé byly privatizovány). VÚPP ovšem nechtěl zcela zlikvidovat svoji Vývojovou základnu potravinářské techniky v Hrušovanech nad Jevišovkou a proto její činnost musel přeorientovat na tzv. jinou (rozumějte hospodářskou nebo podnikatelskou) činnost. Ta byla zakladatelem schválena, ale je postavena pouze na finančním krytí její práce a služeb podnikatelskými subjekty. Začátkem r. 1993 byla zavedena nová daňová soustava a ústav se logicky musel přihlásit jako podnikatelský subjekt a plátce prakticky všech druhů daní. V roce 1995, zřejmě m.j. i pod dojmem toho, že ústav si již dokázal téměř polovinu svého ročního rozpočtu zajistit mimo státní sféru, byl v rámci tzv. třetí privatizační vlnky navíc ještě zařazen do privatizace (mimochodem, o tomto aktu jsem se dozvěděl z denního tisku). To m.j. vedlo k dalšímu odchodu některých pracovníků, konkrétně oddělení ochrany zásob před živočišnými škůdci bylo převedeno do VÚRV Ruzyně, kde viděli jasnější perspektivu dalšího působení. Nepříliš domyšlené rozhodnutí o privatizaci, které by vedlo zřejmě k likvidaci ústavu, však vláda v roce 1998 vzala zpět a tak je ústav i nadále příspěvkovou organizací přímo řízenou MZe a v nejbližší době by se měl transformovat na veřejně prospěšnou výzkumnou instituci. Uvedené zásadní změny a transformace měly samozřejmě značný dopad i na počty pracovníků ústavu, takže z původních více než 300 zaměstnanců jich dnes v ústavu pracuje zhruba třetina a u těch, financovaných státem (což je asi 70% z nich) je jejich počet ještě průběžně dále redukován v rámci tzv. snižování počtu státních úředníků (jako ostatně u všech státních výzkumných ústavů) o 2% ročně. Uvedené změny byly celkem pochopitelné, protože se transformovala celá společnost v rámci přechodu na tržní hospodářství. I výzkum byl do značné míry předimenzován a tak redukce počtu pracovišť i pracovníků byla jen logickým vyvrcholením všech změn. Dnes, 15 let po revoluci, by ale již situace snad měla být dostatečně stabilizovaná a rovněž věda a výzkum by měly mít ve společnosti dostatečně jasné zařazení. Věda a výzkum mají ale především jiná, než jen tržní kriteria úspěšnosti, a na to se dodnes do značné míry stále zapomíná. Takže poměřování návratnosti investic do vědy a výzkumu čistě ekonomickými

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Jiří Celba, CSc. Věk: Stav: Děti: Vzdělání: 1964–1964 1969–1969 1972–1978 1971–1971 1969– dosud

58 let ženatý syn (1974), dcera (1977) SPŠ Strojnická, Praha 5 Fakulta strojni ČVUT, katedra chemických a potravinářských strojů Vědecká aspirantura tamtéž, obor Stavba strojů a zařízení Základní vojenská služba Výzkumný ústav potravinářský Praha Postupně ve funkcích odborný asistent, odborný pracovník, vědecký aspirant, vědecký pracovník, vedoucí oddělení, technický náměstek ředitele, náměstek pro výzkum, od 1993 ředitel ústavu.

Jazykové znalosti: anglicky, francouzsky, rusky Zájmy, záliby: rodina, cestování, kutilství (manuální práce)

kritérii je mnohdy zavádějící a přínosy jsou v řadě případů jen obtížně finančně vyčíslitelné (pokud je vůbec vyčíslit lze). Přesto vyspělé státy svoji vědu a výzkum podporují, dokonce podstatně víc, než je tomu u nás, a tamní společnost má, zdá se mi, v otázce návratnosti této podpory docela jasno – i prostřednictvím např. lepších a modernějších výrobků a služeb soukromých firem vzešlých na základě výzkumných poznatků původně podpořených daňovými poplatníky nakonec z podpory profituje konečný spotřebitel – ten daňový poplatník. Z již řečeného asi taky plyne odpověď na poslední část Vaší otázky, jak se mi pracuje: není to zrovna procházka růžovým sadem, je to permanentní boj o místo na slunci, boj o srovnatelné podmínky jako mají ostatní státní ústavy rezortu, neustálý tlak na efektivnost všech činností, na zodpovědnost všech vedoucích pracovníků a užitečnost výsledků činnosti všech zaměstnanců. Ale nestěžuji si – stejně by mi to nebylo nic platné. 2. V minulém období před r. 1989 byla ze strany potravinářského průmyslu na Váš ústav poměrně vysoká poptávka po řešení výzkumných problémů. V nynějším období však tato poptávka opadla a ústav se musí chovat podnikatelsky a nabízet svoje služby, a to nejen pro potravinářský průmysl. Jak byste hodnotil postavení VÚPP v obou těchto obdobích a co je příčinou těchto změn? V centrálně plánovaném hospodářství byly řešeny v ústavu převážně státní úkoly rozvoje vědy a techniky, většinou pětileté, navzájem na sebe navazující, mnohdy značně rozsáhlé, nebo úkoly badatelského charakteru v obdobné velikosti a době řešení, většinou s průřezovou problematikou. K tomu byl ústav od počátku své činnosti uzpůsobován, protože konkrétní oborovou pro-

blematiku řešily většinou oborové ústavy mnohdy z našich výsledků vycházející (prakticky každý potravinářský obor svůj ústav měl). Pokud např. u úkolů RVT se končilo konkrétními aplikacemi, pak většinou jsme měli do řešení zapojeny právě tyto oborové ústavy a výsledky řešení pak přebíralo příslušné oborové ředitelství. To obvykle nějakým způsobem rovněž participovalo na finanční podpoře projektů z oborového fondu technického rozvoje. Tedy z hlediska vlastní výzkumné činnosti to byly podmínky relativně velmi příznivé, s určitou i střednědobou perspektivou. Byla tu i do budoucna celkem jasná náplň činnosti, k ní se celkem bez velkých rizik dalo naplánovat odpovídající vybavení (lidmi i přístroji) včetně třeba i stavebních investic. Je ale třeba říct, že vlastní výzkum v té době mnohdy suploval nedostatky systému jako takového, protože díky železné oponě se musely některé technologie či technická zařízení „vyvíjet“, jinými slovy: pro nedostatek deviz se např. dovezlo jedno zařízení (inspirační vzor), naši vývojáři a technici ho „počeštili“ tj. nakreslili, postavili prototyp z dostupných ekvivalentních dílů, ten se odzkoušel a pak šel do sériové výroby např. našeho výrobce potravinářských strojů. Mnohdy se takhle postupovalo i v případě nových potravin nebo potravních doplňků. Takže se prostřednictvím „takyvýzkumu“ muselo někdy docházet k výsledkům ve vyspělých státech již dříve známým. Pro naše pracovníky to ale i tak mělo určitý klad, protože se mohli seznámit se západními technologiemi a mnohdy je dokázali i vylepšit nebo problém řešit jinak a tím leckdy i levněji. Každopádně ale našemu průmyslu pomáhali být na slušné úrovni a to jak po stránce technologické, tak technické. Po revoluci se prakticky všechny takovéto činnosti staly zbytečnými - otevřenost hranic a směnitelnost koruny umožnily podnikům koupit si prakticky cokoli, pokud na to mají. A to je právě

jeden z důvodů, proč i dnes se ještě vyskytují některé požadavky na výzkum a vývoj zařízení nebo technologií, která jsou pro daný účel na trhu již dostupná – ale drahá. A pokud jsou naši lidé schopni postavit zařízení nebo zprovoznit technologii z dostupných materiálů s konkurenceschopnými parametry, pak jsou o to obvykle požádáni a takovéto zakázky tvoří nezanedbatelnou součást našich dodávek a služeb podnikatelskému sektoru v rámci jiné činnosti. Těžiště naší hlavní činnosti ale leží především v systematické výzkumné činnosti prováděné v rámci tzv. výzkumného záměru (financovaného institucionálními prostředky schvalovanými Radou vlády pro výzkum a vývoj), kde se průběžně sleduje světová úroveň v příslušných vědních oborech a vlastně hledají inspirace pro budoucí konkrétní výzkumné projekty později předkládané do soutěže o státní podporu; a samozřejmě v těchto konkrétních výzkumných projektech (financovaných účelovými prostředky). Dále ústav zabezpečuje řadu odborných činností pro svého zakladatele MZe. Jak výzkumný záměr, tak jednotlivé výzkumné projekty ale procházejí náročným schvalovacím řízením, kde v odborných komisích jsou posuzovány jak jejich aktuálnost, potřebnost a kvalita zabezpečení řešení, tak jejich očekávané výstupy. Přitom v posledních letech docházelo k různým redukcím prostředků určených na oba typy výzkumu – tedy institucionálních i účelových prostředků. A o to byla výběrová řízení tvrdší, mnohdy to byl dost nesmlouvavý boj o státní prostředky na nichž závisí z převážné míry existence všech ústavů. Že v těchto soutěžích potravinářský ústav asi neměl zrovna na růžích ustláno, je Vám jistě jasné při známém postavení potravinářů v celém rezortu MZe. Současný výzkumný záměr ústavu (byť velmi výrazně redukovaný) dává alespoň určitou perspektivu činnosti pro nejbližších 5let, výzkumné projekty (většinou tříleté) jsou průběžně zahajovány a ukončovány, takže do soutěží o státní peníze ústav své návrhy musí posílat každoročně. Přesto ústav i v těchto složitých existenčních podmínkách dokázal přežít, svým zaměřením vyhovět novým trendům rezortního výzkumu a veškerou svojí činností se snaží dokazovat svoji užitečnost především pro naše potravinářské odvětví. A z této situace vyplývá rovněž, že ústav se nevyhýbá ani práci pro jiné subjekty, i mimo obor, pokud je to v jeho silách a schopnostech a pokud tuto činnost je někdo ochoten zaplatit. 3. Co je v současné době konkrétní náplní ústavu a které Vaše aktivity považujete z hlediska schopností a dovedností Vašeho ústavu pro potravinářský průmysl za nejatraktivnější? Jak Vás platí stát a za co? Hlavní činností ústavu (podle jeho aktualizované zřizovací listiny) je výzkum v oborech potravinářské chemie a biochemie, potravinářského inženýrství a techniky, výživy, a informatika k těmto oborům se vztahující. Dále konstrukce a výroba potravinářských strojů, přístrojů a zařízení, které jsou součástí vlastního výzkumu nebo budou ve výzkumné činnosti dále sloužit pro jejich zdokonalení, modernizace a inovace. A samozřejmě poradenská činnost a služby s touto hlavní činností související. Tyto činnosti je, dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, stát ochoten finančně podporovat. Konkrétně to znamená, že se věnujeme především problematice bezpečnosti potravin, kvalitě zemědělských a potravinářských výrobků, výživě zejména určené pro specifické skupiny obyvatelstva a samozřejmě zpracovatelským technologiím a technice. Detailnější přehled naší činnosti v uvedených oblastech byl uveden v zářijovém čísle Potravinářského zpravodaje v článku Ing. Perlína. Uvedu tedy naše činnosti a výsledky z posledního období jen telegraficky. V oblasti bezpečnosti potravin je to především ochrana před riziky mikrobiálního znečištění. Na podporu vypracování a zavádění systému kontrolních/kritických bodů HACCP ve výrobě ale i v dalších částech potravního řetězce ústav např. vytvořil počítačový program pro modelovou simulaci rozložení teplot ve vrstvě potravin a také model pro rozložení teplot v prodejních vitrinách. Pozornost byla dále věnována technologii sterilace sušeného vaječného bílku, růstu Listeria monocytogenes v homogenizovaném drůbežím mase, problematice nízkoteplotního pečení, pro-

rozhovor / 19

Potravinářský zpravodaj 10 / 2004 blematice vakuového rozmrazování modelových potravin a vakuového chlazení kusových a kapalných potravin. Pracovníci rovněž studovali chování Escherichia coli, Clostridium perfringens a salmonel při výrobě tvrdých sýrů švýcarského typu s cílem upřesnit systém HACCP za pomoci prediktivní mikrobiologie. Pozornost byla věnována i studiu změn ve složení sýrů s prodlouženou dobou zrání. Do oblasti výzkumu a podpory HACCP lze zařadit i vyvinutou metodu dekontaminace povrchu masa a zeleniny (mrkve) kombinovaným účinkem páry a kyseliny mléčné. V oblasti kvality produktů je pozornost zaměřována především na analytické metody pro průkaz autenticity potravin. Ústav vyvinul, modifikoval nebo implementoval analytické metody pro průkaz pravosti kávy, olivového oleje, včelího medu a čokolády z hlediska plnění Nařízení 2000/ 36/EC. Dále byly vypracovány metody pro průkaz deklarovaného tepelného ošetření mléka (UHT, sterilace, pasterace), pro průkaz falšování slunečnicového a sojového oleje přídavkem oleje řepkového, pro odhalení přídavku kravského mléka v ovčích a kozích sýrech, pro průkaz přídavků rostlinných bílkovin do masných výrobků a rostlinných tuků do másla. Pracovníci ústavu se zaměřili i na implementaci ČSN EN 1784 týkající se analytické metody pro detekci ozáření potravin obsahujících tuky V rámci zaměření VÚPP na problematiku výživy ohrožených skupin obyvatelstva byla vyvinuta metoda pro stanovení lepku v potravinách pro výživu celiaků, dále sledována jakost bezlepkových potravin a vyvinuta technologie a receptury řady bezlepkových cereálních potravin. Přesné znalosti o aminokyselinovém složení potravinářských surovin umožnily sestavit vzorové jídelníčky pro nemocniční stravování pacientů trpících fenylketonurií. Ve spolupráci s VÚ mlékárenským byl vyvinut speciální přípravek se sníženým obsahem bílkovin, určený pro pacienty s renální insuficiencí (pro predializované pacienty). Relativně zdravá populace trpí mimo jiné i nedostatkem vlákniny potravy a některých stopových prvků. Proto byly jednak ověřovány údaje o obsahu vlákniny v jejich základních zdrojích (obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina aj.), ale také studovány možnosti dietního využití ječných – glukanů, hrachové vlákniny a oligofruktosy z jakonu. Naši pracovníci vyvinuli řadu preparátů se stopovými prvky vázanými na kvasničnou biomasu, především preparáty s chromem, manganem, jódem a selenem. V oblasti výzkumu folátů naše pracoviště přispělo pracemi zabývajícími se metodami stanovení folátů i kyseliny listové, zpracováním přehledu jejich nejvýznamnějších mikrobiálních producentů a analýzou možností obohacování potravin tímto vitamínem. Nezanedbatelnou součástí výzkumu nových možností výživy je vývoj funkčních potravin. Proběhlo ověření možnosti využití cereálií jako zdrojů vitaminu E, bílkovin a vlákniny, vývoj fermentovaných cereálních nápojů, využití pohanky jako zdroje antioxidačních látek (rutinu) a její uplatnění při výrobě funkčních těstovin. V oblasti výzkumu a vývoje technologií zpracování potravin patří např. vývoj metody tepelné pasterace sušených vaječných hmot. Součástí řešení byla i úprava a otestování navrženého výrobního zařízení a podklady pro jeho další technické úpravy. Byl vyvinut přistroj na měření rychlosti zmrazování včetně vyhodnocovacího počítačového programu. Další práce byly věnovány matematickému modelu rozmrazování potravin. Značná pozornost byla věnována studiu vysokého tlaku jako prostředku pro netepelné ošetření potravin v kusové i kapalné formě. K tomu účelu bylo zkonstruováno a vyrobeno ve spolupráci s firmou Žďas a.s. speciální laboratorní zařízení o objemu 1,2 l a tlaku 600 MPa. Vysoký tlak se osvědčil i při likvidaci skladištních škůdců rodu Carpoglyphus lactis a pro dosažení zdravotní nezávadnosti netepelně ošetřených potravin - zeleninových salátů, ovocných a zeleninových šťáv, vaječného žloutku a drůbežího masa (došlo k potlačení mikroorganismů, inaktivaci enzymů). Angažujeme se rovněž ve zpracování odpadů např. z jatečních výrob a extrakcích výživářsky nebo technicky využitelných složek z nich (např. z rybích, králičích či vepřových vnitřností) nebo při dalším využití odpadní biomasy z výroby kyseliny citronové či potravinářského barviva atd. Jak vidíte, naše činnost je velmi rozmanitá a naši pracovníci se v uvedených rámcových oblastech snaží výzkum orientovat především na aktuální problémy, po jejichž řešení je poptávka. Zdaleka ne všechny problematiky navržené k řešení v rámci státem podporovaných projektů ale projdou náročným výběrovým řízením, jak jsem se o tom již zmínil. 4. Výzkumný ústav potravinářský Praha, jako příspěvková organizace zastřešená Ministerstvem zemědělství ČR, řeší v prvé řadě úkoly přesně vymezené jako státní zakázky. Přesto je také vysoký podíl Vaší činnosti zaměřen na službu pod-

Začnu odzadu. Jsem hluboce přesvědčen, že pracovník v aplikovaném výzkumu by měl být průběžně konfrontován s tím, jak výsledky jeho práce jsou prakticky využitelné a zda je schopen reagovat na výzkumné požadavky praxe. Touto zpětnou vazbou, tedy poskytováním služeb ze svého oboru činnosti výrobní praxi, se nejen může inspirovat, ale i korigovat své budoucí postupy. A taky by si měl aspoň malou část svého živobytí v tržním prostředí zajistit, aby poznal, kde jeho výsledky by měly skončit a zda jsou konkurenceschopné. Tedy nikoli jen odbornou publikací, i když ta se vyžaduje především. Proto si myslím, že podílové financování aplikovaného výzkumu je vhodné a lze ho zajistit v rámci příspěvkové organizace. ALE: jsme příspěvková organizace, jsme povinni hospodařit s vyrovnaným rozpočtem; případnou ztrátu je povinen vyrovnat zřizovatel. Jinou činnost máme schválenou jako doplňkovou na podporu hlavní činnosti, kam by měl směřovat i její případný zisk. Tolik podle pravidel. Skutečnost je ovšem taková, že například z roku na rok nám MZe sníží příspěvek na hlavní činnost nebo nám skončí řada projektů (a tedy jejich financování) bez adekvátní náhrady, takže pokud si nějak nepomůžeme např. v rámci jiné činnosti, tak stojíme i před problémem propouštění lidí, což se v minulosti již bohužel stalo. Jiná činnost nesmí být ztrátová, jinak hrozí její zrušení (samozřejmě s propouštěním lidí, kterých se to týká) event. zrušení celého ústavu: ty snahy už tu taky byly. Naši ztrátu z minulých let nejenže zřizovatel neuhradil (přestože nám výrazně

tické rozbory, ověřování parametrů zařízení či technologií a samozřejmě výzkum a vývoj na zakázku. Ústav má celkem 7 živnostenských oprávnění. Přehled strojů a zařízení, která jsme schopni na zakázku dodávat s úpravami podle potřeb zákazníka a rovněž přehled všech komerčně poskytovaných služeb jednotlivých oddělení je uveden na našich webových stránkách www.vupp.cz . Jsou to například vkladače a vykladače konzerv, paletizátory (řada jich pracuje v Obalexu Znojmo, ale také v cukrovaru Hrušovany n.Jev.), obraceče plechovek (pro NATE Chotěboř), ale i zkoušečka plechovek (pro Obalex) a další. Patří sem též manipulátory (naposled např. s paletami pro pivovar v Litvě), vystřikovačky pro různé tvary a typy lahví jako samostatné stroje nebo jako součást monobloků vyráběných NATE a.s. Chotěboř (pracují např. ve Starorežné Prostějov, ve Vitaně, vinařských závodech a ve stáčírnách minerálních vod v tuzemsku, na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině, v Rumunsku a Maďarsku, dnes většinou v superbloku dodávaném NATE a.s. jako komplet zahrnující vystřikovačku, plnič, zavíračku a etiketovačku), speciální plničky na plechovky s pivem a zavíračky lahví na sekty (hlavně pro vinařské závody), individuálně řešené dopravníky určené jako spojovací články v linkách apod. Vyrábějí se rovněž speciální zařízení, určená např. pro aplikaci technických plynů ve vinařství k zabránění předčasné fermentace vína nebo k ochraně při jeho skladování (ve spolupráci s AGA Gas s.r.o.), dále zařízení k expanznímu sušení rýže, cereálií a zeleniny (Vitana Pardubice, Pekařství na Ročkově, s.r.o., POEX a.s. Velké Meziříčí, Pekárne Sereď), zařízení určená pro doplnění nebo rozšíření linek v masokombinátech (systémy dopravních cest pro oběh přepravek

a skokově snížil příspěvek kupř. v roce 2000, který jsme nedokázali vlastními silami nahradit), ale jakýkoli náš zisk z posledních let používá na její úhradu (musíme žádat zřizovatele o povolení dotovat rezervní fond, jehož prostřednictvím se kryjí ztráty). Za takovéto situace, jak jistě chápete, se jen těžko dají lidé motivovat, jestliže máte limitovaný počet pracovníků a jejich mzdový fond. A jenom fandovství lidí pro výzkumnou činnost nemůže nahradit ani nedostatečně moderní vybavení pro odbornou práci, ani nedostatečné odměňování (průměrný plat v ústavu je dost výrazně pod celostátním průměrem, a to pracujeme v Praze!). Takže Vám nezbude než se orientovat na dost široké zaměstnávání důchodců – brigádníků (s nimi lze ukončit pracovní poměr rychle a bez problémů, přitom svůj rutinní výkon a zkušenosti jsou schopni a ochotni předat) a snažit se udržet alespoň kmenové tvůrčí pracovníky, kteří ale bohužel stárnou. Za současné situace pochybuji, že by se nám mohlo podařit výrazně věkový průměr zaměstnanců snížit, i když by to bylo nanejvýš žádoucí. Tedy nejen z důvodů odborných a historických (jsme dnes jediným výzkumným potravinářským pracovištěm v republice, které dokáže své výzkumné a vývojové poznatky zhmotnit v podobě konkrétních zařízení do příslušných technologií), ale i z ekonomických důvodů má ústav poměrně velký objem jiné činnosti (kolem 40% ročního rozpočtu, do 25 mil. Kč). Ta sestává zejména z konstrukce a výroby strojů a zařízení ve VZPT Hrušovany n. Jev. především pro potravinářský průmysl, ale i pro jiné obory (např. pro výrobu netkaných textilií pro zemědělství nebo pro textilní či automobilový průmysl atd.). Dost výraznou částí jiné činnosti je ale i poradenská činnost (v poslední době hlavně v problematice IPPC) a poskytování různých služeb prakticky všemi odbornými útvary ústavu od zřizování webových stránek nebo poskytování software, služeb spojených s pronájmem prostor a zařízení až po analy-

v bourárně včetně logistického řízení, pneumatické podavače vepřových půlek nebo hovězích čtvrtí, zařízení pro manipulaci s vepřovými půlkami, speciální dopravníky na vnitřnosti apod.) a další. V tomto případě se většinou jedná o stroje a zařízení vyvinutá nebo upravená pro daný účel přímo ve VÚPP a dodávaná v kompletu Strojírnou Pálava (např. do masokombinátů Procházka Roudnice, Schneider v Plzni, ale i v SR - Mecom Humenné, v Lučenci a Dunajské Stredě). Pro zcela novou technologii výroby proteinového plátku na bázi vaječného bílku bylo vyvinuto a vyrobeno strojní zařízení, které pomohlo tomuto novému výrobku zdravé výživy z drůbežárny Vejprnice na trh. K nově vyvinutým patří i zařízení na výrobu pařených sýrů s plynulou regulací procesu zpracování (Syrmex Lipník nad Bečvou). Jiným příkladem mohou být ovocnáři v ZD Chelčice, kde využívají námi vyvinutou aseptickou plničku kašovitých hmot, která plní pasterovanou jablečnou dřeň, jako polotovar pro další výrobu, do 200litrových plastových vaků bag-in-box. Kromě toho stroj plní i jablečnou ochucenou výživu do 10litrových spotřebitelských vaků pro školní jídelny a další hromadná stravovací zařízení. A výčet našich zařízení není ani zdaleka konečný. Jak vidíte, jako podnikatelský subjekt se činíme, i když to není ani zdaleka jednoduché. Tržní prostředí – to není nic pro výzkumné pracovníky poletující duchem někde v oblacích. Ale i přesto se řada z nich musela přizpůsobit a za pomoci známých, i bývalých pracovníků ústavu, lidí z praxe a rovněž právníků jsme dokázali nejen nalézt potřebné kontakty, zpracovat příslušné nabídky a na trhu se uplatnit, ale i tyto obchodní kontrakty přiměřeně smluvně zajistit a mnohdy i třeba vymoci příslušnou platbu. Což zvlášť v dnešní době velmi špatné vymahatelnosti práva, módního trendu za zboží a služby „neplatit“ a za přítomnosti řady nepoctivých podnikatelů na trhu, je podle mého názoru docela slušný výkon.

nikatelské sféře za úplatu. Jaký je podíl těchto činností a jaké činnosti to jsou? Je podle Vašeho názoru forma příspěvkové organizace pro náplň Vaší činnosti ta nevhodnější? A co jste víc – příspěvková organizace, nebo podnikatelský subjekt?

Obzvláště, když prakticky neděláme sériovou výrobu, ale zakázky „na míru“ a většinou jen v kusové opakovatelnosti. A samozřejmě v drahém nerezu (mnohdy ještě s určitým specifickým know-how, jak je dnes moderní říkat), takže je často vzhledem k tvrdé konkurenci jen velmi obtížné na zakázce ještě alespoň dosáhnout minimálního zisku. Proto mne může rozesmát, když pak z úst ministerského pracovníka uslyším radu typu: …když vám ta zakázka ziskově nevychází, no tak musíte zvýšit cenu!...“ 5. Dnes jsme již pět měsíců v Evropské unii. Jak se promítá tato změna do dění ve Vašem ústavu z hlediska tuzemských partnerů a jaká je šance nabídnout Vaše služby či spolupráci v rámci evropského trhu, nebo i v zahraničí mimo něj? Jakou vidíte budoucnost Vašeho ústavu, ale i ústavů Vašeho typu a jaké ambice má v těchto souvislostech ředitel a pak ústav sám? Dnes je ještě brzo na jakékoli poznatelné změny ve VÚPP vzniklé vstupem republiky do EU. Ostatně vstup se dlouho připravoval a samozřejmě i my jsme se snažili nějak se postupně zařadit do evropské spolupráce v různých, především výzkumných programech. Prostřednictvím některých osobních kontaktů získaných na mezinárodních odborných akcích v tuzemsku nebo v zahraničí se nám již podařilo se některých společných projektů zúčastnit, ať již to bylo v rámci COST a později FAIR koncem 90. let, nebo v rámci 5. rámcového programu výzkumu EU v posledních letech. Projekty již ale skončily, samozřejmě kontakty se spolupracovníky v zahraničí nadále udržujeme a společně se snažíme najít vhodná témata pro začlenění do 6. rámcového programu. Řada návrhů již byla do Bruselu zaslána, zatím bez úspěchu. Musíme se snažit dál. Teď například jsme byli osloveni redaktorem časopisu European Food Scientist, abychom jim poslali některá naše témata či výsledky, o nichž si myslíme, že by mohly obohatit evropskou studnici poznání v potravinářském výzkumu a byly by vhodné pro mezinárodní spolupráci. Možná že i tudy povede cesta k novým zahraničním spolupracovníkům, možná, že postupně najdou výzkumníci ostatních zemí EU sami některá zajímavá témata pro spolupráci na našich webových stránkách, možná tam přijdou i na to, že s našimi výzkumníky je vhodná a výhodná spolupráce pro zavedení některých jejich postupů u nás… Především se ale musíme snažit sami si jednak zajistit vhodné kontakty (s omezenými finančními možnostmi pro cestování to taky není jednoduché), jednak v případě návrhu projektu již předem také sehnat možnost jeho 50%ního tuzemského financování (teoretická možnost zajistit 100% financování z EU je skutečně jen teoretická). Šance na účast ve společném projektu ale stále existuje – vždyť v 6.rámcovém programu je bezpečnost a kvalita potravin dokonce jedním z nosných průřezových témat. Obdobně v jiné činnosti, jak již z dosud uvedeného rovněž vyplynulo, máme dodávky do zahraničí, především do právě přidružených států EU prostřednictvím našich výrobních partnerů z podnikatelské sféry. Je pravděpodobné, že tyto zakázky budou narůstat, protože modernizovat výrobní kapacity musí všichni a pro nejbližší období lze navíc očekávat postupné vypršení řady výjimek z kriterií zajištění zdravotní nezávadnosti potravinářských výrob především v Polsku. To nepočítám různé poptávky po našich zařízeních z exotických zemí např. Asie nebo Latinské Ameriky, na které sice také odpovídáme, ale obchodovat bychom je mohli jedině prostřednictvím některého z tuzemských zkušených zahraničních obchodníků. Osobně si zlepšení naší situace slibuji i od nově koncipované vládní strategie podpory inovací a nově nastoupeného trendu podpory především přírodovědných a technických oborů pro zajištění lepšího a hlavně včasného transferu vědeckých a výzkumných poznatků do praxe. Snad nezůstane jen u slov či personální rekonstrukce Rady vlády pro výzkum a vývoj, a snad se již nebudeme muset bát hlasitě vyslovovat slova technika a technologie ve spojení s výraznou státní podporou, protože jen jejich prostřednictvím se průmysl může dostat na požadovanou úroveň konkurenceschopnosti a podle jeho výkonnosti bude pak vypadat také HDP a naše životní úroveň. V naznačených směrech tedy vidím perspektivu i pro náš ústav a samozřejmě i pro sebe a celé vedení ústavu; pokud bude VÚPP moci ve změněných podmínkách (doufám, že k lepšímu) ještě lépe využít svůj výzkumný, vývojový a výrobní potenciál, bude to i pro mne satisfakce. V tom, že jsme dokázali nejen přežít porevoluční transformační období a přeorientovat naše zaměření na aktuální potřeby dneška, ale že předáme ústav svým nástupcům v konkurenceschopném stavu s aktivním a (nepřízním osudu) odolným osazenstvem. Za odpovědi děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.



Váš dodavatel surovin pro masný průmysl

Firma Barentz, spol. s r.o. nabízí již více než deset let potravinářské suroviny pro masnou výrobu, technologický servis a poradenství ve spolupráci s předními světovými výrobci. K nejvýznamnějším z nich patří: Ajinomoto (transglutamináza, MSG,..), BK Giullini (fosfáty a jejich směsi), Broste (tekuté kouře, adaptéry na tekuté kouře), CP Kelco (karagenany, xanthan), Gelita (želatina), Givaudan (aromata), G.S. Dunn (hořčičná mouka), Sonac (hemoglobin, krevní plazma, krevní barviva), Chr. Hansen (startovací, plísňové a ochranné kultury), Newly Weds Foods (obalovací systémy), Prowico (živočišné proteiny), Roquette Freres (GDL, erythorbát sodný, karamel, nativní a modifikované škroby, laktát sodný,…), Solbar Industries (sojové proteiny, funkční sojové proteiny, sojové isoláty, extrudovanou sóju) K dalším významným surovinám, které firma Barentz pro masný průmysl nabízí, patří askorban sodný, kyselina askorbová, guarová guma, a další… . V níže uvedených odstavcích bychom se rádi věnovali výrobkům , které by mohly dát impuls pro

vznik nových výrobků. Jde především o výrobek transglutamináza – výrobce Ajinomoto, startovací kultury. – výrobce Chr. Hansen a novinka v nabídce firmy Barentz – sojové koncentráty, funkční sojové koncentráty a isoláty od firmy Solbar Industries. Transglutamináza: – enzym,který se získává fermentací živného média a díky jeho schopnosti tvor-

by příčných vazeb a polymerizace bílkovinné molekuly má významný vliv na zdokonalení fyzikálních vlastností potravin, jako je termostabilita, elasticita, tvorba emulzí a zvýšení vaznosti. Transglutamináza katalyzuje reakci přenosu acylu γ-karboxyamidovou skupinou reziduí glutaminilu vázaného na bílkovinu a primárními aminy. Transglutamináza vytváří spojení kovalentní vazbou mezi reziduálním obsahem glutaminu a lysinu v bílkovinách. Kovalentní vazba je mnohem silnější než ostatní chemické vazby a nemůže být rozbita záhřevem ani fyzickou silou. Rychlost reakce je závislá na teplotě a celkovém času reakce. Vyšší reakční teplota vyžaduje méně času , zatímco nízká reakční teplota vyžaduje delší reakční čas. Optimální pH pro reakci se pohybuje v rozmezí mezi 5,5 – 7. Další výhodou tohoto enzymu je jeho snadná inaktivace, k níž dochází při teplotě 75°C. Doba inaktivace také závisí na druhu potraviny, v níž je transglutamináza přítomna. Transglutamináza se na trhu vyskytuje pod obchodním názvem Activa EB - použití pro rekonstituované maso, rybí a drůbeží svalovinu. Finální výrobek se vyznačuje bez jakýchkoliv barevných změn a bez jakékoliv změny chuti a vůně. Výhodou finálního výrobku je získání porcí jednotného tvaru a hmotnosti, a také snadná krájitelnost. Hotový výrobek lze také skladovat zmrazením, eventuelně dále zpracovat např. obalováním,tepelným opracováním, nakládáním do marinád atd. Dalším typem transglutaminázy je tzv. Activa WM –vhodná pro výrobu masných výrobků, zlepšuje konzistenci výrobků což je především výrazně vidět u výrobků v konzervě, zlepšuje soudržnost, což vede k lepší krájitelnosti výrobků. Startovací kultury: Fermentace masných výrobků byla vždy založena na přítomnosti mléčných bakterií v mase a v místě výroby masných výrobků. Dokud nebyly k dispozici startovací kultury, zajišťovala fermentaci původní bakteriální flora. Občas došlo k rozmnožení nežádoucích mléčných bakterií, například bakterií se schopností produkovat plyny (heterofermentativní druhy). Z důvodu zlepšení hygieny a výrobních metod je rozšířena aplikace startovacích kultur. Nejde však pouze o fermentaci se

správným druhem mléčné bakterie (homofermentativní druhy), ale také o zdokonalení barvy a chuti.Vývoj barvy a její stabilita je silně ovlivňována vybranými druhy stafylokoků, které jsou aplikovány jako startovací kultura. Výrobní metoda fermentovaných salámů je stejná v mnoha zemích. Tato metoda zahrnuje mělnění masa, narážení a fermentaci výrobku. Rozdíly ve fermentovaných výrobcích závisí za prvé a především na složení receptury, stupni rozmělnění masa a na výrobě. Fermentované salámy vyrobené v severní Evropě jsou obvykle uzeny a sušeny, zatímco výrobky z jižní Evropy jsou pouze sušeny a často zaplísněny. Smysl aplikace startovacích kultur pro výrobu fermentovaných salámů může být shrnut následovně:  zlepšení kvality výrobku  zlepšení bezpečnosti výrobku  optimalizace výroby Kultury od firmy Chr. Hansen lze rozdělit na čtyři skupiny: rychle fermentující, pomalu fermentující, plísňové a ochranné kultury. V dnešní době nachází čím dál tím větší uplatnění rychle fermentující startovací kultury. Výhodou těchto startovacích kultur je především, díky přítomnosti laktobacilů,. schopnost rychlého poklesu pH. Tím jsou zabezpečeny takové podmínky, při kterých nerostou nežádoucí mikroorganismy. Novinkou jsou tzv. ochranné kultury, které je možno použít na krájitelné masné výrobky. Pomocí jednoduchého zařízení je možno tuto kulturu aplikovat přímo na nářezový nůž. Výsledkem je omezení růstu bakterií, zejména listerií. Funkční sojové koncentráty, isoláty: Dalšími surovinami, které do své nabídky firma Barentz zařadila jsou sojové koncentráty, funkční sojové koncentráty a isoláty od firmy Solbar Industries. Od počátku používání v potravinářském, respektive v masném průmyslu byly sojové proteiny první a především funkční aditivní bílkoviny. Byly navrženy pro vytvoření lepších potravinářských výrobků – masných, drůbežích a rybích. Funkčnost těchto výrobku spočívá ve zdokonalení textury a technologických vlastností, dochází také ke snížení výrobních nákladů. Emulzifikačními schopností soji, se rozumí schopnost vázat vodu a tuk, a tuto schopnost si

zachovat v průběhu celého technologického procesu (vaření, chlazení, mrazení, rozmrazování, krájení atp.) V podstatě lze rozdělit sojové výrobky, které firma Solbar Industries nabízí, do následujících skupin:  sojový koncentrát  funkční sojový koncentrát  sojový isolát  extrudované sojové koncentráty – řada Contex  texturované sojové proteiny – řada Bontex Jednotlivé skupiny výrobku se liší svým obsahem proteinů a také schopností vázat vodu, vytvářet emulze atp. Použití sojových, funkčních sojových koncetrátů a isolátů je v masném průmyslu velmi dobře známo, a proto stručně popíšeme výrobky řady Contex a Bontex. Contex je extrudovaný sojový koncentrát, bohatý na vlákninu, bez cholesterolu a má extrémně nízký obsah sodíku a tuku. Je možno ho použít do celé řady výrobků (orientální výrobky, hamburgery, konzervy, paštiky, aj.) Dodává bílkovinu a texturu masným, stejně tak i drůbežím a rybím výrobkům, bez jakéhokoliv vlivu na finální chuť. Na trhu se vyskytuje v různých velikostech (lupínky, granule, kostky) a v různých barvách. Bontex je párou texturovaný výrobek, čímž se získá různá velikost částic. Pomocí vysoké teploty za velmi krátký čas je finální chuť Bontexu absolutně neutrální. Je velmi dobrým zdrojem bílkovin, bez cholesterolu a glutenu. Tento výrobek je možné použít především pro výrobu tzv. convinience food, paštik, nugget, instantních výrobků, aj.

Podrobné informace o výše uvedených výrobcích získáte na: Barentz spol.s r.o., Za Trati 752, 339 01 Klatovy, tel.+420 376 321 612, fax +420 376 321 510, http://www.barentz.com

z domova / 21


Integrovaný registr znečišťování – nový nástroj České republiky k ochraně životního prostředí Ochrana životního prostředí se stala v posledních letech důležitým veřejným zájmem. Samotné životní prostředí je označováno za veřejný statek a každý občan má tedy právo na přesné a aktuální informace o stavu životního prostředí. Veřejnost si uvědomuje úzkou vazbu mezi kvalitou životního prostředí a například výskytem různých civilizačních onemocnění. Z tohoto důvodu rovněž čím dál častěji vyžaduje detailní údaje o tom, k jakému ohrožování a poškozování životního prostředí v obci, kraji, regionu, či celém státě dochází nebo může docházet a jaký vliv na životní prostředí může mít příslušná realizovaná činnost. Jednou z cest, jak veřejnosti umožnit taková data získávat, je budování registrů úniků a přenosu znečišťujících látek. Právo veřejnosti na informace o životním prostředí (právo vědět – right to know) a tvorba registrů úniků a přenosů znečišťujících látek (pollutant release and transfer register – PRTR) se stala předmětem mnoha mezinárodních dokumentů. Na konferenci o životním prostředí v Riu de Janeiru v roce 1992 byla přijata deklarace, která výslovně zmiňuje právo veřejnosti mít informace o životním prostředí a byla zde formulována i tzv. Agenda 21, která v kapitole 19 vyzývá jednotlivé země, aby omezily úniky škodlivých látek do životního prostředí a monitorovaly svůj pokrok v této oblasti. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1996 přijala doporučení k implementaci registrů úniků a přenosů znečišťujících

látek. V Aarhuské úmluvě (podepsána v roce 1998; v České republice schválena 8. 4. 2004) se všechny smluvní státy zavázaly veřejně šířit údaje o emisích a využívat k tomu právě registry znečišťujících látek. Prvním mezinárodním právně závazným dokumentem o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek byl v roce 2003 podepsaný Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protocol on PRTR). Česká republika protokol v roce 2003 podepsala a zavázala se po vstupu Protokolu v platnost, plnit povinnosti v Protokolu uvedené. Evropská komise (EK) v roce 2000 založila Evropský registr znečišťujících látek (European Pollutant Emmision Register – EPER), kam musí Česká republika vzhledem ke svému členství v EU ohlašovat v pravidelných časových intervalech požadované údaje. S ohledem na mezinárodní závazky a na snahu České republiky zlepšit informovanost veřejnosti, vznikla potřeba založit i v ČR národní registr úniků a přenosů znečišťujících látek, který by splňoval požadavky Protokolu o PRTR a Rozhodnutí EK o EPER. Český registr se nazývá Integrovaný registr znečišťování. Integrovaný registr znečišťování (IRZ) byl zřízen zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečišťování, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Problematiku IRZ dále upravuje nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. Zá-

kon definuje základní pojmy, vymezuje ohlašovací povinnosti a ukládá vést evidenci údajů, nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti. Nařízení vlády stanovuje seznam ohlašovaných látek a jejich ohlašovací prahy, způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování do registru. IRZ zřizuje a spravuje Ministerstvo životního prostředí České republiky jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy. V IRZ budou sledovány emise ohlašovaných látek do ovzduší, vody, půdy a přenosy látek (přenosem je míněn přesun znečišťujících látek v odpadech určených k odstranění nebo využití a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění mimo hranice zařízení). Hlášení do IRZ budou podávat tzv. uživatelé registrované látky. Uživatel registrované látky zvlášť zjišťuje a vyhodnocuje emise a přenosy ohlašovaných látek při haváriích. Pro vznik ohlašovací povinnosti do IRZ je důležitým parametrem ohlašovací práh látky. Teprve při vyrovnání případně překročení ohlašovacího prahu za jeden kalendářní rok vzniká povinnost údaje ohlásit. První ohlášení do IRZ je stanoveno k 15. únoru 2005, kdy budou ohlášeny údaje za rok 2004. Ohlašovaných látek bude nejprve 72 a po vstupu Protokolu o registrech úniků a přenosu znečišťujících látek v platnost se počet rozšíří na 88. Řada znečišťujících látek bude sledována ve všech uvedených složkách životního prostředí (voda, ovzduší, půda). Tímto

opatřením je posilován integrační charakter registru. Látky zahrnuté do integrovaného registru znečišťování (pro rok 2004 72 látek) je možné rozdělit do několika skupin: skleníkové plyny, látky způsobující kyselé deště, polychlorované bifenyly, těžké kovy, dioxiny a furany, polycyklické aromatické uhlovodíky, kyanidy, aromatické uhlovodíky, fluorované uhlovodíky, freony, insekticidy a další. Jedná se o látky pro člověka vysoce zdravotně rizikové, jejichž emise a přenosy je bezpodmínečně nutné monitorovat. Přínosy zavedení IRZ je možné vidět přibližně ve třech oblastech. Veřejné využití – dostupnost informací z integrovaného registru znečišťování pomocí Internetu znamená zjednodušení přístupu odborné i široké veřejnosti (výzkumných organizací, nevládních skupin, profesních svazů, zainteresovaných občanů) k důležitým údajům z oblasti životního prostředí. Veřejná kontrola bude působit jako pozitivní stimul pro podniky ve vztahu k životnímu prostředí. Využití průmyslovými a zemědělskými podniky – zavedením IRZ dojde ke zjednodušení a usnadnění plnění ohlašovacích povinností. Zavedením Integrovaného registru znečišťování v České republice by měl být vytvořen takový stav, kdy ohlašovací povinnosti mohou povinné subjekty plnit efektivně, jednouše a transparentně. Rozšíření dat z registru povede k podpoře soutěžení mezi producenty znečištění v redukci úniků. Využití orgány státní správy – IRZ

bude nesporně jedním z nástrojů účinné a efektivní politiky k ochraně životního prostředí. IRZ umožní plnění povinností vyplývajících z členství v Evropské unii. Integrovaný registr znečišťování je novým nástrojem ke sledování znečištění životního prostředí, který bude poskytovat široké odborné i laické veřejnosti bohaté informace o emisích a přenosech ohlašovaných látek. Data v IRZ budou zcela jasně spojena s konkrétním podnikem a vypouštěnou látkou, což naznačuje další široké možnosti využití tohoto nového registru. Integrovaný registr znečišťování naplňuje požadavky Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER) podle Rozhodnutí 479/2000 ES, které musí členské státy EU plnit. Zároveň je v souladu s nároky Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR). Česká republika se tak řadí mezi environmentálně vyspělé země, které vytvářejí instrumenty k efektivní ochraně životního prostředí. Pro snadnou dostupnost informací o problematice IRZ byla vytvořena internetová stránka www.irz.cz, kde je možno najít podrobnější a aktuální údaje o registru, jako i odkazy na další zdroje informací. V rámci této stránky je zřízena také služba help-desk IRZ, která zodpovídá na otázky odborné i široké veřejnosti a můžete ji kontaktovat na [email protected]. J. Maršák, MŽP, M. Větroňová, ČEU

Společná organizace trhu s obilovinami – základní pravidla Společná zemědělská politika (SZP) zabezpečuje podporu trhu s obilovinami zejména prostřednictvím společné organizace trhu (SOT) s obilovinami. Nástrojem pro realizaci SOT obiloviny je Státní zemědělský intervenční fond. SOT obiloviny, jehož pravidla jsou nově upravena základním nařízením Rady č. 1784/2003 o společné organizaci trhu s obilovinami se skládá z následujících samostatných oddílů: Záchytná síť – intervenční nákup, skladování a prodej obilovin – základní kámen SOT obiloviny Intervenční nákup obilovin spočívá v garantování intervenční ceny obilovin a je realizován u pšenice, ječmene, kukuřice, čiroku a pšenice tvrdé. Výkup od skladovatelů je v klimatických podmínkách mírného pásma, kde se ČR nachází, realizován vždy v období od 1. listopadu do 31. května. Platební agentura SZIF má povinnost přijmout veškeré jim nabídnuté obilí. Minimální hmotnost nabízené partie činí 80 t. Cena, kterou prodejce za své zboží obdrží závisí na kvalitě nabízeného obilí, výši dopravních nákladů, tedy vzdálenosti od nejbližšího intervenčního centra a době prodeje do intervence. Dopravní náklady na přesun obilovin z intervenčního centra do intervenčního skladu jsou hrazeny platební agenturou. Seznam intervenčních center je ustaven základním nařízením Komise ES č. 2273/93. Hlavní význam existence intervenčních center spočívá v zajištění spravedlivého rozvržení nákladů na dopravu zboží k intervenci. Intervenční cena je stanovena na 101,31 EUR/t s měsíčním cenovým navýšením 0,46 EUR/t, jako kompenzace za skladovací náklady. Cena je vyplácena jako velkoobchodní cena za zboží dopravené do skladu před vykládkou. Poměrně benevolentní kritéria intervenčních nákupů obilovin jsou určena Nařízením Rady 824/2000, u pšenice se jedná o následující kritéria:

– minimální obsah bílkovin: 10,3%, – minimální objemová hmotnost: 73 kg/hl, – hodnota Zelenyho indexu, který je obdobou sedimentačního testu, 22 ml. – Pro maximální vlhkost obilovin, přijímaných do intervence platí hodnota 14,5 %, – u ječmene je minimální objemová hmotnost stanovena na 62 kg/hl, minimální obsah bílkovin není stanoven, stejně tak jako není stanovováno pádové číslo a Zelenyho index. Je však samozřejmostí, že veškeré nabízené zboží musí být řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

AKTUÁLNÍ STAV INTERVENČNÍCH ZÁSOB EU V intervenčních zásobách ES se v současné době nachází celkem cca 3,5 mil. t obilovin a to především žita (3,2 mil. t). Neustálý nárůst gigantických zásob žita byly také hlavní příčinou vyloučení žita z intervenčního nákupu počínaje marketingovým rokem 2004/05. Tento krok byl hlavním faktorem reformy SOT obiloviny 2003. V r. 2004/05 je ve všech členských zemí ES očekávána velmi dobrá sklizeň obilovin. Lze odhadovat, že celková produkce EU 25 dosáhne 276 – 280 mil. t a že intervenční zásoby mnoha zemí budou významně navýšeny. Prodej obilovin z intervenčních zásob je realizován především formou výběrových řízení na vývoz obilovin do třetích zemí. V případě nedostatku obilovin na vnitřním trhu ES však může docházet k prodeji větších množství obilovin z intervenčních zásob na vnitřní trh, jak tomu bylo v minulém marketingovém roce (2003/04), kdy bylo na vnitřní trh prodáno přes 3 mil. t obilovin převážně ke krmným účelům. Výběrová řízení jsou na návrh členského státu vypisována Evropskou komisí formou nařízení

Komise, ve kterém jsou uvedeny přesné podmínky prodeje nabízených obilovin. Jednotlivé nabídky minimální ceny jsou následně posuzovány v rámci jednání řídícího výboru pro obiloviny, který působí při Evropské komisi s přihlédnutím k celkové situaci na vnitřním trhu, vývoji světových cen obilovin a exportních možnostem. Uvolnění zboží je podmíněno složením kauce (5 –10 Euro/t) Menší objemy je možné realizovat také přímým prodejem (2000 t). V současné době je v rámci jednání řídícího výboru pro obiloviny připravována změna některých podmínek prodeje obilovin z intervenčních zásob, která se týká zejména: – zrušení povinnosti uvádět region ve kterém jsou obiloviny skladovány, – navýšení množství obilovin, které je možné realizovat přímým prodejem ze dvou na 5000 t, – stanovení jednotné výše jistoty – 10 Euro/t, požadované pro přijetí nabídek dle č1. 13 (4), – zavedení moderních komunikačních technologií (internet) pro uveřejňování oznámení o nabídkovém řízení a – ustanovení rumunského přístavu Konstanzy vývozním místem EU. Dalším významným prvkem SOT obiloviny jsou regulační opatření zahraničního obchodu. Jedná se o stanovení výše dovozní-

ho či vývozního cla, vydávání licencí přidělování exportních refundací a administraci dovozních či vývozních kvót. Výpočet výše dovozního cla obilovin se řídí pravidly NR 1784/03 a NR 1249/96 v platném znění. Výše cla je určena jako rozdíl mezi 1,55 násobkem intervenční ceny platné pro dané období a representativní cif dovozní ceny sestávající z ceny na zámořských bursách, podpory vývozu a dopravních nákladů mezi USA a EU současně s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu s obilovinami. Dovozní clo je pravidelně určováno pouze u pšenice seté vysoké jakosti, pšenice tvrdé, žita, kukuřice a zrnového čiroku. Vzhledem k současnému vývoji na trhu je výše dovozního cla poměrně nízká a je stanovena pouze pro dovoz žita, kukuřice a čiroku. Od 1. 1. 2003 je dovoz pšenice seté jiné než vysoké jakosti (obj. hm. < 77 kg/hl, bílkoviny < 14 %) povolen pouze v rámci stanovených tarifních kvót v celkové výši 2 981 600 t se clem 12 EUR/t, jak je určeno NR 2375/ 2002. Formou dovozní tarifní kvóty je realizován také dovoz 300 000 t ječmene (NR 2305/2003).

EXPORT OBILOVIN Export obilovin ze zemí EU probíhá ve třech různých režimech. Jedná se o vývoz z volného trhu, vývoz z intervence a vývoz realizovaný formou potravinové pomoci. V rámci SZP může Evropská komise poskytovat vývozní refundace až do výše rozdílu mezi cenou produktu na světových trzích a na trhu domácím. Její výše je pro vývoz z volného trhu stanovována buďto pravidelně předem – bez výběrového řízení (stálé vývozní refundace) nebo na základě vývozních tenderů podaných Evropskou komisí. Proto, aby mohla být refundace udělena, musí žadatel

předložit odpovídající vývozní licenci a složit kauci. Výše exportních refundaci poskytovaných na základě výběrových řízení je určována Evropskou komisí na základě analýzy trhu a výběru z předložených nabídek, které Komise buďto přijme nebo zamítne. Stálé vývozní podpory jsou původním typem vývozních podpor, které byly v Evropských společenstvích poskytovány již od 70. let, mohou být poskytovány pouze na vybrané obiloviny, vývoz žitných a pšeničných mouk a krupic, sladu a některých dalších zpracovaných produktů obilovin, zejména kukuřičných produktů, zpracovaných obilných klíčků a různých druhů škrobů. Tento, starý způsob poskytováni vývozní podpory, však neumožňuje kontrolu výše vyvezeného objemu. Výši stanovené stálé exportní subvence, která podléhá měsíčním navýšením, může ovlivnit pouze tzv. korekční faktor, který je Komisí pravidelně stanovován a který má omezenou platnost a reflektuje aktuální vývoj cen na světových trzích. Výše subvence by měla být určována pravidelně, minimálně však jednou do měsíce. Při stanovování výše exportní refundace sladu bere Evropská komise v úvahu rozdíl mezi cenou ječmene na vnitřním a světovém trhu, který po vynásobení koeficientem 1,27 indikuje konečnou výši refundace na slad. Na export sladu není, vzhledem k cenovému vývoji a nízké úrovni intervenční ceny, dlouhodobě poskytována žádná vývozní subvence. Rovněž tak není v současné době poskytována vývozní subvence na vývoz komponentů krmiv. V případě ohrožení stability na vnitřním trhu je Evropská komise oprávněna zatížit vývozy obilovin nebo jejich produktů tzv. vývozní daní, pokrývající rozdíl mezi cenou světovou a cenou obilovin na vnitřním trhu ES. MZe ČR


Potvrďte Váš úspěch – Vedoucí světová certifikační společnost Vám nabízí své služby S bezmála 60.000 zákazníky je BVQI vedoucí světovou nezávislou certifikační

organizací. Díky působnosti ve 100 zemích po celém světě a držení více než 30 nejvýznamnějších národních akreditací, BVQI nabízí široké spektrum inspekčních a certifikačních služeb v oblastech kvality, bezpečnosti, životního prostředí a sociální odpovědnosti. Nedílnou součástí nabídky jsou i různé kurzy, včetně IRCA registrovaných. Pokud jde o zemědělsko-potravinářský sektor, BVQI pracuje s mnoha certifikačními schématy, z nichž některé jsou unikátní. Jedná se např. o certifikace korkových uzávěrů lahví vín ve Španělsku a Portugalsku, certifikaci původu vína nebo udělování známky kvality potravin „label rouge“ ve Francii. V ČR je BVQI s bezmála 200 zákazníky bezkonkurenční jedničkou v certifikacích v rámci potravinového řetězce. Celkem je od BVQI v ČR certifikováno téměř 1000 organizací. BVQI je jako jediná mezinárodní certifikační organizace v ČR akreditována pro certifikace HACCP podle českého schématu. Nedílnou součástí nabídky jsou i akreditované/ registrované certifikace podle BRC (Food i Packaging), IFS, GMP+ nebo audity věrohodnosti GMO. První akreditovanou certifikaci podle BRC v ČR provedlo právě BVQI. Nedávno byla česká pobočka BVQI jako vůbec první ze všech certifkačních organizací ve střední a východní Evropě schválena jako způsobilá k provádění certifikací podle schématu GTP, které je zaměřeno na agrární obchod v rámci EU. Více informací je k dispozici na www.bvqi.cz, www.bvqi.com a www.bvtraining.com.

BVQI Czech Republic s.r.o. Vítězné náměstí 2, 160 00 Praha 6 Czech Republic tel.: + 420 224 315 447, fax: + 420 224 315 449 e-mail: [email protected]



ČR jako jedOin9í 0v01 IS ISO 1400118001 OHSAS

průmyslový úklid




Předání certifikátů národní značky KLASA – ZEMĚ ŽIVITELKA, ČESKÉ BUDĚJOVICE, 27. 8. 2004

Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o.

ČERSTVÉ MLÉKO POLOTUČNÉ Čerstvé polotučné pasterované mléko, ošetřeno vysokou pasterací, obsah tuku 1,5 %, balení 1 litr, karton KEFÍROVÉ MLÉKO NÍZKOTUČNÉ Kysaný mléčný výrobek obohacený bifidogenními mikroorganismy (Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium, Streptococcus thermophilus), obsah tuku 1,1 %, balení 0,5 l, karton

KEFÍROVÉ MLÉKO VALAŠSKÁ KYŠKA MERUŇKOVÉ NÍZKOTUČNÉ JAHODOVÁ Kysaný ochucený mléčný výroKysaný ochucený mléčný výrobek obohacený bifidogenními mibek obohacený bifidogenními kroorganismy (Lactobacillus acimikroorganismy (Lactobacillus dophilus, Bifidobacterium, Strepacidophilus, Bifidobacterium, tococcus thermophilus), ochuStreptococcus thermophilus), ocený ovocnou složkou s vitamíny chucený jahodovou složkou s viA, C, E, obsah tuku 0,8 %, balení 450 g, karton tamíny A, C, E, obsah tuku 1 %, balení 380 g, PP kelímek s hliníkovým víčkem KEFÍROVÉ MLÉKO JAHODOVÉ NÍZKOTUČNÉ SMETANOVÝ JOGURT Kysaný ochucený mléčný výrobek OŘÍŠKOVÝ obohacený bifidogenními mikroJemný krémový smetanový joorganismy (Lactobacillus acidogurt s příchuťovou složkou na philus, Bifidobacterium, Streptodně kelímku, obsah tuku 9 %, bacoccus thermophilus), ochucený lení 150 g, PP kelímek s hliníkoovocnou složkou s vitamíny A, C, vým víčkem E, obsah tuku 0,8 %, balení 450 g, karton SMETANOVÝ JOGURT ACIDOFILNÍ MLÉKO ČOKOLÁDOVÝ Jemný krémový smetanový joPLNOTUČNÉ gurt s příchuťovou složkou na Kysaný mléčný výrobek obohadně kelímku, obsah tuku 9 %, bacený bifidogenními mikroorgalení 150 g, PP kelímek s hliníkonismy (Lactobacillus acidophilus, vým víčkem Bifidobacterium, Streptococcus thermophilus), obsah tuku 3,6 %, balení 0,5 l, karton SMETANOVÝ JOGURT KYSANÁ SMETANA BROSKVOVÝ Kysaný mléčný výrobek, obsah tuJemný krémový smetanový joku 15 %, balení 180 g, PP kelímek gurt s příchuťovou složkou na s hliníkovým víčkem dně kelímku, obsah tuku 9 %, balení 150 g, PP kelímek s hliníkovým víčkem VALAŠSKÁ KYŠKA Kysaný mléčný výrobek obohacený bifidogenními mikroorgaSMETANOVÝ JOGURT nismy (Lactobacillus acidophilus, BÍLÝ Bifidobacterium, Streptococcus Jemný krémový smetanový jothermophilus), obsah tuku 1,5 %, gurt, obsah tuku 10 %, balení balení 400 ml, PP kelímek s hliní145 g, PP kelímek s hliníkovým kovým víčkem víčkem

JOGURT BÍLÝ Jemný bílý jogurt, obsah tuku 3%, balení 150 g, 380 g, PP kelímek s hliníkovým víčkem

JOGURT JURÁŠEK VANILKOVÝ Jemný smetanový našlehaný jogurt s vanilkovou složkou, obsah tuku 8 %, balení 80 g, PP kelímek s papírovým segmentem uzavřený hliníkovým víčkem JOGURT JURÁŠEK ČOKOLÁDOVÝ Jemný smetanový našlehaný jogurt s čokoládou, obsah tuku 8 %, balení 80 g, PP kelímek s papírovým segmentem uzavřený hliníkovým víčkem JOGURT YOSTELLA ČOKO-KOKOSOVÁ Jemný smetanový našlehaný jogurt s kokosem a čokoládovými vločkami, obsah tuku 8 %, balení 150 ml, PP kelímek s papírovým segmentem uzavřený hliníkovým víčkem JOGURT YOSTELLA ČOKO-JAHODOVÁ Jemný smetanový našlehaný jogurt s jahodami a čokoládovými vločkami, obsah tuku 8 %, balení 150 ml, PP kelímek s papírovým segmentem uzavřený hliníkovým víčkem

Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o., Zámecká 2/57, Krásno nad Bečvou, 757 27 Valašské Meziříčí tel. 571 612 033, fax 571 612 258, www.mlekarna-valmez.cz

Zemědělský podnik, a.s. Město Albrechtice, Zámecká 1 čp. 83 793 95 Město Albrechtice Zemědělský podnik, a.s. Město Albrechtice se zabývá jak rostlinou, tak i živočišnou výrobou. V rostlinné výrobě obhospodařuje cca 2.500 ha, zaměřuje se na pěstování pšenice, ječmene, řepky olejné, kukuřice a výrobu objemných krmiv, včetně krmného fondu pro zajištění stability chovu skotu, vepřového a drůbeže – nosnic, jako hlavních směru živočišné výroby. Drůbežárna byla založena v roce 1973. Díky vlastní moderní odchovně kuřic si chov zajišťuje sama. Do krmiva nejsou přidávány žádné estrogenní ani jiné látky zatěžující potravní řetězce. Modernizovaný provoz na výrobu vajec vyhovuje zákonem uloženým požadavkům,splňuje hygienické normy a směrnice Evropského společenství o hygieně potravin. Výroba, sběr i třídění vajec jsou zabezpeče-

Profil společnosti a charakteristika vajec

tel.: 554 652 151, 554 652 546 fax: 554 652 546 e-mail:[email protected]

ny moderní technologií. Vejce jsou denně sbírána, tříděna na třídičce do čtyř kategorií (S,M,L,XL). Po vytřídění jsou uskladněna v temperovaných prostorách k tomuto účelu zařízených, kde je udržována hermetičnost, a tím i předepsaná teplota a vlhkost. Distribuce vajec je zajištěna pomocí chladírenských vozidel především v okresech Bruntál a Jeseník. Vejce se však rozváží i do Olomouce a Ostravy. V největších městech okresu máme rovněž své vlastní prodejny. Odběratelům je umožněn i přímý odběr na drůbežárně. Vejce se dodávají v různém balení: v krabič-

víc bohatým zdrojem všech nezbytných vitamínů (vyjma C), minerálů a stopových prvků (zvl. vitamíny A,D,B2,B12, E a důležitý Ca). Vejce jsou bohatým zdrojem esenciálních mastných kyselin, žloutkový tuk je zdrojem lecitinu (odstraňuje únavu) a zdrojem cholinu pro prevenci rakoviny. Cholesterol = „žlučový sterol“ je, jak sám název napovídá, životně důležitou látkou v procesu trávení a zároveň základní složkou výstavby řady hormonů, tzv. steroidních. Je také nezbytnou součástí membrán všech buněk, které stabilizuje a podporuje tak funkce imunitního systému. Podmiňuje správné funkce různých, především nervových buněk. Čistý cholesterol např. tvoří asi 15% hmoty mozku a cca 50% nadledvinek. Lidské tělo si jej reguluje a podle potřeby v játrech vyrábí.

kách, v proložkách i na paletách dle přání zákazníka. Při nadbytku na trhu jsou vejce dodávána na smluvním základě specializovaným zpracovatelským firmám. Vejce jsou prodávána vždy čerstvá v I.jakostní třídě. Celý chov je pod každodenním dohledem veterináře, který pravidelně provádí kontroly a odběry, se snahou minimalizovat (rozbory prováděnými v pravidelných intervalech dle požadavků HACCP) veškerá rizika, včetně salmonelózy. Vejce mají nutriční vlastnosti plnohodnotné bílkoviny, obsahující všechny nepostradatelné aminokyseliny v ideálním poměru, jsou na-



FORMANOVY KOLÁČKY POPIS PRODUKTU Jedná se o výrobek, který se řadí do druhu: jemné pečivo s náplní. Produkt je vyráběn tradičním způsobem jen s tím rozdílem, že výrobek je pouze předpečený a poté zamražený. Zákazník má výrobek uskladněný v mrazícím boxu a kdykoli jej může vyjmout a během pár minut rozpéct. Díky této specifické výhodě, je možné mít vždy čerstvé pečivo, jehož mottem tudíž je: „…nejčerstvější z čerstvých…“ Formanovy koláčky jsou vyrobeny jen z kvalitních surovin nakupovaných od vybraných dodavatelů. Zákazník si pochutná na luxusním výrobku s výjimečnou chutí a vůní. Za zmínku stojí i to, že náplň tvoří nejméně 50% hmotnosti koláčku. Výrobek se prodává se čtyřmi druhy náplní:  s náplní tvarohovou s meruňkovou příchutí  s náplní makovou  s náplní meruňkovou  s náplní višňovou

BAGETY K DOPÉKÁNÍ POPIS PRODUKTU Jedná se o výrobek, který se řadí do druhu : běžné pečivo a skupiny: pšeničné. Produkt je zpracováván na nejmodernějších linkách Mecatherm a je vyráběn jen z kvalitních surovin, které splňují nejvyšší kritéria. Bagety jsou balené v aseptickém prostředí za dodržení přísných hygienických pravidel. Výrobek se vyznačuje dlouhou dobou trvanlivosti, která je garantována při skladování v pokojových teplotách. Má-li spotřebitel rád křupavé a čerstvé bagety, pak tento výrobek uspokojí i ty nejnáročnější. Velkým plusem je jednoduchá příprava, která trvá cca 8 minut. Výrobek se prodává ve třech druzích:  Bagety k dopékání 2 ks  Bagety k dopékání 6 ks  Bagety k dopékání 6 ks – grahamové Cílem výše zmiňovaných výrobků je v první řadě ulehčit našim spotřebitelům a zákazníkům práci a čas v dnešní uspěchané době, kdy se mění tradiční způsob přípravy pokrmů. Tyto produkty jsou tedy určeny všem, kdo se nechtějí vzdát čerstvého pečiva, neboť je mohou mít během pár minut. Našimi zákazníky se tak stávají nejen gastronomické prodejny s přímým dopekem, ale díky těmto produktům i domácnosti. Kvalitu těchto produktů ocenilo i MZ, od kterého naše společnost obdržela pro tyto produktové řady značku KlasA.Udělení této značky proběhlo na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Ocenění z rukou ministra zemědělství převzali ředitelka společnosti PhDr. Simona Sokolová a manažer kvality Ivo Petlák. Kontakt: DELTA FROZEN PRODUCTS, a.s., U Kožovy hory 2748, 272 01 Kladno tel: 312 68 73 04-05, 312 66 73 66, mob. tel. +420 602 360 839 / +420 724 056 069, +420 606 650 829, fax: 312 68 73 06

26 / ze zahraničí


Komise EU navrhla reformu rozpočtového Paktu stability BRUSEL (dra) – Evropská komise přijala 3. září návrh dalekosáhlých změn rozpočtových pravidel Paktu stability a růstu, nerespektovaných již polovinou zemí eurozóny. Zpružnění paktu je podle komise podmínkou obnovení jeho ztracené věrohodnosti a zároveň v Evropské unii podpoří dosud slabý ekonomický růst. Pakt se v dosavadní interpretaci ztotožňoval s téměř absolutním zákazem překročení tříprocentního limitu ročního deficitu vůči výkonu ekonomiky. Zemím eura pak hrozily za přestoupení finanční sankce. Od rigidního plnění tříprocentního požadavku, prosazeného původně před vznikem eura Německem, chce komise přejít ke komplexnějšímu pohledu. Především chce mnohem více přihlížet k rozdílným ekonomickým podmínkám jednotlivých zemí. Navrhované změny na druhé straně vytvoří prostor pro politické dohadování a kompromisy, podobné smrtící ráně pro pakt z loňského listopadu.

Tehdy ministři financí EU pakt fakticky zrušili, když rozhodli nerespektovat doporučení komise a nepotrestat Francii a Německo za soustavně vysoké schodky. Zdůvodnili to nutností přihlížet k tomu, že by to poškodilo dvě největší ekonomiky eura, a tím ohrozilo celou měnovou unii. Komise je přesvědčena, že její návrhy pakt posílí a vrátí mu věrohodnost. „Pevně věřím, že tyto návrhy zajistí silnější a důvěryhodnější pakt,“ prohlásil předseda Evropské komise Romano Prodi. Podle něho je pakt pro zdraví evropské ekonomiky nadále nepostradatelný, připomněl však, že od zavedení eura se důraz ekonomické agendy přesunul na oživení růstu. Řada ekonomů od samého počátku fungování paktu upozorňovala, že v dobách útlumu bude plnění strohých pravidel pro ekonomiky neúčelné a dokonce škodlivé. To se potvrdilo již v první recesi od zavedení eura. Změny vycházejí vstříc největším zemím EU Francii a Německu, které v posledních letech pakt kvůli dopadům recese soustavně neplní. Německý minis-

tr Hans Eichel návrhy přivítal a vyjádřil naději, že ovlivní budoucí disciplinární proceduru proti Německu. Komisař pro měnu a ekonomiku Joaquín Almunia, který návrhy představil, k tomu uvedl, že v rozhodnutí o postupu vůči Německu a Francii „přihlédne k duchu“ nových návrhů. Dodal však, že komise musí ctít stále ještě platná pravidla. Komise chce, aby se místo strohého konstatování o překročení limitu posuzovala konkrétní situace jednotlivých zemí. Přitom se má uplatnit tlak ostatních členů a klást důraz na varovné signály. „Aktivněji se bude moci využívat kolegiálního tlaku a včasných výstrah,“ uvádí se ve sdělení výkonného orgánu EU. Pro členské země však bude mít hlavní význam nová definice okolností, za nichž bude moci země vést vyšší deficit, aniž by to vyvolalo disciplinární opatření. Překračovat tříprocentní schodek tak nyní bude možné nejen za těžké recese, kdy ekonomika klesá o nejméně dvě procenta, nýbrž i v době delšího ekonomického útlumu, ja-

WTO potvrdila nepříznivý postoj k režimu vývozu cukru EU ŽENEVA/BRUSEL (dra) - Světová obchodní organizace (WTO) potvrdila, že pokládá režim Evropské unie na podporu vývozu cukru za neslučitelný s mezinárodními obchodními pravidly. EU se zřejmě proti rozhodnutí odvolá, ještě o tom však nerozhodla. Konečné rozhodnutí arbitrů WTO podle očekávání potvrzuje verdikt z počátku srpna, řekl informovaný zdroj z obchodních kruhů. WTO dala minulý měsíc za pravdu Brazílii, Austrálii a Thajsku, které si stěžovaly na nelegálně vysoké vývozní subvence EU. Evropská komise potvrdila, že dostala od WTO konečnou zprávu, a uvedla, že si ji nyní pečlivě prostuduje, než se rozhodne podat odvolání. Proces odvolání by konečný výsledek odložil nejméně o rok. Evropský zemědělský komisař Franz Fischler o víkendu řekl, že EU může snadno upravit své plány na re-

formu trhu s cukrem tak, aby námitky WTO zohlednila. Evropská komise v červenci schválila návrh radikální reformy cukerného režimu v EU, předpokládající výrazné sníženi zaručených výkupních cen a omezení výrobních kvót. Návrh však naráží na odpor velkých producentů, jako je Francie, ale i nových členských zemí, včetně České republiky. Rozhodnutí WTO by podle pozorovatelů mělo posílit sebevědomí rozvojových zemí v boji proti štědrým zemědělským dotacím bohatých států. Přichází brzy poté, co WTO vyhověla stížnosti Brazílie na bavlnářské subvence v USA. „Reforma těchto nečestných a škodlivých farmářských dotací měla přijít již dávno. Bohaté země nemohou stále porušovat pravidla a čekat, že jim to bude procházet,“ řekl k tomu právník britské nevládní organizace Oxfam Jo Leadbeater. Náklady EU na podporu trhu s cukrem činí asi 1,7 miliardy eur ročně,

celkově jsou však podle kritiků systému mnohem vyšší kvůli nafouknutým cenám, které platí spotřebitelé. Tyto ceny jsou více než trojnásobkem cen na světovém trhu. Reforma má snížit jak náklady dotací, tak ceny pro spotřebitele. Zemědělská dohoda WTO z roku 1994 umožňuje EU dotovat vývoz v objemu 1,3 milionu tun. Producenti z EU vyvážejí o tři miliony tun více a Brusel tvrdí, že tento nadlimitní vývoz podporu nedostává. WTO však podle zdroje souhlasí s brazilskou stížností, podle níž vysoké platby za vývoz v rámci kvóty v podstatě subvencují i zbytek exportu. Brusel navíc podle WTO platí nelegálně subvence i na reexport asi 1,6 milionu tun cukru, koupeného bez cel od bývalých kolonií v Africe a Karibiku. Tyto chudé země sice vyjádřily obavy, že je verdikt WTO zbaví životně důležitých příjmů, podle WTO však Bruselu nic nebrání, aby cukr od bývalých kolonií nadále kupoval.

EU: Stát by si měl zachovat hlavní slovo při kontrole potravin

KEUKENHOF (Nizozemsko) (dra) – Stát by si měl zachovat hlavní slovo při kontrole bezpečnosti potravin, shodla se 7. září většina ministrů zemědělství Evropské unie na neformální schůzce v Keukenhofu. Hostitelské Nizozemsko, které unii toto pololetí předsedá, nastolilo otázku dělby rolí mezi státem a trhem i v citlivé oblasti bezpečnosti a kvality potravin. „Podporujeme myšlenku předsedajícího Nizozemska na zvyšování podílu nestátních kontrolních a certifikačních systémů kvality potravin. Ale ČR se nalézá teprve na počátku tohoto procesu,“ řekl český ministr zemědělství Jaroslav Palas. Jak uvedl kvůli skandálům okolo nemoci šílených krav či dioxinů v potravinách převládá nad řádným fungováním soukromého sektoru spíše skepse. Také strategie obchodních řetězců je podle něj založena na oslo-

vení spotřebitele nižší cenou na úkor kvality potravin. Zatímco u bezpečnosti potravin se ministři jednomyslně shodli, že plnou zodpovědnost musejí nést vlády, u hlídání kvality potravin již názory byly různorodější. Část ministrů se přikláněla k větší roli trhu. „Je zapotřebí rozvíjet součinnost mezi vládami a soukromým sektorem,“ usoudil nizozemský ministr Cees Veerman, podle něhož koncentrace v distribuci potravin vede trh k vytváření vlastních standardů bezpečnosti a kvality potravin v zájmu uspokojení klientů, jakkoli tyto tendence možná ještě nejsou patrné ve všech členských zemích. Komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele David Byrne se před ministry vyslovil i pro lepší mezinárodní spolupráci. Globální hrozby jako poslední epidemie ptačí chřipky ukazují i potřebu globálních sanitárních norem, protože různá odlišná pravidla situaci komplikují. Zatímco ministři „pětadvacítky“ dali kandidátům z Bulharska, Rumunska, Chorvatska a Turecka najevo, že unie nepřistoupí na žádné ústupky od standardů bezpečnosti potravin, opačný problém – v podobě ruských potíží při vývozu masa – nastolilo před partnery Polsko, kterému dosud ruští inspektoři schválili pro export jen 19 ze 75 posuzovaných podniků. „Ruská strana zatím potvrdila jen čty-

ký převládal v posledních letech. Zemím sužovaným zhoršením ekonomiky komise hodlá rovněž dát více času na nápravu. Komise také navrhuje zaměřit se namísto ročního deficitu mnohem více na celkové státní dluhy, kde nadále platí limit 60 procent HDP. Změkčení pravidel pro disciplinární postihy chce komise vyvážit výzvou k větší koordinaci a ke včasným krokům, které by zabránily negativnímu vývoji rozpočtů. Rovněž požaduje, aby členské státy v příznivých dobách růstu dbaly na ozdravení veřejných financí a zaváděly potřebné reformy. O reformě paktu se v komisi mluví od roku 2002, kdy ho sám předseda Romano Prodi označil kvůli jeho dogmatičnosti za stupidní. Evropský komisař pro měnu a ekonomiku Joaquín Almunia předloží ministrům financí 25 zemí EU, včetně České republiky, návrh změn příští týden. Schůzky v Nizozemsku se zúčastní i představitelé Evropské centrální banky, poslední instituce v EU, která se staví proti jakýmkoliv změnám

a změkčováním paktu. ECB se bojí uvolnění disciplíny, zvýšení inflačních tlaků a ohrožení eura. Návrhy označila za dobrý základ pro diskusi vláda Nizozemnska a rakouský ministr financí Karl-Hainz Grasser, tedy země, které požadovaly vždy přísné uplatňování pravidel. Otevřeně reformu podpořil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, podle něhož se pakt „otevřel ekonomickým realitám“. S návrhy změn souhlasí i soukromí ekonomové. „Zkouška reálným životem ukázala, že pakt byl ve své původní verzi neúčinný,“ řekli agentuře AP analytici banky Morgan Stanley Vincent Guzzo a Eric Chaney. Vyjádřili však skepsi nad tím, zda se vládám nakonec podaří pakt změnit tak, aby byl skutečně účinný. Konečnou podobu návrhů zřejmě předloží až příští komise, která převezme úřad v listopadu. Hlavní slovo pak bude mít rada ministrů financí Ecofin. Ta by měla reformu schválit v první polovině příštího roku za předsednictví Lucemburska.

USA se chtějí znovu připojit k Mezinárodní organizaci pro kávu WASHINGTON(dra) - Spojené státy se hodlají opět připojit k Mezinárodní organizaci pro kávu (ICO), kterou opustily před více než desetiletím kvůli nesouhlasu se snahou kontrolovat ceny. Opětným vstupem do ICO chce Washington pomoci malým producentským zemím, poškozovaným dlouhým propadem cen, řekla mluvčí ministerstva zahraničí USA. Mluvčí uvedla, že členství v ICO dá Washingtonu slovo v politice pomoci pěstitelům a zmenší vliv radikálních skupin mezi chudými farmáři. Jihoameričtí lídři jako kolumbijský prezident Alvaro Uribe říkájí, že nízké ceny kávy nutí farmáře pěstovat drogy a posilují moc ilegálních ozbrojených skupin. Záměr vstoupit znovu do ICO ohlásil ministr zahraničí USA Colin Powell v dubnu. Věstník ministerstva zemědělství USA oznamoval vstup do ICO na londýnském zasedání organizace 21.–24. září. Odvětví zpracováni kávy v USA prosazovalo opětný vstup do ICO jako cestu k zajištění rozmanitosti druhu kávy na trhu. Ve Spojených státech jsou populární kávové směsi a USA je cílem

25 procent světového exportu kávy. ICO má za cíl dohlížet na světový trh s kávou a povzbuzovat producenty k adekvátní nabídce při odpovídajících cenách pro ně i spotřebitele. USA byly v roce 1963 zakládajícím členem ICO. V posledních pěti letech postihovala trh kávy nadprodukce, která snižovala ceny a zahnala tisíce pěstitelů do bídy. Nejvíce to poškodilo farmáře ve Střední Americe a Africe, kde je závislost na pěstování kávy nejvyšší. USA v 90. letech odešly z ICO, protože organizace se podle Washingtonu snažila o umělou kontrolu cen pomocí výrobních kvót. ICO nyní říká, že podporuje volný trh a letos v květnu zajistila, aby její nový program zlepšování kvality kávy byl dobrovolný.

Palas: Reforma cukru se dostane na program EU až s novou komisí

ři (české) podniky pro vývoz. Jeví se nám to nedostatečné, proběhnou další jednání s ruskou stranou. V dalších kolech budeme úspěšnější,“ řekl Palas, který je přesvědčený, že „otupování hrotů“ s Moskvou bude spíše ležet na bedrech národních diplomacií než EU. „Ruský trh je veliký a velice zajímavý, takže stojí za to o něj bojovat,“ zdůraznil. KEUKENHOF (Nizozemsko) (dra) – Radikální reforma cukerného režimu v Evropské unii, jak ji nachystala Evropská komise, zůstává hlavní starostí české zemědělské diplomacie. Ta pravá chvíle pro protiútok ale nastane podle ministra zemědělství Jaroslava Palase nejspíše až po střídání stráží u kormidla evropské exekutivy. „Začneme tlačit na pilu až po ustanovení nové komise, po l. listopadu. Jakmile bude nová komisařka pro zemědělství, hned téma znovu otevřeme,“ řekl Palas v nizozemském Keukenhofu, kde se zúčastnil neformální schůzky se svými protějšky z EU. Odmítavé české stanovisko nehodlá měnit. O cukerné reformě se však dosud debatuje jen na úrovni expertů, na program jednání ministrů by se měla dostat patrně 22. listopadu. „Je tu jednoznačně preferováno šest starých členských zemí, kterým byla vývozní kvóta vypočtena jinak, než deseti novým členským zemím. A také jsou tu napro-

sto neodůvodněné zvýhodněny ty členské země, které vyrábějí izoglukózu,“ shrnul Palas dvě hlavní české námitky. Jádrem červencového návrhu EK je snížení zaručených výkupních cen cukru o více než 30 procent a výkupních cen cukrové řepy skoro o 40 procent v rámci vnitřního trhu EU. Výrobní kvóty, jež se přidělují jednotlivým členským státům, se mají postupně snížit na 14,6 ze 17,4 milionu tun, tedy o 16 procent. Právě tato součást návrhu nejvíce vadí České republice, protože by znamenala pokles dotované výroby v ČR o 72.000 tun. V důsledku by Česko přišlo o celou vývozní kvótu a i o část kvóty pro domácí spotřebu, takže by cukr muselo dovážet. Komisař pro zemědělství Franz Fisehler však reformu obhajuje jako nevyhnutelnou, protože Evropa se musí nachystat na levnější cukr ze světa a stát se konkurenceschopnější. Navíc na reformě má vydělat spotřebitel v podobě levnějších cen cukru.

ze zahraničí / 27


Americká ministryně zemědělství Veneman k bezpečnosti hovězího masa Washington – Spirálu diskusí roztočila americká ministryně zemědělství An Veneman. Nařídila přísnější rozbory rizikového materiálu poražených krav a nyní zvažuje, zda se nemocná a poraněná zvířata mají jen odvézt ke specielnímu zpracování na krmivo pro psy a nebo zda i u těchto partií masa, které se vyhne potravinovému řetězci, nařídit tytéž rozbory na BSE. Vše je totiž spojeno s prvním výskytem nemoci šílených krav, tedy bovinní spongiformní encefalopatie v Americe. Tam se dlouho počítalo s tím, že je kontinent prostý této nákazy a není třeba nastavit přísná opatření. A tak skutečně donedávna se skot směl krmit masokostní moučkou a rozbory mozků u krav starších 30 měsíců se nedělaly. Vše se odbývalo jen náhodně a nebýt prvního loňského pozitivního výskytu BSE, možná, že by se v dřívějším trendu pokračovalo. Po ohlášení, že BSE se nevyhnulo ani Americe nastal zvrat. Největší odběratel amerického hovězího masa Japonsko vyhlásilo USA embargo na hovězí maso. Následovala řada dalších zemí. Jen Japonsko přitom ročně z Ameriky dováželo hově-

zí maso v hodnotě jedné miliardy amerických dolarů. Když si vezmeme kurz dolaru vůči koruně, je to přes 26 miliard korun, které naráz v tomto roce Amerika ztratila. Americký trh vloni proto trpěl přebytky hovězího masa. Než se farmářská cena za kilogram hovězího masa na porážce vyšplhala na současných 56 korun u jalovice a 64 u býčka, hezkých pár měsíců uběhlo. Farmáři prožívali velmi zlé chvíle a některé farmy vyvěsily na své brány zlověstné For Sale - na prodej. V první řadě bylo ale potřeba domácího spotřebitele přesvědčit o tom, že maso z amerických farem je nezávadné a zdravé. Ministryně Veneman zavedla velmi přísná opatření. Kontroly stíhaly jedna druhou a pravidla evropských kontrol na sebe nedala dlouho čekat. Rizikový materiál musí na jatkách striktně pryč a vše se i v Americe spaluje, aby se nervové tkáně, mozek, mícha, oči, střeva nedostaly do potravního řetězce. Nyní se Veneman zabývá jinou otázkou. Mírnější normy než Evropská unie měla doposud Amerika na krmení pro psy. Hovězí maso z nemocných a poraněných zvířat nemuselo být z kusů, které se stejně jako

jiné, více než třicetiměsíční krávy, musely podrobit analýzám na BSE. Testy jsou drahé a v Americe jeden přijde na bezmála dvojnásobek ceny než v Evropě a farmářům hradí nebo dotuje stát jen polovinu částky. Veneman se proto rozhodla zahrát na strunu národního cítění. Chce přimět farmáře, aby i maso určené pro krmivo psů mělo razítko bezpečnosti s potvrzením testů na BSE.“ Je to nesmysl, prokazatelně zraněná zvířata není třeba testovat na BSE. Zvláště když jsou mladší 30 měsíců,“ oponuje ministryni Charles Stenholm z Texasu, který je předákem obchodní organizace zabývající se prodejem hovězího masa. Veneman ale má v rukách čísla a tvrdí, že nejde o žádné horentní částky a je třeba spotřebitele ve všem všudy přesvědčit o bezpečnosti hovězího. A to nejen určeného k lidské stravě ,ale i ke konzumu čtyřnohých miláčků. Tvrdí, že na testy jde ročně 40 tisíc krav starších 30 měsíců a testům se naopak vyhne na 35 tisíc kusů skotu. Jsou to buď zvířata jevící známky onemocnění a musí se vyřadit z chovu nebo poraněné kusy. Farmáři ale nechtějí vydávat peníze navíc a brání se. Stát jim si-

ce z poloviny testy hradí, ale každá koruna navíc z rozpočtu je znát, tvrdí. Hrát na city nestačí. Nelze ani brát v úvahu zdůvodnění, že jde o bezpečné potraviny a fakta, která by spotřebitele přesvědčila jíst ve velkém stejky a bifteky jako dřív, před prvním výskytem BSE. Ministryně proto zvažuje nové nařízení, které přinutí farmáře testovat veškerý skot starší 30 měsíců. Na rozbory by tak měly jít mozky i těch dobytčat, která jdou po úrazu do

Evropská unie se pravděpodobně odvolá proti rozhodnutí WTO o cukru

Polští rybáři chtějí stejné podmínky v Evropské unii, jinak hrozí stávkou

NOORDWIJK (Nizozemsko) (dra) - Evropská unie se s velkou pravděpodobností odvolá proti rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), které kritizuje její politiku v oblasti cukru. Prohlásil to evropský zemědělský komisař Franz Fischler. Dodal nicméně, že EU může snadno upravit své plány na reformu trhu s cukrem tak, aby námitky WTO zohlednila. WTO dala minulý měsíc za pravdu Brazílii, Austrálii a Thajsku, které si stěžovaly na nelegálně vysoké vývozní subvence EU. Režim podpory vývozu cukru z Evropské unie je podle rozhodnutí WTO, neslučitelný s dohodnutými obchodními pravidly. Evropská komise v červenci schválila návrh radikální reformy cukerného režimu v EU s výrazným snížením zaručených výkupních cen a omezením výrobních kvót. Návrh však narazil na odpor velkých producentů jako Francie, ale i nových členských zemí, včetně České republiky. Změnu cukerného režimu si perspektivně vynutí i nová globální obchodní dohoda, jejíž principy byly přijaty v Ženevě. Úplné završení dohody takzvaného Katarského kola jednání WTO, jehož součástí má být i zrušení všech vývozních subvencí, však bude trvat zřejmě ještě několik let. Náklady EU na podporu trhu s cukrem činí asi l,7 miliardy eur ročně, celkově jsou však podle kritiků systému mnohem vyšší kvůli nafouknutým cenám, které platí spotřebitelé. Tyto ceny jsou více než trojnásobkem cen na světovém trhu. Reforma má snížit jak náklady dotací, tak ceny pro spotřebitele.

VARŠAVA (dra) – Polští rybáři chtějí, aby jim vláda premiéra Marka Belky zajistila stejnou pomoc, jakou dostávají jejich kolegové v jiných zemích Evropské unie. Jinak hrozí stávkou. Jde jim hlavně o kompenzace za dobu hájení tresek. Polským rybářům se také nelíbí plány Bruselu na omezení rybolovu ve východní části Baltského moře. Právě zde se ale podle odborníků vyloví nejvíce tresek, sleďů a lososů, a proto ve východní části moře populace těchto druhů ryb rapidně klesá. „Už nyní 1ze sledovat, že množství ryb se zvětšuje,“ namítl ale Marek Gzel ze sdružení polských rybářů. „V zájmu Evropské unie je však omezení polského rybářství, a proto nemůžeme využívat programy na obnovu našich lodí, jako například Švédi nebo Dánové,“ míní. Polští rybáři požadují proto po své vládě, aby vytvořila sociální fond, podobně jako je tomu například v Německu, Dánsku, Švédsku nebo v Itálii. Z tohoto fondu by prý měli rybáři dostávat dávky po dobu dvouměsíčního hájení tresek. Zatímco rybáři v západních zemích dostávají ze svých fondů až několik desítek eur denně, polští rybáři musejí na nucenou a navíc neplacenou dovolenou, stěžuje si Gzel.

EU zřejmě schválí první geneticky upravená semena NOORDWIJK Nizopzemsko (dra) – Evropská unie schválí první geneticky upravená semena pro komerční využití na celém svém území. Na úrovni celé EU dosud nebyla schválena žádná geneticky upravená semena. V některých členských státech, například ve Francii a Španělsku, však existují národní povolení, která místním zemědělcům umožňují určitá geneticky modifikovaná semena nakupovat a pěstovat. V případě, že členský stát na svém území povolí v souladu s legislativou EU prodej určitých semen, je Evropská komise podle zavedených právních postupů povinna takovéto povolení časem rozšířit na celou unii. Evropská komise jednala o zahrnutí 17 různých odrůd kukuřice firmy Monsanto do seznamu semen Evropské unie. Schválení těchto 17 odrůd kukuřice je velmi pravděpodobné. Ekologické organizace nicméně upozorňují, že umožnění rozsáhlého využívání geneticky modifikovaných organismů (GMO) je nezodpovědné, protože většina zemí nemá odpovídající pravidla pro způsob oddělení běžných a geneticky upravených rostlin, která by minimalizovala křížovou kontaminaci. Geneticky modifikované organismy stále vyvolávají spory a vlny emocí. Vědci mimo jiné tvrdí, že genetickou modifikací lze získat plodiny, které zajistí výživnější, trvanlivější, zdravější a možná i levnější stravu. Naopak odpůrci a především ekologičtí aktivisté genetickou modifikaci odsuzují s tím, že se v přírodě objeví cizí a nevyzpytatelné organismy. Jako nepřirozený prvek mohou představovat nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí.

Evropští producenti vína čekají po třech letech růst produkce BRUSEL (dra) – Výrobci vína v původních 15 zemích EU čekají letos po třech letech růst produkce. Výrobu má podpořit hlavně masivní oživení ve Francii. Celková produkce dosáhne 177 milionů hektolitrů, což je o osm procent více než v předchozí sezóně, kdy vysoké letní teploty vysušily vinice a hrozny. Vyplývá to ze zprávy evropského farmářského sdružení COPA-COGECA. „Je to poprvé od roku 2001 kdy produkce v Evropě vzroste,“ uvádí se v prohlášení sdružení. Odhady pro zbývajících deset nových členů EU, z nichž šest patří mezi producenty vína, nejsou zatím k dispozici, dodalo sdružení. Produkce ve Francii se má zvýšit o 23 procent na 58,5 milionu hektolitrů. V loňském roce úroda vína v zemi klesla o 16 procent. V Itálii, které mezi evropskými producenty patří po Francii druhá příčka, produkce vína stoupne o šest procent. Produkce až o 27 procent vzroste i v Německu, kterému patří čtvrtá příčka. Třetí největší producent, Španělsko, očekává pokles o sedm procent. Důvodem je plíseň, která postihla úrodu v jednom z nejproduktivnějších regionů.

psích konzerev .“ Farmáři se tomu brání z pochopitelného důvodu. Pokud by se v jejich početném stádu takto potvrdil třeba další výskyt BSE, musí počítat se sérií nucených porážek sourozenců a kusů mladších a straších o rok, než bylo nemocné zvíře,“ uvedl Stenholm. Pojistky jdou jen do určité výše a ani v Americe nemají farmáři vše na své farmě pojištěné, je tomu tak i se skotem. M.Bouška

Unie se začala otvírat ruským mlékárnám BRUSEL (li) – Ruské mlékárenské výrobky budou moci vstoupit na trh Evropské unie. První tři ruské mlékárny, z Moskvy, Baraulu a Lipecka, se dostaly na unijní seznam podniků s vývozním povolením pro EU. „Je to vůbec poprvé, co bude povoleno vyvážet ruské mléčné výrobky do unie,“ oznámila Evropská komise ve svém komuniké. Tři mlékárny byly podle komuniké odsouhlaseny poté, co od ruských úřadů získaly osvědčení, že plně splňují unijní normy pro bezpečnost potravin - a po inspekci unijních potravinářů a veterinářů. Sám export se však bude moci rozběhnout až poté, co nynější rozhodnutí vyjde v úředním věstníku za pár týdnů. Mlékárny mají pravidelně kontrolovat ruští inspektoři, právo na inspekci na místě mají i kontroloři z EU. Krok přivítal komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů David Byrne jako „další známku dobré spolupráce mezi Ruskem a EU“. Byrneho mluvčí Beate Gminder vzápětí popřela, že by se jednalo o výměnný obchod za ruský souhlas s pokračováním unijního vývozu masa na ruský trh. Moskva počátkem června náhle zarazila veškerý dovoz, aby pak ze zákazu ustoupila, ale za podmínky zavedení jednotného certifikátu EU a po souhlasu ruských inspektorů pro jednotlivé vývozní podniky.

Čekání na euro se svázaným kurzem kandidáty ohrozí BUDAPEST(dra)- Nutit nové členy Evropské unie, aby před přijetím eura vstupovali do mechanismu zúženého kursového pohybu ERM-2, je „neúčelné a potenciálně nebezpečné“. Maastrichtská kritéria přijetí eura by se měla přehodnotit, nemá- li kandidáty eura postihnout finanční nestabilita, napsal ve studii hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Willem Buiter. „Je nutné tvůrčí přehodnoceni, jestliže se mají kandidáti EMU vyhnout ohrožení finanční stability,“ uvedl Buiter ve studii, předložené před víkendovou budapešťskou konferencí evropských centrálních bankéřů o rozšíření eurozóny. Podle něho by bez nových pravidel pro členství v euru byli ohroženi i dosavadní členové eurozóny. Buiter kritizoval to, že centrální banky musí v ERM-2 sledovat jak konkrétní cíl směnného kurzu, tak nominální cíle u inflace i úrokových sazeb. „Žádná instituce měnové politiky by neměla být žádána o to, aby sledovala více než jeden nominální cíl. Současné sledování tří nominálních cílů vysoce zvyšuje pravděpodobnost velké finanční nehody,“ napsal Buiter. Do mechanismu ERM-2, kde se musí kurz nejméně dva roky před zavedením eura udržovat v rozpětí 15 procent na každou stranu od stanovené centrální parity, již letos vstoupily Estonsko, Litva a Slovinsko. Následovat je chce v roce 2006 Slovensko a v dalších letech Česká republika, Polsko a Maďarsko. Buiter zdůraznil, že kandidáti přijetí eura nesmí vůbec pomýšlet na vstup do ERM-2, nemají-li v pořádku veřejné finance. Kdyby se tyto země pokoušely plněním kursového kritéria zakrývat vlastní špatnou ekonomickou politiku, mohlo by to vést ke krachu, který podobný kursový mechanismus v EU utrpěl v letech 1992-93. Buiter proto navrhuje kritérium směnného kurzu zrušit a umožnit kandidátům ponechat si volné kurzy. Za nezbytnou a zároveň postačující podmínku přijetí eura označil splnění kritéria udržitelnosti veřejných financí. Konvergence na poli inflace podle něho podstatná není a přibližování reálné výkonnosti ekonomik je úplně „irelevantní“. Právě kritérium deficitu veřejných financí je hlavní brzdou rychlejšího přijetí eura v České republice, Polsku a Maďarsku. Tyto země tak mají šanci vstoupit do eurozóny až v roce 2010. Deficit těchto zemí výrazně překračuje maximálně povolenou hranici tří procent hrubého domácího produktu.

28 / ze zahraničí


Ruský trh – šance i pro české potravináře? Ruský průmysl zpracování potravin stále vykazuje dynamický růst, v r. 2002 byl celkový nárůst 14 % a dosáhl hodnoty 25,9 mld. $. Stimulujícími faktory dalšího růstu jsou zvyšující se nároky spotřebitelů na jakost výrobků a novinky na trhu, zdravá ekonomika a nárůst investic z domácích i zahraničních zdrojů. Nehledě na zvyšující se domácí i zahraniční konkurenci ruský trh je stále perspektivní i pro české výrobce. V polovině devadesátých let minulého století dovozy zpracovaných potravinářských výrobků rostly velmi prudce a dovozové výrobky zaujímaly velký podíl v maloobchodních tržbách. Dramatická devalvace rublu v r. 1998 přinutila obyvatelstvo více šetřit a vyhledávat levnější domácí výrobky, což ve svém důsledku příznivě ovlivnilo domácí potravinářský průmysl, který se stal jedním z nejdynamičtějších sektorů ruské ekonomiky. Od roku 1999 se výroba téměř zdvojnásobila a dosáhla 25, 9 mld. $ v r. 2002. Rovněž působivá je skutečnost, že čistý zisk sektoru se za uvedené období zvýšil o 50 %. Tabulka 1 ilustruje růst podle jednotlivých potravinářských komodit: Zpracovatelé potravin, kteří byli úspěšní v získání investic, se zaměřili také na zvýšení jakosti svých výrobků a na rozvoj marketingové strategie. Zvýšení zájmu spotřebitelů o nové a jakostnější výrobky stimuloval růst přímých investic do potravinářského sektoru v prvních šesti měsících r. 2003 o 63 %, investice vzrostly z 552 mil. $ v r. 2002 na 898 mil. $ v r. 2003 (I. pololetí). Rozvoj lokálních zpracovatelských firem představuje velkou konkurenci pro řadu dovozců potravinářského zboží. Rychlý růst ruského potravinářského průmyslu tak nabízí nové možnosti pro dovoz polotovarů nebo speciálních potravinářských přísad. Za úspěch ruského potravinářského průmyslu v poslední době lze považovat vybudování velkých společností, které jsou vertikálně integrovány v rámci zemědělsko-potravinářského komplexu, pomalou ale stabilní revitalizaci ruského zemědělství, významné investice zahraničních firem a také vstup společnosti Will-Bill-Dann, která se zabývá výrobou mléčných výrobků a ovocných šťáv, na burzu v New Yorku. Konsolidace se nejdříve projevila v pivovarském průmyslu, v současné době je monitorována v cukrovinkářském, mlékárenském průmyslu a ve výrobě ovocných šťáv. Tabulka 2 informuje o úrovni koncentrace v některých odvětvích potravinářského průmyslu v Rusku. Obrat v maloobchodní síti s potravinami byl v r. 2002 téměř 56 mld. $, což znamenalo nárůst o 22 % ve srovnání s r. 2001. Strmé zvýšení tržeb je výsledkem vstupu a expanze významných zahraničních obchodních řetězců (Ramstore, Metro, Auchan, Spar, AVA) a zároveň rozšíření několika domácích řetězců (Perekrystok, Pjatotočka, Seventh Kontinent, Kopejka). Všechny tyto řetězce stále rozšiřují své kapacity a vyvíjejí tlak na domácí výrobce s cílem lépe vyhovět požadavkům na vyšší kvalitu výrobků i rovnoměrnosti dodávek z hlediska kvality. Prudce se rozvíjející potravinářský sektor v Rusku tak nabízí zajímavé příležitosti pro zahraniční dodavatele pro uplatnění široké škály surovin, polotovarů a speciálních potravinářských přísad na ruském trhu. Tabulka 3 shrnuje výhody a nevýhody pro potenciální zájemce o uplatnění produktů a služeb v ruském potravinářském sektoru. Při plánování strategie vstupu na ruský trh noví dovozci své aktivity samozřejmě přizpůsobují aktuální situaci. Lze však nabídnout několik obecných rad, které by mohly být užitečné. • Naplánovat si účast na některém z významných potravinářských veletrhů, např. Ingredients Russia, který se koná letos v listopadu v Moskvě a je zaměřen speciálně na průmysl zpracování potravin. Užitečné je zúčastnit se i dalších akcí, např. výstav Prodexpo (koná se pravidelně v únoru) a World Food Moscow (září), které se řadí k největším potravinářským veletrhům v Rusku. Všechny zmíněné akce se vyznačují nejen vysokou návštěvností, ale i reprezentativním zastoupením vystavovatelů. • Zkusit vyhledat ruského dovozce s dobrými referencemi, než obchodovat přímo se zpracovatelskou firmou. Rusko je země, kde kontakty a známosti hrají velkou roli. Vhodný místní zástupce, který zná místní poměry, umožní překonat různé časově náročné byrokratické překážky. • Zřízení zastoupení vlastní firmy v Rusku je výhodné pro ty investory, kteří chtějí být v užším kontaktu s rychle se rozvíjejícími místními potravinářskými podniky. Doporučuje se zřídit takové zastoupení v Moskvě a vybrat si ruského zástupce, který lépe zná místní poměry a usnadní tak lepší pokrytí trhu. Tabulka 4 nabízí přehled o vybraných nejvýznamnějších potravinářských firmách v Rusku.

TRENDY V POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU Trendy ve zpracovatelském průmyslu • Pokračuje rychlá konsolidace u ruských zpracovatelů potravin. • Nadnárodní potravinářské firmy zakládají v Rusku zpracovatelské závody. • Silný vertikálně integrovaný zemědělský byznys se rozvíjí napříč všemi subsektory. • Expanze vertikálně integrovaných zemědělsko-průmyslových podniků přispívá k oživení domácí zemědělské produkce. Potrvá však ještě dlouho, než domácí zemědělská výroba bude schopna pokrýt větší část vstupů u domácích zpracovatelských závodů. • U ruských spotřebitelů roste obliba firemních značek, což vytváří tlak na domácí zpracovatele, aby produkovali jakostnější výrobky. • Začínají se objevovat i domácí značkové výrobky o vysoké kvalitě, což zvyšuje poptávku po kvalitních surovinových vstupech. Převládajícím trendem je však důraz na levné potravinářské výrobky, které jsou přijatelné pro většinu spotřebitelů.

statek objektivních informací o dané problematice. • Řada ruských spotřebitelů stále dává přednost tradičním ruským recepturám a chutím, ačkoliv nové výrobky a nové chuťové variace již našly také své příznivce. • Zatím nebyla pozorována vyšší poptávka po dietních potravinách a výrobcích pro zdravou výživu. Zvýšení příjmů obyvatelstva a nárůst zájmu o zdravý životní styl zcela jistě probudí zájem o tento typ výrobků.

OBCHODNÍ SOUTĚŽ Domácí producenti zvyšují svoji konkurenceschopnost v oblasti dodávek primárně zpracovaných vstupů díky vyšším investicím z ruských a zahraničních zdrojů. U řady výrobků (sóji, jedlých olejů, masa a drůbežích výrobků, mléčných výrobků) stále existuje velká příležitost pro zahraniční dodavatele, neboť obnova ruského zemědělství je zatím v počáteční fázi. Byly přijaty zásadní zákony, např. o prodeji a nákupu zemědělské půdy, ale zavedení nové legislativy bude časově náročné. Ačkoliv investice do ruského zemědělství

Kultury • Christian Hansen • Danisco • Rhodia Emulgátory • Danisco • IFOP (Rusko) • Palsgaard • Quest Pektin • CP Kelco • Danisco • Degussa • Herbstreit and Fox Flavory • Quest • Danisco • Dragoco • IFF • Firmenich • Aromatica (Rusko) Stabilizátory • Danisco • Hahn • Rhodia • Palsgaard Enzymy • Danisco • Novo • Dohler • Wild • Aromatica (Rusko) Tabulka č. 5 informuje o hlavních zdrojích vstupů z dovozu pro ruský potravinářský průmysl u vybraných kategorií potravinářských výrobků.

• Lokální produkce potravinářských přísad je zatím méně rozvinutá, ale poptávka po těchto výrobcích stále roste. • Rusko zatím není vývozcem hotových potravinářských výrobků, ale některé ruské firmy se již nyní snaží proniknout na západní trhy (např. firma Wimm-Bill-Dann se svým džusem z drobných plodů, který dodává do vybraných států EU pod značkou “Mores”).

SPOTŘEBITELSKÉ TRENDY • Růst příjmů ve středních vrstvách vytváří poptávku po rozmanitějších a jakostnějších potravinářských výrobcích. • Někteří výrobci (např. výrobce cukrovinek Korkunov a pivovar Tinkoff, což jsou relativně nové značky na trhu) se úspěšně uchytili na rozvíjejícím se trhu svými jakostními výrobky cíleně zaměřenými na střední třídu. • Spotřeba některých potravinářských výrobků (např. piva) rychle roste a začíná dosahovat hodnot běžných v západních zemích, nárůst spotřeby u jiných kategorií výrobků roste pomaleji. • Obliba hotových salátů, instantních nudlí, porcovaných a vakuově balených ryb roste díky pracovní vytíženosti velkého počtu manželských párů a skutečnosti, že uvedené výrobky jsou již běžně dostupné v obchodní síti. • Ačkoliv roste poptávka po pohotových potravinách, pro řadu spotřebitelů jsou příliš drahé, zvláště v regionech. Velká část spotřebitelů tak kupuje jen suroviny k domácí přípravě jídel. • Obecně lze konstatovat, že vztah ruských spotřebitelů ke geneticky modifikovaným potravinám je spíše negativní, ačkoliv neexistuje do-

v posledních letech dramaticky vzrostly, dosažení produktivity běžné v západních zemích bude dlouhodobý proces. Ruská vláda přijala také sérii opatření k omezení dovozů a k podpoře domácí produkce. Pro zajištění stálého rozvoje zemědělského sektoru Ruské federace na období do r. 2010 a stabilizaci ruského trhu s potravinami vydala vláda Ruské federace dne 23. 1. 2003 řadu vyhlášek: č. 48 „Opatření na ochranu ruského drůbežářského průmyslu“, č. 46 a č. 50 „O změnách cel Ruské federace“. V souladu se zmíněnými legislativními kroky byly od 1. dubna 2003 zavedeny kvóty na dovoz hovězího, vepřového a drůbežího masa. Podle nařízení Ministerstva ekonomiky a rozvoje RF a Ministerstva zemědělství z 18. 2. 2003 č. 52/80 byly v r. 2003 zavedeny následující dovozní kvóty: 774 tis. t drůbežího, 337,5 tis. t vepřového a 315 tis. t hovězího masa. Cla na dodávky nad rámec povolených kvót byla zvýšena z 15 % na 60 % pro hovězí maso, z 15 % na 80 % pro vepřové maso a z 25 % na 35 % pro drůbeží maso. V r. 2004 a 2005 bude povolen dovoz 1050 tis. t drůbežího, 450 tis. t vepřového a 420 tis. t hovězího masa. Zpřísnění dovozních kvót představitel Ministerstva zemědělství RF obhajoval nutností ochránit ruský trh před „masivními dovozy masa a masných výrobků za dumpingové ceny“. Jako velmi perspektivní pro zahraniční dovozce se jeví sektor potravinářských přísad, ve kterém jsou ve výhodě zvláště evropští výrobci. Nad americkou konkurencí vítězí především cenou, krátkými dodacími lhůtami a nižšími náklady na dopravu zboží. K hlavním dodavatelům vybraných přísad do Ruska se řadí následující firmy:

PERSPEKTIVNÍ POTRAVINÁŘSKÉ KOMODITY NA RUSKÉM TRHU 1. Výrobky zastoupené na trhu s dobrým prodejním potenciálem: • Drůbeží / hovězí / vepřové vnitřnosti a odřezky • Výrobky z ryb a mořských plodů • Jakostní švestky, rozinky a ostatní sušené ovoce – u této skupiny nutno počítat s konkurencí z Asie a zemí Střední Evropy (nízké ceny, ale nestejnoměrná kvalita) • Jakostní mandle, pekanové ořechy a ostatní stromové ořechy a také burské ořechy • Chmel – rychle se rozvíjející sektor, který je pokryt dodávkami z Evropy, minimální domácí produkce • Přísady zvýrazňující chuť – pro masné výrobky • Sójové koncentráty a izobáty – pro výrobu uzenin • Jakostní texturovaný rostlinný protein – pro výrobu uzenin a masových konzerv • Sušený lepek – ruská pšenice má tradičně nízký obsah lepku • Dextrin a ostatní modifikované škroby • Konzervační prostředky a potravinářská barviva – výroba v Rusku prakticky neexistuje • Esenciální oleje • Ochucovadla, koření 2. Výrobky, které zatím významně na ruském trhu zastoupeny nejsou, ale s dobrým prodejním potenciálem: • Zmrazené a konzervované ovoce – pro jogurty a zmrzliny • Různé specializované potravinářské přísady, včetně karagenanu, emulgátorů, enzymů, pektinů, startovacích kultur • Certifikované organické nebo přírodní přísady – řada domácích výrobců deklaruje, že vyrábí “přírodní” nebo “ekologicky čisté” potraviny a nápoje, ale v Rusku neexistují oficiální normy pro organické výrobky a proto tvrzení nelze oficiálně potvrdit • Košer a halal certifikované přísady – zvýšený zájem židovské populace o košer výrobky, velká (a rostoucí) komunita muslimských spotřebitelů v Rusku a států SNS.

VÝZNAMNÉ POTRAVINÁŘSKÉ VELETRHY A VÝSTAVY Ruský trh je považován za jeden z nejperspektivnějších ve světě pro uplatnění potravinářských výrobků. Jednou z možností, jak navázat obchodní kontakty, je účast nebo návštěva významných potravinářských výstav. Českým potravinářům by neměly uniknout následující výstavy:

ze zahraničí / 29

Potravinářský zpravodaj 10 / 2004 WORLD FOOD MOSCOW (Nejstarší výstava potravin a nápojů v Rusku. Na výstavě lze navázat kontakty se subjekty potravinářského průmyslu z celého Ruska a ostatních států z bývalého Sovětského svazu) Moskva Tato výstava se již konala v září tohoto roku http://www.worldfood-moscow.com/ 4. Ruská výstava „Ruští výrobci a zásobování ozbrojených složek“ (Název výstavy naznačuje, že je cílena především na ruské firmy, ale podle statistiky minulého ročníku zajímavou možnost k proniknutí na ruský trh (nejen potravinářský) využili i vystavovatelé z Běloruska, Litvy, Francie, Rakouska, Švédska a Indie. Celkem se vloni na výstavě představilo na 255 firem z 46 regionů Ruska a ze zahraničí) Moskva 15. – 19. 11. 2004 http://www.masterexpo.ru/ INGREDIENTS RUSSIA (Jediná svého druhu výstava potravinářských přísad v Rusku. Zájem o akci každoročně roste

a v současné době se řadí k nejvýznamnějším potravinářským výstavám v Rusku) Moskva 23. – 26. 11. 2004 http://www.ingred.ru/ PRODEXPO (Největší výstava potravin a nápojů v Rusku, s velkým zastoupením zahraničních vystavovatelů a oficiálních národních expozic celé řady států) Moskva 14. – 18. 2. 2005 http://www.expocentr.ru/site/95/ INTERFOOD (Výstava pokrývá významný Severozápadní region Ruska – Petrohrad, Kaliningrad aj. Výstavu vyhledávají návštěvníci z Moskvy, ostatních ruských regionů a sousedních států). Petrohrad 11. – 14. 4. 2005 http://www.primexpo.ru/interfood/eng/

Tab. 1 Klíčové indikátory ruského potravinářského průmyslu v letech 1999–2002 Zvolený indikátor

1999

Počet firem (v tisících) Hodnota potravinářské výroby (mld. $) Čistý zisk (mld. $) Chléb a pekařské výrobky (mln t) Těstoviny (tis. t) Cukrovinky (tis. t) Maso včetně vnitřností (tis. t) Uzeniny (tis. t) Mléčné výrobky (mln t) Konzervované výrobky (mln konzerv *) Zelenina, bez šťáv nebo výrobků z rajčat Ovocné šťávy Ovoce a drobné ovoce Rajčatová šťáva, protlaky, kečupy Mléčné výrobky Konzervované ryby/mořské plody Minerální vody (mln hl) Vodka/lihoviny (mln hl) Víno (mln hl) Pivo (mln hl) *- standardní konzerva = 335 g

2000

2001

2002

22,9 14,6 1,0 9,2 707 1 509 1 113 948 5,6

25,4 18,7 1,2 9,0 704 1 628 1 193 1 052 6,2

24,7 22,8 1, 5 8,6 764 1 793 1 284 1 224 6,7

23,3 25,9 1,5 8,3 831 1 952 1 390 1 443 7,5

322 340 193 190 538 486 7,4 13,4 1,8 44,5

386 705 114 215 620 531 9,8 12,3 2,4 51,6

417 1 419 118 278 677 610 12,2 13,1 2,7 63,7

489 2 199 153 323 714 598 15,7 13,9 3,2 70,2

2002/2001 % změny - 5,7 13,6 - 3,5 8,8 8,9 8,3 17,9 11,9 17,3 55,0 29,7 16,7 5,5 - 2,0 28,7 6,1 18,5 10,2

Tab. 2 Koncentrace trhu v sektoru zpracování potravin Sektor

Tržní hodnota 2002 (mln $)

Pivo Cukrovinky Nealkoholické nápoje Mléčné výrobky Masné výrobky

2,65 2,13 1,11 3,92 4,66

Podíl na trhu – 10 největších firem (%) 71 60 57 21 15

Elinar

Drůbež – chlazená, zmrazená

Rusko (1)

Ryby, plody moře – zmrazené filety, pohotové potraviny Mléčné výrobky, ovocné šťávy

250 000 (kus/týd.) 25 (odhad)

Ledovo

825 (2002)

Prodimeks Planeta Management SladCo Babyjevskij Krasnyj Okťabr Chupa Chups

Konzervované/kondenzované mléko Zmrazené potraviny

500 (odhad) 48 (odhad)

Rusko (21) Ukrajina (2) Kyrgyzstán (1) Rusko (1) Rusko (1)

Nestle

Cukrovinky, káva, dětská výživa, zmrzlina, cereálie Ovocné šťávy Ovocné šťávy Ovocné šťávy

Will-Bill-Dann

Multon Lebedijanskij nosan –Ecofruit

Cukrovinky Cukrovinky Cukrovinky Cukrovinky

119 (2002) 180 (odhad) 126 (2002) 400 mln kusů (odhad) 700 mln (2002) 325 mln l (odhad) 325 mln l (odhad) 170 mln l (odhad)

Ekstra–M Russkij Produkt Makfa Bistroff Baltimor

Těstoviny 48 (2002) Těstoviny, polévky, instantní káva 125 (odhad) Těstoviny, instantní cereálie 106 (odhad) Instantní cereálie 37 (odhad) Kečupy, majonézy, margariny, omáč- 150 (2002) ky, zmrazené potraviny Moscow Fats Com- Rostlinné oleje, margariny, majonézy 48 (2002) bine Rospiritom Vodky, lihoviny 1 500 (odhad) Baltika Beverage Pivo 452 (2001) Sun – Interbrew Pivo 413 (2001) Ochakovo Pivo 220 (odhad) AO Vena Pivo 320 (odhad)

Kategorie výrobku

Dovoz (r. 2002)

Drůbeží maso

1 407 435 t

Hodnota dovozu v $ (r.2002) 810 mln

Vepřové maso

602 010 t

672 mln

Hovězí maso

469 140 t

589 mln

Vnitřnosti

112 mln

Ryby a výrobky z darů moře 626 815 t

383 mln

Výrobky z vajec

1 087 t 40 mln

Tab. 3 Výhody a nevýhody pro zájemce o vstup na ruský potravinářský trh Nevýhody Ačkoli v Rusku stále roste střední třída, řada spotřebitelů má relativně malý příjem. V některých komoditách (obiloviny, jedlé rostlinné oleje) jsou místní výrobci stále efektivnější a znevýhodňují dovozy. Evropští dodavatelé na rozdíl od amerických mají velkou výhodu vzhledem ke geografické poloze a tím i snazším kontaktům s ruskými zpracovateli, což umožňuje rychlou realizaci dodávek. Byla zavedena řada opatření na regulaci dovozů, včetně cel, které znesnadňují nebo omezují vstup na ruský trh. Vysoké ceny úvěrů omezují využití volného kapitálu, což znesnadňuje realizaci nákupu kvalitních vstupů.

Stromové ořechy

40 000 t

23 mln

Ovocné džusy a koncentráty

300 mln l

128 mln

Bílkovinné izoláty a koncentráty

21 mln

Bramborové lupínky, mouka a krmiva

4 mln

Esenciální oleje

4 mln

Chmel

15 mln

Rostlinné gumy a extrakty

40 mln

Tab. 4 Přehled vybraných potravinářských firem v Rusku Firma Čerkizovsky KamposMos Omsk Bacon AIG Michajlovski Golden Rooster

Hlavní komodita

Prodej (mln $)

Výrobní závody

Hovězí a vepřové maso, uzeniny Vepřové maso – konzervy a uzeniny Vepřové maso – slanina, uzeniny Drůbež – chlazená Drůbež – chlazená

350 (2001) 130 (2002) 120 (odhad) 50 (2001) 350 000 (kus/týd.)

Rusko (9) Rusko (1) Rusko (1) Rusko (1) Rusko (1)

Rusko (4) Rusko (4) Rusko (8) Rusko (3) Rusko (10) Rusko (1) Rusko (1) Rusko (2) Ukrajina (1) Rusko (1) Rusko (1) Rusko (1) Rusko (1) Rusko (4) Rusko (1) Rusko (110) Rusko (5) Rusko (11) Rusko (1) Rusko (1)

Tab. 5 Hlavní zdroje vstupů do ruského potravinářského průmyslu

Sušené ovoce Výhody Ruská ekonomika vzrostla o 7,3 % v r. 2003, růst příjmů spotřebitelů byl dokonce rychlejší. Místní výrobci nejsou schopni vyhovět požadavkům místních zpracovatelů na druhové zastoupení, jakost a objem dodávek. Podniky na zpracování potravin začínají expandovat a modernizovat své provozy, což následně vyvolává nutnost používat speciální potravinářské přísady a stroje i vybavení, které nejsou v Rusku dostupné. Díky konsolidaci v potravinářském průmyslu je řada místních zpracovatelských firem ekonomicky silná a existuje šance na možnost realizace větších dodávek. Platba předem je stále běžná obchodní praxe.

Rusko (1)

Podíl hlavních dovozců 1. USA – 51 % 2. Brazílie – 25 % 3. Francie – 6 % 4. Německo – 4 % 5. Nizozemsko – 3 % 1. Brazílie – 60 % 2. Čína – 11 % 3. Dánsko – 6 % 4. USA – 3 % 1. Ukrajina – 32 % 2. Německo – 20 % 3. Irsko – 11 % 1. USA – 43 % 2. Dánsko – 13 % 3. Německo – 11 % 4. Francie – 6 % 1. Norsko – 41 % 2. Lotyšsko – 12 % 3. Velká Británie – 6 % 4. Dánsko – 6 % 1. Dánsko – 68 % 2. Belgie – 22 % 1. Tádžikistán – 35 % 2. Írán – 19 % 3. Uzbekistán – 15 % 4. Afghánistán – 12 % 1. USA – 25 % 2. Indie – 10 % 3. Írán – 9 % 4. Ázerbajdžán – 9 % 1. Brazílie – 27 % 2. Nizozemí – 22 % 1. Nizozemí – 38 % 2. Dánsko – 18 % 3. Izrael – 12 % 4. Brazílie – 10 % 5. USA– 6 % 1. Německo – 46 % 2. Francie – 15 % 3. Nizozemí – 14 % 4. Finsko – 10 % 5. Belgie – 9 % 6. USA – 5 % 1. USA – 37 % 2. Německo – 20 % 3. Rakousko – 10 % 4. VB – 7 % 1. Německo – 80 % 2. USA – 14 % 3. ČR – 3 % 1. Španělsko – 35 % 2. Německo – 23 % 3. Itálie – 6 % 4. Chile – 6 % M. Macháčková, ÚZPI

30 / ze zahraničí


Trh mléka v Ruské Federaci Obrat prodeje mléčných výrobků představuje podle zahraničních pramenů v Ruské Federaci v současné době zhruba 22 – 25 miliard USD (57,2 – 65 mld. Kč). Přesto je tento stav ještě značně vzdálen od plného nasycení požadavků trhu. Podle renomovaného odborného moskevského časopisu pro potravinářský průmysl se importované mlékárenské výrobky podílejí na celkovém zásobování země 14 % s tím, že budou podniknuta opatření, aby se tento deficit postupně vyrovnával a země se stala v budoucnosti čistým exportérem mlékárenských výrobků. Nejvyšší podíl dovážených výrobků tvoří máslo, cca 54,6 % a jogurtové výrobky cca 46 %. Nad úrovní poloviny spotřeby se podílí i dovoz tučných sýrů. Experti mléčného trhu však optimismus možného blízkého uspokojení požadavků trhu domácí produkcí nesdílejí. Výzkumníci Ruské zemědělské akademie vycházejí z předpokladu, že k plnému pokrytí požadavků na mléko a mlékárenské výrobky by bylo třeba zvýšit současnou produkci mléka z 33,3 mil. tun (2003) na 50 mil. tun. Vědečtí pracovníci z oblasti výživy pokládají za optimální průměrnou úroveň spotřeby mléka a mléč-

ných výrobků na obyvatele v přepočtu na mléčný ekvivalent 390 kg. Současná průměrná spotřeba na obyvatele dosahuje 229 kg a je o 131 kg nižší v porovnání s úrovní docílenou v roce 1990. Uvedené údaje o průměrné spotřebě zahrnují všechny mléčné výrobky, včetně másla, a proto jsou ve srovnání s hodnotami sledovanými v našich podmínkách, kde sledujeme spotřebu másla odděleně výrazně vyšší (1 kg másla = 20–22 kg mléka). Z údaje o výši celkového obratu lze orientačně odvodit, že v průměru připadá ročně na každého občana Ruské federace výdaj za mléko a mléčné výrobky zhruba 160 USD, což představuje v přepočtu zhruba 4 160,-- Kč. Pro porovnání lze uvést, že spotřebitel v Německu vydá za mléčné výrobky ročně zhruba dvojnásobek. Sýry představují v rámci celkového sortimentu mléčných výrobků pouze 7 % podíl. Průměrná spotřeba sýrů se snížila v minulé dekádě o 30 % a v minulém roce 2003 nedosahovala na obyvatele ani 3,5 kg. Země dováží zejména tvrdé přírodní sýry z Německa, Finska, Ukrajiny, Běloruska a Polska. Spotřebitelé dávají v Rusku přednost levněj-

Vývoj výroby a dovozu sýrů v Ruské federaci v letech 1998 – 2002 Rok 1998 1999 2000 2001 2002

Výroba 185 185 221 255 308

dovoz 78 28 29 70 98

ším druhům sýrů. Potvrzuje to údaj, že 43 % trhu představují přírodní sýry v cenové relaci do 115 Rublů za 1 kg, což při průměrném kursu platném v roce 2003 odpovídalo 3,7 USD/kg (přibližně 96,-- Kč/kg). Jednalo se o sýry domácí produkce. Čtvrtina trhu sýrů se pohybovala v cenovém rozpětí 115 – 130 Rublů (3,7 – 4,2 USD/96,-- - 110,- Kč/kg) a jednalo se především o sýry eidamského typu a goudu. Více jak pětinový podíl sýrů (22 %) se prodával v cenové relaci 130 – 160 Rbl (4,2 – 5,3 USD/ 110,-- – 138,-- Kč/kg). Hlavním představitelem této kategorie byl sýr typu Maasdamer. Zbývající podíl zhruba 10 % tvoří sýry nejvyšší cenové kategorie, za které spotřebitel zaplatil v průměru 5,2 USD/kg (cca 135,-- Kč/kg).

podíl dovozu % 42,2 15,1 13,1 27,4 31,8

Z celkové spotřeby sýrů připadá na sortiment zrajících přírodních sýrů 47 %, na tavené sýry 32 %, na ovčí sýry 11 % a na plísňové sýry 10 %. Výrobou sýrů se v Ruské federaci zabývá 150 sýráren, z nichž připadá značná část na starší provozy s nízkou výrobní kapacitou. V současné době se však již budují nové kapacity, z nichž je nejvýznamnější sýrárna Holdingu Wimm-Bill-Dann postavená za 13 mil. USD, která vyrábí sýry vyšší kategorie v cenové úrovni 130 – 160 Rbl/kg. Na výstavbě některých nových sýráren participují zahraniční firmy, které využívají velmi příznivé odbytové možnosti a velmi levnou pracovní sílu. M. Křivánek, ČMSM

Sektor mléka SRN v nových podmínkách Situaci mlékárenského sektoru SRN v období rozšíření EU zhodnotil ve svém vystoupení představitel ZMP Bonn Richard Schoch. Uvedl, že ceny farmářského mléka zůstaly v roce 2003 a i v prvních měsících letošního roku pod tlakem s tím, že producenti sdílejí obavy z důsledků vyplývajících z Reformy společné zemědělské politiky a rozšíření Unie na východ o dalších 10 zemí. Panují obavy z uplatnění horní hranice objemu naskladnění v intervenčních skladech másla stanovené na úroveň 70 tis. tun a na omezení doby naskladnění na období od 1. března do 31. srpna při současném snížení intervenční ceny másla o 7 % a sušeného odtučněného mléka o 5 %. V průběhu letošního roku se však ceny másla a SOM na zahraničních trzích zotavily, takže při současném poklesu objemu nakupovaného mléka nebyly intervenční nákupy uplatněny. Došlo ale k prodeji zásob z intervenčních skladů, takže se ceny másla na vnitřním trhu výrazněji nezvýšily. Dále, vzhledem k tomu, že nejsou výsledky na vnitřním trhu u mléka a sýrů ani na úrovni minulého roku, jeví se i při současných nákupních cenách mléka ekonomické výsledky zpracovatelů spíše horší než lepší. Uvádí se, že vzhledem k tomu, že v letošním roce již mohla být producentům vyplácena za dodané mléko kompenzace, proběhlo období rozšíření Unie dle ZMP hladce. Nelze však podlehnout představě, že trh zůstane vyrovnaný. Mezi producenty panuje nespokojenost, protože se cena mléka stabilizovala v nových podmínkách na nižší úrovni, a to i když je na zahraničních trzích po mlékárenských výrobcích zesílená poptávka. Zatím však není jasné, zda se to projeví na zvýšených cenách výrobků.

Mimo snížených přínosů z mléka a sýrů na vnitřním trhu se uplatňuje snížení vývozních dotací. Dále se uvádí, že žádoucí odlehčení trhu by mohly, na základě posilování eura vůči dolaru, nepříznivě ovlivnit výkyvy v importu. Evropská Unie zaznamenala v prvních pěti měsících roku výrazné zvýšení exportu. (tab. 1) Tab. 1

ly se dodávky sušeného mléka z Polska a ČR. Německo naopak zvýšilo do uvedených zemí vývoz čerstvých výrobků a do ČR částečně i vývoz sýrů, při čemž se vývoz do Polska a Slovenska lehce snížil.

plnotučné sušené mléko sýry máslo suš. odtučněné mléko syrovátka

množství v tis. tun 195 192 150 117 81

meziroční zvýšení % 9 1 11 5 14

U kondenzovaného mléka se snížil export o 32 % na 75 tis. tun. Zásoby sýrů se v Německu v důsledku čilého prodeje jak na vnitřním trhu, tak i v exportu výrazně snížily a bude obtížné je v důsledku očekávaného zvýšení prodeje v podzimním období při současném poklesu nákupu mléka opět zvýšit. I když se ceny sýrů mírně oživily, nedosáhly loňské úrovně. Tak zatímco se např. před rokem prodával v obchodě Algavský ementál 1 kg za 6,57 EUR (207,-- Kč), letošní cena dosáhla 6,34 EUR/kg (200,-- Kč). Rovněž i spotřebitelská cena mladé Goudy se snížila z 5,07 EUR (160,-- Kč) na 4,95 EUR (156,-- Kč). Zahraniční obchod Německa se po 1. květnu t. r. rozšířil, zejména s ČR, Polskem a Slovenskem. Zvýšily se dovozy smetany z ČR a dodávky mléka ke zpracování ze Slovenska. Zvýšily se dovozy syrovátky. Vzrostl dovoz másla z Polska při současném sníženém vývozu sýrů. Zvýši-

EUR/100 kg (1999-2003) Rok

1999

2000

2001

2002

2003

29,9 30,0

2003/ 2002 % -4,6 -4,6

1999/ 2003 Ø 31,4 31,1

29,9 30,0

31,5 31,5

34,3 34,3

31,3 31,4

29,4

31,5

34,3

31,0

29,6

-4,5

31,1

Ceny farmářského mléka dále klesají a jejich stabilizace je v nedohled-

Vývoz leden – květen 2004

Výrobek

v minulých letech podle oficiální starovnání se stejným obdobím minulého tistiky ZMP až na úroveň roku 1999 roku se snížením nákupní ceny mléka tak, jak to vyplývá z následujícího přes obsahem tuku 3,7 % a bílkovin 3,4 % hledu. (tab. 2) o 3,2 % na 27,10 EUR/100 kg. Tab. 2 Vývoj ceny farmářského mléka v Německu

Německo dřívější spolkové země nové spolkové země

Průměrné nákupní ceny jsou v některých spolkových zemích značně rozdílné. Nejvyšší cena v roce 2003 byla docílena v Rýnsku – Westfálsku, a to 32,7 EUR/100 kg, nejnižší v Dolním Sasku – 28,3 EUR/100 kg. Zatímco vývoj cen mlékárenských výrobků na zahraničních trzích vykazuje pozitivní trend, celkový obrat na vnitřním trhu je nepříznivě ovlivňován vysokou nezaměstnaností a stagnujícími a případně i klesajícími příjmy obyvatel. To se projevilo již v minulém roce nízkým meziročním nárůstem obratu o 0,6 %, který ani v současné době nevykazuje významnější zlepšení. Podle posledních dostupných údajů se museli farmáři v SRN spokojit v polovině letošního roku v průměru v po-

Ceny vyrobeného mléka v jednotlivých regionech značně kolísají, jak o tom svědčí následující přehled (tab.3). Ze sledovaných spolkových zemí byl nejvýraznější pokles ceny zaznamenán v Bavorsku a Durynsku, a to o 4,4 % a 4,1 % na 27,90 EUR/100 kg a 28,0 EUR/100 kg. Nejnižší cenu v závěru pololetí vykázaly farmáři v Dolním Sasku – 25,80 EUR/100 kg a ve Šleswik-Holštýnsku 25,60 EUR/100 kg. Podle hodnocení ZMP setrvaly ceny farmářského mléka v průměru za celé Německo i za období leden – červenec letošního roku na stejné úrovni 27,10 EUR/100 kg s nevýznamnými změnami v rámci jednotlivých spolkových zemí.

Cena farmářského mléka v závěru I. pololetí 2004 (tuk 3,7 %, bílkoviny 3,4 %) Země meziroční pokles cena mléka přepočet Kč ceny % EUR/100 kg na 1 kg Německo 3,2 27,10 8,54 Bavorsko 4,4 27,90 8,84 Durynsko 4,1 28,00 8,88 Porýní Westfálsko 3,9 26,10 8,27 Hessensko 3,8 27,10 8,59 Šlesw.-Holštýnsko 1,3 25,60 8,12 Dolní Sasko 1,7 25,80 8,18 M. Křivánek, ČMSM

Tab. 3

nu. Ceny producentů mléka v Německu poklesly z 31,3 EUR/100 kg v roce 2002 o 4,6 % na 29,9 EUR/100 kg v roce 2003. Uvedené ceny se vztahují na mléko o tučnosti 4,2 % a obsahu bílkovin 3,4 %, včetně příplatků a srážek bez DPH. Docílená cena za rok 2003 poklesla

Alkohol může příznivě působit na pacienty i po operaci srdce

Safra, cojsem posunul hodiny na zimní čas, tak je tu zima jak v psinci! (sch)

BERLÍN (dra) - Umírněná dávka alkoholu může podpořit uzdravování u pacientů, kteří prodělali srdeční operaci. K tomuto závěru dospěli němečtí lékaři z univerzity v Heidelbergu. Zároveň ale upozornili, že to neznamená, že by se každý po operaci srdce měl dát na alkohol. Není podle nich třeba, aby naprostí abstinenti měnili způsob života. Vědci zjišťovali u 225 pacientů, jak jim pomohlo pravidelné pití alkoholu v prvních čtyřech měsících po angioplastice. To je metoda, při které se roztáhne a zprůchodní zúžené místo tepny balónkovým katetrem. Je to méně invazivní zásah než bypass, při němž se překlene zúženě místo jinou žílou nebo tepnou.

Lidé, kteří po operaci zablokovaných tepen pili šest nebo více jednotek alkoholu týdně, měli mnohem menší pravděpodobnost, že se jim tepny opět ucpou. Byla u nich o 50 procent menší pravděpodobnost, že budou znovu potřebovat chirurgický zákrok, než u lidí, kteří pili alkohol jen málo nebo vůbec ne, uvádějí autoři studie. Podle zkušeností německých lékařů lidé, kteří pijí jednu jednotku denně, mají nižší riziko srdečního infarktu, chronických nemocí srdce nebo náhlé koronární smrti než těžcí pijáci nebo ti, kdo nepijí vůbec. Jednou jednotkou alkoholu se míní objemově deset mililitru nebo váhově osm gramů čistého alkoholu. To představuje například jednu malou sklenku vína, malé pivo nebo

jednoho panáka tvrdého alkoholu. Je však třeba dávat pozor na to, že různé nápoje obsahují různé množství alkoholu. „Naše studie potvrdila, že umírnění konzumenti alkoholu se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob by neměli přestat pít. Alkohol nezvyšuje riziko nového zúžení koronární tepny po angioplastice a může mít blahodárné účinky. Ti, kdo konzumují alkohol, mohou pokračovat, ale není vůbec třeba, aby naprostí abstinenti měnili svůj styl života,“ uvádějí lékaři v časopise Heart. Varují však, že pít více než jednu nebo dvě jednotky denně neznamená větší ochranu, naopak, může to zvýšit krevní tlak a způsobit jiné zdravotní problémy.

ze zahraničí / 31


Z A J Í M A V O S T I HEINZ SNIŽUJE MNOŽSTVÍ SOLI VE SVÉ TRADIČNÍ RAJSKÉ POLÉVCE Heinz změnil recepturu své krémové rajské polévky v plechovce, a to poprvé po téměř 100 letech její výroby. U oblíbené polévky, které se od počátku výroby v roku 1910 prodá týdně více než 500 000 kusů plechovek, došlo ke změně receptury v důsledku kritiky vlády a lobby skupin propagujících zdravou výživu. Alternativní verze rajské polévky obsahuje o 10 % méně cukru, o 18 % méně tuku a o 13 % více rajského protlaku. Hlavně však obsahuje o 20 % méně soli. Heinz tímto činem reaguje na výzvu britské vlády, která vybízí výrobce ke snížení obsahu NaCl ve všech druzích konzervovaných polévek o 55 %.

EPI INGREDIENTS ROZŠIŘUJE SVÉ VÝROBKOVÉ PORTFOLIUM Francouzská společnost Epi Ingredients, která vyrábí potravinářské přísady na bázi jogurtu, uvedla jako poslední novinku na trh svůj jogurt v prášku Yoghurt Powder 48. Produkt připravovaný pomocí kmenů Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus je určený zejména pro potřeby pekárenského a cukrovinkářského průmyslu. Základní nízkotučný jogurt obsahuje 34 % bílkovin, vyrábí se fermentací odtučněného mléka a suší se rozprašováním. Je vhodný jako přísada při výrobě omáček nebo náplní pro čokoládové cukrovinky. Příznivě ovlivňuje nejen jejich chuť, ale podílí se i na modifikaci textury. Instantní granulovaný nízkotučný jogurt je obdoba práškové formy. Granulovaná forma se však lépe rozpouští, proto je ideální pro použití do suchých směsí. Společnost také rozšířila svoji řadu fermentovaných sušených mléčných výrobků značky Epilac o dva nové jogurtové produkty. Epilac 903 je kyselejší než předchozí výrobky řady Epilac. V ústech prý vytváří větší pocit čerstvosti. Společnost tvrdí, že jej již využívá několik výrobců mražených smetanových krémů. Epilac 905 je odolnější vůči kyselému prostředí a vůči tepelnému ošetření, např. pasteraci. Je proto velmi vhodný zejména pro výrobu nápojů na bázi ovocných šťáv. Do výrobkové řady Epilac patří též Epilac 901, který obsahuje 25 % bílkovin a živých zákysů. Má stejnou nutriční hodnotu jako jogurty v prášku a prodává se jako jejich levná alternativa. Epilac 902 je pasterovanou verzí Epilacu 901. Epilac 906 je prášek získaný stejnou technologií jako jogurty v prášku, ale je pasterovaný. Epilac 910 je sušený jogurt obsahující 60 % bílkovin a je ideální pro výrobu dietních potravin a nápojů s vysokým obsahem proteinů.

SVĚTOVÁ PRODUKCE ČAJE LONI VZROSTLA O 1,6 PROCENTA NA NOVÝ REKORD Podle informací německé firmy F.O. Licht, jež se zabývá výzkumem komoditních trhů, se v roce 2003 celosvětová produkce čaje zvýšila o 1,6 procenta na 3137 miliónu tun a dosáhla rekordní úrovně druhým rokem za sebou. O zlepšení se loni zasloužil růst produkce v Číně a Indii i rekordní úroda ve Vietnamu. To více než nahradilo slabší sklizeň na Srí Lance a v Indonésii. Produkce čaje v Indii vzrostla o 3,7 procenta na 857 055 tun a v Číně se zvýšila o 2,2 procenta na 762 000 tun. Vietnam sklidil rekord-

ních 94 500 tun čaje a sklizeň v Japonsku byla při 91 900 tunách nejvyšší za posledních deset let. Naproti tomu produkce čaje na Srí Lance klesla o 2,2 procenta na 303 229 tun a sklizeň v Indonésii oslabila o 4,5 procenta na 165 000 tun. Srí Lanka však zůstala největším světovým vývozcem s exportem 291 473 tun, následovaná Keňou s exportem 268 801 tun. Ceny by se podle F.O. Licht měly pro producenty vyvíjet letos příznivěji než loni. Růst produkce se zmírňuje a po válce v Iráku se zlepšila poptávka po čaji na Blízkém východě, který je klíčovým odběratelem dovozu.

KODEX VÝROBCŮ KÁVY

Švýcarská společnost Nestlé a tři další velcí zpracovatelé kávy se dohodli na kodexu chování s pěstiteli kávy. Cílem této iniciativy je přispět ke zlepšení výrobních standardů v celém odvětví. Společná úmluva se snaží vytvořit lepší pracovní podmínky a chránit životní prostředí v zemích produkujících kávu. „Obecný kodex pro kávové společenství” (Common Code for the Coffee Community – CCCC) byl zástupci zpracovatelů kávy a německé vlády představen veřejnosti začátkem září v Hamburgu. Zatím není jasné, kdy bude tento dokument podepsán. Iniciativy se spolu s Nestlé zúčastnila i německá společnost Tchibo a americké společnosti Kraft Foods a Sara Lee. Budoucí signatáři smlouvy se dobrovolně zavazují, že budou dělníkům platit alespoň minimální mzdy, nebudou využívat dětskou pracovní sílu, povolí zřízení odborů a členství v nich a budou při pěstování kávy dodržovat mezinárodní normy týkající se životního prostředí, a to zejména používání pesticidů a znečišťování vody. Kodex výrobců kávy je obdobný jako kodexy chování dobrovolně přijaté producenty diamantů, výrobci sportovních potřeb a ošacení.

SNÍDANĚ V POHYBU Podle údajů z časopisu The Grocer se ve Velké Británii za rok 2002 prodaly cereální snídaňové tyčinky v celkové hodnotě 200 milionů liber sterlinků. Toto zjištění ukazuje na velký posun v britských snídaňových návycích a zvýšení ochoty Britů konzumovat potravu za chůze. Tento fakt velmi dobře odpovídá současnému obrazu Britů jako neustále časem tlačených kariéru honících lidí, kteří mají méně času usednout k jídelnímu stolu než kdykoli v minulosti. Článek uvádí, že průměrný Brit asi 50krát ročně vynechá snídani a polovina z těch, kteří snídají pravidelně, věnuje její přípravě ne více než pět minut. Toto vše vytváří obrovský trh pro pohotové potraviny, které mohou být konzumovány kdekoli a kdykoli. Výsledky průzkumu byly publikovány krátce po zveřejnění studie, která odhalila, že děti, které nesnídají anebo jedí ke snídani vysokotučné potraviny jako např. čokoládu místo tradiční snídaně založené na cereáliích, mají významně sníženy kognitivní schopnosti.

NÁVRAT UNILEVERU PŘISPĚL K RŮSTU RUSKÉHO TRHU ZMRZLIN Po dvouroční absenci se anglo-holandská společnost Unilever v první polovině letošního roku vrátila na ruský trh zmrzlin. V důsledku tohoto kroku došlo k významnému nárůstu prodeje na tomto trhu, který roste sice pomalu, ale trvale. Podle nejnovější analýzy trhu provedeného ruskou agenturou Market Advice, celkové prodeje zmrzlin v prvním pololetí tohoto roku zaznamenaly nárůst o 3,5 procenta. Růst mohl být ještě větší, pokud by jakost

Z E

značek mražených krémů, které byly na trhu k dispozici, byla lepší. Na ruském trhu je celá řada značek mražených krémů, které se vyrábějí z rostlinných tuků. Je jich mnohem více než zmrzlin vyráběných z mléčného tuku. Avšak výrobky z rostlinných tuků jsou, podle názoru Market Advice, často považovány za málo kvalitní a za pouhé imitace „skutečných“ zmrzlin. Ve snaze o odstranění negativního účinku, které tyto výrobky na ruský trh zmrzlin jako celek mají, vypracovala ruská Národní unie výrobců zmrzlin novou národní normu pro výrobu mražených krémů. Unie doufá, že tato norma pomůže zvýšit jakost výrobků a že spotřeba zmrzliny se v Rusku opět dostane na úroveň, na které byla v sovětských časech. Celkový objem produkce zmrzliny v prvním pololetí 2004 dosáhl 195 000 tun ve srovnání s celkovou produkcí 376 000 tun v roce 2003. Roční spotřeba zmrzliny na hlavu je v Rusku okolo 2-2,5 kg, v zemích západní Evropy 6-7 litrů a v USA 12 litrů. Jako v řadě dalších potravinářských a nápojových odvětví v Rusku i v sektoru zmrzlin vládne ostrá konkurence mezi domácími a zahraničními výrobci. Mezi největší domácí producenty patří společnosti Ice-Fili se sídlem v Moskvě, Talosto ze Sankt Petěrburgu a Inmarko z Novosibirska. K předním zahraničním hráčům na tomto trhu patří Nestlé, které má výrobní závod nedaleko Moskvy, Unilever a Baskin Robbins. Výsledky průzkumu spotřebitelských preferencí ukázaly, že mladí Rusové dávají přednost zahraničním značkám jako jsou Nestlé a Unilever, zatímco starší spotřebitelé upřednostňují místní domácí značky.

DETEKCE NEŽÁDOUCÍCH CIZÍCH TĚLES V POTRAVINÁCH Švédští vynálezci Mikael Reimers a Harld Merkel z firmy Food Radar Systems ve spolupráci se švédským Ústavem pro potravinářství a biotechnologie vyvinuli novou technologii, která umožní detekovat většinu druhů cizích těles v potravinách - sklo, dřevo, plasty, kosti, skořápky, gumu, chrupavky, kovy - a zažádali o její patentování. Podle názoru vynálezců nově vyvinutá technologie představuje zlom v oblasti online kontroly jakosti potravinářských výrobků a zároveň splňuje požadavky trhu na účinnou a levnou metodu na zjišťování cizích těles ve velkých objemech tekuté či pevné konzistence či v balených potravinách. V současnosti používané technologie prý umožňují odhalit pouze kovy. Cizí tělesa jsou v obklopujícím materiálu detekována průchodem nízkoenergetického mikrovlnného záření kontrolovaným výrobkem. Měřenými parametry jsou pohlcování mikrovlnného záření a doba jeho průchodu materiálem. Radarové systémy tradičně využívají odezvy vzdálené oblasti. Pomocí nové technologie využívající odezvy blízkých oblastí je možné detekovat i velmi malé objekty. Tradiční radary jsou schopny odhalit tělesa o velikosti 5 cm ve vzduchu a 1,5 cm ve vodě. Radar pracující na bázi nové technologie detekuje objekty již o velikosti 2-3 mm. Vynálezci Reimers a Merkel pracovali na vývoji nové technologie od roku 1998. Firmu Food Radar Systems, která byla zřízena jako platforma pro komercializaci této technologie, tvoří oba vynálezci, Švédský ústav pro potravinářství a biotechnologie a Chalmersinvest (Chalmers University of Technology).

S V Ě T A

VÍTE ŽE… SLOVO KEČUP JE ČÍNSKÉHO PŮVODU? Slovo kečup, anglicky ketchup, má svůj původ v čínském názvu Ke-tsiap. Tak nazývali Číňané v 17. století svou oblíbenou omáčku, která však neměla s rajčaty nic společného. Byla to omáčka z uleželých ryb. Britští námořníci ji přivezli do Anglie a nazvali „catchup“. Tento výraz zde zdomácněl pro všechny kořeněné omáčky. Název „ketchup“ pro omáčku ze sardelek a ústřic je v tištěné formě použitý poprvé v roce 1711. První zmínka o rajčatovém ketchupu je v kuchařské knize z roku 1790. Kečup ve formě, jaký známe dnes, přišel na svět v pravlasti rajského jablka, v Americe. V Evropě se rozšířil až po druhé světové válce.

BALENÁ STOLNÍ VODA DRUHÝM NEJOBLÍBENĚJŠÍM NÁPOJEM V USA Balená stolní voda se na základě objemu spotřeby zařadila v současnosti jako druhá největší nápojová kategorie v USA. Předčila i takové úctyhodné nápoje jako jsou pivo, káva a mléko a stala se jedním z nejoblíbenějších nápojů Američanů. Beverage Marketing Council, vedoucí výzkumná, konzultační a finanční služby poskytující agentura pracující pro globální nápojový průmysl, analyzuje tento vývoj ve vycházejícím vydání publikace Balená voda v USA (Bottled water in the U.S.). V roce 2003 se celkový objem této nápojové kategorie v USA přiblížil 25,6 miliardě litrů, ve srovnání s rokem 2002 se jedná o 7,5 % nárůst. I když růst segmentu balené stolní vody pokračoval v roce 2003 pomalejším tempem než bylo 10,8 % v roce předchozím, přesto zůstává nejrychleji rostoucím nápojovým segmentem v USA. V průběhu pětiletého období od 1998 do 2003 objem spotřeby balené vody narostl o bezkonkurenčních 9,1 %. Kategorie srovnatelné velikosti – pivo, káva a mléko – buď poklesly nebo stagnovaly. Stoupající popularita balené vody je zdůvodňována tím, že si ji spotřebitelé vybrali za nápoj k zahánění žízně. Trh balenou vodou v USA dosáhl takové výše ne pouze v objemu, ale též v celkové hodnotě prodeje, která v roce 2003 přesáhla 8,3 miliardy dolarů. Spotřeba vody na hlavu dosáhla v roce 2003 objemu 90,4 litru, v roce 2002 to bylo 84,8 litru. Obyvatelé USA nyní ročně pijí více balené vody než jakéhokoli jiného nápoje. Výjimkou jsou pouze sycené nealkoholické nápoje. Sycené nápoje sice stále vykazují v objemu i průměrné spotřebě ve srovnání s balenou vodou více než dvojnásobek, avšak trh s těmito nápoji stagnuje, a to i díky nemalému přičinění právě balené vody. Spotřeba ba-

lené vody rostla ročně na hlavu minimálně o 4,5 litru, takže se za poslední dekádu více než zdvojnásobila. Průměrná spotřeba sycených nealkoholických nápojů v průběhu několika posledních let lehce poklesla. Neperlivá voda, zejména maloobchodní segment výběrových vod balených v PET, je hvězdou amerického nápojového průmyslu. Zde se nejvíce uplatňuje jednoporcové balení, které táhne celkovou expanzi kategorie vod. Vůdčí nápojové společnosti vymýšlejí nová uspořádání distribuce, aby v rostoucím segmentu vod co nejvíce profitovaly. Zároveň se snaží oživit i jiné segmenty trhu nápojů. Toto nové uspořádání distribučních kanálů změnilo zároveň i vztahy v odvětví nápojového průmyslu, protože jedna z největších společností se kvůli distribuci svých značek obrátila na jiné, konkurenční společnosti. Příkladem tohoto vývoje může být smlouva Coca-Coly s Danone Waters North America, následovaná smlouvou s CCDA Waters a zcela nedávno vytvoření DS Waters Enterprises. Coca-Cola nyní distribuuje značky Danone, zatímco DS Waters Enterprises převzala její donáškovou službu do domácností a kanceláří.

ANTIADHEZIVNÍ SCHOPNOSTI SLOŽKY OVSA Jak zjistili američtí vědci z Bostonu, antioxidanty obsažené v ovsu mohou významně redukovat krevní cholesterol tím, že sníží adhezivní schopnosti molekul, které umožňují krvinkám přilnout k cévním stěnám. Když krvinky přilnou k cévním stěnám a vyvolají zde zánět, dojde v tomto místě k vytvoření cholesterolového plaku a k postupnému zvětšování depozitů cholesterolu. Tím pádem v tomto místě nastane zúžení cévy a sníží se průtok krve. Ale ovesné antioxidanty avenanthramidy potlačují tvorbu plaků, tím snižují postupné zužování cév, která vede též ke ztrátě pružnosti cévních stěn. Studie byla provedena nutričními specialisty z USDA ve Výzkumném ústavu lidské výživy v souvislosti se stárnutím (HNRCA) v Bostonu a byla financována Službou pro zemědělský výzkum (ARS). Vědci testovali antidegenerativní aktivity složek ovsa vůči cévním stěnám tak, že purifikovali ovesné avenanthramidy a na 24 hodin vystavili jejich působení stěny lidských tepen. V průběhu této doby směs sledovali. Zjistili, že schopnost krvinek přilnout ke stěnám tepen se významně snížila. Vědci se dlouho domnívali, že je to jenom ve vodě rozpustná ovesná vláknina, která pomáhá snižovat množství v krvi cirkulujícího LDL cholesterolu. Nyní se zdá, že jsou to i jiné složky ovsa, které jsou prospěšné pro udržení cév v dobrém stavu. V některých zemích je povoleno vybavit výrobky obsahující oves texty o zdravotní prospěšnosti těchto výrobků pro srdce. T. Oldřichová, ÚZPI

32 / svět potravin – nabídky – informace


BALENÍ POTRAVIN – bariérové

účinky obalů, vodní aktivita balené potraviny DOC. ING. JIŘÍ ŠTENCL, DrSc., MZLU V BRNĚ Většinu výrobků, které ztrácejí svoji kvalitu v závislosti na čase a znehodnocují se stykem s okolním prostředím, je možné chránit volbou vhodného obalu. Obal vytváří bariéru mezi výrobkem a okolím. Obecně platí, že nároky potravin na obaly, z hlediska účinků vnějších vlivů, jsou mnohem vyšší než průmyslových produktů, kde jde ve většině případů o ochranu před mechanickým poškozením a u kovů, zvláště železných, o korozi. U potravin, jež jsou v zásadě organické látky rostlinného nebo živočišného původu, může docházet po zabalení ke změnám bez mikrobiálního působení a ke změnám mikrobiologickým. Do první skupiny se obvykle zařazuje znehodnocování fyzikálními nebo fyzikálně-chemickými vlivy, kdy se jedná především o mechanické poškozování, vlhnutí, vysoušení, těkání arómat, změnu barvy, chuti nebo nutričně cenných složek. Druhá skupina představující mikrobiologické změny může zahrnovat jak žádoucí působení mikroorganismů, například při dozrávání potravin v obalech, tak nežádoucí, způsobující znehodnocování potraviny. V souvislosti s bariérovými účinky obalu jsou myšleny především nežádoucí změny látkové vyvolané plísněmi, kvasinkami nebo baktériemi. V

mnoha případech probíhají nemikrobní i mikroby vyvolané změny současně nebo jsou si navzájem podmíněny, například hniloba mechanicky poškozeného ovoce. Otázkou je, do jaké míry může obal uváděným způsobům znehodnocování zabránit nebo je potlačit a tak zvýšit dobu údržnosti (dále jen údržnost) potravinářského produktu. Vliv obalu na uchovatelnost výrobku se vyjadřuje koeficientem ochranné účinnosti (Kob), který udává kolikrát je údržnost balené potraviny (Db) vyšší než nebalené (Dn) za stejných podmínek skladování:

Kritériem údržnosti bývá ztráta charakteristického jakostního znaku, například změna barvy, chuti, konzistence atp. Velmi často bývá údržnost charakterizována jako hranice prodejnosti. Z uváděné definice koeficientu ochranné účinnosti obalu je zřejmé, že pro potravinu zabalenou v obalu s nulovým bariérovým účinkem by platilo Kob = 1. Koeficient ochranné účinnosti obalu dosahuje v běžné praxi hodnot 1,5 až řádově 103, například pro sterilované výrobky. Pro nevhodně volený obal, negativně působící na produkt, je Kob < 1; znamená to, že zabalený výrobek má kratší údržnost než nezabalený. Příkladem může být volně ložené čerstvé ovoce v obalu nepropustném

pro vodní páru. Koeficient ochranné účinnosti charakterizuje obalový materiál o různém stupni propustnosti pro určitý faktor, například pro vodní páru, kyslík, teplo, světlo, záření. Stejně tak je tomu i v případě Kob pro mechanické poškození rázem, tlakem a vibracemi, cizorodými látkami atp. U vhodně zvoleného obalu se Kob zvyšuje s narůstajícími bariérovými účinky a obráceně. Závislost uchovatelnosti potraviny na bariérových vlastnostech obalového materiálu, vzhledem k pronikání určitého faktoru, se při vyhodnocování nebo porovnávání znázorňuje graficky. Při optimalizaci bariérových účinků obalu je třeba vždy brát v úvahu skutečnost, že kvalita potraviny může záviset jak na přebytku, tak i na nedostatku určitého faktoru. Jedním z příkladů by mohl být chléb a bariéra obalu vůči pronikání vlhkosti. Jestliže je uložen v prostředí o nízké relativní vlhkosti, vysychá, tvrdne a stává se neprodejným. Jeho uchovatelnost může prodloužit obal o omezené propustnosti pro vodní páru. Ta je však limitována, neboť s narůstající bariérou obalu proti pronikání vypařované vody narůstá vlhkost v mikroklimatu mezi povrchem chleba a obalem a vytvářejí se podmínky pro rozvoj plísní. Růst mikroorganismů obecně závisí na teplotě. Je známé, že nejuniverzálněj-

Firma Brenntag CR s.r.o. působí na českém trhu již více než 10 let. Ve spolupráci s předními světovými výrobci potravinářských aditiv a ingrediencí Vám nabízíme: aromata, aminokyseliny, enzymy, fosfáty a jejich směsi, hydrokoloidy, konzervanty, kyseliny a jejich soli, lecithin, minerály a jejich soli, mléčné deriváty, náhradní a přírodní sladidla, barviva, pufované cereálie a speciální mouky, tekuté glukózové a fruktózové sirupy, škroby a škrobové deriváty, vitamíny, vlákniny a jiné produkty. Jedním z našich nejvýznamnějších obchodních partnerů je i firma Amylum Tate&Lyle. Z jejího sortimentu Vám můžeme nabídnout například:  Fruktózové (izoglukózové) sirupy (Isosweet®) – náhrada cukru  Glukózové a škrobové sirupy (Mylose®, Glucomalt®, Glucoplus®) – náhrada cukru  Krystalická glukóza (Meritose®)  Maltodextriny (Maldex®)  Sušené glukózové sirupy (Glucodry®)  Nativní kukuřičný škrob (Meritena®, Thibola®)  Modifikované kukuřičné a tapiokové škroby – E 1422, E 1442  za tepla rozpustné  instantní  instantní granulované  Proteiny  vitální pšeničný lepek (Amygluten®)  ve vodě rozpustný pšeničný protein (SWP®)  Sorbitol (Meritol®)  Polydextróza (STA-LITE®) V současné době je velice aktuální náhrada cukru tekutými fruktózovými a glukózovými sirupy. Firma Brenntag CR s.r.o. Vám poskytne technický servis a poradenství.

Kontakt: Brenntag CR s.r.o. Mezi Úvozy 1850, 193 00 Praha 9 Tel.: 283096111, fax.: 281920589 e-mail: [email protected]

ším prostředkem k prodloužení trvanlivosti potravin je její snížení. Pokles teploty má však za následek nárůst relativní vlhkosti ve vzduchovém prostoru mezi výrobkem a obalem nepropustným, nebo jen omezeně propustným, pro vodní páru. Tím se zvyšuje vlhkost potraviny i její vodní aktivita. Velmi často bývá ve vytvořeném mikroklimatu překračována hodnota rosného bodu a dochází ke kondenzaci vody jak na obalu, tak i na zabaleném výrobku. Vodní aktivita (aw) je významný termodynamický parametr, který v potravinářství udává stav vody v produktu, a to hlavně z pohledu jejího vlivu na potenciální biologické, fyzikální a chemické změny. Stanovování jejich hodnot vychází z rovnovážné vlhkosti analyzovaného materiálu v daném prostředí charakterizovaném teplotou a relativní vlhkostí. aw se vyjadřuje poměrem parciálních tlaků vodní páry nad potravinou p a syté vodní páry p˝ v okolním vzduchu za stejných podmínek:

Z definice relativní vlhkosti vzduchu

je zřejmé, že lze vodní aktivitu vyjádřit jako:

což je pro praxi nejjednodušší a také nejběžnější. Nutnou podmínkou je ale dodržení základního požadavku pro platnost této definice: vlhký testovaný vzorek musí být v rovnováze s okolním prostředím. To znamená, že sdílení tepla a hmoty mezi potravinou a okolním vlhkým vzduchem musí být nulové, neboť to charakterizuje dosažení rovnovážného stavu, jak je uváděno výše. Potraviny jsou vesměs vlhké materiály. Obsah vody představuje limitující faktor z hlediska jejich kvality a všech jejich dalších vlastností. Jedním ze základních úkolů obalu je udržet požadované parametry potravin po celou dobu garantované úchovnosti. U obalů nepropustných pro vodní páru je v praxi důležité, že hodnota aw potraviny je závislá na teplotě, jejíž konstantní hodnotu nelze během celého procesu výroby, balení, dopravy, skladování a prodeje zaručit. Jisté možnosti řešení problému dává aktivní balení, například použití absorbérů vlhkosti, případně použití částečně nebo jen jednosměrně propustných obalů pro vodní páru. Zvláštní kapitolu v řešení uváděné problematiky pak představuje vakuové balení nebo balení v ochranné atmosféře, kde se obal nepropustný pro vodní páru předpokládá.

svět potravin / 33


Pivo v českých zemích ve středověku a v období do 19. století I N G . A N T O N Í N K R AT O C H V Í L E nit. K tomu pak sloužilo tzv. právo mílové, které městům uděloval panovník a podle kterého na 1 míli od městských hradeb nikdo jiný než městský právovárečník nesměl pivo vařit. Podobné výsady měla i jiná řemesla např. mlynáři. Ve 13. století bylo mílové právo uděleno např. Opavě, Brnu, Hodonínu, Olomouci a dalším městům. Měšťanům Starého města pražského udělil mílové právo Jan Lucemburský (1310 – 1346),který stejná práva dal i měsťanům Klatov, Vodňan, Nymburka, Litoměřic, Písku aj. Mílová práva uděloval i král Karel IV. (1346–1378), Václav IV. (1378 – 1419) i král Zikmund (1436 – 1437) a tak se této výsady dostalo mnohým dalším městům např. Slanému, Ústí, Žatci, Kolínu, Domažlicím, Budějovicím, Mělníku, Táboru, Berounu a dalším. Od kdy byla na našem území známa výroba piva nevíme. Pouze se můžeme domnívat, že již předslovanští obyvatelé (Bojové a Markomani) přípravu piva znali. A také pravděpodobně slovanský kmen Čechů, který posléze Markomany nahradil, vedle medoviny pil i pivo. Nejstaršími písemnými doklady je jednak nadační listina z doby knížete Břetislava I. (1034 – 1055), který roku 1039 udělil kapitule kostela sv. Václava ve Staré Boleslavi tzv. desátek z chmele pěstovaného v místním, ale také v žateckém dvoře. O málo mladší je nadační listina z roku 1088, kterou obdobně kníže Vratislav II. (= první český král Vratislav I. – 1062 – 1092) uděluje desátek chmele kapitule Vyšehradské za účelem vaření piva. A protože v tomto dokumentu jsou uváděny i jména prvních „pivovařičů“ Sobíka, Šešúra a Častoně, pocházejících z osady Trávník, považujeme tuto listinu a rok 1088 za doložený počátek pivovarství v Čechách. Z toho nesporně lze dedukovat, že v jedenáctém století se pivo v českých zemích vařilo a že k jeho výrobě se již používal chmel a s velkou pravděpodobností můžeme předpokládat, že na tomto území byla výroby piva známa již dříve a že uvedená nadační listina dokládá, že bylo třeba určitý v té době již existující stav právně potvrdit a zajistit. Zda se znalosti přípravy kvašeného nápoje z obilovin rozšířily na území českých zemí ze sousedního Saska či z Bavor nelze určit, ale znalost používání chmelení takových nápojů má svůj původ spíše ve východních slovanských sídlištích. Některé prameny uvádějí i to, že již břevnovský klášter při svém založení získal nadační listinou z r. 993 právo vařit pivo. Ale tento listinný doklad je pravděpodobně falzifikát ze 13. století. Také druhá historická informace, která posunovala průkaz vaření piva do desátého století na základě toho, že druhý pražský biskup Vojtěch, který byl roku 997 zavražděn, prý zakázal Čechům vaření piva aby odstranil jeho popíjení v krčmách, je krajně nepravděpodobná. Jednak proto, že pivo bylo v té době více součástí běžné stravy normálních lidí, než nápojem určeným jen k popíjení v krčmách a dále protože Vojtěchův zákaz, jehož přestoupení se mělo trestat exkomunikací z církve, údajně zrušil až v první polovině 13. století papež Inocenc IV. Je také neadekvátní, že by biskup Vojtěch chtěl pití piva postihovat tím nejtvrdším křesťanským trestem, stejně jako že by zákaz který měl platit déle než dvěstě let nebyl respektován jak potvrzují citované nadační dokumenty z doby jeho údajné platnosti. Pivo se v prvních dobách vařilo převážně v jednotlivých domácnostech pro rodinnou potřebu a jeho výrobou se zabývaly převážně ženy. Pokud z nadačních listin vyplývá, že klášterům byl určen desátek chmele k vaření piva, pak to lze vysvětlit tak, že komunita mnichů se chovala jako velká domácnost a pivo si vyráběla pro svoji potřebu. Z 11. a 12. století pocházejí zprávy, které uvádějí že chmel se v Čechách pěstoval zejména u Loun, Žatce, Úštěku ale také u Klatov, Litomyšle Přelouče a v Praze. To dokazuje, že již naši předkové dokázali poznat a využívat pro pěstování kvalitního chmele vhodné lokality. V dalších desetiletích bylo rozšíření piva a zejména jeho obliba zřejmě příčinou, že pivo se stalo předmětem zájmu nejen obcí ale i králů. V 11. až 13. století, kdy byla zakládána řada královských měst bylo jejich obyvatelům-měšťanůn udělováno právo vařit pivo. Tato právovárečná práva byla zpravidla vázána na vlastnictví domu uvnitř městských hradeb. Aby vaření piva bylo pro právovárečníky výnosnou činností, ze které dále plynuly poplatky jak do městských tak i královských pokladen bylo nutno vaření piva v městech chrá-

Výsadu vařit pivo měla tedy nejdříve královská města a kláštery. Kláštery měly pro vaření piva často výhodné podmínky, neboť jednak z vlastních nemovitostí nebo z různých nadací měly zajištěny hlavní suroviny a jednak vaření piva v klášterní komunitě mělo jistou personální kontinuitu a ta umožňovala využívání zkušeností. Původně kláštery vařily pivo pouze pro potřebu svých mnichů, pití bylo duchovním dovoleno pod podmínkou, že se vystříhají obžerství, a ani ve dnech půstu nebylo mírné pití piva zapovězeno. Čepování piva bylo církevním osobám sice zakázáno, přesto se v tomto směru vyskytovali kněží a mniši kteří tento zákaz porušovali. Byla i období kdy církevní stanoviska nebyla pro výrobu piva příznivá. Kromě jiného se připomínalo, že „pivo pochází od pohanů a proto se pro křesťany nehodí“, nebo „v Písmě svatém není pivovarství zmíněno a křesťan se piva má vystříhat“. Ale tyto a podobné výhrady neměly trvalou platnost, i sami církevní hodnostáři rádi pivo pili, nakonec i výrobu piva světili a dokonce i sám papež Pavel V. dal pivu požehnání. Církev pak v pivu viděla přírodní dar vzešlý z lidské činnosti, který prospívá tělesnému i duševnímu zdraví. Ale jen v mírném množství, neboť při neúměrném pití by se pivo mohlo stát nástrojem ďábla“. Také šlechta z počátku považovala vaření piva za činnost pro svůj stav nedůstojnou. Ale to jen do doby než poznala, že města a měšťané mají z vaření piva a z jeho šenku příjmy. Pak šlechtici i rytíři zapomněli na svoji stavovskou čest a o vaření piva se začali zajímat. A to nejen pro sebe, ale na svých statcích zřizovali pivovary a šenky a tím porušovali výsady udělené královským městům, zejména pak právo mílové. (Velikost tohoto práva se nejčastěji odvozuje od vzdálenosti cca 7,5 km od městských hradeb, čemuž odpovídají míle česká (7,46 km), pruská (7,53km) nebo vídeňská (7,58 km), ale např. tzv. staročeská míle byla 11,249 km). Šlechta pak zpravidla na svých statcích omezovala prodej obilí na výrobu sladu pro městské pivovary, ale také svůj poddaný lid ovlivňovala aby nepil městská piva a naopak prosazovala piva vlastní. To se samozřejmě královským městům nelíbilo protože to krátilo jejich příjmy. A tak se mezi městy na straně jedné a šlechtou a rytířstvem na straně druhé rozhořely spory, které trvaly více než 30 let. V tomto dlouhém boji o právo vařit pivo nechtěla žádná strana ustoupit, spor nevyřešilo ani 19 sněmů k této záležitosti svolaných. Vrchním soudcem se pak měl stát až sám král Vladislav II. Ten sice chtěl respektovat práva, která městům dali jeho předchůdci, ale naopak šlechtu potřeboval jako spojence pro uskutečňování svých politických cílů. A tak za celou dobu svého panování spor nevyřešil a nerozhodl. Nejprudší spory v této záležitosti lze datovat do období začátku roku 1517. Naštěstí byli i někteří rozumní pánové, vedeni panem Vilémem z Pernštejna, kteří docílili toho, že po sv. Václavu v roce 1517, tj. již za krále Ludvíka byla uzavřena tzv. „smlouva svatováclavská“. Právo vařit pivo tato smlouva přiznala všem třem stavům. Toto výhradní právo na vaření piva, na prodej piva a na pálení kořalek tzv. „právo propinační“ bylo zrušeno až v roce 1869. Staré listiny uvádějí místa založení prvních pivovarů, ve kterých se vedle rozšířené výroby v do-

mácnostech a klášterech začalo vařit pivo. A to ve 12. století : Cerhenice (1118), Neuberg u Aše (1128) a Stříbro (1197). Ve 13. století jsou uváděna tato místa : Teplá (1200), Hodonín (1228), Olomouc (1250). Dále pak ve 14. století je zmiňováno 13 míst a v 15. století dalších 16 míst, kde vznikaly pivovary. Z celkového počtu 35 míst uváděných do konce 15 století se v současné době pivo vaří pouze v Havlíčkově Brodě (1333), v Třeboni (1379), v Kácově nad Sázavou (1457), v Jihlavě (1485) a v Praze v pivovaře u Fleků (1499). Jakmile na základě propinačního práva začala šlechta stavět nové pivovary vyvolalo to i rozvoj chmelařství. Brzo prý nebylo v Čechách místa, kde by se nevařilo pivo. Uvádí se že roku 1712 bylo v Čechách 1 294 pivovarů a pivovárků. Toto velké množství pivovarů vedlo ke konkurenci a z toho vznikaly spory. Situaci se snažily řešit jak cechy tak i městské správy a to tak že se stanovovaly počty varů, které jednotliví pravovárečníci nebo tzv. nákladníci mohli např. v průběhu roku uskutečnit. Výroba piva byla zdrojem příjmů nejen pro měšťany, šlechtu a města, ale také v průběhu všech staletí zdrojem příjmů pro státní pokladnu. Jen pro ilustraci některá „daňová“ opatření v průběhu věků. Již roku 1228 byl zaveden poplatek z každého sudu piva (sud byla stará objemová míra = 992 litrů) zvaný ungelt ve výši 12 denárů. V roce 1481 bylo zavedeno tzv. „povarné“ neboli berně, 1 groš z každého strychu obilí použitého na výrobu piva (strych = objemová míra na obilí 93 – 117 l). Od roku 1522 bylo vyrobené pivo zatíženo tzv. „posudným“, které činilo z každého čtyřvěderního sudu (= 180 vídeňských mázů = 345,87 l) 1 groš. Po měnové reformě r. 1615 se platil z každého čtverce, neboli čtvrtky (= 5,85 až 7,68 l) poplatek 15 krejcarů. Zdaňování piva v různých formách zůstalo až do dnešních dob a je praxí celosvětovou. Daň z piva tzv. posudné, přestože se často zvyšovala, nestačila při regulované výrobě krýt stále vyšší potřebu císařské pokladny a proto císař Rudolf II. roku 1604 rozhodl o naprosté svobodě varů. V šestnáctém století se v českých zemích vařila piva jak ze sladu ječného tzv. staré červené pivo tak i ze sladu pšeničného při výrobě tzv. bílých nebo bledých piv. Mezi pšeničnými pivy byla dobře hodnocena např. piva pražská. Z pozdějších dob je pak známo pravidlo, které hlásal věhlasný český sládek a reformátor pivovarského řemesla František Ondřej Poupě (1753 – 1805): „Pšenice na koláče, oves pro koně, jen ječmen na pivo“. V těch dobách byla vařena piva výčepní, silnější ležáky a březňáky, ale také silná piva jako např. tmavé portery. Vedle těchto předních piv se z druhého výluhu mláta vařila piva řídká tzv. patoky či konventy, která byla až o 4 groše levnější než piva přední. Pro čeládku se někde vařilo zvlášť slabé – řídké pivo nazývané ředina. Stupňovitost tehdejších piv můžeme pouze odhadovat, neboť zásady tehdy stanovovaly např. kolik věrtelů, nebo sudů piva se z věrtelu nebo strychu sladu má vyrobit. Tak počátkem 16. století se na 24 sudů piva počítala potřeba 20 strychů pšenice, z toho s velkým zjednodušením můžeme odhadnout, že z hlediska dnešního posuzování se jednalo o pivo asi 9 %. Problémem bylo, že uvedené objemové míry, kterými se měřilo i množství obilovin, měly podle různých regionů a v různých časových obdobích nejednotné hodnoty. Jen pro orientaci např. 1 strych český se rovnal 4 věrtelům tj v dnešním vyjádření 93,58 l, ale strych třeboňský byl 119,248 l a strych kadaňský dokonce 140,38 l. V 16. století byl v českých zemích pravděpodobně největší počet pivovarů a pivovárků. Pivo bylo v té době skutečně „tekutým chlebem“ a konzumovalo se jak ráno ke snídani, tak k obědu a také k večeři. Velice rozšířeným pokrmem byla pivní polévka, která se vařila v mnoha obměnách a pivní polévka s mlékem a vejcem prý byla velice posilující. Současně pak pivovarství byli pokládáno za nejužitečnější městskou živnost. To potvrzuje z pozdějších období např. i studie historika Dr. Pekaře, který uvádí že v roce 1756 výtěžek z piva dosahoval cca 40 % příjmů všech panství. V 16. století vedle období rozmachu pi-

vovarství, po uzavření svatováclavské smlouvy v r. 1517, byla i období špatná. Např. roku 1571 v důsledku nedostatku obilí bylo vaření piva silně omezováno až zakazováno. To se projevilo i v cenách. Po roce 1517 stál 1 věrtel (= 23,39l) bílého piva 30 grošů, ale v roce 1578 až 56 grošů. I v pozdějších dobách se ceny piva postupně zvyšovaly, jestliže v roce 1718 byla cena 1 mázu piva (= 1,415 l) 1,5 až 2 krejcary, pak v roce 1799 5 krejcarů a v roce 1845 již 12 krejcarů. V 16. a 17. století byla jako velice dobrá piva hodnocena piva z Rakovníka, Klatov a Domažlic, ale i Morava měla dobrého pšeničného i ječného piva hojnost. Zejména Rakovnické pivo bylo vyhlášené a dodávalo se i do Prahy. Původní domácká výroba piva postupně přecházela na výrobu řemeslnou. Nejdříve každý měšťan města s právovárečným právem, pokud tohoto práva využíval, si sám připravoval slad, sám vařil pivo a toto pivo i sám šenkoval. Postupem času docházelo k rozdělení jednotlivých činností a vytváření cechů jednotlivých řemesel. Nejprve se v řemeslnickém cechu sdružovali pouze sladovníci, neboť vaření piva nebylo přivažováno za řemeslo, ale za obchod (někdy i za umění), což např. potvrdil roku 1398 i král Václav IV. (1378 – 1419). První sladovnický cech byl založen roku 1353 v Brně. Koncem patnáctého století pak již do cechu sladovníků náleželi i pivovarníci. Sladovnický cech byl vždy početný, bohatý a vážený. Znakem cechu byla, vedle pečetě a fergule (která se např.používala k pasování sladovníka na mistra), červená nebo bílá korouhev s obrazem sv. Václava, který byl z rozhodnutí krále a císaře Karla IV. od roku 1357 patronem (orodovníkem) pivovarství. Korouhev byla dále zdobena 4 limpami (sháněčkami) a zlatou korunkou. V některých městech si na základě právovárečných práv měšťané postavili společný pivovar a tak vznikala „Právovárečná měšťanstva“, organizační uspořádání, které se uplatňovalo několik staletí, většinou až do roku 1948, ale ještě v nedávných dobách byla právovárečná práva předmětem složitých otázek při některých restitucích. Původně však ve společném pivovaře vařili jednotliví měšťané tzv. „po střídě“ tj. podle dohodnutého pořadí se střídali. V druhé polovině 18. století dochází ke zvyšování cen surovin, zvyšování daní a to vedlo až k nemístnému šetření a v důsledku toho pak ke zhoršení kvality piva. Z té doby asi pochází hanlivé rčení, že pivo se „vaří z košťat“ (i když nepotvrzené vysvětlení tohoto úsloví je, že pochází z mnohem starších dob, kdy se kapalný sladový výluh odděloval od mláta filtrací přes vrstvu jemného březového proutí). Zvlášť špatné prý bylo v té době pivo pražské a tak se do Prahy, pro vybrané hodnostáře, dovážela i piva přespolní. Objektivní skutečností však bylo, že pivovary v té době byly již svým vybavením pro rozšiřující se výrobu zastaralé a nevyhovující. Technologickou obtíží těch dob bylo, že pivo se vyrábělo svrchním kvašením, ke kterému byl zákvas získáván z tzv. spontánního kvašení tj. z různých kvasinkovitých mikroorganizmů vyskytujících se v okolním přírodním prostředí. Z toho přirozeně vyplývala jeho nestálost a variabilita jak v průběhu roku v závislosti na teplotách tak i z hlediska změn okolní mikroflóry. To se pak promítalo do chuti, vůně ale také trvanlivosti tehdejších piv. Kvašení piva probíhalo při vyšších teplotách a po vykvašení piva se kvasnice usadily na povrchu. Poté se sbíraly a se zbytky piva se uchovávaly pro příští použití. Značné obtíže při výrobě piva v těch dobách měly příčinu v nezajištění vhodných nízkých teplot. A tak se v letním období některá piva nevyráběla. Proto byla známa a vyhledávána tzv. „marcovní piva“ (=březňáky), která se vyráběla v březnu, kdy byl ještě dostatek přírodního ledu, na ochlazení mladiny před kvašením a která po prokvašení dlouho zrála ve vychlazených a zaledovaných sklepech. Naproti tomu pak např. koncem léta a počátkem podzimu dozrávající ovoce vytvářelo pro výrobu piva málo příznivé podmínky. V 19. století končí období řemeslné výroby piva a na základě využívání nových technických a vědeckých poznatků přechází postupně výroba piva v českých zemích na výrobu průmyslovou. Dochází k rozhodujícímu rozvoji českého pivovarství se kterým se seznámíme v příští kapitole.

34 / svět potravin


Odrůdové bohatství našich vinic X P R O F. I N G . V I L É M K R AU S , C S c . ODRŮDY INTERSPECIFICKÉ Nejstarší přistěhovalci na americký kontinent byli udiveni nejen tamní nádhernou přírodou, ale i druhovou rozmanitostí révovitých rostlin v amerických lesích. O mnohých dr uzích pěli chválu okouzleni sladkostí plodů a jejich aromatickými látkami. Jejich pozornost se zpočátku soustředila na druh Vitis labrusca L., jehož areál rozšíření byl značný a sahal od severovýchodu až po jihovýchod USA. V něm se nacházelo mnoho odlišných ekotypů tohoto druhu a jejich domestikací začínaly vznikat prvotní americké odrůdy révy. V roce 1764 vysel zahradník jménem Alexander semena různých typů druhu V.labrusca a mezi semenáči vyselektoval pravděpodobně první americkou odrůdu révy, která vznikla uvědomělou lidskou činností. Odrůda byla rozšiřována pod jménem „Alexander“ a pravděpodobně to byl přirozený kříženec mezi V.labrusca a V.riparia. Takových nahodilých kříženců mezi druhy amerických rév byl nalezen větší počet. Tak v r. 1802 to byla pozdější odrůda „Catawba“, s většími hrozny a nápadně růžově fialovým zbarvením bobulí, kterou rozšiřoval generál Lévy. V roce 1816 nalezla Isabelle Gibbs v jižní Karolíně krásnou liánu s jahodovou příchutí modrých plodů. Začal ji rozšiřovat vinař W.R. Princ pod názvem „Isabella“. Odrůda se dostala v r. 1820 do Francie jako okrasná réva k popínání loubí. Po zavlečení oidia do Evropy bylo zjištěno, že „Isabella“ je odolná proti oidiu a proto začaly od r. 1853 vznikat ve Francii vinice této odrůdy. „Isabella“ se rozšířila po celé Evropě a dodnes zdobí mnohé zahrady i u nás. Slizká dužnina jejích bobulí a výrazné jahodové aroma je někomu potěšením a jinému zábranou, aby takové plody pojídal. Odolnost odrůdy proti oidiu a proti zimním mrazům byly vlastnostmi, které podnítily další hledání po amerických lesích. V roce 1821 byl nalezen přirozený hybrid mezi V.labrusca a V.riparia, pojmenovaný „Clinton“. Vytváří mohutné keře a jeho modré bobule dávají červené víno s výbornou barevnou intenzitou, které má jen slabou nepříjemnou pachuť označovanou jako „liščina“ (fox). Vína se užívalo ke krytí slabě barevných červených vín. Nedaleko města Delaware (Ohio) byl v r. 1849 nalezen složitý hybrid druhů V.labrusca, V.vinifera a V.aestivalis, nazvaný podle města „Delaware“. Je to odrůda pro výrobu bílých vín, která byla v době jejího rozšiřování pokládána za nejlepší ze všech amerických přirozených kříženců. Mnozí z amerických nadšenců pro zušlechťování tamních druhů révy si uvědomovali, že je nutné napomáhat tamní přírodě uvědomělým křížením a nečekat jen na objevení náhodných kříženců v amerických lesích. Většinou započali svou šlechtitelskou činnost výsevem semen jedinců nalezených v přírodě nebo odrůd získaných jejich domestikací a vysázených v zahradách. Tak vznikly odrůdy „Diana“ a nejznámější a nejrozšířenější z amerických odrůd „Concord“, kterou vystavoval poprvé r. 1852 E.W.Bull z města Concord v Massachusetts. Pak se objevila celá plejáda nových odrůd ze záměrného křížení a to hlavně mezi druhy V.vinifera, V.labrusca a V.aestivalis. Tak vznikla r. 1859 odrůda „Othello“ (Clinton x Frankenthal), vyšlechtěná v Ontariu CH. Arnoldem. Ta se ale daleko více rozšířila v Evropě nežli v Americe. Roste bujně, řízky výborně zakořeňují, je velmi plodná, dává tmavě červená vína, snáší vápeníte půdy, po jarních mrazech plodí z podoček. Využívali ji hlavně drobní vinohradníci k výrobě domácího vína. Po-

sloužila k překonání révokazové krize ve Francii až do doby nežli se započalo s výsadbou sazenic štěpovaných na odolné podnože. V roce 1869 představil Wasserzicher z Nauvoo (Illinois) novou odrůdu získanou výsevem semen z druhé filiální generace křížení V.labrusca x V.riparia, nazvanou „Noah“. Odrůda se nejvíce rozšířila v Evropě. Ve Francii bylo její bílé, aromatické víno přidáváno do bílých vín a hlavně využíváno na pálení. Kvalita pálenky byla považována za vynikající. Vzhledem k výborné odolnosti proti houbovým chorobám a pravidelné plodnosti se odrůda udržela dodnes ve vinicích drobných pěstitelů pod různými synonymy. U nás pod názvem Chorvát. Ale i v Evropě začaly hrát určitou roli ve šlechtění révy nové americké odrůdy. Hlavně byly využívány při šlechtění stolních odrůd odolných proti oidiu. V Anglii vytvořil první, mezidruhovým křížením získanou stolní odrůdu A. Pearson v roce 1870 a nazval ji „Ferdinand Lesseps“ (Chasselas de Fontainebleau x Isabella). Můžeme se s ní setkat i dnes v zahradách. Skupinu v oné době vzniklých odrůd shrnuje L.H. Bailey (1934) pod souhrnným názvem „Primary hybrids“. U nás byla označena jako „Americké přímoplodné hybridy“. Název -přímoplodné byl použit proto, že je možné rozmnožovat je přímo pomocí řízků z jednoletého dřeva a není nutné používat štěpování na podnože. Jejich odolnost proti révokazu je dostatečná. Tyto prvotní americké odrůdy se dovážely do Evropy, hlavně do Anglie a Francie, spolu s americkými druhy rév, jako okrasné rostliny do parků a zahrad. Spolu s nimi byla do Evropy zavlečena houbová choroba – Padlí révové (oidium), která zachvátila francouzské vinice takovou měrou, že se rapidně snížil jejich výnos. Ještě v roce 1850 byl průměrný výnos francouzských vinic 20,7 hl vína z hektaru a v roce 1854 již jen 4,9 hl. Pokles sklizní byl pak zastaven objevením mleté síry jako účinného prostředku proti oidiu. Odolné americké odrůdy se staly středem zájmu nejen pro šlechtění, ale i pro využití ve vinicích. Tento zájem stoupnul, když se ve francouzských vinicích objevil v roce 1860 révokaz. Tato kořenová mšice stačila za 20 let zničit l milion hektarů francouzských vinic. Tím se snížil každoroční národní důchod o 900 mil. tehdejších franků. Horečnatě se hledaly způsoby ochrany. Zpočátku byly uplatňovány tři hlavní způsoby. Bylo to zatopení vinice vodou na dobu 3 týdnů, což bylo možné jen na rovinách. Přímé ničení révokaza injekcemi sirouhlíku do půdy. To bylo nákladné a injekce se musely často opakovat. Od roku 1884 se ujalo a pak rychle rozšířilo štěpování evropských odrůd révy na podnože odolné proti révokazu. Do roku 1902 byla již plocha štěpovaných vinic ve Francii přes l mil. hektarů velká. Byl to úctyhodný výkon francouzských vinařů. Při hledání vhodných amerických druhů, které by se mohly osvědčit jako podnože, byla z Ameriky zavlečena další houbová choroba – Plíseň révová (peronospora). Ta se již v roce 1879 objevila ve francouzských vinicích ve velkém množství. K jejímu potírání byl roku 1885 nalezen vhodný prostředek v podobě postřiku keřů roztokem síranu měďnatého. Ochranné opatření se však musí dělat několikrát za vegetaci a tím se značně zvýšily výrobní náklady na hrozny. Před révokazovou kalamitou byla původní plocha francouzských vinic kolem 2,3 mil. hektarů a ta již nikdy obnovena nebyla. Velké množství francouzských vinařů, jimž révokaz a houbové choroby zničily vinice, se z Francie vystěhovalo do Ameriky. Mnozí přesídlili do Al-

žíru, kde révokaz nebyl a tam zakládali nové vinice. V této těžké době pro francouzské vinařství se zrodily první myšlenky na vyšlechtění ideální révy, kterou by nebylo nutné ani štěpovat, ani ošetřovat proti houbovým chorobám. Mnozí spatřovali naplnění této myšlenky v pěstování amerických prímoplodných hybridů. Ale kvalita vín získávaných z jejich hroznů byla velmi nízká. Do roku 1900 bylo ve Francii vysazeno přes 50 tis. ha těchto amerických odrůd. Když se zvýšily výnosy z vinic evropských odrůd štěpovaných na odolné podnože, vydala francouzská vláda 28. 7. 1927 zákaz pěstování amerických odrůd. Vinaři z oblastí, kde byly tyto odrůdy rozšířeny, zákaz nerespektovali. Teprve velká krize v odbytu vína způsobená nadúrodou hroznů a nadměrným množstvím vína dováženého do Francie z Alžíru, vyvolaly přísnější postup proti americkým přímoplodným hybridům. Dne 18. ledna 1935 vyšel zákon o zákazu pěstování amerických hybridů: Noah, Isabella, Clinton, Othello, Jacques a Herbemont. Současně byli vinaři povinni hlásit množství vína vyrobeného z amerických hybridů. Za rok 1935 byla nahlášena výroba přes 3 mil. hl takového vína. V období válečných událostí se za víno z amerických hybridů platily zajímavé ceny a tak vinice zůstávaly. V roce 1949 byl zákaz pěstování obnoven a víno muselo být prodáno k povinné destilaci nebo na výrobu octa. Vinaři však pěstovali americké hybridy nadále a hlásili čím dál menší množství vyrobeného vína. Teprve v roce 1953, kdy byl sestaven katastr francouzských viníc, bylo zjištěno, že plocha amerických hybridů postupně stoupla na 62,5 tis.ha vinic. Následoval nový zákaz a vinařům byla nabídnuta prémie 150 tis. franků za vyklučení každého hektaru vinice s americkými hybridy. Bylo vyklučeno asi 5 tis. ha těchto vinic. V roce 1959 vyšlo nové nařízení o vyklučení těchto vinic a to bez náhrady a ukládala se pokuta 300 tis. franků, jakož i ztráta výsadbového práva. Sankce byly u několika desítek vinařů uskutečněny a plocha vinic klesla na 30 tis. ha vinic. Během roku 1962 rozeslalo francouzské ministerstvo zemědělství přes 200 tisíc dopisů jednotlivým vinohradníkům a požádalo každého jednotlivce o vyklučení vinice s americkými hybridy. Zareagovalo přes 5 tisíc vinařů a vinice vyklučili. Všem vinařům starším 65 let bylo povoleno vinice pěstovat až do své smrti a víno vyrábět jen pro rodinnou potřebu. V roce 1968 stále ještě zůstávalo koleni 8 tisíc hektarů takových vinic, které teprve pak rychle mizely. Z tohoto boje vlády a odborných institucí proti americkým přímoplodným hybridům je zřejmé, jak je těžké zbavovat se produkce nekvalitního vína a to i v době, kdy je jakostních vín nadbytek a konzum vína stagnuje. Americké přímoplodné hybridy se ve Francii pěstovaly hlavně v nevinařských nebo v méně významných vinařských oblastech. Zemědělské obyvatelstvo se tam se svými hybridy tak sžilo, protože to pro ně znamenalo přirozené hospodaření na vinicích, tak jak tomu byli zvyklí před révokazovou kalamitou a před příchodem houbových chorob. Odhlédneme-li od jakosti získávaných vín, musíme vyzvednout ekologický způsob hospodaření na vinicích, který prostého venkovského člověka přirozeně lákal. Tak skončila jedna epocha v historii francouzského vinohradnictví, která byla přímo závislá na dovozech resistentních odrůd z Ameriky, které měly sloužit k obraně proti révokazu a houbovým chorobám. Skončila naprostým nezdarem a to nejen ve Francii, ale po celé Evropě. Také u nás byl vydán zákaz pěstování amerických přímoplodných hybridů vyhláškou ministerstva zemědělství č. 384 ze dne

28. 2. 1949 zveřejněnou v úředním listě z 8. 3. 1949, s. 306. Ve Francii však byla celá řada vinařů, kteří se nechtěli vzdát přesvědčení, že vyšlechtění ideální révy je možné, ale že je jen nutné vybírat z velkého množství semenáčů vzniklých vzájemným a několikanásobným křížením většího počtu amerických druhů a velkého počtu evropských odrůd. V posledních desetiletích 19. století až do první čtvrtiny 20. století vznikalo hlavně v jižní Francii velké množství francouzských přímoplodných hybridů první generace. Byla to mezidruhová křížení s použitím několika amerických druhů a několika jihofrancouzských odrůd evropské révy, většinou dávajících vysoké výnosy jako Aramon, Grenache, Gros Clairette nebo s barvířkou Teinturier du Cher. Nejznámějším ze šlechtitelů tohoto období byl Adalbert Seibel (1844 –1936), který plných 50 let křížil až do smrti v 92 letech. Vyšlechtěné elity prodával a v katalogu nabízel na 2000 svých hybridů. Mnohé z jeho hybridů (Plantet, Rayon ďor) se pěstují v některých zemích i dnes. Nejrozšířenější byla kdysi jeho odrůda Chancelor (pův. čís. S 7053), která se pěstovala ve Francií na ploše 40.000 ha. Dnes se využívá jen ve šlechtění resistentních odrůd. Dalšími význačnými šlechtiteli tohoto období byli Ganzin, Oberlin, Couderc a Baco, jehož odrůda Baco noir (lidově Bago) se pěstuje dodnes u nás k pokrytí loubí a rozsáhlých pergol nade dvory. Při vhodném způsobu zpracování hroznů dává jednoduché červené víno. Je to kříženec mezi francouzskou odrůdou užívanou dříve k výrobě Cognacu, jménem Folie blanche a americkým druhem V.riparia. Odrůdu Bago noir využívají k výrobě biovína vinaři ve Švýcarsku i jinde. V první polovině 20. stol. se objevila ve Francii nová vlna mezidruhových kříženců. Označují se jako francouzské přímoplodné hybridy druhé generace a hlavními představiteli šlechtitelů jsou Ravat, Landot, Burdin a nejúspěšnější z nich Seyve - Villard. Všichni využívali práce A. Seibela a křížili jeho hybridy mezi sebou nebo k nim přidávali další evropské odrůdy, jmenovitě odrůdy dávající kvalitní víno. Zatímco v odrůdách první generace nepřekračoval obsah podílu evropských odrůd polovinu genomu, byly již nové hybridy vyšlechtěné Seyve -Villardem vybaveny 55–68 % podílů odrůd V.vinifera. Nejvíce se rozšířily dvě odrůdy z jeho šlechtění Villard blanc (SV 12.375) a Villard noir (SV 18.315). Byly ve Francii vysázeny na ploše téměř 50.000 ha. Dnes se využívají jen ke šlechtění na resistenci. V roce 1955 dostoupila plocha francouzských přímoplodných hybridů ve Francii vrcholu, asi 400.000 ha (30,9 %) z celkové plochy vinic 1,3 mil. ha. To znamená, že z plochy pro výrobu stolních vín bylo 42,3 % vysázeno přímoplodnými hybridy. Potom začala prudce klesat plocha vinic a hybridy se udržely jen v nevinařských oblastech, kde jich bylo v roce 1990 jen 35 tis. ha. Francouzské přímoplodné hybridy se rozšířily po celém světě a pěstují se hlavně v Kanadě, USA, Jižní Americe, Africe i Asii. Ani z francouzských přímoplodných hybridů nebyla dosažena taková kvalita vín, jakou dávají současné jakostní odrůdy evropské révy. Ale historie nekončí – další snahy zaměřené na vyšlechtění ideální odrůdy pokračují. Šlechtitelé se vzdali šlechtění na odolnost proti révokazu. Štěpované sazenice révy dávají lepší hospodářské výsledky nežli sazenice pravokořené. Pomocí podnoží se získá větší přizpůsobivost k půdním podmínkám. Dlouholeté zkušenosti šlechtitelů révy ukázaly, že je možné využít některé francouzské hybridy, jmenovitě

z kolekce Seyve - Villarda, k dalšímu křížení s evropskou révou a tak zvyšovat podíl evropské révy v nových hybridech při dostatečné toleranci, případně resistenci proti houbovým chorobám. V současné době je celá řada šlechtitelských pracovišť po celém světě, která se touto otázkou dále zabývají. Objevila se tak řada hybridů, které shrnujeme pod název interspecifické odrůdy révy vinné. Od předchozích skupin se liší tím, že se musí většinou štěpovat na podnože odolné proti révokazu a že procentický podíl evropské révy v jejich genomu stoupnul nad 70 %. Kromě toho jsou v dalších stupních křížení používány nejjakostnější odrůdy evropské révy vinné. Současné interspecifické odrůdy stojí v popředí zájmu většiny vinařů zabývajících se alternativními způsoby pěstování a výrobou přírodního biovína. Takové hnutí se nejvíce rozšířilo ve Švýcarsku a v Německu. Ze šlechtitelské práce původního Šlechtitelského sdružení Resistant, jehož pokračovatelem je Vinselekt v Perné u Mikulova vznikly dvě naše interspecifické odrůdy, které prošly zkoušením na Odrůdové zkušebně ÚKZÚZ ve Znojmě-Oblekovicích a byly uznány jako vhodné pro naše vinařské oblasti: Malverina (Villard blanc xVettlínské červené rané) x (Merlot x Seibel 13.666) Růst je středně bujný, olistění střední, hrozen střední, bobule menší, kulatá, šedorůžové barvy s ojíněním. Plodnost je vysoká a pravidelná. Vyžaduje úrodnější půdy vzhledem k vysoké plodnosti a jen střednímu růstu. Vhodné jsou bujněji rostoucí podnože. Hrozny zrají v polovině října. Bílá vína jsou středně plná, s jemným, skořicově kořenitým aroma. Odolnost proti houbovým chorobám je dobrá. Potřebuje l2 ochranné postřiky. Zimovzdornost je dobrá. Laurot (Merlot x Seibel 13.666) x (Frankovka x Svatovavřinecké) Růst je střední až bujný, olistění středně husté, hrozen velký, volný, bobule malá, kulatá, tmavě modré barvy s jemným ojíněním. Plodnost je vysoká a pravidelná. Vhodné jsou bujněji rostoucí podnože. Hrozny zrají koncem října. Dřevo vyzrává dobře. Červené víno je plné, tmavě barevné, s višňově černorybízovým aroma. Potřebuje 1–2 ochranné postřiky proti houbovým chorobám. Zimovzdornost je velmi dobrá. Ze stejného křížení jako je Laurot jsou ve zkoušení další modré odrůdy: Merlan, Cerason a Kofranka. V genomu těchto kultivarů je již 85 % podílů evropských odrůd a při tom vykazují dostatečnou polní resistenci proti houbovým chorobám a dávají vína se stejnou jakostí jako vína z evropských odrůd révy vinné. V roce 2004 bude ukončeno zkoušení německé tolerantní odrůdy vyšlechtěné v ústavu pro šlechtění révy vinné v Geisenheimu prof. H. Beckerem: Hibernal (Chancelor x Ryzlink rýnský klon 239 Gm) F 2 generace. Růst je bujný, olistění husté, hrozen středně velký, středně hustý, bobule malá, kulatá, šedorůžové barvy s jemným ojíněním a s výrazným kořenitým aroma. Dosahuje pravidelně vysokou cukernatost. Úrodnost je střední. Hrozny zrají koncem října. Dřevo vyzrává dobře. Vhodná podnož SO 4. Bílé víno je velmi plné s jemným aroma podobným Ryzlinku rýnskému, ale výraznějším. Odrůda je vhodná pro přívlastková vína výběr a bobulový výběr. Potřebuje 2 ochranné postřiky. Zimovzdornost je velmi vysoká. Ze zahraničních odrůd, které byly u nás v menším měřítku testovány se osvědčily pro dobrou kvalitu vína německé resistentní odrůdy pro bílá vína Merzling a pro vína červená Regent.



Na výstavě Země Živitelka obdržela Mlékárna Kunín, a.s. značku Klasa za 15 výrobků.

36 / svět potravin


Dezinsekce a deratizace v potravinářských provozech – III Švábi a rusi

I N G . VÁ C L AV S T E J S K A L , P h . D . , I N G . JA N LU K Á Š , P h . D . , V Ú RV 1. HUBENÍ A MONITORING ŠVÁBŮ JAKO SOUČÁST HYGIENICKÉHO SYSTÉMU POTRAVINÁŘSKÝCH PROVOZŮ Švábi. Kdy by je neznal a kdo by se jich neštítil? Odpor k nim má určitě celou řadu důvodů a to nejen těch estetických. Švábi se zdají být téměř všudypřítomní: vyskytují se jak v potravinářském průmyslu, tak v restauracích, hotelech a domácnostech. Hubení, monitoring a kontrola švábů a rusů vyžaduje aktivní spolupráci provozovatelů restaurací a profesionálních pracovníků v DDD. Pravidelná kontrola a monitoring švábů by měly být zahrnuty do celkového hygienického a sanitačního plánu a neměly by být opomíjeny ani v systémech HACCP. Monitoring těchto organizmů by měl být prováděn zejména na tzv. „kritických bodech“ jak to vyžaduje vyhláška Ministerstva zemědělství 147 ze dne 18. června 1998): „kritickým bodem je technologický úsek, jímž je postup nebo operace výrobního procesu, ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti potraviny a v nichž se uplatňuje ovládání různých druhů nebezpečí ohrožujících nezávadnost potraviny s cílem zamezit, vyloučit, popřípadě zmenšit tato nebezpečí.“ Smutnou skutečností je, že většina potravinářských podniků monitoring švábů a dalších škůdců z důvodu neznalosti okázale ignoruje. Neznalost legislativy však neomlouvá a absence monitoringu škůdců a očíslovaných lapačů se tak dostává do protokolu o neshodách při hygienických auditech. 2. HYGIENICKÝ VÝZNAM ŠVÁBŮ A BEZPEČNOST POTRAVIN Hygienický význam švábů a rusů a dalších živočichů vyskytujících se potravinářských provozech je mimořádný. Bezpečnost infestovaných skladovaných potravin je snížena jejich kontaminací lidskými mikrobiálními patogeny (1) a alergenními produkty škůdců (2). (1) Patogeny: Přehled přenášených patogenů šváby a rusy je v Tab. č. 1. Víme, že členovci představují závažná hygienická rizika, vzhledem k možnosti přenosu původců gastrointestinálních nemocí. Mezi notorické přenašeče původců salmonelóz patří mouchy, švábi a mravenci. Výsledky výzkumů v USA prováděné v restauracích, obydlích a nemocnicích ukázaly, že 89% populace švábů bylo infikováno nejméně 3 druhy patogenních baktérii. Na území ČR byla provedena analýza 502 exemplářů rusa domácího odchycených v různých areálech nemocnic západočeského a jihočeského kraje a bylo zjištěno 25 druhů patogenních bakterií. Řadu druhů a kmenů choroboplodných zárodků mohou švábi vylučovat trusem po dobu 2–14 dní. Některé druhy patogenů jsou schopny přežívat i v mrtvých jedincích švábů po dobu 10 dní. Ve střevní dutině švába jsou chráněny i před desinfekčními zásahy – dokážou zde bez úhony přežít působení výparů formalínu v takové koncentraci, při které by mimo tělo již byly spolehlivě zničeny. Po experimentálním nakažení švábi vylučovali coxackie viry a polyoviry po dobu 71 dní. U švába amerického bylo pozorováno, že Salmonella oranienburg může zůstat na živu v jeho výkalech 85 dní a na povrchu těla po dobu 78 dní. Zajímavým a nebezpečným způsobem využívali lidoví léčitelé „schopností“ švábů přenášet bakterie způsobující průjmy: rozemleli šváby

Tabulka 1: Přehled vybraných patogenů přenášených šváby a rusy BAKTERIE: Escherichia coli, Paracolobactrum sp., Pseudomonas sp., Staphylococcus sp., Enterococcus sp., Diplococcus sp., Proteus sp., Klebsiella sp., Shigella sp., Salmonella sp., Pasteurella pestis, Mycobacterium leprae, Mycobacterium tuberculosis VIRY: Coxcackie virus, Polyomyelitis virus HOUBY (PLÍSNĚ): Aspergillus niger, Aspergillus fumigatus PRVOCI: Entamoeba histolytica, Balantidium coli, Giardia intestinalis, Toxoplasma gondii HELMINTI (PARAZITIČTÍ ČERVI): Schistosoma haematobium, Taenia saginata, Ascaris lumbricoides, Ancylostoma duodenale, Necator americanus, Enterobius vermicularis, Trichuris trichiura na prášek a tento prášek podávali pacientům jako laxativum. (2) Alergeny. Švábi jsou rovněž významným zdrojem alergenů. Nedávno publikovaná studie zjistila, že alergie způsobené šváby jsou mnohem častější než se odborníci i laici domnívali. Výzkumná skupina Dr. Gutové s Plzně zjistila, že v ČR je 16% alergií způsobeno alergeny švábů! (Tj. senzibilace k alergenům rusa domácího byla zjištěna u 16 % z 866 alergologicky vyšetřených pacientů.) Odstranění alergenů švábů je velmi obtížné, zahrnuje profesionální eradikační postupy a preventivní opatření. Alimentárními alergeny švábů jsou ohroženi všichni konzumenti kontaminovaných potravin. Aeroalergeny produkovanými škůdci jsou ohrožováni především potravinářští pracovníci. U těchto profesí byl zjištěn zvýšený výskyt citlivosti (astma, vyrážky, alergie) vůči alergenům obsažených v tělech a trusu švábů. Švábi a skladištní škůdci jsou tak významnou příčinou „nemocí z povolání“. Jaké jsou mechanizmy vzniku alergie? Predisponovaná část lidské populace je schopna tvořit specifický imunoqlobulin proti antigenům (resp. alergenům) obsaženým ve švábech a jejich výkalech. Tyto alergeny jsou velmi ofensivní a jsou bílkovinné povahy. Jistou zajímavostí je, že na rozdíl od většiny alergenů, jsou tyto termostabilní a jejich alergenicita se dá prokázat i po několikahodinovém varu. Z padesáti identifikovaných proteinů švábů vyvolává 10–15 alergickou reakci. Alergeny jsou vyměšovány do zažívacího traktu hmyzu a mají trávicí funkci. Jsou obsaženy ve výkalech, výměšcích a zbytcích těl. Částice nesoucí alergeny švábů jsou poměrně velké (10–30 mikrometrů) a rychle se usazují. S jemným prachem jsou roznášeny pohybem vzduchu, ulpívají na šatech a vlasech. Z 50 identifikovaných proteinů švábů 10–15 může působit jako alergen. Alergeny jsou termostabilní, odolávají několikahodinovému varu, účinkům UV záření i výkyvům pH, jejich alergenní potence je zachována po desetiletí. Pro vznik senzibilizace a následný rozvoj onemocnění je významná délka a dávka individuální expozice. Za prahovou hodnotu je považována koncentrace 2 U Bla g1/ 1g prachu, podle jiných údajů je každá detekovatelná hladina alergenů klinicky významná. Symptomy astmatu bývají u senzibilizovaných jedinců spojovány s expozicí 8 U Bla g1/1g prachu a vyšší. Alergeny se dostávají do organizmu vdechováním, kontaktem s kůží nebo požitím. Riziko senzibilizace stoupá při časné expozici v dětství. Atopické onemocnění se projeví u více než poloviny senzibilizovaných osob. Užitím molekulárně genetických metod byly identifikovány hlavní alergeny rusa domácího (Bla g 1 25–37 kD mol. Váha, Bla g 2 36 kD inaktivní aspartová proteáza, Bla g 4 21 kD lipocalin, Bla g 5 23 kD glutathion– S– transferáza) a švába amerického (Per

a 1 25–37 kDPer a 3 72–78 kD arylphorin (hemokyanin), Per a 7 33 kD tropomyozin).

3. JAKÉ DRUHY ŠVÁBŮ JSOU V PROVOZECH ČR? Švábi jsou poměrně velký hmyz, žlutohnědého, červenohnědého až černého zbarvení. Tělo je zploštělé a skládá se z hlavy, hrudi a zadečku. Na hlavě jsou nápadná dlouhá tenká tykadla. V našich provozech se vyskytují 4 druhy švábů. Nejčastější a nejškodlivější jsou rus domácí (obr. 1) a šváb obecný ( Obr. 2). Méně častými jsou šváb hnědopruhý ( obr. 4) a šváb americký (obr. 3). Švábi se stali společníky člověka již v době, kdy začal obývat jeskyně a jiná primitivní obydlí. O jejich výskytu a šíření v posledních stoletích máme již více či méně přesné údaje. Většina dnešních nejrozšířenějších druhů synantropních švábů má svůj původ v různých částech Afriky a Asie. Velmi matoucí jsou jejich názvy, které neoznačují místo původu druhu, ale většinou již jen místo druhotného rozšíření (např. šváb americký, rus obecný, šváb australský).

tmavší zbarvení a složená křídla překrývají konec zadečku. Samice nesou na zadečku vaječnou schránku (ootéku), která se, na rozdíl od jiných druhů našich synantropních švábů, v průběhu vývoje otáčí do vodorovné polohy. Nymfy nemají krovky, a jejich poslední instar má již vyvinuty po stranách středo– a zadohrudi pahýlovité základy budoucích křídel. Nymfy mají světlé pruhy na tergitech. Šváb obecný. Je hnědočerný, lesklý, 22–27 mm dlouhý. Vyhledává skrytá místa (sklepy, teplovody, pivovary, restaurace, skleníky) s teplotou 20–

Obr. 3. Šváb americký ry s dostatkem potravy. Dokáže však přežívat a pohybovat se v podmínkách hluboko pod svým tepelným optimem. V teplých krajinách běžně žije šváb americký mimo budovy. Vyhledává dutiny a úkryty, které mu poskytuje okolní vegetace, různé jímky a kanalizační zařízení. Donedávna tradovaný názor, že v ČR jsou pouze náhodným a dočasným importem, není ve všech případech pravdivý. Jsou známy pivovary, kde tento druh již přežívá několik let a v letních měsících byl pozorován pohyb jedinců i mimo vlastní budovy objektů.

Rus domácí. Je žlutohnědý, 10– 16 mm dlouhý, teplomilný (optimální teplota pro rozmnožování je 25–30 o C). Žije v budovách v blízkosti po-

Obr. 2. Šváb obecný

Obr. 1. Rus domácí travního zdroje: v kuchyních, koupelnách, potravinářských provozech. Nápadným znakem jsou dva černé podélné pruhy na štítu. Samice se tvarově a odstínem barvy liší od samce (sexuální dimorfismus) – je robustnější, má širší zadeček (tento rozdíl je dobře patrný při pohledu na břišní stranu), má

29 oC. U tohoto druhu je vyvinut na první pohled patrný sexuální dimorfismus. Samice má silně redukovaná křídla, zatímco u samců křídla pokrývají dvě třetiny zadečku. Ootéka je nošena do odložení v horizontální poloze. Nymfální stadia jsou zbarvena podobně jako dospělci. Vývoj trvá v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí 6 měsíců až dva roky. Dospělci se dožívají 35–180 dní. U tohoto druhu byla pozorována občasná partenogeneze (tj. vývoj vajíčka bez oplodnění). Jedinci tohoto druhu nemohou lézt po zcela hladkých vertikálních plochách. Nejsou schopni ani klouzavého letu. Šváb americký. Patří mezi nápadné, velké druhy švábů a dosahuje délky 35–40 mm. Samci a samice jsou stejně velcí a nejsou mezi nimi nápadné rozdíly; samice má však mohutnější zadeček. Všechna stádia mají červenohnědou barvu těla. Štít má žlutý základ a hnědé okraje a skvrny uprostřed. Nymfy jsou zbarveny uniformě s výjimkou vyšších stádií, kde jsou náznaky skvrn na štítu. Křídla jsou u obou pohlaví plně vyvinuta. Šváb americký vyhledává teplé (28°C), vlhké prosto-

Obr. 4. Šváb hnědopruhý

Šváb hnědopruhý. Malý (10 – 14 mm) šváb připomínající vzhledem i velikostí rusa domácího, liší se od něho oválným tvarem těla. (Nymfy i dospělci tohoto druhu mají dlouhá makadla (palpy) a z toho je odvozen latinský druhový název.) Český druhový název poukazuje na další důležitý znak – tmavé příčné pruhy na štítu a zadečku. Na štítu je v prostředku široký podélný tmavý pruh (na rozdíl od rusa domácího, kde jsou přítomny dva úzké pruhy). Vyhledává podobné podmínky jako rus domácí. Má však jednu zvláštnost. Často se vyskytuje v kancelářském nábytku a „suchém“ technologickém vybavení provozů. Lepí své ootéky na zásuvky, skryté lišty a spodní desky dřevených struktur a tím se stává nesnadno zasažitelný. Případné dotazy je možno zaslat na adresu: [email protected]

dokument / 37


KOMENTÁŘE K USTANOVENÍM ZÁKONA O POTRAVINÁCH A TABÁKOVÝCH VÝROBCÍCH V PLATNÉM ZNĚNÍ

(Pokračování z minulého čísla)

Odstavec 8 Ustanovení ukládá povinnost výrobci naložit s potravinou, která neodpovídá limitům radioaktivní kontaminace, a to nejenom v době mimořádné radiační situace podle rozhodnutí dozorového orgánu, který přitom přihlíží ke stanovisku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. To se týká i potravin určených na vývoz či dovoz dle odstavce 9.

SZPI. Také u těchto potravin není omezeno uvádění do oběhu po předložení etikety. V případě, že neodpovídá požadavkům vyhlášky, příslušný orgán dozoru (SZPI) postupuje jako při běžné kontrole a v souladu se zákonem (§ 16) a zákon č. 146/2001 Sb. může oběh zastavit s příslušnými opatřeními či sankcemi. Obecný zákaz oběhu potravin v případech stanovených § 16a má právo vydat MZe i MZd.

Odstavec 10 – 13 Stanoví povinnosti a náležitosti k jejich plnění, při uvádění volně rostoucích hub do oběhu. Netýká se to pěstovaných hub, např. žampiónů, hlívy...

K§4 Ozařovat potraviny ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením lze jen takové druhy potravin, které stanovuje vyhláška č. 133/ 2004 Sb., s použitím zdrojů schválených podle atomového zákona (č. 18/1997 Sb.). V ČR se dosud ozařuje pouze koření. Vstupem do EU lze však očekávat výskyt širšího sortimentu ozářených potravin. Významnou úpravou v zákoně č. 316/2004 Sb. je ustavení SZPI jako schvalovacího orgánu ozařovny pro ozařování v ČR, zda odpovídá požadavkům § 4 a zákonu č. 18/1997 Sb. s tím, že ke zdrojům záření se závazně vyjadřuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Veškeré ozařovny schválené v rámci členských zemí EU musí být uvedeny v Úředním věstníku EU, včetně ozařoven ve třetích zemích, ze kterých se ozářené potraviny dovážejí. Potraviny ozářené v ozařovně neuvedené v Úředním věstníku EU nelze uvádět do oběhu v žádné členské zemi. Samozřejmě podmínkou je, že musí odpovídat všem stanoveným limitům, zejména pro zbytkové záření apod. Při dovozu ozářených potravin ze třetích zemí musí být provázeny příslušnou dokumentací a údaji podle odstavce 2 a názvem a adresou ozařovny. Při uvádění do oběhu potraviny v ČR a ozářené v členské zemi EU musí být rovněž provázena dokumentací podle odstavce 8 se jménem a adresou ozařovny. Označování ozářené potraviny musí odpovídat § 6 zákona a vyhlášky č. 324/1997 Sb., event. vyhlášky č. 133/2004 Sb.

K § 3A Povinnosti a podmínky u tohoto ustanovení byly zcela přepracovány oproti stávající praxi. Především se to týká omezené působnosti MZd vydávat souhlas s výrobou, dovozem a uváděním látek do oběhu včetně jejich použití do potravin, které nejsou obsaženy v příslušné vyhlášce č. 53/2001 Sb., a to pouze na látky přídatné, nikoli jako dosud též na pomocné látky a látky určené k aromatizaci. Souhlas s výrobou, dovozem a použitím přídatných látek se přitom vydává pouze na 2 roky. Vydání tohoto souhlasu MZd oznamuje příslušnému orgánu Komise EU s požadavkem, aby byla příslušná látka zahrnuta do seznamu povolených přídatných látek v EU. Vpřípadě, že Komise podpoří tuto žádost, předá ji Radě EU k dalšímu řízení. V takovém případě se souhlas MZd s použitím přídatné látky prodlouží o dalších 18 měsíců. Pokud Rada vyhoví žádosti, souhlas se opět prodlouží o dalších 18 měsíců. V případě, že Komise nepodpoří žádost MZd, tzn. že ji nepředloží Radě, nebo Rada žádost zamítne, MZd oznámí tuto skutečnost žadateli a tím souhlas zaniká v příslušné době dle fáze projednávání. Povinností výrobce či dovozce přídatné látky, na kterou byl vydán souhlas MZd, je seznámit odběratele - výrobce potraviny, do které je přídatná látka určena, se všemi údaji o charakteru, limitujícím množstvím použití, způsobem použití, značením apod., dle rozhodnutí o souhlasu MZd. Samotný výrobce potraviny s použitou přídatnou látkou již nemusí žádat o souhlas MZd s uvedením takovéto potraviny do oběhu. Je však povinen řídit se údaji a podmínkami o použití dle odstavce 4 a 6 a potravinu řádně označit dle § 6 zákona a prováděcí vyhlášky č. 324/1997 Sb., o označování potravin, v platném znění. K § 3B Ustanovení je zcela nové a velmi důležité, neboť na základě údajů o zásobách vybraných komodit za uplynulé období od r. 2001 a jejich spotřebě se odvozují kvóty jejich výroby v rámci dotačních režimů EU. Formuláře a podrobnější údaje jsou obsaženy ve vyhláškách MZe č. 212/2004 Sb. a č. 320/2004 Sb. K § 3C Také toto ustanovení významně upravuje dosavadní praxi povinného schvalování (vydávání souhlasu MZd s uváděním do oběhu) potravin určených pro zvláštní výživu. Podle odstavce 1 a 2, pokud výrobce (v ČR) nebo dovozce (ze třetích zemí) hodlá tyto potraviny uvádět v ČR do oběhu, přičemž se jedná o druhy těchto potravin, které nejsou uvedeny (a tím regulovány požadavky na ně) ve vyhlášce MZd č. 54/2004 Sb. je povinen předložit MZd vzor etikety se značením konkrétního druhu potraviny pro zvláštní výživu. Tato povinnost se týká pouze uvedení potraviny do oběhu poprvé, nikoli při následných opakovaných uváděních do oběhu. Zákon přitom nezakazuje uvádět tuto potravinu okamžitě do oběhu, bez jakékoli odezvy MZd. V případě, že takováto potravina bude následně expedována do jiné členské země, výrobce nebo původní dovozce předloží tutéž etiketu se značením příslušnému orgánu v této zemi. Obecné i specifické označení etikety musí být samozřejmě v souladu s § 6 zákona a vyhláškou č. 54/2004 Sb. Odstavec 3, 4 MZd je oprávněno si vyžádat další podrobné informace o této potravině. V opodstatněných případech uvedených v odstavci 4 může další její oběh zakázat. Zákon však nevymezuje lhůtu, do které tento zákaz od data předložení etikety musí vydat. Tím může dojít k situaci, že v době do vydání zákazu může být do oběhu uvedeno větší množství dané potraviny, a v případě zákazu se stažením potraviny z oběhu tak mohou vzniknout značné ekonomické ztráty. O zákazu oběhu MZd musí informovat neprodleně Komisi EU a ostatní členské země. Vzhledem k tomu, že uvedený režim vydávání souhlasu na potraviny pro zvláštní výživu, které nejsou uvedeny ve vyhlášce, je harmonizován s příslušnými předpisy ES, měli by obdobným způsobem postupovat též výrobci či distributoři takovýchto potravin v zemích EU při jejich expedici do ČR. Poznámka: pro potraviny určené pro zvláštní lékařské účely (přestože patří do kategorie potravin pro zvláštní výživu) neplatí uvedený oznamovací režim a postupuje se podle § 3d.

K § 3D Také ustanovení tohoto paragrafu je značně odlišné od předchozího režimu schvalování, ale též od režimu označování potravin určených pro zvláštní výživu. Především jde o povinnost výrobců nebo dovozců doplňků stravy a potravin určených pro zvláštní lékařské účely vždy před prvním uvedením do oběhu (nikoli při opakovaném) předložit vzor etikety s označením, a to i v případech, kdy jsou druhy těchto potravin uvedeny ve vyhláškách MZd. Vzor etikety se přitom u doplňků stravy předkládá MZd, zatímco u potravin pro zvláštní lékařské účely se předkládá

K § 4A Povinnosti a požadavky na provádění klasifikace těl jatečných zvířat byly oproti předchozímu stavu upřesněny a doplněny v souladu s přímo závaznými předpisy ES. Bylo vypuštěno technické řešení a postup včetně souvisejících náležitostí, s odkazem na příslušná závazná nařízení ES. Vymezení působnosti § 4a, respektive výjimky, na které provozovatele jatek se zákon nevztahuje, stanoví odstavec 2 a 3. Zpřesněním povinností pro klasifikátora a provozovatele jatek při předávání výsledků klasifikace dodavatelům jatečných zvířat a do ústřední evidence zvířat se vytvořil předpoklad pro objektivizaci a využití výsledků jak v dodavatelsko - odběratelských vztazích, tak ve státní správě. K tomu též přispívá zpřesnění vydávání, ale též možnost odebírání osvědčení pro klasifikátory, jejich přezkušování znalostí a kontrola správného provádění klasifikace nově stanoveným dozorovým orgánem - Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. K§5 Ustanovení tohoto paragrafu nebylo novelizováno a stávající praktiky technického řešení, zejména uzávěrů obalů (např. kelímky s jogurty), drezinky, balení živočišných a rostlinných tuků (máslo), zůstávají beze změny. K§6 Označování potravin novelizací zákona č. 316/2004 Sb. nezaznamenalo příliš výrazné změny. Vzhledem k tomu, že problematika označování se týká naprosto všech potravin a všech podnikatelů uvádějících potraviny do oběhu v obalu určeném pro spotřebitele, nebo ve vnějším obalu, přičemž vzniká (ale též zaniká) každoročně řada nových podnikatelů, komentář je zaměřen nejenom na změny a úpravy značení poslední novelou. Odstavec 1 V předvětí tohoto ustanovení se rozšiřují povinnosti označovat obal s potravinou určený nejenom pro spotřebitele s nabízením prodeje v obchodní síti, ale též pro stravovací služby. Pojem stravovací služby je přitom definován v zákoně č. 258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a prakticky se jedná o zařízení jako např. školní, závodní, nemocniční a jiné jídelny, prodejny s poskytováním občerstvení - konzumací na místě, hotely, restaurace, stánky atd. s poskytováním stravovacích služeb. Výjimky z této povinnosti jsou uvedeny dále. písmeno a) Ustanovení rozšiřuje alternativy označování obchodního jména na obale, na kterém musí být uvedeno jméno a sídlo buď jenom výrobce, nebo jen dovozce (pouze ze třetích zemí), nebo jen prodávajícího, nebo jen balírny. Při splnění této povinnosti může být použito více obchodních jmen ve vhodné a odpovídající kombinaci např. výrobce (zahraniční) a dovozce, nebo výrobce a prodávající apod. Přitom se za výrobce považuje pouze ten, kdo potravinu skutečně vyrobil ať již na vlastním výrobním zařízení, nebo na pronajatém zařízení od jiného výrobce, které lze doložit podrobně specifikovanou smlouvou o tomto pronájmu. Neplatí tedy, že výrobcem může být ten, kdo se za něho pouze přihlásí. Prodávajícím se rozumí podnikatel, který nakoupí potravinu od výrobce či jiného prodávajícího a dále ji prodává jinému prodávajícímu nebo přímo spotřebiteli. Do této kategorie prodávajících se tedy nově začleňují též tzv. distributoři potravin ze zemí EU do ČR a opačně. Změnu ve významu slova prodávající přinesla novela zákona č. 316/2004 Sb. a nezmiňuje se o jeho synonymu „prodejce“, doporučuje se proto používat toto zákonné znění.

Balírnou se rozumí provozovna ve vlastnictví výrobce či nikoli, ve které se potravina pouze balí do obalu a nedochází k jiné činnosti (např. uvedených v definici „výroba potravin“ v § 2 zákona), které by mohly ovlivnit charakter či vlastnosti potravin. Na rozdíl od dosavadních např. balíren obchodu, kde před vlastním zabalením byla potravina čištěna, tříděna apod., tj. prováděny činnosti spadající do výroby potravin, a tím je provozovatel takovéto balírny posuzován jako výrobce. Ustanovení písmena a) dále ukládá povinnost uvádět název země původu tam, kde by její neuvedení uvedlo spotřebitele v omyl. Prakticky to znamená, že je-li např. uvedeno sídlo výrobce včetně adresy a země, nemusí již být země původu znovu uvedena. Naproti tomu nelze uvádět, že potravina byla vyrobena v EU, bez udání skutečné země původu, podobně je nutno uvést zemi původu, pokud bude označen pouze prodávající atp. U výrobků dovezených ze třetích zemí, nebo i zemí EU, na jejichž výrobě se podíleli výrobci z více zemí, se označí jako země původu ta země, ve které potravina získala konečný charakter a vlastnosti (např. holandské kakao vyrobené v Holandsku z dovezených kakaových bobů apod.). Na ustanovení písmena a) navazuje § 1 vyhlášky č. 324/1997 Sb., o označování potravin, v platném znění, podle kterého musí být z označení obchodního jména na obalu potraviny patrné, o koho se jedná. Např. obchodní jméno výrobce musí být uvozeno slovem „výrobce“ apod. písmeno b) Ustanovení stanovuje způsob odvození názvu potraviny z členění příslušné komodity v prováděcí vyhlášce na druhy, skupiny a podskupiny. Toto členění a tím odvozené názvosloví je však českou specifikou, vycházející ze 40leté historie minulého režimu, kdy se veškerá regulace a řízení v oblasti potravin prováděla pouze prostřednictvím více než 3.500 technických norem (ČSN, ON, PN). Neopírá se tedy o předpisy ES, které oblast tvorby názvů potravin většinou neregulují. Z toho důvodu je vztah tohoto ustanovení k názvosloví v zemích EU dále doplněn v odstavci 8. písmeno d) Datum použitelnosti se musí uvést na těch potravinách, které podléhají rychle zkáze, tj. po stanovené době se rychle zkazí (oproti potravinám označeným datem minimální trvanlivosti, u kterých proces zkázy probíhá velmi zvolna); datem použitelnosti se rovněž musí označit potraviny, u kterých je to stanoveno prováděcí komoditní vyhláškou. písmeno e) O použití data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti, jakož i o jeho číselné hodnotě (délce trvanlivosti nebo použitelnosti) rozhodne výrobce sám, neboť ten nejlépe zná charakter svého výrobku a také zodpovídá za jeho správné stanovení. písmeno f) Zcela novou povinností je uvést na obale s potravinou, která podléhá rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti po otevření obalu, konkrétně skladovací podmínky doma u spotřebitele a tam, kde to charakter potraviny vyžaduje, i dobu, do které se má potravina po otevření obalu spotřebovat. Nejde tedy o datum trvanlivosti ani použitelnosti, ale čistě jen o informaci pro spotřebitele, jak má s potravinou zacházet po jejím otevření. písmeno h) Podrobnější označování potravin pro zvláštní výživu stanovuje vyhláška č. 54/2004 Sb. písmeno i) Podrobnější označování potravin stanovuje vyhláška č. 324/1997 Sb., v platném znění, a v širších souvislostech navazující připravované vyhlášky MZd. písmeno j) Označení šarže je povinné na všech obalech potravin. Způsob tohoto označení je uveden ve vyhlášce č. 324/1997 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří případy, ve kterých je uvedeno plné datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti, obsahující den, měsíc, případně rok - dle variant ve vyhlášce č. 324/1997 Sb. V těchto případech číslo šarže uváděno být nemusí. písmeno l) Novela zákona upravila mj. též označení potravin ozářených ionizujícím zářením. Podrobnější označování uvádí vyhláška č. 133/2004 Sb. písmeno m) Nutriční značení (údaje o výživové hodnotě) je popsáno ve vyhlášce č. 293/1997 Sb. Výživové (nutriční) tvrzení je definováno v § 2 zákona. V případě uvedení výživového tvrzení na obalu, je povinnost uvést údaje o výživové hodnotě. Tato povinnost nastupuje dále v případě, že to ukládá příslušná komoditní vyhláška nebo rozhodnutí hlavního hygienika při vydání souhlasu s uvedením potravních doplňků do oběhu podle § 11 odstavce 2 písmeno b). písmeno o) Na obale potravin živočišného původu se dále uvedou další údaje podle zákona č. 166/99 Sb., a příslušných prováděcích vyhlášek, např. označení zdravotní nezávadnosti (kulaté, oválné razítko), a vyhlášky č. 326/2001 Sb. (ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb.) u těch masných a drůbežích výrobků, které jsou uvedeny v přílohách vyhlášky č. 264/2003 Sb. Odstavec 2 Ustanovení bylo doplněno o úpravu značení vratných skleněných lahví označených trvalým způsobem (leptáním, nesmazatelnou barvou apod.). Počet povinných údajů je zúžen stejným způsobem jako u malých obalů s největší plochou 10 cm2. Uplatnění této změny lze předpokládat např. v nápojářském průmyslu, konzervárenském apod. Ing. Bedřich Škopek, CSc. Pokračování příště



S nastávajícím podzimem šálek čaje pro pohodu a zahřátí

Tea Mont

Typ juicy

Nová řada čajů Tea Mont nabízí šťavnatou, plnou a dlouhotrvající chuť, která se neztrácí během louhování. Přírodní džusový koncentrát, který je základní složkou těchto výrobků, je zárukou vynikající a jiskrné chuti, barvy a vůně. Použitá unikátní technologie výroby, původem z Anglie, je v naší republice ojedinělá. Tato technologie umožňuje zachovat přirozené vlastnosti obsažené ovocné složky, která je díky ní ochráněna proti rychlému znehodnocení, a tak ovocná vůně i chuť přetrvává ještě dlouho po přípravě čaje. Čaje Tea Mont nabízíme ve dvou typech – juicy a wellness.

ALIMA značková potravina, a.s., Božanovská 1759, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, e-mail: [email protected], www.alima.cz

Typ wellness,

čaj pro zdravý způsob života, je zastoupen také třemi druhy: Balance Tea – čaj pro uklidnění a relaxaci Feel Light Tea –čaj proti stresu Power Tea – čaj pro posílení ducha a organismu.

je zastoupen třemi ovocnými příchutěmi, a to Třešeň, Pomeranč se skořicí a Maracuja s multivitaminem. Čaje jsou vhodné jako teplý, vlažný i studený nápoj.

Velkoobchody – mlékárny – pekárny – masokombináty…  Víte jaké slevy jste poskytli vašim zákazníkům na konkrétní produkt?  Chcete znát přesné náklady na jednotlivé produkty?  Potřebujete řešit sledování a vyhodnocování šarží u jednotlivých výrobků a materiálů?  Potřebujete komplexně řešit problematiku skladového hospodářství včetně radiových skladů?  Používáte vážící zařízení při řízení výrobního procesu a expedici?  Řešíte problematiku mobilního prodeje?  Máte několik oddělených provozoven a potřebujete zajistit jejich propojení?  Řešíte otázky účtování obchodním partnerům v zahraničí, účtování v cizích měnách a výkaznictví po vstupu země do EU?  Potřebujete přehledné, přesné a včasné informace o celkové činnosti vaší firmy? Tyto a celou řadu dalších otázek jsme připraveni s vámi vyřešit.

POVĚZME SI VÍCE. Informační systém MILSOFT – specializovaný systém pro výrobce a distributory potravin.

· ··· ··· ·

( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202 El. * [email protected] , www.infak.cz * Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4

revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/ 1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných. zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 276,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO

Komplexní pokrytí všech oblastí činnosti vaší firmy zásobování – výroba – distribuce – ekonomika – manažerské nadstavby. Kanceláře firmy a servis po celé ČR a SR

SPOJTE SE S NÁMI: tel.: (+420) 376 361 511, fax 376 361 512, e-mail: [email protected] MILSOFT a.s., Kpt. Jaroše 50, 339 01 Klatovy I, www.milsoft.cz

Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Vydává: Agral s. r. o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, fax: 222 135 202, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 222 135 739, 222 135 481, fax 222 135 202. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

Vlády zemí eura musí zastavit plýtvání v příznivých dobách

Recommend Documents