I.
II.
Údržba, opravy či technické zhodnocení domu či bytu nepochybně slouží k zajištění možnosti užívání bytu. Úřad práce ČR by měl zohlednit při rozhodování o nároku na doplatek na bydlení a při určení jeho výše v případě družstevní a vlastnické formy bydlení (společenství vlastníků jednotek) platbu do fondu oprav či její část v odůvodněných nákladech na bydlení. Započtení jednotlivých plateb v rámci fondu oprav by mělo být věcí správního uvážení úřadu dle konkrétních okolností daného případu. Na započtení plateb do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení nelze rezignovat s odůvodněním, že není možné zjistit, jaká část platby souvisí s užíváním bytu a jaká část vede ke zhodnocení majetku. Úřad práce má možnost požádat správce bytového domu o poskytnutí relevantních údajů.
Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 15. dubna 2013 Sp. zn.: 2652/2012/VOP/AV Vaše č. j.: 2013/2516-51 Vážená paní ministryně, obdržel jsem kopii vyjádření předsedy rozkladové komise Mgr. J.K. ze dne 21. 2. 2013 k podnětu k zahájení přezkumného řízení, který uplatnil pan M.B. (dále také „stěžovatel“). Postup Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, ve věci stanovení výše dávky doplatku na bydlení s účinností od 1. 4. 2012, na základě žádosti pana B. a následně ve věci odejmutí dávky doplatku na bydlení s účinností od 1. 9. 2012, byl předmětem mého šetření. V obou případech jsem shledal v postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, pochybení spočívající v tom, že úřad nevedl odůvodněnou správní úvahu ohledně možnosti započtení nákladů do fondu oprav či jejich částí do odůvodněných nákladů na bydlení při hodnocení nároku na doplatek na bydlení a při stanovení jeho výše. Domnívám se, že tak byly dány předpoklady pro zahájení přezkumného řízení v dané věci. Dovolte mi blíže objasnit skutková zjištění ze šetření a své závěry, které jsem na základě těchto zjištění formuloval. Oznámením ze dne 14. 5. 2012, č. j.: MPSV-UP/2065690/12/HMN, Úřad práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích, kontaktní pracoviště Třeboň, přiznal stěžovateli doplatek na bydlení ve výši 810,- Kč od 1. 4. 2012. Dle doložených dokladů hradil stěžovatel v předmětném období: - měsíčně zálohu na spotřebu elektrické energie ve výši 1.460,- Kč, - měsíčně zálohu na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1.820,- Kč, - měsíčně fond oprav ve výši 1.354,- Kč, - ročně poplatek za odvoz komunálního odpadu ve výši 500,- Kč.
Za odůvodněné náklady na bydlení, pro účely hodnocení nároku na doplatek na bydlení a pro účely stanovení jeho výše, považoval orgán pomoci v hmotné nouzi zálohu na elektřinu ve výši 964,23 Kč (úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energie v místě obvyklá – tato částka byla přepočtena podle metodiky zpracované v programové aplikaci), zálohu za služby za užívání bytu ve výši 1.820,- Kč a do měsíců rozpočítaný poplatek za odvoz komunálního odpadu ve výši 42,- Kč. Náklady hrazené do fondu oprav ve výši 1.354,- Kč nebyly orgánem pomoci v hmotné nouzi do odůvodněných nákladů na bydlení započteny vzhledem k tomu, že nebylo možné vyčíslit část fondu oprav, která by souvisela pouze s užíváním bytu a nesloužila by ke zhodnocení majetku. Pracovnice Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Třeboň, dne 2. 5. 2012 telefonicky ověřovala u Realitní kanceláře, která spravuje dům, v němž je bytová jednotka pana B., jaké náklady zahrnuje fond oprav. Bylo jí sděleno, že platby do „fondu oprav“ tvoří poplatky za správu realitní kanceláře, pojištění domu, bankovní poplatky, splátku úvěru (za opravy domu), jakékoliv poplatky na opravu domu, poplatky za revize společenských prostor (revize hasicích přístrojů, elektroinstalace, hromosvodů). Dle sdělení pracovnice Realitní kanceláře by bylo obtížné rozpočítat pro pana B. jednotlivé položky fondu oprav tak, aby se mohly některé položky, které souvisí s možností užívání bytu a neslouží ke zhodnocení majetku, započítat do odůvodněných nákladů na bydlení. Z tohoto důvodu nebyla dále úvaha o možnosti započtení nákladů hrazených do tzv. fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení vedena. Z oznámení o přiznání dávky není správní úvaha týkající se možnosti započtení nákladů do fondu oprav patrná. Z oznámení je pouze zřejmé, že odůvodněné náklady na bydlení byly stanoveny na částku 2.827,- Kč (z odůvodnění není jasné, jakým způsobem úřad k této částce dospěl). Z darovací smlouvy doložené ve spisové dokumentaci a z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že pan B. je vlastníkem bytové jednotky 3+1 v domě na ulici S. Je členem společenství vlastníků jednotek bytového domu na ulici S. Rozhodnutím Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Třeboň, ze dne 26. 9. 2012, č. j.: MPSV-UP/4028108/12/AISZDP, byl s účinností od 1. 9. 2012 stěžovateli doplatek na bydlení odejmut (z důvodu zvýšení příspěvku na bydlení). Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí, odboru odvolání a správních činností nepojistných dávek, ze dne 3. 12. 2012, č. j.: MPSV-UM/6507/12/9S/JČK, bylo odvolání zamítnuto a výše uvedené rozhodnutí potvrzeno. V odůvodnění rozhodnutí vyjádřil odvolací správní orgán názor, že náklady do fondu oprav se do odůvodněných nákladů na bydlení pro účely doplatku na bydlení nezapočítávají. Stěžovatel následně uplatnil podnět k přezkumu tohoto rozhodnutí, který nebyl shledán důvodným. Z vyrozumění předsedy rozkladové komise je zřejmé, že z ustanovení § 34 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), nevyplývá, že by měly být do odůvodněných nákladů na bydlení započteny i náklady spojené s fondem oprav. 2
Úřad práce ČR navíc vedl správní úvahu ve věci započítání těchto nákladů do odůvodněných nákladů na bydlení. Dospěl k závěru, že z evidenčního listu poskytnutého Realitní kanceláří není zřejmé, pro jaké účely jsou finanční prostředky z fondu oprav ve výši 1.354,- Kč měsíčně určeny, proto nebudou započítány náklady do fondu oprav, který prokazatelně nesouvisí pouze s užíváním bytu, ale zároveň slouží ke zhodnocení majetku. S tímto hodnocením postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, v dané záležitosti, nemohu souhlasit. Zákon o pomoci v hmotné nouzi skutečně ve výčtu odůvodněných nákladů na bydlení dle ustanovení § 34 explicitně nezmiňuje úhradu nákladů do fondu oprav. V případě vlastnické či družstevní formy bydlení zákon hovoří pouze o tzv. obdobných nákladech, přičemž obdobné náklady dále zákon definuje pro družstevní formu bydlení jako prokazatelné náklady maximálně do výše normativních nákladů na bydlení pro tuto formu bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Zákon o pomoci v hmotné nouzi tak blíže nespecifikuje, co se má rozumět náklady spojenými s družstevní či vlastnickou formou bydlení. Vzhledem k tomu, že úhrada nákladů do fondu oprav tvoří v případě vlastnické (společenství vlastníků jednotek) a družstevní formy bydlení podstatnou část celkových nákladů na bydlení, je třeba se vypořádat s tím, zda je možné tyto náklady považovat za obdobné jako náklady u nájemní formy bydlení, a zda je tak lze do odůvodněných nákladů na bydlení pro účely doplatku na bydlení započítat. Uvedenou problematikou včetně definování „obdobných nákladů“ spojených s družstevní či vlastnickou formou bydlení se zabýval také Nejvyšší správní soud. V rozsudku ze dne 3. 3. 2011, č. j.: 3 Ads 155/2010-46,1 uvádí Nejvyšší správní soud k definování obdobných nákladů spojených s družstevní a vlastnickou formou bydlení následující. Za obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení by měly být považovány náklady, které jsou v obdobné podobě obvykle obsaženy i v nájemném za užívání soukromých či obecních bytů. Je přitom třeba vycházet z toho, jaké položky obvykle zahrnuje nájemné u soukromých či obecních bytů vedle platby za samotné přenechání bytu k užívání. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se jedná o platby, které bezprostředně souvisejí s možností užívání bytu. Nejvyšší správní soud se zabýval povahou nákladů na opravy a údržbu bytů a domu a jeho příslušenství a výdajů na technické zhodnocení domu (platbou do fondu oprav). Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že údržba, opravy či technické zhodnocení ať už společných částí domu či jednotlivých bytů nepochybně slouží k zajištění možnosti užívání bytu, resp. že tyto jsou často k jeho užívání přímo nezbytné. Úhrada těchto nákladů se tak nepochybně projevuje ve výši nájemného (i v případě soukromých či obecních bytů je nezbytné zajistit jejich údržbu, modernizaci a tím i zhodnocení).
1
Dostupný na www.nssoud.cz. Stejný závěr vyslovil Nejvyšší správní soud ve svých rozsudcích ze dne 26. 5. 2011, č. j.: 4 Ads 20/2011-72 a ze dne 8. 7. 2011, č. j.: 3 Ads 94/2011-90.
3
Dle závěru Nejvyššího správního soudu nelze platby do fondu oprav v případě družstevní či vlastnické formy bydlení (společenství vlastníků jednotek) bez dalšího posouzení předem vyloučit z odůvodněných nákladů na bydlení pouze s ohledem na to, že automaticky vedou ke zhodnocení bytu. Orgán pomoci v hmotné nouzi by měl vždy vést odůvodněnou úvahu o tom, zda lze v každém jednotlivém případě náklady do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení pro účely doplatku na bydlení započítat. Jestliže se rozhodne tyto náklady nezapočítat (či nezapočítat je v plné výši), měla by být jeho správní úvaha řádně odůvodněna.2 Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že platby do fondu oprav v obvyklé výši je třeba považovat za odůvodněné náklady na bydlení ve smyslu § 34 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Vzhledem k nejednotné praxi bytových družstev a družstev vlastníků bytových jednotek by však rozsah započtení jednotlivých plateb do fondu oprav měl být vždy věcí správního uvážení. Správní orgán by měl zohlednit konkrétní okolnosti daného případu a zabývat se tím, zda výše plateb do fondu oprav odpovídá podmínkám obvyklým v daném místě, resp. zda není nepřiměřeně vysoká, a to i vzhledem ke specifikovanému účelu jednotlivých oprav a technickému zhodnocení domu. Svoji úvahu by pak měl správní orgán ve svém rozhodnutí i patřičně odůvodnit. V rozsudku Nejvyšší správní soud uzavřel, že ne zcela správný výklad zákona ve vztahu k započítávání nákladů do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení je obsažen v Metodickém pokynu MPSV ČR č. 2/2006, ze dne 14. 12. 2006, který tudíž není možné obecně aplikovat. V souvislosti s touto problematikou jsem požádal o poskytnutí stanoviska Ministerstvo práce a sociálních věcí. Z dopisu Mgr. Kateřiny Jirkové, ředitelky odboru nepojistných dávkových systémů, ze dne 12. 11. 2012, č. j.: 2012/87249-23, plyne, že v důsledku výše zmíněné judikatury Nejvyššího správního soudu byl zákon o pomoci v hmotné nouzi upraven s účinností od 1. 1. 2012 tak, že u družstevní formy bydlení se do odůvodněných nákladů na bydlení započítávají prokazatelné náklady s omezením do výše normativních nákladů na bydlení dle zákona o státní sociální podpoře. Dle vyjádření ředitelky odboru nepojistných dávkových systémů je Úřad práce ČR nově metodicky veden tak, že není možné automaticky nezapočítávat náklady do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení (stejně tak nelze vždy tyto náklady automaticky zohlednit). Úřad práce ČR by měl k jednotlivým případům přistupovat individuálně a využívat v plném rozsahu správního uvážení. Při zápočtu odůvodněných nákladů na bydlení by nemělo docházet k automatickému vyloučení příspěvku do fondu oprav a nezapočítání celého příspěvku do fondu oprav musí být řádně odůvodněno (např., že tento je určen i k odměňování členů družstva, zhodnocení majetku apod., a tudíž tento bezprostředně nesouvisí s možností užívání bytu). Obdobně je Úřad práce ČR metodicky veden i u srovnatelné formy bydlení jako je „společenství vlastníků“, kde se určují obdobné náklady jako u družstevní formy bydlení.
2
Rozsudek Nejvyššího správního soudu o způsobu započtení nákladů do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení zmiňuje také komentář k zákonu o pomoci v hmotné nouzi. BECK, Petr. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením: k 1. 5. 2012: komentář, právní předpisy. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-744-7, s. 88.
4
Z postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Třeboň, při rozhodování o žádosti stěžovatele o doplatek na bydlení ze dne 23. 4. 2012 je zřejmé, že se úřad dostatečným způsobem nevypořádal s otázkou, zda lze v daném případě náklady do fondu oprav (či jejich poměrnou část) v odůvodněných nákladech na bydlení zohlednit. Orgán pomoci v hmotné nouzi v daném případě rezignoval na započtení nákladů do fondu oprav v odůvodněných nákladech na bydlení, aniž by vedl správní úvahu o tom, zda tyto náklady bezprostředně souvisí s možností užívání bytu. Orgán pomoci v hmotné nouzi nezjistil charakter těchto výdajů. Přitom tak měl učinit prostřednictvím výzvy stěžovatele či prostřednictvím výzvy samotného správce domu. V souladu s ustanovením § 50 zákona o pomoci v hmotné nouzi mohl orgán pomoci v hmotné nouzi vyzvat příslušného správce bytového domu k poskytnutí relevantních údajů. V jeho součinnosti by mohl být (na rozdíl od informací získaných v rámci telefonického hovoru) potřebný charakter a rozsah jednotlivých plateb stěžovatele do fondu oprav zjištěn, neboť správce domu by měl mít tyto údaje k dispozici. V souladu s judikaturou Nejvyššího správního sodu nelze rezignovat na započtení nákladů do fondu oprav v odůvodněných nákladech na bydlení, aniž by úřad zjistil charakter těchto nákladů a vedl správní úvahu o možnosti jejich zohlednění při výpočtu doplatku na bydlení. Nejvyšší správní soud dospěl k tomuto závěru na základě toho, že nájemce bytu soukromého či obecního je rovněž povinen hradit náklady nezbytné k zajištění údržby, modernizace a tím pádem i zhodnocení bytu. Tyto náklady jsou však již promítnuty ve výši nájemného, které se pro účely doplatku na bydlení v odůvodněných nákladech zohledňuje (ve výši v místě obvyklé). Vzhledem k tomu, že v případě družstevní a vlastnické formy bydlení (společenství vlastníků jednotek) se zohledňují do odůvodněných nákladů na bydlení náklady obdobné jako u nájemní formy bydlení, je třeba započítat rovněž náklady do fondu oprav související s možností užívání bytu. Úřad práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích, kontaktní pracoviště Třeboň, ani nezjistil výši a charakter jednotlivých plateb, které tvoří fond oprav, a nevedl odůvodněnou správní úvahu o možnosti jejich započtení ve výši doplatku na bydlení. Postupoval tak chybně při stanovení výše doplatku na bydlení na základě žádosti stěžovatele ze dne 23. 4. 2012, jakož i při rozhodování o odejmutí doplatku na bydlení. Stejně tak se započtením nákladů do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení nezabývalo Ministerstvo práce a sociálních věcí jako odvolací správní orgán, které pouze konstatovalo, že fond oprav se do nákladů na bydlení nezapočítává. Na základě výše uvedeného byly dány v záležitosti odejmutí doplatku na bydlení předpoklady pro zahájení přezkumného řízení. Domnívám se, že výše uvedená judikatura Nejvyššího správního soudu, v otázce zohlednění fondu oprav v odůvodněných nákladech na bydlení, by měla být v právním státě respektována, neboť má určitý precedenční význam pro rozhodování správních orgánů v obdobných věcech. Pokud správní orgán nerespektuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v obdobné věci, je životnost jeho rozhodnutí závislá zpravidla pouze na faktu, bude-li podrobeno soudnímu přezkumu. Rozhodování správního orgánu v rozporu s právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve skutkově a právně obdobné věci by mohlo mít za následek i případnou odpovědnost státu za škodu v důsledku nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Správní orgány v daném případě postupovaly rovněž v rozporu s metodickým vedením Ministerstva práce a sociálních věcí. 5
Na základě mých zjištění v rámci šetření zjistil Úřad práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích, u správce domu částky hrazené do fondu oprav na základě písemné výzvy, přičemž v rámci své správní úvahy dospěl k závěru, že by měl být pro účely hodnocení nároku na doplatek na bydlení a pro účely stanovení jeho výše zohledněn fond oprav v plné výši, tj. v částce 1.354,- Kč do odůvodněných nákladů na bydlení. Z vyúčtování fondu oprav poskytnutého správcem domu vyplývá, že z „fondu oprav“ jsou hrazeny splátka úvěru a dospořování, správa realitní kanceláře, bankovní poplatky, pojištění, revize hydrantů, hasicích přístrojů, elektra. Nadto jsem shledal pochybení rovněž v procesním postupu při vyřizování podnětu stěžovatele k zahájení přezkumného řízení. Dle ustanovení § 95 odst. 2 správního řádu může přezkumné řízení provést také správní orgán, který přezkoumávané rozhodnutí vydal, pokud plně vyhoví účastníkovi, který podnět uplatil, a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. Jinak předá věc k provedení přezkumného řízení nadřízenému správnímu orgánu. Stěžovatel uplatnil podnět k přezkumu rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí. Za předpokladu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí neshledalo důvody pro to, aby samo v přezkumném řízení plně vyhovělo účastníkovi řízení, mělo věc předat k provedení přezkumného řízení ministryni práce a sociálních věcí, která je v tomto případě nadřízeným správním orgánem3 příslušným k provedení přezkumného řízení či k vyhotovení sdělení, že přezkumné řízení nebude zahájeno. Postavení nadřízeného správního orgánu má vůči ministerstvu pouze ministr, který nemůže svou pravomoc rozhodovat přenést na jiné osoby, které jsou součástí ministerstva.4 Vzhledem k tomu, že správní řád vyhrazuje provedení přezkumného řízení ministrovi, jako nadřízenému správnímu orgánu, není možné, aby ministr delegoval, byť jen vyhotovení sdělení o nezahájení přezkumného řízení, na předsedu rozkladové komise. Pokud se tak stane, jde o porušení ustanovení správního řádu týkající se funkční příslušnosti, které způsobuje nezákonnost výsledného aktu.5 Působnost rozkladové komise, jako poradního orgánu ministra, je v přezkumném řízení dána ustanovením § 95 odst. 6 správního řádu, který odkazuje na obdobné užití ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu v případě, že v přezkumném řízení, jehož předmětem je rozhodnutí ústředního správního úřadu, rozhoduje ministr. Dle ustanovení § 152 odst. 3 platí, že návrh na rozhodnutí předkládá ministrovi rozkladová komise. Citované ustanovení dále odkazuje na § 134 správního řádu, které upravuje řízení před kolegiálním orgánem. Dle § 134 platí, že úkon, který není rozhodnutím, provádí předseda samostatně. Ani toto ustanovení však neznamená, že by na jeho základě mohl předseda rozkladové komise vydávat sdělení o nezahájení přezkumného řízení,6 neboť správním orgánem příslušným k provedení přezkumného řízení je ministr.
3
Dle ustanovení § 178 odst. 2 správního řádu je nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu ministr. Dle ustanovení § 95 odst. 6 správního řádu platí, že jde-li o rozhodnutí ústředního správního úřadu, rozhoduje v přezkumném řízení ministr, ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu platí obdobně. 4 Srov. komentář ke správnímu řádu k ustanovení o rozkladu. VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2012, s. 1189. 5 VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2012, s. 1190. 6 VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2012, s. 1195.
6
Vzhledem k tomu, že jsem v postupu správních orgánů v daném případě shledal pochybení, přičemž toto nebylo dosud napraveno, navrhuji v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 a § 19 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“), tato opatření k nápravě. Navrhuji, abyste v záležitosti odejmutí doplatku na bydlení zahájila přezkumné řízení, v rámci něhož bude vedena úvaha o možnosti započtení nákladů hrazených do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Dále navrhuji, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí: -
-
Zahájilo přezkumné řízení v záležitosti přiznání doplatku na bydlení stěžovateli od 1. 4. 2012, v rámci něhož bude vedena správní úvaha o možnosti započtení nákladů hrazených do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu; následně bude případně výše dávky přepočtena a vyplacen doplatek stěžovateli. Vydalo písemný metodický pokyn k započítávání fondu oprav v odůvodněných nákladech na bydlení, který bude zohledňovat judikaturu Nejvyššího správního soudu.
Pana B. dále poučím, že může sám uplatnit podnět k zahájení přezkumného řízení oznámení o přiznání doplatku na bydlení od 1. 4. 2012, přičemž toto přezkumné řízení může provést rovněž Úřad práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích, v souladu s ustanovením § 95 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Tento dopis považujte, prosím, za mé závěrečné stanovisko. V souladu s ustanovením § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv Vás žádám, abyste mě ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto dopisu informovala, jaká opatření k nápravě byla provedena. Děkuji Vám za spolupráci v této věci a zůstávám s pozdravem JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. (dopis je opatřen elektronickým podpisem) Dotčený úřad práce se ztotožnil se závěry ochránce v dané záležitosti, všechna kontaktní pracoviště příslušné krajské pobočky úřadu práce byla písemně s tematikou započítávání nákladů do fondu oprav při výpočtu doplatku na bydlení seznámena, stěžovateli byla výše doplatku na bydlení zpětně přepočítána. Vážená paní Ing. Ludmila Müllerová Ministryně práce a sociálních věcí Údolní 39 602 00 Brno tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112
7