Stavebník je povinen při projektové přípravě i samotném provádění stavby dbát na šetrnost k sousedství. Šetrnost k sousedství nespočívá jen v dodržování právních a technických předpisů nebo technických norem, ale také v ohleduplném jednání stavebníka vůči sousedům. Posouzení šetrnosti jednání je věcí správní úvahy.
Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 27. května 2013 Sp. zn.: 7497/2013/VOP/MH Vážený pane řediteli, dovoluji si Vás informovat o tom, že dne 15. 3. 2013 vydala moje bývalá zástupkyně RNDr. Jitka Seitlová závěrečné stanovisko ve věci podnětu paní E.B., kterým požádala o pomoc v záležitosti obtěžování a rušení hlukem, prachem a světlem při provádění stavby „Zruč-Senec, lok. VIII. - východ, Nad Vsí - dopravní infrastruktura D1“, umístěné na pozemcích v k.ú. Senec u Plzně. Příslušným stavebním úřadem pro tuto stavbu je Městský úřad Nýřany, odbor dopravy, jako speciální stavební úřad (dále také „MěÚ Nýřany“). Skutkový stav věci Ve stručnosti si dovoluji shrnout, že z podkladů, které mi stěžovatelka předložila k posouzení, vyplývá, že si v průběhu roku 2009 - 2012 opakovaně stěžovala na obtěžování z provádění stavby u MěÚ Nýřany, ale také u Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále také „krajský úřad“). MěÚ Nýřany v přípisu ze dne 30. 1. 2012 vyhodnotil stížnost paní B. jako nedůvodnou, přičemž poukázal na to, že stěžovatelka byla účastníkem stavebního řízení, s podklady pro vydání stavebního povolení byla obeznámena a stavbou není podle stavebního úřadu zasahováno do jejích pozemků parc.č. 469/1-3 v k.ú. Senec u Plzně. Z uvedeného přípisu rovněž vyplývá, že na budoucím staveništi nebylo zjištěno provádění stavebních prací nebo činnosti na této stavbě. Současně však MěÚ Nýřany uvedl, že pokud zde probíhá nějaká stavební činnost, probíhá v souvislosti se sousedními stavbami povolovanými různými stavebními úřady podle jejich územní příslušnosti, neboť jde o území určené Územním plánem obce Zruč-Senec k obytné zástavbě pro rodinné bydlení. V dané věci se RNDr. Jitka Seitlová rozhodla zahájit šetření dle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. Svá zjištění popsala ve zprávě o šetření ze dne 28. 1. 2013, ve které mimo jiné konstatovala, že nemá dostatek podkladů pro to, aby mohla zpochybnit či vyvrátit tvrzení MěÚ Nýřany, popřípadě tvrzení stavebníka o tom, že na pozemku, který je předmětem vydaného stavebního povolení ze dne 18. 9. 2009, nejsou prováděny žádné stavební práce související s předmětnou stavbou. Současně ale neshledala důvody pro to, aby mohla vyvrátit či zpochybnit tvrzení stěžovatelky o jejím obtěžování provozem stavebních strojů na sousedním pozemku, který je spojen s manipulací s uloženou zeminou a dalším stavebním materiálem. Opodstatněnost námitek stěžovatelky ve svém vyjádření
potvrdil sám starosta Obecního úřadu Zruč-Senec, který mi sdělil, že stížnosti přicházejí také od jiných občanů, na což obec reagovala vydáním obecně závazné vyhlášky omezující práce ve dnech pracovního klidu a o svátcích. Na základě shromážděných podkladů RNDr. Jitka Seitlová konstatovala, že na pozemku v sousedství stěžovatelky dlouhodobě dochází k manipulaci se zeminou, pojezdu a parkování těžké stavební techniky (bagry, nákladní auta), přičemž tato činnost možná nesouvisí přímo s dopravní stavbou povolenou MěÚ Nýřany, na druhé straně lze mít ale za prokázané, že tato činnost je rušivým elementem v daném území. S ohledem na výše uvedené skutečnosti RNDr. Seitlová uvedla, že vyřízení stížnosti paní B. ze strany MěÚ Nýřany považuje za nedostatečné, neboť dospěla k názoru, že by se jak obecný, tak speciální stavební úřad pro dopravní stavby měly činností v daném území v rámci svých kompetencí zabývat, a to zejména z pozice orgánu státního stavebního dozoru. V podrobnostech odkazuji na obsah závěrečného stanoviska ze dne 15. 3. 2013, které Vám v příloze k tomuto dopisu zasílám. Na základě učiněných zjištění RNDr. Seitlová vydala v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, závěrečné stanovisko, ve kterém navrhla, aby Městský úřad Nýřany (speciální stavební úřad) provedl za účelem řádného prošetření věci v součinnosti s Městským úřadem Třemošná (obecný stavební úřad) kontrolní prohlídku, ke které by přizval paní E.B., stavebníky a starostu Obecního úřadu Zruč-Senec. V rámci této kontrolní prohlídky se měly oba stavební úřady z hlediska své působnosti vyjádřit ke stavební činnosti v dané lokalitě, a to zejména v návaznosti na námitky paní B. V rámci kontrolní prohlídky mělo být paní B. umožněno předložit písemné, grafické, fotografické či svědecké důkazy na podporu svých tvrzení týkajících se obtěžování stavební činností a provozem stavební techniky. Za účelem zjištění skutečného stavu věci provedli dne 14. 5. 2013 pověření pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv místní šetření v obci Zruč-Senec za účasti paní E.B. V době místního šetření, které proběhlo v dopoledních hodinách, byly v sousedství rodinného domu ve vlastnictví paní B odstaveny dva stavební bagry, které v tu dobu nebyly v provozu. Z charakteru přilehlé lokality bylo zřejmé, že v daném místě postupně probíhá výstavba rodinných domů, na staveništi byl umístěn různý stavební materiál (betonové prefabrikáty) a plechové stavební buňky. Terén staveniště byl po nedávných deštích rozmáčený, bahnitý. Vyjádření Městského úřadu Nýřany Dne 22. 4. 2013 mi bylo doručeno vyjádření starosty Městského úřadu Nýřany k obsahu závěrečného stanoviska, v němž se jmenovaný úřad ohradil proti tomu, že nepředal nebo nepostoupil stížnost paní B. Městskému úřadu Třemošná (dále také „MěÚ Třemošná“). MěÚ Nýřany poukázal na to, že stížnost paní B. ze dne 31. 10. 2011 byla adresovaná odboru kontroly, dozoru a stížností Krajského úřadu Plzeňského kraje, jenž MěÚ Nýřany ve stanovisku ze dne 27. 12. 2011 oznámil, že tuto stížnost s ohledem na její obsah postoupil MěÚ Třemošná a dále Krajské hygienické stanici Plzeňského kraje.
2
Dále jsem byl seznámen s tím, že MěÚ Nýřany požádal MěÚ Třemošná o sdělení, jak byla vyřízena stížnost paní B. ze dne 31. 10. 2011 a dále o stanovisko k tomu, zda dlouhodobá manipulace se zeminou a její skladování na pozemku v sousedství stěžovatelky nevyžaduje vydání rozhodnutí o změně využití území ve smyslu ustanovení § 80 a násl. stavebního zákona, případně tím, zda prováděné činnosti v území (terénní úpravy, odstavné plochy pro stavební techniku) nevyžadují vydání souhlasu, ohlášení či povolení dle stavebního zákona. MěÚ Nýřany dále požádal Obecní úřad Zruč-Senec o sdělení důvodů, na základě kterých byla vydána obecně závazná vyhláška obce č. 1/2012, o ochraně nočního klidu a regulaci hlučných činností. K výše uvedeným žádostem o součinnost obdržel MěÚ Nýřany dne 15. 4. 2013 vyjádření MěÚ Třemošná ze dne 12. 4. 2013,1 které však neobsahuje informaci, jak konkrétně bylo naloženo s uvedenou stížností paní B. ze dne 31. 10. 2011. Dále MěÚ Třemošná sdělil, že provedl dne 11. 4. 2013 kontrolní prohlídku, nafotil stávající stav v dané lokalitě v souvislosti k objektu paní B., provozu stavební techniky a stávající skrývky ornice se závěrem, že není důvod zahajovat řízení na změnu využití území podle ustanovení § 80 stavebního zákona, jelikož nevzniká nový způsob využívání pozemků. Lokalita byla určena územním rozhodnutím k výstavbě rodinných domů a jako taková je realizována. V přípisu MěÚ Třemošná ze dne 12. 4. 2013 se k tomu uvádí, že na lokalitu Zruč-Senec, VIII. - východ bylo MěÚ Nýřany, odborem stavebním, vydáno rozhodnutí o umístění stavby 36 RD, včetně řadů inženýrských sítí a komunikace, ze dne 21. 10. 2005.2 Paní B. byla účastníkem územního řízení, ale neuplatnila žádné námitky ani připomínky k územnímu řízení. Územní rozhodnutí v bodu č. 37 - 39 podmínek územního rozhodnutí řeší nakládání se skrývkou ornice. Toto územní rozhodnutí ale nestanovuje přesné umístění skrývky ornice. Podle MěÚ Třemošná se v daném případě nejedná ani o terénní úpravy podle ustanovení § 3 stavebního zákona, jedná se pouze o umístění skrývky ornice. V rámci místního šetření stavební úřad konstatoval odstavení dvou vozidel stavební techniky v sousedství pozemku paní B. Obecní úřad Zruč-Senec pak MěÚ Nýřany sdělil, že vyhláška byla vydána na základě stížností občanů na stavební práce, sekání trávy, řezání dřeva atd. o nedělích a svátcích. Právní hodnocení Na základě všech shromážděných podkladů mám za to, že v daném případě je třeba zvážit, zda ve vztahu k probíhající stavební činnosti v sousedství stěžovatelky nedochází k porušení povinnosti vyplývající pro stavebníka z ustanovení § 152 stavebního zákona,3 kde je mimo jiné upravena povinnost provádět stavbu s ohledem na šetrnost k sousedství. Jsem si vědom toho, že se prakticky žádná stavební činnost neobejde bez provádění prací, které mohou více či méně obtěžovat vlastníky sousedních 1
Sp. zn. 1237/2013/Šku. Čj. 2/OST/817/2005. 3 Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. K tomu je povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných zvláštními právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. 2
3
nemovitostí. Proto se také jedny z nejčastějších stížností, jimiž se lidé obracejí na stavební úřady, týkají neohleduplného provádění stavby. Osobně jsem toho názoru, že v řadě případů lze stížnostem sousedů předejít včasným informováním o termínu, způsobu, době trvání, rozsahu stavebních prací, včetně přípravy a provozu staveniště. Z tohoto pohledu se jako důležitá jeví již samotná projekční příprava stavby a následná koordinace stavebních prací. Stavební zákon v této souvislosti hovoří o povinnosti stavebníka být šetrný k sousedství. Zmíněná povinnost šetrnosti k sousedství musí být zvláště v případě investičně náročných a stavebně-technicky rozsáhlých staveb ze strany stavebníka důsledně respektována. Šetrnost k sousedství ve smyslu ustanovení § 152 stavebního zákona přitom nespočívá jen v dodržování právních a technických předpisů nebo technických norem při přípravě a provádění stavby, ale také ve slušném, seriózním jednání stavebníka/investora vůči sousedům. To se netýká jen vlastníků sousedních pozemků a staveb, ale i jiných osob, které je užívají.4 Kdy jde o šetrné jednání stavebníka vůči sousedům a kdy tomu tak není, je třeba posoudit v každé konkrétní situaci. Pro úplnost je třeba zmínit, že porušení povinností vyplývajících pro stavebníka z ustanovení § 152 odst. 1 stavebního zákona (zahrnující i zmíněnou povinnost šetrnosti k sousedství) je důvodem pro uložení pokuty dle ustanovení § 178 odst. 2 písm. k) nebo dle ustanovení § 180 odst. 2 písm. k) stavebního zákona.5 V daném případě mám za prokázané, že si paní B. dlouhodobě stěžuje na obtěžování provozem těžké stavební techniky ve svém sousedství, přičemž ze všech shromážděných podkladů, včetně podrobné fotodokumentace pořízené paní B., vyplývá, že v těsném sousedství stěžovatelky je dlouhodobě provozována těžká stavební technika, která je příčinou obtěžování paní B., a to zejména hlukem a světlem. V této souvislosti uvádím, že z územního rozhodnutí ze dne 21. 10. 2005, které se týká výstavby lokality Zruč-Senec, VIII. - východ - 36 rodinných domů, přitom nevyplývá, že by měl stavebník povinnost deponovat skrývku zeminy a parkovat těžkou stavební techniku v té části staveniště, která těsně sousedí s rodinným domem stěžovatelky. Vzhledem k umístění stavební techniky a uložené skrývky zeminy nacházející se v těsném sousedství nemovitosti paní B. lze důvodně předpokládat, že zejména v zimních měsících, kdy zeleň nacházející se v jihovýchodní části jejího pozemku (zahrady) byla bez listí, mohla být stěžovatelka obtěžována světlem z reflektorů stavební techniky, která se v daném místě pohybovala. Stejně nelze považovat za nedůvodné námitky paní B. týkající se obtěžování hlukem a výfukovými plyny, neboť těžké stavební stroje (bagry) jsou provozovány ve vzdálenosti cca 10 m od domu stěžovatelky. Na základě všech shora popsaných skutečností jsem se rozhodl postupovat podle ustanovení § 20 odst. 2 písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, a informovat Vaším prostřednictvím Krajský úřad Plzeňského kraje o tom, že opatření ke zjednání nápravy, která byla popsána v závěrečném stanovisku, 4
Viz Stavební právo - Bulletin, 1/2012, Česká společnost pro stavební právo, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu, str. 63 - 64. 5 Stavebník se dopustí přestupku či jiného správního deliktu tím, že poruší některou z povinností podle ustanovení § 152 odst. 1, 3 nebo 4 stavebního zákona.
4
nebyla v plném rozsahu provedena. Konstatuji, že MěÚ Třemošná sice provedl kontrolní prohlídku staveniště v sousedství paní B., ale bez toho, že by k této kontrolní prohlídce přizval stěžovatelku, a umožnil jí tak předložit důkazy na podporu tvrzení, jimiž poukazuje na obtěžování provozem staveništní dopravy. Za účelem řádného prověření námitek paní B. bych proto uvítal, pokud by příslušný stavební úřad svolal na místě kontrolní prohlídku, ke které by přizval jak paní B., tak stavebníka, kde by byly její námitky i s ohledem na respektování povinností vyplývajících z ustanovení § 152 stavebního zákona projednány. Námitka, že paní B. byla účastníkem územního řízení o umístění rodinných domů v dané lokalitě a žádné námitky proti stavbě nevznesla, není ve vztahu k povinnostem stavebníka vyplývajícím z ustanovení § 152 stavebního zákona podstatná, neboť podnět paní B., kterým se na mě obrátila, se netýká samotné výstavby rodinných domů, ale neohleduplného provozu stavební techniky v jejím sousedství. Uvítám, budu-li moci obdržet Vaše vyjádření ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto dopisu. S pozdravem
v z. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejného ochránce práv (dopis je opatřen elektronickým podpisem)
Vážený pan Mgr. Jiří Leščinský ředitel Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18 306 13 Plzeň Údolní 39 602 00 Brno tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112
5
