I.
Místopředseda soudu jako orgán státní správy soudu při výkonu státního dohledu nad exekuční činností musí dbát o to, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu), ve znění pozdějších předpisů). K tomuto účelu by měl náležitě využít svá dohledová oprávnění. V případě teritoriální dostupnosti by měl orgán státní správy soudu přednostně zvolit vykonání státní dohledu přímo v sídle exekutorského úřadu.
II.
Provedení výkonu státního dohledu nad exekuční činností nebrání šetření orgánů činných v trestním řízení. Čekání na zjištění orgánů činných v trestním řízení by mohlo vést k tomu, že případná kárná provinění by z důvodu uplynutí subjektivní, resp. objektivní lhůty pro podání kárné žaloby zůstala bez možnosti postihu. Střet kárné a trestní odpovědnosti kandidáta a koncipienta exekutora má být řešen prostřednictvím institutu zastavení a přerušení kárného řízení. Obdobná právní úprava je v případě kárného řízení proti exekutorovi.
Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 29. srpna 2011 Sp. zn.: 4464/2010/VOP/PJ Vaše zn.: 40 Spr 12250/2010 Vážený pane předsedo, dovolte mi, abych Vás informoval o svých závěrech ze šetření, které bylo zahájeno na základě podnětu paní A. (dále také „stěžovatelka“), a týkalo se výkonu státního dohledu nad činností soudního exekutora, jeho koncipientky a kandidáta Okresním soudem Praha-východ. Úvodem bych chtěl vysvětlit, proč teprve nyní (několik měsíců po obdržení Vašeho vyjádření) Vás seznamuji se svými závěry šetření. Snažil jsem se totiž ověřit informace poskytnuté stěžovatelkou k jejímu občanskému průkazu u Ministerstva vnitra. Při tomto ověření jsem se s ředitelem odboru správních činností JUDr. Zdeňkem Němcem neshodl v právním názoru na výklad ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, což bude ještě předmětem dalšího jednání. Přesto se mi podařilo nakonec alespoň zjistit, že občanský průkaz č. 104931700, který je uveden v exekutorských zápisech, skutečně náleží stěžovatelce. Za Vaše vyjádření k podnětu Vám děkuji. Máte jistě pravdu v tom smyslu, že skutečnosti popsané stěžovatelkou v podnětu adresované mé osobě a částečně doložené,1 a skutečnosti vylíčené ve stížnosti určené k Vašim rukám, byly odlišné.
1
Stěžovatelka v jednom ze svých doplnění zaslala novinový článek, který obsahoval informace o údajné ztrátě občanského průkazu. Policejní záznam nepředložila.
Přesto se domnívám, že dohled nad exekuční činností vykonaný místopředsedou soudu nebyl proveden zcela odpovídajícím způsobem. Přestože jsem v průběhu šetření z vyjádření stěžovatelky dodatečně zjistil, že si vzala půjčku pro dceru (z čehož usuzuji, že exekutorský zápis podepsala), chtěl bych před konečným uzavřením šetření podnětu stěžovatelky prezentovat některé své výhrady, které mohou mít svůj význam pro budoucí typově podobné případy. Rozsah dohledových oprávnění a povinností exekutora k poskytnutí součinnosti je vymezen v ustanovení § 7 odst. 2 až 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také „exekuční řád“). Dle ustanovení § 7 odst. 6 exekučního řádu se pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu odstavce 2 až 4 použijí obdobně. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení předseda soudu při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a délku exekučního řízení. Odstavec 3 uvedeného ustanovení pak obsahuje výčet konkrétních oprávnění předsedy soudu při výkonu dohledu. Předseda soudu je oprávněn: a) provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů, b) nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat si z nich výpisy a kopie, c) požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k věci, která je předmětem státního dohledu, d) požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné, e) vstupovat do prostor exekutorského úřadu po předchozím oznámení soudnímu exekutorovi nebo jeho zástupci, který je vedením úřadu pověřen. Dle odstavce 4 uvedeného ustanovení je exekutor povinen předsedovi soudu při výkonu státního dohledu poskytnout požadovanou součinnost tím, že: a) zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin, případně na dobu nezbytně nutnou spis, b) poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c), c) na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce 3 písm. d). Vzhledem k závažnosti informací poskytnutých stěžovatelkou ve stížnosti, nepovažuji za příliš taktické a efektivní, že se při výkonu státního dohledu místopředseda soudu omezil na zaslání kopie podání stěžovatelky exekutorovi se žádostí o vyjádření k podání. V případě tvrzení stěžovatelky, že nikdy žádné exekutorské zápisy nepodepsala, jsem přesvědčen, že bylo při výkonu státního dohledu pro řádné prověření informací nezbytné mít k dispozici zejména samotné exekutorské zápisy (alespoň ve formě fotokopií, pokud jejich stejnopisy byly poskytnuty Policii ČR) za účelem prvotního porovnání podpisu stěžovatelky na stížnosti a podpisu v exekutorském zápisu. Pokud by podpisy stěžovatelky byly zjevně rozdílné, a vznikly tak pochybnosti o pravosti podpisu, přišly by zřejmě na řadu úvahy směrem ke zjišťování průběhu identifikace stěžovatelky koncipientkou 2
exekutora a dalších relevantních okolností souvisejících se sepsáním exekutorského zápisu. V případě zjištění porušení zákona (zejména ustanovení § 78 exekučního řádu spočívající např. v nedostatečné identifikaci osob) by bylo možné uvažovat o podání kárné žaloby. Místopředseda soudu jako orgán státní správy soudu při výkonu státního dohledu nad exekuční činností nepostupoval tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Při výkonu státního dohledu se neseznámil s obsahem exekutorských zápisů, neověřoval ani, zda koncipientka soudního exekutora jím byla skutečně pověřena k sepsání exekutorského zápisu dle ustanovení § 21 exekučního řádu, osobně s žádnou osobou (exekutorem, koncipientkou, kandidátem) nehovořil a jen se spokojil s písemným vyjádřením exekutora k podání stěžovatelky. V takovém případě jsem nemohl nabýt přesvědčení, že vykonaný státní dohled byl skutečně smysluplný. Pro typově podobné případy si dovoluji doporučit, a to i vzhledem k rychlosti a místní dostupnosti, zvolit provedení výkonu státního dohledu 2 přímo v sídle exekutorského úřadu s faktickou možností nahlédnout do exekučních spisů (exekutorských zápisů), pořídit si potřebné kopie listin, zjistit pověření k jednotlivým úkonům a požadovat ústní vysvětlení od exekutora nebo od jeho zaměstnanců atd. Písemná odpověď místopředsedy soudu po obsahové stránce odpovídala rozsahu vykonaného státního dohledu. Místopředseda soudu dospěl k závěru, že neshledal pochybení soudního exekutora. Po konstatování uvedeného závěru pouze přeformuloval, jaké skutečnosti vyplývají z vyjádření soudního exekutora. Za situace, kdy existují dvě protichůdná tvrzení (tvrzení stěžovatelky3 oproti tvrzení exekutora4) k exekutorským zápisům, se takový závěr jeví jako nedostatečně podložený, který zcela oprávněně u stěžovatelky vyvolává pocit nedůvěry v provedeném státním dohledu. Místopředseda soudu jakoby předpokládal pravdivost tvrzení exekutora a v důsledku toho usuzoval, že informace podané stěžovatelkou pravdivé nejsou (byť tento předpoklad se později ukázal jako správný). Ve vztahu ke zjištění, že v dané věci aktuálně probíhá šetření Policie ČR, lze pak uvedený závěr hodnotit jako závěr předčasný. V odpovědi stěžovatelce na její stížnost navíc postrádám jakoukoli informaci o tom, že stížnost byla dle obsahu posouzena jako podnět k výkonu státního dohledu. Jde-li pak o sdělení, že podle výsledku šetření Policie ČR a výsledku exekučního řízení budou ze strany místopředsedy soudu činěny případně další kroky, bych chtěl upozornit, že na střet kárné a trestní odpovědnosti kandidáta a koncipienta právní úprava pamatuje v ustanovení § 119 exekučního řádu procesními instituty zastavení5 a přerušení6 kárného řízení (obdobná právní úprava 2
Stížnost stěžovatelka adresovala předsedovi soudu, do jehož obvodu (Praha-východ) je exekutor jmenován. že žádný exekutorský zápis nikdy nepodepsala 4 že v postupu neshledává žádné porušení povinností, které by měly zakládat podezření z kárného provinění, své nebo svých zaměstnanců 5 Dle odst. 1 písm. d) § 119 exekučního řádu kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení, pravomocně odsouzen v trestním řízení. 6 Dle odst. 2 § 119 exekučního řádu kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení. Dle odst. 3 téhož ustanovení kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému vede trestní stíhání. 3
3
je v případě kárného řízení proti soudnímu exekutorovi – viz ustanovení § 121 exekučního řádu a ustanovení § 15 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů). Lze tak dovodit, že státní dohled nad exekuční činností by mohl (měl) být vykonán vedle úkonů orgánů činných v trestním řízení. Může-li výkon státního dohledu směřovat k podání kárné žaloby při zjištění kárného provinění soudního exekutora nebo jeho koncipientky či kandidáta, je třeba mít na zřeteli riziko, že po dobu čekání na výsledek šetření Policie ČR marně uplyne subjektivní lhůta 6 měsíců pro podání kárné žaloby ve smyslu ustanovení § 117 odst. 37 exekučního řádu, a případná kárná provinění by zůstala bez možnosti postihu. Tato úvaha je však jen hypotetická, neboť v daném případě místopředseda soudu učinil závěr, že neshledal pochybení v postupu soudního exekutora. Přesto jsem považoval za nutné na toto riziko i pro další budoucí případy upozornit. Současně bych rád uvedl, že jsem si vědom toho, že jde o poměrné nové dohledové oprávnění, které není v praxi často využívané, což může být dáno také tím, že prozatím není veřejnosti obecně známé.8 Přesto se domnívám, že má-li výkon dohledových oprávnění vůči soudním exekutorům sloužit svému účelu, kterým je bezesporu dosažení co nejkvalitnější exekuční činnosti bez závažných porušení zákonnosti, je pak třeba v maximální možné míře využívat nabízené nástroje (oprávnění) k jeho naplnění, včetně iniciování kárného řízení při zjištění případného kárného provinění. Prvním předpokladem je existence vůle samotných dohledových orgánů zákonem daná oprávnění v co největší možné míře využívat. Tato dohledová oprávnění získají na významu zejména ve chvíli plného přenesení pravomocí k výkonům rozhodnutí ze soudů na soudní exekutory, které je legislativně plánováno. Také z tohoto důvodu jsem považoval za důležité seznámit Vás se svým pohledem, aniž bych tím sledoval pouze zájem podrobit své kritice postup místopředsedy soudu v dané věci. Shrnu-li výše uvedené, můj názor na přístup dohledového orgánu soudu v dané věci je takový, že místopředseda soudu, který byl předsedou soudu pověřen k výkonu státního dohledu, jej vůči soudnímu exekutorovi realizoval způsobem, který byl ve své podstatě jen formální, aniž by v dostatečné míře ve svém konání reflektoval závažnost stěžovatelkou uvedených informací. Dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, máte právo vyjádřit se k mým zjištěním. S přihlédnutím k dalšímu vývoji věci (zejména k dodatečné informaci stěžovatelky, že si v průběhu exekuce uvědomila, že je všechno jinak, že si vzala půjčku pro svou dceru), si dovoluji z hlediska předvídatelnosti svého dalšího postupu uvést, že se spokojím s příslibem budoucího uvážlivějšího přístupu k realizaci dohledových oprávnění dle ustanovení § 7 a násl. exekučního řádu v souladu s mými doporučeními. V takovém případě pak nebudu vyžadovat přijetí dalších opatření
7
Kárná žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do lhůty 6 měsíců se nezapočítává doba, po kterou se provádějí přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo, nejvýše však v délce dvou měsíců. 8 Alespoň takové jsou dosavadní poznatky z podnětů týkajících se agendy státní správy soudů. Prozatím jsem se nesetkal s tím, že by předseda soudu z vlastní iniciativy (bez podnětu účastníka řízení) vykonal státní dohled nad exekuční činností, což přisuzuji zejména důvodům časovým.
4
k nápravě a šetření dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, ukončím. Vaše vyjádření si dovoluji očekávat ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto dopisu. S pozdravem JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. (dopis je opatřen elektronickým podpisem)
Údolní 39 602 00 Brno tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112
5
