Posláním OSPOD není mechanicky soudu zasílat jakékoliv informace, podání či sdělení rodičů, nýbrž toliko relevantní informace získané zákonným způsobem.
Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. května 2013 Sp. zn.: 6302/2012/VOP/EHŠ Vážený pane B., reaguji na Vaše podání, kterým jste se na mě obrátil se stížností na postup Městského úřadu H., odboru zdravotní a sociální péče (dále jen „OSPOD“), při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví své nezl. dcery J. B. Uvádíte, že OSPOD je nečinný v záležitosti nerealizace Vašeho styku s nezletilou dcerou. Máte za to, že OSPOD kromě poučení matky, paní B. F. (dále jen „matka“), nepřistoupil k dalším opatřením, jejichž prostřednictvím by bylo dosaženo realizace styků, když matka nezletilé dle Vás styky záměrně maří (např. uvedla, že je dcera nemocná, ve skutečnosti s ní byla na koupališti) a není s ní možná jakákoliv dohoda. OSPOD jako kolizní opatrovník u soudu dle Vašeho tvrzení uvádí polopravdy, když se zmíní, že mezi rodiči není možná dohoda, avšak již neuvede, že je to matka, kdo možnost dohody maří. OSPOD dále údajně účelově zatajuje informace před soudem, když mu nepředkládá všechny informace a podklady od Vás. V neposlední řadě uvádíte, že matka nezletilou dceru fyzicky týrá. Využil jste stížnostního postupu, podal jste stížnost na činnost OSPOD tajemníkovi úřadu, ovšem bezvýsledně. Ve věci postupu Městského úřadu H. při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. J. B. bylo zahájeno šetření, o němž byli informováni starosta Městského úřadu H. pan I. D. a tajemník Mgr. M. K. Dne 15. 11. 2012 bylo na Městském úřadu H. provedeno místní šetření pověřenými pracovnicemi Kanceláře veřejného ochránce práv. Váš podnět jsem podrobil důkladné právní analýze a dospěl jsem k závěru, že se OSPOD při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví Vaší nezl. dcery J. nedopustil pochybení. Z obsahu spisu vyplývá, že OSPOD postupoval v souladu se zákonem a se zájmy nezl. J. Dovolte mi, abych Vám toto své stanovisko blíže objasnil. Z poskytnuté spisové dokumentace, z níž uvádím pouze vybrané nejdůležitější informace, zjišťuji, že spis nezl. J. B. je veden v evidenci OSPOD od 11. 6. 2010, kdy bylo z registru obyvatel Městského úřadu H. zjištěno, že nezl. J. B. má s matkou B. F. trvalé bydliště na adrese X. Postup odboru zdravotní a sociální péče Městského úřadu H. byl na základě podnětu matky nezletilé předmětem šetření veřejného ochránce práv již v roce 2011. Moje tehdejší zástupkyně RNDr. Jitka Seitlová ve své zprávě o šetření ze dne 9. 12. 2011 konstatovala, že v postupu Městského úřadu H. neshledala pochybení. Ohledně skutkových zjištění a obsahu spisu do této doby si proto dovoluji odkázat na obsah zmíněné zprávy RNDr. Jitky Seitlové (zpráva je součástí spisové dokumentace Om 56/10).
Ani po ukončení tohoto šetření se však situace mezi Vámi a matkou nezletilé nijak nezměnila. Stále je patrný Váš vzájemný negativní vztah. Rovněž tak vzájemné výhrady a připomínky k péči a chování druhého rodiče jsou obdobné, opakovaně Vy i matka nezl. žádáte o provedení šetření u druhého rodiče, matka má připomínky k Vašemu zdravotnímu stavu, Vy v případě nemoci nezl. J. zpochybňujete potvrzení lékařky a domníváte se, že se jedná o účelové tvrzení matky a záměrné maření styku nezletilé s Vámi. Oba shodně uvádíte, že předávání dcery ke styku s Vámi je konfliktní, příčinu spatřujete v chování matky, zatímco matka příčinu spatřuje ve Vašem chování. Matka uvádí, že se J. po kontaktu s Vámi začala pomočovat, Vy předávání nezletilé ke styku nezřídka nahráváte, stejně tak nahráváte i průběh samotných styků s dcerou. Poslední úprava Vašeho styku s dcerou byla určena rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2011, který potvrdil výrok soudu I. stupně o výchově nezl. J. matkou a nově upravil výši Vašeho výživného na J. (zvýšil jej na 1.500,- Kč). Nově byl upraven také Váš styk s nezl. J. počínaje dnem 1. 6. 2011 tak, že jste oprávněn stýkat se s ní v sudém kalendářním týdnu ve čtvrtek od 9:00 do 17:00 hod. a v lichém kalendářním týdnu v sobotu od 9:00 do 17:00 hod., od 1. 9. 2011 v lichém kalendářním týdnu od soboty 9:00 hod. do neděle 17:00 hod., tedy již přes jednu noc. Dále byl upraven styk o Vánocích od 26. 12. od 9:00 hod. do 28. 12. do 17:00 hod. a o Velikonocích každý sudý rok od soboty před Velikonočním pondělím od 9:00 hod. do Velikonočního pondělí do 17:00 hod. Styk o letních prázdninách upraven nebyl. OSPOD Vám a matce z důvodu vzájemných neshod ohledně péče a styku s J. koncem roku 2011 doporučil návštěvu rodinné poradny1. Dne 1. 12. 2011 se za přítomnosti OSPOD a na jeho půdě uskutečnilo jednání rodičů v Manželské a rodinné poradně J. Vzhledem k narušené běžné komunikaci mezi rodiči s Vámi byly odborně konzultovány současné výchovné poměry J. a její denní režim a potřeby. Dále byl projednán návrh matky soudu ze září 2011 na novou úpravu styku J. s Vámi, kdy požaduje styk bez nocí, a byly probrány jednotlivé výtky rodičů vůči osobě druhého rodiče (uznali jste, že se na věcech ohledně výchovy J. nedokážete dohodnout a potřebujete odbornou intervenci). Nicméně jste se dohodli na nové úpravě tel. kontaktu Vás a J. a na styku v případě nepříznivého zimního počasí. Dne 13. 12. 2011 byl OSPOD požádán Okresním soudem v J. o podání zprávy o aktuálních výchovných poměrech J., jelikož soud obdržel Váš návrh na výkon rozhodnutí ve věci úpravy styku s dcerou s tím, že Vám v něm matka opakovaně bezdůvodně brání a odmítá respektovat soudní rozhodnutí. OSPOD následně poučil matku nezletilé o jejích povinnostech a o možných následcích. Matce byla dále nabídnuta pomoc poradny A s asistencí při předávání J. na styk, jelikož matka poukázala na Vaše nevhodné chování při předávání (zatímco Vy jste poukázal na nevhodné chování matky). Matce bylo doporučeno, aby s nezl. J. v případě jejích potíží vyhledala pomoc odborného lékaře, např. psychiatra MUDr. H. Dne 11. 1. 2012 jste k Okresnímu soudu v J. podal návrh na změnu výchovného prostředí nezl. J., jímž jste žádal svěření J. do své péče. Uvedl jste, že 1
Již v minulosti jste ji na doporučení OSPOD několikrát dobrovolně navštívili.
2
J. je týrána matkou, načež matka uvedla, že to je jen Vaše účelové tvrzení. OSPOD oslovil pediatričku MUDr. L. se žádostí o podání zprávy o nezl. J., zda nemá při vyšetřeních a kontrolách příznaky syndromu CAN. MUDr. L. ve zprávě ze dne 27. 2. 2012 uvedla, že u nezl. J. neshledala známky násilí, psychomotorický vývoj nezl. odpovídá normě, projevy syndromu CAN u J. nebyly nepotvrzeny. Rozsudkem Okresního soudu v J. ze dne 26. 1. 2012 byl Váš návrh na změnu výchovy nezl. J. zamítnut a řízení o návrzích matky na změnu úpravy styku a zvýšení výživného bylo zastaveno. Proti rozsudku jste podal odvolání ke Krajskému soudu v H. K., v němž opět uvádíte, že máte podezření, že je J. matkou týrána. Rozsudkem Krajského soudu v H. K. ze dne 28. 3. 2012 byl rozsudek o zamítnutí Vašeho návrhu na změnu výchovy nezl. J. potvrzen. Následuje období, kdy je J. opět nemocná a matka čelí Vašemu nařčení, že je nemocná účelově. Dochází ke sporům o dodržování, či nedodržování klidového režimu J., které řeší a ověřuje OSPOD, provádí v bydlišti J. šetření. OSPOD dále dne 5. 6. 2012 telefonicky kontaktoval ortopeda MUDr. Ch., který se vyjádřil ke zdravotnímu stavu J. a uvedl, že Vám v žádném případě nesdělil, že matka J. nedodržuje u J. klidový režim. Vaše nařčení a tvrzení byla tedy vyvrácena. Dne 20. 6. 2012 se za přítomnosti OSPOD a na jeho půdě uskutečnila další odborná konzultace Vás a matky v Manželské a rodinné poradně J. Opět jste se s matkou na úpravě styku nedohodli. Váš zmocněnec Ing. V. P. z U. o. průběh jednání bez souhlasu zúčastněných nahrával. Dne 22. 6. 2012 se po předchozí dohodě na OSPOD dostavila matka J. a uvedla, že tohoto dne podala k soudu návrh na změnu úpravy styku J. s Vámi, když se spolu nemůžete dohodnout. Dne 9. 7. 2012 jste písemně sdělil OSPOD, že matka J. zbila vařečkou. Zaslal jste fotografie modřiny, obrátil jste se i na Policii ČR. Matka uvedené popřela, navštívila chirurgickou ordinaci MUDr. L. a doložila jeho zprávu, že modřina nejeví znaky týrání dítěte. OSPOD matku opět odeslal k ošetřující lékařce nezletilé. Podle zprávy MUDr. J. Ch. ze dne 10. 7. 2012 nebyly prokázány známky týrání nezl. J. matkou. Jelikož však matka neosvědčila mechanismus vzniku modřiny u nezl. J., podal OSPOD oznámení Policii ČR H. Policie věc předala přestupkovému oddělení Městského úřadu H. Na žádost OSPOD byla J. vyšetřena také u MUDr. H. Lékařka u nezl. J. neshledala projevy syndromu CAN, doporučila ke zvážení soudně znalecké posudky. Dne 14. 8. 2012 se konalo soudní jednání u Okresního soudu v J. ve věci návrhu matky na změnu úpravy styku J. s Vámi. Váš zmocněnec Ing. V. P. z U. o. byl soudem z jednání vyloučen. OSPOD se během jednání u soudu snažil vést Vás a matku k uzavření dohody, což ovšem vzhledem ke zcela odlišným stanoviskům k úpravě styku J. s Vámi není možné. Matka uvedla, že se J. opět začala pomočovat (i touto skutečností se OSPOD následně zabýval), tudíž nemůže přistoupit na dohodu o styku J. s Vámi přes více nocí. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vybrání znalců ke zpracování znaleckého posudku. Následně matka OSPOD uvedla, že na podzim 2012 plánuje přestěhovat se s J. k příteli do N. B., proto J. přihlásila od září 2012 do Mateřské školy S. v N. B. (opět kladně ověřeno OSPOD). Vám tuto skutečnost matka rovněž oznámila. 3
OSPOD požádal Městský úřad N. B. o prošetření poměrů u matky na nové adrese. Poměry matky byly shledány v pořádku. OSPOD v této době opět řeší, zda Vám matka zvedá, či nezvedá telefon, oba s matkou uvádíte protichůdná tvrzení, opět jsou řešeny i výtky k oblékání J. a výtky k chování přítele matky při předávání J. ke styku s Vámi. Průběžně zasíláte OSPOD nahrávky o vzájemné konfliktní komunikaci s matkou (matka s nahráváním nesouhlasí). Od září 2012 byla J. dlouhodobě nemocná. V podání na OSPOD ze dne 26. 10. 2012 jste sdělil, že jste konzultoval zdravotní stav J. s její lékařkou a ta nevidí důvod, proč byste si J. na styk nemohl vzít, tak si ji převezmete. Telefonickým hovorem s MUDr. L. téhož dne OSPOD ověřil, zda se lékařka J. vyjádřila, že si J. můžete v sobotu 29. 9. 2012 převzít. MUDr. L. sdělila, že Vám doporučila, abyste J. nechal doma v klidu a teple pro přetrvávající potíže s kyčlí a na styk si ji tento víkend ještě nebral. MUDr. L. dále uvedla, že J. měla spálovou angínu, proto byla léčba tak zdlouhavá, a navíc měla znovu nález na kyčli, protože se jí tam usadila infekce. Dne 12. 11. 2012 jste OSPOD zaslal písemné vyjádření, jak proběhlo předání J. na styk. Zaslal jste také fotografie a zvukovou nahrávku, kde má J. sdělovat, že nechce jet za matkou do „vidlákova“. Z toho usuzujete, že J. chce být ve Vaší výlučné péči. Dále jste poukázal na vybydlenost domu, ve kterém matka s J. žije, a sdělil výhradu k tomu, že nebyla pořízena fotodokumentace z prošetření poměrů u matky Městským úřadem N. B. Ze spisové dokumentace je patrné, že od Vaší rozluky v roce 2010 panují mezi Vámi a matkou nezletilé nesrovnalosti a rozpory. Každý máte svůj názor na výchovu dítěte, každý jinak vnímáte a následně reprodukujete skutečnosti, které nastaly. Mnohokrát bylo Vám i matce ze strany OSPOD nabízeno, abyste se podrobili konzultacím s odborníky na mezilidské vztahy, neboť jedině odborná terapie může přivést oba rodiče k tomu, aby byli schopni se vzájemně respektovat a konstruktivně se domluvit. Kladně hodnotím, že Vám OSPOD doporučil a zprostředkoval návštěvu rodinné poradny a že jste s matkou této možnosti dobrovolně, leč bezúspěšně, využili. Je nezbytné si uvědomit, že rozhodnutím soudu o svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů nedochází ke zbavení rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče. Podstatným aspektem těchto případů je dodržování zásady rovného postavení obou rodičů, zakotvené v čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte2, jenž výslovně deklaruje společnou odpovědnost obou rodičů za výchovu a vývoj dítěte. Článek 9 Úmluvy o právech dítěte zakotvuje právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu s jeho zájmy. To v daném případě znamená, že oba rodiče mají legitimní právo podílet se na výchově svých dětí, a to pokud možno v co nejširším rozsahu, informovat se na prospěch a chování dětí, jejich zdravotní stav apod. Být spolu je pro rodiče a jeho dítě jeden ze základních prvků rodinného života, a to i v případě, že se vztah rodičů rozpadl.3 To, zda Váš styk s J. bude zúžen a jak bude upraven, závisí na rozhodnutí soudu. Postupem a rozhodnutím opatrovnického soudu nejsem 2 3
Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o přijetí Úmluvy o právech dítěte. Viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Voleský proti České republice ze dne 29. 6. 2004.
4
oprávněn se zabývat. Mým úkolem je hodnotit postup Městského úřadu H., vůči němuž bylo zahájeno šetření ve věci výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. J. B. Konstatuji, že OSPOD postupoval v souladu s výše uvedeným a respektoval Vaše právo na styk s J. Kromě toho v červnu 2012, při jednání v manželské poradně, navrhl rozšíření Vašeho styku s J. také s ohledem na značnou vzdálenost Vašeho bydliště a délku cestování. To jistě nesvědčí o tom, že by sociální pracovnice vůči Vám byla zaujatá, upřednostňovala matku dítěte a nejednala v zájmu dítěte. V této souvislosti dále uvádím, že veškeré informace od rodičů byly nezávisle ověřovány u jiných institucí a lékařů a každému Vašemu podání (stejně jako podáním matky) byla věnována patřičná, řekl bych až nadstandardní, pozornost. Informace od rodičů tedy nebyly OSPOD pouze mechanicky zaznamenávány, ale byly i aktivně prověřovány. Mohu učinit závěr, že OSPOD s rodinou neustále pracoval, což bylo a je dáno i četností podání rodičů. Nemohu tedy přisvědčit Vaší výtce, že OSPOD je v záležitosti nerealizace Vašeho styku s dcerou nečinný. OSPOD dále nezanedbával ani svou poučovací povinnost. Vždy vyvinul úsilí k dosažení dohody při neshodách rodičů o styku apod., což však nebylo reálné. Sociální pracovnice se snažila o zklidnění napjatých vztahů mezi Vámi a matkou nezletilé, správně Vás upozornila na následky Vašeho jednání a na potřebu, abyste v zájmu dítěte navštívili specializované pracoviště. Nejednou byla matka nezletilé poučena o svých povinnostech a upozorněna na možnost výkonu rozhodnutí. Dovoluji si shrnout, že OSPOD postupoval zcela v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, kdy ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 působil na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, a dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) pomáhal rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. V usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2621/10, ze dne 26. 1. 2011, je uvedeno, že z čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod4 bylo dovozeno konkrétně i právo rodiče na přijetí opatření za účelem jeho opětovného setkání s dítětem a též i povinnost vnitrostátních orgánů podniknout k tomu odpovídající kroky. Je přitom povinností vnitrostátních orgánů přijmout k usnadnění styku rodiče s dítětem veškerá opatření, která je od nich možné v daném případě rozumně vyžadovat. 5 V tomto směru mám za to, že OSPOD přijal a učinil veškerá opatření, jež bylo možno v daném případě rozumně očekávat. Domnívám se, že Vaše tvrzení o maření styku s dcerou a nerespektování rozsudku matkou nebyla nikterak prokázána. OSPOD tato Vaše tvrzení rovněž důkladně ověřoval a za dané situace, kdy nebyla prokázána, resp. byla vyvrácena lékařskými potvrzeními o nemoci nezletilé, mu nelze jakkoliv klást k tíži, že vůči matce nezasáhl. Neshledávám zde tudíž jakýkoliv prostor k dalším případným opatřením OSPOD, jak uvádíte ve svém podnětu (např. výchovná opatření). Ostatně sám pokaždé svého práva na styk s dcerou ani nevyužíváte a z důvodu vzdálenosti a nákladů na cestování jste se některé čtvrtky pro dceru nedostavil. Pro úplnost dodávám, že když jste požádal Policii v H. o kontrolu J. v souvislosti s podezřením, že ji matka týrá, nacházela se matka s J. dle sdělení babičky na koupališti. Nikoliv tedy, jak 4
Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. Srov. také rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ignaccolo-Zenid proti Rumunsku, ve věci Voleský proti České republice ze dne 29. 6. 2004 a Koudelka proti České republice ze dne 20. 7. 2006. 5
5
později uvádíte v komunikaci s OSPOD, že matka byla s J. na koupališti, a Vám sdělila, že je J. nemocná a užívá antibiotika. Z uvedeného je zřejmé, že ze strany orgánů státu v případě realizace práva rodiče a dítěte na rodinný život nejde o výsledek, tj. o to, zda skutečně došlo k realizaci tohoto práva, ale podstatné je, zda stát dostál svému závazku náležité péče.6 K Vaší výtce, že OSPOD jako kolizní opatrovník soudu uvádí polopravdy, když se zmíní, že mezi rodiči není možná dohoda, avšak již neuvede, že je to matka, kdo možnost dohody maří, uvádím, že toto nemám jednoznačně za prokázané. Pokud OSPOD není přesvědčen, že „vina“ je na straně matky, pak mu nelze vyčítat, že to nesděluje soudu. Soud navíc kromě toho sám v soudním řízení zhodnotí důkazní prostředky (např. zprávy odborného pracoviště poskytujícího rodičům konzultace) podle zásady volného hodnocení důkazů a sám si učiní závěr o relevantních skutečnostech. Pokud jde o Vaše tvrzení, že OSPOD účelově zatajuje informace před soudem, když mu nepředkládá všechny informace a podklady od Vás, mám za to, že OSPOD jako kolizní opatrovník nezletilé J. pravidelně podává soudu objektivní písemné zprávy ze šetření a průběžné zprávy o skutečnostech důležitých pro řízení. Rovněž Vám sdělil, že jako rodič nezletilé máte postavení účastníka řízení, tudíž sám můžete činit podání a důkazní návrhy. Vzhledem k tomu, že spis obsahuje kopie Vašich zpráv zaslaných soudu, je zřejmé, že tohoto práva využíváte. Co se týká konkrétního videozáznamu ze společného soužití s matkou J., který OSPOD s ohledem na jeho citlivý obsah nepřeposlal soudu, nespatřuji v tom, na rozdíl od Vás, účelové zatajování informací. Posláním OSPOD v žádném případě není mechanicky soudu zasílat jakékoliv informace, podání či sdělení rodičů, nýbrž toliko relevantní informace získané zákonným způsobem. V této souvislosti si Vás dovoluji upozornit na ustanovení o ochraně osobnosti v občanském zákoníku7 (§ 11 a n.), zejména na nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 191/05.8 Z uvedených vyplývá, že provedení důkazu záznamem osobní povahy je podmíněno nejen jeho pořízením v souladu s obecně závaznými právními předpisy, ale také se souhlasem nahrávaných osob s jeho použitím. Mohu tedy shrnout, že za současného judikaturního stavu je použití soukromě pořízeného audio či video záznamu projevů osobní povahy jako důkazu v občanském soudním řízení prakticky téměř vyloučeno. Nadto, pokud se týká Vašich aktivit souvisejících s nahráváním dcery, je nutné zdůraznit, že „… dítě má právo na ochranu před svévolnými zásahy do svého soukromí i tehdy, jsou-li činěny jeho zákonnými zástupci (nositeli rodičovské 6
Srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Fiala proti České republice ze dne 18. 7. 2006 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4091/2011, ze dne 30. 1. 2013. 7 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8 V něm Ústavní soud dospěl k závěru, že za projev úřední licence (§ 12 odst. 2 občanského zákoníku) nelze považovat každé řízení nebo jednání před soudem či jiným orgánem státu, ale jen případy, které výslovně upravuje zákon. Takovým zákonem je zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, který v této souvislosti upravuje odposlech a záznam telekomunikačního provozu v trestním řízení. Občanskoprávní předpisy nic podobného nestanoví. Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob (analogicky tedy i videozáznam o intimním soužití) je záznam projevů osobní povahy hovořících osob, a takový záznam může být proto použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru.
6
zodpovědnosti).9 Aktivní účast nositele rodičovské zodpovědnosti na, z hlediska dítěte, jeho nežádoucí medializaci se primárně promítá v oblasti výkonu rodičovské zodpovědnosti, včetně úvah o jejím omezení či změně (napomenutí, omezení, změna výchovy apod.). Ochrana dítěte vyžaduje, aby bylo chráněno proti všem zásahům, jedno odkud přicházejí.“10 Z uvedeného tak vyplývá, že OSPOD dokonce v případě nežádoucích zásahů do integrity Vaší dcery může zasáhnout sám, popř. podat podnět soudu na uložení výchovného opatření. Při sporech týkajících se styku nezletilého s rodičem, s nímž nežije ve společné domácnosti, jakož i při ostatních sporech týkajících se výchovy a života dítěte není úkolem orgánu sociálně-právní ochrany dětí určit, který z rodičů má ve sporu pravdu. Správní orgán není ani příslušný k řešení komunikačních problémů mezi rodiči nezletilých dětí; je v prvé řadě na rodičích, aby se v otázkách péče a výchovy v zájmu svých nezletilých dětí dohodli. Apeluji proto na oba rodiče, aby v zájmu nezletilé J. své jednání přehodnotili, neboť existuje reálná obava, že by v důsledku jejich stávajícího jednání mohlo dojít k ohrožení J. řádného psychického vývoje. OSPOD sice má určité nástroje, jak přimět rodiče, aby řádně plnili své povinnosti spojené s výchovou dítěte, vždy však záleží na vůli rodičů, zda chtějí spory a problémy, jež se týkají jejich dítěte, řešit a vyřešit. Je třeba si uvědomit, že jsou to především oba rodiče, kteří nesou odpovědnost za řádnou výchovu dětí i jejich psychickou pohodu, a měli by mít prvořadý zájem na dohodě, alespoň ve věcech týkajících se dětí. Sebevstřícnější postoj sociální pracovnice či sebelepší poučení nemohou volní stránku rodičů nahradit. Jakkoliv tedy chápu Vaši osobní situaci a rozumím Vašim výhradám k postupu OSPOD, nemohu jinak než se ztotožnit s jeho posouzením věci. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí je zájem a blaho dítěte. Úmluva o právech dítěte stanoví v čl. 3 zásadu, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. V tomto směru konstatuji, že OSPOD jedná a jednal a snažil se zlepšit situaci ve prospěch nezl. J. Vážený pane B., s ohledem na veškerá zjištění konstatuji, že jsem v postupu Městského úřadu H. neshledal pochybení. OSPOD postupoval zcela v souladu se zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž tak v souladu s dalšími právními předpisy a v souladu se zájmy nezletilého dítěte a principy dobré správy. Vzhledem k této skutečnosti šetření uzavírám ve smyslu ustanovení § 17 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že byste se v budoucnu setkal s nesprávným úředním postupem či nečinností některého správního úřadu, můžete se na mě obrátit s novým podnětem. S pozdravem
9
Ustanovení čl. 16 Úmluvy o právech dítěte poskytuje dítěti ochranu před svévolnými zásahy do jeho soukromí, bez rozlišení odkud (kým) jsou činěny. 10 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3770/2011, ze dne 12. 12. 2012.
7
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. (dopis je opatřen elektronickým podpisem)
Údolní 39 602 00 Brno tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112
8
