Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Veřejné zakázky z pohledu dodavatelů Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Brno 2011
Judr. Michaela Poremská
Magdalena Navrátilová
Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Brno 2011
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně.
V Brně dne 27/5/2011
_________________
Abstrakt Navrátilová, M. Procurement from the perspective of suppliers. Bachelor thesis. Brno: Mendelu, 2010 Bachelor thesis procurement processes from the perspective of suppliers. The example of the practice of awarding the contract is broken. How will the process of procurement contracting type person. Effect of contract on the economic situation of the supplier. Keywords Procurement, sponsor, supplier, qualification, economy suppliers.
Abstrakt Navrátilová, M. Veřejné zakázky z pohledu dodavatelů. Balářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2010. Bakalářská práce zpracovává veřejné zakázky z pohledu dodavatelů. Na příkladu z praxe je rozebráno zadávání zakázky. Jak ovlivní proces zadávání veřejné zakázky druh zadávající osoby. Vliv veřejné zakázky na ekonomickou situaci dodavatele. Klíčová slova Veřejné zakázky, zadavatel, dodavatel, kvalifikace, ekonomika dodavatele.
6
Obsah
Obsah 1 Úvod ............................................................................................. 7 2 Cíl a metodika................................................................................8 2.1 Cíl ................................................................................................................. 8 2.2 Metodika ...................................................................................................... 8 3 Literární rešerše.......................................................................... 10 3.1 Obecný přehled............................................................................................10 3.2 Zadavatel, dodavatel .................................................................................. 11 3.3 Předpokládaná cena veřejné zakázky ......................................................... 12 3.4 Nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky.................................................... 13 3.5 Zadávací řízení ............................................................................................ 14 3.6 Hodnocení veřejných zakázek ....................................................................18 3.7 Kvalifikace dodavatelů ............................................................................... 19 3.8 Nabídky veřejných zakázek.........................................................................21 3.9 Rozhodnutí ................................................................................................ 22 4 Vlastní práce ............................................................................... 23 4.1 Příklad veřejné zakázky ...............................................................................23 4.2 Průběh zadávacího řízení na příkladu ........................................................23 4.3 Financování veřejných zakázek ..................................................................25 4.3.1 Veřejný zadavatel..................................................................................25 4.3.2 Dotovaný zadavatel ..............................................................................25 4.3.3 Sektorový zadavatel............................................................................. 26 4.4 Ekonomické aspekty .................................................................................. 26 4.4.1 Finance jednotlivých zakázek.............................................................. 29 4.4.2 Finanční situace dodavatele................................................................ 30 4.5 Veřejné zakázky u dodavatele ..................................................................... 31 5 Diskuze........................................................................................ 33 6 Závěr ........................................................................................... 35
7 Literatura .................................................................................... 36 Přílohy .......................................................................................... 38 Příloha č. 1 Příklad dodavatele ........................................................................ 38
8
Úvod
1 Úvod V bakalářské práci se budu zabývat veřejnými zakázkami z teoretického hlediska. Dále se zaměřím v praktické části na veřejné zakázky z pohledu dodavatelů. Veřejné zakázky jsou hlavně využívány státem a stáními organizacemi, nebo i organizacemi, které nejsou zřízeny státem, ale jsou pouze státem financovány. Proto se za jednoznačně určeného zadavatele považuje stát a jeho orgány. Veřejné zakázky jsou převážně financovány ze státního rozpočtu. Příklad z praxe bude sloužit k ukázce daného pojmu ve skutečnosti. Prostřednictvím příkladu dojde k vysvětlení pojmu veřejné zakázky. Příklad bude rozebrán na základě teoretického pojetí a následně se bude hodnotit jeho ekonomická výhodnost a prospěšnost pro dodavatele. U dodavatel v příkladu se bere ohled na to, o jakou podobu zadávacího řízení se jedná, kdo financuje zadávaní veřejných zakázek, ale i o předmět veřejné zakázky. Všechny tyto podstatné údaje musí dodavatel brát v úvahu, aby splnil požadavky zadavatele. Pro úspěšné splnění požadavků zadavatele musí dodavatel dodržet metodické postupy platné pro dané zadávací řízení. Zadavatel pro dodavatele vydává předpis s přesně definovanými nároky na možnost zúčastnit se zadávacího řízení. Dodavatelé se mohou z důvodu formálních a diskriminačních problému obrátit na orgány a instituce dohledu, které mohou být jak na státní úrovni, tak i na nadnárodní úrovni. Orgány dohledu slouží pro udržení soutěžního prostředí mezi dodavateli.
Cíl a metodika
9
2 Cíl a metodika 2.1 Cíl Cílem bakalářské práce je zaměření se na veřejné zakázky, které se budou hodnotit z pohledu dodavatelů. Nejprve se nadefinuje pojem veřejné zakázky, jenž se budou definovat z obecného pohledu, ale následně i se zaměřením na specifika pro dodavatele. Pojem veřejných zakázek bude zahrnovat v definování požadavky na dodavatele, které musí být jimi bezpodmínečně splněny. Na konkrétním příkladu nebo příkladech provedu praktickou ukázku veřejných zakázek. Prostřednictvím příkladu z praxe ukážu a vysvětlím pojem veřejné zakázky. Na příkladu z praxe se budu zabývat zadáváním veřejných zakázek, které rozeberu, průběhem daného zadávacího řízením pro veřejnou zakázku. V průběhu zadávacího řízení budu sledovat postup, jakým se postupuje při výběru hlavního dodavatele, který bude vykonávat provedení veřejné zakázky. Zaměřením se na financování veřejných zakázek. Musí se zjistit rozsah vlivu, jaký má druh osoby, která financuje veřejnou zakázku, na průběh celého procesu zadávání veřejných zakázek. Rozlišení způsobu zadávání veřejných zakázek pro jednotlivé osoby financující veřejnou zakázku. Ve finanční problematice veřejných zakázek se rozhoduje i o výši ceny předmětu veřejné zakázky, která má vliv na to, v jakém zadávacím řízení bude zadána. Pro dodavatele odhadně určím jejich ekonomické aspekty vzhledem k veřejným zakázkám. V ekonomických aspektech se zaměřím na odhad k vynaloženým nákladům, které jsou spojené s veřejnými zakázkami. Stanovení doporučení pro management společnosti dodavatele. Doporučení se budou týkat strategií pro vyhodnocení pozice na trhu, s ohledem na postavení vzhledem ke konkurenci v oboru. Stanovovat se budou na základě v předcházejícím cíli stanovených ekonomických aspektech.
2.2 Metodika Literaturu jsem čerpala z tištěných zdrojů, internetových zdrojů. Po prostudování literatury a nalezení ukázkového příkladu, který se týká předmětu bakalářské práce, veřejných zakázek a dodavatele veřejných zakázek se rozpracuje zadávání veřejných zakázek v praxi z pohledu dodavatele. V práci uplatním metody z managementu a ekonomie. Provedu situační analýzu prostředí, jenž se skládá ze situační analýzy vnějšího prostředí a situační analýzy vnitřního prostředí. Situační analýza vnitřního prostředí obnáší hledání konkrétních faktorů uvnitř podniku, které se rozdělují na slabé a silné stránky podniku. Situační analýza vnitřního prostředí ukazuje postavení společnosti na
10
Cíl a metodika
trhu. Situační analýza vnějšího prostředí se vyznačuje identifikací faktorů, které se vyskytují v okolí. Těmito faktory jsou příležitosti a hrozby. Situační analýza celého prostředí se využije ve SWOT analýze, jež slouží pro určení postupů společnosti do budoucna. Finanční rozhodování se provede pomocí rozhodovací tabulky/matice. Rozhodovací matice se skládá z kritérií a podmínek ovlivňující ekonomiku společnosti. Kritéria jsou uvedena ve sloupečcích tabulky a jsou jimi výnosy, náklady, příjmy, výdaje. Podmínky ovlivňující ekonomiku jsou uvedena v řádcích tabulky. Zaznačení řešení do tabulky se provede prostřednictvím symbolu plus (+) a symbolu mínus (-). Plus znamená vzrůst peněžních prostředků a mínus naopak snížení. Použila jsem právní teleologickou (finální) metodu, prostřednictvím ní jsem se zaměřila na prozkoumání právních norem, které se vztahují k veřejným zakázkám. Tato metoda slouží k určení optimálních prostředků a postupů pro získání veřejné zakázky dodavatelem. Další metodou je metoda právní jistoty, která uvádí neměnnost postupů v rámci daného zákona. Kvalitativní metody jsem využila k analýze dokumentů a textu, jenž se týká dané problematiky, a jejich interpretaci. V práci jsem dodržovala platné metody právní regulace vztažené k dané problematice.
Literární rešerše
11
3 Literární rešerše 3.1 Obecný přehled Veřejné zakázky se řídí zákonem číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, vyhláškou č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení na přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, vyhláškou č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů, vyhláškou č. 326/2006 Sb., o atestačním řízení pro elektronické nástroje, vyhláškou 274/2006 Sb., seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách, vyhláškou č. 392/2010 Sb., která je vydána ministerstvem financí. Dalšími vyhláškami je vyhláška č. 329/2006 Sb., která stanovuje bližší požadavky na elektronizaci při zadávání veřejných zakázek, vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro zadávání veřejných zakázek, vyhláška č. 138/2006 Sb., která upravuje některé zákony v kontextě s přijetím zákona o veřejných zakázkách. (www.portal-vz.cz) Charakteristický znak odlišující veřejnou zakázku od ostatních zakázek, je nutnost zadat veřejnou zakázku zadavatelem v zadávacím řízení dle zákona. Osoba zadavatele poukazuje na zakázku, jestli náleží do zadávání dle zákona. Poslední možností vyjmutí zakázky ze zadávacího řízení kvůli zvláštnímu důvodu stanovenému v zákoně. Předpokládaná cena veřejné zakázky musí být větší než dva miliony korun bez DPH. Veřejná zakázka je provedena za úplatu prostřednictvím písemné smlouvy s jedním nebo více dodavateli. (Krenk, M. 2005) Na veřejné zakázky lze pohlížet ze dvou pohledů, kterými je ekonomické hledisko a právnické hledisko. Ekonomické hledisko představuje účelnou alokaci veřejných zdrojů se zohledněním ekonomicko-sociálních cílů. Jelikož se jedná o veřejné zdroje, musí zadavatel dohlížet na to, aby tyto zdroje splnily racionální ekonomická alokační kritéria. Tyto kritéria představují hospodárné, efektivní a účelné použití. Veřejné zakázky musí splnit také kritéria normativní, prostřednictvím nich se rozdělují užitky z realizovaných veřejných zakázek pro stanovené segmenty. (Ochrana, F. 2004) Právní hledisko veřejné zakázky se představuje jako zakázka na dodávky, na služby nebo na stavební práce. Prostřednictvím hlediska je veřejný zadavatel definovaný zákonem o veřejných zakázkách. Zakázka je zařazena mezi veřejné zakázky, pokud splní podmínku. Hlavní a nejdůležitější podmínkou je financování z veřejného rozpočtu/zdrojů, i osoba zadavatele je rozhodující. (Ochrana, F. 2004) Veřejné zakázky jsou místem setkání uchazeče se zadavatelem, kteří ve sféře veřejných zakázek vystupují jako představitele základních subjektů. Výstupem tohoto vztahu je písemná nabídka ze strany uchazeče, postupem času spíše dodavatele, který ji zasílá v otevřeném řízení dobrovolně na základě svého
12
Literární rešerše
rozhodnutí, nebo na základě výzvy zadavatele v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním. Pro následující účely si zadavatel připraví potřebnou zadávací dokumentaci, jenž obsahuje nezbytný souhrn informací vztahující se k předmětu zakázky. V souhrnu informací jsou ukázány technické podmínky a požadavky na předmět veřejné zakázky. Zadavatel musí na vyžádání ukázat zájemcům o veřejnou zakázku zadávací dokumentaci. (Ochrana, F. 2004) Veřejné zakázky se dělí podle předmětu veřejné zakázky na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. Veřejné zakázky na dodávky představují zakázky, které se vztahují na koupi, na koupi věci na splátky, nájem a leasing. Předmětem zakázek mohou být pouze movité věci. (Jurčík, R. 2006)
3.2 Zadavatel, dodavatel Zadavatel představuje stranu nabídky veřejné zakázky. Zadavatel je v zákoně o veřejných zakázkách rozdělen na veřejného zadavatele, dotovaného zadavatele a sektorového zadavatele. Veřejným zadavatelem může být Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek a nebo jím provozovaná příspěvková organizace. Může jím být i jiná právnická osoba založená za účelem, kterým je potřeba uspokojování veřejného zájmu, financována státem, zastupuje jiného zadavatele, nebo je jím ovládána. (Jurčík, R. 2006) Dotovaný zadavatel je fyzickou nebo právnickou osobou, která je z více než 50 % financovanou veřejným zadavatelem a na podnikatele ovládané veřejným zadavatelem. Sektorový zadavatel je podnikatel, který pro své podnikání potřebuje , aby jim bylo uděleno oprávnění, které mu určuje zvláštní nebo výhradní práva. (Jurčík, R. 2006) Sektorový zadavatel provozuje jednu z relevantních činností, které jsou zapsány v zákoně. (Jurčík, R. 2006) Relevantní činnost představuje činnost, pro kterou se ještě nevytvořilo plně funkční konkurenční prostředí. Relevantní činnost se vztahuje na průmyslová odvětví, jimiž je plynárenství, teplárenství, elektroenergetika, vodárenství, doprava, poštovní služby, hornictví a těžební průmysl, letectví a vodní doprava. (www.portal-vz.cz) Centrální zadavatel se může stát pouze veřejný zadavatel, jenž je pověřen k centrálnímu zadávání ostatními zadavateli. Centrální zadavatel je určen pluralitou subjektů k centrálnímu zadávání prostřednictvím písemné smlouvy mezi nimi, v níž jsou stanovena vzájemná práva a povinnosti. (www.portalvz.cz) Zadavatele může tvořit i několik zadavatelů, ať jsou to fyzické či právnické osoby. Jejich fungování je podmíněno uzavřením smlouvy, v níž si smluvně vymezili svá vzájemná práva a povinnosti a vztahy ke třetím osobám. (Ochrana, F. 2004)
Literární rešerše
13
Zadavatel je především pouze právnická osoba. Definování druhu osoby zadavatele zákonem je důležité pro rozhodnutí ohledně zakázky, zda náleží do veřejných zakázek a má na ni proběhnout zadávací řízení. Veřejná zakázka je zadavatelem financována zcela nebo pouze částečně. (Ochrana, F. 2004) Zákonná právní úprava dělá rozdíl mezi zájemcem, uchazečem a dodavatelem. Dodavatel je právnická nebo fyzická osoba, která získala veřejnou zakázku na dodávky zboží, poskytování služeb či na provedení stavebních prací. (Ochrana, F. 2004) Zájemce i uchazeč má v podstatě význam jako dodavatel. Zájemce je dodavatel, který v předem určené době dal žádost o účast v užším řízení eventuelně v jednacím řízení s uveřejněním. Zájemce mohl být také zadavatel vyzván k účasti v jednacím řízení bez uveřejnění. (Ochrana, F. 2004) Uchazeč je dodavatel, jenž předložil ve vymezené době svou nabídku v otevřeném řízení anebo v jednacím řízení s uveřejněním. (Ochrana, F. 2004)
3.3 Předpokládaná cena veřejné zakázky Předpokládaná cena veřejné zakázky je důležitá pro zadavatele, aby se rozhodl, jakým způsobem bude postupovat v rámci zadávání veřejné zakázky. Předpokládaná cena veřejné zakázky se určuje bez daně z přidané hodnoty. Pokud si zadavatel v oznámení zadávacího řízení stanoví opční právo, musí se částka nařízená opčním právem zahrnout od předpokládané ceny veřejné zakázky. Veřejné zakázky se podle předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky člení na podlimitní a nadlimitní veřejně zakázky a zakázky malého rozsahu.(Krenk, M. 2005) Rozdělením veřejné zakázky na více částí zadavatelem je pro předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky důležitý součet předpokládaných cen částí. Zadavatel může členit předmět veřejné zakázky na části, na které uzavírá smlouvy s rozličnými dodavateli. Rozdělení veřejné zakázky se může provést za účelem maximálních úspor veřejných financí. (Krenk, M. 2005) U veřejné zakázky na dodávky musí zadavatel předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky stanovit jako celkovou cenu dodávky. U dodávek zboží s omezenou trvanlivostí je předpokládaná cena součtem jednotlivých objednávek v daném rozpočtové roku. Veřejnou zakázkou může být i dodávka zboží na splátky, nájem zboží či nájem zboží s právem pro následnou koupi.U veřejných zakázek na služby je předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky stanovena jako celková cena za poskytnuté služby. (Krenk, M. 2005) Zvláštní způsob stanovení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky u vyjmenovaných služeb, které jsou opakované a trvající. (Krenk, M. 2005) Pro opakující se zakázky je pro zadavatele výhodné uzavřít s uchazeči rámcovou smlouvu, protože tato smlouva slouží k urychlení jednání s uchazeči. Předpokládaná cena předmětu rámcové smlouvy je součet předmětů dílčích smluv.
14
Literární rešerše
U veřejných zakázek na stavební práce je předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky stanovena celkovou cenou stavebních prací včetně předpokládaných cen dodávek, které jsou nutné ke stavebním pracím. Zadavatel musí stanovit pevnou cenu předmětu veřejné zakázky ve tvaru konkrétního čísla. (Krenk, M. 2005) Jestliže se zadávání veřejné zakázky skládalo z několika samostatných smluv, pak předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky tvořil součet všech použitých závazků. Použité závazky se vztahovaly ke vzniklým závazkům, které souvisí se zadanou veřejnou zakázkou, a nacházely se v jednom rozpočtovém roce. Pokud se jedná o veřejnou zakázku, u které se zadává předmět s opakovaným či dlouhodobě trvajícím plnění, se používá speciální způsob určení hodnoty budoucího finančního závazku zadavatele. Záleželo by, zda se smlouva uzavírá na dobu určitou, kde se přesně určí celková výše závazku, který vznikl za dobu trvání smlouvy. Pokud by se jednalo o smlouvu na dobu neurčitou, pak následné plynutí závazku za čtyři roky trvání smlouvy lze veřejnou zakázku podle zákona rozčlenit na části. Jednotlivé části by se postupně zadávaly a na následně by se uzavíraly smlouvy na jednotlivá plnění veřejné zakázky, které by se uzavíraly s různými dodavateli na základě více smluv. Při použití postupného zadávání se musí zvolit způsob zadávání dílčích částí, přitom se musí dodržet pravidlo o součtu peněžitých závazků, jenž musí tvořit výši závazku stejnou se zadání veřejné zakázky v rámci jedné celkové zakázky. (Krenk, M. 2005)
3.4 Nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky Nadlimitní veřejná zakázka představuje zakázku, u které předpokládaná cena veřejné zakázky dosáhne nebo převýší finanční limity, jenž jsou vymezeny pro vyjmenované případy a veřejné zadavatele. Finanční limit pro veřejnou zakázku na dodávky a veřejnou zakázku na služby: 1. 130 000 EUR pro zadavatele jako Česká republika, státní příspěvková organizace, pro ČR jako Ministerstvo obrany, 2. 200 000 EUR pro zadavatele jako územní samosprávný celek, městský obvod, nebo městská část, jimi zřizované příspěvkové organizace, 3. 400 000 EUR pro zadavatele v odvětví vodního hospodářství, energetiky, 4. 600 000 EUR pro zadavatele v oblasti telekomunikací. (Ochrana, F. 2004) Výše napsané limity platily do loňského roku. Finanční limity se mění každé dva roky podle nařízení, které vydává Evropská komise. Finanční limit pro veřejnou zakázku na dodávky a veřejnou zakázku na služby: 1. 13 236 000 Kč pro zadavatele jako Česká republika, státní příspěvková organizace, pro ČR jako Ministerstvo obrany,
Literární rešerše
15
2. 4 997 000 Kč pro zadavatele jako územní samosprávný celek, městský obvod, nebo městská část, jimi zřizované příspěvkové organizace, 3. 10 020 000 Kč pro zadavatele v odvětví vodního hospodářství, energetiky. Finanční limit pro veřejné zakázky na stavební práce, které rozdělují veřejné zakázky na nadlimitní a podlimitní, je 125 451 000 Kč. (www.portal-vz.cz) Podlimitní veřejná zakázka je zakázka, jejíž předpokládaná cena nenabývá hodnoty finančních limitů, které jsou uvedeny v zákoně. (Ochrana, F. 2004) Veřejné zakázky malého rozsahu jsou veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou předmětu veřejné zakázky, která není vyšší ani rovna hodnotám pro podlimitní veřejné zakázky. (Jurčík, R. 2006) Nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky musí být zadavatelem zadány v zadávacím řízení. (Ochrana, F. 2004) Dolní hranice limitů pro nadlimitní veřejné zakázky jsou v zákoně rozlišeny podle vztahu, ke jakému zadavateli se vztahují, nebo podle vztahu, o jaký předmět plnění veřejné zakázky se jedná. Zadavatelé, kteří nepatří do rozsahu zákona ohledně podlimitních veřejných zakázek, jsou síťoví zadavatelé a zpravodajské služby. Tito zadavatelé se řídí zákonem pouze, pokud se jedná o nadlimitní veřejné zakázky. (Krenk, M. 2005) Podlimitní veřejná zakázka vzhledem k nadlimitní zakázce je méně formální, v rámci rozličných zadávacích řízení se vyskytují určité úlevy pro zájemce či uchazeče, ale také pro zadavatele. Úlevy pro zájemce mohou být třeba v prokazování kvalifikačních kritérií. Úlevy pro zadavatele jsou v možnosti stanovení kratších lhůt v každém zadávacím řízení, nebo v povinných údajích a informacích o veřejných zakázkách, které se mohou lišit ve způsobu uveřejňování. Jsou stanoveny limity pro podlimitní veřejné zakázky na dodávky zboží, služby či stavební práce. Výše prahového limitu pro nadlimitní veřejné zakázky se stanovuje různě. Pro stanovení je důležité, o jaký druh zadavatele se jedná, nebo rozlišování předmětu plnění veřejné zakázky. Limity pro nadlimitní veřejné zakázky jsou stanoveny pro zakázky na dodávky, služby a stavební práce. (Krenk, M. 2005)
3.5 Zadávací řízení Zadavatel musí zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, u kterého musí dodržet předepsaná pravidla a práva ze zákona do uzavření smlouvy s dodavatelem. Nabídky dodavatelů prochází zadávacím řízení, které je podle zákona členěno na šest druhů zadávacího řízení. Těmito druhy jsou otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog, zjednodušené podlimitní řízení. (Jurčík, R. 2006) V soutěžní dialogu a zjednodušeném podlimitním řízení může zadat veřejnou zakázku pouze veřejný zadavatel a v zjednodušeném podlimitním řízení podlimitní veřejnou zakázku. (Jurčík, R. 2006)
16
Literární rešerše
Zadávací řízení je zahájeno uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Otevřené řízení je přístupné pro všechny dodavatele a neomezenému počtu dodavatelů, jenž mají zájem podat nabídku a prokázat kvalifikaci. V rámci řízení znamená oznámení o zahájení řízení výzvu k podávání nabídek. (Jurčík, R. 2006) Užší řízení je přístupné pro vybrané nabídky dodavatelů zadavatelem. U řízení je stanoven limit pro počet vybraných zájemců. Hranice vybraných zájemců se pohybuje v rozmezí od pěti zájemců. Jednací řízení s uveřejněním je oznamováno omezenému počtu dodavatelů. U řízení je stanoven limit pro minimální účast. Zjednodušené podlimitní řízení slouží k zadávání podlimitních zakázek s předpokládanou cenou pod 20 milionů Kč bez DPH. (Jurčík, R. 2006) Soutěžní dialog se zahájí oznámením o konání soutěžního dialogu, které je vybídnutí neomezenému počtu dodavatelů k podání žádosti o účast a prokázání kvalifikace. Zadavatel vybere na účast kvalifikovaného zájemce pro jeden či více řešení veřejné zakázky. Soutěžní dialog se použije u komplikovaných předmětů veřejné zakázky, neboť u zakázky nelze použit jiné zadávací řízení. (Jurčík, R. 2006) Jednací řízení bez uveřejnění je oznamováno zadavatelem v písemné podobě. Oznámení je posíláno jednomu či více dodavatelům. Každý jeden ze zájemců je v postavení konkurenta k ostatním zájemcům a také v postavení potencionálního realizátora veřejné zakázky vzhledem k zadavateli. (Ochrana, F. 2004) Postavení zájemce o veřejnou zakázku vzhledem k ostatním zájemcům lze z konkurenčního hlediska porovnávat třeba SWOT analýzou. Prostřednictvím SWOT analýzy vnějších faktorů z pohledu zájemce o veřejnou zakázku se porovnává s ostatními zájemci pro nalezení správných kroků pro úspěšné zvládnutí veřejné soutěže. Analýza vnitřních faktorů ukáže, zda zvládne zájemce provedení veřejné zakázky při možném získání. SWOT analýza z pohledu zadavatele při zkoumání vnějších faktorů ukáže způsobilost uchazeče ke splnění zadání veřejné zakázky. Zkoumání vnitřních faktorů zobrazí vnitřní zdroje a předpoklady ke splnění veřejné zakázky. (Ochrana, F. 2004) V rámci každého zadávacího řízení musí zájemce splnit určitá stanovená kvalifikační kritéria, která ukazují na jeho způsobilost ke splnění zakázky, prostřednictvím dokumentace. Nástroje kvalifikační dokumentace je finanční a ekonomická způsobilost, technická způsobilost. Finanční a ekonomická způsobilost představuje vyjádření banky, účetní závěrka, výkaz celkového obratu, doklad o pojistné odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. (Ochrana, F. 2004) Otevřené řízení se nerozděluje na etapy, průběh plynule přechází z podávací lhůty nabídek do hodnotící fáze nabídek s kvalifikací uchazečů až po vybrání nejvhodnější nabídky a podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem. (Krenk, M. 2004) Otevřené řízení je transparentní. Pro zadavatele i dodavatele je nejjednodušší, a proto je také nejčastěji využíváno. Dodavatel v rámci tohoto
Literární rešerše
17
zadávacího řízení podá nabídku s potřebnou dokumentací a už pouze čeká na doručení rozhodnutí zadavatele. Užší řízení je časově a administrativně nejnáročnější řízení. Užší řízení je řízení, kde nabídky podávají určení dodavatelé zadavatelem. Užší řízení probíhá fázově a to ve dvou fázích. Užší řízení začíná zveřejněním oznámení, které obsahuje zákonem stanovené údaje. V první fázi se hodnotí kvalifikace zájemců podle kvalifikačních kritérií. Pokud je zájemce nesplní, je z dalšího jednání vyloučen odmítnutím. Lhůta pro podání žádosti jednotlivých zájemců o účast v užším řízení trvá minimálně třicet sedm dnů, ale ve zvláštních případech se může zkrátit až na patnáct dnů. Jestliže zájemci kritéria splní, musí jejich počet odpovídat zadanému počtu v oznámení. V druhé fázi užšího řízení jsou vybraní zájemci vyzváni, aby předložili své nabídky k veřejné zakázce. Jsou hodnoceny hodnotící komisí. Vybraný uchazeč s nejvhodnější nabídkou získá veřejnou zakázku a následně je s ním uzavřena smlouva. (Krenk, M. 2004) Jednací řízení s uveřejněním lze použít v případě, když v otevřeném řízení nebo v užším řízení byly předloženy jen neucelené nabídky a zadavatel nepozmění hodně zadávací podmínky. Pokud nelze určit předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky na začátku u stavebních prací, služeb a souvisejících rizik, týká se to výskytu ojedinělých případů. U případů, kde neexistuje možnost, která by předmětu veřejné zakázky stanovila cenu obvyklým způsobem. Případy se vyskytují v rizikových a nebezpečných provozech či jsou to originální služby a stavební práce. Další možností je realizace veřejné zakázky za účelem výzkumu a vývoje, kde se nezískává žádný zisk, a proto nelze uhradit jejich náklady. (Krenk, M. 2004) Jednací řízení s uveřejněním probíhá ve dvou fázích. První fáze obsahuje oznámení neomezenému počtu dodavatelů, kteří na základě oznámení podávají žádost o účast. Zájemci musí ve lhůtě třiceti sedmi dnů podat nabídku o účast. Zájemcům jsou v ní prověřeny kvalifikace. Druhou fází jednacího řízení s uveřejněním je pro dodavatele výzvou k podání nabídky na veřejnou zakázku, o kterou bude se zadavatelem jednáno. Řízení je ukončeno výběrem nejvhodnější nabídky. (Krenk, M. 2004) Jednací řízení bez uveřejnění je nejjednodušší a hodně neformální možnost zadávacího řízení. Začátek řízení je písemná výzva k jednání, která má zákonné náležitosti. Ve výzvě zadavatel sděluje dodavateli nebo nekonečnému počtu dodavatelů, že má záměr zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Zadavatel může použít toto zadávací řízení, pokud mu předcházelo bezúspěšné otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním. (Krenk, M. 2004) Každý dodavatel má právo se zúčastnit zadávacího řízení. Z pohledu zadavatele se to uskutečňuje pouze ve vybraných zadávacích řízeních, kde zadavatel není povinen povolovat dodavatelům účast v zadávacím řízení. Zadávací dokumentací jsou všechny dokumenty zadavatele, které upřesňují předmět veřejné zakázky a jsou v nich zapsány podmínky a požadavky na provedení zakázky ve smyslu technických parametrů nutných pro vypracování nabídky od dodavatele. V rámci zadávací dokumentace existuje rozlišení na
18
Literární rešerše
zadávací dokumentaci na stavební práce a zadávací dokumentaci na dodávky a služby. V dokumentaci musí být předmět veřejné zakázky určen jako nejobecnější, aby se zadávací řízení účastnilo hodně uchazečů s nabídkami různých, ale obdobných řešení. (Krenk, M. 2004) Zadavatelé musí umožnit nahlédnutí do dané zadávací dokumentace všem zájemcům bezplatně. Zadavatel může zájemci účtovat zaplacení nákladů vynaložených na kopii zadávací dokumentace. Zadávací dokumentace je poskytnuta zájemci do čtyř pracovních dnů od doby, kdy zájemce podal žádost zadavateli. (Krenk, M. 2004) Zájemce má právo, aby po zadavateli žádal dodání dodatečných informací nebo vysvětlení k zadávací dokumentaci. Zájemce podává žádost v písemné podobě, která musí být dodána zadavateli nejdéle ve lhůtě dvanácti dnů před skončením lhůty pro podávání nabídek. K později předloženým žádostem se zadavatel nevyjadřuje. Ke správně podané žádosti v dané lhůtě je zadavatel povinen se vyjádřit. Do sedmi dnů před skončením doby pro podávání nabídek zadavatel dá dodatečné informace nebo vysvětlení žádajícímu zájemci. Následující informace zadavatel dodá nejen žádajícímu zájemci, ale i ostatním zájemcům, kteří si vyžádali zadávací dokumentaci. (Krenk, M. 2004) Podávání nabídky je zákonem pevně stanoveno. Lhůta pro podání nabídky je stanovena zadavatelem podle druhu a charakteru veřejné zakázky. V zadavatelem vyhlášeném zadávacím řízení může každý dodavatel podat pouze jednu nabídku. Pokud dodavatel do jedné nabídky napíše více variant řešení zakázky, je tato nabídka brána vždy za jednu. (Ochrana, F. 2004) Podávání nabídek probíhá písemnou formou. Písemná nabídka je v uzavřené obálce, na níž je napsán název veřejné zakázky a adresa odesílatele pro možnost vrácení nabídky zpět uchazeči. Všechny nabídky jsou evidovány zadavatelem pod přiděleným číslem. Uchazeči se podáním nabídky zavazují k účasti v zadávacím řízení. (Ochrana, F. 2004) Podstatnou zásadou je v rámci zadávacího řízení zásada důvěrnosti nabídek a povinné mlčenlivosti, neboť dodavatelé podávají nabídky, v jejichž obsahu se může vyskytnout informace z jeho know-how nebo obchodní tajemství. Členové komise, jejich náhradníci musí dodržovat mlčenlivost, aby vyzrazením nedošlo ke způsobení škody dodavateli. (Krenk, M. 2005) Povinnost mlčenlivosti o informacích zjištěných při pracovních povinnostech neplatí, pokud se jedná o svědecké výpovědi před soudem či orgány činnými v trestním řízení nebo podání písemného vyjádření těmto orgánům, se též vztahuje na zaměstnance orgánu dohledu. Orgán dohledu je dále povinen v případě zacházení se skutečností, která je předmětem obchodního tajemství, učinit takové opatření, aby nedošlo k jeho porušení.(Krenk, M. 2005) Každý z uchazečů nemusí složit záruku ve formě jistoty, pokud tak nestanoví zadavatel veřejné zakázky. Zadavatel může požadovat složení jistoty od uchazečů, jestliže si tuto podmínku určí v oznámení o otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu. Jistota se stanovuje ve výši 2 % z předpokládané ceny veřejné zakázky, jenž je stanovena
Literární rešerše
19
zadavatelem v absolutní částce. Jistota je zadavatelem vyžadována pro zabezpečení povinností uchazeči, které plynou z účasti v zadávacím řízení. Forma jistoty je určená zadavatelem. (Ochrana, F. 2004) Jistota je vrácena spolu se zúčtovanými úroky nevybraným uchazečům do sedmi dnů po doručení oznámení o udělení veřejné zakázky uchazeči. Jistota je vrácena uchazeči s vítěznou nabídkou na veřejnou zakázku do sedmi dnů po uzavření smlouvy se zadavatelem. Uchazeči, kteří byli vyřazeni ze zadávacího řízení, dostanou svou složenou jistotu od zadavatele bezodkladně. Uchazeč, který vznese námitku proti rozhodnutí a je jí vyhověno, musí opět složit jistotu do sedmi dnů od doby, kdy dostal vyjádření zadavatele. (Ochrana, F. 2004) Zadavatel v některých případech nemusí vrátit jistotu, protože mu připadne. Těmito případy je například, když uchazeč koná v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, uchazeč provede změnu nabídky, aniž o tom informuje zadavatele, nebo je nabídka zrušena zadávacími podmínkami. Poslední možností je, že uchazeč, který je vybrán zadavatelem, nechce uzavřít smlouvu na danou veřejnou zakázku. (Ochrana, F. 2004) Zákon se musí používat s obezřetností, aby použití veřejných financí bylo efektivní, nediskriminační, ekonomické a transparentní. (Krenk, M. 2004) V rámci zadávacího řízení se vytváří konkurenční a soutěžní prostředí mezi všemi dodavateli. Toto prostředí vytváří volný prostor pro podávání nabídek od největšího počtu dodavatelů. Zásada konkurence a soutěžního prostředí je splněna v otevřeném a užším zadávacím řízení. (Krenk, M. 2004) Zadávací řízení je postup, který musí být zadavatelem splněn při zadávání veřejných zakázek do sepsání smlouvy s dodavatelem, jestliže zákon neukládá jinou povinnost. Otevřené řízení a užší řízení jsou zákonem považovány za zadávací řízení obecná a základní, pro která není potřebné splnění podmínek. Jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění jsou zadávací řízení zvláštní, pro která musí být splněny určité podmínky. (Krenk, M. 2004) Oznámení u podlimitních veřejných zakázek se zaznamenává na centrální adrese, u nadlimitních veřejných zakázek se zaznamenává ještě v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení lze zveřejnit i v dalších publikacích jako obchodní věstník, celostátní, regionální tisk. Oznámení otevřeného řízení se podává elektronicky informačním systémem. (Krenk, M. 2004) Možnost, jak zrušit otevřené zadávací řízení, se stanovuje již do oznámení otevřeného řízení zadavatelem v případě fakultativního zrušení. Podmínky, které jednoznačně ukazují důvody pro zrušení zadávacího řízení, se nemusí uvádět v oznámení. Na základě podmínek vyplývá možnost zrušení zadávacího řízení bez udání důvodu. Právo zrušit zadávací řízení má zadavatel po celou dobu zadávacího řízení do doby, pokud není právoplatně podepsána smlouva se zvoleným dodavatelem. Druhou možností zrušení zadávacího řízení je obligatorní zrušení otevřeného řízení zadavatelem. Důvody pro zrušení jsou, že v rámci zadávacího řízení nebyla podána ani jedna nabídka, všichni uchazeči nesplnili kriteriální podmínky a proto je zadavatel vyloučil, neuzavření smlouvy s posledním uchazečem v pořadí. (Krenk, M. 2004)
20
Literární rešerše
V zadávacím řízení se rozhoduje o výhodnosti nabídek podle kritérií, které si zadavatel stanoví před začátkem zadávacího řízení. Po vyhodnocení všech nabídek je vybrána nejvýhodnější nabídka, nebo nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Po skončení zadávacího řízení zašle zadavatel všem zúčastněným uchazečům rozhodnutí o vybrané nejvhodnější nabídce na veřejnou zakázku vybranému uchazeči. Rozhodnutí o vybrané nejvhodnější nabídce na veřejnou zakázku obsahuje údaje o vybraném uchazeči a údaje z nabídky, které byly předmětem hodnocení podle stanovených kritérií. Dále obsahuje vyhodnocení pořadí nabídek ostatních uchazečů.(Ochrana, F. 2004)
3.6 Hodnocení veřejných zakázek Hodnocení veřejných zakázek provádí hodnotící komise, která je stanovena zadavatelem. Komise je stanovena podle zákonných a zadávacích podmínek. Pro odborné zhodnocení nabídek může zadavatel požádat o účast objektivního poradce. (Krenk, M. 2004) Jak se budou hodnotit nabídky a bude zvolena nejvhodnější nabídka se stanovuje v zadávacích podmínkách skrze kritérií. Kritéria jsou dvě a jimi je nejnižší nabídková cena, která se nazývá cenové kritérium, a ekonomická výhodnost nabídky, která se nazývá více kriteriální hodnocení. (Krenk, M. 2004) Cenové zvýhodnění nabídky lze pouze v případě podlimitní nabídky, která je zadávána v otevřeném řízení nebo v užším řízení. Předmětem uvedené podlimitní zakázky jsou dodávky a služby, jestliže má dodavatel od pověřeného úřadu práce potvrzení, které dokládá, že dodavatel zaměstnává přes 50 % pracovníků se zdravotním postižením ze všech jeho zaměstnanců. (Krenk, M. 2004) Jinak u ostatních nabídek se musí dodržovat zásada nediskriminace dodavatelů. Zadavatel musí dodržovat zásadu transparentnosti zadávacího řízení, která je uskutečňována zveřejňováním údajů a informací o veřejné zakázce. (Krenk, M. 2005)
3.7 Kvalifikace dodavatelů Kvalifikace dodavatele představuje základní předpoklady, které jsou nutné proto, aby se dodavatel mohl zúčastnit zadávacího řízení. Kvalifikace představuje základní způsobilost pro dodavatele v zadaných veřejných zakázkách, jenž se mohou stát smluvním partnerem zadavatele. Kvalifikace je v zákoně vysvětlena, že pro dodavatele představuje způsobilost pro vykonání zadané veřejné zakázky. (Krenk, M. 2005) Doklady nutné k prokázání kvalifikace se zveřejňují v oznámení či výzvě vztahující se k danému zadávacímu řízení s jasně definovanou dobou pro podání těchto dokladů. Obvykle se podávají v otevřeném řízení s nabídkou veřejné zakázky ve lhůtě stanovené pro podání nabídky, u užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním se podávají se žádostí o účast v řízení pro podání stanovené
Literární rešerše
21
lhůtě a u jednacího řízení bez uveřejnění se podávají doklady o kvalifikaci ve lhůtě, která je stanovena zadavatelem. (Krenk, M. 2005) Při prokázání kvalifikace oznamuje dodavatel zadavateli informace o právnické osobě, které jsou velmi tajné a které vzhledem ke třetím osobám mohou být použity protiprávně. Z důvodu zneužitelnosti informací se musí podávat informace o kvalifikaci pouze takové, které se vztahují jenom k předmětu veřejné zakázky. V rámci každého zadávacího řízení se musí brát ohled na informace o kvalifikaci, a proto je zde důraz na požadavek na zásadu důvěrnosti nabídek a povinnost mlčenlivosti. (Krenk, M. 2005) Společná nabídka představuje nabídku, jenž je podána více dodavateli, ale tvoří pouze jednu nabídku. Dodavatelé pro možnost podání této nabídky založí konsorcium bez právní subjektivity, která funguje na základě smlouvy o sdružení. Členové sdružení vyberou jednoho ze svých řad, který je bude zastupovat v jednání s právními subjekty a třetími osobami. Ve smlouvě je upravena i solidární odpovědnost členů za smluvní i deliktní závazky, které plynou z uskutečňovaného předmětu veřejné zakázky. Tato smlouva je přikládána k nabídce a tvoří její nedílnou součást. V konsorciu dodavatelů se dokazuje kvalifikace jednotně. (Krenk, M. 2005) Základní kvalifikační kritéria musí být splněna všemi členy konsorcia dodavatelů. Další kvalifikační kritéria, oprávnění k podnikání a odborná způsobilost či členství v profesní organizaci může být prokázána už jen jedním dodavatelem ze strany členů konsorcia. Nabídky předpokládající splnění zakázky s pomocí třetích osob jsou nabídky podané samotným dodavatelem s vlastní odpovědností. Do nabídky dodavatel napíše, která část předmětu veřejné zakázky je provedena subdodavatelsky skrze třetích osob. Třetí osoby musí též prokázat odbornou způsobilost či členství v určité profesní organizaci doklady a přiložit prohlášení, které obsahuje závazek o spolupráci. (Krenk, M. 2005) Základní kvalifikační kritéria musí být zadavatelem vždy povinně splněny a jsou součástí všech zadávacích řízení. Základní kvalifikační kritéria platná pro dodavatele jsou, že nesmí být v likvidaci, toto se týká pouze právnických osob. Právnických osob se týká, že v minulých třech letech neproběhl proti nim konkurz nebo likvidace. Nemá vedeny daňové nedoplatky. Nemá v trestním rejstříku fyzická osoba zapsán úmyslný trestný čin či už byl trestný čin vymazán, pokud se tento trestný čin týkal předmětu podnikání. Pro právnickou osobu se podmínka vztahuje na členy statutárního orgánu a vedoucí organizační složky. Není veden v evidenci, kde by dodavatel byl zapsán jako člověk, který má nedoplatek na pojistném, veřejném zdravotním pojištění, eventuálně na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Prokazování základních kvalifikačních kritérií se provádí jedenkrát ve stanovených lhůtách. (Krenk, M. 2005) Doklady nutné k prokázání kvalifikace u nadlimitních i podlimitních veřejných zakázek je výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, která slouží k předložení odborné způsobilosti, potvrzení o členství v odborné organizaci a výpisem z evidence rejstříku trestů. (Krenk, M. 2005)
22
Literární rešerše
Další kvalifikační kritéria stanovuje vždy zadavatel, který určuje také způsob, jakým se budou prokazovat. Kritéria jsou zadavatelem určována podle druhu, rozsahu a náročnosti zadávání veřejných zakázek. Celý proces stanovení a prokázání musí být nediskriminační pro všechny účastníky. Dalšími kvalifikačními kritérii jsou nároky na finanční, ekonomickou a technickou způsobilost dodavatele a zabezpečení jakosti. Jak budou další kvalifikační kritéria prokazována, je zadavatelem určeno v oznámení nebo výzvě k zadávacímu řízení. U podlimitní veřejné zakázky dodavatel další kvalifikační kritéria prokazuje v prohlášení. (Krenk, M. 2005) Finanční a ekonomická způsobilost se dokládá výpisem banky, která dodavateli vede běžný účet, účetní závěrkou v plném nebo zjednodušeném tvaru. (Krenk, M. 2005) Technická způsobilost úzce souvisí s požadavkem zadavatele na jakost a zda podnik má ve stanovách politiku na ochranu životního prostředí. Technická způsobilost dodavatele se liší zakázka od zakázky. Jiná technická způsobilost je požadována u veřejné zakázky na stavební práce, u veřejných zakázek na dodávky či na služby. (Krenk, M. 2005) Jakostní kritérium souvisí s technickou způsobilostí, neboť je kladen důraz na kvalitu předmětu veřejné zakázky, kterou musí dodavatel provést s vědomím, aby nedošlo k poškození životního prostředí. U všech veřejných zakázek, jak podlimitních tak i nadlimitních veřejných zakázek, je ze zákona dána povinnost, aby se tyto postupy šetrné k životnímu prostředí dokazovaly dokumenty. (Krenk, M. 2005) Kvalifikace dodavatelů se hodnotí bezprostředně po skončení lhůt zadaných v jednotlivých zadávacích řízeních podle kritérií uvedených v oznámení a výzvě. Při nesplnění kvalifikace je dodavatel vyloučen ze zadávacího řízení odmítnutím a toto rozhodnutí zadavatel musí dodavateli písemně doručit v nejkratší době. (Krenk, M. 2005) Seznam kvalifikovaných dodavatelů slouží k urychlení procesu prokazování základních kvalifikačních kritérií dodavatelů, kteří mají zájem o určitou veřejnou zakázku. Představuje veřejný seznam, který vznikl na žádost dodavatelů, kteří mají splněnou kvalifikaci a jsou vyhodnoceni jako vyhovující dodavatelé. Seznam spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, je volně přístupný s možností výpisu ze seznamu. Úředně ověřený výpis je zpoplatněn. (Krenk, M. 2005) Seznam obsahuje údaje o dodavateli, které jsou stejné s údaji uvedenými v obchodním rejstříku spolu se základními kvalifikačními kritérii. Dodavatele do seznamu zapisuje ministerstvo za předpokladu, že předloží návrh na vložení. Před návrhem musí splnit základní kvalifikační kritéria a prokázat jiná oprávnění příslušnými doklady. Zápis má neomezenou dobu platnosti. K vyškrtnutí dodavatele ze seznamu dochází z důvodu žádosti dodavatele nebo z důvodu nesplnění kvalifikace, nezměnění zapsaných údajů v seznamu, doklady prokazující kvalifikaci byly nedostačující nebo nepravdivé. Všechny úkony v seznamu kvalifikovaných dodavatelů probíhají skrze správní řád a následně lze požadovat nápravu. (Krenk, M. 2005)
Literární rešerše
23
3.8 Nabídky veřejných zakázek Formální náležitosti učiněných nabídek se musí dodržet a představují název veřejné zakázky, identifikační údaje s adresou dodavatele, návrh smlouvy, požadované doklady ke kvalifikaci. Dodavatel smí podat pouze jednu nabídku. Nabídka se bere za jednu, i pokud obsahuje různé varianty řešení. Pokud více dodavatelů předloží nabídku, je tato nabídka považována za jednu, a označí se názvem společná nabídka. V průběhu lhůty po podání nabídky nesmí dodavatel tuto nabídku upravovat či doplňovat. Nabídka se podává v písemné podobě ve formě uzavřeného dopisu. Na obálce je napsán název veřejné zakázky a zpáteční adresa dodavatele. U elektronického podávání nabídky se musí dodržet technické požadavky nabídky s formálními. Nabídky se podávají v lhůtě oznámené zadavatelem, nabídky došlé po skončení lhůty se okamžitě posílají zpět. (Krenk, M. 2005) Obálky s nabídkami se otevírají po skončení lhůty pro podávání nabídek na veřejné zakázky. Všechny došlé obálky s nabídkami jsou u zadavatele evidovány a následně odevzdány hodnotící komisi se seznamem uchazečů. Průběh celého hodnotícího procesu je hodnotící komisí zaznamenáván do protokolu. Nabídková cena se posuzuje jako pouze jediné hodnotící kritérium a nabídky se řadí podle její výše. U mimořádně nízké nabídkové ceny je vyžadováno komisí písemné vyjádření uchazeče, který musí do sedmi dnů odpovědět ode dne, kdy mu byla odevzdána žádost požadavkem o vysvětlení nízké nabídkové ceny. Hodnocení podle více kritérií se používá u kritériích daných v oznámení o otevřeném řízení a užším řízení, kde komise prostřednictvím nich řeší nabídky. (Ochrana, F. 2004)
3.9 Rozhodnutí Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče se provede po zhodnocení nabídek, z nichž je zvolena nabídka, která představuje nabídku jako ekonomicky nejvýhodnější eventuálně s nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel posílá rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku v písemné podobě zvolenému dodavateli a také dotčeným dodavatelům. (Krenk, M. 2005) Dotčený dodavatel je dodavatel, který se zúčastnil zadávacího řízení a týká se ho rozhodování zadavatele. V zadávacím řízení nebyl úspěšný a jeho nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější. V rozhodnutí je napsáno všechny informace o vybraném dodavateli, hodnocené znaky nabídky, věcné vyjádření k výběru právě tohoto dodavatele. V rozhodnutí musí být uvedeno i pořadí jednotlivých nabídek ostatních dodavatelů. Uzavření smlouvy musí proběhnout po skončení zákonné lhůty, která je patnáct dnů po době od doručení rozhodnutí o výběru o nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku. Smlouva může být uzavřena v různé formě podle typu předmětu veřejné zakázky. (Krenk, M. 2005)
24
Literární rešerše
Pro dodržování zákona existují orgány dohledu, jimiž je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Nejvyšší kontrolní úřad, správní soud a také orgány činné v trestním řízení. (Krenk, M. 2005)
Vlastní práce
25
4 Vlastní práce 4.1 Příklad veřejné zakázky Pro příklad veřejné zakázky jsem si vybrala zakázku, kterou zadal Dopravní podnik Ostrava, a. s., Poděbradova 494/2, 701 71 Ostrava, Moravská Ostrava. Veřejná zakázka je vypsána na dodávku 55 kusů nízkopodlažních autobusů pro roky 2011-2013. Zakázka byla zveřejněna 12.11.2010. Doba, po níž je možné podávat nabídky, končí 21.12.2010. Zadavatel uvádí hodnotu předpokládané ceny ve výši 250 000 000 Kč. Pro uchazeče ukládá povinnost ze zákona, aby složili jistotu ve výši 5 000 000 Kč bez DPH, kterou se zavazují k neodstoupení od nabídky. Pro zadávání veřejné zakázky bylo zvoleno otevřené zadávací řízení. Zakázka zahrnuje dodávku nízkopodlažních autobusu podle stanovených technických norem, vyškolení pracovníků technického personálu, obsluhy autobusů. Zadavatel stanovil doplňující kritéria zakázky, kterými jsou cena za předmět plnění, komfort pro cestující, hospodárnost provozu, záruční podmínky, životnost motoru, výhodnost servisních podmínek.
4.2 Průběh zadávacího řízení na příkladu Dodavatel hledá veřejnou zakázku, jenž se předmět týká jeho podnikání. Zadavatel její oznámení zadal v Úředním věstníku EU, ale může i v jiných médiích. V současné době, kdy lze zadávat veřejnou zakázku i přes internet, je možné ji snáze nalézt, například na internetové stránce portálu o veřejných zakázkách, nebo i na poptávkových stránkách s odkazem na kompletní zadávací dokumentaci, která se nachází na informačním systému o veřejných zakázkách. Zadávací dokumentace k veřejné zakázce se objevuje na stejném stránce jako její oznámení. Dodavatel si podrobně prostuduje dokumentaci, pokud se zdá být neúplná, pak může požadovat po zadavateli celkovou dokumentaci. V zadávací dokumentaci se dodavatel dozví podmínky, jenž musí splnit. Nabídku dodavatel zformuluje podle požadavků ze zadávací dokumentace v písemné podobě. V nabídce dodavatel musí uvést formální údaje o své společnosti, jako je obchodní jméno, IČ, adresa sídla, druh obchodní společnosti. Za společnost se napíše splnomocněná osoba, která bude jednat za ni v zadávacím řízení. K této osobě se uvedou všechny její kontaktní údaje. Dodavatel do nabídky napíše, jaké autobusy má možnost dodat. Specifikuje jejich konstrukční parametry a technickou výhodnost pro používání, přesnou délku navrhovaných autobusů, které má zadavatel uveden pouze v délkovém rozmezí. Uvede celkovou cenu autobusů, které dodá. Pro přehlednost rozepíše jednotkové ceny jednotlivých autobusů. Společnost předloží seznam vlastních servisních provozoven, z nichž se bere v úvahu nejblíže položená a které poskytnou zadavateli kvalifikované služby a kvalitní záruční podmínky.
26
Vlastní práce
Doklady o kvalifikaci odevzdává dodavatel ve lhůtě stanovené pro podávání nabídek společně se svou nabídkou. Kvalifikaci dodavatel dokazuje při podávání nabídky prostřednictvím předložených listin, které potvrzují kvalifikační předpoklady pro získání zakázky. Kvalifikaci nemusí dodavatel dokazovat předkládáním spousty listin, jestliže je zapsán na Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Prostřednictvím existence na seznamu předloží v zadávacím řízení pouze listinu o zapsání na seznam. Dodavatel musí nejprve prokázat základní kvalifikační kritéria, která spočívají v předložení dokladu s uvedeným oprávněním pro podnikání v oboru obchodování s autobusy a autobusovou dopravou, které se potvrdí výpisem z Obchodního rejstříku. Výpisem z Obchodního rejstřík předkládá oprávněnost k podnikání. Dodavatel předloží čestné prohlášení o solventnosti jeho společnosti, že nebyla v likvidaci, ve vyhlášeném konkurzu, také nemá daňové nedoplatky a nedoplatky, jenž se vztahují k zdravotnímu pojistnému, sociálnímu pojištění a poplatků pro státní rozpočet. Dodavatel musí prokázat trestní bezúhonnost, pro činnost konanou v rozporu s hospodařením podniku, i jako společnost v případě statutárních orgánů u akciové společnosti. Další kvalifikační kritéria se dokazují prostřednictvím kritérií profesních, ekonomických a finančních, technických. Profesní kritéria dodavatel prokáže výpisem z obchodního rejstříku. Pro další kritérium je nutnost zažádat o vyjádření banku, kde má dodavatel veden účet, aby předložil dodavatel zhodnocení svého hospodaření, ke které ještě podloží vlastní auditorskou účetní závěrku. Technická způsobilost pro autobusovou dopravu se dokládá získanými certifikáty, jenž ukazují pro zadavatele na prestižnost společnosti. Při podávání kvalifikačních listin jsou dokazující listiny originálem nebo úředně ověřenou kopií. Dodavatel podává nabídky průběžně, nejpozději však do doby stanovené zadavatelem, což je do 21.12.2010. Dodavatel nabídku vloží do obálky společně s listinami vztahujícími se ke kvalifikaci. Tato obálka se důkladně zapečetí. Obálku dodavatel doručí na adresu zadavatele, jenž je Dopravní podnik Ostrava a.s., Poděbradova 494/2, 701 71 Ostrava, Moravská Ostrava. Dodavatel musí vlastnit doklad, že dodal nabídku zadavateli, v podobě doručenky nebo potvrzení od zadavatele. Dodavatel po odevzdání nabídky může nabídku upravit, ale pak musí učinit jejich výměnu tak, že vezme původní nabídku zpět a novou ji nahradí. Jistotu, která je ve výši 2 % a činí 5 000 000 Kč, dodavatel vloží na účet zadavatele v peněžních jednotkách po doručení obálky s nabídkou zadavateli. Dodavatelé mohou složit jistotu i v jiné podobě než jen v peněžních jednotkách, ale i v podobě bankovní záruky, které je ve stejné nominální hodnotě jako předepisuje zadavatel. Otevírání nabídek může zadavatel realizovat nejprve 22.12.2010. Otevírání probíhá na adrese zadavatele. Zadavatel před otevřením obálek ustanoví hodnotící komisi, která se skládá z odborníků v oboru dopravy. Otevření probíhá i za přítomnosti dodavatelů, nebo jejich zástupců.
Vlastní práce
27
Komise po prozkoumání nabídek ve stanovené lhůtě vybere podle kritéria zakázky, nejnižší nabídkové ceny, zakázky, které mají cenu nižší než je předpokládaná cena zakázky. Z tohoto užšího výběru nabídek se budou hodnotit komisí technické předpoklady zakázky. Po splnění všech zadaných kritérií dojde k vybrání hlavního dodavatele. Dodavatel se rozhodnutí zadavatele dozví v písemné podobě, která je mu doručena na adresu jeho sídla. Zadavatel také vrátí složenou jistotu. Uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem proběhne do zákonné lhůty po předcházejícím vybrání dodavatele. Z pohledu hlavního dodavatele je to pro něj ukončení zadávacího řízení. Zbylí dodavatelé se mohou odvolat proti zadavatelovu rozhodnutí podáním námitky k zadavateli a při nezměněném rozhodnutí zadavatele se může dodavatel odvolat až k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Námitku založí na poznatku, že se s nimi nejednalo v souladu s podmínkami na nediskriminačnost řízení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověří opodstatněnost stížnosti. Pokud pro ni neexistují důkazy, musí dodavatel uhradit náklady na ověřovací řízení.
4.3 Financování veřejných zakázek Podle druhu osoby, která financuje veřejnou zakázku, zda je to veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel nebo sektorový zadavatel, jsou určovány finanční limity pro jednotlivé veřejné zakázky a také způsob jejich zadávání. 4.3.1 Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel v rámci zadávacího řízení představuje stát a organizace ovládané státem. Z pohledu dodavatele je veřejný zadavatel univerzálním zadavatelem, neboť může zadávat veřejnou zakázku v jakémkoliv zadávacím řízení a s různorodou výší předpokládané ceny veřejné zakázky. Jaké bude zadávací řízení záleží na zadavateli veřejné zakázky a dodavatel musí prostudovat a přizpůsobit se zvolenému zadávacímu řízení. Zadavatel určuje zadávací řízení hlavně podle předmětu veřejné zakázky a její finanční hodnoty. Veřejný zadavatel zadává zakázky ve všech hodnotách, které se vyskytují v rozsahu nadlimitních veřejných zakázek, ale i podlimitních veřejných zakázek. Z toho vyplývá, že státem ovládaný veřejný zadavatel je používán pro uspokojení státních zakázek, které slouží jako prostředek k uskutečnění státního zájmu. Výše předpokládané ceny veřejné zakázky neovlivňuje zvolení druhu zadávacího řízení, neboť druh zadávacího řízení je zvolen zadavatelem. 4.3.2 Dotovaný zadavatel Dotovaný zadavatel je zadavatelem pro nadlimitní zakázky, které se týkají stavebních prací, jelikož stavební práce jsou práce velkého rozsahu. Pro dodavatele to znamená, že se do zadávacího řízení mohou přihlásit spíše
28
Vlastní práce
dodavatelé, kteří mají velkou finanční základnu společnosti. Nadlimitní veřejné zakázky se pohybují v rozsahu sta miliónů, a proto dodavatel musí mít vysokou hodnotu základního kapitálu a také vysoký hospodářský výsledek v podobě zisku. Zadávací řízení, ve kterých zadavatel zadává veřejnou zakázku, jsou otevřené zadávací řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění. Tyto druhy zadávacího řízení slouží k zadávaní pouze nadlimitních veřejných zakázek. Dotovaný zadavatel nezadává podlimitní veřejné zakázky, neboť tato forma zadavatele je financováno pro rozsáhle projekty a podlimitní veřejné zakázky jsou projekty malého rozsahu. Výše předpokládané ceny veřejné zakázky se vyskytuje pouze v nadlimitních veřejných zakázkách, z čehož vyplývá, že dotovaný zadavatel může vybrat zadávací řízení podle veřejné zakázky, na co se vztahuje. 4.3.3 Sektorový zadavatel Sektorový zadavatel je osoba, jenž pracuje v oborech, které jsou omezeny zákonnou úpravou pro jejich provozování. Sektorový zadavatel může zvolit zadávací řízení ve formě otevřeného řízení, užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním. Sektorový zadavatel zadává veřejné zakázky v různé cenové hladině, protože jeho zakázky lze zahrnout do nadlimitních veřejných zakázek i podlimitních veřejných zakázek. Výše předpokládané ceny veřejné zakázky neovlivňuje volbu zadávacího řízení. Volba druhu zadávacího řízení je na zadavateli a na předmětu veřejné zakázky. Dodavatel musí splnit specifické podmínky pro uplatnění své nabídky v zadávacím řízení.
4.4 Ekonomické aspekty Pro dodavatele je nutnost si rozmyslet, v jaké je finanční situaci jeho společnost. Před vstupem do zadávacího řízení si dodavatel zadá požadavek na provedení finanční analýzy podnikových financích, jejichž výsledky jsou ověřené auditorem a pro dodavatele jsou rozhodují pro složení jistoty na zadavatelův účet. Získané písemné doklady o provedeném auditu následně dodavatel přidá k podané nabídce na veřejnou zakázku. Pro ukázku jsem si vybrala potencionálního dodavatel pro veřejnou zakázku uvedenou v příkladu. Je to firma TEZAS, a. s., která se zabývá autobusovou dopravou. Hodnoty její finanční analýzy uvádím v příloze. Významné ekonomické hledisko je konkurenceschopnost, které je hodnoceno společností na trhu s produktem předmětu obchodování podniku. Pro zjištění svého postavení na trhu společnost provede SWOT analýzu obchodní prostředí.
Vlastní práce Tab. 1
29
SWOT analýza
Silné stránky
Vnitřní prostředí
− dlouhodobá tradice − úzká specializace na jeden druh produktu − široký sortiment produktů − kvalitní produkty − servisní služby po celé ČR − dobrá pozice na trhu Příležitosti
Vnější prostředí
− snížení sazby DPH − vývoj technologií − získání nových zákazníků − získání veřejné zakázky
Slabé stránky − existence pouze hlavního sídla − úzký sortiment − komunikace se zákazníky
Hrozby − ekonomická krize − silná konkurence na trhu − špatná dodavatelská síť − zásahy státu do fungování trhu − růst inflace − zvýšení nákladů
Dodavatel po prostudování SWOT analýzy stanoví, jakou cestou bude do budoucna postupovat. Konkurenceschopnost dodavatele je z hlediska postavení na trhu na vysoké úrovni, kterou dodavateli poskytují silné stránky společnosti. Jeho pozici nemůže ohrozit slabá stránka. Analýza vnitřního prostředí podniku předkládá, že dodavatel dokáže provést splnění zakázky, jelikož se dodavatel úzce specializuje na předmět veřejné zakázky a produkty jsou kvalitní. Při kriteriálních podmínkách na servisní službu je dodavatel nejvhodnějším kandidátem na získání zakázky, neboť má servisní pobočky po celé České republice. Analýza příležitostí a hrozeb se provádí proto, aby dodavatel úspěšně vzdoroval konkurentům na trhu. Příležitosti a hrozby jsou platné pro všechny dodavatele bez rozdílu, ale může je dodavatel využít právě pro svou konkurenční výhodu lépe než jiný dodavatel. Příležitostí je pro vybraného dodavatele snížení DPH, jelikož dojde ke snížení nákladů na výrobu a celkově na fungování společnosti. Ušetřené peněžní prostředky z nákladů firma může investovat do rozvoje technologických postupu a technologií, které společnost používá. Důležitá je reklama společnosti, prostřednictvím níž se společnosti
30
Vlastní práce
zviditelní a přinese s sebou získání nových zákazníků. Získání veřejné zakázky je pro dodavatele také určitá forma představení se širokému spektru potenciálních zákazníků. Za hrozbu lze považovat státní intervence do trhu, které může mít v celé ekonomice za následek krizi, růst inflace, jež se odráží v nákladech dodavatele. Dodavatel musí neustále sledovat silnou konkurenci, aby měl vždy o něco lepší pozici na trhu. Pro eliminaci hrozby ohledně dodavatelské sítě si musí vybrat kvalitní a spolehlivé společníky. Strategie SWOT analýzy použiji pro stanovení postupu do budoucna, které se budou zakládat na stanovené analýze vnitřního prostředí, silných a slabých stránkách, a analýze vnějšího prostředí, příležitostech a hrozbách. Strategie ze SWOT analýzy jsou uvedeny v následujícím výčtu. • Dodavatel má dlouholetou tradici, která podporuje jeho postavení na trhu a jeho známost v širokém okolí dodavatele. Znalost jeho společnosti představuje pro něj dobrou pozici pro získání nových zákazníků. • Snížení DPH povede ke snížení nákladů na produkci výrobků, které se budou vyrábět levněji, což bude přispívat k investování ušetřených finančních prostředků do vývoje nových technologií. • Servisní služby po celé České republice je pro potencionální zákazníky důvod pro spolupráci s touto společností. • Dlouholetá tradice společnosti je prostředek pro eliminaci silné konkurence na trhu. • Špatnou dodavatelskou síť společnost může ovlivnit tak, že si z potřebného materiálu na výrobu udělá zásoby, protože potřebuje stále stejný materiál, neboť je společnost specializována na jeden druh produktu. • Založení dalších sídel společnosti kromě hlavního lze učinit prostřednictvím existence snížené sazby DPH se ušetří na výrobě. Ušetřené peněžní prostředky se investují do založení nového sídla. • Úzkým sortimentem se společnost specializuje na konkrétní zakázky a u takto specializovaných zákazníků se získají noví. • Silnou konkurenci na trhu lze eliminovat na základě zlepšení komunikace se zákazníky. Zákazník si musí zaznamenat společnost dodavatele jako velmi dobrou společnost, s níž chce obchodovat.
Vlastní práce
31
4.4.1 Finance jednotlivých zakázek Tab. 2
Podlimitní veřejné zakázky
Popis veřejné zakázky
Druh veřejné zakázky
Cena veřejné zakázky
Zpracování návrhu územního plánu
služby
3 333 000 Kč
Hardwarového testovacího zařízení pro výkonové testy IP sítí
dodávky
2 951 000 Kč
ICT techniky a dalšího technického zařízení včetně softwaru
dodávky
845 000 Kč
Zařízení pro superkritickou fluidní extrakci s přídavnými extrakčními systémy
dodávky
3 846 000 Kč
Rekonstrukce a přístavba objektu
stavební práce
29 200 000 Kč
Tab. 3
Nadlimitní veřejné zakázky
Popis veřejné zakázky
Druh veřejné zakázky
Cena veřejné zakázky
Dodávka náhradních dílů pro dodávky autobusy
63 000 000 Kč
55 ks nízkopodlažních autobusů 2011-2013
dodávky
250 000 000 Kč
Výběr pořadatele „vzdělávací akce konference, semináře a workshopy pro farmaceuty“
služby
941 667 Kč
Kompletní pozemková úprava služby v katastrální území Veveřice
6 458 000 Kč
Komplexní pojištění města Česká Lípa
služby
10 000 000 Kč
Dodávka pneumatik pro rok 2011
dodávky
7 564 000 Kč
32
Vlastní práce
V tabulkách jsou uvedeny veřejné zakázky, které jsou v hodnotě podlimitní i nadlimitních veřejných zakázek. Pro dodavatel jsou to částky, jenž v důsledku jejich výše se jeho podnikové finance podstatně sníží. Pro optimálního dodavatele by mělo být rozhodující, aby hodnota veřejné zakázky nepřevyšovala jeho základní kapitál a celkově jeho finanční zdroje. Příklad dodavatele uvedeného v příloze č. 1 bych mohla vzít jako univerzálního dodavatele, který by se ucházel o veřejné zakázky uvedené v tab.3 a tab.4. Výše jeho základního kapitálu je ve výši 77,23 milionu korun. Po srovnání jeho základního kapitálu s cenami veřejných zakázek se dojde k závěru, že většinu uvedených zakázek a jejich cen by výší svého kapitálu pokryl. Podlimitní veřejné zakázky na všechny druhy zakázek jsou pro dodavatele splnitelné z hlediska financování. Nadlimitní veřejné zakázky se mohou pohybovat až ve stovkách miliónů, na které by si dodavatel musel sehnat další finanční prostředky, jenž by se je snažil pokrýt půjčením dalších peněžních prostředků, úvěrem. Tato možnost s sebou přináší další náklady pro dodavatele. 4.4.2 Finanční situace dodavatele U dodavatele účastí na zadávacím řízení o veřejnou zakázku dochází ke změnám v jeho podnikových financích, jak je ukázáno v následující tabulce. Tab. 4
Vliv na ekonomiku dodavatele
Důvody
Kritéria Výnosy
Náklady
Příjmy
Výdaje
Složení jistoty
+
+
Kvalifikační listiny
+
+
Bankoní úvěr
+
+
Nezískání veřejné zakázky
-
+
+
+
Získání veřejné zakázky
+
+
+
Výsledky v tabulce dokládají, že se účastí v zadávacím řízení zvyšují náklady dodavatele. Jistota zatěžuje ekonomiku podniku ve významné míře, i když se jedná pouze o procentní část z celkové předpokládané ceny veřejné zakázky, protože se tyto ceny udávají spíše v stech milionech. Cena zpoplatněných kvalifikačních listin není vysoká a podnik tyto listiny může využít v další podnikatelské činnosti.
Vlastní práce
33
Pokud se podnik uchází o veřejnou zakázku, na kterou nemá potřebný finanční kapitál, musí si vzít bankovní úvěr. Bankovní úvěr představuje příjem s okamžitým nárůstem finančních prostředků, ale i náklad a druhotné navýšení nákladů o úroky. Úbytek peněžních prostředků v absolutní výši provede dodavatel po uskutečnění závazného přihlášení do zadávacího řízení. Pokud by dodavatel nezískal veřejnou zakázku, dojde k vrácení jistoty, která se v plné výší vrátí do hodnoty financí podniku. Podnikové finance se dostanou na předcházející hodnotu, ale zvýšené o úrokové zhodnocení jistoty a snížení o kvalifikační náklady, jenž jsou nevratnou položkou v zadávacím řízení. Získání veřejné zakázky s sebou ponese další náklady, které se pohybují v hodnotě veřejné zakázky. Úbytek peněžních prostředků probíhá po získání zakázky a v následné době. Výnos pro dodavatele je samotné získání veřejné zakázky a zviditelnění se. Příjem peněžních prostředků od zadavatele je v průběhu po dokončení zadané veřejné zakázky a po jejím předání zadavateli spolu s dokumentací, která se vztahuje k zakázce. Tab. 5
Ukázka nákladů na příkladu
Tržby [tis. Kč]
Náklady [tis. Kč]
Zisk / ztráta [tis. Kč]
Původní
420 189 Kč
417 342 Kč
2 847 Kč
Nové
420 189 Kč
422 342 Kč
-2 153 Kč
V ukázce na příkladu dodavatele se budou brát nezměněné tržby. Původní náklady uvedené v příkladu dodavatele se po navýší o 5 milionů a budou činit 422 342 tisíc Kč. Hospodářským výsledkem je ztráta společnosti, která v předchozích obdobích dosahovala zisk. Hodnota jistoty způsobila propad hospodářského výsledku v důsledku zvýšení nákladů o 1,2 % do ztráty, kterou se podnik jako akciová společnost bude snažit eliminovat skrze doplacení z vlastních zdrojů společnosti prostřednictvím základního kapitálu.
4.5 Veřejné zakázky u dodavatele Dodavatel se účastní zadávacího řízení na veřejnou zakázku tak často, jak se pro obor průmyslu, v němž společnost podniká, zadává veřejná zakázka na dodávky. Pro dodavatele jsou veřejné zakázky v poměru 5 veřejných zakázek z celkových 50 zakázek společnosti. Úspěšnost dodavatele v zadávacím řízení je okolo padesáti procent. Úspěšnost dodavatele je ovlivněna jeho podanou nabídkou na veřejnou zakázku, předloženými kvalifikačními listinami a především, jak silná je konkurence v zadávacím řízení. Zvolený dodavatel má dobré postavení v rámci daného trhu. Dodavatel představuje svou atraktivnost pro zadavatele získanými certifikáty,
34
Vlastní práce
které dokládají odbornost dodavatele, v oblasti prodeje a jako nejlepší dealer autobusů. Problémy pro dodavatele představuje kvalifikovanost jeho subdodavatele na součástky pro produkty společnosti, neboť dodavatel nechce vstoupit do zadávacího řízení se sníženou kvalitou produktů. Snížená kvalita produktů má minimalizující účinek na získání veřejné zakázky.
Diskuze
35
5 Diskuze Veřejné zakázky jsou ovlivněny pouze ze stany osoby zadavatele. Veřejný zadavatel jako univerzální zadavatel podává veřejnou zakázku ve všech druzích zadávacího řízení, i dotovaný zadavatel. Pro sektorového zadavatele jsou druhy zadávacího řízení definovány v zákoně. Výše ceny předmětu veřejné zakázky se vztahuje k zadavateli veřejné zakázky. Zadavatelé kromě dotovaného zadavatele mohou zadávat jakoukoli veřejnou zakázku. Volba druhu zadávacího řízení je na rozhodnutí zadavatele. Dodavatel musí před vstupem do zadávacího řízení prostudovat zadávací dokumentaci, která obsahuje podstatné informace o veřejné zakázce. Důležité je vědět informace o výši předpokládané ceny a z ní určované jistotě, kolik činí. Tyto informace se následně porovnají s finanční situací dodavatele a jeho základním kapitálem. Pro úměrné výdaje by měl základní kapitál v dostatečné míře převyšovat předpokládanou cenu veřejné zakázky. Na základě získaných informací o finanční situace podniku je na společnosti se rozhodnout, zda vstoupí do řízení o získání veřejné zakázky. Podnik provádí rozhodování na základě zásady zhodnocení finančních prostředků podniku a zároveň také podle zásady hospodárnosti. Rozhodování má podnik provádět z dlouhodobého hlediska, jelikož zakázka probíhá v delším časovém úseku. Veřejná zakázka je pro dodavatele zatížení jeho ekonomiky společnosti. Průběh zadávacího řízení působí na dodavatele v ekonomice společnosti na výdaj peněžních prostředků v minimální výši na zpoplatněné listiny k prokazované kvalifikaci, ale největší dopad na podnikové finance jako výdaj peněžních prostředků má jistota, i když má dočasný účinek po dobu trvání zadávacího řízení. Dodavatel musí v rámci ekonomické situace ve vztahu k veřejné zakázce eliminovat ztrátu hospodářského výsledku společnosti. Pro optimální výběr veřejné zakázky by si dodavatel měl vybrat takovou zakázku, která má předpokládanou cenu veřejné zakázky spolu s ostatními náklady na zadávací řízení je menší než jeho základní kapitál. Toto řešení o převýšení nad cenou veřejné zakázky má dodavatel neustále dodržovat, neboť předejde situaci, kdy se jeho společnost dostane do finanční ztráty. Dodavatel se musí rozhodovat na základě informací vztažených k budoucímu vývoji společnosti. Management společnosti se bude zabývat eliminováním slabých stránek společnosti, které se převedou na výhodu silných stránek jako tržní výhodu. Dodavatel si udrží specializaci na úzký sortiment podnikání spolu se servisní dostupností pro zákazníky jako konkurenční výhodu. Příležitostí vedoucí ke zvyšování zisku společnosti a přibývání dalších zákazníků, se kterými dodavatel úspěšně obchoduje, je získání veřejné zakázky, kterou se dodavatel zviditelní. Do budoucna by dodavatel měl sledovat změny na trhu a hledat na ně adekvátní reakci, jenž udrží nebo i zlepší finance
36
Diskuze
společnosti a postavení na trhu. Hrozby nesmí dodavatel připustit, ale plynou z veřejné zakázky, z nekalostního jednání konkurentů v zadávacím řízení a na trhu.
Závěr
37
6 Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala veřejnými zakázkami z pohledu dodavatelů, průběhem zadávacího řízení a jeho dopady na dodavatele. Účastí v zadávacím řízení souhlasí dodavatel se stanovenými podmínkami zadavatelem pro danou veřejnou zakázku. Na výběr druhu zadávacího řízení má největší vliv osoba zadavatele, která zadávací řízení veřejné zakázky financuje. Pro veřejného zadavatele a dotovaného zadavatele není specifikován druh zadávacího řízení, a proto mohou používat všechny druhy zadávacího řízení. Sektorový zadavatel je specifickým zadavatelem, pro nějž jsou přesně definovány druhy zadávacího řízení a jenž je může používat. Všichni zadavatelé se dobrovolně rozhodují, prostřednictvím kterého zadávacího řízení chtějí veřejnou zakázku zadat. Výše předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky neovlivňuje výběr zadávacího řízení. Pro dodavatele nemá rozhodující význam, kdo financuje veřejnou zakázku, osoba zadavatele, i výše ceny předmětu veřejné zakázky vzhledem k druhu zadávacího řízení. Dodavatel se zajímá o předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky pouze na ekonomickou analýzu pro porovnání se svou ekonomickou situací, zda má vstoupit od zadávacího řízení. Dodavatel musí v rámci ekonomické situace ve vztahu k veřejné zakázce eliminovat ztrátu hospodářského výsledku společnosti, ale především jí předcházet. Dodavatel vstupuje do zadávacího řízení s tím, že se mu jeho účast vyplatí v podobě ekonomického výnosu se ziskovostí investice. Dalším podnětem vstupu je ukázka vlastních technických a kvalitních produktů za účelem přilákání nových zákazníků a společnost získá prestižní postavení na trhu v oboru podnikání. Management dodavatele musí aplikovat doporučené strategie na fungování společnosti, zlepšování postupů, investování, aby se staly jednou z nejlépe konkurujících společností na trhu. Pro úspěšné absolvování zadávacího řízení udržovat kvalitu svých produktů do budoucna. Využívat všechny naskytnuté příležitosti pro upevnění pozice na trhu.
38
Literatura
7 Literatura AAPOPTÁVKA.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-11-19]. Veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní veřejné zakázky. Dostupné z WWW:
. AAPOPTÁVKA.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-11-19]. Veřejné zakázky nadlimitní. Dostupné z WWW:
. AAAPOPTÁVKA.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-12-9]. Veřejná zakázka. Dostupné z WWW:
. Businesscenter.cz [online]. [cit. 2010-05-02]. Zákon o veřejných zakázkách. Dostupné z WWW: . JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách – komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. 760 s. ISBN 80-7179-479-1. KRENK, M. Zadávání veřejných zakázek. 1.vydání. Praha: Galén, 2005. 171 s. ISBN 80-7262-343-5. Nové finanční limity pro veřejné zakázky a koncesní řízení platné od 1.1.2010 [online]. 2009 [cit. 2010-12-03]. Nové finanční limity pro veřejné zakázky a koncesní řízení platné od 1.1.2010. Dostupné z WWW: . OCHRANA, F. Hodnocení veřejných projektů a zakázek. 3.přeprac. vydání. Praha: ASPI, 2004. 196 s. ISBN 80-7357-033-5. OCHRANA, F. Veřejné zakázky. 1.vydání. Praha: Ekopress, 2004. 173 s. ISBN 80-86119-79-3. PELC, V. Veřejné zakázky. Praha: Linde, 2004. 249 s. ISBN 80-7201-477-3. Podnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-10]. Ekonomické ukazatele. Dostupné z WWW: . POREMSKÁ, Michaela. Soukromé prostředky u veřejných zadavatelů. Právní rádce [online]. 28.1.2009, 1, [cit. 2010-05-02]. Dostupný z WWW: .
Literatura
39
Portál veřejných zakázek [online]. [cit. 2010-05-02]. Nové finanční limity pro veřejné zakázky a koncesní řízení pro léta 2010 a 2011. Dostupné z WWW: . POŠVÁŘ, Zdeněk; ERBES, Jiří . Management I. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 156 s. ISBN 80-7157-633-6. ŠULA, Ivan ; ŠEBESTA, Milan . Epravo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-12]. 62253. K některým aspektům ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Dostupné z WWW: . Zadávání veřejných zakázek. Ostrava : Sagit, 1995. 94 s. ISBN 80-85789-26-4. ŽIVELOVÁ, Iva. Podnikové finance. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0
40
Přílohy
Přílohy Příloha č. 1 Příklad dodavatele Ekonomické údaje o společnosti TEZAS, a. s Základní kapitál: 77 238 000 Kč Tab. 6
Rok
Ekonomické údaje
Tržby [tis. Kč]
Zisk / Náklady ztráta [tis. Kč] [tis. Kč]
Aktiva celkem [tis. Kč]
ROA [%]
Likvidita celková
2003 637 730 584
637 146
121 438
0.48
1.67
2004 610 634 726
609 908
129 597
0.56
1.82
2005 527 853 562
527 291
166 096
0.34
1.37
2006 650 551
1 149
649 402
174 105
0.66
1.36
2007 612 973
1 647
611 326
171 893
0.96
1.4
2008 570 494 1 220
569 274
184 139
0.66
1.22
2009 420 189 2 847
417 342
202 806
1.4
1.32