Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky
VEŘEJNÁ SLUŽBA PUBLIC SERVICE
Bakalářská diplomová práce
Blanka Zahradníková
Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Kateřina Thelenová
Olomouc 2012
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.
………………… V Praze dne 25.března 2012
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucí práce PhDr. Kateřině Thelenové za poskytnutou podporu, odborné vedení, cenné rady a připomínky.
Obsah Úvod ......................................................................................................................... 6 Teoretická část ........................................................................................................ 8 1
Sociální vyloučení a začleňování ..................................................................... 9
2
Systém pomoci v hmotné nouzi ..................................................................... 14
2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 3
Nástroje řešení hmotné nouze ....................................................................... 24
3.1 3.2 3.3 3.4 4
Životní minimum........................................................................................... 14 Existenční minimum...................................................................................... 15 Částka živobytí .............................................................................................. 16 Hmotná nouze................................................................................................ 20 Příspěvek na živobytí ................................................................................. 21 Doplatek na bydlení.................................................................................... 22 Mimořádná okamžitá pomoc ...................................................................... 23 Veřejně prospěšné práce................................................................................ 24 Společensky účelná pracovní místa............................................................... 25 Krátkodobé zaměstnání ................................................................................. 26 Dobrovolnická služba.................................................................................... 26
Veřejná služba ................................................................................................ 28
4.1 4.2 4.3
Obec a veřejná služba.................................................................................... 29 Organizace veřejné služby............................................................................. 30 Realizace veřejné služby ............................................................................... 32
Praktická část........................................................................................................ 35 5
Metodologie empirického výzkumu .............................................................. 36
5.1 5.1.1 5.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.4 5.5 5.6 5.7
Cíl empirického výzkumu ............................................................................. 36 Pracovní cíle ............................................................................................... 36 Předmět a objekt výzkumu ............................................................................ 37 Stanovení hypotéz a jejich operacionalizace ................................................. 37 Hypotéza hlavní.......................................................................................... 37 Hypotézy pracovní...................................................................................... 38 Výzkumná strategie a metoda ....................................................................... 39 Výzkumná technika ....................................................................................... 39 Průběh výzkumu............................................................................................ 39 Popis výzkumného vzorku ............................................................................ 39
6
Prezentace a interpretace dat z výzkumu..................................................... 41
7
Shrnutí dat ...................................................................................................... 50
8
Veřejná služba v Městské části Praha 18 ..................................................... 51
8.1 8.2 8.3
Městská část Praha 18 ................................................................................... 51 Příspěvek na živobytí v Městské části Praha 18............................................ 51 Metodika realizace veřejné služby v Městské části Praha 18........................ 52
Závěr ...................................................................................................................... 58 Anotace .................................................................................................................. 60 Seznam použitých informačních zdrojů ............................................................. 62
4
Přílohy.................................................................................................................... 64 Příloha č. 1 .............................................................................................................. 65 Příloha č. 2 .............................................................................................................. 67 Příloha č. 3 .............................................................................................................. 69 Příloha č. 4 .............................................................................................................. 71 Příloha č. 5 .............................................................................................................. 76 Příloha č. 6 .............................................................................................................. 79 Příloha č. 7 .............................................................................................................. 80 Příloha č. 8 .............................................................................................................. 81 Příloha č. 9 .............................................................................................................. 83 Seznam grafů Graf č. 1 Městské části Prahy organizující a neorganizující veřejnou službu........ 44 Graf č. 2 Způsob organizace veřejné služby v Praze .............................................. 45 Graf č. 3 Zabezpečení úkolů spojených s veřejnou službou na úřadě městské části......................................................................................................................... 47 Graf č. 4 Odbory zabezpečující úkoly spojené s veřejnou službou ......................... 48 Graf č. 5 Činnosti v rámci veřejné služby ............................................................... 50 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Přehled navyšování existenčního minima u nezaměstnaných osob ... 19 Tabulka č. 2 Přehled navyšování existenčního minima u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací a u osob zaměstnaných .................. 20 Tabulka č. 3 Maximální počet pracovních míst zřízených v jednom kalendářním měsíci v roce 2010 a náklady obce na veřejnou službu v roce 2010 ...................... 52 Tabulka č. 4 Přehled osob v hmotné nouzi v listopadu a prosinci 2011 v Městské části Praha 18......................................................................................................... 55
5
Úvod Od ledna 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který změnil dosavadní systém sociální péče. Tento zákon byl během své působnosti několikrát novelizován. Jednou z novelizací, která je v účinnosti od ledna 2009, bylo zavedení institutu veřejné služby. Veřejnou službou se rozumí pomoc obci zejména při zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Tyto činnosti musí být vykonávány v zájmu obce. Zákonodárci ponechali na obcích rozhodnutí, zda budou veřejnou službu realizovat, či nikoli. Vložili však obcím do ruky nástroj, kterým je možno otupit hrany sporů mezi občany obce a osobami v hmotné nouzi. Často slýcháme, že dlouhodobě nezaměstnaní jen pobírají sociální dávky, aniž by pro společnost cokoliv udělali. Nyní se osoby v hmotné nouzi mohou podílet prostřednictvím veřejné služby na životu své obce a přispět tak k jejímu chodu. Pracuji na Úřadě městské části v Praze 18 na oddělení dávek hmotné nouze. Vzhledem k situaci, kdy na našem úřadě není zavedena veřejná služba, bych chtěla touto bakalářskou prací přispět k její realizaci. Cílem bakalářské diplomové práce je vytvoření metodiky realizace veřejné služby v Městské části Praha 18. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V úvodu první, teoretické části, se zaměřuji na sociální vyloučení jako jeden z aspektů hmotné nouze a jeho souvislost s dávkami pomoci v hmotné nouzi. Dále čtenáře seznámím s dávkami pomoci v hmotné nouzi a uvedu vliv výkonu veřejné služby na tyto dávky. Představím veřejnou službu jako možný nástroj řešení hmotné nouze a teoretická hlediska její realizace. Zamyslím se nad přínosy veřejné služby jak pro obce, tak pro osoby, které ji vykonávají. Teoretická část se bude opírat zejména o zákony účinné do 31. 12 .2011.
6
V praktické části bakalářské práce budu zjišťovat zkušenosti s organizací a realizací veřejné služby v městských částech Prahy. Nezbytnou součástí bude i mapování podmínek a možností Úřadu městské části Praha 18 z hlediska její realizace. Zjištěná data pak zpracuji a aplikuji do metodiky realizace veřejné služby v Praze 18. Jsou různé pohledy na osoby závislé na dávkách sociální pomoci a na lidi sociálně vyloučené. Zavedení institutu veřejné služby může pozitivně ovlivnit veřejné mínění o lidech, jež pobírají dávky hmotné nouze. Může pomoci těmto lidem i lidem sociálně vyloučeným začlenit se zpět do dění v jejich okolí.
7
Teoretická část
8
1
Sociální vyloučení a začleňování
Sociální vyloučení, začleňování a dávky hmotné nouze spolu úzce souvisí. Často jsou jediným příjmem dlouhodobě nezaměstnaných a sociálně vyloučených osob právě dávky hmotné nouze. V této kapitole vysvětlím, co je to sociální vyloučení, sociální začleňování, jaké faktory ovlivňují sociální vyloučení a jak souvisí sociální vyloučení s dávkami hmotné nouze a veřejnou službou. Sociální vyloučení či sociální exkluze se stává stále větším problémem. Termín sociální vyloučení označuje obvykle komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce, skupiny nebo místního společenství na životě celé společnosti, respektive nedostatečný přístup ke společenským institucím zajišťujícím vzdělání, zdraví, ochranu a základní blahobyt. Sociální vyloučení může mít různou úroveň a měnit se v čase. Fakticky znamená život v chudobě, bez účasti na trhu práce (u mladých lidí bez účasti na systematickém vzdělávání), bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci či v malé skupině podobně deprimovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti. Dlouhodobý pocit, že člověk nemá ve společnosti místo, je zdrojem chronického stresu.1 Příklad Ztížený přístup ke společenským zdrojům můžeme ilustrovat na přístupu ke vzdělání v případě romských dětí. Romské děti v menší míře navštěvují mateřské školy. Jejich „aklimatizace“ v základní škole bývá velkým problémem. Romské děti mají malou slovní zásobu, některým českým slovům nerozumí, protože používají jiné výrazy. Jejich rozumové schopnosti však přiměřeně odpovídají jejich věku. Přesto jsou tyto děti posílány do speciálních škol ne na podkladě jejich slabšího intelektu, ale na podkladě neporozumění. Vzdělání je jedním z faktorů, který vedle zaměstnání ovlivňuje postavení člověka ve společnosti. Jestliže Rom s nízkým vzděláním, žijící v sociálně
1
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, 2003, s. 217
9
vyloučené lokalitě žádá o práci, jeho pozice je daleko obtížnější a jeho snaha vymanit se ze sociálního vyloučení je tím ovlivněna. Jestliže se neustále takto potýká s neúspěchy, na svoji snahu rezignuje. Příčiny sociálního vyloučení sahají od individuálních až po systémové. Konkrétněji nízké sebevědomí, nízký příjem, nedokončené vzdělání, nedostatečné sociální dovednosti, špatné duševní i tělesné zdraví, nevyhovující bydlení, vysoký věk, vysoká úroveň kriminality v místě, nefunkčnost rodiny, závislost na návykových látkách, nezaměstnanost, chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. Koncept sociálního vyloučení je komplexnější než pojem chudoby, který jím je postupně nahrazován. Sociální vyloučení totiž zahrnuje nejen ekonomickou, ale i sociální, politickou a kulturní perspektivu.2 Sociálním vyloučením rozumíme proces, kdy jsou jedinec či skupina vytěsňováni na okraj společnosti a je jim tak zamezen přístup ke zdrojům, které jsou dostupné ostatním členům společnosti. Týká se vyloučení z ekonomického života společnosti v důsledku nedostatečných příjmů i vyloučení ze sociálního života společnosti v důsledku nedostatečného přístupu ke zdrojům, které jsou ve společnosti k dispozici. Ke zdrojům společnosti patří trh práce, vzdělávání, bydlení, zdravotní péče a sociální ochrana.3 Sociálně vyloučení jsou tak odříznutí od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích a pracovních příležitostí. Jedinec, či celá skupina, kteří jsou ovlivněni procesem sociálního vyloučení, jsou ve většině případů nuceni řešit několik sociálních problémů najednou. Ocitají se v začarovaném kruhu, kdy jeden problém navazuje na druhý či se vynořují další problémy. Sociální problémy se prohlubují a jedinec přijímá nestandardní až patologické strategie řešení situace. Díky tomu se nemůže zařadit do společenského života a nastává tak vyřazení ze společnosti a sociální vyloučení.
2 3
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, 2003, s. 217 KREBS, V. a kol. Sociální politika, 2007, s. 124
10
Mezi nejzávažnější rizikové faktory ovlivňující sociální vyloučení patří4: •
Nezaměstnanost, hlavně dlouhodobá, nízký příjem, nízká kvalita zaměstnání, závislost na sociálních dávkách.
•
Diskriminace.
•
Nízké vzdělání a kvalifikace, nízké sebevědomí.
•
Problémy s bydlením, bydlení na ubytovně, či ztráta bydlení, sestěhovávání do ghett.
•
Zdravotní postižení, špatný zdravotní stav, stáří, nevyhovující hygienické podmínky, závislosti.
•
Dluhy, neschopnost hospodařit s penězi, nové půjčky, lichva.
•
Kriminogenní prostředí, zvýšené riziko být pachatelem, či obětí trestného činu.
•
Špatné právní povědomí, neschopnost porozumět a uplatňovat vlastní práva a povinnosti.
•
Nízká podpora vzdělávání dětí, špatné podmínky pro jejich vzdělávání.
•
Apatie z dlouhodobého života v chudobě a opakovaných nezdarů.
Z výše uvedených znaků, které ovlivňují vyřazení jedince či celé skupiny z běžného života na okraj společnosti, je patrné, že nejde pouze o teoretická východiska, ale vychází z praxe autorky této práce. Sociálně vyloučení lidé mají nálepku nepřizpůsobivých osob, kterým se nechce pracovat či dokonce specifické, kulturně odlišné skupiny. Tato nálepka je jim přiřknuta bez ohledu na jejich individuální schopnosti, vlastnosti a dovednosti. Nejviditelnější jsou v momentě, kdy žijí pohromadě v určitých lokalitách nebo mají viditelný, snadno rozpoznatelný vnější znak, jako je například barva pleti u Romů.
4
volně dle Sociální vyloučení – grafické zobrazení, www.clovekvtisni.cz
11
Příklad Sociální vyloučení celé skupiny a její problematické zapojení do majoritní společnosti je v současné době vidět na příkladu Šluknovska. Zde se příčinou nepokojů stal zejména fakt, že do Šluknovského výběžku bylo sestěhováno, ať již z jakýchkoliv důvodů, množství Romů, kteří nemají dlouhodobě práci, jsou závislí na sociálních dávkách. To s sebou přináší mnoho problémů, např. vzrůstající kriminalitu a místní obyvatelé proti tomu protestují. K tomuto se přidala řada extremistických skupin, velký vliv má i moc médií. Situace v tomto regionu však poukazuje na hlubší problém. Chudinská ghetta vytvářejí svým sousedům nemalé potíže. Vznikem ghett tak dochází k narušení sociální soudržnosti. Jde však o problém sociální, nikoliv rasový, jak se snaží vyzdvihnout některé pravicové strany a hnutí či média. Sociální problém se však dá řešit pouze sociálními prostředky. Přičemž represivní prostředky a pomoc by měly být v rovnováze. Ochrana společnosti před nežádoucími jevy musí mít oporu v dostatečné zásobě pomoci lidem, kteří se jakýmkoliv způsobem ocitli v situaci sociálního vyloučení. Opakem sociálního vyloučení je sociální začleňování, sociální inkluze. Zákonem je tento pojem definován jako proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí
a
možností,
které
jim
napomáhají
plně
se
zapojit
do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný.5 Sociální začleňování je proces, který formou podpory a intervence usiluje o změnu situace sociálně vyloučeného člověka směrem k běžnému životu. Jedná se o posun člověka, který se ocitl v nepříznivé situaci, jehož výstupem je změna situace. Často je tento proces rozdělen do několika dílčích úkolů a je potřeba zvládnout několik stupňů vedoucích k návratu do společnosti a běžného života.
5
§ 3 písm. e) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
12
Sociálně vyloučení lidé – lidé dlouhodobě nezaměstnaní, lidé bez domova, staří, nemocní, lidé s postižením, závislí, opuštění nebo chudí mají ústavou zabezpečena stejná lidská práva jako všichni ostatní lidé. Mají stejná práva, i když se ocitnou v situaci, kdy jsou existenčně závislí na sociálních dávkách či sociálních službách. Jedním ze základních problémů sociálně vyloučených, jak bylo uvedeno výše, je nezaměstnanost, kdy v případě, že tento stav přetrvává delší dobu, ztrácejí nezaměstnaní pracovní návyky, dovednosti, ale i sociální a společenské kontakty. Jejich šance na získání zaměstnání je nízká, často žijí v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti a mají nízké vzdělání. Tito lidé pak mají velké problémy uplatnit se na trhu práce. V případě evidence na úřadu práce a za podmínek stanovených zákonem, pobírají dlouhodobě nezaměstnaní sociální dávky ze sociálního systému, nejprve podporu v nezaměstnanosti, po uplynutí podpůrčí doby pak dávky hmotné nouze, případně čerpají dávky státní sociální podpory.6 Součástí zákona o pomoci v hmotné nouzi je i institut veřejné služby či dobrovolnické služby, který se týká právě osob pobírajících dávky hmotné nouze. I veřejná služba může přispět k získání či obnovení pracovních návyků a dovedností a tím i k znovu začlenění sociálně vyloučených do života společnosti. Veřejnou službu můžeme také chápat jako nástroj prevence sociálního vyloučení. Veřejnou a dobrovolnickou službou se budu podrobněji zabývat v následujících kapitolách.
6
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
13
2
Systém pomoci v hmotné nouzi
Cílem této části textu je vysvětlení relevantních aspektů vztahujících se k cíli této práce, k vytvoření metodiky zavedení veřejné služby na úřadě městské části. Veřejná služba je ukotvena v zákoně o hmotné nouzi. Vysvětlím pojmy životní a existenční minimum, částka živobytí a jejich vztah k dávkám pomoci v hmotné nouzi, stav hmotné nouze a vymezím dávky, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi. Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon pomáhá osobám s nedostatečnými nebo žádnými příjmy k zajištění základních životních potřeb. V celém systému sociálních dávek, tudíž i v systému pomoci v hmotné nouzi, je rozhodující životní minimum.
2.1
Životní minimum
Životním minimem rozumíme takový soubor statků a služeb, který umožňuje jednotlivci nebo domácnosti uspokojovat jejich potřeby ve společností uznané minimálně nezbytné míře. Je nejčastěji definováno jako práh chudoby, kdy občané, kteří se nacházejí pod ním, nemohou žít způsobem minimálně přijatelným v daném státě.7 Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na základní, skromné úrovni. Je kritériem, podle něhož se posuzuje příjmová nedostatečnost pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny. Je základním parametrem pro stanovení částky živobytí.8 Částka živobytí bude podrobněji rozpracována níže v bakalářské práci.
7 8
KREBS, V. Sociální politika. 2007, s. 267-268 KREBS, V. Sociální politika. 2007, s. 269
14
Životní a existenční minimum je stanoveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. V částce životního minima nejsou zahrnuty nezbytné náklady na bydlení. Měsíční částka životního minima pro jednotlivce, který není společně posuzovaný s jinými osobami, činí 3126,- Kč.9 Životní minimum společně posuzovaných osob je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Životní minimum společně posuzovaných osob činí10: •
pro první osobu v domácnosti 2880,- Kč,
•
pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem, 2600,- Kč,
•
pro nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let 2250,- Kč
•
pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let 1960,- Kč
•
pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1600,- Kč.
Příklad: Životní minimum rodiny, kterou tvoří rodiče a 2 děti ve věku 8 a 17 let, kdy starší dítě studuje střední školu, žijící společně v domácnosti, bude činit pro první dospělou osobu v domácnosti – 2880,- Kč, pro druhou dospělou osobu v domácnosti – 2600,- Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let – 1960,- Kč a pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let – 2250,- Kč. Životní minimum této rodiny tedy bude 9690,- Kč (2880 + 2600 + 1960 + 2250 = 9690).
2.2
Existenční minimum
Existenční minimum je minimální hranice příjmů, která je zaručena všem obyvatelům a umožňuje zajištění základních životních potřeb na úrovni přežití.11 Stanovení existenčního minima se týká osob, které nemají zájem 9
§ 2 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 10 § 3 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 11 § 1 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů
15
účelně spolupracovat a řešit svoji nepříznivou sociální situaci, i když jim v tom nebrání žádné objektivní důvody. Zákon stanoví, že existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Existenční minimum je stanoveno ve výši 2020,- Kč.12 Příklad: Existenční minimum rodiny, kterou tvoří rodiče a 2 děti ve věku 8 a 17 let, kdy starší dítě studuje střední školu, žijící společně v domácnosti bude činit pro první dospělou osobu v domácnosti 2020,- Kč, pro druhou dospělou osobu v domácnosti 2020,- Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let – 1960,- Kč a pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let – 2250,- Kč. Existenční minimum této rodiny tedy bude 8250,- Kč (2020 + 2020 + 1960 + 2250 = 8250).
2.3
Částka živobytí
Částka živobytí se odvíjí od částky životního a existenčního minima. Reaguje na základní životní potřeby jedince v určitém okamžiku či období v návaznosti právě na částku jeho životního minima, případně s ohledem na určité specifické potřeby, např. náklady spojené s nutností dietního stravování apod. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně. Při stanovení částky živobytí společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. U nezaopatřeného dítěte se vždy částka živobytí shoduje s životním minimem.13 Částka živobytí se odvíjí od částky existenčního minima. K němu se zvýhodňuje, zda osoba je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce (částka existenčního minima se zvyšuje o 30 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby) a zda prokazuje vlastní snahu 12
§ 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 13 § 24 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
16
získat zaměstnání (částka existenčního minima se zvyšuje o 20 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby). Dále se v částce živobytí zohledňuje, zda osoba využívá majetek, který lze využít ke zvýšení příjmů (částka existenčního minima se zvyšuje o 30 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby) a řádně uplatňuje své nároky a pohledávky (částka existenčního minima se zvyšuje o 20 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby). Jestliže se tyto částky sečtou, výše částky živobytí je stejná výši životního minima osoby.14 Tabulka č. 1 Přehled navyšování existenčního minima u nezaměstnaných osob
Existenční minimum Aktivity v rámci úřadu práce - zvýšení příjmu vlastní prací Vlastní aktivita zaměřená na zvýšení příjmu vlastní prací Zvýšení příjmu využitím majetku Zvýšení příjmu uplatněním nároků a pohledávek Životní minimum Rozdíl mezi životním a existenčním minimem
Zvýšení
Jednotlivec
První společně posuzovaná osoba
-
2020,- Kč
2020,- Kč
Druhá a další osoba od 15 let věku 2020,- Kč
o 30 %
331,80,- Kč
258,- Kč
174,- Kč
o 20 %
221,20,- Kč
172,- Kč
116,- Kč
o 30 %
331,80,- Kč
258,- Kč
174,- Kč
o 20 %
221,20,- Kč
172,- Kč
116,- Kč
-
3126,- Kč
2880,- Kč
2600,- Kč
-
1106,- Kč
860,- Kč
580,00 Kč
Částka živobytí může za určitých okolností daných zákonem o pomoci v hmotné nouzi klesnout na částku existenčního minima. V případě, že osoba vykonávala veřejnou službu, může se s ohledem na počet odpracovaných hodin částka živobytí opět rovnat částce životního minima, či se ještě navýšit.
14
§§ 25 - 27 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
17
Pro osoby pobírající dávku příspěvek na živobytí déle než šest kalendářních měsíců zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje částku živobytí na úrovni existenčního minima. Částku živobytí lze navýšit, jestliže osoba vykonává veřejnou nebo dobrovolnickou službu v rozsahu minimálně 30 hodin měsíčně (částka existenčního minima se zvyšuje o 50 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby) a dále pak z důvodu zvýšených nákladů na dietní stravování dle druhu diety.15 Pokud osoba prokáže, že má zvýšené náklady spojené
s hledáním
zaměstnání,
zejména
na
dopravu,
telefon
a korespondenci, náleží jí ještě zvýšení částky živobytí o 300,- Kč.16 Mezi tyto osoby nepatří ti, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací17, osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, které mají příjem z výdělečné činnosti, osoby, které jsou invalidní v prvním nebo druhém stupni a osoby, které vykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci.18
15
§ 3 vyhl. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi 16 § 30 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 17 § 11 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů: Snaha zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá u osoby starší 68 let, poživatele starobního důchodu, invalidní osoby ve třetím stupni, osoby pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, osoby pobírající rodičovský příspěvek, osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti, nezaopatřené děti a osoby uznané dočasně práce neschopnými. 18 § 24 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
18
Tabulka č. 2 Přehled navyšování existenčního minima u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací a u osob zaměstnaných.
Jednotlivec
První společně posuzovaná osoba
2020,- Kč
2020,- Kč
Druhá a další osoba od 15 let věku 2020,- Kč
o 50 %
553,- Kč
430,- Kč
290,- Kč
o 30 %
331,80,- Kč
258,- Kč
174,- Kč
o 20 %
221,20,- Kč
172,- Kč
116,- Kč
3126,- Kč
2880,- Kč
2600,- Kč
1106,- Kč
860,- Kč
580,00 Kč
Zvýšení
Existenční minimum Zvýšení z důvodu neposuzování snahy či z důvodu výdělečné činnosti Zvýšení příjmu využitím majetku Zvýšení příjmu uplatněním nároků a pohledávek Životní minimum Rozdíl mezi životním a existenčním minimem
Částku živobytí lze u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací a u osob zaměstnaných, dále navýšit z důvodu zvýšených nákladů na dietní stravování dle druhu diety.19 Příklad Osoba žije v domácnosti sama, její existenční minimum činí 2020,- Kč, životní minimum činí 3126,- Kč. Je evidována v evidenci uchazečů na úřadu práce (částka existenčního minima se zvyšuje o 30 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn. 3126 – 2020 = 1106, 30 % z 1106 = 331,80,- Kč), aktivně se snaží najít si zaměstnání (částka existenčního minima se zvyšuje o 20 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn. 3126 – 2020 = 1106, 30 % z 1106 = 221,20,- Kč), nemá žádný majetek, který lze využít ke zvýšení příjmu (částka existenčního minima se zvyšuje o 30 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn. 3126 – 2020 = 1106, 30 % z 1106 = 331,80,- Kč), nemá nároky ani pohledávky, které by mohla uplatnit (částka existenčního minima se zvyšuje o 20 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn. 3126 – 2020 = 1106, 20 % z 1106 = 221,20,- Kč), vykonala veřejnou
19
§ 3 vyhl. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi
19
službu v rozsahu 35 hodin za měsíc (částka existenčního minima se zvyšuje o 50 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn. 3126 – 2020 = 1106, 50 % z 1106 = 553,- Kč) a nemá zvýšené náklady spojené s nutností dietního stravování ani zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání. Částka živobytí této osoby bude činit 3679,- Kč (2020 + 331,80 + 221,20 + 331,80 + 221,20 + 553 = 3679).
2.4
Hmotná nouze
Stav hmotné nouze je v zásadě situace, kdy osoba či společně posuzované osoby nemají dostatečné příjmy k zabezpečení základních životních potřeb a jejich celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení těchto potřeb vlastními silami na úrovni, kterou společnost uznává a považuje ji za přijatelnou. Současně si tyto příjmy nemůže vzhledem k věku, zdravotnímu stavu či z jiných objektivních důvodů zajistit či zvýšit a vyřešit tak vzniklou situaci vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny. Zákon o pomoci v hmotné nouzi vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje či se práci vyhýbá.20 Cílem tohoto zákona je nejen chránit občana, ale také ho motivovat k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojování životních potřeb, aby nebyl pouze pasivním příjemcem sociální pomoci, ale aby se aktivně podílel na řešení své sociální situace a získal tak znovu svoji sociální suverenitu. Poskytnutí pomoci ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi vždy předchází individuální posouzení konkrétní situace, ve které se osoba či společně posuzované osoby nachází podle podmínek stanovených pro poskytnutí jednotlivých dávek. Zákon o pomoci v hmotné nouzi rozlišuje dvě základní situace, kdy se osoba nachází v hmotné nouzi21:
20
Systém pomoci v hmotné nouzi, www.mpsv.cz/cs/5 § 2 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
21
20
•
jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo,
•
jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené.
Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou22: •
příspěvek na živobytí,
•
doplatek na bydlení,
•
mimořádná okamžitá pomoc.
Dále v textu vysvětlím jednotlivé položky. 2.4.1
Příspěvek na živobytí
Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která je určena k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba nacházející se v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí.23 Za příjem se pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi považuje24: a) 70 % z čistého příjmu z výdělečné činnosti, b) 80 % z náhrady mzdy po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti a z dávky nemocenského pojištění nebo z podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci,
22
§ 4 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 23 § 21 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 24 § 9 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
21
c) 100 % z ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu25, s výjimkou příspěvku na živobytí. Za přiměřené náklady na bydlení se podle zákona o pomoci v hmotné nouzi považují skutečné náklady na bydlení, nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob.26 Výše příspěvku na živobytí činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob a příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob.27 Příklad: Částka živobytí rodičů se třemi nezaopatřenými dětmi ve věku 16, 12 a 3 roky bydlících v Praze činí 11290,- Kč (2880 + 2600 + 2250 + 1960 + 1600 = 11290). Příjem těchto společně posuzovaných osob činí 5610,- Kč. Jestliže z tohoto příjmu odečteme 35 % přiměřené náklady na bydlení (5610 – 1963,5 = 3646,5), zjistíme, že jejich příjem je nižší než částka živobytí těchto společně posuzovaných osob. Výše příspěvku na živobytí bude činit rozdíl mezi částkou živobytí a jejich příjmem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (11290 – 3646,5 = 7643,5), tj. 7644,- Kč. 2.4.2
Doplatek na bydlení
Doplatek na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatečný příjem osoby v souvislosti s úhradou nákladů na bydlení. Jeho účelem je pomoci osobám v hmotné nouzi krýt odůvodněné náklady na bydlení v těch případech, kdy jejich příjem po úhradě nákladů spojených s bydlením nestačí k úhradě jejich živobytí. Pro účely doplatku na bydlení se osoba nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení 25
zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů § 9 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 27 § 23 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 26
22
odůvodněných nákladů na bydlení a na služby s bydlením bezprostředně spojené.28 Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě či společně posuzovaným osobám částka živobytí. Příklad: Klientka bydlící na ubytovně má příjem 6157,- Kč. Za ubytování platí částku 6500,- Kč. Částka živobytí této paní činí částku existenčního minima, tj. 2020 Kč. Jestliže z jejího příjmu odečteme částku živobytí, která je určena na zajištění výživy a ostatních potřeb (6157 – 2020 = 4137), zjistíme, že jí příjem nestačí na pokrytí platby za ubytování. Doplatek na bydlení činí rozdíl mezi skutečnými náklady na bydlení a touto částkou (6500 – 4137), tj. 2363,- Kč. 2.4.3
Mimořádná okamžitá pomoc
Touto jednorázovou dávkou hmotné nouze jsou řešeny specifické sociální situace, kdy osobu je možno považovat za osobu v hmotné nouzi, protože nemá dostatek prostředků pro jejich řešení. Tyto situace jsou např. když osobě hrozí vážná újma na zdraví, je postižena nějakou vážnou událostí, nemá dostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje, na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte, či je osoba ohrožena sociálním vyloučením.29
28 29
KREBS, V. Sociální politika. 2007, s. 280-281 § 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
23
3
Nástroje řešení hmotné nouze
V této kapitole bakalářské práce nastíním nástroje řešení hmotné nouze, kdy jedním z nich je i veřejná služba. Popíšu jednotlivé možnosti, které jsou nabízeny osobám v hmotné nouzi. Při řešení hmotné nouze a sociálního vyloučení je třeba s jedincem dlouhodobě
pracovat
za
pomoci
a
spolupráce
jiných
institucí.
Samozřejmostí je také spolupráce jedince na řešení své situace a podpora ze strany všech zúčastněných. Osoba v hmotné nouzi, která je delší dobu mimo pracovní proces, má v současné době řadu možností, jak si nadále zachovat či dále rozvíjet své pracovní návyky a dovednosti v pracovním procesu. Pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, jsou určeny nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti stát podporuje vytváření a udržení pracovních míst. Jedná se o veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Mimo běžný pracovní proces lze také osoby v hmotné nouzi aktivizovat a zapojit do pracovní činnosti prostřednictvím krátkodobého zaměstnání, dobrovolnické služby a veřejné služby.
3.1
Veřejně prospěšné práce
Veřejně prospěšnými pracemi jsou pracovní příležitosti vytvářené většinou obecními úřady k zvelebování obcí. Spočívají zejména v provádění prací vedoucích ke zlepšení nebo udržování veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech. V rámci veřejně prospěšných prací však mohou být vykonávány činnosti i v sociální nebo kulturní činnosti apod. Tyto činnosti jsou konány také ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných společností. Veřejně prospěšné práce jsou časově omezeny, jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Příspěvek může být úřadem práce poskytován až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného
24
na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.30 Veřejně prospěšné práce jsou určeny pro uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou dlouhodobě najít uplatnění na trhu práce, například vzhledem ke své nedostatečné kvalifikaci nebo z jiných osobních důvodů. Hlavním cílem a přínosem je obnovení, zachování či udržení pracovního potenciálu výše uvedené skupiny uchazečů o zaměstnání. Důležitým faktorem veřejně prospěšných prací je i motivace k práci prostřednictvím získání finančních prostředků z pracovní činnosti, nikoliv ze sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. Fungují také jako prevence sociálně patologických jevů a pomáhají integraci sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti.31 Příklad Městská část, na jejímž úřadě pracuji, zaměstnává ve spolupráci s úřadem práce uchazeče o zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací. Tyto osoby se podílejí zejména na údržbě veřejných prostranství, sbírají papírky a odpadky z trávníků, uklízí a zametají chodníky a ulice, hrabou listí, podílejí se na údržbě zeleně apod.
3.2
Společensky účelná pracovní místa
Další součástí aktivní politiky zaměstnanosti jsou společensky účelná pracovní místa. Jedná se o pracovní místa, která na základě uzavřené dohody s úřadem práce zřizuje nebo vyhrazuje zaměstnavatel, a to pro uchazeče o zaměstnání, kterým není možné zajistit uplatnění jiným způsobem. Slouží k vytváření stabilního pracovního uplatnění pro uchazeče o zaměstnání. Tato místa zřizuje zaměstnavatel jako zcela nové pracovní příležitosti, nebo již existující pracovní místa vyhrazuje pro konkrétní uchazeče o zaměstnání. Společensky účelným pracovním místem je i takové pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce sám pro sebe uchazeč o zaměstnání, který 30 31
§ 112 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů MPSV. Obec a veřejná služba. 2010, s. 7
25
se rozhodl řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti. Na zřízení společensky účelných pracovních míst může rovněž úřad práce poskytnout příspěvek (v případě vyhrazeného pracovního místa na refundaci mzdových nákladů a v případě nově zřízeného pracovního místa na nákup vybavení potřebného pro zřízení místa).32
3.3
Krátkodobé zaměstnání
Osoba v hmotné nouzi může využít krátkodobého zaměstnání, které je zprostředkováno úřadem práce. Doba vykonávání krátkodobého zaměstnání činí tři měsíce a je dána zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů..33 V těchto případech jsou osoby i nadále vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Krátkodobé
zaměstnání
nemusí
být
tzv.
vhodným
zaměstnáním. To znamená, že musí odpovídat zdravotní způsobilosti osoby, ale nemusí odpovídat dalším faktorům jako je jeho kvalifikace, schopnosti, dosavadní délka doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti takového zaměstnání.34
3.4
Dobrovolnická služba
Dobrovolnickou službu upravuje zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů. Tuto službu mohou organizovat pouze nestátní neziskové organizace, jejichž projekt je akreditován Ministerstvem vnitra. Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě svého svobodného rozhodnutí tuto službu provádět, bez nároku na odměnu. V aktivitách, kterým se dobrovolnická služba věnuje, jsou na dobrovolníky kladeny poměrně vysoké požadavky – na jejich psychickou vyrovnanost a odolnost, sociální inteligenci a komunikační dovednosti. Ne každý člověk se může stát dobrovolníkem. 32
§ 113 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů § 25 odst 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 34 MPSV. Obec a veřejná služba. 2010, s. 8 33
26
Oblasti, v kterých působí dobrovolníci v České republice i zahraničí, jsou vymezeny zákonem o dobrovolnické službě. Dobrovolnickou službou dobrovolník poskytuje35: •
Pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým,
seniorům,
příslušníkům
národnostních
menšin,
imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase. •
Pomoc
při
přírodních,
ekologických
nebo
humanitárních
katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené výše. •
Pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací.
Příklad Dobrovolnická činnost je neziskovými organizacemi realizována také v nemocnicích. Posláním dobrovolnických programů v léčebných zařízeních je přispění ke zlepšení psychosociálních podmínek pacientů na lůžkových odděleních a napomáhání dětem, dospělým i starým lidem k překonání doby, kterou tráví v nemocnici, což přispívá i k lepšímu efektu léčby. Dobrovolníci dělají společnost jak dětským, tak i dospělým pacientům. Dětským pacientům asistují mimo jiné při výtvarných, hudebních či pohybových aktivitách, při práci na počítači a jiných zájmových činnostech. Starším pacientům předčítají z knih, chodí na menší nákupy, přinášejí noviny či s nimi hrají stolní hry.
35
§ 2 odst. 1 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů
27
4
Veřejná služba
Cílem této kapitoly je objasnit, co je veřejná služba, kdo ji vykonává a kdo ji organizačně zajišťuje. Dále pak nastíním některé důležité aspekty při realizaci veřejné služby. Institut veřejné služby je upraven v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Veřejnou službou se rozumí pomoc obci v záležitostech, které jsou v zájmu obce, zejména při zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.36 Je zaměřena na pomoc všem obcím na území České republiky v činnostech, které jsou v jejím zájmu. Obec může organizovat obsáhlou škálu činností v reakci na místní podmínky a potřeby obce a jejich obyvatel. Veřejná služba naplňuje jeden z principů pomoci v hmotné nouzi: ten kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, který se nesnaží pracovat. Je zde tedy patrné finanční zvýhodnění osob v hmotné nouzi vykonávajících veřejnou službu jako motivační prvek. Další motivací může být možný postup na mzdově hodnocené pozice, jako jsou veřejně prospěšné práce, případně získání pracovního poměru v rámci obce nebo v organizaci, ve které osoby v hmotné nouzi úspěšně vykonávaly veřejnou službu. Veřejná služba umožňuje osobám dlouhodobě přetrvávajícím ve stavu hmotné nouze zachovat či rozvíjet pracovní schopnosti, dovednosti a návyky a zároveň tak napomáhá začleňování osob do společnosti. Sociální rozměr veřejné služby spočívá také právě v začleňování těchto osob a předcházení jejich sociálnímu vyloučení, zvyšuje účast lidí v hmotné nouzi na životu obce a přispívá tak k dobrým vztahům mezi osobami v hmotné nouzi a ostatními občany.
36
§ 18a odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
28
Cílem je zvýhodnění osob, které se snaží ze své tíživé sociální situace vymanit zvýšením si příjmu výdělečnou nebo jinou činností. Veřejná služba ovlivňuje život v obci i osobu v hmotné nouzi, která ji vykonává. Jedinec nejen upevňuje či obnovuje své pracovní dovednosti, potřebné pro uplatnění na trhu práce, ale získává i sociální návyky a kontakty, musí zachovávat určitý pracovní režim, setkává se s jinými lidmi, dochází ke zlepšení mezilidských vztahů, participuje na životu obce, což je důležité i jako ochrana před sociálním vyloučením. Veřejná služba se tak stává přínosem pro obě strany.
4.1
Obec a veřejná služba
Zákon o pomoci v hmotné nouzi neukládá obcím povinnost organizovat veřejnou službu, ale nabízí tuto možnost k využití. Veřejnou službu organizuje obec ve své samostatné působnosti. Může ji organizovat sama nebo se může obrátit na vlastní příspěvkové nebo jiné organizace, které v obci a v jejím okolí působí, a nabídnout jim, že na ně veřejnou službu deleguje. Také je možné organizování veřejné služby samostatně obcí a zároveň přenesení na jinou organizaci či více organizací. Rovněž je možné, aby obec po dohodě s jinou obcí za tuto obec veřejnou službu organizovala.37 Na tuto obec jde smluvně přenést i úkoly, které jsou obecnímu úřadu uloženy v přenesené působnosti.38 K tomuto je však nutný souhlas krajského úřadu. Blíže budou tyto úkoly specifikovány níže. Pokud obec deleguje veřejnou službu na společnosti zřízené za účelem zisku, nesmí být veřejná služba v těchto společnostech vykonávána pro jejich účel a zisk, ale stále musí být činnosti veřejné služby vykonávány v zájmu obce a jejich občanů. Jestliže obec deleguje veřejnou službu na vlastní příspěvkovou organizaci, zastupitelstvo obce přenese a zabezpečí organizaci a výkon veřejné služby schválením nebo změnou zřizovací listiny příspěvkové organizace.
37 38
příloha č. 1 – vzor smlouvy příloha č. 2 – vzor smlouvy
29
Pokud deleguje obec veřejnou službu na jinou organizaci, uzavře rada obce s touto organizací smlouvu o delegaci veřejné služby.39 Při zřizování veřejné služby by měla obec spolupracovat s orgánem pomoci v hmotné nouzi. Ten by měl zjistit, zda dávky pomoci v hmotné nouzi pobírají osoby, které mohou vykonávat veřejnou službu, informovat klienty o této možnosti a zjistit zájem klientů o výkon této služby. Důležitá je sociální práce s klienty, informovanost a motivace. Orgán pomoci v hmotné nouzi by pak měl obci nahlásit počet těchto osob a tyto osoby směřovat na obec. Obec by před realizací veřejné služby měla nejprve zmapovat své potřeby, zjistit možnosti uplatnění osob v rámci veřejné služby a vytipovat práce, které mohou být vykonávány ve veřejné službě přímo v obci, případně kontaktovat místní organizace a firmy, zda by neměly zájem zaměstnat osoby ve veřejné službě. Možností využití veřejné služby vykonávané osobami v hmotné nouzi v rámci obce je široké spektrum.40
4.2
Organizace veřejné služby
K organizaci veřejné služby je třeba zajistit vhodného organizátora veřejné služby. Může to být pracovník úřadu, může vzniknout i nové pracovní místo nebo je toto místo možné vytvořit v rámci institutu veřejně prospěšných prací podle zákona o zaměstnanosti, mzdové náklady tak nemusejí být hrazeny z rozpočtu obce. Může být na ně ve spolupráci s úřadem práce poskytnut příspěvek na vytvoření pracovního místa, který mzdové náklady pokryje. Organizátor veřejné služby by zabezpečoval úkoly, které jsou obecnímu úřadu uloženy v přenesené působnosti, ty nelze přenášet na příspěvkové organizace obce, případně na jiné organizace, které veřejnou službu zabezpečují. Jedná se o41:
39
příloha č. 3 – vzor smlouvy příloha č. 4 41 MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009. 2009, s. 4 40
30
•
vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu na území obce - způsob vedení evidence není zákonem předepsán,
•
udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby v případech, kdy je veřejná služba zabezpečována příspěvkovou nebo jinou organizací se tím rozumí stanovení pravidel pro kontakt příslušného pracovníka obce s organizací zajišťující veřejnou službu a stanovení postupů pro osoby v hmotné nouzi při zajištění informovanosti obecního úřadu a orgánu pomoci v hmotné nouzi o uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby, jejím rozsahu a ukončení,
•
zabezpečení kontroly výkonu veřejné služby,
•
informace pro příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi o ukončení veřejné služby a o způsobu jejího výkonu – osoba v hmotné nouzi je povinna předložit smlouvu o výkonu veřejné služby a tiskopis při ukončení veřejné služby, na kterém je zaznamenáno hodnocení výkonu této služby organizátorovi veřejné služby,
•
informace o tom, zda a jak byla veřejná služba vykonávána v případě písemné žádosti úřadu práce,
•
může také sepisovat smlouvy o výkonu veřejné služby a smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud k tomu bude zmocněn.
Organizátor veřejné služby je jakýmsi spojovacím článkem mezi obcí, osobou vykonávající veřejnou službu, orgánem pomoci v hmotné nouzi a případně úřadem práce. Obec, případně příspěvková či jiná organizace, s osobou v hmotné nouzi uzavře písemnou smlouvu o výkonu veřejné služby.42 Tu je jedinec povinen předložit organizátoru veřejné služby, který údaje zaznamená do evidence. Smlouvu předloží i orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu vydá tiskopis, na němž obec nebo příspěvková či jiná organizace po skončení kalendářního 42
příloha č. 5 – vzor smlouvy
31
měsíce uvede počet hodin, které osoba na veřejné službě odpracovala.43 Toto potvrzení předloží osoba orgánu pomoci v hmotné nouzi, který uvedené údaje použije při rozhodování o nároku na příspěvek na živobytí a jeho výši.44 Při ukončení výkonu veřejné služby obec či organizace, u které osoba veřejnou službu vykonávala, zhodnotí, jak se osoba při výkonu veřejné služby osvědčila. Tento tiskopis obdrží od orgánu pomoci v hmotné nouzi při oznámení, že končí veřejnou službu. Obec či organizace nesmí připustit, aby osoba v hmotné nouzi v rámci veřejné služby vykonávala zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá jejím schopnostem a zdravotní způsobilosti. Proto je osoba v hmotné nouzi povinna podrobit se zdravotní prohlídce u lékaře. Na úhradu poplatku za vystavení potvrzení může osoba požádat o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci.45 Pokud je smlouva o výkonu veřejné služby s osobou v hmotné nouzi sepisována každý měsíc a pracovní náplň se nemění, dostačuje jedna zdravotní prohlídka provedena před prvním nástupem na veřejnou službu.46
4.3
Realizace veřejné služby
Zákon o pomoci v hmotné nouzi odkazuje v případě sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku a podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovně právní předpisy, především na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Pracovní dobou pro účely veřejné služby se rozumí doba, v níž osoba v hmotné nouzi je povinna pro obec či jinou organizaci, která s ním uzavřela smlouvu o výkonu
veřejné
služby,
vykonávat
pracovní
činnosti
vymezené
ve smlouvě o výkonu veřejné služby.
43
příloha č. 6 – vzor potvrzení o výkonu veřejné služby MPSV. Obec a veřejná služba, 2010, s. 13 45 MPSV. Obec a veřejná služba, 2010, s. 14 46 příloha č. 7 - vzor tiskopisu, na kterém je potvrzována zdravotní způsobilost k výkonu veřejné služby 44
32
Pracovní dobu rozvrhuje obec či organizace sama. Podle aktuální situace a potřeby určí začátek a konec pracovní činnosti osob v hmotné nouzi. Toto určení je nutné dohodnout ve smlouvě o výkonu veřejné služby. Pokud bude chtít obec či organizace určit pracovní dobu např. den předem, musí být tento způsob sjednán ve smlouvě. Osoby ve veřejné službě mohou pracovat podle potřeby obce, nejdéle však 40 hodin týdně a v jednotlivých dnech nesmí délka pracovní doby přesáhnout 12 hodin. U osoby mladší 18 let vykonávající veřejnou službu nesmí délka pracovní činnosti překročit v jednotlivých dnech osm hodin.47 Povinností obce či organizace je poskytnout osobě nejdéle po šesti hodinách nepřetržitého výkonu pracovní činnosti v rámci veřejné služby přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Znamená to, že při výkonu veřejné služby kratší než šesti hodin v jednotlivých dnech nemusí být tato přestávka v práci na jídlo a oddech vůbec poskytnuta. V případě, že by se jednalo o osobu v hmotné nouzi mladší 18 let, musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité pracovní činnosti v rámci veřejné služby. Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci výkonu veřejné služby a nezapočítávají se do výkonu veřejné služby.48 Obec či organizace seznámí osoby v hmotné nouzi před nástupem do výkonu veřejné služby s riziky pracovní činnosti, kterou budou v rámci veřejné služby vykonávat, a s opatřeními na ochranu před jejich působením. O poučení se vyhotoví zápis, který osoba v hmotné nouzi podepíše. Obec či organizace je povinna zajistit bezpečnost a ochranu zdraví osoby vykonávající veřejnou službu, a to s ohledem na případná rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, které se týkají výkonu konkrétní pracovní činnosti v rámci veřejné služby. Také je obec nebo organizace povinna soustavně vyhledávat nebezpečné činitele, a to i v případě, kdy dojde ke změně povahy pracovní činnosti v rámci veřejné služby. K tomu využívá vyhledávání, hodnocení a prevenci rizik pomocí odborně způsobilé osoby. 47 48
MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009. 2009, s. 3 MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009. 2009, s. 2
33
Pokud již takovéto posouzení rizik bylo v obci nebo organizaci provedeno, lze jeho výsledků využít i pro účely veřejné služby.49 Obec či organizace poskytne osobě v hmotné nouzi ochranné pracovní prostředky pouze v případě, že nemohou být odstraněna nebo dostatečně omezena rizika, pokud byla pro příslušnou činnost stanovena. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit osoby v hmotné nouzi před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a nesmí bránit při výkonu práce. V prostředí, v němž oděv nebo obuv osob vykonávajících veřejnou službu nepodléhá mimořádnému opotřebení nebo znečištění a ani neplní ochrannou funkci, obec s výjimkou reflexních vest a rukavic ochranné pomůcky neposkytuje. V rámci smlouvy může být s osobami v hmotné nouzi dohodnuto používání vlastního pracovního oděvu.50 Pracovní pomůcky (nářadí apod.) zajišťuje obec či organizace sama na vlastní náklady. Pokud jsou pracovní pomůcky často osobami provádějícími veřejnou službu ničeny či dochází k jejich ztrátám, může být ve smlouvě o výkonu veřejné služby ošetřeno, že tyto osoby již na veřejnou službu přijaté nebudou a smlouva se jim vypoví.51 Obec nebo organizace zabezpečující veřejnou službu má, podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba v hmotné nouzi vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Osoba vykonávající veřejnou službu odpovídá pouze za škodu způsobenou úmyslně.52 Ke krytí sjednaného pojistného může Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytnout dotaci. O tuto dotaci může žádat pouze obec. Pokud obec veřejnou službu delegovala na organizaci a ta má výdaje spojené s pojištěním osob vykonávajících veřejnou službu, může obec za organizaci požádat o dotaci a po jejím obdržení tyto finanční prostředky poskytnout organizaci. 49
MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009. 2009, s. 3 MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009. 2009, s. 3 51 MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009. 2009, s. 3 52 MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 2/2009. 2009, s. 1 50
34
Praktická část
35
5
Metodologie empirického výzkumu
V předchozí teoretické části byla pomocí definic a pojmů objasněna teoretická východiska, ze kterých bude vycházet praktická část bakalářské diplomové práce. V této kapitole bude popsána příprava a plánování empirického výzkumu. Bude stanoven cíl šetření, hypotézy výzkumu a jejich operacionalizace, popsán výzkumný vzorek, výzkumná strategie a průběh výzkumu.
5.1
Cíl empirického výzkumu
Cílem empirického výzkumu je v návaznosti na cíl celé bakalářské práce zjistit zkušenosti v praxi městských částí hlavního města Prahy s organizací, realizací a výkonem veřejné služby na jejich správním území. Tato zjištění budou podkladem pro vytvoření metodiky zavedení veřejné služby na úřadě městské části Praha 18. 5.1.1 •
Pracovní cíle Zjistit, které městské části hlavního města Prahy mají již zavedenou veřejnou službu.
•
Zjistit, jak městské části hlavního města Prahy organizují veřejnou službu, zda ji organizují samostatně, jejich příspěvková organizace, delegovali veřejnou službu na jinou organizaci nebo ji organizují využíváním kombinací uvedených možností.
•
Zjistit, kolik městských částí hlavního města Prahy organizují veřejnou službu pro jiné městské části.
•
Zjistit, jaké jsou v rámci veřejné služby vykonávány pro obec činnosti.
•
Zjistit, kdo zabezpečuje úkoly spojené s organizací veřejné služby, které vyplývají ze zákona o pomoci v hmotné nouzi, na úřadě městské části a do jakého odboru jsou tito zaměstnanci v rámci úřadu zařazeni.
36
•
Zjistit, kolik se podařilo vytvořit míst pro osoby na veřejné službě v jednotlivých městských částech.
•
Zjistit náklady, které městská část musela vynaložit na veřejnou službu z vlastních finančních prostředků v roce 2010.
•
Zjistit, v jakých oblastech by mohla být využívána veřejná služba v městské části Praha 18.
•
Zjistit možnosti personálního zabezpečení veřejné služby na Úřadě městské části Praha 18, kdo by mohl zabezpečovat úkoly spojené s organizací veřejné služby, které vyplývají ze zákona o pomoci v hmotné nouzi.
5.2
Předmět a objekt výzkumu
Předmětem výzkumu jsou formy organizace a postupy realizace veřejné služby. Dále pak formy využívání veřejné služby pro činnosti ve prospěch městské části. Objektem výzkumu jsou zaměstnanci městských částí hlavního města Prahy, kteří mají v pracovní náplni organizaci veřejné služby v jejich městské části. Objektem výzkumu jsou i dokumenty související s realizací veřejné služby na dotazovaných městských částech – organizační řády, směrnice, výroční zprávy.
5.3
Stanovení hypotéz a jejich operacionalizace
Na základě teoretických východisek byly pro potřeby výzkumu stanoveny hypotézy, na jejichž základě pak byly aplikovány zvolené metody výzkumu. 5.3.1
Hypotéza hlavní
V hlavním městě Praze již mají jednotlivé městské části zavedenou veřejnou službu.
37
5.3.2 •
Hypotézy pracovní Lze předpokládat, že 50 % městských částí Prahy realizuje veřejnou službu.
•
Lze předpokládat, že 80 % z městských částí Prahy, které realizují veřejnou službu, organizují veřejnou službu samostatně.
•
Lze předpokládat, že 15 % z městských částí Prahy, které realizují veřejnou službu, delegovalo veřejnou službu na vlastní příspěvkovou organizaci.
•
Lze předpokládat, že 5 % z městských částí Prahy, které realizují veřejnou službu, delegovalo veřejnou službu na jinou organizaci.
•
Lze předpokládat, že 10 % z městských částí Prahy, které realizují veřejnou službu, organizují veřejnou službu i pro jiné městské části.
•
Lze předpokládat, že úkoly spojené s organizací veřejné služby, které vyplývají ze zákona o pomoci v hmotné nouzi, zabezpečují na úřadech městských částí Prahy, které realizují veřejnou službu, z 80 % zaměstnanci úřadu.
•
Lze předpokládat, že pracovníci, kteří zabezpečují úkoly spojené s organizací veřejné služby, které vyplývají za zákona o pomoci v hmotné nouzi, jsou zařazeni v rámci úřadu městské části do jiných odborů, ne jen do odboru sociálních věcí.
•
Lze předpokládat, že všechny městské části Prahy využívají institut veřejné služby k udržování čistoty ulic a veřejného prostranství.
•
Lze předpokládat, že statisticky nevýznamné procento městských částí Prahy využívá institut veřejné služby k pomoci v sociálních službách.
38
5.4
Výzkumná strategie a metoda
Použila jsem kvantitativní výzkum. Výzkumnou metodou je deduktivní metoda,
z teoreticky
formulovaného,
zobecněného
problému
byly
formulovány hypotézy a sběrem dat se ověří, zda hypotézy platí, či neplatí pro vybraný vzorek objektů výzkumu. Při výzkumu jsem použila také metodu analytickou a metodu dotazování pomocí technik uvedených v další kapitole.
5.5
Výzkumná technika
Výzkumnou technikou je standardizovaný dotazník, který je nejpoužívanější výzkumnou technikou kvantitativního výzkumu. Jím budu zjišťovat zkušenosti a praxi s veřejnou službou v městských částech Prahy a identifikovat tak příležitosti a postupy realizace veřejné služby v městské části Praha 18. Dále bude použita sekundární analýza sebraných dat, ke které bude využito zejména organizačního řádu a směrnic městské části Praha 18.
5.6
Průběh výzkumu
Vlastní výzkum jsem rozdělila do dvou etap. První etapou byl předvýzkum. Ten probíhal v průběhu měsíce září 2011. Telefonickým rozhovorem se zaměstnanci kanceláří tajemníků jednotlivých pražských městských částí jsem zjišťovala, zda je na jejich úřadě zavedena a využívána veřejná služba. Následoval vlastní výzkum, který byl realizován v měsících listopadu a prosinci 2011. Elektronicky jsem rozeslala standardizované dotazníky organizátorům veřejné služby. Kontakty na ně jsem získala v předvýzkumu.
5.7
Popis výzkumného vzorku
Praha je rozdělena na 57 městských částí, které spravuje 22 správních obvodů s rozšířenými kompetencemi. V rámci předvýzkumu bylo osloveno všech 22 správních obvodů.
39
Výzkumným vzorkem jsou městské části Prahy, které organizují veřejnou službu. Veškeré statistické údaje zde uvedené jsou k 1. 1. 2009. Městská část Praha 6 (100 600 obyvatel) je správní obvod, který je pověřen rozšířenou působností státní správy pro území dalších městských částí: Praha – Suchdol (6 167 obyvatel), Praha – Nebušice (3 104 obyvatel), Praha – Přední Kopanina (712 obyvatel) a Praha – Lysolaje (1 119 obyvatel). Městská část Praha 7 (40 843 obyvatel) je správním obvodem, který vykonává rozšířenou působnost státní správy i pro Městskou část Praha – Troja (1 193 obyvatel). Městská část Praha 10 měla k výše uvedenému datu 111 685 obyvatel. Městská část Praha 12 (54 876 obyvatel) je pověřena výkonem rozšířené působnosti
státní
správy
i
pro
Městskou
část
Praha
–
Libuš
(10 460 obyvatel). Městská část Praha 13 (58 204 obyvatel) vykonává rozšířenou působnost státní správy pro Prahu – Řeporyje (3 316 obyvatel). Městská část Praha 14 (44 639 obyvatel) je pověřena výkonem rozšířené působnosti státní správy i pro území Městské části Praha – Dolní Počernice (2 190 obyvatel). Městská část Praha 15 (29 902 obyvatel) vykonává rozšířenou působnost státní správy pro území městských částí Praha – Dolní Měcholupy (1 788 obyvatel), Praha – Dubeč (2 971 obyvatel), Praha – Petrovice (6 169 obyvatel) a Praha – Štěrboholy (1 705 obyvatel).
40
6
Prezentace a interpretace dat z výzkumu
První otázka dotazníkového šetření směřovala na samotné využívání veřejné služby v daném správním obvodu. Bylo osloveno všech 22 pražských správních obvodů. Šetřením bylo zjištěno, že sedm z nich organizuje veřejnou službu. Veřejnou službu organizují městské části Praha 6, Praha 7, Praha 10, Praha 12, Praha 13, Praha 14, a Praha 15. Graf č. 1 Městské části Prahy organizující a neorganizující veřejnou službu
32%
městské části organizující veřejnou službu městské části neorganizující veřejnou službu
68%
Z uvedeného grafu je patrno, že 32 % pražských správních obvodů organizuje veřejnou službu. Pracovní hypotéza, že 50 % městských částí Prahy realizuje veřejnou službu, se nepotvrdila. Z nepotvrzené hypotézy vyplývá, že veřejná služba není v Praze tak využívaným institutem, jak jsem předpokládala. K většímu rozšíření veřejné služby přispěje i tato bakalářská práce, jejímž výstupem bude metodika zavedení veřejné služby v Městské části Praha 18. Další otázky v dotazníku již byly směřovány konkrétně pouze pražským městským částem, které organizují veřejnou službu. V druhé otázce jsem zjišťovala, jakým způsobem městské části v Praze veřejnou službu organizují. Veřejnou službu může městská část organizovat samostatně, může ji organizovat její příspěvková organizace, dále může být veřejná služba
41
delegována na jinou organizaci nebo ji lze organizovat využíváním kombinací uvedených možností – městská část ji může organizovat sama a zároveň přenést na jinou organizaci. Graf č. 2 Způsob organizace veřejné služby v Praze
obec samostatně
43% 57%
příspěvková organizace obce
Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že z celkového počtu sedm městských částí v Praze, které organizují veřejnou službu, ji čtyři – Praha 6, Praha 13, Praha 14 a Praha 15, tj. 57 %, zajišťují samostatně vlastními silami, tři – Praha 7, Praha 10 a Praha 12, tj. 43 %, veřejnou službu delegovaly na svoje příspěvkové organizace, žádná městská část nedelegovala veřejnou službu na jinou organizaci, žádná městská část neorganizuje veřejnou službu sama a zároveň ji nedeleguje na jinou organizaci. Městská část Praha 6 v souvislosti se zavedením institutu veřejné služby zřídila organizační složku PRO 6, která byla zřízena za účelem zabezpečení podílu Městské části Praha 6 na aktivní politice zaměstnanosti, vytvoření možnosti k zachování pracovních dovedností a návyků osob a možnosti provádění výkonů alternativních trestů. Hlavními předměty její činnosti jsou oblasti výkonu obecně prospěšných prací, veřejně prospěšných prací a výkonu veřejné služby. Pracovní hypotéza, že 15 % z městských částí Prahy, které realizují veřejnou službu, organizují veřejnou službu samostatně, se nepotvrdila.
42
Pracovní hypotéza, že 15 % z městských částí, které realizují veřejnou službu, delegovalo veřejnou službu na vlastní příspěvkovou organizaci se nepotvrdila. Pracovní hypotéza, že 5 % z městských částí, které realizují veřejnou službu, delegovalo veřejnou službu na jinou organizaci, se nepotvrdila. Z nepotvrzených hypotéz vyplývá, že se většině městských částí osvědčila realizace veřejné služby samostatně, případně vlastní příspěvkovou organizací. Delegace veřejné služby na jinou organizaci není v pražských městských částech vůbec využívána. Městská část Praha 18 veřejnou službu bude organizovat samostatně. Další otázkou bylo zjišťováno, zda městské části v Praze, které organizují veřejnou službu, organizují veřejnou službu pro jiné městské části. Z dotazníku vyplynulo, že žádná pražská městská část neorganizuje veřejnou službu pro jiné městské části. Pracovní hypotéza, že 10 % z městských částí, které realizují veřejnou službu, organizují veřejnou službu i pro jiné městské části se nepotvrdila. Z nepotvrzené hypotézy vyplývá, že všechny městské části organizující veřejnou službu využívají tento institut pouze pro potřeby své městské části. Veřejná služba v Praze 18 bude využívána pro své potřeby. Praha 18 nebude veřejnou službu organizovat pro jiné městské části. Pokud městská část organizuje veřejnou službu, má dle zákona o pomoci v hmotné nouzi povinnost v samostatné působnosti uzavírat smlouvu o výkonu veřejné služby a povinnost uzavřít pojistnou smlouvu.53 Mezi povinnosti svěřené obecnímu úřadu v přenesené působnosti patří vedení evidence osob, které na jejich území vykonávají veřejnou službu, udělovat závazné pokyny při výkonu veřejné služby, zabezpečovat kontrolu výkonu veřejné služby, podávat informace příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, pokud osoba začala nebo ukončila výkon veřejné služby a informovat na písemnou žádost úřad práce, zda a jak byla veřejná služba vykonávána.54
53 54
§ 62b zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi § 62a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
43
Další otázkou bylo zkoumáno, kdo tyto činnosti zabezpečuje. Zda zaměstnanec úřadu nebo osoba doporučená úřadem práce v rámci veřejně prospěšných prací či je využita kombinace těchto možností. Jestliže úkoly zabezpečuje zaměstnanec úřadu, bylo zkoumáno, zda bylo, či nebylo zřízeno nové pracovní místo. Bylo zjištěno, že v šesti městských částech Prahy provádějí tyto činnosti zaměstnanci úřadu a nebylo na daném úřadu zřízeno nové místo. Jedna městská část, Praha 14, využívá k zabezpečení úkolů plynoucích ze zákona osobu v rámci veřejně prospěšných prací. Graf č. 3 Zabezpečení úkolů spojených s veřejnou službou na úřadě městské části
14% zaměstnanec úřadu osoba v rámci veřejně prospěšných prací 86%
Z grafu č. 3 vyplývá, že v 86 % pražských úřadů městských částí jsou zabezpečeny úkoly spojené s veřejnou službou zaměstnanci úřadu. Ve 14 % městské části využily osoby v rámci veřejně prospěšných prací. Žádná městská část v Praze nekombinuje výše uvedené možnosti. Pracovní hypotéza, že úkoly spojené s organizací veřejné služby, které vyplývají ze zákona o pomoci v hmotné nouzi, zabezpečují na úřadech městských částí Prahy, které realizují veřejnou službu, z 80 % zaměstnanci úřadu, se nepotvrdila. Z nepotvrzené hypotézy vyplývá, že ve většině městských částí Prahy, které organizují veřejnou službu, využili k zabezpečení úkolů spojených s veřejnou službou zaměstnance úřadu a nebylo zřízeno nové pracovní místo. Vlastních personálních zdrojů při zřizování veřejné služby využije
44
také Městská část Praha 18. K plnění úkolů spojených s organizací veřejné služby pověří zaměstnance úřadu a nezřídí nové pracovní místo. Další otázka se týkala zařazení pracovníka, který zabezpečuje úkoly spojené s veřejnou službou, na úřadě městské části do struktury úřadu, do jakého odboru úřadu je tento pracovník zařazen. K výběru byly dány možnosti zařazení organizátora veřejné služby do odboru hospodářské správy a správy majetku, do odboru životního prostředí, do odboru vnitřních věcí, do odboru sociálních věcí či do jiného odboru městské části. Bylo zjištěno, že ve třech městských částech Prahy (Praha 7, Praha 12 a Praha 14) je organizátor veřejné služby zařazen do odboru hospodářské správy a správy majetku, ve dvou městských částech (Praha 10 a Praha 13) je organizátor veřejné služby zařazen do odboru životního prostředí, po jednom jsou zařazeni do odboru vnitřních věcí (v Městské části Praha 15) a odboru sociálních věcí (v Městské části Praha 6). Do jiného odboru tito zaměstnanci zařazeni nejsou. Graf č. 4 Odbory zabezpečující úkoly spojené s veřejnou službou
odbor vnitřních věcí 14% odbor životního prostředí
43% 29%
odbor sociálních věcí odbor hospodářské správy a správy majetku
14%
Z výše uvedeného vyplývá, že 43 % z městských částí, které organizují veřejnou službu, zařadilo zaměstnance, kteří plní úkoly spojené s veřejnou službou, dle zákona č. 111/2006 Sb., do odboru hospodářské správy a správy majetku, 29 % do odboru životního prostředí, 14 % do odboru vnitřních věcí a 14 % do odboru sociálních věcí.
45
Pracovní hypotéza, že pracovníci, kteří zabezpečují úkoly spojené s organizací veřejné služby, jež vyplývají za zákona o pomoci v hmotné nouzi, jsou v 40 % zařazeni do odboru hospodářské správy a správy majetku, v 30 % jsou zařazeni do odboru životního prostředí, v 10 % jsou zařazeni do odboru sociálních věcí a v 10 % do jiného odboru se nepotvrdila. Obdobně dle nepotvrzených hypotéz bude postupovat i Praha 18 a pracovník, který bude zabezpečovat úkoly spojené s organizací veřejné služby, bude vybrán z řad zaměstnanců odboru hospodářské správy a investic. Další otázka dotazníkového šetření se týkala činností, jaké jsou v rámci veřejné služby vykonávány. V zákoně o pomoci v hmotné nouzi jsou vyjmenovány oblasti, ve kterých lze využívat veřejnou službu. Tento výčet však není úplný, je pouze příkladný. Zákon říká, že je možné veřejnou službu využívat zejména při zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče.55 Činnosti v rámci veřejné služby lze využívat i v jiných oblastech, vždy však musí být prováděny v zájmu městské části. V dotazníku byly rozděleny činnosti vykonávané v rámci veřejné služby do čtyř oblastí podle výčtu v zákoně a byly doplněny o pátou možnost - jiné činnosti. Městské části mohou najednou organizovat více činností v rámci veřejné služby, záleží pouze na potřebách městské části. Všech sedm pražských městských částí, které organizují veřejnou službu, tj. 100%, zaměstnává osoby v hmotné nouzi v rámci veřejné služby činnostmi spojenými se zlepšováním životního prostředí a udržováním čistoty ulic a veřejného prostranství. V oblasti sociální péče vykonávají veřejnou službu dvě městské části, tj. 28 %. V oblasti kulturního rozvoje jedna městská část, tj. 14 % a jiné činnosti, než jsou výše vyjmenované, realizuje v rámci veřejné služby jedna městská část, tj. 14 %.
55
§ 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
46
Graf č. 5 Činnosti v rámci veřejné služby 7 6 5 4
7
7
3 2 2
1
1
1
0 zlepšování životního prostředí
udržování sociální péče čistoty ulic
kulturní rozvoj
jiné činnosti
Jako konkrétní činnosti byly uvedeny v oblasti zlepšování životního prostředí a udržování čistoty ulic a veřejného prostranství tyto činnosti: údržba a výsadba zeleně, úklid listí a sněhu, sekání trávy, úklid zeleně, úklid a zametání chodníků, úklid stanovišť na tříděný odpad, natírání laviček, údržbářské práce v základních a mateřských školách, práce na majetku městské části. V oblasti sociální péče využívají městské části pomoci osob v hmotné nouzi v rámci veřejné služby převážně v pečovatelské službě na rozvoz obědů k pomocným pracím a úklidu v domově seniorů. V oblasti kulturního rozvoje jeden respondent odpověděl, že veřejná služba v jejich městské části je využívána k pomoci v městské knihovně, kde osoby vykonávající veřejnou službu uklízejí, balí knihy, pomáhají při převedení knižního fondu do elektronické podoby. V rámci jiných činností odpověděl respondent z Městské části Praha 6, že veřejnou službou zabezpečuje dozor nad přechody pro chodce v blízkosti základních škol a k roznášce úředních dopisů adresovaných svým obyvatelům. Pracovní hypotéza, že všechny městské části Prahy využívají institut veřejné služby k udržování čistoty ulic a veřejného prostranství se potvrdila. Pracovní hypotéza, že statisticky nevýznamné procento městských částí Prahy využívají institut veřejné služby k pomoci v sociální oblasti, se nepotvrdila.
47
V sociální oblasti využívají veřejnou službu městské části, které zřídily pečovatelskou
službu.
Městská
část
Praha
18
není
zřizovatelem
pečovatelské služby. Veřejná služba v Praze 18 bude využívána pouze v oblasti zlepšování životního prostředí a udržování čistoty ulic a veřejných prostranství. Dalšími otázkami dotazníku bylo zjišťováno, jaký maximální počet míst pro osoby ve veřejné službě se jednotlivým městským částem podařilo vytvořit v jednom kalendářním měsíci v roce 2010 a jaké náklady musela městská část vynaložit v roce 2010 na veřejnou službu z vlastních finančních prostředků. Do této částky bylo zahrnuto i pojistné, které nebylo hrazeno z dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že maximální počet míst, které se v jednom kalendářním měsíci pro osoby v hmotné nouzi podařilo v roce 2010 vytvořit, se pohybuje od 13 do 30 míst. Nejvíce míst se podařilo vytvořit Městské části Praha 10 – 30 míst, nejméně Městské části Praha 15 – 13 míst. Je však nezbytné připomenout, že jedna zřízená pracovní pozice v rámci veřejné služby může být během kalendářního měsíce obsazena i více osobami v hmotné nouzi. Např. jeden týden bude přijat na veřejnou službu určitý počet osob, kterým bude umožněno vykonat 20 či více hodin veřejné služby, další týden mohou být na stejné pracovní pozice přijaty jiné osoby v hmotné nouzi. V Městské části Praha 18 bude vytvořeno v rámci veřejné služby 15 pracovních míst. S počtem míst vytvořených pro osoby ve veřejné službě úzce souvisí i odhad nákladů, které vynaložily městské části z vlastních finančních prostředků na veřejnou službu. Tento odhad měl být včetně pojistného, které nebylo hrazeno z dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí.
48
Tabulka č. 3 Maximální počet pracovních míst zřízených v jednom kalendářním měsíci v roce 2010 a náklady obce na veřejnou službu (VS) v roce 2010 Maximální počet míst VS v měsíci v roce 2010 13 15 15 25 25 26 30
Náklady obce na VS v roce 2010 10 až 20 000 30 000 neuvedeno 25 000 35 000 20 000 45 000
Náklady na veřejnou službu, které vynaložily pražské městské části ze svých finančních rozpočtů v roce 2010, se pohybovaly v rozmezí od 10 do 45 tisíc. Městská část Praha 15, která zřídila v kalendářním měsíci v roce 2010 nejvíce 15 míst, odhad nákladů v roce 2010 do dotazníku neuvedla. V poslední otázce dotazníku byl dán respondentům prostor k vyjádření názorů k organizaci veřejné služby a jiných poznámek v souvislosti s veřejnou službou. Často se v dotaznících (v pěti případech) objevila poznámka k chystanému přechodu nepojistných sociálních dávek, tedy i dávek hmotné nouze na úřady práce. V jednom případě respondent z městské části uvedl, že některým nezaměstnaným v hmotné nouzi, kteří pracovali velmi dobře v rámci veřejné služby, byla nabídnuta dohoda o provedení práce, následně dohoda o pracovní činnosti. Část z nich pak přešla do pracovního poměru na pozici metaře.
49
7
Shrnutí dat
Z celkového počtu 22 správních obvodů hlavního města Prahy, které spravují 57 městských částí, realizuje sedm z nich veřejnou službu. Jsou to Městské části: Praha 6, Praha 7, Praha 10, Praha 12, Praha 13, Praha 14 a Praha 15. Veřejnou službu výše uvedené městské části organizují samostatně nebo za pomoci vlastních příspěvkových organizací. Městské části, které realizují veřejnou službu, neorganizují její výkon pro jiné městské části. Úkoly
spojené
s veřejnou
službou,
které
vyplývají
ze
zákona
č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zabezpečují ve většině případů zaměstnanci úřadu. Tito pracovníci jsou v rámci struktury úřadu zařazeni do různých odborů, nejčastěji do odboru hospodářské správy a správy majetku. Institut veřejné služby je nejčastěji využíván při zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství. Pomoc osob v hmotné nouzi vykonávajících veřejnou službu je realizována i v jiných oblastech, v oblasti sociálních služeb, v městské knihovně, jako dozor nad přechody pro chodce v blízkosti základních škol či k roznášce úředních dopisů. V jednom z kalendářních měsíců v roce 2010 vytvořily městské části Prahy, které realizovaly veřejnou službu, maximálně 30 pracovních míst. Náklady, které obce musely na veřejnou službu vynaložit z vlastních zdrojů, byly za rok 2010 odhadnuty na přibližně 10 až 45 tisíc korun dle počtu vytvořených pracovních míst.
50
8
Veřejná služba v Městské části Praha 18
Pro potřeby zavedení veřejné služby bylo třeba nejen shromáždit výše uvedená data z ostatních městských částí Prahy, ale také prozkoumat možnosti v dané městské části.
8.1
Městská část Praha 18
Městská část Praha 18 – Letňany se rozkládá na severovýchodním okraji Prahy. Letňany bývaly samostatnou vsí, v roce 1968 byly připojeny k Praze jako součást devátého pražského obvodu. Velký rozvoj Letňan nastal především díky strojírenskému a leteckému průmyslu, výstavbou leteckých továren Letov, Avia, Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu a pobočky Aera a Pragy. S tím souvisela i potřeba uspokojení bytových potřeb zaměstnanců továren a výstavba sídliště. V dnešní době jsou Letňany moderní pražská městská část s velkým moderním obchodním centrem, sportovišti, výstavištěm, dostupných metrem. V roce 2002 se Letňany staly správním obvodem – Prahou 18. V roce 2007 začala Praha 18 vykonávat rozšířenou působnost státní správy pro městskou část Praha – Čakovice. K 1. 1. 2009 měla Městská část Praha 18 – Letňany 16 433 obyvatel, Městská část Praha – Čakovice k tomuto datu měla 8 644 obyvatel.56
8.2
Příspěvek na živobytí v Městské části Praha 18
Pro zavedení veřejné služby je nezbytné zjistit, kolik osob by se jejího výkonu mohlo zúčastnit. Veřejné služby se mohou účastnit osoby, které se pro její účely podrobily zdravotní prohlídce a jsou k výkonu veřejné služby zdravotně způsobilé. Ve správním obvodu Praha 18 bylo v listopadu 2011 vyplaceno celkem 48 dávek hmotné nouze příspěvek na živobytí. V hmotné nouzi se ocitlo celkem 99 osob, z toho bylo 36 nezletilých a nezaopatřených dětí a 20 osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací. Veřejnou službu 56
Z historie Letňan, www.letnany.cz/clanky.php?clanek=historie
51
mohlo vykonávat 43 osob, které ve výše uvedeném období neměly žádná zdravotní či jiná omezení. V prosinci 2011 bylo ve správním obvodu Praha 18 vyplaceno 56 dávek hmotné nouze příspěvek na živobytí. V hmotné nouzi se ocitlo celkem 104 osob, z toho bylo 39 nezletilých a nezaopatřených dětí, 20 osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací a 45 osob, které nemají žádná zdravotní či jiná omezení a mohly vykonávat veřejnou službu. Tabulka č. 4 Přehled osob v hmotné nouzi v listopadu a prosinci 2011 v Městské části Praha 18. osoby, u kterých se vyplacených celkem osob v nezkoumá dávek PNŽ hmotné nouzi zvýšení příjmu prací listopad 2011 prosinec 2011
48 56
99 104
56 59
žádné omezení 43 45
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v městské části Praha 18 jsou osoby v hmotné nouzi, které mohou vykonávat veřejnou službu. Veřejné služby se mohou účastnit osoby v hmotné nouzi, u kterých se posuzuje snaha o zvýšení příjmu vlastní prací. Osoby, které tomuto vyhovují jsou uvedeny v tabulce č. 3 v kolonce žádné omezení. V listopadu 2011 bylo 43 osob v hmotné nouzi, které se mohly účastnit veřejné služby, v prosinci 2011 to bylo 45 osob.
8.3
Metodika realizace veřejné služby v Městské části Praha 18
Pro potřeby metodiky jsem analyzovala data zjištěná v empirickém výzkumu a prozkoumala možnosti Prahy 18. Projednání zřízení veřejné služby Nejdříve je nutné projednat zavedení veřejné služby s tajemníkem Úřadu městské části Praha 18 a seznámit ho s institutem veřejné služby a možnostmi jeho využití v Městské části Praha 18. Tajemník úřadu má
52
ve své pravomoci svolat poradu vedoucích odborů i dalších zaměstnanců úřadu, na ní bude představena veřejná služba dalším odborům a nabídnuta možnost spolupráce při jejím využíváním. Veřejná služba v Městské části Praha 18 bude využívána především k udržování zeleně, pořádku a úklidu ulic a veřejných prostranství. Také jiné odbory by se podílely na vyhledávání oblastí a činností, kde by se osoby vykonávající veřejnou službu uplatnily. Na poradě budou představeny formy organizace veřejné služby. Městská část Praha 18 bude organizovat veřejnou službu samostatně. To však nevylučuje vyhledávání a oslovení dalších organizací, které by měly zájem o zaměstnávání osob v rámci veřejné služby k činnostem ku prospěchu městské části. Příprava podkladů pro rozpočet Dalším krokem je vypracování finanční rozvahy při využití veřejné služby a příprava podkladů pro rozpočet na rok 2012. V rámci veřejné služby v Městské části Praha 18 bude zřízeno 15 pracovních míst pro osoby v hmotné nouzi. Náplní jejich práce budou především činnosti zaměřené na zlepšování životního prostředí a úklid ulic a jiných veřejných prostranství. Náklady Se zavedením veřejné služby je třeba počítat se zvýšenými náklady především na zakoupení materiálního vybavení – lopaty, hrábě, košťata apod. a zakoupení ochranných pomůcek – reflexní vesty, rukavice. Tento výdaj lze odhadnout do 20 000,- Kč. Jak jsem již uvedla, je to počáteční jednorázový výdaj. Dle § 62a písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, je obec povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Na úhradu pojistného může na žádost městské části Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytnout dotaci. Městská část Praha 18 sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, že se rozhodla organizovat veřejnou službu pro osoby v hmotné nouzi.
53
Následně Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve městskou část, aby sdělila údaje, které jsou potřeba pro výpočet dotace a zálohy na ni. Dotace je poskytována městské části zálohově během kalendářního roku. V novém kalendářním roce městská část zálohu na dotaci zúčtuje podle skutečně vynaložených nákladů.57 Úspory Osoby v hmotné nouzi vykonávající veřejnou službu budou provádět pomocné práce. Budeme tedy vycházet z minimální mzdy. Minimální mzda, která je definována v § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy, činí v současné době při odpracování 40 hodin týdně částku 8 000,- Kč měsíčně, tj. 48,10,- Kč na hodinu. Vzhledem k tomu, že za výkon veřejné služby nenáleží osobě v hmotné nouzi odměna, jsou zde patrny úspory na první pohled. Jestliže jedna osoba odpracuje v rámci veřejné služby 30 hodin v kalendářním měsíci, činí úspora na její mzdu (30 x 48,10) 1443,- Kč. V rámci veřejné služby bude v Praze 18 zřízeno 15 pracovních míst. Pokud 15 osob odpracuje každá 30 hodin v kalendářním měsíci, úspora činí (1443 x 15) 21 645,- Kč. Je však nutno připomenout, že jedna pracovní pozice může být v rámci veřejné služby během kalendářního měsíce obsazena i více osobami v hmotné nouzi. Další přínosy veřejné služby Zavedení veřejné služby přispěje i ke zlepšení vztahů k osobám v hmotné nouzi. Již nebudou vnímáni jako ti, co nic nedělají, jen pobírají sociální dávky, ale jako ti, co se snaží prostředky, které jim jsou poskytovány, výkonem veřejné služby společnosti vrátit. Přínosem bude i pro občany Městské části Praha 18, která se tak stane čistší a upravenější.
57
MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009. 2009
54
Personální zabezpečení Po zvážení možností, které má Úřad městské části Praha 18 k dispozici, navrhuji, aby nebylo zřizováno nové místo organizátora či koordinátora veřejné služby. Funkci koordinátora veřejné služby na Úřadě městské části Praha 18 bude vykonávat referent oddělení komunální správy a správy zeleně, který je zároveň pověřen vedením technické skupiny. Je zařazen do odboru hospodářské správy a investic. V přílohách č. 8 a 9 je popsána náplň činnosti oddělení správy komunálních věcí a zeleně a náplň činnosti technické skupiny. Koordinátor bude zajišťovat úkoly spojené s veřejnou službou plynoucí ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve spolupráci s vedoucím technické skupiny. Koordinátor veřejné služby bude vykonávat tyto úkoly: a) vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu na území městské části, b) vedení evidence docházky k výkonu veřejné služby, c) udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby, d) před zahájením výkonu veřejné služby zajišťování proškolení o bezpečnosti práce a seznamování s možnými riziky, s kterými osoby vykonávající veřejnou službu mohou přijít do styku, o poučení provede zápis, e) administrativní zajišťování přípravy smlouvy o výkonu veřejné služby, f) provádění dohledu a kontroly nad výkonem veřejné služby, aby přidělená práce byla odvedena v dohodnutém rozsahu a kvalitě, g) informování příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi o tom, že byl zahájen výkon veřejné služby, že byla veřejná služba ukončena a zda a jak byla vykonávána, h) podávání na základě písemné žádosti úřadu práce informace o tom, zda a jak byla veřejná služba osobou vykonávána.
55
Vedoucí technické skupiny bude zajišťovat tyto úkoly: a) organizace práce osob vykonávajících veřejnou službu, b) vedení evidence ochranných pomůcek, c) vedení evidence pracovních pomůcek, d) provádění dohledu a kontroly nad výkonem veřejné služby, aby přidělená práce byla odvedena v dohodnutém rozsahu a kvalitě. Výběr pojišťovny Je také nutné vybrat pojišťovnu, aby byla splněna podmínka ustanovená v § 62a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, uzavření pojistné smlouvy kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Schválení zřízení veřejné služby Radou Městské části Praha 18 Všechny tyto podklady je nutno konzultovat s radní pro sociální oblast. Rada městské části Praha 18 se schází k jednání jednou za tři týdny v předem daných termínech. Schůze jsou neveřejné. Návrh Radě předkládá radní pro sociální oblast. Po schválení bude do sedmi dnů vyhotoven zápis z jednání a přijatý návrh je vykonatelný. Uzavření smlouvy Po schválení následuje uzavření výše uvedené pojistné smlouvy, oznámení Ministerstvu práce a sociálních věcí o zřízení veřejné služby a žádost o dotaci. Materiální vybavení Dalším krokem je pořízení materiálního vybavení – zakoupení pracovních a ochranných pomůcek - hrábí, lopat, košťat, rukavic, reflexních vest apod. Realizace veřejné služby Následuje sociální práce a motivace osob v hmotné nouzi k vykonávání veřejné služby, uzavírání smluv o výkonu veřejné služby s osobami v hmotné nouzi, vedení evidence, osob vykonávajících veřejnou službu na
56
území městské části, provádění poučení o bezpečnosti práce a možných rizikách, evidence docházky. Je umožněno samotné vykonávání veřejné služby, provádění dohledu nad výkonem veřejné služby a kontroly provedené práce, správné vyhodnocení počtu odpracovaných hodin a jejich evidence.
57
Závěr Veřejnou službu vykonávají osoby v hmotné nouzi a je zaměřena na záležitosti, které jsou v zájmu obce. Jde především o zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče.58 Cílem bakalářské diplomové práce bylo vytvořit metodiku realizace veřejné služby v Městské části Praha 18. Cíle jsem dosáhla na základě teoretických východisek a analýzou získaných poznatků pražských městských částí s realizací a organizací veřejné služby. Práce byla rozdělena na dvě hlavní části. V teoretické části byla představena veřejná služba jako prostředek k předcházení sociálnímu vyloučení a jako nástroj řešení hmotné nouze. Byly vymezeny základní pojmy vztahující se k danému tématu, legislativní ukotvení, systém pomoci v hmotné nouzi a vliv veřejné služby na dávky pomoci v hmotné nouzi. Následující kapitoly čtenáře seznámily s teoretickými postupy zavedení veřejné služby. Druhá praktická část byla zaměřena na získání poznatků z praxe veřejné služby v městských částech Prahy a prozkoumání možností Prahy 18 v souvislosti se zavedením veřejné služby. Dále byla v praktické části provedena analýza zjištěných informací a vytvořena metodika realizace veřejné služby v Městské části Praha 18. V celé práci jsem k lepšímu pochopení problému využila svých profesních zkušeností a znalostí problematiky hmotné nouze. Na základě zjištěných skutečností mohu konstatovat, že veřejná služba je oboustranně výhodná a přínosná. Ze strany obce se jedná o prospěch v oblastech, které se jí přímo dotýkají, zejména jde o pomoc v rámci zlepšování životního prostředí a čistoty obce, při kulturním rozvoji a v oblasti sociální péče. Pro osoby v hmotné nouzi vidím přínos v bonifikaci poskytovaného příspěvku na živobytí, ale také v uchování pracovních návyků, sociálních dovedností a předcházení sociálnímu vyloučení. Společenský přínos veřejné služby vidím ve vnímání osob v hmotné nouzi a pohledu na ně. Již nebudou vnímáni jako ti, co nic 58
§ 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
58
nedělají, jen pobírají sociální dávky, ale jako ti, kteří ač pobírají sociální dávky, snaží se vynaložené prostředky společnosti výkonem veřejné služby vrátit. Představila jsem veřejnou službu v kontextu dávek hmotné nouze a její vazbu s širším problémem sociálního vyloučení. V bakalářské práci jsem zmapovala využívání institutu veřejné služby v městských částech hlavního města Prahy. Veřejná služba zde není tak rozšířena, jak jsem předpokládala. Bakalářská práce přispěje svoji vypracovanou metodikou k rozšíření veřejné služby nejen na území hlavního města. Metodiku realizace mohou rámcově využít i jiné obce při zavádění tohoto institutu. Bakalářská diplomová práce je ve svém zpracování přínosem pro sociální práci zejména jako pole praxe. Metodicky přispívá k nastavení parametrů vybrané sociální služby a prakticky k osvětlení konkrétních aspektů její realizace. Teoreticky bakalářská práce zdůrazňuje nutnost vnímání sociálních problémů uživatelů služeb v širokém sociálním kontextu, nikoli jen v rámci parametrů daného regionu či pracoviště.
59
Anotace Příjmení a jméno autora: Zahradníková Blanka Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky , Filozofická fakulta Název bakalářské diplomové práce: Veřejná služba Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Thelenová Počet znaků: 111 272 Počet příloh: 9 Počet použitých zdrojů: 16 Klíčová slova: hmotná nouze, metodika, sociální vyloučení, veřejná služba Tématem bakalářské diplomové práce je veřejná služba. Cílem práce je na základě teoretických východisek a analýzou získaných poznatků z praxe pražských městských částí vytvořit metodiku realizace veřejné služby v Městské části Praha 18. Předmětem zájmu teoretické části je vymezení problematiky veřejné služby v kontextu sociálního vyloučení, představení veřejné služby jako možného nástroje řešení hmotné nouze a teoretických hledisek její realizace. Předmětem zájmu v praktické části je metodou dotazování zjistit zkušenosti s organizováním a realizováním veřejné služby v městských částech Prahy. Výstupem celé práce je návrh doporučení v podobě metodiky realizace veřejné služby v Městské části Praha 18. Tato práce je určena jako podklad pro realizaci veřejné služby v Městské části Praha 18.
60
Annotation This bachelor thesis focuses on the issues of public service. The target of this text is to formulate implementation methodic based on the knowledge and data analysis from the public service practice in Prague. This methodic will be used in the local institutions of Prague 18th. The subject in the theoretical part of the thesis is the problem of public service in connection to the social exclusion issues as well as the theory of public service. Public service is considered a mean of solving the problem of material poverty. The subject in the research part of the thesis is the questioning and document analysis targeted on the public service experience in practice in Prague. The outcome of the thesis will be the methodic of public service realization in the local part of Prague, Prague 18th. Thank to this bachelor thesis the public service in Prague 18th will come into practice.
Key words: material poverty, methodic, social exclusion, public service
61
Seznam použitých informačních zdrojů KREBS, V. a kol. Sociální politika, 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-276-1. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, 1. vydání. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-594-0. Metodický pokyn MPSV k veřejné službě č. 1/2009, v platném znění. Metodický pokyn MPSV k veřejné službě č. 2/2009, v platném znění. MPSV. Obec a veřejná služba, 1. vydání. Praha: MPSV, 2010. Organizační řád Úřadu městské části Praha 18. Sociální vyloučení – grafické znázornění. [on line]. Dostupné z http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?parent=113&sid=113&id=119 [vid. 6. 12. 2011]. Systém
pomoci
v hmotné
nouzi.
[on
line].
Dostupné
z
http://www.mpsv.cz/cs/5 [vid. 10. 12. 2011]. Vyhláška č. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Z historie Letňan. [on line]. 2009–2010. Městská část Praha 18 – Letňany. Dostupné
z:
http://www.letnany.cz/clanky.php?clanek=historie
[vid.
20. 12. 2011]. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, platný do 31. 12. 2011. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, platný do 31. 12. 2011. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, platný do 31. 12. 2011. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, platný do 31. 12. 2011.
62
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, platný do 31. 12. 2011. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů, platný do 31. 12. 2011.
63
Přílohy 1. Vzor veřejnoprávní smlouvy uzavřené obcemi na výkon samostatné působnosti 2. Vzor veřejnoprávní smlouvy uzavřené obcemi na výkon přenesené působnosti 3. Vzor smlouvy o delegaci veřejné služby 4. Činnosti v rámci veřejné služby 5. Vzor smlouvy o výkonu veřejné služby 6. Evidence výkonu veřejné služby 7. Potvrzení o vstupní prohlídce zájemce o výkon veřejné služby 8. Náplň činnosti oddělení správy komunálních věcí a zeleně 9. Náplň činnosti technické skupiny
64
Příloha č. 1 Vzor veřejnoprávní smlouvy uzavřené obcemi na výkon samostatné působnosti59 Veřejnoprávní smlouva uzavřená obcemi Čl. I Smluvní strany 1.Obec A , IČO: ...................... zastoupená starostou obce ................... adresa obecního úřadu: ................................., ...... kraj (dále jen „obec A“) A 2.Obec B , IČO: ....................... zastoupená starostou obce ............................... adresa obecního úřadu: ..................................., ...... kraj (dále jen „obec B“) na základě usnesení rady obce A (zastupitelstva obce A) č.......... ze dne ...........a usnesení rady obce B (zastupitelstva obce B) č. ................ ze dne ................se výše uvedené smluvní strany rozhodly uzavřít tuto veřejnoprávní smlouvu (dále jen „smlouva“). Čl. II Předmět smlouvy a smluvní rozsah 1. V souladu s ustanovením § 18a) a 62b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, bude obec A organizovat veřejnou službu namísto obce B. Veřejná služba bude vykonávána jak ve správním obvodu obce A tak i obce B. 2. Obec A v samostatné působnosti bude namísto obce B v samostatné působnosti: a) uzavírat smlouvu o výkonu veřejné služby, b) uzavírat pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena.
Čl. III Doba trvání smlouvy
59
MPSV. Obec a veřejná služba. 2010, str. 25
65
I. varianta Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od jejího uzavření do .................... nebo II. varianta Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou ...... měsíce, která začíná běžet od prvního dne měsíce, následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Výpověď se vyhotoví ve dvou stejnopisech. Čl. IV Závěrečná ustanovení 1. Smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží každá smluvní strana. 2. Tuto smlouvu je možno změnit pouze písemnou dohodou smluvních stran. 3. Smluvní strany zveřejní tuto smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých obecních úřadů nejméně po dobu 15 dnů. 4. Smluvní strany vyvěsí po dobu platnosti této smlouvy na svých úředních deskách sdělení o uzavření této smlouvy a jejím předmětu. 5. Přílohu k této smlouvě tvoří usnesení rady obce (zastupitelstva obce) A a usnesení rady obce (zastupitelstva obce) B o souhlasu s uzavřením této smlouvy. 6. Tato smlouva je platná a účinná dnem podpisu oběma smluvními stranami. 7. Smluvní strany prohlašují, že souhlasí s obsahem smlouvy, a na důkaz toho připojují své podpisy.
V................................. dne..........................
............................................................ ........................................................... starosta obce A starosta obce B razítko se státním znakem razítko se státním znakem a s názvem obce a s názvem obce
66
Příloha č. 2 Vzor veřejnoprávní smlouvy uzavřené obcemi na výkon přenesené působnosti60 Veřejnoprávní smlouva uzavřená obcemi Na základě usnesení rady obce A (zastupitelstva obce), ze dne ………………. č. ……a usnesení rady obce B (zastupitelstva obce), ze dne …………………............. č. …… uzavírají níže uvedené smluvní strany tuto veřejnoprávní smlouvu: Čl. I. Smluvní strany 1. Obec A zastoupená starostou obce …………………………………… adresa obecního úřadu ………………………kraj ……………………… příslušná do správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen „obec A“) a 2. Obec B zastoupená starostou obce …………………………………… adresa obecního úřadu …………………… kraj …………………….. příslušná do správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen „obec B“) Čl. II Smluvní rozsah výkonu přenesené působnosti Podle § 63 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., budou orgány obce A místo orgánů obce B podle zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, vykonávat následující činnosti: a) vést evidenci osob vykonávajících veřejnou službu na území obce A a B, b) udělovat závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečovat kontrolu výkonu veřejné služby na území obce A a B, c) informovat příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi o tom, že byl zahájen výkon veřejné služby osobou v hmotné nouzi na území obce A a B, že byla veřejná služba touto osobou ukončena a zda a jak byla veřejná služba touto osobou vykonávána,
60
MPSV. Obec a veřejná služba. 2010, str. 27
67
d) podávat na základě písemné žádosti úřadu práce informace o tom, zda a jak byla veřejná služba osobou v hmotné nouzi na území obce A a B vykonávána. Čl. III Doba trvání smlouvy I. varianta Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou a to ode dne jejího uzavření do konce roku .…………… Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí příslušného krajského úřadu o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. II. varianta Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou ...... měsíce, která začíná běžet od prvního dne měsíce, následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Výpověď se vyhotoví ve dvou stejnopisech. Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí příslušného krajského úřadu o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. Čl. IV Společná ustanovení 1. Smluvní strany zveřejní veřejnoprávní smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých obecních úřadů nejméně po dobu 15 dní. 2. Po dobu platnosti této smlouvy vyvěsí smluvní strany na úředních deskách svých obecních úřadů informaci o uzavření této smlouvy a jejím předmětu. 3. Tato smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech, přičemž jeden stejnopis obdrží obec A, jeden stejnopis obdrží obec B a jeden stejnopis veřejnoprávní smlouvy s přílohami obdrží příslušný krajský úřad spolu se žádostí o souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy. 4. Přílohu k této smlouvě tvoří usnesení rady (zastupitelstva) obce A a usnesení rady (zastupitelstva) obce B o souhlasu s uzavřením této smlouvy a pravomocné rozhodnutí příslušného krajského úřadu o udělení souhlasu k uzavření smlouvy. 5. Tato smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky, které podléhají schválení smluvních stran a souhlasu příslušného krajského úřadu. 6. Smlouvu lze předčasně ukončit pouze písemně dohodou stran, nebo výpovědí s výpovědní lhůtou 2 měsíce. Lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé straně. V................................. dne........................... ...................................... starosta obce A
68
..................................... starosta obce B
Příloha č. 3 Vzor smlouvy o delegaci veřejné služby61 Smlouva o delegaci veřejné služby 1. Město sídlo: zastoupené: IČ: bankovní spojení: číslo účtu: (dále jen „město“) 2. Organizace bytem: zastoupená: IČ: DIČ: bankovní spojení: číslo účtu: (dále jen „organizace“) uzavírají následující smlouvu o delegaci veřejné služby z města na organizaci:
I. Smluvní strany se zavazují vzájemně spolupracovat při realizaci institutu veřejná služba ve správním obvodu města .... ve smyslu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Účelem vzájemné spolupráce je realizovat veřejnou službu s osobami v hmotné nouzi. II. Organizace se zavazuje spolupracovat s městem a umožňovat osobám, jež se nacházejí v hmotné nouzi, výkon veřejné služby spočívající v ....... III. K tomuto účelu určí organizace kontaktního pracovníka a jeho zástupce, kteří budou: uzavírat smlouvu o výkonu veřejné služby, uzavírat smlouvu kryjící odpovědnost za škodu způsobenou na majetku nebo zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena,
61
MPSV. Obec a veřejná služba. 2010, str. 24
69
a dále budou: zajišťovat proškolení BOZP, v případě potřeby přidělovat pracovní pomůcky, zadávat práci osobám vykonávajícím veřejnou službu, určovat datum, hodinu a místo nástupu na veřejnou službu, a také budou součinní s městem a poskytovat mu informace, a to především o: kontrole a hodnocení výkonu veřejné služby u jednotlivých osob v hmotné nouzi, evidenci pracovní doby osob vykonávajících veřejnou službu.
IV. Město se zavazuje poskytovat organizaci potřebnou součinnost odpovídající povinnostem stanovených touto smlouvou a veškeré informace nutné k řádnému průběhu realizace veřejné služby. V. (1) Výkon veřejné služby bude realizován ode dne ... (2) Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Výpovědní lhůta je pro obě smluvní strany shodná a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. (3) Smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží každá smluvní strana. (4) Smluvní strany prohlašují, že souhlasí s obsahem smlouvy, a na důkaz toho připojují své podpisy. (5) Tato smlouva je platná a účinná dnem podpisu oběma smluvními stranami.
V................................. dne........................... ........................................................ organizace
.............................................................. město
70
Příloha č. 4 Činnosti v rámci veřejné služby V roce 2010 provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí dotazníkové šetření u obcí s cílem vyhodnotit fungování veřejné služby po jejím zavedení v roce 2009. Jednou z otázek, sloužících i jako inspirace pro obce, které o zavedení veřejné služby uvažovaly, byla i otázka „jaké činnosti jsou v rámci veřejné služby vykonávány?“ Konkrétní činnosti, které obce uvedly, jsou rozděleny podle jednotlivých položek následovně:62 v oblasti zlepšování životního prostředí •
výsadba a údržba zeleně, výsadba ovocných stromů
•
ošetření lesních sazenic, pěstební práce v obecním lese
•
odstraňování posečených hmot, náletových dřevin, úklid listí
•
výřez náletových dřevin
•
sekání trávy, stříhání živých plotů
•
údržba japonské zahrady, pletí skalníků
•
úprava terénu – rozvoz hlíny
•
pomáhání při štěpkování
•
pálení větví, pálení klestu v lesích
•
odstraňování černých skládek
•
oprava a natírání laviček, plotů, tabulí
•
odvoz velkokapacitního odpadu
•
pomoc při odstraňování škod po povodních
v oblasti udržování čistoty ulic a veřejných prostranství
62
•
úklid města a veřejných prostranství
•
úklid veřejné zeleně, pletí záhonů, hrabání trávy
•
v zimě úklid chodníků od sněhu, posyp
•
odstraňování posypových hmot z komunikací
•
zametání chodníků a veřejných prostranství
•
sběr odpadků, vysypávání odpadkových košů
MPSV. Vyhodnocení aplikace veřejné služby. 2010, str. 27
71
•
čištění kontejnerů
•
úklid kontejnerových stání, přechodů a podchodů pro chodce, zastávek MHD a odstavných ploch autobusů
•
úklid stanovišť na tříděný odpad
•
úklid cyklostezek
•
čištění potoků
•
úklid školních hřišť a okolí škol
•
úklidové a pomocné práce v nemovitostech, které jsou v majetku města
•
úklidové a pomocné práce ve sportovních areálech
pomoc v oblasti kulturního rozvoje •
organizace vánočních a společenských akcí
•
pořadatelské činnosti při sportovních akcích
•
pomoc v domě dětí s pořádáním kulturních akcí
•
v oblasti sportu, cestovní ruch
•
úklid muzea, pomocné práce v muzejním depozitáři
•
údržba naučných stezek, péče o drobné památky a jejich okolí
•
úklid a příprava pro veřejné akce
pomoc v oblasti sociální péče •
pomoc
v dobrovolnických
organizacích
a
v neziskových
organizacích •
pomoc při pořádání sbírkových charitativních akcí
•
pečovatelská služba o naši občanku
•
pečovatelská služba – dovoz obědů (objednávky, dovoz, rozvoz obědů pro seniory v obci)
•
desinfekce jídlonosičů – pečovatelská služba
•
šití polštářů, opravy oděvů (azylový dům)
•
pomocné a úklidové práce v domovech pro seniory, v domovech důchodců (prádelny, údržba domů, omezeně i pomoc v péči o seniory)
•
pomoc v kuchyni, úklid pokojů v domě seniorů
72
•
sezónní mytí oken v objektech, ve kterých sídlí kluby důchodců a jídelna pro seniory, jejichž zřizovatelem je město
•
pečovatelské úkony
•
pomocné práce na recepci v azylovém domě pro klienty s pracovním omezením
•
pomocné práce při údržbě azylového domu, popř. jiných zařízení
•
úklidové práce v domech s pečovatelskou službou v době pracovní neschopnosti uklízeček
•
úklidové práce v charitativní organizaci a v denním stacionáři
•
pomocné síly v kuchyni nemocnice
•
pomoc v nemocnici
•
pomoc přestárlým v domácnosti
•
sociální poradenství
•
pomoc v humanitárním skladu a v šatníku
•
společnice při procházkách
jiné činnosti •
ve spolupráci s Městskou policií se vyčlenila skupina lidí, převážně Romů, kteří se podílejí na dohledu nad veřejným pořádkem na problémovém sídlišti
•
práce s romskou komunitou (zájmová činnost dětí)
•
pomoc při údržbě a úklidu hřbitova, jeho otvírání a zavírání
•
pomocné obslužné práce při péči o žáky
•
výpomoc ve psím útulku
•
čištění ve výbězích zvířat, zimních ubikací zvířat, čištění kanalizačních šachet, čištění nákladních vozidel
•
pomocné práce a úklid v ZOO
•
práce při údržbě zeleně v nemocnici
•
úklidové a pomocné práce v základní škole, v dětském domově, v Domě dětí a mládeže a mateřských školách
•
úklid v půdních prostorách školských zařízení
73
•
třídění dlažebních kostek, škrabání cihel, čištění dlaždic pro další použití při opravě cest
•
pomocné zednické práce
•
vyklízení objektů, které v budoucnu čeká rekonstrukce
•
vyklizení městských bytů, pomoc při potřebném stěhování
•
stěhování nábytku od občanů – dárců města pro ubytovnu města
•
údržba obecních bytů (společných prostor)
•
pomocné práce pro Technické služby
•
natírání mobiliáře, mytí oken, skel na zastávkách apod.
•
pomoc při demolici drobných staveb a nakládce odpadu
•
úklid prostor nízkoprahového klubu pro děti a mládež
•
administrativní a kancelářská činnost, drobná administrativní činnost v městských organizacích
•
práce v městské knihovně (balení knih, výpůjčka knižního fondu, úklid v knihovně)
•
práce na jednotlivých odborech městského úřadu – práce na PC, v archivu, administrativní práce
•
úprava poštovních obálek s doručenkou, které má úřad v zásobě a nesplňují podmínky podle platných předpisů, tzn. opatření každé obálky samolepkami s textem
•
úklid služebních automobilů
•
úklid kanceláří
•
práce na sběrném dvoře technických služeb
•
úklid ubytoven města, ve kterých žijí občané, kterým hrozí soc. vyloučení
•
hlídání přechodů pro chodce před základními školami v době příchodu dětí do školy
•
řízení dopravy na přechodu pro chodce
•
udržování „dětských koutků“ a dětských hřišť
•
malování společných prostor v obytných domech města + ubytoven
•
úklid prostoru fary a kostela
74
•
podpora
místního
sportovního
oddílu,
podpora
hasičů,
loutkohereckého kroužku •
pomoc
příspěvkovým
organizacím
–
úklidy
na malování, natírání plotů, herních prvků apod. •
roznáška písemností po městě
75
půd,
příprava
Příloha č. 5 Vzor smlouvy o výkonu veřejné služby63 Smlouva o výkonu veřejné služby (uzavřená dle § 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů) Článek I. Smluvní strany 1) Název a sídlo Obce ..……………………………………………………………………………… zastoupená ...……………………………………………………………………………... (dále jen „obec“) IČ: ……………………………………………………………………………….. Kontaktní osoba pro organizování veřejné služby v obci: jméno, příjmení, tel. čís., e-mail, fax ……………………………………………………………………………….. 2) Jméno a příjmení osoby vykonávající veřejnou službu ……………………………………………………………………………….. trvale bytem ..……………………………………………………………………………… rodné číslo ……………………………………………………………………………….. (u osob mladších 18 let) zastoupená zákonným zástupcem (opatrovníkem): jméno a příjmení ……………………………………………………………………………….. trvale bytem ……………………………………………………………………………….. rodné číslo ……………………………………………………………………………….. (dále jen „osoba“) kontaktní údaje o osobě vykonávající veřejnou službu: adresa pro doručování, tel. čís., e-mail: ……………………………………………………………………………..… ………………...……………………………………………………………... Článek II. Předmět smlouvy
63
MPSV. Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009. 2009, s. 8
76
Předmětem smlouvy je závazek obce umožnit osobě za níže stanovených podmínek výkon veřejné služby pro vlastní potřebu obce na straně jedné a závazek osoby vykonávat veřejnou službu svědomitě, pečlivě a bez nároku na odměnu na straně druhé. Článek III. Podmínky výkonu veřejné služby 3.1 Osoba bude vykonávat veřejnou službu od ……………………do……….……………………...v rozsahu…………… ………………………………… 3.2 Místem výkonu veřejné služby je………………………………………...………………………………….. 3.3 Osoba bude pověřena následujícími činnostmi ……………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………….. 3.4 Osoba bude/nebude obcí vybavena těmito pracovními prostředky, které bezprostředně po ukončení veřejné služby vrátí s přihlédnutím k běžnému opotřebení:…………………………………………………………………… …………..…………………………………………………………………… ………….. 3.5 Osoba bude/nebude obcí vybavena těmito osobními ochrannými pracovními prostředky, které bezprostředně po ukončení veřejné služby odevzdá zpět: ..……………………………………………………………….…………… Článek IV. Doba trvání smlouvy a vypovězení smlouvy 4.1 Varianta I Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od jejího uzavření do…………….. nebo Varianta II Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou..…………… měsíce/okamžitou výpovědní lhůtou. 4.2 Obec vypoví smlouvu osobě: • pokud osoba nebude ve veřejné službě pracovat dle dohodnutých podmínek, • pokud osoba přestane být osobou v hmotné nouzi, • pokud osoba nenastoupí v dohodnutý termín na veřejnou službu, • pokud ……………………………………………………………...
77
Článek V. Závěrečná ustanovení 5.1 Zákonný zástupce osoby tímto dává souhlas k výkonu veřejné služby ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a to za podmínek stanovených touto smlouvou a zákonem o pomoci v hmotné nouzi (týká se pouze osob mladších 18 let). 5.2 Obec prohlašuje, že uzavřela pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost na majetku nebo zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. 5.3 V otázkách touto smlouvou výslovně neupravených se strany řídí příslušným ustanovením zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, popř. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5.4 Smlouva se vyhotovuje ve 2 stejnopisech. Veškeré změny a dodatky k této smlouvě vyžadují písemnou formu. 5.5 Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely svobodně a vážně a na důkaz toho připojují vlastnoruční podpisy. V ………………. dne ………………. ………………………… podpis osoby
…………………………. podpis zástupce obce
78
Příloha č. 6
EVIDENCE VÝKONU VEŘEJNÉ SLUŽBY Pracovník: jméno a příjmení, datum narození Měsíc a rok výkonu veřejné služby: Datum
Počet odpracovaných hodin
Počet odpracovaných hodin celkem S prací pana/paní ………..jsme byli: spokojeni, práci vykonával řádně, svědomitě, dle pokynů
méně spokojeni, k jeho práci máme výhrady
Podpis odpovědné osoby:
79
zcela nespokojeni
Příloha č. 7 Potvrzení o vstupní prohlídce zájemce o výkon veřejné služby64
Vstupní prohlídka zájemce o výkon veřejné služby Úhrada: zájemce si hradí sám (pozn.: lze požádat o úhradu poplatku na odboru ……… - nutno doložit potvrzení o platbě)
Zájemce jméno a příjmení:
datum narození:
bydliště: pracovní zařazení:
výkon veřejné služby (dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů)
Charakteristika vykonávané činnosti: Pomoc městu ……..v záležitostech, které jsou v zájmu města zejména při: zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. V …………….. dne
razítko a podpis
vyplňuje lékař ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ název adresa jméno a příjmení lékaře LÉKAŘSKÝ POSUDEK posudkový závěr
IČ DIČ
je zdravotně způsobilý/á je zdravotně způsobilý/á s podmínkou* [] je zdravotně nezpůsobilý/á [] pozbyl/a dlouhodobě zdravotní způsobilost * Pokud je způsobilý/á s podmínkou, jakou pracovní činnost a za jakých podmínek může vykonávat: Poučení: Má-li posuzovaný/á za to, že lékařský posudek je nesprávný, může podat návrh na přezkoumání lékaři, který posudek vypracoval, a to do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení. datum razítko a podpis lékaře
64
posuzovaný/á
MPSV. Obec a veřejná služba. 2010, str. 44
80
[] []
Příloha č. 8 Náplň činnosti oddělení správy komunálních věcí a zeleně dle organizačního řádu Úřadu městské části Praha 1865: a) zajišťuje údržbu ploch veřejné zeleně přímo svěřené do správy městské části v daném území, včetně zajištění údržby a bezpečnosti rekreačních a herních ploch zeleně včetně sportovišť a cyklostezek na svěřeném území, b) vyjadřuje se k žádostem o vstupy a zábory veřejné zeleně ve správě městské části, c) zajišťuje vedení evidence veřejné zeleně pro účely péče o zeleň včetně dětských hřišť, sportovišť, pískovišť a dalších prvků, ve správě městské části, d) zajišťuje přejímky a odsouhlasení prací a fakturace za odbornou údržbu ploch veřejné zeleně, e) vyřizuje připomínky a stížnosti občanů související s problematikou údržby zeleně, likvidace odpadů a úklidu veřejného prostranství, f) připravuje, dozoruje a přejímá veřejné zakázky v oblasti veřejné zeleně ve správě městské části, likvidace odpadů a úklidu prostranství, g) zajišťuje evidenci a návrhy rekonstrukcí dětských hřišť a sportovišť ve správě městské části a opravy pěších komunikací, h) instaluje a obsluhuje odpadkové koše na směsný odpad a koše na psí exkrementy, i) zajišťuje zimní údržbu pěších komunikací ve správě městské části, j) zajišťuje aktualizaci paspartů zeleně v souladu s nově převzatými plochami, delimitovanými pozemky apod., k) zajišťuje pravidelnou inventarizaci ploch veřejné zeleně, l) zajišťuje likvidaci nepovolených skládek na svěřených plochách a na pozemcích ve správě Městské části Praha 18, zpracovává
65
Organizační řád Úřadu městské části Praha 18
81
podklady k uzavírání smluv s firmami provádějícími služby na úseku odpadového hospodářství, m) kontroluje a přebírá úklidové práce financované z rozpočtu odboru, n) zpracovává podklady pro analytickou a účetní evidenci svěřeného majetku a předává je na odbor správy majetku a na odbor ekonomický, o) zajišťuje správu, údržbu a opravy komunikací v majetku Městské části Prahy 18, instalaci svislého a vodorovného dopravního značení (montáž, údržba), komplexní zajištění harmonogramu a realizace blokových čištění, čištění uličních vpustí, harmonogram a součinnost s hlavním městem při sběru odpadů velkoobjemovými kontejnery, plní funkci správce komunikací a vydává stanoviska k investičním záměrům
týkajících
se
využívání
komunikací,
povolením z pozice správce komunikace apod.
82
výkopovým
Příloha č. 9 Náplň činnosti technické skupiny dle organizačního řádu Úřadu městské části Praha 1866: a) zajišťuje zejména vlastními zaměstnanci drobnou údržbu, úklid veřejných ploch a údržbu obecního majetku, zejména činnosti, které není nutné zajišťovat dodavatelsky, b) zajišťuje denní sběr odpadků, především z dětských hřišť a pískovišť a na určených plochách, c) pravidelně vyváží a udržuje odpadkové koše, d) dle potřeby provádí úklid stanovišť nádob na směsný i tříděný odpad u objektů ve správě městské části, e) zajišťuje sekání trávy v určených lokalitách, které nejsou přiděleny zahradnickým firmám a zálivky veřejné zeleně ve správě městské části, f) zajišťuje provoz a údržbu obecných fontán, g) likviduje počínající černé skládky na území městské části, h) spolupracuje s dodavatelskými firmami při zajištění zimní údržby komunikací, i) provádí drobnou údržbu a opravy dětských hřišť, sportovišť a opravy městského mobiliáře ve správě městské části, j) provádí
pravidelnou
údržbu
a
opravy
dopravního
značení
a orientačního značení v obci, k) provádí drobné opravy inventáře, zařízení a další drobné práce údržbového charakteru na majetku městské části, l) provádí vyklízení bytů a nebytových prostor na základě usnesení soudů a pokynů nadřízených, m) instaluje, udržuje a obsluhuje koše na psí exkrementy, n) zajišťuje kurýrní služby, služební přepravu pracovníků úřadu, o) zajišťuje přepravu materiálu a zboží, včetně jeho nakládky a vykládky, 66
Organizační řád Úřadu městské části Praha 18
83
p) zajišťuje přemísťování nábytku v rámci vnitřní dislokace, q) zajišťuje servis pro jednání volených orgánů a pro akce pořádané městskou částí, r) zajišťuje pracovní náplň a provádí dohled nad činností pracovníků přidělených pro výkon alternativních trestů – obecně prospěšných prací, s) provádí drobnou údržbu a opravy motorových vozidel a svěřené techniky.
84
