Veřejná diskuse k hernímu zákonu

Veřejná diskuse k hernímu zákonu Závěrečná zpráva

Česká republika – Ministerstvo financí České republiky Letenská 15 P.O. BOX 77 118 01 Praha 1

V Praze dne 29. 8. 2008

Ing. Tomáš Zídek náměstek ministra financí

Vážený pane náměstku,

dovolte, abychom Vám předložili závěrečnou zprávu vypracovanou v rámci projektu „Ustavení funkce facilitátora hlavních témat věcného záměru herního zákona” a zároveň Vám prezentovali jeho výsledky. Cílem tohoto projektu byla facilitace veřejné diskuse k hlavním tématům herního zákona za účelem formulace variantního řešení úpravy hazardních her vycházející z názorů účastníků veřejné diskuse. Projekt byl zpracováván v období duben – srpen 2008. Všechny provedené postupy v rámci projektu byly provedeny v souladu se smlouvou o poskytování poradenských služeb mezi Českou republikou – Ministerstvem financí České republiky a naší společností ze dne 8. 4. 2008. Veškeré uvedené popisné informace, výstupy diskuse a doporučení byly průběžně komunikovány s odpovědnými pracovníky zadavatele projektu – Ministerstva financí České republiky. Závěrečná zpráva je určena Ministerstvu financí jako podklad pro zpracování věcného záměru herního zákona. Závěrečná zpráva by měla být vždy chápána a čtena jako nedílný celek a v kontextu informací a zvolených postupů, jež byly v době její přípravy k dispozici a byly průběžně komunikovány s odpovědnými pracovníky zadavatele projektu. Ernst & Young nenese žádnou zodpovědnost za škody vzniklé neoprávněným použitím této zprávy. Závěrem bychom chtěli konstatovat, že spolupráce s Vámi a Vaším ministerstvem byla efektivní a věcná a věříme, že výstupy veřejné diskuse k hernímu zákonu budou pro Vás přínosem. S případnými dotazy se prosím neváhejte obrátit na Romanu Smetánkovou na tel. číslo 225 335 136. S přátelským pozdravem

Petr Knap Partner Ernst & Young, s.r.o.

Strana 1

Ministerstvo financí

1. Obsah 1. Obsah.......................................................................................................................................... 2 2. Manažerské shrnutí ..................................................................................................................... 3 3. Průběh a metodika veřejné diskuse.............................................................................................. 7 4. Hlavní výstup diskuse ................................................................................................................ 12 5. Přílohy ....................................................................................................................................... 31

Strana 2


2. Manažerské shrnutí Tato Závěrečná zpráva je hlavním výstupem projektu „Ustavení funkce facilitátora hlavních témat věcného záměru herního zákona“ (dále také „projekt“ nebo „veřejná diskuse“). Zprávu zpracovala společnost Ernst & Young, s.r.o., která byla na základě výsledku zadání veřejné zakázky a smlouvy ze dne 8. dubna 2008 facilitátorem veřejné diskuse k hernímu zákonu (dále také „facilitátor“ nebo „Ernst & Young“). Zpráva je určena pro zadavatele veřejné zakázky Ministerstvo financí České republiky (dále jen „Ministerstvo financí“). Projekt veřejné diskuse k hlavním tématům herního zákona probíhal v období od 8. dubna do 31. srpna 2008 včetně přípravy. Cílem diskuse bylo formulovat vhodné variantní řešení nové úpravy herního zákona, které v sobě integruje názorové spektrum zainteresovaných skupin zabývajících se přímo či nepřímo hazardem. Tato zpráva shrnuje průběh projektu a zejména předkládá hlavní výsledky veřejné diskuse. Vedle této zprávy jsou Ministerstvu financí předloženy na CD-ROM vedlejší výstupy diskuse, zejména materiály prezentující názory jednotlivých účastníků diskuse (dotazníky, formuláře s připomínkami a další nestrukturované materiály) a dále podklady shrnující výstupy z moderovaných pracovních setkání účastníků zaměřených na konkrétní témata řešené problematiky (dále „Focus Groups“). Veřejná diskuse byla po celou dobu řízena týmem Ernst & Young a jeho spolupracujícími osobami (informace k týmu jsou uvedeny v kapitole 3.4.4). Úkolem Ernst & Young bylo po celou dobu projektu veřejnou diskusi nezávisle, transparentně a nezaujatě řídit a následně integrovat hlavní výstupy diskuse do této zprávy. Ernst & Young žádným způsobem nezasahoval do odborné části diskuse, ani se obsahově nepodílel na návrhu řešení úpravy hazardu včetně formulace variant. To bylo výhradně úkolem účastníků diskuse. Pro úplnost dále uvádíme, že Ernst & Young neovlivňuje a nekontroluje další použití výstupů veřejné diskuse prezentovaných v této Závěrečné zprávě, ani rozhodování o volbě konkrétní prezentované varianty. Metodika veřejné diskuse Metodika vedení diskuse byla zvolena s ohledem na charakter řešené problematiky a zejména se zřetelem na omezený časový prostor, který byl pro diskusi vyhrazen. Cílem facilitátora bylo od samotného počátku vést diskusi v duchu konstruktivní spolupráce nejlepších odborníků v řešené oblasti a formou široké konzultace přenést do výstupů diskuse objektivitu názorů. V tomto ohledu se podařilo cíl téměř naplnit, neboť v odborné části diskuse bylo dle samotných účastníků zastoupeno 80 – 90 % trhu s hazardními hrami1, dále také zástupci ostatních zájmových skupin z oblasti potenciálních provozovatelů hazardu, zástupci měst a obcí a konečně odborníci zabývající se negativními společenskými dopady hazardu. Diskuse vyvolala také zájem laické veřejnosti i zahraničních subjektů podnikajících na území Evropské unie (dále také „EU“). Ze stávajících provozovatelů hazardu se převážné části diskuse rozhodla neúčastnit pouze Asociace provozovatelů kursových sázek (názory společnosti Sazka, a.s. byly prezentovány v jimi vyplněném dotazníku, společnost Synot Lotto, a.s. byla zastoupena na úvodní Focus Group), a to z důvodu nesouhlasu se skladbou účastníků diskuse. Veřejná diskuse probíhala prostřednictvím Internetu a zejména během tzv. Focus Groups. Pro účely veřejné diskuse byly facilitátorem vytvořeny webové stránky www.hernizakon.cz, které se staly hlavní komunikační platformou směrem k odborné i laické veřejnosti. Během šesti Focus Groups byla postupně s odbornou částí veřejnosti diskutována hlavní témata a formulovány principy nové úpravy hazardu v ČR

1

Počítáno přes finanční objem trhu s hazardními hrami v České republice.

Strana 3


včetně případných alternativních řešení. Detailní informace k metodice a účastníkům diskuse jsou uvedeny v kapitole 3 Průběh a metodika vedení diskuse.

2.1 Návrh řešení budoucí úpravy hazardu v České republice I přesto, že úkolem facilitátora bylo nalézt variantní řešení úpravy hazardu v České republice, naší snahou bylo od samotného počátku prostřednictvím řízené diskuse dospět k maximálnímu konsensu v jednotlivých řešených tématech. Účastníci diskuse se na mnoha řešeních shodli, na některé oblasti však i po delší diskusi zastávali odlišný názor. Podstatným výsledkem je, že se účastníci během Focus Groups naprostou většinou shodli na skutečnosti, že stávající úprava hazardu v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách nevyhovuje. Dále panovala většinová shoda na účelu a koncepci nové úpravy herního zákona. V tomto kontextu by tedy nová česká úprava měl splňovat šest hlavních zásad: 1. Aktualizace právní úpravy hazardu při respektování principu technologické neutrality. 2. Zpřísnění regulace hazardu a zvýšení ochrany mladistvých a skupin sociálně slabých osob před negativními dopady hazardu. 3. Posílení právní jistoty provozovatelů a hráčů prostřednictvím (i) přehledné, jednoznačné a detailní úpravy problematiky zákonem, která vyloučí (resp. v maximální možné míře omezí) nutnost jeho doplnění podzákonnými normami a omezí prostor pro správní uvážení při jeho aplikaci, (ii) precizních definic v zákoně používaných pojmů s vyloučením jejich mnohoznačnosti a (iii) úpravy právního vztahu mezi provozovatelem a hráčem (tzv. sázkový vztah). 4. Zajištění spravedlivého a transparentního provozování hazardu a rovné postavení všech subjektů na trhu zavedením zásadně stejných podmínek pro provozování i finanční odvody pro všechny provozovatele (odstranit znevýhodnění jedněch vůči jiným), diferencovaně jen v nutných případech s ohledem na míru hazardu provozované sázkové hry. 5. Zkvalitnění a zajištění důsledné kontroly dodržování zákona ze strany státního dozoru, zpřísnění a zefektivnění postihů za porušování zákona a zejména za nelegální činnost na úseku hazardních her. 6. Soulad s legislativou Evropských společenství. Herní zákon by měl dbát na zachování rovnováhy zájmů tří základních zájmových skupin: státu (jako regulátora), provozovatelů a hráčů při respektování potřeb společnosti. Koncepce herního zákona Většina účastníků Focus Groups také souhlasila s novou koncepcí struktury herního zákona. Hlavní myšlenkou této koncepce je, že by zákon měl být strukturován podle míry hazardu a jeho společenské nebezpečnosti. V praxi to znamená precizně definovat parametry míry hazardu, zejména výše sázky na jednu hru, výše výhry / prohry na jednu hru a frekvenci hry. Na základě těchto parametrů by jednotlivé hazardní hry mohly být rozčleněny do několika skupin, přičemž každá skupina by zároveň měla definovány nároky na provozovatele a podmínky provozování s ní spojených hazardních her. S vyšší mírou hazardu by se zpřísňovaly podmínky i nároky na provozovatele. Během diskuse vyplynulo, že se jedná o zcela nový a odlišný legislativní přístup k úpravě hazardu. Ačkoliv se na uvedené koncepci shodla naprostá většina účastníků Focus Groups, z diskusí na některá hlavní témata bylo patrné, že v některých oblastech úpravy hazardu bude pravděpodobně nutné se od této koncepce odchýlit a zvolit jinou dílčí úpravu. Přesto v průběhu diskuse nebyla vznesena jiná alternativa koncepce herního zákona.

Strana 4


Varianty úpravy hazardu v České republice Během celé diskuse se účastníci neshodli na několika tématech. Dle názoru Ernst & Young nejvíce kontroverzními tématy, u nichž byly prezentovány vždy dvě protikladné varianty, jsou: 1. Úprava marketingových a spotřebitelských soutěží – část diskutujících vznesla návrh, že marketingové a spotřebitelské soutěže by měly být upraveny jako jiné hazardní hry v herním zákoně a naopak další účastníci trvali na návrhu úpravy těchto soutěží mimo herní zákon. 2. Účast zahraničních osob na podnikání v oblasti hazardu v České republice – jedna skupina účastníků byla proti účasti zahraničních osob na provozování, respektive zprostředkování hazardu v České republice, naopak část diskutujících byla pro to, aby se zahraniční osoby podnikající na území EU mohly účastnit podnikání v oblasti hazardu také v České republice. 3. Dálkové hraní – v oblasti dálkového hraní prostředky elektronické komunikace (zejména hraní prostřednictvím Internetu nebo mobilního telefonu) byla navržena varianta umožňující dálkové hraní a varianta zakazující tento způsob provozování hazardu. U každého z výše uvedených témat a jejich variantních řešení byly během diskuse zároveň prezentovány podpůrné argumenty pro každou z alternativ. Dle názoru facilitátora nesoulad a nemožnost dosáhnout kompromisu v těchto tématech je odrazem dlouhodobějšího stavu, který přesahuje rámec této veřejné diskuse. Uvedená témata je možné označit jako oblasti spadající do tzv. šedé zóny, neboť stávajícím zákonem nejsou zcela jednoznačně upravena nebo jejich úprava v zákoně dosud chybí. Při úpravě této problematiky v novém herním zákoně bude třeba dbát na soulad úpravy s právem Evropských společenství, kterým je Česká republika rovněž vázána. Z jednotlivých variant je patrný nesoulad v otázce, zda by nová úprava hazardu měla zohlednit výhradně národní zájmy a specifika nebo zda by měla otevřít dveře do Evropské unie. S ohledem na výše uvedené Ernst & Young považuje tato témata za klíčová z pohledu rozhodování o budoucím směřování úpravy hazardu v České republice. V tomto kontextu se domníváme, že se bude jednat o politické rozhodnutí, které by mělo být přijato na úrovni nejvyššího vedení Ministerstva financí. Detailní informace k návrhu úpravy, která vyplynula z diskuse, včetně variantních řešení jsou uvedeny v kapitole 4 a souvisejících přílohách.

2.2 Zhodnocení veřejné diskuse a doporučení dalšího postupu Problematika hazardních her se přímo či nepřímo dotýká většiny obyvatel České republiky. Stávající zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách byl vytvářen v době, kdy nebylo zcela zřejmé, jakým směrem a zejména jakým tempem se bude řešená problematika hazardu ubírat. Počet neúspěšných návrhů na novelizaci stávajícího zákona ukazuje, že se do značné míry jedná o politické téma, které poutá pozornost různých zájmových skupin. Z uvedených důvodů Ernst & Young oceňuje, že se Ministerstvo financí rozhodlo vyvolat veřejnou diskusi vedenou v duchu transparentnosti, nezávislosti a nezaujatosti. Nicméně je zřejmé, že účelem veřejné diskuse bylo pouze nastartovat proces přípravy důležitého právního aktu. V tomto kontextu výsledky diskuse udávají pouze směr, kterým by se nová úprava měla ubírat. Závěry prezentované v této zprávě představují principy v jednotlivých řešených oblastech. Má-li být výstupem celého procesu kvalitní zákon, který zejména odstraní nejasnosti a nespravedlnosti stávajícího zákona, bude nutné na výsledky diskuse navázat aktivní prací. Z pohledu facilitátora veřejné diskuse byly hlavní cíle diskuse naplněny. Prostřednictvím konstruktivní diskuse odborné veřejnosti byly formulovány návrhy řešení budoucí úpravy hazardních her v České republice, včetně variantních řešení. Podařilo se shromáždit věcné a konstruktivní názory na hlavní témata napříč různými subjekty, které se zabývají řešenou problematikou a podpořit je vhodnými

Strana 5


argumenty, které budou pro tvůrce věcného záměru herního zákona relevantním podkladem pro rozhodnutí. Jednotlivá hlavní témata byla diskutována v širším kontextu, tj. byly zohledněny společenské dopady (závislosti, ochrana mladistvých apod.), právní aspekty (soulad s Ústavou i legislativou ES a ČR) i finanční dopady (veřejně prospěšné účely, státní i municipální rozpočty apod.). Nad rámec hlavních cílů diskuse se z pohledu facilitátora podařilo sestavit reprezentativní skupinu účastníků z řad odborné veřejnosti, která přispěla k věcné informovanosti jednotlivých subjektů, pochopení problému a mnohdy i stanovisek jednotlivých zástupců. Díky jejich ochotnému a konstruktivnímu přístupu k debatě mohly být naplněny hlavní cíle diskuse. Za určitý nedostatek diskuse facilitátor spatřuje skutečnost, že hlavní výstup diskuse (tj. návrhy řešení budoucí úpravy hazardu včetně variant) nezahrnuje názor jednoho z největších segmentů trhu s hazardem, a to společností provozujících kursové sázení. Jak již bylo zmíněno, asociace sdružující tyto společnosti (APKURS) se rozhodla z diskuse v druhé fázi odstoupit a neúčastnila se klíčových Focus Groups, kde byly návrhy řešení formulovány. Vzhledem k nedostatečnému časovému prostoru, který byl pro diskusi vymezen, se z pohledu Ernst & Young také nepodařilo rozpracovat návrhy řešení jednotlivých hlavních témat a zejména jejich dopady do větší míry detailu. Tato skutečnost nicméně významněji neovlivňuje vypovídací schopnost výstupů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti následují doporučení facilitátora ohledně dalšího postupu: 1. Vzhledem k tomu, že tato Závěrečná zpráva je určena Ministerstvu financí, doporučujeme, aby byla následně zveřejněna na www.hernizakon.cz, aby účastníci diskuse měli možnost se s finální podobou výstupu diskuse seznámit. 2. Vzhledem k neúčasti Asociace provozovatelů kursových sázek v průběhu Focus Groups doporučujeme Ministerstvu financí získat dodatečně názor také společností provozujících kursové sázky tak, aby byla zachována parita názorů napříč jednotlivými segmenty hazardních her. 3. Při přípravě věcného záměru herního zákona doporučujeme využít výsledky této veřejné diskuse a v případě potřeby i nadále využívat ustanovenou skupinu účastníků veřejné diskuse. 4. V souvislosti s rozhodnutím týkajícím se volby některé z variant u tří kontroverzních témat doporučujeme Ministerstvu financí zpracování profesionálního výkladu práva ES majícího vliv na oblast hazardu včetně důležitých rozsudků Evropského soudního dvora. 5. V rámci přípravy věcného záměru bude nutné rozhodnout volbu variant u konkrétních hlavních témat. V případě výše zmíněných tří zásadních témat doporučujeme rozhodnutí na úrovni ministra financí, v případě dílčích variant u ostatních témat rozhodnutí na úrovni středního / vyššího managementu Ministerstva financí. 6. V některých řešených oblastech (např. regulace reklamy, sázkový vztah) byly během diskuse vzneseny podněty na adekvátní úpravu v jiných právních aktech. Z tohoto důvodu doporučujeme posouzení relevance takových podnětů a zahájení jednání o úpravě v příslušných zákonech.

2.3 Poděkování účastníkům diskuse Ernst & Young by rád touto cestou poděkoval všem účastníkům této v českých podmínkách ojedinělé formy veřejné diskuse, a to zejména těm, kteří se aktivní formou podíleli na tvorbě výstupů během Focus Groups. Ernst & Young velmi oceňuje jejich otevřený a konstruktivní přístup, bez něhož by výstupy této diskuse nemohly vzniknout.

Strana 6


3. Průběh a metodika veřejné diskuse 3.1 Průběh veřejné diskuse Projekt veřejné diskuse k hlavním tématům věcného záměru herního zákona probíhal v období od 8. dubna do 31. srpna 2008 a byl realizován celkem ve třech hlavních fázích, kterým předcházela etapa přípravy diskuse. Přípravná fáze – účelem úvodní fáze byla zejména příprava nástrojů komunikace v průběhu veřejné diskuse, identifikace a oslovení potenciálních účastníků diskuse a mediální podpora celého projektu. Vrcholem přípravné fáze bylo spuštění webových stránek www.hernizakon.cz a sestavení seznamu vážných zájemců o diskusi. Příprava diskuse probíhala od 8. dubna do 15. května 2008. 1. fáze – účelem první fáze bylo shromáždit informace k hlavním tématům řešené oblasti. Prostřednictvím strukturovaných dotazníků (vytvořených facilitátorem) účastníci diskuse zasílali své názory a náměty na jednotlivá hlavní témata. Tyto dokumenty (výstupy 1. fáze) byly následně významným podkladem pro pořádání tzv. Focus Groups. Facilitátor obdržel celkem 27 vyplněných dotazníků. Tato fáze probíhala v období od 16. května do 26. června 2008. 2. fáze – v průběhu této fáze probíhala aktivní diskuse převážně zástupců odborné veřejnosti prostřednictvím tzv. Focus Groups. Proběhlo celkem šest Focus Groups, jejichž účelem byla řízená a strukturovaná diskuse k hlavním tématům a tvorba variantních řešení. Jednotlivých diskusních setkání se v průměru účastnilo 18 účastníků, unikátních účastníků bylo 33. Výstupem byly Výstupy z jednání Focus Groups. Tato fáze probíhala v období od 27. června do 18. srpna 2008. Během 1. a 2. fáze měli účastníci diskuse ze strany odborné i laické veřejnosti možnost zasílat své připomínky a náměty k hlavním tématům prostřednictvím tzv. formuláře pro připomínkování. 3. fáze – účelem poslední fáze bylo analyzovat veškeré informace shromážděné v průběhu diskuse (1. a 2. fáze) a formulovat hlavní výstupy diskuse. Výstupem této fáze jako i celé diskuse je tato Závěrečná zpráva, která shrnuje výsledky diskuse a formuluje variantní řešení v oblastech, na nichž se účastníci neshodli. Poslední fáze probíhala od 19. do 31. srpna 2008. Nezbytným úkolem facilitátora byla průběžná aktualizace stránek www.hernizakon.cz, které byly hlavní komunikační platformou během celé veřejné diskuse. Celkový počet návštěvníků stránek za období od 1. května 2008 do 26. srpna 2008 byl 12 650. V průběhu projektu probíhala komunikace s Ministerstvem financí za účelem informování o postupu a průběžných výsledcích diskuse. V nezbytné míře byla také během celé diskuse průběžně informována česká média.

3.2 Metodika veřejné diskuse Metodika veřejné diskuse byla zvolena s ohledem na významnost řešeného tématu, jeho široký dopad a zejména se zřetelem na omezený časový prostor, který byl pro diskusi vyhrazen. Metodika vycházela ze dvou pramenů, a to (i) domácí i mezinárodní zkušenosti Ernst & Young s přípravou komplexních návrhů řešení, včetně legislativních návrhů při zohlednění omezeného časového prostoru pro diskusi a dále (ii) domácí i mezinárodní zkušenosti s dobrou praxí strategické práce, včetně aplikací tzv. blokové metody. V uvedeném kontextu byla facilitace veřejné diskuse postavena na následujících klíčových faktorech: 1. Forma vedení diskuse 2. Nástroje vedení diskuse 3. Účastníci diskuse 4. Výstupy diskuse

Strana 7


3.2.1

Forma vedení diskuse

Pojetí vedení diskuse bylo založeno na individuálním přístupu v práci s širokou veřejností a dialogu s odbornou veřejností. Obě názorové platformy byly přesto v průběhu projektu oboustranně provázané. Na základě relevantních podnětů široké veřejnosti facilitátor zpřesňoval strukturu a dialog s odbornou veřejností a naopak výstupy odborné diskuse byly zpřístupněny k oponentuře ze strany občanů.

3.3

Diskuse se širokou veřejností

Ke komunikaci se širokou veřejností sloužily zejména stránky www.hernizakon.cz, které umožnily prostřednictvím strukturovaného formuláře k připomínkování každému zájemci předat facilitátorovi náměty a komentáře ke zveřejňovaným výstupům diskuse. Dále byla zřízena speciální e-mailová adresa [email protected], kde jsme po dobu diskuse shromažďovali a zabývali se nestrukturovanými podněty široké veřejnosti. Konečně každý měl také možnost vyjadřovat se k tématům na webových stránkách diskuse prostřednictvím zveřejňovaných anket.

3.4

Diskuse s odbornou veřejností

Převážná část diskuse probíhala v dialogu s odbornou veřejností. Pro účely konstruktivní diskuse facilitátor v úvodní části projektu sestavil širší pracovní skupinu vážných zájemců. Tato skupina se podílela na jednotlivých výstupech diskuse a společně vytvářela celkové řešení nové úpravy (včetně variantních řešení). Odborná část veřejnosti pracovala v průběhu 1. a 2. fáze diskuse. Další informace k odborné veřejnosti uvádíme v kapitole 3.4.2 Účastníci diskuse. Od samotného počátku diskuse došlo k jasným rozdělením rolí mezi facilitátorem (Ernst & Young) a diskutujícími účastníky: ►

Ernst & Young byl odpovědný za proces řízení diskuse v daném čase, nezasahoval do obsahu podkladů jednotlivých účastníků, pouze integroval výsledky práce účastníků do vhodné podoby a poskytoval nezbytnou podporu formou průběžných konzultací. V tomto kontextu měl Ernst & Young právo debatu usměrňovat a nezohlednit názory dodané po termínu či nerespektující pravidla diskuse.

►

Účastníci prostřednictvím řízené diskuse zpracovávali obsah variantních řešení včetně argumentů podporujících zastávanou alternativu.

Celá diskuse byla řízena Ernst & Young a probíhala v souladu s pravidly nastavenými facilitátorem. Naším úkolem bylo diskusi efektivně řídit a nezasahovat do odborného obsahu vyjádření diskutujících. Diskuse byla vedena podle těchto principů: 1. Transparentnost – veškeré výstupy diskuse byly průběžně zveřejňovány na www.hernizakon.cz, každý výstup byl opatřen identifikačními údaji jeho zpracovatele. To se týkalo zejména podkladů získávaných od jednotlivých účastníků diskuse (dotazníky, nestrukturované materiály a formuláře s připomínkami ke zveřejněným materiálům). Obdobně po celou dobu diskuse byl zveřejňován a pravidelně aktualizován seznam účastníků diskuse a forma jejich zapojení. 2. Strukturovanost – veškeré podklady, které sloužily jako nástroje pro získávání informací od účastníků, byly zpracovány ve strukturované formě tak, aby umožnily efektivní integraci prezentovaných názorů. K tomu sloužily připravené strukturované dotazníky a formuláře pro připomínkování. Focus Groups byly strukturované dle hlavních témat a vždy řízené facilitátorem s cílem dosáhnout jasného výsledku. Výstupy z jednotlivých Focus Groups byly zpracovány v jednotné podobě. 3. Nezávislost a nezaujatost – v průběhu celé diskuse platilo pravidlo, že jeden názor nebude upřednostňován oproti jinému. Diskuse byla řízena s cílem nepreferovat ani jednu ze

Strana 8


zúčastněných skupin a zajistit v maximální možné míře objektivitu názorů. Facilitátor nezasahoval do obsahu prezentovaných názorů. 4. Konstruktivnost – během diskuse, a to zejména v průběhu Focus Groups, se podařilo nastavit věcnou spolupráci mezi zúčastněnými subjekty, která vedla k jasným výsledkům a byla oproštěna od nekonstruktivní kritiky jednotlivých názorů či osob.

3.4.1

Nástroje vedení diskuse a komunikační prostředky

V průběhu diskuse jsme využívali tyto prostředky komunikace: 1. Internet – nejdůležitějším komunikačním prostředkem byly speciální webové stránky diskuse www.hernizakon.cz. Na těchto stránkách Ernst & Young informoval o průběhu diskuse, zveřejňoval podklady pro diskutující (formuláře diskuse), veškeré dílčí výstupy (vyplněné dotazníky, formuláře s připomínkami, výstupy jednotlivých Focus Groups) i nestrukturované relevantní materiály získané od jednotlivých účastníků. Více informací k internetovým stránkám je uvedeno v příloze 5.4. 2. E-mail a telefon – průběžná komunikace s účastníky diskuse probíhala zejména prostřednictvím e-mailu a telefonu. Všichni účastníci diskuse bez ohledu na jejich stupeň zapojení byly průběžně e-mailem informováni o jednotlivých pořádaných aktivitách (zejména pozvánky na Focus Groups), byly jim zasílány dílčí výstupy (resp. upozornění na zveřejnění výstupů na webu). Pro účely diskuse byla zřízena speciální e-mailová adresa [email protected]. 3. Konzultace – během diskuse také někteří účastníci využili možnosti individuální konzultace s facilitátorem. 4. Setkání - během diskuse facilitátor uspořádal, nad rámec odborně a věcně zaměřených Focus Groups, také tři setkání se všemi účastníky diskuse. Jejich účelem bylo především seznámení s procesem diskuse, jeho průběžnými výsledky a konečně principy zpracování finálního výstupu, tj. této Závěrečné zprávy. Účastníci diskuse své názory prezentovali prostřednictvím následujících nástrojů: 1. Strukturované dotazníky – dotazníky ve formě jednotných formulářů zahrnovaly nezbytné informace, které vedly účastníky k prezentaci jejich názorů na jednotlivá hlavní témata. Jejich účelem bylo v krátké době získat prvotní náhled na hlavní témata napříč různým zájmovým spektrem a to v jednotné podobě, která nám následně usnadnila integraci názorů do podoby přijatelné pro Focus Groups (i výsledné varianty). Dotazníky vyplněné jednotlivými účastníky nám umožnily identifikovat body, na nichž panovala shoda, a naopak témata, která byla od samotného počátku sporná. Dále sloužily také jako transparentní podklad pro další diskusi, neboť díky jejich zveřejnění se mohli účastníci diskuse navzájem seznámit se svými názory. Ukázka strukturovaného dotazníku je uvedena ve vedlejším výstupu na CD-ROM. 2. Formuláře pro připomínky – formuláře byly zpracovány obdobnou formou jako dotazníky a jejich hlavním účelem bylo korespondenční formou vyjádřit zejména nesouhlas s názory prezentovanými v dílčích výstupech diskuse zveřejňovaných na webových stránkách včetně protiargumentů podporujících odlišný návrh řešení. Ukázka strukturovaného formuláře pro připomínky je uvedena ve vedlejším výstupu na CD-ROM. 3. Focus Groups – Focus Groups (nebo-li tzv. kulaté stoly účastníků) byly klíčovým nástrojem facilitace odborně vedené diskuse. Jejich cílem bylo (i) verifikovat výsledky vycházející ze získaných vyplněných dotazníků a (ii) prostřednictvím řízené diskuse formulovat finální řešení úpravy jednotlivých témat včetně případných variantních řešení. Celkem se konalo šest setkání, vždy jedno v rozmezí jednoho týdne. Každé setkání trvalo 4 – 5 hodin a mělo na agendě řešení několika hlavních témat, většinou vzájemně propojených. S ohledem na efektivitu moderování skupiny byl počet účastníků limitován počtem 20 osob.

Strana 9


Skupiny účastníků se s každou jednotlivou Focus Group částečně obměňovaly, a to dle řešených témat. Na konkrétní Focus Group se mohl přihlásit každý účastník, kterého téma zajímalo, nicméně finální složení bylo v odpovědnosti facilitátora, a to vždy tak, aby byly zastoupeny různé názorové proudy na konkrétní řešená témata. Focus Groups byly za jasných pravidel moderovány týmem Ernst & Young, který následně na základě diskuse odborníků zpracoval shrnutí řešených témat včetně případných variant. Veškeré výstupy Focus Groups byly poskytnuty účastníkům diskuse k připomínkám. Seznam Focus Groups a účastníků je uveden v příloze 5.2. Pro úplnost je nutné uvést, že každý ze zájemců měl možnost se do diskuse zapojit prostřednictvím některého z výše uvedených nástrojů.

3.4.2

Účastníci diskuse

Vzhledem k dosahu problematiky loterií a sázkových her do diskuse nad hlavními tématy byla zahrnuta široká i odborná veřejnost. Účast ve veřejné diskusi byla otevřena každému zájemci, neboť jejím cílem bylo podchytit názory veřejnosti a nikoliv jen úzkých zájmových skupin. Ačkoliv se facilitátor, zejména v úvodní fázi, potýkal s názorem, že by některým účastníkům měla být diskuse znemožněna, nezískal žádné relevantní podklady, které by ho vedli k vyloučení konkrétního účastníka. Účast v diskusi byla otevřena po celou dobu jejího konání, tj. každý, kdo měl zájem se mohl do diskuse kdykoliv (v čase vymezeném pro diskusi) zapojit. Facilitátor během diskuse průběžně vyzýval k účasti na veřejné debatě. ►

Široká veřejnost – prostřednictvím konkrétních forem vedení diskuse měl každý možnost vyjádřit se k řešené problematice. Více informací k diskusi se širokou veřejností je uvedeno v kapitole 3.2.1 Forma vedení diskuse.

►

Odborná veřejnost – účastníci z řad odborné veřejnosti byli významným faktorem úspěšnosti celé diskuse a zejména jejích výstupů. Během přípravné fáze facilitátor identifikoval klíčové subjekty i fyzické osoby, které byly dle jeho profesionálního úsudku potenciálními vážnými zájemci o diskusi. Také v průběhu diskuse samotné byla skupina účastníků neustále doplňována o další odborníky, tak aby byla zachována parita a objektivita názorů. Na formování a doplnění odborné pracovní skupiny se podíleli i sami oslovení účastníci. Odbornou pracovní skupinu tvořili zástupci státu (regulátora), provozovatelů i občanské společnosti. Na základě informací od účastníků lze konstatovat, že v diskusi bylo zastoupeno cca 80 – 90 % trhu hazardních her v České republice2, dále se účastnily zájmové skupiny, kterých se problematika hazardu přímo či nepřímo dotýká ať už z pozice provozování hazardu (např. certifikační subjekty, mobilní operátoři, provozovatelé internetového sázení apod.) či z pozice ochrany zájmů měst a obcí. Nedílnou součást tvořili rovněž zástupci skupin, které se zabývají ochranou mladistvých a sociálně slabých osob a zástupce regulátora, tj. Ministerstvo financí. Jednotlivé zájmové skupiny (zejména provozovatelé hazardu) byly v převážné většině zastoupeni prostřednictvím asociací a sdružení. Zapojení účastníků z řad odborné veřejnosti v průběhu celé diskuse bylo různé, někteří se zapojili pouze v první fázi (dotazníky), někteří aktivně přispívali během Focus Groups (2. fáze) a celá řada se účastnila obou fází. Celá odborná skupina zahrnovala v nejširší formě celkem 62 účastníků, seznam všech účastníků diskuse, včetně jejich zapojení uvádíme v příloze 5.2.

2

Počítáno přes finanční objem trhu s hazardními hrami v ČR. Do diskuse se ze stávajících provozovatelů aktivně nezapojili pouze zástupci Asociace provozovatelů kursových sázek (s výjimkou společnosti Sazka, a.s., která zaslala dotazník, v němž prezentovala své názory na uvedená témata).

Strana 10


3.4.3

Výstupy diskuse

Výstupy diskuse je možné rozdělit do dvou skupin: 1. Hlavní výstup – hlavním výstupem diskuse je tato Závěrečná zpráva, která shrnuje průběh a zejména výsledky celé diskuse. Závěrečná zpráva je určena pro zadavatele, tj. Ministerstvo financí. 2. Vedlejší výstupy – vedlejší výstupy diskuse tvoří zejména následující dokumenty: ►

dotazníky vyplněné jednotlivými účastníky diskuse

►

formuláře s připomínkami od jednotlivých účastníků diskuse

►

nestrukturované materiály zaslané během diskuse facilitátorovi

►

výstupy z jednotlivých Focus Groups.

Veškeré vedlejší výstupy jsou společně se Závěrečnou zprávou předány Ministerstvu financí. Všechny vedlejší výstupy byly zveřejněny v průběhu diskuse na www.hernizakon.cz.

3.4.4

Tým

Tým facilitátora veřejné diskuse k hernímu zákonu byl tvořen níže uvedenými osobami. Jejich míra zapojení v celém projektu byla rozdílná: ►

Ing. Petr Knap, MBA – vedoucí týmu,

►

Ing. Romana Smetánková, Ph.D. – koordinátorka diskuse,

►

Mgr. Lukáš Kačena – asistent koordinátorky,

►

JUDr. Ivo Kahánek – odborný člen týmu s odpovědností za posouzení právních aspektů řešené problematiky,

►

MUDr. Jiří Presl – odborný člen týmu s odpovědností za posouzení sociologických aspektů řešené problematiky,

►

JUDr. Daniel Weinhold, Ph.D. – Weinhold Legal, odborný člen týmu s odpovědností za posouzení právních aspektů řešené problematiky,

►

Mgr. Ivan Sagál - Weinhold Legal, odborný člen týmu s odpovědností za posouzení právních aspektů řešené problematiky,

►

Mgr. Alžběta Honsová – PR specialistka zajišťující medializaci projektu.

Strana 11


4. Hlavní výstup diskuse V této kapitole jsou uváděny hlavní výstupy z veřejné diskuse k hernímu zákonu. Jako podklad byly použity primárně výstupy z jednotlivých Focus Groups, dále vyplněné strukturované podkladové materiály – dotazníky, vyplněné formuláře pro připomínkování a další dokumenty a materiály zaslané jednotlivými účastníky diskuse. Všechny tyto dokumenty jsou vedlejšími výstupy z veřejné diskuse k hernímu zákonu a je možné v nich doplňkově a detailně dohledat některé náměty a argumenty k diskutované problematice. Následující text je členěn do tří hlavních podkapitol. 1. Podkapitola „Účel a koncepce herního zákona“ shrnuje koncepčně účel a cíle herního zákona, ale především nový a v jistých ohledech zřejmě ojedinělý návrh struktury a koncepce tohoto zákona. 2. Další podkapitola „Variantní řešení klíčových3 témat“ uvádí dvě základní variantní řešení ke klíčovým tématům herního zákona: i) Vymezení oblasti upravované herním zákonem, včetně problematiky marketingových a spotřebitelských soutěží, ii) Účast na hazardních hrách a provozování hazardních her v zahraničí a ze zahraničí a iii) Dálkové hraní. Na základě požadavků Ministerstva financí je uveden ke každému variantnímu řešení klíčového tématu vyplněný formulář, který shrnuje hlavní argumenty pro danou variantu prezentované účastníky diskuse, očekávané dopady a náklady, stručné porovnání s legislativou v jiných evropských zemích a další informace. Tyto formuláře jsou součástí přílohy 5.1. 3. Podkapitola „Návrhy řešení dalších hlavních témat“ shrnuje výsledky diskuse k ostatním tématům. V této podkapitole jsou uvedena jak řešení, na kterých se účastníci diskuse shodli, tak dílčí variantní řešení následujících jednotlivých hlavních témat: ►

Kritéria pro provozovatele loterií a jiných podobných her – vstup na trh.

►

Licenční řízení – vydávání povolení k provozování loterií a jiných podobných her.

►

Podmínky provádění, provozování a vyúčtování loterií a jiných podobných her

►

Ekonomické zatížení provozovatelů loterií a jiných podobných her (zdanění, poplatky, odvody).

►

Stanovení věku a režim kontroly věku sázejícího (účastníka loterie nebo jiné podobné hry).

►

Negativní dopady hazardu na společnost.

►

Limit výše sázek a výher.

►

Sázkový vztah.

►

Změny v souvislosti s přechodem na euro.

►

Reklama na hry.

►

Trestní odpovědnost za porušení zákona.

►

Zamezení legalizace výnosů z trestné činnosti.

►

Vymezení postavení příslušného orgánu státní správy a orgánů samosprávy.

3

Tato témata považuje facilitátor za klíčová z pohledu rozhodování o budoucím směřování úpravy hazardu v České republice.

Strana 12


Úkolem facilitátora nebylo zjistit a ani součástí variantních řešení neměl být přesný počet subjektů (účastníků diskuse) a přesný poměr hlasů podporující některý z názorů či návrhů řešení. Snahou facilitátora bylo během veřejné diskuse dosáhnout co největší míry shody a nalézat kompromisní řešení. I v oblastech, kde shoda nebyla dosažena uvádí facilitátor různé varianty řešení daného tématu. Pořadí uváděných variantních řešení a předkládaných argumentů nevyjadřuje jejich váhu a důležitost. Přesto je v textu orientačně uvedeno, jakou podporu jednotlivé návrhy měly. Termínem „naprostá většina“ facilitátor rozumí situaci, kdy v rámci skupiny s návrhem souhlasili s výjimkou jednoho nebo dvou účastníků všichni účastníci dané Focus Group. „Většinou“ je označen návrh, který podporovala více než polovina účastníků, „menšinou“ nebo „částí“ jsou označeny návrhy s podporou méně než poloviny diskutujících. „Ojedinělý návrh“ nebo „někteří účastníci“ znamená, že daný návrh podpořil jeden nebo dva účastníci diskuse. Pokud v textu není doslovně uvedeno, jakou mělo dané variantní řešení podporu mezi účastníky diskuse, tak platí, že pro každý z návrhů se vyslovila vždy část účastníků diskuse (tzn. že tyto návrhy neměly jasně většinovou podporu). V textu je často používán termín „herní zákon“, který označuje nový zákon (případně novelu zákona) nahrazující stávající zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Hazardními hrami v tomto textu facilitátor rozumí všechny aktivity, které by měly spadat pod působnost herního zákona. V textu jsou uvedeny také tzv. komentáře facilitátora, ve kterém je hodnoceno dodržování základních principů (rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí, spravedlivé ekonomické zatížení subjektů provozujících hazardní hry a kontrolovatelnost ze strany státu nebo obcí) a dopady a náklady těch řešení, u kterých takové hodnocení bylo možné provést. Úkolem facilitátora nebylo věcně a obsahově hodnotit relevanci a správnost (smysluplnost) argumentů předkládaných jednotlivými účastníky diskuse. Struktura a postupy vedení diskuse nicméně umožňovaly vzájemné hodnocení a porovnávání argumentů mezi účastníky diskusí navzájem.

Strana 13


4.1 Účel a koncepce herního zákona Účel herního zákona Naprostá většina účastníků diskuse se shodla na účelu herního zákona a vyjádřila přesvědčení, že současná právní úprava (tj. především zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách) nevyhovuje. Účelem nového herního zákona (nebo novela stávajícího zákona) by mělo být především: 1.

aktualizovat právní úpravu oblasti loterií a her a reagovat na technologický vývoj v oblasti (respektovat princip technologické neutrality, kdy předmětem regulace nejsou jednotlivé technologie),

2.

zpřísnit regulaci hazardních her a zvýšit ochranu mladistvých a skupin sociálně slabých osob před negativními dopady provozování hazardních her,

3.

posílit právní jistotu provozovatelů a hráčů prostřednictvím: a.

přehledné, jednoznačné a podrobné úpravy problematiky zákonem, která vyloučí (resp. v maximální možné míře omezí) nutnost jeho doplnění podzákonnými předpisy (vyhláškami) a omezí prostor pro správní uvážení při jeho aplikaci,

b.

precizní definicí v zákoně použitých pojmů tak, aby nebyl možný jejich různý výklad,

c.

upravením právního vztahu mezi provozovatelem a hráčem,

4.

zajistit spravedlivé a transparentní provozování loterií a jiných podobných her a rovné postavení všech subjektů na trhu zavedením zásadně stejných podmínek pro provozování i finanční odvody pro všechny provozovatele (odstranit znevýhodnění jedněch vůči jiným), diferencovaně jen v nutných případech s ohledem na míru hazardu provozované sázkové hry,

5.

zkvalitnit a zajistit důslednou kontrolu dodržování zákona ze strany státního dozoru, zpřísnit a zefektivnit postihy za porušování zákona a zejména za nelegální činnost na úseku hazardních her,

6.

být v souladu s legislativou Evropských společenství.

Účastníci diskuse se shodli, že podnikání v oblasti loterií a jiných podobných her je zvláštní druh podnikání. Stát by toto podnikání měl regulovat a stanovit jeho jasné hranice a podmínky pro jeho provozování. Základním principem herního zákona je zachování rovnováhy zájmů tří základních zájmových skupin: státu (jako regulátora), provozovatelů a hráčů při respektování společných zájmů. Stát má zajistit kontrolu finančních toků a jejich směrování, musí mít možnost stanovit věkový limit (ochrana mladistvých) a možnost regulovat počet provozovatelů, stanovit limity a hranice provozování her. Hráči by měli mít zaručena pravidla hry, možnost samostatně se rozhodnout o účasti ve hře a právo na výhru. Provozovatelé by měli mít zaručenu ochranu investic, zajištěn rovný přístup na trh a možnost plánovat do budoucna. Společnosti (veřejnosti) jsou kompenzovány negativní jevy doprovázející regulované hazardní hry formou odvodů na veřejně prospěšné účely. Koncepce herního zákona Většina účastníků diskuse souhlasila s níže popsanou koncepcí struktury herního zákona. Uvedená koncepce zákona podle míry hazardu je v mnoha ohledech unikátní a inovativní. Zákon by měl být strukturován podle míry hazardu a jeho společenské nebezpečnosti. Parametry míry hazardu jsou především: ►

výše sázky na jednu hru,

►

výhra/prohra na jednu hru,

►

frekvence hry.

Strana 14


Nároky na provozovatele a podmínky provozování hazardní hry by se měly zpřísňovat s vyšší mírou hazardu. Hry v nejmírnější kategorii (např. tomboly, marketingové soutěže do určitého limitu apod.), které nejsou společensky nebezpečné, by nemusely být zákonem (ve větší míře) upravovány. Zákon by měl pokrývat především tyto oblasti: základní terminologie, definice her, definice základních technických prostředků, definice účastníků (regulátora, provozovatele a hráče), vymezení místa a podmínek provozování hazardních her. Většina účastníků diskuse se s touto koncepcí v průběhu diskuse teprve seznamovala. Ačkoliv se na uvedené koncepci shodla naprostá většina účastníků Focus Groups, z diskusí na některá hlavní témata bylo patrné, že v některých oblastech úpravy hazardu bude pravděpodobně nutné se od této koncepce odchýlit a zvolit jinou dílčí úpravu (například podle jednotlivých druhů hazardních her). Přesto v průběhu diskuse nebyla vznesena jiná alternativa ucelené koncepce herního zákona. Mezi oblastmi, které nebude možné podle některých účastníků diskuse upravovat podle míry hazardu, byly zmíněny především i) režim kontroly věku sázejícího, ii) limit výše sázek a výher a iii) podmínky provádění, provozování a vyúčtování hazardních her. Celá oblast hazardních her by měla být upravena v zásadě pouze zákonem, který bude komplexní, přesný a dostatečně detailní. Zákon by neměl být doplněn podzákonnými legislativními akty (vyhláškami), měl by pouze obsahovat odkazy na technické standardy vydávané Ministerstvem financí. Úprava na úrovni zákona by měla zajistit vyšší právní jistotu všem zainteresovaným subjektům – regulátorovi, provozovateli i hráči. V otázce detailnosti zpracování herního zákona byla vždy jednou z částí účastníků diskuse navržena dvě řešení: i) zákon by měl být co nejpřesnější a nejdetailnější, včetně popisu jednotlivých her a ii) v zákoně by měly být popsány pouze základní principy, tj. obecné definice a obecná pravidla. V otázce přístupu k technologiím byla vždy jednou z částí účastníků diskuse navržena dvě řešení: i) regulace se bude týkat činností, nikoliv technologie – princip „hráč si sám zvolí prostředek (technologii) hry“ a ii) dostupnost technologií musí být regulována a kontrolována – princip „hráč musí přijít za hazardem, nikoliv obráceně“. V otázce legislativní úpravy herního zákona byla vždy jednou z částí účastníků diskuse navržena tato dvě řešení: i) celá oblast by měla být upravena zcela novým zákonem a ii) současný zákon č. 202/1990, Sb. o loteriích a jiných podobných hrách by měl být novelizován. Podle některých účastníků diskuse by měl být pouze částečně doplněn, většina diskutujících však navrhovala jeho zásadní novelizaci. Název zákona by měl být stanoven po vymezení jeho obsahu, předem byly zmíněny návrhy „zákon o hazardních hrách“ (tento návrh podpořila většina účastníků diskuse), „zákon o sázkových a marketingových hrách“, „herní zákon“ a „zákon o sázkových hrách“. V rámci diskuse byly všemi účastníky společně vydefinovány základní pojmové znaky definice hazardu: 1. Hazardní hra je proces. 2. Vložení vkladu – při hazardní hře není návrat vkladu zaručen. 3. Výhra/prohra – výsledkem hry je výhra nebo prohra hráče (výhra a prohra jsou technicky definované pojmy). 4. Nahodilá okolnost – do průběhu procesu (hazardní hry) zasahuje prvek náhody. 5. Účast hráče – hazardní hry se účastní hráč. 6. Nemožnost ovlivnit výsledek – hráč nemůže ovlivnit výsledek hazardní hry.

Strana 15


4.2 Variantní řešení klíčových témat V této podkapitole jsou uvedena variantní řešení podle názoru facilitátora klíčových témat. U každého z níže uvedených témat a jejich variantních řešení byly během diskuse zároveň prezentovány podpůrné argumenty pro každou z alternativ. Dle názoru facilitátora nesoulad v těchto tématech je odrazem dlouhodobějšího stavu, který přesahuje rámec této veřejné diskuse. Uvedená témata je možné označit jako oblasti spadající do tzv. šedé zóny, neboť stávajícím zákonem nejsou zcela jednoznačně upravena nebo stávající úprava nemá jednoznačný výklad. Navíc úprava těchto témat v nové úpravě českého herního zákona bude ovlivněna výkladem práva Evropských společenství, podle něhož je Česká republika povinna se řídit. Z jednotlivých variant je patrný nesoulad v otázce, zda by nová úprava hazardu měla být výhradně národní záležitostí nebo zda by měla otevřít dveře do Evropské unie. S ohledem na výše uvedené Ernst & Young považuje tato témata za klíčová z pohledu rozhodování o budoucím směřování úpravy hazardu v České republice. V tomto kontextu se domníváme, že se bude jednat o politické rozhodnutí, které by mělo být přijato na úrovni nejvyššího vedení Ministerstva financí.

1.

Vymezení oblasti upravované herním zákonem, včetně problematiky marketingových a spotřebitelských soutěží

Toto téma bylo diskutováno v průběhu Focus Group č. 2 a Focus Group č. 3, účastníci diskuse se neshodli na kompromisním řešení. Z diskuse tak vyplynuly dvě různé varianty úpravy marketingových (spotřebitelských soutěží) v herním zákoně. A.

Marketingové soutěže budou upravovány herním zákonem za stejných podmínek jako ostatní hry. Všechny činnosti, které splňují znaky hazardu, mají být upravovány herním zákonem. Hazardní hry by měly být v zákoně řazeny do kategorií podle míry hazardu. Mezi hlavními argumenty navrhovatelů této varianty byla uváděna následující tvrzení: ►

Marketingové soutěže mohou mít charakter skryté loterie a mohou být organizovány i za účelem vytváření přímého zisku.

►

Vklad do hry je v případě marketingových soutěží obsažen v ceně kupovaného zboží, případně je skryt v nákladech na komunikaci s účastníkem soutěže.

►

V případě, že by marketingové soutěže nebyly upraveny herním zákonem, mohly by snadno posloužit k obcházení zákona (např. tím, že by klasické hazardní hry mohly být provozovány pod hlavičkou marketingových soutěží, čímž by se vyhýbaly regulaci herním zákonem, placení patřičných poplatků apod.).

►

Pořadatelé některých marketingových soutěží používají shodná losovací zařízení jako provozovatelé hazardních her (např. kolo štěstí, losovací buben, osudí, stírací losy apod.), tato zařízení by také měla podléhat certifikaci.

►

Podmínky provozování a nároky na provozovatele by měly pro marketingové soutěže platit stejné jako v případě ostatních aktivit spadajících pod herní zákon, čímž bude naplněn princip rovného zacházení podporující rovné konkurenční prostředí.

►

Také marketingové soutěže mohou být společensky nebezpečné a návykové, v herním zákoně by měly být obsaženy také proto, aby byly ochráněni zejména mladiství.

Další informace k uvedené variantě (včetně autorů varianty, hodnocení dopadů a nákladů atd.) jsou součástí přílohy 5.1 (formulář 1.A).

Strana 16


B.

Marketingové soutěže nebudou upravovány herním zákonem. Marketingové soutěže nemusí být v žádném zákoně zvlášť upravovány, vztahuje se na ně obecná úprava zejména zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Mezi hlavními argumenty navrhovatelů této varianty byla uváděna následující tvrzení: ►

Účel a charakter marketingových soutěží je odlišný od hazardních her, marketingové soutěže hazardním hrám nekonkurují a naopak.

►

V marketingových soutěží účastník nehradí vklad, nezpůsobují závislost a nejsou společensky nebezpečné.

►

Marketingové soutěže podporují soutěž poskytovatelů zboží a služeb, jsou primárně reklamní aktivitou a nejsou pořádány za účelem zisku. Navíc jsou pro spotřebitele přidanou hodnotou, kdy se zdarma (po zakoupení zboží nebo služby) mohou zúčastnit soutěže a získat něco navíc.

►

Stávající právní předpisy jsou pro regulaci marketingových soutěží dostačující.

►

V případě, že marketingové soutěže nebudou pod působností herního zákona, nebudou muset provozovatelé marketingových soutěží žádat o povolení k provozování hazardních her. Nedojde tak k dalšímu zatížení státního rozpočtu a růstu byrokracie.

►

Pořádání marketingových soutěží je předmětem volného pohybu služeb v rámci EU. V případě tvrdé české regulace marketingových soutěží by tyto soutěže mohly být organizovány z okolních zemí EU, čímž by byly české subjekty znevýhodněny.

►

Kombinace „účelovosti“ marketingových soutěží a nastavení správné maximální výše nákladů účastníka na účast představuje dostatečnou záruku, že marketingové soutěže nebudou zneužívány k pořádání hazardních her (jednání bude jednak lehce rozpoznatelné a sankcionovatelné, a navíc se subjektům majícím záměr pořádat hazardní hry finančně nevyplatí).

marketingové

soutěže

Další informace k uvedené variantě (včetně autorů varianty, hodnocení dopadů a nákladů atd.) jsou součástí přílohy 5.1 (formulář 1.B).

2.

Účast na hazardních hrách a provozování hazardních her v zahraničí a ze zahraničí

Uvedené téma bylo diskutováno v rámci Focus Group č. 5. Téma lze rozdělit do tří hlavních oblastí: i) možnost českých občanů účastnit se hazardních her v zahraničí, ii) otázka podnikání a provozování hazardních her českými subjekty v zahraničí a iii) otázka zprostředkování a provozování hazardních her v České republice provozovaných v zahraničí. U prvních dvou oblastí se účastníci diskuse shodli na společném řešení, v otázce zprostředkování a provozování hazardních her v České republice provozovaných v zahraničí ke shodě nedošlo a z diskuse vyplynuly dvě základní varianty řešení (viz odstavec 2 iii). i) Možnost českých občanů účastnit se hazardních her v zahraničí Všichni účastníci diskuse se shodli, že by neměla být českým občanům zakazována účast na hazardních hrách provozovaných v zahraničí. Jako možné riziko takového řešení bylo zmíněno legalizování výnosů z trestné činnosti. V případě větších výher by měl výherce doložit původ těchto peněz, zároveň by měly být dodrženy všechny předpisy týkající se zdanění takové výhry. ii) Provozování hazardních her českými subjekty v zahraničí Všichni účastníci diskuse se shodli, že herní zákon by neměl zakazovat provozování hazardních her českými subjekty (provozovateli) v zahraničí. V herním zákoně tím tato otázka nemusí být vůbec řešena. Případné povolení nebo zákaz provozování hazardních her je záležitostí patřičných zákonů dané země.

Strana 17


iii) Zprostředkování hazardních her v České republice provozovaných v zahraničí, provozování hazardních her v České republice zahraničními provozovateli V rámci diskuse bylo rozlišováno mezi provozovateli pocházejícími z České republiky, z členských zemí Evropské unie a provozovateli ze zemí mimo EU. U subjektů ze zemí mimo EU panovala shoda, že by mohly mít možnost nabízet (zprostředkovat) účast na hazardních hrách provozovaných v zahraničí pouze na základě reciprocity, tj. pouze tehdy, pokud současně budou mít čeští provozovatelé možnost nabízet účast na jimi provozovaných hazardních hrách v dané zemi (a za stejných podmínek). V otázce zprostředkování účasti na hazardních hrách provozovaných v členských zemích EU a provozování hazardních her v České republice provozovateli se sídlem v členské zemi EU vyplynuly z diskuse dva odlišné názory. A.

Provozování a zprostředkování hazardních her subjekty, které k tomu nemají patřičné povolení vydané na území České republiky a nejsou registrovanou právnickou osobou na území České republiky by mělo být zakázáno. Mezi hlavními argumenty navrhovatelů této varianty byla uváděna následující tvrzení: ►

V případě provozování hazardních her pouze subjekty se sídlem v České republice a s povolením vydaným na území České republiky bude zajištěna vymahatelnost českých právních předpisů.

►

Zákaz provozování hazardních her subjekty se sídlem mimo Českou republiku zajistí, že všichni provozovatelé hazardních her na území České republiky budou platit stejné daně, správní poplatky, poplatky na státní dozor a odvody části výtěžku.

►

Státní instituce mají možnost zabránit provozování hazardních her ze zahraničí, pokud jejich postavení posílí zakotvení jasného zákazu tohoto provozování v novém zákoně.

►

Legislativa ES a rozsudky ESD nebrání podle navrhovatelů tohoto řešení členské zemi EU zamezit provozování hazardních her subjekty se sídlem a povolením z jiné členské země EU.

Další informace k uvedené variantě (včetně autorů varianty, hodnocení dopadů a nákladů atd.) jsou součástí přílohy 5.1 (formulář 2.A). B.

Provozování a zprostředkování hazardních her subjekty vlastnícími licenci k provozování hazardních her v jiném členském státě EU by mělo být v České republice povoleno. Mezi hlavními argumenty navrhovatelů této varianty byla uváděna následující tvrzení: ►

Legislativa ES a rozsudky ESD podle navrhovatelů tohoto řešení poskytuje provozovatelům za určitých podmínek (například podmínka vlastnictví povolení nebo licence k provozování hazardní hry v některém z členských států EU apod.) možnost provozovat a nabízet účast na hazardních hrách v jiných členských státech EU.

►

Technicky je nemožné zabránit provozování hazardních her ze zahraničí a zabránit účasti na nich (např. prostředky elektronické komunikace).

►

Duplicitní vydávání licencí/povolení k provozování hazardních her v jednotlivých členských zemích EU zvyšuje náklady provozovatelů a snižuje konkurenceschopnost.

Další informace k uvedené variantě (včetně autorů varianty, hodnocení dopadů a nákladů atd.) jsou součástí přílohy 5.1 (formulář 2.B).

Strana 18


Komentář facilitátora: Ernst & Young doporučuje vypracovat technickou studii proveditelnosti, technických požadavků a kontrolovatelnosti možných způsobů zabránění provozování hazardních her zahraničními provozovateli v České republice. Dále facilitátor doporučuje vypracovat expertní posudky legislativy ES a rozsudků ESD (např. rozhodnutí ESD C- 243/01 – případ Gambelli, C-338/04, C-359/04 a C-360/04 – případ Placanica) se zaměřením na otázku, zda zákaz provozování hazardních her v České republiky subjekty vlastnícími licenci (nebo povolení k provozování) v jiném členském státě EU není v rozporu s evropskou legislativou.

3.

Dálkové hraní

Toto téma bylo diskutováno v průběhu Focus Group č. 5, účastníci diskuse se neshodli na kompromisním řešení. V otázce dálkového hraní tak vyplynuly dvě varianty možné úpravy. A.

Dálkové hraní prostředky elektronické komunikace by mělo být zakázáno. Mezi hlavními argumenty navrhovatelů této varianty byla uváděna následující tvrzení: ►

Dálkové hraní (prostřednictvím například internetu nebo mobilních telefonů) způsobí masové rozšíření hazardních her a usnadní přístup k těmto hrám, rozšíření nabídky hazardních her není v souladu s požadavkem omezit nabídku hazardních her.

►

Snadnější přístup k hazardním hrám může ohrozit také osoby mladší 18 let a může zvýšit riziko vzniku závislostí; měl by být respektován princip „hráč musí přijít za hazardem, nikoliv obráceně“.

►

Provozovatel hazardních her by měl mít celý herní systém a herní zařízení pod vlastní kontrolou (tj. ve vlastnictví nebo pronájmu provozovatele), což v případě dálkového hraní není možné zajistit. Hazardní hra by se měla hrát pouze z herního prostředí, které je jasně definované a kontrolované.

►

Hazardní hry provozované nyní v ČR „tzv. na dálku“ jsou nelegální, neboť se jedná o trestnou činnost provozování nepovolené sázkové hry. Uvedené hry jsou přístupné také nezletilým. Nelegální provozovatelé v České republice rovněž neplatí patřičné daně, správní poplatky, odvod části výtěžku a poplatky na státní dozor.

Další informace k uvedené variantě (včetně autorů varianty, hodnocení dopadů a nákladů atd.) jsou součástí přílohy 5.1 (formulář 3.A). B.

Dálkové hraní prostředky elektronické komunikace by mělo být povoleno. Mezi hlavními argumenty navrhovatelů této varianty byla uváděna následující tvrzení:

Strana 19

►

Herní zákon by měl respektovat princip technologické neutrality. Podmínky a kritéria pro provozování hazardních her by měly být stejné pro všechny druhy herních zařízení a herní technologie.

►

Nebylo prokázáno, že by dálkové hraní vedlo ke zvýšenému vzniku nelátkových závislostí.

►

Herní prostředí je kontrolováno dostatečně, a spočívá v kontrole serveru, na kterém systém běží. Existují dostatečné technické prostředky zabraňující zneužití moderních technologií. Také je možné účinně zabránit účasti na hře osobám mladším 18 let.

►

Prostředky elektronické komunikace umožňují efektivní kontrolu a jednoduchou ověřitelnost veškerých postupů (evidenci hráčů, evidenci výher, nastavení limitů pro hráče, zamezení praní špinavých peněz apod.).


►

Jasně stanovená pravidla povolující dálkové hraní by pravděpodobně přispěla k tomu, že by se všichni důležití provozovatelé dálkového hraní v České republice registrovali a žádali o povolení hazardní hry provozovat.

►

V případě zákazu dálkového hraní není technicky možné zabránit obcházení zákona provozováním dálkového hraní ze zahraničí. Tím by došlo k diskriminaci českých subjektů, které by dálkové hraní provozovat nemohly.

Další informace k uvedené variantě (včetně autorů varianty, hodnocení dopadů a nákladů atd.) jsou součástí přílohy 5.1 (formulář 3.B). Komentář facilitátora: Ernst & Young doporučuje vypracovat technickou studii proveditelnosti, technických požadavků a kontrolovatelnosti možných způsobů zabránění provozování hazardních her na dálku.

Strana 20


4.3 Návrhy řešení dalších hlavních témat V této podkapitole jsou uvedena jak řešení, na kterých se účastníci diskuse shodli, tak dílčí variantní řešení jednotlivých témat. Facilitátor se domnívá, že z hlediska rozhodování se nejedná o kontroverzní témata, a tudíž podle jeho názoru mohou být rozhodnuta na úrovni středního či vyššího managementu Ministerstva financí.

4.

Kritéria pro provozovatele loterií a jiných podobných her – vstup na trh

Základním cílem herního zákona by mělo být umožnit jednoznačně a jednoduše kontrolovat a dohlížet na podnikání v oblasti hazardních her. Provozovatelé by měli být transparentními subjekty, které mohou nést přiměřenou odpovědnost za svoje podnikání. i) Právní forma provozovatele Většina účastníků se shodla na tom, že provozovatelé hazardních her (tj. aktivit spadajících pod působnost herního zákona) by měli mít právní formu akciové společnosti s akciemi na jméno. Toto řešení by mělo zaručit dostatečnou transparentnost, průhlednost vlastnické struktury provozovatelů a také důvěryhodnost provozovatelů hazardních her. Komentář facilitátora: Vzhledem k tomu, že toto řešení navrhuje stejné podmínky pro všechny potenciální provozovatele hazardních her, tak podporuje rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí a také spravedlivé ekonomické zatížení. Průhledná vlastnická struktura a jejich transparentnost mohou zlepšit kontrolovatelnost ze strany státu. I když to v diskusi nebylo přímo zmíněno, dá se předpokládat, že navrhovatelé tohoto řešení nepožadovali, aby také provozovatelé hazardních her nejnižší kategorie (např. tombol – viz kapitola 4.1 „Účel a koncepce herního zákona“)museli mít právní formu akciové společnosti. Proti tomu bylo menšinově navrhováno, aby byla právní forma nastavena podle míry hazardu, tj. aby například pro nejnižší kategorii hazardních her platily menší nároky na právní formu provozovatele (hazardní hry do určitého limitu by mohly provozovat například společnosti s ručením omezeným, nadace, fyzické osoby apod.). Komentář facilitátora: Toto řešení podporuje rovné konkurenční prostředí a spravedlivé ekonomické zatížení provozovatelů hazardních her ve stejné kategorii podle míry hazardu (viz koncepce zákona podle míry hazardu v kapitole 4.1). ii) Sídlo provozovatele Z hlediska sídla provozovatele navrhovala vždy část účastníků dvě různá řešení: i) sídlo provozovatele by mělo být v České republice a ii) hazardní hry v České republice by mohly provozovat i subjekty se sídlem v některém z členských států Evropské unie. Argumenty pro jednotlivé varianty a dopady řešení jsou uvedeny u tématu 2 „Účast na hazardních hrách a provozování hazardních her v zahraničí a ze zahraničí“ ve variantních řešeních k tématu zprostředkování hazardních her v České republice provozovaných v zahraničí, provozování hazardních her v České republice zahraničními provozovateli. iii) Majetková účast Většina účastníků navrhovala, aby byla povolena zahraniční majetková účast v právnické osobě provozovatele, a to za podmínky důsledného dodržování a přísného nastavení ostatních kritérií pro provozovatele. Mezi hlavními argumenty bylo zmíněno, že omezení zahraniční majetkové účasti lze obejít. Uvolněním v této oblasti se zvýší transparentnost a může dojít také k přenosu know-how ze zahraničí. Komentář facilitátora: Odstraněním podmínky české majetkové účasti v právnické osobě provozovatele zaniká potřeba tuto oblast kontrolovat. Řešení může mít nepřímý dopad na českou ekonomiku, pokud

Strana 21


budou výnosy provozovatelů hazardních her směřovat do zahraničí (např. formou vyplácených dividend). Tento dopad není možné v současné době kvantifikovat. Menšina účastníků pak navrhovala, aby byla povolena pouze česká majetková účast. Mezi hlavními důvody byly zmíněny lepší kontrolovatelnost a vymahatelnost práva. Toto řešení, vycházející také ze současného stavu, je obtížně kontrolovatelné ze strany státu (při vytváření komplikovaných vlastnických struktur je skutečný vlastník obtížně dohledatelný). iv) Bezúhonnost statutárních zástupců provozovatele Všichni účastníci se shodli, že současná právní úprava v této oblasti je vyhovující (tj. zejména znění § 4a zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách). v) Výše základního kapitálu provozovatele Výše základního kapitálu by podle části účastníků Focus Group měla být nastavena podle míry hazardu. Čím vyšší kategorie hazardu, tím vyšší by měl být základní kapitál. Toto kritérium by nicméně nemělo být v takové výši, aby vedlo k monopolizaci trhu. Jako doplňující kritérium pro stanovení potřebné výše základního kapitálu byl uveden počet provozoven (případně hracích zařízení). Komentář facilitátora: Toto řešení podporuje rovné konkurenční prostředí a spravedlivé ekonomické zatížení provozovatelů hazardních her ve stejné kategorii podle míry hazardu (viz koncepce zákona podle míry hazardu v kapitole 4.1). Na druhou stranu byla výše základního kapitálu jako účinné a vhodné kritérium pro provozovatele hazardních her některými účastníky zpochybněna, protože nemá dostatečnou vypovídací hodnotu o skutečné ekonomické síle a stavu daného subjektu. vi) Výše jistoty Výše jistoty by podle všech účastníků Focus Group měla být nastavena podle míry hazardu, tj. provozovatelé hazardních her ve vyšší kategorií míry hazardu by měli skládat vyšší jistotu. Komentář facilitátora: Toto řešení podporuje rovné konkurenční prostředí a spravedlivé ekonomické zatížení provozovatelů hazardních her ve stejné kategorii podle míry hazardu (viz koncepce zákona podle míry hazardu v kapitole 4.1).

5.

Licenční řízení – vydávání povolení k provozování loterií a jiných podobných her

V rámci diskuse panovala shoda, že by se celý proces vydávání povolení (případně licencí) měl zlepšit, a to především zvýšením transparentnosti celého procesu a zajištěním konzistentnosti a předvídatelnosti postupu regulátora. Podmínky a kritéria pro žadatele o povolení provozovat hazardní hry by měly být jednoznačně stanoveny zákonem. Naprostá většina účastníků diskuse se shodla, že správní řízení by mělo být povolovací (nikoliv licenční) a nárokové, tj. žadatel by po splnění zákonem stanovených podmínek a kritérií měl mít nárok na vydání povolení provozovat hazardní hru (hry). Zároveň by měly být podmínky pro získání povolení náročnější a měly by podléhat důkladnější kontrole ze strany regulátora. Také byl uveden návrh, aby byla v zákoně stanovena lhůta pro vydání rozhodnutí o vydání povolení k provozování hazardní hry. V souladu s dříve zmíněnou koncepcí zákona podle míry hazardu bylo navrženo, aby také podmínky správního řízení odrážely uvedenou koncepci. Například hazardní hry v nejnižší kategorii (s nejnižší mírou hazardu) by mohly podléhat pouze oznamovací povinnosti, další kategorie by pak podléhaly povolovacímu (nárokovému řízení) a pouze nejvyšší kategorie hazardních her by případně mohly podléhat licenčnímu (nenárokovému) řízení. Mezi hlavní argumenty pro povolovací (nárokové) řízení oproti řízení licenčnímu bylo zmíněno především zvýšení právní jistoty, zmenšení prostoru pro korupci, zvýšení transparentnosti celého procesu a ochrana investic žadatele o povolení k provozování hazardních her.

Strana 22


Komentář facilitátora: Zavedení transparentního a nárokového povolovacího řízení, kdy mají všichni provozovatelé po splnění zákonem stanovených podmínek nárok získat povolení, podporuje rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí a také spravedlivé ekonomické zatížení všech subjektů. Nárokovost povolovacího řízení však může vést k nárůstu počtu provozovatelů hazardních her, což jde proti principu omezování nabídky hazardních her. Naprostá většina účastníků se shodla, že povolení k provozování hazardních her by měly vydávat obce a Ministerstvo financí, a to podle míry hazardu (povolení k hazardním hrám nižší kategorie by vydávaly obce, k ostatním Ministerstvo financí). Pokud má hazardní hra celorepublikové pokrytí (např. kurzové sázky, číselné loterie apod.), tak by povolení mělo vydávat Ministerstvo financí. Měl by platit princip „kdo povoluje, ten kontroluje a nese za svá rozhodnutí odpovědnost“. Centrální registrace (seznam provozovatelů) by měla být vedena Ministerstvem financí. Komentář facilitátora: Toto řešení podporuje rovné konkurenční prostředí a spravedlivé ekonomické zatížení provozovatelů hazardních her ve stejné kategorii podle míry hazardu (viz koncepce zákona podle míry hazardu v kapitole 4.1). Menšinově bylo navrhováno (zástupci Svazu měst a obcí ČR), aby obce mohly vydávat obecně závazné vyhlášky regulující provozování jakýchkoliv hazardních her v určitém místě a čase v dané obci a vedle toho, aby byla obec vždy obligatorním účastníkem řízení o povolení provozování hazardní hry na území dané obce. Nebude-li tento princip obecně závazných vyhlášek umožněn, pak by měla obec mít pozici dotčeného orgánu a vydává závazné stanovisko podle správního řádu (souhlas/nesouhlas) s povolením hazardní hry na svém území. Podle ostatních účastníků diskuse by obecně závazné vyhlášky měly být vydávány v souladu s principy stanovenými herním zákonem. Komentář facilitátora: Toto řešení nepodporuje rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí v případě, že nebude zajištěno (např. jasným stanovením účelu a meze regulace hazardních her obecně závaznou vyhláškou obce), aby nedocházelo k diskriminaci některých provozovatelů. Povolení k provozování hazardních her by mělo být vydáváno na časově omezené období. Toto období by mělo být stejné pro jednotlivé provozovatele v dané kategorii podle míry hazardu. Zároveň by délka platnosti povolení měla respektovat princip návratnosti investic provozovatele. Naprostá většina účastníků se shodla, že by v zákoně neměla být stanovena pravomoc pro regulátora (Ministerstvo financí) umožňující povolit hazardní hru v odlišném režimu od ostatních. Tj. v současnosti platný § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, by v herním zákoně neměl být žádným způsobem obsažen. Umožňuje to i navrhovaná koncepce zákona podle míry hazardu. Menšinově bylo navrhováno, že by regulátor (Ministerstvo financí) mohl mít pravomoc povolovat hazardní hry v režimu odlišném od ostatních hazardních her pokud bude zajištěno dodržování principů herního zákona a rovný přístup ke všem účastníkům na trhu.

6.

Podmínky provádění, provozování a vyúčtování loterií a jiných podobných her

V rámci diskuse se většina účastníků vyjádřila, že jim současná právní úprava v oblasti podmínek provádění, provozování a vyúčtování loterií a jiných podobných her do velké míry vyhovuje. Úprava v této oblasti by měla být transparentní, jednoznačná a neměla by dávat prostor různým výkladům. Byly vysloveny především následující návrhy na vylepšení či změnu úpravy: ►

podmínky v oblasti evidence her, monitoringu a formulářů by měly být sjednoceny pro všechny typy her a všechny kategorie hazardu,

►

výkaznictví by mělo být obecně zlepšeno, měla by také být sjednocena terminologie.

Zákon by měl obsahovat režim posuzování a osvědčování technických zařízení a prostředků pro provozování sázkových aktivit pověřenou autorizovanou osobou v rámci povolovacího řízení a režim následného technického dohledu jejich provozování.

Strana 23


7.

Ekonomické zatížení provozovatelů loterií a jiných podobných her (zdanění, poplatky, odvody)

Účastníci se shodli, že by i nadále nemělo provozování hazardních her (aktivit spadajících pod působnost herního zákona) podléhat dani z příjmu. Stávající systém poplatků (správní poplatky, poplatky za státní dozor atd.) by měl být zjednodušen a nahrazen novým systémem. Všichni účastníci se shodli, že správní poplatky by měly být placeny regulátorovi (orgánům státní správy, případně samosprávy) pouze za jednorázový správní úkon podle skutečných nákladů a neměly by mít charakter daně. Místní poplatky z výherních hracích přístrojů a jiných hazardních her by měly být zrušeny. Dále by měla být vytvořena tzv. „daň z hazardu“, která by byla stanovena jednotnou procentní sazbou pro všechny druhy her i pro všechny kategorie podle míry hazardu. Neměl by být stanoven horní strop pro výši daně z hazardu. Tato daň by měla být vypočítána z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami, sníženému o správní poplatky. Způsob platby této „daně z hazardu“ by měl být jednotný pro všechny provozovatele (dosud platí správní poplatky někteří předem a jiní po skončení účetního období). „Daň“ by měla být placena formou adekvátně nastavených záloh v průběhu účetního období, celková výše daně z hazardu by se vypočítala ze skutečných tržeb. Rozdíl mezi vypočtenou reálnou výší daně z hazardu a zaplacenými zálohami by byl s provozovatelem zúčtován na konci účetního období. Způsob využití daně z hazardu byl navržen ve dvou rozdílných variantách. A.

Daň hazardu by měla být rozdělena následovně: polovina částky by měla jít obci (jako náhrada zrušených místních poplatků), kde byla hazardní hra provozována (pokud to půjde určit podle typu hry), další část bude směřována státu. Stát by z částky, kterou takto obdrží, měl část věnovat na veřejně prospěšné účely.

B.

Daň hazardu by měla být rozdělena následovně: polovina částky by měla jít obci (jako náhrada zrušených místních poplatků), kde byla hazardní hra provozována (pokud to půjde určit podle typu hry), další část bude směřována státu. Kromě daně z hazardu by měl provozovatel hazardních her přispívat na veřejně prospěšné účely (způsob stanovení výše tohoto příspěvku by byl stejný jako u daně z hazardu).

Komentář facilitátora: Uvedená řešení stanovením stejných podmínek a jednotných procentních sazeb určujících výši daně hazardu (a případně výši odvodů na veřejně prospěšné účely ve variantě B) pro všechny provozovatele podporují rovné konkurenční prostředí a spravedlivé ekonomické zatížení subjektů provozujících hazardní hry. Pro stanovení dopadů do veřejných rozpočtů a jejich vyčíslení je nutné určit výši procentní sazby daně a (v případě varianty B) výši procentní sazby odvodů na veřejně prospěšné účely. Před zavedením daně z hazardu doporučuje facilitátor připravit praktickou aplikaci výběru daně. Veřejně prospěšné účely V rámci diskuse se účastníci shodli na upřesňujících podmínkách stávající úpravy pro odvody na veřejně prospěšné účely (platných pro obě výše zmíněné varianty). Příspěvky na veřejně prospěšné účely (dále také jen „VPÚ“) by měly být rozdělovány a využívány transparentním způsobem. Pro příjemce VPÚ by měly být stanoveny přísné podmínky. Mělo by se jednat o nestátní, neziskové organizace, které mají zkušenosti s prací v neziskovém sektoru. Měl by existovat centrální registr těchto organizací (vedený například Ministerstvem financí). Příjemce VPÚ by měl být vždy schopný prokázat, na jaké účely příspěvky na VPÚ využil. Dále byla zmíněna důležitost důsledné kontroly zabraňující jejich zneužití. Jedním z hlavních požadavků bylo, aby byli příjemci dostatečně odděleni od plátců, tj. provozovatelů hazardních her.

Strana 24


V otázce rozdělování prostředků určených na veřejně prospěšné účely byla navržena dvě možná řešení: A.

Provozovatel hazardních her by měl mít možnost navrhnout, na jaké konkrétní veřejně prospěšné účely by daná část daně z hazardu směřovala.

B.

Provozovatel by neměl mít právo přímo určit, kterému příjemci (např. které neziskové organizaci) by měl být příspěvek přidělen. Příspěvky na VPÚ by měl rozdělovat nezávislý orgán, ale provozovatel by měl mít možnost navrhnout, na jaký druh VPÚ by jeho poplatky měly směřovat.

Dále bylo navrženo, aby zákon stanovil povinnost směřovat část odvodů na VPÚ na léčbu závislosti na hazardních hrách, další negativní jevy spojené s hazardními hrami a také prevenci před negativními dopady hazardních her. Komentář facilitátora: Facilitátor doporučuje zavést a aplikovat pravidla pro neziskové organizace – potenciální příjemce příspěvků na veřejně prospěšné účely a vymezit veřejně prospěšné účely, na které tyto příspěvky mohou směřovat.

8.

Stanovení věku a režim kontroly věku sázejícího (účastníka loterie nebo jiné podobné hry)

Účastníci diskuse se jednoznačně shodli na minimální věkové hranici 18 let pro účast v hazardní hře. Tato hranice by měla platit pro všechny druhy hazardních her a všechny kategorie míry hazardu. Herní zákon by měl dostupnými prostředky především zabránit účasti nezletilých na hazardních hrách. V zákoně by měla být stanovena povinnost provozovatele ověřovat věk a měly by být stanoveny sankce za zanedbání této povinnosti. Z diskuse vyplynulo několik různých návrhů týkajících se prostředků ochrany mladistvých a režimu kontroly věku. Režim kontroly věku sázejícího může být stanoven: 1.

Podle jednotlivých kategorií míry hazardu. Čím vyšší kategorie, tím přísnější podmínky režimu kontroly věku.

2.

Podle jednotlivých druhů her a herních zařízení.

3.

Pro odstranění nerovností by měl být věk ověřován pro všechny druhy her i kategorie podle míry hazardu jednotně.

V průběhu diskuse byly zmíněny následující možné formy kontroly věku sázejícího: A.

Každý hráč by měl být registrován, registrační kartou by se pak prokazoval jak při podání sázky, tak při výběru výhry. Dále by byl umožněn pouze bezhotovostní platební styk. Mezi hlavními argumenty pro zmínili někteří účastníci, že kombinace dvou uvedených prvků (povinné registrace hráče a bezhotovostního platebního styku) dokáže velmi bezpečně zajistit, aby se hazardní hry nezúčastnila nezletilá osoba. Každý si v současnosti může zřídit osobní bankovní účet. Při bezhotovostním styku si hráč může sám nastavit limity výše sázky. V rámci diskuse bylo uvedeno i několik argumentů proti tomuto návrhu. Zejména skutečnost, že není možné bezhotovostní styk aplikovat u některých druhů hazardních her (například u výherních hracích přístrojů konstruovaných pro hotovostní platby a výplaty). Bezhotovostní platební styk by dále diskriminoval tu část obyvatelstva, která nedisponuje platební kartou nebo osobním bankovním účtem. Pokud bude mít hráč přístup ke svému účtu (přímo nebo pomocí platební karty), tak může teoreticky prohrát více peněz, než když hraje jenom za hotovost (kterou má u sebe).

Strana 25


B.

Věk by měl být ověřován předtím, než sázející navštíví herní prostředí (kontrola by měla být provedena na základě předložení občanského průkazu). Mladistvým by mělo být zabráněno se do herního prostředí dostat. Mezi argumenty pro tento návrh bylo zmíněno, že účinně zabrání mladistvým navštívit herní prostředí a účastnit se sázkového vztahu. Povinnost kontroly je na straně provozovatele, zároveň by měly být stanoveny sankce za zanedbávání této povinnosti. Hlavním argumentem proti tomuto návrhu bylo, že kontrola každého sázejícího je nákladná a obtížná, navíc ani v současnosti není dostatečná.

C.

Jedním z účastníků byl zmíněn návrh, aby byl věk sázejícího kontrolován pouze při výběru výhry.4 Mezi argumenty pro bylo uvedeno, že kontrola každého hráče je nákladná a není prováděna důsledně. Pokud by nezletilí věděli, že v případě výhry jim tato výhra nebude vyplacena, tak by nebyli motivováni se hazardních her vůbec účastnit. Mezi argumenty proti zmiňovali někteří účastníci diskuse fakt, že se tento návrh nesoustředí na zabránění účasti na hazardních hrách nezletilým. Navíc se tento způsob kontroly dá obejít tím, že výhru vsazenou nezletilou osobou za ní vybere osoba plnoletá.

9.

Negativní dopady hazardu na společnost

Mezi hlavními negativními dopady hazardu na společnost byly uvedeny návykovost (patologické hráčství), legalizace výnosů z trestné činnosti (téma bylo diskutováno v rámci jiné Focus Group) a ohrožení zranitelných skupin (děti a mladiství, sociálně vyloučené osoby s nízkými příjmy). Během diskuse byly zmíněny další faktory ovlivňující rizikovost hazardních her: ►

rozšířenost a dostupnost hazardní hry (včetně rozšíření a agresivity reklamy),

►

výše výhry a výše prohry,

►

výhernost (poměr vklad/výhra) a návratnost,

►

výše prohry v kombinaci s frekvencí hry,

►

časové období pro vyplacení výhry (časové období mezi provedením sázky a výplatou výhry) a délka jedné hry,

►

atraktivnost hazardní hry (jednoduchost/složitost hry),

►

nedostatečná osvěta a informování o negativních dopadech hazardních her.

V otázce přispění herního zákona k eliminaci negativních dopadů se účastníci v obecné rovině shodli na tom, že v zájmu eliminace zejména návykovosti by měl být ze zákona vytvořen registr (tzv. „blacklist“) hráčů, kterým by bylo možné na základě zákonem daných podmínek zakázat účast na hazardních hrách (podmíněně, tj. na určitou dobu). Dále byly uvedeny následující náměty (které však nebyly dále diskutovány, tudíž se nejedná o řešení, na kterých by se shodla celá skupina, ale o návrhy jednotlivců), jejichž společným znakem bylo omezení dostupnosti hazardních her:

4

►

zákon může regulovat nabídku hazardních her s ohledem na zranitelné skupiny a faktory rizikovosti,

►

efektivní a důsledná státní kontrola, přesné dodržování a vymahatelnost zákona,

V rámci strukturovaných podkladových materiálů – dotazníků byl tento návrh uveden více účastníky diskuse.

Strana 26


►

bezhotovostní platební styk může omezit návykovost,

►

regulace pravidel podnikání,

►

větší pravomoci obcí,

►

část odvodů na veřejně prospěšné účely by mělo směřovat na osvětu, prevenci a léčbu závislostí,

►

nastavení limitů hazardní hry.

10. Limit výše sázek a výher V otázce stanovení limitů výše sázek a výher vyplynuly z diskuse dva různé přístupy: A.

Limity výše sázek a výher by měly být stanoveny podle míry hazardu. Čím vyšší míra hazardu, tím větší nároky na provozovatele a podmínky provozování dané hry, a tím vyšší limity pro výše sázek a také výher. Tímto řešením bude podpořeno rovné konkurenční prostředí v kategoriích hazardních her členěných podle míry hazardu.

B.

Limity na vklady a výhry by měly být stanoveny především podle jednotlivých typů her a herních prostředí, protože stanovení limitů podle míry hazardu není u některých hazardních her možné. Míra hazardu může sloužit jako doplňkový parametr při stanovování limitů na výši vkladu a výhry.

11. Sázkový vztah Účastníci diskuse se shodli, že by nový herní zákon měl obsahovat úpravu sázkového vztahu. Tato úprava by měla zpřesnit a vyjasnit okolnosti uzavření smlouvy o sázce a předejít nejasnostem v otázce kdy sázkový vztah nastal, jak probíhal a kdy skončil. Účastníky sázkového vztahu jsou provozovatelé hazardních her na jedné straně a fyzické osoby starší 18 let na straně druhé. Zákon by měl vymezit a definovat i) návrh na uzavření smlouvy, ii) přijetí tohoto návrhu, iii) povolenou formu smlouvy o sázce a iv) způsoby povolené komunikace směřující k uzavření smlouvy o sázce. U způsobů povolené komunikace bylo ze strany některých účastníků navrženo, aby úprava povolených způsobů komunikace byla stanovena v obecné rovině a technologicky neutrálně. Otevřenou otázkou pro tvůrce legislativy zůstává, zda by sázkový vztah měl být upraven přímo v herním zákoně, případně zda by měl být upraven v rámci občanského zákoníku.

12. Změny v souvislosti s přechodem na euro V rámci diskuse o změnách v souvislosti s přechodem na euro vyplynuly dvě varianty možného řešení problematiky: A.

Úprava přechodu na euro by měla být obsažena v připravovaném herním zákoně. V herním zákoně by měla být specificky upravena pouze problematika osvědčování technických zařízení. Hlavní problémy spjaté s problematikou přechodu na euro jsou především v otázce akceptorů, herních tabulek, výpočtu výhernosti, tvorbě hracího plánu a vydávání osvědčení (z hlediska změny podmínek provozování a plánování investic). Úprava by měla být v souladu s ostatními zákony upravující přechod na euro v rámci České republiky. Zákon by měl být v úpravě přechodu na euro co nejjednoznačnější.

B.

V připravovaném herním zákoně by neměla být problematika přechodu na euro zvlášť upravována. Tato oblast by měla být upravena v rámci obecné úpravy tehdy, kdy to bude aktuální a Česká republika se bude připravovat na přechod na euro. V případě potřeby by mohl být novelizován také herní zákon.

Strana 27


13. Reklama na hry Z diskuse jednoznačně vyplynulo, že by regulace reklamy na aktivity upravované herním zákonem měla být součástí zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, a to i z důvodu větší přehlednosti. Tento zákon by měl být novelizován v souladu s níže uvedenými návrhy. Během diskuse se rozlišovala problematika reklamy na hazardní hry a problematika označení provozoven. Mezi účastníky diskuse panovala shoda na tom, že přestože reklama na hazardní hry by se obecně zakazovat neměla, měla by být regulována a omezována více než reklama na jiné druhy zboží či služeb. Reklama na hazardní hry by neměla být snadno dostupná a cílená na osoby mladší 18 let. Provozovatel by měl mít právo na označení své provozovny, pravidla pro označení provozoven by měla být stanovena v herním zákoně (a to i z důvodu toho, aby byla tato pravidla stejná pro všechny). Ani reklama na hazardní hry, ani označení samotných provozoven by nemělo nadměrně lákat k účasti na hazardní hře. Reklama na nepovolené hry by měla být zakázána, přičemž tento zákaz je již obsažen v obecné podobě (zákaz reklamy aktivit v rozporu se zákonem) v současném zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. V otázce zákazu reklamy na hazardní hry provozované v jiném členském státě Evropské unie nepanovala mezi účastníky shoda. Část diskutujících navrhovala, aby zákaz reklamy platil i pro hazardní hry provozované v jiném členském státě EU. Jiná část diskutujících argumentovala, že by takový zákaz byl v rozporu s legislativou ES.

14. Trestní odpovědnost za porušení zákona V rámci diskuse bylo toto téma rozšířeno a rozděleno na dvě oblasti: i) správní delikty a sankce za porušení zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ii) trestní odpovědnost za porušení zákona. Správní delikty V otázce správních deliktů a sankcí za porušení současného herního zákona vyplynuly z diskuse dva názory. Část diskutujících považovala současné sankce za příliš vysoké, a to i v porovnání s nedostatečným trestním postihem za porušení zákona. Jiná část diskutujících naopak navrhovala sankce za správní delikty zvýšit, a to i vzhledem k vyšším obratům provozovatelů. V zákoně by měl být katalog jasně stanovující a vymezující delikty a následné sankce, a to podle závažnosti. Dále by opakované porušení mělo vést ke ztrátě povolení k provozování. Trestní delikty Trestní odpovědnost lze upravit pouze trestním zákonem. Z debaty vyplynuly dva názory ohledně stávající úpravy. A.

Část diskutujících požadovala zpřísnění (zvýšení) sazeb za trestní delikty. Padly také návrhy na rozšíření stávajících skutkových podstat o i) nepovolenou reklamu na hazardní hry cílenou na mladistvé osoby a ii) nečinnost veřejného činitele. Sazby za trestní delikty (zejména u nepovoleného podnikání) by měly být odstupňovány podle závažnosti a míry hazardu. Vyšší sazby by měly především odradit od nepovoleného podnikání.

B.

Jiná část diskutujících považovala současnou úpravu za vyhovující. V případě potřeby by mohla být upřesněna, nicméně skutkové podstaty ani sazby by se zásadně měnit neměly. Sazby a jejich odstupňování by měly respektovat logiku a strukturu trestního zákona. Nepovolená reklama v současné době není a ani by neměla být trestním deliktem. Nečinnost veřejného činitele pak je obecně upravena v rámci nedbalostních trestních činů nebo v rámci zneužití pravomoci veřejného činitele.

Strana 28


Doplňující informace V rámci diskuse byly k výše uvedenému tématu zmíněny jednotlivými účastníky i následující podněty. ►

U marketingových soutěží, pokud budou upravovány v rámci herního zákona, by neměla být trestněprávní odpovědnost za porušení zákona, a to z důvodu jejich nízké společenské nebezpečnosti. V tomto případě by měly být zavedeny spíše správní sankce.

►

Pokud legislativa ES umožňuje šířit hazard přes hranice jednotlivých členských států bez možnosti zamezit a sankcionovat nepovolené provozování hazardních her v jedné členské zemi subjektem z jiné členské země, tak by měla být legislativa ES v tomto ohledu upravena. Mezi hlavní důvody patří společenská nebezpečnost hazardních her a potřeba národní regulace v této oblasti.

15. Zamezení legalizace výnosů z trestné činnosti V rámci diskuse vyplynuly dva možné způsoby řešení dané oblasti: A.

Úprava v zákoně č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti vyhovuje, v herním zákoně by tato oblast neměla být zvlášť řešena. Nicméně zavedení bezhotovostních plateb (tam kde to je možné, tzn. netýká se například výherních hracích přístrojů) a kontrola totožnosti (formou registrace hráče) by měly také vést k tomu, aby byla výhra vyplácena pouze té osobě, která si vsadila.

B.

Úprava zamezující legalizaci výnosů z trestné činnosti by měla být součástí herního zákona. Podmínky by měly být stanoveny pro všechny provozovatele aktivit spadajících pod herní zákon jednotně. Úprava by měla splňovat minimální požadavky směrnice ES. Byly navrženy různé přístupy k úpravě této oblasti: ►

Měla by být stanovena povinnost registrovat výherce od určité výše výhry.

►

Od určité výše výhry by mohla být výhra vyplácena bezhotovostně.

►

Současná opatření pro kasina jsou vyhovující a měla by být stanovena pro všechny aktivity spadající pod herní zákon jednotně.

Účastníci se shodli, že při zakládání společnosti by měl být prokázán původ základního kapitálu a po udělení povolení k provozování aktivit podle herního zákona i k prokázání původu skládané jistoty. Povinnost prokazovat původ základního kapitálu by měla být obecně stanovena i mimo oblast upravovanou herním zákonem. Jako příklad byly zmíněny legislativní úpravy v Polsku a ve Spojeném království.

16. Vymezení postavení příslušného orgánu státní správy a orgánů samosprávy Na centrální úrovni by mělo být příslušným orgánem Ministerstvo financí. Z diskuse jednoznačně vyplynulo, že by Ministerstvo financí mělo posílit (kapacitně, odborně i pravomocemi), aby mohlo zajišťovat metodickou podporu (vydávání metodik, školení apod.) ostatním orgánům činným v této oblasti (zejména obcím). V souladu s kapitolou 5 „Licenční řízení – vydávání povolení k provozování loterií a jiných podobných her“ by měl platit princip „kdo povoluje, ten kontroluje“. Provádět kontrolu by měla být povinnost toho orgánu státní správy nebo místní samosprávy, který vydává povolení k provozování hazardní hry. Zároveň by měl mít možnost kontrolovat provozovatele také nadřazený orgán (tzn. pokud povolení danému provozovateli vydává obec, tak obec má povinnost kontrolovat, ale kontrolu může provádět i Ministerstvo financí).

Strana 29


V případě, že Ministerstvo financí nebude dostatečně odborně a kapacitně posíleno, tak padnul návrh ze strany Svazu měst a obcí ČR na vytvoření nového nezávislého centrálního úřadu, který by měl na starosti hazardní hry (metodické řízení, kontroly a povolování na určité úrovni, apod.), s detašovanými pracovišti na úrovni krajů. Obce by měly být více zapojeny do procesu povolování, měly by mít možnost se vyjadřovat v rámci povolovacího řízení (a to k více druhům her než dnes). Většina účastníků diskuse byla však proti vytváření nového úřadu, zejména kvůli velkým nákladům a zvýšení byrokracie. Řešením je spíše větší decentralizace kontrol na úroveň obcí s posílenou metodickou podporou Ministerstva financí. Dále byl vysloven návrh, aby každý provozovatel měl povinnost stát se členem profesního sdružení, které by samoregulací, vnitřní kontrolou a metodickou podporou vhodně doplňovalo Ministerstvo financí i obce.

Strana 30


5. Přílohy V této kapitole uvádíme: ►

Formuláře

►

Seznam účastníků veřejné diskuse

►

Stručnou charakteristiku účastníků diskuse

►

Internetové stránky

Strana 31


5.1 Formuláře Na základě požadavků Ministerstva financí je uveden ke každému variantnímu řešení klíčového tématu (viz kapitola 4.2 Variantní řešení klíčových témat) vyplněný formulář, který shrnuje hlavní argumenty pro danou variantu prezentované účastníky diskuse, očekávané dopady a náklady, stručné porovnání s legislativou v jiných evropských zemích a další informace. Pro další hlavní témata (uvedená v kapitole 4.3 Návrhy řešení dalších hlavních témat) facilitátor formuláře nevyplňoval. Hlavním důvodem byl fakt, že tato témata již během veřejné diskuse nebyla diskutována a řešena v dostatečné míře detailu. Ze strany účastníků diskuse tak facilitátor neměl dostatek informací a podkladů pro vyplnění formulářů.

Strana 32


Oblast/téma: Vymezení oblasti upravované herním zákonem, včetně problematiky marketingových a spotřebitelských soutěží Varianta 1.A Název varianty: (uveďte stručně návrh úpravy, resp. základní myšlenku navrhovaného řešení) Marketingové soutěže budou upravovány herním zákonem za stejných podmínek jako ostatní hry. Všechny činnosti, které splňují znaky hazardu, mají být upravovány herním zákonem. Hazardní hry by měly být v zákoně řazeny do kategorií podle míry hazardu. Návrh textu do věcného záměru zákona: Přesnou definici obsahu herního zákona uvedlo ve svém strukturovaném podkladovém materiálu – dotazníku UNASO (kapitola 1.B, strana 4). Autor(-ři)/Předkladatel(é) - je-li zřejmé ASPC, Cobra Plus (je členem UNASO), Fair Play Trend, Starwin, UNASO (stručná charakteristika účastníků diskuse je součástí přílohy 5.3) Argumentace pro navržené pojetí Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám Marketingové soutěže mohou mít charakter skryté loterie a mohou 1. být organizovány za účelem vytváření přímého zisku. Vklad do hry je obsažen v ceně zboží nebo v nákladech na 2. komunikaci. Marketingové soutěže mohou být společensky nebezpečné a 3. mohou být návykové. Pokud by byly marketingové soutěže vyčleněny z herního zákona, 4. tak budou využívány k obcházení zákona. Pořadatelé některých marketingových soutěží používají shodná losovací zařízení jako provozovatelé hazardních her (např. kolo štěstí, losovací buben, osudí, stírací losy apod.). Nebude-li úprava 5. technického posuzování těchto zařízení a samotné marketingové soutěže součástí herního zákona, vytvoří se prostor pro jeho obcházení. Argumentace proti navrženému pojetí (přímo vyjádřená nebo číselná identifikace rozporné varianty). Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám 1. Argumenty pro protikladnou variantou jsou součástí formuláře 1.B. Očekávané dopady a náklady: a) z hlediska rovného zacházení podporujícího rovné konkurenční prostředí

Řešení bude mít dopad na rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí. V případě zahrnutí marketingových soutěží pod herní zákon se podle zastánců tohoto řešení srovnají podmínky pro provozovatele jednotlivých her (ať už sázkových, loterních, marketingových nebo jiných). Tím budou odstraněny nerovné podmínky, kdy pro marketingové soutěže platila jiná pravidla, než pro hazardní hry upravované současným zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. b) z hlediska spravedlivého ekonomického zatížení subjektů provozujících sázkové hry a loterie

Pokud jsou marketingové soutěže svojí povahou hazardními hrami, pak jejich zahrnutí do kategorie hazardních her podporuje spravedlivé ekonomické zatížení všech subjektů, protože by všichni provozovatelé her (ať už sázkových, loterních, marketingových nebo jiných) byli ekonomicky zatíženi stejným způsobem.

Strana 33


c) z hlediska kontrolovatelnosti ze strany státu, resp. obcí

Jasná definice a přesné vymezení oblasti upravované herním zákonem, včetně problematiky marketingových a spotřebitelských soutěží může usnadnit kontrolovatelnost jak ze strany státu, tak ze strany laické veřejnosti. Komentář facilitátora: Případné zvýšení počtu provozovatelů aktivit spadajících pod působnost herního zákona (např. právě zahrnutím marketingových soutěží) může naopak způsobit zvýšení nároků na kontrolu ze strany státu (včetně potřeby navýšení počtu úředníků). d) dopadu do veřejných rozpočtů

Komentář facilitátora: Řešení může mít dopad na veřejné rozpočty. V případě zvýšení počtu provozovatelů aktivit spadajících pod působnost herního zákona (např. zahrnutím také marketingových soutěží) mohou vzniknout náklady spojené s požadavky na regulátora (potřeba navýšení počtu úředníků a náklady s tím spojené). Tyto náklady ale mohou být kompenzovány správními poplatky a odvody částí výtěžku, které budou směřovat do státního rozpočtu. Zahrnutím marketingových soutěží pod herní zákon by se také změnila struktura daňového a jiného ekonomického zatížení provozovatelů těchto soutěží. e) dopadu na veřejně prospěšné účely

Komentář facilitátora: Řešení může mít dopad na odvody na veřejně prospěšné účely, a to v případě zvýšení počtu provozovatelů aktivit spadajících pod působnost herního zákona (např. zahrnutím také marketingových soutěží) a platících odvody na veřejně prospěšné účely. f) jiné očekávané dopady a náklady

Komentář facilitátora: V případě vynětí marketingových soutěží z regulace herním zákonem zůstávají neřešeny otázky právního vztahu pořadatele a účastníka, garance vyplacení výher a jejich vymahatelnost, serióznost slosování, způsobilost slosovacích zařízení apod. Z hlediska způsobu regulace marketingových soutěží by měla být vzata v úvahu rovněž míra hazardu a společenské nebezpečnosti s nimi spojené. Stručné porovnání s pravidly/legislativou EU, porovnání se středoevropským regionem (včetně informace, zda je navrhované řešení již úspěšně uplatňováno a vyzkoušeno v právním řádu některého členského státu EU) Níže uvádíme stručné charakteristiky právní úpravy řešené oblasti ve vybraných členských státech Evropské unie. Zdrojem informací byly veřejně přístupné zdroje a zákony upravující oblast hazardních her v daných zemích. Slovensko: Za hazardní hry se nepovažují propagační soutěže, které nejsou samostatnou podnikatelskou činností, při kterých je podmínkou účasti zakoupení zboží, služby nebo jiného plnění a při kterých není podmínkou účasti zaplacení vkladu. Další informace: Zdroje informací: (uveďte podpůrné dopadové studie, analýzy, jsou-li k dispozici, citaci relevantní odborné literatury, odborných článků, webové adresy, odkazy na odborné diskuze apod. vztahující se k navrhovanému řešení) Vedlejší výstupy z veřejné diskuse, především výstup z Focus Group č. 2, podkladový materiál pro Focus Group č. 2 a strukturované podkladové materiály – dotazníky vyplněné jednotlivými účastníky diskuse. Popis následující práce: (uveďte, co je dle vašeho názoru třeba ještě udělat,resp. prostudovat, doplnit, aby mohla být navrhovaná verze zapracována do návrhu věcného záměru zákona) Doporučení facilitátora: Vypracovat expertní posudky legislativy ES a rozsudků ESD (např. rozhodnutí ESD C- 243/01 – případ Gambelli, C-338/04, C-359/04 a C-360/04 – případ Placanica) týkajících se některých aspektů provozování hazardních her a reklamy. Účelem posudku bude zjistit, zda je pořádání marketingových soutěží předmětem volného pohybu služeb v rámci EU.

Strana 34


Oblast/téma: Vymezení oblasti upravované herním zákonem, včetně problematiky marketingových a spotřebitelských soutěží Varianta 1.B Název varianty: (uveďte stručně návrh úpravy, resp. základní myšlenku navrhovaného řešení) Marketingové soutěže nebudou upravovány herním zákonem. Marketingové soutěže nemusí být v žádném zákoně zvlášť upravovány, vztahuje se na ně obecná úprava zejména zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Návrh textu do věcného záměru zákona: Přesnou definici obsahu herního zákona uvedla Asociace provozovatelů mobilních sítí ve svém materiálu „Proč marketingové soutěže nepatří do zákona o hazardních hrách“. Autor(-ři)/Předkladatel(é) - je-li zřejmé ADMAZ, ADT, APMS, ČAEK, Intersnack, KMVS, SPIR, Unie vydavatelů (stručná charakteristika účastníků diskuse je součástí přílohy 5.3) Argumentace pro navržené pojetí Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám Účel a charakter marketingových soutěží je odlišný od hazardních 1. her. Marketingové soutěže nezpůsobují závislost a nejsou společensky 2. nebezpečné. U marketingových soutěží účastník nehradí vklad. Marketingové soutěže jsou primárně reklamní aktivitou a nejsou pořádány za účelem zisku; navíc jsou pro spotřebitele přidanou hodnotou, kdy 3. se zdarma (po zakoupení zboží nebo služby) mohou zúčastnit soutěže a získat něco navíc Marketingové soutěže podporují soutěž poskytovatelů zboží a 4. služeb. V případě, že marketingové soutěže nebudou pod působností herního zákona, nebudou muset provozovatelé marketingových 5. soutěží žádat o povolení k provozování hazardních her. Nedojde tak k dalšímu zatížení státního rozpočtu a růstu byrokracie. Pořádání marketingových soutěží je předmětem volného pohybu služeb v rámci EU. V případě přílišné české regulace 6. marketingových soutěží by tyto soutěže mohly být organizovány z okolních zemí EU. Argumentace proti navrženému pojetí (přímo vyjádřená nebo číselná identifikace rozporné varianty). Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám 1. Argumenty pro protikladnou variantou jsou součástí formuláře 1.A. Očekávané dopady a náklady: a) z hlediska rovného zacházení podporujícího rovné konkurenční prostředí

Řešení bude mít dopad na rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí. Podle zastánců tohoto řešení podporuje rovné zacházení pro subjekty v rámci EU. Při nadměrné regulaci marketingových soutěží budou tyto soutěže provozovány z okolních zemí EU, protože pořádání marketingových soutěží je předmětem volného pohybu služeb v rámci EU, čímž by došlo k diskriminaci českých subjektů.

Strana 35


b) z hlediska spravedlivého ekonomického zatížení subjektů provozujících sázkové hry a loterie

Pokud marketingové soutěže nejsou svojí povahou hazardními hrami, tak navrhované řešení nemá vliv na spravedlivé ekonomické zatížení subjektů provozujících sázkové hry a loterie. c) z hlediska kontrolovatelnosti ze strany státu, resp. obcí

Jasná definice a přesné vymezení oblasti upravované herním zákonem, včetně problematiky marketingových a spotřebitelských soutěží může usnadnit kontrolovatelnost ze strany státu. d) dopadu do veřejných rozpočtů

Bez významnějších dopadů. e) dopadu na veřejně prospěšné účely

Bez významnějších dopadů. f) jiné očekávané dopady a náklady

Stručné porovnání s pravidly/legislativou EU, porovnání se Středoevropským regionem (včetně informace, zda je navrhované řešení již úspěšně uplatňováno a vyzkoušeno v právním řádu některého členského státu EU) Níže uvádíme stručné charakteristiky právní úpravy řešené oblasti ve vybraných členských státech Evropské unie. Zdrojem informací byly veřejně přístupné zdroje a zákony upravující oblast hazardních her v daných zemích. Slovensko: Za hazardní hry se nepovažují propagační soutěže, které nejsou samostatnou podnikatelskou činností, při kterých je podmínkou účasti zakoupení zboží, služby nebo jiného plnění a při kterých není podmínkou účasti zaplacení vkladu. Další informace: Zdroje informací: (uveďte podpůrné dopadové studie, analýzy, jsou-li k dispozici, citaci relevantní odborné literatury, odborných článků, webové adresy, odkazy na odborné diskuze apod. vztahující se k navrhovanému řešení) Stanovisko Asociace provozovatelů mobilních sítí: Proč marketingové soutěže nepatří do zákona o hazardních hrách (vedlejší výstupy z veřejné diskuse k hernímu zákonu). Také vedlejší výstupy z veřejné diskuse, především výstup z Focus Group č. 2, podkladový materiál pro Focus Group č. 2 a strukturované podkladové materiály – dotazníky vyplněné jednotlivými účastníky diskuse. Popis následující práce: (uveďte, co je dle vašeho názoru třeba ještě udělat,resp. prostudovat, doplnit, aby mohla být navrhovaná verze zapracována do návrhu věcného záměru zákona) Doporučení facilitátora: Vypracovat expertní posudky legislativy ES a rozsudků ESD (např. rozhodnutí ESD C- 243/01 – případ Gambelli, C-338/04, C-359/04 a C-360/04 – případ Placanica) týkajících se některých aspektů provozování hazardních her a reklamy. Účelem posudku bude zjistit, zda je pořádání marketingových soutěží předmětem volného pohybu služeb v rámci EU.

Strana 36


Oblast/téma:

Varianta 2.A

Zprostředkování sázek v České republice provozovaných v zahraničí, provozování sázek zahraničními provozovateli v rámci EU

Název varianty: (uveďte stručně návrh úpravy, resp. základní myšlenku navrhovaného řešení) Provozování a zprostředkování hazardních her subjekty, které k tomu nemají patřičné povolení vydané na území České republiky a nejsou registrovanou právnickou osobou na území České republiky je zakázáno. Návrh textu do věcného záměru zákona: Autor(-ři)/Předkladatel(é) - je-li zřejmé ASPC, Cobra Plus (je členem UNASO), Fair Play Trend, ITC, Starwin, UNASO (stručná charakteristika účastníků diskuse je součástí přílohy 5.3) Argumentace pro navržené pojetí Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám V případě provozování hazardních her pouze subjekty se sídlem 1. v České republice a s povolením vydaným na území České republiky bude zajištěna vymahatelnost českých právních předpisů. Zákaz provozování hazardních her subjekty se sídlem mimo Českou republiku zajistí, že všichni provozovatelé hazardních her 2. na území České republiky budou platit stejné daně, správní poplatky, poplatky na státní dozor a odvody části výtěžku. Státní instituce mají možnost zabránit provozování hazardních her 3. ze zahraničí, pokud jejich postavení posílí zakotvení jasného zákazu tohoto provozování v novém zákoně. Legislativa ES a rozsudky ESD nebrání podle navrhovatelů tohoto 4. řešení členské zemi EU zamezit provozování hazardních her subjekty se sídlem a povolením z jiné členské země EU. Argumentace proti navrženému pojetí (přímo vyjádřená nebo číselná identifikace rozporné varianty). Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám 1. Argumenty pro protikladnou variantou jsou součástí formuláře 2.B. Očekávané dopady a náklady: a) z hlediska rovného zacházení podporujícího rovné konkurenční prostředí

Současný právní stav je příčinou nerovného konkurenčního prostředí. Zatímco zahraniční firmy z EU mající povolení v některé zemi EU provozují např. internetový hazard i na území České republiky bez patřičného povolení, české subjekty povolení k provozu sázkových her po internetu neobdrží, a to i když splní všechna ustanovení zákona o loteriích. Čeští provozovatelé tak nemají stejné postavení jako zahraniční. Při jasně stanoveném zákazu sázkových her se podmínky právně srovnají a stát bude mít možnost zakročit proti zahraničním provozovatelům bez příslušného povolení razantněji. b) z hlediska spravedlivého ekonomického zatížení subjektů provozujících sázkové hry a loterie

Řešení podporuje spravedlivé ekonomické zatížení subjektů provozujících sázkové hry a loterie s povolením od českých úřadů. Všichni provozovatelé hazardních her na území České republiky by byli ekonomicky zatíženi stejným způsobem. c) z hlediska kontrolovatelnosti ze strany státu, resp. obcí

Komentář facilitátora: Doporučujeme vypracovat technickou studii proveditelnosti, technických požadavků a kontrolovatelnosti možných způsobů zabránění provozování hazardních her ze zahraničí.

Strana 37


d) dopadu do veřejných rozpočtů

Pokud bude zabráněno provozování sázkových her ze zahraničí, současní hráči na zahraničních serverech mohou využívat nabídku českých (legálních) provozovatelů, kteří odvádějí daně, správní poplatky a části výtěžku. Tím se může posílit příliv prostředků do státního rozpočtu. Komentář facilitátora: V případě, že subjekty provozující hazardní hry ze zahraničí nebudou mít možnost provozovat svoji činnost v České republice legálně a technicky nebude možné takovému provozování zabránit, tak může přicházet Česká republika o část možných příjmů. e) dopadu na veřejně prospěšné účely

Pokud bude zabráněno provozování sázkových her ze zahraničí, současní hráči na zahraničních serverech mohou využívat nabídku českých (legálních) provozovatelů. Tím se může posílit příliv prostředků na veřejně prospěšné účely. Komentář facilitátora: V případě, že subjekty provozující hazardní hry ze zahraničí nebudou mít možnost provozovat svoji činnost v České republice legálně a technicky nebude možné takovému provozování zabránit, tak může přicházet Česká republika o část možných odvodů na veřejně prospěšné účely. f) jiné očekávané dopady a náklady

Stručné porovnání s pravidly/legislativou EU, porovnání se Středoevropským regionem (včetně informace, zda je navrhované řešení již úspěšně uplatňováno a vyzkoušeno v právním řádu některého členského státu EU) Níže uvádíme stručné charakteristiky právní úpravy řešené oblasti ve vybraných členských státech Evropské unie. Zdrojem informací byly veřejně přístupné zdroje a zákony upravující oblast hazardních her v daných zemích. Slovensko: Provozování zahraničních hazardních her je na území Slovenské republiky zakázáno. Licence umožňující provozovat hazardní hry je možné vydat pouze právnickým osobám se sídlem na území Slovenské republiky. Lotyšsko: Provozování zahraničních hazardních her je na území Lotyšské republiky povoleno za předpokladu, že soukromá nebo veřejná společnost získá odpovídající licenci k provozování hazardních her. Loterie smí provozovat zahraniční společnost v případě, že má v Lotyšské republice alespoň pobočku. Litva: Zahraniční investor může vlastnit maximálně 49 % akcií společnosti. Nevztahuje se na členské země Evropské unie. Minimálně polovina členů dozorčí rady by měla mít trvalý pobyt na území Litvy. Další informace: Zdroje informací: (uveďte podpůrné dopadové studie, analýzy, jsou-li k dispozici, citaci relevantní odborné literatury, odborných článků, webové adresy, odkazy na odborné diskuze apod. vztahující se k navrhovanému řešení) Vedlejší výstupy z veřejné diskuse, především výstup z Focus Group č. 5, podkladový materiál pro Focus Group č. 5 a strukturované podkladové materiály – dotazníky vyplněné jednotlivými účastníky diskuse. Popis následující práce: (uveďte, co je dle vašeho názoru třeba ještě udělat,resp. prostudovat, doplnit, aby mohla být navrhovaná verze zapracována do návrhu věcného záměru zákona) Komentář facilitátora: Doporučujeme vypracovat technickou studii proveditelnosti, technických požadavků a kontrolovatelnosti možných způsobů zabránění provozování hazardních her ze zahraničí. Dále doporučujeme vypracovat expertní posudky legislativy ES a rozsudků ESD (např. rozhodnutí ESD C- 243/01 – případ Gambelli, C-338/04, C-359/04 a C-360/04 – případ Placanica) se zaměřením na otázku možnosti zákazu provozování hazardních her subjekty vlastnícími licenci (nebo povolení k provozování) v jiném členském státě EU.

Strana 38


Oblast/téma:

Varianta 2.B

Zprostředkování sázek v České republice provozovaných v zahraničí, provozování sázek zahraničními provozovateli v rámci EU

Název varianty: (uveďte stručně návrh úpravy, resp. základní myšlenku navrhovaného řešení) Provozování a zprostředkování hazardních her subjekty vlastnící licenci k provozování hazardních her v jiném členském státě EU je povoleno. Návrh textu do věcného záměru zákona: Autor(-ři)/Předkladatel(é) - je-li zřejmé ADMAZ, APMS, Betfair, ČAEK, EGBA, SPIR (stručná charakteristika účastníků diskuse je součástí přílohy 5.3) Argumentace pro navržené pojetí Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám Legislativa ES a rozsudky ESD podle navrhovatelů tohoto řešení poskytuje provozovatelům za určitých podmínek (například 1. podmínka vlastnictví povolení nebo licence k provozování hazardní hry v některém z členských států EU apod.) možnost provozovat a nabízet účast na hazardních hrách v jiných členských státech EU. Technicky je nemožné zabránit provozování hazardních her ze zahraničí a zabránit účasti na nich (např. prostředky elektronické 2. komunikace). Duplicitní vydávání licencí/povolení k provozování hazardních her 3. v jednotlivých členských zemích EU zvyšuje náklady provozovatelů a snižuje konkurenceschopnost. Argumentace proti navrženému pojetí (přímo vyjádřená nebo číselná identifikace rozporné varianty). Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám 1. Argumenty pro protikladnou variantou jsou součástí formuláře 2.A. Očekávané dopady a náklady: a) z hlediska rovného zacházení podporujícího rovné konkurenční prostředí

Řešení podporuje rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí v rámci Evropské unie, protože umožňuje subjektům vlastnícím licenci či povolení provozovat hazardní hry v jiné členské zemi EU provozovat tyto hry v České republice. b) z hlediska spravedlivého ekonomického zatížení subjektů provozujících sázkové hry a loterie

Komentář facilitátora: Řešení nepodporuje spravedlivé ekonomické zatížení subjektů v případě, že zahraniční subjekty budou zatíženy odlišnými daněmi, správními poplatky apod. c) z hlediska kontrolovatelnosti ze strany státu, resp. obcí

Komentář facilitátora: Kontrolovatelnost zahraničních subjektů je omezená. Řešení tak může mít dopad na kontrolovatelnost provozovatelů ze strany státu nebo obcí. d) dopadu do veřejných rozpočtů

Komentář facilitátora: V případě, že subjekty provozující hazardní hry ze zahraničí nebudou platit daně a patřičné správní a jiné poplatky v rámci České republiky, tak může přicházet Česká republika o část možných příjmů. Pokud naopak zahraniční provozovatelé budou mít povinnost odvádět v České republice daně a poplatky stejně jako čeští provozovatelé hazardních her, může to mít pozitivní dopad na výši odváděných prostředků.

Strana 39


e) dopadu na veřejně prospěšné účely

Komentář facilitátora: V případě, že subjekty provozující hazardní hry ze zahraničí nebudou mít stanovenu povinnost platit daně odvody na veřejně prospěšné účely v rámci České republiky, tak může přicházet Česká republika o část možných příjmů. Pokud naopak zahraniční provozovatelé budou mít povinnost platit odvody na veřejně prospěšné účely v České republice stejně jako čeští provozovatelé hazardních her, může to mít pozitivní dopad na výši odvodů na veřejně prospěšné účely. f) jiné očekávané dopady a náklady

Stručné porovnání s pravidly/legislativou EU, porovnání se Středoevropským regionem (včetně informace, zda je navrhované řešení již úspěšně uplatňováno a vyzkoušeno v právním řádu některého členského státu EU) Níže uvádíme stručné charakteristiky právní úpravy řešené oblasti ve vybraných členských státech Evropské unie. Zdrojem informací byly veřejně přístupné zdroje a zákony upravující oblast hazardních her v daných zemích. Slovensko: Provozování zahraničních hazardních her je na území Slovenské republiky zakázáno. Licence umožňující provozovat hazardní hry je možné vydat pouze právnickým osobám se sídlem na území Slovenské republiky. Lotyšsko: Provozování zahraničních hazardních her je na území Lotyšské republiky povoleno za předpokladu, že soukromá nebo veřejná společnost získá odpovídající licenci k provozování hazardních her. Loterie smí provozovat zahraniční společnost v případě, že má v Lotyšské republice alespoň pobočku. Litva: Zahraniční investor může vlastnit maximálně 49 % akcií společnosti. Nevztahuje se na členské země Evropské unie. Minimálně polovina členů dozorčí rady by měla mít trvalý pobyt na území Litvy. Další informace: Zdroje informací: (uveďte podpůrné dopadové studie, analýzy, jsou-li k dispozici, citaci relevantní odborné literatury, odborných článků, webové adresy, odkazy na odborné diskuze apod. vztahující se k navrhovanému řešení) Dokumenty zaslané EGBA (European Gaming and Betting Association) a bwin International Ltd. (vedlejší výstupy z veřejné diskuse k hernímu zákonu). Dále vedlejší výstupy z veřejné diskuse, především výstup z Focus Group č. 5, podkladový materiál pro Focus Group č. 5 a strukturované podkladové materiály – dotazníky vyplněné jednotlivými účastníky diskuse. Popis následující práce: (uveďte, co je dle vašeho názoru třeba ještě udělat,resp. prostudovat, doplnit, aby mohla být navrhovaná verze zapracována do návrhu věcného záměru zákona) Komentář facilitátora: Doporučujeme vypracovat expertní posudky legislativy ES a rozsudků ESD (např. rozhodnutí ESD C- 243/01 – případ Gambelli, C-338/04, C-359/04 a C-360/04 – případ Placanica) se zaměřením na otázku možnosti zákazu provozování hazardních her subjekty vlastnícími licenci (nebo povolení k provozování) v jiném členském státě EU.

Strana 40


Oblast/téma: Dálkové hraní Varianta 3.A Název varianty: (uveďte stručně návrh úpravy, resp. základní myšlenku navrhovaného řešení) Dálkové hraní prostředky elektronické komunikace by mělo být zakázáno. Návrh textu do věcného záměru zákona: Autor(-ři)/Předkladatel(é) - je-li zřejmé ASPC, Cobra Plus (je členem UNASO), Fair Play Trend, Starwin, UNASO (stručná charakteristika účastníků diskuse je součástí přílohy 5.3) Argumentace pro navržené pojetí Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám Dálkové hraní (prostřednictvím například internetu nebo mobilních telefonů) způsobí masové rozšíření hazardních her a usnadní přístup k těmto hrám. 1. Snadnější přístup k hazardním hrám může ohrozit také osoby mladší 18 let a může zvýšit riziko vzniku závislostí. Měl by být respektován princip „hráč musí přijít za hazardem, nikoliv obráceně“. Rozšíření nabídky hazardních her není v souladu s požadavkem 2. omezit nabídku hazardních her. Provozovatel hazardních her by měl mít celý herní systém a herní zařízení pod vlastní kontrolou (tj. ve vlastnictví nebo pronájmu provozovatele), což v případě dálkového hraní není možné zajistit. 3. Hazardní hra by se měla hrát pouze z herního prostředí, které je jasně definované a kontrolované. Hazardní hry provozované nyní v ČR „tzv. na dálku“ jsou nelegální, neboť se jedná o trestnou činnost provozování nepovolené sázkové hry. Uvedené hry jsou přístupné také nezletilým. Nelegální 4. provozovatelé v České republice rovněž neplatí patřičné daně, správní poplatky, odvod části výtěžku a poplatky na státní dozor. Argumentace proti navrženému pojetí (přímo vyjádřená nebo číselná identifikace rozporné varianty). Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám 1. Argumenty pro protikladnou variantou jsou součástí formuláře 3.B. Očekávané dopady a náklady: a) z hlediska rovného zacházení podporujícího rovné konkurenční prostředí

Komentář facilitátora: Jasná a přesná úprava dálkového hraní a kontrola jejího dodržování bude podporovat rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí. b) z hlediska spravedlivého ekonomického zatížení subjektů provozujících sázkové hry a loterie

Komentář facilitátora: Řešení může mít dopad na spravedlivé ekonomické zatížení subjektů provozujících hazardní hry, a to v případě obcházení zákona zahraničními provozovateli, kteří nebudou v České republice nijak ekonomicky zatíženi a budou tak zvýhodněni oproti českým provozovatelům.

Strana 41



Komentář facilitátora: Doporučujeme vypracovat technickou studii proveditelnosti, technických požadavků a kontrolovatelnosti možných způsobů zabránění provozování hazardních her na dálku. d) dopadu do veřejných rozpočtů

Komentář facilitátora: Řešení může mít dopad na veřejné rozpočty. V případě obcházení zákona zahraničními provozovateli, kteří nebudou v České republice nijak ekonomicky zatíženi a nebudou tak přispívat (daněmi, odvody, správními poplatky) do veřejných rozpočtů. e) dopadu na veřejně prospěšné účely

Komentář facilitátora: Řešení může mít dopad na veřejně prospěšné účely. V případě obcházení zákona zahraničními provozovateli, kteří nebudou v České republice nijak ekonomicky zatíženi a nebudou tak přispívat (daněmi, odvody, správními poplatky) na veřejně prospěšné účely. f) jiné očekávané dopady a náklady

Komentář facilitátora: Navrhované řešení nepodporuje rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí, protože porušuje princip technologické neutrality. Stručné porovnání s pravidly/legislativou EU, porovnání se Středoevropským regionem (včetně informace, zda je navrhované řešení již úspěšně uplatňováno a vyzkoušeno v právním řádu některého členského státu EU) Níže uvádíme stručné charakteristiky právní úpravy řešené oblasti ve vybraných členských státech Evropské unie. Zdrojem informací byly veřejně přístupné zdroje a zákony upravující oblast hazardních her v daných zemích. Německo: Internetové sázení (s výjimkou sázek na koňské dostihy) bylo na začátku roku 2008 zakázáno. V roce 2008 mohou soukromí provozovatelé nabízet sázení na internetu za předpokladu, že jejich činnost odpovídá novému zákonu. Evropská komise začala krátce poté prošetřovat, zda tento zákaz není v rozporu s principy a legislativou Evropských společenství. Rakousko: Dne 10. 7. 2008 byla schválena novela zákona upravujícího hazardní hry, tato novela byla zveřejněna dne 26. 8. 2008. Tato novela měla za cíl doplnit úpravu dálkového sázení. Slovensko: Internetové sázení je povoleno, monopolní postavení a licenci na internetové sázení má národní loterní společností TIPOS. Spojené království: Internetové sázení je povoleno s platnou licencí na území Spojeného království, je však zakázáno propagovat internetové sázení mimo území Spojeného království. Litva: Internetové sázení je povoleno ze předpokladu, že provozovatel má platnou licenci umožňující sázení na internetu. Další informace: Zdroje informací: (uveďte podpůrné dopadové studie, analýzy, jsou-li k dispozici, citaci relevantní odborné literatury, odborných článků, webové adresy, odkazy na odborné diskuze apod. vztahující se k navrhovanému řešení) Vedlejší výstupy z veřejné diskuse, především výstup z Focus Group č. 5, podkladový materiál pro Focus Group č. 5 a strukturované podkladové materiály – dotazníky vyplněné jednotlivými účastníky diskuse. Popis následující práce: (uveďte, co je dle vašeho názoru třeba ještě udělat,resp. prostudovat, doplnit, aby mohla být navrhovaná verze zapracována do návrhu věcného záměru zákona) Komentář facilitátora: Doporučujeme vypracovat technickou studii proveditelnosti, technických požadavků a kontrolovatelnosti možných způsobů zabránění provozování hazardních her na dálku.

Strana 42


Oblast/téma: Dálkové hraní Varianta 3.B Název varianty: (uveďte stručně návrh úpravy, resp. základní myšlenku navrhovaného řešení) Dálkové hraní prostředky elektronické komunikace by mělo být povoleno. Návrh textu do věcného záměru zákona: Autor(-ři)/Předkladatel(é) - je-li zřejmé ADMAZ, APMS, BetBrain, Betfair, ČAEK, EGBA, Intersnack, SPIR (stručná charakteristika účastníků diskuse je součástí přílohy 5.3) Argumentace pro navržené pojetí Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám Herní zákon by měl respektovat princip technologické neutrality. 1. Podmínky a kritéria pro provozování hazardních her by měly být stejné pro všechny druhy herních zařízení a herní technologie. Nebylo prokázáno, že by dálkové hraní vedlo ke zvýšenému vzniku 2. nelátkových závislostí. Herní prostředí je kontrolováno dostatečně, a spočívá v kontrole serveru, na kterém systém běží. Existují dostatečné technické prostředky zabraňující zneužití moderních technologií. Také je možné účinně zabránit účasti na hře osobám mladším 18 let. 3. Prostředky elektronické komunikace umožňují efektivní kontrolu a jednoduchou ověřitelnost veškerých postupů (evidenci hráčů, evidenci výher, nastavení limitů pro hráče, zamezení praní špinavých peněz apod.). Jasně stanovená pravidla povolující dálkové hraní by pravděpodobně přispěla k tomu, že by se všichni důležití 4. provozovatelé dálkového hraní v České republice registrovali a žádali o povolení hazardní hry provozovat. V případě zákazu dálkové hraní není technicky možné zabránit obcházení zákona provozováním dálkového hraní ze zahraničí. 5. Tím by došlo k diskriminaci českých subjektů, které by dálkové hraní provozovat nemohly. Argumentace proti navrženému pojetí (přímo vyjádřená nebo číselná identifikace rozporné varianty). Pořadí Vyjádření Autor, je-li znám 1. Argumenty pro protikladnou variantou jsou součástí formuláře 3.A. Očekávané dopady a náklady: a) z hlediska rovného zacházení podporujícího rovné konkurenční prostředí

Navrhované řešení podporuje rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí. Dodržuje princip technologické neutrality. Nediskriminuje české subjekty proti zahraničním subjektům, které již hazardní hry na dálku provozují. Komentář facilitátora: Jasná a přesná úprava dálkového hraní bude podporovat rovné zacházení podporující rovné konkurenční prostředí. b) z hlediska spravedlivého ekonomického zatížení subjektů provozujících sázkové hry a loterie

V případě, že bude dálkové hraní povoleno a provozovatelé budou dálkového hraní provozovat s patřičným povolením, budou všichni provozovatelé spravedlivě ekonomicky zatíženi.

Strana 43



Komentář facilitátora: Případné zvýšení počtu provozovatelů aktivit spadajících pod působnost herního zákona (povolením dálkového hraní) může způsobit zvýšení nároků na kontrolu ze strany státu (včetně potřeby navýšení počtu úředníků a zvýšení nároků na jejich odbornost). d) dopadu do veřejných rozpočtů

Komentář facilitátora: Případné zvýšení počtu provozovatelů aktivit spadajících pod působnost herního zákona (povolením dálkového hraní) může vést ke zvýšení odvodů do veřejných rozpočtů, ale zároveň mohou vzniknout náklady spojené se zvýšením nároků na kontrolu ze strany státu (potřeba navýšení počtu úředníků a jejich odbornosti a náklady s tím spojené). e) dopadu na veřejně prospěšné účely

Komentář facilitátora: Případné zvýšení počtu provozovatelů aktivit spadajících pod působnost herního zákona (povolením dálkového hraní) může vést ke zvýšení odvodů na veřejně prospěšné účely. f) jiné očekávané dopady a náklady

Komentář facilitátora: Povolení dálkového hraní jde proti požadavku zpřísnit regulaci a omezit nabídku hazardních her a zvýšit ochranu mladistvých a skupin sociálně slabých osob. Stručné porovnání s pravidly/legislativou EU, porovnání se Středoevropským regionem (včetně informace, zda je navrhované řešení již úspěšně uplatňováno a vyzkoušeno v právním řádu některého členského státu EU) Níže uvádíme stručné charakteristiky právní úpravy řešené oblasti ve vybraných členských státech Evropské unie. Zdrojem informací byly veřejně přístupné zdroje a zákony upravující oblast hazardních her v daných zemích. Německo: Internetové sázení (s výjimkou sázek na koňské dostihy) bylo na začátku roku 2008 zakázáno. V roce 2008 mohou soukromí provozovatelé nabízet sázení na internetu za předpokladu, že jejich činnost odpovídá novému zákonu. Evropská komise začala krátce poté prošetřovat, zda tento zákaz není v rozporu s principy a legislativou Evropských společenství. Rakousko: Dne 10. 7. 2008 byla schválena novela zákona upravujícího hazardní hry, tato novela byla zveřejněna dne 26. 8. 2008. Tato novela měla za cíl doplnit úpravu dálkového sázení. Slovensko: Internetové sázení je povoleno, monopolní postavení a licenci na internetové sázení má národní loterní společností TIPOS. Spojené království: Internetové sázení je povoleno s platnou licencí na území Spojeného království, je však zakázáno propagovat internetové sázení mimo území Spojeného království. Litva: Internetové sázení je povoleno ze předpokladu, že provozovatel má platnou licenci umožňující sázení na internetu. Další informace: Zdroje informací: (uveďte podpůrné dopadové studie, analýzy, jsou-li k dispozici, citaci relevantní odborné literatury, odborných článků, webové adresy, odkazy na odborné diskuze apod. vztahující se k navrhovanému řešení) Dokumenty zaslané EGBA (European Gaming and Betting Association) a bwin International Ltd. (vedlejší výstupy z veřejné diskuse k hernímu zákonu). Dále vedlejší výstupy z veřejné diskuse, především výstup z Focus Group č. 5, podkladový materiál pro Focus Group č. 5 a strukturované podkladové materiály – dotazníky vyplněné jednotlivými účastníky diskuse. Popis následující práce: (uveďte, co je dle vašeho názoru třeba ještě udělat,resp. prostudovat, doplnit, aby mohla být navrhovaná verze zapracována do návrhu věcného záměru zákona) -

Strana 44


5.2 Seznam účastníků veřejné diskuse V této příloze uvádíme přehledný seznam všech přihlášených účastníků veřejné diskuse k hernímu zákonu. U každého účastníka diskuse uvádíme: ►

název subjektu (v případě fyzické osoby jméno a příjmení),

►

typ subjektu (např. provozovatel hazardních her, asociace subjektů, soudní znalec apod.),

►

zda daný subjekt (fyzická osoba) zaslal(a) vyplněný strukturovaný podkladový materiál – dotazník,

►

účast na jednotlivých Focus Groups.

Účastníci diskuse jsou řazeni podle názvu v abecedním pořadí.

Strana 45


#

Název

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

ADMAZ - Asociace Direct Marketingu a zásilkového obchodu ADT - Asociace digitálních televizí AGH, s.r.o. AK Becker&Poliakoff American Chance Casinos a.s. APoK - Asociace pokerových klubů APKURS - Asociace provozovatelů kurzových sázek APMS - Asociace provozovatelů mobilních sítí APTZ - Asociace provozovatelů telekomunikační zábavy ASE - Asociace spotřební elektroniky Asociace komunikačních agentur ČR Asociace společností provozujících casina v ČR BENTOM CZ, a.s. BetBrain Betfair Limited bwin International Ltd. Casino Kartáč CBX CZ, a.s. Cobra plus, s.r.o. Cyberview Technology CZ Česká asociace elektronických komunikací o. s. Československá obchodní banka, a.s. Český telekomunikační úřad Elektrotechnický zkušební ústav, s.p. European Gaming and Betting Association Fair Play Trend / Centrum Babylon Fórum dárců GMT Europe, a.s. Harrah´s Entertainment, Inc. Institut pro testování a certifikaci, a.s. Josef Kyncl Josef Novotný* KMVS Le Chèque Dejeuner, s.r.o. Lenka Bernatová (Tomášková)

Strana 46


Typ Sdružení / Asociace Sdružení / Asociace Provozovatel Advokátní kancelář Provozovatel Sdružení / Asociace Sdružení / Asociace Sdružení / Asociace Sdružení / Asociace Sdružení / Asociace Sdružení / Asociace Sdružení / Asociace Provozovatel Provozovatel Provozovatel Provozovatel Provozovatel Provozovatel Provozovatel Poskytovatel herních systémů Sdružení / Asociace Banka Úřad / Regulátor Testování VHP a tech. zařízení Sdružení / Asociace Provozovatel Sdružení / Asociace Testování VHP Provozovatel Testování VHP Soudní znalec Senátor Advokátní kancelář Zaměstnanecké benef. systémy Soukromá osoba

Zaslán vyplněný dotazník Ano Ano

Účast na FG 1 Ano Ano



Účast na FG 4 Ano

Účast na FG 5

Účast na FG 6 Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano

Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano

Ano

Ano Ano

Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano

Ano

Ano Ano Ano

Ano

Ano Ano Ano

Ano Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano Ano

Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano Ano

Ano

Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano

Ano Ano

Ano

# 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62

Název Liberty Fun, s.r.o. MABAC CZ, a.s. Město Mohelnice Město Žatec Michal Morawski Ministerstvo financí Olga Sedláčková Pracovní skupina pro nelátkové závislosti při Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky Psychiatrická léčebna Bohnice, oddělení léčby návykových nemocí Proculture Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky RGA - Remote Gambling Association Salans, v.o.s. Sazka, a.s. Seznam.cz, a.s. SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu Stardust Starwin, s.r.o. Svaz měst a obcí SYNOT LOTTO, a.s. TOTO CZ (Betino) TUESDAY Business Network UNASO - sdružení zábavního průmyslu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže UV - Unie vydavatelů VIP Club a.s. WEKOSA, a.s.

Typ

Zaslán vyplněný dotazník

Účast na FG 1

Ano Ano

Ano Ano Ano

Provozovatel Provozovatel Územní samospráva Územní samospráva Soudní znalec Úřad / Regulátor Soukromá osoba


Účast na FG 3

Účast na FG 4

Účast na FG 5

Účast na FG 6

Ano

Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano

Ano Ano

Úřad

Ano

Zdravotnické zařízení

Ano

Neziskový sektor Úřad Sdružení / Asociace Advokátní kancelář Provozovatel Služby Sdružení / Asociace Provozovatel Provozovatel Sdružení / Asociace Provozovatel Provozovatel Sdružení / Asociace Sdružení / Asociace Úřad / Regulátor Sdružení / Asociace Provozovatel Provozovatel

* Poznámka: Senátor Josef Novotný se účastnil do 19. 6. 2008, kdy se vzdal další účasti ve veřejné diskusi.

Strana 47

Účast na FG 2

Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano Ano Ano Ano

Ano

Ano

5.3 Stručná charakteristika účastníků diskuse V této příloze uvádíme stručnou charakteristiku jednotlivých účastníků diskuse, kteří se zúčastnili alespoň jedné z Focus Groups. Charakteristika obsahuje většinou název účastníka diskuse, typ daného subjektu, předmět činnosti a případně odkaz na internetové stránky subjektu. V případě asociací uvádíme také ilustrativní přehled jejich členů. Při zpracovávání těchto stručných charakteristik jsme vycházeli z údajů poskytnutých samotnými účastníky diskuse a také z veřejně dostupných informací (zejména na Internetu). 1. ADMAZ - Asociace Direct Marketingu a zásilkového obchodu ADMAZ je dobrovolným profesním sdružením podnikatelů podnikajících v oblasti direct marketingových služeb a zásilkového obchodu. Hlavními cíli asociace a předmětem její činnosti je rozvoj direct marketingu a seriozního zásilkového obchodu, přijímání a vydávání etického kodexu direct marketingu a zásilkového obchodu atd. (členové: např. Česká pošta, s.p., Högner s.r.o., B2B Media, s.r.o., OGILVY ONE, a. s., aj.). Internetové stránky: www.admaz.cz. 2. ADT - Asociace digitálních televizí Cílem ADT je mimo jiné podpora rozvoje digitálního vysíláni v ČR a zároveň zrychlit přechod z analogového vysílání a také působení v mezinárodních organizacích souvisejících s provozem digitálního televizního vysílání (členové: např. Óčko TV, TV Barrandov, Z1, TV Pohoda atd.). Internetové stránky: www.adtcr.cz. 3. American Chance Casinos a.s. American Chance Casions a.s. bylo založeno v roce 1995 jako dceřiný podnik mezinárodně působící akciové společnosti Trans World Corporation (TWC) s hlavním sídlem v New Yorku ve Spojených státech amerických. Internetové stránky: www.acc.cz. 4. APoK - Asociace pokerových klubů Asociace pokerových klubů je občanské sdružení. Cílem činnosti asociace je propagovat karetní hru poker jako sport, hájit zájmy a práva pokerových klubů registrovaných jako občanská sdružení, zajišťovat poradenskou činnost a pomoc pro členy asociace v oblasti legislativy, metodiky, ekonomiky a materiálního zabezpečení při jejich činnosti. Dále je cílem asociace se aktivně účastnit legislativních prací při přípravě a vydávání právních norem dotýkajících se činnosti pokerových klubů jako občanských sdružení a jejich postavení a práv. Internetové stránky: www.apok.cz. 5. APMS - Asociace provozovatelů mobilních sítí Předmětem činnosti asociace je vytváření optimálních podmínek pro rozvoj veřejných mobilních telekomunikačních sítí a poskytování veřejných mobilních telekomunikačních služeb v ČR. Základním cílem Asociace je podpora a ochrana rovného a otevřeného trhu elektronických komunikací v České republice založeného na pravidlech respektujících ochranu hospodářské soutěže (členové: např. Telefónica O2 Czech Republic, a.s., Vodafone Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s.). Internetové stránky: www..apms.cz. 6. APTZ - Asociace provozovatelů telekomunikační zábavy Asociace byla založena v březnu 2003 a jejím předmětem činnosti je zejména definování a prosazování společných podmínek pro další optimální rozvoj mobilních sítí GSM a vytváření předpokladů pro poskytování nových služeb ve všech veřejných mobilních telekomunikačních sítích v České republice. Mezi základní cíle asociace patří podpora a ochrana rovného a otevřeného tržního prostředí elektronických komunikací založeného na pravidlech respektujících ochranu hospodářské soutěže.

Strana 48


7. Asociace komunikačních agentur ČR AKA je výběrovou organizací sdružující přední komunikační agentury, které realizují cca 85 % ze 20 miliard korun obratu na českém trhu komerčních komunikací. Hlavní posláním AKA je podporovat svobodné šíření komerčních projevů a jejich soutěž v souladu s příslušnými zákony a etickými zásadami. AKA zastupuje Českou republiku v Evropské asociaci komunikačních agentur (EACA) (členové: např. Lowe GGK, MediaCom Praha, Ogilvy & Mather atd.). Internetové stránky: www.aka.cz. 8. Asociace společností provozujících casina v ČR Asociace společností provozujících casina v ČR je zájmovým sdružením provozovatelů kasín, které vzniklo 21. 10. 1992. Asociace společností provozujících casina v ČR má 8 členů. Všech 8 společností patří mezi největší provozovatele kasin mezinárodního typu v ČR. Předmětem činnosti asociace je zastupování a ochrana zájmů jejich členů, rozvíjení jejich podnikatelských aktivit a profesní prestiže v oblasti provozování sázkových her v kasinech. (členové: např. AMRO a.s., Czech Casinos a.s., Casino VIP Club a.s., aj.). Internetové stránky: www.asociacecasin.cz. 9. BetBrain BetBrain Ltd. byl založen v květnu 2000 v Dánsku oddělením dceřinné společnosti od Danish web technology company. BetBrain poskytuje svým uživatelům zdarma porovnání kurzů sázkových kanceláří z celého světa. Internetové stránky: www.betbrain.com. 10. Betfair Limited Skupina společností Betfair nabízí širokou paletu sázkových produktů a služeb. Zejména se jedná o nejlepší světovou sázkovou burzu (Betfairem vynalezený koncept), která je provozována z Velké Británie. Další platformy Betfair zahrnují sázkové produkty na Maltě a druhou burzu v Austrálii. Betfair vlastní licenci ve Velké Británii, Austrálii, na Maltě, v Itálii, Rakousku a Německu. Internetové stránky: www.betfair.com. 11. bwin International Ltd. bwin International Ltd. je poskytovatel online her a sázek a je jedním z největších online-gaming providerů na světě. Je také členem v asociacích EGBA a ESSA. bwin je akciová společnost s obchodovatelnými cennými papíry na Vídeňské burze. Internetové stránky: www.bwin.com. 12. Casino Kartáč Casino Kartáč provozuje kasina s možností hraní rulety, Black Jacku či pokeru, výherních a hracích automatů. Internetové stránky: www.casinokartac.cz. 13. Cobra plus, s.r.o. Cobra plus, s.r.o. je provozovatel výherních hracích přístrojů, provozovatel rozsáhlé sítě heren a zábavních středisek ve všech regionech České republiky. Působí na trhu od roku 1993. Firma je bez zahraniční majetkové účasti. Cobra plus je členem presidia ADHP (Asociace distributorů hracích přístrojů) a jejím prostřednictvím je členem presidia UNASO (Unie Asociací). Cobra plus-Moravia je členem Sdružení Moravských Firem (člen Unaso). 14. Cyberview Technology CZ Skupina Cyberview Technology má více než deset let zkušeností na serverech založených šířením počítačových her. V současné době firma dodává sázkovým kancelářím a firmám zabývajícím se sázením na sportovní přenosy a koňské dostihy terminály FOBT (Fixed Odds Betting Terminals). Firma Cyberview Technology (burzovní index AIM: CYBS) začala v roce 2005 obchodovat své akcie na londýnské burze. Internetové stránky: www.cybview.cz.

Strana 49


15. European Gaming and Betting Association EGBA je nezisková organizace založená osmi vedoucími společnostmi v odvětví online-gaming v Evropě. EGBA a její členové se zavazují k legálnímu a odpovědnému sázení a hraní na internetu, kde zákazníci obdrží poctivý a spolehlivý produkt (členové: např. bwin, digibet, Interwetten, Unibet, aj.). Internetové stránky: www.eu-ba.org. 16. Fair Play Trend Společnost Fair Play Trade s.r.o. byla založena v roce 1990 s účastí holandského kapitálu, s napojením na anglického výrobce výherních hracích přístrojů - firmu Barcrest. Od počátku své činnosti se zaměřuje na dovoz, distribuci a servis výherních hracích přístrojů a jiných prostředků zábavy, převážně pro Konsorcium Fair Play. Od 1. ledna 2000 byla většina nosných činností převedena na akciovou společnost Fair Play Trend. Internetové stránky: www.fpt.cz. 17. Fórum dárců Fórum dárců je občanské sdružení, které svojí činností již 10 let úspěšně podporuje rozvoj filantropie v České republice. Provozujeme systém dárcovských SMS. Poskytuje poradenské a konzultační služby v oblasti firemní filantropie (strategie, výběr vhodného veřejně prospěšného projektu), legislativních otázek spojených s filantropickými aktivitami (členství: např. Klub DONATOR, Asociace nadací Fóra dárců, aj.). Internetové stránky: www.donorsforum.cz 18. Harrah´s Entertainment, Inc. Harrah’s Entertainment Inc. je největším provozovatelem hazardních a zábavních her a provozuje 50 kasino komplexů na celém světě. V přímém pracovním poměru má 100 tisíc zaměstnanců, provozuje více než 300 000 metrů čtverečních herní plochy, 160 000 metrů čtverečních konferenčních a kongresových prostor a 40 000 hotelových pokojů. V roce 2007 navštívilo provozy společnosti více než 100 milionů hostů a společnost vykázala $10 mld. výnosů. Společnost vyznává odpovědný přístup ke hraní a podporuje místní komunitu. V roce 2006 věnovala neziskovým organizacím více než 60 mil. USD. Internetové stránky: www.harrahs.com. 19. Institut pro testování a certifikaci, a.s. Institut pro testování a certifikaci, a. s. je nezávislá zkušební, certifikační, konzultační a inspekční firma působící v oblasti hodnocení kvality a bezpečnosti výrobků, certifikace managementu jakosti, enviromentálního managementu a v oblasti technické normalizace. Internetové stránky: www.itczlin.cz. 20. KMVS, advokátní kancelář, s.r.o. KMVS se specializuje na právní služby v oblasti reklamy, marketingu, mediálního práva, autorského práva, osobních údajů, elektronické komunikace, farmaceutického práva, práva intelektuálního vlastnictví, obchodního, pracovního a smluvního práva a v neposlední řadě i na právní služby v oblasti nemovitostí. Internetové stránky: www.kmvs.cz. 21. Lenka Bernatová (Tomášková) Lenka Bernatová (Tomášková) je soukromá osoba, která se zajímá o problematiku hazardních her. 22. Město Mohelnice Město Mohelnice zastupoval místostarosta Mgr. Ing. Pavel Němec, který je zároveň členem Legislativní komise Svazu měst a obcí a advokát. V období 2005-2006 byl šéf Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Ministerstva financí ČR. Je také autorem novely zákona o loteriích. Jako advokát se specializuje na problematiku regulace hazardních her a řešení dopadů negativních jevů spojených s provozováním sázkových her. Internetové stránky: www.mu-mohelnice.cz.

Strana 50


23. Město Žatec Město Žatec zastupovala ve veřejné diskusi Dana Ryplová, referentka finančního odboru MěÚ v Žatci, která se do veřejné diskuze přihlásila a po celou dobu jednala pouze sama za sebe a z pozice referentky finančního odboru úřadu. Její názory neprezentovaly názory vedení města, ale vycházeli z jejích letitých zkušeností ve snaze pomoci při tvorbě nového zákona. Povolovacímu řízení ve věci výherních hracích se věnuje již od r. 1992. Veřejné diskuze se Dana Ryplová zúčastnila se souhlasem vedení města a o jeho průběhu průběžně informovala. Internetové stránky: www.mesto-zatec.cz. 24. Michal Morawski Michal Morawski je soukromá osoba a působí jako soudní znalec se specializací na loterie a sázkové hry. V minulosti působil jako ředitel odboru Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi na Ministerstvu financí České republiky. 26. Olga Sedláčková Olga Sedláčková je soukromá osoba, která se zajímá o problematiku hazardních her s pracovními zkušenostmi z oblasti řízení změn, organizačního rozvoje a regulace telekomunikačního trhu. Byla také členka Zastupitelstva hlavního města Prahy. 27. Pracovní skupina pro nelátkové závislosti při Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky Pracovní skupina pro nelátkové závislosti při Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky je vedena ministryní Džamilou Stehlíkovou. Personální složení a strategický záměr činnosti pracovní skupiny RVKPP pro nelátkové závislosti byly schváleny 25. 1. 2008. Činnost skupiny organizačně a administrativně zajišťuje úsek ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny. Internetové stránky: www.vlada.cz. 28. Psychiatrická léčebna Bohnice, oddělení léčby návykových nemocí Psychiatrickou léčebnu Bohnice, oddělení léčby návykových nemocí zastupovala Eva Mráčková, která je psychiatr se specializací na léčení návykových nemocí s praxí v oboru 28 let, z toho od r. 1989 ve funkci vedoucího lékaře pavilonu 35 Psychiatrické léčebny Bohnice, kde probíhají odvykací léčby mužů (i mladistvých) závislých na alkoholu, nealkoholových drogách i patologických hráčů. Její zájem na herním zákonu je tedy dán každodenním setkávání se s vážnými negativními důsledky hazardních her, za Psychiatrickou léčebnu Bohnice se zúčastnila sama. Je také členkou pracovní skupiny pro nelátkové závislosti Internetové stránky: www.plbohnice.cz. 29. Starwin, s.r.o. Starwin, s.r.o. se zabývá provozováním výherních hracích přístrojů. Dále provozuje výherní hrací přístroje výhradně v provozovnách nazvaných Sportbar & Herna Starwin a to v rámci celé ČR. Barový provoz v těchto provozovnách zajišťuje její sesterská firma Sportbar Starwin s.r.o. 30. Svaz měst a obcí Svaz měst a obcí České republiky je dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí České republiky je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Internetové stránky: www.smocr.cz. 31. SYNOT LOTTO, a.s. Společnost SYNOT LOTTO, a. s. je členem holdingové společnosti SYNOT. Holding SYNOT sdružuje 48 samostatných společností v ČR (většinou akciových) a 15 společností v zahraničí. Kromě České republiky působí v dalších čtyřech evropských zemích. Podniká v loterním průmyslu i v řadě jiných oborů. Internetové stránky: www.synot.cz.

Strana 51


32. UNASO - sdružení zábavního průmyslu UNASO – Sdružení zábavného průmyslu je unií asociací sdružujících od r. 1995 tři organizace, výrobců, distributorů a provozovatelů sázkových her, jejichž zájmy hájí. Jeho členové, provozovatelé specifikovaných „písmen § 2 a § 50 odst. 3“ odvádějí na správních poplatcích ročně 1400 milionů Kč, na místních poplatcích ročně 740 milionů Kč, v odvodu části výtěžku ročně 625 milionů Kč a současně dávají pracovní příležitost cca 33.000 tisícům osob při výrobě, distribuci, provozu, technickém zajištění, ostraze, účetnictví, právních ekonomických a jiných službách. Celkový finanční objem činností dosahuje dvou třetin českého loterního trhu. Internetové stránky: www.unaso.info. 33. UV - Unie vydavatelů Unie vydavatelů byla založena v roce 1990 a je jediným reprezentativním sdružením podnikatelů a zaměstnavatelů v oboru vydávání periodického tisku a poskytování obsahů prostřednictvím internetu v České republice. Unie vydavatelů je právnickou osobou s působností na území České republiky. Unie vydavatelů sdružuje až na jednu výjimku všechny vydavatele celostátních a regionálních deníků a výraznou většinu rozhodujících vydavatelů časopisů. Celkem má Unie vydavatelů 43 členů (členové: např. Ringier, Economia, Borgis, Lidové noviny, Centrum.cz, 24 Hodin, aj.). Internetové stránky: www.uvdt.cz.

Strana 52


5.4 Internetové stránky Nejdůležitějším komunikačním prostředkem byly speciální webové stránky diskuse www.hernizakon.cz. Na těchto stránkách facilitátor informoval o průběhu diskuse, zveřejňoval podklady pro diskutující (formuláře diskuse), veškeré dílčí výstupy (vyplněné dotazníky, formuláře s připomínkami, výstupy jednotlivých Focus Groups) i nestrukturované relevantní materiály získané od jednotlivých účastníků. Plná verze internetových stránek (ve stavu k 28. 8. 2008) jsou v tzv. off-line verzi přiloženy na CD-ROM. Ukázka (náhled) úvodní strany internetových stránek www.hernizakon.cz:

Strana 53


Ernst & Young Audit | Daně | Transakce | Poradenství www.ey.com © 2008 EYGM Limited. Všechna práva vyhrazena.

Strana 54


Veřejná diskuse k hernímu zákonu

Recommend Documents