ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část
Zpracovatel: Magistrát města České Budějovice Odbor územního plánování nám. Př. Otakara II. č. 1, 2 370 92 České Budějovice Datum: Verze:
9.12.2014 konečná
Zpracovatel Magistrát města České Budějovice Odbor územního plánování Nám. Př. Otakara II. č. 1, 2, 370 92 České Budějovice E-podatelna:
[email protected] Telefon: 386 801 111 386 700 111 Autorský kolektiv Ing. Michaela Urbanová Ing. arch. Jana Rozkopalová Ing. Jiří Chlebana Odborná spolupráce: Ing. arch. Vladimír Charvát – autorizovaný architekt pro obor územního plánování RNDr. Ing. Miroslav Hájek – autorizovaný projektant ÚSES (Geo Vision) Projednáno s níže uvedenými odbory Magistrátu města České Budějovice Útvar hlavního architekta Odbor památkové péče Odbor ochrany životního prostředí Kancelář primátora – odd. krizového řízení Odbor školství a tělovýchovy Odbor rozvoje a veřejných zakázek Odbor dopravy a silničního hospodářství Investiční odbor Projednáno s obcemi ve správním obvodu ORP České Budějovice viz doklad o projednání
2
Obsah 1.
Legislativní rámec ....................................................................................................... 5
2.
Metodické pokyny a doporučení ................................................................................ 6
3.
Metodika 3. úplné aktualizace ÚAP a RURÚ .............................................................. 7
3.1.
Postup zpracování .............................................................................................................................. 7
3.2.
Harmonogram prací............................................................................................................................ 9
3.3. Rozbor udržitelného rozvoje území - použité metodické postupy hodnocení ................................... 12 3.3.1. SWOT analýza - stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb ................................... 12 3.3.2. Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu .............................................................. 17 3.3.3. Zjednodušená analýza vyhodnocení zastavitelných ploch a ploch přestavby............................... 17 3.3.4. Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu .......................................................... 18 3.3.5. Stanovení aktualizovaného KES (koeficientu ekologické stability) ................................................ 18 3.3.6. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek ............................................................................ 19
A.
Podklady pro Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Č. Budějovice................. 20
A.1. Charakteristika ORP České Budějovice .................................................................................................... 20 A.2. Charakteristiky správního obvodu v členění na 10 dílčích témat dle Vyhlášky ........................................ 23 A.2.1. Horninové prostředí a geologie ............................................................................................................. 23 A.2.2. Vodní režim ............................................................................................................................................ 26 A.2.3. Hygiena životního prostředí ................................................................................................................... 29 A.2.4. Ochrana přírody, krajiny a památek ....................................................................................................... 31 A.2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................................ 37 A.2.6. Veřejná technická a dopravní infrastruktura ......................................................................................... 40 A.2.7. Sociodemografické podmínky ................................................................................................................ 43 A.2.8. Bydlení.................................................................................................................................................... 50 A.2.9. Rekreace a cestovní ruch ....................................................................................................................... 52 A.2.10. Hospodářské podmínky ....................................................................................................................... 54 A.3. Hodnoty, limity využití území .................................................................................................................. 56 A.3.1. Hodnoty ................................................................................................................................................. 56 A.3.2. Limity využití území ............................................................................................................................... 56 A.4. Záměry na provedení změn v území a jejich vyhodnocení ....................................................................... 58 A.4.1. Popis záměrů .......................................................................................................................................... 58 A.4.2. Rozdělení záměrů na nadmístní a místní ............................................................................................... 58 A.4.3. Nadmístní záměry .................................................................................................................................. 59 A.4.4. Záměry z první aktualizace ZÚR – dosud neschválené ........................................................................... 66 A.4.5. Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ................................................................................ 68
B.
Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Č. Budějovice ......................................... 70
B.1. SWOT analýza ......................................................................................................................................... 70 B.1.1. Souhrnná SWOT analýza ........................................................................................................................ 70 B.1.2. Souhrnná SWOT analýza členěná po jednotlivých tématech dle Vyhlášky s přepočítanými četnostmi výroků dle obcí v ORP a dle počtu obyvatel ..................................................................................................... 72
3
B.2. Zjednodušená analýza naplněnosti zastavitelných ploch ......................................................................... 78 B.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ............................................................................ 80 B.3.1. Vyváženost souhrnná za celé ORP po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje (pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj, pro soudržnost obyvatel) ......................................................................... 80 B.3.2. Vyváženost pro všechny obce po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje ......................................... 83 B.4. Problémy k řešení ................................................................................................................................... 90 B.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady .............................................................. 90 B.4.2. Záměry k prověření v ÚPD...................................................................................................................... 91 B.4.3. Střety záměrů se záměry, s limity a s hodnotami v území .................................................................... 92 B.5. Zájmové oblasti či území ......................................................................................................................... 94 B.5.1. Metodika vyhodnocení vztahů a vazeb na centra vybavenosti a zázemí pracovních příležitostí v území ORP České Budějovice ...................................................................................................................................... 98 B.5.2. Návaznost na Politiku územního rozvoje České republiky 2008 ............................................................ 99 B.5.3. Návaznost na zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ................................................................. 100 B.5.4. Porovnání os a oblastí nadmístního a republikového významu z platné ZÚR a neschválené aktualizace ZÚR Jihočeského kraje .................................................................................................................................... 102 B.6. Analýza ÚSES ......................................................................................................................................... 103 B.6.1. Porovnání vymezení skladebných prvků ÚSES v ZÚR JčK/ÚPD obcí ..................................................... 103 B.6.2. Zjištění vymezení skladebných prvků ÚSES na úrovni ÚPD jednotlivých obcí ...................................... 103 Aktualizace krycích listů obcí (pasporty)....................................................................................................... 110 Seznam zkratek použitých v celém dokumentu ............................................................................................ 113 Seznam zdrojových dat ................................................................................................................................ 114 Seznam tabulek ............................................................................................................................................ 114 Seznam obrázků ........................................................................................................................................... 115 Seznam grafů ............................................................................................................................................... 115 Seznam kartogramů ..................................................................................................................................... 115
Doklad o projednání územně analytických podkladů včetně vyhodnocení požadavků a připomínek obcí................................................................................................................116
4
1. Legislativní rámec Postup zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje území vychází z požadavků zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, které jsou z hlediska obsahu rozboru udržitelného rozvoje upřesněny v § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění. Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování (dále jen "územně analytické podklady obcí") a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem (dále jen "územně analytické podklady kraje") obsahují: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující:
o
zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území,
údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje (§ 29 odst. 3 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje, je stanoven v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce,
údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (dále jen "pasport údaje o území"). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost poskytnutého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující:
zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území,
určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území.
o
Grafická část územně analytických podkladů obsahuje Výkres hodnot území, Výkres limitů využití území, Výkres záměrů na provedení změn v území a Výkresy problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (schematický a podrobný).
o
Aktualizace je provedena jako tzv. Úplná aktualizace ÚAP a RURÚ, tj. jednou za dva roky, s využitím nashromážděných průběžně aktualizovaných dat a podkladů.
5
2. Metodické pokyny a doporučení Úplná aktualizace územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje byla zpracována v souladu s níže uvedenými metodickými návody, pokyny a doporučeními :
Metodické návody dříve dostupné na stránkách Ústavu územního rozvoje a MMR: o Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje o Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k Aktualizaci územně analytických podkladů a části Rozbor udržitelného rozvoje území.
Metodický pokyn Krajského úřadu Jihočeského kraje z roku 2012: o Metodický pokyn č. 1/2012 – Jednotná forma zpracování úplné aktualizace ÚAP obce, zejména rozboru udržitelného rozvoje území (zdroj: Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, Oddělení územního plánování, Krajského úřadu Jihočeského kraje)
Doporučení ke zpracování a příklady aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území v územně analytických podkladech obcí a další obecně známé předpisy a metodiky vydané Ústavem územního rozvoje a Ministerstvem pro místní rozvoj platné a aktuální v době zpracování.
6
3. Metodika 3. úplné aktualizace ÚAP a RURÚ Metodika 3. úplné aktualizace ÚAP a RURÚ vychází z předešlých metodik použitých v letech 2008, 2010 a 2012 a je upravena na základě nově vzniklých požadavků a skutečností. První metodika z roku 2008 byla vytvořena společností Institut regionálních informací, s.r.o., na základě vlastních zkušeností při zpracování ÚAP (listopad 2008) a na základě metodických pokynů, kdy Institut regionálních informací, s.r.o., připravil vlastní komplexní metodiku zpracování RURÚ na úrovni ORP. Další dvě metodiky úplných aktualizací byly doplněny společností Gefos a.s. ve spolupráci s Ateliérem Charvát s.r.o., kteří byli zpracovateli aktualizací v letech 2010 a 2012. Dokument je rozdělen na tři základní části: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Doklad o projednání včetně vyhodnocení připomínek Celkově se práce na úplné aktualizaci ÚAP včetně RURÚ dělí dle podrobnosti na dvě části: zpracování souhrnného RURÚ pro celý správní obvod ORP zpracování RURÚ s podrobností pro každou obec, která je zpracována formou tzv. krycích listů pro každou obec v ORP Č. Budějovice ÚAP včetně RURÚ ORP České Budějovice slouží zejména jako podklad pro vypracování územně plánovací dokumentace příslušné obce. Tím částečně nahrazuje Průzkumy a rozbory území obce a spolu s grafickým operátem je možné využít ÚAP k návrhu příslušného územního plánu. Aktualizace ÚAP se provádí průběžně a každé dva roky se pořizuje úplná aktualizace územně analytických podkladů. Aktualizovaný nebo nově doplněný text je vyznačen modrou barvou. Text vypuštěný nebo nahrazený jiným je vyznačen šedou barvou a je přeškrtnutý. Původní text zůstává černou barvou. výrok trvá výrok nový výrok pominul Navíc byly nově u statistických a některých číselných údajů použity šipky k vyjádření trendu (trend je vyjádřen vzhledem k údaji stejného charakteru z předešlého období): ↑ vzrůstající trend ↓ klesající trend → setrvalý stav
3.1. Postup zpracování Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Tato část je zpracována v členění na 10 témat v souladu s § 4 odst. 1) písm. b) 1 Vyhlášky. Obsahuje veškeré dostupné a známé podklady sloužící k následnému hodnocení v rámci RURÚ. Součástí této části je zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využitití území a zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Zjištěné hodnoty, limity využití území a záměry na provedení změn v území jsou zobrazeny v grafické části v příslušných výkresech, které tvoří nedílnou součást textové části.
7
Tato část obsahuje také sledování trendů vývoje stavu území. Nedílnou součást tvoří kartogramy, které jsou včleněny do textové části. Sběr, aktualizace a zpracování podkladových dat v souladu s částí a) bodu 1, § 4 prováděcí vyhlášky a další potřebné doplňkové informace nad rámec části A přílohy (některé z nich jsou obsaženy v části B uvedené přílohy):
aktualizace jednotlivých jevů ÚAP přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění, na základě předaných aktualizovaných údajů o území od jednotlivých poskytovatelů údajů o území a průzkumů území, aktualizace souhrnné podkladové části za celé ORP dle jednotlivých tematických okruhů – horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, atd. aktualizace podkladové části krycích listů na podkladě aktualizovaných jevů ÚAP, dat ČSÚ, dalších dostupných informací, aktualizací od jednotlivých obcí, jimž byly jednotlivé krycí listy zaslány spolu s dotazníky k aktualizaci.
Rozbor udržitelného rozvoje území Řešení rozboru udržitelného rozvoje vychází z požadavků, které jsou dány zněním § 4 vyhlášky 500/2006 Sb.. Z hlediska potřeb obce je nutné vyjít především z bodu 2 odstavce b), který se zabývá konkrétními zjištěnými problémy, střety a závadami, které jsou přímým podkladem při řešení územních plánů jednotlivých obcí. Zjištěné problémy k řešení a závady jsou obsaženy v problémovém výkresu, který je součástí grafické části ÚAP. Problémový výkres je vypracován jako schématický a podrobný. Nad rámec zákona byla provedena analýza ÚSES, která je rovněž zobrazena pomocí samostatného výkresu, který tvoří nedílnou součást grafické části. Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje: SWOT analýzy, zjednodušenou analýzu vyhodnocení naplněnosti zastavitelných ploch, vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích, vyhodnocení zájmových oblastí a území, návaznosti na ZÚR a PÚR, analýzy ÚSES, Kartogram naplněnosti ploch podle platných ÚP a ÚPO v nadcházejích 10 letech Kartogram vyhodnocení vyváženosti územních podmínek – pilíř pro příznivé životní prostředí Kartogram vyhodnocení vyváženosti územních podmínek – pilíř pro hospodářský rozvoj Kartogram vyhodnocení vyváženosti územních podmínek – pilíř pro soudržnost společenství obyvatel grafickou část zahrnující problémový výkres podrobný a schématický a výkres problémů ÚSES. Výstup z této části RURÚ pro obec především přináší:
zjištění závad v obcích, které se většinou promítají do potřeby řešení dopravních problémů, a mají rozměr jak urbanistický, tak i dopravní a hygienický. V obcích, kterými procházejí silnice I. a II. třídy, je nutné navrhovat lokalizaci obchvatů, popř. průtahů, pro obce mimo dopravní tahy je naopak nutné řešit zlepšení dopravní dostupnosti, zjištění možných střetů těchto dopravních potřeb především s potřebou ochrany přírody a krajiny, případně s dalšími jevy (limity), jako jsou např. ložiska nerostných surovin či jiná chráněná území,
8
analýzu povodňové situace v obci s lokalizací území, která jsou v přímém ohrožení povodněmi a pro která by měl být navržen speciální režim pro jejich využití, nalezení střetů, dané promítnutím nadmístních záměrů (zásady územního rozvoje kraje) do území obcí, což jsou především stavby dopravní, nadregionální a regionální ÚSES, popř. vedení technické infrastruktury apod., vyhodnocení záměrů vyplývajích z oborových dokumentací, od poskytovatelů ÚAP, od obcí, aj., které nejsou dosud promítnuty v územních plánech obcí ani v zásadách územního rozvoje, vyhodnocení záměrů na provedení změn v území z dosud neschválené aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.
Z hlediska obce byly hodnoceny také potenciálové ukazatele:
stav inženýrských sítí v obci (především odkanalizování a plynofikace) a potřeba řešit jejich další rozvoj, občanská vybavenost v obci, stav dopravní infrastruktury – silniční a železniční doprava, existence ploch devastovaných vhodných pro přestavbu (brownfields).
Z hlediska celkové koncepce rozvoje obce byla zpracována pro každou obec tzv. SWOT analýza, neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Souhrn výroků SWOT analýzy slouží k vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.
3.2.
Harmonogram prací
aktualizace ÚAP na základě aktualizovaných údajů o území, dotazníkového šetření, dat ČSÚ, dat získaných průzkumem území a dalších dostupných podkladů, zpracování sociodemografických dat, dat o znečištění ovzduší, o dopravní obsluze apod., zpracování podkladové části RURÚ včetně výkresů hodnot, limitů využití území a záměrů na provedení změn v území, zpracování rozboru udržitelného rozvoje území, který zahrnuje zjištění problémů v území - střetů, závad, záměrů k prověření v územně plánovacích dokumentacích, SWOT analýzu, vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, zjednodušenou analýzu vyhodnocení naplněnosti zastavitelných ploch v území, analýzu ÚSES a kapitolu zájmové oblasti či území, vznik pracovní verze aktualizované RURÚ pro jednotlivé obce a souhrnného RURÚ pro správní obvod ORP, projednání pracovní verze ÚAP včetně RURÚ s autorizovaným architektem, projednání pracovní verze ÚAP a RURÚ ORP Č. Budějovice s KÚ a s odbory Magistrátu, předložení a projednání návrhu Úplné aktualizace ÚAP ORP Č.B. – RURÚ 2014 zástupcům obcí ORP České Budějovice, aby mohly vznést své připomínky (včetně vystavení grafické a textové části na webu před a po jednání), převzetí připomínek a jejich zapracování, vznik konečné verze aktualizovaných ÚAP a RURÚ ORP Č. Budějovice (za celé ORP i za jednotlivé obce), předání finální verze 3. úplné aktualizace ÚAP včetně RURÚ ORP Č. Budějovice včetně dokladu o projednání na Krajský úřad Jihočeského kraje.
Při všech těchto činnostech byl užit geografický informační systém, který je využit ke zjištění přítomnosti vybraných objektů na území jednotlivých obcí a ke zjištění průniků (střetů) těchto objektů.
9
V prostředí GIS je kompletně zpracována celá grafická část – výkresy a kartogramy. S využitím výsledků analýz je zpracován problémový výkres a výkres analýzy ÚSES. Cílem aktualizace je dosažení vzájemné porovnatelnosti výstupů ÚAP a jednotné vyjádření výstupů RURÚ. Aktualizace přinesla zjištění širších vazeb, vzájemné vztahy a souvislosti problémů obcí. Byly identifikovány nadmístní i místní problémy včetně záměrů k prověření v ÚPD. Údaje o ochranných pásmech Jihočeského letiště České Budějovice, a.s. jsou již vydána formou opatření obecné povahy ze dne 27.3.2012. (Ochranná pásma leteckých staveb jsou převzaty ze studie). Připomínky a dotazníky zaslané k podkladové části (dotazníkové šetření ze dne 7.7.2014). Celkem dorazily odpovědi pouze od 25 obcí z celkových 79 obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Č. Budějovice. Níže je uveden výčet obcí, které zaslaly připomínky a vyplněné dotazníky: Boršov nad Vltavou Borovnice Branišov Břehov Doubravice Doudleby Dubičné Heřmaň Hlavatce Hosín Kamenný Újezd Ledenice Libín Nedabyle Roudné Srubec Staré Hodějovice Střížov Ševětín Včelná Vitín Vrábče Vráto Záboří Zliv Obce, které podaly připomínky a požadavky k finální podobě díla 3. úplná aktualizace územně analytických podkladů včetně Rozboru udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností Č. Budějovice do 4.12.2014, jsou uvedeny níže: Boršov nad Vltavou Čejkovice Dobrá Voda u Českých Budějovic Doubravice Dynín Heřmaň Hosín
10
Jivno Kamenný Újezd Libín Libníč Lišov Plav Rudolfov Srubec Střížov Ševětín Vrábče Záboří (Připomínky, požadavky a jejich vyhodnocení viz doklad o projednání, jehož jsou součástí a dále krycí listy jednotlivých obcí) Grafická část UAP a RURÚ 2014 obsahuje níže uvedené výkresy:
Výkres urbanistických, architektonických a dalších hodnot
Výkres limitů využití území
Výkres záměrů na provedení změn v území
Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích – podrobný (dále jen Problémový výkres podrobný)
Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen Problémový výkres schematický)
Výkres problémů ÚSES
11
3.3. Rozbor udržitelného rozvoje území - použité metodické postupy hodnocení 3.3.1.
SWOT analýza - stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb
Stanovení výroků, které vyjadřují silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, bylo stanoveno exaktním postupem : zjištěním existence jevu zjištěním, jestli určitý indikátor některého jevu nepřekročil expertně určenou hodnotu Následně byly aktualizovány SWOT analýzy. Slabé a silné stránky byly posouzeny jako vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jakožto vnější vlivy na území.
Přehled jevů, případně jejich indikátorů, které byly v původním RURÚ a zároveň se přepisují do Aktualizace Tabulka 1 1. Horninové prostředí a geologie Územní Typ Jev podmínky výroku Sesuvné území zasahuje do Hospodářský Hrozba zastavitelné plochy rozvoj Zastavitelná plocha zasahuje Hospodářský Hrozba do ložiskového území rozvoj
Výrok
Podmínka
Ohrožení zastavitelné plochy Existence jevu sesuvem Ohrožení možné těžby Existence jevu realizací zástavby
2. Vodní režim Jev Zastavěné území v záplavovém území Q100: Zastavěné území v aktivním záplavovém území:
Územní podmínky Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj
Typ výroku Slabá stránka Slabá stránka
Výrok
Podmínka
Ohrožení zastavěného území Existence jevu záplavami Zastavěné území v aktivní Existence jevu zóně záplavového území
3. Hygiena životního prostředí Jev Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: Stacionární zdroj znečištění ovzduší: Výskyt ekologických zátěží:
Územní podmínky Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí
Typ výroku Silná stránka Slabá stránka Slabá stránka Hrozba
Výrok
Podmínka
Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním Absence jevu limitům pro ochranu zdraví Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční Existence jevu dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje Existence jevu znečištění Výskyt ekologických zátěží
Existence jevu
12
4. Ochrana přírody, krajiny a památek Územní Jev podmínky Příznivé Chráněná krajinná oblast: životní prostředí Hospodářský Chráněná krajinná oblast: rozvoj Zastavěné území v I. zóně Hospodářský CHKO: rozvoj Národní přírodní rezervace:
Hospodářský rozvoj
Památka UNESCO
Hospodářský rozvoj
Městská památková rezervace:
Hospodářský rozvoj
Vesnická památková rezervace:
Hospodářský rozvoj
Vesnická památková zóna:
Hospodářský rozvoj
Národní kulturní památky:
Hospodářský rozvoj
Typ výroku Silná stránka
Výrok Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO
Podmínka Existence jevu
Rozvoj cestovního ruchu daný Existence jevu přítomností CHKO Omezení investičního rozvoje Hrozba Existence jevu vzhledem k I. zóně CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností národní přírodní Existence jevu rezervace Silná Přítomnost památky UNESCO Existence jevu stránka Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností městské Existence jevu památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností vesnické Existence jevu památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností vesnické Existence jevu památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností národní kulturní Existence jevu památky Příležitost
5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Územní Typ Jev Výrok podmínky výroku Koeficient ekologické stability: Příznivé Silná Vysoká úroveň koeficientu (Metodika stanovení popsána životní stránka ekologické stability dále v textu) prostředí 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Územní Typ Jev podmínky výroku Hospodářský Silná Napojení na silnici I. třídy: rozvoj stránka Železniční stanice či Hospodářský Silná zastávka: rozvoj stránka Železniční stanice či Hospodářský Slabá zastávka: rozvoj stránka Příznivé Silná Městská hromadná doprava: životní stránka prostředí Dopravní dostupnost Soudržnost spádových sídel: společenství Silná (Metodika stanovení popsána obyvatel stránka dále v textu) území Dopravní dostupnost Soudržnost spádových sídel: společenství Slabá (Metodika stanovení popsána obyvatel stránka dále v textu) území Hospodářský Slabá Vodovod: rozvoj stránka
Výrok Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Absence napojení na železnici
Podmínka Hodnota>2
Podmínka Existence jevu Existence jevu Absence jevu
Existence městské hromadné Existence jevu dopravy Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností
Existence jevu
Zhoršená dostupnost obce s Absence jevu rozšířenou působností Absence vodovodu
Absence jevu
13
Kanalizace: Kanalizace: Jev Plynofikace:
Příznivé životní prostředí Hospodářský rozvoj Územní podmínky Příznivé životní prostředí
7. Sociodemografické podmínky Územní Jev podmínky Počet obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce Soudržnost 2011) společenství vzrůstající trend ↑ obyvatel Počet obyvatel (2011): území (Srovnání se stavem v roce 2001) Počet obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce Soudržnost 2011) společenství klesající trend ↓ obyvatel Počet obyvatel (2011): území (Srovnání se stavem v roce 2001) Podíl dětí do věku 14 let na celkovém počtu obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce Hospodářský 2011) rozvoj vzrůstající trend ↑ Děti do věku 14 let (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Podíl dětí do věku 14 let na celkovém počtu obyvatel (2013) Soudržnost (Srovnání se stavem v roce společenství 2011) obyvatel klesající trend ↓ území Děti do věku 14 let (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce 2011) Hospodářský rozvoj vzrůstající trend ↑ Senioři ve věku 65 let a starší (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001)
Slabá stránka
Absence kanalizace
Slabá Absence kanalizace stránka Typ Výrok výroku Silná stránka
Typ výroku
Silná stránka
Slabá stránka
Plynofikace obce
Výrok
Absence jevu Podmínka Existence jevu
Podmínka
Růst počtu obyvatel
Změna hodnoty směrem vzhůru oproti roku 2011
Pokles počtu obyvatel
Změna hodnoty směrem dolů oproti roku 2011
Rozvoj služeb zaměřených Příležitost na děti a mladé rodiny
Hrozba
Absence jevu
Relativní úbytek dětí
Rozvoj služeb zaměřených Příležitost na seniory
Změna hodnoty směrem vzhůru oproti roku 2011
Změna hodnoty směrem dolů oproti roku 2011
Změna hodnoty směrem vzhůru oproti roku 2011
14
Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce Soudržnost 2011) společenství obyvatel vzrůstající trend ↑ Senioři ve věku 65 let a starší území (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Soudržnost Poměr počtu seniorů ve věku společenství 65 let a více a dětí do věku obyvatel 14 let (2013): území Soudržnost Poměr počtu seniorů ve věku společenství 65 let a více a dětí do věku obyvatel 14 let (2013): území
Hrozba
Stárnutí populace
Změna hodnoty směrem vzhůru oproti roku 2011
Silná stránka
Dobrá věková struktura obyvatelstva
Hodnota<0.9
Slabá stránka
Špatná věková struktura obyvatelstva
Hodnota>2
8. Bydlení Územní podmínky Soudržnost Počet nových bytů na 1000 společenství obyvatel ročně: obyvatel území Soudržnost Počet nových bytů na 1000 společenství obyvatel ročně: obyvatel území Soudržnost společenství Základní škola: obyvatel území Soudržnost společenství Základní škola: obyvatel území Soudržnost společenství Zdravotní středisko: obyvatel území Zastavitelné plochy pro Soudržnost občanské vybavení celkem: společenství (Nárůst ploch podle záměrů obyvatel územního plánu vůči stavu) území Zastavitelné plochy pro Soudržnost občanské vybavení celkem: společenství (Nárůst ploch podle záměrů obyvatel územního plánu vůči stavu) území Zastavitelné plochy pro Soudržnost bydlení celkem: společenství (Metodika stanovení popsána obyvatel dále v textu) území Zastavitelné plochy pro Soudržnost bydlení celkem: společenství (Metodika stanovení popsána obyvatel dále v textu) území Zastavitelné plochy pro Soudržnost Jev
Typ výroku
Výrok
Podmínka
Silná stránka
Vysoká intenzita bytové výstavby
Hodnota>3
Hrozba
Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení
Hodnota<1.5
Silná stránka
Existence základní školy
Existence jevu
Hrozba
Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy
Absence jevu
Silná stránka
Existence zdravotního střediska
Existence jevu
Silná stránka
Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro občanskou vybavenost hodnoty>0.4
Hrozba
Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti
Silná stránka
Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro bydlení hodnoty>1.1
Slabá stránka
Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení
Poměr hodnoty<0.9
Hrozba
Narušení tradiční struktury
Poměr
Poměr hodnoty<0.04
15
Územní podmínky bydlení celkem: společenství (Metodika stanovení popsána obyvatel dále v textu) území Jev
Typ výroku
Výrok obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení
Podmínka hodnoty>1.6
9. Rekreace a cestovní ruch Jev
Územní podmínky
Typ výroku
Výrok
Podmínka
Intenzita individuální rekreace: Hospodářský Vysoký potenciál individuální (Poměr počtu objektů druhého Příležitost Hodnota<0.5 rozvoj rekreace bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Intenzita individuální Soudržnost Narušení sociální struktury rekreace: společenství obce vzhledem k vysokému (Poměr počtu objektů druhého Hrozba Hodnota>2 obyvatel podílu objektů druhého bydlení a počtu trvale území bydlení obydlených bytů) Index rekreačního a turistického potenciálu: Hospodářský Vysoký turistický a rekreační Příležitost Hodnota>4 (Metodika stanovení popsána rozvoj potenciál dále v textu) 10. Hospodářské podmínky Jev Míra nezaměstnanosti k 31.3. 2014: Míra nezaměstnanosti k 31.3.2014: Podíl ekonomicky aktivních v priméru (SLDB 2011): Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (SLDB 2011): Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem:
Územní Typ podmínky výroku Hospodářský Silná rozvoj stránka Soudržnost společenství Hrozba obyvatel území
Výrok
Podmínka
Nízká míra nezaměstnanosti Hodnota<0.03 Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti
Hodnota>0.1
Hospodářský Slabá rozvoj stránka
Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, Hodnota>=0.12 lesnictví)
Hospodářský Slabá rozvoj stránka
Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním
Hospodářský Silná rozvoj stránka
Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro výrobu hodnoty>0.2 Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k Poměr malému množství hodnoty<0.02 zastavitelných ploch pro výrobu
Zastavitelné plochy pro Hospodářský Hrozba výrobu a skladování celkem: rozvoj
Hodnota<0.03
Průměrná cena pozemku pro Rozvoj investiční výstavby bytovou výstavbu Hospodářský Příležitost vzhledem k vyšší hladině cen Hodnota>650 vybaveného technickou rozvoj pozemků infrastrukturou:
16
Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Četnost dle obcí POV / PO x 100 (%) kde POV je počet obcí, kde by výrok zaznamenán PO je počet obcí Četnost dle obyvatel (POB1+…+POBi+…+POBn) / POB x 100 (%) kde POB1-POBn je počet obyvatel v obcích, kde byl výrok zaznamenán POB je celkový počet obyvatel
3.3.2. Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu Index rekreačního potenciálu byl vymezen podle přítomnosti vybraných jevů uvnitř administrativního území obce:
Architektonická stavba nebo soubor Historicky významná stavba nebo soubor Významná stavební dominanta Urbanistická hodnota Významný vyhlídkový bod Místo významné události
Přítomnost jevu byla vyjádřena jedním bodem, body se sčítají, minimální hodnota je 0, maximální 6. Jako silná stránka byl index hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 4. Stejné hodnocení zůstává v Aktualizaci.
3.3.3. Zjednodušená analýza vyhodnocení zastavitelných ploch a ploch přestavby Metodika zjednodušené analýzy zastavitelných ploch (či ploch přestavby) dle platných územních plánů jednotlivých obcí ve vztahu k trendu vývoje počtu obyvatel. Analýza je zpracována jednotlivě pro každou obec. Je zaměřena na navržené zastavitelné plochy a plochy přestaveb určené k funkcím bydlení (bydlení, smíšené obytné). Pro potřeby těchto analýz byly použity vybrané zastavitelné plochy a plochy přestaveb z platných územně plánovacích dokumentací (územních plánů a územních plánů obcí), které byly k dispozici na Odboru územního plánování Magistrátu města České Budějovice ke dni 15.7.2014 a dále údaje z ČSÚ za rok 2013. Vzhledem k tomu, že výměry zastavitelných ploch a ploch přestavby byly vypočteny ve většině případů na základě zvektorizovaných rastrových (skenovaných) územně plánovacích dokumentací, je přesnost výměr pouze orientační. Z důvodu nedostatečných relevantních podkladů tedy v analýzách není zohledněn skutečný aktuální stav území. Analýza zastavitelných ploch je provedena pouze u obcí, které mají pořízenu územně plánovací dokumentaci po 1. 7. 1998, tzn. jedná se o územní plány obcí a územní plány. Územní plány sídelního útvaru, tzn. ÚPD pořízené před 1. 7. 1998, byly z analýzy vyloučeny vzhledem k tomu, že neřeší celé správní území obce, tzn. bylo hodnoceno 68 obcí ze 79. Analýza nebyla navíc provedena u obcí, které sice mají vydaný nový územní plán, avšak došlo k tomu až po uzávěrce dat, která byla 15.7.2014. Dále nebyly provedeny analýzy u obcí u nichž došlo v průběhu posledních 10-ti let k poklesu obyvatel. Jedná se celkem o 4 obce – Bošilec, Č. Budějovice, Hrdějovice a Zvíkov.
17
Analýza pro každou obec byla zpracována vždy na základě souhrnného údaje plochy rozvojových území určených pro funkce související s trvalým bydlením (plochy zastavitelné i plochy přestaveb, plochy s funkčním využitím pro bydlení, smíšenou obytnou funkcí a příbuzné další kombinace spojené s bydlením či smíšenou obytnou funkcí). Tento údaj byl výchozím podkladem o rozvojových plochách dle aktuální územně plánovací dokumentace obce. Na základě tohoto údaje se vypočetla „plošná kapacita“ pro naplnění/zastavění funkcemi určenými k bydlení, která byla následně přepočítána na kapacitu „přírůstku obyvatel“ a tento údaj byl srovnán s trendem přírůstku obyvatel za posledních 10 let (období let 2003-2013). V závěrečném vyhodnocení pro každou obec je uvedeno toto srovnání kapacity s trendem vývoje růstu počtu obyvatel a popsáno doporučení, zda by v ÚPD dané obce měly či neměly být vymezovány další rozvojové plochy pro bydlení. Pozn. Z důvodu nedostatku potřebných dat se jedná pouze o velmi zjednodušené vyhodnocení zastavitelných ploch pro bydlení, a jedná se proto o vyhodnocení pouze informativního charakteru. Objektivní a relevantnější vyhodnocení by vyžadovalo mnohem více podrobnějších a specifických údajů, které nejsou k dispozici. Zejména se jedná o rozdělení rozvojových ploch dle jejich polohy a významu v obci/městě tak, aby bylo možné zohlednit typ zástavby a tudíž i její hustotu obsazení obyvateli na plošnou měrnou jednotku. Tento nedostatek se neprojevuje zejména u těch obcí, jejichž struktura osídlení (a s ní souvisejících podkategorií funkčních ploch pro bydlení) je různorodější – např. město a přilehlé městské oblasti sestávají z více typů obytné zástavby – v bytových domech - bloková, sídlištní, individuální, řadová, individuální – dvojdomy, izolované RD, apod. Hustota osídlení se dle této struktury samozřejmě výrazně liší. V porovnání s individuálním bydlením v RD (typicky např. venkovská zástavba, zástavba RD v malých sídlech se může blížit použitému koeficientu – 1000m2, 1RD, 3obyvatelé) může např. bytová zástavba v bytových domech i o řád vyšší hustotu osídlení na stejnou referenční plošnou měrnou jednotku. Z těchto důvodů by bylo pro relevantní posuzování a vyhodnocování rozvojových ploch dobré v územně plánovací praxi atributově u vymezovaných funkčních ploch (zejména např. u bydlení) zavádět informaci o předpokládané obsazenosti/hustotě obyvateli/uživateli. Odpovídající a aktuální vyhodnocení rozvojových ploch vůči trendům vývoje dané obce (např. z průběžně aktualizovaných ÚAP RURÚ obcí za delší časové období – např. 10 a více let) by sloužilo jako podklad pro omezení zbytného vymezování rozvojových ploch v oblastech, kde pro to nejsou objektivní ani opodstatněné důvody. Pozn. U níže uváděného vyhodnocení procenta zastavitelných ploch je třeba upozornit, že dle § 102 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu náleží vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bylo zrušeno na základě změny územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním nového územního plánu nebo zrušením územního rozhodnutí podle § 94 odst. 3, náhrada. Vysvětlivky: ÚPD – územně plánovací dokumentace
3.3.4.
Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu
Stanovení průměrné ceny pozemků v obcích vycházelo z průměrné prodejnosti nemovitostí pro bydlení odvozené z atraktivity obcí a tržních cen v hodnotových pólech regionů (vybraných 335 městech v ČR, monitorovaných dlouhodobě Institutem regionálních informací). Atraktivita obcí byla stanovena s ohledem na velikost obce, vzdálenost od centra regionu (hodnotového pólu), vybavenosti obce a dalšími specifickými podmínkami. Byly uvedeny ceny jsou obvyklé ceny stavebních pozemků (s většinou inženýrských sítí, připravených k zástavbě) a syrových stavebních pozemků bez inženýrských sítí. Tyto údaje jsou z roku 2008 a jsou aktualizovány na podkladě informací od obcí v ORP Č. Budějovice.
3.3.5.
Stanovení aktualizovaného KES (koeficientu ekologické stability) KES (koeficient ekologické stability) byl pro účely aktualizace převzat z údajů ČSÚ.
18
Ilustrační foto
3.3.6.
Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek
Posléze bylo přistoupeno k aktualizaci vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Při zhodnocení stavu a kvality územních podmínek bylo nezbytné posoudit relativní význam výsledků jednotlivých tématických SWOT analýz s ohledem na širší souvislosti a návaznosti území posuzované obce. V zájmu jednotného zpracování a vyjádření výstupů RURÚ je zvolena jedna územní referenční jednotka, tj. správní území obce. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků: kladné výroky – silné stránky a příležitosti záporné výroky – slabé stránky a hrozby Příklad z pasportu obce: Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 63% (5+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 9% (0+1/2+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Obec získala 5 silných stránek z možných osmi, příležitosti nebyly žádné pro soudržnost společenství obyvatel území daném ORP vyřčeny. Výsledkem je úspěšnost 63%. Dále obec nezískala žádnou slabou stránku (bylo možné získat dvě) a získala pouze jednu hrozbu z možných devíti. Úspěšnost je tedy pouze 9%. Vzhledem k vysoké převaze úspěšnosti při získávání kladných výroků je hodnocení soudržnosti velmi dobré – 2 body. Dílčí hodnocení se provedlo takto: K/Z>1.5, pak je hodnocení "Velmi dobré", počet bodů 2 K/Z<=1.5 a zároveň K/Z>1.1, pak je hodnocení "Dobré", počet bodů 1 K/Z<=1.1 a zároveň K/Z>=0.9, pak je hodnocení "Průměrné", počet bodů 0 K/Z<0.9 a zároveň K/Z=>0.5, pak je hodnocení "Špatné", počet bodů -1 K/Z<0.5, pak je hodnocení "Velmi špatné", počet bodů -2 kde K je míra úspěšnosti při získávání kladných výroků Z je míra úspěšnosti při získávání záporných výroků
19
A. Podklady pro Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Č. Budějovice A.1. Charakteristika ORP České Budějovice Historický exkurz a charakteristika území Území obce s rozšířenou působností (ORP) České Budějovice je historicky orientováno na rybníkářství a zemědělství, při současné tvorbě kulturní krajiny, stejně jako u sousedního Třeboňska. Teprve později bylo doplněno hospodářskou těžbou dřeva a těžbou nerostných surovin. Převážná část území Budějovické pánve bývala bažinná a zavodněná. Technickými úpravami a vysušováním vznikaly vodní plochy rybníků a louky a pole, které nabývaly významu hospodářského. Hospodářské činnosti byly mimo rybochovné orientovány na chov dobytka a později na prosperující potravinářské odvětví. Do vhodných ploch byly zasazovány jednotlivé osady a vesnice. Území ORP České Budějovice lze podle charakteru krajiny rozdělit na dva celky – celek Budějovické pánve s bohatou strukturou vodních ploch, jež mají význam krajinného prvku spolu s významem ekologickým a podávají dodnes doklad historického vývoje tamní krajiny. Tento charakter zahrnuje východní a západní část území ORP, včetně města České Budějovice. Území na východě pozvolna přechází přes Lišovský práh do prostoru Třeboňské pánve. Druhým charakterem je pahorkatý terén podél údolí vodních toků, zejména Vltavy, Malše a jejich přítoků. Charakteristický je lesní pokryv krajiny s hlubokými údolími těchto vodních toků, jež vtékají do rovinatého terénu Českobudějovické pánve. Tento charakter se vyskytuje na jihu a severu území ORP (Prachatická vrchovina a Táborská pahorkatina). Severovýchodní okraj území zasahuje do prostoru CHKO Třeboňsko a jihozápadní část je součástí CHKO Blanský les. V území je řada významných maloplošných chráněných území, zejména mokřin a blat. Osídlení je doloženo keltské, které bylo vystřídáno osídlením slovanským a germánským. Soustavné osidlování území ORP začalo ve 13. století. Významné je od této doby zejména rybníkářství. V oblasti Českobudějovické a Třeboňské pánve se začaly zakládat rybníky za vlády krále Jana Lucemburského a následně i za krále Karla IV., kdy vznikl nejstarší jihočeský rybník Dvořiště. České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). V Čechách vždy rybníkářství podporoval rod Vítkovců, později Rožmberků a Schwarzenbergů. Největší rozmach prožilo rybníkářství mezi 15. a 16. stoletím, kdy se do zakládání významnou měrou zapojil šlechtický rod Rožmberků. Během jejich patronace se začíná vytvářet důmyslná soustava, která propojuje rybníky a přivádí vodu z okolních řek. V této době se na scéně objevují nejslavnější čeští rybníkáři jako Josef Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan, či Mikuláš Ruthard z Malešova. Druhým největším rybníkem v jižních Čechách je Bezdrev u Hluboké nad Vltavou. Byl vybudován na Netolickém potoce v prostoru mezi dnešními silnicemi spojující České Budějovice s Vodňanami a s Hlubokou nad Vltavou, v sousedství zámečku Ohrada. Dalšími velkými rybníky jsou Dehtář, Dvořiště, Záblatský, Volešek, Starý Vrbenský, Vlhavský, apod.. Na rozdíl od jiných velkých jihočeských rybníků byl Bezdrev vybudován před rokem 1490 proslulým stavitelem rybníků z Pardubicka, Vilémem z Pernštejna. V 17. a 18. století jsou některé rybníky zaváženy a vysoušeny. Velmi se na tom projevila jedna z Josefínských reforem, kdy se zvýhodnila cena pšenice a tak plocha rybníků ustupuje jejímu pěstování. Počátkem 19. století bylo v jižních Čechách vysušeno 5 velkých a 12 malých rybníků. Ve 20. století se počet rybníků ustálil a místy došlo i k jejich navýšení. V současnosti je hlavní úsilí vynakládáno na odbahnění rybničních soustav a na zpevnění hrází, které byly během velkých povodní, zejména v roce 2002, poničeny. Během 13. a 14. století byl systém osídlení prvotně stabilizován a jihočeská oblast vytvořila řadu významných církevních staveb s významnými mobiliáři, které jsou postupně chráněny v galeriích (gotické madony a deskové oltáře).
20
Vývoj území byl narušen během husitských válek a v době pobělohorské, kdy došlo k rozvrácení řady sídel v ORP válečnými událostmi. V 17. a 18. století dochází k úpadku oblasti, díky válečným letům. Během třicátých let 17. století se díky bojům ve středních a severních Čechách staly České Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. České Budějovice se v této době také zbavily konkurenta v oblasti – města Rudolfova - ale v roce 1641 bylo město Budějovice ze dvou třetin vypáleno. Rozmach území nastává s hospodářským vzestupem rodu Schwarzenbergů. Řada neprosperujících malých sídel přechází pod jejich správu a postupně se hospodářsky vzmáhají. Jsou zakládány lesy a budují se cesty a kanály. Charakteristické pro oblast ORP v této době je tzv. selské baroko s centrem Blat. Z hlediska architektury jsou Blata velice významná, ovlivnily spoustu vesnic v širokém okolí, i poměrně vzdálené Holašovice. V 18. a ještě v 19. století byla charakteristická úprava a zdobnost průčelí selských statků. Nejvýznamnějšími vesnicemi selského baroka jsou Plástovice a Zbudov. Proto jsou v ORP vyhlášeny následující venkovské památkové rezervace a zóny – Plástovice, Holašovice, Zbudov, Bavorovice, Bošilec, Břehov, Dobčice, Dynín, Lipanovice, Munice, Opatovice, Rožnov, Vitín. Metropolí jižních Čech jsou České Budějovice, které v kraji nemají konkurenta. Nacházejí se na soutoku řek Malše a Vltavy. Historie města České Budějovice je bohatá a charakteristická tím, že po celá staletí zachovávaly svou věrnost panovníkovi. Největší hodnotou Českých Budějovic je jejich historické jádro s množstvím cenných církevních i světských staveb, s gotickými, renesančními a hlavně pak barokními domy, s unikátně zachovaným podloubím. Centrum je městskou památkovou rezervací. České Budějovice založil kolem roku 1265 král Přemysl Otakar II. a to se pak stalo na dlouhá staletí oporou královské moci v oblasti. Historické jádro je dodnes dokladem vyspělého urbanismu v době svého vzniku. Naráz bylo vyměřeno celé městiště, ze dvou stran chráněné Vltavou a Malší, s pravidelnou sítí širokých ulic kolem čtvercového náměstí, a určeným místem pro dominikánský klášter s kostelem, který byl založen zároveň s městem. Ve 14. století se Budějovice, jak bylo město nazýváno, staly důležitým střediskem řemesel a obchodu v jižních Čechách a předstihly ostatní města v regionu. Králové Václav II. a Karel IV. obdařili město řadou výsad a dopomohli tak jeho dalšímu rychlému rozvoji. Rozmach města ovlivnila i těžba stříbra za Rudolfa II., kdy také vznikl a zmohutněl jediný konkurent – Rudolfov. Těžba nerostů, která je vždy hnacím motorem, ale i přechodným jevem v každém území, vznikala a zanikala podle hospodářsko politické situace. Významné bylo dolování stříbra a rozvoj Rudolfova. Po rozvrácení Rudolfova i vyčerpání ložisek stříbra byly suroviny nahrazeny jinými, zejména kamenem, štěrkopísky, grafitem, cihlářskými hlínami, křemencem a později např. lignitem nebo vltavíny. Význam těžby grafitu vzrostl v 18. století. V roce 1802 zažádal pražský purkrabí o vzorky tuhy, kterou tehdy dobývali sedláci nehornickou metodou. Pro zájem obchodníků i státní správy byla roku 1811 tuha vyhlášena za vyhrazenou nerostnou surovinu a její těžba se musela řídit báňským zákonem. Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenberky roku 1812. Tuhy se používalo k výrobě tužek ve Zlaté Koruně a v Českých Budějovicích, později ji proslavil rod Hardtmuthových. V době rozmachu vědy a techniky, počátkem 19. století, reprezentovalo českou technickou vyspělost ojedinělé dílo mezinárodního významu - koněspřežní železnice, vedoucí z Českých Budějovic do Lince. Roku 1807 byl pověřen F. J. Gerstner, aby přešetřil možnost spojení Vltavy s Dunajem pomocí kanálu. Ten navrhl vybudování železnice. Stavba, jejímž vedením byl pověřen jeho syn F. A. Gerstner, byla vybudována v letech 1825 – 1827. Pravidelná přeprava zboží byla zahájena v roce 1832. Doprava osob byla na trati zavedena až dodatečně. Po nástupu parních lokomotiv byla téměř celá česká část využívána pro parní železnici. V 19. století se stabilizuje a dále rozvíjí celý systém osídlení, je budována Hluboká nad Vltavou, zejména zámek (1840 – 1870) a další doprovodné stavby, včetně úpravy krajiny dle zásad klasicismu a posléze romantismu, kdy vznikaly také v krajině i v obcích stavby, zejména sakrální, v duchu novogotického stylu. Během 19. století byly v regionu významné proudy emancipace českého obyvatelstva a vznik řady kulturních a společenských institucí i průmyslových podniků, podpořené budovanou dopravní infrastrukturou železnice i silnic. Vzestup centra regionu Českých Budějovic nastal na počátku 20. století po přesídlení státní správy z Písku a Tábora. Během první poloviny 20. století byly zaváděny další technické vymoženosti
21
– elektrické trakce, tramvaj a posléze trolejbus v Českých Budějovicích, letiště bylo založeno v roce 1932, s vojenským letectvem od roku 1937. V Českých Budějovicích se rozvíjely významné hospodářské podniky (pivovary a ostatní potravinářská odvětví, strojírenské a další výrobní podniky), železnice a další navazující činnosti, došlo k územnímu rozvoji centra regionu i větších měst a obcí. Hospodářský vývoj byl přerušen jak první tak druhou světovou válkou. Poválečný vývoj (1945-1965) byl ve znamení socialismu a kolektivizace venkova, byly zpřetrhány vlastnické vztahy, po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, i když ne tak početně zastoupené jako v jiných regionech. V území byla umístěna linka na chemickou úpravnu uranu, na jejíž ploše se dnes nachází největší ekologická zátěž státu. Dnes jsou České Budějovice centrem vědy a výzkumu, školství, včetně univerzitního a sportu. Významné podniky jsou - Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar, Duropack Bupak, GAMA, Gamex , Jihočeské tiskárny, Koh-i-noor Hardtmuth, Madeta, Motor Jikov, Robert Bosch, slévárna České Budějovice. ORP České Budějovice je ovlivněno také výstavbou jaderné elekrárny Temelín a jejím dalším možným rozšířením. Českobudějovicko je centrem cestovního ruchu, má nabídku pamětihodností a podél vodních ploch i vodních toků je významná četnost výstavby rekreačních zařízení a chat. Region je známý vltavskou vodáckou cestou. Infrastruktura cestovního ruchu a rekreace dosud není na dostatečném kvalitativním stupni, zejména v obcích mimo centra (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou), v obcích chybí občanská vybavenost. Po roce 1989 byly postupně likvidovány deficity v technické infrastruktuře. Byly dokončeny systémy zásobování vodou a odkanalizování obcí (u větších sídel) a v ORP proběhla plošná plynofikace. Od sedmdesátých let je sledován systém dopravy, z něhož jsou realizovány zejména silniční tahy a přeložky. V menších obcích je stále zaměstnanost orientována na primérní sektor, na pracovní příležitosti v zemědělství, lesnictví a rybníkářství. Nejsou zde umísťovány pracovní příležitosti ani v sekundéru, natož v terciéru. Služby a vybavenost zaměstnávají minimum obyvatel malých a středně velkých obcí. Nezaměstnanost v území ORP však nepřevyšuje republikový průměr. Velikostí a strukturou pracovních příležitostí hraje rozhodující roli v regionu samotné město České Budějovice. V roce 1949 se České Budějovice staly krajským městem a během šedesátých let byl budován systém střediskových obcí, obce byly spojovány do větších administrativních celků, přičemž samospráva obcí byla podřízena státní správě a obce byly zcela svázány politickou mocí. K emancipaci obcí došlo až v roce 1990. Větší celky se rozpadly, vznikly obce velmi malé. Dnes je tak územní struktura obcí nevyvážená. Na jedné straně stojí krajské město, na druhé straně existuje řada malých obcí, s jedním katastrálním územím, na hranici ekonomické rentability a s malým demografickým potenciálem. Žádoucí by bylo znovu sjednotit celky alespoň na hranici 500 obyvatel, při této velikosti je dostatečný potenciál i rozpočtové možnosti obce. Rovněž celistvost území krajského města a jeho možné administrativní rozšíření by byly vítaným posunem, zvláště u sídel, na které doléhají urbanizační tlaky jádra. Urbanizační vývoj postupuje za posledních dvacet let z centra do okolní krajiny, do území malých obcí, které nejsou na takové zbytnění připraveny. Jednoznačně se v území ORP artikuluje osa Kamenný Újezd - Boršov nad Vltavou – Včelná - Roudné – České Budějovice – Borek – Hluboká nad Vltavou doplněná osou Srubec - Dobrá Voda – Vráto – Rudolfov. Ostatní území ORP lze považovat za stabilizované. V demografické řadě posledních sta let vidíme však u marginálně umístěných obcí vůči centru regionu pouze přibližování k původnímu počtu obyvatel nebo dokonce jejich úbytek. Demografický potenciál některých aglomerovaných obcí k jádru České Budějovice je velmi nízký. Proto je možné, že rozvoj ORP České Budějovice bude potřebovat dotaci nových obyvatel z jiných celků nebo i ze zahraničí. Kapacita zdrojů i infrastruktury území ORP je zatím dostatečná a na rozdíl např. od Středočeského kraje není území na hranici svých kapacit. Jako faktor dalšího rozvoje území ORP lze spatřovat plánovanou dostavbu JETE, která však bude zároveň i rizikovým faktorem v území. Dalším rizikovým faktorem v území ORP je zátěž z úpravny uranových rud. Umístění tohoto provozu je důsledkem špatného politického rozhodnutí a důsledkem špatného plánování rozvoje území. Urbanistická struktura obcí ORP České Budějovice je z leteckých snímků charakteristická uspořádáním a objemy dlouhých statků a usedlostí. Návesní plochy jsou poměrně neměnné a struktura fondů vykazuje dlouhodobou zachovalost. Většina obcí je rozvíjena kolem jednoho
22
centrálního prostoru, většinou kolmo na něj, velmi často jako okrouhlice. Původní struktura není tak často vymazána nebo deformována jako u sídel ostatních krajů republiky. Nové části obcí vznikají na okraji a neprorůstají do původní struktury, což je pozitivní jev. Otázkou je další využití historických fondů a jejich následná údržba, natož celých obcí či regionu. Další otázkou pro urbanismus je formování nových částí sídel v dotyku s jejich historicky ucelenými částmi. Individuální parcelace s objemem domů v těžišti pozemku, s nevyvinutými cestami, osami a průhledy je neudržitelná, protože struktura ploch v krajině s historickou strukturou sídel dnes vytvářejí genius loci ORP České Budějovice. I proto je třeba připravit nové typy sídel, nové typy zastavění.
A.2. Charakteristiky správního obvodu v členění na 10 dílčích témat dle Vyhlášky A.2.1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie patří v správním obvodu ORP České Budějovice k nepříliš problémovým okruhům. Ložiska nerostných surovin jsou většího rozsahu, týkají se především štěrkopísku, cihlářských surovin a žáruvzdorných jílů. Dobývací prostory jsou níže uvedeny v tabulce, přičemž největší těžené dobývací prostory jsou u obcí Ledenice a Zahájí. Na území obcí Dříteň a Ševětín byly identifikovány střety mezi zastavitelnými plochami nadmístího významu ze ZÚR s dobývacími prostory. Jedná se o střety dobývacího prostoru se záměrem propojení tranzitního plynovodu Ep10 a záměrem vysokotlakého plynovodu Ep7. Vzhledem k tomu, že tyto stavby jsou převzaty ze ZÚR jako koridory, nemělo by být problémem jejich vymezení upřesnit tak, aby se střety s dobývacími prostory minimalizovaly. Dobývací prostory Tabulka 2
Dobývací prostory název
číslo
nerost
Blana Ledenice Lišov Ševětín Ševětín I Vrábče Záblatí Záblatí II
6/0281 6/0055 7/0036 7/1114 7/0868 7/1172 7/0624 7/1078
žáruvzdorné jíly žáruvz.a nežár.jíl ost.,diatomit cihlářská surovina granodiorit stavební kámen křemen cihlářská surovina cihlářská surovina
Zdrojová data: Česká geologická služba
Na území ORP Č. Budějovice se nachází celkem 10 chráněných ložiskových území viz tabulka níže, některá z nich zasahují do zastavitelných ploch vymezených územně plánovací dokumentací obce. Jedná se celkem o 4 obce – Jivno, Ledenice, Libín a Vrábče.
23
Chráněné ložiskové území Tabulka 3
Chráněné ložiskové území název
číslo
nerost
Jivno Vrábče Ledenice I. Rudolfov Zahájí - Blana Zborov Ledenice Slavošovice Nová Ves u Českých Budějovic Záblatí
14170000 24500000 14190000 21480000 17590000 14160001 15920001 15920002 14160002 22780000
cihlářská surovina křemenné suroviny diatomity, jíly stavební kámen jíly jíly jíly jíly jíly cihlářská surovina
Zdrojová data: Česká geologická služba
Zhruba u 14 % obcí byly lokalizovány střety mezi návrhy zastavitelných ploch a ložisky nerostných surovin nebo s chráněnými ložiskovými územími. Ve dvou V pěti případech byly nalezeny i střety navrhovaných dopravních staveb s ložiskovými územími: obchvat Olešníka (silnice III.třídy, č. kor. D82) x rekultivace Mydlovary obchvat Zahájí (silnice III.třídy, č. kor. D82) x rekultivace Mydlovary obchvat Štěpánovic (silnice I. třídy I/34, č. koridoru D12/1) IV. tranzitní železniční koridor (č. kor. D3/4) – procházející přes území obcí Hosín a Vitín Vzhledem k tomu, že tyto stavby jsou převzaty ze ZÚR jako koridory, nemělo by být problémem jejich vymezení upřesnit tak, aby se střety s ložisky minimalizovaly. V územních plánech obcí a měst je nutné střety zastavitelných ploch s ložisky nerostných surovin rovněž minimalizovat, popř. jim zabránit. Trendy ve vývoji a stavu území Na území ORP se nacházejí sesuvná území jmenovitě u obcí Hrdějovice, Doudleby a města Ledenice. Sesuvné území zasahuje do zastavitelné plochy pouze u města Ledenice.
24
prosinec 2014
25
A.2.2. Vodní režim Správní obvod ORP České Budějovice je poměrně značně zasažen záplavovými územími, význam protipovodňové ochrany se významně projevil při posledních velkých povodních v roce 2002. Na území ORP je vymezeno větší množství rozsáhlých záplavových území, nejvýznamnější jsou z hlediska ohrožení obyvatel řeky Vltava a Malše, dále Bezdrevský potok a Dehtářský potok. Záplavová území Tabulka 4
Záplavová území datum vydání
vodní tok
dokument
poznámka
Svinenský potok Hodějovický potok Dobrovodský potok Malše
KUJCK 20926/2006 OZZL/2/Zah
12.12.2006 Svinenský potok (ř.km 0,000 – 34,22)
OOZP 10833/2009/Bl
23.11.2009 Hodějovický potok (ř.km 0,84 - 1,41)
KUJCK 25413/2007 OZZL/2/Zah
31.7.2007 Dobrovodský potok (ř.km. 0,00 -12,5)
KUJCK 12603/2009 OZZL/4 Wo
15.6.2009 Malše (ř. km 5,343 - 93,005) Dehtářský potok pod rybníkem 17.1.2007 Dehtář Křemežský potok (ř. km 0,000 14.5.2004 29,600) Vltava v úseku VD Lipno I – silniční 3.5.2006 most Planá Vltava od VD Hněvkovice po most v 7.2.2011 Plané, Malše od soutoku s Vltavou po most v Roudném a Mlýnské stoky Stropnice od ústí do Malše po státní 23.2.2011 hranici Bezdrevský potok od ústí Vltavy po 13.6.2011 pramen
Dehtářský potok KUJCK 980/2007 OZZL/2/Zah Křemežský potok KUJCK 8524-1/2004 OZZL/Loj Vltava - VD Lipno KUJCK 6097/2006 OZZL/2/Zah I - Planá Vltava - Malše Mlýnská stoka
KUJCK 35548/2010 OZZL/23/Ci
Stropnice
KUJCK 403/2011 OZZL/6/Ci
Bezdrevský potok
KUJCK 11845/2011 OZZL/6/Ci
Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, Magistrát města Č. Budějovice
U téměř 27% obcí zasahují zastavěné plochy do záplavového území, ne ve všech však představují reálné ohrožení. V těchto obcích je potřeba zaměřit se na návrhy a realizaci protipovodňových opatření, na snižování podílu zástavby v záplavovém území a na zlepšení odtoku povodňových vod. V pětině U téměř 23 % obcí zasahuje návrh zastavitelného území do záplavového území Q100 stejně tak zasahují do záplavových území návrhy silniční a železniční sítě. V zasažených obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu navrhované silniční a železniční sítě. U 18 % obcí zasahuje návrh zastavitelných ploch do aktivní zóny záplavového území, tento problém by měl být řešen ve změnách územně plánovacích dokumentací příslušných obcí, neboť v aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi, nebo která jinak souvisejí s vodním tokem, nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic. Ve správním obvodu ORP České Budějovice byly také identifikovány zastavitelné plochy zasahující do ploch, které byly vyhodnoceny v mapách povodňového ohrožení jako území, v nichž je nepřípustné umísťovat jakékoliv stavby, jedná se o území 8 obcí. Mapa povodňových ohrožení a rizik
26
představuje neopomenutelný podklad pro územní plánování, jelikož se jedná o nový limit z hlediska povodňového ohrožení a měla by mu být věnována náležitá pozornost. Ve správním území ORP České Budějovice se nachází velké množství vodních zdrojů, což přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou. Bylo doplněno několik plošně menších ochranných pásem vodních zdrojů. V analýzách byly hodnoceny střety pouze s ochrannými pásmy vodních zdrojů 1. stupně. Téměř u 14 % v polovině obcí byly nalezeny konflikty mezi zastavěným územím a ochrannými pásmy vodních zdrojů I. stupně. Tyto konflikty jsou úkolem pro řešení v rámci územních plánů dotčených obcí. Trendy ve vývoji a stavu území U vodního režimu došlo k vymezení ploch, které byly vyhodnoceny v mapách povodňového ohrožení jako území, v nichž je nepřípustné umísťovat jakékoliv stavby.
27
prosinec 2014
28
A.2.3. Hygiena životního prostředí Naprostá většina obcí (80 %) správního obvodu ORP České Budějovice nespadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. Zhoršené podmínky se týkají Českých Budějovic a nejbližšího okolí, přesto je však tímto stavem ohrožena většina obyvatel. Neopomenutelná je existence velkých zdrojů znečištění ovzduší (ČHMÚ 2012), které se vyskytují celkem na území 29 obcí ORP a ovlivňují téměř téměř 83 % obyvatel nejen Zanedbatelné je množství stacionárních zdrojů znečištění, přesto jej jejich dopadem ohroženo velké množství obyvatel především v krajském městě a okolí. Nepříjemnou hrozbou jsou rovněž staré ekologické zátěže, které najdeme téměř v polovině u více jak poloviny obcí. Zhruba desetina obcí je zasažena exhalacemi z dopravy ať už po silnicích první nebo druhé třídy. Exhalace jsou navíc doprovázeny i zvýšenou hlučností a prašností. Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průtahu silnice I. třídy zastavěným územím je u 9 obcí v ORP (Borek, Boršov nad Vltavou, Č. Budějovice, Dasný, Kamenný Újezd, Lišov, Neplachov, Pištín a Štěpánovice). K hygienickým závadám můžeme připočíst i nevyhovující stav kanalizace, který byl identifikován u více jak poloviny obcí. U většiny z nich se jedná o zastaralou kanalizaci, která není napojena na čistírnu odpadních vod, případně není kanalizace vůbec řešena, čímž dochází k závažnému znečišťování životního prostředí. Dané plochy pro ČOV a kanalizaci jsou většinou navrženy již v ÚPD konkrétní obce, avšak doposud nedošlo k jejich realizaci. u absenci kanalizace v cca 6% obcí, nicméně se tato závada týká pouze necelého procenta obyvatelstva. Údaje o existenci kanalizace zahrnují souhrnné informace zahrnující dešťovou i splaškovou kanalizaci, neberou v úvahu jednotlivá sídla obce, ale pouze obec jako celek. Konkretizace závady na jednotlivá sídla je patrná v grafické části. Vzhledem k velkému rozsahu ochranných pásem vodních zdrojů lze najít v zhruba v deseti procentech obcí střety mezi silnicemi první a druhé třídy a těmito pásmy, což můžeme rovněž považovat za hygienickou závadu a ohrožení z hlediska únikům nebezpečných látek při haváriích. Zhruba u 14 % obcí zasahuje zastavěné území do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně, což můžeme považovat za hygienickou závadu a ohrožení z hlediska úniků nebezpečných látek při haváriích. U 5 ti obcí byl identifikován střet zastavitelné plochy a ochranného pásma vodního zdroje I. stupně. Tento střet by měl být řešen při aktualizaci dané ÚPD. Trendy ve vývoji stavu území Dochází ke zmenšování narušených ploch, např. skládek a k rekultivaci postižených území a tím dochází ke zlepšení hygienických podmínek. Byly vymezeny nové velké zdroje znečištění ovzduší.
29
prosinec 2014
30
A.2.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Správní území ORP České Budějovice je typické harmonickou krajinou, modelovanou dlouholetou hospodářskou činností a množstvím kulturních hodnot vytvořených lidskou činností, ve kterém můžeme nalézt památky zapsané do Seznamu světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny a území s archeologickými nálezy jako doklady kulturního a historického vývoje a osídlení kraje. Do správního obvodu ORP České Budějovice zasahují CHKO Blanský les na jihozápadě a CHKO Třeboňsko na východě území, centrum území však přímo neovlivňují. V obou CHKO se nacházejí evropsky významné lokality NATURA 2000, které jsou vymezeny i na dalších místech ve správním obvodu ORP. Nejvýznamnější z nich se nachází v lesích severně od města Hluboká nad Vltavou – Hlubocké obory včetně rozsáhlé ptačí oblasti. Další významnou ptačí oblast najdeme v CHKO Třeboňsko. Ochrana přírody se dále soustřeďuje do mnoha maloplošných zvláště chráněných území přírody, vymezena je zde jedna národní přírodní památka – Ruda. Celé území je rovněž pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální, u kterého byla generována řada závad a střetů, které je dále nutné řešit v navazující územně plánovací dokumentaci. Rovněž dochází k častým střetům, kdy návrhy zastavitelných ploch zasahují do lokálního biokoridoru a to ve 44 38 % obcí, návrh zastavitelných ploch zasahuje do lokálního biocentra ve 20 % obcí. V osmi šesti obcích (Záboří, Jankov, Čakov, Kvítkovice, Habří, Vrábče, Č. Budějovice a Hluboká nad Vltavou) návrh zastavitelných ploch zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 a v šesti pěti obcích do regionálního biokoridoru. I tyto střety je nutné dále řešit v územních plánech obcí a měst. Rovněž záměry silničních a železničních tras křižují nadregionální i regionální biokoridory a to celkem ve 12 23 obcích. V jedenácti deseti obcích zasahuje návrh zastavitelných ploch do ptačí oblasti NATURA 2000 (Bošilec, Čejkovice, Č. Budějovice, Dasný, Dívčice, Dubné, Dynín, Hluboká nad Vltavou, Pištín, Sedlec, Zliv). Ochrana památek je ve správním obvodu ORP České Budějovice reprezentována především městskou památkovou rezervací v Českých Budějovicích, vesnickou památkovou rezervací v Holašovicích, zapsanou do seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO a dále vesnickými památkovými rezervacemi Malé Chrášťany, Mazelov, Plástovice, Záboří. Vesnické památkové zóny najdeme v Dobčicích, Zbudově, Bošilci, Municích, Dyníně, Vitíně, Bavorovicích, Lipanovicích, Opatovicích, Břehově a Rožnově. To ukazuje na význam a kvalitu dochovaného vesnického osídlení v tomto území. Všechny památkové rezervace a zóny vytvářejí podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu . Ve správním obvodu se nachází krajinná památková zóna Římovsko, dále řada přírodních památek. Z hlediska ochrany přírody a památek je možno zařadit správní obvod ORP České Budějovice mezi lepší polovinu v Jihočeském kraji. I zde však můžeme najít nějaký střet, např. v obci Římov zasahuje návrh zastavitelných ploch do krajinné památkové zóny. Na druhé straně je rozsáhlá existence vesnických památkových rezervací a zón jako příležitostí k rozvoji cestovního ruchu a to ve 4, resp. 9 obcích, což se ale týká téměř 66 % 68% obyvatel, podobně jako přítomnost národní kulturní památky v 5 obcích, která se týká také téměř 66 % 68% obyvatel. Ochranná pásma nemovitých kulturních památek v ORP České Budějovice jsou vymezena pro Hradební systém ve městě České Budějovice, dále pro vesnickou památkovou rezervaci Holašovice a dále pro bývalou koněspřežní železnici České Budějovice – Linec na území bývalého okresu České Budějovice (zde pouze v některých úsecích, postihnuto v grafické části – výkres limitů).
31
Krajinný ráz V březnu roku 2009 byla na základě objednávky Krajského úřadu Jihočeského kraje zpracována firmou Atelier V – Ing. arch Ivan Vorel zpracována „Studie vyhodnocení krajinného rázu dle § 12 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny na území Jihočeského kraje“. Územím se zvýšenou hodnotou krajinného rázu vymezená v rámci uvedené studie jsou všechna velkoplošná chráněná území (CHKO Blanský les a CHKO Třeboňsko okrajově zasahují do ORP České Budějovice), dále přírodní parky, krajinné památkové zóny vyhlášené i navržené a místa krajinného rázu. Metodický postup hodnocení byl založen na tzv. charakterové a prostorové diferenciaci krajiny. Vymezený zájmový prostor byl prostorově ohraničen a charakterově definován, vzniklými jednotkami jsou měřítkově odlišné části krajiny, a to oblasti krajinného rázu a místa krajinného rázu. Oblasti i místa krajinného rázu jsou zakotveny v požadovaném obsahu územně analytických podkladů. „Oblasti krajinného rázu“ (ObKR) reprezentují určitý charakter utváření krajiny z hlediska geomorfologie a vegetačního krytu, z hlediska charakteru a forem osídlení a hospodářského využití. Oblast krajinného rázu - je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik (Vorel, I., Bukáček, R.., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P.: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha 2004). V rámci jednotlivých oblastí je možno najít prostorově ohraničené menší části krajiny s výrazným a specifickým krajinným rázem. Jsou to tzv. „místa krajinného rázu“ (MKR), což jsou určité krajinné prostory, v krajině prostorově ohraničené a vnímatelné. Krajinný prostor je buď vizuálně vnímatelným a zřetelně vymezeným prostorem v krajině nebo částí území (třeba i méně přehlednou), která má výrazně stejnorodý charakter. Místo krajinného rázu – je část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti (Vorel, I., Bukáček, R.., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P.: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha 2004) Krajinné prostory mohou zahrnovat i více míst krajinného rázu. Ve specifické úloze hodnocení území celého kraje, tedy hodnocení na úrovni regionu, byly Atelierem V – Ing. arch. Ivan Vorel vymezeny tzv. „charakteristické krajinné prostory“ (ChKP). Charakteristické krajinné prostory jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu (ObKR) a charakteristické krajinné prostory (ChKP) byla stanovena v uvedené studii specifická ochranná opatření pro zajištění ochrany identifikovaných znaků krajinného rázu v té které oblasti. Vzhledem k charakteru a měřítku uvedené studie zpracované pro území celého Jihočeského kraje byly vymezeny především oblasti krajinného rázu (ObKR). Jejich vymezení je v rámci ÚAP ORP České Budějovice plně převzato. Charakteristické krajinné prostory (ChKP) navržené studií byly modifikovány, rozčleněny do míst krajinného rázu a bylo vymezeno a doplněno několik dalších míst krajinného rázu za účelem doplnění bodu č. 18 ÚAP: „Místa krajinného rázu“.
Na území ORP České Budějovice se nacházejí následující oblasti krajinného rázu:
14 – Českobudějovická pánev 15 – Lišovský práh - Západní Třeboňsko
32
Okrajově zasahují do ORP České Budějovice:
12 – Bechyňsko - Vltavotýnsko 07 – Táborsko - Soběslavsko 22 – Blanský les 23 – Kamenoújezdsko 24 – Trhosvinensko
Pro území ObKR 14 převažuje krajinný typ rybniční a silně urbanizovaná krajina (České Budějovice). Pro území ObKR 15 převažují krajinné typy lesopolní, lesní a okrajově (zejména na východě) rybniční. V jižním cípu ObKR 12, který zasahuje do území ORP České Budějovice převažuje zastoupení lesního, okrajově lesopolního krajinného typu. V jižním cípu ObKR 07, který zasahuje do území ORP České Budějovice je zastoupen převážně lesopolní krajinný typ. Pro část ObKR 22 zasahující do ORP České Budějovice je charakteristický lesní krajinný typ. Pro část území ObKR 23 je charakteristický lesopolní krajinný typ, na severu silně urbanizované území města České Budějovice. V území ObKR 24, jeho severní malé části náležející do ORP České Budějovice, převažuje lesopolní krajinný typ. Z hlediska krajinářského hodnocení je v území ORP České Budějovice plošně nejvíce zastoupena krajina kulturní – harmonická. Relativně vysoký podíl je také krajinného typu krajiny přírodní. Krajinný typ krajiny přeměněné je zastoupen zejména v urbanizovaných územích. V rámci studie zpracované Atelierem V – Ing. arch. Ivanem Vorlem „Studie vyhodnocení krajinného rázu na území Jihočeského kraje“ (dále Studie) byla vytipována území se zvýšenou krajinářskou hodnotou, a to pro krajinný typ C (relativně přírodní) i pro krajinný typ B (kulturní – harmonická). Vymezení území se zvýšenou krajinářskou hodnotou slouží jako podklad pro diferencovanou péči o krajinu.
Vymezení míst krajinného rázu – ORP České Budějovice 1 – Hluboká n. Vlt. – Zliv – Zahájí – Bezdrev - základem území je rybniční krajina Hlubockých blat, včetně sídel, přítomnost kulturních a historických hodnot (Modifikovaný ChKP „Hluboká“ dle Studie) 2 – Poněšická obora, Libochovka, Baba – lesní komplexy severně od Hluboké n. Vlt., údolí Vltavy severně od Hluboké n. Vlt. převažuje krajinný typ relativně přírodní krajiny, zastoupen je především lesní krajinný typ (Severozápadní část modifikovaného ChKP „Ševětín“ – bez severní části zasahující do ObKR 07) 3 – Purkarec – Jeznice - území navazuje na severu na MKR 2 - převažuje lesní krajinný typ, při údolí Vltavy lesopolní krajinný typ, celé území je územím se zvýšenou krajinářskou hodnotou 4 – Líšnice – Kostelec – Hroznějovcice - území navazuje na severu na MKR 2, vyvýšená poloha jižního okraje Táborské pahorkatiny, východní část zalesněna, zastoupen je převážně lesní, v centrální části v okolí Líšnice a Kostelce lesopolní krajinný typ. (Jižní část MKR 4 byla vymezena Studií jako součást ChKP „Ševětín“) 5 – Velechvínské polesí – lesní komplexy mezi sídly Ševětín (severně) a Velechvín – Kolný (jižně), převážně se zvýšenou krajinářskou hodnotou, převažuje lesní krajinný typ. (Jižní část modifikovaného ChKP „Ševětín“)
33
6 – CHKO Třeboňsko vč. přiléhajícího území - přiléhající okraj CHKO Třeboňsko, na severu převážně v oblasti Táborsko – Soběslavské (Horusická blata a Záblatí), včetně území Dynína a Mazelova s okolím. K MKR 6 je připojena rybniční krajina v okolí Zvíkova (jižně od Lišova). (Území v okolí Dynína a Mazelova, včetně těchto sídel, náleží dle Studie do širšího ChKP „Ševětín“ vymezeného v rámci ObKR 07 Táborsko – Soběslavsko.) 7 – Borek – Červený Újezdec - Libníč - zalesněné partie západně od Lišova, převažuje lesní krajinný typ, území o zvýšené krajinářské hodnotě. 8 – Heřmaň – Strážkovice - Střížov - Komařice - Doudleby – Plav - zalesněné partie krajiny, část údolí Malše, zastoupena je relativně přírodní i kulturní harmonická krajina převážně o zvýšené krajinářské hodnotě, navazuje na MKR 9 9 – Kamenný Újezd – Malše, - sídlo Kamenný Újezd a okolí, údolí Malše, včetně zalesněných partií východně a jižně od Včelné, území o zvýšené krajinářské hodnotě, navazuje na MKR 8 10 – Údolí Vltavy jižně od Českých Budějovic - údolí Vltavy, včetně okolních luk, mrtvých říčních ramen a převážně zalesněných srázů, (zahrnuje část ChKP „Opalice“, v rámci ÚAP ORP ČB vyčleněno údolí Vltavy do samostatného MKR) 11 – Vrbenské rybníky – Čejkovice – Křenovice – Branišov – Třebín - rybniční krajina při západním okraji Českých Budějovic 12 – Dívčice – Novosedly – Záblatí - rybniční krajina (Zbudovská blata) 13 – Sedlec – Plástovice – Malé Chrášťany – rybniční krajina, architektonický význam sídel 14 – Záboří – Čakov – Dehtář – krajina v předpolí Blanského lesa, harmonická krajina, částečně rybniční, včetně architektonicky cenných sídel (část ChKP „Čakov“ vymezeného v ObKR 14) 15 – Slavče – Vrábče – v předpolí Blanského lesa, harmonická krajina, včetně zastavěných částí architektonicky cenných sídel) (severozápadní část ChKP „Opalice“ – bez severní části zasahující do ObKR 23) 16 – Severovýchodní okrajové partie Blanského lesa – významné hodnoty přírodního rázu, architektonicky a urbanisticky významná sídla (Holašovice, Jankov), území součástí CHKO, vymezení souhlasně s hranicí CHKO (Území je součástí ObKR Blanský les.) 17 – Římov – Hamerský les – Branišovice – kulturní a historické a archeologické památky, poutní místo, včetně přírodního zázemí (lesy, Malše) a vodní nádrže Římov
Ilustrační foto
34
Záměry na vyhlášení památkově chráněných území kromě archeologických rezervací a krajinných památkových zón: VPZ (vesnické památkové zóny) – Záblatíčko (obec Dříteň), Libív (obec Dříteň), Dívčice, Vlkov, Lhota u Dynína (obec Dynín) Trendy ve vývoji stavu území Dlouhodobě procházejí nemovité národní i kulturní památky reidentifikací prováděnou NPÚ, na základě které dochází k převymezování některých objektů. V rámci vydávání nových územních plánů dochází k doplňování a revizi (narovnání) prvků ÚSES na základě oborové dokumentace Plán ÚSES pro ORP Č. Budějovice a zároveň k upřesňování koridorů dle platné ZÚR JčK. Na začátku roku 2014 došlo k převymezení a registraci nových maloplošně chráněných území Jihočeským krajem – Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví.
35
prosinec 2014
36
A.2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Většina obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice je situována v údolních nivách s nízkým zastoupením lesů. Ve většině obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice nedošlo k významným změnám struktury zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ty, u nichž došlo k výraznějším změnám, jsou následně uvedeny: Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším úbytkům orné půdy oproti roku 2011 u následujících obcí: České Budějovice Dynín Hůry Lišov Litvínovice Srubec
více jak 20 ha téměř 4 ha přes 2 ha téměř 5 ha téměř 2 ha 3,5 ha
Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším úbytkům trvalých travních porostů oproti roku 2011 u následujících obcí: Dříteň Dubné
téměř 5 ha téměř 4 ha
Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším přírůstkům trvalých travních porostů oproti roku 2011 u následujících obcí: Homole Hůry Lišov
téměř o 11 ha o více jak 2 ha o cca 12 ha
Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším přírůstkům lesních porostů oproti roku 2011 u následujících obcí: Lišov
téměř 2 ha
Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším úbytkům vodních ploch oproti roku 2011 u následujících obcí: Hluboká nad Vltavou Olešník
přes 6 ha přes 2 ha
Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším přírůstkům vodních ploch oproti roku 2011 u následujících obcí: Lišov
více jak 2 ha
Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším úbytkům zemědělské půdy oproti roku 2011 u následujících obcí: Bošilec České Budějovice
4,7 ha 11,9 ha
37
Dříteň Dynín Hluboká nad Vltavou Lišov, Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Olešník Srubec
3,4 ha 4,0 ha 1,7 ha 1,8 ha 1,9 ha 7,0 ha 2,3 ha 2,3 ha
K významnějším přírůstkům zemědělské půdy v porovnání s rokem 2011 nedošlo. Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším přírůstkům zastavěných ploch oproti roku 2011 u následujících obcí: Č. Budějovice téměř Hluboká nad Vltavou Olešník
5 ha přes 9 ha 64,5 ha
Pouze necelá desetina obcí se vyznačuje ve svém urbanizačním prostoru vysokým koeficientem ekologické stability. Téměř v jedné třetině obcí návrh zastavitelného území zasahuje do lesa. Při návrzích zastavěných ploch a dopravní infrastruktury je nutné dbát na minimalizaci záborů ploch lesa a stejně tak i kvalitního zemědělského půdního fondu. Trendy ve vývoji stavu území
Dochází k úbytku zemědělského půdního fondu ve velkých a aglomerovaných sídlech.
38
prosinec 2014
39
A.2.6. Veřejná technická a dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Plynofikováno je ve správním obvodu ORP České Budějovice více než 70% a obcí včetně Českých Budějovic, takže se plynofikace týká bezmála všech obyvatel, což má výrazný přínos na kvalitu ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu. Většina obcí má vodovod. Nevyhovující je však stav kanalizace, který byl identifikován u více jak poloviny obcí. U většiny z nich se jedná o to, že kanalizace je zastaralá, není napojená na čistírnu odpadních vod případně není kanalizace vůbec řešena, čímž dochází k závažnému znečišťování životního prostředí. Dané plochy pro ČOV a kanalizace jsou většinou navrženy již v ÚPD konkrétní obce, avšak doposud nedošlo k jejich realizaci. avšak velký problém představuje úroveň odkanalizování jednotlivých obcí. V souhrnu chybí kanalizace pouze v 6% obcí. Toto číslo ovšem nezohledňuje rozlišení na úroveň odkanalizování, není zohledněno hledisko rozlišení na splaškovou a dešťovou kanalizaci. Dopravní infrastruktura Dopravní dostupnost Českých Budějovic je vzhledem k velikosti celého území u řady obcí problematická, jedná se o cca třetinu obcí na okrajích správního území ORP, což se však týká jen cca 4% obyvatel. V současné době není správní obvod ORP České Budějovice napojen na síť dálnic a rychlostních silnic, což představuje vážný dopravní problém. Výhledově zajistí toto napojení dálnice D3, ze které je zatím vybudován pouze úsek u Tábora. I na silnicích I. a II. třídy je navrhována řada obchvatů a jiných řešení, které zlepší zatím často nevyhovující stav těchto komunikací. Na železnici má připojení cca pětina obcí, což kladně ovlivňuje dopravní dostupnost velké části území. Železniční napojení Českých Budějovic a celého správního obvodu se výrazně zlepší vybudováním IV. transitního železničního koridoru. Jihočeského letiště České Budějovice je provozováno jako veřejné vnitrostátní letiště a neveřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí. Nový význam pro ORP by do budoucna měla mít vodní cesta na řece Vltavě, která je prozatím splavná z Českých Budějovic do Purkarce. Součástí vodní cesty je také rybník Bezdrev, jehož okolí nabízí zejména potenciál pro cestovní ruch. Je nutno zmínit význam vodní dopravy a budování vodní cesty, která má zásadní dopad na cestovní ruch a možný hospodářský potenciál území dotčených obcí. Významný dopad nejen z hlediska lepší dopravní dostupnosti krajského města, ale i příznivého dopadu na životní prostředí, má MHD v Českých Budějovicích a jí přilehlých obcích. Městská hromadná doprava je dostupná zhruba pětině obcí ORP a v přepočtu na obyvatele je přínosem pro téměř 77 % obyvatel ORP. Trendy ve vývoji stavu území
plynofikace obcí a budování ČOV snaha o zajištění plynulosti dopravy budováním obchvatů
40
.3.7.
prosinec 2014
41
prosinec 2014
42
A.2.7. Sociodemografické podmínky Z hlediska sociodemografických podmínek je situace ve správním obvodu ORP České Budějovice velmi dobrá. V cca 81% obcí dlouhodobě roste počet obyvatel. V Českých Budějovicích však počet obyvatel dlouhodobě klesá. Nadpoloviční část obcí má dobrou věkovou strukturu. Počet obyvatel ve věkových kategoriích 0 -14 let a 65 let a více oproti údajům z minulé Aktualizace stoupá. (Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%); Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)). U krajského města je možné pozorovat dlouhodobý nárůst relativního počtu seniorů a stejně tak nárůst relativního počtu dětí. Růst počtu starších lidí je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří.
43
Sociodemografické charakteristiky Jedná se o vybrané sociodemografické ukazatele. Tyto a další jsou vypsány v pasportech jednotlivých obcí a jsou ve velké většině využity pro stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Aktualizované podklady jsou rovněž z dat ČSÚ. 1 2 3 4 5 Poznámky: - období: 31.12.2011; - období: rok 2011; - období: 31.12.2013; - období: rok 2013 - období: 31.3.2014 Tabulka 5 Podíl Podíl obyvatel obyvatel ve věku ve věku 0 Míra 65 let a Počet bydlících Přirozený Saldo - 14 let na Živě registrované více na Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek migrace celkovém narození nezaměstnanosti Obec celkovém počtu (%) počtu obyvatel obyvatel (%) (%) 1
3
2
4
2
Adamov Borek Borovnice
654 1 402 112
748 1456 113
4 7 -1
6 -3 1
Boršov nad Vltavou
1 695
1772
8
3
2
4
2
4
2
4
2
4
1
5
28 12 -
43 14,2 16,3 11,8 11,6 38 16,3 17,3 15,5 16,8 0 10,7 8,8 13,4 16,8
7 14 -
8 11 1
3 7 1
2 14 0
45 55 -
54 64 5
17 43 -
11 26 5
5,1 4,1 14,9
6,1 3,6 3,7
8
21
30 19,5 20,1 10,3 10,8
18
17
10
9
61
73
40
43
8,6
5,0
200 233 135 258 351
197 230 140 263 369
-4 2 2 -2 9
-1 -1 0 0 1
-5 5 -6 5
-1 -5 1 0 5
20,8 10,9 11,4 16,3 10,8
1 2 3 4 10
0 0 2 2 2
5 0 1 6 1
1 1 2 2 1
3 2 6 4 16
4 3 7 3 14
3 7 1 10 11
5 8 6 3 9
4,6 5,3 6 8,1 6,4
3,0 6,0 5,1 9,7 5,6
93 620
93253
74
18 -93 -232 14,1 14,5 17,6 18,7
999
982
925
2107 2 067 2339
6
6,8
309 548
313 555
4 3
-5 3
-5 -5
1 18,4 18,8 9,7 9,3 10 15,1 15,1 16,8 17,8
4 6
2 8
0 3
7 5
2 17
6 24
7 22
5 14
5,3 6,8
5,3 4,1
Dobrá Voda u Českých Budějovic
2 536
2573
-36
-14
38
45 14,6 15,5 20,5 21,8
21
32
57
46
114
116
76
71
5,3
5,1
Doubravice
289
296
1
-1
-2
-1
1
2
0
3
5
6
7
7
3,1
3,0
Bošilec Branišov Břehov Čakov Čejkovice České Budějovice Dasný Dívčice
4
1
14 18,9 16,3 17,1 20,2
3
11,2 17,0 17,1 17,1 20,3
1
17,5 10,7 13,3 16,3 10,3
17 16,6 13,1 13,5
964 1 974
44
Obec
Počet bydlících Přirozený obyvatel přírůstek
Saldo migrace
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)
Živě narození
Míra registrované Přistěhovalí Vystěhovalí nezaměstnanosti (%)
Zemřelí
1
3
2
4
2
4
1
3
1
3
2
4
2
4
2
4
2
4
1
5
426 281 1 600 350 1 399 329 97 184 144
437 309 1650 349 1455 322 96 192 149
-2 1 8 3 6 -1 1 -2 2
0 2 7 5 2 0 -2 1 -1
18 -5 54 -1 11 -1 6 6 -2
2 10 18 -2 21 -3 6 2 3
13,8 16 20,4 17,1 19,2 9,4 15,5 16,3 9,7
13,7 18,4 19,8 16,9 19,7 9,9 12,5 15,6 11,4
17,6 14,6 12,2 14,3 11,3 18,2 20,6 15,2 13,9
18,8 14,9 12,6 16,3 11,8 18,9 24,0 14,1 13,4
3 5 20 5 17 1 2 2
3 6 20 5 16 3 1 4 0
5 4 12 2 11 1 0 4 0
3 4 13 0 14 3 3 3 1
20 4 95 10 48 10 11 12 2
13 14 67 6 42 5 6 7 4
2 9 41 11 37 11 5 6 4
11 4 49 8 21 8 0 5 1
8,2 9,5 9,2 3,7 6,3 3,7 4,3 9,2 4,4
5,9 5,0 5,7 3,0 5,8 3,9 4,9 6,0 1,8
370
414
3
3
1
2 15,7 18,8
8,4
7,7
6
5
3
2
20
20
19
18
5,4
5,3
Hluboká nad Vltavou
4 935
5042
-13
-6
31
74 14,8 15,0
14 15,0
40
45
53
51
158
194
127
120
5,2
4,9
Homole Hosín Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jankov Jivno
1 322 822 74 1 575 529 104 218 390 275
1429 822 79 1534 530 119 224 398 284
5 1 1 1 2 1 -1 -1
12 -5 0 3 0 1 5 -2 1
31 29 4 -6 3 -1 4 13 6
14 6 1 13 5 1 1 3 2
20 6 1 11 5 1 5 5 2
9 5 0 12 3 0 1 4 3
8 11 1 8 5 0 0 7 1
51 43 10 31 15 5 22 21
67 24 0 24 17 2 14 13 18
20 14 6 37 12 1 1 9 15
34 20 4 57 25 3 12 0 7
8,5 7,1 10 5,4 5,9 6,1 9,1 7 13,6
4,0 3,0 5,2 3,9 5,5 9,8 3,5 5,5 3,8
Doudleby Drahotěšice Dříteň Dubičné Dubné Dynín Habří Heřmaň Hlavatce Hlincová Hora
33 4 -4 -33 -8 -1 2 13 11
18,7 18,4 14,9 13 18,9 20,2 17,4 14,1 16
20,2 18,1 19,0 12,8 17,0 21,8 17,9 15,6 14,1
10,2 12,8 12,2 11,6 11,7 9,6 15,6 14,1 8
11,7 13,7 15,2 14,0 12,1 10,9 16,1 15,3 9,5
45
Obec
Počet bydlících Přirozený obyvatel přírůstek
Saldo migrace
1
3
2
4
2
Kamenný Újezd
2 249
2294
7
2
22
Komařice Kvítkovice Ledenice Libín Libníč Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nákří Nedabyle Neplachov Nová Ves Olešník Pištín Planá Plav Radošovice
303 102 2 361 391 478 605 4 119 2 224 217 103 298 214 342 386 714 753 574 269 389 187
318 108 2387 402 480 628 4214 2391 211 101 303 221 347 373 722 795 617 263 388 187
-1 -1 5 7 2 2 15 2 3 2 -4 2 -3 4 4 1 -3 -2
3 5 -2 -1 5 28 1 3 -6 18 7 4 18 3 5 33 -4 9 0 2 1 2 0 3 1 -3 0 3 4 -16 4 12 0 1 -1 17 -2 5
4
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 1
Míra registrované Přistěhovalí Vystěhovalí nezaměstnanosti (%)
Zemřelí
2
4
2
4
2
4
2
4
1
5
37 16,8 17,4 15,6 16,3
26
24
19
22
65
69
43
32
5,6
5,0
3 3 7 8 10 10 18 47 3 -1 1 4 -1 -6 6 18 12 -5 8 4
2 25 9 7 8 44 25 4 3 3 1 5 10 6 6 1 1 1
5 0 30 5 3 9 55 21 0 0 3 3 3 1 7 7 10 5 3 0
3 1 20 2 7 6 42 10 2 0 1 5 3 3 6 2 5 4 1 3
2 2 25 4 9 2 37 16 4 0 2 3 2 4 7 3 6 5 4 2
9 1 69 8 21 26 115 74 9 3 5 3 8 4 15 11 24 7 24 6
10 7 54 14 25 17 89 114 9 1 10 7 10 5 35 30 25 3 13 6
4 2 41 5 3 22 112 41 1 3 8 4 12 27 12 6 7 1
7 4 47 6 15 7 71 67 6 2 9 3 11 11 29 12 13 8 5 2
7,2 5,6 6,3 9,2 3,6 3,6 5,5 9,1 9,9 9,4 6,1 8,5 10,5 4 7,1 6,4 4,4 7 4,1 3,6
5,6 2,7 5,0 5,8 3,0 4,9 4,5 4,5 7,4 1,5 8,1 5,2 6,5 3,7 5,3 5,5 4,1 6,3 3,4 5,7
14,5 14,8 16,2 19,7 15,2 16,4 15,5 18,9 14,2 15,8 16,2 20,4 15,3 13,1 18,6 15,0 15,1 16,0 14,7 17,6
1
Živě narození
3
12,2 15,7 15,8 18,2 14,4 16 14,7 17,9 15,2 15,5 16,8 18,2 16,4 14 17,6 14,9 14,1 16,7 14,4 18,2
3
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)
17,2 13,7 15 14,6 15,5 13,4 16,1 9,8 14,3 17,5 15,1 18,2 10,8 15,3 10,6 14,7 16,6 11,5 14,1 16
19,5 16,7 15,5 14,2 14,8 14,2 17,1 10,7 16,1 19,8 14,9 18,6 14,4 17,4 13,0 14,3 17,2 13,3 16,2 16,0
46
Obec
Počet bydlících Přirozený obyvatel přírůstek
Saldo migrace
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
1
3
2
4
2
4
1
Roudné Rudolfov Římov Sedlec Srubec
1 034 2 445 835 479 1 948
1133 2502 827 477 2138
6 -4 -4 11
3 -2 -1 0 20
45 26 21 -2 62
52 19 -2 -3 62
20,3 13,9 17,8 16,3 18,3
Staré Hodějovice
1 098
1115
-
6
34
Strážkovice Strýčice Střížov Ševětín Štěpánovice Úsilné Včelná Vidov Vitín Vlkov Vrábče Vráto Záboří Zahájí Závraty
418 58 201 1 354 771 425 1 626 523 393 27 612 319 353 464 38
435 59 198 1359 815 447 1695 549 399 33 698 364 360 461 37
6 1 -2 10 7 -1 10 5 7 -3 3 2 -1 1
2 -1 1 1 13 -1 0 4 0 0 1 3 3 3 0
12 6 2 17 12 28 1 13 2 20 19 13 14 -1
Míra registrované Přistěhovalí Vystěhovalí nezaměstnanosti (%)
Zemřelí
2
4
2
4
2
4
2
4
1
5
20,9 9,4 9,8 14,3 17,7 19,1 17,5 12,2 14,8 17,4 17,3 19,5 19,6 9,4 10,3
11 18 10 4 21
8 21 8 8 32
5 22 10 8 10
5 23 9 8 12
72 89 30 8 131
80 81 27 5 125
27 63 9 10 69
28 62 29 8 63
9,7 4,9 9,8 2,1 10
4,9 6,0 7,7 5,5 5,4
3 14,8 15,8 11,7 12,9
7
13
7
7
59
36
25
33
6,8
5,3
7 1 2 17 9 4 17 8 9 2 4 4 2 1
5 0 2 12 14 5 21 4 3 0 9 3 6 5 0
1 0 4 7 2 5 7 3 2 0 5 1 2 3 0
3 1 1 11 1 6 21 0 3 0 8 0 3 2 0
23 7 33 31 21 80 27 28 5 33 32 22 20 1
14 0 8 22 35 21 72 33 19 0 47 37 11 4 0
11 1 31 14 9 52 26 15 3 13 13 9 6 2
11 0 10 30 11 14 70 24 23 0 5 16 4 8 0
6,6 8,3 15,4 5,1 5,3 8,7 4,6 9,6 13,4 7,1 8,5 9,7 7,7 5,3 4,8
5,3 2,6 7,4 6,0 4,1 4,9 4,2 6,3 4,6 4,0 6,1 8,5 4,7 4,7 0,0
16 17,2 10,9 16,3 18,5 15,3 13,5 21,4 19,3 7,4 16,5 13,8 14,4 17,2 21,1
15,9 15,3 11,6 17,1 18,2 17,0 15,8 20,2 20,3 12,1 19,1 13,5 15,6 15,8 24,3
1
Živě narození
3
3 0 -2 -8 24 7 2 9 -4 0 42 21 7 -4 0
3
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)
14,1 17,2 12,9 14 12,8 13,9 16,1 7,3 11,5 11,1 14,1 9,4 12,2 13,1 18,4
14,3 20,3 14,6 14,6 13,6 14,3 17,2 8,4 10,3 15,2 12,8 10,2 12,5 14,3 18,9
47
Obec
Zliv Zvíkov Žabovřesky Celkem ORP
Počet bydlících Přirozený obyvatel přírůstek
4
Saldo migrace
1
3
2
2
3 635 258 428
3561 257 426
8 2 -
2 -22 -1 -9 -1 4
154786 156207
192
126 664
4
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 1
3
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 1
Živě narození
Míra registrované Přistěhovalí Vystěhovalí nezaměstnanosti (%)
Zemřelí
3
2
4
2
4
2
4
2
4
1
5
4 13,4 13,3 17,7 18,8 -4 15,5 14,4 17,1 17,9 -6 18 16,2 12,1 13,6
41 2 3
33 2 1
33 0 3
31 3 2
66 5 10
102 3 3
88 14 6
98 7 9
5,7 3,3 4,5
5,3 4,0 6,1
4232 4381 1472 3889
6,9
5,0
492 14,8 16,4 16,2 14,8 1628 1642 1436 1516
Zdroj: ČSÚ
Změny ve vstupních podkladech – dle statistik ČSÚ Trendy ve vývoji stavu území Dochází k nárůstu počtu obyvatel starších 65-ti let, což s sebou přináší příležitost pro rozvoj služeb zaměřených pro seniory. Silnou stránkou je, že téměř u 45 % obcí byla zaznamenána dobrá věková struktura obyvatelstva, i když trendově došlo v porovnání s předchozím obdobím k poklesu.
48
prosinec 2014
49
A.2.8. Bydlení Dle provedené zjednodušené analýzy zastavitelných ploch podle platných územních plánů a územních plánů obcí ve vztahu k trendu vývoje počtu obyvatel je pouze v jedné z analyzovaných (celkem analyzováno 62 68) obcí v ORP České Budějovice nedostatek ploch pro bydlení do deseti let. Ve většině obcí je vzhledem ke stávajícímu nárůstu obyvatel očekáváno naplnění menší než činí rozsah aktuálně vymezených rozvojových ploch pro bydlení a proto s největší pravděpodobností nedojde ke stoprocentnímu využití ploch vymezených pro bydlení ani do deseti let. V malých obcích je často naopak navrhovaný růst obytné zástavby tak velký, že může docházet až ke vzniku nových satelitních městeček a k narušení tradičních struktury obcí, stavební i sociální. Toto riziko potvrzuje i vysoká intenzita bytové výstavby ve většině obcí. Riziko nadměrného stavebního rozvoje obytné zástavby se projevuje zejména v bezprostředním okolí města České Budějovice, jež s městem České Budějovice postupně urbanisticky prorůstá. Proto je vhodné plochy pro bydlení v územních plánech mnohdy redukovat nebo zrevidovat jejich optimální lokalizaci, případně nenavrhovat další. Tyto informace je potřeba aplikovat ve Zprávě o uplatnění územního plánu příslušné obce. Horší situace je u základní vybavenosti, pouze ve třetině obcí se nachází základní škola, v pětině polovině však je zdravotní středisko. Uvedené deficity se ovšem týkají především menších obcí, cca 90% obyvatel správního obvodu tímto nijak netrpí. Nepředpokládáme růst místní občanské vybavenosti. Naopak bude zvyšovat svou váhu vybavenost vyšších center. Ve třetině Téměř u 60 % obcí najdeme dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost, naopak zhruba v pětině ve čtvrtině je jejich nedostatek dosti vážný. Problémy s rozvojem občanské vybavenosti a služeb však nedosahují velkých rozměrů vzhledem k dobré dostupnosti velkého krajského města. Není třeba vymezovat plochy pro občanskou vybavenost, neboť tato může být součástí bydlení v malých sídlech. Správní obvod ORP České Budějovice se z hlediska rozvoje bydlení vyznačuje typickými vlastnostmi zázemí velkého města, kdy dochází k úbytku obyvatel v jádrovém sídle a kdy se obytná výstavba rozvíjí především formou rodinných domů v menších sídlech s příznivým životním prostředím a s dobrou dostupností jádrového města. Na druhou stranu České Budějovice v dlouhodobém horizontu málo lidnaté zázemí „vysávají“. Změny ve vstupních podkladech – dle statistik ČSÚ 2014 Trendy ve vývoji stavu území
Výstavba v malých sídlech je zastavena. Občanská vybavenost chybí zejména v oblasti školství a sociální péče u středních, větších a aglomerovaných sídel, k rušení školských zařízení dochází u malých sídel.
50
prosinec 2014
51
A.2.9. Rekreace a cestovní ruch I přes dobré přírodní a civilizační podmínky nejsou rekreace a turistický ruch v okolí Českých Budějovic příliš rozvinuty. Jen cca 8% obcí má vysoký turistický a rekreační potenciál. Ten je navíc koncentrován do větších měst, jako jsou samotné České Budějovice nebo Hluboká nad Vltavou. Index rekreačního a turistického potenciálu byl na základě analýzy území v některých obcích zpřesněn. Nejsou zde výrazně zastoupeny chráněná území přírody, rekreačně atraktivní přírodní území nalezneme především severně od Hluboké nad Vltavou podél toku Vltavy ve směru k údolní nádrži Orlík a ve směru jižním. Jako rekreačně zajímavé jsou oblasti Vltavy, Stropnice a Malše obecně. V obcích není vysoký podíl objektů druhého bydlení. Dříve chybějící údaje o kapacitách hromadných ubytovacích zařízení jsou na základě vstupních podkladů z ČSÚ doplněny. V předchozí Aktualizaci byly v rámci obcí doplněny zařízení pro rekreaci a ubytování. Menší sídla nemají do budoucna naději na umístění nových areálů. Lze uvažovat zejména s dalším kvalitativním posunem. V úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou byla na pravém břehu vybudována nová cyklostezka. V území se také nachází trasy hispostezek. Změny ve vstupních podkladech – statistika ČSÚ 2014 - hromadná ubytovací zařízení Trendy ve vývoji stavu území
Jsou sice popsány hodnoty v území, avšak potenciál území ani systém cestovního ruchu není využit. Větší koncentrace zařízení pro ubytování a cestovní ruch je v malých sídlech. Nevznikají nové hodnoty, dochází k umísťování nevhodných staveb, ztrácí se charakter jihočeského venkova. Přibývají návrhy na vyhlášení vesnických památkových zón.
52
prosinec 2014
53
A.2.10. Hospodářské podmínky Více než polovina obcí má navržen dostatek zastavitelných ploch pro výrobu, týká se to však spíš menších obcí. Mírou nezaměstnanosti trpí všechny obce v ORP České Budějovice. Nárůstem míry registrované nezaměstnanosti oproti minulému období (údaje z roku 2011) se vyznačuje však pouze necelých 12 % obcí. více jak polovina aktualizovaných obcí v kraji. Dochází ke koncentraci pracovních příležitostí do Českých Budějovic a dalších větších sídel. Tím je nedostatek pracovních příležitostí v menších obcích kompenzován dobrou dosažitelností větších měst v kraji. Nízkou mírou nezaměstnanosti (pod 3,0 %) se vyznačuje pouze 1 % cca 6 % obcí ORP. Nedostatek pracovních příležitostí v menších obcích je kompenzován dobrou dosažitelností krajského města. Menší obce také trpí velkým podílem zaměstnanosti v priméru, nicméně pouze necelých 18 % necelá 4 % obcí mají nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Rozvojový potenciál můžeme kromě Českých Budějovic a větších měst hledat v obcích, které se již dnes vyznačují vyššími cenami pozemků. Změny ve vstupních podkladech – statistika ČSÚ 31.3.2014 – míra registrované nezaměstnanosti Trendy ve vývoji stavu území
Nevznikají nová pracovní místa a nejsou naplněny záměry územních plánů na plochy výroby.
54
prosinec 2014
55
A.3. Hodnoty, limity využití území A.3.1. Hodnoty Hodnoty v území jsou členěny na: - hodnoty krajinné a přírodní – místa výhledu, rozhledu, památné stromy, ostatní významné solitéry a soubory, aleje, stromořadí a ostatní významná liniová zeleň, lesoparky, obory, arboreta, biosférické rezervace UNESCO, oblasti a místa krajinného rázu, národní přírodní památka, přírodní rezervace a památky, chráněné krajinné oblasti, krajinné památkové zóny, mokřady mezinárodního významu - hodnoty urbanistické – osy, průhledy, urbanisticky významné struktury, veřejné prostory, urbanistické scenérie, parky a zahrady, hřbitovy - hodnoty historicko-architektonické – hradiště, historicky a architektonicky významné stavby, nemovité kulturní památky, místa významných událostí, boží muka, křížky, výklenkové kapličky, pomníky, válečné hroby s ostatky, pietní místa, stavební dominanty, území s archeologickými nálezy (I. a II. třídy), památkové zóny, památkové rezervace, nemovité národní kulturní památky, region lidové architektury, technické památky, památka UNESCO - hodnoty dopravní – stanice na hipostezce, přístav, vodní cesta, turistická trasa, cyklostezka, dálková cyklotrasa, hipostezka, lyžařský vlek Hodnoty jsou zobrazeny v grafické části ve výkresu hodnot.
A.3.2. Limity využití území Limity využití území jsou členěny na: - dopravní infrastruktury – letiště včetně ochranného pásma, heliporty, přístavy, plavební komory, silnice včetně ochranného pásma, železnice včetně ochranného pásma, trolejbusová vedení včetně ochranného pásma, vodní cesty, lyžařské vleky - technické infrastruktury – vedení tepla, plynovody včetně technologických zařízení, zařízení pro výrobu a vedení elektřiny, zařízení pro úpravu a distribuci vody a odpadních vod, telekomunikační zařízení a vedení - geologické limity a zátěže území – poddolovaná území, sesuvná území, stará důlní díla, haldy, dobývací prostory, chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin, odkaliště, staré ekologické zátěže - ochranné limity – sklady civilní ochrany, objekty důležité pro obranu státu, evakuační místa, úkryty civilní ochrany, stanice radiační kontroly okolí, koncové prvky varování, stanice hasičského záchranného sboru, objekty policie, zóny havarijního plánování - produktovody – zařízení a vedení na produktovodu - rizika – objekty nebo zařízení s nebezpečnými látkami kategorie A nebo B, skládky, zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu - limity z oblasti vod – odvodnění, vodní zdroje včetně ochr. pásma, protipovodňová ochrana, zranitelné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod, záplavová území, aktivní zóny záplavových území, povodňová ohrožení, území zvl. povodně pod vodním dílem, retenční prostory s odtokem, ochranná pásma léčivého, minerálního zdroje vody - ochrana půdního fondu – BPEJ I. a II. třídy ochrany - ochrana přírody a krajiny – významný krajinný prvek registrovaný, památné stromy a jejich skupiny a stromořadí, významné krajinné prvky ze zákona a registrované, vzdálenost 50 m od kraje lesa, Natura 2000, biosférická rezervace UNESCO, mokřady mezinárodního významu, přechodně chráněná plocha, lokality zvláště chráněných druhů, krajinná památková zóna, zóny CHKO a ochranné pásmo CHKO, přírodní rezervace včetně ochranného pásma, národní přírodní památka a přírodní památka včetně ochranného pásma - ÚSES – lokální, regionální a nadregionální
56
-
památky – nemovité kulturní památky včetně ochranného pásma, nemovité národní kulturní památky včetně ochranného pásma, vesnická památková rezervace, městská památková rezervace, ochranná pásma památkově chráněného území, vesnická památková zóna, památka UNESCO včetně ochranných pásem, území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie
Limity využití území jsou dále zobrazeny v grafické části ve výkresu limitů využití území.
57
A.4. Záměry na provedení změn v území a jejich vyhodnocení A.4.1. Popis záměrů Záměry byly převzaty z ÚPD jednotlivých obcí a kraje, zjištěny průzkumem a z podkladů ÚAP, z oborových dokumentací a ostatních zdrojů. Záměry jsou členěny na nadmístní a místní. Nadmístní význam mají záměry, jejichž plocha svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popř. území více krajů (viz definice nadmístního významu z § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jedná se o záměry ze ZÚR, plochy nad 50 ha a další plochy nadmístního významu. Plochy nadmístního významu jsou dále uvedeny v tabulkách, kdy je ke konkrétnímu záměru přiřazen kód pro snazší identifikaci v grafické části, vyjma záměrů dopravní infrastruktury z oborových dokumentací, záměrů přírodních, kde není vzhledem k rozsahu dotčeného území účelné přiřazování kódů. Kódování záměrů ze ZÚR je převzato z platné dokumentace ZÚR, kde jsou jednotlivé záměry blíže specifikovány. Ostatní záměry, které nesplňují výše uvedené požadavky, jsou zahrnuty mezi záměry místního významu.
A.4.2. Rozdělení záměrů na nadmístní a místní Nadmístní záměry:
záměry ze ZÚR schválených a neschválených záměry z ÚPD (plochy nad 50 ha) záměry oborové: dopravní infrastruktura - dálnice D3, silnice I. třídy a mimoúrovňové křižovatky nadmístního významu technická infrastruktura – parovod
záměry ÚAP:
dálkové migrační koridory a migračně významná území plán ÚSES spalovna vedení elektrické sítě VVN a ZVN a elektrorozvodna ZVN velmi vysokotlaký plynovod protipovodňová ochrana
Místní záměry:
záměry z ÚPD záměry oborové:
záměry ÚAP:
dopravní infrastruktura - ostatní silnice a cyklostezky technická infrastruktura - vodní elektrárna, čistička odpadních vod, čerpací stanice kanalizace, čerpací stanice vody, zdroj vody, vodojem, kotelna, kanalizace, vodovod, protipovodňová ochrana vesnická památková zóna a krajinná památková zóna plán ÚSES pro ORP České Budějovice lokalita zvláště chráněného druhu plochy k obnově nebo opětovnému využití čistička odpadních vod, čerpací stanice kanalizace jiná ochranná pásma – ČOV záměry dopravní infrastruktury revitalizace návsi
58
A.4.3. Nadmístní záměry
PLOCHY ZMĚN Tabulka 6 Záměry dle schválené ZÚR veřejná infrastruktura sportovně rekreační plochy změn smíšené obytné plochy změn
komerční a průmyslové plochy změn
plochy asanací
Územní rezervy dle schválené ZÚR územní rezerva těžby nerostů
Kód D19 D20 SR7 SR13 SO10 SO11 SO13 SO14 KP21 KP22 KP23 KP34 KP35 A1 A2
Kód PT/F PT/H PT/G PT/L
Popis Veřejné logistické centrum České Budějovice Letiště České Budějovice Purkarec Zvíkov – Ortvínovice České Budějovice – Čtyři Dvory České Budějovice – Za Stromovkou Adamov – Hůry – Rudolfov České Budějovice – Rožnov České Budějovice – Kněžské dvory České Budějovice – Okružní České Budějovice – Hůry Hůry – vědeckotechnologický park České Budějovice – vědeckotechnologický park MAPE popílkoviště
Popis DP Blana DP Ledenice DP Ševětín DP Vrábče 59
PLOCHY ZMĚN Záměry dle ÚPD (nad 50 ha) plochy dopravní infrastruktury
plochy smíšené výrobní plochy výroby a skladování
Územní rezerva dle ÚPD (nad 50 ha) plocha těžby nerostů
Kód ZNV_1 ZNV_2 ZNV_5 ZNV_7 ZNV_8 ZNV_9 ZNV_3 ZNV_4 ZNV_6
Kód ZNV_10
Popis Včelná - IV. tranzitní železniční koridor Lišov - silnice I/34 Lišov - silnice I/34 Štěpánovice - silnice I/34 Chotýčany - dálnice D3 Roudné - dálnice D3 Hrdějovice - velké logistické centrum Hůry - vědecko technický park Dynín
Popis Zahájí - plocha těžby nerostů
60
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Tabulka 7 Záměry ze schválené ZÚR Kód Popis trafostanice Ee30 Transformovna České Budějovice - střed s transformovnou Ee35 Rozšíření el. stanice Kočín (400 kV) koridor vedení VVN Ee12 VVN 110 kV Dasný - Větřní Ee31 VVN 110 kV Kočín - Veselí nad Lužnicí Ee32 VVN 400 kV ETE - Kočín Ee33 VVN 400 kV Kočín - Mírovka Ee34 Kabelové VVN 110 kV Mladé - České Budějovice střed koridor horkovodu Et1 Horkovod dálkový - JETE - ČB koridor vodovodu V2 koridor vodovodu V3 koridor vodovodu V5 koridor vodovodu V43 koridor vodovodu koridor VTL plynovodu Ep7 Ševětín - Hosín Ep10 Propojení tranzit. plynovodu Transgas s tranzitní větví WAG v Rakousku Ep13 Velešín - Borovany Územní rezervy dle schválené ZÚR koridor VTL plynovodu
Kód
Popis
Ep/E územní rezerva - Netolice - Zliv
61
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Záměry dle ÚPD - VPS a VPO (nad 50 ha) Kód koridor plynovodu VPZ_1 VPZ_5 elektrické vedení VPZ_6 Záměry ÚAP spalovna elektrické vedení Elektrorozvodna vedení plynovodu Oborové záměry protipovodňová ochrana
parovod
Popis koridor pro VTL plynovod Ševětín - Hosín vedení VVTL - Záblatí elektrická vedení vyvedená z transformovny Kočín
Kód SNV ELVED1 ELROZV1 VVTL
Popis spalovna Nové Vráto zkapacitnění elektrického vedení rozšíření elektrorozvodny Kočín BP vedení VVTL plynovodu
Kód Zam_V1 Zam_V2 Zam_V3 Zam_V4 Zam_PO5 PARV
Popis navrhovaná nádrž Hněvkovice navrhovaná nádrž Březí úprava toku navrhovaná nádrž Dívčí Kámen úprava koryta v délce 1,8 m předpokládaná trasa přivaděče páry z JETE
62
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Tabulka 8 Záměry ze schválené ZÚR Kód vodní cesta D18/1 D73 železnice D14 D3/3 D3/4 D3/5 D3/6 silnice D1/4 D1/5 D1/6 D12/1 D26 D36 D37/3 D42/1 D42/2 D43/1 D43/2 D56/2 D56/3 D56/4 D57
Popis splavnění Vltavy přívoz úsek České Budějovice - Zliv - zdvojkolejnění tratě IV. TŽK, úsek Soběslav - Ševětín IV.TŽK úsek Ševětín - České Budějovice (severní okraj, Nemanice) IV.TŽK - průchod Č. Budějovicemi (Nemanice na sev. okraji - Hodějovice na již. okraji) IV.TŽK, úsek České Budějovice (Hodějovice) - Horní Dvořiště (státní hranice) úsek Veselí nad Lužnicí - Ševětín úsek Ševětín - Borek (severovýchodně od ČB) úsek Borek - Dolní Třebonín, vč. MÚK Krasejovka úsek České Budějovice - Třeboň Jižní tangenta České Budějovice přejezd přes železnici Dobřejovice úsek Dolní Bukovsko - křiž. D3 (u Horusického rybníka) úsek Č. Budějovice (MÚK Hodějovice) - Nová Ves obchvat Strážkovice D3 (MÚK Pohůrka) - Srubec úsek Srubec - Ledenice úsek Horusice - Neplachov přeložka Ševětín, vč. napojení III/1556 na Mazelov úsek Kamenný újezd - křiž. se železnicí - Bukovec Litvínovická ulice - rozšíření na 4-pruh
63
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Záměry ze schválené ZÚR silnice
cyklostezka
Územní rezervy ze scválené ZÚR pozemní komunikace
Kód D63/2 D63/3 D7/5 D7/6 D7/7a D7/7b D7/8 D81 D82/1 D82/2 D82/3 D75/6 D75/7
Kód D/H D/R
Popis zanádražní komunikace podjezd pod nádražím úsek Malovičky - Češnovice (křižovatka se silnicí II/145) úsek Češnovice - Dasný (křižovatka se silnicí II/105) severní silniční spojka města České Budějovice severní silniční spojka města České Budějovice úsek Okružní - Rudolfovská (České Budějovice) spojnice Rudolfov - Adamov - Hůry Rekultivace Mydlovary - obchvat Zahájí Rekultivace Mydlovary - obchvat Olešníka Rekultivace Mydlovary - úsek Olešník - Chlumec Cyklostezky - úsek Hluboká nad Vltavou - Zámostí Cyklostezky - úsek České Budějovice (Rožnov) - Včelná - Boršov nad Vltavou
Popis Napojení letiště na II/156 Severní silniční tangenta města České Budějovice
64
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Záměry dle ÚPD - VPS a VPO (nad 50 ha) Kód silniční a železniční koridory VPZ_2 VPZ_3 VPZ_4 VPZ_7 VPZ_8 VPZ_9 VPZ_10
Popis dopravní infrastruktura IV. tranzitní železniční koridor IV. tranzitní železniční koridor návrh plochy pro severní obchvat Štěpánovic IV. TŽK, jižní tangenta České Budějovice, dálnice D3 koridor pro dálnici D3 IV. tranzitní železniční koridor
65
A.4.4. Záměry z první aktualizace ZÚR – dosud neschválené Jsou zde uvedeny pouze záměry, které jsou buď zcela nově vymezeny nebo jsou převymezeny či zcela vypuštěny, vše je označeno kódem, který se promítá rovněž do grafické části. Tabulka 9
66
67
A.4.5. Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území Byla provedena analýza záměrů z platných ÚPD obcí (ÚP, ÚPO, ÚPnSÚ) a ZÚR versus záměry oborové, získané od poskytovatelů údajů o území, obcí. Z této analýzy vyplynuly záměry, které dosud nejsou promítnuty v platných ÚPD obcí a kraje a je zapotřebí je dále prověřit v územně plánovacích dokumentacích a jsou níže popsány. Záměry k prověření v ÚPD Záměry z neschválených Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje
viz záměry uvedené v předchozí kapitole záměr nadregionálního biokoridoru NBK 117 Hlubocká obora K118 dle údajů z dosud neschválené 1. aktualizace ZÚR (data pro veřejné projednání dne 8.7.2014) je v nesouladu s upřesněným koridorem v platném Územním plánu Doubravice
Záměry oborové dopravní infrastruktury dle studií:
dopravní řešení letiště Č. Budějovice – dotýká se obcí Homole, Litvínoce, Planá možnost vedení cyklostezky – dotýká se obce Roudné přeložka silnice III/143222 - dotýká se města České Budějovice
Záměry oborové energetické dle směrného vodohospodářského plánu a dle energetické koncepce města Č. Budějovice:
vodní elektrárna Dívčí Kámen (Vrábče) vodní elektrárna Vidov (Vidov) vodní elektrárna Březí a Poříčí (Boršov nad Vltavou) návrh plynových kotelen ve městě České Budějovice
Záměry vodohospodářské dle směrného vodohospodářského protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje
plánu
a
koncepce
dokončení hrázky (Plav) hrázky (Čejkovice) inundační pole, úprava terénu (Radošovice) mobilní hradící stěna (Vidov) mobilní hrazení (Litvínovice navrhovaná nádrž Březí (Vrábče, Boršov nad Vltavou) navrhovaná nádrž Dívčí Kámen (Vrábče) navrhovaná nádrž Hněvkovice (Hluboká nad Vltavou) obtokové koryto jezu Vidov se stavidly (Vidov) obtokový kanál (České Budějovice) ohrazování koryta (Litvínovice) ochranné hrázky (Hluboká nad Vltavou, Vidov) posílení průtočnosti koryta (České Budějovice) protipovodňové bariery a provizorní hrazení (České Budějovice) retenční nádrže (Lišov) revitalizace území, hrazení, povodňový průleh (Plav) úprava koryta (České Budějovice, Čejkovice) úprava mostku (Lišov) úprava toku (Planá, České Budějovice) zkapacitnění koryta (Hrdějovice)
68
zkapacitnění odtokové stoky a propustku (Dívčice)
Záměry dle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje
automatické tlakové stanice, čerpací stanice splaškové vody, čistírny odpadních vod úpravna vody, věžový vodojem, zemní vodojemy, zdroj vody, prameniště
Záměry energetické dle ÚAP
vedení elektrické sítě VVN a ZVN spalovna Nové Vráto
Záměry památkové péče dle ÚAP
krajinná památková zóna Hlubocko (Hluboká nad Vltavou) krajinná památková zóna Opalicko (Kamenný Újezd) krajinná památková zóna Podhůří Blanského lesa (Záboří) vesnická památková zóna Dívčice vesnická památková zóna Dříteň vesnická památková zóna Dynín vesnická památková zóna Vlkov
69
B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Č. Budějovice B.1. SWOT analýza B.1.1. Souhrnná SWOT analýza
Tabulka 10
Souhrnná SWOT analýza Silné stránky
Slabé stránky
četnost dle obcí Hygiena životního prostředí Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Ochrana přírody krajiny a památek
92.4 79.7
Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Přítomnost památky UNESCO
13.9 15.2 1.3
%
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Vysoká úroveň koeficientu 8.9 ekologické stability Veřejná technická a dopravní infrastruktura Plynofikace obce Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence městské hromadné dopravy Kvalitní dopravní napojení (železnice) Sociodemografické podmínky Dlouhodobý Růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Bydlení Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Existence zdravotního střediska Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Hospodářské podmínky Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Nízká míra nezaměstnanosti
četnost dle obcí Vodní režim Zastavěné území v aktivní zóně
% 19.0 15.2
Ohrožení zastavěného území záplavami Hygiena životního prostředí
26.6
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Veřejná technická a dopravní infrastruktura Absence napojení na železnici
11.4
7.6 36.7
73.4 70.9 35.4
Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Absence kanalizace
74.7 81.0 22.8 24.1 6.3
25.3 20.3 24.1 20.3 21.5 19.0
Absence vodovodu
3.8
81 69.6 55.7 44.9
Bydlení Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Hospodářské podmínky Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním
11.4 3.8 36.7 24.1 17.7 3.8
88.6 96.2 39.2 22.8 65.8 51.9 30.4 32.9 58.2 50.6 62.0 1.3 6.3
70
Souhrnná SWOT analýza Příležitosti četnost dle obcí Ochrana přírody krajiny a památek Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace Sociodemografické podmínky Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny
Hrozby % 13.9 15.2 11.4
četnost dle obcí Horninové prostředí a geologie Sesuvné území zasahuje do zastavitelné plochy Zastavitelná plocha zasahuje do ložiskového území
% 1.3 13.9
Hygiena životního prostředí
5.1 6.3 5.1
Výskyt ekologických zátěží
1.3
Sociodemografické podmínky
1.3
Relativní úbytek dětí
40.5 36.7
Stárnutí populace
36.7 79.7
39.2 79.7 29.1 58.2
Rekreace a cestovní ruch Vysoký potenciál individuální rekreace
35.4 83.5
Vysoký turistický a rekreační potenciál
11.4 11.5
Hospodářské podmínky Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků
2.5 3.8
48.1 51.9
Bydlení Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Rekreace a cestovní ruch Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení Hospodářské podmínky Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti
86.1 89.7 69.6
25.3 21.5 15.2 31.6
5.1 0
34.2 24.1
8.9 1.3
71
B.1.2. Souhrnná SWOT analýza členěná po jednotlivých tématech dle Vyhlášky s přepočítanými četnostmi výroků dle obcí v ORP a dle počtu obyvatel
Horninové prostředí a geologie Tabulka 11 SWOT analýza Hrozby Četnost dle obcí Sesuvné území zasahuje do°zastavitelné plochy Zastavitelná plocha zasahuje do°ložiskového území
% 1.3 13.9
Vodní režim Tabulka 12 SWOT analýza Slabé stránky Četnost dle obcí Zastavěné území v aktivní zóně Ohrožení zastavěného území záplavami
% 19.0 15.2 26.6
Hygiena životního prostředí Tabulka 13
Četnost dle obcí Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví
SWOT analýza Silné stránky % Četnost dle obyvatel 92.4 79.7
Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví
% 34.4 25.6
Slabé stránky Četnost dle obcí Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k°průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Četnost dle obcí Výskyt ekologických zátěží
%
11.4
Četnost dle obyvatel Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k°průjezdu silniční dopravy zastavěným územím
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem 7.6 36.7 k°existenci zdroje znečištění Hrozby % Četnost dle obyvatel 48.1 Výskyt ekologických zátěží 51.9
% 69.6 67.3 65.5 82.4 % 84.2 83.3
72
Ochrana přírody, krajiny a památek Tabulka 14
Četnost dle obcí Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Přítomnost památky UNESCO
SWOT analýza Silné stránky % Četnost dle obyvatel Kvalitní přírodní prostředí dané 13.9 15.2 přítomností CHKO Přítomnost památky UNESCO 1.3
% 2.5 2.9 0.3
Příležitosti Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Rozvoj cestovního ruchu daný Rozvoj cestovního ruchu daný 13.9 15.2 přítomností CHKO 68.1 2.9 přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové 11.4 přítomností vesnické památkové 68.0 65.2 zóny zóny Rozvoj cestovního ruchu daný Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky 5.1 6.3 přítomností národní kulturní památky 62.5 65.7 Rozvoj cestovního ruchu daný Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové přítomností vesnické památkové 5.1 0.9 rezervace rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové přítomností městské památkové 1.3 0.7 59.7 rezervace rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní přítomností národní přírodní 1.3 0.1 rezervace rezervace
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Tabulka 15
Četnost dle obcí Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability
SWOT analýza Silné stránky % Četnost dle obyvatel Vysoká úroveň koeficientu 8.9 ekologické stability
% 3,4 6.7
73
Veřejná technická a dopravní infrastruktura Tabulka 16
% 96.8 95.4
Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy)
SWOT analýza Silné stránky % Četnost dle obyvatel Plynofikace obce 73.4 70.9 Kvalitní dopravní napojení (silnice I. 35.4 třídy)
Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností
Výborná dostupnost obce s 25.3 20.3 rozšířenou působností
79.0 76.6
Existence městské hromadné dopravy
Existence městské hromadné 24.1 20.3 dopravy
78.5 76.6
Četnost dle obcí Plynofikace obce
80.0 78.2
Kvalitní dopravní napojení (železnice) 21.5 19.0 Kvalitní dopravní napojení (železnice) 73.8 74.3 Slabé stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Absence napojení na železnici 74.7 81.0 Absence napojení na železnici 22.0 25.7 Zhoršená dostupnost obce s Zhoršená dostupnost obce s 22.8 24.1 rozšířenou působností 4.1 5.0 rozšířenou působností Absence kanalizace Absence kanalizace 6.3 0.6 Absence vodovodu Absence vodovodu 3.8 0.2 0.3
Sociodemografické podmínky Tabulka 17 SWOT analýza Silné stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Dlouhodobý Růst počtu obyvatel 81 69.6 Dlouhodobý Růst počtu obyvatel 36.6 32.8 Dobrá věková struktura obyvatelstva 55.7 44.9 Dobrá věková struktura obyvatelstva 19.7 16.4 Příležitosti Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Rozvoj služeb zaměřených na seniory 39.2 79.7 Rozvoj služeb zaměřených na seniory 79.1 95.8 Rozvoj služeb zaměřených na děti a Rozvoj služeb zaměřených na děti a 29.1 58.2 mladé rodiny 6.9 88.1 mladé rodiny Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Relativní úbytek dětí 40.5 36.7 Relativní úbytek dětí 79.8 10.1 Stárnutí populace 36.779.7 Stárnutí populace 81.0 95.8
74
Bydlení Tabulka 18 SWOT analýza Silné stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel Dostatek zastavitelných ploch pro Dostatek zastavitelných ploch pro 88.6 96.2 bydlení bydlení Existence zdravotního střediska 39.2 22.8 Existence zdravotního střediska Vysoká intenzita bytové výstavby 65.8 51.9 Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy Existence základní školy 30.4 Dostatek zastavitelných ploch pro Dostatek zastavitelných ploch pro 32.9 58.2 občanskou vybavenost občanskou vybavenost Slabé stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel Nedostatek zastavitelných ploch pro Nedostatek zastavitelných ploch pro 11.4 3.8 bydlení bydlení Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel Narušení tradiční struktury obce Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování 86.1 89.7 vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní rodiny vzhledem k absenci základní 69.6 školy školy Omezení kvality bydlení vzhledem k Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské 25.3 21.5 malému rozvoji občanské vybavenosti vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k Stagnace rozvoje obce vzhledem k 15.2 31.6 omezeným investicím do bydlení omezeným investicím do bydlení
% 87.6 99.9 30.7 79.5 88.9 22.1 86.5 84.6 18.6 24.2 % 69.3 0.1 % 27.4 93.7
13.5 15.4
4.4 4.6 3.8 6.8
Rekreace a cestovní ruch Tabulka 19 SWOT analýza Příležitosti Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Vysoký potenciál individuální Vysoký potenciál individuální 35.4 83.5 rekreace 77,5 92.8 rekreace Vysoký turistický a rekreační Vysoký turistický a rekreační 11.4 11.5 potenciál 5.6 10.8 potenciál Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Narušení sociální struktury obce Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů 5.1 0 vzhledem k vysokému podílu objektů 0.5 0 druhého bydlení druhého bydlení
75
Hospodářské podmínky Tabulka 20
Četnost dle obcí Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Nízká míra nezaměstnanosti
SWOT analýza Silné stránky % Četnost dle obyvatel Dostatek zastavitelných ploch pro 50.6 62.0 výrobu 1.3 6.3 Nízká míra nezaměstnanosti
% 21.8 27.8 18.5 0,3
Slabé stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Vysoký podíl zaměstnanosti v Vysoký podíl zaměstnanosti v 36.7 24.1 priméru (zemědělství, lesnictví) 6.9 4.7 priméru (zemědělství, lesnictví) Nízký podíl obyvatel s Nízký podíl obyvatel s 17.7 3.8 vysokoškolským vzděláním 2.9 0.5 vysokoškolským vzděláním Příležitosti Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Rozvoj investiční výstavby vzhledem Rozvoj investiční výstavby vzhledem 2.5 3.8 k vyšší hladině cen pozemků 65.7 63.9 k vyšší hladině cen pozemků Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Omezení tvorby pracovních Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému příležitostí vzhledem k malému 34.2 24.1 množství zastavitelných ploch pro 9.3 7.7 množství zastavitelných ploch pro výrobu výrobu Narušení sociální struktury obce Narušení sociální struktury obce 0.9 0.2 vzhledem k vysoké nezaměstnanosti 8.9 1.3 vzhledem k vysoké nezaměstnanosti
V rámci aktualizace se pořadí nejvýznamnějších silných stránek podle četnosti dle obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice v zásadě nemění. - dostatek zastavitelných ploch pro bydlení - celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví - plynofikace obce spojená s dalším rozvojem technické infrastruktury - růst počtu obyvatel - dostatek zastavitelných ploch pro výrobu a pro občanskou vybavenost - vysoká intenzita bytové výstavby, zejména v příměstských zónách V rámci aktualizace patří i nadále mezi nejvýznamnější slabé stránky podle četnosti dle obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice : - absence napojení na železnici - zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění - ohrožení zastavěného území záplavami - zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností - vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Absence napojení na železnici – byla vyhodnocena jako ne nezbytná podmínka rozvoje sídel, protože není možné uvažovat se železnicí jako rozvojovým faktorem. Naopak tento faktor bude dlouhodobě v°útlumu, stránka je odrazem historického vývoje.
76
Mezi nejvýznamnější příležitosti podle četnosti dle obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice můžeme počítat: - vysoký potenciál individuální rekreace - rozvoj služeb zaměřených na seniory - rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny - rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu je směřován do vyšších a atraktivních center. Vzhledem k lokálnímu významu památek rozptýlených mimo centrum ORP není předpokládán další rozvoj. Mezi nejvýznamnější hrozby podle četnosti dle obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice můžeme počítat: - narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení - stárnutí populace - nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy - výskyt ekologických zátěží Narušení tradiční struktury obce je na pořadu dne, vzhledem k nárokům stavebníků na standard bydlení. Jednoduché půdorysy spojené s typizovanými půdorysy nových staveb nedávají prostor k°vyjádření identity a charakteru území ani urbanistickému kontextu. Ekologické zátěže jsou před sociálně demografickými faktory. Je to dáno zejména umístěním závodu MAPE a dalších úložných prostorů v ORP pro skládky.
77
B.2. Zjednodušená analýza naplněnosti zastavitelných ploch Zjednodušená analýza naplněnosti zastavitelných ploch a její metodika je blíže popsána v kapitole 3.3.3. Zjednodušená analýza vyhodnocení zastavitelných ploch a ploch přestavby. Analýza je zpracována jednotlivě pro každou obec. Je zaměřena na navržené zastavitelné plochy a plochy přestaveb určené k funkcím bydlení (bydlení, smíšené obytné). Pro potřeby těchto analýz byly použity vybrané zastavitelné plochy a plochy přestaveb z platných územně plánovacích dokumentací (územních plánů a územních plánů obcí), které byly k dispozici na Odboru územního plánování Magistrátu města České Budějovice ke dni 15.7.2014 a dále údaje z ČSÚ za rok 2013. Výsledkem jsou jednotlivé výpočty pro každou obec v ORP České Budějovice uvedené v krycích listech jednotlivých obcí. Z analýzy byly vyjmuty obce pro jejichž území je vydaný územní plán sídelního útvaru (Branišov, Břehov, Libníč, Olešník, Vidov, Zliv, Žabovřesky) dále obce bez vydané územně plánovací dokumentace (Vlkov, Strýčice). Dále nebyly hodnoceny obce u nichž byl vydán nový územní plán po uzávěrce dat 15.7.2014 (Drahotěšice, Litvínovice, Nová Ves, Roudné). Pro obce, u kterých došlo k úbytku obyvatel za posledních deset let, byla přidělena hodnota 0% naplněnosti ploch podle platných ÚP a ÚPO v nadcházejících deseti letech (Bošilec, Č. Budějovice, Hrdějovice, Zvíkov). Procentuální naplněnost ploch podle platných územních plánů a územních plánů obcí v nadcházejících deseti letech ve vztahu k trendu vývoje počtu obyvatel za posledních deset let jsou zjednodušeně promítnuty do kartogramu viz níže.
78
prosinec 2014
79
B.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek B.3.1. Vyváženost souhrnná za celé ORP po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje (pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj, pro soudržnost obyvatel) Pro znázornění vyváženosti územních podmínek dle jednotlivých pilířů v rámci ORP České Budějovice je využito mj. paprskových grafů. K jednotlivým indikátorům náležícím do příslušného pilíře pro trvale udržitelný rozvoj byla přiřazena četnost dle obcí ze souhrnné SWOT analýzy a na základě té byla přiřazena odpovídající hodnota (váha) pro potřeby grafu následujícím způsobem: Pro indikátory negativního charakteru (slabé stránky a hrozby): 0-25% ... 0 25-50% …-1 50% a více …-2 Pro indikátory pozitivního charakteru (silné stránky a příležitosti): 0-25% ... 0 25-50% …+1 50% a více …+2 Příznivé životní prostředí
Tabulka 21
indikátor hodnocení vyváženosti
kód indikátoru
četnost ze SWOT [%]
Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví
Z1
79,7
2
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím
Z2
11,4
0
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění
Z3
36,7
-1
Výskyt ekologických zátěží
Z4
51,9
-2
Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO
Z5
15,2
0
Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability
Z6
8,9
0
Existence městské hromadné dopravy
Z7
20,3
0
Absence kanalizace
Z8
6,3
0
Plynofikace obce
Z9
70,9
2
hodnota
Hodnocení ORP České Budějovice v pilíři pro příznivé životní prostředí Z1 2 Z9
Z2
1 0
-1
Z8
Z3 Příznivé životní prostředí
-2
Z7
Z4
Z6
Z5
Graf 1
80
Hospodářský rozvoj
Ohrožení zastavěného území záplavami
Tabulka 22 četnost kód ze SWOT hodnota indikátoru [%] H1 26,6 -1
Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území
H2
15,2
0
Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO
H3
15,2
0
Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace
H4
1,3
0
Přítomnost památky UNESCO Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny
H5
1,3
0
H6
1,3
0
H7
5,1
0
H8
11,4
0
Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky
H9
6,3
0
Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy)
H10
35,4
1
Kvalitní dopravní napojení (železnice)
H11
21,5
0
Absence napojení na železnici
H12
81
-2
Absence vodovodu
H13
3,8
0
Absence kanalizace
H14
6,3
0
Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny
H15
58,2
2
Rozvoj služeb zaměřených na seniory
H16
79,7
2
Vysoký potenciál individuální rekreace
H17
83,5
2
Vysoký turistický a rekreační potenciál
H18
11,5
0
Nízká míra nezaměstnanosti
H19
6,3
0
Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)
H20
24,1
0
Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním
H21
3,8
0
Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků
H22
62
2
H23
24,1
0
H24
3,8
0
Sesuvné území zasahuje do zastavitelné plochy
H25
1,3
0
Zastavitelná plocha zasahuje do ložiskového území
H26
13,9
0
indikátor hodnocení vyváženosti
Hodnocení ORP České Budějovice v pilíři pro hospodářský rozvoj
H25
H26 2
H24
H1
H2
H3 H4
1
H23
H5
0
H22
H6 -1
H21
H7 Hospodářský rozvoj
-2
H20
H8
H19
H9
H18
H10
H17
H11 H16
H15
H14
H13
H12
Graf 2
81
Soudržnost společenství obyvatel
Tabulka 23 kód indikátoru
indikátor hodnocení vyváženosti
četnost ze SWOT [%]
hodnota
Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností
O1
20,3
0
Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností
O2
24,1
0
Růst počtu obyvatel
O3
69,6
2
Pokles počtu obyvatel
O4
0
0
Relativní úbytek dětí
O5
36,7
-1
Stárnutí populace
O6
79,7
-2
Dobrá věková struktura obyvatelstva
O7
44,9
1
Špatná věková struktura obyvatelstva
O8
0
0
Vysoká intenzita bytové výstavby
O9
51,9
2
Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení
O10
31,6
-1
Existence základní školy
O11
30,4
1
Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy
O12
69,6
-2
Existence zdravotního střediska
O13
22,8
0
Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost
O14
58,2
2
Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti
O15
21,5
0
Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení
O16
96,2
2
Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení
O17
3,8
0
Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení
O18
89,7
-2
Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení
O19
0
0
Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti
O20
1,3
0
Hodnocení ORP České Budějovice v pilíři soudržnosti společenství obyvatel O1
O20 O19 O18 O17 O16
2 1,5 1 0,5 0 -0,5 -1 -1,5 -2
O2 O3 O4 O5 O6
O15
Soudržnost společenství obyvatel
O7
O14
O8 O13
O9 O12
O10 O11
Graf 3
82
B.3.2. Vyváženost pro všechny obce po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje Vyhodnocení na základě SWOT analýz a výroků, které se týkají konkrétní obce - viz krycí listy jednotlivých obcí ve správním území ORP České Budějovice. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno pro každou obec jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků: kladné výroky – silné stránky a příležitosti záporné výroky – slabé stránky a hrozby Další grafické znázornění je provedeno v kartogramech, jedná se o kartogramy:
K - B2 KARTOGRAM VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PILÍŘ PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ K - B3 KARTOGRAM VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PILÍŘ PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ K - B4 KARTOGRAM VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PILÍŘ PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL
Výsledky byly dále seřazeny do přehledné tabulky viz níže.
83
prosinec 2014
84
prosinec 2014
85
prosinec 2014
86
Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Tabulka 24
87
88
89
B.4. Problémy k řešení V rámci okruhu problémy k řešení byly vymezeny tyto typy problémů: urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady záměry k prověření v ÚPD střety záměrů se záměry, s limity a s hodnotami v území Přetrvávající závady a střety a nové závady a střety, jsou barevně rozlišeny následujícím způsobem: přetrvávající problémy (závady) a střety – černě nové problémy (závady) a střety – modře
B.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Byly vymezeny závady místní a nadmístní. místní závady jsou označeny kódem M nadmístní závady jsou označeny kódem N
ZÁVADY nadmístní S1 S2 x RC RK NC NK
silnice I. třídy silnice II. třídy křižuje regionální biocentrum regionální biokoridor nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor
místní BF KAN S1 S2 x / ZQ ZQAZ ZU LC LK ZE ZU o VZ ZQ ZQAZ ZAS
plochy k obnově nebo opětovnému využití (brownfields) nevyhovující kanalizace bez napojení na ČOV silnice I. třídy silnice II. třídy křižuje zatěžuje exhalacemi prochází záplavové území Q100 aktivní zóna záplavového území zastavěné území lokální biocentrum lokální biokoridor železnice zastavěné území zasahuje ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně záplavové území Q100 aktivní zóna záplavového území bezpečnostní pásmo zásobovacího objektu produktovodu
90
Nově byly hodnoceny tyto závady: BF – plochy k obnově nebo opětovnému využití (brownfields) KAN – nevyhovující kanalizace bez napojení na ČOV S1-ZQAZ – silnice I. třídy prochází aktivní zónou záplavového území S2-ZQAZ – silnice II. třídy prochází aktivní zónou záplavového území ZUoZQAZ – zastavěné území zasahuje do aktivní zóny záplavového území S1xNK – silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor S1xRC – silnice I. třídy křižuje regionální biocentrum S1xRK – silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor S2xNC – silnice II. třídy křižuje nadregionální biocentrum S2xNK – silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor S2xRK – silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor Závady nejsou řešitelné v ÚPD a proto jsou pouze zmíněny v textové části a v krycích listech jednotlivých obcí a nejsou zobrazovány ve výkresu problémů.
B.4.2. Záměry k prověření v ÚPD
Záměry k prověření v ÚPD nadmístní nar_aktZUR
nárůst ploch z neschválené aktualizované ZÚR
vyp_aktZUR
vypuštění ploch z neschválené aktualizované ZÚR
akt_ZUR
aktualizované plochy dle ZÚR
zZUR
záměr ze ZÚR křižuje
x zZUR
záměr ze ZÚR
VOD
vybudovaný vodovod
ZamUAP_EN ZamOB_VH ZamUAP_SPAL
záměr energetické dle ÚAP záměr oborové vodohospodářské záměr spalovny dle ÚAP
ZamOB_DI ZamOB_EN ZamOB_VH ZamOB_VK ZamUAP_PAM ZamUAP_DI
záměr oborové dopravní infrastruktury záměr oborové dle energetických koncepcí záměr oborové vodohospodářské záměr oborové vodovodů a kanalizací záměr památkové péče (NPÚ) záměr dopravní infrastruktury
místní
Záměry k prověření v ÚPD byly hodnoceny nově. Popis a význam jednotlivých kódů je patrný viz výše.
91
B.4.3. Střety záměrů se záměry, s limity a s hodnotami v území Byly vymezeny střety místní a nadmístní. místní závady jsou označeny kódem M nadmístní závady jsou označeny kódem N
STŘETY nadmístní zZUR
ZU zZP zZUR PRO RC RK NK ZQ ZQAZ LO PU DO NNKP
záměr ze ZÚR křižuje zasahuje do zatěžuje exhalacemi prochází zastavěné území záměr zastavitelné plochy z ÚPD obce záměr ze ZÚR ochranné pásmo produktovodu regionální biocentrum regionální biokoridor nadregionální biokoridor záplavové území Q100 aktivní zóna záplavového území ložisko nerostných surovin poddolované území dobývací prostor nemovitá národní kulturní památka
E2 P2 CHKO LE LC LK RC RK NC NK LO LU PU
záměr zastavitelné plochy z ÚPD obce křižuje zasahuje do zatěžuje exhalacemi prochází evropsky významná lokalita NATURA 2000 ptačí oblast NATURA 2000 chráněná krajinná oblast les lokální bioncentrum lokální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor ložisko nerostných surovin chráněné ložiskové území poddolované území
x o / -
místní zZP x o / -
92
SU VZ ZQ ZQAZ PO ZAS PRO z x HOD
sesuvné území ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně záplavové území Q100 aktivní zóna záplavového území 4. stupeň povodňového ohrožení dle mapy povodňového ohrožení bezpečnostní pásmo zásobovacího objektu produktovodu ochranné pásmo produktovodu záměr křižuje hodnoty v území
Nově byly hodnoceny tyto střety: zZPoZQAZ zZPoPO zZPoCHKO zZURoLO zZURoPU zZURoDO zZURoZQAZ zZURoNNKP zZURoPRO
– záměr zastavitelné plochy dle ÚPD zasahuje do aktivní zóny záplavového území – záměr zastavitelné plochy dle ÚPD zasahuje do plochy 4. stupně povodň. ohrožení – záměr zastavitelné plochy zasahuje do CHKO – záměr ze ZÚR zasahuje do ložiska nerostných surovin – záměr ze ZÚR zasahuje do poddolovaného území – záměr ze ZÚR zasahuje do dobývacího prostoru – záměr ze ZÚR zasahuje do aktivní zóny záplavového území – záměr ze ZÚR zasahuje do území nemovité národní kulturní památky – záměr ze ZÚR zasahuje do ochranného pásma produktovodu
Změna v metodice hodnocení některých střetů: Hodnocení střetů s prvky ÚSES (LC, LK, RC, RK, NC, NK) – střety těchto prvků se záměry a limity byly definovány pouze pro případy, kdy došlo k vícečetnému protnutí daného prvku ÚSES s limitem či záměrem. V tom případě byl určen střet, který je zapotřebí vyřešit buď změnou (převymezením) prvku ÚSES nebo změnou vymezení záměru. Ochranná pásma vodních zdrojů – při hodnocení bylo využíváno ochranné pásmo I. stupně, kde jsou stanoveny nejpřísnější podmínky využití území. Do této vrstvy byla přiřazena také ochranná pásma vodních zdrojů blíže neurčená, u kterých se ale vzhledem k plošnému vymezení předpokládá, že jsou I. stupně ochrany. Změna v kódování střetů Záměry dopravní infrastruktury (dříve zS1, zS2, zZE) a technické infrastruktury (dříve KE, KP, KT, KV) byly zakódovány pomocí kódů ze ZÚR, tudíž došlo ke změně označení, avšak byly hodnoceny stejné typy střetů. Vypuštěné střety sZUoPU S1-VZ S2-VZ
– zastavěné území zasahuje do poddolovaného území – silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje I. stupně – silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje II. stupně
Veškeré problémy jsou graficky zobrazeny v problémovém výkresu podrobném a schematickém a dále jsou vypsány v krycích listech jednotlivých obcí.
93
B.5. Zájmové oblasti či území Území ORP České Budějovice lze na základě rozboru udržitelného rozvoje a souvisejícího vyhodnocení vyváženosti územních podmínek zařadit do níže uvedených charakteristických zájmových oblastí. Je třeba upozornit, že některé obce se současně promítají do více uvedených oblastí či území nebo není možné určit pouze jediný dominantní vliv na obec, či všechna sídla v obci. Jádro České Budějovice – České Budějovice – tvoří jádro celého území a hlavní centrum celého Jihočeského kraje s vysokou koncentrací obyvatel a s vysokou úrovní občanské vybavenosti v regionu. Město funguje jako zásadní krajský dopravní uzel na trase Praha – Linz (Dolní Rakousko) a regionální magnet pro široké okolí z hlediska zázemí na krajské úrovně. Současně představuje široké zázemí pracovních kapacit. Tyto aspekty však způsobují, že jádrová část (město České Budějovice) "se vybydluje" (dochází k dlouhodobému úbytku obyvatelstva) a jeho migraci: - v rámci ORP: směrem do aglomerovaného území (prstence) kolem Českých Budějovic - To ten představuje vysokou míru dopravní zátěže a každodenní vyjížďky a dojížďky (vztah obsluhovaného a obsluhujícího sídla) a s tím spojené nároky na dopravní infrastrukturu, integrování forem veřejné hromadné dopravy, apod. směrem podél navazujících dopravních os – zejména v proudech na Tábor, Strakonice nebo směrem na Rakousko – v současné době je stále částečným hendikepem nedokončený úsek dálnice Praha-ČB, nicméně například výrobní a skladové areály by bylo vhodné dlouhodobě soustřeďovat přednostně podél těchto dopravních os tak, aby nedocházelo k narušování krajinného rázu v krajinném zázemí Českých Budějovic. směrem do vzdálenějšího okolí Českých Budějovic (rozptýlené bydlení v krajinném zázemí Českých Budějovic) – to představuje nebezpečí v podobě nekontrolovaného/ živelného růstu malých obcí, navyšování jejich počtu obyvatelstva, bez dostatečné připravenosti sídla z hlediska technické infrastruktury a občanské vybavenosti uspokojivé pro zmíněný růst. Vzniká dále nebezpečí poškození tradiční urbanistické struktury těchto sídel a poškození krajinného rázu, jež je pro zachování identity jihočeských obcí mnohdy charakteristický a klíčový fenomén, nejen z hlediska rekreačního potenciálu, ale zejména z hlediska kulturního a sociálního. - mimo ORP - bez komentáře - je předmětem zkoumání vyšší jednotky. Aglomerované území (aglomerovaný prstenec) kolem Českých Budějovic: Litvínovice, Vráto, Rudolfov, Adamov, Úsilné, Hrdějovice, Hůry, Borek, Srubec, Staré Hodějovice, Vidov, Ledabyle, Roudné, Dubičné, Dasný, Čejkovice, Branišov, Planá, Homole, Kamenný Újezd, Doudleby. Mikroregionální a lokální centra v ORP České Budějovice: Lišov, Ledenice, Kamenný Újezd, Dubné, Hluboká nad Vltavou, Zliv, Ševětín, Římov (lokální centrum), Dříteň (lokální centrum), Boršov nad Vltavou (lokální centrum) Pozn. lokální centra nedosahují významu ostatních mikroregionálních center, přesto však zajišťují určitou míru obslužnosti okolních obcí a sídel. Obce podél významných dopravních os v ORP České Budějovice: Hlavatce, Sedlec, Dívčice, Mydlovary, Zahájí, Zliv, Pištín, Zahájí, Dasný Borek, Hosín, Chotýčany, Vitín, Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec Včelná, Boršov nad Vltavou Obce závislé na vazbě na vyšší lokální centra a neležící na významné dopravní ose: Radošovice, Strýčice, Žabovřesky, Čakov, Jankov, Záboří, Kvítkovice, Habří, Lipí, Hradce, Závraty, Vrábče Branišov, Čejkovice, Břehov (Římov), Strážkovice, Komařice, Mokrý Lom, Střížov
94
Libín, Hvozdec, Zvíkov, Štěpánovice (Dříteň), Nákří, Olešník Mazelov Jivno, Libníč Dubičné, Hlincová Hora Doudleby, Plav, Heřmaň Planá, Homole Problematické oblasti: Vlkov, sídlo Dobřejovice (obec Hosín), Strýčice, Borovnice, Vrábče Výše popsané zájmové oblasti rámcově zapadají do kontextu vymezených zájmových oblastí vyplývajících z PÚR ČR 2008 a zpřesněných dále v platných ZÚR JčK.
95
Úplná aktualizace ÚAP 2014
Obrázek 1
96
Obrázek 2
Označení obcí v následující tabulce je provázáno s grafickým schématem viz výše, (tučně jsou vyznačena mikroregionální a lokální centra, tučně podtrženě je regionální a zároveň krajské centrum). Seznam obcí s rozlišením podle typu centra Tabulka 25 1 Adamov 28 Hradce 55 Radošovice 2 Borek 29 Hrdějovice 56 Roudné 3 Borovnice 30 Hůry 57 Rudolfov Boršov nad Vltavou (lokální centrum) Římov (lokální centrum) 4 31 Hvozdec 58 5 Bošilec 32 Chotýčany 59 Sedlec 6 Branišov 33 Jankov 60 Srubec 7 Břehov 34 Jivno 61 Staré Hodějovice Kamenný Újezd 8 Čakov 35 62 Strážkovice
97
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
Čejkovice České Budějovice Dasný Dívčice Dobrá Voda u Českých Budějovic Doubravice Doudleby Drahotěšice Dříteň (lokální centrum) Dubičné Dubné Dynín Habří Heřmaň Hlavatce Hlincová Hora Hluboká nad Vltavou Homole Hosín
36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54
Komařice Kvítkovice Ledenice Libín Libníč Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nákří Nedabyle Neplachov Nová Ves Olešník Pištín Planá Plav
63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79
Strýčice Střížov Ševětín Štěpánovice Úsilné Včelná Vidov Vitín Vlkov Vrábče Vráto Záboří Zahájí Závraty Zliv Zvíkov Žabovřesky
Schéma bylo v rámci aktualizace RURÚ 2014 revidováno. Byly doplněny vazby i na centra vybavenosti a pracovních příležitostí ležících mimo území ORP České Budějovice. Bylo přehodnoceno a vypuštěno kritické místo obce Vrábče s ohledem na dobrou vazbu k obci Křemže v sousedním ORP Český Krumlov. Částečně bylo přehodnoceno kritické místo obce Strýčice, u níž se projevuje slabá vazba na mikroregionální centrum Netolice (ORP Prachatice). Mezi obsluhující centra jsou jako lokální centra zařazeny obce Římov a nově také Boršov nad Vltavou a Dříteň. Boršov nad Vltavou vykazuje nadprůměrný lokální potenciál z hlediska pracovních příležitostí. Obec Dříteň je lokálním spádovým centrem pro menší sousední sídla a obce. Římov byl identifikován jako lokální centrum zejména pro svůj významnější rekreační potenciál a související vybavenost a kulturní a krajinné hodnoty. Mezi mikroregionální centra bylo také doplněno město Zliv jako nedílná součást těžiště center Zliv a Hluboká nad Vltavou. Dále byl mezi mikroregionální centra zařazen také městys Ševětín při ose dálnice D3 v úseku Veselí nad Lužnicí - České Budějovice.
B.5.1. Metodika vyhodnocení vztahů a vazeb na centra vybavenosti a zázemí pracovních příležitostí v území ORP České Budějovice Doplňující kartogram byl vypracován na základě vyhodnocení spádovosti a obslužnosti sídel ORP, podle údajů sociálně ekonomických ukazatelů a trendů v ekonomickém pilíři a v pilíři sociální soudržnosti. Doplňující kartogram znázorňuje zároveň spádovost sídel ORP České Budějovice a tím jejich váhu a zázemí pracovních příležitostí, k nejvyššímu, krajskému centru. Kartogram vyznačuje hlavní obslužné trasy (červené linie) a tím zároveň provázanost jednotlivých sídel, zejména podle jejich dopravní dostupnosti. Doplňující kartogram znázorňuje váhu jednotlivých sídel – malá sídla (obsluhovaná), střední sídla (obsluhující), plnící funkci lokálních center (Boršov nad Vltavou, Dříteň, Římov), plnící funkci mikroregionálních center (Dubné, Hluboká nad Vltavou, Kamenný Újezd, Ledenice, Lišov, Ševětín, Zliv) a nejvyšší regionální centrum krajské město České Budějovice.
98
Obce, které jsou relativně dobře hodnoceny ve výše uvedených pilířích mohou mít ve vyhodnocení vazeb spádovosti funkce buď obsluhující nebo obsluhované. U obcí obsluhovaných, tvořících základní strukturu osídlení, sledujeme u ukazatelů stagnující nebo zvyšující se podíl obyvatel, obce si udržují nejnižší úroveň občanské vybavenosti a mají minimální přírůstek zastavěných ploch. Lze obecně říci, že obce patřící mezi obsluhující mají samozřejmě lepší trendy v přírůstku obyvatel, v zastavěnosti pozemků, v umístění základní a vyšší občanské vybavenosti, v zázemí pracovních příležitostí. Vývoj územních jednotek lze hodnotit pozitivně, jestliže jsou vytvářeny účelné vazby vzájemně mezi obcemi obsluhovanými nebo obcemi obsluhovanými a obsluhujícími, kdy se tyto vazby řetězí do centra ORP Českých Budějovic. České Budějovice paradoxně vykazují úbytek obyvatel, jež se v důsledku dobré dopravní dostupnosti přesouvají zejména do poloh přilehlého prstence obcí (obce obsluhované), avšak zároveň vykazují stálost místní a nadmístní vybavenosti. Doplňující kartogram proto vyznačuje kritická místa v obslužnosti obcí, slabé vazby mezi sebou a na vyšší, obsluhující obce. Kritická místa tvoří obce Strýčice (slabší vazba na lokální centrum Netolice), Vlkov, Vrábče a sídlo Dobřejovice, jež náleží obci Hosín. Obec Strýčice a Vrábče jsou je koncovým místem ORP České Budějovice s problematickou dostupností vůči regionálnímu centru České Budějovice, obec Vlkov a sídlo Dobřejovice jsou ve zcela izolované poloze.
B.5.2. Návaznost na Politiku územního rozvoje České republiky 2008 Dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 náleží správní obvod ORP České Budějovice do Rozvojové oblasti České Budějovice OB 10. OB10 Rozvojová oblast České Budějovice Vymezení: Území obcí z ORP České Budějovice, Český Krumlov (jen obce v severovýchodní části), Trhové Sviny (jen obce v severozápadní části). Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Českých Budějovic. Rozvojová oblast představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam; podporujícím faktorem rozvoje je poloha na připravované dálnici D3 s návazností na rychlostní silnici R3 do Rakouska na IV. tranzitním železničním koridoru. Úkoly pro územní plánování: Vytvářet územní podmínky pro napojení na koridor M 1. Rozvojová oblast OB10 je napojena na jiné významné rozvojové oblasti rozvojovou osou republikového významu OS6 Rozvojová osa Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR (-Linz) Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/3 a železniční trať č. 220. Důvody vymezení: Území ovlivněné připravovaným pokračováním dálnice D3, připravovanou rychlostní silnicí R3 na hranice ČR/Rakousko, železniční tratí č. 220 (IV. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Benešov, Tábor a Soběslav. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí.
99
B.5.3. Návaznost na zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje byly krajským zastupitelstvem vydány dne 13.9.2011. Tato kapitola byla zpracována s využitím platných Zásad územního rozvoje JčK. V současné době se pořizuje první aktualizace Zásad územního rozvoje JčK. Jedním z důležitých výstupů ze zásad územního rozvoje je návrh organizace území z hlediska vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí. Oblasti a osy republikového významu jsou vymezeny v Politice územního rozvoje a Zásady územního rozvoje JčK toto vymezení zpřesňují a dále navrhují vymezení oblastí a os nadmístního významu. Zpřesnění vymezení oblastí a os a vymezení nových by mělo vycházet z objektivního stavu udržitelného rozvoje území a svým vymezením také ke zlepšování udržitelného rozvoje území přispívat. Centrem správního obvodu ORP je město České Budějovice, které je také jádrem rozvojové oblasti nadmístního významu OB10, která představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž řada má republikový význam. Na území Jihočeského kraje je vymezena jedna rozvojová oblast republikového významu dle Politiky územního rozvoje ČR 2008, a to OB10 České Budějovice. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraji její vymezení upřesňují takto: Dotčené obce (katastrální území): Adamov (Adamov u Českých Budějovic), Borek (Borek u Českých Budějovic), Boršov nad Vltavou (Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče), Branišov (Branišov u Dubného), Čejkovice (Čejkovice u Hluboké nad Vltavou), České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 4, České Budějovice 5, České Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory, Kaliště u Českých Budějovic, Třebotovice), Dasný (Dasný), Dobrá Voda u Českých Budějovic (Dobrá Voda u Českých Budějovic), Doubravice (Doubravice u Nedabyle), Doudleby (Doudleby), Dubičné (Dubičné), Dubné (Dubné, Třebín), Hlincová Hora (Hlincová Hora), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Munice), Homole (Homole), Hosín (Hosín), Hrdějovice (Hrdějovice), Hůry (Hůry), Jivno (Jivno), Kamenný Újezd (Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Opalice, Otmanka), Libníč (Libníč), Lipí (Kaliště u Lipí, Lipí), Lišov (Lišov), Litvínovice (Litvínovice), Nedabyle (Nedabyle), Nová Ves (Nová Ves u Českých Budějovic), Pištín (Češnovice), Planá (Planá u Českých Budějovic), Plav (Plav), Roudné (Roudné), Rudolfov (Hlinsko u Vráta, Rudolfov u Českých Budějovic), Srubec (Srubec), Staré Hodějovice (Staré Hodějovice), Úsilné (Úsilné), Včelná (Včelná), Vidov (Vidov), Vráto (Vráto), Zliv (Zliv u Českých Budějovic). Přehled obcí a jejich částí z ORP České Budějovice patřících do oblasti OB10: České Budějovice, Zliv, Čejkovice, Dasný, Branišov, Lipí, Homole, Litvínovice, Planá, Boršov nad Vltavou, Včelná, Kamenný Újezd, Doudleby, Plav, Roudné, Doubravice, Vidov, Nedabyle, Nová Ves, Srubec, Dubičné, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Hlincová Hora, Vráto, Rudolfov, Adamov, Jivno, Hůry, Úsilné, Hrdějovice, Borek, Staré Hodějovice, Hrdějovice. Částečně do rozvojové oblasti OB10 patří obce Hosín, Hluboká nad Vltavou (k.ú. Hluboká nad Vltavou, Munice), Dubné (k.ú. Dubné), Libníč (k.ú. Libníč), Lišov (k.ú. Lišov), Pištín (k.ú. Češnovice), Hosín (k.ú. Hosín)
100
Rozvojová oblast OB10 je napojena na jiné významné rozvojové oblasti rozvojovou osou republikového významu OS6 Praha – Benešov – Tábor - České Budějovice – hranice ČR (–Linz), která je vázána na multimodální koridor M 1, tvořený navrhovanou dálnici D3 Praha – České Budějovice – Dolní Třebonín, v pokračování jako rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – hranice ČR, a navrhovanou souběžnou trasu IV. tranzitního železničního koridoru. Rozvojovou osu OS6 upřesňují Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje takto: Dotčené obce (katastrální území): Bošilec (Bošilec), Bujanov (Suchdol u Bujanova, Zdíky), Chlumec (Chlumec), Chotýčany (Chotýčany), Dolní Dvořiště (Dolní Dvořiště, Jenín, Rybník u Dolního Dvořiště, Trojany u Dolního Dvořiště), Dolní Třebonín (Dolní Svince, Dolní Třebonín, Prostřední Svince), Drahotěšice (Drahotěšice), Dynín (Dynín), Horní Dvořiště (Český Heršlák, Horní Dvořiště), Hosín (Dobřejovice u Hosína), Kaplice (Kaplice, Žďár u Kaplice), Klenovice (Klenovice u Soběslavi), Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Soběslavi), Lišov (Červený Újezdec, Kolný, Lhotice u Českých Budějovic), Mojné (Mojné, Záhorkovice), Myslkovice (Myslkovice), Nemyšl (Hoštice u Nemyšle, Nemyšl, Prudice), Neplachov (Neplachov), Netřebice (Netřebice), Omlenice (Omlenice, Stradov u Kaplice), Řípec (Řípec), Roudná (Roudná nad Lužnicí), Sedlečko u Soběslavě (Sedlečko u Soběslavě), Ševětín (Ševětín), Soběslav (Chlebov, Soběslav), Střítež (Střítež u Kaplice), Sudoměřice u Tábora (Sudoměřice u Tábora), Velešín (Chodeč, Mojné-Skřidla, Velešín), Veselí nad Lužnicí (Horusice, Veselí nad Lužnicí), Vitín (Vitín), Žíšov (Žíšov u Veselí nad Lužnicí), Zubčice (Zubčice), Zvěrotice (Zvěrotice), Zvíkov (Chodeč-Zvíkov). V okolí Českých Budějovic byly vymezeny rozvojové oblasti nadmístního významu, se kterými je rozvojová oblast OB10 spojena pomocí rozvojových os rovněž nadmístního významu. Je to v prvé řadě osa N-OS2 Severozápadní - Plzeňská, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice – Písek – Nová Hospoda - Plzeň), vyjma rozvojové oblasti republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu N–OB1. Dotčené obce (katastrální území): Blatná (Blatná, Hněvkov u Mačkova), Číčenice (Číčenice), Dívčice (Dívčice), Dříteň (Záblatí), Hajany (Hajany u Blatné), Libějovice (Černěves u Libějovic, Libějovice), Lnáře (Lnáře, Zahorčice u Lnář), Mačkov (Mačkov), Malovice (Malovičky), Mydlovary (Mydlovary u Dívčic), Pištín (Pašice, Pištín), Sedlec (Lékařova Lhota, Malé Chrášťany, Plástovice, Sedlec u Českých Budějovic, Vlhavy), Sedlice (Holušice u Mužetic, Němčice u Sedlice, Sedlice u Blatné), Škvořetice (Pacelice), Tchořovice (Tchořovice), Velká Turná (Velká Turná), Vodňany (Čavyně, Hvožďany u Vodňan, Radčice u Vodňan, Újezd u Vodňan, Vodňany). Dle ZÚR území ORP České Budějovice patří nejen do rozvojové oblasti OB 10, ale i do specifické oblasti N-SOB2 (Specifická oblast Třeboňsko – Novohradsko). Dle ZÚR patří do specifické oblasti N-SOB2 tyto obce: Mazelov, část obce Libín (k.ú. Spolí u Ledenic), část obce Dynín (k.ú. Lhota u Dynína). Dále jsou vymezeny na území ORP České Budějovice osy republikového a nadmístního významu, viz dále. Přehled obcí a jejich částí z ORP České Budějovice patřících do: Osy OS 6 patří tyto obce (celé) – Bošilec, Neplachov, Drahotěšice, Ševětín, Chotýčany, Vitín. Částečně do OS 6 patří tyto obce – Lišov (k.ú. Červený Újezdec, Kolný, Lhotice u Českých Budějovic), Dynín (k.ú. Dynín), Hosín (k.ú. Dobřejovice u Hosína).
101
Osy N-OS 2 patří tyto obce (celé) – Dívčice, Mydlovary. Částečně do N-OS 2 patří tyto obce – Dříteň (k.ú. Záblatí), Pištín (Pašice, Pištín), Sedlec (Lékařova Lhota, Malé Chrášťany, Plástovice, Sedlec u Č. Budějovic, Vlhavy). Osy N-OS 6 patří tyto obce (celé) – Břehov. Částečně do N-OS 6 patří tyto obce – Radošovice (k.ú. Tupesy). Osy N-OS 7 patří tyto obce (celé) - žádné Částečně do N-OS 7 patří tyto obce – Štěpánovice (k.ú. Štěpánovice u Českých Budějovic). Osy N-OS 8 patří tyto obce (celé) – Strážkovice. Částečně do N-OS 8 patří tyto obce – Ledenice (k.ú. Zborov). Oblasti N-SOB 2 patří tyto obce (celé) – Mazelov. Částečně do N-SOB2 patří tyto obce – Libín (k.ú. Spolí u Ledenic), Dynín (k.ú. Lhota u Dynína).
B.5.4. Porovnání os a oblastí nadmístního a republikového významu z platné ZÚR a neschválené aktualizace ZÚR Jihočeského kraje Porovnáním os a oblastí nadmístního a republikového významu z platné a neschválené aktualizace ZÚR Jihočeského kraje (data pro veřejné projednání dne 8.7.2014) bylo zjištěno, že na území ORP České Budějovice nedošlo ke změnám v plošném vymezení těchto os a oblastí. Ke změnám došlo v definicích, které jsou uvedeny v dosud neschválené aktualizované verzi textové části na webových stránkách JčK. Tyto změny zde neuvádíme, protože se zatím jedná v současné k 9.12.2014) o neschválenou dokumentaci a je možné, že bude ještě upravena.
době
(tj.
102
B.6. Analýza ÚSES Analýza ÚSES zjišťuje stav koordinace vymezení skladebných částí ÚSES na úrovni Zásad územního rozvoje Jihočeského Kraje a územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí v obci s rozšířenou působností České Budějovice. Pro potřeby 3. úplné aktualizace RURÚ ORP České Budějovice byly sledovány soulady vymezení prvkú ÚSES jednak mezi ZÚR JčK a ÚPD obcí v ORP České Budějovice a zároveň v rámci jednotlivých ÚPD obcí, tedy zejména na jejich společných správních hranicích. Výsledkem analýzy je zjištění problematických míst z pohledu dodržení souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací a zajištění návaznosti na úrovni sousedících ÚPD. Zjištěná problematická místa jsou promítnuta do jednotlivých karet obcí, kde tvoří samostatný oddíl kapitoly Problémy k řešení v ÚPD. Problematickému místu je přiřazen unikátní kód, připojen popis a úroveň dokumentace, způsob řešení je předmětem této kapitoly. Součástí analýzy je grafická část, která zobrazuje lokalizaci problematických míst.
B.6.1. Porovnání vymezení skladebných prvků ÚSES v ZÚR JčK/ÚPD obcí Cílem analýzy je zjištění, zda v platné podobě ÚPD obcí došlo k zpřesnění skladebných prvků ÚSES, v souladu s písmenem a. bodu 39. odůvodnění ZÚR JčK. V odůvodnění je stanoveno, že „v podrobnosti územně plánovací dokumentace obce lze vymezení prvků ÚSES redukovat, rozšiřovat a posouvat s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu (tj. hranice prvků budou upraveny dle parcel v katastrálních mapách, dle v krajině jasně patrných hranic jako jsou vodní toky, hranice lesa, aleje, remízky, apod.), kdy změna hranice polygonu daného prvku v obou směrech nepřekročí 50 m oproti vymezení v grafické části ZÚR JčK.“ Prostorová analýza zahrnuje zjištění souladu s výše uvedeným přípustným zpřesněním, s přihlédnutím k povaze kontrolovaných dat, kdy je přesnost dat (plošného vymezení skladebných prvků ÚSES) závislá na podobě územně plánovací dokumentace obce. Nad 50m toleranci bylo akceptováno dalších 10-20 m, podle konkrétní povahy řešeného segmentu a grafické podoby ÚPD. Pro účely porovnání byl vstupní datovou vrstvou sledovaný jev č. 21 (územní systém ekologické stability dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.), nad kterou byla vytvořena selekce prvků pocházejících z platných ÚPD obcí. Jak již bylo zmíněno v úvodu, námi identifikovaná problematická místa jsou promítnuta v jednotlivých kartách obcí, za tímto účelem bylo potřeba stanovit závazné kódování tak, aby byla dostatečně propojena textová část s částí grafickou. Základním parametrem kódu byla jeho unikátnost, což zajišťuje číslo na jeho začátku, dále bylo připojeno označení typu analýzy, tedy v tomto případě UPDXZUR. V návaznosti na možné varianty „nesouladu“ byl doplněn jeho typ. V případech, kde nebyla dodržena tolerance pro zpřesnění, je uvedeno písmeno R, v případě odlišné úrovně skladebného prvku ÚSES (kategorizace), je uvedeno písmeno K, pokud prvek v daném vymezení zcela chybí, pak je v označení uvedeno písmeno CH. Tabulky v kapitole Problémy k řešení v ÚPD (Problémy zjištěné analýzou ÚSES) obsahují zpřesňující popis daného problému. V rámci analýzy bylo zjištěno 227 nesouladů, tj.problémů, které by měly být dále řešeny v ÚPD jednotlivých obcí.
B.6.2. Zjištění vymezení skladebných prvků ÚSES na úrovni ÚPD jednotlivých obcí Byla provedena prostorová analýza, která zkoumá návaznost prvků ÚSES zejména na hranicích jednotlivých obcí v ORP České Budějovice a zároveň prověřuje návaznost těchto prvků ÚSES zasahujících i mimo, do sousedních ORP.
103
Ve spolupráci s autorizovanými projektanty územního systému ekologické stability, firmou Geo Vision, spol. s. r. o. byla identifikována problematická místa a navržena doporučení k jejich řešení. V analýze dochází k většímu počtu možných variant nesouladů, a není tedy vhodné kód opatřit přídavným písmenem ( tak jako v předešlé analýze ZÚR versus ÚPD). Ve snaze o vytvoření jednoznačného a unikátního kódování prvků problematických míst této prostorové analýzy je použita číselná řada, např. USES_001, USES_145. Jednotlivé krycí listy obcí v kapitole Kapitola Problémy k řešení v ÚPD (Problémy zjištěné analýzou ÚSES) obsahují výčet zjištěných problémů, což znamená unikátní kód, stručný popis a je zde doplněn typ analýzy ( v tomto případě ÚPD). Způsoby řešení identifikovaných problémů jsou součástí pouze této kapitoly, v jednotlivých krycích listech obcí nejsou obsaženy. V rámci analýzy bylo zjištěno 221 nesouladů, tj. problémů, které by měly být dále řešeny v ÚPD jednotlivých obcí.
Seznam zjištěných problémů s uvedením doporučovaných řešení Tabulka 26 kód
doporučené řešení
USES_001
doplnit chybějící LBK
USES_002 USES_003 USES_004 USES_005 USES_006 USES_007
doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK vypustit-příliš hustá prostorová skladba ÚSES
USES_008 USES_009 USES_010 USES_011 USES_012 USES_013
doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK upřesnit LBK na odpov.STG a upravit v konc.ÚSES doplnit chybějící LBK
USES_014 USES_015 USES_016 USES_017 USES_018 USES_019
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBC/LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) (dle ZÚR)
USES_020 USES_021 USES_022 USES_023 USES_024 USES_025
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK
USES_026 USES_027 USES_028 USES_029
doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
104
kód
doporučené řešení
USES_030 USES_031 USES_032 USES_033 USES_034 USES_035
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_036 USES_037 USES_038 USES_039 USES_040 USES_041 USES_042
doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit propojení LBK
USES_043 USES_044 USES_045 USES_046 USES_047 USES_048
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK
USES_049 USES_050 USES_051 USES_052 USES_053 USES_054
doplnit chybějící úseky LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící úsek NRBK doplnit chybějící NRBK
USES_055 USES_056 USES_057 USES_058 USES_059 USES_060
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící RBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_061 USES_062 USES_063 USES_064 USES_065 USES_066
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_067 USES_068 USES_069 USES_070 USES_071 USES_072
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_073 USES_074
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upřesnit LBC na odpovídající STG
105
kód
doporučené řešení
USES_075
upřesnit LBC/LBK na odpovídající STG
USES_076 USES_077 USES_078 USES_079 USES_080 USES_081
upřesnit LBK/LBC na odpovídající STG upřesnit LBC/LBK na odpovídající STG upřesnit LBC/LBK na odpovídající STG upřesnit LBC/LBK na odpovídající STG upřesnit LBC/LBK na odpovídající STG upřesnit LBC/LBK na odpovídající STG
USES_082 USES_083 USES_084 USES_085 USES_086 USES_087 USES_088
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_089 USES_090 USES_091 USES_092 USES_093 USES_094
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_095 USES_096 USES_097 USES_098 USES_099 USES_100
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_101 USES_102 USES_103 USES_104 USES_105 USES_106
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_107 USES_108 USES_109 USES_110 USES_111 USES_112
upřesnit LBK na odpovídající STG upřesnit LBK na odpovídající STG upřesnit LBK na odpovídající STG upřesnit na odpovídající STG upřesnit LBK na odpovídající STG upřesnit LBK na odpovídající STG
USES_113 USES_114 USES_115 USES_116 USES_117 USES_118
upřesnit LBK na odpovídající STG upřesnit LBK na odpovídající STG upřesnit LBK na odpovídající STG upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_119
upřesnit LBK na odpovídající STG
106
kód
doporučené řešení
USES_120
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_121 USES_122 USES_123 USES_124 USES_125 USES_126
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) vymezit dle metodiky ÚSES upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_127 USES_128 USES_129 USES_130 USES_131 USES_132 USES_133
upřesnit LBK na odpovídající STG upřesnit LBK na odpovídající STG upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_134 USES_135 USES_136 USES_137 USES_138 USES_139
upřesnit LBK na odpovídající STG upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) (jako součást NR systému) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) (jako součást NR systému)
USES_140 USES_141 USES_142 USES_143 USES_144 USES_145
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upřesnit NRBK na odpovídající STG upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upřesnit RBC na odpovídající STG upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_146 USES_147 USES_148 USES_149 USES_150 USES_151
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK doplnit chybějící propojení LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK
USES_152 USES_153 USES_154 USES_155 USES_156 USES_157
doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK upřesnit LBK na odpovídající STG upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) nutno propojit po odpovídajících STG upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_158 USES_159 USES_160 USES_161 USES_162 USES_163
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upřesnit LBK na odpovídající STG doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK
USES_164
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
107
kód
doporučené řešení
USES_165
doplnit chybějící LBK
USES_166 USES_167 USES_168 USES_169 USES_170 USES_171
doplnit chybějící LBK upřesnit návaznost LBK doplnit chybějící LBK upřesnit návaznost LBK upřesnit návaznost LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_172 USES_173 USES_174 USES_175 USES_176 USES_177 USES_178
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_179 USES_180 USES_181 USES_182 USES_183 USES_184
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK na odpovídající STG doplnit chybějící LBK na odpovídající STG doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_185 USES_186 USES_187 USES_188 USES_189 USES_190
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) doplnit chybějící LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_191 USES_192 USES_193 USES_194 USES_195 USES_196
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) propojit po odpovídajících STG upřesnit LBK na odpovídající stanoviště upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_197 USES_198 USES_199 USES_200 USES_201 USES_202
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) (odstranit) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) nutno propojit po odpovídajících STG doplnit chybějící LBK/RBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_203 USES_204 USES_205 USES_206 USES_207 USES_208
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) (dle ZÚR) doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK doplnit chybějící LBK/RBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_209
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
108
USES_210 USES_211
vymezit NRBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_212 USES_213 USES_214 USES_215 USES_216 USES_217
doplnit chybějící části LBC/LBK upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení)
USES_218 USES_219 USES_220 USES_221
upravit v koncepci ÚSES (metodický nedostatek vymezení) odstranit (zřejmě mělo být pokračování IP) zrušit upřesnit LBK na odpovídající STG
Užité zkratky: STG – koncepce ÚSES –
skupina typů geobiocénů (homogenní ekologické podmínky – klimatické, trofické i hydrické) Plán ÚSES pro ORP České Budějovice (oborová koncepční dokumentace OŽP MM České Budějovice, od Ing. Jiřího Wimmera)
109
Aktualizace krycích listů obcí (pasporty) Nedílnou součást Úplné aktualizace ÚAP včetně RURÚ ORP České Budějovice 2014 tvoří aktualizované krycí listy jednotlivých obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice. Z důvodu velkého počtu obcí ve správním obvodu ORP Č. Budějovice jsou krycí listy rozděleny do třech svazků. Krycí list představuje textovou část pro konkrétní obec a zahrnuje popisnou, podkladovou a rozborovou část – každý krycí list tvoří jednotný a samostatný celek. Aktualizovány jsou celé krycí listy, na rozdíl od předešlé aktualizace bylo upuštěno od rozdělování na podkladovou a rozborovou část a následné kopírování do souhrnné textové části. Vysvětlivky – úplná aktualizace RURÚ Aktualizovaný nebo nově doplněný text je vyznačen modrou barvou. Text vypuštěný nebo nahrazený jiným je vyznačen šedou barvou a je přeškrtnutý. Původní text zůstává černou barvou. výrok trvá výrok nový výrok pominul Přehled obcí Tabulka 27 kód 535826 544272 535681 544299 535401 551490 536059 535541 544329 544256 535249 544361 535206 535664 544400 535958 544426 535788 544442 544451 535575 598593 535851 598607 544485 544493
Obec název Adamov Borek Borovnice Boršov nad Vltavou Bošilec Branišov Břehov Čakov Čejkovice České Budějovice Dasný Dívčice Dobrá Voda u Českých Budějovic Doubravice Doudleby Drahotěšice Dříteň Dubičné Dubné Dynín Habří Heřmaň Hlavatce Hlincová Hora Hluboká nad Vltavou Homole
rozloha (ha) 103,1 196,7 273,6 995,7 957,9 518,1 1012,5 902,1 955,9 5560,5 340,4 1952,5 154,7 182,3 585,7 714,7 4608,3 326,2 1677,0 1313,4 521,5 217,6 504,2 336,3 9110,7 1095,1
110
Obec název
kód 544523 535460 544558 535753 535613 535907 544612 535761 544663 535877 529729 544736 544744 535800 544761 544779 544795 535940 535842 535281 535371 544825 535435 535648 544892 535991 535176 535346 544965 544973 544981 545007 545015 545066 545074 545082 536032 545091 545121 545139 535494 545228 535737 535893 535915 545261
Hosín Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jankov Jivno Kamenný Újezd Komařice Kvítkovice Ledenice Libín Libníč Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nákří Nedabyle Neplachov Nová Ves Olešník Pištín Planá Plav Radošovice Roudné Rudolfov Římov Sedlec Srubec Staré Hodějovice Strážkovice Strýčice Střížov Ševětín Štěpánovice Úsilné Včelná Vidov Vitín Vlkov Vrábče
rozloha (ha) 3097,2 119,5 882,3 534,3 238,3 519,3 1207,6 628,5 2896,6 1029,5 394,3 3455,6 2118,7 685,3 781,6 9355,0 582,2 863,0 355,6 413,4 668,8 237,7 1088,2 586,3 2351,2 1403,4 418,4 510,5 972,8 382,6 319,4 1528,3 2025,8 600,4 518,6 1006,8 466,2 810,8 1461,2 303,5 370,7 123,0 761,6 576,2 1573,0
111
kód 535796 Vráto 545317 Záboří 536016 Zahájí 599778 Závraty 545341 Zliv 535591 Zvíkov 545368 Žabovřesky Zdroj: ČSÚ (data k 31.12.2013)
Obec název
rozloha (ha) 152,5 1657,3 450,2 208,1 1420,5 964,2 1184,4
112
Seznam zkratek použitých v celém dokumentu ÚAP RURÚ ORP SO ORP MMR GIS DMG ÚAP
územně analytické podklady rozbor udržitelného rozvoje území obec s rozšířenou působností správní obvod obce s rozšířenou působností Ministerstvo pro místní rozvoj geografický informační systém Datový model pro digitální zpracování sledovaných jevů územně analytických podkladů v GIS ČSÚ Český statistický úřad ÚPD územně plánovací dokumentace (ÚP, ÚPO, ÚPnSÚ) ÚP územní plán ÚPO územní plán obce ÚPnSÚ územní plán sídelního útvaru ÚPnM územní plán města ZÚR JčK Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje KÚ JčK Krajský úřad Jihočeského kraje MO-VUSS Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací správa CHKO chráněná krajinná oblast ObKR oblast krajinného rázu MKR místo krajinného rázu ChKP charakteristický krajinný prostor CHLÚ chráněné ložiskové území k.ú. katastrální území Q100 hladina záplavového území Q100 PCHÚ památkově chráněné území JETE Jaderná elektrárna Temelín ÚSES územní systém ekologické stability KES koeficient ekologické stability VPZ vesnická památková zóna OP ochranné pásmo ČOV čistírna odpadních vod OV občanská vybavenost STG skupina typů geobiocénů (homogenní ekologické podmínky – klimatické,trofické i hydrické)koncepce ÚSES – Plán ÚSES pro ORP České Budějovice (oborová koncepční dokumentace OŽP MM České Budějovice, od Ing. Jiřího Wimmera) ČSÚ Český statistický úřad SLDB sčítání lidu, domů a bytů prováděné Českým statistickým úřadem SWOT analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav NATURA 2000 soustava chráněných území evropského významu
113
Seznam zdrojových dat 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
Geodatabáze ÚAP Magistrát města České Budějovice Krajský úřad Jihočeského kraje Český statistický úřad Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav Vlastníci dopravní a technické infrastruktury Obce a města ve správním obvodu ORP Č. Budějovice Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Agentura ochrany přírody a krajiny Národní památkový ústav Mapové podklady – ZABAGED Český úřad zeměměřický a katastrální ÚAP ORP ČB, Úplné aktualizace ÚAP včetně RURÚ ORP Č.B. z let 2008, 2010, 2012 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje a jejich aktualizace Ostatní poskytovatelé údajů o území dle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění
Seznam tabulek Tabulka 1 - Přehled jevů, případně jejich indikátorů, které byly v původním RURÚ a zároveň se přepisují do Aktualizace 12 Tabulka 2 – Dobývací prostory 23 Tabulka 3 – Chráněné ložiskové území 24 Tabulka 4 – Záplavová území 26 Tabulka 5 – Sociodemografické charakteristiky 44 Tabulka 6 – Plochy změn 59 Tabulka 7 – Technická infrastruktura 61 Tabulka 8 – Dopravní infrastruktura 63 Tabulka 9 – Záměry z 1. aktualizace ZÚR 66 Tabulka 10 – Souhrnná SWOT analýza 70 Tabulka 11 – Horninové prostředí a geologie 72 Tabulka 12 – Vodní režim 72 Tabulka 13 – Hygiena životního prostředí 72 Tabulka 14 – Ochrana přírody, krajiny a památek 73 Tabulka 15 - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 73 Tabulka 16 – Veřejná technická a dopravní infrastruktura 74 Tabulka 17 – Sociodemografické podmínky 74 Tabulka 18 – Bydlení 75 Tabulka 19 – Rekreace a cestovní ruch 75 Tabulka 20 – Hospodářské podmínky 76 Tabulka 21 – Příznivé životní prostředí 80 Tabulka 22 – Hospodářský rozvoj 81 Tabulka 23 – Soudržnost společenství obyvatel 82 Tabulka 24 – Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek 87 Tabulka 25 – Seznam obcí s rozlišením podle typu centra 97 Tabulka 26 – Seznam zjištěných problémů s uvedením doporučovaných řešení 104 Tabulka 27 – Přehled obcí 110
114
Seznam obrázků Obrázek 1 – Schéma – Zájmové oblasti či území 96 Obrázek 2 – Zjednodušené schématické znázornění základních vztahů a vazeb na centra vybavenosti a zázemí pracovních příležitostí 97
Seznam grafů Graf 1 – Hodnocení ORP Č. Budějovice v pilíři pro příznivé životní prostředí Graf 2 – Hodnocení ORP Č. Budějovice v pilíři pro hospodářský rozvoj Graf 3 – Hodnocení ORP Č. Budějovice v pilíři soudržnosti společenství obyvatel
80 81 82
Seznam kartogramů Kartogram K-A1 Horninové prostředí a geologie Kartogram K-A2 Vodní režim Kartogram K-A3 Hygiena životního prostředí Kartogram K-A4 Ochrana přírody, krajiny a památek Kartogram K-A5 Zemědělský půdní fond Kartogram K-6A Veřejná dopravní infrastruktura Kartogram K-6B Veřejná technická infrastruktura Kartogram K-A7 Sociodemografické podmínky Kartogram K-A8 Bydlení Kartogram K-A9 Cestovní ruch a rekreace Kartogram K-A10 Hospodářské podmínky Kartogram K-B1 Procentuální naplněnost zastavitelných ploch a ploch přestavby určených k funkci bydlení Kartogram K-B2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilíř pro příznivé životní prostředí Kartogram K-B3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilíř pro hospodářský rozvoj Kartogram K-B4 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilíř pro soudržnost společenství obyvatel
25 28 30 36 39 41 42 49 51 53 55 79 84 85 86
115
Doklad o projednání územně analytických podkladů včetně vyhodnocení požadavků a připomínek obcí
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
Příloha č. 4 – Požadavky a připomínky obcí a jejich vyhodnocení Projednání úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP České Budějovice – RURÚ 2014 Datum projednání 19. 11. 2014 Místo projednání České Budějovice, Magistrát města Č. Budějovice – zasedací místnost zastupitelstva města Název obce Boršov nad Vltavou
Požadavek/připomínka obce Požadavek na doplnění problému k řešení v ÚPD – vedení koridoru ÚSES v zastavěném území. Požadavek na vypuštění záměru vybudování redukční kanalizační šachty v Dyníně a ve Lhotě, stejně tak požadavek na vypuštění koridoru vodovodu V3 ze ZÚR z důvodu existence tohoto vodovodu.
Vyhodnocení požadavku/připomínky Bylo zapracováno, byl doplněn problém k řešení do grafické části a textové části krycího listu obce Boršov nad Vltavou.
Heřmaň (e-mail ze dne 1.12.2014)
Připomínka obce ke zjištěným problémům analýzy ÚSES – zjištěné nedostatky budou vypořádány v připravovaném územním plánu a vyhodnoceny a zapracovány projektantem územního plánu, Střety záměrů s limity využití území – veškeré střety zastavitelných ploch s vyjmenovanými limity v území (les, ÚSES) budou upřesněny projektantem. Záměr zastavitelné plochy zasahuje do nadregionálního biokoridoru, tento střet byl již řešen při pořizování aktuálního územního plánu, kde byla trasa nadregionální biokoridoru respektována. Upřesnění záměru z oborové dokumentace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje – navržená ČOV – dle sdělení obce má již ČOV vydané platné stavební povolení.
Záměr ČOV bude ponechán do doby realizace ČOV.
Kamenný Újezd
Bez připomínek V současné době pořizuje obec
Dynín
Požadavek byl prověřen - redukční kanalizační šachta je v Dyníně již realizována. Dynín má vlastní ČOV. V sídlech Lhota a Lhotský dvůr jsou odpadní vody likvidovány individuálně. Vodovod je již realizován. Bylo doplněno upozornění – problémový bod do problémového výkresu – záměr koridoru vodovodu V3 ze ZÚR představuje již vybudovaný vodovod. Vypuštění samotného koridoru V3 je nutné dořešit v rámci aktualizace ZÚR JčK. Požadavky byly zapracovány do grafické části a do textové části – krycího listu obce Dynín.
131
Lišov Vrábče
Kamenný Újezd nový územní plán, koridory ze ZÚR budou upřesněny v tomto novém územním plánu a tím zmizí některé identifikované problémy k řešení v ÚPD, které vyplývají ze ZÚR. Bez připomínek Požadavek u sídla Vrábče železniční zastávka (k.ú. Slavče) na vypuštění záměru z oborové dokumentace na vybudování ČOV. ČOV se již realizuje. Požadavek na prověření vedení biokoridoru ÚSES ve Slavči.
Požadavek na vypuštění identifikovaného střetu lesa se zastavitelnými plochami v sídle Vrábče - železniční zastávka.
Požadavek na vypuštění střetu zastavitelných ploch s ložiskovými územími v jižní části sídla U Nové Hospody.
Byl prověřen tento požadavek a byl zapracován - opraveno v grafické části a v textové části – krycího listu obce Vrábče. Byl prověřen požadavek - koridor ÚSES zobrazený v problémovém výkresu je převzat z platného územního plánu z hlavního výkresu v měřítku 1 : 10 000 a z plánu ÚSES.
Byl prověřen tento střet a dle podkladů od Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a dle údajů z katastru nemovitostí dochází k překryvu lesních ploch a ploch vymezených územním plánem pro bydlení, proto byl tento střet prozatím ponechán v problémovém výkrese. Bylo prověřeno a dle územně analytických podkladů – údajů o území předaných Českou geologickou službou se v daném území nachází ložiskové území – Vrábče-Nová Hospoda 2, které se překrývá se zastavitelnými plocha vymezenými v územním plánu. Z tohoto důvodu byl tento střet prozatím ponechán v problémovém výkrese.
132
Projednání úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP České Budějovice – RURÚ 2014 Datum projednání 20. 11. 2014 Místo projednání České Budějovice, Magistrát města Č. Budějovice – zasedací místnost zastupitelstva města Název obce Doubravice (zápis z projednání a dopis ze dne 26.11.2014)
Požadavek/připomínka obce Požadavek na odstranění identifikované závady – nutnost dořešení kanalizačního napojení Požadavek, aby nadregionální biokoridor NBK 117 Hlubocká obora – K118 byl striktně vymezen tak, jak bylo uvedeno v „Zápise z jednání ve věci vymezení ÚSES na území obce Doubravice v souvislosti s právě pořizovaným ÚP“ ze dne 21.3.2012 (viz příloha) a současně platném ÚP Doubravice.
Libín
Požadavek na vypuštění záměru na vybudování čistírny odpadních vod v sídle Slavošovice, je již vybudována.
Libníč Plav
Bez připomínek Požadavek na vypuštění vodohospodářského záměru na vybudování protipovodňového průlehu, který je již realizován. Bez připomínek
Střížov
Vyhodnocení požadavku/připomínky Bylo odstraněno – obec má vyřešenu kanalizaci v celé obci včetně přečištění, které je zajištěno na ČOV Č. Budějovice.
Nadregionální biokoridor NBK 117 Hlubocká obora – K118 je převzat do problémového výkresu z plánu ÚSES, z platného Územního plánu Doubravice a z platných ZÚR a dosud neschválené první aktualizace ZÚR Jihočeského kraje. Upozorňujeme na skutečnost, že dle našich podkladových dat z neschválené 1. aktualizace ZÚR JčK (stav dat pro veřejné projednání dne 8.7.2014) je koridor NBK117 vymezen v nezměněné podobě, tzn. v šíři 30 m, tudíž je v nesouladu s platným Územním plánem Doubravice, kde byl NBK vymezen dle „Zápisu z jednání ve věci vymezení ÚSES … „ ze dne 21.3.2012. Požadavek na striktní vymezení dle výše zmíněného jednání na KU JčK není v naší kompetenci, toto je v kompetenci KU JčK. Pouze upozorňujeme na problém, který by měl být vyřešen v územně plánovací dokumentaci, v rámci aktualizace či změny územního plánu, či aktualizace ZÚR JčK. Tento problém byl promítnut do problémového výkresu a krycího listu obce. Záměr převzatý z oborové dokumentace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje byl z důvodu realizace záměru vypuštěn a byla provedena oprava v grafické části a krycím listu obce Libín. Záměr vybudování protipovodňového průlehu byl vypuštěn a byla provedena oprava v grafické části a krycím listu obce Plav.
133
Připomínky a požadavky obcí zaslané po projednání úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP České Budějovice do 4.12.2014 Název obce Čejkovice (jednání na OÚP dne 24.11.2014)
Dobrá Voda u Českých Budějovic (e-mail ze dne 2.12.2014)
Hosín
Požadavek/připomínka obce Požadavek na doplnění čerpací stanice kanalizace v severní části obce dle právě zpracovávané územní studie. Požadavek na propsání následujících problémů do textové části: - problémy s odkanalizování vzdálenějších částí obce, -
v případě vybudování rychlostní komunikace je nutné vyřešit odkanalizování komunikace, aby se zabránilo ohrožení obce povodňovou vlnou,
-
nutnost řešení povodňových vod z okolních katastrů – nutnost vybudování poldrů, dodržování osevních postupů a střídání plodin, vytvoření dostatečné retenční rezervy ve vodních nádržích.
Požadavek obce na doplnění textové části: Vybavenost obce: doplnit „ordinace praktického lékaře“ a K Domovu důchodců ještě „CSS Emausy“ - CSS = Centrum sociálních služeb. Pamětihodnosti: za Stará škola, přízemní budova z roku 1789 vypustit „naproti prameni“ a vypustit „dnes penzion U Mariánského pramene“ Nemovité kulturní památky chybí kostel Panny Marie Bolestné z r. 1739 Zjednodušená analýza zastavitelných ploch – Závěr spíše „ navržené plochy pro bydlení se průběžně naplňují (údaj 10 let je dle názoru pana starosty zavádějící) Nejsou aktualizované současně
Vyhodnocení požadavku/připomínky Bylo doplněno do grafické části a textové části krycího listu obce Čejkovice. Bylo doplněno do textové části - krycího listu obce Čejkovice.
Bylo zapracováno do textové části – krycího listu obce Dobrá Voda u Českých Budějovic
Poznámka o průběžném naplňování byla zapracována do textové části – krycího listu obce Dobrá Voda u Č. Budějovic.
K aktualizaci současně zastavěných
134
(dopis ze dne 4.12.2014)
Jivno (e-mail ze dne 24.11.2014)
zastavěné plochy
ploch dochází při pořizování nového ÚP, jeho aktualizaci nebo při pořizování změny územního plánu, ze kterých čerpáme podklady do územně analytických podkladů. Požadavek na doplnění vybavenosti Požadavky na doplnění vybavenosti a obce: kulturní dům a kostel výroků do SWOT analýzy byly Požadavek na doplnění SWOT zapracovány do textové části – krycího analýzy: listu obce Hosín. Silné stránky: Existence kulturního domu a Požadavky na odstranění výroků ze existence farnosti Hosín, SWOT analýzy byly prověřeny a tyto mezinárodní letiště Hosín výroky byly ponechány z toho důvodu, Slabé stránky: že vycházejí z pevně dané metodiky Hluk z letiště, špatná dostupnost dané pro hodnocení SWOT analýzy. sídla Dobřejovice Výroky jsou uvedeny v souhrnné textové Příležitosti: části a vycházejí z výskytu dané jevu Zpřístupnění ORT veřejnosti včetně v území, z konkrétních statistických vybudování zázemí a parkoviště, hodnot a dalších hodnot vypočítaných Lepší využitelnost letiště, při zpracování RURÚ. Nárůst pracovních příležitostí Hodnocení podle této metodiky je v průmyslové zóně, výstavba použito pro všechny obce v ORP České cyklistických stezek Budějovice a tudíž nemůže být měněno. Ohrožení: Jednotné hodnocení je nutné z důvodu Navržený koridor železniční porovnatelnosti v rámci hodnocení dopravy se všemi důsledky na vyváženosti územních podmínek. životní prostředí, ztráta kvalitního životního prostředí v Dobřejovicích, rozdělení krajiny a zhoršení průchodnosti pro zvěř, Navržený koridor dálnice se všemi důsledky na životní prostředí, Ztráta vodních zdrojů v důsledku výstavby železničního koridoru Požadavek na vypuštění výroků Ohrožení ze SWOT analýzy: Relativní úbytek dětí Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Požadavek na zdůvodnění výroků Hodnocení výroků ze SWOT analýz ze SWOT analýzy: vychází ze souhrnné textové části, kde je silná stránka kvalitní ovzduší x jako jedna ze silných stránek definováno slabá stránka zhoršená kvalita kvalitní ovzduší pro obce, kde nedošlo ovzduší k překročení limitů pro ochranu zdraví ohrožení narušení sociální lidí, což je i v případě obce Jivno. struktury obce vzhledem k vysoké Současně ale na území obce existuje míře nezaměstnanosti x zdroj znečištění ovzduší, který se nezaměstnanost pouze 3,8 % objevuje ve SWOT analýze jako slabá Požadavek na vysvětlení, proč je stránka. vytýkána velká míra zastavitelných Ohrožení ve formě narušení sociální
135
v ÚP.
Rudolfov (dopis ze dne 1.12.2014)
Nesouhlas s vypuštěním přeložky silnice III/10577 – koridor D 81 z návrhu aktualizace ZÚR. Stávající trasa silnice v katastru obcí Rudolfov, Adamov i Hůry obsahuje mnoho dopravních závad – je úzká, má nepřehledné zatáčky i křižovatky a to mezi obytnou zástavbou převážně bez chodníků. Vznikala v historii v době dolování stříbra v uvedených obcích živelně. Přitom nyní funguje jako spojnice Rudolfova, Adamova, Hůr, ale i Dubičného, Hlincové Hory, Hlinska, Srubce a jiných obcí jako nejbližší napojení na I/34 (a v budoucnu i na dálnici D3) a následně směr Praha i Brno. Uživatelé se tak vyhnou přeplněným komunikacím v Českých Budějovicích. Obec se domnívá, že D 81 má stále nadmístní význam v dopravě. Její realizace by velmi ulehčila dopravě v krajském městě, neboť by byla ještě více využívána v dopravě z uvedených obcí na tahu směr Praha i Brno a zároveň zabezpečila provoz na této komunikaci, ale i obyvatel Rudolfova, Adamova i Hůr. Přeložka III/10577 je obsažena i v platných ÚP Rudolfov, Adamov,
struktury obce vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti bylo vypuštěno s ohledem na skutečnou míru nezaměstnanosti, která činí 3,8 %. Velká míra zastavitelných ploch byla zjištěna na základě provedené zjednodušené analýzy naplněnosti zastavitelných ploch pro plochy bydlení a smíšené obytné. Jedná se o zjednodušenou analýzu, která zohledňuje vývoj počtu obyvatel za posledních 10 let. Při zpracování zprávy o uplatňování územního plánu či žádosti o pořízení změny územního plánu se vyhotovuje podrobná analýza, která je doplněna o průzkumy v terénu a zohledňuje skutečnou naplněnost v reálném čase. Tento požadavek byl propsán do textové části krycího listu města Rudolfov. Kompetentní k řešení tohoto problému je Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic jakožto pořizovatel ZÚR Jihočeského kraje.
136
Hůry. V k.ú. Rudolfov byla v letošním roce zpracována, projednána a zaevidována územní studie této nové komunikace a zároveň je její poloha na k.ú. Rudolfov upřesněna ve Změně č. 2 ÚP Rudolfov. Uvedenou dokumentaci pořídil Městský úřad Rudolfov, jako orgán města Rudolfov. Požadavek na opravení dále uvedených bodů v textové části krycího listu obce: - v bodě Pamětihodnosti – opravit „Radnice“ na „Perkmistrovský dům“, ve kterém je umístěno Hornické muzeum – viz www.muzeum.rudolfov.cz
Srubec (e-mail ze dne 27.11.2014)
-
sídlo MěÚ je nově v bývalém vojenském areálu zámeček, v rekonstruované budově, adresa: Ke Strážnici 760/1, 373 71 Rudolfov
-
2 mateřské školy
-
nově otevřené (obnovené) 2 naučné stezky:
„Cesta kolem hornického města“ „Člověk a krajina „ v okolí Úsilného a Rudolfova Požadavek na opravu nových rozvojových ploch z ÚPD jsou jako smíšené obytné, čisté bydlení město nemá, nutno opravit ve výkrese. Požadavky obce na doplnění pamětihodností do krycího listu obce: Pomník padlým v I. sv. válce na návsi ve Srubci Kaplička Sv. Jana Nepomuckého z r. 1849, na návsi v části obce Stará Pohůrka Pomník padlým v I. a II. sv. válce, na návsi v části obce St. Pohůrka Vodní režim:
Bylo zapracováno do textové části – krycího listu města Rudolfov.
Bylo opraveno v grafické části a textové části – krycím listu města Rudolfov.
Bylo doplněno do textové části - krycího listu obce Srubec vyjma ohrožení 3 RD záplavovým územím Hodějovického potoka, tento potok nemá na území obce Srubec vymezeno záplavové území. Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu a občanskou vybavenost zmíněný ve SWOT analýze vychází ze skutečně využívaných ploch a ploch navržených územním plánem.
137
Doplnění: dva rodinné domy ohrožené Dobrovodským potokem, Není pravda, že obec provádí protipovodňová opatření Výpis vodních toků doplnit Hodějovický potok a ohrožení 3 RD jeho záplavovým územím Hospodářské podmínky – opravit průměrnou cenu pozemku bez tech. Infrastruktury na 300-500,Kč/m2 a průměrná cena pozemku s technickou infrastrukturou 1700 – 2000,- Kč/m2 SWOT analýza doplnění výroků: Silné stránky: - vysoká intenzita bytové výstavby – „dobrá adresa“ -
klidné rezidenční prostředí
-
kvalitní přírodní prostředí
-
aktivní spolkový život
-
dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost a pro výrobu s otazníkem.
Na základě porovnání je potom vypočítáno procentuální nárůst či pokles těchto ploch. V případě obce Srubec se jednalo o nárůst těchto ploch.
Slabé stránky: - nedostatek míst pro aktivní odpočinek -
intenzita dopravy
Požadavek na prověření původu navržené automatické tlakové stanice a střetu „ochranné pásmo produktovodu zasahuje do zastavitelných ploch“
Ševětín (e-mail ze dne 28.11.2014 a 1.12.2014)
Požadavek na zdůvodnění zobrazení záměru rozšíření dobývacího prostoru lomu Ševětín směrem na obec Kolný na pozemku p.č. 470/1 v majetku městyse Ševětín, který nebyl schválen zastupitelstvem městyse a je
Navržená automatická tlaková stanice byla převzata z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Střet OP produktovodu se zastavitelnými plochami byl prověřen a vyplývá z překryvu ploch převzatých z územního plánu Srubec a ochranného pásma produktovodu předaného poskytovatelem údajů o území společností ČEPRO a.s. Tento záměr je zakreslen v grafické části právě z toho důvodu, že je vymezen v nadřazené územně plánovací dokumentaci ZÚR JčK, z které byl převzat.
138
Záboří (e-mail ze dne 24.11.2014)
zakreslen v grafické části a rovněž v situaci ZÚR. Požadavek na vyznačení tras dopravy kameniva z Lomu Ševětín na stavby IV. železničního koridoru a dálnice D3 dle projednání obou staveb, jak požadovala obec, tedy mimo komunikace vedoucí městysem Ševětín. Připomínka k existenci poddolovaného území v Záboří a Lipanovicích. Tato území vede ve své evidenci Báňský úřad pouze podle zpracované projektové dokumentace na těžbu grafitu před rokem 1945, ale ne podle skutečného stavu na těchto územích. Grafit se těžil pouze ve Chvalovicích a byl zpracováván v Rudných dolech v Netolicích. V Záboří a v Lipanovicích byly provedeny pouze vrty asi na šesti místech a následně byly zasypány a žádná těžba grafitu nebyla prováděna. Bohužel v dnešní době se toto tvrzení nedá doložit písemnými podklady a Báňský úřad zase nechce doložit existenci poddolovaných území jiným způsobem než projektovou dokumentací. Vrtné práce, které by dokázaly existenci poddolovaného území, nemá kdo zaplatit a tudíž pro Báňský úřad je méně nebezpečné tvrdit, že jsou Záboří a Lipanovice poddolované než naopak. Možná by bylo vhodné doplnit text o poddolovaných územích na 2. straně textem: Žádnému z pamětníků ovšem o těžbě grafitu v Záboří a v Lipanovicích není nic známo.
Tento požadavek byl zakreslen dle předaných mapových podkladů do grafické části a byl také zanesen do textové části – krycího listu obce Ševětín.
Bylo zapracováno do textové části – krycího listu obce Záboří.
139