06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
ÚTERÝ, 6. ČERVENCE 2010 PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK Předseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 09:05) 2. Předložení dokumentů:viz zápis 3. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis 4. Bilance španělského předsednictví (rozprava) Předsedající. – Prvním bodem jsou prohlášení Rady a Komise: Hodnocení španělského předsednictví. Chtěl bych srdečně přivítat pana Zapatera, který bude hovořit jménem Rady. Pane Zapatero, máte slovo. José Luis Rodríguez Zapatero, úřadující předseda Rady. – (ES) Pane předsedající, dámy a pánové, účastním se této rozpravy, abych vám podal hlášení a předložil vám výsledky, jichž španělské rotující předsednictví dosáhlo během těchto šesti měsíců. Na začátku tohoto funkčního období jsem zde byl rovněž přítomen a vysvětlil jsem vám, že v tomto politickém období mám dva hlavní cíle. Prvním z nich bylo provádění Lisabonské smlouvy, smlouvy směřující k celistvější Evropě, a její vstup v platnost. Druhým hlavním cílem, který s tímto úsilím o stále těsnější jednotu Evropanů přímo souvisí, bylo za účelem oživení hospodářské situace dosáhnout mnohem pevnějšího svazku z hlediska hospodářské politiky, řešit nerovnováhu našich hospodářství a vytvořit vhodnější podmínky pro Evropskou unii, aby se zvýšila její konkurenceschopnost a byl zachován její blahobyt. To byly dva hlavní cíle. Mohu vás ujistit, že v provádění Lisabonské smlouvy plnilo španělské rotující předsednictví své funkce svědomitě s cílem zajistit novou institucionální rovnováhu a posílit nové instituce, které jsme si my, Evropané, vytvořili prostřednictvím Lisabonské smlouvy, a to: předsednictví Evropské rady, jehož účelem je posílit evropské zastoupení a zajistit kontinuitu politických programů v rámci Evropské unie, a funkci vysokého představitele, která má posílit společný postup v otázkách zahraniční politiky. Tato nová institucionální rovnováha zároveň představuje základní předěl v duchu litery Lisabonské smlouvy. Tímto předělem je nová úloha tohoto parlamentu, tj. krok vpřed co se týče jeho pravomocí zastupovat občany Evropy. V průběhu těchto šesti měsíců, pane předsedající, jsme se snažili dostát duchu a liteře Lisabonské smlouvy společně s Evropským parlamentem, s novým předsedou Rady a v dialogu s Evropskou komisí, který byl vždy plodný, vždy pozitivní a vždy bylo snadné převést jej do praxe. Evropskou komisi uvádím jako poslední, čímž chci Evropskému parlamentu připomenout, že v duchu jejího založení a v duchu Lisabonské smlouvy spočívá obrana orgánů Společenství a jeho metody, jako poslední záruka podstaty a pokroku
1
2
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Evropské unie. Toto posílení a spoluodpovědnost orgánů Společenství odjakživa jsou a vždy budou ve Španělsku a ve španělské vládě přítomny. Pokud si španělské rotující předsednictví vzalo z Lisabonské smlouvy nějaké poučení, pak to, že potřebujeme co možná nejvíce metody Společenství a musíme posílit úlohu hlavních orgánů Společenství z hlediska opatření a spoluodpovědnosti za hlavní evropská témata. Dámy a pánové, řekl jsem vám, že hlavním cílem evropského předsednictví bezpochyby bylo hospodářství – hospodářská krize a vůle zavést společnou hospodářskou politiku a větší hospodářskou unii. Chtěl bych zdůraznit, že v tomto období jsme dosáhli velmi významných výsledků. Došlo k zásadnímu pokroku v hospodářské správě. Nejlépe to dosvědčuje zavedení nových nástrojů k řešení obtížných situací: jedná se o nové nástroje pro spolupráci, které jsou v rámci Unie dosud neznámé, jako je pomoc Řecku v problematické situaci státního dluhu nebo nástroj pro finanční stabilitu schválený Radou a Radou ve složení pro hospodářství a finance, jejž nyní uplatňuje 27 zemí Evropské unie. Během této doby, jak víte, jsme rovněž přijali společnou strategii pro růst a zaměstnanost do roku 2020. V jejím rámci jsme spolupracovali poskytováním podpory Komisi. Tato náročná strategie prosazuje vyšší konkurenceschopnost, inovace, vytváření pracovních míst a sociální začlenění a předkládá novou správu. Zatímco Lisabonská strategie měla se správou problém, strategie EU 2020 má posílit nové zásady fungování za účelem plnění cílů Unie jako celku a individuálních cílů jednotlivých zemí. Vedle toho jsme v tomto období posílili nový rámec Paktu o stabilitě a růstu, který je nutno v podrobnostech ještě dopracovat. Nový rámec zajišťuje přísný soulad s Paktem o stabilitě, novými kritérii a novými mechanismy pro preventivní opatření a záruky ze strany evropských orgánů. Během této doby jsme také bezesporu usnadnili prosazení balíčku nových předpisů v oblasti financí. Víme, že krize vzešla z finanční sféry, a to mimo naše hranice, ve Spojených státech. Víme, že měla velký dopad na naše finanční instituce, a dnes můžeme říci, že z praktického hlediska se aspekty finančního dohledu díky rozhodnému zásahu Evropského parlamentu výrazně zlepšily. Za několik měsíců budeme mít k dispozici nový regulační rámec finančního dohledu, který bude zahrnovat všechny finanční produkty a zajistí řešení krizových situací. Vzhledem k systémovým rizikům bude obsahovat mnohem více preventivních mechanismů. V souladu s tím jsem také velmi uvítal rozhodnutí Evropské rady zvýšit důvěru v evropské finanční instituce zveřejněním „zátěžových testů“ našich bank. Není pochyb, že tento ukazatel transparentnosti umožní obnovit určitou důvěru, která byla v tomto období zpochybněna. Stručně řečeno, pane předsedající, dámy a pánové, co se týče hospodářské unie, bylo dosaženo významného pokroku. Chtěl bych jen podotknout, že tento pokrok by měl být podle mého názoru trvalý vzhledem ke dvěma základním činitelům, které se v tomto období zejména v důsledku hospodářské krize staly předmětem vážné politické debaty a úvah mezi Evropany. První se týká posílení Paktu o stabilitě a růstu, a to jeho preventivních i nápravných aspektů, aby bylo možno využívat pobídek i sankcí, což španělské rotující předsednictví prosazovalo od samého počátku. Druhý se týká makroekonomického dohledu, který v rámci
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
koordinovaného postupu rozvíjí ukazatele pro hodnocení konkurenceschopnosti a nerovnováhy. Pokud jde o vstup Lisabonské smlouvy v platnost, chtěl bych zdůraznit institucionální rovnováhu, jak jsem to učinil již na začátku svého projevu. Jako první rotující předsednictví po Lisabonské smlouvě musím říci, že jsme podepsali dobrou smlouvu. Je to lepší smlouva. Je to smlouva, která usiluje o co nejtěsnější unii. Je to však smlouva, která vyžaduje velkou politickou vůli všech 27 členských států. Vyžaduje, aby 27 vlád mělo politickou vůli postoupit pravomoci předsedovi Evropské rady, poskytnout více prostoru pro iniciativu Komise a samozřejmě uznat současnou rozhodující, stěžejní úlohu Evropského parlamentu. A pokud je Lisabonská smlouva především cestou k co nejtěsnější unii, ani to nejtěsnější spojení Evropanů nebude reálné či viditelné, nebude-li uznáno zvenčí. Cesta k co nejtěsnější unii proto musí nutně zahrnovat stále jednotnější zahraniční politiku se zřetelnějším společným zájmem a jednotněji znějícím hlasem Evropy ve světě, který by mnozí z nás proevropsky založených občanů uvítali. Proto mi dovolte, abych se velmi stručně zmínil o tom, jaké kroky jsme podnikli k dosažení tohoto cíle, tedy k posílení zahraniční politiky. Za prvé, v dubnu naplnilo rotující předsednictví mandát Evropské rady a přijalo politické rozhodnutí ohledně Evropské služby pro vnější činnost. Dne 21. června tohoto roku dospěl Parlament, Rada a Komise k politické dohodě o zřízení nové evropské služby pro vnější činnost, k níž musí Parlament zaujmout své stanovisko právě na tomto dílčím zasedání. Doufám, že s kladným výsledkem, neboť se bezpochyby jedná o nový důležitý pilíř společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jakou bychom chtěli mít. Naše předsednictví zároveň aktivně podporovalo vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která se v tomto období spolu s Komisí a Radou podílela na přípravách řady summitů – s Ruskem, Japonskem, Pákistánem, Kanadou, Marokem, Latinskou Amerikou a oblastí Karibiku. Summity přinesly důležité výsledky v podobě obchodních dohod, které posilují hospodářské postavení Evropské unie, otevírají možnosti v mnoha latinskoamerických zemích a nepochybně rozšiřují již existující silné vazby mezi evropským kontinentem a Latinskou Amerikou v kulturní, hospodářské, politické a sociální oblasti. Stejným způsobem jsme posílili sousedské vztahy. Uspořádali jsme summit s Ruskem, a ačkoliv se nekonal summit se Spojenými státy, jak jsme původně plánovali, musím poukázat na to, že jsme v tomto období se Spojenými státy uzavřeli řadu velmi důležitých dohod. Patří k nim dohody o boji proti terorismu a dohody, které mají velký právní a politický dosah, jako například dohoda o systému SWIFT, v níž i tento Parlament sehrál rozhodující úlohu – ve věci, která jistě nebyla jednoduchá – a na tomto dílčím zasedání k ní musí oznámit svůj postoj v plénu. Dne 24. června byla také podepsána hospodářsky významná dohoda o leteckých službách mezi Spojenými státy a Evropskou unií, známá jako „dohoda o otevřeném nebi“, která předpokládá vytvoření společného transatlantického leteckého prostoru, do nějž spadá 60 % světové letecké osobní přepravy. Co se týče oblasti Středozemního moře, která je pro Evropskou unii, jak víte, velmi problematická, předsednictví se ve shodě s orgány rozhodlo kvůli nastalé konfliktní situaci odložit summit EU o Středomoří předběžně do listopadu. Jsme zároveň přesvědčeni, že snaha Evropské unie uspořádat tento summit o Středomoří v červnu by s sebou mohla nést riziko neúspěchu a že pravděpodobně existuje mnohem vhodnější a konstruktivnější
3
4
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
doba pro úlohu, kterou Unie musí v oblasti Středomoří sehrát, totiž přispět k dialogu na Středním východě. Chci zdůraznit, že během našeho předsednictví se o politice spolupráce poprvé debatovalo v Evropské radě během zvláštní rozpravy v rámci tohoto významného orgánu. Na události, které vyvolaly velký zájem občanů a měly závažné důsledky vzhledem ke své ničivé síle, jako bylo například zemětřesení na Haiti a v Chile, předsednictví reagovalo významným úsilím o spolupráci a projevy solidarity, v koordinaci s Komisí, členskými státy a vysokou představitelkou. V procesu vyjednávání s Chorvatskem bylo dosaženo významného pokroku uzavřením tří kapitol a otevřením dalších pěti. Pokud jde o Turecko, bylo rovněž zahájeno jednání, a to o kapitole dvanáct. Byl obnoven proces vyjednávání se Srbskem o dohodě o stabilizaci a přidružení, takže všechny balkánské země jsou v současné době zapojeny do procesu evropské integrace a evropské perspektivy Balkánu zaznamenaly významný posun. Stejně tak bylo zahájeno jednání s Islandem schválené na posledním zasedání Evropské rady, poté co byly překonány výhrady některých členských států. Pro tuto zemi je to velmi dobrá zpráva, která ukazuje, že Evropa se i nadále rozrůstá a že Evropská unie zůstává magnetem pro všechny sousední země, a tudíž velkým vzorem stability a pokroku ve světě. Pane předsedající, chtěl bych zakončit velmi stručným odkazem na některé iniciativy, které přímo souvisejí s rozšířením Evropské unie v oblasti občanství. Jak je velmi dobře známo, podnikli jsme kroky k zahájení občanské iniciativy. Její provádění prostřednictvím jednání, která musí probíhat za účasti této sněmovny, bude hlavním závazkem k účasti občanů v procesu evropské integrace. Jednomyslně jsme schválili mandát pro členství Evropské unie v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, což bylo hlavní prioritou evropského předsednictví, a podnikli jsme kroky v boji proti násilí páchaném na ženách a ve prospěch rovnosti, a to vytvořením evropské observatoře a prosazením směrnice o evropském ochranném příkazu pro oběti násilí páchaného na ženách. Rovněž jsme schválili akční plán pro provádění Stockholmského programu v roce 2010 a strategii vnitřní bezpečnosti. V dalších oblastech jsme provedli první zhodnocení Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu, přijali jsme nová nařízení o dárcovství a transplantacích orgánů a přijali jsme směrnici o přeshraniční zdravotní péči. Toto jsou ve stručnosti důležité otázky, které se přímo dotýkají zájmů Evropanů při rozšiřování jejich práv a prosazování jejich větší účasti v procesu vytváření evropské politické vůle. Rád bych zakončil velmi krátkou úvahou, pane předsedající. V průběhu těchto šesti měsíců jsme se snažili řešit institucionální změny, což nezbytně vyžadovalo reakci zahrnující politickou vizi, velkorysost a odhodlání. Během těchto šesti měsíců jsme začali řešit dopady vážné hospodářské krize a budovat důvěru a jednotu mezi Evropany. Byli jsme odhodláni posílit důraz a přítomnost Evropy ve světě, neboť jsme přesvědčeni, že tento projekt má větší sílu a větší vitalitu, než když s takovým nadšením a s takovými možnostmi pro Evropany začal fungovat. Jsme přesvědčeni, že prostřednictvím Lisabonské smlouvy můžeme postavit Evropu zpět do čela, aby vedla svět k politické stabilitě, hospodářské síle, ke konkurenceschopnosti a k zachování sociálního modelu a stala se příkladem demokratického fungování. Na závěr bych chtěl poděkovat Evropskému parlamentu za spolupráci a panu Van Rompuyovi, předsedovi Evropské rady, za jeho skutečně příkladný smysl pro odpovědnost a vedení. Rád bych poblahopřál Komisi, že stojí pevně, zachovává si ducha
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Společenství a bojovně se staví na svou obranu, přestože je to někdy pro naše vlády obtížné. Právě to však znamená integrovat Evropu, mít zájem Evropy na srdci a vědět, že to je ta správná cesta. (Potlesk) José Manuel Barroso, poslankyně…
předseda Komise. – (PT) Pane předsedající, vážení poslanci a
předseda Komise. − (ES) Pane předsedající, dámy a pánové, španělské předsednictví a uplynulých šest měsíců byly pro Evropskou unii něčím zcela mimořádným. Především to bylo období hluboké transformace, jelikož nedávno vstoupila v platnost nová smlouva, která tomuto parlamentu poskytla nové pravomoci, nově upravila vztah mezi Evropskou radou a rotujícím předsednictvím a s podporou Evropského parlamentu uvedla v život novou Komisi. A navíc to bylo také období velkého pnutí v evropském hospodářství, zejména v eurozóně. Tato krize nás postavila před nové výzvy a žádala od nás nové odpovědi. Zkoušku jsme zatím zvládli. Dokázali jsme, že k zajištění finanční stability eurozóny jsme schopni přijmout bezprecedentní opatření. Zachovali jsme základní zásady solidarity a odpovědnosti, schválili záchranný balíček pro Řecko, vytvořili stabilizační mechanismus – 750 miliard EUR – a začali posilovat hospodářskou správu Evropské unie s cílem zabránit a předejít budoucím krizím. Chtěl bych dnes vzdát hold Španělsku a jeho úřadujícímu předsednictví Rady, které bylo velmi konstruktivní a úspěšné a jež probíhalo v obtížných a velmi zvláštních souvislostech. Pro zvládnutí těchto výzev byla nezbytná pevná osobní oddanost předsedy Rodrígueze Zapatera Evropě a duchu a metodě Společenství. Velmi důležité bylo také úsilí všech španělských orgánů. Velmi vám za to děkuji. Obzvlášť mě těší, že jsme na dosažení důležitých výsledků během uplynulých šesti měsíců pracovali společně, poskytli jsme Evropské unii program nového růstu, který je inteligentní, udržitelný a otevřený všem, a přijali klíčová rozhodnutí pro stabilizaci a posílení hospodářství Evropské unie. Přijetím strategie Evropa 2020 jsme poprvé zavedli komplexní přístup, který spojuje inteligentní nastavení rozpočtu se strukturálními reformami, posíleným politickým a hospodářským uspořádáním a reformou našich finančních trhů. Evropa 2020 je náš program pro evropské sociálně tržní hospodářství v 21. století. Přispěje k mobilizaci veškerých dostupných nástrojů na všech úrovních s cílem podpořit vytváření pracovních míst a využívání nových zdrojů růstu. Španělské předsednictví bylo v prosazování tohoto programu nápomocno, zejména při dosažení dohody o pěti hlavních cílech předložených Komisí. Tyto cíle jsou důležité. Dodávají strategii Evropa 2020 politické poselství, jemuž každý rozumí a proti kterému nikdo nemá námitky. Je to zaměstnanost, vzdělání, inovace, životní prostředí a sociální začlenění. Chtěl bych zdůraznit především podporu Španělska v dosažení dohody o cíli, který spočívá v boji proti chudobě. Řada lidí vyjádřila pochybnosti o významu stanovení takového cíle na evropské úrovni. Věřím však, že touto dohodou jsme dokázali, že sociální rozměr je nezbytnou součástí našeho společného projektu. Naše cíle mají katalyzační účinek. Dobře se předávají a jsou dobře zaměřeny. Kromě toho nám poskytují strukturu pro podněcování a ověřování pokroku. Poté co v červnu Evropská rada přijala strategii Evropa 2020, mají členské státy a orgány k dispozici nástroje k jejímu
5
6
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
uplatňování v praxi, zejména v rámci sedmi stěžejních iniciativ a národních programů reforem. Další výzvou pro nás všechny je přeměna těchto cílů v reálné výsledky. Španělské předsednictví společně s Evropským parlamentem dosáhlo významného pokroku také v oblasti finanční regulace. Řekl jsem „pokroku“, neboť mám na mysli postoje Rady a Parlamentu před pouhými šesti měsíci. Neřekl jsem nicméně „průlom“. Ano, dohodu týkající se balíčku o finančním dohledu máme na dosah, ale z této dynamiky nesmíme slevit. Vyzývám všechny členské státy a všechny poslance této sněmovny, aby převzali plnou odpovědnost. Konečným termínem spuštění nového systému je konec roku, což je nejen praktické a výhodné. Je to klíčový politický signál. Všechny tři orgány musí nyní podniknout rozhodující kroky, aby uzavřeli balíček před letní přestávkou. Myslím, že bychom našim partnerům ve skupině G20 obtížně vysvětlovali, že my, kteří jsme tento proces jako první zahájili, nejsme schopni ho jako první dokončit. Předsednictví správně kladlo velký důraz na uplatňování nových nástrojů Lisabonské smlouvy a chtěl bych zdůraznit zejména pokrok ve dvou důležitých oblastech. Prvním je evropská občanská iniciativa. Bude velmi konkrétním a hmatatelným vyjádřením cíle Lisabonské smlouvy posílit v Evropské unii přímou demokracii. Komise velmi podporuje její co nejrychlejší zavedení. Po rozsáhlých konzultacích jsme si přispíšili s návrhem zahrnujícím všechny příslušné zúčastněné strany. Vítám skutečnost, že Rada pod vedením španělského předsednictví nyní zformulovala svůj postoj a může zahájit jednání s Parlamentem, který na tom samozřejmě má zvláštní zájem a je k tomu oprávněn. Za druhé, během španělského předsednictví schválila Rada směrnice pro vyjednávání o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách. To je důrazné vyjádření našich hodnot a odhodlání hájit lidská práva a právní stát. Na závěr bych chtěl vyzdvihnout španělský přínos k prosazování vnějšího rozměru politik EU: předsednictví pomohlo připravit nebývale vysoký počet summitů se strategickými partnery Evropy ve světě. Chtěl bych se zmínit zejména o pozoruhodných výsledcích summitů s Latinskou Amerikou a s ostrovy Karibiku, kde došlo k uzavření jednání s Andským společenstvím, k podpisu dohod s Peru a Kolumbií a k obnovení jednání s organizací Mercosur. Také bych rád připomenul – především proto, že se konal poprvé – summit s Marokem. Důležité je také neopominout zásadní příspěvek španělského předsednictví k uzavření jednání o dohodě mezi EU a USA o programu pro sledování financování terorismu. Díky jeho úsilí a úsilí komisařky Malmströmové máme nyní k dispozici znění, které zohledňuje konkrétní obavy Evropského parlamentu. Vím, že tato sněmovna bude dnes projednávat zprávu pana Alvara, a doufám, že nový kompromis a další rozprava přinese příští čtvrtek kladný hlas Parlamentu. Španělsko rovněž neocenitelně přispělo ke zřízení Evropské služby pro vnější činnost. Díky jeho úsilí a díky odhodlání baronky Ashtonové a pomoci Evropského parlamentu máme nyní politickou dohodu, která dle mého názoru zavede úspěšnou službu pro vnější činnost. Služba, tak jak je navržena, bude fungovat v dobré součinnosti s Parlamentem, Radou a Komisí v oblasti vnějších vztahů. Jsem proto přesvědčen, že dohoda si podporu Parlamentu zaslouží.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jednání nás také hodně posunulo v otázce potřebné změny služebního řádu a finančního nařízení, a nyní jsou Rada a Parlament připraveny zahájit úplný postup spolurozhodování. Je samozřejmé, že Parlament bude plně zastávat svoji úlohu při rozhodování o opravném rozpočtu na rok 2010 a při schvalování pozměňovacího návrhu rozpočtu na rok 2011, který Komise předloží po letní přestávce. Do té doby bude mít vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, politickou podporu, kterou k zavedení této služby potřebuje. Španělské předsednictví se může s uspokojením ohlédnout za řadou významných úspěchů v době hospodářských, sociálních a institucionálních změn. Během posledních šesti měsíců se Evropa potýkala s nebývalými problémy a Španělsko ve funkci rotujícího předsednictví Rady opět projevilo svůj odpovědný přístup a evropský závazek. Vynasnažilo se dokázat, že Evropa funguje, plní závazky a zároveň řeší otázky, které se přímo dotýkají našich občanů. Nepropadejme však samolibosti, neboť musíme i nadále pokračovat v budování pevných základů pro budoucnost. Evropská komise na tomto cíli pracuje velmi intenzivně, společně s Parlamentem, Evropskou radou a Belgií, která nyní zastává rotující předsednictví Rady a jíž Španělsko zanechává slušnou bilanci úspěchů. Španělsko, děkujeme, muchas gracias. (Potlesk) Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Páni předsedové, pane předsedo vlády, španělské předsednictví Rady Evropské unie se pokusilo najít své místo v novém institucionálním rámci mezi novým předsedou Rady, vysokou představitelkou a Evropským parlamentem, který s rozšířenými pravomocemi představuje rovnocenného evropského spolutvůrce zákonů. Toto předsednictví zároveň nastoupilo v době, kdy Evropa zažívala velké hospodářské potíže, například krizi s eurem v Řecku a rostoucí sociální nepokoje, jak jsme to viděli ve Španělsku, kde je téměř pět milionů lidí bez práce. V této souvislosti bylo dosaženo některých úspěchů, konkrétně vytvoření evropských mechanismů pro finanční stabilizaci, pokroku v oblasti regulace finančních trhů – zde bych vás, pane předsedo vlády, chtěl požádat, abyste stejným způsobem pokračoval i nadále v zájmu dosažení příslušných předpisů – a rovněž další přípravy evropské služby pro vnější činnost. Je však obtížné za tato pozitivní opatření připisovat zásluhy konkrétnímu rotujícímu předsednictví, předsednictví Evropské rady či Parlamentu, a beztak některá opatření neuspěla a u některých došlo ke skluzům, jak jste zdůraznil. Mám na mysli především zrušení summitu mezi Spojenými státy a Evropou, jímž byla promarněna příležitost oživit základní transatlantické partnerství. Moje skupina by uvítala, kdyby se Evropské radě na summitu o strategickém partnerství, který se bude konat v září, včas podařilo dohnat, co bylo zmeškáno, a navrhujeme vytvořit transatlantický trh, který by na našich dvou kontinentech bezpochyby spolehlivě zajistil růst a zaměstnanost. Dámy a pánové, v sázce je hodně, a máme proto povinnost vyslat signál důvěry nejen trhům, nýbrž také Evropanům: důvěry v naši společnou schopnost inovovat a podnikat, a v to, že Evropa dokáže obnovit konkurenceschopnost, a tedy obnovit růst. Chceme-li těchto výsledků dosáhnout, musí jednotlivé členské státy plnit svou úlohu a čerpat z toho, co jejich sousedé dělají lépe. Aby však orchestr dobře ladil, potřebujeme dirigenta a tento dirigent musí být Evropan. Moje skupina očekává, že evropští představitelé vyšlou poselství jednoty a důvěry, a sami se podle toho zařídí. Moje skupina rovněž očekává,
7
8
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
že metoda Společenství zvítězí nad metodou mezivládní, jejíž meze ukázala současná krize. Pane předsedo vlády, jak jste uvedl, máme v úmyslu si i po skončení španělského předsednictví zachovat k této metodě Společenství stejný velmi pevný postoj. Belgické předsednictví tedy čekají mnohé úkoly a doporučil bych jim, a nám všem, projevit pokoru, ale také prokázat účinnost. (Potlesk) Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, začnu osobní, i když velice důležitou poznámkou. Pane Zapatero, politická logika velí, že bych měl být rád, když je Angela Merkelová smutná, a že bych měl normálně sdílet vaši radost. Avšak zítra večer tomu bude naopak, neboť paní Merkelová a já budeme společně slavit a s vámi nebudu mít žádný soucit. (Potlesk) Pan Cohn-Bendit nás za chvilku také pobaví svými chabými fotbalovými znalostmi, ale nyní se vrátím ke španělskému předsednictvím. Pane Zapatero, španělské předsednictví dosáhlo vynikajících úspěchů, o nichž zde chci pohovořit. Po jednáních o Evropské službě pro vnější činnost, která byla skutečně mimořádně obtížná – to chci výslovně zdůraznit – bylo v posledních několika dnech dosaženo konečného úspěchu, a to v úzké spolupráci s baronkou Ashtonovou, při čemž velký kus práce odvedli kolegové z této sněmovny. Na závěrečné fázi se však rozhodujícím způsobem podílelo právě předsednictví. Je to úspěch španělského předsednictví. V první řadě bych chtěl jmenovat vašeho ministra zahraničních věcí pana Moratinose, který se o úspěch zasloužil podstatnou měrou. Španělské předsednictví významně přispělo k dosažení dohody o systému SWIFT. Rád bych poděkoval zvláště panu Rubalcabovi, bez něhož by se k současné podobě dohody SWIFT nedospělo. Předsedovi Komise bych chtěl říci, že kdyby zvítězilo mechanistické myšlení Komise, především komisařky Malmströmové, dohodu SWIFT bychom vůbec neměli. Zásluha na tom patří výslovně Parlamentu a španělskému předsednictví. Doufám, že, co se týče přijetí nezbytných kroků v oblasti bankovního dohledu a regulace finančních trhů, můžeme dospět k závěru. V tomto směru jsme v posledních několika dnech značně pokročili. Nejsme u konce, ale doufám, že můžeme dojít k rozumným kompromisům a rozumným závěrům. Kromě toho musíme mít v Evropě vedoucí úlohu. Byli jsme totiž svědky toho, že pokud Evropané vystupují jednotně – a to je rovněž úspěch španělského předsednictví – pak máme velkou šanci vymezit evropské normy, které můžeme prosazovat i na mezinárodní úrovni. Pojďme se znovu podívat, co se událo během posledních dvou týdnů. Spekulativní útok na euro byl prozatím odvrácen. Co se děje? Spekulanti vidí, že měnu chrání evropská opatření, a tak nyní obracejí pozornost na Spojené státy a spekulují vůči dolaru. To by mimochodem bylo dobrým důvodem pro všechny účastníky summitu skupiny G20, aby prezidentovi Spojených států a dalším řekli, že by si neměli myslet, že kapitalisté mají v hledáčku pouze nás. Obracejí se tam, kde svého uvážení mohou nejrychleji dosáhnout zisku. V současné době je to dolar, ale kdo ví, příště to může být libra šterlinků nebo některá jiná měna. Potřebujeme pravidla, která budou platit celosvětově. Pokud je nyní uplatňujeme
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
částečně, na evropské úrovni, děláme dobře, protože pak je jako silná Evropská unie můžeme uplatňovat i v mezinárodním měřítku. To je také krok správným směrem. Pane Zapatero, jsem vděčný, že jste zde jako úřadující předseda Rady jasně prohlásil, že podporujete Komisi. Ne vždy mám dojem, že tomu tak je u všech členů Rady. Pan Daul správně poukázal na obranu metody Společenství. Nyní potřebujeme, aby se evropské orgány semkly proti děsivému příklonu zpět k nacionalismu, který se projevuje zejména v Evropské radě. Je třeba nazývat věci pravým jménem, a proto vám velmi děkuji za to, že chválíte pana Van Rompuye. Také ho považuji za velmi příjemného člověka, ale jako poslanec této sněmovny musím říci, že naším partnerem je rotující předsednictví. Uvedl jsem již tři příklady toho, že my a rotující předsednictví – v jehož čele mimochodem stojí politici, nikoli nějací byrokraté z bruselského ústředí – spolu s politiky – jako ministr jste rovněž poslancem Parlamentu – zpravidla podstatně lépe rozumíme tomu, co se odehrává v nějakém parlamentu, než úředník, který sedí v generálním sekretariátu, byť pod vedením pana Van Rompuye. Domnívám se proto, že rotující předsednictví se osvědčilo. Zejména pro nás jako pro Evropský parlament je přímým partnerem, se kterým můžeme rovnou řešit problémy v konkrétních legislativních procesech. Jedním z výsledků Lisabonské smlouvy, kterou také považuji za krok vpřed, je to, že evropské orgány, pokud pracují společně a pokud chápou, že se vzájemně doplňují, mohou dosáhnout mnohem většího úspěchu, než když jdou proti sobě, jak se to velmi často stává v Radě. V souhrnu bylo španělské předsednictví úspěšné. Děkuji vám za odvedenou práci a děkuji vám za pozornost. Alexander Graf Lambsdorff, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, pokud se fotbal nepočítá, použiji nyní rovněž fotbalového příměru. Španělské předsednictví mi připomíná tak trochu světový pohár Fernanda Torrese. Začalo to velkým očekáváním, ale až dosud byl turnaj spíše zklamáním. Co se týče Fernanda Torrese, upřímně řečeno doufám, že zítra to bude pokračovat a že si nebudeme muset znovu prožít zkušenost z roku 2008. V oblasti hospodářské politiky si španělské předsednictví vytyčilo opravdu náročné cíle, a to strategii EU 2020, přísnější požadavky na kmenový kapitál bank, regulaci zajišťovacích fondů a reformu evropského finančního dohledu. Vzhledem ke krizi si počínalo naprosto správně. Nicméně jménem své skupiny musím konstatovat, že výsledkem jsme zklamáni. Ani ne tak vlastním předsednictvím Rady, jako členskými státy. Všichni víme, jaký je pan Barroso diplomat. Když říká, že došlo k pokroku, ale ne k průlomu, jsou to na něj velmi jasná slova. Je pravda, že by mohlo být dosaženo dohody o kapitálových požadavcích, nikoli však o regulaci zajišťovacích fondů. Zde jednání uvízla na mrtvém bodě, protože Rada není schopna dohodnout se na společném postoji, ačkoli i zde je nutno vyjednávat. Problémy v Radě se rovněž týkají finančního dohledu. Skutečně členské státy věří, že na společném trhu finančních služeb by bylo nejlepší zajistit dohled na vnitrostátní úrovni? Krize ukázala, že tento přístup selhal. Rada by neměla stát v cestě účinnému evropskému finančnímu dohledu. Daňový poplatník nemůže a není ochoten znovu zachraňovat bankovní systém. Téměř totéž platí pro strategii EU 2020. Rada se chová, jako by Lisabonská strategie neselhala z důvodu špatné koncepce. Ale je to přesně ten případ. Otevřená metoda koordinace se neosvědčila. I zde potřebujeme větší evropskou spolupráci. Strategie zaměřená na pracovní místa a růst, která má uspět, musí vycházet z metody Společenství. Nová strategie to nesplňuje v dostatečné míře. Tato sněmovna vyzvala k jinému přístupu.
9
10
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jestliže se my v Evropě nechceme smířit s dlouhodobou ztrátou prosperity, musíme být více konkurenceschopní. Za tím účelem potřebujeme účinnou potenciálně úspěšnou strategii růstu. Za tím účelem potřebujeme regulaci a přeorientování finančních trhů, které se výrazněji soustředí opět na financování reálné ekonomiky. Za tím účelem potřebujeme účinné předcházení krizím a jejich řízení, což zastane evropský orgán pro finanční dohled, který bude hoden toho jména, a evropský měnový fond. Nicméně k tomu je také potřeba, aby vlády členských států konečně daly do pořádku své rozpočty, a zlepšily koordinaci hospodářské politiky v Evropě. Nemůže to být závod z kopce, ale závod na samý vrchol. Chceme větší konkurenceschopnost ve více členských státech. V oblasti zahraniční politiky by zajisté bylo možno dosáhnout více, kdyby Španělsko uznalo Kosovo. To oslabilo postoj Rady k této otázce od samého počátku. Summit USA-EU a schůzka Evropské unie pro Středomoří byly zrušeny. Na závěr mi dovolte ještě poslední poznámku. Moje skupina má velice konstruktivní přístup k jednání s Tureckem, ale otevření nové kapitoly poslední den předsednictví, jako by to byla odměna za to, že se Turecko zdrželo hlasování na zasedání Rady bezpečnosti OSN o sankcích proti Íránu, vyvolalo kritiku dokonce i ze strany příznivců Turecka. Jsem přesvědčen, že spolupráce s Tureckem musí probíhat jinak, více diferencovaně, s větším odhodláním a promyšlenějším způsobem, a nikoli skrze spěšná rozhodnutí přijatá na poslední chvíli. Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, nebudu se nijak vyjadřovat k fotbalu. Vím, že jste na to až příliš chytrý . Řeknu jen, že je škoda, že Ghana vypadla. Na tom se přece všichni shodneme, ne? Dobře. Postoj v této sněmovně k dnešním prohlášením – totiž že jsme všichni spokojeni – mě překvapuje. Libujeme si v planém řečnění. Bylo dosaženo pokroku, pokroku a dalšího pokroku, a nějak mám dojem, že kromě této sněmovny si toho nikdo nevšiml. Mohlo by se říci, že to nějak souvisí s naší momentální neschopností dostatečně dobře komunikovat, ale v tom problém není. Problém jednoduše spočívá v tom, že musíme pro jednou čelit realitě. A realita je taková, že přijímáme rozhodnutí o roce 2020, ale nejsme schopni dát ani korunu na sedm či osm klíčových projektů. To nebude fungovat. Už vidím, jak Rada říká, že vzhledem ke krizi musíme snížit evropský rozpočet. To znamená, že rok 2020 můžete uložit k ledu. Pořád říkáme, že chceme růst, růst, růst. Ano, ale jaký růst? Ti, kdo chtějí růst, nemohou růstu dosáhnout pouze úsporami. Potřebujeme evropský fond. Ano, ale musí to být fond solidarity a investiční fond. Kde se dnes v Evropě mluví o investicích? Kde? Neslyšel jsem, že by to v některém z vystoupení zaznělo alespoň jednou. Dejme tomu, že máme dokonalý Pakt o stabilitě, což znamená ještě větší sankce, které nebudou fungovat, dokud neoživíme ekonomiku. Můžeme vyhlašovat sankce dle libosti, nebudou nic platné. Abychom dosáhli příznivého hospodářského růstu, jinými slovy, udržitelného růstu a zeleného růstu, musíme také investovat do určitých oblastí. O tom jsem dnes neslyšel nic – ani slovo. Chtěl bych ještě jednou něco říci k dohodě SWIFT. Pane Schulzi, tato sněmovna se dohodla na jediném odstavci o dohodě SWIFT. Když Američané vznesou požadavek, musí existovat nějaký soudní orgán, který sleduje, zda je tento požadavek oprávněný, či nikoli. Nyní přichází dohoda, se kterou souhlasíte, a odpovědí je Europol. Nevěděl jsem, že Europol je soudní orgán – člověk se každý den přiučí něčemu novému. Americký policista se zeptá
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
evropského policisty, zda je něco v pořádku, a vy si myslíte, že evropský policista řekne tomu americkému, že to v pořádku není? To je nesmysl, protože policie musí vzájemně spolupracovat. Nemohou jedna druhou kontrolovat. Žádný právní systém neumožňuje, aby jedna policie sledovala jinou policii. Dohoda SWIFT proto v současné podobě nesplňuje požadavky Evropského parlamentu, tak jak jsme zde o nich hlasovali. Měl byste k tomu také něco říci, a nejen to vychvalovat až do nebe, protože to jednoduše není pravda. jménem skupiny Verts/ALE. –(FR) Pane předsedo vlády, na základě vašich zkušeností s rotujícím předsednictvím se domnívám, že je zde nějaký institucionální problém. Mám za to, že po šesti měsících ... dobře, počkáme a uvidíme po několika dalších předsednictvích. Nevěřím, že rotující předsednictví a stálé předsednictví může fungovat, tak jak Lisabon tyto instituce vymezil. Máme zde skutečný problém s nefunkčností. Měli bychom o tomto problému v budoucnu jednat s jasnou hlavou. Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Pane předsedo, toto předsednictví se ujalo úřadu v kritické době, kdy v sázce bylo hodně. Jako první rotující předsednictví, které by rovněž předsedalo Evropské radě a Radě pro všeobecné záležitosti, mohlo vytvořit nový druh předsednictví a rozvíjet konstruktivní vztah s předsedou Evropské rady a s vysokou představitelkou. Během pokračujících prací v Radě a při přípravách na zasedání Evropské rady mohlo hrát rozhodující úlohu při prosazování moderního a pokrokového evropského reformního programu a při řešení krize hospodářství, veřejného dluhu a krize v eurozóně, Evropská unie potřebovala pozitivně posílit ve svých činnostech. Místo toho to, bohužel, příliš často vypadalo, že toto předsednictví se více zajímá o okrajové záležitosti než o to podstatné. Navrhlo transatlantický summit, který nemohlo naplnit, a zároveň vůči Kubě uplatňovalo politiku, která destabilizovala atlantický vztah a ničím nepřispěla k osvobození uvězněných osob tohoto významného ostrova. Usilovalo o uspořádání summitu Unie pro Středomoří, ale ten byl zrušen. Pokud jde o oblast zahraniční politiky, zdá se, že jejich jediným vytrvale sledovaným cílem byla snaha poškodit svou kritikou vysokou představitelku, například kritikou její nepřítomnosti na jednáních, avšak mám-li být upřímný, vzhledem k bilanci předsednictví v pořádání summitů docela chápu její neochotu zapsat si jejich schůzky do diáře. Podíváme-li se na hospodářství, španělské předsednictví bylo prakticky neviditelné. Zveřejnění zátěžových testů bank je nepochybně významným krokem, ale nepředstírejme, že to představuje nějakou ucelenou strategii obnovy. Je těžké zbavit se dojmu, že hlavním cílem předsednictví během krize eurozóny bylo skrýt se, ale s rozpočtovým schodkem přesahujícím 11 % možná cítili, že je to dobrý důvod k tomu, aby se vyhnuli mezinárodní kontrole. S obrovským schodkem a nesmělým reformním plánem jejich vlastního domácího hospodářství nemohli nabídnout Evropě vedení či jít příkladem, a španělské předsednictví tak promarnilo historickou příležitost být prvním předsednictvím po Lisabonské smlouvě. Španělsko je se svým hrdým dědictvím a pulsující moderní demokracií klíčovým členem Evropské unie. Má toho hodně, co může nabídnout, a v této sněmovně máme mnoho významných španělských zástupců. Nicméně toto nemastné neslané a nevýrazné předsednictví zklamalo Radu, zklamalo Evropskou unii, a s velkým politováním musím říci, že zklamalo také Španělsko. Willy Meyer, jménem skupiny GUE/NGL. – (ES) Pane předsedo, pane Rodríguezi Zapatero, pane Barroso, podívejte, pane Rodríguezi Zapatero, pokud nedojde ke změně v základním hospodářském směřování Evropské unie, tak kdokoli, kdo zastává rotující předsednictví,
11
12
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
je předurčen k tomu, že rozloží evropský sociální model. To je prostá pravda. To je důvodem generálních stávek v Řecku, Itálii, Francii, Portugalsku, a 29. září je na řadě další ve Španělsku. Tyto generální stávky jsou reakcí pracujících a důchodců na stávající hospodářské směřování, které jste vy a velká většina této sněmovny schválili. Panuje velká shoda. Stačí se podívat, jaké rozdíly existují ve vnitrostátních diskusích, přesto když přijdete sem, všichni jsou zajedno. A to proto, že všichni se zde shodujete na základním směřování hospodářské politiky, jež trestá pracující a důchodce, kteří krizi nezpůsobili. Oni nejsou odpovědni, a přesto budou za tuto krizi platit. Z toho důvodu se, pane předsedo, domnívám, že základní otázka zní, zda máme dost síly změnit toto hospodářské směřování, neboť ohrožuje sociální model a sociální a územní soudržnost. Na konci 80. let minulého století se tzv. washingtonský konsensus přesunul do Bruselu. Nemělo by docházet k žádným zásahům do hospodářství, všechny strategické služby, které jsou ve veřejném vlastnictví, by měly být privatizovány a měly by být podniknuty kroky k deregulaci trhu. Tato politika nezasahování do hospodářství nás v Evropské unii zavedla až do bezprecedentní krize a ohrozila evropský sociální model. Není proto možné, aby úřadující předseda zachránil situaci, aniž by změnil tento model, který udělal z bruselského konsensu věrnou kopii neúspěšného konsensu washingtonského. Je to přesná kopie, pane předsedo. Začali jste obrovským selháním, jakým je Lisabonská strategie. To nespadalo do vaší pravomoci, a přesto, navzdory tomuto obrovskému selhání – cílem strategie bylo dosažení 3% hospodářského růstu, vytvoření 20 milionů pracovních míst a vyčlenění 3 % HDP na výzkum a vývoj – se zavádí další strategie na stejném základě nezasahování do hospodářství a bez dostupných veřejných nástrojů, evropského ministerstva financí, evropské fiskální politiky, aktivní politiky zaměstnanosti či průmyslové politiky zaměstnanosti. Nemáme jediný nástroj a nadále se této neúspěšné politiky držíme. Proto reakce ze strany hnutí evropských pracujících logicky nemůže být jiná. Je to hnutí, které se usilovně snaží zachovat sociální model, a tak jeho odpovědí jsou generální stávky. Generální stávky. Proto, pane předsedo, nesouhlasíme s výsledkem tohoto předsednictví a říkám vám, stejně jako jsem říkal na začátku, že pokud se nezmění hospodářská politika, pak ten to, kdo zastává rotující předsednictví, je předurčen stát se nástrojem, který rozloží evropský sociální model. A konečně, pokud jde o zahraniční politiku, nesouhlasíme s uplatňováním evropské doktríny v politice sousedství ve vztahu k zemím, které nesplňují druhou doložku dohod o přidružení. Na válečný zločin, kterého se dopustil Izrael proti humanitární flotile, by se mělo reagovat bezprostředním zmrazením… (Předseda řečníka přerušil) Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Pane předsedo, chtěla bych se obrátit na pana Zapatera. Vykonával jste rotující předsednictví EU stejně, jako řídíte svou zemi, Španělsko – tedy zády k občanům. Dnes jsem se sem vrátila, abych vám připomněla ostudné zabírání španělské půdy, na které jsem vás poprvé upozornila v lednu. Neudělal jste nic, abyste vyřešil toto šílenství, které se dotýká statisíc lidí v celém Španělsku, jimž hrozí konfiskace a zbourání jejich domů. Před několika dny vedoucí inspektorátu plánování v Andalusii potvrdil, že jen v tomto regionu se to týká 300 000 domů. To není hrstka britských občanů, což někteří chtějí,
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
abychom si mysleli. Podle navrhovaného řešení by si majitelé mohli své domy úředně schválit za poplatek. Oni již zaplatili, pane Zapatero. Moji voliči se pravidelně ptají, kdo Španělsko vede. Pan Westerdale píše, že se obává, je ve stejné situaci, jakou zažívali britští občané v rukách prezidenta Mugabeho v Zimbabwe, a klade si otázku, proč se mu ve spřátelené evropské zemi dostává takového zacházení. Proto se domnívá, že Evropská unie není schopna britské občany chránit. (ES) Uvědomujete si, pane Rodríguezi Zapatero, že tato přetrvávající situace je porušením lidských práv a rovněž významný¨m prvkem krize, jíž Španělsko prochází? Očekáváte, že Evropská unie bude zachraňovat zemi, kde toto porušování neustále pokračuje, aniž by ústřední vláda uvažovala o nějakém zásahu? jménem skupiny EFD. – Z mé strany si můžete být jist, že budu i nadále bojovat za obranu všech těch lidí – Britů, Španělů a všech Evropanů – kteří trpí touto nespravedlností. Francisco Sosa Wagner (NI ). – (ES) Pane předsedo, pane Rodríguezi Zapatero, ve svém přístupu jste se mýlil. Myslel jste si, že budete skutečně předsedat Evropě a ovlivňovat mechanismus, který udržuje složitý evropský stroj v chodu. Uvěřil jste tomu, protože jste dovolil, aby právě to lidé ve vaší blízkosti prohlašovali, a že prý pod vaším předsednictvím svět zažije hvězdný okamžik. Nic z toho se nestalo. Přejděme k některým konkrétním faktům. Pokud jde o uplynulý půlrok španělského předsednictví, rozlišoval bych mezi jeho politickým vedením na jedné straně a prací, kterou odváděli pracovníci ve strojovně na straně druhé. A právě prvně jmenované selhalo, a sice pro nedostatek přiměřených podnětů od předsednictva vlády, které utvářelo evropské předsednictví podle toho, kam se vychýlilo kyvadlo. Nicméně bych chtěl vyzdvihnout úsilí pracovníků a jejich úctyhodnou snahu sloužit Evropě a Španělsku. Skutečností je, pane předsedo, že Španělsko má skvělý tým odborníků, a musíme jen litovat, že v každodenní realitě jsou v tak velké míře opomíjeni. Je tedy nutno uznat, že v průběhu těchto šesti měsíců byly přijaty některé chvályhodné iniciativy. Mezi nimi bych rád uvedl program dárcovství a transplantací orgánů a činnost v oblasti práv pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče. Kolem dohod o nové strategii Evropa 2020 a zejména dohod týkajících se Evropské služby pro vnější činnost panuje více nejistoty, v obou případech jsou dohody ještě příliš křehké. To, jak dopadl evropský ochranný příkaz pro oběti násilí páchaného na ženách, bylo politováníhodné a stejně neutěšitelný výsledek ohrožující existenci tisíců firem, částečně blokovaných jazykovými problémy způsobenými španělskými právními předpisy, přinesl základní patent Společenství. Konečnou bilanci obrovského selhání však způsobila velká politická gesta, počínaje summitem o Středomoří až k summitu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, a vaše vlastní vláda je odpovědná za to, že ohledně té druhé vrcholné schůzky vzbudila přílišná očekávání. Shodneme se však na tom, že vaše neschopnost pokročit v politikou vůči Kubě, je pro Kubánce velmi pozitivní. A konečně, pokrok na cestě k lepší evropské hospodářské správě nelze v žádném případě připisovat vašemu předsednictví, jehož nepřítomnost při řešení všech nejzávažnějších otázek byla do očí bijící. Tedy sbohem, španělské předsednictví. Z této zkušenosti bych rád vyvodil jeden pozitivní závěr. Moji představivost přesvědčeného pro-Evropana rozechvívá pomyšlení, že by to
13
14
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
mohlo znamenat konec rotujících předsednictví v dosavadním pojetí. To by byla dobrá zpráva, neboť dokud Evropa neposílí společné orgány tím, že pevně sjednotí jejich části, bude stále hrozit nebezpečí, že se začne dusit ve vakuu bezvýznamnosti. Jaime Mayor Oreja (PPE). – (ES) Pane předsedo, pane Rodríguezi Zapatero, uplynulý půlrok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost vyžadoval a zasluhoval změnu politického přístupu. Pokud hospodářská a finanční krize byla důsledkem odklonu od „reálné“ ekonomiky a chaotického vývoje „nereálné“ ekonomiky, totéž lze říci o politické situaci. Dne 20. ledna na půdě tohoto parlamentu oznámil pan Rodríguez Zapatero čtyři – nikoli dvě – priority svého předsednictví. Za prvé společný trh s energií; za druhé investice do informační společnosti; za třetí udržitelné hospodářství či průmysl s plánem pro rozvoj elektrických vozidel; za čtvrté dokončení prostoru vysokoškolského vzdělávání v rámci Boloňského procesu. Kladu si otázku, do jaké míry se toto vyhlášení cílů přibližuje realitě, kterou prožíváme? Ve svém úvodním projevu, když předkládal své cíle, ani jedenkrát nepoužil slova „schodek“ nebo „dluh“. Celé předsednictví se zásadně proměnilo na zasedání Rady Ecofin ve dnech 9. a 10. května tohoto roku, a krize eura vyšla najevo. Stále jednal pozdě a bez úspěchu. Nezbytná opatření se v Evropské unii přijímala improvizovaně vzhledem k nedostatku prozíravosti a povrchní diagnóze krize. A ještě zde byla jedna potíž. Vzhledem k výsledkům své hospodářské politiky nebyl schopen jako osoba zastávající rotující předsednictví podílet se na vedení, které je pro řešení situace nezbytné, neboť se sám stal součástí problému. I když je rotující předsednictví po přijetí Lisabonské smlouvy bezpochyby rozdílné, v tak kritické situaci hospodářské krize se buď prosadí, nebo je ještě více omezováno a sráženo nedostatkem důvěry v jeho hospodářské politiky a nedostatečnou důvěryhodností těchto politik ve vlastní zemi, jako v tomto případě. Pane předsedo, největší krize, kterou my politici zažíváme, je krize důvěry. Krizi důvěry takového rozsahu je možno vyřešit, pouze pokud se odvážíme říci pravdu. Třetí nereálnou představu o tomto předsednictví můžeme vysledovat v projevu z dnešního dopoledne, ve kterém jako by předseda měl zájem pouze o to, aby toto předsednictví vychválil. Musíme si položit otázku, zda dokážeme nejít zpět k improvizaci a zda místo toho budeme schopni stanovit diagnózu a předvídat konkrétní krizový scénář, který bude mít sociální rozměr. (Potlesk) Juan Fernando López Aguilar (S&D). – (ES) Pane předsedo, v průběhu 25 let zastávalo Španělsko úřadující předsednictví Evropské unie čtyřikrát, a stejně jako v prvních třech případech se k tomu i tentokrát postavilo s hlubokým proevropským zápalem a odpovědností. A především při tom dosahovalo výsledky. Ještě nikdy nevykonávalo Španělsko předsednictví v tak těžké situaci jako nyní, rozhodně nejtěžší v celé dosavadní historii Evropské unie. V souvislosti s touto krizí jsou výsledky uvedené v prohlášení předsedy Rodrígueze Zapatera dvojnásob pozoruhodné, neboť to není jen krize hospodářská. Je to
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
také krize politická. Ovlivnila pouto důvěry spojující veřejnost v členských státech s evropským projektem a s evropskými orgány. V následných volbách se mnoho občanů nedostavilo k volebním urnám, kladli si otázku, kdo za krizi může, zda finanční trhy, které nejsou nikomu odpovědné, nebo vlády, které jsou demokraticky odpovědné svým občanům? Takže hospodářská a politická správa Evropské unie pokročila během šesti měsíců kupředu, na jejichž počátku došlo ke zpoždění při prosazování Lisabonské smlouvy, a to je povzbudivé. Nyní v souladu s dynamickým triem stanoveným Lisabonskou smlouvou se proevropský impuls tohoto předsednictví přenáší na následující předsednictví, tj. na Belgii a Maďarsko. Jak si je jistě každý vědom, žádnou z globalizačních výzev – demografickou, energetickou, sociální a boj proti chudobě – nemůže žádná země zvládnout sama. Musíme pádlovat společně, jinak může Evropská unie sklouznout do bezvýznamnosti. Poučení z toho je jasné. Ukázalo nám to naši zranitelnost, a sice zranitelnost jednotné měny při nedostatečné koordinaci ve fiskální, rozpočtové a hospodářské oblasti a zranitelnost, pokud jde o dobu reakce, vzhledem k obrovskému rozsahu a rychlosti výzev. Heslo Evropské unie přece zní: jednota v rozmanitosti. V žádném případě bychom neměli tváří v tvář těžké situaci naši jednotu narušit. Napříště musí každé předsednictví uvažovat globálně, nikoli lokálně. Kromě toho každé předsednictví musí, mimo oprávněné vnitrostátní zájmy, jednat „evropsky“, reagovat z Evropy a za Evropu. (Potlesk) Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedo, pane Rodríguezi Zapatero, krize nás donutila přijmout opatření v oblasti hospodářské správy týkající se balíčku finančního dohledu, který včera v půl druhé ráno padl, vytvoření záchranného fondu, zřízení Evropské služby pro vnější činnost a zavedení strategie Evropa 2020 s jejím rozhodným závazkem k inovacím. Kromě prestiže vyžaduje vedení těchto projektů také autoritu a uznání. V této souvislosti vás utlačovaly a omezovaly hrozivé údaje ze Španělska a neustálé zvěsti o jeho platební schopnosti a schodku veřejný účtů. Improvizace a snaha urychleně prodat image navíc nepříznivě ovlivnily rozvíjení dobrých nápadů, jako je například evropský ochranný příkaz. Je také možno se ptát, zda rotující předsednictví přispívají k posílení skutečného evropského vedení. Pokud jde o Baskicko, zahrnuli bychom celou trasu „Y Vasca“ na seznam železničních tratí. V uznání baskičtiny jako menšinového jazyka v Evropě nedošlo k žádnému pokroku, stejně jako ohledně baskické hospodářské dohody či integrace baskické policie Ertzaintza do schengenského systému. Španělsko a Francie po dohodě s Evropským parlamentem zavedly plán pro sardel obecnou, který je pro toto odvětví tak důležitý. Lisabonská smlouva nepokročila, jak jste oznámil, ve svých regionálních aspektech a přílohách o subsidiaritě a proporcionalitě. A nakonec měl tento parlament opět jen málo respektu. Nepozvali jste nás na zahájení španělského předsednictví a dříve než zde jste zhodnocení provedli ve španělském Kongresu poslanců. Budeme i nadále požadovat hlas pro evropské regiony. (Předseda řečnici přerušil)
15
16
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedo, musím vám říci, že toto předsednictví nás zásadním způsobem zklamalo, neboť místo aby se zavázalo k Evropě národů a občanů, jak jsme doufali, stále sázelo na Evropu států a trhů. Neočekávali jsme výsledky – konec konců není to především vaše chyba, ale chyba systému – ale očekávali jsme vedení. Předvedli jste to například – a zde vám blahopřeji – prosazením evropského ochranného příkazu. Bylo by nicméně dobré, kdybychom toto vedení zaznamenali i v jiných oblastech, například při prosazení finančního dohledu na evropské úrovni, v odhodlání provést fiskální reformu v evropském měřítku nebo při skutečném přijetí závazku ke zdanění finančních operací. V otázkách životního prostředí se stále bráníte uznat význam energetické účinnosti, nadále dotujete uhlí a stále neřešíte problém ničení pobřeží. Systém SWIFT pro mne není dobrou zprávou, je to velmi špatná zpráva. S ohledem na respektování národů vám musím na závěr říci, že v Katalánsku, jak víte, pociťujeme hluboké zklamání. Rozhodnutí z minulého týdne přimělo mnoho proevropsky smýšlejících Katalánců, jako jsem já, přehodnotit naši úlohu v této Evropě, kterou bychom rádi budovali a jejíž součástí se cítíme být, a došli jsme k závěru, že v tomto jste neobstáli. Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Pane předsedo, připadá mi velice obtížné hodnotit nějaké předsednictví, které si vytyčilo velmi vysoké cíle. Možná že jedním z problémů tohoto předsednictví byly právě tyto náročné cíle, a kromě toho předsednictví nastoupilo v době, kdy byl ustanoveními Lisabonské smlouvy změněn institucionální systém Evropské unie. Mezi kladné stránky předsednictví bych zahrnul skutečnost, že strategie Evropa 2020 byla nakonec připravena a přijata, přestože zároveň existují obavy, že ji v budoucnu čeká stejný osud jako Lisabonskou strategii – ale španělské předsednictví na to nebude mít žádný vliv. Bohužel je zřejmé, že v zahraniční politice Španělsko svůj úkol nezvládlo. Summit Evropská unie-Spojené státy nebyl zcela úspěšný a také v otázkách, které mě zajímají – východní partnerství – nedošlo vůbec k žádnému pokroku. Ani s pomocí nového komisaře pana Füleho a jeho vstřícnosti se nepodařilo podle mého názoru postoupit ani o krok kupředu ve věci zrušení nebo uvolnění vízového režimu pro Ukrajinu, což mohlo být jakýmsi výchozím bodem, začátkem určitého konkrétního úkolu v oblasti východního partnerství. Paní Ashtonová nepochybně měla v této oblasti něco podniknout, ale to se rovněž nestalo. Nemůžeme se smířit se situací, kdy cíle Evropské unie závisejí na tom, která země aktuálně vykonává úřad předsednictví. Pokud je to předsednictví z členského státu na jihu, zabývá se cíli, které souvisejí s jihem, a pokud je z východu, má cíle jiné. Niki Tzavela (EFD). – (EL) Pane předsedo, v posledních šesti měsících se události vyvinuly tak, že španělskému předsednictví zbylo na splnění povinností málo času, a neměli bychom být asi příliš kritičtí. Nicméně z praktického hlediska bych chtěla upozornit na dvě věci, které španělské předsednictví opomenulo a které jsou do očí bijící. Za prvé, promarnili jste velkou příležitost sestavit akční plán pro racionální uspořádání trhu s energiemi v evropsko-středomořské oblasti. Vládne tam chaos a všichni jsme očekávali, že španělské předsednictví dá tento chaos do pořádku. Za druhé, pokud jde o perspektivy rozvoje Evropy, promarnili jste příležitost prosadit institucionální rámec pro zkapalněný zemní plyn, který je v evropsko-středomořské oblasti převládajícím palivem. Nicméně vám děkuji a blahopřeji vám k vaší práci v Radě.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Werner Langen (PPE). – (DE) Pane předsedo, pane Rodríguezi Zapatero, španělské předsednictví půl rokem promarněných příležitostí. V lednu sem pan Zapatero naběhl jako býčí zápasník, který chce srazit finanční trhy na kolena, ale nakonec jsme zjistili, že mu pro tento úkol chybí meč. Španělské předsednictví nezanechalo žádné trvalé stopy, pane Zapatero. Zůstal v nás dojem, že bylo vlažné, z velké části postrádalo iniciativu a bylo celkově neúspěšné, a to i přes maximální úsilí jednotlivců. Samozřejmě uznáváme, že bylo nutno řešit obrovské množství domácích problémů, za které asi byla částečně odpovědná vláda. Španělsko však místo toho, aby obnovilo stabilitu a vedlo Evropu během finanční krize, ještě přililo olej do ohně. Ve fotbale bychom museli říci, že se jednalo o vlastní gól. Uvedu jen několik bodů. Řekl jste, že jsme zůstali věrni duchu a liteře Lisabonské smlouvy. K tomu bych měl námitky. Záchranný balíček je v rozporu se smlouvami a rozpočtovými právy Parlamentu podle článku 352. Ani předseda této sněmovny se na něm nepodílel. Nemáme žádnou dohodu o dohledu nad finančními trhy či jejich regulaci, v současnosti na tom pracujeme s belgickým předsednictvím. Nemáme žádný konkrétní úspěch ohledně Paktu stability a růstu. To jsou fakta. Navíc co se týče hospodářské a měnové politiky, Monnetova metoda — tedy metoda Společenství — byla pohřbena dne 9. května 2010. To je tedy jen stěží možno považovat za úspěšnou bilanci. Nezůstaly po vás k mé velké lítosti — přál bych si, aby tomu bylo jinak — žádné trvalé stopy. (Řečník souhlasí s tím, že odpoví na otázku jiného poslance v souladu s čl. 149 odst. 8) Martin Schulz (S&D). – (DE) Pane Langene, byl byste tak laskav a adresoval stejnou kritiku, kterou jste namířil na pana Zapatera, také kancléřce Merkelové? To by podpořilo vnitřní soudržnost vašeho argumentu. (Potlesk) Werner Langen (PPE). – (DE) Pane Schulzi, tady nejsme v německém Bundestagu, a nejsme ani v Německu. Bavíme se o španělském předsednictví. Pan Zapatero prohlásil, že všechno vykonal v dobré víře. Skutečnost je jiná. Přirozeně že tento postoj francouzské a německé vládě objasním, tak jak jsem to již učinil v případě předsedy Komise. Zde však hovoříme o úřadujícím předsedovi Rady, který nese odpovědnost, nemluvíme o domácích politických hádkách v Německu. To bychom však ještě mohli také udělat, pane Schulzi. (Potlesk) Linda McAvan (S&D). – Pane předsedo, pan předseda vlády Zapatero se v průběhu španělského předsednictví potýkal s některými náročnými otázkami a pro Evropu je to období zatěžkávací zkoušky, ale jsem ráda, že se zaměřil také na jiné právní předpisy, které jsou pro občany důležité – průlom v přeshraniční zdravotní péči, dohoda o dárcovství orgánů a politická dohoda o farmakovigilanci. Chtěla bych pochválit práci španělských úředníků, kteří se mnou na této agendě spolupracovali jako zpravodajové. Byli velice profesionální a spolu s Evropským parlamentem vytvořili skutečně velice dobrý legislativní dokument. Tento týden také budeme hlasovat o nezákonné těžbě dřeva a průmyslových emisích. Je to dobrý doklad úspěchů. Co se týče problému se španělskými nemovitostmi, pane předsedo vlády, viděl jste dnes lidi, kteří chtějí ze skutečných problémů běžných občanů strachujících se o své životní
17
18
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
úspory vytěžit politický kapitál. Na toto téma jsme jednali s vámi a vaší vládou a úředníky a já doufám, že tomu budete naslouchat – vím, že budete – protože je nám známo, že se o občany zajímáte. Těšíme se proto na konstruktivnější rozhovory. Děkuji vám za vaši činnost v oblasti životního prostředí a zdraví a těšíme se na spolupráci s vámi v budoucnu. Ramon Tremosa i Balcells (ALDE). – (ES) Pane předsedo, pane Rodríguezi Zapatero, v lednu jste prohlásil, že přicházíte znovu nastartovat Evropskou unii, ale byla to právě Evropa, která vás přinutila změnit vaši izolovanou protikrizovou politiku. Situace španělského hospodářství v roce 2010 připomíná rok 1959. Jako tenkrát bylo nutno překonat nepružnost španělské vlády a jako tenkrát je Španělsku doporučována zásadní reforma trhu práce. Vaše evropské předsednictví bylo velmi slabé. Vyhnuli jste se zásadním rozhodnutím. Evropský finanční dohled nebo směrnice o spekulativních fondech z minulého roku již měly být přijaty, ale chybí vám vůdčí schopnost. Abych použil fotbalový výraz, Felipe González by s tímto míčem určitě skóroval. Vaše předsednictví se časově krylo se kolapsem španělského hospodářství, před kterým jste byl varován. Já sám jsem vás v lednu upozorňoval na nepříznivé předpovědi Evropské komise, které se vaší nečinností naplnily, a to růst nezaměstnanosti, nekontrolovaný schodek veřejných financí a pokles bankovních úvěrů poskytovaných firmám. V důsledku toho dnes zůstávají mezinárodní finanční trhy uzavřené velké řadě španělských společností. Pane Rodríguezi Zapatero, navrhoval jsem vám, aby se v této sněmovně začala používat katalánština, a vy jste si nad celou věcí umyl ruce. Vidím, že souhlasíte s „konečným řešením“ pro katalánštinu. Uzavírám několika verši Machada, které mě inspirovaly v souvislosti s vaší lehkovážností: „Kastilie [...], včera dominantní, zahalena v cáry, pohrdajíc vším, co nezná.“ Oriol Junqueras Vies (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedo, pane Rodríguezi Zapatero, i přes vaše sliby z ledna letošního roku Španělsko neukázalo cestu ven z krize ani neprokázalo vůdčí schopnosti, co se týče vnějšího vlivu Evropské unie. Konkrétně, co se stalo s evropsko-středomořským summitem nebo se summitem se Spojenými státy? Kdy bude uznáno Kosovo? Kde jsou opatření, která by zajistila plnění strategie Evropa 2020? Čím jste přispěli ke stabilizaci finančního trhu, společného trhu s energií nebo v oblasti vysokoškolského vzdělání? V kterých dokumentech jste stanovili středomořskou osu jako prioritu? Šest měsíců bohatě stačilo, aby si Evropa uvědomila, že vaše úřadující předsednictví a vaše vláda jsou špatným modelem. Mnozí z nás strávili mnohem více času, aby se s tímto modelem vyrovnali. Na příkladu vás a vaší vlády se nepochybně můžeme názorně poučit, proč se chceme stát v rámci Evropské unie státem. Mario Mauro (PPE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, Španělsko bylo v letošním roce opravdu fantastické, pane Zapatero, ale nikoli vaše Španělsko. Je to ve skutečnosti Španělsko Del Bosqua, Casillase a Villy, které bylo letos úžasné, nikoli tedy španělské
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
předsednictví v Evropské unii, které příliš dlouho vypadalo, že je zcela odtržené od dění a bez zájmu o osud kontinentu postiženého krizí. Přesto jsem před půl rokem, když jste předkládal svůj program, ve vašich slovech zaznamenal určité pozitivní signály – především pokud jde o rovnost lidských práv – i přes ideologické rozdíly mezi námi. Bohužel, důvěra, kterou jsme do španělského předsednictví na začátku vkládali, nebyla vůbec naplněna. Pane Zapatero, říkám pouze nahlas to, co si mnozí poslanci myslí, včetně některých z těch, kteří jsou vám politicky blízko. Myslíme si, že jste se stejně jako v případě Barcelonského procesu uchýlil k planému řečnění, kde oznámení výsledků znamená totéž co jejich dosažení. Příčina tohoto postoje spočívá v politickém radikalismu, který vám znemožnil zbavit se silné ideologické stopy, a to i v době hluboké krize. V uplynulých šesti měsících jsme potřebovali pragmatický přístup a touhu plně těžit ze základních hodnot Evropské unie. V mnoha projevech jste raději odkazoval na utopické představy, které jsou již zcela odtržené od reality, a smířil jste se s chudokrevnými šesti měsíci, i přes výraznou podporu Evropského parlamentu, například v otázce Evropské služby pro vnější činnost. Pane Zapatero, nemějte mi tato otevřeně kritická slova za zlé. Nevycházejí z předpojatosti, ale je to můj názor a bylo by dobré, kdybyste je vzal v úvahu. (Předseda řečníka přerušil) Jens Geier (S&D). – (DE) Pane předsedo, pane Barroso, pane Zapatero, z pohledu těch, kteří v této sněmovně odpovídají za rozpočtovou kontrolu, psalo španělské předsednictví historii. Máme radost, že se tomuto předsednictví podařilo vyvést udělování absolutoria pro Radu z neznáma. Původně Rada odmítala předkládat Evropskému parlamentu adekvátní účty. Zasedání měla přinejlepším neformální charakter. Bylo nutno shromažďovat dokumenty jeden po druhém, jinak byly nedostupné. Odpovědi na otázky byly neuspokojivé. Rada odkazovala se vší vážností na dohodu z roku 1970, tzv. gentlemanskou dohodu, která údajně vyjasňuje otázky týkající se udělení absolutoria, ačkoli se tato gentlemanská dohoda o této věci nezmiňuje ani slovem. To se nyní změnilo. Generální tajemník Rady souhlasil se zavedením procesu udělování absolutoria hodném tohoto jména průhledným způsobem v souladu s demokratickými normami. Tento úspěch španělského předsednictví svědčí o demokratickém a evropském přesvědčení španělské vlády. Za to si zaslouží od této sněmovny pochvalu. Luis de Grandes Pascual (PPE). – (ES) Pane předsedo, pane Rodríguezi Zapatero, věřte mi, že bych dnes raději pronášel jiný projev. Vytyčil jste si šest měsíců plných ambicí a svými nároky jste nastavil laťku tak vysoko, že když to srovnáme s tím, čeho bylo ve skutečnosti dosaženo, nevyhneme se zklamání. Jisté je, že jste složitou situaci nedokázal zvládnout, neboť vám k tomu chyběla vůdčí schopnost a důvěryhodnost. Vy sám jste kdysi poukázal na to, že Evropská unie je klubem s pravidly, a já s tím souhlasím. Bylo však na vás, abyste dodržování těchto pravidel vyžadoval. Skutečností je, že to byla španělská vláda, která naléhavě potřebovala plnit své závazky. V této souvislosti kladné výsledky sice nechyběly, avšak byly nevýznamné. Na rozdíl ode mne jste vy měl čas o nich hovořit.
19
20
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Demokracie je systém založený na veřejném mínění. A jak to vypadá? Pohrdání ze strany prezidenta Obamy a rovněž zrušení středomořského summitu a ohlášeného summitu mezi Evropskou unií a Spojenými státy představují velmi výrazné neúspěchy. Spěch ve snaze dosáhnout improvizované dohody za každou cenu obrazu španělského vedení nepomohl, takový způsob dosažení úctyhodného cíle lze označit za amatérský. Španělsko je velký národ a bude jím i nadále, bez ohledu na špatné řízení v tomto období. Naši diplomaté a úředníci na sobě nedali nic znát a díky tomu prestiž Španělska přežije. Pravdou je, že situace ve Španělsku bude posuzována spíše podle hodnocení tohoto předsednictví než podle toho, co se udělalo, či neudělalo zde. Ten, kdo zavedl svou zemi do nejistoty a neklidu, by měl problém vést takto složitý podnik. V nejlepším případě bylo toto předsednictví bohužel nedůležité. Zita Gurmai (S&D). – Pane předsedo, ačkoliv dostala Evropská unie nový právní rámec koncem roku 2009, bylo úkolem španělského předsednictví Evropu rozhýbat a zajistit fungování rámce. Pokud jde o nejdůležitější institucionální otázky, španělské předsednictví splnilo očekávání. Neshodli jsme se na všem, ale začali jsme lisabonský rámec naplňovat životem a konkrétními podrobnostmi. Kromě těchto zdánlivě technických otázek nepostrádal předsednický program našich španělských přátel politické ambice. Sami se stali vzorem v úsilí o dosažení rovnosti mezi muži a ženami a v prosazování práv žen. Tomuto předsednictví náleží veliké díky, a to především panu Lópezu Garridovi a jeho týmu, neboť z této často opomíjené otázky udělali během uplynulého půl roku klíčové téma. Zatím se nám nepodařilo dokončit evropský ochranný příkaz, ale doufejme, že toho dosáhneme v rámci belgického předsednictví. Španělé rovněž naplnili vysoká očekávání v oblasti demokratických práv. To se jasně odráží v jejich vytrvalé snaze zavést co nejdříve Evropskou občanskou iniciativu. Jako poděkování za to již zpravodajové, Alain Lamassoure a já, připravili ve Výboru pro ústavní záležitosti pracovní dokument o Evropské občanské iniciativě. (ES) Ještě jednou vám velmi děkuji za odvedenou práci a doufám, že budete i nadále pracovat na dosažení cílů, které jste vytyčili. Blahopřeji! Jan Olbrycht (PPE). – (PL) Pane předsedo, pane Zapatero, hodnocení španělského předsednictví má pro nás zvláštní význam, protože je to první předsednictví v rámci nové Lisabonské smlouvy, a to je pro nás důležité, například pro Poláky, neboť se připravujeme na polské předsednictví. Ptám se, zda stav, kterého bylo skutečně dosaženo, posiluje budoucí předsednictví, či nikoli. Musím říci, že v průběhu předsednictví se projevilo to, co jsme očekávali – Lisabonská smlouva, která měla podpořit silnou Evropu, ve skutečnosti metodu Společenství oslabuje. Bohužel se to během španělského předsednictví ukázalo zcela jasně a nejlepším příkladem toho je oslabení úlohy Evropského parlamentu při budování strategie Evropa 2020. Španělské předsednictví se věnovalo zajímavé práci, včetně účasti na velmi zajímavé schůzi v Toledu o úloze měst, a to si zaslouží uznání. Nicméně pro nás poslance EP z jiných členských států je též velmi důležité sledovat, co se děje ve Španělsku, protože předsednictví není jenom vedoucí postavení, ale také schopnost vést celou Evropskou unii. Vzhledem k tomu je pro nás velmi důležité, jaká je hospodářská situace ve Španělsku, a to i během
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
předsednictví, stejně jako uváděné argumenty. Rovněž je pro nás důležité, jaký model v oblasti sociální a v oblasti občanských záležitostí Španělsko prosazuje, a také jakým způsobem obhajuje ustanovení Smlouvy, které uvádí, že rodinné záležitosti jsou jedině a výhradně odpovědností členských států. To v nás vzbuzuje opravdu velké obavy. Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedo, španělské předsednictví se odehrávalo v době hluboké finanční krize a krize důvěry v Evropskou unii. Tato krize velmi těžce dopadla na předsedající zemi. Nedostatek důvěry v hospodářství a společnou měnu EU má kořeny v obrovském zadlužení, jehož hrozba se neustále vznáší nad způsobem života lidí, kteří dnes žijí z peněz zítřka. Časopis Economist položil minulý týden otázku: „Existuje život po dluhu?“ Předseda vlády označil zvýšení konkurenceschopnosti za jeden z hlavních cílů předsednictví, ale nenabídl žádný konkrétní recept, pokud jde o to, jak řešit krizi hodnot, krizi morální, a dokonce, jak by bylo prakticky možné opět v praxi dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Při několika příležitostech jsme ve Štrasburku postrádali Radu v době vyhrazené pro otázky. Mnozí poslanci EP stále čekají na možnost, aby Radě položili otázku, jakým způsobem uplatňovat novou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku na prodej zbraní třetím zemím a zda bychom se nemohli konečně dohodnout na tom, že předtím, než bude rozhodnuto o prodeji moderní vojenské techniky partnerům mimo Evropskou unii, proběhnou konzultace v rámci Rady. A konečně, jsem znepokojen tím, že prioritou programu španělského předsednictví nebyly počítačové hrozby. Počítačové zbraně jsou vyvíjeny tajně a my vůbec netušíme, jak a kdy by mohly být použity. EU musí převzít vedoucí úlohu v rozpravě o tom, jak snížit hrozbu počítačové války a jak omezit počítačové útoky, než bude příliš pozdě, a zjistit, jaká je naděje dohodnout se na nějakých pravidlech o dobrém chování ve virtuálním světě počítačů. Joe Higgins (GUE/NGL). – Pane předsedo, politiky uplatňované orgány EU během španělského předsednictví byly pro pracující třídu v Evropě katastrofální. Viděli jsme ostudnou kapitulaci před žraloky na finančních trzích, což umožnilo, aby dravé banky a hedgeové fondy získaly větší kontrolu nad hospodářskou politikou než údajně pevné vlády. Předseda Barroso a Komise EU vystupovali pro tyto žraloky na trzích jako vymahači a požadovali škrty ve všech oblastech veřejných výdajů a služeb, a vy sám, pane Zapatero, jste se choval jako vymahač pro spekulanty na trzích. Místo abyste proti nim bojoval, jak by to udělala skutečná socialistická strana, na jejich příkaz jste uvalil drastická omezení na životní úroveň španělského obyvatelstva. Máme tak sociální noční můru masové nezaměstnanosti a daň z životní úrovně v celé Evropě. Vyjadřuji obdiv pracujícím ve Španělsku za to, že proti těmto škrtům vystoupili mohutnou stávkou. Je zřejmé, že v kapitalistickém systému jsou jen další a další katastrofy, s tím, jak se stále hlouběji propadá do krize. Musíme ho smést ze stolu a nahradit socialistickou a demokratickou společností, která skutečně může změnit život našich občanů v Evropě. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Jsem přesvědčena, že musíme ocenit mimořádné úsilí, které vynaložilo španělské předsednictví v tomto zvlášť těžkém období. Jedním z významných úspěchů je vytvoření evropského mechanismu finanční stability, který předpokládá finanční podporu poskytovanou státům ve výjimečných případech, a to až do výše 60 miliard EUR. V oblasti zahraniční politiky dosáhlo španělské předsednictví pozitivních výsledků po jednáních na vysoké úrovni, zejména s Latinskou Amerikou.
21
22
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Konkrétně by obnovení jednání o dohodě o přidružení mezi EU a zeměmi Mercosur vytvořilo zónu volného obchodu pro 750 milionů lidí. Je však nutno důkladně posoudit dopad této dohody, protože, jak uvedl komisař Cioloş, dohoda by mohla mít nepříznivý dopad na evropské zemědělce vzhledem k nárůstu dovozu zemědělských produktů. Glenis Willmott (S&D). – Pane předsedo, především bych chtěla poblahopřát panu Zapaterovi k mnoha úspěchům, kterých v průběhu španělského předsednictví dosáhl. Již dříve jsme si vyslechli kritiku týkající se problémů v souvislosti se španělskými nemovitostmi. Je pravda, že se to dotýká mnoha tisíc španělských občanů a obyčejných lidí, kteří si Španělsko vybrali za svůj domov. Je snadné křičet od postranní čáry, a snažit se tak upoutat na sebe pozornost, ale pokud to s řešením tohoto problému myslíme vážně, musíme se zapojit konstruktivním způsobem. Právě to chceme my, členové delegace britských labouristů, učinit. Jsem ráda, že jsme se s kolegou Michaelem Cashmanem nedávno sešli s našimi španělskými kolegy v Evropském parlamentu s tím, že se pokusíme zřídit ve Španělsku komisi, která přezkoumá ty případy, kdy si lidé zakoupili nemovitost v dobré víře a odpovídajícím způsobem použili právní systém. To by byl velký krok vpřed pro mnoho lidí, kteří jsou v důsledku této situace poškozeni. Doufáme, že to v plném rozsahu podpoříte a těšíme se, že v budoucnu budeme na této věci vzájemně spolupracovat. Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Pane předsedo, pane Zapatero, půlroční španělské předsednictví přišlo ve zvláštní čas – ve složitém a zkušebním období. Bylo to první předsednictví po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, která nově vymezila a přerozdělila jeho pravomoci. Na pozadí politických, hospodářských a finančních selhání nepředstavovalo sladění úlohy předsednictví s nově jmenovaným předsedou Rady zásadní problém. Ukázalo se, že není možné pokračovat v přípravě plánovaného summitu Evropská unie-Spojené státy, protože prezident Obama účast odmítl, a ani v přípravě projektu Unie středomořských států, který je pro Španělsko tak důležitý. Když se Evropská unie začala potýkat s obrovskou hospodářskou krizí, převzaly kormidlo Německo a Francie a udávaly tón programu finanční pomoci Řecku. Přízrak finančního kolapsu se vznášel také nad samotným Španělskem. A proto není divu, že během tohoto předsednictví se do popředí dostávaly jiné země. Větší pozornost byla věnována budoucnosti eurozóny než prioritám španělského předsednictví. Také tyto záležitosti bude již muset převzít belgické předsednictví. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedo, je všeobecně známo, že španělské předsednictví bylo velmi problematické. Místo aby tradičním španělským způsobem chytilo býka za rohy a rychle a odvážně prosadilo potřebnou novou regulaci finančních trhů a ratingových agentur, španělské předsednictví se uchýlilo k pokusům o uklidnění a odložilo významné projekty, aby se jimi zabývalo další předsednictví. Na začátku roku bylo španělské předsednictví prohlášeno za historický mezník. Ve skutečnosti bylo zbytečně promarněno šest měsíců a dál byla slepě sledována nesprávná cesta centralismu zakotveného v Lisabonské smlouvě. Je dobře známo, že Španělsko samotné má značné finanční problémy, a bylo tedy mimo jiné zcela pohlceno zvládáním finanční krize. V době španělského předsednictví si politické bezvýznamnosti EU povšiml svět. Důležitá jednání skočila nezdarem a bylo možno se shodnout pouze na prozatímních opatřeních.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Nicméně předsednictví bylo jedinečné. Nikdy předtím nebyly Smlouvy EU tak hojně porušovány záchrannými balíčky v hodnotě miliard, které nám brzy začnou padat na hlavu, neboť řešení skutečných problémů EU pouze odsunuly. Danuta Jazłowiecka (PPE). – (PL) Pane předsedo, začali jsme tento rok plni strachu vzhledem k celosvětové krizi, ale také plni naděje, protože vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. V lednu představil předseda španělské vlády velkolepé plány, které měly být během jeho předsednictví realizovány. Bohužel se ukázalo, že mnohé z toho není možno splnit. To však není ten hlavní důvod, proč nelze španělské předsednictví hodnotit kladně. Jeho hlavní chybou byl chaos, který prorocky předpověděla tvář mistra Beana umístěná nějakým hackerem na španělských webových stránkách. Chaos se projevil v tom, že na jedné straně vnesl Madrid do vnější činnosti Evropské unie nesmírný zmatek a zasahoval do pravomocí vysoké představitelky, zatímco na druhé straně nepodnikl žádné aktivní kroky, kterými by reagoval na zhoršující se rozpočtovou krizi. Pan Zapatero nedokázal vycítit náladu v Unii, když bylo zapotřebí silného vůdce, nikoli na mezinárodní úrovni, nýbrž v rámci Evropské unie. Hlavním problémem Unie nebyla politika vůči Kubě, zbrojní embargo uvalené na Čínu či mírový proces na Blízkém východě, ale oslabení Evropy v důsledku rozpočtových problémů Řecka, Itálie, Portugalska a samotného Španělska. Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Chtěl bych poblahopřát předsedovi vlády Zapaterovi a španělskému předsednictví k tomu, jak se dokázali plně soustředit na Evropu, i přes obtížnou domácí politickou a hospodářskou situaci. Jménem španělsko-belgicko-maďarského tria předsednictví bych rád poděkoval předsedovi vlády k provádění Lisabonské smlouvy, která je nyní v platnosti. Španělské předsednictví se také začalo zabývat hospodářskou správou. Nicméně belgickému předsednictví, a obávám se, že i maďarskému, zbývá v tomto směru ještě hodně práce. Španělské předsednictví začalo kromě toho zjednávat nápravu v oblasti mezinárodních spekulativních peněžních operací a peněžních trhů. Belgické a maďarské předsednictví budou muset v této politice pokračovat. Na závěr bych rád poděkoval španělskému předsednictví za jeho pokračující intenzivní pozornost, kterou věnuje společné zemědělské politice. Letos bude dokončen dokument Komise a během maďarského předsednictví dojde k několika horkým debatám. Také bych chtěl poděkovat španělskému předsednictví za návštěvu státní tajemnice paní Villaruizové do maďarské zemědělské akademie, kde představila koncept společné politiky pro 500 maďarských zemědělských producentů. Seán Kelly (PPE). – Pane předsedo, za prvé, jako fotbalový fanoušek musím říci, že je radost vidět mezi posledními čtyřmi zeměmi na mistrovství světa tři země Evropské unie, a bez obav mohu tvrdit, že pokud by se zúčastnila moje země, tedy Irsko, dostala by se mezi čtyři poslední také! Pokud jde o španělské předsednictví, domnívám se, že k hodnocení se přistupuje zcela nesprávně. Nevzali jsme v úvahu, že nová Lisabonská smlouva zásadně změnila způsob, jak předsednictví funguje a jak by mělo být v budoucnu hodnoceno. Příliš se hovoří o vedení, úspěchu, klíčových projektech atd. Předsednictví má ve skutečnosti úlohou podpůrnou, a tak by také mělo být v budoucnu hodnoceno. Abychom Španělům nekřivdili, je třeba říci, že při přechodu z předlisabonského do polisabonského období odvedli dobrou práci. Zejména ve finanční oblasti jsou nyní k dispozici opatření, která budou držet na uzdě nevyzpytatelné banky a slabé vlády. Španělé si tedy nevedli tak špatně a je nutno uznat, že přechod během nejtěžšího předsednictví ze všech zvládli.
23
24
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
(Potlesk) José Luis Rodríguez Zapatero, úřadující předseda Rady. – (ES) Pane předsedo, nejprve bych chtěl poděkovat vám všem, dámy a pánové, za zájem, který jste projevili o španělské předsednictví v Evropské unii. Při některých projevech, na které nebudu schopen vzhledem k časovému omezení jednotlivě reagovat, jsem měl dojem, jako by tento zájem odpovídal spíše přání být přítomen a vystoupit ve španělském, nikoli v Evropském parlamentu. Popravdě řečeno, může to být tím, že někteří lidé cítí k tomuto místu určitou nostalgii a já tomu velmi dobře rozumím. Mají můj obdiv a moji úctu, ale v tuto chvíli je důležité to, co se děje právě teď, a my nejsme ve španělském parlamentu, ale v Evropském a posuzujeme jiné záležitosti. (Potlesk) U jiného řečníka jsem měl rovněž dojem, že má tento sklon cítit spoluodpovědnost s kolegy ve španělském parlamentu nebo že má v úmyslu zapojit se do jejich činnosti, že chce svým politickým a ideologicky spřízněným kolegům podat pomocnou ruku. Podle mého názoru však zde máme za úkol jiné věci. Jsme zde, abychom zhodnotili a posoudili hlavní témata předsednictví a jeho půlroční funkční období. Je pravda, že jste mohli klást jednotlivé otázky, ale na všechny nedokážu reagovat. Během svého úvodního vystoupení jsem chtěl zvolit dva pohledy, o nichž se domnívám, že by mohly být společným tématem pečlivé, vyvážené a objektivní analýzy uplynulého půl roku. Za prvé to bylo první rotující předsednictví, které muselo řešit uplatňování nové smlouvy. Ta je víc než čímkoli jiným smlouvou, která mění institucionální pravidla a naši formu vlády v Unii 27 států s dobře známou institucionální složitostí. Pro mne, jako představitele evropské a proevropské vlády bylo v uplynulém půlroce první povinností, kterou jsem měl na zřeteli, aby nebyl jediný důvod ke stížnosti, jediné selhání, jediné institucionální zadrhnutí a aby nové orgány od prvního dne požívaly veškerou politickou a funkční legitimitu, kterou potřebují k plnění své úlohy. To by zároveň usnadnilo dostatečně dobré fungování vztahu mezi orgány – jako je například Komise – které jsou, řekněme, již konsolidované, a novým institucionálním rámcem. Mohu s uspokojením konstatovat, že španělskému předsednictví se za jeho konstruktivní přístup dostalo ze strany Komise, Rady a Evropského parlamentu jen podpory a uznání, a jsem rád, že dnes nezazněla jediná kritika na přístup k hlavním orgánům. To byla naše první velká výzva v rámci takové Evropské unie, jakou jsme vybudovali. Musím se vší pokorou říci – se stejnou pokorou, s jakou bych řekl panu Schulzovi, který zde v této chvíli není přítomen, protože musel odjet na jednání, které bude řešit dialog o finančním dohledu, za což se omlouvá, že samozřejmě doufáme, že výsledkem zítřejšího večera bude vítězství kreativity a že pro nás Španěle to bude slavnostní den, ze kterého se budu radovat společně se všemi politickými představiteli, tak jako to udělá pan Schulz s paní Merkelovou, pokud takový případ nastane, nakonec všechno to zůstane v Evropě, což vždy potěší – takže se vší pokorou musím říci, že Španělsko plnilo svoji úlohu při zajišťování uspokojivého fungování Lisabonské smlouvy, a to hned od prvního dne, tak, aby všem orgánům jejich úloha vyhovovala a my abychom mohli pokročit k těsnějšímu propojení Unie. Druhým hlavním cílem, pane Mayore Orejo, bylo postupovat vpřed od prvního dne předsednictví, co se týče hospodářské unie a společné hospodářské politiky. Digitální trh, kde bylo dosaženo pokroku, a plán rozvoje elektrických vozidel, který také zaznamenal pokrok, jsou pouhé nástroje na podporu hospodářské unie, nic víc, stejně jako vnitřní trh. Rozlišujme proto mezi hlavními cíli a těmi, které jsou v rámci hospodářské unie nástroji
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
k dosažení větší konkurenceschopnosti a k zajištění součinnosti všech Evropanů v oblasti energetiky, průmyslu, inovací, hospodářské soutěže a doufejme, že také pracovních míst apod. Podívejme se nyní, jaký je výsledek. Může se stát, že cíl, který je zcela legitimní, není sdílený. Pokud však cílem byla, jak to vyjádřilo španělské předsednictví, těsnější propojení Unie v oblasti hospodářské politiky, výsledek předčil očekávání. Za prvé, vzhledem k tomu, že máme finanční dohled, doufám v dosažení dohody, která naplní požadované cíle, a v regulaci všech finančních produktů, a za druhé, máme impuls k reformě Paktu stability, k větší rozpočtové přísnosti a důslednosti, a to s novými nástroji pro zajištění souladu s Paktem stability. Mimochodem, když už tolik mluvíme o pravidlech, musím říci, že od zavedení eura dodržovalo Španělsko Pakt stability mnohem důsledněji než mnoho jiných zemí z těch, o nichž se zmiňoval jeden z poslanců této sněmovny. (Potlesk) Pojďme se proto podívat na fakta. Ano, ano, podívejme se na fakta. Španělsko je zemí, která nejdůsledněji plnila Pakt stability, a některé jiné země jej porušily až sedmkrát, tj. až sedmkrát využily určitých pro ně prospěšných prostředků. Nicméně takto se nakonec věci mají. Jisté je, že v průběhu uplynulého půl roku jsme pokročili směrem k novým pravidlům v rámci Paktu stability, obsahujícím nové podněty, větší sankce a více požadavků. Přejděme k další úvaze a k analýze makroekonomické situace zemí, včetně konkurenceschopnosti. Španělsko navrhlo Komisi, spolu s Finskem, domnívám se, aby posoudila jeho konkurenční potenciál. Budeme dál pokračovat se strategií Evropa 2020, která byla také schválena v tomto období, s úmyslem napravit nedostatek, který měla Lisabonská strategie, tedy správu. Vnitrostátní cíle budou totiž mnohem náročnější, protože bude prováděno sledování, protože budou dávána doporučení a protože při plnění strategie Evropa 2020 zde bude, a měla by být, větší sdílená odpovědnost každého státu a samozřejmě Komise. Tak vypadá současná situace z hlediska větší hospodářské unie, a ještě bych doplnil – v důsledku událostí během krize státního dluhu – přijaté nástroje finanční stability nebo závazky k podpoře Řecka, tj. závazky, které Španělsko samozřejmě podporuje a sleduje již od začátku, stejně jako jsme podporovali Řecko. Hned od začátku. Každý náš závazek splníme. Toto vše je skutečnost a někteří z vás, dámy a pánové, zde předvedli více či méně oslnivou rétoriku. Pokud však bylo naším záměrem dosáhnout uspokojivého provedení Lisabonské smlouvy, podařilo se. Pokud jsme se rozhodli, společně s Komisí, pokročit směrem k hospodářské unii, která by byla mnohem pevnější, silnější a měla více společných hospodářských politik, i to se nám podařilo. Pokud jde o zahraniční politiku, je pravda, že neproběhl summit se Spojenými státy, ale byly podepsány dvě důležité dohody a konaly se summity s Latinskou Amerikou. Je rovněž pravda, že pokud jde o Unii pro Středomoří, opatrnost velela, aby se summit nekonal, což neznamená, že byly odloženy projekty v souvislosti s Unií pro Středomoří, a summit bude uspořádán, až bude moci přispět k míru na Blízkém východě. Takže se summity či bez summitů – v tomto případě se Spojenými státy – bylo dosaženo významných dohod. Samozřejmě, i když předsednictví na sebe chtělo upozornit hned od první chvíle, nemělo zájem dostat se do sporu o vedoucí postavení v rámci evropských orgánů. Důležité bylo přijetí strategie Evropa 2020, a ta byla přijata, důležité bylo přijetí mechanismu finanční podpory poskytované zemím, a ten byl přijat, důležité bylo vytvoření balíčku v oblasti finančního dohledu, a ten byl vytvořen, důležité bylo schválení systému SWIFT, a já doufám,
25
26
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
že Parlament jej přijme; důležité bylo praktické zavedení „evropského zatýkacího rozkazu“, a ten byl zaveden, důležité bylo přijetí přeshraniční dohody v oblasti zdraví, a ta přijata byla. A důležité jsou dohody. K dosažení všech těchto dohod přispělo španělské předsednictví svým nasazením či na základě usilovné práce úředníků, španělských úředníků, a to je nutno ve všech případech uznat, i když se vyskytnou lidé, kteří nechtějí připustit politické aspekty, to že politici by měli tyto úředníky podpořit a ocenit. Jedna poslankyně této sněmovny se zmínila o situaci evropských – většinou britských – občanů v naší zemi, pokud jde o nemovitosti, zejména ty na pobřeží. Musím prohlásit, že jako předseda vlády Španělska nemohu souhlasit s přirovnáním, které zde použila nebo měla snahu použít zástupkyně jistého politického uskupení z Velké Británie, která skutečně zmínila Zimbabwe. S tím nemohu v žádném případě souhlasit, je to nepřijatelné, takže to nepřijímám. Naprosto to odmítám. Moje země je právním státem. (Potlesk) Moje země je právním státem, dodržuje zákony a zajišťuje jejich dodržování, a jsou to soudy, které tyto zákony musejí uplatňovat. Byli bychom první, kdo by s lidmi soucítil, v tomto případě s britskými občany, kteří se možná stali oběťmi podvodu nějakého žraloka pohybujícího se v oblasti nemovitostí, a my na tom s Evropským parlamentem a parlamentními skupinami pracujeme. Budeme pracovat a uděláme cokoli, co bude v našich silách. Kromě toho Evropský parlament při nejedné příležitosti požadoval, aby Španělsko chránilo své pobřeží a životní prostředí, a máme zákon o pobřežních oblastech, který je má chránit před nemovitostní krizí, a musíme ho uplatňovat. Odtud, z tohoto významného orgánu, jakým je Evropský parlament, musíme také prosazovat ochranu pobřeží a bojovat proti zneužívání, které může mít dopad na přírodní oblasti, ekologické oblasti a na pobřeží, které chceme s velkým odhodláním bránit. Na závěr bych chtěl, pane předsedo, poděkovat předsedům skupin, a především panu Daulovi a panu Schulzovi, za jejich uvážlivý tón na tomto zasedání. Španělské předsednictví se postavilo čelem ke svým závazkům s evropskou a proevropskou ochotou, postavilo se čelem ke svým závazkům s loajalitou vůči Komisi, Parlamentu a Radě a se snahou s nimi spolupracovat, a postavilo se čelem ke svému funkčnímu období s vytyčenými cíli v oblasti hospodářství a zahraničních aktivit, které v podstatě uspokojivě plnilo. Samozřejmě ne ve všech případech a s ohledem na všechny body, které jsme navrhovali, ale podíváme-li se znovu – a teď mluvím nejvíce k posluchačům ze své země – na to, co schválil španělský parlament, zjistíme, že toho bylo dosaženo uspokojivě. V každém případě bych chtěl, jako rotující předseda Rady, vyjádřit hlubokou vděčnost Evropskému parlamentu, a zejména předsedovi Evropského parlamentu, za veškerou spolupráci, kterou jsme během půlročního období navázali. Cítili jsme, že nás podporujete, pane předsedo. Cítili jsme, že nám rozumíte, že nás povzbuzujete. Cítili jsme se blízko tomuto orgánu, ačkoliv někdy zazněla ostrá slova. Nicméně jsme cítili, že jsme Evropskému parlamentu blízko, a máme radost, že je po boku těch z nás, kteří jsou skutečně proevropsky naladěni, kteří věrně slouží Evropě a kteří jsou přesvědčeni, že neexistuje lepší osud než jít jednotně společnou cestou a, občas, odložit menší spory na jindy. (Potlesk) José Manuel Barroso, předseda Komise. – (PT) Pane předsedo, budu velmi stručný. Otázky v zásadě směřovaly na předsedu španělské vlády, ale já bych chtěl jen využít této příležitosti k zamyšlení nad bodem, ohledně něhož vyjádřili různí poslanci znepokojení. Mám na
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
mysli kolegy pana Daula, pana Schulze a pana Lambsdorffa. Jedná se o institucionální otázku a já bych rád ještě jednou poděkoval předsedovi španělské vlády panu Zapaterovi za jeho oddanost Evropě a metodě Společenství. Myslím, že je na místě, abych zdůraznil, že na tomto prvním rotujícím předsednictví záleželo mnohé. Jak by rotující předsednictví vykládalo Lisabonskou smlouvu? Pravdou je, jak prohlásil španělský předseda vlády, že byla vykládána ve smyslu komunitárního práva. Chtěli bychom, aby náš systém, který je velmi složitý a zůstává složitý i s Lisabonskou smlouvou, fungoval účinněji. Domnívám se, že přijde čas, kdy budeme muset nekompromisně změnit vývoj našich orgánů, protože pravdou je, že i s Lisabonskou smlouvou je někdy těžké, aby si průměrný občan činnost Evropské unie správně vyložil. Chtěl bych však zdůraznit, jak již bylo řečeno, že Španělsko vneslo tento evropský impuls do struktury našeho společného projektu – podnět, který, jak je mi rovněž známo, sdílí velká většina v tomto parlamentu. Lisabonská smlouva vždy znamenala více Evropy, nikoli méně Evropy. Lisabonská smlouva dále rozvíjí smysl Společenství posílením pravomocí tohoto parlamentu, vytvořením stálého předsednictví Evropské rady, zřízením postu vysokého představitele, který je zároveň místopředsedou Evropské komise, a udělením větších pravomocí Komisi ve vnějších otázkách či například v mechanismech zdanění v rámci Paktu stability a růstu. Lisabonská smlouva znamená více Evropy, nikoli méně Evropy. To však neznamená Evropu ve smyslu centralizované velmoci, ale ve smyslu zvýšené hodnoty, toho, co můžeme společně dosáhnout: členské státy/evropské orgány. A výklad španělského předsednictví podporoval více Evropy. Jak však velmi správně řekl španělský předseda vlády, všechny problémy smlouva nevyřeší. Rozhodující je, aby 27 vlád plnilo politickou vůli smlouvy, protože evropské orgány jsou ze své podstaty ve skutečnosti instinktivně komunitární. Také musíme požádat naše členské státy, našich 27 členských států, aby Lisabonskou smlouvu uplatňovaly v tomto duchu Společenství. Španělsko šlo příkladem. Jsem si jist, že Belgie, jakmile převezme rotující předsednictví Rady, bude uplatňovat stejný přístup, nebo tento přístup dokonce ještě prohloubí, vědoma si, stejně jako my, velké evropské tradice Belgie. Je však nezbytné, aby se Parlament, Komise, Rada a Evropská rada skutečně zavázaly k evropskému provádění smlouvy, což nám umožní účinněji reagovat na očekávání a obavy našich spoluobčanů. Rád bych proto ještě jednou poděkoval španělské vládě, jejímu předsedovi, všem jejím spolupracovníkům a celému španělskému týmu, kteří během uplynulého půl roku pracovali s takovým nasazením, a občas to bylo nesmírně obtížné. Pravdou je, že to byly nejtěžší měsíce v historii evropské integrace, která byla během nich podrobena zkoušce. Skutečnému zátěžovému testu nejsou vystaveny banky, nýbrž Evropská unie a naše ochota sjednotit se v eurozóně a v Evropě. Právě v této nesmírně složité situaci, kdy vstoupila v platnost nová smlouva, převzalo Španělsko rotující předsednictví s Komisí, která se úřadu ujala v únoru. Tato Komise existuje méně než pět měsíců. Také jsme se všemožně snažili dohnat zpoždění způsobené tímto přechodem a popravdě je třeba se vší vážností a upřímností ocenit úsilí, které španělské předsednictví vynaložilo.
27
28
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Proto, aniž by byla samozřejmě dotčena pluralita politických názorů, které existují v rámci tohoto parlamentu, bych rád zdůraznil, že všichni, kdo věříme v Evropu, se musíme spojit, ať již z politického středu, levice či pravice, stejně jako různé orgány a instituce. Musíme být jednotní, abychom posílili náš evropský projekt. Předseda. – Děkuji vám, pane Barroso. Ještě jednou bych chtěl poděkovat španělskému předsednictví a panu Zapaterovi. Tím je tento bod uzavřen. Písemná prohlášení (článek 149) José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Beru na vědomí práci, kterou odvedlo španělské předsednictví, s přihlédnutím k obzvlášť obtížným okolnostem, které poznamenaly první polovinu letošního roku. Za prvé, mandát španělského předsednictví se časově shodoval s obdobím přechodu na novou institucionální strukturu v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Nyní přibyli noví aktéři, jako je předseda Rady a vysoká představitelka pro zahraniční věci. V tomto novém institucionálním rámci bych chtěl zdůraznit také posílení kompetencí a pravomocí Evropského parlamentu. Za druhé, toto předsednictví se muselo vypořádat s obdobím vážné finanční a sociální krize v Evropě. Čelilo útoku na euro a řecké krizi a potýkalo se se znepokojujícím nárůstem nezaměstnanosti a schodkem ve vlastní zemi. Podílelo se na vytvoření mechanismu finanční stability ve výši 750 miliard EUR a na zlepšení regulace finančních trhů. Španělské předsednictví zároveň nikdy neztratilo ze zřetele provádění politických priorit Evropy, zejména v oblasti životního prostředí. Vzhledem k tomu bych chtěl vyzdvihnout spolupráci španělského předsednictví při přípravě a projednávání mé zprávy o biologických odpadech, kterou bezvýhradně podpořilo a jež byla tento týden v této sněmovně naprostou většinou přijata. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je politováníhodné, že španělské předsednictví nehledalo odpovědi na závažné problémy, které Evropská unie zažívá. Kromě toho byla v této době schválena nepřijatelná opatření, což ukazuje na nedostatek solidarity. Navíc to, jak si počínalo ve vztahu k státnímu dluhu, je velmi závažné. Předsednictví ve skutečnosti čekalo na rozhodnutí Německa a dopustilo, aby se problém protahoval, což mělo vážné důsledky pro Řecko a Portugalsko i pro samotné Španělsko. To zároveň dokazuje, kdo nakonec drží v Evropské unii moc. Seznam největších velmocí se stále více zužuje na Německo a přinejlepším ještě Francii. Pomalá řešení byla následně nekvalitní. Namísto povzbuzování solidarity mezi nejbohatšími zeměmi a navyšování rozpočtů Společenství na solidární opatření s cílem zajistit skutečnou sociální a finanční soudržnost se španělské předsednictví obrátilo na Mezinárodní měnový fond a Řecku půjčilo peníze s vyšší úrokovou sazbou, než jakou Evropská centrální banka ukládá soukromým bankám. Aby toho nebylo málo, stanovili nepřijatelné podmínky, takže náklady na krizi, kterou EU pomáhala vytvořit, dopadají na pracovníky a nejchudší členy společnosti, a to jen v zájmu zisků ekonomických a finančních skupin. Schválení strategie Evropa 2020 bude znamenat přijetí stejného přístupu. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Nedávno završené španělské předsednictví v Radě Evropské unie bylo přinejmenším z několika důvodů jedním z nejvýznamnějších za poslední desetiletí. Za prvé, Španělsko muselo řešit obtížný úkol „testování“ změn zavedených Lisabonskou smlouvou. Tyto změny byly účinně provedeny, navzdory tomu, že téměř až do začátku
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
předsednictví vláda v Madridu nevěděla, která smlouva bude základem pro sestavení agendy Evropské unie. Za druhé, Španělsko muselo čelit největší finanční krizi v historii společné měny, eura. Chtěla bych připomenout všem, kdo mají skeptický názor na nedávno skončené předsednictví, že španělská vláda byla jednou z prvních, která správně odhadla rozsah krize a požadovala zavedení účinných protiopatření, včetně sankcí za překročení přípustného schodku rozpočtu. Za třetí, španělské předsednictví je třeba ocenit za jeho mimořádný přínos k pracím na přípravě jednání o systému SWIFT a v souvislosti s formou Evropské služby pro vnější činnost. Díky úsilí Madridu, které na první pohled nebylo příliš účinné, je dohoda v obou oblastech nyní na dosah ruky. Výsledky španělského předsednictví v Radě Evropské unie lze určitě považovat za úspěch. Doufejme, že belgické předsednictví, které právě začalo, udrží stávající pracovní tempo a vydá se cestou, kterou vytyčila vláda v Madridu. Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Nedávno jeden z mluvčích Komise veřejně vyjádřil politování nad tím, jakým způsobem rumunský parlament změnil zákon o fungování Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti. Nicméně rumunský parlament prováděl rozhodnutí Ústavního soudu, který prohlásil některé články původního zákona za neústavní. Skutečnost, že rumunská vláda – motivovaná vnitřními politikami – nereagovala a že Komise pravděpodobně považuje za přípustné bojovat s korupcí v Rumunsku prostředky, které jdou za rámec zákona dané země, neznamená, že ony poznámky jsou přijatelné, protože ve skutečnosti zpochybňují Ústavu, činnost vnitrostátního parlamentu a svrchovanost členského státu, a jsou proto věcí zásady, nikoli politickou příležitostí! Kromě toho pokud jsou Rumuni „zkorumpovaní“, kdo je tedy „zkorumpoval“? Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Blahopřeji španělskému předsednictví k vedení Evropské unie v uplynulých šesti měsících. Bylo to těžké a významné předsednictví. Těžké proto, že bylo první po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, kdy byl jmenován předseda Evropské rady a vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Program předsednictví byl připraven na základě staré smlouvy, protože během přípravné fáze byl osud Lisabonské smlouvy ještě nejistý. Realizaci cílů předsednictví zpomalila krize v Řecku. Dalším problémem bylo pozdní schválení nového složení Evropské komise v únoru 2010 a s tím související zpoždění v přijetí jejího legislativního programu. Předsednictví bylo významné: a) z hlediska institucionálního, protože s přijetím nové smlouvy stanovilo určité zásady pro fungování orgánů a institucí a b) z dlouhodobé perspektivy, protože s přijetím strategie Evropa 2020 stanovilo směr činnosti Evropské unie na příštích 10 let. Nejvýznamnějšími úspěchy socialistické vlády pana Zapatera, které je třeba uznat, jsou: a) přijetí akčního plánu pro provádění ustanovení stockholmského programu (spolupráce v oblasti vnitřních věcí a soudnictví), b) závazek předsednictví odstranit násilí páchané na ženách, c) přijetí mandátu k jednání o přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ze strany Rady, ve dnech 3. až 4. června 2010, d) zahájení činnosti Stálého výboru pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti a e) přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, které zavádí postupy a podmínky potřebné pro občanskou iniciativu.
29
30
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Španělské předsednictví Evropské unie si vytyčilo jako svůj cíl úplné, rychlé provedení ustanovení Lisabonské smlouvy. Tím se vytvořila nová institucionální rovnováha, která zajišťuje větší pravomoci Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům a dodává dodržování základních práv evropský rozměr. Během španělského předsednictví EU bylo dosaženo významného úspěchu v takových oblastech, jako je provádění občanské iniciativy, poskytování odborných stanovisek ze strany vnitrostátních parlamentů na základě dodatkových protokolů Lisabonské smlouvy, nové předpisy upravující přenesení výkonných pravomocí na Komisi, a rovněž Evropská služba pro vnější činnost. Vítáme závěr dohody o otevřeném nebi mezi USA a EU, jejímž cílem je 60 % mezinárodní osobní letecké přepravy, spolu s dohodami pro společné předpisy v oblasti civilního letectví a bezpečnosti letecké dopravy mezi EU a Kanadou. Chtěla bych také ocenit pokrok dosažený ohledně dohody o spolupráci mezi EU a zeměmi Mercosur. Nicméně během španělského předsednictví čelila Evropská unie také znepokojivému nárůstu nezaměstnanosti v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí, která začala v roce 2008. Z tohoto důvodu se domnívám, že snížení nezaměstnanosti a zajištění udržitelného hospodářského růstu by mělo zůstat nejvyšší prioritou i pro belgické předsednictví EU. (Zasedání bylo na několik minut přerušeno) PŘEDSEDAJÍCÍ : STAVROS LAMBRINIDIS Místopředseda 5. Dohoda mezi EU a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z EU do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Alexandera Alvara jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o Dohodě mezi EU a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z EU do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu (11222/2010 - C7-0158/2010 2010/0178(NLE)) (A7-0224/2010). Alexander Alvaro, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, jsem velmi rád, že je zde přítomna paní komisařka. Jsem si jistý, že potřeba španělského předsednictví diskutovat již brzy skončí. Hovořili jsme o přenosu hromadných údajů v rámci systému SWIFT, nyní máme hromadné shromáždění v Parlamentu. Nechme to tak být. V únoru vyslal Parlament velmi jasný signál, že Lisabonská smlouva nám jako Evropskému parlamentu dává nejen více příležitostí, ale také a především více odpovědnosti. Společně s Komisí a Radou řídíme záležitosti na evropské úrovni. Požádali jsme Komisi, aby nám předložila lepší dohodu a aby znovu zahájila jednání. Mandát pro tato jednání Evropský parlament potvrdil. Vzhledem k tomu, jaké existují rozdíly mezi jednotlivými skupinami, a především vzhledem k různým prioritám by podle mého názoru nebylo čestné popřít, že Komise dosáhla skutečného pokroku. Za to jí skutečně patří naše uznání, zejména v souvislosti s tím, v jakých podmínkách pracuje a jaké měla příležitosti. Zároveň však během následných jednání vyšlo najevo, jak často se při nich používá slovo „nemožné“. Nebylo možné změnit některé věci nebo znovu otevřít dohody. Nebylo možné požadovat ústupky od Spojených států, natož aby měl Evropský parlament nějaký vliv na
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Radu. Pokud jsem se z této diskuse já osobně nějak poučil, bylo to to, že slovo „nemožné“ v politice neexistuje, pokud existuje politická vůle. Viděli jsme totiž, že Evropský parlament byl schopen ve spolupráci s Komisí zajistit, aby byla do textu dohody začleněna určitá zlepšení. Poté, co byla dohoda parafována, dosáhla paní komisařka dohody se Spojenými státy, aby byl do dohody, konkrétně do čl. 12 odst. 1, zahrnut důležitý požadavek – tedy aby mohli být evropští úředníci přítomni přímo na místě ve Washingtonu, monitorovat zde získávání údajů a v případě potřeby zabránit jejich zneužití. Další důležitou záležitostí pro všechny skupiny byl přenos hromadných údajů do Spojených států. V této věci jsme ve spolupráci s Radou, a je třeba připustit, že za použití určitého tlaku, dosáhli toho, že budeme ve střednědobém horizontu schopni tento problém vyřešit. Nebude to hotové ze dne na den, ale dosáhli jsme jasného ústupku ze strany Rady, který byl zakotven v dokumentu Rady – mimochodem, mohu říci, že se nám doposud nikdy předtím nepodařilo změnit dokument Rady podle našeho znění, takže jde o ojedinělý případ – tedy že nám Komise musí po jednom roce předložit technický a právní rámec toho, jak budou na evropské půdě tyto údaje získávány. Po třech letech musíme také dostat zprávu o pokroku ohledně toho, jak se tento systém v mezidobí vyvinul. Ve vloženém textu je odkaz na článek 11 dohody, totiž že nejpozději do tří let musí následovat zpráva o pokroku, a článek 11 dohody stanoví, že pokud Evropská unie vypracuje vlastní postup, musí obě strany – Spojené státy i Evropské unie – text dohody odpovídajícím způsobem změnit. To znamená, že máme možnost toto znovu prodiskutovat, aniž by to někoho zaskočilo nebo došlo k ohrožení společných zájmů. Podařilo se nám dosáhnout toho, že pokud by do pěti let tento systém neexistoval, musí proběhnout seriózní diskuse následovaná jednáním a dohoda musí být v souladu s čl. 21 odst. 2 ukončena a na základě toho, co bude v té době fungovat, musí být bude vypracována dohoda nová. Musím především uklidnit ty, kteří se obávají, že se jejich osobní bankovní údaje, údaje o platbách nájemného a o nejrůznějších bankovních převodech dostanou do Spojených států. Je výslovně stanoveno, že v údajích předávaných do Spojených států není zahrnut žádný přenos vnitrostátních dat. Přenosy dat v rámci evropských bank nebudou rovněž z velké části prováděny přes systémSWIFT. Jedná se o údaje SEPA, které jsou z dohody výslovně vyloučeny. Zbývají tedy údaje o přenosech z Evropské unie do třetích zemí, které budou předávány do Spojených států a budou tam hodnoceny, dokud to nebudeme schopni provádět sami. Protože mám ještě trochu času, chtěl bych na závěr říci, že jsme se v tomto procesu naučili, že Komise, Rada i Parlament musí více spojit síly a ještě lépe spolupracovat v oblasti koordinace. Domnívám se, že jsme v souvislosti se změnami, které stanovila Lisabonská smlouva, ukázali, jakou formou mohou tyto změny mít, a že jsme společně s Komisí a Radou ukázali, že jsme si vědomi naší zodpovědnosti předložit rozumné řešení. Jak již bylo řečeno, ne všichni v Parlamentu jsou spokojeni, ale rád bych výslovně poděkovat svým kolegům poslancům, včetně těch, kteří budou v opozici, za jejich ochotu navrhnout klíčové body. Kolegům z větších skupin, kteří budou ve čtvrtek připraveni hlasovat s námi pro tuto dohodu, děkuji také za spolupráci a dobrou společnou práci, kterou jsme si užili. Jak jsem již řekl, velmi respektuji i ty kolegy poslance, kteří budou hlasovat proti, protože v tomto procesu sehráli velmi konstruktivní roli. Když jednají čtyři partneři, není nikdy možné dosáhnout stoprocentní shody.
31
32
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Stefaan De Clerck, úřadující předseda Rady. – (NL) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych nejprve samozřejmě poblahopřál panu zpravodaji za náročnou práci, kterou odvedl, a také paní komisařce Malmströmové za její vynikající a konstruktivní práci. V souvislosti s předáváním údajů bych měl, samozřejmě, ústně poděkovat španělskému předsednictví, pan Zapatero zde byl před chvilkou. Mám tu čest být jedním z prvních členů belgického předsednictví, kteří zde hovoří. Budeme se snažit vykonávat rotující předsednictví s elánem a značnou dávkou belgické přesvědčivosti. Hodláme záležitosti, v níž švédské a španělské předsednictví udělaly přípravné práce, dodat finální tečku. Parlament zde jasně sehrál svou roli. 11. února 2010 se rozhodl prozatímní dohodu zamítnout. Nová dohoda byla schválena dne 28. června 2010. To, že jsme dosáhli výsledku tímto způsobem, na základě konzultací mezi všemi institucemi, je důkazem rozhodnosti Evropy. Nebudu vypočítávat všechna vylepšení – to zde již zaznělo – ale zmíním se jen o třech, která mají zásadní význam. Jedním z důležitých aspektů je zavedení účinných právních prostředků, aby si každý mohl zjistit, zda byla provedena oprava, vymazání nebo zablokování údajů. Článek 18 je dobrý. Druhým zlepšením je článek 12. Upřímně uznávám, že dohled prostřednictvím nezávislých kontrolních orgánů je zcela samozřejmý a že tato změna, kterou si Parlament vyžádal, je konstruktivním krokem. Proto také s přihlédnutím k objasněním a doporučením, která byla přidána, představuje způsob, jakým se má provádět každodenní dohled nad získáváním údajů SWIFT, pozitivní zlepšení. Za třetí jsem velmi potěšen, že jde o evropské řešení a že zde bude hrát úlohu úřad Europol. Jedná se o metodiku, kterou musíme zvládnout. Musíme dále posilovat své vlastní orgány. Musíme jim důvěřovat. Europol má zkušenosti s pravidly na ochranu údajů a můžeme předpokládat, že to je dobrá volba. Také je třeba říci, že Program sledování financování terorismu (TFTP) již přinesl některé významné výsledky, a bezpečnost svých občanů musíme i nadále chránit. Boj proti terorismu je naprosto nezbytný a musíme zajistit jeho provádění. Tímto způsobem již bylo předáno 1 500 složek dokumentace. Proto si myslím, že bychom měli v tomto přístupu pokračovat i nadále, neboť jsme se jako Rada zavázali přijmout v rámci Evropy opatření k dalšímu pokroku a k rozvoji vlastního systému, evropského systému, a ne se pouze spoléhat na naše partnery či na americký systém. Opatření, která mají být přijata po jednom, třech, možná pěti letech, vysvětlil pan zpravodaj a byly začleněny do návrhu rozhodnutí Rady. Na závěr chci říci, dámy a pánové, že musíme nabídnout maximální záruky bezpečnosti našich občanů. Musíme v tomto ohledu převzít odpovědnost a musíme tak učinit tím, že dosáhneme správné rovnováhy s ochranou údajů, současně však nesmíme zapomínat na nás závazek k vybudování vlastních ochranných mechanismů. Děkuji Vám předem za to, že, jak doufám, podpoříte tento důležitý krok, tento důležitý zásah Evropského parlamentu. Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, jsem opravdu ráda, že jsem opět zde na plenárním zasedání u příležitosti této rozpravy. Mám zejména velkou radost, že, jak již řekli pan zpravodaj a pan předseda, jsme mezi těmito třemi orgány dosáhli dobré spolupráce na dokumentu, který doufám v tomto týdnu schválíte. Bylo to umožněno jen díky úzké spolupráci všech orgánů, zpravodaje, politické skupiny, výboru a zástupců mimo skupinu. Chtěla bych vám všem z celého srdce poděkovat.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jsem velmi ráda, že nám dohoda, kterou jsme podepsali 28. června, poskytuje nový základ a nový začátek spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Mám radost, že struktury a postupy dobře fungovaly – nefungovaly bez obtíží, ale fungovaly dobře – a to nám umožnilo v rekordně krátkém čase vyjednat dohodu, která zajišťuje vysokou úroveň ochrany osobních údajů při zachování protiteroristického programu, který napomáhá ochránit životy v Evropě, ve Spojených státech i jinde. Dohoda, pro níž tento týden žádám o váš souhlas, je značně odlišná od prozatímní dohody, kterou jste v únoru zamítli. Dovolte mi, abych se zmínila o několika bodech. Dohoda opravňuje orgány evropské veřejné správy, konkrétně úřad Europol, k ověřování toho, že je každá žádost formulována co nejkonkrétněji, aby se tak minimalizovalo množství požadovaných údajů. Bere v úvahu požadavek Parlamentu na dvojí přístup, nabízí možnost přijmout ve střednědobém horizontu mechanismus EU, který umožní získávat údaje na evropské půdě a umožní cílenější přenos dat. Pan zpravodaj hovořil o ustanoveních, která přijmeme. Bezprostředně po hlasování zahájím studii zaměřenou na posouzení možného zavedení evropského systému. Tato studie bude základem pro úplné posouzení dopadů s ohledem na právní, technické, ekonomické a další aspekty budoucího evropského mechanismu TFTP. Dohoda také zahrnuje výraznou ochranu údajů, pokud jde o transparentnost, právo na přístup, opravu, vymazání a odškodnění. Umožňuje Komisi, aby jmenovala osobu, která bude sledovat každodenní získávání dat z databáze TFTP a která bude oprávněna žádat vysvětlení k získávání údajů nebo vyhledávání dokonce zablokovat. Tato osoba se bude pohybovat v prostorách, kde analytici USA pracují, a bude mít plný přístup k vyhledávání TFTP, aby mohla zajistit neustálé sledování. To je značný úspěch. Dohoda navíc opravňuje Evropskou unii, aby pravidelně a detailně program TFTP revidovala. První přezkum se uskuteční šest měsíců poté, co dohoda vstoupí v platnost. Hodnotící tým, který bude zahrnovat odborníky na ochranu údajů a soudní znalce, bude oprávněn provádět namátkové kontroly. Mnohé z těchto změn jsou přímým výsledkem rozhovorů, které jsem vedla se zpravodaji Evropského parlamentu – s oběma zpravodaji, kterým bych ráda poděkovala – a s dalšími významnými členy politických skupin. Jde skutečně o úspěch Evropy: Rady, Parlamentu a Komise. Dalším důležitým bodem, o kterém hovořil pan předseda, je to, že díky programu sledování financování terorismu bude náš život bezpečnější. Členské státy potvrdily obrovskou hodnotu těchto informací získaných z TFTP, které s námi americké úřady sdílejí. Víme také, že od začátku letošního roku poněkud vychladly stopy o známých podezřelých, protože za posledních šest měsíců nebyly do USA převáděny údaje EU související s TFTP. Byla to vážná situace a jsem ráda, že jsme tuto bezpečnostní mezeru již zaplnili. Přesně před pěti lety došlo k bombovým útokům v Londýně. Při tomto smutném výročí vzpomínáme na oběti a jejich rodiny, říkáme si, kéž by se tato tragédie nikdy nestala, a přejeme si, aby se již nikdy neopakovala. Musíme udělat vše proto, aby se zabránilo dalším útokům, a tato dohoda je důležitým nástrojem v boji proti tak strašným útokům, jako byl tento.
33
34
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Ze všech těchto důvodů bych vás chtěla požádat, abyste ve čtvrtek vyslovili s dohodou souhlas. Jsem přesvědčena, že většina z vás bude sdílet stanovisko pana zpravodaje a uzná, že v této dohodě bylo provedeno mnoho důležitých vylepšení. (Potlesk) Ernst Strasser, jménem skupiny PPE. – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, tato dohoda není jen tak nějaká dohoda, tato dohoda je milníkem v provádění lisabonského procesu. Evropskému parlamentu byla dána zodpovědnost, Parlament zde zodpovědnost převzal a Parlament zde rovněž zodpovědnost prokázal. Za druhé to pro Parlament znamená velký politický úspěch, vůči Američanům, vůči Radě a vůči Komisi. Za třetí je to velký úspěch, pokud jde o obsah, protože díky Parlamentu dala tato dohoda podnět k vybudování našeho vlastního programu TFTP, který potřebujeme, chceme-li v Evropě dosáhnout pokroku . Nedosáhli jsme všeho, ale hodně věcí se dalo do pohybu, a to díky dobré spolupráci s Komisí a Radou – Rada byla velmi aktivní – a díky spolupráci mezi skupinami v Parlamentu. Musím hlavně poděkovat zpravodajům za to, že odvedli dobrou práci. Claude Moraes, jménem skupiny S&D. – Vážený pane předsedající, vzhledem k tomu, že naše skupina zamítla předběžnou dohodu o TFTP, vítáme rozhodnutí španělského předsednictví a USA znovu zahájit jednání a zapracovat do textu klíčovou záruku ochrany údajů pro všechny občany Evropské unie. Naše skupina dnes podporuje zprávu pana Alvara, ne proto, že jde o bezchybnou dohodu, ale proto, že obsahuje zásadní pojistky, které všichni v dohodě o mezinárodním sdílení dat takového významu očekáváme – jak řekl pan Strasser, jde o důležitý milník. Signalizuje to schopnost Parlamentu zastupovat po přijetí Lisabonské smlouvy při jednáních s Radou, Komisí a třetími zeměmi zájmy všech občanů EU. Jak řekla paní Malmströmová, jde o nový začátek. Pokud jde o nejdůležitější bod, kterým je přenos hromadných údajů o občanech EU, vyjednali jsme úspěšně takzvaný dvojí přístup, kombinující přísná ochranná opatření, jako je to, že Evropská unie bude jmenovat zástupce EU v americkém ministerstvu financí, s konkrétním harmonogramem toho, jak budou na půdě EU tyto údaje získávány. V této dohodě jde o rovnováhu mezi bojem proti terorismu a ochranou základních svobod našich občanů. Zítra, 7. července, si v mém volebním obvodě v Londýně připomeneme výročí bombového útoku. Všichni víme, o co v této dohodě jde, ale zásadní je nalezení rovnováhy. V každém jednání jsou nutné kompromisy z jedné i druhé strany, ale moje skupina se domnívá, že občané Evropské unie mohou ocenit, že jejich Parlament ve spolupráci s výkonným předsednictvím zajistil mnohá z nutných ochranných opatření, která očekávají, a schválil dohodu, která zabrání negativní možnosti 27 dvoustranných dohod. Dvoustranné dohody nemusí obsahovat prvky, jako jsou soudní opravné prostředky na nediskriminačním základě, opravu a vymazání údajů a zákaz vytěžování dat a profilování. Je lepší mít dohodu na úrovni EU se skutečnými zárukami než dvoustranné dohody s neznámými důsledky. Ze všech těchto důvodů bude naše skupina tuto znovu projednanou dohodu podporovat a jsme hrdí na to, že se nám pomocí záruk podařilo společně se zpravodajem a všemi ostatními skupinami zabezpečit ochranu občanů Unie a jejich svobod.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedající, dovolte mi nejprve poblahopřát mému kolegovi Alexanderu Alvarovi za dnešní výsledek. Vím, že pracoval velmi intenzivně, aby tohoto cíle dosáhnul. Dovolte mi také poděkovat paní Jeanine Hennis-Plasschaertové za její pilnou práci na této složité dokumentaci v době, kdy byla členkou Parlamentu. Text této dohody není dokonalý. Nicméně v době od února, kdy jsme odmítli první verzi, do dnešního dne se Parlament projevil jako spolehlivý a zodpovědný subjekt. Od počátku jsme se chovali konstruktivně. Nikdy nebylo naším cílem blokovat bezdůvodně celý proces, protože boj proti terorismu je pro nás stejně důležitý jako pro naše americké partnery, ale současně si chceme zachovat naše vlastní hodnoty a zásady. Hlasujme tedy o nové dohodě, zaměřme se na budoucnost a udělejme vše proto, aby se Komise i Rada chovaly podle svých slibů, které jsou zakotveny ve smlouvě nebo se na ni vážou, protože naším konečným cílem zůstává trvalé a z právního hlediska řádné evropské řešení. Slíbili jsme našim občanům, že Evropská unie bude data získávat na evropské půdě, a to je slib, který musíme dodržet. Jan Philipp Albrecht, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, opakem dobra jsou dobré úmysly. Způsoby a prostředky, kterými předchozí konzervativní, sociálně-demokratičtí a liberální řečníci odůvodňovali svou předem dohodnutou podporu pro novou dohodu SWIFT, mě vedou k myšlence, že se řídí zásadou, že nejlepší formou obrany je útok, spíše než že jsou skutečně přesvědčeni o svých vlastních slovech. Nová dohoda SWIFT se totiž prakticky nijak nezměnila, nepoučila se na základě kritiky, kterou Parlament jasně vyjádřil ve svém zamítnutí v únorovém hlasování a v březnovém usnesení. Obrovské množství osobních bankovních údajů týkajících se občanů, kteří budou v naprosté většině mimo jakékoliv podezření, se bude i nadále převádět do USA, kde mají být tyto údaje uloženy celých pět let, aniž by to jakkoliv kontroloval nějaký nezávislý soudní orgán. Žádosti orgánů USA bude povolovat pouze evropský policejní orgán, Europol, který má na výsledcích vyšetřování sám zájem. Toto je nejen nesprávné z politického hlediska a porušuje to ochranu evropských základních práv, ale je to také zcela v rozporu s evropským ústavním právem. Jak Evropský soud pro lidská práva, tak vnitrostátní ústavní soudy a inspektoři ochrany údajů považují základní mechanismy stanovené v dohodě za protiprávní. Nám jako Evropskému parlamentu se ani nepodařilo získat hodnocení od vlastní právní služby před konáním hlasování. Z těchto důvodů s takovouto dohodou jako Parlament nemůžeme souhlasit. My, Zelení, proto chceme, aby byla dohoda opět zamítnuta a aby proběhla řádná jednání se Spojenými státy, než dojde k rozšíření výměny informací v takovémto rozsahu. Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, rád bych poděkoval Alexanderu Alvarovi a jeho předchůdkyni Jeanine Hennis-Plasschaertové, jakož i orgánům USA a zejména americkému velvyslanci panu Kennardovi za intenzivní práci, vytrvalost a odhodlání dopracovat se k další dohodě a za udržení pozitivních vztahů mezi EU a USA. Měli bychom poblahopřát Spojeným státům za jejich trvalé přesvědčení, že je v této věci možné dosáhnout pokroku, a za to, že pokračovali v cestě k dosažení mezinárodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy.
35
36
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Domnívám se, že tentokrát máme po šesti měsících většinou úspěšných, ale obtížných jednání všichni mnohem více dobré vůle a jsme soudržnější. Parlament musel tvrdě usilovat o to, aby byl vyslyšen a aby byl jeho hlas respektován. Nakonec předkládáme dohodu, která není jen nová, ale je také vylepšená; je to dohoda, kterou můžeme přijmout a se kterou můžeme být spokojeni, především i díky tomu, v čem jsme se z ní jako Parlament a jako evropské orgány poučili. Dohoda je ve srovnání s předchozí dohodu kvalitní a zahrnuje i soudní kontrolu, dohled EU, přezkumné řízení a blokovací mechanismy. Představuje pro nás do budoucna možnost vytvoření vlastního evropského systému TFTP. Je bezpochyby spravedlivější, otevřenější a demokratičtější. Poslancům, kteří stále mají nějaké pochybnosti, chci říci, že smlouva není dokonalá, ale dovoluji si sněmovně připomenout, že nežijeme v dokonalém světě. Žijeme spíše ve světě plném nebezpečí, jak před chvílí zdůraznil pan Claude Moraes, když připomenul londýnské útoky. A právě proto tuto dohodu potřebujeme. Proto nemáme pouze povinnost chránit údaje a práva našich občanů, ale také chránit jejich neustálou bezpečnost a záruky. Včera večer byla tato dohoda ve výboru drtivou většinou přijata. Bylo to vítězství zdravého rozumu a doufám, že stejný výsledek se zopakuje i zde, když budeme hlasovat společně. Nyní je čas odložit naše individuální ideály a jednat prakticky, v zájmu lidí, které zastupujeme. Nyní je čas obnovit pověst Evropské unie jako důležitého mezinárodního orgánu. Nyní je čas chovat se rozumně a zodpovědně. Nyní je čas, aby Parlament hlasoval pro tuto smlouvu, což naše skupina rozhodně udělá. Rui Tavares, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, o čem tu mluvíme? Mluvíme o téměř 90 milionech finančních zpráv za měsíc, což je číslo, které odpovídá více než jedné miliardě zpráv za rok. Tyto finanční zprávy pocházejí z Evropy a týkají se operací mezi evropskými zeměmi nebo mezi Evropou a zbytkem světa. Měsíce a roky se v tomto Parlamentu hovořilo o hromadných údajích, o hromadném přenosu dat. Parlament se rozhodl přenos hromadných údajů odmítnout, poprvé to bylo v únoru, když dohodu zamítnul. Podruhé k tomu došlo v květnu, kdy jsme přijali usnesení, v němž se jasně uvádí, že přenos hromadných údajů je nezákonný. A nyní je přenos hromadných údajů zde. Toto je podstata dohody; podstata dohody se nemění, a všichni v tomto Parlamentu to velmi dobře vědí. Proto jsou zde dobré důvody dál hlasovat proti. Tato dohoda má mnoho slabých míst. Říkají nám, že dává právo na soudní přezkum, na transparentnost... vážené dámy a pánové, víme všichni moc dobře, že se jedná o vládní dohodu s Bílým domem. Americký zákon se nemění, neprochází to Kongresem. Evropští občané sídlící ve Spojených státech amerických jsou kvůli této dohodě diskriminováni. To množství pěkných slov ve smlouvě není v praxi ničím podloženo, což všichni dobře víme. Pak nám představují zásadní otázku týkající se role Europolu. Musí se však jasně říci, že Europol není pověřen ochranou údajů. Máme evropského inspektora ochrany údajů, kterého Evropská komise a Evropská rada nikdy nechtěly do této dohody zahrnout. Europol je agentura, která potřebuje kontrolu, protože má z této dohody užitek. Dostává od policie stopy, ale neprovádí filtrování, které slouží k ochraně údajů evropských občanů. Víme, že je to špatně, víme, že je to nezákonné a protiústavní. A zrovna včera udělal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Parlamentu medvědí službu, když odmítl požádat právní služby Evropského parlamentu o stanovisko k úloze Europolu, což, jak víme, je velmi špatné.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Levicová skupina o toto stanovisko právní službu požádá – a chtěl bych poděkovat našemu kolegovi panu Alvarovi, který pracoval velmi usilovně a transparentně, spolupracoval se zpravodaji ze všech skupin – protože, drazí přátelé, my si můžeme vybrat, zda chceme vědět, nebo ne. Jako zákonodárci máme povinnost předvídat právní důsledky této dohody a levicová skupina bude rozhodně hlasovat proti této dohodě. Gerard Batten, jménem skupiny EFD. – Vážený pane předsedající, tato dohoda byla navržena v rámci Lisabonské smlouvy, a proto postrádá demokratickou legitimitu. Občanům Evropy se systematicky odepíralo právo na referendum o Lisabonské smlouvě, protože eurofilní politické elity věděly, že by byla smlouva zamítnuta. To je problém, který se nám bude v nadcházejících letech neustále vracet. Vytvořili jste protiprávní stát a nyní přijímáte protiprávní zákony! Podívejme se, jak k tomu došlo. Těch pár poslanců, kteří měli přístup k této tajné zprávě nebo tajné dohodě, si ji mohli přečíst až poté, co podepsali čestné prohlášení, že její obsah neprozradí. Ještě důležitější je však to, že občané Evropy, jimž tyto informace ve skutečnosti patří, o obsahu dohody vůbec nic netuší. Přesněji řečeno, navrhovaná právní úprava je podle stávajícího britského zákona o ochraně dat upravujícího mezinárodní předávání soukromých údajů o občanech nezákonná. Podle tohoto zákona nelze tyto informace sdílet bez souhlasu dotčených osob. Americké úřady již ukázaly, že si tyto údaje prostě samy vezmou, kdy se jim to hodí. Spojeným státům se nedá věřit, že budou dodržovat práva jiných států. Zmíněné důvěrné a soukromé finanční údaje patří jednotlivým osobám, ne Evropské unii nebo Evropskému parlamentu. Ti nemají žádné právo sdílet je se Spojeným státy nebo s kýmkoliv jiným. Zdá se, že britský zástupce v Radě vůbec nebral při uzavírání této dohody v úvahu stávající vnitrostátní právní předpisy. Jakým právem? Všichni však víme, že zcela nedemokratické a nelegitimní právní předpisy EU dostávají přednost před vnitrostátním demokratickým právem! Terorismu se musíme postavit, ale nesmíme jej použít jako zástěrku k tomu, abychom občany zbavili práv a ochrany. Je to jen poslední příklad toho, jak Evropská unie vytváří nedemokratický, nezákonný politický stát. Britská Independence Party bude hlasovat proti. Daniël van der Stoep (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, nizozemská Strana pro svobodu (PVV) bude hlasovat pro dohodu se Spojenými státy, a tedy i pro související zprávu. Spolupráce v oblasti boje proti terorismu je velmi důležitá jak pro mě, tak i pro naši stranu. Nezapomínejme však, proč je – bohužel – nutné tímto způsobem spolupracovat se Spojenými státy. Celosvětový džihád představuje pro svět stále větší hrozbu. Boj proti západním hodnotám získává finance a ideologickou podporu z Blízkého východu. To si musíme ujasnit. Pane předsedající, dne 11. září 2001 jsem byl ve Washingtonu, DC, a několik hodin po útocích jsem navštívil místo pohromy v Pentagonu. Ve vzduchu byl cítit neprostupný, nepopsatelný zápach z letadla, které narazilo do budovy. Byl to hrozný zápach, zápach terorismu. Pokud by se nám tento týden podařilo schválením dohody se Spojenými státy zabránit teroristickým činům, bylo by to skvělé. Simon Busuttil (PPE). – Pane předsedající, jsem občan dodržující zákony a chci, aby byla chráněna moje bezpečnost, aniž by to příliš zasahovalo do mého soukromí. Rovněž ale chci, aby nebylo porušováno moje soukromí, aniž by to bylo na úkor mé bezpečnosti. Právě toho jsme touto dohodou dosáhli. Ukázali jsme, že soukromí a bezpečnost nemusí jít proti sobě. Ukázali jsme, že můžeme mít obojí. Ukázali jsme, že můžeme najít správnou
37
38
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
rovnováhu. Není to hra, kde zisk jedné strany znamená ztrátu druhé. Domnívám se, že se jedná přesně o ten druh rovnováhy, který od nás občané dodržující zákony očekávají. Proto bychom měli tuto dohodu podpořit a měli bychom být hrdí, že ji podpoříme, protože jsme při jejím utváření sehráli významnou roli. Birgit Sippel (S&D). – (DE) Vážený pane předsedající, nejprve dovolte poznámku na úvod. Přijmout, nebo odmítnout? Obojí rozhodnutí je třeba respektovat. Nepřijatelné je však určité přehánění, polopravdy a lži, často bez jakékoliv znalosti věci, které zazněly v rámci diskuse. Vhodná by jistě byla větší objektivita a méně emocí. A nyní k věci. Boj proti terorismu znamená také ochranu demokratických hodnot a svobod. Jedno z toho si vyžaduje používání údajů, zatímco to druhé vyžaduje vysoký stupeň ochrany údajů. A právě zde bylo pod tlakem ze strany Evropského parlamentu mnohého dosaženo: jde o ověřování, zda je daná žádost skutečně založena na legitimním podezření z terorismu, o každodenní kontroly úředníků EU v americkém ministerstvu financí, kontrolující, že se přezkoumávají pouze údaje týkající se podezřelých z terorismu, a také o možnost zastavení získávání údajů. My jako Parlament jsme přesvědčeni, že tato důležitá funkce musí být řízena ve shodě se všemi orgány. Dodržování norem se zapojením inspektorů ochrany údajů se musí každoročně přezkoumávat, a pokud jde o pětiletou archivaci, i zde je nutné provádět každodoční audit, kterým bude zajištěno, že nepotřebné údaje se včas vymazávají. Opakuji, že se to netýká převodů v rámci Evropské unie. Nedosáhli jsme však všeho. Například je zde Europol. Chtěla bych požádat Evropskou komisi, aby nečekala až do roku 2013, ale aby co nejrychleji připravila návrh právního předpisu, který zajistí parlamentní kontrolu prostřednictvím procesu spolurozhodování. Sophia in 't Veld (ALDE). – Vážený pane předsedající, budu hlasovat pro, ale s velkým zdráháním a rozpaky. Tato dohoda má závažné nedostatky, kvůli kterým může být právně napadena. Klade konečný verdikt do rukou soudů, a nikoli politiků, kam patří. Uzavírání mezinárodních dohod, které nejsou právně neprůstřelné, představuje riskantní strategii. Tato dohoda tedy nepředstavuje žádný důvod k jásání, ale je to nejméně špatné řešení. Přestože sdílím mnohé pochybnosti a obavy kolegů, kteří budou hlasovat proti dohodě, nepovede její zamítnutí k dohodě lepší, což všichni víme. Proč? Protože vlády členských států – nikoli vláda USA, ale naše vlastní vlády – trvají na tom, aby bankovní údaje evropských občanů zpracovávaly třetí země. Je to jen díky Evropskému parlamentu, že naše osobní údaje budou v budoucnu filtrovat evropské orgány v rámci vlastní kontroly. Ukončení přenosu hromadných údajů v delším časovém horizontu je významným pokrokem, což bychom měli uznat. A konečně, kolegové, pokud budeme hlasovat proti, budeme odpovědní za zajištění rychlého a úplného provedení rozhodnutí Rady. Hélène Flautre (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, ráda bych poděkovala paní in 't Veldové za její vystoupení. Přinejmenším jasně vysvětlila důvody, proč bude hlasovat pro zprávu, protože od začátku jsem ve vystoupeních obou velkých skupin slyšela pouze zastírání. Skutečností je, že tato dohoda není nijak jiná, alespoň ne v hlavních bodech, kvůli kterým se Evropský parlament vyslovil v únoru proti. Stále existují případy přenosu hromadných údajů, stále se údaje uchovávají po dobu pěti let. Stále nemají evropští občané právo se na
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
americkém území odvolat a stále zde máme onen významný problém, o němž hovořil pan Tavares, týkající se Europolu. Europol není soudním orgánem, a to neříkám já, ale texty, smlouvy. Evropské a vnitrostátní orgány dozoru se v těchto základních bodech shodují. Pokud jde o mě, mám pocit, že poté, co jsme vypnuli hruď – jak jste řekl, pane De Clercku – nyní opět skláníme šíji a to není pro evropské občany dobrá zpráva. (Potlesk) Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, to, co bylo vyjednáno v rámci dohody SWIFT a je nyní podáváno jako ochrana údajů, je ve skutečnosti trapný sebeklam ze strany Evropanů. Dokud se občané, kteří se neprovinili žádným zločinem, mohou pouze prostřednictvím mimoevropských přenosů hromadných údajů dostat do pozornosti amerických tajných služeb, je zřejmé, že ochrana údajů bude terčem posměchu. Stručně řečeno prý není technicky možné zkonkrétnit informace na jednotlivé osoby. Pokud zatím nelze přenos údajů omezit na konkrétní požadavky, pak by se prostě tyto údaje neměly poskytovat, a tím by to mělo skončit. Jakmile bude dohoda prováděna, můžete si být jisti, že se nikdo o nastavování omezení požadavků ani v nejmenším zajímat nebude. Z monitorovacího systému Evropské unie, který má být zřízen, se během několika let stane placebo, sedativum pro kritiky. Archivace neomezených datových balíků po tak dlouhou dobu – a pět let je z pohledu zákona o informacích malá věčnost – je v případě neexistence jakékoliv soudní kontroly v rozporu s chápáním moderního státu, založeného na právním státě. V této dohodě je tak zvýšení ochrany údajů v nedohlednu. Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE). – (ES) Vážený pane předsedající, chtěli bychom poblahopřát paní Malmströmové a panu Alvarovi a celému Parlamentu za podporu, kterou velká většina poslanců z různých skupin této dohodě vyjádřila. Respektujme také ty, kdo s ní nesouhlasí. Transatlantická bezpečnost s demokratickými zárukami je pro přerušení toků financování terorismu zásadní. Dnes znovu potvrzujeme svou podporu nové dohodě, která dává větší záruky ochrany veřejného zájmu a v níž Parlament sehrál větší roli. Rada musí více a lépe chápat, naslouchat a spolupracovat s jiným Parlamentem, což vyplývá z Lisabonské smlouvy. Evropská unie potřebuje vlastní program sledování financování terorismu v podobě umožňující získávání dat přímo na území Unie a pod dohledem evropských úředníků. Komise má v podpoře tohoto programu zásadní úlohu. Na závěr nesmíme zapomínat, že informace, které Spojené státy získaly pomocí dohody SWIFT, byly rozhodujícím faktorem v zabránění útoků v Barceloně, Madridu a Londýně a při džihádu v Německu. Domnívám se, že tato dohoda je užitečná. Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předchozí dohoda SWIFT s USA přestala platit 1. února 2010 a nyní je zde dohoda nová. Dalo by se jednoduše říci, že zvítězil smysl pro odpovědnost, ale mně to tak nepřipadá. Stačilo by položit vedle sebe dřívější návrh a ten současný, který byl před několika dny schválen, a
39
40
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
jasně bychom viděli, jakých významných zlepšení bylo dosaženo díky Evropskému parlamentu a díky jednání Komise a španělského předsednictví. Můj profesor veřejného práva říkával, že nejlepší dohoda je ta, kterou je ještě třeba zlepšovat. Budeme se tedy muset spokojit s dobrou dohodu, která definuje vůli a společnou strategii boje proti terorismu. Nyní je ovšem třeba zapojit třetí země, které jsou pro postup v boji proti terorismu nepostradatelné. Konečně se domnívám, že tato dohoda vytváří přiměřenou rovnováhu mezi právem na soukromí a právem na bezpečnost. Carlos Coelho (PPE). – (PT) Pane předsedající, rád bych poblahopřál paní komisařce Malmströmové, zpravodaji panu Alvarovi a všem, kteří na této věci spolupracovali. Hlas Evropského parlamentu byl vyslyšen, jednání proběhla. Tato dohoda je jiná a lepší než ta, kterou jsme v únoru zamítli. Mám ale stále jisté pochybnosti o článku 20. Zdá se mi, že jeho znění zpochybňuje účinnost práv, se kterými se v dohodě počítá. Stále také nesouhlasím s výběrem Europolu, který není ani nezávislým soudním orgánem, ani orgánem na ochranu údajů. Určitě se nedomnívám, že tuto dohodu můžeme zamítnout. Je odlišná od únorové dohody, ale nemohu s ní uspokojivě souhlasit, a proto se zdržím hlasování. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Odmítám přednesené argumenty odpůrců. Chci připomenout, že od února, kdy dohodu SWIFT zablokovala levice a euroskeptici, jsou bankovní data předávána bez smluvního základu. Nezapomeňte, že od září 2001 nejsou známy případy jakéhokoli zneužití citlivých údajů Evropanů. Oceňuji, že Evropský parlament dosáhl díky Lisabonské smlouvě toho, že to bude nyní evropský úředník, a nikoli americký úředník či člen Europolu, kdo ve Státech bude rozhodovat o předání kteréhokoli individualizovaného údaje. Žádám paní komisařku, aby zde uvedla termín, kdy budou známa jména tří kandidátů na tuto funkci. Trvalým odpůrcům evropsko-americké spolupráce chci vzkázat, že naší povinností je účinně chránit životy občanů před teroristickými útoky. Tato dohoda nyní dává vysoké záruky a současně ochraňuje data a nabízí možnost soudního sporu o náhrady, pokud by někdy obchodní data byla zneužita. Děkuji členům Komise a členům výboru LIBE za tento výsledek. Kinga Göncz (S&D). – (HU) Budu opravdu stručná. Tato dohoda není ani ideální, ani dokonalá, ale myslím, že je to nejlepší možná dohoda, které jsme byli v tak krátkém čase schopni dosáhnout. Je vyvážená v tom smyslu, že klade důraz na bezpečnost evropských občanů stejně jako na jejich právo na svobodu a ochranu dat. Je důležité, abychom ji v červenci přijali, protože bude klíčem k bezpečnosti. Z hlediska ochrany údajů je také důležité, aby se údaje nepřenášely bez jakékoliv kontroly. Do textu byly začleněny další záruky, zčásti se týkají odůvodnění sdělování údajů a zčásti odůvodnění upřednostňování údajů. Nabízené opravné prostředky budou od nynějška transparentní. Jsou zde samozřejmě i nevyřešené problémy, o nichž kolegové hovořili: vhodnost volby Europolu a délka doby archivace. Vedle toho je také důležité, že máme jasný časový plán pro vytvoření evropského TFTP – návrh dostaneme do roka – a že se změnil vztah mezi Radou, Komisí a Parlamentem. Carl Schlyter (Verts/ALE). – (SV) Pane předsedající, podporuji dohodu, podle které se předávají konkrétní informace o osobě, která aktivně a vědomě podporuje terorismus a jejíž práva lze obhájit u soudu. Chtěl bych poděkovat panu Alvarovi a paní Malmströmové, že se alespoň pokusili tento cíl splnit. Řekli jsme, že nechceme žádné hromadné údaje, ale přesto se tyto údaje budou minimálně po dobu tří let předávat. Řekli jsme, že kvůli právní
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
jistotě potřebujeme soud chránící naše lidská práva, a přesto budeme mít Europol, který má kontrolovat dodržování dohody, ne hájit lidská práva. Máme také definici terorismu, která se shoduje s definicí Spojených států, konkrétně jistou flexibilní část, která je příliš široká a může být použita proti humanitárním organizacím, které nepracují dostatečně loajálně v zájmu zahraniční politiky Spojených států. Ne, bohužel, ochrana lidských práv je v této dohodě stejně nahá jako slavný císař. Cornelia Ernst (GUE/NGL). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, naše debata se musí soustředit na dva aspekty. Jedním je ochrana údajů, o níž se tu hodně mluvilo. Je sice pravda, že některé věci se zlepšily, ale je jisté, že přenos hromadných údajů nebyl odstraněn. Nejvíc mě trápí, že pokud jde o ochranu údajů, došlo v podstatě k rozšíření pravomocí Europolu: ptáme se, na jakém právním základě? Nicméně, chci zcela jasně říci, že je zde ještě další aspekt, o kterém musíme mluvit velmi vážně, a sice to, že i kdyby se všechny problémy ochrany údajů vyřešily, zůstane otázka, zda zásada, podle které se převádějí bankovní údaje o milionech lidí v Evropě k preventivním účelům, skutečně výrazně přispěje k boji proti terorismu. Silně o tom pochybuji, nijak se to nehodnotilo a nic na to neukazuje. Namísto toho se zavede de facto sledování občanů a chci vám připomenout, že ani inspektor ochrany údajů nevidí nutnost takového nařízení. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) 28. června byla podepsaná nová dohoda o odevzdávaní údajů občanů Evropské unie do Spojených států. Ty změny, které byly na této dohodě provedené, nejsou podle mého názoru zcela přesvědčivé. Mluvili jsme o tom, že úředníci Evropské unie budou mít ve Washingtonu možnost ovlivňovat výběr údajů, které se budou zpracovávat. A samozřejmě bude záležet na kompetenci těchto úředníků, ale na to, aby se mohli k tomu vyjadřovat, je tam nepotřebujeme, protože zpracovávat data a údaje budou především američtí zpravodajští důstojníci. Dále jsme mluvili o tom, že nezávislý soud může změnit rozhodnutí. Soud však může jednat na základě námitek občanů a občané se o tom, že jsou sledovaní zpravodajskou službou, nedozví. Takže jak bude soud potom moci o čemkoli rozhodovat, když nebude vědět o tom, že je občan sledovaný? Také se mluvilo o tom, že Evropská unie připravuje do budoucna vlastní postup, avšak tento postup by už měl být přijatý a schválený. Andrew Henry William Brons (NI). – Vážený pane předsedající, takzvaná ochrana zahrnutá v novém návrhu dohody představuje kontrolu EU nad získáváním hromadných dat přenášených do Spojených států. I kdyby byla tato kontrola vykonávána v dobré víře, nedomnívám se, že by jednotlivci mohli odmítnout žádost Spojených států o získání údajů, když se jim, poměrně nepravdivě, řekne, že jde o boj proti terorismu. Zahraniční politika USA však zasahuje mnohem dál než k boji proti terorismu a je dost pravděpodobné, že se Spojené státy budou snažit získat přístup k finančním údajům, které by bylo možné využít proti jejich širším politickým odpůrcům, nejen proti skutečným teroristům. Můj nesouhlas s touto smlouvou se však netýká pouze jejího obsahu. Odpovědnost za smlouvy ovlivňující citlivé důvěrné informace má patřit jen suverénním státům, a nikoli nadnárodním orgánům, jako je Evropská unie.
41
42
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Chtěl bych poděkovat paní Malmströmové a panu Alvarovi za tuto zprávu. Můžeme být spokojeni, že jsme v souvislosti s touto široce diskutovanou, ale velmi důležitou dohodou dosáhli pokroku. Ačkoliv jsem pro ni hlasoval už v únoru spolu s většinou poslanců skupiny PPE, mám pocit, že nové znění zaručuje občanům Evropské unie příznivější podmínky, bez ohledu na to, jak nehodící bylo zpoždění celého procesu. Museli jsme najít odpovídající rovnováhu mezi ochranou údajů a bezpečností a domnívám se, že se nám to do značné míry podařilo. Je však důležité, abychom v budoucnosti zřídili vlastní bezpečnostní systém proti financování terorismu, systém, který budeme schopni v Evropské unii nezávisle provozovat. V průběhu vývoje a provozu systému budeme muset zajistit, aby byla plně respektována práva občanů na ochranu jejich osobních údajů. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Chtěla bych poblahopřát zpravodaji panu Alvarovi a hned v úvodu chci uvést, že podporuji přijetí dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání bankovních údajů v rámci boje proti terorismu. Nová verze dohody poskytuje lepší ochranu práv evropských občanů. Zákazníci evropských bank budou nyní moci získat informace o tom, jak jsou jejich osobní bankovní údaje využívány. Myslím si, že Europol bude mít velmi důležitou roli, neboť bude ověřovat, zda je podezření zákazníka banky z terorismu oprávněné, či nikoli. Roli Evropské unie posílí i to, že Evropská komise jmenuje osobu, která bude dohlížet na každodenní získávání údajů. Konečně bych ráda zdůraznila, že musíme zachovat rovnováhu mezi odpovědností za zajištění bezpečnosti občanů a ochranou osobních údajů. Stefaan De Clerck, úřadující předseda Rady. – (NL) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, toto byla skutečně vášnivá rozprava. Respektuji stanoviska různých politických skupin a řečníků, nakonec mohu pouze konstatovat, že tato diskuse, která probíhá po celé Evropě, ve všech parlamentech, se týká rovnováhy mezi bezpečností a bojem proti terorismu na jedné straně a ochranou údajů a ochranou soukromí na straně druhé. Na tuto rovnováhu musíme pozorně dohlédnout. Jedná se o evoluční proces. Vypracovali jsme dohody, které Parlament zamítnul, a nyní jsme přišli s novou dohodou, která je výrazně lepší a bude se i nadále vyvíjet. Jsem přesvědčen, že tato dohoda představuje významný krok vpřed a že bude rovněž schválena rámcová dohoda o ochraně údajů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která si vyžaduje další jednání a která bude mít dopad na celou situaci. Budeme se zabývat organizací dohledu, částečně pod dozorem Komise, tak, abychom mohli ve Spojených státech provádět kvalifikovaný evropský dohled. To vše jsou pozitivní kroky. Pane předsedající, dámy a pánové, je však také pravda, že pokud kritizujeme partnerství mezi Evropou a Spojenými státy, musíme také přijmout odpovědnost a vytvořit vlastní systém, což jsme také učinili. Byl navržen náš vlastní systém a bude se na něm pracovat. Je snadné kritizovat systém zahrnující Spojené státy, ale pak musíme být důslední a splnit, co jsme schválili, tedy vyvinout vlastní evropský systém. Jsem přesvědčen, že toto je další krok a pevně věřím, že přijetí této dohody představuje pozitivní přínos ke zvýšení bezpečnosti v Evropě a že se nám současně podaří vytvořit více vlastních nástrojů, díky nimž budeme moci do ještě větší míry uplatnit evropský způsob práce. Doufám tedy, že tato dohoda nyní získá souhlas Parlamentu. Cecilia Malmström, členka Komise. – Vážený pane předsedající, děkuji vám za tuto rozpravu Tato dohoda se vám může, nebo nemusí líbit. Všechny dohody, které uzavíráme,
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
ať už interně mezi orgány, nebo se třetími zeměmi, jsou výsledkem obtížného vyjednávání, tvrdého úsilí a kompromisu. Kompromis je podstatou metody Společenství. Není vždy stoprocentní, ale obvykle je to slušný kompromis a můžeme ho přijmout. Nemusí se vám to líbit, ale myslím, že je nespravedlivé říci, že tato dohoda je stejná jako ta, kerou jste v únoru zamítli. To prostě není pravda. Bylo dosaženo značného zlepšení v souvislosti s ochranou údajů, základními právy a integritou. Žádosti budou formulovány co nejkonkrétněji, máme na to několik kontrol a mechanismů, diskutuje se i o myšlence mechanismu evropoského TFTP. To ještě před několika měsíci nebylo ani na pořadu jednání a dostalo se to tam díky vám, díky vašemu velmi konstruktivnímu a zodpovědnému přístupu a díky tvrdému vyjednávání. Umožnil to také konstruktivní, otevřený a velmi odhodlaný přístup našich kolegů v USA. Vyslechli si a pochopili naše obavy a společně jsme došli k dohodě, která tyto obavy bere v úvahu, ale je také nástrojem v boji proti terorismu a doufejme, že v budoucnu bude chránit lidské životy. Jsem připravena diskutovat o dalších podrobnostech a vývoji, o budoucím mechanismu TFTP a o provádění dohody. Ještě jednou děkuji všem zainteresovaným – zpravodaji, stínovým zpravodajům, Radě a politickým skupinám – za tuto velmi konstruktivní zprávu. Alexander Alvaro, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, domnívám se, že v souvislosti s touto diskusí musíme zmínit dvě věci. První je ta, že Evropský parlament prokázal, že je po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost připraven spolupracovat. Pan Garrido prohlásil, že Evropský parlament podcenil. Domnívám se, že ano, Parlament nejen že projevil ochotu spolupracovat, ale také ochotu prokázat odpovědnost. Věřím, že se nám otevírá nová éra v oblasti tvorby právních předpisů EU. Nyní se obrátím na kolegy poslance, kteří vystoupili proti dohodě. Respektuji vaši opozici a od očekávám od vás stejné respektování pravdy. Skutečností je, že jsme dosáhli střednědobého řešení, jak lze zabránit přenosu hromadných údajů. Dříve v této smlouvě nebylo žádné ustanovení, podle něhož by se měl tento přenos hromadných údajů ve střednědobém horizontu právně závazným způsobem ukončit. Tvrdit dnes, že jsme to měli udělat ze dne na den, je stejně reálné jako chtít ze dne na dne přestat užívat jadernou energii, což také není politicky a prakticky možné. Proto zde musí převážit trochu víc poctivosti a vzájemného respektu. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 8. července ve 12:00. Dalším bodem programu je hlasování. Písemná prohlášení (článek 149) písemně. – Namísto „rychlé“ dohody SWIFT, o kterou Komise a vláda USA usilovaly, je Parlament přinutil vyjednat „dobrou“ dohodu SWIFT. Pro Evropu a pro budoucnost transatlantických vztahů to znamená velké vítězství. Ano, příprava konečné dohody trvala trochu déle, ale bylo dosaženo mnohem lepší rovnováhy mezi bojem proti terorismu a ochranou základních práv, než tomu bylo před několika měsíci. Ukázalo se, že Parlament je důležitým partnerem, který může vykonávat své nové pravomoci zodpovědně a efektivně. A do vztahů americké vlády s EU to přineslo novou – a tolik potřebnou – atmosféru otevřenosti a spolupráce. Není to dokonalá dohoda. Doufal bych například, že
43
44
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Komise navrhne způsob, jak ustavit v Europolu místo pro zástupce evropského inspektora ochrany údajů, který by zde dohlížel na počáteční záruky přenosu hromadných údajů, jako se nám podařilo zajistit dohled EU na americkém ministerstvu financí. Celkově jsem však hluboce přesvědčen, že si tato velmi vylepšená dohoda zaslouží – na rozdíl od vysoce problematické prozatímní dohody z února letošního roku – souhlas Parlamentu. Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Chtěla bych poblahopřát Komisi za výsledek, k němuž na základě těchto obtížných jednání dospěla. Tato dohoda splňuje požadavky, které Evropský parlament před několika měsíci vyslovil. Americké orgány souhlasily se zavedením velkého množství záruk na ochranu údajů, které chyběly v předchozí dohodě. Během posledních měsíců byla mnohokrát zdůrazněna účinnost tohoto předávání údajů v rámci boje proti terorismu. Nyní je však načase, aby Evropská unie zavedla svůj vlastní mechanismus boje proti financování terorismu. V této souvislosti vítám vůli, kterou dala Komise najevo, tedy že chce v této oblasti pokročit, a chtěla bych ji požádat, aby navrhla konkrétní opatření co nejdříve. Tato „aféra Swift“ byla pro Parlament příležitostí k výkonu jeho nových pravomocí, které získal v rámci Lisabonské smlouvy. Členské státy stejně i naši partneři ze třetích zemí nyní ví, že musí při přijímání těchto dohod s Parlamentem úzce spolupracovat. Obsah dohody je jasným důkazem těchto nových institucionálních vztahů. Naše obavy byly vyslyšeny a byly nalezeny odpovídající odpovědi. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Pod rouškou boje proti terorismu se do Spojených států ve velkém převádějí bankovní údaje čestných evropských občanů. Přepracovanou dohodou SWIFT se tato situace mění jen velmi málo. Nemůžeme našim občanům slíbit dostatečnou ochranu údajů, protože: citlivá data se archivují ve velkém, ne pouze v jednotlivých případech, v nichž existují důvody pro podezření. Údaje se svévolně archivují po dobu celých pěti let. Dodržování ochrany údajů má být zajištěno prostřednictvím Europolu, i když má tento úřad o tyto údaje sám zájem. Výkonný orgán tedy kontroluje sám sebe – to má skutečně být nezávislý kontrolní orgán? Občané EU, jejichž práva byla porušena, nemají de facto žádnou šanci na úspěch u soudu. Občané by nejprve museli uhradit náklady na zahájení soudního řízení ve Spojených státech! To, co se zprvu v únoru slavilo jako úspěch Evropského parlamentu, se nyní stalo fiaskem. Dokonce i zpravodaj připouští, že není zcela spokojen. Dohoda neposkytuje žádnou skutečnou a účinnou ochranu údajů, a měla by být proto zamítnuta. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Dohoda SWIFT, jak je nyní navržena, představuje jasné zlepšení, neboť došlo k odstranění předávání údajů SEPA a je v ní obsažena definice terorismu. Politické debaty na téma SWIFT však jasně ukazují, jak obtížné a důležité je najít a udržet rovnováhu mezi právy občanů a závazkem zajistit bezpečnost ve světě. Mnoho otázek zůstává otevřených a je třeba na ně odpovědět. Například: 1) Proč musejí být údaje uchovávány po celých pět let? 2) Myslím, že kdybychom měli delší dobu na vyjednávání, byli bychom jistě schopni vylepšit slabé stránky a zapojit vlastní právní služby; byli bychom pak schopni vypracovat dohodu, která by byla přijatelná pro všechny - jak pro Evropskou unii, tak pro Spojené státy. Podle mého názoru tato dohoda nebere ani po přepracování a zahrnutí různých ústupků v úvahu přiměřenost mezi zájmy bezpečnosti a respektováním soukromí. A jsem přesvědčena, že více času na vyjednávání by oběma stranám – USA i Evropě – umožnilo dosáhnout lepších a detailnějších výsledků. Děkuji.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
PŘEDSEDAJÍCÍ: ALEJO VIDAL-QUADRAS místopředseda Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych obrátila pozornost Evropské unie k osudu 250 Eritrejců, kteří v současnosti vysílají naléhavé prosby prostřednictvím textových zpráv, protože jsou zadržováni lybijskými úřady v saharské poušti. Umírají, potřebují pomoc, a já bych ráda požádala Evropskou unii, aby tomuto problému věnovala pozornost. 6. Hlasování Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE). – (ES) Pane předsedající, smím vás požádat, aby bylo hlasování o chvíli odloženo, protože se – jak sám vidíte – právě rozdávají hlasovací seznamy skupiny Partido Popular. Předsedající. – Nyní přikročíme k hlasování. 6.1. Přistoupení členských států k Úmluvě o mezinárodních výstavách podepsané v Paříži dne 22. listopadu 1928 (A7-0201/2010, George Sabin Cutaş) (hlasování) 6.2. Uzavření Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón k Barcelonské úmluvě (A7-0191/2010, Jo Leinen) (hlasování) 6.3. Dohoda s Islandem a Norskem: uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV (A7-0173/2010, Simon Busuttil) (hlasování) 6.4. Účast Švýcarska a Lichtenštejnska v agentuře Frontex (A7-0172/2010, Philip Claeys) (hlasování) 6.5. Žádost o ochranu poslanecké imunity, které požívá Valdemar Tomaševski (A7-0214/2010, Bernhard Rapkay) (hlasování) 6.6. Kvalita statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku (A7-0220/2010, Othmar Karas) (hlasování) - Před hlasováním: Othmar Karas, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych Vás upozornil, že prostřednictvím dnešního rozhodnutí uskutečňujeme něco, co jsme chtěli učinit už v roce 2004 a co Rada na jaře roku 2004 odmítla: rozšiřujeme možnosti Eurostatu v oblasti kontroly, posilujeme jeho pravomoci a automatizujeme postupy kontroly. Je to první důležité legislativní opatření v reakci na krizi a na zkušenosti z posledních týdnů. Je třeba posílit nezávislost Eurostatu a omezit jeho závislost na údajích od členských států. Dnešní postup lze označit za krok správným směrem, dosud jsme však dle mého názoru nedospěli do cíle. Musí být zavedena možnost provádět inspekce v členských státech kdykoli bez předchozího ohlášení a veškeré příslušné údaje musí být k dispozici k prozkoumání.
45
46
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Je třeba posílit spolupráci s Evropskou centrální bankou a zajistit, aby Eurostat získal více finančních prostředků a větší počet pracovníků, kteří podstoupí kvalitní odbornou přípravu. Co dalšího požaduje Evropský parlament? Sankce vůči členským státům, které falšují statistické údaje či předkládají padělané statistické údaje. Komise musí Parlamentu předložit komplexní zprávu o chybách za posledních šest let. Chceme vědět, kde k chybám docházelo a o jaké chyby šlo – ať v oblasti politické, právní či v záležitosti jurisdikce – abychom mohli vyvodit odpovídající důsledky. Komise by měla předložit návrh na harmonizaci sběru statistických údajů a harmonizaci kritérií pro statistické úřady v členských státech a snažit se je prosadit. Dnes přijímáme správné a významné opatření s cílem zajistit nezávislost a posílit pravomoci, nejsme však ještě u konce. V tomto ohledu máme před sebou ještě dlouhou cestu. (Potlesk) 6.7. Strategie Evropské unie pro region Baltského moře a role makroregionů v budoucí politice soudržnosti (A7-0202/2010, Wojciech Michał Olejniczak) (hlasování) 6.8. Příspěvek regionální politiky EU k boji proti finanční a hospodářské krizi se zvláštním důrazem na Cíl 2 (A7-0206/2010, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou) (hlasování) - Před hlasováním: Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Pane předsedající, velmi stručně: naše skupina by ráda požádala o elektronické hlasování – jmenovité hlasování. (Žádost o jmenovité hlasování byla schválena) 6.9. Práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě (A7-0174/2010, Antonio Cancian) (hlasování) 6.10. Práva cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách (A7-0177/2010, Inés Ayala Sender) (hlasování) 6.11. Inteligentní dopravní systémy v oblasti silniční dopravy a rozhraní s jinými druhy dopravy (A7-0211/2010, Anne E. Jensen) (hlasování) 6.12. Ohlašovací formality lodí připlouvajících do přístavů nebo odplouvajících z nich (A7-0064/2010, Dirk Sterckx) (hlasování) 6.13. Udržitelná budoucnost pro dopravu (A7-0189/2010, Mathieu Grosch) (hlasování) - Před závěrečným hlasováním: Corien Wortmann-Kool (PPE). – (NL) Pane předsedající, jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych ráda požádala, aby závěrečné hlasování proběhlo formou jmenovitého hlasování, pokud je to možné. (Žádost o jmenovité hlasování byla schválena)
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
6.14. Výroční zpráva Petičního výboru za rok 2009 (A7-0186/2010, Carlos José Iturgaiz Angulo) (hlasování) 6.15. Podpora přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy (A7-0197/2010, Emilie Turunen) (hlasování) - Po hlasování: Graham Watson (ALDE). – Pane předsedající, jakožto předseda Delegace pro vztahy s Indií bych rád upozornil sněmovnu na skutečnost, že jsou dnes mezi námi přítomni hosté z Indického Parlamentu Lok Sabha. Jsem si jist, že sněmovna je bude chtít uvítat. (Potlesk) 6.16. Atypické smlouvy, zabezpečené profesní dráhy a nové formy sociálního dialogu (A7-0193/2010, Pascale Gruny) (hlasování) 6.17. Zelená kniha Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (A7-0203/2010, José Manuel Fernandes) (hlasování) Předsedající. – Tím hlasování končí. 7. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování Zpráva: Othmar Karas (A7-0220/2010) Ivo Strejček (ECR). – (CS) Dovolte mi, abych vysvětlil své hlasování o zprávě pana Karase o kvalitě statistických údajů. Ta zpráva má samozřejmě celou řadu velmi kvalitních bodů, nicméně zdržel jsem se hlasování, protože nesdílím přesvědčení pana zpravodaje, že Eurostat by měl dominantně, bez jakéhokoli upozornění předem, mít právo vstupovat do výkonu práv národních statistických úřadů. Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, stalo se už určitým novinářským klišé hovořit o událostech v Řecku jako o tragédii, domnívám se však, že je lze poměrně dobře označit za tragédii v klasickém sofoklovském smyslu. Zažili jsme pýchu v dobách rozmachu, kdy jsme předstírali, že řecké a německé dluhy jsou stejné. Nyní prožíváme odplatu v podobě zpožděných korekcí na trhu. Katarze však byla uměle přerušena. Namísto abychom umožnili přirozené korekce na trhu, což by znamenalo nechat Řecko tisknout vlastní měnu a vrátit se na evropské trhy prostřednictvím vlastní cenotvorby, uskutečňujeme politiku předstírání, že lepší statistické výsledky, větší množství regionální pomoci a větší přesuny prostředků prostřednictvím daně z obratu nebo Evropské dluhové agentury nějak oddálí nevyhnutelné. Odsuzujeme obyvatele Řecka – a doufám, že se mýlím – patrně i obyvatele dalších středomořských států k rokům hospodářského poklesu, ke stagnaci a k nezaměstnanosti – zajišťujeme však alespoň zaměstnanost sami sobě, protože odůvodňujeme svou vlastní existenci. Tady vidíme, v čem spočívá skutečný účel Evropské unie: zaměstnanost jejích vlastních zaměstnanců.
47
48
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, ohlédneme-li se zpět na kvalitu statistických údajů u některých členských států – kdy je zjevné, že vědomě pozměňovaly údaje a poskytovaly nepřesný obraz o stavu vnitrostátního hospodářství –, rozumím požadavku na lepší statistické údaje. Všichni dle mého názoru chápeme, že sběr údajů o stavu našeho hospodářství by měl být kvalitnější. Tato problematika by se však neměla stát záminkou pro to, co se nazývá „evropské hospodářské řízení“. Neměla by se stát záminkou k tomu, aby orgány EU a Komise získávaly přístup k vnitrostátním rozpočtům členských států dříve, než budou předloženy parlamentům těchto zemí. Nepoužívejme krizi a chyby, k nimž během krize došlo, jako záminku pro rozsáhlejší řízení evropského hospodářství. Měli bychom se z krize poučit a zajistit lepší sběr údajů, měli bychom si však také každý zamést před vlastním prahem. Zpráva: Wojciech Michal Olejniczak (A7-0202/2010) Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, podpořil jsem zprávu o strategii pro region Baltského moře a jsem rád, že některé mé pozměňovací návrhy byly vzaty v úvahu, v některých případech bych však uvítal otevřenější formulaci. V bodě 34 požadujeme, aby Komise u projektů energetické infrastruktury vypracovávala posouzení dopadu na životní prostředí, neuvádíme však skutečnost, že v případě projektu Nord Stream Komise svou povinnost vypracovat objektivní a nestranné posouzení dopadu na životní prostředí nesplnila. Vyzýváme všechny země ležící u Baltského moře, aby se připojily k Úmluvě z Espoo, domnívám se však, že by bylo vhodné vyzvat k podpisu úmluvy jmenovitě Rusko. Tím by se splnil náš cíl. Erminia Mazzoni (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, podpořila jsem toto usnesení. Jsem přesvědčená, že tato iniciativa předložená pobaltskými státy je velmi důležitá a že se zásluhou těchto zemí konečně podařilo zavést do našeho systému pojem makroregion. Jsem přesvědčena, že tato iniciativa je vzhledem k důležitým hlediskům, kterými doplňuje operační strategie v této oblasti, přínosem jak na politické, tak na strategické úrovni. Především jsem přesvědčena o významu perspektivy, jež se před námi prostřednictvím této iniciativy otevírá, totiž že budeme moci počítat s vytvořením dalších makroregionů a využít přitom této zkušenosti jako pilotního projektu, který by se mohl případně stát i dalším podnětem politiky soudržnosti. Pokud jde o tuto iniciativu, ráda bych požádala Komisi, aby věnovala větší pozornost zajištění finančních prostředků, neboť plně podporuji záporné stanovisko vyjádřené na všech úrovních k používání nových – dodatečných prostředků. Jsem však stejně tak přesvědčená, že bez nich nebude tyto rozsáhlé projekty – projekty makroregionů – možné realizovat, a proto je regulace poskytování těchto prostředků důležitá. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto dokumentu a jsem ráda, že byl přijat. Jeho obsahem je strategie pro region Baltského moře a jeho hlavní cíl – podpora koordinace činností členských států v politikách s územním vlivem. Tato strategie se zakládá na čtyřech základních politikách, z nichž jedna je zachování ekologicky udržitelného životního prostředí. Jsem proto velmi ráda, že tento dokument rovněž zohledňuje mé pozměňovací návrhy týkající se plánování a realizace projektů energetické infrastruktury v Pobaltí, což může mít určitý dopad na ekosystémy Baltského moře. Musíme rovněž vypracovat odpovídající zásady námořní dopravy, omezit vliv zemědělství na Baltské moře, přičemž – v tomto ohledu jsem zcela zajedno se stanoviskem
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Evropského parlamentu – jádrem celé strategie musí být posílení spolupráce se třetími zeměmi. Více než v kterékoli jiné oblasti to platí pro otázky životního prostředí. Doufám proto, že se nám dříve, než bude v roce 2011 provedeno hodnocení realizace této strategie, podaří dosáhnout výrazného pokroku a vytvořit nové standardy. Inese Vaidere (PPE). – (LV) Hovořím tedy o strategii pro region Baltského moře. Tento region nabízí značné příležitosti k rozvoji a Evropská unie na tuto strategii už vyčlenila určité množství finančních prostředků. Bude však zapotřebí zřídit malý útvar, který by byl pověřen realizací strategie pro region Baltského moře. Rovněž je třeba vytvořit konkrétní koordinované programy pro spolupráci se soukromými podniky v zájmu inovace a rozvoje výzkumu. Akční plán pro strategii pro region Baltského moře zajišťuje jednotnou politiku ochrany patentových práv, síť spolupráce mezi jednotlivými malými a středními podniky a vytvoření fondů Baltského moře pro výzkum a inovace. Budoucí hospodářský růst v regionu Baltského moře bude stejně jako jinde přímo záviset na úspěšné politice v oblasti inovací. Realizace projektu Rail Baltica se příliš dlouho odkládá – je třeba jej co nejdříve dokončit. Ve zprávě o strategii pro region Baltského moře se konstatuje, že je zapotřebí zvýšit konkurenceschopnost pobaltského regionu, podmínkou tohoto zvýšení je však rozvoj inovace a projektů v oblasti infrastruktury, a proto jsem tuto zprávu podpořila. Zpráva: Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (A7-0206/2010) Inese Vaidere (PPE). – (LV) Pokud jde o zprávu o regionální politice, druhý cíl politiky soudržnosti se týká pomoci poskytované evropským regionům, které trpí nezaměstnaností, zločinností a rychlým úbytkem obyvatelstva. Finanční rámec na tento účel vyčleňuje 54,7 milionů EUR, mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie však přetrvávají značné rozdíly, přičemž jsou to právě nejchudší regiony, které hospodářská krize postihla nejvíce. Pomoc těmto státům musí být ze strany regionální politiky Evropské unie považována za naprostou prioritu. Prvním krokem, který musí Evropská unie vykonat a bez nějž není udržitelný rozvoj možný, je nastolení spravedlivé hospodářské soutěže a hospodářské rovnosti. Regionální politika musí nadále podporovat evropské regiony, jejichž HDP je nižší, než jsou průměrné ukazatele Evropské unie. Stanovisko, že by mělo být nadále rozvíjeno pružné financování, je třeba podpořit. Měli bychom však usilovat o tuto finanční a praktickou podporu pro malé a střední podniky, které se podílejí na inovacích [a o podporu] technologií a podniků, což rovněž plně podporuji. Děkuji. Předsedající. – Pane Hannane, oslňte nás, prosím, opět svými znalostmi klasického Řecka. Daniel Hannan (ECR). – (ES) Pane předsedající, jste příliš laskav – jaká radost vidět vás v předsednickém křesle. – Pane předsedající, které země jsou v Evropě nejbohatší, nebo lépe řečeno, občané kterých zemí jsou v Evropě nejbohatší? Nedávno jsem se díval na údaje za rok 2008, což je poslední rok, za který máme údaje k dispozici, a zjistil jsem, že nejlépe prosperujícími zeměmi jsou země Evropského sdružení volného obchodu – navzdory všemu, čím prošly! Navzdory krizi v bankovnictví, která se ve zvýšené míře dotkla Švýcarska a Islandu, příjem na hlavu v zemích EHP činí 214 % příjmu v Evropské unii. Obyvatelé zemí EFTA jsou dvakrát bohatší než občané členských států EU! Proč je tomu tak? Chtěl bych nadnést domněnku, že by to mohlo souviset s dohodou, kterou uzavřely s Evropskou unií, a jejímž prostřednictvím se staly součástí svobodného trhu a užívají jeho čtyř svobod – volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu – nejsou však součástí společné rybářské politiky a společné zemědělské politiky, mají kontrolu
49
50
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
nad vlastními hranicemi a rozhodují o tom, kdo je smí překročit, určují si vlastní záležitosti v oblasti lidských práv, kontrolují své zásoby energie a mohou nakupovat ve třetích zemích a prodávat třetím zemím, aniž by podléhaly společnému vnějšímu celnímu sazebníku. Nemohla by snad naše země, Spojené království, dosáhnout přinejmenším stejně dobrých výsledků jako 7 milionů Švýcarů a 4 miliony Norů? Jsme 60timilionový národ, národ obchodující, národ podnikavý, národ, jehož kolonizační odhodlání dosáhlo na všechny kontinenty. Určitě bychom si mohli vést stejně dobře, kdybychom spravovali své záležitosti tak, jak to odpovídá našemu zájmu? Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, vždy, když hovoříme o hospodářské a finanční krizi, je důležité, abychom se ohlédli a z této krize se poučili. Poučili jsme se z toho, že vinou chybné regulace ve Spojených státech, která nutila banky půjčovat neúvěruschopným zákazníkům, došlo nevyhnutelně ke krizi způsobené rizikovými hypotékami, kdy jeden z deseti těchto zákazníků byl neúvěruschopný a nedokázal úvěry splácet, důsledky čehož jsme pocítili na celém světě? Poučili jsme se z toho, že tyto vlády tiskly peníze, jako by peníze neměly žádnou hodnotu, a zapomínaly na to, co řekl jediný ekonom, který předpověděl finanční krizi, rakouský ekonom Ludwig von Mises? Řekl, že peníze mají hodnotu a pokud se peníze stanou levnými, společnosti a jednotlivci činí tzv. „malinvestments“ (dosl. špatné investice), které vytvářejí úvěrovou bublinu, tento stav se následně přenese na trh a nastane zhroucení. Tak se stalo, tak začala finanční krize a my musíme zajistit, že se z toho poučíme. Doporučení pro druhé čtení: Antonio Cancian (A7-0174/2010) Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Plně podporuji zprávu kolegy Canciana o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Navzdory ratifikaci úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jsou tyto osoby stále vystaveny diskriminaci v přístupu k dopravě. Rovný přístup k dopravě je jednou ze základních podmínek nezávislého života. Vzhledem k tomu, že většina cest se uskutečňuje na místní úrovni, má pro osoby se zdravotním postižením, včetně nevidomých a slabozrakých osob, přístup k autobusové dopravě zásadní význam. Plně souhlasím s navrhovanými změnami a doplňky, které upevňují práva osob se zdravotním postižením, jako například právo na přepravu, právo na asistenci a právo na informace v dostupných formátech, včetně Braillova písma a velkého tisku. Zejména vítám požadavek, aby byl řidičům a pracovníkům terminálů poskytnut výcvik v souvislosti s tělesným postižením. Zajištění těchto práv bude představovat zásadní změnu v životě našich nevidomých a slabozrakých občanů. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Výsledek hlasování o zprávě Antonia Canciana ukázal, že Evropský parlament má na rozdíl od Rady jasno v prioritách, zejména pokud jde o zajišťování práv občanů, kteří po Evropě cestují v autobusech. Tato naše silná pozice umožní zlepšit ochranu práv cestujících, zejména osob se zdravotním postižením a omezenou pohyblivostí. Jde o zrušení článku 11, tedy možnosti odmítnout jim rezervaci, a ukládáme také firmám povinnost poskytovat bezplatnou pomoc při nástupu do autobusu i během jízdy, tak jak je to v letecké dopravě. Zdravotně postiženým spoluobčanům to umožní samostatně cestovat po Evropě, zlepší jim to kvalitu života. Silný postoj Parlamentu
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
je hozená rukavice členským státům, které, věřím, již nebudou mít možnost tento náš návrh v Radě ve druhém čtení oslabit. Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, podpořila jsem pozměňovací návrh 15, protože podporuji udělení výjimky pro vnitrostátní, regionální, městskou, příměstskou a venkovskou linkovou dopravu na omezenou dobu. Vedla mě k tomu především obava, že některé požadavky a související náklady, které budou přeneseny zejména na malé a střední podniky, malé provozovatele, jsou takové povahy, že by to mohlo některým z nich zabránit v dalším pokračování činnosti. Domnívám se, že v některých případech by to jistě znamenalo stažení z některých tras a z některých trhů, což by mohlo způsobit, že pro některé zákazníky by už nemusela být veřejná doprava dostupná. Zejména mám obavu o dopravu ve venkovských oblastech. Městská a regionální doprava to pravděpodobně zvládne, ale pokud jde o dopravu na venkově, domnívám se, že by – pokud tento právní předpis projde – mohla hrozit situace, kdy dopravní provozovatelé nebudou tyto trasy nadále obsluhovat. Často v tomto Parlamentu hovoříme o nadměrném zatěžování malých a středních podniků, o nákladech atd. Domnívám se, že v současné hospodářské situaci by bylo rozumným kompromisem povolit na určitou dobu výjimku. Zpráva: Dirk Sterckx (A7-0064/2010) Giovanni La Via (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro přijetí zprávy o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států Společenství nebo odplouvajících z nich, protože jsem přesvědčen, že vytvoření prostoru námořní dopravy bez překážek může učinit pobřežní plavbu účinnější. Přeprava zboží po moři ve skutečnosti podléhá velmi složitým administrativním postupům. K tomu navíc přibývá problém nedostatečně harmonizované regulace odvětví zapříčiněné rozdílným uplatňováním směrnice z roku 2002 v jednotlivých členských státech. Je tedy nezbytné vytvořit přesnou a podrobnou směrnici, která v co nejvyšší míře omezí možnost různých výkladů. Hlavním cílem tohoto nového právního předpisu je zjednodušení administrativních postupů a současně zohlednění moderních informačních technologií. Očekávám proto dobrou úroveň spolupráce mezi jednotlivými dotčenými příslušnými orgány. Zpráva: Mathieu Grosch (A7-0189/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, odvětví dopravy je jednou z oblastí, která má vliv na celou škálu otázek zásadního významu a důležitosti pro Evropskou unii: od konkurenceschopnosti na vnitřním trhu až po zdraví občanů Unie; od účinnosti městské dopravy po bezpečnost v silničním provozu a od vytváření a posilování konkrétních agentur pro jednotlivé způsoby dopravy až po snižování emisí CO2. Domnívám se proto, že je právě povinností Evropské unie, aby formulovala strategie v oblasti dopravy zaručující účinnost a udržitelnost, stejně jako finanční rámec, který bude udržitelným způsobem schopen reagovat na nadcházející výzvy. Věnuji proto svou plnou podporu zprávě pana Grosche, jemuž bych rád poblahopřál k vynikající práci, kterou odvedl. Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, je velmi důležité, abychom se pokusili vytvořit a abychom vytvořili udržitelnou budoucnost pro dopravu a tím také dokázali
51
52
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
zajistit, že doprava bude v budoucnu produkovat méně emisí, a to navzdory skutečnosti, že když zhodnotíme celkovou situaci, zjistíme, že doprava představuje činitel, z něhož pochází méně než 10 % celkových emisí. Obecně je však důležité, abychom při tvorbě udržitelné budoucnosti zahrnuli všechna odvětví. Domnívám se, že je velmi důležité, abychom zajistili, že v celé Evropské unii budou platit stejná pravidla. V současnosti přetrvávají určité problémy: jak víme, existují například rozdílná nařízení pro plavbu v různých oblastech. V této souvislosti musíme při vytváření pravidel a udržitelné budoucnosti dopravy zajistit, že v Evropské unii jako celku budou platit stejná pravidla. Je velmi důležité, abychom měli rovněž možnost investovat do výzkumu, technologií a inovací, díky čemuž v budoucnu budeme moci nalézt správné způsoby dopravy a ještě více omezit emise z vozidel. Zpráva: Carlos José Iturgaiz Angulo (A7-0186/2010) Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vstup Lisabonské smlouvy v platnost znovu potvrdil, že právo předkládat petice Evropskému parlamentu je úhelným kamenem evropského občanství. Jedná se bezpochyby o nástroj, který občanům dává možnost přednést Parlamentu své obavy ohledně dopadu různých politik EU a právních předpisů na jejich každodenní život. Z letošních statistik opět vyplývá, že stále větší počet občanů se na Parlament obrací s prosbou o pomoc např. v otázkách životního prostředí, základních práv, spravedlnosti, jednotného trhu a tvorby evropských politik. Opět nezbývá než doufat v to – oč usilovaly už zprávy z předchozích let –, že se mezi orgány zlepší komunikace ohledně mechanismů stížností, které jsou občanům na úrovni EU k dispozici, a to pomocí vytvoření centrálního seznamu, který by občanům mohl posloužit jako nápověda při hledání řešení údajného porušení jejich práv. Souhlasíme se zpravodajem v tom, že by mohla být vytvořena interaktivní internetová stránka, která občanům umožní získat potřebné informace dříve, než se rozhodnou obrátit na jeden či druhý orgán nebo využít jeden z mechanismů. Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. V roce 2009 obdržel Petiční výbor Evropského parlamentu 1 924 petici, jen 46 % z nich však spadalo do kompetence výboru. Z toho vyplývá, že občané si nejsou dostatečně vědomi, jakým způsobem mají kontaktovat Evropský parlament on-line. Ráda bych uvedla, že vlastní internetové stránky výboru je třeba zlepšit, protože většina Evropanů nikdy neslyšela o síti SOLVIT – síť pro řešení problémů on-line. Ráda bych také zdůraznila, že je třeba využít příležitostí jak poskytovat informace občanům, kteří nemají v současnosti přístup k internetu. Chci upozornit na skutečnost, že Petiční výbor představuje bezprostřední a nejrychlejší způsob kontaktování Evropského parlamentu jako celku a že práce tohoto výboru se musí podle mého názoru stát odpovědnější a aktivnější. Proto jsem tuto zprávu podpořila. Děkuji. Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, Petiční výbor je jedním z největších úspěchů Evropské unie. Osobně jsem byl společně s ostatními poslanci svědkem toho, jak poskytoval útěchu, podporu a jak ochotně naslouchal lidem, kteří se ve vlastní zemi setkali s hradbou zklamání a byrokracie. Jednu či dvě maličkosti je však ještě třeba napravit: za prvé, musíme předat své poselství většímu počtu občanů; za druhé, musíme urychlit postup a za třetí, je třeba přimět členské státy, aby v případě šetření reagovali rychleji, než je tomu v současnosti. Zpožďování odpovědí maří celý postup a to není uspokojivý stav.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jedná se však o ohromný pokrok a já blahopřeji výboru a každému, kdo se na jeho práci podílí, k tomu, jak ochotně dokážou naslouchat lidem, kteří to nejvíce potřebují. Předsedající. – Pane Kelly, příště nezapomeňte, že musíte být uveden na seznamu ještě před zahájením vysvětlení hlasování, protože jste nebyl na seznamu uveden; z toho důvodu jsem vás taky nevyzval. Seán Kelly (PPE). – Mea culpa. Příště se polepším. Zpráva: Emilie Turunen (A7-0197/2010) Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hospodářská krize měla zvlášť závažný dopad na mladé Evropany, které připravila o profesní vyhlídky a uzavřela je v jakési prázdnotě. 20 % mladých lidí ve věku 25 let je nezaměstnaných – armáda 5,5 milionů lidí s nejistou budoucností. Hospodářské a demografické vyhlídky na příštích 10 let naštěstí předpokládají vytvoření 80 milionů nových pracovních míst v Evropě a většina z nich bude vyžadovat vysokou profesní odbornost. Proto je podpora budoucích generací skutečnou výzvou, se kterou se musíme vyrovnat, a je to pro Evropskou unii v současnosti i do budoucna jediná jistá investice. Je třeba skoncovat s odbornou přípravou a stážemi, které se spíše podobají vykořisťování než období odborné přípravy. Doufám proto, že od nynějška, zčásti také díky dnes přijatému dokumentu, se veškeré iniciativy zaměřené na posílení zaměstnanosti budou – žádné „kdyby“, žádné „ale“ – soustřeďovat na mladé lidi a jejich potřeby. Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, je velmi důležité, abychom usnadnili a podporovali přístup mladých lidí na trh práce, a je důležité, že paní Turunenová vypracovala na toto téma zprávu a že jí Parlament přijal. Samo o sobě to však nestačí. Potřebujeme zásadní změnu přístupu, nikoli jen v Parlamentu, ale také v členských státech, protože, jak víme, dopustili jsme, aby nezaměstnanost mladých lidí vzrostla přespříliš. V Evropské unii činí tato nezaměstnanost přibližně 20 % a není možné, abychom v tomto trendu pokračovali. Jinými slovy, potřebujeme praktická opatření jak na úrovni členských států, tak na úrovni Evropské unie, a nikoli tolik různých usnesení a projevů. Namísto toho potřebujeme zcela praktické činy. Pracovní trh v současnosti nefunguje a mladí lidé z nějakého důvodu nemohou získat přístup na trh nebo nemají dostatek zkušeností. Vzhledem k současné situaci je skutečně velmi důležité, abychom vypracovali jednoznačné způsoby, vytvořili příležitosti, které zlepší vyhlídky mladých lidí na zaměstnání a zajistí udržitelnější základ naděje pro budoucnost. Doufám, že tato zpráva nebude odložena stranou, ale že její obsah bude v členských státech uveden do praxe; je to způsob, jakým můžeme usnadnit mladým lidem jejich situaci. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Nezaměstnanost mladých lidí je v současnosti zvlášť naléhavým problémem. 20 % lidí mého věku v Evropské unii je nezaměstnaných. Hlasovala jsem pro toto stanovisko Evropského parlamentu, protože jsem přesvědčena, že tím vysíláme Evropské komisi i členským státům velmi důležitý politický signál ohledně situace nezaměstnanosti mladých lidí. Mohu myslím říct, že zcela souhlasím s myšlenkami uvedenými v této zprávě, že musíme podporovat a rozšířit program Erasmus pro mladé podnikatele a že je třeba zdůraznit význam neformálního vzdělání v životě mladých lidí a v jejich odborné přípravě. Dále jsou zde cíle strategie Evropské unie EU 2020. Stále se předpokládá, že hospodářské oživení se uskuteční
53
54
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
prostřednictvím inovací, ekologických technologií a začlenění mladých lidí na trh práce, a to je velmi důležité. Ráda bych se s vámi podělila o zkušenost z Litvy, kde zaměstnavatelé získávají daňové výhody v případě, že zaměstnají mladé lidi, kteří vstupují na trh práce poprvé. Doufám, že bude navázána úzká spolupráce mezi členskými státy, abychom mohli těchto výsledků dosáhnout. Zpráva: Pascale Gruny (A7-0193/2010) Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejpružnější typy práce bývají vykonávány na základě atypických smluv, které nemohou zaručit sociální ochranu pracovníků. Je třeba, aby boj proti novému druhu nejistoty pracovního vztahu vzešel z tohoto Parlamentu, který musí být schopen zaručit větší pružnost a bezpečnost všem pracovníkům. Přijetím tohoto usnesení, pane předsedající, se vytváří základ pro novou úroveň jistoty zaměstnanosti pracovníků. Naším hlavním cílem, který nám umožní rychlejší oživení evropského hospodářství, se musí stát zvyšování pravděpodobnosti, že občané budou nacházet zaměstnání umožňující vyhlídky na rozvoj. Doufám proto, že všechny členské státy budou moci investovat větší množství prostředků do rozvoje stále specifičtějších profesních drah na stále vyšší úrovni. Říkám „ano“ Evropě znalostí a práce, a proto říkám „ne“ nejistotě pracovního vztahu a sociální nejistotě. Zpráva: José Manuel Fernandes (A7-0203/010) Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnešní hlasování o Fernandesově zprávě, pro kterou jsem byl stínovým zpravodajem za skupinu S&D, vysílá jednoznačný signál ze strany Parlamentu, který představuje výzvu Evropské komisi k vypracování konkrétní směrnice o bioodpadu a zejména k zavedení závazného systému odděleného sběru. Bioodpad – pokud je s ním dobře nakládáno – se může pro Evropskou unii stát surovinou k výrobě bioplynu, obnovitelné formy energie, kterou lze přeměnit na biometan nebo dále využít k výrobě elektrické energie pro pokrytí základního zatížení. Byl jsem znepokojen nedávným sdělením Evropské komise, která se staví skepticky k myšlence předložení konkrétních návrhů právního předpisu. V tomto ohledu jsme panu komisaři Potočnikovi společně s ostatními poslanci odeslali dopis se svým stanoviskem. Doufám, že Komise naše argumenty zváží a v nejbližší době nám předloží návrh dokumentu. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Biologický odpad, stejně jako odpad obecně, je důležitý a zásadní problém pro všechny občany Evropské unie. Situace se v jednotlivých členských státech EU liší. V některých členských státech se na skládky dostane 10 % biologického odpadu, v jiných – bohužel – až 90 %. Naším úkolem by proto mělo být: za prvé, předcházení a omezování vzniku odpadů a za druhé, což konkrétně souvisí se současnou situací, evropská společnost by se měla stát společností, která zpracovává odpady. Pokud se týká kompostu, konkrétně kompostu souvisejícího s biologickým odpadem, musíme zvážit a zhodnotit příležitosti využití nízkohodnotného kompostu, abychom nezpůsobili škodu občanům nebo životnímu prostředí. Jakmile na úrovni Evropské unie vymezíme příležitosti pro využití nízkohodnotného kompostu a stanovíme, kdy je kompost považován za produkt a kdy za odpad, bude pro členské státy snadnější
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
hledat způsob řešení otázek souvisejících s kompostem. Proto je zapotřebí přijmout odpovídající právní nařízení na úrovni Evropské unie. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Pane předsedo, velmi vám děkuji za možnost vysvětlit své hlasování o zelené knize o nakládání s biologickým odpadem. Jde o obecný rámec, s jehož cíli souhlasím. Chci však upozornit, že by Komise měla před vypracováním legislativních návrhů doplnit také aktuální globální koncepci zohledňující naše závazky, pokud jde o zajištění dostatku potravin a jejich optimální strukturu jak v EU, tak v rozvojových zemích, kde hladoví miliony lidi. A dále aby prováděla hlubší analýzy celkových ekologických účinků při zpracování biomasy pro alternativní zdroje energií. Dále jako lékařka za klíčové považuji dohled členských států nad bezpečnou likvidací nebezpečných, tedy toxických, biologických odpadů na vlastním území. Písemná vysvětlení hlasování Zpráva: George Sabin Cutaş (A7-0201/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Pařížská úmluva upravuje četnost, kvalitu a postupy pořádání mezinárodních výstav. Zpravodaj, jehož postoj podporuji, žádá členské státy, kterých se tato úmluva týká a které doposud nesplnily její požadavky, aby tak učinily co nejdříve. Je to záležitost, kterou považuji za velmi důležitou. K Pařížské úmluvě mohou přistoupit pouze členské státy a nikoliv Evropská unie. Je velmi důležité, aby úmluvu podepsalo co nejvíce zemí, neboť to umožní signatářům zapojit se do šíření inovací, jako to činili už jiní před nimi, a rovněž přispěje k rozvoji vzdělání evropské veřejnosti. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Rozhodně podporuji technická opatření usnadňující účast na mezinárodních výstavách. Pouze vytvoření účinné a především funkční znalostní základny, která šíří excelenci a inovaci, umožní v praxi naplnit záměr výstav, jak je stanoven v Pařížské úmluvě; jinými slovy: věda není pouze prostředkem politické propagace, ale také hospodářské a sociální soudržnosti. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto doporučení, s nímž se plně ztotožňuji. Přesto bych rád upozornil, že spíše než jeho obsah – postup souhlasu podle článku 81 jednacího řádu původně zavedený do acquis communautaire prostřednictvím Jednotného evropského aktu – považuji toto doporučení za skvělý příklad výměny a toku informací, jež by měly probíhat mezi Radou a Evropským parlamentem. Původní dokument byl předložen Radou dne 5. února letošního roku, tedy před pěti měsíci, a v Evropském parlamentu už je dokončen postup souhlasu. Vím, že v budoucnu nebudou všechny záležitosti vnímány se stejnou mírou shody. Přesto se jedná o dobrý příklad. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Když byl Výbor pro mezinárodní obchod vyzván, aby vyjádřil svůj postoj ke společným podmínkám článku 81 a 90 jednacího řádu o povolení členským státům přistoupit k Pařížské úmluvě o mezinárodních výstavách, hlasoval převážnou většinou pro schválení zmíněného povolení, přičemž při závěrečném hlasování o návrhu se pouze dva z členů zdrželi. Díky jednoduchosti návrhu a všeobecné shodě si ve skutečnosti uvedené schválení nezasluhuje, aby bylo pozměňováno, protože přispívá k zachování rovnosti mezi členskými státy. Další otázkou by bylo, zda je tato záležitost hodná Parlamentu a zda si zasluhuje, aby se o ní hlasovalo v plénu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V zájmu větší jednoty postupů v rámci EU a v zájmu propagace kulturní činnosti, která podporuje inovace a vzdělání veřejnosti,
55
56
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
podporuji iniciativu Rady s cílem vytvořit podmínky umožňující přistoupení těm členským státům, které k Pařížské úmluvě dosud nepřistoupily a chtějí tak učinit, v souladu s výlučnými pravomocemi Evropské unie vyplývajícími z Lisabonské smlouvy. Je nesmírně důležité, aby byly přijaty celní postupy umožňující zprostit cel a daní předměty, které jsou dočasně dováženy a znovu vyváženy v rámci mezinárodních výstav, které trvají nejméně tři týdny a nejdéle tři měsíce. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Mezinárodní výstavy představují ideální způsob, jak mohou země představit svou kulturu, hospodářství a tradiční výrobky obyvatelům jiných zemí. Výrobky vystavované na těchto výstavách podléhají zvláštním celním postupům, které se řídí Pařížskou úmluvou. Do této chvíle se k úmluvě připojilo 24 členských států. Toto rozhodnutí umožňuje přistoupení těm členským státům, které k úmluvě dosud nepřistoupily a chtějí tak učinit, v souladu s výlučnými pravomocemi Evropské unie vyplývajícími z Lisabonské smlouvy. Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Vysvětlení hlasování: vzhledem k tomu, že samotná Evropská unie k Pařížské úmluvě přistoupit nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze svrchované státy, jsem přesvědčen, že je nesmírně důležité, aby členské státy využily tohoto práva, které jim rovněž přiznává Lisabonská smlouva. Je třeba, aby členské státy i tímto způsobem podpořily pořádání mezinárodních výstav, protože zpřístupňují občanům Evropské unie inovativní výzkumy. Plně souhlasím s tím, že země, které pořádají mezinárodní výstavy, musí umožnit účastníkům dočasný dovoz zboží. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí usnesení. Děkuji vám. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Pařížská úmluva stanoví předpisy upravující četnost, kvalitu a postupy pořádání mezinárodních výstav spadajících do oblasti její působnosti. Úmluva rovněž přesně upravuje celní předpisy jednotlivých zemí pro dovoz zboží. Země se tímto způsobem zavazují přijmout zboží. V případě výstav to znamená významné zjednodušení dovozního postupu. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože z kulturního hlediska je třeba co nejvíce zjednodušit dovoz zboží určeného k výstavám. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Podstatou Pařížské úmluvy o mezinárodních výstavách je úprava četnosti, kvality a postupů organizování mezinárodních výstav. Týká se to všech mezinárodních výstav, které trvají nejméně tři týdny a nejdéle tři měsíce, vyjma výstav především komerčního charakteru. Vzhledem k tomu, že úmluva upravuje aspekty spadající do působnosti celních předpisů Evropské unie, členský stát, který k ní hodlá přistoupit, musí požádat Unii o povolení. Samotná Evropská unie k Pařížské úmluvě přistoupit nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze svrchované státy. Podporuji však záměr rozhodnutí Rady umožnit přistoupení těm členským státům, které k Pařížské úmluvě dosud nepřistoupily a chtějí tak učinit, v souladu s výlučnými pravomocemi Evropské unie. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Účelem Pařížské úmluvy o mezinárodních výstavách je úprava četnosti, kvality a postupů organizování mezinárodních výstav spadajících do oblasti její působnosti. Vzhledem k tomu, že úmluva upravuje aspekty spadající do působnosti celních předpisů Evropské unie a samotná Evropská unie k Pařížské úmluvě přistoupit nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze svrchované státy, členské státy, které k ní hodlají přistoupit, musí požádat Unii o povolení.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, aby k Pařížské úmluvě mohly rovněž přistoupit i tři členské státy, které tak dosud neučinily. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podstatou Pařížské úmluvy o mezinárodních výstavách je úprava četnosti, kvality a postupů organizování mezinárodních výstav spadajících do oblasti její působnosti. Hlavním záměrem mezinárodních výstav je, jak je uvedeno v Pařížské úmluvě, zjednodušit předvádění inovací a přispět ke vzdělávání veřejnosti. Vzhledem k tomu, že úmluva upravuje aspekty spadající do působnosti celních předpisů Evropské unie, členský stát, který k ní hodlá přistoupit, musí požádat Unii o povolení. Samotná Evropská unie k Pařížské úmluvě přistoupit nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze svrchované státy. Dosud k Pařížské úmluvě přistoupilo 24 členských států, vyjma Lotyšska, Lucemburska a Irska. Lotyšsko se vyjádřilo pro připojení k této úmluvě. Záměrem rozhodnutí Rady je tedy umožnit přistoupení těm členským státům, které k Pařížské úmluvě dosud nepřistoupily a chtějí tak učinit, v souladu s výlučnými pravomocemi Evropské unie vyplývajícími z Lisabonské smlouvy. Skupina Verts/ALE vedena návrhem zpravodaje schvaluje návrh rozhodnutí Rady, který povolí členským státům přistoupit k Pařížské úmluvě. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasovali jsme pro přijetí návrhu zprávy, jejímž záměrem je zjednodušit vystavování inovací a přispět ke vzdělávání veřejnosti. Itálie, která se připravuje na EXPO 2015 v Miláně, má na tomto dokumentu zvláštní zájem. Zpráva: Jo Leinen (A7-0191/2010) Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie je smluvní stranou Barcelonské úmluvy, jejímž záměrem je ochrana Středozemního moře proti znečištění a jejíž povinností je podporovat integrované řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska a racionální využívání přírodních zdrojů. Znění tohoto protokolu zahrnuje ustanovení vztahující se na hospodářskou činnost, jako například na výstavbu, cestovní ruch, rybolov, akvakulturu a činnosti využívající moře v pobřežních oblastech Středozemního moře. Mechanismy protokolu pomáhají zlepšit koordinaci činností podporujících řízení pobřežních zón mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože obsahuje cíle a zásady podporující řádné řízení pobřežních zón a podporuje udržitelné využívání přírodních zdrojů prostřednictvím monitorovacích systémů. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhů o uzavření Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM). Barcelonská úmluva odráží společný zájem o integrované a udržitelné řízení přírodních zdrojů společný všem zemím, které sdílejí pobřežní zónu Středozemního moře. Úloha Evropské unie by se však neměla omezovat na úlohu jedné ze smluvních stran. Měla by zaujímat aktivní úlohu při prosazování cílů stanovených v protokolu ICZM, jako je udržitelné využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů a účinné dodržování nařízení souvisejících s hospodářskou činností v pobřežních zónách. Úloha EU by se mohla popřípadě rozšířit i na sledování správného využívání nástrojů
57
58
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
integrovaného řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Vítám přijetí Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón, který obsahuje cíle a obecné zásady zlepšení ochrany životního prostředí v těchto oblastech, včetně udržitelného využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů, společně s konkrétními ustanoveními pro hospodářskou činnost, které se vztahují také na výstavbu, cestovní ruch, rybolov, akvakulturu a námořní činnosti. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Záměrem Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM) je zvrátit postupující zhoršování stavu životního prostředí, které zaznamenáváme ve středomořské oblasti v posledních desetiletích a které odsuzují ochránci životního prostředí i lidé z oblasti kultury, jako například španělský spisovatel Arturo Pérez-Reverte. Nadměrné využívání rybolovných zdrojů, nárůst teploty, znečištění, vymírání původní flory a fauny a šíření cizích druhů naléhavě vyžaduje integrovanou a koordinovanou reakci co největšího počtu pobřežních států Středozemního moře. Zvláště významnou úlohu v tomto společném snažení sehrává Evropská unie. EU musí zajistit, aby si oblast Středozemního moře, kolébka západní civilizace, zachovala svou rovnováhu, a to nejen z hlediska ekologického a krajinného, ale také z hlediska hospodářského, a rovněž musíme zajistit, abychom tuto oblast jednou předali budoucím generacím v takovém stavu, aby v ní zůstaly patrné známky minulosti, aby věděly, jak se z ní těšit, a aby věděly, jak ji zachovat pro budoucnost. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je jednou ze smluvních stran Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře (Barcelonská úmluva) společně se všemi členskými státy, které mají část středomořského pobřeží. Podle čl. 4 odst. 3 úmluvy jsou smluvní strany povinné podporovat integrované řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska a racionální využívání přírodních zdrojů. Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM) uvádí cíle a obecné zásady integrovaného řízení pobřežních zón, jako například udržitelné využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů. Kromě toho obsahuje konkrétní ustanovení pro hospodářskou činnost v pobřežních oblastech, které se vztahují také na výstavbu, cestovní ruch, rybolov, akvakulturu a činnosti využívající moře a na nástroje integrovaného řízení pobřežních zón (jako je hodnocení dopadu na životní prostředí, vnitrostátní pobřežní strategie a systémy monitorování). Protokol ICZM byl už schválen jménem Evropské unie. Komise nyní navrhuje, prostřednictvím rozhodnutí Rady, jak je uvedeno výše, aby Rada uzavřela protokol jménem EU. Dříve, než Rada uzavře protokol, musí získat schválení Parlamentu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón v oblasti Středozemního moře je výsledkem značného úsilí Evropské unie na podporu integrovaného řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska a racionální využívání přírodních zdrojů. Hospodářská činnost v regionu, jako například výstavba, cestovní ruch, rybolov, akvakultura a činnosti využívající moře, musí být znovu promyšleny a přehodnoceny a bude zapotřebí vypracovat novou studii, pokud nemá být ohrožena udržitelnost regionu, která je důležitá pro budoucí generace. Jsem však přesvědčen, že pokud má mít taková iniciativa v brzké době nějaký účinek, bude to vyžadovat úplnou spolupráci mezi zeměmi na pobřeží Středozemního moře.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropská unie se už podepsala pod řadu nástrojů na ochranu životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Většinou je provází nedostatečná realizace a sledování, jako například v případě rybolovných kvót. Hlavním zájmem EU musí být zachování ekosystému pro budoucí generace a to i přesto, že akvakultura může být za jistých podmínek prospěšná pro životní prostředí. Obecně řečeno je důležité zachovat citlivou rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat na straně jedné a hospodářstvím na straně druhé. Na základě této zprávy se EU plně připojuje k Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón. Členské státy EU, které mají přístup k moři, však už jsou smluvním stranami protokolu ICZM. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost je v rozporu se zásadou subsidiarity, hlasoval jsem proti přijetí zprávy. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Dne 19. února 2010 zveřejnila Komise návrh rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón, neboli protokolu k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře známé také jako Barcelonská úmluva. Evropská unie je stejně jako všechny členské státy EU ležící na pobřeží Středozemního moře jednou ze smluvních stran Barcelonské úmluvy, a proto podporuje integrované řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska. K dalším cílům protokolu ICZM patří udržitelné využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů. Obsahuje rovněž řadu ustanovení pro hospodářskou činnost související s cestovním ruchem, rybolovem a akvakulturou. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Parlament, aby schválil uzavření protokolu ICZM. Plně souhlasím s výborem, který navrhuje, aby Rada co nejdříve uzavřela protokol jménem EU. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Ve středomořských pobřežních zónách nadále přetrvává vysoká zátěž pro životní prostředí a degradace pobřežních zdrojů. Městské aglomerace se v oblasti Středozemního moře šíří, což s sebou přináší postupný úbytek přírodních oblastí a biologické rozmanitosti a rostoucí soupeření o vodní zdroje. Problémy vyvolané erozí v pobřežních oblastech a záplavy nízko položených pobřežních oblastí ještě zhoršuje městská zástavba na pobřeží a v údolních nivách. Tyto tlaky pravděpodobně ještě zhorší předpokládaný růst počtu obyvatel soustředěných v pobřežních městských oblastech, téměř dvojnásobný nárůst toku turistů a ještě větší nárůst dopravy. Do roku 2025 má být navíc téměř 50 % pobřeží zastavěno, což představuje nárůst o 40 % od roku 2000. Středomořská pánev je navíc jednou z nejzranitelnějších oblastí z hlediska vlivu změny klimatu. Protokol poskytuje rámec pro podporu koordinovanějšího a integrovanějšího přístupu, který je nutný k účinnějšímu řešení uvedených problémů a k dosažení udržitelnějšího rozvoje pobřežních zón Středozemního moře. Proto jsem hlasovala pro přijetí této zprávy. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ve skupině Zelených nejsme přesvědčení o tom, že bychom měli podpořit Leinenův návrh na schválení rozhodnutí Rady k této otázce. Je pravdou, že dne 19. února 2010 zveřejnila Komise návrh rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM) k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního
59
60
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
moře (tato úmluva je běžněji známa jako Barcelonská úmluva; byla podepsána dne 16. února 1976 a následně změněna dne 10. června 1995). Smluvními stranami Barcelonské úmluvy jsou Evropská unie i všechny členské státy EU ležící na pobřeží Středozemního moře. Ustanovení čl. 4 odst. 3 úmluvy zavazuje smluvní strany k tomu, aby podporovaly integrované řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska a racionální využívání přírodních zdrojů. Osobně však považuji tento návrh za slabý: vzhledem k tomu, že potřebujeme alespoň 40 % chráněných oblastí, nepovažuji toto rozhodnutí Rady v daném ohledu za silné. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Zprávu podporuji, protože protokol obsahuje obecné cíle a zásady včetně udržitelného využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů, stejně jako konkrétní ustanovení pro hospodářskou činnost, jako například výstavbu, cestovní ruch, rybolov, akvakulturu a námořní činnosti. Zpráva: Simon Busuttil (A7-0173/2010) Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Prümská smlouva z roku 2005 stanoví právní rámec s cílem posílení přeshraniční spolupráce, zejména v rámci boje proti terorismu, přeshraniční trestné činnosti a nedovolenému přistěhovalectví. V roce 2007 bylo rozhodnuto o začlenění této smlouvy do právního rámce EU. Prümské rozhodnutí a jeho realizace zajišťuje výměnu údajů o DNA, otiscích prstů a registračních údajích automobilů, stejně jako výměnu informací souvisejících s událostmi, které jsou důležité z hlediska přeshraniční kontroly, a poskytování informací s cílem předcházet teroristickým činům. Cílem této dohody je umožnit Islandu a Norsku, aby se na těchto výměnách podílely s členskými státy EU v zájmu posílení spolupráce mezi orgány odpovědnými za prevenci a boj proti trestné činnosti. Vzhledem k tomu, že Island a Norsko jsou součástí schengenského prostoru, je důležité, aby EU podporovala jejich úsilí v oblasti prevence a boje proti terorismu a všem formám přeshraniční trestné činnosti při zajištění plného dodržování lidských práv, jako je ochrana osobních údajů a respektování zásad proporcionality a nutnosti. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí této dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem. Jsem přesvědčen, že prohloubení přeshraniční spolupráce, zejména spolupráce v oblasti boje proti terorismu a trestné činnosti, představuje pozitivní krok pro všechny zúčastněné strany. Úzká spolupráce mezi EU a jejími sousedy v záležitostech, jako je boj proti organizovanému zločinu a terorismu či sdílení informací a policejní a soudní spolupráce, upevňuje mezi evropskými občany pocit bezpečnosti, a to nejen v rámci EU, ale v Evropě v širším slova smyslu. Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem o posílení přeshraniční spolupráce v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. V tomto rozhodnutí jsou stanovena potřebná správní a technická ustanovení pro samočinnou výměnu údajů o DNA, údajů o otiscích prstů a registračních údajů vozidel. Společně se svobodami, které nabízí schengenský prostor, je nezbytné rozšířit nástroje na boj s přeshraniční trestnou činností a terorismem i na ty členské státy schengenské dohody, které nejsou členskými státy EU. Podporuji tuto dohodu, protože posílí boj proti hrozbám terorismu a trestné činnosti v rámci schengenského prostoru. Je třeba připomenout, že bezpečnost
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
schengenského prostoru bude dále posílena prostřednictvím plného zavedení systému SIS II. Komise by měla vyvinout veškeré úsilí a zabránit dalšímu zpožďování při realizaci systému SIS II. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Terorismus představuje jednu z největších hrozeb současné společnosti, a proto zasluhuje zásadní odmítnutí, a jeho odstranění vyžaduje nejvyšší úsilí. Je zřejmé, že jednotlivé členské státy nejsou samy o sobě schopny řešit stále narůstající globální hrozby a že tyto hrozby lze zvládnout jen tak, že spojí své úsilí, že budou účinně a rychle sdílet informace a že dokáží účinně a jednoznačně formulovat své kroky z hlediska metod a prostředků. Vzhledem k těmto skutečnostem jsem přesvědčen, že bychom měli uvítat dohodu Evropské unie s Islandem a Norskem – sousedními státy, které sdílejí naše hodnoty a především stejné odhodlání vůči demokracii a právnímu státu, a odmítání slepého násilí ze strany extrémistů vůči bezbranným občanům. Doufám, že její uplatňování vytvoří podmínky pro rozhodnější a lepší kolektivní reakci na hrozby, které představuje terorismus a přeshraniční trestná činnost pro soudnictví a policejní složky. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto hlasování se týká přijetí návrhu na uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy (05060/2009). Vzhledem k tomu, že jsem neměl žádné námitky, hlasoval jsem pro uzavření dohody. Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Rozhodně podporuji přijetí této dohody, která umožňuje uplatňování rozhodnutí z Prümu na Island a Norsko. I když tyto dvě země nejsou členskými státy Evropské unie, podílí se na schengenské spolupráci, což v praxi znamená, že na vnitřních hranicích mezi těmito zeměmi a dalšími zeměmi schengenského prostoru nejsou prováděny žádné kontroly. Tato situace zcela odůvodňuje hlubší zapojení těchto zemí do přeshraniční spolupráce v účinném boji proti terorismu a mezinárodní trestné činnosti. Díky této dohodě budou moci norské a islandské orgány v této oblasti aktivněji spolupracovat prostřednictvím uplatňování těchto dvou rozhodnutí z Prümu, která konkrétně zajišťují výměnu informací souvisejících s DNA, údajů o otiscích prstů a registračních údajů vozidel. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasuji proti této dohodě o přeshraniční spolupráci mezi Evropskou unií, Norskem a Islandem. Umožňuje výměnu shromážděných údajů na základě nejasných a svévolných kritérií, jako je podezření z terorismu nebo účast na rozsáhlých demonstracích. Pod záminkou bezpečnosti se tu opět porušuje svoboda projevu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Pokud se má evropský prostor stávat ve stále větší míře prostorem bezpečnosti a dobrých životních podmínek, musíme pokračovat ve svém úsilí a spolupráci se všemi evropskými zeměmi, které nejsou součástí prostoru Evropské unie. Tato dohoda mezi EU, Islandem a Norskem je součástí tohoto přístupu a umožňuje rozsáhlejší spolupráci v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Při hlasování v plénu jsem se dnes v Evropském parlamentu vyslovil pro přijetí doporučení návrhu rozhodnutí Rady o uzavření
61
62
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem o posílení přeshraniční spolupráce v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Tato dohoda je jednou z mnoha iniciativ ze strany Evropské unie s cílem vymýtit terorismus a doplňuje celkové evropské úsilí v této oblasti. Pokud máme proti teroristickým činům účinně zasáhnout, je třeba přijímat tyto iniciativy stále. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – I když Parlament podpořil návrh pana Busuttila na schválení návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV, my, Zelení, nacházíme v návrhu příliš mnoho nezodpovězených otázek ohledně jeho realizace, takže jsme tento přístup nepodpořili a hlasovali jsme proti. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasuji pro, protože tato iniciativa posiluje přeshraniční spolupráci v boji proti terorismu a trestné činnosti mezi EU, Islandem a Norskem. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Z celého srdce vítám tuto zprávu, která připravuje cestu budoucímu přistoupení Islandu k EU. Zpráva: Philip Claeys (A7-0172/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí Claeysovy zprávy, protože si rovněž přeji brzké a bezproblémové uzavření ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o podílu těchto států na činnosti agentury Frontex. Konkrétní příspěvek těchto zemí ke kontrole a sledování vnějších hranic EU bude představovat přidanou hodnotu pro agenturu Frotex, jejíž důležitá činnost začíná nyní, více než pět let po jejím založení, přinášet potřebné výsledky v oblasti boje proti nedovolenému přistěhovalectví a z hlediska pomoci členským státům. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasování o této zprávě je výzvou pro Parlament, aby vyjádřil svůj postoj k činnosti agentury Frontex. Rozšíření činnosti agentury Frontex na Švýcarsko a Lichtenštejnsko má praktický význam a především je důležité z hlediska symbolického a programového. Evropa musí poskytnout veškeré dostupné nástroje a podporu agentuře Frontex a musí usilovat o to, aby práce agentury byla ze zeměpisného hlediska co nejrozsáhlejší a z hlediska kvality co nejúčinnější. Přistěhovalectví a kontrola hranic byly doposud nejvíce podceňovanými výzvami, kterým Evropská unie čelí, jež se často snaží nevidět skutečnost, že ochrana hranic a prevence před nekontrolovaným přistěhovalectvím jsou úkoly, které musí řešit Evropa jako celek. Vítám proto každý krok, který přiblíží tento kontinent k vytvoření jednotného prostoru kontroly přistěhovalectví a hranic. Evropské orgány musí odpovídajícím způsobem vyřešit naléhavou situaci v oblasti přistěhovalectví: je nepředstavitelné, aby byly členské státy tváří v tvář problému, jakým je rozsáhlé přistěhovalectví, které přímo či nepřímo postihuje v podstatě celý kontinent, ponechány sobě samým. Veškeré naše úsilí na posílení agentury Frontex, je proto třeba uvítat. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o účasti Švýcarska a Lichtenštejnska na činnosti agentury Frontex ze zásady. Jsem proti existenci a celkovému modu operandi agentury Frontex. Tento mechanismus se soustřeďuje na chytání
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
lidí, kteří se snaží překročit hranice EU bez cestovních dokladů způsobem, který nejenže porušuje základní lidská práva, ale nutí mnohé z těchto lidí, aby ve snaze dosáhnout území EU podstupovali ještě větší rizika, která je často stojí i život, a samozřejmě se tímto způsobem posilují gangy obchodující s lidmi. Jedná se o nesmírně nákladný vojenský mechanismus, jehož rozpočet by měl být použit na boj proti chudobě v zemích původu přistěhovalců a na služby určené k jejich sociálnímu začlenění v členských státech EU. Problém přistěhovalectví nevyřešíme tím, že vytvoříme pevnost Evropu, budeme uplatňovat represi a bojovat s přistěhovalectvím vojenskými prostředky nebo hromadným vyhošťováním v rámci činnosti agentury Frontex. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Hlavním cílem agentury Frontex vytvořené v roce 2005 je koordinace operační spolupráce mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic. Všechny země, které se podílejí na výkonu, uplatňování a rozvoji schengenského acquis se budou muset účastnit činnosti agentury, přičemž tento podíl jednotlivých zemí budou konkrétně vymezovat samostatné dohody mezi EU a příslušnými zeměmi. Zatímco Švýcarsko na straně jedné přistoupilo k Schengenské dohodě 12. prosince 2008, čímž získalo stejný statut členství jako Norsko a Island, protokol podepsaný dne 28. února 2008 s Lichtenštejnskem na straně druhé nelze použít, dokud nevstoupí Lisabonská smlouva v platnost a je v současnosti předmětem rozboru ze strany Parlamentu. Navzdory tomu však bylo v zájmu účinnosti rozhodnuto, že Lichtenštejnsko přistoupí ke smlouvě už nyní, i když se toto ujednání použije až po uzavření protokolu. Podporuji proto schválení této dohody, kterou se stanoví práva a povinnosti, jež umožní Švýcarsku a Lichtenštejnsku účast na činnosti agentury Frontex, zejména v souvislosti s hlasovacími právy, finančními příspěvky a otázkami ochrany a důvěrnosti údajů atd. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Podporuji tento návrh, který se snaží spojit Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnské knížectví s agenturou Frontex. Jak je stanoveno v nařízení o agentuře Frontex, činnosti agentury Frontex se účastní členské státy, které se podílejí na realizaci a rozvoji schengenského acquis. Způsob této účasti však vymezují dohody uzavřené s Evropskou unií. Z toho plyne, že uzavření této dohody o účasti mezi EU a oběma zeměmi v co nejkratší době bude výhodné pro všechny zúčastněné strany. Agentura Frontex, jakožto životně důležitý nástroj evropské strategie pro boj s nedovoleným přistěhovalectvím, musí mít k dispozici prostředky a podmínky k účinné koordinaci operační spolupráce mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic Evropské unie. Uzavření této smlouvy umožní Švýcarské konfederaci a Lichtenštejnskému knížectví přispět k užší spolupráci v záležitostech souvisejících s kontrolou a sledováním vnějších hranic mezi jejich správními službami a správními službami EU. Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem na podporu Claeysovy zprávy o ujednání mezi EU a Švýcarskem a Lichtenštejnskem o pravidlech jejich účasti v agentuře Frontex. Pro důležitý úkol, který plní agentura Frontex při koordinaci spolupráce mezi členskými státy a státy, které jsou součástí schengenského prostoru, ale nejsou členskými státy EU, v oblasti správy hranic, může být účast Švýcarska a Lichtenštejnska jen posilou. Je vhodné připomenout, že bezpečnost schengenského prostoru se dále posílí prostřednictvím plného uplatňování systému SIS II. Komise by měla vyvinout veškeré úsilí, aby zabránila dalším zpožděním se zaváděním systému SIS II. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Účast Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví na činnosti agentury Frontex rozšiřuje prostředky, které má agentura k dispozici, a její schopnost reagovat na jev nedovoleného přistěhovalectví postihující země na okraji
63
64
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Evropské unie, postižené podobnými problémy jako členské státy EU. Vítám ochotu obou zemí spolupracovat a doufám, že tato spolupráce bude účinná a plodná. Doufám rovněž, že tato zkušenost ze společné práce se rozšíří i do ostatních oblastí. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Agentura Frontex byla založena v roce 2004 na základě čl. 62 odst. 2 písm. a) a článku 66 Smlouvy o ES a zahájila svou činnost dne 1. května 2005. Tato agentura byla od počátku pojata jako významný nástroj společné evropské strategie v boji s nedovoleným přistěhovalectvím. Cílem návrhu rozhodnutí Rady, které je předmětem tohoto postupu souhlasu, je podpis a uzavření ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o podmínkách účasti těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států – Frontex. Vítám uzavření této smlouvy, neboť oběma zemím umožňuje přispět k užší spolupráci v oblasti kontrol na vnějších hranicích a jejich sledování. Doufám, že členské státy udělají vše, co je v jejich moci, aby co nejrychleji dokončily nezbytné ratifikační postupy, a umožnily tak zapojit Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnské knížectví do fungování agentury Frontex. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Jako stínová zpravodajka v této záležitosti za skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem hlasovala pro přijetí zprávy, která umožní zapojení Švýcarska a Lichtenštejnska do činnosti agentury Frontex. Cílem agentury Frontex založené v roce 2004 je umožnit operační spolupráci mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic. V zájmu účinnosti je důležité, aby se na činnosti agentury podílely všechny země sdružené v schengenském prostoru. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu rozhodnutí Rady, protože jsem přesvědčen, že agentura Frontex – která funguje od roku 2005 – už bezpochyby prokázala, že představuje důležitý nástroj společné evropské strategie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví, rovněž se však domnívám, že v tomto smyslu by návrh měl být ještě propracován. Je to záležitost uplatňování základního právního předpisu, kterým se stanoví účast na činnosti agentury všech třetích zemí podílejících se na výkonu, uplatňování a rozvoji schengenského acquis s cílem rozvíjet pomoc při výcviku vnitrostátní pohraniční stráže a při analýze rizik. I když jsme si vědomi toho, že Švýcarská konfederace je součástí schengenského prostoru od 1. března 2008, zatímco Lichtenštejnské knížectví stále čeká na uzákonění protokolu, v každém případě vítáme uzavření tohoto ujednání, protože jsme přesvědčeni, že umožní těmto dvěma zemím přispět k užší koordinaci mezi příslušnými správními službami zúčastněných států. Doufáme proto, že členské státy udělají vše, co je v jejich moci, aby co nejrychleji dokončily nezbytné ratifikační postupy, a umožnily tak zapojit Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnské knížectví do fungování agentury Frontex. Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí ujednání, kterým se stanoví podmínky operační spolupráce Švýcarska a Lichtenštejnska při činnostech agentury Frontex. Agentura, která působí od roku 2005, je odpovědná za operační spolupráci mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic. Rozšíření počtu zemí, které se podílejí na činnosti agentury, je proto iniciativou, kterou je třeba uvítat, protože posílí operační pravomoci i rozpočtovou sílu agentury Frontex. Vzhledem ke své poloze bude účast těchto zemí spočívat
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
spíše v posílení kontroly na letištích a pozemních hranicích a nikoliv námořních přístavů. Posílení kontroly těchto hranic je vzhledem ke značnému počtu nezákonných přechodů pozemních hranic, k nimž každým rokem dochází, jednou z největších výzev Unie. Na základě této smlouvy bude účast samozřejmě dobrovolná, doufám však, že během příštího přezkumu nařízení, kterým se zřizuje agentura Frontex, bude pro členské státy stanoveno více povinností v oblasti spolupráce při řízení našich společných vnějších hranic. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasuji proti této zprávě. Zpráva se týká účasti Švýcarska a Lichtenštejnska na činnosti agentury Frontex, agentury, která je symbolem politiky uplatňované Evropskou unií, politiky stíhání strádajících běženců. Důsledkem evropských hlídek proti nezákonnému přistěhovalectví agentury Frontex je to, že běženci na cestě k našemu pobřeží ještě více riskují. Toto přistěhovalectví vyvolané hladem můžeme zastavit jedině prostřednictvím politiky spravedlivého rozdělování bohatství a ukončením uplatňování metody EPA. Evropa neustálé soutěže, kterou pro nás liberálové a sociální demokraté budují, jejich počty pouze zvyšuje. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Agentura Frontex byla vytvořena jako důležitý nástroj společné evropské strategie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Jejím nejdůležitějším úkolem je koordinace činností mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic. Rozšíření této spolupráce na další evropské země je velmi důležité z hlediska boje proti nedovolenému přistěhovalectví, protože poskytne agentuře větší materiální a personální zdroje, které jí umožní splnění cílů. Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Vysvětlení hlasování: od svého založení v roce 2004 se agentura Frontex stala důležitým nástrojem společné evropské strategie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Podobné mezinárodní úmluvy osvědčily při řadě příležitostí svou účinnost a dokázaly, že tento druh společného operačního úsilí by měl být rozšířen i na země mimo schengenský prostor. Z tohoto důvodu by mělo Švýcarsko a Lichtenštejnsko dostat příležitost plně se zapojit do spolupráce v tomto úsilí. Vítám tuto smlouvu a doufám, že členské státy vynaloží veškeré úsilí s cílem zajistit, že toto přistoupení se uskuteční co nejdříve. Děkuji vám. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Jsem přesvědčený, že zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) je nepřijatelné. Problematika přistěhovalectví vyžaduje strategii proti chudobě a na podporu zaměstnanosti a míru, stejně jako spravedlivou obchodní strategii ze strany zemí EU, která by byla významným příspěvkem pro stabilitu regionu, který by se k této strategii připojil. Podle mého názoru je způsob, jímž EU přistupuje k jevu migrace, skutečnou ostudou Evropy. Hlavními prvky této politiky, která kriminalizuje přistěhovalectví a potlačuje základní práva běženců, jsou odsouzeníhodné „směrnice hanby“ a činnost agentury Frontex. Členské státy omezují svou rozvojovou pomoc a brání rozvojovým zemím v dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Nesouhlasím s myšlenkou pevnosti Evropa, která používá běžence jako levnou pracovní sílu, aniž by jim poskytla jistotu pracovního místa nebo zajistila práva, a také nesouhlasím se současnou represivní přistěhovaleckou politikou EU. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Cílem tohoto rozhodnutí Rady je uzavření Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech účasti těchto států v Evropské agentuře pro řízení
65
66
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, známé jako Frontex. Agentura Frontex, která byla založena v roce 2005, vykonává důležitou činnost při prevenci nedovoleného přistěhovalectví na vnějších hranicích EU. Díky této smlouvě budou Švýcarsko a Lichtenštejnsko moci zajistit užší koordinaci kontroly a sledování vnějších hranic mezi jednotlivými domácími agenturami a agenturami EU. V tom má smlouva moji bezpodmínečnou podporu. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí této dokonalé zprávy pana Claeyse. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cílem tohoto návrhu rozhodnutí Rady je uzavření Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech účasti těchto států v agentuře Frontex. Tato agentura představuje jeden z důležitých nástrojů společné evropské strategie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Frontex mimo jiné poskytuje podporu členským státům při výcviku příslušníků vlastní pohraniční stráže a poskytuje nezbytnou podporu při organizaci společných návratových operací nebo sledování hranic. Ujednání mezi Evropskou unií a Švýcarskem a Lichtenštejnskem rovněž obsahuje ustanovení o udělení omezených hlasovacích práv zástupcům Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví ve správní radě agentury Frontex, o finančním příspěvku obou zemí do rozpočtu agentury Frontex a o ochraně a důvěrnosti údajů. Musím uvítat uzavření tohoto ujednání, které přispěje k užší koordinaci kontrol na vnějších hranicích a jejich sledování. Doufám proto, že členské státy udělají vše, co je v jejich moci, aby co nejrychleji dokončily nezbytné ratifikační postupy, a umožnily tak zapojit Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnské knížectví do fungování agentury Frontex. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Cílem návrhu rozhodnutí Rady, které je předmětem tohoto postupu souhlasu, je podpis a uzavření Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států, tzv. agentuře Frontex. Skupina zelených neshledává v této zprávě žádné výrazné problémy, a proto jsme hlasovali pro její přijetí. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Podporuji podpis ujednání mezi EU, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnskem o účasti těchto dvou států v agentuře Frontex. Zpráva: Bernhard Rapkay (A7-0214/2010) Leonidas Donskis (ALDE), písemně. – (LT) Rozhodně nesouhlasím s prohlášením našeho kolegy poslance pana Tomaševského o situaci polské menšiny v Litvě, které je podle mého názoru neobjektivní a poněkud přehnané. Avšak snahy komise pro etiku a jednací postupy Seimas učinit z Evropského parlamentu služku Litvy nebo úředníka se rovněž stal neúspěšný a neodpovídá realitě. Morální páky, používání veřejného mínění ve sdělovacích prostředcích a etnické apely jsou jedna věc; snaha ovlivnit svobodu přesvědčení a projevu poslance Evropského parlamentu v politických rozhodnutích je zcela jiná věc. Dopustili jsme se chyby a máme tedy jedinou možnost čestně uznat, že v tomto sporu byl pan Tomaševski z technického i procesního hlediska v právu, stejně jako je správné posouzení této situace Evropského parlamentu. Hlasuji proto pro stanovisko Evropského parlamentu. Opak by byl nedůstojný nejen z hlediska Evropského parlamentu, ale také z hlediska Litvy. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože pan Tomaševski není trestně stíhán ve smyslu článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Evropské unie, a tudíž se nejedná o případ poslanecké imunity, protože statut poslanců ve svém článku 2 stanoví, že „poslanci jsou svobodní a nezávislí“. Ve stejném smyslu článek 3 stanoví, že „1. Poslanci hlasují jednotlivě a osobně. Nejsou vázáni žádnými příkazy ani pokyny. 2. Dohody o způsobu výkonu mandátu jsou neplatné.“ Je tudíž zjevné, že rozhodnutí Hlavní komise pro etiku ve veřejné správě představuje porušení zásad svobody a nezávislosti poslance podle statutu poslanců Evropského parlamentu, který je součástí právních předpisů Unie. Skutečnost, že litevské zákonodárství dává Hlavní komisi pro etiku ve veřejné správě pravomoc sledovat činnost evropských poslanců zvolených v Litvě, představuje porušení právních předpisů Unie. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) V Evropském parlamentu často přijímáme opatření na obranu základních práv a občanských svobod ve světě. Parlament uděluje Sacharovovu cenu lidem, kteří se zvláště vyznamenali při obraně občanských práv a práv menšin. V EU jsou však tato práva také porušována. Jedná se zejména o práva národnostních menšin. Některé členské státy, mám konkrétně na mysli Litvu, se vysmívají rámcové úmluvě Rady Evropy o lidských právech. Poslanec Evropského parlamentu Valdemar Tomaševski se má obhajovat před litevským parlamentem za obranu práv menšin v Litvě, kterou pronesl na půdě Evropského parlamentu. Tato situace je trestuhodná, nepřijatelná a pobuřující. Vyzývám Podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva a Evropskou komisi, aby zajistily, že příslušné normy Evropské unie v oblasti základních práv a svobod a práv národnostních menšin budou postaveny na nejvyšší možnou úroveň a účinně vymáhány. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Obhajoba nezávislosti mandátu poslanců Evropského parlamentu je povinností Parlamentu a tato nezávislost nesmí být ohrožena. Vzhledem k rozhodnutí Hlavní komise pro etiku ve veřejné správě Litvy musí Parlament hájit poslaneckou imunitu svého poslance, pana Tomaševského, protože nezávislost jeho mandátu byla tímto rozhodnutím porušena. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Případ našeho kolegy poslance, pana Tomaševského, v sobě skrývá dva problémy. Prvním je situace polské menšiny v Litvě, jejíž práva pan Tomaševski obhajoval. Druhý problém se může jevit jako důsledek prvního, ale v tomto případě tomu tak není. Hlavní komise pro etiku ve veřejné správě Litevské republiky udělila veřejné napomenutí panu Tomaševskému na základě Kodexu chování politických představitelů. Situace, kdy veřejný orgán některého členského státu napomíná poslance Evropského parlamentu za slova, která pronesl v souvislosti s výkonem svých povinností poslance Evropského parlamentu, je nepřijatelná. Skutečnost, že se v tomto případě jedná o veřejnou obranu práv národnostní menšiny, nečiní situaci o nic méně závažnou. Naopak, o to víc je celá záležitost pobuřující. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl podpořit žádost o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Valdemar Tomaševski. Zpráva: Othmar Karas (A7-0220/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčen, že posílení Eurostatu je nezbytným krokem, pokud máme v budoucnu předejít dalším případům řeckého typu a předkládání nepřesných statistických údajů. Udělení vyšších pravomocí Eurostatu a užší spolupráce mezi Eurostatem a ECB umožní plánovat a provádět podrobnější vyšetřování hospodářských a finančních statistických údajů. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Karasova zpráva zapadá do rámce evropské reakce na řeckou krizi. Zlepšení sledování a hospodářské správy a řízení je v současnosti
67
68
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
velmi důležité, zvláště s ohledem na odstranění nedůvěry na trzích, která na Řecku stále ulpívá, stejně jako na celé Evropské unii. Cílem této zprávy je posílení Eurostatu, abychom v budoucnu předešli opakování situace v Řecku a konkrétně chybným statistickým údajům. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčena, že návrh Evropské komise je přijatelný ve své stávající podobě, ale také, že je to to nejmenší, co můžeme přijmout z hlediska dalšího sledování. Kromě toho zpravodaj, dle mého názoru správně, podporuje vyhlídky na užší spolupráci mezi Evropskou komisí (Eurostatem) a Evropskou centrální bankou při současném respektování úlohy a nezávislosti obou institucí. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasování na podporu Karasovy zprávy po událostech, které se týkaly zejména Řecka, je záležitostí zodpovědnosti. Zkreslené statistické údaje, množstevní spory, které se především týkaly Komise a Řecka, vyžadují nejen, aby byly Eurostat a jeho pravomoci v oblasti přezkoumání údajů poskytnutých členskými státy rozhodným a logickým způsobem posíleny, ale aby bylo toto omezení vyváženo zajištěním minimálních záruk nezávislosti vnitrostátních statistických úřadů. Proto s ohledem na zásadní úlohu statistických údajů při dobré a zdravé evropské správě a řízení se připojuji k panu Karasovi a vyzývám Komisi, aby v této oblasti zasáhla rozhodným a energickým způsobem. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie se poučila ze zkušenosti Řecka. Iniciativa Komise s cílem zavést regulaci a poskytnout nové pravomoci Eurostatu zabrání vzniku podobných situací v budoucnosti. Z tohoto důvodu se domnívám, že návrh Komise upravený pozměňovacími návrhy Parlamentu musí být co nejdříve realizován, aby mohla být v případě, kdy vznikne podezření, že některý členský stát předkládá nesprávné statistické údaje, okamžitě přijata opatření. Evropská unie si nemůže dovolit ohrozit svou důvěryhodnost nebo postavení na finančních trzích, protože EU je vnímána jako jeden celek a odpovědnost je vztahována na všechny i v případě, že pochybí jen jeden stát. Představa, že by Eurostat mohl být přeměněn na kontrolní orgán, byla odmítnuta před pěti lety. Nemá rovněž žádný význam, abychom se zabývali tím, co by se stalo, kdyby. Nyní je podstatné, že návrh, který máme před sebou, má slušné naděje na realizaci. Přesné a důvěryhodné statistické údaje jsou nezbytným předpokladem řádného fungování hospodářské a měnové unie. Přezkum fungování Eurostatu může jen posílit úroveň důvěry mezi členskými státy Evropské unie a dokonce upevnit jeho důvěryhodnost. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto usnesení, protože souhlasím s návrhy Komise s příslušnými změnami provedenými Parlamentem. Pokud se jedná o tyto změny, ráda bych zdůraznila, že členské státy by měly Komisi (Eurostatu) poskytovat veškeré statistické a rozpočtové údaje na základě standardizované a mezinárodně uznávané účetní metody. Měly by rovněž zajistit, že hodnoty plánovaného rozpočtového schodku a výše veřejného dluhu budou hodnotami stanovenými členskými státy pro daný rok. Tyto hodnoty by měly odpovídat nejaktuálnějším oficiálním prognózám zohledňujícím nejaktuálnější rozpočtová rozhodnutí a nejaktuálnější vývoj a výhledy v hospodářské oblasti a měsíční a čtvrtletní hodnoty. Jsou sestavovány v co nejkratší době před oznamovací lhůtou. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Pokud se nemá opakovat situace, jaká nastala v Řecku, je v době krize, jakou právě procházíme, nezbytné mít kvalitní, spolehlivé a přesné statistické údaje. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby došlo k účinné a rozhodné realizaci závazků vyplývajících z politiky v této oblasti, přičemž statistické údaje by měly
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
odpovídat platným právním předpisům Společenství, například prostřednictvím předkládání vnitrostátních prohlášení o bezpečnosti Komisi (Eurostatu). Na straně druhé musejí být rozšířeny vyšetřovací pravomoci Komise (Eurostatu), které umožní provádět kontroly ve vnitrostátních statistických úřadech bez předchozího oznámení a rovněž umožní Eurostatu přístup ke všem účetním a rozpočtovým informacím. To umožní Eurostatu posoudit stav veřejných financí země. Je třeba zvážit zavedení finančních a nefinančních sankcí za statistické údaje, které jsou předloženy v rozporu s právními předpisy Společenství. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva představuje další krok na cestě ke sledování vnitřního fungování zemí, tentokrát prostřednictvím statistických údajů. Zpráva například navrhuje, aby v členském státě, jehož statistické údaje se přezkoumávají, probíhaly monitorovací inspekce. Předkladatelé požadují, aby Komise prostřednictvím Eurostatu měla právo na přístup k účtům vládních institucí na úrovni centrální, státní a místní správy a sociálního zabezpečení, včetně poskytnutí souvisejících podrobných účetních informací, příslušných statistických šetření a dotazníků a dalších souvisejících informací, včetně podrozvahových transakcí. Požadují, aby se tak stalo při současném dodržování právních předpisů o ochraně údajů a statistické důvěrnosti. Na straně druhé požadují přísné uplatňování Paktu o stabilitě a tvrdí, že Komise by měla zvážit zavedení sankcí v rámci Paktu o stabilitě a růstu v souvislosti s podáváním zkreslených makroekonomických statistických údajů členskými státy. Pokud budou tyto návrhy Komisí a Radou přijaty, bude to v praxi znamenat, že Komise (Eurostat) získá přístup ke všem statistickým a rozpočtovým informacím potřebným k posouzení kvality vnitrostátních, regionálních a místních účtů, k soupisům, k tabulkám pro oznamování postupu při nadměrném schodku a k účtům mimorozpočtových subjektů, neziskových organizací a dalších podobných subjektů, které jsou součástí sektoru veřejné správy v národních účtech. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Současnou krizi nezpůsobily nepřesné statistické informace, ale dogmatismus, který projevují vládnoucí liberální elity. Tato zpráva obhajuje úplné zachovávání Paktu o stabilitě a růstu. Vyzývá k zavedení neohlášených kontrol rozpočtů členských států. Vnáší do politické doktríny nedůvěru tím, že požaduje, aby členské státy, které zfalšují statistické údaje, byly vystaveny sankcím. Nelze připustit, aby byl evropský projekt zaměňován s autoritářstvím, které odporuje zásadě nezávislosti osob. Je načase, abychom vybudovali Evropu spolupráce a solidarity a Evropu založenou na společné důvěře, kterou potřebujeme. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Kvalita a reálnost statických údajů o výkonnosti hospodářství zemí EU mají zásadní význam pro stanovení skutečného stavu hospodářství členských států. Řecké statistické údaje, které byly podle zpráv neobjektivní a neodrážely skutečný stav hospodářství, představují důležitou výstrahu, abychom přijali opatření s cílem předejít v budoucnu vzniku podobných situací. Pokud se tedy EU nemá opět ocitnout v situaci, kdy členské státy budou pozměňovat informace, je nezbytné, aby došlo k posílení pravomocí Eurostatu a technických zdrojů. Širší kontroly ze strany Eurostatu, které budou v praxi prováděny bez varování, budou mít do budoucna zásadní význam z hlediska spolehlivosti statistických údajů o hospodářstvích členských států. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Změna nařízení, pokud jde o kvalitu statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku, představuje zvláště důležité a naléhavé
69
70
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
opatření s ohledem na současné problémy ve většině vnitrostátních rozpočtů členských států. Pakt o stabilitě a růstu, který by měl být opět oživen a přísně dodržován, může být účelně sledován pouze v případě, že Eurostat obdrží údaje, které nebyly pozměněné a které odpovídají skutečnosti. Nyní víme, že se Řecko při přijetí eura dopustilo podvodu a vědomě předkládalo EU falešné údaje. Jedná se samozřejmě o skandál. Něco takového se nesmí už nikdy opakovat. O to důležitější je proto, aby byly rozšířeny pravomoci Eurostatu a aby měl Eurostat možnost provádět neohlášené inspekce v různých státních agenturách. Je to nezbytné, pokud má mít Pakt o stabilitě nějakou hodnotu. Z uvedených důvodů jsem hlasoval pro přijetí této zprávy. Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Kvalita statistických údajů je v současnosti zvláště důležitá vzhledem k potřebě okamžité reakce na případné varovné signály v oblasti hospodářství. Pokud jsou známé předchozí údaje, není třeba dalších důkazů. Statistické údaje jsou navíc užitečným nástrojem v každém odvětví, kde Evropská unie vykonává své pravomoci, protože jsou nezbytné pro přijímání krátkodobých, střednědobých či dlouhodobých rozhodnutí. Čím vyšší bude kvalita statistických údajů, tím lepší budou rozhodnutí přijatá v reakci na výzvy, jimž čelí členské státy i Evropská unie jako celek. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Návrh Evropské komise byl velmi pozitivní a byl ještě vylepšen změnami, které navrhl Parlament, konkrétně: - aby byla Komise (Eurostat) vybavena příslušnými pravomocemi a odpovídajícím počtem zaměstnanců a zároveň aby byla co nejvíce nezávislá; - harmonizace postupů pro získávání statistických údajů; - standardizace statistických a rozpočtových údajů poskytovaných členskými státy; - zavedení sankcí v rámci Paktu o stabilitě a růstu v souvislosti s podáváním zkreslených makroekonomických statistických údajů členskými státy. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí. Zpráva: Wojciech Michal Olejniczak (A7-0202/2010) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu. Strategie Evropské unie pro region Baltského moře je prvním a prozatím jediným pokusem o vytvoření komplexní společné rozvojové strategie. V současnosti je zřejmé, že opatření přijímaná jednotlivými členskými státy nejsou dostatečně účinná a jsou roztříštěná, a je proto nezbytné podporovat spolupráci na regionální úrovni. Pokud jde o hospodářský rozvoj a inovace, existuje mezi jednotlivými členskými státy nepoměr, a je proto zapotřebí zvýšit potenciál ve všech oblastech, včetně dopravy, energetiky a cestovního ruchu. Nesmíme promarnit příležitost a musíme využít přidané hodnoty strategie pro region Baltského moře a dalších budoucích makroregionálních strategií k dosažení úrovně součinnosti, která omezí stávající rozdíly, aby mohla vzniknout trvalá oblast společné prosperity s vysokou mírou konkurenceschopnosti, která je nezbytná, pokud máme čelit problému stárnutí obyvatelstva a novým výzvám globalizace. Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Vítám zprávu o strategii Evropské unie pro region Baltského moře. Představa makroregionu nabízí konkrétní odpovědi na řadu výzev, kterým v současnosti čelíme a které přesahují vnitrostátní hranice. Strategie pro Baltské moře je prvním pokusem o vytvoření makroregionu. Umožňuje, aby území, která jsou odlišná, avšak čelí podobným problémům, přijímala společná opatření prostřednictvím pružného
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
institucionálního rámce. Tento makroregion nebude konkurovat členským státům, bude je doplňovat. Tato představa je založená na zásadě partnerství mezi různými úrovněmi orgánů státní správy, soukromého sektoru a neziskového sektoru. Tato nová forma správy věcí veřejných nepochybně představuje přidanou hodnotu pro místní, vnitrostátní a evropské politiky. Bylo by vhodné uplatnit tuto představu makroregionu i na další oblasti, které jsou výrazně propojené z hlediska hospodářského, ekologického a kulturního. Zpravodaj zcela správně zdůrazňuje skutečnost, že strategie pro Baltské moře je pilotním projektem, který se může stát inspirací pro budoucí strategie související s makroregiony. Podle mého názoru bychom při zvažování budoucích strategií neměli zapomínat především na Atlantický oblouk. Vzhledem ke společným problémům, kterým čelí tyto pobřežní oblasti – například Bretaň, Cornwall, Galicie a Algarve – by vytvoření Atlantického makroregionu přispělo ke společnému a vyváženému rozvoji. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Strategie Evropské unie pro region Baltského moře je prvním pokusem o vytvoření společné rozvojové strategie pro makroregion. Účelem této strategie je řešit společné problémy a soustředit činnosti na dosažení společných cílů. Tento region má dvě hlavní oblasti zájmu: životní prostředí a vědecký rozvoj. Tato strategie je komplexní, ale je také zajímavá a mohla by být zpracována a i pro další regiony v Evropě. Leonidas Donskis (ALDE), písemně. – (LT) Jako Litevec a člen skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu budu vždy podporovat strategii, která pomůže regionu Baltského moře stát se příkladem osvědčených postupů udržitelného rozvoje a regionální spolupráce. Usnesení o strategii Evropské unie pro region Baltského moře, které dnes schválil Evropský parlament za podpory skupiny ALDE, je zaměřeno na podporu litevských příležitostí. Cílem této strategie je omezení závislosti regionu Baltského moře na ruské energii, propojení energetické sítě zemí regionu a diverzifikace dodávek energie, zajištění a rozšíření železniční osy z Berlína na pobřeží Baltského moře a vyřešení problémů spojených s překračováním hranic s Ruskem. Uvedené čtyři oblasti činnosti mají pro Litvu zvláštní význam. Kromě toho se nám společně s dalšími poslanci Evropského parlamentu podařilo upozornit na skutečnost, že Evropská komise musí sledovat a kontrolovat, zda se tímto přístupem a mezinárodními úmluvami řídí i sousední země, zejména ty, které plánují stavbu jaderných elektráren v blízkosti vnějších hranic EU. Všechny země regionu Baltského moře, včetně Ruska a Běloruska, musí dodržovat nejpřísnější normy v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Právě o to se snažím ve svém písemném prohlášení ke stavbě jaderné elektrárny v Bělorusku, které jsem předložil svým kolegům poslancům Evropského parlamentu k podpisu, a doufám, že se mu po tomto hlasování dostane ještě větší podpory. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jak jsem uvedl už dříve v souvislosti s problémy v oblasti životního prostředí, Evropská unie by měla učinit Baltské moře jednou ze svých priorit s ohledem na vážný stav, v němž se nachází. Jelikož se dnes jedná o jednu z hlavních tras komunikace a obchodní výměny mezi členskými státy, je pro nás připomínkou úlohy, kterou Baltské moře sehrávalo v minulosti. Rovněž zdůrazňuji potřebu, aby Evropská unie a její členské státy uznaly existenci regionů, které pomohou vnímat tyto členské státy jako funkčně jednotné celky, které spojuje jejich totožnost a problémy a výzvy v oblasti rozvoje, s nimiž se potýkají. Baltské moře a regiony členských států, které leží na jeho pobřeží, mají potřebné předpoklady stát se pilotními makroregiony. Doufám, že závěry vyplývající z praktického
71
72
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
uplatňování strategie EU pro region Baltského moře umožní přesnější a spolehlivější posouzení role makroregionů v budoucí politice soudržnosti. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Podpora spolupráce pobaltských států s cílem chránit tuto oblast a reagovat na společné výzvy v otázkách hospodářských, sociálních a v záležitostech energetiky či dopravy atd. – a vlastně proč ne? Zdá se mi však, že tato spolupráce by mohla snadno probíhat bez zásahů Evropské komise. Ve skutečnosti se však podstatná část této zprávy věnuje propagaci makroregionů jako další „úrovně správy“ a – třebaže až v budoucnosti – jako součást politiky „soudržnosti“ Evropské unie. Tato soudržnost by zahrnovala slučování regionů na obou stranách hranic, pokud možno v podobě evropských skupin místních a regionálních orgánů, přičemž tyto skupiny by nutně musely mít právní subjektivitu a zvolit si „nezávisle“ vnitrostátní právní předpis, kterým se budou řídit. Pokud kvůli tomu musíme hledat nebo vymýšlet společný zájem jako kritérium pro slučování regionů a vytvářet a zavádět evropské daně na jejich financování, tím hůř. Bez ohledu na to, co říká zpravodaj, pokud se týká odstranění národních hranic a přebudování evropské krajiny, všechno jde. Z tohoto důvodu – což nijak nesouvisí se zájmy Baltského moře a s jeho problémy – hlasujeme proti této zprávě. Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí strategie Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti. Souhlasím s panem Olejniczakem, že strategie pro region Baltského moře se musí stát vstupní branou či pilotním projektem pro další makroregionální strategie. Ve vývoji Evropské unie musí být cílem nového makroregionálního přístupu vytvoření podmínek potřebných k zajištění zaměstnanosti pro budoucí generace, podporu soudržnosti a uskutečňování ochrany životního prostředí prostřednictvím inovace v evropských zemích, udržitelného rozvoje, zlepšování mobility a přístupnosti regionů a prostřednictvím podpory polycentrického rozvoje. Tyto oblasti představují společný zájem a cíle, které mohou zrovnoprávnit a zajistit rovnováhu zemí, které v současnosti tvoří Evropskou unii, a mohou rovněž představovat pobídku pro přistoupení nových států, což bude posilou evropského projektu a jeho postupného přibližování se sousedním zemím. Souhlasím s ústřední úlohou svěřenou členským státům, které jsou tak pobízeny k nové úrovni správy, jež jim umožní pomoci okrajovým a nejvíce znevýhodněným regionům. Závěrem zdůrazňuji význam úlohy Komise a vyzývám ji, aby co nejdříve zrealizovala strategii pro region Baltského moře a vytvořila další makroregiony. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Jedinou předností této zprávy je, že požaduje zastavení znečišťování Baltského moře. To je nezbytné z hlediska zachování našich ekosystémů. Znečišťování musí být zastaveno co nejdříve. Tento text je však poznamenán určitým dogmatismem, stejně jako většina zpráv, o kterých hlasujeme. I když o sobě tvrdí, že je ekologicky odpovědná, obsahuje zmínky o rozvoji jaderné energie v regionu, aniž by jej odsuzovala. Pokud jde o uvedenou snahu vytvořit vysoce konkurenceschopný evropský makroregion, je zcela nepřijatelná. V celém regionu posilují snahy o rozbití sociálního státu. Obnova regionu Baltského moře nesmí probíhat způsobem, jaký zastává liberalismus. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Baltské moře je jedním z nejvíce znečištěných moří světa, což znamená, že představa makroregionu, který se soustředí na společné a sdílené
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
cíle nebo problémy v oblasti rozvoje dané zeměpisnými vlastnostmi a podmínkami, a snaha o vytvoření společné a jednotné rozvojové strategie pro tento makroregion, je dokonale smysluplná. Společné zdroje Baltského moře sdílí řada zemí, v důsledku čehož mezi nimi vzniká značná vzájemná provázanost, která odůvodňuje vytvoření široké strategie pro tento region. Strategie pro Baltské moře je doposud jediným pokusem o vytvoření společné a jednotné rozvojové strategie pro makroregion a měla by být v rámci Evropské unie vnímána jako pilotní projekt a příklad. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro zprávu o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti, zejména proto, že proces realizace strategie musí být urychlen, zvláště v oblasti energetické politiky, jedné z hlavních oblastí této strategie. Tato politika tvoří důležitou součást vnějších vztahů EU a jejích členských států. Při navazování spolupráce mezi pobaltskými státy a sousedními zeměmi musíme mít na paměti snížení energetické závislosti tohoto regionu. Je velmi dobře, že se v této strategii našlo místo i pro otázky jaderné bezpečnosti v regionu. S ohledem na chystané rozšíření jaderné energetiky v pobaltském regionu musí země EU dodržovat nejpřísnější bezpečnostní a ekologické normy a Evropská komise musí sledovat a kontrolovat, zda se tímto přístupem a mezinárodními úmluvami řídí i sousední země, a já doufám, že tento požadavek nezůstane jen na papíře, zvláště v zemích, které plánují stavbu jaderných elektráren v blízkosti vnějších hranic EU. Musíme zajistit, aby členské státy EU i sousední země, zejména Rusko a Bělorusko, které již mají plány na stavbu jaderných elektráren, braly tato ustanovení vážně. Vznikající pobaltský jaderný trojúhelník neznepokojuje pouze Litvu, ale celou Evropu. Plány Ruska a Běloruska na stavbu nových jaderných elektráren v blízkosti východních hranic EU představují vážnou hrozbu pro ekologickou bezpečnost Skandinávie i západní Evropy. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Evropská unie potřebuje makroregionální vizi pro region Baltského moře. Prospěšná je rovněž spolupráce v oblasti životního prostředí, energetiky a v dalších oblastech se zeměmi mimo EU, jako je Rusko a Bělorusko. Jedním z důvodů, proč jsem hlasoval pro přijetí této zprávy, bylo bezpochyby i to, že se v ní uvádí, že členské státy EU by se měly stát příkladem v oblasti životního prostředí a jaderné bezpečnosti, zejména při stavbě nových jaderných elektráren. Měli bychom rovněž vyžadovat dodržování nejvyšších standardů a dobré spolupráce ze strany našich sousedů, zejména těch, kteří plánují stavbu jaderných elektráren v blízkosti vnějších hranic EU. Sotva bych nazval rozhodnutí Běloruska umístit novou jadernou elektrárnu pouhých 25 kilometrů od litevských hranic a 50 kilometrů od hlavního města Vilniusu přátelským gestem. Žádné z hlavních měst ostatních členských států EU není tak blízko vnějším hranicím EU a nemůže se dostat do podobné situace. Ekologické nevládní organizace v Bělorusku vysílají varovné signály, protože podle jejich názoru nejsou při plánování a stavbě elektrárny dodržovány mezinárodní bezpečnostní a ekologické standardy. Existují obavy, že představení projektu jak běloruské, tak litevské společnosti je povrchní a neodpovídá na základní otázky. EU nemůže zakázat stavbu jaderné elektrárny v těsné blízkosti hranic Unie. Společně však můžeme jednat s běloruskou vládou o umístění stavby. Brusel musí přijmout veškerá opatření s cílem zajistit, že během stavby jaderné elektrárny budeme moci sledovat, zda Bělorusko důsledně dodržuje mezinárodní závazky v souladu s Úmluvou z Espoo a Aarhuskou úmluvou. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Strategie pro region Baltského moře je prvním pokusem o vytvoření společné rozvojové strategie pro makroregion. Je to funkční oblast, která se zaměřuje na společné rozvojové cíle a problémy s určitými společnými
73
74
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
rysy a určujícími zeměpisnými činiteli. Jako skupina Zelených jsme přesvědčeni, že je důležité, že pozměňovací návrhy skupiny Verts/ALE byly přijaty na úrovni výboru, včetně důrazu na skutečnost, že rozvoj makroregionů je zásadně doplňkový a neměl by se snažit vytlačit z prioritní pozice financování jednotlivých místních a regionálních programů ze strany EU. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva hájí význam rozvojových strategií pro makroregiony Evropské unie. Tyto makroregiony tvoří soubory území, které spojují společné cíle a výzvy. Tato zpráva se věnuje strategii EU pro region Baltského moře v podobě pilotní iniciativy. Podporuji tento návrh, protože jsem přesvědčen, že je nezbytné vytvořit integrovaný územní plán, který podporuje strategii založenou na společných zájmech území dotčených regionů a který při prosazování svých cílů musí využívat všech evropských politik a musí být veden cíli regionální evropské politiky, zejména politiky soudržnosti. V tomto ohledu připomíná zelenou knihu o územní soudržnosti a upozorňuje na potřebu zásahu v jednotlivých regionech Evropské unie v souladu s jejich funkčními potřebami. Doufáme, že tato iniciativa bude první z mnoha dalších, které poskytnou jednotlivým evropským makroregionům odpovídající právní úpravu a programový rámec založený na myšlence evropské územní spolupráce. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – Strategie EU v sobě skrývá ohromný potenciál pro nás i pro naše sousedy v rámci řady oblastí politiky. Úspěšná realizace této strategie by mohla zlepšit prosperitu a dostupnost regionu, zajistit jeho bezpečnost a ochranu životního prostředí. Nejlepších výsledků je možné dosáhnout pouze tehdy, když zaměříme své zdroje na obecně definované cíle. Užší spolupráce mezi pobaltskými státy sníží rozdíly mezi našimi zeměmi, napomůže harmonizaci a zpřístupnění trhů. Jedinečná zeměpisná poloha a vzájemná propojenost pobaltských států vytváří předpoklady k tomu, aby strategie EU zlepšila vztahy s našimi sousedy mimo EU. Možné oblasti spolupráce s Ruskem zahrnují: dopravní infrastrukturu, cestovní ruch, přeshraniční ohrožení zdraví, ochranu životního prostředí a spolupráci v oblasti energetiky. Rovněž musíme řešit nedostatek odpovídající infrastruktury a dostupnosti mezi jednotlivými dopravními sítěmi. Baltské moře je jedním z nejvíce znečištěných moří na světě – tuto skutečnost může změnit pouze koordinovaná společná akce. Uplatňování strategie je doposud pomalé. Potřebujeme rychlý start procesu realizace a musíme zvýšit své úsilí. Pokud jde o budoucnost, jsem přesvědčen, že program strategie zaznamená další pokrok během předsednictví pobaltských států – Polska v roce 2011 a Litvy v roce 2013. Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Blahopřeji zpravodaji k velmi dobře vypracované zprávě. Samozřejmě, že jsem zprávu o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti podpořil. Tento dokument pojednává o řadě zásadních otázek: životní prostředí, energetika a vnější záležitosti. Dle mého názoru je jednou z nejdůležitějších výzev regionu Baltského moře vytvoření účinné sítě různých forem dopravy. Jsem rád, že konečná verze dokumentu obsahuje moje pozměňovací návrhy zdůrazňující význam Středoevropského dopravního koridoru. Vytváření dopravních sítí a zajištění, že všechny regiony budou mít odpovídající přístup k infrastruktuře, je zárukou skutečné soudržnosti v Evropské unii.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Joachim Zeller (PPE), písemně. – (DE) Jsem rád, že se zprávě o strategii pro region Baltského moře dostalo v Parlamentu tak široké podpory, a jako stínový zpravodaj za svou skupinu bych rád poděkoval zpravodaji za konstruktivní spolupráci. Zpráva odráží jednotlivé výzvy, kterým čelí státy ležící u Baltského moře a obsahuje výzvu k řešení a vyřešení problémů spojených s odstraňováním ekologických škod v Baltském moři, hospodářským rozvojem a vytvářením dopravní infrastruktury v rámci přeshraniční – makroregionální spolupráce. Do této spolupráce by mělo být zapojeno i Rusko, Bělorusko a Norsko. Je zapotřebí interdisciplinární spolupráce včetně spolupráce výborů Evropského parlamentu. Tato makroregionální strategie pro Baltské moře je pilotním projektem. Zda bude makroregionální struktura cestou, jíž se bude politika soudržnosti v budoucnosti ubírat, či nikoli, bude záležet na tom, jestli bude tento pilotní projekt úspěšný. Regiony Baltského moře, které už v současnosti mezi sebou spolupracují, a zejména členské státy, jsou nyní vyzývány, aby uvedly tuto strategii do praxe. Evropské orgány, zejména Evropská komise, by měly splnit svou úlohu a poskytnout koordinaci a podporu. Zpráva: Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (A7-0206/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčen, že příspěvek regionální politiky EU k plánu na oživení evropského hospodářství, je zásadní. Regionální politika by měla být vnímána jako dlouhodobá rozvojová politika EU, která prosazuje obnovení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech. Boj proti hospodářské a finanční krizi rovněž pomohl při urychlení a zjednodušení programů politiky soudržnosti, a jsem přesvědčen, že je to velmi významné z hlediska rozsáhlejší nápravy rozpočtové politiky. Nezanedbatelný je rovněž příspěvek v boji proti současným složitým podmínkám: urychlení programů napomůže posílení EU, členských států a jejích regionů. Proto je nezbytné posuzovat cíl větší konkurenceschopnosti, udržitelnosti a pružnosti těchto programů v kontextu globalizovaného světa. Jsem rovněž přesvědčen, že je nezbytné, abychom nadále věnovali zvláštní pozornost regionům uvedeným v cíli 2 prostřednictvím pomoci při hospodářské a sociální přeměně těchto oblastí, aby se v plné míře projevil jejich potenciál, a prostřednictvím podpory koordinace jejich prostředků a nástrojů s cílem upevnit růst a zaměstnanost. Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem si vědom toho, jak zásadním způsobem pomáhá regionální politika v situaci, kdy čelíme důsledkům dlouhodobé hospodářské a finanční krize. Tzv. evropské regiony spadající pod Cíl 2 platí bohužel v důsledku krize velmi vysokou cenu v podobě nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Jsem proto přesvědčen, že návrh aktivní podpory malých a středních podniků v těchto regionech s cílem zachovat stávající pracovní místa a případně vytvořit nová, je zvláště prospěšný. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Musíme si uvědomit, že regionální politika Evropské unie je hlavním evropským činitelem při oživení hospodářství; jak se ve zprávě zdůrazňuje, představuje největší zdroj investic do reálné ekonomiky v EU. Je však důležité, že hospodářské oživení v našich regionech nebude pouze krátkodobé, ale bude pokračovat i ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Z tohoto důvodu se zpráva paní Kratsové, pro kterou jsem hlasovala, zaměřuje na boj se strukturálními problémy, zejména s problémy souvisejícími s konkurenceschopností a zaměstnaností. V současnosti jsou všechny subjekty v našich regionech postiženy krizí. Například malé a střední podniky se setkávají se stále většími problémy při využívání mikrofinancování a čerpání mikroúvěrů. Naším hlavním
75
76
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
cílem je, aby naše regiony byly přitažlivější, což nám v případě potřeby umožní posílit investice v našich regionech. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Tuto zprávu jsem podpořil. Řádným způsobem koordinovaná regionální politika EU může zvýšit konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech EU. V kontextu globální finanční a hospodářské krize a stávajícího hospodářského zpomalení je regionální politika EU klíčovým nástrojem, který rozhodujícím způsobem přispívá k plánu evropské hospodářské obnovy. Jsem přesvědčen, že v budoucnu musí být regionální politika založená na prioritách stanovených ve strategii EU 2020, jako je například rozumný a udržitelný růst, kterého lze dosáhnout využíváním nových zdrojů udržitelného hospodářského růstu a prosazováním lepších podmínek pro podniky a spravedlivou hospodářskou soutěží, vytvářením pracovních míst, podnikatelským duchem a inovacemi ve všech regionech, rozvíjením malých a středních podniků a podporou jejich růstového potenciálu. V kontextu regionální politiky je zvláště významné využívání strukturálních fondů, a proto jsem přesvědčen, že by nám větší pružnost strukturálních fondů umožnila okamžitě zahájit plánované programy, jejichž realizace by přispěla ke zlepšení hospodářské a sociální situace jednotlivých regionů. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Evropská unie nevěnovala nikdy dostatečnou pozornost oblasti malých a středních podniků a v politikách zaměřených na konkurenceschopnost a inovace bylo vždy více slov než činů. Tato Evropa je nadto velmi vzdálená místním orgánům, orgánům státní správy, které jsou nejdále od centra, zato jsou však nejblíže občanům. Avšak základní argumentace, kterou zpravodajka používá ve zprávě, o níž zde dnes hlasujeme, základní logika, kterou uplatňuje, je chvályhodná, protože podle mého názoru věnuje dostatečnou pozornost potřebě širšího využití fondů EU v boji proti krizi a v oblastech postižených chudobou nebo ohrožených hospodářským a sociálním poklesem. Navíc, jak zpráva zdůrazňuje, pokud chce EU skutečně vyvést kontinent z krize, měla by se zaměřit na skutečně rozsáhlý svět malých a středních podniků. Naše malé a střední podniky, které tvoří 99 % výrobní kapacity Evropy, potřebují osvobodit od byrokracie. Vzhledem ke zvlášť složitým okolnostem, v nichž se v současnosti nachází, potřebují rovněž podporu v oblasti překonávání problémů při získávání úvěrů a přizpůsobování se stále složitějšímu světovému trhu a stále náročnější hospodářské soutěži. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie a její členské státy čelí rozsáhlé finanční, hospodářské a sociální krizi. Musí vyvinout značnou snahu s cílem zajistit co největší počet pracovních míst a dosáhnout co nejvyšší míry zaměstnanosti v Evropě. Pokud má EU překonat tuto krizi, musí zvýšit své úsilí a investovat do schopností, odborné přípravy a vytváření udržitelných pracovních míst. Cílem strategie EU 2020 by mělo být účinným způsobem zahájit rozsáhlou evropskou iniciativu na podporu zaměstnanosti, která podpoří například programy aktivace, zvláště u osob s nízkou kvalifikací, prostřednictvím personalizovaného poradenství, intenzivních programů odborné přípravy nebo rekvalifikací a zvyšování kvalifikace pracovníků, učňovského vzdělávání, dotovaného zaměstnávání či nevratných grantů pro začínající osoby samostatně výdělečně činné a podniky. Tato opatření mohou být financována prostřednictvím výboru pro platební bilanci Evropského sociálního fondu. V situaci, kdy dochází ke ztrátám pracovních míst, je třeba
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
okamžitého zásahu s cílem omezit zejména riziko, že lidé budou vyloučení z trhu práce. V situaci, kdy nezaměstnanost v členských státech EU 27 vzrostla z 8 % v roce 2009 na 9,6 %, jsou tato opatření nezbytná. Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Politika soudržnosti představuje pro evropské regiony důležitý zdroj financování a v tomto ohledu sehrává rozhodující úlohu v boji proti hospodářské a finanční krizi. Připojuji se ke zpravodajce, pokud jde o důraz, který přikládá Cíli 2. I když je samozřejmé, že strukturální fondy musí především a v první řadě pomáhat regionům, jejichž rozvoj zaostává, i ostatní regiony musí mít přístup k financování v rámci strukturálních fondů přizpůsobený problémům, kterým čelí. Od reformy v roce 2006 činí příspěvek Cíle 2 k posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v regionech 54,7 miliard EUR na období 2007 až 2013. Tato investice do konkurenceschopnosti regionálních hospodářství je zvláště důležitá v období hospodářské krize. Evropská unie bude moci opět vytvořit udržitelný růst a stabilizovat jej a znovu vytvářet kvalifikovaná pracovní místa prostřednictvím úsilí v oblasti inovací, výzkumu a vývoje. V rámci rozpravy o evropském finančním výhledu na období po roce 2013 nesmí Evropský parlament zapomínat na své závazky vůči Cíli 2. Evropská politika soudržnosti musí zůstat politikou silnou a dobře financovanou, a proto bych rád zdůraznil, že je zapotřebí zachovat finanční zdroje pro Cíl 2. Je to nezbytné z hlediska posílení konvergence všech evropských regionů. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se věnuje podílu regionální politiky EU na řešení hospodářské krize. Strukturální fondy jsou nezbytné pro investice do oblastí, které přispívají ke zvyšování produktivity, a z hlediska hospodářského růstu. Úloha strukturálních fondů je o to důležitější v době rozpočtových omezení, kdy členské státy provádí škrty v oblasti veřejných investic. Tyto prostředky jsou rovněž potřebné pro financování iniciativ, jejichž cílem je připravit Evropu na situaci po krizi, jako například činnosti související s tvorbou kapacit v nových oblastech a nových technologiích pro evropské občany. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že nedávno přijatá strategie EU 2020 se soustřeďuje na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, tedy na dynamickou politiku soudržnosti, a vzhledem k tomu, že strukturální fondy patří neodmyslitelně mezi nástroje k dosažení cílů udržitelného a inkluzivního růstu v členských státech – především v regionech –, hlasoval jsem v plném rozsahu pro přijetí návrhů, které tvoří součást této zprávy. V kontextu hospodářské a finanční krize, kterou EU v současnosti zakouší, se stávají programy regionální politiky a politiky soudržnosti, a zejména programy v rámci Cíle 2, stále důležitější z hlediska procesů hospodářské obnovy, jako podnět pro zajištění konkurenceschopnosti a tvorbu nových pracovních míst na regionální a místní úrovni, stejně jako podpora pro veřejné investice. Jsem proto přesvědčen, že zavedení větší pružnosti je přínosné a že zjednodušení programů v rámci politiky soudržnosti je nezbytné. To na druhé straně také znamená větší pružnost při přidělování prostředků EU, jež umožní regionům čerpat podpory pro investice do infrastruktury, podpory podnikatelské obce, která je tvořena především malými a středními podniky, a pobídky pro výzkum a modernizaci v odvětví průmyslu a zemědělství. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na význam zásady solidarity jsem přesvědčen, že pro fondy Společenství je důležité, aby byla politika soudržnosti účinně uplatňovaná.
77
78
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jak jsem již uvedl při jiných příležitostech, účinné rozdělování fondů soudržnosti EU má zásadní význam pro snižování nerovností mezi jednotlivými regiony EU 27, pro odstranění nerovností a podporu evropské konkurenceschopnosti. Je nezbytné, abychom pomohli rozvoji znevýhodněných oblastí, posílili účinné rozdělování fondů v oblasti inovací, technologií a vzdělání a zejména abychom realizovali opatření na rozvoj zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Hnací silou v tomto ohledu mohou být rovněž cíle strategie EU 2020. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Regionální soudržnost je jedním ze základních cílů Evropské unie a má zvláštní význam během této vážné a dlouhodobé hospodářské krize, která má silný dopad na míru nezaměstnanosti, zejména v chudších regionech. Po reformě z roku 2006 se Cíl 2 nyní týká posílení regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v celkově 168 regionech 19 členských států, tj. 314 milionů obyvatel s celkovými finančními prostředky na období 2007–2013 ve výši 54,7 miliardy EUR (těsně pod 16 % celkových zdrojů). Přibližně 74 % této částky je vyčleněno na zlepšení znalostí a inovací (33,7 %) a na více lepších pracovních míst (40 %). Podporuji závazek investic do reálné ekonomiky a podpory malých a středních podniků s tím, že prioritními oblastmi jsou inovace, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Toto je směr, kterým se vymezuje a prohlubuje strategie EU 2020 pro inteligentní, udržitelný růst pro všechny. Rád bych proto zdůraznil, že je naléhavě zapotřebí, aby členské státy a jejich příslušné regiony žádaly o evropské fondy, které mají k dispozici. Tato záležitost během současné hospodářské a finanční krize nabyla na závažnosti, jak jsem uvedl na půdě tohoto Parlamentu, i v jiných projevech, které jsem pronesl v Portugalsku. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva, kterou právě projednáváme, není jen dalším pokusem, jak setřást vinu z těch, kteří jsou skutečně zodpovědní za hospodářskou a sociální krizi, kterou v současnosti procházíme, ani se nejedná o další pokus, jak ujistit pracující a veřejnost o údajném překonání této krize. Tento dokument vřele podporuje klíčové priority strategie EU 2020 a vyzývá k dalšímu posílení politik s cílem její podpory prostřednictvím opatření na aktivaci jednotného evropského trhu. Neměli bychom zapomínat, že tyto priority jsou stejné jako priority, které zastává obnovená Lisabonská strategie, jsou to stejné priority jako ty, které ospravedlňovaly a propagovaly proces privatizace veřejných služeb, deregulace propouštění a zhoršování pracovních podmínek a zvyšování nezaměstnanosti a které hájily sociální regresi – jinými slovy strukturální příčiny systémové krize kapitalismu, které čelíme. Strukturální fondy nebo jakékoli jiné finanční nástroje regionální politiky, které jsou v první řadě zaměřené na soudržnost, by měly usilovat o skutečnou podporu hospodářského rozvoje a sociálního pokroku, územní soudržnosti a omezení nerovností mezi regiony. Neměly by být naopak vědomě využívány k financování politik, jejichž důsledky jsou v rozporu s proklamovanými cíli a které se stanou pouze zárodky nové a hlubší krize v budoucnosti. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Pane předsedající, projednáváme dnes hospodářskou a finanční krizi, dokážeme se však z této krize poučit? Nedostatečná regulace ve Spojených státech amerických, kdy banky poskytovaly úvěry nemajetným klientům, kteří je nedokázali splácet, vedla nutně ke krizi nezdravých úvěrů, jejíž důsledky budou
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
ještě po dlouhou dobu pociťovat lidé na celém světě. Regionální politika Evropské unie se proto stává klíčovou součástí plánu hospodářské obnovy, který představuje hlavní zdroj investic Společenství do reálné ekonomiky, EU však nemá k dispozici účinné mechanismy hospodářské koordinace a vyrovnaného růstu. Politika soudržnosti uskutečňovaná prostřednictvím strukturálních fondů a dalších činností má prvotní význam. Regionální politika není pouze prostředkem pro okamžité zmírnění záporného dopadu hospodářské a sociální krize, je to rovněž dlouhodobá politika pro boj se strukturálními problémy, které se objevily a vznikly v souvislosti s krizí, zejména v oblasti konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech. Pro Litvu je rovněž důležité, aby se co nejdříve zotavila z krize a abychom věnovali zvláštní pozornost posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech. Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože považuji konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech za klíčový prvek politiky soudržnosti s ohledem na současnou finanční krizi, která zpomalila postup hospodářského růstu. Nyní je třeba, abychom zohlednili priority strategie EU 2020 a nalezli nové prvky podporující hospodářský růst a upevňující sociální a územní soudržnost EU a začali je uplatňovat. Územní soudržnost pomáhá posílit konkurenceschopnost jednotlivých regionů a zatraktivňuje je. Rovněž vytváří vynikající podmínky pro podnikání a rozvoj malých a středních podniků. Klíčovou úlohu navíc tato zpráva přiznává uplatňování opatření na urychlení realizace programů politiky soudržnosti. Cílem je mobilizovat zdroje a nástroje potřebné pro poskytnutí finanční pomoci na místní a regionální úrovni. S vědomím potřeby dosažení těchto cílů jsme zvažovali jak současné potřeby dané stávající hospodářskou situací – konkrétně potřeby nacházení odpovědí v reálném čase –, tak potřebu stanovení dlouhodobých opatření. Strukturální programy nesmí být realizovány jako ochranný zásah určený k hospodářskému přežití, ale jako cíl udržitelného rozvoje v budoucnosti. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Pozitivní reakce na boj s finanční a hospodářskou krizí prokázala význam regionální politiky EU. Navzdory tomu se v konkrétním případě Cíle 2 jedná o více než 300 milionů lidí v chudších regionech, kteří trpí důsledky této vážné krize. Pokud máme dosáhnout hlavních priorit strategie EU 2020, je proto na čase posílit nástroje v rámci Cíle 2. Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Kratsa-Tsagaropoulousové o příspěvku regionální politiky EU k boji proti finanční a hospodářské krizi. Regionální politika rozhodujícím způsobem přispívá k plánu evropské hospodářské obnovy. V rámci evropské regionální politiky bylo na léta 2007–2013 vyčleněno přibližně 55 miliard EUR na podpůrná opatření pro podniky. Tato podpora má zásadní význam – zejména podpora pro malé a střední podniky, které byly vážným způsobem oslabeny hospodářskou krizí –, a je třeba ji zvýšit. V zájmu podpory hospodářského růstu a zaměstnanosti na našich územích – mám konkrétně na mysli jihozápadní oblast Francie, kterou zastupuji – je třeba zvýšit investice do výzkumu, rozvoje, inovací a vzdělání. Regionální politika EU bude skutečně účinná jen tehdy, pokud se jí podaří dosáhnout skutečné spolupráce mezi místními, regionálními, vnitrostátními, přeshraničními a evropskými orgány.
79
80
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V kontextu celosvětové finanční a hospodářské krize přispívá regionální politika EU rozhodujícím způsobem k plánu hospodářské obnovy tím, že urychluje realizaci programů v rámci politiky soudržnosti. Politika „předběžného financování“ programů v rámci politiky soudržnosti pro období 2007–2013 poskytla okamžitou likviditu ve výši 6,25 miliardy EUR pro rok 2009 na investice v rámci finančních balíčků schválených pro každý členský stát. Během projednávání ve výborech byly přijaty pozměňovací návrhy skupiny Verts/ALE týkající se: podpory prostřednictvím finančních nástrojů vyčleněných v rámci Cíle 2 pro orgány usilující o sociální hospodářství pro všechny; začlenění ochrany životního prostředí a případného rozvoje obnovitelných zdrojů energie mezi oblasti, u nichž je možné prokázat přidanou hodnotu zásahů ze strany EU a přijetí příslušných opatření (krátkodobých a dlouhodobých) pro městské regiony a aglomerace, které představují vzhledem ke své podstatě zvláštní a značné sociální problémy (vysoká nezaměstnanost, vytlačování na okraj společnosti, sociální vyloučení atd.), které se v důsledku krize zhoršily. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Je velice důležité, abychom v boji proti globální hospodářské krizi, které čelíme, používali kolektivní opatření v rámci celé EU. Tuto zprávu plně vítám. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. – (SV) Zdržela jsem se hlasování o této zprávě. Některá hlediska uvedená v této zprávě plně sdílím, například část týkající se většího podílu žen na trhu práce. Mám však pochybnosti ohledně zaměření na konkurenceschopnost, které je přítomno v celém dokumentu. Zpráva z vlastní iniciativy vyzývá k navýšení prostředků o více než 25 % pro regiony Cíle 2 určených ke zvýšení konkurenceschopnosti. Toto zvýšení má být provedeno v rámci rozpočtů na regionální politiky. V této souvislosti nebylo vypracováno žádné posouzení dopadu. Je třeba provést celkové posouzení 450 programů, které spadají do rámce Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a od roku 2007 také Fondu pro přizpůsobení se globalizaci, abychom zjistili, jak tyto formy podpory fungují z hlediska sociálního a z hlediska rovného postavení mužů a žen. V současnosti se vzájemně překrývají, což má za následek nedostatečnou zřetelnost. Rovněž nesouhlasím se zprávou v tom, že regionální politika EU má zvláštní význam pro hospodářské oživení v Evropě. Naopak je to nefunkční kritérium Paktu o stabilitě, které nařizuje členským státům omezovat mzdy, důchody a sociální zabezpečení, což způsobí, že hospodářské oživení bude trvat mnohem déle – bez ohledu na příspěvky EU. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva Výboru pro regionální rozvoj zaujímá velmi realistický a velmi aktuální postoj k situaci, kterou členské státy a jejich regiony zažívají v kontextu hospodářské a finanční krize, která ničí Evropu. Vzhledem k tomu, že pocházím z Madeiry, což je nejvzdálenější region, který spadá do kategorie cíle regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, je mi problematika, kterou zde řešíme, velmi blízká a významná, a z tohoto důvodu jsem se rozhodl hlasovat pro přijetí této zprávy. Záměrem Cíle 2 politiky soudržnosti Společenství je posílit regiony, které čelí vážným problémům v oblasti nezaměstnanosti a které mají strukturální problémy ještě zhoršené současnou krizí. V zájmu plné realizace regionální politiky a cílů evropské strategie EU 2020 je zapotřebí posílit konkurenceschopnost regionů rozvojem zaměstnanosti a hospodářských politik. Je to jediný způsob, jak můžeme opět dosáhnout účinného, rozumného a udržitelného růstu pro všechny. Z těchto důvodů podporuji postoj zpravodajky, která navrhuje větší pružnost v přidělování finančních prostředků a pomoci Společenství, aby tak dotčené
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
regiony mohly využít modernizace a podpory, která se transformuje na skutečný rozvoj a v budoucnu vytvoří podmínky pro vznik udržitelnějšího hospodářství. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – Vzhledem k tomu, že v Evropské unii v současnosti chybí jednotný a účinný mechanismus pro koordinaci hospodářství a vyvážený růst, představuje politika soudržnosti jeden z hlavních činitelů, který nám může pomoci „postavit se znovu na nohy“. Zejména Cíl 2 strukturálních fondů je – a nadále zůstává – jedním z nejdůležitějších pilířů politiky soudržnosti, zejména v kontextu současné hospodářské krize. Zejména v zemích, jako je Litva, napomůže pružnější přístup u regionálních fondů EU obnově v krizí nejhůře postižených oblastech. Toto pružné financování by mohlo vytvářet nová pracovní místa a bude muset zahrnovat různé oblasti: investice do infrastruktury, podporu malých podniků, odbornou přípravu a modernizaci průmyslu a venkova. Je důležité, aby tyto nástroje nebyly využívány výhradně jako pohotovostní zásah. Naše úsilí se musí rovněž zaměřovat na výsledky dlouhodobé restrukturalizace a přechod na udržitelnější hospodářství – z hlediska dlouhodobé politiky má rovněž zásadní význam pružnost. Cíl 2 a další odvětví politiky soudržnosti mohou rovněž pomoci zmenšit rozdíl mezi jednotlivými členskými státy EU. Pro Litvu je zvláště důležité, aby dokázala navázat tam, kde skončila, než byla zasažena finanční tsunami, a znovu získat těžce vydobyté postavení „pobaltského tygra“. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Podpořil jsem toto usnesení, protože regionální fondy EU mají zásadní význam pro pomoc oblastem nejhůře postiženým současnou hospodářskou krizí. Pokud mají mít regiony prospěch z investic do infrastruktury a na podporu malých podniků, je nezbytné zajistit, aby měly pružný přístup k těmto fondům. Plně souhlasím se skutečností, že je důležité zlepšit pomoc regionům „Cíle 2“; v posledních letech zaznamenaly tyto regiony značný pokrok a naším úkolem je zajistit, aby současná krize nezabránila dalšímu rozvoji těchto chudých oblastí. Realizace programů v rámci politiky soudržnosti by měla být urychlena s cílem pomoci těmto regionům v této složité době. Je rovněž důležité zajistit, aby „konkurenceschopnost“ zůstala jednou z priorit i po roce 2013 a nebyla vyňata z této oblasti regionální politiky. Doporučení pro druhé čtení: Antonio Cancian (A7-0174/2010) Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčen, že hodnocení a doporučení Evropského parlamentu v tomto dokumentu, jehož cílem je zajistit, aby se kvalita autobusové dopravy vyrovnala úrovni kvality letecké a železniční dopravy, je třeba rozhodně podpořit. Bohužel Rada oslabila, ne-li úplně zrušila, ustanovení Komise a většinu pozměňovacích návrhů, které předložil Evropský parlament během prvního čtení. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem této zprávy je zlepšit práva cestujících v autobusech a autokarech, což je snaha, kterou jsem uvítala a podpořila svým hlasováním. Rovněž se domnívám, že bychom měli usilovat o větší pohodlí, které by uvedené způsoby dopravy měly zajišťovat lidem se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí, stejně jako větší záruky pro všechny cestující v případě nehody či v případě zpoždění nebo zrušení spoje. Považovala jsem však za vhodnější zdržet se hlasování o pozměňovacím návrhu 14. I když tento pozměňovací návrh měl umožnit členským státům udělení výjimky na uplatňování tohoto nařízení na městské, příměstské a regionální dopravní služby, domnívám se, že toto ustanovení je nedostatečné a ukládá příliš mnoho omezení, zejména v oblasti pomoci, což by se mohlo nespravedlivě dotknout malých a středních podniků.
81
82
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
To vše se týkalo hlasování ve druhém čtení. Je důležité, abychom dosáhli dohody s Radou Evropské unie, aby tak mohlo toto nařízení vstoupit v platnost. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Vítám postoj obsažený v návrhu nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě s cílem odstranit diskriminaci na základě zdravotního postižení. Vítám postoj ohledně přiměřeného odškodnění a ustanovení o odpovídající pomoci cestujícím v případě zrušení nebo zpoždění spoje. Je však třeba zajistit, aby v důsledku tohoto návrhu nemuseli malí přepravci vinou nadměrné byrokracie nebo značně zvýšených nákladů na pojištění rušit spoje ve venkovských oblastech. Provozovateli značného počtu autobusových spojení v Irsku jsou místní dopravci, malé podniky a rodinné podniky. Nadměrná regulace místních a regionálních dopravních služeb by představovala značnou finanční a administrativní zátěž pro podniky, které se již nyní potýkají s problémy. Venkovské autobusové služby sehrávají zásadní úlohu v životě venkovských obyvatel. Tento dopravní systém představuje ekologičtější alternativu a často je jediným dopravním prostředkem pro obyvatele vzdálených venkovských oblastí. Je třeba zajistit, aby na tyto podniky nebylo kladeno příliš velké břemeno – břemeno, které by jim zabránilo pokračovat v podnikání. Cestující by neměl tento návrh poškodit ani rušením některých služeb, ani vyššími cenami. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podporuji nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Cílem tohoto návrhu je stanovit práva cestujících v autokarové a autobusové dopravě, aby se zvýšila přitažlivost tohoto druhu dopravy a důvěra v něj a aby se rovněž dosáhlo rovných podmínek mezi dopravci z různých členských států a mezi jednotlivými druhy dopravy. Rovněž je třeba zajistit, aby byla práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě srovnatelná s těmi, která již platí v odvětví letecké a železniční dopravy. Cestující musí mít právo na náhradu v případě, že dojde ke zpoždění nebo zrušení spoje, ke ztrátě jejich zavazadla nebo v případě smrti či zranění cestujících. Rovněž je třeba vypracovat systém vyřizování stížností a vyplacení odškodného. V případě potřeby musíme zajistit právo na pohyb osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí prostřednictvím bezplatné pomoci. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Autobusová doprava je jediná, u níž zatím chybí celoevropská úprava práv cestujících. Přetrvávání různých úrovní ochrany cestujících podle toho, jakým druhem dopravy cestují, je neudržitelné. Proto jsem hlasoval pro zprávu o právech cestujících v autobusové dopravě. Členské státy jdou bohužel na ruku dopravcům a silnějším právům cestujících brání. Evropský parlament však přináší jistotu, že osobám cestujícím autobusem budou náležet stejná práva jako těm, kteří cestují letadlem a vlakem. Oceňuji, že v případě zaviněného zpoždění při příjezdu bude mít cestující právo na náhradu škody ve výši 25 % ceny jízdného, přesáhne-li zpoždění jednu hodinu, a 50 % ceny jízdenky, přesáhne-li zpoždění dvě hodiny. Za významné posílení práv cestujících považuji také možnost cestujícího se v případě zrušení nebo zpoždění spoje o více než dvě hodiny rozhodnout mezi pokračováním do cílového místa bez jakýchkoli dalších nákladů nebo vrácením ceny jízdného a náhradou škody ve výši 50 % ceny jízdného. Dalším výdobytkem je pro cestující v případě zrušení nebo zpoždění odjezdu o více než hodinu u dálkových linek nárok na stravu, hotelové ubytování a náhradní služby. Evropský parlament odhlasoval i požadavek, aby za ztrátu nebo poškození svěřeného zavazadla odpovídal dopravce do výše 1800 eur a v případě příručního zavazadla do výše 1300 eur.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto nařízení je vytvořit společný rámec práv pro cestující v autobusové dopravě, který zaručí míru ochrany srovnatelnou s ostatními způsoby dopravy, jako například železniční či leteckou. Na úrovni osobní silniční dopravy je třeba vytvořit srovnatelné podmínky mezi dopravci v jednotlivých členských státech a mezi různými způsoby dopravy, což zahrnuje rovněž odpovědnost za smrt nebo zranění, náhrady, okamžitou pomoc v případě zrušení nebo zpoždění spoje, přičemž je třeba, aby cestující, kteří se domnívají, že jejich práva byla porušena, mohli podat stížnost. Jsem zklamaný nedostatkem ambicí v návrhu Rady nejen proto, že výrazným způsobem omezuje oblast působnosti tohoto nařízení, ale také proto, že snižuje úroveň ochrany cestujících v silniční dopravě v rámci EU. Není pochyb o tom, že je třeba zachovat hospodářskou životaschopnost podniků a zohlednit zvláštní okolnosti podniků v tomto odvětví, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky. Je však také třeba zajistit rovnováhu mezi hospodářským pilířem a pilířem souvisejícím s ochranou práv cestujících. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě, protože posiluje práva občanů, kteří používají tyto dopravní prostředky, a přiznává cestujícím právo na náhradu v případě zpoždění, zrušení spojů nebo nehody a pomáhá lidem se zdravotním postižením. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Cestující mají právo na kvalitní a bezpečné služby bez ohledu na to, jaký způsob dopravy využívají. Z tohoto důvodu se domnívám, že návrh na zavedení harmonizovaných pravidel v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě v EU je pozitivní krok. Dále jsem přesvědčen, že práva cestujících by měla být v podstatě stejná bez ohledu na způsob použité dopravy s výjimkou případů, kdy to odporuje vlastnostem dotčeného způsobu dopravy. Je rozumné, aby si členské státy zachovaly právo vyjmout některé provozovatele pravidelných městských, příměstských a regionálních služeb, včetně služeb, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, za předpokladu, že jsou vázány právními předpisy nebo smluvními závazky k dodržování práv cestujících. Nezapomínejme, že v Evropě nejsou pouze velcí dopravci, ale rovněž malé a střední dopravní podniky, a právě těm bychom měli věnovat zvláštní pozornost. Závěrem bych rád poblahopřál zpravodaji a stínovým zpravodajům za jejich úsilí o dosažení smíru s Radou a doufám, že co nejdříve bude také dosaženo dohody o konečné podobě tohoto nařízení. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie by měla postupovat strategicky a přiznat prioritu tvorbě podmínek na podporu a posílení využívání veřejné dopravy. Je to zásadní otázka, pokud má být závazek Evropy v oblasti boje proti změně klimatu a znečištění měst, podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a omezení závislosti na fosilních palivech úspěšný. V této souvislosti bych rád zdůraznil příspěvek této zprávy k zajištění účinné sítě spojení, ale také zajištění podmínek pro pohodlné a kvalitní služby, bezpečnost a pomoc. Snaží se uvést do souladu práva veřejnosti – v tomto ohledu bych rád zvláště upozornil na svůj zájem o práva osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí – s potřebou zohlednit také životaschopnost dopravců, a to zvláště během současné vážné hospodářské krize. To znamená, že je zapotřebí uvést do souladu zachování hospodářské životaschopnosti podniků s přihlédnutím ke zvláštním vlastnostem odvětví autobusové a autokarové dopravy, s ochranou cestujících, která musí být srovnatelná s ochranou poskytovanou u jiných způsobů dopravy.
83
84
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Změny navrhované ve druhém čtení obecně zaručují zlepšení práv cestujících v hromadné dopravě, což podporuji. Bereme na vědomí, že schválené změny rovněž představují zlepšení oproti předchozí verzi tím, že zaručují zejména: – aby mohli cestující využívat předpisy o odpovědnosti srovnatelné s předpisy platnými pro jiné způsoby dopravy v případě nehody s následkem smrti nebo tělesného zranění; – že by dopravci měli být odpovědní za ztrátu nebo poškození zavazadel cestujících na základě předpisů srovnatelných s předpisy platnými pro jiné způsoby dopravy; – že dopravci musí dbát na odpovídající podmínky přístupu pro osoby s postižením a osoby se sníženou pohyblivostí; – že by členské státy měly podporovat používání veřejné dopravy a zavést interoperabilní intermodální informační systémy, jež umožní poskytnout informace o jízdním řádu a cenách při prodeji multimodálního lístku, čímž se zajistí optimální využití a interoperabilita různých druhů dopravy. Tyto služby musí být přístupné osobám s postižením; – že by autobusové a autokarové dopravní společnosti měly nést odpovědnost za ztráty nebo škody způsobené smrtí nebo zraněním cestujících v důsledku nehod souvisejících s používáním dopravních služeb. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) V posledních měsících se pozornost Komise zaměřuje na práva spotřebitelů, zejména cestujících využívajících všechny druhy dopravy. Není však možné přistupovat k odvětví autobusové nebo autokarové dopravy, které je z převážné části tvořeno malými a středními podniky, stejným způsobem, jako k leteckým nebo železničním společnostem, ani ukládat povinnosti, které jsou poměrně více omezující a mnohem nákladnější pro malé podniky a mohou přivodit jejich úpadek, než pro velké nadnárodní společnosti. Výmluvný je značný rozdíl mezi pozměňovacími návrhy Parlamentu, které jsou velmi dogmatické, a kompromisem, kterého bylo dosaženo s Radou, a který je pragmatičtější. Navíc se domnívám, že je nespravedlivé zavazovat společnosti, které jsou ze své povahy „zajatci“ evropského území, přísnými povinnostmi navrhovanými pro případ nehod, zatímco letecké a námořní dopravní společnosti podléhají mezinárodním dohodám, které jim umožňují uniknout vyplácení náhrad za skutečně způsobené škody, jak ukazuje tragický příklad letu z Ria do Paříže. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Cestující v autobusech a v autokarech musí mít podobná práva, jaká přiznává evropská právní úprava cestujícím v letecké a námořní dopravě. Cestující v autobusové dopravě nemohou a nesmí být jedinými, kteří nejsou chráněni nařízením Unie. To je hlavní signál, který chci vyslat svým hlasováním pro přijetí této zprávy, a rozhodně lituji, že nebylo možné přijmout společný rámec pro všechny způsoby dopravy. Konkrétně jsem hlasovala pro přijetí velkého počtu pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo zavést větší odpovědnost pro dopravní společnosti v případě ztráty nebo poškození zavazadel, a zejména v případě zranění nebo smrti cestujících. Především jsem rozhodně podpořila návrhy na posílení práv osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí, které činí dopravu pro tyto osoby přístupnější a poskytuje jim rovněž informace v dostupném formátu, protože za tuto oblast neseme odpovědnost. Jsem zklamaná skutečností, že se nepodařilo dosáhnout kompromisu s Radou, která neprojevila mnoho ochoty k dosažení pokroku. I když se jedná o komplikovanou oblast,
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
musíme vytvořit evropský rámec na obranu práv těchto cestujících a podzimní dohodovací řízení nám umožní tuto záležitost znovu projednat. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Canciana jménem všech cestujících, kterým se musí dostat zaslouženého uznání v případě zranění nebo poškození zavazadel, nebo pokud dojde ke zrušení nebo zpoždění služeb poskytovaných dopravcem. Dopravce by tak měl být odpovědný za ztrátu nebo poškození zavazadel cestujících za srovnatelných podmínek, jaké platí u ostatních způsobů dopravy. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována zachování práv cestujících se zdravotním postižením nebo cestujících se sníženou pohyblivostí, kterým se musí dostat odpovídající pomoci a musí mít k dispozici zařízení, která usnadní zejména přístup ke službám veřejné dopravy. Doufám proto, že se členské státy zavážou ke zlepšení stávajících podmínek a infrastruktury s cílem zajistit, aby osoby s postižením a osoby se sníženou pohyblivostí měly k dispozici služby, které odpovídají jejich potřebám. David Martin (S&D), písemně. – Větší práva pro cestující v autobusové a autokarové dopravě jsou potřebná a toto druhé čtení návrhu nařízení opětovně přináší některá velmi potřebná ustanovení upravující odpovědnost dopravců a práva cestujících v případě zpoždění nebo zrušení spojů a zejména práva osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí. V době, kdy bychom měli propagovat veřejnou dopravu jako účinnou a k životnímu prostředí šetrnou alternativu, poskytnou tato nová ustanovení cestujícím odpovídající práva, která jim náleží. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedostatečná regulace práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě si vyžádala přijetí tohoto legislativního usnesení, protože práva cestujících by měla být vždy chráněna bez ohledu na druh dopravy, který využívají. Je rovněž velmi důležité přizpůsobit dopravní infrastrukturu a nová i renovovaná vozidla potřebám cestujících se sníženou pohyblivostí. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Jedním z úkolů orgánů EU je stát po boku občanů v konfliktech se světem obchodu – světem, který vyvíjí veškeré úsilí ve snaze o co největší zisk. Toto úsilí často omezuje práva osob s postižením, které mnohdy zakouší diskriminaci, když se snaží být mobilní a když chtějí využívat dopravních služeb. Zákaz diskriminace na základě snížené pohyblivosti v autobusové a autokarové dopravě je obrovským pokrokem v boji za práva na rovnou účast osob s postižením ve společnosti. Jedním z důležitých rysů nařízení o autobusových a autokarových dopravních službách je náhrada za zrušené nebo zpožděné spoje, jak je známe také z oblasti letecké dopravy. Tyto náhrady by měly být standardní u všech druhů dopravních služeb, protože jsou projevem respektu dopravce vůči cestujícím. Stejný postoj zaujímám k pravidlům, která zavazují dopravní společnosti k vyplácení náhrad obětem nehod, ať už v případě ztráty zdraví nebo poškození zavazadel. Jsou to kroky správným směrem, protože posilují postavení občanů ve vztahu k dopravním společnostem. S ohledem na tyto předpisy jsem se rozhodl podpořit doporučení pro druhé čtení k postoji Rady a v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji panu Cancianovi k jeho zprávě, pro jejíž přijetí jsem hlasoval a kterou považuji za důkladnou. A rovněž chválím pozornost, kterou zpráva věnuje potřebám cestujících s postižením a cestujícím se sníženou pohyblivostí, pro které veřejná doprava představuje základní prostředek začlenění do společnosti, stejně jako potřebám malých a středních podniků. Autobusovou dopravu
85
86
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
provozují ve skutečnosti většinou malí provozovatelé. Jsem přesvědčen, že stejně jako v případě cestujících v železniční a letecké dopravě by měl být vytvořen soubor práv a záruk pro cestující v autobusové dopravě, avšak s přihlédnutím ke zvláštním charakteristikám tohoto typu služby. Plně proto podporuji návrh pana Canciana a jeho vyvážený přístup. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Toto nařízení se týká každodenního života evropských občanů, jeho přijetí však přichází pozdě, protože Evropský parlament považuje postoj Rady za nedostatečně ambiciózní a nepřijatelný. Cestující v autobusové a autokarové dopravě mají stejně jako cestující využívající ostatní způsoby dopravy základní práva, která se snažíme prostřednictvím tohoto nařízení zaručit: náhrady v případě zpoždění nebo zrušení spoje, ztráty nebo poškození zavazadla; zákaz diskriminace vůči osobám s postižením a osobám se sníženou pohyblivostí a především odpovědnost řidičů v případě zranění nebo smrti. Cestování se v posledních letech výrazným způsobem zdemokratizovalo a to je povzbudivé. Nesmíme však snižovat ceny, pokud by tím byla ohrožena bezpečnost stovek tisíc dětí, starších občanů a rodin, kteří každý rok cestují po evropských dálnicích. Přijetím tohoto nařízení proto Parlament ukázal, že se pokouší zamezit těmto bezohledným praktikám společností, jejichž lákavé nabídky přitahují cestující, kteří často nemají jinou možnost cestování. Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Canciana o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Toto nařízení má zásadní význam z hlediska ochrany práv cestujících, protože stanoví evropská pravidla v oblasti informací, které musí být poskytovány cestujícím před cestou a během ní, v oblasti pomoci a náhrad v případě, že je cesta přerušena, a konkrétní opatření pro lidi se sníženou pohyblivostí. I když Rada jednoznačně odmítla ambiciózní přístup, který tato sněmovna přijala v prvním čtení, naše dnešní hlasování je projevem naší touhy dosáhnout široké shody, přičemž postupně spějeme ke smíru. Z tohoto hlediska považuji za zvláště povzbudivý jednoznačný signál, který vysíláme Radě tím, že jsme dnes přijali všechny pozměňovací návrhy související s odpovědností dopravních společností, ať už se jedná o náhrady v případě ztráty nebo poškození zavazadel, nebo náhrady v případě zranění či – ještě v horším případě – smrti cestujících. Jsem si jist, že Rada bere naše odhodlání na vědomí. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. –Doporučení Cancianovy zprávy o právech cestujících v autobusech/autokarech bylo přijato včetně bodů souvisejících s tak důležitými hledisky, jako jsou pravidla odpovědnosti za nehody (2), odpovědnosti za ztrátu/poškození zavazadel (3), odpovědnosti v případě smrti nebo zranění (4) a přesnější vymezení péče o cestující v případě zpoždění nebo přerušení spojů. Nyní nás čeká dohodovací řízení. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) I když návrh Rady vylučuje linkové městské, příměstské a regionální dopravní služby, stejně jako přeshraniční služby, a umožňuje členským státům vyhnout se uplatňování právních předpisů na vnitrostátní služby po dobu 15 let, tato zpráva v podstatě obnovuje důležitá opatření původní zprávy. Sem patří: odpovědnost provozovatelů, kterou je třeba uvést do stavu odpovídajícímu odpovědnosti u ostatních způsobů dopravy, se zvláštním přihlédnutím k otázkám pomoci a zálohám vyplaceným v případě nehod; práva cestujících v případě zrušení nebo zpoždění odjezdu a práva osob s postižením anebo osob se sníženou pohyblivostí. Proto jsme hlasovali pro přijetí této zprávy.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Vilja Savisaar (ALDE), písemně. – (ET) Dnešní hlasování o zprávě týkající se práv cestujících v autobusové dopravě přináší změny, které jsou z určitého hlediska nákladné, které jsou však nezbytné s cílem zaručit všem Evropanům při využívání těchto služeb rovné příležitosti. Jsem přesvědčen, že bychom měli plně podpořit zásadu, že by zakoupené autobusy a postavené autobusové zastávky měly v budoucnu rovněž odpovídat potřebám osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí. Zároveň jsem přesvědčen, že je třeba provést další úpravy a uplatňovat pravidla s cílem zaručit práva cestujících v případě zrušených spojů a v souvislosti s nakládáním se zavazadly. Evropští občané si zasluhují přesná a konkrétní pravidla, která jim zaručí kvalitní služby a vymezí práva a povinnosti obou stran. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Dnes jsme hlasovali o dvou zprávách, které jsou nesmírně důležité pro každodenní život cestujících a jejichž cílem je zajistit uživatelům příslušných služeb určitou škálu práv, která budou pokud možno srovnatelná s právy, která mají jako cestující v jiných druzích dopravy. Postoj Rady ohledně navrhovaného nařízení nejen ruší obsah návrhů, který předložila Komise v roce 2008, ale také postoj, který přijal Parlament v prvním čtení. Tento přístup by zásadním způsobem omezil oblast působnosti zprávy a vyjmul by většinou poskytovatelů autobusových a autokarových služeb z působnosti budoucího nařízení. Dal bych raději přednost právnímu ochrannému rámci, který by v plné míře řešil situaci, jako například ztracená zavazadla, zpožděné nebo zrušené služby, a který by zejména obsahoval nařízení, která činí odpovědnými společnosti v případě smrti nebo zranění cestujících. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro pozměňovací návrhy, které předložil můj kolega, pan Cancian, s cílem zajistit, aby mohli tito cestující, zejména cestující s postižením nebo se sníženou pohyblivostí, využívat tohoto druhu dopravy a aby se jim dostalo odpovídající míry ochrany s přihlédnutím ke složité hospodářské situaci, kterou procházíme, a vzhledem k potřebě zachovat činnost společností, které nabízejí tento druh služeb. Doporučení pro druhé čtení: Inés Ayala Sender (A7-0177/2010) John Attard-Montalto (S&D), písemně. – Mé obavy ohledně zprávy, o níž hlasujeme, se týkají těchto oblastí: – rozšíření oblasti působnosti nařízení i na malé lodě představuje pro provozovatele malých lodí další zátěž a tito provozovatelé nebudou v řadě případů schopni požadavky nařízení splnit; – v řadě pozměňovacích návrhů je odpovědnost za plnění předpisů přisouzena přístavním orgánům. V případě, že dojde k privatizaci osobních terminálů, jako v případě Malty, měla by tato odpovědnost spočívat na přístavních terminálech a nikoli na přístavních orgánech. – náhrady bývají často považovány za příliš vysoké, zatímco lhůty zpoždění navrhované ve zprávě jsou považovány za příliš omezující, zvážíme-li, že lodní doprava je mnohem více závislá na povětrnostních podmínkách než ostatní druhy dopravy z hlediska dodržování odjezdových a příjezdových časů; – navrhovaná lhůta pro realizaci v délce 12 měsíců je příliš krátká; vhodnější by byla lhůta 24 až 36 měsíců. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí nařízení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, protože je podle mě zásadní z hlediska posílení práv našich evropských spoluobčanů. Díky této zprávě a
87
88
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
díky procesu ochrany cestujících v rámci Evropské unie mají být zejména posílena práva osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí. Rovněž oceňuji skutečnost, že tato zpráva zohledňuje i výjimečné okolnosti. I když se jedná o okolnosti výjimečné, pokud nastanou, mohou způsobit cestujícím vážné problémy. Cílem této zprávy je mimo jiné usnadnit pomoc, opětovný převoz, odškodnění a náhrady pro cestující v případě těchto okolností. Všechny uvedené záležitosti spadají do hlasování ve druhém čtení. Není důležité dosáhnout dohody s Radou Evropské unie, aby toto nařízení mohlo vstoupit v platnost co nejdříve. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Úplné liberalizace trhu s námořní osobní dopravou lze dosáhnout jen v případě, že to přinese co největší prospěch spotřebitelům (nikoli jen společnostem). Je nezbytné, aby spotřebitelé měli k dispozici účinná práva zajišťující, že jim liberalizace přinese skutečnou volbu. Neměli bychom zapomínat, že 22 z 27 členských států EU jsou pobřežními zeměmi, a je proto naší povinností zajistit bezpečnost a jistotu pro uživatele tohoto druhu dopravy a uvést opatření na ochranu pro tyto cestující na srovnatelnou úroveň s opatřeními u jiných způsobů dopravy. Neměli bychom zapomínat, že v některých záležitostech byla nařízení o právech cestujících v námořní dopravě roztříštěná a v jednotlivých státech odlišná. Díky tomuto novému právnímu uspořádání budou evropští občané moci v případě zpoždění, zrušení spojů nebo v situaci, kdy jim bude odepřeno nalodění, očekávat okamžitou nápravu, povinné informace pro cestující a prostředky pro podání stížnosti a náhrady. Jsem přesvědčen, že ustanovení Evropského parlamentu týkající se cestujících s postižením nebo se sníženou pohyblivostí mají zvláštní význam zejména s ohledem na dostupnost, zákaz diskriminace a pomoc. Díky všeobecnému zákazu odmítnout převoz těmto lidem pomůže nařízení v boji proti sociálnímu vyčleňování a k vytvoření Evropské unie lidí bez vnitřních hranic. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Po úspěchu iniciativy Společenství v oblasti regulace práv cestujících v letecké a železniční dopravě máme nyní před sebou návrh nařízení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách. Jak jsem uvedl v rozpravě o doporučení, o kterém jsme právě hlasovali, cestující mají právo na kvalitní a bezpečné služby bez ohledu na to, jaký způsob dopravy využívají. Z tohoto důvodu se domnívám, že návrh na zavedení harmonizovaných pravidel v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě v EU je pozitivní krok. Dále jsem přesvědčen, že práva cestujících by měla být v podstatě stejná bez ohledu na způsob použité dopravy s výjimkou případů, kdy to odporuje vlastnostem dotčeného způsobu dopravy. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Podporuji tuto zprávu, protože obhajuje rovné zacházení a stejná kritéria pro uživatele různých druhů veřejné dopravy, ať už letecké, námořní nebo pozemní, s cílem zajistit ochranu práv občanů v mimořádných a výjimečných situacích, které mohou nastat během přepravy po moři. Prokázat, že loď není schopná přepravy v důsledku výjimečných okolností nebo nepříznivých povětrnostních podmínek, je jednoznačně odpovědností dopravce. Rád bych zdůraznil, že bezpečnostní podmínky nesmí být opomíjeny a nesmí být závislé na žádných okolnostech. Systém pro podávání stížností by měl být pro cestující přístupný a měl by být jasný. Jsem rád, že lhůty pro podání stížností, oznámení o zpoždění, výměnu zařízení a náhrady se z hlediska cestujících zlepšily. Boj proti sociálnímu vyloučení představuje pro EU jednu z priorit. Jsem proto přesvědčen, že práva osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí by měla být plně zaručena.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsme pro přijetí zprávy Ayaly Senderové o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, protože považuji za důležité, aby tito cestující měli stejná práva a záruky jako cestující v letecké dopravě. Ať už v případě zpoždění, poruchy, ztráty zavazadla nebo třeba v případě nehody musí dopravní společnosti dostát svým povinnostem a cestující musí být chráněni a v případě potřeby se jim musí dostat i odpovídajícího odškodnění. Jsem ráda, že byla přijata konkrétní opatření, která zavazují dopravní společnosti, aby se postaraly o osoby s postižením či osoby se sníženou pohyblivostí a poskytly v tomto ohledu svým pracovníkům odpovídající školení. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Vítám nová práva přiznaná cestujícím na lodích a plavidlech. Přežití řady oblastí Skotska závisí na dopravních projektech a je správné, že obyvatelům těchto obcí se dostává silné spotřebitelské ochrany. Celoevropský dosah tohoto právního předpisu umožní rovněž ochranu mým voličům při cestách v zahraničí stejně jako mnoha tisícům návštěvníků z celého světa, kteří se přijedou potěšit krásou Skotské vysočiny a ostrovů. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Schvaluji tento návrh o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, který tvoří společně s právy cestujících v autobusové a autokarové dopravě součást balíčku předloženého Evropskou komisí v prosinci 2008. Tyto návrhy vychází z práv, která mají cestující v letecké a železniční dopravě v rámci stávajících právních předpisů Evropské unie – jež mohou sloužit jako úspěšný příklad právní úpravy EU, která přinesla občanům Unie hmatatelná práva –, a tato rozšířila práva při zohlednění specifických vlastnosti dotčeného odvětví na cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách. Tento způsob dopravy se stane přitažlivější, spolehlivější a vytvoří se stejné podmínky pro dopravce z jednotlivých členských států. Přijetí tohoto nařízení stanoví nová pravidla, kterými se posílí ochrana všech cestujících obecně a zejména osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí. Avšak rozšíření působnosti tohoto nařízení i na malé lodě by představovalo pro provozovatele malých lodí značnou zátěž, v důsledku níž by pravděpodobně řada z nich nedokázala splňovat požadavky tohoto nařízení. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie by se měla zabývat právy cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, kterým by se mělo dostat stejně vysoké míry ochrany, jaká již v současnosti platí u jiných způsobů dopravy. Cestující se sníženou pohyblivostí v důsledku nemoci, věku nebo vlivem jiného činitele by měli cestovat za stejných podmínek jako ostatní cestující. Z toho důvodu je zapotřebí investovat do terminálů a přístavů. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE). Cestující na lodích bez ohledu na to, zda cestují na vnitrozemských vodních cestách nebo po moři, by měli mít stejná práva jako cestující v letecké a železniční dopravě. Tito cestující by měli mít rovněž možnost požadovat odškodnění. I v těchto případech se jedná především o to vyhovět lidem se zvláštními potřebami. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože z celého srdce vítám celý balíček, který zahrnuje rovněž práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přijetím doporučení paní Ayalaové o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách byla v plném rozsahu přijata dohoda s Výborem pro dopravu, takže nařízení je dokončeno ve druhém čtení. Musím však projevit své obavy ohledně skutečnosti, že jeden
89
90
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
z pozměňovacích návrhů – pozměňovací návrh 82 –, který společně předložily skupiny S&D, PPE, ALDE a ECR, výrazným způsobem omezuje práva osob se sníženou pohyblivostí. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Navzdory skutečnosti, že tato zpráva věnuje zvláštní pozornost právům cestujících se sníženou pohyblivostí a posiluje práva cestujících, hlasujeme proti tomuto návrhu, protože jsme přesvědčeni, že existují početní limity, jež brání plnému uplatňování tohoto právního předpisu. Laurence J.A.J. Stassen (NI), písemně. – (NL) Nizozemská strana svobody (PVV) má značný zájem o práva cestujících, zejména o práva cestujících s postižením, a přáli bychom si proto, aby se právům těchto cestujících dostalo nejlepší možné ochrany. Domníváme se však, že evropské právní předpisy nepředstavují správný nástroj na ochranu práv cestujících. PVV zastává názor, že zajištění odpovídající ochrany cestujících by mělo nadále zůstat odpovědností členských států. Nejlepším místem pro tvorbu politiky přizpůsobené místním potřebám je Nizozemsko samotné. Nizozemsko například přijalo na místní úrovni politiku upravující infrastrukturu pro cestující a přístup osob s postižením cestujících po moři a na vnitrozemských vodních cestách. Nejvhodnějším místem, kde lze nejlépe stanovit, co je třeba k naplnění vnitrostátních a místních potřeb, jsou samotné členské státy, kraje a obce. Tento právní předpis uložený ze strany Evropy může kromě toho v praxi představovat dodatečné náklady pro malé terminály a osoby samostatně výdělečně činné, které může přivést až k úpadku. Navíc v důsledku tohoto návrhu by bylo Nizozemsko v budoucnu nuceno platit část nákladů za úpravy v zemích, které nemají vlastní záležitosti v pořádku. Uvedené skutečnosti nás nutí hlasovat proti tomuto návrhu. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je poskytnout cestujícím v námořní dopravě rámec právní ochrany, jaký je zaveden v železniční a letecké dopravě, se zvláštním důrazem na cestující s postižením a se sníženou pohyblivostí. S radostí zjišťuji, že se v návrhu nachází odkaz na přírodní katastrofy, které se bohužel v Evropě vyskytují stále častěji a které způsobují značné škody, což může vést k potenciálně tragickým situacím. Měly by proto být vzaty v úvahu s cílem umožnit přijímat předběžná opatření i následné žádosti o pomoc. Jsem rovněž přesvědčen, že je třeba zdůraznit význam potřeby zajistit, aby informace cestujícím, zejména v případě cizinců, byly poskytovány zřetelně, především pokud jde o informace související s nároky v případě zpoždění a stížností. Z uvedených důvodů jsem hlasoval pro přijetí pozměňovacích návrhů předložených v postoji Rady. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Plně podporuji rozhodnutí poskytnout cestujícím na trajektech a lodích náhrady v případě, že dojde ke zpoždění nebo zrušení spoje. Stejně jako je tomu v leteckém průmyslu, zaslouží si cestující ochranu proti narušení dopravy. Přístup ke službám by měl být jednou z priorit a jsem rád, že nařízení zohledňuje práva cestujících s postižením – postižení by se nemělo stát důvodem pro odmítnutí vstupu cestujících na palubu. Doufám, že v zájmu zajištění ochrany osob cestujících v Evropě budou v blízké budoucnosti podniknuty kroky k dosažení dohody o právech cestujících v autobusové dopravě.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Doporučení pro druhé čtení: Antonio Cancian (A7-0174/2010) a Inés Ayala Sender (A7-0177/2010) Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Práva spotřebitelů musí být chráněna. Tento právní předpis jde správným směrem a dává cestujícím v lodní či autokarové dopravě více práv. Cestující v námořní dopravě budou mít podobná práva, jaká evropské právní předpisy stanoví pro cestující v letecké a železniční dopravě. Cestující budou mít například nárok na odškodnění v případě zpoždění, zrušení nebo nehody a cestující se zdravotním postižením budou mít právo na asistenci. Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Dnes bychom mohli slavit, kdybychom společně schválili dvě nařízení týkající se práv cestujících při cestování na moři a na vnitrozemských vodních cestách a v autobusové a autokarové dopravě; namísto toho jsme promarnili příležitost. Vítám přijetí nařízení o cestování na moři a na vnitrozemských vodních cestách. Zejména zavedení nových pravidel o odškodnění za zpoždění a zrušení spoje a o záruce komplexní asistence pro cestující se zdravotním postižením představuje dva velmi kladné aspekty. I přes vynikající práci, kterou Parlament odvedl, však nebylo možné přijmout nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě ve druhém čtení. Téměř se zdá, že Rada toto nařízení nechce, nadměrně omezuje jeho oblast působnosti, zpožďuje jeho vstup v platnost a nenabízí téměř žádnou ochranu zdravotně postiženým lidem. Nechceme uvalovat příliš velkou zátěž na tisíce malých a středních podniků v tomto odvětví, musí však být zaručen důstojný standard ochrany. Doufám, že v dohodovacím řízení bude možné dojít k přijatelnému kompromisu. Doporučení pro druhé čtení: Anne E. Jensen (A7-0211/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem této zprávy je urychlit zavedení a interoperabilitu inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě na úrovni Evropské unie. Vždy jsem se zajímala o zlepšování územní soudržnosti v rámci Unie a jsem přesvědčena, že tato směrnice bude krokem takovým směrem. Proto jsem ji podpořila, tím více z toho důvodu, že směrnice ve znění, které přijal parlamentní Výbor pro dopravu a cestovní ruch, upravuje vyváženým způsobem otázku ochrany osobních údajů. Proto doufám, že ve druhém čtení bude s Radou dosaženo dohody, protože je to směrnice, která může jen zvýšit důvěru Evropanů v dopravu v rámci Evropské unie. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Toto nařízení o zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a o rozhraních s jinými druhy dopravy jsem podpořil. Obsahuje návrhy na zavedení pokročilých informačních a komunikačních technologií pro řešení narůstajících problémů silniční infrastruktury. Nejprve by však měly být vypracovány specifikace k využívání těchto programů, například ve věci informací o cestování různými druhy dopravy, zajištění dopravních služeb, informací o bezpečných a zajištěných parkovacích místech pro nákladní a užitková vozidla a harmonizovaného zavádění celoevropského systému eCall. Komise by však měla nejprve vypracovat roční pracovní program, který by měly členské státy provádět. Členské státy by pak měly přijmout nutná opatření pro zajištění efektivního a harmonického zavádění a využívání druhů a služeb dopravy ve Společenství: aktualizace údajů o silniční dopravě a spolupráci mezi řídicími středisky. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Efektivita využívání informačních a komunikačních technologií v oblasti silniční dopravy je nesporná. Bylo však ověřeno, že inteligentní dopravní systémy (ITS) jsou využívány roztříštěně a neúčinně. Je naléhavě nutné stanovit
91
92
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
právní rámec, který bude harmonizovat činnost systémů a vytvoří systém pro účinnou spolupráci všech subjektů zainteresovaných v oblasti ITS. Proto podporuji co nejrychlejší přijetí směrnice o inteligentních dopravních systémech, aby se urychlilo zavádění této technologie v odvětví silniční dopravy a v rozhraních s jinými druhy dopravy. Tato nová směrnice významně přispěje ke zlepšení vlivu dopravy na životní prostředí, energetické účinnosti, bezpečnosti silničního provozu a mobility cestujících a nákladu. Musí být zajištěno řádné fungování vnitřního trhu. Edite Estrela těchto (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o inteligentních dopravních systémech v silniční dopravě a rozhraních s jinými druhy dopravy, vzhledem k tomu, že tyto systémy umožní lepší bezpečnost a organizaci evropských dopravních systémů a učiní je z ekonomického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí účinnější. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se týká vytvoření právního rámce pro zavedení inteligentních dopravních systémů v Evropě v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (globální systém určování polohy, automatický poplašný systém a nástroje řízení dopravy). Tato směrnice má zajistit větší interoperabilitu v systému dopravy a vytvořit účinný systém spolupráce všech stran zúčastněných v inteligentních dopravních systémech. Byly určeny čtyři prioritní oblasti: (i) lepší využití dopravních tras a cestovních údajů; (ii) řízení evropských dopravních koridorů; (iii) bezpečnost silničního provozu a (iv) integrace vozidel do dopravní infrastruktury. Všechny tyto cíle umožní, aby se silniční doprava stala účinnější, bezpečnější a aby méně poškozovala životní prostředí, a zajistí lepší interoperabilitu s ostatními druhy dopravy, a vytvoří tak podmínky pro účinné používání inteligentních dopravních systémů. Slovy zpravodajky, dohoda dosažená s Radou a nastíněná v tomto doporučení bude znamenat, „že zpoždění v oblasti aplikací a služeb ITS budou dohnána a že budou odstraněny nedostatky v oblasti cestování tím, že se doprava stane účinnější, bezpečnější a spolehlivější, a zároveň se přispěje k politickému cíli učinit dopravu čistší“. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Stanovení rámce zavedení systému, který prosazuje koordinované propojení a sdílení informací jednotlivých inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy, bude klíčem k zajištění větší účinnosti mobility v pozemní dopravě v rámci Evropské unie. Sloučení a harmonizace plného potenciálu jednotlivých informačních systémů o provozu v pozemní dopravě, které v současné době fungují odděleně, nezávisle na sobě, bude mít velké hospodářské a sociální výhody i z hlediska kvality života, protože umožní bezpečnější a životní prostředí méně poškozující plánování cest a kratší nebo rychlejší cestování. Zásadní bude i lepší veřejná správa infrastruktury a rozvoj dopravní politiky. Má-li mít tato iniciativa větší dopad, chtěl bych poukázat na význam vypracování specifikací pro silniční dopravu, zejména s ohledem na propojení s ostatními druhy dopravy. Podporuji stanovisko Parlamentu ve věci účasti členských států při zavádění aplikací a interoperabilních služeb pro inteligentní dopravní systémy spolu se zdůrazněním potřeby zajištění hladkého přístupu a vytvoření účinného mechanismu spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Nadšeně jsem hlasovala pro tuto zprávu, protože prosazuje rozvoj tzv. inteligentních dopravních systémů; tedy využívání nových technologií v oblasti dopravy. Tyto systémy umožní lepší sledování a řízení silničního provozu i větší bezpečnost a zajištění pro uživatele silniční dopravy. Umožní poskytovat
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
bezpečnější a levnější silniční dopravu i omezit dopravní přetížení a emise skleníkových plynů. V tomto ohledu představuje přijetí této zprávy velký pokrok pro Evropany, kteří budou hlavními příjemci výhod těchto nových dopravních technologií, a já jsem tomu ráda. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože urychlí zavádění řešení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě. V posledních několika letech byla tato řešení zaváděna pomaleji než u jiných druhů dopravy a toto zavádění je roztříštěné, což vede k rozdrobené struktuře vnitrostátních, regionálních a místních řešení. Zavedení moderních dopravních systémů je třeba uvítat a my tak musíme učinit prostřednictvím úzké spolupráce se všemi příslušnými subjekty z veřejného a soukromého sektoru. Dohoda proto dává naději, že zpoždění v oblasti aplikací a služeb ITS budou dohnána a že budou odstraněny nedostatky v oblasti cestování tím, že se doprava stane účinnější, bezpečnější, čistší a zkrátí se doba cestování, což bude zcela jasně ku prospěchu uživatelů dopravy. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a jejích rozhraní s jinými druhy dopravy je naprosto nezbytné pro zajištění funkčnosti systémů, zaručení hladkého přístupu ke všem formám dopravy a vytvoření mechanismu spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty v oblasti zavádění inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě. Schválení tohoto návrhu legislativního usnesení je důležitým krokem k zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Budou-li inteligentní dopravní systémy skutečně zavedeny, musí být interoperabilní. Poučením pro nás byl zmatek s nabíječkami pro mobilní telefony: je třeba předem zavést společné normy. Zpráva se věnuje i vzájemnému uznávání a ochraně údajů, a proto vyslovuji svůj souhlas. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Skupina Verts/ALE podpořila doporučení paní Jensenové o „zavedení inteligentních dopravních systémů”. Dohoda s Radou byla přijata a směrnice je ve druhém čtení dokončena. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, protože poskytuje rámec pro přijetí právní úpravy zavedení inteligentních dopravních systémů v členských státech s cílem vytvořit koordinovaný a integrovaný systém. Zvláštní pozornost je třeba věnovat otázce soukromí a je třeba stanovit hlavní zásady, které budou uplatněny v příštích krocích. Vilja Savisaar (ALDE), písemně. – (ET) Vítám, že jsme v dnešním hlasování schválili využívání inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a jejich rozhraní s jinými druhy dopravy. Ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch jsem opakovaně upozorňovala na užitečnost a potřebnost zavedení inteligentních dopravních systémů a samozřejmě i na související vliv jejich využívání na dopravu i na životní prostředí. Je dobré, že Rada ustoupila od svého počátečního názoru a podpořila rychlé a široké zavádění těchto systémů. Stručně můžeme říci, že inteligentní dopravní systémy nám pomohou zajistit bezproblémový a hladký provoz, zvýšit bezpečnost cestujících a chránit životní prostředí. Zpráva: Dirk Sterckx (A7-0064/2010) Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Veškerá opatření, jejichž cílem je zjednodušení ohlašovacích postupů a osvobození dopravy v rámci Evropské unie od zbytečných formalit, jsou vítána a mají mou podporu. Nesmíme zapomínat, že větší byrokracie znamená vyšší
93
94
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
náklady pro podniky a často ztrátu efektivity, což si v době krize, kterou v současné době procházíme, nelze dovolit. Víme, že v důsledku administrativní zátěže (a z ní plynoucích dodatečných nákladů) se námořní nákladní doprava stala méně přitažlivou a tato zátěž a náklady se staly významnou brzdou jejího plného rozvoje, přestože tento druh dopravy méně poškozuje životní prostředí a z toho důvodu by měl být v kontextu čistého rozvoje nejvíce povzbuzován a podporován. Právě z toho důvodu nadšeně podporuji návrh na správní zjednodušení (prostřednictvím omezených celních formalit, pokynů pro fytosanitární kontroly a racionalizace dokumentů), který je nyní předkládán, a doufám, že bude impulsem k nárůstu námořní dopravy v rámci Evropské unie. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V dnešní době závažné hospodářské krize a stagnace v různých odvětvích, k níž se připojují problémy v oblasti veřejných financí členských států, jsem přesvědčen, že zjednodušení právních a správních předpisů by mělo být prioritou, aby se podmínky činnosti pro podniky a instituce staly efektivnější. Lodní doprava podléhá složitým správním postupům, dokonce i v případě lodí plujících mezi dvěma přístavy v Evropské unii, které nezajíždějí do přístavů třetích zemí, což vyvolává poplatky a zbytečné náklady. Proto podporuji opatření pro snížení byrokracie, která užitečně využívají nových technologií a posilují koncepci jednotného evropského prostoru, ruší složité správní postupy a zajišťují další prospěch snížením administrativní zátěže. Tato iniciativa, která má námořní přepravu zboží v rámci Evropy osvobodit od byrokracie a zjednodušit postupy v přístavech jednotlivých členských států, má zásadní význam pro prosazování evropského prostoru námořní dopravy bez překážek a pro zajišťování podmínek pro přitažlivější, účinnější, hospodárnější a životní prostředí méně poškozující dopravní služby. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) S plným přesvědčením jsem hlasovala pro přijetí tohoto legislativního usnesení, protože zajišťuje zjednodušení správních formalit platných pro lodě, které připlouvají do přístavů členských států nebo z nich odplouvají. Jsem ráda, že usnesení bylo přijato výraznou většinou. Nyní již lodě nebudou podléhat složitým a opakujícím se správním formalitám: bude zaveden standardní vzorec i nový elektronický systém umožňující rychlé a jednoduché sdílení informací mezi lodí a přístavním orgánem. Tato zpráva představuje nezbytný krok k vytvoření velké evropské námořní sítě bez překážek, po níž již několik let volám. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Tuto zprávu jsem podpořil, protože pro námořní dopravu platí složité správní postupy, a to i pro lodě, které plují z jednoho přístavu v EU do druhého a nevplouvají do přístavu ve třetí zemi. V důsledku toho vzniká dodatečná administrativní zátěž, a tedy i zvláštní náklady spojené s lodní přepravou zboží. V důsledku této situace se tento druh přepravy zboží stává méně přitažlivý, což znamená, že není využíván v optimální míře. Musíme prosazovat širší využití elektronické výměny údajů a zavedení elektronických systémů v námořní dopravě, jednotné kontaktní místo, musíme omezit formality, racionalizovat dopravní toky a místo v přístavech, používat společný jazyk a zjednodušit postup k získání osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Námořní doprava je nepochybně jedním z druhů dopravy, který nejméně zatěžuje životní prostředí, a proto by měla být podporována, aby mohla napomoci dosažení cílů v oblasti životního prostředí stanovených ve strategii EU 2020. V době mezinárodní krize znamená nárůst tohoto druhu dopravy snížení nákladů spojených se správními úkony požadovanými od přepravních společností. Proto by formality požadované právními předpisy Evropské unie měly být zjednodušeny a
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
harmonizovány. Vytvoření velkého evropského prostoru dopravy bez překážek je naprosto nezbytné. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Skupina Verts/ALE podpořila zprávu pana Sterckxe o formalitách pro lodě v námořních přístavech. Proto byla přijata dohoda s Radou a směrnice byla dopracována v prvním čtení. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Přestože vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek má pro evropskou námořní dopravu zásadní význam, protože rozšiřuje vnitřní trh na námořní dopravu v rámci Evropské unie odstraněním překážek a zjednodušením správních postupů, jimž tato doprava podléhá, zdrželi jsme se hlasování, protože zpráva obsahuje určité citlivé otázky, jako je ochrana údajů. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Dosažení volného pohybu v Evropské unii zahrnuje i uskutečnění koncepce evropského námořního prostoru bez hranic, jejímž cílem je odstranit nebo zjednodušit kontroly uplatňované u lodí a zboží uvnitř Evropské unie. Deklarační formality vyžadované od lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich by proto měly být zjednodušeny, měl by být zaveden systém elektronické výměny údajů (SafeSeaNet) a vnitrostátní systémy by měly být s tímto systémem interoperabilní, přístupné a slučitelné. S ohledem na to, že námořní prostor, v němž bude méně formálních překážek, umožní, aby se námořní doprava stala přitažlivější a účinnější, a aby v důsledku toho přispěla k prosazování souvisejících činností, zejména v souvisejících pobřežních oblastech, například na ostrovech, hlasuji pro opatření navržená v této zprávě. Zpráva: Mathieu Grosch (A7-0189/2010) John Attard-Montalto (S&D), písemně. – Jeden ze zásadních problémů letecké dopravy v oblasti snižování emisí CO2 spočívá v tom, že zde existuje velmi omezený potenciál pro snížení, jakkoli hovoříme o 2 % člověkem vyvolaných emisí (jedná se o 3 % všech emisí, uvážíme-li, že příroda emituje 97 %). Jediné oblasti, kde může tato doprava snížit emise CO2, představují: lepší technologie – již se používají ty nejnovější; provozní postupy – jejich zavedení zajistila cena paliva; jednotné evropské nebe – to závisí na vládách a je to debata, která začala již před 40 lety: jediné, čeho jsme zatím v dubnu dosáhli, bylo jednotné prázdné nebe při krizi se sopečným popelem, což byla živelná událost, za kterou musely účet zaplatit letecké společnosti; a biopaliva – dokud nedojde k vážným investicím ze strany vlád/EU, biopaliva nikdy nespatří světlo v komerčním množství. Odvětví letecké dopravy v EU již je v úzkých. To, co tato zpráva navrhuje, pro udržitelnou budoucnost dopravy nevěstí nic dobrého, zejména pokud chceme zaručit svobodu pohybu zakotvenou ve Smlouvě o EU pro lidi, jako jsou například Malťané, kteří nemají přístup k žádnému alternativnímu druhu dopravy, chtějí-li se spojit se zbytkem EU a jinými částmi světa. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Nad budoucností evropského dopravního systému se musíme hluboce zamyslet ze tří důvodů: z důvodu rozšíření Evropské unie na 27 členských států, naší odpovědnosti za životní prostředí a našich závazků ve věci bezpečnosti cestujících. Tato úvaha je tématem zprávy, která je podle mě významná nejméně dvěma způsoby: zaprvé, pokud jde o myšlenku „efektivní součinnosti“, která prosazuje komplementaritu namísto soutěže různých druhů dopravy, a zadruhé, pokud jde o nutnost udržitelnosti dopravy, která vyžaduje, abychom usilovali o „vyloučení emisí uhlíku“
95
96
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
z dopravy i rozvoj zavádění inteligentních dopravních systémů. Podpořila jsem však pozměňovací návrh předložený k bodu 32, který zavádí pojem evropského fondu dopravy. Zdá se mi, že nezávislý fond zaměřený na dopravu by znamenal riziko narušení ucelenosti politiky soudržnosti, v níž je 60 % finančních prostředků přidělováno oblasti dopravy. Úvahy o organizaci strukturálních fondů je třeba vést společně a globálně v kontextu příštího víceletého finančního rámce. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože v odvětví dopravy je nutná jasná a důsledná politika. Záležitosti týkající se dopravy jsou ústředním bodem jednotného trhu: odvětví dopravy vytváří pracovní místa, poskytuje pomoc a podporu podnikům v celé Evropě a povzbuzuje udržitelný růst a konkurenceschopnost v Evropě. Tato zpráva usiluje o lepší výkonnost a vyšší environmentální standardy. Kromě toho je třeba v dopravních politikách upřednostňovat bezpečnost a zpráva žádá Komisi, aby v členských státech nechala provést studii bezpečnostních norem a ustanovení upravujících příliš rychlou jízdu s cílem prosazovat osvědčené postupy. Podle mého názoru je nutné stanovit konkrétní cíle, má-li být dosaženo významných výsledků. Tato zpráva zmiňuje cíl, který spočívá ve snížení počtu smrtelných a těžkých zranění u uživatelů pozemních komunikací, chodců i motoristů o 40 %. Irsko již v této oblasti dosáhlo dobrých výsledků a letos získalo ocenění Evropské rady pro bezpečnost dopravy. Od roku 2001 došlo na irských silnicích ke snížení počtu smrtelně zraněných osob o 41 % a tato zpráva může situaci ještě zlepšit. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Odvětví dopravy má velký význam pro snahu o vybudování evropského vnitřního trhu. Kromě toho je toto odvětví důležitým prvkem rozvoje Evropské unie a jejích regionů, protože na ně připadá tvorba 10 % hrubého domácího produktu Evropské unie a více než 10 milionů pracovních míst. Proto musíme zajistit větší dostupnost dopravy a vytvoření a zdokonalení infrastrukturních propojení a musíme prosazovat využívání různých druhů dopravy. Musíme také vyřešit hlavní problém, škodlivý dopad dopravního provozu na zdraví a životní prostředí, a dosáhnout snížení množství emisí CO2 z dopravy pomocí udržitelných opatření, jako je koordinace energie získané z různých zdrojů, podpora vědeckého výzkumu a vývoj technologií a druhů dopravy, které méně poškozují životní prostředí. Ke splnění těchto úkolů však potřebujeme větší objem financí, nikoli jen ze strany členských států, ale i z fondů EU. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Odvětví dopravy je v Evropě zásadní z hlediska služby, kterou poskytuje evropské veřejnosti, i z hlediska zaměstnanosti a dopadu na životní prostředí. Toto usnesení stanoví hlavní náplň evropské dopravní politiky na dalších 10 let, přičemž zvláštní pozornost věnuje snižování dopadu dopravních systémů v reakci na problém změny klimatu. Doprava odpovídá za 25 % emisí CO2 v Evropě. Pro snížení tohoto dopadu je naprosto nezbytné mít čistší vozidla a efektivnější dopravní systémy. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Zpráva o „udržitelné budoucnosti pro dopravu“ je pozitivním signálem ve prospěch Evropy s účinnou a integrovanou dopravou. Nebudou-li urychleny postupy vzájemného uznávání a povolování vozidel, bude přístup na trh nadále zdlouhavý a nákladný. Méně silniční dopravy, více železničních, říčních a námořních spojení pro nákladní přepravu, zabezpečené a chráněné životní prostředí – tyto projekty nám přinášejí obraz ideální Evropy. Realita je však trochu jiná. Všechny jmenované projekty jsou zpožděné v důsledku nedostatku politické vůle, koordinace mezi
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
členskými státy a financování. Nemáme mnoho dokladů o kolektivních ambicích. Od nynějška až do roku 2020 bude muset Evropská unie čelit mnoha náročným úkolům: příští bílá kniha Evropské komise o evropské dopravní politice pro nadcházejících deset let představuje příležitost k vypracování globální, integrované a příčné strategie, které bude schopna reagovat na výzvy nadcházejících let. Usnesení, které jsme právě přijali, je pro Evropskou komisi důrazným signálem, prvním základním kamenem této strategie, a jeho cílem je znovu dát dopravě její místo v evropské politice. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o udržitelné budoucnosti pro dopravu, protože udržitelnost dopravy je zásadní, nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale i z hlediska sociální, ekonomické a územní soudržnosti Evropské unie. Je třeba většího úsilí a inovačních forem investic, které umožní dokončení transevropské dopravní sítě a zajistí udržitelný rozvoj dopravy ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Údaje ve zprávě poukazují na to, že odvětví dopravy v EU přináší 10 % blahobytu (HDP), zajišťuje zaměstnanost pro více než 10 milionů lidí a odpovídá za 25 % celkových emisí CO2. Tato čísla více než zjevně vypovídají o tom, že hovořit o budoucnosti EU, hovořit o strategii EU do roku 2020 nebo dokonce hovořit o politikách soudržnosti znamená také hovořit o dopravě. Má-li politika dopravy upřednostňovat bezpečnost cestujících a uživatelů (a z toho důvodu jsme dnes schválili dvě iniciativy týkající se práv cestujících), nemůže zapomínat na další cíle, jako je soudržný a harmonický rozvoj všech regionů, propojení pobřeží, vnitrozemí a velkých měst se zaostalejšími regiony nebo ochrana životního prostředí a snižování emisí CO2, a musí dávat přednost těm nejméně znečišťujícím druhům dopravy, například námořní a železniční, které by se měly stát prioritou nákladní dopravy. Vhodná a efektivní dopravní síť je základem pro vybudování vnitřního trhu v praxi a umožnění volného pohybu osob a zboží. Z toho důvodu jsme dnes rovněž hlasovali o zavedení inteligentních dopravních systémů, které přinesou integrovanější, bezpečnější a efektivnější Evropu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Odvětví dopravy má na evropském vnitřním trhu velký význam. Toto odvětví vlastně umožňuje volný pohyb osob a zboží po celé Evropské unii. Kromě toho představuje podstatnou součást rozvoje EU a jejích regionů a má bezprostřední vliv na sociální soudržnost regionů. Proto by dopravní politika neměla být oddělována od jiných politik, ať už politiky regionální, environmentální, ekonomické, sociální nebo politiky zaměstnanosti. Z hlediska hrubého domácího produktu vytváří odvětví dopravy 10 % blahobytu v EU a zajišťuje více než 10 milionů pracovních míst, způsobuje však také přibližně 25 % celkové produkce emisí CO2. Proto bych chtěl poukázat na to, že vyloučení emisí uhlíku z dopravy by mělo být prioritou. V této souvislosti je třeba zdůraznit možnost internalizace externích nákladů. Ta však může významně přispět ke snížení emisí, hluku a počtu problematických míst v dopravě jen po splnění dvou podmínek. Na jedné straně musí internalizace externích nákladů zahrnovat všechny druhy dopravy a na straně druhé musí její příjmy sloužit ve prospěch trvale udržitelné infrastruktury. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva obsahuje hlavní směry pro budoucnost odvětví dopravy, které považujeme za nesporně potřebné, například investice do druhů dopravy, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí udržitelnější, a jejich vhodné propojení, vypracování plánů udržitelné městské mobility, prosazování veřejné dopravy, uznání práv cestujících, zvláště u osob se sníženou pohyblivostí, přijetí opatření, která mají zvýšit bezpečnost silničního provozu a dodržování práv pracovníků v tomto odvětví.
97
98
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Toto vyhlášení hlavních pokynů, které by měly být dodržovány, je však v rozporu s důrazem kladeným na dokončení vnitřního trhu; jinými slovy, v rozporu s trváním na deregulaci odvětví, ať v oblasti železniční dopravy, námořní dopravy a pobřežní dopravy nebo dopravy letecké. Zkušenosti různých členských států (které zpráva vynechává) jasně ukazují, že tříštění odvětví veřejné dopravy, jeho privatizace a následné podřízení logice zisku vyčleňují dopravu z oblasti demokratické kontroly veřejnosti a vedou k výsledkům, které jsou naprosto v rozporu se závěry vyjádřenými ve zprávě. Výsledkem je mimo jiné neblaze známé zhoršení služeb co do bezpečnosti, kvality a dostupnosti, zrušení sociální funkce těchto služeb, která přestává být charakteristickým rysem dopravy, nebo zhoršení práv pracovníků. Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Groschova zpráva je vynikajícím východiskem v době, kdy očekáváme bílou knihu Evropské komise. Větší rozvoj součinnosti a interoperability různých druhů dopravy, konkrétní zaměření na otázku bezpečnosti (která má být v některých sektorech zajištěna prostřednictvím posílené úlohy agentur), dokončení jednotného trhu a investice do výzkumu a vývoje inteligentních dopravních systémů, to jsou hlavní směry, jimiž je třeba se vydat. Jeden z nejnáročnějších úkolů, bez něhož budou ostatní cíle pravděpodobně opomenuty, spočívá v zaručení přiměřeného financování pro sítě TEN-T prostřednictvím zřízení vhodného fondu, počínaje příštím finančním výhledem. Z tohoto hlediska je třeba na Středomoří pohlížet jako na přirozenou spojnici mezi EU a novými trhy na východě. A konečně, souhlasím s potřebou větších investic do městské mobility a modernější logistiky nákladní dopravy, aby se uvolnilo dopravní přetížení městských oblastí a snížily emise znečišťujících látek. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva požaduje bezpečnější, účinnější dopravu, která působí menší znečištění. Jinými slovy, nic než velmi obvyklé a zjevné věci. Několik věcí však upoutalo naši pozornost a vedlo nás k hlasování proti zprávě. Trvalé zaměření na emise CO2 se závaznými cíli, přičemž emise SOx a NOx z námořní dopravy jsou zmíněny jen zběžně a vlastně jim jsou připisovány ekologické klady; návrh na vytvoření evropské agentury pro silniční dopravu, jejíž význam je přinejmenším pochybný vzhledem ke kritice poukazující na sníženou efektivitu, značné náklady a chaotické řízení četných stávajících evropských agentur; návrh na vytvoření evropského fondu dopravy a tudíž dalších nákladů, aniž by byly uvedeny jakékoli podrobnosti ohledně způsobu, jímž bude fond financován; a především to, že zpráva opět tvrdí, že zvýšená liberalizace odvětví a nárůst pobřežní plavby by vyřešily všechny naše problémy. My však víme, že tato liberalizace má nepříznivé dopady, zvláště na zachování stávající železniční infrastruktury, a tedy na bezpečnost. Také víme, nebo bychom měli vědět, do jaké míry přináší otevírání vnitrostátní dopravy zahraničním provozovatelům problémy nekalé soutěže. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Parlament dnes vyslal důrazné sdělení v tom smyslu, že Evropa musí pokročit k udržitelnější dopravě. Má vlastní země, Skotsko, má jedny z nejnáročnějších právních předpisů týkajících se změny klimatu na světě a skotská vláda aktivně prosazuje iniciativy v oblasti udržitelné dopravy včetně podpory cyklistiky. pěší chůze, nízkouhlíkových vozidel a alternativních paliv. Dnešní hlasování požaduje propojenější uvažování v celé Evropě.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Podpořil jsem konečné znění zprávy. Mám velké výhrady k výsledku hlasování o pozměňovacím návrhu č. 6, který předložila skupina poslanců Evropské lidové strany (Evropských demokratů). Podstatou původního textu byla možnost použít nevyužité zdroje z fondu soudržnosti na investiční požadavky dopravy. Tato možnost je odůvodněna investičními potřebami členských států, které jsou příjemci financování, což lze snadno zjistit z příkladu Polska. Kromě toho jsme očekávali částku ve výši zhruba 23 miliard EUR pro sítě TEN-T, získali jsme však částku třikrát menší. Pozměňovací návrh č. 6 dopravě nezajišťuje žádné další prostředky a neuvolňuje zdroje, které nejsou využity pro svůj plánovaný účel. Namísto toho, aby se fond stal pružnější, jsme získali fond, který nemá vůbec žádnou pružnost. Chtěl bych poděkovat kolegům poslancům, kteří hlasovali pro zamítnutí pozměňovacího návrhu č. 6. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Doprava má multifunkční povahu s přímými vlivy na ekonomické, sociální a územní záležitosti. Jedná se o důležitý činitel v rozvoji Evropské unie a jejích regionů, protože je nezbytný pro evropské hospodářství. Odvětví dopravy generuje zhruba 7 % HDP Evropské unie a více než 5 % všech pracovních míst. Současně doprava nabízí občanům přístup k mnoha svobodám, kterých požívají, například ke svobodě pracovat a žít v různých částech světa, ke svobodě podnikat a navazovat osobní kontakty. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuji cíl evropských dopravních politik. Tím je vybudování udržitelného dopravního systému, který bude naplňovat všechny ekonomické, sociální a ekologické potřeby našich občanů a podporovat vytváření společnosti příznivé pro začleňování a plně integrované, konkurenceschopné Evropy. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento text nezajišťuje prostředky na zavedení náročných sociálních a environmentálních norem, které jsou v odvětví dopravy nezbytné. Začleněním do kontextu trhu s uhlíkem, povolením možnosti navýšeného leteckého provozu, obhajováním rozhodné liberalizace tohoto odvětví v zájmu větší konkurenceschopnosti tato zpráva snižuje všechny důležité ekologické požadavky na naprosto nicotné. Skutečnost, že se zabývá pouze infrastrukturou a vůbec ne mzdovými podmínkami zaměstnanců v tomto odvětví, je dokladem sociální lhostejnosti, která je známkou škodlivého liberalismu zabíjejícího evropský projekt. Hlasuji proti této zprávě. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Odvětví dopravy má zásadní význam pro hospodářský rozvoj Evropské unie a jejích regionů, s přímým dopadem na konkurenceschopnost a sociální soudržnost regionů. Rovněž přispívá k rozvoji a upevňování vnitřního trhu. Toto odvětví bude vzhledem ke svému významu pro hospodářství hrát klíčovou úlohu ve strategii EU do roku 2020, zvláště pokud jde o snížení emisí CO2. I přes význam tohoto odvětví pro ekonomiku, zaměstnanost a profesní a soukromou mobilitu veřejnosti je tedy nutné investovat do zlepšení výsledků dopravy z hlediska životního prostředí, především dopravy silniční, a rovněž z hlediska bezpečnosti, protože toto odvětví bylo v roce 2008 odpovědné za smrt zhruba 39 000 lidí. Nehledě na krizi, která toto odvětví nepříznivě ovlivnila, je právě teď čas provést zásadní transformaci odvětví, aby bylo bezpečnější, udržitelnější a efektivnější.
99
100
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Ještě nikdy jsme nebyli tak daleko od dosažení udržitelnosti v dopravě. Problémem není jen nedostatečná koordinace uvnitř jednotlivých zemí, ale i mezi zeměmi navzájem, jak dokládá příklad přeshraniční železniční dopravy. Máme velké zpoždění i v případě důležitých dopravních spojení uváděných v projektech TEN, nemluvě o tom, že jsme na míle daleko od koordinovaných jízdních řádů, které jsou znovu požadovány. Tato zpráva je v podstatě jen opakováním starých nenaplněných strategií v novém kabátě. Proto jsem se hlasování zdržel. Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Text přijatý v plénu nutí Evropu, aby učinila krok kupředu v mimořádně citlivém odvětví dopravy, jež je ústředním bodem jednotného trhu. Závisí na ní pohyb osob a zboží, kromě toho doprava zajišťuje potřebnou územní soudržnost pro zaměstnanost a hospodářský růst a přináší důsledky pro náklady a ochranu životního prostředí. Jsme toho názoru, že by měla být věnována větší pozornost i bezpečnosti v odvětví dopravy, jak z hlediska bezpečnosti přepravovaného zboží, tak z hlediska bezpečnosti cestujících a sítě obecně. Evropská ekonomika, a tedy i zaměstnanost, závisí na udržitelné budoucnosti dopravy. V důsledku toho musí Unie pracovat rychle, aby členským státům poskytla určité neodkladné cíle, jako je časový rámec pro realizaci drobné infrastruktury, jejíž nedostatek zdržuje hladký tok zboží a osob, způsobuje závažné škody hospodářství a zhoršuje znečištění. Proto v celé Evropě potřebujeme podobné časové rámce pro dokončení těchto prací i určité časové rámce pro opravu silnic či železnic uzavřených v důsledku přírodních nebo nepřepokládaných událostí. Přeměna určité silniční dopravy na dopravu po železnici či vodě, dosud zpomalovaná příliš velkým počtem zpoždění, je nezbytným předpokladem toho, abychom se vyhnuli ztrátám pracovních míst a následné chudobě části obyvatel. A konečně, je třeba věnovat zvláštní pozornost okrajovým či znevýhodněným oblastem, které v tomto stavu setrvávají v důsledku toho, že jim chybí dostatečně životaschopná infrastruktura. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro Groschovu zprávu, protože jsem přesvědčen, že obsahuje vyvážené hlavní směry a požadavky, jejichž cílem je udržitelný rozvoj dopravy, který podporuje odvětví se strategickým významem pro hospodářský růst a růst Evropy samotné a současně se také zabývá environmentálními problémy. Odvětví dopravy přispívá k rozvoji a konkurenceschopnosti EU a směřuje k dokončení vnitřního trhu, přičemž ovlivňuje i kvalitu života občanů. Součinnost různých druhů dopravy, kvalita veřejných služeb, zdokonalení dlouhodobých plánů infrastruktury a technické interoperability a podpora technologických inovací, výzkumu, energetické účinnosti, čistých technologií a bezpečnosti jsou zásadními faktory, které, jak doufám, Komise zohlední při přípravě nadcházející bílé knihy. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Vyloučení uhlíku z dopravního provozu je významný politický cíl, k němuž je nutné v budoucnosti přistupovat s větším odhodláním, protože škodlivé dopady na zdraví a životní prostředí vyvolávané dopravou představují další zásadní výzvu, zvláště v kontextu snahy o boj se změnou klimatu. Toto vyloučení uhlíku však může přinést významné snížení množství výfukových plynů, hluku i problematických míst v dopravě jen po splnění dvou podmínek: internalizace
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
externích nákladů musí zahrnovat všechny druhy dopravy a příjmy musí sloužit ve prospěch trvalé udržitelnosti infrastruktury. Nelze opomenout důsledky finanční a hospodářské krize pro odvětví dopravy, protože se ukázalo, že toto odvětví je krizí velmi zranitelné. Jsem přesvědčena, že na krizi je třeba pohlížet jako na příležitost k cílenější podpoře dopravního odvětví v budoucnosti prostřednictvím investic. Tyto investice by neměly zajistit jen rychlou pomoc, ale měly by též pomoci zlepšit výsledky ochrany životního prostředí a bezpečnost a také vytvořit nová ekologická pracovní místa prostřednictvím vývoje vnitrostátních nástrojů i evropských politických nástrojů. Komise a členské státy si musí vyměňovat osvědčené postupy (například v rámci Paktu primátorů a iniciativy CIVITAS) a nabízet obcím možnost učit se ze zkušeností ostatních evropských občanů. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Groschova zpráva z vlastního podnětu o udržitelné budoucnosti pro dopravu byla přijata velkou většinou (559 hlasů pro; 34 hlasů proti; 82 poslanců se zdrželo hlasování). Skupina Verts/ALE hlasovala pro zprávu. Bohužel byly zamítnuty naše pozměňovací návrhy č. 4 (o snížení emisí CO2 o 30 % pro celé odvětví dopravy (169 hlasů pro; 497 hlasů proti)) a č. 5 (o kritériích spolufinancování EU pro udržitelnou infrastrukturu (123 hlasů pro; 540 hlasů proti)). Rovněž pozměňovací návrh č. 6 Výboru pro regionální rozvoj (o koordinaci spolufinancování dopravy v EU namísto zřízení dopravního fondu) byl těsnou většinou zamítnut (311 hlasů pro; 364 hlasů proti). Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Návrh slouží jako základ pro přípravu bílé knihy Komise, se zvláštním přihlédnutím k ochraně životního prostředí. Podporujeme usnesení i přes rizika, která představují příliš extremistické postoje Parlamentu. Musíme vyvážit potřebu ochrany životního prostředí se současnou hospodářskou krizí, kterou procházíme. Kladně hodnotíme velký důraz na bezpečnost. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. – (SV) Tato zpráva ovlivní nadcházející zelenou knihu o integrované dopravní politice. Hlasovala jsem proti zprávě, protože obhajuje úplnou liberalizaci dopravní politiky. Členské státy mají být nuceny k tomu, aby opustily velké části svých fiskálních a sociálních politik i v oblastech, jako je vzdělávání a odborná příprava – což jsou záležitosti, které spadají do pravomoci členských států. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že odvětví dopravy je nezbytné pro rozvoj Evropské unie a jejích regionů, vzhledem k vlivu tohoto odvětví na konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost regionů a k jeho přínosu pro efektivní budování vnitřního evropského trhu. Je důležité předjímat budoucnost dopravy z hlediska udržitelnosti a interoperability a v tomto smyslu vítám návrhy dokumentu, který stanoví cíle, jichž má být dosaženo do roku 2020 v zájmu snížení emisí CO2 a jejich škodlivých důsledků. Rovněž kladně hodnotím myšlenku efektivní součinnosti různých druhů dopravy, která je ještě důležitější v nejvzdálenějších regionech, jako je Madeira, zvláště pokud jde o propojení silniční, námořní a letecké dopravy. Nepodporuji však iniciativu vytvoření zvláštního fondu na podporu odvětví dopravy, protože se domnívám, že takové financování by mělo být nadále uskutečňováno pomocí již existujících prostředků a mělo by se řídit prioritami politiky soudržnosti, jejíž koordinace by měla být při provádění jednotlivých evropských politik usnadněna.
101
102
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro Groschovu zprávu o udržitelné budoucnosti pro dopravu, protože jsem přesvědčena, že její doporučení by se měla objevit v budoucí bílé knize o rozvoji transevropské dopravy. Odvětví dopravy je odvětví s klíčovým významem pro hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost Evropské unie a pro její ekonomickou a sociální soudržnost. Bohužel jsou však finanční prostředky vyhrazené tomuto odvětví nedostatečné. Rozpočet pro sítě TEN-T na období 2007–2013 činí jen 8,013 miliardy EUR a finanční prostředky vyhrazené dopravě prostřednictvím politiky soudržnosti tvoří pouhých 11 % celkového rozpočtu na tuto politiku. Vyzývám EU, aby vyhradila dodatečné finanční prostředky na rozvoj transevropského dopravního systému a jeho integraci s dopravními systémy v sousedních zemích Evropské unie. Proto jsem hlasovala proti pozměňovacímu návrhu č. 6. Tento pozměňovací návrh směřuje k tomu, že zřízení dopravního fondu s větším objemem prostředků, než nyní rozpočet EU zajišťuje, bude nahrazeno mechanismem pro koordinaci využití jednotlivých současných zdrojů financování dopravy. Je samozřejmé, že EU musí lépe koordinovat stávající zdroje financování dopravy, je však naprosto nezbytné vytvořit nové nástroje pro financování činností spojených s rozvojem dopravní infrastruktury. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – V současné době jsou pobaltské státy do značné míry od evropské dopravní sítě izolované. Musíme se snažit o větší začlenění oblasti Pobaltí do prioritních os sítí TEN-T včetně železniční osy z Berlína na pobřeží Baltského moře (TEN-T 1) a mořských dálnic (TEN-T 21). Větší důraz je třeba klást i na pobřežní plavbu a vnitrozemskou vodní dopravu, která je nákladově efektivní i stále méně škodlivá pro životní prostředí. Mnohé evropské přístavy, – například Klaipeda v Litvě – musí modernizovat svou infrastrukturu, aby zůstaly v budoucnosti konkurenceschopné. Neměli bychom však přehlížet vlivy finanční krize na odvětví dopravy. Vzhledem k rozsahu potřebných dopravních investic je nezbytné zajistit evropskou spolupráci a obezřetně stanovovat prioritní pořadí projektů. Doprava znamená víc než jen nákladní automobily, provoz a tarify. Doprava souvisí i se svobodou pohybu osob a zboží i s rozvojem evropského jednotného trhu. Rovněž zvyšuje zaměstnanost. A především, jak nám nedávno tragicky připomněly velké vlakové a letecké nehody, jednou z prioritních oblastí budoucí dopravní politiky musí být bezpečnost. Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Výsledkem dnešního hlasování jsem byl potěšen. Groschova zpráva navrhla do roku 2020 dosažení neobvykle náročných cílů. Mimo jiné podporuje zlepšování bezpečnosti silničního provozu, snižování počtu smrtelných nehod o 40 %, omezování emisí CO2 ze silniční dopravy o 20 % a zdvojnásobení počtu cestujících v autobusech, tramvajích a vlacích. Souhlasím s celkovým sdělením dokumentu: je nezbytné vytvořit udržitelnou a soudržnou vizi budoucnosti dopravy jako základního odvětví vnitřního trhu, které by zaručilo volný pohyb osob a zboží a zajistilo územní soudržnost celé Evropské unie. Nemohu však souhlasit s jedním z návrhů zpravodaje. Mám pochybnosti o návrhu na zřízení dopravního fondu. V budoucnosti by mohlo způsobit odklon od současného systému oddělování strukturálních fondů od fondu soudržnosti.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Zpráva: Carlos José Iturgaiz Angulo (A7-0186/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva nám umožnila potvrdit právo předkládat petice Evropskému parlamentu, které je zcela v souladu s procesem vzniku evropského občanství. Přetrvávající zmatek ve věci evropských a vnitrostátních pravomocí a pravomocí evropských orgánů však upozorňuje na skutečnost, že evropští občané si dosud nejsou plně vědomi svých práv. A proto jsem hlasováním pro tuto zprávu podpořila prosazení lepší informovanosti o petičním postupu. Evropská petice musí občanům dávat možnost, aby s Parlamentem sdíleli své obavy ohledně dopadu různých politik a právních předpisů Evropské unie na jejich každodenní život. Tato zpráva také navrhuje různé možnosti, které se mi zdají rozumné, například zlepšení internetové stránky věnované peticím na parlamentním portálu nebo zavedení jednotného informačního místa, které by mohlo občanům poskytovat poradenství. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Parlament je přímo volen veřejností. Prostřednictvím petičního práva má evropská veřejnost možnost oslovit své zástupce, má-li pocit, že její práva byla porušena. Parlament je povinen situaci vyšetřit a udělat vše, co je v jeho silách, aby těmto porušováním práva učinil přítrž a zajistil občanům nejvhodnější a nejrychlejší nápravu. Počet petic roste, ačkoli ne všechny byly přijaty jako přípustné, což ukazuje, že tohoto práva si je vědomo stále více občanů. Umožňuje to posoudit dopad evropských právních předpisů na každodenní život občanů. Lisabonská smlouva toto právo znovu potvrdila jako úhelný kámen evropského občanství a vytvořila potřebné podmínky pro větší účast veřejnosti na rozhodovacím procesu EU, aby tak posílala jeho legitimitu a zodpovědnost. Jsem přesvědčen, že je nezbytné vytvořit pobídky pro větší účast. Vytvoření portálu, který obsahuje interaktivní model s jednotlivými kroky k předložení petice, by tomu mohl napomoci informováním veřejnosti o možných výsledcích peticí a zahrnutých oblastech. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro hlavní body této zprávy a blahopřeji Petičnímu výboru k jeho práci vykonané v roce 2009. Byl to mimořádně náročný rok pro výbor, jehož náplň práce stanovuje veřejnost výkonem svého petičního práva vůči Parlamentu. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost znovu potvrzuje petiční právo jako úhelný kámen evropského občanství. Statistické údaje o počtu nepřípustných petic však ukazují, že petiční právo jako nástroj, který umožňuje evropské veřejnosti předkládat Parlamentu své obavy ohledně účinku politik a evropských právních předpisů na každodenní život, dosud není správně využíváno všemi, kdo se k němu uchýlí. Tato skutečnost dokazuje, že je nutné nadále se snažit informovat evropskou veřejnost o mechanismech EU a nástrojích, které má veřejnost k dispozici, a objasňovat jejich využití. Proto vítám návrh na zřízení jednotného místa Evropské unie, které by mělo občanům z řad evropské veřejnosti pomáhat, budou-li hledat odpovědi a řešení jakýchkoli problémů, které vnímají jako porušování svých práv. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, vytvořila nezbytné předpoklady pro větší zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU, s cílem posílit legitimitu a zodpovědnost. Je jasné, že evropské právní předpisy mají přímý dopad na veřejnost. Proto by veřejnost měla být povzbuzována k velmi aktivnímu přístupu, aby se vyjadřovala k účinnosti, nedostatkům a mezerám v právních předpisech. Petiční právo zakotvené v Lisabonské smlouvě stanoví
103
104
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
možnost, aby se evropská veřejnost obracela na Parlament, kdykoli má pocit, že její práva byla porušena. Prostřednictvím svého Petičního výboru Parlament vyšetřuje veškerá porušení práv a snaží se je vyřešit. Jsem si jist, že Parlament bude úzce zapojen do rozvoje nové občanské iniciativy tak, aby tento nástroj mohl v plné míře splnit svůj účel, tedy zajistit větší transparentnost a zodpovědnost v rozhodovacím procesu EU, a aby umožnil občanům navrhovat zlepšení nebo dodatky k právním přepisům EU. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Výroční zpráva Petičního výboru ukázala, že evropská veřejnost se ve stále větší míře obrací na své zástupce, kdykoli se domnívá, že její práva byla porušena. Proto je důležité prostřednictvím internetu a elektronických médií zjednodušit přístup k podávání petic pro ty, kteří jej chtějí využít. Většina petic nadále vyjadřuje obavy ohledně provádění evropských právních předpisů týkajících se vnitřního trhu a životního prostředí, protože v těchto oblastech je nejvyšší pravděpodobnost, že členské státy nebudou směrnice Unie provádět řádně. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro výroční zprávu Petičního výboru. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byly položeny nezbytné základy větší a odpovědnější účasti občanů na rozhodovacím procesu Evropské unie. Petice jsou vynikajícím a zásadním nástrojem pro sledování toho, jak členské státy provádějí právní předpisy EU, a z tohoto hlediska je spolupráce s příslušnými vnitrostátními a místními orgány a s Komisí (u níž je nutné prosazovat odlišnou a efektivnější úroveň spolupráce) naprosto nezbytná. Prosazování občanské iniciativy je vlastně nepostradatelné k tomu, aby se zmenšila mezera, kterou občané pociťují mezi sebou a evropskými orgány. Tento mechanismus, jehož cílem je snížit známý demokratický deficit, je třeba dále posilovat a rozvíjet a především je nutné na něj upozornit evropské občany. Proto vítám iniciativy navrhované v oblasti rozvoje a šíření prostřednictvím nových technologií, zvláště včetně internetu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva pana Iturgaize o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2009 byla přijata velkou většinou, bez jmenovitého hlasování. Jsem však poněkud zklamán, protože naše skupina, skupina Verts/ALE, neuspěla se čtyřmi z pěti pozměňovacích návrhů: o právu Petičního výboru přezkoumávat rozsudky vnitrostátních soudů, jestliže soudy poruší právní předpisy EU; o odpovědnostech Komise ve věci řízení o nesplnění povinnosti; o uvádění konkrétních příkladů podaných petic ve výroční zprávě a o vnitřních postupech a metodách práce Petičního výboru. Jediným naším přijatým pozměňovacím návrhem byl bod odůvodnění o prohibitivních nákladech soudních řízení v některých členských státech. Výsledek tedy mohl být lepší. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro toto usnesení Evropského parlamentu, protože se zabývá zprávou o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2009. V celém usnesení tento výbor rekapituluje situaci ohledně jednoho z přímých práv, která jsou evropským občanům k dispozici na úrovni evropských orgánů. Jedná se proto o nástroj demokracie a občanství. Hlavní témata petic se týkají životního prostředí, základních práv, spravedlnosti a vnitřního trhu a petice pocházejí zejména z Německa, Španělska, Itálie a Rumunska. Jsem velmi potěšena pokrokem, kterého bylo dosaženo při provádění doporučení Petičního výboru Evropského parlamentu pro zlepšení jeho práce, ale také návrhy, které mají umožnit
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
lepší uplatňování tohoto práva ze strany evropských občanů, jako je požadavek na zjednodušení postupů, a zejména možnost podávání petic prostřednictvím internetu. Lituji jen jedné drobnosti: že francouzští občané tohoto postupu využívají velmi málo. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu pana Carlose Iturgaize o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2009. Ačkoli byla tato zpráva svou povahou většinou technická, jsem přesvědčen, že se dotkla některých důležitých problémů, které je třeba v budoucnosti řešit. Podle zprávy bylo 46 % podaných petic v roce 2009 shledáno nepřípustnými. To je příliš vysoké číslo. Proto důrazně podporuji doporučení zprávy ohledně rozšíření informací dostupných občanům prostřednictvím internetové stránky vyhrazené peticím na portálu EP. Petice jsou důležité, protože Evropskému parlamentu poskytují prostředek, kterým se může propojit se svými voliči a naopak. Je nezbytné, aby občané chápali, jakými konkrétními problémy se petice zabývají a následně jaké postupy mají občané k dispozici. Zpráva: Emilie Turunen (A7-0197/2010) Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Podpora přístupu na trh práce a kvalitní pracovní místa byly klíčové priority Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a Evropského paktu mládeže. Tyto cíle je třeba soustředěným úsilím členských států i Evropské komise udržet. Zpráva z vlastního podnětu, o níž se dnes hlasovalo, obsahuje řadu ustanovení upozorňujících na to, že je třeba, aby členské státy zvýšily své úsilí při přípravě soudržných politických strategií, které se budou zaměřovat na poptávku a nabídku pracovních sil a budou se zabývat množstvím i kvalitou pracovních příležitostí, a tím podporovat přístup mladých lidí na trh práce. Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože jsem si vědom toho, že důsledky finanční krize závažně pociťují mladí Evropané, jejichž míra nezaměstnanosti dosahuje zhruba 20 %, dvojnásobku celkové míry nezaměstnanosti v EU, a tato nezaměstnanost se má bohužel dále zvyšovat. Proto jsou potřebné strategie zaměřené na podporu a usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a na zajištění lepšího a plynulejšího přechodu ze školního a akademického prostředí do prostředí pracovního. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hospodářská recese, která postihla celou Evropskou unii, více než kdy předtím vystavila mladé lidi riziku nejistoty pracovních míst, a zejména nezaměstnanosti. Za nejistotu pracovních míst u mladých lidí se platí cena, která nemá ekonomickou, ale především sociální povahu. Tato zpráva z vlastního podnětu se snažila určit současné obtíže a navrhnout určitá řešení. Z hlediska svých zásadních aspektů požaduje rozvoj ekonomických a politických investic podporujících tvorbu pracovních míst, vzdělávání a odbornou přípravu, posilování systémů sociálního zabezpečení, aby byl trh práce dynamičtější a byla podporována důstojná práce. Protože s těmito cíli plně souhlasím, hlasovala jsem pro tuto zprávu. Není to samozřejmě jen otázka hlasitého a jasného potvrzení těchto cílů. Spíše nyní musíme začít uplatňovat skutečnou ekonomickou a sociální politiku na evropské úrovni, abychom zlepšili přístup mladých lidí na trh práce. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Nemohu než podpořit zprávu paní Turunenové o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy. Krize zaměstnanosti mladých lidí je dnes skutečně jedním z nejzávažnějších problémů, který je jedním z důsledků hospodářské krize a který vyžaduje okamžitý a konkrétní zásah.
105
106
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Tímto směrem byly vedeny i moje pozměňovací návrhy k textu. Moje zásahy na jedné straně zdůrazňují význam propojení světa odborné přípravy a evropských podniků pro vybudování požadované kvalifikace a na straně druhé význam flexikurity, která slaďuje potřeby podniků a mladých pracovníků. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Zhruba jedna čtvrtina mladých lidí mladších 25 let nemá v současné době v Evropské unii zaměstnání. V reálných číslech to znamená, že téměř 6 milionů mladých lidí je v současné době nezaměstnaných. Tuto skutečnost odráží i nedostatky ve vnitrostátních rozpočtech, které vynakládají peníze na obživu těchto mladých lidí, aniž by od nich vybíraly daně a poplatky. Na evropské i vnitrostátní úrovni v každém z členských států nemůže rozvoj programů pro povzbuzení zaměstnanosti této obrovské studnice lidských zdrojů, čerstvých absolventů škol stále přetékajících nadšením, přinést nic jiného než ekonomický prospěch pro všechny. Dnes poprvé za posledních 30 let stojí Evropa před tak drastickými čísly z hlediska počtu mladých lidí, kteří jsou zaměstnaní. Jak ukazují některé studie, u mladých nezaměstnaných existuje velmi vysoká pravděpodobnost opakování tohoto stavu po celý jejich život. Jediným možným výsledkem je pak zbytečná dlouhodobá zátěž evropských a vnitrostátních rozpočtů. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasování o zprávě jsem se zdržel, protože i přes její kladné prvky týkající se práv mladých pracovníků, které obsahovala zpráva ve své původní podobě, byly bohužel ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci přijaty některé velmi neuspokojivé pozměňovací návrhy. I přes své pokusy podpořit sociální práva mladých pracovníků a zajistit jim sociální služby, zpravodajka také bohužel trvala na přístupu flexikurity. Víme však, že „vyvážená“ kombinace flexibility a zabezpečení zaměstnanosti mladých lidí není možná a že tento přístup vyvolal restrukturalizaci pracovněprávních vztahů a zrušení základních pracovních práv a slouží ve prospěch kapitálu a nikoli ve prospěch pracujících a společnosti. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Současná hospodářská krize vedla k obrovskému nárůstu míry nezaměstnanosti a měla zvlášť tvrdý dopad na mladé lidi. Zhruba 21,4 % mladých lidí v Evropské unii je nezaměstnaných a zůstává na okraji ekonomiky; tato situace se jeví ještě závažnější, pokud uvážíme, že se stárnutím obyvatelstva ohrožujeme samotnou hospodářskou a sociální budoucnost EU. Jsou to také mladší pracovníci, kdo zastávají nejistá pracovní místa: často dočasná a nekvalitní, s nízkými mzdami a menším sociálním zabezpečením. Je nezbytné nalézt nové možnosti zaměstnání, které budou mít kvalitnější, řádnější a trvalejší charakter a které těmto mladým lidem umožní, aby byli soběstační. Je na členských státech, aby na politické i ekonomické úrovni investovaly do tvorby pracovních míst. Měly by zajistit rovnost v přístupu ke vzdělávání, investovat do vzdělávání a odborné přípravy a posílit systém poradenství ve školách, aby se snížilo riziko absencí či špatného prospěchu. Je povinností Evropské unie definovat společné strategie, a z toho důvodu podporuji návrh zpravodajky na zřízení evropské záruky pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, stáž nebo odbornou přípravu, a to nejpozději po uplynutí čtyř měsíců, co jsou mladí lidé nezaměstnaní. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejdůležitějších a nejnaléhavějších problémů, jimž Evropa čelí, a v současné době v celé Evropské unii postihuje 5,5 milionu lidí mladších 25 let: jedná se o strukturální problém,
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
jehož ekonomické a sociální důsledky se prohloubily v souvislosti s nedávnou hospodářskou krizí. Z toho důvodu pro tuto zprávu hlasuji s pocitem odpovědnosti a, vědom si toho, že mladí lidé se musí stát jednou z priorit politického programu. S tímto závažným problémem nezaměstnanosti mladých lidí jsou spojena další sociální a ekonomická rizika. Patří k nim například ztráta příležitostí hospodářského růstu, narušení daňového základu s příslušnými důsledky pro veřejné investice, zvýšené náklady na sociální pomoc nebo i riziko dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Domnívám se, že nemůžeme odevzdaně ponechat mladé Evropany sociálnímu vyloučení. Naopak, Evropa může mnoho získat, pokud tyto mladé lidi začlení na trh práce a do společnosti prostřednictvím integrovaného přístupu, společných strategií a důsledné kombinace vzdělávacích finančních, pracovních a sociálních politik, které posílí naši politiku zaměřenou na mládež. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která podněcuje členské státy k vytváření účinných pobídek, jako jsou dotace na zaměstnanost nebo příspěvky na pojištění pro mladé lidi, které jim zajistí důstojné životní a pracovní podmínky. Mladí rodiče by měli mít lepší možnosti péče o děti, jako například možnost umístit dítě do celodenní školy, a měly by existovat pobídky pro zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru ke zřizování zařízení péče o děti, která usnadňují možnost zapojení mladých matek na trhu práce. Členské státy jsou rovněž povzbuzovány k tomu, aby zajistily, aby všichni mladí lidé měli individuální nárok na důstojnou výši příjmu, která jim zajistí možnost vést nezávislý život dospělého jedince. Parlament navrhuje, aby Rada a Komise poskytly mladým lidem evropskou záruku, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději po uplynutí čtyř měsíců, co jsou mladí lidé nezaměstnaní. Naše mládež by se v současné krizi mohla stát ztracenou generací. Evropa potřebuje aby mladí absolventi a jiní mladí lidé poprvé vstupující na trh práce získali přístup ke kvalitním stážím a pracovním místům. Harlem Désir (S&D), písemně. – (FR) Dnes je více než 20 % mladých lidí v Evropě nezaměstnaných a mnoho dalších má příležitostná pracovní místa bez sociální ochrany. Nárůst počtu vzdělávacích kurzů zvyšuje míru příležitostných pracovních míst aktivních mladých lidí a je činitelem sociálního dumpingu, který ovlivňuje ostatní zaměstnance, protože vyvíjí na společnosti tlak, aby snižovaly mzdy a nahrazovaly řádná pracovní místa. Zpráva paní Turunenové žádá Komisi a členské státy, aby organizovaly svou činnost tak, aby se přístup mladých lidí k vysoce kvalitním pracovním místům stal prioritou a aby jim byl zaručen důstojný příjem. Je nepřijatelné, že některé členské státy plánují snížit minimální mzdu pro mladé lidi. V této zprávě Parlament také požaduje zavedení „evropské záruky pro mladé lidi“, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, pokud takový mladý člověk bude po dobu čtyř měsíců nezaměstnaný. Rovněž požaduje vypracování „Evropské charty kvalitních stáží“, která by obsahovala normy pro lhůty, minimální odměnu a dávky sociálního zabezpečení související s kurzem. Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Vlivem hospodářské krize samozřejmě došlo i k nárůstu míry nezaměstnanosti v EU. Mladí lidé byli tímto společně s předdůchodovými ročníky zasaženi nejvíce. Nezaměstnaných mladých lidí do 25 let máme více než 5,5 milionu, tj. 21,4 %, což představuje téměř dvojnásobek míry průměrné nezaměstnanosti v EU. Nezaměstnanost mladých lidí je velkým problémem. Způsobuje na jedné straně ztrátu nadějí a životního elánu daných osob, jejich postupné úplné sociální vyčleňování,
107
108
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
pokles daňové základny státu, zvýšení sociálních výdajů státu a na druhé straně přináší větší míru chudoby, nemocnosti a kriminality. V Evropě tradičně očekáváme, že mladí budou přispívat rodičům a prarodičům, a zejména v dobách ekonomické krize jim budou i finančně pomáhat. Jak ovšem mají toto naše očekávání naplnit, když sami při vstupu do pracovního procesu jsou nezaměstnaní. Všechny členské státy by měly přijímat priority a strategie vycházející z jejich národních specifik, ale na celounijní úrovni bychom měli dát boji proti nezaměstnanosti mladých v EU společné strategie. Zpráva kolegyně Turunen je prvním takovým krokem a plně ji podporuji. Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Vítám schválení zprávy o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy jako krok ke zlepšení kvality práce v Evropě, které je jedním z cílů strategie EU 2020. Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejnaléhavějších problémů Evropy. Všechny členské státy musí přijmout opatření a bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím politických priorit a strategií, které odrážejí konkrétní situaci v jejich zemi. EU se však musí dohodnout na jednotných společných strategiích. Tento náročný úkol, který se dotýká mladých lidí, vyžaduje integrovaný a soudržný přístup, který zahrnuje zásahy na makroekonomické i mikroekonomické úrovni, soustředí se na nabídku a poptávku související s pracovní silou a zabývá se kvantitou i kvalitou pracovních míst. Je potřeba koherentní kombinace politik v oblasti vzdělávání, financí, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení. Ekonomické a politické investice do vytváření nových pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy na dynamičtějším trhu práce i důstojná práce nám umožní transformovat evropský trh práce a zvrátit nynější tendence směrem k lepší budoucnosti pro mladé lidi. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy, protože to jsou všechno zásadní předpoklady toho, abychom mohli zaručit, že cenu za současnou krizi nezaplatí mladí lidé. Je třeba také prosazovat zapojení mladých matek na trhu práce zprostředkovanou rozšířením sítě zařízení kvalitní péče o děti. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zpravodajka ukončuje objasňovaných svých důvodů touto výzvou: „Změňme „ztracenou“ generaci na generaci „nadějnou“. Připojuji se k přání a dobré vůli obsažené v tomto prohlášení a chtěl bych být více přesvědčený o tom, že tuto změnu je stále možné uskutečnit. . Uznávám existenci jasného oddělení školního a akademického života a trhu práce, stejně jako potřebu vyplnit tuto mezeru tak, aby byl přechod ze školy do profesního života snazší, a potřebu přejít k hodnocení vhodnosti vyučované látky pro profesní život. Jestliže současná situace osob podstupujících odbornou přípravu představuje zjevně zlepšení oproti situaci v minulosti, je také pravda, že v mnoha případech často není dnešním stážistům poskytována efektivní odborná příprava přiměřená jejich potřebám a očekávání. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V důsledku současné hospodářské krize máme dnes v Evropské unii více než 5,5 milionu nezaměstnaných mladých lidí mladších 25 let, což je počet rovný dvojnásobku celkové míry nezaměstnanosti. Nezaměstnanost mladých lidí způsobuje obrovské sociální a ekonomické náklady, v jejichž důsledku dochází ke ztrátě příležitostí hospodářského růstu, k poklesu daňového základu oslabujícího investice do infrastruktury a veřejných služeb, ke zvýšení sociálních nákladů,
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
nedostatečnému využívání investic do vzdělávání a výchovy a riziku dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Mladí lidé v Evropě představují bohatství nevyužitých lidských zdrojů a prognózy hospodářské a sociální situace naznačují, že je třeba zasáhnout. Proto mě těší přijetí této zprávy, která se snaží zajistit větší začlenění na trhu práce prostřednictvím lepších pracovních míst, hladkého přechodu na trh práce a boje proti nezabezpečeným pracovních podmínkám. V této souvislosti bych chtěl upozornit na návrh, který jsem předložil a který uvádí, že v rozpočtu EU na rok 2011 by měli být mladí lidé prioritou. Rovněž bych chtěl znovu zmínit návrh na pomoc mladým lidem při získávání jejich pracovního místa na evropském trhu práce prostřednictvím programu Erasmus pro první zaměstnání. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva jistě zviditelňuje závažný problém nezaměstnanosti mladých lidí, která je nyní dvakrát vyšší než nezaměstnanost obecně, nepředkládá však základní opatření, která by tuto situaci skutečně řešila a která by vyžadovala odpoutání se od stávajících politik Paktu stability a ostatních nyní platných monetaristických, liberálních a antisociálních politik. Ačkoli zdůrazňuje boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, podporu odborné přípravy a zaměstnání pro mladé lidi a potřebu ukončit zneužívání spojená se stážemi a odbornou přípravou, které jsou často neplacené a považují se za náhražku zaměstnání namísto za doplněk vzdělávání a odborné přípravy, zpráva neukazuje bezpečné způsoby, jak se z této situace vymanit. Větší obavy však vzbuzuje chvála koncepce flexikurity jako prostředku ukončení nezaměstnanosti mladých lidí a formy přechodu ze systému vzdělávání na trh práce. Skutečnost nám ale ukazuje, že tato koncepce vlastně znamená nestabilitu špatně placených a nejistých pracovních míst bránících mladým lidem naplánovat si jakkoli život. Proto jsme se zdrželi hlasování. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Dnes je nezaměstnaných 5,5 milionu Evropanů mladších 25 let, tedy téměř každý pátý mladý člověk, přičemž tento údaj nezapočítává osoby pracující příležitostně. Lidé mladší 25 let jsou první, na koho dopadá současná hospodářská krize. Proto musí být politiky pro mladé lidi náročné, aby mohli získat kvalifikaci lépe přizpůsobenou potřebám podniků. Musí existovat i větší počet stáží a učňovského vzdělávání, musíme však také zajistit, aby byly kvalitní z hlediska obsahu stáží, délky učňovského vzdělávání a příspěvků placených stážistům, aby tak byli mladí lidé chráněni před případným zneužíváním ze strany jejich zaměstnavatelů. Evropská unie proto musí v této oblasti prosazovat mobilizaci, i přes své omezené „sociální“ pravomoci, a proto jsem s přesvědčením hlasovala pro toto usnesení, které navrhuje určitou další cestu při řešení této složité situace, v níž se mladí Evropané nacházejí. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) S ohledem na nejrůznější obtíže, kterým mladí Evropané čelí (nezaměstnanost, nejistota v oblasti mezd, finanční a sociální nejistota), musel Evropský parlament urychleně a mnohem rázněji jednat ve věci nápravy tohoto stavu. Proto jsem hlasovala pro zprávu paní Turunenové, protože si myslím, že předkládá mnoho záruk určených k ochraně mladých Evropanů – například přípravu „Evropské charty kvalitních stáží“, stanovení minimální mzdy pro každého mladého člověka i zavedení „evropské záruky pro mladé lidi“. I pokud nebudou všechny tyto návrhy závazné, myslím si, že politika Unie musí brát mladé Evropany v úvahu efektivněji, protože představují budoucnost Evropské unie.
109
110
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Nadja Hirsch, Britta Reimers a Michael Theurer (ALDE), písemně. – (DE) Je jistě důležité zpřísnit předpisy pro stáže. Zástupci německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu tento přístup podporují. Mladí lidí často měsíce pracují bezplatně s nadějí, že by pak mohli dostat stálé pracovní místo. To je neudržitelný stav. Stáže by neměly zamezovat vytváření pracovních míst. Dnešní hlasování v plénu však vydláždí cestu pro budoucí úplný zákaz neplacených stáží. Jsme přesvědčeni, že to je nesprávný signál. Mělo by být stále možné absolvovat například tříměsíční neplacenou stáž. Existuje řada neziskových nebo sociálních organizací, kde může mladý člověk získat úžasné a zajímavé zkušenosti. Tyto organizace však často nejsou schopny za stáž zaplatit žádnou finanční odměnu. Klíčovým činitelem by měla být délka stáže. V případě jakékoli stáže trvající déle než šest měsíců by mohl zaměstnavatel počítat s produktivním přínosem stážisty. Pak by měl mít povinnost vyplácet i finanční odměnu. Dnes přijaté rozhodnutí je neuskutečnitelné a zachází příliš daleko. Proto tuto část usnesení nepodporujeme. Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně. – (FR) Mladý člověk by neměl zůstat nezaměstnaný déle než čtyři měsíce – to je tvrzení, s nímž souhlasím. Zpráva o zaměstnanosti mladých lidí navrhuje „evropskou záruku pro mladé lidi“, aby mohli mladí lidé získat důstojnou mzdu a vysoce kvalitní stáže. V situaci obrovské nezaměstnanosti mladých lidí v nejvzdálenějších regionech, zejména na Réunionu, plně podporuji každé opatření pro zapojení mladých lidí do světa práce a proti jejich zaměstnávání v rámci příležitostných smluv. Jestliže má existovat nějaká síla, která zaručí, že po čtyřech měsících nezaměstnanosti by měl mít každý mladý člověk právo na pracovní místo, učňovské místo, doplňkové odborné vzdělávání nebo pracovní místo kombinované se školením, musí z této zprávy Parlamentu nyní vzejít konkrétní opatření. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Zpráva kolegyně Turunenové obsahuje důležitou výzvu členským státům, aby podporovaly programy učňovského vzdělávání ve větším počtu i kvalitě. Učňovská místa nabízejí mladým lidem velmi cenný vstup do světa zaměstnanosti, což naopak pomůže opět nastartovat ekonomiku. Skotská vláda v loňském roce stanovila cíl spočívající v zajištění 18 500 učňovských míst v daném roce, v březnu byl tento cíl překročen a bylo zajištěno zhruba 20 000 míst. Je nezbytné na tuto správnou práci navázat a vlády v celé Evropské unii se musí snažit vytvářet pro naši mladší generaci více příležitostí. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou, protože hospodářský pokles způsobil v Evropské unii masivní růst míry nezaměstnanosti a mladí lidé byli velmi těžce zasaženi. Dnes je nezaměstnaných více než 5,5 milionu mladých lidí mladších 25 let (21,4 %), což je dvojnásobek celkové nezaměstnanosti. Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejpalčivějších problémů Evropy. Vede ke ztrátě příležitostí hospodářského růstu a k poklesu daňového základu oslabujícímu investice do infrastruktury a veřejných služeb, ke zvýšení sociálních nákladů, nedostatečnému využívání investic do vzdělávání a odborné přípravy. Všechny členské státy musí podniknout opatření a bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí při zohlednění specifik jednotlivých států. Musíme zajistit růst a vytvářet nová pracovní místa, zvláště pro mladé lidi, a upřednostňovat spolupráci mezi podniky a poskytovateli vzdělávání. Členské státy musí zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny, a to zaručením minimálního práva na bezplatné kvalitní vzdělávání od mateřské školy až po studium na vysoké škole a zajištěním finanční podpory mladým studentům. Musíme povzbuzovat členské státy, aby i přes fiskální a sociální omezení nadále investovaly do vzdělání a odborné přípravy. Je důležité, aby byli mladí lidé finančně nezávislí a měli tak zajištěnou možnost vést ekonomicky nezávislý život.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy, protože jsem přesvědčen, že prosazování a podpora zaměstnanosti mladých lidí má zásadní význam. Dnes jsme bohužel svědky závažné finanční krize, která způsobila značný nárůst míry nezaměstnanosti, zvláště nezaměstnanosti mladých lidí. Nedávno shromážděné statistické údaje ukazují, že nezaměstnaných je více než 5,5 milionu mladých lidí mladších 25 let, tedy 21,4 % všech mladých lidí v Evropě, což představuje dvojnásobek celkové míry nezaměstnanosti. Za této situace bylo nutné požádat Radu a Komisi, aby stanovily strategii zaměstnanosti zaměřenou na vytvoření politik, které by mladým Evropanům zaručily přístup na trh práce a zabránily tak sociálním a ekonomickým nákladům, které nezaměstnanost mladých lidí přináší naší společnosti. Další prioritou bylo přijetí balíčků opatření pro zajištění silné pobídky k investicím do vzdělávání, výzkumu a mobility i možností snadnějšího přístupu k možnostem financování pro mladé lidi, kteří si chtějí založit vlastní podnik. Thomas Mann (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem dnes pro zprávu z vlastního podnětu o boji proti nezaměstnanosti mladých lidí. Přijetím této zprávy jsme se rozhodli pro důrazné kroky proti zneužívání stáží. Parlament požádal Komisi a členské státy, aby doporučily minimální normy pro stáže. Má být navržena Evropská charta kvalitních stáží. Po léta nabízím mnoha mladým lidem možnost stáže v mé poslanecké kanceláři v rámci Evropského parlamentu v Bruselu nebo Štrasburku. Proto jsem pro podporu statusu stáží. V dnešní době globalizovaných trhů práce a finanční krize je získání dobré a pro praxi významné odborné přípravy zvláště důležité. Stáže nabízejí mladým lidem vynikající příležitost seznámit se s požadavky pracovního života a vyzkoušet si své vlastní schopnosti. Je požadováno, aby stážisté museli pracovat za spravedlivých podmínek, kdy bude důraz kladen na zajištění odborné přípravy a nikoli na náhradu stálých zaměstnanců. Kromě úpravy popisu stáže a dovedností, které lze získat, by charta měla obsahovat omezení ve věci pracovní doby a doporučení ohledně mzdy. To našim mladým Evropanům vysílá jasný signál. David Martin (S&D), písemně. – Tato zpráva je mimořádně důležitá, protože podporuje členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost zaměstnanosti mladých lidí. Finanční krize má významný vliv na nezaměstnanost mladých lidí, která nyní v některých členských státech dosahuje až 40 %. Určení překážek, před nimiž mladí lidé stojí (jako je získání mzdy postačující k obživě a přístupu k péči o děti pro mladé rodiče), má zásadní význam při pomoci v jejich návratu do práce. Podporuji požadavky Parlamentu týkající se evropské záruky pro mladé lidi, která by mladým lidem zajistila odbornou přípravu, učňovské vzdělávání a pracovní místa a která uzná dlouhodobé účinky vysoké nezaměstnanosti mladých lidí na společnost. Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Často říkáme, že mladí lidé jsou budoucnost Evropy. Namísto strategií inspirovaných touto skutečností však statistické údaje ukazují, že mladí lidé jsou neúměrně postiženi nezaměstnaností. Je strašné, že míra nezaměstnanosti mladých lidí je dvojnásobně vyšší než průměrná evropská nezaměstnanost. Ani výhled bohužel není slibný. Právě proto vítám návrh zprávy o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, tím více proto, že v současné době nejsme schopni přesně předvídat, kdy hospodářská recese skončí. Osobně jsem předložil řadu návrhů na základě stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání k návrhu zprávy, o níž se dnes hlasuje. Zdůraznil jsem význam podnikatelského vzdělávání
111
112
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
jako nedílné součásti rozvoje dovedností nutných pro nové typy služeb, stejně jako potřebu rozvoje specifických programů pro mladé lidi se zdravotním postižením. Jestliže taková opatření nepřijmeme, budeme moci jen obtížně zaručit maximální možné příležitosti pro přístup na trh práce. A v neposlední řadě jsem přesvědčen, že je prospěšné povzbuzovat i programy mobility zaměřené na mladé zaměstnavatele, protože je pro nás mimořádně důležité zavést jako obecnou praxi stáže určené k doplnění osnov a k tomu, aby mladým lidem nabídly možnost získat zkušenosti a přístup na trh práce. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejnaléhavějších problémů Evropy. S celosvětovou hospodářskou recesí tento problém získal ještě hrozivější rozměry, protože před námi stojí 5,5 milionu nezaměstnaných mladých lidí mladších 25 let. To znamená, že riskujeme ztrátu generace propadlé sociálnímu vyloučení a ohrožujeme ekonomickou a sociální budoucnost EU. Nezaměstnanost mladých lidí vyvolává v naší společnosti obrovské sociální a ekonomické náklady, což závažně ovlivňuje příležitosti k hospodářskému růstu. To vede ke ztrátám daní, které oslabují investice do infrastruktury a veřejných služeb, k nárůstu nákladů na sociální pomoc a nedostatečnému využívání investic do vzdělávání a školení. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Nejvíce jsou nezaměstnaností postiženi mladí lidé a ženy. Tento trend během recese dále narůstá. Vlastní proces nástupu na žebřík zaměstnanosti je stále obtížnější. Tato situace je zneužívána a mladí lidé jsou nuceni přijímat nejistá dočasná pracovní místa nebo jsou využíváni v rámci jednotlivých stáží. Pouze pokud se budeme o mladou generaci starat a zlepšíme její šance ke vstupu na trh práce, bude moci na jedné straně přispět svým potenciálem společnosti a na druhé straně přemýšlet o tom, že někdy založí rodinu. Nejistá pracovní místa znamenají, že nás nesmí překvapovat nízká porodnost. Zdržel jsem se hlasování, protože zpráva uvádí jeden přístup, existují však určité problémy, které nebyly prozkoumány dostatečně podrobně. Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Ráda bych poblahopřála paní Turunenové k její zprávě, která navrhuje, aby Rada a Komise předložily evropskou záruku pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU zajistila po uplynutí čtyř měsíců nezaměstnanosti právo na nabídku práce, učňovskou přípravu, další odborné vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání. Vyzývám Komisi a Radu, aby s přihlédnutím k této zprávě vypracovaly „Evropskou chartu kvalitních stáží“ a zaručily tak vzdělávací hodnotu kurzů a předešly zneužívání stáží. Nesmíme zapomínat, že některé vnitrostátní právní předpisy lze z hlediska příjmu posuzovat jako diskriminační, protože brání mladým lidem v dosažení finanční nezávislosti. Pokusme se spolu s Radou a Komisí zaručit mladým lidem důstojnou mzdu. Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) V plénu schválené opatření upozorňuje na to, jak je důležité osvojit si přístup k mladým lidem a zaměstnanosti odvozený od práv, a zdůrazňuje kvalitativní aspekt důstojné práce, která nesmí být zhoršována parametry odchylujícími se od základních norem práce, jako je kvalita práce, pracovní doba, minimální mzda, sociální zabezpečení a bezpečnost a ochrana zdraví stážistů a pracovníků. V době složité pro hospodářství i zaměstnanost stojí za to si připomenout, že mladí lidé potřebují jednoznačně potvrdit, že budoucnost Evropy nelze vázat jen na posílení ekonomiky služeb, ale že je třeba hájit i zpracovatelský průmysl a výzkum rozvíjený
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
prostřednictvím evropského financování, které musí být v éře globalizace směřováno i k ochraně duševního vlastnictví a řemesel jako nástroj určený pro malé a střední podniky k podpoře rozvoje a zaměstnanosti. Kromě toho zbývá mnoho udělat, a rychle udělat, pro zajištění harmonizace všech kvalifikací podle vzdělání. Členské státy musí vynaložit společné úsilí, aby harmonizovaly smlouvy a usnadnily tak vstup mladých lidí do světa práce a podpořily jednodušší přístup k úvěrům s cílem pomoci při koupi nebo nájmu obydlí a případného místa k provozování samostatné výdělečné činnosti. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Krize nejvíce zasáhly ty, kdo právě vstupují na trh práce. Nijak nepochybuji o tom, že nezaměstnanost mladých lidí je v současné době jedním z největších problémů EU. I pokud mladí lidé najdou práci, často získávají pouze dočasné smlouvy. I stáže vyvolávají velké emoce. Na jedné straně hrají velmi užitečnou úlohu a umožňují mladým lidem získat praktické kvalifikace. Na druhé straně v praxi často znamenají to, že práci, kterou by měl udělat zaměstnanec, odvede bezplatně stážista. Některé firmy v Polsku uplatňují při své činnosti zásadu, podle níž lze jakéhokoli dobře placeného specialistu nahradit určitým počtem neplacených stážistů. Takový přístup nemá dobrý vliv na trh práce a nepomáhá ani postavení zaměstnanců. Velice vítám skutečnost, že se Parlament začal tomuto problému věnovat a že tato činnost vyústila v řadu opatření, která mají zlepšit postavení mladých zaměstnanců. Podporuji tato opatření, a proto jsem se rozhodl schválit zprávu o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Podporuji přístup uplatněný ve zprávě paní Turunenové: nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejpalčivějších problémů, kterému musí Evropská unie čelit. Existuje riziko, že celá generace bude odsouzena k sociálnímu vyloučení a že si budeme zahrávat s ekonomickou a sociální budoucností Evropské unie. Nezaměstnanost mladých lidí je v našich společnostech spojena s vysokými sociálními náklady v podobě ztráty příležitostí k hospodářskému růstu, s poklesem daňové základny, který oslabuje investice do infrastruktury a veřejných služeb, s nárůstem sociálních nákladů a nedostatečným využíváním investic do vzdělávání a školení. Evropská unie musí mít společné strategie. Potřebujeme integrovaný a soudržný přístup, který zahrnuje opatření na makroekonomické i mikroekonomické úrovni, vychází z nabídky a poptávky související s pracovní silou a je schopen zajistit kvantitu i kvalitu pracovních míst. Pomocí ekonomických a politických investic do tvorby nových pracovních míst, vzdělávání a školení, pevnějších systémů sociálního zabezpečení, dynamičtějšího trhu práce a do důstojné práce můžeme transformovat pracovní trh v EU a zvrátit nynější tendence směrem k lepší budoucnosti pro naše mladé lidi. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Bod 63 této konkrétní zprávy uznává, jak důležité je, aby byli mladí lidé finančně nezávislí, a vyzývá členské státy k zajištění toho, aby mladí lidé měli individuální nárok na důstojný příjem, který jim zajistí možnost vést ekonomicky nezávislý život. Tento pro celou Evropu specifický bod byl doplněn v době, která je pro mladé lidi mimořádně obtížná. Nezaměstnanost v mnoha členských státech Evropské unie zaznamenala nebývalý nárůst; typickým příkladem je Řecko, kde nezaměstnanost mladých lidí v současné době dosahuje 27,5 %. Současně tlak na snižování mezd v důsledku finančních úprav brání mladým lidem získat finanční nezávislost, opustit domov a založit svou vlastní rodinu. Mladí lidé dnes potřebují důstojnou úroveň příjmu,
113
114
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
aby se mohli postavit na vlastní nohy a žít svůj vlastní život. Ačkoli má bod 63 deklaratorní povahu, je to krok správným směrem, a proto jsem pro něj hlasoval. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) K náročným úkolům na cestě k dosažení „Evropy mladé generace“ patří aktivní zajišťování investic, tvorba nových pracovních míst a nabídka příležitostí odborné přípravy. Členské státy musí povzbuzovat zaměstnavatele, aby mladým lidem nabízeli stálá a důležitá pracovní místa a mzdu, která bude odrážet jejich míru úsilí a jejich odborné a intelektuální schopnosti, s cílem chránit je před smlouvami obsahujícími ustanovení, která mladé lidi staví do nejistého postavení vůči zaměstnavateli, zajistit rovnováhu mužů a žen z hlediska podmínek zaměstnání pro mladé ženy a muže na začátku jejich kariéry a v neposlední řadě zajistit mladým lidem a mladým matkám přístup k mechanismům sociální péče. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) V ideálním světě by nezaměstnanost mladých lidí byla nezákonná. Skutečnost je naprosto odlišná: 5,5 milionu Evropanů mladších 25 let nemá práci nebo nedostává mzdu a každý den žije v nejistotě a pochybnostech. Ačkoli nejpostiženějšími zeměmi jsou Spojené království, Španělsko a Francie, v Belgii není situace o mnoho jiná. Od roku 2000 nezaměstnanost mladých lidí v Bruselu nikdy neklesla pod 30 %. Důvodem jsou studenti ukončující své studium předčasně, nedostatečná znalost jazyků a chybějící partnerství mezi školami a podniky. Proto i přes své omezené pravomoci v oblasti sociální politiky musí Evropská unie podporovat přístup mladých lidí na trh práce. To je hlavní význam zprávy paní Turunenové. Nastiňuje nové cesty k omezení nezaměstnanosti mladých lidí. Součástí této logiky je nové doporučení „Evropské charty kvalitních stáží“, jehož cílem je zabránit trivializaci vzdělávacích kurzů. Spolu s tím je zde i ambiciózní myšlenka zaručení vzdělávacího kurzu každému mladému člověku, který je nezaměstnaný déle než čtyři měsíce. Zpráva rovněž obhajuje myšlenku „důstojného příjmu“ pro aktivní mladé lidi, bez ohledu na to, zda mají diplom či nikoli. Důvodem je to, že svůj první plat si vždycky pamatujeme. Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Podpořil jsem zprávu kolegyně, paní poslankyně Turunenové, jejímž cílem je nabídnout odpovědi pro obtížnou situaci, v níž se evropská mládež nachází tváří v tvář nezaměstnanosti (která podle Eurostatu v současné době postihuje každého pátého mladého člověka mladšího 25 let), nejistotě pracovních míst a zneužívání ze strany zaměstnavatelů. Politiky odborného vzdělávání zaměřené na mladé lidi musí být náročné a musí jim umožňovat získání kvalifikace přizpůsobené potřebám podniků, aby mohli na trh práce vstoupit snadněji. Musíme zvýšit počet kurzů a míst učňovské přípravy umožňujících rozvoj a zdokonalování těchto dovedností a musíme povzbuzovat podniky, aby zvýšily počet příležitostí, které nabízí mladým lidem. Musíme také zajistit, aby tyto příležitosti byly kvalitní. V tomto ohledu by přispělo stanovení minimálních norem pro pedagogický obsah kurzů a učňovské přípravy. Pokud by byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly i celou dobu odborné učňovské přípravy a výši příspěvků placených lidem zapsaným do kurzů a učňovské přípravy, umožnily by nám tyto normy i ochranu mladých lidí před zneužíváním ze strany jejich zaměstnavatelů. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Text, který předložila naše kolegyně Turunenová, byl podle hlasování ve Výboru pro zaměstnanost přijat. Obhájili jsme dobré znění, zvláště pokud jde o finanční nezávislost a přístup k bezplatnému vzdělávání (samostatné hlasy PPE). Zpráva byla přijata velkou většinou. Je to dobrá zpráva podaná z vlastního podnětu skupinou Zelených, s určitými vynikajícími pasážemi, které lze využít při práci s mladými lidmi a v nevládních organizacích pro mládež v terénu. Klíčovými
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
body jsou evropská záruka pro mladé lidi, Evropská charta kvalitních stáží, pracovní skupina EU zaměřená na mladé lidi a výzva orgánům EU k ukončení podpory neplacených praxí a stáží. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Pro Evropu budoucnosti má zásadní význam zaručení plné a bezpečné zaměstnanosti mladých lidí. Evropa musí mít odvahu investovat do podniků, které se nepřesunují, ale vytvářejí pracovní místa. Stejně tak musí mít odvahu zakázat obchodování se zbožím ze třetích zemí, které nedodržují práva pracovníků. Odborná příprava je nepostradatelná. Hlasovali jsme pro zprávu. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) V současné době činí počet nezaměstnaných mladých lidí do 25 let věku šokujících 5,5 milionu neboli 21,4 %. Je to téměř dvojnásobek průměrné míry nezaměstnanosti. V Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení nejsou praktické návrhy paní Turunenové nijak předčasné. Musíme zabránit sociálnímu vyloučení celé generace mladých lidí a ohrožení ekonomické a sociální budoucnosti Evropy. Po čtyřměsíční nezaměstnanosti by mladí lidé měli mít právo na pracovní místo nebo placenou učňovskou přípravu, odborné vzdělávání nebo na kombinaci obojího. Měla by existovat charta kvality, která zajistí, aby učňovská místa poskytovala přiměřený příjem a byla časově omezena. Kromě toho usnesení požaduje, aby bylo 10 % Evropského sociálního fondu vyhrazeno na projekty pomáhající mladým lidem najít práci. Evropská komise by také měla zajistit, aby stávající právní předpisy v jednotlivých členských státech nediskriminovaly mladé lidi a zaručovaly jim přístup k sociálním výhodám z hlediska zaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost v mladém věku má destruktivní vliv na sebedůvěru daného člověka a jeho optimismus pro budoucnost. Řešení tohoto problému je důležitým úkolem pro odpovědné politiky. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám přijetí zprávy paní Turunenové o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy, která navrhuje opatření k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, jež jsou náročná, přesto však konkrétní a realistická. Při 21,4 % mladých Evropanů mladších 25 let, kteří jsou nezaměstnaní, je rozhodně čas zasáhnout. Chtěli bychom také zavést „evropskou záruku pro mladé lidi“, aby mladí lidé nemuseli zůstávat nezaměstnaní déle než čtyři měsíce a aby jim byly zaručeny vysoce kvalitní stáže i důstojná mzda. Zvláště bych chtěl zdůraznit potřebu zajistit mladým lidem vysoce kvalitní stáže, aby se předešlo zneužívání, které existuje v mnoha podnicích a správních orgánech. Stážisté nejsou bezplatní pracovníci a nemohou nahradit zaměstnance; musí mít pedagogický dohled a minimální příspěvky. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – Bohužel hospodářská krize nejzávažněji zasáhla ty, na nichž leží naše budoucnost. S 5,5 milionu nezaměstnaných lidí mladších 25 let činí míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU téměř dvojnásobek míry nezaměstnanosti pracující populace jako celku. V Litvě byl v loňském roce nezaměstnaný každý jedenáctý mladý člověk oproti každému čtyřiadvacátému v roce 2008. Potřebujeme zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí tím, že jim pomůžeme přizpůsobit kvalifikaci získanou vzděláváním potřebám trhu práce. Podpůrná opatření, jako jsou kvalitní stáže, učňovská příprava a praxe, mohou napomoci bezproblémovému přechodu ze vzdělávání do zaměstnání. Je však důležité, aby tyto stáže nenahrazovaly skutečná pracovní místa – musíme mladé pracovníky chránit před zneužíváním; stejně tak by neměly být opomíjeny výhody neformálního vzdělávání.
115
116
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Pro Litvu je naprosto nezbytné zabránit zvýšenému odlivu kvalifikovaných pracovních sil. Členské státy Evropské unie by měly vypracovat strategie pro udržení mladých lidí – přestože tyto programy mohu být úspěšné pouze tehdy, pokud mladí lidé cítí, že jsou cennou součástí společnosti. Nesnížíme-li nezaměstnanost mladých lidí, budeme stát před ztracenou generací pracovníků vyrůstajících se špatnými pracovními vyhlídkami uprostřed rostoucího veřejného dluhu. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržela jsem se hlasování o této zprávě o zaměstnanosti mladých lidí, jejíž ústřední bod stále představuje flexikurita („flexibilní“ a „spolehlivé“ pracovní smlouvy) a krátkodobé potřeby podniků, ačkoli v ní jsou i některé kladné prvky včetně přijetí některých pozměňovacích návrhů, které jsem předložila ve Výboru pro kulturu a vzdělávání: tvorba pracovních míst v sociální ekonomice, boj proti diskriminaci, odmítnutí trivializace vzdělávacích kurzů a uznání neformálního vzdělávání. Zpráva zdůrazňuje důsledky masivní nezaměstnanosti mladých lidí (i s přihlédnutím ke krizi), současně však stále podporuje zachování opatření pomoci hospodářským subjektům, která neprokázala svou úspěšnost a která jen zhoršila situaci týkající se příležitostných pracovních smluv pro mladé lidi. Kromě toho zpráva zůstává věrná dogmatu „modernizace“ vzdělávání; dokonce hovoří o upřednostnění spolupráce mezi podniky a „poskytovateli služeb vzdělávání“ a požaduje časnou spolupráci mezi školami a světem práce. Zpráva: Pascale Gruny (A7-0193/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V této složité době hospodářské krize musí být náš evropský sociální model klíčem k obnově a růstu. Nelze na něj pohlížet jako na zátěž, ale naopak jako na motor pokroku našich společností. Hlasovala jsem pro zprávu paní Grunyové, jejímž cílem je zahájit velkou evropskou iniciativu v oblasti zaměstnanosti. Podstatou této iniciativy je dbát na to, aby podnik mohl být zřízen kdekoli v Evropské unii do tří dnů a bez poplatků. Formální postupy pro přijetí prvních zaměstnanců by mohly být vyřízeny prostřednictvím jediného rozhraní, pomocí aktivačních plánů – zejména pro osoby s nízkou kvalifikací – prostřednictvím individuálního poradenství, intenzivní odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků a zvýšení jejich kvalifikace atd. Myslím, že udržení zaměstnanosti i vytváření nových pracovních vyhlídek pro ty nejmladší i pro ty, kdo již jsou na trhu práce, ale už nemají pracovní místo, je nezbytnou podmínkou toho, aby Evropané znovu získali důvěru v náš sociální model. Kromě toho je tato důvěra zásadní pro naši budoucnost, z důvodů sociálních stejně jako z důvodů ekonomických a politických. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu. Atypické pracovněprávní vztahy jsou definovány novými formami smluv, které se vyznačují jedním nebo více následujícími znaky: částečný úvazek, příležitostná práce, dočasná práce, práce na dobu určitou, práce z domova, práce na dálku a práce na částečný úvazek na 20 a méně hodin týdně. Finanční a hospodářská krize, kterým Evropská unie čelí, by mohla vést k nestabilním trhům trhu a rostoucímu sociálnímu vyloučení. Z toho důvodu je naléhavě nutné pomoci členským státům chránit v Evropě co možná největší počet pracovních míst a co nejvyšší zaměstnanost. Musíme zintenzivnit snahy v oblasti investic do dovedností, odborné přípravy a udržitelné zaměstnanosti a musíme rozvíjet podporu zásad flexikurity. V rámci strategie EU 2020 by měly být navrženy jasné návrhy a konkrétní opatření na ochranu pracovních míst a vytváření pracovních příležitostí.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Nemohu jinak, než využít svůj hlas na podporu zprávy paní Grunyové, k níž jsem přispěla předložením četných pozměňovacích návrhů, které Výbor pro zaměstnanost a sociální věci přijal. Moje příspěvky vycházely ze dvou hlavních úvah. Zaprvé z důležitosti vazby mezi vzdělávacími kurzy a potřebami trhu práce. V tomto ohledu je nutné, aby mladí lidé přehodnotili své vnímání manuálních profesí, které jsou dnes hodnoceny jako profese degradující danou osobu a její sociální postavení, ačkoli údaje potvrzují, že tyto profese nabízejí významnou profesní volbu jak z hlediska začlenění do pracovních sil, tak z hlediska ekonomické návratnosti. Zadruhé šlo o obhajobu určitého druhu flexibility, která se nedegeneruje do podoby vykořisťování člověka, neodsuzuje daného pracovníka k celoživotní nejistotě a nezakrývá nezákonný záměr nahradit formy trvalých pracovních poměrů. Podporuji naopak inteligentní flexibilitu, která se umí chytře přizpůsobit změněným podmínkám způsobu činnosti podniků, reaguje na potřeby trhu tím, že zaručuje zaměstnanost a usnadňuje začlenění i těch nejslabších skupin do světa práce. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě paní Grunyové, protože nehledě na zlepšení, která přinesly pozměňovací návrhy dohodnuté ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, je to zpráva, která prosazuje přístup flexikurity a jiná neoliberální opatření, jež vedou k nejistotě pracovních míst. Přestože se zpráva zdá „vyváženější“ než její původní podoba, stále sleduje zelenou knihu Komise o pracovním právu a stále věří, že flexibilita je a musí být „základním nástrojem ekonomiky“. Jejím základem je využití nástroje spočívajícího v koncepci „celoživotního vzdělávání“ ve prospěch kapitálu a podniků a nikoli ve prospěch osobního a profesního rozvoje pracujících. Zpráva rovněž prosazuje názor, že „samostatná výdělečná činnost“ je druh práce, který by měl být podporován. Ze stejných důvodů, kterými mám na mysli trvání na přístupu „vyvážené flexikurity“, jsem hlasoval proti návrhu usnesení, který předložila skupina Verts/ALE. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro většinu opatření navrhovaných v této zprávě. Je skutečností, že hospodářská krize významně zvýšila počet atypických smluv a nejistých pracovních situací. Ty měly větší dopad na mladé lidi a ženy. Jsem však přesvědčen, že evropský sociální model, jehož cíle jsou zaměřeny na udržitelný růst, plnou zaměstnanost, prosazování sociální péče a ochrany, může zajistit podmínky a prostředky nutné k vyvedení Evropské unie a jejích členských států z krize. V této souvislosti bych chtěl upozornit na dvě otázky, které jsou podle mě v současné situaci ekonomické krize a údajů o abnormálně vysoké nezaměstnanosti v Evropské unii naprosto zásadní pro ochranu kvalitní a důstojné zaměstnanosti a tvorbu nových pracovních příležitostí v rámci strategie 2020. První se týká potřeby zvýšených investic do získávání kvalifikace a profesního a celoživotního vzdělávání. Druhý se týká významu účinného provádění strategií flexikurity, které pak umožní skutečný boj proti nezákonnému zaměstnávání a také snížení nejistoty pracovních míst. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, jejímž cílem je zahájit na úrovni Evropské unie opatření k ochraně pracovníků s atypickými smlouvami a dále zlepšit sociální dialog na vnitrostátní úrovni i na úrovni Evropské unie. Zpráva se rovněž snaží nově definovat politiky flexikurity, které se v minulosti příliš zaměřovaly na flexibilitu a nedostatečně na jistotu pro pracovníky. Atypická práce zahrnuje práci na částečný úvazek, práci na dobu určitou, dočasnou práci, práci z domova i nové typy smluv, jako jsou smlouvy
117
118
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
„na nula hodin“, a rostoucí trend falešné samostatně výdělečné činnosti. Ačkoli je cílem těchto smluv zavést na trhu práce flexibilitu pro zaměstnavatele i zaměstnance, studie ukazují, že jsou často spojeny s nejistou prací a v důsledku toho s nejistým příjmem. Těmto pracovníkům jsou často upírána důležitá práva včetně práva na odbornou přípravu nebo vstup do odborů. Naší prioritou musí být boj se všemi formami nejistého zaměstnání a tato priorita nabyla zvláštního významu během současné krize. Krize by neměla sloužit jako záminka pro rozvoj dalšího nejistého zaměstnávání. Všichni pracovníci by měli mít přístup k rovnému zacházení bez ohledu na svou pracovní smlouvu. Práva, jako je přístup k sociálnímu zabezpečení a odborné přípravě a právo na vstup do odborové organizace, by neměla být upírána žádnému pracovníkovi. Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Zpráva o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu reaguje na situaci na trhu práce v současné hospodářské krizi. Je třeba vynaložit maximální úsilí pro zachování co největšího počtu pracovních míst, tyto ale musí kvalitativně pracovní místo představovat. V současné době se napříč EU silně rozmáhá zaměstnávat osoby formou tzv. atypických a velmi atypických smluv. To jsou smlouvy na dobu kratší šesti měsíců, s pracovní dobou kratší než 10 hodin týdně či ústně uzavřené smlouvy. K souhlasu s takovými ustanoveními pracovního poměru jsou ekonomickou a sociální situací nejvíce nuceni mladí do 25 let a tzv. předdůchodové ročníky, z genderového hlediska ženy. Měli bychom zvážit, zda je toto adekvátní reakcí na situaci na trhu, a možnosti uzavírání takovýchto smluv upřesnit či omezit a maximálně usilovat o přechod ke kvalitativně lepším pracovním místům spíše než o zachování počtu pracovních míst, má-li jejich výrazná část takovouto hodnotu. Zprávu plně podporuji a budu pro její přijetí hlasovat. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V posledních letech, po celosvětové hospodářské krizi, nezaměstnanost v EU exponenciálně vzrostla (na konci roku 2009 činila zhruba 10 %). Protože se prokázalo, že stávající model nefunguje a k ochraně zaměstnanosti není nejvhodnější, je velmi důležité, abychom našli nové cesty k překonání krize a vytvoření udržitelné dlouhodobé politiky zaměstnanosti. Proto se domnívám, že zásadní význam mají investice do odborné přípravy pracovníků, do specifické kvalifikace pro každého člověka a do inovací. Ukázalo se, že nepružné modely pracovního práva selhaly. Příklad Spojených států amerických ukazuje, že flexibilita není synonymem nejistoty, ale dynamického trhu práce. Čísla citovaná ve zprávě to prokazují, když uvádějí, že jen 10 % případů nezaměstnanosti v USA trvá déle než rok, oproti 45 % (!) v EU. Toho by se podle mého názoru měla Evropa snažit dosáhnout koncepcí flexikurity EU. Na atypické smlouvy (částečný úvazek, příležitostná nebo dočasná práce, práce z domova, práce na dálku atd.) by nemělo být pohlíženo s nedůvěrou jen proto, že jsou atypické. Společnost se vyvinula, svět se změnil a tuto změnu musí nezbytně provázet i pracovněprávní vztahy. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Atypické zaměstnání je definováno novými formami smluv, které se vyznačují jedním nebo více následujícími znaky: částečný úvazek, příležitostná práce, dočasná práce, práce na dobu určitou, práce z domova, práce na dálku a práce na částečný úvazek na 20 a méně hodin týdně. Pracovní místa ztracená v důsledku současné krize byla především pracovní místa v odvětví atypické práce, kde nastaly větší obtíže s hledáním nového zaměstnání. Více než pětina evropských pracovníků každoročně mění zaměstnání. V Evropské unii trvá 45 % všech dob nezaměstnanosti déle než jeden rok oproti přibližně 10 % v USA. Rada musí této skutečnosti věnovat pozornost a musí v rámci strategie EU 2020 přijmout konkrétní opatření k ochraně kvalitních a důstojných pracovních míst a vytvořit udržitelné
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
pracovní příležitosti. Měl by být zajištěn určitý soubor základních práv pro všechny zaměstnance, bez ohledu na to, jaký je jejich status zaměstnanosti. Stále obhajuji naléhavé rozšíření ochrany na práci prováděnou v atypických formách zaměstnání. EU nemůže opustit svůj evropský sociální model, měla by jej spíše posílit. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu, vzhledem k tomu, že ačkoli má zpráva některé kladné prvky, jako je pobídka ke změně atypických forem práce na formální zaměstnání, obecně zpráva především prosazuje flexikuritu. Mnoho ustanovení zprávy je toho příkladem, jmenovitě když zpráva uvádí: „domnívá se, že s ohledem na probíhající krizi je nezbytné aktualizovat vnímání „flexikurity“ na evropské úrovni, tak aby pomohla zvýšit jak produktivitu, tak i kvalitu pracovních míst zaručením jistoty a ochranou pracovních míst a práv zaměstnanců, […] přičemž podnikům poskytne organizační pružnost nutnou k vytváření nebo snižování pracovních míst v závislosti na měnících se potřebách trhu […].“ My ale víme, že velké podniky a vlády na úrovni EU neusilovaly o „spravedlivé a vyvážené provádění zásad flexikurity“, které „může přispět k tomu, aby trhy práce posílily pro strukturní změny“. Naopak, jak se stalo v Portugalsku, dojde ke zvýšení nejistoty a snížení zabezpečení, ke stálému oslabování pracovněprávních vztahů a práv pracujících. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Údajná obliba nezávislé práce neukazuje nové nadšení pro zakládání podniků, ale hluboké znechucení nezaměstnaných lidí tváří v tvář neschopnosti či neúčinnosti služeb zaměstnanosti. Tlak na uzavírání příležitostných smluv a pracovních poměrů je důsledkem politik, které otevřely trhy zahraniční konkurenci. Toto otevírání stlačuje mzdy a míry zaměstnanosti, téměř poslední zbývající upravitelnou proměnnou podniků ve světě nekalé hospodářské soutěže. Současné imigrační politiky v Evropě také tlačí dolů mzdy a podmínky zaměstnání pro nejméně kvalifikované pracovníky, jak ukazuje velmi mnoho statistických studií. A to nehovoříme o jejich neúměrných nákladech pro oblast veřejných financí, a tím o jejich odpovědnosti za schodky a veřejné dluhy i za fiskální vyčerpávání evropské veřejnosti. Zpravodajka však toto vše přehlíží a setrvává v obecné politické logice, která vede k nejistotě, nezaměstnanosti a nárůstu počtu chudých pracovníků. Hájí „flexikuritu“, ačkoli ví, že ve světě vytvářeném Evropskou unií si budou podniky nutně pamatovat jen to „flexi“. Nezaměstnaní lidé a pracující nemohou od Bruselu očekávat vstřícnost – právě naopak! Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Grunyové o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu, protože za posledních několik let se počet atypických forem práce – práce na částečný úvazek, rozložené směny – značně zvýšil a protože musíme pracovníky chránit. Krize nesmí sloužit jako záminka pro rozvoj příležitostné práce. Pracovní právo musí chránit všechny zaměstnance bez ohledu na to, jakou formu má jejich smlouva. Zpráva rovněž žádá členské státy, aby revidovaly své politiky flexikurity, aby pracovníkům nabízely větší ochranu. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Dnešní trh práce a související pracovněprávní vztahy charakterizuje jediné slovo: flexikurita. Za této situace je třeba brát v úvahu dvě věci: na jedné straně musí být možné být flexibilní ve způsobu strukturování pracovněprávních vztahů, které nevyhovují konvenčním rámcům. Na druhé straně musí být pro pracovníky v těchto „atypických“ formách zaměstnání zaručeno sociální
119
120
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
zabezpečení. Podporuji návrh zpravodajky na zesílení úsilí s cílem vytvořit udržitelná pracovní místa i odbornou přípravu a současně pomoci nezaměstnaným a osobám hledajícím zaměstnání při jejich hledání prostřednictvím aktivního poradenství a znovu je začlenit na pracoviště. Proto podporuji zprávu paní Grunyové. Thomas Mann (PPE), písemně. – (DE) Dnes jsem hlasoval pro zprávu z vlastního podnětu o atypických pracovních smlouvách v EU, kterou předložila paní Grunyová. Umožní nám vyslat trhu práce dvě zásadní sdělení. Atypické pracovní smlouvy musí v Evropě zůstat výjimkou. Je třeba přejít ke stabilním, chráněným, kvalitnějším pracovním smlouvám. Rychlé tempo strukturální změny vyžaduje pružnější formy práce. Atypické smlouvy se však nesmí stát normou, jsou-li spojeny se špatnou sociální ochranou nebo dokonce záměrným vykořisťováním. Zneužívání atypického zaměstnání porušuje evropský sociální model. Uplatňování tohoto modelu se v členských státech liší a model tvoří páteř veřejné podpory odpovědné politické akce. Neexistuje žádná alternativní možnost ochrany znevýhodněných skupin, nejen v tomto Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a nejen během období krize po pádu v roce 2008. Účast, spravedlivé pracovní podmínky a ochrana základních práv musí být zaručeny těm, kdo jsou neúměrně postiženi atypickými formami zaměstnání: ženám, starším a mladým lidem. Na vnitrostátní i evropské úrovni je třeba přijmout aktivní opatření k řešení tohoto problému, například hromadnou kampaň proti nezákonnému zaměstnávání, zbavit se nejistých pracovních míst a zaručit přístup k další odborné přípravě, kvalifikaci a celoživotnímu vzdělávání. Je třeba nalézt rovnováhu mezi produktivitou na jedné straně a ochranou práv zaměstnanců na straně druhé. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jestliže se chce Evropa více zaměřit na veřejnost, musí se snažit být otevřená, pokud jde o trh práce. V této době vážné hospodářské a finanční krize musí využít veškeré prostředky, které má k dispozici, aby zachránila pracovní místa, zvláště u osob, které jsou na trhu práce nejméně chráněny. Ke zlepšení a ochraně trhu práce může značně přispět dialog a kolektivní vyjednávání. Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Nejprve bych ráda poblahopřála paní Grunyové k její svědomité práci, při níž se snažila nalézt nejlepší možný kompromis ve věci atypických smluv, které představují významné téma. Nesmíme zapomínat, že reformy týkající se práva na práci se musí zaměřit na rozšíření ochrany pracovníků s atypickými smlouvami a musí usnadnit přechod mezi různými druhy práce a nezaměstnaností. Proto bych chtěla požádat Komisi a vnitrostátní vlády, aby splnily své povinnosti týkající se situace „vyloučených“ osob – pracovníků s atypickými nebo „velmi atypickými“ smlouvami – a aby nalezly rovnováhu mezi jejich právy a právy tzv. „osob v systému“. A konečně bych chtěla zvláště zdůraznit skutečnost, že smlouvy na dobu neurčitou musí být pravidlem a že flexikurita nemůže fungovat bez silné sociální ochrany. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Grunyové, která je podle mě správně vyvážená a zabývá se celou řadou sociálních a ekonomických aspektů. Pracovníci s atypickými smlouvami mohou v současné době hospodářského oživení představovat přidanou hodnotu, a proto i oni musí být chráněni již platnými směrnicemi a musí spadat do jejich působnosti. Zpráva přijímá dobře definované hlavní směry a specifická opatření k ochraně pracovních míst zajišťující vysoce kvalitní zaměstnanost v celé Evropě. Jsem přesvědčen, že je velmi důležité naléhat na členské státy, aby aktivně podporovaly pracovníky a zajistily pro ně
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
pružné pracovní podmínky, nároky na dovolenou, pracovní režimy obsahující práci na částečný úvazek a pobídky pro práci z domova. Evropa musí pokročit ke společným principům, zaměřit se zvláště na zvýšení produktivity a kvality zaměstnání a zaručit jistotu, sociální ochranu a zvláštní podporu pro znevýhodněné skupiny. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Evropská unie čelí zásadní finanční, hospodářské a sociální krizi. K překonání této krize je nutné zintenzivnit úsilí z hlediska investic do kvalifikace, odborné přípravy a tvorby udržitelných pracovních míst. Za této situace se počet atypických smluv znatelně zvýšil, což mělo nejtvrdší dopad na mladé pracovníky ve věku 19 až 29 let nebo na osoby starší 50 let, na ženy a nekvalifikované pracovníky. Z hledisky kvality práce tito pracovníci stále čelí nízké jistotě práce, nemají strukturovaný kariérní plán, mají méně příležitostí k odborné přípravě a kariérnímu rozvoji i větší problémy při vyvažování pracovního a rodinného života. V důsledku toho je třeba rozšířit ochranu na pracovníky zaměstnané na základě těchto atypických smluv, přijmout opatření proti nehlášené práci a zajistit bezproblémový přechod mezi různými druhy zaměstnání a nezaměstnaností. Každá forma zaměstnání musí být doprovázena souborem práv, mezi něž patří: rovné zacházení, ochrana zdraví a bezpečnosti pracovníků, přístup k odborné přípravě, kolektivní vyjednávání a svoboda sdružování a zastoupení. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva v podobě přijaté ve výboru byla přijata i v plénu. Text není škodlivý, ale je poměrně slabý. Za skupinu Verts/ALE jsme předložili alternativní usnesení z důvodů viditelnosti a přednesení našich názorů v plénu. Bohužel nebyla možnost zajistit pro ně většinu. Podle očekávání bylo zamítnuto, podpořila je však skupina S&D a část skupiny GUE/NGL. Negativní stránky jsou podle nás následující: není uveden odkaz na právní rámec pro rovná práva; není zmíněna definice pracovníka (což je důležité kvůli obcházení předpisů); existuje zde příliš vysoká flexibilita a příliš mnoho formulací o administrativní zátěži podle PPE a je nadměrně zmiňována flexikurita, přičemž text jako celek je flexikuritě příliš nakloněn. K pozitivním stránkám patří to, že text zaručuje základní pracovní práva bez ohledu na status zaměstnanosti, rozšiřuje ochranu atypických pracovníků, stanoví, že přechod mezi zaměstnáními musí být bezpečný, vyjadřuje obavy ohledně věcí rozhodovaných u ESD a zdůrazňuje potřebu posílení sociálních partnerů. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, protože ačkoli na jedné straně je správné mít na trhu práce flexibilitu a je dobré, aby byli mladí lidé připraveni přijímat atypické smlouvy, které jsou užitečné pro jejich rozvoj, na druhé straně skutečně potřebujeme dbát na to, aby tyto možnosti nevyužívali bezohlední provozovatelé, kteří zneužívají mladé lidi tím, že jim dostatečně neplatí. Elisabeth Schroedter (Verts/ALE), písemně. – (DE) Výskyt atypických pracovních smluv v Evropské unii významně narůstá. Analýza předložená ve zprávě paní Grunyové je tedy dobrá a je třeba ji uvítat. Kultura, zejména sdělovací prostředky a nová média jsou odvětví, kde již obvyklé smlouvy téměř neexistují. Například kameramani a technici ve filmových štábech jsou popisováni jako osoby ve svobodném povolání, jakkoli zde vlastně existuje jistá míra závislosti. V této souvislosti však zpráva nezmiňuje politické kroky nutné k tomu,
121
122
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
aby byla z pozice politiky zaručena příslušná zaměstnanecká práva, jako jsou důchodová práva nebo práva na zastoupení. Proto jdeme v našem alternativním usnesení dál. Požadujeme, aby stejná práva platila pro všechny pracovní smlouvy a aby byla tato zásada v Evropské unii právně zakotvena. Nesmí existovat dvě třídy pracovních smluv. Ve skupině Verts/ALE se též domníváme, že je důležité omezit šedou zónu „falešné“ samostatné výdělečné činnosti. Chceme proto dosáhnout toho, aby v případech, kdy existuje organizační a finanční závislost, byl tento pracovněprávní vztah považován za vztah udělující status zaměstnance. Jenom tak můžeme zajistit, aby lidé, kteří celý svůj život pracují, mohli i svého stáří užívat s důstojností. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) V dnešní době lidé pracují v celé řadě postavení: jako zaměstnanci nebo jako („falešné“) osoby samostatně výdělečně činné, na plný nebo částečný úvazek, na dobu určitou i na dobu neurčitou, jako osoby pracující doma nebo jako dočasní pracovníci. Skutečností je, že flexibilita, kterou zaměstnavatelé vyžadují, je často na úkor nutné ochrany pracovníků. Skupina Verts/ALE dnes předložila alternativní usnesení, jehož cílem bylo zaměřit se zejména na jednoznačný status „pracovníka“ (v jakékoli funkci) a které požadovalo směrnici zaručující rovná práva pro všechny pracovníky. Toto usnesení neuspělo a Parlament promarnil příležitost budovat silnější sociální Evropu. Podpořil jsem však přesto i původní usnesení, protože prosazuje rozšíření ochrany pracovníků a snaží se zaručit základní práva pracovníků a bezpečný přechod mezi zaměstnáními a posílit úlohu odborů. V Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je tento přístup jistě užitečný, zejména s ohledem na to, že s atypickými smlouvami pracuje stále více lidí. V Evropě žije 8 % pracovníků v chudobě, ačkoliv mají práci, a 17 % Evropanů má nízký příjem. Proto je nutné zasáhnout, a já tudíž vítám stanovisko celého Evropského parlamentu. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. – (SV) Hlasovala jsem proti zprávě hájící atypické pracovní poměry, ale za lepších podmínek, než jaké zpráva uvádí jako velmi atypické formy pracovního poměru, jež jsou zcela neregulované a často vznikají jen podáním ruky zaměstnavatele a zaměstnance. Porovnáme-li tuto zprávu se sdělením Komise vycházejícím ze zelené knihy Komise nazvané „Modernizace pracovního práva“, bylo během tohoto procesu dosaženo určitého pokroku. Zpráva rovněž zdůrazňuje obavy z dopadu proti odborům směřujících rozsudků o trhu práce v Evropě. To je důležité. Ve velkých zemích, jako je Německo a Spojené království, je například v současné době každé čtvrté pracovní místo v odvětví s nízkými mzdami. Nezaměstnanost a sociální dumping na vnitřním trhu Evropské unie zatlačily odbory a hnutí pracujících do defenzivy. Jsem však přesvědčena, že EU by se neměla sama vměšovat do forem pracovního poměru. To je záležitost, která musí být řešena na vnitrostátní úrovni. V mé zemi sjednávají kolektivní smlouvy, které se těmito otázkami zabývají, autonomní strany. Východiskem musí být právo na práci na plný úvazek jako standard, ale s možností práce na částečný úvazek. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti tomuto usnesení, protože se drží linie prosazování flexibilních pracovních poměrů, flexikurity a věcí, které je obvykle doprovázejí: zaměstnatelnosti, schopnosti a adaptability pro zaměstnání a podnikatelského ducha. Toto usnesení se rovněž snaží zjednodušit různé pracovní smlouvy pod záminkou snižování počtu atypických pracovních smluv a usnadnění přechodů mezi různými druhy pracovního poměru.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Je pravda, že toto usnesení uznává sociální důsledky současné krize, zvláště nárůst počtu chudých pracovníků a atypických forem pracovního poměru, rovněž však také lituje toho, že se podnikům nedaří rozvíjet nové formy pracovních smluv nabízející dostatečnou flexibilitu pro reakci na krizové situace. Stručně řešeno, toto usnesení se stále vyznačuje neoliberálním přístupem, jehož ničivé účinky na zaměstnanost a práva zaměstnanců můžeme již řadu let pozorovat. Zpráva: José Manuel Fernandes (A7-0203/2010) Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Zvyšování účinnosti zdrojů v Evropě patří k prioritním cílům strategie EU 2020. Dovolte mi uvést jeden příklad. Bioplyn je vzácný zdroj užívaný k výrobě elektřiny a jako palivo v dopravě a pro dodávky do plynárenské sítě. Nejúčinnější metodou výroby bioplynu je využívání organického odpadu, které je souběžně prospěšné pro průmysl, hospodářství i životní prostředí. Recyklace biologického odpadu také může pomoci snížit používání chemických hnojiv v zemědělství, zejména hnojiv obsahujících fosforečnany, a zvýšit schopnost půdy zadržovat vodu v zájmu udržení vysoké míry produktivity. Tato vazba mezi přechodem ke společnosti recyklující odpady, rozvojem hospodářství s nízkými emisemi uhlíku a potenciálem pro vytváření pracovních míst v této oblasti je v současné ekonomické, environmentální a sociální situaci důležitá. Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že účinné a udržitelné nakládání s biologickým odpadem je pro Evropskou unii naprostou prioritou, také s ohledem na skutečnost, že množství biologického odpadu každoročně vznikající v EU se odhaduje na 76,5 až 102 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad a 37 milionů tun odpadu z potravinářského a nápojového průmyslu. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Pan Fernandes získal mou podporu pro svou zprávu o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii. Myslím, že se mu zcela správně podařilo zvážit všechny problémy, mezi nimiž jsou těmi nejdůležitějšími prevence a recyklace. Biologický odpad má svou úlohu i v globálnější záležitosti: v boji proti změně klimatu. Proto musíme biologický odpad zcela oddělovat od odpadu běžného, který je z dlouhodobého hlediska tím nejhorším řešením. Namísto toho bychom měli biologický odpad využívat ke kompostování nebo k výrobě bioenergie, jak zpráva silně zdůrazňuje. A konečně, z hlediska současného nakládání s biologickým odpadem existují mezi členskými státy velké rozdíly. Pokud jde o mě, jsem pro jediný legislativní akt, jak navrhuje tato zpráva. A konečně bych chtěla dodat, že nakládání s biologickým odpadem může podpořit sociální soudržnost Evropské unie, protože například recyklační podnik vytváří velký počet pracovních míst. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) S růstem hospodářství a území Evropské unie jsou produkována stále se zvyšující množství odpadu. V zájmu účinného nakládání s biologickým odpadem by prioritou měla být prevence nebo omezování odpadu. Pro dosažení tohoto cíle je nutné zapojit i samotné občany. Kromě toho, biologický odpad lze využít i jako surovinu k výrobě biopaliv užívaných ve výrobě bioenergie, elektřiny a v odvětví dopravy. Účinné nakládání s biologickým odpadem může přispět k cíli EU, který stanoví dosažení nejméně 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. K dosažení tohoto cíle účinnějšího nakládání s odpadovými zdroji a snížení nákladů na nakládání s biologickým odpadem by však Evropská komise měla vypracovat směrnici o nakládání s biologickým odpadem. Tato směrnice by měla obsahovat stanovení systémů sběru
123
124
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
odpadu, které by byly pro členské státy závazné, a měla by i stanovit vnitrostátní metody zpracování biologického odpadu, aby se předešlo méně vhodným metodám, jako je skládkování a spalování. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) I přes určité výhrady k proveditelnosti některých cílů specifikovaných ve zprávě, jsem se rozhodla zprávu pana Fernandese podpořit, a tudíž pro ni hlasovat. Prosazování technik nakládání s biologickým odpadem, které mají zabránit tomu, aby byl tento odpad likvidován skládkováním, se zdá být nejen aktem odpovědnosti vůči životnímu prostředí a komunitám, ale i strategickou investicí pro posilování potenciálního nového zdroje pracovních příležitostí. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Selektivní sběr a recyklace biologického odpadu jsou pro udržitelný rozvoj Evropy nezbytné. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože žádá Evropskou komisi, aby do konce roku předložila návrh zvláštní směrnice o biologickém odpadu. Tento nový právní předpis by měl stanovit požadavek na systém selektivního sběru a recyklace biologického odpadu. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Zacházení s odpadem je problém ovlivňující Evropu i celé lidstvo. Každý den jsou produkovány tuny odpadu, který poškozuje životní prostředí a má škodlivé dopady na veřejné zdraví a kvalitu života. Zaprvé bych chtěl poblahopřát zpravodaji, panu Fernandesovi, k jeho vynikající práci. Současné právní předpisy z hlediska biologického odpadu neodpovídají požadavkům na regulaci tohoto materiálu. Vítám iniciativu ve věci návrhu zvláštního předpisu k dosažení cílů účinného a udržitelného nakládání s biologickým odpadem (lepší právní předpisy, zjednodušení práva, jasnost a jistota). Jde nejen o škodlivý environmentální vliv tohoto odpadu na běžných skládkách; tento odpad má i velmi důležitou úlohu při hnojení půdy a je s ním spojen velký energetický potenciál (prostřednictvím bioplynu), který lze využít k výrobě elektřiny, při vytápění nebo jako palivo pro vozidla. Zvláštní předpis pro nakládání s biologickým odpadem je podle mě základním důsledkem provádění zásad obsažených v rámcové směrnici o odpadech. Je třeba vypracovat celou škálu norem, harmonizovat postupy a prosazovat vnitřní trh prostřednictvím synergie životního prostředí, recyklace a tvorby zelených pracovních míst. Evropa účinná z hlediska zdrojů není jen Evropa roku 2020; je to Evropa budoucnosti. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Účinné nakládání s biologickým odpadem znamená nejen environmentální přínosy, ale také kladně přispívá v sociální a ekonomické oblasti. Proto hlasuji pro návrhy této zprávy. Význam zlepšování účinnosti při nakládání s biologickým odpadem i upřednostnění prevence vzniku/snižování objemu tohoto odpadu přispěje k podpoře udržitelného rozvoje a nakládání s přírodními zdroji. Je také důležité nezanedbávat kladné vlivy lepšího nakládání s biologickým odpadem, jmenovitě dopad na fungování vnitřního trhu, na budoucnost zemědělství prostřednictvím zachování a obnovy úrodnosti půdy i na prosazování energie z obnovitelných zdrojů. Sestavení rozsáhlé sbírky právních předpisů o nakládání s biologickým odpadem do jediného právního předpisu by proto mělo být prioritou, stejně jako nutná harmonizace politik členských států prostřednictvím zvláštního předpisu o biologickém odpadu. Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Odpad je po energetice, průmyslu a zemědělství čtvrtým největším zdrojem emisí skleníkových plynů, přičemž hlavním zdrojem těchto emisí je skládkování. Skládkování představuje obrovskou hrozbu nejen produkcí metanu, ale také možnou kontaminací podzemní vody, půdy a samozřejmě plochou pozemku, kde je odpad skládkován. Zde vzniká stále větší plocha nenahraditelné ztráty hodnoty
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
půdy. Biologický odpad je celosvětově skládkován nejčastěji a jen v mizivém procentu dochází k jeho třídění a znovuzpracování. Ročně se v EU vyprodukuje až 100 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad, až 37 milionů tun odpadu z nápojového a potravinářského průmyslu. Biologický odpad má však svoji důležitou úlohu v boji proti změnám klimatu a pokud je využíván, tak představuje obrovský potenciál pro výrobu obnovitelné energie. Evropské obyvatelstvo si již uvědomuje nutnost odpad třídit. Biologický odpad však téměř vždy končí na skládkách. V některých starých členských zemích je možné biologický odpad odkládat v kontejnerech, dále je zpracováván a využíván. V nových členských zemích je možnost separovat vedle plastů, skla, papíru také biologický odpad téměř nemožné, protože jej nemá občan kam odložit. Je proto nezbytné vytvořit podmínky pro recyklaci a další energetické využívání biologického odpadu v každé z členských zemí EU. Zpráva řeší problematiku adekvátně, budu pro její přijetí hlasovat. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii, vzhledem k tomu, že stanovení povinných systémů odděleného sběru a recyklace biologického odpadu umožní větší ochranu životního prostředí v EU a podpoří boj proti změně klimatu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jen pozorování toho, jaké množství biologického odpadu se denně vyhodí v důsledku naší soukromé spotřeby, by nás mělo upozornit na nutnost zkoumat nejlepší cesty k jeho využití a k minimalizaci jeho dopadu na životní prostředí. Přidáme-li k soukromé spotřebě spotřebu průmyslovou, nabude tato nutnost na naléhavosti a měla by motivovat jak politické činitele, tak odborníky, aby vytrvali ve studiu nejvhodnějších procesů a metod. Jsem přesvědčen, že směrnice zaměřená na účinné zlepšení způsobu nakládání s tímto druhem odpadu by byla velkým přínosem pro občany všech členských států. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí tohoto usnesení, pro něž jsem zpravodajem a které podporuje návrh zvláštní směrnice o biologickém odpadu do konce roku 2010 a vybudování systému odděleného sběru pro členské státy, vyjma případů, kdy to z environmentálního nebo ekonomického hlediska není nejlepší řešení. Odhaduje se, že množství biologického odpadu každoročně vyprodukovaného v Evropské unii činí zhruba 100 milionů tun. Tento druh odpadu je čtvrtým největším zdrojem skleníkových plynů v EU, zejména je-li skládkován. Zde přednesené usnesení se snaží podporovat odklon od ukládání biologického odpadu na skládkách, prosazovat produkci vysoce kvalitního kompostu k obnově půdy bez chemických látek a podpořit výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Evropská komise dosud trvala na tom, že neexistuje potřeba směrnice pro tento druh odpadu. Doufám, že komisař odpovědný za generální ředitelství pro životní prostředí si zprávu přečte, vezme na vědomí stanovisko většiny Parlamentu a skončí s takto omezeným vnímáním dané záležitosti. Naše stanovisko je náročné a realistické. Požadujeme zvláštní směrnici, která přinese jasnost a jistotu, a doufáme, že komisař bude přáním Parlamentu nakloněn. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nakládání s biologickým odpadem, naprosto nezbytné pro zdravou existenci lidského druhu a pro jeho harmonické soužití s přírodou, nesmí být posuzováno z hlediska přísně komerčních zájmů. Projednávaná zpráva zmiňuje „zavedení povinného systému odděleného sběru pro členské státy“ a vhodné zacházení
125
126
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
s biologickým odpadem prostřednictvím anaerobní digesce a kompostování. Ačkoli obecně s těmito zásadami souhlasíme, nemůžeme nepoukázat na některé problémy. Kromě technických problémů spojených s obhajovaným zpracováním, které nelze přehlížet, je tento způsob mnohem nákladnější. Ve zprávě nezodpovězená otázka zní: kdo to zaplatí? Zpráva se nijak nevěnuje opatření k prevenci produkce odpadu a zaměřuje se téměř výhradně na jeho recyklaci. Snižování produkce je jedním z nejlepších způsobů boje s problémy spojenými s odpadem. Mám na mysli možnost domácího kompostování, které by umožnilo, aby se velké množství biologického odpadu vůbec nedostalo do všeobecného systému zpracování – což je otázka, která ve zprávě chybí. Pokud jde o kompostování, nestačí říkat, že to musíme dělat. Je třeba vytvořit pro kompostování podmínky bez omezení a bez technických nebo vědeckých základů, které upřednostňují jen silnější konkurenci odvětví výroby hnojiv. Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zelenou knihu o nakládání s biologickým odpadem (biologicky rozložitelným odpadem) v Evropské unii. Existuje velký rozdíl mezi členskými státy, které recyklují nejméně – 90 % skládkování, 10 % recyklace a energetického využití – a těmi, které si osvojily nejúčinnější přístupy – 10 % skládkování, 25 % a energetického využití a 65 % recyklace. Biologický odpad hraje důležitou úlohu v boji se změnou klimatu a nabízí zajímavý potenciál z hlediska ochrany půdy a podpory produkce energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy musí přijmout opatření na podporu odděleného sběru biologického odpadu – například pro výrobu kompostu. Musíme mít skutečně evropský trh kompostu, protože kompostování je nejvhodnější metoda zpracování pro zelený odpad a jeho výhodou je možnost využití k hnojení půdy. Uspokojivé nakládání s biologickým odpadem by proto mělo výhody nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale i výhody ekonomické. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Široká podpora, kterou tato sněmovna vyjádřila zprávě pana Fernandese, je vítaným znamením. Ukazuje, že tato sněmovna je jednotná ve svém odhodlání přistupovat k této otázce vážně, a vysílá jasný signál ostatním orgánům i členským státům. Skotská vláda nedávno, v minulém měsíci, zveřejnila Plán nulového odpadu, který se zabývá řadou otázek projednávaných v zelené knize Komise. Je třeba přijmout opatření na úrovni Evropské unie a dnešní hlasování by mělo zajistit dosažení pokroku. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva si osvojuje správný přístup. Tím, že navrhuje upustit od skládkování odpadu, upřednostňovat kompostování a spalování a zajistit, aby spalování bylo spojeno s využitím energie, se zpráva částečně vrací k rámci ekologického plánování, který hájíme. Já to vítám. Při obhajobě využívání biopaliv a pobídek k privatizaci nakládání s odpady však zpráva opakuje starou liberální písničku, aniž by brala v úvahu neúspěchy těchto koncepcí. Proto se zdržím hlasování. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčen, že opatření, která mají zlepšit nakládání s biologickými odpady v Evropské unii, jsou s ohledem na své rozsáhlé environmentální a ekonomické přínosy naprosto nezbytná. Při ekonomické a územní expanzi Evropské unie množství odpadu stále narůstá a odhaduje se, že množství biologického odpadu ročně vyprodukované v EU činí zhruba 100 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad a 37 milionů tun odpadu z potravinářského a nápojového průmyslu. Většinu tohoto biologicky rozložitelného kuchyňského odpadu, odpadu ze
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
zahrad a potravinářského odpadu by bylo možné využít jako zdroj obnovitelné energie a v recyklovaných materiálech. Tak můžeme přispět nejen k boji se změnou klimatu, ale i k podpoře zdravější půdy a zpomalení ztráty biologické rozmanitosti. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Pro životní prostředí je důležité využívat suroviny rozumně, což také znamená recyklaci biologického odpadu, nelze-li vzniku odpadu předejít. Tento druh povědomí občanů o životním prostředí trvale roste a umožňuje občanům lépe chápat účel ochrany životního prostředí a klimatu. V členských státech tradičně existují rozdíly týkající se například způsobů využívání biologického odpadu k výrobě energie. Vzhledem k tomu, že do této oblasti již byly vloženy jisté investice, bylo by rozumné uznat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v souladu se zásadou subsidiarity. K této otázce zpráva dostatečně nepřihlíží, a proto jsem se i já zdržel hlasování. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii, která obsahuje důrazný závazek k boji se změnou klimatu a snižování nepříznivých dopadů hospodářského růstu. Ačkoli bylo zpracování biologického odpadu v evropských orgánech již rozsáhle projednáváno, nelze si nevšimnout, jak se situace za posledních několik let změnila, vzhledem k tomu, že při rozpravě je třeba zohlednit i technologický pokrok a že k Evropské unii se vedle Litvy připojilo 11 nových členských států a všechny přinesly specifické postupy nakládání s odpadem. Protože množství biologického odpadu vytvářeného každoročně v EU se odhaduje na 76,5 až 102 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad a 37 milionů tun odpadu z potravinářského a nápojového průmyslu, je podle mě mimořádně důležité vydláždit cestu rozpravě o možné nutnosti budoucí politické akce. Zlepšení nakládání s biologickým odpadem a rozvoj využívání biologického odpadu jako zdroje povede ke značným ekonomickým, sociálním a environmentálním ziskům a pomůže změnit Evropskou unii na účinnou „recyklující společnost“. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Biologicky rozložitelný odpad – biologicky rozložitelný odpad ze zahrad, kuchyní a zpracování potravin – tvoří zhruba jednu třetinu městského odpadu a má potenciálně významný dopad na životní prostředí. Je-li takový odpad ukládán na skládky, vylučuje metan, skleníkový plyn 23krát silnější oxid uhličitý, který je jednou z hlavních příčin změny klimatu. Zatímco nakládání s odpadem v Evropské unii upravuje rozsáhlý soubor předpisů, v oblasti biologicky rozložitelného odpadu existuje prostor pro další zlepšení, zvláště s ohledem na to, že tento odpad lze recyklovat a využít jako obnovitelný zdroj energie. Proto by zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem byla zásadním činitelem při provádění zásad odvozených z rámcové směrnice o odpadech a z ostatních směrnic o nakládání s odpadem obecně. Mám pouze jednu výhradu a ta se týká pružnosti, kterou musí směrnice mít na místní úrovni, aby umožnila přijetí nejlepšího environmentálního a ekonomického řešení. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vítám, že této zpráva byla přijata naprostou většinou, protože se týká významné otázky nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii a požaduje, aby Evropská komise navrhla předpis, který by vytvořil povinný systém odděleného sběru odpadu pro všechny členské státy. Nakládání s odpadem je skutečně závažný a aktuální problém, který je třeba urychleně řešit, zvláště s ohledem na to, že EU produkuje zhruba 100 milionů tun biologického odpadu ročně. Je také třeba zdůraznit, že boj proti změně klimatu, k němuž se EU zavázala
127
128
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
a v němž je na vedoucím místě na světě, vyžaduje řádné nakládání s odpadem, protože se jedná o čtvrtý největší zdroj skleníkových plynů v EU. Biologický odpad lze rovněž znovu využít k výrobě bioenergie a biopaliv. Recyklační průmysl v současné době vytváří zhruba 250 pracovních míst na každých 10 000 tun odpadu. Výzva k vypracování zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem je důležitým přínosem této zprávy, která uznává, že současné normy pro biologický odpad jsou roztříštěné a vyžadují větší jasnost, zjednodušení a právní přesnost. Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Rozhodli jsme se podpořit zprávu pana Fernandese jako výraz toho, že environmentálně šetrné nakládání s biologickým odpadem v Evropě je důležité, máme-li omezit změnu klimatu a bojovat s ničením životního prostředí. Chtěli bychom však zdůraznit, že by toho mělo být dosaženo prostřednictvím řádného provádění a dodržování stávajících právních předpisů a nikoli prostřednictvím komplikovaného nárůstu právní regulace. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Jedním ze strategických cílů politiky nakládání s odpadem je transformovat Evropskou unie na recyklující společnost. Obrovské množství odpadu vyprodukovaného každoročně v EU (dle odhadu 76,5 až 102 milionů tun biologického odpadu včetně zhruba 8 milionů tun v Rumunsku) nelze promarnit. Biologický odpad hraje důležitou úlohu v boji se změnou klimatu (v roce 2004 bylo v odvětví zpracování odpadů uvolněno celkem 109 milionů tun skleníkových plynů) a nabízí cenný potenciál, pokud jde o ochranu půdy a podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. To znamená, že udržitelný rozvoj lze podporovat účinným nakládáním se zdroji. To zahrnuje řádné nakládání s biologickým odpadem v souladu se standardními předpisy EU, prosazování technologických inovací a tvorbu zelených pracovních míst (například recyklační průmysl vytváří až 250 pracovních míst na každých 10 000 tun recyklovaného odpadu). V důsledku toho jsou povinný systém odděleného sběru, recyklace biologického odpadu, zvláštní směrnice o biologickém odpadu, podpora výzkumu a inovací a zvyšování povědomí občanů o opatřeních bránících akumulaci odpadu nutné pro pomoc hospodářství a životnímu prostředí jakož i pro pomoc při dosahování cílů strategie EU 2020. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Návrh zprávy již obsahoval otázky, které jsou pro nás Zelené nejvýznamnější. Zaměřili jsme se na zviditelnění problémů využití biologického odpadu formou spalování odpadu s dalším využitím energie a prohlásili jsme, že recyklace biologického odpadu je mnohem vhodnější než jeho spalování, protože díky ní se nejen zamezuje vytváření metanu, ale prostřednictvím sekvestrace uhlíku se přispívá i k boji proti změně klimatu a zvyšuje se kvalita půdy. Toto prohlášení bylo začleněno do bodů odůvodnění textu přijatého ve výboru. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme pro zelenou knihu Komise o nakládání s biologickým odpadem. Zavedení systémů odděleného sběru, stanovení norem pro kompost, pokynů k prevenci vzniku organického odpadu, uplatnění koncepce životního cyklu a posuzování odpadu jsou východisky k zajištění větší účinnosti a úspor, s nadějí na povinný systém odděleného sběru ve všech členských státech EU vyjma případů, kdy by takový sběr nebyl schůdný z ekonomických nebo environmentálních důvodů. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Nakládání s biologickým odpadem v EU je v dnešní době mimořádně důležitá otázka, nejen kvůli obrovskému množství odpadu
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
vyprodukovanému každý rok (odhadem 139 milionů tun), ale i kvůli stálým změnám klimatu, jichž jsme svědky. Produkce biologického odpadu je ze své definice nevyhnutelná, ale lze se vyhnout nepřiměřenému nakládání s odpadem, zvláště pokud jde o jeho skládkování, které představuje hlavní zdroj plynů emitovaných do ozonové vrstvy. Tento odpad lze transformovat, představuje pro společnost přidanou hodnotu, vzhledem k tomu, že budeme-li schopni získat z něho výhody, můžeme obnovit průmyslová odvětví a využívat zdroje, které by jinak využity nebyly. Mimo jiné připomínám jeho schopnost zvýšit svou hodnotu při produkci bioenergie, kterou lze přeměnit na elektřinu a vytápění, nebo biopaliv, alternativy k dodávkám fosilních paliv, která jsou kvůli nepřetržitému využívání téměř vyčerpána. Zpráva je důležitým krokem k udržitelnému rozvoji Unie a já zcela souhlasím se zpravodajem v tom, že nejlepší způsob dosažení stanovených cílů z hlediska environmentální politiky i vnitřního trhu bude umožněn vytvořením předpisu o biologickém odpadu. Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Poslanci Evropského parlamentu za Řeckou komunistickou stranu hlasovali proti zprávě, která sleduje zelenou knihu Komise a loajálně dodržuje životní prostředí poškozující linii Evropské unie, která upřednostňuje hromadné spalování směsného odpadu a kterou přijaly orgány Společenství (Rada a Komise) a političtí zástupci monopolů v Evropském parlamentu. Zpráva upřednostňuje „energetické využití“ městského biologického odpadu prostřednictvím „anaerobní“ digesce k produkci bioplynu a považuje spalování za „možnou alternativu“, ačkoli je dobře známo, že spalování má škodlivý vliv z hlediska znečišťování a poškozování životního prostředí a nemá žádné přínosy. Současně odsunuje na druhé místo aerobní zpracování, které představuje neagresivní, jednoduchou vyzkoušenou a bezpečnou technologii, která vytváří stabilní, vysoce kvalitní produkt při daleko nižších nákladech. Důvodem je to, že tato technologie nezaručuje velké zisky pro kapitál ani není propojena s ostatními stejně environmentálně škodlivými evropskými jednotnými politikami na podporu spalování biomasy a biopaliv. Zpráva prokazuje, že EU a politická tvář kapitálu v Evropském parlamentu existují proto, aby sloužily ziskům monopolů, na úkor zdraví a samotného života pracujících. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro toto usnesení, v němž Evropský parlament žádá Evropskou komisi, aby přijala opatření v oblasti zpracování biologického odpadu a nakládání s ním – jmenovitě odpadu z jídel a jejich přípravy, zeleného odpadu (zahrady, parky atd.), z průmyslu (dřevo atd.) – a zvláště prostřednictvím předložení zvláštního návrhu směrnice. Evropský parlament tak opakuje svůj požadavek, který vznesl při revizi právních předpisů Společenství o odpadech v roce 2008. Evropský parlament zejména požaduje, aby bylo třídění biologického odpadu povinné, aby se biologický odpad recykloval a aby byly komposty klasifikovány podle své kvality. Komise a členské státy musí přijmout opatření, aby si Evropané byli vědomi environmentálních přínosů zpracování biologického odpadu. Důvodem je to, že tento odpad představuje 118 až 138 milionů tun organického odpadu, a do velké míry končí ve sběru běžného odpadu, zatímco by bylo možné jej znovu zpracovat pro jiné účely. Komise se proto musí neodkladně této záležitosti chopit, tím spíše, že po neúspěchu kodaňského summitu jsou environmentální problémy přinejmenším odkládány.
129
130
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
8. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 13:05 a znovu zahájeno v 15:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK Předseda 9. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 10. Správa ekonomických záležitostí v EU a v eurozóně a dohled nad vnitrostátními rozpočty (rozprava) Předseda. – Dalším bodem je prohlášení předsedy Komise o správě ekonomických záležitostí v EU a v eurozóně a o dohledu nad vnitrostátními rozpočty (2010/2773(RSP)). José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, správa ekonomických záležitostí představuje zásadní výzvu pro budoucnost naší Unie. Když již v roce 1993 pan předseda Delors vysvětloval potřebu hlubší koordinace hospodářských politik, mnoho členských států to odmítlo. Dále, když první Komise – které jsem měl tu čest předsedat – tuto problematiku zmiňovala ve své zprávě k desátému výročí hospodářské a měnové unie v roce 2008, také ji poslouchalo jen málo lidí. Přesto jsem zdůraznil potřebu nalézt přiměřené řešení problematiky správy ekonomických záležitostí ve svých pokynech pro toto volební období, o kterých jsme přibližně před rokem společně diskutovali. Pan komisař Olli Rehn s vámi pak o této záležitosti diskutoval při svém slyšení. V té době již Komise oznámila svůj záměr předložit návrhy pro posílení správy ekonomických záležitostí v Evropské unii, zejména v eurozóně. Krize nám bohužel dala za pravdu. Naléhavost této diskuse však dnes již nikdo nezpochybňuje a já se mohu jen těšit z toho, že jsou konečně splněny všechny podmínky pro směřování k opravdové evropské správě ekonomických záležitostí. Komise tak dne 12. května představila podrobné návrhy, o kterých se vedla živá diskuse i s Evropským parlamentem a na které se zejména zaměřila činnost pracovní skupiny vedené předsedou Evropské rady. Komisi těší pokrok učiněný v tomto směru a shoda, které se zatím podařilo dosáhnout, což bylo velmi patrné při zasedání Evropské rady. V zájmu udržení tohoto dynamického tempa Komise přijala minulou středu další řadu návrhů, které bude možné provádět od roku 2011, až se z nich stanou legislativní návrhy – pokud budou včas schváleny. Tyto návrhy si nevyžadují změnu Smlouvy. Nyní je třeba jednat podle právního rámce, který je platný v současnosti. Nejde o omezení. Nové možnosti, které nám nabízí Lisabonská smlouva, mohou a musí být plně využity, jelikož již nemáme čas čekat. Naši občané, naše podniky a naše hospodářství požadují, abychom začali jednat. Je naší zodpovědností rozhodovat a jednat nyní. předseda Komise . − Evropská unie prochází v důsledku hospodářské krize řadou vážných zkoušek. Posílení správy ekonomických záležitostí je samozřejmě jen jedním aspektem reakce Evropské unie na tuto krizi. Reakce má i jiné prvky: komplexní reformu regulace finančních trhů a návrhy na novou evropskou architekturu dohledu. Jak jsem se dnes ráno zmínil, v následujících dnech lze
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
dosáhnout dohody. Vyzývám všechny zúčastněné strany, aby vytrvaly v pozitivním dynamickém přístupu tak, aby mohly nové orgány začít pracovat v prvních měsících roku 2011. Tak si také Evropa udrží vedoucí pozici při plnění našich závazků v rámci skupiny G20 v této oblasti: opatření pro zajištění finanční stability, nejprve v rámci řeckého programu a následně prostřednictvím mechanismů pro eurozónu jako celek, a v neposlední řadě program pro růst a tvorbu pracovních míst prostřednictvím strukturálních reforem zahrnutých ve strategii Evropa 2020. Naše reakce na krizi je komplexní. Stabilizujeme, konsolidujeme a modernizujeme. Usměrňujeme své sociálně-tržní hospodářství tak, aby zajistilo lepší budoucnost svým občanům. Nyní mi však dovolte, abych se zaměřil na otázku správy. V několika posledních měsících jsme se zaměřili na otázku, zda je naše správa ekonomických záležitostí úměrná novým tlakům na naši hospodářskou a fiskální stabilitu. Máme platná ustanovení Smlouvy, která nám umožňují jednat. Máme instituce. Potřebujeme, aby tento systém začal fungovat. Čelili jsme opravdovému nebezpečí a úspěšně jsme se mu ubránili. Nyní odstraňujeme zjištěné nedostatky, abychom v budoucnu zabránili podobným rizikům. Nejprve jsem Parlamentu přednesl představy, které jsme vyjádřili ve sdělení Komise ze dne 12. května. Naše následující rozpravy se pak odrazily ve sdělení Komise ze dne 30. června. Nyní směřujeme k fázi provádění a Komise je připravena předložit legislativní návrhy již v září. Dříve než podrobně vysvětlím jednotlivé otázky, chtěl bych zdůraznit, jak moc k tomuto procesu přispěla spolupráce s Evropskou radou, pracovní skupinou vedenou předsedou Evropské rady a samozřejmě diskuse v Parlamentu. Tato práce přispěla ke vzniku opravdového evropského impulsu. Doufám, že se to později projeví při rychlém posouzení a rychlém schválení legislativních návrhů. Náš přístup ke správě ekonomických záležitostí směřuje k tomu, abychom měli komplexnější a účinnější pravidla. Současná Smlouva nám k tomu dává velký prostor a jsem přesvědčen, že nám metoda Společenství opět přinese správnou odpověď. Potřebujeme silnější systém dohledu, tj. systém přísnější a širší, zahrnující rozpočtové, makroekonomické a strukturální politiky, systém uznávající skutečnost, že každý členský stát má svá specifika, ale také odrážející vzájemnou závislost, jež je, jak všichni víme, nejdůležitějším prvkem evropského hospodářství. Co to konkrétně znamená? Zaprvé, potřebujeme více koordinace. Klíčovým prvkem v tomto ohledu je „evropský semestr“. Ten zlepší hospodářskou transparentnost a podpoří srovnávací hodnocení ex ante mezi členskými státy. Jestliže budou členské státy předkládat své stabilizační a konvergenční programy a své programy vnitrostátních reforem zároveň, bude se jednat o opravdu společný přístup. Tato evropská perspektiva bude pro členské státy přínosem, jelikož své vnitrostátní rozpočty plánují, diskutují o nich a schvalují je v souladu se svými vnitrostátními ústavními postupy. Zadruhé, potřebujeme důvěryhodnost, kterou přinese důraznější prosazování, tj. propracované pobídky a soubor nástrojů v podobě sankcí, účinnější směs preventivních i nápravných opatření. Potřebujeme zacílený Pakt o stabilitě a růstu, který bude sledovat nejen kritérium deficitu, ale i dluh: pakt, který opravdu nebude bezzubý a bude dodržován. Nejúčinnějšími sankcemi jsou samozřejmě ty, které není nutné použít, jelikož podněcují dodržování pravidel – abychom toho však dosáhli, musí být pravidla dostatečně silná, aby takový respekt vzbuzovala.
131
132
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Chci v tomto ohledu hovořit zcela jasně. Bez přísnějšího systému pobídek a sankcí věrohodně neposílíme správu ekonomických záležitostí. Pokud nějaký členský stát nedodržuje společně dohodnutá pravidla, pak se musí připravit na to, že ponese následky. To také znamená, že musí být sankce navrženy tak, aby mohly být uplatněny jednotně pro všechny členské státy. Parlament si může být jistý tím, že Komise udělá, co je v jejích silách, aby tomu tak bylo. Pokud jde o finanční sankce, navrhli jsme, aby se zakládaly na širším spektru výdajů z rozpočtu EU než dříve. Ve zkratce, všem členským státům by měla v budoucnu v případě trvalého nedodržování fiskálních pravidel hrozit ztráta peněžních prostředků z rozpočtu EU. Uplatňování těchto pravidel by mělo být téměř automatické, také pokud jde o nápravná opatření Paktu o stabilitě a růstu. Klíčové je rovněž načasování opatření. Nesmíme uvíznout v příliš dlouhém vyčkávání před uplatněním sankcí. Pobídky a sankce musí jít proti proudu tak, abychom jednali dříve, než se nám situace vymkne z rukou. Preventivní činnost může být mnohem účinnější než nápravné akce, vyžaduje si to však disciplínu a politickou vůli. Jedním z nejslabších bodů našich současných pravidel je neexistence mechanismů pro řešení problémů, které se vyskytnou v takzvaně „dobrých časech“. Ve svých návrzích se na toto zaměřujeme, zejména pokud jde o eurozónu. Zatřetí, náš dohled musí podchytit všechny klíčové prvky. Nesmí být omezen pouze na fiskální politiku. Viděli jsme, že tak úzká perspektiva není funkční. Potřebujeme nástroje k odhalení makroekonomické nerovnováhy mezi členskými státy. Taková nerovnováha oslabuje soudržnost EU a zejména eurozóny. Souhrnný výčet ukazatelů nám poskytne to, co potřebujeme pro zjištění narůstající nerovnováhy a navržení nápravných prostředků, které je třeba samozřejmě doplnit přiměřenými mechanismy. Začtvrté, stejně jako přísnější fiskální pravidla potřebujeme také pokročit se strukturálními reformami, inovacemi a obchodem, což vrátí Evropu zpět na cestu růstu a vytvoří pracovní místa pro budoucnost. Na to vše se zaměřuje strategie Evropa 2020. Evropská rada ji před dvěma týdny schválila. Nyní ji musíme začít uskutečňovat, abychom zajistili, že vnitrostátní a evropské politiky budou zcela sladěné a vytvoří účinný cyklus, ve kterém růst v jedné části Evropy pomáhá růstu v jiné části Evropy. Zapáté, dovolte mi, abych opět zdůraznil, nakolik je důležitá transparentní a silná regulace finančního trhu, a vyzval všechny subjekty v tomto procesu, aby co nejrychleji schválili potřebné reformy. Rád bych podtrhl historický rozměr reforem, které nyní navrhujeme. Představují odpověď na výzvy, kterým v Evropě čelí naše jednotná měna, ale mají také důležitý dopad na celosvětové finanční trhy. Nadešel čas poskytnout hospodářské a měnové unii nástroje, které potřebuje k tomu, aby účinně fungovala a zajistila si tak svou důvěryhodnost. V sázce není jen pár technických pravidel. Jde o budoucnost eura a do určité míry lze říct, že jde o budoucnost našeho evropského projektu. Aby toto vše bylo možné, musíme ukázat bez jakýchkoliv pochyb, že se svět změnil a že naše návrhy správy ekonomických záležitostí nepokračují ve starých kolejích, ale jsou průlomové. Dnes jsou splněny všechny podmínky pro to, abychom Pakt o stabilitě a růstu,
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
správu ekonomických záležitostí a strukturální reformy spojili dohromady do soudržného systému v rámci Hospodářské a měnové unie. V tomto systému bychom měli využít všech našich nástrojů pro dosažení společného cíle: strukturálních fondů, dohledu nad rozpočtem a reforem stanovených ve strategii Evropa 2020. Jde o strategii pro celou Unii. Není to pouhý součet jednotlivých strategií. Jde o opravdovou hospodářskou strategii pro Evropu, ale evropskou hospodářskou strategii můžeme mít pouze tehdy, pokud budeme mít opravdový systém správy ekonomických záležitostí. Systém pobídek a sankcí by však měl odrážet zvláštní zodpovědnost členských států, které již používají jednotnou měnu, přesně v souladu s právním rámcem. Členské státy sdílejí společný majetek zvaný euro a není přijatelné, aby nekázeň některých členů ohrozila všechny ostatní. Jsem přesvědčen, že tyto návrhy přinesou velký pokrok v hospodářské soudržnosti Unie a zároveň ochrání nutná specifika těch členských států, které jsou členy eurozóny, a samozřejmě budou respektovat ty, které členy ještě nejsou. Současná situace vyžaduje ambici a odvahu: návrhy Komise vyšlou jasný signál jak v rámci EU, tak po celém světě, že Evropská unie se na tento úkol stačí. Je tedy nanejvýš důležité, aby naše tři orgány pracovaly důsledně a v duchu úzké spolupráce na tom, aby tyto návrhy dostaly konečnou podobu a byly přijaty ve vzájemné důvěře a víře v naši společnou budoucnost. Je důležité, aby všichni naši partneři na celém světě pochopili, že jsme připraveni učinit vše potřebné na obranu eura a stability naší společné měny. Úkolem Komise je, aby využila svého práva předkládat návrhy pro podporu společného zájmu Evropy a jejích občanů. Komise je rozhodnuta tento úkol splnit a je přesvědčena, že tyto návrhy posunou Evropu správným směrem. (Potlesk) Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE. – (NL) Pane předsedo Barroso, pane komisaři Rehne, vaše návrhy představují významný krok k posílení správy ekonomických záležitostí v Evropě. Chtěla bych vám vzdát hold za to, že aktivně využíváte svého práva předkládat návrhy a nečekáte na to, s čím přijde pracovní skupina Rady. Naše skupina, Evropská lidová strana (Křesťanští demokraté), návrhy vítá a přeje si s vámi úzce a účinně spolupracovat při jejich uskutečňování. Zároveň si přejeme spolupracovat na dalším kroku směrem k metodě Společenství. Nepotřebujeme nové orgány, ale silnou a nezávislou Evropskou komisi, která se zaváže ke společnému přístupu a přijme demokratickou kontrolu Evropského parlamentu. Pokud jde o skupinu PPE, následující prvky by měly být součástí legislativních návrhů, které nám máte začátkem září představit. Pokud jde o evropský semestr a koordinaci vnitrostátních akčních programů, máme velká očekávání. V členských státech je nutné provést důležité reformy a zavést bolestivá opatření, aby byla posílena jejich konkurenceschopnost. Dojde tak k vytvoření pracovních míst a prosperity pro naše občany. Máme rovněž velká očekávání v souvislosti s opatřeními na posílení Paktu o stabilitě a růstu za použití „biče“: sankce, to je ono. Řadu opatření jste nazval „souborem nástrojů“. Mnohé bude záviset na jednotlivých složkách tohoto souboru nástrojů.
133
134
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Heslo jednoho z našich nizozemských fotbalových týmů zní „Činy, nikoliv slova“. Činy, nikoliv slova, to přesně si přeje Parlament, pokud jde o posílení správy ekonomických záležitostí i o právní předpisy o evropském dohledu nad finančními institucemi. Rada přijala zprávu pana Jacquese de Larosièra, ale tu je třeba nyní zavést do praxe, provést do právních předpisů – orgány dohledu se skutečnými pravomocemi, které mohou zahájit činnost dne 1. ledna – a Rada to tedy nyní musí uskutečnit. Parlament bude hlasovat zítra, ale Radě necháme otevřené dveře pro uzavření dohody na zasedání Rady ministrů pro hospodářské a finanční záležitosti tento měsíc, což podpoří pozici Parlamentu v souvislosti s pravomocemi tohoto nového orgánu dohledu. Parlament bude svou pozici pevně hájit – nikoliv pro svůj vlastní zájem, ale pro zájmy veřejnosti –, aby se finanční trhy uklidnily a abychom opět mohli hledět do budoucnosti s důvěrou. Stephen Hughes, jménem skupiny S&D. – Pane předsedo, obáváme se, že návrhy pana předsedy Barrosa a pana komisaře Rehna jsou nevyvážené. Fiskální stabilitu nelze oddělovat od výrazného hospodářského růstu a vysoké zaměstnanosti. Současná i v budoucnosti plánovaná úsporná opatření povedou k trvalejšímu období malého růstu, zvýšené nezaměstnanosti a dalšímu sociálnímu vyloučení. Pane předsedo Barroso, vím, že si nemyslíte, že další miliony nezaměstnaných a další sociální vyloučení jsou přijatelnou cenou za rychlou fiskální konsolidaci, zdá se však, že tento směr volíte. Domnívám se, že se vaše návrhy z minulého týdne míjí cílem. V otázce evropské hospodářské politiky a její správy musí dojít ke kvalitativnímu posunu, ten by však měl vést k vyvážené politické agendě, slučující fiskální zodpovědnost s hospodářskou účinností a sociální spravedlivostí. Ponechal jste stranou několik vysoce důležitých aspektů, které by v této oblasti opravdu ke kvalitativnímu skoku vedly. Skutečná koordinace hospodářské politiky by měla přinést diferencovanější plán konsolidace pro Evropu, nikoli krátkozraký uniformní úsporný program, který nemá žádný hospodářský smysl. Zadruhé, musíte předložit agendu hospodářské politiky pro tvorbu pracovních míst a fiskální konsolidaci. Dnes máme k dispozici pouze agendu na snížení deficitů na úkor tvorby pracovních míst. Zatřetí, potřebujeme přesvědčivé návrhy, jak zajistit řádné veřejné financování pro nedávno přijatou strategii Evropa 2020, včetně nových příjmů pocházejících z daní z finančních transakcí a z jiných zdrojů. Také od vás, od Komise, naléhavě potřebujeme operativní návrhy, jak co nejrychleji odstranit daňovou zátěž z práce. Zdanění práce je v řadě členských států příliš vysoké. V neposlední řadě jste v rámci obnoveného Paktu o stabilitě a růstu upustili od pozitivních pobídek spíše než od negativních sankcí, i když by to byla velice slibná cesta. Věřím, že věc znovu zvážíte a na podzim předložíte vyrovnanější soubor návrhů. Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedo, s balíčkem předsedy Komise jsem spokojen, a pokud mohu sdělit svůj názor, navrhoval bych, abyste ho co nejdříve uplatnili na základě svého práva předkládat návrhy. Položte ho na stůl Radě a Evropskému parlamentu, protože Unie funguje podle tohoto postupu. Komise má právo předkládat návrhy. Rád bych tedy popřál nově zavedené pracovní skupině hodně úspěchu, ale Komise bude muset skutečně jednat podle svých povinností a předložit různým orgánům návrh. V souvislosti s tímto balíčkem však zůstává, pane předsedo, několik otázek.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
První, zásadní otázkou je tato: kdo bude ekonomické záležitosti spravovat? Budou to členské státy, Rada, nebo orgány Společenství – tj. Evropská centrální banka a Evropská komise? Pro Evropský parlament je to jasné: musí to být orgány Společenství, neboť jsem se nikdy nesetkal s tím, že by členské státy prokázaly schopnost samy takovou kontrolu vykonávat. Nefunguje to: nikdy to v minulosti nefungovalo a v budoucnosti to také fungovat nebude. Zadruhé, souhlasím s tím, že bychom měli zvážit sankce, avšak nikoliv jen v rámci Paktu o stabilitě a růstu, protože, jak jste se zmínil, jde jen o jeden aspekt politiky. Stejně musíme postupovat například i v oblasti konkurenceschopnosti, strukturálních reforem a evropského hospodářství. Musí být zavedeny sankce a v tomto ohledu bych některé členské státy požádal o větší jednotnost. Hájí – dokonce požadují – sankce v rámci Paktu o stabilitě, ale když hovoříme o sankcích v souvislosti se strategií Evropa 2020, z hlediska konkurenceschopnosti, jsou o poznání zdráhavější. Buď jedno, nebo druhé. Pokud chceme sankce, musíme je uplatňovat paušálně. Moje třetí připomínka je, pane předsedo Komise, že musíme také uvažovat o strategii pro hospodářský růst. Nemůžeme pouze říci, že snížíme deficity. Toto snížení je nezbytné – a jakožto bývalý ministr pro rozpočet chci deficity snížit –, avšak mimo to potřebujeme také politiku pro hospodářský růst a jediným orgánem, který ji může zavést, je Evropská unie. Unie je schopna uzavírat půjčky a má projekty na novou celoevropskou infrastrukturu, kterou potřebujeme, jak zdůrazňuje zpráva pana Montiho, a Komise musí tedy i v tomto směru předkládat návrhy. Musí tak činit nejenom s cílem snížit deficity – což je nutné, protože to požaduje Pakt o stabilitě –, ale také s cílem vytvořit věrohodnou strategii hospodářského růstu, abychom neuvízli v hospodářské stagnaci japonského typu, takové, jakou jsme více než deset let prožívali. Čtvrtým prvkem jsou „zátěžové testy“. Jsem spokojen s tím, že bylo přijato rozhodnutí je zveřejnit. Měli jsme tak učinit již před rokem jako Američané, protože je to jediný způsob, jak znovu zajistit poskytování půjček v soukromém sektoru. Konečně – a zde skončím, pane předsedo – pokud jde o finanční dohled, dovolte nám, abychom se v tomto bodě vyjádřili zcela jasně: s Parlamentem nedojde k žádné dohodě, jestliže Rada a členské státy nebudou respektovat skutečnost, že v případě neshody má poslední slovo evropský orgán. Jde o zásadní věc. Navíc je tento aspekt znovu zmíněn ve zprávách Komise. Jde o výchozí bod vykonávání Larosièrova plánu. Členské státy to ještě nepochopily. Je na čase, pane předsedo, aby to členské státy přijaly, jinak nedojde v otázce finančního dohledu ke shodě. Sven Giegold, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, mnohokrát vám děkuji za toto prohlášení. Cítím, že musíme být velice opatrní a nevracet se stále ke starému způsobu uvažování ve velmi těžké situaci. Za „starý způsob uvažování“ pokládám to, jak pravicové politické skupiny zdůrazňují problematiku rozpočtových deficitů a konkurenceschopnosti, zatímco levicové skupiny stále připomínají rizika úsporných opatření. Pokud to mohu posoudit, tímto způsobem nedosáhneme žádného pokroku. Na druhé straně, pokud se s návrhem řádně seznámíte, musíte uznat, že vykazuje znaky výrazného pokroku, například v souvislosti s rozpočtovou koordinací. Také konkrétně zmiňuje nerovnováhy. Až do nedávna bylo téměř nemožné vážně hovořit o nerovnováhách. Skutečnost, že by měly být použity sankce v případě, že členské státy nesplní domácí úkol, je také znakem pokroku.
135
136
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Tento návrh má však také slabiny, které již ani my, ani naši občané nemůžeme připustit. Mám tím samozřejmě na mysli správu ekonomických záležitostí a také zmínku o daňových otázkách. Ve skutečnosti máme daňové ráje, velké oblasti hospodářství, které jsou nezdaněné, nemluvě o přílišné daňové konkurenci. Tato témata již nesmí být tabu a samozřejmě mají v takovém prohlášení své místo. Zadruhé, nestačí koordinovat rozpočtovou politiku pouze popsaným způsobem. Musíme zajistit, aby naše rozpočtová politika byla anticyklická a tak byla schopná působit proti krizím. Bohužel se toto v textu neobjevuje. Dále je očividně stále tabu říkat, že v případě nerovnováh jsou některé země v deficitu a některé v přebytku a obě strany k nim konkrétním způsobem přispívají. Bohužel vám stále chybí odvaha vysvětlit věci tak jasně, jak je to potřeba. Máme problémy s cenami aktiv a s bublinami. To také není výslovně zmíněno. Mám na mysli to, že bychom alespoň měli být upřímní a po této krizi na určitou dobu odložit stranou ideologické rozdíly a podívat se na všechny příčiny krize, namísto toho, abychom na tyto problémy nahlíželi jednostranně. V této krizi již nyní nestačí činit pokrok. Naši občané očekávají komplexní řešení, což si plně zaslouží. Kay Swinburne, jménem skupiny ECR. – Pane předsedo, správa ekonomických záležitostí, architektura dohledu, nástroje pro řízení přeshraničních krizí: to jsou všechno v čase po finanční krizi velmi důležité oblasti. Pro všechny tyto oblasti potřebujeme zajistit, že bude co nejdříve ustanovena silná a odolná struktura, abychom mohli vydat společný soubor pravidel, jak pro členské státy a jejich chování při správě ekonomických záležitostí, tak pro naši reformu finančních služeb. Potřebujeme dosáhnout shody. Výsledek musí být plně proveden ve všech 27 členských státech a musíme se jím plně řídit. Všechny nové orgány musí být apolitické a nábor zaměstnanců by se měl především řídit podle zásluh a schopnosti pohotově splnit úkol. Musíme vyslat jasný signál, že tyto nové postupy a orgány dohledu, zejména navrhovaný Evropský výbor pro systémová rizika, jsou potřebné a mohou pracovat ve prospěch našich voličů a našeho společného hospodářství. Nedávná finanční a hospodářská krize si vyžádala odvážná opatření. V Evropě jsme určili oblasti, ve kterých lze překlenout mezery v regulacích, což, doufejme, také zlepší transparentnost našich trhů a finančních služeb jako celku. Mnozí uvítali nedávnou dohodu o návrhu finančního zákona v USA, díky níž reforma regulačních předpisů v USA předstihne EU. S takovým závěrem nesouhlasím. Pokud v příštích dnech a týdnech dokážeme dosáhnout shody o architektuře dohledu, budeme mít k dispozici pevný unijní rámec, jehož středem bude Evropský výbor pro systémová rizika a tři Lamfalussyho výbory změněné na evropské orgány. Až bude tento rámec ustanoven, měl by napomáhat k bezpečnosti finančního systému a může se dokonce ukázat jako prostředek ke zlepšení fungování jednotného trhu ve finančních službách. Při uskutečňování tohoto programu však musíme zajistit, aby všechny nově ustanovené orgány účinně spolupracovaly s vnitrostátními orgány dohledu a aby tyto rozpravy a vyjednávání vždy usilovaly o nejlepší strukturu, nejlepší dohled a nejlepší výsledek, nikoli o to, zda bude evropský přístup posílen či oslaben. Schvaluji zaměření Komise na klíčové otázky a věřím, že nakonec dosáhneme, i když zcela jinými postupy, celosvětového finančního systému, který bude bezpečnější a lépe bude sloužit našemu hospodářství. Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedo, poté co Komise v předchozích týdnech předložila opatření pro zabránění hrozícím krizím, k nimž patřil balíček na záchranu eura a strategie Evropa 2020, tedy opatření, která na jedné straně
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
znamenají záchranu bank a na straně druhé škrty v sociálním zabezpečení, mzdách a důchodech, máme nyní na stole návrhy na reformu Paktu o stabilitě a růstu. Podle našeho názoru se tyto návrhy Komise na reformu Paktu stability a růstu ubírají špatným směrem. Komise, stejně jako pracovní skupina vedená panem předsedou Van Rompuyem, nechce změnit obsah Paktu, ale zpřísnit sankce a posílit dodržování Paktu. Komise i Rada žádají více kontrol a sankcí pro členské státy s deficitem. To v minulosti nefungovalo a v budoucnosti to fungovat nebude. My ve skupině Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Evropského parlamentu jsme však v každém případě potěšeni, že nejpřísnější sankce navrhované Komisí pro země s deficitem nebyly použity. Naléhavá je regulace finančních trhů. Na řešení situace se budeme podílet. Evropští občané už na situaci doplácí, nyní musí Rada konečně začít také jednat. Problémy s Paktem o stabilitě a růstu nespočívají v nedostatečném dodržování pravidel či rychlém snížení ročního deficitu podle maastrichtského cíle na 3 % nového dluhu. To může v eurozóně zastavit stále slabý a ohrožený růst. Je třeba odstranit současné hospodářské nerovnováhy v EU, jelikož z nich spekulanti žijí. Jedním způsobem, jak to provést, je, že hospodářsky silné země upustí od svých agresivních vývozních strategií, které mají pro ostatní země zhoubné následky. Místo toho musí tyto země vyvinout větší úsilí pro posílení svých domácích trhů a podporu poptávky. Do Paktu o stabilitě a růstu musí být zahrnuta kritéria jako míra nezaměstnanosti a narůstání chudoby. Spíše než zpřísnění Paktu je nutná jeho zásadní reforma. Godfrey Bloom, jménem skupiny EFD. – Pane předsedo, páni komisaři – tři amigos, pokud vás tak mohu nazvat –, při posledním zasedání jste, pane předsedo, musel rychle pryč, myslím, že jste měl naléhavou schůzku. Přišel jste o má moudrá slova, jsem tedy rád, že jste dnes zde, abyste si je vyslechl, neboť cítím, že mohu jistou moudrost nabídnout. Jste teď trochu v bryndě, že? Člověk by vás skoro litoval, ale samozřejmě, jak víte, máte na tom zčásti svou zásluhu. Experiment s jednotnou měnou byl předem odsouzen k neúspěchu; vzpomínám si na přednášku na Cambridgské univerzitě v 90. letech, kde jsem vysvětloval, proč je ten pokus zcela špatný a nemůže fungovat, a přednášel jsem o tom před 10 lety a je mi líto, vypadá to tak, že jsem měl pravdu. Tento experiment poškodil dokonce váš vlastní kodex. Při zavedení eura jste vlastně roztrhali svůj kodex. Zahodili jste ho! Do eurozóny jste přijali každou fiskálně nefunkční ekonomiku, včetně Řecka, což urychlilo zánik eurozóny, který tudíž není nijak překvapivý. Ohledně zániku eura nepřicházím s křížkem po funuse. Projekt k tomu byl již od základu předurčen. Tvrdit nyní, že jsme až teď zjistili, že Řecko je na mizině, je nečestné. V té době jsem byl v londýnské City a nakupovali jsme řecké dluhopisy s úrokovou sazbou 10 %, spadly na pět a byla to jednoduchá sázka – trochu jako bychom znali vítěze dostihů ještě před začátkem závodu! Naše obchodní banky se dostaly do obrovského problému, protože nakupují podřadné dluhopisy. Tyto podřadné dluhopisy znovu pustily do oběhu s ratingem AAA. Co nyní činí naše centrální banky? Přesně to samé. Nakupují na sekundárním trhu podřadné obligace a dávají je zpět do oběhu s ratingem AAA. Tak jsme se do té šlamastyky dostali, pro začátek. Pokud se z ní chcete dostat, musíte zrušit podporu politického establishmentu obchodním bankám a zbavit se centrálních bank, které jsou ve skutečnosti součástí problému, nikoliv jeho řešení. Marine Le Pen (NI). – (FR) Pane předsedo, Evropa v podobě eurozóny zažívá bezprecedentní hospodářský úpadek ve své historii, nejslabší růst na světě, nejvyšší
137
138
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
nezaměstnanost a stále se snižující konkurenceschopnost. Tento naprostý neúspěch si každý jasně uvědomil během nedávné krize státního dluhu, jež zasáhla Řecko a dále zasáhne Španělsko, Portugalsko, Itálii a Francii. Jejím výsledkem bude všeobecné zchudnutí obyvatel těchto zemí. Slíbil jste konvergenci a harmonizaci evropských zemí. Dnes nás ženete ke společenské a politické explozi. Vy sám nesete zodpovědnost za tuto současnou tragédii, protože vnucením jednotné, uniformní a totalitářské politiky tak rozdílným ekonomikám jste podpořil horlivé spekulace některých lidí a hospodářskou stagnaci ostatních. Jak jinak můžeme vysvětlit skutečnost, že Španělsko, které mělo v roce 2007 2% rozpočtový přebytek, je dnes ve 12% deficitu, než tím, že jednotná a uniformní úroková sazba ECB podpořila bezprecedentní spekulace s nemovitostmi v této zemi, kde je dnes plno prázdných domů? Celý evropský bankovní sektor je dnes fakticky zamořen touto novou krizí způsobenou rizikovými hypotékami, jejíž důsledky vyvolávají velké obavy. Vaší jedinou odpovědí je návrh, abychom v tomto omylu setrvávali, přestože jste neměl žádný úspěch, když jste pokračoval s neregulérními zásahy Evropské unie a navýšil jste její pravomoci prostřednictvím předběžné kontroly vnitrostátních rozpočtů a evropským občanům jste vnutil úspornou politiku. Errare humanum est, perseverare diabolicum – chybovat je lidské, v chybování setrvávat je ďábelské. José Manuel Barroso, Předseda Komise. – Pane předsedo, pokusím se zodpovědět některé konkrétní otázky. Především děkuji paní Corien Wortmann-Koolové za její podporu. Skutečně se domníváme, že to zvýší důvěryhodnost našeho Paktu o stabilitě a růstu, ale také eura a celkově evropského projektu, a podle našeho názoru by měl Parlament být se všemi těmito snahami úzce spojen. Na posledním zasedání Evropské rady, kterého se zúčastnil pan předseda Buzek, jsem prohlásil, že by měl Parlament být o pokroku v diskusích o budoucnosti evropské správy ekonomických záležitostí plně informován. Myslím, že některé obavy, které vyjádřili pánové Hughes a Bisky, bychom měli zvážit, ale ve skutečnosti se domnívám, že náš návrh vaše obavy bere v úvahu, jelikož v něm zmiňujeme něco nového, a sice, že Pakt o stabilitě a růstu není vše, že pracujeme na rozboru provádění opatření v rámci Paktu o stabilitě a růstu s makroekonomickými nerovnováhami, s problémy spojenými s různými stupni konkurenceschopnosti. Ve skutečnosti tedy nabízíme komplexní přístup, který nebere v úvahu pouze makroekonomické prvky, ale rovněž růst, jak navrhoval pan Guy Verhofstadt, přístup, který přihlíží i k inovacím a reformám. To přesně je naším cílem s programem pro mládež do roku 2020. A ano, pane Verhofstadte, jak jste se správně zmínil, nyní se zabýváme vnitřním trhem a pracujeme na tom na základě zprávy předložené panem Mariem Montim, zprávy, o kterou jsem ho požádal, a pan komisař Barnier na podzim představí v souvislosti s touto otázkou některé velice důležité návrhy, jako je akt o jednotném trhu. Náš návrh se tedy netýká pouze opatrnosti z hlediska makroekonomických aspektů. Dnes diskutujeme o správě ekonomických záležitostí, přirozeně tedy zvažujeme, co se nepodařilo, ale chci zdůraznit – nejedná se pouze o opatrnost z makroekonomického pohledu: jedná se i o růst a o náš program reforem. Nové je, že nyní, poprvé – pokud bude samozřejmě plán schválen – máme takový komplexní přístup a snažíme se brát v úvahu všechny aspekty. Jistě si pamatujete, že když jsem před několika měsíci představoval strategii Evropa 2020, v některých místech v Evropě někteří říkali: „Ne, nemůžete to spojovat s Paktem o stabilitě
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
a růstu, protože to může Pakt oslabit.“ Myslím, že nyní každý souhlasí s tím, že diskutovat o makroekonomických omezeních bez diskuse o strukturální reformě a bez ohledu na konkurenceschopnost nemá smysl. Proto také nesouhlasím s názorem, že náš přístup není vyvážený. V případě programu pro mládež 2020 jsme usilovali o to, aby do něj byly zahrnuty cíle jako snížení chudoby, vzdělání a zaměstnanost. Jedná se tedy ve skutečnosti o velice vyvážený přístup, při kterém se snažíme kombinovat všechny nástroje hospodářské politiky, snažíme se o evropskou i vnitrostátní dimenzi a snažíme se zároveň zahrnout cíle spojené s konkurenceschopností a cíle spojené se sociálním začleněním a vzděláním. Máte pravdu, pane Verhofstadte, je na Komisi, aby předkládala návrhy, a to činíme. Předstoupíme s oficiálními návrhy. Jedná se o velice důležitou reformu. Proto se také pan Olli Rehn významně jménem Komise podílí na činnosti pracovní skupiny. Domníváme se, že je důležité dosáhnout určité shody, protože jde o velice významné změny, ale samozřejmě, až nadejde čas, aby Komise představila legislativní návrhy, učiníme tak, a je to ten nejlepší způsob, jak se Parlament do této věci zapojí. Do tohoto komplexního přístupu chceme však rovněž zahrnout makroekonomický dohled s TIF. Nejde jen o sankce pro ty, kteří nesplňují kritéria ohledně dluhu a deficitu. Pokusíme se také znovu posílit koordinaci v souvislosti s makroekonomickými nerovnováhami. Někteří z vás se zmínili také o dohledu, opět bych vám rád připomenul, že naším cílem zůstává ustanovení nového orgánu na začátku roku 2011. Potřebujeme ho, jelikož celá naše reforma je na této nové architektuře založena. V několika posledních dnech dalo nové belgické předsednictví opět podnět k dosažení dohody. Na obou stranách převažuje smysl pro konstruktivní pragmatismus. Jsem vděčný za ambici, kterou ukazuje Parlament. Jsem vděčný za vaši podporu. Zároveň bych vás rád požádal, abyste v příštích dnech pokračovali ve svém úsilí o dosažení uspokojivé dohody. Domnívám se, že je na dosah. Komise přispěla různými svými kompromisními texty a velice ji těší, že dochází k pokroku. Nyní vyzýváme oba zákonodárné orgány, aby zachovaly svůj pozitivní dynamický přístup. Jak řekla paní Swinburnová, a má pravdu, Američané ohlásili politickou dohodu, ale ještě nevydali zákon. Někdy to při četbě tisku vypadá, že Američané jsou o velký kus před námi. Není to pravda. Pan prezident Obama řekl na zasedání G20, že dosáhl dohody mezi oběma politickými stranami. Výborně, my to vítáme. Ve skutečnosti bychom však měli být schopni dokončit svou legislativní práci dlouho před našimi americkými partnery a domnívám se, že bychom tak měli učinit, abychom také poukázali na naše vedoucí postavení z hlediska finanční regulace a dohledu v celosvětovém měřítku. V tomto ohledu by to jen posílilo roli Evropy. Konečně, někteří z vás se zmínili o zátěžových testech. Jak víte, Komise hraje významnou roli při podporování transparentnosti a sdělování výsledků probíhajících zátěžových testů v bankách. Na posledním zasedání Evropské rady jsem naléhal, aby byly výsledky zveřejněny. Jak víte, jde o vnitrostátní pravomoc, ale samozřejmě jsem velice potěšen dohodou Evropské rady v tomto smyslu. Toto rozhodnutí by mělo ujistit investory buď odstraněním nepodložené nedůvěry, nebo řešením zbývajících problémů, které se mohou vyskytnout. Jsem si jist celkovou odolností bankovnictví EU, ale musíme zjistit možná zranitelná místa a odstranit je. To umožňuje zcela transparentní zátěžový test. Musí být navrženy brzdící mechanismy pro případ potřeby a to je opět vnitrostátní zodpovědnost. Pokud je třeba učinit státní zásah, včas to prošetří Komise podle pravidel Společenství vztahujících se na státní podpory. Evropské rozhodnutí zveřejňovat jednotlivé výsledky bankovních zátěžových testů bylo samozřejmě velice dobře přijato vůdci G20 minulý
139
140
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
týden na zasedání v Torontu a domníváme se, že je to způsob, jak obnovit důvěru v náš systém jako celek. Jak tedy vidíte, jsme aktivní na několika frontách. Dnes jsem vám představil aktuální návrhy týkající se správy ekonomických záležitostí. Neměli bychom je však oddělovat od dalších snah, ve kterých pokračujeme v zájmu dosažení větší soudržnosti naší hospodářské politiky a pochopení toho, že měnová unie bez určité hospodářské koordinace nemá smysl. Věřím, že stabilita eura je v zájmu všech našich občanů. Je to jistě v zájmu eurozóny, ale je to také v zájmu celé Evropské unie a všech, kteří si přejí otevřené trhy, otevřené ekonomiky a otevřené společnosti. (Potlesk) Předseda. – Pane předsedo Barroso, děkuji vám za váš přístup a vaši spolupráci s Evropským parlamentem. Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (Článek 149) Tunne Kelam (PPE), písemně. – Návrhy Komise vítám. Mohu vás ujistit, že my ve skupině PPE a v Evropském parlamentu jsme připraveni s vámi a s Radou v této věci spolupracovat. Evropa je založena na vzájemné a úzké závislosti. Současná krize ukazuje, jak je důležité více znát problémy a obavy, které prožívají ostatní členové, a být připraven ke společným akcím. Navrhovaná koordinace a kontrolní mechanismy jsou potřebné a berou v úvahu jak evropskou dimenzi, tak zvláštnosti každého členského státu. Kontrolní mechanismy však nejsou řešením, ale pouhým prostředkem. Neměly by být přeceňovány. Řešení spočívá v účinnější práci, podnikavosti a inovaci. Klíčem k řešení je prevence. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat rozpočtovým rámcům a státním dluhům. Místo rozdělování finanční kontroly do menších úseků je třeba sledovat makroekonomickou situaci jako celek. Nový duální systém pobídek a sankcí si zaslouží podporu. Také vyzývám k lepšímu využívání Eurostatu. Spolehlivé a aktuální údaje jsou klíčové pro přijímání správných rozhodnutí. Vyzývám Radu, aby ohledně navrhovaných opatření ukázala politickou vůli, abychom mohli přistoupit k fázi praktického provádění. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Rád bych kolegy poslance upozornil na problém sestavování vnitrostátních rozpočtů. Daňový systém nemůže sloužit výhradně jako prostředek ke shromažďování státních příjmů; musí také regulovat a optimalizovat hospodářský vývoj a zajišťovat sociální ochranu obyvatel. Daňový systém Lotyšska je zaměřen na jediný výsledek – jak dnes jakýmkoliv způsobem shromáždit příjmy. Jakoby se Ministerstvo financí Lotyšské republiky nestaralo o to, co bude zítra. Současný program lotyšské vlády by mohl za rok vyústit v dramatické snížení počtu daňových poplatníků a významné navýšení nezaměstnanosti, důsledkem čehož budou nadměrné sociální výdaje. To vše je výsledek nelogických a nejasných právních předpisů týkajících se daní. V jednotlivých případech mohou zaměstnanci daňové správy tyto zmatené právní předpisy uplatňovat způsobem, který si zvolí. To vedlo ke krachu mnoha podniků a obchodních struktur. Musíme naléhavě ustanovit výbor, skupinu znalců, kteří budou pověřeni posouzením lotyšského daňového systému. To, co se dnes děje v daňové oblasti v Lotyšsku, lze popsat jedním slovem – nezákonnost! Stát v podstatě podnikatele připravuje o jejich hotovost.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
11. Zvláštní úkoly Evropské centrální banky, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika – Pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy – Evropský orgán pro cenné papíry a trhy – Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Společenství a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika – Evropský orgán pro bankovnictví – Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění – Řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru (rozprava) Předseda. – Dalším bodem je společná rozprava o následujících zprávách: – zpráva, kterou předkládá pan Tremosa i Balcells jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu nařízení Rady o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika [05551/2010 – C7-0014/2010 – 2009/0141(CNS)] (A7-0167/2010); – zpráva, kterou předkládá pan Sánchez Presedo jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1998/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění [KOM(2009)0576 – C7-0251/2009 – 2009/0161(COD)] (A7-0163/2010); – zpráva, kterou předkládá pan Giegold jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy [KOM(2009)0503 – C7-0167/2009 -– 2009/0144(COD)] (A7-0169/2010); – zpráva, kterou předkládá paní Goulardová jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika [KOM(2009)0499 – C7-0166/2009 – 2009/0140(COD)] (A7-0168/2010); – zpráva, kterou předkládá pan García-Margallo y Marfil jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví [KOM(2009)0501 – C7-0169/2009 – 2009/0142(COD)] (A7-0166/2010); – zpráva, kterou předkládá pan Skinner jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění [KOM(2009)0502 – C7-0168/2009 – 2009/0143(COD)] (A7-0170/2010); a – zpráva, kterou předkládá paní Ferreirová jménem Hospodářského a měnového výboru obsahující doporučení Komisi o řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru [2010/2006(INI)] (A7-0213/2010). Ramon Tremosa i Balcells, zpravodaj. – Pane předsedo, u počátku této finanční krize byly vnitrostátní orgány dohledu. Naše finanční trhy jsou sjednocené na evropské úrovni a v každé zemi jsou hlavními finančními institucemi přeshraniční instituce, finanční dohled však zůstal pouze na vnitrostátní úrovni.
141
142
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
V této fázi a vzhledem k obrovské krizi, kterou zažíváme, existují pouze dvě řešení. Můžeme posílit vnitrostátní orgány dohledu nebo můžeme vytvořit evropské orgány dohledu, abychom evropský finanční dohled uzpůsobili procesu globalizace. V této zprávě navrhuji užší spojení mezi Evropskou centrální bankou a Evropským výborem pro systémová rizika. Předseda ECB bude rovněž předsedou ESRB a bude zastupovat ESRB navenek. Podle mého názoru nabyla Evropská centrální banka v této finanční krizi na věrohodnosti a získala celosvětové renomé. Je uznávána po celém světě, uznává ji dokonce i několik anglosaských znalců, jako je David Marsch, prezident London and Oxford Group. Podle mého názoru je Evropská centrální banka jedinou evropskou nezávislou institucí, jež bude mít morální a materiální autoritu pro to, aby hrála významnou roli v budoucím evropském dohledu jak nad finančními trhy, tak nad finančními institucemi. Chceme-li zdůvodnit, proč je nutné užší spojení mezi ECB a ESRB, se můžeme podívat na to, co se děje v jiných zemích mimo eurozónu. Před třemi týdny jsem s potěšením četl ve Financial Times, že pan George Osborne, konzervativec a ministr financí Spojeného království, se rozhodl uskutečnit největší reformu regulací finančního centra City od roku 1997. Spojené království rozdělí největší regulační orgán pro finanční služby a udělí více pravomocí a více vlivu Bank of England. Stejně jako to nyní navrhujeme my, zrušilo Spojené království anglickou tripartitní strukturu, tvořenou Bank of England, Orgánem pro finanční služby a ministerstvem financí. Pan Osborne uvedl, že krizi se nepodařilo zabránit proto, že nikdo nevěděl, kdo je zodpovědný. Pan Osborne zplnomocní Bank of England pro sledování systémových rizik v hospodářství i pro dohled nad jednotlivými bankami. Konečně, plně souhlasím s panem Osbornem, když tvrdí, že pouze nezávislé centrální banky dnes mají široké makroekonomické znalosti, autoritu a vědomosti nutné k tomu, aby činily požadované obezřetnostní odhady na makroúrovni. Tuto zprávu přijal Hospodářský a měnový výbor velkou většinou napříč stranami, věřím tedy, že i konzervativci ze Spojeného království budou hlasovat pro můj návrh na evropské úrovni s těmito argumenty. Na závěr svého projevu chci uvést, že zde nediskutujeme o druhořadé reformě. Vím, že nyní v EU narůstá státní nacionalismus a vím, že o tak rozsáhlé reformě neexistuje shoda, ale záleží na naší volbě – buď přeskočíme k politické a hospodářské unii, nebo se vrátíme k našim zchudlým národním státům. Dovolte mi, abych uzavřel tím, že podle mého názoru může eurozónu zachránit pouze těsnější a silnější unie. (Potlesk) Antolín Sánchez Presedo, zpravodaj. – (ES) Pane předsedo, balíček týkající se finančního dohledu je jedním z nejdůležitějších legislativních opatření, jakým se Evropský parlament zabývá, a jde o rozhodný krok směrem ke zlepšení správy ekonomických záležitostí Evropské unie. Práce, jež formálně započala v září 2009, kdy Komise představila legislativní návrhy následně po zprávě de Larosièrovy skupiny, má v tomto Parlamentu hlubší kořeny. Zejména bych poukázal na práci všech poslanců, kteří se už roky zasazují o evropský finanční dohled, a zejména těch, kteří zastupují mou skupinu.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Když v prosinci minulého roku přijala Rada během švédského předsednictví své stanovisko, hlavní parlamentní skupiny se domnívaly, že k vyřešení zjištěných nedostatků nestačí. Zpravodajové pak následně dokázali v Hospodářském a měnovém výboru dosáhnout v hrubých rysech dohody, o které se hlasovalo dne 10. května tohoto roku. Následující den začaly třístranné rozhovory. Od té doby se konala dlouhá řada jednání: 18 během švédského předsednictví, dvě během belgického předsednictví. V základních otázkách, ve kterých již existuje dobrý základ pro dohodu, bylo dosaženo významného pokroku: stanovení cílů; ochrana spotřebitelů; role orgánů v rámci regulačního procesu; kontrola dodržování právních norem; ustanovení závazného zprostředkování; dočasný zákaz produktů; zavedení pojmu systémové riziko a posílení dohledu v tomto směru; rozšíření pojmu „investor“; náležité používání ochranné doložky; volební systém orgánů atd. Když jsme tento bod zařadili na program tohoto plenárního zasedání, počítali jsme s tím, že proces vyjednávání do tohoto data dokončíme. Chtěli jsme vyslat pozitivní signál veřejnosti a finančním trhům, potvrdit svůj závazek, že orgány začnou působit od 1. ledna příštího roku, a připojit se k závěrům Evropské rady, aby byla vyjednávání rychle dokončena. Byli jsme do poslední chvíle připraveni dosáhnout kompromisu, ale technická, právní a politická složitost postupů nám neumožnila dosáhnout konečného textu. Navíc si nové předsednictví Rady výslovně vyžádalo čas, aby svá stanoviska uzpůsobilo dohodě dosažené při prvním čtení. Jako spoluzákonodárci potřebujeme nadále vyvíjet úsilí, jelikož je tato dohoda stále možná. My zpravodajové jsme se tedy rozhodli hlasovat pro tento text, jenž odráží náš závazek, a potvrdíme tak ambiciózní mandát Parlamentu, ale nepředložíme legislativní usnesení k hlasování. To nám ponechává určitý prostor pro dosažení kompromisu při prvním čtení za několik týdnů. Směrnice „omnibus“, jejímž jsem zpravodajem, zavádí novou architekturu dohledu do 11 odvětvových právních předpisů Unie vztahujících se na bankovnictví a trhy cenných papírů. Nejedná se tedy o obvyklý celkový přezkum. Existuje velká parlamentní shoda, abychom to učinili tak, že zachováme acquis communautaire, přizpůsobíme postup projednávání ve výborech Lisabonské smlouvě a obnovíme Lamfalussyho architekturu v souvislosti s finančními službami. Finanční dohled se musí zakládat na existenci řady norem, na „jednotném kodexu“ na evropské úrovni. Abychom toho dosáhli, byla orgánům ve všech odvětvových právních předpisech v souladu s Lisabonskou smlouvou přiznána klíčová role při vypracování technických, či dokonce regulačních norem, a to prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích opatření. Komisi byly uděleny potřebné pravomoci pro zajištění přijetí kodexu v předpokládaném termínu. Všechny příslušnosti a pravomoci byly začleněny do odvětvových právních předpisů. Doufám, že vyjednávání o této směrnici bude možné uspokojivě dokončit. Sven Giegold, zpravodaj. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, domnívám se, že prázdné místo pro Radu je přímo symbolické vzhledem k bodu, který právě projednáváme. Vím, že Rada se nyní účastní svého uvedení do úřadu, a její nepřítomnost je tedy pádně odůvodněna. Prázdné místo pro Radu je však symbolické proto, že nyní, po tolika týdnech
143
144
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
a 18 třístranných rozhovorech o hlavních balíčcích, vztahujících se k ESRB a jednotlivým orgánům dohledu, jsme od Rady stále neobdrželi žádné písemné společné stanovisko, ve kterém by vyjádřila svou reakci na práci Parlamentu. Parlament naprostou většinou hlasů vzkázal následující: nedovolíme Radě, aby návrhy de Larosièrovy skupiny a návrhy předložené samotnou Komisí rozmělnila v národně předpojatém a provinčním přístupu tím, že nebude na zkušenosti z této krize reagovat, ale místo toho se pustí do úzkoprsého hašteření o pravomocích a nebude přihlížet k tomu, jaká řešení jsou účinná a jak musí vypadat finanční dohled na evropském vnitřním trhu, zatímco se raději bude starat o to, aby neztratila žádné své pravomoci, které, jak se v minulých letech jasně ukázalo, nebyly vůbec účinně uplatňovány, jelikož evropská finanční centra si vzájemně konkurují, kdo učiní nejlepší nabídku, a lidé nad tím rádi občas přivírali oči. Od té doby vedeme tedy intenzivní diskusi o mnoha otázkách. Evropští občané nerozumí tomu, proč bude společný Evropský orgán pro finanční dohled rozdělen do tří různých měst. Taky by očekávali, že těmto orgánům budou udělena silná práva na ochranu investorů a spotřebitelů. K takovému rozhodnutí jsme nyní v Parlamentu dospěli. Zdá se, že je tu naštěstí široká shoda o potřebnosti tohoto kroku. Regulace derivátů vytvoří nové evropské tržní infrastruktury. Mělo by být normou, aby veřejné statky v Evropě podléhaly také evropské kontrole, a nejen kontrole vnitrostátních státních institucí. Rovněž jsme v Parlamentu trvali na tom, aby byla novým orgánům udělena práva, jež jim umožní zakázat rizikové finanční produkty. Chtěl bych jasně říci, že cílem není zabránit zavádění inovativních produktů na finanční trhy. Pokud se však ukážou jako rizikové, měla by tu být možnost zakázat je po celé Evropě. Na tuto zásadu se nyní při vyjednáváních přistupuje, ale zatímco se dolaďují detaily, objevují se snahy zákazy produktů natolik ztížit, že je jejich uplatňování v praxi velice nepravděpodobné, alespoň u inovativních finančních produktů. Dále vedeme dlouho diskusi o přímých rozhodovacích pravomocích. I v tomto případě jsme museli bojovat proti rozmělňování návrhů. Zůstává základní otázka: kdo vyhlásí stav nouze v případě vypuknutí skutečné finanční krize? Rada trvá na tom, že ona sama musí rozhodnout o tom, že bude rozhodovací pravomoc přesunuta z členských států na evropský orgán. Udělá to Rada vůbec? Trvá na tom, aby byl lišce svěřen kurník. Nedává to žádný smysl, na což stále upozorňuje i Komise. Zatím se Rada zdá být nepružná. Rada rovněž naléhá, aby všechna rozhodnutí evropských orgánů, která omezují rozpočtové pravomoci členských států, mohla být zpětně zrušena. Rádi tuto zásadu přijímáme, s výjimkou malých částek a případů, kdy by šlo například také o snížení daňových příjmů. Musí se jednat o vysoké částky, přidělené na základě rozhodnutí na evropské úrovni. Jinými slovy, i přes vyjednávání, která trvala dlouhé měsíce, a přes 18 třístranných rozhovorů máme stále ještě ke konečné dohodě daleko. Teď je na řadě Rada. My musíme tento týden o této věci hlasovat a vyslat jasnou zprávu, aby Rada konečně vzala na vědomí výzvy našich občanů a zřídila účinný, jednotný Evropský orgán pro finanční dohled, schopný přiměřeně na krizi reagovat. Jsem si jistý, že v tomto ohledu budeme v Parlamentu pokračovat v konstruktivní spolupráci, a jsem za to všem svým kolegům poslancům vděčný.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROBERTA ANGELILLI místopředsedkyně Sylvie Goulard, zpravodajka. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, vzhledem k nepřítomnosti předsednictví se domnívám, že je v této chvíli třeba se podívat, z čeho jsme vyšli a co jsme v posledních několika měsících učinili. Když jsme procházeli nejtěžším obdobím krize, každá ze zúčastněných stran, ať už to byly vlády, Parlament či Komise, souhlasila s tím, že v Evropě potřebujeme silný a dobře organizovaný finanční dohled. Od té doby dělala Komise svou práci. Pana Jacquese de Larosièra pověřila vypracováním zprávy. Tato vysoce kvalitní zpráva posloužila jako základ pro balíček textů, který, jak se domnívám, se vyznačuje vysokými ambicemi pro zavedení těchto orgánů. Rovněž Parlament odvedl svou práci, zejména v měsíci květnu tohoto roku jsme v Hospodářském a měnovém výboru (ECON) odhlasovali nekompromisní text, který zohledňoval zejména poslední vývoj krize v Řecku a v eurozóně a šel dokonce dál než návrh Komise. Pokud jde o Radu, od počátku měla v úmyslu návrhy Komise omezit. V prosinci minulého roku dosáhlo švédské předsednictví jednohlasné dohody, kterou Parlament přímo v den, kdy byla podepsána, označil za neuspokojivou. Španělské předsednictví se v posledních měsících usilovalo o zaplnění mezer, ale bohužel neúspěšně. se mu mezery zaplnit. Nyní máme další předsednictví, které se od minulého čtvrtka jeví jako velmi energické, ale které neúřaduje dlouho. Z tohoto důvodu přistoupil Parlament na to, že musí zvolit poněkud složitý přístup, který však můžeme občanům vysvělit a v rámci kterého dostane belgické předsednictví šanci , aniž by bylo cokoliv zásadního obětováno. Vyvíjíme značné úsilí, abychom řekli, že zítra budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích textu výboru ECON; na plenárním zasedání se jedná o textu Parlamentu. Postup však jednoduše neuzavřeme při prvním čtení, abychom dali našim belgickým přátelům šanci. Ráda bych zdůraznila body, kterými se členské státy podle mého názoru budou muset více zabývat, aby Parlament dohodu přijal. Zaprvé, jsou to otázky spojené s účinností. Velice dobře to připomněli předchozí řečníci a já bych chtěla zdůraznit, že mezi čtyřmi hlavními politickými skupinami shoda, což nám umožňuje postoupit společně dopředu. Potřebujeme, aby tyto orgány byly evropské, aby byly schopné rozhodovat na evropské úrovni o určitém počtu jasně stanovených případů. Nejde o to, nahradit vnitrostátní orgány dohledu, ale v naléhavém případě, když jsou na trhu „toxické“ produkty, když dojde k porušení práva Společenství, když se vnitrostátní orgány dohadují, je třeba, aby byla na vnitřním trhu rozhodnutí přijímána na evropské úrovni. Nepotřebujeme ochrannou doložku. K této otázce přece jen jedna poznámka. Před kým se členské státy chtějí chránit, když plánují ochrannou doložku proti Evropě? Jako kdyby zde bylo spiknutí a lidé se chtěli vloupat do pokladen členských států! To celé je směšné. Potřebujeme systém, který funguje a v rámci kterého je možné přijímat rozhodnutí, bez zneužívání, jak připomněl pan Giegold, aniž by však bylo členským státům, které nechtějí dělat nic, uděleno jakési všeobecné právo veta.
145
146
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Chceme také, aby z důvodu účinnosti byly tyto úřady zřízeny na jednom místě. Předložili jsme návrhy a protinávrhy, na něž po sobě následující předsednictví neuznala za vhodné dodnes jakkoliv reagovat. Domnívám se, že když požadujeme po zaměstnancích, aby učinili tak významné úpravy jako nyní, pak tvrzení, že členské státy nemohou uvažovat o přesunu několika orgánů do jednoho města, považují naši spoluobčané za velký žert. Nakonec bych se chtěla zmínit o otázkách spojených s informováním Parlamentu a s kontrolou orgánů, u kterých si přejeme, aby byly nezávislé. Chceme, aby byly nezávislé, ale protože chceme, aby byly nezávislé, chceme rovněž umožnit vykonávání zodpovědnosti a dialog s poslanci zvolenými lidem. V této věci jsme také předložili několik žádostí. Rovněž jsme požadovali, aby byly tyto orgány otevřenější. Poslední slovo v souvislosti se Spojenými státy. Vždy jsem naprosto překvapena, když nám někdo tvrdí, že Američané mají náskok. Také zjišťuji, že několik vlád vede diskuse na dvou úrovních. Nejprve odmítáme jakýkoliv federální stát. Odmítáme jakoukoliv další etapu integrace a ostře kritizujeme metodu Společenství. Později se stále srovnáváme se Spojenými státy. Přichází čas, kdy je třeba dostát svým závazkům. Chci silnější Evropu. Přejeme si akceschopné orgány dohledu, kde najde Evropa své místo na celosvětové úrovni, v současné velké konkurenci. José Manuel García-Margallo y Marfil, zpravodaj. – (ES) Paní předsedající, Kassandra měla dar: uměla předpovídat budoucnost. Byla také prokleta: nikdo ji neposlouchal. Proto Trója padla. Parlament již před 10 lety předpovídal, že liberalizace trhů bez současného zavedení evropských mechanismů dohledu povede ke krizi v systému z jednoho prostého důvodu: přeshraniční instituce nemohou být kontrolovány vnitrostátními úřady, jejichž soudní pravomoc končí u hranic jejich státu. Mohou na ně dohlížet pouze evropské orgány. Nevěnovali jsme tomu pozornost a krize vypukla. Exotické produkty, které neznali ani jejich tvůrci, zaplavily trhy. Nikdo již nikomu nevěřil, nikdo již nikomu nepůjčoval a úvěry se zastavily. Výsledek: 23 milionů nezaměstnaných a 3,5 miliard EUR – třetina naší produkce – vyčleněných na záchranu finančního odvětví. Co teď? My v Parlamentu už několik dní vedeme spor s Radou. Parlament i Komise vystavěly dobré základy pro dosažení dohody. Belgické předsednictví prokázalo velkou vůli. Požádalo nás o čas. Čas mu poskytneme, chceme dnes ukázat, že Parlament je sjednocený, že má zcela jasné názory. Z tohoto důvodu chceme zítra hromadně hlasovat pro pozměňovací návrhy, které společně předložily nejvlivnější skupiny v tomto Parlamentu. Parlament by chtěl zdůraznit několik myšlenek. První je, že krizi překonáme pouze po znovuzískání důvěry znovunastolení transparentnosti v souvislosti s trhy, institucemi a produkty. To bude možné jedině tehdy, když budou existovat důvěryhodné, silné, nezávislé orgány evropského dohledu, podléhající demokratické kontrole, orgány, jež nejsou omezené na pokorné opakování hesel vycházejících od vnitrostátních vlád. Co to znamená, že jsou evropské? Znamená to, že musí mít skutečnou moc, aby zamezily prodeji „toxických“ produktů; znamená to, že musí mít skutečnou moc pro zamezení regulačním narušením, které brání fungování trhu; znamená to, že musí mít skutečnou moc pro to, aby po vnitrostátních orgánech dohledu požadovaly, aby při svém jednání vždy bránily evropské zájmy. Vnitrostátní orgány dohledu nemohou být jako feudální pánové s absolutní mocí. Evropský orgán musí zajistit dodržování zákona, aby vnitrostátní orgány dělaly, co dělat mají v případě hrozby pandemie, a aby byly schopné vyřešit
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
konflikty, když kolegia orgánů dohledu tak činit nechtějí nebo nemohou. Potřebují být schopné požadovat, aby nestranné soukromé instituce činily co je činit v případech, kdy vnitrostátní kolegia orgánů dohledu zaznamenají jakékoliv opomenutí v souvislosti s evropskými pokyny. Druhou lekcí je to, že mezi přeshraničními institucemi existuje zvláštní typ institucí, známých jako systémové instituce. Základní pravda o kapitalismu je ta, že pokud se věci dělají dobře, peníze získáte, a pokud se dělají špatně, o peníze přijdete. Tím se řídí všechno, vyjma systémových institucí. Když jdou věci dobře, tyto instituce mají zisk, a když se věci vyvíjejí špatně, musí těmto institucím přijít na pomoc daňový poplatník. Pro vyřešení problému systémových institucí existují jenom dvě řešení, jenom dvě: buď budou orgánům dohledu v zemích, kde jsou činné, uděleny větší pravomoci pro kontrolu platební schopnosti a likvidity těchto institucí, což by Evropský parlament postavilo mimo hru, nebo budou zřízeny opravdové evropské orgány, což tento Parlament navrhuje. To znamená, že evropské orgány musí na tyto instituce zvlášť usilovně dohlížet, jelikož jejich krach by byl krachem všech. To znamená, že evropský orgán musí mít k dispozici rozhodovací a kontrolní mechanismy pro stabilizaci ohrožených institucí, pokud je to možné, nebo pro jejich zrušení, pokud to možné není. Záchranné čluny by měly být připraveny ještě před vyplutím, nikoliv až když vypukne bouře. Po těchto systémových institucích je rovněž třeba vyžadovat předfinancování, aby uvolnily finanční prostředky na ochranu zájmů vkladatelů, což je naše hlavní starost, a na zaplacení nákladů spojených s krizí, pokud k ní dojde. Nesmí se stát, aby náklady opět nesl daňový poplatník. Nesmí dojít k tomu, aby, jak často říkají Američané, musela „Main Street“ opět platit za výstřelky „Wall Street“. Požádal bych dámy a pány z Rady, kteří tu dnes nejsou přítomni – dnes ráno byli velice velmi aktivně vyřizovali své telefonáty, a zdá se, že je po bouři a je klid a stále tu nejsou – aby přes pana komisaře vzkázali to samé. Rada požádala o čas. Parlament jí ho dal. Ať však není nikdo na omylu: není to známka slabosti, ale síly tohoto Parlamentu. Síly orgánu, který věří tomu, co říká, a cítí, že má podporu veřejnosti, která za ním stojí. Rada a Komise, která odvádí vynikající práci, musí tohoto času využít pro dosažení shody s Parlamentem o řízení Evropy, namířené evropským směrem. Nesmí tohoto času využívat k pokusům o slučování blokačních menšin v opozici vůči Parlamentu. Žádám Radu, aby jednou Kassandru vyslyšela. Dnes jsou Kassandrou zpravodajové, kteří vystoupili. Kassandrou je také pan komisař Barnier. Ti, kteří nejsou Kassandrou, vědí až příliš dobře, koho mám na mysli. Poslouchejte Parlament, snažte se o dohodu, řekněte zde to, co bylo řečeno v Torontu. Neříkejte něco zde a něco jiného jinde. Jak říkají staří Španělé, pokud to Rada učiní, Bůh se jí odmění, a pokud ne, Bůh to bude vyžadovat. Bůh a tento Parlament. Peter Skinner, zpravodaj. – Paní předsedající, chtěl bych se zaměřit na zprávu o Evropském orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Jak mnozí z vás víte, pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění jsou dvě témata, která jsou mi velice blízká a kterým jsem ve výboru ECON věnoval zřejmě nejvíce úsilí. Soubor pravidel Solventnost II, o kterém Parlament hlasoval minulý rok a jehož jsem byl zpravodajem, je legislativní návrh, na který jsem dodnes nejvíce hrdý. Je stále nejkomplexnějším návrhem odvětvové legislativy v oblasti finančních služeb, o kterém jsme v Parlamentu hlasovali. Očekávám, že budou omezeny jak výdaje spotřebitelů, tak systémová rizika, které se nyní v odvětví pojišťovnictví vyskytují. Velká část Solventnosti II je zaměřena na vyřešení problémů, se kterými se setkávají orgány dohledu a kolegia
147
148
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
orgánů dohledu při řízení rizik a obtížných případů spojených s velkými mezinárodními pojišťovnami. Jako taková je Solventnost II úzce spjatá s návrhy pro EIOPA. Podle mého názoru poskytne EIOPA sílu k tomu, aby mohla Solventnost II účinněji fungovat. Práci na této zprávě jsem rád přijal možná právě vzhledem ke svým zkušenostem se Solventností II. Věděl jsem, že jde o kontext, ve kterém může být Solventnost II opravdu účinná. Znamenalo to také, že v diskusi ve výboru ECON jsem nemohl podpořit některé prvky ambicióznějších plánů některých mých kolegů zpravodajů v otázkách dohledu, a to v jimi popisovaných oblastech, které jsem původně podpořit mohl, jako každodenní dohled nad finančními institucemi nebo fondy pro řešení problémů ustanovené od ledna 2011. To může či nemusí být vhodné pro banky nebo kapitálové trhy, ale v pojišťovnictví je diskuse skutečně otevřená. Pojišťovnictví není bankovnictvím a jsem rád, že to mí kolegové zpravodajové přijali. Obavy, o kterých jsem se nyní zmínil, považují mnozí za oprávněné a žádná strana se nedomnívá, že v této věci existuje spor. Projekty přímého dohledu a fondů pro řešení problémů jsou záležitostí příštích let a zpravodajové jsou o tom, myslím, všichni přesvědčeni. Záměrem Komise je, aby všechny tři evropské orgány dohledu (ESA) měly stejné složení. Odvětvové právní předpisy, v tomto případě zejména Solventnost II a směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZZP), stanoví, jaké konkrétní pravomoci bude EIOPA mít. Zpravodajové tedy vycházeli z toho, že co v této fázi bude stanoveno u jednoho evropského orgánu dohledu, musí být stanoveno i u dvou ostatních, a vzhledem k mým počátečním obavám, že některé záměry nejsou pro oblast pojišťovnictví a důchodů přímo vhodné, lze v případě EIOPA uplatnit jisté významové odchylky, chcete-li. Nepůjde o odlišnosti, ale o vyváženost. Nejde nutně o hlavní body, ale myslím, že se můžeme spoléhat na něco, co bude fungovat – a fungovat i celkově, jako kdyby šlo o jakékoliv jiné odvětví. Jedním z mých hlavních cílů bylo zajistit, aby k úrovni práce centrálních bankéřů v rámci Evropského výboru pro systémová rizika existovala protiváha na nejmenší meziodvětvové úrovni. Přijímám poznámku pana Tremosy o centrálních bankách, je však také důležité, abychom se vyváženě věnovali i této oblasti mikrodohledu. Proto jsem velmi rád, že existuje společný výbor, který jsme dokázali zformovat a prosadit a v rámci kterého bude tato vyváženost nejspíše zachována. Také mě těší, že mí kolegové zpravodajové na toto přistoupili, stejně jako Rada a Komise, jak se domnívám. Toto je pro Parlament velkým úspěchem. Rovněž se domnívám, že pro pluralitu názorů, která musí z výkonných orgánů zaznívat, je zcela zásadní, aby jeden z evropských orgánů dohledu byl zastoupen v rámci rotujícího místopředsednictví Evropského výboru pro systémová rizika. Musíme vzít v úvahu, že EIOPA se bude zaměřovat na dvě propojená, avšak rozdílná odvětví, je tedy třeba také ustavit partnerské skupiny zastupující obě tato odvětví. Jak jsem uvedl, evropské orgány dohledu vycházejí z odvětvových právních předpisů a domnívám se, že Solventnost II a EIOPA se velice dobře doplňují. V oblasti důchodů zůstává otázka otevřená. Mnohé bude nyní záviset na zprávě Komise o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění a doufám, že se tomu budu podrobně věnovat, ale myslím, že musíme vyjednat dohodu, k čemuž dojde v příštích dnech, možná týdnech a velice to prospěje orgánu EIOPA a úloze, kterou Parlament sehrál při stanovování jeho pravomocí. Zároveň se domnívám, že dohoda dobře poslouží spotřebitelům a samozřejmě orgánům po celé Evropě.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Elisa Ferreira, zpravodajka. – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, nikdy nebyl evropský projekt, budovaný s velkým úsilím v posledních 50 letech, tak ohrožen jako dnes. Evropská veřejnost je velice nespokojená: finanční systém, který by jí měl sloužit, zničil její úspory, její důchody, její investiční projekty a její pracovní místa. Zkrátka, zničil její budoucnost. V rámci potřebného posílení trhů finančních služeb, bankovnictví, pojišťovnictví a trhů cenných papírů jako celku je jasné, kterým směrem se musíme vydat, a spočívá v systému, o kterém dnes diskutujeme. Ve skutečnosti potřebujeme silnou evropskou architekturu dohledu, zahrnující všechny výrobce a subjekty, jež disponuje účinnými metodologiemi a nástroji schopnými reagovat na situaci na trzích, jež nezná státní hranice, zejména v evropském kontextu. Riziko nemůže a nemělo by být z finančního trhu odstraněno, ale potřebujeme regulaci, která toto riziko učiní transparentnějším a která zabrání nárůstu bublin, jejichž prasknutí má vliv na celý systém a dolehne i na skutečné hospodářství. Pokud však i přes tyto obranné prostředky v budoucnu dojde k novým krizím, je velice důležité, abychom měli k dispozici mechanismy, které zamezí nepříjemnostem, zejména pokud jde o bankovní systém. Ten je totiž pro fungování hospodářství zásadní a je úschovnou úspor občanů. Právě ve schopnosti uskutečnit novou strategii pro řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru, na které se zaměřuje má zpráva, spočívají pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví. Není v naší moci zabránit krachu bank, ale můžeme zajistit, aby jejich reorganizace či eventuální likvidace proběhly řádně, a omezit vedlejší efekty ve zbytku systému a především předejít tomu, aby účet za následující krizi platil daňový poplatník. K tomu potřebujeme řadu nových mechanismů, musíme přijmout pravidla, definice, metodologie, nástroje a terminologii společné pro všechny ty, kteří se podílejí na restrukturalizaci, reorganizaci či likvidaci. Potřebujeme sladit všechny relevantní vnitrostátní právní rámce pro řízení krizí, v neposlední řadě právní předpisy pro bankrot a likvidaci. Orgánům dohledu musíme udělit širší intervenční pravomoci. Potřebujeme vymezit jasná kritéria, nejen kvantitativní, ale i kvalitativní, která by umožnila zasáhnout v instituci, jež se dostala do potíží. Potřebujeme připravit pohotovostní plány. Celý tento proces si ve 27 členských státech vyžádá mnoho času. Nicméně přibližně 50 z 12 000 bank působících v Evropě představuje 70 % aktiv. To znamená obrovskou koncentraci rizika, ale také příležitost v jejich případě přednostně zasáhnout. Existují tedy podmínky pro to, abychom navrhli zvláštní a urgentní postup pro vymezení podmínek pro tyto banky, jež se svou velikostí a vztahy s ostatními bankami vyznačují nadnárodním přesahem a mohou tak mít i systémový vliv na finanční systém. U těchto bank lze předpokládat zvláštní dohled ze strany nového Evropského orgánu pro bankovnictví, i když uskutečňovaný v rámci kolegia vnitrostátních orgánů dohledu. Vzhledem k rizikům, která tyto banky představují, je možné a naléhavé, aby začaly přispívat do fondu pro financování všech možných potřebných zásahů. Je také důležité, aby Evropský orgán pro bankovnictví vytvořil specializované pracoviště pro koordinaci zásahů v případě obtíží v těchto bankách. Balíček navrhovaných prvků zajišťuje, že zásahy v nadnárodních bankách systémové povahy budou mezi různými zeměmi provedeny soudržným a logickým způsobem a především se budou držet zásady, jež se v Evropě ctí, a sice že náklady za škody způsobené těmito bankami ponesou jejich původci. Tento návrh se výborně hodí k tomu, o čem dnes diskutujeme, především z hlediska pravomocí Evropského útvaru pro bankovnictví. Dokonce bych řekla, že jde o nejjasnější
149
150
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
důkaz jeho účinnosti. Při hlasování v Hospodářském a měnovém výboru se vyslovila naprostá většina – 87 % – pro tento návrh. Počítáme, že při hlasování v tomto Parlamentu bude rovněž jasná většina pro návrh, s vědomím toho, že na základě silné podpory tohoto vizionářského, realistického a pragmatického návrhu začneme naléhavě a nutně jednat pro obnovení víry Evropanů v Evropu, v její finanční systém a zejména v její bankovní systém. Olli Rehn, člen Komise. – Paní předsedající, Komise oceňuje to, v jak konstruktivním duchu byly vedeny trialogy, při kterých se jednalo o regulaci týkající se Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB). Chci poděkovat zpravodajům za vynikající úsilí, které až dosud vyvíjeli, a ve své práci musejí pokračovat. Jak dobře víte, poslední trialog se konal včera večer. Litujeme toho, že nebylo možné dosáhnout dohody pro přijetí v prvním čtení na tomto plenárním zasedání, jsme však spokojeni s tím, že všechny strany pracují na tom, aby v září ke schválení došlo. Rozumím tomu, že se mnoho diskusí mezi Radou a Parlamentem vede kolem postů a institucí a toho, kdo bude v Evropském výboru pro systémová rizika co vykonávat. Měl by být předseda ESRB volen nebo měl či měla by být automaticky prezidentem ECB? Měla by generální rada a řídící výbor ESRB zahrnovat vnější nezávislé znalce a, pokud ano, měli by či neměli by mít hlasovací práva? Měl by se předseda Hospodářského a finančního výboru účastnit práce ESRB? Věřím, že pro tyto odlišné požadavky Rady a Parlamentu lze najít řešení přijatelné pro obě strany. To samé se týká mnoha diskusí týkajících se zapojení Rady a Parlamentu v následných krocích po doporučeních ze strany ESRB. Zde jsme také k dohodě blízko. Věřím, že každou názorovou odlišnost lze vyřešit při důkladném vyjednávání a s přiměřenými formulacemi, abychom se vyhnuli nedorozumění ohledně vzájemných privilegií obou orgánů. I když tedy trochu lituji toho, že Parlament nebude moci hlasovat o konečném textu sjednaném s Radou nyní na tomto zasedání, velice mě těší jasná, všemi prokázaná vůle k tomu, aby bylo dohody dosaženo v září. Konečně bych rád upřímně řekl, že jsme moderní architekturu dohledu, stejně jako orgán pro rozbor systémových rizik pro makrofinanční stabilitu naléhavě potřebovali dávno před tím, než vypukla krize. Kdybychom již takové prostředky bývali měli k dispozici, měli bychom mnohem lepší pozici při záchranných opatřeních v oblasti financí. Chci tedy opět zdůraznit, že to, že bude nový rámec dohledu ustanoven rychle, a jistě do 1. ledna příštího roku, je skutečně účelné. Naši občané očekávají činy bez dalšího prodlení, což by mělo být možné vzhledem k tomu, jak dalece se shodujeme v základních otázkách a jak blízko jsme dohodě, i pokud jde o detaily. Stejně důležité je to, že ESRB je základní stavební kámen skutečné hospodářské a měnové unie jejího silnějšího hospodářského pilíře, a tedy i základ pro naši systémovou reakci na finanční krizi. Je rovněž základním kamenem pro obnovení a posílení důvěry v evropské hospodářství, která je nyní tak potřebná. V zájmu posílení hospodářské obnovy potřebujeme po všech stránkách zajistit následující: zabezpečit finanční stabilitu, pokračovat ve fiskální konsolidaci, dokončit záchranná opatření v oblasti financí a zejména novou architekturu dohledu a posílit správu ekonomických záležitostí. Pouze konkrétním a rychlým postupováním na všech těchto frontách můžeme posílit obnovu a upevnit hospodářskou a měnovou unii. Počítám s vaší podporou v tomto velmi významném úsilí.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, je dobře, že se Parlament zapojil do diskuse o dohledu a řízení krize. Je také jenom správné mluvit o těchto dvou hlavních tématech v obecnějším kontextu, jelikož budeme muset jednat ohledně požadavků na navýšení kapitálu a lepšího řízení podniku a toto také dokončit. Vrátíme se k tomu, neboť se budu moci, jak víte, v příštích týdnech či měsících vrátit k řadě návrhů, které byly společně zařazeny do programu schváleného Komisí dne 2. června, který podpořila Rada ministrů financí a který schválila Evropská rada. Uvidíme ostatně, a opakuji to, co řekli mnozí z vás, zda existuje skutečná shoda mezi rozhodnutími přijatými při zasedání skupiny G20, rozhodnutími přijatými při zasedání Evropské rady a rovněž tak rozhodnutími přijatými při zasedání Rady ministrů. S otázkami jako je systém prevence, řízení krize a dohled je spojeno mnoho témat. Mám na mysli fondy pro usnesení, která jsme navrhli, jako paní Ferreirová, v souvislosti s řízením krize. Mám také na mysli návrhy, které předtím přednesl pan García-Margallo y Marfil, a v souvislosti s těmito tématy předložíme v roce 2011 legislativní návrhy. Je tu také otázka řízení finančních podniků a bankovní kapitál. Vrátím se k tomu, až budu hovořit o zprávě pana Karase. Chtěl bych říci několik slov ke dvěma dnešním tématům. Nejdříve se zaměřím na dohled, který je skutečnou páteří systému. Jde o velice vážné téma, a jak jste uvedli, pokud se nám nepodaří zřídit důvěryhodné orgány a Evropský výbor pro systémová rizika, nebude mnoho dalších reforem účinných. Před několika týdny jsme hovořili o ratingových agenturách – vrátím se k nim – a provádění norem obezřetnosti. Potřebujeme tuto důvěryhodnou evropskou architekturu dohledu. Proto chci uvítat vysoké ambice, které v posledních několika měsících prokázali vaši zpravodajové, pan García-Margallo y Marfil, pan Skinner, pan Sánchez Presedo, paní Goulardová, pan Giegold, pan Tremosa i Balcells a pan Balz, a zejména ambice týkající se pravomocí těchto orgánů a jejich zákonné moci. Shledáváme se v jejich zprávách s duchem a filozofií návrhů Komise. Našli jsme v nich několik nových myšlenek, které bychom měli použít, abychom vylepšili evropský systém finančního dohledu a rovněž posílili ochranu spotřebitelů, jak navrhoval pan Giegold, zejména abychom zakázali některé finanční produkty. Mám na mysli úlohu přidělenou orgánům při rozeznávání systémových rizik a při řešení krizových situací. Míním tím posílení společného výboru, o který usiluje pan Skinner. Myslím na zlepšení transparentnosti trhů, o které jsme diskutovali v souvislosti se směrnicí omnibus, kterou řídí pan Sánchez Presedo. To je jen několik příkladů, nejobtížnější věci nás teprve čekají. Každopádně každý samozřejmě odvedl velký kus práce, pracoval jsem s vámi pět měsíců. Udělali jsme velký pokrok, ale přestože jsme v cílové rovince, jak se domnívám, ještě jsme nedosáhli dohody a toho, co bych nazval dynamickým a důvěryhodným kompromisem tak, aby to mohlo fungovat. I když tu dnes nejsou zástupci belgického předsednictví, chci je pozdravit, jelikož hned v prvních hodinách, tj. 1. července, od 10 hodin ráno, odpovídali prostřednictvím svého ministra financí, pana Didiera Reynderse, a včera velmi pozdě večer se účastnili trialogu s mnohými z vás. Chci zopakovat, co řekl pan García-Margallo y Marfil. Potřebujeme, aby Rada pochopila, že nyní je čas jednat a postupovat dopředu. Jiní to řekli také. V každém případě, Komise na základě svých pravomocí učiní vše potřebné na podporu Rady, aby ta využila příležitosti, kterou jí dáváte – tak situaci chápu. Míč má na své straně a může tak využít těchto několika dní k dosažení inteligentní a důvěryhodné dohody. Můžete s mou pomocí počítat.
151
152
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Chtěl bych říci několik slov o řízení krize a preventivních opatřeních jako poděkování paní Ferreirové za její angažování. Já sám dlouho věřím v preventivní opatření. Již dlouho se domnívám, že pokud jde o ekologické, průmyslové nebo finanční riziko, musí platit škůdce, že léčba stojí vždy více než prevence a že když je potřeba provádět prevenci či léčit, neměli bychom se na prvním místě obracet na daňové poplatníky. Toto je v duchu souboru nástrojů, který předložíme Radě ministrů. Použijeme mnoho nástrojů, které navrhla sama paní Ferreirová, a změníme tyto návrhy na legislativní návrhy. Zavazuji se, že vám bude předložen legislativní text. V této věci jsem se sám před vámi a před ministry zavázal hned první den, dne 13. ledna, během svého slyšení a při zasedání rady Ecofin v Madridu. Můžete se mnou počítat, že předložím tento věrohodný soubor nástrojů, založený na návrzích paní Ferreirové, jelikož, ještě jednou, jsem přesvědčen, že v této oblasti jako v jiných oblastech stojí prevence mnohem méně než léčba. Sebastian Valentin Bodu, navrhovatel Výboru pro právní záležitosti. – (RO) Chtěl bych říci, že vystupuji jako stínový navrhovatel tohoto stanoviska. Současná finanční krize upozornila na neexistenci účinného řízení krizových situací, které nastaly v přeshraničních finančních subjektech v EU. Na vnitrostátní úrovni byly zvoleny rozdílné přístupy. Obecně orgány buď na záchranu bank použily veřejné prostředky, nebo izolovaly bankovní aktiva ve své zemi a použily vnitrostátní nástroje pro řešení krizových situací, ale pouze na úrovni svých vlastních poboček. Tyto akce zvýšily rizika spojená se ztrátou důvěry, s narušením soutěže, právní nejistotou a vysokými výdaji spojenými se záchranou bank, které uhradili daňoví poplatníci. Konečně, potřebujeme opatření na evropské úrovni, abychom zastavili řízení krizí zahrnujících přeshraniční bankovní skupiny prostřednictvím vnitrostátních systémů. Ty mohou být velmi odlišné a inklinují k ochraně poboček na svém vlastním území a neřeší problém skupiny jako celku. Raffaele Baldassarre, navrhovatel Výboru pro právní záležitosti. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, krize nám jasně ukázala, že absolutní prioritou pro rozvoj a stabilitu finančních trhů je větší koordinace na evropské úrovni. Ve svém projevu chci nicméně pouze zdůraznit jednu základní otázku, zejména ve světle stále probíhajících obtížných trialogů. Jestliže udělení větších pravomocí orgánům finančního dohledu pro schvalování jednotlivých, přímo závazných rozhodnutí – jak stanoví článek 10 nařízení – odpovídá politické vůli rychle reagovat na krizové situace, pak jsou tyto pravomoci při vykonávání každodenního dohledu v rozporu s články 17 a 258 Smlouvy, které stanoví, že výhradní pravomoc uplatňovat právo Unie má Komise. Dále by v tomto případě vznikla paradoxní situace, kdy by za uplatňování práva Unie byly nepřímo zodpovědné členské státy, zastoupené v nejvyšším orgánu přes své vlastní orgány. Jako navrhovatel stanoviska Výboru pro právní záležitosti jsem předložil kompromisní pozměňovací návrh, který se snaží tento rozpor mezi pravomocemi přidělenými orgánům a rolí a pravomocemi Komise vyřešit zcela v souladu se Smlouvou. Doufám, že přispění Výboru pro právní záležitosti může být použito jako základ pro jakékoliv další kompromisy s ostatními evropskými orgány, abychom rychle dosáhli tolik potřebného řešení, které by bylo zcela v souladu s právem Unie.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Klaus-Heiner Lehne, navrhovatel Výboru pro právní záležitosti. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, možná máme jednotný vnitřní trh, ale naše struktura dohledu je roztříštěná. Je zřejmé, že takhle to nemůže fungovat. Potřebujeme silné ústřední evropské struktury, které by využívaly kvalifikací a hloubkových znalostí agentur členských států, přičemž by zároveň měly právo zasáhnout při krizových situacích. Už jen z hlediska obrovské daňové zátěže, kterou si tato krize vynutila, očekávají občané rychlé a rozumné rozhodnutí, které tento Parlament musí bezodkladně učinit. Občany téměř nezajímá, zda na vnitrostátní úrovni dochází k hrám o moc, ve kterých jde jen o to, kdo bude o čem rozhodovat. Občané požadují účinná rozhodnutí pro vyřešení problémů. Z objektivního pohledu, pokud si krizová situace vyžaduje opatření, musí se o nich jednat a přijmout rozhodnutí na evropské úrovni, jestliže je koordinace mezi členskými státy nepřiměřená a nefunkční. Tímto způsobem jsou přijímána rozhodnutí na úrovni skupin G20 a G8, stejně jako na úrovni hlav států nebo ministerských předsedů, ale bohužel tomu tak není na úrovni Rady. Rada volí pouze úzkoprsý přístup. Pro veřejnost je takový postup nepřijatelný. Očekáváme, že Rada začne jednat. Evelyn Regner, navrhovatelka Výboru pro právní záležitosti. – (DE) Paní předsedající, páni komisaři, pokud chtějí být členské státy Evropské unie silné hospodářsky i navenek, musí jednat jednotně jako Evropská unie. Balíček týkající se dohledu nad finančními trhy zahrnující co nejvlivnější Evropský výbor pro systémová rizika je tedy přesně tím, co potřebujeme společně se silnými evropskými – zdůrazňuji slovo „evropskými“ - orgány pro bankovnictví, trhy cenných papírů a pojišťovnictví. Evropský výbor pro systémová rizika – pokud to mohu srovnávat – se trochu podobá německému federálnímu prezidentovi. V současné podobě nemá žádné široké pravomoci zasáhnout (přála bych si, aby je měl), může však mít velkou morální autoritu. To znamená, že může vydávat varování, doporučení, to vše veřejně. Evropský parlament – a já to považuji za významný úspěch – rovněž naléhal, aby byly do Rady Evropského výboru pro systémová rizika přizvány nezávislé osoby z občanské společnosti, jinými slovy, skupiny jednající v oblasti ochrany spotřebitelů, odborové svazy a vědci. Skutečně to považuji za nesmírně pozitivní krok vpřed, který je třeba zdůrazňovat. Chci vyzvat členské státy, aby se neuchylovaly k zastaralým metodám při utváření hospodářského řádu 21. století, ale aby uvažovaly a jednaly v evropském duchu. Françoise Castex, navrhovatelka Výboru pro právní záležitosti. – (FR) Paní předsedající, evropský dohled nad finančními trhy je minimum, které můžeme učinit. Vyžádá si to regulaci ratingových agentur. Viděli jsme, jaké existují nástroje pro spekulaci proti státům. Orgány dohledu, které musíme zřídit, však nesmí opakovat stejné chyby spočívající ve střetu zájmů. Otázka kontroly tak zůstává stále otevřená: kontrola musí být politického rázu. Tato regulace je potřebná, avšak nedostatečná, pokud k ní nepřidáme správu ekonomických záležitostí v eurozóně a v Evropské unii, která přesahuje Pakt o stabilitě. Stejně tak bude nedostatečná, pokud nepřijmeme skutečná opatření proti úniku kapitálu do daňových rájů. Konečně, tento evropský dohled bude nedostatečný, pokud nepřijmeme opatření pro uplatňování regulace i ve světovém měřítku. Regulace na evropské úrovni je potřebná, ale nedostačující. Musíme dosáhnout celosvětového dohledu nad finančními trhy.
153
154
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Sajjad Karim, navrhovatel Výboru pro právní záležitosti. – Paní předsedající, je jasné, že finanční regulace není v pořádku v mnoha členských státech. Nemůžeme jednoduše dovolit, aby se věci takto nefunkčně a nejednotně vyvíjely dál. Ve Spojeném království začala nová vláda rázně jednat na přehodnocení a uskutečnění potřebné reformy na vnitrostátní úrovni. Stejně tak i evropský rámec musí zlepšit jak kvalitu, tak soudržnost regulačního dohledu. To si vyžaduje nezávislou strukturu, z hlediska regulace skutečně nezávislou, ale je třeba zajistit vyváženost. Současné návrhy by umožnily EU ovládat vnitrostátní regulátory a existuje nebezpečí, že by byly technické normy ve skutečnosti využívány k utváření a politických voleb na úrovni EU a k jejich diktátu Členské státy se takovému kroku brání oprávněně. Stanoviska Spojeného království a Německa jsou opodstatněná. Pane komisaři Rehne, pane komisaři Barniere, Spojené království je nadále připraveno dosáhnout dohody, je však nutné řádně dodržovat zásady subsidiarity. Íñigo Méndez de Vigo, navrhovatel Výboru pro ústavní záležitosti. – (ES) Paní předsedající, domnívám se, že existují pouze dvě řešení finanční krize, kterou procházíme: buď poskytneme více pravomocí vnitrostátním útvarům dohledu, nebo zřídíme evropský útvar dohledu a pravomoci udělíme jemu. Jsem rád, paní předsedající, že v současnosti je Parlament plně odhodlán, politicky odhodlán, ustavit orgány evropského dohledu a domnívám se, že mezi všemi politickými uskupeními v tom existuje značná shoda. Výbor pro ústavní záležitosti podpoří a v minulosti podpořil všechna institucionální opatření, která se ubírají tímto směrem. V této chvíli se mi zdá, paní předsedající, že jakmile zítra dáme toto své odhodlání najevo, bude mít Komise při vyjednávání s Radou prvořadý úkol. Při těchto vyjednáváních je podle mne klíčovým bodem to, zda se tyto evropské orgány budou moci přímo obrátit na podniky přímo zasažené na vnitrostátní úrovni v případě, pokud nezasáhne vnitrostátní orgán dohledu. Proto Vám, pane komisaři, přeji mnoho štěstí při plnění tohoto úkolu, který je dle mého určující pro budoucnost dohledu a v této chvíli zásadní pro ty z nás, kteří si přejí posílenou Evropu. Předsedající. – Chtěla bych učinit prohlášení: zcela správně jste si mnozí z vás stěžovali na nepřítomnost Rady, ale dnes se v Belgii koná první zasedání nového Parlamentu a proto nebylo z vyšší moci možné účast Rady zajistit. Nyní bude zahájena rozprava s mluvčími politických skupin. Markus Ferber, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, páni komisaři, dámy a pánové, člověk by se divil, čeho jsme ve skutečnosti nyní dosáhli, po roce diskusí, rozprav a mnoha jednání v rámci trialogu a jistě jsem si uměl představit, že svůj čas strávím lepším způsobem. Rok po volbách do Evropského parlamentu, kdy jsme na veřejnosti prohlašovali, jak chceme na finančních trzích nastolit pořádek, jsme nyní ve stádiu, kdy je náš úspěch velmi skromný nebo se rovná nule. Problém už byl vysvětlen. Zabýváme se trhy, které nyní působí na celosvětové úrovni. Členské státy se stále domnívají, že mohou využívat svých struktur vnitrostátního dohledu, aby v tomto prostředí uplatňovaly pravidla. Nefunkčnost takového přístupu ve skutečnosti nespustila finanční krizi, ale přispěla k tomu, že krize zasáhla i Evropu. Ptám se tedy, kdy se toto poznání, často velkolepě zmiňované v projevech, promítne do politických činů, kde jde najednou o ochranu burzovních center a bankovních struktur a ne již o ochranu občanů.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Ke splnění tohoto úkolu jsme se jako Evropský parlament zavázali. Doufám, že tak učiní i členské státy, protože neseme společnou zodpovědnost za zavedení řádného regulačního dohledu pro občany, který zajistí, aby byly i úspory jednotlivců neustále zabezpečené. Samozřejmě doufám také v to, a nyní se obracím ke komisaři, že Komise nyní vynaloží veškeré své úsilí, aby co možná nejdříve dosáhla dobrého výsledku ve prospěch Evropanů. Gianni Pittella, jménem skupiny S&D. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, zdá se jasné, že rozhodnutí, které se Parlament chystá učinit, tj. hlasovat o pozměňovacích návrzích a nehlasovat, odložit hlasování o legislativním usnesení, je zoufalý pokus připomenout Radě její povinnosti, aby byl při příštím zasedání v září tento balíček schválen při prvním čtení. Upřímně nemohu uvěřit tomu, že vlády stále zůstávají nečinné a neudělí orgánům dohledu, které nyní zřizujeme, skutečné pravomoci. Vypadá to, jako kdybychom vytvářeli struktury neschopné dohled uskutečňovat – jaký má jejich zřizování smysl? Jak je známo, Evropský parlament není armáda extremistů s revolučními požadavky. Jsme obyčejní lidé, kteří žijí mezi občany, tedy mezi těmi, kteří ve svém každodenním životě na svých peněženkách pocítili pohromu způsobenou finančními trhy neregulovanými na nadnárodní úrovni . Naše návrhy vycházejí od pana de Larosièra, nikoliv od pana Robespierra, jak ctihodný pan komisař Barnier jistě ví. Přátelé v Radě, i když tu dnes nejste, naše slova si přečtěte. Na své zodpovědné gesto očekáváme kladnou odpověď, pokud však nepřijde, přistoupíme v září k hlasování a vzkážeme všem evropským občanům, že si přejeme orgán přímého dohledu nad finančními zprostředkovateli, že si přejeme, aby byl dohled nad Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) svěřen i celoevropským orgánům, a že si přejeme, aby měly evropské orgány v případě neshody mezi vnitrostátními orgány poslední slovo. Drazí přátele v Radě, neschovávejte hlavu do písku jako pštrosi. Situace je nesnadná, ale musíme jí čelit odvážnými a silnými kroky. Sharon Bowles, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, i přes přednosti Solventnosti II, o kterých jsme již slyšeli, jsme se rozhodli ji jako skupina nepodpořit na základě obav z její praktičnosti v dobách hospodářských obtíží, z jejích interferencí s vnitrostátními insolvenčními zákony a z nedůvěry orgánů dohledu ostatních zemí. Příklady plynoucí z krize, jako je Fortis bank, položily základy pro takovou nedůvěru a vyplývá z nich potřeba evropské architektury dohledu a disciplíny. Solventnost II mě přesvědčila, že přeshraniční insolvence a stav blízký insolvenci ve finančních institucích se musí řešit na evropské úrovni. Je to náročný úkol, ale v rámci celkového pojetí jednotného trhu jde o závažný nedostatek. Zpráva paní Ferreirové se zabývá mnohými z těchto otázek a já autorce děkuji, že do ní zahrnula mé nápady pro zabránění morálního hazardu v souvislosti s krizovými fondy a 28. režim pro insolvenční řízení pro přeshraniční banky. Zásadní otázkou je v tuto chvíli plánování a nouzové plány, „závěti“ („living wals“) a mechanismy pro řešení krizových situací ukážou mnohé o současnosti i o ochraně v budoucnu. Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, chtěl bych se obrátit na Radu a samozřejmě mě, jako mnohé z nás, mrzí, že tak nemůžu učinit přímo, jelikož bych rád Radě řekl, že Parlament je v této věci rozumný. Požaduje pouze evropský dohled pro evropské subjekty, vnitrostátní dohled pro vnitrostátní subjekty. Požaduje ochranu spotřebitele a zejména zákaz produktů, které tu každý označuje jako „toxické“, a nejenom zde, ale také v odvětví, v oboru. Pokud jsou „toxické“, proč je povolovat?
155
156
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Parlament samozřejmě požaduje donucovací prostředky. Nic z toho se mi nezdá extremistické. Proč to nemůže Rada přijmout? Myslím, že našim spoluobčanům a tomuto Parlamentu dochází trpělivost. Jestliže dáváme belgickému předsednictví příležitost jednat, je třeba tuto příležitost využít, abychom příští týden měli výsledky. Víte, my v Belgii se nyní musíme dívat na slogany typu „Eigen volk eerst“ („Nejdříve náš vlastní národ“) či „Vše, co děláme, děláme lépe“ a bohužel se s tímto národním egoismem setkáváme příliš často i na evropské úrovni. Právě to nejpravděpodobněji dláždí cestu k budoucímu úpadku pro občany tohoto kontinentu, na které můžeme být přesto hrdí. Proto, jak řekl Jean-Claude Trichet, potřebujeme po zavedení měnové federace i hospodářskou a rozpočtovou federaci. Nemohu to nazvat jinak než politickou federací. Ivo Strejček, jménem ECR. – (CS) Já tady odpoledne poslouchám tuto debatu a myslím, že zde padly docela vážné věty. První větu řekl pan předseda Barroso, když řekl, že „jsme ochotni učinit cokoliv, abychom zachránili euro“. A druhou větu řekl někdo z vás, když řekl, že „pevnější či semknutější Evropská unie může zachránit finanční stabilitu“. V tom je přece podstata celé debaty o finanční architektuře, o dohledu nad finanční architekturou. Existuje tu měnová unie. Měnová unie nemůže být oddělená – i podle ekonomické vědy – od unie fiskální, a ta nemůže existovat bez unie politické. Občané, kteří tady sedí a dívají se na nás, si mohou oprávněně klást otázky: „Tak jaké máte řešení?“ Tak jim řekněme: „Chceme vytvořit politickou unii, ale protože už za sebou máme katarzi Lisabonské smlouvy, tak to potřebujeme udělat nějak mimo vás. Potřebujeme to udělat nějak mimo vaše rozhodnutí.“ A to je, myslím, chybný přístup. Thomas Händel, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, v Evropském parlamentu máme zodpovědnost za rozhodné provedení regulace finančních trhů. Všechny naše návrhy byly v rámci trialogů silně oslabeny. Rada a vlády si nepřejí silné zasahovací pravomoci. Pan Giegold oprávněně označil to, co se právě děje, za „provinční“ přístup. Zdá se, že cílem není zpřísnění regulací, ale pouze vybudování o něco odolnějšího systému. Budeme mít roztříštěnou strukturu dohledu, neschopnou vykonávat řádnou kontrolu finančních trhů. Z této finanční a hospodářské krize se vyvozují nepřiměřené důsledky, což znamená, že další krize se již chystá. Mnoho vnitrostátních ekonomik, včetně těch evropských, další rány nevydrží, což s sebou ponese všechny sociální a hospodářské důsledky pro obyvatele Evropy. Ti očekávají, že bude tento dravý kapitalismus na finančních trzích zkrocen a vedoucí úlohu bude opět hrát politika. Jestliže o víkendu řekl generální ředitel UniCredit Bank, pan Alessandro Profumo, že potřebujeme silný Evropský orgán pro finanční dohled a soubor pravidel společný pro všechny členské státy, a požadoval přísnější kapitálová pravidla, je to výzva pro Evropský parlament, aby skutečně taková pravidla stanovil. Je úkolem Evropského parlamentu vyvíjet nátlak na Radu a urychleně posílit účinnou regulaci. Byl by to jenom první krok pro status quo ante. Velkolepé sliby musí konečně následovat činy. Moje skupina podporuje silnou evropskou regulaci. Jakákoliv jiná situace, bez regulace, by ohrozila euro, jednotnou EU a demokracii. Claudio Morganti, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, podporuji záměr zabezpečení trhů a investic evropských občanů. Zajímalo by mne však, zda cesta, kterou se chceme ubírat, je správná. Nechtěl bych, aby se reakce evropských orgánů, a zejména našeho, na krizi a nedávné finanční skandály minuly cílem.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Vytvoření nových zákonů a nových takzvaně nezávislých orgánů nemusí ve skutečnosti být zásadní a rozhodující řešení současných problémů. V celé Evropě existuje jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, velmi mnoho a velmi nákladných nezávislých orgánů, které v každém případě nezabránily krizi na trzích či nedávným obtížím a finančním skandálům v Evropě. Souhlasím s tím, že potřebujeme větší koordinaci mezi jednotlivými vnitrostátními orgány, ale rovněž se domnívám, že není třeba všechno v této oblasti úředně schvalovat. Podle mého názoru je zachování možnosti existence nezávislých orgánů dohledu jistě lepší řešení pro větší ochranu investic a spořitelů. Konečně, jsem přesvědčen, že politici by měli nést větší zodpovědnost. Jako jediný evropský orgán přímo odpovědný lidu se podle mého názoru nesmíme zříkat svých pravomocí. Nesmíme a nemůžeme slepě důvěřovat takzvaným nezávislým orgánům: jsou pro nás technickým nástrojem, který musíme využívat, ale nejsou a nikdy nebudou samy o sobě řešením. Martin Ehrenhauser (NI). – (DE) Paní předsedající, Evropská unie má již přibližně 40 agentur. Každý rok spolknou tyto organizace 1,5 miliardy EUR. Rada a členské státy neměly nikdy problém urychleně tyto agentury zřídit. Rady a členské státy rovněž nikdy nepovažovaly za problém skutečnost, že tyto agentury velice často svou činností porušují zásadu subsidiarity. Existence těchto agentur nemá především žádné odůvodnění. Nyní budou zřízeny tři nové agentury, tři účelné agentury, které mají své pravomoci uplatňovat v oblasti, kde může Evropská unie konečně potvrdit, nakolik jsou tyto agentury potřebné. V situaci, kdy politika po celé roky, ne-li desetiletí zaostává za celosvětovým dopadem finančních trhů, se však nyní členské státy staví na odpor. Jestliže na jedné straně Evropská unie působí tam, kde to není potřeba, a na straně druhé je nečinná tam, kde to naléhavě potřebujeme, je naprosto pochopitelné, jak rozmrzelí jsou z toho evropští občané. Zbývá mi jedině požádat Radu, aby konečně rozumně jednala a upustila od svého obstrukčního přístupu. Astrid Lulling (PPE). – (FR) Paní předsedající, přiznávám se, že je pro mne obtížné připojit se ke svým kolegům, kteří se tak vytahují a zakládají si na jedinečnosti naší legitimity ve srovnání s ostatními orgány Unie. Jejich postoj je bohužel často směšný. Když však poslanci tohoto Parlamentu na základě své práce a svého přesvědčení předstupují s dobře odůvodněným stanoviskem na obranu toho, co se zdá být všeobecným evropským zájmem, proti poněkud nervózním státům, pak je to zcela jiná věc. V této rozpravě o evropském dohledu sehrál Parlament svou roli. Pokud jde o Evropský výbor pro systémová rizika, pro který jsem stínovou zpravodajkou za svou skupinu, zastávala jsem, jako paní zpravodajka Goulardová, ambiciózní postoj. Přimlouvala jsem se za mechanismy, jež by zajistily jistou míru účinnosti, a zdůrazňovala jsem svrchovanost Evropské centrální banky. Proč? Protože Evropská centrální banka je jediný skutečný orgán Společenství v tomto uskupení a protože prokázala svou uvážlivost. Z křesťanské dobroty nebudu zmiňovat jména všech orgánů a všech těch velkých postav, které se náhle v bouřce ztratily. Můžeme považovat za štěstí, že v nejhorším období krize jsme na lodi měli alespoň kapitána. Byla bych tedy ráda, kdyby byl v blízké budoucnosti makroobezřetnostní dohled přidělen silnému orgánu Společenství, přičemž mikroobezřetnostní dohled nutně zůstane rozdělený.
157
158
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
V této neklidné době musí Evropský výbor pro systémová rizika začít působit co nejrychleji. Budoucnost ukáže, zda jsou potřebné změny, ale je nutné začít na zdravém základě, jelikož systémová rizika mají dopad na celý evropský i celosvětový bankovní sektor. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Současná hospodářská krize nám ukázala, že potřebujeme systém pro předcházení krizím a zabránění jejich negativním dopadům. De Larosièrova zpráva, zveřejněná v únoru 2009, se zabývala finančním dohledem v Evropské unii a navrhla zřízení orgánu sui genesis, zodpovědného za makroekonomický dohled na úrovni Evropské unie a nabízejícího řešení současných nedostatků. Evropský parlament navíc vyzval Komisi, a to již v roce 2000, aby předstoupila s návrhy pro zaručení stability finančních trhů Evropské unie. Evropská unie se prakticky nachází v kritickém bodě, kdy musí dokázat svůj význam občanům, kteří od ní očekávají řešení současné hospodářské recese a účinné mechanismy pro zabránění budoucích hospodářských recesí. Mluvilo se o demokratickém deficitu Evropské unie, o snížené účasti evropských občanů při volbách do Evropského parlamentu, o jejich neschopnosti ztotožnit se s evropskými politikami. Proto se domnívám, že může Lisabonská smlouva skutečně znamenat významný krok k nápravě těchto nedostatků. Je to však jen začátek. Musí být položeny pevné základy pro podporu důvěry v evropský hospodářský a politický systém následkem získané stability a výhod. Potřebujeme účinný systém dohledu, který vytvoří podmínky pro to, aby hospodářství disponovalo stabilními finančními prostředky, a pro zajištění hospodářského růstu a udržitelných pracovních míst. Musí být rovněž sledována sjednocenost evropského jednotného trhu, pokud chceme zabránit jeho roztříštění. Proto se skutečně domnívám, že je zřízení Evropského výboru pro systémová rizika a orgánů finančního dohledu vhodné. Wolf Klinz (ALDE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, i členové Rady si uvědomují, že slabiny systému dohledu jsou nebo byly jednou z příčin největší celosvětové finanční krize od roku 1930. Rovněž vědí, že vnitrostátní opatření sama o sobě nestačí pro řešení následků této krize, ale že musíme hledat celosvětová, nebo alespoň evropská řešení. Rada by měla vědět, že Evropský parlament si nepřeje zřídit nezávislou evropskou architekturu dohledu a výbor pro systémová rizika z dogmatismu nebo tvrdohlavosti, ale z hlubokého přesvědčení sdíleného všemi stranami. Tohle je jediný způsob, jak investorům zaručit transparentnost a ochranu, které spočívají v celistvém regulačním rámci a v jednotné interpretaci a uplatňování tohoto rámce. Jasným poselstvím krize je, že potřebujeme nikoliv menší, ale větší zapojení Evropy ve finančním sektoru; pokud nebudeme postupovat dopředu, pak se budeme vracet zpět. Členské státy by měly skončit s přetvářkou, kdy na zasedáních skupiny G20 volají po celosvětových řešeních a doma požadují alespoň evropskou regulaci, ale ve skutečnosti v rámci trialogů odmítají jakýkoliv kompromis. Lajos Bokros (ECR). – Paní předsedající, neměli bychom v souvislosti se svou prací v této oblasti vystupovat samolibě a dívat se spatrana Spojené státy. Ve skutečnosti jsou na jedné straně Spojené státy mnohem blíže komplexním novým právním předpisům o regulaci finančního sektoru a dohledu nad ním. Rovněž se více soustředí na podstatu než na válku mezi gangy. Nové právní předpisy, které projednává Kongres USA, spoléhají na úřad na
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
ochranu spotřebitelů, jenž disponuje velkými pravomocemi vydávat úřední rozhodnutí, včetně naprostého zákazu konkrétních finančních produktů. Se standardizovanými deriváty se bude obchodovat na zavedených burzách a projdou clearingovými bankami. Zajišťovací fondy a kapitálové investiční společnosti se budou muset registrovat u SCC nad určitou, velmi vysokou kapitálovou hranici. Diskutujeme o tom, jak rozdělit pravomoci mezi evropské a vnitrostátní orgány. Řešení je velmi jednoduché. Orgány vykonávající makroobezřetnostní dohled, jako Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), by měly být úzce napojené na Evropskou centrální banku, jakožto evropský orgán, avšak orgány vykonávající mikroobezřetnostní dohled musí koordinovat vnitrostátní orgány. Mario Borghezio (EFD). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, opatření pro dohled nad evropským finančním systémem musí mít – a to by mělo být ve zprávě více zvýrazněno – přednostní cíl, který musí být zcela jasný a silně podporovaný, a sice vytvoření přísných pravidel pro kontrolu trhů s deriváty, jelikož se jedná o jednu z hlavních příčin, ne-li o hlavní příčinu současné finanční krize. Místo toho zde navrhujeme centralizovaný orgán, do jisté míry podobný modelu ECB. To není dobře, protože v této chvíli není známo nebo není jasné, jaká bude úloha vnitrostátních orgánů dohledu – v mé zemi jde o Banca d'Italia. Zdá se, že jejich role je zúžena na úlohu agenta, což není zvláště přesně stanovená funkce. Na místo toho bychom měli začít vykonávat dohled v našich zemích. Například v Itálii se tak děje v rámci systému místních poboček, které mohou situaci dobře sledovat. Navíc, proč by měla mít evropská agentura sídlo ve Frankfurtu? Kdo o tom rozhodl? Na základě jakých kritérií, pokud ne se záměrem sladit, abych tak řekl, sídlo s Evropskou centrální bankou? Navrhujeme, aby sídlila například v Miláně, významném finančním a bankovním středisku, ale i z geohospodářského hlediska vzhledem k jeho poloze ve středu Evropy. Domnívám se, že by tento plán měl celkově být daleko hlubší, s opatřeními, jež si vyžadují odvahu, jako rozlišení obchodních a investičních bank v evropských právních předpisech, na základě zásad starého práva USA. Danuta Maria Hübner (PPE). – Paní předsedající, současná krize nám ukázala, že když se evropská banka dostane do obtíží, mohou její problémy přesáhnout hranice. Ustanovujeme systém finančního dohledu platný pro celou EU pro předcházení takovým situacím, přičemž integrovaný evropský rámec pro řízení přeshraničních krizí, doufejme, co nejdříve doplní architekturu dohledu. Poslední dva roky ukázaly, že spoléhat na vnitrostátní přístup pro řešení krizí je zcela nedostatečné řešení. Nový systém budeme muset ustanovit tak, abychom mohli krize řešit hospodárně, abychom zamezili morálním hazardům a vyloučili finanční pomoc ze strany daňových poplatníků. Převody aktiv budou muset být regulovány tak, aby byly podmínky všude stejné, zejména v přijímajících zemích. Systém řízení přeshraničních krizí, založený na 28 systémových pojetích, by měl být navržen tak, aby byla zrušena vzájemná závislost mezi bankami a vnitrostátními rozpočty. Měl by rovněž přispět ke vzniku jednotného bankovního trhu Unie. Nakonec, kdybychom měli v Evropě jednotný bankovní trh, nemuseli bychom mluvit o řízení přeshraničních krizí.
159
160
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
V neposlední řadě bych chtěla zdůraznit, že všechny prvky evropského rámce finanční stability, stejně jako systém řešení problémů přeshraničních institucí, by měly být naléhavě schváleny pro omezení nejistoty a slabostí v bankovním sektoru. Ustanovení evropského mechanismu by také umožnilo Evropě být účinnější v rychlém uskutečňování komplexních řešení. Edward Scicluna (S&D). – Paní předsedající, zaprvé bych chtěl poblahopřát všem zpravodajům za jejich práci na tomto balíčku vysoce významných reforem. Toto přehodnocení finanční architektury EU je pro Hospodářský a měnový výbor obrovský závazek a zabralo mi většinu času v mém prvním roce působení jako poslanec Evropského parlamentu. Jsem rád, že se zdá, že jsme blízko dohodě. Řádné fungování Unie a celosvětových finančních systémů a omezení hrozeb si vyžaduje větší jednotnost mezi makrodohledem a mikrodohledem. Zpětně se zdá překvapivé, že neexistoval jednotný orgán pro makroobezřetnostní dohled pro celou EU, který by právě toto činil. Naše finanční trhy v zemích uvnitř i mimo eurozónu jsou natolik propojené, že by možná orgán dohledu sledující vývoj trhu, bubliny v oblasti správy aktiv, budoucí příčiny systémových rizik a nerovnováh umožnil rychlejší a jednotnější reakci na krizi. Krize ukázala mnoho věcí: že náš regulační rámec nebyl dostatečně silný; že trhy vždy nekorigují sebe samy; a co je horší, že byly vystaveny nesledovaným systémovým rizikům. Zvláště vítám zřízení Evropského výboru pro systémová rizika, orgán, který má zastávat roli hlídacího psa a včasně varovat před systémovými riziky a nerovnováhami. V tomto ohledu je největší prioritou systémová rizika kvalitativně popsat, aby mohl systém účinně fungovat. Vítám nedávné rozhodnutí, že mají být zveřejněny zátěžové testy několika největších bank v EU. Doufám, že se bude Komise tímto příkladem řídit, aby podobně vypracovala a pravidelně zveřejňovala zátěžové testy veřejných financí všech členských států. Závěrem, Parlament vyvinul obrovské úsilí a ukázal politickou vůli ke kompromisu a ke schválení tohoto balíčku před institucionálními prázdninami, ale měli bychom usilovně pracovat na tom, aby byla dohoda na dohled a abychom mohli tyto reformy uskutečnit do ledna 2011. Vicky Ford (ECR). – Paní předsedající, chtěla bych začít velkým poděkováním zpravodajům za jejich výjimečně těžkou práci a panu komisaři, poslancům Parlamentu a zástupcům předsednictví, kteří včera stále ještě téměř o půlnoci trpělivě vyjednávali. Všichni souhlasíme s tím, že Evropský výbor pro systémová rizika a evropské orgány dohledu umožní zcela nový a potřebný přístup k řízení finančních rizik po celé Evropě. Je to dobře, ale není to snadné. Balíček zahrnuje pět různých směrnic, které pozměňují samy sebe nebo se dotýkají 11 dalších, a významně byl změněn způsob propojení vnitrostátních regulátorů, centrálních bank a ministerstev. Velmi mě těší, nakolik se blížíme konečné dohodě. Ze 67 článků týkajících se evropského orgánu dohledu už je zřejmá dohoda o 64 a u třech zbývajících existuje shoda u většiny bodů. Měli bychom být všichni, i samotní zpravodajové, velice hrdí. Příští týden při zasedání Ecofinu zachovejte prosím otevřený dialog. Potřebujeme tyto orgány zřídit, zajistit, aby měly kvalitní zaměstnance, a v případě potřeby navýšit jejich pravomoci.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Theodor Dumitru Stolojan (PPE) . – (RO) Chci také upoutat pozornost na činnosti zahraničních bank v členských státech, které nejsou členy eurozóny. K těmto činnostem je třeba velmi pozorně přihlížet v rámci dohledu nad finančním systémem, jak na evropské, tak vnitrostátní úrovni, abychom zabránili iracionálnímu a nezodpovědnému jednání. Podporuji tuto činnost, jelikož v několika členských státech vytvořily zahraniční banky vysoká rizika, protože si vzaly krátkodobé zahraniční půjčky a poskytly podnikům a občanům v těchto zemích střednědobé a dlouhodobé půjčky. To byl jeden z hlavních důvodů, proč příslušné země žádaly Mezinárodní měnový fond o podmíněnou pomoc. Burkhard Balz (PPE). – (DE) Paní předsedající, potřebujeme také větší dohled nad finančními trhy. Hospodářská a finanční krize jasně a bolestivě ukázala, že jsme v minulosti promarnili své příležitosti. Evropské orgány pro finanční dohled musí mít rozsáhlé pravomoci. Nesmí se z nich stát prázdné skořápky, které pasivně sledují vývoj trhu. Zvláště pro přeshraniční finanční instituce je potřebný ústřední orgán, který může v rozhodujícím okamžiku spojit své síly s vnitrostátními orgány dohledu a rychle a cíleně zasáhnout. Přímé zasahovací pravomoci jsou nezbytné tam, kde existují rozdíly mezi vnitrostátními orgány v krizových situacích a rovněž v případech porušení práva Společenství. Rada musí konečně uznat Evropský parlament jako rovnoprávného zákonodárce. Zodpovědní členové Evropského parlamentu odvedli jistě dostatečnou přípravnou práci. Konaly se četné diskuse a Parlament jednal rychle a cílevědomě. Očekáváme od Rady jasné odpovědi a konkrétní písemné návrhy. Myslím, že se pro popis situace v tuto chvíli nabízí srovnání se světovým pohárem FIFA: míč je nyní na straně Rady. Enikő Győri (PPE). – (HU) Krize nám všem uštědřila několik bolestivých lekcí. Nemůžeme dovolit finančním institucím, aby bez dohledu vykonávaly spekulativní činnosti, jež ohrožují jistotu zaměstnání milionů lidí. Nové orgány dohledu budou odpovídat přesně tomuto účelu. Jsem ráda, že kompromisní návrhy předložené Radě zahrnuly pozměňovací návrhy důležité pro země střední a východní Evropy. Bylo například schváleno, že guvernéři centrálních bank členských států mimo eurozónu budou moci být součástí řídících orgánů Evropského výboru pro systémová rizika a že v případě sporu mezi orgány dohledu se bude rozhodovat na základě prosté většiny. Nové orgány dohledu budou muset být zřízeny na počátku maďarského předsednictví, tedy od 1. ledna 2011. Domnívám se, že pro dosažení kompromisu je nutné, aby Rada i Parlament učinily ústupky, pokud jsou po formální stránce účelné a rozumné. Rada by například měla svolit k tomu, aby všechny nové orgány sídlily ve Frankfurtu, aby nad přeshraničními finančními institucemi vykonávaly dohled evropské orgány dohledu, a měla by umožnit, aby tyto orgány působily nezávisle na Komisi. Ústupky by měl učinit i Parlament. Vážení kolegové, domnívám se, že by stačilo, kdybychom se místo stanovení technických norem výhradně zaměřili na strategické vedení. Konečně, Ecofin by měl mít právo ohlašovat hospodářskou krizi. Věřím tomu, že lze dosáhnout kompromisní dohody v těchto obrysech nejpozději v září a že budou nové orgány ustanoveny k 1. lednu. Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Paní předsedající, jsem rád, že se se svým přítelem, panem Michelem Barnierem, opět setkávám v tomto Parlamentu. Rovněž bych chtěl říci panu Manueli García-Margallo y Marfilovi, nakolik jsem mu vděčný za to, že souhlasil s tím, že jakmile nějaký peněžní ústav nepodléhá regulaci vnitrostátního orgánu, bude mít
161
162
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
v této oblasti pravomoci budoucí Evropský orgán pro bankovnictví. Mám na mysli mezinárodní veřejné bankovní instituce a zejména Evropskou investiční banku. Chtěl bych diskutovat o dvou tématech, která se mi zdají důležitá: nejdříve účetní normy, poté spor, který máme se svými americkými přáteli o reálné hodnotě. Bude třeba docílit této dohody ve finančním sektoru a v souvislosti s pojišťovnami a orgány trhu, a pokud tomu tak nebude, mít v těchto finančních sektorech své vlastní účetní normy. Konečně, pokud bychom se měli náhodně zabývat otázkou selhání států, navrhuji, abychom se zaměřili na zodpovědnost peněžních ústavů a především abychom peněžní ústavy obvinili z toho, že nepřiměřeně podporují státy, které mají finanční obtíže. Myslím, že není správné, aby peněžní ústav nadále půjčoval prostředky státu, který nedodržuje pravidla Paktu o stabilitě a růstu. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Tato krize ukázala, že potřebujeme lepší mechanismus pro regulaci přeshraničních finančních trhů a pro dohled nad nimi. Hlavním cílem celého legislativního balíčku je udržet finanční stabilitu v EU, včas rozpoznat existující rizika v systému a ochránit investory. Je však velmi důležité vyhnout se přílišné regulaci trhu, jež by měla za následek více byrokracie a dokonce korupce. Domnívám se, že všechny tři evropské orgány dohledu a Evropský výbor pro systémová rizika pomohou posílit dohled na úrovni EU. Proto je důležité, aby Parlament, Rada a Komise dosáhly co nejdříve kompromisu v souvislosti s návrhy na zlepšení regulace a dohledu. Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Po pravdě, až doteď neuměli mnozí z nás politiků odpovědět na jednoduchou otázku: proč k této finanční krizi došlo, kde jsme byli předtím a proč jsme nedokázali předpovědět, že k tomu dojde? Dle mého soudu jsme přenechali jednoduchou záležitost, a sice kontrolu, samotným subjektům finančního trhu. Myslím, že dnes je opravdu nevyhnutelné a je třeba, aby tyto orgány byly zřízeny, a je třeba to realizovat. Údaje, které tyto tři orgány nashromáždí, budou velmi důležité a budou zčásti tajné. Domnívám se, že, jak uvedl pan Michel Barnier, pro dokončení hlavního řetězce musíme zřídit evropskou ratingovou agenturu. Pokud dosáhneme uzavřeného kruhu, budeme v budoucnu moci využívat údajů, které jsme nashromáždili, pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského trhu. Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Paní předsedající, zažili jsme velmi vážnou a hlubokou finanční krizi, jež otřásla světem, destabilizovala naše hospodářství, zvýšila nezaměstnanost a urychlila naše zadlužení, a my její následky nadále pociťujeme. Zdá se mi tedy, že naše zodpovědnost je jasná. Musíme udělat vše, co je v naší moci, aby se toto již neopakovalo. Proto je zásadní, aby zpravodajové, Komise a Rada společně a rychle postupovali dopředu, aby konečně dosáhli hodnotné dohody. Potřebujeme regulaci a dohled. Potřebujeme nezávislé, silné orgány v zájmu Evropanů, Co se podařilo USA, musí učinit i Evropská unie. Je to jediný způsob, který máme k dispozici, abychom věci změnili, a proto musíme uspět. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Přetrvávající turbulence na finančních trzích nám ukazují, že globální finanční systém velmi citlivě reaguje na všechny informace o bonitě, nebo solventnosti jednotlivých subjektů.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Podezřívavým pohledům zvenčí se přirozeně nemohou vyhnout ani země Evropské unie, ať jsou součástí eurozóny či nikoliv. Zodpovědná a důvěryhodná hospodářská politika každého státu Evropské unie je proto základním předpokladem pro úspěšné fungování Unie. Snahy o přísnější regulaci a důslednější dohled však samy o sobě nedokáží zabránit možným krizím. Neúměrný nárůst finančního sektoru ve vztahu k reálné ekonomice a jeho snaha po zisku totiž vedou k nebezpečným praktikám, které ze světového hospodářství učinily zvláštní druh kasina, ve kterém za finanční hazardéry nakonec opět ručí státy a jejich občané. Proto je třeba nadále trpělivě pracovat na co možná nejširší vyvážené reformě finančního systému tak, aby nová pravidla vyloučila hazardní chování jak v politickém prostředí, tak ve finančních institucích. Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlavním bodem programu skutečné a důvěryhodné finanční politiky Evropské unie musí být silná koordinace evropských politik a politik členských států. Nový program pro období let 2014-2020 musí tuto možnost brát řádně v úvahu, jelikož ta také představuje skutečné šance pro udržitelný rozvoj. Orgány, které je potřeba za tímto účelem zřídit, musí vyvinout strategie zásahu v souladu s trvalým růstem Evropské unie a ještě více vykonávat dohled pro zamezení možnému kolapsu hospodářství, aniž by bránily zdravému podnikání. Měl by existovat bankovní systém, který – proč ne, řekl bych především – zároveň chrání rodinu a zajišťuje lepší regulaci a přísný dohled pro další oživení evropského hospodářství, které vyžaduje růst prosperity. Othmar Karas (PPE). – (DE) Paní předsedající, chtěl bych vzkázat nepřítomným zástupcům Rady následující: vraťte se k silné Evropě se smyslem pro společenství, neodvracejte se od reality, podívejte se občanům do očí a nevzdávejte se své zodpovědnosti vůči příštím generacím. Evropa se potřebuje více zapojit. Návrh předložený Komisí přináší již v hrubých obrysech scénář, jak na to. Potřebujeme silný, výstražný dohled, mít právo zasáhnout a plnit funkci zprostředkovatele. V krizových situacích potřebujeme přijímat rozhodnutí bez předběžného upozornění. Požadujeme bankovní dohled jako součást řízení krizí. Ochranná doložka je obstrukční nástroj, který je v rozporu se solidaritou Společenství. Potřebujeme silný, výstražný dohled. Měli bychom příští týden dosáhnout dohody, nezůstávat stát a říct našim občanům, že jsme připraveni a že chceme tuto výzvu uchopit. Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Paní předsedající, velmi Vám děkuji za udělení slova. Chtěl bych velice zdůraznit, že to, o čem dnes hovoříme, se netýká pouze hospodářství jednotlivých členských států, ale týká se to 500 milionů lidí. Je velice dobře, že Unie není pasivní při zajišťování finanční bezpečnosti. V tomto ohledu je dobré upozornit na intenzivní činnost samotného Parlamentu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Plně souhlasím s myšlenkou, že bychom členské státy v krizových situacích měli podporovat, ale „podporovat“ neznamená „dostat z nesnází“. Nezapomeňme na to, že musíme spojit zodpovědnost Unie s odpovědností všech členských států. Lepší dohled na evropské úrovni je velice dobrý nápad, ale měli bychom klást také více požadavků v oblasti dohledu v jednotlivých členských státech.
163
164
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Alexandra Thein (ALDE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, finanční krize upozornila na to, že orgán jednotného finančního dohledu je v Evropské unii naprosto potřebný. Tři orgány celoevropského dohledu, které se plánují pro bankovnictví, pojišťovnictví a cenné papíry, by tedy měly mít právo přímo zasáhnout do jednání vnitrostátních orgánů, jako je Deutsche Bank. Toto právo zasáhnout je omezeno na zcela výjimečné případy a doufejme, že nebude nikdy uplatněno. Jako členka Výboru pro právní záležitosti lituji toho, že příslušný výbor vůbec nevzal v úvahu naše ústavněprávní připomínky týkající se plánovaného práva zasahovat jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, zvláště po té, co německý Ústavní spolkový soud vydal rozsudek o Lisabonské smlouvě. Na doporučení Výboru pro právní záležitosti, aby Komise, jako strážkyně smluv, jednala v rámci stanoveného postupu jakožto poslední rozhodovací orgán, jinými slovy, aby měla poslední slovo, nebyl brán ohled. Výbor pro právní záležitosti v tomto ohledu uznává, že odborné znalosti potřebné pro posuzování případů jsou bezpochyby k dispozici u vnitrostátních a evropských orgánů dohledu a nikoliv u Komise. Doufám, že během současných jednání bude nalezeno řešení i pro tento ústavněprávní problém. Oreste Rossi (EFD). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, v době hospodářské a finanční krize by měla Evropská unie přijmout přísná opatření na evropské úrovni, posilující kontrolu bankovních institucí a finančních trhů. Vytvoření čtyř nových kontrolních orgánů by mohlo být správnou alternativou, zajišťující důslednou spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu. Nejednalo by se o orgány zodpovědné, v rámci svých pravomocí, za sledování celé oblasti , ale o zvláštní finanční orgány, složené z vysokých zástupců vnitrostátních orgánů dohledu , kteří by přispěli ke sladění norem a regulace ve všech zemích EU. Zejména Evropský orgán pro bankovnictví bude hodnotit přístup k úvěrům pro občany a malé a střední podniky, stejně jako jejich dostupnost a cenu. Po zasedání skupiny G20 však myšlenka zdanění bank – kterou velmi podporoval pan předseda Barroso a pan Van Rompuy – nebyla vůbec brána v úvahu. V Evropě, která je krizi stále více vystavena, potřebujeme jednat společně na vytvoření společných pravidel pro ochranu občanů a investorů. Thomas Mann (PPE). – (DE) Paní předsedající, účinný evropský orgán dohledu nad bankovnictvím, jak ho představil pan García-Margallo y Marfil ve své zprávě, doplní architekturu nového systému finanční kontroly. Chceme, aby byla systémová rizika neustále minimální. Proto samozřejmě potřebujeme základnu vlastního kapitálu bank, která se musí posílit, mimo jiné pro vykonávání méně rizikových obchodních činností. Přednost však mají vnitrostátní orgány dohledu, které spolu konečně spolupracují a navzájem se plně informují a tím předcházejí riskantním operacím. Vlastní vnitrostátní zájmy, po kterých volají někteří evropští ministři financí, nesmíme upřednostňovat. Bylo by nešťastné, kdyby i třeba jen jeden členský stát vybočoval z řady, a to se netýká jen zemí eurozóny. Předsednictví Rady, které je náhodou nepřítomné, musí převzít zodpovědnost za vedení úzkého dialogu s Evropským parlamentem a Komisí a za přeměnu současného individualistického národního smýšlení směrem ke společnému důslednému a dlouhodobému jednání. V zájmu daňových poplatníků potřebujeme větší, nikoliv menší zapojení Evropy.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, skutečnost, že již u 64 z 67 článků bylo dosaženo shody, naznačuje, že v Unii panuje spokojenost nad tím, co bylo navrženo, ale také nadšení z toho, že se někdo někde ujímá kontroly nad situací, která se nám vymkla z rukou a zapříčinila současný stav. V případech, kdy jde o obyčejné lidi, přinášejí tyto návrhy naději tam, kde existovala beznaděj, kontrolu tam, kde byl nepořádek, čest tam, kde vládla korupce, a optimismus tam, kde převládal pesimismus. Dnes jsme jistě vzkázali nahlas a jasně nejen bankám, regulátorům a spekulantům, a samozřejmě slabým vládám, nikoliv že jsou příliš významní na to, aby padli, ale že jsou od teď příliš významní na to, aby selhali ve výkonu své činnosti. Pokud selžou ve výkonu činnosti, musejí se někomu zodpovídat. To je hlavní zpráva. Nakonec bych chtěl říci, že pro mě nepředstavuje sídlo orgánů ve Frankfurtu žádný problém. Německo je nakonec lepší vzor dobrých mravů ve finanční oblasti než mnohé jiné země. Gay Mitchell (PPE). – Paní předsedající, z velké míry má problém vzniklý v Irsku v souvislosti s bankovnictvím a finanční krizí počátky v předražených aktivech, zejména nemovitostech, ale také jiném jmění, na které banky půjčují peníze. Evropská centrální banka byla nanejvýš úspěšná ve své kontrole inflace v Evropské unii, kromě inflace cen aktiv. Dva a půl roku jsem na každé schůzce Hospodářského a měnového výboru s prezidentem centrální banky pokládal otázku, co lze učinit pro kontrolu inflace cen aktiv. Nízké úrokové sazby, kde se pomocí úrokové sazby dohlíží na inflaci, je velmi dobrý nástroj, když je využíván pro nižší či vyšší úrokové sazby. Problém je, že nedbáme na inflaci cen aktiv. Musíme v rámci těchto nových orgánů nalézt způsob, jak zahrnout inflaci cen aktiv do výpočtů a jak ustanovit systém včasného varování, který se zaměří na aktiva, zejména na inflaci cen nemovitostí, jelikož v tomto spočívá jádro problému v našich zemích a zejména v mé zemi. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, nejdříve bych se chtěl omluvit za nepřítomnost pana Rehna, kterému odjet, aby stihl letadlo, avšak vyslechl si většinu zásadních bodů vašich proslovů. Budu ho informovat o všech záležitostech, které se ho z posledních proslovů mohou přímo týkat. Nejprve bych paní Bowlesové, předsedkyni Hospodářského a měnového výboru, a paní Ferreirové rád připomenul, nakolik je pro mne důležitý celý tento systém založený na prevenci a obezřetnosti. Paní Bowlesová nám připomenula, že je potřeba přijmout opatření pro včasný zásah. Myslím, že jde o dobré nápady. Opět je naleznete v říjnových sděleních Komise, v souboru nástrojů i v právních předpisech, které představím v roce 2011. Konečně bych chtěl říci, paní předsedkyně, že budu velmi dohlížet na to, aby byla pravidla Solventnosti II dobře nastavena, a také na vše, co se týká provádění dohody Basilejského výboru pro bankovní dohled. Mnozí z vás, dámy a pánové – pan Ferber před chvílí, paní Győriová, pan Balčytis, pan Karas nyní –, jste zmínili občany. Myslím, že je dobré připomínat šok, harmonikový efekt, lidské sociální následky této finanční krize, s jejími hospodářskými a sociálními dopady, které stále trvají. Tuto reformu samozřejmě uskutečňujeme pro občany. Domnívám se, jako mnozí z vás, že kdyby měla nastat další krize (zmínili jste před chvílí rizika v různých odvětvích), aniž bychom si z finanční krize posledních dvou let vzali ponaučení a aniž bychom vytvořili nástroje pro prevenci a obezřetnost, občané nám neodpustí. Toto je zcela jistě reforma pro občany. Jde o to, aby finanční služby, trhy opět sloužily reálnému
165
166
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
hospodářství, zaměstnanosti a tedy občanům. Je to jedna z mých priorit, paní předsedkyně, zcela mimo ostatní otázky týkající se občanů, jako je ochrana občanů, kteří jsou spotřebiteli určitých finančních produktů. Zrovna dnes schválila Komise na můj návrh přezkum směrnice o pojištění vkladů, přezkum směrnice o kompenzacích pro investory a bílou knihu o systémech záruk v pojišťovnictví. Paní Lullingová zmínila otázku, která zajímá mého kolegu, pana Olli Rehna. Je jasné, paní Lullingová, že prezident Centrální banky musí zastávat přední místo v Evropském výboru pro systémová rizika. Přesný mechanismus nominace prezidenta je záležitost, na které s mým kolegou, panem Olli Rehnem, pracujeme. Pane Klinzi, chtěl bych Vám poděkovat za podporu, kterou vůči nám vykazujete. Připomněl jste nám, jak je důležité, abychom řádně uplatňovali svá pravidla. Toto je přesně účelem jednotného kodexu, na kterém mi osobně velmi záleží. Rád bych panu Lambertsovi a panu Giegoldovi, který je zde, zopakoval, že myšlenka, aby evropské orgány zakazovaly určité produkty či určité transakce, mne zajímá. Jsem nakloněn této myšlence, podle níž musí orgány dohledu spojené dohromady v rámci nové evropské sítě být proaktivní v dohledu nad produkty, zejména nad těmi nejrizikovějšími, které mohou ohrozit finanční stabilitu a ochranu spotřebitelů, o které jsem se právě zmínil. Musí tak činit, pane Giegolde, ostatně mnohem dříve než bude samotný zákaz nutný. Uměl bych si představit, že by orgány v této oblasti hrály významnou koordinační roli. Rada rovněž souhlasila s tím, že by orgány mohly takovou úlohu plnit. Myslím, že je možné dosáhnout shody o textu, který zajistí širokou oblast působnosti a přitom bude pamatovat na možnost jednat v případě nebezpečných produktů nebo transakcí. Paní Hübnerová, pan Méndez de Vigo, pan Balz a pan Audy se zmínili o přeshraniční úloze těchto institucí. Návrh výboru ECON svěřit orgánům kontrolu přeshraničních institucí je možnost, která představuje politické a technické problémy, jež byste, podle mého názoru, neměli opomíjet. Důležité pro mne je, že od 1. ledna 2010 začnou působit orgány se skutečnými závaznými pravomocemi pro řešení nedostatečné koordinace a slabého dohledu či neúspěchu tohoto dohledu, který jsme v minulosti zaznamenali, pro jednání v naléhavých případech, pro zajišťování dodržování práva Společenství a kontrolu ratingových agentur, o kterých se mnozí z vás dnes odpoledne zmínili. Po třech letech, kdy tyto orgány plní svou funkci a poté, co si na trzích získají dobrou pověst, provedeme společně s vámi vyhodnocení, abychom viděli, zda je třeba jejich pravomoci rozšiřovat. Pan Bodu, pan Lehne, předseda Výboru pro právní záležitosti, a paní Regnerová rovněž podpořili naši společnou práci. Myslím, že skutečně potřebujeme, jak jsem právě uvedl, skutečný evropský dohled, jenž je účinný a koordinovaný. Proto je velmi důležité, abychom těch několik dnů, které máme před sebou, rozumně využili tak, abychom přesvědčili Radu, aby se chopila míče, který je nyní na její straně, a aby využila příležitosti, kterou jste jí nabídli, pro prohloubení těchto záležitostí a dosažení opravdové dohody. Pan Baldassarre zmínil obavu, kterou má také pan předseda Lehne, týkající se pravomocí orgánů. Chtěl bych panu Baldassarrovi připomenout, že návrhy, které jsem jménem Komise předložil a které již byly předloženy přede mnou, jsme připravili s naším právním oddělením, aniž by byly dotčeny pravomoci Komise.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Pan Pittella, pan Méndez de Vigo, paní De Sarnezová právě teď, paní Goulardová, pan Ferber a paní Lullingová nám připomněli ambice návrhů předložených de Larosièrovou skupinou. Připomínám, jak ostatně také uvedla paní Goulardová, že tyto návrhy byly vypracovány na žádost pana předsedy Barrosa. Snažili jsme se, aby zůstal návrh Komise co možná nejvíce věrný ambici de Larosièrovy zprávy o této evropské architektuře a aby ji i někdy překonal. Chtěl bych zopakovat, že si přeji v následujících týdnech, a doufám i dnech, zůstat v rámci spolupráce s Radou ministrů financí pokud možno co nejblíže věrohodnosti a ambici těchto původních návrhů Komise, které jsou založeny na návrhu pana de Larosièra. Rád bych se zmínil o tématu, které dříve nadnesli pánové Bokros a Audy, vztahujícímu se k účetním normám. To má co do činění se vzájemným přizpůsobováním amerických a evropských norem, o kterém se občas zmiňuji. Nemám žádné obavy ohledně vzájemné dynamické součinnosti mezi Američany a Evropany. V současnosti se 80 % finančních obchodů uskutečňuje na obou stranách Atlantiku. Mezi Američany a Evropany vstupují jiné světové oblasti. Pozoruji, že pan prezident Obama a evropští vůdci na zasedání skupiny G20 podepsali dohody a přijali rozhodnutí. Máme tedy společnou strategii. Poslední zasedání skupiny G20 bylo ostatně podle mého názoru spíše formálním zasedáním skupiny G20, kde se nic nového nerozhodlo. I kdyby tomu tak bylo, je důležité, abychom prokazovali stejné odhodlání provádět to, o čemž bylo rozhodnuto a co ještě zdaleka není prováděno. Američané zvolili jinou metodu než my, zvolili globální balíček. Teď budou muset otevírat zásuvky jednu po druhé, aby tato rozhodnutí provedli. Pokud jde o nás, máme řadu návrhů, které jsou nyní prověřovány a týkají se regulace zajišťovacích fondů a kapitálových investičních společností, návrh o směrnici CRD 3, který byl právě přijat, a návrh o dohledu, který, doufám, bude přijat. Kousek po kousku, týden po týdnu budeme předkládat návrhy, které se od Komise očekávají pro uskutečňování rozhodnutí přijatých na zasedání skupiny G20. Proto jsem chtěl celý tento program seskupit do kompletního a souvislého dokumentu, který byl schválen dne 2. června a který je nyní naším strategickým dokumentem, nikoliv pro to, abych dělal to samé jako Američané, ale abych vám poskytl celkovou vizi, aby měli novináři, podniky, trhy, občané a evropští a vnitrostátní poslanci ucelenou, souhrnnou vizi. V určitých otázkách jsou Američané trochu před námi, my však také začneme jednat o velice důležitém bodě, a sice o regulaci derivátů a krátkého prodeje nyní v září. Myslím, že mezi Američany a Evropany existují skutečné paralely. Ne vždy používáme stejné nástroje a ne vždy budeme používat stejné metody. Naše bankovní sektory jsou odlišné. Chtěl bych vám připomenout, že v Evropě banky financují dvě třetiny až tři čtvrtiny hospodářství. Ve Spojených státech je poměr opačný. Nemáme vždy stejné bankovní struktury. Nebudeme mít vždy stejné nástroje, ale musíme dosáhnout stejných cílů v podobném časovém horizontu. Jedinou otázkou, paní předsedající, o které diskutujeme a ve které se možná budeme rozcházet, je otázka, kterou zmínil pan Audy, a je to velice důležitá otázka týkající se účetních norem. Na toto téma vedeme s Američany důvěrný dialog, ovšem bez naivity. To bych řekl závěrem a děkuji vám za vaše proslovy.
167
168
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
PředsedAJÍCÍ: MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ místopředseda Ramon Tremosa i Balcells, zpravodaj. – Pane předsedající, navrhuji si na chvíli představit, co by bývalo v této ohromné krizi čekalo Evropu nebýt eura. Za sebe bych hádal, že Španělsko by se nejspíš muselo uchýlit k rozsáhlému corralitu. Euro vzniklo před 11 lety. Vytvoření jednotné měny nebyl jednoduchý proces a objevily se i značné spekulativní útoky na velmi důležité evropské měny. Přesto si však myslím, že užitek a výhody, které euro občanům eurozóny přineslo, s ním spojované náklady značně převyšují. Vážení kolegové, procházíme nyní dalším bodem zlomu; do stanice přijel další evropský vlak – evropský finanční dohled – a čeká, až do něj evropské země naskočí. Dovolte mi ještě říci, že nebudeme mít jinou příležitost finanční sektor zachránit, pokud nastane další finanční krize a my budeme pokračovat jako doposud. Nebudu říkat „věříme v ECB,“ protože vím, že můj kolega Sven Giegold nerad míchá ekonomiku s vírou, avšak další krok k evropskému finančnímu orgánu roli Evropské centrální banky při evropském finančním dohledu posiluje. Antolín Sánchez Presedo, zpravodaj. – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Evropská unie má v oblasti finančních služeb zvláštní zodpovědnost, neboť stojí v čele světového bankovnictví a pojišťovnictví a je druhým největším světovým trhem s cennými papíry. Evropané očekávají systém dohledu, který zaručí spolehlivost a sílu našich finančních služeb, a my je nemůžeme zklamat. Myslím si, že bychom měli využít čas a rychle se dohodnout. Mohli bychom pokračovat dál třemi směry: zaprvé, zajistit, aby v naléhavých případech bylo rozhodování orgánů efektivní; zadruhé, dát zřetelně najevo svůj závazek, aby měli přednost střadatelé, pokud jde o ochranu depozitních institucí; zatřetí, usilovat o evropský systém řešení krizí. Ti, kteří v minulosti hájili samoregulaci, budou nyní muset přijmout samofinancování. Nesmí to být veřejnost, kdo při příští krizi zaplatí účty a ponese veškeré následky. Souhrnná směrnice („omnibus“) zahrnuje tři směry: zaprvé, přizpůsobení se Lisabonské smlouvě; zadruhé, zvýšení transparentnosti, poskytování informací o sankcích Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a zajištění toho, že finanční instituce budou poskytovat informace nezbytné pro zaručení zodpovědných investic; a zatřetí, zajištění srovnávacích tabulek pro provádění směrnic. Rád bych na závěr vyjádřil své díky zpravodajům: mým krajanům panu Tremosovi a panu García-Margallovi, panu Giegoldovi a paní Goulardové, panu Skinnerovi a paní Ferreirové. Chtěl bych poděkovat také stínovým zpravodajům, těm, kteří předkládali pozměňovací návrhy, všem, kteří nějakým způsobem přispěli, pracovníkům sekretariátu, administrátorům skupin a svým asistentům. Vykonali vynikající práci, jež zatím ještě nepřinesla ovoce. Rovněž bych rád řekl, že si vážím práce zástupců předsednictví a Komise. V tomto Parlamentu nemáme žádnou Kasandru; chceme vytvářet právní předpisy a provádět účinný dohled. Sven Giegold, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane Tremoso i Balcellsi, dámy a pánové, ačkoli jsem v pokušení dotknout se tématu náboženství, zejména kvůli důrazu kladenému na zásadu subsidiarity, vždy mě rozčiluje, když se tato zásada, inspirovaná křesťanskou společenskou etikou, používá k hlásání názoru, že bychom toho měli na
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
evropské úrovni mít co nejméně. Tato zásada jasně říká, že všechno by mělo být regulováno na té úrovni, na níž to jde nejsnáze, a to vždy na té nejnižší možné. Vidíme však, že finanční dohled zahrnující významné přeshraniční instituce na jednotném vnitřním trhu už na národní úrovni prostě nefunguje. Je proto škoda, že moji kolegové už nejsou přítomni. Jinak bych je rád se zásadami křesťanské společenské etiky seznámil ještě důkladněji. Avšak další věc, pro mě stejně důležitá, je kompromis, který nyní vytváříme. Doufáme – samozřejmě s vaší pomocí, pane Barniere – že jej dosáhneme rychle, abychom se vyhnuli jakémukoli nedorozumění. Parlament minulý týden navrhl kompromis na poslední chvíli. Podle současné interpretace jsou body, u nichž bychom byli ochotni znovu pozměnit své stanovisko, v rámci kompromisu, který se nám zdá obtížný, brány za samozřejmost a o všech ostatních bodech by se mělo znovu jednat. Za tím stojí následující úvaha: Parlament věc schválí, protože všichni chceme, aby orgány začaly pracovat od 1. ledna 2011. Jediné, co k tomu mohu říci, je, že všichni sice chceme, aby orgány začaly pracovat, budeme však bojovat o značné pravomoci. Nemůže to fungovat tak, abychom za nabídnutý prst ztratili celou ruku. Taková metoda selže. Konsensus Parlamentu v této záležitosti je opravdu silný a my sice chceme kompromis, ale jedině s velkými pravomocemi. Doufám, že tento signál jasně chápe i nepřítomná Rada. Jinak to pro nás všechny bude příští týden opravdu nepříjemné. Sylvie Goulard, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, ráda bych řekla tři věci. První z nich je, že ačkoli jsme flexibilní v případě procedury, budeme o to přísnější, co se týče obsahu. Mluvme naprosto jasně. Snažili jsme se. Tento Parlament souhlasil s přerušením procedury prvního čtení. Nevedlo nás k tomu nic jiného než touha, již jste sami dali najevo, nalézt kompromis a navzájem si promluvit. Nemělo by to ale skončit účelovým vybíráním toho, co se vám hodí. Nikoli. Parlament už několik měsíců rozvíjí velmi konzistentní vizi a já za to svým kolegům děkuji. Jako příklad zmíním pouze pana Karase, který zdůrazňoval skutečnost, že chceme evropské řešení. To je naše stanovisko; tomu z důvodu efektivity věříme. Moje druhá poznámka souvisí s datem. Ano, chceme něčeho dosáhnout do 1. ledna a mohla bych také přesně citovat slova pana Giegolda: „trávíme spolu tolik času a natolik spolu souhlasíme, že se pořád opakujeme,“ ale zopakuji to ještě jednou. To datum není žádný fetiš. Nechceme 1. leden jen tak pro nic za nic. Je to 1. leden z dobrého důvodu. Co nechceme, je nátlak na Parlament, abychom 1. ledna dosáhli pouze předstírání evropského dohledu. Na závěr bych ráda poděkovala všem stínovým zpravodajům a všem svým kolegům, kteří zde mluvili, neboť všichni cítíme, že v tomto Parlamentu existuje opravdová shoda. Samozřejmě, že pro každého existují v této oblasti určitá citlivá místa, ale musíme se sami sebe ptát – a na totéž bych se, pane komisaři, zeptala, kdyby tady byl zástupce předsednictví – co na konci toho všeho přineseme občanům. Položíme alespoň základy – nebudu zacházet tak daleko, že bych říkala horní patro, ale aspoň základy – pevného evropského domu, nebo přijdeme s nějakým z těch pseudokompromisů, které si tak oblíbila Rada, bez nichž by se však Parlament s radostí obešel? José Manuel García-Margallo y Marfil, zpravodaj. – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, informujte prosím Radu, že zde panuje jednota názorů, kterou tento Parlament zažívá jen málokdy.
169
170
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Rada si to musí uvědomit: šest měsíců nám tvrdila, že má pevný mandát od švédského předsednictví, ale my nyní také máme mandát. Když se tu bavíme o Kasandře, je důležité nepředpovídat minulost, jako to dělalo španělské předsednictví, ale budoucnost, což je – jak se zdá – to, o co usiluje belgické předsednictví. Panuje zde konsensus, který je stejně silný jako ten v Radě, a navíc s výhodou, a to takovou, že příznivý vítr vane pro stanovisko Parlamentu, nikoli pro zastaralý a zpátečnický postoj, který až do začátku belgického předsednictví zastávala Rada. Máme tu výhodu, že jsme zahrnuli i dříve zamítnuté návrhy; návrhy, které byly obsaženy ve zprávě pana de Larosièra, například mechanismy řešení, na něž odkazovala paní Ferreirová. Nemá smysl vybírat pro dohled někoho, kdo sice umí předpovídat počasí, ale nedokáže nic dělat v případě ztroskotání. Máme tu výhodu, že jsme očekávali věci, o nichž jiné instituce mluvily až později. Když jsme hovořili o systémových institucích, bylo nám řečeno, že nic takového není; Evropská rada jejich existenci uznala až v březnu. Když jsme hovořili o tom, že daňoví poplatníci by neměli nést náklady krize a že by ve finančním sektoru měly vzniknout předem financované fondy, aby se sektor dokázal vyrovnat se svými závazky, bylo nám řečeno, že je to předčasné, utopické nebo prostě pitomé. Zanedlouho totéž tvrdila strategie Evropa 2020, přijatá Komisí, tvrdil to Ecofin, tvrdila to Evropská rada, a to i v Torontu, a já nechápu, proč to nehájí také dnes. (Předsedající řečníka přerušil) Peter Skinner, zpravodaj. – Pane předsedající, novináři se jednou ptali Billa Shanklyho, slavného liverpoolského fotbalového manažera, jestli je fotbal otázkou života a smrti. Odpověděl: „Ne, je to mnohem vážnější.“ Myslím si, že zaujetí, jaké dal tehdy najevo, dávají najevo i mnozí zpravodajové a stínoví zpravodajové také v této oblasti. Rád bych poděkoval všem, kteří se na všem podíleli. Přišli jsme z různých směrů, ale vycházíme se silným hlasem Parlamentu. Myslím si, že je přesvědčivé – a v tom jsme jednotní – že se nám daří na úrovni evropské diskuse vysvětlovat správnost a přiměřenost celé věci. Bílá kniha systémech záruk v pojišťovnictví, kterou jste, pane komisaři, zmínil, je pro nás ve skutečnosti velice důležitá a my ji očekáváme s nadšením. Vedle otázek spojených se závazným zprostředkováním nás posouvá blíž k tomu, o čem mluvila Sharon Bowlesová v oblasti skupinové podpory – což bylo vypuštěno ze směrnice o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (Solventnost II). Vskutku, pokud se týče dohledu a celé škály dalších oblastí, můžeme být hrdí, že to, co máme, je pořád ještě velice ambiciózní projekt, něco, co podle mého názoru povede v budoucnu k těm správným krokům na evropské úrovni. Měli bychom být hrdí. Měli bychom být hrdí i na mezinárodní úrovni. Souhlasím s vámi, pane komisaři, že můžeme pozitivně mluvit o tom, čeho se nám v oblasti strukturálních reforem podařilo u nás dosáhnout a čeho se nepodařilo dosáhnout Spojeným státům, a to ani v posledním finančním zákoně, zejména pokud jde o pojištění, a že když budeme potřebovat, můžeme to přinést až do Washingtonu. Zároveň s vámi však úplně nesouhlasím v oblasti mezinárodního finančního účetnictví. Nepřekvapí vás, že to říkám. Nesouhlasím s využíváním historických trendů.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Nicméně co se týče dohledu, zpravodajové si zaslouží pochvalu. Máme před sebou ještě dlouhou cestu a myslím si, že cíl není tak daleko, ale nakonec se to všechno přece jen podobá fotbalu. Zápas máme za sebou, teď hrajeme prodloužení. Doufejme, že nebude muset dojít na penaltový rozstřel. Elisa Ferreira, zpravodajka. – (PT) Pokusím se být nanejvýš stručná a zdůrazním pouze čtyři body. Prvním z nich je, že jednotná spolupráce s kolegy z jiných politických uskupení pro mě byla zcela výjimečnou zkušeností. Děkuji za to, že jsem byla zapojena do skupiny řešící balíček o dohledu, a především mnohokrát děkuji panu García-Margallovi za spolupráci. Zadruhé bych ráda poděkovala svým osobním asistentům a všem kolegům, kteří přispěli ke zprávě, za niž jsem konkrétně nesla zodpovědnost, což mi umožnilo do ní zahrnout 90 % jejich návrhů. Zvláštní zmínka patří i personálu kanceláře, Susaně Vravové a službám výboru. Na závěr chci poděkovat panu komisaři za jeho služby a jasné vyjádření naděje, že – zcela nad rámec zprávy, jež bude, doufám, zítra přijata – bude možné postavit pevné základy, základy, které budou skutečně evropské, pro ochranu Evropanů. Předsedající. – Společná rozprava skončila. Hlasování se bude konat zítra, ve středu 7. července 2010 ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Alfredo Pallone (PPE), v písemné formě. – (IT) Evropská unie se s takovýmto druhem naléhavé situace nemůže vypořádat bezodkladně a účinně, neboť jí chybí potřebné politické a hospodářské mechanismy a jednotná pravidla. Nejprve potřebujeme systém dohledu, který bude opravdu fungovat a překoná byrokratický přístup dosud uplatňovaný při řešení systémových krizí. Zadruhé je zcela klíčové koordinovat a sladit hospodářskou a fiskální politiku, i kdyby to mělo znamenat, že země, které s tím nejvíce váhají, budeme muset nechat za sebou. Evropská unie má politickou, společenskou i morální povinnost zasahovat. Tato povinnost má své ospravedlnění v hodnotách, na nichž je Unie založena a které jsou uchovány ve Smlouvách. Především má však Unie svůj vlastní zájem: současná globální krize už dostatečně ukázala, jak jsou finanční systémy navzájem propojené, a členské státy eurozóny jsou ještě propojenější. Abychom se tedy vyhnuli krizi, která by mohla mít mnohem vážnější následky, je nezbytné sledovat situaci a zasahovat prostřednictvím přísných vnějších kontrol. Ekonomika může fungovat pouze tehdy, když budou zdravé také s ní související finanční trhy. To je jedna z podmínek, které je nutné splnit, aby byl pro občany vnitřní trh, evropský trh, jejich vlastním. 12. Evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus finanční stabilizace a další opatření (rozprava) Předsedající. – Následujícím bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi položila paní Bowlesová jménem Hospodářského a měnového výboru, o evropském nástroji finanční stability a evropském mechanismu finanční stabilizace a dalších opatřeních (O-0095/2010 - B7-0318/2010). Sharon Bowles, autorka. – Pane předsedající, dnes se v mnoha situacích cituje úsloví „ďábel vězí v detailech“. Někdy se to stává až přehnanou omluvou pro vynášení závěrů
171
172
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
ohledně trhů, aniž bychom si uvědomovali, že jiné než přesné následování těmto závěrům odporuje, nebo dokonce přináší víc škody než užitku. Vyjádřila jsem se tak o zátěžových testech bank, u nichž potřebujeme zveřejňovat jak transparentní a věrohodné předpoklady, tak výsledky. Řekla jsem to už dříve, když příliš dlouho trvalo, než se daly dohromady podrobnosti záchrany Řecka, a výbor přitom více detailů požadoval již řadu měsíců. To my jsme ti ďáblové, kteří se dívají na detaily, a chceme jich co nejvíc. Dne 11. května vznikl s využitím rozpočtu EU evropský mechanismus finanční stabilizace. Splnění dřívějších slibů trvalo tak dlouho, že už to nestačilo, a tak byl 7. června vytvořen všeobecnější evropský nástroj finanční stability. Větší spěch by býval přišel vhod a možná by byl i levnější. Důsledkem těchto nových nástrojů pro rozpočet EU a pro poskytování půjček dalším evropským institucím, například EIB, může být potenciální dominový efekt. Bylo by škodlivé, kdyby nakonec opět došlo na záchranu bank držících státní dluh a účet by v reálné ekonomice zaplatily půjčky malým a středním podnikům. Jaké jsou tedy plány pro zmírnění takovýchto dopadů, předpokládáme-li, že růst je pro zotavení tolik důležitý a malé a střední podniky budou v jeho čele? Co se týče zvláštního účelového nástroje, v zájmu evropské solidarity bychom měli zemím, jež nejsou součástí eurozóny, ale chtěly by se k mechanismu stabilizace připojit, umožnit, aby tak učinily. Můžete potvrdit, že pravidla zvláštního účelového nástroje se změní tak, aby to dovolovala? Všeobecně vzato, jak bylo ve výboru řečeno již včera, rádi bychom o tomto mimorozvahovém nástroji věděli víc, o tom, jak se s ním bude nakládat v účetnictví členských států, a o pokynech pro jeho zavedení. Zbývá zde ještě mnoho otázek. Jak bude probíhat koordinace mezi stabilizačním fondem a MMF? Bude přidělování finančních prostředků probíhat v poměru 2:1, bude odrážet přislíbené částky, jaký je vztah mezi příslušnými úrokovými sazbami? Budou se půjčky od EU a MMF držet zásady pari passu, nebo budou z vyloučení při případné restrukturalizaci povinností dlužníků těžit pouze půjčky poskytnuté MMF? Je tohle ta správná cesta? Měl by MMF doplňovat záchranu v rámci EU, nebo by tomu mělo být naopak? Je zvláštní účelový nástroj v současné době aktivní, nebo musí první žadatelé využít rozpočtového mechanismu EU? Ráda bych se nyní věnovala eurobondům. Tady máme před sebou jednu zásadní otázku, a to tu, zda s eurobondy s jednotnou úrokovou sazbou neztrácíme jednu z nejúčinnějších pobídek k finanční kázni – tržní síly. Tržní síly nejsou dnes právě populární. Ve skutečnosti totiž spaly, zatímco Řecko a další stupňovali své dluhy, existují pro to však důvody, spojené s 0% rizikovou vahou přidělovanou státním dluhům ve směrnici o kapitálových požadavcích. Kdyby k tomuhle nedošlo, banky by se postupně zbavily riskantnějších dluhopisů, rozdíly mezi prodejní a kupní cenou dluhopisů (spready) by lépe odrážely fiskální postavení členských států, nezachraňovali bychom znovu banky prostřednictvím mechanismu stabilizace a nadcházející zátěžové testy by jistě byly o dost méně stresující. Pro tohle všechno je nutné najít dlouhodobé řešení, které bude součástí nové správy ekonomických záležitostí, a automaticky bych dodala, že nikoli jako součást politicky daného postupu při nadměrném schodku, při němž se odebírá 0% riziková váha. Zároveň
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
si ale myslím, že máme příležitost proměnit problém se směrnicí o kapitálových požadavcích v užitečný nástroj do budoucna. Už od položení této otázky k ústnímu zodpovězení jsem ráda, že Komise dala najevo svůj úmysl zahrnout Parlament do správy ekonomických záležitostí, dohledu a přípravy nových právních předpisů, a dodám, že výbor se na tuto spolupráci velmi těší. PŘEDSEDNICTVÍ: SILVANA KOCH-MEHRIN místopředsedkyně Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, jak víte, budu mluvit za svého kolegu Olliho Rehna, který by možná na konečnou odpověď potřeboval více času než já. Paní Bowlesová zmínila anděly. Nevím, jestli jich je hodně, mluvíme-li o finančních službách. Rád bych paní Bowlesové řekl, že ďábel vždycky vězí v detailech, a proto jí na její otázky odpovím tak podrobně, jak to jen půjde. První otázka: O jaké částky jde, když hovoříme o evropském mechanismu finanční stabilizace? Jak souvisí se stropem vlastních zdrojů? Paní předsedající, závěry Rady Ecofin zmiňují částku 60 miliard EUR pro evropský mechanismus finanční stabilizace, právní limit je však stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 407/2010, který omezuje celkovou výši půjček rozpětím dostupným v rámci stropů vlastních zdrojů. Rozhodnutí o vlastních zdrojích omezuje možnosti rozpočtu EU vyzývat k platbám z vlastních zdrojů členských států na 1,23 % HND Evropské unie. To znamená, že konečný součet stropu víceletého finančního rámce a celkové hodnoty toku dluhových služeb u půjček garantovaných rozpočtem Evropské unie nesmí v daném rozpočtovém roce překročit 1,23 %. Přesně takovou odpověď vám na tento bod chtěl dát pan Rehn. Druhá otázka: Provede Komise analýzu dopadů těchto dvou nástrojů? Podle nařízení o evropském mechanismu finanční stabilizace se bude od Komise vyžadovat, aby do šesti měsíců od vytvoření tohoto mechanismu a případně každých dalších šest měsíců poté připravila zprávu o jeho fungování. Tato zpráva bude předána Hospodářskému a finančnímu výboru a Radě. Je důležité, že bude zahrnovat také hodnocení dopadů textu. Co se týče evropského nástroje finanční stability, jde o mezivládní strukturu, jejíž fungování nepodléhá hodnotícím požadavkům uplatňovaným na texty Evropské unie. Třetí otázka: Jaký to bude mít dopad na finanční kapacity EIB? Evropský mechanismus finanční stabilizace ani evropský nástroj finanční stability nebudou mít na výpůjčky a financování EIB žádný přímý dopad. EIB bude pouze řídit likviditu, poskytovat logistickou podporu a fungovat pro evropský mechanismus finanční stabilizace jako určitá administrativní podpora. Nebude na základě tohoto mechanismu poskytovat půjčky ani si vypůjčovat. Čtvrtá otázka: Kdy bude předložen nějaký legislativní návrh ohledně trvalého řízení krizí státního dluhu, a na jakém právním základě? Paní předsedající, Komise na potenciálních návrzích úzce spolupracuje s pracovní skupinou, jíž předsedá předseda Van Rompuy. Dosud nebyl zvolen žádný konkrétní právní základ. Zrovna jste zmínila otázku role Evropského parlamentu. Evropský parlament bude informován o jakýchkoli změnách týkajících se všech těchto nových postupů. Právní povaha účasti Evropského parlamentu bude záviset na právním základu legislativních návrhů, jak je stanoveno ve Smlouvě.
173
174
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Šestá otázka: Jak bude fungovat koordinace s Mezinárodním měnovým fondem? Politické podmínky pro potenciální program pomoci některému ze členských států budou stanoveny společnou dohodou s Mezinárodním měnovým fondem, jestliže půjde o společný balík evropského mechanismu finanční stabilizace a MMF, což je obvyklý případ. Sedmá otázka, jíž jste se věnovala o něco podrobněji: Jak bychom měli reagovat na potenciální potřeby zemí, které nejsou součástí eurozóny? Členské státy nevyužívající euro se mohou, pokud bude zapotřebí, odvolat na existující pravidla pomoci s platební bilancí. V minulém roce byl strop pomoci, která může být prostřednictvím tohoto nástroje poskytnuta, zvýšen o 25 miliard EUR na 50 miliard EUR, z čehož 15 miliard již bylo vyčleněno na půjčky Maďarsku, Lotyšsku a Rumunsku. Podmínky pro výpůjčky spojené s pravidly pro platební bilanci jsou navíc příznivější než ty, které stanoví pravidla evropského mechanismu finanční stabilizace. Osmá a poslední otázka se váže k volbě právního základu. Jako právní základ pro pravidla mechanismu finanční stabilizace byl použit článek 122 odst. 2 Smlouvy , neboť jak Komise, tak Rada jednaly v naléhavých případech, v nichž byla řada členských států značně ohrožena vážnými problémy způsobenými výjimečnými událostmi, které se vymykaly jejich kontrole. Komise i Rada, jež se nacházely pod extrémním tlakem, zejména ze strany finančních trhů, musely jednat velice rychle, aby ochránily euro. Toho by bylo těžké dosáhnout prostřednictvím dlouhé procedury s významnou rolí některých vnitrostátních parlamentů. Dodal bych také, že samotný Evropský parlament, paní předsedající, v usnesení z dubna 2009 vyzval Komisi, aby přijala rozhodnutí o finanční pomoci členským státům na základě článku 122. To je ta nejpodrobnější odpověď, kterou paní Bowlesové na její podrobné otázky dokážu dát. Othmar Karas, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, bohužel nyní nemůžu zacházet do detailů, pokud jde o přehlížení parlamentních práv a základ pro záchrannou síť. Rád bych však k tématu řekl následující. Podle našeho názoru není mechanismus finanční stabilizace dostatečnou náhražkou evropského měnového fondu. Jsem přesvědčen, že potřebujeme evropskou bankovní daň, která by měla být využita zejména na získávání nezbytného kapitálu pro evropskou ratingovou agenturu a dále pak na vytvoření evropského měnového fondu. Mechanismus finanční stabilizace ilustruje naléhavost reforem finančního trhu. Zároveň však také ukazuje, že nám chybí jakýkoli krizový mechanismus, a rovněž ukazuje na skutečnost, že potřebujeme politickou, hospodářskou a sociální unii, stejně jako silnější Evropu obecně. Nejlepším mechanismem stabilizace je podle mého názoru držet se maastrichtských kritérií a Paktu stability a růstu, zavést vnitřní trh a navrhnout politiku hospodářské soutěže založenou na dynamickém vzdělávání, výzkumu a investiční kampani, abychom mohli dosáhnout růstu a zaměstnanosti a nemuseli v nouzi vybírat kapsy daňových poplatníků . Anni Podimata, jménem skupiny S&D. – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, rozhodnutí přijaté 9. května o vytvoření evropského mechanismu finanční stabilizace bylo pro ochranu jednotné měny a obecně i stability eurozóny bezpochyby nesmírně důležité. Proto jej Parlament, který žádal Komisi o podniknutí kroků v tomto směru již před dlouhou dobou, okamžitě uvítal.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Toto rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí o vytvoření evropského nástroje finanční stability, k mezinárodním trhům konečně vyslalo – jakkoli opožděný – signál o jednotnosti a solidaritě eurozóny. Evropská centrální banka projevila stejnou ochotu a solidaritu ve svém rozhodnutí o dočasném zásahu do sekundárního trhu s dluhopisy, což je praxe, která je zcela v souladu s obecnějším duchem rozhodnutí ministrů financí eurozóny. To všechno jsou však mechanismy a opatření přechodné povahy, a pokud se chceme ze současné krize opravdu poučit, neměli bychom čekat až na tu další, aby nám ukázala nedostatky a slabé stránky eurozóny a Unie dřív, než se rozhodneme zasáhnout. Nyní je pravý čas na vytvoření trvalé hospodářské koordinace a mechanismů dohledu, které budou fungovat jako prevence i jako lék. V takovémto rámci je nedávné sdělení Komise o posílení hospodářské koordinace krokem správným směrem, neměli bychom však zapomínat, že naším hlavním cílem je stabilní a životaschopná obnova evropského hospodářství, a proto potřebujeme rámec pro správu ekonomických záležitostí, který se zaměří nejenom na pilíř finanční restrukturalizace, ale také na ochranu zaměstnanosti, růst a sociální soudržnost. Abychom toho dosáhli, naší prioritou by neměly být sankce; měly by to být pobídky a preventivní opatření, které všem členským státům Unie a jejich občanům zaručí rovné zacházení. Pervenche Berès (S&D). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, jak víte, byli jsme v tomto Parlamentu velice rádi, že se konečně projevila solidarita, ačkoli někteří z nás litovali, že se tak stalo až dlouhé měsíce po iniciativě předsedy Van Rompuye za svolání mimořádného jednání Evropské rady o těchto otázkách dne 11. února. Trhy mezitím odvedly svoji práci. Když mluvíme o iniciativě pro evropskou solidaritu, jsem přesvědčena, že se musíme podívat také na to, z čeho vycházíme, a uvědomit si, že k současné situaci došlo proto, že se nám nepodařilo úplně dokonale zajistit hladké fungování správy eurozóny. Náš kolega Othmar Karas mluvil o Paktu stability. Domnívám se, že prosté uplatňování Paktu stability nestačí a že jsme od začátku především značně podceňovali rizika rozdílů při hodnocení ratingů státních dluhů členských států. Dnes máme před sebou mechanismus, který byl, jak jste nám připomněl, vytvořen v naléhavé situaci. Připomněl jste nám také to, že v tomto Parlamentu už od října roku 2008 – to jest od zavedení nástroje týkajícího se platební bilance – někteří žádali, abychom se zabývali článkem 122. To jsme udělali ve spěchu. Spěch není nikdy ten nejlepší rádce a vy jste zmínil, že byste důkladně prostudoval potenciální návrh na to, aby se tento mechanismus proměnil v mechanismus trvalý. Doufám, že v budoucnosti přijdete v této oblasti s odvážnějšími návrhy, neboť si jsme jistí, že taková oblast, jakou je eurozóna, nepotřebuje jenom dobrou správu, aby se podobným situacím v budoucnu vyhnula, ale kdyby se něco takového stalo, potřebuje mít trvalý mechanismus. Dále bych chtěla říci, že lituji skutečnosti, že namísto eurobondů daly členské státy přednost zavedení zvláštního účelového nástroje, a to přitom v době, kdy se sami sebe ptáme, jak tento typ struktury na trzích vlastně funguje. Závěrečný bod: Myslím si, že jako odpověď na otázku paní Bowlesové ohledně EIB… (Předsedající řečníka přerušila)
175
176
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Předsedající. – Tohle je správný postup. Jelikož máme stále ještě čas, tohle je nejlepší způsob, jak postupovat, aniž bychom porušili pravidla a omezovali řečnickou dobu. Děkuji vám za pochopení. Nyní dostanou slovo řečníci, kteří se přihlásí zvednutím ruky. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Dne 9. května se ministři financí členských států rozhodli vytvořit evropský mechanismus finanční stabilizace. Ten je součástí balíku legislativních opatření, jejichž cílem je chránit euro a podpořit ozdravení finanční situace v Evropské unii. Jsem přesvědčena, že nový mechanismus bude muset umožnit bezprostřední, dobře koordinovanou reakci, pokud některý stát nebude schopen financovat svůj veřejný dluh z vlastní kapsy. V podstatě to přispěje k udržitelnosti veřejných financí přijímajícího členského státu. EU už využitím evropského mechanismu finanční stabilizace reagovala na krizovou situaci, na niž nebyla úplně připravena. Na závěr bych vám, pane komisaři Barniere, ráda položila následující otázku: Vzhledem k dočasnému charakteru tohoto mechanismu, který má fungovat po tři roky, a s vědomím potřeby EU reagovat v krizových situacích bezodkladně, kdy očekáváte, že se tento mechanismus promění v trvalý a odkud budou pocházet zdroje na jeho financování? Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, v situaci, kdy krize postihla další členské státy, by se země eurozóny neměly snažit je zachraňovat prostřednictvím přímých finančních balíčků, jako tomu bylo doposud, ale měly by se jim stát ručitelem. Zní to jako skvělá myšlenka, v žádném případě nás to ale nezbaví základního problému. Tím problémem je, že státy eurozóny se svými dalekosáhlými rozdíly ve finanční politice a obtížnými podmínkami pro finanční politiku se přirozeně dostávají do nanejvýš zrádných situací. V takových případech se problém pouze přesune a ručitel se rychle stane dlužníkem. Vedle toho se objevuje otázka závislosti ratingových agentur. Aby evropský nástroj finanční stability dokázal zabezpečit kapitál s nejnižší možnou úrokovou sazbou, musel by od ratingových agentur získat nejlepší rating, čímž by se stal obzvlášť závislým na agenturách z USA. Nemá proto smysl zakládat veřejnou společnost, svěřovat jí tak důležité povinnosti a pak dovolit, aby na ni měly značný vliv soukromé ratingové agentury. Na druhou stranu, s evropskou verzí takové agentury vyvstává problém, jak zaručit neutralitu ratingu. Z těchto důvodů se domnívám, že celé opatření nebylo dostatečně důkladně promyšleno. Znovu přináší riziko narůstání dluhů členských států na úkor ostatních. Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, zajímám se o otázku stabilizace a o to, jak můžeme dosáhnout hospodářského růstu. Moje otázka zní: S ohledem na to, že se zrovna projednává rozpočet na rok 2011, víte o nějakých rozpočtových liniích, které by opravdu dokázaly zvýšit zaměstnanost? Jak můžeme poskytnout lepší podporu malým a středním podnikům a jak můžeme získat více lepších podnikatelů? Jsem přesvědčen, že to je pro stabilizaci naprosto zásadní. Pokud více vyděláme, můžeme následně rozdělovat více zdrojů a také učinit Evropu spravedlivějším místem. Program pro konkurenceschopnost a inovace, CIP, je přesně takovým typem opatření, které by nám mohlo v budoucnu významně pomoci dosáhnout dalšího pokroku. Jakékoli omezení tohoto programu by bylo zcela kontraproduktivní. V průběhu analýzy bychom
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
se měli zaměřit na to, které rozpočtové linie zcela odrazují od zaměstnání, které jsou neutrální a které vytváří nová pracovní místa. Měl byste k tomu nějaký návrh? Pervenche Berès (S&D). – (FR) Paní předsedající, co se týče EIB, myslím, že jednou z položených otázek bylo, za jakých podmínek by si mohla půjčovat na trzích, zároveň s právě zaváděnými mechanismy, a zda to bude mít nějaký dopad na úrokové sazby. Ráda bych vám, pane komisaři, prostě položila otázku. Nemyslíte si v tomto kontextu, že byste vy nebo pan komisař Rehn měli v rámci pracovní skupiny pana Van Rompuye navrhnout prozkoumání nápadu na sloučení části státního dluhu? Není to sice návrh, který už je na stole, ale mimo pracovní skupinu se o něm často mluví. Zahrnout toto sloučení části státního dluhu do návrhů připravovaných pracovní skupinou by mohlo být užitečné. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, pokud dovolíte, navrhoval bych, aby na otázky ohledně eurobondů reagoval přímo pan Rehn, stejně jako na závěrečné body, které před chvílí zmínila paní Berèsová. Učiní tak písemně během nejbližších dnů. Ve svém úvodním projevu zmínila paní Bowlesová zátěžové testy, jejichž úkolem je vyzkoušet odolnost vůči událostem, které se dosud nestaly a možná se ani nestanou. Proto musíme jasně chápat, o co přesně tu jde, a v Komisi jsme si poměrně brzy uvědomili – svůj postoj k tomuto tématu vyjádřil předseda Barroso, stejně jako Olli Rehn –, že transparentnost by měla značné výhody. Odkazuji vás tímto na zcela srozumitelnou odpověď, kterou na tuto otázku dal pan předseda Barroso. Pan Karas připomněl velice důležitý bod vznesený v předchozí debatě a týkající se prevence a předběžných opatření a zejména myšlenky, že za banky musí platit zase jenom banky, nikoliv daňoví poplatníci. Rád bych potvrdil, že – vedle sdělení, které jsem k tomuto tématu vydal – chystáme na začátek roku 2011 legislativu, jež umožní vytvoření předběžných fondů pro řešení problémů v bankovním sektoru za dodržení zásady „znečišťovatel platí“ a s důrazem na další myšlenku, kterou bych tu rád zopakoval, že prevence vždy stojí méně než léčba. Přesto je to pouze nástroj, pane Karasi. Tento fond pro řešení problémů v bankovním sektoru, tato daň či bankovní poplatek je jen jedním z nástrojů v brašně, v níž jsou i mnohé další, a cílem je rizika identifikovat dříve, než se rozvinou v krizi a tato krize dále v katastrofu. Pokud jde o ratingové agentury, přezkoumáváme všechny související otázky, a to včetně těch, které se týkají ratingů státních dluhů a které před chvílí zmínila paní Berèsová. Mohu potvrdit, že pracujeme na diverzifikaci tohoto trhu, momentálně soustředěného v několika málo rukou, a především pak na možnosti evropské agentury. Tyto myšlenky proměníme v legislativní návrhy koncem roku 2010 a na začátku roku 2011. Paní Berèsová zmínila uplatnění Paktu stability. Stejně jako vy se domnívám, že nesmíme zacházet dál. Jak jste správně pochopili, představili jsme evropský mechanismus finanční stabilizace v naléhavé situaci. Jak jsem už řekl dříve – a zde odpovídám rovněž paní Băsescu – na trvalejších mechanismech pracujeme a Komise společně s pracovní skupinou vedenou předsedou Evropské rady se dosud nerozhodla, na jakém právním základě návrhy vztahující se k trvalejšímu mechanismu řízení krizí postavit. Na závěr bych rád zmínil, paní Podimataová, jak dobrou práci Řecko odvedlo, což dobře víte. Musíme brát v úvahu velice důležitý závazek řecké vlády plnit v tomto úsilí svoji roli. Rád bych vám připomněl, že krize poslední doby, která zasáhla vaši zemi, ale nejenom ji, a s ní spojená rizika „nákazy“ se ukázaly jako dobrý důkaz vzájemné závislosti členských států, a to zejména v oblasti eurozóny. Tato krize podle mého názoru rovněž zdůraznila
177
178
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
potřebu Evropy projevit odhodlání přijmout zásadní reformy pro zajištění hladkého chodu Evropské unie a celé eurozóny. Svým rozhodnutím o vytvoření zmiňovaných dvou nástrojů dala Rada ECOFIN 9. května jasně najevo, že Evropská unie je schopná na velké politické a hospodářské výzvy rychle a účinně reagovat. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že je očividně nutné zlepšit hospodářskou a rozpočtovou koordinaci, a také vím, že se můžeme od slova „koordinace“ dostat ještě dál, pokud jde o Unii. Panu Rübigovi bych rád řekl, že stejně jako on si myslím, že jsme se ze současné situace poučili – ale ještě ji nemáme za sebou: bavili jsme se o dohledu a musíme pokračovat v přijatých rozhodnutích týkajících se dohledu a regulace – od nárazů, které zažilo euro a Řecko, díky návrhům na řízení a koordinaci a systému reakce a stabilizace. Komise rovněž podala důležité návrhy v oblasti rozpočtového dohledu. Domnívám se, že to všechno je potřeba učinit, musíme však mnohem více hovořit k občanům, kteří od nás očekávají vyrovnání se s hospodářskou situací, pokud jde o růst a zaměstnanost. Co se týče témat dohledu, stabilizace, úsilí, regulace a pravidel, myslím si, že musíme hovořit také o iniciativách v kontextu strategie Evropa 2020 s cílem získat zpět růst a zaměstnanost. Z toho důvodu v druhé části svého portfolia, na němž pracuji s dvanácti dalšími kolegy a které představím na začátku října, kladu důraz na myšlenku zákona o jednotném trhu s cílem zlepšit fungování samotného základu – základu, na němž stojí celé evropské hospodářství a jímž je jednotný trh. Jde o trh, na kterém se podílí 500 milionů občanů, avšak malým podnikům, jichž je opravdu mnoho, občanům a spotřebitelům se na něm příliš nedaří. Přesto však víme, že kdyby tento trh pro malé a střední podniky, občany a spotřebitele fungoval lépe, mohli bychom u něj dosáhnout až 2% růstu. Abych to shrnul, jsem přesvědčen, že musíme v této diskuzi pokračovat a zároveň učinit kroky nezbytné pro reakci na všechny otázky, jež naši občané v současnosti pokládají. Předsedající. – Návrh usnesení hospodářství a měnu.
(1)
na základě této rozpravy předložil výbor pro
Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 7. července ve 12:00. 13. Kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a dohled nad politikami odměňování – Odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze a politiky odměňování v odvětví finančních služeb (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o: – zprávě Arlene McCarthyové jménem výboru pro hospodářství a měnu o kapitálových požadavcích na obchodní portfolio a resekuritizace a dohledu nad politikami odměňování (KOM(2009)0362 – C7-0096/2009 – 2009/0099 (COD)) (A7-0205/2010) a – zprávě Saïda El Khadraoui jménem výboru pro hospodářství a měnu o odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze a politikách odměňování v odvětví finančních služeb (2010/2009(INI)) (A7-0208/2010). Arlene McCarthy, zpravodajka. – Paní předsedající, nejprve bych ráda poděkovala všem, kteří přispěli k dosažení dohody ohledně směrnice o kapitálových požadavcích (CRD III), regulující bankovní kapitál a platy a prémie bankéřů. Zvláštní poděkování patří mým stínovým zpravodajům ve výboru pro hospodářství a měnu, personálu a také panu komisaři (1)
Viz Zápis
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Barnierovi za jeho neustálou podporu návrhů výboru a samozřejmě v neposlední řadě také španělskému předsednictví za jeho vytrvalost a úsilí při 12 hodinách zprostředkování třístranných rozhovorů mezi vyjednávacím týmem Parlamentu a 27 členskými státy. Konečný zákon, který dnes projednáváme, plně realizuje basilejská pravidla ohledně kapitálu ke krytí obchodního portfolia a resekuritizací a realizuje rovněž mezinárodní pravidla odměňování schválená v rámci G20. Všichni finanční odborníci se shodují, že systém vysoce rizikových a krátkodobých prémií v kombinaci s nedostatkem kapitálu byly klíčovými prvky celosvětové finanční krize v roce 2008. Dopadlo to tak, že vlády a daňoví poplatníci zachraňovali bankovní sektor v celé Evropské unii podpůrnou finanční injekcí v hodnotě zhruba 3,9 bilionu EUR. V mém členském státě, Spojeném království, se odhadovaná podpora v hodnotě 1,2 bilionu liber ještě zvýšila, až téměř dosáhla roční hodnoty HDP. Střadatelé a investoři byli svědky toho, jak hodnota jejich důchodů a investic klesá v důsledku rizikových praktik bank. Bankéři odcházeli s krátkodobými zisky z těchto rizikových praktik, zatímco rizika, která podstoupili, zůstanou v portfoliích ještě mnoho let. Nový zákon, kterým se mění směrnice o kapitálových požadavcích, se zaměřuje na zásadní pochybení a slabá místa bankovního systému, která vedla ke krizi. Donutí banky, aby oproti rizikovějším aktivitám v obchodním portfoliu vlastnily více kapitálu. Zákon rovněž banky donutí reformovat své způsoby odměňování a udělování prémií, a to pomocí pravidel, která ruší hranici mezi peněžní odměnou a nadměrným riskováním. Dopadem pozměňovacích návrhů Parlamentu by mělo rovněž být zajištění toho, aby politiky odměňování braly jako prioritu především zdraví a stabilitu finanční instituce a také půjčování reálné ekonomice. Neustále od bank slýcháme, že se z krize poučily. Pokud tomu tak opravdu je, proč se v červnové zprávě o finanční stabilitě Bank of England uvádí, že podíl bankovních příjmů vyčleněných na platy a prémie ve skutečnosti od bankovní krize vzrostl? Oněch 10 miliard liber vydaných britskými bankami na platy a prémie představuje 10 miliard liber, jež mohly být přidány k bankovnímu kapitálu, a tak by mohly, jak Bank of England vysvětluje, podpořit okolo 50 miliard půjček pro malé podniky a rodiny. Zprávy Bank of England dále uvádí, že hodnota půjček pro malé a střední podniky ve Spojeném království v posledních měsících ve skutečnosti poklesla a očekává se, že v následujících měsících se omezí také hypotéky. Z těchto důvodů, vážení kolegové, není možné, abychom v době, kdy vlády v celé Evropě podstatně snižují své rozpočty, omezují veřejné služby a podporu rodin a podniků, pokračovali v bankovním systému, v němž mají přednost bankéři a který brání shromáždění dostatečného kapitálu a úvěrů, jež by stačily na hospodářskou obnovu Evropy. Je proto nezbytně nutné, aby pravidla pro prémie začala platit od roku 2011. Tato pravidla mají odkladný účinek a jsou v souladu s hospodářským cyklem a jeho zpětným vyžadováním výročních zpráv; znamenají tvrdá opatření pro zachráněné banky, strop na poměr prémií k pevnému platu, vyplácení formou podmíněného kapitálu souběžně s akciemi, zvýšení transparentnosti a zodpovědnosti a zlepšení řízení podniků a samozřejmě také krytí důchodů jako prémií, aby nemohlo dojít k tomu, že bankéř zodpovědný za zhroucení vlastní banky odejde s důchodem 16 milionů liber. Parlament trval na přísné interpretaci zásad G20, aby se zajistilo, že předem stanovená výše prémií bude striktně omezená. Vyplácení velké části prémií v hotovosti bez jakéhokoli
179
180
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
odkladu či zhodnocení aktuálních výsledků je podle názoru Parlamentu nepřijatelnou pobídkou pro nebezpečné krátkodobé riskování. Vážení kolegové, jako zákonodárci máme povinnost jednat v zájmu daňových poplatníků. Máme povinnost reagovat na znepokojení veřejnosti. Naši voliči od bank požadují a očekávají, že dají přednost stabilitě a půjčkám před platy a prémiemi bankéřů. Během posledních dvou let, od roku 2008, se bankám nepodařilo svoji strukturu reformovat. Nepodařilo se jim to, a tak to teď za ně musíme udělat my, abychom důvěru v evropský bankovní systém znovu vybudovali. Saïd El Khadraoui, zpravodaj. – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych začal poděkováním svým stínovým zpravodajům za jejich konstruktivní spolupráci, která nám umožnila vytvořit něco, co je podle mého názoru uceleným balíčkem názorů a doporučení. Finanční krize jasně ukázala, že politiky odměňování ve finančním sektoru byly příliš zaměřené na krátkodobé zisky, což podporovalo riskování i se všemi souvisejícími následky pro celou ekonomiku v návaznosti na bankovní krizi. Projevila se rovněž omezenost dopadu nezávazných doporučení na politiky odměňování, a proto je důležité, abychom připravili základní pravidla, jejichž cílem bude přispět k dlouhodobému růstu dotčených společností a hospodářství jako celku. Politická shoda ohledně směrnice o kapitálových požadavcích, již před chvílí navrhovala moje kolegyně, paní McCarthyová, je důležitým krokem vpřed, neboť vůbec poprvé stanoví závazná opatření týkající se struktury a vyplácení prémií ve finančním sektoru. Limit pro vyplácení v hotovosti, zásada, že musí existovat i možnost v případě špatného plnění pracovních povinností výkonů prémie snížit, nebo rozdělení vyplácení prémií do více let vnímám jako obzvláště důležité aspekty. Moje zpráva se snaží ukázat, že to samo o sobě nestačí, že se na politiky odměňování musíme dívat ze širší perspektivy a musíme posílit pravidla pro řízení podniků, aby základní pravidla a vnitřní postupy pro všechny společnosti ve finančním sektoru na jedné straně a společnosti kótované na burze na straně druhé splňovaly ta stejná kritéria. Začnu tím, že je důležité nad politikami odměňování uplatňovat a rozšiřovat řádný vnitřní i vnější dohled. Každá společnost by měla mít výbor pro odměňování, který bude nezávislý a zodpovědný akcionářům i orgánům dohledu a bude mít přístup ke všem potenciálně relevantním informacím. Tento výbor by měl při vyhodnocování pobídek vytvořených v rámci systému odměňování rovněž úzce spolupracovat s výborem pro řízení rizik. Lidé, kteří se řízením rizik budou zabývat, by samozřejmě měli být nezávislí na provozních útvarech, které kontrolují, mít přiměřenou autoritu a být odměňováni nezávisle na výkonnosti těchto provozních útvarů. Opatření k řízení operačního rizika by měla být přezkoumávána a pečlivě kontrolována orgánem dohledu a společnosti by měly stanovit interní postup, jehož cílem by bylo řešit jakékoli spory, k nimž by mezi oddělením řízení rizik a jeho provozními odděleními mohlo dojít. Samotné odměňování by v nejvyšší možné míře mělo odrážet dlouhodobou výkonnost společnosti. Prémie by neměly být zaručené. Vyplacení pohyblivé složky platu by mělo být podmíněno dosažením předem stanovených a měřitelných kritérií výkonnosti, která by měla být jak kvantitativní, tak kvalitativní. Dále, nejen z etických důvodů, ale i v zájmu sociální spravedlnosti by měl být rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším platem ve společnosti v rozumných mezích. Vyplacení části proměnlivé složky odměny by se mělo po dostatečně
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
dlouhé období odložit. Více než polovina by měla být vyplacena v podobě akcií nebo s akciemi souvisejících nástrojů a musí být rovněž umožněno efektivní využití části těchto prémií. Pro odstupné by měly být stanoven horní limit 2 let a v případě špatného plnění pracovních povinností nebo rozvázání pracovního poměru z vlastního rozhodnutí by mělo být vyplacení odstupného zakázáno. S ohledem na transparentnost je důležité, aby společnosti zveřejňovaly podrobnosti o svých důchodových systémech a pravidlech poskytování příplatků k důchodu a aby měli akcionáři možnost vyjádřit na politiku odměňování společnosti svůj názor. Vyzýváme rovněž k vytvoření mezinárodní struktury pro zveřejňování počtu jednotlivců pobírajících plat vyšší než 1 milion EUR, a to včetně hlavních složek platových prémií, dlouhodobých odměn či příspěvků na důchodové zabezpečení. Vyzýváme Komisi, aby pokračovala ve své práci a přijala pevné a závazné zásady politik odměňování ve finančním odvětví vedle těch, na nichž už jsme se dohodli. Vyzýváme k vytvoření takového systému pro společnosti kótované na burze, jenž poskytne plnou transparentnost a umožní nám zjistit, které společnosti pravidla plní a které nikoli. Domnívám se, že v této záležitosti můžeme pokračovat ještě dál. Pane komisaři, těším se na vaše návrhy ohledně řízení společností, které byly oznámeny v zelené knize, neboť jde o další souhrn dokumentů, na němž budeme v následujících měsících a letech pracovat. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, diskutujeme nyní o dalším z aspektů reakce na hospodářskou krizi, konkrétně o ponaučení, které si z ní můžeme odnést. Poté, co jsme se vypořádali s dohledem, je další otázkou, jak nejlépe reformovat ty postupy odměňování, které podporovaly bezohledné riskování, jak nejlépe reformovat kapitálové požadavky. Co se týče těchto dvou bodů, rád bych poděkoval a poblahopřál vašim dvěma kolegům, paní McCarthyové a panu El Khadraoui, stínovým zpravodajům, kteří s vámi spolupracovali a ukázali odhodlání Parlamentu usilovat o zodpovědnější, řádnější a stabilnější hospodářství, o trhy, které budou – opakuji – znovu sloužit reálné ekonomice a občanům, nikoli naopak. To je cíl, s nímž Komise jako celek a zejména já sám plně souhlasíme. Už od svého slyšení podporuji zodpovědné evropské podniky, zaměřené na občany, s cílem zlepšit řízení finančních institucí. Rád bych Parlamentu poděkoval za jeho podporu v těchto otázkách, v těchto úkolech. Souhlasím s vašimi postřehy, pane El Khadraoui. Musí existovat závazná opatření pro politiky odměňování ve finančních institucích. Proto mám radost z kompromisu dosaženého všemi třemi institucemi a týkajícího se přezkoumání směrnice o kapitálových požadavcích, známé jako CRD 3. Jde o vyrovnaný, dobře pojatý kompromis, který vysílá jasný politický signál bankám i veřejnosti. Upravená směrnice posílí systém regulace a zvýší nároky na kapitál v těch oblastech, kde bývají rizika podkapitalizována. Omezí takové postupy odměňování, které, opakuji, podporují nadměrné riskování a které evropští občané po právu zatracují. Jde o velice důležitou reformu, vyrovnávající se s těmi aspekty, jež ke vzniku současné krize významně přispěly: obchodním portfoliem, komplexní sekuritizací a politikami odměňování. Je to dokument, který nejenže na evropskou úroveň převádí zásady Rady pro finanční stabilitu, na nichž jsme se shodli na zasedání G20 v září roku 2009 v Pittsburghu, ale dokonce je i přesahuje, neboť stanoví jasné a přísné limity pro pohyblivou složku platu a zároveň dává úvěrovým institucím a investičním společnostem prostor pro flexibilitu.
181
182
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Vyplácení prémií členům správních orgánů bank pobírajících státní podporu je značně omezeno. Myslím si, že to je spravedlivé. Mechanismus zpětného vymáhání umožní, aby část prémií byla v případě špatného plnění pracovních povinností vrácena. Vítám rovněž skutečnost, že tato opatření musí být členskými státy provedena od 1. ledna 2011. Za důležité považuji také to, aby prémie udělené v roce 2010, ale do 1. ledna 2011 nevyplacené, plně podléhaly novým pravidlům. Na závěr, dámy a pánové, vážení zpravodajové, bychom měli navrhnout odpovídající opatření pro ostatní finanční odvětví, například pojišťovnictví nebo investiční fondy, přičemž je ale nutné respektovat a plně si uvědomovat zvláštní rysy každého z nich. Dodám pár slov ke správě a řízení společností všeobecně, neboť kromě již zmíněných aspektů zpráva pana El Khadraoui jasně ilustruje, jak je nezbytné zlepšit řízení všech podniků. Jde o jeden z klíčových prvků silnějšího a stabilnější regulačního rámce. Začal jsem na tomto úkolu pracovat. Nedávno jsem předložil mezinárodní agendu finanční regulace pro růst. Zelená kniha z 2. června 2010 o správě a řízení podniku ve finančních institucích je prvním krokem tímto směrem. Zabýváme se rolí auditorů a členů správních rad, abychom zaručili, že každý, kdo má nějakou zodpovědnost, bude také plně způsobilý ji plnit. To je jeden z požadavků, které se ve vaší zprávě objevují, pane El Khadraoui. Vaše zpráva se věnuje také střetům zájmů, roli a funkci správních rad, řízení rizik, orgánům dohledu a auditorům ve finančních institucích. Hodláme zahájit dvouměsíční období vážných konzultací na všechna tato témata. V příštím roce se rovněž chystám připravit studii zabývající se řízením společností mimo finanční sektor, zejména pokud jde o roli akcionářů, diverzitu a roli žen, a to například ve složení správních rad společností. Zatřetí je zde záležitost modernizace kapitálových požadavků. Před chvílí jsem zmínil CRD 3 a problematiku odměňování. Pro kapitálové požadavky na vysoce rizikové aktivity a pro obchodní portfolia bank, které stojí u kořenů vzniku krize, jsou to různé záležitosti. V současné době víme, že hodnota kapitálu držená oproti těmto aktivům byla tváří v tvář finanční krizi naprosto nedostačující. CRD 3 posiluje regulaci v této oblasti, napravuje nedostatky ve způsobu, jakým se kapitál ve vztahu k obchodnímu portfoliu vypočítával, a podstatně navyšuje hodnotu kapitálu drženou oproti aktivům. Dámy a pánové, někteří z vás jsou jistě znepokojeni, že tyto zásadní reformy nevstoupí v platnost před koncem roku 2011. Tohoto rizika jsem si samozřejmě vědom. Nicméně když se během mé nedávné návštěvy USA ukázalo, že Spojené státy nebudou moci zavést nová pravidla Basilejského výboru ohledně obchodního portfolia před koncem roku 2010, projednal jsem tuto záležitost znovu s ministrem financí USA Timem Geithnerem a dosáhli jsme dohody na mezinárodní úrovni o datu pro zavedení nových pravidel. Tato mezinárodní dohoda byla uzavřena v květnu, kdy Basilejský výbor schválil, aby členské země zavedly nová pravidla do konce roku 2011. Myslím si, že v situaci velice flexibilních a internacionalizovaných trhů je nanejvýš důležitá globální soudržnost, a to zejména mezi Američany a Evropany. Jsem přesvědčen, že vyjednáním tohoto termínu jsme zajistili, že všichni naši mezinárodní partneři, především Spojené státy, zavedou pravidla v souladu s upraveným časovým plánem. Uvědomuji si, že jednání týkající se CRD 3 byla někdy velice složitá. Rád bych proto paní předsedající, paní McCarthyové a stínovým zpravodajům ještě jednou poděkoval za jejich
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
vytrvalost, kreativitu a vnímavost. Těší mě, že já, můj personál a moji kolegové na generálním ředitelství jsme s vámi mohli pracovat s takovým porozuměním. Ole Christensen, navrhovatel stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (DA) Paní předsedající, finanční pobídky poskytované prémiemi a ovlivňující chování makléřů, portfolio vedoucích pracovníků a členů správních rad ve finančním sektoru byly zásadními faktory, které přispěly k finanční krizi. Víme, jaké to mělo důsledky, a proto je samozřejmě dobré, že se směrnice pozměňuje, abychom se něčemu podobnému v budoucnosti vyhnuli. V této souvislosti bych rád poblahopřál zpravodajce k nové dohodě a poděkoval jí za odvedenou práci. O politikách odměňování jsme diskutovali i ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, a proto vítáme ty oblasti dohody, které se zaměřují například na větší otevřenost a transparentnost ve spojení s poskytováním informací všem zainteresovaným stranám, akcionářům, zaměstnancům, širší veřejnosti a úřadům. V rámci Výboru pro zaměstnanost jsme se navíc téměř jednomyslně shodli na zákazu akciových opcí. Akciové opce byly nástrojem v rámci prémiového schématu, který nejsilněji pobízel ke zbytečnému riskování, jehož důsledkem byly ztráty. Problém si uvědomuje i finanční sektor, a proto lituji, že dohoda zákaz akciových opcí neobsahuje. Othmar Karas, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, Rada opět není přítomna. Musíme tedy předpokládat, že si dostatečně neuvědomuje, jaký je politický signál vyslaný těmito opatřeními nebo její nepřítomností. V průběhu jednání se Rada postavila na stranu příjemců prémií. Evropský parlament podporuje jasná evropská pravidla. Podporujeme horní limity. Podporujeme metody vyplácení, které znamenají méně rizika. Podporujeme odpovědnost. Podporujeme omezení prémií pro vedoucí pracovníky bank podporovaných z veřejných zdrojů. Nechceme, aby byla hodnota peněžních částek v hotovosti vyšší než hodnota vázaného kapitálu. Podařilo se nám prosadit svou ve věci rozdělení časového plánu. Těší nás, že komisaři Barnierovi se podařilo dohodnout se s Američany na tom, že druhá část, obchodní portfolio, bude zavedena globálně a společně. Je rovněž důležité, že jsme přizpůsobili obchodní portfolio. Požadavky na zveřejnění se jasně zpřísnily, do obchodního portfolia bank byla zahrnuta rizika resekuritizací a do obchodního portfolia byly rovněž zavedeny zátěžové testy, jejichž účelem je vytvářet kapitálové rezervy pro krizová období. Důležité je také to, že jsme zpřísnili preventivní opatření proti insolvenci v obchodním portfoliu, k tomuto bodu bych však chtěl dodat, že potřebujeme ještě sladěný evropský zákon o platební neschopnosti. Tento kompromis podporujeme, neboť nás posunuje dál správným směrem. Olle Ludvigsson, jménem skupiny S&D. – (SV) Paní předsedající, oblast prémií a systémů odměňování je jedna z těch, o nichž se toho v posledních letech hodně namluvilo. Na druhou stranu bylo přijato jen velmi málo konkrétních opatření. Proto je přínosným krokem, že nyní vytváříme legislativu, která je jak jasná, tak proveditelná. Tato legislativa by měla téměř jistě omezit krátkozraké a nadměrné riskování ve finančním sektoru. To sníží úroveň rizika a zvýší stabilitu. Sektor finančních služeb měl pro společnost škodlivé prvky systému prémií odstranit už dávno, protože se to však nestalo, nemůžeme jednat jinak než prostřednictvím legislativy.
183
184
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Pro společnost je příliš riskantní všeobecně se smířit se současným stavem. Daňoví poplatníci už zaplatili příliš mnoho na pokrytí ztrát bank, které podstupovaly až příliš velká rizika. Nyní je proto zásadní, aby byla v členských státech směrnice provedena důkladně a aby byla pravidla účinně využívána, což umožní současný systém udělování prémií změnit. Sharon Bowles, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, reforma bankovního kapitálu je dosud nejdůležitější legislativní reakcí Evropy na krizi a zaslouží si rozsáhlé účtování. Ano, mám na mysli tam nahoře, současně s orgány dohledu. Podkapitalizovaná obchodní portfolia byla základní příčinou krize, neboť učinila ze spekulativního obchodování na vlastní účet atraktivní a téměř beznákladovou záležitost. Požadavek na troj- až čtyřnásobné navýšení kapitálu oproti takovýmto obchodním přístupům je proto vítaným krokem, neboť se přímo zaměřuje na základní příčinu krize a omezuje motivaci pro rizikové bankovnictví. Co se týče odměňování, když jsem poprvé navrhla, že by se velké prémie a paušální důchodové částky měly vyplácet formou podřízeného dluhu, mnozí tvrdili, že to nemůže fungovat. Proto děkuji panu zpravodaji a svým stínovým zpravodajům za to, že podpořili tuto myšlenku, již jsme proměnili v podmíněný kapitál a která se pomalu i jinde začíná stávat součástí běžného uvažování. Lituji, že nemohly být zahrnuty moje dokumenty zabývající se specifickými daňovými úniky, zakázali jsme však vyplácení takovým způsobem, který by účel směrnice zpochybňoval. Pascal Canfin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, moji politickou skupinu obzvlášť těší, že byla tato směrnice přijata. Jde o směrnici, která obsahuje ta nejambicióznější pravidla ve světě faktorů odměňování. Musím říci, že schopnost přísně omezit pohyblivé složky platu členů správních rad bank podporovaných z veřejné peněženky, a dokonce možnost odložit až 70 % prémií pro obchodníky do dlouhodobých cílů banky a za účelem snížení prémií brát případně v úvahu podstoupená rizika a jejich negativní dopady, to jsou důležitá pravidla, která proměňují závazky G20 v reálná čísla na evropské úrovni. Musím však zároveň říci, že při jednáních se všemi ostatními stínovými zpravodaji i se samotnou zpravodajkou jsme neustále naráželi na nedostatek odhodlání ze strany států, na obrovskou propast mezi vybroušenými projevy o regulaci kapitalismu, o zvýšení jeho morálních standardů na jedné straně a na straně druhé vyjednávacími pozicemi Rady a hlavních států, které neustále odmítaly schvalovat konkrétní čísla a snažily se rozsah všech našich ambiciózních návrhů omezit a rozmělnit je. Musím říci, pane komisaři, že v tomto boji stála Komise většinou na naší straně. Proto si myslím, že se o tento úspěch můžeme podělit. Jde ještě o jednu důležitou věc. Jelikož jsme prohrávali, museli jsme dělat kompromisy. Prohráli jsme mnoho bitev o schválení konkrétních čísel, a tak jsme je museli nahradit několika slovy, obvykle spíše vágními, jako například „odůvodněný“, „přiměřený“ nebo „vyrovnaný“. Výzvou pro budoucí evropský bankovní orgán nyní bude proměnit tyto zásady a vágní slova ve skutečná čísla, která poté začnou platit pro všechny banky a všechny členské státy. Ráda bych proto věděla, pane Barniere, jakým způsobem hodláte vyvíjet tlak a přísně dohlížet na tento budoucí proces, aby nedošlo ke zkreslení textu, o němž budeme zítra hlasovat. Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, nakonec jsme se z krize přece jenom v něčem poučili, neboť už nehodláme podporovat nebo odměňovat nezodpovědné
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
ekonomické aktivity. Systém vyplácení pouhé části prémií, v tomto případě 20 nebo 30 %, podporuje snahy o spravování společností udržitelnějším způsobem. Nařízení by navíc mělo sloužit jako příklad pro občany, protože ti už zaplatili velkou část účtu a nedává žádný smysl, proč by z jejich daní měly být vypláceny prémie pro nezodpovědné vedoucí pracovníky. Máme nařízení, které je v celosvětovém měřítku ojedinělé. Pokud se chce EU vyhnout možnosti emigrací do New Yorku nebo Tokia, musí ukázat, že má v rukávu další eso, a to zvýšené úsilí o jednotnou regulaci na mezinárodním poli. Všichni úspěšní a zodpovědní vedoucí pracovníci koneckonců chtějí i nadále dobře vydělávat. Za úvahu by možná také stálo zavedení takových požadavků na řízení podniků, které nemají vliv na stropy odměn vedoucích pracovníků, a to i ve společnostech, jež nejsou kótované na burze. Jde o zásadní změnu vstříc větší udržitelnosti a hospodárnosti a doufejme dál od hazardování. Sławomir Witold Nitras (PPE). – (PL) Paní předsedající, vypadá to, že se nám v regulaci či ve vytvoření nového rámce pro politiku odměňování podařilo učinit velmi významný krok. Na jednu stranu jsme se shodli, že prudký nárůst odměn byl jedním z faktorů, které přispěly ke vzniku finanční krize. Navzájem jsme se rovněž shodli na tom, že musíme posílit roli řídicích orgánů, zejména orgánů dohledu, včetně vnitřního i vnějšího dohledu ve společnostech. Shodli jsme se také, že je potřeba stanovit základní principy pro situace, kdy je ve společnosti potřeba vytvořit zcela nezávislý řídicí výbor. A konečně jsme se shodli na tom, o čem hovořili předchozí řečníci, totiž že by prémie měly být navázány na dlouhodobé finanční výsledky a že je možné je odložit. Podařilo se nám shodnout se i na něčem, co se mi nezdá o nic méně důležité – a to na tom, že politika odměňování, jakkoli nepochybně špatná, nebyla hlavní a zajisté ani jedinou příčinou finanční krize. Tento poslední bod obzvlášť vítám, protože kdybychom něco takového zahrnuli do zprávy – a takové návrhy se objevily – přijali bychom informaci, která jednoduše není pravdivá, což by nám v boji s příčinami krize nepomohlo. Děkuji vám všem kolegům za spolupráci na této zprávě. Carl Haglund (ALDE). – (SV) Paní předsedající, byl jsem stínovým zpravodajem druhé zprávy, a tak bych nejdříve ze všeho našemu zpravodaji rád poděkoval za vynikající spolupráci. Po tak rozsáhlé finanční krizi je pravděpodobně jedině přirozené, že chceme v tomto odvětví přezkoumat politiku odměňování. Musíme však zároveň přiznat, že tato problematika je nepochybně politicky zajímavá a zkrátka populistická. Je jasné, že potřebujeme zásady pro vytvoření a šíření pravidel řádné politiky odměňování. Víme, že v některých jednotlivých případech mohla politika odměňování způsobit problémy, jichž jsme byli v posledních letech svědky. Musíme se však zároveň vyhnout zevšeobecňování a obviňování celého odvětví. Měli bychom si připomenout, že podporovat nadměrné riskování může jen těžko být v zájmu jakékoli společnosti. Proto jsem rád, že jsme se nakonec mimo jiné shodli na zásadě „dodržuj, nebo vysvětli“. Podařilo se nám dosáhnout poměrně vyrovnaného výsledku. Jsem přesvědčen, že je to výsledek dobrý, i když se domnívám, že bychom jako politici v zásadě neměli zacházet do takových podrobností, jako to činíme v tomto případě. Burkhard Balz (PPE). – (DE) Paní předsedající, pan Karas už některé klíčové body zmínil. Zcela s ním v těchto bodech souhlasím. Myslím si, že potřebujeme lepší kapitálové
185
186
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
požadavky na finanční instituce, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní. Jedno je proto jisté, konkrétně to, že je nutné basilejská pravidla dále rozvíjet. Nemá však smysl zasahovat silou, neboť by to mohlo mít spíš opačný dopad. Finanční krize je očividně krize celosvětová. Ponaučení, které si z ní můžeme vzít, je proto potřeba brát i na celosvětové úrovni. To znamená, že pokud zpřísníme kapitálové požadavky, musíme tato opatření koordinovat i mezinárodně. Musíme udržet rovné podmínky. Soudě především z rozhodnutí učiněných v posledních dnech našimi přáteli v USA o tom mám jisté pochybnosti. Podle mého názoru je rovněž obzvlášť důležité vzít v úvahu to, že nahromadění současných projektů nesmí skončit nekonzistentností. Odpovídat si musí například texty a přílohy. Příklady výpočtů v přílohách musí odpovídat slovnímu znění. Za interpretaci bude však zodpovědný budoucí orgán dohledu. Nesmíme zapomenout ještě na jednu věc. Finanční ekonomika a ekonomika reálná nejsou dva soběstačné systémy. Nařízení o kapitálových požadavcích mají dopad i na reálnou ekonomiku. V současné době však ještě nevíme, jaký tento dopad bude. Proto potřebujeme před dalšími změnami právního rámce provést důkladné posouzení dopadů. Skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) to v jednáních prosazuje už od počátku. Kompromis dosažený společně s Radou je proto podle mého názoru jediným rozumným řešením. Rád bych poděkoval paní McCarthyové a zvláště panu Karasovi za energii, kterou do této zprávy vložili. Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych oběma zpravodajům poděkovat za jejich vynikající práci. Omezení prémií vrcholných vedoucích pracovníků je velmi důležitým signálem: zaprvé proto, že to je na světě vůbec poprvé, kdy byly stanoveny stropy odměn pro členy správních rad bank; zadruhé proto, že jde o balíček jasných pravidel – prémie mohou být vedoucím pracovníkům vyplaceny pouze tehdy, když banka shromáždí odpovídající zisky, a už ne pouze na základě předpovídaných výsledků; a zatřetí proto, že nová opatření ukončí podporu nadměrného riskování. A konečně, zvětší se také transparentnost a zodpovědnost, neboť se akcionáři budou moci účastnit schůzí akcionářů a uplatňovat své právo na hlasování o odměňování členů správních rad. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Nepřiměřené systémy odměňování přispěly k nadměrnému a neuvážlivému riskování na úkor zaměstnanců, střadatelů, investorů a celkového růstu hospodářství, což v konečném důsledku přispělo také ke vzniku finační a hospodářské krize. Z toho důvodu vítám iniciativu vedoucí k regulaci politik odměňování v odvětví finančních služeb, která zohlední skutečnost, že vedoucí pracovníci jsou při řízení společnosti často vedeni osobním finančním zájmem. Takové nadměrné riskování je v mnoha případech v protikladu s dlouhodobými zájmy společnosti a jejích akcionářů. V případě bank a jiných finančních institucí jsou navíc daňoví poplatníci vystavováni nebezpečí, že se budou muset podílet na jejich záchraně v případě finančních těžkostí. Domnívám se, že by měla být zajištěna vysoká transparentnost odměňování a posílena práva akcionářů dohlížet na politiku odměňování vedoucích pracovníků společností a právo vyjádřit se k ní během valné hromady.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, v Rakousku nyní došlo ke skutečné vlně uzavírání pošt, ale zároveň se v Post AG o 40 % navýšily mzdy, ovšem pouze pro vedoucí pracovníky. Zvlášť v době krize veřejnost nedokáže pochopit rozdávání takových fantastických platů, přebytečných prémií a vysokého odstupného. Skoncovat s tím nebude jednoduché. Je dobře známo, že německé zákony o přiměřenosti odměňování členů správních rad přinesly pouze více byrokracie a větší vliv zahraničních investorů na politiku odměňování a strategii společností. Pokus učinit řídicí pracovníky zodpovědnějšími prostřednictvím zadržování mezd byl zmařen novou pojišťovací politikou. EU by se z toho měla poučit. Když slyšíme, že zveřejňování platů vedoucích pracovníků v USA vedlo k jejich zvýšení, jasně se ukáže, že se náš plán podobá boji s hydrou. Hlavní správce to bude mít v každém případě těžké, když bude zároveň zodpovídat za dvě společnosti, jež spolu navzájem soupeří. Faktory určující výši prémií musí být rozhodně transparentní. Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, ráda bych poděkovala zpravodajům a Komisi. Jde o specializovanou oblast, každého evropského občana však potěší, že se Parlament, Komise a Rada snaží vyrovnat s problémem nadměrného odměňování. O excesech bankovního sektoru víme pouze díky katastrofám, které se udály. Dovolila bych si tvrdit, že i kdyby banky vydělávaly, jejich způsoby odměňování mají k názorům široké veřejnosti daleko. Klíčem ke všemu je transparentnost. Když lidé vědí, co se děje, můžeme ohledně toho zasáhnout. Zveřejnili jsme platy zemědělců, od těch nejmenších až k těm nahoře, neboť to považujeme za transparentní. Podle mého názoru vydělávají bankéři z veřejných peněz svých akcionářů a těch, kteří si od bank půjčují, a proto je načase se s tímto problémem vypořádat. Nemyslím si však, že by se způsob uvažování bankéřů změnil, a obávám se, že až současná situace jednou přejde, pokud nebude Komise velmi důrazná, vše se zase vrátí do starých kolejí. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, velice mě těší, že máte stále trpělivost mi naslouchat, ačkoli jsem tady s vámi už čtyři hodiny, a jsem rád, že tu mohu být, odpovídat na vaše otázky a poslouchat vaši rozpravu o některých velice důležitých záležitostech. Ještě jednou chci vyjádřit své díky paní McCarthyové a panu El Khadraoui a také všem členům výboru pro hospodářství a měnu za jejich odhodlání, příspěvky a důležitá zlepšení, která jste vy zpravodajové do těchto textů vnesli. Máme před sebou ještě hodně práce na otázce finančního sektoru, na odměňování v ostatních finančních odvětvích, na řízení společností, na CRD 4, na derivátech a short sellingu, a já se v září chystám navrhnout některá opatření týkající se těchto oblastí. Sbor během dnešního dne schválil dva legislativní texty o pojištění vkladů a kompenzacích pro investory a bílou knihu o zárukách v pojišťovnictví. Vrátím-li se k dnešním textům, o nichž budete hlasovat zítra, myslím si, že jde o kvalitní dokumenty, které těží z velkého počtu příspěvků v průběhu procesu vyjednávání, z dobrých pozměňovacích návrhů připravených vaším výborem, zejména pokud jde o podrobnosti ohledně výpočtu odměn, o transparentnost v politikách odměňování, omezení prémií ve společnostech, které využívají státní podporu, a o zpětné vymáhání.
187
188
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
S ohledem na mezinárodní hospodářskou soutěž bych vám rád připomněl, že zásady odměňování stanovené Radou pro finanční stabilitu jsou všeobecné zásady určené státům, které se v úrovni svého hospodářského rozvoje značně liší. Tyto státy jsou velice různorodé a v případech, kdy jim Rada pro finanční stabilitu poskytla při zavádění těchto zásad příliš mnoho manévrovacího prostoru, bylo opravdu nezbytné na evropské úrovni zajistit, aby členské státy zavedly text směrnice konzistentním způsobem. Byla provedena jasná pravidla, která nelze interpretovat různě. Jak už jsem při mnoha příležitostech říkal, nemyslím si, že by jasný, konzistentní legislativní rámec jakkoli snižoval naši mezinárodní konkurenceschopnost. Jsem dokonce přesvědčen, že pokud bude Evropa jedním z prvních kontinentů, které rozumná omezení a rozumný dohled zavedou, přinese jí to konkurenční výhody. S ohledem na to, co se zde říkalo o fungování nových evropských orgánů, musíme je teprve ustanovit. Doposud ustanoveny nebyly. To je cílem rozhovorů, které právě v rámci Rady vedeme. Podle mého názoru budou tyto nové orgány muset disponovat reálnými pravomocemi pro koordinaci a budou muset být schopné zajistit, že se nová jednotná pravidla budou zavádět soudržně a konzistentně. Dále musí existovat příležitost činit rozhodnutí vztahující se přímo k institucím, a to v případech, kdy nebude evropské právo řádně uplatňováno. To, pane Canfine, zahrnuje i rozhodnutí o pravidlech týkajících se odměňování. Proto vás ujišťuji, že co se zmíněných bodů týče, Komise bude v nadcházejících dnech nanejvýš bdělá. Nyní bych měl říci pár slov k uplatňování nových pravidel. Musí se vztahovat na všechny společnosti, které se zabývají investičním bankovnictvím. Směrnice obsahuje všeobecnou zásadu proporcionality, která umožňuje přizpůsobit uplatňování principů jednotlivým úvěrovým institucím, a to s ohledem na jejich právní strukturu, velikost, komplexnost a charakter činnosti. Pevně věříme, že směrnice CRD 3 díky vám umožní významné změny v praktikách, které byly doposud až příliš časté a které vedly k nadměrnému riskování bank a tím pádem i k hospodářské krizi, jejíž následky pociťujeme dodnes. Rád bych poděkoval panu Karasovi za jeho podporu v záležitosti provádění, jak bylo domluveno, současně s USA, pokud jde o insolvenční zákon. Na této záležitosti budeme pracovat v rámci programu pro řešení krize, jde však o dlouhodobý projekt. Pane Christensene, zdůraznil jste, jak je nezbytná transparentnost. To je velmi důležitý bod, na němž má Evropský parlament před sebou ještě hodně práce, pokud bude chtít původní návrhy Komise vylepšit, a já vám za to děkuji. Paní Bowlesová, stejně jako před chvílí pan Balz, zmínila ústřední otázku kapitalizace. Kapitalizace je opravdu důležitá. Zároveň si však myslím, že stejně důležitý je přiměřený rámec pro vnitřní a vnější dohled, o němž také diskutujeme. Pokud jde o CRD 4, o níž se diskutuje společně s bankami, musí vám říci, pane Balzi, že věnuji extrémní pozornost pečlivému dokončení hodnocení dopadů a makroekonomických studií, které potřebujeme pro přizpůsobení opatření obsažených v CRD 3 a CRD 4. Jde jak o přizpůsobení v rámci samotných basilejských pravidel, tak o vzájemné přizpůsobení basilejských a dalších pravidel, která se vztahují k předběžným opatřením a prevenci, vnitřnímu a vnějšímu dohledu, řízení společností, ke zdrojům pro řešení problémů a k rozsahu nástrojů pro účely předběžných opatření, a konečně je zde poslední přizpůsobení, jemuž věnuji zvláštní pozornost – říkám to naposledy, na závěr – a to sebevědomé, ale jasné rozlišení toho, co
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
na jedné straně činí a musí činit Spojené státy, a toho, co na druhé straně musíme činit my z evropského pohledu. Potřebujeme dosáhnout přesně těch stejných cílů. Byly stanoveny v rámci G20. Musíme jich dosáhnout zároveň, a já se budu snažit zajistit, aby se tak opravdu stalo. Arlene McCarthy, zpravodajka. – Paní předsedající, jen velmi stručně; souhlasím s paní McGuinnessovou, že způsob uvažování a kultura se nezměnily. Ve skutečnosti se během minulého týdne některé banky pokusily vykolejit a podkopat právě ty návrhy, o nichž budeme zítra hlasovat. Proto je zcela důrazné prosazování nezbytné, proto musí mít vnitrostátní regulační orgány při prosazování této legislativy podporu a proto je nutné, aby poslanci při zítřejším hlasování vyslali důrazný signál bankám i veřejnosti, že opravdu máme v úmyslu zdiskreditovaný systém prémií reformovat a v dlouhodobém horizontu změnit. Vážení kolegové, jsem přesvědčena, že to je teprve začátek celého procesu, ne jeho konec. Proto své kolegy vyzývám, aby na zítřejším plenárním zasedání tuto zprávu podpořili silným hlasem. PŘEDSEDNICTVÍ: Edward McMILLAN-SCOTT místopředseda Saïd El Khadraoui, zpravodaj. – (NL) Pane předsedo, dámy a pánové, i já budu stručný. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že potřebujeme základní pravidla politiky odměňování, a jak je patrné z hodnocení doporučení k politice odměňování vydaného Komisí loňského roku, tato pravidla by měla být co nejzávaznější. Jsem si samozřejmě vědom toho, že ne všichni chtějí v této otázce jít tak daleko, že ne všichni mají takové ambice, ale všichni určitě souhlasíme s tím, že předmět naší dnešní rozpravy a jak doufám, i výsledek našeho zítřejšího rozhodnutí je pouze prvním krokem správným směrem. Rozhodně to nemůže být krok poslední. Jistě je před námi spousta práce. Pravomoci dozorčích orgánů musí být posíleny, aby tyto orgány mohly monitorovat politiku odměňování jednotlivých společností také zvnějšku. Musí být přesně stanovena role výborů pro odměňování, stejně jako propojenost s těmi, kdo se zabývají řízením rizik. Musí být rovněž posílena pozice akcionářů. Nesmírně rád proto slyším, pane komisaři, že jste nakloněn myšlence všeobecného regulačního rámce pro správu a řízení společností a že o tomto tématu bude v nadcházejících měsících vedena důkladná debata se všemi zúčastněnými stranami. Je to důležité – a je to také významný signál našim občanům –, že opravdu chceme v této záležitosti stanovit pevná základní pravidla, a to jak v zájmu samotných společností, tak i ekonomiky. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra (ve středu 7. července 2010). 14. Doba vyhrazená pro otázky (Komisi) Předsedající. – Dalším bodem jsou otázky (B7-0316/2010). Komisi jsou pokládány následující otázky. První část
189
190
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Otázka 15, kterou pokládá Cristina Gutiérrez-Cortines (H-0327/10) Předmět: Kritéria výběru vrcholového managementu a předních vedoucích pracovníků pro oblast společné technologické iniciativy (JTI) a podpora malých a středních podniků Vzhledem k tomu, že jako součást sedmého rámcového programu je zřizována celá řada partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména společných technologických iniciativ (JTI), která budou samostatně spravovat významnou část rozpočtu EU (např. iniciativa týkající se vodíku částku ve výši 470 milionů EUR) ráda bych věděla, zda: postup pro výběr vedoucích pracovníků zaručuje nezávislost na vlivu velkých firem, a to jak během výběrového procesu samotného, tak i s ohledem na životopisy vybraných vyšších vedoucích pracovníků; je při těchto výběrových řízeních zohledňován závazek EU podporovat malé a střední podniky, vzhledem k tomu, že malé a střední podniky budou tvořit základ budoucího průmyslového rozvoje v Evropě. Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – První část otázky paní Gutiérrez-Cortinesové zní, zda postup pro výběr vedoucích pracovníků společných technologických iniciativ zaručuje nezávislost na vlivu velkých firem. Odpověď zní „ano“. Výběrová řízení na posty výkonných ředitelů ve společných technologických iniciativách se budou řídit pokyny pro jmenování vedoucích pracovníků agentur a společných podniků společenství. Tyto pokyny platí pro všechny orgány Evropské unie a výběrová řízení ve společných technologických iniciativách budou tedy plně v souladu s výběrovými řízeními do ostatních orgánů EU, jako jsou výkonné či regulační úřady. Podle těchto pokynů je tedy výběrové řízení do všech orgánů EU včetně společných technologických iniciativ založeno na odborné kvalifikaci a dosažených výsledcích, a zajišťuje tak rovné zacházení všem kandidátům. V tomto smyslu tedy, jak to předepisují zmíněné pokyny, byli vedoucí pracovníci Komise většinově zastoupeni jak v předvýběrových komisích, tak v průběhu jednání Poradního výboru pro jmenování. To jsou jediné dva případy, kdy průmysl měl nějaký vliv, s výjimkou nepřímého vlivu zástupců průmyslu při hlasování v řídící radě v okamžiku samotného jmenování, kdy se vybírá z užšího seznamu kandidátů sestaveného Komisí. Je třeba mít na paměti, že provozní náklady všech společných technologických iniciativ jsou částečně hrazeny ze zdrojů průmyslu – v případě ENIAC a ARTEMIS, dvou společných technologických iniciativ z oblasti nanotechnologií a vestavěných počítačových systémů, činí tento podíl až 67 %. Z toho vyplývá, že účast průmyslu na výběrovém řízení byla nezbytná a na místě, protože společné technologické iniciativy jsou založené na partnerství soukromého a veřejného sektoru. Druhá část otázky zní, zda se v těchto výběrových řízeních zohlední závazek Evropské unie podporovat malé a střední podniky. Obecně vzato – jak již bylo zmíněno v souvislosti s pokyny pro jmenování – jsou kritéria pro výběr zaměstnanců každodenního provozu společných technologických iniciativ založena na odbornosti a dosažených výsledcích. V tomto ohledu je podpora malých a středních podniků důležitým politickým cílem Komise, ale nebude snadné ji aplikovat na kritéria pro výběr a jmenování zaměstnanců, pro něž platí služební řád zaměstnanců Evropské unie a tedy i zaměstnanců společných technologických iniciativ.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Výkonný ředitel či ředitelka a členové jeho či jejího týmu zaměstnanců jsou vázáni zásadami profesní etiky služebního řádu EU, podle nichž nesmí hájit nebo prosazovat zájmy žádné skupiny, ať by šlo o malé a střední podniky nebo o velké společnosti. Porušení tohoto závazku by podle služebního řádu EU vedlo k disciplinárnímu řízení. Ustavující předpisy společných technologických iniciativ však s malými a středními podniky počítají. Jejich součástí jsou nařízení, jež podporují účast a zastoupení malých a středních podniků na úrovni řídících rad. Salvador Garriga Polledo, zastupující autora. – (ES) Paní komisařko, pane předsedající, Parlament i Komise jsou si vědomi těchto závazků, ale konkrétní případy ukazují něco jiného. Víme, že společné technologické iniciativy (JTI) jsou „společnými orgány“ a že se na ně vztahují pravidla pro výběrová řízení, jež musí být dodržována. Víme rovněž, že volené osoby nesmí přímo pocházet ze společností, v nichž jsou členy představenstva. Popíšu nyní jeden aktuální případ. V případě společné technologické iniciativy v oblasti palivových článků a vodíku s rozpočtem 470 milionů EUR uspořádala Evropská komise výběrové řízení, z něhož vzešla trojice kandidátů. Z té byl nakonec vybrán jeden člověk, odborník Komise pocházející ze sféry malých a středních podniků, jehož však po jeho jmenování členem představenstva společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík nahradil člověk pocházející z velké firmy, jmenovitě ze společnosti Toyota Daimler. Tento konkrétní příklad dle mého zcela vyvrací vaši odpověď, kterou jste mi dala a jež by měla být vzhledem k postupu výběrového řízení logická. Chci vás proto, paní komisařko, požádat, abyste výběrová řízení sledovala. Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise . – Jsem samozřejmě připravená, jak žádáte, tento problém pozorně sledovat. Musíme mít na paměti, že provoz společných technologických iniciativ a s ním spojené náklady průmysl částečně hradí. Vzhledem k této spoluúčasti a v souladu s principem partnerství veřejného a soukromého sektoru počítají pravidla pro jmenování výkonných ředitelů i s jistou účastí partnerů z oblasti průmyslu ve výběrovém řízení. Je však zachována silná pozice vedoucích pracovníků Komise, neboť právě ti mají ve výběrovém řízení vždy většinu. Průmysl je zastoupeni dvojím způsobem a bude asi dobré, když situaci v hrubých obrysech popíšu. V každé, tříčlenné předvýběrové komisi je jeden zástupce z oblasti průmyslu s hlasovacím právem, přičemž dvěma zbývajícími členy jsou: generální ředitel domovského generálního ředitelství Komise nebo jeho zástupce, který má roli předsedy, a ředitel z domovského generálního ředitelství. V poradním výboru pro jmenování vedoucích pracovníků je jeden pozorovatel z oblasti průmyslu (ten ale nemá hlasovací právo) a šest členů tohoto výboru tvoří vedoucí pracovníci Komise. Tři ze šesti zástupců soukromého sektoru v řídící radě společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík, jmenovaní jejím výkonným ředitelem, pocházejí v současné době ze sféry malých a středních podniků. Zastoupení malých a středních podniků v řídící radě je zakotveno v nařízení týkajícím se společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík, kde se praví, že „alespoň jeden ze zástupců průmyslu v řídící radě musí zastupovat malé a střední podniky“. Jak jsem řekla již na začátku a jak mě žádal pan poslanec, budu výběrová řízení samozřejmě s radostí nadále pozorně sledovat.
191
192
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Předsedající. – Otázka 16, kterou pokládá Joanna Senyszyn (H-0331/10) Předmět: Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv Evropský soud pro lidská práva nedávno vynesl několik rozhodnutí ohledně právní úpravy v Polsku porušující Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv. Až dosud mohly členské státy Evropské unie, které jsou rovněž členskými státy Rady Evropy, samy rozhodovat o tom, jakým způsobem provedou rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Změní se očekávaným přistoupeními Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv uvedená praxe, a zejména počítá se s tím, že Evropská unie přijme mechanismy kontroly provádění rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva členskými státy Evropské unie, které jsou členskými státy Rady Evropy? Algirdas Šemeta, člen Komise. – Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod neovlivní způsob aplikace rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva proti členskému státu. To znamená, že přístupová smlouva může nanejvýš stanovit závazky vyplývající z úmluvy a případně z jakéhokoli dalšího protokolu úmluvy, který bude Unií ratifikován, pokud se bude týkat zákonů či opatření přijatých institucemi, orgány, úředníky nebo agenturami Unie, avšak nikoli zákonů či opatření přijatých samotnými členskými státy. Žádný plán na vytvoření unijního mechanismu k monitorování aplikace výnosů a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva neexistuje, neboť pro takový plán neexistuje právní základ. Protokol číslo 8 k Lisabonské smlouvě doslova uvádí, že přistoupení se nedotkne „působnosti Unie ani pravomocí jejích orgánů“ ani „zvláštního postavení členských států ve vztahu k Evropské úmluvě“. To se netýká pouze rozsahu zásadních závazků členských států, ale i způsobu, jakým bude vykonáváno rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva proti jednotlivým členským státům. Joanna Senyszyn (S&D). – (PL) Děkuji, pane Šemeto, za vaši odpověď. Bohužel mne neuspokojuje. Některé členské státy se nebudou chtít rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva dobrovolně řídit a je tedy nasnadě, že monitorování výkonu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva bude zásadní. Mám ještě doplňující otázku ohledně rozhodnutí soudu o porušování Evropské úmluvy o lidských právech, konkrétně v případu Lautsi vs. Itálie. V rozsudku vyneseném dne 3. listopadu 2009 soud rozhodl, že zavěšování křížů v učebnách je porušováním lidských práv, a 15. června 2010 pak v případu Grzelak vs. Polsko rozhodl, že porušováním lidských práv je také chybějící možnost navštěvovat přednášky z etiky ve většině polských škol. Je polská legislativa, jež podle soudu v těchto dvou případech pochybila, také v rozporu s návrhem... (Předsedající mluvčí přerušil) Algirdas Šemeta, člen Komise. – Pane předsedající, pokusím se na otázku odpovědět. Jedná-li členský stát v rámci unijního práva, musí respektovat základní lidská práva tak, jak jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod a v obecných zásadách práva Unie. Jakékoli porušení tohoto závazku může vést k řízení o porušení Smlouvy před Evropským Soudním dvorem podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto je nicméně jediný procesní nástroj k zajištění souladu členských států se základními lidskými právy, kterým Evropská unie disponuje. Jedná-li naopak členský stát mimo rozsah unijního práva, žádná všeobecná pravomoc na poli základních lidských práv podle Smluv
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
neexistuje. Unie je proto předem vyloučena, ať už se jedná o monitorování toho, zda členský stát dodržuje lidská práva obecně, tak i toho, zda se členský stát řídí rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D). – (PL) Pane Šemeto, jsem si jistá, že se Komise bude účastnit jednání o přistoupení Unie k úmluvě. Jednou z nejdůležitějších otázek tohoto jednání bude problematika vzájemného vztahu Soudního dvora Evropské unie a Soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jak by měla být podle názoru Komise zajištěno, že bude zachováno svrchované právo Soudního dvora EU, pokud jde o výklad práva Evropské unie? Sarah Ludford (ALDE). – Po formální a právní stránce odpověď pana komisaře chápu. Politicky i co do skutečných závazků v oblasti lidských práv však vůbec nedává smysl a je v přímém rozporu s články 6 a 7 smlouvy, podle níž se Evropská unie a její členské státy mají úmluvou řídit. Součástí článku 7 je dokonce mechanismus, který by měl zajistit, že v členských státech nebude docházet k porušování lidských práv – jak je tedy možný takový nesoulad mezi tím, co říká pan komisař a tím, co stojí v článku 7? Potřebujeme systém vzájemného hodnocení, potřebujeme mechanismy pro monitorování. Odpověď pana komisaře podle mne bohužel ukazuje, že Komise nedokáže účinně zasahovat proti porušování lidských práv v členských státech Unie. Algirdas Šemeta, člen Komise. – Při jednání by mělo být dosaženo toho, aby a priori interní kontrola Soudního dvora Evropské unie byla v souladu s primárním právem použitelná i v případech, kdy je soulad jednání instituce, orgánu, úřadu či agentury Unie projednáván před Evropským soudem pro lidská práva, přičemž Soudní dvůr Evropské unie neměl před tím možnost rozhodnout o souladu projednávaného jednání s lidskými právy definovanými na úrovni Unie. Jakýkoliv procedurální nástroj, jenž by umožňoval Soudnímu dvoru Evropské unie posoudit soulad takového jednání s lidskými právy, by měl především ochránit subsidiaritu této procedury před Evropským soudem pro lidská práva a nikoli způsobovat v průběhu této procedury neopodstatněné prodlení. Sarah Ludford (ALDE). – Pane komisaři, po tom, co jste odpověděl, a v souvislosti s mechanismy k zamezení porušování lidských práv, jaký mají podle vás význam články 6 a 7? Algirdas Šemeta, člen Komise. – Chtěl bych vás jen informovat, že práce Rady Evropy v oblasti zlepšení ve věci výkonu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva nadále pokračuje. Práce je tedy v plném proudu. Předsedající. – Nezbývá než doufat, že nebude trvat příliš dlouho. Otázka 17, kterou pokládá Georgios Papanikolaou (H-0313/10) Předmět: Mezinárodní spolupráce v oblasti daňových rájů a „offshore“ společností V rámci úsilí vyvíjeného v souvislosti s bojem proti daňovým podvodům a únikům Evropská unie vyjednává dohody se třetími zeměmi, které jsou považovány za „daňové ráje“, mezi něž patří například Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Dohoda s těmito dvěma zeměmi byla předložena členským státům EU k ratifikaci. Má Komise informace o tom, jaké třetí země si pro zakládání „offshore“ společností hlavně vybírá evropský kapitál, který je kandidátem na daňové úniky?
193
194
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Má EU v úmyslu uzavřít vedle dvoustranných dohod, které jsou bezesporu velmi důležité, i vícestranné dohody o mezinárodní spolupráci, které by přispěly k účinnějšímu boji proti daňovým únikům? Algirdas Šemeta, člen Komise. – Komise skutečně loňského roku předložila Radě návrh smlouvy mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé, jejímž cílem je boj s daňovými podvody a jinou nelegální činností a jež by měla zajistit efektivní výměnu informací v oblasti daní. Dále Komise předložila Radě návrh mandátu k zahájení jednání o obdobných smlouvách s Andorrou, Monakem, San Marinem a Švýcarskem. Návrh smlouvy s Lichtenštejnským knížectvím i návrh mandátu stále čekají na schválení Radou, neboť některé členské státy mají politické výhrady a spojují tyto dokumenty s revizí směrnice Evropské unie o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb. Návrhy smlouvy a mandátu by podle mého neměly být překážkou revize této směrnice, neboť jejich cílem je boj proti podvodům, a v době, kdy je více než naléhavě třeba chránit naše společné ekonomické zájmy. Komise nemá specifické informace o konkrétních třetích zemích, v nichž evropští podnikatelé zakládají „offshore“ společnosti za účelem daňových úniků. Jsem nicméně přesvědčen, že předložené návrhy přispějí ke zlepšení výměny právě takových informací a že jsou nástroji nezbytnými pro podporu řádné správy v daňové oblasti, jež je postavena na těchto třech principech: transparentnost, výměna informací a svobodnější daňová soutěž. Cílem této politiky není zaměřit se na daňové ráje jako takové, nýbrž dosáhnout dohody s co největším počtem třetích zemí na společných principech spolupráce a transparentnosti. Tyto principy byly ustaveny Radou ECOFIN, která považuje za nezbytné prosazovat tyto principy v co nejširším geografickém měřítku. Návrh smlouvy s Lichtenštejnským knížectvím a návrh mandátu k jednání s dalšími čtyřmi jurisdikcemi jsou skvělou ukázkou soudržného přístupu Evropské unie. Poskytují mnohostranný rámec pro minimum pravidel týkajících se výměny informací a vzájemné pomoci všech zúčastněných stran. To by mělo umožnit členským státům Evropské unie i třetím zemím účinněji bojovat s daňovými podvody a úniky. Komise ale ve vztahu k třetím zemím podniká i další kroky na podporu politiky transparentnosti, výměny informací a svobodnější daňové soutěže. Prostřednictvím iniciativ jako je rozšiřování administrativní spolupráce, je to kodex chování v oblasti zdanění právnických osob nebo vývoj a danění komunikačních systémů, ve spolupráci s rozvojovými zeměmi v oblasti podpory řádné správy v daňové oblasti, která znamená také rozvoj vztahů se třetími zeměmi. Spolu se členskými státy je Komise rovněž aktivní na mezinárodním poli, kde spolupracuje s organizacemi jako OECD především v globálním fóru výměny informací a jeho procesu vzájemného dohledu. Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, z toho, jak věci probíhají v praxi a z toho, co jste nám dnes řekl, je patrné, že členské státy nejsou s to poradit si s tímto nesmírně závažným problémem jen pomocí vlastních kontrolních mechanismů. Není třeba zmiňovat, že takováto forma daňových úniků vážně ohrožuje růst a vede k finančním tokům nikoliv na základě kritéria návratnosti, ale toků s cílem co nejlépe se vyhnout placení daní.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Ve Spojených státech a ve Španělsku funguje systém s volnější kontrolou vkladů, a daňové ráje nejsou tím pádem tak přitažlivé. Takový systém ale samozřejmě nemůže být zaveden v členských státech EU, které nemají účinné kontrolní mechanismy, protože by to vedlo k poklesu výnosů. Moje otázka tedy zní: jaké jsou priority Komise v této záležitosti, jakou má strategii, jaký je její celkový přístup a s jakými počítá výslednými... (Předsedající mluvčího přerušil) Algirdas Šemeta, člen Komise. – Především bych chtěl říci, že jednání se třetími zeměmi, tedy s těmi, které jsem zmiňoval, vedeme jménem 27 členských států a jednání o problematice daňových úniků jsou tedy mnohostranná. Vámi zmiňovaný problém je nesmírně zajímavý, máme totiž před sebou různé druhy daňových úniků. Jak správně zdůrazňujete, pachatelé daňových úniků se přizpůsobují změnám našich kontrolních mechanismů – proto existuje Skupina pro kodex chování, jejíž snahou je uplatnění kodexu nejen v rámci členských států; snažíme se rovněž přesvědčit třetích zemí, aby i ony tento kodex zavedly a uplatňovaly. I to by totiž vedlo k výraznému posunu vpřed v boji s daňovými úniky Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Mám následující otázku: z toho, co jste zde dnes řekl, pane Šemeto, vyplývá, že existuje dobrý návrh, ale máme problém s jeho uvedením do praxe. Je totiž blokován skupinou členských států a já – neboť vím, že nám nemůžete sdělit, o které státy se jedná – bych se rád zeptal, kolik jich je a jaká je jejich argumentace? Předpokládám totiž, že nějaké zdůvodnění mají a používají je. Seán Kelly (PPE). – Poslouchal jsem dnes britského kolegu poslance, který mluvil o tom, že by jeho zemi bylo lépe mimo Evropskou unii se stejnou dohodou, jakou mají s Unií Norsko a Švýcarsko. Může k tomu pan komisař něco říci? Mají tyto země s Unií dohodu tak výhodnou, že je pro ně lepší nebýt jejími členy, a jsou proto příkladem dalším zemím, aby Unii opustily a dosáhly obdobné dohody? Algirdas Šemeta, člen Komise. – Co se týká těchto dohod EU, dva členské státy vůči nim stále mají politické výhrady. Požadují „balíčkový“ přístup k řešení této otázky – spojení návrhu, který pozměňuje směrnici o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, s návrhem vzájemné spolupráce a návrhem o způsobu jednání s těmito členskými státy. Na této otázce stále pracujeme a belgické předsednictví její vyřešení považuje za svou prioritu. Doufám, že v této oblasti dosáhneme pokroku. Omlouvám se, ale úvod druhé otázky je poněkud nesrozumitelný. Předsedající. – Pane Kelly, mohl byste prosím stručně zrekapitulovat, co jste měl na mysli? První část vaší otázky nebyla příliš srozumitelná. Seán Kelly (PPE). – Nebyl to snad britský poslanec, kdo řekl, že by jeho zemi bylo mnohem lépe mimo Unii s podobnými finančními a jinými dohodami, jaké mají s Unií Norsko a Švýcarsko? Souhlasí Komise s jeho tvrzením? Nabízíme Norsku a Švýcarsku dohody přespříliš výhodné, zejména v souvislosti s otázkou pana Papanikolaou? Neměli bychom změnit svůj postoj k těmto zemím tak, aby pro ně bylo výhodnější stát se členy Unie, a změnit tak současný stav, kdy některé země mohou prohlašovat, že by pro ně bylo výhodnější z Unie vystoupit a být v pozici, v jaké jsou Norsko a Švýcarsko?
195
196
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Algirdas Šemeta, člen Komise. – Nechci se vyjadřovat k tomu, zda by bylo pro Británii lepší nebýt členem Evropské komise. Otázku ať zodpovědí ti, kdo tuto poznámku pronesli. Co se týká problematiky škodlivé daňové soutěže, daňových úniků a podvodů ve vztahu k Norsku, v současné době s Norskem probíhá na toto téma jednání. V této oblasti již bylo dosaženo značného pokroku a já doufám, že již brzy v těchto konkrétních problémech dosáhneme vzájemné dohody. Jak jsem řekl již v úvodu, požádali jsme Radu o mandát k jednání o podobné dohodě se Švýcarskem. Momentálně pracujeme se současným balíčkem, jehož součástí jsou tři směrnice a otázka Lichtenštejnska. Teprve po vyřešení těchto částí balíčku budeme mít možnost získat mandát k jednání se Švýcarskem a ostatními evropskými zeměmi, jež nejsou členy Evropské unie. Co se týče Švýcarska, probíhá rovněž jednání v další věci, a to uplatnění kodexu chování při zdaňování podniků. Zcela nedávno jsme od Rady obdrželi pokyn k zahájení dialogu se švýcarskými úřady o jejich postoji k uplatňování zásad kodexu chování ve Švýcarsku. Dialog byl zahájen minulý týden a v budoucnu vás budu moci informovat o tom, jakého bylo v této oblasti dosaženo pokroku. Druhá část Předsedající. – Otázka 19, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0308/10) Předmět: Přeshraniční spolupráce Srbska, Makedonie a Kosova Jak Komise hodnotí šance jihosrbsko-makedonsko-kosovského pohraničního prostoru na přeshraniční spolupráci a rozvoj, zejména v Albánci obývaném Preševském údolí, které je součástí Srbska? Jak tam lze podpořit právní stát, investice, infrastrukturu a příhraniční styk? Štefan Füle, člen Komise. – Evropská komise si je vědoma závažnosti situace a znepokojivých hospodářských podmínek v oblasti na jihu Srbska a v Preševském údolí. Z historického pohledu jde o zaostalý a v současnosti nejchudší region v Srbsku. Komise poskytuje oblasti od roku 2000 značnou finanční pomoc. Cílem je snížit rozdíl mezi jihem Srbska a zbývajícími částmi území této země v oblasti životních podmínek a veřejných služeb a zajistit, aby se regionem v plné míře zabývaly státní úřady zodpovědné za plánování a budoucí investice a za jejich provádění. Co se týče přeshraniční spolupráce v rámci nástroje IPA pro předvstupní pomoc v regionu, k němuž se otázka vztahuje, vše bude záležet na budoucím pokroku ve vztazích mezi zúčastněnými stranami. Mezitím bude Evropská unie nadále podporovat upevnění právního státu a rozvoj investic, infrastruktury a lokální přeshraniční dopravy v regionu pomocí nástrojů, jež má v současné době k dispozici. Těmi jsou mimo jiné mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX) a aktivity podporované Evropskou unií v rámci každoročních programů IPA pro Srbsko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Kosovo. Co se týče Kosova, sdělení Komise z října 2009 týkající se Kosova obsahovalo několik důležitých návrhů, o jejichž realizaci nás v prosinci 2009 požádala Rada pro obecné záležitosti. Ještě tohoto roku tedy začne Kosovo čerpat podporu z projektu přeshraniční spolupráce financovaného Evropskou unií. Letos, tedy v roce 2010, Komise mobilizuje
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
2. část nástroje IPA pro Kosovo a Albánii a pro Kosovo a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii. Zamýšlíme zahrnout Kosovo a Černou Horu, a to v příštím roce. Komise bude i nadále pozorně sledovat iniciativy v této oblasti, a to jak prostřednictvím strukturovaného dialogu s úřady, tak ve svých výročních zprávách, z nichž další bude vydána v listopadu 2010. Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji za vaši skvělou odpověď. Vy sám pocházíte z překrásné části Evropy, Euregio Egrensis. Podle mne bychom měli podporovat přeshraniční dopravu, zejména v regionu, o kterém mluvíme. Hranice zde nebudou otevřeny ještě dlouho a bylo by tedy záhodno, aby místní lidé nemuseli čekat ve frontě plné turistů, když se chtějí dostat na svá pole na druhé straně hranice. Musíme těmto lidem usnadnit přístup k nemocnicím v příhraničních oblastech a musíme se zasadit o to, aby bylo uznáváno dosažené vzdělání a kvalifikace. Jedná se o region, který čeká ohromná spousta práce, a já bych se opravdu velice přimlouval za to, abyste otázku tohoto regionu považovali za prioritní. Jeho obyvatelé opravdu prožívají nesmírné utrpení. Štefan Füle, člen Komise . – Opravdu se jedná o jednu z mých priorit v tomto regionu. Nebyl zatím čas na rozsáhlé rozhovory o závažnosti regionální spolupráce, zejména v tomto konkrétním regionu. Vámi přednesené téma bylo předmětem mých konzultací s Radou pro regionální spolupráci, jež probíhaly v návaznosti na poměrně úspěšnou konferenci v Sarajevu. Zůstane tedy i nadále jednou z mých priorit při jednání s jednotlivými zeměmi v regionu i s místními organizacemi, které nám mohou pomoci v našem společném úsilí. Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, jak asi víte, poté, co byl minulý pátek do davu srbských demonstrantů proti otevření kosovských vládních úřadů v Mitrovici vržen ruční granát, nastala v Kosovu výbušná situace. Vzhledem k teprve očekávanému červnovému rozhodnutí mezinárodního soudu v Haagu ve věci jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova bych se rád zeptal, zda tuto akci, tím mám na mysli otevření úřadu v Mitrovici, objektivně považujete za provokaci a zda si myslíte, že k ní nemělo dojít? Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane předsedající, otázka přeshraniční spolupráce je nesmírně závažná a já děkuji panu komisaři za jeho odpověď. Rád bych nicméně uvedl do záznamu, že název otázky v oficiálním seznamu Parlamentu je nepřijatelný. Mezinárodně uznaný název jedné ze tří zúčastněných zemí zní Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). To je její oficiální název a vy velmi dobře víte, že o tomto problému stále probíhají jednání mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Je nepřijatelné, aby na parlamentním seznamu v oficiální rozpravě byl název uveden takto. Štefan Füle, člen Komise. – Po rozhovoru s oběma premiéry, panem Gruevskim a panem Papandreou, mohu potvrdit, že jednání o řešení problému, zmíněném váženým panem poslancem, jsou opravdu v pokročilém stadiu. Doufám, že lídři obou zemí využijí příležitost, vyřeší tyto problémy a umožní tak jmenované zemi a vládě ve Skopje zahájit přístupová jednání. Abych odpověděl na první otázku: před několika týdny jsem při příležitosti otevření několika úřadů Evropské unie navštívil severní Kosovo a hovořil tam o programech Unie i o tom, jak zajistit, aby naše pomoc obyvatelům Kosova, a samozřejmě i ostatních zemí
197
198
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
regionu, byla k dispozici všem a aby nevznikala izolovaná území, kde občané nemají možnost naši pomoc využívat. Máte naprostou pravdu v tom, že před rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora bychom se měli vyvarovat jakýchkoli kroků, které by mohly situaci vyostřit a vést k násilnostem. V tomto smyslu také po této tragické události baronka Ashtonová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise, telefonicky hovořila s lídry v Prištině i v Bělehradu a vyzvala je, aby pokračovali v politice zdrženlivosti, tím spíše, že se blíží očekávané rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora. Předsedající. – Otázka 21, kterou pokládá Nikolaos Chountis (H-0325/10) Předmět: Plné uplatňování dohody o přidružení a dodatkového protokolu ze strany Turecka Ve zprávě o pokroku Turecka v roce 2009 Komise uvádí, že „ (...) Turecko neprovedlo dodatkový protokol k dohodě o přidružení v plném rozsahu (...) Turecko musí neodkladně splnit svůj závazek týkající se zajištění úplného a nediskriminačního provádění dodatkového protokolu (...)“. Vzhledem k tomu, že již čtvrtý rok v řadě nedokázalo Turecko provést dodatkový protokol, jakým způsobem je podle mínění Komise třeba vyvíjet na Turecko tlak, aby začalo dohodu o přidružení a dodatkový protokol plně uplatňovat, když se dosavadní snahy minuly účinkem? Je Turecko vázáno povinností podepsat tento protokol nejpozději do konce roku 2010? Štefan Füle, člen Komise. – Komise na všech možných úrovních a při každé příležitosti opakovaně zdůrazňuje Turecku nutnost přikročit k naplnění dodatkového protokolu přístupové dohody a odstranit všechny překážky volného pohybu zboží včetně omezení přímého dopravního spojení na Kypr. Komise podá další zprávy o všech otázkách obsažených v prohlášení Evropské rady z roku 2005 ve své příští výroční zprávě. Ta stejně jako loni a předloni přinese faktické a objektivní zhodnocení pokroku, jehož bylo či nebylo v těchto otázkách dosaženo. Na základě této zprávy bude Rada moci situaci vyhodnotit a přijmout patřičné závěry. Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane komisaři, děkuji za vaši odpověď. Mám však ještě doplňující otázku: v nedávném prohlášení prezident Kyperské republiky, pan Christofias, spojil otevření nových kapitol v tureckém předvstupním procesu s otevřením přístavu ve Famagustě. Zdůraznil, že přístav by mohl být svěřen OSN a provozován pod záštitou Evropské unie. Tento návrh byl učiněn již v roce 2006 a setkal se v OSN s příznivým přijetím. Rád bych se tedy zeptal, jaký máte názor na návrh pana Christofiase, co na něj říkáte? Štefan Füle, člen Komise. – Při jednání o komplexním řešení kyperského problému leží na stole, ať přímo či nepřímo, vícero otázek. Pozice Komise je v tomto případě jednoznačná: nejenže podporujeme proces vedený OSN, nejenže podporujeme lídry obou zemí v nalezení řešení tohoto problému, ale vyslali jsme také osobního zástupce Předsedy Evropské komise, aby byl oběma stranám nápomocen při jednání o opatřeních souvisejících s Evropskou unií. Existují však další otázky, jež možná nejsou přímo předmětem jednání, avšak přesto s projednávanými otázkami souvisejí. Jednu z nich jste zmínil vy sám. Úlohou Komise je apelovat na obě strany a na další země, jež mají na řešení zájem či jsou do jednání zapojeny,
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
aby pro nalezení řešení učinily, co je v jejich silách. Komise rovněž apeluje, aby zúčastněné strany byly při hledání řešení kreativní, aby zapojily fantazii, a pokud by kreativní hledání řešení vedlo k vyřešení problému, Komise takové řešení navrhne. Jinak doufáme, že vámi zmiňovaná otázka bude otevřena a vyřešena v rámci souhrnných jednání o celkovém vyřešení. Předsedající. – Než přikročím k doplňující otázce pana Kellyho, chtěl bych kolegy upozornit, že budeme končit ve 20:30. Nejen proto, že je tento čas uveden v programu jednání, ale i proto, aby se tlumočníci mohli před znovuzahájením zasedání ve 21:00 najíst. Další komisař, pan De Gucht, přijde zhruba ve 20:15 a vzhledem k tomu, že otázky 27, 28, 29, 30 a 31 nelze přednést, začne otázkou 32, kterou pokládá pan Tarabella. Co se týká otázky pana Crowleyho, zatím jsme neobdrželi informaci o náhradě za pana Crowleyho a z téhož důvodu jeho otázka nebude projednávána. Dostaneme se tedy rovnou ke společné odpovědi na otázku pana Howitta. Pane Gallaghere, požádal jsem někoho z pracovníků sněmovny, aby za vámi zašel a o věci s vámi promluvil. Nyní se dostáváme zpět k panu Kellymu – vaše druhá a poslední doplňující otázka. Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedo, pokud vy nebo kolegové nepovažujete otázky ohledně sdružení Mercosur, jež jsme položili já a další kolegové, za nepřípustné protože jsou to špatné otázky, pak to chápu tak, že je nelze přednést, neboť jsou na programu jednání až ve čtvrtek. Je třeba zdůraznit, že jsme to, jako tazatelé, nevěděli. Opravdu se snažíme otevřít diskusi o dvoustranném jednání se sdružením Mercosur. Proto si myslím, že by mělo být umožněno, aby tato otázka byla přednesena. A myslím si, že by měla být přednesena nyní, neboť to nejsem jen já, ale i mnozí další kolegové, kteří tento problém chtějí otevřít, a jsem si jistá, že se najdou i další, kteří se do diskuse zapojí. Chtěla bych, aby do záznamu bylo uvedeno, proč byla otázka vyloučena z pořadu této doby vyhrazené pro otázky, a apeluji na kolegy, aby nás ve čtvrtek v této diskusi podpořili. James Nicholson (ECR). – Pane předsedo, budu stručný, neboť vím, že vás tlačí čas. Plně souhlasím s tím, co právě řekla paní McGuinnessová. Upřímně řečeno, jsem velice rozhořčen kvůli způsobu, jakým k tomu došlo. Vím, že je nezbytné jednat podle pravidel, toto je však ožehavý problém a otázka měla být zodpovězena dnes, neboť by následující čtvrteční disukse měla větší podporu. Předsedající. – Vím, že jste oba autory ústní otázky a zasloužíte si uznání, že se vám ji podařilo dostat do programu čtvrtečního jednání. Tam se jí dostane mnohem většího prostoru k debatě a diskusi. Proto si myslím, že je lépe ponechat ji tam. Děkuji však za připomínky, pro příště se budeme snažit informovat všechny s dostatečným předstihem. Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedo, moje kancelář uvědomila kancelář předsedy, že pořadí pro otázku pana Crowleyho zaujmu já. Předsedající. – Je mi líto, ale problém je v tom, že nás neuvědomil pan Crowley, a to je podle všeho nezbytné. Ale uvidíme, jak bude jednání pokračovat, pane Gallaghere. Buďte prosím trpělivý a vyčkejte, možná se čas najde. Seán Kelly (PPE). – Mne více zajímala otázka atletů z řad tureckých Kypřanů a názor Komise na tento problém. Jako sportovec jsem totiž přesvědčen, že sportovcům by v pohybu
199
200
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
nemělo bránit nic jiného, než jejich vlastní limity. Pokud je situace stále stejná, podnikl nějaké kroky ke zlepšení kupříkladu Olympijský výbor? Ne všechno by totiž mělo být ponecháno na bedrech Komise. Štefan Füle, člen Komise. – I v tomto konkrétním případu si myslím, že by měl být problém izolace sportovců a sportovkyň z řad tureckých Kypřanů řešen v rámci interního kyperského dialogu, v rámci pokračujících jednání o nalezení mnou již zmiňovaného celkového vyřešení. Takovou rámcovou možnost nabízí Organizace spojených národů. Evropská unie nemá žádnou pravomoc v takových případech zasahovat. A konečně, tato politováníhodná situace pramení z dosud nevyřešeného kyperského problému. Jak jsem již uvedl, Komise plně podporuje lídry obou kyperských komunit v probíhajících jednáních o celkovém vyřešení situace. Rychlé vyřešení kyperského problému by asi bylo nejlepší odpovědí na otázku váženého pana poslance, mohu ale dodat, že sportovci a sportovkyně z řad tureckých Kypřanů by měli mít možnost svobodné volby, kterou zemi chtějí reprezentovat. Žádná ze stran by na ně v tomto ohledu neměla vyvíjet nátlak. Jak již bylo uvedeno, tato otázka je předmětem pro interní kyperský dialog. Předsedající. – Otázka 22, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0329/10) Předmět: Mír na Blízkém východě I navzdory své malé vzdálenosti od Blízkého východu a navzdory úsilí o koordinování společné zahraniční politiky hraje Evropská unie pouze okrajovou roli, pokud jde o snahy pokročit v mírovém procesu mezi Izraelci a Palestinci. Jakým způsobem může Komise využít evropské politiky sousedství k dosažení pozitivních výsledků za této situace? Štefan Füle, člen Komise. – Evropská unie je v mírovém procesu na Blízkém východě jedním z hlavních aktérů, ať už z politického nebo praktického hlediska. Na politické úrovni je pozice EU založena na silných dvoustranných vztazích se všemi partnery v tomto významném regionu. Rámec pro tyto dvoustranné vztahy, který lze přizpůsobovat potřebám jednotlivých zemí, dala Evropská politika sousedství (EPS). Schůze EPS poskytují prostor pro pravidelné, důkladné a všestranné diskuse o mnoha různých problémech, mezi něž patří i mírový proces na Blízkém východě. Evropská unie se díky setkáním v rámci EPS s Izraelem a Palestinou dotkla řady odlišných aspektů: politických otázek, diskusí o konkrétních případech týkajících se lidských práv, situace v oblasti, našeho asistenčního působení a mnohých dalších. Ve všech případech umožnil rámec EPS konsolidaci pravidelné výměny informací a sdílení názorů. Na úrovni praktické, jako výsledek dvoustranných konzultací v rámci EPS, poskytuje Unie tomuto regionu značnou podporu. Je například jedním z hlavních partnerů v palestinském úsilí o budování státua při organizaci uprchlické pomoci na celém Blízkém východě. Souběžně s úzkými dvoustrannými jednáními podporuje Unie ve vztahu k mírovému procesu na Blízkém východě mnohostranný přístup. Další prostor pro jednání všech zúčastněných partnerů o mírovém procesu v regionu pak poskytuje Unie pro Středomoří. Evropská unie je navíc, spolu s Ruskem, Spojenými státy a OSN, členem takzvaného Kvartetu pro Blízký východ, který podporuje současné rozhovory o sblížení mezi Izraelem
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
a Palestinou. Na svém zasedání dne 19. března 2010 Kvartet oznámil, že mírová dohoda obsahující řešení všech otázek konečného stavu v regionu by měla být dokončena do dvou let. Gay Mitchell (PPE). – Děkuji panu komisaři za odpověď. Nevadí vám však, pane komisaři, že arabské státy na Blízkém východě soustavně nedodržují své závazky ohledně humanitární pomoci v regionu? Za posledních dvacet let je dodržely jen jednou, tuším někdy v polovině 80. let, daňoví poplatníci v Evropské unii přitom i za obtížných podmínek své závazky plní. Vznesli jste vůbec kdy tuto otázku? Za druhé, ze zprávy pana Ginga z Úřadu pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), předložené smíšeným výborům pod vedením Výboru pro rozvoj, je patrné, že se nevládním organizacím podařilo vyvinout nátlak na izraelskou vládu ve věci humanitární pomoci, což se nám v tomto případě nepovedlo. Všichni víme, jaký bude výsledek – půjde o přístup založený na dvou státech, jehož plán máme my. Neměli bychom ale přijít s novými způsoby, jak sdělit Izraelcům i Palestincům v tomto regionu své poselství? Štefan Füle, člen Komise. – Začnu tam, kde vážený pan poslanec skončil. Do nejvyšší míry bychom měli využít stávající komunikační kanály, a tam, kde je to třeba, nalézat nové. V záležitosti mírového procesu na Blízkém východě, a zejména v tomto regionu, úzce spolupracujeme s Cathy Ashtonovou, vysokou představitelkou a místopředsedkyní Komise. Doufáme, že v této oblasti brzy sklidíme plody zahraniční politiky Evropské unie po schválení Lisabonské smlouvy, politiky, jež spočívá v jednotném přístupu Společenství a ve využití nástrojů naší společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Co se týče první části vaší otázky, jsem hrdý na to, že je Evropská unie jedním z největších dárců v regionu, i na to, že v regionu prosazuje státotvorné aktivity. Zároveň se obávám, že ostatní země regionu, zejména ty bohaté, se zdaleka nesnaží tolik, jako my. Gay Mitchell (PPE). – Moje otázka měla ještě druhou část – ptal jsem se na potřebu nového způsobu sdělení našeho poselství. Nevládní organizace se vloží do věci, prosadí svůj postoj na program jednání, a my se ocitáme v situaci, kdy prohlašují, že mírové prostředky nezabírají. Neměli bychom změnit způsob komunikace? Štefan Füle, člen Komise. – Omlouvám se, mám za to, že jsem na tuto část otázky reagoval na začátku své odpovědi. Má odpověď zněla ano, potřebujeme nové způsoby komunikace. Jsme v úzkém kontaktu s vysokou představitelkou a místopředsedkyní Komise, s níž projednáváme a koordinujeme možnosti, jak toho docílit a jak v tomto konkrétním regionu skloubit nástroje, jež bude mít Evropská služba pro vnější činnost k dispozici po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Chris Davies (ALDE). – Tony Blair, náš zvláštní zmocněnec, v nás vzbudil dojem, že se Izrael chystá zrušit blokádu pásma Gazy. Dnes ráno jsme nicméně slyšeli od Johna Ginga, ředitele operací UNRWA, že ačkoli nyní Izrael umožňuje dovoz potravin do oblasti, lidé si je ve skutečnosti nemohou koupit, neboť není povolen dovoz zboží za účelem prodeje či obchodu, aby se vytvořila zaměstnanost a pracovní místa, která by místním obyvatelům poskytla potřebný příjem. Myslím, že mnozí z nás považují politiku Izraele za klamavou. Minulý měsíc Parlament apeloval na Komisi i Radu, aby přestaly planě mluvit a začaly jednat. Komise má v podobě
201
202
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Dohody o přidružení v ruce silný nástroj k nátlaku na Izrael. Kdy konečně uvidíme Komisi jednat s cílem uvolnit napětí v Gaze? Štefan Füle, člen Komise. – Abych se přiznal, nejsem si jistý, že je Dohoda o přidružení a její celkový rámec tím nejlepším způsobem nátlaku na kohokoli. Vážený pan poslanec ví, že Izrael vyjádřil ochotu ke zlepšení vztahů mezi Státem Izrael a Evropskou unií, prostřednictvím takzvaných širších stanov, ale mimo jiné i z důvodů, které zde poslanci zmiňovali, se toto přání v Evropské unii nesetkalo s příznivým ohlasem. V tomto okamžiku je nezbytné najít politické řešení blokády pásma Gazy. Catherine Ashtonová, vysoká představitelka a místopředsedkyně EU, se hledání takového řešení věnuje takřka každý den. Chystal jsem se již k návštěvě oblasti, shodli jsme se však nakonec, že bude lepší nejprve nalézt politické řešení k otevření regionu a teprve poté hledat způsoby, jak může Komise přispět ke zlepšení situace i jinými prostředky, nežli je pouze humanitární pomoc. Předsedající. – Omlouvám se baronce Ludfordové, která sněmovnu právě opustila. Naznačil jsem, že na její otázku nezbude čas, zatím se však ukázalo, že tomu tak není, neboť poslanci s otázkami pro pana De Guchta nejsou ve sněmovně přítomni. Otázka 26, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0342/10) Předmět: Pokrok dosažený v oblasti demokratizace v Gruzii a v Ázerbajdžánu Jak Komise posuzuje zřejmý pokrok, kterého bylo v oblasti demokratizace a lidských práv dosaženo v Gruzii (v souvislosti s posledními volbami) a v Ázerbajdžánu? Hodlá Komise ocenit pokrok, kterého tyto státy dosáhly, pokud jde o dodržování evropských standardů? Štefan Füle, člen Komise. – Úcta k lidským právům a základním hodnotám spolu s dodržováním zásad demokracie jsou základními pilíři evropské politiky sousedství. Zavádění akčních plánů pro Ázerbajdžán a Gruzii Komise monitoruje od roku 2006, kdy byly tyto akční plány podepsány. Výsledky monitorování jsou zaznamenány ve výročních zprávách Komise o pokroku, které jsou vydávány vždy na jaře. V případě Ázerbajdžánu ukazuje loňské hodnocení v procesu demokratizace a v oblasti ochrany lidských práv nevyrovnaný vývoj. Zaznamenali jsme určité pozitivní výsledky, nadále jsme však znepokojeni některými nedostatky především v oblasti svobody projevu a svobodných médií. Toto hodnocení bylo předloženo Evropskému parlamentu v usnesení ze dne 17. prosince 2009. Co se týká Gruzie, v roce 2009 země významně pokročila v zavádění prioritních bodů akčního plánu evropské politiky sousedství do praxe, a to především v oblasti právního státu, reformy soudního systému, řádné správy a boje s korupcí. Otázka ochrany lidských práv byla pravidelně projednávána v rámci dialogu o lidských právech mezi EU a Gruzií, jež se v roce 2009 sešel dvakrát a sejde tento týden se v Tbilisi sejde znovu, aby zhodnotil dosažené výsledky. Komise sleduje vývoj v obou zemích i vzhledem k závazkům přijatým v souvislosti s usneseními Rady Evropy a OBSE a na různých úrovních předkládá své připomínky týkající se správy Ázerbajdžánu i Gruzie. Komise hodnotí pokrok ve svých výročních zprávách o provádění akčních plánů dohodnutých s partnerskými zeměmi. Destinace finanční pomoci partnerům prostřednictvím evropského nástroje sousedství a partnerství bude od příštího roku
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
objektivně a transparentně odrážet, do jaké míry jsou v praxi naplňovány hodnoty, které jsou v oblasti demokratické správy a úcty k lidským právům a základním svobodám jádrem programu evropské politiky sousedství. Východní partnerství navíc nyní nabízí nové, ambiciozní dohody o přidružení mezi Evropskou unií a těmi partnerskými zeměmi, jež jsou ochotné a schopné dostát závazkům programu, včetně závazků týkajících se správy veřejných věcí. Jacek Włosowicz, zastupující autora. – (PL) Pane Füle, děkuji za vaši odpověď. Otázka však zněla: je ze strany Komise zapotřebí nějakého schválení či pobídky k tomu, aby bylo uznáno, že partnerská země, jež v daných oblastech splňuje podmínky dohodnuté ve smlouvě, může spoléhat na odpovídající odměnu? Štefan Füle, člen Komise. – Souhlasím s tím, že politika sousedství podporuje reformy pro reformy. Čím více jsou naši partneři odhodláni k reformám, tím aktivněji je Komise bude podporovat s cílem reformy zahájit a dokončit. Když se podíváte na země, které se účastní Východního partnerství, uvidíte, že tato politika je opravdu úspěšná. Máme tentýž soubor nástrojů – dohodu o přidružení, dohodu o hospodářské integraci a metodu pro volnější pohyb osob a pro vízové záležitosti. Když se na účastníky Východního partnerství podíváte, uvidíte veliký rozdíl v jejich přístupu k reformám a rozdíl v přístupu Komise k nim. Jako skvělý příklad mohu uvést Moldavsko, tedy zemi, s níž jsme právě zahájili jednání o dohodě o přistoupení a dialog o vízové politice, a s níž, jak doufám, brzy začneme projednávat také dohodu o hospodářské integraci, o níž je známo, že je souborem důkladných a komplexních dohod o volném trhu. Otázka 32, kterou pokládá Marc Tarabella (H-0309/10) Předmět: Evropští dovozci porušují pravidla spravedlivého obchodu (fair trade) Během uplynulých měsíců bylo díky několika sporům, především soudním, prokázáno, že evropští dovozci a distributoři porušují nejzákladnější pravidla spravedlivého obchodu (pokud jde o pracovní dobu, práci dětí, práci přesčas atd.), přestože prostřednictvím klamavé reklamy a tzv. etických označení tvrdí pravý opak. Může Komise sdělit, jak začleňuje povinnost respektovat minimální sociální standardy Mezinárodní organizace práce (MOP) do obchodních dohod, které pro Evropskou unii dojednává, jak dodržování této povinnosti kontroluje a jaké sankce ukládá v případě prokázaného porušování těchto povinností, jak tomu bylo v případě společnosti Lidl, která byla v nedávné době odsouzena německým soudem? Otázka 33, kterou pokládá Linda McAvan (H-0353/10) Předmět: Spravedlivý obchod Evropský parlament, Rada a Komise si uvědomují, že iniciativy zaměřené na spravedlivý obchod přispívají k udržitelnému rozvoji a zavádějí do oblasti obchodu spravedlivější podmínky, což je jedním z cílů nové smlouvy o EU. Výrobky spravedlivého obchodu podporují také evropští občané, jak bylo prokázáno na základě výrazného nárůstu prodeje, zejména v mém vlastním členském státě, Velké Británii, kde zprávy hovoří o 12% nárůstu prodeje. Kromě toho stovky místních úřadů prohlásily své obce za města, kde se prodávají tyto výrobky. Komisař Mandelson se v roce 2006 ujal koordinace záležitostí spojených se spravedlivým obchodem v rámci GŘ TRADE. Má Komise v úmyslu si tento úkol ponechat? Jak chce
203
204
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Komise dosáhnout toho, aby v celém Evropském společenství platila důsledná politika, která by zajistila, že iniciativy spravedlivého obchodu sehrají svou úlohu při prosazování spravedlivějšího mezinárodního obchodu? Karel De Gucht, člen Komise. – Koncepce typu fair trade – neboli „soukromá koncepce záruk udržitelnosti“ – abychom je nazývali pravým, byť lehce krkolomným názvem, hrají důležitou roli v podpoře udržitelného rozvoje a informovaného rozhodování zákazníků. Jejich největší předností je jejich „nevládní“ povaha. Ve vyjádření Komise k těmto koncepcím z května 2009 stojí, že by vliv státních úřadů měl být omezen tak, aby nenarušoval přirozenou dynamiku koncepce fair trade a projev volby spotřebitele. Já bych k tomu dodal, že existuje rovněž značný prostor pro matení spotřebitele. Proto Komise podporuje úsilí institucí, jako jsou Aliance ISEAL, Mezinárodní obchodní centrum či Konference OSN o obchodu a rozvoji s cílem poskytovat jasnější přehled o kritériích udržitelnosti pro různé obchodní koncepce. V Komisi sdílejí zodpovědnost za agendu koncepce fair trade jednotliví komisaři podle druhu dané iniciativy. Takto se například komisaři Tajani a Barnier ujali vedení týmu připravujícího manuál pro společensky zodpovědné přidělování zakázek. Tým komisaře Dalliho pracuje na informovanosti spotřebitelů v rámci Evropské unie a komisař Piebalg vede tým, jenž se zabývá projekty v rozvojových zemích. GŘ TRADE hraje v současné době úlohu ústředního koordinátora s cílem zajistit, aby všechny iniciativy EU byly soudržné a v souladu s vyjádřením Komise z roku 2009. Já sám jsem připraven vést tuto koordinaci v souladu se závazky přijatými mými předchůdci. Linda McAvan (S&D). – Jsem potěšena zprávou o vaší koordinační roli. Vaše útvary poskytnou vedení týkající se fair trade a spojení s ním a mě by zajímalo, nakolik jste byl zapojen v otázce společensky zodpovědného přidělování zakázek s komisařem Barnierem. Koordinace je nezbytná, neboť – jak jsme se dozvěděli před několika týdny – v textu, který má být publikován v nejbližší době, jsou obsaženy formulace, jež by koncepci fair trade mohly poškodit. Komisař Barnier naštěstí zasáhl, v původním textu byl však patrný nedostatek soudržnosti. Ptám se tedy, je toto součástí práce vašeho koordinačního týmu? Jste ve spojení se všemi ostatními týmy? A jak bude spolupráce fungovat v praxi? Karel De Gucht, člen Komise. – Tato koordinace bude probíhat mezi jednotlivými útvary a my zajistíme, aby koordinace s ostatními komisaři probíhala dostatečně často a politika EU se díky tomu vyvíjela v souladu s vyjádřením z roku 2009. Bude-li to nutné, budu vést přímá jednání se svými kolegy komisaři. Předsedající. – Děkuji za stručnost, pane komisaři. Vzhledem k tomu, že autor otázky není přítomen, otázka 34 bude přeskočena. Otázka 35, kterou pokládá Richard Howitt (H-0347/10) Předmět: Návrh dohody o volném obchodu mezi EU a Kolumbií Domnívá se Komise, že dohoda o volném obchodě v podobě, v jaké byla vyjednána a parafována, bude vyžadovat ratifikaci národními parlamenty členských států EU?
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Otázka 36, kterou pokládá David Martin (H-0352/10) Předmět: Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kolumbií Může Komise upřesnit, kdy asi bude Parlamentu v rámci postupu souhlasu doručena dohoda o volném obchodu mezi EU a Kolumbií, která byla podepsána minulý měsíc v Madridu? Může Komise potvrdit, že byla s Kolumbií dohodnuta doložka o lidských právech a zda bylo znění této doložky předáno Parlamentu? Tato doložka o lidských právech by měla zahrnovat ustanovení o pozastavení platnosti dohody, pokud dojde k porušování lidských práv. Může proto Komise upřesnit postup pro pozastavení dohody, tj. je Komise jediným iniciátorem návrhů na pozastavení dohody a je na podporu takových návrhů nutná kvalifikovaná většina nebo jednomyslné rozhodnutí Rady? Může kromě toho Komise nastínit, jakou roli bude hrát Parlament a zainteresované třetí strany, např. odbory, v případných návrzích nebo rozhodnutích o pozastavení dohody? Mohla by Komise potvrdit, zda bude nutná ratifikace dohody národním parlamentem a jaký harmonogram a postup by se v tomto případě očekával? Karel De Gucht, člen Komise. – Odpovím opravdu velice stručně, neboť o tomto tématu bychom mohli vést dlouhé debaty. Chtěl bych jen poznamenat, že dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru byly skutečně nedávno uzavřeny, nebyly však ještě formálně parafovány. Dohoda nyní prochází právním přezkumem, abychom se ujistili, že je její znění soudržné a že její anglická a španělská verze si odpovídá. Tento proces bude zakončen letos na podzim, a jakmile bude její znění jednajícími stranami parafováno, Komise ji předloží Radě k podpisu a uzavření dohody o volném obchodu. Dohoda o volném obchodu bude formálně předložena Radou Evropskému Parlamentu k souhlasu po té, co bude přijato rozhodnutí Rady ji podepsat. Nyní je těžké odhadnout přesné datum, bude to však pravděpodobně ve druhé polovině roku 2011. Není zatím jasné, zda budou k přijetí dohod vyzvány vnitrostátní parlamenty. Jakmile bude konsolidováno konečné znění dohody, Komise prozkoumá, zda bude zapotřebí její ratifikace vnitrostátními parlamenty. Vezme při tom v úvahu nové rozdělení pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy vyplývající z Lisabonské smlouvy. Mohu potvrdit, že dohoda s Kolumbií i s Peru obsahuje rozsáhlou klauzuli o lidských právech. Jelikož tato klauzule představuje zásadní prvek vztahů s těmito zeměmi, může její porušení vést k jednostrannému pozastavení platnosti dohody bez předchozí konzultace. Takové pozastavení by proběhlo z rozhodnutí kvalifikované většiny Rady po návrhu Komise nebo vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jak je uvedeno v odstavci 9 článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Celé znění dohody včetně klauzule o lidských právech bylo předloženo Výboru pro mezinárodní obchod po té, co byla jednání v březnu tohoto roku uzavřena. Richard Howitt (S&D). – Děkuji vám, pane komisaři, za odpověď. Můžete sdělit, zda jste věděl o zpravodajských dokumentech, které unikly z kolumbijské výzvědné služby DAS, podle nichž na evropské půdě docházelo k potenciálně protiprávním zpravodajským aktivitám proti belgické humanitární organizaci Broederlijk Delen, proti Fédération internationale des droits de l’homme, proti Amnesty International v Madridu, proti dalším
205
206
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
organizacím na ochranu lidských práv bona fide a dokonce proti podvýboru tohoto parlamentu pro lidská práva? Souhlasíte s tím, že je to relevantní a závažná informace, jež vyžaduje prošetření, a že je relevantní ve vztahu k dalšímu osudu návrhu dohody o volném obchodu s Kolumbií? David Martin (S&D). – Vysoká představitelka popsala lidská práva jako stříbrnou nit, jež se bude vinout všemi našimi aktivitami na poli zahraniční politiky. Může Komise sdělit, jaké je hodnocení možných reakcí Kolumbie na podepsání dohody o volném trhu? Jaké byly vypracovány analýzy o dopadech, negativních či pozitivních, na situaci v oblasti dodržování lidských práv? Vyslechl jsem slova pana komisaře o klauzuli o možném pozastavení platnosti dohody. Vítám ji, před podepsáním takové dohody bychom si však měli být jisti, že bude znamenat zlepšení situace v oblasti lidských práv a nikoli její zhoršení. Chtěl bych vědět, zda bylo vypracováno nějaké hodnocení. Karel De Gucht, člen Komise. – Především, co se týká údajné špionáže tajných služeb, o této zprávě víme a bereme ji velice vážně. Komise toto téma otevřela při jednání s kolumbijskou vládou, mimo jiné při návštěvě ředitele DAS Felipe Muñoze v Komisi v březnu 2010 a při kontaktu delegace Evropské unie v Bogotě s DAS a dalšími státními úřady. Nadále budeme situaci pozorně sledovat. Co se týká otázky Davida Martina, ano, hodnocení jsme vypracovali. Je to nakonec politické hodnocení. Opatření ke zlepšení situace znáte, jsou správná. Souhlasím však s vámi, že než začneme hovořit o opatřeních ke zlepšení situace, musíme si být jisti, že samotné přistoupení k dohodě o volném obchodu situaci v oblasti lidských práv napomůže, nebo, lépe řečeno, že ji nebude zhoršovat. Podle našeho hodnocení, a podle mého osobního politického přesvědčení, vzhledem k celkové situaci v Kolumbii uzavření dohody o volném obchodu situaci v oblasti lidských práv prospěje. Předsedající. – Děkuji, pane komisaři. Děkuji vám, kolegové, za vaše otázky. Pozice Předsedy Evropského parlamentu je zcela nestranná a nezávislá, ale doufám, že Holandsko vyhraje! Otázky, na něž se z nedostatku času nedostalo, budou zodpovězeny písemně (viz Příloha). Doba vyhrazená pro otázky je ukončena. (Zasedání bylo přerušeno ve 20:30 a obnoveno ve 21:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ místopředseda 15. Nové potraviny (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem rozpravy je doporučení pro druhé čtení zprávy vypracované Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ke společnému postoji Rady z prvního čtení ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. 1331/2008 a zrušuje nařízení (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (zpravodajka: Kartika Tamara Liotard) (11261/3/2009 - C7-0078/2010 - 2008/0002(COD)) (A7-0152/2010).
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Kartika Tamara Liotard, zpravodajka. – (NL) Pane předsedající, i já bych chtěla vyjádřit vřelé díky všem stínovým zpravodajům a přítomným i nepřítomným kolegům poslancům za jejich skutečně báječnou spolupráci. Podle mého názoru by cíl nařízení o nových potravinách měl být nakonec širšího rozsahu než jen bezpečnost potravin, neboť v dnešní společnosti jsou pro spotřebitele důležitá i jiná hlediska. Například hledisko životního prostředí, životních podmínek zvířat a etické výhrady. Skutečně jsme často vedli diskuse o geneticky modifikovaných potravinách. Inovace jsou dobré a správné, ale neměly by být na úkor lidského života a zdraví. Naštěstí se na tom se mnou shodne velká většina Parlamentu a doufám, že se nám podaří naklonit si i Radu. Co přesně jsou „nové potraviny“? Jsou to výrobky, které před 15. květnem 1997 nebyly na trhu Evropské unie, protože ještě neexistovaly nebo nebyly ze strany EU shledány přípustnými potravinami. Jedním z příkladů je nanotechnologie, kterou by výrobci rádi uvedli na trh. Spotřebitelé stále vítají novinky a nové technologie by nám mohly pomoci například v boji proti obezitě. Na druhou stranu musíme být při schvalování nových technologií mimořádně opatrní, nevíme-li s jistotou, zda neškodí životnímu prostředí a životním podmínkám zvířat. Proto jedním z mých výchozích bodů je, že se při uvádění nových potravin na trh vždy musí uplatňovat zásada předběžné opatrnosti. Na naše talíře se smí dostat jen takové jídlo, jehož bezpečnost je zaručena. Dále musí mít spotřebitelé vždy možnost výběru a pokud se jedná o novou potravinu, musí být tato skutečnost pokaždé uvedena na etiketě. Teď ke kameni úrazu: maso z klonovaných zvířat a jejich potomků. Průzkumy ukazují, že spotřebitelé utrácejí čím dál více peněz za živočišné výrobky, které byly vyrobeny metodami, beroucími v potaz dobré životní podmínky zvířat. Klonovaná zvířata jsou často zmrzačená či nemocná a většina z nich se ani nenarodí živá. Jinými slovy, na dobré životní podmínky zvířat příliš se nedbá. Klonování zvířat pro lidskou spotřebu není v EU zatím obchodní praxí, ale nelze vyloučit, že dovezené maso z klonovaných zvířat se již dostalo na naše stoly. Neexistují žádná konkrétní pravidla EU ani pro klonované maso, ani pro uvádění spermatu klonovaných zvířat na trh. Diskuse o klonovaném masu není žádnou novinkou. Evropský parlament vede diskuse o klonování zvířat už od roku 2006, v roce 2008 přijal usnesení pana Parishe ve snaze upravit obchodování s masem z klonovaných zvířat. Rozhovory s Radou o této zprávě však ukázaly, že volání Parlamentu nebude vyslyšeno. Rada usoudila, že by maso z klonovaných zvířat mělo podléhat právním předpisům pro nové potraviny. Proto Parlament nebyl při druhém čtení schopen dosáhnout dohody s Radou. Kdyby Parlament souhlasil s tím, aby se na maso z klonovaných zvířat vztahovaly právní předpisy pro nové potraviny, dal by tak nepřímý souhlas tomu, aby se klonované maso dostalo na naše stoly. Kromě toho se právní předpisy pro nové potraviny zaměří především na jejich bezpečnost při spotřebě a mnohem menší důraz bude kladen na životní podmínky zvířat a etická hlediska. Proto důrazně volám po samostatných právních předpisech pro klonování zvířat. Času není nazbyt, neboť ve Spojených státech byl obchod s masem a spermatem z klonovaných zvířat schválen už před několika měsíci. Je velmi pravděpodobné, že bez evropského postoje si obchod s masem a spermatem nepozorovaně a bez jakýchkoli překážek najde cestu na evropský trh. Mohu jen doufat, že Parlament zůstane v tomto bodě stejně neústupný jako v posledních třech letech. Na poslední chvíli bychom neměli
207
208
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
připravovat žádná nepříjemná překvapení. Ostatně pro nás, politiky, je zatraceně těžké vysvětlit voličům, proč – bez veřejné diskuse na toto téma – podáváme maso z klonovaných zvířat na stoly našich spotřebitelů. John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, v březnu 2009 Parlament hlasoval o návrhu o nových potravinách v prvním čtení. Do postoje Rady, který byl schválen v březnu 2010, bylo začleněno mnoho schválených pozměňovacích návrhů. Postoj Rady zachovává zásadu potřeby předchozího povolení před uvedením inovačních výrobků na trh, aby si spotřebitel mohl být jist tím, že nové výrobní techniky jsou bezpečné pro lidi i pro zvířata a že respektují zájmy spotřebitelů i životního prostředí. Navržené řízení by zefektivnilo a urychlilo povolovací postup centralizovaným hodnocením bezpečnosti potravin, které by prováděl Evropský úřad pro bezpečnost potravin, a stanovil konkrétní lhůty pro každou fázi řízení. Obsahuje i zlepšené posuzování bezpečnosti, které umožní bezpečným tradičním potravinám ze třetích zemí snáze vstoupit na trh EU. Jsem vděčný za širokou podporu Parlamentu pro zlepšení návrhu, který zefektivní povolovací postup. Pokud jde o nanomateriály, zdůrazňuji, že Komise se staví kladně k požadavku Evropského parlamentu na systematické označování všech potravin obsahujících nanomateriály. Předtím, než bude vypracováno jeho konečné znění se však musíme dohodnout na přizpůsobení se novým ustanovením Lisabonské smlouvy, zejména těm, které se týkají nezbytných změn definice nanomateriálů. Věřím, že je možné nalézt vyvážené řešení, aby bylo možné vylepšené znění včas dokončit. Co se týče klonování zvířat, nejen Parlament, ale i já považuji tuto velmi citlivou otázku za důležitou. Poslanci si možná vzpomenou, že jsem se zavázal vypracovat zprávu, která zváží všechna hlediska klonování pro výrobu potravin, do listopadu 2010, kterou budou případně následovat legislativní návrhy. Zavázal jsem se k tomu, že se budu věnovat všem otázkám, a zejména těm, které se týkají zdraví a životních podmínek klonovaných zvířat během jejich produktivního života a přirozené střední délky života. Důležitým hlediskem bude i dopad jakéhokoli opatření týkajícího se klonování na mezinárodní obchod. Na závěry této zprávy budu pohlížet s otevřenou myslí, abych našel uspokojivé a vyvážené řešení, které lze účinně realizovat. Zpráva bude výchozím bodem pro následné diskuse, jejichž cílem bude dosáhnout výsledku, který bude uspokojivý pro všechny orgány.. Na závěr bych rád poděkoval zpravodajce, paní Liotardové, a stínovým zpravodajům za jejich cennou práci na tomto důležitém legislativním souboru. Těším se na názory poslanců. Pilar Ayuso, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, jak jste již podotkl, toto nařízení je velmi důležité nejen pro spotřebitele, nýbrž i pro potravinářský průmysl. Zabývá se novými potravinami a novými technikami pro výrobu potravin. Jak již zde bylo řečeno, nejspornější otázkou je maso, které pochází z klonovaných zvířat a jejich potomků, protože do potravního řetězce se obyčejně dostane potomstvo, nikoli samotné klonované zvíře. Jsem přesvědčen, že skutečnost, že Parlament odstranil otázku masa z klonovaných zvířat z tohoto návrhu bylo ohleduplným krokem, neboť takovému novému postupu, jako je klonování zvířat, opravdu není možné věnovat jen pár odstavců, přestože je klonování zvířat v některých zemích již běžné. V tomto smyslu byl předložen pozměňovací návrh, ve kterém byla Komise požádána, aby, jak jste slíbil, předložila zprávu a legislativní návrh. Vedeme zde menší diskusi, a to i uvnitř mé vlastní skupiny, nad tím, zda bychom měli požádat Komisi, aby předložila návrh, který
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
by maso z klonovaných zvířat zakázal, nebo jen požádat Komisi o předložení návrhu. Podle mého názoru bychom měli požádat Komisi, aby předložila návrh, ale neměli bychom jí radit, jaký návrh předložit. Komise předloží návrh, my jej prodiskutujeme v Parlamentu, řekneme, zda se nám líbí či nikoli, a podáme pozměňovací návrhy. Takový je můj postoj, ale v rámci skupiny panuje rozdílný názor a zítra budeme hlasovat odděleně. Je tu ještě další problém, který mne velice zajímá a který jste už zmínili, a sice otázka nanomateriálů. Souhlasím s tím, že nová definice je potřeba, ale neměli bychom se omezovat jen na definici a označování. Jakémukoli povolení nanomateriálů musí předcházet vyčerpávající vědecké testy, neboť tyto nové materiály mají být přidávány do potravin a otázka bezpečnosti potravin musí být prioritou. Doufám a věřím, že tomu tak bude. Daciana Octavia Sârbu, jménem skupiny S&D. – (RO) Ze všeho nejdříve bych chtěla poděkovat zpravodajce za její úsilí a za spolupráci na mnoha důležitých problémech, kterými se naše skupina zabývala. Pro skupinu Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu byly hlavním problémem potraviny, které pocházejí z klonovaných zvířat. V otázce působení konzumace potravin pocházejících z klonovaných zvířat na lidské zdraví byl proveden jen omezený výzkum a zatím nebyl proveden žádný výzkum, který by dospěl k závěru, že konzumace takových potravin je bezpečná. Etická hlediska týkající se využívání klonování, nedostatek znalostí o dopadech konzumace těchto výrobků na spotřebitele a otázky týkající se životních podmínek zvířat nás vedou k závěru, že neexistuje žádný důvod, proč bychom měli používat klonování k výrobě potravin. Zpráva se zabývá i potravinami, které obsahují nanomateriály nebo při jejichž výrobě se nanomateriály používají. Účinky nanomateriálů na lidské tělo nejsou známy. Musíme udělat maximum, abychom zajistili bezpečnou konzumaci. Proto podpoříme Evropský úřad pro bezpečnost potravin ve vývoji zvláštních metod hodnocení rizik před tím, než bude povolen prodej těchto potravin. K potravinářským technologiím musíme přistupovat opatrně, nerozumíme-li zcela jejich dopadům na lidské zdraví a životní prostředí. Je rovněž důležité informovat spotřebitele o tom, co konzumují; z tohoto důvodu podporuji požadavky na označování výrobků.. Ačkoli by hlavním cílem tohoto nařízení mělo být zajištění bezpečnosti pro lidskou spotřebu, významnou otázkou jsou i dobré životní podmínky zvířat. Ráda podpořím pozměňovací návrhy, které zlepší životní podmínky zvířat, jako například vývoj alternativních zkušebních metod a výměnu údajů mezi žadateli o nové potraviny, pokud to zamezí opakování testů na zvířatech. Postoj Evropského parlamentu k těmto otázkám byl v prvním čtení velmi jasný a zpráva byla přijata velkou většinou. Vzhledem k tomu, že Rada projevila velkou neochotu k dosažení kompromisu ve věci potravin pocházejících z klonovaných zvířat, je důležité, aby si teď Parlament stál pevně za svým. Zastupujeme občany a na to nesmíme zapomínat. Antonyia Parvanova, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, pane komisaři, i já bych chtěla poděkovat zpravodajce a jménem naší stínové zpravodajky, paní Lepageové, bych chtěla vyjádřit naši podporu hlavním klíčovým bodům této zprávy, kterou Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin přijal.
209
210
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jak již poznamenali mí kolegové, hlavním problémem revize nařízení o nových potravinách zůstává otázka klonování zvířat. Ačkoli zatím nebyly odhaleny žádné problémy spojené s bezpečností masa vyrobeného z klonovaných zvířat, tato technologie vzbuzuje vážné obavy s ohledem na životní podmínky zvířat, zmenšení biologické rozmanitosti a etická hlediska. Proto bychom chtěli maso vyrobené z klonovaných zvířat a jejich potomků vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení a žádáme Komisi, aby předložila legislativní návrh, který se bude zabývat všemi aspekty této problematiky. Zavést povolovací postup pro uvádění klonovaných zvířat na trh, aniž by evropští občané a Evropský parlament dostali možnost náležitě prodiskutovat všechny důsledky této technologie, by bylo nepřijatelné. Dovolte mi připomenout, že Parlament tento postoj jasně vyjádřil již ve svém usnesení z roku 2008 o klonování zvířat za účelem výroby potravin. Co se týče nanopotravin, skutečně bychom se měli ujistit, že se na trh nedostane žádný výrobek, který obsahuje umělé nanočástice, dokud nebudou vyvinuty a schváleny zvláštní metody posouzení rizik. Evropský úřad pro bezpečnost potravin by měl po projednání se všemi zúčastněnými stranami vypracovat pravidla, která budou schválena členskými státy a Parlamentem. Většina z nás se shodne i na tom, že v této věci je klíčová otázka transparentnosti. Proto potřebujeme zabezpečit veřejný přístup k údajům, na kterých je založeno hodnocení rizik nových potravin. Veřejně přístupné by měly být nejen studie hrazené z veřejných financí, nýbrž všechny údaje týkající se hodnocení rizik v souladu s Aarhuskou úmluvou a platným právem EU. Neexistuje žádný rozpor mezi touto zásadou veřejného přístupu k údajům a ochranou práv duševního vlastnictví, pokud žadatel, který používá údaje jiného žadatele, zaplatí licenční poplatek. Transparentnost je na místě i tehdy, pokud hovoříme o označování výrobků pocházejících ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy. Na závěr bych chtěla zdůraznit, že doufáme, že diskuse v dohodovacím řízení povede k jasnému návrhu, který našim občanům zaručí bezpečnost a transparentnost. Bart Staes, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, když jsem byl v roce 1999 poprvé zvolen, jedna z prvních rozprav, ve které jsem vystoupil, se zabývala bezpečností potravin. My, belgičtí poslanci, jsme byli zvoleni uprostřed potravinové krize spojené s kuřaty, polychlorovanými bifenyly a podobnými problémy. Jedna z prvních věcí, kterou tehdy Komise navrhla, byla bílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin, která, jestli se nemýlím, navrhovala 83 opatření k zajištění bezpečnosti potravin v Evropské unii. To bylo před 11 lety a po tolika letech můžeme být pyšní na práci, kterou jsme odvedli. Domnívám se, že přibližně 90 % této práce už bylo odvedeno a jedna z opravdu mála nedokončených věcí se týká tehdejšího oznámení Evropské komise o svém záměru prozkoumat, jak naložit s tímto druhem výrobků: s novými potravinami. Jsou to potraviny vytvořené novými výrobními technikami, potraviny, které před 15. květnem 1997 neexistovaly. Původní návrh Komise z ledna 2008 měl mnoho cílů: zajištění bezpečnosti potravin, ochranu lidského zdraví a zajištění fungování trhu s potravinami. Vidím, že se zpravodajka, paní Liotardová, v posledních třech letech vydala správným směrem a předvedla konstruktivní spolupráci jak se stínovými zpravodaji, tak v rámci Výboru Parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. V prvním
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
čtení se jí podařilo pro svůj návrh získat podporu mimořádně velké většiny: 658 poslanců podpořilo její práci, což je většina, kterou zde vidíme jen zřídka. Proto si myslím, že je důležité, pane komisaři – a Rado, která tu bohužel není – mít na mysli, že tato sněmovna je jednotná a velice silná. Domníváme se, že potraviny pocházející z klonovaných zvířat a jejich potomků by měly být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení a skutečně chceme více než jen zprávu, pane komisaři; chceme, aby Evropská komise předložila legislativní návrh. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance chce jít ještě dál, chceme moratorium na tyto potraviny. Chceme, aby Komise bezodkladně předložila legislativní návrh, a skutečně o to usilujeme. Domníváme se, že i ze slov předchozích řečníků je velmi zřetelné, že tato sněmovna je jednotná. Rada, která tu není, přijala z našeho prvního čtení jen velmi omezený počet pozměňovacích návrhů. Je jasné, že Rada zaujímá velmi neústupný postoj, což považuji za politováníhodné. Tento neústupný postoj znamená, že jsme navzdory úsilí z minulých týdnů a měsíců a bezpočtu neformálních setkání ve skutečnosti nepokročili ani o píď a teď jsme nuceni jít do druhého čtení, pevně držet při sobě a postarat se o to, abychom učinili pokrok v dohodovacím řízení s Radou. Proto celá moje skupina podporuje přístup zpravodajky, přeje si zachovat co nejvíce pozměňovacích návrhů z prvního čtení a celý přístup ke klonovaným zvířatům a dalším částem tohoto návrhu. Doufám, že hlasování vyšle Radě hlasitou a jasnou zprávu a že pak budeme schopni zahájit poctivý a konstruktivní dialog. Doufám, že Komise dodrží svůj slib a vypracuje nejen zprávu, ale i skutečný legislativní návrh. Domnívám se, že to je něco, co evropská veřejnost skutečně potřebuje a co si žádá. Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Pane předsedající, zaprvé bych chtěla poděkovat své kolegyni, paní poslankyni Liotardové, za její skvělou práci. Osobně jsem vždy pro to, aby bezpečnost spotřebitele a právo na informace byly na prvním místě, a to se týká všech potravin. Zpráva, o které dnes hovoříme, se zabývá mimo jiné i otázkami nových potravinářských přídatných látek, enzymů, aromat, složek potravin vyznačujících se aromatem a potravinami obsahujícími nanomateriály. Mohou tyto věci ovlivnit naše zdraví? Pokud ano, neměly by pak být obsaženy v nařízení o léčivých výrobcích? Mít evropskou legislativu v této oblasti je rozumné, ale existuje mnoho odlišných zájmů. Nanomateriály, klonovaná zvířata a esoterické výrobky se v jiných částech světa konzumují již ve velkém rozsahu. Kdo vlastně tyto nové iniciativy chce? Je to průmysl, který chce prodat více výrobků? Nebo je to skutečně spotřebitel? Nevěřím, že je to ta druhá možnost. Domnívám se, že občané EU chtějí ve svých supermarketech dobré potraviny s náležitým označením složení. Pozoruji, jak si v mé vlasti stále více spotřebitelů vybírá organické výrobky, které značí dobré životní podmínky zvířat a žádné umělé přídatné látky. Na závěr bych ráda řekla něco o klonovaných zvířatech – děkuji komisaři Dallimu za jeho poznámky na toto téma. V Evropě se můžeme snadno stravovat, aniž bychom potřebovali klonované výrobky. Má vlastní malá země s 5,5 miliony obyvatelstva vyrobí bez používání klonování okolo 25 milionů prasat a více než 100 milionů kuřat. Claudiu Ciprian Tănăsescu (NI). – (RO) Potraviny vyrobené nanotechnologií musí rozhodně podléhat zvláštnímu posouzení rizik před tím, než budou schváleny, označeny a uvedeny na evropský trh jako potraviny, které pocházejí z klonovaných zvířat a jejich potomků. Konkrétním smyslem těchto nařízení je zajistit bezpečnost potravin a ochranu lidského zdraví.
211
212
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Souhlasím s tím, že název „nové potraviny“, ačkoli není nápaditý, je dostatečně zajímavý pro to, abyste začali toužit po nejrůznějším pestrobarevném šťavnatém ovoci, které nabízí mimořádnou chuť a které ještě nikdo nespatřil. Skutečnost je však bohužel mnohem fádnější. Máme právo požadovat, aby potraviny vyrobené pomocí nanotechnologie nebyly povoleny až do doby, než budou provedeny nanospecifické testy. Jen důvod, že se v této oblasti v posledních letech provádějí vědecké výzkumy v čím dál rychlejším tempu a jejich praktické využití by mohlo v budoucnu nabídnout skutečná, spásná řešení pro vymýcení hladu či pro boj s dopady hospodářské krize, nám nedává právo nestarat se o bezpečnost a zdraví jak naši, tak budoucích pokolení. Je až podivuhodné, jak uvolněně často hovoříme o potravinách pocházejících z klonovaných zvířat, jako by tu byly už stovky let a my bychom si bez nich nedokázali každodenní život představit. Musím vám připomenout, že technologie výroby takovýchto potravin je stále v mnoha ohledech experimentální.. Na závěr bych vám chtěl položit otázku: jste ochotni dát tyto potraviny na stůl vašim dětem? Peter Liese (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v prvé řadě bych i já chtěl poděkovat paní Liotardové. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) ji nemůže podpořit ve všech bodech. Máme odlišný názor na přídatné látky a na zvířata, kterým je podáváno krmivo pocházející z geneticky modifikovaných rostlin. Paní Liotardová však odvedla vynikající práci. Chtěl bych poděkovat i naší stínové zpravodajce, paní Ayusové, za její výtečnou práci. Jak se však již zmínila, v naší skupině jsme vedli kontroverzní diskusi na téma klonování zvířat. Těší mne, že vám jako koordinátor mohu oznámit, že většina Evropské lidové strany je pro zákaz klonování a že zítra budeme hlasovat pro bez ohledu na názory jednotlivců, kteří mají na tuto věc odlišný pohled. V naší diskusi jsme hovořili o těchto důležitých argumentech: zaprvé ani naši odborníci na zemědělství nepovažují za nezbytné jíst maso z klonovaných zvířat pro zajištění našeho zásobování potravinami. Nepotřebujeme to. K etickým důvodům musíme bohužel dodat, že pokud bude klonování zvířat používáno ve velkém měřítku, bude jednodušší i klonování lidí, což je jednoznačně neetické. Jak ukazují všechny průzkumy, obyvatelstvo je velmi zřetelně proti. Jsem si jistý, že tu nehovoříme jen o jakémsi neurčitém vnitřním pocitu. Nikdo, kdo si opravdu poctivě přečetl stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, to nemůže s dobrým svědomím podpořit. Je v něm tolik nezodpovězených otázek, které ospravedlňují tento pocit neklidu. Klíčovým bodem je však ochrana zvířat. To zmínil nejen Evropský úřad pro bezpečnost potravin, ale i Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích a mnoho dalších agentur. Klonovaná zvířata trpí. Jen asi 10 % implantovaných embryí se dočká porodu a třetina z nich pak zemře do třetího měsíce. Umírají v krutých bolestech. Často je nutné je uspat, protože trpí strašnými nemocemi. Ochrana zvířat není jen tak ledajakou zásadou, kterou můžeme dodržovat, jak se nám zlíbí. Uložili nám to autoři Smluv. Musíme se zcela vyvarovat vytváření zákonů, které neberou ohled na ochranu zvířat. Z těchto důvodů budeme zprávu společně s velkou většinou podporovat i zítra. Jo Leinen (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zdá se, že ve všech skupinách panuje obdobná situace. I my jsme o tomto nařízení vedli zajímavou
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
diskusi, která byla také plná rozporuplných názorů. Ale i v naší skupině se převážná většina z nás domnívá, že bychom měli hlasovat souhlasně se zpravodajkou a vyslat jasný signál Komisi a Radě. Pane komisaři, myslím, že jste řekl, že jsme dosáhli konsensu. Než se nové potraviny dostanou na trh, musíme je předtím povolit. Jednoznačně souhlasím s tím, že potřebujeme centrální povolovací postup, a nikoli odlišné povolovací postupy v 27 členských státech. To by bylo v rozporu s koncepcí vnitřního trhu i s konceptem jednotných podmínek pro zdraví a život. Máme nové technologie, které vstupují na trh s potravinami – jak již zde bylo zmíněno – jako například nanotechnologie a geneticky modifikované organismy. Dokud nebudeme znát všechna fakta a nebudeme si moci být jisti tím, že naši občané mohou v našich supermarketech nakupovat a posléze konzumovat zcela bezpečné potraviny, budeme v této sněmovně zaujímat opatrný přístup. Nežádáme o zákaz geneticky modifikovaných organismů a nanomateriálů. Chceme, aby spotřebitelé měli možnost svobodně se rozhodnout či, jinými slovy, aby si na štítku mohli přečíst, zda jsou tyto materiály v potravinách obsaženy. Doufám, že Komise příští týden během své souhrnné rozpravy o nanomateriálech dospěje k definici a možná i k nařízení, abychom měli více dostupných informací, jak s nanomateriály nakládat. O masu z klonovaných zvířat už bylo řečeno mnoho. Přál bych si, pane komisaři, abyste z nařízení o nových potravinách tuto část odstranil. Vydláždilo by to cestu k nařízení o všech ostatních tématech, která nejsou kontroverzní. Přesto bych vás rád poprosil o to, aby do konce dohodovacího řízení bylo o mase z klonovaných zvířat přijato rozhodnutí o samostatném nařízení a aby otázka masa z klonovaných zvířat byla odstraněna z nařízení o nových potravinách. Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nařízení o nových potravinách obsahuje seznam tradičních potravin z třetích zemí, kterým má být umožněn přístup na evropský trh. Výbor pro životní prostředí schválil pozměňovací návrh podaný mou skupinou, podle kterého mají tyto potraviny být v souladu s platnými požadavky na bezpečnost v Evropské unii. Dále jsme s nadšením přijali návrh podrobit tyto potraviny předběžnému etickému posudku, abychom na našem trhu předešli pohybu potravin pocházejících z ohrožených druhů nebo těch potravin, jejichž konzumace by byla pro nás Evropany nepřijatelná. Naše názory se rozcházejí především v otázce, zda má být klonované maso zahrnuto na tento seznam potravin, což nechceme. Během trialogu nebylo dohody dosaženo. Nemůžeme už ale déle čekat a Komise musí co nejdříve podat návrhy o označování a vysledovatelnosti masa z klonovaných zvířat. Postoj delegace Lega Nord je jasný a jednoznačný: jsme pro zdravé, kvalitní a pokud možno místní výrobky. Krisztina Morvai (NI). – (HU) V této zprávě o potravinách dovážených do EU ze třetích zemí není bohužel obsažena ta nejpodstatnější změna pro zemědělce. Takovýto převrat, spravedlivá hospodářská soutěž a spravedlivý obchod, by vyžadoval, aby byly v EU povoleny jen takové potraviny, které splňují přísné podmínky podobné těm, jež splňují evropští – jako jsou například ti maďarští – zemědělci. Všichni známe mimořádně přísná pravidla podmíněnosti. Měli bychom je konkretizovat jako podmínku, aby se potraviny z třetích
213
214
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
zemí mohly dovážet do EU jen tehdy, budou-li splněna kritéria stejných životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí a sociální a další kritéria. Došlo však k pozitivnímu průlomu, konkrétně podle jednoho z navržených pozměňovacích návrhů by označení výrobků, které pocházejí z dobytka krmeného geneticky modifikovanými organismy, mělo tuto skutečnost uvádět. To vítáme. Podporujeme i to, že zpráva považuje bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele za základní zásadu a upřednostňuje ji před bezpodmínečným prosazováním volného obchodu, který se dříve zdál být téměř nadevše. Vezměte prosím v úvahu tuto obtížnou situaci, které v současnosti zemědělci čelí, a zaručte evropským zemědělcům poctivou hospodářskou soutěž. Françoise Grossetête (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dnes vedeme rozpravu o nařízení, které je obzvláště významné, neboť se zabývá novými potravinami, protože technologické inovace hrají v potravinářském průmyslu klíčovou roli a protože musí vždy sloužit zájmům spotřebitele. Tímto způsobem můžeme uznat přínos některých zdravějších nových potravin. V důsledku toho nemohu v citlivé otázce uvádění masa pocházejícího z klonovaných zvířat a především jejich potomků na trh EU souhlasit s těmi, kteří by chtěli tohoto nařízení okamžitě využít k diskusi o systematickém zákazu. Zdá se mi nešťastné, že na otázku klonovaných zvířat máme jen jeden ideologický názor. Evropská komise se zavázala, že nám předloží návrh. Aniž bychom předjímali, zda bude obsahovat zákaz či nikoli, buďme opatrní, abychom v těchto věcech, které vyžadují velmi racionální přístup, nepropadli žádnému vědeckému populismu. Nepřijímejme systematicky obranný či, což je ještě horší, konečný postoj v tak složité věci, která si zaslouží, aby byla studována do hloubky. Zásada předběžné opatrnosti musí být dodržována, ale musí být založena na vědeckých, nikoli ideologických názorech a na hodnocení rizik. Kdyby zásada předběžné opatrnosti existovala před několika desetiletími, nikdy by nebyly provedeny první transplantace srdce a stovky nemocných by se nikdy nevyléčily. Není pochyb o tom, že obezřetnost vyžaduje, abychom reagovali na otázky nanomateriálů nebo spermatu klonovaných býků, které již mnoho evropských chovatelů dovezlo. Jaké dopady to bude mít na transatlantický obchod, když už ve skutečnosti potraviny pocházející z potomků tohoto klonovaného skotu na evropských trzích jsou? Odstraňme proto potraviny pocházející z klonovaných zvířat z tohoto nařízení a nechejme Evropskou komisi pracovat svým vlastním tempem, aby zaručila větší bezpečnost potravin pro spotřebitele. Náš Parlament to následně projedná, podá pozměňovací návrhy a nakonec vyjádří na tuto zásadní otázku svůj názor. Horst Schnellhardt (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, když diskuse začaly, sám jsem si položil otázku: Potřebujeme nařízení o nových potravinách? Nemáme již v oblasti potravin dostatek pravidel? Rozhodně ho potřebujeme. K tomuto dokumentu v druhém čtení jsem však poněkud kritický zejména s ohledem na naše úsilí o odstranění byrokracie. Vznikne-li nařízení o nových potravinách, mělo by se vztahovat opravdu jen na nové potraviny. Pokud zpravodajka teď, před druhým čtením, znovu předloží všechny pozměňovací návrhy, které byly v prvním čtení zamítnuty a které se týkají například geneticky modifikovaných výrobků, kde už nyní existuje velmi obsáhlá legislativa, pak by to mělo být kategoricky odmítnuto.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Neustále se opakující ideologické koncepty, které byly již nespočetněkrát zpracovány a odmítnuty, nejsou známkou jasného legislativního procesu, ale především matou širokou veřejnost. V otázce nanotechnologie, která je novým postupem, je situace odlišná. Měli bychom se však vyvarovat démonizace této nové technologie, k čemuž v minulosti často docházelo. Nesmíme stát v cestě pokroku. Před několika týdny jsem se zúčastnil přednášky o nanotechnologii, kterou vedl představitel německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik. Žasnu nad tím, kolik informací je už k dispozici, a nad výzkumem, který již byl proveden. Tohoto představitele bychom měli pozvat do výboru, aby zastavil řeči o tom, že musíme stále provést ještě další hojný výzkum. Rozhodně musíme nanotechnologii dále zkoumat, ale příležitosti, které nám otevírá, jsou obrovské. Měli bychom ji dále používat a podporovat. Pokud jde o klonování zvířat, chtěl bych vám připomenout, že jsme se v Lisabonské smlouvě výslovně zavázali, že budeme chránit dobré životní podmínky zvířat a plně zohledníme ochranu zvířat ve všech legislativních postupech. Proto mne těší, že pan komisař právě oznámil, že v této otázce předloží nový dokument. Jsem zvědavý, co nám předloží. Děkuji vám za pozornost. Elena Oana Antonescu (PPE). – (RO) Účelem tohoto nařízení je zajistit vyšší úroveň bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitele, životního prostředí a životních podmínek zvířat, a to na základě zásady předběžné opatrnosti. V tuto chvíli existují velké pochyby ohledně bezpečnosti masa pocházejícího z klonovaných zvířat. Tato zvířata trpí předčasným stárnutím a jinými nemocemi. Vědci zcela jasně nechápou ani to, proč existují rozdíly mezi plemeny zvířat vyšlechtěnými tradičními postupy a těmi, která jsou rozmnožena klonováním. Klonovaná zvířata trpí. Většina klonovaných organismů nepřežije nebo zemře předčasně. Míra úspěšnosti je jeden životaschopný organismus na 75 pokusů. Klonování v neposlední řadě často způsobuje bezpečnostní problémy spojené s používáním těchto technik. Tato metoda je stále příliš nebezpečná na to, aby byla používána pro přímý užitek lidstvu. Jedná se o vážný etický problém. Vzhledem k vážným zdravotním rizikům a morálním důsledkům používání těchto technik se domnívám, že bychom neměli chodit okolo horké kaše. Na základě etických hledisek a životních podmínek zvířat a vzhledem k tomu, že zásobováním potravinami klonování nelze ospravedlnit, se domnívám, že je třeba v tomto nařízení zdůraznit zákaz tohoto postupu. Christofer Fjellner (PPE). – (SV) Pane předsedající, potraviny na mém jídelním stole nejsou stejné jako ty, které v mládí jedli mí rodiče, a potraviny na jídelním stole mých rodičů nebyly stejné jako ty, které v mládí jedli mí prarodiče. Ve skutečnosti bychom z toho měli mít radost, částečně proto, že se zvýšila rozmanitost jídla, ale hlavně proto, že to je nezbytný předpoklad pro to, abychom byli schopni uživit celou planetu. Zítra budeme hlasovat o něčem tak podivném jako je to, co bude na jídelním stole mých dětí a vnoučat. Je důležité, abychom měli na paměti to, že nesmíme zakazovat či klást překážky něčemu, co je nové. Musíme zajistit bezpečnost. V souvislosti s tím bych vám chtěl připomenout tři základní zásady, kterými se řídím, a doufám, že se jimi budou řídit i mí kolegové poslanci.
215
216
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Zaprvé legislativa musí mít vědecký základ. Naše rozhodnutí musí být založena na příslušném výzkumu a na objektivní a správně prováděné vědě odpovídajícím výzkumu. Nesmí to být otázka osobního vkusu, náboženského přesvědčení či dílčích zájmů. K tomu, abychom se vypořádali s budoucími výzvami, potřebujeme inovace a vědu vítat, nikoli jí bránit či klást překážky. Zadruhé je důležité, abychom využili vědeckého základu k tomu, abychom nové potraviny vzali na vědomí a zajistili jejich bezpečnost. Spotřebitelé odmítnou nové potraviny, pokud si nebudou jisti tím, že to, co jim nabízíme, je skutečně bezpečné. Občané Evropy mají právo toto požadovat. Zatřetí a jako poslední, bezpečnost potravin nesmí být nikdy využita jako záminka pro protekcionismus a nové překážky obchodu. To je v přímém rozporu s inovacemi a vývojem. Proto bych rád viděl inovace a vývoj nových, ale především bezpečných výrobků. Nesmíme bránit či zamezovat novým věcem, ale musíme zajistit jejich bezpečnost. Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nové potraviny znamenají, že potřebujeme i nová nařízení. Při výrobě nových potravin vyvstávají kromě ochrany spotřebitele i závažné etické otázky. Hlavním problémem je, jak dnes večer ukázala rozprava v této sněmovně, otázka masa z klonovaných zvířat. Zásobování masem je v Evropské unii dostatečné. Není proto žádný důvod, proč bychom měli využívat maso z klonovaných zvířat. Maso z klonovaných zvířat rozhodně není a priori nebezpečné. Všechna rizika však vyloučit nelze. Nemáme žádné spolehlivé důkazy toho, jaká utrpení musí tato zvířata snášet. Co víme v tuto chvíli s určitostí – a to ukazují statistiky – je to, že klonovaná zvířata jsou častěji nemocná. Klonování je jednoznačný zásah do přirozenosti a my v této věci potřebujeme jasné politické rozhodnutí. Ne vše, co je proveditelné, je ve prospěch lidstva. V potravním řetězci nesmí být žádná klonovaná zvířata. Komisi a našim občanům musíme vyslat konzistentní a jasnou politickou zprávu. Další důležitým tématem tohoto nařízení jsou pravidla pro nanotechnologii. K tomu, abychom zaručili vysokou úroveň ochrany spotřebitele a právní jistotu pro výrobce, naléhavě potřebujeme definici s horizontální působností, která se uplatní nejen u nových potravin, nýbrž i ve směrnicích o materiálech a předmětech přicházejících do styku s potravinami a o kosmetice a v nařízení o povolování biocidů, které právě projednáváme v prvním čtení. Vyzývám Komisi, aby v této věci předložila návrh co nejdříve. Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, osm z deseti evropských občanů považuje klonování zvířat pro potravinářské účely za neospravedlnitelné a šest z deseti říká, že by výrobky pocházející z klonovaných zvířat nikdy nejedli. Tyto údaje znovu potvrzují, že neexistuje žádný legitimní důvod, proč povolit klonování zvířat pro potravinářské účely. Povolení obchodu s potravinami a výrobky pocházejícími z klonovaných zvířat nás musí donutit, abychom pečlivě zvážili důsledky takovéto volby. Pokud dnes povolíme konzumaci masa, mléka a sýra z klonovaných zvířat, mohlo by to v budoucnu znamenat, že povolíme obchod s výrobky, které nejsou zdravé a přirozené, nýbrž uměle vyrobené v laboratoři. Mimoto, jak před chvílí poznamenala paní Antonescuová, dodnes stále nevíme, zda je klonování pro potravinářské účely skutečně bezpečné a nepředstavuje riziko pro lidské
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
zdraví. Víme jen to, že tato technika způsobuje zvířatům utrpení a bolest, kterým lze často předejít. Klonované potraviny ohrožují i tradiční výrobní postupy a práci milionů farem, které každý den usilovně a obětavě zajišťují vynikající výrobky. A tak nakonec říkám „ne“ klonovaným potravinám na našich stolech a říkám „ano“ zdravé, vyvážené a – proč ne, dovolte mi to říci – středomořské stravě. Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat zpravodajce za její práci. Vřele vítám skutečnost, že tento druhý návrh nařízení o nových potravinách konečně uzákoní jednotná pravidla pro uvádění nových potravin na trh v EU. Tím se zohlední vysoká úroveň ochrany zdraví v Evropské unii. Domnívám se, že proti povolení masa z klonovaných zvířat a samotnému klonování hovoří hlavně etické a zdravotní faktory. Zemědělství vyrábí potraviny nejvyšší jakosti, ať už jsou založeny na tradiční nebo na organické zemědělské výrobě. Na zemědělství v Evropě jsou trvale kladeny vysoké nároky na kvalitu, které zemědělství splňuje. Pro zajištění zásobování potravinami maso z klonovaných zvířat nepotřebujeme. Jako Evropský parlament bychom se měli v blížícím se druhém čtení… (Předsedající řečnici přerušil.) Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, srdečně děkuji zpravodajce a vyzývám Komisi, aby se vážně zabývala výzvami, které zde dnes byly učiněny. Potřebujeme nové nařízení, abychom mohli nové potraviny bezpečně uvést na trh. Maso z klonovaných zvířat rozhodně nepotřebujeme. Nepotřebujeme jej z celé řady důvodů. Naši evropští občané, kteří jsou našimi spotřebiteli, tento výrobek odmítli. To se prezentuje na jedné straně jako panikaření a na druhé jako nepřátelství vůči vědě. Pevně však věřím, že dokud nebudeme mít jasné vědecké údaje, které nám budou moci potvrdit, že maso z klonovaných zvířat a výrobky vyrobené z tohoto masa jsou nezávadné, měli bychom být v případě pochyb proti jejich povolení. Domnívám se, že z toho budou mít prospěch nejen naši spotřebitelé, ale i evropské zemědělství. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, chtěla bych hovořit o využití nanomateriálů v potravinách, neboť v této věci panuje mezi občany velká míra nejistoty. Dokonce i Evropský úřad pro bezpečnost potravin varuje, že ani nejnovější vědecká zjištění nám nemohou poskytnout uspokojivé informace ohledně závažných účinků nanomateriálů v potravinách, u nichž stále ještě není známo, jak jejich konzumace působí na lidské tělo. Z toho plyne, že nanomateriály by neměly být v potravinách obsaženy do doby, než budeme mít patřičné testovací postupy hodnocení rizik, abychom zaručili skutečnou bezpečnost potravin. I já bych chtěla vyjádřit svůj obdiv a díky zpravodajce. Miroslav Mikolášik (PPE). – Pane předsedající, chtěl bych upozornit na otázku zákazu uvádění potravin pocházejících z klonovaných zvířat a jejich potomků na trh. Pevně věřím, že to je nepřijatelné nejen z hlediska trhu s potravinami, který ukazuje, že zásobování potravinami je v EU dostatečné a že není nutné využívat dalšího masa z klonovaných zvířat, ale i proto, že to vyvolává vážné etické obavy. Chtěl bych zmínit zejména stanovisko Evropské skupiny pro etiku, která si je vědoma vědeckých zjištění Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a jeho doporučení ohledně bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a životních podmínek a dopadu na životní prostředí,
217
218
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
jakož i známek současných mezer ve znalostech životních podmínek a zdraví klonovaných zvířat a jejich potomků. V současné době Evropská skupina pro etiku nevidí přesvědčivé argumenty, které by ospravedlnily… (Předsedající řečníka přerušil.) Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, otázka zákazu klonovaných zvířat na evropském trhu je ve skutečnosti otázkou dodržování zásady prevence stanovené v článku 191 Lisabonské smlouvy. Nemáme žádné adekvátní studie o dopadech vytváření umělé produkce a využívání klonovaných zvířat ani na lidské zdraví, ani na zvířata. To samé platí i pro nanotechnologii. Další velmi důležitá otázka, kterou se v této směrnici musíme zabývat, je označování modifikovaných výrobků. Mají-li mít evropští občané právo volby, zda chtějí či nechtějí jíst modifikované výrobky, pak potřebují vědět, zda byly při jejich výrobě použity geneticky modifikované výrobky. Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, domnívám se, že pro lidskou spotřebu by se neměla používat ani klonovaná zvířata, ani jejich potomci. Komise musí pečlivě zvážit, jak s nimi naložit a v přechodné době se do potravního řetězce nesmí dostat žádné výrobky z klonovaných zvířat ani jejich potomků. Nanotechnologie se začaly v potravinářství široce užívat po celém světě. V Evropě potřebujeme správně zhotovené a prověřené výrobky, jejichž bezpečnost pro lidskou spotřebu můžeme zaručit. Prosazování a regulace technologie i materiálů jsou prvořadé a společně s transparentností celého dodavatelského řetězce i mimořádně důležité. Výrobky musí být bezpečné, otestované, schválené a označené tak, aby spotřebitele nemátly. Dovozy ze třetích zemí musí splňovat ty samé standardy, jako jsou stanoveny v EU a všechny výrobky musí být otestovány, aby bylo zajištěno, že jsou bezpečné pro… (Předsedající řečnici přerušil.) Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Jako navrhovatelce Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů je mi líto, že mezi Radou a Parlamentem není shoda před druhým čtením, a to přesto, že nařízení umožní harmonizovaný schvalovací postup na jediném místě v Unii, přístup na celý jednotný trh, tedy méně byrokracie, méně finančních nároků, snazší přístup na trh tradičních potravin z třetích zemí, zlepšení hodnocení bezpečnosti potravin, podporu inovacím. Již v prvním čtení jsem do svého stanoviska prosadila, že v eticky citlivých případech bude vyžadováno stanovisko od Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích. Sporným bodem jsou nyní produkty z klonovaných zvířat, což osobně také nepodporuji, a označování produktů ze zvířat krmených geneticky modifikovanými potravinami. Toto nařízení se však původně netýkalo geneticky modifikovaných potravin, které řeší jiná směrnice, a my bychom měli požádat Komisi o její revizi. Předtím by však mělo toto shromáždění říct, že maso z klonovaných zvířat nepatří do cílů naší zemědělské politiky. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, měli bychom povolit prodej masa z klonovaných zvířat? Zeptejte se sami sebe, proč bychom to měli dělat? Jsme v Evropě nedostatečně zásobováni masem? Rozhodně ne. To není oprávněný argument.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Mají spotřebitelé dostatek informací? Může spotřebitel zcela pochopit a rozlišit, které maso pochází z klonovaného zvířete a které nikoli? Nepanuje-li jistota ohledně nutričního obsahu potravin, které jsou již v oběhu, jaké jsou vyhlídky v případě těchto novinek? Jsou snad bezpečné z hlediska vědy? To budeme moci říci možná za 50 let. Trvalo staletí, než jsme pochopili, jak se z plísně stane penicilin. Pokaždé, když vypukne epidemie, počínaje ptačí chřipkou po nemoc šílených krav, musíte dlouho čekat, než porozumíte jejich příčinám a potlačíte je; teď přicházíme s novými prvky, jejichž bezpečnost zatím není vědeckými metodami potvrzena. Neříká náhodou Evropa ano na všechno? Ne, protože tato Evropa nechce označovat původ výrobků, je proti… (Předsedající řečníka přerušil.) John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte mi, abych potvrdil svoji podporu následujících zásad. Zaprvé nahrazení decentralizovaného povolovacího postupu centralizovaným postupem na úrovni EU. Hodnocení bezpečnosti by prováděl Evropský úřad pro bezpečnost potravin a rozhodnutí o povolení by vydávala Komise. Zadruhé zavedení postupu, který stanoví základní kritéria a pravidla pro tradiční potraviny ze třetích zemí, což umožní, aby bezpečné potraviny podléhaly upraveným postupům posuzování bezpečnosti a řízení rizika. Zatřetí by v odůvodněných případech bylo možné zvážit poskytnutí ochrany údajů pro nově vyvinuté potraviny, aby se tím podpořily inovace a zajistila bezpečnost potravin. Začtvrté, potřeba vědecké definice nanomateriálů, kterou bude možné jednoduše přizpůsobit, aby odrážela rozvíjející se vědu – definice, kterou by neměli formulovat politici, ale měla by být vědecká: vytvořená vědci. Zapáté objasnění skutečnosti, že každý jednotlivý výrobek, který obsahuje nanomateriály, potřebuje povolení od evropských občanů. Zašesté právo spotřebitelů na informovanou volbu prostřednictvím systematického označování všech potravin, které obsahují nanomateriály. Co se týče klonování, slyšel jsem názory Parlamentu a budu podrobně zkoumat, zda nařízení o nových potravinách je tím správným nástrojem, jak se vypořádat s klonováním zvířat, neboť tato otázka překračuje oblast působnosti tohoto nařízení. Slečnu Grossetete mohu ujistit o tom, že slíbená zpráva o klonování bude vypracována s čistou hlavou a bude se zabývat všemi aspekty potravin vyrobených z klonovaných zvířat a jejich potomků. Těším se na diskusi s Evropským parlamentem a Radou na toto téma. Cílem je, aby takováto zpráva navrhla možnosti vyváženého řešení, které bude usilovat o splnění požadavků všech orgánů v souladu s našimi institucionálními a mezinárodními závazky. čen Komise. − Příloha – postoj Komise Pozměňovací návrhy: Přijatelné / v zásadě přijatelné: 3 8 12 17 27 36 44 48 56 57 75 90 91 93 99 111 114 117 119
219
220
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Částečně přijatelné nebo s výhradou jejich přepracování: 1 26 34 35 45 47 49 50 52 60 82 94 95 96 97 106 112 Nepřijatelné: 2 4 5 6 7 9 10 11 13 14 15 16 18 19 20 21 22 23 24 25 28 29 30 31 32 33 37 38 39 40 41 42 43 46 51 53 54 55 58 59 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 83 84 85 86 87 88 89 92 98 100 101 102 103 104 105 107 108 109 110 113 115 116 118. Kartika Tamara Liotard, zpravodajka. – (NL) Pane předsedající, ráda bych vřele poděkovala všem, kteří se zúčastnili této rozpravy. Myslím, že je velká škoda, že Rada není přítomna, neboť se domnívám, že tato sněmovna v otázce klonování opětovně zaujala velmi jasný postoj a skutečně se domnívá, že v současném nařízení klonování nemá místo a že by každopádně mělo být podrobeno otevřené a veřejné diskusi. Já sama bych maso z klonovaných zvířat na svém talíři nechtěla, ale dokážu si představit, že jiní budou říkat, že chtějí samostatné právní předpisy. Každopádně je zcela jasné, že v otázce klonování samostatné právní předpisy chceme a že by se s ní nemělo zacházet jako s částí nařízení o nových potravinách. Doufám, že tato zpráva bude pochopena velmi jednoznačně, neboť jsme dnes hovořili o nanotechnologii a klonování. O nařízení o nových potravinách zaznělo mnohé, ale ve skutečnosti má daleko hlubší význam. Je o všech nových technologiích, které budou brzy objeveny nebo na kterých vědci právě pracují. Nechceme stát v cestě inovacím, ale chceme, aby spotřebitelé a výrobci věděli, na čem jsou, a my si chceme být jisti, že jídlo na našich talířích je bezpečné. Proto doufám, že tato diskuse o klonování zvířat již nebude stát v cestě vytvoření právních předpisů pro nové potraviny a že rozvojové země, které chtějí uvést přírodní tradiční potraviny na evropský trh, toto hašteření neodradí od obchodování s Evropskou unií s prostými přírodními výrobky. Doufám, že Parlament v zítřejším hlasování vyšle jasný signál stejně jako v dnešní rozpravě a věřím, že vše pak dobře dopadne. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra (ve středu 7. července 2010). Písemná prohlášení (článek 149) Tiziano Motti (PPE), písemně. – (IT) Dnes přijatá zpráva o uvádění nových potravin na trh je dalším potvrzením toho, že náš Parlament reaguje na požadavky evropských občanů po informacích a bezpečnosti potravin spíše než na požadavky potravinářských lobby a lobby testování na zvířatech, které jsou často motivované hospodářskými zájmy. V zásadě jsme odmítli genetické úpravy lidí, zvířat i rostlin do doby, než bude na všech úrovních dokázáno, že nikterak neovlivňují lidské zdraví. Zvířata by navíc neměla kvůli lidskému zdraví trpět. Zajímalo by mě, jaké možné výhody může mít to, že spotřebitelé budou mít přístup k masu, které pochází ze zvířete, které bylo před porážkou zbito a injekcí umělých nanomateriálů či bílkovin „přetvořeno“ ve šťavnatý steak. Před pouhými několika měsíci, když jsem hlasoval o trombinu, známem také jako „lepidlo na maso“, jsem vyjádřil své znepokojení ohledně iniciativ, které mají čistě průmyslový přínos, aniž by současně zaručovaly úplnou ochranu spotřebitelů. Proto jsem hlasoval pro pozměňovací návrh číslo 14, který říká, že Evropská komise se musí zavázat k podání konkrétního legislativního návrhu o umisťování nových potravin pocházejících z klonovacích postupů na trh. Jako správný Ital z oblasti Emilia-Romagna si ze zákusků cením jedině těch „alla bolognese“, neboť u nich si mohu být jistý, že jejich prastarý recept je pravý. Naopak odmítám ty
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
geneticky modifikované, které jsou předkládány spotřebitelům bez jakýchkoli podrobných informací, které by jim objasnily pravou podstatu potravin na jejich talíři. Děkuji. Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně. – (PL) Dnešní rozprava o nových potravinách je důležitá z hlediska ochrany zdraví a života spotřebitelů v rámci celé Evropské unie. Je mimořádně důležité, aby Parlament a Komise vytvořily mechanismy, jejichž hlavním cílem bude zabránit nepříznivým dopadům, které mohou nastat tím, že na trh budou uvedeny nové výrobky, u nichž stále ještě není známo, jak jejich konzumace působí na lidské tělo. Všichni občané Unie mají právo na nezbytnou ochranu a bezpečnost v této oblasti. Musí mít plnou důvěru v to, že potraviny dostupné na trhu neobsahují nové, neznámé a možná zdraví škodlivé přísady. Proto nemůžeme povolit prodej potravinových výrobků, které byly vyrobeny dosud nepoužívanými a neotestovanými technologiemi. Jsem přesvědčena, že při uvádění nových potravin na trh musí mít ochrana zdraví a života spotřebitelů přednost přede vším ostatním. Prodej nových výrobků může být v EU povolen jen tehdy, bude-li toto zaručeno. 16. Průmyslové emise (integrovaná prevence a omezování znečištění) (přepracované znění) (rozprava) Předsedající . – Dalším bodem programu je doporučení pro druhé čtení podané jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ke společnému postoji, který Rada přijala v prvním čtení za účelem přijetí směrnice o průmyslových emisích v Evropském parlamentu a Radě (integrovaná prevence a omezování znečištění) (přepracované znění) (zpravodaj: Holger Krahmer) (11962/3/2009 - C7-0034/2010 2007/0286(COD)) (A7-0145/2010). Holger Krahmer, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, tato rozprava byla špatně načasovaná. Raději bych se díval, jak nizozemský tým vyhraje, i kdyby to mělo být na tomto mistrovství světa naposledy. Je to možná špatné znamení, protože se už nemůžeme dívat, a tak pravděpodobně nakonec přece jen nevyhrají. Pane komisaři, dnes – nebo přesněji zítra – dokončíme legislativní balíček, o němž diskutujeme již více než dva roky. Nemůžou za to jen spory, ale také volby do Evropského parlamentu, které se mezitím konaly, a dále to, že v průběhu diskusí vstoupila v platnost nová Smlouva o Evropské unii, kvůli čemuž se muselo pár věcí upravit. Domnívám se však, že pokud můžeme z dnešní debaty vyvodit nějaký závěr, tak je to ten, že hlasujeme o kompromisu, který si rozhodně zaslouží, aby byl schválen, i když tak v některých částech možná činíme se skřípáním zubů. Rád bych zdůraznil dva aspekty. Prvním z nich jsou ekologické požadavky průmyslových podniků. Jde o to, abychom v Evropě lépe uplatňovali nejlepší dostupné techniky. V kompromisním návrhu nalezneme celý odstavec výjimek, který dává Evropské komisi – pane Potočniku, tady se obracím přímo na vás – nástroje, jež mají během několika příštích let lépe a rozhodněji než doposud zajistit, aby přibližně 52 000 průmyslových závodů v Evropě, jichž se to týká, lépe využívalo nejlepší dostupné techniky. V této diskusi zaznělo mnoho argumentů. Jednomu bych se chtěl věnovat, protože mu vůbec nerozumím. Opakovaně jsem slyšel, že používání nejlepších dostupných technik je příliš nákladné a že tak ohrozíme konkurenceschopnost evropského průmyslu, o to víc v době krize. Nerad vzpomínám na svou minulost, ale pocházím z bývalé NDR, tedy
221
222
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
východního Německa. Ekonomické a ekologické zhroucení NDR lze přičíst skutečnosti, že jsme po celá desetiletí zanedbávali investice do nejnovějších technologií. Myslím si, že každé odvětví a každý průmyslový podnik musí v zájmu své existence investovat do nejnovějších technologií, protože jinak ztratí konkurenceschopnost. S tím samozřejmě souvisí i snižování emisí látek, které znečišťují životní prostředí. Dnes máme možnost přijmout zákon, který tuto výchozí situaci zlepší. Druhá část směrnice – a tady dojde k tomu skřípání zubů, o němž jsem se zmínil – se týká velkých spalovacích zařízení. Opět mluvíme – stejně jako tomu bylo u předchozí směrnice – o prodloužení výjimky do roku 2020, v některých případech až do roku 2023, pro velká spalovací zařízení, která nemusí plnit ekologické povinnosti, a zejména dodržovat limity pro znečišťování ovzduší. Vyzývám Radu, ale možná také nás všechny, abychom se velmi pečlivě zamysleli nad účelností toho, že si pravidelně dáváme ambiciózní ekologické cíle, diskutujeme o nich a vítáme je zde, ale jakmile dojde na jejich uskutečňování a převádění do konkrétních právních předpisů, nastává v Evropě tragédie. Členské státy si najednou uvědomí, kolik to stojí, jaké účty musíme zaplatit a zpravidla ti, kteří splnili vše v předstihu, jsou pak potrestáni. Existuje celá řada členských států, které dnes již povinnost splnily a které nakonec zůstanou na holičkách. Řeknu to ještě jednou: ať už mluvíme o průmyslových zařízeních nebo velkých spalovacích zařízeních – což v podstatě znamená uhelné elektrárny – nemluvíme o science fiction. Nehovoříme zde o věcech, které nejsou k dispozici, naopak, jedná se o nejnovější technologie. V těchto zařízeních se mohou využívat nejlepší dostupné techniky – které jsou vzhledem ke konkurenčním a cenovým podmínkám na trhu k dispozici – a v souvislosti s tím dnes dokončujeme legislativní balíček, který je podle mého názoru lepší, než předpisy, jež v současné době platí, a proto bych chtěl nás všechny povzbudit, abychom jej schválili. Rád bych také poděkoval svým kolegům, kteří si sice někdy nebrali servítky, ale na této záležitosti se mnou v uplynulých dvou letech pracovali, za jejich podporu, terénní výzkum a především za to, že téměř všechny hlavní skupiny tento kompromis schválily. Janez Potočnik, člen Komise. – Pane předsedající, protože jsem také sportovní fanoušek, sdílím váš názor, ale Nizozemci s přehledem vedou 3:1 a myslím, že stojí za to, být zde a projednávat dnešní návrh. Jsme na prahu dohody o průmyslových emisích, která umožní sladit opatření Evropské unie v oblasti snižování znečištění z největších průmyslových zdrojů s ambiciózními cíli v oblasti životního prostředí. Zároveň poskytne možnost pro ekologické inovace a posílení udržitelných výrobních metod v důležitých odvětvích našeho hospodářství. Tohoto bodu bychom nedosáhli, kdyby Evropský parlament v této důležité věci neodvedl tak usilovnou práci. Chtěl bych poblahopřát panu zpravodaji Holgeru Krahmerovi, stejně jako Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a poděkovat jim za vynikající práci na přípravě návrhu směrnice o průmyslových emisích. Tato směrnice představuje významný krok kupředu v oblasti kontroly průmyslového znečištění v Evropské unii. V současné době se nacházíme v situaci, kdy se na průmyslovém znečištění podílí z více než 80 % oxid siřičitý, z více než 40 % prach a z více než 30 % oxidy dusíku. Nacházíme se také v situaci, kdy se na místní úrovni velmi liší používání nejlepších dostupných technik.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Je tedy zcela jasné, že současné status quo je nedostatečné, a to nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale také pokud jde o narušení hospodářské soutěže. Je naprosto nezbytné posílit dva základní prvky právních předpisů, jimiž je využívání nejlepších dostupných technik a revidované mezní hodnoty emisí pro nejdůležitější odvětví, a já jsem rád, že Parlament tento názor sdílí. Směrnice zajistí, aby průmyslová zařízení v celé Evropské unii splňovala vysoké normy v oblasti životního prostředí a ochrany zdraví a blaha našich občanů. Získáme tím rovněž příležitost k podpoře ekologických inovací. Jak jsem již zmínil, práce Evropského parlamentu měla klíčový význam pro dosažení dohody, která zachovává environmentální integritu návrhu Komise a jejíž uzavření se v řadě fází institucionálního procesu zdálo neproveditelné. Přijetím této směrnice může Parlament prokázat své upřímné odhodlání v otázce snižování průmyslového znečištění. Komise může přijmout kompromisní balíček – který je skutečně kompromisem – abychom u této směrnice dosáhli ve druhém čtení dohody, a rád bych přesvědčil Parlament k zaujetí stejného postoje. Elisabetta Gardini, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěla především pogratulovat našemu zpravodaji panu Krahmerovi, protože všichni víme, že jsme skutečně dosáhli výsledku, který se místy zdál beznadějný. Chtěla bych zdůraznit, že u této směrnice, u této dokumentace hrozilo vážné riziko dohodovacího řízení. Proto, jak jsme také slyšeli od pana komisaře, je nám všem zřejmé, že máme co do činění s prací, která byla složitá a vyžadovala spoustu času. Stačí si uvědomit, že se jedná o směrnici z roku 1996 a že tato práce znamená již pátou a nejdůležitější změnu směrnice o průmyslových emisích. Myslím si, že pouze několik těchto údajů stačí k naznačení všech nedostatků a vad tohoto právního předpisu. Směrnice se ukázala jako obtížně proveditelná – chtěla bych upozornit, že proti devíti členským státům již bylo zahájeno řízení pro porušení práva – a její oblast použití tak široká, že je místy skutečně nepřiměřená. Neměli bychom zastírat, že toto všechno tudíž vedlo k velkému úsilí, vyžádalo si oběti ze strany zúčastněných orgánů, všech politických skupin a veškerých národních delegací a často nás to stavělo před opravdu těžké rozhodování. Dnes večer jsem však přesvědčena, že jsme dosáhli nejlepšího možného výsledku z hlediska ochrany hospodářské soutěže, životního prostředí, evropské průmyslové politiky a politiky zaměstnanosti. Na jedné straně máme směrnici, která ukládá společné povinnosti všem členským státům, a na straně druhé směrnici, která také umožňuje potřebnou flexibilitu. Takže opravdu doufám, že výsledky tohoto přepracování mají bezprostřední dopad na snižování administrativní zátěže a ve střednědobém horizontu na zlepšení ochrany životního prostředí a posílení evropského průmyslu. Marita Ulvskog, jménem skupiny S&D. – (SV) Pane předsedající, nejdříve bych chtěla poděkovat panu Krahmerovi za to, že tento ambiciózní právní předpis prosadil. Ráda bych také poděkovala všem, kdo ho podpořili a předložili návrhy, protože práce na této směrnici měla velký význam. Směrnice se týká více než 50 000 průmyslových podniků, jinými slovy podniků, které zaměstnávají mnoho lidí, ale současně z velké části přispívají ke
223
224
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
znečištění ovzduší, a proto mají dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Návrh, o němž budeme zítra hlasovat, zdaleka není dokonalý, ale oproti stávajícím právním předpisům představuje jednoznačný krok správným směrem . Proto stojí za to pro něj hlasovat. Hlavním problémem je, že se prodlužuje lhůta pro výjimky udělené velkým spalovacím zařízením, a to navzdory skutečnosti, že tato zařízení jsou odpovědná za 90 % průmyslových emisí oxidu siřičitého a oxidu dusičitého. V této otázce se nám prostě nepodařilo přemoci konzervativní strany v Radě a v Evropském parlamentu, což považuji za politováníhodné. Nicméně pozitivním aspektem návrhu, o kterém budeme zítra hlasovat, je skutečnost, že v budoucnu budou existovat přísnější a jasnější podmínky pro udělování výjimek. Hlavní prioritou skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu byl právě tento výsledek, tedy vytvoření řádu a přijetí jasnějšího znění, na jehož základě bude de facto možné udělovat méně výjimek než dnes. Jsem ráda, že se nám toho podařilo dosáhnout. Nejlepším dostupným technikám a referenčním dokumentům bude přitom přisouzena důležitější role a průmysl dostane značnou volnost při rozdělování potřebných investic. Celkově to může znamenat, že vytvoříme podmínky k tomu, aby bylo možné učinit krok směrem ke snížení průmyslových emisí a ke všem pozitivním důsledkům, které to přinese v oblasti zdraví a životního prostředí. Současně učiníme kroky směrem ke spravedlivější hospodářské soutěži, protože změny budou popudem k lepšímu provádění s ohledem na emisní limity. V neposlední řadě dojde k vytvoření dalších bezpečnějších pracovních míst, a to v době, kdy naše část světa musí čelit konkurenci ze zemí, kde se v současné době ve velké míře investuje právě do tohoto typu změn. Pan Krahmere, nesmíme skončit jako východní Německo, které nyní zaostává. Chris Davies, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, s panem Holgerem Krahmerem se ne vždy shodneme, pokud jde o environmentální právní předpisy a to, do jaké míry by měly být prosazovány, ale u tohoto opatření jsme si, myslím, velmi blízko, přesto, že řada jeho argumentů byla nacionalistická. Byl schopen tvrdit, že Německo tyto právní předpisy uplatnilo efektivně nebo efektivněji než jakýkoli jiný členský stát, včetně mého vlastního. A tím se Německo dostalo do konkurenční nevýhody v porovnání s ostatními. To je argument, který lze použít pro mnoho aspektů environmentálních právních předpisů. Musí zde platit rovné podmínky. Právní předpisy, které přijímáme, musí být uplatňovány stejně a účinně v celé Evropské unii, máme-li chránit životní prostředí a chceme-li zajistit, aby některé země nezískaly konkurenční výhodu tím, že neinvestují do zlepšení, která jsou za tímto účelem nezbytná. Jde o to, že jsme teď tyto právní předpisy přepracovali. Možná jsme je nezmírnili, ale zaměřili jsme se na to, že první opatření se členským státům nepodařilo provést. Členské státy se dostaly z obliga. Můj členský stát, Spojené království, se dostal z obliga. Neudělal to, co Německo. Takže chci požádat pana komisaře, aby ve své odpovědi přesně uvedl – na záznam – co v těchto nových právních předpisech zajistí, aby členské státy skutečně udělaly to, co se od nich žádá? Bas Eickhout, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, budu stručný, protože zápas mezi Nizozemskem a Uruguayí se stále hraje. Vedeme o tři góly, takže to vypadá, že se Nizozemsko dostane do finále. Budu hovořit krátce, protože chci chytit konec hry.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Vraťme se k této směrnici, která je neuvěřitelně důležitá, protože se týká kvality ovzduší pro všechny obyvatele Evropy. Proto jsem průběhem jednání opravdu zklamaný. Těší mě, že můj kolega pan Davies hovořil o své vlastní zemi, o své vlastní vládě, jako o jedné z vlád, které se neustále brání jakémukoliv zpřísnění tohoto právního předpisu. Znamená to například, že v současné době je Nizozemsko ve větší míře sužováno znečištěním ovzduší ze tří špinavých britských tepelných elektráren než z jedenácti elektráren tuzemských. To jasně ukazuje, jak jsou podmínky z hlediska poměru kvality ovzduší a našeho přístupu k průmyslu nevyrovnané. Nizozemsko stejně jako Německo, vlast mého kolegy pana Krahmera, provedlo předpisy velmi dobře a velmi přísně, zatímco jiné země, jako je Itálie a Spojené království, neudělaly za celou řadu let nic. Je zcela jasné, že tento právní předpis je třeba zpřísnit, a tak mě trápí, když vidím, že především Itálie a Spojené království v Radě zlepšení opětovně blokují. Já jsem nicméně jednoznačným zastáncem tohoto zpřísnění. I když mají elektrárny ve Velké Británii a Itálii i všude jinde v Evropě k dispozici dalších dvanáct let, nakonec budou muset stejně splňovat přísné normy, a zajistit tak zdraví našich občanů ve všech členských státech Evropské unie. A o to nakonec jde. Skupina zelených / Evropské svobodné aliance bude proto nakonec hlasovat ve prospěch tohoto právního předpisu, ale s těžkým srdcem, protože přijímání bylo velmi těžkopádné. Všichni poslanci neustále mluví o potřebě rovných podmínek, ale když přijde na realizaci v zájmu dosažení čistého vzduchu, mnoho členských států vycouvá a loudá se kdesi vzadu. Tyhle chyby stále přetrvávají, ale nakonec budou muset všechny členské státy tyto normy dodržovat. Musíme zajistit rovné podmínky a potřebujeme čistý vzduch. Proto má význam hlasovat ve prospěch této směrnice, ačkoli proces byl tak neuspokojivý a řada členských států nás zklamala. Nakonec jsme však pokroku dosáhli. Věřím, že zápas je nyní u konce a Nizozemsko se dostalo do finále. Martin Callanan, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, doufám, že zklamání pana Eickhouta v otázce právních předpisů, o nichž diskutujeme dnes večer, zmírňuje skvělé vítězství Nizozemska, kterého dosáhlo možná pomocí nejlepších dostupných fotbalových technik. Je smutné, že se Anglie do tohoto stádia nedostala, ale to nevadí, nemůžeme mít všechno. Nyní se vrátím k předmětu diskuse a nejprve vzdám hold práci, kterou pan Holger Krahmer odvedl. Byl to velmi dlouhý a složitý právní předpis a on do práce zapojil všechny politické skupiny a nejrůznější názorová stanoviska. Nakonec jsme dosáhli přijatelného kompromisu. Nikdo nedostal, co požadoval – možná, že to je známkou dobré evropské legislativy, ale je to trochu komplikovaně zmatené – a nikdo není spokojený. Členské státy nejsou nijak zvlášť spokojené. Někteří poslanci Parlamentu jsou určitě velmi nespokojení. Doufám, že nespokojenost pana Eickhouta se později zmírní, je to nicméně dobrý konečný výsledek. Dosažené kompromisy podle mého názoru vytvářejí dobrou rovnováhu mezi ochranou životního a zohledněním určitých docela oprávněných obav některých členských států, které se bojí, že vynucené zavření mnoha uhelných elektráren bude mít špatný dopad na životní prostředí – čím se výkon nahradí? Musíme splnit dlouhodobé emisní právní předpisy a směrnice, což by mohl ohrozit fakt, že by příliš mnoho elektráren bylo nuceno brzy ukončit činnost. A všechna požadovaná vylepšení musí nakonec někdo zaplatit. Nakonec je to vždy spotřebitel. V celé Evropě máme recesi a musíme být opatrní a dosáhnout rovnováhy mezi ochranou životního prostředí a nákladnými úpravami.
225
226
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
João Ferreira, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, pane Krahmere, dámy a pánové, nová směrnice vytváří nový, náročnější a moderní legislativní rámec pro průmyslové emise, což považujeme za důležitý krok vpřed pro lepší ochranu životního prostředí a veřejného zdraví, zejména obyvatel, kteří žijí a pracují v blízkosti průmyslových komplexů nebo v oblastech pod jejich vlivem. Určíme-li limity emisí u rozšířené řady znečišťujících látek a potvrdíme-li nutnost využít nejlepších dostupných technologií k tomu, aby se průmyslové obory s vysokou úrovní emisí limitům přizpůsobily, stanovíme důležitou zásadu: v zájmu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví musíme do výrobních procesů, a to zejména do procesů s největším dopadem na životní prostředí, zavést nejlepší technologie, které nám vědecký a technologický rozvoj zpřístupňuje. Tento přístup také podporujeme u oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Jako alternativu k používání tržních nástrojů jako je obchodování s uhlíkem, které Evropská unie již podporuje, navrhujeme legislativní přístup, který je ekologicky efektivní a sociálně spravedlivý, na rozdíl od čistě tržního přístupu. Z tohoto důvodu bychom uvítali, kdyby bylo v tomto druhém čtení zamítnuto uplatňování obchodování s emisemi pro oxid dusičitý a oxid siřičitý, jak někteří navrhli, a vzali jsme na vědomí pozměňovací návrh, který objasňuje možnost stanovit limity u oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů, na které se vztahuje evropský systém obchodování s emisními povolenkami, což představuje normativní, a ne tržní přístup. V našem dalším úsilí o snížení emisí nesmíme nicméně zapomínat na rozdíly, které existují mezi členskými státy, a na specifika jednotlivých států, jako jsou různé výrobní systémy a podmínky či schopnost provádět potřebné úpravy v technologických a výrobních procesech. Tento kompromis zajišťuje, aby se k uvedeným rozličným skutečnostem přihlíželo. Vhodné a odůvodněné plánované změny spolu s vnitrostátními plány pro přechodné období zajistí flexibilitu potřebnou k využívání nejlepších dostupných technologií, aniž by byly ohroženy původní cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Rovněž oceňujeme skutečnost, že členské státy mohou zachovat nebo přijmout přísnější ochranná opatření, než jsou opatření stanovená v této směrnici, konkrétně u výše uvedených emisí skleníkových plynů. Tento nový legislativní rámec je nutné v zájmu zachování udržitelné výroby v různých členských státech a regionech doplnit o opatření EU na podporu modernizace výrobních systémů, zejména v nejzranitelnějších hospodářstvích. Konečně je také důležité podporovat investice do veřejného výzkumu a vývoje, aby se zajistil rozvoj a neustálé zlepšování nejlepších dostupných technologií. Oreste Rossi, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, opatření, kterým se dnes zabýváme, patří k nejdůležitějších v celém volebním období a má opravdu výrazné hospodářské důsledky. Začali jsme s návrhem, který byl ve výboru schválen, s odmítavým hlasem delegace Lega Nord, protože původní návrh by přinesl uzavření mnoha průmyslových závodů a restrukturalizaci ostatních. Po zablokování v Radě došlo k řadě třístranných jednání mezi Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Radou a Komisí a text byl revidován a doplněn, což podle našeho názoru vedlo k jeho celkovému zlepšení.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Dnes budeme hlasovat o textu, na jehož základě se průmysl musí více zabývat životním prostředím, ale který zároveň nemá neúměrný dopad na evropská průmyslová hospodářství, zejména v době krize, kterou v současné době procházejí. Zohlednění životního prostředí neznamená zavření evropských průmyslových závodů, protože tato zařízení by se pak jednoduše přesunula do třetích zemí nebo na nově vznikající trhy, kde neexistují kontroly životního prostředí. Čína nedávno prohlásila, že nemá v úmyslu změnit poměr využívání zdrojů energie, který zde tvoří z 80 % uhlí a ze 20 % ropa, a dokonce prohlásila, že chce do roku 2020 zdvojnásobit své energetické potřeby. Uzavření nebo přesun podniků z Evropy do jiných zemí nezlepší globální životní prostředí, ale způsobí jen ztrátu pracovních míst a zhoršení ekonomické krize. Theodoros Skylakakis (PPE). – (EL) Pane předsedající, kompromisem, jehož Rada dosáhla a o kterém budeme zítra hlasovat, se dokončí rámec pro průmyslové emise v Evropě na příští desetiletí. Je to legislativní úspěch, protože v době vážných hospodářských obtíží a závažných problémů v životním prostředí prosazuje logické, realistické a vyvážené řešení. Platí to zejména pro přechodné vnitrostátní plány, které se budou vztahovat na velké elektrárny. V mé zemi, v Řecku, si počáteční opatření vyžádala okamžité úpravy, které ohrozily tisíce pracovních míst a energetickou bezpečnost státu, nebo by si eventuálně vyžádaly instalaci nových filtrů v hodnotě stovek milionů eur, které by musely být umístěny do starých továren, jimž do tří nebo čtyř let hrozilo uzavření. Jinými slovy, buď bychom bývali zbytečně utratili velké množství peněz, nebo bychom bývali museli zaplatit obrovské ekonomické a sociální náklady. Trh s elektřinou bohužel není dosud jednotný. Dosažení tohoto cíle bude nějakou dobu trvat. Pokud se tedy snažíme o drastická opatření pouze v jedné oblasti trhu, výsledkem budou obrovské náklady pro státy na okraji Unie, které ještě nemají spojení nebo kontakt se zbytkem jednotného trhu. Na druhé straně, pokud jde o kompromis mezi národními plány, zde jsme dosáhli – i když opožděně – obrovského přínosu pro životní prostředí, který bude různě dlouho narůstat v závislosti na skutečných podmínkách a situaci v každém jednotlivém členském státě, aniž by to přinášelo obrovské sociální náklady. Je to rozumné uspořádání, s nímž mohou být ti, kdo ho výrazně podporovali, naprosto spokojeni. Jo Leinen (S&D). – (DE) Pane předsedající, pan komisař Potočnik Parlamentu srdečně poděkoval za to, že jsme zůstali u tohoto legislativního balíčku tak tvrdohlaví a že jsme přispěli k velkému posunu vpřed, pokud jde o předcházení znečišťování ovzduší. Díky za to patří samozřejmě našemu zpravodaji panu Krahmerovi za jeho vynikající práci, ale také všem stínovým zpravodajům a ostatním, kteří s námi pracovali na tom, aby bylo v Evropě čistší ovzduší. Evropská agentura pro životní prostředí nám předala zprávu, která ukazuje, že v některých oblastech je z hlediska znečištění ovzduší, oxidů dusíku a prachu situace stále špatná. Pane komisaři, vy jste říkal to samé. Nyní doufáme, že s touto novelizovanou směrnicí budete mít také nástroj pro provádění kontrol. Doufáme, že při jejím provádění budete stejně tvrdohlaví a nebudete souhlasit s žádnými významnými výjimkami nebo plýtváním času. Vždyť předcházející směrnice pochází z roku 1996 – tedy z doby před 14 lety!
227
228
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Dovedu pochopit nové členské státy jako je Polsko a další, ale absolutně nechápu staré členské státy. Za všechny ty roky se toho udělalo velice málo a stále zaznívaly stejné argumenty ohledně pracovních míst a nákladů. Když se čeká příliš dlouho, je to vždycky špatné a všechno pak přijde najednou. Pokud děláme věci včas, pak můžeme rovněž zajistit inovace a ochránit pracovní místa. Je to velký úspěch, i když to poněkud kazí velká spalovací zařízení. Malé ryby se pochytají, ale velké proklouznou. To, co se stává tak často v životě, platí bohužel i u průmyslových závodů. Evžen Tošenovský (ECR). – (CS) Určitě je velmi důležité tlačit na snižování emisí nebezpečných látek v průmyslu. Tento proces je velmi důležitý. Na druhé straně by ale neměl probíhat čistou, administrativně nastavenou linií, protože se nám může stát, že vlivem ekonomiky, tlaku různých řešení bychom mohli dosáhnout pravého opaku. Může nastat uzavření společnosti a náklady na řešení následných problémů jsou mnohem horší, než kdybychom hledali skutečně to nejlepší řešení. Nejsem přesvědčen ani o tom, že je možné tlačit podniky jenom k hledání a využití nejlepších technologií, vidím to jako důležitý mechanismus hledání toho nejlepšího řešení, tak aby skutečně došlo ke snížení emisí. Hovořím tady jako člověk, který byl 16 let primátorem a hejtmanem velmi složité industriální oblasti, kde se to často muselo velmi složitě řešit v rámci diskuzí. Sirpa Pietikäinen (PPE). – (FI) Pane předsedající, tato směrnice o průmyslových emisích nastoluje přísnější emisní limity pro prach, oxidy dusíku a oxid siřičitý. To je to nejmenší, co musíme udělat v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Dokonce ani po přijetí této směrnice nebude situace na všech místech Evropy zcela dobrá. Mrzí mě zejména, kolik a jak velké výjimky jsou v tomto kompromisním návrhu obsaženy. Je zcela nesmyslné si představovat, že udělováním těchto výjimek napomáháme našemu průmyslu nebo úrovni naší konkurenceschopnosti: naopak, za účelem provádění strategie EU 2020 bychom například měli investovat do ekologického růstu, účinnosti zdrojů a poctivé konkurenceschopnosti. V souvislosti s tímto návrhem lituji ještě jedné věci, a to, že nepředstavuje žádný pokrok v oblasti emisí do půdy a schopnosti pokročit vpřed. Doufám, že vzhledem k tomu, jak obtížná je pochopitelně tato situace, bude Komise schopna provádět rychlá a účinná opatření v rámci směrnice o půdě. Samozřejmě, že je to dobrý kompromis. Jsem obzvlášť potěšena zařazením principu nejlepších dostupných technik, i když evropské bezpečnostní sítě a minimální požadavky zůstávají pouze ve fázi posuzování potřeb, zejména pokud jde o výjimky. Za obzvlášť důležitou považuji zmínku o tom, že tato směrnice zcela jistě nebude bránit členským státům v uplatňování přísnějších a dokonalejších právních předpisů, což se týká i skleníkových plynů. Doufám, že až se bude tato směrnice v budoucnu revidovat a aktualizovat, zařadí Komise emise oxidu uhličitého do integrovaného systému monitorování životního prostředí, protože v této oblasti by to bylo správné a efektivní řešení. Pavel Poc (S&D). – (CS) Rád bych především vyjádřil skutečný obdiv panu zpravodaji Krahmerovi za neuvěřitelnou práci, a to nejenom odbornou, ale především vyjednávací, protože dosáhnout kompromisního a takto vyváženého výsledku u komplexní a citlivé legislativy tohoto typu je téměř nadlidský výkon. Nová směrnice tedy konečně sjednotí postupy uplatňované v Evropské unii a přispěje ke snížení administrativní zátěže, ukončí nejednotnost v provádění a prosazování předpisů v členských státech. Vnímám samozřejmě
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
i z mé země určitou nespokojenost občanských iniciativ i regionů s výsledkem jednání trialogu, ale současně si uvědomuji, že přestože se Evropskému parlamentu nepodařilo prosadit všechny své požadavky a připomínky, byl dosažen silný kompromis, který bude v praxi znamenat skutečně snižování emisí a zlepšení životního prostředí, a to nejenom v Evropě. Přechodné národní plány spolu s možností výjimek pro velká spalovací zařízení do jisté míry zpomalí proces modernizace, ale zároveň poskytnou národním ekonomikám závislým na uhelné energetice možnost zajistit modernizaci, a to v reálných časových lhůtách. Byl oslaben požadavek na vytvoření evropské záchranné sítě, ovšem Evropská komise bude muset v pravidelných intervalech minimální emisní limity přehodnocovat, a tak vznikne určitý základ evropského emisního etalonu. Byla prosazena striktní pravidla pro udělení odkladů v souvislosti se zavedením nejlepších dostupných technologií, byť se značnou mírou flexibility poskytnutou příslušným úřadům. Proto po zítřejším hlasování přijde čas také pro jejich odpovědnost, a zejména pro odpovědnost a tlak Komise, protože kompromisní znění směrnice je základem a skutečný úspěch bude záviset až na postupu implementace v členských státech. Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Pane předsedající, hlavními cíli změn právních předpisů pro průmyslová zařízení v Evropské unii jsou přísnější zásady týkající se emisí průmyslových plynů a plnění povinností spojených s ochranou životního prostředí. Návrh směrnice o průmyslových emisích, který spojuje a novelizuje osm stávajících směrnic, je zásadní z hlediska zlepšení stavu životního prostředí a kvality ovzduší v Evropské unii. Zavádí zpřísnění norem pro emise z velkých spalovacích zdrojů a bude se vztahovat na větší počet spalovacích zařízení. Energetický sektor každé země má svůj specifický charakter a vlastní politiku energetické bezpečnosti, alespoň do doby, než přijmeme společnou jednotnou energetickou politiku. Přibližně 95 % polského energetického sektoru je založeno na uhlí. Přijetí počátečních požadavků nové směrnice by přineslo vážné ohrožení energetické bezpečnosti Polska i dalších zemí v naší části Evropy, jejichž situace je podobná, protože vlastnosti jejich energetického odvětví se do jisté míry shodují. Vzhledem k tomu je dobrým řešením umožnit členským státům dosáhnout environmentálních cílů přijetím přechodných vnitrostátních plánů, které jim dočasně povolí uplatnit vyšší emisní limity. Dalším klíčovým faktorem bude možnost udělit povolení s výjimkami, jehož prostřednictvím bude možné, aby emisní povolenky zohledňovaly místní situaci a specifické zeměpisné a hospodářské podmínky. Úpravy environmentálních právních předpisů by však měly vždy směřovat ke stanovování cílů, kterých mohou dosáhnout všechny členské státy. V kompromisním textu se znovu zavádí mnoho z původních plánů Rady, které berou v úvahu skutečnost, že řada členských států není vzhledem ke své závislosti na uhlí nebo zeměpisným podmínkám schopna splnit velmi vysoké ekologické normy. Tento přístup ke snižování emisí a zavádění přísných norem je podle mne vhodný, protože je reálný a v praxi proveditelný. Adam Gierek (S&D). – (PL) Pane předsedající, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin odmítl racionální kompromisní mechanismy. Přijetím zprávy pana Krahmera dostaneme podniky do obtížné situace.
229
230
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
V souladu s podmínkami přistoupení musí být zařízení s výkonem nad 500 MW v Polsku vybavena do roku 2018 mokrým odsiřováním. Pokud tato omezující směrnice vstoupí v roce 2016 v platnost, bude v Polsku nutné modernizovat během šesti let více než 1 200 kotlů. To je ekonomicky a technicky problematické. Mělo by to platit pouze na nové investice. Přijetí tohoto kontroverzního kompromisu bude znamenat, že například polské elektrárny budou muset do roku 2020 snížit výkonnost o 50 %. Návrh doporučení pro druhé čtení by měl být zamítnut, protože nebere v úvahu místní hospodářská a technická fakta. Je založen na dogmatických zásadách. Vede to k neudržitelnému rozvoji a nekalé hospodářské soutěži v rámci Evropské unie. Catherine Soullie (PPE). – (FR) Pane předsedající, konečná dohoda, které bylo dosaženo v otázce přepracování směrnic o průmyslových emisích je více než přijatelná, a snahu o dosažení kompromisu vítám. Tento závěrečný balíček navazuje na klíčové body stanoviska, které jsem společně s několika kolegy ve Výboru pro životní prostředí obhajovala a jehož cílem bylo vytvořit ambiciózní, ale realistický právní předpis. Za prvé jde o zachování určité míry flexibility pro podniky a orgány odpovědné za udělování výjimek. Dále vítám novou verzi evropské bezpečnostní sítě, která přinesla tolik rozporů a jež se dnes zdá mnohem dosažitelnější, poté, co došlo k jejímu omezení na určitá odvětví. Je také důležité poukázat na to, že díky dosažené dohodě existuje užší propojení se směrnicí o systému obchodování s emisemi (ETS) a že z textu nové směrnice byl navždy odstraněn poněkud irelevantní pojem vytvoření trhu s kvótami SO2 a NOx. Několik výhrad je však nutné připomenout. Konkrétně jde o ustanovení o půdě. Směrnice o půdě je stále nedopracovaná a tuto významnou otázku budou bohužel řešit pouze ty členské státy, které mají své vlastní právní předpisy. Parlament bude zítra schvalovat body dohody, jichž bylo dosaženo na základě třístranných jednání. Všichni zúčastnění vynaložili obrovské úsilí, aby se předešlo navrácení textu do dohodovacího řízení. Ráda bych vám připomněla, že tento text má zásadní význam pro průmysl, ale také pro evropskou environmentální politiku. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Účelem směrnice o průmyslových emisích je snížení emisí znečišťujících látek z 52 000 průmyslových zařízení v celé EU, která působí v různých průmyslových odvětvích. Zařízení, jež spadají do působnosti této směrnice, musí být povolena. Povolení musí obsahovat emisní limity, které je nutné dodržovat, a dále provozní podmínky stanovené na základě nejlepších dostupných technik. Společnosti v příslušném průmyslovém odvětví by za účelem získání těchto povolení měly rovněž předložit investiční plán na zajištění modernizace průmyslových zařízení s cílem snížit emise škodlivin. Myslím si, že tato směrnice by měla být vázána na průmyslovou politiku Evropské unie. Měla by poskytovat dostatečnou pružnost, která umožní modernizovat evropský průmysl do takové míry, že Evropská unie bude moci zachovat průmyslovou výrobu a zaměstnanost a současně dál snižovat emise znečišťujících látek. Nakonec vyzývám Komisi, aby rozhodnutí pro stanovení mezních hodnot emisí souvisejících s nejlepšími dostupnými technikami konzultovala již v raných fázích přípravy s Parlamentem a členskými státy, a ne až poté, co je Komise přijme.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE). – (PL) Pane předsedající, rád bych se vyjádřil ke dvěma otázkám. První z nich je rychlá odpověď – zápas skončil s výsledkem 3:2 pro Holanďany. Druhá záležitost se týká členských států, jejichž průmysl je závislý na uhlí, a návrhu směrnice. Polsko se účastní a bude se účastnit realizace evropské energetické strategie, takže jsme uvítali, že v rámci třístranných rozhovorů bylo dosaženo kompromisu v otázce návrhu směrnice o průmyslových emisích. Polsko má palivovou strukturu, která je v celosvětovém měřítku unikátní – více než 90 % elektrické energie a tepla se vyrábí z domácích zásob uhlí, což poskytuje naší zemi bezpečnost a vysokou míru energetické nezávislosti Přechodná období pro velká spalovací zařízení týkající se SO2 a NOx jsou pro nás velmi důležitá. Bez povolených výjimek by bylo nutné technicky a ekonomicky neoprávněným způsobem do konce roku 2015 předčasně a náhle odstavit více než 30 fungujících elektráren a více než polovinu tepelných elektráren a zařízení pro dálkové vytápění, která zásobují obyvatelstvo a průmysl. Přechodná období umožní rozložit proces postupného rušení těchto zařízení do let 2016–2023 a postupně nahrazovat tato zařízení moderními energetickými bloky s nejvyšší možnou efektivitou výroby energie. Investiční proces, který začal v naší zemi, je rovněž zaměřen na diverzifikaci paliv v souladu s aktuální energetickou politikou do roku 2030. Podíl pevných paliv při výrobě elektrické energie se tak sníží pod 60 %. Dále je třeba říci, že při provádění požadavků souboru opatření v oblasti změny klimatu a energetiky bude Polsko muset vyvinout obrovské úsilí na to, aby do roku 2020 dosáhlo 20% podílu obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a přebudování technologických celků na výrobu energií s nízkou úrovní emisí CO2. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Jsem přesvědčena, že kompromis vyjednaný mezi Radou a Evropským parlamentem je rozumným řešením ambiciózní revize integrované prevence a omezování znečištění vzduch emisemi v Unii. Vychází z dosažené politické shody za českého předsednictví na dočasných výjimkách pro stávající zařízení, která potřebují nutně čas a zdroje pro rozsáhlou modernizaci, a to zejména v době hospodářské krize není lehký úkol. Jako lékařka bych samozřejmě uvítala razantnější snižování emisních limitů, ale to není v praxi reálné. Jsem ráda, že v České republice již došlo k dohodě s průmyslem a že existuje národní plán na postupné snižování emisních stropů tak, že nové limity by měly být do deseti let splněny. Obávám se, že přijetí případných dalších návrhů nad rámec těžce dohodnutého kompromisu by celou revizi pohřbilo na další léta. Gratuluji všem vyjednávačům. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Na úvod bych chtěl podpořit úsilí zpravodaje pana Holgera Krahmera o co nejdůslednější naplňování cílů Evropské unie na ochranu životního prostředí. Na druhé straně rozumím i jistým obavám vlád evropských zemí, že důsledné naplňování požadavků formulovaných Evropským parlamentem může v některých případech zkomplikovat hospodářskou situaci v jejich zemích. Dočasné zpomalení hospodářského růstu však za jistých podmínek může být přijatelnou cenou za zásadní zlepšení životního prostředí občanů v regionech silně postižených znečištěním. Proto musíme citlivým, ale důrazným způsobem pokračovat v postupném tlaku na modernizaci výrobních technologií zaměřených na snižování průmyslových emisí a vést
231
232
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
konstruktivní dialog s představiteli průmyslu o začlenění této filozofie do jejich rozvojových plánů. Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Pane předsedající, snížení byrokracie, zjednodušení, zvýšení efektivity – to jsou tři základní pojmy, které vyjadřují správný přístup k úpravě směrnice o průmyslových emisích. Potřebujeme řízené snížení nadměrné byrokracie, abychom mohli dosáhnout zefektivnění činnosti. Potřebujeme konkrétní a kompaktní zásady, které stanoví minimální standardy v celé Evropské unii. Potřebujeme doprovodné zvýšení účinnosti, aby bylo možné účinněji chránit naše životní prostředí. Potřebujeme však také nezávislý a objektivní kontrolní orgán, který dodržování nových zásad zajistí. V posledních letech se díky novým technologiím a udržitelnému hospodaření v zemědělství snížily emise CO2 o 12 %. Zemědělský sektor proto hraje v ochraně klimatu a životního prostředí zásadní roli. Nyní může následovat průmysl. Vytvoří-li se v průmyslu minimální normy a dojde-li díky tomu ke snížení škod na životním prostředí, bude to znamenat konkrétní příspěvek průmyslu k ochraně našeho životního prostředí. Marian-Jean Marinescu (PPE). vyplynulo z třístranných jednání.
– (RO) Souhlasím s kompromisním zněním, které
Byly odstraněny rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o prosazování právních předpisů a kontrolu tohoto prosazování. Do návrhu byla zařazena řada výjimek a flexibilních ustanovení určených pro velká spalovací zařízení, která nejsou schopna splnit podmínky do doby, než vstoupí směrnice v platnost. Díky tomu bude možné přijmout určité minimální požadavky, respektive minimální hodnoty emisí pro každý průmyslový sektor, které musí dodržovat všechny hospodářské subjekty v celé Evropské unii. Na základě přijatých emisních hodnot a nejlepších dostupných technik bude možné udělit výjimky, a to v případech, kdy investiční náklady převýší přínosy pro životní prostředí. Kompromisní znění znamená systematický krok ke zlepšení výkonnosti průmyslových zařízení, jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak z hlediska hospodářských výhod. Výsledkem toho všeho… (Předsedající řečníka přerušil) Eija-Riitta Korhola (PPE). – (FI) Pane předsedající, tato důležitá legislativní reforma bohužel zůstala na podzim roku 2008 ve stínu souboru opatření v oblasti změny klimatu a energetiky. Je to škoda, protože jde o nesmírně důležitou směrnici z hlediska kvality ovzduší a průmyslu v Evropské unii. V té době jsem dělala vše, co bylo v mých silách, abych zajistila, že nebude vzbuzovat žádné negativní asociace vycházející z toho, že reforma bude nákladná a přitom nebude znamenat žádný velký přínos pro životní prostředí. Je ostudné, že nikdo nepožádal Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku o stanovisko, ačkoliv směrnice zcela očividně patří do jeho pole působnosti. Přestože jsme dosáhli rozumného kompromisu, musí společnosti investovat do čistých technologií, které nejsou vždy k dispozici. Zařízení budou muset být předčasně uzavřena, což s sebou přinese značné náklady pro spotřebitele. Je nicméně dobře, že kompromis zohledňuje potřebu flexibility, pokud jde o stará zařízení, která se skoro nepoužívají. Předčasné uzavření těchto podniků by představovalo náklady, které jsou vyšší než výsledný přínos pro životní prostředí. Je také dobře, že neprošel návrh emisních limitů pro oxid uhličitý, které podporuje skupina zelených / Evropské svobodné aliance, protože kontrol už je příliš mnoho a překrývají se s obchodováním s emisemi.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Janez Potočnik, člen Komise. – Pane předsedající, hlavní věcí, která nám umožní řešit problémy ochrany životního prostředí a narušení hospodářské soutěže, je za prvé požadavek využití nejlepších dostupných technik při stanovování podmínek pro povolení a mezních hodnot emisí. Flexibilita je stále ještě možná, ale teď musí být jasně odůvodněná. O jejím využívání může Komise shromažďovat informace. Největší zdroje znečištění – velká spalovací zařízení – budou muset do poloviny roku 2020 začít používat nejlepší dostupné techniky nebo v roce 2023 provoz ukončit. Jak jistě víte, v našem návrhu byla uvedena kratší doba. Všechna tato opatření, jakož i ustanovení o inspekcích a veřejné transparentnosti, znamenají, že nemůžeme pokročit vpřed, pokud nebude tento balíček schválen. Komise je rozhodně připravena s tímto procesem provádění napomáhat, ale jak jsem již mnohokrát uvedl, nebudu v případě nutnosti váhat se zahájením řízení pro porušení práva. Doufám, že jsem to již prokázal v první polovině svého funkčního období. Domnívám se, že důležitým argumentem, kterým se musíme řídit, jsou rovné podmínky pro všechny. Pokud jde o hospodářskou soutěž, samozřejmě bychom měli věnovat pozornost konkurenceschopnosti a hospodářské soutěži v Evropě a zcela jistě chceme soutěžit s Čínou – ale ne s jejími normami pro kvalitu ovzduší. I dnes dochází v Evropě k mnoha předčasným úmrtím, u kterých se ukazuje, že byla způsobena špatnou kvalitou ovzduší. Dle mého názoru můžeme oprávněně říci, že průmyslu poskytujeme čas na to, aby mohl změny zabudovat do obvyklých investičních plánů. Měli bychom se také podívat na pozitivní stránku návrhu, tedy že získáme technologickou výhodu. Je také důležité si uvědomit, že přepracovaný návrh Komise týkající se směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění výrazně nemění stávající režim stanovený touto směrnicí z roku 1996. Původní návrh se opíral o důkladné posouzení dopadů, které probíhalo dva roky a zapojil se do něj průmysl a nevládní organizace členských států. Je také důležité nezapomínat, že pojem nejlepších dostupných technik bere v úvahu i náklady na jejich použití Je také důležité vědět, že máme řadu doplňkových politik na podporu průmyslu: strategický plán pro energetické technologie, akční plán pro environmentální technologie, sedmý rámcový program, program pro hospodářskou soutěž a inovace, strukturální fondy atd. Abych shrnul to, co zde dnes zaznělo: lepší životní prostředí, udržení konkurenceschopnosti, evropská pracovní místa, udržitelnost, snížení nákladů, příliš mnoho výjimek, přísnější pravidla, potřeba větší flexibility, zájmy, vyvážená práva. To vše nám kompromis přináší. Pravdou je, že to znamená pokrok směrem dopředu. Pravdou je, že se ubíráme správným směrem, směrem k lepší kvalitě života, zdravějšímu životnímu prostředí, rovnějším podmínkám pro průmysl, včetně stimulace nových inovací. Myslím si, že návrh, který máte před sebou a který zpravodaj výborně připravil, si zaslouží vaši podporu. A samozřejmě má podporu Komise. Holger Krahmer, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, během naší rozpravy se staly tři důležité věci: za prvé je jasné, že fotbalové mistrovství světa vyhraje tým z Evropy. To je myslím dobré znamení. Kdo přesně to bude, teprve uvidíme. Nechci teď nikoho upřednostňovat. Za druhé se Německo dočkalo komplimentů ze strany Spojeného království. Chrisi Daviesi, děkuji! To se také nestává každý den. A určitě to stojí za zmínku. A za třetí, svět je stále v pořádku, když dokonce i pro skupinu Zelených / Evropské svobodné
233
234
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
aliance je fotbal důležitější než ochrana životního prostředí. Náš kolega pan Eickhout už bohužel odešel. Ale samozřejmě chci našim holandským přátelům poblahopřát. Chtěl jsem mluvit o dvou aspektech rozpravy, kterou jsem měl tu čest sledovat. Prvním je to, že naprosto chápu všechny starosti a strasti svých přátel z východní Evropy. Jako východní Němec jsem také napůl východní Evropan. Chápu, že východní Evropa nemůže okamžitě ve všem dohnat politiku životního prostředí, která byla v zemích západní Evropy přijata v posledních desetiletích. Země může dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí, pokud si to může dovolit. Ano, to je pravda. Myslím si však, že – i když tato specifika vezmeme v úvahu – stojí za to tento kompromis schválit, protože bere v potaz rozdílné výchozí pozice členských států. Za druhé, argument, že použití nejlepších dostupných technik ohrozí konkurenceschopnost, zejména s ohledem na Čínu, je nejen nesprávný, ale i nebezpečný. Musíme se vypořádat s faktem, že průmyslové procesy v Asii jsou vždy levnější než zde. Tohoto náročného úkolu se budeme schopni zhostit, pouze pokud budeme v co největším počtu průmyslových odvětví využívat nejlepší dostupné techniky. Ten, kdo to dělat nebude, bude méně konkurenceschopný. Nikdo včetně tohoto zákona nepožaduje, aby se nějaký průmyslový podnik hned zítra zavřel. Nikdo nepožaduje, aby se za jeden týden udělal obrovský skok z 0 na 100 za účelem dosažení určitého limitu pro znečišťující látky. Máme dost přechodných období, ale je nesprávné říkat, že se kvůli konkurenci musíme vzdát ochrany životního prostředí. Domnívám se také, že jsme touto směrnicí stanovili směr nejen pro environmentální politiku, ale také pro průmyslovou politiku, směr, na němž stojí za to v příštích několika letech pracovat. Předsedající . – Pane Krahmere, gratuluji vám k vaší vynikající práci. Rozprava je skončena. Hlasování se bude konat zítra, ve středu 7. června 2010 ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Vítám výsledek třístranných rozhovorů vedených na téma návrhu směrnice o průmyslových emisích. Evropa potřebuje politiku, která bude brát v úvahu možnosti modernizace průmyslových zařízení v každém členském státě. Většina ustanovení obsažených v textu směrnice odráží nezbytné úpravy, jejichž cílem je zajistit, aby hospodářské subjekty v energetickém odvětví, které potřebují čas na splnění nových předpisů, mohly pokračovat v provozu. V tomto ohledu jsou velmi důležité výjimky, jejichž udělení bude vycházet z jasných kritérií, které musí Komise nastínit ve svých pokynech. V současné době jsme v některých regionech svědky rozvoje alternativních zdrojů energie. To udržuje značnou závislost na fosilních palivech. Musíme najít řešení, která nám umožní investovat do nejmodernějších zařízení na výrobu energie co nejméně znečišťujícím způsobem. Musíme také usnadnit přechod pracovníků ze znečišťujících průmyslových odvětví, jako je těžba uhlí, do jiných hospodářských odvětví. Evropská komise musí zajistit rovnoměrné rozložení technologií nejnovější generace na výrobu energie po celé Evropě tím, že členským státům, které ještě nemají potřebné zdroje na investice do podobných projektů, poskytne logistickou a finanční podporu. Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) Průmyslová aktivita vyžaduje vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Platí to především pro prevenci znečištění ovzduší a vod, ale
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
i pro biologickou rozmanitost. V současné době jsou evropská nařízení týkající se průmyslové ochrany životního prostředí příliš roztříštěná a stále není dosaženo požadovaného stupně využití nejlepších dostupných technik ke zvýšení úrovně ochrany životního prostředí. V důsledku toho je naším největším zájmem, abychom z využití nejlepších dostupných technik učinili pravidlo, spíše než výjimku. Z toho plyne jako hlavní strategie boj proti znečištění životního prostředí u zdroje. V rámci přepracování a obnovené diskuse o těchto opatřeních byly učiněny významné kroky k omezení možnosti udělování výjimek a ke snížení byrokracie, což je důležité především pro malé a střední podniky. Komise má kromě toho za úkol pravidelně kontrolovat, zda jsou nutné další jednotné celoevropské požadavky pro jednotlivé činnosti a zařízení, a je povinna o tom podávat zprávy Radě a Parlamentu. Rovněž se od ní požaduje, aby podporovala členské státy v provádění opatření a toto provádění sledovala. V tomto ohledu hraje důležitou roli spolupráce s evropskými průmyslovými sdruženími, malými a středními podniky a nevládními organizacemi. Druhá zpráva o provádění v roce 2019 ukáže, zda se používání nejlepších dostupných technik stalo v Evropské unii opravdu pravidlem, aby se zajistil vysoký stupeň ochrany životního prostředí v průmyslovém odvětví. Zbigniew Ziobro (ECR), písemně. – (PL) Legislativní proces směrnice o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečišťování), která je důležitá pro celou EU, se pomalu chýlí ke konci. Je však třeba zdůraznit, že ne všechny členské státy jsou schopny ji provádět. Z polského pohledu by tato směrnice, pokud by byla přijata ve své současné podobě, měla vážné důsledky pro průmysl a zařízení dálkového vytápění. Ztráty v odvětví mohou dosáhnout až 50 miliard zlotých. Provádění směrnice tak bude mít nepříznivý vliv na tisíce polských podniků. Snížení úrovně znečištění na navrhovanou hodnotu bude znamenat, že mnoho starých elektráren bude třeba nahradit novými, což je větší problém než snižování emisí oxidu uhličitého. V případě zařízení dálkového vytápění směrnice stanoví přechodné období pro přizpůsobení se normám Unie do roku 2019. To je o čtyři roky méně, než Polsko očekávalo. Rozšíření přechodného období by malým teplárnám nutné technologické přeměny usnadnilo. Zavedení směrnice bude také mít vliv na život běžných občanů. Podle odhadů polského ministerstva životního prostředí způsobí uplatnění právních předpisů o průmyslových emisích nárůst ceny tepla o pětinu a dále se zvýší náklady spojené s používáním elektrické energie. S ohledem na výše uvedené skutečnosti by mělo být doporučení pro druhé čtení směrnice o průmyslových emisích zamítnuto. 17. Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (rozprava) Předsedající . – Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ke společnému postoji, který přijala Rada v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovujícího povinnosti pro obchodníky prodávající dřevo a výrobky ze dřeva (zpravodajky: Satu Hassi a Caroline Lucas) (05885/4/2010 - C7-0053/2010 - 2008/0198(COD)) (A7-0149/2010). Paní Hassiové je třeba poděkovat za to, že převzala práci na této již rozpracované zprávě po původní zpravodajce paní Lucasové, která se svého místa vzdala, aby se ujala jiných úkolů v britském parlamentu. Satu Hassi, zpravodajka. – (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych velice upřímně poděkovat původní zpravodajce paní Lucasové i vyjednavačům z ostatních politických skupin za jejich mimořádně vysokou úroveň spolupráce. Moje poděkování patří také Španělsku, které vedlo jednání v Radě ministrů, a Komisi. Komise i Rada zcela
235
236
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
přehodnotily svůj původní názor a EU nyní uzavře svůj trh pro nezákonně vytěžené dřevo. Tento průlom, který má celosvětový význam, by nebyl možný, kdyby zákaz nezákonné těžby dřeva neměl podporu velké většiny Parlamentu. Nyní byl dohodnut jasný zákaz pro hospodářské subjekty uvádějící dřevo a dřevařské výrobky na trh EU poprvé. Tyto subjekty musí vědět, odkud dřevo pochází. Maloobchodníci mají povinnost vést evidenci, kde dřevo nebo dřevařské výrobky nakoupili a kam je dále prodali. Tímto způsobem je například možné vysledovat původ dřeva použitého k výrobě nábytku. Parlament by byl chtěl, aby se zákaz vztahoval na celý řetězec, nikoli jen na prvního prodejce. Vyjednané nařízení nicméně obsahuje pokyny požadující, aby následné články v prodejním řetězci a kontrolní organizace nejednaly proti záměrům zákona. Všechny strany proto musí převzít odpovědnost a nepřipustit, aby se v Evropské unii prodávalo nezákonně vytěžené dřevo. Mrzí mě, že Rada nesouhlasila s uvedením tohoto nařízení v rámci směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. Naléhavě vyzývám Komisi, aby tuto směrnici co nejdříve přepracovala, tak aby se vztahovala také na nejnovější právní úpravu v oblasti životního prostředí. Nejzávažnější případy porušení zákazu prodeje nezákonně vytěženého dřeva by měly být považovány za trestný čin. Vyjednavači Parlamentu byli znepokojeni pojmem zanedbatelné riziko, který vzešel z toho, že Rad trvala na zákonném znění. Zkoumali jsme, v jakých souvislostech se tento pojem vyskytuje v platných právních předpisech. Zdá se, že v právních předpisech, které se týkají takových otázek, jako jsou například geneticky modifikované mikroorganismy, BSE (nemoc šílených krav), hygiena potravin, kosmetika, pesticidy atd., podle všeho znamená nulové riziko. Parlament proto přijímá pojem zanedbatelné riziko, které chápe jako riziko prakticky nulové. S ohledem na nedostatky, které v aktu přetrvávají, bych ještě chtěla podotknout, že z jeho působnosti jsou vyloučeny tiskoviny. Obávám se, že z toho by mohla vzniknout obrovská mezera v právní úpravě, která se bude zvětšovat, a pobídka pro země, jako je Turecko a Čína, které se chopí tisku knih a časopisů. Celkem 20 % světových emisí skleníkových plynů je způsobeno odlesňováním částečně zapříčiněným nezákonnou těžbou dřeva. Nezákonná těžba rovněž ničí biologickou rozmanitost. Z tohoto důvodu ztrácíme například potenciální léky dříve, než máme možnost je prozkoumat. Po celá léta Evropská unie veřejně odsuzovala nezákonnou těžbu dřeva, avšak současně mu pokrytecky poskytovala jeden z vůbec největších trhů. I přes silná slova podporovala Evropská unie svými kroky ničení světových lesů. Skutečnost, že se EU nyní chystá zakázat uvádění nezákonně vytěženého dřeva na trh, je celosvětově významným průlomem a skvělým příkladem toho, jak Evropská unie může, opět svým vlastním přičiněním, přispět k řešení celosvětového problému. Tato právní úprava nám umožňuje podpořit všechny země, které chtějí těžbu dřeva na svém vlastním území omezit. Janez Potočnik, člen Komise. – Pane předsedající, děkuji Evropskému parlamentu a především oběma zpravodajkám paní Caroline Lucasové a paní Satu Hassiové a stínovým zpravodajům za jejich spolupráci s Radou a Komisí, jejímž výsledkem je kompromisní znění, které máme před sebou.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Lesy mají zásadní význam pro zachování biologické rozmanitosti a pro celosvětové klimatické a vodní cykly. Nikde nejsou tři pilíře udržitelného rozvoje tak zjevné jako ve vztahu k lesům. Kromě své environmentální hodnoty mají také význam hospodářský a sociální, jak vím dobře z vlastní země, kde lesy pokrývají téměř 60 % našeho území. V mnoha rozvojových zemích poskytují lesy nejen pracovní místa, ale také léky, potravu a přístřeší, které jsou rozhodující pro přežití milionů venkovských obyvatel. Váš hlas by měl otevřít cestu k dohodě ve druhém čtení, která světu vyšle jasný signál, že nezákonně vytěžené dřevo nebude Evropská unie přijímat. Úkolem zůstává, jak zjistíme, že dřevo bylo vytěženo nezákonným způsobem. Nařízení samo o sobě k vyřešení problému nezákonné těžby dřeva nestačí, neboť se týká pouze dřeva na trhu EU. Evropská unie bude i nadále spolupracovat se zeměmi, které chtějí posílit správu lesů, zejména prostřednictvím dobrovolných dohod o partnerství FLEGT. Jsem rád, že předložené znění uznává úsilí zemí, které tyto dohody s Evropskou unií uzavírají. Těm, kdo tvrdí, že tento návrh je pro evropské vlastníky lesů přítěží, bych řekl, že oprávněným hospodářským subjektům by nepřiměřená zátěž neměla hrozit – toto znění je značně flexibilní. Návrh, který máte před sebou, si zaslouží vaši podporu. Mou podporu určitě má. Christofer Fjellner, jménem skupiny PPE. – (SV) Pane předsedající, v první řadě bych chtěl poděkovat paní Hassiové a dalším stínovým zpravodajům. Když jsme s touto prací začínali, měli jsme k dohodě daleko, a já se stále domnívám, že na některé věci máme rozdílné názory. Musím však říci, že naše spolupráce byla dobrá. Také bych rád poděkoval španělskému předsednictví. Při práci na této problematice jsem měl na mysli tři věci. Za prvé, dřevo je nádherný a obnovitelný materiál, který využíváme spíše málo než hodně. Právní úprava, kterou nyní připravujeme, nesmí těm, kteří dřevo používají a obchodují s ním, působit další problémy či zvyšovat byrokracii. Nesmíme stanovit vyšší požadavky pro dřevo než například pro ropu. Pokud tato právní úprava povede k tomu, že někteří budou raději vyrábět věci z plastu než ze dřeva, pak nejvíce utrpí právě životní prostředí. Za druhé, právní předpisy musí být proveditelné. Mnohé z návrhů, s nimiž jsme se během prací setkali a které jsme zamítli, jednoduše nebylo možno provést. Právní úprava se nesmí vztahovat na recyklovaný materiál ani na příliš složité produkty a nesmí ani nadměrně omezovat subjekty, které stojí ve výrobním řetězci příliš daleko. Je nepřijatelné, abychom u stolu obsahujícího dřevotřísku vyžadovali označení původu jednotlivých vláken nebo nutili knihkupce, aby zaručili práva pracovníků v souvislosti s kácením stromů, z nichž pochází materiál pro výrobu knih. Třetí věcí, kterou jsem měl na mysli, je, že právní předpisy nesmí být záminkou pro novou vlnu protekcionismu. Vývoz dřeva a dřevařských výrobků kdysi významně přispěl ke zbohatnutí Švédska. Nesmíme ve vývozu a obchodu bránit jiným zemím, které jsou dnes chudé. Proto nesmíme pro náš dovoz stanovit příliš vysoké požadavky, abychom v praxi nevyloučili rozvojové země. Po několika letech práce na této problematice musím konstatovat, že náš dnešní kompromis je maximum, kam až můžeme zajít. Mnohé z mých námitek byly vyslyšeny, za což jsem velmi vděčný. Myslím, že návrh, o němž budeme zítra hlasovat, je mnohem lepší než ten, proti kterému jsem hlasoval v květnu. Domnívám se, že jsme mnohého dosáhli.
237
238
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Na závěr bych jen rád svým kolegům připomněl jednu věc, a to že když mluvíme o nezákonném obchodu se dřevem a výrobky ze dřeva, nesmíme zapomínat, jaké jsou jeho hlavní příčiny, a nadále pokračovat v boji proti nim, v boji proti nejasným vlastnickým právům, proti korupci a chudobě. To se nesmí stát záminkou k zastavení důležité práce v boji proti korupci, neboť ta je tím hlavním problémem. Kriton Arsenis, jménem skupiny S&D. – (EL) Pane předsedající, pane komisaři Potočniku, dnešní rozprava a zítřejší hlasování jsou opravdu emocionálním okamžikem, okamžikem historickým. Vidím zde mnoho přátel, kteří spolu s námi tvrdě bojovali. Nakonec se nám podařilo přesvědčit Radu, aby přijala počáteční postoje Evropského parlamentu, a před sebou máme právní úpravu, která chrání evropské občany i evropské výrobce. Až doposud evropští občané nakupující dřevo nebo výrobky ze dřeva nemohli žádným způsobem zjistit, zda bylo vytěženo zákonným, či nezákonným způsobem. Nemohli vědět, zda případným nákupem nezákonně vytěženého dřeva nepodporují krvavé občanské války financované prostřednictvím nezákonného kácení či změnu klimatu v důsledku odlesňování. S touto právní úpravou a díky úsilí Evropského parlamentu se nám nyní podařilo přimět Radu, aby souhlasila s tím, co je zjevné, čímž mám na mysli to, že nezákonně vytěžené dřevo by rovněž mělo být v Evropě považováno za nezákonné. Také se nám podařilo prostřednictvím Evropské komise centralizovat kontrolu obsaženou v podmínkách, schválování a povolování ze strany subjektů, které budou dohlížet na systémy hodnocení vytěženého dřeva z hlediska zákonnosti a schvalovat dřevařské výrobky. Rovněž se nám podařilo, když každý subjekt zkoumá, zda je dřevo zákonně vytěžené, začlenit právní úpravu týkající se biologické rozmanitosti a mnoha dalších věcí. Existují však dva zásadní body, které Rada nepřijala a které jsou podlé mého názoru klíčové. Rada odmítla přijmout to, co je zjevné, a sice že první dovoz nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z něj na evropský trh by měl být považován za porušení práva obsažené ve směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. To je naprosto nesmyslné. Stejně jako skutečnost, že byl zachován pojem zanedbatelné riziko, což otevírá zadní vrátka některým činnostem, které nemusí být v souladu s postupy stanovenými v této právní úpravě. Nicméně tato právní úprava chrání evropské občany a evropské výrobce před nekalou soutěží spojenou s levným nezákonně vytěženým dřevem. Na závěr bych chtěl poděkovat svým kolegům, kteří na tomto tématu pracovali, jako je například Alexandros Kandalepas a jeho tým. Gerben-Jan Gerbrandy, jménem skupiny ALDE. – (NL) Pane předsedající, vidíte před sebou velmi šťastného člověka, a to nejen proto, že nizozemský tým zvítězil v semifinále nad Uruguají, ale také proto, že dnes vysíláme ostatnímu světu velmi silný signál. Pět set milionů Evropanů odmítá nadále používat nezákonně vytěžené dřevo a ti, kteří se o tyto praktiky pokusí, budou potrestáni. Ze strany Evropské unie je to velmi důležitý signál a neměl by být podceňován. Odlesňování – jak povolené, tak především nezákonné – zůstává ve světě závažným problémem. Evropská unie nyní účinně využívá jednoho z nejsilnějších nástrojů, které má, sílu 500 milionů spotřebitelů. Avšak je spravedlivé říci, že tento signál je silný vlastně jen díky Evropskému parlamentu. Rada chtěla od používání nezákonně vytěženého dřeva odrazovat, zatímco Evropský parlament je chtěl zakázat, což je podstatný rozdíl. Osobně to považuji za velké vítězství demokracie. Rád bych poděkoval španělskému předsednictví – bohužel ani belgické předsednictví není přítomno – za to, co udělalo, aby v Radě získalo většinovou podporu pro zákaz dovozu
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
nezákonně vytěženého dřeva. Vyzývám Radu – bohužel nepřítomnou – aby začala pracovat na řádném prosazování tohoto nařízení, neboť to bude nakonec klíčem k jeho úspěchu. Bohužel nebude-li účinně uplatňováno, zůstane jen kusem papíru. Na závěr bych, pane předsedající, chtěl co nejsrdečněji poděkovat paní Hassiové a její předchůdkyni paní Lucasové za jejich výbornou spolupráci. Totéž platí pro stínové zpravodaje. Podle mého názoru Parlament názorně ukázal, jak dokáže fungovat a vyjádřovat svou demokratickou moc. Julie Girling, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, chtěla bych také připojit svoje blahopřání Satu Hassiové, která tuto agendu tak schopně převzala. Byla radost s ní pracovat. Jsem velmi ráda, že jsem se zúčastnila úspěšných jednání k dosažení dohody. Dohoda je dostatečně přísná, aby zajistila reálný pokrok v ochraně lesů a v oblasti biologické rozmanitosti, ale zároveň dostatečně pružná, aby příliš nezatížila poctivé obchodníky jednající v souladu se zákonem. Udělali bychom dobře, kdybychom dosažený úspěch nepodceňovali. Dospět k takovým dohodám je možné, když všichni budeme vzájemně spolupracovat. Chtěla bych upozornit na jeden z velmi vítaných vedlejších účinků. Krásně to vyplývá z toho, co právě říkal Jan. Velice vítaným vedlejším účinkem toho, když podobný materiál projde Parlamentem, je pro mě obrovský vliv, který to má na veřejné povědomí. Ve Spojeném království to nepochybně přesáhlo rámec toho, co bych mohla označit jako obvyklé podezřelé, tedy zelené ekologické skupiny, a zapojila se širší veřejnost. Pro mě jako zcela novou poslankyni EP to přineslo nebývalý kontakt s veřejností, jež celá podporuje Parlament, a mám za to, že všichni lidé jsou ohromeni, že Parlament dokázal posunout toto téma směrem, který si pro jeho další vývoj přejí. Všem vám velice děkuji a ještě jednou děkuji Satu – práce s ní byla poučením. Marisa Matias, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, chtěla bych rovněž nejprve poděkovat zpravodajům za skvěle odvedenou práci. Jak víme, odlesňování je jedním z hlavních environmentálních a sociálních problémů planety a každý rok ztrácíme 13 milionů hektarů lesa, a podílíme se tak 20 % na celkových emisích uhlíku, což představuje obrovskou hrozbu pro biologickou rozmanitost. Podíl odlesňování na změně klimatu je nepopiratelný a jako takové je hlavní příčinou extrémních výkyvů počasí a záplav, a dokonce i přeměny rozsáhlých oblastí planety v poušť. Úbytek lesů ohrožuje celé lidstvo, ale toto riziko a tento dopad nesdílíme všichni stejně. Společenství s omezenými zdroji a komunity, jejichž přežití nejvíce závisí na lesích a přírodě, jsou postiženy nejhůře. Odlesňování se týká naší kolektivní existence, nedostatku přírodních zdrojů, jejich rozložení, práv místních komunit a původních společenství a sociální spravedlnosti. Hlavní příčinou odlesňování je nezákonná těžba dřeva, která představuje 20 až 40 % světové průmyslové produkce dřeva. Mluvíme proto také o přesunu bohatství ze zemí dřevo produkujících k zemím, které toto dřevo spotřebovávají. Tato nezákonná praxe ohrožuje udržitelné využívání dřeva i zúčastněné firmy. Hezká slova nestačí. Parlament musí v tomto boji přijmout přísná a důsledná opatření. Vymezením zákazů pro obchodování se dřevem přestavuje tato zpráva velmi důležitý krok tímto směrem.
239
240
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Ani dobré úmysly nestačí. Jsou zapotřebí účinné nástroje, především sankce, které v tomto případě mohou být trojího druhu. Za prvé pokuty, které vyloučí jakýkoli finanční prospěch z této nezákonné praxe a které budou opakovaným provinilcům zvyšovány. Za druhé zabavení dřeva a veškerých příslušných výrobků a za třetí okamžité pozastavení povolení k výkonu obchodní činnosti. Proto subjekty, které vytěžují přírodní zdroje a obchodují s nimi, musí nést společenskou odpovědnost a proto subjekty, které dřevo nebo dřevařské výrobky poprvé dovezou do Evropské unie, musí být, podrobeny kontrole, aby bylo zaručeno, že dřevo pochází ze zákonných zdrojů. Proto také všechny následné subjekty musí o tomto dřevu poskytovat základní informace, zejména o jeho původu a místu určení. Veřejnost také musí mít právo – a tím končím, pane předsedající – získat informace o tom, kdo dodržuje podmínky a kdo nikoli. Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Pane předsedající, děkuji paní Hassiové, která se rychle seznámila se složitým tématem. Chtěla bych se zmínit jen o několika z mnoha oblastí, jimiž se zpráva zabývá, a sice o nelegálním dovozu dřeva do EU, ohrožených druzích stromů, které jsou nezákonně káceny v odlehlých částech světa, a o dovozu hotových výrobků vyrobených v zemích mimo EU. Pokud mluvíme o dřevu, které pochází z evropských lesů a bylo vytěženo zákonným způsobem, není těžké získat informace o tom, v které zemi byl strom pokácen, o jaký strom se jedná, o množství dřeva a jeho hodnotě, aby bylo možno udělit produktu ochrannou známku o zákonném vytěžení. Jak daleko zpět bychom však měli dřevo sledovat a které výrobky je reálné kontrolovat? Mám na mysli nábytek, který se skládá například ze středně hustých vláknitých desed a dřevotřískových desek vyrobených z recyklovaného dřeva. Musíme vytvořit realistickou právní úpravu, jinak dosáhneme pouze toho, že evropské firmy už nebudou konkurenceschopné ve světovém měřítku a přesunou se z dosahu dobře míněných evropských norem a kontrol. Doufám, že s tímto návrhem tomu dokážeme zabránit. Sirpa Pietikäinen (PPE). – (FI) Pane předsedající, je to důležitý krok směrem k odpovědnému využívání zdrojů, k mezinárodní odpovědnosti, politice v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a životním podmínkám obyvatel. To ukazuje, že Evropská unie může být platným mezinárodním hráčem prostřednictvím svých vnitřních právních předpisů, jako je právě také směrnice o ekodesignu. Výsledek, jehož bylo dosaženo, je mnohem lepší než kompromis přinášející nevýhody, ale stejně jako zpravodajka paní Hassiová chci poukázat na to, že hlavním nedostatkem jsou zde chybějící sankce na evropské úrovni a na minimální úrovni a také to, že v této fázi není nařízení zahrnuto do směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí, ať už jde o nezákonnou těžbu nebo o s ní související obchod. Doufám, že Komise předloží příslušné návrhy co nejdříve. Stejně tak bude velmi důležité, aby v budoucnu byly do nařízení zahrnuty i tiskoviny. Linda McAvan (S&D). – Pane předsedající, je již velmi pozdě a nemyslím si, že bych měla odvádět naši pozornost od myšlenky, že se jedná o jedno z nejdůležitějších hlasování, které se tento týden zde v Parlamentu bude konat. Pro naše občany je to důležité, soudě podle mé poštovní brašny a podle počtu e-mailů, které jsem dostala. Na internetu je k dispozici petice, na níž bylo asi před čtyřmi hodinami 125 000 podpisů – a jejich počet každou minutu stoupá – a která nás vyzývá, abychom se tohoto návrhu zítra drželi.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Je to důležité pro klima, jak všichni uváděli, ale domnívám se, jak prohlásil komisař, že nejdůležitější je to pro miliony lidí žijících v nejchudších zemích světa, jejichž živobytí je nezákonnou těžbou ničeno. Vezměme si například Madagaskar, kde bylo v loňském roce nezákonně pokáceno 100 000 palisandrových stromů, přičemž každý strom má větší cenu, než je průměrný HDP v této zemi. Není divu, že v důsledku nezákonné těžby dřeva roste na Madagaskaru kriminalita. V občanské válce v Libérii, financované hlavně z nezákonné těžby dřeva, zahynulo 250 000 osob. V 90. letech minulého století se z nezákonné těžby, nepřítele demokracie, financovala válka v Kambodži. Podle mezinárodní nevládní organizace Global Witness je každých sedm minut převezeno z Barmy do Číny 15 tun dřeva, což pomáhá udržovat tento ohavný režim při životě. Nezákonná těžba dřeva připravuje miliony lidí o lepší životní šance, protože miliardy dolarů se ztrácejí v daňových příjmech vlád. Organizace Human Rights Watch uvádí, že v Indonésii se na daňových příjmech ztratilo 2 miliardy USD. To je dost na zajištění základní zdravotní péče pro 100 milionů lidí v této zemi a je to více, než kolik činí celkový rozpočet na zdravotnictví této země. Takže to, co děláme dnes, je první krok. Není to dokonalé, jak připustil pan komisař, ale je to o mnoho lepší, než když jsme začínali s jakýmsi dobrovolným kodexem chování, s nímž bychom měli „náležitou péči“. Chtěla bych poděkovat panu komisaři za to, že pokročil dále než jeho předchůdci. Chtěla bych poděkovat španělskému předsednictví, že tuto dohodu prosazovalo, a chtěla bych poděkovat Hilary Bennovi, bývalému ministrovi Spojeného království, že si v Radě stál na svém a prosazoval ambicióznější dohodu. Zítra to spustíme. Domnívám se, že Satu Hassiová a stínoví zpravodajové odvedli velmi dobrou práci, ale musíme udržovat tlak spotřebitelů a veřejné povědomí. Doufám, že i Komise v tom bude hrát nějakou úlohu a že se zasadí o řádné prosazování této velmi důležité nové právní úpravy. Chris Davies (ALDE). – Pane předsedající, světové lesy jsou pustošeny – někdy s podporou vlád, ale často také nezákonnou činností. Obchod s drogami a obchod se dřevem jsou dvě činnosti, z nichž plynou tak obrovské finanční zisky, že korumpují vlády, což velmi ztěžuje prosazování. Před pěti lety jsem šel s touto věcí za Louisem Michelem, který byl v té době komisařem, a řekl jsem, že potřebujeme nějaké opatření, jako je toto. Projevil pochopení, ale jeho služby a právníci prohlásili, že to není možno provést. Panu komisaři bych řekl, že zde existuje jedna důležitá rada, a sice že pokud právníci tvrdí, že to nelze provést, pak je třeba právníky vyměnit. Provést to lze a zde o tom máme důkaz. Je to výborné, je to dobrá zpráva a důležité opatření. Nicméně tato směrnice požaduje, aby členské státy zavedly režimy prosazování, které jsou účinné, přiměřené a mají odrazující účinek. Co to znamená? Co když Slovinsko řekne, že trest za nelegální dovoz dřeva bude odnětí svobody na 10 let, a Spojené království prohlásí, že trestat bude symbolicky? Jak zajistíme, aby byl tento právní předpis řádně uplatňován na území celé Evropské unie? Pane komisaři, chtěl bych vás požádat, abyste napsal členským státům a sdělil jim, že se chystáte začít zveřejňovat podrobné informace o sankcích, které zavádějí, s cílem zajistit řádné prosazování této právní úpravy a že na ty, kteří jej prosazovat nebudou, upozorníte způsobem, který nikdy předtím nebyl použit. Znovu a znovu vidíme slova „účinný, přiměřený, odrazující“. Byl bych rád, kdybyste byl prvním komisařem, který se skutečně postará o to, aby tato slova měla náležitý účinek.
241
242
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Holger Krahmer (ALDE). – (DE) Pane předsedající, myslím, že nyní tvoříme kvalitní právní úpravu. Je dobré a správné, že podnikáme kroky, které mají zabránit uvádění nezákonně vytěženého dřeva na evropský vnitřní trh. Avšak to, co platí pro všechny právní předpisy o životním prostředí, platí i pro tento předpis: nemůžeme si jen tak napsat, co chceme, ale také musíme vždy kontrolovat, zda to, co jsme napsali a ustanovili, je nakonec proveditelné. Proto považuji za správné, že jsme nakonec dospěli ke kompromisu, a to že důkladnou kontrolu je třeba provést pouze při prvním uvedení na trh a také že teprve tehdy je možno vydat zákaz dovozu. Bylo by příliš byrokratické, kdybychom v rámci Evropy předkládali doklady o původu během celého dodavatelského řetězce. O tom se hovořilo na začátku rozpravy. Myslím, že není reálné trvale uchovávat nové záznamy a snášet podklady, počínaje skladem dřeva a pilou až po továrnu na nábytek. To vede k byrokracii a v případě pochybností k dalšímu papírování, což může dokonce urychlit zákonné kácení. Proto v tom musíme zachovat míru a udržet rovnováhu. To se nám podařilo. Nejsem pro přístup, o kterém právě mluvila paní Hassiová, totiž že můžeme zavést jakousi politiku nulového rizika. To nejde uplatnit v případě kácení a nebude to fungovat. Nulové riziko je nereálné. Vede to k byrokracii, a především vytváří nová rizika. Musíme usilovat o to, aby právní předpisy byly vyvážené a proveditelné. V tomto smyslu je tento kompromis dobrý. Jsem rád, že ho zítra velkou většinou budeme moci schválit. Riikka Manner (ALDE). – (FI) Pane předsedající, toto nezákonné kácení lesů musí skončit a my proti němu musíme bojovat. V této otázce jsme nepochybně všichni zajedno. Nemohu však tento kompromis podpořit ve všech ohledech, mimo jiné tam, kde se týká určité odpovědnosti každého jednotlivého subjektu v řetězci za ověřování původu dřeva. Podle mého názoru to souvisí se značnými obavami z nárůstu byrokracie pro podnikatele v odvětví lesnictví i pro vlastníky. To by v žádném případě nemělo být cílem. Až budeme provádět toto nařízení, musíme také zajistit, aby nadále platil velmi komplexní systém ověřování, který je v některých zemích již zavedený, a abychom nezačali vytvářet duplicitní metodu ověřování, která opět zvyší byrokracii a určitým způsobem sníží naši konkurenceschopnost v odvětví lesnictví. Je rovněž důležité, aby dřevo nebylo vůči jiným materiálům znevýhodněno. I toto by v nás v současné době mělo vzbuzovat obavy. Carl Haglund (ALDE). – (SV) Pane předsedající, otázka, kterou projednáváme, je velmi důležitá a je snadné souhlasit s tím, co zde dnes večer zaznělo. Zároveň, jak právě uvedla paní Mannerová, při této práci začínáme ztrácet ze zřetele skutečnost, že v severní Evropě máme velmi udržitelnou lesnickou produkci a lesnickou činnost, zejména ve skandinávských zemích. Bohužel při provádění důležitých cílů zapomínáme na to, že jsme měli bránit dovozu nezákonně vytěženého dřeva na evropský trh. To je závažným příkladem toho, jak bychom pracovat neměli. Jsem rád, že paní Hassiová a další velmi dobře vzájemně spolupracovali v rámci třístranných rozhovorů, a proto i já budu moci zítra hlasovat pro. Zároveň se musíme poučit z toho, že když děláme něco důležitého jako to, k čemu se zde chystáme, jako to, co činíme právě teď zde, a nakonec vytvoříme vhodný předpis, který zabrání dovozu nezákonně vytěženého dřeva, nesmíme při tom zapomínat, že to může ovlivnit naši vlastní produkci právě v tomto odvětví. V budoucnu nás v této oblasti čeká hodně práce. Musíme se snažit, abychom se vyhnuli takovým problémům, které máme především v souvislosti s touto otázkou.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Elena Oana Antonescu (PPE). – (RO) Obchod se dřevem nakoupeným nezákonnou cestou nebo získaným nezákonnou těžbou stlačil cenu dřeva dolů a přispěl ke zbídačení lesů. Proto je nezbytně nutné, aby Evropa zdokonalila legislativní rámec v této oblasti. Novinkou tohoto nařízení bude zejména zavedení systému „náležité péče“ a kontroly prováděné pověřenými kontrolními organizacemi na úrovni EU. Systém bude sloužit jako další filtr k ověření, zda uvedení dřevních materiálů na trh je v souladu se zákonem. Ideální řešení to však není. Existují totiž možnosti, jak i tento systém obejít. Proto jsem jako součást rozprav v příslušném výboru navrhla změnu, na jejímž základě kontrolní organizace automaticky pozbyde svého oprávnění, pokud příslušný orgán konstatuje neschopnost hospodářských subjektů zavést účinný systém „náležité péče“. Obsah této zprávy je bezesporu zvlášť důležitým krokem směrem k boji proti tomu, aby bylo dřevo získané nezákonným způsobem uváděno na trh. Nicméně další opatření jsou … (Předsedající řečnici přerušil) Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, rok 2010 je rokem biologické rozmanitosti a tímto nařízením, které máme před sebou, bude vytvořen důležitý předpoklad pro přijetí opatření proti změně klimatu a k zachování biologické rozmanitosti. Evropská unie už nemůže poskytovat trh pro dřevo a dřevařské výrobky z nezákonné těžby, neboť toto nezákonné kácení je hlavní příčinou odlesňování. Vždyť 20 % až 40 % světové průmyslové produkce dřeva pochází z nelegálních zdrojů. Jak jsme dnes již slyšeli, každý rok je vykáceno přibližně 13 milionů hektarů lesa. Na vrub tohoto odlesnění lze připsat dvacet procent celosvětových emisí CO2, které významným způsobem přispívají k úbytku biologické rozmanitosti. Úplným zákazem přístupu nezákonně vytěženého dřeva či výrobků z něj na evropský trh Evropská unie dokazuje, že bere svou odpovědnost za zachování biologické rozmanitosti vážně. Chtěla bych poděkovat paní zpravodajce. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Postoj Evropského parlamentu zformulovaný ve zprávě paní Caroline Lukasové je korektní, dobrý, a proto je třeba jej podpořit. Není totiž možné dál akceptovat přetrvávající toleranci vlád některých evropských zemí k obchodování s nezákonně vytěženým dřevem, ani to, že se vyhýbají udělování trestních sankcí za tuto činnost. Po podrobnějším zkoumání postojů vlád Evropské unie k uvedenému nařízení si člověk není jist, zda některé vlády jsou více představiteli názorů občanů svých zemí, nebo názorů hospodářských mafií, které profitují z nezákonné těžby dřeva. Skutečnost, že některým vládám nezáleží na potírání nezákonnosti šedé či černé ekonomiky, nemůže pro nás být překážkou a nemůže vést k tomu, abychom tolerovali vandalské drancování lesů. Slušná společnost si vytváří rozumná pravidla. Slušní lidé je respektují a slušné vlády by neměly mít problém s postihováním zlodějů. Proto je zapotřebí ... (Předsedající řečníka přerušil) Janez Potočnik, člen Komise. – Pane předsedající, je pozdě a já se pokusím být stručný, ale ne proto, že tyto otázky jsou méně důležité. Je tomu naopak proto, že v sále panuje vysoká míra shody.
243
244
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Boj proti změně klimatu a boj za ochranu biologické rozmanitosti se točí kolem lesů. Spolu s nedávno přijatým nařízením o nezákonném, neregulovaném a nehlášeném rybolovu to znamená, že v Evropské unii budeme mít k dispozici nástroje pro potírání nezákonnosti ve spojení se dvěma našimi klíčovými přírodními zdroji, tj. rybolovem a lesy. A ano, je to také důležitá součást boje proti chudobě. Dopad nařízení závisí na účinném provádění a úkol není ani zdaleka splněn. Nicméně dnes můžeme začít oceňovat skutečnost, že řešení tohoto obtížného, ale důležitého souboru bylo nalezeno. Je zřejmé, že máme co do činění s návrhem ušlechtilé povahy. Těším se, že se společně s vámi zapojím do procesu provádění a prosazování. Satu Hassi, zpravodajka. – (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, chci poděkovat všem, kteří se v tuto pozdní hodinu zúčastnili této rozpravy. Byla jsem svědkem situace, o níž se zmínil pan Davies, a to diskuse s tehdejším evropským komisařem pro rozvojovou spolupráci ve chvíli, kdy prohlásil, že podle něj taková právní úprava, kterou právě projednáváme, nebude možná. Jsem ráda, že jsme dokázali to, co on tehdy považoval za nemožné. Jak komisař, tak ostatní poslanci náležitě pohovořili o všech druzích škod způsobených nezákonnou těžbou. Mnozí byli a jsou znepokojeni byrokracií. Avšak chtěla bych všem připomenout, že byrokratické požadavky na všechny hospodářské subjekty s výjimkou toho, který uvádí dřevo a dřevařské výrobky poprvé na trh, jsou velmi mírné, měly by jen vědět a být schopny doložit, kde bylo dřevo nakoupeno a kam bylo dále prodáno. Společnosti by na to v každém případě měly mít potřebné doklady. Je to nutné například v rámci právních předpisů o DPH. Jsem ráda, že zákaz nezákonně vytěženého dřeva podpořily mnohé společnosti, např. v balicím a v nábytkářském průmyslu. Obdržela jsem také vzkazy odborových svazů dřevozpracujícího průmyslu, které to podporují a které hovoří o narušení hospodářské soutěže vzhledem k tomu, že na našem trhu je příliš mnoho nezákonně vytěženého dřeva. Jak již zde bylo řečeno, tento právní předpis je nutno řádně provádět a také jsem plně pro vedení evidence o tom, jaké druhy sankcí členské státy stanoví. Je třeba, aby byly opravdu účinné v prevenci porušování předpisů. Předsedající . – Rozprava je uzavřena. Hlasování se bude konat zítra ve středu 7. července 2010 v 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Gaston Franco (PPE), písemně. – (FR) V současné době 20–30 % celosvětové průmyslové produkce dřeva pochází z nelegálních zdrojů. Evropský trh se dřevem musíme co nejdříve vyčistit. I když by to mohlo být ještě lepší, navrhované nařízení je odvážné a má velké cíle. Podle mého názoru je to účinný nástroj pro omezení nekontrolovaného odlesňování, aniž by našim evropským společnostem byly kladeny administrativní překážky nebo to uškodilo dřevu, které naopak začne být mnohem více ceněno. Nařízení stanoví závazný mechanismus přidělující odpovědnost na základě „systému náležité péče“. To umožňuje hospodářským subjektům sledovat původ dřeva a výrobků z něj, získávat přístup k informacím o dodržování platných právních předpisů, a tak získat dostatečné záruky, aby se zabránilo prodeji výrobků ze dřeva vytěženého způsobem, který je považován za nezákonný.
06-07-2010
06-07-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Povinnosti obsažené v nařízení musí být zaměřeny na ty hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo na trh jako první, protože právě tam hrozí největší riziko. Abychom zaručili účinnost tohoto nařízení, měli bychom kromě toho zdůraznit nutnost pravidelných kontrol a zavedení soustavy přísných trestů, které mají pachatele odradit. Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. – (CS). Je známým faktem, že každoročně v nejrůznějších státech světa zmizí bez náhrady tisíce hektarů lesa. V řadě případů se i v zemích EU setkáváme s nezákonnou těžbou. Dokonce i ve vyspělých zemích, jako je Česká republika, dochází ke krádeži dřeva selektivní těžbou nebo holosečí bez vědomí vlastníka. Samozřejmě hospodářské lesy mají nejen funkci ekologickou, ale už název hospodářské lesy nám říká, že produktem, který je žádoucí, je rovněž dřevní hmota. Je důležité, aby zákonodárství dbalo na obnovu optimální skladby dřevin v lese. S tím souvisí také regulace stavů zvěře, zejména vysoké. Tyto otázky je vhodné řešit na odpovídající, tj. národní nebo regionální úrovni. Ani nejlepší směrnice nemůže postihnout škody vzniklé hospodářství jednotlivých regionů vývozem veškeré dřevní hmoty mimo hranice regionu. Domnívám se, že návrhy obsažené ve zprávě EP jsou ve shodě s dosavadními stanovisky tohoto nejvyššího zákonodárného orgánu Společenství, a že je vhodné podpořit je v maximální vhodné míře. Urychlený vstup nařízení v platnost, sankce v případě porušení předpisů i zákaz obchodování jsou nutným minimem. Snahy o extrémně liberální přístup některých vlád jsou v daném sektoru zavrženíhodné a mohou ve svém důsledku poškodit i národní hospodářství států, které je na Radě prosazují. Skupina GUE/NGL návrhy zpravodajky zajisté podpoří. Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. – (NL) Nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky nemají na našem trhu místo. Pokud jde o mě, prodej dřeva by měl být povolen pouze tehdy, jestliže bylo na základě důvěryhodných norem potvrzeno, že dřevo nebylo vytěženo nezákonným nebo neudržitelným způsobem. Vyzývám k tomu, abychom přemýšleli nad rámec životního prostředí a klimatu a vzali v úvahu země, kde tzv. zákonné odlesňování zbavuje místní obyvatele jejich živobytí. Také to je otázka lidských práv. Dnes může skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) ukázat, co si skutečně představuje pod pojmem správcovství a charita. Skupina Evropské lidové strany chtěla snížit ochranu místních obyvatel schováváním se za nízkou morálku zákonodárců ve třetích zemích, kteří umožňují vykořisťování svých občanů, neboť usnadňují rozsáhlé odlesňování nebo proti němu účinně nebojují. Minulý týden ukázala nizozemská televize, jak našim energetickým společnostem plynou zisky z těžby uhlí v Jihoafrické republice. Mluvčí těchto společností nad tím zavírali oči a neměli odvahu přijmout veřejnou odpovědnost. Podobné praktiky se objevují v odvětví odlesňování. Je nutno s nimi zcela skoncovat. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) nemůže využívat nedostatek účinných zákonů a morálních norem jako záminku k tomu, aby vypnula své vlastní svědomí. Rozsáhlé kácení vyhání lidi z oblastí, kde žijí. Podporuji cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, ale zároveň se zasazuji o ochranu lidských práv. 18. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 19. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:40)
245