Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Desatero prezentačních chytáků Usadil jsem se s lahví Veltlínského k napsání článku na téma prezentace ve statutárních finančních výkazech. Toto téma se může hodit účetním a finančním ředitelům v jarním období přípravy účetní závěrky. Vybral jsem tedy desatero prezentačních chytáků, se kterými se opakovaně v auditorské a poradenské praxi potkávám. Kromě témat, která se týkají rozvahy a výkazu zisku a ztráty, nechci zapomenout ani na často upozaděný přehled o peněžních tocích. Prezentační nesprávnosti v auditorské hantýrce nazývané „reklasy“ mají obvykle relativně menší důležitost nežli nesprávnosti ovlivňující hospodářský výsledek. Na druhou stranu je jejich výskyt častý, některé z nich jsou více a některé méně tématem k diskusi a vyjasňování stanovisek mezi pracovníky finančního oddělení a auditory. Rozvaha Naše desatero začneme v rozvaze. Klíčové otázky jsou dvě, a to otázka dlouhodobosti nebo krátkodobosti a identifikace, kdy jde o aktivum a kdy o pasivum. 1. Prezentace dlouhodobých a krátkodobých úvěrů Začneme zostra. Toto je skutečně hořká pilulka pro finanční ředitele společností, které k rozvahovému dni neplní všechny podmínky úvěrových smluv s bankou. V této situaci je účetní jednotka povinna vykázat celý úvěrový závazek jako krátkodobý. Jedinou únikovou cestou je získání písemného potvrzení od banky, které dokládá, že banka nebude požadovat okamžité splacení úvěru. České účetní předpisy vyžadují získání podobného prohlášení do data sestavení statutárních výkazů, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou v tomto směru tvrdší a požadují prohlášení od banky vydané před rozvahovým dnem.
2. Dlouhodobé pohledávky a závazky Běžné společnosti analyzují věkovou strukturu pohledávek a závazků s cílem soustředit se na položky s „minulým“ datem splatnosti. Někdy se zapomíná na položky, které mají splatnost v budoucnu. Takové pohledávky a závazky, které jsou splatné více než 12 měsíců po rozvahovém dni, se mají v rozvaze zobrazit jako dlouhodobé. Příkladem z praxe je vykázání dlouhodobého zádržného, které je typické především v odvětví stavebnictví. To, že je např. 5 % z každé jednotlivé faktury splatné až za více než 1 rok, nemusí být na první pohled viditelné, pokud společnost běžně nerozděluje faktury na dvě části (běžně splatná, zádržné). 3. Záporné položky v saldokontech Příčiny vzniku záporných položek v saldokontech pohledávek a závazů mohou být různé. Máme zkušenost, že se obvykle jedná o dobropisy/ vrubopisy, storna, nespárované platby nebo přeplatky. Při rozhodování, které záporné položky do saldokonta patří a které by se měly „přehodit“ na opačnou stranu rozvahy, je potřeba se opřít o tzv. „matching“ princip, tj. zda lze zápornou položku jednoznačně přiřadit k jiné položce v saldokontu. Pokud např. nevíme, s jakou pohledávkou se pojí nespárovaná platba, měla by se tato přijatá platba prezentovat jako závazek.
2
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
4. Prezentace různých pasiv Struktura aktiv je jednoduše srozumitelná. Naopak pasiva obsahují pestřejší členění na závazky, dohadné položky a rezervy, a proto někdy dochází k nepřesné prezentaci závazku v těchto kategoriích. V některých krajních případech dochází dokonce k vykázání korekce k aktivům (opravné položky) jako pasiva, což je samozřejmě nesprávné. V tabulce níže shrnuji některé příklady dilemat v oblasti pasiv: Dilema
Příklad situace 1
Příklad situace 2
Závazky vs. Dohady
Bonusy managementu
Přijatá faktura nezpracovaná v systému
Dohady vs. Rezervy
Rezerva na záruční opravy
Rezerva na dovolenou
Rezervy vs. Závazky
Soudní rozhodnutí, platební příkaz
Rezerva na daň z příjmů
Výkaz zisku a ztráty Pro většinu podniků jsou ve výkazu zisku a ztráty nejsledovanějšími ukazateli tržby a výsledek hospodaření. Pro zajištění důvěryhodnosti prezentace údajů ve výsledovce je proto důležité začít v oblasti výnosů. 5. Výnosy z hlavní činnosti nebo ostatní provozní výnosy Výnosy v provozní oblasti mohou společnosti prezentovat na dvou místech. Výnosy z hlavní podnikatelské činnosti jsou nejdůležitější, a měly by proto zářit na prvních řádcích výkazu zisku a ztráty. Ostatní provozní výnosy, které nepředstavují hlavní ekonomickou činnost, jsou pak prezentovány uprostřed výkazu poblíž výnosů z prodeje majetku a zásob. Mezi typické příklady ostatních provozních výnosů patří prodej pohledávek nebo výnosy a náklady z vedlejších podnikatelských činností. Situace každé společnosti je individuální a je třeba maximálně dbát na co nejvhodnější spárování souvisejících nákladů a výnosů tak, aby jednotlivé hospodářské výsledky měly vypovídající hodnotu. 6. Kdy je možné využít mimořádné výnosy a náklady V mimořádných výnosech a nákladech se zachycují zcela mimořádné operace vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i případy mimořádných událostí nahodile se vyskytujících. Kategorie mimořádných výnosů a nákladů není v IFRS vůbec povolena a podle našeho názoru by se také v české účetní závěrce měla využívat zřídka, jen v naprosto výjimečných případech. Důvod nevhodného zaúčtování do mimořádných nákladů či výnosů se možná pojí s pojmem „významnost“. Ta ale může být různě vnímána hlavní účetní, finančním ředitelem nebo auditorem. Celková revize výkazu zisku a ztráty finančním ředitelem může často odhalit mimořádnou operaci, která ale ve skutečnosti není významná a jako taková by se proto měla reklasifikovat do běžného výsledku hospodaření.
3
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
7. Každý řádek „Změna stavu…“ má souhlasit na rozvahu Uplatněním tohoto jednoduchého pravidla je možné získat snadné body při kontrole správnosti výsledovky. V praxi se ale nadále setkáváme s nesouladem při odsouhlasení řádků Změna stavu rezerv a opravných položek a Změna stavu zásob vlastní výroby na rozvahu. Přehled o peněžních tocích Sestavení cash flow se v jednom bodě zásadně liší od přípravy rozvahy a výsledovky. Nevzniká totiž „stiskem tlačítka”, ale často se jedná o ruční práci, téměř „výšivku“ či vrcholnou účetní disciplínu hlavní účetní. Tématem sestavení Cash flow se podrobně zabýval článek kolegy Davida Batala v Účetním zpravodaji z května a června 2014, který vám vřele doporučuji k přečtení. Za sebe si dovolím upozornit na tři zajímavé oblasti: 8. Co jsou peníze a peněžní ekvivalenty Zdánlivě jednoduchá otázka se stává zajímavou ve firmách, které pracují s kontokorentem, jsou zapojeny ve skupinovém cash poolingu, mají část peněz u notáře nebo jinak dočasně zmrazené. V každém případě je vhodné začít s definicí peněz a peněžních ekvivalentů uvedenou v § 40 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou. Stanovisko a názor společnosti v každé konkrétní situaci je vhodné zachytit písemně formou interního pravidla, což je zárukou jasného zdůvodnění zvoleného řešení.
9. Identifikace všech nepeněžních položek Teď, když už je vyjasněné jaké je první a poslední číslo v přehledu o peněžních tocích, zbývá řešit pouze prezentační přesuny. Kritické je správné zjištění provozního cash flow a úspěch v této oblasti se odvíjí z úspěšné identifikace a zjištění veškerých nepeněžních položek, a to obzvláště v oblasti investic a financování. Téměř každý účetní zohlední správně ve výkazu o peněžních tocích opravné položky k pohledávkám, zásobám nebo odpis pohledávek, které představují přesun v rámci provozního cash flow. Někdy se ovšem zapomene na vliv dotací určených k pořízení majetku nebo nerealizovaných kurzových rozdílů z cizoměnového úvěru, které už výši provozního cash flow ovlivňují. 10. Správná prezentace závazků z financování Řádek C.1. Změna stavu závazků z financování a jeho správné vyčíslení je základem úspěchu při sestavení cash flow. Na této pozici chceme jako výsledek vidět skutečný peněžní tok – přijaté a splacené úvěry mezi společností a financujícími institucemi. Při konstrukci tohoto řádku se začíná pojmenováním těch závazků v rozvaze společnosti, které jsou považovány společností na základě úsudku za závazky z financování. Rozdílem těchto závazků na konci a počátku období ovšem nedojdeme ke kýžené hodnotě. Je dále třeba zohlednit vlivy např. kurzových rozdílů, kapitalizaci závazků nebo nezaplaceného úroku přiřazeného k jistině.
4
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků
Závěrem Jsem si jistý, že každý z vás se s některými uvedenými tématy ve své praxi již potkal a dokážete je svým způsobem uchopit. Pokud máte ještě 2 minutky, zkuste si shrnout dojmy ze čtení článku a doplnit „Ano/Ne“ do této tabulky.
Pokud v řádku C budete mít některé záporné odpovědi „Ne“ neváhejte se na mě obrátit (
[email protected]), rád se vám ozvu a poradíme se.
• Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
1 A. Téma se mě týká B. Umím si poradit C. Platí A=B?
2
3
4
5
6
7
8
9
10
5
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví Praha, Ostrava, Plzeň Rádi bychom Vás pozvali na seminář zaměřený na změny v českém účetnictví spojené s rekodifikací soukromého a obchodního práva a další aktuální otázky, na které často narážíme v praxi. Již tradičně nebudou chybět ani právní a daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů, či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc. Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Plzni a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti.
Program •• Změny v účetní legislativě pro rok 2014 a následující účetní období •• Dopady rekodifikace soukromého a obchodního práva na účetní jednotku •• Praktické potíže při sestavování účetní závěrky •• Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH) Termíny Praha: Ostrava: Plzeň:
10. prosince 2014 a 5. ledna 2015 11. prosince 2014 4. prosince 2014
Pro více informací a registraci prosím navštivte: http://events.deloitte.cz
6
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Okénko IFRS praktika V našem dnešním okénku se budeme věnovat otázkám našich klientů týkajících se standardu IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou, který je účinný pro účetní období začínající 1. ledna 2013 nebo později. Podrobné informace o tomto standardu jsme přinesli v našem Účetním zpravodaji ze září 2011. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový standard, jehož aplikace v praxi přináší mnoho otázek, budeme se nyní standardu IFRS 13 věnovat detailněji. Na úvod dovolte pouze krátké shrnutí hlavních bodů standardu. IFRS 13 definuje reálnou hodnotu, obsahuje pokyny pro její stanovení a zavádí konsistentní požadavky pro zveřejňování informací o oceňování reálnou hodnotou. Standard neurčuje, kdy je třeba oceňovat reálnou hodnotou, ale předepisuje, jak se reálná hodnota stanovuje, pokud ji jiný standard vyžaduje.
Standard definuje reálnou hodnotu jako „cenu, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění“. V následujícím grafu jsou shrnuty kroky, které jsou dle standardu IFRS 13 nezbytné pro stanovení správné výše reálné hodnoty.
7
Účetní zpravodaj prosinec 2014 Rámec ocenění reálnou hodnotou
1. Identifikovat zúčtovací jednotku
České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků
2. Rozlišit:
• Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví 2a. Nefinanční aktiva
2b. Finanční aktiva a finanční závazky
2c. Závazky a kapitálové nástroje
Identifikovat nejvyšší a nejlepší využití a ocenění (např. zda se hodnota maximalizuje pomocí samostatného využití nebo v kombinaci s jinými aktivy a/nebo závazky).
Zvážit, zda jsou finanční aktiva spojena s finančními závazky a řízena na základě čisté expozice vůči tržnímu riziku (či rizikům) nebo úvěrovému riziku protistrany.
Předpokládat převod ke dni ocenění a zohlednit údaje o ocenění, která souvisejí s nástrojem drženým jako aktivum, pokud nejsou k dispozici kótované ceny pro převod.
IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014
3. Určit hlavní (nebo nejvýhodnější) trh
US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
4. Identifikovat účastníky trhu a předpoklady, které by tito účastníci použili při určení reálné hodnoty
5. Zvolit vhodnou oceňovací techniku (či techniky) a související vstupy s cílem určit reálnou hodnotu Tržní přístup Výnosový přístup
Nákladový přístup
6. Je-li to relevantní, alokovat reálnou hodnotu připadající na více zúčtovacích jednotek té zúčtovací jednotce, která je předmětem ocenění reálnou hodnotou. 7. Určit hierarchii reálných hodnot a připravit zveřejnění Úroveň 1 Úroveň 2
Úroveň 3
8
Účetní zpravodaj prosinec 2014 Následující otázky se týkají bodů 3 a 4 z výše uvedeného grafu.
České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Identifikace hlavního (nebo nejvýhodnějšího) trhu Podle odstavce 16 standardu IFRS 13 se pro účely ocenění aktiva nebo závazku reálnou hodnotou předpokládá, že transakce spočívající v prodeji aktiva či převodu závazku probíhá buď: •• na „hlavním“ trhu pro aktivum či závazek; nebo •• při neexistenci hlavního trhu na „nejvýhodnějším“ trhu pro dané aktivum či závazek. Hlavní trh je definován jako „trh s největším objemem a úrovní aktivity pro aktivum či závazek“ [IFRS 13 – Dodatek A ]. Nejvýhodnější trh je definován jako „trh, který maximalizuje částku, která by byla získána za prodej aktiva, nebo minimalizuje částku, která by byla zaplacena za převod závazku, po zohlednění transakčních nákladů a nákladů na dopravu“ [IFRS 13 – Dodatek A ]. Dotaz Jak by měla účetní jednotka identifikovat hlavní (nebo nejvýhodnější) trh pro aktivum nebo závazek?
Odpověď Při identifikaci hlavního nebo nejvýhodnějšího trhu musí účetní jednotka zohlednit veškeré informace, které jsou jí „v rozumné míře“ k dispozici. Účetní jednotka však nemusí provádět úplný průzkum všech možných trhů. Neexistuje-li důkaz o opaku, za trh, na němž by účetní jednotka za běžných okolností provedla transakci za účelem prodeje aktiva nebo převodu závazku, se považuje hlavní trh, nebo, v případě neexistence hlavního trhu, trh, který je pro danou transakci nejvýhodnější. [IFRS 13 odstavec 17]. Z tohoto důvodu může účetní jednotka použít cenu na trhu, na němž se obvykle účastní transakcí, pokud neexistují důkazy o tom, že hlavní trh není totožný s nejvýhodnějším trhem. [IFRS 13 odstavec BC53] Pokud pro aktivum či závazek existuje hlavní trh, ocenění reálnou hodnotou bude představovat cenu na tomto trhu, i když je cena na jiném trhu ke dni ocenění potenciálně výhodnější. [IFRS 13 odstavec18] O neexistenci hlavního trhu lze například hovořit v případě, že objem nebo úroveň aktivity pro aktivum či závazek jsou stejné na dvou rozdílných trzích, na něž má účetní jednotka přístup, nebo pokud neexistuje žádný pozorovatelný trh pro dané aktivum či závazek. Za těchto okolností je třeba, aby účetní jednotka určila nejvýhodnější trh nebo formulovala předpoklady z hlediska účastníka hypotetického nejvýhodnějšího trhu. Pokud existují důkazy o tom, že trh, na němž by účetní jednotka obvykle prováděla transakce, není hlavním (nebo nejvýhodnějším) trhem, hlavní (či nejvýhodnější) trh by měl být určen: •• zaprvé identifikací ostatních trhů, na které má účetní jednotka přístup, a •• zadruhé posouzením toho, který ze dvou či více trhů je hlavní (nebo nejvýhodnější), je-li to relevantní.
9
Účetní zpravodaj prosinec 2014 Oba faktory jsou rozebrány v následujícím textu.
České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Přístup na trh Jako hlavní (nebo nejvýhodnější) trh nelze označit trh, na nějž účetní jednotka nemá k datu ocenění přístup. Jelikož různé účetní jednotky (a podniky v rámci těchto jednotek) s různými činnostmi mohou mít přístup k různým trhům, proto hlavní (nebo nejvýhodnější) trh pro totéž aktivum či závazek se může pro různé účetní jednotky (a podniky v rámci těchto jednotek) lišit. [IFRS 13.19] Příklad 7 uvedený za standardem IFRS 13 znázorňuje situaci, kdy dvě účetní jednotky (podnik a banka) oceňují tentýž nástroj (úrokový swap) různým způsobem, protože každá z nich určuje svůj hlavní trh na základě trhu, na nějž má přístup (pro podnik je hlavním trhem maloobchodní trh, kdežto pro banku je hlavním trhem mezibankovní trh). Ačkoli účetní jednotka musí mít zajištěn přístup na trh, nemusí být s to prodat konkrétní aktivum či převést konkrétní závazek ke dni ocenění, aby byla schopna stanovit reálnou hodnotu na základě ceny na tomto trhu. [IFRS 13.20] Jak je ilustrováno v Příkladu 8 uvedeném za standardem IFRS 13, prodej příslušného aktiva (např. kapitálového nástroje) může být k datu ocenění pro účetní jednotku omezen. Pokud však má účetní jednotka k tomuto datu přístup na hlavní trh, může stanovit reálnou hodnotu aktiva pomocí pozorovatelných prodejních cen podobných aktiv (jejichž prodej však není omezen) na tomto trhu. Pokud je omezení u daného aktiva jeho charakteristikou (např. došlo by k jeho převodu v hypotetickém prodeji spolu s aktivem), účetní jednotka by měla provést úpravu pozorovatelných tržních cen u obdobných aktiv (jejichž prodej však není omezen), aby toto omezení zohlednila.
Identifikace hlavního (nebo nejvýhodnějšího) trhu Hlavní trh by měl být určen na základě objemu nebo úrovně aktivity pro aktivum nebo závazek, nikoliv podle objemu nebo úrovně aktivity transakcí účetní jednotky na daném trhu. [IFRS 13.BC52] Proto posouzení toho, který ze dvou či více dostupných trhů je hlavní, je učiněno z hlediska účastníků trhu, nikoliv z pozice účetní jednotky. Stejně pak v případě neexistence hlavního trhu je nejvýhodnější trh určen pomocí předpokladů, které by použili účastníci trhu. I v případě, kdy k datu ocenění neexistuje pro aktivum či závazek pozorovatelný trh, odstavec 21 standardu IFRS 13 stanoví, že „ocenění reálnou hodnotou předpokládá, že se transakce uskuteční k tomuto dni, a to z pohledu účastníka trhu, který drží aktivum nebo dluží závazek“. Identifikace účastníků trhu v případě neexistence jasného výstupního trhu (exit market) Standard IFRS 13 odstavec 21 vyžaduje, že i v případě, kdy neexistuje pozorovatelný trh, který by poskytl informace o ocenění při prodeji aktiva či převodu závazku ke dni ocenění, ocenění reálnou hodnotou předpokládá, že se transakce uskuteční k tomuto dni, a to z pohledu účastníka trhu, který drží aktivum nebo dluží závazek. Tato předpokládaná transakce vytváří základ pro odhad ceny, za kterou by bylo prodáno aktivum nebo převeden závazek Dotaz Jakým způsobem by měla účetní jednotka identifikovat účastníky trhu, pokud neexistuje jasný výstupní trh?
10
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Odpověď Pokud neexistuje pozorovatelný trh pro aktivum nebo závazek, musí účetní jednotka předpokládat hypotetickou transakci k datu ocenění. To odpovídá účelu reálné hodnoty v rámci IFRS 13. Pokud účetní jednotka uplatní ocenění reálnou hodnotou, které vychází z hypotetické transakce k datu ocenění, účetní jednotka není povinna určit konkrétní účastníky trhu. Účetní jednotka by měla místo toho zvážit charakteristiku potenciálních účastníků trhu, kteří by koupili aktivum nebo přijali ocenění převodu závazku. Kromě toho by účetní jednotka měla formulovat předpoklady, které by učinili účastníci trhu v transakci, která maximalizuje částku, která by byla získána za prodej aktiva, nebo minimalizuje částku, která by byla zaplacena za převod závazku. Potenciální účastníci trhu zahrnují následující subjekty (jejich výčet není vyčerpávající). •• U nefinančních aktiv, skupin nefinančních aktiv či skupin nefinančních aktiv a závazků v podniku nebo penězotvorné jednotce: -- Strategičtí kupující — tito kupující mají související aktiva; oceňované aktivum by zlepšilo hodnotu podnikové jednotky, v jejímž rámci by kupující aktivum využíval. Příkladem strategických kupujících jsou přímí konkurenti či jiné subjekty, jejichž charakteristika se podobá konkurentům účetní jednotky; a -- Finanční kupující — tito kupující nemají související nebo náhradní aktiva. Příkladem finančních kupujících jsou finanční instituce v pozici investorů, soukromí investoři či investoři rizikového kapitálu. •• U finančních nástrojů: protistrany derivátového nástroje, investoři maximalizující rentabilitu, investoři usilující o vytvoření strategického vztahu s jednotkou, do níž bylo investováno, či řada dalších účastníků s konkrétními cíli.
Při určování účastníka trhu by se mělo dbát na to, aby zúčtovací jednotka z pohledu účastníka trhu odpovídala zúčtovací jednotce oceňované položky. Tím, jak určit předpoklady, které by účastníci trhu použili v případě neexistence jasného výstupního trhu, se zabývá následující dotaz. Vytvoření odhadů účastníků trhu, pokud neexistuje jasný trh Dotaz Jakým způsobem by měla účetní jednotka vytvořit předpoklady používané účastníky trhu, pokud neexistuje jasný výstupní trh? Odpověď Pokud neexistuje pozorovatelný trh pro aktivum nebo závazek, musí účetní jednotka použít hypotetickou transakci k datu ocenění. Při stanovení předpokladů, které by účastníci trhu v této hypotetické transakci použili, musí účetní jednotka předně vytvořit vlastní předpoklady a upravit faktory, které jsou specifické pro ocenění aktiva či závazku, což zahrnuje (výčet není vyčerpávající): •• Náklady na přepravu nezbytné k přesunu aktiva ze stávajícího umístění na hypotetický trh (je-li umístění pro dané aktivum typické); •• Náklady na převod nezbytné pro transformaci nefinančního aktiva ze stávajícího stavu na nejvyšší a nejlepší využití z hlediska potenciálních účastníků trhu; •• Synergie, které jsou pro účetní jednotku typické a nejsou k dispozici účastníkům trhu, a tím pádem by nebyly zohledněny v hypotetické transakci (např. úspora nákladů díky synergiím týkajícím se jiných skupin aktiv držených účetní jednotkou);
11
Účetní zpravodaj prosinec 2014 •• Míry růstu a úpravy rizik s cílem zohlednit předpoklady účastníků trhu; a
České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014
•• Ukazatele výkonnosti a rizik (např. porušení povinností, nesplnění závazků, rychlost platby předem a úrokové míry). Předpoklady účastníků trhu, které jsou formulovány v případě neexistence jasného trhu, mohou vycházet z nepozorovatelných vstupů či úprav. Účetní jednotka musí vyhodnotit význam těchto vstupů či úprav při určení vhodné úrovně hierarchie reálných hodnot, do níž by mělo být ocenění reálnou hodnotou zařazeno. [IFRS 13.73] Využití předpokladů, které by účastníci trhu použili Účetní jednotka F používá model diskontovaných peněžních toků pro stanovení reálné hodnoty finančního aktiva. Účetní jednotka F získala informace o předpokladech, které by účastníci trhu při stanovení reálné hodnoty tohoto aktiva použili. Účetní jednotka F se však domnívá, že některé z těchto předpokladů nejsou přiměřené.
US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Dotaz Může účetní jednotka F spoléhat na svá vlastní interní data spíše než na odhady, které by použili účastníci trhu? Odpověď Ne. Ocenění reálnou hodnotou je ocenění vycházející z tržní ceny, nikoli z ocenění specifického pro účetní jednotku. IFRS 13 odstavec 22 požaduje, aby účetní jednotka stanovila reálnou hodnotu aktiva nebo závazku za použití předpokladů, které by při oceňování aktiva nebo závazku použili účastníci trhu, přičemž se předpokládá, že účastníci trhu jednají ve svém nejlepším ekonomickém zájmu.
V rámci použití modelu diskontovaných peněžních toků by účetní jednotka F měla zohlednit relevantní pozorovatelné vstupy, kdykoliv jsou k dispozici. Veškeré nepozorovatelné vstupy použité při ocenění reálnou hodnotou (např. odhadované budoucí peněžní toky nebo úpravy rizik zakomponovaných do diskontní sazby) by měly vycházet z odhadů vedení účetní jednotky, pokud jde o předpoklady, které by tržní účastníci použili při ocenění aktiva ve stávající transakci k datu ocenění. Pokud tržní údaje získané z transakcí zahrnujících srovnatelná aktiva například naznačují, že se k datu ocenění uplatňuje výrazná sleva likvidity, která má kompenzovat potíže spojené s prodejem aktiv dle současných tržních podmínek, účetní jednotka F by měla tuto informaci do svého modelu peněžních toků zahrnout (např. formou úpravy diskontní sazby) i přesto, že by interní údaje vedení účetní jednotky k takovéto úpravě likvidity nevedly.
12
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Příklad Účetní jednotka F používá model diskontovaných peněžních toků jako oceňovací techniku pro stanovení reálné hodnoty investice do dluhových cenných papírů účetní jednotky X. Pro stejné cenné papíry není k dispozici kótovaná cena. Oceňovací technika účetní jednotky F vyžaduje vytvořit předpoklady ohledně měr platební neschopnosti jakožto vstupů. Předpoklady ohledně míry platební neschopnosti by mohly být odvozeny od stávajících příslušných pozorovatelných tržních údajů, jako jsou například aktivně obchodované credit default swapy u veřejně obchodovaných dluhopisů účetní jednotky X, tzv. asset swap spreads (rozdíl mezi výnosem dluhopisu a křivkou LIBOR vyjádřený v bazických bodech) či tzv. spread emitenta na základě poslední emise dluhopisů.
Při využití oceňovací techniky pro stanovení reálné hodnoty by účetní jednotka F měla v maximální míře použít relevantní pozorovatelné vstupy. Proto účetní jednotka F nemůže spoléhat pouze na své historické údaje ohledně platební neschopnosti u emitentů, jejichž úvěruschopnost je podobná jako u účetní jednotky X, nebo na vlastní předpoklady týkající se platební neschopnosti, přestože jsou odhady ohledně platební neschopnosti „zdůrazněny“ (např. změnou vstupů na jiné, rozumně proveditelné předpoklady). Místo toho by účetní jednotka F měla použít relevantní odhady ohledně míry platební neschopnosti, které jsou pozorovatelné na trhu.
13
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví
Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 24. října 2014.
Úpravy
Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 19. listopadu 2014 následující dokumenty rady IASB:
•• Úprava standardu IFRS 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (vydáno v květnu 2014)
Standardy
•• Úprava standardů IAS 16 a IAS 38 Objasnění přijatelných metod odepisování a amortizace (vydáno v květnu 2014)
IFRS
•• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014)
• Okénko IFRS praktika
•• IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014)
• Stav schvalování IFRS v Evropské unii
•• IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014)
• Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
•• Úprava standardů IFRS 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014)
•• Úprava standardů IAS 16 a IAS 41 Plodící rostliny (vydáno v červnu 2014) •• Úprava standardu IAS 19 Plány definovaných požitků: Zaměstnanecké příspěvky (vydáno v prosinci 2013) •• Úprava standardu IAS 27 Metoda ekvivalence v individuální účetní závěrce (vydáno v srpnu 2014) •• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2010-2012 (vydáno v prosinci 2013) •• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2011-2013 (vydáno v prosinci 2013) •• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2012-2014 (vydáno v září 2014) Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.
14
Účetní zpravodaj prosinec 2014
Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 Praha
České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Vážení přátelé,
Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět více.
dovolujeme si Vás pozvat na tradiční podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).
Přednášky proběhnou v Praze v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti.
Budete mít příležitost se dozvědět, které nové standardy, novely a interpretace bude potřeba zohlednit v účetní závěrce sestavené v souladu s IFRS za účetní období roku 2014 a které v pozdějších obdobích. Seznámíme Vás s pravidly, jež vstoupila či vstoupí v platnost, a jejich aplikaci přiblížíme na řadě praktických příkladů.
Termíny Praha:
25. listopadu 2014, 3. prosince 2014
Pro více informací a registraci prosím navštivte: http://events.deloitte.cz
15
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP V Účetním zpravodaji vydaném v září 2014 jsme vás informovali o seznamu nových projektů americké Rady pro standardy finančního účetnictví (FASB). Jedním z nich je zveřejněný návrh*) související s následným oceňováním zásob, který byl vydán v červenci 2014 a jeho očekávané datum účinnosti je stanoveno na prosinec 2015. Vzhledem k tomu, že problematika zásob se týká celé řady našich klientů, rozhodli jsme se na toto téma zaměřit v našem článku. Jak se hlavní ustanovení liší od stávajících principů US GAAP a co je hlavním cílem zveřejněného návrhu? Hlavním účelem zveřejněného návrhu je zjednodušit současný standard pro účtování o zásobách, který je obsažen v kodifikaci účetních standardů rady FASB v Tématu 330. Stávající principy ocenění zásob jsou považovány za zbytečně složité, protože dávají prostor pro několik možných závěrů. V současné době se vyžaduje, aby účetní jednotka ocenila zásoby pořizovací cenou nebo tržní hodnotou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Tržní hodnota může být vyjádřena reprodukční cenou, čistou realizovatelnou hodnotou nebo čistou realizovatelnou hodnotou sníženou o přibližně běžnou marži. Pro zjednodušení oceňování zásob navrhuje FASB oceňovat zásoby v nižší z pořizovací hodnoty a čisté realizovatelné hodnoty, která je definovaná jako „odhadovaná prodejní cena v běžném obchodování, snížená o rozumně předvídatelné náklady na dokončení, prodej a dopravu.“ Návrh ruší ustanovení v Tématu 330, které požaduje, aby účetní jednotka rovněž zvažovala reprodukční pořizovací cenu a čistou realizovatelnou hodnotu sníženou o přibližně běžnou marži.
Navrhovaná aktualizace by rovněž více sblížila oceňování zásob podle principů US GAAP s oceňováním zásob v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (konkrétně IAS 2 Zásoby). Následné ocenění podle zveřejněného návrhu Navrhovaná aktualizace by neměla mít vliv na metody stanovení pořizovací ceny zásob podle principů US GAAP (např. průměrná pořizovací cena, princip first-in first-out). Od ocenění zásob na základě pořizovací ceny je třeba upustit v případě, že pořizovací cena zásob je vyšší než jejich čistá realizovatelná hodnota. Pokud existují důkazy o tom, že čistá realizovatelná hodnota je nižší než pořizovací cena, ať už vlivem fyzického zhoršení, zastarání, změnou cen či z jiných důvodů, tento rozdíl by měl být zachycen jako ztráta ve výkazu zisku a ztráty v období, v němž ke ztrátě došlo. Toho lze obecně dosáhnout oceněním zásob v nižší z pořizovací hodnoty a čisté realizovatelné hodnoty. Předchozí znění standardu vyžadovalo odklon od ocenění na základě pořizovací ceny v případě, že „užitek ze zboží již nedosahuje takové výše jako jeho pořizovací cena“ a toto zboží je pak „oceněno v nižní hodnotě běžně označované jako tržní cena“. *) Zveřejněný návrh je dokument vydaný radou FASB, jehož účelem je vytvořit prostor pro veřejné připomínky k návrhům nových účetních standardů. Předtím, než je vydáno formální prohlášení pro implementaci nových standardů, může rada FASB navrhované standardy revidovat na základě informací, které získá z připomínkových dopisů (obvykle od účetních z praxe, kteří znají praktický dopad nových standardů na základě svých zkušeností s obdobnými záležitostmi ve svých firmách či u klientů).
16
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Navrhované znění standardu se zdá býti pro uživatele mnohem srozumitelnější než znění původní. Rada FASB se rozhodla použít čistou realizovatelnou hodnotu namísto tržní (reálné) hodnoty vzhledem k tomu, že tato je pro účetní jednotky lépe uchopitelná – jedná se o běžně používaný princip oceňování, který účetní jednotky umí použít. Další důvod, proč by použití tohoto způsobu ocenění mělo být méně nákladné je i ten, že v případě dřívějšího ocenění na úrovni tržní hodnoty mohly účetní jednotky dospět k více závěrům. Při oceňování v nižší z pořizovací ceny a čisté realizovatelné hodnoty by měly účetní jednotky zohlednit formu, obsah a složení zásob. Na základě povahy a složení zásob lze princip oceňování v nižší z pořizovací hodnoty a čisté realizovatelné hodnoty uplatnit buď přímo na každou položku, nebo na zásoby jako celek (nebo v určitých případech na každou hlavní kategorii). Zvolená metoda by měla být taková, která nejvíce zohledňuje běžnou strukturu výnosů z prodeje zásob. Pokud například účetní jednotka použije tři komponenty k výrobě hotového výrobku, může dojít k závěru, že je nejvhodnější uplatnit oceňovací princip v nižší z pořizovací ceny a čisté realizovatelné hodnoty na celkovou pořizovací cenu zásob nezbytných pro tento hotový výrobek. Čistá realizovatelná hodnota jednoho z těchto jednotlivých komponentů může být samostatně snížena až pod hranici jeho pořizovací ceny. Pokud se však očekává, že částka získaná prodejem souvisejícího hotového výrobku převýší celkovou pořizovací cenu zásob nezbytných pro tento hotový výrobek, není zapotřebí provádět žádné úpravy, jsou-li pokyny uplatňovány konzistentně každý rok.
Avšak tehdy, kdy jisté zboží nebo materiály jsou ve vztahu k ostatním nadbytečné, princip založený na použití nižší z pořizovací ceny a čisté realizovatelné hodnoty by měl být uplatněn pouze na jednotlivé položky, které tento nadbytek tvoří. Pokud není možné provést účinnou klasifikaci kategorií zásob, které nevytvářejí nadbytek, měl by být tento princip uplatněn na všechny položky zásob. Změny příslušných zveřejnění V účetní závěrce by měly být zveřejněny významné a neobvyklé ztráty plynoucí z uplatnění principu ocenění v nižší z pořizovací ceny a čisté realizovatelné hodnoty. O žádných dalších změnách v oblasti zveřejnění návrh neuvažuje. Úpravy dalších podtémat Některé z dalších pokynů uvedených v Tématu 330 Zásoby jsou upraveny tak, aby jasněji formulovaly požadavky na ocenění a zveřejnění zásob. Kromě změny principu následného ocenění, jenž spočívá v použití nižší z pořizovací ceny a tržní hodnoty, na ocenění na základě nižší z pořizovací ceny a čisté realizovatelné hodnoty, nedojde v rámci oceňování zásob k žádným dalším změnám. Úpravy této navrhované aktualizace by neměly mít vliv na postupy stanovení pořizovací ceny podle principů US GAAP (jako např. průměrná pořizovací cena, principy „first-in, first-out“, „last-in, first-out“ a metoda retailových zásob). Kdy budou tyto úpravy účinné a jak je vymezen požadavek na přechod k aktualizovanému standardu?
17
Účetní zpravodaj prosinec 2014 České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Očekávané datum účinnosti úprav se vztahuje na roční období a prozatímní období v rámci těchto ročních období začínající po 15. prosinci 2015, přičemž dřívější použití je povoleno. Konečné datum účinnosti bude záviset na zpětné vazbě zainteresovaných subjektů k navrhované aktualizaci a na datu vydání jakékoli finální verze aktualizace účetních standardů. Účetní jednotka by měla použít navrhované pokyny prospektivně na ocenění zásob po datu přijetí. Jediné zveřejnění požadované pro přechod k aktualizovanému standardu by se vztahovalo na povahu a zdůvodnění změny účetního principu.
Jak se tato ustanovení liší od standardů IFRS? Navrhovaná aktualizace by rovněž více sblížila oceňování zásob podle principů US GAAP s oceňováním zásob na základě Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Standard IAS 2 Zásoby vyžaduje, aby zásoby byly oceněny pořizovací cenou nebo čistou realizovatelnou hodnotou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Termín čistá realizovatelná hodnota je v IAS 2 definován jako „odhadovaná prodejní cena při běžném obchodování snížená o odhadované náklady na dokončení a odhadované náklady nezbytné k uskutečnění prodeje“. Toto vymezení je podobné jako v principech US GAAP. Zdroj: Rada FASB
18
Účetní zpravodaj prosinec 2014
Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:
České účetnictví • Desatero prezentačních chytáků • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Okénko IFRS praktika • Stav schvalování IFRS v Evropské unii
České účetnictví Stanislav Staněk Vratislav Moša
[email protected] [email protected]
IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Lenka Neuvirtová
[email protected] [email protected] [email protected]
Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz
• Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • Zjednodušení oceňování zásob podle amerických účetních principů US GAAP
Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2014 Deloitte Česká republika