Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 15. schůze

8. funkční období

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 15. schůze

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT

8. funkční období Těsnopisecká zpráva 15. schůze

Pořad 15. schůze

1.

Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince 2011

2.

Senátní tisk č. 223 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob, přijatá v Haagu dne 13. ledna 2000

3.

Senátní tisk č. 252 – Návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů

4.

Senátní tisk č. 254 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

5.

Senátní tisk č. 268 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii

6.

Senátní tisk č. 225 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a Ostrovem Man o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 18. července 2011

7.

Senátní tisk č. 226 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsaná v Londýně dne 15. září 2011

8.

Senátní tisk č. 167 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní, podepsaná dne 15. června 2011 v Haagu

9.

Senátní tisk č. 38 – Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

10.

Senátní tisk č. 197 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

11.

Senátní tisk č. 198 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů

12.

Senátní tisk č. 248 – Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů

1

13.

Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a některé další zákony /sněmovní tisk 448/

2

8. funkční období Obsah 15. schůze Senátu Parlamentu České republiky

1. den schůze – 11. ledna 2012 ......................................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. .......................................... 1 Senátor Marcel Chládek .................................................................................. 2 Senátor Miroslav Nenutil ................................................................................ 2 1.

Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince 2011 ................................ 3 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ............................................................ 3 Senátor Luděk Sefzig ...................................................................................... 5 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková............................................. 8 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 10 Senátor Jiří Pospíšil ....................................................................................... 11 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil .......................................................... 11 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 12 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 14 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. .................. 15

2.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob, přijatá v Haagu dne 13. ledna 2000 (senátní tisk č. 223)............................................................................................................ 15 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil .......................................................... 15 Senátor Miroslav Antl .................................................................................... 16

3.

Návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 252)....................................................... 18 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ........................................... 18 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 19 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 22 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 24 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 25 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 27 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 29 Senátor Karel Šebek ..................................................................................... 32 Senátor Martin Tesařík ................................................................................. 33 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. .............. 33 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 33 Senátor Jaroslav Doubrava .......................................................................... 34 Senátor Tomáš Töpfer .................................................................................. 35 I

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ........................................... 35 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 38 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 38 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 39 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 39 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 40 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 40 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 41 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ........................................... 41 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 42 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 42 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ........................................... 43 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 43 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 43 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 44 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 44 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 44 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 44 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 44 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 45 Senátor Ivo Bárek.......................................................................................... 45 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 45 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 45 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 45 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 46 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 46 4.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 254)................ 46 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa ........................................ 46 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 48 Senátor Pavel Eybert..................................................................................... 48 Senátor Miloš Malý ........................................................................................ 48 Senátor Pavel Eybert..................................................................................... 49

5.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii (senátní tisk č. 268) .................................................................................................... 49 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek .......................................................... 50 Senátor Jiří Lajtoch........................................................................................ 50

6.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a Ostrovem Man o výměně informací v daňových

II

záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 18. července 2011 (senátní tisk č. 225) ............................................................................. 51 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek.......................................................... 51 Senátor Adolf Jílek ......................................................................................... 51 Senátor Jaroslav Sykáček ............................................................................ 52 Senátor Jiří Dienstbier .................................................................................. 52 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek .......................................................... 52 7.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsaná v Londýně dne 15. září 2011 (senátní tisk č. 226) ............................................................................. 53 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek .......................................................... 53 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 53 Senátor Jaroslav Sykáček ............................................................................ 54

8.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní, podepsaná dne 15. června 2011 v Haagu (senátní tisk č. 167) ................................................. 54 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek .......................................................... 54 Senátor Jiří Pospíšil ....................................................................................... 55

9.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 38).............................................................................................................. 55 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 55 Senátorka Miluše Horská .............................................................................. 57 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 57 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 58 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 59 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 59 Senátorka Miluše Horská .............................................................................. 60 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 60 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 62

10.

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 197) ............... 62 Senátorka Senátorka Senátorka Senátorka

Soňa Paukrtová .......................................................................... 62 Jiřina Rippelová .......................................................................... 63 Soňa Paukrtová .......................................................................... 64 Jiřina Rippelová .......................................................................... 64

III

11.

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 198) .................................................. 65 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 65 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 66 Senátorka Jiřina Rippelová .......................................................................... 66 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 67

12.

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 248) ........................................ 67 Senátor Jiří Dienstbier .................................................................................. 67 Senátor Miroslav Nenutil .............................................................................. 69 Senátor Petr Pakosta .................................................................................... 69 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 69 Senátor Adolf Jílek ......................................................................................... 70 Senátor Jiří Dienstbier .................................................................................. 70 Senátor Miroslav Nenutil .............................................................................. 71 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 71

13.

Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a některé další zákony /sněmovní tisk 448/ ........................................................................ 72 Senátorka Dagmar Terelmešová ................................................................ 72

IV

Těsnopisecká zpráva z 15. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 11. ledna 2012

(Jednání zahájeno ve 13.01 hodin.)

Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni

senátoři, milí hosté, vítám vás na 15. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 15. prosince 2011. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Petr Pithart, Tomáš Jirsa a Stanislav Juránek. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 15. schůze Senátu byli senátoři Petr Šilar a Tomáš Kladívko. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nejsou, takže přistoupíme k prvnímu hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 15. schůze Senátu byli senátoři Petr Šilar a Tomáš Kladívko. Přítomno je 47 senátorek a senátorů, kvorum je 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 1 se ze 48 registrovaných při kvoru 25 pro návrh vyslovilo 46, takže návrh byl schválen – a ověřovateli této schůze byli určeni senátoři Petr Šilar a Tomáš Kladívko. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 15. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor navrhuje vyřadit senátní tisk č. 82, kterým je Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, dále bod "Volba členů Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu" a naopak zařadit senátní tisk č. 268, kterým je Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii a dále Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a některé další zákony

1

/sněmovní tisk 448/. Tyto návrhy jsou v písemném návrhu pořadu schůze uvedeny proloženým písmem. Dále tu máme ještě jedno předřazení. Jedná se o smlouvu, kterou předkládá ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zároveň zastoupí předsedu vlády u prvního bodu, a proto navrhuji jeho smlouvu, což je senátní tisk č. 223, zařadit jako druhý bod našeho dnešního jednání. Tolik tedy návrhy, které byly z Organizačního výboru anebo jsou doplněny. A táži se: Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Hlásí se pan senátor Marcel Chládek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky a vážení senátoři, já bych požádal o stažení z pořadu 15. schůze senátní tisk 163, který je pod bodem 11. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, slyšeli jste návrh. Kdo další se

hlásí k pořadu schůze? Pan senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení

kolegové. Omlouvám se, že to není přímo k pořadu schůze, ale časově mi to doufám prominete. Chci jenom vyřídit poděkování všem kolegyním a kolegům, kteří přispěli na organizování dějepisné soutěže gymnázií v Chebu. Její vítězové a organizátoři teď sledují naše jednání. A zároveň žádám ty kolegyně senátorky a kolegy senátory, aby se zhruba do 16.00 hodin, pokud budou chtít, dostavili do Frýdlantského salónku, kde jim bude předáno jakési poděkování. Ještě jednou se omlouvám a děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Bylo to tedy technické sdělení

nesouvisející s pořadem dnešní schůze. Vítěze dějepisné soutěže mezi námi vítám a přeji jim dobré zážitky ze Senátu. A my pokračujeme projednáváním pořadu schůze. Takže další návrhy nejsou, takže rozpravu končím k tomuto bodu a budeme hlasovat o programu schůze tak, jak byl navržen Organizačním výborem, jak jsem v úvodním vystoupení tady doplnil a přečetl, plus návrh, kterým navrhl pan senátor Chládek, pokud nejsou námitky, abychom hlasovali samostatně, a to je vyřadit z programu schůze tisk č. 163. Jsou nějaké námitky k proceduře hlasování? Pokud tomu tak není, budeme hlasovat. Aby nedošlo náhodou k porušení jednacího řádu, budeme nejdříve hlasovat – pro úplnost – o návrhu, který přednesl pan senátor Marcel Chládek, to znamená vyřadit senátní tisk č. 163, který je pod bodem 11. Potom budeme hlasovat o komplexním návrhu, tak jak byl předložen Organizačním výborem a tak, jak jsem ho tady také uvedl. Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pana senátora Marcela Chládka vyřadit bod č. 11, zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 2, registrováno 62, pro návrh 59, proti 2. Návrh byl schválen. Děkuji. Nyní můžeme přistoupit k hlasování o celém programu schůze tak, jak byl uveden, jak vám byl rozdán, je to ve znění vyřazení bodu č. 11, které jsme před chvilkou provedli. Takže zahajuji hlasování.

2

Kdo souhlasí s návrhem programu schůze, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 3, registrováno 62, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. Takže budeme se řídit schváleným programem. Děkuji vám. A přistoupíme k projednávání 1. bodu, a to je 1. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince 2011 S informací vystoupí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zastoupí předsedu vlády. Vítám pana ministra mezi námi. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych za pana předsedu vlády Petra Nečase přednesl informaci o výsledcích Evropské rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince minulého roku. Na agendě Evropské rady se objevily tři rozsáhlejší tématické okruhy – hospodářská politika, energetika a rozšíření EU. Klíčovou událostí ER však bylo neformální setkání, které probíhalo ve večerních a nočních hodinách před zahájením programu řádného summitu, jehož ústředním tématem bylo hledání shody řešení, které by přineslo východisko ze současné dluhové krize eurozóny. Cestou k řešení má být definování nových principů koordinace hospodářských politik a posílení fiskální stability a disciplíny. Výsledek neformální diskuse si dovolím stručně shrnout, zejména pokud jde o to, čeho bylo na jednání dosaženo a před jakými otázkami se nyní Evropská unie nalézá. Prvá část jednání byla věnována hledání shody na obsahové stránce navrhovaných opatření. Česká republika vystupovala v tomto jednání na základě vládou schváleného mandátu velmi konstruktivně. Navrhovaná opatření pro posílení koordinace hospodářských politik a fiskální odpovědnosti v eurozóně jsme byli připraveni podpořit zejména z toho důvodu, že pro českou ekonomiku vzhledem k její exportní orientaci na vnitřní trh je stabilita eurozóny klíčovou otázkou. Je třeba zdůraznit, že z věcného hlediska jsou navrhovaná opatření, o kterých jsme jednali, jasným krokem k vytvoření fiskální unie v rámci eurozóny. V krátké perspektivě by pak mělo jít o přijetí opatření, která by měla zvýšit kredibilitu eurozóny a stabilizovat situaci na finančních trzích, zejména cestou posílení protikrizových mechanismů. Návrhy představené duem Francie – Německo a stálým předsedou Evropské rady, předpokládají zavedení nového fiskálního pravidla obsahující zásadu vyrovnaného rozpočtu. Tato zásada by měla být zakotvena v právních systémech členských států a jejich dodržování by mělo být vynutitelné soudním dvorem EU. Členské státy by se také zavázaly směřovat k vyrovnanému rozpočtu na základě komisí stanoveného harmonogramu. Pro členské státy, vůči nimž je uplatňován postup při nadměrném schodku, by byla stanovena povinnost předkládat komisi a radě k potvrzení program strukturálních reforem. Rovněž by měl být zřízen mechanismus, v rámci něhož budou členské státy předem podávat zprávy o svých plánovaných emisích dluhopisů. Mezi navrhovanými opatřeními je také posílení pravidel pro postup při nadměrném schodku upravených nyní v článku 126 smlouvy,

3

a to vůči státům eurozóny prostřednictvím sankcí a rozhodování v Radě obrácenou kvalifikovanou většinou. Pokud jde o formu, jakou by měla být navrhovaná opatření realizována, pak je ve hře několik variant. Pochopitelně se předpokládá maximální využití stávajícího rámce primárního práva, avšak tímto způsobem bude možné přijmout pouze některá z navrhovaných opatření. Česká republika během jednání jednoznačně preferovala impulzivní řešení ve formátu EU 27, s tím, že navrhovaná opatření by se vztahovala pouze na EU 17, to znamená pouze na členy eurozóny. Shodnout se na takovém způsobu řešení se však nakonec nalézt nepodařilo, neboť Spojené království podmínilo svůj souhlas s navrhovanými opatřeními přijetím garancí pro ochranu svého finančního sektoru, což odmítly klíčové země, zejména Německo a Francie. Jako jediné možné východisko pak bylo navrženo uzavření nové mezinárodní – pardon, mezivládní smlouvy – ne mezinárodní – pro členské státy eurozóny s tím, že ostatní členské státy byly vyzvány, aby se k této smlouvě případně připojily. Základní obsahové stránky této dohody, jež bude stát mimo rámec primárního práva EU, byly vtěleny do prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny, které bylo připojeno k prohlášení v závěru Evropské rady. Ze samotného textu prohlášení nebylo zcela zřejmé, které části nové smlouvy by se týkaly pouze států eurozóny, a které závazky by vznikaly i státům, které dosud stojí mimo společnou měnu. To byl také jeden z důvodů, proč už během neformálního nočního jednání si Česká republika spolu se Švédskem a Maďarskem vyhradila možnost zvážit případné připojení až po vnitrostátním projednání navrhovaného obsahu dohody a po zvážení její konkrétní podoby. K tomuto postoji se následně připojily všechny státy mimo eurozónu, s výjimkou Spojeného království. Je proto třeba zdůraznit, že Česká republika rozhodně není ve svém postoji izolována, je ve své pozici jako ostatní členské státy stojící mimo eurozónu vyjma Spojeného království. Jak jistě víte, návrh nové dohody mezinárodní smlouvy o posílené hospodářské unii byl již předložen a nyní je projednáván na pracovní úrovni. Cílem je přitom dokončit projednávání nové smlouvy, tak aby mohla být podepsána do konce března. Česká republika se těchto jednání od počátku aktivně účastní, přičemž zastává konsistentně postoj, že navrhovaná opatření se mají vztahovat pouze na země eurozóny a na ostatní případně pouze tehdy, pokud si tak samy zvolí. Tomuto našemu postoji odpovídá také onen předběžný návrh. Přesto pro Českou republiku není bezvýznamné, zda se ke smlouvě připojí či nikoli. Naopak toto rozhodnutí bude mimořádně důležité, neboť připojí-li se Česká republika k této smlouvě, stane se pro nás automaticky závaznou v okamžiku přijetí eura. Ačkoli hlavní cíle nové smlouvy Česká republika podporuje, spatřujeme v projednávaném návrhu velmi problematických otázek, ať už právní či těch, které vyvolává vysoký stupeň integrace na poli fiskální a hospodářské politiky, kde výkon svrchovaných pravomocí dosud náleží členským státům. Zejména se jedná o velmi diskutabilní vztah některých ustanovení smlouvy k právu EU, nové kompetence unijních institucí, včetně pravomoci Soudního dvora EU, přezkoumávat plnění většiny povinností ze smlouvy, či možná ingerence Soudního dvora do ústavního systému právních norem České republiky. Pozice vlády tedy zůstává nadále otevřená, což v současné situaci považuji za velmi racionální a z taktického hlediska vhodný postoj. Rozhodnutí o připojení se České republiky k nové smlouvě bude záviset na její výsledné podobě. Toto

4

rozhodnutí pak Česká republika učiní teprve po důkladné politické diskusi a s plnou odpovědností a vědomím všech důsledků plynoucích z takovéhoto kroku. Přitom považuji za nezbytné konzultovat v této věci obsah smlouvy předem s Parlamentem ČR. Závěrem k tomuto tématu bych ještě rád zmínil, že součástí prohlášení členských států eurozóny byla rovněž výzva adresovaná všem členským státům, tedy státům, jejichž měnou není euro, aby zvážily možnost poskytnout prostřednictvím dvoustranných půjček další prostředky až do výše 200 miliard euro Mezinárodnímu měnovému fondu. Jak jistě víte, o této možnosti se nadále jedná. Případný podíl České republiky by mohl činit až 90 miliard Kč, což je velmi vysoká částka. Je proto třeba přistoupit k tomuto kroku odpovědně a zvážit všechna pro i proti. Na straně jedné tu stojí vládní závazek fiskální odpovědnosti, na straně druhé náš zájem na stabilizaci eurozóny, s níž je naše ekonomika úzce propojena. Je možné také jednat o výši případné půjčky. Pro Českou republiku i ostatní státy je přitom důležité, aby případná pomoc byla poskytnuta na základě férového a vyváženého klíče. V každém případě bude třeba krok ze strany České republiky důkladně zvážit. Můj postoj v této otázce byl od počátku zdrženlivý. Pokud jde o samotné jednání prosincové Evropské rady, respektive její formální části, která navázala na vyčerpávající dnešní neformální zasedání, tak se věnovala také ostatním avizovaným tématům. Mezi ta patří hospodářská situace, energetika, rozšíření EU a rozšíření shengenského prostoru. Výsledky diskuse odrážejí závěry Evropské rady, proto se omezím na tento stručný přehled, který je možné v případě potřeby rozvést. Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře. Prosím vás,

abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás požádal, abyste v průběhu vystupování jednotlivých řečníků, zejména když je předkládána předkládací zpráva, byli ohleduplní a zachovali klid, tak jak tomu bývalo zvykem, a uvědomili si, že ten předkladatel to nemá jednoduché a že mu tou hlučností komplikujeme jeho práci. Takže vás prosím, nechtěl jsem pana ministra přerušovat, ale ten hluk tady v počátku schůze byl enormní, to tu nebývá zvykem. Prosím, abychom se vrátili k praxi, která je tu zaběhnutá, že si pozorně vyslechneme to, co je nám sdělováno. Já vám za to děkuji. A nyní určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal pan senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU, kterého se zároveň ptám, zda se této role ujme. Ano, souhlasí. Nyní budeme o tomto návrhu hlasovat. Budeme hlasovat, aby zpravodajem k tomuto tisku byl pan senátor Luděk Sefzig. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V okamžiku hlasování č. 4 registrováno 67, potřebný počet pro přijetí je 34, pro návrh 59, proti nikdo. Návrh byl schválen. Žádám pana předsedu výboru pro záležitosti EU a zpravodaje pana senátora Luďka Sefziga, aby se ujal slova. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo. Děkuji za důvěru, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já se budu snažit hovořit tak, abych vás neuspával, naopak abych spíše vzbudil vaši pozornost. Budu dostatečně stručný,

5

protože zpráva byla přednesena celkově přehledně, takže si myslím, že každý si udělá představu, jak poslední rada probíhala. Nejdříve mi dovolte jednu obecnou poznámku. Tak jak si celý svět a Evropa začíná zvykat na hospodářské turbulence a začíná se spíše soustřeďovat na konkrétní kroky k tomu, jak problémy krize řešit, tak jsou ty Rady sice velmi pracovní, velmi vzrušené a probíhají často v nočních hodinách, ale dostávají se ke konkrétnostem, a to bohužel tato Rada ještě ne úplně docílila, a proto také i vyjádření našeho premiéra, které jsem tady komentoval již při naší poslední schůzi, bylo velice sympatické tím, že zatím nevydal žádný ortel, protože ani tato poslední Rada zatím žádná konkrétní usnesení v souvislosti s hospodářskou politikou nepřijala. Vyslovili pouze odhodlání k tomu, aby byla dodržována větší fiskální disciplina, aby se státy nadměrně nezadlužovaly, aby nevznikly problémy v bankovním sektoru, s čímž lze samozřejmě souhlasit. A to, ať máme na evropský vývoj názor jakýkoliv. Já musím říci, že to nebyly jenom body týkající se hospodářské politiky, které byly stěžejní, a tady bych chtěl uvést, že je docela zajímavé, že nebyla využívána – nejsou návrhy na využití Lisabonské smlouvy, ale spíše se bude volit cesta mezivládní dohody. Nebyl využit ani protokol 13, ani protokol 14, který hovoří přímo o Eurozóně a o potřebnosti přijmout opatření, která povedou k stabilitě Eurozóny, což do jisté míry trochu ukazuje na ne úplně dobré a možné využití Lisabonské smlouvy. Možná jsme měli ještě chviličku počkat s některými body, abychom se mohli přímo obrátit na primární právo a nevyužívat obvyklého postupu, tedy mezivládní konference a mezivládní dohody k tomu, aby byla přijata usnesení, která vzniknou z úradku jednotlivých vrcholných zástupců členských států EU. Je logické, že tato rada se velice zabývala strukturálními reformami, velice omezuje a doporučuje poskytování úvěrů jenom tam, kde je jistota, že se úvěry budou vracet. Na druhou stranu byl opět připomenut veliký důraz k tomu, že je třeba stimulovat růst, zaměstnanost, tedy nevytvářet sociální napětí ve společnosti, tak jak jsme v EU zvyklí. Roční analýza růstu de facto charakterizovala již druhý evropský semestr, tzn. že analýza se má velice kriticky postavit k těm zemím, které nejsou schopny naplňovat své fiskální cíle, tedy splácet své dluhy, a to si myslím, že bylo také velice dobré, že analýza se vytváří bez jakýchkoli příkras, bez jakýchkoli korekcí, dokonce s hrozbou, že může být stát, který neplní svá, ať už konvergentní kritéria nebo svá fiskální maastrichtská kritéria, že může být potrestán, a byl přijat také způsob odvolání toho trestu pouze způsobem obráceného reverzního většinového hlasování, při kterém vyjádří-li jeden stát nesouhlas s takovým odpuštěním, tak tento trest nemůže být odpuštěn. Hrozba trestu je daleko významnější, než byla doposud, kdy státy Eurozóny jsou nabízeny, jsou motivovány k dodržování maastrichtských kritérií, aby mohly např. čerpat strukturální prostředky. Summit se zabýval koordinací otázek daňové politiky, tj. pro řadu zemí velice citlivým tématem, i pro českou vládu je to citlivé téma, protože daňovou politiku vidíme spíše jako způsob zajištění soutěže, k zajištění co nejnižších daní, tedy co nejmenších nákladů na veřejnou správu, při co nejvyšším efektu veřejné správy, zejména ve vztahu k sociální politice, k zaměstnanosti, k ekonomickému růstu. Druhým velkým tématem bylo téma energetiky. Dnes asi všechny státy souhlasí s tím, že energetický mix je věcí každé země, nicméně evropská úloha, úloha nadnárodní je naprosto zásadní v souvislosti v koordinaci, v souvislosti

6

s uzavíráním smluv s dodavateli energetických zdrojů, to nikdo nezpochybňuje, a i v tomto smyslu Rada proběhla. Rada byla trochu zneklidněna věcmi, které byly v souvislosti s arabským jarem, tedy s turbulencemi a nejistotou, která vznikla v rámci Schengenské úmluvy, kdy Itálie vpustila poměrně velký počet imigrantů, zase ne tak velký počet, aby to ohrozilo bezpečnost EU, dokonce to neohrožovalo ani bezpečnost vlastní Itálie, pustila migranty do dalších států, místo aby využila readmisní smlouvy např. v případě Tunisanů evidentně měli využít readmisní smlouvy a poslat Tunisany zpátky, nebo je alespoň nechat na svém území, třeba na Lampeduse, a nepouštět je do dalších zemí. Na to reagovaly země, jako je Francie, protože Tunisané odcházeli za svými příbuznými do Francie, kde bylo způsobeno velké napětí, nejenom v sociálněbezpečnostní oblasti, oblasti zaměstnanosti, ale v oblasti velkého migračního toku. To Schengenská smlouva umožňuje. Francie zavedla novou kontrolu na hranici mezi Itálií a Francií. De facto velmi omezila volný pohyb osob, a to nejenom Italové, ale lidé, kteří cestovali přes tuto hranici, kvitovali ne s velkým povděkem. Naopak s ne příliš dobrou náladou. Toto omezení volného pohybu osob v rámci Schengenu velmi kritizovali. Rada se zabývala také situací v Íránu. Víte, že situace eskaluje, Írán vyhrožuje tím, že uzavře známý Amerský průliv, kde by došlo k dalšímu omezení distribuce ropy. A na to, jak známe, když kupujeme naftu a benzín, zjišťujeme, že na to reaguje světová ekonomika velkým a nemístným, nevhodným zdražováním ropy, načež doplácí už tak oslabená ekonomika nejenom Evropské unie, ale celého světa. Musím říci, že jsem osobně velmi ocenil a už jsem to i citoval v průběhu minulé schůze, že český premiér vyjádřil společně s velkou většinou ostatních států, že se obrátí na své parlamenty. Navrhovaná opatření, vedoucí k fiskální stabilitě, budou konzultovat i na parlamentní půdě, pravděpodobně ve výborech bude možnost se k tomu vyjádřit, možná i na plénu, pokud přijmeme nějaký významné usnesení, a teprve potom, až bude znám konkrétní případ, se k úmluvě o fiskální stabilitě Česká republika buďto připojí nebo nepřipojí, podle toho, jak tato jednání proběhnou. Česká republika v tom vůbec není ojedinělá, připojuje se k takovému postoji Švédsko, řada dalších států, není to jen odmítavý postoj Velké Británie, ale je to i řada dalších států, ať už starých členských, tak i nových členských, a já jsem velice rád, že premiér takto zareagoval, že vidí důležitost českého parlamentu, jak dolní komory, tak i horní komory, k tomu, že budeme moci tuto fiskální disciplínu diskutovat. Předem říkám, že osobně jsem názor, že je to hlavním tématem pro Poslaneckou sněmovnu, zejména pro rozpočtový výbor, my tím, že rozpočet nediskutujeme, můžeme tuto věc prodiskutovat v rámci našich možností v rámci přijímání legislativy, určitě tak učiním, tyto body zařadím na práci výboru a budeme moci toto projednat nejenom ve výboru, ale všechny vás srdečně k takové diskusi zvu. Ještě jednou vám děkuji za pozornost a navrhuji, abychom tuto zprávu vzali na vědomí. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, a abyste se k nim mohl po skončení rozpravy vyjádřit. A nyní otevírám rozpravu. Jako první se přihlásila místopředsedkyně Senátu paní Alena Gajdůšková. Prosím.

7

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, dovolím si nejdříve trošičku obecně. Měla jsem asi v minulých 14 dnech možnost přijmout tureckého ministra zahraničí. Pan ministr z Turecka mně připomněl jednu zásadní věc, na kterou jsme, myslím, tady trošičku zapomněli. Řekl totiž, že Turecko v podstatě nijak zvlášť nepotřebuje býti účastno nebo mít vytvořené nějaké super lepší podmínky pro účast na jednotném trhu. Protože Turecko se ekonomicky jednotného trhu již zúčastňuje. Ale že Turci velmi stojí o to, být členskou zemí EU, proto, že projekt EU považují za nejdůležitější, největší a historicky ojedinělý mírový projekt. Jenom připomínám, že území členských zemí EU již tři generace žije bez toho, že by poznalo válečný konflikt. Já to tady říkám proto, že Evropa v této chvíli stojí na jakémsi rozcestí. Evropská unie už nikdy nebude to, co byla. Dochází k její zásadní přeměně, a to samozřejmě s ohledem na prohlubující se dluhovou krizi. Nicméně evropský projekt není jenom ekonomickým projektem. A i pro nás jako pro Českou republiku má velký význam být členskou zemí EU, a mít důstojnou pozici v tomto výsostném a výjimečném klubu. Jestliže jsem řekla, že EU již není tím, čím byla, a že dochází k velkým posunům, pak stačí se podívat na jednání Evropské rady. Jestliže jsme při těch minulých Evropských radách ještě před zhruba rokem nebo možná půlrokem v podstatě dostávali závěry z jednání Evropské rady, které se zúčastnily všechny členské země EU, pak dnes, a jestli jste dobře poslouchali pana zpravodaje, tak Evropská rada jednala jenom o třech oblastech. Pokud se podíváte na záznam dalšího jednání, a také pan ministr mluvil o něčem úplně jiném, co bylo mimo konkrétní jednání Evropské rady. Evropská rada jako taková jednala o hospodářství EU, o energetice jako o věci, kterou je třeba společně řešit, a poté o vnější zahraniční službě, o problémech sousedství nebo vztahů k třetím zemím. To, u čeho jsme byli jen zprostředkovaně, byly potom závěry, které přijaly země, které se účastní jednání paktu Euro Plus a hlavně jednání eurozóny. Jeden konkrétní příklad za všechny. Když se jednalo o návrhy, které směřovaly k fiskální konsolidaci i ke smlouvě, o které tady ještě bude řeč, Česká televize si musela pozvat na jednání do nedělního pořadu slovenského ministra zahraničí, protože naši páni ministři měli tuto informaci jen z druhé ruky. To jsou konkrétní důsledky postupu české vlády, která ne že prosazuje své pozice, ale odmítá v podstatě jakékoli pozice, odmítá debatu. Myslím si, že to není dobrá politika, nesvědčí to o důstojné pozici ČR a není to ani ku prospěchu našich občanů. Nyní konkrétně k jednání. Na summitu Evropské rady 9. 12. bylo rozhodnuto, že bude uzavřena mezivládní dohoda, která má být fiskální dohodou vedoucí k fiskální stabilitě v eurozóně a k vybudování silného ekonomického pilíře, založeného na koordinaci hospodářských politik členských států. Na summitu se kvůli vetu Velké Británie nedohodla změna smluv EU, nebylo možné použít Lisabonskou smlouvu, a přistoupilo se k formě mezivládní dohody, která má být podepsána nejpozději v březnu. Prezident Sarkozy již avizoval, že si přeje, aby byla tato dohoda podepsána 1. 3. ČR se po jisté době váhání rozhodla zapojit. Nyní probíhají intenzivní vyjednávání v podobě textu tak, aby byl hotov návrh na setkání hlav států 30. 1. Z důvodu probíhajících změn v Bruselu a určení budoucí pozice ČR v EU, kdy nám hrozí odsunutí na periferii Evropy, bych se ráda pana premiéra Nečase zeptala.

8

Zaprvé, jaká je přesná pozice ČR pro toto vyjednávání? Jak přesně zní mandát pro tato vyjednávání a kdo ho za vládu vyjednává? Přiznám se, že nevím konkrétní jména. Jediné, co víme, je, že vláda nechce daňovou harmonizaci a na domácí půdě nevede žádný dialog o těchto otázkách s opozicí, což vede k absenci debaty o zásadních otázkách budoucího vývoje EU a postavení ČR v ní. O to překvapivější je prohlášení premiéra během jednání s francouzským premiérem Fillonem v Paříži. Dovolte mi citovat: ČR potřebuje zdravou a výkonnou eurozónu, proto podporuje opatření, která povedou k posílení rozpočtové odpovědnosti jejich země. Na domácí úrovni řadu z těchto opatření prosazujeme. Mnohé návrhy Francie a Německa, předložené na prosincové evropské radě, jsme aktivně podpořili a podporujeme i nadále. Cílem nové smlouvy by mělo být zvýšení věrohodnosti eurozóny. Z toho důvodu by cíle obsažené v dohodě měly být reálné a splnitelné. Pro nás je důležité při vyjednávání o nové smlouvě, protože její přijetí by mělo být předpokladem pro případné budoucí přijetí eura – řekl český premiér. Předpokládám, že toto vyjádření bychom všichni podepsali. Pokud ale pan premiér nyní v Paříži hovoří o tom, že aktivně podporuje návrhy Francie a Německa – s tím souhlasíme – na řadu opatření s ohledem na posílení rozpočtové odpovědnosti, a řadu opatření s ohledem na posílení rozpočtové odpovědnosti již provádí, pak skutečně nechápu, proč se ČR stále neúčastní paktu Euro Plus, který je jedním z hlavních nástrojů pro řešení problémů eurozóny a posílení konkurenceschopnosti a růstu. To jsou termíny, kterými se pan premiér zaklíná neustále. Přitom současně česká vláda hledá spojence ve Velké Británii a v Maďarsku, tedy v zemích, které nyní stojí zcela izolované evropským strukturám. Dále nechápu, že ministr zahraničí pan Schwarzenberg v posledním Der Spiegelu kritizuje Německo, jak spolu s Francií diktují své podmínky a návrhy, a menší státy se tomu musí pasivně přizpůsobit. Co vůbec je nepochopitelné, je, když premiér Nečas doma prohlásí, že vyjednavači budou mít například uloženo, aby prosazovali, že závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy o fiskální unii se vztahovaly výlučně a převážně na státy eurozóny. To je citace novinky, 14. 12. 2011. S ohledem na tato velmi různorodá prohlášení se skutečně není čemu divit, že ČR již v evropských strukturách a také ostatními členskými zeměmi není absolutně brána vážně. Důvodem je, že zde nejsou jasné pozice. Pokud jasné pozice jsou, jsou pouze negativistická a blokační. Je možné také klást konkrétní detailní otázky týkající se nové mezivládní smlouvy, které jsou ovšem pro nás klíčové. Jsou to opět otázky na pana premiéra: Jakou roli by měly hrát evropské instituce podle české vlády v nové smlouvě? A podporuje ČR klíčovou roli Evropské komise a oslabení mezivládního charakteru nové smlouvy, což by ostatně mělo být životním zájmem ČR? Měla by tato smlouva být inkorporována do smluv EU? Pokud ano, v jakém časovém horizontu? Jak přesně platné by podle ČR měly být závazky obsažené ve smlouvě pro nečlenské země eurozóny? Jak se mají nečlenské státy těmito závazky řídit? Pokud pan premiér Nečas v Paříži hovořil o nové smlouvě jako o předpokladu přijetí eura, co tím přesně myslel? Změnil názor na přijetí eura v ČR? Opět bychom to přivítali, ale obávám se, že tomu tak není. Jak hodlá debatovat a získat mandát v parlamentu, na který se v Bruselu neustále odkazoval, ale dnes při projednávání tohoto bodu zde není? Nechal se zastoupit.

9

K tomuto problému si dovoluji navrhnout usnesení. Jestliže pan premiér deklaroval vůli konzultovat s parlamentem projednávání smlouvy, věřím, že toto naše usnesení přijme jako náš vstřícný krok. Dovoluji si tedy navrhnout Senátu Parlamentu České republiky toto usnesení: Senát Parlamentu České republiky, vědom si dílu zodpovědnosti za řešení dalšího vývoje Evropské unie i pozice České republiky v Evropě a vzhledem k závažnosti možných dopadů projednávání připravované Mezivládní dohody o fiskální stabilitě eurozóny (Fiskální úmluvy) na Českou republiku i naléhavosti přijetí této mezivládní smlouvy v Evropské unii, která vyvolává potřebnost hladkého ratifikačního procesu ve všech členských zemích EU včetně České republiky, žádá předsedu vlády České republiky, aby pravidelně na všech nadcházejících schůzích Senátu konaných do podpisu Fiskální úmluvy projednal v Senátu Parlamentu ČR stav přípravy Fiskální úmluvy a pozici vlády České republiky při těchto jednáních tak, aby mandát vlády ČR vycházel z politického konsenzu potřebného k vydání souhlasu s ratifikací Fiskální úmluvy v obou komorách Parlamentu České republiky. K návrhu tohoto usnesení mě vede stav, který jsem ve svých předešlých slovech již popsala. Myslím si, že by v zájmu nás všech bez ohledu na politickou příslušnost mělo být, aby Česká republika byla brána jako skutečně vážný partner pro vyjednávání, aby Česká republika zvýšila svůj kredit mezi členskými zeměmi EU, a to také tím, že jednou dojednané smlouvy, jednou dojednaná pravidla pro nás platí a my je respektujeme. K tomu je ale potřeba vést dopředu, především na půdě Parlamentu ČR, ale i v občanské společnosti velkou debatu a na evropskou úroveň již jít s připraveným a dojednaným návrhem tak, aby premiér, vláda ČR měli garanci, že to, co dojednají v rámci mezinárodní smlouvy, tak také v Parlamentu ČR, což znamenají obě komory Parlamentu, tedy jak v Poslanecké sněmovně, tak zde v Senátu, bude také přijato. Myslím si, že je to v zájmu nás všech, že je to v zájmu občanů České republiky. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Kdo další se hlásí do

rozpravy? Pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem si návrh, který dodala do našich lavic paní místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, přečetl. S mnohým z toho, co tady řekla, mohu asi souhlasit, protože vždycky nedostatek informací vyvolává potom mnohdy i negativní reakce. A že ve věci Fiskální úmluvy informace nejsou dostatečné, to víme všichni. Mnohdy je lapáme různě z tisku, z vyjádření různých politiků, a mám dojem, že to tak není dobře. My jsme na úrovni samosprávní, ať krajské nebo i té nižší, přijali několik usnesení, kde se nám body o tom, kde nás tlačí pata, každé zastupitelstvo opakují. Já si dovedu představit, že na plénu Senátu se touto otázkou, která je pro Českou republiku velmi zásadní s ohledem na budoucnost, můžeme zabývat. Dovolil jsem si však udělat trošku změnu k textu, který předkládá paní místopředsedkyně Gajdůšková, a já si ho dovolím přečíst, protože jsem samozřejmě neměl čas to rychleji naformulovat tím, že jsme to dostali až do lavic. Tak jak návrh na usnesení máte před sebou, bych pokračoval: žádá předsedu vlády České republiky, aby pravidelně na všech nadcházejících schůzích Senátu konaných do podpisu Fiskální úmluvy informoval Senát Parlamentu České republiky o stavu přípravy Fiskální úmluvy a aktuální pozici vlády České republiky k této problematice.

10

Snažím se zde být míň politický a víc vstřícný tomu, abychom tyto informace dostali, protože se domnívám, že politický mandát jsme dostali od voličů, kdežto tady všichni potřebujeme informace. A myslím si, že mnohdy ani kolegové z vládní koalice nevědí, o čem vlastně naši představitelé v Bruselu jednají a skutečně to lovíme jenom z tisku, z různých vyjádření, z různých debat apod. Já bych to tedy trošku odpolitizoval, ale dal bych tomu ten náboj, abychom tyto informace dostávali. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, ale přesto

bych vás chtěl požádat, protože to není změna jednoho nebo dvou slov, abyste tento návrh nechal rozmnožit a nám ho rozdal, protože pokud navrhovatelka nebude souhlasit s touto změnou, tak poté musíme hlasovat o obou návrzích samostatně. Dále se hlásí pan senátor Jiří Pospíšil. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Pospíšil: Pane ministře, pane předsedo, dámy a pánové.

Každý samozřejmě může navrhovat usnesení, jaké se mu zlíbí, stejně jako nebylo zakázáno prodávat na palubě potápějícího se Titaniku zpáteční jízdenky. Ale přece jenom, když se něco zdůvodňuje, tak by se to mělo zdůvodňovat věcně, správně. Není pravda, že na území Evropy neproběhla žádná válka. Pokud tak bereme přepadení jedné země druhou, tak na území Evropy v době života Evropské unie i EHS proběhla řada válek. V této situaci působí velice komicky, když turecký představitel zdůrazňuje velký mírový projekt a že to je to, co Turecko na tom zajímá, zejména v situaci, kdy část území Evropské unie je okupováno právě jeho vojsky. Já se domnívám, že jestli někdo zajišťoval mír v Evropě, tak to prostě nebyla Evropská unie, která v podstatě bez komentáře nechává část svého území okupované cizí mocností, a to tou, která chválí ten mírový projekt, ale bylo to NATO, Severoatlantický pakt, který se působením Evropské unie poměrně úspěšně rozkládá a jeho činnost nebude v budoucnu tak dobrá, jako bývala, takže budoucnost Evropy, zejména Evropy, která není v EU, tak docela zajištěna není. Musíme prostě brát některá fakta jako fakta, a největší horou Evropy není Mont Blanc, ale Elbrus. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se již nehlásí, takže rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Ano, prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedo, já budu

velmi stručný, protože jsem zde v pozici pouze advokáta, zastupuji tady pana premiéra, takže když dovolíte, já řeknu k referátu paní místopředsedkyně Gajdůškové, že na mnoho věcí, které zde ona zmiňovala, bylo v mém referátu, potažmo v referátu pana premiéra, bylo odpovězeno. Mám to tady písemně, tak jsem to speciálně nacházel a hledal, ty odpovědi zde byly jasně řečeny. To znamená, byl-li zde dotaz, jaký je vztah české vlády k nově připravované mezinárodní dohody, tak já jsem zde jasně deklaroval, že hlavní cíle nové dohody Česká republika podporuje, atd. Nicméně to, že upozorňujeme i na problémová místa tohoto dokumentu, je správné. Obecně musím k tomu říci to, že vláda ČR se snaží činit kroky tak, aby byly co nejvýhodnější pro Českou republiku, tak nám je možná někdo může vyčítat, ale předpokládám, že nám to nebudou vyčítat voliči, kteří předpokládají, že vláda bude hájit zájmy tohoto státu, potažmo zájmy občanů ČR. A to, že v novém dokumentu je mnoho věcí, které jsou sporné, kde je třeba opravdu velmi seriózně zvážit všechny 11

aspekty, jsem také říkal. Je zcela zjevné, že takovýmto mezinárodním dokumentem, takovouto mezivládní smlouvou dochází ke změnám v oblasti primárního práva, dochází k posilování orgánů EU. A je třeba si vydiskutovat a zvážit, co to bude znamenat pro jednotlivé členské státy, co to bude znamenat pro stát velikosti České republiky. Já jsem na to upozorňoval. Budu citovat opět z toho dokumentu, nebo ze svého vystoupení: Bude-li ten návrh přijat, dojde pravděpodobně k novým kompetencím unijních institucí, včetně pravomocí Soudního dvora EU, a to v takové rovině, že by tato soudní instituce měla právo přezkoumávat plnění většiny povinností ze smlouvy. Tato justiční instituce – myšleno tím Soudní dvůr – by mohla do budoucna například ingerovat do ústavních systémů jednotlivých národních států. To zkrátka nejsou drobné změny, to jsou výrazné změny. A pokud nám někdo vytýká, že vláda o tomto debatuje, že o tom diskutuje, že to zkrátka není věc, nad kterou musí jásat bez toho, že by se rozumně ta věc prodiskutovala. Tak to se tedy omlouvám, ale cítím, že takto fatální věci je třeba diskutovat, je třeba debatovat a přijímat je po rozsáhlé rozvaze na základě argumentů a ne s jásotem bez toho, že o tom budeme opravdu racionálně přemýšlet. To samé se týká i oné částky, která je žádána Mezinárodním měnovým fondem. Ona částka 90 mld. Kč, to nejsou pro Českou republiku drobné, je to obrovská částka, je to nemalá část našich devizových rezerv. A pokud mají být poskytnuty nějaké mezinárodní organizaci jako půjčka, tak je třeba se nad tím velmi hluboce zamyslet. Ostatně mimo jiné také vnímat zdrženlivý přístup našich expertů v čele s guvernérem České národní banky. V tuto chvíli to nechci opravdu dál rozebírat. Jak jsem řekl, zastupuji tady pouze pana premiéra. Ale to, že pan premiér, potažmo celá vláda k jednotlivým věcem přistupují zdrženlivě, s rozvahou, ale přitom se aktivně účastní všech jednání, všech debat, všech kolokvií, všech setkání, tak to mi připadá jako správný postup. Ostatně i dnešní jednání vlády se tímto tématem podrobně a hluboce zabývalo. A jestli zde byl vznesen dotaz, jaký bude postoj vlády na příští Evropské radě, tak vláda samozřejmě tento postoj včas vygeneruje. Uvědomme si, že situace je velmi dynamická, mění se víceméně den ze dne, a chtít po někom, aby už nyní deklaroval postoj vlády na příští Evropskou radu, mně připadá opravdu jako iluze. Jenom těžko je někdo dneska schopen v tuto chvíli říci, jestli se situace do příští Evropské rady ještě změní. Tolik jenom obecné konstatování. Moje vystoupení, resp. vystoupení pana premiéra, které jsem zde přečetl, bylo velmi podrobné a většina postřehů a věcí, které zde byly zmiňovány v debatě, byla právě úvodním referátem zodpovězena. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a prosím, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil zpravodaj a připomněl nám, o čem budeme hlasovat. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji, pane předsedo, já se vyjádřím k debatě.

Zaregistroval jsem jedno zásadní podání usnesení k informacím vlády ČR, které navrhla paní místopředsedkyně Gajdůšková, a pak jedno modifikující usnesení, které navrhl kolega Horník. Myslím, že bychom měli o těchto usneseních hlasovat v pořadí, jak byla podána, protože to druhé není pozměňovacím návrhem, ale je de facto novým usnesením, a již je dokonce nyní rozdáváno v písemné podobě. Jenom mi ještě předtím dovolte malou poznámku, proč se slovenský ministr zúčastnil diskuze, kterou já osobně jsem nesledoval. Bylo to proto, že bylo jednání 12

představitelů zemí eurozóny, proto tam naši zástupci u tohoto jednání nebyli, a proto zřejmě redaktor pozval jednoho z ministrů, kteří se jednání zúčastnili, aby přímo mohl komentovat toto jednání. A pro mě velice zásadní je to, že není docela až tak pravdivý argument být členem eurozóny jenom proto, abychom byli u těch jednání, protože všichni dobře víme, jak ta jednání probíhala, že tam přišli zástupci Francie a Německa a měli domluveno, co bude přijato, a ostatní země byly postaveny takzvaně před hotovou věc a de facto se k tomu ani nemohly v průběhu jednání vyjádřit, takže hlavní argument, který často slýcháme pro přijetí eura, tedy být u těch jednání, tak z pohledu toho, jak to prakticky probíhá, vypadá poněkud realističtěji a neprobíhá až tak optimisticky, jak si někteří možná myslí. Nicméně to není samozřejmě argument pro to, proč bychom euro měli a priori odmítnout. Spíše je to argument pro to, aby Francie a Německo, které logicky, protože mají největší ekonomiky, nesou skutečně také největší tíhu za stabilitu eurozóny, více v průběhu jednání možná seznámily své členy a eventuálně se jich pozeptaly na to, jaké oni mají problémy s jejich návrhy. To je jenom poznámka, která tady zazněla a je to poznámka na okraj. Je zajímavé, že euro posiluje vůči koruně, což je dáno, jak jsem se dnes na výboru zeptal zástupce České národní banky renomovaného kolegy ekonoma Holmana a zástupce ministerstva financí, realitou a tím, jak velké monetární trhy jsou. A je to také dáno tím, že poměrně významně klesla důvěra v takovou tu šedou zónu, okolní zónu menších zemí, neeurových zemí. Ale to neznamená, že koruna a jiné tyto měny neposílí. Pokud skutečně se euro nedostane z problémů, které má, a které podle mého názoru Pakt euro plus neřeší, ten způsob boje, jenom difrakci, jenom de facto zvětšuje prostor pro věřitele tím, že dělá distribuci dluhu zemí EU a rádoby do toho "zavřelo" i ty plus, tedy neeurové země, protože množství takto zaručených peněz není zdaleka tak velké a pokrylo by jenom část těchto dluhů, ta iluze je příliš velká, dluh je větší, než je ta iluze. Z toho důvodu se domnívám, že je vhodné, že ČR se zatím nepřihlásila k Paktu euro plus. Pokud by země, které dluží, začaly ručit svým skutečným majetkem, ať už aktivy anebo skutečně movitým majetkem, pak by samozřejmě bylo namístě se k tomuto paktu přihlásit, ale to se zatím nestalo. To je moje poznámka. A já naopak oceňuji vládu, že se zatím neúčastní tohoto Paktu Euro Plus. Dále bych chtěl říci k usnesení, které navrhuje paní místopředsedkyně Gajdůšková, že v podstatě odráží tu nabídku, kterou pan premiér dal v průběhu jednání. Já s tím problém nemám. Je asi vhodné, protože český Senát se bude muset k budoucí úmluvě vyjádřit, protože je přijímána cestou mezivládní úmluvy, takže bude muset být hlasována v obou komorách, bude to normální mezinárodní úmluva. A proto je namístě, abychom byli i v průběhu jednání informováni, a ne až na základě, tak jak to u dalších úmluv bývá, dohody, dojednání, podepsání a pak teprve často vláda přichází do obou komor a předkládá tuto úmluvu k ratifikaci. Při takto citlivé věci, a zejména s ohledem na to, že v Senátu je politická majorita opozice, je naprosto logické, že Senát se k této diskuzi hlásí a nabídku premiéra přijímá, tedy žádáme předsedu vlády, což on předtím slíbil, k tomu, že nás bude informovat o průběhu jednání, o závěrech. Jak říkám, nabízím velice rád, tuto diskuzi pracovně přenesu na půdu výboru s tím, že pokud přijmeme nějaké doporučující usnesení, tak jej předložíme plénu Senátu před jednáním pléna v souvislosti s podpisem té finální úmluvy. Čili toto si myslím, že je rozumné. Co se týče bezpečnosti Evropské unie a válek, to zodpověděl dostatečně můj předřečník kolega Pospíšil. A co se týče toho, zdali nová mezivládní smlouva a zdali by se měl oslabovat mezivládní pilíř na úkor evropsko-parlamentního pilíře a pilíře

13

Evropské komise, tak já jakožto zastupitel národního parlamentu bych velice nerad viděl, aby se oslaboval ten mezivládní pilíř, protože by tím i klesala dozorová a kontrolní pravomoc a úloha českého Senátu. Čili doporučuji, abychom nejdříve hlasovali o návrhu paní místopředsedkyně, a teprve pokud by tento návrh neprošel, bych doporučil, abychom hlasovali o pozměňujícím návrhu pana kolegy Horníka, který je méně tvrdý vůči vládě, takhle to ještě řeknu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane zpravodaji, já jenom

připomenu v tuto chvíli, že jako první hlasování by mělo být hlasování o vašem návrhu. Kdybyste navrhl "bere na vědomí zprávu". A to jste zapomněl. A to se nevylučuje s dalšíma dvěma možnými hlasování, to znamená, když vezmeme na vědomí, budeme ještě hlasovat o návrhu paní místopředsedkyně. Kdyby ten návrh prošel, hlasování končí, když ten návrh neprojde, budeme hlasovat o návrhu pana senátora Horníka. Tak, nejsou námitky, tak já pozvu k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, který přednesl ve své předkládací zprávě pan zpravodaj, pan senátor Sefzig, a ten návrh zní: "Senát bere na vědomí informaci vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince 2011". Potom budeme pokračovat dalšími návrhy. Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 5, registrováno 71, kvorum pro přijetí 36, pro návrh 66, proti 1. Návrh byl přijat. Další hlasování bude hlasování o návrhu, který nám byl rozdán paní senátorkou místopředsedkyní Alenou Gajdůškovou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Dokončíme hlasování, prosím vás. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 6, registrováno 71, kvorum pro přijetí 36, pro návrh 40, proti 6. Návrh byl schválen. Prosím, je nějaká připomínka, námitka? Pan senátor Horník. Senátor Jan Horník: Ta faktická byla jenom z toho důvodu, že jsme vlastně hlasovali, ale ten materiál, který já jsem předkládal, tak se domluvilo, že bude samostatným materiálem. Nebude to pozměňovací návrh k tomu, co teď v podstatě prošlo. Čili on by to byl návrh senátora Horníka. Ale to je teď stejně nepodstatné. Předseda Senátu Milan Štěch: Já si myslím, že jsme postupovali správně, neboť jak zpravodaj pan Sefzig přednesl, že budeme hlasovat o návrhu paní Gajdůškové jako o druhém, je to tak? A kdyby neprošel, že se bude hlasovat o třetím vašem návrhu, protože správně říkáte, váš návrh nebyl pozměňovacím návrhem návrhu paní Gajdůškové, ale byl samostatným návrhem. Takže naše hlasování bylo naprosto v pořádku. A myslím si, že výsledek je platný. Nikdo ho nezpochybňuje? Děkuji. Takže končím projednávání tohoto bodu, neboť usnesení jsme přijali. Děkuji předkladateli, děkuji zpravodaji. A budeme projednávat další bod. My se vystřídáme.

14

Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dalším bodem je

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob, přijatá v Haagu dne 13. ledna 2000 (senátní tisk č. 223) Máme to jako tisk č. 223 a uvede ho ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který má slovo. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně odůvodnil tento návrh mezinárodní úmluvy. Jedná se o důležité téma, jak na mezinárodním poli chránit dospělé osoby, které např. trpí určitou duševní nebo jinou poruchou. Mohou mít třeba jisté omezení způsobilosti k právním úkonům a vyskytnou se v jiném státě, než ve státě, jehož mají občanství, a je třeba řešit jejich právní postavení, právní úkony atd. Ale nejprve řeknu, že to je smlouva, která byla sjednaná v roce 2000 v rámci mezinárodní organizace Haagská konference mezinárodního práva soukromého. Česká republika ji podepsala v roce 2009, konkrétně 1. dubna. A tato úmluva obsahuje normy mezinárodního práva soukromého, jimiž se řídí ochrana dospělých osob v mezinárodních situacích. Je to příklad. Zvláště, když se osoba nachází na území státu, jehož není občanem. A týká se to osob, které mají nějakou specifickou vlastnost. Trpí např. poruchou nebo takovým nedostatkem schopností, jež jim brání dostatečně chránit své zájmy, ať už osobní nebo majetkové. Typicky jde o osoby, které jsou mentálně postižené nebo osoby v pokročilém věku trpící demencí či Alzheimerovou chorobou. Uvedu příklad, abych to trochu zlidštil. Na území ČR se bude vyskytovat občan Německé republiky, který bude trpět nějakou duševní poruchou, bude tedy činit určité právní úkony. Bude otázka, jaký režim tyto právní úkony budou mít, kdo za něj může jednat, jak je mu možné ustavit opatrovníka atd. A právě tyto v zásadě praktické věci má tato mezinárodní úmluva řešit. Protože obsahuje tzv. normy mezinárodního práva soukromého, tzv. kolizní normy, které jasně např. stanoví, podle jakého práva se má takovéto osobě – např. občanovi Německé republiky na území České republiky – podle jakého práva se mu má ustanovit opatrovník. Jestli podle českého práva, když je na území České republiky, nebo podle německého práva, když je to občan Německé republiky. Tyto normy, které nazýváme tzv. kolizními normami, jsou právě součástí této smlouvy. Tedy jsou zde stanovena jasná pravidla, jak řešit takovéto specifické situace. Jak jsem již naznačil oním příkladem, je to zvláště v oblasti třeba právě, když se zranitelné osobě ustanovuje opatrovník a je třeba říci, podle jakého práva by soud měl postupovat. Co je důležité, tato úmluva dál také zavádí jasná pravidla pro spolupráci orgánů smluvních stran za účelem zlepšení komunikace a cirkulace informací. Aplikace úmluvy nevyžaduje přijetí legislativních změn českého právního řádu. Její ustanovení jsou totiž převážně přímo aplikovatelná. Jak jsem řekl, jedná se o tzv.

15

kolizní normy, které poukazují na právní normy jednotlivých států, které jsou signatáři této úmluvy. Obsah těchto kolizních norem je natolik určitý, že není zapotřebí jejich recepce do vnitrostátní legislativy. Úmluva bude mít ve smyslu čl. 10 ústavy přednost před českými zákony, primárně právě před zákonem o mezinárodním právu soukromém a procesním, který jinak tyto kolizní normy obsahuje. Je třeba říci, že v tuto chvíli je smluvní základna úmluvy zatím relativně úzká. Dosud ji ratifikovalo pouze 6 států, avšak mnohé další signalizovaly, že mají o tento instrument zájem a na ratifikaci se připravují. Pro nás je důležité, že touto úmluvou jsou vázány 2 důležité státy, s nimiž mají mnozí čeští občané tradičně bližší vazby. A to je právě Německo a Švýcarsko. Proto jsem uváděl příklad německého občana na území České republiky. A další stát, jako je Rakousko, Slovensko, se na ratifikaci připravují. Tedy zvláště v našem bezprostředním sousedství budou touto úmluvou vázány 4 státy. To je asi to klíčové, co je důležité, abyste v tomto směru věděli. Jedná se v zásadě o nekontroverzní právní předpis, nekontroverzní úmluvu, která, pokud to mám shrnout, v zájmu České republiky, ale hlavně našich občanů zavádí jednotná přehledná pravidla pro řešení přeshraničních situací, v níž se zranitelné dospělé osoby mohou ocitnout. Tolik tedy základní informace. Chci ještě říci, že věc byla projednávána příslušnými výbory. Při projednání ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl vznesen dotaz na možné dopady úmluvy na rozpočet ČR. Zde chci konstatovat, že podle našich analýz by rozpočet v zásadě zatížen být neměl. Ústředním orgánem, který bude za aplikaci úmluvy odpovídat, bude ministerstvo spravedlnosti. A pak dále samozřejmě jednotlivé soudy v jednotlivých případech, které budou řešeny. Dámy a pánové, tolik tedy stručné představení právního předpisu, respektive mezinárodní úmluvy. Já vás žádám o jeho podporu, protože, jak jsem už naznačil, je to předpis, který může pomoci při řešení svízelné situace našich občanů, kteří mají nějakou duševní chorobu a vyskytnou se v zahraničí. Není to věc podle mě až tak politická, ale může mít reálný dopad na život našich občanů. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře, garančním výborem je ústavně-právní. Přijal usnesení, které máme jako č. 223/1. Zpravodajem pan senátor Miroslav Antl, který má slovo. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

vážené dámy, vážení pánové. Jak už bylo konstatováno, ústavně-právní výbor Senátu PČR projednal tento vládní návrh a schválil jej s doporučením, které máte před sebou. Já bych se přece jen velmi stručně zmínil o legislativním procesu. Navrhovatelem, předkladatelem jménem vlády ČR je pan ministr spravedlnosti ČR, který zde přednesl podrobnou zprávu Senátu PČR. Organizační výbor nám přikázal senátní tisk 25. 10. 2011, přičemž, jak vážený pan 1. místopředseda řekl, garančním výborem je výbor ústavně-právní. Dalším výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož zpravodajem je pan senátor dr. Pavel Lebeda. Tento výbor přijal svoje usnesení. Já k tomu chci pouze říci – vy jej máte před sebou, že usnesení tohoto výboru je v doporučující části obsahově totožné jako naše usnesení ústavně-právního výboru, když rovněž doslovně vychází z doporučení legislativního odboru Senátu PČR, ale také z návrhu vlády, respektive Ministerstvo spravedlnosti ČR. 16

Tisk současně projednává Poslanecká sněmovna pod svým číslem 506. Její Organizační výbor projednání smlouvy doporučil 13. 10. 2011. Navrhl přikázat projednání zahraničnímu výboru. Tento výbor projednal smlouvu a vydal 13. 12. 2011 usnesení s doporučením schválit a se stejnou výhradou, jako doporučují oba naše senátní výbory, před chvilkou jsem se díval na jejich web, a ještě v čase 14.22 dnešního dne je situace nezměněna. Pokud jde o obecné konstatování a obsahové konstatování, pan ministr zde řekl všechno, jak se dívám do svých poznámek a jak jsem si průběžně zaznamenával. Takže pouze k legislativním připomínkám a poznámkám. My jsme vypořádali na jednání výboru ústavně-právního, s tím, že vlastně jsme konstatovali, že v souladu s tím vládním doporučením je třeba zohlednit text výhrady. A to, co máte před sebou v rámci doporučující části usnesení obou výborů, tedy našeho i toho výboru vedlejšího, v tuto chvíli vedlejšího, samozřejmě velmi významného, je tam formulace, že Senát dává souhlas k ratifikaci Úmluvy o mezinárodní ochraně dospělých osob, přijaté v Haagu dne 13. ledna 2000, s tím, že v okamžiku ratifikace bude učiněna výhrada – v uvozovkách – v souladu s článkem 56 úmluvy Česká republika, jíž umožňuje článek 51, odst. 2 úmluvy, a pro překlady sdělení zasílaných ústřednímu nebo jinému orgánu České republiky, vylučuje možnost použití francouzského jazyka. A když se podíváte na naše, tedy na usnesení ústavně-právního výboru, je to usnesení 154. z 34. schůze, tak v té první části respektive I. je takovéto doporučení, které jsem teď přečetl; II. byl určen zpravodaj výboru; byl jsem určen já, tedy senátor Miroslav Antl, a tentýž, coby předseda ústavně-právního výboru, aby předložil toto usnesení panu předsedovi Senátu PČR. A tímto jsem splnil svoji povinnost. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, posaďte se, pane

kolego, ke stolku zpravodajů. Návrh projednal také výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, přijal usnesení 223/2, zpravodajem je pan senátor Pavel Lebeda. Já se ptám, jestli chce vystoupit. Bere se to jako společná zpravodajská zpráva. V tom případě otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji končím. Nepředpokládám, že by pan ministr nebo zpravodajové se chtěli vyjádřit k něčemu, co neproběhlo. Máme jediný návrh, a to, tak jak byl přednesen, přihlásit se a souhlasit s ratifikací dané úmluvy. Takže znělka a budeme hlasovat. Zahajuji hlasování o návrhu tak, jak zazněl z výboru. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 7 ukončeno, registrováno 68, kvorum 35, pro 49, proti nikdo. Návrh byl schválen. A tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovu, děkuji zpravodajům. A jsme u dalšího bodu. A tím je

17

3. Návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 252) Máme to jako tisk č. 252. A tento návrh nám uvede pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Ministr průmyslu a obchodu. Pane ministře, já myslím, že vím, kam jste zařazen. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Dobré odpoledne, pane předsedo, paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolím si vám předložit návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Senátní tisk č. 252. Jedná se o právní úpravu, kterou se implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Je třeba říct, že transpoziční lhůta pro tuto směrnici uplynula 5. prosince roku 2010, a Evropská komise zahájila s Českou republikou řízení o porušení smlouvy o fungování Evropské unie z důvodů opožděné transpozice. Toto řízení se momentálně nachází ve fázi odůvodněného stanoviska, které je poslední fází před možným podáním žaloby ze strany komise k Soudnímu dvoru, kde by ČR hrozily poměrně významné finanční sankce. Cílem návrhu zákona je kromě nutné harmonizace s evropskou legislativou taky dosažení optimalizace v podpoře obnovitelných zdrojů energie v budoucím období, které povede především k udržitelným nákladům na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů, které jsou hrazeny koncovými spotřebiteli elektřiny v ceně té elektrické energie, a dnes i dotovány ze státního rozpočtu. Tato optimalizace však bude minimálně zajišťovat podmínku splnění závazného požadavku využití obnovitelných zdrojů energie pro Českou republiku daného příslušnou směrnicí v roce 2020. Nový zákon soustředí do jednoho právního předpisu i podporu pro obnovitelné zdroje druhotné energie s vysokou účinnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Z toho také vychází celkový název návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie. V této souvislosti se novelizuje energetický zákon a vypouští se z něj podpora elektřiny z druhotných zdrojů energie a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Podpora elektřiny vyrobené ze zmíněných zdrojů je stanovena jako provozní podpora a bude poskytována podle současného zavedeného systému, a to formou pevně stanovených výkupních cen nebo tzv. zelených bonusů. Podpora však bude podmíněna splněním řady podmínek, které povedou k energeticky i ekonomicky efektivnímu využívání těchto zdrojů. V navrženém zákoně je dále stanovena podpora tepla z obnovitelných zdrojů, a to formou investiční a provozní podpory vázané na splnění obdobných podmínek pro efektivní využívání energetických zdrojů stejně jako u elektřiny. V rámci umožnění diferencování naplňování závazného požadavku využití obnovitelných zdrojů energie je zavedena do zákona také podpora biometanu, který odstraňuje některé limitující faktory dalšího rozvoje výstavby bioplynových stanic. To může být např. kapacita elektrizační soustavy pro připojení nových zdrojů nebo uplatnění vyrobeného tepla. V případě plynovodů pak tento problém není a je zajištěno efektivní využití toho bioplynu jako vyčištěného na biometan. Součástí návrhu jsou také části nového stávajícího zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, které byly schváleny v listopadu a prosinci 2011.

18

Konkrétně se přejímají ustanovení, která se zabývají financováním podpory a poskytováním dotace spojené s podporou využívání obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Dále se převádí ustanovení týkající se zavedení povinného odvodu z elektřiny ze slunečního záření, které kompenzuje zvýšené náklady související s touto dotací. V návrhu zákona je také uvedena část, která se týká tvorby aktualizace národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje, které vláda schválila v srpnu 2011, a to především ustanovení, která využívají tento plán k regulaci podpory obnovitelných zdrojů energie. Součástí zákona, který zde předkládám, je novela zákona o hospodaření energií, která stanovuje určitá pravidla pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách, a novela zákona o odpadech, která zajišťuje budoucí nakládání s odpadními solárními panely ze solárních elektráren, a to včetně vytvoření dostatečného objemu finančních prostředků na likvidaci nebezpečného odpadu z těchto panelů po skončení doby jejich životnosti nebo ukončení provozu. V rámci projednávání a schvalování zákona byla v celém legislativním procesu podána velká řada pozměňujících návrhů, které byly ve většině případů akceptovány. Závěrem si dovolím konstatovat, že ČR podporuje obnovitelné zdroje energie a jejich další rozvoj, ale po té historické zkušenosti, kterou máme, je potřeba regulovat a optimalizovat náklady na jejich podporu, které se promítají do ceny energií tak, aby byly únosné a konkurenceschopné pro spotřebitele a únosné především pro domácnosti, a aby nediskvalifikovaly naše firmy a podnikatele v hospodářské soutěži při současné ekonomické situaci ČR. Návrh zákona o podporovaných zdrojích byl v Senátu projednán výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Při projednávání v těchto výborech byl připraven a odhlasován komplexní pozměňovací návrh a dále několik dalších dílčích pozměňovacích návrhů. Všechny tyto podané návrhy lze podporovat, a obracím se na vás, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, abyste tento návrh tak, jak vám bude předložen, podpořili. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, který máme jako tisk 252/1. Zpravodajem je pan senátor Jiří Bis, který má slovo. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, hlavním důvodem předložení návrhu zákona, jak již bylo řečeno, je implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28 ES ze dne 23. 4. 2009, O podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a následné zrušení dřívějších směrnic. Ustanovení návrhu nového zákona pokrývají podporu nejen obnovitelných zdrojů elektřiny a také tepla z obnovitelných zdrojů, ale i podporu druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Návrh sjednocuje rozptýlenou podporu dle zákona č. 180, o podpoře a využívání obnovitelných zdrojů, a energetického zákona č. 458/2000 Sb., do jednoho právního předpisu, a tím usnadňuje orientaci uživatelům zákona. Název zákona přesně vyjadřuje účel zákona, tj. podporu stanovených zdrojů energie, a je dobré říci, že v současné době ta podpora již přesahuje 30 mld. Kč a měla by nadále narůstat. Hlavním záměrem předlohy návrhu zákona, který vychází z dosavadních zkušeností podpory je za prvé nastavit dlouhodobě stabilní a životaschopné podmínky podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů na dobu minimálně do roku 2020. Dále nastavit podmínky podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů pro investory

19

s přiměřenými cenovými dopady na konečné spotřebitele energie. Odstranit nedostatky, které obsahuje současný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, které by mohly vést ke značným dopadům do ceny elektřiny pro konečné spotřebitele, a odstranit nerovnosti ve vztahu na zavedený systém podpory jiný než z obnovitelných zdrojů, myslím tím především druhotných zdrojů a kombinované výroby tepla. Návrh zákona o podporovaných zdrojích energie upravuje zejména základní pojmy, tzn. zavádí pojem "obnovitelný zdroj, biomasa, biokapalina, hrubá spotřeba energie z OZE", které vyplývají z výše uvedené směrnice. Část pojmů byla převzata z energetického zákona, jako "druhotný energetický zdroj, kombinovaná výroba elektřiny a tepla a užitečné teplo". Další definice jako např. "hodinová cena vykupující nebo povinně vykupující" se týkají nově nastaveného systému podpory. Dále tento zákon upravuje podporu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie a druhotných energetických zdrojů, podporu výroby biometanu a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. A upravuje výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. V zákoně se proto stanoví kritéria pro přiznání dotace pro elektřinu a teplo z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a podpory pro biometan, která by měla zaručovat energeticky efektivní výrobu energie z těchto zdrojů. Zákon stanoví, že podpora výroby se vztahuje na výrobu ve výrobnách na území ČR. Národní akční plán schválený vládou obsahuje opatření a způsobí dosažení závazných cílů podílů energie z obnovitelných zdrojů, průběžných dílčích cílů podílů energie z obnovitelných zdrojů a předpokládané hodnoty vyrobené energie a instalovaných výkonů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Národní akční plán přispívá k naplňování závazných cílů podílů energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřeby energie v ČR. Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se bude vztahovat na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny, které využívají obnovitelné zdroje, které splňují minimální účinnost využití energie na elektřinu. Tato podpora se vztahuje na elektřinu vyrobenou spalováním obnovitelných zdrojů, dále na elektřinu vyrobenou z biomasy, biologicky rozložitelné části komunálního odpadu a také na elektřinu získávanou s využitím energie slunečního záření, ale to pouze na výrobny o instalovaném výkonu do 30 kW, které jsou umístěny na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi budovy. Z důvodu sloučení všech podporovaných zdrojů byla z energetického zákona převzata také podpora druhotných energetických zdrojů, podpora výroby elektřiny z kombinované výroby. Podpora se nebude poskytovat na elektřinu charakterizovanou jako neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy. Rozsah a výši podpory elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů stanoví Energetický regulační úřad. Pokud pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu bylo v předchozím roce dosaženo hodnoty předpokládané výroby stanovené v Národním akčním plánu pro rok, ve kterém o podpoře rozhoduje, Energetický regulační úřad pro výrobny uvedené do provozu od 1. ledna následujícího roku podporu pro tento rok nestanoví. Zákon stanoví, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatelé distribuční soustavy mají povinnost přednostně připojit výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a z vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla v přenosové nebo distribuční soustavě. Povinnost přednostního připojení je dána za předpokladu, že nedojde k narušení spolehlivosti a bezpečnosti elektrizační soustavy a nedojde ke splnění podmínek připojení a dopravy elektřiny.

20

Obdobně jako v zákoně o podpoře využívání obnovitelných zdrojů se stanoví dvě formy podpory, zelené bonusy a výkupní bonusy. Je důležité, že pro zelené bonusy jsou dva režimy, a to roční a hodinový zelený bonus. Je definováno, podle jakých pravidel je poskytován, kdy výkupní cena, zelený bonus nebo hodinový zelený bonus. Pro nastavení výše podpory elektřiny, zvýšení kupních cen nebo zelených bonusů se stanoví následující podmínky: dosažení 15leté doby prosté návratnosti vložených investic na výstavbu vyrobené elektřiny, zachování výše výnosů na jednotku elektřiny po dobu trvání práva na podporu – to platí pro výrobny využívající biomasu nebo bioplyn, u výroben elektřiny využívající biomasu a bioplyn se zohlední aktuální náklady na pořízení paliva. Do 15leté návaznosti vložených investic se zohlední také mezní situace na trhu. Je důležité říci, že Energetický regulační úřad stanoví ceny s tím, že výše výkupní ceny nebo zelený bonus nesmí překročit maximální hodnotu 4.500 Kč za megawatt hodinu, samozřejmě pro jednotlivé typy biomasy apod. i druhy obnovitelných zdrojů je různá, ale nižší jak 4,5 tisíce. Zákon dále upravuje případy, kdy na trhu s elektřinou dojde k mezní situaci, tím se myslí záporná hodinová, neboli tržní cena, nesoulad nabídky a poptávky na denním trhu s elektřinou organizovanou operátorem trhu a vyšší hodinová, nebo tržní cena, než je výkupní. Při projednávání návrhu zákona o podporovaných zdrojích v Poslanecké sněmovně byly v příslušných výborech – výboru pro životní prostředí a zemědělském výboru PS – navrhovány některé pozměňovací návrhy, které byly následně ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně odhlasovány a jsou součástí aktuálního znění návrhu zákona o podporovaných energiích. Jedná se především o zavedení provozní podpory tepla z obnovitelných zdrojů a provozní podpory biometanu. Největší nepřesnosti a chyby, které byly v Poslanecké sněmovně odhlasovány, se týkají uvedených podpor, a to hlavně tepla z obnovitelných zdrojů. Tato oblast byla odhlasována s řadou závažných chyb a nepřesností, které by měly být napraveny při dalším projednávání v Senátu. V opačném případě mohou nastat tato rizika: pravděpodobné dopady do ceny elektřiny, možné dopady do státního rozpočtu, realizace křížové dotace ze strany OZE a ceny elektřiny – z tepla a elektřiny, neschválení schematu podpory Evropskou komisí z důvodu uplatnění křížové dotace v rozporu s pravidly poskytování veřejné podpory, není zajištěna vymahatelnost práva a povinností zúčastněných subjektů a nerealizovatelnost některých ustanovení z důvodu nezavedení příslušného zmocnění pro Energetický regulační úřad od operátora trhu, které mají vykonávat regulaci a správu provozní podpory tepla z OZE, možné komplikace při uplatňování zákona plynoucí z nejednoznačných a nedořešených formulací. Proto doporučuji, aby uvedený návrh zákona byl propuštěn do podrobné rozpravy, protože hospodářský výbor přijal následující usnesení: 195. usnesení z 16. schůze konané dne 11. ledna 2012 k návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Martina Tlapy, náměstka průmyslu a obchodu, o zpravodajské zprávě senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor I. Doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise.

21

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego.

Posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se pana senátora Pavla Trpáka, jestli chce vystoupit, protože je přihlášen. On tu dokonce ani není, už to také není na obrazovce. Dalším výborem byl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Má usnesení č. 252/2. Zpravodajem je pan senátor Miloš Vystrčil, který má slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

kolegyně a kolegové, já děkuji panu ministrovi, a zejména panu senátorovi Bisovi za to, že tady uvedl obsah zákona, včetně změn, které navrhuje senátní tisk. Úplně na začátku bych ale chtěl poděkovat svým kolegům, zejména panu senátorovi Bisovi a potom členům podvýboru pro energetiku hospodářského výboru a výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí za to, že se ujali nevděčné role a ve velké časové tísni - a byl bych velmi rád, pokud byste to také akceptovali, kdy je to na hranici našeho jednacího řádu - se uvolili k tomu, že se pokusí nějakým způsobem vylepšit, nebo dát dohromady zákon, který přišel ve velmi neutěšeném stavu k nám do Senátu z Poslanecké sněmovny. Já spíše budu mluvit o hlavních cílech pozměňovacího návrhu a nebudu se zabývat jednotlivými podrobnostmi, které tady už byly vzneseny a zdůvodněny panem senátorem Bisem. Když jednotlivé výbory a podvýbory Senátu se začaly zabývat poslaneckým návrhem tohoto zákona, respektive vládním návrhem upraveným komplexním pozměňovacím návrhem Poslanecké sněmovny, tak jsme byli vedení třemi cíli. Ten první cíl považuji za nejdůležitější, chtěli jsme, aby zákon vypadal tak, aby se co možná nejméně zvýšily ceny energie v České republice. Opakuji: Aby se co možná nejméně zvýšily ceny energie v ČR. Druhý cíl, který jsme měli – abychom dosáhli co možná nejlevnějšího naplnění povinnosti, mít v roce 2020 13 % energie vyráběné z obnovitelných zdrojů energie. To, že máme mít 13% energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie nás stojí peníze navíc, a to jsou ty peníze dotační. Třetí cíl, který jsme měli, je, že jsme chtěli minimalizovat prostor pro korupci, který každý zákon vytváří, ať chceme nebo nechceme. Situace, ve které jsme se nacházeli, byla taková, že současné zákonné úpravy, které se týkají energetiky, pokud by zůstaly v platnosti a nebyl přijat tento zákon, by způsobily podle predikce ministerstva průmyslu a obchodu, že v roce 2020 bychom na vícenáklady na všechny možné podporované zdroje energie, to znamená obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kogenerační výroba, vynaložili celkem zhruba 65 miliard Kč. Pokud tento zákon v podobě, kterou navrhujeme, v Senátu přijmeme, tak by se ta částka dle našich odhadů měla alespoň o 20 miliard v roce 2020 snížit na nějakých 44 – 45 miliard korun, s tím že pokud by to někdo chtěl slyšet nasčítáno od roku 2013 do roku 2020, tak pokud by zůstaly v platnosti současné zákony, tak bychom celkem za dobu 8 let vydali celkem 95 miliard korun jako vícenáklady, a pokud bychom schválili návrh, který přenesl pan senátor Bis, nebo já potom přednesu něco obdobného za výbor pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní

22

prostředí, tak bychom se měli dostat na nějakých 40 nebo 45 miliard korun, což jsou mnohem menší peníze. Teď k vlastnímu pozměňovacímu návrhu VUZP. Máte k dispozici na poslední chvíli, už jsem se za to omluvil a vysvětlil jsem to, dva tisky, tisk 252/1, což je tisk hospodářského výboru, a 252/2, což je tisk VUZP. Tisky se liší minimálně, liší se v podstatě ve dvou věcech. První věc se týká, pokud mám začít od věci jednodušší, tak se týká úplného konce zákona, týká se části, já to tady nalistuji, konce části třetí, konce § 57, úplně na konci, je to v tisku hospodářského výboru úplně poslední stránka, a v tom tisku VUZP předposlední stránka, kde u tisku VUZP je navíc v jeho tisku přítomný bod 5, který začíná v části IV., změna zákona o odpadech, v § 58 bod 8 upravit takto: v příloze č. 7 bod 104 zní: Je to o tom, že je tam v případě VUZP, my jsme akceptovali návrh pana senátora Krejči, který chtěl, abychom odpady, solární panely, zařadili do kategorie 4 podle směrnice EU, což my jsme učinili, hospodářský výbor tak neučinil. Je to drobnost a je to první odlišnost. Druhá odlišnost se týká § 62 písm. a), což je zase na konci tisku výboru, kde je do těch ustanovení, která nenabývají účinnosti 1. ledna, přidáno ustanovení § 10 odst. 1. Nemá smysl, abyste to hledali. Jde o to, je to návrh pana senátora Horníka, a jde o to, že pokud přijmeme doplnění tohoto ustanovení, do toho písm. a), tak budou mít ti výrobci elektrické energie, kteří již dnes mají navázány smluvní vztahy, a jimž budou smluvní vztahy tímto zákonem ukončeny, větší jistotu v tom, že po dobu,než navážou nový smluvní vztah, budou mít odběratele. Tento zákon říká, že je nutné, aby někdo tu energii uměl vykoupit, a tento paragraf, tam takto vložený, jim to zaručuje. Pan senátor Bis, který byl na našem výboru, poté, co skončil jeho hospodářský výbor, mám pocit, že také tento paragraf nerozporuje. Před tím, než přednesu návrh VUZP, si dovolím ještě říci věci, které potom budou náležet garančnímu předkladateli, a to je, že při hlasování máme dvě možnosti. První možnost je, že za základ hlasování vezmeme tisk hospodářského výboru, a druhá možnost je, že za základ vezmeme tisk VUZP. Ať se stane tak či onak, tak v případě, že by to bylo tak, že za základ vezmeme tisk hospodářského výboru, předpokládám, že kolegové z našeho výboru budou navrhovat minimálně jeden doplňující pozměňující návrh těchto pozměňovacích návrhů, kdyby to bylo naopak, netroufám si odhadnout chování členů hospodářského výboru, neboť předpokládám, že některé věci, které by chyběly, by možná chtěly také tam doplnit. Čili tolik nějaké úvodní slovo. Ještě se asi sluší říci jednu věc, abychom si uvědomili v jaké nelehké situaci se nacházíme, a já jsem to nazval na jednání výboru obklíčením. My nemáme k dispozici dneska při hlasování dle mého názoru žádnou dobrou možnost. Ty možnosti, které mohou nastat, budou tři, nebo jsou tři. První je, že díky našemu chování i Poslanecká sněmovna ten návrh zákona zamítne. V tom okamžiku zůstávají v platnosti současně platné zákony, akumulovaně to pro nás znamená do roku 2020 plus 95 miliard jako vícenáklady na všechny dotace na různé druhy energií. Druhá možnost je, že Poslanecká sněmovna schválí svůj návrh, protože se jí ten náš nebude líbit, nebo my ho tady zamítneme. V tom okamžiku se dostáváme do problému zejména s ustanoveními o biometanu, to tady vysvětloval pan senátor Bis. Neboť návrh Poslanecké sněmovny obsahuje možnost maximální výše dotace na jednu megawatthodinu u biometanu až 4 tisíce korun, což by v nejčernějších předpokladech mohlo znamenat poměrně dramatické navýšení vícenákladů na dotace různých druhů energie, v tomto případě by to byl zejména biometan.

23

Třetí možnost je, že Poslanecká sněmovna akceptuje návrh, který my tady přijmeme, ať jeho základem bude návrh VUZP nebo návrh VHZD, a v tom okamžiku to ekonomicky pro tento stát, pro cenu elektřiny v tomto státu, pro kapsu daňového poplatníka, vychází nejlépe. Neznamená to, že některé věci, které do zákona nepatří, tam nezůstávají, a že ten zákon bude bezchybný. Tak to není, to tady v Senátu za tak krátký čas opravit schopni nejsme. A rovněž nejsme schopni vnutit Poslanecké sněmovně, aby beze zbytku přijala všechny naše názory. Nyní už k návrhu VUZP. VUZP doporučuje Senátu Parlamentu ČR postoupit projednávání tohoto zákona do podrobné rozpravy, a v ní potom vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, čili tisku 252/2, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Vystrčila, a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Ptám se, zda někdo podle § 107 navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Nikdo se nehlásí. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se konečně začínají hlásit, takže pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych zdůraznit to, co můj předřečník, že zákon, tak jak přišel ze sněmovny, že byl svým způsobem lidovou tvořivostí, a ti senátoři a senátorky, kteří na něm pracovali tak, abychom to dotáhli do fáze komplexního pozměňovacího návrhu, já bych jim chtěl za to úsilí poděkovat. Mohu říci, že v průběhu posledních 14 dnů zde byly různé lobbistické skupiny, že jsme nikoho neodmítli, se všemi se ty věci projednávaly, já sám jsem se řady jednání zúčastnil, především se zástupci nevládních zemědělských organizací, agrární komorou, zemědělským svazem. Včerejší jednání podvýboru pro energetiku jsme úmyslně udělali tak, abychom pozvali ministerstva, bylo to jednání veřejné, ale ve Valdštejnově pracovně nabito nebylo. Všichni dostali šanci se vyjádřit. Moje přání je jediné jako předsedy hospodářského výboru, abychom schválili verzi, která je přijatelná pro sněmovnu, s kterou souhlasí vláda, tak jak bylo řečeno dnes na hospodářském výboru. Poněvadž se jedná o zákon velice důležitý, bych se vyjádřil pouze k jednomu aspektu, který se dotýká venkova a zemědělství. Je to část, týkající se bioplynových stanic. Právě bioplynové stanice mohou významně napomoci naplnit cíl, tj. 13 % obnovitelných zdrojů energie v roce 2020 v porovnání s ostatními zdroji obnovitelných zdrojů velmi levně. Na rozdíl od slunečních, větrných a vodních elektráren nevyrábějí pouze elektrickou energii, která je dotována spotřebiteli energie zeleným bonusem, ale i teplo, které je také započítáno do plnění závazků, a to již dotované není. Podmínka využití tepla je nově zapracována v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu na rok 2012. Při průměrném využití tepla na úrovni 50 % je současný náklad na 1 kilowatthodinu z obnovitelných zdrojů energie u bioplynových stanic jenom 2 koruny na kilowatthodinu. Je tedy šestkrát levnější, než je podpora např. u slunečních elektráren, spuštěných do roku 2010, a dokonce levnější, než preferované malé vodní elektrárny. Dalším významem bioplynových stanic je udržení živočišné produkce a zaměstnanosti na venkově. Souhlasím, že vlastní bioplynová stanice nezaměstnává mnoho lidí, ale její přínos na zaměstnanost je ve dvou navazujících výrobách.

24

Výstavbou bioplynové stanice vlivem synergických efektů dochází k udržení živočišné výroby, kde je významná část zaměstnanosti v zemědělství, ale i subdodavatelů a odběratelů. Podmínka návaznosti na živočišnou výrobu byla zakotvena právě ve 13. kole programu rozvoje venkova, kde je kritériem přijatelnosti minimálně 30 % substrátu z živočišné výroby. Proto je dobře a zemědělci vítají, že tato podmínka je nově zakotvena v novém zákoně na podporu obnovitelných zdrojů energie pro všechny bioplynové stanice. Takže bioplynové stanice mají přímou zásluhu o udržení živočišné výroby a zaměstnanosti na venkově. Toto podtrhuji i proto, pokud jste minulý týden zachytili zprávu na internetu, žer např. Brazílie se posunula na šesté místo mezi ekonomickými velmocemi a bylo tam jasně řečeno, že současné ekonomické velmoci jsou ty, které věnují pozornost výrobě potravin a energiím. A myslím si, že v tomto směru při neustálem snižování rozměru živočišné výroby, snižování soběstačnosti výroby potravin jsme podpořili správnou věc. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

vážené kolegyně a kolegové, já už jsem dneska na našem výboru avizoval, že přijetí tohoto zákona se děje za velmi nestandardních podmínek. My jsme tento problém nezpůsobili, myslím tím senátní část parlamentu, ten problém vznikl, a teď nevím, jestli je přímo vinen předkladatel, anebo následně poslanci, kteří v rámci lidové tvořivosti nám dodali doslova a do písmene paskvil, že jsme se stali vazaly toho, jak máme rozhodnout, protože každé rozhodnutí je špatné rozhodnutí, ať rozhodneme, zamítneme, uděláme komplexní pozměňovací návrh. Upozorňuji na to, že komplexní pozměňovací návrh, tak jak je připraven, možná koliduje s ústavním pořádkem naší republiky. Domnívám se, že nemáme informace o tzv. podzákonných normách. O všech doplňujících směrnicích, vyhláškách, které již dneska zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie má, ale různě se bude upravovat. Ani sami ministerští úředníci a zástupci ERU nám nebyli schopni říci, jak oni budou v budoucnosti dělat regulaci na základě takto přijatého zákona s oním komplexním pozměňovacím návrhem, a případně k tomu dalších pozměňovacích návrhů. My když jsme se dopoledne o této materii bavili, tak já jsem zmínil, že zde nejsem tak dlouho, jako někteří mí kolegové, kteří tady jsou 15 let, já pouze 7 let, nicméně za těch 7 let jsem nic takového v takové tísni, v takové rychlosti nedostal k projednávání, jako tento zákon. Legislativa, která si více pamatuje, říkala, že to není celých 15 let. Chci jen upozornit na to, že tím, kdo to nakonec odnese, bude každý z nás, každý spotřebitel, každý podnikatel, tzn., dá se říci, že všichni občané. Mám velkou obavu, že třeba v oblasti biometanu dojde k tomu, že se dostaneme do obdobné situace, jako jsme se dostali s fotovoltaikou. Kdo si na to dobře vzpomenete, tehdy jsme dali zelenou výkupu za víc jak 12 korun, ale v té době to bylo odůvodnitelné, protože technologie, fotovoltaika byla velmi drahá. Samozřejmě všechno reguluje trh, a ten trh tím, že se zvedla obrovsky násobně poptávka, zlevnila fotovoltaikové články a díky tomu nastaly ony nepříměrné zisky pro společnosti, které pojaly tento zákon jako svoje podnikání naprosto oprávněně legitimně správně. Určitě jednou, možná dvakrát nás navštívili v mezidobí zástupce energetického regulačního úřadu a říkali nám, co se žene na Českou republiku a co se žene na konečného spotřebitele. Bohužel politici, všichni dohromady, měli spíš 25

své problémy na tom, aby skončila Topolánkova vláda, přišla úřednická vláda a nikdo se této materii dva roky nevěnoval. Kdybychom to byli bývali udělali, kdyby ministerstvo, popř. poslanecká iniciativa byla udělala novelizaci zákona, tak jsme se nemuseli dostat do situace, do které jsme se dostali, a stačilo úplně jednoduše jenom kopírovat zákonné kroky, které udělalo sousední Německo. My jsme to nechtěli a já už jsem dnes zmiňoval, že je docela možné, že mnozí poslanci, kteří tam dnes už ani nejsou, ani nechtěli, protože byli vtaženi do té hry o zajímavé finanční zisky v oblasti fotovoltaiky. My se ani nedopídíme, kdo z nich případně z toho koláče ukrajuje, protože akcie, které vlastní, jsou neznámé pro nás, a asi se to nikdy nedozvíme. Takže lobby pracovala tehdy v neprospěch našich občanů, nás všech, a pracuje i v současné době. Protože obdobný zákon, hodně prolobovaný, který jsme zase upravovali po Poslanecké sněmovně, myslím naposledy loterijní zákon, tak má své pokračování v tomto zákoně, ale tady je to o to horší, že se jedná podle mého o větší finanční částky, kterými budeme zatěžovat běžné lidi, a budeme možná vyplácet nepřiměřené zisky právě těm, kteří v oblasti výroby biometanu dojdou k ziskům, které nám dneska nikdo není schopen spočítat. Na jednání dnešního výboru jsem se dozvěděl, že výtěžky by moly být až 200%. Navrhoval jsem, abychom hranici, nakonec vykomunikovanou mezi ministerstvem průmyslu a obchodu, zástupci z Poslanecké sněmovny a námi, snížili ze 4000,- korun na megawatthodinu na 1700,- korun. Já jsem navrhoval původně 1000,- korun, následně jsem si říkal, že bychom mohli být kompromisní a jít na 1200,- korun, a pořád je tam ještě šance, že investoři, kteří do této oblasti budou investovat, mají možnost až 100% zisků po ono období, garantované 15 let. Říkám to z toho důvodu, aby jednou – a nemusí to tak dlouho trvat – až nastane boom v oblasti výroby biometanu a jeho využívání, abychom se netahali za vlasy, když novináři objeví totéž co u fotovoltaiky a budou nám dávat za vinu, co jsme způsobili naším nekvalifikovaným rozhodnutím. Kvalifikovaných lidí v oblasti energetiky jsou možná 2–3, nepočítám se mezi ně. Rozhodujeme o desítkách miliard, tu slyšíme, že vliv bude ve výši 20 mld., pak najednou 95 mld., a osobně mám velký problém se v celé záležitosti zorientovat, abych věděl, jak mám hlasovat. Máme splnit národní akční plán, kde jsme se zavázali směrem k EU, že budeme mít 13 % z obnovitelných zdrojů energie. To ostatní nejsou obnovitelné zdroje energie. Nevím, jaké lobbistické skupině se podařilo protlačit do tohoto zákona záležitost biometanu. To ve vládním návrhu nebylo a najednou se to tam objevilo, a my o tom budeme rozhodovat. Je tam dokonce jeden z největších problémů, pokud jde o výkupní ceny. Mám ještě dotaz, protože se tímto zákonem mění další zákon o odpadech, a tam se uvádí slovo "solární panely". Uvědomil jsem si, že solární panely nejsou jen ty, o nichž jsme v poslední době hodně slyšeli, to je tzv. fotovoltaika, ale jsou to také solární panely, kterými se v ČR začínalo, a to je výroba tepla, kdy médiem přenosu je např. voda. Nevím, jestli tam je třeba toto zařadit do této kategorie, nebo to mohlo zůstat, jak bylo původně navrženo a kdy to nebylo v rozporu s evropskou směrnicí, která zná v rámci odkupu těchto zařízení jednu z kategorií, a to jsou solární panely. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu namítali, že tato evropská směrnice se zpracovává – její novelizace – ale podle informací, které jsme se včera dozvěděli na podvýboru pro energetiku, solární panely jako jedna z šesti komodit v této směrnici má zůstat. Pokud dojde k tomu, že budou solární panely přesunuty do zákona o odpadech, domnívám se, že vytváříme prostředí, aby si někdo na tom udělal velmi výhodný byznys. Avizoval bych ještě dvě věci. Pokud se dostaneme do podrobné rozpravy, mám dva pozměňovací návrhy, které máte před sebou. Jeden, který se týká účinnosti, je již zapracován

26

v pozměňovacích návrzích, v komplexním pozměňovacím návrhu, jak to bylo přijato podvýborem pro energetiku. To by bylo nehlasovatelné, pokud byste hlasovali pro předložený materiál naším výborem. Dále mám připraven druhý pozměňovací návrh, který se týká přenosové soustavy a garancí toho, že ten, kdo ji vlastní, bude také povinen tuto soustavu udržovat a investovat do ní. Tam je to záležitost zejm. pro malé výrobce alternativních zdrojů, protože velcí vlastní tyto sítě. Je to Pražská energetika, E.ON, ČEZ a možná některé lokální. V energetickém zákonu je na to myšleno, ale ne důsledně. Myslím si, že bychom měli přijmout tento pozměňovací návrh, abychom byli schopni dát jako povinnost majitelům těchto distribučních sítí, že vás musí připojit, síť musí udržovat a případně ji připravit pro napojení. Z minulosti víme – jsem z Karlovarského kraje – na jednu stranu to bylo dobré, dnes tam nemáme pole fotovoltaik, protože ČEZ neuděloval. Měl jsem několik stížností, kdy ČEZ to odmítl. Bylo to neobjektivní, vedle trafaček, dokonce investoři byli ochotni na své náklady tyto trafačky upravit, ale nebylo to nic platné. ČEZ nedodržoval žádné regule. Toho se obávám, protože náklady s tím spojené nesou majitelé distribučních sítí, dají si to do nákladů a ve finále to zaplatí konečný spotřebitel. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Slovo má pan senátor Jiří

Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, milé senátorky, vážení senátoři, nebudu opakovat to, co řekl kolega senátor horník, ale to, že mluvil pravdu o tom, jak je koncipován tento zákon, zjistil každý, kdo byl včera na podvýboru pro energetiku. Seděli jsme v místnosti, kam přišlo tolik senátorů mimo členů podvýboru, že jsme museli dostavovat židle, a tím nebyl vytvořen důstojný prostor pro veřejnost, která přišla v takovém počtu, že lidé museli stát. Zájem byl široký. Navíc pozměňovacích návrhů bylo tolik a diskuse kolem tohoto zákona taková, že nejen prostředí bylo nedůstojné, ale diskuse vlivem toho, že Senát má 30 dnů na to, aby tuto normu projednal, stejně tak má 30 dnů na to, aby projednal fascikl třítisícové změny občanského zákoníku, že nejsme schopni kvalitně tyto obsáhlejší normy vůbec projednávat. Hlavním důvodem toho, že odvádíme nekvalitní práci, je především spěch, ve kterém musíme pracovat. Pomíjím to, že nenamítám lhůty, ve kterých jsou pozměňovací návrhy předkládány. Kdybychom o nich měli jednat, nebyl by to určitě dnešek. Na podporu toho, co řekl pan senátor Horník, bych vás chtěl upozornit na tento materiál, který vydalo ERÚ – Energetický regulační úřad. Je to Informace pro Senát. Je to oficiální materiál, který bohužel až včera dostali členové na stůl. Z toho jednoznačně vyplývá, že kdyby Senát přijal normu tak, jak přišla z PS, v této normě je v § 35 nebo § 36, který mluví o zeleném bonusu, je uvedeno, že maximální výše pro biometan je 4000 Kč. Přitom ale v tomto materiálu ERÚ je napsáno, že kdybychom to přijali, díky této změně bychom zaplatili do roku 2020 až 90 mld. Nezaplatili bychom to jenom my, ale všichni ostatní občané ČR, kteří používají v domácnosti plyn. Protože plyn nepoužívám, asi bych to neplatil, pouze přeneseně, ale všichni, kdo používají plyn, tuto částku by zaplatili od roku 2013 do roku 2020 ve zvýšené ceně plynu. Táži se vás: není to další fotovoltaika taková, jaká byla, jak na ni všichni nadáváme? Co se stalo? K tomuto materiálu přišel opoziční materiál z MPO, tj. z ministerstva, které je zřizovatelem ERÚ. Tam tato částka byla vyčíslena na 5 mld., či 22 mld. atd., na jiné nesmyslné částky, které byly zcela jiné. Tyto dva úřady se samy nemohou shodnout a dodávaly nám na stůl jiná čísla. Závěr je jednoduchý. Bylo by dobré, kdyby novináři nebo spíše státní zástupci a policie odhalili toho

27

dobráka, buď je tak hloupý v PS, že tuto částku navrhl a dopravil do zákona, buď to bylo kvůli hlouposti, nebo kvůli něčemu jinému, což je nějaký trestný čin. My se s tím teď máme vyrovnat a máme počítat, zda má ERÚ pravdu nebo má pravdu MPO, zda je dost 1700 Kč, které tady navrhuje výbor pro hospodářství, nebo další výbor, který navrhuje 1200 Kč – to ale neprošlo. Nejenže je to lobbismus, tomu bych se nebránil, všichni lobbují, kteří vyrábějí, a my máme být ti, kteří to mají správně posoudit, ale jak to máme správně posoudit, to nevím, protože každé číslo je jiné. Když jsme dnes ráno seděli se zástupci ERÚ, říkali, že se jim to nelíbí, že by tam biometan vůbec neměl být, ale že možná 1200 Kč by bylo číslo rozumné. Tolik na úvod. Další bod, který bych rád zmínil, je to, že všichni víme, proč se takto spěchá a předkládají se takto nekvalitní zákony. Spěchá se proto, že jsme mnozí podepsali ústavní stížnost, která se týkala odvodů. Byli jsme vedeni snahou, aby Ústavní soud vyjasnil tuto otázku ještě dříve, než padnou na ČR arbitráže. Tento zákon přichází tak rychle proto, aby zmařil tuto ústavní stížnost, což nebudu vysvětlovat teď, proč. Jsem přesvědčen, že se mu to zcela jistě nepodaří. Toto byla nekvalitní práce, přičemž vláda se jistě měla jinak vyrovnat s touto záležitostí. Předtím, než budeme projednávat všechny tyto ostatní věci, které se týkají energetiky, rád bych vám sdělil čísla, která jsem získal od člověka, který se zabývá výpočty cen elektřiny, vztahů distribucí atd. Nebudu vás dlouho unavovat. Fyzická osoba v ČR dnes platí zhruba 4,90 Kč za kWh, fyzická osoba v Německu, ve státě, když je u nás průměrná mzda kolem 23-24 000 Kč, je 4x až 5x vyšší, platí 5,12 Kč za kWh. Nechal jsem si zvlášť poslat, jaký kurz počítal. Kurz eura vůči koruně počítal 25,50, což je zhruba dnešní kurz. Před několika měsíci nebo roky platil občan v Německu menší částku, v poměru platí 5x méně. Týká se to fyzické osoby, bavme se také o podnikatelském sektoru, kde platí zhruba 1 Kč za elektřinu, zatímco tady 5 Kč. Jinými slovy – v Německu před rokem v absolutním vyjádření platili méně, ve srovnání s výší platů je to jednoznačně 5x méně. Když jsem si nechal rozdělit, z čeho se částka 5,12 Kč u nich skládá: 21,4 je u nich distribuce. Víte, jaká je distribuce u nás? Je to 52 %. Distribuce jsou všechny sítě. Jak je možné, že Německo, stát, který má podobné hory, podobnou konfiguraci celého terénu atd., může mít za distribuci čtvrtinu a u nás je to více než polovina? Zakončím to pikantním zdůrazněním toho, co jsem tady namítal. Upozorňoval jsem vás na to, když jsme schvalovali zákon o veřejných zakázkách, byly vyřazeny tyto distribučky. Všechny úniky směrem k soukromým osobám, které podnikají pro distribuce, jsou ochráněny tím, že nemusí soutěžit podle zákona o veřejných zakázkách. Tím je nám všem jasné, proč tady je to 52 %, a tam 21 %. V této mlýnici neustálého lobbingu, který dopadá na naše občany, jednáme pořád. Avizuji, že bych byl velmi rád, kdyby se nám s kolegou Horníkem podařilo připravit pozměňovací návrh, abychom neschválili nejen 4000 Kč za biometan, ale ani 1700 Kč, a když už, tak 1200 Kč, ačkoli si myslím, že biometan by bylo třeba v této chvíli ze zákona úplně vytěsnit. Avizuji, že budu mít dva pozměňovací návrhy k ostrovním systémům, budu je uvádět v podrobné rozpravě. Zakončím dotazem na pana ministra, který zde není. Jako bývalý kolega jsem mu ho z loajality přednesl, aby byl připraven. Vím, jak je obtížné sedět tady a nebýt připraven na drobné věci v tak rozsáhlém materiálu. Rád bych upozornil na jednu zajímavou věc, která je řešena v zákoně, a to je likvidace solárních elektráren. V tomto zákoně je stanoveno, že do 30. 6. 2013 musí uzavřít s právnickou osobou, která musí být založena minimálně čtyřmi výrobci elektrozařízení, smlouvu ten, kdo provozuje solární panely. Není řešeno, kdo donutí tyto čtyři výrobce elektrozařízení, aby založili společnou právnickou osobu, která bude posléze brát finanční prostředky, které povinně budou

28

odvádět provozovatelé solárních elektráren na vázaný bankovní účet, a z tohoto bankovního účtu se budou zhruba za 16–25 let likvidovat tyto solární elektrárny. No, to je přece úplný nesmysl. Tady je naznačeno jak, ale není řečeno nic dalšího, takže já se ptám pana ministra, a budu to respektovat, pokud nebude v tuto chvíli připraven a dá mi to třeba i posléze písemně, jak to vlastně zákonodárce myslí, aby vznikaly další ekotendry? To znamená, že to je přece úžasný byznys, když si vezmete, že každý provozovatel solárních panelů bude muset nyní každého čtvrt roku odvádět nemalé peníze, a tyto miliardy budou akumulovány u nějaké společnosti na účtu. No, co s nimi bude na Panenských ostrovech, je nám celkem nejasné. To bych rád, aby mi zodpověděl pan ministr. A vše ostatní řeknu v podrobné debatě. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane přítomný ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Moji předřečníci se tady už jasně vyjádřili k některým vážným nedostatkům zákona. Chtěl bych říci, že jde o silně a jasně lobbistický zákon, který poškozuje všechny české občany a všechny české podnikatele i podnikatele působící v ČR! Musím říci, že energetici jsou po lékařích druhou nejsilnější lobbyistickou skupinou a teprve až třetí jsou starostové. Co je prospěšné pro normálního českého člověka a podnikatele? Je to stálé zdražování a snižování sociální stability domácností a snižování konkurence českého průmyslu a českých podnikatelů vlivem neustálého a podle mého názoru nepodloženého zdražování energií, jako je elektřina, plyn nebo teplo? Všichni to uvidí při vyúčtování roku 2011, které přijde v první čtvrtině roku letošního. Jde vůbec ještě – a tady to pan ministr jasně naznačil – o ekonomicky udržitelné náklady českého státu? Jak dopadají ekonomicky mnohem silnější státy EU a eurozóna, vidíme a ještě možná se dočkáme mnohých překvapení po 31. lednu! Jednou z velkých potíží eurozóny a EU je bohužel i špatně nastavená dotační politika EU. Není přece možné, aby se vynakládaly finanční prostředky na dotace určované z EU a přitom aby neměly státy na sociální programy, zdravotnictví anebo důchody, tak jak je to v ČR. Proč jsme někteří z nás tak velmi, velmi opatrní a velmi skeptičtí? Jde totiž o historickou zkušenost s fotovoltaikou, která nás stojí letos podle oficiálních zpráv ministerstva financí 30 mld. Kč ročně. Dovedete si, vážení, představit, co by za to se dalo pořídit? A nyní se nám něco podobného předkládá ve formě podpory bioplynu. Mám vážné pochybnosti, zda si poslanci a někteří politici vůbec uvědomili dopad na každého českého občana. Konzumovatelnost zákona, poslaného z Poslanecké sněmovny nám do Senátu v té podobě, v jaké jsme ho dostali, je nulová, zero, vážení! Je nulová, protože jinak by to byla největší ekonomická sabotáž českého státu, kterou bychom tady v té podobě, jakou nám poslali páni poslanci, odsouhlasili! Pozměňovací návrhy senátora Bise, a já s většinou z nich souhlasím, a další pozměňovací návrhy k pozměňovacímu návrhu – něco takového jsme zažili, když nám z PS přišly některé zdravotnické zákony – sice zmenšují dopad na podnikání a společnost, především do budoucna – a za chvíli vám řeknu, že to je do roku 2020 – ale pouze a pouze riziko zmenšuje. Velmi mě překvapuje, co udělali politici a především ČEZ v ČR s dobrou myšlenkou podpory obnovitelných zdrojů. Místo toho, když to sami neumíme, abychom se poučili v Německu, aby tak jako v Německu i u nás byly všude na střechách solární panely a dala se zelená ostrovním systémům,

29

zde máme pole, která měla sloužit k zemědělské výrobě, zastavěná solárními panely a přiživují se na tom developerské firmy, různí podnikatelé, a zároveň i ČEZ. ČEZ si dokonce vzal půjčku ve výši několika set milionů euro na vybudování takovýchto megalomanských solárních elektráren. My nyní hledáme řešení na hraně ústavnosti, ano, vážení, na hraně ústavnosti a zákona, jak tomu zabránit. Proč jsme se nepoučili z Německa, kde řešili tyto problémy, a myslím si, že docela úspěšně je vyřešili? To je otázka pro ministerstvo i pro některé další kompetentní orgány. Co mě však překvapuje, je to, že nevěnujeme pozornost varování ERÚ týkající se podpory biometanu. Chtěl bych upozornit, že ERÚ také varoval před fotovoltaikou v té podobě, v jaké byl zákon přijat, a nikdo na to nechtěl slyšet. U Poslanecké sněmovny, které nevěří ani 20 % občanů, dokonce se domnívám, že průzkumy jsou kolem 16 %, mne to nepřekvapuje. Ale český Senát? Proč nevěříme ERÚ? ERÚ přece chrání zájmy českého státu, a musím říci, že více než někteří poslanci, anebo možná i někteří senátoři. Já bych vám rád ocitoval část dopisu, který poslala předsedkyně ERÚ ing. Vitásková, a dostali jste ho i většina z vás. Energetický regulační úřad považuje za nezbytné upozornit na vážná rizika spojená s případným schválením této formy podpory biometanů, která jsou podle názoru ERÚ z hlediska možných důsledků zcela srovnatelná s důsledky nekontrolovatelného rozvoje fotovoltaických zdrojů v ČR. Návrh zákona o podporovaných zdrojích energie, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, stávající efektivní systém podpory výroby elektřiny v bioplynových stanicích zemědělských podniků likviduje. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu senátorovi Hajdovi. Ještě jednou. Efektivní systém podpory výroby elektřiny v bioplynových stanicích zemědělských podniků likviduje a naopak vytváří prostor pro realizaci účelových developerských projektů, přičemž jediným kritériem bude možnost připojení výrobny plynu na vysokotlaké plynovody. S ohledem na dostatečné kapacity v plynárenské soustavě ČR, a já jsem rád, že ty kapacity jsou, bude zcela jistě realizován značný počet těchto projektů. Tato skutečnost povede k obtížně zvládnutelnému rozmachu tohoto odvětví, jehož negativní dopady mohou být závažnější – vážení, závažnější – než v případě fotovoltaických zdrojů. Provozní podpora, podpora biometanů, má být totiž hrazena formou zelených bonusů k tržní ceně plynu a financovaná prostřednictvím příspěvku k ceně přepravy nebo distribuce zemního plynu. Je samozřejmé, že se to promítne do ceny plynu ke konečnému spotřebiteli. Je naprosto neopodstatněné, proč má být cena biometanu vyšší než průměrná cena zemního plynu, který je za velmi vysokých nákladů těžen, desetitisíce kilometrů tranzitován a následně v distribuční síti dodáván zákazníkům. Za nejzávažnější problém související s finanční podporou výroby metanu považuje ERÚ, jak už jsem říkal, vznik kapacitně velkých bioplynových stanic. Zadruhé, vážení, dopadem bude dovoz odpadu ze zahraničí, protože velmi pravděpodobně nebudou bioplynky mít dostatek odpadu, aby mohly vyrábět z českého odpadu, a bude se tento odpad dovážet. Dále to bude zvýšení dopravy kamionů v ČR, a to i v místech, kde není vhodná infrastruktura, pravděpodobně na hranicích, aby se odpad mohl dovézt ze zahraničí. Hnilobný zápach při skladování a výrobě těchto vysokokapacitních bioplynových stanic, což je rozdíl od bioplynek v místech, kde se chová dobytek. Pokud ERÚ říká, že zápach bude, a někteří z vás říkají, že ten zápach nebude, tak pak buď ERÚ se mýlí, anebo se mýlí ten, kdo s tím nemá moc zkušeností. Já se domnívám, že ERÚ má hodně zkušeností s tím, jestli

30

ten zápach bude nebo nebude, vzhledem k tomu, že to patří i k tomu, aby se zabýval provozem a činností těchto bioplynových stanic. Vznik bakterií a hrozba neznámých epidemií, dopad na zdraví občanů ČR – občanům se prodraží zdravotnictví v letošním roce, no tak se jim možná prodraží ještě víc – a ohrožení životního prostředí. To je velmi zajímavé. My tady říkáme, že na jedné straně budeme chránit životní prostředí podporou obnovitelných zdrojů, na druhé straně tady jasně čteme, že dojde k ohrožení životního prostředí! Obavy ERÚ podporuje rovněž skutečnost, že se v průběhu projednávání vládního návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie došlo ke zvýšení původně navrhovaného stropu ceny zeleného bonusu až na úroveň 4000 Kč za MWh, přestože sami iniciátoři podpory biometanu deklarují, že investice v tomto odvětví se reálně stávají rentabilní již při ceně 2000 Kč za MWh energie vtlačeného biometanu, čemuž by při cenách zemního plynu na trhu odpovídala hodnota zeleného bonusu – vážení, slyšíte dobře – na úrovni cca 1500 Kč za MWh. My jsme dostali návrh zákona z Poslanecké sněmovny, kde asi si někdo vylepšoval skóre, jak tady řekl jeden z mých předřečníků – vaším prostřednictvím, pane předsedající, byl to kolega Čunek – kde to vyšroubovali až na cenu 4000 Kč, a nyní budeme dobráčci, tak to uděláme jenom na 1700 Kč, i když reálná cena je ještě někde níže, podle ERÚ! S ohledem na výše uvedené ERÚ navrhuje, aby Senát návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů vrátil Poslanecké sněmovně spolu s pozměňovacím návrhem – a teďka poslouchejte, vážení – který části zákona upravující podporu vtlačení biometanu do plynárenské soustavy jako společensky a ekonomicky nebezpečnou ruší!!! ERÚ navrhuje vyřazení biometanu jako podporovaného zdroje energie z výše uvedeného zákona! A já bych se chtěl zeptat pana ministra, co brání tomu a co bránilo tomu, aby k tomu nedošlo? Tímto návrhem by nebylo vůbec omezeno podnikání a podnikatelské prostředí vyrábět biometan a tento prodávat, ale bez zamýšlené neopodstatněné podpory. To jsou fakta ERÚ. A já jsem jeden z posledních, který by nechtěl věřit ERÚ. Rizika podpory biometanů jsou dána i v informaci pro Senát, jak ji někteří obdrželi, někteří neobdrželi. Je škoda, že jsme to dostali až tak opožděně. A tam se jasně říká, že návrh ohrožuje stávající koncepci podpory bioplynu založené na podpoře zemědělských podniků na venkově. To znamená, že tady může dojít i k ohrožení zemědělců. Návrh vytváří prostředí pro účelové developerské projekty – to už jsme si tady řekli – a je zde tedy hrozba toho boomu srovnatelného s fotovoltaikou a neopodstatněný návrh výše zeleného bonusu pro biometan vůči průměrné ceně zemního plynu, který je těžen a následně distribuován. To už jsme tady také řekli. A mimo jiné dochází k tomu, že se snižuje konkurenceschopnost zemního plynu. A to nejdůležitější. Je zde významné riziko pro průmyslová odvětví, kdy je plyn používán jako surovina a jeho kvalitativní parametry mají významný dopad na technologii či vyráběné produkty. To je například chemický a sklářský průmysl, s tím spojená pracovní místa i růst nezaměstnanosti v místech, kde tento průmysl ještě existuje. A abychom nemluvili jenom slovy, ale i čísly, tak vám ocituji jenom několik čísel, ale i ta jsou velmi silná. V případě maximální podpory podle zákona za 4000 Kč za MWh činí možné náklady na podporu biometanu v roce 2020 20 mld. Kč ročně. To je to, co já jsem

31

říkal, že návrh zákona poslaný z PS je nekonzumovatelný, že jeho hodnota je podle mne velmi mizivá. Ale i kdyby podpora byla navrhovaných 1700 Kč za MWh, tak by to činilo zhruba 7 mld. Kč ročně. A kumulované vícenáklady za roky 2013 až 2020, protože tady se bavíme nejen o příštím roce, ale i o budoucnosti, to znamená i o budoucnosti našich dětí, by při postupném náběhu instalovaného výkonu v biometanu činily při podpoře, tak jak zní návrh z PS při 4000 Kč za MWh 90 mld. Kč. To už tady také bylo řečeno. A pokud se přiblížíme k částce kolem 1700 Kč za MWh, což je ten tzv. kompromisní návrh, kde lobbisté z PS ještě byli ochotni jít na tuto částku, by tato částka činila kolem 30 mld. Kč. To nejdůležitější na konec, a to už tady také zaznělo, nikdo totiž neví, kolik nás to bude stát ve skutečnosti, protože to jsou jen určité odhady, je to věštění z křišťálové koule, a tyto náklady mohou být mnohem a mnohem větší. Podle mého názoru to, co nám přišlo z PS, je pro nás nepřijatelné a pozměňovací návrhy kolegy Bise s pozměňovacími návrhy ostatních senátorů, to znamená pozměňovací návrhy k pozměňovacímu návrhu, jsou na hranici a je svědomím každého z vás, jak se k tomu postavíte. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Karel Šebek. Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Při dnešním dopoledním projednávání tohoto zákona na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se prokázal jev u nás obvyklý, a sice, že co právník, to jiný právní názor. Stalo se tak i při diskusi nad § 7, odst. 1, kde v původním návrhu, který přišel z Poslanecké sněmovny, byla věta z pozměňovacího návrhu pana kolegy Bise, která byla v tomto pozměňovacím návrhu vyškrtnuta. Jedná se již o ten problém, který tady zmínil pan kolega Horník – a to, zda je nutné v tomto zákoně znovu zakotvit povinnost distributorů o rozvoji zdokonalování distribuční sítě, když o podobném tématu hovoří již ta ustanovení energetického zákona. Já bych jenom do této diskuse přispěl poznatkem z praxe, kdy se již stalo skutečností, že provozovatelé především distribučních sítí v mnoha případech využívají každého nedostatku v právním stavu a dokáží jej zneužít. Stává se již používanou obezličkou důvod tak zvané nepřipojitelnosti při nedostatku kapacity sítě nebo ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy, a to aniž by mu museli provozovatelé distribučních sítí cokoli ke zkvalitnění těchto sítí udělat. Tady prosím odkaz na svého řečníka pana kolegu Čunka o tom, kolik si při tom účtují za provoz těchto sít. Běžně jako obezličku používají provozovatelé distribučních sítí i 3 požadavky na připojení výroby s instalovaným výkonem nižším než 20 kW. Tady se jedná především o malé provozovatele obnovitelných zdrojů energie, mezi něž patří i malé vodní elektrárny, které jsou jakoby na okraji tohoto boomu, a přitom oproti jiným alternativním zdrojům mají tu výhodu, že jsou šetrné ke krajině a fungují spolehlivě i za bezvětří a v noci. Jistě by nebylo dobře, abychom v tomto případě – obrazně – vylili s vaničkou i dítě, a proto avizuji podporu pozměňovacího návrhu pana kolegy Horníka, který se týká povinnosti distributorů – nebo obnovit povinnost distributorů i v textu tohoto zákona tak, aby bylo uloženo zdokonalování rozšiřování sítě dle potřeby těchto malých obnovitelných zdrojů. Děkuji vám za pozornost.

32

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Martin Tesařík. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové. Dovolte mi, abych v tomto okamžiku, možná na závěr diskuse, zmínil téma, které by se mohlo zdát být tomuto tématu trošku vzdálené, ale přesto souvisí s projednávaným návrhem zákona. Jedná se totiž o problematiku skokového zvýšení odvodů za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. K tomu enormnímu nárůstu zmíněné části došlo koncem roku 2010, právě pozměňovacím návrhem při projednávání úpravy věnující se podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tady v tomto okamžiku vidím právě ten spojovací můstek s touto dnešní projednávanou materií. Toto téma vnímám jako důležité a jsem přesvědčen, že bychom se jím měli v orgánech Senátu intenzivně zabývat. To zmíněné navýšení výrazným způsobem negativně zasáhlo do rozvojových aktivit dotčených subjektů, kterými jsou např. stát, který podporoval výstavbu mnohých průmyslových zón, stejně tak jak je podporovaly např. samosprávné celky, ale i podnikatelé. A to zejména z pohledu vytváření příležitosti pro nové pracovní příležitosti. Toto skokové navýšení se také výrazně dotklo především nových připravovaných strategických průmyslových zón. Dochází tak v mnoha případech ke ztížení či úplnému ukončení uvedeného rozvojového projektu. V tuto chvíli bych však nerad zasahoval jakoukoli úpravou do složité materie dnešního projednávaného návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie, nicméně jsem považoval za důležité, a to i na základě četných dotazů z našeho regionu, upozornit na tento problém. Této skutečnosti, myslím tím toto skokové navýšení, nebyla věnována náležitá pozornost, když v roce 2010 byl tento zmíněný tisk diskutován, a to především z hlediska dalšího využití a podpory obnovitelných zdrojů energie. Nicméně jsem přesvědčen, že bychom se měli do budoucna zabývat úpravou zákona o ochraně ZPF, kdy tato úprava by potom odrážela odůvodněné požadavky jak Agrární komory na ochranu zemědělského půdního fondu, ale také zároveň oprávněné požadavky státu, krajů, měst a obcí. Důvodem, proč jsem také dneska vystoupil, je čerstvá zpráva z ministerstva pro místní rozvoj, která popisuje, jak se v posledních letech výrazně prohlubují ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji, mezi jednotlivými lokalitami. Myslím si, že právě podpora vzniku a obsazení nových průmyslových zón snížením cen za vynětí ze zemědělského půdního fondu by mohla být jednou z cest, jak tyto rozdíly zmenšit. Děkuji za pozornost.

Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Krejča, kterého teď prosím k mikrofonu. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Já skutečně doufám, v rámci pokročilého času, že jsem posledním, kdo vystupuje v této obecné diskusi, ale jelikož se chci dotknout věcí, které jsou v tom návrhu, který přišel z Poslanecké sněmovny, a některé nejsou pozměňovány těmi

33

soubory pozměňovacích návrhů z obou dvou výborů, tak bych rád vystoupil již nyní. Jsou to v podstatě dotazy, které jsem vznesl již včera na jednání podvýboru pro energetiku. A nedostal jsem na ně dle mého názoru doposud uspokojivou odpověď. Některé z nich se dotýkají věcí, o nichž hovořili moji předchůdci, takže se pokusím být maximálně stručný, nebo když tak se na to odvolám. To první se týká – jedním ze zrušovacích ustanovení, kterým rušíme zákon 180/2005, a přitom část toho, co v tomto zákoně je, promítáme do tohoto návrhu, do hlavy 4 na straně 15 – 16. Skupina senátorů podala ústavní stížnost na základě poslední novely zákona 180/2005. Zrušením tohoto zákona v podstatě ztrácí tato ústavní stížnost určitý smysl, ale část toho, co bylo tou ústavní stížností napadnuto, se objevila nyní v tomto návrhu. Takže první dotaz zní – nevím, kdo na něj bude schopen odpovědět, jestli pan ministr nebo někdo z naší legislativy, jakým způsobem se tento návrh nebo toto opatření, nebo tato úprava dotkne podané ústavní stížnosti. To je první dotaz, na který bych rád znal odpověď. Druhý se týká § 49, odst. 9, 10, 11, ve kterých se ruší v podstatě všechny stávající smlouvy bez jakékoli náhrady – a jdu rovnou k tomu dotazu. Je toto v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s uzavřenými mezinárodními smlouvami? Nebo ne a zakládá to důvod pro řadu žalob včetně případně i zahraničních arbitráží. Takže to je dotaz číslo dvě. A ten třetí – už to tady také bylo zmíněno – já jsem na včerejším jednání podvýboru pro energetiku navrhl určitou úpravu, podvýbor ji akceptoval a dneska ji hospodářský výbor zamítl. Týká se to § 53, bodu 8, který je podle mne v rozporu s platnou směrnicí EU, je to směrnice 396/2002. Tato směrnice uvádí 10 kategorií tohoto odpadu. Přičemž to, o co nám jde, to znamená solární panely, jsou v kategorii č. 4, která má označení spotřebitelská zařízení a solární panely. My zde nyní v rámci oblíbené české cesty zavádíme nějakou 11. kategorii. Samozřejmě tady je konstatováno, že tato směrnice je podrobena v současné době revizi. Tato revize se ale nikterak nedotkne zařazení solárních panelů do příslušné kategorie, zůstávají v kategorii č. 4, která bude označena jako velká zařízení a dojde k celkové redukci těch deseti kategorií na šest. Já bych rád věděl, co je důvodem toho, že zavádíme nějakou specifickou jedenáctou kategorii, možná už to tady někdo z mých předřečníků naznačil. Takže pro mě znát odpověď na tyto tři základní dotazy, je zásadní v tom, jak se rozhodnu, jak vůči základnímu materiálu, tak k těm rozsáhlým pozměňovacím návrhů. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a

ještě se přihlásil pan kolega Doubrava. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Jak jsem naznačoval, bude to také kraťoučké vystoupení. Víte, já jsem vždycky žil v domnění, že Senát má být opravdu pojistkou proti přijímání řekněme špatných zákonů. A já už jsem tady dneska několikrát slyšel, že tohle musíme a tohle nesmíme, protože sněmovna nám tohle dovolí, a nebo nám to nedovolí. A jestliže máme napravovat takový paskvil, který nám sem přišel dneska, v tak krátké době, kterou pro to máme, tak mně to vysloveně jaksi zvedá adrenalin. Ale to není jenom to, co jsem chtěl. Padla tady otázka plynových biostanic ve vztahu k zemědělcům. A já myslím, že ve vztahu především k drobným zemědělcům. Já myslím, že bychom měli vzít v úvahu to, že tato možnost pro ně je svým způsobem možností jednak zpracovat

34

odpad, který při zemědělské živočišné výrobě vzniká, a tím pádem si vylepšit trošku to svoje hospodaření, které, přiznejme si, není dvakrát jednoduché. Já mám sám ze svého okolí jednu zkušenost, kdy zemědělec investoval veliké prostředky do toho, aby vybudoval trafostanici, aby si mohl tuhle stanici zřídit a provozovat ji. Najednou přišlo stop, a ten člověk ne zrovna malé prostředky odepsal, protože ČEZ mu samozřejmě za trafostanici ani nepoděkoval. A ty vložené prostředky nemá možnost dostat zpátky. Já se přimlouvám za to, abychom ty bioplynové stanice v návrhu zákona nechali, pokud se jím budeme dál zabývat. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a

do diskuse se ještě přihlásil pan senátor Töpfer. Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, paní předsedající, dámy a pánové, já jsem chtěl využít přítomnosti pana ministra. Ale asi ji nevyužiji, protože zajímavá informace, kterou tady řekl pan senátor Čunek, že 52 % sežere přenosová soustava, je zajímavá. Chtěl jsem se zeptat, jestli budeme podporovat taky obnovitelné zdroje energie německých občanů? Pokud jste zaregistrovali včerejší zprávu, tak ČEPS je na pokraji kolapsu neboli blackoutu, protože proudí naší přenosovou soustavou třikrát tolik energie. Jenom proto, že Německo vypnulo své jaderné elektrárny. Takže chtěl jsem se zeptat pana ministra, co s tím budeme dělat my? Budeme podporovat obnovitelné energie i Němcům v tuto chvíli? Protože ta investice, pokud jsem se včera nepřeslechl, na vybudování trafostanic nebo tedy transformátorů na té naší příhraniční oblasti by měla stát 20 mld. Kč. To je poměrně dost peněz. Ale v zásadě jsem pro to, abychom podporovali obnovitelné zdroje energie. A chtěl jsem tady vzpomenout mého bývalého kolegu pana senátora Roubíčka, který chtěl zařadit mezi obnovitelné zdroje energie i uhlí. Protože uhlí je obnovitelný zdroj energie. Žádný předpis EU totiž nedoporučuje, jak dlouho ta obnovitelnost má trvat. Takže kdybychom tam zařadili uhlí, měli bychom to jednodušší. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a zdá se, že v tuto chvíli už není nikdo do obecné rozpravy přihlášen. A já ji tedy ukončuji. A v tuto chvíli se ptám pana navrhovatele, to znamená pana ministra, chceli se k proběhlé obecné rozpravě vyjádřit? Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Dámy a pánové, já si

dovolím zodpovědět pár dotazů. Nevím, jestli se mi podaří všechny, nebo jestli jsem všechny poctivě zachytil. Pokud některé ne, tak samozřejmě já je později zodpovím, i klidně písemně nebo osobně nebo přes náš energetický odbor. Musím říct, že ta diskuse, která se zde vede ohledně biometanu, já jí rozumím. My jsme ji absolvovali jak s energetickým úřadem, absolvovali jsme ji potom na setkání, které se naše ministerstvo jako předkladatel snažilo zorganizovat, protože jsme vnímali určité rozdílné pohledy mezi vaší komorou a dolní komorou českého parlamentu. Takže jsme tento týden poměrně intenzivně jednali tak, abychom dokázali nalézt nějakou shodu. Myslím, že velmi dobře vyjádřil tu situaci pan senátor Vystrčil, kdy popsal to, že nepřijetí tohoto zákona by bylo tou variantou řekněme nejhorší, která by s sebou nesla ten stávající stav. V tom je ta situace poměrně komplikovaná. Já za sebe musím vyjádřit, že to, co se stalo na poli fotovoltaiky, já považuji za velké neštěstí a za naprosto nesmyslnou záležitost. Protože si myslím, že Česká 35

republika musí mít konkurenceschopnou energii. My nemůžeme hájit konkurenceschopnost českých podniků a českého průmyslu, ale už u toho prvního vstupu do té ekonomiky, což je cena elektrické energie, se posouvat někam naprosto mimo realitu. Tak já za sebe musím říct, že na ministerstvu chci maximálně zastávat názor toho, abychom hájili co nejracionálnější formy té energie z obnovitelných zdrojů. Co se týče té situace kolem toho biometanu a té ceny 1700 a srovnání mezi fotovoltaikou, nebo biometanem, řekněme, jak tady na to poukazoval pan senátor Horník. Já myslím, že ta ukázka do určité míry je nějakou paralelou, která se vede, ale myslím, že nese v sobě základní rozpory. U fotovoltaik tenkrát ta výkupní cena byla dána pevně. Byla dána pevně a zafixovaná s 15letou návratností toho zdroje. Ten zásadní problém, který se objevil, bylo to, že ta cena nemohla reagovat na pokles toho, že se objevily na trhu mnohem levnější solární panely. A v té chvíli ta cena zůstala zafixována, mohla klesat pouze o 5 %. A tam vznikl ten zásadní problém, že najednou ta návratnost se enormně zkrátila a zůstala zafixovaná ta částka. Což velmi významně zhodnotilo ten byznys. Tady ta cena 1700 je cena, která je maximální. Není vůbec dána jako pevná. Není ani dáno, že se smí nebo nesmí snížit o to či ono procento, je to pouze maximální částka toho bonusu, které může ERÚ použít. V tom ta korelace v té historii fotovoltaiky – a já musím znovu zopakovat, že jsem velkým odpůrcem toho, co se stalo ve fotovoltaikách – tak ne úplně koreluje. Ne úplně koreluje. Druhá záležitost, proč se nějakým způsobem liší ta čísla, která dostáváte z Energetického regulačního úřadu a z našeho odboru, ono je to vždycky velmi často o tom, z které instalované kapacity kdo vychází. My jsme přesvědčeni, že i v tom biometanu existuje regulace formou národního alokačního plánu, který pro těch 13 %, které máme využívat v obnovitelných zdrojích, počítá v té oblasti bioplynu, kam by ten biometan patřil někde v roce 2020 zhruba 417 megawatt. Dnes máme bioplynů zhruba 160 megawatt už instalovaných, čili jedná se nám o ten rozdíl. A ten rozdíl zdaleka nebude celý vyplněn tím biometanem. My předpokládáme, že to bude nějakých 20 – 25 % z toho instalovaného rozdílu. A přitom, kdybychom pak počítali i tu maximální částku té podpory, která je na 1700 – a my jsme na tom jednání s poslanci taky navrhovali nižší, já myslím, že pan senátor Bis potvrdí, že je to určitým kompromisem, tak bychom se měli dostat někde v roce 2020 na částku zhruba 2,1 mld. Kč při tom biometanu. Přičemž je třeba říct, že nám ale zase v té chvíli klesne podpora elektrické energie vyrobená z bioplynu. Buď tu kapacitu celou vyplníme bioplynem a budeme dotovat elektriku, a nebo její část vezme ten bioplyn, ale pak už nebudeme dotovat tu elektriku z toho vyrobenou. Čili ten dopad do těch čísel, i ta regulace, kterou držíme v ruce, naštěstí, a myslím si, že je to velmi důležité ve formě toho, že není tentokrát stanovena pevná výkupní cena, ale 1700 je pouze maximum, a že národní alokační plán, který definuje ministerstvo, dává přesně do ruky prostor směřovat ten rozvoj obnovitelných zdrojů tam, kam ten stát považuje za rozumné, je samozřejmě velmi důležité. Přičemž je třeba říci, že nám zase ale v té chvíli klesne podpora elektrické energie vyrobená z bioplynu. Takže buď tu kapacitu celou vyplníme bioplynem a budeme dotovat tu elektriku, nebo ji část vezme ten bioplyn, ale pak už nebudeme dotovat tu elektriku z toho vyrobenou, čili dopad do těch čísel i ta regulace, kterou držíme v ruce – naštěstí, a myslím si, že to je velmi důležité, ve formě toho, že není tentokrát stanovena pevná výkupní cena, ale 1700 je pouze maximum a že Národní alokační plán, který definuje ministerstvo, dává přesně do ruky prostor, směřovat

36

rozvoj obnovitelných zdrojů tam, kam ten stát považuje za rozumné, je velmi důležité. Já jsem přesvědčen, a souhlasím s vámi v té diskusi, že se v tom musíme chovat velmi racionálně. Co je velké řekněme jakoby neštěstí, je to, že řada těch energetických směrnic a směrů, které přicházejí z EU, ne úplně korelují s realitou české ekonomiky. Já jsem rovněž přesvědčen, že se musíme chovat tak, abychom dokázali českou ekonomiku ochránit při všech závazcích, které sebou naše členství v EU nese, a tak, abychom dokázali těm řekněme 13 procentům dostát co nejracionálněji. Myslím si, že v této chvíli, tak jak je biometan vložen do zákona, není něčím, co by tam MPO od začátku podporovalo. Byť na druhou stranu dnes jsme v situaci, že musíme dojít k nějakému kompromisu, protože jsem přesvědčen, že pokud by se vrátil senátní návrh do Parlamentu a tím Parlamentem třeba nakonec neprošel, nebo prošel v tom původním znění, tak já za sebe musím říci, že jsem příznivcem kompromisu mezi vaší komorou a komorou dolní, tedy sněmovnou. A v tomto smyslu musím říci, že vlastně podporuji komplexní návrh tak, jak byl předložen panem senátorem Bisem po všech těch konzultacích, protože tak jak jsem se snažil všechna ta jednání poctivě odvést – omlouvám se, nestál jsem u začátku tohoto zákona, nebyl jsem od začátku u jeho tvorby, protože jsme se s panem ministrem Kocourkem v tomto průběhu v podstatě střídali, nebyl jsem ani u prvního projednávání ve sněmovně, tak jak jsem se pokusil nalézt maximální kompromis, tak jsem přesvědčen, že tento kompromis tím je. Co se týče § 49, na který se ptal pan senátor Krejča, tak tam odpovím, že to prošlo přes legislativu Parlamentu a já předpokládám, že z tohoto pohledu to je ošetřeno jako ústavní a že takový řekněme čistopis, který z Parlamentu odešel, tak tento požadavek plně splňuje. Co se týče pana senátora Töpfera, já jsem o tom mluvil již s panem ředitelem Tošovským, ta situace je nešťastná, ona není dána jenom tím, že by jakoby ustupovali Němci od jaderné energie, ona je dána těmi kapacitami větrníků. V momentě, kdy se víc rozfouká, tak bohužel přenosová soustava je koncipována tak, že vede přes Českou republiku dál do jiných států a v té chvíli je významně zatížena. Že to budeme muset řešit tak, abychom nebyli vystaveni blackoutu, to je jasné. Že jedním řešením je postavit trafa na hranicích, abychom to v určitý moment redukovali – že to sebou nese určité investice je jasné, ale myslím si, pokud máme ochránit českou přenosovou soustavu, tak to velmi pravděpodobně budeme muset řešit. Co je velmi důležité – aby Německo si nahradilo tu svou přenosovou soustavu a neřešil se ten přenos pouze přes tu naši. To je situace, kterou budeme s ČEPSem maximálně řešit tak, abychom hlavně ochránili přenosovou soustavu českou. To je myslím hlavním úkolem vedení ČEPS. To jsou snad dotazy, které jsem mohl zodpovědět. Poprosím v této chvíli o to, abychom se pokusili ten kompromis najít, byť chápu, že pro spoustu z nás – a já musím říci, že v tom řadě z vás rozumím – je právě tato oblast s tou historickou zkušeností z fotovoltaiky velmi bolestivá. Přesto si myslím, že toto je určitým kompromisem, který by už neměl nikdy připustit to, co se stalo, takovou zátěž na veřejné rozpočty, která byla řekl bych velmi neefektivní na to, co v podstatě na ten energetický trh přinesla. A abychom dokázali skutečně velmi poměrně flexibilně pracovat s veřejnou podporou, tak jak se budou ty zdroje vyvíjet. Ona ta energetika je dneska také velmi složitým obdobím a všechny energetické firmy jsou situaci, že velmi těžce odhadují, který zdroj bude ten zajímavý. Ukazuje se, že právě třeba větrné elektrárny se už začínají blížit té fázi, kdy bude možné je i komerčně využívat. Tak jak se bude rozvíjet technologie, která se bude týkat bezuhlíkové energie, je v tom velký potenciál a velká příležitost. Ale Česká republika má své určité

37

geografické limity, které nás zařazují do určité kategorie toho, jaké zdroje můžeme využívat. My jsme přesvědčeni, že tak jak je ten zákon dnes nastaven, je významnou redukcí proti tomu, co bylo v minulosti. Tento kompromis, pokud by prošel Parlamentem, i vaší horní komorou, tak jsme přesvědčeni, že je kompromisem přijatelným pro nás jako předkladatele. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře.

Jenom považuji za svou povinnost, opravit vás v některých výrocích, kde jste mluvil o Parlamentu a měl jste evidentně na mysli Poslaneckou sněmovnu. Dochází k tomuto omylu poměrně často a je to potom zmatečné jednání. Děkuji. Teď je na řadě zpravodaj výboru pro územní rozvoj, atd., kterým je pan Miloš Vystrčil. Ptám se, jestli si přeje vystoupit v tuto chvíli. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já jenom zopakují návrh, který jsem podával v prvém vystoupení a dovoluji si vás požádat, abyste propustili návrh zákona do podrobné rozpravy. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Palečková: Děkuji.

Prosím teď zpravodaje garančního výboru pana senátora Bise, aby se vyjádřil k proběhlé obecné rozpravě a zejména aby nám zopakoval, jaké návrhy a zdali nějaké k hlasování nyní padly. Senátor Jiří Bis: Ano. Za prvé vystoupilo osm senátorů v diskusi. Já bych

chtěl říci obecně, že tento návrh zákona není tolik diskutován a tolik vzpomínán kvůli tomu, že by uvolňoval pole pro neřízené akce v podobě fotovoltaika. Naopak. Ta kritika zákona spočívá hlavně v tom, že v naprosté většině případů zavádí regulaci, která měla být dávno a která je v tomto oboru potřebná. Jenom bych chtěl říci k některým hodnotám, které zde padly: Prosím vás, já mám jiné ceny energie v Německu, než tady byla řečena čísla. Mohu dokonce říci, že v Německu podpora došla tak daleko, že už je kolem koruny na kilowatthodinu. To je, podpora těch obnovitelných zdrojů dále pokračuje. Je ale pravda to, a dokonce se v Německu projevuje to, že některé velké podniky kvůli udržení konkurenceschopnosti tento příplatek neplatí. Je ale pravdou to, že váha v tom spotřebním koši ceny energie v Německu díky výrazně vyšším platům je nižší. To, co bych chtěl říci, o podpoře biometanu, zmiňovali jste se zde o tom hodně, snažili jsme se, nebo je snaha, nebo byla snaha udělat všechno, aby podpora biometanu se dostala do určitých mezí. Až bude podrobný návrh, seznámím s tím. Na druhé straně chci říci, že je naší povinností, pokud dostáváme určité zprávy, ať je to z ERÚ nebo odkudkoli, ta čísla prohlížet trochu kriticky. Když je tam uvedeno "za maximální ceny, maximálně možné instalace", tak je třeba to vnímat, že je to za těchto podmínek a dívat se, jestli oboje dvoje, ten souběh, může být nebo nemůže být, a posuzovat to trochu kriticky. Protože toho lobování je poměrně hodně a pokud nezačneme návrhy, které k nám přicházejí, anebo podněty a vyčíslení a posuzovat kriticky, tak se nemůžeme dobrat správného postupu dál. Pokud se týká těch připomínek k rozvoji sítě, která tady byla, ano, je možné to dát eventuálně do pozměňovacího návrhu, ale nemyslím si, že by to významným způsobem změnilo situaci, protože tato povinnost je samozřejmě pro majitele sítí už dávno někde koncipována. Zajímavá připomínka zde byla ohledně zvýšení ceny za vynětí ze zemědělského půdního zemědělského fondu. Tam bych řekl, že to původně bylo také součástí tohoto návrhu, ale protože tato problematika je samostatná a tento zákon je už tak hodně komplikovaný, tak to bylo z toho vyňato, 38

tzn., není to součástí. Ale ty problémy, souhlasím, vidí se, že rychle provedené řešení ad hoc, které není prodiskutováno a dlouhodobě připravováno, většinou nedokáže zvažovat všechny ostatní vlivy, tzn., že jestliže někde něco rychle chci zabrzdit, tak tím omezuji i ty ostatní, které ovlivňovat nechci. Jinak bioplynové stanice jsou součástí národního akčního plánu, naopak jsou specifikovány tak, aby nejméně 30 % toho, co se v nich používá toho materiálu, té biomasy, aby to muselo být ta, co není pěstěná, tzn. nepodporuje nároční akční plán biostanice obecně na cokoli, které by používaly pouze pěstěnou biomasu. Takže to jsem se chtěl zhruba vyjádřit k tomu, co zde byly připomínky. Byl bych rád, kdybyste teď odhlasovali, že to propouštíte dále do podrobné debaty, a diskutovat už jen k tomu návrhu, jsou dva návrhy, ale jsou prakticky totožné, tedy diskutovat k těm návrhům, které byly předloženy. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane garanční

zpravodaji. Pokud tedy nemáme ani návrh na schválení, ani na zamítnutí o tom, že budeme postupovat do podrobné rozpravy, hlasovat nemusíme, a je to tedy automaticky. A já tedy v tuto chvíli podrobnou rozpravu otevírám. První přihlášený je pan senátor Bis. Senátor Jiří Bis: Chci představit, my jsme to nazvali komplexním pozměňovacím návrhem, ten návrh není správný, je to pozměňovací návrh. Komplexní jsme ho nazvali proto, že byl tak velký. Takže prosím vás, ten návrh je předložen, je to návrh hospodářského výboru, jeden návrh. Druhý návrh je výboru pro územní rozvoj. Protože jsou prakticky totožné, ale v tom návrhu pro územní rozvoj jsou zapracovány už dvě drobné připomínky, s kterými souhlasím, byl bych rád, abychom jako základ pro naše jednání použili ten návrh, který máte, a to je návrh schválený ve výboru pro územní rozvoj. K tomuto návrhu došly následující připomínky. Největší problém je mít vždy na stole pořádek. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pane garanční zpravodaji, já si vás jen dovolím upozornit, že v tuto chvíli teď ještě nebudeme hlasovat, protože je přihlášen ještě minimálně jeden senátor do podrobné rozpravy a pak nás teprve provedete hlasováním. Děkuji. Takže v tuto chvíli je přihlášen do podrobné rozpravy pan senátor Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, byly vám rozdány dva pozměňovací návrhy, které jsem si dovolil připravit. K odůvodnění toho návrhu, který má tři body, jen tolik. Poslanecká sněmovna schválila podporu ostrovních systémů. To v tom základním materiálu je. V tom komplexním pozměňovacím materiálu, který předkládá pan kolega Bis, to bylo proti biometanu odstraněno, tento návrh to neobsahuje, asi je lépe spíše říci, s tím, že se někteří kolegové domnívají, že podpora ostrovních systémů je naprosto zbytečná. Já jsem přesvědčen, že je to přesně naopak, že podpora těchto ostrovních systémů, tzn. oni spíše mluví o tom, že je to podpora soběstačných systémů, vede obecně k tomu, že když bude občan, a tedy rodina nezávislá na ČEZ či jiných dodavatelích, případně na VAK, když bude mít vlastní studnu, tak já myslím, že hodnota nezávislého občana je pro nás velmi vysoká, to zaprvé, protože jen takoví lidé dokáží dobře odolávat různým tlakům a mít vlastní názor, když to přenesu na všechny věci, které se lidského života dotýkají. Navíc této podpory jsou tito občané hodni ne snad proto, že je jich málo, ale proto, že tato podpora zapadá do všech těch intencí této podpory. Jaký je rozdíl mezi tím, kdo si...

39

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pane senátore, já se omlouvám, že vstupuji do řeči, ale v tuto chvíli je podrobná rozprava a vy byste měl návrh, který je předložen na plénu na očích. Senátor Jiří Čunek: Já ho načtu, jen jsem ho chtěl okomentovat, protože

jsem ho nekomentoval v té rozpravě velké, tak se tedy omlouvám. Tzn., jsem přesvědčen, že jim tuto podporu dlužíme a navrhuji toto: 1) v § 4, odst. 2. se na konec odstavce doplňuje věta: "Podpora se vztahuje rovněž na elektřinu vyrobenou v ostrovních systémech s instalovaným výkonem do 30 kW a účelně využitou za podmínek stanovených prováděcím předpisem." 2) v § 8 se v odst. 2. na konec první věty před tečku vkládá středník a doplňují slova "to neplatí pro ostrovní systémy" a za slova "neobnovitelných zdrojů" se vkládají slova "nebo v ostrovním systému". 3) v § 53, odst. 2 se doplňuje nové písmeno n), které zní: "Způsoby účelného využívání elektřiny vyrobené v ostrovních systémech a způsob vykazování množství elektřiny vyrobeného ostrovním systémem, na něž se vztahuje podpora." To je pozměňovací návrh jeden. A prosil bych, aby o něm bylo hlasováno zvlášť. A jiný pozměňovací zákon, čímž bychom měnili energetický zákon, se týká změny, kdy 100 kW pro autorizaci nahrazujeme 1 MW, což je asi výkon 1 osobního automobilu, a týká se to malých vodních elektráren, aby nemusely žádat o autorizaci, protože zaprvé je jich málo a zadruhé je to zbytečná administrativa. Text tohoto pozměňovacího návrhu zní: Je to změna energetického zákona. Vkládá se bod 24, který zní: 24. V § 3a odst. 1 se mezi text "10 kW a více" a "je možná pouze na základě" vkládá tento text: "a výrobny využívající energii vody o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více". Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Horník. Senátor Jan Horník: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, za prvé bych chtěl upozornit, že pokud garanční zpravodaj navrhl hlasovat znění, které nám bylo předloženo VUZP, tím pádem pozměňovací návrh, který se týká úpravy v části 7. § 62 písm. a), kde se doplňuje § 10 odst. 1, tímto je nehlasovatelný, tzn. to si můžete odložit na stranu. Další pozměňovací návrh, který jsem dnes ráno načítal na VUZP, se týká, a já ho načtu, v části 1. hlavě III, § 7 odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta: Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, jsou – pardon, tam má být provozovatelé, to jsme opravovali na VUZP, takže znovu. "Provozovatelé přenosové soustavy nebo provozovatelé distribuční soustavy jsou pro možnost připojení povinni odpovídajícím způsobem bez odkladu s přihlédnutím k podmínkám, stanoveným jiným právním předpisem, optimalizovat stav a technické vybavení sítě, zkvalitnit a posílit ji." Takto bylo znění v Poslanecké sněmovně schváleno. Když to došlo k nám v rámci dohodovacích řízení, to vypadlo. Pouze chci upozornit na to, už jsem to říkal v obecné rozpravě, týká se to zejména malých zdrojů, protože majiteli distribučních sítí jsou velké společnosti, ty nemají problém s připojením, ale ti menší tento problém mají. A my bychom měli spíš podporovat ty malé, tak jako to v sousedním Německu, kde každý třetí barák v Sasku má pomalu fotofoltaiku na baráku, a nejsou tam ta obří pole, a když jsou někde, tak jsou kolem dálnice, kde se využívají např. vhodné svahy.

40

To je zdůvodnění k tomuto pozměňovacímu návrhu. A potom tady mám pozměňovací návrh, který se týká části 1. hlavy VII, § 35, bodu 3, kde se číslice 1700 nahrazuje číslicí 1200. Já to jen zmíním, mám tady dva návrhy před sebou, tak jak to šlo. Původně byly 4000,- na MWH, následně to bylo 1000,- korun, pak to bylo 1700,- korun a já navrhuji 1200,- korun. Už to, jak to probíhá mezi gestory a samozřejmě regulačním úřadem i zpravodaji, je vidět, jaký je v tom zmatek. A já se obávám, že původně tam byly 4000,-, pak někdo přišel a řekl 1000,- korun, ten výtisk tu mám, a nakonec se, teď řeknu v uvozovkách úsměvně "kluci domluvili", dáme 4 a budou to 2. Tak se domluvili na 1700,-. Já se toho bojím. Ta vysvětlení, která tady byla, zde je psáno nejvýše 1700,- korun. Ale jakmile to dáte do zákona, kdo bude určovat, jestli to bude 1650,- nebo 1700,-? Myslím si, že když tam dáme 1200,-, tak můžeme kdykoli, pokud podnikatelská branže na to nepůjde, můžeme vždycky zvednout, ale nazpátek to už nikdy neuděláme a budeme v problémech, v kterých jsme se právě ocitli. A jen upozorňuji ještě, pro lidi z venkova už dnes je cena palivového dříví neúnosná, a do výroby nebo do biometanu, tak jak vzniká, můžeme do různé kejdy a všeho, co se tam dává, dávat až 20 % dřevních štěpek, tzn. v ten okamžik giganti, kteří si udělají velké stanice, stáhnou vlastně surové dřevo z trhu a naši spoluobčané nebudou mít na vesnici čím topit. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným, předpokládám, že s procedurálním návrhem, je pan senátor Svoboda, předseda klubu. Senátor Richard Svoboda: Dámy a pánové, paní předsedající, chci vás požádat o patnáctiminutovou přestávku pro jednání klubu ODS. Bude-li mé žádosti vyhověno, prosím klub ihned po ukončení debaty do Frýdlantského salonku. Děkuji. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Palečková: Děkuji

a

vyhlašuji

přestávku na jednání klubu do 16.50 hodin, jestli se nemýlím. (Jednání přerušeno v 16.35 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 16.51 hodin.) Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Vážené kolegyně a kolegové, určená doba na jednání klubu uplynula, já vás poprosím, abyste zaujali svá místa, a vzhledem k tomu, že jsem neukončila podrobnou rozpravu, nepředpokládám, že by se do ní teď ještě někdo hlásil, tak ji v tuto chvíli ukončuji a poprosím pana navrhovatele, aby se vyjádřil. Pane ministře, prosím, teď máte slovo, máte možnost se vyjádřit k navrženým pozměňovacím návrhům. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já si teď dovolím stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Pozměňovací návrh pana senátora Jiřího Čunka, který se týká ostrovních systémů, tak za předkladatele si dovolím požádat o nepodpoření. Co se týká druhého návrhu pana senátora Čunka, přímo ho tady nemám před sebou. Omlouvám se – velmi děkuji, který se týká § 30 odst. 1., vložit mezi text 100 kW a více, je možné pouze na základě výrobny, využívající energii vody o celkovém

41

instalovaném energetickém výkonu 1 MW a více, tady bych si za předkladatele dovolil rovněž vyslovit nesouhlas. Co se týká návrhu pana senátora Horníka, který se týká v části první v hlavě II. § 7 odst. 1 se na konci doplňuje věta, která se týká provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy atd., a končí, že je povinen optimalizovat stav, technické vybavení sítě a zkvalitnit ji a posílit, tak tady si dovolím také ne, a to z toho důvodu, že by se skutečně jednalo o duplicitu, a protože to je popsáno v § 24 energetického zákona poměrně velmi shodně. Toto jsou, jak jsem pochopil, návrhy pana senátora Horníka, s tím že se doplňuje § 10 odst. 1, už je zahrnut v pozměňovacím, takže není nutné o něm hovořit. A po tom, co se týká ceny ze 1700,- na 1200,-, já v této chvíli musím říci, že já jako předkladatel jsem inicioval diskusi mezi dolní komorou Parlamentu a horní, a tam vznikla dohoda na této ceně. Vzhledem k tomu, že jsme byli iniciátorem této dohody, vzhledem k tomu, že jsme si vědomi toho, že je velmi důležité, aby tento zákon byl schválen oběma komorami Parlamentu, tak já v této chvíli neumím tuto dohodu, kterou jsem mezi zástupci horní a dolní komory Parlamentu vnímal, nějak komentovat. Já tuto dohodu beru za určitý kompromis, naše výchozí stanovisko bylo jiné, toto považuji za kompromis a v této chvíli ponechám samozřejmě na vašich klubech, jak se rozhodnou hlasovat. Já v této chvíli musím říci, že tuto dohodu tak, aby prošla oběma komorami Parlamentu, považuji za velmi důležitou. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře, a teď se ptám zpravodaje VUZP, jestli se chce vyjádřit v podrobné rozpravě. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, ano, chci se vyjádřit a děkuji za tu možnost. Co se týká návrhů pana senátora Jiřího Čunka, tak byť jim rozumím, tak nemohu doporučit jejich přijetí. Myslím tím zároveň oba dva návrhy. Co se týká návrhu pana senátora Horníka, který se týká provozovatelů přenosové soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, tak tam mé stanovisko je neutrální, možná mírně pozitivní, ale dá se říci, že po diskusích, které jsme dnes měli s panem ministrem, jsem se přiklonil nakonec k tomu, že naprostá většina z toho, co tam je napsáno, už je obsažena v energetickém zákoně, takže je na vás, abyste si z toho vybrali. Co se týká posledního, asi nejdůležitějšího návrhu, snížení dotace nebo zeleného bonusu na megawatthodinu z 1700,- korun na 1200,- korun, tak jednak potvrzuji to, že skutečně Poslanecká sněmovna deklarovala ústy některých poslanců tuto cenu jako pro ně minimální, na druhé straně je jasné, že Senát je svobodná instituce, která se nemusí rozhodovat tak, jak chce Poslanecká sněmovna, a celá situace se má tak, že jsme v obklíčení, o kterém jsem mluvil, a se snižováním této ceny se zvyšuje riziko, že Poslanecká sněmovna náš návrh zamítne a schválí si návrh, kde je dotace 4000,- Kč na megawatthodinu, a je na vás, jak si to riziko vyhodnotíte a jak budete hlasovat. Já vám v tomto žádné jasné doporučení dát neumím, a tím své vyjádření v tuto chvíli končím. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji.

Teď je na řadě pan zpravodaj garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a následně nás provedl pozměňovacími návrhy a hlasováním. Senátor Jiří Bis: Vyjádřil bych se také obdobně k pozměňovacím návrhům. To, co navrhuje kolega Čunek, tak nedávno jsme zde schválili autorizaci. Není to tak dlouho, tzn. jako nástroj řízení, nevidím důvod, proč by se to nemělo vztahovat na

42

vodní elektrárny. Je to obnovitelný zdroj jako každý, má dost výjimek, myslím si, že jako nástroj řízení bychom se autorizace vzdávat neměli. Nesouhlasím s tím, co navrhuje kolega Čunek. Druhá věc, pokud se týká ostrovních systémů, ten návrh je nepřipravený. Je je složitá jak právní tak technická otázka, tzn., my jsme se dohodli se skupinami z fotovoltaiky, že připraví podrobný návrh, jak by měl ten ostrov vypadat, co by měl splňovat a co tam budeme podporovat. Protože by to byl první případ, kdy bychom veřejnou podporu zcela jasně dělali jenom na soukromý subjekt. Zatím celou veřejnou podporu děláme na poskytování veřejných služeb, kterou energetika je. Proto nedoporučuji, aby tento návrh byl přijat. Pokud se mluvilo o fotovoltaice, přijmout tento návrh v takovéto formě by mohlo být podobné tomu, protože by mohl vzniknout naprosto neřízený porod. Tím jsme, myslím, probrali všechny. Pokud se týká ceny, já bych držel tu, která je součástí dohody, tj. navrhuji 1700. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pane zpravodaji, zůstaňte, prosím, zde - a nyní nás tedy proveďte postupně hlasováním. (O slovo se hlásí pan ministr.) Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Dámy a pánové, já se

omlouvám. Ještě jednou, po konzultaci s garantem – tady došlo ještě k diskusi o přesunu ze skupiny šest do skupiny tuším jedenáct… (Hlasy z pléna: Čtyři!) ..., což bylo obsaženo v návrhu pana senátora Bise tím, že on akceptoval návrh výboru regionálního rozvoje, tak v té chvíli to obsaženo nebylo z našeho pohledu v té situaci úplně, že bychom drželi to, co máme napsáno my v tom našem zákoně, není nutné, takže i v této situaci, protože tu ta diskuse o tom byla, já jsem se o tom nevyjádřil, záleží na vašem rozhodnutí, pokud byste tento návrh posuzovali a hlasovali o něm. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře. Jenom upozorním, můžete vystoupit kdykoliv, ale otevíráte tím rovnou zase rozpravu. Ale nepředpokládám, že by toho chtěl někdo v tuto chvíli využít. Takže teď poprosím garančního zpravodaje, aby nám přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy, včetně výborových, a sdělil nám, o kterém budeme hlasovat. Senátor Jiří Bis: První pozměňovací návrh je návrh senátora Jiřího Čunka a je to změna energetického zákona v části třetí. Týká se to § 30a odst. 1 – mezi 100 kW atd. – výrobny využívající energii vody o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více – se má měnit. To znamená, je to změna autorizace, kterou jsme nedávno odhlasovali. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pan navrhovatel myslím,

že se vyjádřil negativně k tomuto pozměňovacímu návrhu. Pan garanční zpravodaj? Senátor Jiří Bis: Já se vyjadřuji také negativně. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Je to první hlasování, takže spustím znělku, aby všichni měli možnost. V sále je přítomno 72 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 37 a já tedy zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto pozměňovacímu návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Tento

43

pozměňovací návrh byl zamítnut. V hlasování pořadové číslo 8 se ze 72 přítomných při kvoru 37 pro vyslovilo 9, proti 22. Návrh nebyl přijat. Další pozměňovací návrh. Senátor Jiří Bis: Druhý pozměňovací návrh pana senátora Čunka se týká

ostrovních systémů, to znamená, navrhuje, abychom zařadili ostrovní systémy do…(hledá v pokladech) Je to návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Má tři body. V § 4 odst. 2 se na konec odstavce doplňuje věta: "Podpora se vztahuje…“ atd. V § 8 odst. 2 na konci první věty před tečku se vkládá středník a v § 53 odst. 2 se doplňuje nové písmeno n), které zní: "Způsoby účelného využívání…“ To je návrh, který všichni máte. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Není potřeba teď už

ty návrhy pročítat. Opět vyjádření pana navrhovatele bylo negativní, pana garančního zpravodaje také myslím. (Ano.) Takže můžeme spustit hlasování. Aktuálně je přítomno nás opět 72, kvorum je 37. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne tlačítko NE a zvedne ruku. Návrh byl zamítnut. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 9 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 6, proti 14. Prosím další. Senátor Jiří Bis: Ano, další návrh je návrh pana senátora Horníka. Je to ten návrh, který říká, že v části první, hlavě, § 7, odst. 1, na konci odstavce se doplňuje věta. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Navrhovatel opět myslím, že se vyjádřil negativně k tomuto pozměňovacímu návrhu. Pan garanční zpravodaj? Senátor Jiří Bis: ...se vyjadřuje také negativně k tomuto návrhu. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Palečková: Také.

Můžeme začít hlasovat. Aktuálně je nás přítomno 73, kvorum je opět 37. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 10 ze 73 při kvoru 37 se pro vyslovilo 10, proti 11. Ani tento návrh nebyl přijat. Další prosím. Senátor Jiří Bis: Další návrh, který byl podán ústně, je o podpoře biometanu, jestli tam má být maximální cena 1700, nebo zde byl návrh 1200. Já osobně – takhle, nechám vyjádřit napřed pana ministra. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pan ministr myslím, že už

se vyjádřil. Senátor Jiří Bis: Ano, dobře. Já podporuji cenu 1700. Je to maximální cena.

Je to v § 35 v tom komplexním návrhu a je to odst. 3. Úřad je povinen stanovit zelený bonus na biometan tak, aby rok, kdy je výrobna biometanu uvedena do provozu, činil nejvýše 1700 Kč za megawatthodinu spalného tepla. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Opět aktuálně je

přítomno 73, kvorum je 37 a můžeme hlasovat. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Také byl zamítnut tento pozměňovací 44

návrh. V hlasování pořadové číslo 11 se pro vyslovilo 23, proti 4. Další pozměňovací návrh, pane zpravodaji. Senátor Jiří Bis: Poslední pozměňovací návrh je to, o čem zde mluvil pan ministr, že jsme si neuvědomili, že mezi těmi dvěma návrhy je jeden drobný rozdíl, a sice: ve výboru pro místní rozvoj na poslední straně je řečeno, bod osm zní: V příloze č. 7, číslo 4 zní: 4. Spotřebitelské zařízení a solární panely. To je to, co bylo odhlasováno v územním rozvoji. Ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu je toto označeno trochu jinak, a sice, tam je to vynecháno, prosím vás. Jde o to, jestli to bude vynecháno, nebo jestli tam bude pod tou pětkou oprava bodu osm. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Tam je ale potřeba tedy říct, jestli výbor pro hospodářství bude trvat na tom, abychom o jeho návrhu hlasovali, anebo jestli budeme hlasovat jenom o tom z výboru pro územní rozvoj. Jinak musíme hlasovat samozřejmě o obou. Technická, pan senátor Bárek. Senátor Ivo Bárek: Já si myslím, že to je tak marginální problém, který je potom následně řešitelný, že bych doporučoval, abychom to ponechali tak, jak to je, a už bychom se touto problematikou nezabývali. Pokud se zjistí, že v tom je nějaký problém, je dostatek času to všechno řešit. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pan senátor Vystrčil – také technická. Jinak bychom museli hlasovat o obou těchto návrzích. Senátor Miloš Vystrčil: Já si jen dovolím upozornit pana kolegu Bise, a chápu, že už jsme všichni unavení, ale my jsme za základ vzali návrh výboru pro územní rozvoj, a tím pádem jsme nehlasovali o návrhu kolegy Horníka, který je tam zapracován. Kdybychom teď najednou za základ vzali návrh výboru hospodářského… (námitky z pléna) – nechcete? – tak bychom museli zase nazpátek se dostat k návrhu… Takže prosím, aby to bylo tak, že bychom zůstali jako u základního návrhu výboru pro územní rozvoj, a potom můžeme hlasovat o solárních panelech, resp. o té osmičce, a je to v pořádku. A je to, předpokládám, potom návrh zpravodaje, protože jinak nebyl ten návrh načten. Senátor Jiří Bis: Prosím vás, je to chyba, která se vloudila, protože návrhy v této části nejsou totožné. Takže já se vás ptám, jestli můžeme hlasovat o tom, že... (Námitky z pléna, debaty mezi senátory.) Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pan předseda Štěch se

hlásí. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se domnívám, že to není vůbec věcná záležitost, že to je pouze procesní, a teď zní otázka: Bude se hlasovat o tom širším usnesení, což je usnesení výboru pro územní rozvoj, a pokud někdo má požadavek, aby se o některém z bodů usnesení územního rozvoje hlasovalo zvlášť, tak ať tuto námitku vznese. Pokud ji nemá a bude-li tento pozměňovák odhlasován, tak už v hlasování pokračovat nebudeme a bude to schváleno včetně toho, co pan ministr říkal. Takže myslím, že to je velmi jednoduché a je potřeba takhle pokračovat. Já si myslím, že nikdo tady námitku nemá, takže paní místopředsedkyně může spustit hlasování o celém návrhu územního výboru. Je to tak? (Debaty mimo mikrofon.)

45

Senátor Jiří Bis: Navrhuji odděleně nechat hlasovat o bodu pět v části 43… (Námitky z pléna.) Dobře. Nechám hlasovat o celém komplexním návrhu s těmi pozměňovacími návrhy, co tam jsou, které schválil výbor pro územní rozvoj. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Doufám, že všem je jasné

teď, o čem budeme hlasovat. Je nás stále přítomno 73, kvorum je 37. Spouštím hlasování. Kdo je pro, abychom přijali komplexní pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončeno, pořadové číslo 12 to bylo a ze 73 přítomných při kvoru 37 se pro vyslovilo 66, proti byli 2. Tento návrh byl přijat. Já se zeptám, jestli ještě něco zbývá, nebo jestli už jsou všechny pozměňovací návrh schváleny. Senátor Jiří Bis: Všechny pozměňovací návrhy, které byly, jsou vyřízeny. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Jsou vyřízeny. Děkuji,

pane garanční zpravodaji. A nyní přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Kdo souhlasí s tím, abychom vrátili tento návrh zákona, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V okamžiku hlasování pořadové číslo 13 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 64, proti 2. Návrh byl přijat. A nyní v souladu s usnesením Senátu číslo 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Já navrhuji, aby jimi byli pan senátor Jiří Bis a pan senátor Miloš Vystrčil. Zeptám se, jestli souhlasí s tímto pověřením. Souhlasí oba, takže přistoupíme k hlasování. Kdo je pro, abychom pověřili tyto dva naše kolegy, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo s tím nesouhlasí, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro bylo 67, proti nula. A tento návrh byl přijat. Tím končíme projednávání tohoto bodu. Já děkuji panu ministrovi i zpravodajům a můžeme přistoupit k dalšímu bodu jednání. Dalším bodem našeho programu je 4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 254) Je to senátní tisk číslo 254. (V sále je velký hluk.) Já poprosím aktéry minulého zákona, aby opustili svoje pracoviště, a tento návrh nám uvede ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, kterého nyní prosím k mikrofonu. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo, páni místopředsedové, vážené paní

46

senátorky, páni senátoři, na úvod mi dovolte popřát vám všechno dobré v novém roce a věřit v dobrou spolupráci. Dovolte mi, abych vám předložil návrh, který je sice počtem slov velmi minimalistický, ale svým rozsahem velmi důležitý. Předkládám minimalistickou novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tedy tzv. EIA. Tato novela vyplývá z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 10. června 2010, ve kterém již byla ČR odsouzena pro nesprávnou transpozici směrnice do tuzemského právního řádu. Komise jako taková – a uspěla s tímto názorem u soudu – zastává názor, že možnost žalovat rozhodnutí podle § 23 odst. 10 stávajícího zákona o EIA je v tuto chvíli sice dána novelou, jak my tvrdíme z 11. prosince 2009, ale ve vztahu k procesům posuzování vlivů na životní prostředí probíhající před tímto rozhodným datem, tedy před 11. prosincem 2009, podle názoru Komise a následného rozhodnutí Soudního dvora neexistuje. Názor můj i názor ostatních členů našeho ministerstva i řady právníků je takový, že s tímto názorem nesouhlasíme. Máme za to, že stávající právní úprava to umožňuje a není to potřeba. Přesto jsme s tímto názorem jako ČR u Soudního dvora neuspěli. To rozhodnutí je konečné a ČR hrozí znatelné sankce. Dovolte mi zmínit se o tom, že tohle není nová záležitost. Parlament zejména v roce 2009 se celkem třikrát pokoušel v tehdy běžícím pilotu z Evropské komise vyhovět různým způsobem této novele, a byť přijal 11. prosince 2009 zmíněnou novelu, tak Evropská komise ji neshledala jako dostatečnou, ačkoliv vlastně to ustanovení explicitně potvrzuje skutečnost, která podle našeho názoru v tom zákoně již dnes je. Vyplývá to jak z jeho znění, tak z výkladu. Dámy a pánové, dovolte mi zmínit se také o tom, že proces, proč je dáván takto pozdě, byl způsoben tím, že jsme v průběhu loňského roku obdrželi od Evropské komise, resp. DGNB soupis dalších požadavků na změnu zákona EIA. Jednali jsme se zástupci DGNB i s příslušným panem komisařem pro životní prostředí Potočníkem. Odmítli jsme akceptovat tyto požadavky, protože jdou nad rámec tohoto rozsudku. Proč se tím zabýváme takto pozdě je dáno tím, že jsme do poslední chvíle chtěli být ujištěni ze strany EK, že pokud přistoupíme na tuto minimalistickou novelu, tím soudní spor končí, že se tím nebude protahovat další záležitost nepřistoupením na ostatní požadavky nebo návrhy, které přišly v průběhu jarních měsíců roku 2011 a které podle našeho názoru i podle názorů právní služby jdou nad rámec rozsudků. Tím naznačuji, že někteří zástupci EK mají další výhrady k tomuto zákonu. Troufám si tvrdit, že v některých ohledech jdou za rámec nejen běžné právní praxe nejen v ČR, ale i v řadě evropských zemí. Nechali jsme si vypracovat analýzu stavu EIA legislativy a pozic občanských sdružení a ostatních subjektů v řadě evropských zemí, a v tomto ohledu si troufám tvrdit, že je to nad rámec. To je věc další diskuse, kterou v tuto chvíli nevylučujeme. V každém případě platí, že na posledním jednání s panem komisařem Potočníkem v říjnu bylo řečeno, že pokud přijmeme tuto novelu, tento právní příběh by tím skončil. Pokud budou nové požadavky, budou novým příběhem s novým rozsudkem, pokud padne. Věříme, že ne. Chtěl bych také zmínit, že tato záležitost má své srovnatelné paralely v zahraničí, byť právní úprava EIA v ČR je specifická, protože z 27 evropských zemí jen v několika málo evropských zemích existuje samostatný právní předpis pro posuzování vlivů na životní prostředí, zatímco v drtivé většině zemí EU je to součástí jednoho režimu stavebního územního řízení. Proto se obtížně hledají paralely a srovnání. Nicméně je třeba například uvést, že Slovensko prošlo stejným procesem jako my, a u nich spor vyústil v mnohem zásadnější novelu, než která je dnes předkládána u nás. Také je třeba zmínit, že v některých zemích

47

zejm. na jižních hranicích zaznívá argument, že není možné provést korektní posouzení některých významných staveb z hlediska vlivu na životní prostředí v ČR, pokud je česká právní úprava shledána nekompatibilní s právem EU. Z výše uvedených důvodů, byť jsem přesvědčen, že stávající právní úprava to obsahuje, si dovoluji stejně jako Sněmovnu i vás požádat o to, abyste vyslovili souhlas s touto minimalistickou, byť významnou novelou, neboť je to důsledek stavu, ve kterém se nacházíme, a ČR již hrozí sankce za neprovedení této transpozice nebo nevyhovění tomuto rozsudku. Nemění to nic na skutečnostech, které jsem zde uvedl a které nezměníme. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji,

pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 254/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 254/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Eybert, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Eybert: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane

ministře, kolegyně a kolegové, předkládaná novela zákona je vyvolána probíhajícím sankčním řízením, které s námi započala EK již v roce 2010. Komise namítá, že i po novele zákona 100/2001 Sb., kterou jsme novelizovali 11. 12. 2009 a kterou jsme zde v Senátu také schvalovali, nelze přezkoumávat procesy EIA, které započaly před tímto datem, přestože právní praxe v ČR je taková, že není problém přezkoumávání procesů EIA žalobami navazujících řízení již podle současně platné legislativy. ČR se již několikrát snažila EK toto vysvětlit, bohužel bezúspěšně, a proto ministerstvo životního prostředí, aby nedošlo k sankčním nákladům, které by vyplynuly z dokončeného řízení pro ČR, předložilo tuto nevelkou novelu ve sněmovně a v Senátu Parlamentu ČR, a žádá nás o její schválení. V PS byla schválena v 1. čtení podle § 90 jednacího řádu sněmovny, když ji podpořilo 100 poslanců ze 142 přítomných. A pouze 1 byl proti. Vzhledem k tomu, že právo EU je nadřazeno právu ČR a již k zahájenému sankčnímu řízení, přijal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí usnesení doporučit plénu Senátu schválit předloženou novelu zákona, ve znění postoupeném z PS. Mě určil zpravodajem a předsedu výboru senátora Iva Bárka pověřil seznámením s usnesením předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore.

Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte rozpravu, abyste k ní posléze mohl zaujmout stanovisko. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Malý. Přeje, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Pane ministře, dámy a pánové, ústavně-právní výbor se na své 33. schůzi zabýval touto novelou zákona. Nebudu opakovat informace, které řekl hlavní zpravodaj. Zaměřím se, jaké by mohly být dopady, pokud bychom nepřijali tuto novelu na rozpočet státu. Jak bylo odůvodněno ve vládním odůvodnění,

48

přijímané novely, řízení o porušení smlouvy se již nachází v sankční fázi, kdy ČR nezbývá v případě neúspěšnosti další vyjednávací prostor. Pokud komise neshledá naši reakci na požadavek změny v naší legislativě ve vztahu ke směrnici rady č. 85/337/EHS za uspokojivou, může bez dalšího se obrátit na Evropský soudní dvůr spolu s návrhem na finanční sankci. Tyto finanční sankce mohou být v desítkách milionů korun, a byl by to velký dopad na náš státní rozpočet. Ústavněprávní výbor se zabýval otázkou retroaktivity, zda zde není pravá nebo nepravá retroaktivita v této právní úpravě, ale jak již je v Nejvyšším správním soudu při rozhodování běžnou rozhodovací praxí, v řízení o kasačních stížnostech ve věci ochrany životního prostředí tato instituce zvlášť bedlivě dbá na eurokonformní výklad a důsledky, které plynou ze směrnice rady č. 85/337/EHS ve vztahu k procesu EIA. Z tohoto důvodu se zdá přijímaná právní úprava nadbytečná a nic zásadního neřešící. Navíc tato právní úprava řeší pouze otázku procesní legitimace občanských sdružení, a přitom správní žalobu ve správním řízení na výsledek tohoto správního řízení může podat kdokoli. Spíše se touto úpravou potvrzuje, že žalobu v těchto případech nemůže správní soud zamítnout z nedostatku legitimace věcné, ale toto se v novele neříká. Proto nelze přijmout názor, že navrhovaná právní úprava by mohla být retroaktivní. Byla by, pokud by zasahovala do věcné legitimace, ale tato úprava do věcné legitimace nezasahuje. Proto ústavně-právní výbor doporučuje ve svém 152. usnesení návrh zákona schválit ve znění postoupeném PS, jak nám bylo postoupeno. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore.

Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě něco dodat? Nemá potřebu. Pan garanční zpravodaj také nemá co dodat. Prosím ale, abyste nám sdělil, o čem budeme v této chvíli hlasovat. Senátor Pavel Eybert: Vzhledem k tomu, že byl jediný návrh, a sice schválit, je to jednoduchá záležitost. Doporučuji schválit. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Musíme svolat na hlasování. V sále je v tuto chvíli přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., O posuzování vlivu na životní prostředí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a stiskne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 46, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi a oběma zpravodajům. Projednávání bodu končím. Dalším bodem podle schváleného programu je

5. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii (senátní tisk č. 268) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 268. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

49

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych předložil první bod ze svého bloku. Je jím zákon, kterým se mění regulace finančních trhů. EU zkušenosti, které získala v roce 2008 a 2009 promítla do reorganizace a reformy dohledu nad finančními trhy včetně vzniku nových dohledových institucí. Tato reforma byla schválena nařízením směrnice a rady 24. 11. 2010 a v účinnost vstoupila 1. 1. 2012. Je to převážně technická novela, která je již v účinnosti a je logicky zájmem ČR, aby upravila svůj právní řád k této schválené a probíhající praxi. Dovoluji si požádat o schválení. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 268/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jiří Lajtoch: Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky,

vážení senátoři, předložený návrh zákona představuje transpozici směrnice EP a rady ze dny 24. 11. 2010 označenou jako směrnice Omnibus. Upravuje oblast finančních služeb s ohledem na pravomoci nových evropských orgánů dohledu. Návrh dále obsahuje několik ustanovení sloužících k adaptaci českého právního řádu na novelu nařízení EP a rady o ratingových agenturách, která rovněž souvisí s evropskou reformou dohledu nad finančním trhem. V září 2009 zveřejnila EK balíček pěti legislativních návrhů na změnu dohledového uspořádání nad finančním trhem v EU. Na základě těchto návrhů byla vytvořena dvoupilířová struktura: Evropská rada pro systémová rizika, evropský systém orgánů dohledu. Návrh zákona je členěn do devíti části. První část se týká změny zákona o bankách, část druhá obsahuje ve 21 bodech změnu zákona o spořitelnách a úvěrních družstvech, ve třetí části je ve 13 bodech novelizován zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve čtvrté části je novelizován zákon o kolektivním investování, v páté části je obsažena novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, šestá část v šesti bodech obsahuje novelizaci zákona o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelnami a úvěrovými družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech, a o změně některých dalších zákonů. V části sedm je v pěti bodech novelizován zákon o platebním styku, v osmé části je stanovena účinnost zákona na den jeho vyhlášení. Vláda tento návrh projednala 21. 9. 2011. PS na své 25. schůzi konané 25. 10. 2011 návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru, který doporučil PS návrh zákona schválit ve znění jím přijatých dvou pozměňovacích návrhů. Pozměňovacím návrhem bylo v PS vloženo ustanovení zavádějící informační povinnost osob se sídlem v ČR vůči České národní bance, pokud tyto osoby vydávají dluhopisy nebo obdobné cenné papíry v zahraničí. V průběhu třetího čtení byl návrh zákona schválen, ve znění pozměňovacích návrhů rozpočtového výboru. Z přítomných 155 poslanců pro návrh hlasovalo 127, 2 byli proti. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 16. schůzi, konané 11. 1. 2012, doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v EU. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Žádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Navrhuje někdo podle § 107 jednacího řádu, aby se Senát návrhem zákona nezabýval? Nikoho nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, uzavírám

50

ji. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit. Ne, pan garanční zpravodaj také ne. Padl jediný návrh, a to návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Dovolím si všechny svolat k hlasování. Nyní je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 31. Budeme hlasovat o návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v EU, ve znění postoupeném PS. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 16 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi i vám. Pokračujeme dalším bodem, kterým je 6. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a Ostrovem Man o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 18. července 2011 (senátní tisk č. 225) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 225 a uvede ho opět ministr financí Miroslav Kalousek, kterému nyní uděluji slovo. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji opět za slovo. Dámy a pánové, již při minulé schůzi jsem si vás dovolil informovat o diplomatickém úsilí ministerstva financí sjednat dohody o vzájemné výměně informací mezi Českou republikou a zeměmi, které lze zařadit na seznam řekněme Tax Paradise, to, co vnímáme jako daňové ráje. Byli jsme zatím úspěšní v šesti případech, tři dohody už Parlament schválil, dnes nás čekají dvě. Toto je první z nich, která pro obě země tvoří právní závazek vzájemně si "práskat", pardon, vzájemně si předávat informace o svých daňových rezidentech, aby daňové správy měly dostatečný přehled o tom, že tyto příjmy jsou řádně zdaněny a mohly je popřípadě doměřovat a vymáhat. Je to zajisté příspěvek k boji proti daňovým únikům a já proto prosím o schválení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře, a

opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 225/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 225/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Adolf Jílek, jehož žádám, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Adolf Jílek: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr stručně popsal, o co se jedná, takže já si myslím, že není potřeba dál rozvíjet teorie o tom, proč jsou tyto dohody důležité pro nás. Tato dohoda byla podepsána 18. července 2011 v Londýně, takže poměrně brzy ji máme tady na stole.

51

Náš výbor ji projednal na své 15. schůzi dne 6. prosince 2011 a přijal toto usnesení: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí, a po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a Ostrovem Man o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 18. července 2011, určil mne zpravodajem a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní vystoupí zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček. Prosím, pane senátore. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore.

Otevírám nyní obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom lehce zareagovat na úvodní vystoupení pana ministra Kalouska, protože to jeho jistě nahodilé přeřeknutí o vzájemném "práskání" informací na daňové subjekty, já doufám, že to není jenom freudovské přeřeknutí, které ve skutečnosti znamená, že pan ministr nestojí o to, abychom získávali informace o daňových únicích našich daňových subjektů. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore.

Pan ministr se hlásí o slovo, může vystoupit samozřejmě kdykoliv. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Kdybych o to nestál, vážený pane senátore, tak před sebou tu smlouvu nemáte, ona si vyžádala poměrně významné diplomatické úsilí a já o to usiluji poměrně dlouho, již od roku 2007. Musím vás ubezpečit, že naše finanční správy si vzájemně "práskají" nesmírně rády, je to velmi prospěšné. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Jsme pořád ve fázi rozpravy, takže se ptám, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě? Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce ještě něco dodat? Ne, děkuji. Pan garanční zpravodaj také nemá potřebu něco dodávat. Zazněl tedy jediný návrh – dát souhlas s ratifikací této mezivládní dohody. Svolám zase všechny senátorky a senátorky k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 59 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

52

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 17 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji pánům zpravodajům i všem ostatním a končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem našeho pořadu je 7. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsaná v Londýně dne 15. září 2011 (senátní tisk č. 226) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 226 a uvede ho opět pan ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím, aby nás s návrhem seznámil. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Opět děkuji za slovo. I v tomto

případě to stálo nemalé diplomatické úsilí, úspěšně dovedené do konce. A i v tomto případě vás chci ujistit, zejména pana senátora Dienstbiera, že o tuto vzájemnou výměnu informací mimořádně stojím. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Opět vás, pane

ministře, poprosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 226/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 226/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a

kolegové, pan ministr tady již i u předcházející dohody zdůraznil, proč je tato dohoda předkládána. Myslím si, že naopak je potřeba ministerstvu financí a vládě poděkovat, že již v roce 2010 přijaly vzorovou směrnici, podle které řešíme všechny tyto problémy v oblasti daňových rájů. Já se tudíž zaměřím pouze na projednávání v hospodářském výboru: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal senátní tisk č. 226 dne 6. prosince 2011. Výbor I. doporučil Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací senátního tisku č. 226, II. určil mne zpravodajem na schůzi pléna Senátu, III. pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore.

Také vás poprosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda chce vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Sykáček? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo.

53

Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost i tentokrát doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Otevírám v této

chvíli obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, uzavírám tedy rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit? Ne, děkuji. Předpokládám, že pan garanční zpravodaj také ne. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o jediném návrhu, a to je dát souhlas k ratifikaci s touto mezivládní dohodou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 18 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji oběma zpravodajům i panu navrhovateli a končím projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 8. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní, podepsaná dne 15. června 2011 v Haagu (senátní tisk č. 167) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 167 a uvede ho opět pan ministr financí Miroslav Kalousek, který zastoupí ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Opět děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych v zastoupení pana ministra zahraničí předložil k ratifikaci Dohodu mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní podepsanou 15. června 2011 v Haagu. Drtivá většina mezinárodních organizací si sjednala mnohostrannou úmluvu, která zajišťuje jejich pracovníkům i jejich majetku výsady a imunity na území signatářů. Neučinila tak Organizace pro zákaz chemických zbraní, která sjednává tyto dohody bilaterálně. Je to právnická osoba a vláda si dovoluje navrhnout Senátu, aby vyslovil souhlas s dohodou, podle které budou její pracovníci, její materiál a její prostory požívat na území ČR stejné výsady a imunity, jako požívají zaměstnanci, materiál a prostory jiných podobných mezinárodních organizací. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a opět vás poprosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 167/1. Zpravodajem výboru

54

je pan senátor Jiří Pospíšil, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Pospíšil: Paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Pan ministr to řekl velice přesně. Víte, že já nejsem žádný příznivec výsad a imunit, dokonce se domnívám, že právě na rozdíl od řady agentur a jiných organizací, které je mají zbytečně, protože se pohybují v civilizovaných prostorách, tak tato organizace tyto výsady a imunity potřebuje. Ono se to netýká jen imunit jejích inspektorů na našem území, jejichž inspekce nebudou časté, ale také toho, že jako členové vysíláme své vojáky k inspekcím do jiných zemí a budou obdobnými dohodami chráněni. A jak už to tak bývá, tak život vojáka je životem těžkým, někdy spojeným s opravdovým nebezpečím. Čili v tomto případě doufám, že vyhovíte stejně jako výbor a doporučíte ratifikaci této dohody. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Také vás

požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k neproběhlé rozpravě? Ne. Předpokládám, že pan garanční zpravodaj také ne. Zazněl tudíž jediný návrh, dát souhlas k ratifikaci této dohody. Svoláme se tedy k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh dát souhlas k ratifikaci této dohody, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu vicepremiérovi, pardon, panu ministrovi, omlouvám se, co není, může být. Děkuji tedy panu ministrovi, předpokládám, že by byl spokojen, kdyby projednávání všech jeho návrhů takto probíhalo. Děkuji i panu garančnímu zpravodaji i vám všem a končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem podle pořadu je 9. Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 38) Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 38. Tento návrh zákona uvede senátor Zdeněk Škromach. Pane místopředsedo, máte slovo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající,

vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych uvedl návrh poměrně jednoduché novely zákona o zaměstnanosti, který jste obdrželi pod senátním tiskem č. 38. Už toto číslo ukazuje, že v rámci Senátu je mu věnována poměrně široká pozornost, protože výbory návrh projednávaly vlastně už v loňském roce na jaře a mezitím došlo k některým změnám zákonů, včetně zákona o zaměstnanosti. Proto chci odkázat na komplexní pozměňovací návrh, který jste obdrželi na lavice, který

55

více méně zohledňuje legislativní změny, které byly přijaty v loňském roce a k 1. lednu letošního roku. O co v zásadě jde? Týká se to odstupného, které v předchozích zákonech změnou zákonů sice zůstalo, ale v zásadě po dobu výše odstupného nedostává uchazeč o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti. To znamená, když dostanete tříměsíční odstupné, tak po dobu tří měsíců dostáváte podporu v nezaměstnanosti. Došlo – právě v rámci té legislativní úpravy, k mírné úpravě, která reagovala na dost velkou nespravedlnost, to znamená, že ten člověk, který ani nedostal odstupné, ale měl nárok na odstupné, tak také nedostává podporu v nezaměstnanosti. Teď tam došlo k určité úpravě, a proto také je navržen komplexní pozměňovací návrh, protože vlastně tam došlo ke změně. Přesto ale tady zůstává ta nespravedlnost, která je obsažena v novele. Rozumím tomu, že tady bude k tomu vedena diskuse z jednoho pohledu i z druhého. Já předkládám ten návrh z pohledu toho, že odstupné je vlastně jakoby náhražka pro člověka za to, že byla vypovězena jednostranně pracovní smlouva, která byla uzavřena na dobu neurčitou. Je to vlastně odstupné, je to kompenzace za tento jednostranný postup ze strany zaměstnavatele, který z organizačních důvodů prostě zrušil pracovní místo a musel zaměstnance propustit. Tyto prostředky by neměly sloužit na dotaci státního systému tím, že člověk, který už tak ve složité situaci ztratí zaměstnání, tak ačkoli si platil celý život pojištění formou přes sociální pojištění, tak nedostane podporu v nezaměstnanosti. A víceméně toto odstupné by mělo sloužit právě pro vyrovnávání toho rozdílu, který je v životní úrovni člověka, který ztratil zaměstnání a dostává podporu, která zdaleka nedosahuje té výše, kterou měl předtím, a zároveň mu umožňuje, aby si do určité doby našel zaměstnání. Takže tady je otázkou, jak pracujeme s institutem odstupného, ale každopádně je to trošku překroucené, protože to by stejně tak mohla být posuzována jakákoli změna, mimořádná prémie apod., protože ji člověk dostal jako příjem. A je to příjem, který končí dnem ukončení pracovního poměru, v té chvíli už člověk zůstává bez jakéhokoli jiného příjmu a odstupné by mělo být jakousi satisfakcí za to, že zaměstnavatel jednostranně vypověděl pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Argument, že se tím prodlužuje doba podpory v nezaměstnanosti, neobstojí, protože on je sice relativně pravdivý, ale není reálný, protože člověk – a většinou jsou to lidé, kteří nejsou žádní nefachčenci – prostě firma nemá zakázky, tak jim ukončila jednostranně pracovní poměr. A samozřejmě se mohou dostat, obzvláště starší zaměstnanci, do situace, že ani těch 5 měsíců podpory v nezaměstnanosti jim nebude stačit. A pak samozřejmě by měly tyto prostředky sloužit určité náhradě, protože lidé mohou splácet hypotéky, splácejí půjčky, mají nájmy, platí inkaso apod. A z hlediska výše životního minima a toho, že většinou vlastní nějaký majetek, tak nedostanou ani sociální zajištění. Tady je ta nespravedlnost postavena tak, že ten člověk si bude tři měsíce – dneska podle úpravy už to je jeden, dva nebo tři měsíce – sanovat vlastně podporu v nezaměstnanosti z vlastních prostředků, ale pak dostane už jenom podporu v nezaměstnanosti, která zdaleka nedosahuje předchozího příjmu. A už člověk po této jedno- dvou- tříměsíční době se může dostat do existenčních problémů, protože bude muset platit veškeré výdaje a do tří měsíců, obzvláště v této složité době, práci velice těžko sežene. Takže, vážené paní senátorky, páni senátoři, rád bych, kdybychom propustili nebo schválili tento senátní návrh jednoduché změny zákona o zaměstnanosti tím, že si dovolím v podrobné části v rozpravě předložit návrh na komplexní změnu textu

56

tak, jak je uvedeno v písemné formě. Jenom pokud byste měli problém s tím, že jde o komplexní změnu, tak jenom chci říci, v čem věcně vězí. Ten původní návrh vypouštěl jeden odstavec zákona o zaměstnanosti a po novele zákona tam přibyl další odstavec – je to a), b), takže tato komplexní úprava pouze zahrnuje i ten druhý odstavec, protože tam by vznikla určitá díra v zákoně. O nic jiného se nejedná. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane místopředsedo, požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je paní senátorka Miluše Horská. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 38/1. Prosím paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím. Senátorka Miluše Horská: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené

kolegyně, kolegové. My už jsme vlastně tu podrobnou rozpravu tady měli při 1. čtení, a měli jsme ji jakoby už v době, kdy sem ten nový zákon o zaměstnanosti přicházel. Musím říci, že na tuto chybu, docela zásadní, už reagovali ředitelé úřadů práce právě v době, kdy tento zákon vznikal. Já si myslím, že tak, jak ten čas nazrál, a jak přibyly další zákony, které dokreslují dopad těch těžkých podmínek na obyvatele, a tak, jak to teď pan místopředseda Škromach vysvětlil, že si to asi umíme všichni představit, že ty podmínky se nezlepšily pro lidi, naopak, že ta doba je krutější. A když my se tady snažíme prodlužovat věk odchodu do důchodu právě pro krizovou skupinu obyvatel nad 50, nad 60, dneska už je riziková skupina i 40 plus, a víme, že nám ubývá lidí, kteří využívají zkrácené pracovní úvazky, protože tam chybí daňová podpora zaměstnavatelů, že nám nevzniká klouzavá pracovní doba třeba právě u rodin s malými dětmi, aby se manželé mohli střídat v péči. A na to nám navazuje další síť péče, třeba podpory pro děti s rodinami, tak jsme u velikého problému. Já jenom vypíchnu ten moment, který tady možná ještě zazní v rozpravě, proč vůbec takový návrh vznikl, nebo proč se tady slučuje nebo slučoval, a proto musí vzniknout tato novela, odstupné a podpora, protože to reagovalo na krachy firem, které byly záměrné, reagovalo to na zlaté padáky. A tohle si myslím, že není ten podstatný argument, protože víme – a vy to víte možná lépe než já, protože jste dole v politice – že odstupné se prostě neplatí. A i kdyby se platilo, tak tou podporou člověk nevystoupí ze svého pojišťovacího systému tím, že si nemusí sám po ty tři měsíce hradit pojištění, jakmile je na podpoře. Já myslím, že to bylo tak podrobně vysvětleno, že v tuto chvíli bych skončila a čekám na vaši reakci. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko. Také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 38/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil, kterého se ptám, zda chce vystoupit? Nechce. Dobře. Děkuji. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan předseda Senátu Milan Štěch, prosím, pane předsedo. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl pouze vystoupit k proceduře projednávání. Vzhledem k tomu, že ten návrh byl podán už před prakticky rokem a naše výbory se

57

tím zabývaly na jaře loňského roku, tak od té doby se ten podklad, který se vlastně navrhuje změnit, už změnil, a proto je potřeba, abychom teď ta doporučení našich dvou výborů, vlastně po přijetí, abychom neakceptovali, to znamená, abychom návrh neschválili. Tím, abychom umožnili pustit ten návrh do podrobné rozpravy. A v rámci podrobné rozpravy pan předkladatel, coby ale také jako řádný senátor, přečte komplexní pozměňovací návrh, který reaguje na tu změnu, která se v čase udála, a budeme tedy hlasovat o tom komplexním pozměňovacím návrhu. A pokud ho schválíme, tak bude pokračovat ta procedura, která běžně má běžet, a která už také byla zahájena. Tak jenom, abychom si rozuměli, můj návrh je tedy, abychom v obecné rozpravě neschválili doporučení výborů, ani to nezamítli, pustili do podrobné rozpravy a nechali to projít podle nového návrhu pana kolegy Škromacha. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále je

přihlášena paní senátorka Soňa Paukrtová, prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Já bych se, dámy a pánové, ráda vyjádřila ke

dvěma věcem. Jednak k té věcné stránce věci, ale daleko více k proceduře projednávání toho návrhu. Dneska je 11. ledna, a já myslím, že Senát zahájil další éru legislativní praxe tím, že už podruhé je nám tady předkládán komplexní pozměňovací návrh. Já jsem se bohužel nemohla zúčastnit vaší jistě plodné debaty o podporovaných zdrojích energie, kdy ten komplexní pozměňovací návrh byl poprvé předložen, a tady máme předložen další komplexní pozměňovací návrh. Já předpokládám, že vzhledem k tomu, že jsme to projednávali opravdu před rokem, takže ty výbory se v zásadě vyjadřovaly k něčemu úplně jinému. Rozhodně se nevyjadřovaly ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Já bych ráda řekla, že jsme vždycky Poslaneckou sněmovnu kritizovali za tento druh legislativní činnosti, a my teď jsme to od nich převzali a spokojeně to tady prostě projednáváme dále. Já bych chtěla upozornit, že u toho komplexního pozměňovacího návrhu není žádná informace o tom, jaké to má např. dopady do nějakých rozpočtů, státního, jakýchkoli jiných rozpočtů. Ta informace tam prostě chybí. Já bych předpokládala, jestliže tady říkáme, že jsme strážci ústavy, že minimálně, jestliže chci zasáhnout do pozměňovacího návrhu tímto způsobem, nebo do zákona, dokonce senátního návrhu, tímto způsobem, takže asi by se to znovu mělo projednávat ve výborech. Ale to je jenom moje naivní představa člověka, který si myslí, že legislativní činnost by měla prostě probíhat trošku jiným způsobem. Čili můj dotaz na pana navrhovatele je v tom, jaké to bude mít dopady do státního rozpočtu? To tady uvedeno není. Po věcné stránce já jsem se domnívala, že přijetím § 44 b) by bylo možno býti vyhověno námitkám těch, kteří říkají, že ti lidé prostě nedostanou odstupné a nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, zůstanou bez finančních prostředků. Nyní se ten § 44 b) ruší, ruší se i 44 a) zákona o zaměstnanosti, a vlastně se vracíme k původní a bývalé úpravě, která samozřejmě určitě znamená dopady do státního rozpočtu. Čili já bych se chtěla zeptat na tohle. Jinak já vím, že je asi zbytečné a marné tady říkat, že bychom neměli přijímat všecky praxe Poslanecké sněmovny, speciálně. V případech komplexních pozměňovacích návrhů je to asi marné a zbytečné. A jestli budete ale tak laskaví a schválíte moje návrhy změny jednacích řádů, tak tam je napsáno, že komplexní pozměňovací návrh povinně přijímá garanční výbor. Děkuji vám za pozornost.

58

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, přihlásil se ještě o slovo pan senátor Milan Štěch, předseda Senátu. Prosím, pane předsedo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já rozumím paní senátorce Paukrtové, co ona připomínkuje. A pokud se ztotožníme s těmi jejími návrhy, které se týkají komplexně pozměňovacího návrhu, tak je to asi na místě u toho tisku, který jsme projednávali, a týká se obnovitelných zdrojů energie. Ale tady je jediná věc, že ten komplexní pozměňovací návrh skutečně je komplexním pozměňovacím návrhem pouze v návrhu, a je možná chyba předkladatele, že tam napsal technické pozměňovací návrhy, nebo něco velice podobného, protože tady vlastně se reaguje pouze na tu změnu v čase, ke které došlo, ale hmotně-právně se tady de facto nic nemění. Takže žádná ta materie, která by tady měnila hmotně-právně ty věci, měla nějaké dopady, de facto nastolena není. Je to z toho patrno a myslím si, že ta argumentace paní kolegyně seděla v té 1. části, toho, co už máme schváleno. V této věci to prakticky nesedí, pokud tedy dokážeme nějak pardonovat to, že ten název je komplexní, ale je to pouze pozměňovací návrh. Takže bych doporučoval předkladateli, aby to "komplexní" škrtl a nechal tam pozměňovací návrh, a myslím si, že je plně vyhověno, že to není v rozporu s ničím, co tady ctíme a co chceme praktikovat i do budoucna. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane předsedo. V této chvíli nemám již nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, ptám se, zda někdo ještě si přeje vystoupit? Nikoho takového nevidím… Přeje si pan místopředseda Škromach. Pane místopředsedo, ale vy můžete vystoupit jako navrhovatel. Chcete teď v rozpravě? Jako navrhovatel chcete vystoupit. Dobře. Takže obecnou rozpravu uzavírám a v této chvíli tedy vystoupí pan místopředseda jako navrhovatel, má právo se vyjádřit k proběhlé obecné rozpravě. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní předsedající.

Paní senátorky, páni senátoři, já se omlouvám znovu, říkám, tady proběhla delší doba mezi tím podáním návrhu a mezi tou současnou dobou. Jedná se skutečně o pozměňovací návrh, pouze drobné technické doplnění, které reaguje na změnu legislativy, která mezitím proběhla. Protože přece jenom i ta procedura schvalování senátního návrhu zákona i v rámci Senátu je poměrně dlouhá. Nakonec ten zákon se nám ještě zase vrátí do Senátu přes Poslaneckou sněmovnu a bude znovu projednáván i v rámci Senátu, pokud projde Poslaneckou sněmovnou. Pokud jde o tu otázku hospodářských a finančních dopadů, ta je uvedena v důvodové zprávě. A víceméně vychází z důvodové zprávy, která byla použita panem ministrem Drábkem v rámci té změny, která tomu předcházela. V zásadě dopady jsou minimální, protože bude záležet samozřejmě na délce té podpůrčí doby. Ale tady jde hlavně o to, že vlastně ad absurdum nedojde k žádnému dopadu, protože pokud ten člověk bude čerpat podporu v nezaměstnanosti ať už o měsíc nebo o dva později či dříve, tak stejně může vyčerpat jenom těch pět, devět nebo kolik měsíců mu náleží podpora. Víc čerpat nemůže, takže v zásadě dopady do státního rozpočtu by měly být minimální. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli, ptám se nyní zpravodaje ústavně-právního výboru pana senátora

59

Nenutila, zda chce vystoupit? Nechce, děkuji. Paní zpravodajko garančního výboru, prosím, vyjádřete se k proběhlé rozpravě a řekněte, jak budeme hlasovat. Senátorka Miluše Horská: V rozpravě vystoupil dvakrát pan předseda, dvakrát paní senátorka Paukrtová – jednou, pardon. A dáme tedy hlasovat o schválení. A teď nevím, jestli je tady možné škrtnout jednou to "komplexní"? To mi poraďte. Jestli je to možné, tak bych doporučovala škrtnout to slovo "komplexní" a hlasovat tedy o pozměňovacím návrhu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. V této chvíli tedy

platí návrhy z obou výborů. A to je návrh schválit návrh zákona tak, jak vám byl předložen. Byl ale avizován pozměňovací návrh, takže pokud neprojde návrh schválit ten návrh zákona, takže otevřeme podrobnou rozpravu, v které musíme načíst pozměňovací návrh a budeme postupovat dále. Takže já v této chvíli svolám všechny k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Budeme v této chvíli hlasovat o návrhu, schválit návrh zákona, tak jak nám byl předložen. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 20 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovili 2, proti bylo 8. Návrh nebyl přijat. Protože jsme neschválili dosavadní návrh, ani další návrhy nepadly, budeme pokračovat dál v projednávání tohoto bodu. Otevírám tedy podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Navrhovatel, pan místopředseda Zdeněk Škromach. Prosím, máte slovo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní předsedající.

Paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh k návrhu senátního návrhu zákona senátorů Zdeňka Škromacha, Boženy Sekaninové, Milana Štěcha a dalších, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 38. Obdrželi jste tento návrh v písemné podobě na lavici, já ho ale přesto podle jednacího řádu načtu. Navrhuje se senátní návrh zákona schválit v tomto znění: "Zákon ze dne… 2012, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o zaměstnanosti V zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 60

149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., a zákona č. 1/2012 Sb., se § 44a a 44b včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinností tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení." Tímto textem se nahrazuje původní text, který byl obsažen v návrhu změny zákona. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane navrhovateli. Ptám se, zda se někdo další hlásí ještě do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Ještě se musím znovu zeptat pana navrhovatele, zda chce vystoupit. Není tomu tak. Ptám se pana zpravodaje ÚPV, zda chce vystoupit. Také evidentně nechce. Děkuji. Paní zpravodajka garančního výboru? Také se nechce vyjádřit v podrobné rozpravě. Máme zde jediný pozměňovací návrh, o kterém budeme hlasovat. Znovu svolám všechny k hlasování. Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu, tak jak ho načetl pan místopředseda Zdeněk Škromach. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 21 se z 62 přítomných senátorek a senátorů a při kvoru 32 pro vyslovilo 40, proti bylo 7. Návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Nyní můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Nebudu již spouštět znělku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 22 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 40, proti bylo 5. Návrh byl přijat. Protože návrh byl schválen, musíme podle § 130 odst. 8 jednacího řádu schválit usnesení, abychom pověřili za prvé předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. Dále navrhuji senátora Zdeňka Škromacha a senátorku Miluši Horskou, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. I o tomto návrhu musíme hlasovat. Zahajuji – opět bez znělky – hlasování k tomuto návrhu. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 23 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli. Děkuji paní zpravodajce i vám všem za projednávání.

61

V této chvíli zřejmě s procedurálním návrhem mám přihlášeného předsedu klubu sociální demokracie pana senátora Petra Víchu. Prosím, pane předsedo. Senátor Petr Vícha: Děkuji, paní předsedkyně, je to přesně tak, kolegyně a kolegové. Mám procedurální návrh, protože se blíží 19. hodina, abychom mohli jednat i hlasovat po 19. hodině. Místopředsedkyně Senátu

Alena

Gajdůšková: Ano, děkuji. Je to

procedurální návrh, o kterém hlasujeme bez rozpravy. Dovolím si ohlásit hlasování. Budeme v této chvíli hlasovat o procedurálním návrhu, to je, abychom jednali a hlasovali i po 19. hodině. Předpokládám, že návrh je myšlen tak, že projednáme všechny body schváleného programu. Je to tak? Ano. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 46, proti byli dva. Návrh byl přijat. My tedy můžeme dál jednat a hlasovat až do konce schváleného programu. Dalším bodem našeho jednání je 10. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 197) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede paní navrhovatelka senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Dámy a pánové, ve druhém čtení vám předkládám dva návrhy zákonů. Je to změna jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tisk č. 197 a změna jednacího řádu Senátu, tisk č. 198. Já jsem už minule při prvním čtení do jisté míry spojila svoji předkladatelskou zprávu pro oba tyto tisky, protože ony sledují jeden a tentýž cíl. Nicméně je potřeba oba tisky projednat zvlášť, protože každý projednáváme v jiném procesním režimu. Zatímco Poslanecká sněmovna se projednává jako prostý tisk, jednací řád Senátu je potřeba projednat podle zákona čtyřicítkového prostě proto, že změny jednacího řádu Senátu nemůže Poslanecká sněmovna přehlasovat. Já vám velice krátce připomenu, že vzhledem k neuspokojivě probíhajícímu procesu; legislativnímu procesu mám za to, že legislativní proces se nelepší, že spíše dochází k jeho zhoršování a výsledek nejsou kvalitní zákony, ale neuvěřitelná změť vzájemně si odporujících částí jednotlivých norem, ve kterých se již téměř nikdo nevyzná. To je důvod, proč předkládám úpravu jednacích řádů tak, aby legislativní proces měl určité brzdy, aby pozměňovací návrhy, pokud jsou předkládány, byly zdůvodňovány, aby se tam hodnotily dopady do státního rozpočtu, do rozpočtu obcí. Aby zkrátka se to bezbřehé podávání pozměňovacích návrhů poněkud zkvalitnilo. Já vás nechci znovu unavovat tím, že bych vám četla všechny záležitosti, kterých se to týká. Omezím se pouze na to, že vám sdělím, že oba tisky projednal ÚPV a k tisku č. 197 vám navrhuje přijmout jeden drobný pozměňovací návrh, který se týká určité malé úpravy, není to nic zvláštního, takže já vás prosím, abyste tisk 197 postoupili do podrobné rozpravy, ale to určitě řekne zpravodajka k tomuto tisku.

62

Konstatuji, že ho projednal ÚPV, který nám jednomyslně doporučil v tom prvním případě, abychom přijali pozměňovací návrh, a v tom druhém případě schválili. Také to projednala komise pro ústavu a parlamentní procedury, napsali k tomu hezké vyjádření, což se mi líbilo. Konstatují, že poměrně realisticky se snažím změnit jednací řády obou komor tak, aby výsledek byl pokud možno kvalitnější. Já po zkušenostech z tohoto týdne jsem se znovu začala zabývat myšlenkou na to, abychom změnili ústavu v té věci, abychom na některé normy měli čas delší než těch našich 30 dní. My jsme v ÚPV projednávali občanský zákoník a na podvýboru pro energetiku – a potom to projednával hospodářský výbor – ty obnovitelné zdroje. Já si myslím, že na tento typ norem není možné mít jenom 30 dnů, protože potom v chaosu a ve snaze opravit to, co nacházíme jako velké chyby Poslanecké sněmovny, nemůžeme se k tomu rozumně vyjadřovat. A k takovým normám, jako je rekodifikace občanského zákoníku, v té krátké lhůtě už také ne. Nicméně protože ty návrhy jsou už ve druhém čtení, tak jsem si nedovolila již navrhovat nějakou další úpravu typu změny ústavy, ale je docela dobře možné, že vám tento návrh ve velmi krátké době předložím, protože byl součástí mého návrhu. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní navrhovatelko, a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh projednala Stálá komise Senátu pro Ústavy České republiky a parlamentní procedury. Tato komise přijala usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 197/2. Zpravodajkou je paní senátorka Jiřina Rippelová. Senátní tisk projednal také ÚPV jako výbor garanční. Zpravodajkou výboru je také paní senátorka Jiřina Rippelová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 197/1. Prosím nyní paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskými zprávami. Senátorka Jiřina Rippelová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní

místopředsedkyně, já si myslím, že paní kolegyně Soňa Paukrtová tady řekla něco k obsahu, řekla tady, co ji vedlo k tomu, aby předložila senátní návrh novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a jednacího řádu Senátu. My jsme skutečně projednali oba dva návrhy jak na půdě ÚPV – to se uskutečnilo 29. října loňského roku, a navrhli jsme drobný pozměňovací návrh, který se týká odstranění výkladových problémů, kdy jsme navrhli do novel jednacího řádu Poslanecké sněmovně v článku I zařadit další novelizační bod, který se týká § 120c odst. 3 a v něm vyjádřili, že toto ustanovení se nevztahuje na posuzování podmínek pro předložení návrhů zákona stanovených v § 86 jednacího řádu. Tímto pozměňovacím návrhem bude zajištěna bezproblémová aplikace nově navrhovaného postupu přezkoumávání obsahových náležitostí návrhu zákona. Takže ÚPV projednal návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Pokud se týká obsahu, jednalo se a jedná se cca o 7 navrhovaných změn jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Jak už tady zaznělo, týká se to požadavku na důvodovou zprávu, týká se to oprávnění Poslanecké sněmovny, trvat na splnění zákonných požadavků na předložení návrhu zákona, zpřesňuješ se pojem pozměňovací návrh. Dále se to týká vyšších požadavků, kladených na náležitosti pozměňovacího návrhu, zpřísnění procesu, podávání a projednávání pozměňovacích návrhů, zavádí se institut přerušení třetího čtení a zavádí se možnost navrhovatele, vzít návrh zákona zpět až do konečného hlasování o něm v Poslanecké sněmovně. Tolik k obsahu. Stálá komise také projednala. Víte, že paní kolegyně Paukrtová přenáší zkvalitnění legislativního procesu, zabývá se jím delší dobu, vlastně od roku 2006. Předmětem její úpravy byla v minulosti ještě ústava, nicméně 63

došlo k tomu, že byť Senát schválil formou senátního návrhu zákona jak novelu jednacího řádu, sněmovního, svého, i přikročil k novele ústavy, tak vzhledem k volbám v roce 2010 Poslanecká sněmovna nezařadila tyto body na pořad svého jednání, a tím pádem tyto body nebyly projednány. Teď předkládá znovu, a protože se jedná skutečně o dva senátní tisku, každý má jiný procesní režim schvalování, takže já jsem přednesla zprávu k senátnímu tisku 197, a doporučuji vám schválit předložený senátní návrh zákona, ve znění pozměňovacího návrhu, který schválil ÚPV. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní kolegyně, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám nyní obecnou rozpravu k návrhu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Vzhledem k tomu, že nepadl návrh ani z výboru, ani v rozpravě, schválit či zamítnout či jiný, postoupíme dále do podrobné rozpravy, protože byl avizován pozměňovací návrh. Otevírám tedy v této chvíli podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí paní navrhovatelka. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Soňa Paukrtová: Pozměňovací návrh, který na můj návrh

schválil ÚPV, doplňuje v čl. 1 nový bod 12, který zní, že v § 120c) odst. 3 se za slova "tímto zákonem" vkládají slova "s výjimkou podmínek pro podání návrhu podle zákona podle § 86". V podstatě se jedná o to, aby nedošlo k výkladovým problémům v situaci, kdy jako podklad pro jednání sněmovny nesplňuje požadavky, stanovené jednacím řádem. Pro takový případ se v daném ustanovení konstruuje právní domněnka, podle níž se na vadný podklad pro jednání sněmovny hledí, jako by nebyl předložen. Ono to tam nějakým způsobem vyjádřeno bylo, ale aby nedošlo k výkladovým problémům, tak na návrh legislativy jsem toto přednesla ÚPV a prosím vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho takového nevidím, podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se paní navrhovatelky, zda chce ještě něco dodat. Ne, děkuji. Paní garanční zpravodajko, prosím. Senátorka Jiřina Rippelová: Pouze si znovu dovolím požádat o schválení

pléna Senátu schválit projednávaný návrh senátního návrhu zákona, ve znění pozměňovacího návrhu, který přijal ÚPV. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Padl tento jediný pozměňovací návrh, takže se svoláme k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 31. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu ÚPV, projednávaném návrhu zákona. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní tedy můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona, ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Nyní již bez znělky. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

64

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Proto tedy podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili 1. předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednávání. 2. navrhuji senátorku Soňu Paukrtovou a senátorku Jiřinu Rippelovou, aby návrh zákona odůvodnily v Poslanecké sněmovně. Ptám se paní senátorek, zda souhlasí. Ano, děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Opět bez fanfáry. Kdo je pro tento návrh, tak jak vám byl předložen, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji paní navrhovatelce a současně jí blahopřeji k dobrému výsledku. Děkuji paní zpravodajce a projednávání tohoto bodu končím. Doufám, že tento návrh bude úspěšný i v Poslanecké sněmovně. Budeme pokračovat dalším návrhem, který s tímto právě ukončeným velmi souvisí. 11. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 198) Druhé čtení. Tento návrh senátního návrhu zákona uvede opět paní navrhovatelka senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jste velmi laskaví, že jste schválili můj návrh v předchozím bodě, a já si dovoluji doufat, že stejně tak naložíte i s tiskem 198. Jen bych chtěla říci, že i v tomto případě se zpřísňují podmínky přijímání pozměňovacích návrhů. Klade se na ně větší nárok, právě tak jako v případě Poslanecké sněmovny. Myslím si, že je asi jedinou výjimkou, jsou tam dvě výjimky proti Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny. ta první řeší institut nezabývat se, který byl v této komoře v minulosti zneužit, a to tak, že institut nezabývat se - se nepoužil v případě, že vznese námitku buďto deset senátorů, anebo jeden senátní klub, a tím je podle mého názoru dostatečně zajištěno, aby ten institut nebyl zneužíván a byl používán pouze tak, jak býti používán má. My ho v poslední době využíváme poměrně hodně málo, ale přesto jsme původně, nebo já jsem měla původně dojem, že by se dal z jednacího řádu Senátu vyřadit, a nakonec tato konstrukce se mi jevila jako daleko vhodnější a lepší. Další věc je, že při předkládání senátních návrhů zákona nejsou tak přísné podmínky kladeny na náležitosti toho senátního návrhu, poněvadž je to návrh, který potom ještě jde do Poslanecké sněmovny, a vrací se zpátky do Senátu. To jsou jediné dvě změny. Jinak tento návrh nemá žádný pozměňovací návrh, takže si vás dovolím požádat o to, abyste s ním vyslovili souhlas. Děkuji vám.

65

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, paní senátorko,

prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Tato komise přijala usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 198/2. Zpravodajkou je paní senátorka Jiřina Rippelová. Senátní tisk projednal ÚPV jako výbor garanční. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jiřina Rippelová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 198/1. Požádal bych paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jiřina Rippelová: Děkuji. Opět si dovolím spojit zpravodajskou zprávu, informovat vás o průběhu projednávání senátního návrhu zákona na půdě ÚPV. Tento projednal návrh zákona 29. listopadu a jednohlasně, jednomyslně doporučil Senátu schválit návrh senátního zákona, mě určil zpravodajkou a pana předsedu Antla, uložil mu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Pokud se týká stále komise, dovolím si vám přečíst závěr z jednání stálé komise, která schválila své stanovisko 7. prosince loňského roku. Komise, která se těmito návrhy zabývala opakovaně, považuje za užitečné oba předložené návrhy za návrhy, které jsou promyšlené, které se zaměřují na zlepšení kvality zákonodárného procesu a samozřejmě neznamená, že do budoucna nemohou být oba dva jednací řády měněny, ale pokud se tak stane, tak by mělo jít pouze o dílčí modifikace, které neohrozí základní a chvályhodný záměr obou návrhů zákonů. O institutu nezabývat se paní senátorka Paukrtová hovořila, takže já snad jen ještě, pokud se týká senátního tisku 198. On samozřejmě upravuje a musí symetricky upravovat instituty, které se objevují v jednacím řádě sněmovním, tzn., definují pozměňovací návrhy, jejich písemnou formu, odůvodnění i projednávání v plné schůzi Senátu podávaných pozměňovacích návrhů v garančním výboru, a zabývá se návrh rovněž kontrolou náležitostí návrhu senátního návrhu zákona. Tolik asi vše k tomu. Znovu opakuji, ÚPV doporučuje schválit návrh senátního návrhu zákona. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Nikdo nevystoupil, předpokládám, že paní navrhovatelka ani paní zpravodajka nechtějí vystoupit. Padl jediný návrh, a to je návrh z výboru, který je schválit. O tomto návrhu budeme v tuto chvíli hlasovat. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh senátního návrhu zákona tak, jak jej předložila paní senátorka Soňa Paukrtová. V sále je v tuto chvíli přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A nyní přistoupíme k návrhu, aby byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Za druhé paní senátorku Soňu Paukrtovou a paní senátorku Jiřinu Rippelovou, pokud souhlasí, tak bychom navrhli, odůvodnit zákon v Poslanecké sněmovně.

66

Pokud není námitek, přistoupíme k hlasování a budeme hlasovat o předneseném návrhu usnesení. V sále je v tuto chvíli přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 29 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Kolegové a kolegyně, moc vám děkuji. Je to už podruhé, kdy mi Senát schválil mé návrhy, když jeho složení bylo trošku jiné v minulosti. ale přesto velkou většinou také schválil. Takže já teď mohu jenom doufat, že Poslanecká sněmovna zařadí na pořad jednání, protože to v roce 2009 a 2010 už před volbami neudělala. Pevně doufám, že ano, a ještě jednou mockrát děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko a zároveň navrhovatelko. Tím jsme ukončili tento bod našeho programu a přistoupíme k dalšímu bodu, a tím je

12. Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 248) Návrh senátního návrhu zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 248. Uvede jej navrhovatel pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové,

pokusím se stručně přednést hlavní změny, které přináší námi navrhovaný zákon, kterým se mění zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Musím říci, že kromě tohoto zákona se mění ještě související ustanovení v jednotlivých volebních zákonech. A teď tedy k jednotlivým okruhům změn. První změna se týká obchodních společností a družstev, kde jsou politické strany buď podílníky, společníky a nebo členy, a to konkrétně v družstvech. Zavádí se povinnost, aby i tyto subjekty předkládaly PS zprávu auditora, kterou se ověřuje jejich hospodaření a to z toho důvodu, aby byla kontrola nad hospodařením subjektů, kde mají politické strany vliv. Podstatné je, že auditor, který by měl vyhotovovat zprávu, tak musí být vylosován, tzn., že není možné, aby si politická strana ustanovila nebo vybrala auditora, který je nějakým způsobem k ní vstřícný a který by mohl být ovlivněn v tom, jaký závěr jeho zprávy bude. Mnohem zásadnější změnou je však financování volebních kampaní, a to je druhý okruh změn v navrhovaném zákoně. Především se politickým stranám stanovují výdajové limity na jednotlivé kampaně a to na kampaně ve volbách do PS, do EP, do Senátu a do zastupitelstev krajů. V případě voleb do zastupitelstev krajů, PS a EP se stanoví limit ve výši 80 mil. Kč na jednotlivé volby za posledních 12 měsíců, které předcházejí dni voleb. Cílem omezení výdajů na volby, nebo vůbec smyslem úpravy výdajů a i financování volebních stran je zvýšení transparentnosti, posílení transparentnosti a i to, aby se předešlo korupčním tlakům, protože v případě, že se šponují výdaje na volební

67

kampaně, tak to vede ke snaze získávat prostředky na tyto kampaně i často pochybným způsobem. Tomu by tedy zavedení limitů mělo předejít. Zároveň v rámci posílení transparentnosti se stanoví povinnost politickým stranám, aby pro každé volby pořídily speciální účet a veškeré výdaje na volby byly hrazeny právě z tohoto účtu. S tím, že další povinností je do 60 dnů po skončení voleb předložit PS zprávu s vyúčtováním veškerých výdajů na volby. A součástí této zprávy musí být i výpis ze zmíněného speciálního účtu tak, aby bylo možné kontrolovat výdaje na každou jednu položku vynaloženou ve volbách. Podstatná je další povinnost, povinnost stanovená Kanceláři PS, zveřejňovat tuto zprávu o výdajích na volby, ale nejen tu, ale i standardní zprávy, které existují, standardní výroční zprávy zveřejňovat na internetu tak, aby byl umožněn dálkový přístup a i veřejnost, tedy kdokoli si mohl zkontrolovat, jakým způsobem a na co politické strany vynakládají peníze ve volební kampani. Podstatné je, že se stanoví povinnost v případě financování reklamy a inzerce nevyužívat služeb zprostředkovatelů, ale kupovat tyto služby přímo od jejich poskytovatelů a za standardní ceny. To by mělo zejm. předejít těm situacím, o kterých se často mluví, že firmy, které mají buď nějakou vazbu na stát, ať už tam stát přímo nebo zprostředkovaně má účast a nebo jim zadává zakázky tak, aby nezadávaly reklamu u agentur nebo prostřednictvím agentur, které následně poskytnou výhodné podmínky pro jednotlivé politické strany na kampaň. Tolik k financování volebních kampaní. Dalším okruhem, který se upravuje v návrhu zákona, tak je poskytování darů politickým stranám. V návrhu se upravuje zákaz politickým stranám přijímat dary od právnických osob, tzn., že do budoucna by dary právnickým osobám mohly dávat pouze fyzické osoby, a to fyzické osoby, které jednají vlastním jménem a na vlastní účet. To je důležité pro to, aby se zákaz poskytovat dary ze strany právnických osob neobcházel přes prostředníky fyzické osoby, např. advokáty, kteří by sice jednali vlastním jménem, ale na účet např. právnické osoby. V případě, že by strana porušila povinnost předložit zprávu za volby, tak v tom případě by se stanovila sankce. A ta by spočívala v tom, že by ministerstvo financí snížilo o 5 % v následujícím kalendářním roce výplatu příspěvku na činnost politické strany. Ta sankce není na první pohled příliš drastická, je to 5 % z příspěvku. Na druhou stranu, jak je mi známo, tak politické strany mají poměrně napjaté hospodaření a 5% výpadek není zase až tak zcela zanedbatelný v jejich hospodaření. Další změnou, to už je právě změna týkající se jednotlivých volebních zákonů, protože v té části, kde se mění zákon o sdružování v politických stranách ohledně výdajových limitů na volební kampaně, tak tam jsou stanoveny limity pro politické strany. Systematicky je ovšem potřeba upravit výdajové limity i pro jednotlivé kandidáty, protože výdaje na volby mají nejen politické strany, ale i kandidáti. A to jak kandidáti politických stran, tak i nezávislí kandidáti v senátních volbách. Tak se stanoví výdajový limit pro kandidáty politických stran a hnutí ve výši 300 000. A to v jednotlivých zákonech, jak v zákoně, který upravuje volby do PS a Senátu, potom v zákoně upravujícím volby do EP, a do třetice v zákoně upravujícím volby do zastupitelstev krajů. Jak jsem říkal, tento limit je 300 000 na jednotlivého kandidáta. S jedinou výjimkou, u nezávislého kandidáta do Senátu, kde ten výdajový limit se stanoví ve výši 3,3 mil. Kč a to z toho důvodu, aby nebyl tento nezávislý kandidát znevýhodněn, protože kandidát politické strany má v podstatě stejnou výši, protože pro politickou stranu je stanoven limit 3 mil. Kč do Senátu za každého kandidáta. A sám kandidát má pak podle navrhované úpravy svůj vlastní limit 300 000. Tzn. pro nezávislého kandidáta tato výše byla stanovena součtem. Jak už jsem říkal, tento návrh zákona by měl přispět k větší transparentnosti ve financování politických stran, zejm. výdajů na volby, a zároveň má do jisté míry protikorupční povahu, protože

68

omezí tlak na získávání prostředků za jakoukoli cenu. Poprosím vás proto o jeho podporu a o posunutí projednávání do výborů tak, abychom ho mohli následně projednat i ve druhém čtení. A doufám, že návrh schválíme a pošleme do PS. Děkuji. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane senátore. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Miroslava Nenutila. Pane senátore, prosím, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, můj návrh je zatím propustit tento návrh senátního zákona do dalšího čtení. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů a otevírám tímto obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátora Petr Pakosta. Paní místopředsedkyně neuplatňuje přednostní právo, takže, pane senátore, máte první slovo v rozpravě. Prosím, máte slovo. Senátor

Petr

Pakosta: Děkuji

za slovo, pane předsedající. Paní místopředsedkyně mě přivádí poněkud do rozpaků. Nejsem zvyklý, aby mi dáma dávala přednost. Já nebudu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu, nebudu ani takový návrh podávat, ale chci jenom říci tolik: proč ne. Můžeme se pobavit o tom, jak limitovat náklady na volební kampaně, ale jako daňový poradce, jako člověk, který se pohybuje v oblasti účetnictví, říkám, že znám tisíc způsobů, jak tento návrh obcházet. A jsem přesvědčen, že kolegyně Juřenčáková jako daňová poradkyně by přišla s další tisícovkou způsobů, která vede k témuž, totiž k obcházení zákona. Ale, jak říkám, těším se na projednávání ve výborech a děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A dále

se do rozpravy hlásí paní senátorka a místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, věděla jsem, co dělám, když jsem neuplatnila své přednostní právo, protože v této chvíli bych ráda prostřednictvím pana předsedajícího vyzvala všechny daňové poradce v této komoře, aby poradili, aby ve výborech navrhli opatření, aby se tento návrh zákona obcházet skutečně nedal. Já bych i z tohoto důvodu, ale i z dalších chtěla požádat o to, abychom skutečně schválili přikázání tohoto návrhu zákona k projednávání výborům, protože informace legislativního odboru Senátu upozornila na drobné, znovu zdůrazňuji drobné legislativně technické problémy v návrhu, které ve výborech samozřejmě odstraníme. A také bych byla ráda, abychom v tomto návrhu zákona už reflektovali to, co doufám, že se stane, a to je, že bude schválena přímá volba prezidenta republiky, a abychom podobná pravidla, která jsou v návrhu zákona uplatněna pro volební kampaně, aby byla uplatněna také pro přímou volbu prezidenta republiky. Další věc, kterou bych byla ráda, abychom přece jenom diskutovali, vnímám, že může být trošku kontroverzní, ale nicméně měli bychom otevřít debatu, jak podpořit větší procento žen v zákonodárných sborech. Civilizované země na západ od nás mají různé mechanismy, kterými jsou bonusy za to, že poměr žen a mužů na kandidátkách odpovídá moderní civilizované společnosti, případně mají uplatněny sankce v tomto směru. Myslím si, že minimálně debata k tomu, abychom se

69

dopracovali také moderního volebního práva a jakési civilizační úrovně i v ČR, by byla velmi dobrá. Takže znova, přimlouvám se za to, abychom odsouhlasili přikázání výborům tohoto návrhu zákona. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Dále

se do rozpravy hlásí pan senátor Adolf Jílek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Adolf Jílek: Děkuji. Kolegyně a kolegové, zase jsme v situaci, kdy

jaksi dobré úmysly dláždí cestu do pekel, protože tahle snaha je chvályhodná, snaží se o to už tady mnoho let všechny politické strany a máme tady jeden z dalších návrhů, který si myslím, že je přinejmenším hodně sporný, protože jenom to drobné ustanovení – zákaz přijímat dary od právnických osob politickým stranám – povede k velkému rozmnožení Bácsů a případně dalších pomníčků na hřbitovech, které se budou opisovat a psát lidi na dary, které budou dostávat politické strany. Takže to si myslím, že první věc, která je trošku ujetá. Dále. Limity pro volby – jak pro politické strany, tak pro senátory. Já jsem člověk, který tvrdí, že čísla nemají být v zákoně, protože pokud limit chcete změnit, nebo pokud chcete změnit částku, ať kdekoliv, tak se to má dělat způsobem, který nedonutí znovu projednávat tento zákon v Parlamentu, ale stanoví to buď nařízením vláda, nebo jiným způsobem. Takže to si myslím, že je trochu složitější pro budoucí období. Navíc limit 3,3 mil. pro osobu na senátní kampaň – to nic neřeší, protože senátní kampaň přes tři miliony, to už je opravdu super kampaň! Možná v Praze, ale jinde opravdu je to tak kolem třetiny této částky. Takže tady si myslím, že je to ujeté. O nutném auditu a losování na obchodní organizace politických stran, tak pak bychom to měli nechat i pro politické strany, nejenom pro jejich obchodní organizace, ať to vypadá úplně stejně. Drobná záležitost, že všechno půjde přes bezhotovostní platby. Ono to jde, ale jak budete řešit drobné provozní výdaje, jako když zaplatíte večeři nebo takovéto drobnosti? Hospodský vám nevystaví fakturu! Ten to chce přímo na ruku a ještě s trinkgeltem! To jsou záležitosti, které bohužel tady pánové zapomněli. Dívají se na to opravdu z velmi, velmi velkého nadhledu a dálky a s představou, že by to bylo úplně krásné. Já můžu navrhnout jednu jedinou věc: vrátit k dopracování. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do

diskuse se už nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Zeptám se pana předkladatele, zda chce reagovat na proběhlou diskusi. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Jenom velmi stručná reakce. Pan Pakosta říkal, že ho napadá tisíc způsobů k obcházení zákona. Já vůbec nepochybuji o tom, život se vždy najde někdo, kdo bude zákony obcházet. To ovšem neznamená, že se nemáme pokoušet stanovit nějaká obecná pravidla a v případě, že někdo zákony bude obcházet, tak pak by měla následovat nějaká sankce nebo možná bude potom potřeba přikročit k nějaké další právní úpravě. To se vyloučit nedá. Pan senátor Jílek – 3,3 mil. přepychová kampaň. Ano, na první pohled to tak vypadá, ale je potřeba vidět i to, že v případě, že kandiduje někoho do Senátu politická strana, tak nemá ve sledovaném období 12 měsíců výdaje pouze sám kandidát, ale i ta politická strana. A vzhledem k tomu, jaké výdaje se do toho započítávají, tak to není až tak přepychová částka, protože to, co bude vydáno v konkrétním volebním obvodu, to není vše, co se započítává. A 3,3 milionu – já si uvědomuji, že asi málokterý nezávislý kandidát takovou částku vydá, ale je potřeba mu stanovit spravedlivě srovnatelný limit, jako má politická strana, a je to horní limit.

70

Předpokládám, že by mohly mít problém politické strany vejít se do limitu, nikoli nezávislí kandidáti. Myslím si, že je to v tomto směru spravedlivé. Drobné platby bezhotovostně. O tom jsme už vedli debatu, než jsme návrh podali. Předpokládám, že je to věc, která proběhne i debatou ve výborech. V případě, že se nám podaří najít východisko, aby to neotevřelo vrátka pro obcházení zákona, nebránil bych se tomu. Myslím si, že to není tak zásadní problém, aby Senát návrh zákona vracel k dopracování. Prosím vás, abyste rozhodli o přikázání návrhů zákona příslušným výborům. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Chce pan zpravodaj vystoupit? Ano. Pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Už tato

diskuse svědčí o aktuálnosti tohoto problému. V rozpravě padly dva návrhy – přikázat výborům a vrátit k dopracování. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Nejdříve budeme hlasovat o návrhu vrátit návrh navrhovateli k dopracování. Dovolím si vás odhlásit, protože v sále došlo k poměrně velkému posunu v účasti, aby mi potom někdo nevyčetl, že jsem odhlásil v průběhu hlasování. Požádám ty, kteří zde přišli, abyste opět vytáhli a zasunuli kartičku. Předpokládám, že jsou všichni přihlášeni. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh vrátit navrhovateli k dopracování. V sále je v tuto chvíli přítomno 47 senátorek a senátorů, potřebný počet k přijetí návrhu je 24. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. V hlasování pořadové č. 30 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 10, proti bylo 28. Návrh nebyl přijat. Vzhledem k tomu, že tento návrh nebyl přijat a žádný další návrh nepadl, přistoupíme k návrhu na přikázání. Přikážeme tento návrh senátního návrhu zákona výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl ústavně-právní výbor a dále aby návrh zákona projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Žádný další návrh nepadl. Můžeme přistoupit k hlasování. Pokud má někdo návrh, přihlaste se. Paní senátorka Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Omlouvám se, nehlásila jsem se elektronicky.

Myslím si, že by to měl také projednat výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí už proto, že má v názvu veřejná správa. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Beru to jako další návrh. Pokud není další návrh, přistoupíme k hlasování. Je návrh, abychom hlasovali o jednotlivých návrzích jednotlivě? Není, budeme hlasovat o návrhu na přikázání těmto třem výborům, jak byl přednesen a doplněn. V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 24. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. V hlasování pořadové č. 31 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji. Projednali jsme tento bod. Máme před sebou poslední bod našeho programu, kterým je

71

13. Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a některé další zákony /sněmovní tisk 448/ Vzhledem k tomu, že řídím, požádám paní senátorku, aby nás seznámila s tímto návrhem usnesení. Senátorka Dagmar Terelmešová: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, na 11. schůzi Senátu 4. srpna 2011 byl jako senátní tisk č. 77 projednán návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha, můj a ostatních, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Podstatou tohoto návrhu zákona byla změna spočívající v tom, aby se o dva roky posunulo uplatňování nového systému financování sociálních služeb, podle kterého kompetence v oblasti financování sociálních služeb měly přejít od 1. ledna 2012 z MPSV do působnosti krajů. Věcně shodná úprava byla dosažena v té době v souběžně připravovaném a následně projednávaném vládním návrhu novely zákona o sociálních službách. Uvedený návrh zákona byl projednáván a jako senátní tisk č. 77 na 11. schůzi Senátu schválen. Poté byl dne 12. srpna postoupen do Poslanecké sněmovny a téhož dne byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 448 a byl zaslán k vyjádření vládě. Vláda ve svém stanovisku ze dne 14. 9. 2011 s obsahem návrhu zákona vyslovila souhlas a zároveň upozornila Poslaneckou sněmovnu, že shodný text je obsažen ve vládním návrhu zákona, který byl jako sněmovní tisk č. 372 schválen Poslaneckou sněmovnou. Zmíněný vládní návrh zákona byl v dalším legislativním procesu schválen a dne 6. prosince 2011 byl uveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 366/2011 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2012. Za daného stavu je zřejmé, že senátní návrh zákona je už v současné době zbytečný. Je proto na Senátu, aby s ohledem na výše uvedené skutečnosti zvážil zpětvzetí svého návrhu podle tohoto ustanovení. Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do ukončení druhého čtení zákona, potom může vzít takový návrh zákona zpět pouze se souhlasem sněmovny. Takový postup by v Senátu vyžadoval přijetí tohoto usnesení: Senát bere zpět senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a některé další zákony, sněmovní tisk č. 448, a pověřuje předsedu Senátu, aby o tomto usnesení informoval předsedkyni Poslanecké sněmovny. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji

paní senátorce. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Chce se paní senátorka vyjádřit? Byl podán návrh, aby Senát vzal zpět senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 448. Za druhé pověřuje předsedu Senátu, aby o tomto usnesení informoval předsedkyni Poslanecké sněmovny. Přistoupíme k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. 72

V hlasování pořadové č. 32 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Další schůze bude 25. ledna od 10.00 hodin dopoledne. Tím jsme projednali celý program naší 15. schůze. Mohu ji v tuto chvíli ukončit. Těším se na setkání opět 25. ledna v 10.00 hodin, kdy budeme pokračovat 16. schůzí. (Jednání ukončeno v 19.32 hodin.)

73

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období – 15. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) – TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY