Studie proveditelnosti projektu Vesmírná brána – moderní centrum komunikace vědy
Ostrava 2010
1
Obsah 1. Základní identifikační údaje ......................................................................... 4 2. Stručný popis projektu - abstrakt ............................................................... 4 3. Profil žadatele .................................................................................................... 6 3.1 Žadatel ................................................................................................................................... 6 Charakteristika činností ............................................................................................................... 6 Stručná historie subjektu............................................................................................................. 6 Zkušenosti žadatele s realizací projektů v oblasti popularizace, propagace a medializace vědy a techniky a jimi dosažené výsledky............................................................................................... 8 Strategie rozvoje žadatele ........................................................................................................... 9 Postavení subjektu v oblasti působnosti se vztahem k zacílení výzvy 1.3................................... 9
4. Popis projektu ................................................................................................ 10 4.1 Věcná charakteristika projektu ................................................................................ 10 Socioekonomické prostředí realizace projektu ......................................................................... 10 Zdůvodnění potřeby realizace projektu .................................................................................... 11 Charakteristika cílových skupin .................................................................................... 13 Dosah působnosti centra a analýza konkurence poskytující obdobné služby .................. 17 Strategie a obchodní model centra popularizace ..................................................................... 19 SWOT analýza ............................................................................................................. 19 Marketingová komunikace a propagace jednotlivých produktů .................................... 23 Originálnost návštěvnického centra Vesmírná brána .................................................... 24 Kvalita a atraktivita věcného zaměření centra .............................................................. 24 Šíře zaměření jeho plánované činnosti .......................................................................... 24 Internacionalizace aktivit, spolupráce s obdobnými subjekty u nás a v zahraničí............ 25 Detailní popis jednotlivých aktivit odborného zaměření projektu v provozní fázi ................... 25 Odborný tým ............................................................................................................................. 27 Další okolnosti směrodatné pro věcnou kvalitu plánovaného centra popularizace ................. 30 Přehled vybraných synergických projektů k projektu Vesmírná brána ............................ 30 Soulad zaměření projektu s politikami v oblasti regionálního rozvoje ..................................... 30 Popis vztahu k horizontálním tématům .................................................................................... 31 Udržitelný rozvoj.......................................................................................................... 31 Vliv na rovné příležitosti............................................................................................... 31
4.2 Řízení projektu ................................................................................................................ 32 Realizační tým............................................................................................................................ 32 Řízení projektu........................................................................................................................... 33 Popis jednotlivých pozic řízení projektu ........................................................................ 34 Analýza rizik ............................................................................................................................... 35
4.3 Lokalizace projektu a připravenost k realizaci ................................................... 39 Zhodnocení historie předkládaného projektu a stavu připravenosti ........................................ 39 Stavebně-technická připravenost projektu včetně majetko-právního řešení........................... 41 2
Umístění realizace projektu.......................................................................................... 41 Urbanistické řešení a širší vazby napojení zájmového území realizace předmětu projektu ................................................................................................................................... 42 Analýza spádové oblasti centra popularizace ........................................................................... 43 Charakteristika prostředí z hlediska dostupnosti center popularizace ............................ 43
4.4 Technické a technologické řešení projektu .......................................................... 44 Architektonické řešení............................................................................................................... 45 Dispoziční řešení ........................................................................................................................ 46 Konstrukční řešení ..................................................................................................................... 46 Výsledný stavební program dle podlaží ........................................................................ 50 Investice do přístrojového vybavení ......................................................................................... 53 Investice do nehmotných aktiv a další aktivity směřující k zabezpečení center popularizace a souvisejících služeb.................................................................................................................... 61 Předpokládaná výběrová řízení a přehledný rozpis jednotlivých činností realizace projektu: . 64
4.5 Harmonogram projektu ............................................................................................... 66 Harmonogram projektu (Ganntův diagram) ............................................................................. 66
5. Financování projektu ................................................................................... 68 Rozpočet projektu - popis ......................................................................................................... 68
5.1 Komentář rozpočtu ........................................................................................................ 68 Komentář rozpočtu.................................................................................................................... 68
5.2 Financování realizační fáze - zdroje ........................................................................ 71 Očekávaná výše dotace ............................................................................................................. 71 Spolufinancování projektu ........................................................................................................ 71 Případné příjmy z realizace projektu ......................................................................................... 71 Cash-flow (CF) projektu ............................................................................................................. 72
6. Udržitelnost projektu ................................................................................... 73 Zajištění fungování projektu po ukončení finanční pomoci OP VaVpI ...................................... 73 Charakteristika plánovaných běžných provozních příjmů a výdajů .......................................... 74 Charakteristika přírůstkových provozních výdajů vyvolaných zprovozněním investiční části projektu oproti aktuálnímu stavu, kalkulace případných úspor ............................................... 75 Plánovaná finanční projekce provozu v tabulkové formě ......................................................... 76
3
1. Základní identifikační údaje Název projektu Zkrácený název projektu Základní výstupy projektu
Žadatel Statutární zástupce žadatele Kontaktní osoba projektu Kontaktní údaje žadatele Dotčené součásti žadatele Kontaktní údaje a zástupci dotčených součástí Celkové způsobilé výdaje z toho investiční výdaje z toho neinvestiční výdaje Celkové nezpůsobilé výdaje Celkové náklady projektu
Vesmírná brána – moderní centrum komunikace vědy Vesmírná brána Základním výstupem projektu je návštěvnické centrum komunikace a popularizace vědy, kde budou prezentovány zejména přírodovědecké poznatky atraktivní formou a způsobem srozumitelným jak žákům a studentům, tak také široké veřejnosti. Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. - rektor Mgr. Ivana Češková 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba; IČ 619 891 00 Hvězdárna a planetárium J. Palisy (HaPJP), Hornicko-geologická fakulta RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. – vedoucí HaP JP, tel.: 596 994 951 Mgr. et Bc. Ivana Češková – kontaktní osoba projektu, tel.: 596 994 962 149 603 544,- Kč 136 704 492,- Kč 12 899 052,- Kč 21 007 116,- Kč 170 610 660,- Kč
2. Stručný popis projektu - abstrakt Hlavním cílem projektu „Vesmírná brána – moderní centrum komunikace vědy“ je vytvořit návštěvnické centrum komunikace a popularizace vědy, kde budou prezentovány zejména přírodovědecké poznatky atraktivní formou a způsobem srozumitelným jak žákům a studentům, tak také široké veřejnosti. Návštěvníkům bude umožněno poznání samotných principů a metod vědecké práce, ale i hlubší poznání výsledků vědeckého výzkumu. Vědeckým pracovníkům - komunikátorům vědy zase poskytne kvalitní zázemí pro setkávání za účelem výměny zkušeností a poznatků, ale také prostor pro testování nových produktů. Realizací projektu se zásadně změní postoj návštěvníka od pasivního příjemce k aktivnímu konzumentovi. Tato změna pomůže zvýšit zájem zejména mládeže o vědu a technické obory. Realizace projektu umožní celkovou revitalizaci celého stávajícího areálu Hvězdárny a planetária Johanna Palisy. Změna způsobu vytápění prostřednictvím tepelných čerpadel využívajících geotermální energii a zateplení objektu zefektivní hospodaření s energiemi. Stavební úpravy v budově a nové dispoziční řešení umožní dosud nevyužívané prostory proměnit v galerii interaktivních pokusů. V obou hlavních sálech dojde k modernizaci používaných projekčních a prezentačních technologií, kopule hvězdárny a nově vybudovaný venkovní amfiteátr bude vybaven kvalitní pozorovací technikou. Pro účely popularizace ve vzdálenějších lokalitách, případně lokalitách 4
s vysokou koncentrací potenciálních návštěvníků (výstavy, festivaly, kulturní, případně další akce,…) bude zakoupeno mobilní planetárium. Organizaci provozu bude kromě profesionálního personálu zajišťovat komunikační návštěvnický systém využívající technologii RFID. Díky němu budeme získávat více dat o návštěvnících a následně jim bude možno nabízené služby přizpůsobit. V jednotlivých prostředích bude možné uskutečňovat různé edukativní, zájmové i všeobecně vědu popularizující produkty pro jednotlivé cílové skupiny. Do projektu budou zapojeni jako konzultanti ředitelé planetárií v německém Hamburku a v severoirském Armagh, což pomůže využít cenné zahraniční zkušenosti s budováním podobných návštěvnických center. Specifické cíle projektu: 1. Vytvořit návštěvnicky vstřícné prostředí inspirující širokou veřejnost k poznávání zejména přírodovědeckých disciplín a motivující mladou generaci k jejich hlubšímu poznávání, studiu a vědecké kariéře. Bude zde také docházet k setkávání a výměně zkušeností mezi tzv. „komunikátory vědy“ formou konferencí nebo pracovních seminářů. Originalitou prostředí podpoříme také turistickou atraktivnost regionu Moravskoslezska. 2. Modernizovat stávající projekční a prezentační technologie v objektu tak, aby umožnily intenzivnější práci s návštěvníkem – zejména s cílovými skupinami dětí a mládeže. Důraz bude kladen na takové technologie, které patří v současné době k nejmodernějším a umožní předávat informace formou, která je cílovým skupinám nejbližší a nejsrozumitelnější na úrovni odpovídající technickým požadavkům třetího tisíciletí. 3. Zatraktivnit poznávání přírodních zákonitostí prostřednictvím vybudování galerie interaktivních pokusů. Vytvořit expozici, která umožní podstatnou kvalitativní změnu v přístupu k návštěvníkovi, který se změní z pasivního diváka na aktivního účastníka procesu poznávání. 4. Zajistit možnost vzdáleného automatizovaného přístupu k ovládání kopulí a dalekohledů a inovovat pozorovací techniku na hvězdárně. Tím podporovat hlubší zájem mladých astronomů – pozorovatelů o získávání dat pro vlastní výzkum nebo pro jejich předání ke zpracování na specializovaných vědeckých pracovištích.
5. Vytvořit nová prostředí a to nejen v areálu stávajícího objektu Hvězdárny a planetária Johanna Palisy tak, aby se mohla rozšířit nabídka produktů a služeb pro jednotlivé cílové skupiny a tak prodloužit aktivně strávený čas s nabízenými produkty. Mobilní planetárium zvýší dostupnost produktů v rámci spádové oblasti a podpoří tak zvýšení zájmu žáků a studentů základních a středních škol o studium přírodovědných a technických oborů. Nulová varianta: V případě nerealizace projektu se v důsledku vysoké amortizace areálu a zastaralého technického vybavení pravděpodobně nejen že nepovede zvýšit zájem o vědu, ale dokonce bude docházet ke snižování počtu návštěvníků. Zastarávající prostředí bude působit negativně na potenciální zájemce o vědu a technické obory. Díky tomuto trendu bude nutno provoz časem utlumit.
5
Vysoká škola báňská – Technická Univerzita Ostrava a zvláště Hornicko-geologická fakulta si je vědoma nutnosti motivace mladé generace ke studiu přírodovědných a technických oborů i potřeby jejich popularizace mezi širokou veřejnost. Proto tuto strategii nejen podporuje, ale bude se jí snažit co nejvíce akcelerovat. Z tohoto důvodu je projekt “Vesmírná brána – moderní centrum komunikace vědy“ velmi podporovaným a stane se vstupní branou přírodovědných oborů a nových otevřených přístupů ke všem cílovým skupinám.
3. Profil žadatele 3.1 Žadatel Charakteristika činností Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) je součástí systému veřejných vysokých škol. Současným počtem studentů (více než 24 tisíc studentů v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech v prezenční i kombinované formě) se tato univerzita řadí na čtvrté místo mezi vysokými školami v České republice. Představuje spádovou vysokou školu zajištující vzdělávání absolventů pro průmyslová odvětví.
Stručná historie subjektu Z historického pohledu VŠB-TUO navazuje v přímé kontinuitě na činnost montánního učiliště, Báňské akademie a Vysoké školy báňské v Příbrami. V širších historických souvislostech však vychází z tradic montánní výuky v českých zemích. Název školy Vysoká škola báňská odpovídal jejímu významu. Jako jediná v letech 1918-1938 vychovávala montánní odborníky v ČSR. V roce 1945 byla přestěhována do Ostravy a začátkem padesátých let se začala členit na jednotlivé fakulty. Univerzita je historicky spjata s rozvojem těžby nerostů a jejich zpracováním. VŠB-TUO se tradičně opírala o průmysl a postupně ve svém vývoji reagovala na společenské a ekonomické změny. Od roku 1989 VŠB-TU Ostrava uskutečňuje ve vazbě na strukturální změny svou transformaci na moderní technickou univerzitu s plnohodnotnou nabídkou studia a s kvalitní výzkumnou infrastrukturou. V průběhu uplynulých 13 let vznikly 3 nové fakulty - Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta stavební a Fakulta bezpečnostního inženýrství, které tak rozšířily nabídku studia technických oborů a ekonomických oborů ostatních fakult školy: Hornicko-geologické fakulty, Fakulty strojní, Ekonomické fakulty a Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství. VŠB-TUO v současnosti prochází dynamickým vývojem, který zasahuje nejen do oblasti vzdělávací, ale také do oblasti výzkumu a vývoje a spolupráce s průmyslovou a podnikatelskou sférou. Pro VŠB-TUO je důležitá dlouhodobá spolupráce s aplikační sférou, zejména a velkými strojírenskými a hutními společnostmi sídlící v regionu (mj. Vítkovice a.s., Třinecké železárny a.s., Arcelor Mittal Ostrava, a.s.). Tyto představují hlavní tvůrce pracovních míst a domácího produktu regionu. VŠB – TU Ostrava však také s úspěchem rozvíjí spolupráci s firmami a společnostmi ze segmentu high-tech průmyslu a služeb. Tato oblast bude velmi důležitá pro diverzifikaci struktury odvětví v regionu. Důkazem je mj. příliv nových zahraničních investic či fungování několika regionálních odvětvových klastrů, v nichž VŠB – TU Ostrava sehrává aktivní úlohu (Národní strojírenský klastr, IT Cluster, MS automobilový 6
klastr aj.) VŠB – TU Ostrava disponuje několika pracovišti v čele s výzkumnými pracovníky, jejichž výsledky patří bezesporu k nejlepším ve svém oboru nejen v České republice, ale v celé Evropě. Součástí univerzity jsou dnes také vysokoškolské ústavy (např. Centrum nanotechnologií), celoškolská pracoviště (např. Centrum transferu technologií) a jiná účelová zařízení. Jedním z nich je také Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, která je součástí Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO. Tato fakulta se v současnosti přes své původně tradiční zaměření stala moderní fakultou, na které se zcela unikátním způsobem propojují přírodovědné disciplíny s technickými a ekonomickými obory. Jako jediná v České republice zabezpečuje vysokoškolské vzdělání v hornických oborech. Pracoviště institutů geologie, fyziky, geoinformatiky či environmentálního inženýrství dosahují významných vědeckých výsledků a přispívají tak k řešení celé řady aktuálních problémů. V současnosti fakulta disponuje 136 vysokoškolskými pedagogickými a zároveň vědeckovýzkumnými pracovníky, kteří zabezpečují výuku více než 4000 studentů. Tímto se jedná o druhou nejsilnější fakultu VŠB-TU Ostrava. Vědecká a výzkumná činnost je po výuce a vzdělávání druhou hlavní činností hornicko-geologické fakulty. Charakter výzkumných aktivit lze definovat od základního až po aplikovaný výzkum s konkrétními výstupy pro uživatelskou sféru. Tato skutečnost se odráží i ve struktuře poskytovatelů grantových projektu, mezi něž patří na národní úrovni především MŠMT, GAČR, MPO, MŽP, ČBÚ. Na mezinárodní úrovni se jedná především o participaci na projektech 5. a 6. rámcového programu EU. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy spolu s Geologickým pavilonem Františka Pošepného jsou jediná dvě pracoviště fakulty a celé univerzity, která již nyní zajišťují přímý kontakt s veřejností a umožňují ji na půdě univerzity seznamovat se s výsledky zde realizované vědy a jejími výsledky v širších souvislostech. Tady jsou pořádány pravidelné exkurze žáků a studentů středních škol, zde probíhá výuka v rámci Univerzity 3. věku a realizují se zde volné či komentované prohlídky nebo speciální audiovizuální projekce pro širokou veřejnost. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy byla založena v roce 1980. Má třetí největší planetárium v České republice a je jediným zařízením svého druhu v Moravskoslezském kraji. Hvězdárna má k dispozici dvě pozorovací kopule. První je určena pro veřejnost a za jasných večerů v ní probíhají tématická pozorování zaměřená na zajímavé objekty hvězdného nebe. Druhá kopule je využívána pro odborná astronomická pozorování. Programová nabídka planetária zahrnuje audiovizuální pořady pod umělou oblohou, které jsou vhodné nejen jako doplněk výuky ve školách, ale slouží ke vzdělávání a popularizaci zejména astronomie pro širokou veřejnost. Zaměstnanci Hvězdárny a planetária J. Palisy mají mnohaleté zkušenosti s popularizací zejména astronomie, ale i dalších přírodovědných oborů. Práci s mládeží různých věkových skupin se věnují intenzivně různými formami. Podle aktualizovaného dlouhodobého záměru VŠB – TU Ostrava je v plánu dobudovat odpovídající infrastrukturu, která bude posilovat uplatnění výzkumu ve vzdělání a posílí celkový rozvoj školy.
7
Zkušenosti žadatele s realizací projektů v oblasti popularizace, propagace a medializace vědy a techniky a jimi dosažené výsledky VŠB - TUO chce naplno rozvíjet popularizaci vědy. V současnosti realizuje tyto projekty: 1. Projekt Nové talenty pro vědu a výzkum 2. Vytvoření konceptu popularizace vědy a výzkumu, technických a přírodovědných oborů, který bude realizován prostřednictvím Science Learning Centra Svět techniky v Dolní oblasti Vítkovic 3. Realizace aktivit v rámci platformy ForTech. Za podpory MSK vznikla v roce 2006 platforma ForTech pro podporu rozvoje technických oborů v kraji. Tato platforma se tématu popularizace technických a přírodovědeckých oborů systematicky věnuje a za dobu své činnosti realizovala řadu konkrétních aktivit, včetně marketingové a komunikační podpory. VŠB -TUO je zakladatel a leader aktivit této platformy. Dále VŠB-TUO realizuje další aktivity na podporu zájmu o přírodovědné a technické obory:
Název akce Tématické olympiády (pro všechny vyučované obory) Audiovizuální pořady v planetáriu Komentované prohlídky sbírek (exkurze) v Geologickém pavilonu Výjezdy studentů na střední školy - představení oborů „Voda a životní prostředí Moravskoslezského kraje“ soutěž pro žáky SŠ, která vyvrcholí studentskou konferencí Akce mladých vodohospodářů Semináře pro pedagogy SŠ a ZŠ Exkurze pro pedagogy SŠ a ZŠ Astronomický kurz Astronomické přednášky Geologické přednášky na GP Dny otevřených dveří fakult VŠB TUO GISáček - studentská soutěžní konference Program v rámci příměstských táborů pořádaných Střediskem volného času nebo Střediskem přírodovědců O.-Poruba na GP nebo na HaPJP Připojení se k aktivitám Dne Země Účast na akcích Mezinárodního kosmického týdne Příprava akcí v rámci Týdne vědy a techniky pod záštitou AV ČR
Cílová skupina (ZŠ, SŠ, veřejnost) SŠ MŠ, ZŠ, SŠ, veřejnost ZŠ, SŠ, veřejnost SŠ SŠ studenti SŠ pedagogové SŠ a ZŠ pedagogové SŠ a ZŠ SŠ, veřejnost studenti VŠ, SŠ, veřejnost studenti VŠ, SŠ, veřejnost SŠ studenti VŠ, SŠ, veřejnost žáci ZŠ žáci a pedagogové ZŠ, SŠ, veřejnost studenti VŠ, SŠ, veřejnost studenti VŠ, SŠ, mládež, veřejnost, pedagogové
8
Účast na mezinárodní akci Den GIS Ostravský astronomický víkend - přednášky s astronomickou tématikou Jarní a podzimní mineralogické setkání
ZŠ, SŠ, veřejnost mládež, veřejnost mládež, veřejnost
Strategie rozvoje žadatele Rozvoj materiálně-technického zázemí žadatele je jednou z priorit VŠB-TUO. V roce 2008 byla zpracována koncepce investičního rozvoje univerzity v oblasti vzdělávací infrastruktury na léta 20092015. Za prioritní byly vybrány následující projekty - Výstavba nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, Nástavba a rekonstrukce budovy Fakulty bezpečnostního inženýrství a Rekonstrukce části kolejí a jeho zateplení. Také stávající budova Hvězdárny a planetária Johanna Palisy je v majetku VŠB – TUO. Samostatný areál Hvězdárny a planetária, který byl vybudován jako Báňská měřická základna, se nachází v blízkosti areálu VŠB – TUO. V současné době již budova neodpovídá požadavkům na moderní návštěvnické místo. Mnohé její části jsou již značně amortizovány, není vybudován bezbariérový vstup a veřejné prostory kapacitně nedostačují. Nevhodné a ekologicky nešetrné je také stávající topení elektrickými přímotopy a akumulačními kamny. Z výše uvedených důvodů je pro realizaci projektu nutná nejen revitalizace budovy a dostavba nových součástí (vstupní haly), ale také úpravy celého areálu. Po realizaci projektu se celý areál promění v moderní Návštěvnické centrum.
Postavení subjektu v oblasti působnosti se vztahem k zacílení výzvy 1.3 Strategií Hornicko-geologické fakulty, která bude pro žadatele garantovat projekt Vesmírná brána, je posilovat a rozvíjet vyvážené technické a přírodovědné vzdělání, neboť tato kombinace studia je na VŠB-TUO jedinečná a pokrývá na Hornicko-geologické fakultě širokou škálu nabízených studijních oborů. Aktivity vedoucí ke zvýšení zájmu dětí a mládeže o přírodovědné a technické obory jsou považovány za stěžejní vzhledem k potřebám moderní společnosti. Předkládaný projekt si klade za cíl tyto aktivity rozšiřovat a podporovat. V rámci projektu Vesmírná brána bude možné nabídnout širokému spektru cílových skupin kvalitní edukační, zájmové i tzv. všeobecné vědu popularizující produkty, šířit pozitivní vnímání výsledků vědy realizované v regionu a podporovat kladný vztah k přírodovědnému vzdělání uplatnitelném v technických oborech. Uskutečněním projektu vzniknou zcela nová prostředí, v nichž bude upřednostňován aktivní přístup návštěvníků a i ve stávajících modernizovaných prostorách bude kladen důraz na interaktivitu expozice včetně všech nabízených produktů.
9
4. Popis projektu 4.1 Věcná charakteristika projektu Socioekonomické prostředí realizace projektu Projekt návštěvnického centra Vesmírná brána bude realizován na území města Ostravy, v metropoli Moravskoslezkého kraje, který je jedním ze 14 regionů na úrovni NUTS 3 v České republice. Nachází se v nejvýchodnější části České republiky na rozmezí tří států - České republiky, Polska a Slovenska. Region má rozlohu 5 427 km² (tj. 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji), je vymezen okresy – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 299 obcí, z toho je 41 měst. V nejbližším okolí Moravskoslezského kraje se nachází na území Polska Slezské vojvodství a na Slovensku Žilinský kraj. Z moravských krajů sousedí na JV s krajem Zlínským, na J a JZ s krajem Olomouckým. Moravskoslezský kraj je počtem přes 1 250 tis. obyvatel nejlidnatější v ČR, se svými 299 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Je zde vysoká hustota osídlení 230 obyvatel na km2, přičemž týž údaj pro celou ČR je 133 obyvatel na km2. Většina (více než 61%) obyvatel kraje žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V samotném městě Ostravě žije necelých 335 tis. obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Věková struktura obyvatelstva Moravskoslezského kraje: věková kategorie 0-14 let 15 – 64 let více než 65 let
počet obyvatel 178 735 890 578 180 942
Zdroj:Statistická ročenka ČSÚ 2008
Od 19. století kraj patřil, a také v současnosti, patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin, především černého uhlí, zemního plynu, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly. Ekonomická výkonnost Moravskoslezského kraje, měřená hrubým domácím produktem v běžných cenách se během období 2002 až 2008 téměř zdvojnásobila. Daný nárůst byl způsoben restrukturalizací tohoto regionu, která probíhá od počátku 90. let doposud. Přes omezení těžby uhlí, těžkého průmyslu a hutnictví však kraj stále zůstává celostátním centrem hutnictví a těžby. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále i díky příchodu zahraničních investorů prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken. V roce 2009 tak v Moravskoslezském kraji působilo 244 průmyslových
10
firem s více než 100 zaměstnanci. V roce 2008 se Moravskoslezský kraj podílel 10,1 % na HDP České republiky. Svou polohou nabízí výhodnou výchozí pozici pro dopravní vazby směrem do východní Evropy. Skrze Moravskoslezský kraj procházejí tranzitní evropské tahy, silniční i železniční, leteckou bránou kraje je letiště Leoše Janáčka v blízkosti krajského města Ostravy. Region Moravskoslezského kraje je vybaven kvalitním systémem školního vzdělávání. Na 459 základních školách plní povinnou školní docházku téměř 107 tis. žáků. Oborově širokou škálu 156 středních škol (z toho 46 vyučujících v oboru gymnázií) a 2 konzervatoří doplňuje 11 vyšších odborných škol a 5 vysokých škol (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Vysoká škola podnikání Ostrava a Vysoká škola sociálněsprávní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov), které svými 13 fakultami zabezpečují výuku více než 42 000 studentů. Výdaje na výzkum a vývoj se v regionu zvýšily v období 2002 – 2008 více než dvojnásobně. Tedy konkrétně ze 45,8 mil. EUR v roce 2002 na 106,7 mil. EUR v roce 2008. V roce 2008 bylo z celkových 106,7 mil. EUR na VaV vynaloženo 73 % v sektoru podnikatelském; 23 % ve vysokoškolském a 4 % ve vládním. Počet zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji se v letech 2002 – 2007 zvýšil o 3/5 na 5 336. Hodnoty byly v daném období sledovány v počtu fyzických osob, od roku 2008 je daný ukazatel sledován v přepočtených osobách (FTE).
Zdůvodnění potřeby realizace projektu Potřeba realizace projektu vychází z celkové situace v regionu. Moravskoslezský kraj prochází od konce minulého století významnou proměnou. Dochází zde k přechodu od tradičních průmyslových odvětví spojeným s uhlím a železem k oborům orientovaným na výrobu sofistikovanějších produktů s vyšší přidanou hodnotu. Průmysl zde zůstává i nadále hlavním odvětvím regionální ekonomiky a bude vyžadovat dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Role VŠB – Technické univerzity Ostrava spočívá v přípravě a vzdělávání budoucích odborníků v technických profesích a je nezastupitelná v těsné spolupráci s podniky při realizaci společných výzkumných projektů. Kvalita vzdělávání a výzkumu, jsou však ovlivněny (ne)zájmem mladých lidí o studium přírodovědných a technických oborů na vysoké škole. Předkladatel projektu si je vědom potřeby informovat o výsledcích vědy a výzkumu širokou veřejnost. Proto již delší dobu vyvíjí značné úsilí směrem k popularizaci vědy a výzkumu zejména přírodovědných a technických oborů. Jedním z míst, kde již nyní dochází k pravidelné komunikaci mezi vysokou školou a veřejností je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB – TU Ostrava (HaP JP). Jsou zde prezentovány vědecké poznatky v ojedinělém prostředí sálu planetária nejčastěji formou audiovizuálních děl, ale i přednášek a seminářů, na hvězdárnách jsou nabízena tématická pozorování pro veřejnost. Od počátku 90. let minulého století jsou školám nabízeny doplňkové vzdělávací produkty. V oblasti práce s mládeží a s tvorbou edukačních audiovizuálních děl mají zaměstnanci dlouholeté bohaté zkušenosti, stejně jako s pořádáním aktivit popularizujících vědu a výzkum.
11
Činnost hvězdárny pomáhá zajišťovat skupina dobrovolníků – tzv. demonstrátorů, což jsou většinou studenti různých škol z Ostravy a okolí s hlubším zájmem o astronomii. Rovněž zde působí skupina pozorovatelů, kteří se svými odbornými pozorováními proměnných hvězd podílejí na několika vědeckých projektech garantovaných tuzemskými vědeckými institucemi (skupina Eridanus viz http://ostrava.astronomy.cz). Předkládaný projekt Vesmírná brána umožní žadateli v této činnosti nejen nadále pokračovat, ale významně ji rozvinout. V interiéru budovy vzniknou nová prostředí, v nichž bude možné dosavadní činnost obohatit novými metodami práce s cílovými skupinami návštěvníků. Budou jim nabízeny zcela nové produkty představující vědu a vědecký výzkum v nových, moderně upravených prostorách, které nejen svým „duchem“, ale i svým designem a použitými interaktivními metodami odpovídají požadavkům návštěvníka třetího tisíciletí. Současný stav a celkový charakter zařízení odpovídá stavebním možnostem druhé poloviny minulého století a nevyhovuje požadavkům na zařízení propagující vědu atraktivním způsobem. Používané opticko-mechanické planetárium je zařízení, které „dožívá“. Podle výrobce již neexistují sériově vyráběné díly na jeho opravy a zakázková výroba potřebných náhradních dílů je velmi drahá a neefektivní. Také třicetiletá budova již vykazuje funkční nedostatky a mnohé její části jsou značně amortizovány. Současný stav a charakter vstupní haly je kapacitně poddimenzovaný, řada přilehlých prostor je nevyužívaná. Projevuje se nestabilní příkon elektrické energie. Celkově je funkčnost budovy ohrožena. Cesta k dosažení stanovených cílů je tedy podmíněna celkovou revitalizací budovy a celého areálu HaP JP. Jen tak bude možné vybudování připravované expozice interaktivních pokusů v části budovy, která dříve sloužila k jiným účelům a dnes je nevyužita. Nové uplatnění pro edukační činnosti a práci s cílovými skupinami získá i venkovní areál vybudováním menšího amfiteátru pro rozšíření nabídky produktů. Dalším prvkem, který rozšíří možnosti propagace a popularizace vědy a výzkumu, bude mobilní planetárium umožňující realizovat edukační produkty přímo na školách nebo v místech koncentrace cílových skupin a to i ve větší vzdálenosti v rámci spádové oblasti. Sál planetária, přednáškový sál i obě kopule hvězdáren budou po revitalizaci sloužit návštěvníkům v nové rekonstruované podobě, umožňující předávat poznatky účinnou interaktivní formou s využitím nejmodernější techniky. Zájmem Hornicko-geologické fakulty, jejíž je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy součástí, je také podporovat u studentů získávání praktických dovedností potřebných pro prezentaci výsledků své odborné práce a pro komunikaci s příjemci těchto informací. V rámci studijního oboru Geovědní a montánní turismus budou studenti v prostorách návštěvnického centra realizovat svou odbornou praxi v oblasti průvodcovské činnosti a odborného lektorského přístupu k návštěvníkům centra. Již nyní se pracuje na přípravě nového studijního oboru zaměřeného na moderní komunikaci vědy. Po jeho akreditaci tak vznikne přímá návaznost na projektem podpořené návštěvnické centrum. Studenti oboru budou moci uplatňovat své teoretické poznatky získané ve výuce přímo při komunikaci s návštěvníky centra.
12
Charakteristika cílových skupin Cílové skupiny, pro něž bude návštěvnické centrum určeno, charakterizuje následující přehled: 1. školní skupiny žáků a studentů jednotlivých ročníků všech typů škol a. žáci 5 – 11 let i. mateřské školy (MŠ) ii. 1. stupeň základních škol (ZŠ 1.) b. žáci 12-15 let i. 2. stupeň základních škol (ZŠ 2.) c. studenti SŠ i. střední školy – gymnázia (SŠg) ii. střední školy odborné a průmyslové (SŠo) iii. ostatní střední školy (SŠz) d. studenti VŠ i. v rámci výuky odborných předmětů souvisejících s astronomií ii. v rámci výuky praktických předmětů - komunikace a popularizace vědy, průvodcovská činnost 2. zájmové aktivity dětí a mládeže a. obecné b. zaměřené na přírodní vědy a astronomii 3. pedagogové a. školských zařízení b. zájmových činností 4. rodiny s dětmi 5. široká veřejnost, v jejímž rámci je možné vyčlenit a. skupina zajímající se o přírodní vědy a astronomii b. skupina, která má zájem o celoživotní vzdělávání c. skupina seniorů i. v rámci Univerzit 3. věku ii. neorganizovaně d. skupina, která hledá netradiční náplň volného času – turisté e. náhodní zájemci 6. pokročilí astronomové amatéři Skupiny dětí a mládeže vyžadují zcela odlišný způsob pedagogické práce. S dětmi předškolního a nižšího školního věku (skupina 1a) je potřeba pracovat velmi hravou formou, nabídnout jim různé hrátky a skládačky, pořady zpracovat formou příběhu s hrdiny, s nimiž se mohou identifikovat. Žáci základních a studenti středních škol (skupina 1b a 1c) jsou v současné době označovány jako generace Y. Je potřeba klást důraz na vizální stránku jim nabízeným produktů, je pro ně neakceptovatelný důraz na poslech. Nabízené informace si chtějí ověřovat všemi smysly, přičemž vyžadují získávání více vjemů najednou, které jsou schopni vstřebat. Je pro ně typické experimentování a zájem si věci vyzkoušet. Velký důraz kladou na využití moderních informačních technologií. 13
Atraktivními produkty pro cílovou skupinu vysokoškolských studentů mohou být odborné přednášky rozšiřující jejich znalosti v oblasti jejich zájmu – zejména v oblasti přírodovědných oborů a jejich uplatnění v technických oborech (cílová skupiny 1d). Zaujmout je mohou také zajímavé interaktivní exponáty, přednášky (skupina 5a, 5b), ale i hudební či jiné kulturní aktivity uskutečňované v atraktivním prostředí sálu planetária (skupina 5d, e). Pro cílové skupiny žáků a studentů všech typů škol, rozdělených podle věku dle výše uvedeného, bude určující skupina pedagogů (cílová skupina 3), která rozhodne, zda nabízené produkty vhodně doplňují a rozšiřují výuku a tudíž zda se se svou skupinou žáků nabízených aktivit bude či nebude účastnit. Proto skupinu pedagogů je potřeba chápat jako jednu ze stěžejních. Na ni bude záležet, zda bude možné hromadně motivovat početné skupiny žáků a studentů ke studiu přírodovědných oborů a vygenerovat tak individuality s hlubším zájmem o přírodovědné obory. Motivace skupiny pedagogů a to i pedagogů volnočasových aktivit, by měla spočívat především v tom, že díky projektu jim bude nabídnuta netradiční a zážitková metoda výuky či trávení volného času dětí a mládeže, kterou budou moci obohatit svoje vyučovací hodiny či zájmové kroužky a která je díky specifičnosti prostředí a vybavení v areálu HaP JP originální a nenahraditelná. Již během realizace projektu a také ve fázi realizační budeme spolupracovat s pedagogy a jednotlivé záměry s nimi konzultovat. A to jak s pedagogy praktiky přímo ze základních či středních škol, tak s odborníky na didaktiku jednotlivých přírodovědných oborů. Produktem vhodným pro skupinu rodin s dětmi (cílová skupina 4) mohou být pořady v planetáriu, pozorování na hvězdárně, individuální procházky expozicí interaktivních pokusů, přednášky, ale i hudební či jiné kulturní aktivity uskutečňované v atraktivním prostředí sálu planetária. Cílová skupina s vlastním zájmem rozšiřovat si poznatky může být opět vnitřně členěna podle věkových kategorií. Cílová skupina 2 bude z hlediska cílů projektu klíčová. Zejména tato cílová skupina by měla být projektem motivována k dalšímu studiu přírodovědných a technických oborů a k odborné vědecké práci a kariéře. Pozitivním výsledkem projektu bude, pokud se bude dařit zvyšovat početnost skupiny. Na rozdíl od obecné skupiny žáků a studentů, kde bude důraz kladen na množství projektem oslovených účastníků, v rámci této skupiny bude důraz kladen na kvalitu a hloubku rozvíjeného zájmu a jeho podpory. Specifickou skupinou v rámci nejširší veřejnosti je skupina seniorů (cílová skupina 5c). Její početnost se bude na rozdíl od všech ostatních věkových skupin v následujících letech zvyšovat. Proto bude potřeba vytvářet také produkty pro tuto cílovou skupinu, ať už organizovanou v rámci např. Univerzity třetího věku (skupina 5ci) nebo neorganizovanou (skupina 5cii ). Smyslem produktů pro skupinu turistů hledajících zábavu a pro náhodné zájemce (cílová skupina 5d,e) bude inspirace a případné probuzení hlubšího zájmu o prezentovanou problematiku, s ohledem na jejich zařazení do příslušné věkové kategorie. Podle způsobu práce s jednotlivými typy cílových skupin je možné rozdělení těchto skupin na organizované a neorganizované.
14
Pro organizované skupiny budou nabízeny takové produkty, které umožní práci s větším počtem osob. Bude se jednat zejména o pořady v planetáriu, výukové bloky v učebně či v přednáškovém sále s následnou individuální prohlídkou interaktivní expozice, přednášky, demonstrace na hvězdárně či ve venkovním amfiteátru. Pro neorganizované skupiny návštěvníků se bude jednat zejména o program předem sestavený. Bude se jednat zejména o pořady v planetáriu, přednášky, demonstrace na hvězdárně, individuální prohlídky expozic bez průvodce (např. s manuálem) v rámci otevírací doby pro veřejnost. Všechny tyto aktivity budou probíhat v termínech, které budou vyhovovat jednotlivým cílovým skupinám. Před zprovozněním centra uskutečníme marketingový výzkum za účelem nastavení kvalitní marketingově komunikační kampaně. Dosavadní poptávka po aktivitách, analýza návštěvnosti Vývoj celkové návštěvnosti a tudíž poptávky po stávajících produktech nabízených v planetáriu a na hvězdárně v posledních pěti letech vystihuje následující tabulka:
2005 2006 2007 2008 2009
počet akcí 1112 1046 1214 1272 1130
počet návštěvníků 52 876 50 167 51 003 53 360 51 143
Následující tabulka vystihuje vývoj návštěvnosti audiovizuálních pořadů v planetáriu a pozorování na hvězdárně podle cílových skupin strukturovaných obecně na školní skupiny a veřejnost: Planetárium
2005 2006 2007 2008 2009
počet akcí 433 408 416 442 422
Školy počet návštěvníků 27 427 25 827 24 751 27 600 24 831
Veřejnost počet počet akcí návštěvníků 212 6 609 254 6 853 272 7 726 265 8 716 267 9 126
Hvězdárna počet akcí 53 54 38 38 27
Školy počet návštěvníků 2 283 2 446 1 548 1 598 1 080
Veřejnost počet počet akcí návštěvníků 54 960 36 639 42 593 47 767 40 610
Z tabulek je patrné, že v posledních pěti letech je návštěvnost stávajícího zařízení stabilizovaná – pohybuje se kolem 50 tisíc návštěvníků ročně. Realizuje se zde celkem přes 1000 akcí ročně, přičemž v tabulce č. 2 jsou uvedeny audiovizuální pořady v planetáriu a návštěvy hvězdáren, které jsou svým prostředím exkluzivní. Z těchto údajů je možno za posledních pět let vypozorovat téměř třetinový nárůst návštěvnosti veřejnosti v sále planetária, ale téměř o 3 000 méně návštěvníků v rámci školních skupin, pokles návštěvnosti hvězdáren v rámci školních návštěv na polovinu a třetinový pokles návštěvnosti hvězdárny v rámci pozorování pro veřejnost. Dá se z toho vyvozovat vzrůstající zájem veřejnosti o nabízený program v rámci volnočasových aktivit. Pokles počtu návštěvnosti školních skupin lze do jisté míry vysvětlit snížením počtu žáků v jednotlivých třídách. Snížení návštěvnosti na 15
hvězdárně vysvětlujeme především vlivy počasí – astronomická pozorování jsou významně závislá na počasí – jsou možná pouze za bezoblačné oblohy. Počet jasných večerů ve dnech pozorování pro veřejnost se tak v jednotlivých letech může dosti významně lišit. Porovnání návštěvnosti s ostatními Hvězdárnami a planetárii v České republice umožní následující tabulka s přehledem vývoje jejich počtu návštěvníků v letech 2008 a 2009. Výjimečné mezi všemi ostatními je ostravské planetárium svým zřizovatelem – jako jediné je součástí vysoké školy. Statistika dokládá, že je třetí nejnavštěvovanější v ČR. Jeho nižší návštěvnost ve srovnání s pražským a s brněnským je dána také menší kapacitou sálů.
Město Praha Brno Ostrava České Budějovice Hradec Králové Most Plzeň Teplice
2008 99 076 92 181 53 360 26 554 25 674 není k dispozici není k dispozici není k dispozici
2009 96 585 97 037 51 143 22 731 není k dispozici není k dispozici není k dispozici není k dispozici
zřizovatel město Praha město Brno VŠB – TUO JČ kraj KH kraj město Most město Plzeň Úst. Kraj
Moravkoslezská metropole Ostrava je od Prahy vzdálena zhruba 379 km, což představuje téměř 3,5 hodiny autem, do 388 km vzdálených Českých Budějovic to je 3 hodiny a 45 minut cesty autem. Do 241 km vzdáleného Hradce Králové cesta autem trvá 2 a půl hodiny, 177 km do Brna je možné urazit za jednu hodinu a 38 minut. Tato čtyři města jsou nejbližší místa v ČR, v nichž je možné navštívit planetária, v blízkém zahraničí je možné navštívit planetária v polském Chorzowě a na Slovensku v Žiaru nad Hronom. Pro porovnání návštěvnosti zařízení z hlediska turistické atraktivnosti může posloužit žebříček Top 5 návštěvnosti v Moravskosleźském kraji za rok 2008: 1. 2. 3. 4. 5.
Zoo Ostrava Miniuni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel, (Ostravské výstavy)Ostrava Slezské zemské muzeum Opava Regionální muzeum Kopřivnice Hornické muzeum OKD Ostrava
364 tisíc 362 tisíc 164 tisíc 95 tisíc 84 tisíc
Ani v ostatních krajích ČR se v žebříčku Top 5 návštěvnosti neumístila žádná hvězdárna a planetárium.
16
Dosah působnosti centra a analýza konkurence poskytující obdobné služby Lze předpokládat, že dosah působnosti připravovaného návštěvnického centra zůstane stejný jako je současná spádovost Hvězdárny a planetária J. Palisy. Pokryje poptávku na území celého Moravskoslezského kraje, případně přilehlých částí sousedních krajů – zejména Olomouckého a Zlínského. Do spádové oblasti lze také zahrnout příhraniční oblasti Polska a Slovenska, odkud již v současné době v menší míře návštěvníci přijíždějí. V uvedené spádové oblasti zatím žádné podobné zařízení takového rozsahu ani náplně neexistuje. Nejbližší veřejné hvězdárny jsou ve Zlínském kraji ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně.
17
Spádovost Hvězdárny a planetária J. Palisy v roce 2007 vystihuje následující kartodiagram.
18
Jako zahraniční vzor pro náš záměr vybudování návštěvnického centra slouží planetárium v Armagh v Severním Irsku. Kromě toho, že prošlo podobnou revitalizací jaká je obsahem projektu Vesmírná brána, se jedná o zařízení podobné velikosti s podobnou návštěvností (36 000 návštěvníků v roce 2009) a s podobně velkým spádovým územím (území Severního Irska s rozlohou 13 843 km2 a 1,7 mil. obyvatel). Proto jsme do odborného týmu přizvali ředitele planetária v Armagh, Dr. Toma R. Masona, který přijal pozici konzultanta výkonného manažera projektu. V současnosti je Dr. Mason rovněž prezidentem IPS (International Planetarium Society). Dalším vzorem projektu Vesmírná brána je planetárium v Hamburku, kde již nyní používají technologii hybridního planetária. Také zdejší ředitel Thomas W. Kraupe přijal nabídku na účast v odborném týmu a také souhlasil s účastí na pozici konzultanta výkonného manažera.
Strategie a obchodní model centra popularizace Posláním návštěvnického centra Vesmírná brána je prezentovat a popularizovat vědu a výsledky vědeckého výzkumu. Šířit povědomí o prospěšnosti a užitečnosti vědy a vědeckého výzkumu pro rozvoj moderní civilizace mezi široké vrstvy obyvatelstva. Podporovat zájem mládeže o získávání a rozšiřování dovedností uplatnění metod vědecké práce během studia a následně ve vědecké kariéře. Představit studium přírodovědných oborů v regionu jako zajímavé a atraktivní, s pestrou nabídkou možností uplatnění a srovnatelné s mnohými jinými univerzitami v Evropě. Vizí předkládaného projektu Vesmírná brána je stát se moderním interaktivním centrem popularizace a komunikace poznatků přírodních věd v regionu severní Moravy. Cílovou skupinou jsou zejména žáci a studenti všech typů škol, ale také široká veřejnost, zastoupená hlavně rodinami s dětmi. Centrum bude spolupracovat s jednotlivými vědeckými pracovišti mateřské instituce – VŠB – TUO, především Hornicko-geologické fakulty, s Ústavem geoniky AV ČR a Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity, Českou astronomickou společností, Českou kosmickou kanceláří. Z mezinárodních institucí to budou zejména hvězdárny a planetária v Německu a Severním Irsku. Strategii Návštěvnického centra Vesmírná brána odvozujeme ze SWOT analýzy.
SWOT analýza Silné stránky - Hvězdárna a planetárium J. Palisy je v regionu ojedinělé již existující zařízení popularizující vědu, zejména astronomii - je jediným planetáriem na území severní Moravy a Slezska a jedinou veřejně přístupnou hvězdárnou na území Moravskoslezského kraje - je organizačně přímou součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, čímž má velmi blízko k vědeckému a výzkumnému zázemí v několika přírodovědných oborech (fyzika, geologie, apod.) - má již třicetileté zkušenosti s popularizací vědeckých poznatků pro širokou veřejnost a jednotlivé cílové skupiny 19
-
má tradici a povědomí o své existenci mezi cílovými skupinami, zejména na úrovni škol všech typů i jednotlivých zájemců o astronomii a přírodní vědy má dlouhodobě stabilizovanou, vysokou a pravidelnou návštěvnost škol má napojení na trasu modré turistické značky a stává se tak cílem výletů veřejnosti má dlouhodobě realizované a ověřené propagační a reklamní aktivity
Slabé stránky - současný stav budovy nevyhovuje standardu obdobných moderních institucí (je však návštěvníky očekáván!) • malý vstupní prostor se špatně tepelně izolujícími dveřmi • malá kapacita šaten při kumulaci více škol • chybějící příjemné prostředí pro čekání na zahájení pořadu včetně interaktivních aktivit pro čekající • nevhodné místo prodeje propagačních materiálů • zastaralý opticko–mechanický projekční přístroj - není plně využita spolupráce s municipalitami - lokalizace na kraji města - zastaralé popularizační pořady založené na pasivním vnímání - málo doplňkových aktivit, které by přivedly další zájemce o vědu a netradiční zábavu - špatné místní značení Hrozby - další amortizace jak budovy, tak technického zařízení a tím postupné snižování návštěvnosti a atraktivity centra - rozvoj 3D kin v Ostravě a okolí - neudržení trendů v tvorbě nových zajímavých pořadů - nezabezpečení pohody trávení volného času návštěvníků – odpočinek, občerstvení - konkurence jiných kulturně vzdělávacích a zábavních zařízení v Ostravě a okolí - vznik atraktivnějších center, která popularizují vědu Příležitosti - tvořit netradiční pořady s interaktivními prvky v sále planetária pro jednotlivé cílové skupiny - připravit atraktivní programové nabídky i v ostatních částech areálu – v přednáškovém sále, na hvězdárně, v nově rekonstruovaných prostorách galerie interaktivních pokusů, v exteriéru i pro mobilní planetárium - účast na neobvyklých a ojedinělých aktivitách v areálu centra i mimo něj v rámci celé řady celostátních i mezinárodních komunikačních, vědu popularizujících aktivit (Den Země, Muzejní noc, Noc vědců, Týden vědy a techniky apod.) - zahájit či zlepšit spolupráci s jednotlivými instituty Hornicko-geologické fakulty i s dalšími fakultami VŠB – TUO v oblasti popularizace výsledků výzkumu jednotlivých pracovišť - vedení studentů fakulty (univerzity) k efektivní komunikaci svých odborných prací (od seminárních po diplomové) - zajistit kvalitní zázemí pro připravovaný studijní obor zaměřený na moderní komunikaci geověd - rozvinout spolupráci s organizacemi vyvíjejícími činnost v oblasti environmentální výchovy a ve spolupráci s nimi připravovat vzdělávací a popularizující aktivity – např. naučnou stezku 20
-
rozvinout spolupráci s městským obvodem Krásné Pole na zvýšení turistické atraktivity zvýšit návštěvnost rodin s dětmi prodloužit čas strávený návštěvníky v centru a tím zlepšit atraktivnosti zaměřit část programů na seniory, jejichž počet v populaci bude neustále stoupat.
Strategickým cílem centra tedy je: • • • • • •
využít zkušenosti s popularizací vědy, tradice a dobrého jména navázat na vysokou a dlouhodobě stabilizovanou návštěvnost rekonstruovat amortizovanou budovu a její nefunkční části modernizovat technologické zařízení planetária a hvězdárny vytvořit návštěvnicky atraktivní prostředí s galerií interaktivních pokusů zaujmout cílové skupiny pestrým programem a nabídkou nových zajímavých edukačních a vědu popularizujících aktivit
V následující části je strategie rozpracována do marketingového mixu. Realizací projektu „Vesmírná brána – moderní centrum komunikace vědy“ budou dotčeny zejména popis produktů a místa. Produkty Současnost Stávající budova včetně jednotlivých prostor je již značně amortizovaná. Ani technické vybavení níže uvedených částí neodpovídá současným požadavkům a z pohledu popularizace vědy působí spíše archaicky. - planetárium - hvězdárna - galerie Po realizaci projektu - mobilní planetárium – v čase realizace projektu bude zajišťovat kontinuitu a dále pak zejména o ochutnávku toho, co ještě ve větším mohou návštěvníci spatřit ve „velkém“ planetáriu. Bude možno oslovit také vzdálenější lokace. - sál planetária vybavený moderními mezinárodně srovnatelnými technologiemi, jakými je zejména nové hybridní planetárium - interaktivní učebna – návštěvníci budou zapojeni do vědy, budou si sami zkoušet, jak jednotlivé principy fungují, ukáže se jim praktické využití vědy v jejich životech - přednáškový sál – umožní aktivní zapojení více studentů a většího publika. Zvýšením atraktivity budovy zde vznikne větší prostor pro multimediální prezentace a další atraktivní pořady - rozšíření využití hvězdárny – sledovat Slunce nebo hvězdy bude možno nejen z místa, ale i z domova, přes připojení k dalekohledu – věda přichází do obývacích pokojů - venkovní amfiteátr – zde bude probíhat strukturované pozorování slunce a hvězd v závislosti na počasí - občerstvení - není součástí projektu, ale jeho kvalitním zajištěním třetí stranou bude dosaženo spokojenosti 21
Čeho dosáhneme novými produkty? - prodloužení času stráveného návštěvníky v centru - zvýšení kapacity centra - zvýšení atraktivity centra - zvýšení návštěvnosti centra Nedílnou součástí produktů je příprava kvalitních programů a pořadů. Ta bude řešena zejména vlastními silami, zapojením studentů, využitím jednotlivých grantů, spoluprací s mediálními partnery sponzory. Předpokládaný počet nabízených pořadů v jednotlivých typech prostředí počet termínů týdně prostředí produkt
kapacita prostoru 100 100 50 30 30
planetárium (P) přednáškový sál (PS) Minigalerie Mira / GIP hvězdárna a venkovní amfiteátr (H, VA) mobilní planetárium (MP)
v r. 2009
v. r. 2013
změna
21 16,25
26 21,25 43 24 4
+18% +31%
18 0
+33%
Na základě definování počtu možných termínů konání pořadů v jednotlivých prostředích a na základě stávající návštěvnosti je možné odvodit očekávanou návštěvnost po uskutečnění projektu Vesmírná brána. Tabulka současné a předpokládané návštěvnosti:
prostředí
Rok 2009 – před roční návštěvnost návštěvnického centra Vesmírná realizací projektu brána kapacita prostoru termíny termíny zvýšení návštěvnost počet týdně týdně návštěvnosti
planetárium (P)
100
22
35 500
26
6 500
42 000
přednáškový sál (PS)
100
16
7 500
21
2 700
10 200
Minigalerie Mira / GIP
50
hvězdárna a venkovní amfiteátr (H, VA)
30
18
6 700
43
24 000
30 700
1 500
24
600
2 100
odvozeno od počtu návštěvníků P, PS a H tzn. aby, bylo alespoň 75 dnů s jasnou oblohou 22
mobilní planetárium (MP)
30
0
0
3
51 200
3 000
88 000
tj. 72% navýšení původní návštěvnosti
Provoz návštěvnického centra bude zajišťovat 8 stálých zaměstnanců, z toho 4 odborní pro práci s návštěvníky (lektoři), 2 na pozici techniků a správců techniky, jeden manažer centra, jeden marketingový manažer Ostatní funkce budou doplňovány podle potřeby krátkodobými a časově omezenými úvazky formou ať už DPP nebo DPČ. Vedoucí centra bude zodpovídat za celkový provoz a chod návštěvnického centra, bude garantem odborné náplně, jemu budou podřízeni všichni ostatní zaměstnanci centra. Marketingový manažer bude zodpovědný za kvalitní komunikaci s návštěvníky a propagaci. Bude zajišťovat chod fungování recepce, objednávkového a rezervačního systému, bude organizačně zajišťovat průběh veškerých pořádaných akcí. Mezi jeho kompetence bude patřit i vedení praktikantů. Každé z šesti prostředí návštěvnického centra bude zajištěno osobou lektora, který bude mít zodpovědnost za jeho chod a fungování. Každý lektor bude odborným garantem aktivit nabízených v příslušném prostředí, zejména edukačních pro školní skupiny, aby splňovaly zásady vzdělávacího procesu. Jemu budou podřízeni praktikanti ze studijního oboru „Geovědní a montánní turismus“, kteří zde budou realizovat studijní praxi v oblasti průvodcovské činnosti a popularizačního výkladu. Lektor bude také nadřízen brigádníkům, kteří pomohou zajistit chod prostředí v době zkouškového období a prázdnin. Jejich počet v návštěvnickém centru bude proměnlivý během pracovního dne. K zajištění běžného provozu návštěvnického centra po technické stránce bude nutná pozice dvou techniků, kteří budou zodpovědní za fungování a chod všech exponátů a technologií v celém areálu. Aspoň jeden z nich bude kvalifikovaným programátorem. Cenová politika centra bude značně zjednodušena. Z několika nyní realizovaných cenových hladin vznikne pouze jedna základní, z níž se budou vypočítávat jednotlivé slevy, závislé zejména na délce stráveného času v centru, počtu jednotlivých produktů a velikosti návštěvnické skupiny. V průběhu času počítáme s mírným zvyšováním ceny vstupného. V projektu je počítáno se základním vstupným v částce 210 Kč a její realizací cca 45 %. Znamená to, že při počtu návštěvníků v roce 2013 cca 55 tis. Budou tvořit tržby 5,2 mil. Kč. Tyto příjmy jsou dostatečné na to, aby spolu s příspěvky města a fakulty zabezpečily provoz centra po dobu minimálně dalších pěti let po realizaci projektu. Více v sekci udržitelnost projektu.
Marketingová komunikace a propagace jednotlivých produktů Celková komunikace se bude zaměřovat na 3 základní cíle: 1. Budování povědomí o existenci centra 2. Nabídka centra jako celku 3. Nabídka jednotlivých akcí 23
Vzhledem k tomu, že minimálně 50% návštěvníků tvoří školní kolektivy, bude i nadále velká část komunikace mířena na tuto skupinu. V tomto případě je nejlepší přímý kontakt s učiteli a nabídka speciálních pořadů pro školy. V této oblasti se budeme snažit doplnit školní vzdělávací pořady tak, aby se staly součástí výuky, nikoliv jen jejím doplňkem. Pro rozšíření zájmu budeme používat také přímý marketing na jednotlivé školy a budeme oslovovat zájemce s hlubším zájmem o přírodovědné obory. Pro komunikaci s ostatními skupinami návštěvníků bude důležitá zejména celoplošná reklama na MHD, tiskové konference týkající se důležitých akcí centra a programové nabídky v jednotlivých informačních médiích. Velký důraz bude kladen na elektronickou komunikaci a tudíž také na internetovou prezentaci centra a také elektronický direkt mailing. Vhodnou součástí bude zapojení centra do širších akcí pořádaných městem. Případně bude centrum partnerem významných kulturních akcí, které mohou do centra přivést větší počet nových návštěvníků.
Originálnost návštěvnického centra Vesmírná brána Spočívá především ve změně filozofie většiny dosud nabízených produktů. Návštěvník nebude jejich pasivním příjemcem, ale stane se jejich aktivním účastníkem. Technologie, jež budou pořízeny do jednotlivých prostorů, z něj vytvoří prostředí srovnatelné s velmi malým počtem špičkových planetárií na světě. Celý objekt bude kromě obslužného a odborného personálu obhospodařován inteligentním návštěvnickým systémem využívajícím technologie RFID. Jeho role bude spočívat v komunikaci s návštěvníkem u vybraných exponátů, umožní kontrolu pohybu návštěvníka po objektu a pomůže získávat informace o návštěvníkovi pro účely marketingové komunikace. V rámci centra budou uskutečňovat praktickou výuku průvodcovské činnosti a odborného lektorského výcviku studenti oboru „Geovědní a montánní turismus“.
Kvalita a atraktivita věcného zaměření centra Připravované návštěvnické centrum naváže na stávající činnost hvězdárny a planetária. Tyto aktivity budou rozšířeny o nové produkty s využitím nově pořízených technologií. Důraz bude kladen na aktivitu návštěvníků a jejich interaktivní přístup. Velkou změnou bude například automatizace otáčení kopule obou hvězdáren a možnost vzdáleného internetového přístupu pro plné ovládání dalekohledu ohromně rozšíří možnosti i „vzdálených“ pozorování. Dalším zlomovým prvkem jsou prostory a galerie, kde bude možno si na vlastní kůži vyzkoušet jednotlivé principy.
Šíře zaměření jeho plánované činnosti Obsahovou náplní popularizačních aktivit návštěvnického centra Vesmírná brána bude zejména astronomie, ale také další přírodovědecké obory, jako je např. geofyzika, geologie atp. Bude se to odrážet v připravovaných pořadech pro planetárium, v nových výukových blocích zaměřených na mezipředmětové vztahy přírodovědných oborů a jejich aplikací v technice a následně jejich uplatnění v běžném životě. Z hlediska organizace je šíře zaměření dána charakteristikou cílových skupin. Bude možné rozlišit aktivity návštěvnického centra pro organizované skupiny nebo pro jednotlivce. Organizované skupiny si budou vybírat produkt i termín své návštěvy, jednotlivci si budou vybírat z pevné programové nabídky. Bude možné nabídnout prostory centra k uskutečnění aktivit jiným subjektům – zájmovým kroužkům Středisek volného času, Domů dětí a mládeže, Univerzitě 3. věku apod. Současně se centrum stane zázemím pro praktickou výuku předmětů všeobecného základu – 24
komunikace a prezentace studentských projektů. Jeho cílem bude naučit studenty efektivně prezentovat své odborné záměry, ale i výsledky své prvotní vědecké činnosti. Tyto dovednosti mnohým vysokoškolákům schází. Kromě vlastní popularizační činnosti zde budou realizovány aktivity zaměřené na výuku moderních metod popularizace vědy. Bude možné zde realizovat semináře, kurzy či konference zaměřené na problematiku komunikace vědy a popularizace vědeckovýzkumné činnosti i jejích výsledků.
Internacionalizace aktivit, spolupráce s obdobnými subjekty u nás a v zahraničí Moderní komunikaci vědy si nelze představit bez spolupráce s podobnými návštěvnickými centry v České republice, s muzei a podobnými kulturně vzdělávacími institucemi usilujícími o kvalitní předávání poznatků a výsledků vědeckého bádání. V rámci činnosti centra se bude dále rozvíjet spolupráce s jednotlivými hvězdárnami a planetárii v České republice a to i na úrovni Sdružení hvězdáren a planetárií, s Českou astronomickou společností na mezinárodní úrovni pak členstvím v International Planetarium Society (IPS). V rámci řešení projektu budeme rozvíjet spolupráci s podobnými zařízeními v nejbližším okolí – Geologickým pavilónem Františka Pošepného (je součástí HGF) nebo s Ostravským muzeem či se Slezským zemským muzeem v Opavě. Tyto aktivity budou v rámci projektu dále rozvíjeny a rozšiřovány formou zápůjček či výměny exponátů. Žadatel také zahájí a bude rozvíjet spolupráci s planetárii Hamburg a Laupheim v Německu nebo Armagh v Severním Irsku.
Detailní popis jednotlivých aktivit odborného zaměření projektu v provozní fázi V provozní části projektu budou realizovány aktivity v šesti specifických prostředích návštěvnického centra: 1. pořady v sále planetária 2. přednášky či projekce v přednáškovém sále 3. prohlídka galerie interaktivních pokusů (GIP) – s aktivním přístupem návštěvníka 4. výukové bloky či semináře v učebně 5. pozorování s výkladem na hvězdárně či ve venkovním amfiteátru 6. pořady a výklad v mobilním planetáriu Ad 1) Pořady v sále planetária budou většinou původní audiovizuální díla využívající moderní technologii hybridního planetária a velkoplošnou projekci s možným stereoskopickým efektem na bezešvou sférickou projekční plochu v sále planetária. Pořady budou na různé úrovni interakce s návštěvníkem – od pasivního zhlédnutí pořadu přes živé komentování obrazu lektorem až po možnost „divácké volby“ dalšího vývoje představení. Tvorba pořadů bude buď vlastní a bude se realizovat z vlastních prostředků či z dotací a z grantů (např. OP VK) nebo bude možné rozvíjet spolupráci s ostatními planetárii (v Brně, Praze či na mezinárodní úrovni s partnerskými planetárii v rámci IPS nebo na základě dvoustranné spolupráce s planetárii např. v německém Laupheimu či v severoirském Armagh) a vzájemně si vyměňovat již hotové pořady. Digitální planetárium umožní i nákup pořadů ve volné distribuci (podobně jako je tomu u filmové produkce) s tím, že bude nutná jazyková lokalizace.
25
Bude jimi rozšířena nabídka stávajících produktů a služeb realizovaných na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy, důraz bude kladen na intenzivnější práci s návštěvníkem. Jejich cílem bude podpora zájmu a motivace mladé generace ke studiu zejména přírodovědných, ale i technických oborů Výstupy • zrekonstruovaná plocha plocha planetária: 160 m2 • kapacita sálu 100 míst Ad 2) V přednáškovém sále bude mít důležitou roli také projekční technika, která bude díky projektu významně modernizována – umožní stereoskopickou projekci. Budou zde probíhat pořady či činnosti na různé úrovni spolupráce s publikem, větší důraz však bude kladen na úlohu lektora či přednášejícího a jeho aktivní a motivační roli. Kromě odborných a vědu popularizujících přednášek zde budou probíhat i různé diskusní pořady seznamující návštěvníky s vědeckými osobnostmi, mohou tady probíhat také různé semináře či konference, prezentace studentských prací, výuka prezentačních technik apod. Výstupy • kapacita sálu 100 míst Ad 3) Exkurze po galerii interaktivních pokusů Vytvoření galerie interaktivních pokusů (dále jen GIP) je jedním z hlavních strategických úkolů projektu. Bude sestávat z interaktivních exponátů, jejichž společným jmenovatelem bude téma „postavení Země ve vesmíru“. Na vytvoření libreta a podrobného scénáře galerie jako celku bude vypsáno řádné výběrové řízení, nad dodržením ideového záměru bude dohlížet ideový garant projektu. Celkově bude expozice sestávat z jednotlivých tzv. „tématických hnízd“, která jsou podrobněji popsána v kapitole 4.4 Technické a technologické řešení projektu. Odbornými garanty takto navržených částí expozice budou jednotliví členové odborného týmu, jak je uvedeno v jejich přehledu a v životopisech. Prohlídka GIP bude individuální, každý zájemce obdrží plánek expozice a v případě zájmu jazykový překladač (do polštiny či angličtiny). U jednotlivých exponátů bude stručný popis s metodickým návodem na jeho použití. U některých bude instalován návštěvnický systém RFID umožňující komunikaci s návštěvníkem. Výstupy: • zrekonstruovaná plocha 748,6 m2 • kapacita (okamžitá) cca 50 osob Ad 4) „Učebna“ je také zcela novým prvkem, který v současném objektu zcela chybí. Bude prostorově oddělitelnou součástí GIP, v níž bude možná intenzivní práce s konkrétními cílovými skupinami. Učebna bude vybavena kolekcí exponátů (možnost výměny či pořízení více takových souborů) a bude zde možné realizovat doplňkovou výuku pro třídní skupiny. Rovněž to bude vhodný prostor pro práci zájmových kroužků věnovaných zájemcům o přírodní vědy a astronomii a to v různých věkových skupinách – od žáků základních škol, středních a vysokých škol až po Univerzitu 3. věku a veřejnost, semináře pro řešitele přírodovědných olympiád a podobných soutěží.
26
Bude možné zde předvádět a ve spolupráci s účastníky realizovat konkrétní experimenty demonstrující, že „Věda může být zábava“ či bloky „Vědecká fantastika v porovnání s fakty (Sci-fi versus Sci-facts)“. Výstupy: • kapacita učebny 30 míst • zrekonstruovaná plocha (učebna + přednáškový sál) 202,8 m2 Ad 5) Pozorování na hvězdárně či ve venkovním amfiteátru se od všech ostatních prostředí liší. Důležitou roli v jeho provozování totiž bude hrát počasí, denní a roční doba. Aktivity bude možné v plném rozsahu realizovat pouze za bezoblačné oblohy a ve vhodnou denní dobu. Cílovými skupinami budou opět jednotlivé věkové kategorie žáků ZŠ a studentů škol středních i zájemců z řad veřejnosti. Díky modernizaci dalekohledů a automatizaci kopulí ovládaných přes internet bude však možné realizovat pozorování i vzdáleným on-line přístupem. Tím bude umožněno využívat zařízení i skupinou astronomů – pozorovatelů a umožnit jim získávat data důležitá pro vybrané vědecké programy. Výstupy aktivit na hvězdárně: • kapacita hvězdárny 20 osob • zrekonstruovaná vnitřní plocha 38 m2 ad 5) Mobilní planetárium Mobilní planetárium bude dalším zcela novým prvkem rozšiřujícím současnou nabídku produktů. Umožní lépe pokrýt spádovou oblast návštěvnického centra výjezdními pozorováními a projekcemi pořadů i mimo areál návštěvnického centra a pomůže zpřístupnit problematiku vědy a výzkumu co nejširšímu počtu obyvatel. Bude mít významnou úlohu již v době realizace stavební fáze projektu, kdy dojde k uzavření budovy planetária. Umožní prezentovat produkty Vesmírné brány nebo jejich částí návštěvníkům z příliš vzdálených lokalit přímo v místě jejich pobytu nebo na místech a v čase větší koncentrace potenciálních návštěvníků – např. na celoměstských akcích apod. Nabízené pořady budou opět rozděleny podle jednotlivých cílových skupin – a to zejména na aktivity výukové a vzdělávací nebo aktivity všeobecné. Výstupy aktivit mobilního planetária: • kapacita cca 40 osob
Odborný tým Odborný tým budou tvořit jednak stávající zaměstnanci Hvězdárny a planetária J. Palisy, kteří budou zastávat funkce lektorů a garantů jednotlivých nově vytvořených nebo zrekonstruovaných prostředí či částí expozic a jednak externisté – zaměstnanci jiných institutů Hornicko-geologické fakulty či spolupracujících institucí, kteří budou zodpovídat za faktografickou i funkční správnost jednotlivých částí expozic GIP. Odborný tým budou doplňovat také externí konzultanti z významných institucí, kteří mají zkušenosti se specifickými činnostmi nutnými pro realizaci projektu. Patří mezi ně konzultant pro celkové sestavení galerijní expozice, manažeři zahraničních planetárií a tvůrce audiovizuálních děl. Do odborného týmu patří také metodik edukačních pořadů a audiovizuálních děl. Nezbytným členem odborného týmu jsou také technici s rozdělenou úlohou na správce technologií a 27
programátora. Tato pozice bude obsazena teprve v rámci řešení projektu. Ideovým garantem celého projektu bude vedoucí centra. V rámci řízení projektu bude odborný tým tvořit Útvar koncepce a programu. Jedná se o oddělení, jehož hlavním úkolem je příprava a tvorba produktů pro všechny cílové skupiny v jednotlivých prostředích vytvořených projektem. Mezi další úkoly útvaru patří řízení obsahové a technické náplně projektu. Odborný tým tvoří lidé s mnohaletými zkušenostmi v příslušné odborné oblasti: RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. Vedoucí oddělení HaP JP, má mnohaleté zkušenosti s popularizací astronomie v planetáriu a v médiích (cykly pořadů pro ČT, TV Noe a ČRo Ostrava) PaedDr. Ivana Marková, Ph.D. Dlouholetá lektorka a autorka pořadů pro planetárium se znalostmi metodiky edukačních pořadů Mgr. Martin Vilášek Lektor a autor vzdělávacích pořadů pro planetárium a výukových filmů, astronom pozorovatel Mgr. Adam Fišer Lektor se zkušenostmi i z jiných institucí např. Národní technické muzeum v Praze Bc. Miroslav Otisk Lektor a správce veškerých současných technologií a zařízení používaných na HaP JP prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc. Vysokoškolský profesor se zkušenostmi s vedením odborných týmů v oblasti vědeckého výzkumu v oblasti optiky, magnetooptiky, magnetizmu doc. Ing. Vladimír Čáblík, Ph.D. Docent v oblasti úpravnictví se zkušenostmi v oblasti úprav nerostných surovin, zpracování a zneškodňování odpadů, biotechnologie doc. Ing. Oldřich Kodym, CSc. Docent v oblasti systémů řízení, specialista na zprovoznění návštěvnického systému doc. Ing. Petr Rapant, CSc. Docent v oblasti geoinformatiky, mnohaleté zkušenosti s vedením týmů i organizačních jednotek. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. Zkušený vysokoškolský pedagog a vědecko výzkumný pracovník se zaměřením na mineralogii a petrologii Ing. Michal Řepka Ph.D. Vysokoškolský pedagog se zkušenostmi s vedením a řešením vědecko-výzkumných projektů, s vedením a správou laboratoře řídicích systémů RNDr. Jan Zedník Významný český specialista v oblasti seizmologie. Vedoucí seizmické služby s bohatými odbornými zkušenostmi i v oblasti tvorby seismických bulletinů a katalogů a v oblasti popularizace vědy. Milan Halousek Vedoucí odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, zkušený tvůrce podkladů pro vzdělávací strategii a zvyšování povědomí o přínosech kosmonautiky v České republice RNDr. Marie Kábrtová Současná ředitelka Ostravského muzea se zkušenostmi v oblasti vedení oddělení přírodních věd a tvorbou přírodovědných expozic a to i z hlediska manažerského přístupu k vedení organizace. Ing. Šárka Speváková 28
Zkušená reportérka, dramaturgyně a režisérka populárně vzdělávacího pořadu PORT, zaměřeného na popularizaci vědy a techniky v České televizi. Dr. Thomas W. Kraupe Mezinárodně uznávaný odborník v oblasti tvorby pořadů pro planetária, s mnohaletými zkušenostmi poradenskými a konzultačními v oblasti tvorby strategií pro vzdělávání a tvorbu pořadů, navíc se zkušenostmi s celkovou rekonstrukcí planetária v Hamburku, které patří k technologicky nejmodernějším na světě. Dr. Tom Mason Zkušený a mezinárodně uznávaný odborník v oblasti tvorby pořadů pro planetária, se zkušenostmi s vedením lidí i organizací zaměřených na komunikaci vědy, současný prezident IPS. Následující tabulka poskytuje přehled členů odborného týmu: Jméno a příjmení
Funkce v projektu
Pozice v org. struktuře
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. PaedDr. Ivana Marková, Ph.D. Mgr. Martin Vilášek
vedoucí centra, ideový garant GIP metodik GIP, tvůrce AV pořadů, lektor garant oddělení hvězdárna a tvůrce AV pořadů, lektor garant oddělení učebna, lektor technik, správce technologií garant oddělení GIP - fyzika garant oddělení GIP - enviro garant návštěvnického systému garant oddělení GIP - GI garant oddělení GIP - geologie garant robotických sestav pro GIP garant oddělení GIP - seizmologie garant oddělení GIP - kosmonautika konzultant výkonného manažera pro sestavení GIP konzultant tvorby audiovizuálních děl zahraniční konzultant výkonného manažera zahraniční konzultant výkonného manažera
výkonný manažer útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu
Mgr. Adam Fišer Bc. Miroslav Otisk prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc. doc. Ing. Vladimír Čáblík, Ph.D. doc. Ing. Oldřich Kodym, CSc. doc. Ing. Petr Rapant, CSc. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. Ing. Michal Řepka, Ph.D. RNDr. Jan Zedník Milan Halousek RNDr. Marie Kábrtová Ing. Šárka Speváková Dr. Thomas W. Kraupe Dr. Tom Mason
útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu útvar koncepce a programu
Zkušenosti členů odborného týmu, jejich dosavadní výsledky a úspěchy v oblasti popularizace jsou doloženy v jejich profesních životopisech, které jsou přiloženy do samostatné povinné Přílohy č. 2.
29
Další okolnosti směrodatné pro věcnou kvalitu plánovaného centra popularizace Přehled vybraných synergických projektů k projektu Vesmírná brána Žadatel (VŠB – TU Ostrava) je řešitelem nebo spoluřešitelem i dalších projektů, které mají bezprostřední vazbu na projekt Vesmírná brána: V rámci OP VK je současně realizován projekt Nové talenty pro VaV (číslo CZ.1.07/2.3.00/09.0235) a dále projekt Systém dalšího odborného a pedagogického vzdělávání pracovníků VŠB-TUO (číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0327). Mezi projekty žadatele (VŠB - TUO) se zprostředkovanou vazbou na projekt Vesmírná brána je možno zařadit projekt Matematika pro inženýry 21. století – inovace výuky matematiky na technických školách v nových podmínkách rychle se vyvíjející informační a technické společnosti (číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0332). V rámci OP VaVpI je realizován projekt Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin - ITT (číslo CZ.1.05/2.1.00/03.0082). V rámci Moravskoslezského kraje je realizována Iniciativa ForTech, jejímž cílem je motivovat žáky a studenty ke studiu technických oborů.
Soulad zaměření projektu s politikami v oblasti regionálního rozvoje 1. Soulad zaměření projektu s Národním rozvojovým plánem Projekt Vesmírná brána je v souladu s Národním rozvojovým plánem ČR 2007-2013, Národní inovační politikou ČR na léta 2005-2010, Národním strategickým referenčním rámcem, Strategií udržitelného rozvoje ČR a dalšími relevantními dokumenty České republiky a Evropské unie. MMR ČR v Národním rozvojovém plánu ČR 2007-2013 zdůrazňuje nutnost soustředění VaV na inovace a na kvalitu (excelenci) dosažených výsledků, užší propojení základního a aplikovaného výzkumu a větší výzkumné a vývojové spolupráce v sítích a klastrech. Dále je v tomto dokumentu zdůrazněn zájem na rychlejším rozvoji a vzniku nových oborů a směrů výzkumu. V této souvislosti může projekt Vesmírná brána přispět k tomuto cíli popularizací technických oborů a následně zvýšením zájmu o ně ze strany žáků a studentů ZŠ a SŠ. Zároveň dojde ke kvalitnější spolupráci škol a veřejného sektoru VaV s podnikatelskými subjekty a zlepšení oboustranné mobility. V souladu s Národní inovační politikou bude návštěvnické centrum Vesmírná brána rozvíjet spolupráci se soukromým i veřejným sektorem. V souladu s Národním strategickým referenčním rámcem a Strategií udržitelného rozvoje ČR bude centrum přispívat ke konkurenceschopné ekonomice a zajišťovat stálý růst úrovně vzdělanosti absolventů propojených oborů centra.
30
2. Soulad s regionálními politikami (kraj) Návštěvnické centrum Vesmírná brána je budováno v souladu se Strategií rozvoje Moravskoslezského kraje spadající do specifického strategického cíle 3.4 Zvýšit počet a zlepšit připravenost osob zapojených do studia technických profesí dobře uplatnitelných na trhu práce. V rámci projektu dojde ke zvýšení atraktivity studia přírodovědných oborů a technických profesí, odpovídající poptávce zaměstnavatelů, zejména průmyslových podniků. Cílem projektu je podpořit motivaci studentů ke studiu přírodovědných oborů prostřednictvím názorných ukázek a srozumitelným výkladem přírodních zákonitostí a jejich uplatněním v technických oborech. 3. Soulad s regionálními politikami (město) – IPRM Vesmírná brána je plně v souladu s IPRM „Ostrava – Pól rozvoje“, zejména v tématu Ekonomický rozvoj. V IPRM je deklarována nutnost posílit výzkum, a to zejména v opatřeních: VI. 1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit, VI. 1. 1 Tvorba a realizace výzkumných programů a výzkumné infrastruktury Projekt Vesmírná brána spadá do opatření VI. 1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit a aktivity VI. 1. 1 Tvorba a realizace výzkumných programů a výzkumné infrastruktury.
Popis vztahu k horizontálním tématům Udržitelný rozvoj Výstupy projektu Vesmírná brána v podobě vybudování Návštěvnického centra budou mít celkově pozitivní dopad na udržitelný rozvoj. Rekonstrukce plánovaného objektu v rámci projektu nebude probíhat v evropsky významné lokalitě a ptačí oblasti (Natura 2000), zároveň nedojde k dalšímu záboru zemědělského půdního fondu, ke znečišťování ovzduší z hlediska překročení emisních limitů, ani k jiným nepříznivým dopadům a účinkům na zdraví osob a životní prostředí. Realizací projektu a vybudováním čističky odpadních vod dojde k výraznému snížení ekologické zátěže. Projekt Vesmírná brána bude mít pozitivní dopad na udržitelný rozvoj také díky svému obsahu zaměřenému na hlubší poznání porozumění přírody a přírodních zákonitostí.
Vliv na rovné příležitosti V rámci projektu Vesmírná brána budou všem pracovníkům i návštěvníkům zajišťovány rovné příležitosti bez ohledu na jejich pohlaví, věk, politické či náboženské smýšlení či národnostní původ. V tomto ohledu budou podniknuta opatření vůči určitým znevýhodněným skupinám s cílem vyrovnat jejich příležitosti: 1. Ženy (gender) - při zaměstnávání žen v Návštěvnickém centru budou hrát roli především znalosti, zkušenosti a odbornost v požadované oblasti. Ženy s požadovaným odborným profilem budou pro projekt přínosem i z toho důvodu, že se mohou stát inspirací a vzorem pro další dívky ke studiu přírodních a technických věd. 31
2. Mladí vědci, studenti, praktikanti – projekt předpokládá zaměstnávání (i formou brigád) mladých lidí, vysokoškolských, případně středoškolských studentů se zájmem a mladickým odhodláním, kteří mají k cílové skupině žáků a SŠ studentů nejblíže věkem i zkušenostmi a mohou se jim stát vzory. 3. Senioři: Po obsahové stránce budou vznikat produkty, které nebudou omezeny věkem a naopak budou sloužit návštěvníkům této cílové skupiny ať již jako individuálním zájemcům nebo v rámci organizované Univerzity 3. věku.
4.2 Řízení projektu Realizační tým Realizační tým je složen z pracovníků, kteří mají mnohaleté zkušenosti s realizací a řízením různých druhů aktivit. prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc.,dr.h.c. V současné době zastává pozici děkana Hornicko-geologické fakulty, má dlouholeté zkušenosti s vedením organizační jednotky. RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. Zkušenosti s vedením organizace, s komunikací s externími subjekty, v současné době vedoucí oddělení HaP JP. Mgr. et Bc. Ivana Češková Původním povoláním pedagog se zkušenostmi s prací v médiích i v oblasti marketingových aktivit organizace, zkušenosti s projektovým řízením. Ing. Miroslava Bendová, Ph.D. Dlouholetá zkušenost s finančním řízením organizační jednotky i projektů. Ing. Josef Kurka Vedoucí útvaru investic, dlouholeté zkušenosti s investicemi. Ing. Ludmila Tilková Projektový manažer, zkušenost s projektovým managementem. Složení realizačního týmu je uvedeno v následující tabulce: Pozice v organizační struktuře prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr.h.c garant projektu – děkan HGF garant projektu vedoucí centra, výkonný manažer, ideový RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. ideový garant obsahu garant obsahu tajemník centra, tajemník centra, Mgr. et Bc. Ivana Češková manažer marketingu manažer marketingu a PR Ing. Miroslava Bendová, Ph.D. finanční manažer finanční manažer Ing. Josef Kurka technický manažer technický manažer Ing. Ludmila Tilková administrace projektu administrace dotace Zkušenosti členů realizačního týmu jsou doloženy profesními životopisy v samostatné Příloze č. 3 projektové žádosti - Doklady o složení realizačního týmu. Jméno a příjmení
Funkce v projektu
32
Řízení projektu Řízení projektu v době realizace a době udržitelnosti popisují následující schémata. Obr. Organizační model centra v době realizace projektu
garant projektu děkan HGF
výkonný manažer projektu
provozní oddělení správa areálu
sekretariát
tajemník projektu a manažer marketingu a PR
finanční manažer
technický manažer
ideový garant obsahu
útvar koncepce a obsahu
administrace dotace
oddělení obsahu
technické oddělení
Obr. Organizační model centra v době udržitelnosti projektu
Vedoucí centra
finanční manažer
tajemník centra a manažer marketingu a PR
administrace dotace
útvar koncepce a obsahu
oddělení programu
provoz, správa a úklid
technické oddělení
recepce
33
Popis jednotlivých pozic řízení projektu Garant projektu je nejvyšším výkonným orgánem řízení. Je děkanem Hornicko-geologické fakulty VŠB – TU Ostrava jako garantující součásti žadatele. Garant projektu je zmocněn k právním úkonům spojeným s provozem návštěvnického centra. Výkonný manažer organizuje, řídí a kontroluje plnění všech dílčích částí a klíčových aktivit projektu. Rozhoduje o obsazení klíčových pozic pracovníků v rámci projektu. Zodpovídá za zpracování monitorovacích zpráv pro ŘO OP VaVpI. Reprezentuje celý projekt Vesmírná brána. Tajemník centra a manažer marketingu a PR je zástupcem výkonného manažera. Je zodpovědný za dodávání podkladů požadovaných pro správnou administraci dotace. Má roli prostředníka při komunikaci mezi odborným a realizačním týmem. Ve spolupráci s konzultanty zajišťuje realizaci marketingových aktivit. Zabývá se komplexním marketingem celého projektu, řídí implementaci pravidel publicity OP VaVpI v rámci projektu a následně v rámci všech činností návštěvnického centra. Finanční manažer řídí správu financí v rámci projektu, včetně práce účetních, spolupracuje na některých úkolech s výkonným manažerem a s tajemníkem projektu. Ve spolupráci s oddělením investic organizuje zadávání veřejných zakázek. Asistuje při náboru klíčových pracovníků v rámci projektu, včetně zpracování nabídky pracovních míst, organizuje výběrová řízení a dohlíží na ostatní personální agendu v rámci projektu. Technický manažer zajišťuje supervizi a podporu při zadávání veřejných zakázek a následně řízení stavebních aktivit. Má na starosti administrativu spojenou s vykazováním monitorovacích ukazatelů u všech investičních akcí v rámci projektu a jejich zapracování do monitorovacích zpráv pro ŘO OP VaVpI. Spolupracuje s výkonným manažerem, s tajemníkem projektu a s finančním manažerem projektu. Administrátor dotace zajišťuje úkoly spojené s implementací projektu a administrací dotace, v této souvislosti spolupracuje s výkonným manažerem, s tajemníkem a ekonomickým oddělením. Je zodpovědný za správnou administraci dotace vůči ŘO OP VaVpI. Podle potřeby spolupracuje s dalšími pozicemi v realizačním týmu. Sekretariát zajišťuje administrativní podporu v rámci řešení projektu. Provozní oddělení vzniká po ukončení stavební činnosti a uvedením dané stavby do provozu. Správce areálu zodpovídá za správný chod budovy a v ní instalované infrastruktury, zajišťuje ekonomičnost provozu budovy a odstraňování případných vad a poškození vzniklých na budově. Řídí práce spojené s výše zmíněnými úkoly, které mohou být zajišťovány buď interními zaměstnanci, nebo vnějšími dodávkami. Za svou činnost zodpovídá vedoucímu centra nebo jím pověřené osobě. Útvar koncepce a programu je oddělením, jehož hlavním úkolem je příprava a tvorba produktů pro jednotlivé cílové skupiny budoucích návštěvníků centra. V rámci útvaru pracují dvě skupiny – oddělení obsahu zajišťující odbornou stránku a popularizační formu produktů, oddělení techniky garantuje fungování veškeré techniky a technologií. Společně tento tým definuje požadavky na jednotlivá zařízení a technologie, které budou v rámci projektu pořízeny a používány v provozní fázi. V čele stojí ideový garant, který dbá na dodržení ideového záměru návštěvnického centra, členové 34
oddělení obsahu jsou současně garanty jednotlivých částí expozice. Sestavování expozice a tvorba obsahu dílčích částí je diskutována s konzultanty a to i zahraničními.
Analýza rizik V následující části jsme identifikovali rizikové oblasti, které jsou pro realizaci projektu 'Vesmírná brána" relevantní. Každé riziko jsme podrobili zkoumání z pohledu závažnosti a četnosti a přiřadili jsme mu význam. Po důkladném zkoumání a hodnocení jsme přiřadili akce, které dopad jednotlivého rizika snižují. Významné rizikové oblasti jsme nalezli nejen v technické stránce projektu, ale také v oblastech lidských zdrojů, marketingu a udržitelnosti projektu. Jakožto 3 rizika s nejvyšším možným dopadem jsou identifikována rizika spojená s navýšením ceny technologií, nedostatkem lidských zdrojů a nedostatkem dostatečné poptávky po službách. Analýza rizik je součásti obchodního modelu centra a bude také podrobena kontrole s realitou. 1. Plánovací a stavební rizika Název rizika: Nedostatečně propracovaný a připravený projekt, problémy se stavebním povolením Význam: zanedbatelné Závažnost: drobné Pravděpodobnost: téměř nemožné Předcházení (eliminace) rizika: Rekonstrukce budovy bude zajištěna jediným generálním dodavatelem. Specializovaná firma bude vybrána na základě výběrového řízení. Před samotným vyhlášením výběrového řízení bude zpracován projekt, zaměřující se na soulad mezi dodávkami stavebních prací a dodávkami přístrojového vybavení.
Název rizika: Nedodržení termínu a ceny stavby – zpoždění způsobená dodavatelem (výběr nekvalitního dodavatele, riziko krachu dodavatele, apod.) Význam: přijatelné Závažnost: významné Pravděpodobnost: běžné možné Předcházení (eliminace) rizika: V rámci výběrového řízení bude posuzována rovněž ekonomická výkonnost potencionálních dodavatelů (Rozvaha, Výkaz zisků a ztrát, Cash flow) za poslední čtvrtletí. V dodavatelské smlouvě budou zakotveny vysoké sankce za nedodržení smluvních termínů dokončení rekonstrukce v řádu 10 tis. Kč za každý den zpoždění. Uzavření pojištění o odpovědnosti ve výši 100 mil. Kč. Název rizika: Formální přejímání prací a dodávek bez ověření zda jejich kvalita a množství na soupisu odpovídá skutečnosti a dohodnutým cenovým podmínkám Význam: zanedbatelné Závažnost: drobné Pravděpodobnost: běžně možné 35
Předcházení (eliminace) rizika: Nad probíhající rekonstrukcí bude v rámci pravidelných kontrolních dnů dohlížet profesionální nezávislý technický dozor, který bude mít odpovědnost nad průběhem všech stavebních prací. 2. Technická rizika Název rizika: Rychlá morální zastaralost vystavených exponátů a technického zařízení Význam: přijatelné Závažnost: významné Pravděpodobnost: běžně možné Předcházení (eliminace) rizika: Technické zařízení v planetáriu a v sálech nepodléhá vysoké míře amortizace. Co se týká exponátů v galerii, je počítáno s obnovou cca 10% exponátů každý rok. Tato míra inovací by měla být dostatečná pro stálou aktuálnost nabídky. Název rizika: Navýšení cen vstupů přístrojů a vybavení Význam: zanedbatelné Závažnost: významné Pravděpodobnost: téměř nemožné Předcházení (eliminace) rizika: Vzhledem k tomu, že se jedná většinou o elektronická zařízení, nepočítá se se zvýšením jejich ceny. Rizikem může být pouze pokles reálné hodnoty koruny vůči dolaru nebo euru. Vliv vývoje kurzu budeme sledovat a v případě negativních výhledů budeme uvažovat o jeho zajištění ve spolupráci s bankou. 3. Právní rizika Název rizika: Nedodržení podmínek OP, včetně neplnění projektových indikátorů Význam: zanedbatelné Závažnost: významné Pravděpodobnost: výjimečně možné Předcházení (eliminace) rizika: Zodpovědnost za dodržování podmínek programu je na nejvyšším vedení centra, tj. na řediteli a marketingovém manažeru. Tito jsou plně zodpovědní za dodržení všech nasmlouvaných indikátorů. Název rizika: Nedodržení právních norem (výběrová řízení apod.) Význam: zanedbatelné Závažnost: významné Pravděpodobnost: téměř nemožné Předcházení (eliminace) rizika: Výběrová řízení budou prováděna ve spolupráci s ekonomickým a právním oddělením VŠB-TU Ostrava, který se touto oblastí zabývá. S touto problematikou má toto oddělení již mnohaleté zkušenosti a nedošlo zde nikdy k žádnému pochybení 4. Organizační rizika Název rizika: Nedostatek zkušených manažerů pro řízení projektu Význam: zanedbatelné Závažnost: drobné 36
Pravděpodobnost: téměř nemožné Předcházení (eliminace) rizika: Personální obsazení centra je postaveno na zkušených odbornících, kteří mají s prací centra dlouhodobé zkušenosti. Pro ještě větší expertízu jsou do projektu zapojeni odborníci ze zahraničí, kteří obdobná centra úspěšně provozují. Odbornost personálu bude na druhé straně doplňována kreativními přístupy mladších členů týmu, kteří budou hnacím motorem pro inovaci a nové myšlení. Název rizika: Nejednoznačné nastavení pravomocí a odpovědnosti za řízení centra, jeho nejasné ohraničení vůči fakultě Význam: zanedbatelné Závažnost:drobné Pravděpodobnost: běžně možné Předcházení (eliminace) rizika: Centrum bude vystupovat zcela samostatně. Jednoduchá organizační struktura a jasně navržené kompetence jsou základním kamenem úspěchu fungování centra. Název rizika: Nedostatečná koordinace jednotlivých aktivit Význam: zanedbatelné Závažnost: neznatelné Pravděpodobnost: běžně možné Předcházení (eliminace) rizika: U projektu s větším počtem pracovníků, kteří nepracují pro projekt na plný úvazek, je velmi důležitá jejich koordinace. Ta bude zajištěna společným sladěním týmu některými volnočasovými aktivitami a dále pak společnými setkáními s rozpracováním vize a strategie do jednotlivých oblastí. Název rizika: Nedostatečná evidence a zabezpečení hmotného majetku Význam: přijatelné Závažnost: významné Pravděpodobnost: výjimečně možné Předcházení (eliminace) rizika: Objekt bude zabezpečen kamerovým systémem s napojením na pult centrální ochrany. Součástí bude také pojistná smlouva, která bude krýt veškerá běžná rizika. 5. Rizika lidských zdrojů Název rizika: Nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů pro popularizační aktivity Význam: zanedbatelné Závažnost: významné Pravděpodobnost: výjimečně možné Předcházení (eliminace) rizika: Stávající členové týmu mají již bohaté zkušenosti s popularizačními aktivitami. Jasné rozdělení kompetencí včetně zodpovědnosti pomůže tyto aktivity dále rozvinout. Zapojením studentů a získáním nového pohledu bude popularizace dále akcelerována. Název rizika: Klíčoví pracovníci pracují na více projektech Význam: zanedbatelné Závažnost: drobné Pravděpodobnost: běžně možné
37
Předcházení (eliminace) rizika: Klíčoví pracovníci jsou motivováni odměnami na základě dosažených výsledků. V centru pracují z více než 50% svého časového fondu. Rozvoj popularizačních aktivit je v souladu se strategií jak fakulty HGF, tak celé VŠB - TUO. Z těchto důvodů je kladen velký důraz na úspěšnost centra. Název rizika: Neschopnost zjednodušeného podání vědy vůči veřejnosti Význam: zanedbatelné Závažnost:drobné Pravděpodobnost: výjimečně možné Předcházení (eliminace) rizika: Úspěšnost komunikace s návštěvníky bude zkoumána jednoduchými dotazníky. Ty budou průběžně vyhodnocovány a na základě jejich výsledků budou přijímána jednotlivá opatření. Zapojením většího počtu studentů také povede ke zjednodušení předávaných informací. Název rizika: Slabá výkonnost managementu - nedostatečné zajištění příjmů a odborného týmu, nízká účast zainteresovaných zaměstnanců centra Význam: přijatelné Závažnost: drobné Pravděpodobnost: téměř nemožné Předcházení (eliminace) rizika: Již v přípravě projektu jsou identifikovány další možnosti získávání finančních zdrojů. Tyto možnosti budou ještě větší po realizaci projektu, kdy se místo stane více atraktivním pro návštěvu, čímž vznikne lepší vyjednávací pozice s municipalitami. 6. Riziko návštěvnost Název rizika: Nedostatečná poptávka a motivace návštěvníků po využití kapacit a služeb příjemce Význam: přijatelné Závažnost: velmi významné Pravděpodobnost: běžně možné Předcházení (eliminace) rizika: Marketing centra je jednou z nejdůležitějších funkcí. Již dnes jsme identifikovali nutné změny v komunikaci s jednotlivými skupinami návštěvníků. Nicméně kvalitní nabídka centra spolu se změnou k aktivnímu trávení času by mělo být dostatečnou zárukou nového zájmu. Název rizika: Vysoká cena služeb centra Význam: zanedbatelné Závažnost: drobné Pravděpodobnost: výjimečně možné Předcházení (eliminace) rizika: Cenová hladina je obdobná se srovnatelnými zážitky v kině a jiných kulturních zařízeních. Navíc je zde vypracován systém slev, který podpoří centrum jak v době s nižší návštěvností, tak také dá dostatečnou motivaci pro kolektivy - školy a rodiny. Název rizika: Nedostatečný marketing vůči návštěvníkům Význam: zanedbatelné Závažnost: drobné Pravděpodobnost: téměř nemožné 38
Předcházení (eliminace) rizika: Marketingová komunikace bude v době rekonstrukce rozpracována a zacílena na jednotlivé segmenty. 7. Riziko udržitelnosti Název rizika: Nedostatečná úspěšnost v získávání grantů z národních zdrojů (účelové prostředky), příspěvků od města Význam: zanedbatelné Závažnost:drobné Pravděpodobnost: téměř nemožné Předcházení (eliminace) rizika: S městem jsou navázány dlouhodobé vztahy a město činnost planetária pravidelně podporuje. Při neúspěšných žádostech o granty zaměřených zejména na tvorbu pořadů budou využity jiné formy financování, ať už PPP nebo jiné typy spolupráce. Název rizika: Riziko vyplývající s nevhodně zvolené obchodní a cenové politiky (tvorba ceníků jednotlivých výzkumů a pronájmu přístrojů Význam: zanedbatelné Závažnost: drobné Pravděpodobnost: výjimečně možné Předcházení (eliminace) rizika: Případné chyby v obchodní politice by byly vidět již při spuštění centra po rekonstrukci. Úspěšnost obchodního modelu bude pravidelně vyhodnocována a v případě potřeby bude obchodní model modifikován. Nicméně je založen na principech, které by měly centru přinést potřebné zdroje zejména z dlouhodobějšího hlediska.
4.3 Lokalizace projektu a připravenost k realizaci Zhodnocení historie předkládaného projektu a stavu připravenosti Období realizace
Název a stručný popis studie, průzkumu, dokumentace a) V roce 2005 byla zahájena projektová činnost pro akci "Likvidace splaškových a dešťových vod areálu HaP" studií proveditelnosti, a pokračovala na základě investičního plánu projektovou dokumentací pro územní řízení v roce 2007. Vzhledem k probíhajícím jednáním ohledně majetkoprávních vztahů s majiteli dotčených pozemků nebylo možno pokračovat v dalším stupni projektové dokumentace.
2005 - 2008 b) Po zpracování studie pro investiční záměr akce "Nová trafostanice pro HaP" v roce 2006 byla dále zpracována projektová dokumentace pro územní řízení roku 2008 a v témže roce vydáno územní rozhodnutí č. 77/08. Shora uvedená projektová dokumentace byla zpracována v následujícím rozsahu: a) Projektová dokumentace k územnímu řízení včetně propočtu
39
b) Projektová dokumentace k územnímu řízení včetně propočtu a včetně územního rozhodnutí Dokumentace k hodnocení vlivu na životní prostředí (např. EIA, oznámení o vlivu projektu na ŽP apod. dle požadavků orgánů státní správy) nebyla k výše uvedeným skutečnostem zatím nezbytná, bude součástí zpracovávané PD "Vesmírná brána". Výše uvedená stavební projektová dokumentace, studie a dokumenty byly použity jako výchozí podklad pro stavební projektovou dokumentaci „Vesmírná brána - moderní centrum komunikace vědy“. Vzhledem k očekávanému navýšení počtu návštěvníků bylo nutné obě tyto dokumentace přepracovat. 01 - 02 / 2010
03 / 2010
Provozně-technologický rozbor Výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace: Název výběrového řízení: Vypracování projektové dokumentace „PD DUR Vesmírná brána - moderní centrum komunikace vědy v areálu HaP VŠB - TU Ostrava - Krásné Pole“ Popis výběrového řízení: Veřejná zakázka (VZ) malého rozsahu na služby, vypsaná v souladu se zákonem a podle vnitřních předpisů školy. Datum vyhlášení: 16. 3. 2010 - datum odeslání výzev celkem třem uchazečům Podpis SOD s vítězným uchazečem dne 30. 3. 2010 Název vybraného dodavatele: Ing. arch. Petr Hájek, Pod Lipou 36, Kravaře v Čechách Výběrové řízení na zhotovitele geologického průzkumu IGP - doplňující průzkumy pro hlubinné vrty a tepelná čerpadla Popis výběrového řízení: Veřejná zakázka (VZ) malého rozsahu na stavební práce, vypsaná v souladu se zákonem a podle vnitřních předpisů školy. Datum vyhlášení: 13. 5. 2010 - datum odeslání výzev celkem třem uchazečům
05/2010
Podpis SOD s vítězným uchazečem dne 14. 6. 2010 Název vybraného dodavatele: DRILLNG TRADE, s.r.o., Škrobálkova 158/21, Ostrava - Kunčičky Výstupy provedených průzkumných prací budou sloužit pro zpracování dokumentace pro stavební povolení (PD DSP) pro stavbu „Vesmírná brána moderní centrum komunikace vědy“
06/2010
Uzavření veřejnoprávní smlouvy č. j. SMO/156898/10/Správ./Pří a spis. zn. S-SMO/156898/10/Správ. o umístění stavby č. 34/10 pro stavbu: „Vesmírná brána - moderní centrum komunikace vědy“ s MMO, DOSS a 40
majiteli dotčených pozemků. Na SO 05 Trafostanice bylo vydáno samostatné územní rozhodnutí č. 77/08 Správ/ÚSŘ/549/08/Šv/R odborem výstavby a ÚP, MM Ostrava dne 23. dubna 2008 a nabylo právní moci dne 26. 5. 2008. Dne 17. 6. 2010 bylo zahájeno řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí pod č. j. SMO/163210/10/Správ./Šv , Sp. zn. S-SMO/ 156896/10/Správ.
06 - 09/ 2010 (plánováno)
Výběrové řízení na výběr dodavatele projektové dokumentace pro stavební povolení (PD DSP): Název výběrového řízení: Vypracování projektové dokumentace „PD DSP Vesmírná brána - moderní centrum komunikace vědy v areálu HaP VŠB - TU Ostrava - Krásné Pole“ Popis výběrového řízení: Veřejná zakázka (VZ) malého rozsahu na služby, vypsaná v souladu se zákonem a podle vnitřních předpisů školy. Předpokládané datum vyhlášení: 1. 7. 2010 Předpokládané datum ukončení: 30. 7. 2010
max. 11/2010 … dosud v realizaci
Vydání stavebního povolení vč. nabytí právní moci pro stavbu: „Vesmírná brána - moderní centrum komunikace vědy“
Na základě předchozích prací realizovaných v přípravné fázi, má investor v současné době k dispozici zpracované podklady opravňující k předložení žádosti o dotaci a velmi vysoké předpoklady (vydání stavebního povolení nejpozději v listopadu roku 2010) nezbytné pro okamžité zahájení realizace projektu. V případě kladného rozhodnutí o přidělení dotace bude okamžitě zahájena další fáze projektu, tzv. realizační. Během ní budou učiněny ve vztahu ke stavební části projektu potřebné aktivity počínaje výběrovým řízením na Prováděcí projektovou dokumentaci stavby a na zhotovitele stavby. Sled jednotlivých aktivit je závislý časově na předpokládaném termínu vydání rozhodnutí o přidělení dotace – z těchto důvodů je termín zahájení aktivit předpokládán počátkem roku 2011.
Stavebně-technická připravenost projektu včetně majetko-právního řešení Umístění realizace projektu Projekt Vesmírná brána bude realizován v metropoli Moravskoslezského kraje - ve městě Ostravě, na katastrálním území Krásné Pole. Bude se jednat o rekonstrukci a drobnou přístavbu k budově sloužící pro popularizaci vědy a výzkumu. Současná stavba i pozemek, na němž se budova a celý areál nachází je majetkem předkladatele: Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Doklady o prokázání vlastnických vztahů budou předloženy v rámci Přílohy č. 12 Doklady o prokázání vlastnických vztahů 41
Pozemek stávající hvězdárny a planetária se prostírá nedaleko od areálu VŠB-TU Ostrava v těsném sousedství jednoho z největších obvodů města Ostrava – Poruby. Pozemek je ze tří stran obklopen lesem, kolem objektu vede modrá turistická značka, místo je oblíbeným výletním bodem pro občany Poruby, západního okraje Ostravy a přilehlého území. Je součástí osy: areál VŠB-TUO – Vědecko-technologický park – HaP JP
Urbanistické řešení a širší vazby napojení zájmového území realizace předmětu projektu Urbanistický koncept stávající budovy byl podrobně vyhodnocen. Přístavba haly hlavního objektu (SO-01) i ostatní viditelné stavební objekty – zpevněné plochy a venkovní osvětlení (SO – 02), čistička odpadních vod (SO 03), trafostanice (SO – 05), oplocení, sadové úpravy a zahradní architektura vč. posluchárny pod širým nebem (SO – 06) jsou navrženy tak, aby byl zachován stávající stabilizovaný krajinářský a urbanistický princip řešení vně i uvnitř stavebního pozemku. Tak dojde k největší možné synergii stávající stavby, s přístavbou a vnějšími úpravami. Stavební objekt (SO – 04) zahrnuje geotermální vrty s tepelnými čerpadly, která zajistí efektivní a ekologicky šetrnější vytápění celého objektu, což zajistí splnění požadavků pro klasifikační třídu B dle Průkazu energetické náročnosti budovy definované ve vyhlášce č. 148/2007 Sb 3. Jejich přínosem bude také výrazné snížení finanční náročnosti na energie zajišťující provoz celého objektu. Současný objekt hvězdárny a planetária je postaven jako komplex tří objektů – dvě krychlové patrové observatoře s kupolemi a válcový objekt planetária. Tyto objekty jsou pak propojeny spojovacími křídly, která obsahují pracovny a menší místnosti. Tato koncepce přímo odkazuje na základní vztahy mezi vesmírnými objekty ale i atomy hmoty, je vyjádřena i logem instituce a je důležité ji zachovat. Proto nenavrhujeme na pozemku žádný nový tvar, přístavba plně respektuje hmotu budovy: na severní straně bude stávající válcový objekt planetária rozšířen o skleněný trakt vstupní haly o šířce 5m. Rozšíření objektu A se musí přizpůsobit vnější komunikace pro návštěvníky jak pěší, tak pro příjezd osobních automobilů pro imobilní diváky a zásobovací účely. Z důvodu hromadného příjezdu návštěvníků autobusy na začátek pořadu jsou vnější přístupové plochy dnes nedostatečné, stejně jako vnitřní. Komunikace musí také splňovat parametry pro průjezd požárních vozidel (dnes nevyhoví ani poloměry, ani vjezdy) a budou z hlediska bezpečnosti segregovány na pěší a pojízdné. V areálu bude vybudována venkovní noční astronomická posluchárna pod širým nebem pro 100 posluchačů, která se skládá z laviček uspořádaných do kruhu kolem centrální zpevněné plochy, vybavené výsuvným sloupkem s přípojkou medií a soustavou reproduktorů. Na centrální ploše lze umístit přenosné astronomické přístroje, nebo pořádat přednášky i kulturní vystoupení. Dále bude provedeno nové oplocení do ulice K Planetáriu, kterým bude nahrazeno stávající zděné, které promrzlo a bortí se, navíc velikost vjezdů nevyhoví pro průjezd požárních vozidel. Oplocení je navrženo jako nízká drátěná mříž, žárově pozinkovaná, která vymezuje živý plot z habrů stříhaných do výšky 1500mm. Plotem o této výšce není nezastíněn pohled do areálu. Z důvodu omezeného prostoru v okolí vstupu budou instalována posuvná vrata, která budou zajíždět do kapes s povrchem z fasádní překližky, která bude osvětlena venkovním osvětlením a bude sloužit jako informační plocha.
42
Analýza spádové oblasti centra popularizace Charakteristika prostředí z hlediska dostupnosti center popularizace Dopravní dostupnost Dojezdová vzdálenost osobním autem z okresních měst kraje: město Opava Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Bruntál
vzdálenost od Ostravy 23 km 31 km 36 km 40 km 60 km
doba dojezdu 26 min 26 min 36 min 30 min 56 min (zdroj: www.mapy.cz)
Z uvedených údajů plyne, že z většiny spádového území je areál dostupný osobním automobilem do 30 minut. V roce 2011 se počítá s dostavbou čtyřproudé silnice I/11, která se stane součástí systému dálkových silnic západ – východ a povede v dohledové vzdálenosti HaP JP. Nyní je dojezdová trasa vedená z Ostravy směrem na Opavu, poté na Krásné Pole tedy po ulicích Opavská a Krásnopolská. Záchytné parkoviště je vzdáleno asi 10 min od areálu planetária. Dostupnost v rámci města Ostravy je zajištěna spoji MHD: autobus č. 46 (zast. U Zahrádek, asi 15 min. pěšky) autobusy č. 39 a 44 (konečná zast. O. Jeremiáše, asi 20 min. pěšky) autobusy č. 20, 37 a 40 (konečná zast. Studentské koleje, asi 20 min. pěšky) tramvaje č. 7, 8, 9 a 17 (zast. 17. listopadu, asi 30 min. pěšky po modro-bílé místní turistické značce). V návaznosti na dostupnost HaP JP od koncových zastávek MHD se v budoucnu zvažuje spolupráce s jednotlivými městskými obvody na vybudování naučných stezek (Krásné Pole, Poruba, Pustkovec). Další plánovanou aktivitou je vybudování cyklistických stezek s bodem HaP JP na trase. Dostupnost vlakovou dopravou: Významným dopravním uzlem je nádraží Ostrava – Svinov vzdálené od lokality areálu hvězdárny a planetária 6 km. Je dostupné z celé ČR, staví zde všechny významné vlakové spoje včetně EC Pendolino i mezinárodní rychlíky. Odtud jezdí linky MHD: autobusy č. 37, 39, 46, tramvaje č. 7, 8, 9 a 17.
43
4.4 Technické a technologické řešení projektu Areál s budovou představuje v rámci projektu Vesmírná brána klíčovou infrastrukturu a je jádrem celého předkládaného projektu. Po realizaci projektu bude splňovat celou řadu specifických technických a technologických požadavků kladených na efektivní provoz této ojedinělé infrastruktury. Celkový charakter zařízení odpovídá stavebním technologickým možnostem socialistického stavebnictví 70. let minulého století. Proto bylo přikročeno k přípravným pracím na revitalizaci nejen budovy, ale celého areálu hvězdárny a planetária. Investor v rámci přípravné fáze v závislosti na účelu a funkci objektu „Vesmírná brána“ definoval požadavky na stavbu návštěvnického centra z hlediska požadavků na plochy, objemy, světlé výšky prostorů a jejich dispoziční návaznosti. Dále pak požadavky na připojení energetických zdrojů a počítačových sítí, vliv a dopad na životní prostředí, počet zaměstnanců, apod. Na tyto otázky odpovídali jednotliví odborní garanti týmu projektu Vesmírné brány, a to v oblasti stanovení základních požadavků na dispoziční a hmotové řešení jednotlivých oblastí v rámci navrhovaného objektu včetně vlivu na životní prostředí a zároveň a stanovení základních požadavků na technologie. Analýzou jejich výstupů byl posléze stanoven tzv. zjednodušený stavební program pro řešený objekt, který sloužil jako součást podkladů pro zadávací dokumentaci pro vyhledání zhotovitele projektové dokumentace pro územní řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.
Definice potřeb projektu 1. vytvořit návštěvnicky vstřícné prostředí ve vstupní hale včetně bezbariérového přístupu do všech prostor budovy, zajistit kapacitně dostatečný prostor šaten. 2. využít dnes nevyužívané prostory v jednotlivých částech budovy k instalaci interaktivních exponátů 3. změnit způsob vytápění, zajistit stabilní příkon elektrické energie 4. zajistit ekologicky šetrnější hospodaření se splaškovou vodou 5. modernizovat projekční technologii v sále planetária (výtah pro planetárium) 6. vybudovat multifunkční „učebnu“ pro skupinu 30 studentů 7. využít venkovní areál k vytvoření pozorovacích míst včetně zahradnických úprav, nových komunikací a oplocení
44
Na základě takto definovaných potřeb byl vytvořen seznam stavebních objektů (SO) SO 01 SO 02 SO 03 SO 04 SO 05 SO 06
Rekonstrukce a přístavba objektu HaP vč.profesí a PBŘS, technologie planetária Zpevněné plochy, VO Kanalizace, ČOV (korekce stáv.PD) Hlubinné vrty pro tepelná čerpadla Trafostanice (korekce stáv.PD) Oplocení, sadové úpravy, zahradní architektura
promítací a výstavní
a provozních souborů (PS) PS 01
Technologie planetária a interaktivní exponáty Zdroj: Projektové dokumentace „Vesmírná brána – moderní centrum komunikace vědy“
Architektonické řešení
Dostavba haly je navržena jako skleněná válcová výseč přiléhající k severnímu vstupnímu průčelí části A stávajícího objektu. Výška konstrukce je 10.5m, průčelí, boky i střecha jsou skleněné. Hala nemá patra. Vybouráním oken ve stávajícím průčelí (z galerie do haly) a využitím stávající střechy jako nové plochy a galerie na stávající střeše vznikne ve vstupní hale třípodlažní arkádová galerie s hlavní úvodní částí expozic umístěných na podlaze, na stěnách ale i ve velkorysém vnitřním prostoru haly (exponát mezinárodní vesmírné stanice ISS, Foucaultovo kyvadlo apod.) Vnitřkem haly jsou vedeny visuté lávky a schodiště, které neobvyklým způsobem zpřístupňují prostorové exponáty a umocňují zážitek z nového prostoru, který připomíná prostor vesmíru a posouvá celkový výraz stavby o stupeň výš. Je tím podpořen koncept projektu, spočívající v interakci a dobrovolném zážitku. Vzhledem k tomu, že hala bude mít skleněnou střechu a její konstrukce bude maximálně odlehčená, bude celý vnitřní prostor haly i do ní otevřených galerií dobře viditelný zvenčí, stane se přitažlivou dominantou nejen objektu planetária, ale celého areálu. Hmota kopule planetária, dnes pokrytá pozinkovaným plechem bude potažena speciálním pletivem, které změkčí její formu. 45
Abychom dále zdůraznili myšlenku stavby jako kompozice hmotných objektů a nehmotných spojnic, rozhodli jsme se podpořit optickou tíhu krychlových objektů observatoří zásadním omezením plochy oken, a výraznou bílou barvou (omezení plochy prosklení je též důležité z hlediska zateplení objektu a potřeb vnitřních multimediálních expozic, kterým vyhovuje zatemnění a větší plochy stěn pro umístění panelů a exponátů, bílá barva omezuje zahřívání objektu sluncem, které způsobuje následné potíže při pozorování kvůli rozechvělému vzduchu, obklopujícímu observatoř). Optická tíha hmoty spojovacích krčků je naopak potlačena zvětšením prosklených ploch (francouzská okna) anebo nahrazením okenních otvorů plnými výplněmi ve formě dřevěných nik, otevřených dovnitř galerií, které překvapivým způsobem zvyšují rozmanitost expozičních prostor. Fasáda spojovacích krčků má tmavší barvu v přírodní šedi a bude porostlá popínavou rostlinou. Tím dojde ke splynutí se stromy v pozadí a celek bude lépe začleněn do krajiny. Uvnitř stávající budovy dojde k zásadnímu posunu ve výtvarném řešení. Vzhledem k zásadnímu rozšíření veřejně přístupných prostor do ploch bývalého zázemí, které nebylo navrženo ve standardu občanské stavby, musí zde dojít k obnově materiálů, barev a částečně i prostorového členění. Vztahy vnitřních prostor včetně barevnosti a osvětlení musí respektovat dramatickou linii vnitřní expozice, vyvolávat zvědavost a chuť návštěvníka do objevování dalších částí expozice a udržovat jej v rytmu očekávání a překvapení.
Dispoziční řešení Vzhledem k tomu, že původně nebyla budova určena pro umístění interaktivních exponátů, je třeba invenčně hledat a využít pro tyto účely prostory i neobvyklým způsobem. Expozice jsou umístěny kromě haly a vrchního foyer do chodeb, na schodiště do dřevěných, ven z budovy orientovaných nik, osazených místo oken apod. Zajímavé je využití neobvyklých půdorysů tzv. observatoří v „podkopulí“, kde je ve čtvercovém objemu budovy observatoře vepsána kruhová nosná stěna kupole a staticky oddělený, samostatně založený nosný pilíř dalekohledu. Tyto prostory byly dosud využity k podružným účelům, nyní jsou zpracovány do formy průchozího labyrintu s multimediální expozicí v neobyčejném prostorovém uspořádání. Těmito kroky se výrazně snižuje podíl komunikačních ploch v budově a vzrůstá její užitná hodnota. V principu však zůstává zachováno dispoziční řešení podle původního schématu. Z hlediska potřeby návštěvnického provozu však musí dojít k dílčím úpravám průchodů a příček, včetně soc. zázemí, zpřístupnění všech veřejných prostorů stavby pro handicapované podle vyhlášky č.398/2009 Sb. (vyrovnání povrchů, výtah, WC pro imobilní…). Budou propojeny dnes uzavřené vstupy z přízemí do sousedních křídel B a C. Dojde ke změnám využití místností a k dílčím úpravám jejich dispozic.
Konstrukční řešení Dostavba haly objekt A: Skleněná fasáda haly je samostojná, vyztužená nosníky z kaleného skla. Skleněný strop spočívá na ocelových vahadlech, nesených ocelovými sloupy, uloženými na stávajících sloupech konstrukce obvodové stěny planetária. Zadní části nosníků jsou kloubově připojeny do ŽB věnců stávajícího tělesa kopule planetária. Zvýšení podlahy v hale bude provedeno po vybednění pravidelné sítě instalačních kanálů a otvorů pro exponáty výplní z lehčeného betonu. Vrchní vrstva betonu bude vylita v kvalitě teracové podlahy a následně zbroušena. 46
Výtah bude hydraulický s viditelnou ocelovou konstrukcí, opláštěnou bezpečnostním sklem. Součástí ocelové konstrukce haly budou úpony k zavěšování prostorových exponátů s nosností do 500kg na jeden závěs. Stávající objekt: Úpravy ve stávajícím objektu jsou vesměs drobné a budou provedeny ve zdivu smíšeného konstrukčního systému klasickými zednickými metodami s prefabrikovanými překlady nad otvory. Nové příčky budou konstruovány z akustického sádrokartonu s dutou vrstvou pro vedení SLP instalací. Nové podhledy budou vytvořeny z minerálního rastru nebo plným akusticky tlumivým sádrokartonem (v exponovaných prostorách) se zapuštěným osvětlením. Zateplení bude provedeno typovou fasádní technologií na bázi PPs. Řada oken bude z hlediska potřeb multimediálních expozic zaslepena, některé otvory, které byly dříve okny, jsou osazeny plastickými dřevěnými výplněmi, které zevnitř slouží jako niky za účelem obohacení vnitřních výstavních prostorů. Zůstanou zachované stávající kamenné podlahy, v ostatních prostorách bude nové PVC linoleum. Rekapitulace ploch v rámci budovy „Vesmírná brána – moderní centrum komunikace vědy“ podle funkčních celků: KATEGORIE
Učebna a přednáškový sál
PLOCHA (m2)
1.NP
202,8
202,8
2.NP
160
Planetárium
160
Knihovna, studovna
31,7
31,7
Interaktivní expozice
748,6
236,4
Příprava pořadů, režie
23,8
Dílny
13,2
13,2
Seismika, observatoře
58,2
19,8
Pracovny lektorů
132,4
76
56,4
Denní místnosti, šatny
52,6
27,6
25
Komunikační plochy (mimo expozice)
110,6
56,2
60,8
Technické zázemí
55
45,6
9,4
Sklady
7
7
Úklid
5,4
5,4
Hygienická zařízení
60,9
47
13,9
Ostatní
24,2
10,8
13,4
1686,4
779,5
788,9
CELKEM UŽITNÉ
3.NP
426,2
79,6
23,8
38,4
118
47
Podrobný rozpis změn v jednotlivých částech budovy: Úpravy v objektu A – střední objekt planetária: Přízemí: V nové i staré části vstupní haly budou oproti stávajícímu stavu vyrovnány podlahy na jednotnou úroveň ±0,00. Nevyhovující pokladna bude přemístěna do centra haly ve formě otevřeného informačního pracoviště. Bude zvýšen standard sociálních zařízení, vybudována jediná šatna s kapacitou zvýšenou díky použití věšáků s kyvnými rameny, samoobslužné skříňky na ukládání zavazadel, místo pro nápojové automaty a místo pro odpočinek. Dále budou vytvořeny plochy pro umístění expozic včetně zasklených otvorů s exponáty v podlaze, přímý vstup do učebny umístěné v křídle B, nové niky pro umístění exponátů pod schody, místo stávající pokladny a místo zábradlí schodiště. Patro: V patře budou provedeny dílčí úpravy v sále planetária – vybudována nová otevřená režie s možností flexibilního umístění projektorů a dalších přístrojů, budou provedeny úpravy pro osazení nového projekčního systému planetária s elevací. Zatemňovací zádveří budou nově umístěna mimo sál planetária tak, že rozdělí stávající chodbu/foyer na více logických celků a dají tak vzniknout novým místnostem galerie interaktivních pokusů. Galerie v patře planetária bude navíc zvětšena díky přemístění pracoven na severní straně planetária do křídel B a C budovy. Vznikne tak uzavřený prohlídkový okruh kolem sálu planetária. Okna na jižní straně galerie budou převážně zazděna nebo vyplněna výstavními nikami, okna v nové části galerie - na severní straně budou vybourána a otevře se plný průhled do nové skleněné haly. 3.NP: Severní segment stávající ploché střechy bude začleněn pod střechu galerie jako plnohodnotný výstavní prostor, bude zde vybudován odpočinkový prostor a asistenční místo pro návštěvníky. Prostor v novém nejvyšším patře bude sloužit převážně nejmladší generaci. Přístup do nového 3.NP je veden po schodišti zavěšeném v prostoru haly. Úpravy v objektu B – západní křídlo: Vzhledem k morálnímu zastarání budovy jsou některé místnosti nevhodně umístěny, nebo nemohou být pro svou náplň využívány. Většina komunikačních prostor je opět nově využita pro galerii interaktivních pokusů. Bude změněno užívání místností: Přízemí: 37 příruční knihovna 38 klubovna 39 mechanická dílna 40 mechanická dílna
-
0.26 0.28 0.27 0.29
pracovna lektora pracovna lektora čítárna knihovna, studovna
48
Patro: 124 125 126 128 130
temná komora chodba admin chodba observatoř
-
1.24 1.25 1.26 1.28 1.30
šatna personálu kuchyňka denní místnost schodiště (galerie s exponáty) interaktivní expozice labyrint
Úpravy v objektu C levé křídlo: V přízemí bude objekt C propojen s objektem A. Sloučením místností 14, 15, 17 vznikne multimediální učebna pro 30 návštěvníků, která umožní lektorské vedení při práci s interaktivními exponáty (to není v galeriích možné pro nedostatek prostoru). Dále bude v učebně, vybavené počítači a pracovními stoly pro kolektivní práci možné provádět práci s úžeji zaměřenými zájmovými skupinami, nebo studenty VŠB - TUO. Bude změněno užívání místností: Přízemí: 14 šatna 15 optika pracovna 16 optika pracovna 17 unik. technika prac. 18 unik. technika prac. 19 temná komora 24,25 seismika akumulátory 22 seismika pracovna 26 seismoakustika prac.
-
0.30 0.30 0.31 0.30 0.33 0.32 035 0.31 0.38
učebna učebna galerie s exponáty učebna pracovna - kabinet sklad pracovna seismiky interaktivní expozice seismika - pracovna
Patro: 108 118 116 115 114 108 109
-
1.05 1.01 1.02 1.03 1.06 1.05 1.07
schodiště (galerie s exponáty) labyrint s exponáty pracovna lektora pracovna lektora střižna schodiště (galerie s exponáty) elektronická dílna
Chodba observatoř magnetismus astronomie časová laboratoř chodba pokoj
49
Výsledný stavební program dle podlaží 1NP ČÁST A: 0.01 0.02 0.03 0.04 0.05 0.06 0.07 0.08 0.09 0.10 0.11 0.12 0.13 0.14
PŘEDNÁŠKOVÝ SÁL PROMÍTACÍ KABINA VSTUPNÍ HALA WC IMOBILNÍ PŘEDSÍŇ WC ŽENY ÚKLID WC ŽENY VZDUCHOTECHNIKA AKUMULACE UT DÍLNA ENERGETIKA WC MUŽI MUŽI PŘEDSÍŇ WC ŠATNA ÚKLID
155m2 10m2 201,8m2 4m2 6m2 2,7m2 17,8m2 37m2 13,2m2 8,6m2 13,3m2 5,9m2 2,7m2 3,9m2
ČÁST B: 0.15 0.16 0.17 0.18 0.19 0.20 0.21 0.22 0.23 0.24 0.25 0.26 0.27 0.28 0.29
ŠATNA PRACOVNA SKLAD KUCHYŇKA PRACOVNA UKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBA PŘÍSTROJŮ CHODBA HYGIENICKÁ BUŇKA WC SCHODIŠTĚ SKLAD PRACOVNA ČÍTÁRNA PRACOVNA KNIHOVNA, STUDOVNA
23,7m2 14,5m2 2,6m2 9m2 12,4m2 12,3m2 6m2 4,9m2 2,4m2 20,9m2 5,9m2 11m2 10,8m2 21,5m2 20,9m2
ČÁST C: 0.30 0.31 0.32 0.33
UČEBNA GALERIE SKLAD PRACOVNA
47,8m2 21,8m2 7m2 8,3m2 50
SCHODIŠTĚ PRACOVNA INTERAKTIVNÍ EXPOZICE SEISMIKA PRACOVNA
20,1m2 19,8m2 8,3m2 19,8m2 15,4m2
ČÁST C: 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11
INTERAKTIVNÍ EXPOZICE - LABYRINT PRACOVNA PRACOVNA TECHNOLOGICKÝ PULT SCHODIŠTĚ STŘIŽNA ELEKTRONICKÁ DÍLNA PŘEDSÍŇ WC PŘEDSÍŇ WC WC WC
69m2 15,9m2 15,9m2 5,3m2 19,9m2 8,9m2 8,6m2 1,6m2 1,2m2 1,3m2 1,6m2
ČÁST A: 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18
GALERIE REŽIE STROJOVNA SÁL PLANETÁRIA PROSTOROVÁ LÁVKA ZATEMNĚNÍ ZATEMNĚNÍ
246,5m2 24,9m2 9,4m2 160m2 7,1m2 2,7m2 2,7m2
ČÁST B: 1.19 1.20 1.21 1.22 1.23 1.24 1.25 1.26 1.27 1.28 1.29
SKLAD KOUPELNA WC PŘEDSÍŇ PŘEDSÍŇ ŠATNA PERSONÁLU KUCHYŇSKÝ KOUT DENNÍ MÍSTNOST PRACOVNA SCHODIŠTĚ INTERAKTIVNÍ EXPOZICE LABYRINT
8m2 2,79m2 1,3m2 2,2m2 1,1m2 8,1m2 8,1m2 16,9m2 16,6m2 19,8m2 69,2m2
0.34 0.35 0.36 0.37 0.38 2NP
51
3NP ČÁST A: 2.01 2.02
ZIMNÍ ZAHRADA SCHODIŠTĚ NA GALERII
61,4m2 11,3m2
Obrázek : Výsek dispozice 2.NP, podrobněji viz DUR
52
Rekapitulace ploch vzhledem k požadovaným monitorovacím indikátorům:
2
přízemí 2.NP 3.NP celkem
Nově vybudovaná plocha m vnitřní podlahová plocha z toho užitná 108 83,7 6,3 72,7 162,7
Rekonstruovaná plocha m
2
749,5 774,6 38,4 1562,5
Plocha parkoviště venkovní 4 místa pro hendikepované 49,22 m2 ke stání autobusů i OA využíváme odstavný pruh na místní komunikaci v majetku obce
Detailní rozpočet stavební části projektu na úrovni DUR tvoří samostatnou přílohu Projektové žádosti – Příloha č. 13 Detailní rozpočet stavební části projektu.
Investice do přístrojového vybavení Investice do techniky, technologií a přístrojového vybavení je možné rozdělit do šesti skupin podle jednotlivých modernizovaných prostředí, navíc zahrnuje také moderní návštěvnický systém. 1. Planetárium Sál planetária bude v rámci projektu vybaven novým opticko-mechanickým planetáriem ZKP4 Carl Zeiss (nebo ekvivalentem) a digitálním planetáriem s projektory Velvet Carl Zeiss (exkluzivní parametry kontrastu) s širokoúhlým stereoskopickým segmentem (3D) orientovaným do prostoru před diváky. Bude zde instalována také novinka z oblasti prostorové vizualizace – systém Heliodisplay. Jedná se o projektor schopný promítat obraz přímo do vzduchu místnosti. (způsob projekce podléhá technologickému patentu). Dále bude sál vybaven novou bezešvou projekční plochou, jejíž průměr se oproti současnému stavu zvětší. Vzniklá rampa po obvodu sálu bude využita pro montáž projektorů a světelných efektů. Sál bude vybaven novým ozvučením, které poskytne kvalitní prostorový zvuk. Tato úprava bude nutná také z důvodu zvětšení průměru, což bude znamenat celkovou změnu akustiky sálu. Přenosná reprodukční zařízení pak umožní nabídnout i jednotlivým zahraničním návštěvníkům odpovídající jazykovou verzi pořadu. Kromě celkového technologického vylepšení interiéru sálu, je nutné pořídit také 100 nových křesel. Jejich součástí bude bezdrátové hlasovací zařízení, které umožní zařazení vzdělávacích či zábavných kvizů či větvení pořadů podle převažujícího přání návštěvníků. Takto opravený sál planetária s novou projekční technologií bude patřit k nejmodernějším planetáriím v Evropě a na světě. 53
Zařízení opticko-mechanické planetárium ZKP4 Carl Zeiss (nebo ekvivalent) digitální planetárium s širokoúhlým stereoskopickým segmentem Heliodisplay, model L 90“ nový audiosystém, řešení pro jiné jazykové verze a hlasovací zařízení 100 ks brýlí Infitec Max nová bezešvá projekční plocha výtah ZKP4, instalace a další příslušenství (nebo ekvivalent) světelný park křesla (100 ks)
cena v tis.Kč 6750 25920 1200 1205 1200 4428 3699 500 1500
celkem
46 402
2. Přednáškový sál Plánované využití polarizační 3D technologie si vyžádá pořízení stereoskopického projekčního systému se sadou sta kusů aktivních brýlí (technologie NVIDIA) a také nového projekčního plátna Pro zkvalitnění přednášek bude přednáškový sál vybaven interaktivní tabulí, bezdrátovým hlasovacím zařízením a novým ozvučením.
Zařízení stereoskopická projekce (technologie NVIDIA) včetně brýlí a projekčního plátna interaktivní tabule nový audiosystém, řešení pro jiné jazykové verze a hlasovací zařízení světelný park
cena v tis.Kč 570 40 1005 100
celkem
1 715
3. Galerie interaktivních pokusů (GIP) GIP bude vybavena jak elektronickými, tak „mechanickými“ exponáty demonstrujícími řadu přírodních jevů a zákonů, většina z nich bude interaktivní (tzv. hand and brain made). Bude zahrnovat velkoplošné tištěné panely i maloplošné projekce. Jako prezentační bude využita i plocha podlahy ve vstupní hale. Zdvojená podlaha umožní vytvořit sérií „průhledů“, do nichž budou umístěny podsvětlené snímky vesmíru a povrchu Země, největší průhled bude fungovat jako otočná mapa hvězdné oblohy (pro naši zeměpisnou šířku). Ve vstupní hale v přízemí bude dominujícím exponátem velký glóbus symbolizující hlavní motto GIP (postavení Země ve vesmíru) a Foucaultovo kyvadlo. Vstupní hala bude „otevřená“ přes obě patra, v úrovni 2. NP v ní budou zavěšeny modely několika sond, kosmických lodí atd. ( ISS, Apollo, Cassini, sonda k Marsu). Informace k těmto exponátům budou umístěny na panelech v části zábradlí na 54
ochozu. V prostoru bude umístěna funkční replika Galileova dalekohledu a také současný astronomický dalekohled (čočkový), jimiž bude možné pozorovat krajinu nebo cíle umístěné v areálu HaP (fotografie astronomických objektů), na jiném místě budou zavěšeny modely kosmických dalekohledů HST a JWST, na interaktivních panelech s popisem konstrukce velkých dalekohledů bude možno shlédnout projekci videosnímků o historii astronomie a vývoji astronomické pozorovací techniky. Celkově bude galerii možno rozčlenit do „tématických hnízd“ jednotlivých představovaných přírodovědeckých disciplín. Rozsáhle budou zpracována astronomická témata. Budou k dispozici jednak na tištěných i interaktivních panelech, dominantní budou zejména interaktivní exponáty a experimenty: mlžná komora, experimenty „Měření přirozené radioaktivity“, „Magdeburské polokoule“ a „Gyroskopy“, exponát „Vytvoř kráter“. Astronautice bude věnována scenérie napodobující povrch Marsu, po kterém se bude pohybovat robot – vozítko, které budou moci návštěvníci sami dálkově ovládat. Prostředí bude sloužit i jako „fotografický koutek“. Rozsáhlé plochy stěn a výklenků ochozu budou využity k umístění např. fotografií vesmírných objektů či podrobnějších tématicky zaměřených informací. V prostoru ochozu budou rozmístěna speciální sedátka s monitory, na kterých budou promítány krátké videosnímky s obdobnou tématikou, ale s důrazem na využití dynamických možností tohoto média. Významnou součástí astronomické části expozice bude sada elektronických astronomických laboratorních cvičení z praktické astronomie nazvaných „Staň se na chvíli astronomem!“ Jedná se o počítačovou aplikaci nainstalovanou ve všech návštěvnicky dostupných PC v rámci expozice. Její obsah bude průběžně a neustále obměňován a aktualizován. Inspirací se stal soubor programů CLEA (http://www3.gettysburg.edu/~marschal/clea/CLEAhome.html). Přehled témat: pozorování pulzarů, měření poloh planetek, měření rotace Merkuru, měření jasnosti hvězd, spektrální klasifikace hvězd, rozpínání vesmíru, měření rychlosti světla, supernovy a další. V části expozice věnované vybraným oblastem fyziky a optiky bude umístěn „Magnetický levitátor“, interaktivní optická lavice s nelineárními optickými jevy a vodíková pohonná jednotka v souvislosti s vodíkovou energetikou. Tématu „oko, zrak, senzorika“ budou věnovány experimenty demonstrující infračervené a ultrafialové záření, „Vodní zrcadlo“, „Antigravitační zrcadlo“. Bude zde také názorný exponát rozebíratelného modelu oka a humanoidní robot střední velikosti vybavený „technickými smysly“ – senzory. Vše bude doplněné informacemi na několika interaktivních panelech a interaktivními experimenty „Barva a teplota“, „Spektra“, Crooksův mlýnek. Jádrem expozice geologie bude exponát „Globe 4D“, který návštěvníkům přiblíží základní vlastnosti Země jako planetárního tělesa a její vývoj a interaktivní mechanický objekt – karusel, umožňující projekci zvětšených horninových preparátů v polarizovaném světle. Objekt umožní návštěvníkovi jednak volbu horniny a jednak možnost otáčení preparátem v polarizovaném světle. Návštěvník pak může sledovat celkovou strukturu horniny, jednotlivé minerály v jejich interferenčních barvách a změnu těchto barev při otáčení. Projekce bude prováděna na plátno nebo na vhodnou matnici (např. matné sklo nebo bílá stěna). Doplňkem budou potištěné panely s plastickým objektem, vitríny s
55
ukázkami hornin (asi 10 kusů), interaktivní mapa ložisek nerostných surovin a projekce deskové tektoniky. Expozice seizmologie zahrnuje PC s elektronickou mapou aktuální seizmicity ve světě a skutečný záznam seizmografu ze stanice Ostrava – Krásné Pole, který se nachází přímo v areálu HaP JP. Demonstrační část expozice umožní návštěvníkovi vytvoření „vlastního zemětřesení“ a jeho registraci jednoduchým seizmometrem. Část GIP zaměřená na meteorologii, hydrologii a atmosféru naší planety bude obsahovat souvislou interaktivní expozici s interaktivními experimenty „Karteziánek“, „Větrná elektrárna“, „Nerovnoměrné ohřívání planety Země“, „Duha“, „Turbulence vzduchu a její vliv na astronomická pozorování“, „Tsunami“ a „Erozní působení větru“. Bude zde umístěn interaktivní exponát „Magnetické pole Země“ a „Polární záře“, projekce videosnímků nabídne především „Optické jevy v atmosféře“. Doplňující informační panely budou vybaveny elektronickými interaktivními prvky a ponesou přehledně zpracované základy meteorologie, schéma zemské atmosféry a jejího členění. Pro praktické využití zde bude umístěn přístroj, který dokáže návštěvníkům analyzovat tvrdost doneseného vzorku vody. Živou složku přírodního prostředí bude představovat část expozice nazvaná „Život na Zemi a exobiologie“ obsahující PC stojan s projekcí, kterou se budou promítat zejména vzorky živých organismů v roztocích umístěných pod speciálním mikroskopem. Obsahová část této části expozice bude obměnitelná – přípravu vzorků budou zajišťovat studenti environmentálního inženýrství na Hornicko-geologické fakultě VŠB – TUO. Tématiku využití a zpracování získaných dat o životním prostředí představí geoinformatická část expozice. Bude ji tvořit počítač, velkoplošný LCD monitor pro zobrazování map i jiných výstupů a dále menší dotykový LCD monitor pro ovládání expozice návštěvníkem. Obsahovou náplní bude postupně doplňovaný a aktualizuovaný soubor nejrůznějších mapových aplikací prezentujících Moravskoslezský kraj, město Ostravu a jednotlivé její částí, případně další lokality – města, krajiny, průmysl, dopravu, rekreaci apod. Mapové výstupy budou mít různé tématické zaměření i různou časovou souslednost. Bude se jednat o mapy historické i současné, bude možné prezentovat i vizualizace území. Tvorbou těchto aplikací se budou zabývat studenti oboru Geoinformatika v rámci svých bakalářských či diplomových prací, tudíž bude možná obměna a neustálé doplňování obsahu. Ke kiosku budou patřit i tři informační panely s popisem této vědní disciplíny, s ukázkami jejích výstupů a s vysvětlením jejího uplatnění v praxi. Součástí galerie bude také uzavíratelný prostor učebny o kapacitě 30 osob. Učebna bude vybavena interaktivní tabulí, projekčním plátnem a dataprojektorem a. Na stěnách učebny budou velkoplošné panely. Bude zde umístěna část expozice, která bude obměnitelná a bude umožňovat výměny exponátů s jinými podobnými institucemi. V rámci projektu bude vytvořena série exponátů „Vědecká fantastika v porovnání s fakty (sci-fi versus sci-facts)“ Předpokládáme použití, textů, pracovních listů, filmů, počítačových simulací, praktických ukázek a experimentů. Zahrnuje např. model povrchu Měsíce, model rakety či raketoplánu, repliku skafandru, model černé díry, parabolickou satelitní anténu, lasery a terče s fototranzistory, pomůcky pro 56
demonstraci tryskového pohonu, pomůcky k demonstraci měření vzdáleností pomocí umělých zdrojů světla a spektroskopů, počítačovou simulaci přistání na Měsíci a pádu do černé díry, kameru, počítač, projektor a speciální zrcadla k vytvoření iluze neviditelnosti. Shrnutí GIP bude vybavena celkem 44 informačními panely s celkovou plochou 178 m2, sedmi interaktivními rozšířeními daného exponátu (PC s dotykovým LCD monitorem), čtyřmi PC kiosky, třemi projekčními plochami s dataprojektory, dvěma interaktivními tabulemi a šesti zavěšenými prostorovými modely. Část interaktivních exponátů navrhli garanti příslušných části expozic – členové odborného týmu, kteří budou odpovídat i za jejich výrobu, instalaci a zprovoznění. Ostatní náměty jsme čerpali z řady jiných zdrojů, např. http://www.exploratorium.com/. Budou vyrobeny na zakázku, které bude předcházet výběrové řízení na autora scénáře a libreta expozice. Níže je tabulka s podrobnějším popisem jednotlivých exponátů GIP: 1. exponáty, zakoupitelné jako celek exponát velký globus
moderní refraktor
stručný popis
cena v tis. Kč
instalace
200
v poslední etapě stavebních prací
20
v poslední etapě stavebních prací
interaktivní glóbus zobrazující povrch Země, který je promítán na kulovou projekční plochu moderní dalekohled, který návštěvníkům zprostředkuje představu o současných možnostech optického zobrazování a zároveň srovnání s historickým Galileiho dalekohledem.
model oka
trojrozměrný anatomický model oka
20
v poslední etapě stavebních prací
testování tvrdosti vzorku vody
automatická analýza vzorků vody
30
před zahájením provozu
20
před zahájením provozu
5
před zahájením provozu
Galileův dalekohled plazmový globus
replika dalekohledu, který Galileo Galilei jako první použil k astronomickým pozorováním. průhledná koule, v níž probíhá elektrický výboj ve zředěném plynu - ukázka plazmatu jako tzv. čtvrtého skupenství hmoty 2. exponáty, které bude nutné nechat vyrobit na zakázku
exponát nelineární optické jevy
stručný popis optická lavice doplněná nelineárními optickými prvky
cena v tis. Kč
instalace
320
v poslední etapě stavebních prací
57
IR a UV vidění
gyroskop
zobrazení scény (např. obličeje či postav návštěvníků) v infračerveném nebo ultrafialovém oboru pomocí digitálních kamer a monitoru rotující setrvačník s reagující na změnu osy rotace nezvyklým pohybem
100
v poslední etapě stavebních prací
50
v poslední etapě stavebních prací
voda
živé organismy pod mikroskopem
50
v poslední etapě stavebních prací
modely
ISS, Apollo, Cassini, sonda u Marsu, modely dalekohledů HST, JWST
360
před zahájením provozu
expozice geologie
mikroskop s otočným karuselem s různými vzorky
320
před zahájením provozu
Foucaultovo kyvadlo
exponát dokazující rotaci Země
300
před zahájením provozu
povrch Marsu, robot, fotokoutek
model povrchu planety Mars s ovladatelným modelem robotické pojízdné sondy ukázka tzv. palivových článků jako alternativního zdroje energie, vazba na nejhojnější prvek ve vesmíru ovladatelný robot se strojovým vnímáním podobným lidským smyslům
200
před zahájením provozu
200
před zahájením provozu
100
před zahájením provozu
vodíková pohonná jednotka robot se senzory polární záře
historický experiment s modelem Země ve výbojové trubici s magnetickým polem
80
před zahájením provozu
expozice seizmologie
simulátor zemětřesení
80
před zahájením provozu
70
před zahájením provozu
60
před zahájením provozu
50
před zahájením provozu
50
před zahájením provozu
50
před zahájením provozu
50
před zahájením provozu
magdeburské polokoule (demonstrace vakua) nerovnoměrné ohřívání Země volný pád Geiger-Müller aneb změř svou radioaktivitu vodní zrcadlo levitátor
klasický experiment s nízkým tlakem (vakuem) uvnitř dvou oddělitelných polokoulí, které jdou od sebe jen obtížně odtrhnout model planety Země ozařovaný zdrojem světla („Slunce“), které dopadá na povrch pod různými úhly, čímž dochází k jeho nestejnému ohřívání praktická ilustrace volného pádu pomocí vakuované průhledné trubice se dvěma tělesy různých hmotností a tvarů detektor radioaktivního záření ukazující návštěvníkům úroveň jejich (přirozené) radiace jednoduchá ukázka odrazu světla na rozhraní kapaliny a vzduchu při netradičním pohledu zdola levitace pomocí souhlasných pólů magnetu
58
Dopplerův efekt
demonstrace závislosti frekvence vlnění na pohybu jeho zdroje, v tomto případě jde o slyšitelné zvukové vlny
50
před zahájením provozu
barva a teplota
ilustrace souvislosti barvy a teploty zdroje záření
50
před zahájením provozu
spektra
ukázka spekter některých zdrojů světla např. výbojových trubic
50
před zahájením provozu
50
před zahájením provozu
50
před zahájením provozu
50
před zahájením provozu
50
před zahájením provozu
40
v poslední etapě stavebních prací
30
před zahájením provozu
30
před zahájením provozu
30
před zahájením provozu
20
před zahájením provozu
větrná elektrárna tsunami větrná eroze gravitační studna magnetické pole Země
Crooksův mlýnek duha turbulence vzduchu karteziánek
ukázka výroby elektrické energie pomocí větrníku s generátorem elektrického proudu v podlouhlém plochém akváriu si návštěvníci zkusí vyvolat vlnu, sledovat její šíření a účinky na modelu pobřeží návštěvníci pomocí ovladatelného ventilátoru vytvářejí model pouštní krajiny pohyb těles v centrálním gravitačním poli jednoduchý interaktivní způsob detekce magnetického pole Země pomocí proudu indukovaného v otáčivé cívce větrník umístěný na ose s nízkým třením ve vakuované průhledné nádobě, který se roztočí po ozáření světelným zdrojem rozklad bílého světla pomocí skleněných těles o různém tvaru (hranoly, koule) názorná ukázka drobných chaotických změn indexu lomu ohřátého vzduchu ovlivňující pozorování dalekohledem těleso v nádobě s vodou, které se v ní vertikálně pohybuje v závislosti na tlaku vnější síly
desková tektonika, pohyb kontinentů interaktivní
interaktivní model umožňující posun kontinentů
20
před zahájením provozu
antigravitační zrcadlo
optický klam vytvořený zrcadlem o výšce lidské postavy – iluze levitace
15
před zahájením provozu
Pozn. Uvedené ceny exponátů jsou včetně DPH
Celková cena všech exponátů je 3 320 000,- Kč.
59
Speciální exponáty jsou shrnuty v následující tabulce.
Zařízení
cena v tis.Kč
Globe 4D (+ projektor)
720
projekční plátna, interaktivní tabule, dataprojektory
295
promítání z mikroskopu, život a exobiologie
200
průhledy v podlaze – otočná mapa v podlaze
100
veškeré interaktivní exponáty, jak jsou popsány výše
3320
menší exponáty „sci-fi versus sci-facts“
1500
kosmologie v kostce, částicová fyzika, mlžná komora PC stanice - kiosky se zobrazovacími monitory SW pro interaktivní panely s elektronickým rozšířením exponátů Staň se na chvíli astronomem! - zjednodušená lab. cvičení CLEA nástěnné tištěné a prostorově řešené infopanely
1000 270 312 800 478
3 upoutávkové filmy pro projekce max 15 min
150
celkem
9145
4. Hvězdárna Západní kopule určená především pro pozorování oblohy pro školy a širokou veřejnost bude modernizována a vybavena dalekohledem o průměru 400 mm, který umožní lepší pozorování slabších objektů. Bude zakoupena také CCD kamera, která návštěvníkům umožní pořízení snímku pozorovaného objektu (ten si navíc budou moci v elektronické podobě odnést nebo zaslat na zvolenou e-adresu). Prostředí kopule bude dále modernizováno novou projekční technikou vhodnou pro večerní pozorování. Ta umožní nejen zkvalitnění večerních pozorování a dovolí zařadit alternativní produkci v případech náhlého zhoršení počasí. Východní kopule slouží především odborným pozorováním zájemcům s hlubším zájmem o astronomii z řad studentů a dalších dobrovolníků, veřejnosti je zpřístupněna při mimořádných pozorovacích kampaních. V rámci řešení projektu bude provedena automatizace obou kopulí a dalekohledů a vybudování vhodného internetového rozhraní pro vzdálený přístup. Plné ovládání dalekohledu umožní využít až 95% jasných nocí. Obě kopule budou vybaveny sklápěcími židlemi. Zařízení projekční technika vhodná pro večerní pozorování, PC automatizace kopulí a dalekohledů nový dalekohled s CCD kamerou sklápěcí židle
cena v tis.Kč celkem 30 580 770 48
1428
60
5. Venkovní amfiteátr Bude doplňkem pozorování na hvězdárně. V denních hodinách bude za jasného počasí sloužit k aktivitám souvisejícím s pozorováním Slunce, ve večerních hodinách (za jasného počasí) pak k pozorování oblohy (bez dalekohledu). Amfiteátr bude vybaven slunečním dalekohledem a exteriérovým ozvučením. Jeho okolí bude využito k umístění venkovních exponátů slunečních hodin, solárních panelů a fotovoltaických článků, na nichž bude demonstrováno fungování sluneční elektrárny. Zařízení cena v tis.Kč externí audiosystém a laserová ukazovátka 55 exteriérové interaktivní exponáty (sluneční hodiny, solární elektrárna) 260 sluneční dalekohled
185
celkem
500
6. Mobilní planetárium Mobilní planetárium představuje zcela nové prezentační prostředí v rámci projektu Vesmírná brána. Jeho hlavní částí je nafukovací kopule o průměru 6 metrů (pro cca 30 návštěvníků) a projektor hvězdné oblohy (dataprojektor se speciálním objektivem a počítač). Pro účely jeho autonomního fungování je nutné pořídit malou elektrocentrálu.
Zařízení
cena v tis.Kč
projekční přístroj, PC, projekční plátno, elektrocentrála
750
nafukovací kopule, plastová sedátka
300
celkem
1050
Pozn. Uvedené ceny přístrojů. technologií a zařízení jsou včetně DPH
Investice do nehmotných aktiv a další aktivity směřující k zabezpečení center popularizace a souvisejících služeb Nejvýznamnějším nehmotným aktivem projektu Vesmírná brána je návštěvnický systém. Způsob, kdy je návštěvník automaticky vtahován do procesu prohlídky/návštěvy, se prosazuje ve všech částech objektu. Předpokládáme, že přispěje ke spokojenosti návštěvníka a vyšší návštěvnosti. Důležité jsou zejména tyto vlastnosti: 1. Díky identifikaci návštěvníka (podle dobrovolně zadaných údajů s ohledem na ochranu osobních údajů) a jeho automatické interakci s návštěvní trasou je možné přizpůsobit výklad, trasu či nabídku exponátů každému návštěvníkovi opravdu „na míru“.
61
2. Díky sledování skutečného pohybu návštěvníka ve spojení s jeho základní identifikací je možné zpětně vyhodnocovat jeho skutečnou trasu, zájem o exponáty a další parametry. Data je možné využít k optimalizaci tras pro jednotlivé skupiny návštěvníků a k optimalizaci expozic dle skutečného zájmu o ně. 3. umožní lepší organizaci návštěvnického centra – zejména tím, že může sloužit jako propustka do zaplacených částí budovy, resp. expozic či sálů – sálu planetária, hvězdárny apod. Návrh optimálního řešení Vstupenka bude vybavena RFID tagem, toto řešení je standardně dostupné. Buď budou předtištěny, nebo se budou tisknout v pokladně na tiskárně vybavené RFID modulem. Se vstupenkou přistoupí návštěvník k informačnímu panelu, kde na dotykové obrazovce provede svoje přiřazení k určité skupině (znalostní, jazykové, věkové či další) – vše samozřejmě nepovinně. Ve dveřích mezi místnostmi budou instalovány čtecí antény, které s vysokou spolehlivostí přečtou RFID tag na vstupence. Na informačních panelech budou zobrazovány informace o počtu návštěvníků v místnosti a další statistiky. Jednotlivé exponáty budou rovněž vybaveny RFID čtečkou a v okamžiku, kdy se návštěvník přiblíží do jejich blízkosti, spustí se audiovizuální prezentace dle zvolené úrovně. Na konci návštěvního okruhu bude zobrazena statistika pohybu (délka trasy, počet exponátů a další). Volitelně bude možno používat individuální audiotechniku (sluchátka), která budou pracovat na stejném principu. Celkové výsledky pohybu návštěvníků budou k dispozici managementu a volitelně i veřejnosti na internetu. Infrastrukturu systému LAN tvoří serverová část, která je metalicky spojená s jednotlivými zařízeními. Prostory jsou rovněž pokryty WiFi signálem. Čtečky RFID ve dveřích vzhledem k výkonu antén není možno napájet pomocí POE a musí mít lokální napájení 230V. Čtečky u exponátů je možno napájet po datovém kabelu. U jednotlivých exponátů a na vhodných místech v prostoru budou koncová audiovizuální zařízení řešená formou tenkých klientů. Nadřazená aplikace bude nejen v reálném čase řídit prohlídku (zobrazování textů na panelech, spouštění audiovizuálních prezentací, interaktivní úlohy a další), ale i poskytovat potřebné statistiky pro kontinuální zlepšování expozice. Důležitou součástí je veřejné sdělování informací přes www rozhraní.
Zařízení
cena v tis.Kč
RFID HW i nadřazená aplikace
6000
turnikety – el. branky (4 ks)
500
celkem
6500
Pozn. Uvedené ceny zařízení a technologií jsou včetně DPH
62
Investiční části a celky Z hlediska investičních částí je možné projekt rozdělit do pěti celků. 1. stavba Jádrem celého projektu je stavební revitalizace celého areálu. Tato část má dvě etapy: prvním krokem první etapy bude výběrové řízení na dodavatele projektové stavební dokumentace, druhým krokem pak následně samotné její vytvoření. Druhá etapa stavebních prací bude zahájena vypsáním výběrového řízení na dodavatele prováděcí projektové dokumentace a na zhotovitele stavby. Poté budou následovat veškeré plánované stavební úpravy uvnitř budovy i na přilehlých pozemcích – přístavba nové vstupní haly, vybudování trafostanice a čističky odpadních vod, nových přístupových komunikací a oplocení, vybudování venkovního amfiteátru. Jejich postup bude definován v prováděcí projektové dokumentaci. Dodržování harmonogramu stavebních prací stejně jako správnost a vhodnost jednotlivých technologických postupů bude pod autorským dozorem projektanta i pod technickým dozorem investora. 2. libreto a scénář galerie interaktivních pokusů Vzhledem ke specifičnosti a rozsáhlosti souboru exponátů pro galerii interaktivních pokusů a jeho charakteru autorského díla bude vypsáno výběrové řízení na jeho zhotovení. Po zpracování bude probíhat fáze výroby jednotlivých částí expozic a následně jejich instalace a zakomponování do interiéru. 3. technologie Do revitalizovaného objektu a areálu budou postupně instalovány jednotlivé požadované technologie. Část z nich tvoří tzv. provozní soubor, který je součástí stavby z hlediska nutné projektové dokumentace na jejich instalaci. Tyto bude nutné instalovat v rámci stavebních prací – výtah pro přístroj planetária, nebo na ně bude nutné brát zřetel při realizaci stavebních úprav, přestože budou instalovány až po jejím dokončení. Většina technologií bude zakoupena na základě předem připravených výběrových řízení podle § 44, odst. 3 zákona č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů a současně tak, aby byla splněna Pravidla pro výběr dodavatelů OP VaVpI. První z nich – nákup mobilního planetária proběhne v nejkratším možném termínu po schválení žádosti, aby mohlo být zprovozněno současně se zahájením stavebních prací, což bude vyžadovat přerušení provozu a uzavření areálu. 4. edukační náplň Mnohé exponáty GIP jsou koncipovány jako interaktivní elektronické pomůcky – bude potřeba vytvořit počítačové aplikace a speciální SW vybavení. Pro plánované projekce bude potřeba vytvořit audiovizuální dílka. Jejich tvorbou budou pověřeni jednak jednotliví členové odborného týmu, jednak profesionální filmová studia. 5. marketingově komunikační kampaň a propagace návštěvnického centra Za velmi důležitý předpoklad úspěchu celého projektu považujeme kvalitně připravenou a profesionálně provedenou marketingově komunikační kampaň. Bude pečlivě připravena a zahájena 63
v co nejkratším termínu po schválení žádosti. Bude rozdělena do několika fází, přičemž počáteční informační postupně přejde ve velmi intenzivní před zahájením provozní fáze celého projektu. Bude realizována s profesionální komunikační agenturou, která bude vybrána na základě odpovídajícího výběrového řízení. Jejím cílem bude oslovit všechny cílové skupiny způsobem a formou jednotlivým cílovým skupinám srozumitelným a motivujícím je k opakovaným návštěvám. Bude realizována ve spolupráci s profesionální marketingovou a komunikační agenturou.
Předpokládaná výběrová řízení a přehledný rozpis jednotlivých činností realizace projektu:
Období realizace
Název a stručný popis činnosti
1. Výběrové řízení na prováděcí projektovou dokumentaci 2. Výběrové řízení na realizátora a konzultanta marketingově 1 – 2/2011 komunikační (MK) kampaně projektu 3. VŘ na vytvoření autorského díla libreta a scénáře expozice galerie interaktivních pokusů (GIP) 4. Výběrové řízení na dodavatele technologií včetně AV a 1/2011 – 6/2012 prezentační techniky – těch bude víc v závislosti na jejich charakteru Podpis smlouvy s vítězným uchazečem na dodávku prováděcí projektové dokumentace 2/2011 · Podpis smlouvy s vítězným uchazečem o realizaci MK kampaně · Podpis smlouvy o vytvoření autorského díla libreta a scénáře GIP · Zpracování prováděcí projektové dokumentace stavby 2 – 3/2011 · Zpracování návrhu komunikačního mixu projektu · Zpracování libreta a scénáře GIP 1/2011 – 8/2012 · tvorba obsahu součástí expozice – filmy, SW, AV prezentace 5. Výběrové řízení na dodavatele stavby 3 – 6/2011 6. Výběrové řízení na koordinátora BOZP stavby 7. Výběrové řízení na projektovou dokumentaci interiéru · podpis smlouvy s vítězným uchazečem na dodavatele stavby · podpis smlouvy s vítězným uchazečem na koordinátora BOZP stavby 4/2011 – · Podpis smlouvy s vítězným uchazečem na projektovou 10/2011 dokumentaci interiéru · Podpis smlouvy s vítězným uchazečem na dodávku AV technologií a prezentační techniky · podpisy smluv s jednotlivými dodavateli technologií · Zpracování dokumentace k provedení stavby (DPS) 7 – 8/2011 o plán BOZP pro výstavbu 64
o autorský dozor projektanta 7/2011 - 3/2012 výroba a nákup exponátů 6/2011 zahájení úvodní fáze propagace projektu 7/2011 – 7/2012 realizace stavby 7 – 9/2011 · zpracování PD interiéru 10/2011 – 10/2012 · výroba a nákup AV technologií a prezentační techniky 11 - 12/2011. 8. Výběrové řízení na dodavatele interiéru 1/2012 · Podpis smlouvy s vítězným uchazečem - dodavatelem interiéru 1 – 6/2012 · výroba interiérových prvků · dodávka a instalace interiérových prvků 4 – 10/2012 · instalace AV technologií a prezentační techniky · dodávka experimentů a dalšího vybavení GIP 8/2012 Kolaudace stavby 9 – 12/2012 Zkušební provoz, intenzivní propagační kampaň návštěvnického centra
Všechny veřejné zakázky budou realizovány podle ustanovení § 6 a § 12 odst. 3 zákona č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů a taktéž v souladu s Pravidly pro výběr dodavatelů OP VaVpI a vnitřními předpisy školy - směrnice TUO_SME_06_010 Zadávání veřejných zakázek. Navrhované řešení je systematicky a koncepčně zpracované. Jeho kvalitní zvládnutí je garantováno profesionalitou a zkušenostmi žadatele a investora VŠB - Technické univerzity Ostrava. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, žadatel má mnohaleté zkušenosti s řešením podobných a ještě náročnějších projektů. Vzhledem k hladkému průběhu realizace celého projektu je personální obsazení realizačního týmu zajištěno odborníky se zkušenostmi s realizací investičních akcí podobného charakteru a specializovanými na jim určenou oblast. Jsou tak splněny všechny předpoklady k úspěšnému zvládnutí realizační fáze projektu. Na základě intenzivní práce všech zainteresovaných osob v přípravné fázi projektu má investor v současné době zpracované všechny podklady opravňující k podání žádosti o dotaci, jsou zahájeny práce na přípravě projektové dokumentace ke stavebnímu povolení tak, aby bylo získáno do 1. prosince 2010 a na začátku roku 2011 bylo možné okamžité zahájení realizační fáze projektu.
65
4.5 Harmonogram projektu Harmonogram projektu (Ganntův diagram)
66
67
5. Financování projektu Rozpočet projektu - popis Řešení a financování celého projektového záměru jsme od začátku pojali komplexně a systematicky. Všechny jeho dílčí části na sebe navazují, ale teprve všechny dohromady splní očekávaný efekt moderního návštěvnického centra. Celkově je rozpočet projektu možné rozčlenit do jednotlivých investičních celků, jak jsou uvedeny v kapitole 4.4 a jak jim odpovídají klíčové aktivity v aplikaci Benefit 7.
5.1 Komentář rozpočtu Komentář rozpočtu Příprava projektu Částky zahrnuté do položky přípravy projektu zahrnují náklady na přípravu potřebné projektové dokumentace na úrovni DUR a DSP, které byly realizovány na základě řádných výběrových řízení a byly vynaloženy před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zahrnují také položky na služby související s konzultacemi při přípravě žádosti o dotaci a s překladem studie proveditelnosti. Nemovitosti Položka Nemovitosti se v rámci projektu skládá z položek Pozemky, Pořízení stavby a Nákup staveb. Položky Pozemky a Nákup staveb jsou pro náš projekt irelevantní, pozemek i stávající budova jsou ve vlastnictví žadatele. Položka Pořízení stavby obsahuje výdaje spojené s rekonstrukcí budovy Hvězdárny a planetária Johanna Palisy a výdaje na projektovou dokumentaci týkající se jednotlivých stavebních částí projektu v období jeho realizace. Výdaje související se stavebním dozorem v průběhu realizace projektu jsou součástí výběrového řízení na dodavatele stavby. Souhrnný rozpočet pro stavební část projektového záměru na úrovni dokumentace k územnímu rozhodnutí je součástí Povinné přílohy č. 13 – Detailní rozpočet stavební části projektu. Cena stavby je odvozena z ceny za objemové jednotky rekonstruované části a novostavby. Většina dalších nákladů, jako jsou projektové dokumentace, zařízení staveniště, stavební technologie, interiér a venkovní úpravy lze rozdělit přímo úměrně ceně za část rekonstrukce a novostavby. Úspornost rozpočtové položky dokumentují údaje v níže uvedené tabulce, kde rozpočtová cena v rámci zpracované dokumentace je o 8 606 000 Kč nižší než původně vypočítaná.
m3 objem rekonstruované části budovy objem novostavby haly
zákl. rozpočet nákladů cena za 1m3 Kč cena celkem Kč
9 529
4 000
38 116 000
1 609
10 000
16 090 000
68
celková předpokládaná cena vypočtená
54 206 000
celková cena stavebních úprav budovy v rozpočtu v rámci zpracované dokumentace
45 600 000
Pořízení vybavení a zařízení expozic Položka pořízení vybavení a zařízení zahrnuje náklady na jednotlivé exponáty včetně ostatního vybavení k zabezpečení funkčnosti těchto exponátů. Kromě exponátů jsou zde zahrnuty položky projekční a prezentační technika, dalekohledy a ostatní pomůcky, dále také pracovní stanice, které budou součástí exponátů a notebooky a jejich příslušenství, které budou sloužit realizačnímu týmu projektu v rámci provozu centra. Počítače, notebooky a jejich příslušenství budou nakoupeny jako soubory movitých věcí. Podrobný rozpočet technického a technologického řešení projektu je uveden v tabulkových přehledech v části 4.4. Studie proveditelnosti – Technické a technologické řešení projektu. Při kalkulaci těchto nákladů bylo nutno vyjít ze specifičnosti většiny prostředí, čemuž odpovídají také specifické požadavky na použité technologie. Ty odpovídají v současné době těm nejmodernějším a nejprogresivnějším. Vzhledem k rychlosti technického pokroku je možné očekávat, že jejich cena bude v době nákupu na nižší úrovni, než je dnešní nabídková cena. Požadovaný hardware zahrnuje zejména PC jako součástí některých exponátů v GIP a dále serverové řešení návštěvnického systému. Nehmotný majetek V rámci této položky je uveden v položce 4.1 Software. Bude se jednat o základní software, který je nezbytně nutný pro funkčnost některých exponátů, dále SW pro využití projekčních technologií (software na tvorbu videosnímků, aktualizace databáze vesmírných objektů Uniview, vytvoření databáze návštěvnického systému apod.). Cena SW byla stanovena na základě předběžných výběrových řízení a zahrnuje používání SW po spuštění provozu NC. Služby Položka Služby je v rámci projektu složená z Výběrových řízení, Ostatních služeb a Poplatků. V rámci položky Ostatní služby se jedná o služby externích subjektů, které jsou potřebné pro realizaci projektu. Za velmi důležitou považujeme službu sestavení podrobného scénáře galerie interaktivních pokusů a vytvoření podrobné prováděcí dokumentace k jejímu vybudování. Dále budeme využívat služby filmového studia pro spolupráci na tvorbě videosnímků a také grafické studio a tiskárnu pro tvorbu některých tištěných exponátů. Také využijeme zakázkovou výrobu pro některé exponáty. Důležité budou také služby konzultační a poradenské. Tyto konzultační služby využijeme např. při přípravě výběrového řízení (např. při specifikaci požadované technologie) při sestavování plánu marketingové komunikace a upřesnění business modelu atd) a služby auditorů. Položku poplatky využijeme na placení členství v profesních organizacích (IPS – International Planetarium Society, Česká astronomická společnost apod.) 69
Osobní výdaje Položka Osobní výdaje obsahuje mzdy a zákonné odvody (zdravotní, sociální pojištění) pracovníků NC. V rámci mzdových výdajů jsou tyto výdaje ve výši, která je v místě a čase obvyklá a jsou nastaveny tak, že nedochází k překročení hranice superhrubé mzdy, která je 100% hrazená z OP VaVpI. V položce Ostatní osobní výdaje jsou zahrnuty výdaje na DPP pracovníků především odborného týmu, kteří se budou podílet na tvorbě expozic.
Osobní výdaje na realizaci projektu Vesmírná brána realizační tým odborný tým odvody osobní náklady celkem
počet osob 7 17 12
2011 1 020 000 1 840 000 843 200
2012 1 020 000 3 180 000 1 071 000
3 703 200 Kč
5 271 000 Kč
celkem za projekt
8 974 200 Kč
Publicita Položka publicita obsahuje v rámci projektu výdaje spojené s povinnou publicitou vyplývající z příslušných nařízení a požadavků Řídícího orgánu OP VaVpI. Člení se na Povinnou publicitu – investice, Povinnou publicitu – neinvestice a na výdaje spojené s propagací (PR) projektu. Povinná publicita neinvestice zahrnuje výdaje spojené s umístěním velkoplošného informačního panelu u rekonstruovaného objektu. Z této rozpočtové položky budou hrazeny také výdaje na inzeráty v celostátních i regionálních periodikách, bude vytvořena webová stránka projektu (její správu pak bude zajištěna v rámci provozu pověřeným pracovníkem) a budou hrazeny výdaje na povinnou publicitu u hmotných předmětů, které vycházejí, dle pravidel pro publicitu, z množství pořízených exponátů, které bude třeba opatřit štítky či samolepkami. Budou také uhrazeny náklady na trvalou pamětní desku umístěnou v areálu návštěvnického centra. Položka Propagace - zahrnuje veškeré propagační materiály a aktivity realizované na základě zpracovaného plánu propagace a zaměřené na jednotlivé cílové skupiny projektu. Materiál (spotřební a provozní) Položka materiál je v rámci projektu složená z Drobného dlouhodobého majetku a Spotřebního a provozního materiálu. S drobným dlouhodobým majetkem v projektu nepočítáme, v položce Spotřebního a provozního materiálu jsou uvedeny částky na základní spotřební materiál – především kancelářský materiál k zajištění realizace projektu. Energie Položka Energie obsahuje v rámci projektu výdaje na Energie, které přímo souvisí s projektem (voda, vytápění, elektrická energie). Položka představuje úhradu za spotřebovanou elektřinu, která bude zvýšená v době stavby, v době provozu bude pouze na spotřebu elektrických zařízení a technologií. Ceny jsou stanoveny podle současné spotřeby a aktuálních cen.
70
Nezpůsobilé výdaje Nezpůsobilé výdaje obsahují výdaje hrazené z jiných zdrojů než dotace. Do této položky se zahrnují nezpůsobilé výdaje investiční, nezpůsobilé výdaje neinvestiční a nezpůsobilé výdaje – DPH. V rámci nezpůsobilých výdajů investičních a neinvestičních nepočítáme s žádnými výdaji. Položka Nezpůsobilé výdaje - DPH - obsahují jen část DPH. Na základě základních principů vymezených v příslušných ustanoveních zákona o dani z přidané hodnoty byl uplatněn krátící koeficient pro DPH ve výši 0,78. Tato část DPH je nezpůsobilým výdajem. Jednotlivé investiční celky prakticky odpovídají jednotlivým klíčovým aktivitám popsaným v aplikaci Benefit7
5.2 Financování realizační fáze - zdroje Očekávaná výše dotace Pro účely realizace projektu Vesmírná brána – moderní centrum komunikace vědy očekáváme dotaci ve výši 149 603 544 Kč
Spolufinancování projektu Další případné výdaje projektu budou kryty z příjmů zřizovatele - VŠB – TU Ostrava, zejména z příjmů z činnosti Hvězdárny a planetária Johanna Palisy nebo z jiných zdrojů získaných žadatelem.
Případné příjmy z realizace projektu V rámci realizace projektu nepředpokládáme žádné příjmy z prodeje zařízení.
71
Cash-flow (CF) projektu
Harmonogram čerpání finančních prostředků projektu Vesmírná brána
2011 I
II
2012 III
IV
I
II
III
celkem po položkách
IV
VÝDAJE příprava projektu
1 622 832
stavba včetně interiéru
2 872 044
1 622 832 26 105 742
26 105 742
913 500
technologie HW
služby související s tvorbou obsahu
10 758 688
45 155 088
1 963 416
1 963 416
1 963 416
5 890 248
82 711 944
294 408
294 408
294 408
294 408
19 140
62 640
495 152
372 200
519 140
312 640
1 877 112
52 200
0
0
476 012
122 200
0
0
650 412
19 140
62 640
19 140
19 140
62 640
182 700
250 000
500 000
250 000
1 044 000
73 080
459 360
44 000 93 960
publicita spotřební materiál
10 932 900
294 408
služby související s realizací projektu marketing. kampaň
13 814 208
22 550 000
96 200
SW služby celkem
13 814 208
10 440
292 320 10 440
energie
31 320
1 472 040
31 320
83 520
339 300
339 300
339 300
113 100
113 100
113 100
1 357 200
mzdy
620 000
620 000
620 000
620 000
787 500
787 500
787 500
787 500
5 630 000
odvody
210 800
210 800
210 800
210 800
267 750
267 750
267 750
267 750
1 914 200
525 000
525 000
1 430 000
5 336 116 Kč 2 124 460 Kč
27 599 830 Kč
27 822 890 Kč
40 543 054 Kč
29 362 802 Kč
14 735 322 Kč 2 079 070 Kč
149 603 544 Kč
5 336 116 Kč 2 124 460 Kč
27 599 830 Kč
27 822 890 Kč
40 543 054 Kč
29 362 802 Kč
14 735 322 Kč 2 079 070 Kč
149 603 544 Kč
0
0
0
0
190 000
DPP
výdaje celkem
190 000
PŘÍJMY Dotace OP VaVpI CASH FLOW PROJEKTU
0
0
0
0
72
0
6. Udržitelnost projektu Zajištění fungování projektu po ukončení finanční pomoci OP VaVpI V současné době leží tíha zajištění provozu Hvězdárny a planetária zejména na samotném zřizovateli VŠB – TUO. Garantuje úhradu současných nákladů na provoz budovy, které jsou díky neefektivnímu vytápění velmi vysoké a také mzdové prostředky všech zaměstnanců. Na financování provozu se finančním příspěvkem podílí také statutární město Ostrava, část provozních nákladů je hrazena z příjmů na vstupném. Revitalizace budovy, změna vnitřního dispozičního řešení a vybudování prostoru pro rozvoj nových aktivit, modernizace používaných technologií, atraktivní pořady v jednotlivých prostředích a pestrý program jsou základními předpoklady pro zvýšení návštěvnosti areálu. Změna způsobu vytápění je zásadním úsporným opatřením pro hospodaření s elektrickou energií a potažmo s finančními prostředky na její úhradu. Umožní úsporu kolem 30 % dnešních nákladů na elektrickou energii. Zvýšení atraktivnosti zařízení umožní změnit také cenovou politiku vůči návštěvníkům, jak je popsáno v obchodním modelu. Cílem této politiky je zajistit zvýšení finanční soběstačnosti zařízení. Na základě zkušeností jiných podobných center se však nedá očekávat, že bude stoprocentní. Proto bude nutné zajistit vícezdrojové financování návštěvnického centra. Vzhledem k současné tradici a vztahu ke zřizovateli je zřejmý jeho zájem na fungování návštěvnického centra, protože v něm bude probíhat kvalitní komunikace s cílovými skupinami s cílem motivovat je a podporovat jejich zájem o studium přírodovědných a technických oborů. Zájem na fungování návštěvnického centra deklarovalo i statutární město Ostrava jeho zařazením do Integrovaného plánu rozvoje města. Dá se očekávat, že i nadále bude finančně podporovat jeho provoz minimálně v dosavadní výši. Vzhledem k velikosti spádové oblasti budeme usilovat také o finanční podporu i z jiných měst Moravskoslezského kraje. Dále budeme aktivně usilovat o získávání dalších finančních prostředků zejména na tvorbu atraktivních audiovizuálních pořadů a obměnu částí expozic v galerii interaktivních pokusů formou grantů a dotací na tvorbu a přípravu kulturně - vzdělávacích akcí na úrovni kraje. Nové atraktivní prostředí návštěvnického centra a manažerský způsob jeho řízení bude důležitým předpokladem pro snadnější získávání dalších finančních partnerů a sponzorů realizovaných aktivit. Jejich pomoc bude finanční – přímo určená na konkrétní aktivity, mediální - partnerství, které usnadní komunikaci s cílovými skupinami nebo tzv. bartrová – spolupráce při tvorbě aktivit.
73
Charakteristika plánovaných běžných provozních příjmů a výdajů PŘÍJMY Vstupné
Ročně 5 197 500 Kč
dotace města na provoz
750 000 Kč
dotace a granty na provoz a program
100 000 Kč
příjmy celkem
6 047 500 Kč
VÝDAJE
Ročně
Mzdy
4 051 500 Kč
Provoz
950 000 Kč
služby na provoz areálu
160 000 Kč
aktualizace programové nabídky
300 000 Kč
propagační aktivity
250 000 Kč
cestování a diety
120 000 Kč
výdaje celkem
5 831 500 Kč
Položka mzdy zahrnuje mzdové náklady včetně odvodů všech lektorů, techniků a lidí zajišťující provoz celého návštěvnického centra. Zahrnuje položky jak pracovních smluv se zaměstnanci, tak dohody o pracovní činnosti a dohod o provedení práce, které budeme využívat zejména pro pozice průvodců, lektorů juniorů a demonstrátorů na hvězdárně. Část těchto úvazků bude realizovatelná operativně v případě mimořádných akcí i pro brigádníky z řad studentů místních středních a vysokých škol a představuje zlepšení kvantity i kvality obslužného personálu. Provozní složka rozpočtu zahrnuje zejména náklady na energie a vodu, dále také náklady na odvoz odpadu, drobné provozní opravy a údržbu, včetně údržby technologií. Služby na provoz areálu zahrnují provoz kanceláří (telefony, poštovné, kancelářské potřeby apod.). Významnými a nezbytnými položkami rozpočtu v provozní fázi návštěvnického centra jsou částky potřebné k aktualizaci programové nabídky související s tvorbou či nákupem pořadů a audiovizuálních děl, obměnami exponátů, konáním aktuálních výstav a pořádáním mimořádných akcí. Pravidelnou investicí bude také částka určená na propagaci centra a s tím spojenými marketingovými aktivitami. Pro výměnu zkušeností a získávání nových podnětů a inspirací pro další činnost centra budou nezbytné také cesty na semináře, konference a podobné aktivity.
74
Charakteristika přírůstkových provozních výdajů vyvolaných zprovozněním investiční části projektu oproti aktuálnímu stavu, kalkulace případných úspor Zprovozněním modernizovaného návštěvnického centra dojde k výrazným změnám a úsporám v následujících směrech. Stavební hledisko Z hlediska stavby a jejího provozu bude výrazně úsporné hospodaření s energiemi – dojde k úsporám až na 20 % spotřeby elektřiny na vytápění díky využití tepelné energie geotermálních vrtů. Dle propočtu projektanta klesne z 270 000 kWh potřebných na vytápění akumulačními kamny na 54 500 kWh potřebných pro vytápění tepelnými čerpadly. Snížení ceny sice nebude přímo úměrné snížení spotřeby, jelikož bude využita jiná cenová sazba, i přesto se výrazně sníží finanční náklady na vytápění objektu. Naopak lze očekávat mírné zvýšení spotřeby elektřiny na provoz většího počtu nových výkonnějších technologií.
VÝDAJE Provoz z toho elektřina z toho na topení
skutečné před realizací projektu 1 470 000 Kč 1 430000 Kč 1 300000 Kč
odhadované po realizaci projektu 950 000 Kč 800 000 Kč 650 000 Kč
Také údržba budovy bude vzhledem k celkově provedené rekonstrukci podstatně méně finančně náročná. Technologické hledisko Vzhledem k tomu, že jednotlivá návštěvnická prostředí budou vybavena technologiemi na vysoké úrovni, nebude nutné investovat vysoké částky do jejich oprav a výměn. Nezbytná však bude jejich kvalifikovaná údržba a servis, což bude zajištěno přijetím člověka na pozici technika – programátora, který v současném zařízení dlouhodobě schází. Hledisko lidských zdrojů Realizací projektu bude umožněno efektivněji využít kvalifikované pracovní síly odborných lektorů a akademických pracovníků tím, že provoz centra budou zajišťovat na částečný úvazek, zbytek jim zůstane jako kapacita pro odbornou činnost pro zřizovatele. Naopak bude možné zajistit činnost méně kvalifikovaných průvodců a demonstrátorů na částečný úvazek a formou dohod o provedení pracovní činnosti či dohod o provedení práce, bude daleko lépe možné využít tohoto personálu operativně v případě zvýšeného zájmu o aktivity centra a při pořádání mimořádných aktivit.
75