Centrum ml{dežnického míčového sportu. Studie proveditelnosti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta

Centrum ml{dežnického míčového sportu – Studie proveditelnosti Bakal{řsk{ pr{ce

Vedoucí pr{ce: Ing. Mgr. Jan Přenosil, Ph.D

Lenka Fojtů

Brno 2010

PODĚKOVÁNÍ Za vedení při psaní bakal{řské pr{ce chci poděkovat Mgr. Ing. Janu Přenosilovi, Ph.D. z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Za cenné rady při zpracov{ní studie proveditelnosti bych pak r{da poděkovala také Mgr. Radku Řeřichovi, Ph.D. z Oddělení implementace evropských fondů Magistr{tu města Brna.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakal{řskou pr{ci vypracovala samostatně za použití literatury a zdrojů uvedených v seznamu. V Brně dne 22.5.2010

_______________________

ABSTRAKT Fojtů, L. Centrum ml{dežnického míčového sportu – Studie proveditelnosti, bakal{řsk{ pr{ce, Brno: 2010 V r{mci

bakal{řské

pr{ce

je

zpracov{na

studie

proveditelnosti

k projektovému z{měru statut{rního města Brna zaměřenému na rozvoj sportovní infrastruktury. Bakal{řsk{ pr{ce je členěna na č{st teoretickou a praktickou. Teoretick{ č{st se věnuje obecné charakteristice obce, její působnosti a možnostem financov{ní rozvojových aktivit obce z fondů EU. Podrobněji je zde pops{n Region{lní operační program NUTS II Jihovýchod a struktura studie proveditelnosti. V praktické č{sti jsou pak teoretick{ východiska studie proveditelnosti aplikov{na na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu. Klíčov{ slova: region{lní operační program, studie proveditelnosti, fondy EU, sportovní hala

ABSTRACT

Fojtů, L. The Centre of Youth Ball Sport – Feasibility study, bachelor thesis, Brno: 2010 Within the framework of this bachelor thesis, feasibility study to a project intention focused on development of sport infrastructure of the corporate town of Brno is processed. The thesis contains of a theoretical and a practical part. The theoretical part deals with general characteristic of municipality, its sphere of action and possibilities of financing developmental activities by EU funds. The work also describes Regional operating programme NUTS II South-East in detail. The practical part applies the theoretical data of feasibility study to the project of “the Centre of Youth Ball Sport”. Keywords: Regional Development Fund, Feasibility study, Eu Funds, sports hall

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl pr{ce

8

2

Metodika

9

3

Teoretick{ č{st

10

3.1

Charakteristika obce ...................................................................................... 10

3.2

Statut{rní město Brno.................................................................................... 12

3.3

Význam sportovních zařízení ...................................................................... 13

3.4

Čerp{ní finančních prostředků z fondů EU .............................................. 15

3.4.1

Nomenklatura územních statistických jednotek – členění NUTS.. 16

3.5

ROP NUTS II Jihovýchod ............................................................................. 20

3.6

Studie proveditelnosti ................................................................................... 23

4 Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 26 4.1

Úvodní informace .......................................................................................... 26

4.2

Výchozí stav ................................................................................................... 28

4.3

Analýza potřeby projektu............................................................................. 29

4.3.1

Soulad se strategiemi ............................................................................ 29

4.3.2

Analýza popt{vky ................................................................................. 29

4.3.3

Analýza nabídky ................................................................................... 30

4.3.4

Analýza cílových skupin ...................................................................... 31

4.3.5

Marketingový mix ................................................................................. 34

4.4

Popis projektu ................................................................................................ 35

4.4.1

Technické a technologické řešení projektu ........................................ 35

4.4.2

Harmonogram projektu ....................................................................... 37

4.5

Management projektu ................................................................................... 38

4.5.1

Organizační schéma .............................................................................. 38

Obsah

7

4.6

Zajištění investičního majetku ..................................................................... 39

4.7

Finanční zajištění ........................................................................................... 40

4.8

Přínosy projektu ............................................................................................. 42

4.8.1

Socioekonomické přínosy .................................................................... 42

4.8.2

Udržitelnost projektu............................................................................ 42

4.9

Analýza rizik .................................................................................................. 42

4.10 Zhodnocení projektu ..................................................................................... 44 5

Z{věr

45

6

Použité zdroje

46

7

Seznam tabulek a obr{zků

48

8

Přílohy

49

Úvod a cíl pr{ce

8

1 Úvod a cíl pr{ce Pro vypracov{ní své bakal{řské pr{ce jsem si vybrala problematiku financov{ní rozvoje infrastruktury územních samospr{v. Konkrétně tato pr{ce řeší ot{zku financov{ní infrastruktury pro sportovní aktivity ve městě Brně. Město Brno patří mezi významn{ centra českého vrcholového sportu. Ve zdejších sportovních zařízeních byla vychov{na řada vynikajících sportovců, kteří se proslavili nejen na území České republiky ale také mimo ni. Jako krajské město je Brno také místem, kde se každoročně kon{ řada vrcholných sportovních ud{lostí, a vzhledem k vysoké koncentraci obyvatelstva je zde přirozeně vysok{ popt{vka po možnostech sportovně rekreačního vyžití obyvatelstva. Přestože se na území města nach{zí řada sportovních zařízení, je nutné zdůraznit, že jejich velk{ č{st je ve špatném technickém a dispozičním stavu. S tímto problémem se potýk{ také sportovní hala Moravsk{ Sl{via na Vídeňské ulici. Vlastníkem této budovy je v současné době město Brno, které se snaží najít finanční prostředky na její rekonstrukci. V souvislosti s programovacím obdobím 2007-2013 se jako nejvýhodnější jeví možnost čerpat tyto finanční prostředky ze struktur{lních fondů Evropské unie, konkrétně z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod. Důležitým podkladovým materi{lem pro rozhodov{ní org{nů města Brna o pod{ní ž{dosti o dotaci z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod je studie proveditelnosti. Cílem této bakal{řské pr{ce je tedy vypracov{ní studie proveditelnosti k projektu zadanému Magistr{tem města Brna. Tato studie je zpracov{v{na v předinvestiční f{zi projektu a jejím účelem je popsat investiční z{měr. Její účel spočív{ v popisu finančních, socioekonomických a dalších hledisek, které hrají podstatnou roli při posuzov{ní efektivnosti celého projektu. Vypracovan{ studie by měla subjektům veřejné spr{vy poskytnout dostatek informací pro samotné investiční rozhodnutí.

Metodika

9

2 Metodika Struktura této bakal{řské pr{ce je členěna na č{st teoretickou a praktickou. Vzhledem k tomu, že se tato bakal{řsk{ pr{ce zabýv{ problematikou financov{ní územních samospr{v, je v teoretické č{sti nejdříve obecně pops{na instituce obce. Pozornost je zde soustředěna také na regiony soudržnosti, které byly na našem území vymezeny zejména pro potřeby týkající se realizace a koordinace politiky soudržnosti, se kterou úzce souvisí využív{ní finančních prostředků ze struktur{lních fondů Evropské unie. D{le jsou zde pops{ny možnosti čerp{ní finančních prostředků z fondů Evropské unie s důrazem na region{lní operační program NUTS II Jihovýchod. Teoretick{ č{st byla zpracov{na na z{kladě prostudov{ní odborné literatury a citace byly provedeny v souladu s ČSN ISO 690. Praktick{ č{st této bakal{řské pr{ce se pak zaobír{ samotným vypracov{ním studie proveditelnosti pro projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu. Studie byla zpracov{na na z{kladě struktury vypracované Oddělením implementace evropských fondů Magistr{tu města Brna a pro její zhotovení byla použita odborn{ literatura a interní materi{ly.

Teoretick{ č{st

10

3 Teoretick{ č{st 3.1 Charakteristika obce Obec je z{kladním územním samospr{vným společenstvím občanů. Představuje územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Z{roveň je veřejnopr{vní korporací, kter{ m{ vlastní majetek, v pr{vních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění těchto úkolů též chr{ní veřejný z{jem. Podrobněji je pr{vní úprava obcí vymezena v z{koně č. 128/2000 Sb., o obcích, který upravuje postavení obcí a jejich občanů, působnost obce a její org{ny a také hospodaření obce. [1] Charakteristickými znaky obce jsou: Vlastní území (územní z{klad obce) Obyvatelstvo obce (person{lní z{klad obce) Vystupov{ní v pr{vních vztazích svým jménem (pr{vní z{klad obce) Vlastní majetek a hospodaření (ekonomický z{klad obce) Z hlediska velikosti obce a rozsahu výkonu samospr{vy rozlišujeme obce na: Obce neměstského charakteru – (běžné obce, označované jako obce vesnického charakteru), jde často o obce s menším počtem obyvatel Obce městského charakteru – jedn{ se o obce, které mají pr{vo užívat n{zev městys nebo město Obce městského charakteru se d{le dělí na: Města – obec, kter{ m{ více jak 3000 obyvatel je městem, pokud tak na n{vrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyj{dření vl{dy. Městyse – obec je městysem, pokud tak na n{vrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyj{dření vl{dy.

Teoretick{ č{st

11

Statut{rní města - jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Kr{lové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karvin{ a Mlad{ Boleslav. Území statut{rních měst se může členit na městské obvody nebo městské č{sti s vlastními org{ny samospr{vy. Hlavní město Prahu - je upraveno speci{lním z{konem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Při popisu činností, které obec zabezpečuje, je nutné rozlišit dva druhy působnosti obcí, a to působnost samostatnou a přenesenou. Samostatn{ působnost Tato sféra činností obce zahrnuje z{ležitosti, které odr{ží z{jem obce a jejich občanů v případě, že nejsou z{konem svěřeny st{tu, krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost org{nů obce. Samostatn{ působnost obcí je v z{koně o obcích pops{na příkladným výčtem, který zahrnuje zejména hospodaření obce, sestavov{ní rozpočtu obce, tvorbu programu rozvoje územního obvodu obce a také zřizov{ní obecní policie. D{le je samostatn{ působnost v z{konech pops{na jako péče obce o komplexní územní rozvoj. Do tohoto vymezení n{leží zejména vytv{ření podmínek pro rozvoj soci{lní péče a pro uspokojov{ní potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzděl{v{ní, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného poř{dku. [1] Přenesen{ působnost Přenesen{ působnost představuje delegaci výkonu st{tní spr{vy na obce. V r{mci přenesené působnosti obce zast{vají některé činnosti st{tní spr{vy, které jsou definov{ny ve speci{lních z{konech. Na jednotlivé obce je přitom přenesena různ{ míra st{tní spr{vy. V souvislosti s rozsahem st{tní spr{vy na místní úrovni a v důsledku zrušení okresních úřadů v roce 2002 jsou obce rozděleny do tří kategorií. Obce s běžným obecním úřadem (obce I. úrovně), které vykon{vají z{kladní rozsah samospr{vy na území vlastní obce.

Teoretick{ č{st

12

Obce s pověřeným obecním řadem (obce II. úrovně), které kromě z{kladního rozsahu samospr{vy vykon{vají přenesenou působnost v z{konem určeném rozsahu pro další spr{vní obvod zahrnující více obcí. Obce s obecním úřadem s rozšířenou působností (obce III. úrovně), vykon{vají na rozdíl od předešlých dvou kategorií ještě větší rozsah přenesené působnosti pro širší spr{vní obvod než obec s pověřeným obecním úřadem. Ministerstvo vnitra na ně může přenést celý nebo č{st výkonu přenesené působnosti jiné obce s rozšířenou působností, kter{ není sama schopna zajistit její ř{dný výkon vlastním obecním úřadem.

3.2 Statut{rní město Brno Statut{rní město Brno je krajským městem Jihomoravského kraje a nach{zí se na území regionu NUTS II Jihovýchod. S počtem obyvatel téměř 400 000 a rozlohou 230,22 km2 je druhým největším městem v České republice. Je považov{no za centrum soudní moci, univerzitní město, ale také za centrum výzkumu, vědy a inovací. Město je spravov{no zastupitelstvem, které je nejvyšším org{nem samospr{vy města a m{ 55 členů. Zastupitelstvu města je mimo jiné vyhrazeno schvalovat strategické dokumenty rozvoje města, rozpočet města, obecně z{vazné vyhl{šky ve věcech samostatné působnosti a vykon{v{ další činnosti stanovené z{konem o obcích. Ze svých řad volí prim{tora, jeho n{městky a další členy Rady města Brna. Zastupitelstvo také zřizuje a ruší výbory, které plní funkce iniciativního a kontrolního org{nu. Výkonným org{nem v oblasti samostatné působnosti je Rada města Brna, kter{ m{ 11 členů a tvoří ji prim{tor, jeho n{městci a další radní. Působnost Rady je rovněž stanovena z{konem o obcích. Do její působnosti spad{ mimo jiné vyd{v{ní nařízení města, zabezpečov{ní hospodaření města podle schv{leného rozpočtu a také schvalov{ní některých rozpočtových opatření. D{le Rada řídí činnost komisí a Magistr{tu města Brna a ukl{d{ jim úkoly v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu samostatné působnosti Rada odpovíd{ Zastupitelstvu města Brna.

Teoretick{ č{st

13

Navenek město zastupuje prim{tor. Ten stojí v čele Magistr{tu města Brna a svol{v{ a zpravidla také řídí zased{ní zastupitelstva a schůze rady. Za svou činnost je odpovědný Zastupitelstvu města Brna. [2] Statut{rní město Brno je územně členěno na 29 městských č{stí. Jsou to: 1. Brno-střed

17. Brno-Řečkovice

2. Brno-Žabovřesky

a Mokr{ Hora

3. Brno-Kr{lovo Pole

18. Brno-Maloměřice

4. Brno-sever

a Obřany

5. Brno-Židenice

19. Brno-Vinohrady

6. Brno-Černovice

20. Brno-Líšeň

7. Brno-jih

21. Brno-Slatina

8. Brno-Bohunice

22. Brno-Tuřany

9. Brno-Starý Lískovec

23. Brno-Chrlice

10. Brno-Nový Lískovec

24. Brno-Bosonohy

11. Brno-Kohoutovice

25. Brno-Žebětín

12. Brno-Jundrov

26. Brno-Ivanovice

13. Brno-Bystrc

27. Brno-Jehnice

14. Brno-Kníničky

28. Brno-Ořešín

15. Brno-Komín

29. Brno-Útěchov

16. Brno-Medl{nky Každ{ městsk{ č{st m{ své zastupitelstvo, radu a starostu. Pokud m{ zastupitelstvo méně než 15 členů rada se nevolí. Městské č{sti je vyhrazeno pr{vo schvalovat program rozvoje městské č{sti, rozpočtový výhled městské č{sti nebo navrhovat obecně z{vazné vyhl{šky městské č{sti. Úkolem městské č{sti je pak mimo jiné ř{dně pečovat o svůj majetek. K tomu jí slouží jednak zdroje městské a st{tní, ale k dispozici jsou jí také finanční prostředky z fondů EU.

3.3 Význam sportovních zařízení Jak již bylo naznačeno v předchozích kapitol{ch, k samostatné působnosti obce patří rovněž péče o rozvoj jejího území. Tato oblast přitom zahrnuje široké

Teoretick{ č{st

14

spektrum činností. Mimo jiné sem lze zařadit i výstavbu a péči o stavby sloužící k pohybové aktivitě. Stavby určené pro sport zabezpečují řadu funkcí. Pro obyvatele obce představují místo pro relaxaci a odreagov{ní, plní socializační funkci. Pravidelný a přiměřený pohyb provozovaný v těchto stavb{ch m{ však především pozitivní vliv na zdravotní stav obyvatelstva. To je podstatné hlavně v dnešní době, kdy obyvatelstvo sužují důsledky negativních civilizačních vlivů. Současný nezdravý životní styl spojený s nedostatkem pohybu m{ značný podíl na vysoké nemocnosti obyvatel a n{klady spojené s nemocenskou péčí pak podstatně zvyšují výdaje st{tního rozpočtu. Jednou z možností, jak tyto n{klady eliminovat, je zvýšit počet zdravých jedinců v populaci. Toho lze dos{hnout pr{vě pravidelnou fyzickou aktivitou. Kapacity pro provozov{ní sportu jsou však nedostačující a popt{vka po těchto prostor{ch převažuje nad nabídkou. Nejinak je tomu v případě Brna. [3] Tab. 1: Propočet potřeby urbanistických ploch na jednotlivé druhy pohybových aktivit [3]

Cvičební plocha m2/obyv.

Užitn{ plocha m2/obyv.

Výkonnostní sport (S)

1,897

2,435

Urbanistick{ plocha m2/obyv. 3,290

Pohybov{ rekreace (R)

1,354

1,758

2,374

Školní tělovýchova (T)

1,874

2,405

2,886

5,125

6,597

8,550

Druh pohybové aktivity

Celkem

Tab. 2: Plnění ukazatele potřeby cvičebních ploch v Brně

Cvičební plocha m2/obyv.

Plnění (stav) m2/obyv.

Plnění v %

Výkonnostní sport (S)

1,897

1,708

90,04

Pohybov{ rekreace (R)

1,354

0,379

27,99

Školní tělovýchova (T)

1,874

0,694

37,03

Celkem

5,125

2,781

54,26

Druh pohybové aktivity

Teoretick{ č{st

15

Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že zatímco sportovní plochy určené pro

výkonnostní

sport

v Brně

téměř

odpovídají

vypočtené

potřebě,

u sportovních ploch pro rekreaci a tělovýchovu je situace zcela opačn{. Největší nedostatek ploch lze přitom pozorovat u zařízení sloužících pro rekreační aktivity. Vzhledem k tomu, že jsou tyto plochy v České republice vním{ny jako veřejný statek, oček{v{ veřejnost pr{vě od obcí, že budou fungov{ní tohoto statku zajišťovat. Problémem, se kterým se obce, a samozřejmě i statut{rní město Brno, v tomto směru potýkají, je odpověď na ot{zku, kde vzít finanční prostředky na výstavbu a péči o sportovní zařízení. Jednou z možností, jak tento problém vyřešit, je financov{ní těchto projektů z fondů Evropské unie.

3.4 Čerp{ní finančních prostředků z fondů EU V souvislosti se vstupem do Evropské unie dostala také Česk{ republika možnost čerpat finanční prostředky z fondů EU, které představují hlavní n{stroj realizace evropské politiky hospod{řské a soci{lní soudržnosti. Tyto finanční prostředky jsou určeny ke snižov{ní ekonomických a soci{lních rozdílů mezi členskými st{ty a jejich regiony. Česk{ republika se řadí mezi méně bohaté st{ty EU, na z{kladě čehož může z evropských fondů v programovém období 20072013 čerpat finanční prostředky ve výši zhruba 26, 7 miliard eur a pomoci tak ke zvýšení životní úrovně zdejších obyvatel. [4] Čerp{ní těchto finančních prostředků je realizov{no pomocí operačních programů. Operační programy objasňují souhrnné priority a upřesňují oblasti intervencí na n{rodní úrovni i v jednotlivých regionech dané členské země. O jejich schv{lení pak rozhoduje Evropsk{ komise. Operační programy lze rozdělit na tematické a region{lní. Tematické programy se zabývají problémy určitého sektoru (například doprava, vzděl{v{ní apod.), region{lní programy se pak zaměřují na regiony soudržnosti - NUTS II. Ty však neměly v České republice před vstupem do EU vhodný ekvivalent. Kraje, na které je území ČR rozděleno, byly totiž, co se velikosti a počtu obyvatel týk{, příliš malé na to, aby jim bylo umožněno čerpat finanční prostředky věnované Evropskou unií na podporu politiky soudržnosti. Proto bylo nutné regiony NUTS II na našem území vymezit.

Teoretick{ č{st

3.4.1

16

Nomenklatura územních statistických jednotek – členění NUTS

Členění NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) patří mezi další pojetí územně spr{vního členění České Republiky. Tento koncept členění m{ čistě statistický charakter a jeho zřízení bylo zavedeno pro potřeby spojené s územním zacílením n{strojů hospod{řské a soci{lní politiky. Důvodem vzniku NUTS byl zejména fakt, že regiony vymezené v r{mci jednotlivých členských zemí EU, se výrazně odlišovaly, a to jak z hlediska velikosti, tak z hlediska spr{vní struktury. Pro potřeby alokace prostředků z fondů EU bylo tedy nutné zavést členění, na jehož z{kladě by bylo možné jednotlivé regiony srovnat. Kromě tohoto účelu klasifikace NUTS slouží rovněž ke sběru dat a k socio-ekonomické analýze regionů. [5] Klasifikace NUTS byla vytvořena Evropským statistickým úřadem v kooperaci s dalšími statistickými úřady jednotlivých členských zemí EU. V evropském z{konod{rství se pak tato klasifikace použív{ od roku 1988 a obsahuje celkem tři úrovně, jejichž vymezení je určeno rozlohou a počtem obyvatel. Kromě tří úrovní NUTS jsou v České republice zavedeny ještě další dvě nižší jednotky územně spr{vního statistického členění. Ty už ale nejsou rozhodující pro alokaci prostředků z fondů EU. Jedn{ se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). Tab. 3: Jednotlivé úrovně NUTS a LAU v podmínk{ch České republiky [5]

Úroveň NUTS I NUTS II NUTS III LAU I LAU II

N{zev Česk{ republika Regiony soudržnosti Kraje Okresy Obce

Počet jednotek 1 8 14 76 + 15 pražských obvodů 6249

Teoretick{ č{st

17

Obr{zek 1: Skladba 14 krajů do osmi regionů soudržnosti [6]

V České republice je pro programovací období 2007-2013 k dispozici 24 operačních programů, které byly přijaty vl{dou na z{kladě N{rodního rozvojového pl{nu ČR a n{sledně byly také schv{leny Evropskou komisí. V programovém období 2007-2013 jsou v r{mci programové politiky České republiky stanoveny tři cíle: Cíl 1: Konvergence Cíl 2: Region{lní konkurence a zaměstnanost Cíl 3: Evropsk{ územní spolupr{ce Cílem, na který bylo v České republice alokov{no nejvíce financí, je cíl 1, tedy konvergence. Tento cíl je realizov{n prostřednictvím osmi tematických a sedmi region{lních operačních programů. Celkem na něj bylo vyčleněno 25,89 mld. eur. Do tohoto cíle spadají všechny regiony soudržnosti kromě hlavního města Prahy. 8 tematických operačních programů OP Doprava OP Životní prostředí

Teoretick{ č{st

18

OP Podnik{ní a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost OP Technick{ pomoc Integrovaný operační program 7 region{lních operačních programů ROP NUTS II Severoz{pad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Jihoz{pad ROP NUTS II Střední Čechy

Teoretick{ č{st

19

Tab. 4: Alokace finančních prostředků pro ČR na roky 2007-2013 [7]

Operační program Cíl 1: Konvergence

Příspěvek v € 25 883 511 035

OP Podnik{ní a inovace (OP PI)

3 041 312 546

OP Výzkum a výboj pro inovace (OP VVI)

2 070 680 884

OP Životní prostředí (OP ŽP)

4 917 867 098

OP Doprava (OP D)

5 759 081 203

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)

1 837 421 405

OP Vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost (OP VK)

1 828 714 781

OP Technick{ pomoc (OP TP)

247 783 172

Integrovaný operační program (IOP)

1 582 390 162

Region{lní operační programy (ROP) – 7

4 659 031 986

ROP Střední Čechy

559 083 839

ROP Jihoz{pad

619 651 254

ROP Severoz{pad

745 911 021

ROP Jihovýchod

704 445 636

ROP Severovýchod

656 457 606

ROP Moravskoslezsko

716 093 217

ROP Střední Morava

657 389 413

Cíl 2: Region{lní konkurence a zaměstnanost

419 093 449

OP Konkurenceschopnost (OP PK)

264 072 631

OP Adaptabilita (OP PA)

108 385 242

Cíl 3: Evropsk{ územní spolupr{ce

389 051 107

Přeshraniční spolupr{ce - 5 OP

351 589 957

Transn{rodní a mezin{rodní spolupr{ce -2 OP Celkem

37 461 150 26 691 655 591

Teoretick{ č{st

20

3.5 ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod, který se skl{d{ z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionů včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšov{ní podmínek k životu v obcích a na venkově

především

prostřednictvím

zkvalitnění

vzděl{vací,

soci{lní

a zdravotnické infrastruktury. [8] Region{lní operační program m{ pro programové období 2007-2013 k dispozici celkem 704 mil. eur, které budou čerp{ny z Evropského fondu pro region{lní rozvoj (ERDF). Glob{lním cílem Region{lního operačního programu Jihovýchod je posilov{ní konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využív{ní rozvojového potenci{lu na území regionu soudržnosti Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojením rozvojových pólů regionu. Souč{stí glob{lního cíle je i využív{ní potenci{lu v oblasti cestovního ruchu a zkvalitňov{ní podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného vývoje. Hlavní cíle ROP JV: posílit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou infrastruktury, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů systematicky zvyšovat konkurenceschopnost regionu posilov{ním rozvojového potenci{lu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru. ROP Jihovýchod v sobě zahrnuje 4 prioritní osy, které jsou d{le rozděleny na oblasti podpory. Prioritní osa 1 – Dostupnost dopravy Prioritní osa 1 si klade za cíl posílit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem. Celkem na ni bylo určeno 345,2 mil. eur, tj. 49,0 % ROP JV. Patří sem např.: rekonstrukce, modernizace,

Teoretick{ č{st

21

souvislé opravy a výstavbu silnic II. a III. tříd vč. mostů, výstavba a rekonstrukce mostů, protihlukových zdí, přeložek silnic, kruhových objezdů, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných mezin{rodních civilních letišť, budov{ní a modernizace přestupních termin{lů a z{chytných parkovišť, instalace nav{děcích a informačních dopravních systémů, n{kup a modernizace ekologických dopravních prostředků pro veřejnou hromadnou dopravu, výstavba a rekonstrukce stezek pro cyklisty, bruslaře, chodce apod. Prioritní osa 2 – Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Hlavním cílem prioritní osy 2 je zkvalitnění podmínek pro rozvoj cestovního ruchu podporou rozvoje infrastruktury a technického z{zemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů. Celkem bylo na tuto osu alokov{no 133,8 mil. eur, což je 19 % ROP JV. Patří sem zejména modernizace ubytovacích zařízení, výstavba či modernizace kongresových a konferenčních center, l{zeňské infrastruktury, sportovně rekreačních zařízení, rekonstrukce a obnova kulturních pam{tek s využitím pro cestovní ruch, značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, naučných stezek, rekonstrukce či výstavba přístupových komunikací včetně souvisejících parkovišť a chodníků, tvorba marketingových strategií cestovního ruchu, rozvoj informačních systémů cestovního

ruchu

a míst

s veřejně

přístupným

internetem,

marketingové

a informační kampaně zaměřené na propagaci regionu apod. Prioritní osa 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Do této prioritní osy spad{ projekt, který je řešen v r{mci praktické č{sti této pr{ce, proto bude tato osa pops{na podrobněji než zbylé tři. Obecně je prioritní osa 3 zaměřena na systematické zvyšov{ní konkurenceschopnosti regionu posilov{ním rozvojového potenci{lu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru. Z fondů EU je na ni vyčleněno 201,5 mil. eur, tj. 28,6 % ROP JV a zahrnuje především úpravu veřejných prostranství (n{městí, parky, dětsk{ hřiště, veřejn{ zeleň), regeneraci a revitalizaci brownfields včetně výstavby a rekonstrukce přístupových a obslužných komunikací, parkovacích ploch a související technické infrastruktury, podporu realizace a dopracov{ní region{lních inovačních strategií, modernizaci a zkvalitňov{ní vybavení vzdě-

Teoretick{ č{st

22

l{vacích zařízení, region{lních zařízení zdravotnické a soci{lní péče a vybavení informačními technologiemi a přístrojovým vybavením, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a vybavení pro soci{lní integraci a rozvoj kultury, sportu a dalších neform{lních aktivit občanů, pro pr{ci s dětmi, ml{deží, n{rodnostními menšinami apod. V r{mci prioritní osy 3 d{le rozlišujeme čtyři oblasti podpory. Jednotlivé oblasti podpory se od sebe příliš neliší aktivitami, které mohou být v r{mci této osy financov{ny, ale spíše tím, komu je podpora určena. Oblast podpory 3.1. Rozvoj urbanizačních center Je určena pro statut{rní města regionu soudržnosti Jihovýchod, kterými jsou Jihlava a Brno. Dalšími příjemci mohou být v případě realizace projektu na území těchto měst také organizace zřizované nebo zakl{dané statut{rními krajskými městy regionu soudržnosti Jihovýchod Brno a Jihlava se souhlasem zřizovatele, nest{tní neziskové organizace, vzděl{vací instituce, malí a střední podnikatelé. Na tuto oblast podpory je vyčleněno 81 mil. eur. Oblast podpory 3.2. Rozvoj region{lních středisek Opr{vněnými příjemci podpory jsou v tomto případě obce a města s 5 000 49 999 obyvateli a města Pohořelice a Židlochovice. Dalšími příjemci mohou být v případě realizace projektu na spr{vním území vymezených měst a předloží-li souhlas zřizovatele s pod{ním projektu také organizace zřizované nebo zakl{dané obcemi vymezenými výše, nest{tní neziskové organizace, vzděl{vací instituce, malí a střední podnikatelé. Z této oblasti podpory mohou opr{vnění příjemci čerpat 50 mil. eur. Oblast podpory 3.3. Rozvoj a stabilizace venkovských sídel Je vyhrazena pro obce a města s 5 000 - 49 999 obyvateli a města Pohořelice a Židlochovice. Dalšími příjemci mohou být pouze v případě realizace projektu na spr{vním území vymezených měst a předloží-li souhlas zřizovatele s pod{ním projektu také organizace zřizované nebo zakl{dané obcemi vymezenými výše, nest{tní neziskové organizace, vzděl{vací instituce, malí a střední podnikatelé. Celkem je na tuto oblast alokov{no 38 mil. eur.

Teoretick{ č{st

23

Oblast podpory 3.4. Veřejné služby region{lního významu Podporu z této prioritní osy mohou přijímat kraje a organizace zřizované nebo zakl{dané krajem se souhlasem zřizovatele. Této oblasti podpory je přiděleno celkem 32 mil. eur. Prioritní osa 4 – Technick{ pomoc Účelem této prioritní osy je finanční zajištění aktivit spojených s řízením programu, výběrem projektů, monitoringem projektů a programu, zpracov{ním

studií

a analýz,

s propagací

programu,

s poskytov{ním

asistence

a metodické pomoci potenci{lním předkladatelům projektů, s přípravou a realizací projektů vzděl{vacích programů apod. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 23,9 mil. eur, tj. 3,4 % ROP JV. [8] Každý projekt, který se uch{zí o finanční prostředky z fondů Evropské unie, musí splňovat určité podmínky. V první řadě se jedn{ o kvalitně zpracovanou projektovou ž{dost. Ještě před vypracov{ním projektové ž{dosti však musí město posoudit finanční, socioekonomickou a technickou str{nku projektu, k čemuž mu složí studie proveditelnosti.

3.6 Studie proveditelnosti Praktick{ č{st této pr{ce byla vypracov{na v souladu s metodickou příručkou Studie proveditelnosti, kterou vydalo Ministerstvo pro místí rozvoj. Studie proveditelnosti patří mezi dokumenty, na jejichž z{kladě se tvoří ž{dosti o dotaci z fondů Evropské unie. Tento dokument je sestavov{n žadatelem o dotaci a m{ v podstatě ust{lenou formu. Studie proveditelnosti (Feasibility Study), někdy též označovan{ jako technickoekonomick{ studie, je dokument, který souhrnně a ze všech realizačně významných hledisek popisuje investiční z{měr. Jeho účelem je zhodnotit všechny realizační alternativy a posoudit realizovatelnost daného investičního projektu, jakož i poskytnout veškeré podklady pro samotné investiční rozhodnutí. [9] Další podstatnou úlohou studie proveditelnosti je také prok{z{ní, že po předmětu projektu je jednoznačn{ popt{vka ze strany cílových skupin a že fi-

Teoretick{ č{st

24

nanční prostředky vložené do projektu budou využity s nejvyšší možnou efektivností. Obecn{ struktura studie proveditelnosti [9] 1.

Obsah -

2.

informace o struktuře a počtu kapitol. Úvodní informace

-

účel, pro který je Feasibility Study zpracov{na, datum, ke kterému je zpracov{na,

identifikační

údaje

o zadavateli,

zpracovateli

studie

a příslušných kontaktních osob{ch. 3.

Stručné vyhodnocení projektu -

údaje, které vyplývají ze zpracované studie. Jsou zde k dispozici z{sadní ukazatele a jejich hodnoty, výsledky citlivostní analýzy, zhodnocení finanční efektivity projektu, jeho realizovatelnost a výsledky analýzy rizik.

4.

Stručný popis podstaty projektu a jeho etap -

z{kladní ot{zky týkající se projektu. Jsou jimi n{zev, smysl a zaměření projektu, jaké služby případně produkty budou díky projektu poskytov{ny a jaký problém řeší, kdo je investorem (resp. vlastníkem či provozovatelem) projektu, jak{ je kapacita (velikost) projektu a jak{ je jeho lokalizace, jakými etapami projekt proch{zí a čím jsou specifické.

5.

Analýza trhu odhad popt{vky, marketingov{ strategie a marketingový mix -

marketingové aspekty projektu a doporučení týkající se potřeb fin{lních uživatelů.

6.

Management projektu -

pl{nov{ní, organizov{ní, řízení a kontrolu všech procesů, organizačních jednotek a veškerých lidských zdrojů.

7.

Technické a technologické a technologické řešení projektu -

zvolen{ technologie, technické parametry jednotlivých zařízení, výhody a nevýhody těchto předpokl{daných řešení, vyplývající technick{ rizika, potřebné energetické a materi{lové toky, údaje o životnostech jednotli-

Teoretick{ č{st

25

vých zařízení, potřebné údržbě a n{kladnosti oprav, změny v provozní n{ročnosti vlivem opotřebení apod. 8.

Dopad projektu na životní prostředí -

kladné i negativní vlivy, které plynou z realizace projektu v jeho jednotlivých etap{ch.

9.

Zajištění investičního majetku -

vymezení struktury dlouhodobého majetku, určení výše investičních n{kladů, problematika servisních podmínek a případného znovupořízení.

10.

Řízení pracovního kapit{lu -

struktura a velikost oběžného majetku, druhy materi{lu, nedokončené výroby, vzniklé pohled{vky, n{ročnost projektu na držbu hotovostních prostředků.

11.

Finanční pl{n a analýza projektu -

12.

z{kladní kalkulace a analýza bodu zvratu, finanční pl{n. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu

-

vyhodnocení projektu pomocí kriteri{lních ukazatelů kalkulovaných z finančních toků.

13.

Analýza a řízení rizik -

14.

největší zdroje rizika v projektu. Harmonogram projektu

15.

časový pl{n jednotlivých činností a f{zí projektu. Z{věrečné shrnující hodnocení projektu

-

propracovaný z{věr, kde je obsaženo výsledné posouzení projektu. Toto je jeden z možných případů, jak může studie proveditelnosti vypadat.

Možností je však samozřejmě více.

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu

26

4 Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu V r{mci praktické č{sti této bakal{řské pr{ce jsem se věnovala aplikaci obecné studie proveditelnosti na konkrétní projekt, kterým je Centrum ml{dežnického míčového sportu.

4.1 Úvodní informace Studie proveditelnosti projektu Centrum ml{dežnického míčového sportu je zpracov{na

jako

podkladový

materi{l

pro

přípravu ž{dosti

o dotaci

z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod. Projekt spad{ do prioritní osy 3. „Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel“ a oblasti podpory 3.1. „Rozvoj urbanizačních center“. Cílem zpracov{ní studie je popsat podstatu projektu, jeho etapy, technické a technologické řešení projektu a harmonogram projektu. Z{roveň bude zhodnocena efektivita projektu a jeho udržitelnost. Samotný projekt si klade za cíl zvýšit kvalitu infrastruktury pro sport ve městě Brně. Identifikační údaje zadavatele studie Statut{rní město Brno Odbor školství, ml{deže a tělovýchovy Dominik{nské n{m. 1 601 67 Brno IČ: 44992785 DIČ: CZ44992785 Zpracovatel zjednodušené studie proveditelnosti Lenka Fojtů Mendelova univerzita v Brně Zemědělsk{ 1 613 00 Brno


27

Lokalizace Předmětem rekonstrukce je budova občanské vybavenosti č.p. 9 stojící na pozemku s parcelním číslem 456/2, v katastr{lním území Štýřice, obec Brno, Jihomoravský kraj, NUTS II Jihovýchod, Česk{ Republika. Objekt je v majetku žadatele projektu, města Brna. Obr{zek 2: Lokalizace objektu sportovní haly [10]

Stručn{ charakteristika projektu Region soudržnosti Jihovýchod a zejména pak město Brno disponuje velkým množstvím sportovně rekreačních zařízení, které veřejnosti umožňují celoroční sportovní vyžití. Přesto však popt{vka není v některých případech uspokojena. Problémem velké č{sti st{vajících sportovních objektů je zejména jejich neuspokojivý technický i dispoziční stav, který omezuje jedince při provozov{ní sportovní činnosti. Tento problém postihuje také sportovní halu Moravsk{ Sl{via na Vídeňské ulici v Brně, kter{ je domovským z{zemím pro městské sportovní kluby. Ty halu využívají k tréninkům i k soutěžním utk{ním. Příležitostně je pak hala využív{na i pro společenské ud{losti. Účelem projektu je tedy hlavně rekonstrukce zanedbaného stavu sportovní haly, kter{ povede ke zkvalitnění podmínek pro provozov{ní sportovních aktivit ve městě Brně.


28

4.2 Výchozí stav Sportovní hala se nach{zí na katastr{lním území města Brna v městské č{sti Brno-Střed. Skl{d{ se z vlastní sportovní haly a přístavby, kde se nach{zí administrativní a soci{lní prostory. Samotn{ sportovní hala je tvořena velkou halou v prvním nadzemním podlaží a gymnastickou halou v podzemním podlaží. Přístavba je třípodlažní a nach{zí se zde kancel{ře, šatny, vstupní hala, bar, klub, výměníkov{ stanice, dílna a soci{lní zařízení. Objekt byl postaven v roce 1975 za aktivní účasti samotných sportovců. Na jeho řešení se ale podepsaly tehdejší technologické možnosti. Proto zde byla v roce 1993 provedena kompletní rekonstrukce vodovodních rozvodů a v roce 1995 došlo také k opravě střechy. Přesto je však v současné době budova ve velmi neuspokojivém stavu V nevyhovujícím

stavu

jsou

a vyžaduje celkovou rekonstrukci.

v současnosti

hlavně

prostory

soci{lního

a provozního z{zemí sportovců a div{ků, které nevyhovují z hlediska hygienických a obecně legislativních požadavků. Dalším z{sadním problémem je vysok{ energetick{ n{ročnost budovy. Ta je d{na zejména tím, že téměř cel{ jedna strana objektu je tvořena skleněnou stěnou, kter{ je na mnoha místech poprask{na. Kromě energetického hlediska je rozpraskan{ skleněn{ plocha nedostačující také z hlediska bezpečnosti. D{le jsou v celé budově instalov{na velmi nekvalitní okna, jejichž těsnící funkce jsou již značně omezené. To vše vede k velkým únikům tepla a samozřejmě ke zvýšení n{kladů na provoz. Vlastníkem budovy je současné době město Brno. Spr{vu nad objektem pak zajišťuje společnost STAREZ-SPORT a.s., kter{ sportovní prostory pronajím{ Jihomoravskému basketbalovému centru, Klubu sportovní gymnastiky Moravsk{ Slavia Brno a dalším sportovním oddílům. Administrativní č{st budovy pak společnost pronajím{ podnikatelským subjektům.


29

4.3 Analýza potřeby projektu 4.3.1 Soulad se strategiemi Soulad se Strategií pro Brno Z{kladním strategickým dokumentem města Brna je Strategie pro Brno (2007). V n{vaznosti na tento strategický dokument spad{ projekt do priority č. 3 „Kvalita života“. Z hlediska strategických cílů je projekt v souladu s cílem 3.1 – „Dos{hnout vyšší atraktivity života ve městě“, konkrétně s opatřením 3.1.2 – „Podpora nabídky volnočasových aktivit, rekreace a sportu. Soulad s Územním pl{nem Pozemek, na kterém leží objekt sportovní haly Moravsk{ Sl{via, je Územním pl{nem města Brna, jež byl schv{len na XLII. zased{ní Zastupitelstva města Brna ve dnech 1. – 3. 11. 1994 a vyhl{šen vyhl{škou číslo 16/1994, kter{ byla nahrazena vyhl{škou číslo 2/2004 ve znění pozdějších novel, definov{n jako stabilizovan{ plocha typu „R“ – Zvl{štní plocha pro rekreaci. Tento typ plochy je určen pro hromadnou rekreaci, sport, z{bavu a soustředěné formy rekreačního bydlení a ubytov{ní. Jedn{ se zejména o sportovní a z{bavní komplexy, sportoviště organizované tělovýchovy a rekreační střediska. Soulad projektu s ROP Tento projekt je v souladu s třetí prioritní osou ROP NUTS II Jihovýchod, kter{ se nazýv{ Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel. Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšov{ní konkurenceschopnosti regionu posilov{ním rozvojového potenci{lu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru. V r{mci této osy projekt spad{ do oblasti podpory 3.1. Rozvoj urbanizačních center. Tato osa je určena pro projekty, jejichž předmětem je výstavba a technické zhodnocení infrastruktury pro kulturu, sport a pr{ci s dětmi a ml{deží. 4.3.2 Analýza popt{vky Sportovní hala Moravsk{ Sl{via je významn{ hlavně pro brněnský ml{dežnický sport. Každý týden zde trénuje přes tisíc mladých sportovců. Hala poskytuje


30

z{zemí zejména Jihomoravskému basketbalovému centru, které vychov{v{ ml{dež od osmi do dvaceti let. Ve večerních hodin{ch je hala využív{na basketbalisty Sokola Husovice a o víkendech se zde konají soutěžní utk{ní a jiné společenské akce. Gymnastick{ hala je pak domovskou halou pro Klub sportovní gymnastiky Moravsk{ Sl{vie, jehož členové zde trénují, a mimo to zde organizuje různé sportovní kurzy pro veřejnost. D{le v prostor{ch této haly probíh{ také sportovní výuka posluchačů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Mimo hodiny, které jsou rezervov{ny pro zmíněné subjekty, si halu mohou pronajmout z{jemci z řad veřejnosti. 4.3.3 Analýza nabídky Město Brno disponuje velkým množstvím sportovních zařízení. Nach{zí se zde zhruba 600 sportovišť lok{lního významu, jsou zde však také haly s celoměstským, region{lním i celost{tním významem. I přes relativně velký počet sportovních zařízení není popt{vka ze strany obyvatelstva v některých případech doposud uspokojena. Sportovní hala Moravsk{ Sl{via patří svým charakterem k univerz{lním hal{m pro míčové sporty s region{lním významem. Navíc objekt disponuje také prostory pro div{ky, takže se zde mohou konat také soutěžní utk{ní. Podobných univerz{lních hal pro míčové s div{ckou kapacitou najdeme v Brně ještě sedm. Nelze na ně však pohlížet jako na konkurenty. Sportovní zařízení mají totiž společný cíl, a to motivovat populaci k pravidelnému pohybu, a tím přispívat ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.


31

Tab. 5: Přehled brněnských univerz{lních sportovních hal pro výkonnostní sport s div{ckou kapacitou [11]

Pořadové číslo

N{zev

1.

Hala I Kr{lovo Pole (star{)

2.

Hala II Kr{lovo Pole (nov{)

3.

Hala SK Žabovřesky

4.

Hala TJ Moravsk{ Sl{via

5.

Are{l Sokol Brno I

6.

TJ Tatran Bohunice

7.

TJ Tesla Brno

8.

VUT Brno Centrum sportovních aktivit

Adresa 612 00 Brno, Vodova 108 612 00 Brno, Vodova 108 616 00 Brno, Hor{kova 7 639 00 Brno, Vídeňsk{ 9 602 00 Brno, Kounicova 20 625 00 Brno, Neužilova 35 638 00 Brno, Halasovo n{m. 7 612 00 Brno, Technick{ 14

Povrch

Kapacita div{ků

parkety

900

palubovka palubovka palubovka

3500 1300 520

parkety

-

parkety

200

umělý povrch umělý povrch

250 -

4.3.4 Analýza cílových skupin Projekt se zaměřuje na zkvalitnění infrastruktury pro provozov{ní sportu ve městě Brně. Jako hlavní cílové skupiny byly identifikov{ny zejména sportovní oddíly, kterým poskytuje hala z{zemí, z{jemci o sport z řad veřejnosti a školy, které mají v blízkosti objektu sídlo. Vzhledem k tomu, že se v budově nach{zí také administrativní prostory, patří mezi cílové skupiny také podnikatelské subjekty. Sportovní oddíly Jihomoravské basketbalové centrum Jihomoravské basketbalové centrum se zaměřuje zejména na výchovu mladých basketbalistů, a to v kategoriích U14,U16 a U18. Kromě toho podporuje také činnost vozíčk{řů. Halu, kter{ je předmětem projektu centrum využív{ k pravidelným tréninkům, k poř{d{ní turnajů pro ml{dež a také k soutěžním utk{ním.


32

Klub sportovní gymnastiky Moravsk{ Sl{via KSG Moravské Sl{vii slouží hala k pravidelným tréninkům a kromě toho oddíl rozšiřuje svoji aktivitu i na úsek rekreačního sportov{ní. Vznikají tak oddíly zdravotní gymnastiky, kondiční gymnastiky pro ml{dež, jóga, aerobik, akrobacie pro ml{dež, cvičení rodičů a dětí a další. D{le hala poskytuje tréninkové prostory také pro další tři sportovní oddíly, kterými jsou: Basketbalisté Sokola Husovice Oddíl kulturistika Moravsk{ Slavie Brno Sportovní kulečník Moravsk{ Slavie Veřejnost Hala může být d{le pronajím{na jednotlivcům nebo skupin{m z řad veřejnosti za účelem aktivního odpočinku. Jedn{ se hlavně o víkendy a dopolední hodiny. Lidé se zde mohou věnovat míčovým hr{m, volejbalu, basketbalu, florbalu nebo nohejbalu. Školy Halu si za účelem výuky tělesné výchovy mohou pronajmout také školy, které se nach{zí v blízkosti objektu. Podnikatelské subjekty Objekt sportovní haly disponuje kromě dvou tělocvičen také administrativními prostorami, které jsou určeny podnikatelským subjektům. V budově v současné době sídlí celkem osm podnikatelských subjektů. St{le se tu ale nach{zí nevyužité plochy, které se spr{vci budovy nedaří pronajmout, a to i přesto, že m{ objekt velmi výhodnou polohu v centru Brna. Nevyužité kapacity n{jemních ploch pak zapříčiňují ztr{ty příjmu. Důvodem nez{jmu o zdejší prostory ze strany n{jemců je neuspokojivý stav prostor a samozřejmě vysok{ energetick{ n{ročnost budovy, kter{ je příčinou poměrně vysokého n{jmu. Rekonstrukcí budovy by byly zmíněné nedostatky odstraněny a objekt by se pro n{jemce stal znovu atraktivním.

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu Tab. 6: Seznam ploch k pron{jmu a jejich současných n{jemců

Pořadové číslo

N{jemce

UP [m2]

Druh

1.

Pali – Dany Vlastislav

11,00

Kancel{ře

2.

Voln{ plocha

29,00

Kancel{ře

3.

Bogušovský Miloš

9,00

Kancel{ře

4.

Kadeřnictví - Pozidisov{ Ivana

19,50

Kancel{ře

5.

ALS Laboratory Group – Radka Čižm{řov{

64,50

Kancel{ře

6.

ABM Bilance, Boji, SupernovA Souček Jan, Ph.Dr.

54,00

Kancel{ře

7.

Voln{ plocha

18,00

Kancel{ře

8.

Grafické podniky Klus{k, s.r.o.

32,00

Kancel{ře

9.

Voln{ plocha

18,00

Kancel{ře

10.

Herman Karel

52,50

Bar

11.

Zbořil Jaroslav

170,00

Noční klub

12.

Potenci{lně volné plochy (šachisté a kulečník)

123,00

Kancel{ře

13.

Tělocvična I. se šatnami a soc. z{zemím

Sport

14.

Tělocvična II. se šatnami a soc. z{zemím

Sport

33


34

4.3.5 Marketingový mix Produkt Produktem projektu jsou rekonstruované prostory sportovní haly, které vytvoří kvalitní a bezpečné z{zemí pro sportovní oddíly, ale i pro další obyvatele města. V objektu bude nově zřízeno wellness centrum, které bude n{vštěvníkům haly sloužit k odpočinku a relaxaci. Hala bude d{le bezbariérově zpřístupněna rampou, takže jej budou moci využívat také imobilní občané, jimž se tímto rozšíří možnosti tr{vení volného času. D{le vzniknou také rekonstruované prostory pro podnikatelské subjekty. Cena V tabulce níže jsou uvedeny předpokl{dané ceny za jednotlivé služby. Tab. 7: Ceny za jednotlivé služby

Pořadové číslo 1. 2. 3. 4.

Služba Pron{jem velké tělocvičny Pron{jem malé tělocvičny Pron{jem kancel{ří Pron{jem wellness

Cena 350 Kč/hod 250 Kč/hod 300 m2/měsíc 150 000 rok

Propagace Všechny cílové skupiny musí být dostatečně informov{ny o možnostech, které jim rekonstruovaný prostor nabízí. Je tedy nutné zajistit, aby byly propagační materi{ly umístěny v místech zvýšené koncentrace těchto skupin. Publicita projektu bude zajištěna pomocí region{lních sdělovacích prostředků, zejména pomocí tisku. V investiční č{sti projektu bude publicita zajištěna na z{kladě podmínek ROP, a to instalací informačních cedulí, které budou občany informovat o tom, že projekt je financov{n z dotačních titulů EU. Po ukončení realizace projektu bude hala označena pamětní deskou. Distribuce Veškeré

služby

uvažované

v tomto

projektu

budou

poskytov{ny

v rekonstruovaných prostor{ch sportovní haly. Je tedy nutné, aby byli st{vající


35

i potenci{lní n{vštěvníci haly dostatečně informov{ni o tom, co tyto prostory nabízí. Z{roveň je nezbytné, aby byly informace pod{v{ny atraktivní formou. Formy šíření informací o možnostech využív{ní haly: Informace zveřejněné online Informace v region{lním tisku Propagační materi{ly Distribuční funkci budou plnit také akce uspoř{dané u příležitosti slavnostního otevření rekonstruované haly, které upoutají pozornost n{vštěvníků.

4.4 Popis projektu 4.4.1 Technické a technologické řešení projektu N{vrh projektu Centrum ml{dežnického míčového sportu spočív{ v celkové rekonstrukci objektu sportovní haly spojené s opravou stavebních konstrukcí a inženýrských rozvodů. Tímto bude st{vající soci{lní a provozní z{zemí sportovců a div{ků přizpůsobeno současným legislativním a dispozičním požadavkům. Architektonické řešení stavby nebude měněno. Dojde pouze k jeho úpravě, kter{ spočív{ ve výměně výplní otvorů s místním zmenšením jejich velikostí a novým barevným řešením opravovaných fas{d. Šatny a hygienické z{zemí sportovců zůstanou ve svých dispozičních poloh{ch. Nově budou řešeny šatny cvičitelů a šatny rozhodčích. Administrativní prostory budou vyčištěny a upraveny dle současných standardů. V suterénu budovy dojde k rozšíření sport-klubu, kde nově vznikne z{zemí pro person{l a přípravna stravovacího provozu. Prostory současného fitness se změní na saunu a st{vající výměníkov{ stanice bude zmenšena. Cel{ stavba je rozdělena na n{sledující stavební č{sti (SČ). Jejich obsah je podrobněji rozeps{n v příloze č. 1 této pr{ce. SČ 01 – Rekonstrukce šaten SČ 02 – Rekonstrukce hygienických z{zemí SČ 03 – Rekonstrukce fitness v 1. PP SČ 04 – Rekonstrukce sport-klubu v 1. PP


SČ 05 – Rekonstrukce vstupních a komerčních prostor SČ 06 – Přístavba výtahu SČ 07 – Rekonstrukce obvodového pl{ště včetně výměny otvorových výplní SČ 08 – Rekonstrukce střechy (a podhledu haly) včetně zateplení SČ 09 – Rekonstrukce výměníku a rozvodů ÚT SČ 10 – Rekonstrukce sanitní instalace SČ 11 – Rekonstrukce elektroinstalace SČ 12 – Rekonstrukce VZT Obr{zek 3: Pohled na zrekonstruovanou budovu sportovní haly ze severu a z{padu

36


37

4.4.2 Harmonogram projektu Projekt zahrnuje mnoho činností, které jsou na sobě do jisté míry z{vislé. Proto je vhodné činnosti rozdělit do několika etap. Datum zah{jení projektu: 06/2010 Datum ukončení projektu: 12/2012 Celkov{ doba trv{ní: 30 měsíců F{ze přípravn{ Přípravn{ f{ze spad{ do období 06/2010 – 12/2010 a obsahuje tyto aktivity: Projektov{ a inženýrsk{ činnost Stavebně-statický průzkum Kamerov{ revize st{vající kanalizace Hlukov{ studie Energetický audit a vypracov{ní posudku Zajištění stavebního povolení Zpracov{ní ž{dosti o dotaci z ROP Jihovýchod Pod{ní ž{dosti o dotaci z ROP Jihovýchod F{ze realizační Realizační f{ze je z{visl{ na získ{ní dotace z ROP Jihovýchod. Bude tedy probíhat po vyhodnocení projektu, a to v období od 01/2011 do 12/2012. Tato f{ze zahrnuje n{sledující aktivity: Výběrov{ řízení na dodavatelské služby Podpis smluv s dodavateli Příprava staveniště Realizace rekonstrukce Kontrola termínů plnění a kvality dod{vek Převzetí rekonstruovaného objektu


38

F{ze provozní Po ukončení stavebních prací a převzetí rekonstruovaného objektu přejde projekt postupně do provozní f{ze. Předpokl{dané zah{jení provozu je stanoveno na 01/2013. V r{mci této f{ze dojde k realizaci n{sledujících činností: Zkušební provoz Určení podmínek pro využív{ní objektu jednotlivými cílovými skupinami Zah{jení běžného provozu Administrace projektu Zajištění publicity projektu

4.5 Management projektu Nositelem projektu Centrum ml{dežnického míčového sportu bude ve všech č{stech projektového cyklu Odbor školství ml{deže a tělovýchovy Magistr{tu města Brna (OŠMT MMB). 4.5.1 Organizační schéma Postup při n{vrhu, přípravě, realizaci a monitoringu projektů spolufinancovaných z dotačních titulů Evropské unie v r{mci operačních programů platných pro Českou republiku upravuje Metodika implementace projektů (spolu)financovaných z evropských fondů. Postupy obsažené v této metodice jsou z{vazné i pro všechny útvary Magistr{tu města Brna. Pro projekt bude zřízena Řídící skupina, kter{ bude mít na starosti přípravu projektu, jeho realizaci i monitoring. Řídící skupina je tvořena nositelem projektu a z{stupci příslušných odvětvových útvarů Magistr{tu města Brna podle f{zí projektového cyklu, ve kterém se projekt zrovna nach{zí. Přípravn{ f{ze projektu V této č{sti projektového cyklu je koordin{torem prací a z{roveň vedoucím Řídící skupiny projektový manažer Oddělení implementace evropských fondů. D{le tvoří Řídící skupinu z{stupce Odboru územního pl{nov{ní a rozvoje, který m{ za úkol sledovat soulad projektu s územně pl{novací dokumentací měs-


39

ta. Pracovník Odboru investičního pak v přípravné f{zi obstar{v{ stavební dokumentaci dle platné legislativy a potřeb projektové ž{dosti. D{le se skupina skl{d{ z pracovníka Odboru rozpočtu a financov{ní, který společně se spr{vcem Fondu kofinancov{ní evropských projektů připravuje rozpočtov{ opatření na převod finančních prostředků z Fondu do rozpočtu města. Řídící skupinu dotv{ří odborně způsobilý nositel projektu, kterým je v tomto případě vedoucí Odboru školství ml{deže a tělovýchovy Magistr{tu města Brna. Povinnosti a kompetence jednotlivých členů Řídící skupiny upravuje tzv. Manu{l přípravy projektu, který je vytvořen pro každý projekt realizovaný statut{rním městem Brnem. Investiční f{ze projektu a monitoring Koordin{torem projektu v této f{zi je Oddělení implementace evropských fondů, které ve spolupr{ci s nositelem projektu a příslušnými odvětvovými útvary MMB zajišťuje a kontroluje realizaci aktivit projektu. Realizace projektu se řídí obecnými podmínkami programu, smlouvou o realizaci projektu a také tzv. Manu{lem realizace projektu, který definuje odpovědnost za jednotlivé aktivity projektu. Za monitorov{ní celé akce je odpovědné Oddělení implementace evropských fondů, které vypracov{v{ i průběžné monitorovací a etapové zpr{vy. Všechny zúčastněné útvary a nositel projektu jsou povinni poskytnout Oddělení implementace evropských fondů veškerou nutnou součinnost. Provozní f{ze projektu Spr{vu a údržbu objektu sportovní haly bude v provozní č{sti zajišťovat akciov{ společnost STAREZ-SPORT a.s..

4.6 Zajištění investičního majetku Projekt „Centrum ml{dežnického míčového sportu“ je z hlediska vlastnických vztahů zcela bezproblémový. Pozemek p.č. 456/2 k.ú. Střed je v majetku statut{rního města Brna. Investiční akce projektu bude probíhat za finanční spoluúčasti města Brna a struktur{lních fondů EU. Po úspěšném ukončení realizace bude majetek svěřen do spr{vy akciové společnosti STAREZ-SPORT a.s., kter{ bude o budovu pečovat a chr{nit ji před poškozením tak, aby plnila všechny zmíněné přínosy projektu.


40

Odpovědnost za majetek investičního i neinvestičního charakteru ponese vždy provozovatel, který bude zabezpečovat jeho funkčnost a údržbu. V r{mci investiční f{ze bude zhotovitelům v podmínk{ch výběrového řízení stanovena povinnost disponovat příslušným pojištěním majetku během výstavby. V průběhu provozní f{ze bude majetek vzniklý v r{mci projektu Centrum ml{dežnického míčového sportu pojištěný proti poškození, zničení a ztr{tě pro případ vandalismu. Současně bude pojištěn i proti živelným katastrof{m.

4.7 Finanční zajištění Po prozkoum{ní orientačních cen rozpočtových ukazatelů, objemových propočtů a n{kladů na realizaci srovnatelné stavby byly celkové n{klady projektu stanoveny na 90 480 000 Kč. Skutečn{ výše celkových n{kladů projektu však bude stanovena až po ukončení výběrového řízení na dodavatele stavebních prací. Předpokl{d{ se, že 85% celkových n{kladů bude hrazeno prostřednictvím fondů EU. D{le se na financov{ní bude podílet statut{rní město Brno.


41

Tab. 8: Přehled n{kladů na pořízení investice

Pořadové číslo

Stavební č{st

1.

SČ 01

Rekonstrukce šaten

2.

SČ 02

Rekonstrukce hygienických z{zemí

3.915.000,-

3.

SČ 03

Rekonstrukce fitness v 1. PP

5.820.000,-

4.

SČ 04

Rekonstrukce sport-klubu v 1. PP

4.342.000,-

5.

SČ 05

Rekonstrukce vstupních a komerčních prostor v 1. NP

3.952.000,-

6.

SČ 06

Přístavba výtahu

2.750.000,-

7.

SČ 07

8.

SČ 08

9.

SČ 09

Rekonstrukce výměníku a rozvodů ÚT

3.900.000,-

10.

SČ 10

Rekonstrukce sanitní instalace

2.450.000,-

11.

SČ 11

Rekonstrukce elektroinstalace

4.180.000,-

12.

SČ 12

Rekonstrukce VZT

5.280.000,-

Druh n{kladu

Rekonstrukce obvodového pl{ště včetně výměny otvorových výplní Rekonstrukce střechy (a podhledu haly) včetně zateplení

N{klady v Kč 11.150.000,-

9.997.500,7.696.500,-

Celkové n{klady na stavební č{sti

65.433.000,-

Celkové n{klady na stavební č{sti včetně VRN 5%, rezervy 5% a DPH 20%

86.370.000,-

13.

Projektov{ a inženýrsk{ činnost

14.

Stavebně-statický průzkum

70.000,-

15.

20.000,-

16.

Kamerov{ revize st{vající ležaté kanalizace Hlukov{ studie

17.

Energetický audit

40.000,-

18.

Mobili{ř šaten Celkové n{klady včetně VRN, rezervy a DPH 20%

3.000.000,-

30.000,-

950.000,90.480.000,-


42

4.8 Přínosy projektu 4.8.1 Socioekonomické přínosy Úspěšn{ realizace projektu přinese cílovým skupin{m zkvalitnění podmínek pro provozov{ní sportu, coby prospěšné alternativy využív{ní volného času. Pro obyvatele a n{vštěvníky města Brna vzniknou nové prostory, které se stanou místem odpočinku a relaxace, ale také místem pro tvorbu nových soci{lních kontaktů. Celkov{ modernizace spolu se snížením energetické n{ročnosti budovy pak pochopitelně povede ke znovunabytí z{jmu podnikatelských subjektů o zdejší administrativní prostory. Podnikatelské subjekty tak získají kvalitní z{zemí pro rozvoj své podnikatelské činnosti. Rekonstrukce objektu zahrnuje i zřízení bezbariérového přístupu, který umožní využív{ní zdejších prostor také handicapovaným spoluobčanům. 4.8.2 Udržitelnost projektu Udržitelnost projektu představuje dobu, po kterou je příjemce dotace povinen udržet výstupy projektu. Pokud tato povinnost nebude splněna, může být žadatel v krajním případě pož{d{n o navr{cení celé dotace nebo její č{sti. Projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu s ohledem na st{vající vytížení budovy zaručuje plné využití poskytovaných kapacit. Modernizací budovy lze pochopitelně u cílových skupin oček{vat další n{růst z{jmu o tyto prostory. Finanční prostředky potřebné pro provoz sportovní haly budou zajištěny stejně jako doposud, tedy z příjmů z pron{jmu zdejších sportovních a administrativních prostor. Případné zvýšené n{roky na provoz či jiné nutné opravy a další budoucí investice, které nebudou pokryty příjmem z pron{jmu, budou zajištěny příspěvkem z rozpočtu Statut{rního města Brna.

4.9 Analýza rizik Riziko představuje nedílnou souč{st každého projektu. Z tohoto důvodu se tato kapitola zabýv{ vymezením z{kladních rizikových faktorů a identifikuje opatření, kter{ jsou nezbytn{ k jejich eliminaci.


43

Nedostatečn{ úroveň zpracované projektové dokumentace Nedostatečn{ úroveň zpracované dokumentace ovlivní termíny, cenu i n{roky na řízení stavebních prací. Tomuto riziku lze předejít výběrem zkušeného zpracovatele technické dokumentace, který se velmi dobře orientuje v oblasti rekonstrukce budov a je schopen konzultovat technické podmínky rekonstrukce s dalšími odborníky. Riziko nezísk{ní dotace Získ{ní dotace z fondů EU z{visí na výběru vhodného dotačního programu a na precizním zpracov{ní ž{dosti o dotaci v souladu se zvoleným dotačním programem. Pokud by dotace nebyla přizn{na, stane se projekt finančně neudržitelným a jeho realizace bude odložena do doby získ{ní finančních prostředků z jiných zdrojů. Riziko vypoř{d{ní vlastnických vztahů V případě rekonstrukce budov je vždy nutné br{t v potaz vlastnické vztahy, které jsou s daným objektem a přilehlými pozemky spjaty. Tento aspekt je při řešení ot{zky, zda bude rekonstrukce realizov{na, mnohdy klíčový. V případě projektu Centrum ml{dežnického míčového sportu jsou budova i přilehlé pozemky majetkem statut{rního města Brna. Stavebně technick{ rizika Do této oblasti spad{ zejména riziko nedostatečné kvality provedených stavebních prací. Důsledkem může být prodloužení realizační f{ze projektu, které mimo jiné vedou ke zvýšení celkových n{kladů projektu. K eliminaci tohoto rizika je nutné, aby investor vyžadoval důsledné dodržov{ní časového harmonogramu. D{le je potřeba zajistit také pravidelnou kontrolu nad prov{děnými stavebními pracemi. Nedostatky zjištěné při kontrole je pak třeba operativně odstranit. Rizika spojen{ s klimatickými podmínkami Tento problém může nastat v případě brzkého příchodu zimy nebo v případě dlouhého trv{ní zimy. Důsledkem pak může být prodloužení stavebních prací a n{sledné zvýšení celkových n{kladů. Tomuto riziku může investor předejít vhodným sestavením harmonogramu stavebních prací.


44

Finanční rizika Za účelem financov{ní projektů z evropských fondů zřídilo statut{rní město Brno Fond kofinancov{ní evropských fondů. Tento fond se řídí vlastním statutem a jsou v něm soustředěny dostatečné finanční prostředky, které by měly uspokojit finanční n{roky projektu. Riziko finančního zajištění projektu je tedy možno u projektů realizovaných městem Brnem velmi dobře vyloučit.

4.10 Zhodnocení projektu Statut{rní město Brno splňuje všechny požadavky, které jsou na žadatele v r{mci ROP NUTS II Jihovýchod kladeny. Předkl{daný projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu je také v souladu s prioritními osami, oblastmi podpory a opatřeními strategických dokumentů. Projekt tedy vyhovuje všem kritériím pro zd{rnou realizaci za podpory finanční spoluúčasti statut{rního města Brna a struktur{lních fondů EU. Cílem realizace projektu je rekonstrukce sportovní haly o rozloze 1754 m2, kter{ se nach{zí na území statut{rního města Brna. Tento projekt řeší potřebu rekonstrukce z hlediska nevyhovujícího technického stavu budovy, a také z hlediska snížení její energetické n{ročnosti. Rekonstrukce sportovní haly povede ke zkvalitnění využití volného času ml{deže a obyvatel města Brna, což přispěje také k pozitivnímu psychosomatickému rozvoji těchto cílových skupin. Vybudov{ním bezbariérového přístupu se také rozšíří nabídka pro handicapované spoluobčany. Rekonstrukce administrativní č{sti budovy pak přinese užitek podnikatelským subjektům, které rekonstrukcí získají kvalitní prostory pro rozvoj své podnikatelské činnosti. Projekt také zvýší atraktivitu městské č{sti Brno-Střed. V neposlední řadě město Brno realizací projektu zhodnotí č{st svého majetku a zvýší tak aktiva města. Žadatel rovněž prohloubí své zkušenosti s přípravou a řízením projektů financovaných z dotačních prostředků EU.

Z{věr

45

5 Z{věr Nedostatek pohybové aktivity obyvatel nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav populace a je jednou z příčin vzniku civilizačních nemocí, jejichž léčba se výraznou měrou promít{ do výdajů st{tních rozpočtů. K zamezení těchto tendencí je potřeba přimět obyvatelstvo k pravidelnému a přiměřenému pohybu. Podmínkou k naplnění tohoto úmyslu je kvalitní a také finančně a časově dostupn{ síť sportovních zařízení. Hlavní problém, který zabraňuje výstavbě nových a rekonstrukci starých sportovních zařízení, souvisí s nedostatkem finančních prostředků. Pr{vě tomuto problému čelí také sportovní hala Moravské Sl{vie nach{zející se na Vídeňské ulici v Brně. Majitelem objektu je statut{rní město Brno, jehož úmyslem je přeměnit ch{trající budovu v komplexní Centrum ml{dežnického míčového sportu. Úspěšn{ realizace tohoto projektu však souvisí se zajištěním dostatečného množství finančních prostředků. Ty chce město získat z fondů EU, konkrétně z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod v r{mci prioritní osy 3. „Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel“ a oblasti podpory 3.1. „Rozvoj urbanizačních center“. Mezi úmyslem realizovat tento projekt a samotným získ{ním finančních prostředků z fondů EU je však složitý proces skl{dající se z mnoha f{zí. První z nich tvoří studie proveditelnosti projektu, kterou jsem vypracov{vala v r{mci praktické č{sti této bakal{řské pr{ce. Na z{kladě této studie mohu konstatovat, že předkl{daný projekt m{ z hlediska podpory infrastruktury pro sportovní aktivity vysokou přidanou hodnotu spočívající v podpoře zdravého životního stylu obyvatel města. Nevýhodou projektu je však jeho vysok{ finanční n{ročnost. V další f{zi bude studie proveditelnosti pro projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu společně s dalšími studiemi předložena odpovědným org{nům k posouzení. Pokud projekt dotaci nezísk{, budou se na budově prov{dět pouze nejnutnější opravy a město Brno bude hledat jinou variantu financov{ní.

Použité zdroje

46

6 Použité zdroje [1]

KOUDELKA, Z. Průvodce územní samospr{vou po 1.1.1993. Praha : Linde Praha, a.s., 2003. str. 15 - 40. ISBN 80-7201-403-X.

[2]

STATUT[RNÍ MĚSTO BRNO, Spr{va města. *online+. Brno: Magistr{t města Brna. 2007. *citace: 30. duben 2010.+. Dostupné z:< http://www.brno.cz/sprava-mesta>.

[3]

URBANISMUS ARCHITEKTURA DESIGN-STUDIO SPOL.S.R.O. Generel sportovních zařízení ve městě Brně. Brno: 2007. 72 str. Dostupné z:< http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mes ta_brna/OSMT/dokumenty/generel-text.pdf>.

[4]

REGION[LNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD, Dotace z fondů EU. [online]. 2007. [citace: 30. duben 2010.]. Dostupné z:< http://www.jihovychod.cz/cs/dotace-z-eu/dotace-z-fondu-eu>.

[5]

VOLEK, P., PŘENOSIL, J. Veřejn{ spr{va. Brno: PEF MZLU Brno, 2002-03. str. 38-46. ISBN 80-7157-847-9.

[6]

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. 2007. Vymezení zemích jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické a analitické a pro potřeby EU. [online]. [citace: 30. duben 2010.+. Dostupné z:.

[7]

STRUKTUR[LNÍ FONDY 2010. Konečn{ alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku v období 2007-2013 - Fondy evropské unie. [online]. 2007. [citace: 30. duben 2010.+. Dostupné z:< http://www.strukturalnifondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politikaEU/Novinky/Konecna-alokace-zdroju-fondu-EU-pro-Ceskou-republi>.

[8]

REGION[LNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD Region{lní operační program Jihovýchod. *online+. 2007. *citace: 30. duben 2010.+. Dostupné z:< http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-centrum/strucne-o-rop-jv>.

[9]

SIEBER, P. Studie proveditelnosti (Feasibiliti Study). [online]. 2004. [Citace: 10. leden 2010.+. Dostupné z:.

[10]

PLANSTUDIO, [online]. 2009. *Citace: 10. duben 2010.+. Dostupné z:< http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@sa=s@st=s@ssq=Brno.%20poln%C3%

Použité zdroje

47

AD@sss=1@ssp=120446060_127741644_150133868_150007500@x=13812914 5@y=132765135@z=15>. [11]

BRNĚNSKÉ TĚLOVÝCHOVNÉ SDRUŽENÍ. Tělocvičny a sportovní haly univerz{lní *online+ *citace: 30. duben 2010.+. Dostupné z: .

[12]

Provazníkov{, R. Financov{ní měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2.vyd{ní. Praha: Grada. 2009. 304 str. ISBN 978-80-247-2789-9.

Seznam tabulek a obr{zků

48

7 Seznam tabulek a obr{zků Seznam tabulek Tabulka 1 - Propočet potřeby urbanistických ploch na jednotlivé druhy pohybových aktivit Tabulka 2 - Plnění ukazatele potřeby cvičebních ploch v Brně Tabulka 3 - Jednotlivé úrovně NUTS a LAU v podmínk{ch České republiky Tabulka 4 - Alokace finančních prostředků pro ČR na roky 2007-2013 podle operačních programů Tabulka 5 - Přehled brněnských univerz{lních sportovních hal pro výkonnostní sport s div{ckou kapacitou Tabulka 6 - Seznam ploch k pron{jmu a jejich současných n{jemců Tabulka 7 - Ceny za jednotlivé služby Tabulka 8 - Přehled n{kladů na pořízení investice Seznam obr{zků Obr{zek 1 - Skladba 14 krajů do osmi regionů soudržnosti Obr{zek 2 - Lokalizace objektu sportovní haly Obr{zek 3 - Pohled na zrekonstruovanou budovu sportovní haly ze severu a z{padu

Přílohy

49

8 Přílohy Příloha č. 1 - Fotodokumentace st{vajícího stavu objektu Příloha č. 2 - N{vrh technického a technologického řešení stavebních č{stí (SČ)

Příloha č. 1 – Fotodokumentace st{vajícího stavu objektu

Příloha č. 2 – Technické a technologické řešení jednotlivých stavebních č{stí SČ 01 – Rekonstrukce šaten - demontáž zařizovacích předmětů - uvolnění dispozice vybouráním nenosných příček - osekání keramických obkladů a dlažeb 100% - osekání omítek 100% - vyzdění nových příček a polopříček s osazením nových dveří - provedení nových inženýrských rozvodů (viz. samostatné stavební části) - provedení podkladních a hydroizolačních vrstev podlah - provedení nových omítek - provedení nových hydroizolačních stěrek pod obklady stěn - provedení keramických obkladů stěn - nové malby - výměna oken tvoří samostatnou stavební část SČ 02 – Rekonstrukce hygienických zázemí - demontáž zařizovacích předmětů a ocelových příček - uvolnění dispozice vybouráním nenosných příček - osekání keramických obkladů a dlažeb 100% - osekání omítek 100% - vyzdění nových příček a polopříček s osazením nových dveří - montáž systémových kabin - provedení nových inženýrských rozvodů (viz. samostatné stavební části) - provedení podkladních a hydroizolačních vrstev podlah - provedení nových omítek - provedení nových hydroizolačních stěrek pod obklady stěn - provedení keramických obkladů stěn - nové malby - výměna oken tvoří samostatnou stavební část SČ 03 – Rekonstrukce fitness v 1.PP - demontáž zařizovacích předmětů - uvolnění dispozice vybouráním nenosných příček - osekání keramických obkladů a dlažeb 100% - osekání omítek 100% - vyzdění nových příček a polopříček s osazením nových dveří - provedení nových inženýrských rozvodů (viz. samostatné stavební části) - provedení podkladních a hydroizolačních vrstev podlah - provedení nových omítek - provedení nových hydroizolačních stěrek pod obklady stěn - provedení keramických obkladů stěn - nové malby - dodávka a montáž technologie saun SČ 04 – Rekonstrukce sport-klubu v 1.PP - demontáž zařizovacích předmětů - uvolnění dispozice vybouráním nenosných příček - osekání keramických obkladů a dlažeb 100% - osekání omítek 100%

- provedení nového mezistropu v prostoru bývalé výměníkové stanice. Ocelové nosníky s betonovou deskou na VSŽ pleších - vyzdění nových příček a polopříček s osazením nových dveří - provedení nových inženýrských rozvodů (viz. samostatné stavební části) - provedení podkladních a hydroizolačních vrstev podlah - provedení nových omítek - provedení nových hydroizolačních stěrek pod obklady stěn - provedení keramických obkladů stěn - nové malby - dodávka a montáž technologie stravovacího provozu SČ 05 – Rekonstrukce vstupních a komerčních prostor v 1.NP - demontáž zařizovacích předmětů - zemní práce pro základy venkovní přístupové rampy - provedení venkovní přístupové rampy. Betonové základy, KB bloky, podsypy, zámková dlažba, zámečnické výrobky - uvolnění dispozice vybouráním nenosných příček - osekání keramických obkladů a dlažeb 100%, stržení podlahových krytin - osekání omítek 100% - vyzdění nových příček a polopříček s osazením nových dveří - provedení nových inženýrských rozvodů (viz. samostatné stavební části) - provedení podkladních a hydroizolačních vrstev podlah - provedení nových omítek - provedení nových hydroizolačních stěrek pod obklady stěn - provedení keramických obkladů stěn - nové malby SČ 06 – Přístavba výtahu - zemní práce pro základy - provedení základových konstrukcí - montáž ocelové konstrukce výtahové šachty - opláštění výtahové šachty - montáž technologie výtahu SČ 07 – Rekonstrukce obvodového pláště včetně výměny otvorových výplní - vybourání otvorových výplní (okna, dveře, výkladce) - demontáž zámečnických výrobků na fasádách a hromosvodu - otlučení zvětralých částí omítek - otlučení nesoudržných keramických obkladů - sanace trhlin obvodových nosných konstrukcí - provedení dozdívek obvodových zdí - vyrovnání podkladů obvodových zdí po otlučení omítek a obkladů - osazení nových otvorových výplní z plastů a hliníku (okna, dveře, výkladce) - provedení kontaktního zateplení ETICS s omítkovou úpravou, keramický obklad soklu - montáž svodů zemnící soustavy - zámečnická a lakýrnická oprava pohledových ocelových konstrukcí SČ 08 – Rekonstrukce střechy (a podhledu haly) včetně zateplení Halová část: - demontáž hromosvodu

- demontáž akustického podhledu - zámečnická a lakýrnická repase ocelových konstrukcí střechy - provedení nového hydroizolačního souvrství z fólie PVC - montáž hromosvodu - obklad podhledů říms MAX deskami - položení dodatečné tepelné izolace z rohoží MW na horní líc podhledu - provedení nového akustického podhledu (nové osvětlení provedeno v rámci SČ 11) Obvodová přístavba: - demontáž hromosvodu - vysprávka stávající hydroizolace, v nové skladbě bude mít funkci parozábrany - provedení nové tepelně-izolační vrstvy z desek EPS - provedení nového hydroizolačního souvrství z fólie PVC - montáž hromosvodu SČ 09 – Rekonstrukce výměníku a rozvodů ÚT Ze stávající budovy bude demontováno veškeré zařízení ÚT. Demontována bude stávající expanzní nádoba. Zdroj tepla Vytápění budovy bude zabezpečeno teplovodním otopným systémem s nuceným oběhem o parametrech 70/50 C. Zdrojem tepla bude výměníková stanice horká voda/voda do které bude přivedena horká voda z rozvodu CZT Tepláren Brno a.s.. Ta bude napojena do nově vybudované tlakově nezávislé předávací stanice. Výstupní potrubí na straně teplé vody bude přivedeno do kombinovaného rozdělovače RS KOMBI. Z tohoto budou vyvedeny jednotlivé topné větve. Větve pro vytápění budou vybaveny regulačním uzlem, který se skládá z oběhového čerpadla a regulační armatury, Na větvích pro VZT a ohřev TV budou na rozdělovači umístěna pouze oběhové čerpadla, která budou zabezpečovat dopravu topné vody k spotřebičům.. Zabezpečovací zařízení bude tvořeno pojistnými ventily na předávací stanici o otvíracím přetlaku 0,30 MPa, které budou osazeny v pojistných místech, které vystupují z jednotlivých výměníků. Nedílnou součástí zabezpečovacího zařízení systému je expanzní automat. Toto zařízení je dodáváno jako komplet s veškerým ovládáním tak, aby mohlo plnit všechny funkce související s jištěním systému ( v.č. doplňování topného systému a jeho odplyňování). Aby mohla být správným způsobem expanzní nádoba provozována a byla využita i její schopnost automatického doplňování topného média do systému, bude na ni připojen přívod upravené vody do topného systému. Doplňovací zařízení i úpravna vody budou osazeny v kotelně. Pro větší pružnost topného systému bude do něj vřazena i klasická expanzní nádoba. Ohřev TUV bude řešen centrálně v prostoru výměníkové stanice ve dvou zásobníkových ohřívačích každý o velikosti cca 1000 l. Vyhřívání zásobníků bude zabezpečeno samostatnou větví z RS KOMBI. Regulace topného systému bude zabezpečovat M a R. Tato bude řídit regulaci předávací stanice na konstantní teplotu výstupní vody. Podle venkovní teploty budou regulovány větve pro vytápění, Ohřev TV bude regulován dle teploty v zásobnicích TV. Větve VZT budou regulovány až na jednotlivých spotřebičích regulací, která je součástí VZT. Rozvod ÚT Větve pro vytápění otopnými tělesy Pro vytápění otopnými tělesy budou sloužit topné větve. Tyto budou rozděleny podle jednotlivých funkčních celků. Horizontální potrubí bude vedeno dle aktuálních možností buď ve stávajících instalačních kanálech, pod stropem 1.N.P – bude-li k dispozici podhled a nebo

v podlaze v nově budovaných podlahách. Z těchto rozvodů budou vyvedeny stoupačky pro napojení jednotlivých otopných těles. Otopná tělesa - budou použity ocelové deskové radiátory typ KLASIK nebo VENTIL KOMPAKT. V koupelnách budou osazena trubková tělesa. Tělesa VENTIL KOMPAKT jsou již vybavena regulačním ventilem a budou osazena hlavicemi termostatického ovládání. Ventily budou nastaveny na vypočtenou předregulaci. Napojení topného systému bude provedeno přes armatury VEKOLUX. Tělesa KLASIK a koupelnová tělesa budou osazena regulačními radiátorovými ventily v přímém nebo rohovém provedení s hlavicí termostatického ovládání. Na vratném potrubí bude osazena regulační armatura. Větev pro vzduchotechniku Větve pro vzduchotechniku budou vedeny pod stropem suterénu a posléze pod stropem 1.N.P. kudy budou přivedeny až do strojovny VZT. U každé VZT jednotky bude osazen regulační uzel, který se skládá z trojcestné směšovací klapky a oběhového čerpadla. Ovládání uzlu bude zabezpečovat M a R. Před vstupem potrubí do těchto zařízení budou osazeny kulové uzávěry. Cirkulace topné vody bude uzavřena přes zpětné klapky. SČ 10 – Rekonstrukce sanitní instalace Zásobování vodou Bilance potřeby vody Roční směrné číslo potřeby pitné vody 160 sportovců

30 m3 /os./rok

4 800 m3/rok

400 návštěvníků

0,6 m3 /os./rok

240 m3/rok

20 osob administrativa

16 m3 /os./rok

320 m3/rok

2 osoby kadeřnictví

60 m3 /os./rok

120 m3/rok

CELKEM

…………………………………

Q prům. denní Q max Q h max

5 480 m3/rok

15,01 m3/den

0,17 l/s

15,01 . 1,25 = 18,76 m3/den

0,22 l/s

15,76 : 24 . 1,8 =

1,41 m3/hod

Požární vodovod - vnitřní

0,39 l/s ............. 0,3 l/s

- při současnosti dvou hydrantů

………… 0,6 l/s

denní bilance potřeby teplé vody 160 sportovců

0,06 m3 /os.

9,60 m3


0,002 m3 /os.

0,80 m3


0,02 m3 /os.

0,40 m3


0,06 m3 /os.

0,12 m3

CELKEM

…………………………………

10,92 m3

potřeba tepla pro přípravu TV 160 sportovců

2,2 kW/os./den

352,0 kW/den


0,1 kW/os./den

40,0 kW/den


0,8 kW/os./den

16,0 kW/den


2,2 kW/os./den

4,4 kW/den

CELKEM

…………………………………

412,4 kW/den

Rozvody vody Stávající rozvody vody v objektu budou demontovány. Nově navržené rozvody vody v objektu budou napojeny na stávající přívod vody. Příprava TV bude řešena centrálně ve výměníkové stanici. Na rozvodu TV je navržena nucená cirkulace. V objektu budou požární hydranty typu D s trvale stálou hadicí dl. 30 m. Pro napojení požárních hydrantů je navržena samostatná stupačka požární vody. Vnitřní vodovod bude proveden z plastového potrubí PP-R PN 16 S3,2. Požární vodovod a hlavní rozvody budou provedeny z ocelového pozinkovaného potrubí j.m. 11 353. Instalace bude provedena dle ČSN 73 6660. Odkanalizování Bilance odtoku odpadních vod bilance splaškových vod dle potřeby vody bilance dešťových vod - nedochází k nárůstu množství dešťových vod – nemění se odvodňovaná plocha Vnitřní kanalizace Stávající rozvody kanalizace v objektu budou demontovány. Připojovací a odpadní kanalizační potrubí je navrženo k rekonstrukci. Nové připojovací a odpadní kanalizační potrubí bude napojeno na stávající svodnou kanalizaci. Svodné kanalizační potrubí bude ponecháno. Před zahájením prací doporučujeme provést kamerový průzkum stávající svodné kanalizace. Vypouštěné odpadní vody budou splňovat podmínky předepsané kanalizačním řádem Prostupy potrubí přes požární úseky musí splňovat požadavky ČSN. Stupačky kanalizace budou opatřeny větracími hlavicemi. Odpadní a připojovací potrubí bude provedeno z plastu HT – systém. Provedení vnitřní kanalizace bude odpovídat ČSN 73 6760. SČ 11 – Rekonstrukce elektroinstalace Údaje o provozních podmínkách Bilance el. energie - dle ČSN 33 2130 Vnitřní elektrické předpisy, Příloha 1 a 2 Osvětlení Instalace Zti Út Vzt Celkem

Pinst. [kW] 19,00 41,00 1,00 4,00 78,00 143,00

0,7 0,4 1,0 1,0 0,9

Pp [kW] 13,30 16,40 1,00 4,00 70,20 104,90

Celkový proud je Jistič před elektroměrem

159,38 A 160 A

Napěťové soustavy v objektu Napěťová soustava před RH: 3PEN ~ 50Hz, 400/230V TN-C Ochrana před úrazem el. proudem: základní - samočinným odpojením od zdroje Napěťová soustava za RH: Ochrana před úrazem el. proudem:

3NPE ~ 50Hz, 400/230V TN-S základní - samočinným odpojením od zdroje zvýšená - proud. chráničem

Ochrana před úrazem el. proudem - základní: samočinným odpojením od zdroje. - zvýšená: doplňková proudovým chráničem a ochranným pospojováním Základní ochrana před úrazem el. proudem bude provedena samočinným odpojením od zdroje ve smyslu ČSN 332000-4-41, soustava TN-C a zvýšená proudovými chrániči a doplňujícím pospojováním v soustavě TN-S – za rozváděčem RH. Základní ochrana bude doplněna doplňujícím pospojováním k dosažení vyrovnání potenciálu ve smyslu ČSN 332000-5-54 a ČSN 332000-4-41. Na vodič pospojování se připojí všechny kovové konstrukce stavby, konstrukce technologického zařízení a všechny kovové rozvody pro vodu a topení. Pospojování se připojí na zemnící soustavu. Pospojování bude provedeno v umývárnách a v tech. místnostech. Za rozváděčem RH se změní napěťová soustava na TN-S. Základní technické údaje měření el. energie : stupeň dodávky : způsob napojení : prostředí : max.hodnota uzemnění :

v rozváděči ER 3. stupeň kabelem CYKY AB4, AB5, AB8, AD4 2 Ohmy

Popis technického řešení Napojení objektu Stávající připojení objektu: V současné době je hlavní rozváděč objektu RH napojen ze sítě NN. V rozváděči RH je provedeno přímé fakturační měření spotřeby el.energie s hodnotou jističe před elektroměrem B/3-63A. Nové napojení objektu: Při rekonstrukci je třeba uvažovat s novou přípojkou NN, cca. 1500 Kč/m. Dále je třeba upravit stávající přímé fakturační měření B/3-63A na měření nepřímé s hodnotou jističe před elektroměrem B/3-160A. Kabel a rozváděč RH bude dimenzován na 200A. Z hlavního rozváděče RH se napojí všechny podružné rozváděče v patrech, rozváděče pro komerční kanceláře RKK.., rozváděč pro kadeřnictví RKA, popř. rozváděče pro MaR. Dále se napojí rozváděče RO – pro ovládání osvětlení společných prostor a obou tělocvičen. Kabelové trasy Kabelové trasy budou vedeny pod omítkou, popř. v kabelových žlabech nebo roštech v podhledech, v lištách nebo v podlaze v trubách.

Přístroje Vypínače a zásuvky budou instalovány dle půdorysů s ohledem na interiér a zařizovací předměty a zadávacích podmínek investora. Spínače osvětlení umýváren a technických místností budou v krytí IP. Ovládání částí chodeb a schodišť bude z RO na vrátnici. Pro ovládání osvětlení v tělocvičnách budou osazeny rozváděče osvětlení RO.. , pro každou tělocvičnu jeden. Osvětlení na sociálních zařízeních bude provedeno pomocí pohybových čidel. Světelné instalace Koncepce osvětlení bude vytvořena tak, aby vyhověla všem hygienickým a světelně technickým požadavkům s ohledem na dosažení co nejlepší zrakové pohody. Spínání osvětlení bude řešeno jednak spínači, osazenými u vstupu do jednotlivých prostor tak, aby bylo možno zapnout nebo vypnout část osvětlení. V umývárnách bude osvětlení ovládáno pohybovými čidly. Nouzové osvětlení – orientační a bezpečnostní nouzové osvětlení bude navrženo kombinovanými svítidly s vlastním zdrojem, které zajišťuje trvalý chod osvětlení po výpadku el. energie po dobu 1 hodiny. Ve společných chodbách a schodištích nouzovými svítidly s piktogramy a označením směru úniku. Instalace a provedení nouzového osvětlení musí odpovídat ČSN EN 1838 a ČSN EN 50172. V objektu budou navržena zářivková svítidla s lineárními nebo kompaktními zdroji. Zásuvkové rozvody Pro připojení standardních přenosných spotřebičů budou v jednotlivých místnostech osazeny zásuvky 230V/16A. Zásuvky jsou připojeny přes proudové chrániče s vybavovacím proudem 30mA. V komerčních kancelářích budou osazeny zásuvky 230V/16A s přepěťovou ochranou „D“. Zásuvky s přepěťovou ochranou „D“ nebudou připojeny přes proudové chrániče. V technických místnostech a strojovnách budou osazeny zásuvky 400V/16A. Napojení zařízení ostatních profesí El. rozvody budou napojeny dle specialistů VZT, ÚT, ZTI a slaboproudů. Hromosvod a uzemnění Ochrana objektu před atmosférickým přepětím (úderem blesku) bude provedena podle ČSN EN 62 305. Na střeše objektu bude provedena nová bleskosvodná soustava tvořená svodovým vodičem FeZn ø8mm na podpěrách PV se svody a se zkušebními svorkami. Připojení se provede na stávající zemnící soustavu – lokálně pro bleskosvod. Max. hodnota uzemnění celé soustavy 2 , nebo jednoho zemniče 10 . Všechny větší kovové předměty umístěné na střeše (dešťové svody, zábradlí, atika, apod.) budou vodivě propojeny s jímací soustavou. Všechny technologické zařízení na střeše musí být chráněny před atmosferickým přepětím, proto k nim bude umístěna jímací tyč, díky které se zařízení ocitne v ochranném úhlu. Jímací tyč nesmí být vodivě spojena s technologickým zařízením. Objekt bude zařazen do LPS III. SČ 12 – Rekonstrukce VZT Návrh koncepce, bilance potřeb energií a odhadních nákladů po zařízeních 1) Prostor sportovní haly a hlediště Pro větrání a teplovzdušné vytápění a dochlazování je navržena VZT jednotka se směšováním, filtrací, ohřevem a chlazením vzduchu osazená v prostoru st. strojovny VZT. Sání čerstvého vzduchu je přes zrekonstruovaný stávající sací kanál, výfuk vzduchu je do zrekonstruovaných stávajících výfukových šachet. Přívod vzduchu je přes velko-

plošné vyústky osazené u fasády, potrubní rozvody jsou vedeny dutinou mezistropu. Odvod vzduchu je přes hlediště a soklové vyústky. Zařízení je vybaveno automatickým systémem měření a regulace zajišťujícím veškeré ovládací funkce zařízení. Dochlazování vzduchu zajišťují chladicí jednotky osazené na střeše nad šatnami. Parametry zařízení: Qv=12320m3/h, Qtv=62kW při 50% cirkulaci, Qch=55kW, Qe=15+20kW 2) Prostor gymnastické tělocvičny Pro větrání a teplovzdušné vytápění a dochlazování je navržena VZT jednotka se směšováním, filtrací, ohřevem a chlazením vzduchu osazená v prostoru st. strojovny VZT. Sání čerstvého vzduchu je přes zrekonstruovaný stávající sací kanál, výfuk vzduchu je do zrekonstruovaných stávajících výfukových šachet. Přívod vzduchu je přes vyústky osazené v potrubí vedeném u fasády, páteřní rozvody jsou vedeny dutinou mezistropu. Odvod vzduchu je přes vyústky osazené v potrubí vedeném pod stropem. Dochlazování vzduchu zajišťují chladicí jednotky osazené na střeše nad šatnami. Zařízení je vybaveno automatickým systémem měření a regulace zajišťujícím veškeré ovládací funkce zařízení. Parametry zařízení Qv=6000m3/h, Qtv=31kW při 50% směšování, Qch=26kW, Qe=8+9kW 3) Šatny a hygienické zázemí haly Pro větrání je navržena VZT jednotka s rekuperací, filtrací a ohřevem vzduchu osazená v prostoru st. strojovny VZT. Sání čerstvého vzduchu je přes zrekonstruovaný stávající sací kanál, výfuk vzduchu je do zrekonstruovaných stávajících výfukových šachet. Přívod vzduchu je přes vyústky osazené v potrubí vedeném v podhledu nebo přiznaném. Odvod vzduchu je přes vyústky osazené v potrubí vedeném v podhledu nebo přiznaném. Některá zázemí autonomní hygienická zařízení jsou odsávána autonomními ventilátory s výfukem znehodnoceného vzduchu do výfukových kanálů. Zařízení je vybaveno automatickým systémem měření a regulace zajišťujícím veškeré ovládací funkce zařízení. Parametry zařízení: Qv=3280m3/h, Qtv=22kW při 50% rekuperaci, Qe=7kW 4) Wellness (sauna) centrum Pro větrání je navržena VZT jednotka s rekuperací, filtrací a ohřevem vzduchu osazená v prostoru st. strojovny VZT. Sání čerstvého vzduchu je přes zrekonstruovaný stávající sací kanál, výfuk vzduchu je do zrekonstruovaných stávajících výfukových šachet. Přívod vzduchu je přes vyústky osazené v potrubí vedeném v podhledu. Odvod vzduchu je přes vyústky osazené v potrubí vedeném v podhledu. Zařízení je vybaveno automatickým systémem měření a regulace zajišťujícím veškeré ovládací funkce zařízení. Parametry zařízení: Qv=2500m3/h, Qtv=18kW při 50% rekuperaci, Qe=6kW 5) Sportovní klub a zázemí Pro větrání je navržena VZT jednotka s rekuperací, filtrací, ohřevem a chlazením vzduchu osazená v prostoru st. strojovny VZT. Sání čerstvého vzduchu je přes zrekonstruovaný stávající sací kanál, výfuk vzduchu je do zrekonstruovaných stávajících výfukových šachet. Přívod vzduchu je přes vyústky osazené v potrubí vedeném v podhledu. Odvod vzduchu je přes vyústky osazené v potrubí vedeném v podhledu. Zařízení je vybaveno automatickým systémem měření a regulace zajišťujícím veškeré ovládací funkce zařízení. Dochlazování vzduchu zajišťují chladicí jednotky osazené na střeše nad šatnami. Parametry zařízení: Qv=2700m3/h, Qtv=14kW při 50% rekuperaci, Qch=12kW, Qe=6+4kW

7) Ostatní – technické zázemí, rozvodny, sklady, dílny atd. Prostory řešeny podtlakovým větráním pomocí ventilátorů zaústěných do výfukových kanálů nebo do fasády. Úhrada vzduchu z venkovního prostoru nebo vnitřních podružných prostorů. Převážné se jedná o odvody přebytečného tepla nebo o základní hygienické větrání. Zařízení je ovládáno převážně přes termostaty nebo časové programy v části elektroinstalace. Parametry zařízení: SUMA Qv=5000m3/h, Qe=3kW Rekapitulace a celkový přehled Celková potřeba tepla (pouze pro větrání bez pokrytí Qz) Celková potřeba příkonu včetně chladicích jednotek

Qtv = 147kW Qe = 78kW

Centrum ml{dežnického míčového sportu. Studie proveditelnosti

Recommend Documents