Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Studie proveditelnosti pro projekt Centrum environmentálního vzdělávání Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Petr König, Ph.D.
Simona Budařová
Brno 2010
Touto cestou bych chtěla poděkovat Ing. Petru Königovi za vedení bakalářské práce a poskytnutí cenných rad. Poděkování patří i mým nejbliţším za trpělivost a podporu.
Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně za pouţití literatury a zdrojů uvedených v seznamu. V Brně dne 20. prosince 2010
__________________
Abstract Budařová, S. Environmental Education Center. Bachelor thesis. Brno: 2010. The work is a feasibility study for the project Environmental Education Center which has created the reconstruction of unused factory building. The work is devided into theroretical and practical parts. The theoretical part is defined by the importance and feasibility study of the structure and definitions in this field. The practical part consist of a feasibility study.
Keywords Feasibility study, Investment, Environmental Education and awareness, Operating Environment Programme.
Abstrakt Budařová, S. Centrum environmentálního vzdělávání. Bakalářská práce. Brno: 2010. V bakalářské práci je zpracována studie proveditelnosti k projektovému záměru Centrum environmentálního vzdělávání, které má vzniknout rekonstrukcí nevyuţívaného továrního objektu. Práce je členěna do teoretické a praktické části. V teoretické části je vymezen význam a struktura studie proveditelnosti a vymezeny pojmy z této oblasti. Praktická část tvoří vypracovaná studie proveditelnosti. Klíčová slova Studie proveditelnosti, investice, environmentální vzdělávání a osvěta, Operační program ţivotní prostředí.
Obsah
5
Obsah 1
Úvod práce
2
Cíl práce a metodika
3
11
2.1
Cíl práce ................................................................................................... 11
2.2
Metodika práce ........................................................................................ 11
Teoretická část 3.1
12
Vymezení studie proveditelnosti ............................................................. 12
3.1.1
4
9
Další typy studií v předinvestiční fázi .............................................. 13
3.2
Struktura studie proveditelnosti ............................................................. 14
3.3
Operační program ţivotní prostředí ....................................................... 22
3.4
Prioritní osa 7 .......................................................................................... 23
Praktická část
25
4.1
Úvod ........................................................................................................ 25
4.2
Rekapitulace výsledků studie ................................................................. 26
4.3
Současný stav a historie projektu ........................................................... 26
4.3.1
Historie projektu ............................................................................. 26
4.3.2
Představení záměru ........................................................................ 27
4.3.3
Cíle projektu .................................................................................... 28
4.3.4
Zkušenosti investora s projekty financovanými s EU .................... 28
4.3.5
Výstupy projektu ............................................................................. 30
4.3.6
Vazba na strategické dokumenty ..................................................... 31
4.3.7
Cílové skupiny ................................................................................. 32
4.4
Analýza trhu a koncepce marketingu ..................................................... 33
4.4.1
Odhad poptávky .............................................................................. 33
4.4.2
Analýza konkurence ........................................................................ 35
4.4.3
Marketingová strategie ................................................................... 36
4.4.4
Marketingový MIX ...........................................................................37
Obsah 4.5
6
Lokalita projektu a dopad na ţivotní prostředí ...................................... 38
4.5.1
Doprava ........................................................................................... 39
4.5.2
Ţivotní prostředí a klimatické podmínky ....................................... 40
4.5.3
Zvláště chráněná území ................................................................... 41
4.6
Technické a technologické řešení projektu ............................................ 42
4.7
Lidské zdroje ........................................................................................... 43
4.8
Harmonogram projektu.......................................................................... 45
4.9
Finanční analýza předkladatele – investora .......................................... 45
4.9.1
Dluhová sluţba ................................................................................ 45
4.9.2
Likvidita .......................................................................................... 46
4.9.3
Nákladová rentabilita ..................................................................... 46
4.9.4
Zisková rentabilita .......................................................................... 47
4.10 Finanční analýza projektu ...................................................................... 48 4.11 Analýza společensko-ekonomických přínosů a nákladů projektu ......... 50 4.12 Risk management (Analýza a řešení rizika) ........................................... 54 4.13 Hodnocení efektivity a udrţitelnosti projektu ....................................... 58 5
Závěr
59
6
Litereratura
61
A. Fotodokumentace
63
B. Podklady pro finanční analýzu projektu
67
C. Kopie katastrální mapy
73
Seznam obrázků
7
Seznam obrázků Obr. 1
Lokalizace Náměště nad Oslavou v rámci celé ČR
38
Obr. 2
Lokalizace Náměště nad Oslavou v rámci kraje Vysočina 38
Obr. 3
Lokalizace Centra Environmentálního vzdělávání
38
Obr. 4
Pohled na zrekonstruovanou budovu - jižní
43
Obr. 5
Pohled na zrekonstruovanou budovu - západní
43
Seznam tabulek
8
Seznam tabulek Tab. 1 Postup výpočtu Dluhové služby
17
Tab. 2
Ukázka výsledku Risk managementu
22
Tab. 3
Cílové skupiny Centra environmentálních
32
Tab. 4
Výpočet dluhové služby ZERA, o. s.
46
Tab. 5
Výpočet ukazatele likvidity
46
Tab. 6
Výpočet nákladové likvidity
47
Tab. 7
Výpočet ukazatele zisková rentabilita
47
Tab. 8
Rozpočet projektu
48
Tab. 9
Struktura financování při obdržení dotace z OP ŽP
48
Tab. 10
Předpokládané výdaje v jednotlivých letech realizace projektu
49
Tab. 11
Zvýšení příjmů státního rozpočtu
51
Tab. 12
Výše podpory v nezaměstnanosti
51
Tab. 13
Peníze utracené v regionu účastníky vzdělávacích a osvětových akcí
52
Tab. 14
Cash – flow se započítanými socio – ekonomickými efekty52
Tab. 15
Podklady pro výpočet EČSH
53
Tab. 16
Podklady pro výpočet EVVN
53
Tab. 17
Analýza rizik
55
Úvod práce
9
1 Úvod práce Bakalářská práce se zabývá financováním investičního záměru Centra environmentálního vzdělávání nestátní neziskovou organizací (NNO). ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s. se sídlem v Náměšti nad Oslavou byla zaloţena v roce 2000 za účelem vytváření podmínek pro poradenskou, vzdělávací, výzkumnou a koordinační činnost při realizaci programů a opatření v rámci trvale udrţitelného rozvoje venkova. Díky dlouholetým zkušenostem z oblasti vzdělávání, poradenství a osvěty rozšířila svoje vzdělávací aktivity o oblasti podnikání, jazykových a počítačových dovedností, rekvalifikačních kurzů atd. Agentura má v současné době 7 kmenových zaměstnanců a vytvořený tým čítající více jak 30 externích odborníků z řad expertů univerzit, výzkumných ústavů a dále zahraničních partnerů převáţně ze Slovenska, Rakouska, Německa a Anglie. ZERA – Zemědělská a ekologická agentura, o. s. poskytuje poradenské, informační, vzdělávací a osvětové činnosti především v oblasti ekologie. Pro tyto aktivity a jejich rozšíření potřebuje vybudovat kvalitní materiální a provozní zázemí, které bude doplněno podpůrnou infrastrukturou – komplexem nabízejícím moţnost ubytování pro účastníky vzdělávacích a informačních akcí. Nové prostory vzniknou rekonstrukcí továrních objektů nacházejících se v areálu bývalé továrny Bytex Vratislavice. Celý tento komplex byl zařazen do kategorie brownfields a agentura se postupně snaţí o jeho revitalizaci. Prvním tímto krokem byl projekt podpořený programem INTERREG III A Česko rakouské centrum pro rozvoj podnikání. Rekonstrukcí bývalé výrobny koberců pocházející z roku 1982 si agentura vybudovala kancelářské prostory pro kmenové pracovníky ZERA, o. s. a základní zázemí pro školící a konferenční aktivity. Záměr vytvoření Centra environmentálního vzdělávání měl být původně realizován v navazujícím programu na INTERREG III A, coţ je Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013. Tím by si agentura usnadnila práci s udrţitelností projektu v následujících 5ti letech po ukončení realizace projektu. S ohledem na velikost nákladů nebylo doporučeno usilovat o získání dotace z tohoto programu. Vzhledem k zaměření aktivit agentury byl vybrán nový vhodný program - Operační program Ţivotní prostředí (OP ŢP), prioritní osa 7. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Tato prioritní osa OP ŢP u investičních projektů nevyţaduje vypracování studie proveditelnosti. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá významem a strukturou studie provedi-
Úvod práce
10
telnosti a vymezuje další pojmy z této oblasti. V praktické části je vypracována samotná studie proveditelnosti.
Cíl práce a metodika
11
2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je vypracovat konkrétní studii proveditelnosti, která posoudí realizovatelnost projektového záměru, popř. zhodnotí všechny realizační alternativy a zvolí pro společnost tu nejvýhodnější. Dále studie proveditelnosti poskytne podklady pro samotné investiční rozhodnutí a především i kvalitní nástroj projektového řízení.
2.2 Metodika práce Jak jiţ bylo zmíněno, práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je převáţně věnována teoretickému vymezení studie proveditelnosti. Informace byly získávány z dostupné literatury a z webových stránek. Při studování materiálů jsem pouţívala metodu analýzy – rozloţení zkoumaného předmětu na jednotlivé části, které se stávají předmětem dalšího zkoumání. Analýza umoţnila hlubší poznání dílčích částí a tím i lepší poznání předmětu jako celku. V praktické části jsem vyuţila získaných teoretických znalostí. Informace pro zpracování této části pocházejí z velké části z interních materiálů ZERA, o. s., především pak z výkaznictví, které poskytlo podklady pro ekonomickou a finanční analýzu. Základem ekonomických a finančních rozborů jsou ukazatele – kritéria ekonomické efektivnosti: absolutní (jsou vyuţity při procentních rozborech a při výpočtu poměrových ukazatelů) a rozdílové ukazatele. Dále byla v praktické části vyuţita metoda porovnání. K objasnění a doplnění informací byla pouţita metoda řízeného rozhovoru – metoda nestandardizované formy a to především s pracovníky ZERA, o. s. (s předsedou správní rady a ekonomem).
Teoretická část
12
3 Teoretická část 3.1 Vymezení studie proveditelnosti Studie proveditelnosti (feasibility study) bývá nazývána jako technickoekonomická studie a dle ČERNÉHO, NOVOTNÉHO, ŠVÍKY (2005)1 „je standardní, běţně zpracovávaná studie v trţním prostředí, jejímţ hlavním účelem je prokázat, ţe subjekt, který projekt hodlá realizovat, má jasnou představu o tom, jak projekt (investice) proběhne, jak bude výstup projektu dále provozován a ţe je ţivotaschopný.“ Feasibility study se zpracovává v přípravné – předinvestiční fázi. Detailně formuluje a kriticky řeší technické, ekonomické, finanční, majetkové, manaţerské aj. aspekty projektu. Výsledkem je pak zformulování projektu včetně jeho cílů a charakteristik. Jejím účelem je zhodnotit moţné realizační alternativy, zhodnotit efektivnost vloţených finančních prostředků a zajistit všechny informace důleţité pro celkové vyhodnocení projektu, které ústí do rozhodnutí o realizaci tohoto projektu, či jeho zamítnutí. Autoři FOTR, SOUČEK (2005)2 dodávají, ţe v přípravě technicko - ekonomických studií by se mělo odráţet tvůrčí myšlení a variantní přístupy jejich zpracovatelů, jenţ by měli dbát na hledání řešení optimalizovaného pro dané jedinečné – originální podmínky. Studie proveditelnosti se zpracovává u investičních projektů, kde celkové náklady přesahují částku 5 mil Kč bez DPH. Významnou vlastností je těsná závislost jednotlivých částí studie. Zpracování studie nemůţe probíhat v určitých posloupných krocích, jejichţ náplní je konkretizace jednotlivých kapitol. Zpřesnění prvků v jedné části studie nám můţe ovlivnit a většinou i ovlivní jinou, závislou část studie. Proto je nutná neustálá kontrola konsistence nově zpracované části s předchozími částmi a zjišťování, zda spolu tyto části tvoří harmonický provozní celek. Jedná se o tzv. interakční proces a je základním rysem práce při jakémkoli projektovém plánování. Důleţitým úkolem studie je i to, ţe tento materiál slouţí jako základní nástroj pozdějšího projektového managementu ve fázi investiční a v aktualizované podobě dokonce i fázi provozní.
1 Černý, M., Novotný J., Švíka, P. Studie proveditelnosti, analýza nákladů a přínosů. Krajský úřad kraje Vysočina. Odbor regionálního rozvoje. 2006. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006. 126 s. 2
Fotr, J., Souček, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s.
ISBN 80-247-0939-2.
Teoretická část
13
Shrnutí funkcí feasibility study: Základní nástroje projektového řízení. Posouzení realizovatelnosti a smysluplnosti projektu. Zhodnocení efektivnosti vyuţití zdrojů a vloţených prostředků. Závěrem této kapitoly je třeba objasnit pojem investice, jenţe se vyskytuje v celé bakalářské práci. Dle SCHOLLEVÁ 20083 je moţné investici chápat jako „vynakládání zdrojů za účelem získání uţitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období“. Dále autorka vymezuje charakterické znaky – krátkodobý nebo jednorázový větší peněţní výdaj na počátku, slouţí zpravidla k pořízení dlouhodobého majetku a vyuţívání tohoto majetku přináší příjmy po delší časové období. 3.1.1
Další typy studií v předinvestiční fázi
Přípravu a realizaci projektu od doby, ve které je identifikovaná základní myšlenka projektu aţ do doby ukončení jeho provozu a likvidace, je moţno zahrnout do následujících čtyř fází: předinvestiční, investiční, provozní, fáze ukončení provozu a likvidace. Všechny tyto fáze musí být zahrnuty do hodnocení investice. V rámci přípravy investičních projektů bychom se měli zaměřit na předinvestiční fázi, neboť získané informace o projektu mají později podstatný vliv na jeho úspěch či neúspěch. Tyto poznatky mohou dle FOTRA, SOUČKA (2005)4 rozšířit následující studie: Studie příležitostí (Opportunity Study) – identifikace podnikatelských příleţitostí tvoří východisko předinvestiční fáze. Definována je řada investičních příleţitostí, zpracovány jsou všechny dostupné informace o těchto příleţitostech a výstupem je pak první selektovaný soubor potencionálních investic. Hodnocení podnikatelských příleţitostí je vţdy zaloţeno na srovnání s variantou „nedělat nic“, která je základem hodnocení. Předběžná studie proveditelnosti – zpracování kompletní technickoekonomické studie je časově a finančně náročný úkol. Jedná se o mezistupeň mezi stručnými studiemi příleţitostí a podrobnou technicko – ekonomickou studií. Strukturou uvedených informací se de facto neliší od studie proveditel3
Scholleová, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vydání. Praha: Grada Pub-
lishing, 2008. 256 s. 4 Fotr,
J., Souček, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Pub-
lishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.
Teoretická část
14
nosti. Rozdíl spočívá především v detailnosti a hloubce informací. Výsledkem je buď rozhodnutí o zpracování detailní technicko-ekonomické studie, nebo zastavení dalších prací na přípravě projektu. Technicko-ekonomická studie projektu (feasibility study) – viz. kapitola 3.2. Hodnotící zpráva (appraisal report) – finanční a investiční instituce hodnotí na základě zpracované technicko-ekonomické studie projekt pomocí různých finančních ukazatelů. Předmětem posuzování není pouze vlastní projekt, ale především finanční zdraví investora.
3.2 Struktura studie proveditelnosti Studie proveditelnosti je rozdělena podle jednotlivých témat do samostatných kapitol. Jejich obsah, rozsah a podrobnost dílčích kapitol jsou výrazně závislé na typu řešeného projektu. Je třeba vţdy respektovat logiku projektu a zabývat se především těmi problémy, které jsou pro jeho realizovatelnost nejvýznamnější. Struktura studie proveditelnosti a doporučení k obsahu jednotlivých kapitol pro účely bakalářské práce byly převzaty z ČERNÝ, NOVOTNÝ, ŠVÍKA (2005)5 a) Titulní stránka Obsahuje údaje o tom, ţe se jedná o studii proveditelnosti a ke kterému projektu se zpracovává. Dále počet stran studie a příloh. b) Obsah Informace o struktuře a počtu kapitol. Slouţí ke snadné orientaci ve studii. c) Úvod Této kapitole se vyhrazuje přibliţně jedna strana. Obsahuje informace o účelu zpracování studie, datum zpracování, identifikační údaje zadavatele a zpracovatele. d) Rekapitulace výsledků studie Shrnutí analytických výsledků a zásadních závěrů vyplývajících ze zpracované studie. Slouţí pro rychlou orientaci.
5
Černý, M., Novotný J., Švíka, P. Studie proveditelnosti, analýza nákladů a přínosů. Krajský
úřad kraje Vysočina. Odbor regionálního rozvoje. 2006. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006. 126 s.
Teoretická část
15
e) Současný stav a historie projektu Kapitolu můţeme rozčlenit na tyto oblasti: Záměr projektu- zde se popisuje výchozí situace a záměr projektu. Definují se cíle, jichţ bude realizací dosaţeno. Pokud lze, cíle se definují kvantitativně. Definice projektu – popisují se výsledky a výstupy projektu, charakterizují se cílové skupiny, metody realizace, klíčové aktivity. Indikátory monitorování - definice objektivně dosaţitelných indikátorů. Pokud se projekt uchází o dotaci ze Strukturálních fondů, je vhodné v této části uvést návaznost projektu na cíle a priority regionální a celostátní politiky. Charakteristika předkladatele záměru a jeho zkušeností s obdobnými projekty. Pokud je do realizace projektu zapojen partner, uvádí se i jeho charakteristika. f) Analýza trhu a koncepce marketingu Zde se zabýváme průzkumem trhu, jehoţ se projekt týká. Kapitola by měla obsahovat všechny marketingové aspekty projektu: Analýza poptávky (Kdo je cílovým zákazníkem – uţivatelem produktů plynoucích z projektu? Jak vysoká bude poptávka? Jaké jsou dostupné alternativy z hlediska uţivatele? Jak vysokou cenu je ochoten uţivatel zaplatit?). Charakteristika místní ekonomiky jejím cílem je prokázat, ţe projekt najde uplatnění – míra nezaměstnanosti, počet soukromých podnikatelů, struktura podniků, atd. Analýza nabídky, charakteristika konkurence. Marketingová strategie, marketingový mix. g) Lokalita projektu a dopad na životní prostředí K popisu lokality projektu je vhodné doplnit situační plánek, charakterizovat lokalitu, uvést údaje o územní a správní příslušnosti, klimatické a přírodní zvláštnosti. U stavebních projektů se hodnotí infrastruktura v lokalitě, např. silniční, ţelezniční a letecké napojení. Uvádí se vliv projektu na ţivotní prostředí pomocí indikátorů znečištění uvádějících stav před realizací a po realizaci. Je nutné si uvědomit, ţe negativní dopady projektu na ţivotní prostředí mohou znamenat dodatečné náklady na jejich odstraňování.
Teoretická část
16
K popisu sociálního prostředí patří data o nezaměstnanosti, vývoj cen a inflace atd. h) Technické a technologické řešení projektu Na základě projektové dokumentace se do této části studie proveditelnosti zpracovává přehled a rozsah stavebních prací (cena, časová potřeba, kontrola práce). Z těchto údajů se stanovují odpovědnosti investora a dodavatele, organizace výstavby, popř. dodávek zařízení, strojů. Z projektové dokumentace vyplyne i odhad celkových investičních nákladů. i) Lidské zdroje Stanovení projektového týmu včetně poţadavků na odbornost, rozdělení odpovědností a rozdělení mzdových a ostatních nákladů na personál. Popis sociálního, ekonomického a kulturního prostředí. j) Harmonogram projektu Podrobný časový plán realizace projektu, který představuje přehledný a účinný prostředek pro monitorování a kontrolu aktuálního stavu v průběhu přípravy a realizace projektu. k) Ostatní podstatné charakteristiky projektu a jeho okolí Například právní řešení, politická podpora. l) Finanční analýza předkladatele - investora Cílem finanční analýzy je prokázání finančního zdraví realizátora, dále prokázání finanční proveditelnosti záměru a jeho ekonomické ţivotaschopnosti na základě investičních nákladů a prognózy výdajů a příjmů po realizaci projektu. Údaje pro finanční analýzu jsou převzaty z účetních výkazů za tři předcházející účetní období. Na základě těchto výkazů se sestavuje výsledek hospodaření na následující tři roky. Analýza je zaloţena na metodě poměrových ukazatelů.
Dluhová sluţba (debt service) – označována rovněţ jako úvěrové zatíţení znamená obsluhu dluhu, tj. úhrady splátek a úroky z úvěrů.
Teoretická část Tab. 1
17
Postup výpočtu Dluhové sluţby
Č. 1 2 3 4 5
Název položky Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Dluhová základna Úroky
6 7 8 9
Splátky jistin a dluhopisů Splátky leasingu Dluhová sluţba Ukazatel úvěrového zatíţení (%)
2009
2008
2007
Zdroj: vlastní zpracování
Likvidita (Current ratio) – vypovídá o schopnosti organizace dostát svým běţným závazkům - kolikrát podnik můţe splatit své závazky, pokud by zpeněţil všechna svá oběţná aktiva. Vypočítaná hodnota dle níţe uvedeného vzorce by se měla vyskytovat dle publikace SYNKA, M. (2007)6 v tomto intervalu: 1,6 – 2,5
(1) Nákladová rentabilita – vyjadřuje efektivnost hospodaření organizace. Výsledek vyjadřuje schopnost investora produkovat zisk.
(2) Zisková rentabilita (Profit margin) – měří podíl čistého zisku připadající na 1 Kč trţeb. SYNEK, M7. dodává, ţe: „porovnání jeho hodnoty s odvětvovým průměrem lze usuzovat na úroveň cen dosahovaných podnikem a výši výrobních nákladů. „
6
Synek, M. et al. Manaţerská ekonomika. 4. rozšíř. Vydání. Praha: Grada publishing, 2007. 464
s. ISBN 978-80-247-1992-4. 7
Synek, M. et al. Manaţerská ekonomika. 4. rozšíř. Vydání. Praha: Grada publishing, 2007. 464
s. ISBN 978-80-247-1992-4.
Teoretická část
18
(3) V závěru kapitoly by měl být zachycen rozsah zdrojů investora, které budou ihned vloţeny do realizace projektu. m) Finanční analýza projektu Finanční analýza projektu by měla prokázat, ţe projekt zajistí z dlouhodobého hlediska potřebný tok finančních prostředků pro dostatečnou výnosnost posuzovaného záměru. Podklady (náklady a výnosy, respektive příjmy a výdaje) jsou čerpány z plánovaného výkazu zisku a ztrát, rozvahy a cash – flow pro investiční a provozní část. Jestliţe investice negeneruje přímé čisté výnosy, musíme prokázat, z jakých zdrojů se budou hradit náklady na její provoz. Pro zhodnocení efektivnosti investice se pouţívají statické a dynamické metody. Dle SCHOLLEOVÁ (2008)8 se statické metody „zaměřují na sledování cash - flow z investice a různým způsobem je poměřují s počátečními výdaji. Neberou v úvahu riziko a časový průběh jen omezeně, přesto jsou dobré pro rychlé a snadné vyhodnocení a zejména pro vyloučení nevhodných investic.“ Mezi tyto metody patří: celkový příjem z investice; čistý celkový příjem; průměrné roční cash - flow plynoucí z investice; průměrná roční návratnost a průměrná doba návratnosti. K dynamickým investicím autorka uvádí „ dynamické metody přihlíţejí ke třem základním faktorům, které je třeba v souvislosti s rozhodování o budoucích penězích brát v potaz: finanční přínosy, čas, riziko. Do této kategorie řadíme metodu vnitřního výnosového procenta a čisté současné hodnoty. U investic se zpravidla propočítávají ukazatele na celou dobu ţivotnosti investice. Čistá současná hodnota (net preset value) – metoda uznávaná za nejvhodnější způsob hodnocení investičních záměrů. Vyjadřuje rozdíl mezi současnou hodnotou peněţních příjmů z investice a náklady na investici. Investice se povaţuje za přijatelnou, je-li čistá současná hodnota kladná, popř. nulová. Pokud záměr obsahuje více variant, je za výhodnější povaţována varianta s vyšší výslednou hodnotou. Je-li ČSH niţší neţ nula, jsou peněţní příjmy menší neţ kapitálové výdaje. Výhoda této metody je, ţe pomocí diskontování respektuje faktor času a dále, ţe hodnotí příjmy a výdaje po dobu celé ţi-
8
Scholleová, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vydání. Praha: Grada Pub-
lishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.
Teoretická část
19
votnosti investice. Vzorec pro výpočet byl převzat z publikace SYNEK, M. (2005)9
ČSH = PVCF – IN =
(4)
kde
ČSH - čistá současná hodnota investice, PVCF - současná hodnota cash - flow (výnosů z investice), CF - očekávaná hodnota cash - flow v období t, IN - náklady na investici, k - kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba), t - období 1 aţ n, n - doba ţivotnosti investice. K výše uvedenému vzorci je třeba dopočítat k – podnikovou diskontní sazbu dle vztahu:
(5) kde
rd s D re E C
– úroková míra placená z cizího kapitálu, - sazba daně z příjmu - úročený cizí kapitál - poţadovaná procentní výnosnost vlastního kapitálu - vlastní kapitál - celkový zpoplatnění kapitál, (C= D + E)
Vnitřní výnosové procento (VVP), nebo-li finanční vnitřní míra návratnosti (internal rate of return) stanovuje, na jak vysoko úročený vklad by se musela uloţit investovaná částka, aby z ní kaţdý rok plynuly výnosy stejně vysoké jako poplynou z investice. Za přijatelnou se investice povaţuje, je-li spočtený ukazatel větší neţ trţní diskontní míra stejně rizikových investic. VVP je taková diskontní míra, při níţ je čistá současná hodnota (ČSH) rovna nule. Počítá se postupným dosazováním různých hodnot diskontní míry, aţ dojdeme k nulové ČSH. Metoda je zaloţena na výše zmíněném principu současné hodnoty, rozdíl je v hledání hodnoty diskontní míry, při níţ se současné očekávané výnosy z investice (PVCF) rovnají současné hodnotě výdajů na investici (IN), coţ znamená, ţe čistá současná hodnota se rovná 0.
9
Synek, M. et al. Manaţerská ekonomika. 4. rozšíř. Vydání. Praha: Grada publishing, 2007. 464
s. ISBN 978-80-247-1992-4.
Teoretická část
20
(6)
(7) nebo-li:
(8) Finanční plán zachycuje předvídaný tok peněz v budoucích letech, lze ho přirovnat k plánování finančních výkazů (výsledovky, rozvahy, výkazu o cash - flow). Dále se odhaduje výsledek hospodaření - prognóza na následující tři roky (od celkových výnosů projektu se odečítají celkové náklady na projekt, po té je členěn na druhové poloţky – provozní, finanční a mimořádná činnost). Vhodná je úprava do tabelární podoby, zpravidla se člení na: -
Příjmy – daňové, nedaňové, kapitálové, podpory a dotace.
-
Výdaje - běţné, kapitálové, splátky úvěrů a půjček apod. Čisté cash - flow Aktiva - stála, oběţná. Pasiva - úvěry, cizí zdroje.
Vyčíslují se reţijní náklady na provoz zařízení, náklady a příjmy v době provozování zařízení. Hlavní reţijní náklady se dělí do čtyř základních skupin: -
Provozní reţie (mzdy, energie, voda, obnova vybavení, údrţba atd.)
-
Administrativní reţie (mzdy, vybavení kanceláří, telekomunikační poplatky daně, pojištění), - Reţie na marketing (mzdy, propagace, inzerce a vzdělávání), - Finanční náklady (úroky z půjček nebo úvěrů). Zhodnocení dlouhodobých finančních dopadů projektů V bakalářské práci není hodnocen typický komerční projekt, jedná se o záměr neziskové organizace. Primárním cílem zde není maximalizovat zisk, popř. čisté cash – flow, ale maximalizovat prostředky, jimiţ agentura dosahuje svých cílů v oblasti ochrany ţivotního prostředí a ekologie. n) Analýza společensko-ekonomických přínosů Vychází z finanční analýzy a dále se zabývá socioekonomickými náklady a uţitky, které se snaţí ocenit a následně převést do monetární podoby. Na rozdíl od finanční analýzy není posuzován zisk, ale společenský uţitek. Cílem je
Teoretická část
21
prokázat kladnou účinnost projektu na sociální a ekonomickou situaci v regionu. Problémem bývá kvantifikování přínosů a uţitků nepřímých a mimoprojektových. Na základě údajů z finanční analýzy se vypočítává Ekonomická čistá současná hodnota investice (zohledňuje kromě finančního cash – flow i další přínosy projektu) a Ekonomické vnitřní výnosové procento. (představuje procento reálně zhodnocení investované částky). o) Risk management (Analýza a řešení rizika) Proces řízení rizik chápeme podle KRŠŇÁKOVÁ, M. (2006) 10 jako „proces identifikace a pojmenování konkrétních hrozeb, ohodnocení pravděpodobnosti jejich uskutečnění a dopadu na aktiva (tj. vše, co má pro daný projekt hodnotu, která můţe být v důsledku působení hrozby sníţena). Jinými slovy jde o identifikaci rizik, stanovení jejich závaţnosti a přijímání opatření k jejich eliminaci.“ Riziko můţeme klasifikovat z několika hledisek: p) Dle výskytu dělíme: - Častá. - Pravděpodobná. - Občasná. - Malá. - Nepravděpodobná. - Vysoce nepravděpodobná. q) Dle závaţnosti: - Katastrofické – ohroţení dalšího vývoje projektu či jeho pozastavení. Je třeba provést zásadní opatření. - Kritické – narušení vývoje projektu, vyţaduje opatření. - Okrajová – správným řízením lze dosáhnout poţadovaných výstupů a termínů. - Nevýznamná – operativním řízením lze dosáhnout plánovaného vývoje. r) Kvalitativní dělení: - Nepřípustné (4. stupeň) – nutné odstranit. - Neţádoucí (3. stupeň) – můţe být přijato, pokud je eliminace rizika téměř nedosaţitelná. - Přípustné (2. stupeň) – zvýšená pozornost se věnuje kontrole situace 10
Kršňáková, M. et. al. Krajský úřad kraje Vysočina. Odbor regionálního rozvoje. 2006. Jihlava:
Krajský úřad kraje Vysočina, 2006. 134 s.
Teoretická část
-
22
Zanedbatelné (1. stupeň) – lze přijmout.
Po klasifikaci jednotlivých rizik je vypracován jejich přehled s určením stupně hrozby a opatření pro eliminaci, např.: Tab. 2
Č.
1.
Ukázka výsledku Risk managementu
Identifikovaná rizika Nedostatečná spolupráce partnera projektu
Stupeň hrozby
3
Dopad rizika
Opatření pro eliminaci
Nesplnění Výběr dlouhodobě plánovanýc spolupracujících h cílů partnerů s dobrými referencemi
Zdroj: vlastní zpracování
s) Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu Shrnutí výsledků technické části, výsledků finanční a ekonomické analýzy projektu. Doporučení realizovat či nerealizovat projekt a odůvodnění.
3.3 Operační program životní prostředí OP ŢP pro roky 2007 – 201311 se zaměřuje na ochranu a zlepšování kvality ţivotního prostředí. Realizace projektů z tohoto programu přispěje ke zlepšení stavu ovzduší, vody, půdy. Další problematiku, kterou řeší, jsou odpady, průmyslové znečištění, vyuţívání obnovitelných zdrojů a podpora budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Spadá do tématických OP. OP ŢP přináší téměř 5 miliard Euro z fondů Fondu soudrţnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tvoří 18,4 % ze všech prostředků určených z fondů EU pro ČR a jedná se o náš druhý největší OP. K těmto prostředkům, které mají být v ČR čerpány, je nutné přičíst necelou miliardu Euro – tato částka bude navýšena z českých veřejných zdrojů. Konkrétně budou podpořeny tyto oblastí: Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní. Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí.
11
URL:
f20ae93b4c6d/OP-Zivotni-prostredi>
Teoretická část
23
Prioritní osa 3 - Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie. Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí. Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik. Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny. Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Řízení programu probíhá v několika rovinách. Řídícím orgánem je Ministerstvo Ţivotního prostředí (MŢP). MŢP deleguje některé činnosti na Státní fond ţivotního prostředí ČR (SFŢP). Na řízení programu se podílí Řídící výbor, Monitorovací výbor. Platebním a certifikačním orgánem je Ministerstvo financí.
3.4 Prioritní osa 7 Cílem osy je podpora při budování sítě center environmentálního vzdělávání a informačních center zaměřených na ochranu ţivotního prostředí v celé ČR a na zabezpečení kvalitních odborných materiálů pro environmentální vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek. Finanční podpora je určena především pro obce a města, kraje, neziskové organizace, příspěvkové organizace, vysoké školy a organizační sloţky státu. Na tuto prioritní osu je vyčleněno 0,04 mld. Euro, tj. 0,9 % OP ŢP. Z těchto prostředků je moţné hradit např. nákup, rekonstrukci, výstavbu a technické vybavení objektů za účelem vzniku nových center a poraden, tvorbu environmentálních osvětových, informačních a odborných materiálů, vzdělávacích a metodických pomůcek apod. Ţadatel na svůj projektový záměr můţe v tomto opatření dostat aţ 90 % dotacei z celkových způsobilých nákladů – 85 % z Evropského fondu pro regionální rozvoj a 5% ze státního rozpočtu ČR. Podávané projekty musí přesáhnout 500 tis. korun. Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 1 Úvod a cíl práce – OP ŢP nepoţaduje u této prioritní osy u ţádosti o dotaci studii proveditelnosti. Investiční záměr řešený v této bakalářské práci je největším investičním záměrem společnosti ZERA, o. s. Pokud by se v realizační fázi objevily problémy, které by měly dopad na úspěšné dokončení projektu, a poté na obdrţení finanční dotace, mohl by být projekt vzhledem k objemu investic pro tuto neziskovou organizaci likvidační. Agentura si uvědomuje, ţe předpokladem úspěšného dokončení záměru je zpracování kvalitního plánu a účinné vlastní řízení při realizaci projektu. Zpracováním bakalářské práce tedy vznikne dokument, který ZERA, o. s. jednak napo-
Teoretická část
24
můţe posoudit tento investiční záměr, ale svůj uţitek přinese i v investiční fázi společnost bude mít v rukou kvalitní a podrobný nástroj projektového řízení. Bude tak moci pečlivě kontrolovat průběh projektu, zavčas budou moci být identifikovány vzniklé odchylky a jejich dopad na realizaci projektu.
Praktická část
25
4 Praktická část 4.1 Úvod Studie proveditelnosti je zpracována za účelem objektivně zhodnotit realizovatelnost investičního záměru společnosti ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s. v týkající se rekonstrukce stávajícího továrního objektu v areálu DOWO a vybudování Centra environmentálního vzdělání včetně podpůrné infrastruktury – ubytovacích prostor. Cílem této studie proveditelnosti je poskytnout podrobné informace o investičním záměru nezbytné pro ekonomické zhodnocení projektu a dále připravit základní nástroj projektového řízení. Tato studie je zpracována k září 2010. Identifikační údaje zpracovatele: Simona Budařová Zemědělská 1 613 00 Brno Identifikační údaje zadavatele: ZERA – Zemědělská a ekologická agentura, o. s. V. Nezvala 977 675 71 Náměšť nad Oslavou IČO: 708 51 131 DIČ: CZ 708 51 131 Právní subjektivita: nestání nezisková organizace - občanské sdruţení vyvíjející činnost podle ustanovení § 6 zákona č.83/1990 Sb., o sdruţování občanů registrace: registrace č.j. VS/1-1/44354/00-R zastoupená: Ing. Marií Černou - manaţerkou Ţadatel a investor je jedna a tatáţ osoba, jedná se o nestátní neziskovou organizaci zaloţenou r. 2000.
Praktická část
26
4.2 Rekapitulace výsledků studie Základní informace o projektu: Časové rozpětí realizace projektu: Celkový rozpočet projektu: Z toho uznatelných nákladů: Poţadovaná výše podpory Poţadovaná výše podpory v %:
1. 6. 2010 – 31. 12. 2012 39 261 049 Kč 32 992 478 Kč 29 693 231 Kč 90%
4.3 Současný stav a historie projektu 4.3.1
Historie projektu
Agentura ZERA, o. s. byla zaloţena v roce 2000 jako regionální nevládní nezisková organizace (NNO) sdruţující fyzické osoby za účelem vytváření podmínek pro poradenskou, vzdělávací a koordinační činnost při realizaci programů a opatření v rámci trvale udrţitelného rozvoje venkova a vyuţití krajiny zemědělcem. V začátcích své existence se vzdělávací a osvětové činnosti soustředily pouze na výše uvedené oblasti. Později však začala agentura vyuţívat svých zkušeností a technického zázemí a rozšířila pole působnosti o oblasti podnikání, jazykových, počítačových a manaţerských dovedností, rekvalifikačních kurzů atd. Avšak nosným programem ZERA, o. s. je stále oblast ochrany přírody a přírodních zdrojů, odpadové hospodářství a zemědělství, především pak ekologické. Pro tato témata si agentura postupně buduje odborné zázemí a tým odborníků, jenţ je tvořen vlastními zaměstnanci (7 zaměstnanců na plný úvazek) externími odborníky z řad expertů univerzit, výzkumných ústavů z ČR i ze zahraniční, který čítá více jak 30 osob. Během uplynulých 10 ti let tedy v Náměšti nad Oslavou postupně vznikalo a stále vzniká odborné pracoviště nabízející komplexní informace pro environmentální osvětu, vzdělávání, poradenství a výzkum. Díky stále se rozvíjejícím aktivitám jiţ jednou agentura řešila problém kapacitně nedostačujícího zázemí a to v letech 2005 - 2006. Projekt „Česko rakouské centrum pro rozvoj podnikání“ realizovaný v programu Interreg III. A Rakousko – ČR umoţnil rekonstrukcí bývalé výrobny koberců pocházející z roku 1982 vybudovat hlavní sídlo ZERA, o. s. (administrativní zázemí), prostory pro vzdělávání (učebna a knihovna) a konferenční činnosti (konferenční sál). Dohromady se jedná o 900m2. Tyto prostory však agentura můţe pro oblast ekologie vyuţívat částečně – v době, kdy nejsou vyuţívány pro aktivity Česko rakouského centra pro rozvoj podnikání. V Česko rakouském centru našli zázemí všichni kmenoví pracovníci ZERA, o. s., dále je zde umístěna Odborná ekolo-
Praktická část
27
gická a zemědělská knihovna certifikovaná registrovaná Ministerstvem kultury, vyčleněny prostory pro Informační kancelář, seminární místnost a zázemí pro poradce. Tyto prostory zabírají přibliţně 240 m2. Konferenční místnost o výměře 200 m2 je vyuţívána pro oblast environmentalistiky. Takovéto vyuţití prostor vykrývá pouze administrativní zázemí a neposkytuje potřebné zázemí pro odborné, vzdělávací, osvětové, výstavní a demonstrační akce. 4.3.2
Představení záměru
Navzdory významným investicím, které proběhly v letech 2005 – 2006, agentura v současnosti realizuje své aktivity v omezeném rozsahu a to i přes to, ţe pro část činností vyuţívá nájemní prostory. Nájemní prostory nevyhovují z hlediska stáří objektu – nutné jsou časté opravy, chybí zateplení budovy a objekt také nevyhovuje svým uspořádáním (původně kancelářská budova). Také jiţ nestačí kapacitně rozvíjejícím se aktivitám ZERA, o. s. (nedostatek prostor pro samotné vzdělávací akce, chybí zázemí pro lektory a další odbornou činnost, např. laboratoře, místo pro stále expozice atd.). Agentura má celorepublikovou působnost, proto dalším problémem je ubytování účastníků pří vícedenních akcích. V okolí Náměště nad Oslavou je několik menších penzionů malých kapacit. Účastníci akcí jsou ubytovávání na různých místech vzdálených i několik kilometrů od sídla společnosti, coţ pro ně znamená dopravovat se na semináře do Náměště n/Osl. automobilem a ten pouţívat i při dopravě z ubytování do sídla ZERA, o. s. Z výše uvedených důvodů si hodlá ZERA, o. s. zajistit potřebnou infrastrukturu rekonstrukcí stávající budovy v majetku Habitat, a. s., která je v dlouhodobém nájmu agentury. Rekonstrukcí vznikne: Zázemí pro odborné poradce, lektory, seminární místnosti, laboratoře, popularizační centrum pro stálou expozici nejrůznějších eko, bio produktů či informačních systémů o ekologii všeobecně. Podpůrná infrastruktura pro Environmentální vzdělávací centrum - komplex nabízející moţnost ubytování pro účastníky. Sídlo agentury se nachází v bývalém továrním komplexu Bytex Vratislavice, leţícím v blízkosti centra Náměště nad Oslavou a přitom stranou a v klidu zeleně. Celý tento komplex byl zařazen do kategorie brownfields a ZERA, o. s. se postupně snaţí o jeho revitalizaci. Realizací uvedeného projektového záměru bude zrekonstruována další část areálu. Celkové náklady projektu činí 32 993 tis bez DPH. V případě obdrţení dotace budou vlastní zdroje ţadatele dosahovat 3 299 tis. bez DPH. Tyto zdroje bude investor hradit z vratek DPH z finančního úřadu, vlastních zdrojů a úvěru ve výši 3 700 tis, jenţ byl pro tyto účely dohodnut u partnerské organizace. Úvěr se
Praktická část
28
začne splácet v roce uvedení investice do provozu: rok 2013 - splátka 1 000 tis. Kč, rok 2014 - splátka 1 000 Kč, rok 2015 – splátka 3 700 tis. Kč. 4.3.3
Cíle projektu
Cílem projektu je zaloţit a provozovat Centrum environmentálního vzdělávání a zabezpečit tak efektivní a systematický přenos informací. Nabízet pestré vzdělávací a osvětové programy doplněné praktickým vjemem a proţitkem (ukázky, pokusy atd.). Specifické cíle projektu jsou: - Zabezpečení kvalitní infrastruktury (materiálního a provozního zázemí) pro realizaci aktivit ZERA, o. s. zaměřených na environmentální vzdělávání, poradenství a zemědělství; - Rozšíření aktivit ZERA, o.s; - Zajištění zázemí pro publikační činnost vlastních materiálů, tvorbu nových metodických, vzdělávacích a osvětových materiálů; - Vytvoření demonstračního centra – demonstrační laboratoř, stálé demonstrační pokusy, stálá výstava velkoplošných leporel s tématikou ochrany ŢP, kterou je moţné zapůjčovat na základní a střední školy. Demonstrační centrum umoţní propojit teoretické vzdělávání či osvětu s praktickými poznatky; - Rozšíření znalostí o ekologii jako takové mezi širokou veřejnost; - Popularizace otázek ochrany přírody a přírodních zdrojů. - Zvýšení ekologického povědomí. 4.3.4
Zkušenosti investora s projekty financovanými s EU
Realizované v současnosti: 2009 – 2010 Energetické úspory – zateplení včetně změny systému vytápění objektů ZERA, o. s.; program: Operační program ţivotní prostředí. 2009 - 2012 Metody Ochrany půdy pro zlepšení její retenční schopnosti a prevence záplav; program: INTERREG IIIA Cíl 3 – spolupráce ČR Rakousko. 2009 – 2010 Podpora rozvoje venkova - návrat tradičních řemesel; program: Program rozvoje venkova. 2009 – 2010 Právní předpoklady ekologizace hospodaření, bezpečnosti a hygieny zpracování zemědělských produktů; program: Program rozvoje venkova. 2008 – 2010 Zákonné poţadavky na hospodaření, dobré zemědělské a ekologické podmínky a správná zemědělská praxe včetně poţadavků na crosscompliance; program: Operační program rozvoje venkova.
Praktická část
29
Ukončené projekty: 2008 – 2008 Kompostování přebytečné travní biomasy; program: Podpůrný program MZe ČR 9.F. 2007-2008 Nové metody profesního vzdělávání – ekologie; program: Operační program rozvoj lidských zdrojů. 2006 – 2008 Škola řemesel – rekvalifikace obtíţně zaměstnatelných skupin; program: Operační program rozvoj lidských zdrojů. 2006 – 2008 Síť informačních center zaměřených na agro-environmentální programy v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina; program: Operační program rozvoj lidských zdrojů. 2006 – 2008 Metodika hodnocení kvality odpadu v regionu; Program: Iniciativa Společenství INTERREG IIIA ČR-Rakousko. 2006 – 2007 Město zeleně – kvetoucí sídla – ekologie v praxi; program: Dispoziční fond. 2005 – 2008 Česko rakouské centrum pro rozvoj podnikání; program: Iniciativa Společenství INTERREG IIIA ČR-Rakousko. 2005 – 2007 Vzdělávání v Česko rakouském centru pro rozvoj podnikání; program: Iniciativa Společenství INTERREG IIIA ČR-Rakousko. 2005 – 2006 Systém sběru a třídění bioodpadu; program: Iniciativa Společenství INTERREG IIIA ČR-Rakousko. 2005 – 2006 Školící kurzy v odpadovém hospodářství – bioodpady; program: CBC Phare – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2005 – 2005 Environmentální výchova – poznej svou ovečku; program: Fond Vysočina, grantový program kraje Vysočina. 2004 – 2005 Ekodomov; program: Fond Vysočina, grantový program kraje Vysočina. 2003 – 2004 Krajina ţivotní prostor člověka; program: Fond Vysočina, grantový program kraje Vysočina. 2003 – 2004 Zásady správné zemědělské praxe v ekologickém zemědělství, Zákon o ekologickém zemědělství 242/2000 Sb., prováděcí vyhlášky MZe a související legislativa ČR a EU; program: Sapard . 2003 – 2004 Recyklace bioodpadu; program Sapard. 2003 – 2003 Bioodpad – systém třídění a sběru v mikroeregionu Náměšť n.O; program: Fond Vysočina grantový program kraje Vysočina. 2003 – 2003 Biomasa zdroj ţivin a energie; program: MZe ČR 9.A. 2002 – 2003 Kompostování bioodpadu, ekologická výchova – poradenství; program: Sapard. 2002 – 2002 Kompostování odpadů organického původu; program MZe ČR 9.A.
Praktická část
30
2001 – 2004 Technologie nestájového chovu ovcí pro marginální oblasti a podniky ekologického zemědělství; program: NAZV. 4.3.5
Výstupy projektu
1 x Centrum environmentálního vzdělávání o výměře 1399 m2, z toho: - 639 m2 vyhrazeno pro vzdělávání, osvětu, propagaci otázek z oblasti ekologie a zemědělství, 1. nadzemní patro: recepce, sklad, demonstrační centrum s laboratoří, kotelna, kancelář lektoři; 2. nadzemní patro: 2x WC, škola řemesel, 2x učebna, kancelář pro lektory. 2 - 763 m podpůrná infrastruktura – komplex nabízející ubytování čítající 50 dvoulůţkových pokojů skládajících se z chodby, koupelny a loţnice. 1. nadzemní patro: 6 pokojů, sklad, sklad špinavého prádla, sklad čistého prádla, šatna, sprcha a WC zaměstnanci, recepce; 2. nadzemní patro: 12 pokojů; 3. nadzemní patro: 7 pokojů. 1 x Soubor dodávky interiérového nábytku pro učebny, demonstrační centrum a školu řemesel: - Kancelář: 1 ks kancelářský stůl a ţidle, 2 ks jednací stůl, skříň, 10 ks knihovna; - Kancelář: 1 ks kancelářský stůl a ţidle, 6 ks knihovna, 1 ks počítač; - Demonstrační centrum: 15 ks pracovní stůl, 20 ks ţidle, 1 ks promítací plátno, 1 ks notebook, 5 ks popisovací tabule, 1 ks dataprojektor; - Učebna: 18 ks stůl, 36 ks ţidle, 8 ks knihovna, 1 ks promítací plátno, 1 ks notebook, 1 ks dataprojektor; - Učebna: 6 ks stůl, 12 ks kancelářská ţidle, 6 ks knihovna; - Škola řemesel: 10 ks ponkový stůl, 1 ks regál, 1 ks promítací plátno, 1 ks dataprojektor, 6 ks popisovací tabule. 1 x Soubor dodávky interiérového nábytku pro ubytovací centrum: - 50 ks postel včetně matrace; - 50 ks noční stolek; - 50 ks věšák + botník; - 50 ks skříň + police.
Praktická část
4.3.6
31
Vazba na strategické dokumenty
Národní strategický referenční rámec A) Priorita Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Cíl priority: Zlepšení dostupnosti environmentální infrastruktury, obnovení a zvýšení kvality ţivotního prostředí a podpora úspor energií. Státní program Environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v ČR 1.1.6 Usnesení vlády č. 408/2008 o Rozvojovém programu environmentálního poradenství v ČR pro roky 2008 – 2013 Doporučuje podporovat a zohledňovat rozvoj environmentálního poradenství ve strategických a programových dokumentech krajů, obcí, měst, mikroregionů, vysokých škol a aktivně podporovat krajské systémy environmentálního poradenství. Program rozvoje kraje Vysočina SWOT analýza (říjen 2004) pro oblast ţivotního prostředí vymezuje: Slabé stránky: W.3. nedostatečné environmentální vědomí obyvatelstva. Příleţitosti: O5 vytvoření systému environmentálního vzdělávání obyvatelstva Profil kraje Vysočina (červen 2008): 9.7.5. Aktivní úloha místních obyvatel v ochraně přírody a krajiny Snaha o udrţení rozmanitosti kulturní krajiny není bez podpory místní komunity obyvatel myslitelná. Mnohdy chybí nebo se teprve vytváří vazba na obce a jejich obyvatele, jichţ se praktická péče o území bezprostředně týká. Malý je okruh aktivně činných NNO působících v oblasti ochrany ŢP a výchovy k environmentálně příznivému ţivotu. Dílčí cíl 4.4: Rozvoj systému environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Cíle opatření: - zajištění dostupnosti informací o ţivotním prostředí a dosaţení zapojování obyvatel do rozhodování o ţivotním prostředí, - výchovou a vzděláváním dětí a mládeţe posilovat vztah k přírodě, ţivotnímu prostředí a krajině Vysočiny, - zaváděním ekologických systémů řízení sniţovat zátěţe ţivotního prostředí, - zapojení NNO do rozvoje systému environmentální výchovy. Koncepce Environmenální výchovy, vzdělávání a osvěty pro kraj Vysočina Strategický cíl: SC 1-3 Zaloţit a rozvíjet síť poskytovatelů vzdělávacích sluţeb pro školy v oblasti EVVO s pokrytím kraje Vysočina
Praktická část
32
SC 1-4 Rozšířit nabídku a zvýšit zapojení dětí a mládeţe do neformálního vzdělávání v oblasti EVVO SC 1-5 Rozvíjet ekologické povědomí u široké veřejnosti za vyuţití informačních zdrojů a osvětových akcí SC 2-1 Zvyšovat znalost a povědomí o systémech produkce, provozu zařízení, které zohledňují dopady do oblastí ŢP v podnikatelském, veřejném i neziskovém sektoru SC 2-4 Zaloţit a rozvíjet síť environmentálních poraden s pokrytím kraje Vysočina 4.3.7
Cílové skupiny
Tab. 3
Cílové skupiny Centra environmentálních
Cílová skupina
Příklad aktivit určených pro cílovou skupinu Zástupci veřejné správy a samosprávy Vzdělávání pro starosty měst a obcí, pracovníky odborů ţivotního prostředí a odpadového hospodářství atd. Učitelé základních a středních škol Zvyšování kvalifikace prostřednictvím prezenčních vzdělávacích akcí, ale i prostřednictvím e-learningu atd. Odborná veřejnost Zvyšování kvalifikace odborných pracovníků, včetně samotných lektorů atd. Podnikatelé Semináře k aktuální legislativě atd. Zemědělci
Nezaměstnané osoby, osoby na mateřské dovolené Děti v mateřských a základních, školách, studenti středních a vysokých škol a učilišť Široká veřejnost Zdroj: vlastní zpracování
Poradenství, informační servis, odborné semináře k nejlepším dostupným technikám atd. Rekvalifikační kurzy akreditované Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ČR Osvětové akce, exkurze, letní eko školy, praxe, atd. Osvětové a vzdělávací akce
Praktická část
33
Pro oblast ubytování: účastníci vzdělávacích akcí, lektoři, odborní poradci, dále turisti, návštěvníci regionu.
4.4 Analýza trhu a koncepce marketingu 4.4.1
Odhad poptávky
Marketingové šetření je neustále prováděno agenturou ZERA, o. s. Jedná se především o dotazníkové šetření realizované při vzdělávacích a osvětových akcí pořádaných přímo agenturou nebo jejími partnery, dále dotazníkové šetření uţivatelů e-learningu a návštěvníků webových stránek. Tento průzkum postihuje průřez celou cílovou skupinou. Návratnost dotazníků při prezenčních akcích je 80%, e-learningových kurzech 75% a při osvětových akcích 60%. Průběţně probíhají jednání a konzultace s partnery (výzkumnými ústavy, odbornými pracovišti), ale i zástupci ze stran školství a poskytovatelů dalšího vzdělávání. Tyto organizace napomáhají tvořit nabídku dalšího vzdělávání.Na základě svých šetření a poznatků poukazují na témata potřebná pro jejich obory a témata chybějící na trhu. Partneři ZERA, o. s. se jako lektoři a konzultanti podílí na odborném zabezpečení jednotlivých aktivit agentury a projevili podporu vzniku centra a ochotu další spolupráce. Zájem o další vzdělávání roste, jak ze strany zaměstnanců, kterým přináší lepší uplatnění na pracovním trhu, tak i ze strany zaměstnavatelů. Na základě výše uvedených informací byl sestaven odhad poptávky: Personální certifikace osob v odbornostech týkajících se odpadů (Odborník na biologicky rozloţitelné odpady, Odpadový hospodář, Odborník na odběr vzorků biologického zpracování odpadů, Odborník správné zemědělské praxe), 25 recertifikací / rok, 30 osob nově certifikovaných / rok Vzdělávací akce pro oblasti biologicky rozloţitelných odpadů (Legislativa a její aplikace do praxe, Sniţování produkce odpadů, Správná kompostářská praxe, Kvalita a vyuţití výstupů biologicky zpracovaného odpadu, Metody a hodnocení vlivů zařízení na zpracování BRO na ţivotní prostředí, Systém sběru a třídění odpadu, Komunitní a domovní kompostování, Marketing a osvěta), 16 akcí / rok Vzdělávání v odbornosti ekologické zemědělství (Legislativní podmínky produkce biopotravin, Poradce správné zemědělské praxe, Výţiva a hnojení rostlin – uzavřený koloběh na farmě, Kvalita půdy, zajištění její přirozené úrodnosti),
Praktická část
34
8 akcí / rok Ekologie a firma (Zákonné povinnosti firmy v oblasti ekologie, Ekologie v managementu), 4 akce / rok Ekologie jako taková (Základy ekologie, Ochrana přírody, Základní sloţky ţivotního prostředí – voda, půda, vzduch), 6 akcí / rok Udrţitelná spotřeba (Obnovitelné zdroje, Solární energie, Nízkoenergetické a pasivní budovy, Biomasa a bioplyn, Vodní a větrné elektrárny, Tepelná čerpadla), 6 akcí / rok Vzdělávání pracovníků ve školství a vzdělávacích institucích, 8 akcí / rok Celoţivotní vzdělávání v oblasti zdravého ţivotního stylu (Správné stravování, Makrobiotika, Bio potraviny v kuchyni, Léčebné stravování, Vyuţívání původních principů zdravého bydlení, Bylinkářství), 8 akcí / rok Konference: Biologicky rozloţitelné odpady, Metody ochrany půdy, Regionální a ekologická produkce, Konference zdravého ţivotního stylu, Energo regiony, Dny techniky, 6 konference / rok Workshopy pro výše uvedená témata, 25 akcí / rok Rekvalifikační kurzy akreditované Ministerstvem školství, tělovýchovy a mládeţe ČR (Ruční zpracování vlny – předení, tkaní, filcování, Ruční výroba koberců, Ruční zpracování proutí a dřeva, Paličkování, Patchwork, Biozahradník, Biokuchař, Odborník na biologicky rozloţitelné odpady, Odpadový hospodář, Odborník na odběr vzorků biologického zpracování odpadů, Odborník správné zemědělské praxe), 150 osob / rok Poradenství jednotlivcům a studentům, firmám a zemědělcům 40 firem / rok, 40 zemědělců / rok, 540 jednotlivců a studentů / rok Demonstrační centrum Otevřeno pro zájemce (účastníky kurzů, školy, veřejnost) 50 dní / rok
Praktická část
35
Biojarmarky 2 akce / rok Osvětové akce 12 akcí / rok Ubytovací prostory Vyuţití ubytovacích prostor se odhaduje okolo 40 - 50 % účastníky akcí. Předpokládané vyuţití turisty: 20 – 30 % Další moţnosti vyuţití centra jsou pronájmy jeho prostor či jednotlivé výukové techniky a učebních pomůcek. Cílové skupiny jsou vyjmenovány v kapitole 4.3.7 Cílové skupiny. 4.4.2
Analýza konkurence
ZERA, o. s. působí od roku 2009 jako „krajský koordinátor EVVO“ pro kraj Vysočina. Činnost spočívá v mapování poskytovatelů a jejich působení v oblasti environmentální výchovy v kraji Vysočina a navazování spolupráce s těmito subjekty. Proto je analýza konkurence v kraji Vysočina přesná: - Chaloupky o.p.s. – konkurent v oblasti poskytování vzdělávaní mateřským, základním a středním školám, pedagogickým pracovníkům. Partner ZERA, o. s. v rámci některých projektů. - Ekoinfocentrum ZO ČSOP – malý rozsah poskytování sluţeb oproti ZERA, o. s., soustředí se na oblast Jihlavy a blízkého okolí, zaměření spíše na osvětové akce, partner ZERA, o. s. v rámci menších, jednorázových projektů. - Školní statek Humpolec – konkuruje pouze v oblasti eko zemědělství, partner ZERA, o. s. v rámci některých projektů. - Občanské sdruţení Zelené srdce – zaměřuje se pouze na okolí Humpolce, malý rozsah poskytování sluţeb oproti ZERA. o. s. - Environmentální vzdělávací centrum Vysočina o. s. (Ledeč nad Sázavou). Dále je třeba zabývat se poskytovateli dalšího profesního vzdělávání a vysokými školami. Zaměření agentury je velice specifické, ale částečně můţeme narazit na podobné náplně u: Vysočina Education Jihlava - školské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, CCS Systém,a. s. Třebíč – rekvalifikační kurzy, Impuls Třebíč – rekvalifikační kurzy, Regionální rozvojová agentura Vysočina Jihlava – zde byla navázána spolupráce.
Praktická část
36
V rámci kraje Vysočina necítí ZERA, o. s. silný tlak konkurence – s organizacemi částečně zabývajícími se podobnými aktivitami spolupracuje. Z pohledu celorepublikového byla při analýze konkurence vyuţita „Analýza potřebnosti a vyuţívání evnironmentálních vzdělávacích center na území České republiky“ zpracovaná pro Ministerstvo ţivotního prostředí12. V ČR bylo identifikováno 150 subjektů poskytujících environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Odhaduje se, ţe přibliţně 20 subjektů nebylo zmapováno. U minimálně 88 subjektů jde o jejich převaţující (hlavní) činnost a poskytují ji alespoň v rozsahu 100 hodin ročně. Dalších 63 subjektů poskytuje EVVO v menším rozsahu nebo jako jednu z více činností. Zbytek subjektů pouze okrajově. Dominantní je působnost na krajské úrovni (67 %). Výhradně krajskou působnost deklaruje necelá polovina středisek. Následuje celostátní působnost (22,7%). Toto číslo zahrnuje i střediska pokrývající převáţně krajskou úroveň a na celostátní úrovni působí pouze jednotlivými aktivitami. Pouze celostátní působnost potom deklarují pouze 4 střediska, mezi nimiţ je i ZERA, o. s. V rámci ČR je tedy konkurence větší, avšak většina organizací je spíše regionální působnosti. U malých organizací je nabídka aktivit i daleko menší. Jelikoţ realizací projektu vzniknou i ubytovací prostory pro účastníky vzdělávacích akcí a lektorů, je nutné specifikovat firmy poskytující stejné sluţby: Ve městě Náměšť nad Oslavou se nachází 3 hotely čítající dohromady přes 40 lůţek, cena dvoulůţkového pokoje se pohybuje od 700 – 1200 Kč. Dále jsou zde 2 ubytovny, 1 turistická základna a 2 penziony fungující pouze v sezóně. V blízkém okolí najdeme další 2 moţnosti ubytování s cenovým rozsahem 800 – 1000 Kč. Díky omezené nabídce ubytování jsou ceny ku poměru sluţeb nadsazené. 4.4.3
Marketingová strategie
Nosným programem agentury zůstane i nadále vzdělávání a osvěta v oblasti ekologie a ţivotního prostředí. Cíleným zaměřeným na tyto aktivity můţe nabídnout zákazníkům přidanou hodnotu v podobě vysoké kvality vzdělávacích akcí a dále vyuţití tématicky zaměřené knihovny, demonstrační laboratoře, e-learningu, vlastních odborných materiálů, týmu poradců. Okrajově – pouze s regionálním dopadem - se agentura bude zabývat dalším vzděláváním jsou např. kurzy počítačových, manaţerských a jazykových dovedností, atd.
12URL:
Praktická část
37
Marketingová strategie pro ubytovací zařízení je především zaměřena na účastníky akcí agentury. Zde nabízí moţnost ubytování v těsné blízkosti Environmentálního vzdělávacího centra a to v klidné zóně, která se nachází u centra města. Důleţitá je i snadná dostupnost z vlakového a autobusového nádraţí. Příznivý bude i poměr stanovených cen v porovnání s konkurencí. Provedena bude i marketingová kampaň zaměřená na prezentaci nové aktivity ZERA, o. s., na kvalitu této sluţby – úprava webových stránek ZERA, o. s., zanesení do celorepublikové, regionální i městské databáze penzionů a hotelů, nabízení moţnosti ubytování do přihlašovacího formuláře na semináře. V turisticky frekventovaných lokalitách budou připraveny letáky – restaurace, informační centra, atd. 4.4.4
Marketingový MIX
Marketingový mix je zpracován metodikou 4P – zaměřený na profil produktu (Produkt), ceny (Price), umístění (Place) a forem propagace (Presentation) Produkt Produktem jsou zde rekonstruované prostory Centra pro environmentální vzdělávání a podpůrná infrastruktura – ubytovací prostory. Cena Vzhledem k široké nabídce dalšího vzdělávání hrazeného z Evropského sociálního programu (pro konečné uţivatele zdarma) budou drţeny ceny na minimální rentabilní výši. Umístění V městském prostředí, v budově v dlouhodobém nájmu, v hospodářsky postiţeném regionu s nízkým HDP a výrazně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Propagace Cílem propagační akce je předat informace o rozšířené nabídce všem uvedeným cílovým skupinám. O jednotlivých vzdělávacích aktivitách bude inzerováno v odborném tisku, popř. regionálním tisku, dále na webových stránkách ZERA, o. s. a partnerů, v informačních serverech zaměřených na ekologii. Ubytovací prostory budou zaneseny do celorepublikové, krajské a městské databáze penzionů a hotelů a dále tato moţnost bude uváděna na všech přihlašovacích formulářích na semináře. Připraveny budou letáčky umístěné do míst zajímavých pro turisty – restaurace, informační centra, atd. V průběhu realizace projektu bude propagace zajištěna na základě pravidel pro publicitu pro OP ŢP.
Praktická část
4.5 Lokalita projektu a dopad na životní prostředí
Obr. 1
Lokalizace Náměště nad Oslavou v rámci celé ČR
Obr. 2
Lokalizace Náměště nad Oslavou v rámci kraje Vysočina
Obr. 3
Lokalizace Centra Environmentálního vzdělávání
38
Praktická část
39
Rekonstrukce budovy bude probíhat v areálu bývalého továrního objektu Bytex Vratislavice, který se nachází v katastrálním území Náměšť nad Oslavou (p.č. 150/1, 150/5 a 150/6). Stavba se nachází u st. silnice III. třídy směr Naloučany. Objekt je v majetku Habitat, a. s. a je v dlouhodobém nájmu agentury ZERA, o. s. Náměšť nad Oslavou se nachází v mikroregionu Náměšťsko a Chvojnice – územní dosah mikroregionů je shodný se správním obvodem Náměště nad Oslavu jako obce s rozšířenou působností (ORP) III. stupně. Do tohoto obvodu spadá 27 obcí. Dále město spadá pod NUTS4: CZ0614 Třebíč, NUTS3: CZ061 kraj Vysočina. Okres Třebíč byl dle Usnesení vlády ze dne 17.5. 2006 č. 560 zařazen mezi hospodářsky slabé regiony – okresy, které se vyznačují charakteristicky nízkou ţivotní úrovní, nízkým ekonomickým potenciálem a nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru a nadprůměrnou nezaměstnaností. Základní informace o Náměšti nad Oslavou: Název: Náměšť nad Oslavou Počet částí: 4 Počet katastrů: 4 Obyvatelé celkem: 5066 Míra nezaměstnanosti k červenci 2010: 11,7 % Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 2549 Katastrální výměra: 1862 (ha) Počet podnikatelských subjektů: 9382 Podnikatelské subjekty podle převaţující činnosti: Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Prodej a opravy motorových vozidel, spotřebního zboţí a pohostinství Ostatní obchodní sluţby Veřejná správa, obrana Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 4.5.1
492 1452 1012 242 2802 1662 42 472 1222
Doprava
Nejdůleţitější komunikací vedoucí v těsné blízkosti Náměště je dálnice D1 (E50 a E65) Praha – Brno. S dálnicí D1 je město spojeno silnicí II/339. Dále velmi
Praktická část
40
významnou komunikací spojující Náměšť nad Oslavou s bývalým okresním městem Třebíč je silnice první třídy I/23, která také prochází obcemi Kralice nad Oslavou a Rapotice. Územím mikroregionu Náměšťska prochází silnice II/392 spojující Velké Meziříčí s obcemi Čikov, Jasenice, Pucov, Jinošov, Kralice nad Oslavou, Březník a Mohelno. V obci Rapotice se na komunikaci I/23 napojuje komunikace I/393 vedoucí přes Oslavany do Ivančic. Ostatní obce mikroregionů spojují silnice zařazené do ostatní silniční sítě. Propojení jednotlivých částí mikroregionu Náměšťska a Chvojnice silniční síti je dostatečné. Stav komunikací je však nevyhovující. Velmi negativně je hodnocen stav silnice II/339 (přivaděč na dálnici D1). Autobusové napojení je u většiny obcí spadající do rozšířené působnosti Náměště n/O průměrné. Převáţnou většinu spojů na tomto území zajišťuje firma TRADO Třebíč. V menší míře dále firmy ČSAD Rosice, ČSAD Brno, BDS Velká Bíteš, VNPO Oldřich Řezanina a jiní menší dopravci. Ţelezniční trať Jihlava – Třebíč – Brno prochází zastávkami mikroregionů Studenec, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou a Rapotice. Ve Studenci je pak napojení na trať Studenec – Velké Meziříčí – Křiţanov. Čerpací stanice se nachází v Náměšti nad Oslavou (2x) a v obcích Mohelno a Studenec. 4.5.2
Životní prostředí a klimatické podmínky
Mikroregion Náměšťsko leţí na okraji jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, na rozhraní Bítešské vrchoviny a Znojemské pahorkatiny. Mírně zvlněná a členitá krajina se nachází v nadmořské výšce v rozmezí 300 – 500 m nad mořem. Protékají zde řeky Jihlava, Oslava a říčka Chvojnice, které určují charakteristický ráz krajiny. Charakteristickým znakem je vysoká hustota málo lidnatých sídel a obcí. Pro vyuţití zemědělské půdy je typické poměrně vysoké procento zornění. Malá výměra lesa (vzhledem ke geomorfologii okresu) je nepříznivá z hlediska ochrany vod. Větší lesnaté celky jsou převáţně podél údolí řek. Vodní nádrţ Dalešice a vodní toky, přestoţe se jedná o minimální podíl na výměře, jsou jedním z nejvýznamnějších krajinotvorných prvků mikroregionu. Znečištění ovzduší z hlediska mikroregionu Náměšťsko je zanedbatelné (stupeň 1 – nezávadné ovzduší). Produkce odpadů je nízká a je podporován separovaný sběr odpadů. Mikroregion patří do mírně teplé oblasti. Roční úhrn sráţek se pohybuje v intervalu 550 mm– 750 mm. Hluboká říční údolí jsou špatně provětrávaná. Vyskytují se údolní inverze. V těsné blízkosti mikroregionu Náměšťsko se nachází energetická soustava Dukovany – Dalešice. Negativní dopad na ţivotní prostředí na území mikroregi-
Praktická část
41
onu má také vojenské letiště v Náměšti nad Oslavou. Jde zejména o zvýšené hladiny hluku a o zvýšený provoz v okolí letiště. 4.5.3
Zvláště chráněná území
Národní přírodní rezervace -
Mohelská hadcová step – unikátní území na hadcovém podkladě v meandru řeky Jihlavy, který vyhovuje jen omezenému počtu rostlinných druhů.
-
Divoká Oslava – toto území je součástí přírodní rezervace „Údolí Oslavy a Chvojnice“. Jedná se o nejméně dotčenou a přírodně nejhodnotnější část stávající přírodní rezervace.
Přírodní rezervace -
PR Údolí Oslavy a Chvojnice – unikátní území zachovalé přírody. Střídají se zde skalnaté ostroţny v meandrech řek, kamenná moře, lesostepi a klenové bučiny podhorského charakteru.
-
PR Velká skála u Lhánic – prudké svahy údolí Jihlavy se zachovalými lesními porosty. Terén je typický pro teplomilné prvky bylinné a dřevinné vegetace.
-
PR Mohelnička
Přírodní památka -
PP Obora, PP Špilberk, PP Kozének, Přírodní park - Střední Pojihlaví – zaujímá poslední nezatopený úsek středního kaňonovitého toku Jihlavy (mezi Mohelnem a Ivančicemi)
Památné stromy -
k. ú. Březník - Smrk na Oslavě, Stromořadí u Anniny cesty; k. ú. Hartvíkovice - Stromořadí k Babí hoře, Borovice na Třesovském kopci; k. ú. Jinošov - Dub v Jinošově; k. ú. Kladeruby - Haukwitzova alej, Buky na Vlčím kopci, Horákův buk; k. ú. Kralice - Stromořadí u silnice, čtyři aleje kolem Velkopolského mlýna; k. ú. Kuroslepy - Lípa u Chvojince; k. ú. Mohelno - Lípa pod Mohelenskou stepí; k. ú. Náměšť - Ţiţkův dub; k. ú. Ocmanice - Stromořadí u Malého Dvora; k. ú. Sedlec - Dub u glorietu; k. ú. Studenec – Zelená hospoda (stromořadí lip, stáří více neţ 100 let).
Praktická část
42
4.6 Technické a technologické řešení projektu Stavba Centra environmentálního vzdělávání je umístěna na p. č. st. 150/1, 150/5, 150/6 v k. ú. Náměšť nad Oslavou. V současnosti tvoří budovu dvoupodlaţní objekt se sedlovou střechou, stavba se v rámci stavebních úprav nebude půdorysně ani výškově rozšiřovat. Přestavbou dvoukřídlého objektu vznikne třípodlaţní ubytovací objekt s vestavbou v půdním prostoru. Druhé křídlo objektu bude slouţit ve dvou podlaţích jako technicko - administrativní zázemí (1.NP hlavní recepce pro obě části stavby, plocha demonstračního centra s laboratoří, zázemí lektorů, skladovací prostory a kotelny na spalování biomasy, 2.NP prostory školy řemesel, dvě učebny a kanceláře lektorů včetně sociálního zařízení). Provozně stavba navazuje na školící a vzdělávací centrum v areálu, které zaujímá blízký tovární objekt. Přístup do ubytovací části bude zajišťovat šikmá rampa. Pro potřeby handicapovaných osob bude vybaven jeden pokoj v 1.NP, kde bude jak sociální zařízení, tak i další kompletní vybavení odpovídat poţadavkům vyhlášky č. 369/2001. V druhém křídlu budovy bude vstup zajištěn širokými vstupními dveřmi vybavený vodorovnými madly, opět vyhovující potřebám osob s tělesným postiţením. Stavba se nachází na okraji města u st. silnice III. třídy směr Naloučany přístupná je i vjezdem do areálu firmy z ulice V. Nezvala a přes stávající asfaltové komunikace a most přes řeku Oslavu. Objekt bude napojen na stávající přípojky vody, kanalizace a elektřiny. Všechny inţenýrské sítě jsou do objektu určeného k přestavbě přivedeny. Parkování bude zajišťovat cca 50 parkovacích stání v areálu školícího centra, které bude slouţit i pro ostatní návštěvníky centra. Parkoviště je jiţ navrţeno a povoleno v rámci výstavby centra. Pro potřeby jednorázových větších akcí, příp. konferencí budou samozřejmě vyuţívány také ostatní zpevněné plochy v celém areálu, aby vozidla účastníků neblokovala provoz v ulicích města. V rámci přípravy stavby bude provedeno odstranění plechové (nad ubytovací částí) a betonové (nad dílnami) střešní krytiny. Dále budou v jednotlivých podlaţích prováděny rozsáhlé bourací práce vnitřních stěn, bude nutné vytvořit ve stropní konstrukci otvor pro nové schodiště do 3.NP. Budou demontovány všechny výplně otvorů (dveře i okna) a zařizovací předměty. Vybourají se vnitřní podlahy jednotlivých místností. Stavební práce jde shrnout do těchto tří kroků: 1. bourací práce, příčky, vnitřní instalace, zastřešení; 2. podlahy, vnější výplně otvorů, úpravy povrchů; 3. dokončující práce, kompletace. Vzhledem k malému rozsahu prací nedojde k výraznému zhoršení ţivotního prostředí během stavby v okolním prostoru. Vlastní provoz zařízení nebude mít
Praktická část
43
negativní vliv na ţivotní prostředí – naopak celé centrum bude mít zaměření na ekologickou tematiku.
Obr. 4
Pohled na zrekonstruovanou budovu - jiţní
Obr. 5
Pohled na zrekonstruovanou budovu - západní
4.7 Lidské zdroje V rámci realizace bude na projektu spolupracovat následující tým, který bude řídit a zpracovávat všechny etapy a fáze projektu. Projektový tým se skládá ze stávajících zaměstnanců a bude na řízení a realizaci projektu pracovat ve své pracovní době. Efektivita práce jednotlivých členů týmu bude hodnocena na pravidelných poradách (zpravidla 1x 14 dní). Členové projektového týmu: Ing. Květuše Hejátková – vedoucí týmu VŠ MZLU, 30 let praxe v zemědělství – koordinace stavebních aktivit projektu, koordinace zadávání výběrových řízení, kontrola dodrţování harmonogramu,
Praktická část
44
odpovědnost za vedení a administrativu projektu, dohled na dodrţování pravidel OP ŢP. Bc. Martina Kovářová – asistent vedoucího týmu VŠ Báňská, 3 roky praxe jako asistentka výrobně technického ředitele ve stavební firmě, pomoc při koordinaci a kontrole stavebních činností, zadávání výběrových řízení, kontrola dodrţování harmonogramu a finanční stránky projektu. Jitka Schellová – projektový manager Obchodní akademie, 5 let praxe jako projektový manaţer, zodpovídá za správnost v účetnictví a ve výkazech, řídí cash – flow projektu, zodpovídá za konečné vyúčtování. Ve věcech z oblasti účetnictví můţe vyuţít sluţeb Ing. F. Cejpka, účetního poradce. ing. Lucie Valentová, Ph.D. – vzdělávací manager Sestavování náplní vzdělávacích akcí, realizace a organizace vzdělávacích aktivit. Stavební dozor – dozor nad výstavbou, stavebním deníkem, časovým harmonogramem. Vede soupis vad a nedodělků a pracuje na jejich nápravě. Po realizaci projektu vzniknou v ZERA, o. s. nová pracovní místa, viz. níţe. K jednotlivým pracovním místům je uvedeno i mzdové ohodnocení nezbytné pro další výpočty týkající se provozní fáze. Manažer CEV – vysokoškolské vzdělání, předpokládaná mzda včetně odvodů zaměstnavatele 34.560 Kč. Plánování aktivit centra, jeho propagace, dohled nad všemi činnostmi CEV z hlediska harmonogramu, rozpočtu, smluvních rozpočtů, přípravy odborných materiálů. Asistent – středoškolské vzdělání, předpokládaná mzda včetně odvodů zaměstnavatele 20.250 Kč. Organizační pomoc při realizaci aktivit CEV. Řešitel 1 a 2 – vysokoškolské vzdělání v oblasti ekologie, odpadů, popř zemědělství, předpokládaná mzda včetně odvodů zaměstnavatele 23.760 Kč. Odborní pracovníci, vedení vzdělávacích aktivit, poskytování poradenství, příprava výstupů z akcí – publikace, metodiky. 2 x technický personál – recepční – středoškolské vzdělání (jazyková vybavenost), zajištění úklidu. Předpokládaná mzda včetně odvodů zaměstnavatele 14. 850 Kč Dále lze předpokládat zapojení externích pracovníků – předběţné odhady se pohybují okolo 1200 hodin. Tito pracovníci se podílejí např. na přednáškové činnosti, na výzkumu, přípravě či oponentuře metodických a výukových materiálů. Průměrné ohodnocení 1 hodiny práce se pohybuje okolo 400 Kč.
Praktická část
45
4.8 Harmonogram projektu 1. 9. 2009
Přípravná fáze projektu - 1. 9. 2009 zpracování technické stavební dokumentace - 1. 10. 2009 zajištění veškeré dokumentace pro stavební řízení - 1. 3. 2010 vydání stavebního povolení - 31. 5. 2010 vyklizení prostor 1. 6. 2010 Zahájení projektu - 1. 6. 2010 výběrové řízení pro stavební dodávku - 1. 9. 2010 výběrové řízení pro stavební dozor - 1. 3. 2011 výběrové řízení pro dodávku interiérového nábytku 31. 12. 2012 Ukončení projektu 1. 1. 2013 Předpokládané datum zahájení provozu Stavební práce jde shrnout do těchto tří kroků: 1. bourací práce, příčky, vnitřní instalace, zastřešení; 2. podlahy, vnější výplně otvorů, úpravy povrchů; 3. dokončující práce, kompletace.
4.9 Finanční analýza předkladatele – investora V této části provádíme finanční analýzu investora ZERA – Zemědělské a ekologické regionální agentury, o. s. Je nutné zdůraznit, ţe se jedná o neziskovou organizaci, jejímţ hlavním účelem není vytváření zisku, ale poskytování obecně prospěšných sluţeb. Jednotliví ukazatelé jsou počítáni dle vzorců uvedených v teoretické části. 4.9.1
Dluhová služba
Pří výpočtu jsem vycházela z Výkazů zisků a ztrát za poslední 3 roky. Částky jsou zde značeny jako sumy a nedalo se rozklíčovat část připadající na splátky úroků a splátky jistin. Samotný výpočet tento fakt neovlivní.
Praktická část Tab. 4
Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
46
Výpočet dluhové sluţby ZERA, o. s.
Název položky Daňové příjmy v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč Přijaté dotace v tis. Kč Dluhová základna Úroky v tis. Kč Splátky jistin a dluhopisů v tis. Kč Splátky leasingu v tis. Kč Dluhová sluţba Ukazatel úvěrového zatíţení
2009 7361 0 2944 10305 6 0 0 6 0,06 %
2008 5140 0 4179 9319 67 0 0 67 0,72 %
2007 3779 0 8613 12392 52 0 0 52 0,42 %
Zdroj: Daňové přiznání včetně příloh 2007 – 2009, vlastní zpracování
Spočtený ukazatel úvěrového zatíţení poukazuje, ţe úvěrové zatíţení se pohybuje na nízké úrovni a ZERA, o. s. nemá problémy se splácením svých dluhů. Za špatné hodnocení se povaţují ukazatelé přesahující 30 %. Vypočítaný ukazatel pro ZERA, o. s. je ovlivněný faktem, ţe výpočet vychází ze skutečně zaplacených částek. Nejsou zde započítány dlouhodobé půjčky od partnerských organizací, u kterých je doba splatnosti odloţena. 4.9.2
Likvidita
Doporučená hodnota ukazatele je v intervalu 1,6 – 2,5. Pokud by ZERA, o. s. zpeněţila všechna svá oběţná aktiva, nebyla by schopná splatit své závazky. Tab. 5
Výpočet ukazatele likvidity
Č. Název položky 1 Oběţná aktiva v tis. Kč 2 Krátkodobé závazky v tis. Kč 9 Ukazatel běţné likvidity
2009 3092 12832 0,24 %
2008 2870 21028 0,14 %
2007 5982 17807 0,34 %
Zdroj: Daňové přiznání včetně příloh 2007 – 2009, vlastní zpracování
4.9.3
Nákladová rentabilita
Ukazatel nákladové rentability zachycuje efektivnost hospodaření. Výsledek agentury můţeme označit jako neefektivní, protoţe hodnoty vychází záporně, tzn., ţe zisk z činnosti nepokryje náklady. Výsledek je ovlivněn neziskovou právní formou organizace, jejímţ cílem není dosahování zisku. Dále fakt, ţe se v roce 2008 zahajovaly přípravné práce a v následujícím roce se jiţ realizovaly 4 projekty s finanční podporou ze struk-
Praktická část
47
turálních fondů. Tyto projekty je třeba v realizační fázi financovat z vlastních zdrojů, následně vyúčtovat a poţadovat proplacení přislíbené dotace. Jedná se o investiční projekty Energetické úspory – zateplení včetně změny systému vytápění objektů ZERA, o. s. a Metody Ochrany půdy pro zlepšení její retenční schopnosti a prevence záplav a o neinvestiční: Podpora rozvoje venkova - návrat tradičních řemesel a Právní předpoklady ekologizace hospodaření, bezpečnosti a hygieny zpracování zemědělských produktů. Tab. 6
Č. 1 2 3
Výpočet nákladové likvidity
Název položky Výsledek za účetní období v tis. Kč Náklady celkem v tis. Kč Ukazatel nákladové likvidity
2009
2008
-1233 11522 -10,70 %
-3331 12815 -25,99 %
2007 409 11983 3,41 %
Zdroj: Daňové přiznání včetně příloh 2007 – 2009, vlastní zpracování
4.9.4
Zisková rentabilita
Ukazatel ziskové rentability opět vychází záporně, coţ znamená, ţe jedna koruna trţeb nevytváří zisk, ale ztrátu – hospodaření společnosti je neefektivní. Opět je nutné poukázat na neziskovou formu organizace.
Tab. 7
Výpočet ukazatele zisková rentabilita
Č. Název položky 1 Zisk po zdanění v tis. Kč 2 Celkové trţby v tis. Kč 3 Ukazatel ziskové rentability
2009 -1233 7361 -0,17
2008 -3331 5140 -0,65
2007 409 3779 0,11
Zdroj: Daňové přiznání včetně příloh 2007 – 2009, vlastní zpracování
ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY INVESTORA: Finanční analýza investora odhalila problémy s likviditou a dále v efektivnosti hospodaření. Ukazatele ziskové a nákladové rentability nejsou zcela vypovídající, jelikoţ se zde posuzuje NNO, jejímţ cílem není dosahování zisku – dle ANHEIERA a SALAMON (1999) 13 „NNO působí v oblastech, ve kterých stát neumí, nechce nebo nemůţe zasahovat a dále v oblastech, kde se nevyplatí působit organizacím zaměřeným na tvorbu zisku (komerčním)“. 13
ANHEIER, H. K., SALAMON, L. M (1999). Nástup neziskového sektoru, mezinárodní srov-
nání. 1. vydání. Praha: Agens, 1999. 59 s. ISBN 80-902633-1-3.
Praktická část
48
Z výše uvedených důvodů se provede finanční analýza projektu a analýza společensko – ekonomických přínosů.
4.10 Finanční analýza projektu Projektový záměr se bude ucházet o dotaci z OP ŢP. Níţe uvedený rozpočet je proto navrhnutý ve struktuře OP ŢP a je dělen na ceny bez DPH a s DPH (DPH je neuznatelným nákladem). Následující tabulka pak ukazuje strukturu financování a konečný podíl investora v případě udělení dotace. Dle pravidel tohoto programu musí minimální podíl financování ţadatele tvořit 10 %. Zbylých 90 % se pak hradí z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Státního rozpočtu ČR (SR ČR) a to v takové to struktuře: 85 % ERDF, 15 % SR ČR. Podle postupu realizace projektu a na základě uhrazených faktur budou průběţně vystavovány ţádosti o platbu. Tab. 8
Rozpočet projektu
Položka rozpočtu Projektová příprava Investiční náklady celkem z toho stavební z toho na vybavení a zařízení Stavební dozor Propagace Finanční rezerva Náklady na projekt celkem
Cena bez DPH 2 000 000 Kč 28 992 478 Kč 27 165 928 Kč 1 826 550 Kč 500 000 Kč 50 000 Kč 1 450 000 Kč 32 992 478 Kč
Cena s DPH 2 380 000 Kč 34 501 049 Kč 32 327 454 Kč 2 173 595 Kč 595 000 Kč 59 500 Kč 1 725 500 Kč 39 261 049 Kč
Zdroj: Projektová dokumentace Centra environmentálního vzdělávání, vlastní zpracování Tab. 9
Struktura financování při obdrţení dotace z OP ŢP
Položka Celkové náklady na projekt Nezpůsobilé náklady (DPH) Celkové způsobilé náklady Obdrţená dotace celkem z toho podpora z ERDF z toho podpora ze SR ČR Vlastní zdroje žadatele Vlastní zdroje + nezpůsobilé náklady Zdroj: OP ŢP, vlastní zpracování
Částka 39 261 049 Kč 6 268 571 Kč 32 992 478 Kč 29 693 231 Kč 25 239 246 Kč 4 453 985 Kč 3 299 247 Kč 9 567 818 Kč
Praktická část Tab. 10
49
Předpokládané výdaje v jednotlivých letech realizace projektu
Položka v tis. Kč Projektová příprava Stavební náklady Vybavení a zařízení Stavební dozor Propagace Finanční rezerva Celkem v tis. Kč
2010 2 000 20 25 2 045
2011
2012
14 000 230 10 700 14 940
14 000 1 000 250 10 700 15 960
2013 1 000 827 20 10 25 1 882
Zdroj: ZERA, o. s., vlastní zpracování
Investice byla posouzena dle provozního cash – flow (viz příloha č. 2 této práce). Cash – flow prokázalo, ţe investor je schopen zajistit finance pro provoz zařízení. Metodou čisté současné hodnoty porovnáme příjmy a výdaje z investice, které jsou diskontované podnikovou diskontní mírou. Vyjde-li čistá současná hodnota kladná, popř. nulová je investice povaţována za přijatelnou. Je-li menší neţ nula jsou peněţní příjmy menší neţ kapitálové výdaje. Nejprve byla spočítána podniková diskontní míra (k), podrobněji příloha č 2., ČSH byla počítána pro variantu obdrţení finanční dotace a variantu hrazení celé investice bez finanční dotace. Z následujících hodnot můţeme konstatovat, ţe varianta neobdrţení finanční dotace je pro ţadatele nevýhodná (silně nesplňuje kritérium). Pro další metody posuzování investice budeme brát v úvahu variantu obdrţení finanční dotace.
Podniková diskontní sazba ZERA, o. s. (k) = 8,235% ČSH bez dotace = -29 546 587 ČSH s dotací = 146 644 Poslední metodou posouzení investice ve finanční analýze je metoda vnitřního výnosového procenta. Metodou byla hodnocena varianta obdrţení finanční dotace. Hodnota VVP by se měla alespoň rovnat nákladům na kapitál k (8,235 %), coţ záměr splňuje. Výpočet je opět uveden v příloze č. 2. PVCF – IN = 0 VVP Centra environmentálních tech ik = 8,828 %
Praktická část
50
Coţ znamená, ţe roční procentní výnos investice je vyšší neţ podniková diskontní sazba. ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY PROJEKTU: Cash – flow prokázalo schopnost investora tvořit finance pro následný provoz zařízení. Varianta obdrţení finanční dotace splňuje hodnocení dle metody čisté současné investice a vnitřního výnosového procenta.
4.11 Analýza společensko-ekonomických přínosů a nákladů projektu Stávající tovární objekt určený k rekonstrukci je zařazený do kategorie brownfields - v současnosti není z větší části vyuţíván a chátrá, je v zanedbalém stavu. Nachází se blízko centra města a jeho rekonstrukcí se stanou tyto prostory atraktivnější a budou efektivně vyuţité. Další záměr pro vyuţití objektu v současnosti neexistuje. Prostory jsou určeny především pro environmentální vzdělávání a osvětu s celorepublikovou působností. Velká část osvětových akcí je zaměřena obyvatele regionu, děti a mládeţ (mateřské, základní, střední školy). Vznikem centra se rozšíří ekologické povědomí, coţ bude mít dopad na kvalitu ţivotního prostředí v regionu. Centrum umoţní rozšířit nabídku a kapacitu rekvalifikačních kurzů, ve kterých můţou hledat nové uplatnění nezaměstnané osoby, matky na mateřských dovolených apod. Prostory budou z menší míry vyuţívány i pro jazykové, počítačové kurzy a kurzy managerských dovedností. Takto bude umoţněno obyvatelům regionu zvyšovat si své odborné znalosti. Takováto nabídka v ORP Náměšť nad Oslavou zcela chybí. Dalším pozitivním dopadem je zkvalitnění občanské vybavenosti. Speciální nabídkou je i počítačový kurz pro seniory. Tyto kurzy napomáhají seniorům v sociálním začlenění do soudobé společnosti. Také musíme poukázat na ekonomický přínos. Po uvedení centra do provozu vzniknou nová pracovní místa, čímţ se zvýší příjem státního rozpočtu. Tabulka „Zvýšení příjmů státního rozpočtu“ přesně vyčísluje odvedené částky u jednotlivých pracovních pozic. Pokud na nově obsazená místa budou bráni uchazeči z úřadů práce, vznikne další úspora na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Tabulka „Výše podpory v nezaměstnanosti“ znázorňuje částky vyplácené nezaměstnaným osobám – tyto částky byly počítány k jednotlivým pracovním pozicím dle čistého platu v ZERA, o. s. Ke kaţdému pracovnímu místu byly stanoveny i poţadavky na vzdělání, lze předpokládat, ţe mzda vysokoškolských pracovníků bude v regionu ORP Náměšť nad Oslavou podobná.
Praktická část Tab. 11
51
Zvýšení příjmů státního rozpočtu
Pracovní pozice
Hrubá mzda
Daň z příjmu
Odvody Zaměstn Zaměsna anec vatel 2 328 Kč 8 772 Kč 1 662 Kč 5 134 Kč 1 958 Kč 6 052 Kč 1 958 Kč 6 052 Kč
Odvody celkem
Manager CEV 25 800 Kč 3 120 Kč 14 220 Kč Asistent 15 100 Kč 975 Kč 7 771 Kč Řešitel 1 17 800 Kč 1 515 Kč 9 525 Kč Řešitel 2 17 800 Kč 1 515 Kč 9 525 Kč Technický pers. 11 100 Kč 165 Kč 1 272 Kč 3 774 Kč 5 211 Kč Technický pers. 11 100 Kč 165 Kč 1 272 Kč 3 774 Kč 5 211 Kč Odvody celkem 98 700 Kč 7 455 Kč 10 450 Kč 33 558 Kč 51 463 Kč Zdroj: URL: , vlastní zpracování Tab. 12
Výše podpory v nezaměstnanosti
Pracovní pozice Manager CEV Asistent Řešitel 1 Řešitel 2 Technický pers. Technický pers.
Čistá mzda 20 352 Kč 12 463 Kč 14 327 Kč 14 327 Kč 9 663 Kč 9 663 Kč
60% výše 50 % výše podpory po podpory po dobu prvních dobu dalších 2 měsíců 2 měsíců 12 211 Kč 10 176 Kč 7 478 Kč 6 232 Kč 8 596 Kč 7 164 Kč 8 596 Kč 7 164 Kč 5 798 Kč 4 832 Kč 5 798 Kč 4 832 Kč
45% výše podpory po zbývající dobu 9 158 Kč 5 608 Kč 6 447 Kč 6 447 Kč 4 348 Kč 4 348 Kč
Zdroj: Úřad práce Třebíč – odbor zprostředkování, vlastní zpracování
Do regionu bude přicházet více návštěvníků (za účelem vzdělávání v centru) a budou zde i vyuţívat místní sluţby – restaurace, zařízení volnočasových aktivit, obchody atd. Pro region jako celek to znamená větší přínos. V tabulce „Peníze utracené v regionu účastníky vzdělávacích a osvětových akcí“ je počítáno s částkou 125 Kč za oběd, který si hradí účastníci sami a dochází do místních restaurací. Navíc kaţdému účastníkovi vícedenních akcí byla připočteno 100 Kč za útratu v regionu – např. večeře, nákup drobností, vyuţití turistických atrakcí. Tato částka je vyjádřena sumou ve zmíněné tabulce.
Praktická část Tab. 13
52
Peníze utracené v regionu účastníky vzdělávacích a osvětových akcí
Akce
Počet dnů v ZERA, o. s.
Personální certifikace Recertifikace Vzdělávací akce Rekvalifikace Konference Celkem
Počet osob
7 2 83 210 12 314
Oběd mimo ZERA, o. s.
Ostatní služby mimo ZERA
30 125 Kč 25 125 Kč 12 125 Kč 15 125 Kč 60 900 Kč 142 1400 Kč
3000 Kč 2500 Kč 1200 Kč 1500 Kč 6000 Kč 14200 Kč
Částka utracená v regionu / rok 29 250 Kč 8 750 Kč 125 700 Kč 395 250 Kč 654 000 Kč 1 212 950 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Prostory centra jsou uzpůsobeny handicapovaným osobám. Pro samotného investora přinese projekt moţnost rozšíření svých aktivit, které budou realizovány za účelem dosahování cílů, pro něţ byla agentura zřízena – ochrana ţivotního prostředí. Celkově se zvýší prestiţ ZERA, o. s. Stavební práce při rekonstrukci jsou malého rozsahu a nedojde při nich ke zhoršení ţivotního prostředí. Stejně tak provoz nebude mít negativní vliv na ţivotní prostředí. Na základě výše uvedených podkladů bylo doplněno provozní cash – flow zařízení, přímé a nepřímé příjmy projektu byly vyčísleny na 1 830 539 Kč ročně. Při přepočtu ekonomické čisté současné hodnoty se vychází z upraveného cash – flow a postupuje se dle vzorce pro ČSH. Ekonomická čistá současná hodnota tak vzrostla na 14 469 764. Tab. 14
Cash – flow se započítanými socio – ekonomickými efekty
Rok provozu
1.
2.
3.
…
20.
Rok Provozní náklady celkem v tis. Kč Příjmy celkem v tis. Kč Čisté příjmy v tis. Kč Odvody zaměstnanců v tis. Kč Příjmy do regionální ekonomiky v tis. Kč Příjmy celkem v tis. Kč
2013 4258 4615 357 617
2014 4258 4615 357 617
2015 4258 4615 357 617
… … … … …
2027 4258 4615 357 617
1 213 1 831
1 213 1 831
1 213 1 831
… …
1 213 1 831
Zdroj: vlastní zpracování
Praktická část Tab. 15
1 2 3 4 5 6
53
Podklady pro výpočet EČSH
Rok užívání (n) Čisté příjmy v tis. Kč k + koeficient 1 (1 + k)n ř. 2 / ř. 4 v tis. Součet řádku 5, PVCF
1 1 831 1,08 1,08 1 691
2 1 831 1,08 1,17 1 563
3 1 831 1,08 1,27 1 443 17 769 011
… … … … …
20 1 831 1,10 4,86 376
Zdroj: vlastní zpracování
EČSH = PVCF – IN EČSH = 17 167 011 - 3 299 247 EČSH = 14 469 764 Ekonomické vnitřní výnosové procento bylo počítáno dle tab. 16 a je rovno 55,475%. Při této diskontní sazbě pak platí EČSH = 0. Tato diskontní sazba stanovuje, na jak vysoko úročený vklad by se musela uloţit investovaná částka, aby z ní kaţdý rok plynuly přímé i nepřímé výnosy stejně vysoké jako poplynou z investice. Tab. 16
1 2 3 4 5 6
Podklady pro výpočet EVVN
Rok užívání (n) Čisté příjmy v tis. Kč k + koeficient 1 (k + 1)n ř. 2 / ř. 4 v tis. Součet řádku 5, PVCF
1 2 1 831 1 831 1,5548 1,5548 1,5548 2,4173 1 117 757 3 299 247
3 1 831 1,5548 3,7582 487
4 … … … …
20 1 831 1,5548 6811,36 0
Zdroj: vlastní zpracování
3 299 247 – 3 299 247 = 0 VVN = 0,554757, tj 55,475%
ZÁVĚR KAPITOLY SPOLEČENSKO – EKONOMICKÝCH NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ: Investice jednoznačně prokázala pozitivní dopad na sociální ekonomické prostředí celého regionu.
Praktická část
54
4.12 Risk management (Analýza a řešení rizika) V jednotlivých fázích projektu se můţou vyskytnout situace, které ovlivní plánovaný vývoj. V níţe uvedené tabulce jsou rizika rozdělena do 4 skupin a postihují fázi předinvestiční, investiční i realizační. K jednotlivým rizikům jsou uvedena doporučení pro eliminaci rizika.
Praktická část
Tab. 17
55
Analýza rizik
Identifikované riziko
Stupeň hrozby
Pravděpo Dopad rizika dobnost výskytu Technická rizika
Nedostatky v projektové dokumentaci
Kritická
Malá
Dodatečné změny poţadavků investora
Významná
Častá
Nedostatečná koordinace stavebních prací
Významná
Občasná
Výběr nekvalitního dodavatele
Významná
Občasná
Nedodrţení termínu výstavby
Významná
Občasná
Opatření pro eliminaci
Harmonogram, rozpočet projektu Důkladná analýza potřeb a nároky na řízení stavebních vycházející ze zkušeností; výběr prací zkušeného zpracovatele technické dokumentace. Harmonogram, rozpočet projektu Důkladná analýza potřeb a nároky na řízení stavebních vycházející ze zkušeností; výběr prací zkušeného zpracovatele technické dokumentace. Harmonogram a cena stavebních Zvolena cesta generálního prací, popř. i kvalita stavebních dodavatele; projektový tým prací dohlíţí na průběh stavby. Harmonogram a cena stavebních Precizní zpracování technické prací, popř. i kvalita stavebních části zadávací dokumentace; prací prověření způsobilosti a referencí dodavatele. Harmonogram Dostatečné smluvní zajištění vztahu s generálním dodavatelem; projektový tým
Praktická část
56
Navýšení cen vstupů
Významná
Občasná
Cena stavebních prací
Nekvalitní projektový tým
Kritická
Malá
Úspěšné ukončení projektu
dohlíţí na průběh realizace stavby. Smluvní zajištění cen s generálním dodavatelem. Sloţení týmu dle předmětu projektu, zkušenost členů s obdobnými projekty.
Finanční rizika Neobdrţení dotace
Významná
Častá
Dokončení projektu
Precizní příprava projektové ţádosti a příloh.
Právní rizika Nedodrţení pokynů pro zadávání zakázek
Kritická
Občasná
Nevyřešené vlastnické vztahy
Kritická
Malá
Nedodrţení podmínek programu OP ŢP
Kritická
Malá
Nedostatek poptávky po sluţbách
Kritická
Častá
Obdrţení finanční dotace a následné úspěšné dokončení projektu Úspěšnost realizace projektu
Obdrţení finanční dotace a následné úspěšné dokončení projektu Provozní rizika Udrţitelnost projektu
Oslovení společnosti, která má se zadávacími řízeními dostatečné zkušenosti. Důkladné právní ošetření nájemních smluv, včetně předprodejního práva. Výběr zkušeného projektového manaţera.
Precizního zpracování analýzy trhu, kvalitní a načasovaný
Praktická část
57
marketing. Nedostupná kvalitní pracovní síla v době udrţitelnosti Nedostatek finančních prostředků v provozní fázi projektu Zdroj: Vlastní zpracování
Významná
Občasná
Udrţitelnost projektu
Kritická
Malá
Udrţitelnost projektu
Uzavření rámcových smluv o spolupráci s odborníky a institucemi. Rozloţení portfolia agentury.
Praktická část
58
4.13 Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu V předcházejících krocích byl zhodnocen z finanční stránky investor a projektový záměr. Dále je třeba vyhodnotit variantu s obdrţení finanční dotace z těchto pohledů: Institucionální udržitelnost – ZERA, o. s. existuje od roku 2000. Postupně si buduje významnou pozici v oblasti ekologického vzdělávání, výzkumu a osvěty a stala se důleţitým partnerem pro výzkumné a vysokoškolské instituce z ČR i zahraničí. Po stránce institucionální lze povaţovat projekt za udrţitelný. Finanční udržitelnost – odvíjí se od zabezpečení finančních prostředků na chod centra. Finanční udrţitelnost je ukázána na provozním cash – flow, které dokládá, ţe agentura bude schopna zajistit potřebné finance. Provozní udržitelnost – v uvedeném záměru se jedná o rekonstrukci – zlepšení stávajícího stavu objektu. Z této stránky nehrozí tedy narušení provozu a agentura bude tedy schopna zajistit po technické stránce provoz centra. Zajištění investičního majetku – investiční majetek není ve vlastnictví investora, je v dlouhodobém nájmu – na 20 let. Zrekonstruované centrum bude nadále uţívat a provozovat ZERA, o. s. Nájemní vztah byl důkladně právnicky ošetřen.
Závěr
59
5 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zpracování studie proveditelnosti pro projektový záměr Centrum environmentálního vzdělávání. Hlavním účelem uvedeného záměru je vytvořit kvalitní materiální a provozního zázemí pro rozšiřující se osvětovou, poradenskou, informační a vzdělávací činnost ZERA - Zemědělské a ekologické regionální agentury, o. s. Pro své aktivity hodlá vytvořit Centrum environmentálního vzdělání s doprovodnou infrastrukturou – ubytovacím komplexem. V nově vzniklých prostorách bude agentura nabízet pestré vzdělávací a osvětové programy z oblasti ekologie doplněné praktickým vjeme a proţitkem (ukázky, pokusy atd.). V první části práce byla teoreticky představena studie proveditelnosti, její úloha, vyuţití a struktura. Díky seznamování s jednotlivými kapitolami studie jsem mohla začít i shromaţďovat potřebné informace o projektu a investorovi. Po pochopení vazeb ve studii proveditelnosti a podrobném seznámení se záměrem jsem přešla k řešení praktické části. Nejasnosti jsem konzultovala s pracovníky ZERA, o. s. Tato iniciativa nutila pracovníky k zamyšlení a následnému zkonkretizování projektového záměru. Takto jsem si na vlastní kůţi vyzkoušela interakční proces zmiňovaný v kapitole „Vymezení studie proveditelnosti.“ Nakonec byla stanovena finální podoba celého projektového záměru – od projektového týmu po předkládanou nabídku aktivit v provozní fázi. Účelem studie proveditelnosti bylo zhodnotit realizovatelnost, popř. porovnat navrhované varianty. Nejdříve jsem hodnotila finanční stránku investora. Z ní vyplynulo, ţe ZERA, o. s. nemá problémy se zajištěním svých dluhů. Nepříznivě vyšel koeficient pro likviditu. Na jeho velikosti se podepsalo, ţe v současnosti agentura realizuje několik projektů s finanční podporou EU – tyto projekty v současnosti musí předfinancovat a po jejich ukončení jí bude přislíbená dotace proplacena. Další ukazatele – nákladové a ziskové rentability určené odráţející efektivnost hospodaření a schopnost tvorbu zisku se ukázaly pro neziskovou organizaci jako nevhodné. Ve finanční analýze projektu jsem posuzovala dvě varianty – realizaci projektu s finanční dotací z OP ŢP a bez finanční dotace. Druhá varianta se hned v úvodu ukázala jako silně nevýhodná a proto jsem dále posuzovala pouze první. Pro její zhodnocení jsem nejdříve sestavila provozní cash - flow, které ukázalo schopnost investora zabezpečit dostatečné finanční prostředky pro provoz. Investice prošla i hodnocením metodou čisté současné investice a vnitřního výnosového procenta. Dále byly vyjmenovány společensko ekonomické přínosy projektu, jejich převedení monetární podoby.
Závěr
60
Pozitivní dopad projektu na ekonomickou i sociální stránku regionu jednoznačně podtrhl udělení doporučení pro realizaci projektu. Na základě provedené analýzy doporučuji projekt realizovat. Ve studii byl stanovený pevný rozpočet, harmonogram, určený byl projektový tým, byly definovány hrozby a opatření k jejich předcházení, dále byly kvantifikovány výstupy. Sestaven byl plán aktivit a samotné cash – flow provozního období. Agentuře se takto do rukou dostává kvalitní nástroj projektového řízení, který jim umoţní úspěšně realizovat celý záměr.
Litereratura
61
6 Litereratura ANHEIER, H. K., SALAMON, L. M (1999). Nástup neziskového sektoru, mezinárodní srovnání. 1. vydání. Praha: Agens, 1999. 59 s. ISBN 80-902633-13. FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing. 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. ČERNÝ, M., NOVOTNÝ J., ŠVÍKA, P. Studie proveditelnosti, analýza nákladů a přínosů. Krajský úřad kraje Vysočina. Odbor regionálního rozvoje. 2006. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006. 126 s. KRŠŇÁKOVÁ, M. et. al. Krajský úřad kraje Vysočina. Odbor regionálního rozvoje. 2006. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006. 134 s. SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. STEJSKAL, K., VALOVÁ, Z. Náměšť nad Oslavou, historie a současnost. 1 vydání. Náměšť nad Oslavou:Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou. 2005. 323 s. ISBN 80-903416-1-6. SYNEK, M. et al. Manažerská ekonomika. 4. rozšíř. Vydání. Praha: Grada publishing, 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. Strukturální fondy [online]. 2008. [cit. 2010-08-20]. Dostupné http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f9317e66-a22a-48e2-8238f20ae93b4c6d/OP-Zivotni-prostredi.
z:
Ministerstvo životního prostředí. 2008. [cit. 2010-09-21].Dostupné z: . Mikroregion Náměšťsko. 2006. .
[cit.
2010-09-28].
Dostupné
z:
Operační program životní prostředí. 2006. [cit. 2010-09-05].Dostupné z: . Práce.cz. 2009. [cit. 2010-10-14]. Dostupné .
z:
Přílohy
62
Přílohy
Přílohy
A. Fotodokumentace
A.1. Venkovní pohled (současný stav)
A.2. Venkovní pohled (současný stav)
63
Přílohy
A.3. Vnitřní pohled – technicko – provozní část (současný stav)
A.4. Vnitřní pohled – technicko – provozní část(současný stav)
64
Přílohy
65
A.4. Vnitřní pohled – technicko – provozní část (současný stav)
Přílohy
66
A.5. Vnitřní pohled – technicko – ubytovací prostory (současný stav)
A.6.
Vnitřní
pohled
–
technicko
–
ubytovací
prostory
(současný
stav)
Přílohy
67
B. Podklady pro finanční analýzu projektu B. 1. Provozní cash - flow ZERA, o. s.po realizaci projektu Provozní cash – flow je uvedeno v tis. KČ Rok provozu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 Provozní náklady celkem 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 4258 Fixní náklady celkem 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 4008 Osobní 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 2800 Praní prádla 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 Náklady spojené s akcemi 840 840 840 840 840 840 840 840 840 840 840 840 840 840 840 Opravy a údrţba 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 Propagace 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 Materiál a suroviny 132 132 132 132 132 132 132 132 132 132 132 132 132 132 132 Daně a ostatní poplatky 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 Reţie 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 Variabilní náklady cekem 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 Vodné, stočné, elektřina 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 Příjmy celkem 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 4615 Školící činnost centra 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 1214 Pronájem prostor centra 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 Pronájem učebních pomůcek 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 Gastro sluţby 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 Ubytovací sluţby 850 850 850 850 850 850 850 850 850 850 850 850 850 850 850 Pořádání odborných konferencí 240 240 240 240 240 240 240 240 240 240 240 240 240 240 240 Rekvalifikační kurzy 360 360 360 360 360 360 360 360 360 360 360 360 360 360 360 Poradenství 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 Certifikace 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Přílohy Biojarmarky Čisté příjmy
80 357
80 357
80 357
68 80 357
80 357
80 357
80 357
B.2. Metoda čisté současné hodnoty B.2. 1.Výpočet podnikové diskontní sazby (k) kde: Rd - úroková míra placená z cizího kapitálu s- sazba daně z příjmu D - úročený cizí kapitál Re - poţadovaná výnosnost vl.kpitálu v % E - vlastní kapitál C - celkový zpoplatněný kapitál (C = D+ E)
0,1 0,2 105 0,1 13,992 14,097
k = 0,08235 (8,235 %)
80 357
80 357
80 357
80 357
80 357
80 357
80 357
80 357
Přílohy
69
B.2.2 Čistá současná hodnota ČSH
- čistá současná hodnota investice
?
PVCF
- současná hodnota cash - flow (výnosů z investice)
?
CF
- očekávaná hodnota cash - flow v období t
357 000 Kč
INa
- náklady na investici varianta a) bez obdrţení fin. dotace
32 992 478 Kč
INb
- náklady na investici b) obdrţení finanční dotace
3 299 247 Kč
k
- kapitálové náklady na investici
0,08235
t
- období 1 aţ t
20
n
- doba ţivotnosti investice.
20
VÝPOČET ČISTÉ SOUČASNÉ HODNOTY BEZ OBDRŢENÍ DOTACE 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,17 1,27 1,37 1,49 1,61 1,74 1,88 2,04 2,21 2,39 2,58 329 853 304 770 281 595 260 182 240 397 222 117 205 227 189 621 175 202 161 879 149 570 138 196
1 2 3 4 5
Rok uţívání (n) ČSH k + koeficient 1 (1 + k)n ř. 2 / ř. 4
1 2 3 4 5 6
VÝPOČET ČISTÉ SOUČASNÉ HODNOTY BEZ OBDRŢENÍ DOTACE Rok uţívání (n) 13 14 15 16 17 18 19 20 Čisté příjmy 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 k + koeficient 1 1,08 1,08 1,08 1,08 1,08 1,0823 1,0823 1,0823 n (1 + k) 2,80 3,03 3,28 3,54 3,84 4,152 4,49371 4,86355 ř. 2 / ř. 4 127 688 117 978 109 007 100 718 93 059 85 983 79 444 73 403 Součet ř. 5; PVCF 3445891 ČSHa = 3 445 891 -32 992 478
Přílohy
70
ČSHa =-29546587
Čistá současná hodnota bez obdržení finanční dotace je – 29 546 587. ČSHb = 3 445 891 - 3 299 247 ČSHb =146644 Čistá současná hodnota s obdržením finanční dotace je 146 644.
Přílohy
71
B.3. Vnitřní výnosové procento ČSH
- čistá současná hodnota investice
146644
CF
- očekávaná hodnota cash - flow v období t
357 000 Kč
IN
- náklady na investici b) obdrţení finanční dotace
3 299 247 Kč
k
- kapitálové náklady na investici
0,08235
t
- období 1 aţ t
20
n
- doba ţivotnosti investice.
20
nebo-li:
1 2 3 4 5
Rok užívání (n) Čisté příjmy k + koeficient 1 n (1 + k) ř. 2 / ř. 4
1 2 3 357 000 357 000 357 000 1,0883 1,0883 1,0883 1,09 1,18 1,29 328 041 301 431 276 979
Čistá současná hodnota 4 5 6 7 8 9 10 11 12 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,40 1,53 1,66 1,81 1,97 2,14 2,33 2,54 2,76 254 511 233 866 214 895 197 463 181 445 166 727 153 202 140 775 129 355
Přílohy
1 2 3 4 5 6
Rok užívání (n) Čisté příjmy k + koeficient 1 n (1 + k) ř. 2 / ř. 4
13 357 000 1,0883 3,00 118 862
Součet ř. 5, PVCF
3 299 247
72
Čistá současná hodnota 14 15 16 17 18 19 20 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 357 000 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 1,0883 3,27 3,56 3,87 4,21 4,58487 4,98962 5,4301 109 220 100 360 92 219 84 739 77 865 71 549 65 745
3 299 247 – 3 299 247 = 0 VVN = 0,08827932, tj. 8,828 %
Přílohy
C. Kopie katastrální mapy
73
