Zjednodušená studie proveditelnosti Centrum pro sport a volný čas Komín

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zjednodušená studie proveditelnosti – Centrum pro sport a volný čas Komín Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Jan Přenosil, Ph.D.

Hana Furchová

Brno 2010

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Mgr. Janu Přenosilovi, Ph.D. za odborné vedení a spolupráci při zpracování této práce, dále Mgr. Radku Řeřichovi za poskytnutí potřebných informací a materiálů.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zjednodušená studie proveditelnosti - Centrum pro sport a volný čas Komín“ vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 26. května 2010

_______________________

Abstrakt Furchová, H. Zjednodušená studie proveditelnosti – Centrum pro sport a volný čas Komín. Bakalářská práce. Brno, 2010 Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením zjednodušené studie proveditelnosti. Zjednodušená studie proveditelnosti by měla poskytnout komplexní informace pro investiční rozhodnutí. V teoretické části je popsán význam studie proveditelnosti pro nositele, její účel a obsah, dále pojmy jako IPRM, vazby nositele projektu k městu a proces finančního zajištění projektu. V praktické části je zjednodušená studie proveditelnosti aplikována na vybraném projektu „Centrum pro sport a volný čas Komín“. Práce hodnotí nabídku, poptávku, přínosy, finanční zajištění a rizika projektu. V závěru práce je zjištěno, že projekt je časově, provozně i finančně udržitelný, schopen naplnit předpokládané cíle a je realizovatelný. Klíčová slova Zjednodušená studie proveditelnosti, Integrovaný plán rozvoje města Brna, příspěvková organizace

Abstract Furchová, H. Pre-Feasibility study – Centre for sport and leisure time Komín. Bachelor thesis. Brno, 2010 The Bachelor thesis is focused on making pre-feasibility study. Pre-feasibility study would have provide complex information to investment decision. Teoretical part contain meaning feasibility study for her holder, sense and contain, IPRM definition, connection holder of the project with city and financial securing of the project. Pre-feasibility study is applied on chosen project „Centre for sport and leisure time Komín“ in the practical part. Thesis evaluate supply, demand, benefits, financial securing and risks of project. There were find out time, operating and financial sustainability and feasibility. Keywords Pre-feasibility study, Integrated plan of development of the statutory city Brno, Allowance organization

6

Obsah

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

11

2.1

Cíl práce........................................................................................................... 11

2.2

Metodika.......................................................................................................... 11

Studie proveditelnosti 3.1

13

Pojem studie proveditelnosti........................................................................ 13

3.1.1

Definice.................................................................................................... 13

3.1.2

Typy studií.............................................................................................. 13

3.1.3

Využití ..................................................................................................... 15

3.2

Integrovaný plán rozvoje města Brna ......................................................... 15

3.2.1

Popis IPRM ............................................................................................. 15

3.2.2

IPRM města Brna ................................................................................... 16

3.2.3

Zařazení projektu do IPRM.................................................................. 17

3.3

4

9

Příspěvkové organizace ................................................................................ 19

3.3.1

Pojem příspěvkové organizace ............................................................ 19

3.3.2

Vztah příspěvkové organizace k MMB .............................................. 20

3.3.3

Role v projektovém cyklu..................................................................... 22

3.3.4

Finanční toky .......................................................................................... 24

Zjednodušená studie proveditelnosti

26

4.1

Úvodní informace .......................................................................................... 26

4.2

Analýza potřeby projektu ............................................................................. 26

4.2.1

Analýza výchozího stavu ..................................................................... 26

4.2.2

Analýza nabídky a poptávky............................................................... 28

4.2.3

Analýza cílových skupin ...................................................................... 30

Obsah 4.3

7

Popis projektu ................................................................................................ 32

4.3.1 4.4

Soulad se strategickými dokumenty .................................................. 37

Přínosy projektu............................................................................................. 38

4.4.1

Socioekonomické přínosy .................................................................... 38

4.4.2

Vliv na životní prostředí ...................................................................... 41

4.4.3

Udržitelnost projektu............................................................................ 42

4.5

Finanční zajištění ........................................................................................... 43

4.6

Zajištění investičního majetku - majetkové poměry................................. 46

4.7

Analýza rizik .................................................................................................. 47

4.8

Zhodnocení projektu na základě výsledku studie.................................... 49

5

Závěr

51

6

Seznam použité literatury a zdrojů

53

A

Fotodokumentace

57

B

Územní plán města Brna

58

8

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Harmonogram činností v předinvestiční části

34

Tab. 2

Harmonogram činností v investiční fázi projektu

36

Tab. 3

Přehled nákladů v investiční fázi projektu

44

Tab. 4

Přehled financování projektu

45

Tab. 5

Přehled provozních nákladů na dobu 5ti let

45

Tab. 6

Přehled peněžních toků v provozní fázi projektu na dobu 5ti let

46

Úvod

9

1 Úvod Práce se zabývá zjednodušenou studií proveditelnosti, která vzniká za účelem využití prostředků z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod z oblasti podpory 3.1 Rozvoj urbanizačních center. Ty mohou být čerpány jen za předpokladu, že bude projekt, jehož součástí je studie proveditelnosti, zařazen do Integrovaného plánu rozvoje města. Na konkrétním projektu Centrum pro sport a volný čas Komín při ZŠ Pastviny je prostřednictvím vypracování zjednodušené studie proveditelnosti poukázáno na smysluplnost investice, socioekonomické přínosy a udržitelnost projektu. Struktura práce je rozdělena do dvou logických částí. První popisuje podstatu a význam studie proveditelnosti pro její uživatele a pro zařazení do Integrovaného plánu rozvoje města Brna, následuje popis nositele projektu a způsob financování projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie v podmínkách Magistrátu města Brna v souvislosti s rolí příspěvkových organizací statutárního města Brna v projektovém cyklu, kde je příspěvková organizace primárně žadatelem o čerpání finančních prostředků. Praktická část aplikuje poznatky z teoretické části ve zjednodušené studii proveditelnosti s popisem současného stavu areálu ZŠ Pastviny, analýzou trhu, organizačním řešením projektu, harmonogramem, analýzou finančních výkazů, hodnocením udržitelnosti projektu a analýzou rizik. ZŠ Pastviny, jako příspěvková organizace se spolu se svým zřizovatelem snaží vybudovat komplexní areál, který by sloužil jak žákům místní školy, tak i široké veřejnosti k volnočasovým aktivitám. Důsledkem realizace projektu by měl být kvalitní bezpečný areál pro sportovní hry, zábavu a kontakt s ostatními lidmi, který bude pomáhat k podpoře rozvoje pohybových schopností, navazování kamarádských vztahů, umění žít v kolektivu a k prevenci sociálně-patologických jevů. Avšak s rostoucími nároky na aktivní využívání volného času a přizpůsobování se novým trendům je výstavba takového místa náročná a to hlavně po finanční a technické stránce. Pro umožnění realizace projektu bude žádáno o spolufinancování prostřednictvím dotace. Z tohoto důvodu se následující text zabývá studií proveditelnosti, jako jedním z nezbytných dokumentů pro Integrovaný plán rozvoje města Brna a příloh žádosti o spolufinancování projektu z Regionálního operačního programu. Téma bakalářské práce bylo vybráno vzhledem k přínosu k oboru Veřejná správa, který spočívá v praktickém poznávání činnosti státní správy, orientaci ve finančních tocích a rolích příspěvkové organizace v projektovém cyklu při získávání finančních prostředků. Jedná se o aktuální námět, jelikož zpraco-

10

Úvod

vávání práce je realizováno v projektovém období 2007 – 2013. Obecně je příprava projektů zajímavá z hlediska spektra činností. Řeší se úkoly z oblasti marketingu, účetnictví a financí, řízení lidských zdrojů, technického a technologického provedení, životního prostředí atd. Přípravy, analýzy, realizace, dopady, údržba, udržitelnost a zhodnocování projektu se týkají v menší či větší míře každé připravované aktivity ve státní i soukromé sféře.


11

2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl práce

Cílem je zpracování zjednodušené studie proveditelnosti, na jejímž základě bude projekt zařazen do Integrovaného plánu rozvoje města (dále jen IPRM) a stane se také součástí příloh k žádosti pro zařazení do ROP. Součástí práce je i definování IPRM a příspěvkové organizace. Poukázání na role příspěvkové organizace, která vstupuje do systému Magistrátu města Brna a má obhájit myšlenku tohoto projektu. Studie proveditelnosti by měla podpořit efektivnost využití podpory a poskytnout podklady pro investiční rozhodnutí. Prostřednictvím zjednodušené studie proveditelnosti bude popsán účel projektu, kterým je vytvoření komplexního areálu pro volnočasové a sportovní aktivity nejen žáků ZŠ, ale i široké veřejnosti. Jsou identifikována případná rizika, finanční zajištění, analyzována poptávka i nabídka, přínos z hlediska městské části i regionu, posuzováno zda má projekt dostatečné zajištění pro svoji udržitelnost. Všechny tyto identifikátory slouží ke zhodnocení efektivnosti potenciálně vložených prostředků k posouzení zda při daných nákladech a parametrech bude mít projekt šanci na realizaci či ne.

2.2

Metodika

Metodika práce byla připravena tak aby splnila požadavky uvedené v zadání. Bylo čerpáno z odborné literatury a zdrojů uvedených v seznamu literatury. Informace k praktické a částečně k teoretické části byly získány také rozhovory na Oddělení implementace evropských fondů na Magistrátu města Brna. Nejdříve bylo provedeno prozkoumání tématiky a sepsání problematiky týkající se studie proveditelnosti. Což bylo učiněno hodnocením odborné literatury, seznámením se s metodickými pokyny a pročítáním internetových stránek. Dále byly nastíněny zásady fungování příspěvkových organizací na základě studia příslušné legislativy. Informace o financování projektu byly získány z Metodiky Magistrátu města Brna a Statutu Fondu kofinancování evropských projektů. Na tento úsek navázala praktická část práce v níž se uplatňují poznatky z teoretické části. Základem pro tuto část bylo porozumění fungování příspěvkové organizace, jejího postavení v procesu získávání finančních prostředků, postupu v projektovém cyklu, pochopení pohledu Magistrátu města na pří-

12


spěvkovou organizaci jako správce majetku města, IPRM vyjadřující možnost pro řešení potřeb příspěvkové organizace. Poznatky byly začleněny do obsahové stránky zjednodušené studie proveditelnosti a využity při určení jejích kritérií. Při zpracovávání zjednodušené studie proveditelnosti se vycházelo z analýzy současného stavu na základě terénního průzkumu, hodnot z koncepce školy, informací z internetových zdrojů, z Oddělení implementace evropských fondů a modifikovaného rozpočtu. Byla provedena syntéza informací a vytvořena zjednodušená studie proveditelnosti dle požadavků školy a získaných údajů.

Studie proveditelnosti

13

3 Studie proveditelnosti 3.1 3.1.1

Pojem studie proveditelnosti Definice

Studie proveditelnosti bývá nazývána také technicko-ekonomickou studií, popisuje, řeší a hodnotí investiční projekt. Jejím úkolem je posoudit realizovatelnost, zhodnotit realizační alternativy a poskytnout podklady pro rozhodování. Zdůvodňuje nutnost investice, dopady projektu, prokazuje a zajišťuje vhodný výběr řešení, odhaduje potřebu finančních prostředků, efektivnost, trvalou udržitelnost investice a identifikaci rizik. Je tedy vypracovávána v předinvestiční fázi projektu. Výsledkem může být přijetí projektu a jeho realizace nebo odhalení slabin projektu vedoucích k zamítnutí projektu. Měla by být co nejpodrobnější, přesná a zobrazující komplexní popis investice [1]. 3.1.2

Typy studií

Během příprav investičních projektů se lze setkat i s dalšími studiemi. Jedná se o dokumenty, které mohou nabízet možnost lepšího zhodnocení finančních prostředků. Např. Studie příležitostí, Předběžná studie proveditelnosti či Hodnotící zpráva. • Studie příležitostí (Opportunity Study) definuje řadu investičních příležitostí, společenské přínosy a ekonomickou výnosnost. Obsahuje nejpodstatnější informace a odhady získané bez výrazné analytické argumentace, je stručnější než zjednodušená studie proveditelnosti. Využití je vhodné neníli zjištěn potenciál investičních příležitostí, pomáhá zabránit nahodilým rozhodnutím. Výstupem je soubor potenciálních investic. • Oproti tomu předběžná studie proveditelnosti (Pre-feasibility Study) obsahuje stejné náležitosti jako studie proveditelnosti, ale není tak podrobná a přesně zpracovaná, výstupem je např. dopracování studie proveditelnosti, zastavení přípravných prací či uvolnění dalších zdrojů. Vhodná je v případě, kdy máme k dispozici několik investičních alternativ a jednotlivé zpracovávání studií proveditelnosti by bylo moc nákladné. • Hodnotící zpráva (Appraisal Report) zahrnuje finanční ukazatele a definuje finanční situaci realizátora projektu. Je dokumentem na jehož základě se rozhodne o poskytnutí financí.

14


Tyto zmíněné typy studií nejsou součástí žádosti o finanční pomoc z regionálních operačních programů. Přílohou žádosti o dotaci je až studie proveditelnosti [1]. Studii proveditelnosti rozlišujeme podle komplexnosti na Základní studii proveditelnosti, nazývanou také technicko-ekonomickou studií a Zjednodušenou studii proveditelnosti, kterou lze v literatuře najít pod názvem předběžnátechnologická studie. Rozdíl mezi základní studií proveditelnosti a zjednodušenou studií proveditelnosti je v propracovanosti, podrobnosti zpracování, hloubce analýzy a prověřování variant projektu. Pro lepší přehlednost a úplnost při vyhodnocování projektů je v rámci jednotlivých programů daná nebo doporučená struktura Studie proveditelnosti. Podle metodické příručky pana Siebera základní studie proveditelnosti obsahuje: 1. 2. 3. 4. 5.

Obsah Úvodní informace Stručné vyhodnocení projektu Stručný popis podstaty projektu a jeho etap Analýzu trhu, odhad poptávky, marketingovou strategii a marketingový mix 6. Management projektu a řízení lidských zdrojů 7. Technické a technologické řešení projektu 8. Dopad projektu na životní prostředí 9. Zajištění investičního majetku 10. Řízení pracovního kapitálu 11. Finanční plán a analýzu projektu 12. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu 13. Analýza a řízení rizik 14. Harmonogram projektu 15. Závěrečné shrnující hodnocení projektu Přílohy Zjednodušená studie proveditelnosti nemusí uvádět některé body např. analýzy bodu zvratu, plán průběhu nákladů a výnosů, plánované stavy majetku a zdrojů krytí, řízení rizik. Obsah kapitol je závislý na konkrétním projektu. Struktura zjednodušené studie proveditelnosti je takovým mezistupněm mezi stručnými studiemi a základní studí proveditelnosti [1].


3.1.3

15

Využití

Studie proveditelnosti se tvoří především proto, že je rozhodovacím dokumentem jak ve fázi plánování tak i při provozování. Slouží jako podklad pro samotného realizátora, případně jej může předložit bance při žádosti o úvěr. Dále je povinnou přílohou, která se spolu s žádostí o dotaci a dalšími dokumenty předkládá poskytovateli dotace konkrétně oddělení hodnocení projektů regionální rady. Při zpracovávání studie proveditelnosti se musí zpracovatel řídit závaznými pokyny pro předkladatele v nichž je pro daný účel např. pro IPRM stanovena struktura, maximální rozsah kapitol, velikost a typ písma. Nejdříve lze využít některé z výše zmiňovaných studií či vytvořit zjednodušenou studii proveditelnosti a na základě zjištěných informací se investor rozhodne, zda doplní zjednodušenou studii a vytvoří základní studii proveditelnosti nebo ne. Pomocí ní předkladatel prokáže nutnost investičního záměru, zjistí případné nesrovnalosti a propracuje technicko-ekonomické aspekty projektu [1]. Využití v rámci této práce spočívá v nutnosti potřeby studie proveditelnosti pro včlenění do IPRM. Bez zařazení projektu do IPRM by příspěvková organizace nemohla uskutečnit svůj projekt, protože je pro její rozpočet i pro rozpočet zřizovatele moc nákladný. Z tohoto důvodu je v práci zařazena kapitola o spolufinancování evropských projektů jako součást teoretické části. Vzhledem k tomu, že se projekt týká také rozvoje města a směřuje k dosažení cíle, kterým je rozvoj volnočasových aktivit lokálního významu přístupných široké veřejnosti a dopady realizace projektu jsou takové, že způsobují prospěch i regionu soudržnosti Jihovýchod (např. pořádáním celorepublikových i mezinárodních sportovních soutěží), bude se žádat o dotaci z Regionálního operačního programu. Studie proveditelnosti se využije i v tomto případě.

3.2 3.2.1

Integrovaný plán rozvoje města Brna Popis IPRM

IPRM zajišťuje soulad projektových záměrů, které jsou realizovány ve vymezeném území a směřují k dosažení určitého společného cíle či cílů města, obce nebo lokality. IPRM vychází z celkových vizí, strategických a rozvojových dokumentů města a navazuje na Národní strategický referenční rámec ČR pro programové období 2007-2013 [2].

16


Účelem integrovaného plánu je identifikace a řešení problémů v určitých oblastech a využití rozvojového potenciálu města s možností využití podpory ze strukturálních fondů. Předložení IPRM městem je nezbytné pro čerpání prostředků v oblasti podpory Regionálních operačních programů (ROP), Integrovaných operačních programů (IOP) i Tématických operačních programů (TOP), což je dáno Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj. Město je zpracovatelem IPRM a je také odpovědné za jeho realizaci. Prostřednictvím města jsou projekty zařazené nebo nezařazené do IPRM a budou případně podpořeny [2]. Město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti do přípravy, zpracování a realizace IPRM. Vymezená zóna pro IPRM musí splňovat kritéria dle Metodického pokynu. Prostřednictvím IPRM musí být dosaženo synergických efektů a naplnění obsahu a struktury metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj. Synergického efektu je dosaženo např. zapojením veřejných i soukromých zdrojů, zajištěním návaznosti prioritních oblastí operačních programů s IPRM, což zaštiťuje spolupráci v daných problémových oblastech z lokálního i regionálního hlediska [2]. Cílem IPRM je koordinace aktivit a zdrojů na řešení zjištěných problémů a využití potenciálu měst – ekonomického rozvoje, sociální integrace, životního prostředí, přitažlivosti města, dostupnosti, mobility a správy věcí veřejných, zvýšení efektivnosti, smysluplnosti a synergického efektu aktivit [2]. 3.2.2

IPRM města Brna

Předkladateli v oblasti podpory ROP se mohou stát města nad 50 tis. obyvatel. V rámci oblasti NUTS II Jihovýchod jsou dva nositelé IPRM v urbánní prioritní ose ROP a to město Jihlava a Brno [2]. Brno je druhým největším městem ČR, dominantním centrem Moravské metropole a je významnou vzdělávací, turistickou i ekonomickou základnou. Pro podporu dlouhodobě udržitelného rozvoje města byla vytvořena strategická rozvojová vize. Město Brno chce v horizontu 2007 - 2013 dosáhnout žádoucí kvality na regionální, národní a evropské úrovni v následujících pěti prioritách: a) b) c) d) e)

image města a vnitřní/vnější vztahy, místní ekonomický rozvoj, kvalita života (včetně životního prostředí), výzkum, vývoj, inovace a vzdělání, doprava a infrastruktura [3].


17

V rámci těchto priorit byly zvoleny 3 pilíře nesoucí rozvojovou vizi města. Jsou jimi tyto problémové oblasti: místní ekonomický rozvoj, kvalita života, výzkum, vývoj inovace a vzdělání [3]. V návaznosti se Strategií města Brna, ROP NUTS II Jihovýchod a dalšími strategickými dokumenty byly vytvořeny tři IPRM a to: • IPRM1: Komplexní regenerace historického centra, včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch, • IPRM2: Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města, • IPRM3: Vyvážený rozvoj silně urbanizovaných oblastí [4]. IPRM 3 byl napsán, ale potřeby dvou prvních plánů výrazně přesahují alokaci určenou na IPRM Brna, tudíž se město rozhodlo nevytvářet IPRM 3. 3.2.3

Zařazení projektu do IPRM

Důvodem pro zpracování Studie proveditelnosti je právě jeho nutnost pro zařazení do IPRM. Do IPRM je možné zařadit projekty, které jsou v souladu s oblastí podpory. Nositelé projektů jej mohou podat k posouzení Řídícímu výboru IPRM, který rozhodne o jeho zařazení do IPRM. Na zařazení projektu do IPRM nevzniká právní nárok a souhlas o zařazení projektu do IPRM vydává Oddělení implementace evropských fondů Magistrátu města Brna (OIEF) [5]. Zařazení projektu do IPRM Brna je prvním krokem k získání finančních prostředků z ROP Jihovýchod v oblasti podpory 3.1 Rozvoj urbanizačních center. Dotace na projekty zařazené do IPRM bude poskytnuta ze zdrojů EU a veřejných zdrojů v rámci systému spolufinancování. Příspěvek z ERDF činí 85 % způsobilých výdajů, zbytek tvoří finance se spoluúčastí kraje a žadatele. Proces při zařazování projektů do IPRM začíná sběrem žádostí, které reagují na výzvy předkládání projektů. Na základě výzvy vyplní žadatel registrační formulář, který je informativního charakteru a slouží ke zjištění poptávky. Obsahuje: • • • • • •

identifikaci předkladatele, název projektu, oblast podpory, aktivitu IPRM, odhad celkových nákladů projektu, odhad požadovaných dotačních prostředků.

18


Informace se konkretizují v dalších krocích. Musí předložit vlastní žádost o zařazení projektu do IPRM, která je v elektronické i tištěné podobě formou Studie proveditelnosti. Pak následuje hodnocení žádostí dle kritérií, kterými jsou: • formální náležitosti - kontrola souladu registračního formuláře s údaji v žádosti - kontrola dodání tištěné žádosti včetně povinných a nepovinných příloh ve dvou vyhotoveních včetně CD s elektronickou verzí žádosti • kritéria přijatelnosti - stanovená pro ROP JV, oblast podpory 3.1, kterými jsou: -

respektování podmínek ROP JV soulad projektu s Územním plánem města Brna vyřešené majetkoprávní vztahy doložená udržitelnost projektu doložená vazba na strategické dokumenty

• kritéria kvality podle hodnotitelů – Řídící výbor IPRM stanoví minimální bodovou hranici, které musí projekt dosáhnout. Každý projektový záměr ohodnotí 2 hodnotitelé a následně je projektový záměr posuzován a hodnocen pracovní skupinou. Pracovní skupina může z projektů se stejným zaměřením doporučit k podpoře pouze několik nejlépe hodnocených projektů. Poté je zpracován seznam doporučených projektových záměrů pro Řídící výbor [4]. Výběr projektů je založen na principu soutěže mezi předloženými projekty. Po protřídění projektů jsou vybrané projednány Řídícím výborem IPRM. Město provádí výběr projektů podle způsobu příslušného IPRM, nediskriminačně a transparentně. Při výběru se dbá na efektivní čerpání Strukturálních fondů, na veřejný zájem a koordinaci jednotlivých projektů, tak aby bylo dosaženo synergických efektů vyplývajících ze souladu mezi projekty. Projekt musí být v souladu s cíli a prioritami IPRM. Seznam projektových záměrů doporučených k zařazení do IPRM se v jednotlivých oblastech podpory projednává Řídícím výborem. Projektu, který vykazuje finanční rizika nebo není v souladu s koncepcí může snížit výši dotace nebo jej z IPRM vyřadit. V případě nevyčerpání určené alokace pro jednotlivou oblast je v pravomoci Řídícího výboru vypsání další výzvy [4]. Předkladateli projektových záměrů v rámci IPRM Brna mohou být útvary Magistrátu města Brna, úřady městských částí, nestátní neziskové organizace a příspěvkové organizace zřízené statutárním městem Brnem nebo jeho měst-


19

skými částmi. Další kapitola je věnována právě jednomu z těchto nositelů projektu a to příspěvkovým organizacím, které disponují svěřeným majetkem, znají problémy spojené s technickým stavem bránícím jeho efektivnímu využívání a možnost zhodnocování majetku prostřednictvím dotací je tedy inspirovala k zařazení do IPRM.

3.3 3.3.1

Příspěvkové organizace Pojem příspěvkové organizace

Z důvodu žádosti o dotaci z ROP mohou být uživateli studie proveditelnosti kraje, obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, ale i malí a střední podnikatelé. Vzhledem ke zvolené příspěvkové organizaci v praktické části bude nyní teoreticky přiblížena problematika příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace jsou upraveny zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příspěvkové organizace mohou být zřízeny organizační složkou státu nebo územním samosprávným celkem. Jsou to organizace, které vykonávají činnosti jež jsou neziskové a pro svoji složitost, strukturu a rozsah vyžadují samostatnou právní subjektivitu, např. školy, nemocnice, muzea, galerie, divadla [6]. Příspěvková organizace může být tedy zřízena např. krajem, městem nebo městskou částí. Městské části statutárního města Brna je Statutem města Brna vyhrazeno zřizování příspěvkových organizací. Městská část vede účetnictví a evidenci majetku svěřeného městem, zajišťuje inventarizaci, aktualizuje informace o majetkových účastech v organizacích založených a zřízených městem nebo příslušnou městskou částí. Dále zajišťuje ekonomické využití svěřeného majetku a je oprávněna zastupovat a jednat jménem města v majetkoprávních záležitostech [7]. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, kde mimo jiné uvede dobu na kterou je organizace zřízena, vymezí práva pro nakládání se svěřeným majetkem, určí hlavní účel a předmět činnosti, označí statutární orgány, atd. Zřizovatel podává návrh na zapsání příspěvkové organizace do obchodního rejstříku [6]. Hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále spravuje prostředky svých fondů, peněžité dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. Příspěvková orga-

20


nizace hospodaří se svěřeným majetkem, účtuje o něm a odepisuje jej. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace [6]. Hospodaření organizace se řídí jejím rozpočtem, který musí být vyrovnaný. Hospodářský výsledek tvoří výsledek hospodaření z hlavní činnosti a zisk vytvořený jinou činností po zdanění. Ke krytí investic úvěrem, půjčkou nebo nákupem majetku na splátky je třeba souhlas zřizovatele. Příspěvková organizace dbá na hospodárnost, efektivnost a účelnost svých finančních vztahů. Jako opatření k nezbytným potřebám, krytí potřeb a zabezpečení nerušeného chodu organizace tvoří níže zmíněné fondy: a) b) c) d)

rezervní fond fond reprodukce majetku (investiční fond), fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb.

Rezervní fond lze využít k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku, dále prostředků z něj organizace používá k dalšímu rozvoji své činnosti, k časovému překlenutí nesouladu mezi výnosy a náklady, k úhradě případných sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně, k úhradě ztráty za předchozí roky. Investiční fond slouží k financování investičních výdajů, úhradě investičních úvěrů nebo půjček, k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, případně k odvodu do rozpočtu zřizovatele. Fond odměn používá k hrazení odměn zaměstnancům. Tento fond je podmíněn vyšším hospodářským výsledkem, schválením tvorby fondu a jeho rozdělením zřizovatelem. Fond kulturních a sociálních potřeb se používá k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť, interním vědeckým aspirantům atd. [8]. 3.3.2

Vztah příspěvkové organizace k MMB

Město Brno je zřizovatelem příspěvkových organizací jako je např. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka, Knihovna Jiřího Mahena, Úrazová nemocnice, Městské divadlo Brno, Waldorfská základní škola a mateřská škola Brno, Zoologická zahrada města Brna a další [9]. Zakládat a zřizovat příspěvkové organizace mohou také městské části na základě samostatné působnosti, ale se souhlasem města. V praktické práci je právě případ základní školy s právní formou příspěvkové organizace zřízené


21

městskou částí. Působnost městské části ve vztahu ke školským zařízením je následující: • městská část může udělit městu souhlas ke jmenování a odvolání ředitelů škol, které zřídila, • zabezpečuje provoz škol a školských zařízení, které zřizují, • zřizují školské rady u škol, • navrhuje městu spádové obvody pro základní školy nacházející se na území městské části, • rozhodují o přijetí opatření na základě výsledků České školní inspekce ve školách nebo školských zařízeních v součinnosti s městem [7]. Hospodaření příspěvkové organizace se řídí: a) b) c) d)

ročním finančním plánem nákladů a výnosů, plánem tvorby a čerpání peněžních fondů, schváleným odpisovým plánem, stanoveným způsobem usměrňování prostředků na platy.

Veškeré podklady jsou v písemné i elektronické formě předány na Odbor rozpočtu a financování MMB. Odbor rozpočtu a financování MMB posoudí návrh organizace a podle možností města předloží návrh se svým rozhodnutím Radě magistrátu města Brna a žádost organizace se stane součástí návrhu rozpočtu města. Zastupitelstvo města schvaluje rozpočet města a tudíž i rozpočet organizace, který se na něj váže. V rozpočtu je určen: • příspěvek na provoz organizace, • výše účelové investiční dotace do investičního fondu organizace, • odvod z investičního fondu organizace, převyšují-li investiční zdroje hodnotu investice. Není-li rozpočet určen do 1. ledna rozpočtového roku, řídí se organizace rozpočtovým provizoriem, stanoveným zastupitelstvem města, do doby schválení rozpočtu [10]. Příspěvková organizace získává finanční prostředky ze své činnosti, z rozpočtu města, z jiných veřejných rozpočtů, z fondů organizace, z darů a dotací. Příspěvek z rozpočtu města je určen na provoz k úhradě nákladů souvisejících s hlavní činností organizace, ale část příspěvku může být poskytnuta i účelově např. na opravy a údržbu majetku. Příspěvková organizace čtvrtletně předklá-

22


dá rozvahu, výkaz zisku a ztrát a přílohu Odboru rozpočtu a financování MMB. Školské organizace jej předkládají Odboru školství, mládeže a tělovýchovy [10]. 3.3.3

Role v projektovém cyklu

Organizace je iniciátorem, chce-li rozdělit zlepšený výsledek hospodaření, čerpat finance z investičního nebo rezervního fondu, pořídit věci nákupem na splátky, nebo uzavřít smlouvu o půjčce či úvěru, tak musí podat žádost Radě města prostřednictvím Odboru rozpočtu a financování MMB. Chce-li příspěvková organizace zrealizovat nějaký projekt prochází projektovým cyklem, který bude popsán níže: Projektová příprava Projektová příprava zahrnuje identifikaci potřeby, zpracování Záměru projektu, posouzení projektu a zpracování a podání Projektové žádosti. Příspěvková organizace podává Projektovou žádost Odvětvovému útvaru MMB věcně příslušnému k příspěvkové organizaci, který nese odpovědnost za správnost informací. Tento orgán pracuje na přípravě, realizaci a monitoringu projektů prostřednictvím Odborných garantů implementace a informuje OIEF o projednávání v Komisích Rady města Brna. Nositelem projektu a subjektem, který odpovídá za projekt je příspěvková organizace spolu s útvary MMB a úřady městských částí statutárního města Brna. Při zpracovávání záměru investičního projektu se příspěvková organizace ve spolupráci s Investičním odborem řídí platnou metodikou investičního procesu. Útvary MMB, Odvětvové útvary MMB věcně příslušné k příspěvkovým organizacím a ÚMČ předloží Záměr k projednání příslušným Komisím Rady města Brna. Je-li projekt vhodný a přínosný pro město, tak jej Komise schválí a postoupí OIEF. Prostřednictvím OIEF je předkládáno posouzení projektu s doporučeními od Výboru implementace, což je poradní orgán Rady města Brna, ke schválení orgánům města Brna − Radě a Zastupitelstvu města Brna. Projektovou žádost včetně potřebných příloh zajišťuje OIEF ve spolupráci s Nositelem projektu. Zpracovaná projektová žádost se předkládá ke schválení Radě města Brna. V případě zamítavého stanoviska orgánů města Brna lze projekt přepracovat [5]. Potvrzení o poskytnutí dotace a podpis Smlouvy o realizaci projektu Příspěvková organizace v tomto bodě odpovídá na otázky ohledně přínosu projektu, jeho proveditelnosti, efektivitě, očekávaných výsledků, lidských kapacitách a dostupných či chybějících zdrojích [11]. Potvrzení o poskytnu-


23

tí dotace vydává Řídící orgán a OIEF MMB zajistí předložení tohoto Potvrzení ke schválení Radě města Brna. Současně s Potvrzením o poskytnutí dotace je Radě města Brna předkládán Manuál realizace projektu. Manuál realizace obsahuje podmínky pro příjemce dotace, harmonogram projektu, přehled útvarů MMB zapojených do realizace projektu atd. OIEF zajistí předložení Smlouvy ke schválení Zastupitelstvem města Brna. V této fázi je projekt přijat nebo nepřijat a případně je uloženo jeho přepracování. Řídící orgán doručí Smlouvu o realizaci projektu a OIEF zajistí předložení Smlouvy k podpisu Zastupitelstvu města [5]. Realizace projektu a monitoring Role příspěvkové organizace, jako provozovatele investice spočívá v dohledu nad skutečnou realizací projektu [5]. Projekt je realizován v souladu s obecnými podmínkami programu. Koordinátorem je OIEF, které ve spolupráci s příspěvkovou organizací a příslušnými útvary MMB zajišťuje a kontroluje realizaci aktivit projektu. Toto oddělení také provádí monitoring a dohlíží na soulad průběhu realizace projektu s harmonogramem, s právními předpisy, sleduje čerpání rozpočtu projektu a naplňování monitorovacích faktorů. Vyhodnocení úspěšnosti projektu a udržitelnost Po skončení projektu vypracuje OIEF a příspěvková organizace hodnotící zprávu, kterou Výbor implementace předloží orgánům města. Příspěvková organizace potom podává ve stanovených termínech zprávy o udržitelnosti projektu a sleduje dopady projektu [5]. Rozhodnutí o poskytnutí dotace by mělo být vydáno poskytovatelem dotace do 3 měsíců od okamžiku vybrání projektu ke spolufinancování. Příjemce zasílá Žádost o platbu z rozpočtu Regionální rady příslušnému Řídícímu orgánu ve lhůtách, které jsou stanoveny ve smlouvě o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydává příslušné ministerstvo nebo subjekt stanovený zvláštním zákonem, ty konzultují rozhodnutí s Platebním a certifikačním orgánem (PCO), jehož funkci tvoří Národní fond Ministerstva financí. V případě rozhodnutí jsou do rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti z rozpočtové kapitoly MMR na daný kalendářní rok poskytnuty prostředky na financování programů z rozpočtu EU. Regionální rada má povinnost dodržovat veškeré metodické dokumenty vydávané poskytovatelem dotace, Auditorním orgánem a PCO. Platby příjemcům probíhají formou ex-post (následné proplácení) nebo ex-

24


ante (poskytnutí dotací před realizací), rozhodnutí o formě plateb příjemci v rámci jednotlivých programů je v kompetenci Řídícího orgánu [12]. 3.3.4

Finanční toky

K financování projektu může příspěvková organizace využít vlastních nebo cizích zdrojů. Z pohledu vlastních zdrojů jsou tyto organizace plně závislé na dotacích z ministerstev a na prostředcích svého zřizovatele. Vzhledem ke snižování rozpočtů z důvodu nedostatku finančních prostředků, nezbývají finance na modernizaci, a proto se snaží rozvíjet své doplňkové činnosti a tím plnit fond reprodukce investičního majetku, rezervní fond i fond odměn. Z fondu reprodukce investičního majetku pak vynakládat peníze na investice a nebo vyhledávat další možnosti financování svého rozvoje [13]. Příspěvkové organizace tedy mohou využít příspěvky od zřizovatele, dotace, firemní či individuální dary nebo výnosy ze své činnosti. Dalším způsobem je za souhlasu zřizovatele požádání banky o úvěr. Banky takovýmto institucím nabízejí speciální produkty s možností financování krátkodobých i dlouhodobých projektů. Pro zapojení obce do projektu musí zažádat vyplněním projektové fiche a obec se na realizaci může finančně účastnit nebo nemusí. V souvislosti s možností čerpání zdrojů ze strukturálních fondů zřídilo město Brno speciální Fond kofinancování evropských projektů. Fond se řídí zvláštním Statutem. Slouží k předfinancování a spolufinancování projektů z prostředků Evropské unie. Financování přípravy a realizace projektů je zahrnuto v rozpočtu města v daném roce, kde jsou zařazeny prostředky z Fondu kofinancování evropských projektů. Finanční prostředky určené k spolufinancování projektů jsou vedeny na bankovním účtu tohoto Fondu [14]. Návrhy rozpočtových opatření připravuje Správce fondu, který dohlíží na zdroje a výdaje Fondu. Správce Fondu – OIEF předkládá orgánům města návrhy na tvorbu a použití Fondu. Fond má několik příjmových zdrojů: • pravidelné příjmy ze schváleného rozpočtu města, • jednorázové převody do Fondu, • zůstatek Fondu z předchozího roku, • příjmy Fondu v běžném rozpočtovém roce (refundace plateb ze strukturálních fondů), • případně krátkodobý bankovní úvěr čerpaný ke krytí krátkodobých výkyvů v peněžních tocích Fondu.


25

Výdaje Fondu jsou složeny z: • bankovních poplatků za vedení bankovního účtu Fondu, • splátek čerpaného krátkodobého úvěru včetně úroků a poplatků, • finančního krytí projektů spolufinancovaných z finančních zdrojů EU či dalších nadnárodních zdrojů financování. Účetnictví a finanční operace Fondu zabezpečuje Odbor rozpočtu a financování [14]. Postup při kofinancování projektů spolufinancovaných z Fondu je uveden na následujícím schématu. Obr. 1

Finanční toky projektů spolufinancovaných z Fondu

Zdroj:

OIEF, Magistrát města Brna

Na základě požadavku OIEF je zřízen univerzální účet projektu na který jsou převedeny prostředky z Fondu. Ze zvláštního účtu jsou po ukončení etapy vyplaceny prostředky za dodané služby nebo zboží na základě vypracované Projektové žádosti o platbu, kterou zpracuje příspěvková organizace ve spolupráci s OIEF. Z účtu projektu jsou hrazeny platební operace nezbytné pro realizaci projektu po celou dobu jeho trvání [5]. Poté dojde k vyúčtování u řídícího orgánu, který poskytne dotaci z EU přes zvláštní účet projektu zpět do Fondu.

26


4 Zjednodušená studie proveditelnosti 4.1

Úvodní informace

Účelem zjednodušené studie proveditelnosti s názvem Centrum pro sport a volný čas Komín pro Základní školu Brno, Pastviny 70 je zařazení projektu do IPRM 2, nesoucí název Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost, rozšíření občanské vybavenosti města a poskytnutí dotace z ROP NUTS II Jihovýchod. V oblasti podpory Rozvoje dopravních, volnočasových a vzdělávacích aktivit lokálního významu přístupných široké veřejnosti. Projekt je předkládán k aktivitě 2.1.a Technické zhodnocení stávajících školských sportovních zařízení nebo výstavba nových zařízení. Základní škola je příspěvkovou organizací zřízenou městskou částí Brno - Komín. Při zpracovávání bylo postupováno dle pokynů pro předkladatele, studie je zpracována k březnu 2010. Zpracovatel zjednodušené studie proveditelnosti: Hana Furchová Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1 613 00 Brno

4.2 Analýza potřeby projektu 4.2.1

Analýza výchozího stavu

Základní škola Pastviny zahájila svoji činnost 1. 9. 1978. Zřizovatelem je statutární město Brno, konkrétně městská část Brno – Komín. Škola se nachází na severozápadním okraji Brna a sousedí s MČ Jundrov, Žabovřesky, Medlánky, Kníničky, Bystrc a Jinačovice. MČ Brno – Komín má výměru 759,83 ha a žije zde kolem 7 200 obyvatel [15]. Kapacita školy je 540 žáků. V současné době navštěvuje 1. až 9. ročník 412 žáků. Škola poskytuje vzdělání na úrovni I. a II. stupně. I. stupeň navštěvuje 279 žáků a do II. stupně dochází 133 žáků. Počet zaměstnanců činí 49 osob. Škola má 2 počítačové učebny s celkovým počtem 27 přípojných míst. ZŠ Pastviny nemá žádné specifické zaměření, klade však důraz na tělesnou výchovu, estetickou výchovu, hudební výchovu, výuku jazyků a informatiky.


27

Součástí školy jsou školní jídelna a školní družina, k budově patří také krytý bazén, sportovní areál a nefunkční skleníky, které jsou určeny k demolici (viz příloha A). Škola nabízí pronájem bazénu pro výuku plavání svých žáků i žáků jiných základních škol, také se žáci mohou účastnit zájmových kroužků jako je výuka pohybových a sportovních aktivit zaměřených na výuku softballu a baseballu, výuka německého jazyka, kroužek sborového zpěvu, keramický kroužek, kroužek informatiky, kroužek reedukace1, kroužek mažoretek a folklorního souboru Kominíček. Děti mohou navštěvovat kurzy bruslení, lyžování a plavání v rámci výuky tělesné výchovy [16]. Na škole funguje i taneční skupina Chimney formou placených tanečních kurzů, dále jsou Základní školou Pastviny pořádány maškarní plesy, přebory v plavání, recitační soutěž, pěvecká soutěž, městské kolo ve vybíjené, módní přehlídky, lehkoatletické závody, dopravní výchova, táboráky, koncerty pro rodiče atd. Od září 2008 zde fungují třídy zaměřené na tzv. Montessori pedagogiku2. Areál slouží škole na základě smlouvy o výpůjčce od statutárního města Brna, MČ Brno – Komín. Část budovy škola pronajímá 1. Německému zemskému gymnáziu ZŠ a MŠ o. p. s. Ke komplexu školy patří baseballové hřiště, betonové hřiště , travnaté hřiště a víceúčelové hřiště. Jednotlivá hřiště slouží především na košíkovou, softbal, baseball a fotbal. V areálu školy je dětské hřiště s prolézačkami, lavečkami a pískovištěm, která jsou určená pro školní družinu, ale jsou ve zchátralém stavu a z bezpečnostních důvodů se nevyužívají. Škola dále pronajímá hřiště za školou baseballovému klubu, volejbalistům, Fotbalovému klubu Komín a Tenisové škole Talent. Venkovní hřiště jsou v nevyhovujícím stavu, tudíž jsou sportovní oddíly nuceny častěji využívat tělocvičnu. Dětské hřiště je k dispozici i pro jiné komínské mateřské školy, avšak z důvodů zchátralého a nevyhovujícího stavu zařízení to není možné. Záměrem školy je zvyšování kvality vzdělávání, výchovy, dobrého jména a chodu školy jako celku. K zajištění stanovených cílů potřebuje vhodné prostředky a jednou z potřeb školy je možnost nabídnout žákům i širokému okolí komplexní areál pro sportovní a volnočasové aktivity a navrácení tradice pravidelných sportovních soutěží - atletických a baseballových závodů pro žáky ZŠ [13].

Reedukace využívá metod speciální pedagogiky při úpravě narušených pohybových a rozumových schopností a funkcí smyslového vnímání. 2 Montessori pedagogika je způsob vzdělávání, který vede k samostatnosti, zodpovědnosti a podporuje rozvoj vrozených schopností dítěte. 1

28


Vytvoření centra pro sport a volný čas je také cílem tohoto projektu, současně s ním by mělo dojít ke zvýšení atraktivity, úrovně a image školy, k vytvoření vhodných podmínek pro aktivní trávení volného času, zvýšení spokojenosti a bezpečnosti uživatelů areálu, k prevenci sociálně-patologických jevů a uspokojení poptávky sportovních klubů po možnostech pronájmu. Čehož by mělo být dosaženo prostřednictvím: • zhodnocení zchátralého areálu, • modernizace hřišť, položením tartanu na atletický ovál, • vybudování nových sportovních příležitostí – např. sektor pro skok do výšky, do dálky, vrh koulí, • oplocení, odstranění skleníků a vybudování dětského hřiště, modernizace šaten a sociálního zařízení. 4.2.2

Analýza nabídky a poptávky

Analýza nabídky popisuje možnosti potenciálních zájemců využívat i jiné sportovní areály v dané lokalitě a nabídku školy. Škole Pastviny chybí oplocený areál a technické zázemí, kterými jsou nářaďovna, šatny, osvětlení a sociální zařízení. Škvára na atletickém oválu způsobuje, že se sportoviště stává nebezpečným. V určitých místech prorůstá tráva, povrch je nerovný, kamenitý a škváry ubývá čímž dochází ke zvyšování prašnosti a častějším úpravám spojených s odstraňováním drnů, kropením vodou a vyrovnáváním povrchu. Pro skok do výšky i dálky je nutné hledat náhradní řešení a sektor pro vrh koulí, hod granátem a míčkem zde neexistuje. Zbývající část aktivit je provozována v tělocvičně, bazénu nebo náhradních prostorách. Současné využívání areálu je zhruba 44 %. Využití veškerých prostor je omezené vzhledem k výše zmiňovanému nevyhovujícímu zázemí. V MČ Brno – Komín se nacházejí sportovní organizace TJ Sokol, cykloklub, Oddíl orientačního běhu, Rekreační středisko Káčata, Orel jednota, TJ. Komín, o. s. – turistický oddíl, tenis, FC Komín. Tyto sportovní oddíly využívají svých prostor. Na sídlišti jsou vybudována 3 dětská hřiště, která jsou využívána rodiči na rodičovských dovolených s malými dětmi do 3 let. V MČ Brno - Komín se nachází i fotbalové hřiště, volejbalové kurty a hřiště pro beach volejbal, tato hřiště jsou vzdálená od sídliště zhruba 1 km, fotbalové hřiště je dostupné zaregistrovaným členům klubu a pro obyvatelstvo jsou tato sportoviště z hlediska poptávky nedostačující. Před školou se nachází dopravní hřiště a veřejné sportoviště. Veřejné sportoviště zbudované při revitalizaci Komína funguje od roku 2009. Provozovatelem hřiště je MČ Brno - Komín a je určeno k těmto druhům sportů tenis, badminton, basketbal, volejbal, nohejbal, malá kopaná. Lidé chtějí


29

mít volný přístup ke sportování, klid a na veřejném hřišti dochází ke konfliktům z důvodu jeho obsazenosti. Projekt reaguje na potřebu školy zajišťovat tělesnou výchovu v souladu s požadavky na základní vzdělávání, tudíž vybudování místa pro skok do výšky, dálky, vrh koulí, hod granátem, zajištění technického zázemí, bezpečnost a modernizaci stávajících sportovišť. Škola také přispívá k výchově ke zdravému životnímu stylu tím, že dětem umožňuje za pěkného počasí a pod dohledem učitelů trávit hlavní přestávky venku ve sportovním areálu. Zvyšování kvality a bezpečnosti sportovišť je prevencí proti zranění dětí a rodiče raději umístí své dítě do takové školy, která bude mít nové zázemí splňující všechny potřebné normy. Nároky dětí i rodičů vzrůstají a škola by jim ráda nabídla co nejširší možnosti aktivního trávení volného času. Díky různorodosti aktivit by se škola stala zajímavou nejen pro děti a mládež, ale i rodiče s dětmi a pro osoby v produktivním věku a pro seniory. Prostřednictvím vybudování víceúčelového hřiště s umělým povrchem se také zvýší kapacita z hlediska možností provozování více druhů sportů. Zájemci budou mít k výběru hřiště pro atletické disciplíny, baseballové hřiště, travnaté hřiště, hřiště pro beach volejbal a víceúčelové hřiště. Základní škola Pastviny je významnou institucí pro občany spádové oblasti, ale i okolí. V horizontu 5 let lze očekávat poptávku zhruba 450 žáků a 25 členů Pipasu, 75 dětí MŠ Absolonova, 100 dětí MŠ Řezáčova, sportovní kroužky cca 52 žáků, pronájmy sportovních klubů a příležitostně organizování turnajů a soutěží. Poptávku z hlediska jednotlivců nelze dlouhodobě určit, protože záleží na jednotlivci, jaké využití svého volného času zvolí a v čem se bude angažovat. V České republice má 52 % dospělé populace nadváhu a z toho až 5 % dětí do 12 let trpí nadváhou nebo obezitou. Obézní jsou třikrát častěji postihováni nemocí srdce a cév a onemocněním kloubů [17]. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2009 v České republice pravidelně (myšleno alespoň 5 krát týdně) sportují nejvíce muži ve věku 15 – 24 let a poté generace ve věku 55 let a více, ženy sportují pravidelně od 40 let výše. Ostatní věkové skupiny vykonávají téměř pravidelně jiné fyzické aktivity jako je cyklistika, turistika, tancování, zahradničení atd. Cílovou skupinou projektu jsou žáci MŠ a ZŠ tzn. děti od 4 do 15 let, ale také lze očekávat vyšší míru zájemců ve výše zmíněném věkovém rozmezí [18]. Zrekonstruované hřiště bude využíváno žáky ZŠ i MŠ Pastviny, školní družinou, ale i dalšími MŠ a ZŠ v rámci školních aktivit, tělesné výchovy i spor-

30


tovních kroužků, sportovními kluby a širokou veřejností. Děti z MŠ navštěvují hřiště, která jsou zbudována v sídlišti Komín. Díky dobrému umístění školy, klidné lokalitě na okraji sídliště Komín, jsou sportovní plochy školy vyhledávány sportovními kluby, které by si v odpoledních či večerních hodinách pronajaly prostory pro trénink. Bohužel tito potenciální uživatelé sportovního areálu jsou ze 70% odmítáni z důvodu nevhodného stavu areálu. Sportovní kluby mají možnost najít si pronájmy v jiných městských částech, což je pro ně komplikovanější z hlediska dopravy a časové flexibility všech členů. Na ZŠ Pastviny probíhá obvodní i městské kolo soutěže mladých cyklistů, školní kola dopravní soutěže a jízdy zručnosti. Každoročně se na třech hřištích v areálu ZŠ Pastviny pořádá baseballový turnaj Komínská pálka, což je mezinárodní turnaj pod záštitou sportovního klubu PIPAS. Dále je na ZŠ Pastviny pobočka Dětského domu dětí a mládeže Kominíček, který pořádá setkání maminek s dětmi do 2 let, školní klub pro žáky ZŠ, díky němuž se děti učí sochařit, hrají psychomotorické hry, zpívají, čtou si atd. V počítačových učebnách se konají kurzy počítačové gramotnosti i pro seniory. Škola se účastní i dění v obci, vítání občánků, setkání s důchodci, Vánočních koncertů, formou exkurze žáci navštěvují radnici, škola připravuje ve spolupráci s dobrovolníky dětský den a to nejen pro žáky vlastní školy, na ZŠ Pastviny také začíná průvod masek při oslavách Ostatků. Škola také posiluje vztahy s ostatními školami spoluprací v rámci výše zmiňovaných soutěží, kromě toho pořádají koncerty, divadelní představení, organizují hodiny plavání pro žáky komínských mateřských škol. Zaměstnanci školy komunikují a spolupracují s rodiči a pravidelně pořádají akce pro žáky a veřejnost – sportovní akce, besídky, jarmarky, koncerty atd. ZŠ Pastviny je z výše uvedených důvodů velmi významná a důležitá instituce pro tuto část Brna. A Zastupitelstvo MČ Brno – Komín podporuje záměr technického zhodnocení a rekonstrukce ZŠ Pastviny. Sportoviště je na velkém území jinak nevyužité plochy, v klidné části sídliště s možností parkování a bezproblémového přístupu veřejnosti, jeho modernizací se vylepší podmínky sportování školáků a areál se může stát příjemným místem ke sportovním setkávání nejen žáků ZŠ. 4.2.3

Analýza cílových skupin

Tato část identifikuje cílové skupiny a popisuje dopady a přínosy, které pro ně realizace projektu bude mít. 1.

Žáci ZŠ


31

Žáci 1. a 2. stupně ZŠ využívají v rámci povinného předmětu tělesná výchova, což jsou 2 hodiny týdně, v zimě bazén a tělocvičnu a v ostatních měsících mívají program na venkovním sportovišti, kde se přizpůsobují stavu hřiště. Modernizace by umožnila rozšíření příležitostí v oblasti nových trendů sportovní výuky a nových sportovních aktivit. 2.

Žáci školní družiny Po výuce zhruba 165 žáků navštěvuje školní družinu v níž chtějí rozvíjet zájmovou činnost, sociální kontakt a odpočinout si, k čemuž by byl potenciál ve zmodernizovaném areálu při ZŠ Pastviny. Dětem by pobyt v upraveném, klidném prostředí na čerstvém vzduchu prospěl po fyzické i psychické stránce.

3.

Děti MŠ Dětské hřiště mohou navštěvovat děti z MŠ Pastviny, MŠ Absolonova a MŠ Řezáčova. V současné době není dětské hřiště schopné uspokojit ani místní poptávku.

4.

Sportovní kroužky při ZŠ Pastviny Žáci se mimo rukodělné a vědomostní kroužky věnují také pohybovým a sportovním aktivitám. Prostor pro využívání volného času je v době po vyučování a řada dětí má zájem jej aktivně využívat. Kdyby byl projekt realizován mohl by se počet sportovních kroužků rozšířit. Nyní mají děti možnost hrát baseball, plavat nebo tancovat.

5.

Sportovní kluby – při ZŠ Pastviny Při škole existují sportovní kluby baseballu a softballu. Škola spolupracuje se sportovním klubem Pipas, žáci se umísťují na regionálních, celorepublikových i mezinárodních soutěžích. První byli na prestižním turnaji ve Vídni, v přeboru brněnských škol i Jihomoravského kraje se také umísťují na prvních místech. Po úpravách hřišť by se zde mohlo intenzivněji trénovat a pořádat významnější sportovní soutěže s větší účastí týmů a škol.

6.

Sportovní kluby – pronájmy V současné době jsou sportovní prostory pronajímány Fotbalovému klubu Komín, Tenisové škole Talent, baseballovému klubu Pipas a volejbalistům. Vzhledem k nevyhovujícím hřištím jsou nuceni častěji využívat tělocvičny. Předpokládaný nárůst poptávky po realizaci projektu značí i žádosti a zá-

32


jem o pronájem sportovišť různými kluby, které je škola nucena za stávajícího stavu sportovišť odmítat. 7.

Organizované turnaje ZŠ Pastviny má vhodné rozměry hřišť pro sporty jako je softball, baseball či lehká atletika. Děti se umísťují na předních místech právě v soutěžích v softballu, baseballu či basketbalu. Dokud byl vhodný povrch atletického oválu, byly zde pravidelně pořádány atletické a baseballové turnaje a celorepublikové soutěže.

8.

Neorganizovaná veřejnost Širokou veřejností jsou myšleny děti, mládež i dospělí a nejrůznější skupinky zájemců o sport. Bude se jednat o veřejnost zejména z MČ Brno Komín. Stávajícím správcem bude vykonávána kontrola pořádku areálu a zajištění bezpečnosti veřejnosti. Dozor nad neorganizovanou veřejností po celou dobu provozu hřiště bude mimo výuku zajištěn Řádem hřiště. Poptávka, bude vyšší z důvodu rozšíření možností provozování více druhů sportů např. házená, tenis, badminton, volejbal, basketbal, kopaná, floorbal, streetbal, nohejbal, petanque atd.

Díky modernizaci areálu by se zde mohly konat různé víkendové soutěže pro děti i dospělé. V sezóně (březen/duben, říjen/listopad) bude areál k dispozici v následujících blocích: Po – Pá 7:00 − 15:00 pro výuku a školní družinu 15:00 − 21:00 pro veřejnost, oddíly, pronájmy So, Ne 9:00 − 18:00 pro veřejnost, oddíly, sportovní kluby atd.

4.3 Popis projektu Technické řešení projektu je zpracováno v grafické studii vypracované autorizovanou architektonickou kanceláří Ateliér N°90, Koliště 55, Brno. Práce budou zahájeny zemními pracemi a úpravami povrchů, vše během pracovních dnů v době od 7:00 do 18:00, budou probíhat tak, aby nedocházelo ke zvýšené prašnosti a hlučnosti. V dalších etapách budou následovat rekonstrukce a budování sportovních sektorů, instalace sportovních zařízení, oplocení, modernizace šaten, sociálních zařízení a na závěr bude instalována propagační tabule. I.

Předinvestiční část


33

Obsahuje projektovou přípravu, která zahrnuje specifikaci požadavků, plánování projektu a výběr řešení. Škola si zjistila všechny detaily projektu, analyzovala zainteresované cílové skupiny, stanovila harmonogram, určila rizika projektu a prozkoumala možnosti financování projektu ze Strukturálních fondů EU. Postupovalo se dle následujících aktivit, které mají umožnit realizaci projektu: Vytvoření projektového záměru Vedení školy sestavilo pracovní tým a spolu s architektem a projektovou agenturou zpracovali stručný projektový záměr. Důvodem pro vyhotovení projektového záměru je, že škola potřebuje hlavně finanční zajištění pro realizaci projektu, který by pomohl k uspokojení poptávky po sportovním a volnočasovém areálu. Multifunkční sportovní areál by byl přístupný žákům ZŠ i veřejnosti. Předložení projektového záměru představitelům MČ Projektový záměr byl vedením školy předložen Zastupitelstvu MČ Brno - Komín, protože je škola příspěvkovou organizací a MČ Brno Komín je zřizovatelem školy. Zastupitelstvo MČ jej v dubnu 2008 schválilo. Zpracování grafického návrhu a kompletního rozpočtu areálu Orientační vizualizaci budoucího stavu areálu zpracovala určená projekční kancelář. Zhotovení projektové žádosti včetně příloh do výzvy IPRM V rámci oblasti podpory, kterou je Rozvoj volnočasových aktivit lokálního významu přístupných široké veřejnosti, byla zpracována kompletní projektová žádost. Podání žádosti a zařazení projektu do IPRM Projekt byl projednán Radou města Brna, předložen Zastupitelstvu města Brna a v červnu 2008 schválen k zařazení do IPRM 2. Zpracování projektové žádosti do výzvy ROP Jihovýchod Úřad Regionální rady Jihovýchod vydal kontinuální výzvu ke zpracování projektové žádosti a v rámci ní bude se všemi povinnými přílohami podána prostřednictvím IS Benefit7. Vypracování kompletní projektové dokumentace Územní řízení

34


Zjištění za jakých podmínek je možné stavět, zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí s respektováním omezení stanoveným Územním plánem města Brna (viz příloha B) a podat žádost o stavební povolení. Schválení projektu Podpis Smlouvy o dotaci mezi žadatelem a Úřadem regionální rady Jihovýchod. Výběr dodavatele a podpis smlouvy s dodavatelem Nejprve bude vyhlášeno a poté provedeno výběrové řízení na dodavatele. Výběrové řízení proběhne ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. K realizaci projektu by mělo dojít do konce roku 2011 viz harmonogram u investiční části. V průběhu předinvestiční části docházelo k časovým nesouladům aktivit, proto jsou termíny následující: Tab. 1

Harmonogram činností v předinvestiční části

Činnost Zpracování projektového záměru a jeho schválení ZMČ Brno – Komín Zpracování rozpočtu Zhotovení projektové žádosti vč. příloh do výzvy IPRM Hodnocení žádostí, schvalování IPRM, zařazení projektu do IPRM Zpracování projektové žádosti do výzvy ROP Jihovýchod

Termín duben 2008 prosinec 2009 květen 2008 červen 2008 červen 2010

Vypracování kompletní dokumentace

květen 2010

Územní řízení

květen 2010

Podpis smlouvy o dotaci

říjen 2010

Výběrové řízení na dodavatele

září - říjen 2010

Zdroj: Autor

II.

Investiční část Tato fáze bude trvat od listopadu 2010 do prosince 2011 tzn. 14 měsíců. Finance budou využity na modernizaci a technické zhodnocení areálu. Konkrétně na atletický sektor, horní zatravněné hřiště, hřiště pro plážový volejbal, dětské hřiště, objekt správce, půjčovnu a sklad sportovních potřeb,


35

venkovní šatny, sociální zařízení, víceúčelové hřiště – travnaté i s umělým povrchem, zpevnění příjezdové a přístupové komunikace, oplocení, parkovací stání, přeložku veřejného osvětlení, plynovodu, sadové úpravy. Budou se vykonávat tyto aktivity: Modernizace hřiště pro atletiku a vybudování nových atletických sektorů -

vybudování sektoru pro skok do výšky, dálky a pro vrh koulí

-

položení tartanu na atletický ovál

Dětské hřiště -

úprava terénu

-

přesun a osazení stávajících herních prvků (prolézaček, pískovišť)

-

herní prvky (umístění stolů pro stolní tenis)

-

zbudování částečného venkovního zastřešení

Hřiště na plážový volejbal -

úprava terénu

-

vybudování nového hřiště

Horní zatravněné hřiště -

srovnání terénu

-

zajištění svahu - jutou + osetím

-

oprava, výměna stávajícího oplocení

-

rekonstrukce střídaček

-

atletická dráha 60m

Objekt správce, půjčovna a sklad sportovních potřeb -

vybudování technického zázemí

Centrum dětí a mládeže včetně šaten a hygienických zařízení -

modernizace stávajícího sociálního vybavení (WC, sprchy)

Víceúčelové hřiště (cvičební plocha) – přírodní tráva -

hřiště pro fotbal a jiné míčové hry

-

revitalizace travního porostu

Víceúčelové hřiště – umělý povrch

36


-

kabely, stožáry, světla

-

opěrná stěna

-

kompletní dodávka

Součástí projektu jsou i níže zmíněné podmiňující investice, které ale nejsou hlavními indikátory projektu. Jedná se o rekonstrukci příjezdové komunikace, přístupové komunikace (chodníky, schody – odstranění starých, zbudování nových vč. opěrné stěny, rozvody osvětlení) demolice skleníků, oplocení, parkovací stání, přeložku veřejného osvětlení, přeložku nízkotlakového plynovodu a sadové úpravy. Časový plán projektu probíhá následujícím způsobem. Projekt by měl být realizovatelný do 14 měsíců. Nejnáročnější etapa bude probíhat v době, kdy je škola zavřená. Hlavní technické práce a úpravy budou převážně během velkých prázdnin, aby nebyla narušena tělesná výchova dětí a chod školy. Informační tabule, splňující nároky na medializaci projektu dle manuálu pro publicitu ROP je umístěna v areálu školy po celou dobu trvání projektu. Prezentace o zahájení provozu hřiště a průběžně o akcí konaných na hřišti bude na webových stránkách školy, webových stránkách městské části a v Komínském zpravodaji. Tab. 2

Harmonogram činností v investiční fázi projektu

Činnost 1. etapa • zemní práce, demolice, stavební úpravy 2. etapa • rekonstrukce a budování sportovních sektorů, • instalace sportovních a dětských zařízení, zbudování oplocení 3. etapa • modernizace šaten a sociálních zařízení

Termín listopad 2010 červenec až říjen 2011 listopad až prosinec 2011

Zdroj: Autor

III.

Provozní část Z hlediska provozní fáze bude vstup do areálu ze dvou míst. Současný správce areálu bude vykonávat dohled nad pořádkem a bezpečností areálu.


37

Provoz bude zahájen v prosinci roku 2011, během měsíce ledna 2012 by mělo dojít k vyúčtování a zhodnocení projektu. 4.3.1

Soulad se strategickými dokumenty

Územní plán města Brna Projekt souhlasí s územně plánovací dokumentací města, která určuje využití daného území pro umístění staveb a zařízení k veřejné potřebě za účelem školství. Hřiště i budova školy se nachází v ochranném pásmu veřejného pohřebiště a neohrožují sledovaný účel pohřebiště (viz příloha B). K umístění zařízení a staveb v ochranném pásmu se vyjádřil příslušný hygienický orgán a povolil využívání těchto ploch podle zvláštních předpisů. Projekt je ve shodě i s Generelem sportovních zařízení ve městě Brně (OÚPR 2007). Strategický plán rozvoje města Brna Vazba na Strategický plán rozvoje města Brna spočívá v souladu s podporovanou aktivitou 3. Kvalita života a se strategickým cílem 3.1. zaměřeným na dosažení vyšší atraktivity života ve městě. Podbod 3.1.2 Podpora nabídky volnočasových aktivit, rekreace a sportu. Cílem podporovaných aktivit je podporování budování veřejných hřišť pro každodenní rekreaci všech věkových skupin, sportovních areálů pro organizovanou tělovýchovu včetně zajištění a přípravy nových rozvojových ploch, podpora aktivit a projektů vedoucích ke zlepšení infrastruktury pro volný čas [3]. Těchto cílů bude dosaženo rozšířením nabídky sportovních zařízení v MČ Brno – Komín a vytvořením podmínek a možností pro pořádání sportovních akcí, pro trávení volného času, pro aktivní sportovní vyžití a zpřístupnění sportu široké veřejnosti. Oblast podpory 3.1. ROP JV Oblast podpory 3.1. se zaměřuje na rozvoj urbanizačních center. Jejím hlavním cílem je rozvoj socioekonomických funkcí urbanizačních center jako akcelerátoru růstu a rozvoje regionu. V rámci oblasti podpory jsou podporována řešení specifických problémů urbanizačních center prostřednictvím IPRM. Mezi tyto problémy se řadí i technické zhodnocení infrastruktury a zařízení občanské vybavenosti včetně zařízení pro sport, kam patří i tento projekt [19]. Program rozvoje JMK Pro rok 2010 – 2013 byl vypracován Program rozvoje Jihomoravského kraje. Projekt má vazbu na prioritu A bod 3.5., který je zaměřen na podporu fungování a rozvoje stávajících a budování nových tělovýchovných sportovních zařízení pro členy i veřejnost. Projekt se na program rozvoje JMK vztahuje díky rozšíření možností trávení volného času [20].

38


4.4 4.4.1

Přínosy projektu Socioekonomické přínosy

Cílem projektu je vytvoření komplexního sportovního areálu jehož přínosy spočívají ve: • vytvoření dostatečné a dostupné nabídky možností trávení volného času, • rozvoji pohybové zdatnosti, fyzické kondice a zdraví (žáků při výuce tělesné výchovy i ostatním zájemcům o sport), • podpora rozvoje a zkvalitnění občanské vybavenosti městské části, • prevenci sociálně patologických jevů, • rozvoj komunitního života, • uspokojení poptávky po pronájmu a pozitivním rozvoji místních sportovních organizací, • efektivním využívání majetku ZŠ, • zvýšení atraktivity, prestiže a konkurenceschopnosti školy, • zlepšení vzhledu a úrovně sportovního areálu ZŠ. Při současné konkurenci jiných aktivit tráví děti více času jinými než sportovními aktivitami např. sledováním televize a hraní počítačových her a děti s těmito zájmy patří mezi ohrožené sociálně patologickými jevy. Mezi nejoblíbenější činnosti dětí mladšího věku brněnských škol patří pobyt venku s kamarády, který bývá často bez nějakého smysluplného cíle. U dětí s pasivními aktivitami se zvyšuje pravděpodobnost výskytu sociálně patologických jevů např. záškoláctví, šikanování, kriminalita, vandalismus, gambling atd., ale i problémů spojených s životním stylem (kouření, pití alkoholu, anorexie, bulimie, špatné držení těla aj.). Děti nejčastěji vyhledávají činnosti, které jsou nejpřístupnější, nejpohodlnější a nevyžadují aktivní zapojení a pravidelnou docházku, což je právě sledování televize, pobyt venku s kamarády, poslouchání CD, videohry atd. Prevencí negativních jevů je správný způsob trávení volného času, který je závislý na vhodné nabídce a dostupnosti aktivit. Kvalita využívání volného času závisí na možnostech jednotlivých částí města, nabídkách škol, institucí pro volný čas a na dostupnosti hřišť. Sportování se nejvíce účastní chlapci, z nichž 52 % sportuje v oddílech, u dívek je to jen 10 % [21]. Dostatek pohybu přispívá ke zdravému způsobu života a je předpokladem pro zabránění vzniku a rozvoji závažných nemocí, jejichž následná léčba by stála velké výdaje na zdravotnictví. Výdaje spojené s poskytováním zdravotní


39

péče dopadají na rozpočet a hospodářství státu. Město Brno se snaží vytvořit dostatek možností aktivního sportovního vyžití pro co nejširší vrstvy obyvatelstva, kteří by v důsledku nepříznivého způsobu života mohli mít špatné následky [17]. Podle ředitele VZP Pavla Horáka každá koruna daná do prevence ušetří na dalším léčení 3 koruny [22]. Děti a mládež patří do skupin, které mají sklon k sociálně patologickým jevům, prevencí proti těmto projevům je kvalitní organizování a využívání volného času. Sportování je dobrou cestou k lepším výkonům i mimo hřiště, pomáhá rozvíjet schopnost koncentrace, zrychluje se pohotovost, přizpůsobování se novým situacím, rozvíjí houževnatost, soupeřivost, schopnost prosadit se, přispívá k psychickému uvolnění a nepříliš zdatné sportovce učí schopnosti užívat si radosti z pohybu. Tvorba nabídky ZŠ vyplynula z Národního programu rozvoje sportu pro všechny, který vzhledem k soustavnějšímu věnování občanů sportovním aktivitám definuje potřebu rozvoje materiálně technické základny a rozšíření nabídky tělovýchovných a sportovních programů pro různé skupiny populace[23]. Důsledkem realizace projektu by byla výstavba bezpečného místa pro větší počet pohybových kroužků, pro činnosti neziskových organizací, sportovní oddíly, pro mimoškolní tělesnou aktivitu, individuální sportovní vyžití, aktivní trávení volného času v rámci komunity se společnými zájmy apod. Areál je z větší části nevyužíván, chátrá a nelze jej využívat ke komerčním účelům, škola tím přichází o možnost ovlivnění své finanční situace a následkem je brzdění jejího vývoje. Poptávka po pronájmu sportovišť je ze strany sportovních klubů a veřejnosti velká. Po modernizaci by jej opět mohla využívat ke komerčním účelům a nabízet prostory široké veřejnosti. Současný stav areálu: celková plocha 19 719 m2 využívaná plocha 8 600 m2 % využití 43,6 % Nový stav areálu po realizaci projektu: celková plocha 19 719 m2 využívaná plocha 18 553 m2 % využití 94 % % rozdíl využití 50,4% Počet uživatelů areálu za současného stavu (údaje za 1 sezónu):

40


organizovaná veřejnost (sportovní kluby, oddíly, MŠ, ZŠ…) neorganizované veřejnosti součet všech uživatelů průměrně 69 osob/den Výnosy cca 43 000 Kč/rok

15 000 500 15 500

Předpokládaný počet uživatelů po realizaci projektu (údaje za 1 sezónu): organizovaná veřejnost (sdružení, sportovní školy, kluby, MŠ, ZŠ…) 27 000 neorganizovaná veřejnost 1 500 součet všech uživatelů 28 500 průměrně 127 osob/den Výnosy cca 120 000 Kč/rok Uvedené osoby nejsou unikátními jedinci, pokud někdo bude na hřišti v pondělí a ta stejná osoba přijde i v úterý je počítáno, že počet uživatelů hřiště byl 2. V návštěvnosti za sezónu se uvažují 2 měsíce prázdnin a tudíž nižší obsazenost hřiště, ale i během této doby budou hřiště přístupné pro zájemce. Obsazenost hřišť byla počítána od poloviny března do poloviny listopadu tzn. pro 8 měsíců včetně 2 měsíců prázdnin. Hřiště je pronajímáno fotbalovému klubu, který má tréninky a zápasy i v měsících s nižší teplotou. Dle počasí a provozních podmínek hřiště je možné zpřístupnit hřiště již dříve a mohou probíhat tréninky fotbalových týmů i v zimním období. V úvahu se bere i doporučení výrobce umělého povrchu ke způsobilosti pro provoz. Tržby jsou odhadovány podle předpokládaného množství skupin zájemců a klubů, kteří mají zájem o pronájem. V současnosti jsou hřiště využívány 2x týdně 3mi kluby a jedním sportovním oddílem 1x týdně, všichni také používají šatny a sprchy. Dalším zdrojem tržeb jsou nepravidelní sportovci, kteří si občas pronajmou víceúčelové nebo travnaté hřiště. Tržby po modernizaci jsou vyšší díky možnosti intenzivněji využívat hřiště. Předpokládané tržby zahrnují obsazenost 4 hřiští na 1,5 hod 5x týdně 6 měsíců (protože během prázdnin neprobíhá výuka ani tréninky u těchto sportovních škol a oddílů) včetně užívání šaten a sprch. Změny oproti původnímu stavu: nárůst tržeb o cca 77 000 Kč/rok % nárůst tržeb o 179 % Celková změna:


41

nárůst uživatelů o 13 000 unikátních jednotek % nárůst uživatelů o 83 % Tržby jsou ovlivněny četností a délkou užívání sportovišť jednotlivými kluby, předpokládaný nárůst tržeb je z tohoto důvodu vyšší než tržby za současného stavu. Vzhledem ke konkurenční výhodě, kterou jsou nízké ceny by areál navštěvovali lidé i z jiných MČ a tržby by se mohly navyšovat. Neorganizovaná veřejnost má vstup na hřiště zdarma, v případě časového střetnutí více účastníků na hřišti mají přednost kluby, které platí pronájem a mají tak rezervované hřiště na smluvený čas. Rekonstrukcí dojde ke zvýšení kvality sportovišť, cena odpovídá očekávanému nárůstu uživatelů a tím i větší vytíženosti, která sníží průměrné fixní náklady na hodinu provozu a pomůže udržet příznivé ceny pro zpřístupnění sportovišť co nejširší veřejnost. Podle zájmů uživatelů by se mohl provoz rozšířit i na víkendy. U víceúčelového hřiště bude zbudováno osvětlení a bude se moci využívat hřiště i v nočních hodinách. V tomto případě by byla očekávána vyšší poptávka a potřeba zajistit intenzivnější dozor nad pořádkem a bezpečností na hřišti i areálu nejspíš najmutím dalšího technického správce, který by pracoval na částečný úvazek. Přínosem realizace projektového záměru je efektivní využívání majetku ZŠ. 4.4.2

Vliv na životní prostředí

Lokalita se nachází na okraji sídelní zástavby a sousedí se zahrádkami zahrádkářů. Hřiště budou pod neustálým tlakem sešlapu žáků a sportovců, tudíž je možným dopadem závisejícím na změnách v intenzitě návštěvnosti sešlapání vegetace okolo hřiště. Tomu bude v co největší možné míře zabráněno vytvořením přístupových komunikací (chodníků, schodů na horní hřiště a zpevněných ploch). Současná vegetace dlouhodobě snáší sešlap velmi dobře. Travní porost je upravován pravidelným kosením. K zamezení nechtěné návštěvnosti bude celý areál oplocený a na pozemcích školy je zákaz venčení psů. Na některých místech hřiště dochází k erozím půdního krytu, což bude upraveno zajištěním svahu jutou a osetím. Na travnatých hřištích dojde k revitalizaci travního porostu a příjezdové komunikace budou zpevněny. Součástí pozemků je i sad, kde může hnízdit ptactvo. Negativním vlivem je ruch způsobený uživateli hřiště, který působí na živočichy. Vliv na živé organismy není likvidační a vzhledem k záměru projektu, jej nelze eliminovat. Nadále bude správcem školy dbáno o udržování čistoty, bezpečnosti a pořádku v areálu. Realizace projektu nebude mít významný negativní vliv na ži-

42


votní prostředí. V území se nenachází žádné chráněné druhy fauny a flóry. Důsledkem realizace projektu nebude zhoršení kvality ovzduší ani výrazné narušení kvality životního prostředí. Obyvatelé by neměli být zatěžováni nadměrným hlukem vzhledem ke vzdálenosti obytných budov a hřiště. Pokles krajinné zeleně bude dočasný a jen při výstavbě sportovišť a s nimi spojenými aktivitami. Při realizaci projektu bude zajištěna ochrana životního prostředí a to hlavně příslušným nakládáním s odpady vzniklými při výstavbě, tak aby nedocházelo ke zhoršování životního prostředí. 4.4.3

Udržitelnost projektu

Projekt dosahuje udržitelného rozvoje tím, že napomáhá k podpoře zdravého životního stylu, prevenci sociálně negativních jevů, technicky zhodnocuje nevyužité prostory a uspokojuje potřeby občanů městské části. Trvale udržitelný rozvoj je takový, který budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů [24]. Z čehož vyplývá i strategie pro udržitelný rozvoj, která obsahuje požadavky na koordinovanost vývoje a vzájemnou rovnováhu sociální, ekonomickou a environmentální, přičemž musí zajišťovat co nejvyšší kvalitu života obyvatel a vytvářet vhodné podmínky pro život budoucích generací. Na dodržování požadavků udržitelného rozvoje bude kladen důraz minimálně 5 let od odeslání poslední žádosti o platbu. Na tuto dobu bude zajištěno financování provozních nákladů a udržování zavedených služeb. Samotná udržitelnost je rozčleněna do tří oblastí: Institucionální udržitelnost spočívá ve stabilním zázemí školy a to jak materiální, tak technické i personální. Škola je v provozu již od r. 1978 a současným zřizovatelem je Městská část Brno – Komín. ZŠ Pastviny je jednou z nejvýznamnějších institucí v dané oblasti a zřizovatel má zájem o její fungování. Projekt lze považovat po institucionální stránce za udržitelný. Finanční udržitelnost závisí na zajištění finančních prostředků pro provoz, údržbu sportovního areálu a mzdové náklady správce. V současné době jsou náklady na provoz vyšší (cca 80 000 Kč/rok) než výnosy z pronájmu prostor (cca 43 000 Kč/rok). Na provoz hřiště je předpokládané zvýšení finančních prostředků zřizovatele maximálně 190 000 Kč, s čímž zřizovatel souhlasí, což představuje také záruku udržitelnosti. Počítá se se zvýšenou poptávkou po pro-


43

nájmu a tudíž vzrostou i příjmy z této činnosti. Nejedná se o projekt ziskového charakteru, jeho hlavním smyslem je umožnit a zabezpečit přístup všech zájemců o aktivní využívání volného času. Uspokojování potřeb veřejnosti pomáhá také utvářet určitou prestiž školy. Provozní udržitelnost představuje zajištění technického provozu sportoviště. Mezi základní provozní požadavky patří energie, voda a drobné materiálové prvky (sekání trávy, opravy, běžná kontrola povrchu hřiště, odstraňování nebezpečných prvků jako je kamení, sklo apod., provádění drobných úprav zařízení, dohlížení na stabilitu a komplexní technický stav zařízení, atd.). Vzhledem k modernizaci nebude potřeba vykonávat některé činnosti, jako je např. vytrhávání drnů trávy z puklin v povrchu hřiště, odstraňování úlomků z povrchu hřiště atd. Po technické stránce by nemělo dojít k zastavení provozu minimálně během stanoveného období 5 let.

4.5 Finanční zajištění Cílem této kapitoly je určení nákladů a výnosů (cash flow) v investiční fázi a provozní fázi projektu. Základní škola není plátcem DPH. DPH patří u neplátců dle Prováděcího dokumentu ROP JV do způsobilých výdajů. Dále jsou součástí způsobilých výdajů výdaje na projektového manažera a náklady investora na odměny za poradenské služby [19]. Přesné ceny budou známy až po uzavření výběrových řízení. V investiční fázi se jedná se o přehled nákladů a výnosů za období od 11/2010 do 12/2011. Provozní část obsahuje výhled na 5 let dopředu. Vše je uvažováno v české měně.

44 Tab. 3

Zjednodušená studie proveditelnosti Přehled nákladů v investiční fázi projektu

Název Atletický sektor a běžecký ovál Horní zatravněné hřiště Dětské hřiště Objekt správce, půjčovna a sklad sportovních potřeb, šatny, sociální zařízení (sprchy, vodoinstalace) Víceúčelové hřiště – přírodní tráva Demolice skleníků Hřiště na plážový volejbal Víceúčelové hřiště – umělý povrch Příjezdová komunikace Přístupové komunikace Oplocení Parkovací stání Přeložka veřejného osvětlení Přeložka NTL plynovodu Sadové úpravy Projektové práce Závlahy Celkové výdaje projektu Zdroj: Vytvořeno autorem na základě interních materiálu žadatele.

Výnosy v investiční fázi projektu: V investiční fázi nebude projekt vytvářet žádné výnosy.

Cena s DPH 5 039 986 1 629 864 695 160 5 420 647 312 114 120 000 2 790 714 3 085 348 570 000 3 263 924 1 082 790 1 014 000 126 000 318 000 300 000 326 100 428 000 26 522 647

Zjednodušená studie proveditelnosti Tab. 4

45

Přehled financování projektu

Financování projektu Celkové investiční náklady projektu (vč. DPH) Předpokládaná výše dotace z EU (92,5% z uznatelných nákladů) Vlastní zdroje (spolufinancování 7,5%) Průměrné roční provozní výdaje projektu v provozní fázi Průměrné roční provozní příjmy projektu Nárůst ročních provozních nákladů oproti současnému stavu Nárůst ročních provozních příjmů oproti současnému stavu projektu

Částka 26 522 647 24 533 448,5 1 989 198,5 305 000 120 000 225 000 77 000

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě interních materiálu žadatele.

Spolufinancování projektu bude zajištěno zřizovatelem ZŠ Pastviny v plné výši. Provozní náklady jsou odhadované podle předpokládaného provozu sportoviště a vyjadřují náklady na provoz a údržbu zařízení. Provozní fáze představuje 1 sezónu tj. 7 - 8 měsíců. Každý rok je očekáván příspěvek od zřizovatele 190 000, který s částkou souhlasí. Investice bude zařazena do užívání v roce 2012. Přijetí dotace je očekávané také na konci tohoto roku. Od roku 2012 se začne zařízení odepisovat. Doba životnosti investice je stanovena na 20 – 30 let, po této době bude z technického hlediska nutná opětovná investice. S opotřebováním vlivem počasí i samotného provozování sportoviště bude mírně narůstat provozní náročnost a s tím i náklady na její financování. Tab. 5

Přehled provozních nákladů na dobu 5ti let

Položky Spotřeba energie Odpisy Údržba Náklady celkem

2012 90 000 200 000 15 000 305 000

2013 90 000 200 000 15 000 305 000

2014 90 000 200 000 15 000 305 000

2015 90 000 200 000 15 000 305 000

2016 90 000 200 000 15 000 305 000

Zdroj: Zpracováno autorem

Spotřeba energie zahrnuje elektrickou energii, teplo, vodné a stočné včetně sociálních zařízení. Bude-li se předpokládat nárůst cen energií v důsledku inflace, škola by na tuto situaci reagovala zvýšením cen stanovovaných nájemcům. Od-

46


pisy zůstávají konstantní dle lineárního způsobu odpisování a náklady na údržbu jsou v prvních 5-ti letech také odhadované jako konstantní a vzhledem k modernizaci nebudou vyžadované žádné vysoké investice do údržby. Tab. 6

Přehled peněžních toků v provozní fázi projektu na dobu 5ti let

Položky Celkové náklady Tržby Hospodářský výsledek Příspěvek zřizovatele Výnosy

2012 305 000 120 000 -185 000 190 000 5 000

2013 305 000 120 000 -185 000 190 000 5 000

2014 305 000 120 000 -185 000 190 000 5 000

2015 305 000 120 000 -185 000 190 000 5 000

2016 305 000 120 000 -185 000 190 000 5 000

Zdroj: Zpracováno autorem

Z pohledu peněžních toků je předkládaný projekt realizovatelný a udržitelný a to díky každoročnímu příspěvku zřizovatele. Náklady jsou pouze za zalévání hřiště, teplo, ohřev a spotřebu vody v šatnách, osvětlení hřiště, při kosení trávy se spotřebovává nafta, takže tento náklad je uvažován v položce údržba, stejně tak jako úpravy hřiště po zimním období a nákup materiálu na údržbu. Rozsah činností současného správce se nijak výrazně nemění. Ubudou mu rozsáhlé a náročné činnosti spojené s údržbou bezpečnosti a úpravou povrchů hřišť, které se změní na dozor nad pořádkem a sice důslednou, ale nepříliš technicky a časově náročnou kontrolu bezpečnosti sportovišť. Nejedná se o ziskový projekt, větším přínosem je pro městskou část podpora zdraví a spokojenosti obyvatel. Vzhledem k tomu, že škola není v městské zástavbě v centru města byla by škoda nevyužít jejího situování a pozemků přímo u ZŠ k tělovýchovným a sportovním účelům. Škol které mají přímo u budovy venkovní plochu nad 15 000 m2 není v Brně mnoho. Tento projekt vznikl za účelem poskytnutí sportovního vyžití široké veřejnosti. Město Brno má dle Strategie pro Brno a Generelu sportovních zařízení ve městě Brně zájem na vytvoření dostatku možností aktivního sportovního vyžití pro co nejširší vrstvy obyvatelstva a upevňování jejich zdraví [17].

4.6 Zajištění investičního majetku - majetkové poměry Pozemky na nichž vznikne Centrum volného času v Komíně byly dne 1. 1. 2006 na základě Smlouvy o výpůjčce převedeny do užívání vypůjčiteli příspěvkové organizaci ZŠ Pastviny 70. Veškeré pozemky a nemovitosti zahrnuté v této smlouvě jsou stále v majetku statutárního města Brna, resp. městské části Brno -


47

Komín. Základní škole byly nemovitosti a pozemky svěřeny k užívání a údržbě. Mezi vlastníkem a vypůjčitelem neprobíhá žádné soudní řízení. Veškeré změny týkající se přestavby a modernizace sportovního areálu byly oficiálně schváleny Radou Městské části Brno – Komín dne 28. 4. 2008. Investiční akce bude zajištěna příspěvkem od zřizovatele a dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Nově zrekonstruovaný areál bude i nadále v užívání ZŠ Pastviny, která bude dbát na funkčnost, zabezpečovat provoz a údržbu a plnit povinnosti vyplývající ze Smlouvy o výpůjčce.

4.7

Analýza rizik

V průběhu životního cyklu projektu může dojít k narušení jeho plánovaného vývoje, a proto jsou zde popsána rizika, která mohou nastat během předinvestiční, investiční i provozní fáze a návrhy na jejich minimalizaci. Technické nedostatky v projektové dokumentaci, jimiž mohou být jak formální nedostatky, tak i špatné predikce ukazatelů, přínosů, nákladů a vlivů projektu na okolí. Tyto vady mohou mít za následek neobdržení dotace a nerealizovatelnost projektu. Minimalizace tohoto rizika spočívá v pečlivém vypracování projektové dokumentace, výběru poradenské agentury, projektového týmu a co nejkonkrétnější specifikaci požadavků projektu. Navýšení cen vstupů bude předcházeno sepsáním smlouvy s dodavatelem (po provedení výběrového řízení) v níž bude sjednána pevná cena. V rozpočtu je počítáno s expertními odhady cen dle obdobných projektů a s menší rezervou pro případ mírných odlišností cen u potenciálního dodavatele. Změny cen energií nemůže žadatel ovlivnit, ale došlo-li by k růstu cen škola by na tuto situaci reagovala také zvyšováním cen za pronájem. Výnosy jsou vyšší než náklady za energii, tudíž by toto riziko nebylo pro provozuschopnost sportovišť závažné. A v provozní fázi se s tímto rizikem počítá. Výběr dodavatele riziko nekvalitního dodavatele bude eliminováno pečlivým výběrem ve výběrovém řízení. Při výběru bude brán zřetel na zkušenosti dodavatele i na ceny, které jsou pro projekt podobného zaměření obvyklé.

48


Nedodržení právních norem ČR, EU soulad veškerých aktivit s právními normami kontroluje vedoucí realizačního týmu. Zrušení nájemní smlouvy ze strany nájemce způsobí nedostatek finančních prostředků. Zrušení nájemní smlouvy jedním sportovním oddílem by nemělo ohrozit provozuschopnost hřiště. Škola tuto situaci ošetří ve smlouvě výpovědní lhůtou a získá tím čas pro obsazení hřiště dalším nájemcem. Závažný dopad by měl odchod více nájemců ve stejném období avšak tato pravděpodobnost je malá. Tomuto riziku bude předcházeno komunikací s nájemníky. Nedodržení harmonogramu stavebních prací prodlouží realizaci projektu, ale katastrofickou závažnost toto riziko mít nebude. Předejde se mu pečlivou koordinací stavebních prací a výběrem dodavatele s dostatečnými zkušenostmi, zajištěním kvalitního stavebního dozoru a také sledováním průběhu členem realizačního týmu. Nastane-li problém bude okamžitě řešen vedoucím realizačního týmu. Nedodržení technických norem toto technické riziko by měl eliminovat zvolený kvalitní dodavatel a upozornit na úskalí v projektu. Také technik v rámci projektového a realizačního týmu bude dohlížet na řešení projektu. Nedostatek poptávky po službách předběžným opatřením je marketingová aktivita a informovanost sportovních klubů a oddílů o možnosti využívání sportovního areálu. To bude ovlivněno publicitou např. v brněnských novinách Metro, Komínském zpravodaji, na internetových stránkách městské části i školy. Otevření sportovišť a možnost využívání veřejností bude ohlášeno i v místním rozhlase. Nekázeň nájemců by měla být ovlivněna ochranou majetku, zamykáním místností, které nájemci nebudou potřebovat ke své činnosti, zákaz vstupu na hřiště s ostrými předměty, s alkoholem, v nevhodné obuvi apod. Na hřištích bude umístěn Provozní řád hřiště a povinností každého uživatele je tento řád dodržovat, kontrolu po nájemcích bude vykonávat správce a dojde-li na hřišti k nepořádku či poškození zařízení bude příslušný nájemce finančně sankcionován dle podmínek v nájemní smlouvě. Bude-li újma na majetku způsobena neorganizovanou veřejností bude tento záměrem projektu je dostupnost sportu pro všechny tudíž s určitými negativní-


49

mi vlivy je počítáno, ale neměli by mít katastrofický dopad na provozuschopnost hřiště. Správce bude večer zamykat areál a zhasínat světla. Nedostatek finančních prostředků může mít za následek kritické ohrožení projektu. Nedostatek finančních prostředků může být způsoben neobdržením dotace, čemuž je předcházeno kvalitním vypracováním projektové dokumentace. Po podepsání smlouvy o dotaci je zajištěno financování v investiční fázi prostřednictvím Fondu kofinancování evropských projektů. Dojde-li k nedostatku finančních prostředků během provozu bude toto řešeno výraznější marketingovou kampaní k přilákání nájemců či přiměřeným navýšením cen za pronájem. Tomuto riziku bylo předcházeno provedením reálné finanční analýzy, dojde-li i přesto k selhání ve financování bude to okamžitě řešeno vedením školy a projektovým týmem. Výkyvy počasí mohou být rizikem, jak v investiční tak i provozní fázi projektu. Nastanou-li četné výkyvy počasí během investiční fáze změní se harmonogram prací a toto riziko bude řešeno vedením školy, dodavatelem a projektovým manažerem. V provozní fázi se jedná hlavně o intenzivní deště a následnou nemožnost využívání např. baseballového hřiště, které je pokryto antukou. Hřiště s umělým povrchem jsou odolné proti přírodním vlivům, tudíž by k porušení povrchu deštěm ani sluncem nemělo během doby záruky na hřiště dojít. Navýšení nákladů na údržbu v důsledku opotřebování bude kryto z investičního fondu příspěvkové organizace. Růst nákladů na údržbu je uvažován v důsledku nepříznivého počasí a poškození uživateli, nemělo by se jednat o příliš vysokou částku, která by ohrozila udržitelnost provozu sportovišť.

4.8 Zhodnocení projektu na základě výsledku studie Vzhledem k vysokým nákladům na údržbu i vybudování centra pro děti a mládež byl projekt modifikován. K aktivitám jako je vybudování lanového centra a boulderovací stěny dojde v rámci jiného projektu. Škola zvolila jako prioritní zajištění kvalitní výuky tělesné výchovy tím, že bude vybudován sektor pro skok daleký (rozběh i doskok), skok vysoký, vrh koulí, běžecký ovál a víceúčelové hřiště s umělým povrchem, tak aby se splňovala výuka tělesné výchovy dle osnov pro tělesnou výchovu základní školy.

50


Zvyšováním kvality a bezpečnosti sportoviště dojde k prevenci proti zranění dětí a rodiče raději umístí své dítě do takové školy, která bude mít nové zázemí splňující všechny potřebné normy. Areál by měl uspokojit zvyšující se nároky rodičů a dětí na možnosti sportovního vyžití. Sportoviště se nachází v klidné části na okraji komínského sídliště. Je to snadno dostupné místo bezpečné pro děti, nezatížené hlukem a smogem z dopravy. Zřizovatelem ZŠ Pastviny je statutární město Brno, městská část Brno Komín, která nedisponuje takovým množstvím finančních prostředků, aby si mohla dovolit financovat tak velký projekt v kompletním rozsahu. Z tohoto důvodu se vedení školy rozhodlo k vypracování žádosti o zařazení projektu do IPRM a poté o dotaci z ROP NUTS II Jihovýchod. V případě neobdržení dotace by projekt nemohl být realizován v této podobě, byl by pozměněn nebo s novým plánem odsunut do budoucna. Projekt je v souladu s cíli Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod, s rozvojovými strategiemi Města Brna a s rozvojovými strategiemi ČR. O hřiště je velký zájem ze stran dětí, sportovních klubů i obyvatelů MČ Komín a finance budou i podle výše zmíněných socioekonomický přínosů využity k dobrému účelu. Projekt je podle studie realizovatelný v celém rozsahu a finance potřebné k jeho uskutečnění činí 26 522 647 Kč. Na základě této studie doporučuji dopracování detailní studie proveditelnosti.

Závěr

51

5 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zpracování zjednodušené studie proveditelnosti k Centru pro sport a volný čas Komín. Předmětem projektu „Centrum pro sport a volný čas Komín“ je vytvoření komplexního areálu pro sportování. Areál využívají jak žáci ZŠ, tak i veřejnost, různé organizace, oddíly a kluby. Realizací projektu dojde k vytvoření požadovaného zázemí pro sportovní aktivity, obnoví se stávající zařízení a vystaví nová. Bezpečný a kvalitní areál je v městské části Komín potřebný vhledem k osídlení a nabídce sportovních zařízení pro trávení volného času dětí, mládeže i dospělých v této oblasti. Smysluplnost projektu spočívá v přínosu pro zdraví, prevenci proti negativním jevům a v důležitosti sociální výchovy. Uživatelům sportoviště se umožní sportovní vyžití v řadě míčových her a provozování lehké atletiky. K tomuto účelu byla zpracována zjednodušená studie proveditelnosti, při níž jsem se snažila o komplexní přehled všech ukazatelů projektu a během práce jsem optimalizovala řešení a zjistila, že by se mělo pokračovat v důkladnějším zpracování studie proveditelnosti, která bude velmi přínosným podkladem poskytujícím ucelené informace zadavateli projektu, projektovému managementu i městu k investičnímu rozhodnutí. V rámci bakalářské práce byla nejprve teoreticky představena studie proveditelnosti, její typy a využití, přičemž jsem se seznámila s obsahem a účelem zpracování zjednodušené studie proveditelnosti. Důležitým krokem k získání dotace je zařazení projektu do IPRM, proto následoval popis IPRM, kde jsem zjistila k čemu slouží, proč se vytváří a jak funguje proces zařazení projektu do IPRM. Popsala jsem kdo může předkládat projektové záměry do IPRM a přiblížila problematiku příspěvkové organizace. Důsledkem bylo zjištění vztahu ke zřizovateli a pochopení rolí příspěvkové organizace v projektovém cyklu. Hlavní rolí příspěvkové organizace je její postavení jako žadatele o finanční zdroje k realizaci projektu, který by jinak nemohla uskutečnit. Zjistila jsem, že k předfinancování a spolufinancování projektů z finančních zdrojů EU slouží Fond kofinancování evropských projektů. Na základě pochopení zmíněných vazeb a informací jsem zpracovala zjednodušenou studii proveditelnosti, kde jsem získané znalosti využila při vytváření struktury zjednodušené studie proveditelnosti, v popisu majetkových poměrů, požadavcích na udržitelnost projektu, popisu a přínosech projektu. Významným ukazatelem udržitelnosti projektu byla finanční analýza krytí projektu při níž jsem z důvodu vysokých nákladů na provoz musela část investice

52

Závěr

vypustit. Ověřila jsem, že je projekt dostatečně zajištěn po finanční stránce, z hlediska provozu i práva. Zajímavým byl i fakt, že už i podle prvotních plánů mělo dojít k několika dalším investičním akcím (lanové centrum, centrum dětí a mládeže), ale ty aktivity nebyly zahrnuty do projektu z důvodu příliš velké finanční zátěže zřizovatele. Ve fázi tvoření rozpočtu se vymstilo riziko spojené s vysokými náklady na realizaci, z tohoto důvodu se aktivity, které zvyšovaly rozpočet projektu stanou součástí jiného projektu. Tato zjednodušená studie proveditelnosti je zaměřena na vytvoření nových sektorů pro sport, zabezpečení stávajících sportovišť a zajištění běžného provozu, v místech kde je stávající infrastruktura v havarijním stavu. Přínosem této práce je možnost čerpání informací ze zjednodušené studie proveditelnosti při zpracovávání žádosti do ROP.


53

6 Seznam použité literatury a zdrojů [1] SIEBER, P. Studie proveditelnosti – metodická příručka. [online]. 2004. [cit. 2009-10-27] Dostupné z: <www.strukturalnifondy.info/data/ priloha3_FS.doc>. [2] ČUNEK, J. Metodický pokyn MMR. [online]. 2008. [cit. 2010-03-07] Dostupné z: . [3] Strategie pro Brno. [online]. 2010. [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: . [4] Integrované plány rozvoje města Brna pro Regionální operační program. [online]. 2009. [cit. 2009-09-10] Dostupné z: . [5] Metodika implementace projektů (spolu)financovatelných z evropských fondů, OIEF MMB, 2009. 18 s. [6] zákon č. 250/2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [7] Statut města Brna [online]. 2010. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . [8] zákon č. 218/2000, o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvise jících zákonů [9] Přehled příspěvkových organizací jejichž zřizovatelem je statutární město Brno, obchodních společností s majoritní majetkovou účastí statutárního města Brna a organizačních složek statutárního města Brna. [online]. 2010. [cit. 2010-04-06]. Dostupné z: . [10] Zásady vztahů orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím [online]. 2009. [cit. 2010-04-19]. Dostupné z: .

54


[11]

MAREK, D., KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, o. s., 2007. ISBN 978-8087029-13-8

[12]

Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze SF/CF/EFF na programové období 2007 – 2013. [online]. 2010. [cit. 2010-0115]. Dostupné z: .

[13]

LÍČENÍKOVÁ, J. Koncepce rozvoje školy. [online]. 2007. [cit. 2010-03-13] Dostupné z: .

[14]

Statut Fondu kofinancování evropských projektů. MMB 2009

[15]

Základní údaje o Komíně. [online]. 2010. [cit. 2010-04-22]. Dostupné z: .

[16]

LÍČENÍKOVÁ, J. Výroční zpráva školní rok 2008/2009. [online]. 2010. [cit. 2010-04-25]. Dostupné z: .

[17]

Generel sportovních zařízení ve městě Brně. [online]. 2007. [cit. 2010-05-12]. Dostupné z: .

[18]

Sport and physical activity, results for Czech Republic. [online]. 2010. [cit. 2010-04-25]. Dostupné z: .

[19]

ROP JV Prováděcí dokument verze 1.16. [online]. 2010. [cit. 2010-05-10]. Dostupné z: .

[20]

Program rozvoje Jihomoravského kraje. [online]. 2010. [cit. 2010-05-17]. Dostupné z: .

[21]

ČECH, T. Volný čas a způsob jeho trávení školáky v Brně. [online]. 2010. [cit. 2010-04-20]. Dostupné z: <www.skolavpraxi.cz/wpimages/other/Cech>.


55

[22]

VZP v době krize posiluje prevenci, ušetří za drahou léčbu. [online]. 2009. [cit. 2010-05-10]. Dostupné z: .

[23]

Národní program rozvoje sportu pro všechny, MŠMT ČR. [online]. 2010. [cit. 2010-05-20]. Dostupné z: .

[24]

zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí

56


Přílohy

Fotodokumentace

A Fotodokumentace Obr. 1

Betonové hřiště

Obr. 2

Dětské hřiště

Obr. 3

Skleníky

Zdroj: Autor

57

Územní plán města Brna

58

B Územní plán města Brna Obr. 4

Plán využití území

Zdroj:

Magistrát města Brna, GEODIS BRNO, spol. s r. o.

Zjednodušená studie proveditelnosti Centrum pro sport a volný čas Komín

Recommend Documents