STUDIE PROVEDITELNOSTI

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management

STUDIE PROVEDITELNOSTI Feasibility study Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Petr PIROŢEK, Ph.D.

Autor: Mgr. Veronika PODEŠVOVÁ

Brno, listopad 2010

Jméno a příjmení autora:

Mgr. Veronika Podešvová

Název bakalářské práce:

Studie proveditelnosti

Název práce v angličtině:

Feasibility study

Katedra:

Podnikové hospodářství

Vedoucí diplomové práce:

doc. Ing. Petr Piroţek, Ph.D.

Rok obhajoby:

2010

Anotace Studie proveditelnosti slouţí k posouzení uskutečnitelnosti a ţivotaschopnosti projektu. Popisuje finanční stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaloţených prostředků. Při přípravě FS je nutné dodrţovat metodické pokyny dané odpovídajícím operačním programem. Ve studii je projekt popsán z ekonomicko-technického hlediska. Jednotlivé body osnovy studie analyzují současný a budoucí stav. Tento dokument je závazný a cíle v něm stanovené budou muset být dosaţeny, jinak hrozí odebrání dotace. Pro projekty méně nákladné nebo tzv. měkké (neinvestiční) se poţaduje zjednodušená studie proveditelnosti. U draţších, zpravidla investičních projektů musí být standardní studie proveditelnosti.

Annotation The feasibility study serves to evaluate the workability and viability of the project. It describes the financial aspect of all activities and it evaluates the effectiveness of spent finances. When preparing the application, the methodical instructions prepared by the corresponding operational program are required. In this study a project is described from technical and economical point of view. Single points of the study are the analysis and the future states. This document is binding and the objectives specified therein will have to be met, otherwise the subsidy may be withdrawn. The less costly or the so-called soft (noninvestment) projects require only a simplified feasibility study. More expensive, usually investment projects require the standard feasibility study.

Klíčová slova evropská unie, financování projektů, marketingová analýza, projekt, projektový záměr, studie proveditelnosti, udrţitelnost projektu, způsobilé výdaje

Keywords European Union, project financing, marketing analyse, project, project plan, feasibility study, project sustainability, eligible expenditure

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Studie proveditelnosti vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Petra Piroţka, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. Brno dne 15. listopadu 2010 ___________________________________________________

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Petru Piroţkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji firmě Trifid Consult, a. s. za poskytnuté informace a konzultace.

OBSAH Úvod............................................................................................................................................6 1 Studie proveditelnosti .........................................................................................................7 1.1 Osnova Studie proveditelnosti: ...................................................................................7 2 Stručný popis projektu a jednotlivých etap.......................................................................10 2.1 Obsah shrnutí projektu ..............................................................................................10 2.2 Etapy investičních projektů ......................................................................................10 2.3 Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix ..........11 2.3.1 SWOT analýza ..................................................................................................11 2.3.2 Analýza trhu a odhad poptávky ........................................................................12 2.3.3 Marketingová strategie .....................................................................................12 2.3.4 Marketingový mix.............................................................................................13 2.4 Zajištění investičního a oběţného majetku ...............................................................13 2.5 Finanční plán a analýza projektu ..............................................................................14 2.5.1 Základní kalkulace a analýza bodu zvratu ........................................................14 2.5.2 Finanční plán.....................................................................................................15 2.5.3 Plán průběhu nákladů a výnosů ........................................................................16 2.5.4 Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů) ........................................................16 2.6 Hodnocení efektivity a udrţitelnosti projektu ..........................................................17 2.6.1 Vyhodnocení finanční rentability projektu vybranými ukazateli .....................17 2.7 Zhodnocení kvality hotovostních toků a finanční analýza .......................................18 3 Představení ţadatele ..........................................................................................................19 4 Zkrácená studie proveditelnosti ........................................................................................20 4.1 Přiblíţení předmětu studie proveditelnosti ...............................................................20 4.2 Výchozí stav (nulová varianta), odůvodnění realizace projektu...............................22 4.3 Popis projektu a jeho aktivit, etapy projektu, analýza cílových skupin ....................23 4.3.1 Popis projektu a jeho aktivit .............................................................................23 4.3.2 Etapy realizace projektu....................................................................................23 4.4 Marketingová analýza ...............................................................................................25 4.4.1 Analýza prostředí; analýza konkurence, substitutů; segmentace......................25 4.4.2 SWOT analýza ..................................................................................................27 4.4.3 Analýza konkurence a substitutů, segmentace .................................................27 4.4.4 Analýza odhadu poptávky ................................................................................28 4.4.5 Marketingový mix v návaznosti na předchozí analýzy ....................................28 4.5 Potřeba a zajištění dlouhodobého a oběţného majetku ............................................29 4.5.1 Popis výdajů projektu v jednotlivých fázích.....................................................29 4.5.2 Popis zdrojů financování projektu v jednotlivých fázích .................................30 4.5.3 Plán průběhu cash flow v jednotlivých fázích ..................................................31 4.6 Finanční analýza obce ...............................................................................................32 4.6.1 Přehled financování projektu ............................................................................35 4.7 Rizikové faktory .......................................................................................................36 4.8 Podrobné závěrečné zhodnocení projektu ................................................................36 Závěr .........................................................................................................................................38 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................................40 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................42 SEZNAM OBRÁZKŮ ..............................................................................................................42 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................42 SEZNAM ZKRATEK ..............................................................................................................42 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................43

Úvod Česká republika se stala v roce 2004 členem Evropské unie. Před přistoupením ke členství vedly obě strany přístupová jednání. V té době jiţ byla ČR příjemcem dotací z fondů EU. V přístupových jednáních byly mimo jiné blíţe specifikovány podmínky získávání dotací z fondů EU po vstupu ČR do Evropské unie. Byly dohodnuty dvě časová období, po jejichţ dobu bude moţné ţádat o dotace a pro které byly z rozpočtu EU vyhrazeny finanční prostředky. První období spadalo na roky 2004 aţ 2006. Druhé období je zároveň obdobím aktuálním. Vztahuje se na roky 2007 aţ 2013. V tomto období jsou pak vyhlašovány jednotlivé výzvy pro příjem ţádostí o dotaci z fondů Evropské unie. Agendu spojenou s fondy EU zaštiťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. To také vydalo metodiky, dle kterých by se případní ţadatelé o dotace z fondů EU měli řídit. Jedna z metodik se vztahuje i k studii proveditelnosti. Je v ní specifikována osnova studie proveditelnosti. Tato osnova pak je závazná. V rámci této bakalářské práce se vychází z osnovy studie proveditelnosti pro ţadatele o dotaci z Regionálního operačního programu (ROP). Jednotlivé body osnovy jsou nejdříve popsány z teoretického hlediska a v praktické části jsou aplikovány jiţ na zkrácenou studii proveditelnosti. Zkrácená studie proveditelnosti je vypracována pro projekt Sportovní areál. Ţadatelem v tomto případě je obec. Jedná se o projekt, díky němuţ chce obec zrekonstruovat stávající sportovní areál tím, ţe vystaví multifunkční nafukovací halu, jelikoţ současná vybavenost obce pro volnočasové aktivity jiţ nedostačuje potřebám obyvatel obce. Protoţe se jedná o ekonomicky náročnou investici, rozhodli se zastupitelé obce vyuţít k uskutečnění fondy EU a konkrétně ROP. V průběhu práce budou zjištěny důvody, které vedly zastupitele k rozhodnutí vybudovat víceúčelovou halu a dále budou popsány finanční toky pro daný projekt. Na závěr praktické části pak bude vyhodnocena ekonomická připravenost ţadatele na financování takového projektu. Projekt Sportovní areál nebude nevytvářet ekonomický zisk a bude celkově financován z rozpočtu obce. Východiskem práce bude metodika zpracování studie proveditelnosti podle pokynu ministerstva pro místní rozvoj, která se vztahuje pro Regionální operační program Moravskoslezsko. Cílem práce bude analyzovat kvalitu zjednodušené studie proveditelnosti podle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a ověřit hypotézu, ţe vypracovaná studie pro Sportovní areál povede k ekonomické proveditelnosti projektu a nebude ohroţeno získání dotace ze strukturálních fondů EU na daný projekt. Ověření hypotézy bude provedeno zhodnocením jednotlivých bodů studie proveditelnosti a vyhodnocením jejich celkovým dopadem na schvalovací řízení k získání dotace ze strukturálních fondů EU.

6

1 Studie proveditelnosti Na začátku práce bude vymezen obsah a smysl studie proveditelnosti. V dalším průběhu pak budou blíţe popsány jednotlivé kapitoly samotné Feasibility Study. Větší prostor bude věnován těm bodům, které tvoří hlavně ekonomickou část studie. Studie proveditelnosti (Feasibility Study, dále jen FS), jinak také technicko-ekonomická studie, je dokument, který by měl čtenáři podat co nejkomplexnější informace o chystaném projektu a který popisuje investiční záměr s ohledem na všechny důleţité faktory. „Cílem technicko-ekonomické studie je detailní rozpracování technických, ekonomických, finančních, manažerských a jiných aspektů projektu. Tato studie by měla přinést všechny informace, které jsou podstatné pro celkové vyhodnocení projektu, jež ústí do rozhodnutí o přijetí a realizaci tohoto projektu či o jeho zamítnutí.1“ Jelikoţ se bude pracovat s pojmem projekt, bylo by vhodné ho definovat. Můţeme říct, ţe projekt je „časem a náklady omezená operace za účelem realizovat množinu definovaných výstupů (prostor naplnění cílů projektu), a to vše dle požadavků standardů a kvality.“2 Úkolem FS je posoudit všechny moţné alternativy a realizovatelnost daného projektu. Zároveň je jedním z hlavních informačních zdrojů, který slouţí hodnotiteli pro samotné investiční rozhodnutí. Studie proveditelnosti je zpracována a vyuţita hlavně v předinvestiční a předrealizační fázi projektu.3 A jelikoţ se od sebe povaha jednotlivých projektu liší (například projekty soukromé a veřejné sféry), bude rozdílná i struktura témat a kapitol, které jsou pro daný projekt klíčové. Při zpracování by neměly být opomenuty důsledky a provázanost jednotlivých částí. Výsledky vzešlé z FS působí na jedné straně jako podklad pro rozhodnutí o přijetí k realizaci, zejména k rozhodnutí případného věřitele, nebo poskytovatele dotace. Na druhé straně je to nástroj managementu realizační a provozní fáze projektu, kteří většinou pouţívají FS jiţ v aktualizované podobě.4

1.1 Osnova Studie proveditelnosti5: Na tomto místě je důleţité zmínit, ţe se jedná o osnovu FS podle metodického pokynu ministerstva pro místní rozvoj, která se vztahuje pro Regionální operační program Moravskoslezsko. Struktura FS, zpracovaná podle metodického pokynu, je povinná. Tato osnova byla vybrána, jelikoţ v další části mé práce budu zpracovávat studii proveditelnosti k projektu, který bude z tohoto programu ţádat o dotaci na svůj projekt. Titulní stránka Obsahuje označení studie proveditelnosti a informace, o jakém projektu bude pojednáno. Dále obsahuje informace o počtu stran textu a počet příloh. Dále můţe být stručná identifikace zpracovatele. 1. Obsah uvádí počet kapitol a jejich strany. Slouţí k přehlednosti pro čtenáře a k lepší orientaci v textu. 1

FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Dotisk 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 2001. s.19 DOLEŢAL, Jan – MÁCHAL, Pavel – LACKO, Bronislav a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2009, s. 391 3 Tamtéţ, s. 156 - 159 4 SIEBER, Patrik: Studie proveditelnosti (Feasibility Study) - metodická příručka, Verze 1.4 [online]. c2009 [cit. 2010-2-11]. Dostupné na WWW: 5 Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné na WWW: 2

7

2. Úvodní informace obsahuje účel zpracování studie proveditelnosti, datum zpracování, identifikační údaje zadavatele, zpracovatel studie, kontaktní informace. To vše v rozsahu zhruba jedné strany. 3. Stručné vyhodnocení projektu na 1-2 stranách by měly být uvedeny zásadní závěry a shrnutí, hlavní ukazatele a jejich hodnoty, výsledky citlivostní analýzy, zhodnocení finanční efektivity projektu, realizovatelnost projektu a výsledky rozboru rizik. 4. Stručný popis podstaty projektu a jeho etap obsahuje charakteristiku hlavních součástí projektu a popis jeho etap a fází. Najdeme zde odpovědi na následující základní otázky: jaký je název projektu, jeho význam a na co je orientovaný, co bude projekt poskytovat a jaké řeší problémy, kdo projekt zadal, jací budou investoři a jejich počet, rozsáhlost projektu, lokalizace, z jakých etap a fází se bude skládat, jeho zvláštnosti. 5. Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix zde čtenář nalezne popis marketingových částí projektu. Uvádí se zde data a prognózy potřeb koncových uţivatelů, situace na trhu a konkurenceschopnosti produktu. Výzkumná část a její následné analytické zpracování jsou důleţité pro strategické (ii) a takticko-operativní (iii) rozhodování. Podkapitoly tohoto úseku FS by měly obsahovat následující tři části i)

Analýza trhu a odhad poptávky

ii)

Marketingová strategie

iii)

Marketingový mix

6. Management projektu a řízení lidských zdrojů obsahem je návrh organizace veškerého managementu a lidských zdrojů. 7. Technické a technologické řešení projektu obsahuje hlavní technická a technologická hlediska projektu, coţ můţe být zvolená technologie, technologické postupy a parametry, analyzuje jejich klady a zápory, rizika, energetické nároky, náklady na údrţbu, informace o ţivotnosti a opotřebení apod. 8. Dopad projektu na ţivotní prostředí popis pozitivních i negativních externalit co se týče ţivotního prostředí plynoucí ze všech fází projektu. 9. Zajištění investičního majetku Informace o struktuře dlouhodobého investičního majetku, jeho nákladů, amortizační schéma aj. 10. Řízení pracovního kapitálu (oběţný majetek) plánováni krátkodobého majetku (s dobou obratu do 1 roku) - jedna se hlavně o naplánování potřebného objemu materiálu, jeho druhu, o plánování skladovacích kapacit, ať jiţ polotovaru, tak i hotových výrobku, odhadnout objem krátkodobých závazků či pohledávek a v neposlední řadě naplánovat finanční náročnost. 11. Finanční plán a analýza projektu komplexní finanční zohlednění předchozích bodů v následující struktuře: a) Základní kalkulace a analýza bodu zvratu 8

I. Kalkulace II. Analýza bodu zvratu b) Finanční plán I. Plán průběhu nákladů a výnosů II. Plánované stavy majetku a zdrojů krytí III. Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů) 12. Hodnocení efektivity a udrţitelnosti projektu vyhodnocení projektu kriteriálními ukazateli jako např. NPV, IRR, Doba návratnost, Index rentability a finanční analýza projektu, kalkulovaných z finančních toků, kterými jsou náklady a výnosy. 13. Analýza a řízení rizik (citlivostní analýza) při analýze rizik provádíme identifikaci, posouzení pravděpodobnosti výskytu (kvantitativní i kvalitativní), odezvy na zjištěná rizika, moţná opatření na sníţení rizikovosti a výsledky citlivostní analýzy. 14. Harmonogram projektu je strukturalizace, řazení, trvání, odhady a časové rozvrţení činností a to včetně stanovení zahájení a ukončení, jejich návaznost a překryvy.6 15. Závěrečné shrnující hodnocení projektu obsahuje shrnutí a závěrečné posouzení projektu z hlediska jeho uskutečnitelnosti a rentability. Přílohy

6

DOLEŢAL, Jan – MÁCHAL, Pavel – LACKO, Bronislav a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2009, s. 154.

9

2 Stručný popis projektu a jednotlivých etap V této části FS by měl čtenář získat ucelenou charakteristiku projektu a jeho etap. Důleţité je dokázat odlišit dopady na stav okolí, zejména pak z pohledu investora. Kdyţ by projekt byl danou formou realizován – investiční varianta, nebo kdyby projekt realizován nebyl – tzv. varianta nulová. Pokud Feasibility Study přináší více variant řešení, je zapotřebí tyto způsoby popsat tak, aby bylo moţné rozlišit, zda se jedná o jedinou investiční variantu, nebo jich je právě několik.7

2.1 Obsah shrnutí projektu Čtenář by se měl v několika větách případně odstavcích dozvědět případné odpovědi na tyto otázky: Jaký je název projektu, jeho význam a na co je orientovaný? Co bude projekt poskytovat (výrobky či sluţby) a jaké řeší problémy? Kdo projekt zadal, jména investorů a v kterých fázích investice proběhne? Jak je projekt rozsáhlý a jeho? Jaké jsou další důleţité zvláštnosti projektu? Tyto otázky však nejsou zdaleka všechny, na které by čtenář mohl získat odpovědi. Je zapotřebí vnímat je jako určité minimum, které by mělo být společné všem projektům. Je důleţité, aby se uţivatel mohl snadno orientovat v jednotlivých etapách, kterými bude projekt procházet. Důraz by měl být kladen hlavně nato, jakým způsobem ovlivňují jednotlivé etapy řešení dílčích problémů.

2.2 Etapy investičních projektů Etapy je moţno rozdělit do čtyř fází. 1) Předinvestiční (předprojektová) fáze – má za účel prozkoumat příleţitosti pro projekt a posoudit proveditelnost záměru a jeho realizaci nebo zamítnutí. Někdy se do této fáze zahrnuje i vize, základní myšlenka, ţe by bylo moţné nějaký projekt realizovat.8 Z hlediska peněţních výdajů sem patří náklady na projektovou dokumentaci, na přípravu projektu, na zpracování studií jako jsou např. studie příleţitosti, předběţná studie proveditelnosti, studie proveditelnosti, CBA, a další. Jedná se o tzv. SUNK COSTS9. 2) Fáze investiční – jedná se o období od začátku investiční etapy projektu do zahájení jejího provozu. V tomto období bývají často velké výdaje, které několikanásobně převyšují nad příjmy. Je důleţité proto dbát na správné odhadnutí finančních toků. Tato fáze zahrnuje

7

SIEBER, Patrik: Studie proveditelnosti (Feasibility Study) - metodická příručka, Verze 1.4 [online]. c2009 [cit. 2010-2-11]. Dostupné na WWW: 8

DOLEŢAL, Jan – MÁCHAL, Pavel – LACKO, Bronislav a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd., Praha: Grada Pubhlising, 2009, s. 156. 9 Utopené náklady, které investor vydá, ať jiţ se investice uskuteční nebo nikoli a proto je do rozhodování o realizovatelnosti či smysluplnosti projektu nezahrnujte.

10

vytvoření potřebné finanční, právní a organizační základny. Získání technologií, výběr dodavatelů, získání potřebného majetku, zajištění personálu apod.10 3) Fáze provozní – doba od zahájení projektu aţ po jeho konec. V této fázi dochází k sestavení projektového týmu, k vytvoření plánu a jeho realizaci zakončenou předáním výsledků. Občas se můţeme setkat s názvem ţivotnost projektu. V této fázi se řeší otázky obsaţené v kapitolách FS jako je marketing, technické a technologické, vliv na ţivotní prostředí, finanční řízení aj. Ty jsou i nejvíce náročné na plánování při zpracovávání studie proveditelnosti. U jednotlivých projektů by měla být provozní fáze nejvíce analyzovanou a propracovanou částí studie. 4) Fáze poprovozní – jedná se o období, ve kterém bude projekt jiţ za plánovanou ţivotností provozu, nicméně pořád i tak můţe, ale nemusí ovlivňovat příjmy a výdaje investora. Na rozdíl od výdajů a příjmů v předinvestiční fázi, se musí finanční příjmy a výdaje zahrnout do hodnocení investic. Výše popsané etapy investičního projektu je třeba brát pouze jako základní a obecné. Při zpracování projektu se pak můţe setkat s nutností vytvořit určité mezifáze jako přechodu mezi zmíněnými etapami. Jako příklad takovéto mezifáze lze uvést zaváděcí provoz. Je zřízen pro snadnější přechod od investiční fáze směrem k fázi provozní. Takovýto provoz se pak můţe vyznačovat i určitými prozatímními opatřeními, která nejsou součástí předchozí investiční fáze a přitom nejsou součástí ani provozní fáze.

2.3 Analýzy trhu, odhad a marketingový mix

poptávky,

marketingová

strategie

Existuje mnoho výkladů pojmu marketing. Podle prof. Philipa Kotlera lze marketing vyjádřit jako: „Marketing je společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají prostřednictvím tvorby, nabídky a směny produktů to, co potřebují a žádají.11“

V rámci marketingové strategie je zapotřebí zkoumat otázky typu, na jakou skupinu je sluţba zaměřena, co zákazníci potřebují a jakou cenu jsou ochotní zaplatit, jak fungují dodavatelskoodběratelské vztahy, jak a jakými prostředky spotřebitele o sluţbě či výrobku informovat, jaký problém řeší tento podnik případným investičním plánem apod., a to i v případě veřejných statků a veřejně prospěšných projektů, po nichţ existuje společenská poptávka.

2.3.1 SWOT analýza Název této analýzy tvoří první písmena anglických názvů, jimiţ se vyhodnocují silné (strenghts) a slabé (weaknesses) stránky projektu a dále příleţitosti v okolí (opportunities) a hrozby v okolí (threats). Zahrnují zkoumání externího (příleţitosti a hrozby) a interního marketingového prostředí (slabé a silné stranky).12 Analýza externího prostředí13 Marketingová příleţitost je oblast potřeb a zájmu kupujících. Zahrnuje růstové příleţitosti a příleţitosti, které neutralizují hrozby. Hrozba je představována nějakým nepříznivým 10

DOLEŢAL, Jan – MÁCHAL, Pavel – LACKO, Bronislav a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd., Praha: Grada Pubhlising, 2009, s. 158. 11 KOTLER, Philip – KELLER, Kevin Lane. Marketing Management. 12. vyd., Praha: Grada Publishing, 2007. s. 43. 12 KOTLER, Philip – KELLER, Kevin Lane. Marketing Management. 12. vyd., Praha: Grada Publishing, 2007. s. 90. 13 VEBER, Jaromír a kol. Management – Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. vyd., Praha: Management Press, 2009, s. 533.

11

vývojem prostředí jak v makro, tak i v mikrookolí (např. nový substitutu, nový výrobce, státní regulace, aj.). Analýza interního prostředí14 Zkoumá vnitřní stav podniku a to především v těchto oblastech: finanční postavení, organizace, úroveň managementu, výrobní kapacity aj.

2.3.2 Analýza trhu a odhad poptávky Aby se mohlo rozhodnout jaké marketingové nástroje vyuţít a stanovit jejich optimální rozsah pro daný projekt, měl by předcházet fázi marketingového plánování marketingový průzkum. Proces marketingového výzkumu sestává z definování problému a cíle výzkumu, návrhu metody pro sběr dat, řídí a uskutečňuje proces sběru dat a informací, jejich analýzy, prezentace závěrů a důsledků a učinění rozhodnutí. Získají se tím informace o prostředí, ve kterém bude projekt realizován. Z analýzy trhu bychom měli získat závěry, které se týkají zejména poptávky, poţadavků a očekávání spotřebitelů, potřeb a vlastností cílových subjektů, potenciálních zákazníků, uţivatelů projektů, situace na trhu, konkurence, dodavatelsko odběratelských vztahů atd.15 V rámci strategické analýzy a analýzy trhu by měly být zodpovězeny následující body:16 Jaký je problém či čeho je na trhu nedostatek, definování cílů a výběr stylu marketingového výzkumu pro shromáţdění potřebných dat. Určení cílového zákazníka nebo uţivatele sluţeb a produktů daného projektu a jak veliká je potřeba, kterou by měl výstup projektu uspokojovat. Jaká je současná výše poptávky a její budoucí odhad. Které jiné moţnosti má zákazník k uspokojení téţe potřeby. Kromě toho by měl marketingový výzkum identifikovat současnou i potenciální konkurenci, nákupní motivy zákazníků, jejich rozmístění, citlivost vůči cenám, jejich vztahy k výrobci a k prodejcům, moţnosti účinného reklamního působení aj. Mezi nástroje marketingového výzkumu lze zařadit strategii mikroregionu, pre-feasibility study, expertní odhady relevantních subjektů, zkušenosti s provozem obdobného projektu investora, průzkumy veřejného mínění, apod.17

2.3.3 Marketingová strategie Marketingová strategie jako součást celkové strategie firmy je ucelený způsob jednání organizace vůči zákazníkům (v rozšířeném pojetí i vůči zaměstnancům firmy a jejím dodavatelům), zahrnující orientaci na určité segmenty zákazníků a specifické trhy, výběr marketingových nástrojů, které umoţní na tyto trhy proniknout, navrţení správného marketingového mixu, způsobu marketingové komunikace (včetně distribučních kanálů, způsobu propagace, reklamy, cenové politiky atd.). V rámci marketingové strategie je třeba vymezit tyto pojmy (citace): 14

Tamtéţ, s. 533 FORET, Miroslav – DOLEŢALOVÁ, Klára – DOLEŢAL, Michael – ŠKAPA, Radoslav. Marketing. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. s. 39. 15

16

SIEBER, Patrik: Studie proveditelnosti (Feasibility Study) - metodická příručka, Verze 1.4 [online]. c2009 [cit. 2010-2-11]. Dostupné na WWW: 17 Tamtéţ.

12

Poslání projektu – jakou funkci bude projekt plnit. Hlavní strategický cíl projektu – ţádoucí stav, kterého chceme dosáhnout. Zvolené strategie – cesta jak dosáhnout daných cílů.

2.3.4 Marketingový mix18 Za východiska strategického managementu se povaţují tři kroky uvedené v kapitole 2.3.2. Na ně by měl navazovat výběr nástrojů, kterými je moţno zvolených cílů dosáhnout. Takový soubor nástrojů se nazývá marketingový mix (někdy označovaný jako 4 P). Mezi ně patří: 1) Produkt – zahrnuje produkty a sluţby, které slouţí k uspokojení potřeb zákazníka a které budou projektem generovány. 2) Price (cena a cenová politika) – za jakou cenu budou výrobky či sluţby nabídnuty spotřebiteli. Cena jako jediný prvek marketingového mixu tvoří zdroj příjmů. 3) Promotion (propagace – komunikační mix) – zahrnuje v sobě všechny komunikační kanály, které budou vyuţity v rámci jednotlivých stádií projektu. Propagační nástroje tvoří reklama, inzerce, vyuţití plakátů a billboardů, osobní prodej, přímý marketing, public relations (PR), point of sales19 aj. 4) Place (místo) – zabývá se problémem jak dostat produkty a sluţby od poskytovatele ke spotřebiteli, volby distribučního kanálu apod. Produkt musí být dostupný v adekvátním mnoţství, na vhodném místě a v čase, kdy je spotřebitel ochoten si ho koupit. Při zpracovávání části Feasibility Study zabývající se analýzou trhu a marketingovým mixem je nutné popsat, jaké jsou zvláštnosti investičního záměru vzhledem ke všem 4 P. Podrobnosti zpracování jsou závislé na povaze jednotlivých projektů. Zpracované informace by měly vţdy umoţnit kvantifikaci nákladů a přínosů marketingových aktivit a jejich přenesení do finančního plánu.20

2.4 Zajištění investičního a oběžného majetku21 V této části by měla být jasně vymezena úplná struktura hmotného i nehmotného investičního majetku, který bude v rámci projektu opatřen. Měly by být rozpoznány a zaznamenány všechny potřebné materiálové dodávky. Důleţité je určit výši takových zásob, které jsou důleţité pro chod projektu. Vše by mělo být následně důsledně zahrnuto do kalkulace. Zpracovatel FS by neměl opomenout určení potřebné výše investičního a oběţného majetku, logistické, poţadavky odběratelů na dodávky výrobků a právní řešení nákupu zmíněného majetku. Výstupem této části zpracování FS by měly být tyto informace: konečný seznam nutných investic, popis výdajů projektu v jednotlivých fázích, jak bude majetek pořizován (od koho, jak a za jakou cenu),

18

FORET, Miroslav – DOLEŢALOVÁ, Klára – DOLEŢAL, Michael – ŠKAPA, Radoslav. Marketing. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. s. 109-138. 19 Různé naváděcí systémy směřující k objektům a zařízením související přímo s prodejem či distribucí sluţby či statku, vývěsní a jiné informační tabule. 20 SIEBER, Patrik: Studie proveditelnosti (Feasibility Study) - metodická příručka, Verze 1.4 [online]. c2009 [cit. 2010-2-11]. Dostupné na WWW: 21 Tamtéţ.

13

popis zdrojů financování v jednotlivých fázích, plán průběhu cash flow a finanční udrţitelnost projektu, průběh zásob, jejich potřebné mnoţství a spotřeba, objednávka materiálu → dodávka → zaskladnění → skladování → vyskladnění → spotřeba → zaskladnění výrobků → prodej → vyskladnění a fakturace → pohledávka → inkaso → objednávka velikost případného obratu, aj.

2.5 Finanční plán a analýza projektu 2.5.1 Základní kalkulace a analýza bodu zvratu Kalkulace Náklady jsou ukazatelem kvality činnosti podniku. Kalkulační členění nákladů odpovídá na otázku, na co byly náklady vynaloţeny. Přesně vymezený výkon je kalkulační jednicí.22 Aby bylo moţné zakalkulovat úplné náklady na kalkulační jednici, musí umět separovat fixní náklady od nákladů variabilních, přímé náklady od reţijních. Podle jejich závislosti na objemu výroby je dělíme na:23 Fixní náklady – zůstávají konstantní pro libovolnou velikost produkce v rámci intervalu, daném velikostí stávající kapacity. Tyto náklady se mění zpravidla v delším časovém intervalu, jednorázovou změnou tzv. skokem v závislosti na změně kapacity, např. odpisy výrobního zařízení. Nejsou ovlivněny ţádnou změnou mnoţství výstupu. Variabilní náklady – mění se proporcionálně, degresivně, progresivně nebo dle jiné nelineární rostoucí funkce v závislosti na krátkodobých změnách velikosti vyráběné produkce, např. jednicové náklady na suroviny. Představují výdaje, které se mění s úrovní výstupu a zahrnují všechny náklady, které nejsou fixní. Začínají na nule, pokud je výstup nulový. Podle jejich přiřaditelnosti k výkonům čili kalkulační jednici dělíme náklady na:24 Přímé náklady (jednicové) – náklady, které bezprostředně souvisí s určitým druhem výkonu, tj. rovnou se dají přiřadit k danému výrobku či sluţbě. Tyto náklady je moţno stanovit na kalkulační jednici poměrně přesně pomocí dělení nebo na základě technickohospodářských norem. Jde o jednicové náklady a část fixních nákladů. Nepřímé náklady (reţijní) – náklady, které souvisí s více druhy výkonů (jsou tedy exaktně vlastně nepřiřaditelné) a zabezpečují výrobu jako celek. Zajišťují výrobu většího sortimentu výrobků nebo určitého vnitropodnikového útvaru, který se podílí na výrobě kalkulovaného výkonu. Kalkulují se zúčtovací sazbou nebo přiráţkou. Aţ budou náklady rozdělené na přímé a nepřímé, bude moci zpracovatel zhotovit kalkulaci, to znamená přehled sloţek nákladů a jejich podíl na kalkulační jednici. Podle toho, jak bude do kalkulace promítat právě nepřímé náklady, bude moci kalkulaci rozdělit na absorpční, s úplnými náklady nebo s náklady neúplnými, tzv. variabilních nákladů. Protoţe nepřímé 22

SYNEK, Miroslav. Manažerská ekonomika. 4. vyd., Praha: Grada Publishing, 2007. s. 78.

23

KALOUDA, František. Základy firemních financí. 1. vyd., Brno: MU ESF Brno, 2006. s. 50. Tamtéţ s. 41 – 47.

24

14

náklady jsou na produkt rozvrhovány, mají omezenou vypovídací schopnost. Proto by se měla zhotovit spíše kalkulace s neúplnými náklady.

Analýza bodu zvratu Převaţujícím kritériem rozhodování v hospodářské praxi je maximalizace zisku. Analýza bodu zvratu je důleţité právě proto, ţe určí objem výroby, od kterého se začíná generovat zisk. V předešlém bodě bylo popsáno rozdělení nákladů na přímé a nepřímé, které jsou pro tvorbu kalkulací nejvhodnější. Bod zvratu takový objem produkce výrobků, či poskytnutých sluţeb, při kterém se bude dosahovat nulového zisku. Aby bylo moţné bod zvratu určit, musí zpracovatel FS znát fixní a variabilní náklady. Další údaj, který musí znát je jednotková cena produkce. Bod zvratu pak nalezneme ze vztahu25

QBZ je takový objem produkce, při kterém je dosaţeno nulového hospodářského výsledku, P je cena za jednotku produkce, b je jednotkový variabilní náklad, FC jsou fixní náklady.

Graf č. 1 – Bod zvratu v grafickém vyjádření

Zdroj: Nauka o podniku II, upraveno autorkou

Analýza bodu zvratu se neřadí do zkrácené studie proveditelnosti.

2.5.2 Finanční plán Všechny doposud získané informace se pak shrnou do podoby finančního plánu. V průběhu zpracovávání finančního plánu dojde téměř s jistotou pokaţdé k dodatečným rozhodnutím převáţeně finančního charakteru. Finanční plán lze rozdělit na26 plánování aktiv a pasiv (plánovaná rozvaha), plánování výnosů, nákladů a zisku (plánovaná výsledovka), 25 26

NOVOTNÝ, Jiří – SUCHÁNEK, Petr. Nauka o podniku II. 1. vyd., Brno: MU ESF Brno, 2007. s 63. SYNEK, Miroslav. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. s. 359

15

plánování peněţních příjmů a výdajů (plán cash flow) To vše můţe být doplněno o průběh nákladů a výnosů z jiného, neţli druhového členění a podobné výstupy významné pro samotné řízení projektu, ţádost o úvěr, ţádost o dotaci apod. U neziskových organizací můţe být finanční plán ztotoţněn s plánem finančních výkazů.27

2.5.3 Plán průběhu nákladů a výnosů Plán průběhu nákladů a výnosů spočívá v určení nákladových poloţek pro všechny plánované fáze a etapy projektu a z těch pak spočítat výsledek hospodaření. Hospodářský výsledek (HV) určíme jako rozdíl celkových výnosů a nákladů projektu. HV se pak účetně člení na druhové poloţky připadající provozní, finanční či mimořádné činnosti. Výsledky by pak měly být zpracovány do přehledných tabulek. Přehled výsledných tabulkových částí by měl obsahovat průběh nákladů a výnosů v investiční a provozní etapě a dále průběh fixních a variabilních nákladů v obou těchto etapách. Měly by se započítat i náklady a výnosy pocházející z mezietap nebo poprovozní fáze pokud takové existují.

Plánování stavů majetku a zdrojů krytí V tomto bodě by měl zpracovatel odhadnout velikost objemu a strukturu majetku, který je zapotřebí pro úspěšnou realizaci projektu v různých fázích. Stejně tak by měl adekvátně odhadnout výši a strukturu potřebných pasiv. Aktiva projektu – tvoří je dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný, finanční) a oběţná aktiva, která slouţí k realizaci projektu. V případě zaloţení podniku se pak jedná o majetek vlastněný tímto subjektem.28 Pasiva projektu – jakýkoli vlastní kapitál, cizí zdroje a ostatní pasiva, která slouţí ke krytí závazků realizátora projektu.29 I z této části by měly vzniknout přehledné tabulkové části. Ty poslouţí čtenáři a hodnotiteli k lepší orientaci ve výkazech. Přehled výsledných tabulkových částí by měl obsahovat Stavy aktiv i pasiv na konci jednotlivých období v investiční i provozní etapě. Pokud bude pro projekt existovat i poprovozní etapa, či jiné mezietapy, tabulkové části se doplní o stavy majetku i pro tyto případné fáze.

2.5.4 Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů) Kaţdá organizace, ať jiţ zisková či nezisková se snaţí hradit své závazky včas a v poţadované výši, jedná se o tzv. průběţnou likviditu. Zisk je pouze účetní veličinou, skutečnými penězi je rozdíl mezi peněţními příjmy a výdaji – cash flow.30 Příjmy peněţních prostředků – kladný pohyb podnikových peněţních prostředků31 Výdaje peněţních prostředků – záporný pohyb podnikových peněţních prostředků32 27

SIEBER, Patrik: Studie proveditelnosti (Feasibility Study) - metodická příručka, Verze 1.4 [online]. c2009 [cit. 2010-2-11]. Dostupné na WWW: 28 KISLINGEROVÁ, Eva a kol.: Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 38. 29 Tamtéţ, s. 41. 30 SYNEK, Miroslav a kol.: Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, , 2002. s. 240 – 242. 31 LANČA, Jiří – SEDLÁČEK, Jaroslav. Manažerské účetnictví. 1. vydání. Vydala MU v Brně. Brno 2005. s. 142.

16

V podstatě se jedná o informace, ze kterých bude zřejmé, kolik finančních prostředků měla společnost na začátku účetního období a kolik jich poté měla na konci účetního období. Tyto informace poskytnou managementu podniku přehled o platební pohotovosti a o pohybu peněţních prostředků. Přehled o peněţních tocích se dělí podle povahy kalkulovaných hotovostních toků na peněţní toky z provozní činnosti, z investiční činnosti a činnosti vztahující se k financování projektu.33

2.6 Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu Jakékoliv finanční rozhodnutí musí být podloţeno finanční analýzou. Postatou hodnocení investice je porovnání vynaloţeného kapitálu s výnosy, které investice přinese.34 Ke zhodnocení finanční bonity projektu, srovnání investičních projektů mezi sebou, se vyuţijí hodnotící kritéria. Tyto kritéria jsou spočteny z ukazatelů uvedenými ve finančním plánu. Jejich úkolem je zhodnocení výnosnosti (rentability) investice. Smyslem těchto kritérií je podat vypovídající hodnoty pro management, který se na jejich základě bude také rozhodovat o uskutečnění, či neuskutečnění daného projektu.

2.6.1 Vyhodnocení finanční rentability projektu vybranými ukazateli35 Pokud by investorovi šlo v projektu pouze o zhodnocení a návratnost vloţených investic, byly by kriteriální ukazatele počítané z finančního plánu zásadním kritériem. Kriteriální ukazatele o projektu prozradí, zda je udrţitelný či není. Podobné výsledky můţeme získat i ukazatelů kalkulovaných z finančních toků v Analýze nákladů a přínosů (CBA). Ta ovšem není předmětem práce. Postup hodnocení investic můţeme shrnout do těchto bodů: 1. 2. 3. 4.

určení jednorázových nákladů na investici, odhadnutí budoucích výnosů z investice, určení „nákladů na kapitál“, výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a aplikování různých metod ekonomického hodnocení investice.

Za hlavní ukazatele pro rozhodnutí o smysluplnosti projektu lze označit níţe uvedené ukazatele. Čistá současná hodnota (NPV - Net Preset Value) – je nejpouţívanější metoda, v podstatě jde o pouhé porovnání kapitálových příjmů a výdajů z investice, ale v jejich současné hodnotě. Investice se navrátí jen pokud .

NPV je čistá současná hodnota investice, CFi je peněţní tok plynoucí z investice v i-tém období, k je diskontní sazba, t je období od 0 do n.

32

Tamtéţ, s. 142 KALOUDA, František. Základy firemních financí. 1. vyd. Brno: MU ESF Brno, 2006. s. 124 34 SYNEK, Miroslav a kol.: Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, , 2002. s. 232. 35 KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 270 - 272. 33

17

Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate on Return) – relativní výnos, který projekt poskytuje během ţivotnosti. Číselně je to diskontní sazba, při níţ bude čistá současná hodnota (NPV) rovna nule.

IRR je vnitřní výnosové procento, CFi je peněţní tok plynoucí z investice v i-tém období, i je období od 0 do n.

Důleţité je vţdy hodnotit výsledky pomocí více neţ jen jedním kriteriálním ukazatelem a závěry o projektu učinit aţ po zhodnocení výpovědi všech těchto ukazatelů. Jednotlivé ukazatele mohou totiţ o projektu vypovídat protichůdně.

2.7 Zhodnocení kvality hotovostních toků a finanční analýza Projekt je moţné analyzovat mnohem důkladněji. Můţe nastat stav, kdy společnost nebude schopna splácet v určité době své závazky. Ukazatel likvidity je pak moţné zjistit a analyzovat prostřednictvím finanční, například vertikální analýzy. Sledování likvidity projektu je důleţité z hlediska vyhnutí se budoucím rizikům. Případná řešení rizik by však měla být naplánována dopředu, protoţe jejich vyuţití nemusí být pokaţdé dostupné. Zřejmě nejdůleţitějším poznatkem z finančního hlediska by pak měla být odpověď na otázky finanční rentability a dlouhodobé i krátkodobé finanční udrţitelnosti projektu.

18

3 Představení žadatele Na úvod je důleţité zmínit skutečnost, ţe ţadatelem o dotaci je obec, která spadá pod veřejný sektor. Je to důleţité hlavně z hlediska ekonomického hodnocení a případné finanční analýzy. Obec není podnikatelským subjektem. Její příjmy jsou zajišťovány ze státního rozpočtu a správních poplatků za správní úkony. Projekt, na který je ţádáno o podporu z fondů Evropské unie obcí, je projekt neziskový a tudíţ nelze ani předpokládat, ţe by v budoucnu byly generovány projektem finanční příjmy. Náklady projektu jsou kryty vlastními zdroji ţadatele z rozpočtu obce a posléze finančními příjmy z Regionálního operačního fondu. Bliţší podrobnosti pak budou specifikovány v průběhu následujícího textu. Dle prováděcího dokumentu ROP, Prioritní osa 4 – Rozvoj venkova, do podporovaných aktivit patří i „rozšiřování kulturních a volnočasových zařízení a aktivit – bude podporována rekonstrukce nebo výstavba zařízení a ploch využitelných pro spolkové, sportovní, zájmové i kulturní aktivity obyvatel. Jedná se o zařízení a aktivity klubového, zájmového a spolkového typu pro aktivní trávení volného času (např. klubovny, prostory pro zájmové kroužky, kurzy, hobby centra, spolky apod., dále hřiště, sportoviště apod.).36“ Daná obec je tradiční venkovskou obcí Hlučínska, která svým obyvatelům poskytuje základní občanskou vybavenost a další obecní infrastrukturu, odpovídající velikosti a významu obce. Zvyšující se nároky obyvatel na vybavenost obce a na kvalitu ţivota spolu s trendem posledních let, kdy se lidé z velkých sídel stěhují za atraktivnějším bydlením do příjemnějšího a klidnějšího prostředí menších obcí s dobrou dopravní dostupností a s lepším ţivotním prostředím vyvolávají poţadavky na změnu postupů orgánů obce. K provozování sportovní činnosti v obci slouţí místní přírodní koupaliště, které se nachází ve východní části obce na trase do Hati pod přírodní rezervací Dařanec. V obci se dále nachází sportovní areál, jehoţ součástí je stadion fotbalového klubu Tělovýchovné jednoty s přibliţnou kapacitou 300 diváků (150 míst k sezení). Ve sportovním areálu se dále nachází volejbalový a tenisový antukový kurt. V obci je moţné si zahrát rekreačně volejbal, nohejbal a tenis. Pro děti se nově buduje dětské hřiště před školou. Mimo letní sezónu je plně vyuţívána tělocvična při ZŠ. Ta je ovšem zastaralá a v současné době jiţ nedostačuje potřebám obyvatel obce. Budoucím předpokladem je zkvalitňování stávajících sportovišť a jejich případné rozšiřování nejen v souvislosti s potřebami občanů obce, ale i jako doplňkovou sluţbu cestovního ruchu. Proto se zastupitelé obce rozhodli, ţe za podpory dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, se pokusí realizovat projekt Výstavby víceúčelové nafukovací haly.

36

Prováděcí dokument ROP Moravskoslezko Verze 1.16. [online], c2009 [cit. 2010-8-11]. Dostupné na WWW: < www.strukturalni-fondy.cz/.../Provadeci-dokument-ROP-NUTS-II-Moravskoslezsko >

19

4 Zkrácená studie proveditelnosti 4.1 Přiblížení předmětu studie proveditelnosti37 Předmětem studie proveditelnosti je víceúčelová nafukovací hala. Bude vhodná pro sporty, jako je házená, florbal, malá kopaná, apod. Hala však bude slouţit hlavně pro trénink fotbalistů místní Tělovýchovné jednoty v zimních měsících a pro pořádání turnajů ve futsale v rámci zimní přípravy. Nebude to však jediné vyuţití. Halu budou vyuţívat i místní spolky a samotní obyvatelé obce. Bude vybudovaná mezi fotbalovým hřištěm a místem, kde se nachází 2 antukové tenisové kurty (viz. obr. 1 – Zacílení víceúčelové nafukovací haly). Vybudováním haly zároveň vzniknou 2 nové kurty s umělým povrchem (Multi sport – Nisaplast), které budou moci vyuţívat obyvatelé v zimě. V průběhu zimní sezóny, kdy bude zapotřebí vyuţít halu k tréninkovým účelům Tělovýchovné jednoty, bude veřejnosti k dispozici pouze jeden kurt. V době konání turnajů pak bude hala pro veřejnost uzavřena. Obr. č. 1 – Zacílení víceúčelové haly

Pramen: Mapy.cz; upraveno autorkou

Víceúčelová nafukovací hala byla vybrána z důvodu její menší ekonomické náročnosti na pořízení a samotný provoz. Navíc v letních měsících můţe být hala bez problémů demontována a tím pádem se plocha bude moci vyuţít k případným kulturním akcím, např. koncertům. Výstavba a demontáţ je rychlá a jednoduchá.

Technické detaily haly: 37

Nafukovací haly Mibo. [online], c2009 [cit. 2010-8-11]. Dostupné na WWW:

20

Je sestavena ze čtyřvrstvého opláštění, kde základní tvar haly tvoří síťový lanový systém, který je ukotven do obvodového betonového límce. První plášť je folie s UV stabilizací, která chrání ostatní pláště haly proti UV záření. Dále jsou 2 vrstvy bublinkových tepelně - izolačních folií. Posledním pláštěm je hlavní nosná plachta PVC. Tyto pláště lépe propouští světlo, coţ s sebou nese výhodu menší spotřeby energie na osvětlení. Úspora spotřeby energie můţe dosahovat aţ 50 % oproti montované hale. Vnitřní přetlak v hale je vytvářen stále jdoucími ventilátory, které zároveň umoţňují plynulé vytápění haly. Čtyřvrstvý plášťový systém vykazuje nízký koeficient tepelných ztrát, coţ má v důsledku opět pozitivní vliv na úsporu energie. Pro vytápění haly je nejčastěji pouţit plynový hořák na zemní plyn, který je schopný udrţovat v hale min. teplotu 16 °C. Rozměry haly vychází z původní velikosti plochy, na kterou bude nafukovací hala postavena a byly určeny na 44 × 23 × 8 m (d × š × v). Šatny a sociální zařízení budou k dispozici ve vedlejší budově Tělovýchovné jednoty (viz. obr. 2 – Projektové znázornění haly). Vstup do haly bude co nejblíţe sousednímu objektu tak, aby v zimních měsících nemuseli uţivatelé přecházet z jedné budovy do druhé venkovními prostory, coţ by bylo značně nepříjemné. Veškeré zázemí pro údrţbu a chod haly bude umístěno v přilehlé budově. V té bude vyhrazen i prostor pro případné uskladnění demontované haly v letních měsících tak, aby nedošlo k poškození všech vrstev plášťů. Obr. č. 2 – Projektové znázornění haly

Pramen: Trifid Consult, a. s.

21

4.2 Výchozí stav (nulová varianta), odůvodnění realizace projektu Daná obec se nachází v Moravskoslezském kraji a je vzdálena 6 km severně od Hlučína. V současné době ţije v obci cca 142038 obyvatel. Sportovní areál dané obce zahrnuje fotbalové hřiště, tenisové kurty, cvičiště, posezení s budkou na občerstvení a přízemní objekt slouţící sportovcům, kteří sportoviště vyuţívají (v objektu se nacházejí šatny a sociální zařízení). Cvičiště má obec dlouhodobě pronajato od soukromého vlastníka a v budoucnu se počítá s jeho odkoupením. Ostatní plochy a objekty se nacházejí ve vlastnictví samotné obce. Historie areálu: Výstavba sportovního areálu (fotbalové hřiště, budova šaten a soc. zázemí, hospod. budova, kurty na tenis a volejbal) byla zahájena v průběhu 60. let minulého století. Výstavba šaten a sociálního zázemí byla prováděna svépomocí s počátkem v roce 1967 a dokončením v roce 1968. Jedná se o samostatně stojící stavbu, která je bez podsklepení, s jedním nadzemním podlaţím, bez podkroví. V budově se nachází chodba, šatna, sklad prádla, 2 x šatna k převlékání hráčů, koupelna, bufet a klubovna. Z venkovního prostoru jsou přístupné záchody muţů a ţen. Travnaté fotbalové hřiště bylo vybudováno současně s výstavbou šaten a sociálního zázemí. Nikdy nebylo upravováno profesionálně. Hospodářská budova byla postavena rovněţ svépomocí a do uţívání byla dána v průběhu roku 1976. Antukové kurty na tenis a volejbal byly postaveny svépomocí v letech 1989 aţ 1995. Kurty jsou oploceny. Do prostor je přivedena voda k závlaze a ke kropení. Součástí sportovního areálu je pronajatá plocha upravená k tréninkovým účelům všech oddílů. Plocha byla upravena svépomocí rekultivací a osevem trávou. V roce 2006 bylo v areálu vybudováno dřevěné zastřešené posezení. Výstavba byla financována obcí. Jediné objekty a plochy určené k volnočasovým aktivitám v obci byly vybudovány v minulosti na základě aktivit obce. Jedná se zejména o sportovní areál a koupaliště a dále o areál Výletiště a upravený prostor Na Návsi. Dva posledně jmenované prostory nejsou určeny pro sportovní aktivity. Jedná se o prostory určené k posezení a k procházkám, případně k pořádání tanečních zábav. Areál koupaliště, jehoţ výstavba proběhla v letech 1961 – 1963 zahrnuje v současné době zcela nevyhovující bazén a víkendově fungující restauraci. Obec ve svých budoucích aktivitách počítá se zvelebením a úpravou těchto prostor. Sportovní areál je tedy, kromě školní tělocvičny, jediným prostorem, kde mohou obyvatelé obce uplatnit sportovní aktivity. Ovšem vzhledem k dřívějšímu datu výstavby ploch a budov areálu, k pozitivnímu nárůstu poptávky o tyto aktivity a k nedostatku finančních zdrojů obce na jejich zvelebování, se tento areál nachází v současné době v nedostatečném stavu a nevyhovuje daným poţadavkům. V současné době je sportovní areál pronajat obcí Tělovýchovné jednotě (dále jen TJ), která se stará o zajištění provozu areálu. Areál je 38

Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-19]. Dostupné na WWW: .

22

vyuţíván především členy Tělovýchovné jednoty (7 oddílů), dále Sborem dobrovolných hasičů, Mysliveckým sdruţením, Klubem seniorů, základní a mateřskou školou a dalšími. Jsou zde pořádány fotbalové zápasy okresní ligy a také např. akce s mezinárodní účastí.

4.3 Popis projektu a jeho aktivit, etapy projektu, analýza cílových skupin, časový harmonogram realizace. 4.3.1 Popis projektu a jeho aktivit Cílem projektu je: rozšíření stávajících, kapacitně nevyhovujících prostor objektu o přístavbu nafukovací haly a výstavbu nové hospodářské budovy s potřebným sociálním zázemím tak, aby byly vyuţity nejen pro sportovní, ale i další volnočasové aktivity občanů a také o prostory, ve kterých bude umístěno nářadí a stroje potřebné na údrţbu areálu, šatny, WC, atd.; pořízení nového vybavení k aktivitám souvisejícím s vyuţitím areálu a s jeho údrţbou; poloţení umělého povrchu, aby se hala dala vyuţít k tréninkovým účelům TJ. K záměru výstavby nové nafukovací haly je potřeba uskutečnit demolici stávajícího objektu hospodářské budovy. Dále je nutná rekonstrukce technické infrastruktury (inţenýrské sítě a zpevnění plochy) areálu, osvětlení a oplocení areálu. V rámci projektu je řešena i pokládka umělého povrchu. Dále bude objekt vybaven nábytkem (stoly, šatnový nábytek, regály). Tabulka č. 3 – Etapy investiční fáze projektu Název aktivity Návrh a příprava projektu Úprava PD,vypracování st. rozpočtu a technické Zprávy Vypracování ţádosti o dotaci Předpoklad vyhlášení výsledků vyhodnocení ţádostí o dotaci Výběr dodavatele investice I. etapa realizace projektu II. etapa realizace projektu III. etapa realizace projektu IV. etapa realizace projektu Vypracování závěrečné zprávy k realizaci projektu

1.Q/10 x

2.Q/10

3.Q/10

4.Q/10

1.Q/11

2.Q/11

x

x

3.Q/11

4.Q/11

1.Q/12

2.Q/12

3.Q/12

x x x x x x x x

Pramen: autorka

Předmětem předkládaného projektu Výstavba víceúčelové nafukovací haly je realizace investiční akce. Té předchází fáze přípravy projektu a projekt také počítá s návrhem porealizační provozní fáze.

4.3.2 Etapy realizace projektu Zahájení stavby červen 2011 1. Etapa

doba trvání 06 – 09/2011

01 Demolice objektu hospodářské budovy

23

02 Stavba objektu – část prací HSP39 a DSP40 03 Úprava objektu – část prací HSP a DSP Náklady na 1. etapu celkem 2 205 510 vč. DPH 2. Etapa

doba trvání 09 – 12/2011

02 Stavba objektu – část prací HSP a DSP 03 Úprava objektu – část prací HSP a DSP Náklady na 2. etapu celkem 1 965 268,60 vč. DPH 3. Etapa

doba trvání 1 – 03/2012

02 Stavba objektu – část prací HSP a DSP 03 Úprava objektu – část prací HSP a DSP 04 Inţenýrské sítě Náklady na 3. etapu celkem 2 227 375 vč. DPH 4. Etapa

doba trvání 04 – 06/2012

05 Dokončovací práce u nového objektu – vnější úpravy povrchů; podlahy z dlaţdic, dokončovací práce – obklady, nátěry a malby 06 Zpevnění plochy 07 Instalace nafukovací haly 08 Vybavení interiéru Náklady na 4. etapu celkem 2 819 256 vč. DPH Potřebnost projektu byla zjištěna z průzkumu mezi obyvateli. Zvolenou metodou šetření bylo pouţití dotazníku41 pro obyvatele obce. Dotazníky byly distribuovány do všech domácností v obci (celkem cca 300 kusů) a byly rovněţ k dispozici na obecním úřadě a na internetových stránkách obce. Na vyplnění se podílelo celkem 174 respondentů, tedy zhruba 12,3 % obyvatel obce. Z dotazníkového šetření uvádím namátkově některé otázky a odpovědi na ně:42 Otázka:

Co je pro Váš život v obci a jejím okolí nejcennější?

Odpověď:

4. nejčastější odpovědí bylo: Sportovní vyžití.

Otázka:

Jaký by podle Vás měla mít obec v budoucnu charakter?

Odpověď:

5. nejčastější odpovědí bylo: Obec sportu.

Po vyhodnocení dotazníkového šetření bylo mimo jiné zjištěno, ţe obyvatelům obce vadí špatný nebo nevyhovující stav některých sportovišť. A také občané postrádají multifunkční 39

HSP – Hlavní stavební práce – Zemní práce, zakládání, svislé a kompletní konstrukce, vodorovné konstrukce, bourací práce, podlahové konstrukce, výplně otvorů, ostatní konstrukce a práce, lešení, přesun hmot, úpravy povrchů vnitřní. 40 DSP – Další stavební práce – Izolace proti vodě, vlhkosti a plynům, povlakové krytiny, zdravotechnika, ústřední vytápění, konstrukce tesařské, plastové výrobky, izolace tepelné, montované konstrukce – dřevostavby, konstrukce klempířské, konstrukce truhlářské, elektromontáţe, montáţe vzduchotechnických zařízení. 41 Příloha č. 1 42 Průzkum názorů obyvatel obce v roce 2008

24

sportovní halu, hřiště s umělým povrchem, na kterém by bylo moţné provozovat více neţ jeden druh sportu. A aby sportoviště byly přístupné pro malé děti, starší děti a mládeţ. Bod 5.2 této práce můţe být při hodnocení Regionální radou ohodnocen aţ 7,2 bodů z celkového počtu 100 bodů,43 které mohou být dosaţeny součtem všech hodnocených částí.

4.4 Marketingová analýza 4.4.1 Analýza prostředí; analýza konkurence, substitutů; segmentace, definování cílové skupiny Analýza makroprostředí a mikroprostředí Demografické faktory Přestoţe v Moravskoslezském kraji docházelo aţ donedávna k úbytku obyvatel, v obci byl a je tento trend stoupající. Zatímco v roce 1964 dosahoval počet obyvatel 1.118 lidí a v roce 1993 1.270 lidí44, v současné době činí počet obyvatel 1.420 občanů. Tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat, neboť v obci probíhá výstavba nových rodinných domků. V nejbliţších dvou letech se předpokládá, ţe se do obce přistěhuje cca 120 nových obyvatel a dojde tedy ke zvýšení jejich počtu o 7,8 % na 1.540 občanů. Demografický trend okresu Opava má v posledních letech velmi mírně vzrůstající tendenci.45 Od roku 2006, kdy obyvatelstvo okresu dosahovalo 176.624 lidí, došlo k roku 2008 k růstu na 177.213 lidí, coţ je nárůst obyvatel o 0,3 %. Stejný trend pak lze vysledovat i v celém Moravskoslezském kraji, ve kterém došlo k růstu obyvatelstva od roku 2006 do roku 2008 o 0,1 %.46 Zdraví obyvatel Střední délka ţivota obyvatel na území Moravskoslezského kraje je niţší, neţ je průměr v ČR.47 Podíl na tom má jednak ţivotní prostředí, dále zaměstnanost obyvatel v těţkém průmyslu, stres, hektický ţivotní styl a další. Životní prostředí Území Moravskoslezského kraje patří mezi nejzatíţenější oblasti v České republice. Postiţeny jsou všechny sloţky ţivotního prostředí, ale nejzávaţnější je narůstající trend znečištění ovzduší. Dalšími váţnými problémy je poškození krajiny těţbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, znečištění povrchových vod. Region Moravskoslezsko patří stále mezi regiony s nejvíce zatíţeným ovzduším v ČR.48 Soulad projektu s ROP

43

Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné na WWW: . - přepočty na bodové ohodnocení upraveny autorkou 44 Pramen: Obecní úřad 45 Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-20]. Dostupné na WWW: . 46 Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-22]. Dostupné na WWW: . 47 Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-25]. Dostupné na WWW: . 48 Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-30]. Dostupné na WWW: .

25

Regionální operační program vychází ze strategických dokumentů Moravskoslezského kraje, a to zejména z programového dokumentu „Cesta vpřed“, který v rámci střednědobého horizontu do roku 2015 stanovuje následující vizi kraje:49 „Moravskoslezský kraj je atraktivním místem pro ţivot, práci i volný čas, ţivý, soběstačný a ctiţádostivý, s dynamickou ekonomikou, zdravým ţivotním prostředím a svébytnou kulturou.“ Tato vize je konkretizována v Programu rozvoje Moravskoslezského kraje, který definuje pět prioritních rozvojových oblastí:50 1. konkurenceschopné podnikání – podpora podnikání, investic, včetně investic do výzkumu a vývoje 2. úspěšní lidé – posilování lidského potenciálu v regionu 3. dynamická společnost – zlepšení sociálních a zdravotních sluţeb, rozvoj kultury 4. efektivní infrastruktura – zejména v oblasti dopravy a s ohledem na ochranu ţivotního prostředí 5. vzkvétající území – podpora vyuţívání brownfields, cestovního ruchu a zvyšování kvality ţivota ve městech i na venkově Strategie regionu ROP v oblasti Rozvoj měst a venkova pro oblast venkova má za cíl zvýšení atraktivity venkova, toho se dosáhne např. výstavbou či rekonstrukcí zařízení pro sluţby obyvatelstvu a podnikům, rozšiřováním kulturních a volnočasových objektů a aktivit. Z Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje51 vyplývá, ţe moţnost sportovního vyţití je jeden ze základních předpokladů spokojeného ţivota lidí. Nejmarkantnější vliv na ţivot venkova z hlediska sportu mají tradičně krajské fotbalové přebory a soutěţe, které se těší velké návštěvnosti. Mezi podporované aktivity v oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova52 patří mj.: Zvyšování atraktivity venkovských obcí, zachování a rozvoj identity venkovských oblastí, venkovského kulturního dědictví. Rozšiřování kulturních a volnočasových zařízení – bude podporována rekonstrukce nebo výstavba zejména víceúčelových zařízení a ploch vyuţitelných pro spolkové, sportovní, zájmové i kulturní aktivity obyvatel. Projekt Výstavba víceúčelové nafukovací haly je v souladu Moravskoslezského kraje a Regionálního operačního programu.

49

s cíli

a

aktivitami

Stránky Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-02-10]. Dostupné na WWW: . 50 Stránky Partnerství Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-02-20]. Dostupné na WWW: . 51 Stránky Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-02-25]. Dostupné na WWW: . 52 Stránky Strukturální fondy [online]. c2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné na WWW: .

26

4.4.2 SWOT analýza Silné stránky v Tělovýchovné jednotě jiţ několik let pokračuje trend přírůstku nových členů z řad mládeţe dlouholetá zkušenost a praxe s trénováním mládeţe spolupráce s ostatními oddíly z Moravskoslezského kraje spolupráce s oddíly ze zahraničí, hlavně z Polska členové vedení TJ působí v zastupitelstvu obce a kulturní komisi, která se zaměřuje na organizování sportovních a společenských akcí zkušenost s přípravou projektů spolupráce s ostatními spolky v obci Příleţitosti poloha obce v rámci ostravské aglomerace sportoviště v obci mohou být za předpokladu zkvalitňování a rozšiřování vyuţita jako doplňková sluţba cestovního ruchu v případě rekonstrukce sportovního areálu lze předpokládat zvýšený zájem o členství v TJ přilákání větší sportovní konkurence a s tím spojený výkonnostní růst samotných členů TJ moţnost čerpaní finančních prostředků ze strukturálních fondů EU do roku 2013

Slabé stránky neexistence ubytovacích a stravovacích zařízení pro vyuţití při pořádání vícedenních turnajů špatné a nedostačující zázemí pro kvalitní zimní přípravu členů TJ v obci se nenachází zdravotnické zařízení v případě váţnějšího úrazu špatný nebo nevyhovující stav některých sportovišť v obci nedostatek parkovacích míst a nevyhovující stav příchozí komunikace, chybí chodník nedostatek trenérů Hrozby pozvolné stárnutí obyvatel obce moţný odliv občanů z obce, přestěhování do větších měst zchátrání rekonstruovaných a nových sportovišť v důsledku nedostatku finančních prostředků nedostatečné vyuţití nových sportovišť moţný tlak na růst zadluţenosti v souvislosti s moţností čerpání dotací ze strukturálních fondů EU

4.4.3 Analýza konkurence a substitutů, segmentace Areál koupaliště, jehoţ výstavba proběhla v letech 1961 – 1963 zahrnuje v současné době zcela nevyhovující bazén a víkendově fungující restauraci. Obec ve svých budoucích aktivitách počítá se zvelebením a úpravou těchto prostor. Sportovní areál obce tak představuje jedinou podporu aktivního sportovního vyţití obyvatel obce. V daném prostředí malé obce se jedná o segment, který je z hlediska aktivit nejvýznamnější a nenahraditelný. Další moţnosti sportovního vyţití jsou moţné pouze na základě dojíţdění. Jedná se zejména o 4 km vzdálenou obec Hlučín, ve které je moţné navštívit Sportovně rekreační areál Hlučín. V obci je jinak moţné vyuţívat sportovní aktivity bez zázemí jako turistika či cykloturistika. V daném případě se nejedná o projekt zakládající veřejnou podporu. Projekt zahrnuje výstavbu nové nafukovací haly, pokládku umělého povrchu a pořízení nového vybavení pro volnočasové aktivity. Aktivity fotbalových klubů včetně zázemí jsou v menších obcích financovány z prostředků obce či neziskových organizací. V obci se nenachází ţádný komerční subjekt, který by nabízel podobné aktivity. U objektu se počítá s vyčleněním 27

místnosti pro bufet, který bude slouţit sportovcům a návštěvníkům akcí ve sportovním areálu. Provoz bufetu bude zajišťovat Tělovýchovná jednota jako nezisková organizace.

4.4.4 Analýza odhadu poptávky Analýza cílových skupin a dopady projektu na cílové skupiny53 Členové sportovních oddílů organizovaní v Tělovýchovné jednotě počet uţivatelů v cílové skupině – 192 přepokládaný počet hodin vyuţití areálu cílovou skupinou/týden v době sezóny – 49 dopad na území – daná obec, regionální a mezinárodní turnaje Sbor dobrovolných hasičů počet uţivatelů v cílové skupině – 46 přepokládaný počet akcí vyuţití areálu cílovou skupinou – 6 dopad na území – okres Opava Ţáci základní a mateřské školy počet uţivatelů v cílové skupině – 103 přepokládaný počet akcí za rok vyuţití areálu cílovou skupinou – 4 dopad na území – daná obec a okolní obce, Rekonstruovaný sportovní areál budou vyuţívat všechny věkové skupiny obyvatel obce. Členové sportovních oddílů z jiných měst, přijíţdějící na zápasy a další skupiny přijíţdějící na turnaje či jiné akce pořádané organizacemi či skupinami na území obce počet uţivatelů v cílové skupině – 1600 přepokládaný počet hodin vyuţití areálu cílovou skupinou/týden v době sezóny – 200 dopad na území – okres Opava, regionální a mezinárodní turnaje Analýza a předpoklad vyuţití areálu po realizaci projektu vychází ze skutečného aktuálního stavu vyuţití sportovního areálu. Předpokládá se, ţe na základě projektu Výstavba víceúčelové nafukovací haly dojde k širšímu vyuţití areálu, a to zejména pořádáním akcí jak regionálního charakteru (okolní obce, obce okresu Opava), tak přeshraničního dopadu (spolupráce obce i organizací na území obce zejména s polskými partnery). Zástupci Tělovýchovné jednoty dlouhodobě sledují zvyšující se zájem o organizované aktivity v oblasti sportu.

4.4.5 Marketingový mix v návaznosti na předchozí analýzy Produkt Jedná se o rozšíření a zlepšení stávajícího produktu nabídky sportovního vyţití s patřičným zázemím a tudíţ i rozšíření moţností vyuţití stávajícího produktu. Produkt je pro obec v oblasti volnočasového vyţití zcela výjimečný a nenahraditelný. Propagace

53

Pramen: Obecní úřad a Tělovýchovná jednota

28

Propagace moţností vyţití v areálu je zabezpečena na základě propagace jednotlivých akcí. Všechny organizace na území obce i všichni obyvatelé obce budou s rekonstrukcí areálu seznámeny a bude probíhat spolupráce v rámci vyuţití areálu. Propagace proběhne přes internetové stránky obce a po realizaci investice proběhne slavnostní otevření, na které budou pozváni všichni obyvatelé obce a další hosté a současní i potenciální uţivatelé areálu. Cena Provoz areálu je hrazen z prostředků Tělovýchovné jednoty, která má areál v pronájmu a je nejvýznamnějším uţivatelem areálu, potaţmo z peněz obce, která Tělovýchovné jednotě poskytuje finanční příspěvky na její činnost. Aktivity nejsou komerčního charakteru. Místo (distribuce) Distribuci produktu ke spotřebiteli zajišťuje Tělovýchovná jednota zejména na základě plakátů k akcím a dále vyuţití internetových stránek tělovýchovné jednoty a obce. Bod 5.3 této práce můţe být při hodnocení Regionální radou ohodnocen aţ 8 body z celkového počtu 100 bodů,54 které mohou být dosaţeny součtem všech hodnocených částí.

4.5 Potřeba a zajištění dlouhodobého a oběžného majetku V rámci projektu vznikne investice technického zhodnocení haly, dále bude poloţen umělý povrch, provedena rekonstrukce infrastruktury a pořízeno vybavení objektu nábytkem. Ihned po realizaci projektu bude majetek pojištěn na základě standardního pojištění.

4.5.1 Popis výdajů projektu v jednotlivých fázích Podrobně rozepsané poloţky se uvádí do projektové dokumentace a technické zprávy. V práci je uvedena zkrácená tabulka rozpočtu, ze které jsou zřejmé a patrné finanční výdaje v investiční fázi. V rozpočtu je uvedená jednotková cena, vedle ní je pak cena celková a také náklady, které nejsou investičního charakteru. Poloţky v rozpočtu se pak týkají zejména stavebních prací a propagace, ţe se jedná o projekt, který je hrazen ze strukturálních fondů EU. Tabulka č. 4 – Rozpočet projektu Název výdaje Výběrové řízení – zadávací dokumentace, organizace výběr. Řízení DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu Informační tabule Uvedení projektu na www stránkách Vypracování projektové dokumentace Vypracování ţádosti o dotaci Stavební část – demolice Stavební část – výstavba Nafukovací hala Instalace nafukovací haly Zpevnění plochy Inţenýrské sítě Oplocení areálu Vybavení objektu nábytkem – soubor DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu Doplňkové výdaje celkem (do 10% CZV) Hlavní výdaje celkem

Počet kusů Cena za kus Výdaj celkem 1

25 000,00

25 000,00

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

5 000,00 10 000,00 1 000,00 120 000,00 235 294,00 680 691,00 3 222 505,00 2 354 504,00 76 719,00 246 295,00 390 500,00 294 000,00 377 000,00 1 601 701,60 30 000,00 9 640 209,60

5 000,00 10 000,00 1 000,00 120 000,00 235 294,00 680 691,00 3 222 505,00 2 354 504,00 76 719,00 246 295,00 390 500,00 294 000,00 377 000,00 1 601 701,60

54

Z toho neinvestiční

10 000,00 1 000,00

2 200,00

13 200,00

Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné na WWW: . - přepočty na bodové ohodnocení upraveny autorkou

29

ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM CELKOVÉ VÝDAJE PROJEKTU

9 670 209,60 9 670 209,60

13 200,00 13 200,00

Pramen: autorka

4.5.2 Popis zdrojů financování projektu v jednotlivých fázích Projekt bude kryt vlastními zdroji ţadatele a dotací z Regionálního operačního fondu. Dostatek vlastních zdrojů je podloţen výpisy z bankovního účtu. Plán ţádostí o platbu z Regionálního operačního programu je blíţe specifikován v tabulce číslo 5. Výdaje v investiční a provozní fázi jsou zmíněny v tabulkách číslo 6 a 7. Výdaje v investiční fázi jsou rozepsány čtvrtletně a vztahují se k jednotlivým etapám projektu, které jsem jiţ popsala v předešlém textu. V podstatě se jedná o náklady na výstavbu nafukovací haly, pokládku umělého povrchu a vybavení objektu. Do nákladů pak jsou zahrnuty jednotlivé poloţky rozpočtu. V provozní fázi jsou pak předpokládány náklady na zajištění chodu sportovního areálu. Jedná se zejména o náklady na energie, pojištění a opravy a údrţbu areálu. Plán výdajů v provozní fázi je zapotřebí v budoucnu přizpůsobovat aktuálním poţadavkům a vývoji daných cen tak, aby byla zajištěna udrţitelnost projektu. Tabulka č. 5 – Plán žádostí o platbu Období

Plánovaný termín předložení ŽoP a její výše Plánovaný termín proplacení ŽoP a její výše

1.Q 2.Q 2010 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2011 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2012 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q ... 3.Q 4.Q Celkem

0 0 0 0 391 090,00 0 0 2 067 615,50 1 818 104,70 2 060 321,90 2 607 811,80 0 0 0 0 0 8 944 943,90

391 090,00

2 067 615,50 1 818 104,70 2 060 321,90 2 607 811,80

8 944 943,90

Pramen: autorka

Tabulka č. 6 – Plán průběhu výdajů v investiční fázi v Kč Období realizace Způsobilé výdaje Nezpůsobilé výdaje Celkové výdaje projektu 1.Q 0 422 800,00 2.Q 422 800,00 2010 3.Q 0 30 000,00 4.Q 29 750,00 1.Q 0 2.Q 0 2011 2 205 510,00 3.Q 2 205 510,00 1 965 268,60 4.Q 1 965 268,60 2 227 375,00 1.Q 2 227 375,00 2 819 256,00 2.Q 2 819 256,00 2012 3.Q 0 4.Q 0 1.Q 0 2.Q 0 ... 3.Q 0 4.Q 0 CELKEM 9 670 209,60 0 9 670 209,60

Pramen: autorka

30

Tabulka č. 7 – Plán průběhu výdajů v provozní fázi v Kč Rok

Druh Osobní výdaje Materiál Energie Ostatní sluţby Opravy a údrţba Pojištění Reţie Reinvestice Ostatní Celkem

2012

2013

2014

2015

2016

2017

13 125,00

18 000,00

18 500,00

19 000,00

19 500,00

23 000,00

33 750,00 11 250,00

45 000,00 15 000,00

46 000,00 15 000,00

47 000,00 15 500,00

49 000,00 15 500,00

52 750,00 16 000,00

58 125,00

78 000,00

79 500,00

81 500,00

84 000,00

91 750,00

Pramen: autorka

4.5.3 Plán průběhu cash flow v jednotlivých fázích a finanční udržitelnost projektu V tabulce číslo 8 je popsán průběh cash flow v investiční fázi. Jedná se o výdaje a příjmy ţadatele. Příjmy jsou ze 100 % tvořeny dotacemi ze strukturálních fondů. Ţadatel tyto finanční prostředky následně pouţije na financování dalších etap výstavby haly. Podmínkou pro získání dotace z Regionálního operačního programu je správně a řádně podaná ţádost o platbu. Harmonogram ţádostí o platbu jsem zmínila v tabulce číslo 5. Tabulka č. 8 – Cash flow v investiční fázi v Kč Období realizace Způsobilé výdaje Nezpůsobilé výdaje Celkové výdaje Dotace ROP Vlastní zdroje Celkové zdroje

2010

2011

2012

...

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

Součty Procenta

422 800,00 30 000,00

2 205 510,00 1 965 268,60 2 227 375,00 2 819 256,00

9 670 209,60 ---

0 ---

0 422 800,00 0 30 000,00 0 0 2 205 510,00 1 965 286,60 2 227 375,00 2 819 256,00 0 0 0 0 0 0 9 670 209,60 ---

391 090,00

422 800,00 -391 090,00 30 000,00

2 067 615,50 1 818 104,70 2 060 321,90 2 607 811,80

2 205 510,00 -102 346,90 409 270,30 758 934,10 -2 607 811,80

8 944 943,90 92,50%

725 265,70 ---

0 422 800,00 0 30 000,00 0 0 2 205 510,00 1 965 286,60 2 227 375,00 2 819 256,00 0 0 0 0 0 0 9 670 209,60 ---

Pramen: autorka

Následující tabulka pak udává cash flow celého projektu, coţ jsou v investiční fázi 3 roky a ve fázi provozní to je ještě dalších 5 let. V provozní fázi se nepočítá s komerčním vyuţitím areálu. Navíc případné komerční vyuţití areálu by znamenalo porušení podmínek pro přidělení dotace a obec by musela prostředky získané ze strukturálních fondů EU vrátit. Této skutečnosti si je ţadatel vědom, a proto jsou v tabulce číslo 9 pouze provozní výdaje a zdroje, ze kterých budou výdaje kryty. Zdrojem na provoz budou prostředky z obecního rozpočtu. Provozní výdaje byly jiţ popsány u plánu výdajů, jedná se zejména o platby za energii, pojištění a opravy a údrţbu objektu.

31

Tabulka č. 9 – Cash flow celého projektu v Kč Rok

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Provozní příjmy Dotace ROP Vlastní zdroje na realizaci

391 090,00 2 067 615,50

61 710,00 2 103 163,10 -1 439 607,40

Další zdroje na provoz Celkové příjmy

6 486 238,40

58 125,00 78 000 79 500 81 500 84 000 91 750 452 800,00 4 170 778,60

Celková výše investice (ZV+NV) 452 800,00 4 170 778,60 Provozní výdaje

5 104 756,00 78 000 79 500 81 500 84 000 91 750 5 046 631,00 58 125,00 78 000 79 500 81 500 84 000 91 750

Daně Ostatní výdaje Celkové výdaje

452 800,00 4 170 778,60

5 104 756,00 78 000 79 500 81 500 84 000 91 750

Pramen: autorka

Finanční udrţitelnost projektu v investiční fázi zajišťuje ţadatel, tj. daná obec vlastními zdroji. Dostatek zdrojů je podloţen výpisy z bankovního účtu. Ţadatel zároveň počítá s proplacením vynaloţených nákladů v investiční fázi po předloţení ţádosti o platbu z Regionálního operačního programu. Provozní část projektu po jeho realizaci má na starost partner projektu Tělovýchovná jednota. Ta má mnohaleté zkušenosti s touto činností. Momentálně je mezi TJ a obcí sepsána a podepsána smlouva o nájmu areálu na dobu do roku 2020. Tělovýchovná jednota je financována z velké části z příspěvků svých členů a z velké části také z finančních příspěvků obce. Bod 5.4 této práce můţe být při hodnocení Regionální radou ohodnocen aţ 13,4 body z celkového počtu 100 bodů,55 které mohou být dosaţeny součtem všech hodnocených částí.

4.6 Finanční analýza obce Pro úplnost zkrácené Studie proveditelnosti je zapotřebí zhotovit finanční analýzu, která je běţnou součástí rozhodování. Dle vydané metodiky je zkoumáno finanční zdraví ţadatele. Je důleţité zmínit, ţe se jedná o první věc, kterou komise Regionální rady zkoumá a podle které jsou ţádosti dále postoupeny k samotnému kriteriálnímu hodnocení. Finanční analýza zdraví ţadatele pak dá důleţitou informaci ţadateli, zda má cenu vůbec ţádat o dotaci. Ovšem ani dostatečné finanční zdraví a následné schválení ţádosti není zárukou udrţitelnosti projektu. Do hodnocení finančního zdraví vstupují poloţky z rozpočtu obce doplněné o stav běţného účtu z účetnictví. Dle metodiky je zapotřebí uvést dva poslední konečné rozpočty. Tabulka č. 10 – Finanční zdraví žadatele Hodnota položky v tis. Kč za rok

Položka

Hodnota

Daňové příjmy celkem

třída 1

8 951

9 869

Nedaňové příjmy celkem

třída 2

290

223

Přijaté sankční platby a vratky transferů

poloţka 22

0

0

Příjmy z prodeje nekapitálového majetku

poloţka 23

54

61

Přijaté splátky půjčených prostředků

poloţka 24

Kapitálové příjmy

třída 3

2008

55

2009

0

0

613

80

Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné na WWW: . - přepočty na bodové ohodnocení upraveny autorkou

32

Běžné příjmy celkem

třída 1+2+3

Neinvestiční přijaté dotace

poloţka 41

9 854 437

693

Investiční přijaté dotace

poloţka 42

3 246

1 050

Přijaté dotace celkem

třída 4

3 683

1 743

Příjmy celkem

třída 1+2+3+4

13 537

11 915

Výdaje na platy, ostatní platby za provoz

poloţka 50

2 302

2 672

Úroky placené

poloţka 514

0

0

Leasingové splátky

poloţka 5178

0

0

Neinvestiční nákupy

poloţka 51

2 545

3 818

Neinvestiční transfery

poloţka 53

1 344

1 563

Výdaje celkem

třída 5+6

14 901

10 188

-1 364

1 727

Saldo příjmů a výdajů (bilance rozpočtu) příjmy - výdaje

10 172

Uhrazené splátky dluhopisů v ČR

ř. 8112 + 8122

0

0

Uhrazené splátky dluhopisů v zahraničí

ř. 8212 + 8222

0

0

Uhrazené splátky půjček v ČR

ř. 8114 + 8124

0

0

Uhrazené splátky půjček v zahraničí

ř. 8214 + 8224

0

0

Dlouhodobé závazky celkem

Rozvaha

Likvidní aktiva ke konci roku

Rozvaha

2 858

4 585

Neproplácené dotační pohledávky ze SR

smlouvy, projekty

x

Hodnocení finančního zdraví

A

Pramen: obec, upraveno autorkou

Vysvětlivky: A – vynikající finanční zdraví B – velmi dobré finanční zdraví C – dobré finanční zdraví D – uspokojivé finanční zdraví E – zdraví ţadatele je na rizikové úrovni F – finanční zdraví je zcela nedostačující

Ţadatel vykazuje velmi dobré finanční zdraví Pro potřeby ROPu se ţadatel kvalifikuje, je však třeba dbát zvýšené pozornosti na moţná rizika Ţadatel není vhodným pro příjem dotací v rámci ROP

Po provedení finanční analýzy bylo zjištěno, ţe ţadatel je ve vynikajícím finančním zdraví. Ovšem, jak bylo uvedeno výše, ani tato skutečnost není zárukou udrţitelnosti projektu. I kdyţ lze předpokládat, ţe ţadatel nebude mít s projektem finanční problémy díky tomu, ţe jej bude financovat z rozpočtu obce, který díky vzrůstající populaci v obci také roste, musí si zastupitelé dané obce dát hlavně pozor na povinnosti při správě projektu. Pro úplnost ekonomické analýzy je uvedena rozvaha ţadatele, výkaz zisků a ztrát a cash flow ţadatele. Z rozvahy je zřejmé, ţe většinu aktiv drţí ţadatel ve stálých aktivech. Proto je ţadatel nucen hledat jiné moţnosti pro financování projektů, jako je např. Výstavba víceúčelové nafukovací haly. Ze zběţné horizontální analýzy pak je zřejmé, ţe závazky ţadatele mohou být kryty z oběţných aktiv a díky tomu by se ţadatel neměl dostat do ekonomických problémů. Tabulka č. 11 – Rozvaha obce v Kč ROZVAHA AKTIVA STÁLÁ AKTIVA Dlouhodobý nehmotný majetek software

PASIVA VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ Majetkové a zvláštní fondy 56 473,00 fond dlouhodobého majetku 63 550 422,64

33

ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek pozemky stavby samostatné movité věci a soubory movitých věcí drobný dlouhodobý hmotný majetek nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek ostatní dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA materiál na skladě poskytnuté provozní zálohy finanční majetek ceniny základní běţný účet CELKEM

311 268,00 367 741,00 Výsledek hospodaření převod zúčtování příjmů a výdajů z minulých let 7 004 241,00 saldo výdajů a nákladů 47 530 701,94 saldo příjmů a výnosů 1 277 026,00

63 550 422,64 4 585 165,13 -23 191,00 -127 508,00 4 434 466,13

1 982 400,80 CIZÍ ZDROJE 5 357 311,90 Krátkodobé závazky 63 151 681,64 dodavatelé zaměstnanci závazky ze soc. zabezpečení 31 000,00 a zdrav. pojištění 31 000,00 ostatní přímé daně 5 310,00 CELKEM 94 380,00 99 690,00

60 072,00 114 954,00 59 648,00 15 855,00 250 529,00 68 235 417,77

140,00 4 585 165,13 4 585 305,13 68 235 417,77

Pramen: účetnictví obce, upraveno autorkou

Tabulka č. 12 – Zkrácené cash flow obce v Kč Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období 2 858 736 Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Čistý peněžní tok z prov.činnosti před zdaněním, změnami prac. Kapitálu a mim.položkami 0 Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv -6 224 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv -171 009 Změna stavu zásob -1 479 Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami -178 712 Čistý peněžní tok z provozní činnosti -178 712 Peněžní toky z investiční činnosti Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv -2 397 569 Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti -2 397 569 Peněžní toky z finančních činností Dopady změn vlastního kapitálu na peněţní prostředky a ekvivalenty 2 397 569 Přímé platby na vrub fondů 2 397 569 Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně 0 Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti 2 397 569 Čisté zvýšení resp. snížení peněžních prostředků -178 711 Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období 2 680 025

Pramen: autorka

Tabulka č. 13 – Výkaz zisku a ztrát obce v Kč Výkaz zisku a ztráty za rok 2009 organizačních sloţek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací v Kč účet název položky hospodářská činnost 501 Spotřeba materiálu 197 771,00 Kč 502 Spotřeba energie 344 365,34 Kč 511 Opravy a udrţování 1 749 452,00 Kč 512 Cestovné 2 404,00 Kč 513 Náklady na reprezentaci 19 938,50 Kč 518 Ostatní sluţby 1 089 329,15 Kč 521 Mzdové náklady 2 033 321,00 Kč 524 Zákonné sociální pojištění 595 655,00 Kč 531 Daň silniční 15 378,00 Kč 538 Ostatní daně a poplatky 129 120,00 Kč 546 Dary 42 282,00 Kč

34

549 559 602 644 649 651 691

Jiné ostatní náklady Tvorba zákonných opravných poloţek NÁKLADY CELKEM Trţby z prodeje sluţeb Úroky Jiné ostatní výnosy Trţby z prodeje dlouhodobého nehm. a hm. majetku Příspěvky a dotace na provoz VÝNOSY CELKEM VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ (V-N)

14 896,00 Kč 22 034,61 Kč 6 255 946,60 Kč 856 307,00 Kč 58 417,87 Kč 5 184 372,92 Kč 80 000,00 Kč 1 803 431,50 Kč 7 982 529,29 Kč 1 726 582,69 Kč

Pramen: autorka

Z výkazu zisku a ztrát je zřejmé, ţe ţadatel hospodařil se ziskem zhruba 1 727 tis. Kč. Pokud by se i do budoucna udrţel v ziskovém hospodaření, nemusel by mít problém s financováním investičního projektu, pakliţe by nastaly neočekávané události jako např. zdrţení proplacení ţádosti o platbu, apod. Zároveň je z výkazu patrné, ţe by ţadatel neměl mít problémy s krytím vlastních zdrojů, které bude muset investovat do samotného projektu. Po provedení ekonomické analýzy lze zhodnotit, ţe ţadatel je v dobré finanční situaci a případná investice do rekonstrukce sportovního areálu by neměla znamenat závaţnější ekonomické riziko do budoucna. Náklady spojené s rekonstrukcí by měl zvládnout pokrýt ze svých oběţných aktiv za předpokladu, ţe budou zároveň včas proplaceny ţádosti o platbu z fondů EU.

4.6.1 Přehled financování projektu Dotace projektu Dotace z rozpočtu RR56

8 944 943,90 Kč

z toho EU

8 219 678,16 Kč

Žadatel Úvěry bank Ostatní zdroje Přímé výnosy Vlastní zdroje Celkové veřejné prostředky

725 265,70 Kč 9 670 209,60 Kč

Z přehledu financování projektu je zřejmé, ţe celkové náklady na projekt Výstavba víceúčelové nafukovací haly, které budou muset zastupitelé obce zaplatit z vlastních zdrojů, jsou zhruba 725 tis. Kč. Po porovnání s rozpočtem obce na konci roku 2009 je zřejmé, ţe této skutečnosti si jsou zastupitelé vědomi a dokázali si vytvořit dostatečnou finanční rezervu na pokrytí nákladů projektu. Dále je ale z finanční analýzy také zřejmé, ţe v případě nezískání dotace z Regionálního operačního programu by se projekt neuskutečnil z důvodu nedostatku finančních prostředků na pokrytí celkových nákladů projektu. Bod 5.5 této práce můţe být při hodnocení Regionální radou ohodnocen aţ 5,4 body z celkového počtu 100 bodů,57 které mohou být dosaţeny součtem všech hodnocených částí.

56

RR – Regionální rada Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné na WWW: . - přepočty na bodové ohodnocení upraveny autorkou 57

35

4.7 Rizikové faktory Přípravná fáze Při vyhodnocení ţádostí o dotaci v ROP nebude ţádost vybrána – v tomto případě projekt nebude uskutečněn z důvodu nedostatku finančních prostředků na realizaci tak velké investiční akce. Eliminace faktoru: kvalitní příprava projektu včetně projektové dokumentace a vypracované ţádosti o dotaci. Výběrové řízení na realizátora akce – některý z uchazečů se můţe odvolat. Eliminace faktoru: uskutečnění výběrového řízení v dostatečném předstihu a s časovou rezervou. Realizační fáze Nedodrţování termínů a prací ze strany realizátora projektu. Eliminace faktoru: důsledná a průběţná kontrola dodrţování termínů a prací dle harmonogramu a plánu podloţená kvalitně zpracovanou smlouvou se sankcemi za nedodrţení. Bod 5.6 této práce můţe být při hodnocení Regionální radou ohodnocen aţ 6 body z celkového počtu 100 bodů,58 které mohou být dosaţeny součtem všech hodnocených částí.

4.8 Podrobné závěrečné zhodnocení projektu Projekt Výstavba víceúčelové nafukovací haly řeší nedostatek moţností pro volnočasové aktivity. Vybudováním víceúčelové nafukovací haly budou řešeny potřeby obyvatel obce. Cílem projektu je: rozšíření stávajících, kapacitně nevyhovujících prostor objektu o přístavbu nafukovací haly tak, aby byly vyuţity nejen pro sportovní, ale i další volnočasové aktivity občanů a také o prostory, ve kterých bude umístěno nářadí a stroje potřebné na údrţbu areálu; pořízení nového vybavení k aktivitám souvisejícím s vyuţitím areálu a s jeho údrţbou; poloţení umělého povrchu, aby se hala dala vyuţít ke tréninkovým účelům TJ. Projekt komplexně řeší rekonstrukci, novou výstavbu, vybavení a revitalizaci pozemku. Vychází z marketingových ukazatelů a informací o vyuţití areálu a nastavuje optimální variantu investice. Je zajištěna finanční udrţitelnost projektu jak ve fázi realizační, tak následně provozní. Projekt má dopad na celý okres Opava vzhledem k účasti sportovních druţstev na okresních soutěţích a také dopad přes hranice vzhledem ke spolupráci zejména s polskými partnery. Projekt odpovídá strategii, prioritám a aktivitám uvedeným v Regionálním operačním programu. S jiţ nabízenými sluţbami areálu se zde profiluje zájem o rozšíření sluţeb ke zkvalitnění cestovního ruchu. Zároveň je v obci stále zřejmá převaţující tendence zejména letních aktivit. Projekt by měl řešit všechny tyto moţnosti a vytvořit atraktivní produkt cestovního ruchu, který přitáhne návštěvníky i z jiných regionů

58

Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné na WWW: . - přepočty na bodové ohodnocení upraveny autorkou

36

přispět k rozšíření aktivit také mimo letní sezónu nabídnout cílené programy a akce rozšířit nabídku volnočasových aktivit a jejich infrastruktury a přispět tím k multifunkčnosti atraktivity cestovního ruchu a provázanosti s dalšími sluţbami a atrakcemi Na základě těchto inovativních atrakcí, v tomto regionu zcela mimořádných, by mělo dojít k nárůstu počtu návštěvníků zejména z jiných regionů. Bod 5.7 mé práce můţe být při hodnocení Regionální radou ohodnocen aţ 22,5 bodů z celkového počtu 100 bodů,59 které mohou být dosaţeny součtem všech hodnocených částí.

59

Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné na WWW: . - přepočty na bodové ohodnocení upraveny autorkou

37

Závěr V bakalářské práci je popsána zjednodušená studie proveditelnosti. Zaměřili jsme se na body, které ve studii proveditelnosti specifikují ekonomickou stránku. Při popisování jednotlivých bodů se vycházelo z osnovy pro studii proveditelnosti, která byla stanovena Ministerstvem pro místní rozvoj. Ta je dostupná na stránkách Regionální rady a jednotlivé body byly blíţe specifikovány v teoretické části. V praktické části byla vypracována zjednodušená studie proveditelnosti, ve které jsme se zaměřili na body popsané v teoretické části. Zároveň jsme se zaměřili pouze na ekonomickou část zjednodušené studie proveditelnosti. Předmětem této zjednodušené studie je rekonstrukce sportovního areálu a pořízení víceúčelové nafukovací haly, která bude slouţit hlavně pro účely Tělovýchovné jednoty. Ta však má areál pouze v dlouhodobém pronájmu od obce a z toho důvodu se budou ve víceúčelové nafukovací hale konat i další události. Hala bude vyuţívaná místním sborem dobrovolných hasičů, ţáky základní a mateřské školy, členy tělovýchovné jednoty a členy ostatních sportovních klubů, kteří se zde budou účastnit jednotlivých sportovních akcí. Předběţný odhad poptávky je rozepsán v části, která se věnuje marketingové analýze. Zároveň s tím byly popsány marketingové aspekty projektu, mimo odhadu poptávky je blíţe specifikována analýza makroprostředí, marketingový mix, analýza substitutů a segmentace. Ke konci praktické části je popsáno cash flow v investiční a provozní fázi a ekonomická analýza ţadatele. Z výše uvedeného vyplývá, ţe ţadatele celý projekt finančně moc nezatíţí. Z celkové výše dotace 9 670 209,60 Kč bude muset ţadatel zaplatit ze svých zdrojů 725 265,70 Kč, coţ je pouze 7,5 % z výše dotace. Jak je však patrné z plánu cash flow, tak ţadatel získá finanční prostředky aţ zpětně po podání ţádosti o platbu ze strukturálních fondů. Je proto důleţité, aby si byl ţadatel této skutečnosti vědom a měl v plánovaných termínech vytvořenou dostatečnou finanční rezervu, ze které budou uhrazeny způsobilé náklady projektu. Tato částka je pak vyšší neţ cca 725 tis. Kč. Jedná se o rizikový faktor, který musí mít ţadatel vţdy na paměti. Pokud by ţadatel neměl totiţ dostatečné finanční prostředky, mohl by se dostat do platební neschopnosti. Ta by byla způsobena tím, ţe platby jsou ţadateli poskytnuty aţ po předloţení dokladu o zaplacení způsobilých výdajů. Proto je důleţité mít vytvořený kvalitní finanční plán a pravidelně jej aktualizovat. Nicméně z provedené finanční analýzy ţadatele je zřejmé, ţe ţadatel vykazuje velmi dobré finanční zdraví a financování projektu by pro něj nemělo být rizikové pokud dodrţí rozpočtovou kázeň. Cílem této práce bylo vypracovat v praktické části zjednodušenou studii proveditelnosti podle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj, která je popsána v teoretické části a ověřit hypotézu, ţe vypracovaná studie pro Sportovní areál povede k ekonomické proveditelnosti projektu a nebude ohroţeno získání dotace ze strukturálních fondů EU na daný projekt. Dle hodnotících kritérií Regionálního operačního programu Moravskoslezsko nemůţe být schválena ţádná ţádost, pokud není její součástí studie proveditelnosti. Samotná studie proveditelnosti je pak hodnocena společně se ţádostí a podílí se na celkovém maximálním bodovém ohodnocení aţ zhruba 70 %.60 V průběhu této práce byly popsány pouze vybrané body ze zkrácené studie proveditelnosti. Jejich bodové ohodnocení se pak podílí 62,5 % na hodnocení o přijetí ţádosti. Je kladen důraz na to, aby byly zpracovány všechny body podle dané osnovy. Z těchto bodů je pak patrná opodstatněnost projektu, její finanční stránka a také finanční zdraví ţadatele. Pokud by nějaký z bodů nebyl vypracován, nebo by byl vypracován nedostatečně, ţádost by při hodnocení nemusela získat dostatečný počet bodů potřebných ke

60

Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné na WWW: .

38

schválení. Pro schválení ţádosti je zapotřebí získat minimálně 60 % z celkového bodového ohodnocení. Marketingová analýza potvrdila nutnost a opodstatněnost projektu rekonstrukce Sportovního areálu. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe v obci chybí kvalitní sportovní zázemí. Coţ vyplynulo z dotazníkového šetření a SWOT analýzy, které si zadala obec, aby mohla stanovit priority jejího rozvoje. Marketingová část zjednodušené studie proveditelnosti se podílí na celkovém hodnocení ţádosti z 8 %. Celkové výdaje projektu jsou stanoveny na 9 670 209,60 Kč a ţadatel zaplatí pouze 725 265,70 Kč. Tato suma je však výsledná částka. Ţadatel v průběhu realizace projektu bude muset hradit náklady spojené s rekonstrukcí a aţ posléze získá své proinvestované finance z fondů Evropské unie. Ţadatel proto bude muset mít v pohotovosti větší finanční obnos neţ jen cca 725 tis. Analýza se podílí na celkovém hodnocení ţádosti z 13,4 %. Ekonomická analýza prokázala, ţe ţadatel je ve velmi dobrém finančním zdraví. Ukázala také, ţe ţadatel má dostatečné finanční prostředky k dispozici, aby pokryl náklady na způsobilé výdaje, neţ budou ţadateli proplaceny ţádosti o platbu. Pokud bude projekt schválen, neměly by se vyskytnout problémy s financováním a udrţitelností projektu. Jestliţe podpora pro projekt schválena nebude, projekt se neuskuteční. Finanční analýza se podílí na celkovém hodnocení ţádosti z 5,4 %. Jednotlivé analýzy v praktické části bakalářské práce se podílí na celkovém hodnocení ţádosti z 26,8 %. Jedná se jen o část zjednodušené studie proveditelnosti. Zhotovitel musí věnovat patřičnou pozornost i ostatním bodům, protoţe i ty mohou ovlivnit získání dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Ostatní body, které jsou popsány v bakalářské práci, se podílí na hodnocení ţádosti 35,7 %. Jedná se o samotný popis projektu, o popis zajištění dlouhodobého a oběţného majetku, o popsání samotných rizikových faktorů a o závěrečné zhodnocení projektu. Zřejmě nejdůleţitějším rizikovým faktorem je skutečnost, ţe pokud nebude ţádost o dotaci schválena, nebude se daný projekt vůbec uskutečňovat. Z toho důvodu by měl ţadatel dbát na to, aby byla studie proveditelnosti kvalitně zpracována. V neposlední řadě musí být správně vyplněná samotná ţádost o dotaci. I ta musí splňovat všechny náleţitosti. Bez průvodní ţádosti by totiţ studie proveditelnosti byla k ničemu. Protoţe se zjednodušená studie proveditelnosti podílí tak velkou částí na celkovém hodnocení ţádosti o dotaci, můţe její nekvalitní zpracování ovlivnit získání této dotace. Tímto povaţuji hypotézu, ţe vypracovaná studie pro Sportovní areál povede k ekonomické proveditelnosti projektu a nebude ohroţeno získání dotace ze strukturálních fondů EU na daný projekt, za ověřenou. Bez vypracované studie proveditelnosti pro rekonstrukci Sportovního areálu by byla ţádost o dotaci z fondů EU zamítnuta. Stejně tak by mohla být ţádost zamítnuta, pakliţe by se ukázalo, ţe studie proveditelnosti byla vypracovaná nekvalitně a ţádost by kvůli tomu nemusela dosáhnout dostatečný počet bodů pro schválení. Studie proveditelnosti je proto nezbytná k tomu, aby byl projekt ekonomicky realizovatelný, protoţe bez dotace z EU se daný projekt vůbec neuskuteční.

39

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy [1]

DOLEŢAL, Jan – MÁCHAL, Pavel – LACKO, Bronislav a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2009, 507 s. ISBN 978-80247-2848-3. [2] FORET, Miroslav – DOLEŢALOVÁ, Klára – DOLEŢAL, Michael – ŠKAPA, Radoslav. Marketing. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 166 s. ISBN 80-210-3500-5. [3] FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Dotisk 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 2001. 214 s. ISBN 80-7169-812-1 [4] KALOUDA, František. Základy firemních financí. Recenzoval Doc. Ing. Jan Solař, CSc., 1. vyd. Brno: MU Brno, 2006. 171 s. ISBN 80-210-4106-4 [5] KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha, Nakladatelství C. H. Beck 2007. xl. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. [6] KOTLER, Philip – AMRSTRONG, Gary – SAUNDERS, John – WONG, Veronica. Principles of Marketing. 2. European edition, Prentice Hall Europe, 1999, s. 1032. ISBN 0-13-2622454-8. [7] KOTLER, Philip – KELLER, Kevin Lane. Marketing Management. 12. vyd., Praha: Grada Publishing, 2007. 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5. [8] LANČA, Jiří – SEDLÁČEK, Jaroslav. Manažerské účetnictví. 1. vydání. Vydala MU v Brně. Brno 2005. 184 s. ISBN 80-210-3643-5. [9] NOVOTNÝ, Jiří – SUCHÁNEK, Petr. Nauka o podniku II. 1. vyd., Brno: MU ESF Brno, 2007. 171 s. ISBN 978-80-210-4496-8. [10] SYNEK, Miroslav. Manažerská ekonomika. 4. vyd., Praha: Grada Publishing, 2007. s. 78. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. [11] SYNEK, Miroslav a kol.: Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, , 2002. s. 240 – 242. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. [12] VEBER, Jaromír a kol. Management – Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. vyd., Praha: Management Press, 2009, s. 733. ISBN 978-807261-200-0. Internet [13] SIEBER, Patrik: Studie proveditelnosti (Feasibility Study) - metodická příručka, Verze 1.4 [online]. c2009 [cit. 2010-2-11]. Dostupné na WWW: Internet. [14] Prováděcí dokument ROP Moravskoslezko Verze 1.16. [online], c2009 [cit. 2010-811]. Dostupné na WWW: < www.strukturalni-fondy.cz/.../Provadeci-dokument-ROPNUTS-II-Moravskoslezsko > [15] Nafukovací haly Mibo. [online], c2009 [cit. 2010-8-11]. Dostupné na WWW: [16] Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-19]. Dostupné na WWW: . [17] Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-20]. Dostupné na WWW: .

40

[18] Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-22]. Dostupné na WWW: . [19] Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-25]. Dostupné na WWW: . [20] Stránky Českého statistického úřadu [online]. c2010 [cit. 2010-01-30]. Dostupné na WWW: . [21] Stránky Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-02-10]. Dostupné na WWW: . [22] Stránky Partnerství Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-02-20]. Dostupné na WWW: . [23] Stránky Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-02-25]. Dostupné na WWW: . [24] Stránky Strukturální fondy [online]. c2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné na WWW: . [25] Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné na WWW: . [26] Stránky Regionální rady Moravskoslezského kraje [online]. c2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné na WWW:

41

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Bod zvratu v grafickém vyjádření .......................................................................... 15

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 – Zacílení víceúčelové haly ....................................................................................... 20 Obr. č. 2 – Projektové znázornění haly..................................................................................... 21

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 3 – Etapy investiční fáze projektu........................................................................... 23 Tabulka č. 4 – Rozpočet projektu ............................................................................................. 29 Tabulka č. 5 – Plán ţádostí o platbu ......................................................................................... 30 Tabulka č. 6 – Plán průběhu výdajů v investiční fázi v Kč ...................................................... 30 Tabulka č. 7 – Plán průběhu výdajů v provozní fázi v Kč ....................................................... 31 Tabulka č. 8 – Cash flow v investiční fázi v Kč ....................................................................... 31 Tabulka č. 9 – Cash flow celého projektu v Kč ........................................................................ 32 Tabulka č. 10 – Finanční zdraví ţadatele ................................................................................. 32 Tabulka č. 11 – Rozvaha obce v Kč ......................................................................................... 33 Tabulka č. 12 – Zkrácené cash flow obce v Kč ........................................................................ 34 Tabulka č. 13 – Výkaz zisku a ztrát obce v Kč ........................................................................ 34

SEZNAM ZKRATEK angl. CBA DN DPH DSP EU FS HSP HV IRR NPV PR ROP RR TJ ZŠ

anglicky angl. Cost benefit analysis = analýza nákladů a přínosů doba návratnosti daň z přidané hodnoty další stavební práce Evropská unie angl. Feasibility Study = studie proveditelnosti hlavní stavební práce hospodářský výsledek angl. Internal Rate on Return = vnitřní výnosové procento angl. Net present value = čistá současná hodnota Public relations Regionální operační program regionální rada tělovýchovná jednota základní škola 42

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – vzor dotazníku

43

Příloha č. 1 – vzor dotazníku Uveďte prosím počet osob, které se na vyplňování tohoto dotazníku podílely: 1. Co je pro Váš život v obci a jejím okolí nejcennější (označte maximálně 3 odpovědi)? hezké prostředí obce

kontakty s obyvateli obce

dostupné nebo příjemné bydlení

dobré nákupní možnosti

možnost podnikání

možnost vzdělávání

kulturní vyžití

sportovní vyžití

dopravní dostupnost

bezpečnost v obci

možnost rekreace v okolí obce

zdravotní a sociální péče

jiné, prosím uveďte: ……………………………………………………………………………… 2. Jaký by podle Vás měla mít obec v budoucnu charakter (označte maximálně 3 odpovědi)? klidná obec s potřebou setkávání se s ostatními obyvateli kulturně – společenská obec

obec sportu

zelená obec

bezpečná obec

obec s rozvinutou sociální a zdravotní sítí

obec zaměřená na cestovní ruch

jiný, prosím uveďte: ……………………………………………………………………………… 3. Uveďte prosím, které prvky obecní infrastruktury a občanské vybavenosti (např. komunikace, parkovací plochy, obchody, restaurace, sociální a zdravotnická zařízení, nakládání s odpady, kanalizace, rozvody tepla, plynu a elektřiny, zeleň atd.) podle Vás v obci chybí nebo jsou v nevyhovujícím stavu (prosíme uveďte konkrétní budovy či lokality)? …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………… 4. Které místní komunikace by měly být v nejbližší době prioritně řešeny (prosíme uveďte konkrétní komunikace nebo lokality)? …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………… 5. Jak by podle Vás měla obec podporovat podnikání? vytvářením prostor a lokalit pro podnikání zapojování podnikatelů do aktivit obce poradenskou a informační činností pro podnikatele a zájemce o podnikání jiné, prosím uveďte: ………………………………………………………………………………

6. Uveďte prosím, která kulturní zařízení nebo možnosti kulturního a společenského vyžití podle Vás v obci chybí (prosíme uveďte konkrétně)? …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………… 7. Uveďte prosím, která sportovní zařízení nebo možnosti sportovního vyžití podle Vás v obci chybí (prosíme uveďte konkrétně)? …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………… 8. Co podle Vás nejvíce zhoršuje kvalitu životního prostředí v obci a jejím okolí (označte maximálně 3 odpovědi)? neshledávám problémy s kvalitou životního prostředí v obci a jejím okolí lokální topeniště (spalování nevhodných paliv, emise škodlivých látek) černé skládky automobilová doprava hluk v okolí nedostatek kontejnerů na tříděný odpad nedostatečný a nepravidelný svoz odpadků neukázněnost občanů a nedostatečná ekologická osvěta jiné, prosím uveďte: ……………………………………………………………………………… 9. Cítíte se v obci bezpečně? Vyberte prosím z níže uvedených možností, co podle Vás ohrožuje bezpečnost v obci: v obci se cítím bezpečně výskyt problémových osob (nevhodné chování, vandalismus atd.) kriminalita páchaná v obci (krádeže majetku, násilná činnost atd.) nedostatečná činnost policie chybějící nebo nedostatečné pouliční osvětlení nedodržování povolené rychlosti automobilů v obci jiný, prosím uveďte: ………………………