Studie proveditelnosti. projektu. Projekt Konsolidace IT ORP Lanškroun

Studie proveditelnosti projektu „Projekt Konsolidace IT ORP Lanškroun“

13. 06. 2014

Studie proveditelnosti projektu Konsolidace IT ORP Lanškroun

2 / 101

OBSAH 1

Úvodní informace ........................................................................................................... 6 1.1

Základní informace k projektu ........................................................................................... 6

1.2

Účel zpracování Studie proveditelnosti ............................................................................... 6

1.3

Zpracovatel Studie proveditelnosti ..................................................................................... 7

1.4

Předkladatel a investor projektu, kontaktní osoby............................................................... 8

1.5

Cílové skupiny .................................................................................................................. 9

2

Rekapitulace výsledků studie ...................................................................................... 10

3

Současný stav a historie projektu ................................................................................ 11

4

5

3.1

Strategie a cíle projektu...................................................................................................11

3.2

Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu ......................................................15

3.3

Charakteristika projektu...................................................................................................16

3.4

Varianty řešení ................................................................................................................17

3.5

Návaznost na další projekty .............................................................................................18

Lokalita a okolí ............................................................................................................. 24 4.1

Umístění projektu ............................................................................................................25

4.2

Vliv projektu na životní prostředí ......................................................................................26

4.3

Stav technické infrastruktury ...........................................................................................26

Technické řešení .......................................................................................................... 31 5.1

Konceptuální řešení KIT ORP Lanškroun ...........................................................................31

5.2

Variantní návrhy technického řešení .................................................................................42

5.3

Porovnání variant technologických řešení ..........................................................................44

5.4

Výhody a nevýhody jednotlivých řešení ............................................................................46

5.5

Analýza technických a bezpečnostních rizik .......................................................................47

5.6 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace ............................................................................................................................50

6

7

5.7

Provozní zajištění elektronizace agend a procesů a dalšího ICT vybavení ............................54

5.8

Provozní zajištění projektu KIT ORP Lanškroun a dalšího ICT vybavení ...............................54

Organizace a režijní náklady ........................................................................................ 55 6.1

Organizační model investiční fáze .....................................................................................55

6.2

Provozní model ...............................................................................................................55

6.3

Role všech organizací v projektu ......................................................................................55

6.4

Seznam obcí a organizací zapojených do projektu .............................................................57

Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci ......................................................................... 58 7.1

Organizační struktura projektu .........................................................................................58

7.2

Role v projektu ...............................................................................................................60


3 / 101

8

Realizace projektu, časový plán ................................................................................... 64 8.1

Souhrnný přehled charakteristik projektu ..........................................................................64

8.2

Etapy a fáze projektu ......................................................................................................64

8.3

Souhrnné náklady projektu a zdroje financování ...............................................................67

8.4

Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu ..................................69

9

Monitorovací indikátor ................................................................................................. 70 9.1

Stanovení cílové hodnoty monitorovacího indikátoru, způsob jejího naplnění .......................70

9.2

Stanovení a popis agend .................................................................................................70

10

Finanční analýza projektu, finanční plán (ve variantách) ........................................ 74

10.1

Finanční analýza ..........................................................................................................74

10.2

Finanční plán provozní etapy ........................................................................................75

11

Ekonomická analýza projektu ................................................................................... 81

11.1

Popis metodiky analýzy ................................................................................................81

11.2

Základní charakteristika variant ....................................................................................81

11.3

Vymezení cílových beneficientů.....................................................................................81

11.4

Shrnutí přínosů ............................................................................................................83

11.5

Metodika převodu přínosů na hotovostní toky ................................................................83

11.6

Strukturované porovnání nákladů a přínosů v čase ........................................................84

11.7

Stanovení diskontní sazby ............................................................................................84

11.8

Výpočet kriteriálních ukazatelů .....................................................................................84

11.9

Citlivostní analýza ........................................................................................................86

11.10

Závěr Cost - benefit analýzy a doporučení z ní plynoucí ..................................................89

12

Analýza rizik .............................................................................................................. 90

13

Udržitelnost projektu ................................................................................................ 96

13.1

Institucionální rovina ....................................................................................................96

13.2

Finanční rovina ............................................................................................................96

13.3

Provozní rovina ............................................................................................................97

14

Závěr ......................................................................................................................... 98

15

Seznam zkratek ........................................................................................................ 99

16

Přílohy ..................................................................................................................... 101


4 / 101

TABULKA PRO HODNOTITELE Pro snadné nalezení výběrových kritérií uvádíme jejich seznam společně s odkazem na příslušnou část Studie, kde lze tato kritéria nalézt.

HODNOCENÝ PARAMETR

Kapitola ve Studii proveditelnosti

Zdůvodnění projektu Zdůvodnění projektového záměru

5.1 – Konceptuální řešení KIT ORP Lanškroun 4.3 – Stav technické infrastruktury

Projektový tým

7 – Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci

Kvalita projektu Vazba na tematickou strategii (SA) Volba klíčových aktivit Provázanost projektu s OP LZZ Ekonomický dopad

3.5.3 – Strategie Smart Administration 3.3 – Charakteristika projektu 3.1.2 – Provázanost projektu s OP LZZ 11 – Ekonomická analýza projektu

Technické parametry řešení Vazba projektu na centrální řešení / jednotná regionální podoba řešení

5 – Technické řešení 3.5 – Návaznost na další projekty

Řešení realizace projektu Kvantifikace cílových hodnot

9 – Monitorovací indikátor

Finanční náročnost projektu

10 – Finanční analýza projektu, finanční plán (ve variantách)

Identifikace rizik a návrhy opatření na jejich zmírnění, eliminaci či řešení

12 – Analýza rizik

Udržitelnost projektu

13 – Udržitelnost projektu

Horizontální kritéria Rovné příležitosti

4.2 – Vliv projektu na životní prostředí

Udržitelný rozvoj

13 – Udržitelnost projektu


5 / 101

1 ÚVODNÍ INFORMACE 1.1 Základní informace k projektu Název:

Projekt Konsolidace IT ORP Lanškroun

Zkratka:

KIT ORP Lanškroun

Popis:

Projekt Konsolidace IT ORP Lanškroun navazuje na projekt regionálních center, tzv. eGON center, která mají složku technologickou, vzdělávací a administrativní. Takto pojatá centra se stala výrazným nositelem a šiřitelem znalostí konceptu eGovernment v regionech. Realizací eGON center a v rámci nich vytvořených Technologických center ORP byl vytvořen kvalitní základ pro rozvoj služeb elektronizace výkonu veřejné správy podle místních a regionálních podmínek v technologické oblasti i v oblasti provozního a personálního zajištění jeho rozvoje. V rámci projektu Konsolidace IT ORP Lanškroun budou realizovány 4 aktivity komplexně pokrývající výzvu IOP č. 22: 

Konsolidace HW a SW úřadu včetně virtualizace aplikací, desktopů, serverů, infrastruktury – pořízení a zvýšení efektivity HW / SW MěÚ Lanškroun přímo sloužícího k naplňování postupné elektronizace výkonu veřejné správy



Rozvoj služeb TC ORP a návaznost na TCK – pořízení HW / SW pro rozšíření služeb úspěšně vybudovaného TC ORP Lanškroun



Zvýšení bezpečnosti a bezpečnostní infrastruktura TC ORP Lanškroun – pořízení bezpečnostních prvků pro zajištění služeb TC ORP a infrastruktury MěÚ Lanškroun



Elektronizace procesů, digitalizace dat a propojení lokálních AIS s registry veřejné správy – elektronizace vybraných agend a procesů MěÚ Lanškroun

Garant projektu:

Město Lanškroun

Lokalita:

Správní obvod ORP Lanškroun

Doba realizace:

03/2014 - 11/2015

Doba udržitelnosti:

60 měsíců

Rozpočet projektu:

5 217 006 Kč (včetně DPH)

1.2 Účel zpracování Studie proveditelnosti Tato Studie proveditelnosti byla zpracována pro projekt Konsolidace IT ORP Lanškroun (dále také jen „KIT ORP Lanškroun“). Projekt KIT ORP Lanškroun je předkládán do Integrovaného operačního programu (IOP), do prioritní osy 2, oblast podpory 2.1 - Zavádění ICT v územní veřejné správě, a to zejména formou konsolidace stávajících HW a SW prostředků úřadu sloužících k elektronizaci výkonu veřejné správy, rozvojem služeb TC ORP Lanškroun včetně zvýšení bezpečnosti TC ORP Lanškroun a elektronizace služeb veřejné správy (elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy).


6 / 101

Studie proveditelnosti projektu KIT ORP Lanškroun byla vypracována na základě informací a podkladů získaných od města Lanškroun, s využitím součinnosti jejích zaměstnanců a know-how společnosti Equica, a.s. dle závazné osnovy a metodiky stanovené ŘO IOP. Tato studie, případně její části, mohou být proto použity pouze v přímé souvislosti a v kontextu se žádostí žadatele o finanční podporu / dotaci ze Strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu. Studie byla zpracována k 13. 6. 2014. Studie proveditelnosti je zpracovávaná za účelem: 

specifikace záměru konsolidace HW a SW MěÚ Lanškroun z hlediska stávajícího stavu řešené problematiky i jejího budoucího vývoje;



specifikace záměru rozvoje služeb vybudovaného TC ORP Lanškroun včetně zvýšení bezpečnosti vybudovaného TC ORP Lanškroun z hlediska stávajícího stavu řešené problematiky i jejího budoucího vývoje;



specifikace záměru vybraných agend a procesů MěÚ Lanškroun z hlediska stávajícího stavu řešené problematiky i jejího budoucího vývoje;



prokázání, že pro samotný projekt byla vybrána nejlepší a ekonomicky nejvýhodnější varianta;



prokázání správnosti a reálnosti plánovaného rozpočtu;



prokázání opodstatněnosti jednotlivých způsobilých výdajů co do druhu a velikosti;



prokázání udržitelnosti projektu a schopnosti jeho financování ze strany žadatele po ukončení finanční podpory ze Strukturálních fondů Evropské unie.

1.3 Zpracovatel Studie proveditelnosti Studii proveditelnosti projektu KIT ORP Lanškroun zpracovali za průběžných konzultací se zástupci zadavatele pracovníci společnosti Equica, a.s. Organizace

Kontaktní osoba

Lanškroun

Petr Celý

Nám. J. M. Marků 12, Lanškroun – Vnitřní Město

Správce ICT

563 16 Lanškroun

tel: +420 465 385 277

www.lanskroun.eu

E-mail: [email protected]

Lanškroun

Ing. Petra Brejšová


Vedoucí kanceláře starosty a tajemníka

563 16 Lanškroun

tel: +420 465 385 269

www.lanskroun.eu


Lanškroun

Ing. Lenka Kukulová


Kancelář starosty a tajemníka

563 16 Lanškroun

tel: +420 465 385 210

www.lanskroun.eu


Equica, a.s.

Bc. Vladimír Matějíček

Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9

Konzultant

IČ: 26490951

Tel.: +420 281 093 513

www.equica.cz



7 / 101

Organizace

Kontaktní osoba

Equica, a.s.

Ing. Lukáš Jakubec


Konzultant

IČ: 26490951

Tel.: +420 281 093 513

www.equica.cz


Equica, a.s.

Ing. Martina Boháčová


Konzultant

IČ: 26490951

Tel.: +420 281 093 513

www.equica.cz


Equica, a.s.

Ing. Martina Jalovecká


Konzultant

IČ: 26490951

Tel.: +420 281 093 513

www.equica.cz

E-mail: [email protected] Tabulka č. 1: Zpracovatel Studie proveditelnosti

1.4 Předkladatel a investor projektu, kontaktní osoby Předkladatelem, resp. žadatelem a investorem projektu je město Lanškroun. Položka

Údaj

Název

Město Lanškroun

Adresa

Nám. J. M. Marků 12 Lanškroun – Vnitřní Město 563 16 Lanškroun

IČ

002 79 102

DIČ

CZ 002 79 102

Telefon

+420 465 385 220

Fax

+420 465 385 244

E-mail

[email protected]

ID datové schránky

27tbq25

WWW

www.lanskroun.eu Tabulka č. 2: Předkladatel projektu

Ředitel projektu:

Ing. Jan Šebrle, tajemník MěÚ Lanškroun Tel: +420 385 224 E-mail: [email protected]


8 / 101

1.5 Cílové skupiny Mezi cílové skupiny patří: 

město Lanškroun jakožto investor, garant realizace a provozovatel výstupů projektu, zároveň jako konzument služeb a výstupů projektu včetně služeb TC;



zřizované organizace města Lanškroun jakožto konzumenti služeb poskytovaných TC;



obce ve správním obvodu ORP Lanškroun jakožto konzumenti služeb poskytovaných TC;



primárně občané prostřednictvím elektronizace vybraných agend a formulářových řešení a návazné elektronizace agend a interních procesů MěÚ Lanškroun;



sekundárně občané prostřednictvím nových (regionálních) služeb elektronizace výkonu veřejné správy včetně služeb TC.


9 / 101

2 REKAPITULACE VÝSLEDKŮ STUDIE Rozsah a obsah Studie proveditelnosti projektu KIT ORP Lanškroun je dán doporučenou osnovou, která je součástí Příručky žadatele a příjemce o finanční podporu v rámci Výzvy č. 22 Integrovaného operačního programu pro prioritní osu 2, oblast intervence 2.1, Zavádění ICT v územní veřejné správě. Projekt KIT ORP Lanškroun je podporovanou aktivitou, navazující na strategické aktivity a dokumenty státu v oblasti eGovernment a Integrovaného operačního programu. Garant a partneři projektu jednoznačně projevili vůli a potřebnost jeho realizace. Projekt je součástí ucelené koncepce budování eGovernment v České republice a úzce souvisí s dalšími aktivitami, jako jsou mj. projekty Technologických center ORP (TC ORP) – zde primárně TC ORP Lanškroun, Technologických center krajů (TC-K), Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) zajišťující propojení TC-ORP a TC-K s CMS nebo Základní registry veřejné správy. Mezi hlavní cíle projektu patří: 

konsolidace HW a SW úřadu včetně virtualizace aplikací, desktopů, serverů a infrastruktury;



rozvoj služeb TC ORP směrem k vnitřním uživatelům (MěÚ) i externím subjektům (obce a organizace zřizované MěÚ Lanškroun ve správním obvodu ORP);



zvýšení bezpečnosti a kvalitativní zlepšení bezpečnostní infrastruktury úřadu i TC ORP;



elektronizace vybraných formulářů pro zjednodušení přístupu občanů ke službám MěÚ;



elektronizace vybraných vnitřních procesů a agend MěÚ Lanškroun.

Pro úspěch projektu KIT ORP Lanškroun je potřeba eliminovat potencionální hrozby, mezi které patří zejména nezajištění dostatečné infrastruktury vč. SW a IS vybavení žadatele. Velký důraz je také nutné soustředit na výběrové řízení na budoucího dodavatele (integrátora řešení projektu). Pro úspěšnou realizaci projektu KIT ORP Lanškroun je nutné zajistit především dodávku potřebného HW a SW a souvisejících služeb. V rámci provedeného průzkumu trhu byla zpracovatelem Studie proveditelnosti ověřena existence komplexních nástrojů pro řešení všech výše uvedených oblastí. Hlavní rizika projektu proto tkví ve výběru vhodného dodavatele a v zajištění smluvních podmínek následného provozu. Harmonogram projektu je s ohledem na udržitelnost projektu a aktuální stav existující infrastruktury žadatele navržen pro investiční fázi v termínu 03/2014 – 11/2015 a pro provozní fázi minimálně v období 12/2015 – 11/2020. S ohledem na finanční náročnost projektu je předpokladem jeho realizace získání finančního příspěvku ze Strukturálních fondů Evropské unie – z Integrovaného operačního programu (oblast intervence 2.1 - Zavádění ICT v územní veřejné správě), kdy výše podpory je 85 % pro investiční část. Provozní náklady budou hrazeny v plné výši garantem projektu, tj. městem Lanškrounem po celou dobu udržitelnosti projektu. Celkové náklady na projekt KIT ORP Lanškroun činí 6 903 867,- Kč včetně DPH. Náklady se skládají z investiční částky ve výši 5 217 006,- Kč a předpokládaných celkových provozních nákladů ve výši 1 686 861,- Kč pro celou dobu udržitelnosti. Předpokládaná dotace ze Strukturálních fondů Evropské unie (z Integrovaného operačního programu) na investiční část projektu je 4 434 454,- Kč včetně DPH, finanční účast města Lanškroun činí v přípravné a investiční fázi 782 552,- Kč včetně DPH a v provozní fázi po 5letou dobu udržitelnosti projektu 337 372,- Kč / 1 rok včetně DPH. Projekt nemá vliv na životní prostředí ani na rovné příležitosti. Provedená finanční a ekonomická analýza projektu KIT ORP Lanškroun prokázala v uvedeném ekonomickém okruhu hodnocení jeho plnou opodstatněnost a logiku. Z ekonomické analýzy nevyplývají žádná omezení pro realizaci projektu.


10 / 101

3 SOUČASNÝ STAV A HISTORIE PROJEKTU Rozvoj informatiky v kontextu správního obvodu ORP Lanškroun je nutno chápat jako nezbytnou součást strategického rozvoje celého regionu. V době globalizace, zvýšeného tlaku na efektivní výkon veřejné správy a v neposlední době vzrůstající úloze regionů je informatika nepostradatelným nástrojem úspěšného fungování nejen správního obvodu ORP, ale také Pardubického kraje jako významného evropského regionu. To, že informační a komunikační technologie (ICT) hrají zásadní význam při budování efektivní veřejné správy a rozvoje správního obvodu, je zřejmé i z usnesení rady města (č. 138/2014 ze dne 17. 03. 2014), kterým Rada města Lanškroun schválila vypracování studie proveditelnosti a žádosti projektu Konsolidace IT a nové služby obcí, čímž vyjádřila jednoznačný zájem o rozvojové aktivity navazující na projekt TC ORP Lanškroun, vedoucí k vyšší míře elektronizace výkonu veřejné správy v regionu ORP Lanškroun jakož i prohloubení míry elektronizace agend a procesů MěÚ Lanškroun včetně návazných služeb pro ZZO. Součástí vytvářeného konceptu eGovernment služeb správního obvodu je také zpracovaná „Informační koncepce města Lanškroun“ (podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy). Mezi definované cíle, které mají vliv na vytváření celkového rámce konceptu eGovernment služeb, patří např.: 

zvýšení produktivity úřadu maximální podporou výkonu veřejné a státní správy ze strany ICT;



zkvalitnění služeb občanům;



zkvalitnění služeb pro obce regionu a ZZO;



zefektivnění vzájemné komunikace mezi úřadem a dalšími subjekty státní správy.

Celkový koncept projektu je vytvářen v souladu s požadavky legislativy, zejména: 

zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ISVS), ve znění pozdějších předpisů;



zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů;



zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů;



zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů;



zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů;



zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů;



zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů;



zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů;



zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

3.1 Strategie a cíle projektu Projekt KIT ORP Lanškroun přímo navazuje na projekty technologických center ORP a technologických center krajů. Vrcholovou strategií projektu je úplná elektronizace vybraných agend a procesů, digitalizace dat, konsolidace HW a SW úřadu a posílení a zabezpečení infrastruktury TC ORP a úřadu včetně rozšíření služeb TC ORP pro obce a organizace ve správním obvodu s cílem kvalitativního zlepšení a zvýšení míry elektronizace a vnitřní integrace prostředí MěÚ Lanškroun vedoucího k vyšší míře efektivity využívání zdrojů a prostředků ICT ve vazbě na vlastní výkon státní a veřejné správy ve správním obvodu ORP Lanškroun.


11 / 101

Cílem KIT ORP Lanškroun je: 

vybudování nové a posílení stávající infrastruktury pro provoz informačních systémů veřejné správy, agendových systémů, systémů pro zajištění nebo poskytování služeb MěÚ a dalších aplikací provozovaných pro potřeby samosprávy měst a obcí včetně datového úložiště;



zvýšení míry zabezpečení infrastruktury TC ORP Lanškroun vč. posílení zabezpečení zálohovacích a archivačních funkcí TC ORP;



elektronizace vybraných vnitřních procesů a agend MěÚ Lanškroun;



optimalizace a zvýšení výkonu HW vybavení úřadu;



zvýšení efektivity správy a provozu IT MěÚ Lanškroun prostřednictvím virtualizace aplikací;



doplnění a rozšíření míry úplnosti digitalizace dokumentů úřadu.

Strategický rámec projektu KIT ORP Lanškroun vychází ze stanovené strategie efektivní veřejné správy dané dokumentem „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období 2007 - 2015“, dále navazuje na realizaci základních registrů veřejné správy a na realizované typové projekty samospráv (na úrovni technologických center krajů a technologických center ORP). Vizí tohoto projektu je posílení a zabezpečení již vybudované technologické architektury a infrastruktury pro poskytování služeb v oblasti eGovernmentu ve správním obvodu Lanškroun (TC ORP Lanškroun) doprovázené zvýšením míry elektronizace vnitřních procesů a agend úřadu s cílem zvýšit efektivitu práce úřadu s přímými i nepřímými dopady na občany města i správního obvodu Lanškroun. Mezi klíčové zákazníky, kteří budou služby využívat, patří: 

stát (prostřednictvím distribuovaných řešení, jako jsou např. základní registry),



kraj (jako dodavatel rozšiřujících služeb eGovernment),



obec s rozšířenou působností Lanškroun,



zřizované a zakládané organizace ORP (oblast podpory procesů organizace a komunikace se svým zřizovatelem / zakladatelem),



obce ve správním obvodu (jako příjemci služeb a poskytovatelé informací),



zakládané a zřizované organizace obcí (jako příjemce služeb a poskytovatelé informací),



občané čerpající služby typu životní situace prostřednictvím různých typů kanálů,



další veřejnosprávní organizace v regionu,



ekonomické subjekty v regionu.

Koncept eGovernment služeb ve správním obvodu ORP Lanškroun je vytvářen formou partnerství za účasti obcí ve správním obvodu a zřizovaných organizací. 3.1.1.1 Vazba projektu na Hexagon veřejné správy Koncept eGovernment služeb ORP Lanškroun má, z pohledu hodnocení prováděného podle vrcholů HEXAGONu, dopad do všech vrcholů: 

legislativa – posílení a zabezpečení vytvořené infrastruktury bude využito pro zlepšení existující realizace řešení v oblasti spisové služby a archivace (zákon o archivnictví a spisové službě), datových schránek (zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), základních registrů (zákon o základních registrech) a informačních systémů veřejné správy (zákon o ISVS);



organizace – podpora jednotlivých činností je zajišťována na úrovni, kde se její realizace jeví jako nejvhodnější (např. kompetence, kapacity, znalost apod. – z tohoto důvodu jsou definovány různé povinné služby poskytované na různých úrovních pro různé klienty), primární podpora je poskytována na úrovni elementární organizace (ORP, obce, zřizované


12 / 101

organizace), podstatným produktem bude také zvýšení efektivity technologických prostředků organizace a úplná elektronizace vybraných agend a procesů; 

občan – dopad na občana je výrazný zejména při poskytování služeb technologického centra ORP městskému úřadu i směrem do území, zároveň lze předpokládat nezanedbatelný dopad na občana při úspěšném prohloubení míry vnitřní integrace procesů ORP a výrazné snížení rizika ztráty dat u zúčastněných obcí a zřizovaných organizací prostřednictvím zvýšení míry zabezpečení TC, díky záměru realizace formulářových řešení vybraných agend bude dopad na občana i přímý v oblasti styku občana a ORP usnadněním styku občana s veřejnou správou, díky úplné elektronizaci vybraných agend a procesů dojde také ke zrychlení a zvýšení efektivity služeb pro občany;



úředník – dopad na úředníka, příp. politika, je přímý – projekt přinese zvýšení míry konsolidace vnitřních procesů a agend a sjednocení pravidel včetně možnosti vyšší úrovně řízení zdrojů (interních, externích), ale také zvýšení míry efektivity výkonu státní správy i místní samosprávy, a to prostřednictvím HW i SW nástrojů;



technologie – zásadní je dopad způsobený posílením a zabezpečením vytvořené infrastruktury technologického centra ORP pro navazující projekty, bez které by nebylo možno koordinovat aktivity jednotlivých aplikačně nebo datově zaměřených projektů (jedná se o kvalitativní i kvantitativní zlepšení zásadního technologického rámce v celém správním obvodu ORP Lanškroun s výhledem do budoucnosti v řádu jednotek až desítek let);



finance – realizace projektů eGovernment služeb přináší obrovský synergický efekt při realizaci projektů na celostátní, krajské i místní úrovni – realizace projektu KIT ORP Lanškroun proto nepřináší užitek pouze na půdě ORP nebo ve správním obvodě, ale přeneseně působí na celou strukturu státní správy a samosprávy; zároveň díky elektronizace vybraných procesů a agend dojde i ke zvýšení efektivity jejich výkonu a je možné předpokládat i úspory provozních nákladů souvisejících s touto změnou.

ÚŘ

ED N

ÍK

OBČAN

MÍSTO

IVA AT SL I G LE

VS

CH TE

E GI LO NO

FIN A

NC

E

Obrázek č. 1: Hexagon veřejné správy

Projekt KIT ORP Lanškroun plně respektuje dokument „Technologické centra obce s rozšířenou působností (Koncept a východiska)“ a dokument „Vnitřní integrace úřadu (Typizovaný projekt)“, který vytvořil základní rámec původního projektu TC ORP. Současně tento dokument stanovil nepodkročitelný standard pro vytvoření architektury a provoz TC, který je v rámci projektu KIT ORP Lanškroun dalším způsobem kvalitativně i kvantitativně zlepšován, a to včetně bezpečnostních


13 / 101

opatření a zvýšení míry efektivity výkonu provozních i veřejnoprávních činností úřadu. Projekt dále nepřímo navazuje na cíle stanovené v dokumentech na úrovni EU – Digitální agenda pro Evropu, který je klíčovým koncepčním dokumentem jedné z iniciativ strategie Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní, udržitelný a začleňující růst a zároveň vychází z předpokladů a cílů Akčního plánu eGovernmentu na období 2010-2015. Na národní úrovni pak připravuje prostředí (technologické, procesní) pro aplikaci a návaznost projektů a cílů definovaných v Digitální strategii krajů (Strategie rozvoje informačních a komunikačních technologií regionů ČR v letech 2013 – 2020) i Strategickém rámci rozvoje eGovernmentu 2014+. Mimo evropskou, národní a regionální úroveň projekt také reflektuje Strategický plán rozvoje města Lanškroun a jeho záměr Zlepšení kvality a dostupnosti služeb úřadů, cíl Modernizace služeb a zázemí úřadu města. Projekt jako takový nabízí neopakovatelnou příležitost zvýšit úroveň technologické základny (technologického) centra eGovernment služeb určených nejen pro vlastní úřad žadatele, ale především pro distribuované služby určené obcím ve správním obvodě a zřizovaných organizací. Tomu odpovídá i původně zvolený koncept nezávislého technologického centra, který je tímto projektem rozšiřován (technologicky a bezpečnostně posílen) a navazuje na něj prohloubení míry vnitřní kultivace a elektronizace procesů, agend a služeb v rámci MěÚ Lanškroun.

3.1.2 Provázanost projektu s OP LZZ Projekt KIT ORP přímo navazuje na projekt „eGON centrum Lanškroun“ (reg. č. CZ.1.04/4.1.00/40.00045), který byl ukončen k 31. 07. 2013 (celkové náklady projektu 2 112 200 Kč). Projekt eGON centra Lanškroun byl individuálním projektem systémového charakteru. Jeho realizace přispívala k naplňování vládou ČR navržené strategie "Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby", schválené Usnesením vlády č. 757/2007. Projekt byl realizován společně městem Lanškroun a městem Česká Třebová. Cílem projektu bylo zajistit, aby osoby, které zajišťují fungování prvků eGovernmentu nebo jejich znalost ke své práci potřebují, dokázaly tyto prvky (např. CzechPOINT, datová schránka apod.) ovládat. Projekt sestával ze dvou navzájem neoddělitelných částí - pořízení didaktické techniky mobilní učebny a realizace vzdělávacích aktivit. V rámci projektu bylo využíváno kurzů eGovernment dovedností pro eGON centra připravených Institutem pro místní správu Praha i interních lektorů. Cílovou skupinou projektu byli úředníci, zaměstnanci, členové zastupitelstev měst Lanškrouna a České Třebové a zaměstnanci jimi zřizovaných organizací. Město dále realizuje projekt „Zvýšení kvality řízení na MěÚ Lanškroun“ (reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080), jehož ukončení je plánováno k 30. 06. 2015 (celkové náklady projektu činí 4 252 330,60 Kč). Projekt reaguje na potřebu zvyšování kvality poskytování služeb veřejné správy, o kterou MěÚ dlouhodobě usiluje a která může být zajištěna rovněž prostřednictvím zefektivnění a zkvalitnění rozvoje lidských zdrojů na MěÚ, jenž ve svých důsledcích povede ke zlepšení služeb úřadu ve vztahu k občanům. Specifickými cíli projektu je zvýšit kvalitu řízení na MěÚ Lanškroun a tím ve svém důsledku zkvalitnit služby pro občany města Lanškroun. Dále pak zavést model CAF do úřadu, zpracovat návrhy opatření pro implementaci Strategického plánu rozvoje obce a především zlepšit řízení ekonomických procesů ve městě včetně zavedení nových prvků finančního řízení do praxe úřadu. Zároveň má za cíl zavést do praxe úřadu systémová opatření vedoucí k zefektivnění řízení lidských zdrojů a poskytnout vzdělávání zaměstnancům MěÚ a zastupitelům obce v oblastech strategického, personálního a finančního řízení obce. V oblasti řízení ekonomických procesů projekt KIT ORP nejen přímo navazuje, ale bude do značné míry i provázán právě s paralelním projektem Zvýšení kvality řízení na MěÚ Lanškroun. Součástí


14 / 101

záměru projektu KIT ORP je, mimo jiné, pořízení SW zajištění dosud nedostatečně elektronizovaných oblastí ekonomických procesů - jedná se především o řešení v oblasti zveřejňování smluv a rozklikávací rozpočet. V rámci projektu Zvýšení kvality řízení na MěÚ Lanškroun budou nově nastaveny procesy ekonomického řízení obce a tyto budou přímo podporovány pořízenými SW nástroji. MěÚ tak dosáhne zásadního synergického efektu mezi „tvrdým“ projektem KIT ORP a „měkkým“ projektem Zvýšení kvality řízení na MěÚ Lanškroun.

3.2 Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu Město Lanškroun v roce 2011 realizovalo dlouhodobý záměr zřízení technologického centra obce s rozšířenou působností (ORP) Lanškroun jako klíčového projektu Smart Administration strategie města Lanškroun. Technologické centrum bylo připravováno v souladu s výzvou č. 06 IOP na Rozvoj služeb eGovernmentu v obcích. V rámci TC ORP je mimo další provozován také IS GINIS®, který zabezpečuje datově-informační služby v organizaci, umožňuje evidenci veškerých údajů o písemnostech a spisech včetně sledování pohybu dokumentů v organizaci. IS GINIS® je tvořen subsystémy, které využívají společné jádro pro provozování integrovaného aplikačního informačního systému (Ekonomika, Spisová služba, DMS Publishing, Registry, Správní agendy). V rámci subsystému Spisová služba jsou pak zprovozněny následující moduly: 

Podatelna – slouží pro hromadný příjem, evidenci a vypravení písemností, kromě příjmu klasických (papírových) podání řeší kompletní elektronickou podatelnu dle standardů ISVS podání z datové schránky.



SSD – umožňuje evidovat podání došlých i odchozích písemností, eviduje profilové i pomocné údaje o písemnosti, vytváří spis, umožňuje zadání údajů o stornu, nalezení, způsob vyřízení spisu, zadání spisových a skartačních lhůt či zadání údajů o odeslání dokumentu mimo organizaci.



Výpravna – slouží k vypravení zásilek mimo organizaci.



Generování podacích deníků – slouží především pro tisk podacích deníků za celou organizaci i odděleně za jednotlivé organizační jednotky a pro tisk přehledových rejstříků.



Spisovna – je určen pro správu centrálních i odborových spisoven a evidenci dokumentů v rámci předarchivní péče, umožňuje příjem dokumentů do spisovny, sledovat a kontrolovat kapacitu míst, sledovat a evidovat zápůjčky, modul dále vytváří skartační návrhy a skartační protokoly.

Základní rozvaha ohledně pokrytí požadavků a záměrů služeb TC ORP Lanškroun vychází z projeveného zájmu obcí ve správním obvodu, organizací zřizovaných a založených ORP a organizací zřizovaných obcemi ve správním obvodu vyjádřeného projevením zájmu na zpřístupnění (nových) služeb technologického centra pro správu vlastní agendy využitím IS GINIS ®. Pro poskytování těchto služeb bude využita instance IS GINIS ® a technologické prostředky TC ORP (negarantované úložiště, zálohovací prostředky a další). Zájem o tyto služby projevilo celkem 18 z 21 obcí ve správním obvodu ORP Lanškroun a 7 organizací zřizovaných žadatelem. Vzhledem k výše uvedenému se potvrzuje původní předpoklad, že vybudování TC ORP Lanškroun přineslo potřebnou infrastrukturu, na které je možné budovat nové služby eGovernmentu, a to nejen pro ORP, ale také pro obce a zřizované organizace ve správním obvodu. Dosud nabízené základní služby se rozšiřují o nadstavby ekonomického charakteru a vysoká úroveň participace a spolupráce v rámci správního obvodu svědčí o správnosti tohoto směru budoucího směřování služeb elektronizace


15 / 101

výkonu veřejné správy i provozních činností v rámci správního obvodu.

3.3 Charakteristika projektu 3.3.1 Základní údaje o projektu Projekt Konsolidace IT ORP Lanškroun (KIT ORP Lanškroun) bude realizován v prostředí MěÚ Lanškroun a ve správním obvodu ORP Lanškroun. Dle závěrů Studie proveditelnosti doporučuje její zpracovatel řešení kultivace vnitřních systémů a vnitřní integraci agend a elektronizaci procesů úřadu (úplná elektronizace agend a procesů zaměřených na evidenci smluv s cílem jejich zveřejňování, přípravu podkladů jednání Rady a zastupitelstva města a rozvoj dosud digitálně nezpracovaných údajů a dokumentů), rozvoj služeb TC ORP pro obce ve správním obvodu a prohloubení elektronizace a napojení stávajících služeb na TC Pardubického kraje a posílení a zabezpečení stávající infrastruktury technologického centra a HW a SW úřadu, tedy realizaci všech podporovaných aktivit výzvy Konsolidace IT a nové služby TC obcí. Hlavním účelem projektu je posílení a zabezpečení technologické základny pro aktuální, připravované a předpokládané projekty eGovernmentu ve správním obvodu ORP Lanškroun určené pro potřeby MěÚ, jím zřizované organizace, obce ve správním obvodu a jimi zřizované organizace, zajištění SW a aplikační podpory vnitřních agend a procesů úřadu a úplná elektronizace vybraných agend a procesů městského úřadu včetně související digitalizace dat.

3.3.2 Klíčové aktivity projektu Mezi klíčové aktivity projektu patří: 

konsolidace HW a SW úřadu včetně virtualizace aplikací, desktopů, serverů a infrastruktury;



rozvoj služeb TC ORP směrem k vnitřním uživatelům (MěÚ) i externím subjektům (obce a organizace zřizované MěÚ Lanškroun ve správním obvodu ORP);



zvýšení bezpečnosti a kvalitativní zlepšení bezpečnostní infrastruktury úřadu i TC ORP;



elektronizace vybraných formulářů pro zjednodušení přístupu občanů ke službám MěÚ;



elektronizace vybraných vnitřních procesů a agend MěÚ Lanškroun.

3.3.3 Předpokládané výstupy projektu Mezi hlavní výstupy projekty je možné zařadit především: 

úplná elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů MěÚ Lanškroun (úplná elektronizace procesu zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací, agendy schvalování a zveřejňování smluv, agendy jednání rady a zastupitelstva města, elektronizace vybraných formulářů pro zjednodušení přístupu občanů k agendám a službám MěÚ, automatizace autorizované konverze a evidence konvertovaných dokumentů MěÚ, elektronizace správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v předarchivní péči prostřednictvím rozšíření hostované spisové služby o část spisovny (pro 3 pilotní obce), elektronizace agendy oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, SW řešení elektronické úřední desky ORP Lanškroun a obcí ve správním obvodu, vytvoření rozhraní IS GINIS na insolvenční rejstřík, řešení procesů MěÚ dle ITIL nasazením SW řešení Service Desk a Asset Management a nabídky dalších elektronizovaných služeb pro styk úřadu s občany a organizace ve správním obvodu);



návaznost TC ORP na TCK včetně rozšíření služeb TC ORP pro obce a zřizované organizace ve správním obvodu (napojení elektronické spisové služby na KDS TCK včetně vytvoření rozhraní elektronické spisové služby obcí na KDS TCK);



posílení technologické a bezpečnostní infrastruktury technologického centra ORP


16 / 101

Lanškroun včetně zvýšení kapacity úložiště dat (upgrade stávajících serverů a doplnění TC o nový fyzický server, zvýšení bezpečnosti provozu v síti a v TC vč. SW řešení bezpečnosti provozu); 

konsolidace HW a SW úřadu vč. zvýšení efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT prostředí (virtualizace serverového a aplikačního prostředí, doplnění potřebných licencí vybraných SW produktů, výměna aktivních prvků);



zvýšení efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT (virtualizace aplikací).

3.3.4 Očekávané přínosy Mezi očekávané přínosy patří zvýšení efektivity výkonu veřejné správy v prostředí MěÚ Lanškroun i v obcích ve správním regionu zapojených do projektu, automatizace řešení vybraných agend a vnitřních procesů MěÚ Lanškroun a zvýšení efektivity práce v prostředí MěÚ Lanškroun prostřednictvím posílení HW a SW prostředků. Zároveň dojde ke zvýšení míry elektronizace prostřednictvím úplné elektronizace vybraných agend a procesů a digitalizace vstupů a výstupů nových agend. Doplnění a posílení stávající infrastruktury zajistí zlepšení technologické a především bezpečnostní úrovně úřadu a TC ORP a umožní výrazné zvýšení efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT prostředků města.

3.4 Varianty řešení S přihlédnutím k výstupům provedené analýzy aktuálního stavu vnitřního chodu úřadu ve vazbě na využívání stávajících ICT prostředků řeší tato studie 2 varianty řešení projektu KIT ORP Lanškroun. Varianta 1 – nulová varianta. V nulové variantě zpracovatel Studie proveditelnosti uvažuje nerealizaci projektu. Ze zjištění provedených analýz vyplynulo, že aktuální stav HW / SW MěÚ Lanškroun je dostačující pro zajištění stávajících potřeb MěÚ. Na stávajících prostředcích úřadu by po nutné obnově a částečném posílení bylo možné provozovat i aplikační podporu nově elektronizovaných agend. Nulová varianta nicméně žádným způsobem neřeší potřeby, ať už aktuální nebo budoucí, obcí a jimi zřizovaných organizací ve správním obvodu. Zároveň také neumožňuje posílit a zabezpečit vytvořenou technologickou platformu určenou pro plánované nebo připravované projekty eGovernmentu. Nulová varianta zároveň žádným způsobem neřeší budoucí potřeby MěÚ Lanškroun ve vztahu k běžícím i plánovaným projektům eGovernmentu na centrální úrovni, které zásadním způsobem změní práci s daty v prostředí veřejné správy. Varianta 2 – investiční varianta. Investiční varianta uvažuje řešení elektronizace vybraných agend MěÚ Lanškroun SW prostředky, a to úplnou elektronizací vybraných agend a vnitřních procesů doplněním a/nebo integrací na bázi modulárního rozšíření používaných agendových informačních systémů a dalšího aplikačního vybavení, rozšířením služeb TC ORP obcím ve správním obvodu včetně napojení stávajících služeb TC ORP na TCK, posílením technologické a bezpečnostní infrastruktury TC ORP Lanškroun včetně zvýšení kapacity úložiště dat, konsolidací a posílením stávajícího HW a SW úřadu MěÚ Lanškroun a zvýšením efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT. Pro investiční variantu tak bude nutné v rámci investice doplnit stávající HW vybavení TC ORP Lanškroun včetně potřebného zabezpečení, ale také potřebné SW licence a doplňkové služby (analýza, implementace, školení, podpora řešení).


17 / 101

3.5 Návaznost na další projekty 3.5.1 Strategie Evropské unie Evropská unie zasahuje do oblasti elektronizace veřejné správy dvěma způsoby – legislativní regulací a vymezováním strategických priorit. Klíčovým koncepčním dokumentem v oblasti ICT je v rámci EU Digitální agenda pro Evropu, která je jednou z iniciativ strategie Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní, udržitelný a začleňující růst. Cílem tohoto dokumentu je identifikovat opatření, která je potřeba zavést, aby se ICT mohlo stát hnacím motorem pro oživení a růst hospodářství v Evropě. V oblasti ICT ve veřejné správě navazuje na tento dokument Akční plán eGovernmentu na období 2010-2015, který rozvádí jednotlivé priority a stanovuje konkrétní kroky k jejich naplnění. Z hlediska iniciativ s legislativní podporou je třeba zmínit tři specifické okruhy – elektronický podpis a identifikaci, směrnici INSPIRE a směrnici o opakovaném použití informací ve veřejném sektoru.

3.5.2 Národní strategie Hlavními strategickými dokumenty pro končící programové období, které byly schváleny vládou v roce 2007, jsou „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015“ jako komplexní strategický dokument pro oblast modernizace veřejné správy a na něj navazující „Strategie rozvoje služeb pro informační společnost“ zaměřená výhradně na oblast ICT ve veřejné správě. Základní myšlenka vychází z dvoufázového rozvoje e-GOV. V první fázi nejprve vybudování jednotné infrastruktury, v druhé fázi pak vybudování na tuto infrastrukturu navazujících sektorových projektů, řešících jednotlivé oblasti jako eHealth, eJustice, eCulture atd. Velký důraz je zde kladen na koordinovaný rozvoj ICT, zvládnutí administrace a efektivní využití prostředků ze strukturálních fondů EU. Do další skupiny dokumentů, které byly podrobeny analýze, patří programové dokumenty ČR pro využívání fondů EU v období 2007-2013. V prvé řadě se jedná o Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013, základní programový dokument definující systém operačních programů, dále Programový dokument Integrovaného operačního programu, který se zaměřoval na rozvoj informačních technologií ve veřejné správě. Do poslední skupiny analyzovaných dokumentů lze zařadit strategie, které do současného programového období časově spadají, ale mají přesah i do následného programového období 2014 – 2020. Mezi tyto dokumenty patří Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020, Státní politika v elektronických komunikacích (Digitální Česko) 2011-2015, materiál zaměřující se na rozvoj elektronických komunikací v ČR, Strategie elektronizace vybraných agend ve veřejné správě zaměřující se na využívání elektronických služeb spojených se studiem, prací, zdravotní péčí, bydlením či důchodem, případně Zajištění souladu realizace SMART Administration s digitální agendou, dokument popisující současný stav implementace strategie Smart Administration, nejvýznamnější a nejúspěšnější projekty a jejich současnou situaci (tento materiál by měl sloužit jako podklad pro přípravu dalšího programového období EU), a Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 jako základní koncepční dokument v oblasti regionálního rozvoje a zároveň nástroj realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Aktuálně na půdě MV ČR vzniká dokument Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+, který definuje základní principy pro období do roku 2020 následujícím způsobem: 

další etapa modernizace veřejné správy s využitím prostředků eGovernmentu,



koncepce architektury eGovernmentu, jako prostředku plánování a řízení změn směřujících k dosažení cílů,



účelné vynakládání veřejných prostředků pro koordinovanou a efektivní modernizaci veřejné správy, zejm. investic do informačních a komunikačních technologií,



efektivní zapojení podnikatelského sektoru do poskytování služeb státu tam, kde dochází


18 / 101

k úspoře nákladů, zrychlení zavedení služby, zlepšení dostupnosti nebo vhodné a bezpečné integraci veřejné a podnikatelské části procesu prostřednictvím nástrojů eGovernmentu, 

efektivní součinnost všech subjektů veřejné správy na úrovni centrálních orgánů, krajů i obcí.

Do r. 2012 vypracovat a uskutečnit národní operační plány pro širokopásmový přenos, které splňují cíle pokrytí, rychlostí přenosu a využívání sítí

Plně využívat strukturální fondy, které jsou již vyčleněné na investice do infrastruktur a služeb ICT

Zajistit plnou interoperabilitu služeb elektronické veřejné správy překonáním organizačních, technických nebo sémantických překážek a podporou IPv6

Priorita Smart Administration

SC: Zvýšení efektivity a zkvalitnění procesů a zlepšení dostupnosti služeb VS aplikací moderních ICT

Splnit do r. 2013 závazky přijaté v oblasti interoperability a norem v prohlášeních z Malmö a Granady

SC: Modernizace a systémová přeměna vybraných veřejných služeb s cílem nastartování procesu celkové transformace veřejných služeb

Zavést opatření, včetně právních ustanovení, k usnadnění investic do širokopásmového připojení

Zajistit, aby jednotná kontaktní místa fungovala jako plně funkční centra elektronické veřejné správy nad rámec požadavků a oblastí, na které se vztahuje směrnice o službách

Infrastruktura

Zpátky na vrchol

IOP

NSRR

Do r. 2013 zavést evropský rámec interoperability na vnitrostátní úrovni

Implementace státní politiky Digitální Česko

Redukovat „digitální propast“ v oblasti přístupu k vysokorychlostní mu internetu mezi venkovskými sídly a městy

Globální cíl: Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy

ČR

Strategie SA

Do r. 2013 zavést evropský rámec interoperability na vnitrostátní úrovni

Globální cíl: Prostřednictvím zefektivnění fungování veřejné správy a veřejných služeb podpořit socioekonomický růst ČR a zvýšit kvalitu života občanů

Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

Priorita Rozvoj informační společnosti

Do r. 2013 provést směrnici o DPH, která zajišťuje rovnocenné nakládání s tištěnými i elektronickými fakturami

Digitální Česko

Rychle a soudržně provést klíčové směrnice podporující jednotný digitální trh, včetně směrnice o službách, směrnice o nekalých obchodních praktikách a telekomunikačního rámce

EU

Digitální agenda

Obsahem Strategického rámce eGovernmentu je také definice tematických okruhů, v jejichž rámci by měl být realizován soubor legislativních i nelegislativních opatření (včetně projektů), nezbytných k dosažení cílů vytyčených vládou v oblasti modernizace veřejné správy.

SC: Zlepšit a zjednodušit regulatorní prostředí a vytvořit atraktivní prostředí pro podnikatele, domácí i zahraniční investory

SC: Zkvalitnit tvorbu a implementaci politik

SC: Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy

SC: Přiblížit veřejné služby občanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu

SC: Zkvalitnit činnost justice

SC: Umožnění komfortní, bezpečné a důvěryhodné elektronické komunikace s veřejnou správou

SC: Konsolidovaná datová základna, využitelná pro konstrukci informačního obsahu a aplikací

SC: Ucelený balík zákonů jako právní základ a opora eGovernmentu

SC: Robustní, bezpečná a efektivní infrastruktura, schopná zprostředkovat přístup k datovým zdrojům

SC: Sada klíčových aplikací usnadňujících řešení běžných životních situací, podnikání a komunikaci se státní administrativou

SC: Snížení administrativních nákladů spojených s chodem veřejné správy v souvislosti se zaváděním e-Governmentu

Globální cíl (vize): Udržitelný rozvoj ICT zvyšující kvalitu a efektivitu výkonu veřejné správy a podporující rozvoj, spolupráci a konkurenceschopnost regionů.

SC: Definovat základní rámec spolupráce orgánů veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni v oblasti ICT

SC: Specifikovat základní mechanismy řízení a rozvoje ICT samospráv

SC: Navrhnout základní oblasti rozvoje pro financování ICT v operačních programech Strukturálních fondů v období 2014-2020

Základní priority: Management ICT | Infrastruktura | Služby a data | ICT gramotnost

AKČR

DS krajů

SRSIS

Globální cíl: Reformovat veřejnou správu a služby poskytované státem a samosprávami

Obrázek č. 2: Zmapování cílů strategií ČR a EU v oblasti e-GOV

3.5.3 Strategie Smart Administration Intervence v oblasti Smart Administration vycházejí ze strategických materiálů vlády ČR pro reformu veřejné správy. Jedním z těchto materiálů je „Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) v období 2007 - 2015“, která dále rozpracovává materiál „Základní cíle Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) v období 2007 - 2015“ (usnesení vlády č. 757/2007). Cílem strategie je vytvořit a zajistit koordinovaný a efektivní způsob zlepšování veřejné správy a veřejných služeb s využitím prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie v programovém období 2007 - 2013. Strategie realizace Smart Administration představuje komplexní, reformně orientovanou „cestovní mapu“, jejíž realizace přinese významnou kvalitativní změnu v systému veřejné správy a veřejných služeb ČR. Vybrané cíle oblasti Smart Administration, které projekt naplňuje: 1. Strategický cíl: Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy. Komentář: Efektivní veřejná správa se neobejde bez kvalitní komunikace. Nastavení efektivnějších komunikačních a koordinačních mechanismů, které zajistí provázanost všech úrovní veřejné správy, je nutným předpokladem pro dosažení tohoto cíle. Zefektivnění bude dosaženo projektem jako celkem – technologické posílené a lépe zabezpečené TC přináší platformu pro poskytování služeb přinášejících


19 / 101

zefektivnění mechanismů na straně úřadů a zároveň možnost transparentního výkonu používáním elektronické spisové služby. Zároveň zvýšená míra elektornizace agend a procesů úřadu vede k vyšší efektivitě a v důsledku i k úsporám v oblasti nákladů na výkon správních i podprůných činností. 2. Specifický cíl: Zajistit adekvátní využívání ICT. Komentář: Aplikace moderního ICT povede k zefektivnění vnitřního chodu úřadů (back office), který např. umožní využívat služeb základních registrů. Také konsolidace stávajícího HW a SW úřadu výrazně zvýší uživatelský komfort při využívání prostředků ICT úřadu i externích příjemců služeb TC. 3. Specifický cíl: Zlepšit vertikální i horizontální komunikaci ve veřejné správě, zajistit synergické působení různých úrovní veřejné správy. Komentář: Dojde k integraci jednotlivých prvků IS veřejné správy do propojeného a komunikujícícho celku, propojení jednotlivých databází, zajištění efektivního fungování úřadu a snížení nákladů. 4. Specifický cíl: Prosazovat eGovernment s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup službám prostřednictvím sítě Internet, připravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní komunikaci mezi úřady a veřejností a optimalizuje interní procesy veřejné správy informačních komunikačních technologií.

k veřejným procesních bezpečnou s využitím

Komentář: Pro zajištění úspěšnosti zavedení eGovernmentu je třeba zrovnoprávnit elektronickou formu dokumentu s formou listinnou stanovením ekvivalence jejich právních účinků a povinnosti takové dokumenty přijímat na stejné úrovni. V projektu také dochází k elektronizaci dalších procesů a agend (ekonomika, veřejné zakázky, jednání rady a zastupitelstva města).

3.5.4 Návaznost na Integrovaný operační program (IOP) Projekt KIT ORP Lanškroun je také plně v souladu s Integrovaným operačním programem, prioritní osou 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě. Tato prioritní osa se zaměřuje na zavádění informačních a komunikačních technologií do státní správy, vytváření komunikačních sítí a elektronických databází. Cílem je zavést služby elektronické veřejné správy, vytvořit systém bezpečného sdílení dat a zajistit oprávněný přístup orgánům veřejné správy i občanům k těmto datům. Prioritní osa je programově navázána po stránce „tvrdých“ projektů na komplexní strategii zefektivňování veřejné správy „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - strategie realizace Smart Administration v letech 2007 - 2015“. Projekt plně vychází z oblasti intervence 2.1 IOP, která se zaměřuje na modernizaci územní veřejné správy a zkvalitnění a zefektivnění služeb veřejné správy prostřednictvím vyššího využití informačních a komunikačních technologií v území, podporujících komplexní informatizaci a rozvoj informačních systémů v orgánech územní veřejné správy. Navržený projekt odstraňuje slabé stránky současného stavu: 

nedostatečné využívání moderních ICT v územní veřejné správě;



neznalost a nízká míra využívání metod a modelů fungování elektronické veřejné správy;



špatná infrastrukturní vybavenost pro šíření vysokorychlostního připojení k internetu;



velký podíl dosud nedigitalizovaných dat;



roztříštěné, nejednoznačné a nedostatečně popsané datové zdroje územní veřejné správy;



chybějící standardy pro výměnu a sdílení dat mezi subjekty veřejné správy;



malá nabídka služeb na úrovni interakcí a transakcí;



nedostatečné zabezpečení informačních sítí a služeb;



nedostatečná informovanost veřejnosti o možnostech, které jim eGovernment nabízí.

Hlavním účelem projektu je prohloubit míru elektronizace služeb (vnitřních i vnějších) žadatele, zlepšit parametry včetně zabezpečení již vytvořené technologicko-technické základny ORP (technologické centrum) a prohloubit míru digitalizace dokumentů města a tím poskytnout městskému úřadu, obcím


20 / 101

ležícím v jeho správním území, zřizovaným organizacím a občanům města i správního obvodu zvýšenou míru komfortu při využívání služeb veřejné správy i zvýšit míru efektivity výkonu.

3.5.5 Návaznost na další projekty a výzvy v rámci IOP Projekt KIT ORP Lanškroun

Centrální projekty

Regionální projekty

Konsolidace HW a SW úřadu

N/A

TC ORP Lanškroun

Rozvoj služeb TC ORP

Centrální místo služeb (CMS)

TC ORP Lanškroun

Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)

TC Pardubického kraje


Národní digitální archív (NDA) Informační systém datových schránek (ISDS) Zvýšení bezpečnosti TC ORP

Informační systém základních registrů (ISZR)

TC ORP Lanškroun

Národní digitální archív (NDA)


Elektronizace procesů, digitalizace dat a propojení lokálních AIS s registry veřejné správy

Registr živnostenského podnikání (RŽP)

Portály Regionů

Informační systém základních registrů (ISZR) Portál veřejné správy (PVS) Elektronický portál územních samospráv (ePUSA) Czech POINT@Office

Tabulka č. 1: Návaznost projektu KIT ORP Lanškroun na další projekty

3.5.6 Návaznost na další projekty v rámci ORP / kraje V rámci Pardubického kraje jsou projektem technologického centra kraje realizovány základní / povinné služby vyplývající z platné legislativy, z typizovaných projektů IOP a z podmínek výzvy IOP č. 08. Základní služby (služby podmiňující ostatní služby, zajistí vybudování nutné infrastruktury): 

Vybudování technologického centra kraje dle části VI. „Výzvy IOP č. 08“.

Povinné služby: 

Elektronická spisová služba kraje dle části I. „Výzvy IOP č. 08“, pro krajský úřad a zřizované organizace kraje (zákon č. 499/2004 Sb., zákon č. 300/2008 Sb., Národní standard pro elektronické spisové služby, minimální standard eGovernment služeb krajů schválený AK ČR).



Negarantované úložiště kraje dle části I. „Výzvy IOP č. 08“, pro ukládání nevyřízených a neuzavřených spisů a dokumentů elektronické spisové služby jak samotného krajského úřadu, tak i zřizovaných organizací kraje (zákon č. 499/2004 Sb., zákon č. 300/2008 Sb., Národní standard pro elektronické spisové služby, minimálního standard eGovernment služeb krajů schválený AK ČR).


21 / 101



Krajská digitální spisovna dle části III. „Výzvy IOP č. 08“, pro uložení a správu úředních dokumentů a spisů na úrovni kraje v době od uzavření (vyřízení) do skartace či vyřazení do Národního digitálního archivu (zákon č. 499/2004 Sb., Národní standard pro elektronické spisové služby).

Další projekty na úrovni kraje, které zatím nejsou ze strany kraje dokončeny, ale v případě realizace projektu KIT ORP Lanškroun mohou přinášet výrazně synergické efekty, jsou tyto: 

Krajské digitální úložiště dle části III. „Výzvy IOP č. 08“;



Digitalizace dokumentů dle části III. „Výzvy IOP č. 08“;



Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS dle části IV. „Výzvy IOP č. 08“;



Datové sklady a nástroje Business Intelligence dle části V. „Výzvy IOP č. 08“.

Jedná se o projekty na úrovni kraje nabízející další potenciální služby, které umožní propojení a vzájemné využití služeb TC ORP a TC K, ale i další navazující projekty ORP Lanškroun. S ohledem na nízkou aktuální šíři možného využití TC ORP a dosud nejasné budoucí požadavky na rozvoj elektronizace výkonu veřejné správy zpracovatel Studie proveditelnosti i investor projektu předpokládají nasazení vybraných nepovinných služeb (např. mapové služby), které mají potenciál „zaujmout“ obce ve správním obvodu, ale i další cílové skupiny projektu. V rámci projektu KIT ORP Lanškroun budou realizovány služby, které přímo navazují na služby na úrovni kraje: 

Posílení technologické a bezpečnostní infrastruktury TC ORP a MěÚ;



Elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů MěÚ Lanškroun;



Digitalizace dat a posílení úložiště dat.

Jiné vlastní projekty MěÚ Lanškroun nejsou v tuto chvíli pro elektronizaci výkonu státní správy a samosprávy aktuální. S ohledem na dynamiku vývoje v oblasti elektronizace je však možné důvodně předpokládat, že nové projekty v této oblasti na sebe nenechají dlouho čekat a město Lanškroun na ně bude díky vybudované infrastruktuře připraveno.

3.5.7 Návaznost na další centrální aktivity Projekt KIT ORP Lanškroun je součástí ucelené koncepce budování eGovernment v České republice a úzce souvisí s dalšími centrálními aktivitami, jako jsou např. aktivity státu v oblasti informačních systémů veřejné správy. Požadavky na kvalitu informačních systémů veřejné správy (ISVS) doznaly novelou zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, výrazných změn. Tyto změny, s ohledem na účinnost některých ustanovení, se začínají od 1. 1. 2009 výrazně promítat do procesů řízení informačních systémů ve veřejné správě. Zákon o ISVS po novelizaci zakotvuje povinnost orgánů veřejné správy vytvořit a vydat informační koncepci, mít zpracovánu provozní dokumentaci k jednotlivým ISVS a podstoupit atestaci na dlouhodobé řízení ISVS a stanovení shody způsobilosti k realizaci vazeb ISVS s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní. Cílem novely zákona o ISVS je vytvoření podmínek pro zajištění kvalitních dat veřejné správy a bezpečné technologické výměny informací za předem stanovených podmínek. Pravidla řízení ISVS, která byla původně pokryta vydáváním standardů, jsou nově zabezpečena vydáním prováděcích právních předpisů (vyhlášek) a metodických pokynů. Standardy ISVS byly k 31. 12. 2006 zrušeny. Z pohledu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, v pozdějším znění, se u projektu KIT ORP Lanškroun jedná o ISVS, takže existuje povinnost zpracování resp. začlenění do informační koncepce a provozní dokumentace.


22 / 101

3.5.8 Zhodnocení Projekt KIT ORP Lanškroun je v souladu se strategiemi na evropské i národní úrovni, v souladu se strategií Smart Administration, cíli programu IOP i dalšími projekty v kraji i správním obvodu MěÚ Lanškroun. Zabezpečení přijatelné dostupnosti a kvality služeb veřejné správy pro občany musí být nezbytně podpořena prostřednictvím stanovených standardů veřejných služeb. Oblast intervence proto zajistí, aby zavádění informačních systémů v územní veřejné správě bylo v souladu s koordinovanou standardizací vytvářenou v rámci celé prioritní osy 2. Cílem podpory je v konečném účinku zvýšit efektivitu územní veřejné správy, vytvořit podmínky pro zvýšení kvality a transparentnosti služeb poskytovaných veřejnou správou veřejnosti, zejména občanům, v území. Cílem eGovernmentu je modernizace a automatizace zejména vnitřních procesů vedoucí k rychlejšímu a spolehlivějšímu poskytování služeb veřejné správy veřejnosti a zároveň k výrazné redukci nákladů. Zlepšování úrovně poskytování elektronické veřejné správy se, kromě umožnění efektivnější komunikace mezi organizačními útvary veřejné správy (back office), projeví především ve vytváření podmínek pro rozšíření a zjednodušení komunikace veřejnosti (tedy občanů, podniků i neziskových organizací) s územní veřejnou správou (front office). Dalším nemalým přínosem projektu je zpřístupnění nových služeb TC ORP a zvýšení bezpečnosti včetně rozšíření prostoru pro data úřadů a organizací ve správním obvodu. Pomoc těmto subjektům při naplňování příslušné legislativy a automatizaci agend a procesů je jen těžko ocenitelným přínosem při elektronizaci výkonu státní správy na všech úrovních výkonu veřejné správy ve správním obvodu.


23 / 101

4 LOKALITA A OKOLÍ Město Lanškroun leží v podhůří Orlických hor, na východě Čech, nedaleko zemské hranice s Moravou. Je zasazen v širokém údolí Moravské Sázavy, rámovaném lesnatou vrchovinou. U města se nachází soustava rybníků, sloužících dnes k rekreaci a sportovnímu vyžití. Se svými 10 123 obyvateli je rychle se rozvíjejícím moderním městem zaměřeným na budoucnost. Lanškroun je městem s rozvinutou podnikatelskou činností (zejména v oblasti elektroniky, strojírenství, papírenského průmyslu) i městem středních škol, živé kultury a moderních sportovišť. Je správním centrem regionu Lanškrounsko pro 22 obcí s téměř 25 tisíci obyvateli. Správní obvod Lanškroun leží na východě Pardubického kraje a svojí východní částí hraničí s obcemi Olomouckého kraje. Na jižní straně je obklopen obcemi Moravskotřebovska, na západě obcemi Svitavska, Českotřebovska a Orlickoústecka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk. Území Lanškrounska leží na 27 521 hektaru a zaujímá 6,1 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2011 celkem 23 017 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění (83,6 osob / km2) je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Lanškroun – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije 44,0 % obyvatel. Lanškrounsko ležící na rozhraní Orlických hor, Zábřežské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku. Přírodní krásy lze obdivovat z rozhledny na vrcholu Lázek (714 m n. m.), který je obklopen řadou chráněných přírodních území.


24 / 101

Obrázek č. 3: Mapa správního obvodu

4.1 Umístění projektu Na základě provedených přípravných průzkumů a šetření zpracovatel Studie proveditelnosti doporučuje využít existujících prostor Městského úřadu Lanškroun. Územím dopadu projektu je správní obvod ORP Lanškroun a ORP Lanškroun. Na základě provedených přípravných průzkumů a šetření zpracovatel Studie proveditelnosti doporučuje využít existujících prostor Městského úřadu Lanškroun a výstupy projektu situovat do budovy radnice města, na náměstí J. M. Marků čp. 12, a do budov MěÚ na nám. J. M. Marků čp. 5 a čp. 8. Předmětem projektu je implementace SW řešení (SW, IS nebo části IS), které budou fyzicky provozovány v datovém centru technologického centra MěÚ Lanškroun, které je situováno v budově radnice města, na náměstí J. M. Marků čp. 12. Implementační práce, školení atd. budou typicky probíhat i na některých dalších místech na území města. Ve výjimečných případech mohou členové projektového týmu pracovat na projektu vzdáleně z pracoviště (budoucího) dodavatele. Za dodržení všech bezpečnostních opatření to může být libovolné místo s konektivitou k síti Internet.


25 / 101

4.2 Vliv projektu na životní prostředí Projekt přímo neovlivňuje okolní životní prostředí. Vliv samotného projektu na životní prostředí bude neutrální, neboť vlastní projekt sice přinese zvýšení výkonových kapacit stávajícího vybavení, které ale bude částečně kompenzováno využitím virtualizačních metod a dalších úspor s dopadem na životní prostředí v rámci zvýšení efektivity prostřednictvím elektronizace vybraných agend a procesů, a to především v provozní fázi. Pozitivní vliv zpracovatel Studie proveditelnosti spatřuje během provozní fáze v úspoře materiálů, především papírů a spotřebního materiálu do tiskáren, díky optimalizaci vnitřního fungování MěÚ Lanškroun. Díky digitalizaci dokumentů odpadne uschovávání a nakládání s dokumenty v papírové podobě a tím dojde k úspoře samotného materiálu a zároveň i energií a materiálů nutných k jejich tisku. Negativní vliv na životní prostředí projekt nemá.

4.3 Stav technické infrastruktury Analýza stávajícího stavu ORP je zaměřena na aktivní prvky LAN (switche, firewall), servery, disková úložiště, SW a odbornost.

4.3.1 Aktivní prvky LAN, Firewall Aktivní prvky Cisco byly pořízeny v květnu roku 2009. Struktura se skládá ze dvou core switchů a jedenácti podružných 1Gbit a 10Mbit switchů. HW firewall taktéž na platformě Cisco je oddělen od sítě LAN SW firewallem Kerio. Síťová struktura je po budovách rozvedena metalickými kabely, tři budovy jsou mezi sebou propojeny optickými kabely a sídlo odboru dopravy wi-fi bezdrátovým pojítkem. Odbor dopravy bude od 01. 07. 2014 přemístěn do jedné ze tří budov na nám. J. M. Marků.

4.3.2 Servery Provoz Technologického centra Lanškroun od roku 2011 zajišťují dva servery Dell PowerEdge R710 umístěné v oddělené a klimatizované serverovně. V současné době je v provozu 14 virtuálních serverů. Další fyzický server Dell slouží pro provoz e-mailové komunikace (Exchange). Virtualizační software VMWare.

4.3.3 Disková úložiště Úložiště TC je řešeno pomocí dvou diskových polí Dell/EMC CX4-120. Zálohy jsou ukládány odděleně na dvou budovách na úložišti Synology RS2212 a DS1812. Systém zálohování běží na SW Veeam.

4.3.4 SW Používané SW prostředky lze rozdělit do tří hlavních kategorií: 

operační systémy a základní podpůrný SW,



informační systémy a



kancelářské aplikace a ostatní SW.

Na virtuálních serverech běží operační systém Windows Server 2008 R2. Hlavním informačním systémem je IS Ginis. Na lokálních stanicích je instalován převážně OS Windows 7 a kancelářský balík Office 2010.


26 / 101

Přehled užívaného SW: Výrobce

Název

Popis

ABBYY

FineReader

OCR program

Adobe

Adobe Acrobat 9 Pro

Editor dokumentů

Adobe

Adobe Reader 9, 10, 11

Prohlížeč dokumentů

Advice

Advisor IS - Certifikáty, ePodpisy

Evidence digitálních certifikátů

Advice

Advisor IS - Osobní údaje

Evidence přístupů do IS

Advice

Centrální evidence smluv

Evidence smluv

Advice

Redakční systém

Webová prezentace města

Ahead

Nero 7, 8, 9, 10

Vypalovací SW

Alcatel

OMC

Konfigurace SW ústředny

Alcatel

PIM Phony

Ovládání ústředny

Andrey Kilievich

Friendly Pinger

Kontrola stavu stanic

Atlas consulting Codexis spol. s r. o.

Databáze právních předpisů

Borland

Borland Database Engine

Databázový klient

Cebia

Rokvy

Zjišťování roku výroby vozidla

Corel

Corel Draw X4

Grafický program

Česká pošta

Crypta

Šifrování poukázek

Dominica Mazzoni Audacity

Zvukový editor

Eset

Eset Endpoint Antivirus

Antivir na stanicích

Eset

Eset Antivirus pro Kerio Control

Antivir na firewallu

Eset

Eset Remote Administrator Server

Administrace antivirového systému

Gepro

Kokeš

Editační geografický SW

Gepro

Misys, Misys web

Grafický informační systém (GIS)

GFI

GFI MailArchiver

Archivace e-mailů

GFI

GFI MailEssentials

Zabezpečení e-mailů

GFI

GFI MailSecurity

Zabezpečení e-mailů

GFI

GFI NetworkMonitor

Monitoring serverů

Gordic

Ginis - BUC

Komunikace s bankou

Gordic

Ginis - EPK

Elektronická podpisová kniha


27 / 101

Gordic

Ginis - DDP

Daně, dávky, pohledávky, poplatky

Gordic

Ginis - FUC

Finanční účtárna

Gordic

Ginis - KDF

Kniha došlých faktur

Gordic

Ginis - KOF

Kniha odeslaných faktur

Gordic

Ginis - LEG

Legalizace a vidimace

Gordic

Ginis - MAJ

Evidence majetku

Gordic

Ginis - MTK

Matrika

Gordic

Ginis - POD

Podatelna

Gordic

Ginis - POK

Pokladna

Gordic

Ginis - POU

Kniha poukazů

Gordic

Ginis - PRE

Kniha převodních poukazů

Gordic

Ginis - ROB

Registr obyvatel

Gordic

Ginis - ROZ

Pořizovač účetních dokladů

Gordic

Ginis - ROZ

Pořizovač rozpočtových dokladů

Gordic

Ginis - SHN

Sociální dávky - hmotná nouze

Gordic

Ginis - UCR

Účetní a rozpočtové výstupy

Gordic

Ginis - UDE

Elektronická úřední deska

Gordic

Ginis - UKO

Úkoly

Gordic

Ginis - USU

Univerzální spisový uzel

Gordic

Ginis - VYP

Výpravna

Christian Ghisler

Total Commander

Souborový manažer

Inisoft

ESPI

Evidence správního řízení

Inisoft

EVI

Evidence odpadů

Irfan Skiljan

IrfanView

Grafický prohlížeč

KB

Profibanka

Přímé bankovnictví

Kerio

Kerio Control

Firewall

Kvasar

Ovzduší SQL

Registr znečišťovatelů ovzduší

MDČR

IISSDE Registr vozidel - Poltel

Správní a dopravně správní evidence

MDČR

IISSDE Evidence řidičů - Eliška


MDČR

CRD - Centrální registr dopravců



28 / 101

MDČR

Digitální tachografy


Microsoft

.NET Framework

Runtime prostředí

Microsoft

Exchange 2007

E-mailový a groupwarový server

Microsoft

Office XP

Kancelářský balík

Microsoft

Office 2003


Microsoft

Office 2007


Microsoft

Office 2010


Microsoft

Office 2013


Microsoft

SQL server 2005

Databázový server

Microsoft

SQL server 2010

Databázový server

Microsoft

System Center Essentials 2010

Správa stanic

Microsoft

Windows Server 2008 R2

Operační systém

Microsoft

Windows Vista

Operační systém

Microsoft

Windows 7

Operační systém

Microsoft

Windows 8

Operační systém

MPO ČR

Elektronické podání podnikatele JRF

Živnostenský úřad

MPO ČR

IMI systém

Informační systém vnitřního trhu

MPO ČR

Registr živnostenského podnikání

Evidence podnikatelů

MVČR

CzechPoint

Žádosti, výpisy, konverze

MZE ČR

eVPE - editor vodoprávní evidence

Vodoprávní úřad

Phillip Chinery

PDF Creator

Tvorba dokumentů

RON Software

Docházka

Docházkový systém

SecurityNet

Hlasovací systém

Hlasování zastupitelstva města

Tranis

Data o vozidlech

Dopravní agenda

Úhúl Brandýs nad DS_SSL Labem

Odbor životního prostředí

Úhúl Brandýs nad PDS Kopla Labem

Odbor životního prostředí

Vema

ISP Výkaznictví

Mzdové výkazy

Vema

Mzdy a personalistika

Mzdová agenda

Vismo

Registr oznámení

Zákon o střetu zájmů - evidence


29 / 101

Vita SW

Stavební úřad

Spisová služba stavebního úřadu

Vstools

Komjak

Stanovení emisních limitů

WinZip

WinZip Pro

Komprimační SW

Yamaco

Evidence myslivosti

Evidence myslivosti

Yamaco

Myslivecké a rybářské průkazy

Evidence průkazů

Zoner Media

Zoner Photo Studio

Grafický SW

Na serverové úrovni jsou využívány:  zálohovací (software VEEAM - zálohování, uživatelů (dokumenty, databáze, aplikace);  SQL databáze a file server s několika službami běžícími pod přihlášeným uživatelem na serveru Ginis – ekonomické a účetní agendy (účetnictví, poplatky, pokladna, rozpočet, majetek, evidence obyvatel, matrika, volby, …); 

Vita - Stavební úřad – podpora procesů na odboru stavební úřad;

 SQL databáze + file server s několika službami běžícími pod přihlášeným uživatelem na serveru SSL – spisová služba (Ginis);  file server s jednou službou běžící na serveru pod systémovým účtem - Codexis – automatizovaný systém právních informací;  file server - GIS geografický informační systém – Misys; Jako kancelářský SW je využíván MS Office a to v mnoha verzích (XP, 2003, 2007, 2010 a 2013). Jako další SW jsou využívány:  NERO,  ARCGis,  Corel Draw.

4.3.5 Odbornost administrátorů infrastruktury ORP

systémové

a

komunikační

Díky soustavné snaze o využívání moderních systémů v oblasti IT a jejich provozování v rámci informatiky MěÚ Lanškroun omezené dostupnými finančními prostředky je odbornost administrátorů na střední úrovni. Jsou tak schopni poskytovat kvalitní služby zaměstnancům MěÚ Lanškroun, zřizovaným organizacím i obcím ve správním obvodu, byť v některých oblastech jsou jejich znalosti částečně omezené. Současný stav personálních zdrojů pokrývá aktuální požadavky kladené na oddělení ICT.


30 / 101

5 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Předmětem této kapitoly Studie proveditelnosti je popis technického řešení v jednotlivých variantách, požadavky na potřebné technologie, porovnání variant a doporučení s upřesněními pro účely zadávací a realizační projektové dokumentace.

5.1 Konceptuální řešení KIT ORP Lanškroun Technologické centrum ORP je vytvořeno pro potřeby provozu agendových informačních systémů úřadu, podpůrných systémů úřadu a negarantovaného úložiště (rozpracovaných) dokumentů úřadu ORP. Hlavním stavebním kamenem celého řešení projektu KIT ORP Lanškroun je 5 hlavních oblastí: 

úplná elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů MěÚ Lanškroun (úplná elektronizace procesu zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací, agendy schvalování a zveřejňování smluv, agendy jednání rady a zastupitelstva města, elektronizace vybraných formulářů pro zjednodušení přístupu občanů k agendám a službám MěÚ, automatizace autorizované konverze a evidence konvertovaných dokumentů MěÚ, elektronizace správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v předarchivní péči prostřednictvím rozšíření hostované spisové služby o část spisovny (pro 3 pilotní obce), elektronizace agendy oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, SW řešení elektronické úřední desky ORP Lanškroun a obcí ve správním obvodu, vytvoření rozhraní IS GINIS na insolvenční rejstřík, řešení procesů MěÚ dle ITIL nasazením SW řešení Service Desk a Asset Management a nabídky dalších elektronizovaných služeb pro styk úřadu s občany a organizace ve správním obvodu);



návaznost TC ORP na TCK včetně rozšíření služeb TC ORP pro obce a zřizované organizace ve správním obvodu (napojení elektronické spisové služby na KDS TCK včetně vytvoření rozhraní elektronické spisové služby obcí na KDS TCK);



posílení technologické a bezpečnostní infrastruktury technologického centra ORP Lanškroun včetně zvýšení kapacity úložiště dat (upgrade stávajících serverů a doplnění TC o nový fyzický server, zvýšení bezpečnosti provozu v síti a v TC vč. SW řešení bezpečnosti provozu);



konsolidace HW a SW úřadu vč. zvýšení efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT prostředí (virtualizace serverového a aplikačního prostředí, doplnění potřebných licencí vybraných SW produktů, výměna aktivních prvků);



zvýšení efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT (virtualizace aplikací).

Projekt přímo navazuje na aktivity elektronizace chodu státní správy a místní samosprávy včetně zvýšení efektivity chodu úřadů podporované v rámci výzvy IOP č. 06 i IOP č. 08, a to rozšířením služeb TC ORP pro obce ve správním obvodu, přípravou na propojení TC ORP s TC Pardubického kraje, prohloubením původní integrace vnitřního chodu úřadu řešící problematiku „kultivace“ vnitřních systémů chodu úřadu, kvalitativním i bezpečnostním posílením a rozšířením vybudovaného technologického centra a zvýšením efektivity chodu úřadu prostřednictvím virtualizace aplikací s dopadem na bezpečnost a efektivitu správy a administrace IT úřadu. Vize projektu: Prostřednictvím projektu KIT ORP dojde k úplné elektronizaci dosud „papírově“ nebo pouze částečně elektronicky zajišťovaných agend úplnou elektronizací procesu zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací, agendy schvalování a zveřejňování smluv, agendy jednání rady a zastupitelstva města, elektronizace vybraných formulářů pro zjednodušení přístupu občanů k agendám


31 / 101

a službám MěÚ, automatizace autorizované konverze a evidence konvertovaných dokumentů MěÚ, elektronizace správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v předarchivní péči prostřednictvím rozšíření hostované spisové služby o část spisovny (pro 3 pilotní obce), elektronizace agendy oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, SW řešení elektronické úřední desky, vytvoření rozhraní na insolvenční rejstřík, SW řešení Service Desk MěÚ a SW řešení Asset Management a nabídky dalších elektronizovaných služeb pro styk úřadu s občany a organizace ve správním obvodu. V rámci vybudovaného TC ORP bude realizováno propojení TC ORP na TC Pardubického kraje napojením stávající elektronické spisové služby úřadu i obcí ve správním regionu na garantované úožiště kraje a rozšíření elektronické spisové služby o nové funkcionality. V souvislosti s elektronizací nových agend dojde také k doplnění a rozšíření infrastruktury MěÚ a stávajícího technologického centra o nové technologické a SW prvky a to především s ohledem na jeho zabezpečení a to výměnou aktivních prvků sítě, doplněním aplikačního vybavení pro monitoring a řízení bezpečnosti sítě a rozšířením stávajícího HW TC o fyzický server. Pro zvýšení efektivity správy IS / IT úřadu a zajištění dostatečné HW i SW infrastruktury pro výkon nově plně elektronizovaných procesů a agend dojde také ke konsolidaci HW a SW úřadu prostřednictvím virtualizace serverového a aplikačního prostředí, doplněním potřebných licencí vybraných SW produktů a dokoupením vybraných HW prostředků. Pro naplnění této vize je zapotřebí zajistit pokrytí 5 hlavních oblastí: 

Úplná elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů úřadu 

Elektronizace procesu zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací zajištěním aplikačního vybavení a služeb souvisejících se sehráním dat z příspěvkových organizací včetně napojení datových zdrojů a jejich intepretace na webové stránky města ve formě online zveřejněného (rozklikávacího) rozpočtu.



Elektronizace agendy evidence smluv (schvalování, evidence, správa a archivace smluvních vztahů úřadu včetně jejich zveřejňování na webových stránkách obce) zajištěním příslušného aplikačního vybavení.



Elektronizace agendy jednání rady a zastupitelstva města zajištěním příslušného aplikačního vybavení.



Elektronizace formulářů vybraných agend a procesů pro zjednodušení přístupu občanů k agendám a službám MěÚ zajištěním příslušného aplikačního vybavení.



Automatizace autorizované konverze a evidence konvertovaných dokumentů MěÚ zajištěním příslušného aplikačního vybavení.



Elektronizace správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v předarchivní péči prostřednictvím rozšíření hostované spisové služby o část spisovny (pro 3 pilotní obce) zajištěním příslušného aplikačního vybavení.



Elektronizace agendy dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů vytvořením (elektronického) Registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích (realizováno v r. 2013).



Elektronizace úřední desky ORP Lanškroun a obcí ve správním obvodu zajištěním příslušného aplikačního vybavení (realizováno v r. 2013).



Vytvoření rozhraní IS GINIS na insolvenční rejstřík (realizováno v r. 2013).



Elektronizace vnitřních procesů dle ITIL nasazením elektronického řešení Service Desk a Asset Management (realizováno v r. 2013).



Nabídka dalších elektronizovaných služeb pro styk úřadu s občany a organizace ve správním obvodu elektronizací vybraných fomrulářů s návazností na vnitřní agendy a procesy MěÚ Lanškroun zajištěním příslušného aplikačního vybavení (elektronizace vybraných fomulářů).



Pro všechny oblasti bude zajištěna integrace se stávajícími IS úřadu a příslušná odborná


32 / 101

školení budoucích uživatelů, případně základní školení administrátorů. 







Návaznost TC ORP na TC K včetně rozšíření služeb TC ORP pro obce a zřizované organizace ve správním obvodu 

Návaznost elektronické spisové služby ORP na garantované úložiště TC K zajištěním aplikačního vybavení včetně rozhraní spisové služby na KDS.



Návaznost elektronické spisové služby obcí a organizací ve správním obvodu na garantované úložiště TC K zajištěním aplikačního vybavení včetně rozhraní spisové služby na KDS.



Pro všechny oblasti budou zajištěna příslušná odborná školení budoucích uživatelů, případně základní školení administrátorů.

Posílení technologické a bezpečnostní infrastruktury TC ORP a MěÚ Lanškroun 

Pořízení nového (fyzického) serveru.



Výměna aktivních prvků sítě kvůli možnosti řízení toku dat a řízení bezpečnosti před útokem penetrací již na protokolové vrstvě L2 (včetně odborného školení).



Zajištění antivirového systému pro zabezpečení dat TC ORP.



Zajištění SW řešení bezpečnosti provozu prostřednictvím monitoringu toku dat v síti.



Posílení datového úložiště zvýšením kapacity disků.

Zvýšení efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT (virtualizace aplikací) 

Povýšení doménového řadiče na OS Windows server 2012 doplnění RAM.



Zajištění SW pro virtualizaci vybraných aplikací (MS Exchange).

Rozšíření stávající elektronizace úřadu 

Konsolidace SW a aplikačního vybavení koncových stanic (MS Office), které plnohodnotně nepodporují plánovanou elektronizaci vybraných agend (spolupráce s formáty PDF/A).

Cílem aktivit projektu KIT ORP Lanškroun bude: 1. Úplná elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů pro optimalizaci chodu úřadu. 2. Digitalizace dat elektronizovaných agend. 3. Návaznost služeb TC ORP na TC K a vytvoření nových TC ORP pro obce ve správním regionu. 4. Posílení technologické a bezpečnostní infrastruktury TC ORP a MěÚ Lanškroun pořízením nového HW a SW vybavení včetně posílení datového úložiště, výměnou aktivních prvků a pořízením SW antivirového řešení a SW řešení monitoringu toku dat v síti. 5. Zvýšení efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT rozšířením virtualizace aplikací a pořízením příslušného HW a SW vybavení. 6. Úpravy stávajících ICT a SW komponent tak, aby vytvářely efektivní podporu procesů probíhajících v rámci působností žadatele a zajistili maximální využitelnost provedené elektronizace úřadu včetně pořízení potřebného HW vybavení. 7. Prezentace poskytovaných služeb prostřednictvím webových stránek města (nově elektronizované služby a agendy úřadu). Od budoucího řešení tak je požadováno: 

zlepšení přístupu občanů a institucí ke službám a agendám města,



zlepšení přístupu zaměstnanců úřadu a spolupracujících organizací k dokumentům a


33 / 101

informacím, 

zvýšení míry elektronizace agend a vnitřních procesů úřadu,



propojení elektronizovaných agend a procesů s existujícími kancelářskými aplikacemi,



zabezpečení a posílení stávající technické infrastruktury TC ORP Lanškroun,



konsolidace stávajícího HW a SW úřadu ve vazbě na nově elektronizované agendy.

Cíle a obsah jednotlivých aktivit projektu KIT ORP Lanškroun byly stanoveny na základě analýzy aktuálního stavu vnitřního chodu úřadu města Lanškroun vč. aktuálního stavu ICT podpory agend a procesů MěÚ a míry podpory těchto procesů a agend odpovídajícími HW prostředky. Analýza byla zaměřena na 4 hlavní aktivity projektu: Konsolidace HW infrastruktury

a

SW

úřadu

včetně

virtualizace

aplikací,

desktopů,

serverů,

Pro nově provozované či přepracované agendy je potřeba navýšit výkon a kapacitu potřebných systémů, a to včetně doplnění HW a SW prostředků úřadu. Vzhledem k předpokládanému nárůstu objemu digitalizovaných dokumentů, musí dojít k posílení datového úložiště (viz také aktivita rozšíření služeb TC ORP). Vzhledem k záměru elektronizace procesu evidence smluv a dalších agend, včetně napojení elektronické spisové služby města na technologické centrum kraje, je bezpodmínečně nutné vyřešit aplikační podporu práce s dokumenty PDF/A (archivační verze formátu PDF). Aktuálně je na úřadě používáno mnoho různých verzí MS Office, které práci s formátem PDF/A nepodporují. Dalším důvodem je i rozšíření plnohodnotné podpory intranetového portálu úředníka (vystavěného na MS Sharepoint 2013) – pro zajištění této podpory je třeba, aby na pracovních stanicích byly nainstalovány MS Office 2010 a novější minimálně ve verzi Standard (cílem je zajištění možnosti centrální správy). V současné době lze pořídit Office ve verzi 2013. Na úřadě jsou stále ještě ve velké míře používány Office ve verzích 2003 a XP, které jsou pro takové použití naprosto nevhodné. Proto bude v rámci projektu pořízeno 30 licencí příslušného SW nástroje (MS Office 2013). V souladu s požadavky na zvýšení efektivity a bezpečnosti správy a administrace IT prostředí úřadu i TC ORP bude pilotně zavedena / rozšířena virtualizace aplikací. Nutnou podmínkou je zajištění odpovídajících licencí SW pro virtualizaci vybraných aplikací (MS Exchange 2013) a dalšího aplikačního a SW vybavení. Kromě výše uvedeného je nutné zajistit aplikační řešení vybraných agend a procesů, a to včetně řešení pro obce ve správním obvodu (řešení elektronické úřední desky). Rozvoj služeb TC ORP a návaznost na TC K Vzhledem k postupné realizaci projektu Technologického centra Pardubického kraje a záměru realizace regionální datové sítě Pardubického kraje, která by v druhé fázi měla zahrnout i připojení MěÚ Lanškroun a jeho TC, bylo jako hlavní rozvojová oblast identifikováno propojení stávajících služeb TC ORP na připravované (v nejbližší době zprovozněné) služby TC K. Nejdůležitější službou aktuálně zajišťovanou v rámci TC ORP pro MěÚ Lanškroun i obce a organizace ve správním regionu je elektronická spisová služba. Hlavním záměrem rozvoje služeb TC ORP v návaznosti na TC K je tak zajištění služby garantovaného úložiště krajské digitální spisovny a aplikační napojení elektronické spisové služby provozované v TC ORP na garantované úložiště krajské digitální spisovny. Vzhledem k rozdílným potřebám ORP Lanškroun a ostatních subjektů doporučuje zpracovatel studie proveditelnosti provést toto napojení ve dvou úrovních: 1) Napojení SSL města Lanškrouna zahrnující minimálně:


34 / 101

a. rozšíření stávající instalace spisové služby o elektronickou spisovnu s generováním SIP balíčků elektronické spisovny, b. vytvoření rozhraní spisové služby na KDS včetně online vazby na zápůjčky pomocí DIP balíčků, c.

hromadné podepisování a razítkování,

d. právně průkazný transakční protokol a e. online registr autorizovaných konverzí z prostředí spisové služby. 2) Napojení SSL obcí a organizací ve správním obvodu zahrnující minimálně: a. rozšíření stávající instalace spisové služby o rozhraní spisové služby obcí na KDS včetně generování SIP balíčků elektronické spisovny a prohlížení DIP balíčků. Zvýšení bezpečnosti a bezpečnostní infrastruktury TC ORP Lanškroun Pro nově provozované či přepracované agendy je potřeba navýšit výkon a kapacitu potřebných systémů. Zároveň s vyšším využitím agend provozovaných v rámci TC vzniká vyšší požadavek na dostupnost provozovaných agend – hardwarový či systémový výpadek nesmí ohrozit provoz úřadu. Analýza současného stavu HW zajištění TC ORP potvrdila, že pro zajištění nových agend a procesů je nutné pořídit nový fyzický server včetně příslušného aplikačního vybavení. Nutnou podmínkou pro zajištění virtualizace aplikací je řešení serverové části TC ORP – optimálním řešením bez nutnosti nákupu nového serveru je povýšení doménového řadiče na OS Windows server 2012 a doplnění RAM. Zpracovatel studie proveditelnosti doporučuje doplnit tuto oblast kromě instalačních a implementačních služeb včetně zajištění odpovídajících záruk a maintenance. Aby stávající i nové agendy a vnitřní procesy podporované aplikačním programovým vybavením nebo specializovanými IS mohly být provozovány v rámci robustní, škálovatelné, bezpečné, stabilní, vysoce dostupné a konfigurovatelné technické infrastruktury, odolné proti výpadkům, zajišťující nepřetržitý provoz, je nezbytné provést výměnu všech aktivních prvků sítě (LAN přepínače, UTM firewall) kvůli možnosti řízení toku dat a řízení bezpečnosti před útokem penetrací již na protokolové vrstvě L2. Pro zvýšení bezpečnosti bude také zajištěn systém monitoringu toku dat v síti a další bezpečností řešení (správa a kontrola USB zařízení a mobilních telefonů; antivirus; monitoring, zabezpečení a kontrola přístupu na internet ve vnitřní síti LAN) pro zabezpečení dat úřadu i TC ORP. V souvislosti s předpokládaným nárůstem dat a dokumentů je dále nutné posílit stávající datové úložiště a to optimálně zvýšením kapacity disků a zajištěním SW řešení zálohovacího (archivačního) systému (časově i finančně výhodnější řešení). Elektronizace agend a vnitřních procesů a digitalizace dat Provedená analýza zjistila nedostatky především v oblasti práce s dokumenty, resp. mírou elektronizace dokumentů a procesů souvisejících s prací s elektronizovanými dokumenty. Zásadní a pro chod úřadu kritická je oblast evidence smluv. Elektronizace agendy evidence smluv (schvalování, evidence, správa a archivace smluvních vztahů úřadu) bude doplněna o zveřejňování smluv na webových stránkách města. Kromě přehlednosti a aktuálnosti přístupu k existujícím nebo vznikajícím smluvním vztahům organizace tak dojde především k zprůhlednění a zajištění přístupu občanů a organizací k informacím o nakládání obce s veřejnými prostředky. Tato část projektu má přímou souvislost s elektronizací procesu zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací. Rozpočet je zveřejnován na webových stránkách města (rozpocet.lanskroun.eu). Pro zvýšení transparentnosti v oblasti rozpočtových prostředků byly plně využity služby vybudovaného TC a díky sehrání dat z příspěvkových organizací a napojení na datové zdroje města (ekonomický IS) bylo možné na webových stránkách města plně interpretovat kompletní rozpočtová data včetně historických (od r. 2011) ve formě online zveřejněného (rozklikávacího) rozpočtu města. Jako zásadní oblast související s digitalizací a elektronizací vnitřních dokumentů s možností jejich


35 / 101

zveřejňování na webových stránkách obce jako služby občanům byla identifikována také oblast agendy jednání rady a zastupitelstva města. Podklady jsou aktuálně připravovány v papírové podobě a úřad je tak nadměrně zatížen v oblasti provozních výdajů (papíry, tisk). Cílem elektronizace tohoto vnitřního procesu je provázání interních dokumentů úřadu, resp. města na jednání politické reprezentace města zajištěním aplikace umožňující komplexní vedení agendy jednání rady a zastupitelstva města, a to od přípravy materiálů přes vytváření a uvolňování programu až po automatizované vytváření zápisu a usnesení a jejich publikaci na webových stránkách města. Další podstatnou oblastí je elektronizace podání občanů a organizací v rámci správního odboru ORP Lanškroun. Cílem je zajištění elektronizace agend přenesené působnosti a zajištění komunikace s úřadem prostřednictvím e-mailu, informačního systému úřadu, datových schránek a papírové podoby daného procesu z vyplněných evidenčních dat ve formuláři. Podstatnou součástí budoucího řešení musí být možnost integrace formulářů se stávajícími systémy úřadu, jakým je např. spisová služba a plně elektronické schvalování žádostí, tak aby byly dodrženy všechny zákonné požadavky podle zákona 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Mezi další agendy a procesy spadá automatizace autorizované konverze a evidence konvertovaných dokumentů MěÚ, elektronizace správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v předarchivní péči prostřednictvím rozšíření hostované spisové služby o část spisovny (pro 3 pilotní obce), elektronizace agendy oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, SW řešení elektronické úřední desky ORP Lanškroun a obcí ve správním obvodu, vytvoření rozhraní IS GINIS na insolvenční rejstřík, řešení procesů podle ITIL zajištěním SW řešení Service Desk a Asset Management a další rozšíření nabídky elektronizovaných služeb pro styk úřadu s občany a organizace ve správním obvodu.

Projekt celkově přispěje k přípravě úřadu na zveřejňování a rozvoj doposud digitálně nezpracovaných údajů. Cílem celého projektu je tak komplexnost a inovativnost digitálního zpracování agend a procesů úřadu.


36 / 101

Usnesení Usnesení Usnesení ---N/A N/A-- ERM

ePodatelna ePodatelna ePodatelna - -RS WERESY - Advice mail - --

Životní Životní situace Životnísituace situace - -RS Advice --WERESY mediapolis

Úřední Úřední deska Úřednídeska deska - -Ginis UDE --WERESY mediapolis

Rezervační Rezervační Rezervační systém systém systém ---N/A N/A N/A---

Elektronické Formuláře Formuláře formuláře agend WERESY - mediapolis - N/A - --

Prezentace Prezentace Prezentace města města města - -RS Advice --WERESY mediapolis

Prezentace Prezentace Prezentace úřadu úřadu úřadu - -RS Advice --WERESY mediapolis

Povinně Povinně Povinně zveřejňované zveřejňované zveřejňované informace informace informace - -RS Advice --WERESY mediapolis

Kontaktní Kontaktní údaje Kontaktníúdaje údaje - -RS Advice --WERESY mediapolis

Portál Portál

Prezentační Prezentační Prezentační systém systém systém -T-WIST N/A - -- ArcView

Řízení Řízení vztahů vztahů se se zákazníky zákazníky Stavební Stavební úřad Stavebníúřad úřad -- Fenix -VITA VITA-II- -

Podatelna Podatelna Podatelna - -Ginis SSL EED---

Výpravna Výpravna Výpravna - -Ginis SSL EED---

Podací Podací deníky Podacídeníky deníky - -Ginis SSL EED---

Územní Vodosprávní plánování úřad - -VITA VITA- -

Správa dokumentů dokumentů Správa

Spisovna Spisovna Spisovna Archiv Archiv Archiv - -Ginis SSL EED---

Rybářské, Správnípoplatky řízení Správní Poplatky psy Správní poplatky Poplatky za za psy myslivecké lístky ESPI - --- -INISOFT - -Fenix INISOFT MIS --- Yamaco

Přestupky a pohledávky - N/A -

Evidence Evidence smluv Evidencesmluv smluv - Ginis - N/A MIS -Groupware Groupware Groupware (email) (email) (email) -- MS Outlook Express Exchange -- Egroupware -

Poplatky Poplatky za Poplatkyza za odpad odpad odpad EVI -- INISOFT INISOFT -ZdrojeProdeje znečištění Prodeje ovzduší -- Gordic Gordic -Kvasar - ----OK Polabí OK Polabí

Matrika, Matrika, ohlašovna ohlašovna Ginis - - TRIADA

Sociálníagenda agenda Sociální Sociální agenda Poplatky za VHP - OK služby, - -N/A - N/A OM PORS --

Komunální ostatní Poplatky ostatní Evidence Evidence Evidence půjček Poplatky Volby Evidence vozidel Volby odpad odpadků -- Gordic Gordic --odpadků ISSDE - N/A VERA -- Radnice -Radnice VERA - -Fenix - N/A - -MIS --- OK Polabí OK Polabí

Evidence Evidence Evidence obyvatel obyvatel obyvatel --Fenix -Fenix MIS ---

Agenda Agenda Přestupky MP Vymáhání Vymáhání -- Derik Gordic Gordic- --- OK Polabí OK Polabí --

Vidimace, Vidimace, Vidimace, legalizace legalizace legalizace Ginis - ----TRIADA TRIADA

Daně, dávky, Pokuty Pokuty poplatky -- Gordic Gordic -- Ginis - --- OK Polabí OK Polabí

Centrální Evidence Evidence evidence správních řízení správníchřidičů řízení - ISSDE - -ESPI N/A --

Vodoprávní úřad - N/A -

Silniční úřad - N/A -

Hmotná Hmotnánouze nouze - N/A - OK Nouze Registr Registr Registr živnostenského živnostenského živnostenského podnikání podnikání podnikání ---RŽP RŽP RŽP---

Evidence ObčanskoObčanskozemědělských Evidence občanů Dopravněsprávní Dopravněsprávní agenda agenda podnikatelů -Evidence Poltel správní správní agenda agenda Evidence - N/A přestupků přestupků

Popis Popispostupů postupů - -MS MSExchange Exchange- -

Rozpočet Rozpočet Rozpočet - Ginis UCR --Fenix - UCR

Controlling Controlling Controlling N/A N/A-- ---GINIS

Údržba Údržba majetku Údržbamajetku majetku -- Ginis -Fenix - MIS, OK Polabí -

Řízení Řízení investic Řízeníinvestic investic ---N/A N/A N/A---

Řízení Řízenínákupu nákupu - -N/A N/A- -

Personalistika Personalistika Personalistika --VEMA VEMA - N/A ---

Právní Právní poradna Právníporadna poradna - Codexis N/A - -- -Pridisk

Účetnictví Účetnictví Účetnictví - Ginis FUC- --Fenix UCR

Banka Banka Banka - Fenix, Ginis BUC - - KXF, Multicash Business24 -

Inventarizace Inventarizace Inventarizace -- Ginis -Fenix MIS ---

Řízení Řízeníprojektů projektů - -N/A N/A- -

Řízení Řízení zásob Řízenízásob zásob ---N/A N/A N/A---

-- -VEMA VEMA - -DC MZDY

HelpDesk HelpDesk HelpDesk

Pokladna Pokladna Pokladna -- Ginis Fenix- -GINIS

Service Desk

Asset Management

Alvao SD - -Egroupware ---Egroupware

Oběh Oběh faktur Oběhfaktur faktur - Ginis KOF/KDF - Fenix - -- KOF, KDF

Účetní Účetní evidence Účetníevidence evidence majetku majetku majetku -- Ginis -Fenix MIS ---

- N/A -

- N/A -

Mzdy Mzdy Mzdy

Geografický informační informační systém systém Geografický

Spisová Spisová služba Spisováslužba služba - -Ginis SSL EED---

Analytický Analytický Analytický modelovací modelovací modelovací systém systém systém ---N/A N/A N/A---

Komunikační Komunikační Komunikační systém systém systém ---N/A N/A N/A---

Správa Správa údžba Správaaaaúdržba údžba geodat geodat geodat Misys - -- --GeoStore ArcView

Docházka Docházka Docházka --N/A N/A--3000 - Docházka

Řízení Řízení zdrojů zdrojů aa služeb služeb

Koordinované Dokumenty v stanovisko SSL - N/A - EED, T-WIST -

Podklady a Stavební zápisy ZMarchiv / RM - EED, T-WIST - N/A -

Interní Interní Interní dokumenty dokumenty dokumenty -N/A-N/A-N/A-

Evidence Evidence Evidence obyvatel obyvatel obyvatel - YAMACO, - Ginis - N/A - MIS, ... -

Evidence Evidence Evidence organizační organizační organizační struktury struktury struktury - Ginis -- N/A N/A --

Evidence Evidence Evidence majetku majetku majetku - Ginis -- N/A N/A --

Katastrální Katastrální mapa Katastrálnímapa mapa - Misys - N/A Gisel -- T-WIST, -

Cenová Cenovámapa mapa - -N/A N/A- -

Smlouvy Smlouvy - -N/A N/A- -

Faktury Faktury Faktury -- Ginis -GINIS N/A - -

Usnesení Usnesení Usnesení ---N/A N/A N/A---

Evidence Evidence Evidence ekonomických ekonomických ekonomických subjektů subjektů subjektů - Ginis - N/A - ... - INISOFT,

Registr Registr adres Registradres adres - Ginis - …- N/A -Triada, MIS,

Registr Registr Registr nemovitostí nemovitostí nemovitostí -- Ginis -Fenix -VITA, MIS-

Územní Územní plán, Územníplán, plán, ÚAP ÚAP ÚAP MisysGisel - - -- ArcView - T-WIST,

Technická Technická mapa Technickámapa mapa - Misys - N/A Gisel -- T-WIST, -

Ortofoto Ortofoto Ortofoto

Pasport zeleně

MisysGisel - - -- ArcView - T-WIST,

- N/A -

Pasport Pasport Pasport komunikací komunikací - Misys -- N/A N/A --

Datová Datová báze báze Legenda:

ICT / IS plně pokrývá

ICT / IS nepokrývá, nemá ale vliv na projekt


37 / 101

ICT / IS nepokrývá, kritické pro projekt

5.1.1

Návrh a popis architektury řešení

Základním stavebním kamenem projektu KIT ORP Lanškroun je pořízení aplikačního vybavení úřadu pro zajištění elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů, poskytování nových služeb TC ORP obcím ve správním regionu včetně napojení TC ORP na TC K, konsolidace HW a SW úřadu pro podporu elektronizovaných agend a nových služeb TC ORP a zvýšení bezpečnosti a HW úrovně TC ORP Lanškroun.

Elektronizace agend a procesů

Konsolidace HW a SW úřadu

Digitalizace dat

Virtualizace aplikací

Posílení TC a infrastruktury

Zvýšení bezpečnosti TC a infrastruktury

Propojení TC ORP a TC K

Nové eGov služby ve správním obvodu

Obrázek č. 4: Návaznost aktivit projektu KIT ORP Lanškroun

5.1.1.1 Návrh SW architektury řešení Návrh a popis architektury řešení elektronizace vybraných agend a procesů úřadu je uveden výše v kapitole 5.1 – Konceptuální řešení KIT ORP Lanškroun. Cílem celého projektu je úplná elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů úřadu (úplná elektronizace procesu zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací, agendy schvalování a zveřejňování smluv, agendy jednání rady a zastupitelstva města, elektronizace vybraných formulářů pro zjednodušení přístupu občanů k agendám a službám MěÚ, automatizace autorizované konverze a evidence konvertovaných dokumentů MěÚ, elektronizace správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v předarchivní péči prostřednictvím rozšíření hostované spisové služby o část spisovny (pro 3 pilotní obce), elektronizace agendy oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, SW řešení elektronické úřední desky ORP Lanškroun a obcí ve správním obvodu, vytvoření rozhraní IS GINIS na insolvenční rejstřík, řešení procesů dle ITIL SW řešením Service Desk a Asset Management a nabídky dalších elektronizovaných služeb pro styk úřadu s občany a organizace ve správním obvodu). Vybrané agendy a procesy budou dále propojeny se stávajícími informačními systémy městského řadu (napojení na ekonomický IS, propojení s databází subjektů, propojení s elektronickou spisovou službou apod.). V souvislosti s úplnou elektronizací agend a vnitřních procesů budou digitalizovány související dokumenty a data úřadu a vybrané dokumenty a data budou zveřejněny na webových stránkách města jako služba občanům a organizacím (smlouvy a objednávky, podklady k jednání RM/ZM, zápisy a usnesení RM/ZM, rozpočet MěÚ a PO, dokumenty a data agendy přestupků a pohledávek, nahlašování závad a nedostatků s možností sledování jejich stavu). TC ORP nabídne propojení elektronické spisové služby s garantovaným úložištěm TC K (napojení na krajskou digitální spisovnu) pro obce ve správním obvodu. Jako podpora navrhovaného řešení elektronizace agend a procesů úřadu bude posílena technologická a bezpečnostní infrastruktura TC ORP a úřadu jako takového (upgrade stávajících serverů a doplnění TC o nový fyzický server, výměna aktivních prvků, zvýšení bezpečnosti provozu v síti a v TC).


38 / 101

Pro bezproblémový chod nově elektronizovaných agend a procesů i maximální možné využití již provozovaného Portálu úředníka bude provedena konsolidace stávajícího HW a SW (virtualizace serverového a aplikačního prostředí, doplnění potřebných licencí vybraných SW produktů, zajištění chybějících licencí SW a IS), na kterou naváže pilotní virtualizace aplikací s cílem zvýšit úroveň bezpečnosti (data neopouštějí TC ORP), efektivitu práce úředníků a zaměstnanců MěÚ (možnost připojit se k aplikacím vzdáleně prostřednictvím Internetu kdykoliv a odkudkoliv) a zároveň snížením náročnosti IT administrace. Nově posílená a zabezpečená infrastruktura TC ORP a úřadu jako takového umožní i další rozšíření elektronizace služeb (vnějších i vnitřních) úřadu. Směrem k občanům a organizacím se bude jednat o vytvoření a veřejné poskytování rozhraní a agendu pohledávek nebo možnost nahlásit závady a nedostatky). Implementace SW nebo aplikačního řešení výše uvedených oblastí spočívá v instalaci vlastní aplikace nebo SW / IS řešení a jeho provázání s adresářovými službami nebo jinými (existujícími SW a IS řešeními. Podle rozsahu pořízení systému může dále zahrnovat také naplnění daty apod. V oblasti agendových IS, resp. jejich nově pořízených modulů / agend bude nainstalována klientská část a provedena základní parametrizace. Součástí bude i nastavení a test propojení na stávající systémy včetně databázových a u vybraných agendových IS také test propojení na ISZR (zajistí dodavatel). 5.1.1.2 Návrh HW architektury řešení Pro nově provozované či přepracované agendy je potřeba navýšit výkon a kapacitu potřebných systémů. Zároveň s vyšším využitím agend provozovaných v rámci TC vzniká vyšší požadavek na dostupnost provozovaných agend – hardwarový či systémový výpadek nesmí ohrozit provoz úřadu. V případě výpadku je potřeba minimalizovat dobu tohoto výpadku. Investiční varianta proto počítá s rozšířením a doplněním technologií pořízených v rámci TC ORP s ohledem na současné možnosti a trendy s cílem zvýšit celkové zabezpečení infrastruktury, zvýšení dostupnosti základních služeb, jako je např. elektronická pošta, DHCP apod. Centrální úložiště Jelikož stávající centrální úložiště kapacitně i výkonnostně i kapacitně vyhovuje plánovaným nárokům, není třeba jej jakkoliv HW vylepšovat či měnit, vhodná bude pouze optimalizace rozložení přidělených diskových prostorů. Zvýšení kapacity operační paměti virtualizačních serverů technologického centra Jelikož kapacita operační paměti virtualizačních serverů (La-ESX1, La-ESX2) neumožňuje nasazení plánovaných aplikací a řešení tak, aby mohla být zajištěna jejich vysoká dostupnost, je nutno navýšit kapacitu operačních pamětí těchto Hyper-V serverů ze stávajících 64 GB nejméně na 128 GB, což je nejekonomičtější varianta, protože ostatními HW parametry virtualizační servery vyhovují plánovaným požadavkům. Po upgradu operační paměti ESX serverů. Pořízení serveru v roli doménového řadiče Jelikož server, který v současnosti plní roli primárního DC (S04) již nevyhovuje nárokům z hlediska spolehlivosti pro nasazení OS Windows Server 2012 R2, bude nutno ho vyměnit za nový. Minimální HW požadavky na tento server jsou rackové provedení 1U, CPU min. Xeon E3, operační paměť min. 8 GB RAM, min. 2 x HDD s kapacitou min 300 GB. Povýšení verze OS doménového řadiče


39 / 101

Pro zvýšení dostupnosti síťových služeb např. DHCP jakožto jedné z nejdůležitějších služeb pro zajištění klientského provozu je nutno povýšit verzi OS fyzického serveru na současnou verzi (tedy nejméně Windows Server 2012 R2 Standard), která toto umožňuje (viz funkcionalita DHCP failover). Sekundární DHCP server bude tvořit jeden z virtuálních serverů (SRV-AD).

Obrázek č. 5: Princip DHCP Failover

Vysoká dostupnost poštovního provozu Za účelem zvýšení dostupnosti elektronické pošty (Exchange Server) jakožto nejdůležitějšího komunikačního prostředku bude „virtualizován“ a převeden do vysoké dostupnosti tak, že všechny role poštovního serveru budou zdvojené. Bude tedy použit jako podkladový systém Windows Server 2012 R2 a poštovní systém Exchange 2013 v HA nasazení. Zvýšení bezpečnosti dat na koncových zařízeních Na koncových stanicích bude nasazen SW pro řízení používaných periferních zařízení jako prevence proti úniku citlivých dat, jako jsou osobní údaje občanů apod., i v situaci, kdy zařízení není přímo připojeno do sítě organizace (týká se především přenosných zařízení jako notebooky a tablety). Díky takovému řízení bude také minimalizována možnost „zavlečení“ škodlivého kódu do organizace z různých zařízení jako např. USB flashdisky, mobilní telefony, tablety, MP3 přehrávače apod. či odnesení citlivých dat na těchto nosičích. Tento SW bude centrálně řízen, automaticky instalován na koncové stanice a monitorován. SW Bude instalován na OS Windows Server 2012 R2. Zabezpečení webového provozu Jelikož nejvyšší riziko nákazy škodlivým kódem uvnitř organizace je webový provoz, je třeba jej zabezpečit a řídit. Proto bude nasazen SW, který zajistí aktivní kontrolu stahovaných souborů, bude řídit přístup k jednotlivým webům na základě pravidel, kategorie a jejich reputace. SW umí filtrovat i HTTPs provoz a umí rozpoznat weby využívající různé metody phishingu. V neposlední řadě filtrování webového provozu povede ke zvýšení produktivity zaměstnanců úřadu. Software umožnuje kvalitní reporting pro vyhodnocování webového provozu. SW Bude instalován na OS Windows Server 2012 R2. Patch management a zjišťování zranitelností Jelikož nejvyšší bezpečnostní riziko představují nepatchované produkty třetích stran, jako např. Java,


40 / 101

Adobe Reader apod., je třeba řešit jejich patch management. Proto bude nasazen SW, který umožňuje provádět Patch management. Kromě toho bude pomocí tohoto SW pravidelně prováděno: 1. vyhodnocení slabých a zranitelných míst, 2. bezpečnostní audit sítě a audit software, 3. správa změn, 4. analýza rizik a compliance, 5. všechna zjištění budou reportována přímo tímto SW. SW bude instalován na OS Windows Server 2012R2 Zvýšení bezpečnosti síťové vrstvy – Přístupová vrstva (Access Layer) V rámci lokální počítačové sítě (LAN) úřadu dojde v rámci konsolidace HW a zvýšení bezpečnosti LAN infrastruktury k výměně stávajících L2 100 Mbit/s 8, 24 a 48portových přístupových přepínačů. Tyto veškeré přístupové přepínače budou nahrazeny gigabitovými přepínači s podporovou POE a POE+ (IEEE802.3af a IEEE802.3at), pro umožnění dalšího rozvoje IP telefonie v rámci jednotlivých budov úřadu. 24 a 48portové přepínače budou v rackovém provedení pro montáž do 19“ datových rozvaděčů s podporou stohování pro budoucí rozšiřování přístupových portů. 8 portové přepínače, které budou v kompaktním fanless (bezvětrákové-nehlučné) provedení pro umístění v kancelářských prostorách. Zvýšení bezpečnosti síťové vrstvy – Server Access (přístupová vrstva serverů) Stávající přístupová vrstva serverů bude nahrazena dvojicí 24portových přepínačů zapojených ve stohu, umožňující tvorbu multi-chassis etherchannelů pro load-balancing (teaming NIC) serverového provozu mezi oběma přepínači a tím zvýšení šířky pásma od jednotlivých serverů. Zároveň dojde k navýšení uplink konektivity směrem do stávající core/distribuční vrstvy tvořenou dvojicí L3 přepínačů Cisco Catalyst 3750. Serverový přepínač musí disponovat alespoň 4 SFP porty pro uplink připojení. LAN přepínače budou doplněny odpovídajícím počtem SFP transceiver modulů, zajištujících odpovídající připojení stávajících a nově dodaných technologií. Přepínače přístupové vrstvy budou disponovat integrovanými bezpečnostními funkcionalitami, jako jsou 802.1x, ochrana STP protokolu (BPDU Guard, Root Guard, Loop Guard), ochrana před neautorizovanými DHCP servery (DHCP Snooping), port security, broadcast storm control, UDLD a error-disable mechanismy pro automatizovanou bezpečnostní ochranu LAN prostředí. Zvýšení bezpečnosti síťové vrstvy – UTM řešení Stávající zone-based firewall na hraničním routeru Cisco 2911 bude nahrazen sofistikovaným hardwarovým řešením v podobě UTM brány (Unified Thread Management Gateway), s vysokou hustotou gigabitových portů (20x GE RJ45) oproti stávajícímu směrovači a HW akcelerací prostřednictvím specializovaných ASIC chipů. UTM brána v sobě integruje oproti stavovému firewallu větší množství bezpečnostních služeb v rámci jedné appliance, čímž zjednodušuje a centralizuje správu bezpečnostních řešení nejen na perimetru sítě. UTM brána bude podporovat vytváření virtuálních domén VDOM (alespoň 10 VDOM) pro možné rozdělení fyzické UTM brány na více logických dedikovaných UTM bran pro různé bezpečnostní použití. Minimální požadovaná propustnost firewallu UTM brány 2,5Gbit/s (pro 1518 byte UDP pakety) a 3 miliony spojení. Pro budoucí použití bude v UTM integrován wireless controller s podporou alespoň 32 AP. UTM gateway bude v rackovém provedení pro montáž do 19“ racku. V rámci UTM brány budou integrovány následující funkcionality: 

Firewall, VPN (virtuální privátní sítě IPSec a SSL VPN), Traffic Shaping,


41 / 101



Dual WAN (záloha nebo load balancing primárního připojení do internetu se sekundárním),



Intrusion Prevention System IPS (detekce průniku do systému),



Antivirus, Antispam,



Web Filtering (kontrola webového obsahu),



Application Control (např. IM nebo P2P sítě),



Data Loss Prevention DLP (prevence proti úniku informací),



WAN optimization (optimalizace datových toků a akcelerace výkonu linky),



Virtual Domain VDOM (rozdělení jednoho fyzického UTM do více virtuálních),



Wireless Controller.

Povýšení verze OS virtuálních serverů Jelikož povýšení verze OS virtualizačních serverů licenčně umožní používat poslední verzi OS i pro virtuální servery, je vhodné některé z nich zmigrovat na aktuální verzi, pro možnost využít nové funkcionality např. Data Deduplication, IPAM, DHCP FailOver a podobně. Zvýšení kapacity primárního zálohovacího úložiště Jelikož kapacita primárního úložiště pro zálohování již není dostatečná, je třeba stávající NAS určené pro zálohování doplnit o vhodné pevné disky pro rozšíření kapacity. Disky musejí byt vhodné pro použití v RAID polích a provoz 24 x 7 x 365. Použité disky budou využity pro umístění záloh v sekundárním úložišti. Zálohování na jiné budově Pro případ totálního zničení dat i záloh v primárním DC bude pořízena malá NAS, na kterou se budou provádět pravidelné zálohy, tato záloha bude uchovávána v jiné budově, tedy jako offsite záloha. Upgrade Office Aby bylo možno plnohodnotně využívat portál úředníka (Sharepoint), je třeba, aby na pracovních stanicích byl Office 2010 a novější minimálně ve verzi Standard, tak aby šel centrálně spravovat. V současné době lze pořídit Office ve verzi 2013. Na úřadě jsou ve velké míře používány Office ve verzích 2003 a XP, které jsou pro takové použití naprosto nevhodné.

5.2 5.2.1

Variantní návrhy technického řešení Varianty SW řešení

V zásadě existují dvě základní varianty řešení integrace SW prostředky: 

Integrační platforma na bázi modulárního rozšíření agendových informačních systémů / stávajících IS (dále jen Rozšíření AIS / IS).



Nezávislé řešení vybraných agend stand-alone aplikací (dále jen Nové AIS / IS řešení).

Vzhledem k šíři uvažovaných aktivit a nemožnosti předjímat výsledky budoucího výběrového řízení (veřejné zakázky na zajištění služeb integrátora řešení projektu KIT ORP) není možné dopředu uvažovat konkrétní produkty nebo SW / IS řešení. Pro řešení elektronizace vybraných agend ale jistě nastane jedna z následujících variant.


42 / 101

Rozšíření stávajících AIS / IS o nové moduly Vzhledem k požadavku na úplnou elektronizaci nových agend nebo propojení stávajících řešení IS / SW je možné očekávat nabídku zajištění této elektronizace ze strany stávajících dodavatelů AIS / IS úřadu. Takové řešení přináší hlubší integraci do vlastních agendových IS provozovaných úřadem, zároveň však poskytují jenom standardní rozhraní na IS jiných dodavatelů. Řešení běžně pokrývá úplnou funkčnost příslušné agendy a vyznačuje se vysokou mírou kompatibility a propojitelnosti se stávajícím AIS / IS. Vzhledem k rozsahu použitého řešení GINIS se jedná o vhodnou variantu při použití nových nebo doplňkových modulů. Nové AIS / IS řešení Úplnou elektronizaci nových agend je možné zajistit také úplně novým aplikačním řešením (AIS / IS podporující očekávanou funkčnost, resp. agendu nebo proces). Takové řešení může přinést nižší míru integrace na stávající IS / SW řešení provozovaných úřadem, resp. zvýšené riziko částečné až úplné nekompatibility, a to jak na aplikační, tak na databázové úrovni. Zároveň však může jednoúčelové řešení znamenat vyšší míru komfortu pro uživatele. Řešení běžně pokrývá úplnou funkčnost příslušné agendy a v závislosti na konkrétním produktu se vyznačuje střední až vysokou mírou kompatibility a propojitelnosti se stávajícím IS / AIS.

Porovnání variant Požadavek

Rozšíření AIS / IS

Nové AIS / IS řešení

Funkční pokrytí agend a procesů

Musí splňovat přímo nebo prostřednictvím spolupráce s původním AIS / IS

Musí splňovat přímo

Integrace s vlastním AIS

Nadstandardní

Neexistuje

Integrace s jinými AIS Integrace s jinými IS

Základní Standardní

Základní – Nadstandardní (dle zvoleného řešení) Standardní

Tabulka č. 3: Porovnání variant

Vzhledem k identifikovaným variantám a nemožnosti předjímat návrhy budoucích uchazečů o veřejnou zakázku není možné jednoznačně doporučit jednu z nabízených variant. Jako nejvhodnější řešení se jeví zajištění požadavku na úplnou provázanost nabízeného řešení se stávajícími IS / SW aplikacemi úřadu na úrovni zadávací dokumentace a následná důsledná kontrola a vymáhání povinnosti dodavatele zajistit nejen plnou funkčnost nových agend, ale také plnou integraci nového řešení do stávající ICT infrastruktury úřadu. Jako řešení s výrazně nižší mírou rizika komplikací při integraci nových agend a procesů je možné doporučit pokrytí potřeb rozšířením stávajících AIS / IS úřadu. Vzniká tak ale zároveň riziko vendor lock-in (proprietárního uzamčení zákazníka), tedy výrazné nebo úplné závislosti úřadu na technologickém, resp. aplikačním řešení jednoho dodavatele. Nejpravděpodobnější je nicméně kombinace obou výše uvedených principů, tedy řešení s použitím rozšíření stávajících AIS / IS doplněné o nové komponenty. 5.2.1.1 SW architektura Řešení obou variant by mělo plně podporovat nasazení v prostředí TC ORP / MěÚ Lanškroun, tj. podporovat provoz na platformě Windows s interní databází MS SQL Server.


43 / 101

5.2.2

Technologické varianty HW řešení

V zásadě existují různé technologické varianty řešení v závislosti na výrobcích konkrétních HW komponent. Principiálně lze požadavky na L2 / L3 přepínače řešit HW produkty různých výrobců. Obdobná situace je i v oblasti řešení UTM bran. V návrhu HW řešení jsou proto definovány minimální požadavky, které by měl pořízený HW splňovat, aby bylo dosaženo požadovaných cílů (z pohledu počtu portů, funkcionalit, propustnosti, provedení). Vzhledem k velkému portfoliu produktů a výrobců v oblasti uvažovaného HW a nemožnosti předjímat výsledky budoucího výběrového řízení (veřejné zakázky na zajištění služeb integrátora řešení projektu KIT ORP Lanškroun) není možné dopředu uvažovat konkrétní HW řešení. V zásadě ale lze navrženou architekturu realizovat dvěma způsoby: 

pořízením klíčových komponent (TC / úřadu) a jejich integrací se stávajícími prvky IS / ICT;



novým pořízením všech komponent.

Mimo výše uvedené varianty je nutné jako alternativu uvést tzv. nulovou variantu, která znamená, že ORP nebude projekt realizovat a případnou poptávku občanů a dalších subjektů ve správním obvodu poptávku po službách (vč. poptávky z centrální úrovně – MV ČR) se bude snažit řešit prostřednictvím současného vybavení.

5.3

Porovnání variant technologických řešení

Navrženou architekturu lze realizovat dvěma způsoby: 

pořízením klíčových komponent (TC / úřadu) a jejich integrací se stávajícími prvky IS / ICT;



novým pořízením všech komponent.

Mimo výše uvedené varianty je nutné jako alternativu uvést tzv. nulovou variantu, která znamená, že ORP nebude projekt realizovat a případnou poptávku občanů a dalších subjektů ve správním obvodu poptávku po službách (vč. poptávky z centrální úrovně – MV ČR) se bude snažit řešit prostřednictvím současného vybavení.

Nulová varianta V případě, že se MěÚ Lanškroun rozhodne neinvestovat do oblasti elektronizace agend a procesů chodu úřadu, nastane nulová investiční varianta projektu, tedy přímé náklady na řešení pro investora (město Lanškroun) neexistují. Nulová varianta předpokládá trvání současného stavu a nepředpokládá zajištění nových aplikačních řešení ani zabezpečení a posílení technologického centra ORP Lanškroun. Specifikem projektů veřejného sektoru, oproti projektům v komerční sféře, je nedostatečný peněžní tok na straně příjmů způsobený poskytováním služby široké veřejnosti bezúplatně. Pro ohodnocení ekonomické návratnosti projektu je tedy nutné ohodnotit přínosovou stránku projektu jinak než standardní metodou finanční návratnosti (např. ROI - Return of Investment), respektive je nutné vhodným metodickým postupem kvantifikovat jednotlivé přínosy pro beneficienty projektu. Zpracovatel Studie proveditelnosti provedl rozbor beneficientů a specifikoval skupiny beneficientů, kteří mohou být projektem přímo dotčeni a mohou mít své jasně charakterizované vazby k projektu. Ve své podstatě se projekt dotkne nepřímo všech složek veřejného života. Pro tuto analýzu však zpracovatel Studie proveditelnosti neuvažuje beneficienty, na které bude mít projekt minimální vliv. Beneficienti, kteří budou nejvíce těžit z benefitů projektu, lze sloučit do těchto skupin: 

B1 - Občané: 

ekonomicky aktivní,


44 / 101

 

B2 - Ekonomické subjekty: 





ekonomicky neaktivní. zaměstnanci ekonomických subjektů.

B3 - Municipality: 

ORP (město Lanškroun),



zřizované organizace ORP,



obce a jimi zřizované organizace ve správním úřadu žadatele,



zaměstnanci těchto úřadů.

B4 - Stát.

V rámci Studie proveditelnosti jsou specifikovány nejvýznamnější přínosy pro jednotlivé skupiny beneficientů s tím, že některé z těchto přínosů nejsou kvantifikovány, resp. převedeny do finančního vyjádření. Důvod je v tom, že by získané hodnoty byly natolik zatíženy subjektivními odhady a mohly by být tedy natolik zkreslené, že by částečně mohly znehodnotit i ostatní přínosy, jejichž ohodnocení vychází z reálných podkladů a statistik. Přesto tyto nefinanční přínosy v textu zpracovatel Studie proveditelnosti uvádí, neboť mohou mít pro ekonomiku České republiky, resp. správního obvodu města Lanškroun, význam. Veškeré kvantifikace přínosů převáděných na hotovostní toky (včetně hodnot zdrojových parametrů) jsou součástí ekonomické analýzy projektu. Provedená Analýza nákladů a přínosů (Cost - benefit analýza (CBA)) projektu KIT ORP Lanškroun prokázala v uvedeném socioekonomickém okruhu hodnocení plnou opodstatněnost a logiku vynaložených nákladů. Realizace projektu Konsolidace IT ORP Lanškroun má pozitivní společenský dopad. Z Analýzy nákladů a přínosů navíc nevyplývá žádné omezení pro realizaci tohoto projektu. Vysoký stupeň souladu investiční varianty projektu se zájmy jednotlivých beneficientů vyjádřený identifikovanými přínosy jednoznačně potvrzuje smysluplnost realizace projektu Konsolidace IT ORP Lanškroun, který je jedním z kroků naplňujících strategii elektronizace veřejné správy v ČR. V rámci nulové investiční varianty je možné považovat výsledek ekonomické analýzy jako (potenciální) ztrátu pro investora. Optimalizace procesního nastavení, vnitřního prostředí ICT a přínosy v oblasti digitalizace a evidence dokumentů jsou jasně kvantifikovatelné. Výstupy ekonomické analýzy svědčí o výhodnosti realizace projektu KIT ORP Lanškroun. Mezi nevýhody nulové varianty dále patří nepotvrzený předpoklad, že stávající vybavení prvky ICT je na dostatečné úrovni vůči budoucím požadavkům na výkon (elektronizované) místní i státní správy a bude dostačující v případě snahy o nabídku nových služeb ze strany kraje a ustrnutí architektury IS / ICT ORP Lanškroun na stávající úrovni.

Investiční varianta V případě, že se ORP Lanškroun rozhodne investovat do oblasti elektronizace agend a procesů a související konsolidace HW a SW včetně zabezpečení TC ORP a infrastruktury, nastává investiční varianta projektu, tedy investor (město Lanškroun) vynaloží přímé náklady na řešení elektronizace vybraných agend a procesů. Předpokládaná finanční (investiční) náročnost tohoto projektu stanovená expertním odhadem zpracovatele Studie proveditelnosti je v souhrnu 5 217 006,- Kč vč. DPH.

Zpracovatel Studie proveditelnosti vzhledem k stávající úrovni vybavenosti TC ORP neuvažuje variantu úplného pořízení kompletně nového HW / SW vybavení. Ekonomicky je mnohem smysluplnější využití stávajícího vybavení TC ORP / úřadu, resp. jeho pouhé povýšení, rozšíření nebo doplnění o nové komponenty. Investiční varianta je proto uvažována jako varianta pořízení klíčových komponent doplněná o jejich integrace se stávajícími prvky IS / ICT.


45 / 101

Provedená Analýza nákladů a přínosů (Cost - benefit analýza (CBA)) projektu KIT ORP Lanškroun prokázala v uvedeném socioekonomickém okruhu hodnocení plnou opodstatněnost a logiku vynaložených nákladů. Realizace projektu Konsolidace IT ORP Lanškroun má pozitivní společenský dopad. Z Analýzy nákladů a přínosů navíc nevyplývá žádné omezení pro realizaci tohoto projektu. Vysoký stupeň souladu investiční varianty projektu se zájmy jednotlivých beneficientů vyjádřený identifikovanými přínosy jednoznačně potvrzuje smysluplnost realizace projektu Konsolidace IT ORP Lanškroun, který je jedním z kroků naplňujících strategii elektronizace veřejné správy v ČR. V rámci investiční varianty je možné považovat výsledek ekonomické analýzy jako přínos pro investora. Přínosy pro beneficienty byly kalkulovány shodnou metodikou jako v případě nulové investiční varianty. Optimalizace procesního nastavení, vnitřního prostředí ICT a přínosy v oblasti digitalizace a evidence dokumentů jsou jasně kvantifikovatelné. Výstupy ekonomické analýzy svědčí o výhodnosti realizace projektu KIT ORP Lanškroun.

5.3.1

Personální varianty integrace chodu úřadu

5.3.1.1 Vlastní vývoj S ohledem na předpokládanou složitost celého řešení elektronizace agend a procesů a nutnosti zajištění 5leté udržitelnosti zpracovatel Studie proveditelnosti doporučuje využití dostatečně stabilního řešení existujícího již nějakou dobu na trhu se zajištěnou stabilní podporou. Město Lanškroun v tuto chvíli nedisponuje dostatečně zkušeným vývojovým týmem. Náklady na jeho vytvoření a udržení po celou dobu udržitelnosti by výrazně zvýšily náklady celého řešení. Při variantě outsourcingové, resp. nákupu hotového řešení, je navíc výrazně snazší predikovat, plánovat a následně řídit zdroje projektu. Zároveň je možné konstatovat, že vytvoření vlastního vývojového týmu není ani v souladu se strategií města Lanškroun v oblasti rozvoje ICT. Variantu zajištění SW řešení vlastním vývojem na straně MěÚ Lanškroun zpracovatel Studie proveditelnosti nedoporučuje. 5.3.1.2 Dodavatelsky Varianta zajištění SW řešení elektronizace agend a procesů MěÚ Lanškroun dodavatelským způsobem je preferovanou variantou. Dodavatelský způsob řešení přináší přesný přehled o nákladech na pořízení a následný provoz IS, přenesení přesně definované části odpovědnosti na dodavatele / poskytovatele řešení, sjednocené a smluvně podložené garance za chod IS / služby maximální vytěžení výhod zkušených implementačních týmů odborníků zvoleného dodavatele. Na straně investora bude vytvořen vlastní projektový tým určený k řízení implementace řešení a následné administraci systému. Variantu zajištění SW řešení dodavatelským způsobem (nákup řešení) zpracovatel Studie proveditelnosti doporučuje.

5.4

Výhody a nevýhody jednotlivých řešení Kritérium

Nulová varianta

Investiční varianta

Počáteční investice do řešení

Nulová

Vysoká

Dotace pro počáteční investici do řešení

Nulová

85 % z hodnoty investice, max. 4,44 mil. Kč


46 / 101

Kritérium

Nulová varianta

Investice do řešení v pozdějším období Dotace na investici na řešení v pozdějším období Investice do pozdějšího rozšiřování elektronizace agend a procesů Dotace na investice pozdějšího rozšiřování technologického zázemí TC ORP dle požadavků na další růst


Vysoká

Nulová

(bez možnosti dotace) Nulová

Nulová

Nízká

Nízká

Nulová

Nulová

Z porovnání výhod a nevýhod nulové a investiční varianty jednoznačně vyplývá, že investiční varianta je pro žadatele výhodnější, zvláště pokud bude investiční varianta podpořena finančním příspěvkem z prostředků Evropské unie.

5.5

Analýza technických a bezpečnostních rizik

Cílem této analýzy je identifikace rizik a návrh protiopatření, jejichž realizace je potřebná pro zajištění bezpečného a důvěryhodného řešení elektronizace vybraných agend a procesů, splňujícího podmínky dané platnými zákony a bezpečnostní požadavky kladené na provoz. Analýza rizik je zpracována jako kombinace neformální a podrobné analýzy, jež nejlépe vyhovovaly potřebám a cílům projektu. Cílem analytického procesu bylo primárně stanovit aktiva, hrozby, zranitelná místa a bezpečnostní rizika a zpracovat návrhy protiopatření. Všechna identifikovaná rizika a příslušné návrhy protiopatření zohledňují specifika datové sítě a TC ORP Lanškroun. Analýza rizik má za cíl zjištění a posouzení aktuálního stavu zabezpečení stávající datové sítě MěÚ Lanškroun a v závislosti na tom vyhledání potenciálních hrozeb.

5.5.1

Identifikace aktiv a bezpečnostních hrozeb

Identifikace aktiv umožní definovat hmotná i nehmotná aktiva, data, informace a další hodnoty, ať už jde o software, hardware, služby, aplikace, databáze nebo v nich uložené informace. Identifikovaná aktiva: Kategorie Fyzická aktiva

Softwarová aktiva

Aktiva

Popis

hardware

servery, disková pole, síťové prvky atd.

budovy

místnost

dodávky energie

voda, teplo, klimatizace, osvětlení

operační systémy

operační systémy virtuálních serverů

provozní systémy

VMware Server atd.

informační systémy

provozované aplikace


47 / 101

Kategorie

Aktiva

Informační aktiva Ostatní aktiva

Popis

data

veškerá data vzniklá z činnosti vč. dokumentů

lidské zdroje

zaměstnanci zajišťující provoz

služby

služby poskytované informačním systémem

Identifikace hrozeb, tj. jaká nebezpečí ohrožují aktiva definována v první fázi analýzy. Hrozby lze rozdělit do dvou oblastí: 

obecně známá ohrožení a teoreticky možné způsoby průniku do systému závisející na vývoji počítačových technologií a s nimi spojeným vývojem útoků na informační systém,



hrozby, které jsou specifické pro dané prostředí ORP a jím provozovaný informační systém.

Reálné hrozby mohou být: 

objektivní (ovlivněné vnějším faktorem – např. přírodní katastrofa, výpadek elektrického proudu, atd.),



subjektivní (ovlivněné lidským faktorem, např. lidská chyba, úmyslné poškození, atd.).

Identifikované hrozby: Kategorie Vnitřní hrozby

Hrozba

Protiopatření

Úmyslné zničení, nenávratné poškození, modifikace nebo zcizení aktiva zaměstnancem

Fyzické a logické omezení přístupu k aktivům spočívající v umístění komponent v zabezpečené místnosti s řízením přístupu a důsledném nastavování přístupových práv k softwarovým a informačním aktivům; provádění pravidelných záloh.

Únik informací (náhodný nebo neúmyslný)

Vyhodnocování bezpečnostních incidentů; klasifikace aktiv; stanovení bezpečnostních pravidel pro uživatele; provádění bezpečné skartace dat.

Odposlouchávání komunikace ve vnitřní síti

Fyzické omezení přístupu k přístupovým bodům spočívající v umístění komponent v zabezpečené místnosti s řízením přístupu.

Neoprávněná nebo nesprávná manipulace s aktivem

Logické omezení přístupu k aktivům spočívající v důsledném nastavování přístupových práv.

Uživatelská chyba

Provádění pravidelných záloh a bezpečnostních školení uživatelů.

Přerušení kritických činností a procesů (např. vinou havárie, selhání sítě apod.)

Provádění pravidelných záloh; redundance klíčových prvků pro případ výpadku.

Neautorizovaný přístup k aktivu (z vnitřního prostředí)

Fyzické a logické omezení přístupu k aktivům spočívající v umístění komponent v zabezpečené místnosti s řízením přístupu a důsledném nastavování přístupových práv k softwarovým a


48 / 101

Kategorie

Hrozba

Protiopatření informačním aktivům.

Vnější hrozby

Nehody, havárie, přírodní katastrofy

5.5.2

Hackerský útok (za účelem získání informací, získání práv, modifikace aktiva apod.)

Zabezpečení vnějšího perimetru sítě vícestupňovou ochranou: IPS/IDS, firewall, antivir. Pravidelná aktualizace/údržba těchto ochranných systémů.

Napadení počítačovým virem a škodlivým kódem

Zabezpečení vnějšího perimetru sítě vícestupňovou ochranou: IPS/IDS, firewall, antivir. Pravidelná aktualizace/údržba těchto ochranných systémů.

Únik nebo zneužití informací dodavatelem zařízení/služeb

Sjednání smluvních sankčních opatření ve smlouvách s dodavateli.

Neúmyslné poškození aktiva třetí stranou (dodavatelem)

Provádění pravidelných záloh. Sjednání smluvních sankčních opatření ve smlouvách s dodavateli.

Selhání komunikačních služeb (Internet, KIVS)

Vytvoření záložního komunikačního kanálu.

Zcizení fyzických aktiv, včetně informačních aktiv, na nosičích či v papírové formě

Fyzické a logické omezení přístupu k aktivům spočívající v umístění komponent TC v zabezpečené místnosti s řízením přístupu a důsledném nastavování přístupových práv k softwarovým a informačním aktivům.

Poškození nebo zničení aktiva (např. vandalský útok)

Fyzické a logické omezení přístupu k aktivům spočívající v umístění komponent v zabezpečené místnosti s řízením přístupu a důsledném nastavování přístupových práv k softwarovým a informačním aktivům; provádění pravidelných záloh.

Požár, povodeň, ostatní přírodní katastrofy

Zabezpečení technologické místnosti čidlem teploty a kouře, umístění místnosti mimo zátopovou oblast; sjednání pojištění hardware.

Selhání aktiva vinou technické chyby (hardware)

Provádění pravidelných záloh.

Selhání aktiva vinou softwarové chyby


Úplné selhání aktiva vinou lidské chyby


Selhání podpůrných funkcí (výpadek nebo kolísání dodávky energií)

Zajištění bezvýpadkového napájení pomocí UPS a dieselagregátu.

Stanovení klasifikace ukládaných dat

Klasifikace ukládaných dat vychází z obecných doporučení na bezpečnostní politiku ICT typového ORP s přihlédnutím na specifika TC a jím provozovaných služeb. Všechna ukládaná data se dělí do následujících tříd klasifikace:


49 / 101

Klasifikace

Popis

1. Veřejné

Veřejně přístupné informace, např. informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo dle Správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), v platném znění.

2. Externí

Informace přístupné pouze externím subjektům, které jsou jejich vlastníky. Jedná se zejména o data ukládaná v TC v souvislosti s poskytováním služeb.

3. Interní

Interní informace přístupné pouze zaměstnancům úřadu města. Jedná se zejména o data ukládaná v TC v souvislosti s poskytováním svých služeb výhradně pro účely magistrátu/úřadu města.

4. Chráněné

Informace určené pouze vybraným jednotlivcům nebo skupině uživatelů, které nesmí být volně přístupné ostatním zaměstnancům ani subjektům vně úřadu.

5.5.3

Popis umístění komponent HW architektury, včetně zajištění jejich využívání a správy

Veškeré komponenty HW architektury budou umístěny v jednom z datových center Technologického centra ORP Lanškroun. TC je zabezpečeno z hlediska řízení přístupu i z hlediska protipožární ochrany. Přístup do místnosti je omezen pouze na určené zaměstnance kanceláře starosty a tajemníka s elektronickou evidencí vstupu do místnosti. Správou zařízení je pověřen dle Bezpečnostní politiky ICT správce datové sítě. Tuto funkci vykonává jeden ze zaměstnanců kanceláře starosty a tajemníka. V případě jeho nepřítomnosti zastupuje tuto funkci určený správce aplikací. Přístup k technologickým prvkům jiným osobám je povolen pouze v doprovodu výše uvedených oprávněných osob.

5.6

Doporučení a dokumentace dokumentace

upřesnění pro účely zadávací a realizační projektové

S ohledem na výše uvedené zpracovatel Studie proveditelnosti doporučuje pro projekt KIT ORP Lanškroun realizovat investiční variantu dodavatelsky v následujícím rozsahu: 

elektronizace vybraných agend a procesů úřadu vč. zajištění příslušných SW licencí aplikací;



zajištění HW pro doplnění a rozšíření TC ORP Lanškroun;



zajištění dalšího HW a SW potřebného pro konsolidaci ICT MěÚ Lanškroun;



základní školení potřebné k elementární správě pořizovaného vybavení;



záruka a podpora řešení na 60 měsíců od spuštění ostrého provozu.

Realizační dokumentace bude vypracována na základě konkrétní dodávky technologií pro zabezpečení a rozšíření technologií TC ORP. Požadavky na funkčnost řešení mohou být v rámci zadávací dokumentace označeny jako minimální a mohou být dodány ve vyšší kvalitativní nebo kvantitativní hodnotě. Realizace projektu by měla být zajištěna systémovým integrátorem projektu KIT ORP Lanškroun v rámci podlimitního výběrového řízení na dodávku řešení celého projektu.


50 / 101

Při zadávání veřejných zakázek souvisejících s realizací projektu se bude postupovat v souladu se: 

zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,



Závaznými postupy pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007 – 2013,



vnitřním předpisem města Lanškroun,



stanovisky MMR ČR / Centra pro regionální rozvoj.

Dle expertního odhadu zpracovatele studie proveditelnosti roční náklady na provozní podporu nepřevyšují 10 % investiční (pořizovací) hodnoty dodávky a proto zpracovatel studie proveditelnosti doporučuje do zadávací dokumentace uvést požadavek odpovídající tomuto zjištění. V rámci přípravné fáze projektu proběhlo výběrové řízení na zpracování této Studie proveditelnosti. Tato zakázka byla realizována jako veřejná zakázka malého rozsahu kategorie I dle Příručky pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci IOP. V rámci projektu bude realizována následující veřejná zakázka: 

Dodávka projektu KIT ORP Lanškroun – SW a HW řešení projektu (podlimitní veřejná zakázka v otevřeném řízení), která bude zahrnovat implementaci poptávané elektronizace vybraných agend a procesů a dodávku relevantního HW a SW včetně následné podpory.

5.6.1 Specifikace zadání technického řešení Specifikace technického řešení je popsána v kapitole 5 „Technické řešení“ a v podkapitolách – viz 5.1 Konceptuální návrh řešení (funkční požadavky řešení) a 5.2 Variantní návrhy technického řešení (technické a technologické požadavky na řešení) a dále bude případně upřesněna v rámci tvorby vlastní zadávací dokumentace veřejné zakázky. Pro dodávku požadované elektronizace agend a procesů MěÚ Lanškroun je zásadní zajistit požadovanou integraci na současné systémy města a souběžně zajistit technickou kompatibilitu dodaného HW. Proto bude součástí veřejné zakázky podpora a servis dodaného řešení po celou dobu udržitelnosti projektu KIT ORP Lanškroun.

5.6.2 Specifikace vybavení a řešení bezpečnosti IS Součástí předání bude zpracování provozní a bezpečnostní dokumentace v rozsahu vyplývajícího ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, a prováděcích vyhlášek.

5.6.3 Požadavky podporu

na

implementaci,

školení

a

technickou

5.6.3.1 Požadavky na implementaci Při realizaci projektu budou uplatněny následující požadavky: 

před vlastní implementací bude zpracována a oboustranně odsouhlasena organizační směrnice projektu nebo obdobný dokument určující odpovědnosti v projektu,



před vlastní implementací budou zpracovány a oboustranně odsouhlaseny implementační projekty (dokument popisující koncepci nasazení), v rámci kterých dojde k přesné specifikaci a postupu nasazení,



součástí dodávky bude také poskytnutí implementačních služeb při uvedení zařízení nebo SW vybavení do provozu,



implementační služby budou poskytnuty jako součást plnění dodávky a jejich převzetí bude


51 / 101

protokolárně potvrzeno (předávací a/nebo akceptační protokol), 

implementace bude zahrnovat úplnou instalaci HW zařízení nebo SW vybavení včetně jeho konečného ustavení, konfiguraci a uvedení do plného provozu,



před akceptačním řízením proběhne ověřovací provoz, připomínky vzešlé z tohoto testovacího provozu budou zapracovány a zkontrolovány v rámci akceptačního řízení (budou zařazeny k akceptačnímu scénáři),



zaplacení části ceny (doporučeno 10 – 20 % ceny implementace) bude vázáno na úspěšné dokončení ověřovacího provozu a odstranění všech závažných vad, které se při ověřovacím provozu objeví.

5.6.3.2 Požadavky na školení Školení zaměstnanců zadavatele (např. klíčových uživatelů, správců apod.) proběhne před zahájením testovacího provozu v rozsahu potřebném pro kompetentní testování. Školení proběhnou podle předem stanoveného rozvrhu a obsahu, který je dán charakterem implementovaného řešení (systému, aplikace atd.). Obecně by mělo vždy dojít k proškolení: 

zkušených uživatelů;



školitelů ze strany zadavatele, kteří dál budou školit ostatní uživatele;



administrátorů ze strany zadavatele, kteří budou zařízení, systém nebo aplikaci spravovat, nastavovat a budou odpovědní za jejich provoz;



koncových uživatelů, rozdělených dle jejich pracovního zařazení, případně přidělených uživatelských rolí v implementovaném systému nebo aplikaci.

Součástí dodávky bude také písemný výukový materiál (návod na obsluhu): 

písemný výukový materiál musí být zpracován v českém jazyce;



písemný výukový materiál bude obsahovat informace minimálně v rozsahu běžné obsluhy a údržby zařízení;



písemný výukový materiál bude požadováno předat také elektronicky ve formátu PDF nebo MS Office.

5.6.3.3 Požadavky na technickou podporu V rámci provozní fáze projektu bude zajištěna údržba systému tak, aby HW prostředky nebo SW vybavení (informační systémy a aplikace) splňoval požadavky na efektivní podporu výkonu agend veřejné správy v souladu se stanovenými cíli a funkcionalitou specifikovanou v cílovém konceptu. V rámci podpory systému bude garantováno: 

odstraňování vad;



zajištění služby helpdesk / helpline, tj. komunikačního centra pro podchycení všech požadavků a problémů souvisejících s provozem IT / IS s garantovanou reakcí a s garantovanou dostupností;



poskytování upgrade a release software (součástí poskytnutí těchto upgrade a update je dodání aktuální dokumentace) a implementace těchto upgrade a update v prostředí MěÚ;



provedení rozdílového školení, pokud bude potřeba s ohledem na rozsah upgrade;



zajištění legislativní podpory;



provádění profylaxe (pravidelná inspekce a údržba) v rozsahu: 

kontroly vazeb (konzistence dat),



zaplňování databázového prostoru a návrhy jeho rozšiřování,



kontrola zálohování a bezpečnosti dat,


52 / 101





mapování vytížení systému (přihlašování),



nahrávání opravných dávek;

vytvoření a průběžná aktualizace provozní a technické dokumentace v rozsahu: 

uživatelské a systémové příručky,



pravidla a podmínky zálohování,



dokumentace pravidel a podmínek pro provoz aplikací (hardware, systémový software, umístění v síti atd.).

Dodavatel musí specifikovat další podmínky poskytování služeb servisu a podpory, a to zejména: 

požadovanou součinnost zadavatele,



organizační a technické podmínky zajišťované ze strany zadavatele,



další práva a povinnosti dodavatele i zadavatele,



sankce za nedodržování smluvních povinností a parametrů SLA.

Tyto činnosti nad rámec záruky budou pokryty provozní smlouvou mezi městem a dodavatelem řešení. Veškeré náklady budou plně hrazeny městem. 5.6.3.4 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické toky nejsou pro projekt uvažovány, systém bude provozován v prostředí technologického centra. Využití virtualizace navíc umožní vyrovnat případné zvýšené energetické nároky nově pořízených zařízení. Ostatní materiálové toky jsou zanedbatelné, jedná se pouze o běžný administrativní spotřební materiál.

5.6.4 Záruky a servis Záruční doba bude sjednána na dobu 60 měsíců ode dne předání do produktivního provozu. V rámci zajištění podpory a servisu bude dodavatel garantovat SLA k jednotlivým službám a zajištění dalších podmínek a náležitostí spojených s poskytováním podpory. Požadavky na technickou podporu / servis jsou uvedeny výše.

5.6.5 Údržba a nákladnost oprav Údržba a odstranění nedostatků budou prováděny v rámci záruční doby nebo budou pokryty smlouvou o podpoře.

5.6.6 Údaje o životnosti jednotlivých zařízení Dodané aplikace budou provozovány v prostředí TC ORP Lanškroun a životnost jednotlivých zařízení tedy není v rámci projektu relevantní. Je dána životností HW technologií, na kterých jsou IS a softwarové aplikace provozovány. Projekt předpokládá, že životnost těchto technologií přesahuje dobu udržitelnosti projektu. Životnost nově dodaných technologií přesahuje dobu udržitelnosti projektu. 5.6.6.1 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení U řešení pro elektronizaci vybraných agend a procesů se jedná o softwarová řešení, u kterých nedochází k opotřebení. HW technologie, pořizované v rámci tohoto projektu, mají víceméně konstantní provozní náročnost po dobu životnosti, která přesahuje dobu udržitelnosti. Provozním opotřebením se nezvyšuje spotřeba elektrické energie ani náročnost údržby či technické podpory. Pro nové technologie navíc bude požadována 5letá záruka, kterou bude možné využít v případě zásadních změn v provozní náročnosti.


53 / 101

5.7

Provozní zajištění elektronizace agend a procesů a dalšího ICT vybavení

Provoz elektronizovaných agend a procesů úřadu bude vyžadovat nasazení vlastních pracovníků MěÚ Lanškroun při budování a provozu elektronizace agend a procesů MěÚ Lanškroun. Provozovatelem projektu KIT ORP Lanškroun je Městský úřad Lanškroun. Odpovědné osoby provozovatele jsou navrženy jako členové projektového týmu již v investiční fázi projektu, což by mělo vést k hladkému přechodu projektu z investiční do provozní fáze. Provozní fáze je financována pouze ze zdrojů provozovatele. Veškeré potřebné energetické a materiálové toky budou zajišťovány v rámci běžných nákladů OICT, resp. MěÚ Lanškroun. Jak je již uvedeno výše, projekt by neměl generovat žádnou, např. ekologickou, zvýšenou zátěž pro své okolí. Podporu řešení doporučuje zpracovatel Studie proveditelnosti zajistit již v rámci veřejné zakázky na dodávku a podmínit vítězství ve veřejné zakázce i dodávkou 60měsíční podpory řešení a záruky na dodané zařízení. Pravidla provozu budou odpovídat pravidlům uvedeným v „Informační koncepci MěÚ Lanškroun“, a to především v oblasti bezpečnosti (viz „Bezpečnostní politika MěÚ Lanškroun“).

5.8

Provozní zajištění projektu KIT ORP Lanškroun a dalšího ICT vybavení

Projekt KIT ORP, jehož hlavní náplň spočívá v implementaci aplikačního řešení úplné elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů MěÚ Lanškroun, nepředpokládá zvýšené nároky na lidské zdroje ze strany MěÚ Lanškroun.


54 / 101

6 ORGANIZACE A REŽIJNÍ NÁKLADY 6.1 Organizační model investiční fáze Garantem a investorem projektu je město Lanškroun. Projekt KIT ORP Lanškroun slouží ke kvalitativnímu zlepšení technologického zázemí pro poskytování služeb eGovernmentu v regionu ORP Lanškroun, a to především k poskytování služeb ekonomického IS (mzdová agenda) a napojení provozované instance elektronické spisové služby na garantované úložiště TCK (krajskou digitální spisovnu) pro město Lanškroun, zřizované organizace ORP Lanškroun, obce ve správním území ORP Lanškroun. K zajištění výše uvedeného bude zorganizováno výběrové řízení na dodávky HW / SW komponent projektu KIT ORP Lanškroun. Výběrová řízení budou organizována investorem projektu. Partnery Lanškroun jsou následující obce a ZO. Obce: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek. Organizace zřizované městem Lanškroun: Základní škola a Mateřská škola, Lanškroun, Dolní Třešňovec, Základní škola Lanškroun, náměstí Aloise Jiráska 139, Základní škola Lanškroun, Dobrovského 630, Základní škola Lanškroun, Bedřicha Smetany 460, Školní jídelna MADORET Lanškroun, Sociální služby Lanškroun.

6.2 Provozní model Provozovatelem výstupů projektu KIT ORP Lanškroun bude město Lanškroun. Zodpovědné osoby provozovatele jsou členy projektového týmu již v investiční fázi projektu, což povede k hladkému přechodu projektu z investiční do provozní fáze. Provozní fáze je financována ze zdrojů provozovatele. Rozsah služeb souvisejících s prováděním údržby bude předmětem smluv o servisu a podpoře mezi provozovatelem a dodavatelem řešení vybraného na základě veřejné soutěže. Provoz projektu bude zajištěn z prostředků města, nepředpokládá se spolufinancování provozu konzumenty služeb.

6.3 Role všech organizací v projektu Na projektu se budou účastnit různé cílové skupiny, které v projektu vystupují v různých rolích. Město Lanškroun Město Lanškroun je prostřednictvím svého městského úřadu garantem a investorem projektu KIT ORP Lanškroun. Prostřednictvím vlastních nebo externích (např. u školení) kapacit: 

zajišťuje provoz, servis a dohled,



garantuje poskytované služby,



je zadavatelem veřejných soutěží,



přebírá dodávky,



zajišťuje metodickou podporu uživatelům,



provádí školení.

Organizace zřizované městem Lanškroun Zřizované organizace městem Lanškroun jsou z pohledu TC konzumentem služeb. Jedná se zejména o služby:


55 / 101



napojení elektronické spisové služby na garantované úložiště TC K (krajskou digitální spisovnu).

Obce a jejich zřizované organizace Obce a jejich zřizované organizace jsou z pohledu TC konzumentem služeb. Jedná se zejména o služby: 

napojení elektronické spisové služby na garantované úložiště TC K (krajskou digitální spisovnu).

Česká republika Česká republika prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR vystupuje v projektu jako zadavatel celkového konceptu a realizátor eGovernment v ČR. Prostřednictvím strategie Smart Administration vytváří podmínky pro realizaci. S ohledem na předpokládaný budoucí vývoj lze očekávat využití výstupů projektu KIT ORP Lanškroun pro další využití budoucích služeb eGovernmentu včetně služeb navazujících na hlavní (kmenové) projekty eGovernmentu, např. rozšíření funkčnosti základních registrů veřejné správy nebo nové (chystané) projekty, např. eOP. K datu zpracování Studie proveditelnosti nicméně není známá architektura budoucího řešení eGovernmentu pro programovací období 2014+. Česká republika dále prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR prostřednictvím operačních programů SF EU vytváří také podmínky pro realizaci včetně finanční podpory. 6.3.1.1 Organizace výběrových řízení Zadávání veřejných zakázek souvisejících s realizací projektu bude realizováno v souladu se: 

zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění;



závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013 (závazné postupy jsou uvedeny v příloze č. 5 Příručky pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci Integrovaného operačního programu pro prioritní osu 2, oblast intervence 2.1 kontinuální výzvy č. 22 „Konsolidace IT a nové služby TC obcí“).

V případech, kdy při realizaci projektu KIT ORP Lanškroun bude vhodné zadat veřejnou zakázku pro více smluvních stran současně a zároveň jednou z těchto smluvních stran bude ORP Lanškroun, bude veřejná zakázka realizována jedním zadavatelem, kdy veškeré úkony za zadavatele bude činit ORP Lanškroun, a to na základě zájmu vyjádřeného vůlí k podpisu nebo uzavření Veřejnoprávní smlouvy o spolupráci obcí při zajištění správní agendy obcí ve správním obvodu města Lanškroun. Každý zadavatel je nad výše uvedené povinen v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel nesmí rozdělit předmět zakázky, aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ustanovení § 12 zákona.

6.3.2 Právní opatření nutná pro realizaci projektu Podmínkou budování projektu TC ORP Lanškroun je sada právních opatření. Zásadními opatřeními jsou: 

usnesení Rady města Lanškroun: 

usnesení rady města (138/2014 ze dne 17. 3. 2014), kterým Rada města Lanškroun schválila vypracování studie proveditelnosti a žádosti projektu Konsolidace IT a nové služby obcí.



smlouva o poskytnutí dotace mezi městem Lanškroun a Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky,



smlouva o dodávce a servisu mezi městem Lanškroun a vybraným dodavatelem řešení -


56 / 101

integrátorem (vybraným ve veřejné soutěži). Doplňkovým opatřením je dále smluvní ukotvení spolupráce mezi městem Lanškroun a partnerskými obcemi, příp. organizacemi, se kterými dosud nebyly uzavřeny Veřejnoprávní smlouvy o spolupráci obcí při zajištění správní agendy obcí ve správním obvodu města Lanškroun.

6.4 Seznam obcí a organizací zapojených do projektu Seznam obcí a organizací, které projevily zájem o spolupráci s ORP Lanškroun: Obce: 

Albrechtice,



Anenská Studánka,



Cotkytle,



Čenkovice,



Damníkov,



Horní Čermná,



Horní Třešňovec,



Krasíkov,



Lubník,



Luková,



Ostrov,



Petrovice,



Sázava,



Strážná,



Tatenice,



Trpík,



Výprachtice,



Žichlínek.

Organizace zřizované městem Lanškroun: 

Základní škola a Mateřská škola, Lanškroun, Dolní Třešňovec;



Základní škola Lanškroun, náměstí Aloise Jiráska 139;



Základní škola Lanškroun, Dobrovského 630;



Základní škola Lanškroun, Bedřicha Smetany 460;



Školní jídelna MADORET Lanškroun;



Sociální služby Lanškroun.


57 / 101

7 LIDSKÉ ZDROJE, VLASTNÍCI A ZAMĚSTNANCI 7.1 Organizační struktura projektu Pro efektivní využití lidských zdrojů při přípravě a realizaci projektů je nutné jednoznačně rozdělit pravomoci, odpovědnosti a tím i náplně práce jednotlivých rolí, které se na projektu podílí. Organizační struktura tak popisuje systém řízení projektu, tedy poskytuje nástroj pro efektivní řízení lidských zdrojů a optimalizaci jejich vytížení na činnostech. Účastníkům projektu poskytuje organizační struktura návod, jaké činnosti mají vykonávat, komu při jejich výkonu podléhají a koho řídí. Každý projekt musí mít naplněnu definovanou organizační strukturu. Každá role začleněná v organizační struktuře projektu musí mít jednoznačnou informaci o jemu nadřazených organizačních složkách a jejich personálním obsazení a, pokud to popis role vyžaduje, musí být také schopna určit personální obsazení sobě podřízených rolí.

ŘEDITEL PROJEKTU ŘÍDÍCÍ VÝBOR ZADAVATEL ZAKÁZKY (ORP)

Manažer projektu

IT specialista (Technický manažer)

Vedoucí projektu za implementátora

Administrátor dotace (EU administrátor)

Vedoucí projektu za implementátora

PROJEKTOVÝ TÝM PROJEKTOVÝ TÝM

IT specialista (HW)

Manažer projektu

PRACOVNÍ TÝM 1

Klíčový expert zadavatele

VEDOUCÍ PRACOVNÍHO TÝMU

Klíčový expert dodavatele


IT specialista (SW)

VEDOUCÍ PRACOVNÍHO TÝMU

PRACOVNÍ TÝM 2

Klíčový expert zadavatele



Schéma č. 1: Organizační struktura KIT ORP Lanškroun

7.1.1 Vedení projektu KIT ORP Lanškroun Vybraní zaměstnanci MěÚ Lanškroun dle potřeby koordinují a vedou projekt KIT ORP Lanškroun, a to jak z hlediska jeho souladu se směřováním úřadu a potřeb obcí a organizací ve správním obvodu, tak i z hlediska souladu s pravidly konkrétní výzvy SF EU. Řídící výbor je tedy hlavním koordinačním a strategickým orgánem, který zajišťuje komunikaci a spolupráci s externími subjekty vstupujícími do


58 / 101

projektu KIT ORP Lanškroun. Zároveň jsou díky této koordinaci zajištěny synergické vazby i na další projekty realizované MěÚ Lanškroun na projektu KIT ORP Lanškroun nezávislé. Koordinace projektu KIT ORP Lanškroun probíhá ve složení: 

Ředitel projektu,



Manažer projektu,



IT specialista (Technický manažer),



Vedoucí projektu / projektů za implementátora (nepovinně nebo v případě potřeby).

Jednání se účastní výše definované role z každého projektu. Eskalovat potřebu konání takovéhoto jednání má právo vždy výše definovaná role. O konkrétním termínu konání a o přizvaných účastnících rozhoduje Ředitel projektu, případně Manažer projektu. Ředitel projektu zajišťuje nejvyšší strategickou úroveň rozhodování, rozhoduje o případech eskalovaných z úrovně realizace projektu KIT ORP Lanškroun, které se nepodařilo vyřešit na nižších úrovních. Řeší zásadní otázky týkající se splnění či nesplnění hlavních záměrů projektu jako celku, monitorování průběhu projektových prací. Přijímá opatření a definuje další postup v případě krizových stavů projektu.

7.1.2 Projektový tým projektu KIT ORP Lanškroun Projektový tým projektu KIT ORP Lanškroun je základní řídící platformou projektu, která má za úkol zajistit soulad postupu prací na projektu se schváleným věcným a časovým plánem. Členy vedení projektu TC ORP Lanškroun jsou: 

Manažer projektu či jím jmenovaný zástupce,



Vedoucí projektu za implementátora (nepovinně nebo v případě potřeby),



IT specialista,



Administrátor dotace (EU administrátor).

Pro každé jednání vedení projektového týmu bude připravena Manažerem projektu či jím jmenovaným zástupcem agenda, z každého jednání bude zpracován zápis. Odsouhlasené úkoly budou zařazeny do evidence projektových úkolů. Výstupy z jednání budou promítány i do další projektové dokumentace (harmonogramu, evidence požadavků, řízení změn, rizik projektu). Návrh zápisu z jednání se rozesílá všem zúčastněným osobám. Jakákoliv role projektu má možnost požádat Manažera projektu či jím jmenovaného zástupce o zařazení relevantního bodu do agendy jednání projektového týmu. Projektový tým využívá pro svou práci výstupy činností z úrovně pracovních týmů (pokud budou ustaveny). Minimální agenda pravidelného jednání vedení projektu KIT ORP Lanškroun o stavu projektu bude v rozsahu: 

harmonogram,



zhodnocení postupu prací naplánovaného na předchozím jednání,



vytvoření detailního plánu na následující období,



kontrola plnění úkolů - za období od předchozího jednání,



odsouhlasení dokumentů / návrhů připravených pracovními týmy,



řízení změn,



průběžné vyhodnocování změn a ostatních připomínek k rozsahu,


59 / 101



výstupy: 

specifikace zpřesnění zadání,



specifikace nových požadavků nad rámec zadání,



řízení rizik,



analýza rizik a definice protiopatření.

Pokud budou mít výše uvedené činnosti v oblasti řízení změn dopad na celkový časový, finanční nebo věcný rozsah plnění dle smlouvy, bude nutné jejich projednání eskalovat na úroveň vedení projektu. Alokované kapacity interních členů projektového týmu budou ve všech fázích projektu KIT ORP Lanškroun pokryty současnými pracovníky města Lanškroun. Mzdové náklady v investiční fázi projektu KIT ORP Lanškroun budou hrazeny z rozpočtu města Lanškroun, stejně jako mzdové náklady v provozní fázi.

7.1.3 Pracovní týmy Pracovní tým bude dočasná či trvalá organizační struktura jednotlivých logických částí projektu s jasně přiděleným rozsahem úkolů. Obsazení pracovního týmu bude dáno postupem prací - složení týmu se bude moci v různých fázích projektu lišit. Členy pracovních týmů jsou odborníci naplňující jednotlivé role požadované projektem, a to včetně specialistů zadavatele i dodavatele.

7.2 Role v projektu 7.2.1 Role v projektu na straně zadavatele Role popsané v této kapitole mohou být zajišťovány pracovníkem ze 100 % jeho kapacity, ale nemusí to být pravidlem. Některé role v projektovém týmu působí jen dle potřeby na stanovenou část své celkové kapacity. Některé role mohou být naopak vykonávány pouze jednou osobou. Je však nutné mít na zřeteli nutnost pokrytí veškerých zde definovaných pravomocí a zohlednit nevhodnost sloučení některých střetávajících se pravomocí jednomu člověku (typicky výkon a zároveň kontrolu dané aktivity). Ředitel projektu Zapojení člena při přípravě projektu: Hlavním úkolem Ředitele projektu je zajištění pozitivního vnímání budoucího projektu a politická podpora na úrovni rady a zastupitelstva města. Zapojení člena při realizaci projektu: Ředitel projektu zajišťuje nejvyšší strategickou úroveň rozhodování, rozhoduje o případech eskalovaných z úrovně realizace projektu KIT ORP Lanškroun, které se nepodařilo vyřešit na nižších úrovních. Řeší zásadní otázky týkající se splnění či nesplnění hlavních záměrů projektu jako celku, monitorování průběhu projektových prací. Přijímá opatření a definuje další postup v případě krizových stavů projektu. Zapojení člena při udržitelnosti projektu: Ředitel projektu zodpovídá za poštovní propagaci výstupů projektu směrem k externím subjektům i politické reprezentaci města (rada a zastupitelstvo). Zároveň je vrcholově odpovědný za další činnosti žadatele / příjemce finančního příspěvku EU v období udržitelnosti projektu. Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Na roli Ředitele projektu nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky na kvalifikaci. S ohledem


60 / 101

na předpokládané zapojení člena v rámci celého životního cyklu projektu je nezbytné, aby měl dostatečné rozhodovací kompetence a pravomoci na úrovni města, resp. městského úřadu, tedy zastával přinejmenším pozici tajemníka městského úřadu nebo aby tuto roli zastával přímo statutární zástupce města (starosta / starostka). Manažer projektu Zapojení člena při přípravě projektu: Hlavním úkolem Manažera projektu je vytvoření projektového týmu, koordinace přípravných prací na projektu v rámci celého projektového týmu, koordinace přípravy projektové dokumentace a žádosti o dotaci ze SF EU, stanovení harmonogramu realizace, podpis smlouvy o dílo. Zapojení člena při realizaci projektu: Manažer projektu se věnuje řízení projektu a projektového týmu, vedení porad projektu, sledování monitorovacích indikátorů projektu, spolupráci na publicitě projektu. Manažer projektu bude zodpovědný zejména za řízení a koordinaci prací na projektu dle schválených řídících dokumentů (smlouvy, harmonogramu projektu, závěrů jednání řídících orgánů projektu atd.), přípravu agend jednání vedení projektu, tvorbu zápisů z jednání vedení a přípravu výstupů k oponentuře. Nedílnou součástí jeho práce bude analýza rizik a zajištění konání patřičných preventivních a nápravných opatření ve vztahu k identifikovaným rizikům. Zapojení člena při udržitelnosti projektu: Manažer projektu zodpovídá za správné provedení monitoringu a reportingu v provozní fázi, včetně řízení případných změn v projektu a za dohled nad dodržováním pravidel IOP. Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Na roli Manažera projektu nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky na kvalifikaci. S ohledem na předpokládané zapojení člena v rámci celého životního cyklu projektu je nezbytné, aby měl rozsáhlé zkušenosti s organizací a řízením projektů na úrovni města nebo regionu / správního obvodu, v ideálním případě přímo s ICT projekty (vzhledem k účasti odborných rolí v projektovém týmu není zkušenost s ICT projekty nezbytná). V oblasti kompetencí a odpovědností je nutné, aby mu byly svěřeny odpovídající kompetence na úrovni řízení projektového týmu a zástupců dodavatele pro oblast přímého (každodenního) řízení projektu. Role může být zastávána interním zaměstnancem žadatele nebo externím dodavatelem. Vzhledem k nutnosti zajištění udržitelnosti projektu se jako nejvhodnější varianta jeví využití stávajícího zaměstnance úřadu z úrovně odboru informatiky. IT specialista (Technický manažer) Zapojení člena při přípravě projektu: IT specialista (Technický manažer) se zaměřil na provedení analýzy technických podmínek pro realizaci projektu a návrh technologického řešení, spolupracoval s ostatními členy projektového týmu při výběru vhodného technologického řešení projektu, podílel se na přípravě projektové dokumentace a na zpracování žádosti o dotaci ze SF EU, pracoval na analýze technických podmínek pro realizaci projektu. Zapojení člena při realizaci projektu: Hlavním úkolem IT specialisty je trvalá spolupráce s vybranými dodavateli při instalačních pracích. Dále se bude podílet na operativní spolupráci při realizaci projektu, dohledu nad prováděním implementačních prací, koordinaci projektových aktivit, provádění dokumentace realizace projektových aktivit, monitoringu a reportingu projektu. IT specialista zastupuje zájmy zadavatele zejména při tvorbě předmětu plnění zadávací dokumentace na implementátora. IT specialista zajišťuje soulad veškerého konání v projektu s IT směřováním ORP / kraje. Vytyčuje pro pracovníky dodavatele mantinely, kterými se má jejich konání při zpracování detailní analýzy a dalších prací ubírat. Kontroluje a konzultuje soulad konání implementátora s platnými pravidly a


61 / 101

předpisy týkajícími se zejména bezpečnosti. Zapojení člena při udržitelnosti projektu: Úkolem IT specialisty v provozní fázi je zajištění plynulého a bezproblémového provozu nového řešení a pravidelná údržba instalovaného systému. Zároveň spolupracuje při uplatňování případných reklamací a sankcí vůči dodavatelům. Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Pro roli IT specialisty je výhodou SŠ nebo VŠ vzdělání v odpovídající oblasti. Kvalifikaci v oblasti vzdělání je možné nahradit příslušnou praxí (odpovídající je praxe 5 let a více v oblasti specializace a to minimálně na úrovni velikosti a složitosti IT prostředí žadatele). Příslušné kompetence této role budou pokryty odpovídajícím vzděláním a/nebo praxí. Odpovědnosti kladené na tuto roli jsou především odborného charakteru (oponentura návrhu řešení dodavatele, kontrola dodávek), je proto vhodné, aby Manažer projektu na roli příslušného IT specialisty delegoval rozhodovací pravomoci v oblasti schvalování technických návrhů a akceptaci díla externích zhotovitelů. Role může být zastávána interním zaměstnancem žadatelem nebo externím dodavatelem. Vzhledem k nutnosti zajištění udržitelnosti projektu se jako nejvhodnější varianta jeví využití stávajícího zaměstnance úřadu z úrovně oddělení kanceláře starosty a tajemníka. Administrátor dotace (EU administrátor) Zapojení člena při přípravě projektu: Administrátor dotace spolupracuje při koordinaci přípravy projektové dokumentace a žádosti o dotaci ze SF EU, zejména v části věnované vytvoření rozpočtu projektu a přípravě finančního plánu. Zapojení člena při realizaci projektu: Administrátor dotace odpovídá zejména za plánování, koordinaci a vykazování stavu čerpání finančních zdrojů. Zpracovává potřebné podklady pro včasné nárokování financí do státního rozpočtu a odpovídá za operativní komunikaci s Ministerstvem financí a dalšími relevantními institucemi. Zodpovídá za tvorbu a prezentaci cash-flow (stav peněžních toků) a dalších požadovaných finančních ukazatelů (ČSH, IRR apod.). Dbá na dodržování v organizaci platných rozpočtových a jiných pravidel relevantních k finančním tokům a v neposlední řadě garantuje správnost objednávek a smluv s dodavateli po finanční stránce. Připravuje a řídí finanční plán projektu. Je důležitou součástí týmu, zejména při koordinaci čerpání finančních zdrojů podle různých rozpočtových pravidel a pravidel kofinancování z Integrovaného operačního programu. Zodpovídá za archivaci účetních dokladů v souladu s pravidly IOP. Zapojení člena při udržitelnosti projektu: Administrátor dotace bude zodpovídat za součinnost v rámci monitoringu a reportingu v provozní fázi, a to zejména ve finančních částech. Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Pro roli EU administrátora je výhodou SŠ nebo VŠ vzdělání v ekonomické oblasti. Kvalifikaci v oblasti vzdělání je možné nahradit příslušnou praxí (odpovídající je praxe minimálně 3 roky v oblasti administrace projektů s finančním příspěvkem EU). Příslušné kompetence této role budou pokryty odpovídajícím vzděláním a/nebo praxí. Odpovědnosti kladené na tuto roli jsou především odborného charakteru (účetnictví, monitoring a vykazování projektu), je proto vhodné, aby Manažer projektu na roli EU administrátora delegoval rozhodovací pravomoci v oblasti schvalování formálních náležitostí účetnictví projektu, návrhy a řešení povinné publicity projektu a sběru a archivace podkladů a výstupů projektu. Role může být zastávána interním zaměstnancem žadatelem nebo externím dodavatelem. Z pohledu projektu je možné, aby roli zastával externí i interní zaměstnanec žadatele, případně aby externí dodavatel vykonával práce pouze do ukončení realizační fáze projektu.


62 / 101

7.2.2 Role projektu na straně dodavatele Vedoucí projektu za implementátora Je členem projektového týmu a účastní se také porad vedení projektu, kde jako zástupce dodavatele hájí zájmy implementátora. Je odpovědný zejména za odsouhlasení cílů projektu, zajištění dostatečné motivace k splnění cílů dodavatelem a kvalitu dodávaných výstupů. Z druhé strany je odpovědný za monitoring konfliktů na dodavatelské straně a v nemalé míře za oponenturu změnových řízení vzhledem k jejím dopadům na dodavatele. Koordinuje veškeré pracovníky poskytnuté implementátorem pro zdárné dosažení domluveného plnění. Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Na roli Vedoucího projektu za implementátora nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky na vzdělání. Kvalifikaci však je nutné prokázat odpovídající praxí – minimálně v délce trvání 5 let a více v oblasti budoucí dodávky implementátora a to minimálně na úrovni srovnatelné s velikostí a složitostí IT prostředí žadatele (veřejného zadavatele). S ohledem na charakter dodávky implementátora je nezbytné, aby měl rozsáhlé zkušenosti s organizací a řízením obdobných projektů technologických a/nebo implementačních projektů srovnatelné složitosti a rozsahu, ideálně u veřejných zadavatelů. V oblasti kompetencí a odpovědností je nutné, aby mu byly svěřeny odpovídající kompetence na úrovni řízení projektového týmu dodavatele. Architekt implementace Architekt implementace je pracovník implementátora, který je odpovědný za zpracování detailní analýzy řešení projektu. V mantinelech vytyčených architektem zadavatele připravuje detailní návrh řešení. Při návrhu architektury bude detailně spolupracovat s odbornými garanty dotčených oblastí dle požadavků zadavatele tak, aby bylo dosaženo všemi akceptovaného konsenzu. Další potřebné role, které dodavatel potřebuje pro kvalitní dodání definovaného plnění, budou definovány implementátorem. Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Pro roli Architekta implementace je výhodou SŠ nebo VŠ vzdělání v odpovídající oblasti. Kvalifikaci v oblasti vzdělání je možné nahradit příslušnou praxí. Odpovídající je praxe 5 let a více v oblasti návrhů technologických architektur a to minimálně na úrovni velikosti a složitosti IT prostředí žadatele (veřejného zadavatele). Příslušné kompetence této role budou pokryty odpovídajícím vzděláním a/nebo praxí. Odpovědnosti kladené na tuto roli jsou především odborného charakteru (návrh technického a technologického řešení projektu), je proto vhodné, aby Vedoucí projektu za implementátora na roli příslušného Architekta implementace delegoval rozhodovací pravomoci v oblasti návrhů a finálního technických návrhů řešení. Další role v týmu dodavatele budou řešeny na úrovni rozhodnutí příslušných uchazečů o veřejnou zakázku – jedná se především o specialisty HW / SW řešení, bezpečnostní architekty apod.


63 / 101

8 REALIZACE PROJEKTU, ČASOVÝ PLÁN 8.1 Souhrnný přehled charakteristik projektu Časový rámec realizace projektu KIT ORP Lanškroun je navržen s ohledem na časové omezení kladené na žadatele výzvou č. 22 IOP s přihlédnutím k dalším požadavkům IOP, zkušenostem žadatele a zpracovatele studie proveditelnosti a další záměry ORP Lanškroun.

Služba KIT ORP Lanškroun

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

výběr dodavatele

implementace

provoz

provoz

provoz

provoz

provoz

Tabulka č. 4: Souhrnný časový rámec projektu

V průběhu roku 2014 byla definována strategie postupu projektu KIT ORP Lanškroun. Externím dodavatelem byly vypracovány analýzy aktuálního stavu a proveden průzkum trhu u potenciálních dodavatelů. Dále byla zpracována tato Studie proveditelnosti a vypracována žádost o dotaci ze SF EU. Po schválení žádosti o dotaci ze strany Řídícího orgánu IOP (MMR ČR) bude vyhlášena nadlimitní veřejná zakázka s cílem zajistit potřebné materiálové vstupy a služby pokrývající potřeby projektu KIT ORP Lanškroun (VZ na zajištění služeb systémového integrátora pokrývajícího komplexní potřeby projektu - dodávku HW / SW a IS komponent). Následně bude, dle zadání definovaného v zadávací dokumentaci veřejné zakázky na systémového integrátora, provedena vždy detailní analýza a zajištěny potřebné materiálové vstupy (HW, SW), komponenty IS pro jednotlivé části řešení. Dále bude navržené řešení nasazeno a otestována jeho správná funkčnost. Konečným milníkem je akceptace ověřeného technického řešení a jeho spuštění do ostrého provozu.

8.2 Etapy a fáze projektu Projekt TC ORP Lanškroun bude řešen jako jednoetapový. Pro lepší chápání je rozdělen do logicky navazujících fází: 

předinvestiční,



investiční,



provozní.

Tyto fáze se vzájemně odlišují aktivitami, které v rámci nich probíhají. Termín začátku fáze

Termín ukončení fáze

Předinvestiční fáze

01.01.2014

28.02.2014

Investiční fáze

01.03.2014

30.11.2015

Provozní fáze

01.12.2015

30.11.2020

Fáze projektu

Tabulka č. 5: Předpokládaný harmonogram projektu


64 / 101

8.2.1 Předinvestiční fáze Vymezení fáze: 01.01.2014 – 28.02.2014 Finanční rozsah: není relevantní Identifikační část projektu (předinvestiční fáze) zahrnuje stanovení vhodné strategie realizace projektu, včetně vymezení požadavků na projektem poskytované služby a vytvoření vstupních analýz a Studie proveditelnosti projektu. Vzhledem k náročnosti investice pro žadatele bylo rozhodnuto využít možnost získání finanční podpory / dotace z Integrovaného operačního programu v oblasti podpory 2.1 – Zavádění ICT v územní veřejné správě. V průběhu předinvestiční fáze byly provedeny následující aktivity: 

provedení analytických činností,



definování strategie dalšího postupu,



příprava výběru dodavatele pro Studie proveditelnosti.

8.2.2 Investiční fáze Vymezení fáze: 01.03.2014 – 30.11.2015 Finanční rozsah: 5 217 006,- Kč vč. DPH Na základě posouzení rozsahu projektového záměru stanovil žadatel délku investiční fáze na 21 měsíců, což plně vyhovuje pravidlům IOP. V průběhu této fáze projektu byl vybrán dodavatel zpracování Studie proveditelnosti a byla s ním podepsána smlouva na zpracování Studie proveditelnosti a dalších podkladů pro získání dotace ze Strukturálních fondů Evropské unie (SF EU). Nedílnou součástí investiční fáze projektu je také informační kampaň, jejímž úkolem bude informovat pracovníky veřejné správy, občany a podnikatelské subjekty o projektu a jím poskytovaných službách. Součástí informační kampaně bude také informace o spolufinancování projektu ze Strukturálních fondů Evropské unie. Dále budou probíhat tyto aktivity: 

administrace projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele dotace.

Projekt předpokládá vyhlášení níže uvedeného výběrového řízení (VŘ): 

VŘ na systémového integrátora (dodavatele HW / SW a komponent IS vč. souvisejících služeb).

Výběrové řízení bude provedeno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v aktuálním znění, a dle Závazných postupů pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013 (pravidla SF EU – IOP). Při výběrovém řízení budou dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a účelného vynakládání veřejných prostředků. Investiční fáze projektu Rozvoj eGovernmentu je vrcholově rozdělena do následujících specifických částí: 1. Identifikační a přípravná část KIT ORP Lanškroun Vymezení části: 01.03.2014 – 31.12.2014 Finanční rozsah: 193 600 Kč vč. DPH


65 / 101

V průběhu identifikační části byl potvrzen záměr potřeby řešení zvýšení technické a bezpečnostní úrovně technologického centra, zajištění správních agend obcí ve správním obvodu a služeb datového úložiště pro potřeby obcí a ZO ve správním obvodu a konsolidace HW a SW úřadu a další elektronizace procesů ORP. Dále byly identifikovány hlavní požadavky na funkčnost a byly (nebo v blízké budoucnosti budou) realizovány tyto kroky: 

zpracování Studie proveditelnosti projektu KIT ORP Lanškroun;



příprava a vyplnění žádosti o dotaci z SF EU do IS Benefit7;



schválení projektu a přidělení dotace z IOP na jeho realizaci.

Milníky identifikační části bude akceptace dokumentů potřebných jako příloha žádosti o dotaci ze Strukturálních fondů Evropské unie, vložení žádosti do IS Benefit7 a schválení žádosti ze strany Řídícího orgánu IOP (MMR ČR). Během přípravné části bude zpracována zadávací dokumentace na dodavatele a implementátora projektu KIT ORP Lanškroun a vyhlášeno následující výběrové řízení: 

vyhlášení nadlimitní zakázky na systémového integrátora projektu KIT ORP Lanškroun (dodávka HW / SW a komponent IS vč. souvisejících služeb) – pro potřeby VŘ budou zajištěny služby externího administrátora.

Konečným milníkem této části je: 

podpis smlouvy s vítězem veřejné zakázky na integrátora projektu KIT ORP Lanškroun.

2. Realizační (implementační, pilotní a testovací) část TC Lanškroun Vymezení části: 01.01.2015 – 30.11.2015 Finanční rozsah: 5 023 406,- Kč vč. DPH Během implementační části bude, dle zadání definovaného v zadávací dokumentaci veřejné zakázky na dodavatele a implementátora KIT ORP Lanškroun a podrobné projektové dokumentace, za kontinuálního dohledu a řízení definovanými rolemi: 

provedena detailní analýza jako podklad pro postavení detailní architektury systému;



nakoupeno a dodáno potřebné HW a SW vybavení.

Konečným milníkem implementační části je nasazení technologického řešení do pilotního provozu. Pilotní a testovací část poslouží k nasazení navrženého řešení, otestování správné funkčnosti komponent projektu KIT ORP Lanškroun a pilotnímu zaškolení vybraných pracovníků. Konečným milníkem realizační části je akceptace odladěného a ověřeného technologického a bezpečnostního řešení upgrade TC a jeho spuštění do ostrého provozu. Součástí bude dále akceptace odladěného a ověřeného řešení služeb správních agend obcí ve správním obvodu a služeb datového úložiště pro potřeby obcí a ZO ve správním obvodu a akceptace provedení požadované konsolidace HW a SW úřadu vč. další elektronizace procesů ORP.

8.2.3 Provozní fáze Vymezení fáze: 01.12.2015 – 30.11.2020 Finanční rozsah: 1 686 861,- Kč vč. DPH (kvalifikovaný odhad) Provozní fáze projektu je pro potřeby této studie definována na dobu pěti let (60 měsíců) od spuštění projektu v ostrém provozu.


66 / 101

V této fázi projektu budou výstupy projektu KIT ORP Lanškroun využívány v ostrém provozu. Aplikační systém je založen na moderních principech informačních a komunikačních technologií a je tak otevřen budoucímu rozvoji a napojování dalších agendových systémů veřejné správy. Technologické a výkonnostní charakteristiky použitého HW budou vzhledem k dalšímu rozvoji IS průběžně posuzovány a HW případně upgradován v souladu s celkovou koncepcí správy a rozvoje ICT obcí. Lze předpokládat, že projektem (technologicky a kvalitativně) vylepšené a ve vyšší míře zabezpečené technologické centrum bude provozováno nejen po nezbytnou dobu 5 let po ukončení projektu (v souladu s pravidly udržitelnosti projektu, podmínky pro udělení finanční podpory ze SF EU v rámci IOP), ale bude provozováno podstatně déle a zároveň se bude rozvíjet na základě dalších podnětů, které přinese technologický vývoj i nové metodické postupy a požadavky uživatelů. Zároveň předpokládáme, že řešení vytvořené pro poskytování služeb správních agend obcí ve správním obvodu a služeb datového úložiště pro potřeby obcí a ZO ve správním obvodu i další (konsolidace HW a SW úřadu vč. další elektronizace procesů ORP) bude dostatečně nadčasové a obecně použitelné i v budoucnu, a proto zpracovatel Studie proveditelnosti předpokládá jeho budoucí rozvoj i po skončení doby udržitelnosti projektu. Posuzování, jak dále naložit se systémem, bude probíhat již během provozní fáze, formálně bude však rozhodnuto o osudu systému až po skončení provozní fáze. V rámci provozní fáze projektu budou probíhat tyto aktivity: 

provozování nové technologie – pořízený HW / SW / komponenty IS bude využíván pro poskytování služeb cílovým skupinám projektu;



publicita projektu – v rámci provozní fáze bude zajištěna publicita celého projektu KIT ORP Lanškroun;



administrace projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat žadatel.

8.3 Souhrnné náklady projektu a zdroje financování Druh nákladu Aktivita Konsolidace HW a SW úřadu vč. virtualizace aplikací, desktopů, serverů, infrastruktury

Cena (Kč vč. DPH) 2 037 178

SW licence (Exchange 2013) vč. migrace a instalace

255 978

Virtualizace (vč. analýzy a implementace)

509 766

Konsolidace SW a aplikačního vybavení koncových stanic

293 703

Upgrade serverů, pořízení nového fyzického serveru, zálohování (vč. instalace a konfigurace)

139 738

LAN infrastruktura (výměna aktivních prvků vč. analýzy a implementace)

837 993

Aktivita Rozvoj služeb TC ORP a návaznost na TCK

450 120

Napojení ESS na TCK (ORP + obce) Aktivita Zvýšení bezpečnosti a bezpečnostní infrastruktura TC ORP SW řešení monitoringu sítě


450 120 654 491 335 594

67 / 101

UTM firewall (vč. implementace)

318 898

Aktivita Elektronizace procesů, digitalizace dat a propojení lokálních AIS s registry veřejné správy

1 861 652

Aplikační řešení – schvalování smluv, jednání RM / ZM vč. implementace a školení

768 834

Aplikační řešení – elektronické podání občanů vč. implementace a školení

436 084

Aplikační řešení – ostatní agendy (registr autorizovaných konverzí, rozklikávací rozpočet PO, rozšíření SSD) vč. implementace a školení

240 645

Aplikační řešení – rozhraní ISIR, úřední desky, registr oznámení, rozklikávací rozpočet ORP Lanškroun (investice 2013)

220 530

Aplikační řešení – procesy dle ITIL

195 559

Povinná publicita projektu

19 965

Kovová tabulka

19 965

Limitované výdaje projektu

193 600

Studie proveditelnosti

121 000

Administrace VŘ

72 600

Celkem investiční náklady

5 217 006

Tabulka č. 6: Souhrnné nákladové charakteristiky projektu v investiční fázi

Krytí majetku bude zajištěno z veřejného rozpočtu obce a z finanční podpory / dotace Integrovaného operačního programu. Následující tabulka uvádí celkovou strukturu financování projektu. Investiční fáze

Položka

Provozní fáze

Dotace IOP (SF EU)

85 %

4 434 454

Národní veřejné zdroje

15 %

782 552

0% 100 %

0 1 686 861

Celkové krytí projektu

5 217 006

1 686 861

Výdaje projektu

5 217 006

1 686 861

0

0

Rozdíl

Tabulka č. 7: Struktura financování projektu (v Kč vč. DPH)


68 / 101

8.4 Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu V následující tabulce je uveden harmonogram realizace projektu KIT ORP Lanškroun. Zahájení

Dokončení

---

---

Vyhlášení výzvy IOP č. 22

14.02.2014

14.02.2014

Schválení projektu (usnesení rady města)

17.03.2014

17.03.2014

Výběr zpracovatele Studie proveditelnosti

25.03.2014

15.04.2014

---

---

Akceptace Studie proveditelnosti projektu

16.06.2014

20.06.2014

Podání žádosti o finanční podporu / dotaci ze SF EU

20.06.2014

20.06.2014

Schválení projektu a přidělení dotace z IOP

01.06.2014

31.08.2014

Výběrové řízení na systémového integrátora

01.10.2014

30.11.2014

Výběr dodavatele, podpis smlouvy

01.12.2014

31.12.2014

Analýza, implementace a testování funkčnosti, akceptace

01.01.2015

30.11.2015

---

---

01.12.2015

30.11.2020

Hlavní milníky Přípravná fáze

Investiční fáze

Provozní fáze Provozní fáze KIT ORP Lanškroun

Tabulka č. 8: Harmonogram realizace projektu - hlavní milníky


69 / 101

9 MONITOROVACÍ INDIKÁTOR 9.1

Stanovení cílové hodnoty monitorovacího indikátoru, způsob jejího naplnění

Kód národního číselníku

Indikátor

Měrná jednotka

Počáteční hodnota

Cílová hodnota

150114

Nově plně elektrizované agendy místní veřejné správy

Počet

0

1

Monitorovací indikátor bude naplněn úplnou elektronizací vybraných agend. Agendy zvolené pro úplnou elektronizaci: 1) Zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací 2) Evidence a zveřejňování smluv 3) Jednání rady a zastupitelstva města

9.2

Stanovení a popis agend

Níže jsou uvedeny nadefinované indikátory projektu: 1) Zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací a. Do vlastnictví města byly pořízeny HW / SW prostředky odpovídající požadavkům na elektronizaci agendy zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací. b. Elektronizovaná agenda je využívána minimálně pro sehrávání rozpočtových dat MěÚ a příspěvkových organizací města a jejich zveřejňování na webových stránkách města v maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60 měsíců od spuštění ostrého provozu. c.

HW / SW prostředky agendy jsou využívány v souladu se záměrem projektu – v rámci TC ORP je provozováno aplikační řešení umožňující podporu agendy a datové úložiště.

d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná agenda zveřejňování rozpočtu MěÚ včetně příspěvkových organizací = 1. e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015. 2) Agenda centrální evidence a zveřejňování smluv a. Do vlastnictví města byly pořízeny HW / SW prostředky odpovídající požadavkům na elektronizaci agendy centrální evidence a zveřejňování smluv MěÚ Lanškroun. b. Elektronizovaná agenda je využívána minimálně pro elektronizaci procesu schvalování, evidence, správy, archivace a zveřejňování smluvních vztahů a v maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60


70 / 101

měsíců od spuštění ostrého provozu. c.

HW / SW prostředky agendy jsou využívány v souladu se záměrem projektu – v rámci TC ORP je provozováno aplikační řešení umožňující podporu agendy a datové úložiště.

d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná zveřejňování smluv na úřadě = 1.

agenda

centrální

evidence

a

e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015. 3) Vedení agendy rady a zastupitelstva města a. Do vlastnictví města byly pořízeny HW / SW prostředky odpovídající požadavkům na vedení elektronizované agendy rady a zastupitelstva města Lanškroun. b. Elektronizovaná agenda je využívána minimálně pro přípravu podkladů a tvorbu zápisů z jednání rady a zastupitelstva města včetně jejich zveřejňování na webových stránkách města a v maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60 měsíců od spuštění ostrého provozu. c.

HW / SW prostředky agendy jsou využívány v souladu se záměrem projektu – v rámci TC ORP je provozováno aplikační řešení umožňující podporu agendy.

d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná agenda – vedení agendy rady a zastupitelstva města = 1. e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015. 4)

Agenda elektronické s občany)

komunikace

s občany

(formulářové

služby

pro

styk

a. Do vlastnictví města byly pořízeny SW prostředky odpovídající požadavkům na vedení elektronizované agendy elektronické komunikace s občany (formulářové služby pro styk s občany). b. Elektronizovaná agenda je využívána minimálně pro elektronizaci styku veřejnosti s úřadem nejméně pro 100 formulářů (podání, žádostí,…) = 50 formulářů s legislativní předlohou a 50 formulářů bez legislativní předlohy, a v maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60 měsíců od spuštění ostrého provozu. c.

SW prostředky agendy jsou využívány v souladu se záměrem projektu – v rámci TC ORP je provozováno aplikační řešení umožňující podporu agendy.

d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná agenda – agenda elektronické komunikace s občany (formulářové služby pro styk s občany) = 1. e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015. 5) Agenda (automatizované) konverze a evidence konvertovaných dokumentů MěÚ Lanškroun a. Do vlastnictví města byly pořízeny HW / SW prostředky odpovídající požadavkům na vedení elektronizované agendy automatizované konverze a evidence konvertovaných dokumentů. b. Agenda je převedena do plně elektronizované podoby a je využívána pro úplné pokrytí agendy v definovaném rozsahu včetně propojení na ISDS / spisovou službu města a v maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60 měsíců od spuštění ostrého provozu.


71 / 101

c.

HW / SW prostředky agendy jsou využívány v souladu se záměrem projektu - v rámci TC ORP je provozováno aplikační řešení umožňující podporu agendy.

d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná agenda – agenda automatizované konverze a evidence konvertovaných dokumentů = 1. e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015. 6) Agenda správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v před-archivní péči a. Do vlastnictví města byly pořízeny HW / SW prostředky odpovídající požadavkům na vedení elektronizované agendy správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v před-archivní péči a to pro pro 3 pilotní obce ve správním obvodu (SW vybavení bylo pořízeno mimo projekt KIT ORP Lanškroun). b. Agenda je převedena do plně elektronizované podoby a je využívána pro úplné pokrytí agendy v definovaném rozsahu včetně rozšíření hostované spisové služby o spisovnu (pilotně pro 3 obce ve správním obvodu). V maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60 měsíců od spuštění ostrého provozu. c.


d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná agenda – vedení a zpřístupnění agendy správy centrálních spisoven a evidence dokumentů v před-archivní péči = 1. e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015. 7) Agenda dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů a. Do vlastnictví města byly pořízeny HW / SW prostředky odpovídající požadavkům na vedení elektronizované agendy dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů vytvořením (elektronického) Registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích. b. Agenda je vedena v plně elektronizované podobě, je propojena na stávající IS města a rozhraní agendy je vystaveno na webových stránkách města. V maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60 měsíců od spuštění ostrého provozu. c.


d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná agenda – vedení agendy dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů = 1. e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015. 8) SW řešení elektronické úřední desky a. Do vlastnictví města byly pořízeny HW / SW prostředky odpovídající požadavkům na elektronizaci úřední desky ORP Lanškroun a obcí ve správním obvodu. b. Elektronické úřední desky jsou zveřejněny v prostředí internetu a jsou široce dostupné. V maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60 měsíců od spuštění ostrého provozu. c.

HW / SW prostředky agendy jsou využívány v souladu se záměrem projektu – v rámci


72 / 101

TC ORP je provozováno aplikační řešení umožňující zpřístupnění elektronických úředních desek. d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná agenda – elektronické úřední desky ORP Lanškroun a obcí ve správním obvodu = 1. e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015. 9) Elektronizace procesů dle ITIL a. Do vlastnictví města byly pořízeny HW / SW prostředky odpovídající požadavkům na realizaci procesů dle ITIL (Service Desk a Asset Management). b. Procesy jsou realizovány v plně elektronizované podobě a jsou využívány v rámci MěÚ Lanškroun pro úplné pokrytí agendy v definovaném rozsahu. V maximální možné míře je umožněn / zajištěn její provoz po celou dobu udržitelnosti, tedy po dobu 60 měsíců od spuštění ostrého provozu. c.


d. Cílový stav: Nová plně elektrizovaná agenda – elektronizace procesů dle ITIL = 1. e. Plánované dosažení: 30. 11. 2015.


73 / 101

10 FINANČNÍ ANALÝZA PROJEKTU, FINANČNÍ PLÁN (VE VARIANTÁCH) 10.1 Finanční analýza Potřeby předinvestiční fáze byly kryty z veřejného rozpočtu obce. Vzhledem k chápání rozpočtu jako rozdílového vůči nulové variantě, je nezbytné chápat tyto náklady jako nutné k vynaložení v obou variantách, a proto je od nich kalkulace dopadů ve finanční analýze očištěna. Odhadovaná cena projektu (investice) je 5 217 006,- Kč. Podle tohoto odhadu při obdržení finanční podpory ze SF EU v plné výši (85 % podpory celkové hodnoty projektu) činí zatížení veřejného rozpočtu ČR 782 552,- Kč. S jinými zdroji financování projekt nepočítá.

Druh nákladu Aktivita Konsolidace HW a SW úřadu vč. virtualizace aplikací, desktopů, serverů, infrastruktury

Cena (Kč vč. DPH) 2 037 178

SW licence (Exchange 2013) vč. migrace a instalace

255 978

Virtualizace (vč. analýzy a implementace)

509 766

Konsolidace SW a aplikačního vybavení koncových stanic

293 703

Upgrade serverů, pořízení nového fyzického serveru, zálohování (vč. instalace a konfigurace)

139 738

LAN infrastruktura (výměna aktivních prvků vč. analýzy a implementace)

837 993

Aktivita Rozvoj služeb TC ORP a návaznost na TCK

450 120

Napojení ESS na TCK (ORP + obce) Aktivita Zvýšení bezpečnosti a bezpečnostní infrastruktura TC ORP

450 120 654 491

SW řešení monitoringu sítě

335 594

UTM firewall (vč. implementace)

318 898

Aktivita Elektronizace procesů, digitalizace dat a propojení lokálních AIS s registry veřejné správy

1 861 652

Aplikační řešení – schvalování smluv, jednání RM / ZM vč. implementace a školení

768 834

Aplikační řešení – elektronické podání občanů vč. implementace a školení

436 084

Aplikační řešení – ostatní agendy (registr autorizovaných konverzí, rozklikávací rozpočet PO, rozšíření SSD) vč. implementace a školení

240 645

Aplikační řešení – rozhraní ISIR, úřední desky, registr oznámení, rozklikávací rozpočet ORP Lanškroun (investice 2013)

220 530


74 / 101

Aplikační řešení – procesy dle ITIL

195 559

Povinná publicita projektu

19 965

Kovová tabulka

19 965

Limitované výdaje projektu

193 600

Studie proveditelnosti

121 000

Administrace VŘ Celkem investiční náklady

72 600 5 217 006

Tabulka č. 9: Základní kalkulace nákladů v investiční fázi projektu (v Kč vč. DPH)

Veškeré role, které nebudou zajišťovány interními zaměstnanci žadatele, budou řádně poptány výběrovým řízením respektujícím legislativní pravidla i pravidla nastavená Integrovaným operačním programem. Náklady investiční fáze byly kalkulovány expertním odhadem dle cen obvyklých na trhu v době zpracování Studie proveditelnosti a z výstupů průzkumu trhu provedeného v průběhu vypracování vstupních analýz projektu. V investiční fázi nebudou vznikat žádné výnosy. Náklady investiční etapy budou kryty z finanční podpory / dotace z programu IOP (85 %) a veřejného rozpočtu obce (15 %).

10.2 Finanční plán provozní etapy Provozní fáze předpokládá převážně maintenance celého řešení. Pokud se ale např. změní legislativa či dojde k rozšíření či změně činností elektronizovaných služeb obce, bude nutné i rozšířit či poupravit služby poskytované softwarem. Proto zpracovatel Studie proveditelnosti počítá s drobnými investicemi do SW během provozní fáze, a tudíž i se službami implementátora. Jednotlivé 60 měsíční období udržitelnosti jsou kalkulovány vždy od uvedení dané části investice do ostrého provozu. Náklady provozní fáze budou hrazeny z rozpočtu obce a jsou kalkulovány na dobu udržitelnosti projektu, tzn. v délce pěti let. Druh nákladu Maintenance a technická podpora

Cena (Kč vč. DPH) 1.686.860,-

1. rok

337.372,-

2. rok

337.372,-

3. rok

337.372,-

4. rok

337.372,-

5. rok

337.372,-

Celkem provozní náklady

1.686.860,-

Tabulka č. 10: Kalkulace nákladů v provozní etapě projektu (v Kč vč. DPH)


75 / 101

Vzhledem k charakteru projektu jsou všechny náklady považovány za fixní. V provozní fázi nebudou vznikat žádné výnosy, nicméně projekt bude generovat celospolečenské přínosy, které jsou detailně popsány v Cost-benefit analýze (CBA). Náklady provozní etapy budou kryty rozpočtem obce.

10.2.1 Plánované stavy majetku V průběhu investiční etapy bude pořízen hmotný a nehmotný investiční majetek. V tabulce jsou uvedeny stavy aktiv a pasiv na konci investiční etapy. Veškeré plánované výdaje jsou určeny jen a pouze k vytvoření investičního majetku, a proto jsou započítány do hodnoty vytvořených stálých aktiv.

Aktiva

2015

Pasiva

2015

Stálá aktiva

5 003 441,- Kč

Cizí zdroje

4 434 454,- Kč

HIM

1 139 329,- Kč

Dotace IOP

4 434 454,- Kč

NIM

3 864 112,- Kč

DM

0,- Kč

Ostatní aktiva

213 565,- Kč

Oběžná aktiva

0,- Kč

Aktiva celkem

5 217 006,-Kč

Vlastní zdroje1

782 552,- Kč -

Pasiva celkem

5 217 006,-Kč

Tabulka č. 11: Plánované stavy aktiv a pasiv v jednotlivých letech investiční etapy (v Kč)

Majetek pořízený v rámci investiční etapy zůstane beze změny po celou dobu využívání projektu. Krytí majetku bude zajištěno z veřejného rozpočtu obce a z finanční podpory / dotace Integrovaného operačního programu. Následující tabulka uvádí celkovou strukturu financování projektu. Položka

Investiční fáze

Dotace IOP (SF EU)

85%

4 434 454,- Kč

Národní veřejné zdroje

15%

782 552,- Kč

0% 100 %

1 686 860,-

Celkové krytí projektu

5 217 006,-Kč

1 686 860,-

Výdaje projektu

5 217 006,-Kč

1 686 860,-

0

0

Rozdíl

1

Provozní fáze

Rozpočet obce


76 / 101

Tabulka č. 12: Struktura financování projektu (v Kč vč. DPH)

10.2.2 Řízení pracovního kapitálu Provozní fáze nebude vyžadovat vytváření žádných zásob či podobných položek, pro zajištění provozu budou potřeba jen běžné úhrady provozních nákladů (energie, opravy / údržba, pronájem linky na záložní úložiště, mzdy apod.). Vzhledem k objemu v porovnání s aktivy ORP se nebude jednat o zásadní stálý nárůst oběžných aktiv a není tedy nutné se specificky zabývat řízením pracovního kapitálu.


77 / 101

10.2.3 Plán průběhu cash-flow 2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Příjmy z provozu (tržby)

0

0

0

0

0

0

0

Celkem příjmy

0

0

0

0

0

0

0

Náklady projektu

193 600

5 023 406

0

0

0

0

0

investiční

193 600

5 023 406

0

0

0

0

0

neinvestiční

0

0

0

0

0

0

0

Provozní náklady

0

0

337 372

337 372

337 372

337 372

337 372

Celkem výdaje

193 600

5 023 406

337 372

337 372

337 372

337 372

337 372

Roční cash flow

- 193 600

- 5 023 406

- 337 372

- 337 372

- 337 372

- 337 372

- 337 372

Tabulka č. 13: Operační cash-flow projektu (v Kč vč. DPH)


78 / 101

2014 Příjmy - veřejný rozpočet obce

2015

2016

2017

2018

2019

2020

193 600

588 952

337 372

337 372

337 372

337 372

337 372

Příjmy - dotace IOP

0

4 434 454

0

0

0

0

0

Příjmy z provozu (tržby)

0

0

0

0

0

0

0

Celkem příjmy

193 600

5 023 406

337 372

337 372

337 372

337 372

337 372

Náklady projektu

193 600

5 023 406

0

0

0

0

0

- investiční

193 600

5 023 406

0

0

0

0

0

- neinvestiční

0

0

0

0

0

0

0

Provozní náklady

0

0

337 372

337 372

337 372

337 372

337 372

Celkem výdaje

193 600

5 023 406

337 372

337 372

337 372

337 372

337 372

0

0

0

0

0

0

0

Roční cash flow

Tabulka č. 14: Finanční cash-flow projektu (v Kč vč. DPH)


79 / 101

10.2.4 Vyhodnocení finanční analýzy Projekt negeneruje žádné příjmy, tudíž se z finančního hlediska jedná o nenávratnou investici. Cílem projektu není přímé generování zisku, ale veřejná služba. Hodnota investice je vyjádřena především její užitností pro cílové skupiny, kterými jsou především zaměstnanci vlastní organizace (město Lanškroun), zaměstnanci zřizovaných a zakládaných organizací, zaměstnanci municipalit (obce) a jimi zřizované organizace ve správním obvodu, stát (prostřednictvím distribuovaných řešení) a občané a právnické osoby působící na daném území. Kombinace jednotlivých subprojektů představuje nový technologicky robustní a vyspělý systém. Detailní popis přínosů realizace projektu po jednotlivých beneficientech je součástí Cost - benefit analýzy, která je popsána v kapitole 11 – Ekonomická analýza projektu. Hodnoty kriteriálních ukazetelů finanční analýzy nejsou pro vyhodnocení proveditelnosti projektu, který negeneruje žádné příjmy, relevantní. Podstatné jsou výsledky socioekonomických kriteriálních ukazatelů viz kapitola 11 – Ekonomická analýza projektu.

Název a označení ukazatele Finanční čistá současná hodnota NPV (Kč) Vnitřní výnosové procento IRR (%)

Výsledná hodnota - 6.065.606,- Kč nelze určit - 116,27 %

Index rentability NPV/I Doba návratnosti (roky)

Není dosaženo

Index B/C

0 Tabulka č. 15: Vyhodnocení finanční analýzy


80 / 101

11 EKONOMICKÁ ANALÝZA PROJEKTU 11.1 Popis metodiky analýzy Investiční varianta byla kalkulována jako přírůstková k variantě nulové. Nulová varianta je varianta ponechání situace v současném stavu a je tedy socioekonomicky nulová. Tato varianta z hlediska přírůstků nemá žádné přírůstkové příjmy, výdaje, přínosy ani újmy. Pro investiční variantu jsou kvantifikovány přírůstkové náklady (výdaje) a přírůstkové dopady, z nichž je část převedena na hotovostní toky v celém projektovaném horizontu. Finanční toky a dopady na skupiny beneficientů jsou vyčíslovány v cenové úrovni 2014 bez užití inflačního korekčního koeficientu. Stávající koridor reálné diskontní sazby se pohybuje v nízkých hodnotách. Vzhledem k požadavkům metodiky IOP s cílem nenadhodnotit výsledky stanovením nízké diskontní sazby byla nakonec v souladu s doporučeními EU pro diskontování zvolena sazba ve výši 5 %.

11.2 Základní charakteristika variant 11.2.1 Nulová varianta Varianta nulová nepřepokládá, že by se projekt KIT ORP Lanškroun realizoval. Přehledný popis nulové varianty je součástí vstupních analýz projektu. Nulová varianta předpokládá trvání současného stavu a nepředpokládá elektronizaci vybraných agend a vnitřních procesů ani doplnění technologického zázemí TC ORP a organizace žadatele. Nulová varianta nepřináší žádnou změnu současného stavu. Míra elektronizace výkonu státní správy a místní samosprávy zůstává na stejné úrovni a žádné z cílových skupin není umožněno využívat výhody plynoucí z realizace projektu. Současný stav nepřináší komplexní řešení elektronizace vybraných agend a vnitřních procesů a nerozvíjí tak služby eGovernmentu a s ním související výhody pro beneficienty (cílové skupiny) projektu na žádné z úrovní výkonu veřejné správy. Vzhledem k výši investičních nákladů projektu nemá zpracovatel studie důvody k předpokladu jednorázové investice žadatele pro dosažení kvalitativně srovnatelného řešení, jakého může dosáhnout realizace všech zde navrhovaných aktivit.

11.2.2 Investiční varianta Investiční varianta předpokládá v obci Lanškroun realizaci projektu KIT ORP Lanškroun, který bude plně vyhovovat požadavkům Výzvy IOP č. 22 – Konsolidace IT a nové služby TC obcí. Jednotlivé aktivity projektu podpoří elektronizaci vybraných agend a vnitřních procesů MěÚ Lanškroun, umožní zpracovávat příslušné podklady a doklady elektronicky a uchovávat je pro další operace a umožní vyšší míru elektronizace komunikace orgánů veřejné správy mezi sebou i ve vazbě na komunikaci s občany a ekonomickými subjekty.

11.3 Vymezení cílových beneficientů Zpracovatel studie provedl rozbor beneficientů a specifikoval skupiny beneficientů, kteří mohou být projektem přímo dotčeni a mohou mít své jasně charakterizované vazby k projektu. Ve své podstatě se projekt dotkne nepřímo všech složek veřejného života. Pro tuto analýzu však zpracovatele studie neuvažuje beneficienty, na které bude mít projekt minimální vliv.


81 / 101

Beneficienti, kteří budou nejvíce těžit z benefitů projektu, lze sloučit do těchto skupin: 

B1 – Občané;



B2 – Municipality:





město Lanškroun,



zřizované organizace městem Lanškroun,



zaměstnanci MěÚ Lanškroun;

B3 – Stát.

V dalších pasážích analýzy jsou specifikovány nejvýznamnější přínosy pro jednotlivé skupiny beneficientů s tím, že některé z těchto přínosů nejsou kvantifikovány, resp. převedeny do finančního vyjádření. Důvod je v tom, že by získané hodnoty byly natolik zatíženy subjektivními odhady a mohly by být tedy natolik zkreslené, že by částečně mohly znehodnotit i ostatní přínosy, jejichž ohodnocení vychází z reálných podkladů a statistik. Přesto tyto nefinanční přínosy v textu zpracovatel Studie proveditelnosti uvádí, neboť mohou mít pro ekonomiku České republiky význam. Veškeré kvantifikace přínosů převáděných na hotovostní toky (včetně hodnot zdrojových parametrů) jsou součástí této analýzy.

11.3.1 Přínosy realizace projektu pro občany (B1) B 1.1 Rozšíření, zpřehlednění a zkvalitnění nabídky služeb úřadu/ů 

Realizace projektu umožní širší využití elektronické komunikace občana s úřadem a zvýší míru bezpečnosti dat a vzájemné komunikace.

Tento benefit není možné kvantifikovat ani vyjádřit finančně. B 1.2 Úspora času díky vzdálenému přístupu ke službám úřadu 

Realizace projektu bude znamenat úsporu času občanů při komunikaci s úřadem v rámci vyřizování agend v rámci samostatné i přenesené působnosti veřejné správy. Z výpočtů Ministerstva vnitra vyplývá, že volný čas ekonomicky aktivních lidí je možné ocenit částkou 152,- Kč / 1 hod., u ekonomicky neaktivních je to 30,- Kč / 1 hod.



Ze statistických údajů vyplývá, že denně vyřizuje agendu v rámci MěÚ (ORP) Lanškroun průměrně 60 občanů, kteří vyřizováním agendy stráví průměrně 30 min. Při úvaze, že poměr ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních je cca 2:1 a že realizací projektu dojde k úspoře min. 20 min. oproti současnému způsobu vyřizování agend, můžeme dojít k výpočtu finančního vyjádření úspory času občanů při vyřizování agend v rámci MěÚ (v úředních dnech), které po zaokrouhlení činí 231 tis. Kč ročně.

11.3.2 Přínosy realizace projektu pro municipality (B2) B 2.1 Zvýšení disponibilního pracovního fondu zaměstnanců MěÚ Lanškroun a zřizovaných organizací Obdobně jako pro občany je i pro municipality primárním přínosem časová úspora. Realizací projektu dojde ke snížení pracnosti zaměstnanců municipalit na zajišťování jednotlivých typů agend, resp. služeb. Uspořený čas pracovníků municipalit je následně možné alokovat na zabezpečování jiných služeb veřejné správy. Tento přínos nelze chápat jako úsporu dané částky na straně veřejné správy (úředníci nebudou propuštěni), ale jako přínos k efektivnějšímu výkonu veřejné správy (a efektivnějšímu vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů) – úředníci budou mít větší kapacitu hodinového pracovního fondu na zajištění jiných služeb, čímž dojde ke zkvalitnění a urychlení výkonů těchto služeb. Výše naznačených přínosů bude dosaženo zejména díky snížení pracnosti jednotlivých konaných úkonů a to zejména díky elektronizaci agend. Do tohoto systému budou, pokud to bude možno, začleněny i další orgány veřejné moci spolupracující s municipalitami, díky čemuž dojde k zrychlení Studie proveditelnosti projektu Konsolidace IT ORP Lanškroun

82 / 101

komunikace mezi jednotlivými orgány veřejné moci Za předpokladu, že v průměru zvýší realizace projektu disponibilní pracovní fond zaměstnanců MěÚ Lanškroun a dalších zřizovaných organizací průměrně o 10 % při průměrném počtu 95 úředníků a průměrných nákladech 170,- Kč vč. DPH vynakládaných úřadem na 1 hodinu práce úředníka, je možné dovodit úspory přibližně ve výši 1.344 tis. Kč ročně. B 2.2 Zvýšení prestiže orgánů municipalit Přes všechny změny, kterými veřejná správa v ČR prošla od roku 1989, nadále platí, že zbývá značný prostor pro zlepšení reputace jejích úřadů a pracovníků. Vzhledem k opravdu hmatatelným úsporám a zefektivnění služeb, které realizace projektu přinese občanům především díky efektivnější komunikaci, lze očekávat nárůst spokojenosti občanů při vyřizování relevantních úředních úkonů, a tudíž i zvýšení prestiže orgánů municipalit a tedy veřejné správy. Tento benefit není možné kvantifikovat ani vyjádřit finančně.

11.3.3 Přínosy realizace projektu pro stát (ČR) (B3) Vrcholným beneficientem v rámci ČR je samotný stát, který poskytuje dílčí finanční krytí projektu. B 3.1 Zvýšení kreditu v zahraničí Realizace projektu přispěje k naplnění parametrů snižování administrativní zátěže občanů sledovaných EUROSTATem. Tento benefit není možné kvantifikovat ani vyjádřit finančně. ID přínosu

Efekt

B 1.1

Rozšíření, zpřehlednění a zkvalitnění nabídky služeb úřadu/ů

B 1.2

Úspora času díky vzdálenému přístupu ke službám úřadu

B 2.1

Zvýšení disponibilního pracovního fondu zaměstnanců MěÚ a zřizovaných organizací obce

B 2.2

Kvantifikace

Význam

nelze

střední

231 296,- Kč

vysoký

1 343 680,- Kč

vysoký

Zvýšení prestiže orgánů municipalit

nelze

střední

B 3.1

Zvýšení kreditu v zahraničí

nelze

střední

Celkem

---

1 574 976,- Kč

---

Tabulka č. 16: Strukturované shrnutí přínosů

11.4 Shrnutí přínosů Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že nejvýznamnějším přínosem realizace projektu je úspora času občanů i úředníků v rámci vzájemné komunikace při poskytování veřejných služeb ze strany ORP Lanškroun.

11.5 Metodika převodu přínosů na hotovostní toky Pro skupinu cílových beneficientů uvedenou v kapitole 11.3 tohoto dokumentu zpracovatel Studie


83 / 101

proveditelnosti analyzoval dopady realizace projektu po jednotlivých rozhodných obdobích. Určil, zda se jedná o přínos nebo újmu. Irelevantní dopady (přínosy či újmy) pro jednotlivé beneficienty byly vyloučeny, neměřitelné nebo neměřené dopady jsou okomentovány výše v tomto dokumentu. Nepřímé a multiplikované dopady nejsou uvažovány. Zbývající množinou jsou kvantifikovatelné dopady (přínosy či újmy) na jednotlivé skupiny beneficientů a jejich následné převedení do hotovostních toků v odpovídající struktuře. Logika převodu kvantifikovatelných dopadů je vždy uvedena u konkrétního dopadu v kapitole 11.3 tohoto dokumentu. Každý vybraný relevantní dopad u konkrétního beneficienta byl jednoznačně určen. Jak z hlediska charakteru (přínos nebo újma), tak z hlediska období (fáze projektu – investiční / provozní) i z hlediska přiřazení ve variantě (nulová varianta / investiční varianta). Pro odpovídající hodnocení dopadu byla použita parametrizace u každého dopadu, tedy způsob výpočtu hodnoty dopadu. Přehledně jsou uvedeny v tabulkách.

11.6 Strukturované porovnání nákladů a přínosů v čase Strukturované porovnání nákladů a přínosů po fázích životního cyklu projektu z pohledu finanční analýzy a z pohledu socioekonomické analýzy je uvedeno dále v textu této studie.

11.7 Stanovení diskontní sazby Pro stanovení výše diskontní sazby zpracovatel Studie proveditelnosti vycházel z úvahy, že by tato sazba měla reflektovat úroveň úrokových sazeb obecně používaných. Pro rozbor diskontních sazeb byly použity dostupné statistické údaje. Zpracovatel Studie proveditelnosti porovnával výnosové míry alternativních investic, výnosové míry „bezrizikových investic“, úrokové sazby nově poskytnutých úvěrů a inflaci. Tyto ukazatele byly porovnány s reálnými sazbami. Pro analýzu diskontní sazby byly porovnány reálné diskontní finanční sazby různých instrumentů finančního trhu ČR a EU a relevantní makroekonomické veličiny. Výsledky jsou srovnány s diskontováním sociální diskontní sazbou Evropské unie a metodikou IOP doporučovanými postupy. Stávající koridor reálné diskontní sazby se pohybuje v nízkých hodnotách. Vzhledem k požadavkům metodiky s cílem nenadhodnotit výsledky stanovením nízké diskontní sazby byla nakonec v souladu s doporučeními EU pro diskontování zvolena sazba ve výši 5,0 %.

11.8 Výpočet kriteriálních ukazatelů Vypočtené hodnoty kriteriálních ukazatelů jsou uvedeny v přehledové tabulce níže. Hodnoty nulové varianty jsou vypočteny z modelových toků nulové varianty, nemají však žádný význam. Hodnoty investiční varianty jsou vypočteny z toků projektu. Vlevo vždy hodnoty z finančních toků, vpravo hodnoty ze socioekonomických toků diskontované příslušnými diskontními sazbami. Vzhledem k použité metodice a charakteru projektu je zřejmé, že finanční toky a všechny ukazatele plynoucí z čistě finančního ohodnocení obou uvažovaných variant jsou nevyhovující, protože realizace projektu nepočítá s žádnými finančními příjmy. Pozitivní celospolečenské dopady vyjádřené v pravém sloupci pro investiční variantu však zcela převažují tento finanční handicap. Socioekonomické toky investiční varianty jsou velmi pozitivní. Relevantní kriteriální ukazatele investiční varianty jsou dále rozpracovány v příslušných pasážích této kapitoly.


84 / 101

Nulová varianta Čistá současná hodnota (FNPV) Vnitřní výnosové procento (FIRR) Index FNPV/I

finanční ukazatele 0 Kč nelze určit 0 Kč

Doba návratnosti

0

B/C

nelze určit Investiční varianta

Čistá současná hodnota (FNPV)

finanční ukazatele - 6 065 606 Kč

Nulová varianta Čistá současná hodnota (ENPV)


Index ENPV/I

5,00 %

nelze určit socioekonomické ukazatele

Čistá současná hodnota (ENPV)

- 116,27 %

Diskontní sazba Fin

0

B/C

Index FNPV/I

0

0 Kč

Doba návratnosti

Vnitřní výnosové procento (EIRR)

B/C

nelze určit

Index ENPV/I

nelze určit

Není dosaženo

0 Kč

Vnitřní výnosové procento (EIRR)

Vnitřní výnosové procento (FIRR)

Doba návratnosti

socioekonomické ukazatele

Doba návratnosti B/C Diskontní sazba Ekon.

119 361 Kč 5,89 % 2,29 % během 5. roku provozu 1,14 5,00 %

Tabulka č. 17: Souhrn kriteriálních ukazatelů po variantách

11.8.1 Čistá současná společenská hodnota (ENPV) Čistá současná společenská hodnota je kumulovaná hodnota diskontovaných socioekonomických hotovostních toků v příslušném období. Diskontováním diskontní sazbou dojde k výpočtu reálné hodnoty budoucího hotovostního toku. ENPV projektu ze socioekonomických toků je 119 361,- Kč.

11.8.2 Vnitřní výnosové procento (EIRR) Vnitřní výnosové procento je míra výnosnosti investice, vypočítaná iterací, tj. hledáním takové úrokové míry, pro kterou čistá současná společenská hodnota investiční varianty je rovna nule. EIRR investiční varianty kalkulované ze socioekonomických toků činí 5,89 %.

11.8.3 Index rentability ENPV/I Index rentability uvádí poměr čisté současné společenské hodnoty a investičních nákladů investiční varianty, udává vlastně socioekonomickou rentabilitu investice. Projekt vykazuje ze socioekonomických parametrů hodnotu rentability 2,29 %. Jako investiční náklady jsou uvažovány veškeré náklady projektu před spuštěním ostrého provozu.

11.8.4 Doba návratnosti Doba návratnosti je čas, který uběhne od realizace investice do jejího splacení z generovaného hotovostního toku. Společenské návratnosti dosáhne projekt během pátého roku provozu.


85 / 101

11.8.5 B/C index Poměr přínosů a nákladů poměřuje sumaci dosažených nediskontovaných přínosů k sumaci nediskontovaných nákladů investiční varianty projektu a jeho hodnota je 1,14, z čehož plyne, že společensko-ekonomické přínosy realizace jednotlivých aktivit projektu v Lanškrouně převyšují jejich náklady.

11.9 Citlivostní analýza 11.9.1 Předpoklady Pro modelování citlivostní analýzy byla vybrána skupina parametrů a byla sledována citlivost dopadu jejich změny na čistou současnou společenskou hodnota investiční varianty jako základního kriteriálního ukazatele. Jako vstupní měnící se parametry pro ohodnocení jejich vlivu na ENPV byly vybrány následující: 

Parametr A: náklady projektu;



Parametr B: výše celkových ročních přínosů;



Parametr C: výše diskontní sazby.

Citlivostní analýza je provedena v relativně širokém pásmu poklesu až růstu parametru v agregaci po deseti procentech od 70 % do 130 %.

11.9.2 Výsledky modelování Výpočty a souhrnný graf reflektují analýzu citlivosti čisté současné společenské hodnoty (ENPV) na vstupní parametry uvedené výše. Největší vliv je prokázán u parametru B, jehož procentuální změna vede ke změně EPNV ve výši 51,1 %. Nejmenší citlivost vykazuje parametr C, jehož procentuální změna vede ke změně EPNV ve výši 5,9 %.


86 / 101

Parametr A – Celkové náklady projektu: Změna parametru

Hodnota parametru

Změna sledovaného kritéria (ENPV) Abs.

%

-30%

4 832 706 Kč

1 939 043 Kč

1525%

-20%

5 523 093 Kč

1 332 482 Kč

1016%

-10%

6 213 479 Kč

725 922 Kč

508%

0%

6 903 866 Kč

119 361 Kč

N/A

10%

7 594 253 Kč

-487 200 Kč

-508%

20%

8 284 639 Kč

-1 093 760 Kč

-1016%

30%

8 975 026 Kč

-1 700 321 Kč

-1525%

Parametr B – Výše celkových ročních přínosů: Změna parametru

Hodnota parametru

Změna sledovaného kritéria (ENPV) Abs.

%

-30%

722 064 Kč

-1 736 129 Kč

-1555%

-20%

825 216 Kč

-1 117 632 Kč

-1036%

-10%

928 368 Kč

-499 136 Kč

-518%

0%

1 031 520 Kč

119 361 Kč

N/A

10%

1 134 672 Kč

737 858 Kč

518%


87 / 101

20%

1 237 824 Kč

1 356 354 Kč

1036%

30%

1 340 976 Kč

1 974 851 Kč

1555%

Parametr C – Výše diskontní sazby: Změna parametru

Hodnota parametru

Změna sledovaného kritéria (ČSH) Abs.

%

-30%

3,50 %

339 960 Kč

185 %

-20%

4,00 %

263 452 Kč

121 %

-10%

4,50 %

189 959 Kč

59 %

0%

5,00 %

119 361 Kč

N/A

10%

5,50 %

51 544 Kč

-57 %

20%

6,00 %

-13 601 Kč

-111 %

30%

6,50 %

-76 180 Kč

-164 %


88 / 101

Lze konstatovat, že žádný z přínosových parametrů nelze přímo ovlivnit ani řídit, protože parametry budou determinovány situací, která bude existovat po realizaci projektu. U jednotlivých parametrů zpracovatelé Studie proveditelnosti abstrahovali od jejich pozitivního vývoje v čase z důvodu nemožnosti dostatečně přesně tento vývoj kvantifikovat, přestože by tento vývoj měl zřejmě pozitivní vliv na čistou současnou společenskou hodnotu (například možnost snížení nákladů veřejnou soutěží na dodavatele projektu).

11.9.3 Návrh aktivit snižujících riziko nežádoucí změny hodnot necitlivějších proměnných modelu Ke snížení rizik nežádoucích změn hodnot proměnných, tedy zejména nákladů a kvantifikovaných přínosů povede vhodná a strukturovaně řízená realizace celého projektu. Předpokládané náklady budou pravděpodobně sníženy úsporou dosaženou tržním soutěžením mezi subjekty usilujícími o získání relevantních veřejných zakázek.

11.10 Závěr Cost - benefit analýzy a doporučení z ní plynoucí Provedená ekonomická analýza nákladů a přínosů projektu prokázala v uvedeném socioekonomickém okruhu hodnocení plnou opodstatněnost a logiku vynaložených nákladů. Realizace projektu má pozitivní společenský dopad. Z Analýzy nákladů a přínosů navíc nevyplývá žádné omezení pro realizaci tohoto projektu. Vysoký stupeň souladu investiční varianty projektu se zájmy jednotlivých beneficientů vyjádřený identifikovanými přínosy jednoznačně potvrzuje smysluplnost realizace projektu, který je jedním z kroků naplňujících strategii elektronizace veřejné správy v ČR. Realizace projektu napomáhá k odstranění paradigmatu občana či ekonomického subjektu rotujícího a komunikujícího ne-elektronicky po jednotlivých úřadech veřejné správy.


89 / 101

12 ANALÝZA RIZIK Úspěšná realizace projektu KIT ORP Lanškroun je podmíněna řadou vnějších i vnitřních faktorů a může být proto ohrožena řadou rizik, jejichž analýza je provedena právě v této kapitole. Identifikovaná rizika jsou členěna dle jednotlivých oblastí a jsou vyhodnocena z pohledu pravděpodobnosti výskytu příslušného rizika a z hlediska závažnosti jeho negativního dopadu na realizaci a dosahování cílů. Byla použity bodovací stupnice: 

Stupnice pravděpodobnosti výskytu rizika: 4 3 2 1



-

častá občasná malá nepravděpodobná

Stupnice závažnosti rizika: 4 3 2 1

-

katastrofická kritická významná nevýznamná

Relativní významnost daného rizika pro úspěšnou realizaci a udržitelnost projektu je dána součinem těchto dvou hodnot. Bodové ohodnocení výskytu a závažnosti jednotlivých rizik pak bylo stanoveno expertním odhadem na základě empirických zkušeností s realizací projektů financovaných ze Strukturálních fondů Evropské unie či obdobných projektů. Výsledná hodnota obou těchto parametrů byla potom určena jako prostý součin hodnot. Studie proveditelnosti a celý projekt je plánován a koncipován tak, aby eliminoval a předcházel případným rizikům, přičemž možné náklady na tuto eliminaci byly při sestavování rozpočtu brány v potaz. V této sekci jsou analyzovány hlavní rizika realizace projektu a udržitelnosti jeho výstupů.

ID

Riziko

R1

Technická a realizační rizika

R1.1

Nepřesná zadávací dokumentace na implementátora nebo nevhodně nastavená hodnotící kritéria – zadání neodpovídá očekávanému výsledku nebo dodavatel není schopen splnit zadání

Výskyt

3

Vliv

4

Hodnota Předcházení rizika rizika

12


Zadávací dokumentace bude zpracována zkušenými pracovníky s dostatečnými a prokazatelnými zkušenostmi. Zároveň musí být kladen důraz na úplnost požadavků obsažených v zadání, na jeho „právní čistotu“ a pečlivý výběr hodnotících hledisek.

90 / 101

ID R1.2

R1.3

Riziko Zadávací dokumentace na implementátora nebude odpovídat požadavkům ŘO IOP – dodávka projektu bude částečně nebo plně neuznatelným nákladem projektu

Výskyt

3

R1.6

Průběh realizace projektu nebo cílový stav komplexního systému neodpovídá potřebám úřadu funkčnost komplexního systému nebo jeho částí neodpovídá potřebám správního úřadu

2

3

Žadatel jakožto veřejný zadavatel má bohaté zkušenosti s realizací zadávacích řízení. Součástí podmínek zadávacího řízení budou reference dodavatele, požadavek na záruku a servis dodaného řešení.

3

4

Navržené řešení bude minimalizovat pravděpodobnost závažných technických problémů. Projektový tým se bude skládat ze zkušených odborníků.

2

8

Důraz na preciznost formulace smluvních podmínek. Nekompromisní vyžadování kvality také u dílčích výsledků. Periodické a další kontroly, jejichž průběh, přijatá opatření a následné kontroly jsou dokumentovány. Dodavatel bude vázán smlouvou, ve které budou dohodnuty progresivní sankce za případné nedodržení akceptačních kritérií řešení.

4

6

Všichni pracovníci žadatele, kteří budou s novým systémem pracovat, budou řádně proškoleni. Softwarové prostředí, ve kterém budou zaměstnanci pracovat, bude řešeno tak, aby umožnilo intuitivní práci se systémem.

Vyšší nároky na ovládání nového systému úředníky 3

R1.7

9

Zadávací dokumentace bude zpracována zkušenými pracovníky s dostatečnými a prokazatelnými zkušenostmi s přihlédnutím k požadavkům pravidel IOP. Zadávací dokumentace bude podléhat kontrole ze strany Řídícího orgánu (MMR ČR / CRR).

Technické problémy při realizaci projektu 2

R1.5

3


Výběr nekvalitního implementátora 1

R1.4

Vliv

Malý zájem potenciálních dodavatelů – omezený výběr nabídek řešení

1

2

1

1


Dostatečná publicita, umístění podle okolností na profil zadavatele, internetové stránky obce atd.

91 / 101

ID R1.8

R1.9

R1.10

Riziko Nezajištění udržitelnosti projektu - finanční prostředky jsou vynaloženy neúčelně, spolehlivost programového vybavení a technických zařízení je nízká HW architektura není optimální – dochází k nestabilitě systému, výpadkům aplikací, není dostatečný diskový prostor, není možné HW dále rozšiřovat Nebude zajištěna odpovídající technická podpora po dobu udržitelnosti projektu

R2

Organizační a procesní rizika

R2.1

Nekvalitní projektový tým

Výskyt

1

2

1

1

R2.2

Vliv

4

3

4

1


4

6

4

2

Technická architektura je navržena jako dostatečně robustní, škálovatelná, rozšiřitelná a integrovatelná (při dodržení nezávislosti aplikací na konkrétním HW). V plánovaném rozpočtu budou vyhrazeny dostatečné finanční zdroje na pokrytí nezbytné technické podpory ze strany dodavatele. Implementovány budou známé a prověřené technologie, které lze, alespoň částečně, spravovat vlastními zdroji.

1

Členové projektového týmu budou vybráni na základě své specializace, odbornosti a zkušeností. Budou to pracovníci, kteří mají přesně stanovené kompetence a odpovědnosti a na jejichž činnost dohlíží ředitel projektu.

4

Koordinaci zavádění nového systémového řešení bude zajišťovat manažer projektu spolu s IT specialistou. Tito členové projektového týmu budou zajišťovat dohled nad dodavatelem a vytvářet potřebné podmínky pro rychlou a kvalitní koordinaci.

Nedostatečná koordinace implementačních prací 2

Smluvními podmínkami zajistit odpovědnost dodavatele za bezchybný provoz programového vybavení po celou dobu jeho životnosti v definovaných parametrech.


92 / 101

ID R2.3

Riziko

Právní rizika

R4.1

Nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek Zpracování Studie proveditelnosti projektu neodpovídá zadání potíže při získávání prostředků ze SF

R5

Finanční rizika

R5.1

Nezískání dotace z IOP


1

2

2

Žadatel zajistí dostatečnou kapacitu pro realizaci projektu. Budou vytvořeny veškeré podmínky, aby byla zajištěna plynulá realizace projektu. Projekt svým rozsahem nevyžaduje velký počet členů týmu.

1

3

3

Žadatel jakožto veřejný zadavatel má bohaté zkušenosti s realizací zadávacích řízení.

6

Výběr kvalifikovaného zpracovatele s prokazatelnými zkušenostmi s tvorbou Studií proveditelnosti obdobného charakteru a v případě potřeby jeho vhodné usměrnění. Členem projektového týmu bude také role Administrátor dotace, který bude primárně zodpovědný za konzistenci veškerého konání v projektu s pravidly Strukturálních fondů EU.

9

Jedinou možností, jak eliminovat riziko neobdržení dotace, je vypracování žádosti o dotaci v nejlepší možné podobě. Pro dosažení tohoto cíle byly jednotlivé kroky přípravy žádosti o dotaci pravidelně konzultovány s řídícím orgánem IOP (MMR / CRR).

2

Výběrová řízení budou v případě schválení dotace dále konzultováno s ŘO IOP tak, aby se předešlo krácení / zamítnutí uznatelných nákladů. Členem projektového týmu bude také role Administrátor dotace, primárně zodpovědná za konzistenci veškerého konání v projektu s pravidly Strukturálních fondů Evropské unie.

2

3

R5.2

Vliv

Nedostatečná kapacita pro realizaci projektu

R4

R4.2

Výskyt

3

3

Neproplacení všech uznatelných nákladů

1

2


93 / 101

ID R5.3

Riziko

Výskyt

R5.5

R5.6


Nedodržení monitorovacích ukazatelů projektu

Monitorovací ukazatele budou na samém počátku projektu zvoleny s ohledem na reálnost jejich naplnění.

1

R5.4

Vliv

Nedostatek finančních prostředků v provozní fázi projektu

Nezajištění prostředků na případné vyvolané investice či jiné nezpůsobilé náklady podmiňující realizaci projektu, které nebyly předem známy Nezajištění udržitelnosti očekávaného propojení s využitím prostředků SF EU vzhledem k uplynutí lhůty – některé náklady, jejichž návrat prostřednictvím SF byl předpokládán, ale neuskutečněn, plně zatíží rozpočet zadavatele

R6

Provozní rizika

R6.1

Nedostatečná poptávka ze strany potenciálních klientů a cílových skupin

3

3

Publicita projektu bude zajištěna v souladu s Nařízením Komise 1828/2006. Povinnou publicitu projektu zajistí předkladatel projektu, který bude informovat veřejnost o podpoře, kterou obdržel z Integrovaného operačního programu. Žadatel má s provozem obdobných investic zkušenosti.

2

3

6

Prostředky budou zajištěny v rámci běžného rozpočtu žadatele, náklady provozní fáze nepředstavují nadměrné zatížení rozpočtu žadatele. Sestavení rozpočtu tak, aby bezpečně pokrýval celou investiční a provozní část projektu a analýza možných rizik.

2

2

4

Přizpůsobit průběh realizace projektu nejzazší lhůtě pro předání platebních dokumentů.

2

2

4

3

8

6


Poptávka po realizaci tohoto projektu je zajištěna formou dohod s beneficienty projektu (obce ve správním obvodu).

94 / 101

ID R6.2

R6.3

R6.4

Výskyt

Riziko Nedostupná kvalitní pracovní síla v době udržitelnosti

2

Nesplnění požadavků IOP na povinnou udržitelnost projektu pro projekty financované ze strukturálních fondů EU

2

2

4


4

8

Nezajištění dostatečné (technické) podpory výstupů projektu po dobu udržitelnosti

Provozní náklady projektu nepřiměřeně přesáhnou náklady zjištěné v rámci studie proveditelnosti

Žadatel má kvalitní tým pracovníků s odpovídajícími zkušenostmi. V rámci provozní fáze je navíc na administraci tohoto systému alokována kapacita zkušeného administrátora. Zajištění propagace projektu. Definice povinností příjemce prostředků ze SF EU a pravidelná kontrola jejich dodržování. V rozpočtu budou vyhrazeny dostatečné finanční zdroje na pokrytí nezbytné technické podpory ze strany dodavatele.

1

R6.5

Vliv

3

3

Implementovány budou známé a prověřené technologie, které lze buď (alespoň částečně) spravovat vlastními zdroji nebo je možná výměna dodavatele podpory. Garance cen bude zajištěna smluvně.

2

2

4

V případně odůvodněného nárůstu výdajů budou tyto zajištěny z vlastních zdrojů města.

Tabulka č. 18: Katalog rizik projektu


95 / 101

13 UDRŽITELNOST PROJEKTU Cílem této kapitoly Studie proveditelnosti je prokázat životaschopnost projektu KIT ORP Lanškroun v dlouhodobém horizontu. Její výsledek je důležitý pro rozhodnutí poskytovatele o výši přidělené podpory, ale v tomto případě vzhledem k celospolečenskému významu projektu tomuto tak není, neboť analýza nákladů a přínosů převyšuje záporná data ve finanční analýze. Udržitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. V tomto případě se jedná o úplnou elektronizaci vybraných agend a procesů a zabezpečení a doplnění technické infrastruktury TC ORP a následné provozování aplikací podporujících elektronizované agendy a procesy MěÚ Lanškroun. Efekty projektu budou udrženy v nezměněné podobě po dobu 60 měsíců od implementace SW a HW řešení projektu. Nedodržení závazku udržitelnosti je považováno za porušení podmínek pro poskytnutí příspěvku, což může vést i k požadavku na jeho vrácení. Následující kapitoly se detailněji zabývají udržitelnosti projektu v rovinách: 

institucionální,



finanční,



provozní.

Projekt není realizován za účelem tvorby zisku a navíc ani negeneruje žádné příjmy. Jeho provozní náklady budou hrazeny z vlastních zdrojů žadatele, resp. veřejného rozpočtu obce, čímž bude zajištěna udržitelnost výsledků a výstupů projektu. Projekt má význam díky svým ekonomickým přínosům, které převyšují hodnotu původní investice a je tak vhodný pro podporu z Integrovaného operačního programu.

13.1 Institucionální rovina Město Lanškroun patří mezi základní územní celky České republiky. Město bylo zřízeno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích v rámci reformy veřejné správy. Jako takové může být zrušeno pouze změnou zákona (tato legislativní změna se nepředpokládá). MěÚ Lanškroun plní úkoly v samostatné působnosti, které mu uložily volené orgány města (zastupitelstvo města, rada města). Tyto úkoly zákon označuje za výkon samostatné působnosti. Kromě toho zákon zná výkon přenesené působnosti státní správy. V rámci výkonu přenesené působnosti jsou nadřízeným orgánem města centrální orgány státní správy (především příslušná ministerstva), které městu ukládají úkoly v rámci výkonu státní správy. Za konsolidaci IT ORP Lanškroun je zodpovědné město Lanškroun. Realizací projektu KIT ORP Lanškroun se město Lanškroun zavazuje, minimálně po dobu udržitelnosti projektu – tj. 60 měsíců – zajistit provoz a použití provedené (úplné) elektronizace vybraných agend a procesů a zabezpečené a doplněné technické infrastruktury TC ORP. Po celou dobu udržitelnosti bude vlastníkem projektu město Lanškroun.

13.2 Finanční rovina Jak je již uvedeno v kapitole 9 – Finanční analýza projektu, finanční plán (ve variantách), předkládaný projekt nebude generovat žádné příjmy. Investiční etapa bude financována z dotace z IOP a finančních prostředků města Lanškroun, provozní etapa pak z rozpočtu města. MěÚ Lanškroun počítá s alokací a vyčleněním příslušných finančních částek ze svého rozpočtu na zajištění udržitelnosti výstupů projektu KIT ORP Lanškroun.


96 / 101

13.3 Provozní rovina Základem udržitelnosti projektu z provozní roviny je vyčlenění dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků jak ze strany MěÚ Lanškroun, tak především ze strany dodavatele řešení pro zajištění řešení projektu Konsolidace TC ORP Lanškroun a jeho jednotlivých částí. Město Lanškroun má sestavený kvalitní projektový a realizační tým, který má s realizací obdobných projektů dlouhodobé zkušenosti. Podrobný popis jednotlivých kvalifikovaných pracovníků projektového a realizačního týmu je uveden v kapitole 7 – Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci. Z technologického hlediska bude nutné zajistit pravidelnou obnovu a upgrade pořízených technologií tak, aby technologické centrum jako takové bylo schopno poskytovat plánované služby, včetně pokrytí potřebných SW licencí. Veškerý upgrade jak HW, tak SW bude na stejné či vyšší úrovni, než původně nakoupený. Veškeré HW vybavení i SW řešení projektu KIT ORP Lanškroun bude pořízeno a zůstane v majetku žadatele po celou dobu udržitelnosti projektu. Udržitelnost projektu bude zajištěna také pravidelným servisem a údržbou těchto zařízení. Veškeré náklady spojené s provozem tohoto centra budou financovány z rozpočtu města. Při pořizování nového HW i SW vybavení budou dodrženy všechny podmínky pro zadávání veřejných zakázek dle IOP a dle podmínek pro zadávání veřejných zakázek.


97 / 101

14 ZÁVĚR Studie proveditelnosti projektu Konsolidace TC ORP Lanškroun spolu s ostatními technickoekonomickými podklady dokládá technickou realizovatelnost investice i její finanční, ekonomickou a obchodní životaschopnost. Provedená finanční a ekonomická analýza projektu Konsolidace TC ORP Lanškroun prokázala v uvedeném ekonomickém okruhu hodnocení jeho plnou opodstatněnost a logiku. Z ekonomické analýzy nevyplývají žádná omezení pro realizaci projektu. Vysoký stupeň souladu se zájmy ostatních dotčených účastníků, stejně jako analýza aktuálního stavu dávají dobrý předpoklad realizace přínosného projektu, který je součástí státní strategie elektronizace veřejné správy v ČR. Projekt je v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 14. května 2008 č. 536 o strategických projektových záměrech pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie v rámci Smart Administration – příloha ke strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. V přímé návaznosti na projekt doporučuje zpracovatel Studie proveditelnosti realizaci dalších projektů postupné elektronizace vnitřního chodu úřadu ve správní i provozní oblasti, navázání na pokročilou spolupráci s obcemi a organizacemi ve správním obvodu a realizaci maximálního možného, ekonomicky a finančně únosného množství dalších eGovernment projektů, které využijí platformu TC ORP Lanškroun a její návaznost na TC Pardubického kraje i centrální projekty. Díky tomuto opakovanému využití dojde k dalšímu zhodnocení vytvořeného projektu.


98 / 101

15 SEZNAM ZKRATEK Níže uvedený seznam je výčet zkratek, které jsou použity v dokumentu Studie proveditelnosti projektu Technologické centrum ORP Lanškroun. Zkratka

Vysvětlení zkratky

3E

Zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložených prostředků

AIS

Agendový informační systém

AK ČR

Asociace krajů ČR

BPM

Business Process Management

CRM

Customer Relationship Management

CRR / CRR ČR

Centrum pro regionální rozvoj / Centrum pro regionální rozvoj České republiky

ČR

Česká republika

ČSH

Čistá současná hodnota

DMZ

Demilitarizovaná zóna

DPH

Daň z přidané hodnoty

EIRR

Vnitřní výnosové procento

EK

Evropská komise

ENPV

Čistá současná společenská hodnota

ENPV/I

Index rentability

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

EU

Evropská unie

EVS

Efektivní veřejná správa

HCM

Human Capital Management

HRM

Human Resource Management

HW

Hardware

ICT

Informační a komunikační technologie

IOP

Integrovaný operační program

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

IRR

Vnitřní míra výnosu

IS

Informační systém

ISDS

Informační systém datových schránek

ISVS

Informační systémy veřejné právy

IT

Informační technologie


99 / 101

Zkratka

Vysvětlení zkratky

KIVS

Komunikační infrastruktura veřejné správy

Lanškroun

Město Lanškroun

MěÚ

Městský úřad

MF ČR

Ministerstvo financí ČR

MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MV ČR

Ministerstvo vnitra ČR

NUTS

La Nomenclature des Unités Territoriales Statistique – statistické územní jednotky

OICT

Odbor informačních a komunikačních technologií

OP

Operační program

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

ORP

Obec s rozšířenou působností

ROI

Return of Investment

ŘO / ŘO IOP

Řídící orgán / Řídící orgán Integrovaného operačního programu

SF EU

Strukturální fondy Evropské unie

SLA

Dohoda o úrovni služeb (Service Level Agreement)

SSL

Elektronická spisová služba

SR

Státní rozpočet

SW

Software

TC / TC ORP

Technologické centrum / Technologické centrum ORP

TC K

Technologické centrum kraje

ÚAP

Územně analytické podklady

VIU

Vnitřní integrace úřadu

VŘ

Výběrové řízení

VZ

Veřejná zakázka

ZO / ZZO

Zřizované organizace / Zakládané a zřizované organizace


100 / 101

16 PŘÍLOHY 

Příloha č. 1 - Řádný položkový rozpočet projektu.


101 / 101

Studie proveditelnosti. projektu. Projekt Konsolidace IT ORP Lanškroun

Recommend Documents