Stanovení hodnoty společnosti BAŤA, a. s

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Stanovení hodnoty společnosti BAŤA, a. s. Diplomov{ pr{ce

Vedoucí pr{ce: Ing. Michaela Beranov{, Ph.D.

Bc. Magdalena Ž{čkov{

Brno 2010

Touto cestou děkuji vedoucí diplomové pr{ce Ing. Michaele Beranové, Ph.D. za ochotu, cenné rady a připomínky, které mi poskytla v průběhu diplomové pr{ce. Rovněž děkuji Ing. Libuši Bělotové za poskytnutí potřebných informací, které jsem využila při zpracov{ní této pr{ce. Poděkov{ní patří i mým nejbližším, kteří mě po celou dobu povzbuzovali k dos{hnutí mého cíle.

Prohlašuji, že jsem diplomovou pr{ci vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové pr{ce. Všechny zdroje a literaturu, ze které jsem čerpala, ř{dně cituji a uv{dím úplný odkaz v přiloženém seznamu. V Brně dne 25. května 2011

_______________________

Abstract ŽÁČKOVÁ, M. Assess the value of the company BATA, a. s. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The aim of the diploma thesis is to valuate company BATA, a. s. Valuation was done for management and stakeholders purposes. The goal of this diploma thesis was to set a value of company BATA, a. s. based on the selected yield evaluation methods. Work is divided into two parts, theoretical and practical. Theoretical part describes basic characteristics of the terms, defines company and its value, overview of individual methods and procedures used for valuation of the company. Practical part is focused on application of the theoretical knowledge in practice. Diploma thesis contains economical analysis such as strategic analysis, financial analysis and preliminary valuation based on the value generators. Company value was based on two yield methods, specifically method of DFC entity and method of economic added value. Keywords: valuation, market value, financial analysis, strategic analysis, economic value added, discounted cash flow.

Abstrakt ŽÁČKOVÁ, M. Stanovení hodnoty společnosti BAŤA, a. s. Diplomov{ pr{ce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Předmětem diplomové pr{ce je ocenění společnosti BAŤA, a. s. Ocenění bylo provedeno pro účely managementu a vlastníků analyzované společnosti. Cílem této diplomové pr{ce je stanovit hodnotu společnosti BAŤA, a. s. na z{kladě vybraných výnosových metod oceňov{ní. Pr{ce je rozdělena do dvou č{stí, teoretické a praktické. Teoretick{ č{st popisuje z{kladní charakteristiku pojmů, definuje podnik a jeho hodnotu, přehled jednotlivých metod a postupů používaných při oceňov{ní společnosti. Praktick{ č{st se zaměřuje na aplikaci teoretických poznatků v praxi. Diplomov{ pr{ce obsahuje ekonomické analýzy, mezi které patří strategick{ analýza, finanční analýza a předběžné ocenění společnosti na z{kladě gener{torů hodnoty. Hodnota podniku byla stanovena na z{kladě dvou výnosových metod, konkrétně metody DFC entity a metody ekonomické přidané hodnoty. Klíčov{ slova: oceňov{ní, tržní hodnota, finanční analýza, strategick{ analýza, ekonomick{ přidan{ hodnota, diskontované cash flow.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl pr{ce a metodika

9

3

Liter{rní rešerše 3.1

11

Obecné principy pro oceňov{ní podniku ............................................... 11

3.1.1

Definice podniku ............................................................................. 11

3.1.2

Hodnota podniku ............................................................................ 11

3.1.3

Kategorie hodnoty ........................................................................... 12

3.1.4

Důvody pro oceňov{ní podniku ..................................................... 15

3.2

Postup pro ocenění podniku ................................................................... 16

3.3

Přehled metod pro ocenění podniku ...................................................... 17

3.4

Strategick{ analýza .................................................................................. 17

3.4.1

Analýza vnějšího potenci{lu ........................................................... 19

3.4.2

Analýza vnitřního potenci{lu ......................................................... 20

3.4.3

Prognóza tržeb oceňovaného odvětví a podniku .......................... 20

3.5

Analýza finančního zdraví podniku ....................................................... 21

3.5.1

Zdroje informací pro finanční analýzu ........................................... 21

3.5.2

Analýza absolutních ukazatelů ...................................................... 22

3.5.3

Analýza poměrových ukazatelů .................................................... 23

3.6

Rozdělení aktiv na provozně potřebn{ a nepotřebn{............................ 24

3.7

Analýza a prognóza gener{torů hodnoty .............................................. 25

3.7.1

Tržby ............................................................................................... 26

3.7.2

Provozní ziskov{ marže ................................................................. 26

3.7.3

Pracovní kapit{l .............................................................................. 27

3.7.4

N{ročnost na investice do dlouhodobého majetku ....................... 28

3.7.5

Analýza ocenění podniku na z{kladě gener{torů hodnoty .......... 29

Obsah 3.8

4

7

Ocenění na z{kladě analýzy výnosů ...................................................... 30

3.8.1

Metoda diskontovaného čistého cash flow (DCF) ......................... 30

3.8.2

Metoda ekonomické přidané hodnoty ........................................... 35

Vlastní pr{ce

38

4.1

Účel a předmět ocenění .......................................................................... 38

4.2

Strategick{ analýza ................................................................................. 42

4.2.1

Relevantní trh ................................................................................. 42

4.2.2

Analýza hlavních konkurentů ........................................................ 42

4.2.3

Analýza atraktivity trhu ................................................................. 44

4.2.4

Analýza konkurenční síly podniku ................................................ 45

4.2.5

Perspektivnost podniku ................................................................. 46

4.2.6

SWOT analýza ................................................................................ 46

4.3

Finanční analýza ..................................................................................... 48

4.3.1

Analýza absolutních ukazatelů ...................................................... 48

4.3.2

Analýza poměrových ukazatelů .................................................... 49

4.3.3

Modely predikce finanční tísně ...................................................... 53

4.3.4

Porovn{ní společnosti s konkurenčním podnikem v roce 2009 .... 55

4.4

Rozdělení aktiv na provozně potřebn{ a nepotřebn{............................ 58

4.5

Analýza a prognóza gener{torů hodnoty .............................................. 59

4.6

Předběžné ocenění pomocí gener{torů hodnoty ................................... 65

4.7

Z{věrečné ocenění podniku ................................................................... 66

5

Diskuze výsledků a z{věr

72

6

Seznam použité literatury

74

7

Seznam tabulek

77

8

Seznam grafů

78

9

Seznam obr{zků

79

Úvod

8

1 Úvod Problematika oceňov{ní podniků je jednou z důležitých oblastí finančního řízení společností. Tato problematika se v současných podmínk{ch České republiky objevila především v souvislosti s přechodem centr{lně pl{nované ekonomiky na ekonomiku tržní, s transformací vlastnických vztahů, s fúzemi a akvizicemi, ale také s rozšiřov{ním trhů. Transformace přinesla změny v porozumění množství pojmů a z{sad, které byly předtím zn{my jen v úzkém okruhu teoretiků. Rychlost prov{děných změn měla za n{sledek nutkavou potřebu nových poznatků, východisek a metodických postupů, kter{ se bezprostředně týk{ podniků při oceňov{ní jejich hodnoty. Oceňov{ní podniků je tématem velmi aktu{lním z hlediska vytv{ření zcela nových způsobů podnik{ní a hospodaření v celé tržní ekonomice. V poslední době podnikovou sféru ovlivňují globalizační trendy, trvale rostoucí konkurence a otevír{ní nových trhů. Tento trend zas{hl už i podniky v České republice, které se snaží na tuto situaci reagovat, především růstem hodnoty v čase, svou výkonností a prosperitou. Cílem každého podnik{ní je dosažení největšího růstu tržní hodnoty podniku v delším časovém horizontu a jistota v postavení podniku na trhu ve složité situaci současného hospod{řství, který je z{roveň také v centru z{jmu vlastníků a managementu. Oceňov{ní je nutné věnovat neust{lou pozornost, protože nevhodný postup oceňov{ní může směřovat k nespr{vné alokaci kapit{lu. Podnik je oceňov{n za účelem stanovení představy o výši jeho tržní hodnotě v peněžním vyj{dření. Hodnota ve své podstatě vyjadřuje č{stku, kolem níž by se měla pohybovat cena statku. Současn{ praxe oceňov{ní podniků nabízí řadu metod pro stanovení hodnoty podniku. Volba spr{vné metody oceňov{ní stanovuje, zda bude naplněn cíl ocenění, což je silně ovlivněna postojem a výběrem metody oceňovatele, který se řídí hlavně účelem ocenění. Vzhledem ke skutečnosti, že v České republice není univerz{lní postup pro ocenění podniku, je důležité si uvědomit, že výsledkem ocenění není většinou jedna hodnota, ale spíše interval hodnot. Proto může dojít při ocenění stejného podniku dvěma nez{vislými oceňovateli k odlišným výsledkům. Je důležité podotknout, že určení spr{vné hodnoty podniku je téměř nemožné, z tohoto důvodu se oceňovatelé snaží alespoň najít nejlepší možnou hodnotu podniku.

Cíl práce a metodika

9

2 Cíl pr{ce a metodika Cílem diplomové pr{ce je stanovení hodnoty BAŤA, a. s. k 31. 12. 2010. Ocenění bude využito pro potřeby managementu této společnosti. Pro dosažení hlavního cíle diplomové pr{ce je nutné nejdříve splnit dílčí cíle:  navrhnout odpovídající postup, který povede ke splnění cíle diplomové pr{ce,  podrobně prostudovat literaturu a jiné informační prameny, které odpovídají zvolenému tématu,  dostatečně se sezn{mit s analyzovanou společností,  zhodnotit st{vající finanční pozici a výkonnost podniku,  spr{vně definovat faktory a vlivy, které působí na hodnotu společnosti,  aplikovat kompetentní metody, které určí tržní hodnotu podniku,  vhodně formulovat doporučení, kter{ budou výhradně sloužit k interním potřeb{m managementu,  posoudit vliv změny hodnoty podniku v souvislosti s finanční recesí v průběhu roku 2008 až po doznění krize v roce 2010. Diplomov{ pr{ce je rozdělena do dvou č{stí, teoretické a praktické. První č{st diplomové pr{ce je věnov{na liter{rní rešerši, jež se zabýv{ teoretickými východisky, výkladem z{kladních pojmů a nejčastěji používanými metodami stanovení hodnoty podniku. Literatura, kter{ je použita ke zpracov{ní teoretické č{sti, je čerp{na z publikací od tuzemských, tak světových autorů. Materi{ly v podobě finančních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztr{t a výkaz cash flow) potřebné k analyzov{ní společnosti BAŤA, a. s., byly poskytnuty společností za roky 2005–2010. Na z{kladě získaných poznatků z teoretické č{sti je možné přejít k č{sti analytické, kter{ je stěžejní č{stí diplomové pr{ce. V úvodu je stručně uveden{ charakteristika konkrétní společnosti. V dalším kroku je provedena strategick{ analýza a na z{kladě ní vymezení relevantního trhu, kter{ je důsledkem vzniku faktorů ovlivňující konkurenční postavení společnosti na trhu. Na tuto analýzu navazuje finanční analýza zabývající se zhodnocením finančního zdraví podniku na z{kladě horizont{lní a vertik{lní analýzy a analýzy poměrových ukazatelů. Aplikace určitých bankrotních modelů predikce finanční tísně objasní případné finanční problémy, které mohou eventu{lně ohrozit perspektivu podni-

Cíl práce a metodika

10

ku. Posledním krokem finanční analýzy bude použití spider analýzy. Na analýzu strategickou a finanční navazuje samotné ocenění pomocí analýzy a prognózy gener{torů hodnoty, kde pomocí ní lze získat pohled na minulost podniku a z{roveň z výsledků stanovit hodnotu společnosti. V dalším kroku jsou aplikov{ny oceňovací výnosové metody. Jelikož společnost BAŤA, a. s. m{ svou dlouholetou tradici a jeví se jako stabilní podnik s příznivě dosahovanými ekonomickými výsledky, které opravňují k předpokladu dlouhodobého pokračov{ní činnosti, na z{kladě toho jsem se přiklonila k výnosové metodě ocenění. Výsledn{ hodnota podniku bude stanovena pomocí metody diskontovaného peněžního toku (DFC entity) a pro ověření korektnosti výpočtu bude proveden výpočet výsledné hodnoty pomocí metody ekonomické přidané hodnoty (EVA). N{sledně na tuto kapitolu budou získané výsledky podrobeny další analýze spojené s diskuzí o vhodnosti aplikace vybraných metod. V samotném z{věru diplomové pr{ce dojde k shrnutí výsledků jednotlivých analýz a k vyhodnocení a navržení možných řešení.

Literární rešerše

11

3 Liter{rní rešerše Před vlastním oceněním společnosti je nutné spr{vně pochopit a formulovat řadu pojmů a souvislostí liter{rní rešerše, kter{ je zaměřena především na definici z{kladních pojmů, charakteristiku teoretických poznatků z oblasti strategické a finanční analýzy, ale také analýzy a prognózy gener{torů hodnoty. Vymezením těchto z{kladních východisek je důležité pro použití vhodných metod oceňov{ní.

3.1

Obecné principy pro oceňov{ní podniku

Při oceňov{ní podniku je třeba br{t do úvahy z{kladní principy s tím spojené. Jde zejména o definici podniku, hodnotu a kategorii podniku, ale také i důvody, které vedou k oceňov{ní podniku. 3.1.1

Definice podniku

V příslušné odborné literatuře je podnik vymezov{n různými způsoby. Podle některých autorů lze podnik charakterizovat jako jedinečné, méně likvidní aktivum, pro které existují velmi m{lo účinné trhy. Podle Tichého (1991) je podnik soci{lním, pr{vním, technickým útvarem s ekonomickým cílovým zaměřením. V centru problému oceňov{ní stojí podnik jako celek. Naopak Wöhe (2007) definuje podnik jako pl{novitě organizovanou hospod{řskou jednotku, v níž se zhotovují a prod{vají věcné statky a služby. Touto definicí se snaží o vymezení podniku jako komplexního objektu, který je předmětem zkoum{ní různých vědeckých disciplín. Pro všechny oceňovatele m{ velmi důležitý význam definice uveden{ v Obchodním z{koníku, kter{ definuje podnik v z{koně č. 513/1991 Sb., obchodního z{koníku, v platném znění (d{le jen obchodní z{koník) jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnik{ní. K podniku n{leží věci, pr{va a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozov{ní podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ Mařík (2007) 3.1.2

Hodnota podniku

Teorie a praxe shled{vají cíl oceňov{ní podniku nikoliv ve zjištění ceny, ale v zjištění hodnoty podniku (Tichý, 1991).


12

Podle Mlčocha (1998) je hodnota ch{p{na jako cennost určité komodity pro jejího konkrétního či potenci{lního vlastníka a je ji možno ch{pat i jako podnět pro vyj{dření směnné hodnoty, což je množství jiných komodit, za něž může být dan{ komodita směněna. V praxi je možné se setkat s požadavkem, aby oceňovatel určil „objektivní“ hodnotu podniku. Je zapotřebí zdůraznit, že něco jako objektivní hodnota neexistuje. Hodnota v ekonomickém slova smyslu je ch{p{na jako vztah mezi určitým subjektem a objektem za předpokladu racion{lního chov{ní (Mařík, 2007). Metody oceňov{ní aktiv založené na hodnotě majetku spočívají ve stanovení tržní ceny jednotlivých složek aktiv. Hodnota podniku poté odpovíd{ sumě hodnot aktiv, kter{ umožňují jeho provoz, a kter{ určují jeho dimenzi, bez přihlížení k významu lidského činitele a bez ohledu na finanční strukturu podniku (Refait, 1995). Podnik může být oceněn na různých hladin{ch, hodnotou brutto, což je hodnota podniku jako celku a zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky i pro věřitele, nebo hodnotou netto, kterou se rozumí ocenění na úrovni vlastníků podniku, v podstatě je oceňov{n vlastní kapit{l. Vymezením těchto hladin pro ocenění se zabýv{ i obchodní z{koník, konkrétně § 6. Hodnota brutto je dle obchodního z{koníku označena jako obchodní majetek a hodnotu netto obchodní z{koník definuje jako čistý obchodní majetek (Mařík, 2007). 3.1.3

Kategorie hodnoty

Rozlišuje se několik z{kladních kategorií hodnoty podniku. Tyto kategorie neboli standardy plynou z n{sledujících praktických ot{zek Mařík (2007):  Kolik je ochoten za podnik zaplatit běžný z{jemce, kolik bychom mohli dostat na trhu? Jaké je tedy tržní ocenění?  Jakou m{ podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího?  Jakou hodnotu lze považovat za nespr{vnou? Z těchto hledisek se postupně vyvinuly čtyři z{kladní přístupy k oceňov{ní podniku Mařík (2007):  tržní hodnota,  subjektivní hodnota,  objektivizovan{ hodnota,  komplexní přístup na z{kladě Kolínské školy.


13

Tržní hodnota Podle Mlčocha (1998) představuje tržní hodnota odhad ceny, za kterou by měl být majetek prod{v{n, prod{v{-li se k datu ocenění. Tržní hodnota se musí vztahovat ke konkrétnímu datu ocenění, protože vliv času je v tržním systému značně podstatný. Tržní hodnota reprezentuje trhem uznanou použitelnost majetku více, než jeho fyzický stav. Tržní hodnotu lze ch{pat jako hodnotu majetku bez ohledu na n{klady na prodej či n{kup bez kompenzace jakýchkoliv souvisejících daní a poplatků. Předmětem odhadu je potenci{lní tržní cena, kter{ je označov{na jako tržní hodnota. K definov{ní tržní hodnoty existuje na mezin{rodní úrovni několik přístupů (Mulač, 2006). V mezin{rodních oceňovacích standardech je obsah pojmu tržní hodnota definov{n jako: „Tržní hodnota je odhadnut{ č{stka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prod{vajícím při transakci mezi samotnými a nez{vislými partnery po n{ležitém marketingu, ve kterém obě strany jednaly informativně, rozumně a bez n{tlaku“ (International valuation standards, 2000, s. 92). Tržní hodnota dle Maříka (2007) by měla být výsledkem ocenění zejména při:  uv{dění podniku na burzu,  prodeji podniku, kdy zatím není zn{m konkrétní kupující a st{vající vlastník chce odhadnout cenu, za kterou by mohl podnik s největší pravděpodobností prodat. Subjektivní hodnota Subjektivní neboli investiční hodnota je hodnota majetku pro konkrétního investora nebo skupinu investorů pro stanovení investičního cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem nebo skupinou investorů, kteří mají konkrétní investiční cíle anebo kritéria. Investiční hodnota majetkového aktiva může být vyšší nebo nižší než tržní hodnota tohoto majetkového aktiva. Pojem investiční hodnota by neměl být zaměňov{n s tržní hodnotou investičního majetku (Mařík, 2007). Oceňov{ní na z{kladě investiční hodnoty vych{zí z těchto z{sad:  Budoucí peněžní toky jsou odhadov{ny na z{kladě představ manažerů oceňovaného podniku, případně investora.


14

 Diskontní míra pro projekci budoucích výnosů vych{zí ze subjektivního hlediska investora, pro kterého je oceňov{ní prov{děno, bere v úvahu jeho alternativní možnosti investovat (Mulač, 2006). Subjektivní přístup ke stanovení investiční hodnoty je často vhodný zejména v situacích:  Koupě a prodej podniku, kdy daný subjekt potřebuje zjistit, zda je pro něj transakce výhodn{ či nikoliv.  Rozhodov{ní mezi sanací a likvidací podniku, kdy m{ st{vající vlastník představu, co by byl ještě s podnikem schopen učinit, a zjišťuje, zda by měl podnik větší hodnotu, kdyby pokračoval v činnosti a vlastník uplatnil své představy jak jej řídit anebo zda je větší moment{lní likvidační hodnota podniku (Mařík, 2007). Objektivizovan{ hodnota Jelikož neexistuje objektivní hodnota podniku, odhadci z toho důvodu zavedli pojem objektivizovan{ hodnota. Podle Maříkové (2005) by měly být při jejím výpočtu splněny určité z{sady a požadavky:  udržení substance – z podniku by mělo být vybír{no jen tolik peněz, aby nedošlo k narušení majetkové podstaty;  volný zisk – ocenění je založeno na volném zisku, tzn. na té č{sti zisku, kterou mohu odčerpat, aniž by byla ohrožena substance podniku;  nepotřebný majetek – výnosové ocenění se týk{ té č{sti majetku, kter{ je provozně nezbytn{;  možnosti změn v podniku – bere v úvahu změny, které jsou zn{mé k datu ocenění podniku;  metoda – měla by být jasn{ a jednoznačn{ – jiný oceňovatel by měl bez problémů zopakovat celé ocenění se stejnými nebo podobnými výsledky;  management – výnosov{ metoda je z{visl{ na přetrv{ní dosavadního managementu;  zdanění – doporučuje se zohlednit také daně na úrovni vlastníka. Objektivizovan{ hodnota se použív{ například při poskytov{ní úvěru anebo při zjišťov{ní současné re{lné bonity podniku. Kolínsk{ škola Kolínsk{ škola je postavena na subjektivním postoji, že re{lným trhem je pouze trh kapit{lový. Za re{lné východisko pro ocenění podniků je tedy považov{no


15

subjektivní ocenění. Kolínsk{ škola je n{zoru, že ocenění nem{ smysl modifikovat v z{vislosti na jednotlivých podnětech, ale na obecných funkcích, které m{ ocenění pro uživatele jeho výsledků. Tato škola rozezn{v{ několik obecných funkcí oceňov{ní. Mařík (2007) definuje jednotlivé funkce takto:  funkce poradensk{ – poskytuje informace o maxim{lní ceně, kterou ještě může zaplatit kupující, aniž by na transakci prodělal a minim{lní ceně, kterou ještě může prod{vající přijmout, aniž by na prodeji prodělal,  funkce rozhodčí – funkce nez{vislého oceňovatelé neboli rozhodčího  funkce argumentační – je důležit{ při hled{ní argumentů pro zlepšení pozice dané strany a slouží jako podklad pro jedn{ní,  funkce komunikační - d{v{ poklady pro komunikaci s investory a bankami,  funkce daňov{ – poskytuje podklady pro daňové účely. Za nejdůležitější funkci lze považovat funkci poradenskou. Kolínsk{ škola a hlavně rozhodčí hodnota se uplatňuje tam, kde je potřeba vyvažovat z{jmy jednotlivých stran, při transformaci a prodeji podniku (Neumaierov{, 2005). 3.1.4

Důvody pro oceňov{ní podniku

Existuje několik důvodů pro ocenění podniku. Hlavním důvodem pro ocenění je vyj{dřit hodnotu podniku v peněžních jednotk{ch. Za další důvody lze považovat nějaké motivy, které n{s k tomu vedou. Podle Mlčocha (1998) lze setřídit jednotlivé motivy v r{mci potřeby ocenění takto: a) Ocenění v z{vislosti na vůli vlastníků  uvažovan{ změna vlastnických vztahů, jako je například koupě a prodej podniku, přijetí nebo vystoupení společníků, splynutí podniků nebo rozdělení podniku, dědické řízení,  uvažovan{ změna stavu kapit{lu nebo jeho struktury, například získ{ní cizího kapit{lu,  rozhodov{ní při uv{dění podniku na burzu,  garance (zajištění úvěru, vstupu do pojistných smluv),  uvažované ukončení podnik{ní – úvahy o sanačních opatřeních i o likvidaci podniku,  vnitřní potřeba hodnocení úspěšnosti podnik{ní.


16

b) Ocenění nez{visle na vůli vlastníků  ocenění majetkových účastí společníků (pokud jsou spory),  ocenění pro účely zdanění,  ocenění v r{mci poskytov{ní úvěru; ž{dost o úvěr – bonita podniku, z{ruky, z{stavy.

3.2

Postup pro ocenění podniku

Na úvod je zapotřebí upozornit, že není možné zjistit univerz{lní postup ocenění podniku. Před zah{jením prací na ocenění je nezbytné objasnit si, z jakého důvodu bude ocenění prov{děno a jak{ hodnota by měla být výsledkem ocenění. Nechť je zvolen přístup i metody ocenění jakékoliv, je možno na z{kladě teoretických východisek i praktických zkušeností doporučit z hlediska potřeb podnikatelů n{sledující postup (Maříkov{, 2005): 1. Nejdříve je vhodné provést souhrnné hodnocení. Než se přistoupí k samotnému výpočtu hodnoty, je nutné se zabývat všemi str{nkami činnosti podniku a jeho okolí. Výsledkem souhrnného hodnocení je odhad potenci{lu oceňovaného podniku a trhu, na kterém podnik působí. 2. Poté již lze přistoupit k hodnocení podniku z finančního hlediska. Kde je třeba zpracovat strategickou a finanční analýzu pro posouzení celkového stavu podniku, postavení na trhu, konkurenční sílu a hlavně schopnost dlouhodobě přežít a tvořit hodnotu. 3. Na z{kladě předešlých analýz je vhodné zvolit některou z příslušných metod ocenění. Postup ocenění je nutné modifikovat podle konkrétních podmínek. Kislingerov{ (2001) navrhuje n{sledující postup: 1. Sběr vstupních dat; 2. Analýza dat  Strategick{ analýza;  Finanční analýza pro zajištění finančního zdraví podniku;  Rozdělení aktiv podniku na provozně nutn{ a nenutn{;  Analýza a prognóza gener{torů hodnoty;  Orientační ocenění na z{kladě gener{torů hodnoty; 3. Sestavení finančního pl{nu; 4. Ocenění  Volba metody;  Ocenění podle zvolených metod;  Souhrnné ocenění.


3.3

17

Přehled metod pro ocenění podniku

Metoda je hlavní souč{stí z{kladu ocenění podniku, ale nikoliv z{klad celý. Podobně z{važný význam jako metoda m{ i odborné, obezřetné a svědomité zjištění všech interních a externích dat, které při použití metody oceňov{ní do procesu zjištění hodnoty vstupují a nakonec vedou k hodnotě podniku (Tichý, 1991). Ocenění podniku si pokl{d{ za cíl vyj{dřit jeho hodnotu pomocí určité peněžní č{stky. Při hled{ní výsledné hodnoty je většinou nutné použít více oceňovacích metod. Volba metody je tedy z{visl{ na funkcích, které si ocenění klade. V podstatě existují tři druhy oceňovacích metod, podle Maříka (2007) mezi ně patří: 1. Oceňov{ní na z{kladě analýzy výnosů (výnosové metody)  Metoda diskontovaných peněžních toků (DFC);  Metoda kapitalizovaných čistých výnosů;  Kombinované (korigované) výnosové metody;  Metoda ekonomické přidané hodnoty; 2. Oceňov{ní na z{kladě analýzy trhu (tržní metody)  Oceňov{ní na z{kladě tržní kapitalizace;  Oceňov{ní na z{kladě srovnatelných podniků;  Oceňov{ní na z{kladě údajů o podnicích uv{děných na burzu;  Oceňov{ní na z{kladě srovnatelných transakcí;  Oceňov{ní na z{kladě odvětvových multiplik{torů; 3. Oceňov{ní na z{kladě analýzy majetku (majetkové ocenění)  Účetní hodnota vlastního kapit{lu na principu historických cen;  Substanční hodnota na principu reprodukčních cen;  Substanční hodnota na principu úspory n{kladů;  Likvidační hodnota;  Majetkové ocenění na principu tržních hodnot.

3.4

Strategick{ analýza

Za důležitý aspekt k stanovení hodnoty podniku lze považovat prognózu jeho budoucího vývoje. Než se přistoupí k samotné prognóze, je nutné nejprve důkladně poznat stav podniku v současnosti. Proces důkladného posouzení všech aspektů činnosti podniku se nazýv{ strategick{ analýza. Jejím hlavním úkolem


18

je definov{ní pozice podniku v r{mci svého okolí a popis jeho výchozí situace pro činnost v budoucnosti (Mulač, 2006). Mařík (2007) vymezuje za hlavní funkci strategické analýzy určení celkového výnosového potenci{lu oceňovaného podniku. Výnosový potenci{l je z{vislý jak na potenci{lu vnějším, tak vnitřním. S tím pak podnik disponuje.

Obr{zek 1: Analýza vývoje potenci{lu podniku

Potenci{l vývoje podniku

Vnější potenci{l

N{rodní hospod{řství

Odvětví a trh

Vnitřní potenci{l

Konkurence

Zdroj: Mařík, 2007; s. 56

Aby strategick{ analýza dos{hla konkrétních výsledků, je potřebné zdůraznit, že je tato analýza důležitým aspektem věrohodnosti výsledného ocenění podniku. Podle Maříka (2007) by měly k těmto výsledkům n{ležet odpovědi alespoň na tyto tři hlavní ot{zky: 1. Jaké jsou perspektivy podniku z dlouhodobého hlediska? 2. Jaký vývoj trhu, konkurence a především vývoj podnikových služeb lze souvislosti s odpovědí na první ot{zku oček{vat? 3. Jak{ rizika jsou s podnikem spojena? Je evidentní, že první a třetí ot{zka spolu úzce souvisí, neboť nedílnou souč{stí úvah o perspektiv{ch podniku je také analýza rizikovosti. Co se týče odpovědi na ot{zku dlouhodobé perspektivy podniku, je zřejmé, že v dalším postupu bude mít vliv na samotnou volbu oceňovací metody.


19

Možný postup strategické analýzy, který je možné sestavit z n{sledujících kroků je: 1. Analýza relevantního trhu a jeho prognóza (analýza vnějšího potenci{lu – příležitosti a hrozby); 2. Analýza konkurence a vnitřního potenci{lu podniku (silných a slabých str{nek); 3. Prognóza tržeb oceňovaného podniku (Mařík, 2007). 3.4.1

Analýza vnějšího potenci{lu

Prvním krokem před provedením strategické analýzy by mělo být určení relevantního trhu, který je příslušný pro oceňovaný podnik. Relevantní trh by měl být zvolen tak, aby umožnil získat z{kladní data o tomto trhu a zhodnotit jeho atraktivitu. Na z{kladě toho pak vytvořit prognózu dalšího vývoje trhu (Krabec, 2009). K hlavním datům o trhu jsou zahrnov{ny:  odhad velikosti relevantního trhu vyj{dřený v hmotných a hodnotových jednotk{ch,  vývoj trhu v čase (co nejdelší časové řady),  případn{ segmentace trhu (Maříkov{, 2005). Po určení relevantního trhu a získ{ní z{kladních dat o něm, je nutné přistoupit k podrobnějšímu a důkladnějšímu hodnocení příslušného trhu. Jednou z možností je i hodnocení atraktivity trhu, kter{ je souč{stí externí analýzy podniku. Ta vymezuje z{kladní faktory, které jsou důležité z hlediska popt{vky a možností prodeje. Dle Neumaierové (2005) se jedn{ o:  růst trhu,  velikost trhu,  intenzita přímé konkurence,  průměrn{ rentabilita, substituce, bariéry vstupu,  citlivost trhu na konjunkturu,  struktura a charakter z{kazníků. Analýza vnějšího prostředí zahrnuje i analýzu st{vající a potenci{lní konkurence. Tato analýza si klade za cíl zhodnotit ekonomické, politické, soci{lní a technologické faktory, které mají vliv na podnikatelské prostředí. Toto prostředí je kolísavé a potřebuje neust{lé reakce. Proto by si měly podniky uvědomit, jak je významné neust{le sledovat dění na trhu a přizpůsobit se mu. Každou změnu


20

v podniku by měli vedoucí pracovníci považovat za podnikatelskou příležitost vedoucí k jejich vlastnímu prospěchu (Mařík, 2007). 3.4.2

Analýza vnitřního potenci{lu

Dle Neumaierové (2005) spočív{ vnitropodnikov{ analýza, neboli interní analýza ve vyv{ženém ohodnocení potenci{lu podniku. Především v posouzení jeho silných a slabých str{nek, které značně ovlivňují konkurenční výhodu podniku na trhu a které vytv{ří dlouhodobou hodnotu společnosti. Konkurenční výhoda je hlavním aspektem pro zajištění a udržení dlouhodobých preferencí z{kazníka. K nejhlavnějším atributům konkurenční výhody lze řadit například:  inovativnost,  kvalita produktů,  efektivnost výroby,  siln{ a dobře vníman{ značka,  specifické distribuční kan{ly,  kvalitní zaměstnanci. Výsledky, které jsou získ{ny z analýzy vnějšího a vnitřního potenci{lu poslouží pro sestavení tzv. SWOT analýzy. SWOT analýza je typ strategické analýzy, kter{ se zaměřuje na zhodnocení interních a externích faktorů a z{roveň ovlivňuje úspěšnost podniku při dosahov{ní strategických cílů. Mezi vnitřní faktory patří silné a slabé str{nky podniku a do vnitřních faktorů zahrnujeme příležitosti a hrozby. Tato analýza nemusí být využív{na jen při analýz{ch na strategické úrovni řízení, ale její použití je mnohem širší. Lze ji využít při analýz{ch, které jsou zaměřené na problémy taktického a operativního řízení.1 3.4.3

Prognóza tržeb oceňovaného odvětví a podniku

Východiskem pro prognózu tržeb v odvětví je především historický vývoj, který se zaměřuje hlavně na srovn{ní minulého vývoje tržeb, zisků a cen akcií. Proto je potřebné se zaměřit na z{kladní vývojové linie spojené s inovačními procesy, které mají pozitivní vliv na růst hlavních parametrů. Spr{vné stanovení parametru tempa růstu m{ významný vliv na výsledné ocenění podniku. Při

1

Managementmania [online]. 2011 [cit. 2011-05-26]. SWOT analýza. .

Dostupné

z

WWW:


21

prognóze je nutné spr{vně vymezit délku období, na které se budou prognózovat tržby, ale také vhodně stanovit ziskovou volatilitu (Kislingerov{, 2001). Mařík (2007) doporučuje prognózu tržeb hodnotit z výsledků získaných na z{kladě analýzy a prognózy relevantního trhu, d{le z analýzy vnitřního potenci{lu a konkurenční síly podniku. Ale také z výsledků analýzy časových řad tržeb oceňované společnosti za minulé období. Pokud se růst tržeb získaný z analýzy a prognózy trhu vyn{sobí růstem tržního podílu získaným z analýzy vnitřního potenci{lu a konkurenční síly podniku, pak je možno zjistit konečný odhad tempa růstu tržeb oceňovaného podniku.

3.5

Analýza finančního zdraví podniku

Finanční analýza patří k nejdůležitějším n{strojům finančního řízení a úzce souvisí s oceňov{ním podniku. Jakékoliv finanční rozhodov{ní musí být podloženo finanční analýzou, na jejíchž výstupech je založeno řízení finanční a majetkové struktury společnosti, d{le cenov{ a investiční politika, ale i řízení z{sob a další (Synek, 2003). K hodnocení finanční situace podniku existují dva obecné přístupy:  Fundament{lní analýza, kter{ hodnotí velké množství kvalitativních údajů, jejichž zpracov{ní je časově n{ročné, analýza je založena na rozs{hlých znalostech a zkušenostech odborníků, ale také na jejich subjektivních odhadech, proto se touto analýzou mohou zabývat především velké společnosti, které mají dostatek financí pro zaplacení týmu analytiků;  Naopak technick{ analýza představuje kvantitativní zpracov{ní ekonomických dat s použitím matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod s n{sledným posouzením výsledků. Analýza je jednodušší a informace jsou snadno dostupné (Pavelkov{ a Kn{pkov{, 2005). 3.5.1

Zdroje informací pro finanční analýzu

Pro vykon{ní spr{vné finanční analýzy je podstatné získat informace o podniku, které by měly být především bezchybné, spolehlivé a kvalitní. Z{kladním zdrojem informací pro finanční analýzu jsou účetní výkazy, které jsou upraveny vyhl{škou Ministerstva finanční ČR, uveden{ v z{koně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném změní (Mrkvička, Kol{ř, 2006).


22

Účetní výkazy d{vají informace o finanční výkonnosti jak v minulosti, tak o současné finanční situaci. Souhrnné informace o ekonomice podniku za určité období poskytují tři z{kladní typy finančních ukazatelů Landa (2007):  rozvaha,  výkaz zisku a ztr{ty (výsledovka),  výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích). Rozvaha, neboli bilance je z{kladní účetní výkaz, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zdrojů jejich financov{ní vždy k určitému datu, tedy k poslednímu dni účetního období. Jedn{ se tedy o získ{ní věrného obrazu v oblastech majetkové situace podniku, zdrojích financov{ní a finanční situace podniku (Růčkov{, 2008). Výkaz zisku a ztr{ty, neboli výsledovka je účetní výkaz, který pod{v{ přehled o n{kladech, výnosech a výsledku hospodaření za určité období, obvykle za jeden rok. Zachycuje tedy pohyb n{kladů a výnosů, nikoliv příjmů a výdajů (Doucha, 1995). Výkaz cash flow srovn{v{ bilanční formou zdroje tvorby peněžních prostředků s jejich užitím za určitý časový horizont. Z{sada peněžních toků zdůrazňuje, že pro finanční řízení je klíčový určitý tok peněžních prostředků, tedy příjmy a výdaje, nikoliv účetně vykazované výnosy a n{klady (Sedl{ček, 2003).

3.5.2

Analýza absolutních ukazatelů

Při analýze absolutních ukazatelů se využív{ horizont{lní a vertik{lní analýza. Horizont{lní analýza, neboli analýza vývojových trendů porovn{v{ změny jednotlivých ukazatelů v časové řadě, tedy zkoum{ změny jak absolutních hodnot, tak i procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů (Blaha a Jindřichovsk{, 1996). Vertik{lní analýza či procentní analýza komponent spočív{ ve vyj{dření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentní podíl k jediné zvolené z{kladně. Pro rozbor bilance se jednotlivé položky poměřují s celkovým stavem aktiv (pasiv), naopak pro rozbor výkazu zisku a ztr{ty doch{zí zpravidla k porovn{ní s celkovými výnosy a n{klady (Pavelkov{ a Kn{pkov{, 2005).


3.5.3

23

Analýza poměrových ukazatelů

Dle Růčkové (2008) jsou poměrové ukazatele nejčastěji používaným rozborovým postupem k účetním výkazům, jak z hlediska využitelnosti, tak z hlediska jiných úrovní analýz, mezi které patří například odvětvov{ analýza. Existuje velké množství poměrových ukazatelů, proto se rozdělují do skupin podle jednotlivých oblastí finanční analýzy. Jedn{ se o ukazatele:  rentability,  aktivity,  likvidity,  zadluženosti. Analýza rentability Rentabilita či výnosnost vloženého kapit{lu je měřítkem schopnosti podniku vytv{řet nové zdroje a s použitím investovaného kapit{lu dosahovat zisku. Je formou vyj{dření míry zisku, kter{ v tržní ekonomice slouží jako nejpodstatnější kritérium pro alokaci kapit{lu. Mezi ukazatelem rentability a likvidity existuje vz{jemn{ prov{zanost (Mrkvička a Kol{ř, 2006). Analýza aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost podniku využívat vložené prostředky, které jsou k dispozici. Jedn{ se především o ukazatele typu doby obratu a obratovosti, které jsou použív{ny pro řízení aktiv (Dluhošov{, 2008). Analýza likvidity Likvidita zkoum{ schopnost podniku hradit své z{vazky a je nedílnou složkou výkonnosti podniku. Ukazatelé likvidity n{m de facto poměřují to, čím je možno platit s tím, co je nutné zaplatit v kr{tkém časovém horizontu. Zabývají se nejlikvidnější č{stí majetku společnosti ve vztahu k z{vazkům, které se vyznačují nejkratší dobou splatnosti. V praxi se nejčastěji používají tři stupně likvidity – běžn{, pohotov{ a okamžit{ (Pavelkov{ a Kn{pkov{, 2005). Analýza zadluženosti Pojem zadluženost poukazuje na skutečnost, že podnik použív{ k financov{ní svých aktiv a činnosti cizí zdroje, tedy dluh. Ukazatelé zadluženosti v podstatě vyjadřují vztah mezi cizími a vlastními zdroji financov{ní společnosti a měří schopnost podniku přijmout dluh a z{vazky, které z něj plynou (Růčkov{, 2008).


24

Použití jen vlastního kapit{lu je k financov{ní u velkých společností téměř nemožné, jelikož využív{ní cizích zdrojů je v dnešní době téměř nezbytné. Naopak financov{ní pouze cizími zdroji je z pr{vního hlediska nepřípustné, poněvadž je požadov{na určit{ výše vlastního kapit{lu (Grünwald a Holečkov{, 2006). Obecně platí, že určit{ výše zadlužení je většinou pro společnost prospěšn{. Každý podnik by se měl snažit o takovou optim{lní finanční strukturu, kde n{klady na jeho tvoru budou minim{lní a finanční struktura poté bude přispívat k maximalizaci tržní hodnoty firmy (Kislingerov{, 2005). Predikce finanční tísně podniku Při analýze predikce finanční tísně budou v r{mci diplomové pr{ce vybr{ny dva nejvýznamnější a nejpoužívanější bankrotní modely, mezi které patří Altmanův Z-scóre index a Index důvěryhodnosti.

3.6

Rozdělení aktiv na provozně potřebn{ a nepotřebn{

Podnik potřebuje pro z{kladní podnikatelskou specializaci aktiva v dané velikosti a struktuře včetně přiměřených kapacitních rezerv. Aktiva nezbytn{ pro podnikatelskou činnost lze označit jako aktiva provozně nutn{ a všechny ostatní aktiva označíme jako provozně nenutn{ neboli neprovozní. Mařík (2007) rozlišuje majetek podle n{sledujících důvodů:  Č{st majetku není vůbec využív{na a neplynou z něj ž{dné, nebo jen malé příjmy, příkladem mohou být peněžní prostředky ve větším rozsahu než provozně potřebném, nevyužité pozemky, atd., poté může dojít k tomu, že tento majetek oceněný pomocí výnosových metod vede buď k jeho podcenění, anebo majetek nebude oceněn vůbec, i když svou hodnotu určitě m{;  Neměla by se zahrnovat aktiva, kter{ nesouvisí s provozem a to i v případě, že přin{šejí určité příjmy, rizika spojen{ s těmito provozně nenutnými příjmy mohou být odlišn{;  Pro oceňov{ní provozně nenutného a nutného majetku podniku jsou často použív{ny jiné metody ocenění, provozně potřebn{ aktiva zůstanou nad{le souč{stí podniku a mohou být oceňov{na buď výnosově, anebo z pohledu hodnoty jejich znovupořízení. Krabec (2009) definuje provozně nepotřebn{ aktiva podle kritéria funkčnosti, kdy je možné tato aktiva odprodat, aniž by byla ovlivněna vlastní činnost pod-


25

niku. Neprovozní majetek je potřeba oceňovat zvl{šť od provozního, ale také je nutné zohlednit možné dopady, které mohou souviset s finanční situací podniku. Hodnota neprovozních aktiv zjištěn{ při zakončení ocenění se přičte k hodnotě provozní č{sti podniku. Ustanovení provozně potřebných a nepotřebných aktiv bude podmíněno konkrétní situací podniku (Wild, 2005). Mezi provozně nepotřebn{ aktiva se nejčastěji řadí:  Kr{tkodobý finanční majetek – zahrnuje především peníze, účty v bank{ch a kr{tkodobé cenné papíry a podíly;  Dlouhodobý finanční majetek – zahrnuje hlavně realizovatelné cenné papíry a podíly, dluhové cenné papíry, podílové cenné papíry a vklady, ale také půjčky podnikům ve skupině a ostatní půjčky, které mají dobu splatnosti delší než jeden rok a nakonec i ostatní dlouhodobý finanční majetek;  Ostatní provozně nepotřebn{ aktiva – zahrnují mimo jiné nemovitosti nesloužící hlavnímu účelu podniku, pohled{vky nesouvisející se z{kladní činností podniku, majetek provozně m{lo využitelný a majetek, který sice svou povahou patří mezi potřebný, ale podnik s ním nakl{d{ v nadbytečné kapacitě (Mařík, 2007; Kislingerov{, 2001; Krabec 2009). Na z{kladě rozdělení aktiv na provozně potřebn{ a nepotřebn{ je korigovaný výsledek hospodaření nutný upravit o n{klady a výnosy, které souvisejí s provozně nenutnými aktivy.

3.7

Analýza a prognóza gener{torů hodnoty

Mařík (2007) definuje gener{tory hodnoty jako: „soubor několika z{kladních podnikohospod{řských veličin, které v konečném výsledku určují hodnotu podniku“ (Mařík, 2007; s. 125). Gener{tory hodnoty se zpravidla získ{vají v n{vaznosti na konkrétní přístup k ocenění podniku. Nejčastěji je tímto vhodným řešením metoda diskontovaných peněžních toků. Většinou se pracuje s gener{tory hodnoty, mezi které patří:  tržby,  provozní ziskov{ marže,  investice do pracovního kapit{lu,  investice do dlouhodobého majetku (Sabolovič, 2008).


3.7.1

26

Tržby

Pl{n budoucích tržeb by měl být výsledkem strategické analýzy podniku. Tyto výsledky evidentně nemusí být konečné, protože odpovídají na ot{zku kolik je možno prodat s ohledem na pravděpodobný vývoj tržních podmínek. Samozřejmě tento odhad by měl být korigov{n kapacitními možnostmi podniku. Je zřejmé, že nelze kapacitu podniku považovat za rozhodující prvek prognózy (Maříkov{, 2005). 3.7.2

Provozní ziskov{ marže

Provozní ziskov{ marže je druhým klíčovým gener{torem hodnoty a dle Maříka (2007) je stanovena jako poměr:

Provozní zisková marže 

Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi Tržby

Důležité je, aby provozní ziskov{ marže byla počít{na z korigovaných provozních zisků po odečtení daní. N{sledně se takto upravené provozní zisky aplikují pro výpočet volných peněžních toků, anebo pro určení ekonomické přidané hodnoty, které je důležité pro vlastní ocenění. Z{kladní přístup k projekci provozní ziskové marže musí vyplývat z jejího vývoje za minul{ období.

Obr{zek 2: Analýza a prognóza ziskové marže Rok minulosti

t-2

t-1

Rok pl{nu

t

t+1

Dopočet podle skutečnosti

t+2

t+3…

Odhad

Datum ocenění

Zdroj: Mařík 2007, str. 127


27

Mařík (1998) považuje za nejvhodnější postup zpracovat dvě nez{vislé prognózy ziskové marže. Jedn{ se o prognózu shora a prognózu zdola. Vhodné je obě prognózy slaďovat mezi sebou. Postup stanovení provozní ziskové marže shora lze shrnout do těchto n{sledujících bodů:  za minulé období se vypočte korigovaný provozní výsledek hospodaření pře daněmi a z něho odvozen{ provozní ziskovou marži v procentním vyj{dření;  poté je nutné podrobit analýze faktory, které ovlivňují minulou ziskovou marži;  na z{kladě provedené analýzy odhadnout budoucí hodnoty ziskové marže v procentním vyj{dření;  v poslední řadě dopočítat korigovaný provozní zisk v budoucích letech. Postup stanovení provozní ziskové marže zdola lze shrnout do těchto n{sledujících bodů:  stanovení prognózu z{kladních provozních n{kladových položek, mezi které patří n{klady na prodané zboží, výkonov{ spotřeba a osobní n{klady;  tuto predikci doplnit o méně významné provozní n{kladové a výnosové položky;  z rozdílu provozních výnosů a n{kladů dopočítat korigovaný provozní zisk;  n{sledně ze zisku a tržeb vyčíslit ziskovou marži (Mařík, 2007). 3.7.3

Pracovní kapit{l

Pro potřeby pl{nov{ní a n{sledného ocenění společnosti je účelné pracovní kapit{l modifikovat oproti ukazateli používaného ve finanční analýze. Neumaierov{ a Neumaier (2005) rozlišuje dvě modifikace upraveného pracovního kapit{lu:  Od oběžných aktiv je nutné odečíst neúročený cizí kapit{l, nikoliv kr{tkodobý cizí kapit{l. Měřítkem je schopnost spr{vně explicitně určit n{klady na tento kapit{l, či nikoliv. V praxi to znamen{ odečtení kr{tkodobých z{vazků bez z{počtu běžných bankovních úvěrů. Tedy:


28

Krátkodobý finanční majetek  Zásoby  Pohledávky  Neúročené závazky  Časové rozlišení aktivní  Časové rozlišení pasivní  Pracovní kapitál  Všechny výše uvedené veličiny musí být započít{ny jen v rozsahu provozně nutném, tedy ve výši jakou vyžaduje hlavní činnost podniku. Při vlastním postupu oceňov{ní je nutné zjistit n{ročnost růstu výkonů společnosti na pracovní kapit{l, jedn{ se o z{soby, pohled{vky a kr{tkodobé z{vazky. Tyto rozvahové položky lze pl{novat prostým odhadem tempa růstu v z{vislosti na jejím tempu růstu v minulých letech (Leci{nov{, 2005). 3.7.4

N{ročnost na investice do dlouhodobého majetku

Na zač{tku je nutné podotknout, že se jedn{ o investice do dlouhodobého majetku, který je provozně nutný, tedy nezbytný pro hlavní podnikatelské zaměření společnosti. D{le je potřeba zmínit, že odhad investiční činnosti je považov{no za vůbec nejobtížnější č{st analýzy gener{torů hodnoty (Krabec, 2009). Mařík (2007) rozlišuje tři možné varianty přístupu k pl{nov{ní investiční n{ročnosti: A. Glob{lní přístup Glob{lní přístup je možný v případě, pokud investice do dlouhodobého majetku mají průběžný charakter. Celý postup vych{zí z analýzy využití provozně nutného dlouhodobého majetku ve spojitosti k tržb{m. Zkoum{ se, zda je možné z minulosti zjistit relaci mezi přírůstky provozně nutného dlouhodobého majetku a tržeb, nebo eventu{lně relaci mezi přírůstky provozně nutného dlouhodobého majetku a přírůstky korigovaného provozního zisku. Jedn{ se o koeficient n{ročnosti růstu tržeb (kDMx) a koeficient n{ročnosti růstu zisku (kDMz).

k DMx 

 provozně nutného dlouhodobé ho majetku  tržeb


29

k DMz 

 provozně nutného dlouhodobé ho majetku  korigované ho provozního zisku

Výše zmíněné koeficienty je potřebné počítat nejen z minulého vývoje oceňované společnosti, ale pokud možno zahrnout dostupné údaje podobných podniků. Jelikož tyto koeficienty budou v jednotlivých minulých letech značně kolísat, je vhodné zahrnout delší časový horizont. B. Přístup podle hlavních položek V r{mci tohoto přístupu je vhodné použít odhad pro nejbližší roky. Ten vych{zí z určitých podnikových investičních pl{nů zahrnujících hlavně konkrétní akce a projekty. C. Přístup založený na odpisech Pl{ny investic je možné kontrolovat v relaci k odpisům. Vych{zí se z předpokladu, že investice by neměly klesnout pod hodnotu odpisů. Jde o společnosti, jejichž vývoj je postaven na investicích do nehmotného majetku. 3.7.5

Analýza ocenění podniku na z{kladě gener{torů hodnoty

Gener{tory hodnoty lze bezprostředně použít k odhadu hodnoty podniku, ale jen za předpokladu, že jsou podloženy finanční analýzou. Ocenění na b{zi gener{torů hodnoty je založeno na principu peněžních toků. Volné peněžní toky (FCF) pro jednotlivé roky lze vyčíslit dle n{sledujícího vzorce Maříkov{ a Mařík (2005): FCFt X t 1  1  g   rZPx  1 - d  - X t -1  g  kWC  k DMx  ,

kde: X g rZPx d kWC kDMx t

velikost tržeb za zboží a vlastní výrobky, tempo růstu tržeb, provozní ziskov{ marže propočten{ z korigovaného výsledku hospodaření, sazba daně z korigovaného výsledku hospodaření, koeficient n{ročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapit{lu, koeficient n{ročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku, rok.


30

V první f{zi oceňov{ní lze odhadnout průměrné hodnoty gener{torů ze strategické analýzy a analýzy minulého vývoje gener{torů hodnoty. Na z{kladě toho lze modelovat oček{vané rozpětí výnosové hodnoty podniku. Mařík (2007) použív{ pro odhad výnosové hodnoty podniku jako celku (Hb) vzorec: Hb 

3.8

X t -1  1  g   rZPx  1 - d  - X t -1  g  kWC  k DMx  ik - g

Ocenění na z{kladě analýzy výnosů

Stanovení hodnoty podniku na z{kladě analýzy výnosů vyplýv{ z předpokladu, že hodnota statku je d{na oček{vaným užitkem pro jeho držitele. U podniku jsou tímto užitkem oček{vané příjmy. Hodnota společnosti u výnosových metod z{visí především na definici budoucích výnosů, volbě časového horizontu a také na stanovení n{kladu kapit{lu. Rozlišují se čtyři z{kladní výnosové metody Kislingerov{ (2001):  metoda diskontovaného cash flow (DCF),  metoda kapitalizovaných čistých výnosů (KCV),  metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA),  kombinované metody. 3.8.1

Metoda diskontovaného čistého cash flow (DCF)

Z pohledu teorie je za z{kladní výnosovou metodu považov{na metoda diskontovaných peněžních toků. Pouze peněžní příjmy jsou re{lným příjmem, nebo tedy re{lným vyj{dřením užitku podniku. Rozlišují se n{sledující techniky výpočtu výnosové hodnoty Mařík (2007):  Metoda entity vych{zí z peněžních toků určených jak pro vlastníky, tak pro věřitele a nahlíží na podnik jako celek, diskontov{ním peněžních toků získ{ hodnotu podniku jako celku, tedy brutto hodnotu a po odečtení hodnoty úročeného cizího kapit{lu stanoví hodnotu netto, hodnotu vlastního kapit{lu;  Metoda equity vych{zí z peněžních toků vyhraněných jen vlastníkům společnosti, diskontov{ním pak získ{ hodnotu netto;  Metoda APV2 brutto hodnota se získ{ jako součet hodnoty při nulovém zadlužení a současné hodnoty daňových úspor z úroků, odečtením cizího kapit{lu se dos{hne hodnota vlastního kapit{lu společnosti. 2

APV – Adjusted Present Value


31

Podstatou všech tří metod je zjištění hodnoty vlastního kapit{lu. Jak už z n{zvu vyplýv{, tak celý princip metody diskontovaného cash flow spočív{ v diskontov{ní budoucí časové řady peněžních toků k danému časovému okamžiku, a n{sledné převedení budoucích peněžních toků na současnou hodnotu (Sabolovič, 2008). Metoda DCF entity Metoda DCF entity je považov{na ve shodě s přev{žnou většinou autorů za z{kladní metodu, kde východiskem pro její uplatnění je strategick{ a finanční analýza a od nich se odvíjející kompletní finanční pl{n podniku. Pro stanovení hodnoty podniku v r{mci diplomové pr{ce, bude zvolena metoda DCF entity. Postup stanovení hodnoty podniku metodou DFC entity lze zahrnout do několika č{stí (Dluhošov{, 2008). A. Stanovení volného peněžního toku Z{kladem pro určení peněžních toků je především peněžní tok plynoucí z provozní činnosti. Odečtením investic potřebných k dosažení potřebné výše budoucích peněžních toků je získ{ní volného cash flow (FCF) 3. Mařík (2007, s. 170) zn{zorňuje v n{sledujícím schématu způsob výpočtu volného peněžního toku:

Schéma 1: Výpočet volného cash flow Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi (KPVHD)  Upravená daň z příjmů (  KPVH D  daňová sazba)  Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních (KPVH)  Odpisy  Ostatní náklady započtené v provoznímVH, které nejsou výdaji v běžném období  Předběžný peněžní tok z provozu  Investice do upraveného pracovního kapitálu (provozně nutného)  Investice do pořízení dlouhodobého majetku (provozně nutného)  Volný peněžní tok (FCF)

Zdroj: Mařík, 2007; s. 170 3

FCF – Free Cash Flow


32

B. Určení celkové hodnoty podniku Celkovou hodnotou se rozumí výnosov{ hodnota investovaného kapit{lu, tedy součet hodnoty vlastního a cizího kapit{lu, kde do hodnoty cizího kapit{lu se započít{ pouze úročený cizí kapit{l (Neumaierov{, 2005). Celkovou hodnotu společnosti (Hb) lze určit pomocí z{kladního vzorce (Maříkov{ a Mařík, 2005): n FCFFt , Hb   t t 1 1  ik  kde: FCFFt ik n

volné cash flow v roce t, kalkulovan{ úrokov{ míra (tj. diskontní míra), počet let předpokl{dané existence podniku.

V praxi se předpokl{d{, že podnik bude provozovat svou činnost v dohledné budoucnosti, jde o tzv. „going concern“. Jelikož není v r{mci dlouhodobého období možné pl{novat cash flow pro jednotlivé roky, pak řešením je použití tzv. dvouf{zové metody (Mařík, 1998). Dvouf{zov{ metoda Z{kladní myšlenka dvouf{zové metody je postavena na možnosti rozdělení budoucího období na dvě f{ze. První f{ze zahrnuje období, pro které je odhadce schopen určit predikci volného peněžního toku pro jednotlivé roky. Naopak druh{ f{ze obsahuje období od konce první f{ze až do nekonečna. Hodnota společnosti ve druhé f{zi je pojmenov{na jako pokračující hodnota (Copeland a kol., 2004).

Obr{zek 3: Dvouf{zov{ metoda 1. fáze

t0

2. fáze

T Prognóza

Pokračující hodnota

Zdroj: Mařík, 2007; s. 178


33

Hodnota podniku při aplikaci dvouf{zové metody se vypočte pomocí vzorce: T

Hb   t 1

FCFFt

1  ik 

t



PH

1  ik T

,

kde: T PH ik

délka první f{ze v letech pokračující hodnota kalkulovan{ úrokov{ míra na úrovni průměrných v{žených n{kladů kapit{lu (Kislingerov{, 2001).

Jednotlivé f{ze se od sebe liší tempem růstu podniku. Délka první f{ze je stanovena na období 3 až 6 let, a po dobu této f{ze se předpokl{d{ tempo růstu, které vych{zí ze strategické analýzy společnosti. Ve druhé f{zi už nejsou vypracov{ny tak detailní pl{ny pro každý rok, a proto rychlost růstu je stanovena jako konstantní (Sabolovič, 2008). C. Odhad pokračující hodnoty Pro druhou f{zi prognózy je vhodné stanovit odpovídající techniku výpočtů a samozřejmě i parametry pokračující hodnoty. K výpočtu pokračující hodnoty s diskontovanými peněžními příjmy je možné použít Gordonův či parametrický vzorec. Gordonův vzorec Tento vzorec zpravidla sestavuje predikci na jednotlivé období jen pro omezený počet let. Doba první f{ze je v rozpětí 4 až 14 let a pro druhou f{zi se předpokl{d{ stabilní a trvalý růst volného cash flow. Gordonův vzorec m{ n{sledující tvar Mařík (2007): FCFFT 1 T , ik  g kde: T ik g FCFFT+1

poslední rok prognózovaného období, průměrné n{klady kapit{lu (tj. kalkulovan{ úrokov{ míra), předpokl{dané tempo růstu volného peněžního toku během celé druhé f{ze, volný peněžní tok pro první rok pokračující f{ze.

Podmínkou platnosti tohoto vzorce je, aby ik > g.


34

Parametrický vzorec Podle Petříka (2009) je vzorec založen na faktorech tvorby hodnoty. Těmito faktory jsou především:  tempo růstu korigovaných provozních výsledků hospodaření z provozní činnosti (KPVH) snížených o upravené daně,  oček{van{ rentabilita nových investic (rI). Rentabilita čistých investic (rI) se vypočít{ jako poměr:

rI 

Celkový přírůstek provozního zisku po zdanění Přírůstek investovaného kapitálu v předchozím roce

Parametrický vzorec m{ pak nejčastěji tuto podobu:  g KPVH T 1  1    rI  Pokračující hodnota  ik  g

kde: KPVHT+1 korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních v prvním roce uplynutí období prognózy (Sabolovič, 2008). D. Stanovení výsledné hodnoty vlastního kapit{lu Předchozí tři č{sti určily provozní hodnotu podniku brutto. K tomu aby byla získ{na výsledn{ hodnota vlastního kapit{lu v netto hodnotě, je nutné provést z{věrečné úpravy (Mařík, 2007; s. 201): Schéma 2: Výpočet výsledné hodnoty vlastního kapit{lu podniku

Hodnota brutto  Hodnota úročeného cizího kapitálu (ke dni ocenění)  Hodnota vlastního kapitálu  Hodnota aktiv, která nejsou provozně nutná (ke dni ocenění)  Výsledná hodnota vlastního kapitálu podniku Zdroj: Mařík, 2007; s. 201


3.8.2

35

Metoda ekonomické přidané hodnoty

Ekonomick{ přidan{ hodnota, nebo také EVA4 je veličina, kter{ býv{ považov{na za n{stroj finanční analýzy, řízení podniku a motivov{ní pracovníků, ale i oceňov{ní společnosti. Jedn{ se o ukazatel výkonnosti podniku, který převyšuje nedokonalosti klasických ukazatelů, které se běžně pro měření výnosnosti používají (Mařík, 2007). Dle Neumaierové a Neumaiera (2002) je ukazatel EVA odrazem snahy investorů odhalit ty podniky, které zaručují jistotu, že investice akcion{řů směřují ke zvyšov{ní jejich bohatství. EVA měří ekonomický zisk, kterého společnost dosahuje tehdy, pokud jsou uhrazeny nejen běžné n{klady, ale i n{klady kapit{lu. Ukazatel ekonomické přidané hodnoty je ch{p{n jako čistý výnos z provozní činnosti podniku po odečtení n{kladů investovaného kapit{lu. Podle Maříka (2007) je z{kladní podoba vzorce pro výpočet této hodnoty n{sledující:

EVA  NOPAT  Capital  WACC , kde: NOPAT5 Capital WACC

zisk z provozní činnosti podniku po zdanění, kapit{l v{zaný v aktivech nutný pro dosažení provozního zisku, průměrné v{žené n{klady kapit{lu.

Jednoduše lze i popsat výsledek hodnoty. Pokud je ukazatel EVA kladný, byla vytvořena nov{ hodnota, naopak je-li ukazatel EVA z{porný, potom doch{zí k úbytku hodnoty (Marinič, 2008). Konkrétní výpočet ukazatele EVA za rok t lze vyčíslit na z{kladě některého ze vzorců (Mařík, 2007): 1. způsob: pomocí vzorce n{kladů na kapit{l Provozní ekonomický zisk  Operační zisk  Celkový náklad na kapitál EVAt  NOPATt  NOAt 1  WACCt

4 5

EVA – Economic Value Added NOPAT – Net Operating Profit After Taxes


36

2. způsob: pomocí vzorce hodnotového rozpětí

Provozní ekonomický zisk  (Operační rentabilit a  WACC)  Operační aktiva  NOPATt  EVAt    WACCt   NOAt 1  NOAt 1  Principem pro stanovení čistých operačních aktiv (NOA)6 je úprava rozvahy, kter{ spočív{ v n{sledujících úkonech:  vydělení neoperačních aktiv z celkových aktiv,  snížení aktiv o neúročený cizí kapit{l,  vyřazení mimoř{dných položek,  převedení účetní hodnoty aktiv na re{lnou. V podstatě čist{ operační aktiva pro metodu EVA odpovídají provozně nutnému investovanému kapit{lu pro metodu DCF (Sabolovič, 2008). Stejně jako metoda DFC, tak i metoda EVA se vyskytuje ve variant{ch entity, equity a APV. Varianta EVA entity se obvykle použív{ v praxi. Z{kladní schéma je zn{zorněno n{sledovně Maříkov{ (2005):

Tržní hodnota provozních aktiv  Tržní hodnota provozně nenutných aktiv  Tržní hodnota úročených závazků  Tržní hodn ota vlastn ího kapitálu přitom:

Čistá provozní aktiva (NOA)  Tržní přidaná hodnota (MVA)  Tržní hodn ota provoz ních aktiv MVA je současn{ hodnota budoucích EVA. Mezi MVA a EVA je vztah, ve kterém je úspěch společnosti během minulého roku d{n hodnotou EVA a oček{vané výkony podniku na trhu do budoucna zhodnocené pomocí MVA. Princip výpočtu je podobný jako u metody DFC entity, tedy pomocí dvouf{zové metody Mařík (2007):

6

NOA – Net Operating Assets


37

T  EVAt H n  NOA0    t t 1  1  WACC 

 EVAT 1   WACC  1  WACC T  D0  A0 

MVA T  NOPATt  WACC  NOAt 1  NOPATT 1  WACC  NOAT  H n  NOA0     D0  A0 T  1  WACC t WACC  1  WACC  t 1  

kde: Hn EVA NOA0 NOAt-1 T WACC D0 A0

hodnota vlastního kapit{lu podniku (hodnota netto), EVA v roce t, čist{ operační aktiva k datu ocenění, čist{ operační aktiva ke konci předchozího roku, tj. k poč{tku roku t, počet let explicitně pl{novaných EVA, průměrné v{žené n{klady kapit{lu, hodnota úročených dluhů k datu ocenění, ostatní, tj. neoperační aktiva k datu ocenění.

Vlastní práce

38

4 Vlastní pr{ce Cílem diplomové pr{ce je stanovit hodnotu společnosti BAŤA, a. s. na z{kladě vybraných výnosových metod oceňov{ní.

4.1

Účel a předmět ocenění

Z{sadní podmínkou pro stanovení hodnoty společnosti je určení předmětu a účelu ocenění. Předmětem ocenění této pr{ce je společnost BAŤA, a. s. a účelem ocenění společnosti je odhad tržní hodnoty na úrovni čistého obchodního majetku jako podklad pro řízení a rozhodov{ní managementu. Hodnota společnosti bude stanovena k 31. 12. 2010. Charakteristika společnosti BAŤA, a. s. Pr{vní forma:

akciov{ společnost

N{zev společnosti:

BAŤA, akciov{ společnost

Sídlo:

Zlín, Dlouh{ ul. 130, PSČ 762 22

Datum vzniku:

26. listopadu 1991

IČ:

44268050

DIČ:

CZ44268050

Z{kladní kapit{l:

817 257 000 Kč

Předmětem podnik{ní podle obchodního rejstříku jsou:  výroba obuvi,  výroba ponožek, punčoch a obdobných výrobků a doplňků,  výroba kožených výrobků, galanterie z kůže a imitace obdobných výrobků a doplňků,  výroba deštníků,  koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (obchodní činnost),  zprostředkovatelsk{ činnost v oblasti výroby a prodeje obuvi, ponožek, galanterie, výrobků z kůže a imitace, deštníků, doplňků a jiných obdobných výrobků,  výroba ortopedické obuvi,  výroba kart{čů a hřebenů,

Vlastní práce

39

 oprava obuvi a kožené galanterie. Hlavním předmětem podnik{ní společnosti je obchodní činnost a výroba obuvi. Historie společnosti Firma Baťa byla založena a registrov{na roku 1894 ve Zlíně. Tom{š Baťa se svými sourozenci zřídil v malém domě na zlínském n{městí obuvnickou živnost. Poč{tky byly velmi těžké a nejednou hrozil firmě úpadek, ale všechny poč{teční potíže překonala a do přelomu století se zařadila mezi osm největších obuvnických z{vodů v Čech{ch. Tehdejším výrobním artiklem byla pl{těn{ obuv s koženou podešví tzv. baťovky, kter{ se vyv{žela do celého Rakouska, hlavně do Vídně. V roce 1900 se podnik přestěhoval do nově vystavěné tov{rny u zlínského n{draží, kde byly nainstalov{ny stroje na parní pohon. Už v té době počet zaměstnanců dosahoval kolem 120 osob. V roce 1905 došlo k zavedení dvousměnný provozu a n{sledně vzniklo prodejní oddělení firmy Baťa. Výrazného rozkvětu zaznamenal podnik za 1. světové v{lky, protože získal zak{zky na výrobu vojenské kožené obuvi, na z{kladě toho rozšířil prosperitu firmy. V roce 1918 musela tov{rna čelit pov{lečné hospod{řské krizi, ale i přesto se stala největším obuvnickým podnikem u n{s. V letech 1922–1923 dos{hl podnik Baťa rozhodujícího rozvoje, hlavně rok 1923 byl přelomový, poněvadž se podniku podařilo díky 50% snížení cen obuvi, překonat průmyslovou krizi. V ČSR vzniklo toho roku 160 prodejen Baťa a poté o dva roky později 563 prodejen. Během pobytu v USA nabyl Tom{š Baťa důležité podněty a zkušenosti prací ve zdejších tov{rn{ch. Americk{ inspirace byla pro něho mimoř{dně důležit{, protože ho sezn{mila s novými podnikatelskými aktivitami. Baťova tov{rna postupně začínala expandovat i na zahraniční trhy, rozvíjely se pobočky především v Německu, Anglii, Jugosl{vii, Polsku, Francii, Holandsku, Švýcarsku, Indii a také v USA. V roce 1931 došlo ke změně pr{vní formy společnosti, místo veřejné obchodní společnosti vznikla akciov{ společnost. Po tragickém úmrtí Tom{še Bati se vedení podniku ujal jeho nevlastní bratr Jan. Nastala krize firmy, kter{ vedla k 70% ztr{tě v oblasti exportu. Nakonec i tuto špatnou situaci společnost překonala, hlavně díky zah{jení výroby jiných komodit, mezi které patří například pneu, gumové zboží, klínové řemeny, letadla, uměl{ vl{kna atd. V roce 1945 byl podnik zn{rodněn a poté na českém trhu zanikl. Teprve až v roce 1992 se po více než pades{ti letech vr{til do tehdejšího Československa. V roce 2002 byla založena Baťa Shoe Organization (BSO), kter{ sídlí v kanadském Torontu a v současné době je největším výrobcem a z{roveň prodejcem

Vlastní práce

40

obuvi. Společnost zaměstn{v{ více než 50 000 zaměstnanců všech n{rodností v 70 zemích po celém světě. Jde hlavně o obuvnické tov{rny, koželužny, laboratoře kontrolující kvalitu, plastik{řské z{vody a tov{rny na výrobu punčoch. Své zboží a služby nabízí organizace ve více než 5000 obchodech a to skoro ve všech kontinentech. Struktura koncernu Intenzita společnosti je d{na její celosvětovou přítomností, poněvadž provozuje své aktivity na celém světě. Činnost na pěti kontinentech, jako jsou Afrika, Asie a Pacifik, Evropa, Severní Amerika a Latinsk{ Amerika, je řízena čtyřmi region{lními obchodními jednotkami. Rozlišujeme čtyři obchodní jednotky společnosti:  Bata Europe, Lausanne,  Bata Asia Pacifik-Africa, Singapore,  Bata Latin America, Mexico,  Bata North America, Toronto. Každ{ samostatn{ jednotka se zaměřuje na pr{ci, kter{ je specifick{ pro jejich region. Jedn{ se například o n{kup, podporu prodeje, vývoj produktů a další. Každ{ z těchto jednotek se může rychle adaptovat na změny na trhu a využívat možné příležitosti pro růst. Všechny místní pobočky mají také vlastní vedení, ale každ{ z nich čerp{ ze vztahů k nadn{rodní organizaci, pokud jde o informační systémy, n{kup, inovace produktů atd. V r{mci Evropy je mateřskou společností International Footwear Investment a její dceřiné společnosti jsou Baťa Česk{ republika (ČR), Baťa Slovensko a Baťa Polsko. Společnost Internation Footwear Investment je jediným akcion{řem společnosti, kter{ m{ sídlo v Amsterdamu v Nizozemí a vlastní 100 % akcií společnosti. Společnost Baťa ČR, Baťa Slovensko a Baťa Polsko nejsou mezi sebou kapit{lově propojeny. Baťa ČR, kter{ sídlí ve Zlíně, řídí podniky jak na Slovensku, tak v Polsku. Poskytuje jim především servis, nakupuje pro ně zboží a také zpracov{v{ účetnictví.

Vlastní práce

41

Na Slovensku působí Baťa od roku 1999, kdy byla otevřena její pobočka v Bratislavě. V současnosti je zde 27 prodejen, ale jedn{ se o samostatný pr{vní subjekt. V České republice m{ společnost BAŤA, a. s. 86 prodejen, z toho 84 Family Store a 2 prodejny Athletes World. Přední postavení mezi prodejnami m{ obchod na V{clavském n{městí v Praze. Prodejna je největším prodejním domem společnosti BAŤA, a. s. v Evropě. Zevnějšek budovy byl rekonstruov{n do původní podoby a vnitřní prostory prodejny byly přizpůsobeny nejmodernějšímu obchodnímu provozu, který nabízí široký a moderní sortiment prod{vaného zboží. Obchodní síť Baťa doplňují prodejny sportovní obuvi a oblečení Athletes World. Tyto prodejny nabízí kolekce světových značek pro sport a volný čas. Jedn{ se o zboží značek Adidas, Nike, Power, Salamon, Columbia, New Balance atd. Nezbytné je také zmínit, že společnost Baťa, a. s. je členem České Obchodní Asociace (ČOA), které se zabýv{ jak výrobou, tak prodejem obuvi a obuvnických materi{lů a komponentů, ale také vědecko-výzkumnou, zkušební a testovací činností. V celkovém objemu představují členové asociace výrobu obuvi v množství 7,6 miliónů p{rů za rok, což je asi 60 % výroby v ČR. Společnost Baťa ČR se člení na dvě divize, a to:  obchodní,  výrobní. Obchodní divize sídlí ve Zlíně a tvoří v České republice 86 prodejen. Klíčovým úkolem obchodní nebo detailové divize je zabezpečení celého chodu společnosti. Jde hlavně o n{kup zboží z různých koutů světa, doprava do skladových prostor a jeho skladov{ní, distribuce do prodejní sítě, samotný prodej, rozvoj a optimalizace obchodní sítě, marketingovou činnost, propagační činnost, řízení lidských zdrojů, finanční řízení atd. Výrobní divize sídlí v Dolním Němčí. Z{vod byl znovu převzat do vlastnictví ve společnosti v červenci 1992. Poté začala vznikat oddělení z{sobov{ní a n{kupu, prodeje, finanční oddělení, pl{nov{ní, kalkulace a technick{ příprava výroby s model{rnou. Navzdory od dříve vyr{běných velkých sérií obuvi, které se neměnily ani po více jak dvan{cti měsících, jsou v současnosti zaměstnanci schopni vyr{bět i několik n{ročných vzorů za den. Často od vyrobení vzorku

Vlastní práce

42

podle př{ní z{kazníka, zpracov{ní technické dokumentace, až po fin{lní výrobek neuběhne ani týden. Tým designérů dok{že rychle reagovat ve svých kolekcích na současné a módní trendy a pracují za pomocí špičkového technického vybavení. V dnešní době tato divize vyr{bí přev{žně p{nskou obuv a v menší míře obuv d{mskou a dětskou. Výrobky lze řadit do kategorie pro volný čas, tedy obuv vych{zkovou. Od roku 2001 byla zah{jena výroba diabetické obuvi pod značkou MEDI. Výrobní divize prodejnu nem{, pouze n{razově společnost organizuje 3x do roka dílčí výprodejové akce. Jak divize obchodní, tak výrobní m{ vlastní útvar prodeje, n{kupu a účetnictví. Důležité je podotknout, že společnost nem{ organizační složku v zahraničí.

4.2

Strategick{ analýza

Strategick{ analýza je klíčovou f{zí oceňov{ní společnosti. Hlavní funkcí analýzy je vymezení celkového potenci{lu podniku. Do procesu strategické analýzy vstupují proměnné jako síla značky, podíl firmy na trhu, intenzita konkurence atd. 4.2.1

Relevantní trh

Společnost BAŤA, a. s. působí na celosvětovém trhu, ale v r{mci ocenění bude relevantním trhem Česk{ republika. Společnost je dle klasifikace CZ NACE zařazena do skupiny 47 Maloobchod s ostatním zbožím ve specializovaných prodejn{ch. Predikce vývoje trhu vych{zí z prognózy vývoje HDP a míry inflace. Tyto údaje byly převzaty z předpokladů Ministerstva financí ČR7. 4.2.2

Analýza hlavních konkurentů

Analýza hlavních konkurentů m{ za cíl interpretovat společnosti, které se zaměřují na stejný předmět podnikatelské činnosti jako společnost BAŤA, a. s. Analyzovan{ společnost m{ na českém trhu kolem 15 konkurentů. Konkurenčními výhodami společnosti BAŤA, a. s. jsou kvalita výrobků a služeb, image společnosti, perfektní znalost sortimentu a efektivní servis. 7

Ministerstvo financí ČR [online]. 2011 [cit. 2011-05-26]. Průzkum makroekonomických prognóz. Dostupné z WWW: .

Vlastní práce

43

Po konzultaci s vedením společnosti BAŤA, a. s. byly navrženy čtyři konkurenční podniky. DEICHMANN-OBUV s. r. o. je největším konkurentem a z{roveň obchodníkem roku 2010. Společnost na českém trhu působí od roku 2002 a disponuje 81 prodejnami. Za konkurenční výhodu lze považovat nízké ceny zboží a bohatý výběr modelů. Naopak výrobky nejsou tak kvalitní a designově propracované. Hlavním předmětem činnosti je provoz maloobchodu, reklamní činnosti a marketing. HUMANIC CZ spol. s r.o. vznikla v roce 1993 v Brně. Na český trh vstoupila s dvěma prodejnami obuvi, kožené galanterie a doplňkového sortimentu, tím započala existenci v České republice. Společnost vlastní 73 prodejen. Konkurenční výhodou společnosti je možnost opravy obuvi jak zakoupené v prodejn{ch této společnosti, tak i od jiného prodejce. Hlavním předmětem činnosti je specializovaný maloobchod a oprava obuvi, brašn{řského a sedl{řského zboží. RENO-obuv, spol. s r.o. působí na našem trhu od roku 1991 a v současné době m{ 45 vlastních prodejen. Společnost se zabýv{ nejen prodejem obuvi, ale také textilu a módních doplňků, kterými z{sobuje nejen vlastní prodejny, ale také jiné prodejní řetězce. CCC BOTY CZECH, s. r. o. v roce 2005 zah{jila svou činnost na českém trhu v rozsahu maloobchodního prodeje obuvi. V současnosti společnost disponuje 47 prodejnami. Během dalších tří let společnost pl{nuje expanzi s cílem 70 poboček. Prodej v obchodech je založen na principu „house of brands“, spočívající na nabídce mnoha značek pod jednou střechou. Za konkurenční výhodu této společnosti lze považovat výrazný růst jak prodejen, tak tržeb. V grafu (Graf 1) je uveden vývoj tržeb největších konkurentů v letech 2006 až 2009. Z hodnot lze vyčíst, že největších tržeb dosahuje analyzovan{ společnost, ale vývoj m{ klesající tendenci. Naopak společnost DEICHMAN-OBUV spol. s r.o. jako jedin{ z porovn{vaných konkurenčních společností vykazuje rostoucí trend tržeb.

Vlastní práce

44

Graf 1: Vývoj tržeb společnosti BAŤA, a. s. a top konkurenčních podniků

Zdroj: vlastní zpracov{ní

4.2.3

Analýza atraktivity trhu

S cílem analyzovat konkurenční síly oceňovaného podniku byla provedena analýza atraktivity trhu (Tab. 1). Jako prostředek analýzy byla použita tabulka obsahující 10 kritérií pro hodnocení. Každému je přiřazena odpovídající v{ha, kter{ se n{sobí dosaženým počtem bodů. Výsledkem je hodnocení atraktivity trhu, jež se zan{ší do Bostonské matice. Tabulka 1: Analýza atraktivity trhu Bodové hodnocení kritéria atraktivity Kritérium

Váha

Negativní 0

1

Průměr 2

3

4

Pozitivní 5

1. Růst trhu

3

2. Velikost trhu

2

3. Intenzita konkurence

3

4. Průměrná rentabilita

2

5. Bariéry vstupu

2

6. Možnosti substituce

2

7. Citlivost na konjunkturu

1

8. Struktura zákazníků

1

x

5

9. Vliv okolního prostředí

2

x

10

10. Majetek a investice

2

x

10

Celkem

20

Maximální počet bodů

120

Dosažený počet bodů Hodnocení

x

Váha x body

6 12

x x

10 6

x

2 x

x

10 2

x

3

70

70 58%


Vlastní práce

45

Ze 120 možných bodů bylo dosaženo 70, což odpovíd{ 58 %. Atraktivita trhu je tedy mírně nad průměrem. Hodnocení jednotlivých aspektů bylo navrženo a konzultov{no s managementem společnosti BAŤA, a. s. 4.2.4

Analýza konkurenční síly podniku

Pro sestavení Bostonské matice je zapotřebí analyzovat mimo atraktivitu trhu i konkurenční sílu společnosti. K těmto účelům byla použita tabulka (Tab. 2). Ta v sobě zahrnuje srovn{ní jednotlivých kritérií vzhledem ke konkurenci. Výsledky jsou zaznamen{ny do 3 kategorií. Stejně jako u tabulky atraktivity trhu jsou i zde použity pro jednotliv{ kritéria v{hy. Tabulka 2: Analýza konkurenční síly Bodové hodnocení kritéria konkurenční síly Kritérium

Váha Konkurence má převahu Průměr Podnik má převahu

Nepřímé faktory

Přímé faktory

0 1.Kvalita výrobků a služeb

3

2. Techn. úroveň výroby

3

3. Cenová úroveň

2

4. Intenzita reklamy

2

5. Image firmy

2

6. Servis a služby

3

7. Kvalita managementu

3

8. Výkonný personál

2

9. Výzkum a vývoj

2

10. Finanční situace

3

Celkem

25

Maximální počet bodů

150

Dosažený počet bodů

114

Hodnocení

76%

1

2 3 4

5

Váha x body

6 x

x

18 12

x

2 x

x x

x

12

x

18 15 8

x x

10

10 9 111

Zdroj: vlastní zpracov{ní Z možných 150 bodů jich analyzovaný podnik získal 114. Odpovíd{ to relativnímu vyj{dření 76 %. Z tabulky vyplýv{, že konkurenční síla podniku je silně nadprůměrn{. Ke konkurenčním výhod{m společnosti patří zejména image firmy, jež je zajišťov{na jak tradicí, tak současnou propagací a reklamou. To přispív{ k vyšší konkurenceschopnosti podniku. Další nespornou výhodou je kvalita výrobků spojen{ se servisem a službami. Společnost BAŤA, a. s. si zakl{d{ na vysoce

Vlastní práce

46

kvalifikovaném person{lu, který dok{že odborně poradit s výběrem spr{vné obuvi. Slabinou v porovn{ní s konkurencí jsou vyšší prodejní ceny produktů. Ve spojení s ekonomickou krizí z let předchozích, tak společnost přišla o č{st konečných spotřebitelů, kter{ přešla k levnější konkurenci. Management společnosti zareagoval snížením cen a patří ke společnostem s nejnižšími maržemi v porovn{ní s konkurencí. Vzhledem k tomuto faktu se nepředpokl{d{ další snižov{ní cen. 4.2.5

Perspektivnost podniku

Na z{kladě předchozích analýz pro atraktivnost trhu a konkurenční síly, byla vytvořena Bostonsk{ matice. Vzhledem k výsledku konkurenční síly (76 %) a atraktivity trhu (58 %), lze společnost BAŤA, a.s. zařadit do sektoru s n{zvem Podniky s dobrou perspektivou. S tímto výrokem se ztotožňuje i management společnosti.

velká

Podniky, které by měly změnit zaměření svého podnikání

Podniky s dobrou perspektivou

střední

Podniky, které by měly změnit zaměření svého podnikání

Podniky s přijatelnou perspektivou

malá

Konkurenční síla (76 %)

Obr{zek 4: Výsledky bostonské matice perspektivnosti podniku

Podniky téměř bez perspektivy

Podniky s malou perspektivou

nízká

střední

Podniky s jednoznačn ou perspektivo u Podniky s dobrou perspektivo u Podniky s omezenou perspektivo u vysoká

Atraktivita trhu (58 %)


4.2.6

SWOT analýza

Dalším krokem strategické analýzy je SWOT analýza, kter{ umožňuje identifikovat silné a slabé str{nky podniku a z toho odvodit možné příležitosti a

Vlastní práce

47

hrozby spojené s určitým typem podnik{ní, anebo podnikatelským z{měrem. Tato analýza je pokladem pro zlepšení st{vajícího stavu společnosti. Na z{kladě interních zdrojů společnosti jsem definovala silné a slabé str{nky, příležitosti a hrozby společnosti BAŤA, a. s., které jsou uvedeny v tabulce (Tab. 3). Tabulka 3: SWOT analýza společnosti BAŤA, a. s.

Vnější prostředí

Vnitřní prostředí

SWOT analýza Silné str{nky (Strenghts)

Slabé str{nky (Weaknesses)

 dlouhodob{ tradice výroby a prodeje obuvi  rozmanitý sortiment výrobků  rychlý a flexibilní z{kaznický servis  siln{ značka a reputace  rozšíření prodejních kan{lů (vhodné doplnění kamenných obchodů s e-shopem)  široké cenové spektrum  velmi n{padit{ propagace výrobků  dobr{ platební mor{lka  vhodně zvolené lokality prodejen  rychlé řešení reklamací  kvalifikace person{lu na vysoké úrovni

 poměrně vysoký počet reklamací  pokles tržeb, ztr{tové hospod{řství

Příležitosti (Opportunities)

Hrozby (Threats)

   

rozvíjení e-commerce (e-shop) rozmach nabízeného sortimentu prodej nových módních doplňků vývoj nových materi{lů a výrobních technologií  zvýšení jakosti zpracov{ní výrobků  zavedení nových služeb (rozšíření opraven obuvi, měření nohou, informovanost z{kazníků)  rozšíření zdravotnické obuvi MEDI

 výrazně narůstající konkurence (Deichmann, Humanic, CCC, Reno)  klesající ceny obuvi  spotřební vyd{ní dom{cností vykazuje nejmenší dynamiku růstu ve sledovaných ekonomických odvětví  růst cen vstupních materi{lů a zboží  ekonomick{ situace


Vlastní práce

4.3

48

Finanční analýza

Dalším krokem ke zjištění budoucí perspektivy podniku by měla být kvalitní finanční analýza. Poskytuje důležité informace o finanční situaci a zdraví podniku. Na z{kladě minulého vývoje a znalosti současných podmínek, je možné ocenit podnik. Finanční analýza společnosti BAŤA, a. s. bude provedena za období 2005–2010, a to podle účetních výkazů společnosti získaných z veřejně dostupných výročních zpr{v a od osoby odpovědné za sestavení účetní z{věrky. 4.3.1

Analýza absolutních ukazatelů

Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizont{lní a vertik{lní rozbor účetních výkazů. Horizont{lní analýza poskytuje údaje o absolutních a procentu{lních změn{ch položek rozvahy a výkazu zisku a ztr{ty oproti předešlému roku. Vertik{lní analýza pod{v{ informace o struktuře aktiv případně pasiv podniku. Horizont{lní analýza Veškeré výpočty horizont{lní analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztr{ty jsou uvedeny v příloze IV. Vývoj aktiv vykazuje kolísavý trend. Nejvyšší n{růst celkových aktiv byl zaznamen{n na přelomu let 2006 až 2005, kdy se celkov{ aktiva zvýšila přibližně o 149 mil. Kč. Za růstem celkových aktiv stojí především položka oběžných aktiv, konkrétně z{sob, kter{ se zvýšila o 80 mil. Kč. Tato změna je zapříčiněna zejména narůstajícími dod{vkami zboží do prodejen Baťa Slovensko a Baťa Polsko z důvodu expanze obchodní sítě.

Vlastní práce

49

Graf 2: Vývoj hlavních položek pasiv společnosti BAŤA, a.s.

Zdroj: vlastní zpracov{ní Vertik{lní analýza

4.3.2

Analýza poměrových ukazatelů

Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti slouží k posouzení finanční struktury společnosti z dlouhodobého hlediska a z{roveň určují, v jakém rozsahu jsou aktiva společnosti financov{na cizími zdroji. V tabulce (Tab. 4) na straně 51 jsou uvedeny vybrané ukazatele zadluženosti za sledované období.

Vlastní práce

50

Tabulka 4: Vývoj ukazatelů zadluženosti Ukazatel Celková zadluženost Míra zadluženosti vlastního kapitálu Úrokové krytí Krytí DM vlastním kapitálem Krytí DM dlouhodobými zdroji

2005 2006 2007 2008 2009 2010 22,82 % 28,79 % 24,14 % 29,19 % 18,61 % 16,09 % 29,95 % 40,89 % 32,32 % 41,80 % 23,40 % 19,46 % 11,24 11,77 11,20 1,36 -1,17 51,59 1,39 1,42 1,54 1,67 1,84 2,17 1,43 1,45 1,56 1,68 1,84 2,17

Zdroj: vlastní zpracov{ní Z vypočtených ukazatelů zadluženosti je patrné, že aktiva společnosti jsou financov{na především vlastním kapit{lem a cizí zdroje jsou využív{ny jen v poměrně malé výši. To m{ vliv na výnosnost vloženého kapit{lu. Celkov{ zadluženost společnosti BAŤA, a. s. nabýv{ ve sledovaném období velmi nízkých hodnot. Důvod je, že se společnost prim{rně spoléh{ na vlastní zdroje financov{ní. Podnik tím získ{v{ na důvěryhodnosti. Ukazatel míry zadluženosti vlastního kapit{lu je důležitý především pro banky, kdy společnost ž{d{ o nový úvěr. Vývoj hodnot lze hodnotit pozitivně. Ukazatel úrokového krytí zkoum{, zda je podnik schopen při určité výši zadluženosti spl{cen úroky. Do roku 2007 je společnost schopna vydělat několikan{sobně více než je nucena zaplatit na úrocích z cizího kapit{lu, čímž je pro banku zn{mkou vysoké bonity a nízké míry finančního rizika. Přesným opakem je rok 2008 kdy podnik dosahuje nízké hodnoty ukazatele úrokového, což je ovlivněno n{stupem celosvětové hospod{řské krize. Alarmující je rok 2009, kdy tento ukazatel vykazuje z{pornou hodnotu, způsobenou poklesem spotřebitelské popt{vky. V n{sledujícím roce hodnota výrazně vzrostala, protože došlo k jinému stylu řízení finančních prostředků. V porovn{ní s celkovou zadlužeností lze konstatovat pozitivní vývoj. Ukazatel krytí DM vlastním kapit{lem v průběhu analyzovaného období se vyvíjí pozitivně, což je optim{lní pro podnik a z{roveň d{v{ přednost stabilitě před výnosností. Ukazatel krytí DM dlouhodobými zdroji v průběhu let dosahuje stabilní pozice, ale drahým vlastním kapit{lem financuje příliš značnou č{st kr{tkodobého majetku. U obou ukazatelů lze konstatovat, že dlouhodobé zdroje pokryjí v celém analyzovaném období dlouhodobý majetek a i č{st oběžného

Vlastní práce

51

majetku. Společnost BAŤA, a. s. se drží spíše konzervativní strategie financov{ní. Ukazatele likvidity Hodnoty ukazatelů likvidity prezentované v tabulce (Tab. 5) vypovídají o tom, jak je podnik likvidní a jestli m{ dostatek prostředků na uhrazení svých kr{tkodobých z{vazků, když nastane doba jejich splatnosti. Tabulka 5: Vývoj ukazatelů likvidity Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita

2005 2,26 0,41 0,04

2006 1,88 0,43 0,07

2007 2,25 0,40 0,05

2008 2,02 0,55 0,14

2009 2010 3,05 3,08 0,95 1,83 0,09 1,31


Doporučen{ hodnota běžné likvidity by se měla pohybovat v rozmezí hodnot 1,5 až 2,5. Z tabulky je zřejmé, že společnost je schopna uhradit své kr{tkodobé dluhy, aniž by prodala svůj dlouhodobý majetek. Dokonce v letech 2009 až 2010 překračují hodnoty běžné likvidity horní doporučenou mez. V roce 2009 to bylo zapříčiněno růstem kr{tkodobých pohled{vek z obchodních vztahů. V roce 2010 došlo k extrémnímu n{růstu peněžních prostředků na účtu, společnost přešla k jinému stylu řízení finančních prostředků. Doporučen{ hodnota pohotové likvidity by se měla pohybovat v rozmezí 1,0 až 1,5. Hodnoty společnosti po celé analyzované období, kromě roku 2010, klesly pod dolní mez optim{lního rozmezí. Jelikož společnost BAŤA, a. s. je hlavně obchodní organizací a velk{ č{st aktiv je především v z{sob{ch, nelze tento ukazatel považovat za nepříznivý. Hlavním důvodem zvýšení ukazatele v roce 2010 je markantní n{růst peněžních prostředků na účtu, vysvětleno výše. Hodnota ukazatele okamžité likvidity se doporučuje v rozmezí 0,1 až 0,2. Ve sledovaném období, kromě roku 2010, se hodnoty vůbec nepřibližují doporučené výši. Alarmující hodnota ukazatele v letech 2005 až 2009 je ovlivněna tím, že společnost m{ sjedn{na kontokorentní úvěr, tudíž m{ nízký podíl oběžného majetku ve formě peněžních prostředků. Společnost m{ dostatečně velké úvěrové linky, které čerp{ ve formě kontokorentního úvěru a kr{tkodobých úvěrových tranží, proto problém s nedostatkem likvidity nehrozí.

Vlastní práce

52

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik využív{ sv{ aktiva a jaký vliv m{ hospodaření na výnosnost a likviditu. V tabulce (Tab. 6) jsou uvedeny výpočty rychlosti obratu a doby obratu (ve dnech) pro jednotlivé skupiny aktiv. Tabulka 6: Vývoj ukazatelů aktivity Ukazatel Rychlost obratu celkových aktiv Rychlost obatu zásob Doba obratu zásob (dny) Rychlost obratu pohledávek Doba obratu pohledávek (dny) Rychlost obratu závazků Doba obratu závazků (dny)

2005 1,99 5,60 65 27,37 13 13,96 26

2006 1,87 5,00 73 19,26 19 9,59 38

2007 2,06 5,04 72 26,56 14 10,40 35

2008 1,88 4,68 78 16,21 23 10,51 35

2009 2010 1,92 1,67 5,21 5,44 70 67 12,11 20,48 30 18 14,46 10,65 25 34

Zdroj: vlastní zpracov{ní Obrat celkových aktiv za celé analyzované období neklesl pod hraniční hodnotu 1, i když v roce 2010 se celkov{ aktiva obr{tila v tržb{ch pouze 1,67kr{t za rok. Obrat z{sob je v roce 2006 výhodnější než v dalších analyzovaných letech. Což znamen{, že za rok se z{soby prodají a znovu uskladní 5kr{t. Doba obratu z{sob vyjadřuje, jak dlouho jsou peněžní prostředky v{z{ny ve formě z{sob. Je zn{mo, že s rostoucí hodnotou ukazatele obratu z{sob, kles{ ukazatel doby obratu z{sob. Společnost BAŤA, a. s. se zaměřuje především na obchodní činnost, je zřejmé, že drží větší množství z{sob na skladě. Jelikož jsou z{soby největší položkou, proto by se podnik měl hlavně zaměřit, jak rychle se z{soby obracejí a jakou prodejní marži vytv{řejí. Ve všech sledovaných letech, kromě roku 2009 je doba obratu z{sob větší než doma obratu pohled{vek. V tomto případě musela společnost zaplatit svým dodavatelům dřív, než inkasovala peněžní prostředky od svých odběratelů. BAŤA, a. s. m{ smluvně stanovenou splatnost pohled{vek až na 30 dnů a z{vazky společnosti jsou mnohdy splatné od 60 až do 90 dnů, z důvodu zajištění likvidity společnosti. Ukazatele rentability Ukazatele rentability, neboli ziskovosti jsou měřítkem schopnosti podniku vytv{řet nové zdroje, dosahovat zisku prostřednictvím investovaného kapit{lu.

Vlastní práce

53

Vypočtené hodnoty rentability jsou uvedeny v n{sledující tabulce (Tab. 7). Tabulka 7: Vývoj ukazatelů rentability Ukazatel Rentabilita celkových aktiv (ROA) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS)

2005 5,98 % 5,24 % 2,01 %

2006 4,98 % 4,88 % 1,84 %

2007 2008 5,18 % 0,94 % 4,34 % 0,16 % 1,57 % 0,06 %

2009 -0,66 % -1,59 % -0,66 %

2010 3,47 % 3,17 % 1,57 %


Všechny ukazatele rentability vykazují v letech 2008 až 2009 výrazný pokles oproti předchozímu analyzovanému období. Negativním faktorem, který se zapsal do výsledků těchto ukazatelů, je bezesporu hospod{řsk{ krize, kter{ byla odstartov{na v roce 2008. Relativně výrazný pokles spotřebitelské popt{vky zapříčinil propad tržeb a zisku. Dokonce všechny ukazatele rentability dosahují v roce 2009 z{porných hodnot. V r{mci krize byla přijata opatření, kter{ se snažila zamezit prohloubení ztr{ty. V roce 2010 došlo k z{sadní změně TOP managementu společnosti, což mělo za n{sledek jiný styl řízení finančních prostředků. Z grafu (Graf 3.) lze vyčíst, jak se vyvíjí jednotlivé ukazatele rentability v jednotlivých letech. Graf 3: Vývoj ukazatelů rentability v jednotlivých letech (v %) 4.3.3

Modely predikce finanční tísně

Altamanův Z-scóre model V n{sledujícím grafu (Graf 4.) je zachycen vývoj indexu Altmanova Z-score za celé analyzované období. Výsledné hodnoty tohoto indexu se pohybovaly nad doporučenou hranicí, které označují společnost za finančně stabilní bez možnosti ohrožení bankrotem. Pouze v roce 2008 se hodnota společnosti BAŤA, a. s. nach{zí v intervalu 1,2 až 2,9, což hovoří o neurčité pozici z hlediska finanční stability podniku. Příčinou je nízk{ hodnota v položce zisk před úroky a zdaněním. Největší podíl na celkovém Z-scóre m{ bezesporu ukazatel X4, který poměřuje z{kladní kapit{l k cizím zdrojům.

Vlastní práce

54

Graf 4: Vývoj indexu Altmanova Z-scóre


Index důvěryhodnosti podniku Model je navrhnut pro společnosti, které působí v českém podnikatelském prostředí, a proto m{ vyšší vypovídající schopnost než Altmanův Z-scóre model. Z výsledků analýzy indexu IN 05 nelze pro analyzovanou společnost konstatovat příznivý vývoj. Z grafu (Graf 5.) je patrné, že hodnoty indexu IN 05 do roku 2007 vypovídají o uspokojivé finanční situaci. Nejhoršího výsledek indexu je v roce 2008, kdy se analyzovan{ společnost nach{zí v p{smu tzv. šedé zóny a v této situaci nelze vyvodit jednoznačný z{věr o finančním zdraví společnosti. Hlavní příčinou nízké hodnoty je pokles v položce zisk před úroky a zdaněním v kombinaci s n{stupem celosvětové hospod{řské krize. Největší podíl na zvyšov{ní indexu IN 05 měla veličina X2, ovlivněn{ výrazným růstem zisku. V roce 2010 dosahuje ukazatel extrémní hodnoty, který byl pr{vě příčinou této vysoké veličiny. Vzhledem k tomu, že společnost vykazovala ještě v roce 2009 z{porný zisk, tak v roce 2010 společnost dos{hla extrémní hodnoty za předpokladu vysokého zisku a téměř ž{dných n{kladových úroků.

Vlastní práce

55

Graf 5: Vývoje indexu důvěryhodnosti


4.3.4

Porovn{ní společnosti s konkurenčním podnikem v roce 2009

V r{mci finanční analýzy společnosti BAŤA, a. s. jsem se rozhodla ji porovnat s nejvíce podobnými konkurenčními podniky za použití spider analýzy, kter{ je vhodn{ především při analyzov{ní více podniků. Vybranými konkurenty analyzované společnosti jsou podniky DEICHMANN-OBUV s. r. o. a HUMANIC CZ spol. s r.o. Kritériem výběru byla poměrně vysok{ shodnost portfolia činností, kterými se tyto podniky zabývají. Při analýze společnosti s konkurencí jsem se zaměřila na rok 2009, kde porovn{v{m z{kladní skupiny poměrových ukazatelů (rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti). Ukazatele jsou vypočteny v tabulce (Tab. 8) a vyj{dřené pomocí paprskového grafu. Analýza je vytvořena z výročních zpr{v za rok 2009, pro rok 2010 nebyly výroční zpr{vy k dispozici. Výroční zpr{vy konkurenčních podniků jsou uvedeny v příloze 2 diplomové pr{ce.

Tabulka 8: Hodnoty poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele

Rentabilita

Deichmann

Humanic

-0,66 %

21,11 %

16,38 %

A2 Rentabilita vlastního kapitálu

-1,59 %

21,38 %

15,50 %

A3 Rentabilita tržeb

-0,66 %

7,56 %

4,53 %

1,92

2,24

2,74

B2 Doba obratu zásob

70,00

40,00

67,00

B4 Doba obratu pohledávek

30,14

13,44

14,77

B6 Doba obratu závazků

25,25

24,37

26,56

B1 Obrat celkových aktiv Aktivita

Baťa

A1 Rentabilita celkových aktiv

Vlastní práce

Likvidita

Zadluženost

56

C1 Běžná likvidita

3,05

4,32

3,17

C2 Pohotová likvidita

0,95

2,38

0,64

C3 Okamžitá likvidita

0,09

1,83

0,09

D1 Celková zadluženost

18,61 %

20,54 %

19,96 %

D2 Míra zadluženosti vlastního kapitálu

23,40 %

25,91 %

24,94 %

D3 Úrokové krytí

1,84

D4 Krytí DM vlastním kapitálem

1,84

X

62,17 2,32

2,20


Výsledky ukazatelů analyzovaného podniku s konkurencí jsou výrazně ovlivněny celosvětovou hospod{řskou krizí, kter{ probíhala pr{vě v roce 2009. Z tabulky (Tab. 8) je zřejmé, že nejlepších hodnot v oblasti rentability dosahuje konkurence. Největší ziskovost m{ podnik DEICHMANN-OBUV s. r. o. Společnost BAŤA, a. s. tohoto roku dostala do ztr{ty téměř o 17 mil. Kč, ale díky zisků z minulých let se podařilo celou ztr{tu pokrýt. Společnost je ve všech stupních likvidity slabší, než jsou konkurenční podniky. Opět nejlepších hodnot v roce 2009 dos{hl podnik DEICHMANN-OBUV s. r. o. Co se týče ukazatelů aktivity, nejlepších hodnot jednoznačně dosahuje konkurence, analyzovan{ společnost nabýv{ nižších hodnot. Z hlediska zadluženosti dosahuje nejvyšší finanční stability společnost BAŤA, a. s. Úrokové krytí u společnosti HUMANIC CZ spol. s r. o. nabýv{ vysokých hodnot, protože m{ téměř zanedbatelný podíl n{kladových úroků. Z výsledků je zřejmé, že rok 2009 byl pro společnost nejhorší za posledních 10 let. Naopak nejlepších hodnot v tomto roce dos{hl podnik DEICHMANNOBUV s. r. o. Důvodem je nízk{ cena obuvi u tohoto podniku a v době krize poměrn{ č{st konečných spotřebitelů upřednostnila nízkou cenu na úkor kvalitě. DEICHMANN-OBUV s. r. o. na z{kladě dobrých ekonomických výsledků se stal vítězem soutěže GE Money Bank Obchodník roku 2010 v kategorii Prodejce obuvi. N{sledující dva grafy porovn{vají finanční situaci analyzované společnosti s konkurenčními podniky.

Vlastní práce

57

Graf 6: Porovn{ní finančních ukazatelů společnosti BAŤA, a. s. s podnikem DEICHMANN-OBUV s. r. o


Graf 7: Porovn{ní finančních ukazatelů společnosti BAŤA, a.s. s podnikem HUMANIC CZ spol. s r.o.


Vlastní práce

4.4

58

Rozdělení aktiv na provozně potřebn{ a nepotřebn{

Rozdělení aktiv na provozně nutn{ a provozně nepotřebn{ je pro stanovení hodnoty společnosti stěžejní. Neprovozní aktiva je důležité ocenit samostatně, protože pak může dojít k výraznému zkreslení výsledné hodnoty společnosti. Odborn{ literatura uv{dí, že potřebn{ výše peněžních prostředků by se měla pohybovat v rozmezí 15 až 20 % kr{tkodobých z{vazků společnosti. Provozně nutn{ likvidita byla stanovena na hodnotu 0,20. Jelikož společnost nedos{hla v letech 2005–2009 požadované úrovně (0,20), lze považovat peněžní prostředky za provozně potřebné. V tabulce (Tab.9) je uveden výpočet provozně nutných peněžních prostředků a likvidity, kde kr{tkodobý finanční majetek, kr{tkodobé z{vazky a provozně nutné peněžní prostředky jsou uvedeny v tis. Kč. Tabulka 9: Propočet provozně nutných peněžních prostředků a likvidity Položka

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Krátkodobý finanční majetek (v tis. Kč)

10 171

26 212

16 995

60 628

20 713

265 534

257 381

386 089

319 219

431 306

239 253

203 189

Vypočtená likvidita

0,04

0,07

0,05

0,14

0,09

1,31

Provozně nutná likvidita (max. 0,20)

0,20

0,20

0,20

0,20

0,20

0,20

10 171

26 212

16 995

60 828

20 713

40 638

Krátkodobé závazky (v tis. Kč)

Provozně nutné PP (v tis. Kč)


V tabulce (Tab. 10) na straně 62 je vyčíslen provozně nutný investovaný kapit{l, který je určen jako součet dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku společnosti a provozně nutného pracovního kapit{lu. Dalším krokem je výpočet korigovaného provozního výsledku hospodaření, který je vyčíslen v příloze V (Tab. 1.). Provozní výsledek hospodaření se musí upravit o rozdíl mezi výnosy z prodeje dlouhodobého majetku a zůstatkovou cenou tohoto prodaného majetku.

Vlastní práce

59

Tabulka 10: Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu (v tis. Kč) Položka 2005 2006 Dlouhodobý nehmotný majetek (+) 11 300 9 134 Dlouhodobý hmotný majetek (+) 690 595 703 372 DM provozně nutný 701 895 712 506 Zásoby (+) 460 099 540 521 Pohledávky (+) 72 198 111 296 Časové rozlišení aktiv (+) 3 870 5 207 Krátkodobé závazky (-) 184 695 281 933 Časové rozlišení pasiv (-) 12 695 11 634 Provozně nutné peníze (+) 10 171 26 212 Prov. nutný pracovní kapitál 348 948 389 669 Prov. nutný investovaný kapitál 1 050 843 1 102 175

2007 6 458 673 083 679 541 574 921 103 020 6 293 278 677 16 356 16 995 406 196 1 085 737

2008 2 936 626 716 629 652 609 113 151 037 12 076 271 228 14 658 60 828 547 168 1 176 820

2009 1 761 560 719 562 480 480 436 187 255 10 619 173 130 23 901 20 713 501 992 1 064 472

2010 1 076 492 069 493 145 398 168 98 457 10 527 203 189 16 092 40 638 328 509 821 654

Zdroj: Vlastní zpracov{ní

Ve společnosti BAŤA, a. s. lze d{le zahrnout mezi neprovozně nepotřebn{ aktiva:  daňové pohled{vky,  nedokončený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,  dlouhodobý finanční majetek,  ostatní pohled{vky nesouvisející s hlavní činností podniku. Nepotřebný majetek k 31. 12. 2010 m{ v souhrnu hodnotu 471 593 tis. Kč.

4.5

Analýza a prognóza gener{torů hodnoty

Gener{tory hodnoty patří mezi z{kladní podnikohospod{řské veličiny, které stanovují hodnotu společnosti. Patří mezi ně zejména tržby, provozní ziskov{ marže, investice do pracovního kapit{lu, investice do dlouhodobého majetku a kalkulovan{ úrokov{ míra. Tržby Za první a z{roveň hlavní gener{tor hodnoty jsou považov{ny tržby. Při analýze tržeb se vych{zí z již provedené prognózy tržeb, kter{ byla stanovena v strategické analýze.

Vlastní práce

60

prognóza

skutečnost

Tabulka 11: Predikce vývoje tržeb společnosti Rok

Tržby společnosti BAŤA, a. s. (tis. Kč)

Roční tempo růstu (%)

2005

2 577 507

2006

2 703 732

4,90%

2007

2 897 390

7,16%

2008

2 850 672

-1,61%

2009

2 502 997

-12,20%

2010

2 164 105

-13,54%

2011

2 344 514

8,34%

2012

2 269 916

-3,18%

2013

2 189 318

-3,55%

2014

2 111 720

-3,54%

Průměrné tempo růstu (%)

x

-3,06%

-0,49%


Tabulka (Tab.11) zachycuje vývoj tržeb v letech 2005 až 2010 a jejich predikci do roku 2014. Tržby společnosti BAŤA, a. s. v průběhu sledovaného období mírně klesají, což se odr{ží i v predikovaných výsledcích regresní analýzy. Průměrné tempo růstu tržeb v minulém období činí -3,06 %. V prognózovaném období se předpokl{d{ mírný růst průměrného tempa růstu tržeb na -0,49 %. Na z{kladě makroekonomických ukazatelů lze konstatovat, že rok 2011 povede k ust{lení hospod{řské situace a mírnému oživov{ní ekonomiky. Od roku 2012 lze oček{vat mírný pokles tržeb, vlivem sílící konkurence na trhu. Provozní ziskov{ marže Dalším důležitým gener{torem hodnoty je provozní ziskov{ marže. Pro výpočet této marže je nutné vypočítat ukazatel korigovaného provozního výsledku hospodaření před odpisy. Z{kladním přístupem je výpočet ziskové marže jako poměr korigovaného provozního výsledku hospodaření před odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku k tržb{m. Vývoj korigovaného výsledku hospodaření (d{le KPVH) pro roky 2005 až 2010 je nestabilní. Hodnoty ziskové marže z minulého období jsou zjištěny na z{kladě účetních výkazů poskytnutých společností BAŤA, a. s. Provozní ziskov{ marže vykazovala v těchto letech tendenci fluktuace, především v roce 2009 dos{hla nejnižší marže za celé sledované období. Jednoznačným důvodem byl pokles spotřebitelské popt{vky. Rok 2010 vedl

Vlastní práce

61

k poklesu provozní ziskové marže, protože došlo k celkové obměně top managementu společnosti. Tabulka 12: Vývoj provozní ziskové marže v letech 2005–2010 KPVH před odpisy (tis. Kč) Tempo růstu

2005

2006

2007

2008

2009

2010

161 234

155 489

171 817

134 377

89 108

128 565

x

-3,56%

10,50%

-21,79%

-33,69%

44,28%

4,71%

3,56%

5,94%

Průměrné tempo růstu Zisková marže

-0,85% 6,26%

5,75%

5,93%

Průměrná zisková marže

5,36%


Tabulka 13: Prognóza ziskové marže shora 2011

2012

2013

2014

KPVH před odpisy (tis. Kč)

206 786

202 023

194 849

193 222

Tempo růstu

60,84%

-2,30%

-3,55%

-0,83%

8,90%

9,15%

Průměrné tempo růstu Zisková marže Průměrná zisková marže

13,54% 8,82%

8,90% 8,94%


Predikované hodnoty provozní ziskové marže v letech 2011 až 2014 jsou stanoveny na z{kladě rozhodnutí managementu společnosti. Intenzita konkurence sílí v z{vislosti na nízkých cen{ch obuvi, což by mohlo vytvořit tlak na snižov{ní ziskové marže. Management společnosti při stanovení prognózy hodnot provozní ziskové marže byl ovlivněn konkurenční pozicí společnosti v z{vislosti na minulém vývoji ziskové marže, ale také n{růstu lze hledat i v intenzivní péči managementu o image společnosti. Mírný trend poklesu predikovaných tržeb kvůli konkurenci na trhu nem{ takový vliv na postavení podniku na trhu, protože se jedn{ o silnou společnost. Z prognózovaných hodnot marže a tržeb je poté dopočten KPVH pro budoucí období. Pracovní kapit{l Další veličina, kter{ se podílí na tvorbě hodnoty společnosti, je pracovní kapit{l. Tento kapit{l, na rozdíl od pracovního kapit{lu ve finanční analýze, je nutný

Vlastní práce

62

upravit. Výpočet provozně nutného pracovního kapit{lu je uveden v tabulce (Tab. 14). Upravený kapit{l do roku 2010 byl vyčíslen jako součet položek z{sob, pohled{vek, provozně nutných peněžních prostředků a časového rozlišení aktiv, které jsou poníženy o součet položek kr{tkodobých neúročených z{vazků a časového rozlišení pasiv.

Tabulka 14: Výpočet koeficientu n{ročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapit{lu

prognóza

skutečnost

Rok

Pracovní kapitál provozně nutný (tis. Kč)

Tržby společnosti BAŤA a. s. (tis. Kč)

2005

348 948

2 577 507

2006

389 669

2 703 732

2007

406 196

2 897 390

2008

547 168

2 850 672

2009

501 992

2 502 997

2010

328 509

2 164 105

2011

372 127

2 344 514

2012

353 890

2 269 916

2013

335 129

2 189 318

2014

323 053

2 111 720

Δ PK

Δ tržeb

kWC

-20 439

-413 402

4,94%

-49 074

-232 794

21,08%


Na z{kladě konzultace s managementem podniku byly stanoveny budoucí hodnoty jednotlivých položek pracovního kapit{lu. Po sečtení těchto položek byla zjištěna hodnota pracovního kapit{lu v jednotlivých letech predikce. Spr{vnost predikovaných hodnot pracovního kapit{lu je ověřena na z{kladě ukazatelů doby obratu vybraných položek pracovního kapit{lu prezentované v tabulce (Tab. 15) na straně 64.

Vlastní práce

63

Tabulka 15: Doba obratu vybraných položek pracovního kapit{lu (ve dnech) skutečnost

predikce

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Doba obratu zásob

65

73

72

78

70

67

69

68

67

67

Doba obratu pohledávek

8

12

10

17

25

15

17

17

17

17

Doba obratu závazků

26

38

35

35

25

34

34

34

34

34


Doba obratu z{sob se v minulých letech pohybovala od 65 do 78 dnů. Z výsledků finanční analýzy bylo konstatov{no, že oběžn{ aktiva jsou v{z{na ve formě z{sob poměrně dlouho, přitom společnost se zaměřuje na obchodní činnost, a proto se předpokl{d{ udržov{ní širšího sortimentu zboží na skladě. Tuto skutečnost lze považovat za konkurenční výhodu pro podnik oproti levným prodejn{m, na z{kladě toho nemůže být doba obratu z{sob snižov{na. Doba obratu pohled{vek z obchodních vztahů za minulé období vykazuje nejednoznačný trend. V roce 2010 došlo k výraznému poklesu díky doznív{ní hospod{řské krize, což mělo za n{sledek schopnost odběratelů rychleji spl{cet své pohled{vky vůči společnosti. Jelikož vývoj v minulém období byl nejednoznačný, management společnosti BAŤA, a. s. stanovil pro budoucí období konstantní úroveň doby obratu pohled{vek 17 dní. Naopak doba obratu z{vazků v minulosti mírně klesala. Důsledkem krize v roce 2009 došlo k výraznému poklesu doby obratu z{vazků. V roce 2010 došlo k z{sadní obměně top managementu společnosti, což vedlo k vyjedn{ní nových obchodně-dodavatelských podmínek. Hodnota koeficientu n{ročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapit{lu (k wc) je vyčíslena na z{kladě stanovených prognóz v tabulce (Tab. 14) na straně 65. Koeficient n{ročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapit{lu je zjištěn jako poměr přírůstku pracovního kapit{lu a přírůstku tržeb za minulé a budoucí období. Z hodnot je zřejmé, že upravený pracovní kapit{l se v minulém období vyvíjel nerovnoměrně, především v roce 2008 je patrný jeho prudký n{růst. Příčinou je zvýšení jednotlivých položek, které se podílí na jeho hodnotě. Především došlo k zvýšení položky pohled{vky z obchodních vztahů, zboží a peněžních prostředků na bankovních účtech. Na z{kladě vývoje pracovního kapit{lu v předchozím období, koeficient dos{hl nižší hodnoty než v roce 2011 až 2014.

Vlastní práce

64

N{ročnost na investice do dlouhodobého majetku Stanovení výše investic do dlouhodobého majetku je v podstatě nejn{ročnější č{stí analýzy a prognózy gener{torů hodnoty.

prognóza

skutečnost

Tabulka 16: Výpočet koeficientu investiční n{ročnosti růstu tržeb Rok

Provozně nutný dlouhodobý majetek (tis. Kč)

2005

701 895

2006

Investice netto (tis. Kč)

Investice brutto (tis. Kč)

74 573

x

x

712 506

84 339

10 611

9 766

2007

679 541

90 841

-32 965

6 502

2008

629 652

95 497

-49 889

4 656

2009

562 480

91 609

-67 172

-3 888

2010

493 145

80 485

-69 335

-11 124

2011

486 768

78 828

-6 377

-1 657

2012

475 989

85 670

-10 779

6 842

2013

456 784

88 342

-19 205

2 672

2014

415 092

90 450

-41 692

2 108

Odpisy (tis. Kč)

kDMx

50,50%

33,53%


Za minulé období byly hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a odpisů získ{ny z rozvahy společnosti. Investice netto byly vyčísleny jako rozdíl mezi stavy dlouhodobého majetku v jednotlivých letech. Hodnota investice brutto je pak vyj{dřena jako součet investice netto a odpisů v jednotlivých letech. Pro výpočet koeficientu n{ročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku (kDMx) je nutné zn{t vývoj tržeb. Koeficient investiční n{ročnosti je vyčíslen jako podíl všech investic netto a přírůstku tržeb v daném období. Vývoj dlouhodobého majetku a odpisů je zn{zorněn v tabulce výše (Tab. 16), kde dlouhodobý majetek měl v letech 2005 až 2010 tendenci klesat, proto investice netto v tomto období jsou z{porné. Hlavní příčinou poklesu dlouhodobého majetku byla probíhající krize, a taky došlo k racion{lnímu posouzení využitelnosti st{vajících zdrojů. Další příčina poklesu dlouhodobého majetku spočív{ v tom, že společnost v roce 2008 odprodala městu Most č{st společné budovy, neboť bylo obtížné sladit finanční možnosti města a jeho schvalovací proces s potřebami údržby budovy. Jelikož hodnota dlouhodobého majetku klesala, došlo k úbytku tržeb. Pak celkový úbytek tržeb od konce roku 2005 do konce

Vlastní práce

65

roku 2010 byl vyčíslen na hodnotu 413 402 tis. Kč. Koeficient investiční n{ročnosti na růst tržeb dos{hl v tomto období úrovně 50,50 %. Odhad hodnot investic a odpisů na období 2011 až 2014 je vypracov{n na z{kladě vývoje investic a odpisů v minulosti. Investice pro období 2011 až 2014 budou mít nad{le povahu udržovacích výdajů. Předpokl{daný úbytek tržeb od konce roku 2011 do konce roku 2014 byl stanoven na 232 794 tis. Kč a koeficient investiční n{ročnosti na růst tržeb činí 33,53 %.

4.6

Předběžné ocenění pomocí gener{torů hodnoty

Na z{kladě strategické a finanční analýzy a n{sledných prognóz vych{zející z těchto analýz byly vypočteny odhady budoucího vývoje gener{torů hodnoty. Prvním krokem pro předběžné ocenění podniku pomocí gener{torů hodnoty bylo vyčíslení ziskové marže. Postup výpočtu je zachycen v n{sledující tabulce (Tab. 17).

Tabulka 17: Prognóza ziskové marže Rok

Zisková marZisková marPodíl odpisů že včetně že po odpina tržbách odpisů sech

Sazba daně

Provozní Zisková marzisková marže po dani že

2011

8,82%

3,36%

5,46%

19,00%

7,14%

2012

8,90%

3,77%

5,13%

19,00%

7,21%

2013

8,90%

4,04%

4,86%

19,00%

7,21%

2014

9,15%

4,28%

4,87%

19,00%

7,41%

7,19%


V tabulce (Tab. 18) je proveden přehled jednotlivých gener{torů hodnot, které jsou klíčové k výpočtu předběžného ocenění.

Vlastní práce

66

Tabulka 18: Vstupní data pro předběžné ocenění podniku Generátor hodnoty

Označení

Prognóza

Tržby v tis. Kč (2010) Tempo růstu tržeb

Xt-1 g

2 164 105 -0,49%

Provozní zisková marže po odpisech a dani

rZPx

7,19%

Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu

kWC

21,08%

Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku

kDMx

33,53%

ik d

2,10% 20,00%

Kalkulovaná úroková míra Sazba daně (2010)


Na z{kladě předchozích výpočtů byla vyčíslena předběžn{ hodnota brutto: Hb = 5 004 456 tis. Kč. Výše předběžné hodnoty brutto (Hb) slouží pouze jako odhad, který by měl d{t představu o tom, v jaké výši se bude samotné výnosové ocenění společnosti vyvíjet.

4.7

Z{věrečné ocenění podniku

Pro konečné ocenění společnosti BAŤA, a. s. jsou zvoleny dvě v praxi nejpoužívanější metody, metoda založen{ na výpočtu volných peněžních toků pro vlastníky a věřitele, zn{ma jako DFC entity a metoda ekonomické přidané hodnoty (d{le jen EVA). Na z{kladě těchto metod bude stanovena hodnota společnosti na hladině netto. Ocenění podniku metodou DCF entity V této č{sti diplomové pr{ce je provedené ocenění společnosti BAŤA, a. s. pomocí metody DFC ve variantě DFC entity. Pomocí této metody lze odhadnout hodnotu podniku na z{kladě peněžních toků, které plynou jak z provozní činnosti pro vlastníky tak i pro věřitele. Výpočet metody probíh{ ve dvou krocích. V prvním kroku se hodnota brutto získ{ diskontov{ním peněžních toků a v druhém kroku se od této hodnoty odečte hodnota cizího kapit{lu k datu ocenění. Poté je vyčíslena hodnota netto, tedy hodnota vlastního kapit{lu.

Vlastní práce

67

Výpočet hodnoty společnosti metodou DFC entity pro predikované období je rozděleno do dvou f{zí. První f{ze metody DCF entity V první f{zi metody je důležité vyčíslit provozně nutný investovaný kapit{l (Tab. 19). Predikované hodnoty provozně nutného investovaného kapit{lu byly získ{ny v r{mci analýzy gener{torů hodnoty.

Tabulka 19: Výpočet hodnoty provozně nutného investovaného kapit{lu (v tis. Kč) Minulost Prognóza 2010 2011 2012 2013 2014 Provozně nutný dlouhodobý majetek 493 145 486 768 475 989 456 784 415 092 Provozně nutný upravený pracovní kapitál 328 509 372 127 353 890 335 129 323 053 Provozně nutný investovaný kapitál 821 654 858 895 829 879 791 913 738 145 Položka


K vyčíslení současné hodnoty první f{ze metodou DFC entity (Tab. 21 na straně 73) je nutné určit výši volného peněžního toku v jednotlivých letech, který je nutný poté diskontovat na současnou hodnotu. Samotný výpočet hodnoty první f{ze je stanoven v tabulce (Tab. X).

Tabulka 20: Současn{ hodnota 1. f{ze dle metody DFC k 31. 12. 2010 (v tis. Kč) Položka Korigovaný provozní VH Upravená daň Korigovaný provozní VH po dani Odpisy Úprava o nepeněžní operace (změna rezerv) Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku Investice do provozně nutného pracovního kapitálu

2011 127 958 19% 103 646 78 828 0

Prognóza 2012 2013 116 353 106 507 19% 19% 94 246 86 271 85 670 88 342 0 0

2014 102 772 19% 83 246 90 450 0

-72 451

-74 891

-69 137

-48 758

-43 618

18 237

18 761

12 076

Vlastní práce

68

Volné cash flow (FCFF) Odúročitel pro diskontní míru 2,10 % Diskontované FCFF Současná hodnota 1. fáze

66 405 0,9721 64 552

123 262 124 237 0,9721 0,9721 119 823 120 771 438 337

137 014 0,9721 133 19


Druh{ f{ze metody DFC entity Ve druhé f{zi se při stanovení hodnoty společnosti brutto vych{zí z volného peněžního toku od konce první f{ze do nekonečna. Pro výpočet pokračující hodnoty je vybr{n Gordonův vzorec. Tempo růstu volného peněžního toku bylo stanoveno jako v první f{zi (g = - 0,49 %). WACC činí 2,10 %. Postup výpočtu hodnoty 2. f{ze je n{sledující: A. Výpočet volného peněžního toku v roce 2014 (FCFF2015) FCFF2015  KPVH 2014  1  g   Investice2014  1  g   Investice2014 

FCFF2015  83 246  1  0 ,0049  738 145  1  0 ,0049  738 145 FCFF2015  86 455 tis . Kč B. Výpočet pokračující hodnoty pomocí Gordonova vzorce

PH 

86 455  3 338 017 tis. Kč 0 ,0210  0 ,0049

C. Výpočet současné hodnoty společnosti brutto ve 2. f{zi

H2 

3 071 748

1  0 ,02104

 3 071 748 tis. Kč

Současn{ hodnota analyzované společnosti ve 2. f{zi je vyčíslena pomocí metody DFC entity na 3 071 748 tis. Kč. Na z{kladě současných hodnot z první a druhé f{ze lze vyčíslit celkovou hodnotu společnosti. V tabulce (Tab. 21) je zobrazen postup výpočtu výsledné hodnoty vlastního kapit{lu.

Vlastní práce

69

Tabulka 21: Výpočet výsledné hodnoty dle metody DFC entity k 31. 12. 2010 Položka Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze Provozní hodnota brutto (-) Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto (+) Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota podle metody DFC k 31. 12. 2010

v tis. Kč. 441 643 3 071 748 3 513 390 0 3 513 390 471 593 3 984 983 Zdroj: vlastní zpracov{ní

Výsledn{ hodnota vlastního kapit{lu společnosti BAŤA, a. s. k 31. 12. 2010 byla vyčíslena na principu metody DCF entity ve výši 3 207 634 tis. Kč. Oceňov{ní podniku metodou EVA Ocenění společnosti metodou EVA je založeno na podobném principu jako výnosov{ metoda DFC entity. Tato metoda se nepočít{ pomocí volných peněžních toků (FCFF), ale s ukazatelem EVA. Jelikož se při výpočtu hodnoty společnosti vych{zí ze stejných vstupních údajů, měla by metoda EVA vykazovat stejný výsledek, jako je tomu u metody DFC entity. Bohužel v běžné praxi to není z{vazné pravidlo. Výpočet hodnoty společnosti metodou EVA lze rozlišit do dvou f{zí, jako je tomu u metody DFC entity. První f{ze metody EVA V této f{zi je jako první nutné vyčíslit NOPAT, který odpovíd{ korigovanému výsledku hospodaření po dani, který byl převzat z metody DFC entity. D{le je nutné stanovit hodnotu NOA. Tato hodnota pro změnu odpovíd{ provozně nutnému investovanému kapit{lu, který byl vyčíslen v tabulce 19 na straně 70. Hodnota ukazatele NOA vykazuje v predikovaném období nejednoznačný trend. Po zjištění hodnot EVA za období 2010 až 2014 je nezbytné ji diskontovat na současnou hodnotu, pomocí odúročitele pro diskontní míru ve výši 2,10 %. V tabulce (Tab. 22) na straně 73 je prezentov{n postup výpočtu současné hodnoty první f{ze metodou EVA.

Vlastní práce

70

Tabulka 22: Současn{ hodnota 1. f{ze metody EVA k 31. 12. 2010 (v tis. Kč) EVA NOPAT NOA WACC∙NOAt-1 EVA Odúročitel pro diskontní míru 2,10 % Diskontovaná EVA Současná hodnota 1. fáze

Minulost 2010 38 464 821 654

2011 103 646 821 654 17 255 86 391 0,9794 84 614

Prognóza 2012 2013 94 246 86 271 858 895 829 879 17 255 18 037 76 991 68 234 0,9794 0,9794 75 407 66 831 291 317

2014 83 246 791 913 17 427 65 818 0,9794 64 464


Současn{ hodnota první f{ze vypočten{ pomocí metody EVA je 291 317 tis. Kč. Druh{ f{ze metody EVA Současn{ hodnota druhé f{ze je postavena na stejných předpokladech jako metoda DFC entity. Pro výpočet druhé f{ze je důležité zn{t hodnotu EVA v prvním roce druhé f{ze (EVA2015), kter{ je převedena na pokračující hodnotu a poté diskontov{na na současnou hodnotu k datu ocenění. Hodnota druhé f{ze se vypočte n{sledujícím způsobem: A. Výpočet ekonomické přidané hodnoty (EVA2015) EVA2015  NOPAT 2014  1  g   WACC  NOA2014

EVA2015  83 246  1  0 ,0049  0 ,201  791 913 EVA2015  66 208 tis . Kč B. Výpočet pokračující hodnoty

PH 

66 208  2 556 276 tis. Kč 0 ,0210  0 ,0049

C. Výpočet současné hodnoty 2. f{ze H2 

2 556 276

1  0 ,02104

 2 352 365 tis. Kč

Vlastní práce

71

Současn{ hodnota společnosti BAŤA, a. s. ve 2. f{zi je vyčíslena pomocí metody EVA na 2 353 365 tis. Kč. Dopočtem MVA ze současných hodnot obou f{zí včetně konečné kalkulace provozní hodnoty brutto a netto získ{me výslednou hodnotu analyzované společnosti. V tabulce (Tab. 23) je uveden výpočet výsledné hodnoty.

Tabulka 23: Výpočet výsledné hodnoty dle metody EVA k 31. 12. 2010 Položka Současn{ hodnota 1. f{ze Současn{ hodnota 2. f{ze MVA NOA ke dni 31. 12. 2009 Provozní hodnota brutto Úročený cizí kapit{l k datu ocenění Provozní hodnota netto Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledn{ hodnota podle metody EVA

v tis. Kč 291 317 2 352 365 2 643 682 821 654 3 465 336 0 3 465 336 471 593 3 936 929 Zdroj: vlastní zpracov{ní

Výsledn{ hodnota společnosti BAŤA, a. s k 31. 12. 2010 pomocí výnosové metody EVA je vyčíslena na 3 936 929 tis. Kč.

Diskuze výsledků a závěr

72

5 Diskuze výsledků a z{věr Cílem diplomové pr{ce bylo stanovit hodnotu společnosti BAŤA, a. s. k 31. 12. 2010. Ocenění bylo provedeno pomocí dvou výnosových metod, metody diskontovaných peněžních toků DFC entity a pomocí metody ekonomické přidané hodnoty EVA. Společnost BAŤA, a. s. se zabýv{ obchodní činností a výrobou obuvi. Tato společnost m{ na trhu dlouholetou tradici a působí celoplošně. Nedílnou souč{stí ocenění je provedení strategické analýzy, pomocí které byl vymezen relativní trh, konkurenční síla na trhu a posouzena atraktivita trhu. Na z{kladě této analýzy bylo zjištěno, že společnost m{ dominantní postavení na trhu s vysokou atraktivitou na trhu. Výroba a prodej obuvi je především ovlivněn spotřebitelskou popt{vkou, kter{ v důsledku celosvětové hospod{řské krize výrazně klesla. Spotřebitelé v posledních třech letech mají averzi k riziku a jsou opatrnější při n{kupu dražšího zboží. V České republice působí přibližně 15 konkurenčních podniků a mezi nejvýznamnější patří DEICHMANN-OBUV s. r. o, HUMANIC CZ spol. s r.o., RENOobuv, spol. s r.o. a CCC BOTY CZECH, s. r. o. Tyto společnosti se vyznačují především širokým sortimentem a nízkou cenou obuvi. I přes sílící konkurenci na trhu, BAŤA, a. s. st{le zaujím{ vedoucí postavení na trhu. Za silné str{nky společnosti lze považovat její dobrou image, kvalitní management a velký důraz klade především na kvalitu svých výrobků a služeb. Dlouhodob{ marketingov{ koncepce se zabýv{ třemi směry. Jedn{ se hlavně o komunikaci se z{kazníkem přímo v prodejn{ch, kde se snaží sledovat nejnovější trendy v oblasti instore zařízení a pop kampani. Druhý směr se zaměřuje na věrné z{kazníky, kteří vytv{řejí svým n{kupem velkou č{st obratu společnosti, protože se aktivně zajímají o novinky v oblasti obouv{ní. Poslední směr je zaměřen na vyd{v{ní firemního časopisu. Společnost také poskytuje službu s n{zvem Baťa home, kter{ spočív{ v tom, že si z{kazník objedn{ zboží z katalogu a to buď přes bezplatnou linku, nebo přímo na prodejn{ch a poté je objednané zboží doručeno přímo na adresu příjemce. Další souč{stí ocenění bylo provedení finanční analýzy. Na z{kladě analýzy byla posouzena celkov{ finanční situace podniku. Ačkoliv na z{kladě analýzy bankrotních modelů se společnost jeví finančně zdrav{ tak v porovn{ní s konkurencí dosahuje podnik špatných hodnot poměrových ukazatelů. Společnost do roku 2008 dosahovala poměrně vyrovnaných hospod{řských výsledků. Poté

Diskuze výsledků a závěr

73

celý svět zas{hla hospod{řsk{ krize. Dopad krize výrazně zas{hl i společnost BAŤA, a. s. Nejenže se radik{lně snaží snížit n{klady, ale doch{zí k uzavír{ní nerentabilních poboček. Většinou šlo o pobočky v méně lukrativní zóně. Bohužel negativní vývoj ekonomiky a s tím spojený pokles popt{vky ovlivnil vývoj finančních ukazatelů společnosti. V roce 2010 došlo k z{sadní obměně top managementu společnosti, což mělo za n{sledek jiný styl řízení finančních prostředků. V dnešní době se d{ hovořit, že se ekonomick{ situace vyvíjí lepším směrem. Což se projevilo i na výsledcích společnosti v roce 2010. Dalším krokem bylo provedení analýzy gener{torů hodnoty, a to provedení analýzy tržeb, stanovení ziskové marže a v poslední řadě stanovení n{ročnosti investic do dlouhodobého majetku. Tyto gener{tory byly přímo použity k prvnímu předběžnému odhadu hodnoty společnosti. Na z{kladě všech potřebných údajů bylo možné provést konečné ocenění podniku. Výsledn{ hodnota společnosti BAŤA, a. s., kter{ byla stanovena pomocí metody DCF entity, kde výsledn{ hodnota byla vyčíslena na 3 207 634 tis. Kč. Druhou výnosovou metodou byla metoda EVA a její výsledn{ hodnota byla stanovena na 3 936 929 tis. Kč. Bohužel výsledné hodnoty se neshodují. Což je považov{no v praxi za běžný jev. V České republice neexistuje ž{dný spr{vný model ani postup pro ocenění podniku. Jiný oceňovatel by mohl dospět k úplně jinému výsledku na rozdíl ode mě. Společnost BAŤA, a.s. je velk{ společnost s dlouholetou tradicí, kter{ se zaměřuje na celosvětový trh. Proto bylo velmi n{ročné stanovit výslednou hodnotu společnosti.


74

6 Seznam použité literatury [1]

BLAHA, Z. S. - JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví. 2. vyd. Praha : Management press, 1996. 159 s. ISBN 80-56603-80-2.

[2]

COPELAND, T. Stanovení hodnoty firem. Praha : Victoria Publishing, 1994. 359 s. ISBN 80-85605-41-4.

[3]

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodov{ní podniku : analýza, investov{ní, oceňov{ní, riziko, flexibilita. Praha : Ekopress, 2008. 192 s. ISBN 97880-86929-44-6.

[4]

DOUCHA, R. Bilanční analýza. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1995. 88s. ISBN 80-85623-89-7.

[5]

GRÜNWALD, R. - HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a pl{nov{ní podniku. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2006. 182 s. ISBN 80-245-11088.

[6]

HILL, T. Operation management : Strategic Context and Managerial Analysis. 1. vyd. London : Macmillian Business, 2000. 15 s. ISBN 0-333-77592-9.

[7]

KISLINGEROVÁ, E. Oceňov{ní podniku. 2. vyd{ní. Praha : C.H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1.

[8]

KISLINGEROVÁ, E. Finanční analýza :krok za krokem. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3.

[9]

KNÁPKOVÁ, A. - PAVELKOVÁ, D. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažer. Vyd. 1. Praha : Linde, 2005. 302 s. ISBN 80-86131-63-7.

[10]

KRABEC, T. Oceňov{ní podniku a stanovení hodnoty. Brno : Computer Press,2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6.

[11]

LANDA, M. Finanční pl{nov{ní a likvidita. Brno : Computer Press,2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6.

[12]

LECIÁNOVÁ, G. Oceňov{ní podniku a stanovení hodnoty. Praha : Grada Publishing, 2005. 264 s. ISBN 978-80-247-2865-0.

[13]

MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňov{ní podniku: Proces ocenění, z{kladní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené vyd. Praha: Ekopress, 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3.


[14]

75

MAŘÍKOVÁ, P - MAŘÍK, M. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňov{ní podniku :ekonomick{ přidan{ hodnota, tržní přidan{ hodnota. 1. vyd{ní. Praha : Ekopress, 2001. 70 s. ISBN 80-86119-36-X.

[15]

MAŘÍKOVÁ, P - MAŘÍK, M. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňov{ní podniku : ekonomick{ přidan{ hodnota, tržní přidan{ hodnota. 2. vyd{ní. Praha : Ekopress, 2005. 164 s. ISBN 80-86119-61-0.

[16]

MRKVIČKA, J. - KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd{ní. Praha : Aspi, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2.

[17]

NEUMAIEROVÁ, I. a kol. Řízení hodnoty podniku: aneb nedělejme z podniku z{hadu. 1. vyd. Praha: Profess Consulting, 2005. 233 s. ISBN 80-7259-0227.

[18]

NEUMAIEROVÁ, I. - LECIÁNOVÁ, G. Řízení hodnoty podniku, aneb, Nedělejme z podniku z{hadu. 1. vyd. Praha: Profess Consulting, 2005. 233 s. ISBN 80-7259-022-7.

[19]

NEUMAIEROVÁ, I. - NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2002. 216 s. ISBN 80-247-0125-1.

[20]

MLČOCH, J. Oceňov{ní podniku : ekonomické aspekty. 1. vyd. Praha: Linde, 1998. 159 s. ISBN 80-7201-145-6.

[21]

PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy :manažerské účetnictví v praxi. Praha : Grada, 2009. 735 s. ISBN 978-80-247-3024-0.

[22]

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 1. vyd. Karvin{: Obchodně podnikatelsk{ fakulta, 2005. 194 s. ISBN 80-7248-299-8.

[23]

SABOLOVIČ, M. Oceňov{ní podniku. 1. vyd. Brno: Rašínova vysok{ škola, 2008. 119 s. ISBN 978-80-87001-13-4.

[24]

SABOLOVIČ, M. Re{lně opce a hodnota podniku. Brno: VUT FAST, 2005. 258 s. ISBN 80-214-2832-5.

[25]

SEDLÁČEK, J. Cash flow. 3. vyd. Praha: Computer Press, 2003. 190 s. ISBN 80-7226-875-9.

[26]

SYNEK, M. Manažersk{ ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X.

[27]

TICHÝ, G. E. Oceňov{ní podniku : z{klady – metody – praxe. 1. vyd. Praha: Linde, 1991. 166 s.

[28]

WILD, J. Financial statement analysis. Boston: McGraw-Hill Irwin, 2005. 800 s. ISBN 0-073-10023-4.


[29]

76

WÖHE, G. Úvod do podnikového hospod{řství. Praha : C.H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 978-80-7179-897-2.

Seznam tabulek

77

7 Seznam tabulek Tabulka 1: Analýza atraktivity trhu .......................................................................... 44 Tabulka 2: Analýza konkurenční síly ....................................................................... 45 Tabulka 3: SWOT analýza společnosti BAŤA, a. s. ................................................. 47 Tabulka 4: Vývoj ukazatelů zadluženosti ................................................................ 50 Tabulka 5: Vývoj ukazatelů likvidity ........................................................................ 51 Tabulka 6: Vývoj ukazatelů aktivity ......................................................................... 52 Tabulka 7: Vývoj ukazatelů rentability ..................................................................... 53 Tabulka 8: Hodnoty poměrových ukazatelů ........................................................... 55 Tabulka 9: Propočet provozně nutných peněžních prostředků a likvidity ......... 58 Tabulka 10: Výpočet provozně nutného investovaného kapit{lu (v tis. Kč) ...... 59 Tabulka 11: Predikce vývoje tržeb společnosti ........................................................ 60 Tabulka 12: Vývoj provozní ziskové marže v letech 2005–2010 ........................... 61 Tabulka 13: Prognóza ziskové marže shora ............................................................. 61 Tabulka 14: Výpočet koeficientu n{ročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapit{lu .......................................................................................................................... 62 Tabulka 15: Doba obratu vybraných položek pracovního kapit{lu (ve dnech) . 63 Tabulka 16: Výpočet koeficientu investiční n{ročnosti růstu tržeb ..................... 64 Tabulka 17: Prognóza ziskové marže........................................................................ 65 Tabulka 18: Vstupní data pro předběžné ocenění podniku .................................. 66 Tabulka 19: Výpočet hodnoty provozně nutného investovaného kapit{lu ........ 67 Tabulka 20: Současn{ hodnota 1. f{ze dle metody DFC k 31. 12. 2010 (v tis. Kč) ........................................................................................................................................ 67 Tabulka 21: Výpočet výsledné hodnoty dle metody DFC entity k 31. 12. 2010 .. 69 Tabulka 22: Současn{ hodnota 1. f{ze metody EVA k 31. 12. 2010 (v tis. Kč) .... 70 Tabulka 23: Výpočet výsledné hodnoty dle metody EVA k 31. 12. 2010 ............ 71

Seznam grafů

78

8 Seznam grafů Graf 1: Vývoj tržeb společnosti BAŤA, a. s. a top konkurenčních podniků ........ 44 Graf 2: Vývoj hlavních položek pasiv společnosti BAŤA, a.s. .............................. 49 Graf 3: Vývoj ukazatelů rentability v jednotlivých letech (v %) ........................... 53 Graf 4: Vývoj indexu Altmanova Z-scóre................................................................. 54 Graf 5: Vývoje indexu důvěryhodnosti .................................................................... 55 Graf 6: Porovn{ní finančních ukazatelů společnosti BAŤA, a. s. s podnikem DEICHMANN-OBUV s. r. o ...................................................................................... 57 Graf 7: Porovn{ní finančních ukazatelů společnosti BAŤA, a.s. s podnikem HUMANIC CZ spol. s r.o. .......................................................................................... 57

Seznam obrázků

79

9 Seznam obr{zků Obr{zek 1: Analýza vývoje potenci{lu podniku ..................................................... 18 Obr{zek 2: Analýza a prognóza ziskové marže ...................................................... 26 Obr{zek 3: Dvouf{zov{ metoda ................................................................................ 32 Obr{zek 4: Výsledky bostonské matice perspektivnosti podniku ....................... 46

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.

80

Stanovení hodnoty společnosti BAŤA, a. s

Recommend Documents