SrovnaÂnõÂ strategie EU a USA v boji s mezinaârodnõâm terorismem

Vysoka  s Ï kola ekonomicka  v Praze Fakulta mezina  rodnõ Âch vztahu Ê Hlavnõ  specializace: Mezina  rodnõ  politika a diplomacie

Srovna  nõ  strategie EU a USA v boji s mezina  rodnõ Âm terorismem

Vypracovala: Barbora Tr Ïebicka  Vedoucõ  diplomove  pra  ce: JUDr. Zdene Ï k Mate Ï jka

Prohla Âs Ï enõ Â:

Prohlas Ï uji, z Ï e diplomovou pra  ci na te  ma

¹Srovna  nõ  strategie EU a USA v boji s mezina  rodnõ Âm

terorismemª

jsem vypracovala samostatne Ï . Pouz Ï itou literaturu a podkladove  materia  ly uva  dõ Âm v pr Ïiloz Ï ene  m seznamu literatury.

V Praze dne 20. srpna 2006

Podpis

Pode Ï kova  nõ Â

Chte Ï la bych pode Ï kovat sve  mu vedoucõ Âmu diplomove  pra  ce JUDr. Zden Ï ku Mate Ï jkovi, ktery  mi umoz Ï nil zaby  vat se touto te  matikou, a take  PhDr. Jane Ï Hyba Âs Ï kove  za cenne  rady, pr Ïipomõ Ânky a pr Ï õstupu k neocenitelny  m zdroju Ê m informacõ Â.

Ï EBICKA Â BARBORA TR

Vysoka  s Ï kola ekonomicka  v Praze

srpen 2006

iii

Obsah

Pode Ï kova  nõ Â

iii

Kapitola 1

 vod U

Kapitola 2

Terorismus, Novy  terorismus, Nova  strategie boje proti tero-

1

rismu

3

2.1

Proble  m de®nice

.

.

. .

. .

. .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3

2.2

Novy  terorismus .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

7

Kapitola 3

.

.

.

Strategie Spojeny  ch sta  tu Ê americky  ch v boji s terorismem

3.1

USA PATRIOT Act .

.

.

.

.

.

.

14

3.2

National Intelligence Strategy a National Security Strategy

.

.

.

.

.

22

Kapitola 4

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

12

Strategie Evropske  unie v boji s terorismem

27

4.1

Akc Ïnõ  pla  n boje proti terorismu .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

31

4.2

Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

38

4.3

Deklarace o boji s terorismem

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

40

4.4

Strategie EU v praxi .

. .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

42

Kapitola 5

. .

. .

Ï eskou republiku Aplikace pro C

iv

44

5.1

Ï eska C Â republika a boj s terorismem .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

45

5.2

Ï eska C  republika na mezina  rodnõ  sce  ne Ï

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

48

Kapitola 6

Srovna  nõ  strategie EU a USA v boji s mezina  rodnõ Âm teroris-

Ï eskou republiku mem a moz Ï nosti pro C

Kapitola 7

Za  ve Ïr

60

69

Seznam pouz Ï ity  ch zkratek

71

Literatura

74

Pr ÏÂ õlohy

80

v

Kapitola 1

 vod U

New York, 11. za Âr Ï õ 2001 ± 2749 zrane Ï ny  ch a 2261 mrtvy  ch. Washington, 11. za Âr Ï õ

2001 ± 76 zrane Ï ny  ch a 189 mrtvy  ch. Madrid, 11. br Ïezna 2004 ± 600 zrane Ï ny  ch a

191 mrtvy  ch. Londy  n, 7. c Ïervence 2005, stovky zrane Ï ny  ch a 56 mrtvy  ch.

1

Terorismus se stal jednou z nejve Ï ts Ï õch hrozeb 21. stoletõ Â. Vs Ï echny sta  ty sve Ï ta

se s touto hrozbou musõ  vypor Ïa  dat. Evropska  unie i Spojene  sta  ty americke  zac Ïaly

takr Ïka okamz Ï ite Ï po u  tocõ Âch na New York a Washington v za Âr Ï õ 2001 pracovat na

novy  ch strategiõ Âch boje s terorismem. USA dokonce vstoupily do va  lky s terorem.

Evropska  unie naopak pr Ïijala bezprecedentnõ  mnoz Ï stvõ  legislativnõ Âch na  stroju Ê , ktere Â

majõ  by  t vyuz Ï ity v boji s terorismem.

USA pouz Ï õvajõ  termõ Ân va  lka s terorem, Evropska  unie boj s terorismem. Uz Ï

rozdõ Âl v termõ Ânech vypovõ Âda  ne Ï co o postoji kontinentu Ê k r Ïes Ï enõ  tohoto proble  mu.

V te  to pra  ci ale samotne  pojmy boj a va  lka rozebõ Ârat nebudu, ani se nebudu pokous Ï et

najõ Ât jednotnou de®nici terorismu. Naopak se soustr Ïedõ Âm na boj s terorismem z po-

hledu za  konny  ch moz Ï nostõ Â, tedy vytva Âr Ïenõ  strategiõ  a dals Ï õch legislativnõ Âch kroku Ê, 1

Viz internetove  stra  nky MIPT Terrorism Knowledge Base http://www.tkb.org/Home.jsp navs Ï tõ Â-

veno 7. srpna 2006.

1

to znamena  na boj s terorismem na legislativnõ  u  rovni. Stejne Ï tak budu abstrahovat

od konkre  tnõ Âch takticko-strategicky  ch pla  nu Ê.

Cõ Âlem te  to pra  ce bude obe Ï strategie zmapovat a porovnat. Da  le se zame Ïr Ï õm na

to, jak se evropska  strategie promõ Âta  do vnitr Ïnõ Âho pra  vnõ Âho r Ïa  du jednoho c Ïlenske  ho Ï eske sta  tu, C  republiky.

Terorismem se zaby  va  c Ïeska  i zahranic Ïnõ  literatura. V c Ïeske  literatur Ïe se te  to

problematice ve Ï nuje napr Ï õklad Jan Eichler, Otakar J. Mika, Maria  n Brzobohaty  a

Maxmilia  n Strmiska.

Vzhledem k tomu, z Ï e se tato pra  ce soustr Ïedõ  na strategii boje USA a EU,

cela  pra  ce se bude opõ Ârat zejme  na o zahranic Ïnõ  literaturu a to o dokumenty Spoje-

ny  ch sta  tu Ê americky  ch, dokumenty Evropske  unie, c Ïesky  pra  vnõ  r Ïa  d a dals Ï õ internõ Â Ï eske podkladove  materia  ly Poslanecke  sne Ï movny Parlamentu C  republiky a Evrop-

ske  ho parlamentu. Ne Ï ktere  z te Ï chto zdroju Ê jsou internõ Â, a proto na ne Ï nebudu pr Ï õmo

odkazovat. Z odborne  literatury budu c Ïerpat pr Ïeva Âz Ï ne Ï z de Ï l Dorona Zimmermanna,

uzna  vane  ho ve Ï deckovy  zkumne  ho pracovnõ Âka s Ï vy  carske  ho Centra bezpec Ïnostnõ Âch

studiõ Â, da  le pak z de Ï l Harvey W. Kushner. V neposlednõ  r Ïade Ï budu vyuz Ï õvat interne-

tove  stra  nky sve Ï tovy  ch me  diõ  a mezina  rodnõ Âch institucõ Â.

2

Kapitola 2

Terorismus, Novy  terorismus, Nova Â

strategie boje proti terorismu

2.1

Proble Âm de®nice

Sve Ï t se na pokraji 21. stoletõ  nacha  zõ  ve zcela nove  situaci. Byl konfrontova  n s te-

roristicky  mi u  toky na budovy Sve Ï tove  ho obchodnõ Âho centra z 11. za Âr Ï õ 2001 (da  le

9/11) c Ïi Madridske  atenta  ty z 11. br Ïezna 2004 (da  le 3/11). Slovo terorismus je jed-

nõ Âm z nejsklon Ï ovane Ï js Ï õch vu Ê bec. Paradoxem, i kdyz Ï pochopitelny  m, je, z Ï e neexistuje

jednotna  de®nice tohoto dnes tak oba  vane  ho fenome  nu. I pr Ïesto, z Ï e se tato pra  ce

chce za  sadne Ï vyhnout hleda  nõ  takove  to de®nice, musõ Âme si poloz Ï it ota  zku, co to

vlastne Ï terorismus je a jak se vyvõ Âjel.

1

Jeho bliz Ïs Ï õ charakterizace je totiz Ï za  sadnõ Â

z hlediska nastavenõ  strategie a vytvor Ïenõ  pra  vnõ Âho ra  mce pro boj s terorismem.

Doron Zimmermann, uzna  vany  ve Ï deckovy  zkumny  pracovnõ Âk s Ï vy  carske  ho Centra

bezpec Ïnostnõ Âch studiõ Â, dokonce uva  dõ Â, z Ï e debaty okolo de®nice terorismu jsou ve 1

Postupny  m vy  vojem terorismu, vc Ïetne Ï vzniku samotne  ho pojmu, se zaby  va  Encyklopedie sve Ï-

ÂK, Z.. Ê MA, P. a HURNI tovy  terorismus. Z anglicke  ho vyda  nõ  pr Ïeloz Ï il TU

3

velke  mõ Âr Ïe zapr Ï õc Ïine Ï ne  pouze snahou pojmenovat tuto hrozbu, aby proti nõ  bylo

moz Ï no lega  lne Ï bojovat vs Ï emi dostupny  mi prostr Ïedky.

V souc Ïasnosti existuje pr Ïes 210 de®nic pojmu terorismus a pr Ïibliz Ï ne Ï 90 z nich

vyuz Ï õvajõ  nejru Ê zne Ï js Ï õ vla  dnõ  i nevla  dnõ  organizace.

2

Jako pr ÏÂ õklad uved'me ne Ï kolik

chronologicky uspor Ïa  dany  ch de®nic.

Prvnõ  z nich je de®nice Ministerstva zahranic Ïnõ Âch ve Ï cõ  USA, ktera  byla pr Ïijata

v roce 1972 po teroristicky  ch u  tocõ Âch na Olympijsky  ch hra  ch v Mnichove Ï : ¹Tero-

rismus je u  myslne Â, politicky motivovane  pouz Ï itõ  na  silõ  proti civilnõ Âm cõ Âlu Ê m, jehoz Ï se

dopustõ  nesta  tnõ  nebo utajovanõ  akte Âr Ï i zpravidla s cõ Âlem ovlivnit mõ Âne Ï nõ  ver Ï ejnosti.ª

3

Nutno podotknout, z Ï e tato de®nice se r Ïadõ  mezi uz Ïs Ï õ. Z te  to de®nice je patrne Â, z Ï e jde

o c Ïiny pr Ïedem pr Ïipravovane  , jejichz Ï cõ Âlem neby  vajõ  voja  ci ani vojenske  za  kladny a

ani se nejedna  o u  toky o®cia  lne Ï ®nancovane  sta  tem. Z povahy teroristicke  ho c Ïinu

tedy vyply  va Â, z Ï e bojovat s terorismem je ne Ï co jine  ho, nez Ï ve  st otevr Ïenou va  lku

s ne Ï jaky  m sta  tem. Jak je i patrno z te  to de®nice, jednõ Âm ze za  kladnõ Âch faktoru Ê odli-

s Ï ujõ Âcõ Âch terorismus od be Ïz Ï ne  ho (organizovane  ho) zloc Ïinu je za  sadnõ  snaha ovlivnit

ver Ïejne  mõ Âne Ï nõ Â.

Zejme  na v 21. stoletõ  hrajõ  v terorismu a naopak i v boji s terorismem zcela

za  sadnõ  roli masme  dia.

4

Nejen, z Ï e mohou, i kdyz Ï c Ïasto neu  myslne Ï , pr Ïeda  vat du Ê lez Ï ite Â

informace teroristu Ê m, ale take  mohou zesõ Âlit dopad u  toku tõ Âm, z Ï e jsou v podstate Ï

schopna pr Ïena Âs Ï et je v pr Ï õme  m pr Ïenosu. Nejdu Ê lez Ï ite Ï js Ï õ je vs Ï ak jejich schopnost 2

Ï R http://www.mvcr.cz/dokumenty/teror/ter def.html Internetove  stra  nky Ministerstva vnitra C

navs Ï tõ Âveno 3. u  nora 2006. 3 4

Ï esky Ï R. C  pr Ïeklad de®nice z internõ Âch podkladovy  ch materia  lu Ê PSP C Te  to problematice se ve Ï nuje napr Ï õklad Doron Zimmermann v knize ZIMMERMANN, D., Tan-

gled Skein or Gordian Knot? ± Iran and Syria as State Supporters of Political Violence Movements in Lebanon and in the Palestinian Territories.

4

globa  lne Ï ovlivnit (utvor Ïit) ver Ïejne  mõ Âne Ï nõ Â. Jejich rolõ  se ale v te  to tezi nebudeme

podrobne Ï ji zaby  vat, nebot' jejõ  rozsah je na samostatnou pra  ci.

De®nice z roku 1972 byla v roce 1980 nahrazena jes Ï te Ï rozsa  hlejs Ï õ verzõ Â: ¹Te-

rorismus je propoc Ïõ Âtane  pouz Ï itõ  na  silõ  nebo hrozby na  silõ Âm, obvykle zame Ïr Ï ene  proti

nezu Âc Ïastne Ï ny Âm osoba  m, s cõ Âlem vyvolat strach, jehoz Ï prostr Ï ednictvõ Âm jsou dosaho-

va  ny politicke Â, na  boz Ï enske  nebo ideologicke  cõ Âle. Terorismus zahrnuje i krimina  lnõ Â

zloc Ïiny, jez Ï jsou ve sve  podstate Ï symbolicke  a jsou cestou k dosaz Ï enõ  jiny Âch cõ Âlu Ê , nez Ï

na ktere  je krimina  lnõ Âc Ïin zame Ïr Ï en.ª

5

Tato de®nice se te  me Ïr Ï okamz Ï ite Ï stala vodõ Âtkem

pro posuzova  nõ  a hodnocenõ  teroristicky  ch c Ïinu Ê.

Dals Ï õ de®nice terorismu, kterou uvedeme, je naopak r Ïazena mezi ty va  gne Ï js Ï õ.

Jedna  se o de®nici J. Sternove  z roku 1999: ¹Terorismus je na  silny  c Ïin (nebo hrozba

takovy Âm c Ïinem) proti civilistu Ê m s cõ Âlem vykonat pomstu nebo zastras Ï it c Ïi jinak

ovlivnit obyvatelstvo.ª

6

Stejne Ï jako v prvnõ  de®nici, i zde se uva  dõ Â, z Ï e prima  rnõ Âm

cõ Âlem takovy  chto u  toku Ê jsou civiliste  a z Ï e jde o ovlivn Ï ova  nõ  ver Ïejne  ho mõ Âne Ï nõ Â. FBI

de®nuje terorismus jako ¹neza  konne  pouz Ï itõ  sõ Âly a na  silõ  proti osoba Âm c Ïi majetku

se za  me Ï rem zastras Ï it vla  du, civilnõ  obyvatelstvo c Ïi jeho skupinu a dosa  hnout tõ Âm 7

urc Ïite Âho cõ Âle.ª

V te  to de®nici uz Ï nenõ  zmin Ï ova  no pouze civilnõ  obyvatelstvo, ale

Ï eske i vla  da. Dals Ï õ de®nice, jako napr Ï õklad de®nici Evropske  unie c Ïi C  republiky,

uvedeme pozde Ï ji.

Bez ohledu na to, kdo je prima  rnõ Âm cõ Âlem, je potr Ïeba si ujasnit i co je cõ Âlem

teroristicky  ch u  toku Ê . Rozlis Ï it mu Êz Ï eme tr Ïi hlavnõ  cõ Âle, ke ktery Âm c Ïiny vedou: 5 6 7

Ï esky Ï R. C  pr Ïeklad de®nice z internõ Âch podkladovy  ch materia  lu Ê PSP C Tote Âz Ï. Tote Âz Ï.

5

1. Reklamnõ  cõ Âl: snaha upoutat pozornost pomocõ  masme  diõ Â, ktere  ve sve  honbe Ï

po senzacõ Âch jdou teroristu Ê m ochotne Ï vstr Ï õc. Teroriste  da  vajõ  najevo, z Ï e orga-

nizace existuje a ma  ne Ï jaky  program.

2. Jednora  zova  na  silna  akce: jde o likvidaci konkre  tnõ  osoby, znic Ïenõ  urc Ïite  ho

objektu, doplne Ï nõ  vlastnõ  vy  zbroje a zõ Âska  nõ  ®nancõ Â, zastras Ï enõ  c Ïi na  tlak na

politickou moc, tr Ïeba propus Ï te Ï nõ  jiny  ch teroristu Ê apod.

3. Strategicky  cõ Âl: terorismus je pouz Ï õva  n coby na  stroj pro destabilizaci rez Ï imu.

Mu Êz Ï e se ale jednat i o pravy  opak, tr Ïeba vla  da zaloz Ï õ loutkovou organizaci pro

kontrolu nad za  jmovou oblastõ Â.

8

Pr Ïi pokusu o de®nici terorismu jsme uz Ï narazili na proble  m, kdo je cõ Âlem

takove  ho u  toku, co je povaz Ï ova  no za teroristicky  c Ïin a take  z c Ïa  sti proc Ï teroriste Â

k takovy Âm c Ïinu Ê m pr Ïistupujõ Â. Je zr Ïejme Â, z Ï e se teroriste  pokous Ï ejõ  dosa  hnout ne Ï jake Â

zme Ï ny. Je tr Ïeba ale pr Ïipustit, z Ï e i odpor proti totalitnõ Âmu rez Ï imu je zprvu vnõ Âma  n jako

na  silny  odpor. Nastavenõ  hranice mezi terorismem a odporem mu Êz Ï e by  t v ne Ï ktery  ch

aspektech velice sloz Ï ite  . Kde je rozdõ Âl mezi terorismem a lega  lnõ Âm pouz Ï itõ Âm sõ Âly za

situace, kdy docha  zõ  k porus Ï ova  nõ  lidsky  ch pra  v? Ani na tuto ota  zku nenõ  snadne Â

odpove Ï de Ï t.

¹Terorista z pohledu jednoho c Ïlove Ï ka mu Êz Ï e by Ât bojovnõ Âk za svobodu

z pohledu druhe Âho.ª

9

Z hlediska boje s terorismem a tresta  nõ Âm teroristu Ê si de®nice neume Ï jõ  poradit

s proble  mem lidsky  ch pra  v a jejich porus Ï ova  nõ Âm na jedne  strane Ï a se svobodou 8 9

ÏI Â, O., Mezina KREJC Â rodnõ Â politika, str. 408.

KUSHNER, H. W., Encyclopedia of Terrorism, str. 359.

6

Ï enevskou konvencõ projevu, zacha  zenõ Âm se zajatci a Z  o va  lec Ïny  ch zajatcõ Âch na strane Ï

druhe  . Pr Ï õkladem je ve Ï znice USA na Guantanamu. Mezina  rodnõ  syste  m neumoz Ïn Ï uje

u Âc Ïinny  za  sah proti neregistrovany  m bojovnõ Âku Ê m, kter Ï õ nejsou pr Ï õslus Ï nõ Âky arma  d, a

kter Ï õ jsou z hlediska mezina  rodnõ Âho pra  va, pr Ïestoz Ï e vycvic Ïenõ  k boji a k terorismu,

pojõ Âma  ni jako rovnopra  vne  civilnõ  obyvatelstvo, chra  ne Ï ne  ves Ï kery  mi konvencemi

ty  kajõ Âcõ Âmi se ochrany lidsky  ch pra  v a obc Ïansky  ch svobod.

2.2

Novy  terorismus

Je zr Ïejme Â, z Ï e de®novat terorismus nenõ  vu Ê bec snadne  . De®nici terorismu znesnad-

n Ï uje i to, z Ï e jeho povaha se me Ï nõ  s c Ïasem. Nynõ  se dosta  va  me k pojmu ¹Novy  te-

rorismusª. Tohoto pojmu zac Ïalo by  t vyuz Ï õva  no mezi odbornou ver Ïejnostõ  na konci

20. stoletõ Â. Evropska  unie ho zac Ïõ Âna  pouz Ï õvat v dokumentech Protiteroristicke  pra-

covnõ  skupiny. Termõ Ân Novy  terorismus souvisõ  u  zce s transformacõ  terorismu v po-

slednõ Âch dvaceti az Ï tr Ïiceti letech. Poloz Ï me si ale ota  zku, zda se terorismus skutec Ïne Ï

zme Ï nil? A pokud se opravdu pr Ïetransformoval, v c Ïem je hlavnõ Â rozdõ Âl mezi ¹novy Âm

druhemª terorismu a tõ Âm ¹stary  mª? Je hlavnõ Âm rozdõ Âlem to, z Ï e Novy  terorismus ma Â

hors Ï õ dopady na spolec Ïnost a je tudõ Âz Ï nebezpec Ïne Ï js Ï õ? Vyuz Ï õva  snad jiny  ch metod c Ïi

jiny  ch cõ Âlu Ê ? Nebo je tento termõ Ân pouhy  m synonymem pro terorismus vyuz Ï õvajõ Âcõ Â

zbranõ  hromadne  ho nic Ïenõ  (ZHN) a novy  ch technologiõ Â?

Proble  mem Nove Âho terorismu je, z Ï e stejne Ï jako ¹stary  ª terorismus postra  da Â

de®nici.

10

Pokusme se tedy alespon Ï charakterizovat, v c Ïem se odlis Ï uje od sve  ho

pr Ïedchu Ê dce. Co se ty Âc Ïe Nove Âho terorismu, byla provedena r Ïada studiõ Â, v c Ïem tento 10

Na tomto faktu se obecne Ï shodujõ Â vs Ï ichni autor Ïi.

7

novy  fenome  n spoc Ïõ Âva  . Harvey Kushner, vedoucõ  katedry trestnõ Âho pra  va na Univer-

zite Ï Long Island a specialista na terorismus, napr Ï õklad uva  dõ Â: ¹Novy  terorismus ma Â

sve  poc Ïa  tky v Ira  nske  revoluci 1978±1979. Po te Âto revoluci zac Ïal totiz Ï Ira  n syste-

maticky podporovat militantnõ  isla  mska  fundamentalisticka  hnutõ  po cele Âm sve Ï te Ï .ª

11

Podle Dorona Zimmermanna ¹inaugurace Nove Âho terorismu byla pr Ï edznamena  na

aktem pr Ï ipomõ Ânajõ Âcõ Âm symbolicke  uzavr Ï enõ  stare Âho terorismu, a to vyda  nõ Âm archeÏ akal, ze typu ¹tradic Ïnõ Âhoª teroristy Iljic Ïe Ramireze Sancheze, zna  me Âho take  jako S

Su  da  nu.ª

Odbornõ Âky by  va  uva  de Ï no, z Ï e hlavnõ  rozdõ Âl mezi ¹stary  mª a ¹novy  mª tero-

rismem je pra  ve Ï v osoba  ch samotny  ch teroristu Ê . ¹Novõ ª teroriste  jsou podle vs Ï eho

daleko me  ne Ï vzde Ï lanõ Â, obvykle pome Ï rne Ï chudõ  a c Ïasto jsou sami obe Ï t'mi represõ Â.

Jejich militantnost ma  kor Ïeny v ortodoxnõ  isla  mske  võ Âr Ïe (a jiny  ch konfesijnõ Âch,

dogmaticky  ch mys Ï lenka  ch), jsou v zajetõ  na  boz Ï enske  ho nads Ï enõ Â, jejich metody jsou

me  ne Ï ra®novane  (vyuz Ï õva  nõ  sebevraz Ï edny  ch u  toku Ê ) a za  roven Ï jsou me  ne Ï organi-

zovanõ Â, nez Ï jejich pr Ïedchu Ê dci (jedna  se spõ Âs Ï e o sõ Ât'ove  uspor Ïa  da  nõ  organizace nez Ï

o organizaci s pevne Ï stanovenou strukturou).

12

Je pravdou, z Ï e teroriste  s Ï akalova

typu byli pec Ïlive Ï s Ï koleni a procha  zeli sloz Ï ity  m vy  cvikem, aby mohli pu Ê sobit v pod-

state Ï samostatne Ï na za  klade Ï ¹pr Ï õkazu Ê shoraª.

Oproti tomu dnes Ï nõ  teroriste  jsou c Ïasto rekrutova  ni z nevzde Ï lany  ch vrstev,

la  kadlem pro ne Ï by  va  ®nanc Ïnõ  odme Ï na pro rodinu c Ïi vidina muc Ïednicke  smrti (jedna

z nejsilne Ï js Ï õch motivacõ  pro na  boz Ï enske  fanatiky). Zapojenõ  takovy  chto teroristu Ê do 11

KUSHNER, H. W., New Terrorism ± The Future of Terrorism: Violence in the New Millennium,

Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 1998, str. 10. 12

ZIMMERMANN, D., The Transformation of Terrorism ± The ¹New Terrorism,ª Impact Scalability

and the Dynamic of Reciprocal Threat Perception, str. 25.

8

rozsa  hle  sõ Âte Ï je pro vu Ê dce organizace velice snadne  a nena  kladne  . Samotne  sebe-

vraz Ï edne  u  toky, ktere  jsou dnes tak ¹popula  rnõ  ª, jsou nena  roc Ïne  i z organizac Ïnõ Âho

hlediska. Pra  ve Ï tato neorganizovanost teroristicke  sõ Âte Ï znesnadn Ï uje jejõ  vypa  tra  nõ  a

tõ Âm pa  dem takr Ïka znemoz Ïn Ï uje u Âc Ïinny  boj s terorismem.

13

ÏÂ C õm chaotic Ïte Ï js ÏÂ õ budou or-

ganizace a c Ïõ Âm nahodilejs Ï õ bude rekrutace, tõ Âm me  ne Ï se bude da  t takova  organizace

vystopovat zpravodajskou sluz Ï bou. ¹Novy  terorismus je sta  le te Ïz Ï ko popsatelnou

hrozbou ± je to opravdova  divoka  karta. Tato situace za  roven Ï umoz Ïn Ï uje teroristu Êm

pr Ï ekvapit potencia  lnõ  cõ Âle daleko sna  ze.ª

14

Na druhou stranu, nejve Ï ts ÏÂ õ teroristicky Â

u  tok vs Ï ech dob, 9/11, zpu Ê sobila teroristicka  organizace Al-Kajda, ktera  je organizacõ Â

stare  ho typu. Jejõ  vu Ê dce a v souc Ïasnosti ¹muz Ï c Ïõ Âslo jednaª na seznamu americke  FBI

(Federal Bureau of Investigation) je Usama Bin La  din, c Ïlen privilegovane  rodiny

s vysoky  m vzde Ï la  nõ Âm. I dals Ï õ sebevraz Ï ednõ  u  toc Ïnõ Âci ± u  nosci letadel navedeny  ch na

newyorkska  ¹Dvojc Ïataª ± me Ï li vys Ïs Ï õ vzde Ï la  nõ  a byli materia  lne Ï zaopatr Ïeni. Ve Ï ts Ï ina

z nich vyru Ê stala nebo r Ïadu let poby  vala v za  padnõ  Evrope Ï c Ïi dokonce v USA. Z toho

vyply  va Â, z Ï e sice docha  zõ  ke globa  lnõ  transformaci terorismu, ale nejnic Ïive Ï js Ï õ u  toky

poslednõ Âch let byly vykona  ny tak r Ï õkajõ Âc ¹postaruª.

Za  vaz Ï ny  m proble  mem souc Ïasne  ho terorismu je jeho ®nancova  nõ Â. Pr Ïeva Âz Ï na Â

c Ïa  st nejve Ï ts Ï õch teroristicky  ch organizacõ  je dnes zr Ïejme Ï ®nancova  na na  silny  mi po-

liticky  mi hnutõ Âmi. Jak se uka  zalo, ne Ï ktere  z nich jsou dokonce pr Ï õmo napojene  na

vla  dy zemõ  Blõ Âzke  ho vy  chodu. Takovy  m pr Ï õkladem mu Êz Ï e by  t Hama  s. Tato organi-

zace se vyskytuje na seznamu teroristicky  organizacõ  Evropske  unie a za  roven Ï je

vla  dnõ  stranou Palestiny. Napojenõ  na velka  na  silna  politicka  hutõ  pr Ïivedlo teroristy 13 14

Touto problematikou se blõ Âz Ï e zaby  va  Otakar J. Mika ± MIKA, O. J., Souc Ïasny  terorismus, str. 40. ZIMMERMANN, D., tamte Âz Ï , str. 26.

9

blõ Âz Ï e ke zbranõ Âm hromadne  ho nic Ïenõ  a k tzv. ABC zbranõ Âm ± atomove  , biologicke Â

a chemicke  zbrane Ï . Mnohe  prameny nasve Ï dc Ïujõ Â, z Ï e ZHN se zac Ïaly nekontrolovane Ï

s Ï õr Ïit do sve Ï ta po rozpadu by  vale  ho Sove Ï tske  ho svazu. Je pouze ota  zkou c Ïasu, kdy

budou mõ Ât teroriste  tyto zbrane Ï k dispozici, c Ïi kdy je pouz Ï ijõ Â, pokud uz Ï je majõ Â. Nutno

podotknout, z Ï e se mezi odbornou ver Ïejnostõ  r Ïes Ï õ jedna du Ê lez Ï ita  ota  zka ty  kajõ Âcõ  se

ZHN ± je leps Ï õ mõ Ât absolutnõ  kontrolu nad materia  ly na vy  robu ABC zbranõ Â, zabra  nit

jejich s Ï õr Ïenõ  a vy  robe Ï teroristy a riskovat tak, z Ï e budou teroriste  pouz Ï õvat jakousi

¹s Ï pinavouª bombu, proti ktere  nenõ  moz Ï no se bra  nit, nebo je leps Ï õ ¹pr Ïimhour Ïit oc Ïiª

a o®cia  lne Ï neve Ï de Ï t, kde zbrane Ï jsou, ale by  t pr Ïipraven s nimi bojovat?

Krome Ï mens Ï õ organizovanosti se souc Ïasny  terorismus vyznac Ïuje ne Ï kolika

dals Ï õmi charakteristikami. Zaprve  je to jiz Ï zmõ Âne Ï na  bizarnõ  symbio  za mezi teroristy

a masme  dii. Jeden z Ï ivõ  druhe  ho a naopak. Cõ Âlem souc Ïasny  ch teroristu Ê nenõ  zabõ Ât

co nejvõ Âce lidõ Â, ale pr Ïila  kat co nejvõ Âce diva  ku Ê . Tomuto u Âc Ïelu podle  ha  i vy  be Ï r terc Ïu Ê

teroristicky  ch u  toku Ê . Za  roven Ï ale za  jem diva  ku Ê o u  toky rychle pomõ Âjõ Â, a proto se

teroriste  soustr Ïedõ  spõ Âs Ï e na masivnõ  bombove  u  toky nez Ï na dlouhodobe  zadrz Ï ova  nõ Â

rukojmõ Â.

15

Druhy  m rysem dnes Ï nõ Âho terorismu je ono rostoucõ  nebezpec Ïõ  pouz Ï itõ  zbranõ Â

hromadne  ho nic Ïenõ Â, a to zejme  na jako na  sledek rozpadu SSSR a nemoz Ï nosti kont-

rolovat obchod s te Ï mito zbrane Ï mi.

Zatr Ïetõ  je zde podpora teroristicky  ch organizacõ  ze strany sta  tu. 15

16

Ne Ï kde

Pr Ï õkladem zadrz Ï ova  nõ  rukojmõ  bylo obsazenõ  japonske  ambasa  dy v Lime Ï z roku 1996±1997,

ktere  trvalo 4 me Ï sõ Âce. 16

Zde nara Âz Ï õme na proble  m de®nice. Pokud bychom se r Ï õdili citovanou de®nicõ  z roku 1972,

sta  tem podporovana  organizace by pravde Ï podobne Ï nebyla oznac Ïena za teroristickou. Od toho by se pak samozr Ïejme Ï odvõ Âjela i strategie boje s takovouto skupinou.

10

je vazba sta  t±teroristicka  sõ Ât' tak pevna Â, z Ï e lze jen te Ïz Ï ko urc Ïit, kdo slouz Ï õ komu

(Sy  rie, Libanon). Dals Ï õm typicky  m znakem (i kdyz Ï zdaleka ne novy  m) je c Ïaste Â

napojenõ  teroristu Ê na organizovany  zloc Ïin. Toto napojenõ  funguje ve Ï ts Ï inou za u Âc Ïelem

®nancova  nõ  terorismu. V neposlednõ Âr Ïade Ï je zde ota  zka rekrutace. Jiz Ï bylo r Ïec Ïeno, z Ïe

¹novõ ª teroriste  jsou obecne Ï me  ne Ï vzde Ï lanõ  a chuds Ï õ nez Ï jejich pr Ïedchu Ê dci. Souc Ïasny Â

terorismus je tudõ Âz Ï ¹pr Ïiz Ï ivova  nª mõ Âsty s Ï patnou socia  lnõ  situacõ  v zemõ Âch Blõ Âzke  ho

vy  chodu.

Z vy Âs Ï e uvedene  ho vyply  va Â, z Ï e charakter terorismu se v poslednõ Âch letech

me Ï nil. Jako reakce na to se musõ  logicky zme Ï nit i protiteroristicka  strategie. Moz Ï na Â

ani tak nepu Ê jde o jejõ Â zme Ï nu, jako spõ Âs Ï o jejõ Â prohloubenõ Â a rozs ÏÂ õr Ïenõ Â. Protiteroristicke Â

strategie na prahu 21. stoletõ Â by se me Ï ly soustr Ïedit pr Ïedevs ÏÂ õm na potlac Ïenõ Â ®nanco-

va  nõ  terorismu a na zõ Âska  va  nõ  a vyhodnocova  nõ  informacõ  skrze zpravodajske  sluz Ï by.

Z hlediska boje s terorismem je za  sadnõ  i podrobne Ï js Ï õ studium socia  lnõ  situace na

Blõ Âzke  m vy  chode Ï a snaha o pochopenõ  motivu Ê teroristu Ê . K posouzenõ  situace by me Ï lo

by  t vyuz Ï õva  no expertu Ê s hlubs Ï õmi znalostmi nejen socia  lnõ  problematiky, ale take Â

znalostmi isla  mu a mõ Âstnõ  mentality. Jen tak je moz Ï no ¹mluvit stejny  m jazykemª a

u Âc Ïinne Ï r Ïes Ï it proble  m. V neposlednõ  r Ïade Ï je tr Ïeba zame Ïr Ïit se na zastavenõ  rekrutace

novy  ch c Ïlenu Ê do teroristicky  ch organizacõ Â.

11

Kapitola 3

Strategie Spojeny  ch sta  tu Ê

americky  ch v boji s terorismem

V pr Ïedchozõ  kapitole bylo r Ïec Ïeno, z Ï e se sve Ï tovõ  odbornõ Âci pokous Ï õ nale  zt de®nici

terorismu a nastavit tak co neju Âc Ïinne Ï js Ï õ protiteroristicke  strategie. De®nice, speci®-

kace c Ïi bliz Ïs Ï õ popis rizika a jeho oznac Ïenõ  za ilega  lnõ  c Ïin je pouze prvnõ Âm krokem

k jeho odstrane Ï nõ  c Ïi potlac Ïenõ Â. V te  to kapitole se naopak podõ Âvejme na krok druhy Â

a tõ Âm je nastavenõ  protiteroristicky  ch opatr Ïenõ  a vytvor Ïenõ  komplexnõ  strategie boje

proti terorismu. V te  to fa  zi se omezõ Âme na jakousi teoretickou oblast, tzn. pra  vnõ Â

ra  mec boje USA proti terorismu. Je jasne Â, z Ï e boj s terorismem nenõ Âz Ïa  dnou novinkou

americke  bezpec Ïnostnõ  politiky. Na druhou stranu, po 9/11 zaz Ï õva  protiteroristicka Â

politika z pochopitelny  ch du Ê vodu Ê bezprecedentnõ  boom. USA byly poprve  ve sve Â

existenci zasaz Ï eny ve sve  m srdci tak nic Ïivy  mi u  toky. Jako na  sledek vznikla kom-

plexnõ  strategie boje proti terorismu. George W. Bush, prezident Spojeny  ch sta  tu Ê

ve sve  m projevu z roku 2002 uva  dõ Â: ¹Nejve Ï ts Ï õ nebezpec Ïõ  pro svobodu lez Ï õ v pru Ê se-

c Ïõ Âku radikalismu a technologiõ Â. Tehdy, kdyz Ï se s Ï õr Ï õ chemicke Â, biologicke  a nuklea  rnõ Â

12

zbrane Ï spolu s balisticky Âmi str Ï elami a s Ï pic Ïkovou technologiõ Â ± tehdy, kdyz Ï k tomuto

docha  zõ  a i slabe  sta  ty a mala  politicka  hnutõ  mohou zõ Âskat katastrofa  lnõ  moc, aby

mohli napadnout velke  sta  ty. Nas Ï i nepr Ïa  tele  ver Ï ejne Ï prohla  sili, z Ï e toto je jejich cõ Âlem

a byli pr Ï istiz Ï eni, z Ï e takove  zbrane Ï sha  ne Ï jõ Â. Chte Ï jõ  mõ Ât tu moc na  s vydõ Ârat nebo na Âs

zranit nebo zranit nas Ï e pr Ïa  tele ± a my se jim postavõ Âme nas Ï õ silou.ª

1

Zde je tr Ïeba pr Ïipomenou, z Ï e USA pouz ÏÂ õvajõ Â termõ Ân ¹War on Terrorª ne-

boli va  lka s terorismem. Pro zjednodus Ï enõ  budeme v te  to pra  ci pouz Ï õvat jednotne Â

oznac Ïenõ Â, a to boj s terorismem.

Bezprostr Ïedne Ï po 9/11 odsoudily USA teroristicke  u  toky. V ne Ï kolika na  sle-

dujõ Âcõ Âch dnech byly ves Ï kere  americke  sõ Âly nasazeny na likvidaci na  sledku Ê te Ï chto

u  toku Ê . Jakmile to bylo moz Ï ne  , pr Ïes Ï lo se k vybudova  nõ  nove  strategie pro boj s te-

rorismem. V podstate Ï ihned po newyorksky  ch u  tocõ Âch Spojene  sta  ty pozme Ï nily tzv.

War Act z roku 1973 a rozs ÏÂ õr Ïily tak pravomoci prezidenta jako vrchnõ Âho velitele

ozbrojeny  ch sil. Do te  doby mohl prezident poslat do akce americke  ozbrojene  2

jednotky na dobu maxima  lne Ï 60 dnõ  bez pr Ïedbe Ïz Ï ne  ho souhlasu Kongresu , pouze

pokud se jednalo o nale  havy  za  sah za hranicemi USA. Od za Âr Ï õ 2001 mu Êz Ï e prezident

pouz Ï õt vojsko i na u  zemõ  USA, povaz Ï uje-li to za nezbytne  . Docha  zõ  tak k obrovske Â

akumulaci moci v ruka  ch jedne  osoby. 1

3

Prezident George W. Bush, West Point, New York, 1. c Ïervna 2002, citova  no take  v The

National Security Strategy of the United States of America 2002, str. 13, pr Ï õstupne  na http:// www.whitehouse.gov/nsc/nss.html, navs Ï tõ Âveno 21. br Ïezna 2005. 2

Ve skutec Ïnosti ma  prezident pra  vo vyslat vojsko na za  klade Ï vlastnõ Âho rozhodnutõ Â. O te  to skutec Ï-

nosti musõ  ale okamz Ï ite Ï informovat Kongres, ktery  se k proble  mu musõ  vyja  dr Ïit nejpozde Ï ji do 30-ti dnu Ê . Pokud Kongres s vysla  nõ Âm vojsk nesouhlasõ Â, jednotky se musõ  do dals Ï õch 30-ti dnu Ê sta  hnout. V praxi Kongres necha  va  rozhodnutõ  o staz Ï enõ  c Ïi nestaz Ï enõ  na poslednõ  chvõ Âli. Prezident ma  tedy s Ï anci ve  st az Ï s Ï edesa  tidennõ  va  lku bez podpory Kongresu. 3

Tento poznatek zmõ Ânil prof. Seng z University of Chicago na konferenci ¹Americke  pra  vo a

terorismusª v Praze v dubnu 2006. Konference byla por Ïa  da  na na Vysoke  s Ï kole ver Ïejne  spra  vy a

13

3.1

USA PATRIOT Act

Po teroristicky  ch u  tocõ Âch na USA byl dne 23. r Ï õjna 2001 pr Ïedloz Ï en ve Sne Ï movne Ï re-

prezentantu Ê na  vrh za  kona USA PATRIOT Act (Uniting and Strengthening America 4

by Providing Appropriate Tools Required to Intercept and Obstruct Terrorism Act) .

Na  vrh byl be Ï hem tr Ï õ dnu Ê pr Ïijat v obou komora  ch Kongresu a podepsa  n prezidentem

Bushem (vstoupil v platnost jiz Ï 26. r Ï õjna 2001). Vzhledem k tomu, z Ï e pra  vnõ  syste Âm

USA vycha  zõ  ze zvykove  ho pra  va, pra  vnõ  pr Ïedpisy se obvykle nec Ïlenõ  na kodexy,

jako je tomu v kontinenta  lnõ  Evrope Ï (napr Ï. trestnõ  za  konõ Âk, trestnõ  r Ïa  d, spra  vnõ  r Ïa  d,

atd.), a proto USA PATRIOT Act novelizuje mnoz Ï stvõ  ustanovenõ  ru Ê zny  ch za  konu Ê, 5 Ï ada ustanovenõ resp. c Ïla  nku Ê v United States Code (USC) . R  USA PATRIOT Act

me Ï la omezenou c Ïasovou platnost, ktera  byla prodlouz Ï ena v br Ïeznu tohoto roku tzv.

reautorizac Ïnõ Âmi za  kony (USA PATRIOT Improvement and Reauthorization Act of 6

7

2005 , USA PATRIOT Act Additional Reauthorizing Amendments Act of 2006 ).

USA PATRIOT Act se stal kompletnõ  pr Ïehlõ Âdkou toho, co povaz Ï ujõ  americ Ïtõ  za  ko-

noda  rci za podstatne  v boji s mezina  rodnõ Âm terorismem.

USA PATRIOT Act se ve sve  m pu Ê vodnõ Âm zne Ï nõ  skla  da  z celkem deseti c Ïa  stõ Â,

z nichz Ï kaz Ï da  je zame Ïr Ïena na jinou oblast boje s terorismem. Hlava III pak tvor Ï õ

v podstate Ï samostatne Ï pouz Ï itelny  za  kon o potõ Âra  nõ  pranõ  s Ï pinavy  ch pene Ï z. Nynõ  se mezina  rodnõ Âch vztahu Ê. 4 5

Za  kon c Ï. 107-56. USC nenõ  samostatny  m zdrojem pra  va, ale umoz Ïn Ï uje snazs Ï õ orientaci v roztr Ï õs Ï te Ï ne  m pra  vnõ Âm

Ïa r  du USA tõ Âm, z Ï e pr Ïebõ Âra  a uva  dõ  ustanovenõ  ru Ê zny  ch za  konu Ê podle te  mat, ktery  ch se ty  kajõ Â. Pr Ï õpadna  novela ne Ï ktere  ho ustanovenõ  USC je tedy novelou pu Ê vodnõ Âho pr Ïedpisu, ze ktere  ho bylo ustanovenõ  pr Ïevzato do USC. 6 7

Za  kon c Ï. 109-177. Za  kon c Ï. 109-178.

14

pojd'me podõ Âvat na jednotlive  Hlavy PATRIOT Act podrobne Ï ji.

Hlava I: zvy Âs Ï enõ  vnitrosta  tnõ Âch bezpec Ïnostnõ Âch opatr Ï enõ  proti terorismu

Ob-

sahuje obecne  na  stroje boje s terorismem. Zr Ïizuje napr Ï õklad protiteroristicky  fond

v kompetenci Ministerstva ®nancõ Â, z ne Ï hoz Ï majõ  by  t hrazeny ves Ï kere  na  klady sta  t-

nõ Âch orga  nu Ê spojene  se znovuobnovenõ Âm c Ïinnosti po pr Ï õpadne  m pos Ï kozenõ  nebo

znic Ïenõ  ne Ï ktere  ho u Âr Ïadu v du Ê sledku teroristicke  ho u  toku, na  klady spojene  s vys Ï etr Ïo-

va  nõ Âm nebo stõ Âha  nõ Âm vnitrosta  tnõ Âho nebo mezina  rodnõ Âho terorismu vc Ïetne Ï na  kladu Ê

na vypla  cenõ  odme Ï n informa  toru Ê m a na  kladu Ê na studie, ktere  vyhodnocujõ  riziko

teroristicke  ho u  toku, a na  kladu Ê na zadrz Ï enõ  osob mimo u  zemõ  USA, ktere  jsou

podezr Ïele  z terorismu proti USA. Spojene  sta  ty vsadily na horkou kartu, ktera  se

jim, jak se zda  , vyplatila. Na nejhledane Ï js Ï õ zloc Ïince/teroristy, c Ïi informace o nich,

pravidelne Ï vypisujõ  odme Ï ny. Dokonce i k objevenõ  skry Âs Ï e Sadda  ma Husajna do-

s Ï lo po pr Ïeda  nõ  informacõ  za vysokou ®nanc Ïnõ  odme Ï nu. Za  roven Ï byla take  vyc Ïlene Ï na

c Ïa  stka 200.000.000 USD pro Federa  lnõ Âu Âr Ïad vys Ï etr Ïova  nõ  (FBI) pro u Âc Ïely vys Ï etr Ïova  nõ Â

terorismu na kaz Ï dy  ®ska  lnõ  rok 2002, 2003 a 2004.

Dals Ï õm du Ê lez Ï ity  m ustanovenõ Âm Hlavy I je odsouzenõ  jake  koli diskriminace

proti arabsky  m nebo muslimsky  m spoluobc Ïanu Ê m USA. Bezprostr Ïedne Ï po 9/11 se

v USA a v podstate Ï v cele  m za  padnõ Âm sve Ï te Ï strhla vlna nena  visti proti arabsky Âm

sta  tu Ê m a muslimu Ê m. Ac Ïkoliv tyto, a r Ïada dals Ï õch u  toku Ê , byly zpu Ê sobeny arabskou

teroristickou organizacõ  Al-Kajda, je naprosto vylouc Ïene  odsuzovat, ba dokonce

trestat, vs Ï echny pr Ï õslus Ï nõ Âky isla  mu bez rozdõ Âlu. Isla  m je ve sve  m ja  dru vnõ Âma  n jako

mõ Ârumilovne  na  boz Ï enstvõ  a militantnõ  je pouze jeho radika  lnõ  ve Ï tev. Na  silne  akce

proti isla  mu by naopak vedly k vyhrocenõ  situace (coz Ï by si teroriste  zajiste  pr Ïa  li) a

15

velice pravde Ï podobne Ï k dals Ï õm na  silnostem.

Poslednõ Âm ustanovenõ Âm Hlavy I PATRIOT Act je zvy Âs Ï enõ Â pravomocõ Â pre-

zidenta nebo jine  osoby vykona  vajõ Âcõ  u Âr Ïad prezidenta. Jde o zavedenõ  pravomoci

prezidenta nar Ï õdit zabavenõ  majetku osoby, ktera  pr Ïipravovala nebo vykonala nebo

jinak napoma  hala teroristicke  mu u  toku proti USA. Pokud dojde k podezr Ïenõ Â, z Ï e by

tento majetek mohl by  t vyuz Ï it k pr Ïipravovane  mu u  toku, mu Êz Ï e jej prezident nechat

zabavit bez pr Ïedcha  zejõ Âcõ Âho soudu.

8

Hlava II: rozs Ï õr Ï ene  sledovacõ  postupy

Prvnõ  c Ïa  st Hlavy II rozs Ï ir Ïuje pravomoci

policie a umoz Ïn Ï uje jõ  vyuz Ï õvat tajne  odposlechy pro u Âc Ïely vys Ï etr Ïova  nõ  terorismu

(novela Antiterrorism and Effective Death Penalty Act

9

z roku 1996 ± tento pro-

titeroristicky  za  kon byl pr Ïijat po u  toku na budovu federa  lnõ Âch u Âr Ïadu Ê v Oklahoma

City). Za  roven Ï bylo rozs Ï õr Ïeno pra  vo federa  lnõ Âch orga  nu Ê (policejnõ Âch, vys Ï etr Ïovacõ Âch,

imigrac Ïnõ Âch, zpravodajsky  ch i vojensky  ch) sdõ Âlet mezi sebou relevantnõ  informace

o hrozba  ch terorismu. Heslem USA v te  to oblasti je ¹prevence na prvnõ Âm mõ Âste Ï ª.

Jaka  koliv zaznamenana  hrozba musõ  by  t okamz Ï ite Ï pr Ïeda  na pr Ï õslus Ï ny  m orga  nu Ê m.

(O dals ÏÂ õm sdõ Âlenõ Â informacõ Â viz nõ Âz Ï e v souvislosti s National Intelligence Strategy

2005.) Protoz Ï e bylo jiz Ï ne Ï kolikra  t proka  za  no, z Ï e pr Ïi teroristicky  ch operacõ  by  vajõ  ve-

lice c Ïasto vyuz Ï õva  ny mobilnõ  telefony (nejen jako dorozumõ Âvacõ  prostr Ïedek, ale take Â

jako odpalovacõ Â zar ÏÂ õzenõ Â pro bomby) 8

10

, byla stanovena pra  va i povinnosti poskyto-

K podobne  praxi docha  zõ  ve Velke  Brita  nii. Terrorism Bill 2005 zde umoz Ïn Ï uje zadrz Ï et majetek,

jehoz Ï lega  lnõ  pu Ê vod nenõ  moz Ï ne  proka  zat a pokud policie dojde k podezr Ïenõ Â, z Ï e by mohl by  t vyuz Ï it k dals Ï õ trestne  c Ïinnosti. 9 10

Za  kon c Ï. 104-132. K problematice vyuz Ï õva  nõ  mobilnõ Âch telefonu Ê viz Mehlis Report, Report of the International

Independent Investigation Commission established pursuant to Security Council Resolution 1595 (2005), pr Ï õstupne  na http://www.un.org/news/dh/docs/mehlisreport/ navs Ï tõ Âveno 13. br Ïezna 2005.

16

vatelu Ê elektronicky  ch sluz Ï eb poskytovat sta  tnõ Âm orga  nu Ê m informace o za  kaznõ Âcõ Âch

v souvislosti s pr Ï õpadnou hrozbou teroristicke  ho u  toku.

Hlava III: za  kon proti pranõ  pene Ï z a proti ®nancova  nõ  terorismu

Jedna  se

o zcela speci®ckou kapitolou. (Hlava III Patriot Act obsahuje plne  zne Ï nõ  tohoto

za  kona ± International Money Laundering Abatement and Anti-Terrorist Financing

Act of 2001.) ¹Pranõ Âs Ï pinavy Âch pene Ï z, odhadovane  Mezina  rodnõ Âm me Ï novy Âm fondem

na c Ïa  stku 2±5% globa  lnõ Âho hrube Âho doma  cõ Âho produktu, coz Ï pr Ï edstavuje nejme Âne Ï

600 miliard USD roc Ïne Ï , zajis Ï t'uje ®nanc Ïnõ  podporu mezina  rodnõ Âm krimina  lnõ Âm or-

ganizacõ Âm a ohroz Ï uje tak bezpec Ïnost americky Âch obc Ïanu Ê . Pranõ Â s Ï pinavy Âch pene Ïz a

nedostatky v transparentnosti ®nanc Ïnõ Âch operacõ Â, na ktere  se zloc Ïinci spole Âhajõ Â, jsou

kriticke  pro ®nancova  nõ  mezina  rodnõ Âho terorismu.ª

11

Spojene  sta  ty si uve Ï domujõ Â

za  vaz Ï nost ®nancova  nõ  terorismu, a tak byly stanoveny nove  pravomoci ministra

®nancõ  poz Ï adovat po ®nanc Ïnõ Âch u  stavech informace o mezina  rodnõ Âch ®nanc Ïnõ Âch

transakcõ Âch, pokud rozhodne, z Ï e cizõ  sta  t, zahranic Ïnõ  ®nanc Ïnõ  u  stav nebo bankovnõ Â

u Âc Ïet vedeny  v zahranic Ïõ  pr Ïedstavuje riziko z hlediska pranõ  pene Ï z (tzv. primary

money laundering concern).

Za pranõ  pene Ï z se povaz Ï uje krome Ï jine  ho i jedna  nõ  sme Ïr Ïujõ Âcõ  ke korupci za-

hranic Ïnõ Âch ver Ïejny  ch c Ïinitelu Ê . Ministr ®nancõ  mu Êz Ï e poz Ï adovat po ®nanc Ïnõ Âm u  stavu,

aby poskytl u  daje o totoz Ï nosti a bydlis Ï ti u Âc Ïastnõ Âku Ê ®nanc Ïnõ  transakce, vc Ïetne Ï u  daju Ê

o tom, zda u Âc Ïastnõ Âci transakce vystupujõ  svy  m jme  nem nebo zastupujõ  jine  osoby,

resp. zda nomina  lnõ Âm vlastnõ Âkem ®nanc Ïnõ Âch prostr Ïedku Ê , ktere  jsou pr Ïedme Ï tem transÏ eske akce, je ne Ï kdo jiny Â, nez Ï majitel u Âc Ïtu. Z pohledu C  republiky jsou tyto pravomoci 11

USA PATRIOT Act, za  kon c Ï. 107-56, section 302.

17

naprosto nevõ Âdane Â.

Mezi nove  kompetence ministra ®nancõ  patr Ï õ i pra  vo poz Ï adovat informace od

®nanc Ïnõ Âch u  stavu Ê , ktere  spravujõ  korespondenc Ïnõ Âu Âc Ïty pro zahranic Ïnõ  ®nanc Ïnõ Âu  stavy

a informace o klientech zahranic Ïnõ Âch ®nanc Ïnõ Âch u  stavu Ê , jejichz Ï ®nanc Ïnõ  prostr Ïedky

jsou zasõ Âla  ny prostr Ïednictvõ Âm te Ï chto u Âc Ïtu Ê . Ministr mu Êz Ï e v ne Ï ktery  ch pr Ï õpadech zaka Â-

zat vedenõ  korespondenc Ïnõ Âch u Âc Ïtu Ê , pokud usoudõ Â, z Ï e zahranic Ïnõ  ®nanc Ïnõ  u  stav nebo

cizõ  sta  t, v ne Ï mz Ï ma  zahranic Ïnõ  ®nanc Ïnõ  u  stav sõ Âdlo, pr Ïedstavuje riziko z hlediska

pranõ Â pene Ï z.

Ministr ®nancõ  ma  take  nove Ï moz Ï nost upravit vyhla Âs Ï kou postup sdõ Âlenõ  in-

formacõ  mezi bezpec Ïnostnõ Âmi sloz Ï kami sta  tu a ®nanc Ïnõ Âmi u  stavy. Cõ Âlem je zajistit

dohled nad ®nanc Ïnõ Âmi transakcemi, ktere  mohou pr Ïedstavovat riziko z hlediska

pranõ  s Ï pinavy  ch pene Ï z. Za tõ Âmto u Âc Ïelem bude kaz Ï dy  ®nanc Ïnõ  u  stav povinen jme-

novat jednu osobu, ktera  bude monitorovat u Âc Ïty a transakce jednotlivcu Ê , ®rem c Ïi

jiny  ch organizacõ Â, ktere  mohou pr Ïedstavovat riziko pranõ Âs Ï pinavy  ch pene Ï z ± za tõ Âmto

u Âc Ïelem budou bezpec Ïnostnõ  sloz Ï ky sta  tu sdõ Âlet informace o podezr Ïely  ch osoba  ch

s ®nanc Ïnõ Âmi u  stavy. Ministr mu Êz Ï e poz Ï adovat, aby ®nanc Ïnõ  u  stavy sdõ Âlely takove  to

informace mezi sebou. Vzhledem k povinnosti ®nanc Ïnõ Âch u  stavu Ê sdõ Âlet informace

o podezr Ïely  ch transakcõ Âch za  kon rovne Ïz Ï stanovõ Â, z Ï e takove  to jedna  nõ  nelze povaz Ï o-

vat za porus Ï enõ Â bankovnõ Âho tajemstvõ Â ani soukromõ Â majitelu Ê u Âc Ïtu Ê.

Novinkou, kterou pr Ïina Âs Ï õ Hlava III je take  stanovenõ  nove  ho trestne  ho c Ïinu

¹pas Ï ova  nõ  ve Ï ts Ï õho mnoz Ï stvõ  ®nanc Ïnõ  hotovosti z u  zemõ  nebo na u  zemõ  USAª. Kdo

u  myslne Ï zatajõ  pr Ïevoz ®nanc Ïnõ  hotovosti nebo ®nanc Ïnõ Âch instrumentu Ê v hodnote Ï

pr Ïevys Ï ujõ Âcõ  10,000 USD z u  zemõ  cizõ Âho sta  tu na u  zemõ  USA nebo z u  zemõ  USA na

18

u  zemõ  cizõ Âho sta  tu, dopous Ï tõ  se tak tohoto trestne  ho c Ïinu a bude potresta  n odne Ï tõ Âm

svobody do pe Ï ti let a trestem zabavenõ Â ve Ï ci.

Hlava IV: ochrana vne Ï js ÏÂ õch hranic

Zaby  va  se dals Ï õ du Ê lez Ï itou oblastõ Â. Okamz Ï ite Ï

dos Ï lo ke zvy Âs Ï enõ  poc Ïtu pr Ï õslus Ï nõ Âku Ê pohranic Ïnõ  policie, celnõ  spra  vy a imigrac Ïnõ Âch

u Âr Ïednõ Âku Ê a k modernizaci monitorovacõ Âch technologiõ Â. Nove Ï zõ Âskalo Ministerstvo

zahranic Ïnõ Âch ve Ï cõ Â a imigrac Ïnõ Â sluz Ï by (INS, Immigration and Naturalization Service)

pr Ï õstup k u  daju Ê m v trestnõ Âm rejstr Ï õku, ktere  se ty  kajõ  z Ï adatelu Ê o võ Âzum. Byl take  za-

veden elektronicky  syste  m, v ra  mci ne Ï hoz Ï budou odebõ Âra  ny otisky prstu Ê (resp. dals Ï õ

biometricke  u  daje) vs Ï ech z Ï adatelu Ê o võ Âzum do USA. Tento elektronicky  syste  m bude

pr Ï õstupny  vs Ï em konzula  rnõ Âm u Âr Ïednõ Âku Ê m, kter Ï õ zodpovõ Âdajõ  za vyda  va  nõ  võ Âz, fede-

ra  lnõ Âm zame Ï stnancu Ê m, kter Ï õ prova  dõ  pasovou kontrolu na hranic Ïnõ Âch pr Ïechodech,

jakoz Ï i ne Ï ktery  m pr Ï õslus Ï nõ Âku Ê m donucovacõ Âch a zpravodajsky  ch orga  nu Ê.

Hlava IV take  stanovõ  povinnost ministra spravedlnosti zadrz Ï et vs Ï echny

osoby, ktere  jsou podezr Ïele  z terorismu, jakoz Ï i povinnost zaha  jit r Ï õzenõ  o vyhos Ï-

te Ï nõ Â, pr Ï õpadne Ï trestnõ  stõ Âha  nõ  te Ï chto osob. Protiteroristicka  opatr Ïenõ  se nevyhnula ani

sta  tu Ê m, jez Ï majõ  bezvõ Âzovy  styk s USA. I pro ne Ï platõ  zavedenõ  poz Ï adavku strojove Ï

c Ïitelny  ch cestovnõ Âch pasu Ê , ktere  jsou chra  ne Ï ne  proti pr Ï õpadne  mu pade Ï la  nõ  (termõ Ân

30. za Âr Ï õ 2007). V souladu se Za  konem o imigraci a obc Ïanstvõ  (Immigration and

Nationality Act) vyhodnocuje ministr zahranic Ïõ  ochranne  prvky cestovnõ Âch pasu Ê,

ktere  jsou vyda  vane  te Ï mito sta  ty.

S ochranou vne Ï js ÏÂ õch hranic nepr ÏÂ õmo souvisõ Â i vyhla Âs Ï ky a nar ÏÂ õzenõ Â o provozu

na letis Ï tõ Âch v USA. Toto sice nenõ  pr Ï õmo souc Ïa  stõ  ne Ï jake  ho za  kona, ale do znac Ïne Â

19

mõ Âry to vypovõ Âda  o mõ Âr Ïe kontroly na vne Ï js Ï õch hranicõ Âch.

12

Letis Ï tnõ Â policie zõ Âskala

novou pravomoc, a to nechat cestujõ Âcõ  vyzout, aby mylo moz Ï no je le  pe zkontrolovat.

Za  roven Ï platõ  na velky  ch americky  ch letis Ï tõ Âch za  kaz zamykat zavazadla. Pokud

takova  zavazadla jsou podrobena bezpec Ïnostnõ  prohlõ Âdce a za  mek c Ïi cele  zavazadlo

je pos Ï kozeno, nena  lez Ï õ pasaz Ïe  rovi z Ïa  dna  ®nanc Ïnõ  kompenzace.

Hlava V: odstrane Ï nõ  barie Âr pr Ï i vys Ï etr Ï ova  nõ  terorismu

Vrat'me se nynõ Â zpe Ït

k USA PATRIOT Act. Jedno z ustanovenõ  Hlavy V navazuje na vyc Ïlene Ï nou c Ïa  stku

na boj s terorismem a umoz Ïn Ï uje vyplatit ®nanc Ïnõ Â odme Ï nu z rozpoc Ïtu ministerstva

spravedlnosti za pomoc pr Ïi prevenci a potõ Âra  nõ  terorismu. V pr Ï õpade Ï ®nanc Ïnõ  od-

me Ï ny pr Ïevys Ï ujõ Âcõ Â 250,000 USD je zapotr Ïebõ Â souhlas ministra spravedlnosti nebo

prezidenta USA. V ne Ï ktery  ch pr Ï õpadech je rovne Ïz Ï stanovena moz Ï nost vyplatit ®-

nanc Ïnõ Â odme Ï nu z rozpoc Ïtu ministerstva zahranic Ïnõ Âch ve Ï cõ Â.

Dals Ï õ ustanovenõ  rozs Ï ir Ïuje spolupra  ci mezi agenty federa  lnõ Âch zpravodaj-

sky  ch sluz Ï eb a pr Ï õslus Ï nõ Âky federa  lnõ Âch donucovacõ Âch orga  nu Ê pr Ïi potõ Âra  nõ  a prevenci

teroristicky  ch u  toku Ê . To, z Ï e USA PATRIOT Act vznika  jako reakce na u  toky 9/11 je

vide Ï t i na dals Ï õm ustanovenõ  ± stanovenõ  pra  va ministra spravedlnosti nebo urc Ïity  ch

zame Ï stnancu Ê ministerstva spravedlnosti poz Ï adovat u  daje od vzde Ï la  vacõ Âch institucõ Â,

ktere  mohou by  t relevantnõ  z hlediska vys Ï etr Ïova  nõ  nebo trestnõ Âho stõ Âha  nõ  pachatelu Ê

terorismu, v souladu se Za  konem o obecny  ch podmõ Ânka  ch vzde Ï la  va  nõ  (General

Education Provisions Act). Pr Ïed u  toky navs Ï te Ï vovali totiz Ï teroriste  specia  lnõ  letecky Â

vy  cvik, pr Ïi ktere  m se ale zame Ïr Ïovali vy  hradne Ï na start a ovla  da  nõ  letadel ve vzduchu, 12

Letis Ï te Ï jsou zde samozr Ïejme Ï vnõ Âma  na jako vne Ï js Ï õ hranice USA, protoz Ï e pra  ve Ï tudy proudõ  do

Spojeny  ch sta  tu Ê nejve Ï ts Ï õ objem cestujõ Âcõ Âch.

20

pr Ïista  vacõ  mane  vry je uz Ï nezajõ Âmaly.

Hlava VI: opatr Ï enõ  na podporu obe Ï tõ  terorismu, c Ïlenu Ê policejnõ Âch a za  chran-

ny  ch sboru Ê a jejich rodin

Hlava VI je uz Ï na prvnõ  pohled trochu speci®cka  . Je ale

pravdou, z Ï e zaopatr Ïenõ  rodin obe Ï tõ  teroristicky  ch u  toku Ê je take  souc Ïa  stõ  preventivnõ Â

protiteroristicke  politiky a navõ Âc mu Êz Ï e alespon Ï c Ïa  stec Ïne Ï zmõ Ârnit dopady u  toku Ê . Proto

byl stanoven rychlejs Ï õ postup pro vypla  cenõ  ods Ï kodne Ï nõ  pozu Ê staly  m v pr Ï õpade Ï u  mrtõ Â

c Ïlena za  chranne  ho nebo jine  ho sboru, ktery  se podõ Âlel na prevenci teroristicke  ho

u  toku, na vys Ï etr Ïova  nõ  teroristicke  ho u  toku nebo na za  chranny  ch nebo obnovova-

cõ Âch pracõ Âch po teroristicke Âm u  toku a byla zvy Âs Ï ena rozpoc Ïtova  rezerva, ktera  je

urc Ïena pro kompenzaci obe Ï tõ  teroristicky  ch u  toku Ê.

Hlava VIII: posõ Âlenõ  trestne Ï pra  vnõ Âch pr Ï edpisu Ê proti terorismu

Byla take  sta-

novena jednotna  trestnõ  sazba dvaceti let odne Ï tõ  svobody v pr Ï õpade Ï spa  cha  nõ  tero-

risticke  ho nebo jine  ho u  toku proti prostr Ïedku Ê m hromadne  dopravy, vc Ïetne Ï trajektu Ê.

Trestnõ  sazba platõ  pro s Ï irokou s Ï ka  lu jedna  nõ Â, od biologicke  ho nebo konvenc Ïnõ Âho

u  toku az Ï po u  myslne  pos Ï kozenõ  signalizac Ïnõ Âho syste  mu hromadne  dopravy, resp.

u  toku proti zame Ï stnancu Ê m dopravnõ Âch podniku Ê nebo proti cestujõ Âcõ Âm. Stejna  trestnõ Â

sazba se pouz Ï ije i v pr Ï õpade Ï s Ï õr Ïenõ  nepravdive  poplas Ï ne  zpra  vy o chystane Âm u  toku.

V pr Ï õpade Ï, z Ï e v dobe Ï u  toku dopravnõ  prostr Ïedek pr Ïepravoval cestujõ Âcõ  nebo v pr Ï õpade Ï,

z Ïe u  tok usmrtil jednu nebo võ Âce osob, platõ  zvy Âs Ï ena  trestnõ  sazba odne Ï tõ  svobody az Ï

na doz Ï ivotõ Â.

21

Hlava IX: zleps Ï enõ  c Ïinnosti zpravodajsky  ch sluz Ï eb

Jedna  se o poslednõ  c Ïa  st,

ktere  se budeme ve Ï novat. Asi nejdu Ê lez Ï ite Ï js Ï õ je zahrnutõ  teroristicky  ch aktivit do

pu Ê sobnosti zahranic Ïnõ  rozve Ï dky USA podle za  kona o na  rodnõ  bezpec Ïnosti z roku

1947. Ministerstvu spravedlnosti vznika  povinnost sdõ Âlet informace, ktere  mohou

by  t relevantnõ  pro CIA (Central Intelligence Agency), a ktere  zõ Âska  v ra  mci vy-

s Ï etr Ïova  nõ  trestne  c Ïinnosti. Za  roven Ï Hlava IX ukla  da  zaha  jit s Ï kolenõ  (ministerstvem

spravedlnosti ve spolupra  ci se CIA) vybrany  ch federa  lnõ Âch a sta  tnõ Âch zame Ï stnancu Ê,

a da  le i zame Ï stnancu Ê mõ Âstnõ Âch samospra  v, kter Ï õ obvykle nepr Ïicha  zõ  do styku se zpra-

vodajsky  mi informacemi, aby takove  to informace le  pe rozpoznali, pokud s nimi do

styku pr Ïijdou, a aby s nimi ume Ï li le  pe zacha  zet, je-li vyuz Ï itõ  takovy  chto informacõ Â

relevantnõ Â z hlediska jejich pracovnõ Âho zar Ïazenõ Â.

Jak je jasne Ï vide Ï t z vy Âs Ï e uvedene  ho, USA PATRIOT Act vznikal jako reakce

na u  toky 9/11 a snaz Ï il se do pra  vnõ Âho r Ïa  du USA zar Ïadit co nejkomplexne Ï js Ï õ ra  mec

pro boj s terorismem. Ac Ïkoli je zmin Ï ovany  dokument tõ Âm hlavnõ Âm dokumentem

protiteroristicke  politiky, nenõ  jediny  m. Dals Ï õmi dokumenty, o ktery  ch je nutne  se

zmõ Ânit, jsou Na  rodnõ  strategie zpravodajsky  ch sluz Ï eb (NIS, National Intelligence

Strategy) a Na  rodnõ  bezpec Ïnostnõ  strategie (NSS, National Security Strategy).

3.2

National Intelligence Strategy a National Security

Strategy

Prvnõ Â zmin Ï ovany Â, NIS, je dokument z r ÏÂ õjna roku 2005 a tvor ÏÂ õ souhrnnou strategii

postupu zpravodajsky  ch sluz Ï eb USA. Nejedna  se o c Ïiste Ï protiteroristickou strategii,

22

ale terorismus je zde vnõ Âma  n jako hlavnõ  hrozba. Cela  strategie obsahuje patna  ct

hlavnõ Âch cõ Âlu Ê , ktere  majõ  zvy Âs Ï it efektivitu zpravodajsky  ch sluz Ï eb. Nez Ï se budeme po-

drobne Ï ji ve Ï novat NIS, vysve Ï tleme si, jak vu Ê bec fungujõ  zpravodajske  sluz Ï by v USA.

Soubor vs Ï ech zpravodajsky  ch sluz Ï eb v USA se souhrnne Ï nazy  va  ¹Zpravodajske  spo-

lec Ïenstvõ Â ª, Intelligence community. Toto spolec Ïenstvõ Â zahrnuje vs Ï echny organizace,

ktere  se jakkoliv podõ Âlejõ  na c Ïinnosti Zpravodajske  ho apara  tu USA a jsou podr Ï õzeny

federa  lnõ Âm ministerstvu Ê m. CIA je jedina  agentura, ktera  je organizac Ïne Ï i rozpoc Ïtove Ï

autonomnõ Â. Mezi dals Ï õ agentury patr Ï õ napr Ï õklad FBI, vojenska  rozve Ï dka (Defense

Intelligence Agency) c Ïi Na  rodnõ  bezpec Ïnostnõ  agentura (NSA, National Security

Agency). Souhrnne Ï se r Ï õdõ  provoz te Ï chto organizacõ  Za  konem o reforme Ï zpravodaj-

sky  ch sluz Ï eb a prevenci terorismu (Intelligence Reform and Terrorism Act) z roku

2004.

13

Po reforme Ï z roku 2004 se stal hlavou Zpravodajske  ho spolec Ïenstvõ  r Ïeditel

na  rodnõ Âch zpravodajsky  ch sluz Ï eb

14

(DNI, Director of National Intelligence). Tento

Ïeditel je take r  odpove Ï dny  za plne Ï nõ  jiz Ï zmin Ï ovane  NIS.

NIS zahrnuje pe Ï t obecny  ch cõ Âlu Ê , ktere  speci®kujõ  hlavnõ  cõ Âle cele  ho apara  tu, a

10 vnitr Ïnõ Âch cõ Âlu Ê (v anglicke  m origina  le jsou nazy  va  ny Enterprise Objectives). Tyto

cõ Âle hovor Ï õ o vnitr Ïnõ  reforme Ï zpravodajsky  ch sluz Ï eb. Prvnõ Âm cõ Âlem cele  strategie je

¹porazit teroristy doma i v zahranic Ïõ Â pomocõ Â odzbrojenõ Â jejich operac Ïnõ Âch schopnostõ Â

a ochromit jejich iniciativu skrze s ÏÂ õr Ï enõ Â svobody a demokracie.ª

15

Jak je vide Ï t, i zde

je boj s terorismem na prvnõ Âm mõ Âste Ï . Vnitr Ïnõ Â cõ Âle mu Êz Ï eme shrnout takto:

Zpravodajske  sluz Ï by se musõ  snaz Ï it pracovat tak, aby jejich c Ïlenove  me Ï li 13 14 15

Viz Parlamentnõ  institut, komparativnõ  studie c Ï. 3.012, za Âr Ï õ 2005, str. 18. Souc Ïasny Âm r Ïeditelem na  rodnõ Âch zpravodajsky  ch sluz Ï eb je John D. Negroponte. The National Intelligence Strategy of the United States of America 2002, str. 4.

23

¹pr Ï õstup k te Ï m informacõ Âm, ktere  potr Ï ebujõ  a pra  ve Ï tehdy, kdyz Ï je potr Ï ebujõ Â.ª

16

Da  le

se zpravodajske  sluz Ï by zava  zaly sdõ Âlet mezi sebou potr Ïebne  informace a budou

nastaveny i sankce za nesdõ Âlenõ Â. Majõ  by  t odstrane Ï ny administrativnõ  a jine  pr Ïeka Âz Ï ky

tohoto pr Ïeda  va  nõ  du Ê lez Ï ity  ch informacõ Â. Mezi dals Ï õ kroky patr Ï õ take  pr Ïeklasi®kova  nõ Â

utajenõ  informacõ  ± cõ Âlem je, aby co nejvõ Âc odpove Ï dny  ch pracovnõ Âku Ê me Ï lo moz Ï nost

sezna  mit se s relevantnõ Âmi daty. Za  roven Ï s tõ Âm by me Ï lo dojõ Ât k pec Ïlive Ï js Ï õmu vy  be Ï ru

a s Ï kolenõ  zame Ï stnancu Ê tajny  ch sluz Ï eb, aby se zabra  nilo moz Ï nosti zneuz Ï itõ  informacõ Â

c Ïi obchodu s nimi.

Nynõ  se dosta  va  me k dals Ï õmu klõ Âc Ïove  mu dokumentu a tõ Âm je National Secu-

rity Strategy. Prvnõ Â NSS, kde se boj s terorismem objevil jako hlavnõ Â cõ Âl USA byla

jiz Ï zmin Ï ovana  strategie z roku 2002. Na nõ  v podstate Ï navazuje NSS 2006, ktera Â

zac Ïõ Âna  : ¹Amerika je ve va  lce. Toto je va  lec Ïna  bezpec Ïnostnõ  strategie. . . Tato strate-

gie odra Âz Ï õ nas Ï õ nejposva  tne Ï js Ï õ povinnost: ochran Ï ovat bezpec Ïõ  americke Âho lidu.ª

17

NSS odsuzuje jakoukoli formu terorismu a zdu Ê razn Ï uje, z Ï e proti ne Ï mu bude bojovat

vs Ï emi dostupny  mi prostr Ïedky. Va  lku s terorem povaz Ï uje za boj, ktery  se vede na

dvou odlis Ï ny  ch fronta  ch ± zaprve  je tr Ïeba bojovat zbrane Ï mi a zadruhe  mys Ï lenkami.

¹Boj s teroristy je boj s jejich vraz Ï ednou ideologiõ Â. V kra  tke Âm obdobõ  boj

zahrnuje pouz Ï itõ  vojensky Âch sil a dals Ï õch na  rodnõ Âch prostr Ï edku Ê k zabitõ Â

c Ïi zajetõ  teroristu Ê , zabran Ï uje jim poby Âvat v ne Ï jake Âm bezpec Ïne Âm u  to-

c Ïis Ï ti nebo dokonce ovla  dat ne Ï jaky  sta  t; znemoz Ïn Ï uje jejich pr Ï õstup ke

ZHN a odstr Ï iha  va  je od zdroju Ê podpory. V dlouhe Âm obdobõ  znamena  16 17

The National Intelligence Strategy of the United States of America 2002, str. 5. Â vod k NSS, BUSH, G. W., The National Security Strategy of the United States of America 2006, U

pr Ï õstupne  na http://www.whitehouse.gov/nsc/nss/2006/nss2006.pdf navs Ï tõ Âveno 15. kve Ï tna 2006.

24

võ Âte Ï zstvõ  ve va  lce s terorem, võ Âte Ï zstvõ  v bitve Ï idejõ Â, protoz Ï e jsou to pra  ve Ï

ideje, ktere  mohou pr Ï etvor Ï it rozc Ïarova  nõ  ve vraz Ï edne  odhodla  nõ  zabõ Âjet

nevinne  obe Ï ti. I kdyz Ï je va  lka s terorem bitvou idejõ Â, nenõ  ale bitvou 18

na  boz Ï enstvõ Â.ª

NSS da  le uva  dõ Â, z Ï e od u  toku Ê 9/11 je nejvõ Âce obe Ï tõ  terorismu pra  ve Ï mezi mus-

limsky  mi obyvateli. NSS nevnõ Âma  terorismus jako ¹nevyhnutelny  vedlejs Ï õ produkt

chudobyª, vnõ Âma  ho spõ Âs Ï e jako vy  sledek politicke  situace. Proto se take  zavazuje s Ï õr Ïit

demokracii do cele  ho sve Ï ta. Podle NSS chte Ï jõ  USA zabra  nit napojenõ  teroristicky  ch

organizacõ  na sta  ty, ktere  by jim poskytovaly pr Ï õstup ke ZHN nebo by fungovaly jako

jejich za  kladna. Da  le si Spojene  sta  ty stanovõ  cõ Âl odhalit pr Ïipravovany  teroristicky Â

u  tok dr Ï õve nez Ï k ne Ï mu dojde (u  loha zpravodajsky  ch sluz Ï eb).

K nastõ Âne Ï nõ  toho, jaky  m zpu Ê sobem bojujõ  USA s mezina  rodnõ Âm terorismem

dobr Ïe poslouz Ï õ i na  sledujõ Âcõ Â: u Âr Ïad USA pro cla a ochranu hranic (CBP, United Sta-

tes Bureau of Customs and Border Protection) Ministerstva pro vnitr Ïnõ Â bezpec Ïnost

(DHS, Department of Homeland Security) vyz Ï aduje, aby mu kaz Ï dy  letecky  dopravce

provozujõ Âcõ  mezina  rodnõ  osobnõ  lety z nebo do USA poskytl elektronicky  pr Ï õstup

k tzv. jmenne  evidenci cestujõ Âcõ Âch (PNR, Passenger name record) v rozsahu, v ne Ï mz Ï

je tento PNR zõ Âska  n a obsaz Ï en v poc Ïõ Âtac Ïove  m rezervac Ïnõ Âm syste  mu dane  ho letec-

ke  ho dopravce. Poz Ï adavky na osobnõ  u  daje vyply  vajõ  ze za  kona, ktery  USA pr Ïijaly

v listopadu 2001 (Title 49, United States Code, section 44909(c)(3))

19

. Spojene  sta  ty

se tak snaz Ï õ evidovat kaz Ï de  ho, kdo se pohybuje pr Ïes vne Ï js Ï õ hranice USA.

Je az Ï paradoxnõ Â, jak terorismus zpr Ï õsnil americky  pr Ï õstup k migraci ± pr Ï õ18 19

The National Intelligence Strategy of the United States of America 2002, str. 9.  daje poz U Ï adovane  CBP jsou uvedene  v pr Ï õloze.

25

stup zeme Ï , ktera  by  vala ¹zemõ  otevr Ïeny  ch moz Ï nostõ  ª, zemõ Â, ktera  pr Ïivõ Âtala kaz Ï de  ho

imigranta bez ota  zek a umoz Ïn Ï ovala mu novy  zac Ïa  tek z Ï ivota. Teroristicke  u  toky ale

natolik narus Ï ily vnitr Ïnõ  svobodu USA, z Ï e se Spojene  sta  ty musely zac Ïõ Ât bra  nit.

26

Kapitola 4

Strategie Evropske  unie v boji

s terorismem

V pr Ïedes Ï le  kapitole jsme shrnuli, jaky  mi pra  vnõ Âmi prostr Ïedky bojujõ  Spojene  sta  ty

americke  s hrozbou terorismu. Nynõ  se zame Ïr Ïme na Evropskou unii. Evropa, po-

taz Ï mo Evropska  unie bojuje s terorismem uz Ï dlouhou dobu. Rozhodne Ï se tedy neda Â

Ï r õct, z Ï e by ves Ï kere  protiteroristicke  politiky vznikaly jako reakce na 9/11. Mu Êz Ï eme

ale konstatovat, z Ï e uda  losti ze za Âr Ï õ 2001 jednoznac Ïne Ï urychlily implementaci kroku Ê

zapoc Ïaty  ch jes Ï te Ï v minule  m stoletõ Â.

Evropa ma  dlouhe  a tragicke  de Ï jiny terorismu, pove Ï ts Ï inou vs Ï ak doma  cõ Âho,

tedy evropske  ho. Irska  republika  nska  arma  da (IRA, Irish Republican Army), Svo-

bodna  vlast Baskicka  (ETA, Euskadi Ta Askatasuna), Odbojova  ruda  arma  da (RAF,

Red Army Faction) a Ruda  briga  da (BR, Brigata rossa) ± to je pouze ne Ï kolik orga-

nizacõ Â, ktere  majõ  na sve Ï domõ  v minuly  ch desetiletõ Âch pr Ïes 4 000 z Ï ivotu Ê.

¹Klasicky  terorismus je na  m tedy dobr Ï e zna  my Â. Ale bezohledny Â, na  bo-

z Ï ensky motivovany  terorismus pr Ï icha  zejõ Âcõ  z jiny Âch kontinentu Ê je ne Ï co

27

u  plne Ï nove Âho.ª

1

Historie boje s terorismem je v Evrope Ï dels Ï õ nez Ï historie samotne  Evropske Â

unie. Evropska  spolec Ïenstvõ  bojovala s terorismem jes Ï te Ï dr Ï õve, nez Ï se podepsa  nõ Âm

Maastrichtske  smlouvy zme Ï nila v Evropskou unii, a to v ra  mci multilatera  lnõ Âch po-

radnõ Âch fo  r, jako napr Ï õklad TREVI (Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violence

Internationale), po dobu võ Âce nez Ï dvaceti let. TREVI bylo ustanoveno na minis-

terske  u  rovni a tzv. PWGOT (Police Working Group on Terrorism), zaloz Ï ena  roku

1979, fungovala na operativnõ  u  rovni.

2

Dals Ï õm pr Ï õkladem ¹evropske  protiteroristicke  historieª mu Êz Ï e by  t Evropska Â

konvence pro potlac Ïenõ Â terorismu (ECST, European Convention for the Suppression

of Terrorism) z roku 1977. Pote  , co vstoupila v platnost Maastrichtska  smlouva,

byla velka  c Ïa  st multilatera  lnõ Âch protiteroristicky  ch na  stroju Ê pr Ïesunuta do evropske  ho

Tr Ïetõ Âho pilõ Âr Ïe (Spravedlnost a vnitr Ïnõ Â ve Ï ci, JHA, Justice and Home Affairs), nespadla

tedy do Druhe  ho pilõ Âr Ïe (Spolec Ïna  zahranic Ïnõ  a bezpec Ïnostnõ  politika, CFSP, Common

Foreign Security Policy; a jako jejõ  souc Ïa  st pak Evropska  bezpec Ïnostnõ  a obranna Â

politika, ESDP, European Security and Defense Policy). Tr Ïetõ Â pilõ Âr Ï byl ale ve sve Â

podstate Ï podr Ï õzen hlavnõ Âmu cõ Âli Evropske  unie a tõ Âm byl volny  pohyb zboz Ï õ a sluz Ï eb

v ra  mci EU.

Zac Ïlene Ï nõ Â problematiky boje s terorismem do Tr Ïetõ Âho pilõ Âr Ïe jasne Ï ukazovalo,

z Ï e terorismus byl vnõ Âma  n jako vnitr Ïnõ  bezpec Ïnostnõ  proble  m jednotlivy  ch c Ïlensky  ch 1

Interview s Gijsem de Vriesem, pr Ï õstupne  na http://ue.eu.int/uedocs/cmsUpload/Article Finan

cial Times 30.November.2004.pdf navs Ï tõ Âveno 15. kve Ï tna 2006. 2

ZIMMERMANN, D., The European Union and Post-9/11 Counter-Terrorism: A Reappraisal, 2005,

str. 8.

28

sta  tu Ê.

3

V EU pr Ïevla  dal na  zor, z Ï e terorismus je u  zce sva  za  n s organizovany  m zlo-

c Ïinem, ilega  lnõ  imigracõ Â, pas Ï ova  nõ Âm drog, obchodem s lidmi a dals Ï õmi za  vaz Ï ny  mi

zloc Ïiny, a z Ï e tudõ Âz Ï nema  smysl bojovat s kaz Ï dy  m tõ Âmto proble  mem odde Ï lene Ï . (Zde

je nutne  poznamenat, z Ï e terorismus a organizovany  zloc Ïin sice vykazujõ  mnoho

spolec Ïne  ho a v ne Ï ktery  ch aspektech se mohou ztotoz Ïn Ï ovat, ale za  sadne Ï se lis Ï õ moti-

vace k takovy  mto c Ïinu Ê m ± prima  rnõ  motivacõ  ¹obyc Ïejne  hoª organizovane  ho zloc Ïinu

by  va  ®nanc Ïnõ  zisk; na druhou stranu, motivace teroristu Ê je orientova  na politicky

nebo na  boz Ï ensky.) Druhy  m proble  mem EU byla obecna  nedu Ê ve Ï ra c Ïlensky  ch sta  tu Ê

pr Ïenecha  vat citlivou ota  zku vnitr Ïnõ  politiky v kompetenci externõ  (rozume Ï jme celo-

evropske  ) instituce.

Obdobõ Â, ktere  na  sledovalo 9/11 by  va  odbornõ Âky oznac Ïova  no za ¹me Ï sõ Âc trans-

formaceª. V obdobõ  te Ï sne Ï po 9/11 Evropska  unie pr Ïijala nepr Ïeberne  mnoz Ï stvõ  na Â-

stroju Ê nejen za u Âc Ïelem bojovat s terorismem, ale take  bojovat s nõ Âm efektivne Ï ji a

s vidinou koordinovane  spolupra  ce c Ïlensky  ch sta  tu Ê.

¹Hlavnõ Âm efektem teroristicky Âch u  toku Ê ve Spojeny Âch sta  tech a v Evrop-

ske  unii bylo bezprecedentnõ  zrychlenõ  pr Ï ijõ Âma  nõ  politicky Âch rozhodnutõ Â

(narozdõ Âl od rychle  implementace) v oblasti boje s terorismem v Ev-

rope Ï .ª

4

Mezi 20. za Âr Ï õm 2001 a poc Ïa  tkem listopadu te  hoz Ï roku se scha  zeli odpo-

ve Ï dnõ  pr Ïedstavitele  EU z oblasti pra  vnõ  a bezpec Ïnostnõ  a iniciovali r Ïadu politicky  ch,

pra  vnõ Âch i operativnõ Âch kroku Ê k vytvor Ïenõ  novy  ch protiteroristicky  ch na  stroju Ê. 3

CHALK, P., The Third Pillar on Judicial and Home Affairs Cooperation, Anti-terrorist Colla-

boration and Liberal Democratic Acceptability, In REINARES, F., European Democracies against Terrorism. Governmental Policies and Intergovernmental Cooperation, Aldershot, 2000. 4

ZIMMERMANN D., tamte Âz Ï , str. 11.

29

Protiteroristicka  politika Unie se opravdu zme Ï nila v mnoha aspektech. Jed-

nõ Âm z nich byla pr Ïeme Ï na tradic Ïne Ï vnõ Âmane  vnitr Ïnõ  bezpec Ïnosti jednotlivy  ch sta  tu Ê

v jakousi ¹doma  cõ  ª bezpec Ïnost cele  Unie. Tato koncepce se pojõ  se za  jmy rodõ Âcõ  se

zahranic Ïnõ  politiky Unie. Dals Ï õm du Ê lez Ï ity  m obratem byl postoj ke kooperaci se Spo-

jeny  mi sta  ty a tr Ïetõ Âmi zeme Ï mi. Dr Ï õve sta  ly USA ve svy  ch protiteroristicky  ch akcõ Âch

v podstate Ï osamoceny. Tragicke  uda  losti 9/11 spojili odbornõ Âky na boj s terorismem

po cele  m sve Ï te Ï a zac Ïal tak zcela novy  dialog.

¹V na  sledujõ Âcõ Âch dnech, ty Âdnech a me Ï sõ Âcõ Âch, Evropska  unie a Spojene Â

sta  ty budou v te Ï sne Âm partnerstvõ Â, ve velke  koalici spolec Ïne Ï bojovat proti

teroristicke Âmu zlu.ª

5

Dne 20. za Âr ÏÂ õ 2001 bylo Radou pro spravedlnost a vnitr Ïnõ Â ve Ï ci odsouhlaseno

Usnesenõ  a akc Ïnõ  pla  n mimor Ïa  dne  ho zaseda  nõ  Evropske  rady. Na za  klade Ï tohoto

pla  nu me Ï l by  t Europol pove Ïr Ïen novy  mi u  koly souvisejõ Âcõ Âmi s bojem proti terorismu,

me Ï la by  t rozs Ï õr Ïena spolupra  ce mezi Europolem, Eurojustem a ¹EU Police Chiefs` 6

Task Forceª . Stejne  ho dne byl vyhla Âs Ï eno Spolec Ïne  euro-americke  ministerske  pro-

hla Âs Ï enõ Â o boji proti terorismu (Joint EU-US Ministerial Statement on Combating

Terrorism). Rozpracova  nõ Âm jejich obsahu byla tzv. ¹Road Mapª Rady Evropske Â

unie, obsahujõ Âcõ  r Ïadu konkre  tnõ Âch doporuc Ïenõ Â. Dne 26.±27. za Âr Ï õ 2001 jednala EU

o Spolec Ïne  m postoji Rady o boji s terorismem (Council Common Position on com-

bating terrorism). Dne 4. r Ï õjna 2001 byla na na  vrh Rady EU pr Ïijata Mimor Ïa  dna  5

Joint EU-US Ministerial Statement on Combating Terrorism, 20. za Âr Ï õ 2001, pr Ï õstupne  na

http://ue.eu.int/ueDocs/cms Data/docs/pressData/en/er/12109.en1.html navs Ï tõ Âveno 5. ledna 2006. 6

BUNYAN, T., EU Anti-Terrorism Action Plan: Operational Measures, Statewatch, 14. r ÏÂ õjna

2001, pr Ï õstupne  na http://www.statewatch.org/news/2001/oct/14analyses.html navs Ï tõ Âveno 12. c Ïervence 2006.

30

protiteroristicka  opatr Ïenõ  (Extraordinary EU Council counter-terrorism measures).

Pro tato opatr Ïenõ  se vyja  dr Ïilo 431 poslancu Ê Evropske  ho parlamentu pro, 45 bylo

proti a 24 se zdrz Ï elo hlasova  nõ Â. Da  le na  sledovalo pr Ïijetõ  Ra  mcove  ho rozhodnutõ Â

o Evropske  m zaty  kacõ Âm rozkazu a Ra  mcove  ho rozhodnutõ  o terorismu. Po teroris-

ticky  ch u  tocõ Âch v Madridu v roce 2004 byla ¹Road Mapª pr Ïeme Ï ne Ï na v Akc Ïnõ  pla Ân

Rady Evropske  unie proti terorismu, ktery  je aktualizova  n nejme  ne Ï jednou za pu Êl

roku, tedy be Ï hem kaz Ï de  ho pr Ïedsednictvõ  Evropske  unie.

4.1

Akc Ïnõ  pla  n boje proti terorismu

Klõ Âc Ïovy  m dokumentem evropske  ho boje s terorismem se stal Akc Ïnõ  pla  n boje proti

terorismu

7

(EU Plan of Action on Combating Terrorism). Je to v podstate Ï seznam

ves Ï kery  ch opatr Ïenõ Â, ktere  povaz Ï uje EU za nezbytne  v boji s terorismem. Ve sve Â

revidovane  verzi z roku 2004 Akc Ïnõ  pla  n uva  dõ  sedm strategicky  ch cõ Âlu Ê , ktery  ch

chce EU dosa  hnout. K jejich naplne Ï nõ  ma  slouz Ï it cca 150 opatr Ïenõ Â, uvedeny  ch

v samotne  m Akc Ïnõ Âm pla  nu. Nejdu Ê lez Ï ite Ï js Ï õ strategicke  cõ Âle jsou na  sledujõ Âcõ Â:

± upevnit mezina  rodnõ  odhodla  nõ  bojovat s terorismem,

± omezit pr ÏÂ õstup teroristu Ê k ®nanc Ïnõ Âm prostr Ïedku Ê m,

± posõ Âlit orga  ny EU a c Ïlensky  ch sta  tu Ê pr Ïi rozpozna  va  nõ  a na  sledne  m narus Ï ova  nõ Â

hrozby terorismu,

± zajistit bezpec Ïnost mezina  rodnõ  dopravy a posõ Âlit kontrolu na hranicõ Âch, 7

Akc Ïnõ  pla  n boje proti terorismu, pr Ï õstupny  na http://register.consilium.eu.int/pdf/en/04/st16/

st16090.en04.pdf navs Ï tõ Âveno dne 12.listopadu 2005.

31

± zvy Âs Ï it schopnost c Ïlensky  ch sta  tu Ê vypor Ïa  dat se s na  sledky teroristicky  ch u  toku Ê,

± zame Ïr Ïit se na problematiku podpory teroristicky  ch organizacõ  a na  boru novy  ch

c Ïlenu Ê,

± aktivne Ï podporovat u  silõ  tr Ïetõ Âch zemõ  pr Ïi potõ Âra  nõ  terorismu.

Nynõ Â, kdyz Ï jsme si shrnuli cõ Âle EU, pojd'me se podõ Âvat blõ Âz Ï e na jejõ  na  stroje.

Vzhledem k obsa  hlosti Akc Ïnõ Âho pla  nu boje proti terorismu se budeme soustr Ïedit

pouze na ty nejdu Ê lez Ï ite Ï js Ï õ. Nutno podotknout, z Ïe r Ïada z nich nebyla pr Ïijõ Âma  na jako

vy  hradne Ï protiteroristicky  na  stroj, ale spõ Âs Ï e jako ¹obecne Ï prospe Ïs Ï ny  ª krok, ktery Â

bude mõ Ât boj s terorismem jako jeden ze svy  ch u  kolu Ê . Na Akc Ïnõ  pla  n boje proti

terorismu navazuje seznam rozhodnutõ  Rady EU a konvencõ  OSN, ktere  je nutno

implementovat do vnitr Ïnõ Âch pra  vnõ Âch r Ïa  du Ê jednotlivy  ch c Ïlensky  ch sta  tu Ê . Seznam

te Ï chto dokumentu Ê je obsaz Ï en v pr ÏÂ õloze.

Ra  mcove  rozhodnutõ  Rady o boji s terorismem z 13. c Ïervna 2002

(Council

Framework Decision of 13 June 2002 on combating Terrorism). Naprosto za  sadnõ Â

pr Ï õnos tohoto dokumentu spoc Ïõ Âva  v pr Ïijetõ  jednotne  de®nice terorismu pro celou EU.

Nejde o de®nici v prave  m slova smyslu, ale o taxativnõ  vyjmenova  nõ  toho, co je

povaz Ï ova  no za teroristicky  c Ïin. Navõ Âc i hrozba takovy Âm c Ïinem je vnõ Âma  na stejne Ï

za  vaz Ï ne Ï , jako c Ïin samotny Â. Hlavnõ Âmi motivy teroristicky  ch c Ïinu Ê jsou: va Âz Ï ne Ï zastra-

s Ï it obyvatelstvo; nena  lez Ï ite Ï pr Ïime Ï t vla  du nebo mezina  rodnõ  organizaci ke kona  nõ Â

c Ïi nekona  nõ  konkre  tnõ Âch kroku Ê ; va Âz Ï ne Ï destabilizovat c Ïi znic Ïit za  kladnõ  politicke Â,

u  stavnõ Â, hospoda Âr Ïske  nebo socia  lnõ  struktury zeme Ï nebo mezina  rodnõ  organizace.

Za samotny  teroristicky  c Ïin bude pak vnõ Âma  n:

32

± u  tok na lidske  z Ï ivoty, ktery  mu Êz Ï e zapr Ï õc Ïinit smrt,

± u  tok na psychickou integritu osob,

± u  nos nebo branõ  rukojmõ Â,

± zapr Ï õc Ïine Ï nõ  rozsa  hly  ch destrukcõ  vla  dnõ Âch nebo ver Ïejny  ch zar Ï õzenõ Â, doprav-

nõ Âch syste  mu Ê , infrastrukturnõ Âch zar Ï õzenõ Â, pevny  ch platforem na kontinenta  lnõ Âm

s Ï elfu, ver Ïejny  ch mõ Âst nebo soukrome  ho vlastnictvõ Â, ohroz Ï ujõ Âcõ Âmi lidske  z Ï ivoty

nebo majõ Âcõ  za na  sledek va Âz Ï ne  ekonomicke  ztra  ty,

± obsazenõ  letadel, lodõ Â, nebo jiny  ch prostr Ïedku Ê ver Ïejne  dopravy nebo dopravy

zboz ÏÂ õ,

± vy  roba, drz Ï enõ Â, obstara  va  nõ Â, pr Ïeprava, doda  va  nõ  nebo pouz Ï õva  nõ  zbranõ  nebo

vy  bus Ï nin jaderne  , chemicke  nebo biologicke  povahy, stejne Ï jako pra  ce na

vy  zkumu nebo vy  voji te Ï chto zbranõ Â,

± pous Ï te Ï nõ  te Ï chto nebezpec Ïny  ch la  tek do volne  ho obe Ï hu, zakla  da  nõ  poz Ïa  ru Ê,

vy  buchu Ê nebo zapr Ï õc Ïin Ï ova  nõ  povodnõ Â, jejichz Ï pru Ê be Ï h ohroz Ï uje lidske  z Ï ivoty,

± pr Ïerus Ï ova  nõ  nebo pr Ïerus Ï enõ  doda  vek vody, elektr Ïiny nebo jiny  ch za  kladnõ Âch

zdroju Ê , coz Ï mu Êz Ï e rovne Ïz Ï ohrozit lidske  z Ï ivoty,

± vy  hru Êz Ï ky spa  cha  nõ Âm te Ï chto skutku Ê , zmõ Âne Ï ny  ch vy Âs Ï e. 8

Council

Framework

Decision

of

13

June

2002

on

8

combating

Terrorism,

http://uropa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/l 164/l 16420020622en00030007.pdf listopadu 2005.

33

pr ÏÂ õstupne Â

navs Ï tõ Âveno

na 11.

Pro u Âc Ïely te  hoz Ï dokumentu je ¹teroristicka  skupinaª de®nova  na jako struk-

turovana  skupina, sloz Ï ena  z võ Âce nez Ï dvou osob, ustavena  pro dels Ï õ c Ïasove  obdobõ Â

a konajõ Âcõ  v ra  mci de Ï lby pra  ce kroky nutne  ke spa  cha  nõ  teroristicky  ch c Ïinu Ê (viz

vy Âs Ï e). Nejedna  se o na  hodne  c Ïi jednora  zove  spolc Ïenõ Â. Rada EU sestavila seznam

organizacõ Â a osob spln Ï ujõ Âcõ Âch tuto de®nici.

9

Ï la C  nek 5 tohoto Ra  mcove  ho rozhodnutõ  take  stanovõ  minima  lnõ  tresty za Ï la teroristicke  u  toky. C  nek 7 pak zdu Ê razn Ï uje, z Ï e kaz Ï da  pra  vnicka  osoba je odpove Ï dna Â Ï la za takove  protipra  vnõ  jedna  nõ  stejne Ï jako osoba fyzicka Â. C  nek 10 stanovõ  take Â

c Ïlensky  m sta  tu Ê m povinnost postarat se adekva  tne Ï o obe Ï ti teroristicky  ch u  toku Ê a

o jejich rodiny.

Evropsky  zaty  kacõ  rozkaz

(EAW, European Arrest Warrant). Neda  se r Ï õci, z Ïe

 toky v USA ale by mys Ï lenka Evropske  ho zaty  kacõ Âho rozkazu pr Ïis Ï la az Ï po 9/11. U 9

Jedna  se o tyto organizace (kompletnõ  seznam viz pr Ï õloha): ±

Pokrac Ïujõ Âcõ  Irska  republika  nska  arma  da (CIRA, severnõ  Irsko),

±

Baskicka  vlast a svoboda (ETA) a jejõ  poboc Ïne  organizace Kas, Xaki, Ekin, Jarrai-Haika-Segi, Gestora pro Amnistia (Baskicko),

±

Antifas Ï isticke  skupiny odporu 1. r Ï õjna (GRAPO),

±

Hama  s al-Din al- Ka  sim (nejmilitantne Ï js Ï õ kr Ï õdlo organizace Hama  s, Palestina),

±

Roajalisticka  dobrovolnicka  arma  da (LVF, Severnõ  Irsko),

±

Oranz Ïs Ï tõ Â dobrovolnõ Âci (OV, Severnõ Â Irsko),

±

Skutec Ïna  IRA (Severnõ  Irsko),

±

Obra  nci rude  ruky,

±

Ï ecko), Revoluc Ïnõ  ja  dro (R

±

Ï ecko), Revoluc Ïnõ Â organizace 17. listopadu (R

±

Ï ecko), Revoluc Ïnõ  lidovy  odpor (R

±

Ulsterske  obranne  sdruz Ï enõ  ± Ulsters Ï tõ  bojovnõ Âci za svobodu (Severnõ  Irsko).

34

zapr Ï õc Ïinily jejõ  naplne Ï nõ Â. Eurozatykac Ï uz Ï byl pr Ïipravova  n dels Ï õ dobu, 9/11 pouze

poskytlo prostor pro jejõ Â realizaci.

10

Nejedna  se o protiteroristicky  na  stroj v prave Âm

slova smyslu. Eurozatykac Ï umoz Ïn Ï uje urychlene  vyda  nõ  podezr Ïely  ch osob z jednoho

c Ïlenske  ho sta  tu EU do druhe  ho, odstran Ï uje r Ïadu administrativnõ Âch a pra  vnõ Âch pr Ïe-

ka Âz Ï ek spojeny  ch s nutnostõ  dvojõ  trestnosti, tj. principu, na za  klade Ï ktere  ho musõ Â

by Ât c Ïin trestny  v obou sta  tech ± z Ïa  dajõ Âcõ Âm i z Ïa  dane  m. K urychlenõ  procesu extradice

podezr Ïele  ho dojde i dõ Âky odstrane Ï nõ  nutnosti rozhodnutõ  ministra vnitra o takove Âm

vyda  nõ Â. Navõ Âc lhu Ê ta pro naplne Ï ne  EAW je pouze tr Ïi me Ï sõ Âce a tato lhu Ê ta je za  vazna Â.

Jak jiz Ï bylo r Ïec Ïeno, EAW nenõ  c Ïiste Ï protiteroristicky  na  stroj. Je ale velice

hojne Ï vyuz Ï õva  n. Do konce c Ïervna 2004 bylo podle slov Gijse de Vriese, Evropske  ho

protiteroristicke  ho koordina  tora, vyuz Ï ito pr Ïes 750 eurozatykac Ïu Ê . Pru Ê me Ï rna  doba

vyda  nõ  pachatele je zkra  tila z 12 me Ï sõ Âcu Ê na 35 dnõ Â! Navõ Âc by na EAW me Ï l nava  zat tzv.

Evropsky  rejstr Ï õk du Ê kazu Ê (European Evidence Warrant). Ten by me Ï l umoz Ï nit vs Ï em

evropsky  m orga  nu Êm c Ïinny  m v trestnõ Âm r Ï õzenõ  pr Ï õstup k du Ê kazu Ê m administrativnõ Âch

pru Ê tahu Ê.

Spolec Ïne  vys Ï etr Ï ovacõ  ty  my

(Joint Investigation Teams). Mys Ï lenka spolec Ïny  ch

vys Ï etr Ïovacõ Âch ty  mu Ê budõ  dojem, z Ï e jde o snahu vytvor Ïit v oblasti uplatn Ï ova  nõ  za  kona

stejny  model, o jaky  se snaz Ï õ EAW v oblasti justice ± nejen soudnõ  sloz Ï ky by

me Ï ly mõ Ât moz Ï nost kooperovat ve smyslu spolec Ïne Âho boje s terorismem. Stejne Ï jako

eurozatykac Ï, i Spolec Ïne  vys Ï etr Ïovacõ  ty  my nejsou c Ïiste Ï protiteroristicky  m na  strojem

a me Ï ly by r Ïes Ï it i ¹be Ïz Ï ne  ª za  vaz Ï ne  trestne  c Ïiny s mezina  rodnõ Âm dosahem. Spolec Ïne Â

vys Ï etr Ïovacõ  ty  my mohou by  t sestaveny vz Ï dy na z Ïa  dost ktere  hokoliv c Ïlenske  ho sta  tu 10

ZIMMERMANN, D., tamte Âz Ï , str. 24.

35

EU, na omezenou dobu, ktera  mu Êz Ï e by  t prodlouz Ï ena, pokud si to vys Ï etr Ïova  nõ  vyz Ïa  da Â.

Vedoucõ  cele  ho ty  mu vz Ï dy pocha  zõ  ze zeme Ï , ve ktere  probõ Âha  vys Ï etr Ïova  nõ  nebo jeho

nejve Ï ts Ï õ c Ïa  st. Ty  m vyuz Ï õva  za  sadne Ï pra  vnõ  r Ïa  d zeme Ï , kde vys Ï etr Ïova  nõ  probõ Âha Â.

11

Ty  m mu Êz Ï e kdykoliv poz Ïa  dat o pomoc dals Ï õ c Ïlensky  sta  t EU a dokonce i tr Ïetõ  zeme Ï ±

nejc Ïaste Ï ji USA. Moz Ï nost spolupra  ce ty  mu s vys Ï etr Ïujõ Âcõ Âmi sloz Ï kami USA se setkala

v EU s odporem ze strany ne Ï ktery  ch sta  tu Ê.

Eurojust / Evropska  jednotka soudnõ  spolupra  ce

(European Judicial Coope-

ration). Eurojust vznikl jako orga  n EU, za u Âc Ïelem zvy Âs Ï it efektivitu pr Ï õslus Ï ny  ch

orga  nu Ê EU pr Ïi vys Ï etr Ïova  nõ  a souzenõ  za  vaz Ï ny  ch pr Ïeshranic Ïnõ Âch krimina  lnõ Âch c Ïinu Ê,

vc Ïetne Ï terorismu

12

. Historie projektu Eurojust zac Ïala jiz Ï na zaseda  nõ  Evropske  rady

v Tampere v r Ï õjnu 1999, kde byl poprve  formulova  n poz Ï adavek na zr Ï õzenõ  jed-

notky justic Ïnõ  spolupra  ce. Me Ï la by  t vytvor Ïena za u Âc Ïelem posõ Âlenõ  boje proti za  vaz Ï ne Â

organizovane  trestne  c Ïinnosti. Evropska  rada se tedy v Tampere dohodla na vytvo-

Ïenõ r  jednotky sloz Ï ene  z na  rodnõ Âch sta  tnõ Âch za  stupcu Ê , soudcu Ê a policejnõ Âch u Âr Ïednõ Âku Ê

s podobny  mi pravomocemi, vyc Ïlene Ï ny  ch jednotlivy  mi c Ïlensky  mi sta  ty v souladu

s jejich pra  vnõ Âmi r Ïa  dy. Rozhodnutõ Âm Rady ze dne 28. u  nora 2002 byla zr Ï õzena jed-

notka Eurojust, ktera  od konce roku 2002 sõ Âdlõ  v Haagu. Eurojust se zaby  va  pr Ï õpady,

do ktery  ch jsou ¹zapletenyª dva nebo võ Âce sta  tu Ê EU. Da  se r Ï õci, z Ï e Eurojust vznikal

jako podporujõ Âcõ  orga  n pro EAW. V ra  mci Akc Ïnõ Âho pla  nu boje proti terorismu byly

sta  ty EU poz Ïa  da  ny, aby se vzdaly pra  va odmõ Âtnout pr Ïedat Eurojustu informace i 11

Council Framework decision of 13 June 2002 on Joint Investigation Teams, pr Ï õstupne  na

Ï tõ Âveno 11. http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/l 162/l 16220020620en00010003.pdf navs listopadu 2005. 12

Viz o®cia  lnõ  internetove  stra  nky Eurojustu http://www.eurojust.eu.int navs Ï tõ Âveno 11. listopadu

2005.

36

vys Ï etr Ïova  nõ Â, pokud se toto ty  ka  terorismu.

Europol / Evropsky  policejnõ  u Âr Ï ad

(European Police Of®ce). Mys Ï lenka zr ÏÂ õdit

Europol byla poprve  zmõ Âne Ï na na zaseda  nõ  Evropske  rady v Lucemburku v c Ïervnu

1991. Pla  n pr Ïedpokla  dal zr Ï õzenõ  nove  ho orga  nu, ktery  by umoz Ï nil rozvoj policejnõ Â

spolupra  ce mezi c Ïlensky  mi sta  ty EU v oblasti boje proti va Âz Ï ny  m forma  m mezi mluva zakla na  rodnõ Âho organizovane  ho zloc Ïinu, vc Ïetne Ï terorismu. U  dajõ Âcõ  Europol

byla podepsa  na v c Ïervenci 1995 a vstoupila v platnost az Ï o võ Âce nez Ï tr Ïi roky pozde Ï ji.

K posõ Âlenõ  u  lohy Europolu dos Ï lo v prosinci 2001, kdy se jeho hlavnõ  na  plnõ  me Ïl

sta  t evropsky  boj s terorismem a vs Ï emi formami mezina  rodnõ Âho zloc Ïinu. Europol

by me Ïl c Ïlensky  m sta  tu Ê m poskytovat tyto sluz Ï by:

± usnadn Ï ovat vy  me Ï nu informacõ Â,

± zõ Âska  vat a vyhodnocovat informace od zpravodajsky  ch sluz Ï eb,

± zr Ï õdit poc Ïõ Âtac Ïovy  informac Ïnõ  syste  m pr Ï õstupny  odpove Ï dny  m orga  nu Êm c Ïlen-

sky  ch zemõ Â.

13

Jak je vide Ï t, projekt Europolu je jednõ Âm z nejambicio  zne Ï js Ï õch vu Ê bec, protoz Ïe

se snaz Ï õ fungovat jako FBI ve Spojeny  ch sta  tech.

14

Chybõ  mu ale dostatec Ïne  za  zemõ Â

a pr Ïedevs Ï õm podpora c Ïlensky  ch sta  tu Ê EU.

Âr U Ï ad koordina  tora boje proti terorismu EU

(The Of®ce of the Co-ordinator

for Counter Terrorism). Tento u Âr Ïad vznikl az Ï jako du Ê sledek teroristicky  ch u  toku Ê 13 14

O®cia  lnõ  internetove  stra  nky Europolu http://www.europol.eu.int/ navs Ï tõ Âveno 12. u  nora 2006. ZIMMERMANN, D., tamte Âz Ï , str. 29.

37

na Madrid 11. br Ïezna 2004. V br Ïeznu 2004 se Gijs de Vries stal prvnõ Âm koordi-

na  torem boje proti terorismu Evropske  unie. V te  to funkci je podr Ï õzen vysoke  mu

pr Ïedstaviteli Evropske  unie Javieru Solanovi a jeho u  kolem je r Ï õdit, organizovat a

koordinovat boj Evropske  unie proti terorismu a dohlõ Âz Ï et na kroky, ktere  me Ï ly by Ât

v boji s terorismem podniknuty, jestli je moz Ï no boj zefektivnit a jak, a take  zabez-

pec Ïit co nejleps Ï õ podmõ Ânky a informace pro pr Ïedstavitele c Ïlensky  ch sta  tu Ê EU pr Ïed

pr Ïijõ Âma  nõ Âm du Ê lez Ï ity  ch rozhodnutõ Â.

4.2

Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie

A Secure Europe in a Better World ± European Security Strategy

V kve Ï tnu

2003 pove Ïr Ïili ministr Ïi zahranic Ïõ Âc Ïlensky  ch sta  tu Ê Evropske  unie Javiera Solanu, vyso-

ke  ho pr Ïedstavitele EU pro Spolec Ïnou zahranic Ïnõ  a bezpec Ïnostnõ  politiku, pr Ï õpravou

dokumentu, ktery  by vytyc Ïil spolec Ïny  evropsky  pr Ï õstup ke klõ Âc Ïovy  m bezpec Ïnostnõ Âm

ota  zka  m souc Ïasne  ho sve Ï ta. V c Ïervnu jiz Ï byla Evropske  rade Ï v Soluni pr Ïedloz Ï ena

prvnõ  verze Evropske  bezpec Ïnostnõ  strategie (EBS), nazvane  ¹Bezpec Ïna  Evropa

v leps Ï õm sve Ï te Ï ª. Evropska  unie tak ma  poprve  ve sve  historii k dispozici dokument,

ktery  identi®kuje nejdu Ê lez Ï ite Ï js Ï õ bezpec Ïnostnõ  hrozby. Navõ Âc EBS navrhuje i zpu Ê soby,

jak te Ï mto hrozba  m spolec Ïne Ï c Ïelit.

Vy  jimec Ïnost dokumentu nespoc Ïõ Âva  jen v tom, z Ï e s nõ Âm Unie otevõ Âra  zcela

novou oblast Spolec Ïne  bezpec Ïnostnõ  a obranne  politiky. Je az Ï neuve Ïr Ïitelne Â, z Ï e EBS

byla vytvor Ïena v roce, ktery  je ne bezdu Ê vodne Ï oznac Ïova  n za ¹annus horribilisª

evropske  integrace. Po rozs Ï te Ï penõ  EU v postojõ Âch k va  lce v Ira  ku jen ma  lokdo

oc Ïeka  val, z Ï e Unie vza  pe Ï tõ  prohloubõ  spolec Ïnou zahranic Ïnõ  politiku v tak za  sadnõ Â

38

ota  zce, jakou bylo pr Ïijetõ  prvnõ  spolec Ïne  bezpec Ïnostnõ  strategie.

15

Prvnõ  verze Evropske  bezpec Ïnostnõ  strategie vznikla me  ne Ï nez Ï rok po po-

dobne  m dokumentu Spojeny  ch sta  tu Ê , jiz Ï zmin Ï ovane  Na  rodnõ  bezpec Ïnostnõ  strategii.

Evropsky  dokument neskry  va  inspiraci svy  m americky  m pr Ïedchu Ê dcem. Evropska Â

bezpec Ïnostnõ  strategie identi®kuje za  kladnõ  hrozby pro bezpec Ïnost EU, ktery  mi jsou

terorismus, s Ï õr Ïenõ  zbranõ  hromadne  ho nic Ïenõ Â, regiona  lnõ  kon¯ikty, sta  tnõ  selha  nõ  a

organizovany  zloc Ïin. Strategie take  uva  dõ Â, z Ï e terorismus je jednou z nejza  vaz Ï ne Ï js Ï õch

hrozeb vu Ê bec, protoz Ï e jeho cõ Âlem je maxima  lnõ  moz Ï ne  na  silõ Â. Dokument take  uva  dõ Â,

z Ï e Evropa nenõ  jen cõ Âlem, ale take  za  kladnou terorismu. Ve Velke  Brita  nii, Ita  lii, Ï pane Ne Ï mecku, S Ï lsku a Belgii byly objeveny logisticke  za  kladny Al-Kajdy. Proto je

nezbytne Ï nutne  vynaloz Ï it intenzivne Ï js Ï õ u  silõ  v boji s terorismem.

16

Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie re¯ektuje, z Ï e teroriste  a dals Ï õ zloc Ïinci jsou

v dnes Ï nõ  dobe Ï schopni pu Ê sobit po cele  m sve Ï te Ï a teroristicke  u  toky na druhe  m konci

sve Ï ta mohou ovlivnit de Ï nõ  v Unii. Unie se musõ  nynõ  bra  nit novy  m hrozba  m a prvnõ Â

vlna obrany proti te Ï mto se musõ  c Ïasto ve  st za hranicemi Unie.

Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie take  zmin Ï uje, z Ïe z Ïa  dnou z vy Âs Ï e uvedeny  ch

hrozeb nevnõ Âma  jako hrozbu c Ïiste Ï vojenskou a podle toho take  chce nastavit u Âc Ïinna Â

obranna  opatr Ïenõ Â.

¹Vypor Ïa  da  nõ  se s terorismem bude vyz Ï adovat zapojenõ  zpravodajsky Âch

sluz Ï eb, policejnõ Âch, soudnõ Âch, vojensky Âch a dals ÏÂ õch prostr Ï edku Ê .ª 15

17

WEISS, T., c Ïla  nek publikovany  Institutem pro evropskou politiku, pr Ï õstupne  na http://www.

europeum.org/disp article.php?aid=49&cid=4&nolang=0&page=1&type=0 navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006. 16

Evropska Â

bezpec Ïnostnõ Â

strategie,

str.

3,

pr ÏÂ õstupne Â

78367.pdf navs Ï tõ Âveno 5. ledna 2006. 17

Tamte Âz Ï , str. 7.

39

na

http://ue.eu.int/uedocs/cmsUpload/

Jak je vide Ï t, Evropska  unie volõ  jako upr Ïednostn Ï ovane  tzv. ¹me Ï kke  ª na  stroje

boje proti terorismu a az Ï na dals Ï õm mõ Âste Ï stojõ  vojenska  sõ Âla.

Unie da  le uva  dõ Â, z Ï e si je plne Ï ve Ï doma sve  ho geogra®cke  ho postavenõ  a jednõ Âm

z jejõ Âch cõ Âlu Ê jsou dobre  vztahy a u  zka  spolupra  ce se sousednõ Âmi sta  ty. Za  roven Ï ale

Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie spatr Ïuje za  sadnõ Âu  lohu ve vyr Ïes Ï enõ  ¹vzda  lene Ï js Ï õhoª

arabsko-izraelske  ho kon¯iktu.

Evropska  Unie se ve sve  bezpec Ïnostnõ  strategii zavazuje nada  le podporovat

rozvoj mezina  rodne Ï -pra  vnõ Âch na  stroju Ê , stejne Ï tak jako spolupra  ci s mezina  rodnõ Âmi

organizacemi ± napr Ï õklad s Mezina  rodnõ Âm soudnõ Âm dvorem. Z hlediska bezpec Ïnost-

nõ Âch organizacõ  je pak ste Ïz Ï ejnõ  spolupra  ce v ra  mci NATO.

4.3

Deklarace o boji s terorismem

Takr Ïka te Ï sne Ï po teroristicky  ch u  tocõ Âch na Madrid 11. br Ïezna 2004, pr Ïipravila Ev-

ropska  rada Deklaraci o boji s terorismem (Declaration on combating terrorism,

25. br Ïezna 2004). Evropska  unie v tomto dokumentu odsuzuje teroristicke  u  toky a

vyjadr Ïuje soustrast vs Ï em obe Ï tem a jejich rodina  m.

¹Unie a jejõ Âc Ïlenske  sta  ty se zavazujõ  ude Ï lat vs Ï e, co bude v jejich sila  ch,

k poraz Ï enõ  terorismu v souladu se za  kladnõ Âmi principy Unie, ustanove-

nõ Âmi Charty OSN a za  vazky, plynoucõ Âmi z Rezoluce Rady Bezpec Ïnosti

OSN 1373(2001).ª 18

18

Declaration on combating terrorism, str. 1, pr Ï õstupne  na http://ue.eu.int/uedocs/cmsUpload/

DECL-25.3.pdf navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006.

40

Evropska  unie take  odmõ Âta  jake  koliv vyjedna  va  nõ  c Ïi u  stupky teroristu Ê m.

Da  le zdu Ê razn Ï uje, z Ï e terorismus musõ  by  t poraz Ï en solida  rnõ  spolupracõ Â. Evropska Â

rada v Deklaraci vyzy  va  Komisi, aby z rozpoc Ïtu vyc Ïlenila ®nanc Ïnõ  c Ïa  stku, ktera  by

me Ï la by  t vyuz Ï ita jako podpora pro obe Ï ti terorismu.

Deklarace take  pr Ïipomõ Âna  legislativnõ  na  stroje EU nezbytne  v boji s tero-

rismem a z Ïa  da  vs Ï echny c Ïlenske  sta  ty, aby je urychlene Ï implementovaly do svy  ch

vnitr Ïnõ Âch pra  vnõ Âch r Ïa  du Ê , a to nejpozde Ï ji do c Ïervna roku 2004.

19

Do dnes Ï nõ Âho dne

se tak ale ve vs Ï ech c Ïlensky  ch sta  tech nestalo. Da  le Evropska  rada navrhuje sta-

novit pravidla pro zõ Âska  va  nõ  dat od dopravnõ Âch spolec Ïnostõ Â, pr Ïeda  va  nõ  informacõ Â

o usve Ï dc Ïeny  ch teroristech, zr Ï õzenõ  Evropske  ho trestnõ Âho rejstr Ï õku a usnadne Ï nõ  vy Â-

me Ï ny informacõ  mezi sloz Ï kami vyma  hajõ Âcõ Âmi pra  vo a zpravodajsky  mi sluz Ï bami.

Jako nejdu Ê lez Ï ite Ï js Ï õ u  koly zmin Ï uje Deklarace vy  me Ï nu informacõ  mezi jednot mluvy o potlalivy  mi sloz Ï kami a sta  ty navza  jem a da  le rati®kaci a implementaci U

c Ïova  nõ  ®nancova  nõ  terorismu. Velky  du Ê raz klade Deklarace na podporu mezina  rodnõ Â

spolupra  ci s USA a dals Ï õmi partnery EU. 19

Mezi tyto legislativnõ  na  stroje patr Ï õ: ±

Framework Decision on the European Arrest Warrant,

±

Framework Decision on Point Investigation Teams,

±

Framework Decision on Combating Terrorism,

±

Framework Decision on money laundering, the identi®cation, tracing, freezing and con®scation of instrumentalities and the proceeds of crime,

±

Decision establishing Eurojust,

±

Decision on the implementation of speci®c measures for police and judicial cooperation to combat terrorism.

41

ÂÏ Jako novinku zr Ïizuje Deklarace jiz Ï zmin Ï ovany  U rad koordina  tora boje proti

terorismu. Souc Ïa  stõ  Deklarace je take  revidovany  Akc Ïnõ  pla  n boje proti terorismu.

Jak je vide Ï t, Deklarace znovu zdu Ê razn Ï uje kroky nezbytne  v boji s terorismem.

Nevy  hodou je, z Ï e nema  nar Ïizujõ Âcõ  charakter ± nemu Êz Ï e sta  tu Ê m pr Ïika  zat dodrz Ï enõ Â

doporuc Ïenõ Â.

4.4

Strategie EU v praxi

V pr Ïedes Ï le  c Ïa  sti jsme si uka  zali, jake  ma  Evropska  unie cõ Âle v oblasti s terorismem

a take  , jake  na  stroje pouz Ï õva  k dosaz Ï enõ  te Ï chto cõ Âlu Ê . Nynõ  se zame Ïr Ïme na to, jak

se napln Ï ujõ  pla  ny EU v praxi. Evropska  unie pr Ïijala Akc Ïnõ  pla  n boje s terorismem,

jehoz Ï revidovana  verze obsahuje kompletnõ  seznam vs Ï ech dokumentu Ê EU a OSN,

ktere  by me Ï l kaz Ï dy  c Ïlensky  sta  t implementovat do sve  ho vnitr Ïnõ Âho pra  vnõ Âho r Ïa  du.

Nelze ale r Ï õci, z Ï e se tak de Ï je. Podõ Âvejme se na jednotliva  Ra  mcova  rozhodnutõ Â.

Prvnõ Âm ra  mcovy  m rozhodnutõ Âm, ktery  m jsme se v prvnõ Âc Ïa  sti kapitoly zaby Â-

vali, bylo Ra  mcove  rozhodnutõ  Rady o boji s terorismem. Podle jedne  z vnitr Ïnõ Âch

hodnotõ Âcõ Âch zpra  v EU, vydane  12. r Ï õjna 2004 (skoro tr Ïi roky od pr Ïijetõ  pu Ê vodnõ Âho

Akc Ïnõ Âho pla  nu boje s terorismem), komentujõ Âcõ  stav implementace zmin Ï ovane  ho

rozhodnutõ Â, se uka  zalo z Ï e ¹do stanovene Âho termõ Ânu pouze dva c Ïlenske  sta  ty pr Ï edlo-

z Ï ily ve svy Âch na  rodnõ Âch parlamentech speci®cke  za  kony ty Âkajõ Âcõ  se boje s terorismem

ve smyslu ra  mcove Âho rozhodnutõ Â, zatõ Âmco minima  lne Ï pe Ït c Ïlensky Âch sta  tu Ê nezac Ïlenily Ï est sta ra  mcove  rozhodnutõ Â. S  tu Ê implementovalo ra  mcove  rozhodnutõ  po uplynutõ  ter-

mõ Ânu.ª Podle autora te  to zpra  vy mu Êz Ï e chova  nõ  sta  tu Ê narus Ï it systematicky  a politicky Â

cõ Âl tohoto na  stroje.

42

Ani fungova  nõ  Europolu a Eurojustu nenõ  tak idea  lnõ Â, jak si EU pu Ê vodne Ï

pr Ïedstavovala. Obe Ï tyto jednotky jsou ®nancova  ny pr Ïedevs Ï õm jednotlivy  mi c Ïlen-

sky  mi sta  ty. Nenõ  tedy pr Ïesne Ï stanoveno, kdo ma  kolik zaplatit. Zde je prvnõ  ¹ka  men Ï lenske u  razuª. C  sta  ty nechte Ï jõ  podporovat ne Ï co, co ®nanc Ïne Ï nepodporujõ  i jine  sta  ty.

Navõ Âc nejsou stanoveny sankce za nesdõ Âlenõ Â informacõ Â a tudõ Âz Ï ani nikoho nic ne-

nutõ  informace poskytovat. Jeden sta  t nema  zaruc Ïeno, z Ï e dostane du Ê lez Ï ite  informace

vy  me Ï nou za ty svoje, a tak panuje v Europolu a Eurojustu logicka  nedu Ê ve Ï ra.

43

Kapitola 5

Ï eskou republiku Aplikace pro C

V pr Ïedes Ï ly  ch kapitola  ch jsme probrali strategii USA a EU v boji s mezina  rodnõ Âm

terorismem. Protoz Ï e Evropska  unie nema  manda  t jako samostatny  sta  t, jejõ  strategie

se projevuje prostr Ïednictvõ Âm jednotlivy  ch c Ïlensky  ch sta  tu Ê . Proto si nynõ  ukaz Ï me,

jak se celoevropska  strategie projevuje v praxi. Z pochopitelne  ho du Ê vodu si za Ï eskou republiku. Nejenz ¹vzorovy  ª sta  t zvolõ Âme C Ï e se pokusõ Âme speci®kovat, jak

se Akc Ïnõ  pla  n boje proti terorismu odrazil v c Ïeske  m pra  vnõ Âm r Ïa  du, ale pr Ïedevs Ï õm

se od teoreticke  ho pr Ï õstupu pr Ïesuneme k prakticke  mu a budeme se snaz Ï it zhodnotit Ï eske pr Ïipravenost C  republiky bojovat s terorismem.

Terorismus, bez ohledu na de®nici c Ïi pu Ê vodce, zu Ê sta  va  klõ Âc Ïovou hrozbou

stability a bezpec Ïnosti mezina  rodnõ Âho prostr Ïedõ Â, zejme  na pokud jde o prostr Ïedõ  de-

mokraticky  ch nebo k demokracii sme Ïr Ïujõ Âcõ Âch zemõ  a spolec Ïnostõ Â. V demokracii je

naprosto nepr Ï õpustne  doz Ï adovat se zme Ï ny prostr Ïednictvõ Âm pouz Ï itõ  sõ Âly proti civilÏ eska nõ Âmu obyvatelstvu. I C  republika, prosazujõ Âcõ  demokraticke  hodnoty, je tudõ Âz Ï

zapojena do celosve Ï tove  ho boje s terorismem.

44

5.1

Ï eska C Â republika a boj s terorismem

Soustr Ïed'me se na obdobõ  po 9/11. Podle programove  ho prohla Âs Ï enõ  vla  dy vedene Â Ï eske Ï pidlou z roku 2002 je boj s terorismem jednõ Vladimõ Ârem S Âm z hlavnõ Âch cõ Âlu Ê C Â

republiky.

¹Vla  da pokla  da  za nejve Ï ts Ï õ bezpec Ïnostnõ  riziko mezina  rodnõ  terorismus,

pr Ï edevs ÏÂ õm ve spojenõ Â se s ÏÂ õr Ï enõ Âm zbranõ Â hromadne Âho nic Ïenõ Â.ª

1

Z tohoto du Ê vodu se vla  da zava  zala podporovat u  silõ  NATO i s Ï irs Ï õho mezi-

na  rodnõ Âho spolec Ïenstvõ  za u Âc Ïelem minimalizovat toto riziko. Vla  da take  pr Ïislõ Âbila Ï eske u Âc Ïast C  republiky v protiteroristicky  ch operacõ Âch, operacõ Âch na podporu mõ Âru

a humanita  rnõ Âch misõ Âch. Podle tohoto prohla Âs Ï enõ  se vla  da zavazuje podporovat boj

s terorismem i prostr Ïednictvõ Âm reformy sta  tnõ Âch zastupitelstvõ Â: ¹Vla  da dobuduje

zvla Âs Ï tnõ  u  tvary sta  tnõ Âch zastupitelstvõ  pro postih ®nanc Ïnõ  a hospoda Âr Ï ske  krimina-

lity, prohloubõ Â jejich vnitr Ï nõ Â specializaci a zame Ïr ÏÂ õ se v dals ÏÂ õm obdobõ Â te Âz Ï na u Âc Ïinny Â

postih organizovane Âho zloc Ïinu, korupce, terorismu, . . . ª

2

K problematice sta  tnõ Âch

zastupitelstvõ  a jejich spolupra  ce s policiõ  v potõ Âra  nõ  terorismu se vra  tõ Âme v poslednõ Â

c Ïa  sti te  to kapitoly.

I v oblasti obrany a vnitr Ïnõ  bezpec Ïnosti zdu Ê razn Ï uje programove  prohla Âs Ï enõ Â Ï pidlovy vla S  dy aktua  lnost hrozby terorismu: ¹S ohledem na aktua  lnost problematiky

mezina  rodnõ Âho terorismu se vla  da v ra  mci komplexu protiteroristicky Âch opatr Ï enõ Â

zasadõ  o modi®kaci syste Âmu potõ Âra  nõ  pranõ  s Ï pinavy Âch pene Ï z tak, aby u Âc Ïinne Ï bra  nil 1

Ï eske Programove  prohla Âs Ï enõ  vla  dy C  republiky, Praha, srpen 2002, pr Ï õstupne  na http://wtd.

Ï tõ Âveno 15. c Ïervna 2006. vlada.cz/vlada/vlada historie.htm navs 2

Tamte Âz Ï.

45

Ï eske take  ®nancova  nõ  terorismu z aktivit doty Âkajõ Âcõ Âch se u  zemõ  C  republiky.ª Ï eske Dals Ï õ ¹poza Âr Ïijova  ª vla  da C  republiky, vla  da Stanislava Grosse, ve sve Âm

programove  m prohla Âs Ï enõ  v podstate Ï zopakovala cõ Âle pr Ïedes Ï le  vla  dy. Programove Â

prohla Âs Ï enõ  da  le zdu Ê raznilo roli mezina  rodnõ Âch organizacõ  v c Ïele s OSN v procesu

stabilizace mezina  rodnõ Âho prostr Ïedõ Â.

Ï eska ¹C  republika se aktivne Ï podõ Âlõ  na c Ïinnosti mezina  rodnõ Âch organi-

zacõ Â, z nichz Ï za nejvy Âznamne Ï js Ï õ povaz Ï uje Organizaci spojeny Âch na  rodu Ê,

a v jejich u  silõ  snõ Âz Ï it mezina  rodnõ  nape Ï tõ Â, odstran Ï ovat kor Ï eny ozbroje-

ny Âch kon¯iktu Ê i zdroje mezina  rodnõ Âho terorismu a zamezovat unilate-

ra  lnõ Âm akcõ Âm, ktere  vedou k destabilizaci mezina  rodnõ Âho r Ïa  du.ª

3

Tr Ïetõ  a poslednõ  programove  prohla Âs Ï enõ Â, ktere  zde zmõ Ânõ Âme, je programove Â

prohla Âs Ï enõ  vla  dy Jir Ï õho Paroubka z roku 2004. V tomto prohla Âs Ï enõ  se, na rozdõ Âl

od svy  ch pr Ïedchu Ê dcu Ê , neobjevuje boj s terorismem jako priorita. Co se ty Âc Ïe ob-

lasti obrany a vnitr Ïnõ  bezpec Ïnosti, programove  prohla Âs Ï enõ  kopõ Âruje u  koly stanovene Â

pr Ïedes Ï ly  mi vla  dami: ¹Vla  da bude podporovat kroky vedoucõ Â. . . k eliminaci souc Ïas-

ny Âch akutnõ Âch nebezpec Ïõ  a hrozeb, jako je mezina  rodnõ  terorismus, s Ï õr Ï enõ  zbranõ Â

hromadne Âho nic Ïenõ  a mezina  rodnõ  kriminalita.ª

4

Dals Ï õm du Ê lez Ï ity Âm c Ïesky  m dokumentem z oblasti boje s terorismem je BezÏ eske pec Ïnostnõ  strategie C  republiky. Poslednõ  verze pocha  zõ  z roku 2003 a stejne Ï

jako jedno ze zmin Ï ovany  ch programovy  ch prohla Âs Ï enõ  ji sestavovala vla  da VladiÏ pidly. V u mõ Âra S  vodnõ Âm slovu pr Ïedsedy vla  dy se dozvõ Âda  me, z Ï e ¹Ohroz Ï ujõ  na Âs 3

Ï eske Programove  prohla Âs Ï enõ  vla  dy C  republiky, Praha, srpen 2004, pr Ï õstupne  na http://wtd.

vlada.cz/vlada/vlada historie.htm navs Ï tõ Âveno 15. c Ïervna 2006. 4

Programove  prohla Âs Ï enõ  vla  dy Jir Ï õho Paroubka, pr Ï õstupne  na http://wtd.vlada.cz/vlada/vlada

progrprohl.htm navs Ï tõ Âveno 15. c Ïervna 2006.

46

Ï eske nebezpec Ïõ Â, ktera  vznikajõ  daleko od u  zemõ  C  republiky, ale pr Ï esto se nas Ï õ zeme Ï

pr Ï õmo doty Âkajõ Â. Po teroristicky Âch u  tocõ Âch proti USA z 11. za Âr Ï õ 2001 na  sledovaly

dals Ï õ proti cõ Âlu Ê m v ru Ê zny Âch c Ïa  stech sve Ï ta. Nenõ  pochyb, z Ï e mezina  rodnõ  terorismus

spolu se s Ï õr Ï enõ Âm zbranõ  hromadne Âho nic Ïenõ  jsou te Ï mi nejza  vaz Ï ne Ï js Ï õmi hrozbami sou-

c Ïasnosti. Bour Ï livy  rozvoj techniky pr Ï ina Âs Ï õ r Ï adu zleps Ï enõ  do nas Ï eho kaz Ï dodennõ Âho

z Ï ivota, za  roven Ï vs Ï ak c Ïinõ  nas Ï i spolec Ïnost zranitelne Ï js Ï õ. Proto vla  da v novelizovane Â

Bezpec Ïnostnõ Â strategii klade du Ê raz na kvalitnõ Â ochranu elektronicky Âch, komunikac Ï-

nõ Âch a informac Ïnõ Âch sõ Âtõ Â. Vla  da zohledn Ï uje rovne Ïz Ï skutec Ïnost, z Ï e nas Ï i bezpec Ïnost

ohroz Ï uje organizovany  zloc Ïin a korupce.ª Ï eske Potõ Âra  nõ  mezina  rodnõ Âho terorismu je jednõ Âm ze strategicky  ch cõ Âlu Ê C  re-

publiky, stejne Ï tak jako sniz Ï ova  nõ  rizika s Ï õr Ïenõ  zbranõ  hromadne  ho nic Ïenõ  a jejich

nosic Ïu Ê , eliminace organizovane  ho zloc Ïinu a nelega  lnõ  migrace a snõ Âz Ï enõ  rizika naÏ R zbrane padenõ Âu  zemõ ÂC Ï mi hromadne  ho nic Ïenõ  ± pomocõ  raket c Ïi jiny  ch prostr Ïedku Ê.

Podle Bezpec Ïnostnõ  strategie je take  nutna  reforma OSN, stejne Ï jako dals Ï õ rozvoj

mezina  rodnõ Âho pra  va, ktery  musõ  re¯ektovat globa  lnõ  hrozbu terorismu a s Ï õr Ïenõ  ZHN

a jejich nosic Ïu Ê . Mezi trendy v bezpec Ïnostnõ Âm prostr Ïedõ Â se pak podle Bezpec Ïnostnõ Â

strategie jednoznac Ïne Ï r Ïadõ Â terorismus: ¹Terorismus ve spojenõ Â s extremisticky Âmi ide-

ologiemi v kombinaci se s Ï õr Ï enõ Âm ZHN vytva Âr Ï õ pro na  s a pro nas Ï e spojence hrozbu

strategicke Âho vy Âznamu. Teroriste  pouz Ï õvajõ  asymetrickou strategii: vyhy Âbajõ  se pr Ï õ-

me Âmu str Ï etu, u  toc Ïõ  na u  zemõ  jimi de®novany Âch protivnõ Âku Ê , pr Ï ic Ïemz Ï si za objekt sve Âho

u  toku vybõ Ârajõ  pr Ï eva Âz Ï ne Ï civilnõ  cõ Âle. Snaz Ï õ se pouz Ï õvat prostr Ï edky s u Âc Ïinky hromadne Â Ï R se zvy destrukce, usilujõ  o zõ Âska  nõ  ZHN. Riziko teroristicky Âch u  toku Ê v C Âs Ï ilo.ª Jako

jeden z du Ê vodu Ê rozs Ï ir Ïova  nõ  te  to hrozby je uveden zve Ï ts Ï ujõ Âcõ  se rozdõ Âl mezi severem

47

a jihem, prohlubova  nõ  propasti chudoby a nespokojenost s z Ï ivotnõ Âmi podmõ Ânkami.

Tato situace vytva Âr Ï õ ¹z Ï ivnou pu Ê duª pro extremismus a potaz Ï mo terorismus. Ï eske Vla  da C  republiky se v Bezpec Ïnostnõ  strategii z roku 2003 zava  zala,

z Ï e bude du Ê razne Ï podporovat pr Ïijetõ  novy  ch opatr Ïenõ  v souvislosti s bojem proti

terorismu, z Ï e se i nada  le bude aktivne Ï u Âc Ïastnit diskusõ  a procesu Ê zaby  vajõ Âcõ Âch se

vy  vojem mezina  rodnõ Âho pra  va, ktery  musõ  re¯ektovat novou strategickou hrozbu

terorismu a vy  voj v oblasti ochrany lidsky  ch pra  v a svobod pr Ïed zlovu Ê lõ  totalitnõ Âch, Ï R hodla dikta  torsky  ch a nesna Âs Ï enlivy  ch rez Ï imu Ê. C  nada  le prosazovat posilova  nõ  role

mezina  rodnõ Âch soudnõ Âch orga  nu Ê . Ozbrojene  sõ Âly se v ra  mci boje proti terorismu

zame Ïr Ï õ na zvys Ï ova  nõ  speci®cky  ch schopnostõ  a u Âc Ïinnosti vojenske  ho zpravodajstvõ Â.

V neposlednõ Âr Ïade Ï zmin Ï uje i odhodla  nõ  k dopracova  nõ  pra  vnõ Âch norem umoz Ïn Ï ujõ Âcõ Âch

blokovat bankovnõ  u Âc Ïty subjektu Ê podezr Ïely  ch z podpory terorismu. Ï eska C  republika si take  vytvor Ïila vlastnõ  Na  rodnõ  akc Ïnõ  pla  n boje proti te-

rorismu. Tento pla  n do jiste  mõ Âry kopõ Âruje cõ Âle Akc Ïnõ Âho pla  nu boje proti terorismu

EU, a proto se jõ Âm nebudeme podrobne Ï ji zaby  vat.

5.2

5

Ï eska C  republika na mezina  rodnõ  sce Âne Ï

Ï eska C  republika je nejen c Ïlensky  m sta  tem Evropske  unie, ale take  c Ïlenem SeveÏ eska roatlanticke  aliance a zejme  na je va  za  na vu Êc Ïi Organizaci spojeny  ch na  rodu Ê. C Â

republika se, jak je patrno z pr Ïedes Ï ly  ch kapitol (proble  m de®nice a pr Ï õstupu k tero-

rismu), nacha  zõ  v heterogennõ Âm mezina  rodne Ï pra  vnõ Âm prostr Ïedõ Â. Toto prostr Ïedõ  se 5

Aktualizovane Â

zne Ï nõ Â

Na  rodnõ Âho

akc Ïnõ Âho

pla  nu

boje

s

terorismem,

Ï tõ Âveno 15. kve Ï tna 2006. www.mvcr.cz/zpravy/2005/akcni plan.html navs

48

pr ÏÂ õstupne Â

na

http://

ale i tak snaz Ï õr Ïes Ï it ne Ï ktere  podstatne  okolnosti souvisejõ Âcõ  s potõ Âra  nõ Âm terorismu. Vy Â-

znamnou souc Ïa  stõ  zvys Ï ova  nõ  celosve Ï tove  bezpec Ïnosti je legislativnõ Âc Ïinnost v oblasti

mezina  rodnõ Âho pra  va ± aktivnõ  pr Ï õstup k tvorbe Ï rezolucõ  Rady bezpec Ïnosti Orga-

nizace spojeny  ch na  rodu Ê a Valne  ho shroma Âz Ï de Ï nõ  Organizace spojeny  ch na  rodu Ê,

vy  stupu Ê Mezina  rodnõ Âho trestnõ Âho dvora (ICC, International Criminal Court) a Me-

zina  rodnõ Âho trestnõ Âho dvora pro by  valou Jugosla  vii (ICTY, International Criminal

Tribunal for the Former Yugoslavia). Na u  rovni Evropske  unie je nutne  zdu Ê raznit

napr ÏÂ õklad roli pracovnõ Â skupiny Rady EU COTER (Common Foreign and Security

Policy Working Group on Terrorism, II. pilõ Âr Ï) a pracovnõ Â skupiny TWG (Terrorism

Working Group, III. pilõ Âr Ï). Na pu Ê de Ï OSN vznikla napr Ï õklad Mezina  rodnõ  u  mluva Ï eska o potlac Ïova  nõ  ®nancova  nõ  terorismu z 9. prosince 1999, kterou C  republika rati-

®kovala s velky  m zpoz Ï de Ï nõ Âm jako poslednõ  evropsky  sta  t az Ï v lednu 2006. Poslednõ Â

mezina  rodnõ  smlouvou v oblasti terorismu je Mezina  rodnõ  u  mluva o potlac Ïova  nõ Â

c Ïinu Ê jaderne  ho terorismu z 15. za Âr Ï õ 2005. Dve Ï nejdu Ê lez Ï ite Ï js Ï õ rezoluce k terorismu

Rady bezpec Ïnosti OSN jsou rezoluce 1373 (2001) a 1566 (2004). Rezoluce 1566

jde nejda  le v pokusu o de®nici terorismu a r Ï õka  (volny  pr Ïeklad):

¹Trestne  c Ïiny, vc Ïetne Ï te Ï ch, ktere  jsou namõ Âr Ï ene  proti civilnõ Âmu obyvatel-

stvu, za u Âc Ïelem zpu Ê sobit smrt nebo va Âz Ï na  porane Ï nõ Â; branõ  rukojmõ Âch, za

u Âc Ïelem vyvolat stav ohroz Ï enõ Â mezi obyvateli, mezi skupinou osob nebo

mezi jednotlivy Âmi osobami; zastras Ï ovat obyvatelstvo nebo nutit vla  du

nebo mezina  rodnõ  organizaci k c Ïinnosti/nec Ïinnosti; a vs Ï echny ostatnõ Â

c Ïiny, ktere  pr Ï edstavujõ  hrozbu, jak je de®nova  no v mezina  rodnõ Âch kon-

vencõ Âch a protokolech ty Âkajõ Âcõ Âch se terorismu, jez Ï nejsou za z Ïa  dny Âch

49

okolnostõ  ospravedlnitelne  v ohledech politicky Âch, ®loso®cky Âch, ideo-

logicky Âch, rasovy Âch, etnicky Âch, na  boz Ï ensky Âch nebo jiny Âch s podobnou

te Âmatikou. Vs Ï echny sta  ty se tedy tõ Âmto vyzy Âvajõ  k prevenci te Ï chto c Ïinu Ê,

a pokud se nepodar Ï õ te Ï mto c Ïinu Ê m zabra  nit, k potresta  ni te Ï chto c Ïinu Ê

v souladu s jejich za  vaznou povahou.ª

6

Dne 11. br Ïezna 2005 Genera  lnõ  tajemnõ Âk OSN Ko® Annan v Madridu vyzval

vs Ï echny c Ïlenske  sta  ty OSN, aby se spojily v boji proti terorismu. Zdu Ê raznil potr Ïebu

jednotne  ho cha  pa  nõ  tohoto nebezpec Ïõ  a nutnost pr Ïekona  nõ  zdlouhavy  ch vyjedna  va  nõ Â

o de®nici terorismu, ktera  podkopa  vajõ  mora  lnõ  autoritu organizace. Ï eska C  republika je od 1. kve Ï tna 2004 c Ïlensky  m sta  tem Evropske  unie. Jako Ï eskou repubtakova  je tedy va  za  na jejõ  legislativou. Maastrichtska  smlouva je pro C

liku zavazujõ Âcõ Â. Na  sledujõ Âcõ  c Ïla  nky budou citova  ny v plne  m rozsahu.

Podle Smlouvy o Evropske  unii (Maastricht, 7. 2. 1992, ve zne Ï nõ  poslednõ Â

zme Ï ny provedene  Smlouvou o pr Ïistoupenõ  z 16. 4. 2003) si Unie podle c Ïla  nku 2 [I-3]

stanovõ  za jeden ze svy  ch cõ Âlu Ê : ¹. . . potvrzovat svou identitu na mezina  rodnõ  sce Âne Ï,

zejme Âna prova  de Ï nõ Âm spolec Ïne  zahranic Ïnõ  a bezpec Ïnostnõ  politiky vc Ïetne Ï postupne Âho

vymezenõ  spolec Ïne  obranne  politiky. . . ª Ï la C  nek 11 [III-292; 294] da  le r Ï õka  z Ï e: ¹Unie vymezuje a prova  dõ  spolec Ïnou

zahranic Ïnõ  a bezpec Ïnostnõ  politiku, ktera  zahrnuje vs Ï echny oblasti zahranic Ïnõ  a

bezpec Ïnostnõ  politiky; c Ïlenske  sta  ty aktivne Ï a bezvy Âhradne Ï podporujõ  zahranic Ïnõ  a

bezpec Ïnostnõ  politiku Unie v duchu loajality a vza  jemne  solidarity.ª 6

Rezoluce Rady bezpec Ïnosti OSN 1566 (2004), pr Ï õstupne  na http://daccessdds.un.org/doc/ UN-

DOC/GEN/N04/542/82/PDF/N0454282.pdf?OpenElement navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006

50

Ï la C Â nek 29 [III-257]:

¹Aniz Ï jsou dotc Ïeny pravomoci Evropske Âho spolec Ïen-

stvõ Â, klade si Unie za cõ Âl poskytovat svy Âm obc Ïanu Ê m v prostoru svobody, bezpec Ïnosti

a pra  va vysokou u  roven Ï ochrany tõ Âm, z Ï e rozvõ Âjõ  spolec Ïny  postup c Ïlensky Âch sta  tu Ê v ob-

lasti policejnõ  a soudnõ  spolupra  ce v trestnõ Âch ve Ï cech, a tõ Âm, z Ï e pr Ï edcha  zõ  rasismu a

xenofobii a potõ Âra  je. Tohoto cõ Âle se dosa  hne pr Ï edcha  zenõ Âm organizovane  i neorga-

nizovane  trestne  c Ïinnosti a bojem proti nõ Â, zejme Âna proti terorismu, obchodu s lidmi,

trestny Âm c Ïinu Ê m proti de Ï tem, nedovolene Âmu obchodu s drogami a nedovolene Âmu

obchodu se zbrane Ï mi, korupci a podvodu Ê m, prostr Ï ednictvõ Âm:

1. Uz Ïs Ï õ spolupra  ce policejnõ Âch, celnõ Âch a jiny Âch pr Ï õslus Ï ny Âch orga  nu Ê c Ïlensky Âch

sta  tu Ê pr Ï õmo nebo prostr Ï ednictvõ Âm Evropske Âho policejnõ Âho u Âr Ï adu (Europolu)

v souladu s c Ïla  nky 30 a 32;

2. Uz Ïs Ï õ spolupra  ce soudnõ Âch a jiny Âch pr Ï õslus Ï ny Âch orga  nu Ê c Ïlensky Âch sta  tu Ê , te Âz Ï pro-

str Ï ednictvõ Âm Evropske  jednotky pro soudnõ  spolupra  ci (Eurojust), v souladu

s c Ïla  nky 31 a 32;

3. Sbliz Ï ova  nõ Âm pr Ï edpisu Ê trestnõ Âho pra  va c Ïlensky Âch sta  tu Ê v souladu s c Ïl. 31 põ Âsm.

e), je-li to nezbytne Â.ª

Ï la C  nek 34: ¹Rada pr Ï ijõ Âma  opatr Ï enõ  a podporuje vhodnou formou a vhodny Âmi

postupy uvedeny Âmi v te Âto hlave Ï spolupra  ci slouz Ï õcõ  cõ Âlu Ê m Unie. Za tõ Âm u Âc Ïelem mu Êz Ïe

Rada z podne Ï tu c Ïlenske Âho sta  tu nebo Komise jednomyslne Ï:

a) pr Ï ijõ Âmat ra  mcova  rozhodnutõ  za u Âc Ïelem sbliz Ï ova  nõ  pra  vnõ Âch a spra  vnõ Âch pr Ï ed-

pisu Ê c Ïlensky Âch sta  tu Ê . Ra  mcova  rozhodnutõ  jsou za  vazna  pro c Ïlenske  sta  ty co

51

do vy Âsledku, ktere Âho ma  by Ât dosaz Ï eno, pr Ï ic Ïemz Ï volba forem a prostr Ï edku Ê se

ponecha  va  vnitrosta  tnõ Âm orga  nu Ê m. Nemajõ  pr Ï õmy  u Âc Ïinek.ª

Rada EU na sve  m zaseda  nõ  6. prosince 2005 zdu Ê raznila za  vazek Unie pr Ïi-

stupovat komplexne Ï k boji proti terorismu a za  roven Ï respektovat lidska  pra  va.

V c Ïervnu roku 2004 Evropska  rada pr Ïijala podrobny  Akc Ïnõ  pla  n boje proti tero-

rismu. Dne 5. listopadu 2004 byl take  pr Ïijaty  Radou ¹Haagsky  programª, podle

ne Ï hoz Ï ¹. . . u Âc Ïinne  r Ï õzenõ  pr Ï eshranic Ïnõ Âch krizõ  uvnitr Ï EU vyz Ï aduje nejen posõ Âlenõ Â

souc Ïasne  c Ïinnosti v oblasti civilnõ  ochrany a kriticke  infrastruktury, avs Ï ak rovne Ïz Ï

u Âc Ïinne  r Ï es Ï enõ  hledisek ver Ï ejne Âho por Ïa  dku a bezpec Ïnosti v te Ï chto krizõ Âch. . . Evrop-

ska  rada proto vyzy Âva  Radu a Komisi, aby. . . zavedly opatr Ï enõ  EU pro integrovane Â

a koordinovane  r Ï es Ï enõ  krizõ  uvnitr Ï EU. . . , ktere  by me Ï lo by Ât provedeno nejpozde Ï ji

do 1. c Ïervence 2006.¹

7

Toto opatr Ïenõ  by me Ï lo r Ïes Ï it nejme  ne Ï tyto ota  zky: hlubs Ï õ

posouzenõ  moz Ï nostõ  c Ïlensky  ch sta  tu Ê , vytva Âr Ïenõ  za  sob, odbornou pr Ï õpravu, spolec Ïna   stave cvic Ïenõ  a operativnõ  pla  ny pro r Ïes Ï enõ  civilnõ Âch krizõ Â. Navrz Ï ena  smlouva o U Ï

pro Evropu, a zejme  na na jejõ  c Ïla  nek III-284 o civilnõ  ochrane Ï a c Ïla  nek I-43, take Â

stanovõ Â, z Ï e ¹pokud je ne Ï ktery  c Ïlensky  sta  t cõ Âlem teroristicke Âho u  toku nebo obe Ï tõ  pr Ï õ-

rodnõ  nebo c Ïlove Ï kem zpu Ê sobene  pohromy, jednajõ  Unie a jejõ  c Ïlenske  sta  ty spolec Ïne Ï

v duchu solidarity.ª

Pr Ïestoz Ï e mezina  rodne Ï pra  vnõ  prostr Ïedõ  neposkytuje dostatek legislativnõ Âch Ï R nepr na  stroju Ê, C Ïijala ani existujõ Âcõ  legislativu, nebo ji pr Ïijala neu  plne Ï, c Ïi opoz ÏÏ eska de Ï ne Ï . Oblastõ Â, kde C  republika splnila sve  za  vazky a transponovala potr Ïebne Â

dokumenty, je ota  zka Europolu. Je vs Ï ak potr Ïeba jes Ï te Ï hodne Ï vykonat. Cela  r Ïada na Â7

Haagsky Â

program,

pr ÏÂ õstupne Â

na

http://www.senat.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/new/sqw/text.sqw

?CID=788&K=agendaEU1 navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006.

52

stroju Ê pr Ïijaty  ch EU sta  le jes Ï te Ï nenõ  implementova  na ve vs Ï ech c Ïlensky  ch sta  tech, coz Ï

v ne Ï ktery  ch pr Ï õpadech bra  nõ  jejich vstupu v platnost.

8

Nedor Ïes Ï enou ota  zkou je napr Ï õ-

klad jiz Ï zmin Ï ovany  pr Ï õliv informacõ  do Europolu a Eurojustu, ktery  zu Ê sta  va  znac Ïne Ï

omezeny Â. Tõ Âm, z Ïe c Ïlenske  sta  ty nejsou ochotne  sdõ Âlet svoje informace s ostatnõ Âmi,

je pra  ce institucõ  EU ztõ Âz Ï ena a navõ Âc c Ïasto docha  zõ  k duplicitnõ  pra  ci v ne Ï ktery  ch

ota  zka  ch a naopak k nedostatec Ïne  mu prozkouma  nõ  jiny  ch oblastõ Â, za  sadnõ Âch pro boj

s terorismem. Ï eska C  republika take  implementovala Ra  mcove  rozhodnutõ  Rady EU ze dne

13. c Ïervna 2002 o evropske  m zaty  kacõ Âm rozkazu a postupech pr Ïeda  va  nõ  osob mezi

c Ïlensky  mi sta  ty (2002/584/SVV). I zde ale nara Âz Ï õme pr Ïi bliz Ïs Ï õm studiu proble  mu Ï R zu  stavou C na nedostatky: ota  zka sluc Ïitelnosti za  konne  u  pravy s U Ê sta  va  nejasna Â,

zejme  na sluc Ïitelnost transpozic Ïnõ Âch ustanovenõ  s c Ïl. 14 odst. 4 Listiny za  kladnõ Âch

pra  v a svobod, ktery  stanovõ Â, z Ï e obc Ïan nemu Êz Ï e by  t nucen k opus Ï te Ï nõ  sve  vlasti. Ï R musõ Implementace evropske  ho zaty  kacõ Âho rozkazu znamena Â, z Ï e obc Ïan C  by Ât

pr Ïeda  n doz Ï adujõ Âcõ Âmu c Ïlenske  mu sta  tu EU k trestnõ Âmu stõ Âha  nõ Â, je-li vyda  n platny Â Ï R proti rozhodnutõ  stavnõ evropsky  zaty  kacõ  rozkaz. U  stõ Âz Ï nost obc Ïana C  o pr Ïeda  nõ Â Ï R. V kve  stavnõ jine  mu c Ïlenske  mu sta  tu EU jiz Ï byla poda  na U Âmu soudu C Ï tnu 2006  stavnõ U  soud rozhodl o zamõ Âtnutõ  te  to stõ Âz Ï nosti. I tak situace z prakticke  ho hlediska

nenõ Â zcela jasna Â.

Jednou z klõ Âc Ïovy  ch oblastõ  boje proti terorismu je zamezenõ  ®nancova  nõ Â Ï eska terorismu a pranõ  s Ï pinavy  ch pene Ï z. V te  to oblasti C  republika take  znac Ïne Ï zao-

sta  va  . Klõ Âc Ïovy  m dokumentem je Ra  mcove  rozhodnutõ  Rady ze dne 26. c Ïervna 2001 8

Viz dokument 14734/1/05 REV 1, pr Ï õstupne  na http://register.consilium.eu.int/pdf/en/05/st14/

st14734-re01.en05.pdf navs Ï tõ Âveno 5.ledna 2006.

53

o pranõ  pene Ï z, identi®kaci, vysledova  nõ Â, zmrazenõ Â, zajis Ï te Ï nõ  a propadnutõ  na  stroju Ê Ï eska trestne  c Ïinnosti a vy  nosu Ê z nõ  (2001/500/SVV). C  republika jej sta  le jes Ï te Ï ne-

transponovala do sve  ho pra  vnõ Âho r Ïa  du. Souc Ïasna  u  prava je pouze dõ Âlc Ïõ  transpozicõ Â.

Podle Vla  dnõ Âho na  vrhu trestnõ Âho za  konõ Âku a doporuc Ïenõ  Vy  boru expertu Ê Rady Ev-

ropy k hodnocenõ  opatr Ïenõ  proti pranõ Âs Ï pinavy  ch pene Ï z (PC-R-EV) by me Ï la by  t zne Ï nõ Â

skutkovy  ch podstat doplne Ï na tak, aby se tyto trestne  c Ïiny vztahovaly nejen na ve Ï ci Ï eske nebo jiny  majetkovy  prospe Ï ch zõ Âskany  trestny Âm c Ïinem spa  chany Âm v C  repub9

lice, ale i na ve Ï ci nebo jiny  majetkovy  prospe Ï ch zõ Âskany  trestny Âm c Ïinem v cizine Ï .

Za  roven Ï je nutne  sladit s EU de  lku trestu za tyto trestne  c Ïiny. I kdyz Ï se orga  ny c Ïinne Â

v trestnõ Âm r Ï õzenõ  zatõ Âm nesetkaly s tõ Âmto proble  mem v praxi, musõ  by  t legislativne Ï

dor Ïes Ï en. Ï eska C  republika jako jediny  c Ïlensky  sta  t EU nezna  trestnõ  odpove Ï dnost pra  v-

nicky  ch osob. Tato skutec Ïnost jõ  neumoz Ïn Ï uje implementovat Ra  mcove  rozhodnutõ Â Ï la Rady c Ï. 475/2002 ze dne 13. c Ïervna 2002 o boji proti terorismu. C  nek 7 tohoto

dokumentu r Ï õka  : ¹Odpove Ï dnost pra  vnicky Âch osob:

Kaz Ï dy  c Ïlensky  sta  t pr Ï ijme nezbytna  opatr Ï enõ Â, aby zajistil, z Ï e pra  vnicke  osoby

lze c Ïinit odpove Ï dny Âmi za trestne  c Ïiny uvedene  v c Ïla  ncõ Âch 1 az Ï 4, ktere  v jejich

prospe Ï ch spa  cha  jaka  koli osoba jednajõ Âcõ  samostatne Ï nebo jako c Ïlen orga  nu dotyc Ïne Â

pra  vnicke  osoby, ktera  v te Âto pra  vnicke  osobe Ï pu Ê sobõ  ve vedoucõ Âm postavenõ  na

za  klade Ï:

a) opra  vne Ï nõ  zastupovat tuto pra  vnickou osobu;

b) pravomoci pr Ï ijõ Âmat rozhodnutõ  jme Ânem te Âto pra  vnicke  osoby; 9

ÏR Viz sne Ï movnõ Â tisk 744, PSP C

54

c) pravomoci vykona  vat kontrolu v ra  mci te Âto pra  vnicke  osoby.ª

Tento dokument vyz Ï aduje transpozici do vnitrosta  tnõ Âho pra  va. Souc Ïasna Â

pra  vnõ Âu  prava (za  kon c Ï. 140/1961 Sb.) je pouze dõ Âlc Ïõ  transpozicõ Â. Navrhovana  pra  vnõ Â

u  prava neboli vla  dnõ  na  vrh na vyda  nõ  za  kona o trestnõ  odpove Ï dnosti pra  vnicky  ch

osob a r ÏÂ õzenõ Â proti nim (sne Ï movnõ Â tisk c Ï. 745) byl zamõ Âtnut v prvnõ Âm c Ïtenõ Â. V sou-

c Ïasne  dobe Ï neexistujõ  dostupne  statistiky ukazujõ Âcõ  na jake  m procentu trestny  ch c Ïinu Ê Ï eska se podõ Âlejõ  pra  vnicke  osoby, ale je nesporne Â, z Ïe C  republika musõ  tuto situaci

urychlene Ï dor Ïes Ï it.

Jelikoz Ï se absence trestnõ  odpove Ï dnosti pra  vnicky  ch osob jevõ  jako jedna

z hlavnõ Âch barie Âr u Âc Ïinnosti bezpec Ïnostnõ Âho syste  mu, je tr Ïeba si v te  to souvislosti Ï R. Obvykly pr Ïipomenout i sta  vajõ Âcõ  cizineckou agendu C  m zpu Ê sobem, ktery  m cizinci

obcha  zejõ  za  kon o pobytu cizincu Ê , je zakla  da  nõ  ®ktivnõ Âch obchodnõ Âch spolec Ïnostõ Â, ÏR respektive obchodnõ Âch spolec Ïnostõ  s pouze forma  lnõ  c Ïinnostõ Â. Cizinec na u  zemõ  C

neexistuje jako fyzicka  osoba, ale jako osoba pra  vnicka  . Skutec Ïnost, z Ï e pra  vnicke Â

osoby nejsou trestne Ï odpove Ï dne  , znamena  de facto trestnõ  imunitu pro vy  znamnou

c Ïa  st cizincu Ê , nevyjõ Âmaje cizince z rizikovy  ch regionu Ê , ktere  nadpru Ê me Ï rne Ï generujõ Â

hrozbu teroristicky  ch u  toku Ê . Cizince nelze pra  vne Ï stõ Âhat v pr Ï õpade Ï, z Ï e se na trestne Â

c Ïinnosti podõ Âlel jako obchodnõ  spolec Ïnost, nikoliv jako fyzicka  osoba. Neexistence

trestnõ  odpove Ï dnosti pra  vnicky  ch osob mu Êz Ï e by  t v souc Ïasnosti vnõ Âma  na jako nejve Ï ts Ï õ Ï R v boji proti terorismu. c Ïeske  mõ Ânus, nejve Ï ts Ï õ vnitr Ïnõ  i mezina  rodnõ  proble Âm C

Pra  vnicke  osoby mohou by  t a patrne Ï jsou zneuz Ï õva  ny k ilega  lnõ Âmu transfe-

ru osob c Ïi k pranõ  s Ï pinavy  ch pene Ï z (nejc Ïaste Ï ji jde o kasina a podobne  podniky).

Do oblasti nestandardnõ  praxe a nõ Âzke  kvality bezpec Ïnostnõ Âho prostr Ïedõ  pr Ï õslus Ï õ

55

souc Ïasny  Za  kon o loteriõ Âch a jiny  ch podobny  ch hra  ch. Zpu Ê sob vedenõ  u Âc Ïetnictvõ Â

umoz Ïn Ï uje nekontrolovany  pr Ï õsun pene Ï z, ktere  jsou hrou za u  platu legitimizova  ny.

Sta  vajõ Âcõ  novela za  kona umoz Ïn Ï uje okamz Ï ite  pranõ  pene Ï z. Kasina a herny, ktery  ch je Ï R soustr v C Ïede Ï no relativne Ï nejve Ï ts Ï õ mnoz Ï stvõ  v Evrope Ï , poma  hajõ  organizovane  mu

zloc Ïinu a nelze vylouc Ïit ani ®nancova  nõ  terorismu. Ï R neumoz Za  kon o fungova  nõ  bank a bankovnõ Âch kont C Ïn Ï uje automaticke Â

dohleda  nõ  informacõ Â. Orga  ny c Ïinne  v trestne Âm r Ï õzenõ  a zpravodajske  sluz Ï by se dota nik informacõ zujõ  bank v konkre  tnõ Âch pr Ï õpadech o sde Ï lenõ  informacõ Â. U  je võ Âce nez Ï

c Ïasty Â, dokonce banky c Ïasto pr Ï õmo varujõ  majitele kont, nebo naopak takto zõ Âskany  ch

poznatku Ê v bankovnõ Âm styku zneuz Ï õvajõ Â. Zavedenõ  automatizovane  ho anonymnõ Âho

bankovnõ Âho registru, ktery  poskytne informace opra  vne Ï ny  m osoba  m bez zneuz Ï itõ Â

lidske  ho faktoru ve spra  ve Ï banky, je pouz Ï õvany  m modelem. S ohledem na sta  vajõ Âcõ Â Ï R, ktera praxi C  neumõ  chra  nit u  nik a zneuz Ï itõ  informacõ Â, stejne Ï jako neumõ  chra  nit

pr Ïed korupcõ Â, vydõ Âra  nõ Âm a pomluvou by srovnatelny  model, vc Ïetne Ï sve  ho ®nanc Ïnõ Âho Ï R vy na  kladu, byl pro C  znamny  m pr Ï õnosem v obrane Ï pr Ïed terorismem. Ï R, ale v cele Zajis Ï t'ova  nõ  majetku neidenti®kovatelne  ho pu Ê vodu je nejen v C Âm

sve Ï te Ï komplikovane  . Jde o sloz Ï itou vys Ï etr Ïovacõ  praxi, ktera  po ozna  menõ  ®nanc Ïne Ï

analyticky  ch skupin vede ke snaze o identi®kova  nõ  neidenti®kovatelny  ch pr Ï õjmu Ê.

V dnes Ï nõ Âm c Ïeske  m prostr Ïedõ Â, na  sledujõ Âcõ Âm po obdobõ  velke  i male  privatizace a vy Â-

znamne  majetkove  transformace, jde o nesporne Ï doporuc Ïitelnou a vyuz Ï itelnou praxi.

S vy  jimkou britske  ho pra  vnõ Âho na  stroje Terrorism Bill 2005, kde Velka  Brita  nie võ Âce

me  ne Ï pr Ïijala irskou zkus Ï enost, obdobna  praxe nenõ  v EU be Ïz Ï na  , v posttransformac ÏÏ R mohla nõ Âch zemõ Âch by byla velmi vhodna  . Podle na  zoru a odhadu expertu Ê by v C

56

napomoci pr Ïi odhalova  nõ  vy  znamne  c Ïa  sti ®nancova  nõ  organizovane  ho zloc Ïinu i jine Â

vy  nosne  kriminality.

Speci®cky  m proble  mem je fungova  nõ  zpravodajsky  ch sluz Ï eb a jejich kont-

rola. Dlouhodoba  absence za  kona o kontrole zpravodajsky  ch sluz Ï eb narus Ï uje pome Ïr Ï R. Tento za demokraticky  ch institucõ  a bezpec Ïnosti v C  kon nemu Êz Ï e by  t nahrazen

nedodrz Ï ovany  m a nepr Ïesny  m Za  konem o ochrane Ï utajovany  ch skutec Ïnostõ Â. Auto-

maticke  rozs Ï õr Ïenõ  osob urc Ïeny  ch ke styku s utajovany  mi informacemi na poslance,

sena  tory i poslance EP nezvys Ï uje stupen Ï a kvalitu demokraticke  kontroly. Nepr Ïijetõ Â

tohoto za  kona deformuje oblast sbe Ï ru, analy  zy, vyhodnocova  nõ  a vyuz Ï itõ  informacõ Â

relevantnõ Âch k boji s terorismem. Koordinace zpravodajsky  ch sluz Ï eb je ve Ï cõ  premiÏ editele zpravodajsky e  ra a vla  dy, mimo parlamentnõ  kontrolu. R  ch sluz Ï eb jmenuje

a r Ï õdõ  premie  r, jsou odpove Ï dnõ  pouze jemu. Navõ Âc premie  r mu Êz Ï e nakla  dat s infor-

macemi podle sve  ho vlastnõ Âho uva Âz Ï enõ Â, a to i na mezina  rodnõ  sce  ne Ï . Hovor Ï õme zde

o odpove Ï dnosti premie  ra, ktera  mu Êz Ï e zpu Ê sobovat va Âz Ï ne  proble  my v pr Ï õpade Ï jeho

selha  nõ  (viz kauza praz Ï ske  na  vs Ï te Ï vy Muhammada Atty v souvislosti s vys Ï etr Ïova  nõ Âm Ï R a jeho vy u  toku Ê na USA v za Âr Ï õ 2001). Parlament C  bory neplnõ  kontrolnõ  a dota-

zovacõ Â pravomoc, nebot'jim mnohdy chybe Ï jõ Â i informace, co zjis Ï t'ovat. Osve Ï dc Ïenou

praxõ Âr Ïady c Ïlensky  ch sta  tu Ê je vytvor Ïenõ  skupiny, bloku, archivu, pro vy  me Ï nu ru Ê zny  ch

typu Ê informacõ  mezi zpravodajci, vys Ï etr Ïovateli, a ostatnõ Âmi odpove Ï dny  mi sloz Ï kami Ï R a MO C Ï R. Platforma pro sdõ policie, MV C Âlenõ Â, vza  jemne  informova  nõ  u kon-

kre  tnõ Âch pr Ï õpadu Ê vede ke snõ Âz Ï enõ  ®nanc Ïnõ Âch na  kladu Ê a bra  nõ  vza  jemne  mu mar Ïenõ Â

vy  konu.

57

Podle ne Ï ktery  ch zdroju Ê neplnõ  Parlament spra  vne Ï ani rozpoc Ïtovou funkci.

Rozpoc Ïtove  zajis Ï te Ï nõ  jednotlivy  ch zpravodajsky  ch sluz Ï eb, vys Ï etr Ïovacõ Âch orga  nu Ê a

orga  nu Ê c Ïinny  ch v trestne Âm r Ï õzenõ  je nec Ïitelne  a nekontrolovatelne  . Nejasne  vy  stupy  OOZ vedou k netransparentnõ zpravodajsky  ch sluz Ï eb a U Âmu rozhodova  nõ  o jejich

rozpoc Ïtu, jejich moci a jejich ®nanc Ïnõ Âm zajis Ï te Ï nõ Âm. Ve skutec Ïnosti vedou k neu-

tuchajõ Âcõ  rivalite Ï mezi jednotlivy  mi sluz Ï bami a sloz Ï kami, ke zneuz Ï õva  nõ  vnitr Ïnõ Âch

informacõ Â, lobbysticky  ch vlivu Ê na politiky, az Ï po podezr Ïenõ  z korupce. Kvalitu bezÏ R by zvy pec Ïnostnõ Âho prostr Ïedõ  v C Âs Ï ila du Ê razna  a kompetentnõ  parlamentnõ  kontrola

®nancova  nõ  zpravodajsky  ch sluz Ï eb. Ï R poty V nakla  da  nõ  s utajovany  mi informacemi se C  ka  s dals Ï õm va Âz Ï ny  m pro-

ble  mem, ktery  m je nesoulad pove Ïr Ïenõ  a prove Ïr Ïenõ  s informacemi pracovat. Ne Ï kter Ï õ

zame Ï stnanci pove Ïr Ïenõ  zpracova  nõ Âm c Ïi vys Ï etr Ïova  nõ Âm te Ï chto informacõ  nemajõ  dosta-

tec Ïne  bezpec Ïnostnõ  prove Ïr Ïenõ  a naopak, prove Ïr Ïenõ  pracovnõ Âci c Ïasto nejsou pove Ïr Ïenõ Â.

Docha  zõ  tak k nejasne  mu pr Ïeda  va  nõ  informacõ  neo®cia  lnõ  a tudõ Âz Ï nebezpec Ïnou cesÏ asto se takove tou. C  informace nemohou vyuz Ï õt pr Ïi vys Ï etr Ïova  nõ Â.

Proble  mem nejsou jen konkre  tnõ  nedostatky v implementaci bezpec Ïnostnõ Âch

opatr Ïenõ Âch. Nejva Âz Ï ne Ï js Ï õ je rozs Ï õr Ïena  a opodstatne Ï na  nedu Ê ve Ï ra a obava z neschopnosti Ï R se bojõ bezpec Ïnostnõ Âch sloz Ï ek chra  nit informace vyply  vajõ Âcõ  z te Ï chto opatr Ïenõ Â. C Â

nepravdivy  ch, zkresleny  ch informacõ Â, neprofesiona  lnõ  pra  ce bezpec Ïnostnõ Âch sloz Ï ek,

neprofesiona  lnõ Âch analy  z a za  ve Ï ru Ê , vydõ Âra  nõ Â, podjatosti az Ï korupce, ktere  mohou by Ât

logicky  m du Ê sledkem kr Ïehke  ho a nekvalitnõ Âho bezpec Ïnostnõ Âho prostr Ïedõ Â. Parlament,

justice i vla  da nezr Ï õdka bra  nõ  pr Ïijõ Âma  nõ  efektivnõ Âch bezpec Ïnostnõ Âch opatr Ïenõ Â, pro-

toz Ï e poukazujõ  na jejich moz Ï ne  zneuz Ï itõ  v souvislosti se zacha  zenõ Âm se senzitivnõ Âmi,

58

osobnõ Âmi c Ïi bezpec Ïnostne Ï relevantnõ Âmi informacemi. Nõ Âzka  vy  konnost a u Âc Ïinnost

v ochrane Ï utajovany  ch informacõ  dopada  jak na zpravodajske  sluz Ï by, tak na speciali-

zovane  sloz Ï ky policie. Du Ê sledkem mu Êz Ï e by  t na  ru Ê st organizovane  ho zloc Ïinu, hlavne Ï

pranõ  s Ï pinavy  ch pene Ï z, ale take  ohroz Ï enõ  nas Ï eho u  zemõ  jako chra  ne Ï ne  zo  ny ma  lo

rizikove  ho pu Ê sobenõ  ma®õ Â, organizovane  ho zloc Ïinu a teroristicky  ch struktur. Ï eske Samostatny  m speci®cky  m proble  mem C  republiky je vymahatelnost

pra  va. Jedna  se jak o obtõ Âz Ï ne  zõ Âska  va  nõ  du Ê kazu Ê a jejich adekva  tnõ  rychle  vyuz Ï itõ  a

uplatne Ï nõ Â, tak o ne dobr Ïe fungujõ Âcõ  soudnictvõ  ± dlouhe  soudnõ  lhu Ê ty, ktere  odde Ï lujõ Â

odhalenõ  a vys Ï etr Ïenõ  zloc Ïinu od jeho soudnõ Âho posouzenõ  a pr Ï õpadne  ho postihu. Du Ê-

kazove  nouzi by pomohlo zavedenõ  jinde u  spe Ïs Ï ne  ho a pouz Ï õvane  ho institutu agenta

provokate  ra, jehoz Ï absence zte Ïz Ï uje boj s ®nanc Ïnõ  kriminalitou, korupcõ Â. Pro uplat-

ne Ï nõ  protiteroristicky  ch opatr Ïenõ  je klõ Âc Ïovy  vztah mezi sta  tnõ Âmi zastupitelstvõ Âmi a Ï R. Policie se mõ Policiõ  C Âsty sloz Ï ite Ï doma  ha  povolenõ  k domovnõ Âm prohlõ Âdka Âm a

odposlechu Ê m, sta  tnõ  za  stupci poz Ï adujõ  du Ê kazy, na jejichz Ï podklade Ï mohou o uvede-

ny  ch opatr Ïenõ Âch rozhodnout. Policie ale nemu Êz Ï e tyto du Ê kazy zõ Âskat bez povolenõ  a

sta  tnõ Âmu zastupitelstvõ  nestac Ïõ  pouhe  podezr Ïenõ Â. Docha  zõ  k u  niku vys Ï etr Ïovany  ch, c Ïi  kolem omilostne Ï nõ  pro nedostatek du Ê kazu Ê , ktery  byl zpu Ê soben c Ïasovou prodlevou. U

vla  dy v dals Ï õm obdobõ  je usilovat o zjednodus Ï enõ  a zefektivne Ï nõ  praxe ve vztahu

vys Ï etr Ïovatel ± sta  tnõ  za  stupce ± soudce ± orga Ân c Ïinny  v trestnõ Âm r Ï õzenõ Â.

59

Kapitola 6

Srovna  nõ  strategie EU a USA v boji

s mezina  rodnõ Âm terorismem a Ï eskou republiku moz Ï nosti pro C

Prvnõ  kapitoly te  to pra  ce byly zame Ïr Ïeny na jednotlive  strategie USA, EU a potaz Ï mo Ï eske C  republiky v boji s (mezina  rodnõ Âm terorismem). V te  to c Ïa  sti se zame Ïr Ï õme na

porovna  nõ  jednotlivy  ch taktik.

Jak bylo nastõ Âne Ï no uz Ï v u  vodu, USA a Evropska  unie povaz Ï ujõ  terorismus

za hrozbu,

1

ale ve Spojeny  ch sta  tech je vnõ Âma  nõ  te  to hrozby podstatne Ï silne Ï js Ï õ.

Jiz Ï samotne  pojmenova  nõ  protiteroristicke  politiky - va  lka s terorem (USA) a boj

s terorismem (EU) ukazujõ  na tuto skutec Ïnost. Spojene  sta  ty se po 9/11 cõ Âtõ  by Ât

bezprostr Ïedne Ï ohroz Ï eny mezina  rodnõ Âm terorismem. Je pravdou, z Ï e to bylo pra  ve Ï

jejich u  zemõ Â, kde dos Ï lo k nejmasove Ï js Ï õm u  toku Ê m v historii. Pr Ïi u  tocõ Âch na New York

a Washington bylo zasaz Ï eno te  me Ïr Ï 5000 lidõ Â. Zeme Ï , ktera  si v historii zakla  dala na 1

Na tom se bezezbytku shodujõ Â vs Ï echny bezpec Ïnostnõ Â dokumenty obou celku Ê.

60

svobode Ï a otevr Ïenosti, se tak musõ  s touto hrozbou vypor Ïa  dat. Nejen vrcholnõ  pr Ïed-

stavitele  USA, ale take  r Ïadovõ  obc Ïane  jsou ochotni a pr Ïipraveni s terorismem bojovat.

Jsou ochotni se vzda Ât c Ïa  sti svy  ch osobnõ Âch svobod za cenu zvy Âs Ï enõ  bezpec Ïnosti. Je

tedy jasne Â, z Ï e strategie boje s terorismem nabude masove Ï js Ï õho ra  zu. 2

USA vedou o®cia  lne Ï ¹Va  lku s teroremª . Terorismus je povaz Ï ova  n za nej-

ve Ï ts Ï õ vne Ï js Ï õ bezpec Ïnostnõ  ohroz Ï enõ  pro USA a v tomto duchu je take  sepsa  na Na  rodnõ Â

bezpec Ïnostnõ  strategie. Jak jiz Ï bylo uvedeno vy Âs Ï e, NSS je va  lec Ïnou strategiõ Â, ve ktere Â

je pra  ve Ï teror a terorismus uveden jako nepr Ï õtel USA. V ra  mci va  lky je moz Ï no bo-

jovat s terorismem vs Ï emi va  lec Ïny  mi prostr Ïedky. Spojene  sta  ty jsou tedy ochotny

nasadit vojenskou sõ Âlu, pokud to povaz Ï ujõ  za nutne  . Americka  strategie boje proti

terorismu poc Ïõ Âta  s tzv. preventivnõ Âm u  tokem.

¹Vs Ï echny akce jsou nahlõ Âz Ï eny z hlediska prospe Ïs Ï nosti pro boj s teroris-

mem a vs Ï echna rizika jsou da  na do moz Ï ne  souvislosti s nõ Âm. Terorismus

je jasny Âm str Ï edobodem americke  bezpec Ïnostnõ  strategie.ª

3

Na druhou stranu Evropska  unie si sice uve Ï domuje za  vaz Ï nost hrozby tero-

rismu, ale nepodr Ïizuje jõ  ves Ï kera  sva  jedna  nõ  v oblasti bezpec Ïnosti.

¹Ve Ï ts Ï ina Evropanu Ê nepr Ï ipous Ï tõ  mys Ï lenku ¹va  lkyª s terorismem. Jsou

jednodus Ï e zvyklõ  vypor Ïa  da  vat se s tõ Âmto fenome Ânem pomocõ  jiny Âch me-

tod (zpravodajske  sluz Ï by, policie, justice) a nevnõ Âmajõ  dostatec Ïne Ï za Â-

vaz Ï nost zme Ï ny, ktera  nastala po uda  lostech z 11. za Âr Ï õ 2001.ª 2 3

4

Viz The National Security Strategy of the United States, 2006. WEISS, T., Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie ve sve Ï tle Na  rodnõ  bezpec Ïnostnõ  strategie USA, pr Ï õ-

stupne  na http://www.europeum.org navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006. 4

DELPECH, T., International Terrorism in Europe, Chaillot Papers No. 56, Par ÏÂ õz Ï : Institute for

Security Studies 2002.

61

Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie sice zmin Ï uje terorismus jako jednu z hrozeb

a pr Ïipous Ï tõ Â, z Ï e patr Ï õ mezi nejza  vaz Ï ne Ï js Ï õ hrozby, protoz Ï e se snaz Ï õ o maxima  lnõ  vyuz Ï itõ Â

na  silõ Â, ale za  roven Ï neve Ï nuje terorismu z Ïa  dnou zvla Âs Ï tnõ  kapitolu ani nespeci®kuje

odlis Ï ny  postup pr Ïi potõ Âra  nõ  terorismu na rozdõ Âl od jine  ho trestne  ho jedna  nõ Â. Evrop-

ska  bezpec Ïnostnõ  strategie take  jasne Ï upr Ïednostn Ï uje nasazenõ  ¹me Ï kky  chª na  stroju Ê,

to znamena  zapojenõ  zpravodajsky  ch sluz Ï eb, policie a justice. Unie upr Ïednostn Ï uje

vyc Ïerpa  nõ  vs Ï ech diplomaticky  ch a ekonomicky  ch prostr Ïedku Ê pr Ïed nasazenõ Âm vojen-

sky  ch sil. I tak ale Evropska  unie nevyluc Ïuje vojensky  za  sah u  plne Ï.

Jak jsme si uka  zali, USA bojujõ  s terorismem silne Ï js Ï õmi (rozume Ï jme silove Ï j-

s Ï õmi) na  stroji nez Ï Evropska  unie. Du Ê vodem k tomuto rozdõ Âlu nemusõ  by  t ale pouhe Â

pr Ïesve Ï dc Ïenõ  vrcholny  ch pr Ïedstavitelu Ê Unie.

I kdyby se EU rozhodla pr Ïedloz Ï it ¹tvrdouª strategii jako USA, tato strategie

by neme Ï la s Ï anci na u  spe Ï ch. Evropska  unie nedisponuje z Ïa  dnou vlastnõ  arma  dou,

kterou by mohla poslat do boje, z Ïa  dny  m jednotny  m genera  lnõ Âm s Ï ta  bem. Dals Ï õ bari-

e  rou by bylo i ver Ïejne  mõ Âne Ï nõ Â. Evropane  chte Ï jõ  po na  roc Ïne  m 20. stoletõ  z Ï õt v mõ Âru a

nechte Ï jõ  se dobrovolne Ï zapojovat do globa  lnõ  va  lky.

Dals Ï õm dokumentem USA, ktery  jsme uva  de Ï li v souvislosti boje s teroris-

mem, byla Na  rodnõ  strategie zpravodajsky  ch sluz Ï eb. Tento dokument z roku 2005

pevne Ï stanovil americky  m zpravodajsky  m sloz Ï ka  m povinnost sdõ Âlet relevantnõ  in-

formace.

V Evropske  unii naopak existuje jiz Ï zmin Ï ovany  Europol. Proble  m Europolu

ale spoc Ïõ Âva  v tom, z Ï e nejsou jasne Ï stanovena pravidla jeho fungova  nõ  a ani neexistujõ Â

sankce za nesdõ Âlenõ  informacõ Â. Europol by opravdu mohl by  t dokonalou platformou

62

pro boj s terorismem a dals Ï õ neza  konny  m jedna  nõ Âm, ale jeho potencia  l nenõ Âc Ïlensky  mi

sta  ty dostatec Ïne Ï vyuz Ï õva  n. Mõ Âsto toho, aby do Europolu proudily informace a tam

byly da  le zpracova  va  ny odbornõ Âky z cele  Unie, sta  ty se nejsou schopny shodnout

na tom, jaka  data a v jake  m rozsahu te  to instituci poskytnout. Je tak naprosto be Ïz Ï ne Â,

z Ï e ru Ê zne  sta  ty investujõ  ru Ê zne  ®nanc Ïnõ  obnosy na vys Ï etr Ïova  nõ  stejny  ch pr Ï õpadu Ê a

docha  zõ  tak k duplicitnõ Âm aktivita  m.

5

Dals Ï õm proble  mem Europolu je, z Ïe c Ïlenske  sta  ty c Ïasto ani neve Ï dõ Â, co pr Ïesne Ï

majõ  od Europolu oc Ïeka  vat a co naopak Europol oc Ïeka  va  od nich. Neexistuje pr Ïesny Â

popis pra  ce Europolu ani soupis jeho kompetencõ Â.

Se stejnou situacõ Â, jako panuje v Europolu, se setka  va  me i v dals Ï õch ev-

ropsky  ch institucõ Âch, i kdyz Ï ty nejsou z hlediska boje s terorismem tak alarmujõ Âcõ Â.

Eurojust do jiste  mõ Âry plnõ  svou funkci a poma  ha  vyuz Ï õvat evropske  ho zaty  kacõ Âho

rozkazu.

S proble  my se poty  ka  i u Âr Ïad koordina  tora boje proti terorismu v EU. Gijs

de Vries, prvnõ  koordina  tor nema  dostatec Ïny  manda  t k tomu, aby mohl u Âc Ïinne Ï

prosazovat kroky nezbytne  k naplne Ï nõ  Akc Ïnõ Âho pla  nu boje proti terorismu EU.

¹K tomu, aby mohla EU efektivne Ï vyuz Ï õvat svu Ê j protiteroristicky  po-

tencia  l, pan de Vries by musel mõ Ât na evropske  u  rovni alespon Ï takove Â

pravomoci, jaky Âmi disponujõ  ministr Ï i vnitra na na  rodnõ  u  rovni.ª

6

Podle ne Ï ktery  ch na  vrhu Ê me Ï la mezi kompetence evropske  ho koordina  tora

boje proti terorismu patr Ïit i moz Ï nost do jiste  mõ Âry r Ï õdit zpravodajske  sluz Ï by a jejich 5

Informace z osobnõ Âho rozhovoru s c Ïlenkou pracovnõ  skupiny Evropske  lidove  strany pro boj

s terorismem, poslankynõ  Evropske  ho parlamentu. 6

ZIMMERMANN, D., The European Union and Post-9/11 Counter-Terrorism: A Reappraisal, str.

30.

63

spolupra  ci v ra  mci Europolu.

¹Ne Ï ktere  sta  ty aktivne Ï lobbovaly pro vytvor Ï enõ  ¹Evropske  CIAª, za-

tõ Âmco jine  poukazovaly na to, z Ïe r Ï ada sta  tu Ê se poty Âka  su  stavnõ Âmi pr Ï eka Âz Ï-

kami pr Ï i implementaci protiteroristicke  politiky a odsoudily mys Ï lenku

spolec Ïny Âch zpravodajsky Âch sluz Ï eb.ª

7

Podle Dorona Zimmermanna se v te  to situaci projevil postoj te Ï ch sta  tu Ê , ktere Â

¹majõ ª (rozume Ï jme kvalitnõ  syste  m zpravodajsky  ch sluz Ï eb) oproti te Ï m, co ¹nemajõ  ª. Ï pane Velka  Brita  nie, Francie, Ne Ï mecko, S Ï lsko a Ita  lie zablokovaly mys Ï lenku vzniku

nove  ho protiteroristicke  ho ¹caraª, ktery  by me Ï l k dispozici celoevropsky  zpravo-

dajsky  apara  t.

8

Vy  sledkem te Ï chto sporu Ê je fakt, z Ï e ac Ïkoliv mohl protiteroristicky Â

koordina  tor sehra  t naprosto bezprecedentnõ  roli, jeho u Âr Ïad zu Ê stal pouze politicky Âm

u Âr Ïadem.

Je pravdou, z Ï e zejme  na Velka  Brita  nie ma  zpravodajskou sluz Ï bu na vysoke Â

u  rovni. I co se ty Âc Ïe protiteroristicky  ch za  konu Ê , Velka  Brita  nie (dlouholety  spojenec

USA) je z evropsky  ch sta  tu Ê asi nejda  le. Jak jiz Ï bylo r Ïec Ïeno v minule  kapitole, brit-

ske  protiteroristicke  za  kony si dovedou poradit napr Ï õklad s ®nancova  nõ Âm terorismu.

Pokud u Âr Ïady pojmou podezr Ïenõ Â, z Ï e ne Ï jake  u Âc Ïty jsou vyuz Ï õva  ny k ®nancova  nõ  tero-

rismu, mohou je okamz Ï ite Ï zmrazit a to bez dals Ï õch pru Ê tahu Ê , ktere  v jiny  ch sta  tech

vyz Ï adujõ  zõ Âska  nõ  povolenõ Â, soudnõ Âho pr Ï õkazu atp.

Zde si pouze mu Êz Ï eme poloz Ï it ota  zku, jak by byli u  spe Ïs Ï nõ  teroriste  10. srpna

2006 pr Ïi pokusu une  st deset letadel spolec Ïnosti British Airways a odpa  lit je pomocõ  7

BROWNE, A., WATSON, R., EU Divided Over Proposal for New Anti-Terror Czar, Times On-

line, 17. br Ïezna 2004, pr Ï õstupne  na http://www.timesonline.co.uk/article/0¹12589-1041361,00.html navs Ï tõ Âveno 13.br Ïezna 2006. 8

ZIMMERMANN, D., tamte Âz Ï , str. 31.

64

tekuty  ch vy  bus Ï nin, pokud by si vybrali jine  odletove  letis Ï te Ï (rozume Ï jme v jine  zemi)

a pokud by cely  teroristicky  u  tok pr Ïipravovali jinde nez Ï ve Velke  Brita  nii.

Funkc Ïnost a kooperace zpravodajsky  ch sluz Ï eb je v boji s terorismem naprosto

krucia  lnõ Â. Stejne Ï tak je ale za  sadnõ Â, aby existovala osoba zodpove Ï dna  za fungova  nõ Â

te  to spolupra  ce. A pokud ma  Evropska  unie prosazovat spolec Ïnou protiteroristickou

politiku, me Ï la by usilovat o koordinaci vs Ï ech evropsky  ch zpravodajsky  ch sluz Ï eb.

Zde nara Âz Ï õme na daleko s Ï irs Ï õ proble  m, se ktery  m se setka  va  Evropska  unie

v boji terorismem, a to je na jedne  strane Ï neochota a na druhe  strane Ï nemoz Ï nost võ Âce

spolupracovat v bezpec Ïnostnõ Âch ota  zka  ch. Evropska  unie nejsou ¹Spojene  sta  ty ev-

ropske  ª a podle toho take  spolu (ne)spolupracujõ Â. Manda  t evropsky  ch institucõ  nenõ Â

natolik velky Â, aby mohl mõ Ât nar Ïizujõ Âcõ  (c Ïi r Ï õdõ Âcõ Â) charakter. Sta  ty si ponecha  vajõ  c Ïa  st

sve  suverenity a c Ïasto se samy rozhodujõ Â, jaky  m zpu Ê sobem budou implementovat

rozhodnutõ  Evropske  unie. Sta  va  se tak, z Ï e k implementaci docha  zõ  se zpoz Ï de Ï nõ Âm a

nebo k nõ  dojde jen c Ïa  stec Ïne Ï.

Celou situaci mu Êz Ï eme vnõ Âmat tak, jako z Ï e Evropska  unie pracuje s doporu-

c Ïenõ Âmi a s na  vrhy r Ïes Ï enõ Â, ale nema  dostatec Ïne  na  stroje (a moz Ï na  ani vu Ê li) k tomu,

aby byla schopna dota  hnout sve  pla  ny do konce. Na druhou stranu jsou Spojene Â

sta  ty federa  lnõ  sta  t s jediny  m ministerstvem zahranic Ïõ Â, jedinou centra  lnõ  administra-

tivou a jedinou diplomatickou sluz Ï bou. Strategie boje proti terorismu (v podstate Ï

zakotvena  v NSS a NIS) je proto vytva Âr Ïena centra  lne Ï v ra  mci administrativy. Da  se

tedy r Ï õci, z Ï e strategie je jaky  msi programovy  m prohla Âs Ï enõ Âm v bezpec Ïnostnõ  oblasti.

Dõ Âky tomu ma  prezident USA pr Ïi jejõ Âm napln Ï ova  nõ  k dispozici vs Ï echna ministerstva

a rozpoc Ïty. Je pak daleko snazs Ï õ zahrnout do strategie konkre  tnõ  cõ Âle. Stejne Ï , jako

65

tomu je v NIS nebo v USA PATRIOT Act, mohou by  t stanoveny i kompetence a

termõ Âny pro splne Ï nõ  jednotlivy  ch kroku Ê , vc Ïetne Ï sankcõ  za jejich nedodrz Ï enõ Â.

V prostr Ïedõ  Evropske  unie je ale takovy  postup nemyslitelny Â. Zaprve  nee-

xistuje legislativa, ktera  by Unii umoz Ïn Ï ovala prosazovat svou strategii tak silne Ï a

zadruhe  na to nejsou pr Ïipraveny ani samotne  c Ïlenske  sta  ty (jak jejich pr Ïedstavitele Â,

tak r Ïadovõ  obc Ïane  ). V Evropske  unii zkra  tka panujõ  takove  vnitr Ïnõ  neshody, z Ï e je

nemoz Ï ne  pr Ïipravovat ne Ï jakou jednotnou strategii. Ï eska C  republika, stejne Ï jako r Ïada dals Ï õch evropsky  ch sta  tu Ê (snad s vy  jimkou

Velke  Brita  nie a Irska) bojuje s tõ Âm, jak nakla  dat s bankovnõ Âmi u Âc Ïty, pokud panuje

podezr Ïenõ Â, jez Ï jsou vyuz Ï õva  ny k nelega  lnõ  c Ïinnosti vs Ï eho druhu. Jak jsme se dozve Ï-

de Ï li v druhe  kapitole z USA PATRIOT Act, americky  ministr ®nancõ  ma  pr Ï õstup

k informacõ Âm o majitelõ Âch u Âc Ïtu Ê a tyto informace si mu Êz Ï e vyz Ïa  dat pro bezpec Ïnostnõ Â Ï eske u Âc Ïely. Situaci v C  republice by vyleps Ï ilo napr Ï õklad zavedenõ  registru bankov-

nõ Âch u Âc Ïtu Ê a zvy Âs Ï enõ  pravomocõ  pr Ï õslus Ï ne  ho ministra za u Âc Ïelem zleps Ï enõ  bezpec Ïnosti

sta  tu. Ï eska Jak jsme si take  uka  zali v minule  kapitole, ani C  republika jako c Ïlensky Â Ï eska sta  t EU nebyla schopna  dosta  t ves Ï kery  m slibu Ê m vu Êc Ïi EU. C  republika nedoka Â-

zala implementovat Ra  mcove  rozhodnutõ  rady o boji s terorismem, protoz Ï e nezna Â Ï etrestnõ  odpove Ï dnost pra  vnicky  ch osob, ktera  je v tomto dokumentu za  sadnõ Â. R

s Ï enõ Âm te  to situace by bylo pr Ïijetõ  nove  ho trestnõ Âho za  konõ Âku, ktery  by se dany Âm

proble  mem vypor Ïa  dal.

Dals Ï õm proble  mem, ktery  jsme zmin Ï ovali, byla ota  zka sdõ Âlenõ  informacõ Â. Ï eska Nejen, z Ï e se C  republika nedoka  zala por Ïa  dne Ï zapojit do Europolu, ale jak bylo

66

uka  za  no v minule  kapitole, nara Âz Ï õ na proble  m pr Ïeda  va  nõ  informacõ  mezi na  rodnõ Âmi

zpravodajsky  mi sluz Ï bami. Zpravodajske  sluz Ï by navõ Âc nejsou centra  lne Ï kontrolovane Â

parlamentem a nenõ Â dohlõ Âz Ï eno ani na jejich rozpoc Ïet. Audit hospodar Ïenõ Â zpravodaj-

sky  ch sluz Ï eb je tajny  a pr Ï õstup k ne Ï mu majõ  pouze r Ïeditele  te Ï chto institucõ Â, premie Âr

a ne Ï kolik poslancu Ê s nejvys Ïs ÏÂ õ bezpec Ïnostnõ Â prove Ï rkou, kter ÏÂ õ c Ïasto sedõ Â v komisõ Âch

pro schvalova  nõ  tohoto rozpoc Ïtu. Dokud nebudou zpravodajske  sluz Ï by podle  hat

parlamentnõ  kontrole, nenõ  moz Ï ne  dohlõ Âz Ï et na jejich c Ïinnost a r Ï õdit je. Nenõ  pak ani Ï es Ï eske pravde Ï podobne Â, z Ï e by spolu tyto sluz Ï by spolupracovaly. R Ï enõ Âm v C  republice

by bylo pr Ïijetõ  za  kona o kontrole zpravodajsky  ch sluz Ï eb a podle vzoru DNI jejich

na  sledne  podr Ï õzenõ  jednomu u Âr Ïadu.

Poslednõ  oblastõ  boje proti terorismu, kterou se budeme nynõ  zaby  vat jsou

orga  ny c Ïinne  v trestnõ Âm r Ï õzenõ Â. Je evidentnõ Â, z Ï e teroristicky Âm u  toku Ê m je nutne Â

pr Ïedcha  zet a to vs Ï emi dostupny  mi prostr Ïedky, ale za  roven Ï je tr Ïeba u Âc Ïinne Ï trestat

ty, kter Ï õ se chte Ï li takovy  ch c Ïinu Ê dopustit. V te  to oblasti hraje hlavnõ  roli policie,

soudnictvõ Â, sta  tnõ  zastupitelstvõ  a na evropske  u  rovni pak Eurojust a jiz Ï zmin Ï ovany Â

evropsky  zaty  kacõ  rozkaz. Ï eske Jak bylo r Ïec Ïeno ve c Ïtvrte  kapitole, v C  republice je asi nejve Ï ts Ï õm proble Â-

mem pomale  neefektivnõ  soudnictvõ  a sloz Ï ity  proces zõ Âska  va  nõ  du Ê kazu Ê . I tady by se Ï eska C  republika mohla pouc Ïit ze zahranic Ïõ  a zac Ïõ Ât prosazovat rychle  procesy.

Chceme-li srovna  vat americkou a evropskou strategii boje s mezina  rodnõ Âm

terorismem, musõ Âme si nejprve vs Ï imnout rozdõ Âlne  ho charakteru celku Ê , pro ne Ïz Ï jsou

strategie vytvor Ïeny. Strategie USA je jasna  , cõ Âlena  . Jedna  se o strategii jednotne  ho

celku, kterou ma  v ruka  ch jeden prezident, vycha  zõ  z existujõ Âcõ  sõ Âte Ï zpravodajsky  ch

67

sluz Ï eb. Je tedy jasne Â, z Ï e tato strategie si mu Êz Ï e dovolit jõ Ât ve svy  ch pla  nech da  l. Za  ro-

ven Ï jde o strategii va  lec Ïnou, protoz Ï e Spojene  sta  ty vedou otevr Ïene Ï va  lku s terorem,

a v ra  mci nõ  boj proti terorismu.

Na druhou stranu Evropska  unie, ktera  se cele  20. stoletõ  poty  kala s nejru Ê z-

ne Ï js Ï õmi va  lkami, nechce dals Ï õ va  lku. Evropska  unie z Ï ije v mõ Âru, ale je odhodlana Â

si svu Ê j mõ Âr ha  jit. Nedisponuje jednotnou arma  dou, nema  jednoho prezidenta ani

spolec Ïnou vla  du. Evropska  unie je zkra  tka sta  le uskupenõ Âm sta  tu Ê a ne jednotny Âm

celkem se stejny  mi prioritami. I mentalita Evropanu Ê je mõ Ârne Ï js Ï õ, nez Ï ta americka  . Je

tedy jasne Â, z Ï e EU bude ve sve  strategii prosazovat spõ Âs Ï e nasazenõ  zpravodajsky  ch

sluz Ï eb a policie, nez Ï masivnõ  vojenske  za  sahy v tr Ïetõ Âch zemõ Âch. Proble  mem ale

zu Ê sta  va Â, z Ï e Evropska  unie nema  dostatec Ïny  manda  t k tomu, aby pr Ïime Ï la c Ïlenske Â

sta  ty spolupracovat a napln Ï ovat cõ Âle Akc Ïnõ Âho pla  nu boje proti terorismu v plne  mõ Âr Ïe.

Evropske  unii chybõ  jednotne  vedenõ Â, jednotna  vu Ê le.

¹Kaz Ï da  protiteroristicka  operace musõ  by Ât podporova  na politickou vu Ê lõ Â

a musõ  mõ Ât politicky  manda  t.ª

9

9

THACKRAH, J. R., Dictionary of terrorism, str. 44.

68

Kapitola 7

Za  ve Ïr

Aby nedos Ï lo k opakova  nõ  katastrofa  lnõ Âch teroristicky  ch u  toku Ê a aby nepokrac Ïovaly

statistiky uvedene  v u  vodu, Spojene  sta  ty americke  a Evropska  unie se pokous Ï ely

v poslednõ Âch pe Ï ti letech vytvor Ïit co neju Âc Ïinne Ï js ÏÂ õ strategii boje proti terorismu.

USA pr Ïijaly 23. r Ï õjna 2001 USA PATRIOT Act, komplexnõ  za  kon boje s te-

rorismem. Na tento za  kon navazovala de  le Na  rodnõ  bezpec Ïnostnõ  strategie 2002 a

2006. Strategii zpravodajsky  ch sluz Ï eb da  le zachycovala Na  rodnõ  strategie zpravo-

dajsky  ch sluz Ï eb pr Ïijata  na podzim roku 2005.

Na druhou stranu, Evropska  unie pr Ïijala v tzv. me Ï sõ Âci transformace naprosto

bezprecedentnõ  objem legislativnõ Âch na  stroju Ê umoz Ïn Ï ujõ Âcõ Âch snazs Ï õ boj s terorismem.

Ve tr Ïetõ  kapitole jsme podrobne Ï rozebrali Akc Ïnõ  pla  n boje proti terorismu, Evropskou

bezpec Ïnostnõ  strategii i Deklaraci o boji s terorismem, pr Ïijatou v te Ï sne  na  vaznosti

na teroristicke  u  toky v Madridu roku 2004. Ï eskou republiku, jako na c Ve c Ïtvrte  kapitole jsme se pak zame Ïr Ïili na C Ïlensky Â

sta  t EU a zkoumali jsme, jak se vyrovna  va  s bojem s terorismem.

Srovna  nõ Âm obou strategiõ  jsem dos Ï la k za  ve Ï ru, z Ï e strategie USA je robustne Ï js Ï õ,

69

adresne Ï js Ï õ a jasne Ï js Ï õ a pravde Ï podobne Ï i u Âc Ïinne Ï js Ï õ. Jedna  se totiz Ï o strategii jedne Â

zeme Ï a jedne  hlavy sta  tu. USA si mohou dovolit vyhla  sit va  lku teroru, protoz Ïe 1

cõ Âtõ  podporu doma  cõ Âho obyvatelstva, pr Ï õmo zasaz Ï ene  ho teroristicky  mi u  toky 9/11 ,

protoz Ï e majõ  k dispozici vojenske  sõ Âly i dostatek legislativnõ Âch na  stroju Ê . Spojene  sta  ty

jsou schopny svy  m zpravodajsky  m sluz Ï ba  m ¹nar Ï õditª spolupra  ci i je sankcionovat

za nedodrz Ï ova  nõ  postupu Ê.

Evropska  unie se snaz Ï ila vytvor Ïit opravdu efektivnõ  strategii, ale chybõ  jõ Â

dostatec Ïny  manda  t k jejõ Âmu prosazenõ Â. Unie sice zavazuje c Ïlenske  sta  ty podr Ï õdit se

ra  mcovy  m rozhodnutõ Âm Rady, ale nema  z Ïa  dne  prostr Ïedky, jak je k tomu donutit.

Vy  sledkem je pak neusta  la  snaha bojovat s terorismem, ktera  ale skonc Ïõ  pouze

tou stejnou snahou. Dõ Âlc Ïõ  u  spe Ï chy v boji s terorismem, jako napr Ï õklad zmar Ïenõ Â

pokusu o u  nos deseti letadel 11. srpna 2006, jsou vy  sledkem c Ïinnosti na  rodnõ Âch

zpravodajsky  ch sluz Ï eb, v tomto pr Ï õpade Ï MI5, a ne celoevropske  koordinovane  akce.

Evropska  unie nikdy nebyla zasaz Ï ena u  toky tak, aby semknuly vs Ï echny c Ïlenske Â

sta  ty v jednotny  postup, a to i za ceny vzda  nõ  se sve  suverenity. V Unii navõ Âc

neexistuje jedna hlava sta  tu, jeden r Ïeditel zpravodajsky  ch sluz Ï eb c Ïi jeden ministr

®nancõ Â. Evropska  unie je vz Ï dy za  visla  na dohode Ï 25 c Ïlensky  ch sta  tu Ê . Je tudõ Âz Ï jasne Â,

z Ï e mu Êz Ï e prosazovat pouze mõ Ârne Ï js Ï õ kroky. Je tedy na Evropske  unii a zvla Âs Ï te Ï na

jednotlivy  ch c Ïlensky  ch sta  tech, aby se spojily a zac Ïaly bojovat dr Ï õv, nez Ï bude pozde Ï.

1

Zde nemluvõ Âm o podpor Ïe vojensky  ch operacõ Â, ale c Ïiste Ï o podpor Ïe va  lky s terorem.

70

Seznam pouz Ï ity  ch zkratek

ABC

Atomove  , biologicke  a chemicke  zbrane Ï

BR

Brigatta Rossa Ruda  briga  da

CBP

United States Bureau of Customs and Border Protection Âr U Ïad USA pro cla a ochranu hranic

CFSP

Common Foreign and Security Policy Spolec Ïna  zahranic Ïnõ  a bezpec Ïnostnõ  politika

CIA

Central Intelligence Agency Centra  lnõ  zpravodajska  sluz Ï ba USA

ÏR C

Ï eska C Â republika

DHS

Department for Homeland Security Ministerstvo pro vnitr Ïnõ Â bezpec Ïnost

DNI

Director of National Intelligence Ï editel na R  rodnõ Âch zpravodajsky  ch sluz Ï eb

EAW

European Arrest Warrant Evropsky  zaty  kacõ  rozkaz

EBS

Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie

71

ECST

European Convention for Suppression of Terrorism Evropska  konvence pro potlac Ïenõ  terorismu

ESDP

European Security and Defense Policy Evropska  bezpec Ïnostnõ  a obranna  politika

ETA

Euskadi Ta Askatasuna Svobodna  vlast Baskicka Â

EU

Evropska  unie

FBI

Federal Bureau of Investigation Federa  lnõ  u Âr Ïad vys Ï etr Ïova  nõ Â

ICC

International Criminal Court Mezina  rodnõ  trestnõ  dvu Êr

ICTY

International Criminal Court for Former Yugoslavia Mezina  rodnõ  trestnõ  dvu Ê r pro by  valou Jugosla  vii

INS

Immigration and Naturalization Service Imigrac Ïnõ Â sluz Ï ba

IRA

Irish Republican Army Irska  republika  nska  arma  da

JHA

Justice and Home Affairs Spravedlnost a vnitr Ïnõ Â ve Ï ci

ÏR MO C

Ï eske Ministerstvo obrany C Â republiky

ÏR MV C

Ï eske Ministerstvo vnitra C Â republiky

NATO

North Atlantic Treaty Organization Severoatlanticka  aliance

NIS

National Intelligence Strategy Na  rodnõ  strategie Zpravodajsky  ch sluz Ï eb

72

NSA

National Security Agency Na  rodnõ  bezpec Ïnostnõ  agentura

NSS

National Security Strategy Na  rodnõ  bezpec Ïnostnõ  strategie

OSN

Organizace spojeny  ch na  rodu Ê

PNR

Passenger name record Jmenna  evidence cestujõ Âcõ Âch

PWGOT

Police Working Group on Terrorism Policejnõ  pracovnõ  protiteroristicka  skupina

RAF

Red Army Faction Odbojova  ruda  arma  da

SSSR

Svaz sove Ï tsky  ch socialisticky  ch republik

SVV

Spravedlnost a vnitr Ïnõ Â ve Ï ci

TREVI

Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violance Internationale Terorismus, Radikalismus, Extremismus a Mezina  rodnõ  na  silõ Â

TWG

Terrorism Working Group Pracovnõ  protiteroristicka  skupina

 OOZ U

 tvar pro odhalova U  nõ  organizovane  ho zloc Ïinu

USA

United States of America Spojene  sta  ty americke Â

ZHN

Zbrane Ï hromadne  ho nic Ïenõ Â

73

Literatura

Literatura:

?

BROWNE, A., WATSON, R., EU Divided over Proposal for New Anti-Terror Czar, Times Online, 17. br Ïezna 2004, pr Ï õstupne  na http://www.timesonline.co. uk/article/0¹12589-1041361,00.html navs Ï tõ Âveno 13. br Ïezna 2006

?

 , M., Terorismus I. a Terorismus II., Praha, 1999 BRZYBOHATY

?

BUNYAN, T., EU Anti-Terrorism Action Plan: Operational Measures, Statewatch, 14. r Ï õjna 2001, pr Ï õstupne  na http://www.statewatch.org/news/2001/ oct/14analyses.html navs Ï tõ Âveno 12. c Ïervence 2006

?

DELPECH, T., International Terrorism in Europe, Chaillot Papers No. 56, Par ÏÂ õz Ï : Institute for Security Studies 2002

?

EICHLER, J., Globa  lnõ  terorismus - nejva Âz Ï ne Ï js Ï õ bezpec Ïnostnõ  hrozba souc ÏasÏ EK, M., Mezina nosti, In LOUZ  rodnõ  terorismus - novy  nebo stary  fenome Ân?

Devadesa  t let od sarajevske Âho atenta  tu., Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004, str. 21-28

?

ÂK, Z., Praha: Ê MA, P. a HURNI Encyklopedie sve Ï tovy  terorismus, pr Ïeloz Ï il TU

Svojtka & Co., 2001, ISBN 80-7237-340-4

74

?

CHALK, P., The Third Pillar on Judicial and Home Affairs Cooperation, Antiterrorist Collaboration and Liberal Democratic Acceptability, In REINARES, F., European Democracies against Terrorism. Governmental Policies and Intergovernmental Cooperation, Aldershot, 2000

?

Ï KREJC I, O., Mezina  rodnõ  politika, Praha: Ekopress 2001, ISBN 80-86119-45-9

?

KUSHNER, H. W., Encyclopedia of Terrorism, Sage Publications, ISBN 07619-2408-6

?

KUSHNER, H. W., New Terrorism - The Future of Terrorism: Violence in the New Millennium, Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 1998

?

MIKA, O. J., Souc Ïasny  terorismus, Praha: TRITON, 2003, ISBN 80-7254409-8

?

STRMISKA, M., Terorismus a demokracie. Pojetõ  a typologie subverzõ Âvnõ Âho teroristicke Âho na  silõ  v soudoby Âch demokraciõ Âch., Brno: Masarykova univerzita v Brne Ï , 2001

?

THACKRAH, J. R., Dictionary of terrorism, Londy  n: Routledge, Taylor & Francis Group, 2004, 2. vyda  nõ Â

?

WEISS, T., c Ïla  nek publikovany  Institutem pro evropskou politiku, pr Ï õstupne  na http://www.europeum.org/disp article.php?aid=49&cid=4&nolang=0&page =1&type=0 navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006

?

WEISS, T., Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie ve sve Ï tla Na  rodnõ  bezpec Ïnostnõ  strategie USA, pr Ï õstupne  na http://www.europeum.org navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006

75

?

ZIMMERMANN, D., Tangled Skein or Gordian Knot? - Iran and Syria as State Supporters of Political Violence Movements in Lebanon and in the Palestinian Territories, Curych, 2004, ISBN 3-905641-93-3

?

ZIMMERMANN, D., Terrorist Threats, the European Union and Counter-Terrorism, European Forum Alpbach, 2005, podklady pro pr Ïedna Âs Ï ku

?

ZIMMERMANN, D., The European Union and Post-9/11 Counter-Terrorism: A Reappraisal, 2005

?

ZIMMERMANN, D., The Transformation of Terrorism - The ºNew Terrorism,º Impact Scalability and the Dynamic of Reciprocal Threat Perception

Dokumenty EU:

?

Akc Ïnõ  pla  n boje proti terorismu, pr Ï õstupny  na http://register.consilium.eu.int/ pdf/en/04/st16/st16090.en04.pdf navs Ï tõ Âveno dne 12. listopadu 2005

?

Council Common Position on Combating Terrorism, pr Ï õstupne  na http:// europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2001/l 344/l 34420011228en00900092 .pdf navs Ï tõ Âveno 10. u  nora 2006

?

Council Decision of 28 February 2002 setting up Eurojust, pr Ï õstupne  na http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/l 063/l 06320020306en00010 013.pdf navs Ï tõ Âveno 5. ledna 2006

?

Council Framework Decision of 13 June 2002 on combating Terrorism, pr Ï õstupne  na http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/l 164/l 1642002062 2en00030007.pdf navs Ï tõ Âveno 11. listopadu 2005

76

?

Council Framework Decision of 13 June 2002 on Joint Investigation Teams, pr Ï õstupne  na http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/l 162/l 16220020 620en00010003.pdf navs Ï tõ Âveno 11. listopadu 2005

?

Council Framework Decision of 13 June 2002 on the European arrest warrant and the surrender procedures between Member States, pr Ï õstupne  na http:// europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/l 190/l 19020020718en00010018 .pdf navs Ï tõ Âveno 5. ledna 2006

?

Declaration on combating terrorism, str. 1, pr Ï õstupne  na http://ue.eu.int/uedocs /cmsUpload/DECL-25.3.pdf navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006

?

Dokument 14734/1/05 REV 1, pr Ï õstupne  na http://register.consilium.eu.int/ pdf/en/05/st14/st14734-re01.en05.pdf navs Ï tõ Âveno 5.ledna 2006

?

Evropska  bezpec Ïnostnõ  strategie, str. 3, pr Ï õstupne  na http://ue.eu.int/uedocs/ cmsUpload/78367.pdf navs Ï tõ Âveno 5. ledna 2006

?

Haagsky  program: deset priorit pro nadcha  zejõ Âcõ Âch pe Ï t let. Partnerstvõ  pro evropskou obnovu ty Âkajõ Âcõ  se svobody, bezpec Ïnosti a pra  va., http://www.senat.cz /cgi-bin/sqw1250.cgi/new/sqw/text.sqw?CID=788&K=agendaEU1 navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006

?

Joint EU-US Ministerial Statement on Combating Terrorism, 20. za Âr Ï õ 2001, pr Ï õstupne  na http://ue.eu.int/ueDocs/cms Data/docs/pressData/en/er/12109.e n1.html navs Ï tõ Âveno 5. ledna 2006

?

Smlouva o Evropske  unii (Maastricht, 7. 2. 1992, ve zne Ï nõ  poslednõ  zme Ï ny provedene  Smlouvou o pr Ï istoupenõ  z 16. 4. 2003) Konsolidovana  verze (1. 11.

77

2004), pr Ï õstupne  na http://www.univie.ac.at/RI/home/eur/20041101/CS EUT reaty20041101.pdf navs Ï tõ Âveno 12. u  nora 2006

Dals ÏÂ õ dokumenty:

?

Aktualizovane  zne Ï nõ  Na  rodnõ Âho akc Ïnõ Âho pla  nu boje s terorismem, pr Ï õstupne  na http://www.mvcr.cz/zpravy/2005/akcni plan.html navs Ï tõ Âveno 15. kve Ï tna 2006

?

Mehlis Report, Report of the International Independent Investigation Commission established pursuant to Security Council Resolution 1595 (2005), pr Ï õstupne  na http://www.un.org/news/dh/docs/mehlisreport/ navs Ï tõ Âveno 13. br Ïezna 2005

?

Ï eske Programove  prohla Âs Ï enõ  vla  dy C  republiky, Praha, srpen 2002, pr Ï õstupne Â Ï tõ Âveno 15. c Ïervna 2006 na http://wtd.vlada.cz/vlada/vlada historie.htm navs

?

Ï eske Programove  prohla Âs Ï enõ  vla  dy C  republiky, Praha, srpen 2004, pr Ï õstupne Â Ï tõ Âveno 15. c Ïervna 2006 na http://wtd.vlada.cz/vlada/vlada historie.htm navs

?

Programove  prohla Âs Ï enõ  vla  dy Jir Ï õho Paroubka, pr Ï õstupne  na http://wtd.vlada. cz/vlada/vlada progrprohl.htm navs Ï tõ Âveno 15. c Ïervna 2006

?

Rezoluce Rady bezpec Ïnosti OSN 1566 (2004), pr Ï õstupne  na http://daccessdds. un.org/doc/UNDOC/GEN/N04/542/82/PDF/N0454282.pdf?OpenElement navs Ï tõ Âveno 15. br Ïezna 2006

?

The National Security Strategy of the United States of America 2002, pr Ï õstupne  na http://www.whitehouse.gov/nsc/nss.html navs Ï tõ Âveno 21. br Ïezna 2005

?

The National Security Strategy of the United States of America 2006, pr Ï õstupne  na http://www.whitehouse.gov/nsc/nss/2006/nss2006.pdf navs Ï tõ Âveno 15. kve Ï tna 2006

78

Dals ÏÂ õ zdroje:

?

Ï R, pr Internetove  stra  nky Ministerstva vnitra C Ï õstupne  na http://www.mvcr.cz /dokumenty/teror/ter def.html navs Ï tõ Âveno dne 3. u  nora 2006

?

Internetove  stra  nky MIPT Terrorism Knowledge Base, pr Ï õstupne  na http:// www.tkb.org/Home.jsp navs Ï tõ Âveno 7. srpna 2006

?

Interview s Gijsem de Vriesem, pr Ï õstupne  na http://ue.eu.int/uedocs/cmsUplo ad/Article Financial Times 30.November.2004.pdf navs Ï tõ Âveno kve Ï ten 2006

?

O®cia  lnõ  internetove  stra  nky Eurojustu, pr Ï õstupne  na http://www.eurojust.eu. int navs Ï tõ Âveno 11. listopadu 2005

?

O®cia  lnõ  internetove  stra  nky Europolu http://www.europol.eu.int/ navs Ï tõ Âveno 12. u  nora 2006

?

Parlamentnõ Â institut, komparativnõ Â studie c Ï. 3.012, za Âr ÏÂ õ 2005

79

Pr ÏÂ õlohy

1. Seznam teroristicky  ch organizacõ  podle EU.

2. Ra  mcove  rozhodnutõ  Rady ze dne 13. c Ïervna 2002 o boji s terorismem.

 daje PNR vyz 3. U Ï adovane  ze strany CBP od letecky  ch dopravcu Ê.

4. Pr Ï õloha ke zpra  ve Ï o implementaci Akc Ïnõ Âho pla  nu boje proti terorismu, implementace legislativnõ Âch na  stroju Ê c Ïlensky  mi sta  ty (kve Ï ten 2006).

80