Sociální sítě teoretické koncepty

Bankovní institut vysoká škola Praha K 101 – Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií

Sociální sítě – teoretické koncepty

Diplomová práce

Autor:

Bc. Matěj Olejár Informační technologie a management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Aleksandar Antonovič

Duben 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne

30.4. 2013

Bc. Matěj Olejár

Poděkování: Děkuji vedoucímu své diplomové práce Ing. Aleksandaru Antonoviči, za jeho vstřícný přístup a rady, které mi poskytoval při zpracovávání mé práce.

Anotace Diplomová práce na téma „Sociální sítě – teoretické koncepty“ vysvětluje pojmy jako je sociální interakce, sociální skupina či komunita. Je zde popsána charakteristika a rozdělení sociálních sítí, a dále charakteristika internetových sociálních sítí z pohledu sociologie a jejich přínosy a nebezpečí. Součástí práce je také přehled historie vzniku sociálních sítí v prostředí internetu. Zaměřuje se na historii, mechanizmy fungování a charakteristiku uţivatelů světově největší internetové sociální sítě Facebook. Současně je zde uveden popis historie, fungování a charakteristiky uţivatelů republikové, zájmově vytvořené internetové sociální sítě. Součástí práce je uvedení výsledků výzkumného šetření provedeného mezi uţivateli obou sítí a jejich následné porovnání. Klíčová slova sociální síť, sociální skupina, komunita, Facebook, BMWKLUB Česká republika

Annotation Thesis on "Social Networks - theoretical concepts" explains concepts such as social interaction, social group or community. It describes the characteristic and distribution of social networks and characteristic of online social networks from the sociological perspective and their benefits and risks. The work also includes an overview of the history of social network sites on the internet. It focuses on history, mechanisms of functioning and characteristic of users world's largest online social network Facebook. There is a description of the history and operation and characteristic of users who use domestic interest internet social network too. The thesis reporting the results of the research conducted among users of both networks and results comparison. Key words social network, social group, community, Facebook, BMWKLUB Czech republic

Obsah: ÚVOD .................................................................................................................................................. - 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ A CÍL PRÁCE ................................................................. - 8 1

CHARAKTERISTIKA SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ZE SOCIOLOGICKÉHO HLEDISKA...... - 9 1.1

OBJASNĚNÍ POJMŮ SOCIÁLNÍ INTERAKCE, SOCIÁLNÍ SKUPINA, KOMUNITA............................... - 9 -

1.1.1

Sociální interakce ......................................................................................................... - 9 -

1.1.2

Sociální skupina ......................................................................................................... - 10 -

1.1.3

Typologie sociálních skupin ....................................................................................... - 15 -

1.1.4

Komunita .................................................................................................................... - 19 -

1.2

TEORIE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ........................................................................................................ - 20 -

1.2.1 1.3

PSYCHOLOGIE MÉDIÍ .............................................................................................................. - 25 -

1.3.1 1.4

Rozdělení sociálních sítí ............................................................................................. - 23 Zvláštnosti internetové komunikace ........................................................................... - 27 -

CHARAKTERISTIKA INTERNETOVÝCH SOCIÁLNÍCH SÍTÍ Z POHLEDU SOCIOLOGIE ................... - 29 -

1.4.1

Přínosy sociálních sítí ................................................................................................ - 31 -

1.4.2

Nebezpečí sociálních sítí ............................................................................................ - 31 -

2

SOCIÁLNÍ SÍTĚ V PROSTŘEDÍ INTERNETU ................................................................ - 33 2.1

HISTORIE INTERNETOVÝCH SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ......................................................................... - 34 -

2.1.1

Historie vzniku sociálních sítí obecně ........................................................................ - 34 -

2.1.2

Historie vzniku Facebooku ......................................................................................... - 37 -

2.2

ROZDĚLENÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ NA INTERNETU ......................................................................... - 39 -

2.2.1

Nejrozšířenější sociální sítě........................................................................................ - 40 -

2.2.2

České sociální sítě ...................................................................................................... - 40 -

2.2.3

Lokální sítě v jiných zemích........................................................................................ - 41 -

2.2.4

Specificky zaměřené mezinárodní sociální sítě .......................................................... - 41 -

2.3

FUNGOVÁNÍ INTERNETOVÝCH SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ..................................................................... - 43 -

2.3.1

Mechanismy fungování sociálních sítí........................................................................ - 43 -

2.3.2

Charakteristika fungování Facebooku ....................................................................... - 47 -

2.4

CHARAKTERISTIKA UŢIVATELŮ FACEBOOKU ........................................................................ - 50 -

2.4.1

Kdo jsou uživatelé Facebooku .................................................................................... - 50 -

2.4.2

Statistiky Facebooku .................................................................................................. - 52 -

2.5

CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ ......................................................................... - 53 -

2.5.1

Historie BMWKLUBu Česká republika o.s. ............................................................... - 54 -

2.5.2

Diskusní forum BMWKLUBu ..................................................................................... - 54 -

3

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................................................. - 57 3.1

POROVNÁNÍ ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE KOMUNIKACE S PŘÁTELI V SÍTI: ................. - 60 -

3.2

ODPOVĚDI NA OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE CHOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH:.................................. - 64 -

-5-

3.3 4

SHRNUTÍ DEMOGRAFICKÝCH ÚDAJŮ DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ:........................................... - 71 ZÁVĚRY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ: .................................................................... - 73 -

ZÁVĚR .............................................................................................................................................. - 75 SEZNAM ZDROJŮ A POUŢITÉ LITERATURY ....................................................................... - 77 PŘÍLOHY ......................................................................................................................................... - 80 -

-6-

Úvod Člověk je sociální bytostí, potřebuje tedy k plnohodnotnému ţivotu druhé lidi. Pokud není sám nebo ve dvojici, je součástí sociální skupiny. V sociální skupině pak existují určité vazby, které představují síť – sociální síť. První skupinou, které se stáváme členem, je většinou rodina. V průběhu ţivota procházíme různými sociálními skupinami, součástí některých pak zůstáváme po celý ţivot. Sociální skupina je jedním ze sociálních útvarů, do kterých se lidé sdruţují. Je souborem ţivých aktérů, kteří se vnímají navzájem, komunikují spolu a většinou se vzájemně ovlivňují. Současná doba je zvláštní v tom, ţe se stále mluví o tom, ţe náš svět je čím dál více racionální, efektivnější, výkonnější, spravedlivější a více demokratický, ale při tom nás obklopuje stále více nejistoty. To můţe být nejistota v osobních vztazích, známkou je stále více rozvodů a rostoucí kriminalita, či v pracovní a finanční oblasti. V této hektické, chaotické a nejisté době by se měl kaţdý proměnit ve správce svých osobních sítí. Známosti a konexe, které navazujeme a udrţujeme, mohou tvořit naše hlavní bohatství, tedy náš sociální kapitál. Díky fungujícím osobním sociálním sítím v našem ţivotě se nemusíme bát budoucnosti. Podmínkou je ale, abychom byli důvěryhodní, vzájemná důvěra je výhodná investice. Kaţdý člověk by měl mít někoho blízkého, s kým se můţe podělit o své radosti a zároveň mít moţnost se na něj obrátit s ţádostí o pomoc v drobných záleţitostech, ale i v případě krajní nouze. To předpokládá existence sociálních sítí. Ve své práci se tedy zabývám tématem sociálních sítí obecně a sociálních sítí na internetu. V první kapitole vysvětluji pojmy jako je sociální interakce, sociální skupina či komunita a popisuji charakteristiku a rozdělení sociálních sítí. V další kapitole se zabývám charakteristikou internetových sociálních sítí z pohledu sociologie, jejich přínosy a nebezpečím. Dále uvádím přehled historie vzniku sociálních sítí v prostředí internetu. Zaměřuji se na historii, mechanizmy fungování a charakteristiku uţivatelů světově největší internetové sociální sítě Facebook. Současně uvádím popis historie, fungování a charakteristiky uţivatelů republikové, zájmově vytvořené internetové sítě BMWKLUBu ČR. V následující kapitole se věnuji mnou provedenému dotazníkovému šetření názorů uţivatelů obou sítí a následně výsledky obou šetření porovnávám.

-7-

Zvolené metody zpracování a cíl práce Pro zpracování vybraného tématu jsem zvolil u první kapitoly vysvětlení a popis dané tématiky na základě odborné literatury. Pro zpracování druhé kapitoly jsem byl nucen především díky nedostatku odborné literatury a také z důvodu stále se měnící situace pouţít internetové zdroje a popis z vlastní zkušenosti. V praktické části práce jsem zvolil metodu zadání vyplnění dvou anketních dotazníků pro šetření názorů uţivatelů internetových sociálních sítí Facebooku a fóra BMWKLUBu ČR a následně zpracoval odpovědi respondentů s prezentací vytvořených grafů. Cílem mé práce je porovnání pozitivních a negativních stránek všeobecné, veřejné sociální sítě a sociální sítě zájmově zaměřené. Tímto porovnáním se zabývám ve čtvrté kapitole.

-8-

1

Charakteristika

sociálních

sítí

ze

sociologického

hlediska Jsme od přírody společenští tvorové. Neustále se stýkáme s jinými lidmi. Mluvíme spolu, zapojujeme se do skupin, vyměňujeme si navzájem své názory na nejrůznější věci. Potřeba společenského kontaktu je součástí evolučního vývoje. Dochází tedy k sociální interakci, která zahrnuje veškeré kontakty s druhými lidmi, komunikaci, poznávání druhých lidí a sebe sama či vzájemné působení prostřednictvím vykonávaných činností. Lidé se tak stávají součástí sociálních skupin. V poslední době se ale tak trochu mění pohled na sociální skupiny. Vše je v pohybu, lidské vztahy přestávají být pevné, stabilní, jsou spíše povrchní a pomíjivé. Informace se pohybují značnou rychlostí, a tím dynamizují náš svět. To vše pak znamená, ţe se v posledních zhruba dvaceti letech změnila role sociálních skupin. Zatímco v tradiční společnosti jsme ţili v relativně stabilních skupinách, jako je rodina, skautský oddíl, pěvecký krouţek či sportovní klub, dnes ţijeme spíše v sociálních sítích různého druhu.

1.1 Objasnění pojmů sociální interakce, sociální skupina, komunita 1.1.1 Sociální interakce Pro porozumění pojmu mezilidské interakce je důleţité vzít v úvahu proces sociální identifikace. Vzájemně na sebe nepůsobíme jen jako jedinci, kteří hrají určité role podle určitého scénáře, ale také se identifikujeme se sociálními skupinami, ke kterým náleţíme. Tato identifikace pak určuje náš přístup k interakci s druhými lidmi. Jestliţe se například ztotoţníme se sociální skupinou, která je podle našeho mínění mladá, radikální a nekonvenční v oblékání, poznamená to způsob našeho jednání s někým, kdo patří k jiné sociální skupině – starý, s konzervativními postoji a konvečním oblékáním. Naše jednání s ním bude jiné neţ s člověkem, kterého vnímáme jako člena své vlastní sociální skupiny. Rozdělování lidí do vnitřních a vnějších skupin není jen vytváření mnoţiny rovnocenných kategorií. Společnost takovou strukturu nemá. Některé sociální skupiny mají větší prestiţ či moc neţ jiné. Skupiny pak mezi sebou porovnáváme, abychom zjistili, jak vysoko na společenském ţebříčku stojí. Protoţe jsme příslušníky sociálních skupin, odráţí se proces srovnávání také v tom, jak vidíme sami sebe. Přejeme si samozřejmě být součástí

-9-

sociálních skupin, které na nás vrhnou příznivé světlo, ale to můţe být obecně chápáno jako pozitivní i negativní. Pokud zjistíme, ţe příslušíme ke skupině, která nám toto přání nemůţe splnit, pravděpodobně se ji pokusíme opustit nebo se od ní alespoň distancovat. Mnoho badatelů zkoumalo formování komunikačních struktur ve skupinách. V nestrukturovaných skupinách lze podle psychologa Leavita1 identifikovat některé neformální sítě, které se vytvářejí v nestrukturovaných skupinách. Tento psycholog zjišťoval účinnost jednotlivých typů komunikačních sítí při řešení problémů vyţadujících předávání informací. Při nejúčinnějším stylu komunikace procházely informace centrální pozicí nebo měl kaţdý člen sítě moţnost mluvit s kaţdým. Systémy, které omezovaly moţnosti komunikace, tedy určovaly, kdo s kým můţe mluvit, nebyly v řešení problému tak účinné. Moţnost volné komunikace pro všechny členy skupiny ovšem ještě nezaručuje, ţe skupina dojde ke správnému řešení problému. Skupina si většinou vytvoří své vlastní normy a ideje a od členů se čeká, ţe se podle nich budou chovat. V mnoha případech se také projevuje skupinové myšlení, v jeho důsledku pak můţe vzniknout nerealistické a neproveditelné rozhodnutí. Ke skupinovému myšlení dochází z mnoha důvodů, ale hlavně proto, ţe soudrţná skupina vyvíjí tlak na své členy a nutí je, aby se přizpůsobili názoru většiny. Takový tlak můţe přicházet přímo od vůdce nebo můţe být důsledkem interakcí ve skupině. Jestliţe se proti většinovému názoru nikdo otevřeně nepostaví, skupina se vůbec nepokusí hledat alternativní řešení.

1.1.2 Sociální skupina Sociální skupina je jedním ze sociálních útvarů, do kterých se lidé sdruţují. Sociální skupiny se staly předmětem zájmu klasické evropské sociologie aţ od 20. let 20. století. V té době se američtí sociologové věnovali zkoumání malých sociálních skupin v rámci kaţdodenních událostí, vznikla tak sociologie všedního dne. Postupně se sociologové věnují analýzám spontánně vzniklých sociálních skupin, či získávání obecných poznatků týkajících se interpersonálních vztahů. Popisují tak skupinu, jako mnoţinu více neţ dvou členů, jeţ funguje jako soubor ţivých aktérů, kteří se vnímají navzájem, komunikují spolu a většinou se vzájemně ovlivňují.

1

HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie. 6. vyd. Praha: Portál, 2011, str. 61

- 10 -

Ve vlastní skupině se pak vzájemná pomoc, ochrana a přátelství stávají pomyslnými pravidly ţivota. Člověk většinou vnímá společenství jako místo, kde je rád. Věci zde sice mohou být někdy sloţité, nakonec se ale vţdy najde řešení. Můţe se zdát, ţe lidé jsou na sebe někdy hrubí a chovají se sobecky, ale v případě nouze mohou počítat s pomocí druhých. Většinou si člověk můţe být jist, ţe on rozumí druhým ve skupině a oni rozumějí jemu. Nemusíme být ani ve fyzické přítomnosti lidí, s nimiţ se identifikujeme, aby se utvářely takové pocity a abychom se podíleli na činnostech a zastávali přesvědčení, která nás s ostatními spojují. Existují skupiny, v nichţ se aktéři setkávají tváří v tvář (face to face), ale také skupiny velké a rozptýlené. Sociální skupinu pak charakterizují2: 1. skupinové potřeby 2. skupinové zájmy 3. skupinové hodnoty 4. skupinové postoje 5. skupinové normy 6. skupinový kapitál 7. skupinová kultura 8. skupinová identita 9. skupinová konformita 10. skupinová koheze Potřeba je vţdy stav nedostatku věci. Snaha uspokojit většinu svých potřeb člověka přivádí do sociálních skupin. Ve skupinách své potřeby uspokojujeme snáze, neţ pokud jsme sami. Člověk se přirozeně vyhýbá strastem a vyhledává slasti, ve snaze vyhnout se nedostatku, tedy deprivaci a zapojuje se do sociálních skupin. Sociální útvary se liší postupy, normami a pravidly jednání, jejichţ respektování zabraňuje deprivaci z neuspokojených potřeb. Tak se od sebe jednotlivé skupiny odlišují. Ve skupinách pak očekáváme saturaci našich konkrétních potřeb, například sociální potřeby – očekáváme, ţe ve skupině budeme příjemně trávit společný čas a můţeme třeba navázat kamarádství nebo přátelství. To nám můţe a nemusí vyjít. Ve skupině také můţe neočekávaně dojít k saturaci i jiných potřeb jako je získání důleţitých informací. Pokud jde o očekávání, mohou nastat čtyři rozmanité situace. 1. Ve skupině dojde k očekávané saturaci potřeby, ale jiné potřeby nejsou neočekávaně 2

NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, str. 11-33

- 11 -

naplněny. 2. Ve skupině nedojde k očekávané saturaci potřeb, její deprivace přetrvává a navíc nedochází současně k saturaci ţádné jiné potřeby. 3. Ve skupině dojde k očekávané saturaci potřeb a současně i k neočekávané saturaci v důsledku skupinového členství. 4. Moţností je, ţe nejsou očekávaně naplněny potřeby, ale dojde k neočekávané saturaci jiných potřeb jedince díky členství ve skupině. Větší pravděpodobnost je, ţe dojde k saturaci potřeb, které členové skupiny většinou společně sdílejí. Taková potřeba se pak stává skupinovou potřebou (skupina má například potřebu někde se scházet, mít různé pomůcky pro svou činnost atd.). Jedinec, který očekává saturaci své potřeby, má na tomto naplnění zájem. Musí tedy věřit, ţe k uspokojení potřeby můţe dojít a usiluje o to. Pak jiţ není pasivní, ale stává se aktivním členem skupiny, tedy aktérem. Aktéři pak uplatňují své zájmy na naplnění svých potřeb, které mohou vyjadřovat verbálně i neverbálně, v sociálních skupinách a dochází tak k artikulaci a agregaci zájmů. Agregované skupinové zájmy nás vedou k přesvědčení, ţe sociální skupiny jsou zájmové. Z toho pak plyne definice, ţe „Skupina je soubor osob, které mají společný zájem.3“ Hodnocením vyjadřujeme svoje představy o ţádoucím stavu a stavu neţádoucím. Hodnocení je málokdy absolutní, ale vztahujeme ho většinou ke kontextu ostatních věcí a událostí. V procesu hodnocení si vytváříme soustavy hodnot, coţ jsou uspořádané sítě vztahů a v nich se hodnotově orientujeme a následně volíme své hodnotové preference. Jedinec přichází do sociální skupiny se svojí soustavou hodnot, se svojí hodnotovou orientací, ze které vycházejí jeho potřeby. V interakci hodnotových soustav členů skupiny a pod vlivem hodnotových soustav prezentovaných v jejím externím prostředí se vytváří skupinová hodnotová soustava, skupinová hodnotová orientace a skupinové hodnotové preference. Ty jsou také zpětně ovlivňovány saturací či deprivací potřeb. Věci kolem nás většinou hodnotíme, vytváříme si k nim nějaký postoj a zaujímáme k nim nějaké stanovisko. Stejně jako se odehrává proces hodnocení ve smyslu pozitivní – negativní, je s určitou intenzitou pozitivní nebo negativní také náš postoj. „ Postoje jsou stabilní systémy pozitivního nebo negativního hodnocení emočních pocitů a technik jednání, týkajících se sociálních cílů.“4 Postoje jedince se ve skupině mění. Znamená to, ţe příchod do skupiny spustí vliv, který má sociální skupina na své členy ve smyslu změny zájmů, potřeb, hodnotových soustav, postojů a prostřednictvím této změny dochází k proměně osobnosti 3 4

NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, str. 18 NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, str. 20

- 12 -

člena dané skupiny. Postoje členů se stále mění, agregují (seskupují, slučují) se, dochází ke skupinové interakci (vzájemnému působení) a výsledkem jsou skupinové postoje. Postoj je prostředníkem mezi potřebou a zájmem, stejně tak jako je potřeba prostředníkem mezi hodnotou a postojem. Ze skupinové hodnotové soustavy a orientace vycházejí nejen skupinové potřeby, ale i skupinové normy, které se spojují do skupinových postojů. Skupinové normy vyjadřují očekávané skupinové jednání. Očekávání je určeno zvykem nebo tím, co je obvyklé. Podle normy, tedy „normálně“, jedná většina členů skupiny a v sociální normě je zakotven předpoklad, ţe bude většinou tato norma respektována. Skupinové normy si členové skupiny osvojují v procesu skupinové socializace, kdy spolu komunikují a učí se být spolu a vycházet spolu. Pokud nefunguje skupinová sociální kontrola, mívá skupina potíţe se svou integrací a následně s naplňováním svých zájmů uspokojování skupinových potřeb. Soubor skupinových norem pak vytváří skupinové vzorce chování. Kaţdý jedinec pak vlastní kromě hmotného kapitálu také nehmotný kapitál tzv. kulturní kapitál. Ten je tvořen našimi schopnostmi a dovednostmi a také ho tvoří soustava hodnot, potřeb, postojů, pravidel a zájmů. Některé prvky kulturního kapitálu máme vrozené, jsou tedy přirozené, jiné prvky získáváme v procesu socializace. Velikost kulturního kapitálu je dána genetickými dispozicemi a velikostí kapitálu získaného socializací, či například vzděláváním se. Bohatství kulturního kapitálu kaţdého člena sociální skupiny, jeho ochota ho akumulovat a skupině předávat, tvoří dohromady s kulturním kapitálem vytvářeným v interakci v interním prostředí skupiny skupinový kulturní kapitál. Dalším druhem základního kapitálu je kapitál ekonomický. Ten je většinou manifestovaný – projevuje se spotřebou a způsobem ţivota. Také ekonomický kapitál kaţdého člena sociální skupiny, jeho ochota ho akumulovat a skupině poskytovat, tvoří spolu s ekonomickým kapitálem vytvářeným v interakci v interním prostředí skupiny, skupinový ekonomický kapitál. Skupinový symbolický kapitál je chápán jako vše, co symbolizuje jakékoliv bohatství skupiny přinášející prestiţ. Skupinové symboly jako jsou například písničky, vlajky, pořekadla, znaky, oblečení, účes, rituály atp. jsou jednoduchým a zaručeným stmelujícím prvkem sociální skupiny. Součástí skupinového kapitálu je také sociální kapitál, který představuje síť známostí, kontaktů a vztahů k druhým lidem, jeţ následně vyuţíváme pro saturaci svých potřeb. Sociální kapitál je pro předávání kulturního a ekonomického kapitálu klíčový. Pokud nedochází k interakcím, nedochází ani

- 13 -

k přenosu kapitálu. Velikost sociálního kapitálu je dána rozsáhlostí mobilizovatelné kontaktní sociální sítě a také velikostí sociálních kapitálů jednotlivých subjektů této sítě. Vytvářením a udrţováním sociálních kontaktů do sociálního kapitálu investujeme. Zisk, který nám tato investice přináší, pak bývá hmotný (má podobu sluţeb a protisluţeb) nebo symbolický (má podobu prestiţe, kterou představuje např. známost se známými lidmi). Pojem sociální kapitál bývá různě upřesňován, ale vţdy se definice vztahují k sociálním skupinám – jedinec vlastní sociální kapitál jen prostřednictvím sociálních skupin. Bohatství sociálního kapitálu jednotlivých členů sociální skupiny, jeho ochota ho akumulovat a skupině předávat, tvoří spolu se sociálním kapitálem, který je vytvářen v interakci v interním prostředí skupiny, skupinový sociální kapitál. Zatímco o kultuře společnosti nebo organizace se uvaţuje zcela běţně, pojem kultura v souvislosti se sociální skupinou nebo společenstvím je pouţíván zřídka. V mínění a jednání sociální skupiny se kultura, ukrytá v jednotlivých druzích kapitálu a praktikovaná ve skupinových procesech s jejich dynamikou, manifestuje. Znamená to, ţe ze skupinového mínění a jednání můţeme posoudit skupinovou kulturu. Kaţdá sociální skupina má svoji kulturu, proto rozmanitost sociálních skupin přináší také kulturní rozdílnost. Některé sociální skupiny jsou silně orientované na saturaci skupinových potřeb, zatímco orientace jiných skupin na potřeby svých členů je slabší a převaţuje orientace na procesy a vztahy mezi členy skupiny či na skupinové vůdce. Jedinec, který skupině dává a také z ní něco bere, se s ní postupně identifikuje. V procesech identifikace získává skupinovou identitu, osvojuje si tedy vědomí přináleţitosti ke skupině a stává se „jedním z nás“. Znamená to, ţe jedinec, pokud opouští skupinu, neodchází z ní nikdy stejný, jakým byl, kdyţ do ní přišel. Pro obraz „sama sebe“, uvědomění si sebe potřebujeme „druhé“. To znamená, ţe první identitu bereme v první (primární) sociální skupině. Pro sociální skupinu je ţádoucí silná skupinová identita, protoţe ji činí soudrţnou. Je tedy třeba, aby ve skupině probíhaly všechny identifikační procesy, které posilují skupinové kapitály a také skupinovou dynamiku. Proces identifikace jedinců v sociální skupině ústí v postoj skupinové konformity. Konformní člen souhlasí se skupinovou hodnotovou orientací a také k ní většinou přispívá, sdílí skupinové potřeby a postoje, zastává skupinové zájmy a jedná v souladu se skupinovými normami. Svým míněním a jednáním vyjadřuje svůj souhlas se sociální skupinou, která mu dává identitu. Konformním jednáním manifestuje sdílení skupinových potřeb a také

- 14 -

skupinově institucionalizovaných prostředků k jejich saturaci. Pro jedince i pro sociální skupinu je konformita ţádoucím stavem. Konformní jedinec nemá se skupinou problémy a naopak sociální skupina nemá problémy se svými konformními členy. Konformní člen je se sociální skupinou v souladu a je v ní spokojený. Pro saturaci skupinových potřeb je příliš málo konformity stejně škodlivé jako její přemíra. Pokud je se skupinou konformní menšina jejích členů, vnáší do ní nespokojená většina příliš mnoho napětí. Ovšem pokud je se sociální skupinou konformní příliš velká většina jejích členů, mají sklon ke konzervativním postojům a nepřejí si ţádné ţivotodárné změny. Skupina tedy pro svoji úspěšnost potřebuje určitou míru non-konformity. Skupinová koheze, jeţ představuje úroveň pocitu a vědomí „my", tedy soudrţnost skupiny, koresponduje se skupinovou konformitou a překrývá se s pojmem sociální integrace. Soudrţná sociální skupina s vysokou mírou sociální koheze, je skupina, která se vyznačuje bohatou interakční sítí, vysokou frekvencí skupinových interakcí, vyšší interakcí mezi členy mezi sebou neţ s nečleny, blízkostí nebo dosaţitelností členů. Dalšími znaky kohezní sociální skupiny se uvádějí: homogenita členů dle jejich identifikačních znaků (např. pohlaví, vzdělání), homogenita potřeb, nejen četnost, ale téţ důvěrnost interakcí a také soustava skupinového odměňování. Skupinová koheze stojí především na sdílení soustav skupinových hodnot a norem členy skupiny.

1.1.3 Typologie sociálních skupin5 Skupiny spontánní a záměrné: Sociální skupiny se podle původu svého vzniku rozdělují na spontánní a záměrné. Lidé se sdruţují odjakţiva do sociálních skupin, je to přirozené, člověk se cítí osamělý, a proto vyhledává druhé. Ve 20. století začaly být spontánní sociální skupiny předmětem zájmu sociálních věd. Důvodem byla potřeba ovlivnit výkon zaměstnanců organizací. Při studiu kolektivů a skupin v organizacích bylo zjištěno prolínání formálních organizačních struktur s neformálními, tedy existence sociálních skupin v organizacích a byl zjištěn jejich význam pro výkonnost jednotlivých aktérů. Poznatky o tom, co se děje v interním prostředí sociálních skupin pak začaly být koncem 20. století vyuţívány i pro pomoc jednotlivcům. Za tímto účelem také začaly být sociální skupiny záměrně vytvářeny jako terapeutické skupiny pro

5

NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, str. 63-71

- 15 -

řešení individuálních problémů jednotlivých členů. Záměrné skupiny představují umělé prostředí, proto bývají někdy nazývány skupinami umělými. Skupiny trvalé a situační: Skupiny mohou být rozlišovány také podle délky svého trvání v čase na skupiny dlouhodobé – trvalé a krátkodobé – situační. Určení délky časového období je vţdy relativní (být studentem určité školy trvá např. 4 roky, být absolventem je na zbytek ţivota). Dlouhodobá sociální skupina se proto někdy nazývá trvalá skupina (jako například rodina). Příkladem situační sociální skupiny můţe být i skupina čekající na konzultaci trvající i jen několik minut. Skupiny dobrovolné a povinné: Členem některé sociální skupiny se aktér stává svým svobodným rozhodnutím a členem jiné skupiny se stává bez vlastního přičinění. Například na základní škole, kde je více tříd v ročníku se staneme ţákem konkrétní třídy, aniţ bychom se pro ni rozhodli. Často se také stává, ţe rozhodování člena je zdánlivé a je vlastně velmi omezené. Děje se tak především tehdy, jestliţe členství v první sociální skupině vede automaticky ke členství v jiné sociální skupině. Zatímco členství v jedné sociální skupině je z hlediska aktéra dobrovolné, jde ve druhém případě o členství tzv. faktické – například sňatkem zakládá aktér vlastním rozhodnutím dobrovolnou sociální skupinu, vlastní rodinu, ale současně se stane členem původní rodiny partnera. O faktickém členství se také hovoří v případě rodinné tradice, kdy například děda a otec jsou dobrovolnými hasiči, tak i syn a vnuk se musejí stát dobrovolnými hasiči – všichni pak patří do skupiny místních dobrovolných hasičů. Posoudit dobrovolné, povinné či faktické členství je moţné vţdy jen ve vztahu ke konkrétnímu aktérovi. Skupiny otevřené a uzavřené: Za otevřené sociální skupiny se povaţují skupiny, které v návaznosti otevřenosti a uzavřenosti směřují k otevřenosti a naopak uzavřené směřují spíše k uzavřenosti. V praxi zcela otevřené či zcela uzavřené sociální skupiny neexistují. Popisuje se pouze model, který nám pomáhá usoudit na míru otevřenosti či uzavřenosti. Při posuzování skupiny se zvaţuje interakce mezi interním a externím prostorem skupiny. Posuzujeme tedy prostupnost skupinových hranic. Zcela otevřená skupina by postrádala zjistitelnou hranici a skupinovou kohezi – tudíţ by vlastně neexistovala – nebylo by moţné jí nějakým způsobem

- 16 -

charakterizovat. Zcela uzavřená sociální skupina bez jakékoliv interakce se svým externím prostorem můţe existovat, ale pouze jako situační, velmi krátkodobá skupina. Prostupnost hranice je moţno posuzovat z hlediska vstupu a výstupu aktérů nebo z hlediska všech ostatních podnětů a produktů, tedy hmotných a nehmotných statků, které do skupiny přicházejí či ji opouštějí. Do otevřené skupiny je velmi snadné vstoupit nebo z ní vystoupit, můţou do ní také volně proudit myšlenky a ideje „zvenčí“. Skupiny neformální a formálnější: Sociální skupiny jsou vţdy neformální. To je odlišuje od formálních organizací. Někdy ale dochází v interním prostředí sociálních skupin k určité formalizaci vztahů. Pak se posuzuje míra formálnosti či neformálnosti takové skupiny. Formalizace roste především s velikostí sociální skupiny. Můţe k ní dojít také při naplňování potřeby organizování skupinových činností, pak se také můţe stát, ţe sociální skupina se rozhodne pro zaloţení organizace. V její formální struktuře poté přetrvávají původní neformální skupinové struktury a vznikají navíc nové neformální procesy a vztahy (a skupiny). Skupiny malé a velké: Většina poznatků o sociálních skupinách byla získána studiem tzv. malých sociálních skupin. Velikost malých skupin je diskutována, je problém analyzovat, od kdy je moţno hovořit o skupině a kdy jiţ nelze hovořit o malé či velké sociální skupině, tedy její spodní a horní hranici velikosti. Za dolní hranici jsou nejčastěji povaţovány triáda (vztah mezi dvěma aktéry nezakládá sociální skupinu), dyáda – specifický vztah mezi jedincem a skupinou. Mezi třemi aktéry jiţ dochází k rozmanitým interakcím, které jsou pro sociální skupinu typické. Skupinové interakce nabývají jiného charakteru ve skupině s dvaceti a více členy, ta je jiţ proto povaţována za velkou. Ve velké sociální skupině přibývá zprostředkovaných interakcí na úkor interakcí bezprostředních, mezi některými členy skupiny k interakcím vůbec nedochází a také někdy skupinové interakce pozbývají důvěrný charakter. V sociologickém řešení rozlišování sociálních skupin podle charakteru interakcí závislých na mnoţství členů, pak vzniká otázka horní hranice velikosti sociální skupiny, tedy otázka po proměně velké sociální skupiny v jinou kolektivitu. Ukazuje se, ţe kolektivita o 40-50 aktérech jiţ ztrácí charakter sociální skupiny a je-li potřeba se skupinou pracovat, je třeba ji rozdělit. Orientačně se tedy dělí skupiny na malé o počtu 3-19 členů a velké 20-39 členů.

- 17 -

Skupiny primární a sekundární: Kaţdý člověk má ve svém ţivotě sociální skupiny, které jsou pro něj významnější neţ ty ostatní. Význam skupinám dává skutečnost, ţe díky nim se aktér stává tím, čím je. Jestliţe ţijeme svůj sociální ţivot v sociálních skupinách a stáváme se tak sociálními bytostmi, pak skupiny, které nás k našim hodnotovým soustavám, postojům, názorům a vzorcům chování přivedly a ve kterých jsme si je utvořili, jsou pro nás nejdůleţitější. Jsou to naše primární skupiny a všechny ostatní sociální skupiny jsou pro nás skupinami sekundárními. Rozlišení primárních a sekundárních sociálních skupin je tedy vţdy z pohledu určitého aktéra. Pojem primární sociální skupina vytvořil jiţ v roce 1909 Ch. H. Cooley a charakterizoval ji pěti znaky, kterými se vykazuje současně, neplatí-li i třeba jeden z nich, skupina není primární:6 1. bezprostřední interakce (face to face), 2. důvěrnost interakcí a vztahů, 3. relativně malý počet členů (malá sociální skupina), 4. relativní stálost (dlouhodobá či trvalá sociální skupina), 5. neinstrumentálnost – členství ve skupině není nástrojem, není účelové. Nejčastěji bývá primární skupinou rodina. Skupiny referenční: Pokud se aktér identifikuje se svojí skupinou, cítí se v ní dobře a je s ní konformní, je to jeho tzv. in-group skupina. Všechny ostatní sociální skupiny, které nesplňují ony dvě podmínky současně, jsou skupiny out-group. Pokud se aktér neidentifikuje se svojí členskou skupinou, je pro něj out-group skupina stejnou jako skupina, které není členem, se kterou se ovšem identifikuje. Nečlenská skupina, se kterou se aktér identifikuje, je pro něj skupinou referenční, obrací se k jejím členům, aniţ by do skupiny patřil. Aktér má zájem být součástí in-group skupiny. Pokud je členem out-group skupiny, záleţí na otevřenosti či uzavřenosti této skupiny, pokud je skupina otevřená, dojde k vyloučení (exkluzi), v případě, ţe je uzavřená, odehrávají se marginalizační procesy, kdy se aktér dostává na okraj zájmu ve skupině. Pokud je referenční sociální skupina skupinou otevřenou, můţe postupně dojít i k začlenění (inkluzi) do skupiny. Pokud je skupinou uzavřenou, proces končí aspirací na členství a ke skupinové inkluzi nedojde, aktér se pouze vztahuje ke skupině, jejímţ členem nemá šanci se stát.

6

NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, str. 69

- 18 -

1.1.4 Komunita7 Pojem komunita se běţně pouţívá, přesto bývá tomuto pojmu přikládán různý význam. Bývá také pouţíván k charakteristice komunikace na internetu, například jako komunity na diskusních fórech. Klasické je pojetí komunity jako společenství lidí. Lidé ve společenství společně ţijí a pracují, dlouhodobě, často po několik generací, znají se, vědí, co od sebe mohou navzájem očekávat, důvěřují si a nekladou na sebe ani na druhé výkonové nároky. Ve společenství se ví o druhých „vše“, soukromí je zbytečný pojem. Lidé ve společenství jednají spontánně dle osvědčených tradic, inovace se odehrávají pozvolna a celkově působí společenství spíše staticky. Tím je ţití ve společnosti pohodlné a bezpečné, i kdyţ z pohledu dynamické společnosti poněkud nudné. Současná komunita má nepochybně základní rysy společenství a je moţné je tedy určit podle základních rysů, kterými se vyznačuje současně: -

sdílení prostoru, být tady spolu

-

sdílení času, být teď spolu

-

sdílení potřeb a hodnot

-

sdílení identity – vědomá přináleţitost ke komunitě

-

neinstrumentálnost činností – společenství nejde za cílem, není účelové

-

neformální vztahy face to face

-

relativní velikost

-

relativní stálost

-

relativní autonomie, vytváření vlastních institucí

Komunita v takovém pojetí vykazuje znaky primární sociální skupiny, ale její velikost brání intimitě vztahů, která je pro primární skupinu typická. V praxi je komunita vnímána spíše volněji, i kdyţ je vţdy podmínkou sdílení určité lokality, sociální interakce face to face a také vzájemnost rovnosti v různosti, či vzájemné „obdarovávání“. Z mnoha definic uvádí ve své knize „Sociologie sociálních skupin“ Mgr. Eliška Novotná: „Komunita jsou lidé, kteří žijí v geograficky definované oblasti a mezi kterými existují vzájemné sociální vazby a kteří jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí.“, „Komunita je uskupení lidí, kteří žijí ve vzájemné blízkosti a spojují je společné zájmy a vzájemná pomoc.“, „Komunita je kombinace

7

NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, str. 108

- 19 -

sociálních skupin a systémů, které jsou nositeli hlavních sociálních funkcí vztahujících se k dané lokalitě.“8 Spolu s narůstající organizovaností společnosti roste v současné době i tendence hledat a vytvářet komunity a komunitní ţivot. Komunita vykazuje rysy velké sociální skupiny, ale je také tvořena jednotlivými aktéry a také souborem malých sociálních skupin. Ty existují v komunitě jak sami o sobě (sousedské nebo přátelské skupiny), tak uvnitř formálních organizací. Pokud se týká označení skupiny lidí komunikující přes internetové sociální sítě jako komunity, coţ se občas v médiích uvádí, je toto označení poněkud problematické. Skutečná lidská komunita je vţdy zaloţena na vzájemném fyzickém styku více lidí, to je vázáno většinou i k určité lokalitě, virtuálně fiktivní prostředí internetu je omezeno na pouhou elektronickou komunikaci, je to moderní prostředek soustřeďující jedince ze stejného prostředí a s podobnými zájmy.

1.2 Teorie sociálních sítí Teorií sociálních sítí se zabývá náš přední sociolog Jan Keller. Ve své knize popisuje význam sociálních sítí a současně uvádí myšlenky zahraničních sociologů v rámci teorie sociálních sítí. Tématem sociálních sítí se začíná sociologie zabývat intenzivně teprve od sedmdesátých let 20. století. Před tím se věnovali výzkumu vzájemných vazeb a kontaktů, propojujících jednotlivé aktéry sociálního ţivota, zejména sociální antropologové zkoumající širší příbuzenské vazby a badatelé, kteří se zabývali sociologií města. „Samotný pojem sítě není přitom nikterak nový. Moderní věda a technika s ním pracuje od svého počátku. Nejdříve posloužil tento koncept lékařům v jejich snaze objasnit fungování uzavřených koloběhů v živém organismu. Z medicíny přejali princip sítě někdy kolem 18. století inženýři, kteří ho v oblasti vojenství použili k výstavbě systémů opevnění, jež sloužily obraně území a dohledu nad ním. Ve stejné době inženýři civilní využívají princip sítí při stavbě důmyslných kanalizačních systémů a důlních děl, stejně jako při konstrukci dalších

8

NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, str. 108-109

- 20 -

velkých technických systémů, nejprve silnic a železnic, později rozvodů páry, plynu a nakonec elektřiny.„9 Z původně organického fenoménu, daného od přírody a nadaného schopností sebereprodukce, se mění sítě v něco umělého, účelově zkonstruovaného, zvenčí vneseného, implantovaného. Podobným procesem prošel koncept sítě také v oblasti sociologie. Původní asociace sítí s lidským tělem a s vysvětlováním ţivotních pochodů v organismu vedla nejen k naturalizaci povahy společnosti, ale pomáhala prezentovat sítě jako něco, co samo od sebe zajišťuje chod sociálního organismu. Analýza v termínech sociálních sítí prostě vyuţívá organického připodobnění tomu, aby sugerovala, ţe také sociálno se dokáţe samo regulovat například při absenci orgánů moci. „O sítích se ve společenských vědách hovoří v souvislosti s vazbami vzájemné pomoci a podpory, ale také v souvislosti se způsobem organizování práce a s uspořádáním celých firem. Hovoří se také o neformálních sítích vstřícných vztahů příbuzenských a přátelských, ale zároveň i o skrytých a jen málo vstřícných sítích moci a vlivu. Všechny tyto nové významy překrývají vrstvy dřívější, kdy tento fenomén vystupoval v podobě sítí technických, komunikačních, obchodních, distribučních atd. Nově se hovoří přímo o ekonomice sítí, o státu sítí, ba o celé rodící se společnosti sítí“.10 Uţ od počátku moderní společnosti jsou ovšem sítě chápány dvojznačně. Na jedné straně jako nástroj dohledu vykonávaný z jediného centra a jako příklad se uvádí nervová soustava. Na druhé straně je moţno si představit plně seberegulační síť, která nemá ţádné centrum ani periferii, nýbrţ zde funguje zcela neutrální prostření volné cirkulace a komunikace. Také v dnešním sociologickém pouţívání tohoto výrazu jsou obě dimenze – hierarchická a rovnostářská – přítomny, i kdyţ někteří autoři si jejich zásadní odlišnost nepřipouštějí. Je zcela zřejmé, ţe sítě ať uţ v podobě technické, jako dopravní spojení, zásobování elektrickou energií, plynem, vodou, spojení komunikační jako je pošta, telefon, firemní sítě, či organizační sítě řízené státem mají svůj význam v moderní společnosti. Dnes se zkrátka bez sítí neobejdeme. Je také ale zřejmé dvojí absurdní působení vlivu sítí. Na jedné straně čím dál

9

KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd.. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, str. 12 10 KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd.. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, str. 11

- 21 -

větší nejistota v důsledku aplikace síťového principu přinášející svým způsobem nesvobodu a závislost na těchto sítích a zároveň je zde určitá naděje vloţená do stabilizující a pojistné schopnosti sítí například v případě neformálních vazeb. Americký sociolog Mark Granovetter se zabývá myšlenkou „že svůj vlastní užitek můžeme snadněji maximalizovat skrze zapojení druhých, tedy prostřednictvím využití jejich zdrojů. Druzí lidé nás zajímají jen jako poskytovatelé služeb, které potřebujeme získat, a zajímají nás jen tak dlouho, dokud je to pro nás výhodné.11 Nizozemský sociální antropolog Jeremy Boissevain pak ve svých pracích uvádí, ţe „každý jednotlivec disponuje jen omezenými zdroji času a energie. Podobně jsou limitovány také jeho emoční zdroje, které může do vztahů s druhými investovat. Musí si tedy pečlivě vybírat, jakým způsobem je bude alokovat. Většina lidí dokáže udržovat intenzivní směnné vztahy jen s omezeným počtem druhých. Každá osoba tak má problém s manažováním svých vlastních sítí. Mají-li vztahy ke druhým zůstat funkční, musejí být stále znovu obnovovány a využívány. Zároveň dochází k jejich obměně v průběhu životní dráhy, tedy s tím, jak člověk stárne, žení se a vdává, mění zaměstnání.“12 Kaţdý člověk díky tomu, ţe má omezené moţnosti stále i podvědomě volí, s kým bude udrţovat kontakt a s kým se to jiţ „nevyplatí“. Boissevain pojímá vtah člověka k síti jeho přátel a známých jako standardní formu podnikání. Lidé mohou mít v zásadě dva druhy zdrojů. Jedním z nich jsou peníze, půda, znalosti a další statky, které člověk primárně vlastní a kontroluje. V rámci existence sítí známostí a kontaktů je moţno disponovat také dalšími zdroji, které představují strategické kontakty s těmi, kdo kontrolují vlastní statky anebo mají k takovým osobám přístup. Efektivní fungování je ovšem zaloţeno na důvěře a důvěryhodnosti. Americký sociolog čínského původu Nan Lin publikoval články k problematice sociálních sítí od počátku osmdesátých let 20. století, kde popisuje, ţe „lidská společnost má, podobně jako formální organizace, pyramidální podobu. Je uspořádána hierarchicky, přičemž celé skupiny se liší svým podílem majetku, moci a prestiže. Čím výše člověk stojí v sociální pyramidě, tím větší rozsah žádaných zdrojů je schopen kontrolovat. A kromě toho platí, že čím výše člověk stojí, tím větší jsou také jeho možnosti navazovat prostřednictvím sítí

11

KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd.. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, str. 22 12 KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd.. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, str. 23

- 22 -

vztahy k lidem podobně dobře situovaným a využívat jejich majetek, moc a prestiž“13. Kaţdý jedinec se pak snaţí bez ohledu na to, na jaké úrovni pyramidy se nachází, udrţet vlastní zdroje a zároveň většinou usiluje o získání zdrojů dalších.

1.2.1 Rozdělení sociálních sítí Různě rozvětvené sítě konexí a známostí existovaly samozřejmě dávno před vznikem moderní společnosti. Ale teorie sociálních sítí se jimi začala zabývat poměrně nedávno. Je to nejspíš dáno tím, ţe se zaměřila spíše směrem formulací moţností vyuţití sociálního kapitálu. V tomto ohledu nejlépe fungují sítě, které pojmenoval francouzský sociolog Vincent Lemieux jako sítě klientské14. V nich dochází k výměně sluţeb a protisluţeb mezi osobou, která má přímý přístup ke zdrojům systému a jejími klienty, kteří tento přístup nemají. V klientských sítích obíhají důleţité informace a materiální statky. Lemieux rozděluje sítě na: 1. biologicky dané sítě příbuzenské 2. sítě afinity, které spojují přátele a sousedy 3. sítě podpory, jeţ zprostředkují pomoc emoční či materiální 4. sítě komunikační, které slouţí k předávání informací 5. sítě trţní uspokojující potřeby těch, kdo přestavují solventní poptávku 6. sítě mobilizace aktivizující moţné aktéry za účelem spolupráce nebo konfliktu 7. sítě klientské Tento sociolog také například vysvětluje, ţe trţní vztahy nejsou součástí klientských sítí, jelikoţ klientské vztahy fungují v protikladu k trţním mechanismům, nemají v sobě nic z trţní směny. Představují členitou síť, kde mezi horními a dolními články působí zprostředkovatelé, kteří mají přístup k někomu vlivnějšímu. Nedochází zde ke směně ekvivalentní hodnoty. Stálá výměna sluţeb a protisluţeb posiluje závazky vzájemné loajality. Tyto vztahy se vyvíjely samozřejmě v nejrůznějších historických dobách a všude, kde potřebné a ţádané statky nejsou na prodej nebo jsou nedostatkové. Další světoví sociologové uvaţují o sociálních sítích především jako o sociálním kapitálu. Můţeme vlastně vyuţívat zdroje druhých, jestliţe jsme s nimi propojeni a máme pak 13

KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd.. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, str. 26 14

KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd.. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, str. 32

- 23 -

k těmto zdrojům přístup. Síť vztahů by ale měla být trvalejší, jednotliví lidé by se měli znát a navzájem se uznávat. Teorie sociálního kapitálu pak vysvětluje, ţe velikost sociálního kapitálu konkrétního člověka je dána jednak šíří sítě vztahů, které můţe opravdu reálně vyuţívat, ale také objemem ekonomického nebo kulturního kapitálu, který vlastní lidé v dané síti. Uţivatelé sítě pak mají dvojí uţitek – mohou si v případě potřeby zajistit sluţby, k nimţ by se jinak nedostali a zároveň mohou profitovat z toho, ţe je druzí vnímají jako členy prestiţní skupiny. Ovšem tak jako ne kaţdé peníze slouţí jako kapitál, někteří penězi pouze platí a nevyuţívají je k dalšímu zhodnocení, tak ne kaţdá sociální síť můţe fungovat ve smyslu kapitálu. Prakticky kaţdý člověk má více či méně rozvinutou síť kontaktů, ale ne kaţdý ji můţe vyuţít k získání materiálního kapitálu. Nejlepší předpoklady mají privilegované skupiny, v nichţ se sdruţují privilegované osoby.15 Dalším důvodem existence sociálních sítí je podle sociologů osobní obrana proti systémově tvořeným rizikům a systémově reprodukované nejistotě. V době, kdy se velké formální organizace (například státní instituce), které měly nejistotu redukovat (konkrétně třeba zajištění moţnosti zaměstnání, sociálního zabezpečení nejchudších, postiţených, či budoucnosti vyplácení důchodů), dostávají do krize, nezbývá neţ důvěřovat těm, se kterými nás pojí určité kontakty v rámci osobních sítí.16 Sociální síť má dnes v sociologii dva významy. První tradiční význam, který je spojen s pohledem sociální antropologie na malá společenství dříve zvaná „primitivní“, v nichţ se zjistilo, ţe role vzájemných vztahů, které tvoří sítě, je mimořádná a ţe lidé ţijí ve skupině v podstatě samozřejmě a jejich sociální ţivot je neustálou směnou kontaktů, informací, darů atd. Druhý význam je soudobý, který je vázán na teorii informační společnosti, v níţ jsme vzájemně propojeni informačními sítěmi, které zastupují a někdy zcela nahrazují přímé, tzv. face to face kontakty a bezprostřední emocionálně zaujaté vztahy. Tak lze zjednodušeně říci, ţe se lidé jiţ nescházejí, aby spolu například hráli divadlo nebo společně řešili nějaký problém, ale místo toho pomocí sítě „chatují“, aniţ by se třeba navzájem znali. Tato skutečnost samozřejmě podstatně omezila roli reálných skupin.

15

KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd.. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, str. 53-56 16

KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd.. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, str. 111

- 24 -

1.3 Psychologie médií Moderní doba je také doba médií. Jsou všude kolem nás a jsou součástí našeho ţivota. Neustále je pouţíváme – mobilní telefony, sociální sítě či nejrůznější komunikační zařízení. Média se kolem nás vykytují v takovém mnoţství, ţe si uţ ani neuvědomujeme jejich přítomnost, moţná ani vliv na naše rozhodování, postoje a přesvědčení. S příchodem internetu se začala stírat hranice mezi tradičními („pasivními“) a komunikačními („aktivními“) médii. Komunikace tradičně přitahovala mnohé sociální psychology, sociology a další vědce zajímající se o média. Psychology zajímají účinky médií na lidské chování. Jaký vliv má například sledování násilí v médiích. Odpověď není jednoduché nalézt. Psychologové proto prováděli různé pokusy a výzkumy. Asi nejrozsáhlejší oblast výzkumu mediální psychologie, účinky médií na chování jedince, byla zkoumána pomocí experimentů, průzkumů a interview. Výsledků výzkumů zaměřených na psychologické účinky nových médií, kterým vévodí internet, není mnoho. Je zde problém, ţe kvůli rapidnímu tempu změn je obtíţné drţet krok. Akademický výzkum postupuje svým starým tempem a podle starých metod, a proto nelze dosáhnout v této oblasti potřebných výsledků. Dnes je těţké představit si ţivot bez internetu. Ovlivňuje nás natolik, ţe se podobně jako automobily stal součástí naší kaţdodenní existence a my ho uţ většinou ani nevnímáme jako oddělenou entitu. Běţně pouţíváme spojení jako – pošlu ti to mailem, informace naleznete na webových stránkách, fotky budu mít vyvěšené na Facebooku, budeme si povídat přes Skype atd. Pokud na tyto věty někdo odpoví, ţe nemůţe tímto způsobem komunikovat, ţe nemá počítač, můţe ho společnost nějakým způsobem „vyloučit“. Je obdivuhodné, jak rychle jsme se dostali do situace „závislosti“ na počítači a na internetu. Před zhruba 15 lety měl doma počítač málo kdo a málo kdo ho uměl pouţívat. Dnes to umí i tříleté dítě. V současné době má přístup k internetu většina z nás ať uţ doma nebo ve škole či v zaměstnání. Například otázka, kdo pouţívá internet, dnes uţ nemá tu relevanci jako před dvaceti lety. Nyní se ptáme, proč ho malá část populace naopak nepouţívá, proč existuje skupina „odmítačů“ internetu, jeţ se rozhodla ţít permanentně off-line. Sociologické a psychologické průzkumy před lety zjistily, ţe adolescenti dávají jako relaxaci přednost sledování televize, ale ţe internet má pro ně jisté kouzlo. Během deseti let se ale situace výrazně změnila a internet se pro teenagery stal primárním sociálním médiem. Současně se jiţ v devadesátých letech objevily obavy, ţe by si lidé mohli vypěstovat na internetu závislost.

- 25 -

Psychologové to vzali natolik váţně, ţe zkonstruovali psychometrický nástroj k měření internetové závislosti. Závislost na internetu se povaţovala za hrozbu jiţ při 38 hodinách strávených na internetu týdně. Později se obavy z nadměrného uţívání internetu jako takového přesunuly na uţívání určitých typů stránek či sítí, například na sociální sítě a hry pro více hráčů. V současnosti panují menší obavy o počet hodin strávených on-line neţ o povahu aktivity zde provozované, jde spíš o to, co lidé stahují, jaké informace si komunikují a podobně. Začátkem 21. století se začaly objevovat seznamky fungující výlučně on-line na internetu. Lidé si sjednávali rande on-line a velmi byly vyuţívány také internetové chaty. Seznamování je jeden ze sociálních fenoménů, které obránci internetu kdysi označili za potenciálně se zjednodušující kvůli „anonymitě“, kterou on-line komunikace poskytuje svým uţivatelům. Ovšem lidi na on-line seznamkách asi nejvíc trápí dvě věci: upřímnost a věrnost. Přikládání fotografií sice znesnadnilo lhaní o fyzickém vzhledu, ale stále je dost záleţitostí, které o sobě můţe člověk tvrdit, a nemusejí odpovídat skutečnosti. Některé polopravdy nemusí být nikdy odhaleny, ani v dlouhodobých vztazích. Je těţké posoudit, jestli a jak moc si lidé vymýšlejí, dokud se nesetkají „naţivo“. On-line fenoménem posledních let se stala celosvětová exploze zájmu o sociální sítě. Masově navštěvované stránky vţdy plnily nějakou sociální funkci, ať uţ šlo o nástěnky pro vzkazy, hry pro hodně hráčů nebo speciální zájmové stránky různého druhu. Ještě nedávno se mělo za to, ţe on-line vztahy zůstanou víceméně virtuálními, s výjimkou pár setkání přes internetovou seznamku. Nějakou dobu trvalo, neţ zakořenila představa sítě, která bude spojovat lidi, kteří ţijí v téţe geografické oblasti. I tak se ale zpočátku předpokládalo, ţe bude prostředkem komunikace vzájemně si neznámých lidí se stejnými zájmy nebo přátel a příbuzných, kteří se nemohou setkat tváří v tvář. Internetu brzy začaly dominovat sítě MySpace a Facebook, které svým uţivatelům umoţňují vytvoření profilové stránky s galerií fotografií s linky na oblíbená média, personalizovaným panelem vzkazů s mnoha interaktivními rysy a různými hrami a kvízy, které podporují další komunikaci. Nejpozoruhodnější ze všech je nejspíš rys přátelení – zejména na Facebooku, který umoţňuje uţivateli povolit přístup na svůj profil jen několika nebo naopak mnoha vybraným jedincům, kterým je udělen status „přítel“. Na profilové stránce je stávající počet přátel u kaţdého člena zobrazen, čímţ je mezi některé uţivatele vnesen další prvek soutěţivosti. Být na Facebooku není malá oběť – podle studií z roku 2008

- 26 -

je 60 % uţivatelů na síti kaţdý den. Podle jiného průzkumu, z roku 2008 většina – 91 % členů pouţívá sítě pro udrţování stávajících vztahů, 56 % uvedlo, ţe je pouţívají pro vyhledávání přátel nových a 54 % pro vyhledávání starých přátel17. Otázkou zůstává, jak moc odpovídají členské profily skutečnosti. Vzhledem k deformacím zjištěným výzkumníky v případě on-line seznamek by se dala očekávat určitá míra výmyslů i v profilech na sítích, i kdyţ asi niţší, protoţe členové zde nejsou kvůli lovu ideálních partnerů, ale spíše přátel obecně. Navíc je zde určující i fakt, ţe se s většinou svých on-line „přátel“ jiţ fyzicky znají. Sociologické průzkumy ukazují, ţe profily na Facebooku jsou poměrně věrnými reprezentacemi svých majitelů. Zajímavé je, jakým způsobem si lidé ve virtuálním prostředí získávají přátele a jak se mohou v prostředí internetu eventuálně zamilovat. V realitě jde především o fyzickou blízkost, budoucí přátelé jsou „po ruce“, potkají se na společné akci, jsou v jedné třídě či kanceláři. Blízkost sama o sobě je důleţitá, také proto, ţe můţeme svůj protějšek poznat, ten je pak lépe předvídatelný. Na internetu je potom blízkost z reality nahrazena frekvencí setkávání, tedy jak často si s protějškem povídáme, slyšíme ho či vidíme, podle toho, co nám virtuální komunikace umoţňuje. On-line přátelství nebo láska můţe být často dokonce silnější neţ přátelství reálné. Jedním z důvodů můţe být i fakt, ţe se „cizímu“ člověku na internetu snadněji odhalíme neţ v reálném ţivotě.

1.3.1 Zvláštnosti internetové komunikace Čím více s někým souhlasíme, tím více se nám zdá, ţe k němu máme blízko. Virtuální komunikace tak často vede k „falešným přátelstvím“. Z diskuse na určité téma se zdá, ţe s nějakou osobou souhlasíme na 100 %. Pak si s ní ale déle povídáme či se dokonce setkáme v realitě a zjišťujeme, ţe míra našich společných názorů a postojů jiţ není zdaleka tak velká. Často mají k sobě blízko lidé s komplementárním vztahem – například někdo se rád ptá a rozumí si tedy s někým, kdo rád odpovídá. Na internetu se podstatně méně neţ v realitě spoléháme na reciprocitu, protoţe nám nevadí, ţe nás někdo odhalí. Jelikoţ můţeme snadno „odejít“, cítíme se podstatně více v bezpečí. Z toho plyne tendence se ve virtuálním prostředí daleko více odhalit, ukázat všechny své stránky nebo říci, co si opravdu myslíme. Internet

17

GILES, David. Psychologie médií. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, str. 153-154

- 27 -

také dává více prostoru pro romantiku, umoţňuje se vyjádřit v dopisech či v posílání virtuálních dárků, coţ můţe posílit i fyzický vztah. Někteří lidé věří, ţe v prostředí internetu se můţe extrémně projevovat agresivita, reprezentovaná například fenoménem „flame wars“. Pokud spolu komunikuje větší počet lidí, je moţné, ţe si občas „vjedou do vlasů“, i kdyţ jen slovně. Někdy stačí velmi málo. Pokud někoho nějaký příspěvek „nadzdvihne“ natolik, ţe na něj ostře zareaguje, říká se takové reakci „flame“ (doslova: oheň). Pokud následuje stejně podráţděná reakce původního autora a celá slovní přestřelka mezi těmi dvěma nebo posléze i mezi více diskutujícími, jedná se o tzv. flame wars (doslova: ohňovou válku). To je konkrétní projev agrese na internetu. Psychologické teorie se shodují, ţe některé vlivy mohou tendenci k agresi zvyšovat. Jedním z těchto výkladů je teorie „frustrace“. Jsme-li frustrovaní, máme tendenci jednat agresivně. Prostředí internetu je tak trochu prostředí bez zábran, člověk má pocit relativního bezpečí kvůli fyzické distanci a omezeným nepříjemným následkům, a proto si často ve virtuálním světě dovolí mnohem více, neţ by si dovolil při komunikaci tváří v tvář. Toto také přispívá k projevům agrese na internetu. Svou roli zde také hraje moţnost vyuţití rychlé odezvy a okamţité komunikace. Je mnohem snazší rychle napsat například e-mail v poněkud agresivním stylu a okamţitě ho odeslat, neţ psát dopis na papír, vloţit do obálky a jít ho odnést do schránky. Otázkou zůstává, zda není lepší „vylít si zlost“ a uvolnit emoce ve virtuálním světě neţ ve slovní potyčce se svými nejbliţšími v reálném ţivotě18. Zvláštním jevem můţe být také změna jazyka při komunikaci v elektronické podobě. Jazyk je při ní poznamenán syntakticky (skladba věty), kompozičně i stylově. Změny jsou vysvětlitelné úsporou času, zrychlením výměny informací, ale i „příklonem ke komunikační utilitárnosti“19. K ochuzování jazyka dochází z několika důvodů: účastníci komunikace reagují bez rozmyšlení a následných korektur textu nebo si účastníci osvojují společně sdílený jazyk s omezenou a nedostatečně kultivovanou slovní zásobou a ovlivňují se v tomto ohledu navzájem anebo jazyk můţe mít podobu „jazykového gesta“, můţe být výrazem odporu a vymezení se vůči konformním uţivatelům spisovného jazyka. Záleţí na úrovni člověka samotného, ale také na tom, s kým momentálně komunikuje, jak se cítí, jak tu situaci vnímá atd. Komunikace ve virtuálním prostředí je, co se týče jazykových prostředků, velmi specifická. Jazyk pouţívaný na internetu je světem samým pro sebe. Například v angličtině se rozvojem internetu vytvořily zcela nové zkratky, pouţívající se především místo slovních 18 19

ŠMAHEL, David. Psychologie a internet. Praha: TRITON, 2003, str. 73-82 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet. Praha: TRITON, 2003, str. 123

- 28 -

spojení (např. „btw“ – by the way znamená mimochodem nebo „fyi“ znamená „for your information“ – pro vaši informaci nebo „lol“ – lot of laugh). Další oblastí, ve které došlo k určitému vývoji, je oblast vyjadřování emocí. Základním prostředkem pro vyjádření emocí ve virtuálním prostředí textové komunikace jsou tzv. emotikony, v řeči uţivatelů internetu se jim říká „smajlíky“, z anglického „smileys“. Emotikona je zkratka pro „emotivní ikonu“ – například smějící se obličej „  „. Emotikony pomáhají uţivatelům internetu vyjadřovat svoje emoce prostřednictvím domluvených znaků. Neexistuje ovšem v podstatě ţádný kodex, který by určoval, jakou přesně emotikonu napsat při určité emoci a interpretace u jednotlivých komunikujících stran mohou být značně individuální. Stejně ale můţe být individuální vyjádření emocí v realitě – u jednoho jedince vyjadřuje kyselý úšklebek například ironii, u druhého zase podráţdění apod. Pokud se zamyslíme, jakým způsobem souvisí pouţívání emotikony s vlastní osobností autora, můţeme dojít k myšlence, ţe je moţné rozdělit uţivatele internetu na ty, kteří emotikony pouţívají a ty uţivatele, kteří je nepouţívají. Nepouţívají je především začátečníci, kteří třeba ani nevědí, co znamenají anebo lidé, kteří nemají potřebu je pouţívat, a připadá jim to poněkud sloţité. Dalším fenoménem pozorovatelným při komunikaci na internetu je některými jedinci hojně vyuţívaná simultánnost komunikace – moţnost komunikovat současně s několika lidmi najednou v oddělených diskusích nebo chatech na různá témata. V běţné komunikaci tato multiplicitní komunikace nemá obdoby. Tento typ komunikace v prostředí internetu přináší určitý specifický druh uspokojení. Souvisí to s myšlenkou, ţe čím více komunikace, tím více se pocit z komunikace stává příjemnějším. Na kvalitě rozhovoru pak záleţí méně neţ v realitě. Pocity při multiplicitní komunikaci by se mohly přirovnat k pocitům při sportovním výkonu – mohou zvyšovat adrenalin a vypětí je pak zpětně vnímáno jako vysoce pozitivní. Multiplicitní komunikace se tak moţná stává určitým rituálem, kdy rychlost, mnohočetnost, povrchnost a kvantita převáţí nad individualitou, hloubkou a kvalitou.

1.4 Charakteristika

internetových

sociálních

sítí

z pohledu

sociologie Internetová sociální síť, anglicky Social Network je server, jehoţ pomocí mohou uţivatelé mezi sebou například komunikovat, sdílet fotky a videa, plánovat akce a srazy, hrát hry nebo se seznamovat. Jednotlivé funkce se samozřejmě u kaţdé sítě liší, tyto základní

- 29 -

funkce však mají téměř všechny známé sociální sítě. Některé jsou určeny jen pro sdílení informací a pro zábavu, jiné mohou pomáhat hledat práci, případně sdruţují členy určitého etnika, umělce profesionální i amatérské nebo také lidi zabývající se nějakými zájmovými činnostmi. Na základě studia publikací z oblasti sociologie věnujících se sociálním skupinám a sociálním sítím jsem dospěl k názoru, ţe většina sociologů se dívá na internetové sítě poněkud skepticky. Uvádějí myšlenky, ţe současná moderní společnost jakoby ve svých vztazích upadala, ţe současné sociální vztahy jsou čím dál více povrchní a nestálé. Sociální sítě v prostředí internetu nepovaţují za sociologicky zajímavou skutečnost. Povaţují je pouze za sítě – tedy prostředek potřebný pro vytváření sociologicky zkoumatelných útvarů – sociálních skupin. Síť takových vztahů není tak pevná a silná jako ta fyzická s moţností plného vyjádření emocí. V povědomí lidí, ovšem především těch, kteří internetové sociální sítě vyuţívají, je přesvědčení, ţe zapojení do těchto sítí a komunikace jejich prostřednictvím má svou hodnotu a naopak přátelství a sociální interakce posiluje. Je to například díky častějším kontaktům a svobodnějšímu vyjádření názoru, které je v reálném ţivotě ovlivněno určitými zábranami, napsat něco je jednodušší neţ říci to osobně. V současnosti není ani nutné pouţívat slovní spojení internetové sociální sítě či sociální sítě v prostředí internetu, jelikoţ se všeobecně pouţívá jen spojení sociální sítě a kaţdý má představu, co toto slovní spojení představuje, i kdyţ v sociologickém pojetí znamená poněkud něco jiného. Z mých zkušeností mají sociální sítě fungující v prostředí internetu svůj význam. V dnešní době si prostě nedovedu představit svou existenci bez moţnosti komunikace prostřednictvím internetu, tedy i prostřednictvím sociálních sítí. Člověk, který ţije bez internetové komunikace jako by nebyl. Ovšem současně jsem došel k názoru, ţe být zapojen do některých sociálních sítí je v podstatě tendenční záleţitost. Pokud by se dnešní mladý člověk bránil například „být na Facebooku“, společnost, které je příslušníkem, by ho okamţitě vyčlenila. Podle mého názoru lze jednotlivé internetové sociální sítě charakterizovat jako sociální skupiny, jelikoţ sociální skupinou je v podstatě jakákoliv skupina aktérů, která se dá nějak charakterizovat, především nějakým společným zájmem. Tím můţe být právě zájem komunikovat spolu jako přátelé přes internet. Osobně bych se nebál charakterizovat internetové sociální sítě podle typologie sociálních skupin. Pak by se dalo o určité internetové sociální síti říci, ţe je to z hlediska času dlouhodobá sociální skupina, většinou otevřená,

- 30 -

neformální, sekundární a s relativně dobrovolným, tedy faktickým členstvím – veřejné mínění nás ale ovlivňuje tak, ţe poměrně hodně lidí se stává členy více méně nedobrovolně, aby se nečlenstvím nevylučovali ze společnosti. Internetové sociální skupiny mývají velmi velký počet členů nebo zúčastněných, ale přesto bych je stále povaţoval za sociální skupiny, jelikoţ jednotlivé členy spojují společné zájmy. Aktéři mívají i poměrně důvěrné vztahy a dochází zde také k uspokojování potřeb jednotlivých aktérů (potřeba být s někým v kontaktu, někam patřit, dostávat informace, moţnost řešit určité problémy atd.)

1.4.1 Přínosy sociálních sítí Velkou výhodou komunikace přes internet je především odstranění překáţky vzdálenosti – lze komunikovat „tady a teď“ prakticky s kýmkoliv. Můţe spolu komunikovat i více lidí najednou, aniţ by se sešli. Řešení nějakého společného problému je mnohem rychlejší. Internetové spojení funguje, aţ na výjimky, po celém světě. Nevýhodou naopak je právě nemoţnost připojení pro všechny – například z důvodu nemajetnosti, pokud dotyčný nemá ani počítač či jiné mobilní zařízení umoţňující připojení k internetu nebo se nachází v oblasti, kde internet není funkční. Další problém nastává v období výpadku internetového připojení. Otázkou zůstává, zda komunikace zprostředkovaná přes moderní média je stejně hodnotná a přínosná jako komunikace face to face. Zda rychlost a intenzita přenosu vynahradí fyzické setkávání. Zda můţe přinášet dostatečné uspokojení. Sociální sítě umoţňují udrţovat dávno ztracené sociální vazby a vytvářet vztahy nové, na rozdíl od reálného ţivota, kde je člověk limitován časem a prostorem. To vše má ovšem vliv na budování dovedností v oblasti přímé sociální interakce, tedy dovednosti mluvit, dávat najevo emoce apod. - čím více času trávíme na sítích, tím méně času trávíme přímou komunikací s lidmi. Další spornou výhodou je moţnost někomu odmítnout „přátelství“ či ho z „přátel“ vymazat. To v reálném ţivotě dost dobře nejde.

1.4.2 Nebezpečí sociálních sítí Sociální sítě jsou prostorem pro existenci sociálně-patologických jevů, zejména kyberšikany, kyberstalkingu, kybergroomingu apod. Díky neexistujícímu systému ověřování pravdivosti osobních údajů uţivatelů můţe docházet například k situacím, kdy uţivatelmanipulátor předstírá jiný věk a vzhled a vyuţije důvěřivosti uţivatelů, kteří pak svolí k

- 31 -

osobní schůzce (tzv. kybergrooming). Zveřejněné fotografie a základní osobní údaj podporují věrohodnost uţivatelů sociálních sítí, opak je však často pravdou. Na pravdivost informací v sociálních sítích není dobré spoléhat. Výzkumy například dokazují, ţe 42,5 % dětí je ochotno jít na osobní schůzku s člověkem, kterého znají jen z internetu.20 Sociální sítě mohou také slouţit jako nástroje pomsty. Pro útočníky není problém vytvořit útočné diskusní skupiny, které jsou zaměřené na konkrétní osobu či vytvořit falešný profil oběti s uráţlivým obsahem. Časté je také zneuţití fotografie uţivatele fotomontáţí a následné šíření tohoto obsahu ostatním uţivatelům. Tyto projevy lze zařadit mezi tzv. kyberšikanu. Té je podle statistik vystaveno 39 % uţivatelů internetových sociálních sítí. Také 25 - 35 % dětí (ve světové populaci) se stalo oběťmi kyberšikany. Ačkoli jsou sociální sítě opatřeny "záchrannými tlačítky" pro nahlášení závadného obsahu nebo jednání, ke kyberšikaně uţivatelů dochází a pravděpodobně bude docházet i nadále. Velkým problémem komunikace na sociálních sítích je problém závislosti. K podobné závislosti při fyzickém setkávání snad ani nemůţe dojít (moţná jen v případě vášnivé zamilovanosti). Na celém světě se autoři tímto problémem zabývají ve svých článcích. O závislost se jedná, pokud člověk nějakým způsobem například zanedbává své povinnosti, nevěnuje se svým blízkým v reálném ţivotě, tráví na sítích tolik času, ţe se to můţe projevit i zhoršením jeho zdravotního stavu – nedostatek pravidelné a hodnotné stravy, nedostatek spánku atd.

20

http://prvok.upol.cz/index.php/research

- 32 -

2

Sociální sítě v prostředí internetu Sociální síť je pomyslná síť navzájem propojených kontaktů v určité webové aplikaci,

kde kaţdý z kontaktů sdílí a komunikuje různé informace s ostatními uţivateli. Dohromady pak vytváří to, čemu se říká virtuální komunita. V současné době jsou mezi obyvateli České Republiky nejrozšířenější sítě Facebook, LinkedIn a Twitter. V oblasti webu 2.0 se pojmem sociální síť rozumí kaţdý systém, který umoţňuje vytvářet a udrţovat seznam vzájemně propojených kontaktů nebo „přátel“. Mohou se sem zařadit i systémy, u kterých není primárním budování kontaktů, ale jsou jen jednou z podporovaných funkcí. Kaţdý uţivatel systému social networking definuje své charakteristiky a vlastnosti, jeţ jsou veřejně dostupné pro další uţivatele. Lidé se tak mohou v rámci takové sítě vzájemně vyhledávat a vytvářet tak virtuální „komunitu“. Systém také můţe nabízet pokročilejší formu, kterou je prohledávání sociálních sítí, tedy nahlíţení do seznamů přátel našich přátel, coţ umoţňuje hledání známých na druhé a dalších úrovních. Současné systémy umoţňují také další vlastnosti, jako je moţnost zveřejňování různých informací, vkládání fotografií a alb, vytváření různých virtuálních kolektivů a podobně. Servery sociálních sítí jako je Facebook, MySpace, LinkedIn se zaměřují na podporu dalších doplňkových sluţeb, jeţ představují hodnocení filmů, galerii fotek, seznam navštívených zemí, či deklaraci podpory oblíbenému sportovnímu klubu nebo politikovi. Tak dávají uţivatelům další náplň a důvod trávit s nimi svůj čas. Definici sociálních sítí zaloţených na webových technologiích uvádí Boyd a Ellison v Journal of Computer-Mediated Communication21: „Sociální síť je sluţba zaloţená na webových technologiích, která nabízí jedincům pouţívajícím takovou síť tři základní moţnosti: 1. Vybudovat v rámci této sítě veřejný či polo-veřejný profil uţivatele 2. Definovat seznam dalších uţivatelů v rámci této sítě, se kterými je daný jedinec propojen. Povaha a pojmenování propojení se mohou v různých sítích lišit. 3. Síť umoţní uţivatelům zobrazit a procházet seznam uţivatelů, s nimiţ jsou spojeni a zároveň procházet tyto seznamy i u jiných uţivatelů.“ 21

PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010, str. 130-131

- 33 -

2.1 Historie internetových sociálních sítí Pojem „sociální síť“ existoval dlouho před tím, neţ vznikl internet, zavedl ho v roce 1954 sociolog z „Manchesterovy školy“ J. A. Barnes jako sociologický termín, který slouţil k popisu sociálních struktur – skupin a komunit propojených pomocí přátelství, společných zájmů nebo rasové či náboţenské příslušnosti.

2.1.1 Historie vzniku sociálních sítí obecně Ve druhé polovině 20. století se sociální sítě začaly vyvíjet v podstatě jako vědecká koncepce. Na počátku se rozšířily v USA a na západě, potom se dostaly i k nám. Běţný pojem sociologů se stal trendovou koncepcí a ta se stala jedním ze základních pilířů koncepce WEB 2.0, o níţ se jako první zmínil Tim O’Reilly na odborné konferenci Web 2.0, která se konala na konci roku 2004. Ovšem historicky první sociální sítě tvořily skupiny lidí, které pouţívaly klasické emaily jako moţnost komunikace na dálku. 2. října 1971 byl odeslán první vzkaz na vzdálený počítač. Prvními uţivateli sociální sítě se tak stali „vojáci“ v síti ARPA NET. To byl první krok k vytvoření současných sociálních internetových sítí. Další pokusy o propojení lidí přes počítač se datují na konec 70. let, kdy se začal vyvíjet Bulletin Board Systém (BBS), CompuServe, Gopher a Telnet. BBS byl systém, který umoţňoval přístup k centrálnímu systému (přes modem) a odtud bylo moţné stahovat programy a hry a také zanechávat zprávy ostatním uţivatelům. Jelikoţ se BBSky rozvíjely v době, kdy byla cena telefonního připojení příliš vysoká, probíhala na nich komunikace na lokálních sítích a uţivatelé se navzájem znali a tvořili určitou komunitu. Rozvětvenějším systémem BBSek byl CompuServe, který byl veřejně zpřístupněn koncem 80. let a umoţňoval svým uţivatelům přístup k souborům, novinkám a událostem. Také zprostředkoval cestu k velkému mnoţství diskusních fór, kde mohli lidé diskutovat. Dalším krokem k tomu, aby mohly fungovat sociální sítě, jak je známe dnes, bylo objevení IRC (Internet Relay Chat – chat přes internet) - systému pro komunikaci v reálném čase. IRC vynalezl finský student Jarko Ojkarinnen. V podstatě uţ v roce 1988 vznikaly velké sociální sítě, které se ale s dnešními nemohou srovnávat.

- 34 -

7. srpna 1991 britský vědec Tim Berns-Lee jako první publikoval internetové stránky a učinil tak další krok ke vzniku sociálních sítí jaké je známe v současnosti. Tři roky po vynálezu WWW se objevují v roce 1994 stránky Geocities. Ty umoţnily personalizovat web a vytvářet vlastní webové stránky, které byly přiřazeny k jednomu ze šesti charakteristických „měst“ - „Six Cities“, jako například Hollywood, Wallstreet apod. První opravdová internetová sociální síť byla vybudována v roce 1995 Randym Conradem, leteckým inţenýrem firmy Boxing v Seattlu (USA). Conrad se chtěl spojit se svými spoluţáky, a jelikoţ se mu to běţnými způsoby moc nedařilo, zkusil to pomocí počítačové sítě. Byl to původně malý projekt a postupně z něj vznikla velká a poměrně úspěšná sociální síť s názvem classmates.com a slouţila jako určitý typ komunitní sítě, pro navázání kontaktu se spoluţáky. Dnešní počet uţivatelů převyšuje 50 miliónů lidí převáţně z Kanady a USA. Tato síť se mimo jiné stala vzorem pro český server „spoluţáci.cz“. V roce 1997 vznikla síť s názvem SixDegrees.com. Název je odvozen od anglického termínu „six degrese of separation“ a do češtiny se překládá jako „šest stupňů odloučení“ To představuje název teorie, která se zabývá myšlenkou, ţe kaţdý člověk na světě je v průměru spojen s kaţdým člověkem prostřednictvím řetězce šesti sobě navzájem známých jedinců. Tato síť umoţňovala uţivatelům vytvářet profily a navazovat s ostatními vazby. Navíc umoţňovala procházet seznamy vazeb ostatních uţivatelů. Poprvé spojila moţnost zaloţit vlastní profil a zároveň posílat zprávy. Avšak na přelomu století ještě nebyl internet tolik rozšířený v běţné populaci, takţe tato síť zkrachovala v roce 2000 po dosaţení hranice milionu uţivatelů a nebylo tedy moţné najít dostatečný počet reálných osob pro komunikaci. V podstatě předběhla svou dobu22. Mezi lety 1997 a 2001 vznikala řada nástrojů, které kombinovaly prvky sociální sítě na základě sounáleţitosti s určitou etnickou skupinou. Mezi nejznámější patří BackPlanet, AsianAvenue a MiGente. Umoţňovaly svým uţivatelům vytvářet osobní, profesní nebo seznamovací profily. V roce 1999 začala fungovat stránka LiveJournal umoţňující jednosměrná spojení na uţivatelské stránky. Jednalo se v podstatě o formu blogu s určitými prvky sociální sítě. V roce 1999 byla spuštěna sluţba Cyworld, coby korejská stránka, jeţ v roce 2001 zavedla komplexní sluţby sítí a to nezávisle na ostatní konkurenci.

22

Napsal Ondřej Platko 29. 6. 2009 http://owebu.bloger.cz/Internet/Socialni-site-1-dil

- 35 -

S rozšiřujícím se vlivem podnikových sítí vzniká v roce 2001 Ryze.com. To se nejprve rozšířilo mezi známé, přátele a členy podnikatelské a technologické komunity ze San Franciska. Lidé stojící za Ryze, Tribe.net, Friendster a LinkedIn byli úzce propojeni v profesionální a také v osobní oblasti. Věřili, ţe se nemusí spolu soupeřit a dokáţí se navzájem podporovat. Stejně ale tyto sítě neobstály. Ryze.com se nikdy nestal pouţívanou masově, Tribe.net začal postupně přitahovat „vášnivější“ uţivatelskou základnu, Friendster se stal největším zklamáním v dosavadní historii sociálních sítí, jen LinkedIn se stal úspěšným. Sociální sluţba Friendster vstoupila na trh v Kalifornii v roce 2002 jako sociální doplněk Ryze.com. Tato síť je jednou z nejstarších a první, která zaznamenala znatelný rozmach. Friendster ale nezvládl exponenciální nárůst počtu registrovaných uţivatelů. Původní myšlenka byla zaloţená na prohlíţení profilů ostatních uţivatelů aţ do čtvrté úrovně známosti a na myšlence opětovného setkání jiţ známých kamarádů. Problém nastal v okamţiku, kdy si někteří uţivatelé začali přidávat neznámé „přátele“, místo svých opravdových přátel, s tím zakladatelé nepočítali. To způsobilo exponenciální nárůst uţivatelů. Dalším problémem, který napomohl krachu, se staly falešné profily celebrit, jeţ začal Friendster mazat. V souvislosti s těmito problémy začalo postupně mnoho lidí sluţbu opouštět, to znamenalo konec sluţby. V roce 2003 vstupuje na internetový trh unikátní sociální síť LinkedIn. Tato síť je orientovaná na korporátní klientelu v nejrůznějších oborech z celého světa. LinkedIn je jedna z úspěšných a funguje dodnes. MySpace jako jedna z mála sociálních sítí dokázala vyuţít neustálého poklesu registrovaných uţivatelů Friendsteru. Sluţba zaloţená v srpnu 2003 dokázala hned o rok později Friendster trumfnout a dostat se do postavení leadera na trhu sociálních sítí. MySpace se stalo velice populární díky široké škále moţností, jako například personalizace webu (účtu), kromě klasických profilů se objevovaly i profily hudebníků, herců apod. Po roce 2003 vzniklo mnoho sociálních sítí, které jsou dodnes populární, a také se stává v té době pouţívání sociálních sítí mainstreamovou záleţitostí. Některé sítě vzniklé v té době byly určeny především pro seznamování, některé pro podnikovou sféru a některé pro určité etnické nebo zájmové skupiny. Pro zajímavost bych zde zmínil například specifickou sluţbu MyChurch pro křesťany, která dodnes funguje. Mezi nejvýznamnější sluţby let 2003 2004 patří Orkut od Google, který se ale prosadil „jen“ na minoritních trzích jako je Brazílie a

- 36 -

Indie. Na poklesu popularity Friendsteru vydělaly sluţby MySpace a Windows Live Spaces (v té době MSN). Hlavně MySpace dokázal narůst do rozměru leadera na trhu. To se stalo populárním díky kapelám a obecně celebritám, které se na něj přidávaly a také díky moţnosti změny vzhledu stránky, tedy personalizace profilu. Další sluţby slouţící ke sdílení mediálního obsahu jako je Flickr nebo Youtube se postupně rozhodly implementovat prvky sociální sítě. V roce 2004 byl spuštěn Facebook. Zpočátku se jednalo o projekt určený výhradně pro studenty Harvardské univerzity, registrovaná e-mailová adresa musela mít koncovku.edu. Po roce 2005 se Facebook rozšířil i na ostatní vysoké školy v USA a v Evropě, následně mezi zaměstnance vybraných firem a teprve v poslední fázi se otevírá i pro všechny ostatní uţivatele internetu. Přístup do sítě zpočátku stále nebyl snadný a uţivatelé si navíc nemohli vytvářet svůj plnohodnotný profil viditelný pro veřejnost. Velkou výhodou Facebooku byla moţnost tvorby doplňků, které upravovaly vzhled stránek a funkcionalitu. V březnu roku 2006 spustil Jack Dorsey sociální sluţbu s názvem Twitter. Leaderem na trhu sociálních sítí se stává v roce 2008 Facebook a MySpace ztrácí místo největší sociální sítě (z pohledu unikátních návštěvníků). Leaderem na trhu sociálních sítí je v současné době Facebook se svými více neţ 965 miliony uţivateli. Twitteru a LinkedInu stále roste počet registrovaných uţivatelů. Naopak Myspace se snaţí v podstatě neúspěšně zastavit svůj pád i přes moţné propojení s Facebookem. Z pohledu zemí si celkem dobře lokálně počínají ruský VKontakte nebo čínský QQ. Zhruba 2 roky starou novinkou je sluţba Google+, která má počáteční růst lepší neţ Facebook. Google Plus neposkytuje aktuální statistiky, ale 17. 9. 2012 oznámil zástupce Vic Gundotra z Googlu, ţe mají 400 milionů registrovaných uţivatelů a z nich okolo 100 milionů aktivních uţivatelů23.

2.1.2 Historie vzniku Facebooku Zakladatelem Facebooku byl Mark Zuckerberg dvacetiletý student druhého ročníku Harvardu. Byl to nadaný programátor, který před tím jiţ vytvořil několik funkčních programů. Jeden projekt od něj chtěl dokonce koupit Microsoft, ale Mark ho poskytl veřejnosti na 23

http://www.zive.cz/bleskovky/google-cita-400-milionu-registrovanych-a-100-milionu-aktivnich-uzivatelu/sc4-a-165472/default.aspx

- 37 -

internetu zadarmo. Jeho další projekt uţ byl o něco odváţnější. Z ukradených digitálních fotografií na internetových stránkách několika fakult vytvořil stránku www.facemash.com zaměřenou na porovnávání dvou fotografií, samozřejmě studentek. Uţivatel sluţby facemash.com měl za úkol vybrat tu hezčí. Na stejném principu fungoval i kdysi u nás velmi populární sever Libimseti.cz. Facemash během prvních čtyř hodin navštívilo 450 návštěvníků a ti údajně zhodnotili více neţ 20 000 fotografií. Facemash.com byl mezi studenty velmi populární, ale u řady profesorů si rozhodně obdiv nenašel a Mark musel před disciplinární komisi. Ta ho obvinila z porušování autorských práv, narušení soukromí a bezpečnosti a také z porušování pravidel univerzity, byl potrestán podmíněným vyloučením. Mark následně vytvořil během měsíce nový projekt s názvem Thefacebook, coţ byla sociální sluţba, která umoţňovala studentům, profesorům a personálu z Harvardu sdílet své osobní informace, poznatky, fotografie a jiné příspěvky pomocí profilů. Na svém profilu mohli specifikovat vlastní osobu a přátelit se s ostatními uţivateli. Mohli si sami vybrat, s jakými lidmi se budou přátelit a kdo a co bude vidět na jejich profilu. Zuckerberg později název zkrátil na Facebook. Projekt měl za cíl zjednodušit proces seznamování mezi lidmi na univerzitě a nově příchozím studentům pomoci se zorientovat. Z počátku se na Facebooku mohli registrovat pouze studenti Harvardu. Sluţba byla tak populární, ţe se jiţ za první měsíc zaregistrovala více neţ polovina studentů univerzity. Za dva měsíce v březnu roku 2004 se Facebook dále rozšířil na jiné americké univerzity Yale, Stanford a Columbia. Tato populární sociální síť expandovala do všech univerzit v USA a postupně také do Kanady. V září roku 2005 Mark Zuckerberg zpřístupnil sluţby Facebooku pro všechny vysoké školy, k nim se později připojily i významné firmy, včetně Microsoft a například i Apple. 26. září 2006, tedy 2,5 roku po spuštění byl Facebook zcela otevřen pro veřejnost. Bylo jen stanoveno, ţe podmínkou je věk nad 13 let a funkční e-mailová adresa. 24. října 2007 společnost Microsoft zakoupila 1,6 % podíl Facebooku za 240 milionů dolarů. To umoţnilo vyčíslit celkovou orientační hodnotu společnosti na 15 miliard dolarů. V říjnu 2008 bylo vybudováno mezinárodní ústředí Facebooku v Dublinu v Irsku. V září roku 2009 měl Facebook údajně poprvé kladný cash flow a v listopadu 2010 jeho celková hodnota přesáhla 40 miliard dolarů. Tím se stal třetí největší webovou společností po Google s hodnotou 170 mld. USD a Microsoftu s hodnotou 208 mld. USD. - 38 -

V roce 2011 plánoval Facebook vstup na burzu (IPO), v této souvislosti očekával další růst ceny. Na burzu tedy vstoupil 18. 5. 2012, ale jeho vstup skončil zklamáním. To přiznal ředitel společnosti Mark Zuckerberg na konferenci TechCrunch Disrupt v kalifornském San Francisku v září 2012. Facebook upisoval akcie za 38 dolarů, jejich cena se ale od května propadla na polovinu. Dokonce i několik vysoce postavených zástupců společnosti své akcie kvůli propadu ceny prodalo24. Nyní (duben 2013) se pohybuje hodnota akcie Facebooku okolo 25,40 dolarů25.

2.2 Rozdělení sociálních sítí na internetu Rozdělení sociálních sítí podle určitých společných znaků jsem zatím v ţádném zdroji informací nenalezl. Sociální sítě v prostředí internetu se stále vyvíjení a na pozadí své poměrně krátké historie se také jejich charakteristika poněkud mění. Například původně malý projekt s názvem classmates.com vytvořený pro navázání ztracených kontaktů se spoluţáky se postupně proměnil ve velkou a úspěšnou sociální síť. V podstatě lze rozdělit sociální sítě na sítě: o regionální či mezinárodní o se specifickou sluţbou či zájmovým zaměřením o veřejně přístupné nebo uzavřené, či přístupné jen podmíněně Rozlišit a zařadit jednotlivé sítě je poněkud obtíţné, jelikoţ některé jsou poměrně rozšířené i mezinárodně a zároveň specificky zaměřené – například pro příslušníky určitého etnika nebo pro komunikaci pracovníků určitých odvětví, či pro vyhledávání pracovních příleţitostí v určitém oboru anebo pro vyhledávání obchodních kontaktů (LinkedIn, Naymz, Xing, Blackplanet). Jiné nemají zvláštní zaměření, ale jsou velmi rozšířené.

24

http://ekonomika.idnes.cz/akcie-facebooku-na-burze-0wn-/eko-zahranicni.aspx?c=A120912_065431_ekozahranicni_skr 25 http://www.plus500.cz/Instruments/FB

- 39 -

2.2.1 Nejrozšířenější sociální sítě26 Facebook – tato síť vznikla v roce 2004 původně jako síť určená pro studenty Harvardské univerzity. V současnosti slouţí jako platforma pro vytváření osobních, firemních a skupinových profilů a propojování přátel, pro internetová fóra, dále jako herní server nebo také pro ukládání a sdílení multimédií. Google+ – vznikla v roce 2011 v podstatě jako konkurence sítě Facebook, kde hlavní rozdíl spočívá v nastavení sdílení. To je uskutečňováno přes tzv. kruhy, do nichţ si lze rozdělit jednotlivé osoby a sdílet konkrétní záleţitosti jen s těmi, pro které mají přínos anebo se jich týkají. MySpace – vznikla v roce 2003, aby slouţila jako sociální síť pro internetové profily lidí, pro sdílení a ukládání multimédií. Je to údajně druhá nejpouţívanější sociální síť na světě patřící společnosti Specific Media. Twitter – je poskytovatel sociální sítě, který umoţňuje uţivatelům posílat a číst příspěvky zaslané jinými uţivateli, které jsou známé jako tweety. Přispěvatelé mohou omezit doručování příspěvků pouze na okruh určitých účtů nebo povolit přístup k příspěvkům komukoliv. Vznikla v roce 2006 a slouţí především pro mikroblogy. LinkedIn – vznikla v roce 2003 jako síť umoţňující zakládat internetové profily s pracovními ţivotopisy. Jedná se o pracovní sociální síť, kdy mnohým světovým zaměstnavatelům stačí místo ţivotopisu poslat odkaz na svůj profil na LinkedIn.

2.2.2 České sociální sítě Lidé.cz – slouţí spíš jako internetové fórum a pro zveřejnění internetových profilů konkrétních lidí, je zde moţné také chatovat, jako internetová seznamka, pro internetové kurzy, pro ukládání a sdílení fotografií. Tento server je uţivatelsky spojen se sociální sítí Spoluţáci.cz Spoluţáci.cz – byl zaloţen především pro nalezení kontaktů a pro komunikaci se spoluţáky a bývalými spoluţáky. Slouţí pro internetové profily, pro ukládání a sdílení

26

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B#Nejzn.C3.A1m.C4.9Bj.C5.A1. C3.AD_soci.C3.A1ln.C3.AD_s.C3.ADt.C4.9B

- 40 -

multimédií a jako chatovací server. Tento server je uţivatelsky propojen se serverem Lidé.cz. Je to v podstatě obdoba amerického Classmates. Líbímseti.cz – je internetová seznamka, slouţí pro internetové profily lidí nebo jako chatovací server, či pro blogy. SitIT.cz – slouţí k propojení vědeckých pracovníků v České Republice jako portál IT komunity. Tato síť je provozována v rámci projektu SoSIRe a je vyvíjena specialisty z UKMFF, ČVUT, ČZU a ve spolupráci s firmou IBM Česká Republika. ČSFD.cz – slouţí jako sociální síť pro filmové fanoušky. Jedná se údajně o nejaktivnější filmový web v České republice.

2.2.3 Lokální sítě v jiných zemích Orkut – je nejpopulárnější internetovou stránkou v Brazílii. Slouţí jako chatovací server a pro sdílení a ukládání multimédií. Zajímavostí je, ţe spadá pod Google. Tuenti – této sociální síti se přezdívá „Španělský Facebook“. VKontakte – je nejpopulárnější sociální síť v Rusku.

2.2.4 Specificky zaměřené mezinárodní sociální sítě27 LinkedIn je sociální síť zaměřená na “profesionály”. Tím hlavním v profilu uţivatele je kariéra, pracovní místa, či vzdělání. Mnozí z uţivatelů této sociální sítě jiţ neposílají zaměstnavatelům ţivotopisy, ale vystačí si s linkem na svůj profil, který je umístěný na LinkedIn. Sociální síť orientovaná na obchodní kontakty samozřejmě láká manaţery a personalisty více neţ obecněji zaměřené servery. LinkedIn má celosvětově přes 35 milionů uţivatelů a čím dál více ho vyuţívají i Češi. LinkedIn kromě ţivotopisu nabízí různé skupiny a aplikace nebo vyhledávání bývalých i současných kolegů ze sítě. Umoţňuje také vystavení referencí o podrobnostech spolupráce s kolegy ze sítě. LinkedIn můţe být pomocníkem personalistů a headhunterů, jenţ mají moţnost hledat v obrovském mnoţství potenciálních zaměstnanců. Základní profil je zdarma, za funkce navíc je potřeba platit.

27

http://www.lupa.cz/clanky/socialni-site-to-neni-jenom-facebook/

- 41 -

I Naymz je sociální síť určená pro navazování a udrţování obchodních kontaktů. Pomáhá při budování a sledování vlastní kariéry. Naymz představuje profesionální networking a slouţí pro výměnu profesních zkušeností. Stejně jako LinkedIn můţe i profil na Naymz fungovat jako elektronická vizitka, která umoţňuje obsáhnout velké mnoţství údajů, které mohou být podnětné například při rozhodování o uzavření kontraktu. Xing je opět sítí pro profesionály a spravování jejich kontaktů. Pouţívá ji zhruba 7 milionů lidí. Existuje mnoho jazykových mutací a na rozdíl například od LinkedIn je přístupná také verze pro mobilní telefony. MySpace je jednou z nejpopulárnějších sociálních sítí na světě. Hodí se především ke sdílení hudby a videa. K šíření svých děl vyuţívají tuto síť i profesionální umělci. MySpace byla před nástupem Facebooku absolutní jedničkou. Ale stále podle mnohých nemá konkurenci ve sdílení multimediálního obsahu. Na MySpace nemohou chybět desítky tisíc umělecky zaloţených Čechů. Orkut představuje klasickou komunitní sluţbu, umoţňující sdílení nejrůznějších multimédií, hledání ztracených přátel a chatování. Orkut je produktem Google, coţ znamená, ţe je zárukou dostatečného počtu uţivatelů. Orkut je volně přístupnou sluţbou aţ od října roku 2006, předtím bylo ke vstupu do sítě podobně jako pro vyuţívání dalších projektů Googlu zapotřebí pozvánky. Orkut je nejpopulárnější internetovou stránkou například v Brazílii, velmi oblíben je v Indii. Nabízí přes 40 jazykových mutací. Bebo je klasickou sociální sítí, která je oblíbená hlavně v Severní Americe a anglicky hovořících zemích. Vznikla v roce 2005. Classmates je síť nabízející podobné sluţby jako Spoluţáci.cz. Vlastnické ani jiné spojení mezi těmito sluţbami neexistuje, ale jinak jsou si velmi podobné. Classmates zaloţil v roce 1995 Randy Conrads jako místo, kde se mohou po letech potkávat spoluţáci od školky aţ po vysokou školu. V USA a v Kanadě měly velký úspěch, proto vznikly i evropské mutace, například v Německu, Rakousku, Francii nebo ve Švédsku. Friendster je další typickou americkou sociální sítí. Je také velmi populární v Asii, která představuje celých 90 % návštěvnosti. Friendster vznikl v roce 2002, tedy předtím, neţ začal existovat populární Facebook. Friendster pouţívá asi 90 milionů lidí.

- 42 -

Hi5 pouţívá okolo 60 milionů lidí, je tedy stejně jako ostatní sociální weby na špičce návštěvnosti. Podle společnosti comScore byla síť Hi5 v roce 2008 třetí nejúspěšnější sociální sítí co se týče počtu unikátních uţivatelů za měsíc. Hi5 je populární také v Evropě, a to zejména ve východních zemích. Blackplanet je síť vyuţívaná především Afroameričany a jejich přáteli. Je jednou z nejdéle fungujících sociálních sítí, jelikoţ spatřila světlo světa uţ v roce 1999. Uţivatelé se na ní spojují do skupin a sdílejí obsah, slouţí také ke hledání krajanů mezi emigranty.

2.3 Fungování internetových sociálních sítí Pojem sociální síť můţe mít celou řadu významů. Samozřejmě se pouţíval jiţ před vznikem a rozšířením internetu. Původně jej definoval sociolog „Manchesterovy školy“ J. A. Barsom v roce 1954, jako sociologický termín, který slouţil k popisu sociálních struktur – skupin a komunit propojených pomocí přátelství, společných zájmů nebo rasové či náboţenské příslušnosti. V sociální síti probíhá vzájemné ovlivňování a dochází k obohacování celé skupiny. Kaţdý jedinec se narozením stává členem nějaké sociální skupiny. Po celý ţivot se připojuje či odpojuje od nějakých skupin. Člověk bývá většinou členem více skupin současně, přičemţ v kaţdé skupině se můţe jinak identifikovat, jinak chovat, komunikovat nebo k dané skupině přistupovat.

2.3.1 Mechanismy fungování sociálních sítí S rozvojem informačních technologií dostávají sociální sítě nový rozměr, tedy rozměr elektronický. Vznikají internetové sociální sítě, díky nimţ mohou lidé udrţovat pravidelný kontakt se svými přáteli, spoluţáky, či kolegy prakticky kdykoliv a odkudkoliv. Internetové sociální sítě otvírají moţnost sdílení informací a komunikace s přáteli, se kterými se nelze stýkat osobně tak často, usnadňují vyhledávání přátel a informací o nich, přenášejí tak do digitálního prostředí vazby z reálného ţivota. Internetové sociální sítě se masově rozšířily a představují také obrovský potenciál pro reklamu, propagaci nebo jinou prezentaci komerčního sektoru. Kaţdá komunita, tedy i komunity vznikající na sociálních sítích, se skládá ze tří základních prvků a to je doména činnosti (téma), mezilidské vztahy a sdílení znalostí a informací. Doména činnosti definuje předmět činnosti konkrétní komunity, mezilidské - 43 -

vztahy, které představují spolupráci a vzájemné působení, mají zásadní význam pro fungování komunity a sdílení znalostí a informací je nástrojem a zároveň vyústěním samotné spolupráce. Tento výčet by se dal ještě rozšířit o další tři typické charakteristiky. Jedná se o angaţovanost členů – je důleţitá vazba a kontakty s ostatními členy komunity, moţnost získávat nové informace a spolupracovat. Pokud komunita nevykazuje aktivitu, postrádá smysl. Dalším rysem je pocit sounáleţitosti, na jehoţ základě se vytváří základna pro společnou činnost. Poskytuje členům moţnost identifikovat se s komunitou. Třetí charakteristikou je sdílení zdrojů, kdy komunita si vytváří a následně také sdílí vlastní nástroje, zkušenosti, pravidla či dovednosti. 28 Základem fungování sociální sítě je komunikace mezi uţivateli. Sami uţivatelé tvoří obsah a to je hlavní důvod, proč jsou tak oblíbené. Vzájemnou komunikací lidé vytvářejí hustou síť, v rámci níţ sdílí své názory a diskutují o nejrůznějších tématech. Obecně lze říci, ţe se v posledních letech komunikace na sociálních sítích stává novým trendem v komunikaci. Kaţdý uţivatel Facebooku má menší nebo větší počet přátel, přičemţ pokud se někdo stane fanouškem něčí stránky, dozví se o tom také ostatní uţivatelé z jeho kontaktů na své „Zdi“. Tímto způsobem dochází k samovolné propagaci, které také uţivatelé daleko více důvěřují. Mezi nejznámější zástupce patří Facebook, dále MySpace, Twitter, LinkedIn, Foursquare, Youtube a řada dalších. V poslední době se také hojně vyuţívájí nebo podle mého názoru spíše zneuţívájí sociální sítě ke snadnému získání nových zákazníků nebo uţivatelů, kteří doporučí výrobky nebo sluţby dané společnosti dalším uţivatelům v rámci sítě. Jedná se o silný nástroj, díky kterému je moţno získat důleţité informace o něčích fanoušcích a zaměřit se tak na konkrétní cílovou skupinu zákazníků. Aplikace, která umoţňuje zjistit, zda lidé, které známe, znají toho, koho bychom rádi poznali, se nazývá socialware (v překladu něco jako sociální sluţba). Na tomto základě lze například najít zaměstnání, zákazníky, nebo třeba ţivotního partnera. Název, který se pro tyto aplikace ujal, je poněkud nepřesný, protoţe v podstatě jakákoliv komunikační sluţba na internetu nebo jinde je v podstatě sluţbou sociální. Socialware ale funguje prakticky jako velmi vylepšená seznamka. Socialware je systém, který umoţňuje vytvářet a udrţovat seznam navzájem propojených kontaktů, tedy přátel. Kaţdý uţivatel takového systému má své konkrétní vlastnosti, které jsou pak veřejně dostupné pro další uţivatele. Lidé se pak v rámci systému mohou vzájemně vyhledávat a následně vytvářet virtuální „komunitu“. 28

PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010, str. 128

- 44 -

Podobným systémem je v česku například Seznam, který nabízí komunikační komplex Lidé.cz. Za sociální software můţe být povaţována také sluţba Plaxo, která dovoluje synchronizovat (a udrţovat aktuální) seznam kontaktů a jejich detailů v aplikaci Microsoft Outlook nebo Outlook Express. Funkcí socialware, tedy odesílání seznamu známých, je vybaven také například stále ještě vyuţívaný komunikátor ICQ. Prvky socialware lze najít v mnoha různých sluţbách a systémech, ale jasně profilovaných serverů tohoto typu je jen omezené mnoţství. Kaţdý takový server či sluţba má svůj okruh uţivatelů. Je ale důleţité, aby byl co nejznámější a měl co nejvíce uţivatelů. To je tak trochu začarovaný kruh. Zájmem uţivatele je většinou najít další své známé, ti ovšem musí také na dané sluţbě být, tedy pouţívat jí. Pak má také kaţdý moţnost vytvářet si vlastní skupinky, tedy zvát další uţivatele. Problémem sociálních sítí je především poskytování osobních informací. Sociální systémy představují zajímavou aplikaci, ale prakticky nikdo si nemůţe být jist tím, ţe cokoli, co na nich zadá nebo k čemu poskytne přístup, nebude i třeba nechtěně zveřejněno nebo zneuţito. To se týká především bezplatných sluţeb. Jelikoţ více či méně bezplatné jsou všechny, je zde důvod k obavám. K zneuţití můţe dojít samotnými provozovateli systémů, ale jsou zde ještě moţné útoky hackerů nebo vtipálků, kteří přijdou na to, jak lze snadno obejít zabudované zabezpečení. Nabízí se i moţné zneuţití účtů k vydírání jejich uţivatelů, vzhledem k tomu, ţe účelem sociálních serverů je schopnost najít známé známých v několika stupních pod sebou. Základem funkce sociálních sítí jsou vztahy a komunikace mezi přáteli, to z nich dělá zcela nové médium. Takovýmto vztahům se podle typu sítě říká „přátelství“ na Facebooku nebo „následování“ na Twitteru a jedná se o vyjádření, ţe konkrétní dva uţivatelé dané sítě chtějí spolu komunikovat a sdílet své informace. Komunikace mezi uţivateli, kteří nejsou přátelé, je také moţná, ale nejvíc informací se předá právě mezi přáteli. Uţivatelé sociálních sítí se dělí do skupin o různých velikostech a různých společných znacích. Oproti starším komunikačním prostředkům je velkým rozdílem u současných sociálních sítí, ţe uţivatelé zde vystupují takřka výhradně pod svou vlastní identitou. Tradiční aplikace pro internetovou komunikaci, diskusní fóra nebo chaty byly zaloţeny také na skupinách uţivatelů, kteří vzájemně komunikovali. Rozdíl mezi nimi a sociálními sítěmi spočívá v tom, ţe uţivatelé starších aplikací měli společné jen to, ţe „byli na internetu“. V

- 45 -

reálném ţivotě se ani často neznali ani o sobě nevěděli, kdo doopravdy jsou. V podstatě nepotřebovali takové informace sdílet a distribuovat. To se pak v praxi projevovalo tím, ţe se znali jen podle přezdívek specifických pro internet, nekomunikovali spolu o „reálných záleţitostech“, a pokud ano, tak na úrovni, která se jich třeba osobně netýkala, a proto byly jejich vztahy velmi nezávazné. V sociálních sítích to ale neplatí. Naprostá většina uţivatelů zde vystupuje pod svou reálnou identitou. Lidé, se kterými jsou v kontaktu, jsou jejich skutečnými známými, kolegy nebo spolupracovníky. Ne jen přáteli z virtuálního světa internetu. Na sociální síti v podstatě nelze jednoduše nalézt virtuální přátele, jelikoţ přátelé se zde autorizují na základě toho, ţe se skutečně znají. „Anonymní“ uţivatel tak sice technicky můţe existovat, ale prakticky zůstane sám. Čím více údajů o sobě uţivatelé na sociální síti uvedou, tím snáze jsou dohledatelní pro své přátele. To ovšem svádí zejména začátečníky k tomu, aby o sobě zveřejňovali nadměrné mnoţství informací, které ale mohou mít neţádoucí důsledky pro ně, jejich přátele i celou sociální síť. Koncepce virtuálních skupin je zaloţena na tom, ţe uţivatelé sociálních sítí jako své virtuální přátele obvykle označují lidi, které znají v ţivotě, nebo kteří jsou jim nějak blízcí. Mohou mít relativně husté virtuální vazby mezi sebou navzájem, ale poměrně řídké vazby navenek. Tyto skupiny mají tendenci v mnohem větší míře komunikovat uvnitř, neţ komunikovat s okolím. Skupiny velmi často spojují konkrétní společné zájmy nebo znaky jejich členů. Můţe to být věk, vzdělání, profese nebo třeba místo bydliště. V případě, ţe jsou jejich členy lidé, kteří se např. velmi intenzivně věnují nějakému sportu nebo konkrétní činnosti, můţe být jejich centrální vazbou taková činnost. Vše, co je publikováno na webové aplikaci, se v širším slova smyslu rozumí obsahem. Mohou to být tedy texty (články), hodnocení, komentáře k nim, fotografie, video, odkazy na webové stránky nebo jinam anebo například aplikace. Z pohledu sociální sítě se předpokládá, ţe není důleţité mít jenom co nejvíce uţivatelů, ale také co nejvíce vztahů mezi nimi, protoţe informace po síti procházejí podél těchto vztahů. Tradiční komunikační sluţby jako jsou webové portály, jsou zaloţeny na obsahu, který je tvořen profesionály. Obsahem mohou být články, multimédia (zvuk a obraz) i odkazy. Uţivatelé – návštěvníci těchto serverů mohou obsah například komentovat, ale jejich moţnost podílet se na něm je velice omezená nebo ţádná.

- 46 -

Sociální sítě patří mezi aplikace tzv. Webu 2.0. Tyto aplikace jsou zaloţeny na tvorbě obsahu samotnými uţivateli od počátku. Neexistuje zde ţádná redakce nebo profesionální autorita, která by texty nebo obrázky před publikováním schvalovala. Obsah zde publikují výhradně samotní uţivatelé a také samotní uţivatelé se sami starají o jeho další distribuci. Sociální sítě jsou v současné době nejoblíbenější webovou aplikací. Měřeno různými kritérii překonávají svým dosahem a velikostí tradiční webové servery jako je například Google. Sociálních sítí existuje celá řada. Nejvíce rozšířeným se stal v posledních několika letech Facebook, proto se dále budu věnovat především Facebooku.

2.3.2 Charakteristika fungování Facebooku Facebook podle statistikového serveru www.socialbakers.com dosahuje počet registrovaných uţivatelů 965 000 000 (v létě 2010 to bylo kolem 500 000 000 uţivatelů)29. Dle oficiální statistiky je více neţ polovina z nich aktivní častěji neţ jednou týdně. Počet uţivatelů z České republiky se v létě 2010 pohyboval okolo 2 700 000, nyní je to jiţ 3 849 900, coţ představuje nárůst přes milion uţivatelů za 2,5 roku a 43. místo v ţebříčku statistického přehledu počtu zaregistrovaných profilů. Facebook se stal univerzální komunikační aplikací. Pro jeho velikost ho pouţívá i celá řada tradičních médií pro komunikaci se svým publikem (např. Česká televize). Také se stal neopomenutelnou platformou pro veřejnou komunikaci například v politickém dění, konkrétním příkladem je vliv na přímou volbu prezidenta republiky, kde sehrála komunikace a prezentace na sociálních sítích velkou roli. Na Facebooku jsou také firmy, instituce anebo neziskové organizace. Prezentace zde je čím dál tím více nutností a nezbytností pro podnikání a zviditelnění organizací a různých osobností. Nový uţivatel se musí registrovat a pak dojde k vytvoření nového profilu, který si uţivatel můţe libovolně upravovat. Na profilu je pak informován o ţádostech k přijetí do seznamu přátel, o nově příchozích soukromých zprávách, zobrazují se zde další upozornění a případně pozvánky k různým aktivitám. Je také moţné vyhledávat nové přátele a po potvrzení ţádosti se uskuteční připojení do seznamu přátel. Na hlavní stránce je uţivatel informován o novinkách u přátel, které má v seznamu. Je zde moţno zveřejňovat osobní údaje a také nastavit „soukromí“, tedy omezení zobrazení obsahu profilu. V profilu jsou přístupné i různé 29

http://www.socialbakers.com/countries/continents/

- 47 -

oficiální aplikace – fotky, videa, události, zprávy, „šťouchnutí“ apod., které vyvinula společnost Facebook a nebo neoficiální, které byly vyvinuty externě třetí stranou – zábavné aplikace ve formě her, kvízů, dotazníků atd. Základním kamenem této sítě jsou přátelé. Pokud naši známí mají zaloţený profil na Facebooku, je jednoduché je vyhledat v rámci sítě. Facebook vychází uţivateli maximálně vstříc (aţ to někdy trochu obtěţuje), kdy nabízí k moţnému přátelství přátele našich přátel, pokud je třeba známe, či uţivatele, se kterými jsme si někdy v minulosti dopisovali e-mailem. Většinou si kaţdý uţivatel chrání své soukromí, proto nelze nahlíţet do profilu uţivatele, který nám neautorizoval ţádost o přátelství. Hlavním prvkem v celé struktuře profilu je tzv. zeď. Slouţí k tomu, aby uţivatel mohl se svými přáteli veřejně komunikovat, tedy sdílet nejrůznější stavy, fotky, videa, odkazy a poznámky. Tato moţnost komunikace platí i pro přátele, kteří mohou tyto prvky uveřejňovat na jeho zdi. Pokud se na zdi objeví nové poloţky, objeví se také ostatním uţivatelům ze seznamu přátel na hlavní straně. Tím jsou nepřímo upozorněni na novou skutečnost a mají moţnost vkládat ke všem poloţkám své reakce. Na Facebooku je také sekce určená k sebeprezentaci uţivatele. Na základě vyplněných údajů je moţno lépe navazovat nové vztahy a rozšiřovat své kontakty. Je zde informace o rodinném stavu – zadaný nebo ve vztahu či manţelství atd. Uţivatel můţe uveřejnit informace o svém vzdělání, zaměstnání, co daného člověka zajímá, v čem se angaţuje, jestli třeba hledá partnera, kontaktní údaje apod. Vyplnění těchto informací není povinné, je na kaţdém uţivateli, co se rozhodne o sobě zveřejnit. Na základě těchto informací se pak vzhledem k věku a pohlaví zobrazují v pravé části webové stránky PPC reklamy30. Základním „veřejným“ či „oficiálním“ komunikačním nástrojem na Facebooku je stránka. Ta umoţňuje zasílat jednotlivé příspěvky, jako je text, video, obrázek nebo odkaz na zeď stránky a informovat tak o aktivitách dané stránky. Uţivatelé Facebooku mají moţnost se stát fanouškem určité stránky a označit, ţe se jim stránka líbí. Kliknutím na líbící tlačítko se stávají odběrateli daného kanálu zpráv. Následně se zobrazují jednotlivé příspěvky stránky přímo na jejich zdi. Informace o tom, co se uţivateli líbí, se zobrazí i jeho přátelům. To umoţňuje rychlé tzv. virové šíření o dané stránce dále. Stránky s více neţ 25 fanoušky mohou získat adresu facebook.com/[jméno stránky]. Stránky svým zakladatelům a správcům nabízejí 30

PPC reklama je placená sluţba. Provozovatelé PPC systémů jsou většinou internetové vyhledávače nebo reklamní systémy.

- 48 -

řadu nástrojů pro sledování návštěvnosti, demografii fanoušků, mnoţství jejich komentářů, aktivity či zdroje, odkud se fanoušci na danou stánku dostali. Je zde také kompletní přehled jednotlivých příspěvků a počítá zpětnou vazbu ze strany fanoušků. Facebook také nabízí moţnost vytvoření skupiny. Skupina nabízí podobné moţnosti jako stránka s rozdílem priority pouţitelnosti. Skupiny zde sdruţují lidi, kteří mají zájem o stejné věci, události anebo chtějí na dané téma s ostatními jen diskutovat. Skupina můţe být otevřená, uzavřená, kdo se chce zúčastnit, musí mít pozvání jiţ existujícího člena, či utajená, tedy nezveřejněná. Skupiny slouţí především k diskusím, které mají osobní charakter, protoţe oproti stránce umoţňují skupinový chat všech členů skupiny. Na Facebooku existují dva typy uţivatelských skupin. První z nich jsou komunitní skupiny, jichţ se účastní různí lidé, kteří se vyznačují společným zájmem. A pak existuje ještě druhý typ skupin. Na rozdíl od těch prvních nejsou vidět. Jsou tvořeny virtuálními vazbami uţivatelů. Skupina má také moţnost vytvoření zvláštního emailu ve tvaru [jméno] @groups.facebook.com. V rámci sítě je také moţnost informovat a pozvat na nějakou konkrétní událost. Tu je moţné vytvářet jak za uţivatele, tak za stránku nebo za skupinu. Uţivatelé pak mají moţnost komentovat a přidávat své příspěvky k určité události, podobně jako u jakékoliv stránky. K události je moţné po jejím skončení doplnit na stránku video se záznamem a také nad ní diskutovat. Uţivatel je vyzván, aby potvrdil, zda se účastní nebo neúčastní dané události, pokud potvrdí účast, začne se mu událost zobrazovat několik dní před akcí přímo na hlavní stránce Facebooku jako připomínka. Hlavním finančním zdrojem Facebooku jsou příjmy z reklam. Hlavní výhodou takové reklamy je moţnost jejího velice přesného zacílení. To je moţné regionálně s přesností na konkrétní město, či demograficky, kde kromě věku a pohlaví lze vyuţít informace o vztahu zadaný/ nezadaný/ zasnoubený/ vdaná. Zacílení je také moţné pro den narozenin, dle dosaţeného vzdělání nebo podle zaměstnavatele. Asi nejzajímavějším parametrem jsou zájmy a záliby. Díky svému zacílení je reklama na Facebooku vysoce efektivní s přesným zásahem dané cílové skupiny. Je zde několikanásobně vyšší efektivnost neţ například u Googlu, který primárně vyuţívá zacílení jen podle vyhledávaných klíčových slov.

- 49 -

2.4 Charakteristika uživatelů Facebooku 2.4.1 Kdo jsou uživatelé Facebooku Tradiční komunitní servery byly určeny poměrně omezené klientele. Současné sociální se poměrně dost odlišují od starších typů komunitních serverů strukturou svých uţivatelů. Důvodem je, ţe v sobě kombinují různé funkce a současně jsou velmi jednoduché na pouţití. Velká většina sociálních sítí láká všechny typy současných uţivatelů internetu. Největší počet se jich podařilo získat zejména Facebooku, ale v zahraničí také síti Twitter. Facebook se z demografického hlediska, tedy rozdělení podle věku, pohlaví a dalších kritérií postupně vyvíjel. Zpočátku tvořili většinu jeho uţivatelů univerzitní studenti, pro které byl původně určen, a později lidé ochotni zkoušet a pouţívat nové technologie, těm se říká early adopters. V současné době to jiţ neplatí. Strukturu uţivatelů Facebooku tvoří v České republice převáţně lidé ve věku 25-34 let (1 089 100), muţi a ţeny jsou víceméně vyrovnaní. Asi 12 % uţivatelů má mezi 35–44 roky, okolo 18 % tvoří teenageři. Poslední statistiky31 uvádějí, ţe celkový počet uţivatelů Facebooku je asi 3 849 900, coţ představuje 37 % z celkového počtu obyvatel ČR a zároveň 53 % uţivatelů internetu. Je dobré vědět, ţe právě toto číslo se zřejmě do jisté míry rozchází s realitou a je mírně nadsazené. Důvodem je, ţe ne všichni uţivatelé registrovaní z České republiky jsou skutečně Češi dále část uţivatelů, byť jen velmi malá, pouţívá více neţ jeden profil a část profilů ve skutečnosti nikdo nepouţívá (i kdyţ Facebook tvrdí opak). Vzhledem k tomu, ţe uţivatelé Facebooku tvoří nadpoloviční většinu populace, která má v České republice přístup k internetu, dá se předpokládat, ţe jiţ dochází k nasycení a tedy, ţe počet uţivatelů jiţ bude stoupat velmi pomalu. Konkrétní informace a statistické přehledy o sociální a ekonomické struktuře uţivatelů Facebooku jsou velmi nepřesné. Ne všichni uţivatelé vyplňují své profily a také všichni je vyplňují pravdivě. Lze ale předpokládat, ţe na Facebooku jsou zastoupeny více méně všechny vzdělanostní i příjmové skupiny. Pro úspěšnou propagaci firem se sleduje chování jednotlivých skupin nebo typů uţivatelů. Kaţdý typ má své specifické vlastnosti a kaţdý je zajímavý z jiných důvodů. Někteří uţivatelé se přihlašují tak málo ke svým profilům, ţe pro ně sociální síť prakticky 31

http://www.socialbakers.com/facebook-statistics/czech-republic

- 50 -

nemá cenu pouţívat, někteří jsou naopak připojeni prakticky neustále, v současné době i díky novým technologiím mobilních telefonů a příznivějším cenám internetového připojení v mobilním telefonu. Takové rozdělení je zajímavé i ze sociologického hlediska. Je tedy moţné identifikovat řadu různých profilů uţivatelského chování. Podstatné jsou však zejména tyto32: Aktivní uživatel – tvůrce a poskytovatel obsahu Takoví uţivatelé vytvářejí jádro obsahu Facebooku, současně ale početně představují v podstatě menšinu. Odhaduje se, ţe skutečných poskytovatelů obsahu je asi jen kolem 10 % z celkového počtu uţivatelů. Poskytovatelé přispívají do systému obsahem, který můţe mít hodnotu i pro ostatní, a který je následně šířen dál. Jejich textové informace (stavy) se šíří i mezi uţivateli, kteří nejsou jejich přímí přátelé, pro ostatní se stávají neformální autoritou. Aktivní uživatel – hodnotič a distributor Tito uţivatelé mohou být tvůrci obsahu, ale jádro jejich práce s Facebookem spočívá v hodnocení, ve sdílení cizích příspěvků a v diskutování. Hodně z nich se ve sdílení určitým způsobem v podstatě realizuje – berou to jako poskytování hodnoty pro ostatní. Díky takovým lidem dochází k šíření obsahu, coţ znamená, ţe jsou tito lidé důleţití pro efektivní prezentaci firem na Facebooku a snaţí se je proto také zaujmout a „vyuţít“. Pasivní uživatel – hodnotič obsahu K velkému úspěchu Facebooku bezesporu přispělo tlačítko „líbí se mi“. Velmi jednoduché pouţívání tohoto tlačítka výrazným způsobem přispívá k šíření informací v rámci sociální sítě. Proto existuje typ uţivatelů, poměrně pasivních a vůči většině funkcí sociální sítě odolných. Klepání na „líbící tlačítko“ pro ně představuje většinu aktivity na Facebooku. Předpokládá se, ţe takových uţivatelů je poměrně hodně, coţ jim dává do rukou značnou moc v oblasti marketingu. Pasivní uživatel – pozorující autorita Čtvrtý typ uţivatele je odlišný především v tom, ţe se jedná o výjimku. Takový uţivatel je v podstatě sběratelem virtuálních kontaktů, ale sám je relativně pasivní. Má hodně přátel, ale velmi málo komunikuje, málo hodnotí a málo diskutuje. Pokud uţ hodnotí nebo sdílí obsah, představuje vzhledem ke své pasivitě nepoměrně vysokou moţnost ovlivnit ostatní uţivatele. To z něj dělá spící nebo spíš pozorující autoritu. 32

BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011, str. 15-17

- 51 -

Pasivní uživatel – pozorovatel Pasivní uţivatel se do komunikace na síti zapojuje jen málokdy a s minimální aktivitou. Pro mnoho z těchto uţivatelů totiţ sociální síť nepředstavuje zábavu, ale nutnost buď z nějakého důvodu s Facebookem pracovat musí nebo jen chtějí najít a připojit si lidi, které znají, ale dále komunikují jiným způsobem třeba e-mailem nebo nekomunikují vůbec. Současně to také mohou být lidé, kteří neumějí dobře pracovat s počítačem, nereagují na výzvy k jakékoliv aktivitě, odmítají se zapojovat například do soutěţí, nechtějí sdílet ani komentovat, kdyţ uţ komentují, pak spíš kriticky. Jejich skutečný počet je neodhadnutelný.

2.4.2 Statistiky Facebooku Celkový počet uţivatelů na světě je přes 965 milionů. Statistiky sociálních sítí ukazují, ţe penetrace Facebooku v České republice je 36,75 % ve srovnání s počtem obyvatel a 53,32 % ve vztahu k počtu uţivatelů internetu v České republice. Celkový počet uţivatelů Facebooku v České republice dosahuje 3 849 900 a vzrostl o více neţ 99 300 v posledních 6 měsících.

Zdroj: http://www.socialbakers.com/facebook-statistics/czech-republic

- 52 -

Největší věková skupina je v současné době v České republice 25-34 let s celkovým počtem 1 095 380 uţivatelů, následuje skupina uţivatelů ve věku 18-24.

Zdroj: http://www.socialbakers.com/facebook-statistics/czech-republic V České republice je rozloţení uţivatelů Facebooku podle pohlaví na 49% muţů a 51% ţen.

2.5 Charakteristika zájmové sociální sítě BMWKLUB ČR o.s. je občanské sdruţení, je dobrovolnou, nevládní, neziskovou organizací občanů, v němţ se sdruţují majitelé a příznivci vozů a motocyklů značky BMW ke vzájemné spolupráci, technickému poradenství, aktivní podpoře bezpečnosti provozu a propagaci tovární značky a samotného sdruţení. Pro zajištění svých cílů sdruţení vyvíjí hospodářskou činnost a nákup a prodej zboţí souvisejícího s posláním, činností a cíli sdruţení. Formami činnosti sdruţení jsou zejména: výchovná a popularizační činnost, pořádání výstav a dalších odpovídajících akcí, organizování seminářů a konferencí; vzdělávací akce jako přednášky, semináře, krátkodobé kursy apod.; informační činnost, vyhledávání a shromaţďování informací, vyuţívání vhodných forem publicity a propagace.

- 53 -

2.5.1 Historie BMWKLUBu Česká republika o.s. Historie BMWKLUBu ČR začíná v roce 2000, kdy se skupinka fanoušků značky začala pravidelně scházet a pořádat společné akce a srazy. Po zaloţení stránek www.bmwklub.cz se přidávali další nadšenci. Z praktických důvodů došlo v roce 2005 k zaloţení občanského sdruţení a tento BMW klub získal „oficiální“ rámec a stal se tak samostatným subjektem. To se ukázalo jako nezbytné při jednání s partnery klubu a také to usnadnilo jednání klubu směrem k veřejnosti. Nyní má BMWKLUB Česká republika o.s. přes 700 členů a stále se hlásí noví členové. Společná setkání členů BMWKLUBu jiţ dávno nejsou zaměřena jen na auta – lidé v BMWKLUBu poznávají nové přátele a sdílejí spolu i další svoje koníčky. Je tedy moţné se s ostatními členy setkat na závodním okruhu, klasickém „auto srazu,“ ale např. i při společných návštěvách muzeí, souboji v paintballu, na závodě motokár, při posezeních s grilováním a na dalších akcích. Velmi oblíbené jsou regionální srazy, které se konají v podstatě ve všech krajích ČR alespoň jednou měsíčně. Staly se velmi oblíbenými místy setkání členů mezi velkými celorepublikovými akcemi. Členové klubu jsou majiteli vozů všech řad a typů BMW od nejstarších – veteránů, aţ po nejnovější modely. BMWKLUB umoţňuje výměnu zkušeností s provozem a údrţbou vozů BMW, členové mohou vyuţívat slev u řady partnerů klubu, ať jiţ se jedná o nákup náhradních dílů, sluţby týkající se automobilů, ale mohou se poradit i například v oblasti pojištění. BMWKLUB také podporuje charitu – například v roce 2010 zakoupil bazén pro dětský domov v hodnotě 30.000 Kč, které byly vybrány mezi členy klubu. Pro

získání

informací

slouţí

webová

prezentace

BMWKLUBu.

Stránky

www.bmwklub.cz jsou místem on-line setkávání členů po celý rok a hlavním zdrojem informací o dění v klubu. Najdeme zde diskusní fórum, technickou encyklopedii, kalendář akcí, přehled slev a výhod pro členy, fotogalerii uskutečněných akcí, klubovou inzerci, atd.

2.5.2 Diskusní forum BMWKLUBu Fórum BMWKLUBu je v podstatě malou regionem republiky ohraničenou zájmově zaměřenou sociální sítí. V České republice fungovalo o několik let dříve neţ Facebook. Srovnání těchto dvou v podstatě rozdílných sítí je moţné především z důvodu určitých technických moţností a také díky tomu, ţe se ve své podstatě jedná o sítě sociální. Lidé spolu

- 54 -

komunikují on-line a také se spolu setkávají v reálném světě. Obě sítě slouţí především pro urychlení komunikace a oslovení velkého počtu zúčastněných najednou. Během dne je na fóru BMWKLUBu přihlášeno on-line zhruba 60 lidí a ve večerních hodinách, kdy komunikace na fóru „oţívá“ to můţe být aţ 100 uţivatelů. Témata pro komunikaci jsou na rozdíl od Facebooku zaměřena především na témata technického zaměření, ale vzhledem k tomu, ţe se jedná o sociální síť, velmi často se organizují a komentují různá setkání od malých skupinek přes regionální setkávání aţ po celorepublikové srazy. Na stránkách fóra je moţno vytvořit svůj profil, s fotografií a se základními informacemi jako je bydliště, povolání, zájmy, soukromý kontakt (e-mailová adresa, MSN Messenger, Yahoo Messenger, AOL Instant Messenger, ICQ) a případně osobní www stránky, včetně data zaloţení profilu. Na fóru se uţivatelé registrují a komunikují pod přezdívkami. Většina členů klubu i uţivatelů fóra se znají osobně mezi sebou, přezdívka zde slouţí spíše pro atraktivitu Člen klubu má plný přístup do všech sekcí technických informací, návodů a fóra, včetně zobrazování obrázků. Kaţdý člen dostane při registraci klubovou kartu, na kterou můţe uplatnit slevy u firem po celé ČR, rámečky pod SPZ a samolepky s logem klubu jako dárek. Dále se můţe bez omezení účastnit akcí pořádaných klubem. Pro členy se také nabízí moţnost diagnostiky vlastního BMW klubovou diagnostikou na akcích klubu. Pokud si člen nezaplatí prodlouţení členství na další období, délka členství 365 dní se počítá od data zaplacení příspěvku a pak automaticky zaniká. V současné době je platba za členství stanovena pro nového člena sdruţení na 500,- Kč a při prodlouţení členství činí částka 300,Kč. Fórum BMWKLUBu je bezplatné, avšak s omezením např. zobrazování obrázků, vkládání příloh a přístupů do určitých sekcí. Pokud někdo chce mít moţnost vkládat přílohy do svých příspěvků a mít přístup do všech sekcí kromě klubových, stačí zaplatit pouze roční příspěvek na prohlíţení fóra a nemusí se stávat členem sdruţení. Vlastní fórum vzniklo v roce 2002, kdy bylo nutné se s přáteli značky BMW nějak začít dorozumívat přes internet a ve větším měřítku. Zpočátku byl na fóru menší počet uţivatelů, neţ se klubová základna rozrostla o lidi s přístupem k internetu, coţ v té době ještě nebylo úplně lehké. Na fóru a na hlavní straně klubového webu se jiţ v dnešní době zobrazují reklamní sdělení ve formě

- 55 -

bannerů a soukromých inzertních sekcí uţivatelů, kteří provozují na fóru výdělečné aktivity. v dnešní době je na fóru moţné přidávat si přátele do osobních skupin, ale tato moţnost není vyuţívána, protoţe se většina uţivatelů nějakým způsobem zná osobně, případně jsou ve spojení i přes Facebook nebo se neznají, to znamená, ţe je tato volba víceméně na fóru zbytečná.

- 56 -

3

Dotazníkové šetření Svou diplomovou práci jsem se rozhodl pro větší atraktivitu doplnit dotazníkovým

šetřením formou ankety, jelikoţ anketa představuje nereprezentativní výzkumné šetření, tedy nelze její výsledky zobecnit a na tzv. základní soubor, tedy na všechny, kterých se týká, ale účastní se jí kaţdý, kdo má moţnost a má na účasti zájem. Můţe se stát, ţe se nezúčastní mnozí, jichţ se problém týká. Prakticky se anketa realizuje v místech, kde se předpokládá výskyt dotčených aktérů, v mém případě toto místo představuje prostředí internetu. Výsledky ankety slouţí především pro upozornění na důleţitá témata, či problémy ve společnosti nebo také mohou například otevírat veřejnou diskusi.33 Pro provedení dotazníkového šetření, na základě kterého bych mohl porovnat zvyklosti a zájmy všeobecně rozšířené internetové sociální sítě a regionální zájmově orientované sítě jsem se rozhodl vyuţít sluţeb Vyplnto.cz. Zde je moţno vystavit dotazníky v elektronické podobě. Následně respondenti vyplňují automaticky zpracovaný dotazník. Výsledky poté zadavatel obdrţí prakticky okamţitě po ukončení dotazování. Výhodou umístění dotazníku na dané internetové stránky je moţnost získat více respondentů neţ z vlastních zdrojů, dotazník je veřejně přístupný ostatním zadavatelům a také smluvním partnerům stránek. I přesto jsem samozřejmě oslovil všechny své známé a známé mých rodičů. Mezi respondenty jsou tudíţ zastoupeny všechny věkové kategorie i například místa, kde dotyční bydlí. Dotazník týkající se Facebooku vyplnilo celkem 716 dotázaných a dotazník týkající se vyuţívání Fóra BMWKLUBu vyplnilo celkem 237 dotázaných. Kvůli porovnání jsem vytvořil dva dotazníky s podobnými otázkami. Jeden byl určen všem v podstatě uţivatelům internetu a měl název „Facebook – jak ho vyuţíváte?“. Druhý měl název „Fórum BMWKLUBu - jak ho vyuţíváte?“ a byl určen pouze uţivatelům diskusního fóra BMWKLUBu ČR. U obou dotazníků byla jako první poloţena otázka týkající se uţivatelského účtu v dané sociální síti. U dotazníku BMWKLUBu při záporné odpovědi dotazník skončil u dotazníku na Facebook, pokud někdo odpověděl, ţe nemá uţivatelský účet, měl vypsat důvod a pak byl dotazník ukončen.

33

NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. str. 110

- 57 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Z celkového počtu 716 respondentů odpovědělo 74 respondentů, ţe profil na Facebooku nevlastní, s takovým počtem odpovědí jsem ani nepočítal, jiţ název dotazníku odrazoval od vyplnění, své známé jsem informoval, ţe mě zajímají i důvody nevlastnění Facebooku, abych obdrţel co nejvíce odpovědí. Na otázku proč, někteří neodpověděli a někteří udali více důvodů. Odpovědi jsem zakódoval a sečetl výskyt jednotlivých kódů. Nejvíce bylo odpovědí, ţe je pro lidi nepotřebný, zbytečný, dále pak, dvacet respondentů (27% z celkového počtu 74 respondentů) odpovědělo, ţe pro ně představuje ztrátu soukromí. Dále pak 10 lidí uvedlo, ţe mají raději reálné vztahy (13,5%).

- 58 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Následovala otázka na dobu, po kterou vlastní na konkrétní síti svůj profil, či jakou dobu jiţ komunikují na síti. Výsledky odpovídají historickému vývoji obou sítí, BMWKLUB byl přístupný o pár let dříve neţ Facebook v České republice, proto má mírně více uţivatelů delší dobu neţ 5 let. Nejvíce je uţivatelů v rozmezí 3-5 let u obou sítí podobně.

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Otázkou na frekvenci přihlašování jsem chtěl získat odpověď na rozdílnost v oblibě a moţná i ve spojitosti s problémem závislosti na komunikování na sociálních sítích. U obou sítí je rozdíl 20% v přihlašování několikrát za den. U Facebooku je to pochopitelné, jelikoţ je to obecná síť, ale u BMWKLUBu je to poněkud překvapení, ţe tak velké procento uţivatelů se tak často přihlašuje. Pokud bychom sečetli procenta přihlašování několikrát denně aţ po - 59 -

několikrát týdně, coţ představuje poměrně častou komunikaci, je to u obou sítí okolo 95%. Z těchto údajů vyplývá, ţe komunikace na sociálních sítích je velmi oblíbená a stává se trendem v moderní komunikaci. Pokud bychom se podívali na spojitost s častostí připojování k profilu na Facebooku několikrát denně, tato skupina lidí vlastní profil 3-5 let v 61%, má v průměru 150 přátel, z 65% komunikuje pravidelně s 1-10 lidmi z přátel, ze 76% zná prakticky všechny své přátele, 36% takových uţivatelů se setkává se čtvrtinou svých přátel alespoň jednou za měsíc, ve 40% se přes Facebook seznámili s novými lidmi, které dříve neznali, v 55% se přiznávají k závislosti na komunikaci na síti a představují 68% respondentů mého průzkumu ve věku 2130 let (tato věková skupina představuje 55% účastníků mého šetření).

3.1 Porovnání odpovědí na otázky týkající se komunikace s přáteli v síti:

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Výsledky dotazu na tuto otázku jsou trochu zavádějící, nejspíš to bude tím, ţe jsem špatně formuloval otázku v dotazníku na uţívání fóra BMWKLUBu. Tam přátelství v síti znamená přátelství v reálném ţivotě, proto je tak výrazný podíl v nejniţší kategorii počtu přátel. Ovšem pro Facebook to znamená, ţe v literatuře uváděný průměrný počet přátel (130) asi bude nyní poněkud vyšší. V mém šetření je poměrně vysoké procento kategorie 151-250 a 251-400, průměr v podstatě z údajů získaných mým průzkumem nelze spočítat, jelikoţ jsem pro usnadnění vyplňování dotazníku dal jako moţnosti odpovědi rozpětí počtu. - 60 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Poměrně vysoký rozdíl v procentech kategorie komunikování s přáteli v kategorii 0-5 lidí ze sítě si vysvětluji tím, ţe se jedná o komunikaci přes soukromé zprávy a na BMWKLUBu se řeší především témata týkající se automobilů a náhradních dílů – viz níţe, nejedná se tedy ve své podstatě o soukromou komunikaci přes zprávy. Je celkem pozitivní, ţe na Facebooku komunikuje 74% respondentů s aţ 10 přáteli pravidelně.

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Výsledky počtu odpovědí na otázku osobně známých lidí ze sítě je dáno především zaměřením a hlavním posláním sítě. Na Facebooku lidé komunikují o běţných záleţitostech a

- 61 -

komunikují, protoţe prostě chtějí komunikovat tímto způsobem, na speciální sítí komunikují jen v případě potřeby probrat konkrétní téma a v tom případě není nutné znát dotyčné osoby, jelikoţ z principu nejde o vytváření přátelství. V souvislosti s touto otázkou mě poněkud překvapilo poměrně vysoké procento odpovědí vlastníků Facebooku, ţe neznají osobně více neţ 5% ze všech svých přátel na Facebooku a to uvedlo zhruba 10% respondentů průzkumu. Další otázka vlastně navazuje na tento dotaz a z části také vysvětluje získané výsledky. Je to nejspíš z důvodu poznávání nových přátel, se kterými se ještě osobně nesetkali. Ze zkušenosti vím, ţe noví přátelé jsou ve většině přátelé mých přátel, ale existují i uţivatelé, kteří navazují známosti s úplně cizími lidmi.

Zdroj: vlastní výzkumné šetření U BMWKLUBu je celkem pochopitelné, ţe člověk poznává nové lidi, jelikoţ se přihlašují neustále noví uţivatelé a postupně se seznamují, u Facebooku to uţ tak obvyklé není, jelikoţ byl původně vytvořen pro spojení s lidmi, které známe. Ovšem pokud to daná síť umoţňuje, je to přirozené, ţe se lidé seznamují. Ovšem 34% mi připadá jako nečekaně vysoké procento. Vysvětluje to fakt, ţe ano na tuto otázku odpověděli především respondenti ve věku 21-30 let a to v 60% z nich.

- 62 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření V této otázce mě zajímalo, zda komunikace na síti nějak neomezí reálnou komunikaci s přáteli a známými. Je celkem potěšující, ţe alespoň se čtvrtinou svých přátel se setkává osobně přes 60% uţivatelů Facebooku. Ze své zkušenosti vím, ţe komunikace přes Facebook je přínosem ve vztazích, lidé spolu pak celkově více komunikují a opravdu nalézají dávné známé a navazují s nimi znovu vztahy. Setkávání přátel z fóra BMWKLUBu je poněkud problematické, jednak opravdových přátel není v klubu mnoho, spojuje je spíše specifický zájem o věc a hlavně jsou z celé republiky, setkávají se především na organizovaných srazech, místních, které se konají častěji – několikrát za měsíc anebo několikrát do roka na celorepublikových srazech.

- 63 -

3.2 Odpovědi na otázky týkající se chování na sociálních sítích:

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Na základě odpovědí na otázku, jaká témata respondenti řeší na daných sítích, jsem chtěl zjistit, jak moc lidé řeší něco důleţitého v rámci sociální sítě. Ţe na Facebooku se řeší převáţně nezávaţná témata a různé zajímavosti ze ţivota, je všeobecně známo. Ale neočekával jsem, ţe váţná témata zaujmou pozici v polovině spektra odpovědí, coţ představuje, ţe 257 respondentů (40%) uvedlo tuto odpověď.

- 64 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Předpokladem výsledků této otázky pro účastníky fóra BMWKLUBu bylo, ţe výraznou většinou řeší otázky týkající se automobilů – opravy, úpravy, náhradní díly apod. A zde uvedlo 12% respondentů, ţe se ve své soukromé komunikaci na této specificky zaměřené síti zabývají váţnými tématy. V následujících otázkách jsem se zabýval změnami chování na síti, snaţil jsem se porovnat jednotlivé sociální sítě v oblasti i třeba částečné změny identity, či změny chování na internetu, o kterém se hovoří v odborné literatuře. Domníval jsem se, ţe na fóru BMWKLUBu nebude tato oblast zjevná, ale odpovědi mě přesvědčily o opaku. Vysvětluji si to tím, ţe lidé se chovají neupřímně nebo nepřirozeně i v reálném ţivotě.

- 65 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření

Zdroj: vlastní výzkumné šetření V odpovědích na otázku, zda se přátelé na Facebooku chovají jinak, neţ v reálném ţivotě mě zaujal veliký rozdíl v % odpovědí na to, zda se respondent sám chová jinak a zároveň se domnívá, ţe ostatní se chovají jinak (2% v porovnání s následující odpovědí 56%). Ale i na BMWKLUBu je tento trend podobný (1% vůči 34%).

- 66 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Zde bych upozornil na vysoké procento odpovědí, ţe 33% respondentů nemá v oblibě komunikaci na Facebooku, povaţují ji spíše za společenskou povinnost, coţ v dnešní době znamená něco ve smyslu, kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Nečekal jsem, ţe jen polovina lidí uvede, ţe je baví komunikovat na síti Facebook. Tato otázka byla jako jedna z důleţitých pro srovnání pozitiv a negativ mnou vybraných sítí. V podstatě v protikladu je oblíbenost komunikace na fóru BMWKLUBu, kterou přiznává 74% respondentů a pokud se spojí s odpověďmi na častost připojování, vyplývá z toho, ţe specializovaná sociální síť je v podstatě znatelně oblíbenější neţ všeobecně rozšířený Facebook, domnívám se, ţe je to tím, ţe lidé zde řeší otázky, které se jich více týkají a mají konkrétnější charakter.

- 67 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Otázku týkající se zjišťování závislosti na komunikaci na sociální síti jsem pokládal s tím, ţe jsem předpokládal, ţe tento problém budou mít především uţivatelé Facebooku. Nicméně se ukázalo, ţe stejný problém mají uţivatelé fóra BMWKLUBu, pokud sečteme procenta odpovědí ano a ano částečně, vyjde nám stejný podíl. Za předpokladu, ţe lidé si tento problém nepřipouštějí a tudíţ se k němu často ani nepřiznají, je přiznaných 42% v podstatě alarmující číslo.

- 68 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Uvedené aktivity prováděné na jednotlivých sítích odpovídají zaměření sítě, tuto otázku jsem začlenil do dotazníku spíše proto, aby vyplňování bylo zajímavější. Stejná aktivita u obou je komunikování pomocí zpráv – na Facebooku je na prvním místě, na rozdíl od 4. místa u BMWKLUBu, ale aktivita sestávající z pouhého prohlíţení je na přibliţně stejné pozici a hledání přátel je celkem pochopitelně u Facebooku více častá činnost. Podobné je to také v častosti vytváření a organizování událostí, coţ je pozitivní hodnota hlavně pro síť BMWKLUBu.

- 69 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Výsledky tohoto dotazu mohou být pozitivní informací pro marketingové pracovníky, jelikoţ, podle mého názoru, vykazují odpovědi respondentů poměrně vysoký zájem o reklamní sdělení poskytovaná prostřednictvím daných sociálních sítí a svědčí nejspíš o dobře cílených kampaních.

- 70 -

3.3 Shrnutí demografických údajů dotazníkových šetření:

- 71 -

Zdroj: vlastní výzkumné šetření Na základě porovnání grafů týkajících se demografických údajů respondentů je zřejmé, ţe rozdíly jsou dány především moţným přístupem k vyplnění mého dotazníku a také charakteristikou členské základny BMWKLUBu. Převáţná většina respondentů byli muţi, s poněkud větším zastoupením v kategorii 31-40 let na úkor zastoupení věkové skupiny 16-20 let a také jsou ve větší míře výdělečně činní (83%). Zastoupení respondentů ohledně místa bydliště je podle mého názoru rovnoměrné vzhledem k předpokládaným moţnostem získání respondentů. Poněkud překvapujícím zjištěním pro mě byl velký počet respondentů obou šetření z malých obcí do 5 000 obyvatel.

- 72 -

4

Závěry z dotazníkového šetření: Z mnou provedeného dotazníkového šetření jsem dospěl k několika zajímavým

poznatkům. Zatímco se do sítě fóra BMWKLUBu přihlašují zájemci o komunikaci na základě specifických zájmů, k účasti na Facebooku je zájem obecný, lidé se sem nehlásí z důvodů nezájmu jako takového, z důvodu strachu ze ztráty soukromí a z důvodu časové náročnosti komunikace na této síti. Pozitivní u Facebooku je z určitého pohledu častá komunikace s poměrně velkým počtem přátel, na Facebooku komunikuje 74% respondentů s aţ 10 přáteli pravidelně prostřednictvím soukromých zpráv (u BMWKLUBu je to jen 10%). Negativní je hodnocení komunikování na Facebooku jako nezajímavé, pouze s důvodu společenské nutnosti. Další z určitého pohledu negativní stránkou Facebooku je fakt, ţe se zde řeší většinou nedůleţitá a povrchní témata. V těchto ohledech je BMWKLUB poněkud lépe hodnocen. Je více oblíben, nejspíš pro své zaměření, častost připojení je více méně srovnatelná se všeobecnou sociální sítí Facebook. Jako pozitivní vidím i fakt, ţe nesrovnatelně více známých získá člověk na síti BMWKLUBu. Naopak velmi pozitivní je u Facebooku, ţe 89% uţivatelů mého šetření zná 99% svých přátel osobně. Další pozitivní stránkou Facebooku je, ţe přes 60 % respondentů se setkává osobně alespoň jednou za měsíc s alespoň jednou čtvrtinou svých přátel ze sítě. Co se týká přetvářky nebo změněného chování na internetové síti, přiznává se k ní přibliţně stejný počet respondentů u obou sociálních sítí. Ale u Facebooku je domněnka o druhých, ţe se chovají jinak, neţ v reálném ţivotě dvojnásobná neţ u BMWKLUBu. Zde lidé z principu nemají tak silný důvod se chovat jinak. Přibliţně podobné chování je na obou sítích v oblasti přijímání marketingových sdělení. Zájem o tato sdělení je poměrně malý, ale domnívám se, ţe při poměru k počtu uţivatelů je velmi významný. Pozitivní informací, dle mého názoru, je fakt zjištěný na základě mého šetření, ţe lidé spolu poměrně často komunikují prostřednictvím internetových sítí, komunikují pravidelně s poměrně velkým počtem svých přátel a zároveň se s poměrně velkým počtem svých přátel osobně setkávají. Výsledky mého dotazníkového šetření potvrzují také jeden zajímavý fakt, ţe dochází především u všeobecně zaměřených sociálních sítí, které se postupně stávají uţivatelsky přitaţlivým a populárním trendem, k přechodu na více méně „sociální nutnost“ být na síti.

- 73 -

Negativní u obou sítí je riziko závislosti na uţívání obou sociálních sítí. Svědčí o tom jednak přiznání respondentů samotných a jednak odpovědi na častost připojování k sítím.

- 74 -

Závěr Vznik moţnosti virtuální komunikace se stal, podle mého názoru, velmi významnou záleţitostí v historii lidstva. Vznik sociálních sítí představuje další moţnosti moderní komunikace a propojení lidí. Objevují se názory, ţe díky komunikaci na sociálních sítích dochází k tomu, ţe vztahy mezi lidmi se stávají povrchními, reálné kontakty se omezují a častější se stává pouze virtuální komunikace. Osobně se domnívám, a můj průzkum to svým způsobem potvrzuje, ţe v současné hektické době, kdy je člověk nucen trávit více času vyděláváním peněz a současně má mnoho moţností, jak tyto peníze utratit při trávení volného času, lidé tak jako tak omezují reálné setkávání na menší skupiny svých příbuzných a známých. Já se domnívám, ţe komunikace v síti prostřednictvím internetu je naopak přínosem a představuje zkvalitnění vztahů mezi lidmi. Jednak umoţňuje hledání a nalézání dávných známých a přátel, či spoluţáků a následné navazování ztracených kontaktů a také je poměrně často vyuţíváno v denním ţivotě při běţné komunikaci, ke které by reálně nemohlo dojít z důvodu toho, ţe člověk nemůţe být s tolika lidmi z různých skupin najednou na jednom místě. Domnívám se, ţe výsledky mého průzkumu potvrzují tuto teorii. Lidé uvádějí, ţe poměrně často spolu komunikují prostřednictvím internetových sítí, komunikují pravidelně s poměrně velkým počtem svých přátel a zároveň se s poměrně velkým počtem svých přátel osobně setkávají. Sociální komunikace se tedy poslední dobou pouze pomalu přesouvá na rovinu virtuální komunikace a nedochází k přerušení vazeb, ale jen k jejich přetvoření. Ze zkušenosti vím, ţe po zapojení do sociální sítě si člověk postupně přidává do nově vzniklé skupiny své známé, se kterými je nejvíc v kontaktu, postupně přidává známé, které tak trochu opomíjel a navíc ještě úplně nové známé, které získává díky sociální síti na internetu. Domnívám se, ţe toto jsou pozitivní aktivity. Dochází ale současně také k tomu, ţe se ze sociálních sítí stal sice uţivatelsky přitaţlivý a populární trend, ale tento trend přešel více méně v „sociální nutnost“. To také potvrzují výsledky mého dotazníkového šetření. Přes sociální sítě se také v dnešní době pořádají různé společenské akce, koncerty, srazy, sportovní akce aj. Lidé na sítích komunikují se svými blízkými, je jim k dispozici poměrně rozsáhlé komunikační rozhraní (od anonymních sloţek, podobných klasickému chatu nebo emailu aţ po veřejné statusy), profilová stránka, moţnost vloţení fotografií nebo videí. Současně také dochází k tomu, ţe

- 75 -

lidé na sebe zveřejní informace soukromého charakteru, které se okamţitě rozšíří po celé síti. Dříve to trvalo několik dní, některé informace se ani k určitým lidem nedostaly nebo se postupně předáváním zdeformovaly, nyní během několika okamţiků všichni přátelé konkrétního uţivatele a případně i přátelé přátel, se v několika okamţicích a dost často s příslušnými fotografiemi či videozáznamy dozvědí aktuální soukromé události. Otázkou zůstává, zda je to pozitivní či negativní trend. Já osobně se domnívám, ţe pokud si člověk dává pozor, co vše zveřejňuje a jakým způsobem, je tato moţnost přenosu informací revolučním krokem vpřed v mezilidských vztazích. Ve své práci jsem se soustředil na nejrozšířenější internetovou síť na světě Facebook a snaţil jsem se porovnat ji s malou, v české republice rozšířenou zájmově zaměřenou sociální sítí, jejíţ jsem také součástí BMWKLUB ČR. Snaţil jsem se především na základě vyjádření respondentů – uţivatelů obou sítí popsat rozdíly. Obě sítě jsou svým způsobem oblíbené, zájmově zaměřená síť je o trochu více oblíbená – lidé uvádějí ve větším procentu, ţe komunikování na ní je baví, na rozdíl od Facebooku, kde poměrně dost lidí uvádí, ţe je komunikování na této síti nebaví, povaţují ji za společenskou nutnost. Podle mého názoru je komunikování na zájmově zaměřené sociální síti na vyšší úrovni, lidé zde probírají praktická témata a ve větším zastoupení také váţná témata neţ na Facebooku. Nehrozí zde také v takové míře zneuţití soukromí, lidé zde vystupují pod přezdívkami, nezveřejňuje se zde tolik soukromých informací a také se zde neřeší v takové míře soukromé záleţitosti. Z mého šetření ale vyplývá, ţe u obou sítí hrozí nebezpečí závislosti na komunikaci na síti. Celkově se domnívám, ţe komunikování na síti je v dnešní uspěchané době velkým přínosem pro mezilidské vztahy a komunikování v zájmově zaměřené sociální síti je navíc přínosem v oblasti trávení volného času rozumnou aktivitou.

- 76 -

Seznam zdrojů a použité literatury 1. BAUMAN, Z.; MAY, T. Myslet sociologicky. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. ISBN 80-86429-28-8 2. BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 200 s. ISBN 978-80-251-3320-0 3. CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J.; THORNTON, R. Virtuální týmy a virtuální organizace. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. 84 s. ISBN 978-80-245-1611-0 4. GILES, David. Psychologie médií. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 192 s. ISBN 978-80-247-3921-2 5. HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie. 6. vyd. Praha: Portál, 2011. 168 s. ISBN 978-80-7367-909-5 6. JARVIS, Heft. Co by udělal Google? Litomyšl: Eastone Books, 2010. ISBN 978-808109-148-3 7. KELLER, Jan. Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7419-002-5 8. NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 120 s. ISBN 978-80-247-2957-2 9. PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. 182 s. ISBN 978-80-245-1742-1 10. PETRUSEK, Miloslav. Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy o. p. s., 2009. ISBN 978-80-87207-02-4 11. ŠMAHEL, David. Psychologie a internet. Praha: TRITON, 2003. ISBN 80-7254360-1 12. VYBÍRAL, Zbyněk. Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 176 s. ISBN 80-7178-812-0

- 77 -

Internetové odkazy: BEDNÁŘ, V. Jak dnes fungují sociální sítě? Lupa.cz [online]. © 1998 – 2013 Internet Info, s.r.o. [2005-08-11] Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/jak-dnes-funguji-socialnisite/?labelsBox-labelId=88&do=labelsBox-switch KREJČÍ, V.; KOPECKÝ, K. Risks of Internet Communication 2. Prvok.upol.cz [online]. © 2010-2013 Centre for the prevention of risky virtual communication Pedagogical Faculty of Palacký University in Olomouc [cit. 2011-02-26]. Dostupné z: http://prvok.upol.cz/index.php/research HANDL, J. Sociální sítě, to není jenom Facebook. Lupa.cz. [online]. © 1998 – 2013 Internet Info, s.r.o. [2009-03-31] Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/socialni-site-to-neni-jenomfacebook/ PLATKO, O. Sociální sítě 1. díl. Owebu.cz. 2013 [online].© Bloger.cz [cit. 2009-06-29] Dostupné z: http://owebu.bloger.cz/Internet/Socialni-site-1-dil ČÍŢEK, J. Google+ čítá 400 milionů registrovaných a 100 milionů aktivních uţivatelů. Mladá fronta. [online]. © 2013 Mladá fronta a. s. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/google-cita-400-milionu-registrovanych-a-100-milionuaktivnich-uzivatelu/sc-4-a-165472/default.aspx i.Dnes.cz. Vstup Facebooku na burzu skončil zklamáním, přiznal Mark Zuckerberg. [online]. © Copyright 1999 – 2013 MAFRA a.s. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/akcie-facebooku-na-burze-0wn-/ekozahranicni.aspx?c=A120912_065431_eko-zahranicni_skr Plus500 [online]. © Plus500. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.plus500.cz/Instruments/FB Wikipedie. Sociální síť. [online]. © Creative Commons 2012. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B#Nejzn.C3.A1 m.C4.9Bj.C5.A1.C3.AD_soci.C3.A1ln.C3.AD_s.C3.ADt.C4.9B Sociální sítě. Historie sociálních sítí. E-stranky.cz [online]. © 2013 eStránky.cz. Dostupné z: http://www.socialnisite.estranky.cz/clanky/historie-socialnich-siti.html

- 78 -

Socialbakers. Countries [online].© 2013 All Rights Reserved. [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.socialbakers.com/facebook-statistics/czech-republic Socialbakers. Continents [online]. © 2013 All Rights Reserved. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.socialbakers.com/countries/continents/ Sociální sítě. Nebezpečí sociálních sítí. E-stranky.cz [online]. © 2013 eStránky.cz. Dostupné z: http://www.socialnisite.estranky.cz/clanky/nebezpeci-socialnich-siti.html KOPECKÝ, K. Sociální sítě jako prostředí pro nebezpečnou virtuální komunikaci. E-Bezpečí [online]. © Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 – 2013. [cit. 200911-17]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/socialni-sit/147-222

- 79 -

Přílohy Dotazník s názvem: „Facebook – jak ho vyuţíváte?“ Dobrý den, prosím o vyplnění dotazníku, který bude slouţit pro zpracování mé diplomové práce zabývající se tématem sociálních sítí. Dotazník je určen všem. Mockrát děkuji za zodpovědné vyplnění.

1. Máte profil na Facebooku? Ano Ne – proč? (dále se nedotazujeme) 2. Jak dlouho vlastníte osobní profil na Facebooku? Méně neţ 1 rok 1 – 3 roky 3 – 5 let Více neţ 5 let Nevím 3. Jak často se přihlašujete k Vašemu osobnímu profilu na Facebooku? Několikrát denně Jednou za den Několikrát za týden 2 – 3 za měsíc Méně často 4. Kolik máte přibliţně přátel na Facebooku? Méně neţ 50 51 – 150 151 – 250 251 – 400 Více neţ 400 5. S kolika přáteli na Facebooku pravidelně komunikujete přes zprávy? 0–5 - 80 -

6 – 10 11 – 20 21 – 30 31 – 40 S více neţ 40 ti 6. S kolika přáteli v % z Facebooku se osobně neznáte, nikdy jste se neviděli? Znám všechny Do 1 % 1–5% 5 – 10 % Více 7. Seznámili jste se díky Facebooku s novými lidmi? Ano Ne 8. S kolika z přátel na Facebooku se setkáváte často (alespoň jednou za měsíc) osobně? Se všemi S většinou z nich S polovinou z nich Se čtvrtinou z nich Je jich jen pár 9. Jaká témata řešíte na Facebooku přes zprávy? Partnerské vztahy – navazování nového, ukončování stávajícího atd. Děti a domácí mazlíčky Zajímavé soukromé aktivity Váţná témata Nezávaţná témata Jiné 10. Chováte se na Facebooku jinak neţ v reálném ţivotě? Ano často, chci vypadat co nejlépe… Ano výjimečně Ne 11. Domníváte se, ţe někteří z Vašich přátel se na Facebooku chovají jinak neţ v reálném ţivotě? - 81 -

Ano Ne Nevím 12. Baví Vás komunikovat na síti Facebook? Ano Ne – je to spíše společenská povinnost (kdo není na facebooku, jakoby ani nebyl součástí společnosti) Ne – je to technicky náročné Nevím 13. Pociťujete potřebu časté kontroly statusů, těsně před spaním, ranní prvotní kontroly statusů, odkládání povinností kvůli komunikaci na chatu apod.? Ano Ano – částečně Ne – zcela jistě 14. Jaké aktivity provádíte na Facebooku? Psaní osobních statusů Psaní komentářů Klikání na „To se mi líbí“ Sdílení statusů Vytváření událostí, pozvánek Psaní zpráv do schránek Komunikování pomocí chatu Nahrávání fotografií nebo videí Vytváření skupin Vytváření fanouškovských stránek nebo stránek pro obchod Hraní her Hledání/přidávání přátel Jen prohlíţení 15. Sledujete na Facebooku reklamy a sponzorované odkazy? Ano často Ano občas nebo výjimečně Ne 16. Koupili jste si na základě reklamního sdělení na Facebooku nějaké zboţí nebo sluţbu? - 82 -

Ano Ne 17. Jste: Muţ Ţena 18. Je Vám: Do 15 let 16 – 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 a více let 19. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání: Základní Vyučen Střední s maturitou Vysokoškolské 20. Jste: Student Pracující Nepracující (i důchodce, na mateřské, nezaměstnaný) 21. Bydlíte v obci s počtem obyvatel: Do 5 000 5 000 – 20 000 20 000 – 50 000 50 000 – 100 000 Více neţ 100 000

- 83 -

Dotazník s názvem: „Fórum BMWKLUBu - jak ho vyuţíváte?“ Dobrý den, prosím o vyplnění dotazníku, který bude slouţit pro zpracování mé diplomové práce zabývající se tématem sociálních sítí. Dotazník je určen obecně uţivatelům diskusního fóra BMWKLUBu ČR o.s., tzn. členům i nečlenům. Mockrát děkuji za zodpovědné vyplnění.

1. Jste uţivatelem fóra BMWKLUBu? Ano Ne (dále se nedotazujeme) 2. Jak dlouho jste uţivatelem fóra BMWKLUBu? Méně neţ 1 rok 1 – 3 roky 3 – 5 let Více neţ 5 let Nevím 3. Jak často se přihlašujete nebo si procházíte fórum BMWKLUBu? Několikrát denně Jednou za den Několikrát za týden 2 – 3 za měsíc Méně často 4. Kolik máte přibliţně přátel ve spojení s BMWKLUBem (členové, uţivatelé, příznivci bez registrace na fóru)? Méně neţ 50 51 – 150 151 – 250 251 – 400 Více neţ 400 5. S kolika lidmi na tomto fóru pravidelně komunikujete přes soukromé zprávy? 0–5 - 84 -

6 – 10 11 – 20 21 – 30 31 – 40 S více neţ 40 ti 6. S kolika lidmi z fóra se osobně neznáte, nikdy jste se neviděli, i přesto, ţe na fóru spolu komunikujete? Znám všechny Do 1 % 1–5% 5 – 10 % Více 7. Seznámili jste se díky fóru BMWKLUBu s novými lidmi? Ano Ne 8. S kolika známými z fóra BMWKLUBu se setkáváte často (alespoň jednou za měsíc) osobně? Se všemi S většinou z nich S polovinou z nich Se čtvrtinou z nich Je jich jen pár 9. Jaká témata řešíte na fóru BMWKLUBu přes soukromé zprávy? Prodej/nákup náhradních dílů Domlouvání srazů Pomoc s úpravami/opravami vozu Záleţitosti týkající se chodu klubu/fóra Jiná váţná témata Jiná nezávaţná témata Jiné 10. Chováte se na fóru jinak neţ v reálném ţivotě? Ano, často Ano, výjimečně - 85 -

Ne 11. Domníváte se, ţe někteří z Vašich známých se na fóru chovají jinak neţ v reálném ţivotě? Ano Ne Nevím 12. Baví Vás komunikovat na fóru BMWKLUBu? Ano Ne – je to spíše společenská povinnost Ne – je to technicky náročné Nevím 13. Pociťujete potřebu časté kontroly fóra, těsně před spaním, ranní prvotní kontroly, odkládání povinností kvůli komunikaci na fóru apod.? Ano – hodně Ano – částečně Ne – zcela jistě 14. Jaké aktivity provádíte na fóru BMWKLUBu? Lehčí pokec Řešení oprav a úprav Prezentace svého vozu Vytváření a domlouvání srazů, událostí, pozvánek Komunikace pomocí soukromých zpráv Komunikace pomocí shoutboxu Nahrávání fotografií Prodej náhradních dílů a doplňků Nákup náhradních dílů a doplňků Řešení stavu fóra anebo klubu Hledání přátel Jen prohlíţení 15. Sledujete na BMWKLUBu reklamy, reklamní bannery? Ano často Ano občas nebo výjimečně Ne - 86 -

16. Koupili jste si na základě reklamního sdělení na BMWKLUBu nějaké zboţí nebo sluţbu? Ano Ne 17. Jste: Muţ Ţena 18. Je Vám: Do 15 let 16 – 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 a více let 19. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání: Základní Vyučen Střední s maturitou Vysokoškolské 20. Jste: Student Pracující Nepracující (i důchodce, na mateřské, nezaměstnaný) 21. Bydlíte v obci s počtem obyvatel: Do 5 000 5 000 – 20 000 20 000 – 50 000 50 000 – 100 000 Více neţ 100 000

- 87 -