Teoretické koncepty města a venkova

Rurální sociologie - koncepty M a V, urbanizace, ruralizace,...

Teoretické koncepty města a venkova 1. Dichotomický (protikladný) (od 19./20. stol. do 60. let) F. Tönnies (1855 - 1936):

- reálná společenství se nacházejí někde mezi těmito dvěma krajnostmi. - vývoj lidského společenství směřuje od Gemeinschaft ke Gesellschaft E. Dürkheim (1857 - 1917) mechanická a organická solidarita

1/9


kritika dichotomie: město a venkov tvoří jednotný, neoddělitelný systém, a proto jejich vzájemný vztah není možné pojímat v dichotomii, ale skrze vztah závislosti venkova na městu. laický přístup: v uvažování laiků se stále setkáváme nejčastěji s dichotomickým pojímáním města a venkova

2. Kontinuum M -V (vznik po 1945, vrchol 70. léta, stále převládá) P.A.Sorokin, C.C.Zimmerman Principles of Rural - Urban Sociology (1929) opačný přístup → preferuje město, venkov je „opožděný ve vývoji“ venkov se může vyrovnat městu přebudováním (vytvořením) technické, ekonomické a občanské infrastruktury asimilace venkova městem prostřednictvím průniku městské kultury, výrobků a chování poplatný své době, označ. „urbanocentrický“, „vulgární urbanizace“

2/9


vysvětluje se

a) opojením z procesu modernizace (tj. urbanizace + industrializace + spotřebitelství) b) vírou ve společenský pokrok prostřednictvím technického pokroku

3. Konvergence a divergence M a V (vznik v 70. letech na univerzitě v Paříži) vztah mezi městem a venkovem je jako prolínání protějšků a oboustranného ovlivňování venkov a město - „rovnoprávní partneři“ konvergence v životním stylu - venkov je integrován (prostorově, ekonomicky, prostřednictvím sociálních pozic venkovanů) do obecné společnosti Konkrétně: stírají se rozdíly mezi venkovem a městem ve - sňatkové a populační strategii rodin - ve vybavení domácností ...

3/9


divergence - zůstávají zachovány a zvětšují se rozdíly v jiných prvcích živ. stylu Konkrétně: zůstávají rozdíly v jiných strategiích rodin - rozvodovost - spotřebitelství potravin - struktura stravování - trávení volného času - udržování sousedských a příbuzenských kontaktů - počet obyvatel nad 65 let

Urbanizace venkova základní proces přeměny venkovské společnosti z tradiční na moderní

POJETÍ URBANIZACE 1. geograficko-demografické (zvětšování relativního počtu obyvatel, kteří bydlí ve městě) ►►►opačný proces je KONTRAURBANIZACE◄◄◄ 2. socio-kulturní (růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu na to, zda bydlí či nebydlí ve městě) ►►►opačný proces je RURALIZACE◄◄◄

4/9


výsledkem socio-kulturního procesu urbanizace je URBANISMUS (městský způsob života) výsledkem procesu ruralizace je RURALISMUS (venkovský způsob života) ! nejedná se však o venovský život za tradiční společnosti (19. století a dříve)

související pojmy suburbanizace – rozšiřování městského prostoru pohlcováním příměstského a později i venkovského do aglomerací rurbanizace – sociokulturní význam, mísení původně městských prvků s původně venkovskými (v suburbánním prostoru)

PŮSOBENÍ URBANIZACE NA VENKOVSKOU SPOLEČNOST • sociologie se zabývá urbanizací ve významu způsobu života. • urbanizace venkova zasahuje do všech oblastí společenského života:

5/9


1. hospodářský život - Urbanizace modifikuje venkovskou výrobu, obchod i spotřebu prostřednictvím ekonomických institucí urbánního typu. - Rolnické (tradiční) pojetí práce neobsahovalo hodnotu času a žití mimo práci. Pronikání městského modelu práce způsobilo preferenci práce jako placené pracovní doby, po níž následuje volný čas. - „Mobilní“ majetek (vzdělání, kvalifikace, peníze,...) podporuje tendence k prostorové migraci obyvatelstva - Půda je od 19. stol. pro venkovské obyvatelstvo prostorem práce, ale také strukturuje sociální vztahy (vlastník půdy je „pán“, který má ve venkovské skupině moc)

2. kulturní život - Městské způsoby pronikají prostřednictvím institucí výchovných, vzdělávacích a rekreačních. - Vzory městské kultury jsou šířeny školním vzděláváním a hromadnými sdělovacími prostředky (HSP). → posun od rodinného ke školnímu vzdělávání

6/9


3. politicko - občanský život - k řešení konfliktního stavu mezi venkovem a městem vznikly státoprávní instituce (obecní samosprávy,...) - hlavní otázky zajímající venkovany (řeší se na politické úrovni): ► využití venkovského prostoru ► řešení kvality života venkovanů a zemědělců ► pravidla politického jednání zájmových korporací ... Dle konceptu konvergence a divergence je ovlivňování M a V vzájemné (např. chalupaření). Je to prolínání protějšků. Město a venkov se sobě přibližují a zároveň si ponechávají svébytné kulturní rysy.

Globalizace na poč. 21. stol. přerůstá urbanizace svým rozměrem do globalizace Proces rostoucí vzájemné závislosti ve všech oblastech společného života. Sociální, ekonomická a politická spojení, která boří hranice mezi zeměmi (A. Giddens). Globalizace v zemědělství - AGROBYZNYS • globální a integrovaná výroba potravin

7/9


• některé sektory světových výrobců potravin jsou kontrolovány malým počtem velkých firem • s tím spojené výhody a nevýhody především v rozvojových zemích

Ruralizace a) ve městech - částečné povenkovšťování městského stylu žití b) na venkově - obnovování venkovského stylu žití, nové vymezování rurality. Důraz na žití v komunitě - v dané lokalitě a s lidmi v ní

Vývoj ruralizace 1. Urbanizace a industrializace v evropských zemích vrcholí v 60. letech 20. století tzv. rurálním exodem (v ČR posunutým asi o 10 let dále). Hromadné, masové stěhování venkovanů do města za snadnějším žitím a vyšší životní úrovní (v ČR zkomlikováno kolektivizací v 50. letech). 2. Poté kritika moderní urbánní společnosti → hnutí rurální renesance → RURALIZACE (od 70. let) Rurální exodus je v současnosti již překonán. Urbanizační proces se sice nezastavuje, ale je zřetelná reakce na něj. 8/9


Úkol:

vyberte

V každodenním životě městských lidí počátku 21. století nejsou / jsou pociťovány jevy jako nedostatek / dostatek prostoru, nezdravé / zdravé životní prostředí, všímavost / nevšímavost v mezilidských vztazích a průhlednost / neprůhlednost sociálních vztahů obecně. Sociální aktéři, kteří šíří novodobou ruralitu (účastní se hnutí rurální renesance) jsou městského a také / ne však venkovského bydliště. Jsou jen nezemědělských / zemědělských i nezemědělských profesí. Vykonávají řadu organizovaných i neorganizovaných činností ve prospěch ruralizace.

9/9

Teoretické koncepty města a venkova

Recommend Documents