Moderní koncepty měření a řízení výkonnosti podniku
Změny v podnikatelském prostředí: - Globalizace - Volný pohyb kapitálu - Rozšiřování informačních technologií - Posílení vlivu finančního trhu vede k růstu významu vlastníků - Náročné konkurenční prostředí
Požadují: - V delším časovém období růst či maximalizaci tržní hodnoty (růst výnosnosti své investice) Preferují: - Vlastníci přinesli svoji myšlenku - Vložili peníze - Nesou největší riziko samotného podnikání - Aby se podnikání dařilo, musí uspokojit všechny, kdo jsou s podnikáním spojeni
Tyto koncepty se navzájem nevylučují - Hodnota
pro vlastníky (shareholder value) – pokud výkonnost podnikání neuspokojí vlastníka přesune svůj kapitál jinam a možnost přinášet prospěch (stakeholder value) ostatním zaniká (např. vyplácet mzdy, platit dodavatelům, státu, platit úroky apod.)
- Pokud bude podnik maximalizovat hodnotu pro vlastníky (shareholder value), bude ji zároveň maximalizovat pro ostatní zúčastněné subjekty, které jsou rozhodováním firmy ovlivněny (stakeholder value).
Okruh subjektů je velmi široký, lze říci, že zahrnuje jakékoliv subjekty, které jsou firemním rozhodnutím ovlivněni Tyto skupiny se označují jako stakeholder, a to interní a externí.
- poskytovatele kapitálu – vlastníky, kteří se snaží co nejvíce zhodnotit svůj vložený kapitál do podniku - věřitelé - zaměstnance, jde převážně o optimální výši mzdy a o zachování pracovního místa ve společnosti a o sociální výhody - manažery - je pro ně důležité, aby podnik prosperoval, měl stabilní podíl na trhu a měl likvidní a rentabilní hospodaření.
- dodavatelé, kteří požadují, aby podnik hradil včas své závazky vůči nim, sledují míru zadluženosti, solventnosti, likvidity a stability. - zákazníky pro než je důležité, aby podnik odhadl jejich potřeby a nabídl jim kvalitní produkt za přiměřenou cenu a aby produkt byl dodán včas. - odběratelé požadují při dlouhodobých vztazích určitou jistotu, že jejich dodavatel bude schopen plnit své závazky, neboť na nich závisí jeho výroby. - stát zajímají informace z důvodů kontroly výše odváděných daní a při přidělování různých dotací a jiných výpomocí.
Tato koncepce vzniká v 80. letech 20. století na amerických podnikatelských školách. Důvod – velký rozsah podnikatelských fúzí a akvizic realizovaných v USA. Cílem fúzí a akvizic je vytvořit takové strategie, jejichž realizace by vedla k růstu hodnoty podniku, čímž by se vyhnuly možnosti fúze s jiným podnikem.
Výkonnost podniku je pojem, který je velmi běžně používán, ale jeho vymezení je různé. Většinou je spojován s pojmem efektivnost, což je schopnost podniku dosahovat určitých výsledků.
Výkonnost podniku můžeme definovat: „jako schopnost podniku co nejlépe využít a zhodnotit prostředky vložené do podnikatelské činnosti“.
Pro vymezení výkonnosti podniku lze použít i další definice: „výkonnost podniku je obecně spojována s růstem tržní hodnoty, tedy se snahou o efektivní využití vlastního a cizího kapitálu za účelem maximalizace tržní hodnoty společnosti v průběhu delšího časového úseku, což je spojeno s vytvořením zisku nebo alespoň s vytvořením podmínek pro generování zisku v budoucnosti“. (Neumaierová)
Pro vymezení výkonnosti podniku lze použít i další definice: „výkonnost je definována jako míra dosahování výsledků jednotlivci, skupinami organizací a jejími procesy“ „výkonnost je většinou vymezena jako schopnost firmy (podnikatelského subjektu) co nejlépe zhodnotit investice vložené do jeho podnikatelských aktivit“.
Výkonnost
Hospodárnost
Efektivnost
Účelnost
Náklady
Čas
Kvalita
Vstupy
Aktivity
Výstupy
Hospodárnost (Economy) označuje obecně snahu vedoucí k minimalizaci vynaložených zdrojů, zejména finančních zdrojů a zamezení zbytečného plýtvání. Jedná se o minimalizaci nákladů na zdroje (vstupy) používané na činnost se zřetelem na odpovídající kvalitu. Hospodárnost vyjadřuje takový průběh nákladů, při němž se dosahuje žádoucích výstupů s co nejmenším vynaložením zdrojů. Velmi zjednodušeně lze hospodárnost označit „dělání věcí levně“
Efektivnost (Efficiency), někdy také označováno jako účinnost či produktivita, obecně vyjadřuje účinnost vložených zdrojů a užitek jimi získaný. Jedná se o takové použití prostředků, kterými se dosáhne nejvyššího možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Vyjadřuje vztah mezi výstupy činnosti (ve formě zboží, služeb či jiných výsledků) a vstupy na tuto činnost vynaloženými.
Efektivnost je činnost dosažení maximálního výstupu z daných zdrojů či dosažení daného výstupu s minimem zdrojů při zachování kvality výstupu. Jedná se o takové použití zdrojů, kterým je dosaženo maximálního objemu a kvality produktů. Efektivnost lze označit „dělání věcí správnou cestou“.
Účelnost (Expedience) je schopnost produkovat požadovaný užitek (efekt, účel, produkt), tzn., zda organizace neprodukuje zbytečné, nepožadované nebo nedůležité produkty či jiné užitky. Jedná se o takové použití prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Jinými slovy je účelností chápán stupeň dosažení cílů a vztah mezi zamýšlenými a skutečnými dopady dané činnosti. Účelnost, lze označit „dělání správných věcí“.
Potřeba
Cíl/e
Vstupy
Hospodárnost
Činnost
Efektivnost
Účelnost
Výstupy
Výsledky/ dopady
Do dnešní doby bylo vyvinuto mnoho kritérií, které vyjadřují výkonnost podniku. Tato kritéria vycházejí jednak z teoretických znalostí, ale i z praxe. Při pohledu do historie vývoje ukazatelů pro měření výkonnosti můžeme vidět vývoj a změny názorů jednotlivých generací. V podmínkách tržního hospodářství a zejména v neustále narůstající tvrdší konkurenci na globálních (světových) trzích je zvyšování výkonnosti nezbytnou podmínkou úspěšného přežití podniku.
Vývoj lze rozdělit do 5 generací: Generace
Cíl
Používané ukazatele
1. Generace
Zisková marže
Zisk/tržby
2. generace
Růst zisku
3. generace
Výnosnost kapitálu
Maximalizace zisku ROA, ROE, ROI
4. generace
Tvorba hodnoty pro vlastníky
EVA, MVA. SVA. CFROI
5. generace
Dlouhodobé strategické řízení
Maximalizace tržní hodnoty
Lze rozdělit do tří skupin: - tradiční (klasické) finanční ukazatele - moderní finanční metody měření výkonnosti - metody strategického a manažerského řízení výkonnosti
Vycházejí z FA podniku, která je důležitým analytickým nástrojem Kritika FA: - Využívá data z účetních výkazů, která nejsou upravena: faktor rizika a inflace, nezohledňují faktor času na hodnotu peněz nezohledňují náklady ušlé příležitosti - Zjištěné informace se orientují pouze na ekonomickou situaci podniku - Hodnocení neobsahuje postavení na trhu, vliv konkurence, kvalitu zaměstnanců - Pomocí FA nelze odhalit veškeré finanční problémy
Výhody FA: - Je srozumitelná - Data pro její zpracování jsou dostupná z podnikových účetních výkazů - Je důležitým nástrojem finančního řízení - FA hodnotí minulý a současný vývoj - Dává podklad pro budoucí rozhodování
- ukazatele zisku – zisk lze vyjádřit v různých podobách (čistý zisk, zisk před zdaněním, zisk před odečtením úroků a daní apod) - ukazatele cash flow (CF z provozní činnosti, CF z investiční činnosti, CF z finanční činnosti, celkové CF,) - ukazatele likvidity – existuje několik úrovní likvidity podle stupně likvidnosti oběžného majetku. Likvidita vyjadřuje schopnost společnosti dostát svým závazkům včas a v předepsané výši. - ukazatele rentability – fungují jako měřítko míry zisku, nejvíce užívané ukazatele patří rentabilita tržeb, vlastního kapitálu, výnosnost investic a celkového kapitálu.
Tato kritéria by měly splňovat určité požadavky (6) 1) Ukazatele musí mít co nejužší vazbu na hodnotu akcií 2) Využití co největšího množství informací a údajů poskytovaných účetnictvím 3) Ukazatele zahrnovaly kalkulaci rizika a braly v úvahu rozsah vázaného kapitálu 4) Umožňovaly hodnocení výkonnosti a zároveň i ocenění podniku
5) Ukazatel umožňoval jasnou a přehlednou identifikaci jeho vazby na všechny úrovně řízení 6) Vedl k podpoře řízení hodnoty.
- Diskontované cash flow (DCF – Discounted Cash Flow), - Tržní přidaná hodnota (MVA – Market Value Added) - Ekonomická přidaná hodnota (EVA - Economic Value Added), - Excess Return, - Celková výnosnost pro akcionáře ( TSR- Total Shareholder Return) - Přidaná hodnota pro vlastníky (SVA - Shareholder Value Added) - Čistý peněžní tok z investic (CFROI - Cash Flow Return on Investment,), - Peněžní přidaná hodnota (CVA - Cash Value Added) a další.
- Budeme-li cash flow diskontovat pomocí ceny nákladů vynaložených na kapitál bude cash flow brát v úvahu čas i riziko. - Takto vypočtené cash flow se stává vhodným měřítkem výkonnosti podniku. - Zároveň se stává předmětem zájmů investorů při hodnocení výhodnosti jejich investice a to pomocí ukazatelů čisté současné hodnoty nebo vnitřního výnosového procenta. - Model toku peněžních prostředků je postaven na předpovědích budoucího vývoje podniku, což je pro investora důležité hledisko.
- Tento přístup však neumožňuje propojit měření a řízení výkonnosti podniku - Zároveň neumožňuje nastavit motivační systém, který by nutil manažery vybírat a realizovat takové projekty, které budou vytvářet ekonomický zisk, tj. kladnou čistou současnou hodnotu.
Tržní přidaná hodnota (MVA) představuje rozdíl mezi tržní hodnotou podniku a hodnotou investovaného kapitálu MVA = tržní hodnota - hodnota investovaného kapitálu
Navýšení MVA dojde v následujících případech: a) Výnosnost investovaného kapitálu bude vyšší než vynaložené náklady na tento kapitál: - navýšení kapitálu vede k růstu účetní hodnoty kapitálu - ale zároveň dochází i k jeho zhodnocení a tím i k růstu tržní přidané hodnoty
Tržní hodnota VK
Tržní přidaná hodnota Účetní hodnota VK
Tržní přidaná hodnota
Tržní hodnota VK
Efektivní (zisková) investice Účetní hodnota VK
b) Zvýšení tržní hodnoty podniku při stále výši investovaného kapitálu, tj. zvýšení efektivnosti hospodaření - Při stejné výši kapitálu bude dosahováno vyšší výnosnosti - Bude růst tržní přidaná hodnota
Tržní hodnota VK
Tržní přidaná hodnota Účetní hodnota VK
Zvýšení efektivnosti hospodaření
Tržní přidaná Tržní hodnota přidaná hodnota Účetní hodnota VK
Tržní hodnota VK
Nevýhody ukazatele: - nelze přesně určit co je výsledkem práce manažerů a co je výsledkem vnějšího okolí, které nemohou manažeři ovlivnit, - z výsledků ukazatele nelze poznat, zda výsledek je v souladu s očekáváním investorů, - ukazatel nebere v úvahu, zda investoři v průběhu držení vlastnických podílů v podniku byli odměněni jiným způsobem, např. vyplacením podílů na zisku, - ukazatel měří pouze celopodnikovou výkonnost a nelze jej využívat pro vnitropodnikové řízení, - ukazatele je možné použít pouze u veřejně obchodovatelných podniků.
Excess Returnn = skutečná hodnota bohatství v období n – očekávaná hodnota bohatství v období n
- Skutečná hodnota bohatství odpovídá budoucí hodnotě přínosů pro vlastníky, tzn., že odpovídá budoucí hodnotě vyplácených dividend, odkoupených akcií a tržní ceně podílu v podniku ke konci sledovaného období. - Očekávaná hodnota bohatství vyjadřuje hodnotu investovaného kapitálu na konci sledovaného období. Očekávaná hodnota investovaného kapitálu by měla dosáhnout investorem požadovanou výnosnost.
- Ukazatel EVA® je registrovanou známkou firmy Stern Stewart &Co. - Patří k nejvíce rozšířeným měřítkům výkonnosti při aplikaci hodnotového řízení - Používá ho řada významných firem, jako např. CocaCola, Siemens AG, Tenneco, Polaroid. - Z českých podniků ho například využívá Škoda Auto.
- Ekonomicky přidaná hodnota (EVA) vyjadřuje tzv.
ekonomický zisk, který podnik získá po odečtení všech nákladů včetně nákladů na vlastní a cizí kapitál, tzn. rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady, které zahrnují mimo účetní náklady i náklady obětované příležitosti.
- Ukazatel EVA měří, jak společnost za dané období přispěla svými aktivitami ke zvýšení či snížení hodnoty pro své vlastníky. - Ukazatel EVA vyjádřený v absolutní hodnotě komplikuje možnost srovnání jak mezi podniky tak i srovnávání v čase.
EVA = NOPAT - WACC x C NOPAT = zisk z hlavní činnosti po zdanění (čistý operativní zisk, Net Operating Profit After Taxes) WACC = vážené průměrné náklady na jednotku kapitál C = kapitál vázaný v aktivech, která jsou využívána v hlavní (operativní) činnosti pro dosažení operativního zisku k začátku hodnoceného období
Jiný způsob vyjádření ukazatele EVA: EVA = (RONA – WACC) x C RONA = rentabilita čistých operativních aktiv RONA = NOPAT/C)
Výpočet ukazatele EVA – nutné provést úpravy vstupních údajů: Určit kapitál, který je zdrojem financování aktiv, která vytváření tzv. operativní zisk - Firma Stewart uvádí až 164 úprav – jde o obchodní tajemství - Firmy provádějí méně než 15 úprav, bývá doporučováno 5-6 úprav, aby data byla smysluplná.
Tři oblasti nejčastějších úprav: 1) Úprava rozvahy. Vymezit aktiva, která produkují operativní zisk (NOA) a určit kapitál, který tato aktiva kryje 2) Úprava výkazu zisku a ztráty. Vymezení čistého operativního zisku. (např. vyloučit náklady na vzdělávání zaměstnanců, reklamu, odstupné, výnosy z nepotřebných aktiv apod.) 3) Výpočet nákladů na kapitál (WACC)
MPO rozděluje podniky podle EVA do následujících čtyř kategorií: - Podnik, který tvoří ekonomickou přidanou hodnotu, tj. jeho rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je větší než alternativní náklad na kapitál (re). - Podnik netvoří ekonomickou přidanou hodnotu, ale jeho ROE je větší než bezriziková sazba. - Podnik má kladnou rentabilitu vlastního kapitálu, ale ta je menší než bezriziková sazba. - Podnik je ztrátový, jeho rentabilita vlastního kapitálu je menší než 0.
Zavedení konceptu EVA a délka implementace: - Na úrovni top managementu 8 – 12 měsíců - Až na úroveň středního managementu 15 -18 měsíců - Až na nejnižší stupně pracovních činností 27 – 36 měsíců Krok 1
Krok 2
Krok 3
Krok 4
Krok 5
Analýza a vyhodnocení připravenosti pro změnu
Volba strategie
Příprava, trénink zaměstnanců, podklady pro vzájemnou komunikaci
Zavedení konceptu
Vyhodnocení výsledků
Výhody konceptu EVA: - ukazatele EVA měří výkonnost podniku (jedná se o ekonomický zisk, jelikož do výpočtů zahrnuje i náklady na vlastní kapitál), - představuje koncept řízení, pomocí něhož dochází k propojení všech činností v podniku i lidí účastnících se těchto procesů a to za pomoci jednoho základního kritéria, kterým je zvýšit hodnotu vložených prostředků, - využití pro odměňování manažerů, - propojuje strategické a operativní rozhodování, - jednodušší koncept v porovnání s ostatními hodnotovými ukazateli
Nevýhody konceptu EVA: - vyčíslení NOPAT a C vyžaduje provést úpravy účetních veličin, - u nákladů na kapitál nastává problém s vyčíslením zejména nákladů na vlastní kapitál (použití jakéhokoliv z modelů pro jejich vyčíslení nedává jednoznačný výsledek), - není upraven o inflaci, - aplikace může vést k preferenci rozhodnutí vedoucích např. k omezení investičních aktivit a tím krátkodobého zvýšení hodnoty EVA.
SVAt = SVt – SVt-1 SV = hodnota podniku pro vlastníky (Shareholder Value) v čase t Hodnota podniku pro vlastníky (SV) vyjadřuje rozdíl mezi hodnotou celého podniku a hodnotou cizího kapitálu vyjádřeného v tržních cenách k určitému datu
SVAt = SVt – SVt-1
SV = současná hodnota CF z operativní činnosti pro prognózované období + současná hodnota reziduální hodnoty podniku ke konci prognózovaného období + tržní hodnota neoperativních aktiv – cizí zdroje SVA = Δ NOPAT / WACC – Čisté investice
Hodnota podniku vychází z očekávaných čistých peněžních toků v budoucnu, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu pomocí diskontní sazby, která je stanovena z očekávané výnosnosti investora Výpočet je založen na následujících vstupních informacích: - Době ekonomické životnosti (odepisovaná aktiva brutto/roční odpisy) - Hodnotě investic (suma odepisovaných a neodepisovaných aktiv) - Brutto CF (počítá se pomocí nepřímé metody)
Výhody: - možnost porovnání výkonnosti podniků v čase, s různou skladbou aktiv (podnikajících v různých odvětvích) a v různých zemích, - vyjádření v procentech je pro řadu manažerů přijatelnější než tzv. monetární vyjádření (např. EVA) a to zejména při porovnávání podniků, divizí nebo investic o různých hodnotách, - je nejpřesnější z hlediska konstrukce a důslednosti odstraňování účetních nedostatků a také zohledňuje inflaci.
Nevýhody: - výpočet ukazatele je náročný na různé úpravy vstupních hodnot, - obtížné vyjádření brutto investic v běžných cenách (pokud ukazatel počítá externí uživatel, nezná dobu pořízení investice), - jelikož výpočet ukazatele vyžaduje řadu úprav, jeho využití často zůstává na podnikové úrovni, - využití se také často omezuje na rozhodnutí o alokaci zdrojů (investování prostředků), - námitky vůči danému ukazateli vyvolávají i problematický předpoklad, že CF bude po dobu životnosti dlouhodobého majetku konstantní.
1) Generátory hodnoty (klíčové faktory) - patří CFROI, SVA a EVA. CFROI – růst hodnoty podniku pomocí míry zhodnocení hrubé investiční základny prostřednictvím CF SVA - klíčovými faktory jsou míra růstu tržeb, provozní zisková marže a výše zdanění. Generátorem hodnoty je cizí kapitál, který umožňuje zvýšení výnosnosti vlastního kapitálu.
EVA – generátory EVA jsou např. doba obratu zásob, růst tržního podílu, snížení nákladů apod.
2) Pyramidové soustavy ukazatelů - Zachycují souvislosti toho, co se v podniku odehrává - Rozklad vrcholového ukazatele na dílčí dává vzájemnou propojenost , která umožňuje identifikovat vzájemné vazby mezi jednotlivými dílčími ukazateli a jejich vztah k vrcholovému ukazateli
3) Analýza využití majetku - Zkoumá využití majetku a jeho jednotlivých druhů vázaných v podnikání - Sleduje se např. obrat aktiv, obraz zásob, obrat pohledávek 4) Strategické dlouhodobé investiční rozhodování - Špatné rozhodnutí může významně ohrozit budoucí výkonnost a stabilitu - Rozhodnutí o investicích je dlouhodobé - Doporučuje se sestavit různé varianty vývoje investic
5) Řízení čistého pracovního kapitálu - Řízení zásob, pohledávek, krátkodobého finančního majetku a krátkodobých cizích zdrojů 6) Náklady na kapitál - Náklady jsou spojené se získáním a užitím jednotlivých zdrojů - Každý kapitál nese náklad 7) Finanční a kapitálová struktura - Najít optimální poměr mezi vlastním a cizím kapitálem , kdy jsou průměrné náklady na kapitál minimální
