STRATEGIE PROSAZOVÁNÍ OBCHODNĚ-EKONOMICKÝCH ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY V ČÍNĚ
Praha, leden 2005
OBSAH
Úvod
3
A. Výchozí situace
4
A.1. Stručná analýza dosavadních ekonomických vztahů a vzájemného obchodu
4
A.2. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby čínské obchodní relace – obecně
7
A.3. Analýza podmínek, obchodně politické předpoklady přístupu na trh ČLR
9
A.4. Možné varianty vývoje, faktory, které vývoj ovlivní
17
A.5. Analýza ČLR z pohledu ekonomických veličin
18
B. Čeho chceme dosáhnout
20
B.1. Strategický cíl
20
B.2. Dílčí cíle
21
B.3. Měřitelné cíle strategie, stanovení způsobu hodnocení
22
B.4. Kritické faktory, které mohou ovlivnit cíle strategie a její realizaci
22
C. Směry a způsoby k dosažení cílů
25
C.1. Nástroje k dosažení stanovených cílů
25
C.2. Oblasti a regiony pro realizaci cílů
31
C.3. Obchodní příležitosti/obory
33
C.4. Návrh akcí
35
D. Finanční a věcné nároky
39
2
ÚVOD
Čínská lidová republika a její hospodářský rozvoj jsou specifickým fenoménem dnešního světa. Již po desetiletí dosahuje ekonomika ČLR vysoce nadprůměrného růstu, který v globálním měřítku v současné době vytváří po USA (v přepočtu PPP - parity kupní síly) druhý největší objem hrubého domácího produktu. Demografická pozice Číny jako nejlidnatější země světa, spolu s potřebou rozvoje většiny jejího rozlehlého území, vytváří předpoklady dalšího hospodářského růstu a s tím související intenzifikaci toků zboží, služeb a kapitálu v čínské relaci. Problematika rozvoje obchodních a hospodářských vztahů s Čínou je vzhledem ke své komplexitě předmětem pozornosti orgánů i členských států Evropské unie, USA, Japonska, Ruska, Austrálie a dalších významných seskupení a zemí světa. Vedle značného potenciálu představuje čínský trh z řady pohledů svou náročností značnou výzvu, jejíž oslovení vyžaduje nejen tvorbu strategie na státní, odvětvové i podnikové úrovni, ale i jejich vzájemnou součinnost. Výrazným rysem zahraničního obchodu Číny je značná nerovnováha obchodní bilance v neprospěch většiny jejích obchodních partnerů. Tento stav je patrný i v případě celkové obchodní výměny Evropské unie s ČLR, kde objem dovozů EU z Číny více než dvakrát převyšuje úroveň vývozů EU do ČLR a země EU usilují o nápravu tohoto vývoje. Tato situace existuje rovněž v zahraničním obchodě ČR s Čínou, přičemž existující pasivní saldo je relativně ještě podstatně hlubší. Koncepce proexportní politiky, schválená Usnesením vlády ČR č. 188 ze dne 24. února 2003, stanoví ČLR jako zemi prioritního exportního zájmu. Cílem tohoto materiálu je poskytnout náhled do analýzy současného stavu obchodní a hospodářské spolupráce ČR s ČLR a naznačit směry a prostředky k dosažení strategického cíle – prosazení trendu snižování pasivního salda zahraničního obchodu ČR- ČLR. Materiál „Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v Číně“ není zpracovateli chápán jako jednorázová akce. Je pojímán jako proces, jehož součástí bude na jedné straně rozpracování z pohledu dalších článků státní podpory vývozu (OEÚ ZÚ ČR v ČLR, CzechTrade, resp. CzechInvest a jejich zahraničních kanceláří, EGAP, ČEB), podnikatelských a oborových asociací a jednotlivých firem, ale na druhé straně, podle jejich podnětů, i zpětná vazba k dopracování a návaznému hodnocení tohoto materiálu podle aktuálních potřeb a stavu naplňování stanoveného strategického cíle.
3
A. VÝCHOZÍ SITUACE
A.1. Stručná analýza dosavadních ekonomických vztahů a vzájemného obchodu
Čína patřila mezi tradiční a významné obchodní partnery bývalého Československa. Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do ČLR bylo dosaženo zejména v 50. letech, kdy se Československo významnou měrou podílelo na rozvoji čínské energetiky a průmyslu. Účast tehdejšího Československa na industrializaci Číny byla významná dodávkami a zaváděním strojírenských výrob v oblasti obráběcích, textilních a obuvnických strojů, v automobilovém průmyslu a v řadě dalších oborů. V dalším období, od 70. let minulého století, byly dále realizovány dodávky investičních celků, zejména elektrárenských bloků 4 x 200 MW a 2 x 500 MW do Shentou (v současné době je finalizována další dodávka 2 x 500 MW pro Shentou). Po zrušení clearingového zúčtování plateb v 90. letech minulého století, podobně jako v případě ukončení clearingové relace s jinými teritorii, významně klesly jak dodávky investičních celků, tak i kusové dodávky, zejména nákladních automobilů a traktorů, neboť změnou platebního režimu začalo být české zboží pro čínské odběratele příliš drahé. V souvislosti s politickými změnami v Evropě v devadesátých letech a zlepšením vztahů mezi ČLR a Ruskem přestala být pro Čínu role ČR jako určitého prostředníka ve vztahu k východní Evropě významná. V roce 1993 došlo k mimořádnému oživení českého exportu, hlavně díky rapidnímu zvýšení vývozu hutnických výrobků, nákladních a osobních automobilů, přičemž vývoz těchto komodit v roce 1994 opět výrazně poklesl a obchodní bilance se stala z českého pohledu pasivní. V posledních letech tato tendence pokračuje přes stálý růst českého exportu. Nárůst dovozů čínského zboží je mnohem dynamičtější a deficit obchodní bilance na české straně se od roku 1994 trvale zvyšuje. Vývoj česko-čínské obchodní bilance v posledních dvanácti letech ukazuje následující tabulka:
4
Zahraniční obchod ČR - ČLR (v tis. USD) Podíl na Vývoz
celkovém
Podíl na Dovoz
celkovém
vývozu ČR %
Obrat
Umístění
Saldo
dovozu ČR %
1993
252 941
1,75
79 184
0,54
332 125
14.
173 757
1994
89 545
0,56
105 623
0,61
195 168
21.
-16 078
1995
94 005
0,44
208 794
0,83
302 799
21.
-114 789
1996
71 642
0,32
298 535
1,07
370 177
19.
-226 893
1997
48 360
0,22
377 139
1,39
425 499
17.
-328 779
1998
45 000
0,17
498 552
1,76
543 552
17.
-453 552
1999
58 511
0,22
564 345
2,01
622 856
17.
-505 834
2000
66 028
0,23
694 806
2,16
760 834
16.
-628 778
2001
80 532
0,24
1 067 246
2,93
1 147 778
14.
-986 714
2002
147 597
0,39
1 874 276
4,63
2 021 873
11.
-1 726 679
2003
236 382
0,50
2 610 889
5,22
2 847 271
10.
-2 374 507
2004 01-11
241 391
0,41
3 083 611
5,14
3 325 002
9.
-2 842 220
3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 Vývoz 500 000
Dovoz Obrat
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Saldo
-500 000 -1 000 000 -1 500 000 -2 000 000 -2 500 000
Vývoz českého zboží do ČLR v r. 2003 reprezentoval hodnotu 0,5 % z celkového objemu českého vývozu, dovoz čínského zboží do ČR v tomtéž roce představoval 5,22 % z celkového dovozu do ČR. Pokud jde o komoditní strukturu českého vývozu do ČLR, jsou v následující tabulce uvedeny nejdůležitější položky českého exportu, u nichž celková hodnota vývozu v roce 2003 přesáhla dva miliony USD; položky jsou seřazeny v sestupné hodnotě. 5
Komoditní struktura českého vývozu do ČLR v roce 2003 Pořadí
Zboží
Objem v tis. USD
1
Motorová vozidla k dopravě osob
18 288
2
Díly, přísluš. zařízení k automat. zpracováni dat
17 192
3
Díly ke strojům pro úpravu text.vláken, spřádacím apod.
13 349
4
Kohouty, ventily apod. armatury
11 713
5
Hybridní integrované obvody
9 185
6
Ostatní bezešvé roury, trubky, duté profily
9 182
7
Brzdy, servobrzdy, jejich díly
8 700
8
Ostatní díly, příslušenství karoserií
7 294
10
Díly k turbínám
6 896
11
Ostatní vyvrtávačky-frézky, číslicově řízené
6 428
12
Díly k čerpadlům, kompresorům, ventilátorům apod.
6 028
13
Stroje s individuální funkcí
4 030
14
Ploché val. v. z křemík. elektrooceli šíře nad 600 mm
3 656
15
Pulty, panely k řízení, rozvodu elektřiny nad 1000 V
3 501
16
Pigmenty, výrobky na bázi kysličníku titaničitého
3 303
17
Převodové hřídele (vč. vačkových, klikových), kliky
2 997
18
Díly pro kotle na výrobu páry z vody a jiných látek
2 570
19
Spřádací, zdvojovací nebo skací textilní stroje
2 483
20
Chem. vyrobená vláknina polobělená, bělená
2 240
21
Díly pro zážehové pístové motory s vnitřním spalováním
2 163
22
Cyklanové, cyklenové ap. aminosloučeniny, deriváty
2 159
Pramen: Český statistický úřad, OEÚ ZÚ ČR v Pekingu
20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
6
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
Pokud jde o komoditní strukturu českých dovozů z ČLR, je přes obecné mínění o dominanci textilu a obuvi skutečností, že dovoz textilu tvořil v roce 2003 pouze kolem 5 % (obuv 2 %) z celkových dovozů do ČR. Převážnou část těchto dovozů naopak tvořil dovoz počítačových a elektrotechnických komponentů (52,2 %). Velká část těchto výrobků je po zpracování dále vyvážena na vyspělé trhy, především zemí EU, což určitým způsobem zohledňuje jinak hrozící čísla obchodního deficitu s ČLR. Při hodnocení celkové atmosféry obchodních a hospodářských styků, je - přes někdy dosud uváděné zmínky o tradičních nadstandardních vztazích - současný přístup čínských státních představitelů k českým partnerům již zcela pragmatický a vychází především z vnitřních čínských zájmů. Vstřícnost vůči ČR v ČLR stále do určité míry existuje na podnikové manažerské úrovni. Potenciál této vstřícnosti je však podmíněn možností předložit konkurenceschopnou nabídku, přičemž významné je i celkové vzájemné pojetí aktuálních politicko ekonomických vztahů. Pozitivní impuls pro rozvoj vzájemných vztahů měla návštěva prezidenta ČR Václava Klause v ČLR v dubnu 2004. Při této příležitosti byla 22. dubna 2004 v Pekingu podepsána Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou ČLR, sjednaná již v souladu s právem ES/EU.
A.2. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby čínské obchodní relace Při formulaci strategie přístupu k čínskému trhu je v rámcové poloze zapotřebí zvážit relevanci následujících aspektů SWOT:
A.2.1. Silné stránky ČLR: silná ekonomika produkující HDP ve výši 1.406 mld. USD (druhý nejvyšší HDP na světě v přepočtu parity kupní síly, šestý největší HDP v prostém kursovém přepočtu); stabilní ekonomický růst převyšující 7 %; politická stabilita, mírná liberalizace ve vedení země; fiskální stabilita; pokračující stabilita kurzu místní měny, nízká míra inflace; náznaky vzniku znatelného soukromého sektoru; zapojení do globálních ekonomických struktur, zejména WTO; určitá transformace plánované ekonomiky k prvkům tržního systému; pokračující růst životní úrovně obyvatel (1,3 mld. obyvatel ČLR v roce 2003) HDP/obyvatele: 1.069,- USD; 7
liberalizace (byť váhavá) vnitřního trhu; zkušenosti některých českých podniků s čínským trhem a čínským prostředím.
A.2.2. Slabé stránky přetrvávající silná ochrana vnitřního trhu (např. praktický zákaz dovozu energetických bloků o výkonu nižším, než 600 MW); značná míra korupce; netransparentní legislativa, nekonzistentní s mezinárodními normami; rozpor mezi centrálním řízením a disproporcemi v sociálním rozvoji regionů; nevyřešená transformace (privatizace) problémových státních podniků; méně standardní pravidla obezřetného chování bank, vyšší % klasifikovaných úvěrů; nekonvertibilní měna a související problémy.
A.2.3. Příležitosti proces posilování energetického sektoru, zejména výroby elektrické energie; probíhající regionální rozvoj a industrializace v řadě zaostalých oblastí Číny; rekonstrukce zaostalé infrastruktury; snaha o zlepšování životního prostředí; silný rozvoj automobilového průmyslu; transformace státních podniků, jejich modernizace; rychlý růst soukromého sektoru; budování exportních továren; vysoký příliv zahraničních investic do teritoria; příprava pro ČLR prestižních mezinárodních akcí (Olympijské hry 2008, Světová výstava 2010); zájem bank o financování projektů v ČLR.
8
A.2.4. Hrozby možnost eskalace napětí v oblasti (zejména problematika Tchajwanské úžiny); přehřátí ekonomiky, možnost následného, byť mírného zbrzdění růstu (viz např. Washington Post, 20. 4. 2004, zprávy ZÚ Peking, analýza banky Morgan Stanley); bankroty neefektivních státních podniků a jejich negativní efekt na vývoj ekonomiky; dlouhodobý rozpor zájmů mezi rozvinutým pobřežím, centrální vládou a chudými západními provinciemi; dosud přetrvávající rozdíly mezi tempy rozvoje měst a venkova; možnost narušení stávajících ekonomických vazeb a navození rozporů v důsledku pokračující ekonomické reformy a přetrvávajícího centrálního systému rozhodování a politického řízení; dynamický nárůst konkurenceschopnosti domácích výrobců; skutečnost, že čínský trh je atraktivní pro nejsilnější světové výrobce a ve většině oborů vede k vytvoření velmi náročného konkurenčního prostředí.
A.3. Analýza podmínek, obchodně politické předpoklady českého přístupu na trh ČLR A.3.1. Obchodně-politický režim V souvislosti se vstupem ČR do EU byla po vzájemném souhlasu ukončena ke dni 1. května 2004 platnost bilaterální Obchodně ekonomické dohody mezi vládou ČR a vládou ČLR, uzavřené v Pekingu dne 2.11.1993. Od 1. 5. 2004 se na obchodně politický režim mezi ČR a ČLR vztahují všechna platná smluvní ujednání mezi Evropskou unií (Evropskými společenstvími, resp. Evropským hospodářským společenstvím) a Čínskou lidovou republikou. Jde zejména o:
Smluvní dokumenty EU:
Dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Čínskou lidovou republikou, podepsaná 21.5.1985, v platnosti od 1.10.1985. Jedná se o rámcovou dohodu, která upravuje oblast obchodních a ekonomických vztahů a nahrazuje předešlou dohodu z 3. dubna 1975. Dohoda obsahuje doložku nejvyšších výhod. 9
Dohoda o vědecké a technologické spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a vládou Čínské lidové republiky, podepsaná 22.12.1998, v platnosti od 14.12.1999. Jedná se o rámcovou dohodu, která se týká spolupráce v oblasti technologického výzkumu. Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Čínskou lidovou republikou o obchodu textilními výrobky, podepsaná 9.12.1988, v platnosti od 1.1.1989. Tato dohoda a navazující dokumenty, upravující obchod textilními výrobky, doznaly zásadní změny k 1.1.2005 v souvislosti se zrušením režimu textilních kvót v rámci WTO. Dohoda mezi EU a ČLR o udělení statutu „Schválená turistická destinace“ (tzv. Approved Destination Status – ADS) v platnosti od 1. 5. 2004.
Kromě převzetí unijních smluvních dokumentů ve vztahu s Čínou se od 1.5.2004 českých vývozců a dovozců týkají i mimořádná obchodní opatření, resp. antidumpingové nástroje, které EU aplikuje vůči ČLR, a opatření, která zavedla ČLR vůči EU. V převážné většině se jedná o A/D opatření EU vůči ČLR, zejména v oblasti metalurgických produktů, chemikálií, spotřební elektroniky, jízdních kol a součástek pro jízdní kola. 1
Bilaterální smluvní úprava ekonomických vztahů mezi ČR a ČLR:
V ekonomických sférách, které nepodléhají společné obchodní politice a výlučné působnosti orgánů EU, tj. zejména oblasti hospodářské, průmyslové a technologické spolupráce, režimu ochrany investic a zabránění dvojímu zdanění, existují následující bilaterální mezistátní smluvní dokumenty:
Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky, podepsaná v Pekingu dne 22. dubna 2004, vstoupila v platnost dne 26. 10. 2004. Dohoda specifikuje oblasti oboustranného zájmu o rozvoj hospodářské spolupráce a zakotvuje institut Ekonomického smíšeného výboru v gesci MPO ČR a Ministerstva obchodu ČLR. S touto dohodou, resp. se zasedáními Ekonomického smíšeného výboru, který zřizuje, je počítáno jako s významným nástrojem pro konkretizaci jednotlivých projektů vzájemné spolupráce, zvláště dodávek českých investičních celků a zařízení do ČLR.
Z řady dalších bilaterálních česko-čínských smluv staršího data jsou z obchodněekonomického pohledu významné (a dosud platné) dvě dohody:
1
viz seznam platných antidumpingových opatření ve vztahu k relaci ČLR v příloze
10
Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 11. června 1987, č. 41/1988 Sb.). Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Peking, 4. prosince 1991, č. 95/1993 Sb.).
Obě uvedené dohody v gesci Ministerstva financí ČR již nevyhovují současným podmínkám a bude nutné je aktualizovat, případně sjednat novou smluvní úpravu. Dosavadní úprava režimu dvojího zdanění zvyšuje českým firmám náklady na činnost v teritoriu. V případě stávající dohody o ochraně investic je českým firmám znesnadňován přístup na čínský trh, což kontrastuje s „národním zacházením“, které je poskytováno čínským firmám v ČR.
A.3.2. Příležitosti, výzvy a překážky v obchodě ČR - ČLR Pro starší generaci čínských manažerů mají dosud české podniky pověst spolehlivého dodavatele kvalitního zboží a tito jsou si vědomi dlouholeté tradice čs.-čínských, resp. českočínských vztahů. Vstup do EU znamenal pro ČR i přínos v bilaterální česko-čínské obchodní relaci. Kromě významného posílení vyjednávacích pozic při řešení problémů (jak bude podrobněji uvedeno dále) a využití smluvní základny EU, znamená pomyslná značka „Made in EU“ pro mladší čínskou generaci, pro kterou dřívější tradice mnoho neznamenají, určitou záruku evropské kvality, a tedy i opodstatnění reálných „západoevropských“ cen. Neopominutelná část českých dodávek je nyní realizována pod značkou renomovaných evropských firem, např. textilní a pletací stroje. Jako pozitivní kontext pro rozvoj obchodu lze v současné době ve většině případů označit platební morálku čínských odběratelů a bonitu čínských bank, i když v této souvislosti je třeba varovat zejména před provinčními pobočkami menších komerčních bank. Při úvahách o možnostech prosazení je nutno zdůraznit, že čínský trh lze jen těžko doporučit jako vhodný pro malé a slabší střední firmy. I když v tomto směru mohou existovat ve specifických případech výjimky, mají v ČLR největší šanci zavedené, finančně silné firmy. Možnost prosazení českých firem je značná v případě zapojení do rámce nadnárodních koncernů, které již v ČLR působí. Celkově je čínský trh velmi náročný, vzhledem k aktivní přítomnosti všech světových hráčů v jednotlivých oborech, silné ochranářské politice státu, dosud uzavřenému systému distribuce a nezbytnosti vynaložení velmi vysokých marketingových nákladů. Při úvahách o založení alespoň střednědobé přítomnosti na trhu nelze počítat pouze s prostým exportem hotových výrobků. V zájmu úspory výrobních a dopravních nákladů, usnadnění přístupu na trh a za účelem získání podpory místních úřadů je obvykle nutné při podnikatelských záměrech v teritoriu počítat s určitým stupněm místní přidané hodnoty, zahrnující komerční a technický servis, prostou výrobní kooperaci, resp. i přenesení výroby 11
a kapitálovou účast. I tato úvaha napovídá o typu firem, které mohou na velmi náročném čínském trhu uspět.
A.3.3. Obchodní příležitosti – perspektivní odvětví Uplatnění na čínském trhu najdou vždy sofistikované, těžko okopírovatelné hi-tech výrobky a technologie s vysokou přidanou hodnotou. V tomto smyslu jde zvláště o produkty z oblasti elektrotechnického, elektronického a softwarového průmyslu. Dále lze uvést pokročilé výrobky, zařízení a technologie pro potřeby chemického, automobilového a leteckého průmyslu, do budoucna i léky. Výrobky obranného průmyslu jsou žádány, jejich export do tohoto teritoria je však limitován mezinárodními závazky. Z pohledu tradic a možností českého průmyslu lze jako perspektivní pro čínský trh uvést zejména následující odvětví a obory. Rozvoj energetického sektoru (podíl na HDP zatím 7%) je založen na záměru, že Čína bude potřebovat pro příštích 5 let roční nárůst kapacit výroby elektrické energie 25 – 37 GW, přičemž čínští výrobci jsou schopni zabezpečit v tomto období roční nárůst kapacit až 18 tisíc megawatt. Vývoj se bude orientovat na výstavbu větších energetických bloků (600 MW a více), na dosahování vyšší efektivnosti a postupně i na respektování ekologických a bezpečnostních požadavků. Vyšší výkonnosti chce ČLR dosáhnout stavbou nadkritických bloků, zájem je i dodávky bloků spalujících biomasu. Česká republika má v oblasti energetiky v ČLR dlouholetou tradici. Bude žádoucí sledovat rovněž rozvoj jaderné energetiky a zúčastňovat se specializovaných výstav. Nevyužitý potenciál z pohledu českého vývozu skýtají i projekty vodních elektráren. Provincie Sichuan (S’-čchuan) má podporu centrální vlády na výstavbu vodních elektráren a bude též stavět vedení do východních oblastí země. Nové možnosti vznikají v převodu technologií – jedná se např. o obnovitelné zdroje energie. Strojírenství představuje nejvýznamnější průmyslový obor v zemi, jeho podíl na tvorbě HDP představuje cca 11 %. Podle představ čínské vlády má být do roku 2010 nosným pilířem národního hospodářství. Do tohoto oboru směřuje (zejména do jeho části spjaté s automobilovým průmyslem) i velká část zahraničních investic, které jsou v převážné většině (75 %) umístěny v pobřežních vyvinutých oblastech státu. Konkurenční schopnost čínských strojírenských výrobků je zatím menší, ale postupně se zlepšuje a českým výrobkům konkuruje hlavně nižší cenou. V roce 2003 začala růst čínská poptávka po obráběcích strojích a české firmy kontrahovaly a dodaly na čínský trh svoje výrobky. Problémem je skutečnost, že tyto stroje jsou dodávány většinou na základě tendrového řízení, které nebývá vždy korektní. Z tohoto hlediska nepředstavuje místní čínský průmysl hrozbu; hlavními konkurenty bývají zahraniční firmy. Kromě obráběcích a tvářecích strojů představují další možnosti vývozu a zavádění výrob do Číny zejména obory: obuvnické a textilní stroje, dřevoobráběcí stroje, dopravní prostředky včetně lodí a lodních motorů, sportovní letadla, zdravotnická zařízení. Podle informací CzechTrade je možno rovněž považovat za perspektivní: stroje a zařízení pro zpracování kovů, pro výrobu, dávkování a balení pro potravinářský, chemický, farmaceutický a kosmetický průmysl, pro výrobu spotřebního zboží všeho druhu.
12
Automobilový průmysl patří v ČLR mezi nejrychleji se rozvíjející obory. Výroba motorových vozidel vzrostla v r. 2003 oproti roku 2002 o 36,7 % na 4,4 mil. kusů, z toho osobních aut dokonce o 80,7 % na 2,1 mil. kusů. Protože domácí výroba nestačí pokrýt domácí poptávku, je důležitý i dovoz. Podle čínských expertů pokles cel podle závazku WTO nehrál velkou roli v dovozu, zásadní je stanovení kvóty. Ta na rok 2004 byla 10,3 mld RMB, pravidla pro její rozdělení jsou však nejasná a představitelé EU je často kritizují. Kvóty ČLR na dovoz automobilů by měly být, počínaje rokem 2005, zrušeny. Otázka, kdy reálně dojde ke zrušení kvót, resp. režim regulace dovozu automobilů bude předmětem dalšího sledování. Podle posledních informací Škoda hodlá začít montovat vozy Oktávie v Číně. Volkswagen oznámil investici 6 mld. EUR a v příštích 5 letech chce zvýšit kapacitu produkce z 800 tisíc na 1,6 mil. aut. Honda sídlící v Guangzhou plánuje zvýšit výrobní kapacitu ze 120 tisíc v roce 2003 na 240 tisíc v roce 2004. Čínská automobilka FAW hodlá vybudovat novou linku s kapacitou 100 tisíc aut. Protože kapacita většiny automobilek je nyní plně vytížená a poptávka by podle expertů měla růst o 15% ročně po dobu příštích deseti let, výroba musí být ročně zvyšována asi o 800 tisíc aut, aby byla docílena rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Očekává se, že v roce 2004 výroba motorových vozidel dosáhne 5,2 až 5,54 mil. kusů, z toho osobních aut asi 2,8 mil. kusů. Rozvoj automobilového průmyslu v Číně je potenciálně významný rovněž z hlediska českých výrobců komponentů a doplňků. Chemický a farmaceutický průmysl (podíl na HDP 6 %) v ČLR dosud nepokrývá potřeby trhu, zejména v oblasti vysokojakostních chemikálií a léků. Zde se jeví velká možnost pro český průmysl (dokonce větší, než jsou jeho schopnosti) uspokojit čínskou stranu (např. poptávka po kaprolaktamu). Hlavními položkami dovozu jsou plasty (6,7 %), organické výrobky (3,7 %). Významný je i dovoz průmyslových hnojiv (12,1 mil. tun v roce 2003, v hodnotovém vyjádření 1,7 mld USD). Zahraniční firmy se na čínském trhu uplatňují s technologiemi na výrobu plastů (29.4.2003 byla podepsána smlouva na realizaci výrobní jednotky PPE za účasti české firmy), speciálních chemikálií a polymerů. Očekává se zvýšená poptávka po chemikáliích a výrobcích chemického průmyslu, používaných při zpracování potravin, v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. V oblasti farmacie největší podíl na čínském trhu připadá na antiinfekční látky a jejich potřeba se bude dále zvětšovat. Potravinářský průmysl se na HDP Číny podílí cca 4 %. V posledních letech byla Čína dovozcem obilí, zejména pšenice. Dovážela se i pšeničná mouka, rýže a kukuřice. Největšími exportéry zemědělských produktů do ČLR byly: Kanada, USA, státy EU (Francie), Austrálie, Brazílie, Argentina. ČR by mohla vyvážet do Číny pšenici (pokud se podaří získat kvótu), mléčné výrobky (sušené mléko, v menší míře sýry) a možná i živočišné a rostlinné tuky. Významný potenciál má (jak uvedeno výše) vývoz zařízení, strojů a technologií pro potravinářský průmysl. Perspektivní jsou pivovary a zejména minipivovary (které se již úspěšně vyvážejí např. do sousedního Vietnamu). Další oblastí, která se rozvíjí a bude na ni kladen větší důraz, včetně investic, ze strany vládních orgánů ČLR, je ochrana životního prostředí. V tomto oboru zatím působí jeden společný česko-čínský podnik, možnosti uplatnění českých firem, třeba jen formou dodávek zařízení, jsou však mnohem větší, zejména v oblasti vodního hospodářství (technologie a zařízení pro úpravu a čištění vody, odpadové hospodářství). Žádané jsou vyspělé technologie kombinující likvidaci odpadků s produkcí elektrické energie. 13
Pokud jde o spotřební zboží, nejvhodnější položkou pro český export do ČLR je v současné době sklo, tedy stolní nápojové sklo střední a vyšší třídy, dále dárkové zboží, vybavení hotelů a rezidencí, polotovary pro výrobu bižuterie, vázy, lustry apod.
A.3.4. Výzvy a překážky obchodu Slabou stránku bilaterálních obchodně-ekonomických vztahů s ČLR představují problémy, které můžeme rozdělit na ty, které v této relaci pociťují i další země EU, a na problémy charakteristické zejména pro česko-čínské vztahy. Základním společným problémem je skutečnost, že EU v bilaterálních jednáních s Čínou (před jejím vstupem do WTO) docílila menších ústupků, než reprezentace USA a že jí dosažené ústupky se týkají takových záležitostí, které jsou v současné době pro pronikání českých firem na čínský trh méně relevantní (např. bankovní a finanční služby). České firmy jsou tedy společně s firmami ostatních členských států na čínském trhu v obtížnější situaci, než američtí dodavatelé a investoři. Konkrétní společné problémy, které sdílíme s EU (zatím s výjimkou finančního sektoru a telekomunikací, kde české firmy nejsou příliš aktivní), vycházejí ze specifik současné čínské legislativy a je tedy nutné je s čínskou stranou aktivně řešit v rámci společné obchodní politiky (SOP) EU. Na řešení těchto problémů se již ČR v příslušných orgánech EU začíná podílet. Tyto obecné problémy ve vztahu s Čínou lze stručně vyjmenovat a charakterizovat takto:
Ochrana práv k duševnímu vlastnictví: v ČLR dosud není vytvořen odpovídající právní rámec včetně vynucování příslušných zákonů; Fůze podniků a nabývání domácích podniků zahraničními investory: velmi složitá procedura, která je navíc velmi opatrná ve vztahu k zahraničním společnostem; Obchodní právo: pravidla, která publikovalo ministerstvo obchodu v lednu 2003 s platností od 1. března 2003, dosud neodpovídají požadavkům WTO, zejména v tom, že pro účast zahraničních firem vyžadují předchozí obchodní praxi v Číně ve stanovené výši (požadavek prior experience requirements měl být zrušen dnem vstupu do WTO); Neprůhlednost přidělování kvót, nadměrné požadavky na certifikaci dováženého zboží, neuznávání osvědčení vydaných např. v EU podle mezinárodně platných norem: příkladem může být zejména dovoz aut, procedura schvalování dovozu kosmetiky a certifikace dřevěných obalů; očekává se, že v souvislosti se snižováním cel a „virtuálním“ uvolňováním velko- i maloobchodu budou nadměrné certifikační požadavky úspěšně suplovat dřívější tarifní omezení obchodu; Zákazy obchodování s vybranými zemědělskými produkty: (problém výskytu nemoci BSE v zemích EU včetně ČR);
14
Omezení ve finančním sektoru: čínské požadavky na vydání licence pro banky jsou nadměrné, např. pokud jde o výši kapitálu (12 mil. € za licenci, přičemž pokrytí všech bankovních služeb představuje žádost o 6 licencí); podobné požadavky jsou i v pojišťovnictví, pravidla jsou nejasná, např. pokud jde o zřízení pobočky; Omezení v telekomunikacích: zahraniční společnost např. musí při zřízení JV zvolit některého z existujících čínských operátorů, což odporuje pravidlům WTO; chybí dále i běžná legislativa v této oblasti; Omezení pro firmy ve stavebnictví: nové vyhlášky č. 113 a 114 o stavebnictví v ČLR, platné od 1. dubna 2004, sice zavádí možnost zřídit podnik plně zahraničně vlastněný, ale v podstatě znemožňují zahraničním firmám získat kontrakt; udělení zakázky je vázáno na řadu podmínek splnitelných v podstatě čínskými firmami, jsou značně nevýhodné a jednoznačně odporují závazkům Číny ve WTO; Faktor korupce: tento faktor se uplatňuje především u veřejných zakázek; Preferování místních firem: opět v oblasti veřejných zakázek.
Kromě výše uvedených společných problémů, pramenících z překážek na čínské straně, které budou řešeny společně s EU, existují výzvy a překážky, jejichž řešení je třeba hledat na české straně, resp. v bilaterální poloze:
Problémy bilaterální:
čínská strana i přes četné urgence soustavně neplní základní ustanovení Dohody mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a Čínské lidové republiky a vládou České a Slovenské federativní republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti celnictví (Praha 21. července 1992) tím, že nereaguje nebo nedodává potřebné doklady k dožádáním GŘ cel, čímž prakticky poskytuje prostor pro nelegální jednání čínských exportérů do ČR. Jelikož stále velká část dováženého čínského zboží do ČR není proclívána při prvním překročení společného celního prostoru EU, ale bývá propuštěna do režimu tranzitu a do volného oběhu jej uvolňuje až některý z českých celních úřadů, existuje řada možností, jak eliminovat nežádoucí praktiky dovozců i bez spolupráce čínské celní správy. Jmenovitě se jedná o zavedení požadavku na doložení oficiální faktury s razítkem čínského daňového úřadu, který je v Číně jediným uznatelným daňovým dokladem. V případě dovozů realizovaných na základě pofidérních dokladů, které jsou doposud našimi celními úřady akceptovány, se naskýtá např. možnost nepropustit zboží do volného oběhu, účtovat skladné až do výše deklarované ceny a poté nechat zboží propadnout tak, jak to dělá čínská strana. Pokračováním ve stávajícím benevolentním přístupu českých celních orgánů je zřejmě čínským vývozcům do ČR poskytováno de facto výhodnější zacházení, než českým vývozcům do ČLR.
15
Nevyřešené pohledávky z clearingového zúčtování: ZÚ Peking doporučuje řešit otázku pohledávek vůči ČLR z titulu zůstatků barterových účtů. Tato problematika byla naposledy projednávána v rámci 4. zasedání Česko-čínské smíšené komise (2000), kdy proběhla jednání finanční a bankovní pracovní skupiny. Problematika je v gesci MF ČR. Certifikace. Pro usnadnění obchodní výměny s ČLR bude vhodné navázat na dosavadní kontakty ÚNMZ se SACI (State Administration of Import and Export Commodity Inspection) zahájené v r. 1998 a započít jednání s věcně nově příslušným čínským partnerem tj. CNCA (Certification and Accreditation Administration of the People's Republic of China) o uznávání/porovnatelnosti výstupů procesu posuzování shody.
Specifické problémy českých firem:
Nové budování ztracených pozic. Klišé o „dobrém jménu známých českých výrobků“ na čínském trhu je přežívající polopravda, kterou lze akceptovat spíše výjimečně, u několika málo specifických sektorů, a to ještě pouze ve vztahu k mizícímu segmentu starších čínských manažerů. V reálu byly české pozice v ČLR ve velké většině ztraceny a obsazeny konkurenty, kteří si své místo pečlivě a systematicky hlídají, často i s použitím nestandardních metod (korupce). V devadesátých letech, kdy evropské firmy „objevovaly“ Čínu, se snaha českých podniků z důvodu omezených lidských i finančních zdrojů soustředila spíše na bližší a „snazší“ západoevropský trh, než na náročný běh na dlouhé překážkové trati, jakým je práce na čínském trhu. Malá informovanost a trvající obavy z čínského trhu. Výše uvedená nevelká přítomnost českých firem (až na známé výjimky) na trhu ČLR přetrvává doposud a pramení především z obav z vysoce konkurenčního prostředí, velké vzdálenosti a malé informovanosti o specifických rysech místního trhu (prostředí, obchodní zvyklosti, mentalita atd.). Firmy, které na čínském trhu neuspěly, často svůj neúspěch přičítají výhradně výše jmenovaným objektivním překážkám trhu, bez přiznání vlastních chyb, či nedůslednosti úsilí o proniknutí na trh. V neformální komunikaci mezi českými podnikatelskými subjekty se pak někdy pověst čínského trhu stává horší, než odpovídá skutečnosti. Opačným extrémem jsou přehnané představy některých podnikatelů o politickém zadávání zakázek a přílišné spoléhání na účinnost lobbingu české ekonomické diplomacie. Specifická je ovšem situace v případě získávání zakázek na dodávky velkých investičních celků do ČLR, u nichž o zařazení do 5letého plánu rozhoduje vláda ČLR. U takových projektů, spolu s důslednou přípravou a konkurenceschopností českých podniků, je třeba počítat i s poskytováním účinného lobbingu české ekonomické diplomacie a s podporou při jednání na odpovídající úrovni. V této souvislosti je rovněž nezbytné soustředit se na systematické informování podnikatelské veřejnosti o reálných možnostech čínského trhu. Slabé finanční zázemí firem. Jak již bylo uvedeno, realizace podnikatelských záměrů na čínském trhu znamená silné kapitálové vybavení. Je proto třeba využívat všech možnosti zvýhodněného exportního financování se státní podporou, které v současnosti nabízí ČEB a EGAP. Obě tyto instituce budou přitom nabízet své finanční služby 16
s maximálním akcentem na jejich dostupnost zejména malým a středním firmám. Malým a středním firmám se doporučuje využívat státní podporu financování investic do zakládání společných podniků s čínskými firmami. Alternativou k tomuto přístupu může být napojení malých a středních firem na služby větších tradingových firem (viz odstavec C.1.12). Velkým obchodním společnostem lze doporučit zakládání vývozních sdružení, resp. nabízení subdodávek v rámci konsorcií EU s podporou domácích i zahraničních exportních úvěrových agentur.
A.4. Možné varianty vývoje, faktory, které vývoj ovlivní Při pasivním pokračování v dosavadním vývoji nelze ve střednědobém výhledu do roku 2006 očekávat výrazné změny ve vývoji obchodně ekonomických vztahů s ČLR. Pokud nebudou přijata účinná opatření, bude pokračovat dosavadní trend, tj. růst vzájemné obchodní výměny při stále se prohlubující negativní bilanci pro ČR. Nepříznivé vyhlídky se mohou ještě zhoršit po ukončení dodávek pro 3. a 4. blok elektrárny Shentou (konec roku 2004) a v případě poklesu objemu dosavadní nosné položky českého vývozu do ČLR - automobilů Škoda z důvodu očekávání místní produkce a možného přehřátí tohoto odvětví v Číně. V nadcházejícím období dvou, maximálně pěti let lze předpokládat, že dojde k zásadnímu rozdělení sféry vlivu velkých světových firem v rozhodujících segmentech čínského trhu. Pokud se nepodaří v uvedeném období českým podnikům v Číně etablovat, bude jejich šance na pozdější přímý vstup na tento vysoce perspektivní trh výrazně nižší. S upevňující se pozicí Číny jako regionální i světové velmoci, s jejím celkovým rozvojem a tím souvisejícím zvyšujícím se sebevědomím Číňanů, je možné do budoucna očekávat ještě tvrdší prosazování jejich vlastních zájmů a menší ochotu k ústupkům než doposud. Po uzavření dohody mezi ČLR a sdružením ASEAN dne 29. 11. 2004 o postupném vytvoření zóny volného obchodu lze očekávat další posílení hospodářské pozice ČLR v regionu JV Asie.
A.5. Analýza ČLR z pohledu ekonomických veličin Vznikající velmoc. Rodící se globální význam Číny tkví nejen v její geopolitické pozici, ale především v rostoucí síle její ekonomiky, která zaznamenává dlouhodobý roční růst HDP přes 7 %. ČLR v roce 2003 vyprodukovala HDP ve výši téměř 1,5 bil. USD. Čína je jedním z hlavních obchodních partnerů prakticky všech zemí světa. Od konce r. 2001 je ČLR členem WTO a přes dosud značný stupeň ochrany vnitřního trhu se jedná o teritorium s obrovským obchodním potenciálem, které je do budoucna prioritou pro všechny silné světové firmy. 17
Světový obchod. S obratem zahraničního obchodu ve výši 851,2 mld. USD se Čína umístila v žebříčku světového obchodu na celkovém 4. místě. Z hlediska obchodního významu pro EU je Čína druhým největším obchodním partnerem (po USA) a stejné místo zaujímá EU v zahraničním obchodě Číny (po Japonsku). Vzájemný obchod s ČLR má pro země EU podobně nepříznivý vývoj jako česko-čínská relace. V r. 2003 vyvezly země EU 25 do Číny zboží za 40,9 mld. EUR, dovezly zboží za celkem 105 mld. EUR. Více znepokojující, než samotný obchodní deficit, je pro EU především jeho komoditní struktura: v oboru, kde lze obchodní deficit očekávat, tedy v textilu a oděvech, činil „pouhých“ 13,8 mld. USD, v zemědělství zanedbatelných 1,6 mld. USD, ve strojírenství však alarmujících 26,4 mld. USD. Vnitřní trh představuje oblast čítající 1,297 mld. obyvatel, z nichž městská část obyvatelstva disponuje průměrným měsíčním příjmem 85 USD; tento příjem však postupně stoupá. Zahraniční investice. Z hlediska přílivu zahraničních investic se ČLR v r. 2003 umístila na 2. místě na světě hned za USA, když získala celkem 53,5 mld. USD zahraničních investic. Ukazatel přímých zahraničních investic na 1 obyvatele za loňský rok činí 41,09 USD. Objektivní údaje o čínských investicích ve světě nejsou známy, do ČR bylo v loňském roce z ČLR investováno dle údajů ČNB 8,2 mil. USD. Priorita EU. Skutečnost, že Čína je rychle se rozvíjející země, která začíná patřit mezi světové velmoci, si velmi dobře uvědomují i představitelé Evropské Unie a vztahy EU s ČLR se v poslední době značně zintenzívnily. Důvod výrazného zvýšení frekvence návštěv, zejména komisaře pro obchod, je třeba vidět v rostoucím celkovém významu vzájemné obchodní výměny a hospodářské spolupráce EU-ČLR. Významný obchodní partner ČR. Čína patří společně s Ruskem a Spojenými státy mezi tři největší obchodní partnery ČR mimo „evropský prostor“; podle statistik vývoje obchodu za leden-září 2004 má ČR z těchto třech zemí s ČLR dokonce nejvyšší obrat (70,073 mld. Kč). Obchodní deficit ČR. V současné době je deficit obchodní bilance s ČLR vůbec největší, jaký má ČR s jednotlivou zemí. Zatímco český vývoz do ČLR vzrostl za uplynulých 9 let celkem 2,6-krát, což odpovídá jinak velmi slušnému průměrnému ročnímu růstu 28%, ve stejném období se zvýšil dovoz čínského zboží do ČR téměř 25-krát. Je evidentní, že při respektování SOP EU a zásadních ustanovení WTO není reálné výrazněji omezit dovoz čínského zboží a dosáhnout s ČLR vyrovnané obchodní bilance (zejména při zrušení kvót EU na dovoz textilu od r. 2005). Je však nezbytné analyzovat všechny možnosti výraznějšího uplatnění českých výrobků na čínském trhu.
Výše uvedené skutečnosti jsou hlavními důvody potřeby vypracování koncepce, definující směry a nástroje, směřující vývoj obchodně ekonomických vztahů s ČLR optimálním způsobem k žádoucímu výsledku.
18
B. CO CHCEME DOSÁHNOUT B.1. Strategický cíl Základním cílem Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v ČLR do roku 2006 je vytvořit optimálně možné podmínky pro růst českého exportu na čínský trh. Základním cílem střednědobého horizontu je vytvořit podmínky k takovým přírůstkům českého exportu, který povede k zastavení růstu pasivního salda ČR v zahraničním obchodu s ČLR a vytvoří východisko k trendu, směřujícímu k postupnému snižování deficitu obchodní bilance mezi ČR a ČLR. Souběžnými cíli jsou: Ve střednědobém výhledu, návazně na nastolení růstového trendu, vytvořit předpoklady k vyšším formám ekonomických aktivit v ČLR, včetně perspektivy českých investic v ČLR. Založením intenzivnějších ekonomických vazeb stimulovat i účelný příliv budoucích čínských investic do ČR, které budou mít vysoký stupeň přidané hodnoty, vysokou technologickou úroveň a vytvoří základnu pro vývoz produkovaných výrobků na třetí trhy, zejména do zemí EU. Perspektivním (a navazujícím) cílem, by měla být stimulace českých aktivit na čínském trhu ve sféře obchodu se službami tak, jak se v tomto směru bude rozvíjet potenciál tohoto českého sektoru na trhu ČR a v rámci vnitřního trhu EU. Nastavení a průběh tohoto procesu bude v konkrétních případech záviset na možnostech kapitalizace sektoru služeb v ČR.
B.2. Dílčí cíle K dosažení základního cíle, tedy žádoucího růstu českého exportu do ČLR, bude směřovat splnění následujících dílčích úkolů:
1. zajistit ustavení Ekonomického smíšeného výboru a uspořádání 1. zasedání, spojeného s realizací mise českých podniků do regionu ČLR (západní, jižní Čína); gestor: MPO + SPD, HK ČR, ZÚ/OEÚ Peking 2. zlepšit nevyhovující bilaterální režim dvojího zdanění a podpory a ochrany investic novelizací resp. sjednáním nových příslušných dohod; gestor: MF + MPO 19
3. soustředit možnosti finanční podpory exportu do ČLR na vytipované aktivity a nosné perspektivní obory (viz oddíl C 1, C4); gestor: MPO, CzechTrade 4. realizovat související výstavní akce a prezentace v ČLR; gestor: MPO, CzechTrade 5. důsledně prosazovat exportní zájmy ČR při přípravě společné obchodní politiky EU; gestor: MPO, ZÚ Peking 6. harmonizovat vybrané české prezentační akce s akcemi EU v ČLR (mise komisařů, výstavní akce, využívání Evropské obchodní komory v Pekingu); gestor: ZÚ/OEÚ Peking + MPO, CzechTrade 7. zajistit poznání soudobých společenských procesů v ČLR zejména ve sféře ekonomiky, analyzovat mechanismus rozhodovacích procesů; gestor: ZÚ/OEÚ Peking 8. informovat podnikatelskou sféru o možnostech státní proexportní podpory, o možnostech a způsobech řešení problémů v rámci SOP EU a o možnostech využívání příslušných (rozvojových) fondů EU; gestor: CzechTrade + MPO 9. při identifikaci exportních příležitostí informovat podnikatelskou sféru o specifikách čínského trhu a o konkrétních možnostech získání exportních zakázek; gestor: ZÚ/OEÚ Peking, CzechTrade 10. zvýšit přítomnost českých firem na trhu ČLR; podpořit zejména zvýšení počtu vývozců, jejichž činnost koresponduje s vytipovanými perspektivními obory (viz odstavec C 3); gestor: CzechTrade ⇒ zvýšit český vývoz do ČLR
B.3. Měřitelné cíle strategie, stanovení způsobu hodnocení V horizontu dvou let, do konce roku 2006 není reálné zaznamenat přímý účinek aplikace strategie na ukazatel základního cíle, tedy docílit razantní zvýšení českého exportu do ČLR, které by dále vedlo ke zpomalení a zastavení tempa růstu pasivního salda ČR v zahraničním obchodě s ČLR. Jak známo, vývozní kontrakty v klíčových oborech českého exportu, kterými jsou hlavně strojírenské výrobky, se připravují dlouhodobě. V případě schválení a zahájení 20
aplikace této Strategie cca od 1. 1. 2005 je tedy reálné pocítit hmotné výsledky až v exportních statistikách roku 2007. Měřitelné cíle strategie však existují v bližších horizontech u dílčích cílů, kde bude účelné provést první hodnocení ke konci roku 2005 (za předpokladu aplikace koncepce k 1.1.2005) a dále pravidelně ke konci každého pololetí s tím, že vstupy do celkového hodnocení by předložil každý příslušný gestor dílčího úkolu. Měřitelnost dílčích úkolů 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9 je dána okamžikem a kvalitou jejich realizace. V případě dalších dílčích úkolů 4 a 6 je, kromě realizačního kriteria, možná také kvantifikace jednotlivých akcí a jejich účastníků i kvalitativní hodnocení z pohledu gestora a participujících firem. V případě dílčího úkolu 10 je měřitelný nárůst počtu nových firem v teritoriu i jejich exportní výstup.
B.4. Kritické faktory, které mohou ovlivnit cíle strategie a její realizaci a) vnější (vývoj v ČLR)
možné zbrzdění tempa růstu v ČLR. Ačkoliv ekonomika ČLR zatím roste vysokým tempem, obavy z přehřátí ekonomiky motivují čínskou vládu k úvahám výrazně zbrzdit další hospodářský růst krácením ambiciózních veřejných zakázek, zvýšením úrokových sazeb a omezením úvěrů neefektivním státním podnikům. Dle ministra pro rozvoj Ma Kaie (dle citace v HN 20.9.2004) by růst nad 7 % oživil inflaci a přivodil finanční obtíže. Rovněž šéf centrální čínské banky informoval (dle HN 25.10.2004) o nastavení cílového růstu mezi 7-8% ročně. V obdobném směru informuje i OEÚ ZÚ Peking. Dle předních bankovních analytiků, citovaných ve zvláštní zprávě specialistů Libra Management Group z 31.5.2004, však s největší pravděpodobností bude čínská vláda schopna zbrzdit přílišné tempo růstu čínské ekonomiky citlivě, bez takzvaného „tvrdého přistání“. Potvrzením těchto úvah je zvýšení základních úrokových sazeb centrální čínskou bankou dne 28. října (poprvé za téměř deset let) o 0,27 procentního bodu. Dle informace ZÚ Peking čínská vláda v roce 2004, ve snaze čelit řadě negativních důsledků plynoucích z přehřátí ekonomiky, učinila několik dalších kroků, např. zpřísnila povolování některých stavebních projektů, stanovila přísnější podmínky pro použití zemědělské půdy pro průmyslové účely a nařídila zvýšit bankovní rezervy komerčních bank. Nicméně i v případě mírného zpomalení ekonomického růstu Číny bude její trh i nadále představovat pro české exportéry významnou šanci. nasycení poptávky v důležitých sektorech. Peking v dubnu r. 2004 omezil, vzhledem k obavě z nadbytku kapacit, financování automobilek, oceláren a realitních společností. Příslušné čínské úřady však i nadále podporují rozvoj sektoru energetiky, který je pro české dodavatele a výrobce zařízení pro elektrárny velmi významný a zatím se nepotvrzují spekulace o zbrzdění intenzívní výstavby dalších elektrárenských kapacit v ČLR. 21
tempo restrukturalizace státních podniků. Případné „odříznutí“ méně efektivních čínských státních podniků od úvěrů by významně ovlivnilo poptávku především po investičním zboží (např. obráběcí a textilní stroje). Tato situace snad nepřichází do úvahy v regionech podporovaných vládou rozvojovými programy (severní a západní provincie, severovýchodní pobřeží), rozhodně však zapadá do koncepce zpomalení příliš vysokého tempa růstu, zejména v jihozápadní části země.
b) vnitřní (vývoj v ČR)
stav českého průmyslu. Zatímco není pochyb o výrazně pozitivním vývoji v oblasti automobilového průmyslu, kde se množí moderní a konkurenceschopné subdodavatelské firmy (nemluvě o pozitivní situaci ve ŠKODA automobilová a.s.), vývoj situace v některých dalších odvětvích (např. v případě tradičních dodavatelů energetických celků) bude v řadě případů podmíněn schopností konsorciální spolupráce jednotlivých dodavatelů, stupněm jejich finanční a organizační konsolidace a schopnostmi zpracování čínského trhu (místní zastoupení, reprezentační kanceláře, společné podniky apod.). další vývoj kurzu české měny. Zhodnocování kurzu CZK ve vztahu k USD velmi snižuje konkurenceschopnost českého zboží v relacích, kde dominující platební měnou je USD (k nim patří i ČLR). finanční možnosti státní podpory exportu. Tyto možnosti budou v letošním roce a dalších letech ovlivněny objemem prostředků, které budou ve státním rozpočtu vyčleněny na podporu exportu. V této souvislosti bude nutné prosazovat rostoucí objem prostředků, vyčleněných celkově pro tyto účely v rámci EGAP a ČEB. Kontraproduktivně by působilo i nedostatečné vytvoření zdrojů pro personální navýšení stávající sítě OEÚ/CzechTrade oproti návrhům, které jsou obsaženy v odstavci C.1.2.
c) další (neekonomické) faktory
Na tomto místě je nutno připomenout úsilí ČLR promítat vlastní vnitropolitické aspekty do ekonomických vztahů mezi ČR a ČLR. V této souvislosti je žádoucí aktivně prosazovat pozitivní diplomacii ve vztahu k ČLR, která vychází ze zásady akceptování „politiky jedné Číny“. V rámci „politiky jedné Číny“ udržuje Česká republika s ČLR diplomatické styky a s Tchajwanem aktivně rozvíjí kontakty, které se koncentrují do oblasti obchodně ekonomické, kulturní, vědecké a školské, turistické a konzulární. Veškeré aktivity českých orgánů a institucí je účelné směřovat k aktivní implementaci této politiky, a to v souladu se strategickými zájmy České republiky v tomto regionu.
22
C. SMĚRY A ZPŮSOBY DOSAŽENÍ CÍLŮ
C.1 Nástroje k dosažení stanovených cílů C.1.1.Smluvní nástroje Dohoda o hospodářské spolupráci: Využívat ustanovení této nové bilaterální dohody k realizaci stykových a prezentačních akcí, zaměřených na identifikaci možností hospodářské, průmyslové a technologické spolupráce, zejména v souvislosti s prosazováním exportních záměrů českých firem na čínském trhu. Ekonomický smíšený výbor, zřízený v rámci Dohody o hospodářské spolupráci: Zasedání výboru využívat k projednání konkrétních námětů obchodní a ekonomické spolupráce a prosazování jednotlivých vývozních projektů. Zasedání zásadně pořádat s účastí českých firem a v případě, že bude konáno v ČLR, kombinovat jeho program s možností pořádání podnikatelských misí do zájmových regionů ČLR. Smlouvy o podpoře a vzájemné ochraně investic a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění: Prosazovat renegociaci těchto smluv tak, aby jejich režim odpovídal současným standardním podmínkám a optimalizoval podmínky pro činnost českých firem v ČLR. (K tomuto záměru podle doporučení ZÚ Peking případně využít čínského zájmu o větší zapojení do činnosti OECD k nadnesení předmětné záležitosti na půdě zmíněné organizace.) Dohoda o vzájemné spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti v celnictví: k řešení vysokého převisu čínských vývozů do ČR by mohlo přispět důslednější sledování nekalých obchodních praktik čínských firem při vývozu do ČR ze strany českých celních orgánů. V případě dovozů realizovaných na základě pochybných dokladů (které jsou podle názoru ZÚ Peking doposud českými celními úřady akceptovány) by to znamenalo nepropustit zboží do volného oběhu, účtovat skladné až do výše deklarované ceny a poté nechat zboží propadnout stejně tak, jako je praxe v ČLR. Tuto záležitost bude nutné posoudit i v souvislosti s uzavřením dohody ČLR s EU o spolupráci v oblasti celnictví.
C.1.2. Institucionální zabezpečení, doplnění zahraniční sítě Stávající obchodní zastoupení ČR v Číně nelze považovat za dostatečné. Současná síť v ČLR (OEÚ Peking, ZK CzechTrade Šanghaj) nepokrývá ani strategickou, ekonomicky velmi významnou oblast jižní Číny (Kanton, Hongkong) a rovněž ani další, pro obchod a rozvoj průmyslu perspektivní oblasti - západní a centrální části ČLR. Pro potřeby zajištění této Strategie a s přihlédnutím k současné praxi zemí EU, bude třeba zvážit možnosti doplnění stávající sítě OEÚ a zahraničních kanceláří CzechTrade v ČLR v následujících směrech: 23
1. vytvořit systematizované místo OEÚ na GK v Hongkongu (zatím se GK Hongkong ekonomickou problematikou zabývá minimálně), nebo založit zastoupení v Kantonu (obchodní konzulát, pobočku OEÚ ZÚ Peking); 2) 2. alternativním řešením by bylo zřízení místa OEÚ na GK Šanghaj a přemístění zahraniční kanceláře CzechTrade ze Šanghaje do Hong Kongu nebo do Kantonu;3) 3. pokud se jedná o další perspektivní oblasti ČLR, bylo by účelné zřídit další zahraniční kancelář CzechTrade v Chengdu nebo v Chongqingu; 4. podle zkušeností ostatních zemí EU je nezbytné pro česká obchodní zastoupení (OEÚ i CzechTrade) počítat i se zaměstnáváním místních sil. Tyto země využívají mnohem vyšší poměr místní síla/vyslaný pracovník, např. v případě OEÚ ZÚ Dánska v ČLR činí tento ukazatel 15/2. Při výběru místních sil je ovšem nutno nastavit systém zaručující jejich vysokou kvalifikaci, výkonnost a spolehlivost; 5. úvahu o rozšíření sítě obchodních zastoupení ČR v ČLR s realizací v roce 2005 doplňuje následující tabulka: zastoupení v ČLR
současný stav
navrhované řešení
Peking
OEÚ, 2 pracovníci ČR
OEÚ, 2 pracovníci ČR 1 místní pracovník
Šanghaj
kancelář CzechTrade
alternativně buď, nebo:
1 pracovník ČR
a) kancelář CzechTrade b) pracoviště OEÚ 1 prac. ČR + 1 prac. místní
Kanton nebo Hong Kong
0
pracoviště OEÚ 1 prac. ČR + 1 prac. místní
Chengdu nebo Chongquing
0
kancelář CzechTrade 1 prac. ČR + 1 prac. místní
C.1.3. Průzkum trhu Systematický průzkum a zpracování trhu bude nesporně znamenat velký přínos k identifikaci nových příležitostí pro české firmy jak v tradičních místech (Peking, Šanghaj), tak zejména v odlehlých regionech západní, centrální a severní Číny, které současná politika čínské vlády předurčuje jako perspektivní regiony pro hospodářský rozvoj, včetně budování infrastruktury a industrializace. V tomto směru bude zásadní otázkou zřízení obchodního zastoupení ČR v Chengdu/ Chongquinu a v Kantonu a posílení stavu pracovníků o místní síly.
2
Vedení ZÚ Peking doporučuje personální obsazení ZÚ Peking ve složení 2 pracovníci ČR + 1 místní síla
3
Vedení CzechTrade preferuje zachování stávající kanceláře v Šanghaji, shoduje se však s potřebou založení další kanceláře
v Chengdu. Potřebu založení dalších zastoupení/kanceláří podporuje i SPD
24
C.1.4. Kanceláře českých firem Pro založení přítomnosti českých firem na čínském trhu bude třeba v souladu s praxí řady zemí vyvinout úsilí k vytvoření finančních zdrojů pro další nástroje na podporu exportu: např. úhrada režijních nákladů (části nákladů) pro české firmy při zřizování reprezentačních zastoupení v ČLR, resp. úhradu režijních nákladů zastoupení po určitou dobu. Tento nástroj je významný nejen z hlediska finančního příspěvku, neboť může poskytnout možnost další žádoucí synergie s kanceláří CzechTrade, kombinaci zdrojů několika firem atd.
C.1.5. Výstavy a veletrhy Důležitým nástrojem proexportní politiky bude účast na veletrzích a výstavách, kde mohou české firmy prezentovat své vývozní možnosti. V letech 2004 až 2006 jsou v ČLR plánovány veletržní a výstavní akce jako oficiální účasti MPO ČR; jejichž konkrétní výčet je uveden v části C.4. Jedná se vesměs o veletrhy a výstavy specializované na obory, jež jsou pro české firmy, z hlediska vývozu, považovány za perspektivní. K těmto aktivitám lze ještě přičíst možnost veletržních účastí, organizovaných agenturou CzechTrade s případnou spoluprací ZÚ Peking. Rovněž ZK CzechTrade Šanghaj nabízí své služby při organizaci výstav (od aranžmá stánku, ubytování zástupců firem až po prezentaci) za výhodných cenových podmínek.
C.1.6. Prezentace Pro čínské subjekty: bude pokračováno v dosavadní praxi, tzn., že ve spolupráci s SPD ČR, HK ČR budou vytipovány přijíždějící čínské delegace z podnikové sféry, pro které odbor 09300 ve spolupráci s vedením sekce 09000, CzechTrade, resp. CzechInvest pořádá prezentace o možnostech obchodní a hospodářské spolupráce ČR - ČLR a o nových obchodních a investičních příležitostech po vstupu ČR do EU. S pořádáním obdobných prezentací je počítáno i v ČLR. V souvislosti s realizací návštěv přestavitelů MPO, podnikatelských misí apod., resp. v rámci aktivit OEÚ ZÚ budou organizovány ve vytipovaných provinciích (kromě tradičních oblastí zejména Liaoning, Guandong, Sichuan) jak systematické prezentace, tak i jednorázové prezentace v návaznosti na jiné akce tak, aby bylo dosaženo potřebného synergického efektu. Pro české subjekty: v průběhu roku 2005 bude ve spolupráci s SPD/HK ČR uspořádán seminář pro české podniky na téma „Obchodování s ČLR“. Bude současně usilováno o to, aby se obdobný seminář (např. se zaměřením na téma: řešení překážek obchodu apod.) uskutečnil i ve spolupráci a za účasti expertů orgánů EU.
25
C.1.7. Oficiální návštěvy vládních činitelů, doprovodné mise Dalším významným prostředkem k poznání čínského trhu a navázání osobních kontaktů jsou oficiální návštěvy vládních činitelů obou zemí a podnikatelské mise, které je pravidelně doprovázejí nebo jsou samostatně organizovány SPD ČR a HK ČR. Plán nadcházejících misí je uveden v části C.4. Při organizování oficiálních návštěv bude zejména usilováno o souběžné pořádání specializovaných podnikatelských misí s tím, že do programu budou zařazena nejen současná centra, ale i perspektivní zájmové regiony ČLR. V této souvislosti bude v nadcházejícím období důležitá realizace cesty ministra průmyslu a obchodu ČR Ing. Urbana do ČLR, která byla již plánována na červenec 2004 a byla odložena z vnitropolitických důvodů.
C.1.8. Rozvojová pomoc Česká republika dlouhodobě poskytuje ČLR rozvojovou pomoc v rámci dvou projektů:
1) Zavádění českých bioplynových a aerobních čistíren krmivářských odpadů (Vítkovice Strojírenství, a.s.); 2) Výstavba technického školícího střediska vybaveného českými obuvnickými stroji a technologií (ZPS Prefix).
V dalším období nebude účelné s dalším pokračováním české rozvojové pomoci ČLR počítat. Tento názor, který plně sdílí i ZÚ Peking, vychází z poznání, že dosavadní rozvojová pomoc neměla praktický přínos pro kultivaci vzájemných obchodně-ekonomických vztahů. Uvedené projekty neprokázaly odpovídající rozvojový aspekt, ani proexportní efekt (podpora vývozu na komerční bázi). Navíc se ČLR v současné době již nachází ve stadiu vývoje, který tuto formu spolupráce již nevyžaduje.
C.1.9. Úvěrová politika Využití zvýhodněných úvěrů a pojištění se státní podporou lze pro čínské teritorium doporučit jako jednu ze základních součástí proexportních opatření. Již v současnosti disponuje ČEB a EGAP řadou vhodných produktů exportního financování a pojištění. ČLR je dle OECD klasifikována ve 2. rizikové kategorii ze 7, jedná se tedy o relativně spolehlivé teritorium, což znamená i nepříliš drahé pojistné. Ve své činnosti však Česká exportní banka musí respektovat pravidla Konsensu OECD, kterými nejsou vázány čínské banky. Ty pak mohou představovat určitou konkurenci zejména v oblasti poskytování exportních odběratelských úvěrů čínským zákazníkům. 26
ČEB i EGAP čínské teritorium pečlivě sledují a mají přehled o ekonomické situaci země. Dosavadní expozice EGAP ve vztahu k ČLR činí 10,1 mld. Kč. pojištěného rizika a ve vztahu k financování operací do tohoto teritoria prakticky nejsou ČEB a EGAP kladena kapacitní omezení. V dalším období bude třeba pokračovat v optimalizaci činnosti ČEB i EGAP tak, aby hlavním kritériem jejich aktivit byla maximální podpora exportu, finančně dostupná i malým a středním firmám.
C.1.10. Aktivní práce v orgánech EU Při vytváření žádoucího klimatu pro podporu exportu a řešení problémů a překážek na čínské straně, bránících rozvoji obchodu, bude využíváno aktivního zapojení MPO do práce příslušných orgánů EU pro přípravu a provádění společné obchodní politiky EU vůči ČLR. Významné místo v tomto směru bude mít i vytváření zpětné vazby od české sféry a podnikatelských sdružení, stejně jako informace OEÚ ZÚ Peking a jeho aktivní spolupráce s partnery EU v místě působení. Je třeba zlepšit informovanost o využití rozvojových fondů EU k možnému zapojení českých firem, především ze strany OEÚ ZÚ Peking a SZ Brusel; v tomto směru může přispět i Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE).
C.1.11. Spolupráce Svazu průmyslu ČR a Hospodářské komory ČR Kromě stávající dobré spolupráce podnikatelských sdružení, zejména SPD ČR a HK ČR s MPO, je třeba v nadcházejícím období pro plnění záměrů této strategie akcentovat potřebu dalšího intenzivnějšího rozvoje kontaktů s příslušnými čínskými partnery. Např. HK ČR zřídila Česko-čínský hospodářský výbor na podporu českého exportu do ČLR, s Čínským výborem pro rozvoj mezinárodního obchodu podepsala dohodu o spolupráci. ZÚ ČR doporučuje SPD ČR i HK ČR zvýšit frekvenci a objem výměny informací z firemní sféry a pořádat více podnikatelských misí zaměřených na konkrétní odvětví a komodity. HK ČR se doporučuje navázání styků s Obchodní komorou EU v Pekingu. SPD uzavřela dohodu o spolupráci se 4 podnikatelskými organizacemi v ČLR: China Enterprise Confederation Peking (CEC), China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, Peking, China Chamber of International Commerce Shandong a Shanghai Federation of Industry and Commerce. SPD je dále v kontaktu s řadou dalších partnerů v Číně na základě realizovaných incomingových misí čínských firem. SPD je dále zapojen do společného projektu se Svazem německého průmyslu zaměřeného na Čínu - připravuje se seminář německých a českých firem, zaměřený na zapojení českých podniků jako partnerů nebo subdodavatelů pro německé projekty v Číně. HK ČR spolu s SPD ČR jsou připraveny organizovat podnikatelské mise do ČLR, jak při příležitosti oficiálních návštěv, tak i samostatné, dále nabízí pomoc např. při organizací proexportních seminářů.
27
Kromě SPD a HK ČR vyvíjí v Číně aktivitu Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky, který se podílí na přípravách veletrhů obráběcích strojů a alespoň v omezené míře se snaží prosazovat zájmy svých členů na čínském trhu. Českým firmám působícím v ČLR lze doporučit služeb Obchodní komory EU (EUCCC) se sídlem v Pekingu a Šanghaji. Její oborově rozdělené pracovní skupiny jsou místem pro konzultace a získávání cenných obchodních kontaktů. Zkušenosti, doporučení a problémy členů EUCCC jsou pravidelně zapracovávány do tzv. Position Paper a tvoří podklady pro jednání EK s čínskou vládou. Informace o využití financování rozvojových projektů EU a pomoc v přípravě participace na doprovodných misích komisařů EU je připravena zajistit CEBRE.
C.1.12. Exportní společnost pro vývoz do ČLR Jak již bylo uvedeno, práce na čínském trhu je „během na dlouhou trať“ vyžadující hluboké znalosti místních specifik, dostatečné finanční prostředky a rozsáhlou síť obchodních spojení a místních zastoupení. Tyto investice (znalosti, finance, čas,) se těžko vyplatí českým malým a středním firmám, pro které je čínský trh příliš náročný a své aktivity proto směřují jinam. CzechTrade z titulu své identity neziskové příspěvkové organizace, zaměřené na poskytování služeb, nikoliv na provádění vlastní obchodní činnosti, nemůže nahradit funkci klasického Trading House, neboli obchodní společnosti, zaměřené na zprostředkování obchodní činnosti v určitém oboru či regionu. Jako řešení vyplnění této „mezery“ mezi množinou menších soukromých firem, majících zájem o teritorium, ale nedisponujících výše uvedenými možnostmi a dosavadním systémem institucí státní podpory exportu, by bylo vhodné prověřit efektivnost založení obchodní společnosti, specializované na zprostředkování obchodu s Čínou, s využitím stávajících velkých tradingových firem, které již na čínském trhu delší dobu působí. Tato společnost by identifikovala vhodné čínské partnery jak pro vlastní obchodní činnost, tak i k zakládání společných podniků s čínskými partnery, které by mohly využívat podporu z české i z čínské strany. Jakkoliv se může zdát navrhovaný systém zastaralý, nápadně připomínající bývalé „PZO“, v dané specifické teritoriální relaci může představovat chybějící prvek účinně cílené proexportní podpory.
C.1.13. Výrobní a dodavatelská spolupráce K podpoře vývozu a prosazení českých firem na čínském trhu může významnou měrou přispět i výrobní a dodavatelská spolupráce. Aktivity, které budou směrovány na identifikaci těchto příležitostí ve vztahu českých a čínských firem, jsou uvedeny v předcházejících pasážích. Současně bude rozpracován i projekt, zaměřený na zpracování možností spolupráce českých firem s německými firmami, které jsou na čínském trhu již zavedeny. Z první sondáže, uskutečněné mezi MPO ČR a Ministerstvem hospodářství a práce SRN, byly identifikovány základní oblasti možné spolupráce: vybrané oblasti energetiky (dle zájmu a možností českých 28
firem), strojírenské výroby, dopravní prostředky a systémy, technologie a zařízení na ochranu životního prostředí, stavební a montážní činnost. Tyto základní směry budou průběhu roku 2005 dále konzultovány a rozpracovány na setkání příslušných českých a německých firem, které zorganizuje Svaz německého průmyslu ve spolupráci s SPD a CzechTrade. Možnosti teamingu a spolupráce s firmami dalších zemí, např. taiwanskými investory a obchodníky, budou předmětem pozornosti ZÚ/OEÚ, ČEKK Taipei a ZK CzechTrade v ČLR.
C.2. Oblasti a regiony pro realizaci cílů Čínská ekonomická reforma byla zahájena před 25 lety. Centrální vláda se v té době snažila přilákat zahraniční investice nejprve do přístupných a relativně vyspělých oblastí Číny, tzn. do přímořských provincií. Vznikaly tzv. zvláštní ekonomické zóny a samostatné správní celky podléhající přímo ústřední vládě v Pekingu (Peking, Šanghaj, Tianjin, Shenzhen), kde byly zahraničním investorům poskytovány daňové a celní úlevy (zvláště podnikům, jejichž produkce byla zaměřena na vývoz) a různé další výhody. Tyto oblasti se tak rozvíjely na úkor provincií v centrální, západní a severní Číně. Proto čínská vláda v 10. pětiletém plánu (2001 až 2005) stanovila jako prioritu hospodářský a sociální rozvoj méně rozvinutých částí země. Odhaduje se, že rozvoj těchto oblastí bude významně podporován i v dalším období. Pro české firmy se tak naskýtá příležitost k účasti na rekonstrukcích a modernizaci stávajících provozů v průmyslově vyspělých oblastech i k participaci na výstavbě nových investic v průmyslově méně rozvinutých regionech. K prioritním regionům lze jmenovitě zařadit provincii Sichuan, Chongqing (samostatný správní celek podléhající přímo centrální vládě od r. 1999) v centrální Číně, provincii Qinghai a Xinjiang – Uygurskou autonomní oblast v západní Číně a provincie Liaoning, Jilin a Heilongjiang na severu země. Pokud se jedná o Zvláštní správní oblast (ZSO) Hongkong a ZSO Macao, spočívá jejich význam pro česko-čínské obchodní vztahy především v roli prostředníka, usnadňujícího českým firmám přístup na trhy jižní Číny, zvláště provincie Guandong/Kanton a oblast delty Perlové řeky. Vzhledem k přesunu výrobních kapacit z Hongkongu do přilehlých čínských oblastí (Shenzhen) hledají hongkongské firmy, které jsou vesměs velmi zkušené v oblasti obchodu, nové partnery a náplně činnosti. V současné době je tedy vhodný čas k navazování nových kontaktů v tomto regionu. Hongkong (a v menší míře i Macao) jsou svojí kapitálovou kapacitou pro ČR zajímavé i jako potenciální zdroj přímých zahraničních investic. Tchaj-wan zaujímá v oblasti obchodních a hospodářských vztahů s Čínou zvláštní postavení. Čínská lidová republika je v obchodní politice ČR považována za zemi prioritní. Česká republika, stejně jako ostatní státy EU, uznává a respektuje politiku jedné Číny, tj. Čínskou lidovou republiku. V tomto smyslu je tedy nutno koncipovat veškeré aktivity, které by bylo 29
možno interpretovat jako politické, a ve vztahu k Tchaj-wanu se soustředit zejména na rozvoj hospodářských, kulturních a konzulárních vztahů (viz odst. B.4.c). Nelze pominout významný přínos taiwanských investic pro Českou republiku. V dubnu 2004 dosáhly hodnoty cca 880 mil. USD a znamenaly cca 5500 nových pracovních příležitostí. Je tedy žádoucí, aby se obchodní vztahy s Tchaj-wanem dále rozvíjely, a to jak častějšími kontakty obchodních a podnikatelských kruhů, tak i citlivě koncipovanými styky podporujícími spolupráci v hospodářské oblasti na odpovídající úrovni vládních orgánů. Možný přínos Tchaj-wanu spočívá i v možnosti spolupráce na třetích trzích. Např. počítače vyráběné v rámci tchajwanské investice v ČR z tchajwanských součástí se úspěšně vyvážejí i do zemí EU. Spolupráce českých a tchajwanských firem přichází do úvahy i v oblasti JV Asie, kde jsou tchajwanské firmy jako investoři velmi aktivní a kde některé české firmy mají vhodné projekty a chybějí jim finanční prostředky. Vzájemné čínsko-tchajwanské ekonomické styky jsou velmi specifické a lze předpokládat, že se mohou i nadále rozvíjet pozitivním směrem. Obrovskou komparativní výhodou jsou bezesporu úzké vztahy tchajwanských firem s představiteli čínských státních institucí i s místními podnikateli, které cizinci navazují jen s velkými obtížemi. V sektorech, které nejsou předmětem přímých bilaterálních jednání (např. energetika), by zejména pro nevelké české firmy mohli být tchajwanští partneři pro vstup na čínský trh vhodným řešením. V souvislosti s problematikou Tchaj-wanu je možno konstatovat, že do podpory rozvoje vzájemných obchodně-ekonomických styků s tímto regionem by se měla intenzivněji zapojit i Česká ekonomická a kulturní kancelář v Taipei.
C.3. Obchodní příležitosti/obory České firmy mají možnosti podílet se na státem politicky podporovaném procesu rozvoje a industrializace výše uvedených odlehlých regionů Číny dodávkami zařízení v následujících oblastech:
energetika – výstavba energetických zařízení v oborech klasických zdrojů (tepelné, vodní, malé vodní), perspektivně i účast na rozvoji jaderných elektráren; zařízení k těžbě surovin; služby - geologický průzkum; technologie pro ochranu životního prostředí – úpravny a čističky odpadních vod, zpracování biologického odpadu; dodávky strojírenské techniky, zavádění nových druhů výrob.
30
V hospodářsky vyspělých, zejména přímořských provinciích budou sledovány zejména následující obchodní příležitosti:
modernizace a rekonstrukce průmyslových závodů (zejména kapacit dříve dodaných z Československa); energetika – výstavba energetických zařízení v oboru tepelných i vodních elektráren; sledování možnosti účasti na rozvoji jaderných elektráren; dodávky osobních a nákladních automobilů, zavádění místní montáže a výroby; subdodávky komponentů pro automobilový průmysl; obráběcí, kožedělné, gumárenské, textilní a dřevozpracující stroje; speciální strojírenství a speciální elektrotechnika; stavba lodí a související dodávky; papír a papírenské stroje; chemikálie a polotovary pro chemický a textilní průmysl; výrobky dřevozpracujícího průmyslu; zdravotnické přístroje a zařízení; léky; kvalitní značkové broušené sklo; telekomunikační zařízení a elektronika; zařízení a technologie pro zpracování zemědělských a potravinářských produktů; pivovary, minipivovary; dopravní a komunální infrastruktura – kolové a kolejové dopravní prostředky, kolejové příměstské dopravní systémy; technologie pro ochranu životního prostředí – spalovny průmyslového a komunálního odpadu.
V souvislosti s přípravami prestižních akcí v Číně – Olympijské hry v Pekingu 2008, Světová výstava v Šanghaji 2010 a s Projektem „Perlová řeka“ Macao, budou pro české firmy nezbytné včasné informace o příslušných výběrových řízeních na dodávky staveb, zařízení a služeb. Kromě jiného se jedná zejména o dodávky v následujících oblastech:
infrastruktura a veřejná doprava; hotely a související obslužná a stravovací zařízení (technologie, vybavení); 31
ekologická zařízení (čističky vod, lapače emisí, sběr a likvidace odpadů). K tomuto účelu budou OEÚ Peking, GK a CT Šanghaj a GK Hongkong systematicky průběžně získávat podklady a informace o konkrétních připravovaných projektech, které umožní zúčastnit se realizace dílčími dodávkami.
C.4. Návrh akcí V návaznosti na podrobněji rozpracovaný plán budou v průběhu roku 2005 plněny následující úkoly:
C.4.1. Bilaterální diplomacie: Návazně na vstup v platnost Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou ČLR připravit v nejkratším možném termínu (1. pololetí 2005) zasedání Ekonomického smíšeného výboru (podle předcházející kontinuity by se zasedání mělo konat v Pekingu); Zajistí: MPO Ve spolupráci s MF ČR jako gestorem v průběhu roku 2005: prosazovat novelizaci nevyhovujících bilaterálních smluv (Dohoda o zamezení dvojího zdanění, Dohoda o ochraně a podpoře vzájemných investic); vyžadovat plnění základních ustanovení Dohody mezi vládou Čínské lidové republiky a vládou České a Slovenské federativní republiky o vzájemné spolupráci v celních otázkách (resp. v případě uzavření obdobné dohody EU- ČLR aplikovat její příslušná ustanovení); iniciovat další kolo meziresortního jednání o nevyřešených pohledávkách z clearingového zúčtování. Zajistí:
MF + MPO
C.4.2. Multilaterální diplomacie (EU, WTO) - průběžně: Usilovat o průhlednost přidělování kvót (automobily Škoda), resp. jejich zrušení od r. 2005 a sledovat dovozní režim v této oblasti; Kritizovat nadměrné požadavky na certifikaci dováženého zboží, neuznávání osvědčení vydaných např. v EU podle mezinárodně platných norem (automobily, dřevěné obaly, léky, kosmetika) a vyžadovat zjednání nápravy;
32
Prosazovat lepší ochranu práv českého duševního vlastnictví na čínském trhu (tužky KOH – I – NOOR, náhradní díly pro automobily ŠKODA, TATRA, energetická zařízení ŠKODA aj.); Požadovat odstranění netarifních překážek vůči českému zboží (blokování importu českého hovězího masa z důvodu výskytu BSE v ČR); Požadovat úpravu obchodního práva v ČLR do souladu se závazky, vyplývajícími pro ČLR z jejího členství ve WTO (pravidla, která publikovalo ministerstvo obchodu ČLR v lednu 2003 s platností od 1. března 2003, neodpovídají požadavkům WTO, např. „prior experience requirements“ měla být zrušena dnem vstupu do WTO). Zajistí: MPO
C.4.3. Institucionální zabezpečení, doplnění zahraniční sítě: Ihned po příslušném schválení této Strategie posoudit v rámci MPO (včetně CzechTrade) a návazně projednat ve spolupráci MPO, CzechTrade, MZV a ZÚ Peking možnosti doplnění zahraniční sítě českých subjektů v ČLR. Zajistí: MPO + MZV + CzechTrade Návazně vůči podnikové sféře v ČR specifikovat eventuální nové možnosti státní podpory proexportní politiky (podpora při zřizování kanceláří v ČLR). Zajistí: MPO
C.4.4. Veletrhy a výstavy v ČLR V rámci plánu oficiálních účastí ČR na veletržních a výstavních akcích v ČLR v letech 2005, 2006 počítat se zařazením následujících akcí:
Veletrhy a výstavy 2005:
CIMT – obráběcí stroje, Peking 4/05 CeBIT – informační a komunikační technika, Šanghaj 5/05 Aviation Expo – civilní letecká technika. Peking 9/05 EP China 2005 – energetická zařízení, Šanghaj 10/05 Národní výstava – prezentace českých strojírenských firem, Chengdu 12/05
33
Veletrhy a výstavy 2006:
CeBIT – informační a telekomunikační technika, Šanghaj 5/06 Auto China – automobily a automobilová technika, Peking 6/06 Metalworking – obráběcí stroje, Šanghaj 10/06 CITME – textilní stroje, Peking 10/06 Airshow China – letecká technika Zhuhai 11/06 Zajistí: MPO
C.4.5. Oficiální návštěvy, doprovodné mise V termínu počátek roku 2005 usilovat o uskutečnění návštěvy ministra průmyslu a obchodu ČR v ČLR. Program bude vycházet z původního programu (odložené návštěvy) z července 2004 se zahrnutím jednání v Pekingu, Šanghaji, Kantonu, Hongkongu a Macau. Návštěvu ministra průmyslu a obchodu bude doprovázet mise podnikatelů. Ve II./III. čtvrtletí 2005, návazně na cestu ministra průmyslu a obchodu do ČLR, připravit 1. zasedání Ekonomického Smíšeného výboru v Pekingu. Souběžně s tímto zasedáním na úrovni náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR a náměstka ministra obchodu ČLR uskutečnit spolu se specializovanou podnikatelskou misí návštěvu provincií Sichuan a Liaoning a do samostatné správní oblasti Chongqing, spojenou s uspořádáním kontaktního semináře pro české firmy a čínské partnery. Zajistí: MPO v průběhu roku 2005 sledovat i možnost vybraných českých firem zúčastňovat se misí doprovázejících komisaře EU při jejich cestách do ČLR. Záležitosti tohoto typu bude nutné sledovat ze strany ZÚ Peking resp. SZ Brusel. Zajistí: OEU ZÚ Peking
C.4.6. Semináře a prezentace Ve 2. pololetí 2005 seminář pro české firmy na téma „Obchod a podnikání v ČLR“ za účasti OEÚ ZÚ Peking; Zajistí: CzechTrade + MPO
34
Ve 2. pololetí 2005 zorganizovat ve spolupráci s orgány EU (DG Trade) seminář pro české firmy na téma „Možnosti participace českých firem na aktivní tvorbě společné obchodní politiky EU“; Zajistí: MPO Ve 2. pololetí 2005, ve spolupráci MPO, CzechTrade Šanghaj a CzechInvest Hongkong uspořádat ve vybraných místech relace (Hongkong, Taipei a Šanghaj) prezentaci na téma „Výhody obchodní a investiční spolupráce s ČR - členem EU“; Zajistí: MPO + CzechTrade + CzechInvest V průběhu roku 2005 zajistit pro zájmové české firmy ve spolupráci se Spolkovým svazem německého průmyslu a SPD ČR kontaktní setkání s německými firmami k možnostem spolupráce na čínském trhu; Zajistí: CzechTrade
C.4.7. Business plány Po příslušném projednání a schválení „Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Číně“ je počítáno s tím, že tento materiál bude rozpracován (použit jako výchozí rámec) pro zpracování Business plánů jednotlivých pracovišť české obchodněekonomické zahraniční sítě v ČLR (OEÚ Peking, CzechTrade Šanghaj, resp. další nová pracoviště). Návazně bude o nové podněty (a návrhy akcí roku 2006) dále aktualizován i tento materiál. S cílem optimalizace přenosu informací a zajištění koordinace úsilí v rozvoji proexportních aktivit CzechTrade, HK ČR, SPD ČR, podnikatelských sdružení a asociací bude založen tzv. Registr firem podnikajících v ČLR, který bude oborově strukturován tak, aby jeho databáze mohly využít i malé a střední firmy, které mají o budoucí podnikání v tomto teritoriu zájem. Předpokládá se, že založení tohoto registru zajistí CzechTrade ve spolupráci s HK ČR a SPD ČR.
35
D. FINANČNÍ A VĚCNÉ NÁROKY
Věcné nároky (doplnění personálního obsazení zahraniční sítě, náměty na rozšíření státní podpory exportu, oficiální účasti na výstavách a veletrzích) jsou obsaženy v předcházející části C. Finanční vyjádření rozšíření zahraniční sítě navrhovaného v odstavci C.1.2. činí dle předběžného odhadu cca 12 mil. Kč ročně. Tyto náklady by byly financovány společně MZV a MPO v souladu s obvyklými postupy a další postup bude mezi oběma ministerstvy návazně dohodnut.
Příloha:
1) Přehled platných antidumpingových opatření ve vztahu k ČLR 2) Specifické kulturní odlišnosti a zvyklosti při styku s čínskými obchodními partnery
36
