S T R A T E G I E E - G O V E R N M E N T S L U Ţ E B

STRATEGIE E-GOVERNMENT SLUŢEB V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Příloha č. 7 ţádosti o finanční podporu Datum:

26. 11. 2010

Verze:

4

Zpracoval:

Moravskoslezský kraj Krajský úřad, odbor informatiky 28. října 117, 702 18 Ostrava

Obsah STRATEGIE E-GOVERNMENT SLUŢEB V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI 1 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 3 4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 5 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.3 6 6.1 6.1.1 6.1.2 6.1.2.1 6.1.2.2 6.1.2.3 6.1.2.4 6.1.2.5 6.1.2.6 6.1.3 6.1.3.1 6.1.3.2 6.1.3.3 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.3 7 7.1 7.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.4 8 9 10 11 12

.. 1 Úvod - Manaţerský souhrn ................................................................................................. 7 Strategický rámec ........................................................................................................... 10 Strategie realizace Smart Administration ........................................................................... 10 Strategie rozvoje sluţeb pro „informační společnost“ ......................................................... 12 Strategie implementace e-Government do území............................................................... 13 Strategie ICT krajského úřadu.......................................................................................... 13 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 ......................................... 14 Legislativní rámec ........................................................................................................... 15 Vazba na centrální projekty.............................................................................................. 17 Základní registry veřejné správy ....................................................................................... 17 CMS/KIVS ....................................................................................................................... 17 Datové schránky ............................................................................................................. 18 Národní digitální archiv (NDA) .......................................................................................... 18 Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální statistiky ČR .......................................... 18 Cíle e-Government sluţeb v kraji ...................................................................................... 20 Strategický cíl kraje ......................................................................................................... 20 Specifikace cílů e-Government sluţeb v kraji ..................................................................... 20 Globální cíl e-Government sluţeb v kraji ........................................................................... 22 Specifické cíle e-Government sluţeb v kraji ....................................................................... 22 Dopad strategie e-Government sluţeb v kraji na strategii ICT krajského úřadu .................... 23 Projekty e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji ................................................... 24 Projekty na úrovni kraje .................................................................................................. 24 Uţivatelské skupiny e-Government sluţeb a podmínky jejich poskytování ........................... 24 Projekty e-Government sluţeb realizované v rámci výzvy č. 8 IOP ...................................... 25 Elektronická spisová sluţba .............................................................................................. 25 Digitální mapa veřejné správy .......................................................................................... 26 Digitalizace a ukládání dat ............................................................................................... 29 Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS ........................................................................ 32 Datový sklad ................................................................................................................... 35 Technologické centrum kraje ........................................................................................... 36 Další projekty kraje s vazbou na e-Government sluţby ...................................................... 46 Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje (IBC MSK) ............................. 46 Smart Administration (výzva 42) ...................................................................................... 47 Vzdělávání (výzva 40)...................................................................................................... 47 Projekty na úrovni ORP.................................................................................................... 47 Technologické centrum ORP ............................................................................................ 48 Elektronická spisová sluţba ORP....................................................................................... 48 Vnitřní integrace úřadu ORP ............................................................................................. 48 Projekty na úrovni statutárních měst ................................................................................ 48 Priority, návaznost a postup realizace e-Government sluţeb ............................................... 50 Priority e-Government sluţeb ........................................................................................... 50 Návaznost realizace e-Government sluţeb ........................................................................ 50 Postup realizace e-Government sluţeb .............................................................................. 51 Postup realizace elektronické spisové sluţby ..................................................................... 51 Postup realizace Technologického centra kraje .................................................................. 53 Postup realizace projektů DMVS, DUD, VIÚ a DS ............................................................... 55 Organizační zajištění realizace .......................................................................................... 58 Zapojení ORP, součinnost obcí, ORP a kraje ...................................................................... 60 Koncepce budování infrastruktury, připojení ORP, kraje do KIVS ........................................ 62 Harmonogram realizace ................................................................................................... 63 Finanční analýza, rozbor zdrojů, nákladů na projekty ......................................................... 66 Závěr ............................................................................................................................. 68

Strana 2 (celkem 145)

Seznam obrázků Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Výchozí strategie ......................................................................................................... 10 Hexagon ..................................................................................................................... 10 Schéma vazeb mezi strategickými cíli a projekty ............................................................ 21 Schéma vnitřní integrace úřadu .................................................................................... 33 Datové sklady ............................................................................................................. 35 Systémová architektura řešení ...................................................................................... 41 Technologické centrum součást integrálního systému e-Government sluţeb .................... 43 Technické řešení TCK .................................................................................................. 45 Síťové prvky TCK......................................................................................................... 46 Návaznost projektů e-Government sluţeb ..................................................................... 50 Koncepce e-Governmentu ............................................................................................ 51 Přehled nejdůleţitějších usnesení kraje k projektům výzvy č. 08 IOP ............................... 57 Připojení TC a KIVS ..................................................................................................... 62

Seznam tabulek Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Vrcholy hexagonu ....................................................................................................... 11 Uţivatelské skupiny a e-Government sluţby .................................................................. 24 Zapojená oddělení v projektech e-Governmentu............................................................ 58 Harmonogram realizace projektu Elektronická spisová sluţba ......................................... 63 Harmonogram realizace projektu Digitální mapa veřejné správy ..................................... 63 Harmonogram realizace projektu Digitalizace a ukládání dat .......................................... 64 Harmonogram realizace projektu Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS ................... 64 Harmonogram realizace projektu Datové sklady ............................................................ 65 Harmonogram realizace projektu Technologické centrum kraje ...................................... 65 Rozpis celkových investičních nákladů na projekty v tis. Kč včetně DPH .......................... 66 Vyčíslení spoluúčasti kraje na investičních nákladech v tis. Kč ........................................ 67 Vyčíslení provozních nákladů v letech v tis. Kč včetně DPH ............................................ 67

Seznam příloh Příloha č. 1 Analýza E-government sluţeb V Moravskoslezském kraji ....................................................... 69 Příloha č. 2 Vazba na strategické cíle KÚ v ICT ..................................................................................... 130 Příloha č. 3 Katalog e-Government sluţeb a rozpočet projektů dle výzvy IOP č. 8 ................................... 140

Strana 3 (celkem 145)

Motto:

e-Government - vyuţívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, které provází změna procesů a osvojení nových dovedností s cílem zlepšit a zefektivnit sluţby veřejnosti, posílit demokratické procesy a podpořit veřejný zájem.

Strana 4 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

Seznam zkratek ADSL AKČR CMS ČR ČSÚ ČÚZK DMS DMVS DNS DS DTM DUD eGON eMSK eSpS EU FTP GIS HA http HW IBC ICT IOP IP IS ISZR ISVS IZS KDR KDS KDU KIVS KŘ PČR KÚ KÚ MSK LPT MI ČR MMK MMR MSK MZe MŢP MV ČR NTP OP LZZ ORP PACS

Asymmetric Digital Subscriber Line (asymetrické připojení k internetu) Asociace krajů České republiky Centrální místo sluţeb Česká republika Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Document Management System (systém pro správu dokumentů) Digitální mapa veřejné správy Domain Name System (hierarchický systém doménových jmen) Datový sklad Digitální technická mapa Digitalizace a ukládání dat e-Government E-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Elektronická spisová sluţba Evropská unie File Transport Protocol (protokol aplikační vrstvy) Geografický informační systém High Availability (vysoká dostupnost) Hypertext Transfer Protocol (přenosový protokol) Hardware Integrované bezpečnostní centrum Informační a komunikační technologie Integrovaný operační program Internetový protokol Informační systém Informační systém základních registrů Informační systém veřejné správy Integrované záchranné sloţky Krajský digitální repozitář Krajská digitální spisovna Krajské digitální úloţiště Komunikační infrastruktura veřejné správy Krajské ředitelství policie České republiky Krajský úřad Krajský úřad Moravskoslezského kraje Long Term Preservation (systém pro dlouhodobé uchovávání dokumentů) Ministerstvo informatiky České republiky Magistrát města Karviná Ministerstvo pro místní rozvoj Moravskoslezský kraj Ministerstvo zemědělství Ministerstvo ţivotního prostředí Ministerstvo vnitra České republiky Network Time Protocol (sluţba přesného času) Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Obec s rozšířenou působností Picture archiving and communication systems (zpracování, archivace a distribuce Strana 5 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

digitální obrazové informace) PO Příspěvkové organizace PÚAP Portály územně analytických podkladů ROB Registr obyvatel ROS Registr osob RPP Registr práv a povinností RUIAN Registr územní identifikace, adres a nemovitostí RU Prostor v slaboproudém rozvaděči typu rack pro fyzickou instalaci zařízení, např. serveru SAN Storage Area Network (přenosová síť pro datová úloţiště) SLA Service Level Agreement (smlouva o úrovni poskytovaných sluţeb) SMO Svaz měst a obcí SMTP Simple Mail Transfer Protocol (protokol určený pro přenos zpráv elektronické pošty) SP Studie proveditelnosti SPS Spisová sluţba SUS Správa a údrţba silnic SW Software TC Technologické centrum TC ORP Technologické centrum na úrovni ORP TCK Technologické centrum kraje TC C Centrální technologické centrum, část CMS zajišťující společné sluţby pro TCK a TC ORP ÚAP Územně analytické podklady ÚKM Účelová katastrální mapa VIÚ Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS VS Veřejná správa Seznam zkratek odborů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje DSH EP FIN IM NF KH KON KŘ POR RRC SOC ŠMS ÚPS VŢ ZDR

Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor Odbor

dopravy a silničního hospodářství evropských projektů financí investiční a majetkový informatiky kancelář hejtmana kraje kontroly a interního auditu kancelář ředitelky krajského úřadu právní a organizační regionálního rozvoje a cestovního ruchu sociálních věcí školství, mládeţe a sportu územního plánování, stavebního řádu a kultury vnitra a krajský ţivnostenský úřad zdravotnictví

ŽPZ

Odbor životního prostředí a zemědělství


1

Úvod - Manaţerský souhrn

Dokument zpracovává strategii a cíle rozvoje e-Government sluţeb v kraji, stručně popisuje plánované i jiţ probíhajících projekty na úrovni kraje a jejich propojení jak s projekty centrálními, tak i projekty na úrovni ORP. Jako podklad pro tuto strategii slouţila Analýza e-government sluţeb v Moravskoslezském kraji (příloha č. 1). Strategie byla provedena v souladu se Strategii rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016, s poţadavky vlády České republiky deklarovanými v dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby (Smart Administration). Dále pak byla aktualizována dle výzvy č. 8 z IOP pro kraje, výzvy č. 6 z IOP pro ORP a dle platné legislativy. Strategie e-Government sluţeb v MSK vymezila strategický cíl kraje Efektivní správu věci veřejných jako základní směr, k jehoţ podpoře má směřovat budování e-Government sluţeb v kraji. Je potřeba zajistit rovnováţný a efektivní rozvoj e-Government sluţeb v území a naplnění následujících specifických cílů: 

Usnadnit občanům komunikaci s úřady



Zefektivnit běh agend



Zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů



Zajistit dostupnost informací

Pro realizaci sluţeb vedoucích k naplnění cílů e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji byly stanoveny následující priority projektů: 1. Technologické centrum kraje 2. Hostovaná elektronická spisová sluţba a upgrade stávající el. spisové sluţby 3. Digitalizace a ukládání dat 4. Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS 5. Digitální mapa veřejné správy 6. Datové sklady Projekty lze předloţit v rámci výzvy č. 8 IOP. U uvedených projektů musí být vyjasněny vazby na centrální projekty zejména informační systém základních registrů, vyuţití komunikační infrastruktury veřejné správy. Předpokladem pro úspěšnou implementaci je i zajištění vzdělávací činnosti, návaznosti na projekty OP LZZ v oblasti smart administration a spolupráce Moravskoslezského kraje a ORP, obcí II. a I. stupně. U kaţdého projektu bude zpracována studie proveditelnosti včetně vyčíslení veškerých provozních nákladů. Toto bude nezbytným podkladem k rozhodnutí o realizaci projektu.


Rovnováţný a efektivní rozvoj e-Government sluţeb v území, synergii poskytovaných sluţeb při budování technologických center kraje i ORP, je nezbytné zajistit těmito kroky: 

součinností všech subjektů a vytvořením prostředí pro spolupráci,



poskytováním dostupných informací všem subjektům tak, aby mohly úspěšně předkládat ţádosti o dotace v IOP i OP LZZ.

V případě potřeby je spolupráci mezi krajem, obcemi či jinými partnery nutno řešit formou adekvátního smluvního vztahu. Ve vztahu k obcím je v současnosti jediným uzavřeným smluvním vztahem v oblasti eGovernment projektů Memorandum o spolupráci mezi krajem a ORP, které podepsaly všechny ORP, vyjma Frýdku-Místku. Účelem memoranda je zajistit potřebnou součinnost a výměnu informací. Uzavření dalších smluvních vztahů s obcemi se předpokládá v projektech Digitální mapa veřejné správy a Digitalizace a ukládání dat. Pro tyto projekty je jiţ smluvně uzavřeno partnerství s Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj a s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. Technologické centrum kraje je HW a SW vstupem k podpoře všech ostatních projektů a jimi poskytovaných sluţeb. Bez potřebné technologické základny by nebylo moţné realizovat další projekty v oblasti e-Government. Elektronickou spisovou sluţbu vnímá kraj jako nezbytný krok v elektronizaci veřejné správy. Kraj nebude zasahovat do zajištění elektronické spisové sluţby obcí v rámci správních obvodů ORP. ORP mohou na pořízení elektronické spisové sluţby pro sebe a obce ve svém správním obvodu vyuţít dotaci IOP. Ve vztahu k elektronickému zpracování dokumentů kraj nabídne v rámci projektu Digitalizace a ukládání dat návazné sluţby a to krajskou digitální spisovnu jako garantované úloţiště uzavřených spisů a dokumentů; Krajské digitální úloţiště, které umoţní uchování PACS z krajských zdravotnických zařízení, projektovou dokumentaci Správy a údrţby silnic a digitalizované publikace. Dalšími důleţitými výstupy tohoto projektu jsou Sluţba digitalizace a Krajská digitalizační jednotka. Projekt Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS je nezbytným krokem, který sjednotí prostředí v rámci úřadu, správu interních i externích uţivatelů a umoţní napojení na centrální projekty např. základní registry. V projektu Digitální mapa veřejné správy bude kraj klást důraz na zajištění dostupných, kvalitních informací o území, které budou zajištěny Účelovou katastrální mapou a Nástroji pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů. Datové sklady zpřehlední mnoţství údajů, které úřad zpracovává a vytvoří potřebnou informační základnu pro manaţerské rozhodování. Harmonogram realizace projektů je navrţen s ohledem na podmínky výzev IOP a OP LZZ a na legislativní poţadavky. Doba realizace projektů je 2 aţ 3 roky a doba udrţitelnosti pak následně 5 let. Investiční etapa projektů e-Government bude financována z dotací Evropské unie (85 %) a z rozpočtu kraje (15 %). Celková předpokládaná výše investice do investičních projektů e-Government sluţeb je Strana 8 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

158,8 mil. Kč, z toho dotace činí 135 mil. Kč. V dokumentu je zpracován podrobný plán investic dle jednotlivých projektů. Finanční plán realizace je nastaven na období 2010 aţ 2013. Provozní náklady budou hrazeny z rozpočtu kraje. U Digitalizace a ukládání dat se nepočítá s významnějšími příspěvky od jednotlivých partnerů. Realizace e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji je dlouhodobý proces. V období 2007 aţ 2013 můţe Moravskoslezský kraj pro financování svých projektových záměrů vyuţít dotace z Integrovaného operačního programu a Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost.


2

Strategický rámec

Strategický rámec e Government sluţeb v Moravskoslezském kraji respektuje relevantní strategie zpracované na úrovni státu, kraje, krajského úřadu, realizované čí připravované legislativní změny. Obrázek č. 1 Výchozí strategie

Strategie realizace Smart Administration

Strategie implementace e-Government do území

Strategie rozvoje sluţeb pro „informační společnost“

Strategie ICT KÚ MSK

Strategie rozvoje MSK

Zdroj: KÚ MSK

2.1 Strategie realizace Smart Administration Vláda vytyčila základní směřování ke zkvalitňování veřejné správy ve strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby (Smart Administration). V kontextu projektu technologických center jsou zásadní stanovené strategické cíle: 1.

Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, sníţit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy.

2.

Přiblíţit veřejné sluţby občanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu.

Komplexní a systematický přístup vedoucí ke zefektivnění veřejné správy je znázorněn šesti vrcholy hexagonu viz obr. 2. Obrázek č. 2 Hexagon

Zdroj: MV ČR Strana 10 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji má dopad na všechny vrcholy Hexagonu. Tabulka č. 1

Vrcholy hexagonu

Vrchol Hexagonu

Klienti veřejné služby/Obča n

Zhodnocení souladu se Strategií SA 

zvýšení úrovně poskytovaných sluţeb



zvýšení transparentnosti výkonu



zvýšení dostupnosti dat, informací a sluţeb



úspora času díky zefektivnění fungování kraje



rozvoji IT infrastruktury v souvislosti s poskytováním veřejných sluţeb



zlepšení pracovních podmínek pro úředníky prostřednictvím pořízení lepšího materiálně-technického vybavení

Úředník 

zefektivnění práce



sníţení multiplicity úkonů



sníţení administrativní zátěţe spojené s vyuţíváním ICT

Zhodnocení

Pozitivní vliv

Pozitivní vliv

Z hlediska legislativního je to především naplnění zákonů:

Legislativa

Technologie



č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě



č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů



č. 480/2004 Sb., o některých sluţbách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých sluţbách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů;



č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;



č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;



č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.



vybudování moderní, robustní a škálovatelné ICT infrastruktury



modernizace vybavení



rozvoj řešení zaloţených na principech GIS



efektivnější vzájemná komunikace mezi jednotlivými koncovými prvky subjektů


Neutrální vliv

Pozitivní vliv

Vrchol Hexagonu

Organizace

Finance

Zhodnocení souladu se Strategií SA 

vyšší úroveň bezpečného přenosu informací mezi jednotlivými subjekty



jednotný servis, správa a monitoring infrastruktury.



sjednocení datových základen, které budou stejné pro celou ČR



umoţnění přístupu k dalším robustním ICT řešením budovaným státní správou



optimální fungující vnitřní systém úřadu



snazší evidence, zpracování a distribuce dat



synergický efekt podpory strategií na různých úrovních správy



vytvoření standardního systému digitalizace a ukládání dokumentů



vytvoření metadatového systému



zvýšení výkonu za niţší nebo stávající náklady



sníţení nákladů na archivaci dokumentů



vyuţití příleţitosti spolufinancovat investici do potřebné infrastruktury z prostředků EU.



navrhované řešení je ekonomicky efektivní

Zhodnocení

Pozitivní vliv

Pozitivní vliv

Zdroj: MV ČR Shrnutí dopadu jednotlivých projektů na vrcholy hexagonu Projekt Technologického centra kraje vytváří základnu pro budování a propojování dalších projektů. Technologické centrum kraje je zakotveno ve vrcholu Hexagonu technologie, který v rámci strategie e-Government sluţeb kraje pozitivně ovlivňuje další vrcholy hexagonu. V prvé řadě je to vrchol občan, protoţe ten bude nejdůleţitějším klientem v systému e-Government. Dalším vrcholem, který zavádění strategie e-Government sluţeb ovlivní, je úředník. K němu směřují mnohé aplikace plánovaných i jiţ realizovaných projektů, např. Elektronická spisová sluţba, DMVS, VIÚ. Zaváděním těchto aplikací bude zároveň zefektivněna organizace výkonu veřejné správy. Vrchol financování v současné době nabývá na významu, proto je nutno vyuţít moţností, které se nabízí ve vyuţití evropských fondů. Všechny tyto vrcholy jsou provázány s legislativou a naopak, a to mimo jiné v současnostech s nejdůleţitějšími normami, které zavádějí do oblasti e-Government datové schránky a elektronickou spisovou sluţbu.

2.2 Strategie rozvoje sluţeb pro „informační společnost“ Strategie rozvoje sluţeb pro „informační společnost“ navazuje na analytické poznatky, rozvíjí a specifikuje cíle v oblasti podpory e-Government a racionalizace vyuţívání ICT veřejnou správou.


Z pohledu koncepce budování technologických center je zásadní stanovení cíle v oblasti infrastruktury: „Vytvoření robustní, bezpečné a efektivní infrastruktury, schopné zprostředkovat přístup k datovým zdrojům s potenciálem dalšího rozvoje“.

2.3 Strategie implementace e-Government do území Dokument byl vyhotoven týmem odborníků z Ministerstva vnitra v listopadu 2008. Definuje záměry státu při implementaci e-Government do území a to formou potencionální soustavy typizovaných projektů, které je moţné a důleţité realizovat, aby byly všechny základní strategické dokumenty naplněny. Projekty jsou koncipovány v souladu s Integrovaným operačním programem a Operačním programem lidské zdroje a zaměstnanost.

Tím

naplňují poţadavek odstranění územních disparit

vývoje

informatizace

ČR.

Technologická centra poskytnou pro následující projekty infrastrukturu na úrovní TCK, a v míře definované konkrétním realizačním projektem i na úrovních TC ORP. Strategický rámec kraje lze také rozdělit do tří oblastí: Rozhodování samosprávy Týká se politiků, kteří potřebují dostatek informací pro dlouhodobé strategické řízení kraje (instituce i regionu). Komunikace a pohybu dat a informací Druhou oblastí je komunikace a pohyb dat mezi krajským úřadem, řízenými organizacemi, místní samosprávou a dalšími subjekty. Smyslem je usnadnit a zrychlit spolupráci, zejména výměnu informací navzájem. Výkon samosprávy a státní správy v přenesené působnosti Zde se strategie zaměřuje na zajištění lepších technických nástrojů (hardware, software) i sluţeb a informací pro uţivatele informačního systému kraje, coţ umoţní úředníkům lepší sdílení informací a zpřehlední stávající papírové procesy. Z pohledu zákazníka úřadu či zřizované organizace dojde ke zvýšení kvality sluţeb, včetně větší rychlosti řešení jeho poţadavků. Strategie ukazuje, ţe řada informačních problémů regionu můţe být efektivně řešena jen ve spolupráci Moravskoslezského kraje a ORP, obcí II. a I. stupně a dalších součástí veřejné správy regionu a ostatních partnerů. Je nutno vyřešit technické otázky typu vzájemné výměny dat a veřejného poskytování sluţeb jednotlivých informačních systémů na úrovni regionu i mezi informačními systémy regionu a centrální státní správy. Současně je nutné dlouhodobě spravovat a vyuţívat informační toky i samotné informace a znalosti jako jedny z klíčových zdrojů regionu.

2.4 Strategie ICT krajského úřadu Strategie ICT krajského úřadu byla zpracována KÚ MSK v roce 2008 a řeší informatickou podporu procesů úřadu na období 2009 aţ 2011. Strategie k vyjmenovaným cílům MSK KÚ přiřazuje dílčí cíle pro informatiku Strana 13 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

a projekty, kterými má být cílů dosaţeno. Provázání strategie e-Government sluţeb v kraji na strategii ICT krajského úřadu je uvedeno v kapitole 5.3 a v příloze č. 2.

2.5 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2016 definuje rozvojovou vizi kraje a pět globálních strategických cílů. Jedním z těchto globálních strategických cílů je Efektivní správa věcí veřejných a cesta vedoucí k naplnění cíle je, v rámci platných legislativních norem, dynamicky vyuţívat nástrojů e-Governmentu k zjednodušování a transparentnosti procesů veřejné správy, vzdělávání a moderní formy personálního rozvoje lidí ve veřejné správě. Toto vytváří základní rámec dlouhodobého směřování kraje v oblasti ICT.


3

Legislativní rámec

Tento rámec tvoří především: 

 

                    

 

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudrţnosti a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby – usnesení vlády č. 757/2007 Usnesení vlády č. 536/2008 o strategických projektových záměrech pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration Usnesení vlády č. 927/2007 o zřízení Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu Usnesení vlády č. 854/2008 ke Strategii rozvoje sluţeb pro informační společnost Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti na programové období 2007-2013 Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku Vyhláška MF č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem Vyhláška MF č. 165/2008, kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předkládání § zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) § směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. 3. 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro


                     

regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudrţnosti a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby – usnesení vlády č. 757/2007 Usnesení vlády č. 536/2008 o strategických projektových záměrech pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration Usnesení vlády č. 927/2007 o zřízení Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu Usnesení vlády č. 854/2008 ke Strategii rozvoje sluţeb pro informační společnost Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti na programové období 2007-2013 Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku Vyhláška MF č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem Vyhláška MF č. 165/2008, kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předkládání § zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) § směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. 3. 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů


4

Vazba na centrální projekty

Vybrané připravované nebo probíhající centrální projekty, se svými rozsahy a dopady dotýkají i jednotlivých typizovaných projektů, zejména s ohledem na předpokládané vyuţití infrastruktury pro provozování jejich částečných funkcionalit nebo vyuţití jejich určitých sluţeb, či jejich vzájemné propojení. Některé z nich nejsou dosud definovány tak, aby bylo moţno vazbu zcela vymezit. Jedná se zejména o informační systém základních registrů (ISZR), centrální místo sluţeb (CMS)

a komunikační infrastrukturu veřejné správy

(KIVS) – viz dále. I přes tuto nejistotu lze konstatovat, ţe konstrukce technologických center umoţní plynulý rozvoj celého systému e-Government.

4.1 Základní registry veřejné správy Současná roztříštěnost, nejednotnost a multiplicity ve vedení klíčových databází potřebných pro všechny ISVS, neumoţňuje jejich sdílení a přebírání dat. Tato skutečnost nutí správce zmíněných systémů pořizovat si potřebná data z dostupných datových zdrojů individuálně. Prostředkem pro nápravu tohoto nevyhovujícího stavu je adekvátní úprava legislativy (zákon č. 111/2009 Sb., o centrálních registrech). Registry ve své cílové podobě a funkcionalitách vytvoří jednotný, vzájemně provázaný a ucelený systém. Tento systém umoţní čerpat a sdílet data v dané oblasti z jediného datového zdroje, který bude spolehlivě a transparentně aktualizovaný, s patřičnou úrovní zabezpečení. V současné době není zcela zřejmá architektura základních registrů ve smyslu správy a distribuce systémů, nicméně se předpokládá provozování v zatím nespecifikovaném módu v prostředí TCK. Nejspíše bude potřebná úprava či vytvoření elektronických agendových systémů, tak aby komunikovali s rozhraním informačního systému základních registrů.

4.2 CMS/KIVS Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) je zabezpečená centrálně na bázi IP. Provozuje ji pro své potřeby stát s cílem zajištění potřebných zejména datových sluţeb pro subjekty veřejné správy. V projektu technologických center hraje podstatnou roli přenosová kapacita spojení mezi TCK a TC ORP. Podle ní lze volit různá uspořádání TC – Stand Alone řešení, nebo řešení prostřednictvím metod virtualizace. Součástí projektu technologických center proto můţe být i přiměřená investice do komunikačních sítí – k zajištění nezbytného připojení ke KIVS. Technologická centra ORP a kraje jsou s CMS jednotně propojena pomocí připojení ke KIVS. Centrální místo sluţeb (CMS) je v rámci KIVS jediným místem, kde dochází k výměně dat mezi centrálními informačními systémy. Zároveň je jediným centrálním místem, kde je KIVS připojen k veřejné síti Internet a k dalším sítím, jako např. neveřejné datové sítě provozované v rámci EU.


CMS plní v konceptu eGON center úlohu centrálního technologického centra (TC C). Hlavní funkcí je směrem k eGON centrům, zabezpečit provoz: Generických sluţeb: 

Adresářové sluţby



Identity management



Jmenné sluţby DNS – zajišťují překlad IP adres na jména v prostředí eGON center



Sluţba přesného času NTP – zajišťuje synchronizaci přesného času jednotlivých eGON center s CMS.

Dalších centralizovaných sluţeb: 

Poštovní server – poskytuje sluţby pro uţivatele, kteří nemají vlastní poštovní server.



Antivir – odvirovávání dat, která přicházejí do eGON centra prostřednictvím CMS na úrovni protokolu HTTP, FTP, SMTP a provádí detekci virů v jazycích Java a ActiveX.



Centrální dohledový systém – zajišťuje kontrolu dostupnosti eGON center a umoţňuje jejich správu.

4.3 Datové schránky Cílem zákona č. 300/2008 Sb. je vytvoření optimálních podmínek pro elektronickou komunikaci jak mezi občany a úřady, tak mezi úřady navzájem, včetně sledování vývoje podání uvnitř úřadů. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 19. srpna 2008 jako zákon č. 300/2008 Sb. Projekt datových schránek ovlivňuje projekt TC nepřímo svým nárokem na funkcionalitu a kapacitu aplikací, které s ním mají přímou vazbu – zejména elektronická spisová sluţba a úloţiště dokumentů.

4.4 Národní digitální archiv (NDA) Primárním úkolem NDA bude zajistit dlouhodobé (déle neţ 50 let) uchování archiválií (odborně vybraných dokumentů). Dokumenty musí být čitelné a autentické. Sekundárním cílem NDA bude funkce tzv. Chráněného úloţiště, které umoţní přípravu digitálních dokumentů před výběrem (skartačním řízením), uloţení a zpřístupnění digitalizovaných archiválií (originály existují v čitelné analogové podobě) v rámci projektu ministra vnitra „otevřená minulost“. Projekt Národní digitální archiv ovlivňuje projekt DUD tím, ţe se předpokládá předávání spisů Krajské digitální spisovny do NDA.

4.5 Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální statistiky ČR Centrálního datového úloţiště pod gescí ČSÚ – jenţ je jedním z centrálních projektů č. 143 - „Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální statistiky ČR v návaznosti na vytvoření zvláštních grafických datových vrstev nad Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí a na další základní registry veřejné Strana 18 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

správy, které byly schváleny usnesením vlády.“ Součástí systému budou metadata a znalostní báze, jako předpoklad koordinace výstavby decentralizovaných datových fondů. Projekt zajistí výstavbu a vyuţití datových zdrojů na všech úrovních veřejné správy. Projekt Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální statistiky ČR ovlivňuje projekt DS tím, ţe Regionální statistika by se měla napojit na Regionální statistiku ČR.


5

Cíle e-Government sluţeb v kraji

5.1 Strategický cíl kraje Jedním z globálních cílů Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2016, jehoţ naplnění podporuje rozvoj e-Government sluţeb, je „Efektivní správa věci veřejných, coţ se stává zároveň vizí této strategie.“ Indikátor splnění: Spokojenost veřejnosti s fungováním veřejné správy a veřejných sluţeb měřená sociologickým šetřením, vyuţití e-Government sluţeb k optimalizaci nákladů na výkon veřejné správy v území.

5.2 Specifikace cílů e-Government sluţeb v kraji Vztah vize, globálního cíle, specifických cílů a jednotlivých projektů zachycuje následující schéma.


Obrázek č. 3 Schéma vazeb mezi strategickými cíli a projekty

Zdroj: KÚ MSK


5.2.1

Globální cíl e-Government sluţeb v kraji

Zajistit efektivní a rovnováţný rozvoj

e-Government sluţeb v území – efektivní vyuţívání

existujících prostředků ICT a dostupných dotačních zdrojů, optimalizace provozních nákladů, dosaţení vyváţeného rozvoje ve všech směrech IT (technologie, data, procesy, organizační a personální oblast). Rovnováţného rozvoje lze nejlépe dosáhnout vhodným provázáním aktivit a vzájemným sdílením informací mezi státem, krajem, a obcemi. Indikátor splnění: Funkční propojení ICT a sluţeb e-Government mezi všemi úřady a organizacemi státní správy a samosprávy na území MSK.

5.2.2 1.

Specifické cíle e-Government sluţeb v kraji Usnadnit občanům komunikaci s úřady

Oblast e-Government sluţeb napomáhá realizovat a optimalizovat procesy vedoucí k uplatňování občanských práv a povinností fyzických a právnických osob. Indikátor splnění: Dostupné a kvalitní sluţby pro občany a další zákazníky veřejné správy s respektováním bezpečnostních standardů. Projekty podporující dosaţení cíle: Czech POINT, Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS. 2.

Zefektivnit běh agend

Oblast e-Government sluţeb napomáhá k efektivnímu a rychlému výkonu státní správy a samosprávy. Indikátor splnění: Napojení agend na základní registry, integrace vnitřních systémů úřadu. Projekty podporující dosaţení cíle: Smart Administration, Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS. 3.

Zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů

Rozvoj e-Government sluţeb zrovnoprávňuje elektronické dokumenty s papírovými. Je nutno podpořit celý ţivotní cyklus uchování elektronických dokumentů. Indikátor splnění: Funkční úloţiště elektronických dokumentů Projekty podporující dosaţení cíle: Elektronická spisová sluţba, Digitalizace a ukládání dat 4.

Zajistit dostupnost informací

E-Government sluţby podporují efektivní správu. Pro rozhodování jsou dostupné kvalitní informace v reálném čase a v rozsahu odpovídajícím potřebám agend. Indikátor splnění: Funkční a dostupné datové úloţiště Projekty podporující dosaţení cíle: Digitální mapa veřejné správy, Datové sklady Strana 22 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

Předpokladem pro naplnění všech výše uvedených cílů, úspěšnou implementaci projektů je zajištění vzdělávací činnosti a realizace projektu Technologické centrum kraje, které vytvoří potřebnou technologickou základnu.

5.3 Dopad strategie e-Government sluţeb v kraji na strategii ICT krajského úřadu Strategie ICT krajského úřadu byla zpracována v roce 2008. Řeší IT podporu procesů úřadu. Stanovené cíle úřadu jsou v souladu s principy e-Government. 

Efektivní komunikace občana s úřadem, organizace s úřadem, úřadu s úřadem



Efektivní úřad



Efektivní finanční hospodaření



Kvalitní a efektivní příprava podkladů pro vedení kraje



Efektivní projektové řízení



Moderní a systematická personální politika

Jednotlivé cíle jsou rozpracovány do dílčích cílů informatiky a konkrétních aktivit. V příloze č. 2 této strategie je provedena aktualizace a přiřazení konkrétních aktivit strategie ICT krajského úřadu k typizovaným projektům dle strategie e-Government sluţeb v MSK. Podrobněji jsou jednotlivé plánované projekty včetně rozdělení finančních prostředků popsány v tabulce Katalog sluţeb a výstupů typizovaných projektů výzvy IOP pro krajské projekty, která tvoří přílohu č. 3.


6

Projekty e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji

Pro dosaţení strategických cílů a zajištění e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji je nutno realizovat projekty kraje, projekty na území jednotlivých ORP a zabezpečit návaznost na realizaci centrálních projektů.

6.1 Projekty na úrovni kraje 6.1.1

Uţivatelské skupiny e-Government sluţeb a podmínky jejich poskytování

Projekty e-Government sluţeb kraje jsou zaměřeny na uţivatelské skupiny uvedené v následující tabulce.

Datové sklady

Technologické centrum kraje

□

■

■

■

■

■

■

Krajský úřad Moravskoslezského kraje

■

■

■

■

■

■

■

organizace zřizované Moravskoslezským krajem

■

■

□

■

■

■

■

□

■

■

■

■

■

■

□

■

□

■

■

□

■

centrální orgány

□

■

□

■

■

■

■

sloţky krizového řízení Moravskoslezského kraje

□

□

■

□

■

□

■

□

■

■

□

■

□

■

obce v Moravskoslezském kraji organizace zřizované obcemi Moravskoslezského kraje

podnikatelské subjekty Zdroj: KÚ MSK

Digitalizace a ukládání dat

Občané

DMVS - Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP

DMVS - Účelová katastrální mapa

Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS

Uţivatelské skupiny a e-Government sluţby

Elektronická spisová sluţba

Tabulka č. 2

Vysvětlivky: ■ - sluţby projektu jsou zaměřené na tuto uţivatelskou skupinu, □ - sluţby projektu nejsou zaměřené na tuto uţivatelskou skupinu Projekty jsou koncipovány tak, aby umoţnily různé přístupy uţivatelských skupin ke sluţbám. Budou sluţby, které lze poskytovat zdarma bez omezení (např. určité reporty z datového skladu, mapové výstupy apod.), sluţby s jasně danou uţivatelskou skupinou (např. hostovaná elektronická spisová sluţba), sluţby, kde se budou partneři podílet na krytí provozních nákladů. Konkrétní podmínky poskytování sluţeb musí být upřesněny v rámci studii proveditelnosti jednotlivých projektů.


6.1.2

Projekty e-Government sluţeb realizované v rámci výzvy č. 8 IOP

Jedná se o následující projekty: 1. Elektronická spisová sluţba (eSpS) 2. Digitální mapa veřejné správy (DMVS) 3. Digitalizace a ukládání dat (DUD) 4. Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS (VIÚ) 5. Datový sklad (DS) 6. Technologické centrum kraje (TCK)

6.1.2.1


Účelem projektu je zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů kraje a organizací zřízených nebo zaloţených krajem. Cílem projektu je: 

upgrade spisové sluţby kraje, splňující poţadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů



pořízení hostované elektronické spisové sluţby, splňující poţadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů pro organizace zřízené a zaloţené krajem



pořízení negarantovaného úloţiště



zajištění údrţby a provozování elektronické spisové sluţby a negarantovaného úloţiště pro kraj a organizace kraje

Elektronická spisová sluţba zajišťuje příjem dokumentů, přípravu a vyřízení, uloţení do negarantovaného úloţiště, odesílání a spojování do spisů v rámci správního řízení či jiných odborných procesů organizací. Odhadovaná velikost negarantovaného úloţiště je 3 TB. Jeho velikost závisí na typu spisové sluţby a počtu organizací kraje. Závěrečná fáze těchto procesů se většinou nazývá uzavření dokumentů. Uzavřený dokument se jiţ nesmí měnit a pro jeho uchování je třeba s ním zacházet předepsaným způsobem. Listinné dokumenty se předávají do listinných spisoven. Elektronické dokumenty a spisy se po uzavření v elektronické spisové sluţbě ukládají v podobě tzv. SIP balíčků do krajské digitální spisovny.


6.1.2.2

Digitální mapa veřejné správy

Účelem projektu je zajistit dostupnost informací o území. Cílem projektu je: 

Vytvoření a zajištění aktualizace digitálního vektorového mapového díla s obsahem katastrální mapy pokrývající území kraje, na kterém je katastrální mapa vedena na plastové fólii.



Vytvoření a zajištění provozu a údrţby Nástrojů pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů.

Rozhodnutí o vytvoření a nastavení principů aktualizace DMVS bylo učiněno podepsáním Memoranda o spolupráci mezi MV ČR, MŢP, MMR, MZe, ČÚZK, SMO, AKČR (Memorandum o spolupráci při přípravě, řešení, testování a realizaci projektu DMVS, dále jen Memorandum). Strany se shodly na účelnosti a prospěšnosti záměru vybudovat (jako rychlé řešení nepříznivé situace v oblasti prostorových dat) digitální mapové dílo, jehoţ základem budou digitální ortofotomapy, digitální a digitalizované katastrální mapy, digitální účelové katastrální mapy a digitální technické mapy, vytvořené v rámci činnosti samosprávy, nebo správců sítí, přičemţ všechny vrstvy budou metadatově popsány. V rámci projektu DMVS je nad rámec Memoranda řešena i problematika územních analytických podkladů, a to především z hlediska zefektivnění procesu jejich tvorby a aktualizace, včetně zveřejňování výstupů způsobem umoţňujícím vzdálený přístup. Základními uţivateli DMVS budou subjekty veřejné správy, veřejnost, sloţky Integrovaného záchranného systému České republiky (IZS) a správci inţenýrských sítí. Tvorba DMVS není součástí projektu Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN), RUIAN bude jedním z informačních systémů, které ji budou vyuţívat. Nad DMVS budou zobrazovány územní prvky a územně evidenční jednotky územní identifikace z RUIAN. Projekt DMVS se skládá ze dvou dílčích projektů: 

Účelová katastrální mapa (povinná sluţba TC),



Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů (povinná sluţba TC).

6.1.2.2.1

Účelová katastrální mapa (ÚKM)

Cílem projektu ÚKM je vytvořit a aktualizovat digitální vektorové mapové dílo s obsahem katastrální mapy (KM) pokrývající území kraje, na kterém je KM vedena na plastové fólii. ÚKM je souhrnný název pro digitální bezešvou podobu vektorového obrazu KM umístěného v souřadnicovém systému S-JTSK, který zahrnuje všechna katastrální území v územním obvodu kraje mimo území jiţ pokryté digitálními vektorovými katastrálními mapami vedenými katastrálními úřady. V rámci realizace projektu bude zřízen datový sklad ÚKM, nad kterým kraj zprovozní prohlíţecí stahovací sluţby. ÚKM bude zpracována ve dvou základních formátech – DGN a ESRI shapefile. Hlavním partnerem Strana 26 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

projektu je ČÚZK, který zajistí zpracování pravidel jak pro tvorbu ÚKM, tak pro aktualizaci ÚKM. Výměna a distribuce dat bude probíhat po katastrálních územích a bude vyuţito výměnného formátu VFK (alternativně VKM). Je předpoklad, ţe i komunikace mezi krajem a obcemi bude probíhat prostřednictvím výměnného formátu VFK alternativně VKM (partneři projektu si budou muset zajistit převodníky VFK/VKM formátu do svých aplikací, pomocí kterých pracují v rámci svých informačních systémů s daty Katastru nemovitostí). Rychlé vytvoření plně vektorové katastrální mapy na území kraje spojením ÚKM a jiţ vyhotovených či postupně vznikajících digitálních vektorových katastrálních map (plánovaný termín rok 2016 pro dokončení digitalizace katastrálních map je jiţ povaţován za ohroţený) umoţní efektivní vyuţívání výhod geoinformačních technologií a zlevní náklady řady obcí kraje, které si jiţ vedou pro svá území katastrální mapy v digitálním tvaru a zajišťují si sami aktualizaci dat (většinou jen 1x ročně). Aktualizace dat ÚKM bude zajišťována krajem do doby spuštění provozu Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN). Po spuštění RUIAN budou data ÚKM aktualizována průběţně činností katastrálních úřadů, které budou zajišťovat distribuci těchto dat obcím kraje (spuštění RUIAN se předpokládá v roce 2011). Vyuţití ÚKM je moţné nalézt v oblastech: 

agendy správy majetku krajů, obcí (záměry, pořizování, prodej, směna, věcná břemena, …),



evidence nemovitého majetku krajů, obcí (pozemky, budovy) včetně inventarizace,



investiční záměry,



zobrazování územních prvků a adres RUIAN,



cenová mapa, daňové koeficienty,



přípravy podkladů stavebníky k umisťování a povolování staveb,



uplatňování zvláštních pravomocí stavebních úřadů,



vydávání územně plánovací informace stavebními úřady a úřady územního plánování,



územní plánování (vytvoření tematické mapy sloučením parcel stejného druhu a způsobu vyuţití), pouţití je moţné např. pro vymezení základních funkčních ploch, vyhodnocení dopadů územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond),



pozemkových úprav,



statistické sluţby (pohledy na sídelní a statistické struktury území krajů ve vazbě na základní funkční plochy),



vyhledávání parcel, vlastníků podle informací uloţených na krajských geoportálech. Strana 27 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

6.1.2.2.2

Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů (portál ÚAP)

Základní legislativní rámec ke zpracování územně analytických podkladů, dále ÚAP, tvoří zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Pro tvorbu územně analytických podkladů je vedle stavebního zákona východiskem vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. V rámci budování informačního systému o území je dále potřeba vycházet z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území, která vymezuje plochy s rozdílným způsobem vyuţití. Základní cíle projektu „Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů” jsou: 

Zefektivnění procesů při poskytování údajů o území, zejména údajů v digitální podobě.



Vytvoření nástrojů pro ukládání a správu sledovaných jevů a údajů o území, údajů o stavu a vývoji území, hodnotách území, limitech a záměrech na provedení změn v území.



Vytvoření nástrojů pro ukládání a správu metadat k sledovaným jevům a údajům o území.



Zaloţení systematické správy pasportů údajů o území.



Efektivní a kvalitní zpřístupnění ÚAP obcí (pro správní území ORP) a krajů v rozsahu a způsobem umoţňujícím dálkový přístup.

Projekt řeší tvorbu nástrojů a podporu procesů pro ukládání, správu, zpřístupnění a poskytování sledovaných jevů, údajů o území a výsledných ÚAP kraje a obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje. Tyto nástroje a procesy mají následně zefektivnit zpracování ÚAP Moravskoslezského kraje a obcí s rozšířenou

působností

na

území

kraje.

Výsledné

ÚAP

budou

zveřejněny

dálkovým

přístupem

prostřednictvím aplikace na internetových stránkách kraje, coţ podstatně zlepší přístup veřejnosti k informacím o území a o omezeních, která se v něm vyskytují. Tímto rovněţ dojde ke splnění povinnost vyplývající kraji a obcím z platných právních předpisů. Cílovými subjekty jsou zejména kraj a obce s rozšířenou působností, dále pak ostatní obce na území kraje, investoři, stavebníci a veřejnost. Výstupy z ÚAP budou mít rovněţ zpřístupněny poskytovatelé údajů o území. Jak Moravskoslezský kraj, tak i ORP jiţ zveřejnily své ÚAP na internetu, nicméně formy zpřístupnění se výrazně liší (stavební zákon formu zpřístupnění nespecifikuje), coţ značně ztěţuje jejich čitelnost a vzájemnou návaznost při jejich následném vyuţití. Tento projekt by měl situaci v této oblasti výrazně zlepšit. Samotný informační systém bude tvořen několika dílčími moduly – datový sklad ÚAP, systém řízení přístupových práv, databáze pasportů údajů o území, metainformační systém, aplikace pro aktualizaci dat, prohlíţecí sluţby (prezentační modul), stahovací sluţby (modul pro výdej dat), monitoring, referenční rozhraní. Hlavní části bude datový sklad ÚAP, kde budou nahrána všechna digitální vektorová podkladová Strana 28 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

data a také výsledné výkresy ÚAP. Data v datovém skladu ÚAP se budou aktualizovat prostřednictvím zasílání aktualizovaných dat od poskytovatelů údajů o území, kteří tak budou plně ručit za správnost svých dat. V rámci kaţdé aktualizace bude poskytovatelem těchto dat zaslán i pasport údaje o území, který bude zaevidován v aplikaci Databázi pasportů údajů o území. Přes datový sklad ÚAP se bude provádět výměna informací (dat) mezi dotčenými subjekty – především krajským úřadem, obcemi s rozšířenou působností, poskytovateli údajů o území a projektanty. V systému budou evidovány metainformace ke všem datům v datovém skladu ÚAP. Pro publikování sledovaných jevů ÚAP a výsledných ÚAP bude slouţit prezentační modul, ke kterému bude neomezený přístup všech dotčených subjektů, včetně veřejnosti. Omezený přístup bude do modulu pro stahování dat, který bude poskytnut pouze pro uţivatele kraj, obec s rozšířenou působností, poskytovatel údajů o území a projektanti. Správu nad celým informačním systémem bude mít plně pod kontrolou Moravskoslezský kraj, který bude zajišťovat chod všech modulů a ručit za úplný provoz systému. Moravskoslezský kraj tedy bude jak uţivatelem, tak správcem, tohoto informačního systému.

6.1.2.2.3

Jiţ realizované projekty s vazbou na projekt DMVS

Moravskoslezský kraj v roce 2009 ukončil realizaci projektu „Zpřístupnění územně plánovací dokumentace prostřednictvím webových technologií”. U tohoto projektu lze očekávat částečnou vazbu na projekt DMVS, a to především z hlediska vyuţitelnosti výstupů a technologického prostředí jednotlivých projektů. V rámci tohoto projektu byla pořízena rastrová zobrazení schválené územně plánovací dokumentace a zajištěna presentace obecně závazných předpisů, kterými je vyhlášena závazná část územních plánů. Jako základní podklad jsou vyuţity jednotlivé územní plány v analogové podobě uloţené u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, opatřené schvalovací doloţkou a obecně závazné vyhlášky zveřejněné na webových stránkách obcí Moravskoslezského kraje. Nezveřejněné obecně závazné vyhlášky obcí byly doplněny o stejnopisy těchto závazných předpisů. Vedle územních plánů obcí byla provedena rasterizace jejich změn, případně hlavního výkresu zachycujícího právní stav územně plánovací dokumentace ke konkrétnímu datu, který pořídil pořizovatel územně plánovací dokumentace. Vytvořené rastrové obrazy územních plánů jsou uloţeny do databáze, která je zpřístupněna prostřednictvím webových stránek Moravskoslezského kraje. Příslušné obce obdrţely výstup pro jejich správní území k vyuţití v rámci vlastního informačního systému. Pro zajištění správy projektu po jeho realizaci byl pořízen skener, s jehoţ vyuţitím jsou databáze trvale doplňovány a aktualizovány. Kromě poskytování dat příslušným obcím jsou veškeré výstupy tohoto projektu přístupny bez omezení na webových stránkách Moravskoslezského kraje. Cílovým odběratelem výstupu projektu je široká veřejnost, orgány samosprávy a státní správy a všechny další subjekty, které mají zájem nebo se podílí na vyuţití území, včetně potenciálních zahraničních investorů.

6.1.2.3


Účelem projektu je zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů. Cílem projektu je vytvoření a údrţba nástrojů digitalizace a ukládání dat na území kraje, zejména pak: Strana 29 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK



Krajská digitalizační jednotka - pořízení technologií pro digitalizaci - skenery a další SW/HW nástroje pro digitalizaci kulturního dědictví, úředních dokumentů a další dokumentace



Digitalizované a uloţené dokumenty - proces digitalizace, zpracování, popisu, ukládání a zpřístupnění dokumentů, dokumenty budou včetně metadat ukládány v KDU.



Vytvoření krajské digitální spisovny (KDS) – garantované úloţiště uzavřených spisů a dokumentů z elektronické spisové sluţby kraje, obcí a jejich organizací na území kraje. Dokumenty a spisy budou uloţeny po garantovanou dobu v podobě tzv. SIP balíčků. Poté jsou skartovány nebo přesunuty do národního digitálního archívu



Vytvoření krajského digitálního úloţiště (KDU) – ukládá jiná data a dokumenty, která pocházejí z činnosti informačních systémů orgánů veřejné správy a je třeba je z nejrůznějších důvodů střednědobě aţ dlouhodobě ochránit proti ztrátě (zdravotní dokumentace, geodata, záznamy z kamerových systémů, údaje z provozu informačních systémů důleţité pro jejich audit, data síťového provozu apod.). V případě MSK se předpokládá ukládání projektové dokumentace SUS, snímků PACS na dobu 5 let ze zdravotnických zařízení kraje apod.

6.1.2.3.1

Ukládání digitálních dokumentů na TCK

V rámci digitalizace se předpokládá návaznost na projekt TCK, které poskytne potřebný HW. S nárůstem vyuţívání moderních informačních technologií a díky stále častějšímu pouţívání elektronických forem dokumentů, vzniká tlak na efektivní a důvěryhodnou správu, ukládání a manipulaci s elektronickými dokumenty. Řada dokumentů v současné době začíná vznikat jiţ v elektronické formě u původců (důleţité evidence, zvukové a obrazové záznamy, fotografie apod.), také se provádí digitalizace stávajících fyzických dokumentů, aby se dochovalo svědectví o skutečnostech, které fyzické dokumenty obsahují, jelikoţ pouţitý materiál je citlivý a očekává se v dohledné době jeho doţití, nebo i za účelem zpřístupnění věrné podoby uloţených archiválií uţivatelské komunitě (badatelům) bez nutnosti pouţívat původní dokument a tím sníţit manipulaci s původním dokumentem. Z pohledu podpoření postupu digitalizace veřejné správy na území kraje je naprosto zásadním krokem vytvořit na technologickém centru krajskou digitální spisovnu, poskytnout její sluţby do území a zajistit její provoz. Krajské digitální úloţiště se vyuţije pro podpoření těch činnosti organizaci zřizovaných krajem, kde je potřeba střednědobé, či dlouhodobé uchování digitálních dokumentů a jejich uloţení na TCK je efektivnější, neţ u samotné organizace. Pro dlouhodobé uchování a dokumentů a dat je vhodné pouţít systém long term preservation (LTP). Přístup uţivatelů k uloţeným dokumentům v KDS a KDU bude řešen pomocí různých aplikací a portálů. Dlouhodobé ukládání digitálních dokumentů vyţaduje trvalou péči, která vyţaduje určité náklady (větší neţ na pouhé uloţení). Také příprava digitálních dokumentů pro dlouhodobé uloţení představuje náklady. Strana 30 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

K dokumentům je třeba připojit i příslušná metadata (popisná, technická a administrativní) a dokumenty zabalit do balíčků vhodných pro archivaci. Pro některá data mohou být náklady na jejich převedení do podoby vhodné pro dlouhodobé uloţení velmi vysoké, protoţe dosud neexistují dostupné metody vhodné pro tento převod. Příkladem můţe být uloţení sloţitějších databázových aplikací, která vyţaduje kromě uloţení vlastních dat i dlouhodobé uloţení aplikačního softwaru. Na výzkumu a vývoji obecných metod pro archivaci sloţitějších a komplexnějších dat se ve světě dosud pracuje.

6.1.2.3.2

Zapojení Moravskoslezské vědecké knihovny

Účelem spolupráce s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou je vybudování souboru digitalizovaných či primárně digitálních dokumentů významných pro dějiny obcí, měst i regionálních celků nacházejících se na území dnešního Moravskoslezského kraje. Cílem je záchrana obsahu ohroţených tištěných dokumentů, zpřístupnění digitální formy vzácných dokumentů po internetu či alespoň ve studovnách paměťových institucí, centralizace přístupu k digitální formě dokumentů z knihovního fondu paměťových institucí v Moravskoslezském kraji. Digitalizace fondu ohroţeného kyselostí papíru navazuje na jiţ tradiční zpracování retrospektivní regionální bibliografie. Výběr dokumentů určených k digitalizaci probíhá ve spolupráci vzdělávacích a kulturních institucí působících v MSK. Celkový rozsah tohoto fondu činí 1 420 000 stran. V rámci projektu bude digitalizováno 22 % tohoto fondu, coţ činí 306 000 stran. Z hlediska technického vybavení se v rámci rozpočtu projektu Digitalizace a ukládání dat počítá s rozšířením stávajícího SW vybavení knihovny. Nově bude pořízen manuální kniţní skener, který vhodně doplní současné vybavení Moravskoslezské vědecké knihovny, která zodpovídá za uchování a zpřístupnění regionálního kulturního dědictví. Předpokládá se zabezpečení digitalizace formou sluţby. Nevzniknou, tedy poţadavky na mzdové náklady. Moravskoslezská vědecká knihovna bude v rámci partnerství s ţadatelem spolupracovat při přebírání výsledků digitalizace, zajistí tak potřebný odborný dohled. Projekt bude řešit potřeby digitalizace Moravskoslezské vědecké knihovny. V této oblasti se na úrovni kraje v současné době prolínají minimálně dva projekty: 1. Projekt vytvoření Národní digitální knihovny 2. Projekt vybudování Technologického centra kraje Oba dva projekty mají být v souladu s širší koncepci s názvem Česká digitální knihovna, která je tvořena velkým mnoţstvím dalších digitálních dokumentů oborového, regionálního, institucionálního i jiného charakteru. Pouze některé z těchto zdrojů se kvalifikují jako nejcennější součást - jádro národního kulturního dědictví umístěné v Národní digitální knihovně. Za jeho vytvoření a uchování nese odpovědnost Národní knihovna a Ministerstvo kultury. Za shromaţďování, trvalé uchovávání (na centrálním datovém úloţišti nebo Strana 31 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

lokálních datových úloţištích) i zpřístupnění zdrojů mimo „jádro“ národního kulturního dědictví nesou odpovědnost resortně příslušná ministerstva, regiony, instituce atd. Oba projekty by měly být koordinovány tak, aby se pokud moţno nepřekrývaly ani v části digitalizace ani v části uloţení (s výjimkou ţádané redundance dat pro jejich ochranu). Pro koordinaci digitalizace knihovních fondů jsou připravovány dva nástroje: registr digitalizace a souborný katalog. Paralelně je řešena problematika jednoznačných identifikátorů digitalizovaných objektů. Projekt Národní digitální knihovny je tvořen vybraným souborem publikovaných digitálních i digitalizovaných dokumentů kvalifikovaných jako základ – jádro národního kulturního dědictví určený k trvalému uchování a zpřístupnění současným i budoucím uţivatelům. Problematika vlastní digitalizace je připravována a ověřována aktivitami Národní knihovny, Moravské zemské knihovny a krajských knihoven. Několik národních grantových projektů umoţnilo odstartovat projekty digitalizace v knihovnách ČR jiţ počátkem 90. let minulého století. Od samého počátku byly respektovány mezinárodní standardy a díky tomu je moţné všechny výstupy integrovat do různých národních i nadnárodních portálů. Metodika digitalizace se průběţně upravuje podle získaných zkušeností. Metodika zahrnuje jak zřízení digitalizačního pracoviště (výběr skenerů, další potřebný hardware, software pro řízení, metodika zpracování naskenovaných předloh), tak jeho provoz a procesy, které ho podporují. V současné době na úrovni regionů existují také samostatné aktivity v oblasti digitalizace zahrnující: Digitalizační zařízení pro lékařskou diagnostiku Nástroje pro 3D/4D skenování sbírkových fondů a modelování Digitalizaci a georeferencování mapových děl Digitalizaci starých tisků Digitalizaci tzv. šedé literatury Digitalizace novodobých fondů krajských knihoven a další.

6.1.2.4


Účelem projektu je zefektivnit běh agend a usnadnit občanům komunikaci s úřady. Cílem projektu je: 

zajištění připravenosti agendových informačních systémů na komunikaci se základními registry,



rozšíření o potřebné SW nástroje, nebo upgrade stávajících,



integrace SW nástrojů,



zavedení DMS pro integraci nestrukturovaných informací (dokumentů),



prezentace poskytovaných sluţeb prostřednictvím portálu, včetně integrace na Portál veřejné správy.

Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS řeší problematiku integrace vnitřních systémů chodu úřadu, zejména SW komponent pro zpracování jednotlivých agend, vazby na ekonomiku a správu aktiv obecně, Strana 32 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

které budou po zavedení e-Government ve velkém tlaku na kvalitu a zajištění vazeb vůči Základním registrům, zejména Registru práv a povinností Registru osob. Navazuje na analytické výstupy projektu Smart Administration (výzva 42). Obrázek č. 4 Schéma vnitřní integrace úřadu

Zdroj: MV ČR Projekt má umoţnit efektivní pořizování vstupních dat, zvýšit transparentnost výkonu veřejné správy vůči veřejnosti a v důsledku zkvalitnit a zefektivnit vlastní činnost úřadu. Cílů projektu můţe být dosaţeno pořízením a konfigurací univerzální integrační platformy, na kterou by byly napojovány jednotlivé informační systémy. Obdobně pak v oblasti správy a toku dokumentů pořízením DMS a systému workflow. Tyto tři systémy měly tvořit páteř integrace jak mezi interními systémy, tak se systémy externích organizací. Výstupem projektu je úprava vnitřního prostředí úřadu pro naplnění nutné vazby na Základní registry, zejména na Registr práv a povinností a vnitřní integrace všech SW komponent optimálně do jednoho uceleného informačního celku. Projekt bude rovněţ podporovat práci úředníků a zaměstnanců úřadů sjednocením jejich pracovního počítačového prostředí a také postupnou standardizací procesů vykonávaných Strana 33 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

jednotlivými orgány veřejné moci. Projekt také zajistí návaznost krajského informačního systému na centrální projekty a rozšíří vlastní infrastrukturu informačního systému v oblasti integrace aplikací a workflow. Principy řešení jednotlivých výstupů projektu: Autorizace, identifikace a autentizace konkrétního úředníka a integrace personálního systému s identitním a autorizačním systémem úřadu - v současné době kraj pouţívá Active Directory společnosti Microsoft v návaznosti na identifikace zaměstnance čipovou kartou. Přičemţ informace jsou primárně čerpány z personálního systému, ale ne plně automatizovaně. Projekt by měl pomoci dotáhnout tento systém k větší robustnosti, k novému docházkovému systému. Aktualizace karetního centra povede k menší citlivosti na zásah operátora a vyšší bezpečnosti. Celý systém by měl být napojen na centrální registry. Integrace s Portálem veřejné správy, IS integrované se základními registry a Integrace s dalšími centrálními systémy dle potřeby - pořízením univerzální integrační platformy a provázáním interních systémů s touto platformou bychom měli být připraveni na hladkou integraci s centrálními projekty. Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů - v rámci tohoto projektu plánujeme vyřešení některých problémů informačního systému kraje – srovnání pouţívaných verzí kancelářského software a pořízení systému pro pasport a správu majetku včetně provázání na účetní evidenci majetku a datový sklad. V rámci projektu se předpokládá: 

analyzovat stav současného systému řízení úřadu, navrhnout a realizovat jeho úpravy tak, aby bylo s ohledem k velikosti úřadu dosaţeno cílového stavu, tedy zajistit optimální způsob fungování úřadu, prezentaci sluţeb vůči veřejnosti, řízení změn ve struktuře úřadu, managementu řízení a spolupráci se základními registry prostřednictvím Integračních bodů přístupu k eGON sluţbám,



integrovat všechny existující SW komponenty do TCK a zajistit jejich vzájemnou provázanost a sjednocení či propojení jednotlivých aplikací optimálně do jednoho informačního systému,



provést upgrade stávajících SW komponent nebo nákup chybějících SW komponent pro optimalizaci řízení chodu úřadu a schopnost zveřejnění maximálního mnoţství informací o činnosti úřadu občanům a institucím,



připravit vlastní agendové informační systémy ţadatele na komunikaci se základními registry prostřednictvím Integračních bodů přístupu k eGON sluţbám,



provést integraci SW komponent pro výkon agend a jejich elektronizaci,



provést optimalizaci rolí jednotlivých uţivatelů ICT při zajištění agend vykonávaných ţadatelem, včetně řešení bezpečných a transparentních přístupů,



zajistit úpravy ICT komponent nebo uceleného řešení tak, aby vytvářely efektivní podporu procesů probíhajících v rámci působností ţadatele,



prezentovat poskytované sluţby prostřednictvím portálu.


6.1.2.5

Datový sklad

Účelem projektu je zajistit dostupnost informací. Cílem projektu je vytvoření a údrţba datových trţišť pro oblast: 

regionální statistiky,



ekonomiky a rozpočtu kraje, controlling,



školství, zdravotnictví, případně dalších oblastí dle zájmu kraje.

Datové sklady představují projekt zpřístupnění relevantních strukturovaných dat na úrovni subjektu krajské veřejné správy, integraci dat z různých zdrojů, zvýšení vyuţitelnosti a výtěţnosti dat, zkvalitnění rozhodovacích procesů v krajích a procesů podporujících a směřujících k rozvoji regionu. Datový sklad (DS) představuje metody uspořádání velkých objemů dat tak, aby byla přístupná a srozumitelná uţivatelům zabývajícím se následnou analýzou. Data jsou ukládána s ohledem na co nejlepší a nejrychlejší provádění sloţitých dotazů a jejich následnou analýzu a vizualizaci. Obrázek č. 5 Datové sklady

Zdroj: KÚ MSK Předpokládá se vazba na řešení projektu Centrálního datového úloţiště pod gescí ČSÚ – jenţ je jedním z centrálních projektů č. 143 - „Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální statistiky ČR v návaznosti na vytvoření zvláštních grafických datových vrstev nad Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí a na další základní registry veřejné správy, které byly schváleny usnesením vlády.“


„Nástroje Business Intelligence“ jsou nutnou nadstavbou základního řešení datového skladu. Umoţňují přeměnu informací obsaţených v datovém skladu na znalosti a relevantní podklady pro rozhodování. Jedná se především o analytické, reportovací a dataminingové nástroje vč. nástrojů analýzy tzv. nestrukturovaných dat. Součástí systému bude metadatový systém a znalostní báze, jako předpoklad koordinace výstavby decentralizovaných datových fondů. Projekt zajistí výstavbu a vyuţití datových zdrojů na všech úrovních veřejné správy, rozpracovává a vymezuje podmínky realizace, v souladu se strategickými záměry a paralelně běţícími aktivitami směřující k naplnění cílů Strategie Smart Administration.

6.1.2.6


Účelem projektu je podpořit naplnění všech specifických cílů strategie e-Government sluţeb v kraji a zajištění provozu dalších sluţeb poţadovaných v podmínkách výzvy IOP. Cílem projektu je vytvořit robustní, škálovatelné a rozšiřitelné technologické provozní prostředí pro bezpečný provoz typizovaných projektů, potřebných aplikací a sluţeb.

6.1.2.6.1

Technologické centrum kraje - obecné vlastnosti

Implementace e-Government vyţaduje vytvoření, provoz a údrţbu infrastruktury pro zpracování klíčových dat regionu prostřednictvím aplikací a systémů, jako jsou spisové sluţby, datové sklady, digitální mapy veřejné správy (DMVS) atd. Technologická centra proto budou integrální součástí komplexu sluţeb e-Government, propojenou infrastrukturou KIVS. TCK bude spolupracovat s TC ORP na území kraje na základě a v souladu s Memorandem o spolupráci kraje a ORP. Tam, kde to bude výhodné a efektivní, bude docházet k centralizaci dohodnutých činností (např. centrální zadavatel), čímţ lze dosáhnout niţších provozních nákladů při zachování stejné nebo vyšší efektivity, kvality a bezpečnosti poskytovaných sluţeb. Na úrovni krajů a ORP tak získá informatika výrazně regionální charakter. Technologická centra budou postupně rozšiřována implementací nových funkcí. Technologické centrum zahrnuje vrstvu datovou a aplikační a lze jej pro různé aplikace realizovat různými metodami, od stand-alone řešení pro kaţdou aplikaci, aţ po uţití virtualizačních technik, skýtajících moţnosti efektivního provozu systému, avšak se zvýšenými nároky na komunikační infrastrukturu. TC můţe být provozováno: 

Na ICT prostředcích kraje nebo ORP, umístěných v prostorách kraje nebo ORP.



Zajištěním sluţeb externím dodavatelem (např. pořízení aktuálních výstupů GIS od externího dodavatele). V tomto případě je nezbytné zajistit umístění pořízených výstupů z datových úloţišť a nezbytné aplikační logiky do části TC na vlastním HW kraje nebo ORP, včetně zajištění moţností náhledu na tato dat. Strana 36 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK



Pokud je moţné vyuţít odlehčenou verzi aplikační logiky (např. v případě GISu lokálně provozovanou aplikací pro prohlíţení map), není její zálohování do TC kraje nutné. Je však nutné, provozovat systém na vlastním HW kraje nebo ORP.



Externí dodavatel realizuje sluţbu vyuţitím SW a HW v prostorách TC kraje, neb ORP.

Prvky technologických center mohou být umístěné tam, kde jsou nejvýhodnější podmínky z hlediska provozního zajištění servisu, bezpečnosti, spolehlivosti, provozních nákladů. Cílem je zajištění co nejlepších podmínek provozu vybraných informačních systémů pro veřejnou správu na celém území kraje, které umoţní provoz aţ sedm dní v týdnu a 24 hodin denně (7 x 24). Proto je potřeba nakupované technologie a s nimi související podporu dimenzovat tak, aby tuto podmínku splňovaly.

6.1.2.6.2

Provozní poţadavky Technologického centra kraje

Minimální sluţby, které musí být zajištěny, jsou: 

adresní a jmenné sluţby,



doménové sluţby,



komunikační infrastruktura (na fyzické a logické vrstvě),



e-mail.

Provozní zajištění dostupnosti sluţeb bude řešeno redundancí navrţeného systému. Systémy budou rozděleny do skupin podle nároku na jejich servisní zabezpečení v závislosti na poţadované dostupnosti: 

garantovaná doba odezvy do 1 hodiny,



garantovaná doba odezvy do 4 hodin,



garantovaná doba obnovení funkce do 24 hodin,



garantovaná doba obnovení funkce do 6 hodin,



garantovaná doba obnovení funkce do 4 hodin.

Instalované technologie budou vybaveny dohledovým systémem umoţňujícím automatizované hlášení závad, nebo i zhoršení provozních parametrů jednotlivých systémů. Realizace dohledu a servisu je moţné vlastními zaměstnanci nebo formou externích sluţeb. Na úrovni kraje je nutné zajistit dohled a servis nad provozem po dobu 24 hodin po dobu 7 dní v týdnu.


6.1.2.6.3

Poţadavky Technologického centra kraje na bezpečnost

Kaţdá aplikace (IS, registr) je zranitelná, bezpečnostní politika IS pouze sniţuje pravděpodobnost uplatnění hrozeb a úroveň zranitelnosti. Provozovatel je povinen při provozování aplikací (systémů) a správě dat uloţených v TCK zajišťovat ochranu a bezpečnost informací. Bezpečnost informací tvoří systém opatření, jejichţ cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost informací, s nimiţ tyto aplikace nakládají, a prosadit odpovědnost správců a uţivatelů za prováděnou činnost. Cíle bezpečnosti informací TCK musí být stanoveny v rámci studie proveditelnosti, v části popisující bezpečnostní politiku TCK ve smyslu ustanovení § 5a odst. 1 a § 5b zákona č 365/2000 Sb.1 a ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 529/2006 Sb.2 Ta stanoví minimálně: 

identifikaci aktiv a bezpečnostních hrozeb,



stanovení klasifikace ukládaných dat,



popis komunikační HW architektury z pohledu bezpečnosti (popis protokolů, portů, atd.),



popis umístění komponent HW architektury, včetně zajištění jejich vyuţívání a správy,



popis zajištění dohledu nad celou architekturou řešení (napojení na dohledové systémy),



popis správy a ověřování uţivatelských přístupů,



popis metod a postupů pro vypracování bezpečnostního projektu TC.

Komponenty systému musí být provozovány v prostorách splňujících následující minimální poţadavky: 

teplota prostředí se pohybuje v rozmezí od 18 °C do 24 °C, relativní vlhkost v rozmezí 35 % - 65 %,



v místnostech datových center budou instalována poţární čidla kouře a teploty,



tyto prostory jsou napojeny na systém elektronické zabezpečovací signalizace,



v prostorách je zajištěn rozvod elektrické energie 230/50 V s „bezvýpadkovým“ zálohováním, samostatně jištěný pro rozvaděč nebo prostor a jsou rovněţ zajištěny diesel (benzin) agregáty,



1 2

vnější ochrana budovy vlastníkem, nebo bezpečnostní sluţbou 24 hodin denně a 7 dní v týdnu,

o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy


 

jsou prokazatelně evidovány osoby vstupující do vyjmenovaných technologických prostor,

prostory, v nichţ se datová centra nacházejí, leţí mimo zátopovou oblast tzv. stoleté vody.

6.1.2.6.4

Znalostní/personální nároky Technologického centra kraje

Vybudování TCK vyvolá následující personální poţadavky na vlastní zaměstnance, nebo na zajištění provozu externím dodavatelem sluţby: 

poskytnutí odborníků na specializované odborné práce v oblasti IS/IT i na úrovni projektu,



zajištění školení a konzultací uţivatelům



komplexní správa hardware (pracovních stanic, serverů, datových úloţišť a telekomunikační infrastruktury),



servis hardware (instalace aplikačního SW, OS, atd., profylaxe, zajištění obnovy provozu, výměna vadných součástek, reklamační řízení, upgrade SW, součinnost s dodavateli infrastruktury),



komplexní správa sítí (instalace, testování a opravy kabeláţí, instalace, konfigurace a správa firewalů, návrh VPN propojení poboček, zabezpečení sítě, antivirová ochrana, vzdálený dohled),



správa softwarových licencí (nákupy licencí a multilicencí, upgrade licencí),



optimální chod všech pouţívaných aplikací (instalace a reinstalace, zajištění upgrade na vyšší verze, sledování bezpečnosti aplikací a řešení případných bezpečnostních problémů),



zajištění správy helpdesku a podpory uţivatelů.

6.1.2.6.5

Poţadavky na provozované aplikace v Technologickém centru kraje

Na úrovni kraje je nutné připravit TCK tak, aby umoţnilo dohled a servis nad provozem po dobu 24 hodin po dobu 7 dní v týdnu. V rámci TCK bude infrastruktura připravena na provoz dále uvedených projektů, aplikací a sluţeb. 

Projekty e-Government sluţeb dle výzvy č.8 IOP: o


o


o


o


o

Datový sklad Strana 39 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK





Aplikace samosprávy: o

Účetnictví

o

Rozpočet

o

Řízení projektů

o

Správa aktiv (majetek)

o

Agendové systémy samospráv (včetně agend přenesené působnosti)

o

Další společné produkty jako např. redakční systémy apod.

Centrální projekty:

Definice sluţeb, které musí poskytnout TCK, bude vytvořena v projektu architektura základních registrů a dalších centrálních projektů. U základních registrů přichází v úvahu zejména



o

RUIAN

o

ROB

o

RPP

o

Krizové řízení (např. geodata, se speciální vazbou na registry)

Aplikace systémového charakteru:

6.1.2.6.6

o

provoz schránek elektronické pošty,

o

provoz domén,

o

pravidelné zálohování vyhrazeného datového prostoru,

o

základní zabezpečení (firewall, antivir, antispam, zabezpečené přenosové kanály).

Poţadavky na rozhraní aplikací

Aplikace implementované do systémové architektury TC, musí splňovat pravidla integrovatelnosti na úrovni uţivatelské (prostřednictvím uţivatelského rozhraní) i aplikační. Z pohledu aplikační integrace se jedná o poskytování, popř. spotřebovávání sluţeb, zaloţené na některé z následujících technologií, popř. jejich kombinacemi: 

webové sluţby (WS) podporující koncept architektury SOA, popř. Enterprise SOA,




XML dokument s jasně popsanou strukturou,



datový soubor s jasně popsanou strukturou.

6.1.2.6.7

Poţadavky na infrastrukturu Technologického centra kraje

Následující obrázek popisuje typizovanou systémovou architekturu řešení. K návrhu lze vyuţít virtualizačních technologií na úrovni operačních systémů, datové i aplikační: Obrázek č. 6 Systémová architektura řešení Externí organizace (dodavatel služeb)

Kraj

Centrální backup

Diskové pole

backup

DB Cluster

Apl

DB Apl1

Apl2

DB2

DB1

Zdroj: MV ČR Popis serverové části 

Na TCK budou minimálně dva servery pro sluţby typu aplikační server a dva pro sluţby typu DB. Pro vysokou dostupnost DB serveru je pouţit DB Cluster. Vedle těchto HW komponent HA Agent hlídá i funkčnost vlastní DB instance (vytvoření tabulky, její modifikaci, zrušení).



Dostupnost aplikačních serverů je řešena na úrovni síťového připojení.



Servery jsou dvěma cestami připojeny k diskovému poli.

Servery datové vrstvy: 

musí být dostatečně výkonné a musí umoţňovat nasazení virtualizačních technologií (na HW i SW úrovni) pro optimální vyuţití výpočetního výkonu tam, kde to bude účelné



vzhledem

k počtu

a různorodosti

provozovaných

projektů

a aplikací,

musí

nejrozšířenější typy operačních systémů (UNIX, Linux, MS Windows) 

budou pomocí redundantní SAN (Storage Area Network) připojeny k datovým úloţištím.


podporovat

Servery aplikační vrstvy: 

budou konfigurovány jako HA popř. loadballancing cluster tam, kde to bude vyţadovat dostupnost aplikací (tzn. ţe, zátěţ je rozloţena na několik fyzických serverů, které jsou vzájemně zastupitelné, a případný výpadek jednoho z nich neznamená výpadek poskytovaných sluţeb)



budou umoţňovat nasazení virtualizačních technologií na SW úrovni



budou umoţňovat jednoduché navyšování výpočetního výkonu aplikační vrstvy (jako optimální je pro tuto vrstvu nasazení serverové infrastruktury typu „blade“)

Serverová část infrastruktury bude dále obsahovat servery potřebné pro provoz IT prostředí (správa a monitoring, zálohování, infrastrukturní sluţby atd.). 

Doporučená konfigurace:



4 CPU (s moţností rozšíření na 8) dvou jádrová s 64bitovou architekturou, frekvence 2,1 GHz



64 GB RAM s moţností rozšíření na 256 GB.



Záruka po celou dobu udrţitelnosti projektu.

Popis doporučených řešení pro datové úloţiště 

Ukládání dat řešit prostřednictvím NAS (Networked Attached Storage) popř. SAN (Storage Area Network), s implementovanou TIER architekturou a HSM (Hierarchical Storage Management) designem. Produkční data ukládat na TIER 0 na rychlé FC disky (nebo rychlejší) diskového úloţiště (např. rychlost pro 4 KB bloky alespoň 60 tis. IOPS pro RAID 6, R/W sekvenčně).



TIER 1 – v rámci stejného diskového pole budou ukládána data z ostatních aplikací, uţivatelských file sharů (např. na SATA disky).



Data, která jsou vyuţívána pouze periodicky, budou ukládána na TIER 2 v rámci Content Addressed Storage popř. obdobném. Toto úloţiště, kromě archivních účelů, plní i úlohu tzv. důvěryhodného úloţiště.



Záloha dat bude prováděna na typicky virtuální páskovou knihovnu buď pomocí zálohovacího SW anebo v rámci řízení toku dat HSM enginem.



Politika ukládání dat je řízena externím zařízením – HSM engine.



Celé řešení je postaveno jako HA – všechny klíčové komponenty jsou redundantní.



Klíčové komponenty systému pro ukládání dat budou řešeny jako redundantní.



Minimální konfigurace:

Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER 0: 5 TB Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER 1: 20 TB Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER 2: 40 TB


6.1.2.6.8

Návrh architektury a technického řešení Technologického centra kraje

Obrázek č. 7 Technologické centrum součást integrálního systému e-Government sluţeb

Zdroj: MV ČR Budované TCK se bude skládat z následujících 9 sluţeb infrastruktury: 

Serverová infrastruktura,



Serverová virtualizace,



Datová úloţiště,



Garantované úloţiště, Strana 43 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK



Disková virtualizace,



Zálohování a obnova dat,



Síťová infrastruktura,



Systém dodávky elektrické energie,



Datové centrum.

Všechny HW komponenty jsou zasazeny v rack 42U. Je celkem navrţeno minimálně 12 rackových serverů a naplánováno jejich pořízení ve dvou etapách. Pro databázovou vrstvu budou implementovány servery minimálně s procesory s architekturou Nehalem. Tyto servery podporují všechny poţadované operační systémy – UNIX, MS Windows nebo Linux a v případě implementace virtualizovaného prostředí lze na jednom serveru všechny tyto operační systémy provozovat současně. Podle daného velikosti řešení budou pouţity 2paticové nebo 4paticové servery. Na aplikační prezentační vrstvě budou implementovány servery osazené aktuálními čtyřjádrovými (quadcore) procesory Intel Xeon s architekturou x86_64. Podle potřeby daného řešení a aplikace budou pouţity 2paticové nebo 4paticové servery. V případě potřeby lze na všechny typy navrhovaných serverů implementovat virtulizační SW a umoţnit tak efektivnější vyuţití výpočetních zdrojů. V případě serverů na platformě Intel Xeon bude jako virtualizační nástroj slouţit VMware. Pro centrální úloţiště dat bude pouţito diskové pole kategorie „mid-range“ zaloţené na FC modulární architektuře s plnou redundancí všech komponent a moţností kombinovat různé typy pevných disků (FC, FATA, SSD) v rámci jednoho zařízení. Garantované úloţiště je datové úloţiště určené zejména pro ukládání dokumentů. Bude pouţito diskové pole s minimální čistou kapacitou 7 TB s rozšiřitelností na 40 TB.


Obrázek č. 8 Technické řešení TCK

Zdroj: C SYSTEM CZ, a.s. Pro řízení zálohování a obnovy dat bude pouţíván stávající zálohovací SW, který plně dostačuje pro snadné, spolehlivé a rychlé zálohování a obnovu velkých objemů dat. Součástí budovaných technologických center musí být i propojovací síťová infrastruktura. Všechny navrhované části systému síťové infrastruktury budou zdvojené a nastavené tak, ţe v případě výpadku některé jeho části dotčenou funkci automaticky převezme záloţní zařízení. Celý systém tedy nebude obsahovat ţádné slabé místo (SPoF).


Obrázek č. 9 Síťové prvky TCK

Zdroj: C SYSTEM CZ, a.s. Dodané síťové prvky budou tvořit nezávislý celek infrastruktury, které bude redundantně napojený na vnitřní LAN/WAN pro přístup interních uţivatelů. Pro přístup externích uţivatelů bude vytvořeno zabezpečené připojení. Virtualizací jednotlivých částí bude zajištěno oddělené prostředí pro jednotlivé produkční systémy, případně pro vývoj a testování. Síťová infrastruktura bude definovat následující funkční celky – bezpečnostní zóny: 

Presentační vrstva



Aplikační vrstva



Databázová vrstva

Předpokládá se nákup jednotlivých komponent ve více etapách. Podrobnější technické řešení bude popsáno ve Studii proveditelnosti. 6.1.3

Další projekty kraje s vazbou na e-Government sluţby

6.1.3.1

Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje (IBC MSK)

Účelem projektu je zajistit na celém území kraje jeden systém příjmu tísňových volání a společnou podpora pro řízení zásahů.


Cílem projektu je vybudování Integrovaného bezpečnostního centra, ve kterém bude integrován příjem všech tísňových volání z území Moravskoslezského kraj a současně bude vytvořeno jedno operátorské středisko společné pro všechny sloţky integrovaného záchranného systému (IZS) v kraji (tj. Hasičský záchranný sbor MSK, Policie ČR a Zdravotnická záchranná sluţba MSK), včetně Městské policie Ostrava. V IBC bude rovněţ umístěno pracoviště krizového štábu města Ostrava a Moravskoslezského kraje. Realizace projektu přinese shodnou kvalitu sluţeb IZS pro celý kraj, vyšší efektivitu fungování příjmu tísňových volání a vysílání zásahu na místo události na území kraje. Současně přispěje k vyšší efektivitě koordinace řešení krizových situací. V konečném důsledku tak významně přispěje ke sníţení škod na ţivotech, zdraví a majetku občanů, návštěvníků a ekonomických subjektů působících v Moravskoslezském kraji. IBC je součástí krizového řízení. Počítá se proto s propojením jak krajského úřadu, tak i s TCK a s moţným vyuţitím IBC pro uloţení části technologie TCK.

6.1.3.2

Smart Administration (výzva 42)

Moravskoslezský kraj předloţil do výzvy č. 42 OP LZZ projekt „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality". Cílem projektu je zlepšit kvalitu řízení a managementu KÚ prostřednictvím aplikace modelu Společný hodnotící rámec (model CAF), zavedením projektového a procesního řízení a prostřednictvím strategického plánování a tvorby zásadních koncepcí rozvoje MSK. Realizace projektu byla zahájena

v březnu

2010

a projekt

bude

ukončen

v únoru 2013,

ţadatel

obdrţel

dotaci

ve

výši 13.025.862,14. Kč. Projekt byl předloţen do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost ve druhé polovině listopadu 2009.

6.1.3.3

Vzdělávání (výzva 40)

Moravskoslezský kraj předloţil v říjnu 2009 do výzvy č. 40 OP LZZ projekt „Zajištění vzdělávání v eGovernmentu“. Hlavním cílem projektu je realizace vzdělávacího programu, jeţ zajistí vzdělávací potřeby vyplývající z implementace e-Government sluţeb do veřejné správy při dodrţení podmínek daných závaznými vzorovými vzdělávacími programy. Vzdělávání je realizováno prostřednictvím školitelů v „eGON centru“ kraje a je určeno pro osoby dotčené implementací e-Government sluţeb tj. zaměstnance Moravskoslezského kraje zařazené do krajského úřadu, volené zastupitele a zaměstnance příspěvkových organizací. Realizace probíhá od 1. 7. 2009 - 30. 6. 2012, přiznaná dotace činí 2.388.582,00 Kč.

6.2 Projekty na úrovni ORP V rámci přípravných prací proběhlo v červnu 2010 dotazníkové šetření, které je součástí analytické části tohoto dokumentu. Z 22ti oslovených ORP si Ţádost podalo v rámci 6. výzvy IOP 20 z nich, ţádost si nepodaly Krnov a Bílovec.


6.2.1

Technologické centrum ORP

Technologická centra souhrnně vytvářejí infrastrukturu provozu informačních systémů veřejné správy na území kraje. Rozloţení sluţeb v rámci sítě technologických center je dáno konkrétním řešením toho kterého projektu. Kaţdý typizovaný projekt musí být umístěn v síti technologických center. To se týká i jakýchkoliv jiných vzájemných datových, či aplikačních sluţeb. Technologická centra ORP budou integrální součástí systému e-Government, propojenou infrastrukturou KIVS. Provozovatel technologického centra je povinen v rámci řešení typizovaných projektů nabídnout a provozovat sluţby aplikačního a datového serveru obcím ve svém správním obvodu, vč. jejich zřízených a zaloţených organizací, k realizaci následujících datových úloţišť: 

elektronické spisové sluţby,



digitální mapy veřejné správy,



strukturovaná data o území,



ostatních nestrukturovaných dat.

6.2.2

Elektronická spisová sluţba ORP

Elektronická spisová sluţba je prvek, který v systému e-Government hraje podstatnou roli. Je nutno zajistit: 

zřízení nebo upgrade elektronické spisové sluţby

ORP splňující poţadavky dané zákonem

č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 

řešení elektronické spisové sluţby ve správním obvodu ORP,



vytvoření dostatečné kapacity na TC ORP pro negarantované úloţiště neuzavřených dokumentů a spisů souvisejících s výkonem veřejné správy ve správním obvodu ORP.

6.2.3

Vnitřní integrace úřadu ORP

Tento projekt řeší problematiku „kultivace“ vnitřních systémů chodu úřadu, zejména SW komponent pro zpracování jednotlivých agend, vazby na ekonomiku a správu aktiv obecně, které budou po zavedení e-Government ve velkém tlaku na kvalitu a zajištění vazeb vůči základním registrům, zejména Registru práv a povinností. Cílem je umoţnit pořízení manaţerských řídicích systémů, efektivní pořizování vstupních dat, transparentnost výkonu veřejné správy vůči veřejnosti a v důsledku zkvalitnit a zefektivnit vlastní činnost úřadu. Projekt připraví SW vnitřní prostředí úřadu pro naplnění nutné vazby na Registr práv a povinností s integrací do HW řešení TC ORP. Bude rovněţ podporovat práci úředníků a zaměstnanců úřadů sjednocením jejich pracovního počítačového prostředí.

6.3 Projekty na úrovni statutárních měst V rámci kraje je 5 statutárních měst, které připravují projekty do 9. výzvy IOP. Termín pro předkládání ţádosti je do 1. 12. 2010. Strana 48 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

Jedná se o výzvu soutěţní, která nevytváří podmínky pro spolupráci statutárních měst, či koordinaci aktivit s krajem. V rámci 9. výzvy IOP jsou podporované následující aktivity: 1. Komunikační infrastruktura 2. Portály subjektů veřejné správy 3. Spisová sluţba 4. Centrum ICT sluţeb 5. Portál občana 6. Datové sklady 7. Manaţerské informační systémy 8. Digitalizace a archivace 9. Integrace agendových systémů


7

Priority, návaznost a postup realizace e-Government sluţeb

7.1 Priority e-Government sluţeb Pro realizaci uvedených sluţeb vedoucích k naplnění vize e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji jsou stanoveny následující priority: 1. Technologické centrum kraje 2. Hostovaná elektronická spisová sluţba a upgrade stávající el. spisové sluţby 3. Digitalizace a ukládání dat 4. Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS 5. Digitální mapa veřejné správy 6. Datové sklady

7.2 Návaznost realizace e-Government sluţeb Mezi jednotlivými projekty existují vzájemné vazby, kdy určité sluţby, či výstupy z jednoho projektu, budou vyuţívány i v jiných projektech (např. HW a sluţby TCK je vyuţitelný ve všech uvedených projektech). Z analýzy vyplynulo, ţe velikost vzájemných vazeb koresponduje i s charakterem zpracovávaných informací. Vzájemně na sebe navazují projekty, které zpracovávají nestrukturované informace (eSpS, DUD), či strukturované informace (DS, DMVS), jak zachycuje následující schéma. Obrázek č. 10 Návaznost projektů e-Government sluţeb

Vysvětlivky: TCK … Technologické centrum kraje eSpS … Elektronická spisová sluţba DUD … Digitalizace a ukládání dat VIÚ … Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS DMVS … Digitální mapa veřejné správy DS … Datový sklad

Zdroj: KÚ MSK Všechny projekty budou vyuţívat HW a sluţby TCK, stejně tak integrační platformu (portál) a správu uţivatelů, které jsou řešeny ve VIÚ. Mezi eSpS a DUD bude vytvořeno rozhraní na


předání spisů

z negarantovaného úloţiště v eSpS do garantovaného úloţiště v rámci DUD (krajské digitální spisovny). Mezi DMVS a DS je moţnost vyuţití metadatového systému, provázání statistických dat s geoinformacemi. Obrázek č. 11 Koncepce e-Governmentu

Partneři

Centrální projekty

CMS/KIVS Datové schránky Národní digitální archiv

Legislativní rámec

Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální statistiky ČR

Cíle

Strategický rámec

e-Government sluţby

Základní registry veřejné správy

Navazující projekty

Zdroj: KÚ MSK

7.3 Postup realizace e-Government sluţeb Projekty e-Government sluţeb se připraví dle podmínek výzvy č. 8 IOP. V rámci této výzvy budou předloţeny dvě ţádosti a to: 1. Elektronická spisová sluţba 2. Integrující projekt eMSK, který zahrnuje projekty DMVS, DUD, VIÚ, DS a TCK. Pro jednotlivé projekty e-Government sluţeb jsou zpracovány studie proveditelnosti dle poţadované osnovy z výzvy IOP, které mimo jiné provádí analýzu investičních i provozních nákladů. Předloţení projektových ţádosti, vyhlášení veřejných zakázek schvalují příslušné orgány kraje. V maximálně moţné míře se k podpoře dosaţení cílů e-Government sluţeb vyuţije i výzev OPLZZ (např. výzva č. 40, 42 a další).

7.3.1

Postup realizace elektronické spisové sluţby

Studie proveditelnosti byla nejprve vypracovávána podle podmínek výzvy č. 4 IOP, následně aktualizována dle výzvy č. 8 IOP. Projektová ţádost byla předloţena v červnu 2010.


Vzhledem k termínům plynoucím ze zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů je nutno urychleně zajistit pořízení elektronické sluţby pro organizace zřizované krajem a definované v zákoně. Jako ideální, jak z hlediska finančního, tak i z hlediska organizačního, se jeví pořízení hostované spisové sluţby krajským úřadem. Vyhlášení veřejné zakázky se předpokládá v květnu 2010. Toto řešení bude z důvodu urychlení nejprve provozováno na stávající technologii. Po vybudování TCK bude provedena migrace na tuto technologii. Rozvoj elektronické spisové sluţby krajského úřadu bude následně zajištěn samostatnou zakázkou na upgrade stávající elektronické spisové sluţby - Jednací řízení bez uveřejnění. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007/II, rozhodlo o zahájení přípravy projektu „Elektronický úřad“. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 5/303 ze dne 17. 6. 2009 schválilo vyčlenění projektu „Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“, financovatelného z Integrovaného operačního programu pro období 2007 - 2013, předpokládané náklady 25.883 tis. Kč, předpokládaná doba realizace v letech 2009 - 2012, z projektu „Elektronický úřad“, jehoţ příprava byla schválena zastupitelstvem kraje usnesením č. 21/1807 bod 2) ze dne 20. 12. 2007. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 11/1033 ze dne 21. 4. 2010, schválilo vyčlenění projektu s názvem „Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“, financovatelného z Integrovaného operačního programu, předpokládané náklady 4.500.000 Kč, předpokládaná doba realizace v letech 2010 - 2013, z projektu „Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“, jehoţ příprava byla zahájena v souladu s usnesením zastupitelstva kraje č. 5/303 bod 5) ze dne 17. 6. 2009. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 11/1033 ze dne 21. 4. 2010, rozhodlo o profinancování a kofinancování projektu

"Elektronická

spisová

sluţba

Moravskoslezského

kraje",

předkládaného

do Integrovaného

operačního programu, v letech 2010-2013 ve výši 4.500.000 Kč. Rada kraje usnesením č. 53/2925 ze dne 21. 4. 2010, rozhodla o předloţení ţádosti o dotaci projektu "Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje" předkládaného do výzvy Integrovaného operačního programu, prioritní osy 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě. Rada kraje usnesením č. 54/3012 ze dne 5. 5. 2010 schválila Podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace k projektu „Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“ předkládaného do výzvy č. 8 vyhlášené v rámci Integrovaného operačního programu. Dne 14. 6. 2010 kraj předloţil ţádost o finanční podporu k projektu elektronické spisové sluţby na pobočce pro NUTS II Moravskoslezsko Centra pro regionální rozvoj ČR, p. o. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 12/1074 ze dne 23. 6. 2010 rozhodlo o zahájení realizace projektu „Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“ v roce 2010. Strana 52 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK

Rada kraje usnesením č. 61/3479 ze dne 18. 8. 2010 rozhodla o zahájení otevřeného zadávacího řízení dle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k veřejné zakázce na sluţby, nazvané „Pořízení elektronické spisové sluţby“, a to zasláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému IS VZ US a zároveň v Úředním věstníku EU v souladu s důvodovou zprávou předloţeného materiálu. Rada kraje usnesením č. 61/3479 ze dne 18. 8. 2010 jmenovala v souladu s § 71 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, komisi pro otevírání obálek pro veřejnou zakázku nazvanou "Pořízení elektronické spisové sluţby". Zastupitelstvo kraje usnesením č. 13/1186 ze dne 22. 9. 2010 rozhodlo o změně názvu projektu „Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“ na „Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy)“ v souladu s podmínkou ve výzvě.

7.3.2

Postup realizace Technologického centra kraje

Technologické centrum kraje bude technologickým zázemím pro další plánované projekty e-Government sluţeb. Studie proveditelnosti byla nejprve vypracovávána podle podmínek výzvy č. 4 IOP, následně aktualizována dle výzvy č. 8 IOP a včleněna do jedné společné dokumentace pro integrující projekt e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy). Předloţení projektové ţádosti se předpokládá v listopadu 2010. V návaznosti na pořízení elektronické spisové sluţby je nutno zajistit negarantované úloţiště nevyřízených a neuzavřených spisů pro KÚ, zřízené a zaloţené organizace kraje, s moţností rozšíření sluţby i pro obce v kraji a další organizace. Toto úloţiště bude součástí Technologického centra kraje. Dále je povinnost kraje zajistit garantované úloţiště dat – krajskou digitální spisovnu pro ORP a obce I. a II. stupně a jejich organizace, které by opět mělo být umístěno v Technologickém centru kraje. Ve vztahu k technologickému centru kraje přijaly orgány kraje následující usnesení. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007/II, rozhodlo o zahájení přípravy projektu „Elektronický úřad“. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 5/303 ze dne 17. 6. 2009 schválilo vyčlenění projektu „Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“, financovatelného z Integrovaného operačního programu pro období 2007 - 2013, předpokládané náklady 25.883 tis. Kč, předpokládaná doba realizace v letech 2009 - 2012, z projektu „Elektronický úřad“, jehoţ příprava byla schválena zastupitelstvem kraje usnesením č. 21/1807 bod 2) ze dne 20. 12. 2007. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 5/303 ze dne 17. 6. 2009 rozhodlo o profinancování a kofinancování projektu "Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje" předkládaného do Integrovaného operačního programu pro období 2007 - 2013, prioritní osy 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti podpory 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě, podporované aktivity d) elektronizace


sluţeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy, v letech 2009 - 2012 ve výši 25.883 tis. Kč Zastupitelstvo kraje usnesením č. 9/793 ze dne nahrazuje text bodu 20) usnesení č. 5/303 ze dne 17. 6. 2009 textem tohoto znění: „rozhodlo o profinancování a kofinancování projektu ‚Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje‫ ׳‬předkládaného do Integrovaného operačního programu pro období 2007 - 2013, prioritní osy 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti podpory 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě, v letech 2009 - 2012 ve výši 58.000.000 Kč“. Rada kraje usnesením č. 46/2348 ze dne 20. 1. 2010 rozhodlo o předloţení ţádosti o dotaci projektu "Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje" předkládaného do Integrovaného operačního programu, prioritní osy 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě, do oblasti intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě, podporované aktivity d) elektronizace sluţeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy. Vzhledem k rozdělení projektu na část Elektronická spisová sluţba a Technologické centrum kraje bylo následně rozhodnutí o předloţení ţádosti nahrazeno novými. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 10/879 ze dne 17. 2. 2010 rozhodlo o zahájení realizace projektu „Technologické centrum Moravskoslezského kraje“ v roce 2010. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 11/1033 schválilo dne 21. 4. 2010 vyčlenění projektu s názvem „Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“, financovatelného z Integrovaného operačního programu, předpokládané náklady 4.500.000 Kč, předpokládaná doba realizace v letech 2010 - 2013, z projektu „Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 11/1033 ze dne 21. 4. 2010 rozhodlo o změně názvu projektu „Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“ na „Technologické centrum Moravskoslezského kraje“ Zastupitelstvo kraje usnesením č. 11/1033 ze dne 21. 4. 2010 nahradilo text bodu 13) usnesení č. 9/793 ze dne 16. 12. 2009 textem tohoto znění: „rozhodlo o profinancování a kofinancování projektu ‚Technologické centrum Moravskoslezského kraje‫׳‬, předkládaného do Integrovaného operačního programu pro období 2007 - 2013, prioritní osy 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti podpory 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě, v letech 2009 - 2012 ve výši 53.500.000 Kč" Rada kraje usnesením č. 59/3380 ze dne 8. 7. 2010 schválila projekt „Technologické centrum Moravskoslezského kraje“ k předloţení do výzvy č. 08 k předkládání ţádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu, prioritní osy 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti intervence 2.1, a týmţ usnesením rada kraje schválila navrhované Podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace k projektu "Technologické centrum Moravskoslezského kraje" předkládaného do výzvy č. 08 k předkládání ţádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu, prioritní osy 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti intervence 2.1.


Zastupitelstvo kraje usnesením č. 13/1186 ze dne 22. 9. 2010 rozhodlo o změně názvu projektu „Technologické centrum Moravskoslezského kraje“ na „Technologické centrum Moravskoslezského kraje (VI. část výzvy)“ v souladu s podmínkou výzvy. Stejným usnesením zastupitelstvo kraje dále rozhodlo o profinancování a kofinancování projektu „Technologické centrum Moravskoslezského kraje“, jenţ bude předloţen do výzvy č. 08 Integrovaného operačního programu 2007 - 2013, prioritní osy 2, oblast intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě, v letech 2009 - 2014 ve výši 54.323.500 Kč, čímţ byl navýšen rozpočet projektu. Rada kraje dne 20. 10. 2010 nahradila usnesení č. 63/3790 ze dne 22. 9. 2010, čímţ došlo ke schválení předloţení ţádosti do výzvy č. 08 projektu "E-Government Moravskoslezského kraje (II. - VI. část výzvy)" k předloţení do výzvy č. 08 k předkládání ţádostí o finanční podporu v rámci IOP 2007 – 2013 ke a schválení navrhovaných Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace Zastupitelstvo kraje dne 10. 11. 2010 změnilo název projektu „Elektronický úřad Moravskoslezského kaje (II. – V. část výzvy)“ na „e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“ a zrušilo usnesení o zahájení realizace projektu „Technologické centrum Moravskoslezského kraje (VI. část výzvy)“. Projekt Technologického centra kraje se stal součástí projektu s novým názvem „e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“ zahrnující II. – VI. část výzvy (kromě krajského digitálního depozitáře a digitální technické mapy), k němuţ bude přeloţena jedna ţádost a jedna studie proveditelnosti. Současně zastupitelstvo kraje rozhodlo o zahájení realizace tohoto nového projektu s rozpočtem 154.323.500 Kč.

7.3.3

Postup realizace projektů DMVS, DUD, VIÚ a DS

V MSK se připravoval od roku 2007 projekt „Elektronický úřad“, který po stránce obsahové zahrnoval projekty DUD, VIÚ a DS. Vzhledem k provázanosti s Technologickým centrem kraje byly projekty sloučeny do jednoho integrujícího s názvem E-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy). Předloţení projektové ţádosti se předpokládá v listopadu 2010. Ve vztahu k výše uvedeným e-Government projektům přijaly orgány kraje následující usnesení. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007, rozhodlo o zahájení přípravy projektu „Elektronický úřad“. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007 schválilo zahájení přípravy projektu „Digitalizace významných regionálních publikací Moravskoslezského kraje“. Předpokládané náklady celkem jsou 13,6 mil. Kč. Tento projekt byl později společně s projekty DMVS zakomponován do projektu „Elektronický úřad“. Zastupitelstvo kraje usnesením č. 11/1033 ze dne 21. 4. 2010 nahradilo text bodu 4) usnesení č. 25/2198 ze dne 25. 9. 2008 textem tohoto znění: „rozhodlo o profinancování a kofinancování projektu ‚Elektronický úřad‫׳‬ připravovaného do Integrovaného operačního programu pro období 2007 - 2013, prioritní osy 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti podpory 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě, v letech 2010 2012 ve výši 100.000.000 Kč“.


Rada kraje usnesením č. 62/3672 ze dne 8. 9. 2010 schválila navrhované Podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace k projektu „Elektronický úřad“ předkládaného do výzvy č. 08 Na rozvoj sluţeb eGovernmentu v krajích k předkládání ţádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu, prioritní osy 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti intervence 2.1, dle přílohy předloţeného materiálu. Rada kraje schválila na svém zasedání dne 22. 9. 2010 usnesením č. 63/3790 projekt „Elektronický úřad“ k předloţení do výzvy č. 08 k předkládání ţádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu 2007 - 2013, prioritní osy 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblasti intervence 2.1. Výpis dvou výše jmenovaných usnesení rady kraje je součástí povinné přílohy ţádosti o finanční podporu k tomuto projektu. Rada kraje dne 22. 9. 2010 také rozhodla o uzavření dvou smluv s organizacemi, které budou partnery projektu. Rada kraje rozhodla usnesením č. 63/3801 o uzavření smlouvy o partnerství k projektu „Elektronický úřad Moravskoslezského kraje (II. – V. část výzvy)“ – části Digitalizace a ukládání dat připravovaného v rámci IOP s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě, p. o., se sídlem Prokešovo nám. 9, 728 00 Ostrava, IČ 00100579 a usnesením č. 63/3809 téhoţ dne rada kraje dále rozhodla o uzavření Dohody o spolupráci při pořizování a aktualizaci „Účelové katastrální mapy Moravskoslezského kraje“ mezi Moravskoslezským krajem a Českou republikou - Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj

se sídlem v Opavě, Praskova 194/11, IČ 00849871. Zastupitelstvo kraje rozhodlo dne 22. 9. 2010 usnesením č. 13/1186 o změně názvu projektu „Elektronický úřad“ na „Elektronický úřad Moravskoslezského kraje (II. - V. část výzvy)“. Současně byla rozhodnutím zastupitelstva kraje zahájena realizace tohoto projektu v roce 2010. Profinancování a kofinancovánjí projektu bylo zastupitelstvem schváleno na období let 2010 – 2014 ve výši 100.000.000 Kč (tímto byl nahrazen text usnesení zastupitelstva ze dne 21. 4. 2010). Rada kraje dne 20. 10. 2010 nahradila usnesení č. 63/3790 ze dne 22. 9. 2010, čímţ došlo ke schválení předloţení ţádosti do výzvy č. 08 projektu „E-Government Moravskoslezského kraje (II. - VI. část výzvy)“ k předkládání ţádostí o finanční podporu v rámci IOP 2007 – 2013 ke a schválení navrhovaných Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zastupitelstvo kraje dne 10. 11. 2010 změnilo název projektu „Elektronický úřad Moravskoslezského kaje (II. – V. část výzvy)“ na „e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“ a zrušilo usnesení o zahájení realizace projektu „Technologické centrum Moravskoslezského kraje (VI. část výzvy)“. Tento projekt se stal součástí projektu s novým názvem „e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“ zahrnující II. – VI. část výzvy (kromě krajského digitálního depozitáře a digitální technické mapy), k němuţ bude přeloţena jedna ţádost a jedna studie proveditelnosti. Současně zastupitelstvo kraje rozhodlo o zahájení realizace tohoto nového projektu s rozpočtem 154.323.500 Kč.


2007

Obrázek č. 12 Přehled nejdůleţitějších usnesení kraje k projektům výzvy č. 08 IOP

20. 12. 2007 Zahájení přípravy projektu Elektronický úřad

2008-2009

25. 9. 2008 rozhodnutí zastupitelstva o profinancování-kofinancování 52.500.000 Kč

17. 6. 2009 Vyčlenění projektu „Technologické centrum a Elektronická spisová služba Moravskoslezského kraje“ s rozpočtem 25.883.000 z projektu „Elektronický úřad“ 16. 12. 2009 navýšení rozpočtu projektu „Technologické centrum a Elektronická spisová služba Moravskoslezského kraje“ na 58.000.000 Kč

2010

21. 4. 2010 Profinancování-kofinancování projektu Elektronický úřad ve výši 100.000.000 Kč; z projektu „Technologické centrum a Elektronická spisová služba Moravskoslezského kraje“ vyčleněn projekt „Elektronická spisová služba MSK“ s rozpočtem 4.500.000 Kč a projekt přejmenován na „Technologické centrum Moravskoslezského kraje“ s rozpočtem 53.500.000; schválení předložení žádosti o finanční podporu k projektu „Elektronická spisová služba MSK“ Kč 14. 6. 2010 předložení žádosti o finanční podporu k projektu „Elektronická spisová služba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy) 22. 9. 2010 Změna názvu projektu na Elektronický úřad Moravskoslezského kraje (II. - V. část výzvy); zahájení realizace projektu (usnesení později nahrazeno); rozhodnutí o uzavření partnerské smlouvy s MSVK a smlouvy o spolupráci s ČÚZK 20. 10. 2010 schválení znění návrhu Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace; schválení předložení projektu do výzvy č. 08 IOP k projektu „e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“ 10. 11. 2010 Změna názvu projektu na „e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“, zahájení realizace tohoto projektu s rozpočtem 154.323.500 Kč; zrušení usnesení o zahájení realizace projektu Technologické centrum Moravskoslezského kraje (VI. část výzvy) Zdroj: KÚ MSK


7.4 Organizační zajištění realizace Jednotlivé projekty připravuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje. O zahájení přípravy, profinancování a kofinancování, realizaci a jiných významných bodech projektů rozhodují pověřené orgány kraje (rada a zastupitelstvo). V souvislosti se záměrem kraje realizovat projekty v objemu několika miliard korun, byl pro činnosti spojené s agendou získávání dotací zřízen odbor evropských projektů. Jednotlivé projektové týmy jsou v rámci struktury KÚ MSK sloţeny z několika odborů a oddělení. U e-Government projektů půjde hlavně o tato oddělení: Tabulka č. 3

Zapojená oddělení v projektech e-Governmentu

Odbor

Oddělení

odboru evropských projektů

oddělení rozvoje regionální infrastruktury (projektový manaţer) Oddělení metodiky a financování projektů (finanční manaţer) oddělení správy sítí a výpočetní techniky (vedoucí oddělení)

odbor informatiky

oddělení správy databází a aplikací (vedoucí oddělení) oddělení správy GIS a projektů (vedoucí oddělení)

odbor právní a organizační

oddělení právní

odbor financí

oddělení rozpočtu a financování

odbor vnitra a krajský ţivnostenský úřad odbor kancelář ředitelky krajského úřadu

oddělení spisové sluţby oddělení veřejných zakázek

odbor kancelář hejtmana kraje

oddělení vztahů k veřejnosti

odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury

oddělení územního plánování oddělení kultury a památkové péče

Zdroj: KÚ MSK Projektový tým vede a řídí projektový manaţer. V případě jeho nepřítomnosti vykonává všechny jeho činnosti stanovený zástupce. Projektový tým se schází pravidelně např. jedenkrát za měsíc po celou dobu projektu, schůzky celého projektového týmu svolává projektový manaţer. Cílem schůzek je předání základních informací o vývoji projektu, upřesnění cílů projektu, harmonogramu jednotlivých činností, plnění úkolů ze strany členů projektového týmu a jejich následné kontroly. Při naplňování jednotlivých aktivit se budou operativně setkávat členové týmu podle jejich zapojení. Spolupracující osoby projektového týmu svolává osoba odpovědná za splnění příslušného úkolu. O výsledcích bude informovat odpovědná osoba projektového manaţera a na pravidelné schůzce týmu ostatní členy týmu.


V případě, ţe nastanou nestandardní situace a projekt se bude odchylovat od plánu, budou tyto situace řešeny bezodkladně osobami, které jsou do dané aktivity zapojeny spolu s projektovým manaţerem, který bude seznámen se situací a variantami na řešení. Výměna a zprostředkování informací Informace budou předávány osobně na poradách členů týmu. Všichni členové mají zřízené e-mailové adresy a aktivně je vyuţívají. Při řešení náhlých situací bude vyuţívána telefonická komunikace, osobní schůzky, elektronická komunikace. Další moţností je vyuţití programového prostředí Microsoft Office Project 2007. Partnerství v projektech V rámci integrujícího projektu E-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) budou zapojeni následující partneři: 

Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj



Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace

Mimo tyto partnery budou dále zapojeny obce s rozšířenou působností.


8

Zapojení ORP, součinnost obcí, ORP a kraje

Výzva č. 6 IOP na Rozvoj e-Government sluţeb v obcích byla vypsána 27. října 2009. Součástí této výzvy je dotace na zřízení TC ORP včetně zajištění povinných sluţeb, dále dotace na pořízení eSpS pro ORP a řešení spisové sluţby obcí ve správním obvodu ORP a dotace na vnitřní integraci úřadu ORP. ORP jako provozovatel technologického centra je povinen v rámci implementace e-Government sluţeb do území, nejpozději do data plánovaného dosaţení relevantních indikátorů resp. do data ukončení projektu, nabídnout k dispozici sluţby aplikačního a datového serveru a provozovat je nejméně po dobu udrţitelnosti projektu tak, jak jsou vymezeny dokumentem „Technologické centrum obce s rozšířenou působností (Koncept a východiska)“. Jde o tyto sluţby: 

Negarantované úloţiště nevyřízených a neuzavřených spisů jako výstupů dat ze systému elektronické spisové sluţby nebo document management systemu v kapacitě dostatečné pro vlastní potřebu ORP a potřeby všech obcí správního obvodu a jejich organizace. V rámci projektu ukládání a digitalizace dat do ní obce a města ukládají neukončené a neuzavřené spisy v elektronické podobě, tedy jak vlastní,

tak

přijaté

písemnosti

spadající

do

reţimu

evidence

a archivace

podle

zákona

č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (povinná sluţba). 

Elektronická spisová sluţba, pro vlastní ORP, jí zřízené a zaloţené organizace (povinná sluţba).

Z Analýzy a z následných průzkumů vychází rozdílný přístup ORP k budování TC ORP. Z průzkumu v červnu 2010 vyplynulo, ţe 20 ORP z celkových 22 podalo ţádost na vybudování TC ORP s vyuţitím dotace z výzvy č. 06. Udrţitelnost projektu je plánovaná podle poţadavků výzvy č. 6 na dobu minimálně 5 let, výjimkou není udrţitelnost výrazně delší. Předpokládá se také pořízení elektronické spisové sluţby jednak pro samotné ORP a jejich PO, ale také pro obce I. a II. stupně a jejich PO. V oblasti zajištění elektronické spisové sluţby ORP Bílovec poskytuje, či bude poskytovat sluţby bez vyuţití dotace. ORP Krnov zatím o vybudování TC ORP a zajištění elektronické spisové sluţby pro obce neuvaţuje. Do zajištění elektronické spisové sluţby obcí a jejich PO v rámci správního obvodu ORP nebude kraj zasahovat. Ve vztahu k elektronickému zpracování dokumentů kraj nabídne návaznou sluţbu a to krajskou digitální spisovnu - garantované úloţiště v elektronické spisové sluţbě uzavřených spisů a dokumentů. Zde je nutno kaţdopádně počítat s bezpečným propojením TC ORP a TCK. Vztah k ostatním krajským projektům e-Government sluţeb je na ORP různý. O projekty v oblasti DMVS je ze strany ORP zájem, v otázce vyuţití datových skladů jsou ORP skeptické. Podle většiny z nich si vůbec nedovedou představit, jakým způsobem by datové sklady umístěné na TCK jednotlivé ORP vyuţívaly, jaká data a jakým způsobem by do datových skladů ukládaly.


Stejné otazníky vyplynuly i ohledně projektu digitalizace a ukládání dat. Zájem lze předpokládat u KDS, protoţe ORP mají zákonnou povinnost uchovávat vybrané digitální dokumenty. Vyuţití KDS kraje můţe být levnější a efektivnější, neţ nákup a provozování vlastního řešení. V obou projektech je ještě potřeba provést podrobnou analýzu moţností vyuţití jednotlivými obcemi (např. v rámci vypracování studie proveditelnosti). Aby bylo moţné zajistit rovnováţný a efektivní rozvoj e-Government sluţeb v území, synergii poskytovaných sluţeb při budování technologických center kraje i ORP, je nezbytné, zajistit: 

součinnost všech subjektů a vytvořit prostředí pro spolupráci,



poskytnout všem subjektům dostupné informace tak, aby mohly úspěšně předkládat ţádosti o dotace v IOP i OP LZZ.

Kraj a obce nejsou v oblasti samosprávy ve vztahu podřízenosti. V případě potřeby je spolupráci nutno řešit formou adekvátního smluvního vztahu. Jediným uzavřeným smluvním vztahem v oblasti e-Government v současnosti je memorandum o spolupráci mezi krajem a ORP, které do konce roku 2009 podepsaly všechny ORP, vyjma Frýdku-Místku. Účelem memoranda je zajistit potřebnou součinnost a výměnu informací. Uzavření dalších smluvních vztahů, kde bude potřeba vymezit poţadavky na součinnost

mezi

krajem a obcemi se předpokládá v projektech DMVS a DUD. Z hlediska poskytování informací jsou zástupci ORP tzv. implementátoři seznamováni na pravidelných schůzkách, pořádaných KÚ, s aktuálním stavem zavádění projektů e-Government sluţeb v území kraje, metodikou, problémy projektových ţádostí. Na těchto setkáních jsou i diskutovány podmínky provozu sluţeb TC, implementace elektronické spisové sluţby, datových schránek a dalších projektů. Dále je vytvořen pracovní

portál,

který

slouţí

především

k poskytování a e-mailová

dostupných distribuční

dokumentů skupina

[email protected], jejíţ součásti jsou i tajemníci ORP a která slouţí pro rychlé předání významných informací všem ORP. Vzhledem k nastavení výzvy 9, která je soutěţní, není moţno, aby MSK zasahoval a koordinoval činnosti statutárních měst v rámci této výzvy.


9

Koncepce budování infrastruktury, připojení ORP, kraje do KIVS

Součástí projektu technologických center můţe být i přiměřená investice do komunikačních sítí – k zajištění nezbytného připojení ke KIVS. Ideální stav je připojení krajského úřadu, PO a jednotlivých ORP do KIVS. Podle stávajících informací z MV ČR je nutnou podmínkou pro poskytnutí dotace na TC ORP připojení do KIVS. V rámci projektu TCK bude realizováno připojení TCK do KIVS 1 Gbps, PO kraje připojeny do KIVS nebudou. Provázání TCK a TC ORP se předpokládá prostřednictvím KIVS. Obrázek č. 13 Připojení TC a KIVS

Zdroj: KÚ MSK


10 Harmonogram realizace Harmonogram realizace je navrţen s ohledem na vyhlášení výzev IOP a OP LZZ a s ohledem na legislativní poţadavky. Dá se ovšem předpokládat, ţe doba realizace bude u všech projektů maximálně 3 roky a doba udrţitelnosti pak následně 5 let. Tabulka č. 4

Harmonogram realizace projektu Elektronická spisová sluţba

Zdroj: KÚ MSK Tabulka č. 5

Harmonogram realizace projektu Digitální mapa veřejné správy

Zdroj: KÚ MSK


Tabulka č. 6

Harmonogram realizace projektu Digitalizace a ukládání dat


Harmonogram realizace projektu Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS

Zdroj: KÚ MSK


Tabulka č. 8

Harmonogram realizace projektu Datové sklady


Harmonogram realizace projektu Technologické centrum kraje

Zdroj: KÚ MSK


11 Finanční analýza, rozbor zdrojů, nákladů na projekty Investiční etapa e-Government projektů bude financována z dotací Evropské unie a rozpočtu kraje. Při vyuţití finančních zdrojů je moţné získat dotaci ve výši 85 % uznatelných nákladů. Rozpis předpokládaných celkových investičních nákladů na jednotlivé projekty v letech je uveden v následující tabulce 10. Tabulka č. 10 Rozpis celkových investičních nákladů na projekty v tis. Kč včetně DPH Druh nákladů Část I. eSpS technologie Část I. eSpS veřejné zakázky Část I. eSpS ţádost Část I. eSpS publicita Část I. eSpS mzdy

0 300 60 0 404

2011 2 665 0 0 0 404

2012 605 0 0 62 0

0 0 0 0 0

Celkem 3 270 300 60 62 808

Část I. eSpS celkem Část II. DMVS technologie Část II. DMVS veřejné zakázky Část II. DMVS ţádost Část II. DMVS publicita Část II. DMVS mzdy

764 0 0 254 0 0

3 069 0 53 0 34 0

667 6 150 53 0 25 210

0 9 550 0 0 144 0

4 500 15 700 106 254 203 210

Část II. DMVS celkem Část III. DUD technologie Část III. DUD veřejné zakázky Část III. DUD ţádost Část III. DUD publicita Část III. DUD mzdy

254 0 0 254 0 0

87 0 106 0 34 420

6 438 12 707 106 0 25 420

9 694 30 000 0 0 104 420

16 473 42 707 213 254 163 1 260

Část III. DUD celkem Část IV. VIÚ technologie Část IV. VIÚ veřejné zakázky Část IV. VIÚ ţádost Část IV. VIÚ publicita Část IV. VIÚ mzdy

254 0 0 254 0 420

560 1 000 319 0 24 840

13 258 7 400 195 0 15 840

30 524 15 600 0 0 34 420

44 596 24 000 514 254 73 2 520

Část IV. VIÚ celkem Část V. DS technologie Část V. DS veřejné zakázky Část V. DS ţádost Část V. DS publicita Část V. DS mzdy

674 0 0 254 0 0

2 183 0 0 0 24 0

8 450 0 443 0 5 420

16 054 10 000 0 0 34 420

27 361 10 000 443 254 63 840

Část V. DS celkem Část VI. TCK technologie Část VI. TCK veřejné zakázky Část VI. TCK ţádost Část VI. TCK publicita Část VI. TCK mzdy

254 0 0 320 0 0

24 0 53 0 0 420

868 30 260 0 0 0 420

10 454 22 122 266 0 15 420

11 600 52 381 319 320 15 1 260

Část VI. TCK celkem

320

473

30 680

22 822

54 295

2 519

6 396

60 362

89 547

158 824

Celkem za všechny části

2010

2013

Zdroj: KÚ MSK


V příloze č. 3 je podrobná kalkulace předpokládaných nákladů na jednotlivé projekty a to na úroveň ohodnocení nákladů na dílčí výstupy projektu (sloupec „maximální způsobilé výdaje MSK“). Upřesnění 15% spoluúčasti kraje je uvedeno v následující tabulce 11. Tabulka č. 11 Vyčíslení spoluúčasti kraje na investičních nákladech v tis. Kč Druh nákladů Část I. eSpS Část II. DMVS Část III. DUD Část IV. VIÚ Část V. DS Část VI. TCK Celkem za všechny části

2010 115 38 38 101 38 48

2011 460 13 84 327 4 71

2012 100 966 1 989 1 268 130 4 602

378

959

9 054

2013 0 454 579 408 568 423

Celkem 675 2 471 6 689 4 104 1 740 8 144

13 432

23 824

1 4 2 1 3

Zdroj: KÚ MSK Ve výše uvedených tabulkách jsou částky v miliónech Kč včetně DPH. Maximální výše dotace je 135 mil. Kč, coţ při 15% spoluúčasti kraje představuje celkovou výši projektů 158,8 mil. Kč. Náklady jsou zpřesněny v jednotlivých studiích proveditelnosti. Celkové náklady na eSpS jsou 4,5 mil. Kč. Po ukončení realizace - investiční etapy musí být zajištěna udrţitelnost projektů minimálně 5 let. Provozní fáze nebude vyţadovat vytváření ţádných zásob či podobných poloţek, pro zajištění provozu bude potřeba úhrada provozních nákladů. Provozní náklady budou hrazeny z rozpočtu kraje, eventuálně lze u některých sluţeb (DUD) počítat s příspěvkem smluvních partnerů na pokrytí adekvátní části provozních nákladů. Konkrétní finanční analýza, kalkulace veškerých provozních nákladů je provedena v rámci studií proveditelnosti a tvoří nezbytný podklad k rozhodnutí o realizaci projektu. Vyčíslení provozních nákladů v tisících Kč je uvedeno v následující tabulce. Tabulka č. 12 Vyčíslení provozních nákladů v letech v tis. Kč včetně DPH Provozní náklady v tis. Kč 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Část I. ESS 351 443 443 443 443 443 Část II. DMVS 0 556 556 556 556 556 Část III. DUD 100 4 964 4 964 4 964 4 964 4 964 Část IV. VIÚ 720 2 720 2 720 2 720 2 720 2 720 Část V. DS 0 2 000 2 000 2 000 2 000 2 000 Část VI. TC 0 649 649 649 649 649 Mzdy (2 noví zaměstnanci) 0 840 840 840 840 840 Celkem za všechny části 1171 12 172 12 172 12 172 12 172 12 172 Zdroj: KÚ MSK


Celkem 2 568 2 780 24 920 14 320 10 000 3 244 4200 62 032

12 Závěr Cíle strategie a jednotlivé priority vycházejí z Analýzy e-Government sluţeb v MSK, potřeb MSK a jeho orgánů a legislativního rámce. Realizace strategie sebou přináší finanční závazky, avšak jednotlivé projekty zefektivňují chod úřadu jako celku, včetně zřízených a zaloţených organizací. Budou nabídnuty nové sluţby pro obce, občany a další partnery. Dalším efektem bude moţnost vyuţít vybudovanou infrastrukturu pro potřeby centrálních orgánů, např. vedení základních registrů. Realizace e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji je dlouhodobý proces, který podporuje poskytování sluţeb veřejné správy na všech úrovních - od malých obcí, přes obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností, aţ po krajský úřad včetně zřizovaných a zakládaných organizací. Jedná se o změny nejen uvnitř těchto subjektů, ale i v komunikaci s okolím, ať uţ při vzájemné výměně informací nebo při styku s veřejností. To vše by mělo vést k tomu, aby e-Government sluţby mohly být poskytovány na vyšší úrovni. Dále je potřeba vyuţít nejen moţností, které umoţňují prostředky ICT, ale také revidovat procesy, funkce či kompetence, spojené se vzděláváním úředníků a zaměstnanců veřejné správy. Na investiční fázi je moţné získat dotace z EU, přičemţ provozní fáze jiţ bude plně hrazena z rozpočtu MSK či jeho partnerů. Jiţ nyní je proto nutné počítat s vyššími rozpočtovými nároky v dalších letech. Při správném rozloţení jednotlivých projektů do území budou celkové finanční nároky adekvátní a to ve srovnání se sluţbami a přínosy, které se promítnou do všech úrovní (centrální orgány – kraje – ORP – obce). S ohledem na strategický rámec zavádění e-Government sluţeb by se tedy rozhodnutí o realizaci jednotlivých projektů mělo přiklonit k variantě realizace.


PŘÍLOHA Č. 1

ANALÝZA E-GOVERNMENT SLUŢEB V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Zpracoval:

Moravskoslezský kraj Krajský úřad, odbor informatiky 28. října 117, 702 18 Ostrava

Strana 69 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK, Příloha č. 1

Obsah 1 2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10 2.1.11 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.5 2.6 2.7 3

Úvod .............................................................................................................................. 72 Analýza současného stavu ............................................................................................... 74 Analýza zájmu ORP budovat TC ORP ................................................................................ 74 Rozhodnutí vybudovat TC ORP ......................................................................................... 74 Partnerské obce .............................................................................................................. 77 Financování provozu TC ORP ........................................................................................... 78 Stávající stav HW a SW na ORP ....................................................................................... 78 Připojení k internetu a KIVSu ........................................................................................... 79 Spisová sluţba ................................................................................................................ 80 Další provozované nebo plánované aplikace ...................................................................... 82 Provozní a bezpečnostní nároky ....................................................................................... 87 Spolupráce TC ORP a TCK ............................................................................................... 88 Aktualizace zájmu ORP budovat TC ORP po uzavření výzvy 6 IOP ...................................... 88 Dotazníkové šetření v rámci ORP ...................................................................................... 92 Analýza obcí I. a II. st. o moţnosti vyuţívat sluţeb TC ORP a TCK ...................................... 99 Připojení k internetu ...................................................................................................... 100 Spisová sluţba .............................................................................................................. 101 Technologické centrum .................................................................................................. 103 Digitální mapa veřejné správy ........................................................................................ 104 Analýza poţadavků organizací zřizovaných KÚ na sluţby TCK ........................................... 106 Oblast školství............................................................................................................... 107 Oblast sociálních věcí .................................................................................................... 108 Oblast zdravotnictví ....................................................................................................... 109 Oblast kultury ............................................................................................................... 110 Oblast dopravy.............................................................................................................. 111 Analýza stávajícího stavu ICT na KÚ Moravskoslezského kraje v rámci TC ......................... 112 Serverová část .............................................................................................................. 112 Virtualizace serverů ....................................................................................................... 112 Datová část - datové úloţiště ......................................................................................... 112 Zálohování .................................................................................................................... 113 Bezpečnost ................................................................................................................... 113 Moţnost připojení krajského úřadu do KIVS .................................................................... 113 Analýza pouţívání spisové sluţby na KÚ .......................................................................... 111 Analýza zaměření projektu eSPS .................................................................................... 113 Návrhy potřebných smluvních vazeb mezi zúčastněnými subjekty .................................... 114 Závěr ........................................................................................................................... 116


Seznam příloh dotazníkové analýzy Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č.

1 2 3 4

Seznam ORP MSK ......................................................................................................... 117 Seznam obcí I. a II., které odpověděly na dotazníkové šetření ......................................... 118 Seznam organizací zřizovaných MSK, které odpověděly na dotazníkové šetření ................. 122 Shrnutí analýzy ............................................................................................................. 128

Seznam obrázků Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

č. č. č. č. č. č. č. č.

1 2 3 4 5 6 7 8

Aplikace v TC ORP ....................................................................................................... 79 Vyuţití digitální technické mapy .................................................................................... 83 Vyuţití portálu ÚAP v rámci TC kraje ............................................................................. 85 Vyuţití TC ORP pro jednotlivé aplikace .......................................................................... 87 Vyhodnocení dotazníku digitalizace ............................................................................... 97 Vyhodnocení dotazníku pro projekt PÚAP ...................................................................... 99 Připojení k internetu .................................................................................................. 101 Pořízení eSpS ............................................................................................................ 103

Seznam tabulek Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Rozhodnutí vybudovat TC ORP ..................................................................................... 76 Partnerské obce ORP MS kraje........................................................................................ 77 Připojení ORP k internetu............................................................................................. 79 Dodavatelé eSpS pro ORP ............................................................................................ 80 Spisové sluţby ............................................................................................................ 82 Digitální technická mapa .............................................................................................. 84 Vyuţití TC ORP pro jednotlivé aplikace .......................................................................... 86 Spolupráce TC ORP a KÚ ............................................................................................. 88 Vyhodnocení dotazníkového šetření .............................................................................. 89 Dotazník digitalizace .................................................................................................... 92 Dotazník k části portály ÚAP ........................................................................................ 97 Návratnost dotazníků obcí I. a II. v % ........................................................................ 100 Dodavatelé eSpS pro obce ......................................................................................... 101 Technologické centrum-vyuţití sluţeb ......................................................................... 104 Počet uţivatelů eSpS obcí I. a II................................................................................. 105 Připojení k internet – PO v oblasti školství................................................................... 107 Elektronická spisová sluţba – PO v oblasti školství ....................................................... 107 Sluţby poskytované TCK pro PO v oblasti školství........................................................ 107 Počet licencí eSpS pro PO v oblasti školství ................................................................. 108 Připojení k internet – PO v oblasti sociálních věcí ........................................................ 108 Elektronická spisová sluţba – PO v oblasti sociálních věcí............................................. 108 Počet licencí eSpS pro PO v oblasti sociálních věcí ....................................................... 109 Sluţby poskytované TCK pro PO v oblasti sociálních věcí ............................................. 109 Připojení k internet – PO v oblasti zdravotnictví ........................................................... 109 Elektronická spisová sluţba – PO v oblasti zdravotnictví ............................................... 110 Počet licencí eSpS pro PO v oblasti kultury .................................................................. 110


1

Úvod

Analýza poţadavků na zajištění sluţeb eGON center v kraji a na ORP byla provedena v souladu s poţadavky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, s Výzvou č. 4 Technologická centra a elektronické spisové sluţby v území a aktualizována dle výzvy č. 8 Rozvoj sluţeb eGovernmentu v krajích

tak,

aby na jejím základě bylo moţno definovat potřeby, jejichţ naplnění je cílem projektu. Podstatným vstupem analýzy jsou výsledky průzkumu, provedeného dotazníkem, a to zvlášť průzkumem jednotlivých ORP kraje, kde byl sběr dat prováděn osobním pohovorem nad vyplněným dotazníkem a dále průzkumem obcí I. a II. stupně, který byl prováděn za pomocí ORP kraje a dotazník byl většinou distribuován a sbírán elektronickou cestou. Kromě toho byla získána data o současném stavu ICT na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje související s budováním TC a potřeby vybraných organizací zřizovaných Moravskoslezským krajem vzhledem k TCK. Analýza byla podpořena i na setkáních implementátorů e-Government v Moravskoslezském kraji. Dotazníky byly koncipovány tak, aby byly identifikovány hlavní projektové směry a nalezení konsenzu mezi jednotlivými úrovněmi samospráv. Dotazník pro ORP byl rozčleněn do následujících částí: 

rozhodnutí vybudovat TC ORP



partnerské obce



financování provozu TC ORP



systémové aplikace



připojení k internetu a KIVSu



spisová sluţba



další provozované nebo plánované aplikace



provozní a bezpečnostní nároky



spolupráce TC ORP a kraje

Dotazník pro obce I. a II. stupně byl rozčleněn do následujících částí: 

připojení k internetu



spisová sluţba



technologické centrum



digitální mapa veřejné správy


Pro určení návratnosti dotazníků je nutno brát počet obyvatel kraje jako 100 %. Počet obyvatel ORP je potom 70,33 % a ostatních obcí 29,67 % z celého kraje (ORP tak mají váhu 70,33 a ostatní obce 29,67). Návratnost dotazníků je tedy 100 % z ORP a 56,5 % u ostatních obcí. 100 % návratnosti z váhy 70,33

je 70,33 %

56,5 % návratnosti z váhy 29,67

je 16,67 %

70,33 + 16,67 = 87 % (tzn. návratnost z obcí, jeţ reprezentují 87 % obyvatel kraje) Návratnost dotazníků je tedy celkem 87 %. Dále byly zjednodušeným způsobem dotazovány organizace zřizované Moravskoslezským krajem ve všech oblastech, tzn. v oblasti školství, kultury, zdravotnictví, dopravy a sociální péče. Zde byl hlavně zjišťován stav týkající se pouţívání spisové sluţby, jejího moţného pořízení v případě, ţe ještě není spisová sluţba organizacemi provozována, moţnosti dalšího vyuţití Technologického centra kraje pro tyto organizace a předpokládaný počet uţivatelů (licencí) elektronické spisové sluţby. Je nutno upozornit na to, ţe dotazníkové šetření bylo prováděno vzhledem k původní Výzvě č. 4, která byla zrušena a způsobila na jednotlivých ORP řadu nejasností. Přestoţe k datu odevzdání dotazníků nebyla nová výzva vyhlášena, dá se předpokládat, ţe většina údajů získaných od ORP bude i po vyhlášení nové výzvy relevantní. Kaţdopádně zájem většiny ORP budovat TC ORP zatím trvá. Dále je nutné také poznamenat, ţe veškerá data, uvedená v celém dokumentu, odráţí skutečnosti, které dotazovaní uvedli v dotazníkovém šetření a ne vţdy mohou korespondovat s reálnými údaji, které má k dispozici MSK. V rámci přípravných prací na zpracování Ţádosti o dotaci proběhlo v červnu 2010 dotazníkové šetření, které řešilo podání ţádostí o dotaci ORP v rámci 6. výzvy IOP. Z 22ti oslovených ORP si Ţádost podalo v rámci 6. výzvy IOP 20 z nich, ţádost si nepodaly Krnov a Bílovec. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe 55 % oslovených nemají ve svých fondech materiály regionálního, kulturního významu, které by měly být uloţeny v krajském repozitáři. O digitalizaci dokumentů byl mezi oslovenými větší zájem, tam by sluţbu digitalizace uvítalo 64 % oslovených v rámci dotazníkového šetření. O portály ÚAP je mez oslovenými 90procentní zájem.


2

Analýza současného stavu

Analýza současného stavu je zaměřena do následujících oblastí: 

analýza zájmu ORP budovat TC ORP



analýza obcí I. a II. st. vyuţívat sluţeb TC ORP a KÚ



analýza poţadavků organizací zřizovaných KÚ na sluţby TCK



analýza stávajícího stavu ICT na KÚ Moravskoslezského kraje v souvislosti s budováním TC



analýza moţnosti připojení ORP a KÚ do KIVS



analýza pouţívání spisové sluţby v obcích I., II., III. stupně a na KÚ

2.1 Analýza zájmu ORP budovat TC ORP Základním podkladem pro analýzu zájmu ORP budovat TC ORP byl dotazníkový průzkum spojený s osobním hovorem s implementátory e-Government či odpovědnými zástupci ORP. Moravskoslezský kraj má 22 obcí s rozšířenou působností, jejichţ výčet je přílohou č. 1 této analýzy. Všechny ORP vyplnily dotazník. Kříţek v následujících tabulkách znamená, ţe dotazovaní v dané otázce neuvedli ţádnou odpověď, nebo nebyli schopni na danou otázku odpovědět z nedostatku informací.

2.1.1

Rozhodnutí vybudovat TC ORP

Byl zjištěn rozdílný postoj na jednotlivých ORP k budování TC a to vzhledem jak k finančním moţnostem ORP, tak k personálnímu a technologickému zázemí. Celkem projevilo zájem vybudovat TC ORP 20 z 22 dotazovaných ORP. Jen město Krnov a Bílovec nepodaly ţádost o dotaci. Z následující tabulky lze vyčíst, ţe z 20 ORP, které mají zájem o vybudování TC: 

všechny ORP plánují podávat ţádost o dotaci na TC.



10 ORP se ještě nerozhodlo zpracovat studii proveditelnosti.

Je nutno podotknout, ţe vzhledem k ukončení Výzvy č. 4 a nejasnostem okolo nové výzvy na TC ORP většina ORP přerušila práce na přípravě SP, resp. výběru zpracovatele SP. Tyto práce byly obnoveny aţ po vyhlášení nové výzvy č. 6. Studii proveditelnosti zajišťuje v Karviné MMK vlastními silami a momentálně je ve fázi zpracování. Třinec má v rámci SP zadánu zakázku. Opava a Český Těšín jsou ve SP ve fázi výběrového řízení. Český Těšín bude po Strana 74 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK, Příloha č. 1

nové výzvě zvaţovat, zda provede nové výběrové řízení. Jablunkov a Frýdek-Místek, Ostrava a Vítkov se připravují v rámci SP na podání výběrového řízení. Rýmařov vyčkává v rámci SP na potvrzení, ţe 9 obcí vyuţije sluţeb TC. 

3 ORP chtějí provozovat minimálně část svého TC v TC kraje. V případě, ţe by přibyly další povinné sluţby, uvaţovaly by některé obce i o variantě provozu těchto sluţeb na TC kraje.



3 ORP zatím neví, v jakém prostoru bude jejich TC umístěno.


Tabulka č. 1

Rozhodnutí vybudovat TC ORP

plán vybudování TC

podání žádosti o dotaci

zpracování studie proveditelnosti

provoz TC v ORP

zajištěné prostory pro ORP

Ostrava

ano

ano

ano

ano

ano

Bílovec

ano

ano

X

ano

ano

Bohumín

ano

ano

ano

ano

ano

Bruntál

ano

ano

ano

ano

ano

Český Těšín

ano

ano

ano

ano

ano

Frenštát pod Radhoštěm

ano

ano

ne

ano

ano

Frýdek-Místek

ano

ano

ano

ano

ano

Frýdlant nad Ostravicí

ano

ano

ne

ano

ano

Havířov

ano

ano

X

ano

ano

Hlučín

ano

ano

ano

ano

ano

Jablunkov

ano

ano

ano

ORP/kraj

ano

Karviná

ano

ano

ano

ano

ano

Kopřivnice

ano

ano

ne

ano

ano

Kravaře

ano

ano

ne

ano

ano

Krnov

ne

ne

ne

ne

ne

Nový Jičín

ano

ano

X

ano

ne

Odry

ano

ano

ne

kraj

X

Opava

ano

ano

ano

ano

ano

Orlová

ano

ano

X

ano

ano

Rýmařov

ano

ano

ano

ano

ano

Třinec

ano

ano

ano

ano

ano

Vítkov

ano

ano

ano

ORP/kraj

ano

21 ano

21 ano

12 ano

18 ano

19 ano

obec

Celkem

Kříţek v tabulce č. 1 znamená, ţe dotazovaní v dané otázce neuvedli ţádnou odpověď nebo nebyli schopni na danou otázku odpovědět z nedostatku informací.


2.1.2

Partnerské obce

Ţádná z ORP nebude poskytovat sluţby obcím mimo jejich správní obvod. Pouze ORP Český Těšín a Krnov nepočítají se spolufinancováním provozu partnerských obcí. Tabulka č. 2 uvádí počet obcí správního obvodu dané ORP a v posledním sloupci počet předpokládaných (předjednaných či podepsaných) partnerských smluv obcí, kterým budou ORP poskytovat sluţby TC. Stínování v tabulce naznačuje, kde podepsaly partnerskou smlouvu všechny obce. Tabulka č. 2

Partnerské obce ORP MS kraje

počet poř. č.

obec

obcí správního obvodu ORP

předpokládaných partnerských smluv

1.

Ostrava

12

11

2.

Bílovec

9

8

3.

Bohumín

1

1

4.

Bruntál

30

30

5.

Český Těšín

1

1

6.


6

6

7.

Frýdek-Místek

36

33

8.


10

10

9.

Havířov

4

4

10.

Hlučín

14

min. 9

11.

Jablunkov

12

11

12.

Karviná

3

3

13.

Kopřivnice

9

9

14.

Kravaře

8

X

15.

Krnov

24

0

16.

Nový Jičín

14

12

17.

Odry

9

9

18.

Opava

40

29

19.

Orlová

3

3

20.

Rýmařov

10

2

21.

Třinec

11

11

22.

Vítkov

11

9


2.1.3

Financování provozu TC ORP

Většina ORP předpokládá, ţe financování provozu bude muset zajistit z rozpočtu obcí. Pokud by to bylo moţné, budou hledat i jiné moţnosti financování (např. pomocí partnerských smluv s obcemi ze svého správního obvodu), ale je si vědoma omezených moţností. ORP Ostrava, Bílovec a Frenštát pod Radhoštěm Orlová nejsou informovány o moţnostech financování provozu TC z jiných dotačních titulů, resp. informace o moţnosti vyuţití např. z výzvy č. 40 z OP LZZ mají, ale vzhledem k nejasnostem zatím o vyuţití neuvaţují. Pouze ORP Odry a ORP Třinec mají jiţ částečně pořízeno technologické vybavení pro TC, Karviná plánuje v nejbliţší době nákup technologie pro TC s moţnosti uznání nákladů. Většina ORP celkový objem uznatelných finančních prostředků z jiţ uplynulého období (od 1. 1. 2007) předpokládá nulový, tedy nebude uplatňovat uznání finančních nákladů.

2.1.4

Stávající stav HW a SW na ORP

Většina ORP nesdělila podrobnější informace o svém HW a jeho vyuţití na ORP. Přesto byly dotazníkovým i osobním pohovorem zjištěny následující informace: Většina ORP hodlá vyuţít TC ORP i k provozu systémových aplikací. Největší vyuţití bude k provádění zálohování, k provozu el.pošty. Poměrně značná část ORP také počítá s pouţitím serverové virtualizace a s uţitím bezpečnostních aplikací. Zajímavostí je i moţné budoucí vyuţití virtuálních desktopů na některých ORP. Vše však bude souviset od podmínek nové výzvy. Následující tabulka vyjmenovává jednotlivé aplikace systémového charakteru v TC ORP a uvádí počet obcí, které chtějí jednotlivé aplikace vyuţívat. Pro názornost shrnuje Systémové aplikace následující graf.


Obrázek č. 1 Aplikace v TC ORP

ORP Bruntál a Karviná by v případě TC vyuţily všechny aplikace systémového charakteru. ORP Opava většinu nabízených aplikací realizuje v rámci datového centra Magistrátu města Opavy. ORP Krnov by nevyuţila ţádnou z výše uvedených aplikací.

2.1.5

Připojení k internetu a KIVSu

Tabulka č. 3

Připojení ORP k internetu

způsob připojení k internetu

počet ORP

pevnou linkou

11

bezdrátově

9

bezdrátově i pevnou linkou

2

Mezi poskytovatele připojení k internetu patří Ovanet (3 0RP), GTS Novera (2 ORP), SilesNet (2 ORP) a Telefonica O2 (3 ORP), dále pak poskytovatelé z územního obvodu dané ORP. Součástí smlouvy s poskytovatelem internetu většiny ORP je garance nabízených sluţeb, především se jedná o dostupnost.


Kolem připojení do KIVSu panuje na ORP řada nejasností. Většinou zatím nebyly plně seznámeny s mapou sítě KIVSu a se seznamem přípojných míst KIVSu tak, jak je uvedena na stránkách www.eGONcentrum.cz Pouze 4 (Frenštát, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Karviná) z 22 ORP vyuţívají připojení do KIVS a pouze ORP Vítkov uvedlo, kde je nejbliţší přípojné místo KIVS. ORP Opava vyuţívá KIVS pro provoz aplikací MV ČR, ne ovšem nově nastavenou linku. 4 ORP nejsou schopny v rámci projektu TC ORP zajistit připojení do KIVS min. 1 Mbps, 7 ORP neví, zda budou schopni zajistit připojení do KIVS.

2.1.6

Spisová sluţba

Většina ORP si uvědomuje nutnost pořízení nebo upgrade spisové sluţby, splňující poţadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o spisové sluţbě a archivnictví, ve znění pozdějších předpisů a nutnost zajistit její údrţbu a provozování pro ORP a organizace ORP zřizované. Bohuţel existují zatím nejasnosti ohledně nové výzvy a financování pořízení spisové sluţby. Tabulka č. 4

ORP

Dodavatelé eSpS pro ORP

dodavatel eSpS

Kravaře

Gordic

Orlová

Gordic

Vítkov

Gordic

Frýdek-Místek

Gordic

Jablunkov

Gordic

Frýdlant

Gordic

Opava

Gordic

Rýmařov

Gordic

Český Těšín

Gordic

Havířov

Brain

Krnov

vlastní eSpS

Hlučín

T-Mapy

Nový Jičín

T-Mapy

Třinec

T-Mapy

Bílovec

VERA

Frenštát

VERA

Bruntál

VERA

Kopřivnice

VERA

Bohumín

GEOVAP

Odry

GEOVAP

Karviná

GEOVAP

Ostrava

ICZ


Následující tabulka uvádí, zda budou ORP ţádat o dotaci na elektronické spisové sluţby a zda plánují pouţívat eSpS v TC pro zřizované organizace a pro partnerské obce.


Tabulka č. 5

Spisové sluţby

obec

podání žádosti o dotaci

využití eSpS pro zřizované organizace

partnerské obce

Ostrava

ano

ano

ano

Bílovec

X

ne

ano

Bohumín

ano

ano

ano

Bruntál

ano

ano

ano

Český Těšín

ano

ano

ano


ano

ano

ano

Frýdek-Místek

ano

ano

ano


ano

X

ano

Havířov

ano

ano

ano

Hlučín

ano

ano

ano

Jablunkov

ano

ano

ano

Karviná

ano

ano

ano

Kopřivnice

ano

ano

ano

Kravaře

ano

ano

ano

Krnov

Ne

ano

ne

Nový Jičín

ano

ano

ano

Odry

ano

ano

ano

Opava

ano

ano

ano

Orlová

ano

ano

ano

Rýmařov

ano

ano

ano

Třinec

ano

ano

ano

Vítkov

ano

ano

ano

20 ano

20 ano

21 ano

Celkem

Pouze 2 ORP uvaţují o zajištění eSpS pro partnerské obce a PO ve spolupráci s krajem. Kříţek v tabulce č. 5 znamená, ţe dotazovaní v dané otázce neuvedli ţádnou odpověď nebo nebyli schopni na danou otázku odpovědět z nedostatku informací.

2.1.7

Další provozované nebo plánované aplikace

Co se týká aplikací tzv. typových projektů, vše bude záviset na jejich případném financování. Budou-li financovány z centrálních či evropských zdrojů, pak se většina ORP nebude bránit jejich provozování. Aplikace, které jiţ v ORP běţí, pokud to projekt umoţní, budou na TC ORP přemístěny. Následující údaje zobrazují zájem jednotlivých ORP na provozu dalších plánovaných aplikací TC ORP.


Z grafů a tabulky lze vyčíst, ţe digitální technickou mapu vyuţívá 14 ORP a 14 obcí souhlasí s vyuţíváním jednotné digitální technické mapy kraje. Rýmařov má zpracovanou DTM pouze pro část Rýmařova. Opava v rámci vyuţití jednotné DTM kraje skončila komunikaci u datového modelu a není znám další vývoj. Většině dotazovaných ORP poskytuje sluţby v oblasti GIS firma T-Mapy (6 ORP) 5 ORP vyuţívá pro GIS firmu Digis a 3 ORP firmu Geovap. Obrázek č. 2 Vyuţití digitální technické mapy


Tabulka č. 6

Digitální technická mapa

digitální technická mapa poř. č.

zpracována/využívána

možnost využití jednotné DTM kraje

obec

možnost využití ÚAP kraje

1.

Ostrava

ano

ne

ne

2.

Bílovec

ne

X

X

3.

Bohumín

ano

ano

ano

4.

Bruntál

ano

ano

ano

5.

Český Těšín

ano

ano

ano

6.


ano

ne

ne

7.

Frýdek-Místek

ne

ano

ano

8.


ne

ano

ano

9.

Havířov

ano

X

X

10.

Hlučín

ne

X

ano

11.

Jablunkov

ne

ano

ano

12.

Karviná

ano

ano

ano

13.

Kopřivnice

ano

ano

ano

14.

Kravaře

ne

ano

ne

15.

Krnov

ano

ano

ano

16.

Nový Jičín

ano

X

X

17.

Odry

ne

ano

ano

18.

Opava

ano

X

ne

19.

Orlová

ano

X

X

20.

Rýmařov

ano

ano

ano

21.

Třinec

ano

ano

ano

22.

Vítkov

ne

ano

ano

Celkem ano

14

14

14

Celkem ne

8

2

4

Celkem neodpověděly

0

6

4


Obrázek č. 3 Vyuţití portálu ÚAP v rámci TC kraje

Následující tabulka a graf shrnují další plánované aplikace TC ORP.


Tabulka č. 7

Vyuţití TC ORP pro jednotlivé aplikace

datové Czech krizové sklady, POINT@home řízení MIS

obec

ePUSA

KEVIS

helpdesk samospráva na TC měst ORP

Ostrava

ano

Ano

ne

ne

ano

ne

ano

Bílovec

ano

Ano

ne

ne

ne

ne

ano

Bohumín

ne

Ne

ano

ano

X

ano

ano

Bruntál

ano

Ano

ne

ne

ano

ano

ano

Český Těšín

ano

Ano

ano

ano

ne

ano

ano


ne

Ne

X

ano

ne

ano

ne

Frýdek-Místek

ne

Ne

ne

ne

ne

ne

ano


ano

Ano

ano

ano

ano

ne

ano

Havířov

ano

Ano

ne

ne

ne

ne

ano

Hlučín

ano

Ne

ne

ne

ne

ne

ano

Jablunkov

ano

Ano

ano

ne

ne

ano

ne

Karviná

ano

Ne

ne

ne

ne

ne

ano

Kopřivnice

ano

Ne

ne

ne

ne

ano

ne

Kravaře

ne

X

ne

ne

ne

ne

Krnov

ne

Ne

ne

ne

ne

ne

ne

Nový Jičín

ano

Ano

ano

X

X

ano

ano

Odry

ano

Ano

ano

ano

ne

ne

ano

Opava

ano

Ano

ano

X

X

ano

ano

Orlová

ano

Ano

ano

ano

ano

ano

ano

Rýmařov

ne

Ano

ano

ne

ano

ano

ne

Třinec

ne

Ne

ne

ne

ne

ne

ne

Vítkov

ano

Ano

X

X

ano

ne

ano

15 ano

13 ano

9 ano

6 ano

6 ano

10 ano

15 ano

Celkem ORP/aplikaci

Kříţek v tabulce č. 7 znamená, ţe dotazovaní v dané otázce neuvedli ţádnou odpověď nebo nebyli schopni na danou otázku odpovědět z nedostatku informací.


Obrázek č. 4 Vyuţití TC ORP pro jednotlivé aplikace

2.1.8

Provozní a bezpečnostní nároky

Zajistit provozní a bezpečnostní nároky TC se stalo pro většinu ORP základní otázkou moţného vstupu do projektu. Jde o to totiţ odhadnout, jakým způsobem zatíţí provoz TC rozpočet ORP na několik roků (min 5 let a doba realizace) dopředu. V tomto případě by část obcí ráda vyuţila spolupráce s TCK ohledně moţnosti zajištění části provozních či bezpečnostních nároků, např. vyuţitím dohledového centra či helpdesku. 13 z 22 ORP uvedlo v dotazníku, ţe jsou schopné zajistit provozní nároky TC vlastními silami a zároveň z toho 8 obcí uvedlo, ţe plánuje zajistit tyto nároky nákupem sluţeb. Zajištění vlastními silami uvaţovalo 13 ORP bez pomoci KÚ. Obec Opava je schopna částečně tyto nároky zajistit. Obcím Rýmařov a Jablunkov není tato oblast zcela vyjasněna. Pouze ORP Hlučín, Odry a Vítkov plánují zajistit většinu provozních nároků s pomocí KÚ. Polovina ORP ze všech dotazovaných je schopna zabezpečit znalostní/personální nároky na provoz TC ORP, z toho 6 obcí plánuje zajistit tyto nároky nákupem sluţeb (outsourcingem).


2.1.9

Spolupráce TC ORP a TCK

Většina ORP nemá zájem o umístění vlastní technologie v TCK, protoţe chtějí tuto technologii mít na svých úřadech. Jedná se s největší pravděpodobností o určitou formu a projev nezávislosti ORP na kraji. Přesto se však další spolupráci nebrání. Kromě moţné spolupráce ohledně provozních či bezpečnostních nároků by většina ORP v rámci spolupráce s K uvítala jednotnou metodickou pomoc. ORP Karviná a Jablunkov a Opava by uvítaly bliţší specifikaci sluţeb. Většina ORP spolupráci nezavrhuje, ale záleţí na stanovení podmínek, které kraj navrhne. Z tabulky vyplývá, ţe je poměrně velký zájem mezi ORP o sluţby helpdesku provozovaném na KÚ. Část obcí by uvítala i provoz dohledového centra umístěného na KÚ a vyuţívala by jeho sluţeb. Spolupráci ORP s krajem v rámci TC ORP shrnuje následující tabulka: Tabulka č. 8

Spolupráce TC ORP a KÚ

oblast spolupráce

počet obcí

znalostní a personální nároky TC ORP

4

dohledové centrum K

5

helpdesk K

12

Z této tabulky vyplývá, ţe je poměrně velký zájem o sluţby Helpdesku KÚ zřizovaného v rámci TCK. Dohledové centrum a Helpdesk KÚ Dohledové centrum i helpdesk v rámci TCK by vyuţily ORP Hlučín, Kravaře, Frýdlant, Orlová, Vítkov. ORP Nový Jičín, Karviná a Jablunkov, Kopřivnice, Rýmařov schází ohledně těchto aplikací bliţší informace a podmínky provozu. Bohumín má vlastní dohledové centrem a spolu s Krnovem, Třincem, Českým Těšínem, Bílovcem, Frenštátem a Havířovem by vyuţil pouze helpdesk. ORP Bruntál, Frýdek-Místek, Ostrava by nevyuţily ţádnou z těchto aplikací.

2.1.10 Aktualizace zájmu ORP budovat TC ORP po uzavření výzvy 6 IOP V rámci přípravných prací proběhlo v červnu 2010 dotazníkové šetření, které řešilo podání ţádostí o dotaci ORP v rámci 6. výzvy IOP. Z 22ti oslovených ORP si Ţádost podalo v rámci 6. výzvy IOP 20 z nich, ţádost si nepodaly Krnov a Bílovec. Jednotlivé odpovědi zahrnuje tabulka níţe pod textem.


Tabulka č. 9

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Číslo výzvy

Obec s rozšířenou působností Ostrava

Výzva č. 6

Podali jste ţádost o dotaci? ANO

Jaké jsou předpokládané náklady v tis. Kč?

Část I, II, III?

Které problémy či rizika v projektu vidíte?

6 965,3

I, II

ANO

7 768,0

všechny 3

Ţádné.

ANO

6 401,0

ţádáno o všechny

KIVS, obce bez internetu, vnitřní integrace.

ANO

6 008,0

část I.: 3 288496,80 část II.: 1 197 433,20 část III.:1 522 455,60

Společné výběrové řízení na část I., II.

ANO

5 250,0

všechny

1) Spisová sluţba nemusí být v odpovídající funkcionalitě. 2) Síťová konektivita mezi TC a jeho zákazníky se můţe ukázat jako nedostatečná.

Bílovec NE Bohumín Bruntál Český Těšín

Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek

ANO

6 844,0

všechny tři části

Rizika – nevím jak to myslíte – to co vidíme nebo to co bylo podáno v ţádosti – ve SP? Pokud myslíte všeobecné jako je např.: - Neschválení ţádosti o dotaci - Změna v projektovém týmu - Krácení dotace (přeřazení způsobilých výdajů do nezpůsobilých) - Apod.



Nedostatečné zapojení partnerů a relevantních subjektů vzhledem k nutnosti zajištění integrovaného přístupu k přípravě projektu,Nereálné nastavení cílů a monitorovacích indikátorů,Nereálné nastavení časového harmonogramu a plánu finančního čerpání projektu,Nezajištění prostředků na případné vyvolané investice či jiné nezpůsobilé náklady podmiňující realizaci projektu, které nebyly předem známy,Neplnění cílů a monitorovacích indikátorů v důsledku zpoţďování realizace projektu

ANO

6 344,0

část I, II, III

ANO

6 140,0

Ţádost o dotaci jsme podali na všechny tři části výzvy č. 06.

ANO

5 406,0

ano, ano, ano

ANO

6 162,0

ANO

ANO

6 628,0 (z toho neuznatelné 1 756,0)

1,2,3

ANO

4 764,7 I a II 1 217,4 III

I, II, III

ANO

6 162,0

I - 3360 II - 1302 III - 1500

V tech. oblasti ţádné. Časově asi nestihneme nasadit SSL do 1.7.2010.

ANO

6 162,0

I,II,III

Organizační, spolupracuje hodně subjektů.

ANO

5 632,0

I, II, III

Neujasněné podmínky pro realizaci i pro vyúčtování (MV) a z toho pro nás vyplývající sloţité administrování projektu

Havířov

Hlučín KIVS

Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře

Organizace výběrových řízení, administrace projektu, poskytování sluţeb dalším obcím a organizacím města. Je zpracována komplexní analýza rizik. Pokud bude zájem, poskytneme.

Krnov Nový Jičín Odry


Opava ANO

6.560,0

I-4.578, II-1.732

ANO

6 134,0

I, II, III

ANO

6 222,0

Všechny tři části

ANO

2 178,0 1 729,0

část I a II část III

Nevyjasněnost financování do dalších let, KIVS, Centrální registry 1) nesprávné provedení zadávacího řízení, 2) nárůst ceny v důsledku více prací, 3) nevrţené parametry nebudou odpovídat potřebám projektu v delším čas. horizontu. 4) nedosaţení dohody

6 300,0 122 976,3

všechny 3 části

Nepřiznání dotace, krácení výdajů, nedodrţení smluv partnerskými obcemi.

Orlová

Nejasná koncepce vnitřní integrace, napojení na RPP, finanční náročnost ze strany města (fin. krize).

Rýmařov Třinec

Vítkov ANO Celkem Zdroj: MSK, 2010


2.1.11 Dotazníkové šetření v rámci ORP Tabulka č. 10 Dotazník digitalizace

ORP

Máte ve svých fondech, digitálních nebo analogových, materiály regionálního kulturního významu, které by měly být uloţeny v krajské repozitáři?

Jaké dokumenty, z hlediska typu, formátu, mnoţství, byste rádi digitalizovali?

Knihy

Noviny

Časopisy

Jiné

Měli byste zájem o sluţbu digitalizace dokumentů?

1

BÍLOVEC

NE

NE

2

BOHUMÍN

NE

NE

3

Celkově bychom uvítali moţnost osobní konzultace nabízených sluţeb v rámci projektu digitální spisovny.

BRUNTÁL

4

ČESKÝ TĚŠÍN

ANO

5

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM

NE

Kronika města, 10 kusů, formát A3, stav dobrý

Budování vlastní digitální spisovny: Rozhodneme se dle nabídky kraje.

ANO - spisy stavebního archivu

Městský zpravodaj, 120 kusů, formát A4

ANO - projektová dokumentace, formát A3 - A0 (agenda projektů a stavebního úřadu) NE


6

7

FRÝDEK-MÍSTEK

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

ANO

kronika města - je jiţ digitalizována za současnosti archivu

ANO - sluţby bychom vyuţili pouze u specifických dokumentů, kdybychom se rozhodli digitalizovat zpětně (např. celou stavební spisovnu, kterou nejsme schopni kapacitně zvládnout a rovněţ by asi byl problém digitalizovat nestandardní formáty-stavební výkresy), mnoţství je moţné vyčíslit pouze v běţných metrech, není moţné vyčíslit v kusech. Problematická by rovněţ byla samostatná stránka předávání dokumentů k digitalizaci, kdy dokumenty nebudeme mít k dispozici

Zpravodaj - 26 ks ročně, formát A4

NE

NE

8

HAVÍŘOV

9

HLUČÍN

NE

JABLUNKOV

NE

ANO - spisy stavebního archivu, ţivotní prostředí, 20 m

NE

ANO - stavební archiv, mnoţství nelze v tuto chvíli odhadnout, bude upřesněno aţ v rámci zpracování studie proveditelnosti našeho projektu do V9

10

11

KARVINÁ

0

0

0


0

NE

12

KOPŘIVNICE

NE

13

KRAVAŘE

NE

14

15

16

KRNOV

NOVÝ JIČÍN

ODRY

ANO

ANO

ANO

NE

0

NE

5 ks, cca 100 stran, formát A4

0

Krnovské listy, 3 900 kusů, formát A3

0

ANO - projektová dokumentace, mapy, A2 5000, A1 150, A0 50

NE

NE

ANO - prozatím máme archív v analogové podobě pro SÚ, ŢU, SO, ŢP. Neumíme nyní odhadnout počet kusů, které by jsme měli ukládat v digitální podobě.

12 ks/rok, 10 stran, formát A4

DVD (4,7 GB/1 DVD), cca 10 ks, filmy o městě, slavností města apod. (profesionální zpracování), fotografie města (významné události)

ANO - mimo dokumenty výše uvedené se jedná o dokumenty s významem pro budoucnost (např. významné stavby, rekonstrukce - spisy, PD apod.)

0

Sbírka starých tisků převáţně liturgického, homiletického, teologického a církevněhistorického charakteru z období 16. - 18. století. Tisky z fondu bývalé děkanské knihovny v Odrách.


Archiválie: sbírka stavebních plánů od roku 1850 do roku 1945 vzniklá činností stavební komise ANO - sbírka starých tisků Městského úřadu (formáty: 4°, 8°, 12°, v Odrách. Formáty mnoţství: 250 výtisků) A3 a A2, výkresy s Sbírka archivních stavebních jsou poškozeny plánů (8 archivních krabic) pouze v místě skladu. Mnoţství: 8 archivních krabic (kartonů).

17

OPAVA

NE

ANO - knihy, noviny, časopisy apod.

18

ORLOVÁ

NE

NE

19

OSTRAVA

ANO

ANO

20

RÝMAŘOV

ANO

21

22

TŘINEC

VÍTKOV

1 ks, 80 stran, vázaná kniha

23 ks/rok Rýmařovský horizont, cca 28 stran, i v el. podobě

ANO

10 ks propagačních materiálů, počet stran 4

ANO - spisy stavebního archivu, mnoţství neodhadnutelné

Evidenční listy o kulturních památkách, cca 50 ks, A4 (analogové). Staré obrázky Třince na skle, formát A4 (digitální).

ANO - pokud bude za přijatelnou cenu. - spisy stavebního archivu - cca 100 000 formátu A3 aţ A0

ANO - typy dokumentů: projekty, technické zprávy, projektová dokumentace odbor výstavby a úsek investic města, mapy, formáty (počet ks/rok): A3/13 000

NE

Zdroj: KÚ MSK, 2010


Z výše uvedeného šetření vyplývá, ţe oslovené ORP mají ve svých fondech materiály regionálního a kulturního významu, které by měly být digitalizovány. O samotnou digitalizaci těchto materiálů má zájem 64 % oslovených. Grafické vyjádření je uvedeno níţe pod textem.


Obrázek č. 5

Vyhodnocení dotazníku digitalizace

Máte ve svých fondech, digitálních nebo analogových, materiály regionálního kulturního významu, které by měly být uloţeny v krajské repozitáři?

Měli byste zájem o sluţbu digitalizace dokumentů?

ANO

8

ANO

14

NE

12

NE

7

Nevyjádřili se

2

Nevyjádřili se

1

9%

ANO

ANO

NE

NE

Nevyjádřili se

32%

Nevyjádřili se

4%

36% 64%

55%

Zdroj: KÚ MSK, 2010 Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe 55 % oslovených nemají ve svých fondech materiály regionálního, kulturního významu, které by měly být uloţeny v krajském repozitáři. O digitalizaci dokumentů byl mezi oslovenými větší zájem, tam by sluţbu digitalizace uvítalo 64 % oslovených v rámci dotazníkového šetření. Tabulka č. 11 Dotazník k části portály ÚAP ORP

Přístup do projektu PÚAP

BÍLOVEC

ANO

BOHUMÍN

ANO

BRUNTÁL

ANO

ČESKÝ TĚŠÍN

ANO

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM

ANO

FRÝDEK-MÍSTEK FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

ANO ANO


HAVÍŘOV

?

HLUČÍN

NE

JABLUNKOV

ANO

KARVINÁ

ANO

KOPŘIVNICE

ANO

KRAVAŘE

ANO

KRNOV

ANO

NOVÝ JIČÍN

ANO

ODRY

ANO

OPAVA

ANO

ORLOVÁ

ANO

OSTRAVA

ANO

RÝMAŘOV

ANO

TŘINEC

ANO

VÍTKOV

ANO

Zdroj: KÚ MSK, 2010 Z výše uvedeného šetření je patrné, ţe oslovené obce mají z 90% zájem o přístup do projektu PÚAP. Graficky je situace znázorněna níţe.


Obrázek č. 6 Vyhodnocení dotazníku pro projekt PÚAP Přístup do projektu PÚAP ANO

20

NE

1

Nevyjádřili se

1 ANO NE

4% 5%

Nevyjádřili se

91%

Zdroj: KÚ MSK, 2010

2.2 Analýza obcí I. a II. st. o moţnosti vyuţívat sluţeb TC ORP a TCK Základním podkladem pro analýzu obcí I. a II. stupně o moţnosti vyuţívat TC ORP a KÚ byl dotazníkový průzkum. Celkem odpovědělo 147 obcí, jejichţ výčet je přílohou č. 2 této analýzy.


Tabulka č. 12 Návratnost dotazníků obcí I. a II. v %

počet obcí I. a II. stupně

počet obcí, které poslaly dotazník

návratnost dotazníků v %

Ostrava

12

4

33

Bílovec

9

1

11

Bohumín

1

1

100

Bruntál

30

29

97

Český Těšín

1

1

100


6

3

50

Frýdek-Místek

36

25

69


10

2

20

Havířov

4

3

75

Hlučín

14

7

50

Jablunkov

12

0

0

Karviná

3

3

100

Kopřivnice

9

3

33

Kravaře

8

7

88

Krnov

24

0

0

Nový Jičín

14

8

57

Odry

9

4

44

Opava

40

26

65

Orlová

3

1

33

Rýmařov

10

10

100

Třinec

11

2

18

Vítkov

11

7

64

Celkem

277

147

53

ORP

2.2.1

Připojení k internetu

Všechny obce kromě 1 (Roudno) jsou připojeny k internetu.

Z toho: 

bezdrátově 55 obcí



pevnou linkou 88 obcí



3 bezdrátově i přes pevnou linku


P ro b l ém o bc í s p ři p o je n ím k i n te r ne t u Obec Krasov Obec Jiříkov (ORP Rýmařov) - vůbec ţádné spojení Obec Zbyslavice (ORP Ostrava) - v tuto chvíli připojení přes WiFi providera WiFi Kliment (nemoţnost připojení přes ADSL) Obec Nová Pláň (ORP Bruntál) - nemoţno zřídit ADSL, nedostupné pro poskytovatele wifi připojení Obec Nové Heřminovy (ORP Bruntál) – technický problém instalovat širokopásmový internet (min 256 kbps), nemoţno zřídit ADSL, nedostupné pro poskytovatele wifi připojení Obec Roudno (ORP Bruntál) - technický problém instalovat širokopásmový internet (min 256 kbps), nemoţno zřídit ADSL, nedostupné pro poskytovatele wifi připojení Obrázek č. 7 Připojení k internetu

2.2.2

Spisová sluţba

36 obcí ze 147, které odpověděly na dotazníkové šetření, má a pouţívá elektronickou spisovou sluţbu. Většina obcí pouţívá elektronickou spisovou sluţbu firmy GORDIC (15 obcí ze 36) a ALIS (13 obcí). Zbytek obcí vyuţívá elektronickou spisovou sluţbu od různých dodavatelů. Tabulka č. 13 Dodavatelé eSpS pro obce

obec Staré Město

ORP Bruntál

dodavatel eSpS Alis

dodavatel eSpS pro ORP VERA


Světlá Hora

Bruntál

Gordic

Vrbno pod Pradědem

Bruntál

Ginis

Ludvíkov

Bruntál

Alis

Milotice nad Opavou

Bruntál

Alis

Oborná

Bruntál

Keo

Dvorce

Bruntál

CNS Mělník

Horní Benešov

Bruntál

Gordic

Horní Ţivotice

Bruntál

Alis

Karlovice

Bruntál

Alis

Kočov

Bruntál

Gordic

Věrovice


Gordic

Tichá


Munis

Malenovice


Gordic

Kozmice

Hlučín

Gordic

Ludgeřovice

Hlučín

TOMSYSTEM

Suchdol

Nový Jičín

Gordic

Bartošovice

Nový Jičín

Alis

Fulnek

Odry

Gordic

Mankovice

Odry

Alis

Hněvošice

Opava

Gordic

Hradec nad Moravicí

Opava

Gordic

Holasovice

Opava

Gordic

Skřipov

Opava

Alis

Hlubočec

Opava

Alis

Otice

Opava

Gordic

Vratimov

Ostrava

Gordic

Šenov

Ostrava

SOFTCOMP TECHNOLOGY

Petřvald

Orlová

Gordic

Tvrdkov

Rýmařov

Alis

Horní Město

Rýmařov

Alis

Ryţoviště

Rýmařov

Alis

Smilovice

Třinec

Topspin

Větřkovice

Vítkov

Alis

Budišov nad Budišovkou

Vítkov

Gordic

Vera

T-Mapy T-Mapy Geovap

Gordic

ICZ Gordic Gordic T-Mapy Gordic

Z toho: 108 obcí plánuje pořízení eSpS v rámci projektu TC ORP s vyuţitím dotace. 29 obcí plánuje pořízení eSpS samostatně mimo projekt TC ORP. 10 obcí se k dané otázce nevyjádřilo.


Obrázek č. 8 Pořízení eSpS

2.2.3

Technologické centrum

Z dotazníku vyplývá, ţe 97 obcí z celkového počtu 147 nemá dostatečné informace o TC, přesto většina obcí z celkového počtu 97 v dotazníku uvedla, ţe má zájem vyuţít téměř všechny sluţby TC, které jsou uvedeny v tabulce 11. Zbývající obce mají zájem vyuţít sluţeb TC z 50 %.


Tabulka č. 14 Technologické centrum-vyuţití sluţeb

p. č.

2.2.4

služba TC

počet obcí

1.

zajištění negarantovaného úloţiště dokumentů

118

2.

zálohování dat

118

4.

digitalizace a ukládání dokumentů

109

3.

provoz spisovny

105

5.

sluţba konverze dat do PDF

96

6.

regionální statistiky

85

7.

kopie centrálních registrů

76

8.

elektronické zadávání zakázek

54

9.

Serverhosting

37

11.

WEBhosting

36

10.

digitální technická mapa

28

13.

redakční systém pro publikování na internetu

25

12.

školský systém

22


71 obcí má zpracovánu pro území obce a pouţívá GIS, v dotaznících často mylně označováno obcemi jako digitální mapa nebo digitální technická mapa. Dle informací MSK pravděpodobně ţádná z uvedených obcí nevede DTM. Na otázku DTM obce I. a II. st. pravděpodobně kladně odpověděly v případě, kdy vedou nad územím nějakou digitální mapu, případně mapu s některými prvky technické infrastruktury. To, ţe některá z obcí ze seznamu vede DTM, však zcela vyloučit nelze. Přitom některé obce, které DTM vedou, na danou otázku kladně neodpověděly. 57 obcí uvedlo, ţe DTM nemá a 19 obcí neumělo na danou otázku odpovědět.

Ze 70 obcí: 48 obcí vyuţívá jako hlavního dodavatele v oblasti GIS firmu DIGIS. 16 obcí vyuţívá sluţby firmy GEOMETRA. Mezi další dodavatele v oblasti GIS jsou to také firmy Gepro a T-mapy. 12 obcí pouţívá v oblasti GIS SW Misys. 36 obcí nevyuţívá GIS vůbec. Tabulka č. 12 uvádí předpokládaný počet licencí /uţivatelů eSpS, které jednotlivé obce uvedly v dotaznících.


Tabulka č. 15 Počet uţivatelů eSpS obcí I. a II.

počet licencí uvedených v dotazníku

počet odpovídajících obcí dle 1. sloupce

celkový počet licencí

1-2 licence

1

1

2-3 licence

1

2

3-4 licence

1

3

5-7 licencí

1

6

7 licencí

1

7

6 licencí

1

6

9 licencí

1

9

11 licencí

1

11

12 licencí

1

12

16 licencí

1

16

17 licencí

1

17

19 licencí

1

19

33 licencí

1

33

65 licencí

2

130

0 licencí

18

0

1 licence

31

31

2 licence

41

82

3 licence

3

9

4 licence

7

28

5 licencí

3

15

8 licencí

2

16

10 licencí

2

20

20 licencí

2

40

22 licencí

2

44

Celkem

X

557


2.3 Analýza poţadavků organizací zřizovaných KÚ na sluţby TCK Základním podkladem pro analýzu poţadavků organizací zakládaných a zřizovaných krajem na sluţby TCK byl dotazníkový průzkum prováděný prostřednictvím elektronické pošty. Příspěvkové organizace Moravskoslezského kraje byly v rámci analýzy rozčleněny v oblasti školství, kultury, sociálních věcí, zdravotnictví a dopravy. Celkem odpovědělo 221 organizací. (z toho 9 PO z celkového počtu 11 v oblasti zdravotnictví, 4 PO z celkového počtu 7 v oblasti kultury, 23 PO z celkového počtu 26 v oblasti sociálních sluţeb a 184 PO z celkového počtu 224 v oblasti školství, 1 PO v oblasti dopravy) Jmenný výčet těchto organizací je přílohou č. 3. této analýzy. Příspěvkové organizace si uvědomují, ţe je nutné pořízení nebo upgrade spisové sluţby, splňující poţadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o spisové sluţbě a archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. 1. 11. 2009 mají PO začít komunikovat s orgány veřejné moci pomoci datových schránek a zajistit přitom důvěryhodnost, autentifikaci, archivaci a skartaci takto obdrţených dokumentů. V takovém případě pak další čekání na moţné financování spisové sluţby, která je pro tyto účely nutná, z připravovaného projektu, je časově nemoţné. Některé organizace jiţ v tuto chvíli jednají o dodávce spisové sluţby, tak, aby k 1. 11. 2009 byla zprovozněna. Většina organizací není zcela informována od zřizovatele o moţnostech, které eSpS nabízí a pokud se týká nabídky hostované eSpS na kraji, záleţí na podmínkách pouţívání této sluţby. Organizace by v rámci hostované eSpS uvítaly zjednodušení administrativní náročnosti (tzn. jednoduchost, nenáročnost na vstupní data). Školení v oblasti e-Government organizace uvítají, pokud bude pro danou oblast jejich působnosti přínosné. Základní škola Karviná a SŠOS Klimkovice vysvětlují negativní odpovědi, uvedené v dotazníku, důvodem slučování s jinou školou, coţ proběhne 1. 1. 2010. Základní škola Karviná-Nové Město má jiţ podanou ţádost o zřízení datové schránky na Magistrátu města Karviné. V dotazníkovém průzkumu došlo k nepochopení či záměně počtu softwarových licencí na spisovou sluţbu a počtu přistupujících uţivatelů do spisové sluţby v jednotlivých organizacích. Dle informací softwarových firem, které dodávají aplikaci spisové sluţby, je nutno uvaţovat, ţe na 1 organizaci připadne pouze 1 licence.


2.3.1

Oblast školství

počet škol a škols. zařízení zřizovaných MSK

224

počet došlých dotazníků od MSK

184


82

Tabulka č. 16 Připojení k internet – PO v oblasti školství


počet PO

bezdrátově

90

pevné připojení

94

Tabulka č. 17 Elektronická spisová sluţba – PO v oblasti školství

pořízení spisové sluţby

pořízená eSpS v plánu

vyuţití hostované eSpS krajem

ano

ne

neví

11

173

X

116

68

3

150

27

7

Tabulka č. 18 Sluţby poskytované TCK pro PO v oblasti školství

služba

počet PO

ukládání a zálohování dat

27


13

digitalizace dokumentů 30 111 škol z celkového počtu 184 by nevyuţilo další sluţby poskytované TCK. Školní systém by vyuţilo 9 škol. Školská zařízení začnou vyuţívat tyto sluţby postupně podle zvládnutí zaškolení zodpovědných osob a podle posouzení efektivity vynaloţené práce. V otázce počtu uţivatelů (licencí) eSpS se odpovědi podstatně lišily, coţ se dá vysvětlit nepřesným pochopením dané otázky.


Tabulka č. 19 Počet licencí eSpS pro PO v oblasti školství

počet škol. zařízení

počet licencí na 1 PO


2

50-60

110

2

10

20

7

4-6

35

3

1-3

7

38

0

0

4

5

20

14

3

42

13

4

52

47

2

94

54 1 54 Předpokládaný skutečný počet softwarových licencí pro hostovanou spisovou sluţbu odpovídá počtu organizací, které poţadují pořízení spisové sluţby, tzn. v oblasti školství je to celkem 116 licencí.

2.3.2

Oblast sociálních věcí

počet sociálních zařízení zřizovaných MSK

26


23


88

Tabulka č. 20 Připojení k internet – PO v oblasti sociálních věcí


počet PO

bezdrátově

3

pevné připojení

20

Tabulka č. 21 Elektronická spisová sluţba – PO v oblasti sociálních věcí



ano

ne

neví

X

23

X

13

X

3

2 3 X vyuţití hostované eSpS krajem 7 organizací nemá zájem o pořízení spisové sluţby z hlediska omezených finančních prostředků.


Počet uţivatelů a licencí eSpS lze shrnout: Tabulka č. 22 Počet licencí eSpS pro PO v oblasti sociálních věcí

počet škol. zařízení

počet licencí na 1 PO


7

1

7

3

2

6

2

2-3

5

1

4

4

1

5

5

1

3

3

1 6-7 6 Celkově lze shrnout počet licencí v oblasti soc. věcí na 36 licencí. 7 organizací, které nemají v plánu pořízení spisové sluţby, na tuto otázku neodpovědělo, nebo uvedli 0 licencí. Tabulka č. 23 Sluţby poskytované TCK pro PO v oblasti sociálních věcí

služba

počet PO

ukládání a zálohování dat

7


3

digitalizace dokumentů 6 6 organizací v oblasti sociálních věcí nemá o další sluţby zájem. 4 organizace nedovedou danou otázku a s tím související výhody posoudit. Organizace Náš svět by v rámci sluţeb TC kraje vyuţila i individuální plánování uţivatelů soc. sluţeb a plánování směn pracovníků.

2.3.3

Oblast zdravotnictví

počet zdravotnických zařízení zřizovaných MSK počet došlých dotazníků od MSK

11 9


82

Tabulka č. 24 Připojení k internet – PO v oblasti zdravotnictví


počet PO

bezdrátově

6

pevné připojení

3


Tabulka č. 25 Elektronická spisová sluţba – PO v oblasti zdravotnictví



ano

ne

neví

X

8

X

6

X

3

3 6 2 organizace v oblasti zdravotnictví netuší, co přesně obsahuje jednoduchá eSpS.

vyuţití hostované eSpS krajem

X

Územní středisko záchranné sluţby MSK má eSpS pořízenou od firmy Gordic a momentálně řeší implementace uvedení eSpS do rutinního provozu rozjíţdí pořízení a nevyuţila by hostovanou eSpS, protoţe se domnívá, ţe by tento systém nevyhovoval poţadavkům organizace. Ţádná z organizací v oblasti zdravotnictví nemá zájem o úloţiště snímků PACS starších neţ jeden rok, jelikoţ má dostatečnou kapacitu archivu. Přesto by se o takovém úloţišti dalo hovořit v souvislosti s postupem digitalizace pracovišť RTG a s nárůstem poţadavků na velikost datového úloţiště a tím i souvisejících finančních zdrojích – moţnost rozšíření stávajícího diskového pole a moţnost archivace dat vlastními zdroji. V případě dalších sluţeb poskytovaných TCK organizace vyţadují bliţší specifikace sluţeb pro oblast zdravotnictví. V oblasti zdravotnictví je poţadováno 148 licencí elektronické spisové sluţby.

2.3.4

Oblast kultury

počet kulturních zařízení zřizovaných MSK

7


4


57

Těšínské divadlo, Muzeum v Bruntále a Galerie výtvarného umění v Ostravě nemají zřízenou eSpS a obě organizace by vyuţily jednoduchou hostovanou spisovou sluţbu nabízenou krajem. Tabulka č. 26 Počet licencí eSpS pro PO v oblasti kultury

kult. zařízení

počet licencí

Muzeum

4

Divadlo

6

2 Galerie Celkem tedy 12 licencí v oblasti kultury.


M ora vs kosl ezs ká v ědeck á k ni h ov na v Os tr av ě Tato organizace nemá zřízenou elektronickou spisovou sluţbu. V rámci pořízení spisové sluţby by vyuţila jednoduchou hostovanou eSpS, dostupnou prostřednictvím internetu, kterou by kraj nabízel, ovšem s přihlédnutím na funkce softwaru. O počtu licencí elektronické spisové sluţby není knihovna ještě pevně rozhodnuta. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě dále v dotazníku uvedla, ţe by měla zájem o školení v oblasti e-Government pro cca 10 lidí a v rámci dalších sluţeb nabízených TC kraje by vyuţila ukládání a zálohování dat, finanční podporu při digitalizaci dokumentů.

2.3.5

Oblast dopravy

Správa silnic Moravskoslezského kraje má jiţ zřízenou elektronickou spisovou sluţbu od firmy Tomsystem. Tato organizace by měla zájem vyuţít jednoduchou hostovanou elektronickou spisovou sluţbu na kraji, dále by chtěla vyuţít školení v oblasti e-Government a datových schránek pro 8 osob. V rámci dalších sluţeb TCK by tato organizace vyuţila digitalizaci dokumentů a přístup k digitálním mapám. Tato organizace chce provozovat eSpS na 7 pracovištích vţdy s jedním uţivatelem na pracoviště, tzn. 7 licencí.

2.4 Analýza pouţívání spisové sluţby na KÚ Na MS kraji v současné době probíhá implementace rozšíření elektronické spisové sluţby GINIS. V rámci této implementace je řešena problematika podatelny a elektronické podatelny, komplexní správy dokumentů a výpravny. Cílem implementace bylo nahradit předchozí spisovou sluţbu, se kterou byla silná nespokojenost. V rámci této implementace se podařilo ve velmi krátkém čase (1,5 měsíce) implementovat spisovou sluţbu GINIS SSL napříč celým úřadem Moravskoslezského kraje. Bylo zavedeno a proškoleno přibliţně 600 uţivatelů. Od května 2005 je spisová sluţba GINIS na úřadu v provozu s minimálním počtem výpadků. Od zahájení ostrého provozu kraj spolupracuje s dodavatelem na vývoji, rozšiřování a úpravách aplikace. V současné době je elektronická spisová sluţba plně propojená se systémem ISDS a plně řeší elektronickou podatelnu. Na některých pracovištích je také prováděno hromadné skenování dokumentů s následným vyuţitím technologie OCR. V rámci manaţerských činností jsou vyuţívána datová trţiště spisové sluţby, která prostřednictvím připravených reportů sledují zejména u dokumentů a spisů vztahujících se ke správnímu řízení stav a vztah k termínu vyřízení. V rámci krátkého časového horizontu se hovoří o implementaci systému na sledování událostí, zejména z důvodu hlídání termínů a upozorňování na změny stavů dokumentů (např. vlastníka) a uvaţuje se také o indexování úloţiště elektronických dokumentů s moţností full-textového vyhledávání.


ZK 5/303 ze dne 17. 6. 2009 schválilo vyčlenění projektu „Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“, financovatelného z Integrovaného operačního programu pro období 2007 - 2013, předpokládané náklady 25.883 tis. Kč, předpokládaná doba realizace v letech 2009 - 2012, z projektu „Elektronický úřad“, jehoţ příprava byla schválena zastupitelstvem kraje usnesením č. 21/1807 bod 2) ze dne 20. 12. 2007. V současné době probíhá implementace rozšíření spisové sluţby vzhledem k nasazení datových schránek od 1. 11. 2009.

2.5 Analýza stávajícího stavu ICT na KÚ Moravskoslezského kraje v rámci TC 2.5.1

Serverová část

Krajský úřad Moravskoslezského kraje v současné době provozuje a současně spravuje přibliţně 30 serverů, na kterých provozuje cca 125 aplikací. Převáţná část aplikací vyuţívá operační systémy MS Windows 2003 - 2008. Současně jsou jiţ některé aplikace provozovány ve virtuálním prostředí – VMware vSphere. Veškeré servery jsou rackového provedení a výrobcem je společnost DELL. Síťová infrastruktura je vytvořena z aktivních prvků CISCO. V současné době je krajský úřad připojen k Internetu přes poskytovatele OVANET, a to rychlostí 36 Mbps a dále má ještě zřízený druhý kanál pro videokonference, a to rychlostí 26 Mbps.

2.5.2

Virtualizace serverů

Cílem tohoto projektu byla konsolidace zdrojů, zjednodušení správy serverů a zvýšení dostupnosti provozovaných aplikací. V rámci projektu byla v prostředí informačního systému Moravskoslezského kraje zprovozněna

virtualizační

infrastruktura

VMware.

Nejdříve

ve

verzi

VMware

Infrastrukture

a následně povýšena na verzi vSphere. V provozu je 5 virtualizačních fyzických serverů a řídící centrum vCenter. V současné době probíhá postupná migrace jednotlivých provozovaných serverů do virtuálního prostředí.

2.5.3

Datová část - datové úloţiště

Krajský úřad Moravskoslezského kraje vyuţívá několika datových úloţišť připojených pomocí FC SAN infrastruktury. Disková úloţiště jsou rozloţeny ve dvou lokalitách (serverovnách). Jako primární diskové pole je vyuţíváno EMC CX3-20. Dalším diskovým úloţištěm je dvojice EMC CX3-10, EMC Celerra a jiţ značně zastaralá dvojice diskových polí PowerStor. FC SAN struktura je tvořena dvojicí FC 4 Gb switchů Brocade 4100 (32 portů) zajišťující redundantní přístupy mezi servery a diskovými úloţišti. Ostatní datové prostory jsou vytvořeny na interních discích příslušných serverů.


2.5.4

Zálohování

Systém zálohování je tvořen zálohovacím serverem, na kterém běţí zálohovací SW EMC Legato Networker. Pro potřeby zálohování je do FC SAN připojena pásková knihovna DELL ML6020 osazená 2 LTO-4 mechanikami a s kapacitou 128 slotů. Zálohovací server je samozřejmě do FC SAN zapojen také. Zálohovací proces probíhá dvoustupňově, kdy jsou nejdříve data zálohována do diskového prostoru (EMC CX3-10) a následně do páskové knihovny, která je umístěna v druhé serverovně.

2.5.5

Bezpečnost

Pro dosaţení bezpečnosti dat a přístupu poţívá Krajský úřad Moravskoslezského kraje DMZ, Firewally, Antivir, AntiSpam. Jsou nasazeny IPS/IDS sondy. Serverovny jsou rovněţ chráněny proti neoprávněnému vniknutí. Pro případ výpadku elektrické energie je k dispozici náhradní agregát.

2.5.6

Moţnost připojení krajského úřadu do KIVS

Přípojný bod sítě KIVS je v Ostravě na KŘ PČR Ostrava, ulice 30. dubna 1682/24. Propojení s krajským úřadem by se proto mohlo provést pomocí optického kabelu s vyuţitím sítě OVANET a mělo by vyhovovat podmínce zajištění připojení rychlostí min. 1 Gbps.

2.6 Analýza zaměření projektu eMSK V integrujícím projektu eMSK budou řešeny vedle výše uvedeného TCK i následující dílčí části výzvy, přičemţ další potřené podrobné analýzy budou provedeny v rámci Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS. a. Digitální mapa veřejné správy -

Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně-analytických podkladů (ÚAP) Účelová katastrální mapa (ÚKM)

b. Digitalizace a ukládání dat c.

Krajská digitální spisovna (KDS) Krajské digitální úloţiště (KDU) Krajská digitalizační jednotka Digitalizované a uloţené dokumenty

Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS -

Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav Analýza současného stavu rozvoje ICT systémů úřadu ve vazbě na centrální projekty a návrh realizace úprav Autorizace, identifikace a autentizace konkrétního úředníka Integrace personálního systému s identitním a autorizačním systémem úřadu Integrace s Portálem veřejné správy IS integrované se základními registry Integrace s dalšími centrálními informačními systémy dle potřeby Strana 113 (celkem 145) Strategie e-Government sluţeb MSK, Příloha č. 1

-

Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů

d. Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business Intelligence -

základní datový sklad kraje data - další moţná datová trţiště software - transformační mechanismy a analytická vrstva - nestrukturovaná data a nástroje kvality software - prezentační vrstva a další nástroje BI - pokročilé nástroje

2.7 Návrhy potřebných smluvních vazeb mezi zúčastněnými subjekty Pro realizaci e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji je ideální model smluvních vazeb mezi jednotlivými účastníky. Základní smlouvy, které by bylo vhodné uzavřít, by měly být Smlouva o centrálním zadavateli a spolupráci s ORP a Smlouva o spolupráci s PO kraje. Smlouva o centrálním zadavateli a spolupráci s ORP bude obsahovat následující vymezení předmětu spolupráce: 

centrální zadavatel - zadávání společných veřejných zakázek



nakládání s majetkem,



vzájemné poskytování sluţeb,



dalším provoz a rozvoj projektů.

Spolupráce spočívá např. v: 

spolupráci při sestavení základních podmínek zadání a navazujících jednání (zejména obchodní podmínky, kvalifikace a způsob hodnocení) se zástupcem centrálního zadavatele a s centrálním zadavatelem,



informování zástupce centrálního zadavatele a centrálního zadavatele o všech podstatných skutečnostech majících vliv na průběh zadávacího řízení a jeho zákonnost,



zajištění nepodjatosti a závazku mlčenlivosti u všech osob, které pověří činnostmi souvisejícími se zadáním veřejné zakázky,



poskytování veškeré nezbytné a poţadované součinnosti, zejména, nikoliv však výlučně, pokud jde o výměnu relevantních dokumentů, podávání vysvětlení a písemných stanovisek,



zajištění provozu svých systémů v souladu s provozním řádem Technologického centra kraje

Subjekty se zaváţí k tomu, ţe: 

náklady na provoz, údrţbu a opravy majetku budou hradit společně, a to podíly ve výši odpovídající jimi vloţeným finančním prostředkům.


Smlouva o spolupráci a poskytování sluţeb s PO kraje Doporučené náleţitosti dohody mezi poskytovatelem a příjemcem sluţby (smlouva o poskytování sluţeb) vycházejí z dokumentace zpracované Ministerstvem vnitra ČR k výzvě na Technologická centra. Smlouvy budou obsahovat závazky realizátora: 

zajistit příjemci zdarma potřebný počet licencí softwaru na poskytovanou sluţbu k jejich uţívání (tj. poskytnutí informačního systému),



udrţování aktuálnosti IS u příjemce projektu,



udrţování poskytnutého IS funkčního minimálně po dobu udrţitelnosti projektu v rozsahu stanovených SLA.

Příjemce se zavazuje: 

pouţívat poskytnutý IS v souladu s provozními a uţivatelskými pokyny,



zajišťovat potřebnou podporu pro své zaměstnance při pouţívání poskytnutého IS nebo sluţby,



poskytnout realizátorovi potřebnou součinnost,

 

přispívat dle aktuálního ceníku nákladů na provoz, údrţbu a rozvoj systému, přispívat svými zkušenostmi k optimalizaci vyuţití IS nebo sluţby.

Příjemce se zapojí do realizace a provozu projektu dále zejména následujícími aktivitami:  

informování o existenci a realizaci projektu a spolupráci při povinné publicitě realizátora projektu, další činnosti dle potřeb projektu dané jednáním mezi realizátorem a příjemcem projektu.


3

Závěr

Analýza poţadavků na zajištění sluţeb eGON center v MSK a na ORP rozebírá výsledky průzkumů provedených jednak dotazníkovou metodou, jednak osobním dotazováním na jednotlivých ORP kraje a na obcích I. a II. stupně. Dále byl prováděn průzkum na KÚ MSK a na vybraných organizacích zřizovaných MSK. Byl zjištěn zájem budovat TC ORP na většině (20 z 22) ORP kraje MSK. Jen města Krnov a Bílovec o budování TC ORP neuvaţují a dle aktualizovaného průzkumu ani nepodaly ţádost o dotaci. Rovněţ byl zjištěn i poměrně značný zájem obcí I. a II. stupně vyuţívat sluţby TC ORP. Jako nejdůleţitější z hlediska pořízení aplikací běţících na TC ORP se jeví nákup nebo upgrade spisové sluţby dané zákonem č. 499/2004 Sb., o spisové sluţbě a archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. Ukazuje se, ţe největším problémem pro budování TC ORP je zajištění financování provozu po dobu udrţitelnosti projektu, protoţe toto bude nutné zajistit z rozpočtu ORP. U některých ORP se vyskytují problémy se zajištěním bezpečnostních a provozních nároků TC ORP. Z provedené analýzy vyplývá, ţe zajištění bezproblémového zajištění plánovaných sluţeb e-Government, je nezbytné vybudovat v Moravskoslezském kraji Technologické centrum kraje, které by mělo navázat na stávající technologie, tak aby na nich mohly být provozovány jak stávající i plánované aplikace. KÚ si v prvé řadě také uvědomuje nutnost pořízení spisové sluţby, splňující poţadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o spisové sluţbě a archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, jak pro sebe, tak pro organizace. Dále se předpokládá vyuţití TCK pro projekt Elektronického úřadu, který v sobě zahrnuje Digitální mapu veřejné správy, Digitalizaci a ukládání dat, Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS, Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business Intelligence.


PŘÍLOHY Příloha č. 1 p. č.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Seznam ORP MSK obec

Ostrava Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Rýmařov Třinec Vítkov


Příloha č. 2 p. č.

Seznam obcí I. a II., které odpověděly na dotazníkové šetření obec

ORP

1.

Studénka

Bílovec

2.

Rychvald

Bohumín

3.

Rudná pod Pradědem

Bruntál

4.

Široká Niva

Bruntál

5.

Staré Heřminovy

Bruntál

6.

Staré Město

Bruntál

7.

Světlá Hora

Bruntál

8.

Svobodné Heřmanice

Bruntál

9.

Václavov

Bruntál

10.

Valšov

Bruntál

11.

Vrbno pod Pradědem

Bruntál

12.

Leskovec nad Moravicí

Bruntál

13.

Ludvíkov

Bruntál

14.

Lomnice

Bruntál

15.

Mezina

Bruntál

16.

Nová Pláň

Bruntál

17.

Milotice nad Opavou

Bruntál

18.

Nové Heřminovy

Bruntál

19.

Oborná

Bruntál

20.

Razová

Bruntál

21.

Roudno

Bruntál

22.

Andělská Hora

Bruntál

23.

Bílčice

Bruntál

24.

Dlouhá Stráň

Bruntál

25.

Dvorce

Bruntál

26.

Horní Benešov

Bruntál

27.

Horní Ţivotice

Bruntál

28.

Karlova Studánka

Bruntál

29.

Karlovice

Bruntál

30.

Kočov

Bruntál

31.

Křišťanovice

Bruntál

32.

Chotěbuz

Český Těšín

33.

Věrovice


34.

Lichnov


35.

Tichá


36.

Ţermanice

Frýdek-Místek

37.

Řepiště

Frýdek-Místek

38.

Lhotka

Frýdek-Místek

39.

Ţabeň

Frýdek-Místek

40.

Pazderná

Frýdek-Místek

41.

Kozlovice

Frýdek-Místek

42.

Vyšní Lhoty

Frýdek-Místek

43.

Paskov

Frýdek-Místek


p. č.

obec

ORP

44.

Kaňovice

Frýdek-Místek

45.

Vojkovice

Frýdek-Místek

46.

Palkovice

Frýdek-Místek

47.

Dolní Tošanovice

Frýdek-Místek

48.

Sviadnov

Frýdek-Místek

49.

Nošovice

Frýdek-Místek

50.

Sedliště

Frýdek-Místek

51.

Morávka

Frýdek-Místek

52.

Dobratice

Frýdek-Místek

53.

Hukvaldy

Frýdek-Místek

54.

Niţní Lhoty

Frýdek-Místek

55.

Dolní Domaslavice

Frýdek-Místek

56.

Bruzovice

Frýdek-Místek

57.

Praţmo

Frýdek-Místek

58.

Dobrá

Frýdek-Místek

59.

Staříč

Frýdek-Místek

60.

Třanovice

Frýdek-Místek

61.

Prţno


62.

Malenovice


63.

Horní Suchá

Havířov

64.

Těrlicko

Havířov

65.

Albrechtice

Havířov

66.

Bělá

Hlučín

67.

Kozmice

Hlučín

68.

Hať

Hlučín

69.

Darkovice

Hlučín

70.

Ludgeřovice

Hlučín

71.

Dolní Benešov

Hlučín

72.

Vřesina u Hlučína

Hlučín

73.

Stonava

Karviná

74.

Dětmarovice

Karviná

75.

Petrovice u Karviné

Karviná

76.

Ţenklava

Kopřivnice

77.

Příbor

Kopřivnice

78.

Závišice

Kopřivnice

79.

Bolatice

Kravaře

80.

Rohov

Kravaře

81.

Chuchelná

Kravaře

82.

Třebom

Kravaře

83.

Strahovice

Kravaře

84.

Sudice

Kravaře

85.

Štěpánkovice

Kravaře

86.

Starý Jičín

Nový Jičín


p. č.

obec

ORP

87.

Suchdol

Nový Jičín

88.

Mořkov

Nový Jičín

89.

Bernartice

Nový Jičín

90.

Bartošovice

Nový Jičín

91.

Sedlnice

Nový Jičín

92.

Hostašovice

Nový Jičín

93.

Rybí

Nový Jičín

94.

Fulnek

Odry

95.

Mankovice

Odry

96.

Luboměř

Odry

97.

Jakubčovice nad Odrou

Odry

98.

Oldřišov

Opava

99.

Hněvošice

Opava

100.


Opava

101.

Holasovice

Opava

102.

Velké Hoštice

Opava

103.

Slavkov

Opava

104.

Stěbořice

Opava

105.

Uhlířov

Opava

106.

Neplachovice

Opava

107.

Skřipov

Opava

108.

Hlubočec

Opava

109.

Sluţovice

Opava

110.

Mokré Lazce

Opava

111.

Chlebičov

Opava

112.

Sosnová

Opava

113.

Pustá Polom

Opava

114.

Jezdkovice

Opava

115.

Vršovice

Opava

116.

Raduň

Opava

117.

Hlavnice

Opava

118.

Branka u Opavy

Opava

119.

Dolní Ţivotice

Opava

120.

Mikolajice

Opava

121.

Otice

Opava

122.

Chvalikovice

Opava

123.

Bratříkovice

Opava

124.

Velká Polom

Ostrava

125.

Vratimov

Ostrava

126.

Šenov

Ostrava

127.

Václavovice

Ostrava

128.

Petřvald

Orlová

129.

Břídličná

Rýmařov


p. č.

obec

ORP

130.

Tvrdkov

Rýmařov

131.

Horní Město

Rýmařov

132.

Malá Štáhle

Rýmařov

133.

Dolní Moravice

Rýmařov

134.

Malá Morávka

Rýmařov

135.

Ryţoviště

Rýmařov

136.

Stará ves u Rýmařova

Rýmařov

137.

Velká Štáhle

Rýmařov

138.

Jiříkov

Rýmařov

139.

Vělopolí

Třinec

140.

Smilovice

Třinec

141.

Svatoňovice

Vítkov

142.

Kruţberk

Vítkov

143.

Moravice

Vítkov

144.

Větřkovice

Vítkov

145.

Melč

Vítkov

146.


Vítkov

147.

Čermná ve Slezsku

Vítkov


Příloha č. 3

Seznam organizací zřizovaných MSK, které odpověděly na dotazníkové šetření

Zdravotnictví p. č.

název organizace

obec

1.

Nemocnice

Frýdek-Místek

2.

NsP Karviná – Ráj

Karviná-Ráj

3.

Sdruţené zdravotnické zařízení

Krnov

4.

Nemocnice s poliklinikou

Nový Jičín

5.

Odborný léčebný ústav Metylovice, MSS

Metylovice

6.

Slezská nemocnice

Opava

7.

Nemocnice

Třinec

8.

Nemocnice s poliklinikou

Havířov

9.

Územní středisko záchranné sluţby MSK

Ostrava-Zábřeh

Kultura p. č.

název organizace

obec

1.

Těšínské divadlo

Český Těšín

2.

Moravskoslezská vědecká knihovna

Ostrava

3.

Galerie výtvarného umění v Ostravě

Ostrava

4.

Muzeum v Bruntále

Bruntál

Doprava p. č.

1.

název organizace

Správa silnic Moravskoslezského kraje


Sociální sluţby p. č.

název organizace

obec

1.

Sagapo

Bruntál

2.

Domov Paprsek

Nový Jičín

3.

Domov Na zámku

Kyjovice

4.

Domov Hortenzie


5.

Zámek

Dolní Ţivotice

6.

Domov Odry

Odry

7.

Domov Vítkov

Vítkov

8.

Fontána

Hlučín

9.

Zámek Nová Horka

Studénka

10.

Náš svět


11.

Domov Březiny

Petřvald

12.

Domov Jistoty

Bohumín

13.

Domov Duha

Nový Jičín

14.

Krajánek

Albrechtice

15.

Sírius

Opava

16.

Domov Pohoda

Bruntál

17.

Benjamín

Petřvald

18.

Marianum

Opava

19.

Centrum psychologické pomoci

Karviná-Fryštát

20.

Domov Příbor

Příbor

21.

Harmonie

Krnov

22.

Nový domov

Karviná-Nové Město

23.

Domov Havířov

Havířov

Školská zařízení p. č.

název organizace

obec

1.

Krajské zařízení pro DVPP a informační centrum

Nový Jičín

2.

Školní statek

Opava

3.

Pedagogicko-psychologická poradna

Frýdek-Místek

4.

Pedagogicko – psychologická poradna

Nový Jičín

5.


Opava

6.

Dětský domov a školní jídelna

Frýdek-Místek

7.

Dětský domov a školní jídelna

Radkov

8.

Zařízení školního stravování

Opava

9.

Dětský domov a Školní jídelna

Příbor

10.


Čeladná

11.

Domov mládeţe a Školní jídelna-výdejna

Ostrava-Hrabůvka

12.

Dětský domov

Janovice u Rýmařova

13.


Milotice nad Opavou

14.


Ostrava-Slezská Ostrava

15.

Mateřská škola

Ostrava-Poruba

16.

Dětský domov a ŠJ

Havířov-Podlesí

17.

Základní škola a Mateřská škola


18.


Ostrava-Zábřeh

19.



20.

Krajské středisko volného času Juventus


21.


Opava

22.


Lichnov

23.

Mateřská škola Eliška

Opava


Školy p. č.

název organizace

obec

1.

ZUŠ V. Vančury

Háj ve Slezsku

2.

Gymnázium Františka Ţivného

Bohumín

3.

Gymnázium

Havířov-Podlesí

4.

Střední průmyslová škola elektrotechnická

Havířov

5.

Základní umělecká škola Václava Kálika

Opava

6.

Střední zdravotnická škola

Karviná-Mizerov

7.

MŠ Mozartova

Havířov-Město

8.

ZUŠ P. J. Vejvanovského

Hlučín

9.

Sportovní gymnázium

Vrbno pod Pradědem

10.

Střední škola

Odry

11.

Wichterlovo gymnázium

Ostrava-Poruba

12.

Střední zdravotnická škola

Opava

13.

Střední škola průmyslová a umělecká

Opava

14.

Střední škola

Bohumín

15.

Základní umělecká škola

Nový Jičín

16.

ZŠ a MŠ

Ostrava-Poruba

17.

Základní škola

Albrechtice

18.

ZŠ

Rýmařov

19.

Střední škola odborná a speciální

Klimkovice

20.

Střední škola zemědělská a lesnická

Frýdek-Místek

21.

ZŠ při zdravotnickém zařízení a MŠ při ZZ

Opava

22.

ZŠ a MŠ při zdravotnickém zařízení

Karviná-Lázně Darkov

23.

Mendelovo gymnázium

Opava

24.

ZUŠ Ostrava

Moravská Ostrava

25.


Jablunkov

26.

Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

Frýdek-Místek

27.

Střední škola

Havířov-Prostřední Suchá

28.


Klimkovice

29.

Základní škola


30.

Střední škola strojírenská a dopravní

Frýdek-Místek

31.

Mendelova střední škola

Nový Jičín

32.

Gymnázium

Ostrava-Zábřeh

33.

Střední škola technická

Opava

34.

Gymnázium Josefa Kainara

Hlučín

35.


Brušperk

36.


Třinec

37.

Obchodní akademie a VOŠS

Ostrava-Mariánské Hory

38.

Střední průmyslová škola

Bruntál

39.

Střední škola

Havířov-Prostřední Suchá

40.

Gymnázium

Bruntál

41.

Střední škola

Havířov-Šumbark

42.

ZUŠ B. Smetany

Karviná-Mizerov


p. č.

název organizace

obec

43.

VOŠ a Hotelová škola

Opava

44.

VOŠ a Hotelová škola

Opava

45.

ZUŠ Leoše Janáčka

Havířov

46.

Základní škola speciální a mateřská škola

Nový Jičín

47.

Gymnázium a SOŠ

Nový Jičín

48.

SPŠ stavební

Ostrava-Zábřeh

49.

Střední škola oděvní a obchodně podnikatelská

Frýdek-Místek

50.

Střední škola řemesel

Bruntál

51.

Střední škola teleinformatiky

Ostrava

52.

Základní škola

Bílovec

53.

Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická

Ostrava

54.

Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel


55.

Střední škola technických oborů

Havířov-Šumbark

56.

Gymnázium

Rýmařov

57.

Střední škola

Šenov u NJ

58.

Základní škola

Orlová-Lutyně

59.

Gymnázium

Vítkov

60.

SŠ, ZŠ, MŠ

Třinec

61.

Gymnázium


62.

Střední umělecká škola

Ostrava

63.

Mateřská škola logopedická

Ostrava-Poruba

64.

Střední škola

Opava

65.

Základní škola

Hlučín

66.


Ostrava-Vítkovice

67.

Gymnázium

Karviná

68.

Střední škola průmyslová

Krnov

69.

ZUŠ

Ostrava-Petřkovice

70.

ZŠDDŠDŠJ

Vrbno pod Pradědem

71.

Gymnázium Olgy Havlové

Ostrava-Poruba

72.

Základní umělecká škola Leoše Janáčka

Frýdlant nad Ostravicí,

73.

Gymnázium Petra Bezruče

Frýdek-Místek

74.

Základní škola


75.

Základní škola

Ostrava-Hrabůvka

76.

Základní umělecká škola Edvarda Runda


77.

Základní škola

Opava

78.

Slezské gymnázium

Opava

79.

Gymnázium

Havířov

80.

Střední průmyslová škola stavební

Opava

81.

ZUŠ

Rychvald

82.

Gymnázium

Český Těšín

83.

Obchodní akademie

Orlová


p. č.

název organizace

obec

84.

Gymnázium

Třinec

85.

Střední škola hotelnictví a gastronomie


86.

Základní škola

Krnov

87.

Gymnázium a SOŠ

Frýdek-Místek

88.

ZŠ

Havířov-Město

89.

Základní škola

Ostrava-Vítkovice

90.

Základní škola

Opava-Slezského odboje

91.


Ostrava-Poruba

92.


Vítkov

93.


Ostrava-Zábřeh

94.

Základní umělecká škola J.R.Míši

Orlová-Poruba

95.


Odry

96.

Základní škola a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení

Klimkovice

97.


Příbor

98.

Základní umělecká škola B. Martinů

Havířov-Město

99.

Základní škola

Ostrava-Zábřeh

100.

Střední škola oděvní, sluţeb a podnikání

Ostrava-Poruba

101.


Krnov

102.

Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových,

Ostrava-Zábřeh

103.

ZUŠ Pavla Kalety

Český Těšín

104.

Základní škola

Kopřivnice

105.

Střední škola sluţeb

Bruntál

106.

Střední škola společného stravování

Ostrava-Hrabůvka

107.

Základní škola

Frýdek-Místek

108.

Základní škola

Karviná-Fryštát

109.

Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

Ostrava

110.


Ostrava-Muglinov

111.

SOŠ dopravní a SOU

Ostrava-Vítkovice

112.


Bruntál

113.

Střední škola techniky a sluţeb

Karviná

114.

Masarykovo gymnázium

Příbor

115.

Obchodní akademie

Frýdek-Místek

116.

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola logopedická

Frýdek-Místek

117.

Mateřská škola Klíček

Karviná-Hranice

118.

Gymnázium

Frýdlant nad Ostravicí,

119.


Frýdek-Místek

120.

Střední škola hotelová a obchodně podnikatelská

Český Těšín

121.


Karviná

122.

Gymnázium

Ostrava-Hrabůvka

123.

Střední škola

Vítkov-Podhradí

124.

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola

Krnov

125.

Základní umělecká škola Eduarda Marhuly



p. č.

název organizace

obec

126.

Základní škola

Studénka

127.


Bohumín-Nový Bohumín

128.

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště

Kopřivnice

129.

Střední škola prof. Zdeňka Matějčka

Ostrava-Poruba

130.

Základní škola

Ostrava-Přívoz

131.



132.

SPŠ stavební

Havířov

133.


Rýmařov

134.


Studénka

135.

Základní umělecká škola dr. Leoše Janáčka

Ostrava-Vítkovice

136.

SPŠ elektrotechniky a informatiky

Ostrava

137.

Základní škola a Mateřská škola Motýlek

Kopřivnice

138.

Střední odborné učiliště stavební

Opava

139.

Střední škola stavební a dřevozpracující

Ostrava

140.

Základní škola


141.

SŠŘaS

Havířov-Šumbark

142.

OU a PrŠ

Nový Jičín

143.

Střední škola gastronomie a sluţeb

Frýdek-Místek

144.

Odborné učiliště a Praktická škola

Hlučín

145.

Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání

Krnov

146.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště podnikání a sluţeb

Jablunkov

147.

Střední škola Rýmařov

Rýmařov

148.

Obchodní akademie

Opava

149.


Ostrava-Polanka

150.

Obchodní akademie a Střední zemědělská škola

Bruntál

151.

Gymnázium

Krnov

152.


Bílovec

153.

Základní umělecká škola Zdeňka Buriana

Kopřivnice

154.

Obchodní akademie

Český Těšín

155.

SPŠ chemická akad. Heyrovského a Gymnázium

Ostrava

156.

Střední škola přírodovědná a zemědělská

Nový Jičín

157.

Základní škola

Opava

158.

Základní škola

Příbor

159.

Střední škola zemědělství a sluţeb

Albrechtice

160.

ZUŠ


161.

ZŠ



Příloha č. 4

Shrnutí analýzy

Shrnutí údajů z dotazníkové šetření pro ORP údaj

počet obcí

zájem budovat TC

21

provoz TC v ORP

20

umístění části TC ORP na KU

4

připojení do KIVS

4

provoz eSpS

22

upgrade eSpS dotace

21

pořízení eSpS pro obce

21

provoz GIS na ORP

14

moţnost vyuţít DTM KU

14

moţnost vyuţít ÚAP KU

14

moţnost vyuţít helpdesk

12

Shrnutí údajů z dotazníkové šetření pro obce I. a II. stupně údaj

počet obcí

celkový počet obcí

277

návratnost dotazníků

147

připojeno k internetu

146

provoz vlastní eSpS poţadavek na zakoupení eSpS z dotace plánované zakoupení mimo dotace

34 108

plánované vyuţití sluţeb TC ORP

97

obce pouţívající GIS

71

10


Shrnutí údajů z dotazníkové šetření pro PO zřizované MSK

224

184

11

150

ukládání a záloha dat na TC 27

sociální sluţby

26

23

0

20

7

3

6

zdravotnictví

11

9

1

3

X

X

X

kultura

7

4

0

4

1

0

1

oblast školství

celkový počet organizací

návratnost dotazníků

vlastní eSpS

plánuje hostovanou eSpS

elektron. Zakázky

digitalizace dokumentů

13

30


PŘÍLOHA Č. 2

VAZBA NA STRATEGICKÉ CÍLE KÚ V ICT


Cíle úřadu

Původní cíle

Efektivní komunikace občana s úřadem, organizace s úřadem, úřadu s úřadem

Zajistit efektivní komunikaci občana s úřadem, organizace s úřadem, úřadu s úřadem

Efektivní úřad

Racionalizovat procesy úřadu Zlepšení kooperace a předávání informací mezi odbory Zvýšit dostupnost informací pro rozhodování na úrovni vedení odborů a úřadu Efektivní finanční controlling

Efektivní finanční hospodaření

Hospodárné a transparentní nakládání s majetkem Kvalitní a efektivní příprava podkladů pro vedení kraje

Kvalitní a efektivní příprava podkladů pro rozhodování kraje

Efektivní projektové řízení

Efektivní systém projektového řízení, racionalizace projektových činností Systematický a moderní přístup k personální politice

Moderní a systematická personální politika


Cíl úřadu: Efektivní komunikace občana s úřadem, organizace s úřadem, úřadu s úřadem

Portál občana

Spisová sluţba interface mezi spisovými sluţbami / datovou schránkou, poskytnutí (provozování) spisové sluţby obcím

Příprava typového projektu, Analýza nákladů, přínosů, Schválení zastupitelstvem

CALL CENTRUM pro veřejnou správu kraje

Analýza nákladů, přínosů, poţadavků Schválení zastupitelstvem ICT clustery v rámci typových projektů

ţivotní situace, návody Portál el. podatelny s moţností zjištění stavu podání (z SSL, z epodatelny) Rezervační systém Mapový server Zavedená elektronická spisová sluţba pro PO kraje napojená na datové schránky organizací. Nebude realizováno – nebyl projevem zájem ze strany obcí a kraje.


Elektronická spisová sluţba pro obce řešena v rámci výzvy č. 06 ORP. Elektronická spisová sluţba pro PO kraje řešena v rámci výzvy č. 08. Nebude realizováno

DSH

SOC

EP

ŠMS

ŢPZ

RER

ÚPSŘ

ZDR

FIN

INV

VŢ

INF

Zajištění potřebných fin. zdrojů v rozpočtu kraje, nebo vyuţití individuálního projektu z IOP typový projekt z IOP Definice propojení seznamu sluţeb s ţivotními situacemi pro občana (občan – ţivotní situace - sluţba )

POR

Digitální úřední deska místo kamenné

Způsob realizace (projekt IOP, Indikátor splnění rozpočet kraje) Bezbariérový web Vnitřní integrace (externí audit co 2 úřadu a integrace roky) s ISVS Mluvené stránky Rozpočet kraje Jeden redakční systém 2 KS Rozpočet kraje

KON

Vstupní předpoklady zahájení Koncepce webové prezentace (portály ŢP, školství…)



KŘ

Dílčí cíle pro informatiku Rozvoj webových stránek.

Zapojení odborů  - klíčové zapojení odboru  - částečné zapojení odboru

KH

Přínos ICT: Podpora efektivní komunikace (zjednodušení, rozšíření moţností) s vyuţitím potenciálu informačních technologií

               



 



 

               

 



 


Cíl úřadu: Efektivní úřad

DSH

SOC

EP

ŠMS

ŢPZ

RER

ÚPSŘ

ZDR

FIN

INV

VŢ

POR

KON

Způsob realizace (projekt IOP, rozpočet kraje) Technologické centrum kraje

KŘ

Vstupní předpoklady zahájení Indikátor splnění Koncepce rozvoje infrastruktury ICT Optimalizace procesů ICT GINIS SSL jako zastřešující Zmapovat centrální evidence, Seznam evidencí (agend) nástroj, ze kterého propadají které se musí vést – Vstupy informace do dalších evidencí (stíţnosti, správní řízení….) a Výstupy (datový sklad - datová kostka pro SŘ) Optimalizace spisové sluţby pro legislativa (datové schránky) Kompletní elektronické uţití vedoucími odborů scanovací linka zpracování dokumentů v návaznosti na datové schránky Vybudování integrovaného Popis procesů podporovaných Integrující prostředí workflow a DMS systémem workflow a DMS. s definováním rozhraním Ochota optimalizovat průřezové na klíčové systémy (SSL, procesy, sjednocovat procesy GINIS EKO, Personalistika, v různých odborech - zastřešení Docházka, Agendy, procesu vlastníkem, metodikem telefonní seznam…), (problém procesy napříč)? (příklad dotaţení procesu Vytvořené mapy procesů napříč schválení cestovního úřadem. příkazu, ţádanky na dovolenou…); Jednotný portál, pracovní plocha - palubní deska; Podpora procesů, moţnost jejich dynamické změny Na internetu / intranetu aktuální popis procesů Instant messaging Definice poţadavků

KH

Dílčí cíle pro informatiku Bezpečný a efektivní provoz ICT

INF


Přínos ICT: Zlepšení kooperace a předávání informací mezi odbory, zvýšení dostupnosti informací pro rozhodování, efektivní a bezpečný provoz ICT, podpora procesů úřadu a elektronického oběhu dokumentů




               


               


               





Vytvoření prostorů pro pracovní skupiny (úloţiště dokumentů, diskuse, ...)

Definice poţadavků

Vytvoření prostorů pro pracovní skupiny s moţností řízení přístupových práv přímo vlastníkem


Kancelářský software sjednocení verzí

Nezávislá studie

Sjednocení verzí, proškolení, integrace


Virtualizace serverů…. Zkrácení doby výpadku ICT


Mobilní přístup k internetu (pošta, kalendář) pro vedoucí odboru a určené zaměstnance, vzdálený přístup (intranet) pro vedoucí odboru wifi přístup z notebooků v rámci úřadu Správná data Vytvořené reporty Vyškolení analytici Průkazné vyuţívání

Technologické centrum kraje, Rozpočet kraje

Metinformační systém (METIS)


Zvýšit dostupnost ICT (minimalizovat výpadky serverů) Mobilní přístup k ICT

Analýza nákladů, přínosů

Rozvoj datových skladů pro potřeby odvětvových odborů.

Definice poţadavků Změny v postupech, funkčních náplních (prostor pro analytickou práci, analytická pracoviště na odborech) Definice poţadavků Zajištění fin zdrojů (IOP, rozpočet kraje) Vhodné technické řešení

Rozvoj vyuţívání GIS k prostorovým analýzám, modelování a prezentaci dat Nastavení zástupu (mimo kancelář) pro všechny systémy na jednom místě Realizovat systém elektronizace zadávání veřejných zakázek

Zpracovaná koncepce elektronizace zadávání veřejných zakázek úřadu, metodika (poţadavky na ICT)



               

 



Datové sklady a nástroje Business Intelligence



               

Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS Elektronizace zadávání veřejných zakázek v souladu se zpracovanou koncepcí

Rozpočet kraje







  




Cíl úřadu: Efektivní finanční hospodaření

Optimalizace počtů licencí GINIS EKO (plné licence místo zástupu)

Zavedení pevných vazeb mezi účetní a majetkovou evidenci v GINIS EKO. Zavedení povinných pevných vazeb mezi dalšími moduly GINIS EKO.

Metodika Proškolení

Zlepšit vyuţití modulu VFP

Popis procesu

Zlepšení dokumentace postupů a ovládání v IS GINIS

Popis procesů Definován vlastník procesu eLearningový systém

Zavedení elektronického oběhu účetních dokladů

Optimalizace licencí IS GINIS Jednotné schvalovací prostředí, nebo znalost IS GINIS Legislativa Vnitřní předpisy Definice procesů Archivace

Metodika Proškolení Ověřovací provoz v roce 2009 Vyřešení rezervace zdrojů pro VZ







Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS, Rozpočet kraje

   



Nájezd systému nejpozději od 1. 3. 2009 (po inventurách) Nájezd systému od 1. 1. 2010

Realizováno z rozpočtu kraje

   



Realizováno z rozpočtu kraje

   



Podpora celého procesu poskytnutí dotace Moţnost následné kontroly Sdílení informací mezi odbory o ţadatelích Na intranetu dostupný: popis procesu, uţivatelský manuál, popis změn (aktualizací), eLearning do 31. 12. 2010 Elektronické schvalování účetních dokladů od 1. 1. 2012




   




   



DSH

SOC

EP

ŠMS

ŢPZ

RER

ÚPSŘ

     

Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS, OP LZZ


ZDR

FIN

INV

VŢ

POR

KON

Způsob realizace (projekt IOP, rozpočet kraje) Realizováno z rozpočtu kraje

KŘ

Vstupní předpoklady zahájení Indikátor splnění Schválená legislativa Nájezd systému od 1. 1. Metodika 2010 (bude dále rozpracováno, po zpřesnění legislativy) Vytvoření pracovní skupiny GINIS Ekonomické vyhodnocení Metodika ekonomického (např. poměr nákladů na 1 vyhodnocení uţivatele ve vztahu na Fin. prostředky v rozpočtu 2010 celkové náklady INF)

KH

Dílčí cíle pro informatiku Příprava GINIS EKO pro Zákon o státním účetnictví

INF


Přínos ICT: Zvýšení kontrolních funkcí informačního systému (provázání modulů, rezervace zdrojů, následná kontrola), elektronické schvalování účetních dokladů, rozvoj v souladu s legislativou

 

Datové sklady a nástroje Business Intelligence

   

Cíl úřadu: Kvalitní a efektivní příprava podkladů pro vedení kraje

Systém pro sledování Analýza současného stavu, a kontrolu plnění úkolů optimalizace a definice z usnesení poţadavků. DMS systém materiálu pro radu Analýza současného stavu, / zastupitelstvo Optimalizace a definice poţadavků Změna jednacího řádu

Funkční DMS

 

 

Rozpočet kraje

 

Rozpočet kraje

 








 








DSH

SOC

EP

ŠMS

ŢPZ

RER

ÚPSŘ

Analýza současného stavu a definice dalších poţadavků

ZDR

Úprava aplikace pro evidenci, výpis a prohledávání výstupů jednání orgánů kraje

FIN

Funkční propojení výstupu Rozpočet kraje z DCN do navazujících systémů

INV

Jednací řád zastupitelstva Analýza současného stavu a definice dalších poţadavků

POR

Vyuţití funkcionalit DCN zvukové záznamy, výstupy na intranet, na web, statistiky účasti, hlasování

Audiozáznam v členění podle bodů jednání schůze Zajištění výpisu všech bodů jednání (i bez přijatého usnesení) Zajištění výpisu všech hlasování Funkční systém

Způsob realizace (projekt IOP, rozpočet kraje) Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS

KON

Indikátor splnění Propojení výstupu SW pro přípravu materiálu s DCN

KŘ

Vstupní předpoklady zahájení Analýza současného stavu, optimalizace a definice poţadavků.

KH

Přínos ICT: Provoz a rozvoj v souladu s poţadavky Dílčí cíle pro informatiku Úprava stávajícího SW pro přípravu materiálu pro jednání orgánů kraje



Zapojení odborů  - klíčové zapojení odboru  - částečné zapojení odboru VŢ

Správná data Vytvořené reporty Vyškolení analytici Průkazné vyuţívání

INF

Vyuţití datových skladů pro Nastavení pevných vazeb v IS reporting a analýzu, manaţerský GINIS systém Definice potřeb Klíčoví uţivatele

Cíl úřadu: Efektivní projektové řízení

Realizace z projektu "Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality" - výzva OP LZZ č. 42


DSH

SOC

EP

ŠMS

ŢPZ

RER

ÚPSŘ

Implementace do konce roku 2010



ZDR

Definice poţadavků Analýza Metodika Zajištění fin. zdrojů (navýšení licencí)

   

FIN

Nájezd základních úprav systému od 1. 1. 2010

   

INV

Zajištění finančních zdrojů Definice poţadavků (analýza)



VŢ

Podpora a rozvoj aplikace Evidence a zpracování námětů a záměrů (ţivotní cyklus projektu) Rozšíření systému řízení projektů i mimo evropské projekty (vyuţití v rámci úřadu)

Způsob realizace (projekt IOP, rozpočet kraje) Realizace z rozpočtu kraje a z projektu "Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality" - výzva OP LZZ č. 42 Realizováno z rozpočtu kraje

POR

Indikátor splnění Nájezd základních úprav systému od 1. 1. 2010 Vyřešení obousměrného provázání rozpočtu projektů s rozpočtem kraje.

KŘ

Vstupní předpoklady zahájení Zajištění finančních zdrojů Definice poţadavků (analýza) Metodika finančního plánování Spolupráce s prac. skupinou GINIS

KH

Dílčí cíle pro informatiku Podpora a rozvoj aplikace finančního controllingu u projektů

KON

Přínos ICT: Racionalizace projektových činností, provázání s rozpočtem

INF




 

         

 





Cíl úřadu: Moderní a systematická personální politika

DSH

SOC

ŠMS

ŢPZ

RER

ÚPSŘ

ZDR

FIN

V systemizaci aktuální katalog sluţeb / činností / rolí s definováním poţadavku na ICT vybavení, školení, znalosti. Navázaná přístupová práva, školení, poţadované znalosti ICT

INV

Vyuţít systemizace pracovního Katalog sluţeb / činností / rolí místa pro popis pracovního místa s definováním poţadavku na ICT s vazbou na činnosti - vyuţití pro vybavení, školení, znalosti nábor (potřebné znalosti ICT na daném místě), přístupová práva k sw nástrojům, poţadavky na školení.

POR

Vytvoření e-kurzů

KON

Způsob realizace (projekt IOP, rozpočet kraje) Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS





OP LZZ





  


               


EP



VŢ

KŘ

Indikátor splnění Nájezd systému do 30. 6. 2010

KH

Dílčí cíle pro informatiku Vstupní předpoklady zahájení Výměna docházkového systému, Schválení realizace v rozpočtu rozhraní do personalistiky 2010, nebo vyuţití rezerv rozpočtu 2009 Vyuţití eLearningu včetně Financování z EU fondů (IOP, OP testování znalostí LZZ)

INF


Přínos ICT: Rozvoj v souladu s legislativou a poţadavky, další integrace s jinými systémy



Níţe uvedená tabulka popisuje, které cíle ze strategie KÚ v ICT budou podpořeny v jednotlivých projektech IOP.

Typizovaný projekt IOP Elektronická spisová sluţba Digitální mapa veřejné správy Digitalizace a ukládání dat


Datový sklad


Dílčí cíle pro informatiku Spisová sluţba - interface mezi spisovými sluţbami / datovou schránkou, poskytnutí (provozování) spisové sluţby obcím Optimalizace spisové sluţby pro uţití vedoucími odborů Rozvoj vyuţívání GIS k prostorovým analýzám, modelování a prezentaci dat Vybudování integrovaného workflow a DMS Digitální úřední deska místo kamenné Portál občana GINIS SSL jako zastřešující nástroj, ze kterého propadají informace do dalších evidencí Vybudování integrovaného workflow a DMS Kancelářský software - sjednocení verzí Nastavení zástupu (mimo kancelář) pro všechny systémy na jednom místě Vytvoření prostorů pro pracovní skupiny (úloţiště dokumentů, diskuse, ...) Optimalizace počtů licencí GINIS EKO (plné licence místo zástupu) Realizovat systém elektronizace zadávání veřejných zakázek DMS systém materiálu pro radu / zastupitelstvo Zlepšit vyuţití modulu VFP Zlepšení dokumentace postupů a ovládání v IS GINIS Zavedení elektronického oběhu účetních dokladů Úprava stávajího SW pro přípravu materiálu pro jednání orgánů kraje Výměna docházkového systému, rozhraní do personalistiky Vyuţít systemizace pracovního místa pro popis pracovního místa s vazbou na činnosti - vyuţití pro nábor (potřebné znalosti ICT na daném místě), přístupová práva k sw nástrojům, poţadavky na školení. Rozvoj datových skladů pro potřeby odvětvových odborů. Vyuţití datových skladů pro reporting a analýzu, manaţerský systém Vyuţití funkcionalit DCN - zvukové záznamy, výstupy na intranet, na web, statistiky účasti, hlasování Úprava aplikace pro evidenci, výpis a prohledávání výstupů jednání orgánů kraje Systém pro sledování a kontrolu plnění úkolů z usnesení Zvýšit dostupnost ICT (minimalizovat výpadky serverů) Mobilní přístup k ICT Bezpečný a efektivní provoz ICT


PŘÍLOHA Č. 3

KATALOG E-GOVERNMENT SLUŢEB A ROZPOČET PROJEKTŮ DLE VÝZVY IOP Č. 8


Téma

Výstup

Elektronická spisová sluţba Elektronická spisová sluţba

Negarantované úloţiště Veřejné zakázky, publicita, ţádost Mzdy

Účelová katastrální mapa Digitální mapa veřejné správy

Digitální technická mapa

Objektivně ověřitelné indikátory

Zavedený systém elektronické spisové sluţby plně elektronizovaná agenda místní veřejné správy

Minimální Povinný Maximální hodnota výstup délka naplnění typizovaného realizace indikátoru projektu sluţby

Způsob realizace

Celkové Maximální moţné Celkové moţné maximální Maximální maximální způsobilé způsobilé způsobilé způsobilé výdaje dle výdaje dle výdaje výdaje typizovaného typizovaného MSK (mil. MSK (mil. projektu projektu Kč) Kč) (mil. Kč) (mil. Kč)

existuje

ano

2 roky

Projekt IOP

7,0

existuje

ano

2 roky

Projekt IOP

3,0

-

-

-

-

Projekt IOP

-

0,4

1. Vybudované datové úloţiště ÚKM naplněné Účelovou katastrální mapou pokrývající celé území kraje (150117 Podíl registrů místní veřejné správy napojených na centrální registry) 2. Uzavřený smluvní vztah na aktualizaci ÚKM 3. Aktualizovaná ÚKM do okamţiku spuštění RUIAN

-

-

-

Projekt IOP

-

0,8

existuje

ano

1 rok

Projekt IOP

10,0

8,9

Existence sluţeb vyhledávacích, prohlíţecích a sluţeb stahování dat (150114 – Nově plně elektrizované agendy místní veřejné

3,3

10,0

0,0

50,0

existuje

ne

2 roky

Nerealizováno

30,0


4,5

16,5

0,0

správy)

Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytickcých podkladů Veřejné zakázky, publicita, ţádost Mzdy Krajská digitální spisovna (KDS) Krajský digitální repozitář (KDR)



Krajské digitální úloţiště (KDU) Digitalizované a uloţené dokumenty Krajská digitalizační jednotka Veřejné zakázky, publicita, ţádost Mzdy Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh

Existence sluţeb vyhledávacích, prohlíţecích a sluţeb stahování dat (150114 – Nově plně elektrizované agendy místní veřejné správy)

existuje

ano

2 roky

Projekt IOP

10,0

6,8

-

-

-

-

Projekt IOP

-

0,6

Plně elektronizovaná agenda místní veřejné správy sluţba KDS Plně elektronizovaná agenda místní veřejné správy sluţba KDR Plně elektronizovaná agenda místní veřejné správy sluţba KDU

-

-

-

Projekt IOP

-

0,2

existuje

ano

2 roky

Projekt IOP

15,0

15,0

existuje

ne

2 roky

Nerealizováno

20,0

0,0

existuje

ne

2 roky

Projekt IOP

20,0

Podíl digitalizovaných dokumentů

nárůst min 20%

ne

3 roky

Projekt IOP

10,0

9,6

Funkční krajská digitalizační jednotka

existuje

ne

2 roky

Projekt IOP

10,0

3,1

-

-

-

-

Projekt IOP

-

0,6

-

-

-

-

Projekt IOP

-

1,3

Dokument analýzy a návrhu realizace úprav

existuje

ano

1 rok

Projekt IOP

2,0


75,0

40,0

15,0

1,0

44,6

27,4

realizace jeho úprav

Autorizace, identifikace a autentizace konkrétního úředníka Integrace personálního systému s identitním a autorizačním systémem úřadu Integrace IS úřadu na centrální sběrné místo údajů o veřejné správě Integrace s Portálem veřejné správy IS integrované se základními registry Integrace s dalšími centrálními informačními systémy dle potřeby Pořízení, implementace a integrace dalších

Podíl registrů místní veřejné správy napojených na centrální registry - integrace vnitřních systémů a evidencí na role uţivatele v Registru práv a povinností.

nárůst min 20%

ano

3 roky

Projekt IOP

6,0

6,0

Integrované informační systémy

existuje

ne

2 roky

Projekt IOP

3,0

3,0


existuje

ne

2 roky

Projekt IOP

4,0

0,0

nárůst min 30%

ano

2 roky

Projekt IOP

5,0

1,0

nárůst min 30%

ne

3 roky

Projekt IOP

3,0

2,0


existuje

ne

2 roky

Projekt IOP

7,0

1,0


existuje

ne

2 roky

Projekt IOP

10,0

10,0

Podíl regionálních portálů integrovaných s Portálem veřejné správy Podíl registrů místní veřejné správy napojených na centrální registry


informačních systémů Veřejné zakázky, publicita, ţádost

-

-

-

-

Projekt IOP

-

0,8

Mzdy

-

-

-

-

Projekt IOP

-

2,5

existuje

ano

1,5 roku

Projekt IOP

8,0

5,1

existuje

ne

1 rok

Projekt IOP

14,0

1,8

jsou nainstalovány nástroje analýzy nestrukturovaných dat a implementovány nástroje kvality

existuje

ne

0,5 roku

Projekt IOP

5,0

1,2

jsou nainstalovány funkční BI nástroje pro analýzu dat

existuje

ne

0,5 roku

Projekt IOP

3,0

1,9

-

-

-

-

Projekt IOP

-

0,8

Mzdy

-

-

-

-

Projekt IOP

-

0,8

Síťová infrastruktura

Podíl lokálních sítí zapojených do KIVS Parametry vybudovaného datové centra odpovídají určenému standardu

nárůst min 20%

ne

3

Projekt IOP

40,0

21,3

existuje

ne

1

Projekt IOP

7,0

Základní datový sklad kraje

data - další moţná datová trţiště

Datový sklad


software transformační mechanismy a analytická vrstva nestrukturovaná data a nástroje kvality software prezentační vrstva a další nástroje BI pokročilé nástroje Veřejné zakázky, publicita, ţádost

Datové centrum

elektrizovaná agenda místní veřejné správy základní datový sklad viz. typizovaný projekt povinná trţiště elektrizovaná agenda místní veřejné správy počet datových trţišť, naplnění a nastavení mechanismů jejich aktualizace

30,0

11,6

80,0


54,3 7,0

v provozních parametrech Odpovídá schválenému projektu, umoţňuje navyšování výkonu Na základě akceptačních textů je zřejmé, ţe Serverová virtualizace je virtualizace umoţněna v rozsahu definovaném projektem Je nainstalována dostatečná kapacita datových úloţišť, je Datová úloţiště rozšiřitelná podle potřeb nových systém, odpovídá projektu Existuje garantované úloţiště realizované Garantované podle projektu úloţiště s bezpečným uloţením dat Na základě akceptačních Replikace textů je zřejmé, ţe a obnova provozu virtualizace je po výpadku umoţněna v rozsahu definovaném projektem Na základě akceptačních Zálohování textů je zřejmé, existuje a obnova dat a je funkční Systém Na základě akceptačních dodávky textů je zřejmé, existuje elektrické a je funkční energie Veřejné zakázky, publicita, ţádost Mzdy Serverová infrastruktura

existuje

ano

1

Projekt IOP

5,0

4,3

existuje

ne

1

Projekt IOP

4,0

2,6

existuje

ano

1

Projekt IOP

6,0

5,0

existuje

ano

2

Projekt IOP

6,0

2,0

existuje

ne

1

Projekt IOP

7,0

6,5

existuje

ano

1

Projekt IOP

4,0

3,3

existuje

ano

1

Projekt IOP

1,0

0,5

-

-

-

Projekt IOP

-

0,7

-

-

-

Projekt IOP

-

1,3

CELKEM

158,8


158,8

S T R A T E G I E E - G O V E R N M E N T S L U Ţ E B

Recommend Documents