Rozvojové předpoklady venkovského mikroregionu na vnitřní periferii případová studie Jevíčko Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Rozvojové předpoklady venkovského mikroregionu na vnitřní periferii – případová studie Jevíčko Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.

Vypracovala: Bc. Jana Ţitňáková

Brno 2011

Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie

Agronomická fakulta 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:

Název tématu:

Bc. Jana Ţitňáková Zemědělská specializace Rozvoj venkova

Rozvojové předpoklady venkovského mikroregionu na vnitřní periferii - případová studie Jevíčko

Rozsah práce:

60 stran + přílohy (minimálně 90 tisíc znaků)

Zásady pro vypracování: 1. Zhodnotit dostupnou literaturu k problematice periferních rurálních regionů a k mikroregionu Jevíčka 2. Vyhodnotit statistická data k mikroregionu Jevíčka, vymezenému obcemi Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březina, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Slatina, Víska u Jevíčka, Vráţné, Vysoká 3. Provést vlastní terénní šetření v definovaném mikroregionu včetně dokumentace a vyuţití sociologických metod (rozhovory, eventuálně dotazníkové šetření) 4. Na základě získaných poznatků zhodnotit rozvojový potenciál periferního venkovského regionu Jevíčka, jeho silné a slabé stránky, příleţitosti a ohroţení 5. Získané poznatky graficky a kartograficky dokumentovat Seznam odborné literatury:

1. 2. 3. 4. 5. 6.

KUBEŠ, J. Problémy stabilizace venkovského osídlení. České Budějovice: Pedagogická fakulkta Jihočeské univerzity, 2000. MAJEROVÁ, V. -- ČMEJREK, J. a kol. Český venkov 2005 : rozvoj venkovské společnosti. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005. 163 s. ISBN 80-2131274-2. NEKUDA, V. Moravskotřebovsko. Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. 843 s. ISBN 80-7275-026-7. MOSELEY, M. J. Rural development : principles and practice. London: SAGE, 2003. 227 s. ISBN 07619-4767-1. GLÜCK, A. -- MAGEL, H. Venkov má budoucnost. Praha: Brázda, 1992. 220 s. ISBN 80-209-0235X. HEINTEL, M. Einmal Peripherie - immer Peripherie?. Wien: Universität Wien, 1999. 265 s. ISBN 978-3-900830-32-8.

Datum zadání diplomové práce:

říjen 2009

Termín odevzdání diplomové práce: duben 2011

Bc. Jana Ţitňáková Autorka práce

RNDr. Antonín Vaishar, CSc. Vedoucí práce

prof. Ing. František Toman, CSc. Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Rozvojové předpoklady venkovského mikroregionu na vnitřní periferii – případová studie Jevíčko vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ Za uţitečné rady a připomínky, kterými mi pomáhal při zpracovávání práce, děkuji panu doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. Další díky patří všem lidem z mikroregionu Jevíčsko, kteří trpělivě a ochotně odpovídali na mé otázky. Chtěla bych poděkovat také své rodině, která mi umoţnila studium na vysoké škole a podporovala mě po celou dobu mého studia.

ABSTRAKT Rozvojové předpoklady venkovského mikroregionu na vnitřní periferii případová studie Jevíčko Diplomová práce podává stručný přehled o problematice venkova a periferních oblastí, co znamenají, jak vznikly a s jakými problémy se v současné době potýkají. Cílem této práce je ukázat konkrétní mikroregion na vnitřní periferii, vytyčit hlavní problémy a následně nalézt moţnosti pro rozvoj tohoto území. Sledovanou oblastí je mikroregion Jevíčko včetně jeho vnitřních sloţek, kterými jsou obce Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březina, Březinky, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Slatina, Víska u Jevíčka, Vráţné a Vysoká. Samostatnou kapitolu tvoří město Jevíčko. Výsledkem práce je souhrn nejvýznamnějších silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb a navrţení určitého řešení pro rozvoj tohoto mikroregionu. Součástí práce jsou tabulky, grafy, mapy a fotografie daného území. Klíčová slova: obec, venkov, vnitřní periferie, mikroregion, Moravskotřebovsko, město Jevíčko, Malá Haná

ABSTRACT Preconditions for the development of a rural microregion situated in an inner periphery – case study of Jevíčko This diploma thesis provides a brief summary of problems in rural areas and in periphery regions. The aim of the thesis is to consider and formulate problems of a particular inner periphery and to subsequently discover chances for the development of the region. The observed area is the Jevíčko microregion together with its adjacent villages Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březina, Březinky, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Slatina, Víska u Jevíčka, Vráţné and Vysoká. A separate chapter is devoted to the town of Jevíčko itself. The result of the thesis is a summary of the most important strong and weak points, opportunities and threads (a SWOT analysis) and suggestions of a solution leading to the development of the microregion. The thesis also includes data charts, graphs, maps and photos of the given region. Key words: Village, rural area, inner periphery, microregion, Moravskotřebovsko region, the town of Jevíčko, Malá Haná

OBSAH 1 Úvod ........................................................................................................................... 1 2 Metodika práce ......................................................................................................... 2 3 Obecná charakteristika venkova ............................................................................. 3 3. 1 Vymezení základních pojmů .............................................................................. 3 3. 2 Základní typy sídel .............................................................................................. 4 3. 2. 1 Venkovská sídla ........................................................................................ 5 3. 3 Definice venkova ............................................................................................... 6 3. 3. 1 Definice venkova podle OECD ................................................................. 6 3. 3. 2 Definice venkova podle Eurostatu ............................................................ 6 3. 3. 3 České regionální rozdělení venkovských regionů ..................................... 7 3. 3. 4 Další moţnosti klasifikace venkovských oblastí ....................................... 8 3. 4 Vymezení venkovského sídla v ČR ................................................................... 8 4 Typologie venkovských oblastí ................................................................................ 9 4. 1 Suburbánní zóna ................................................................................................. 9 4. 2 Venkov v bohatých zemědělských oblastech ..................................................... 10 4. 3 Bohaté Sudety .................................................................................................... 10 4. 4 Chudé Sudety ..................................................................................................... 10 4. 5 Moravsko – slovenské pomezí ........................................................................... 11 4. 6 Vnitřní periferie .................................................................................................. 11 5 Vymezení sledovaného území v rámci ČR, kraje, okresu a správního obvodu .. 12 5. 1 Základní údaje o Pardubickém kraji .................................................................. 13 5. 2 Základní údaje o okrese Svitavy ........................................................................ 15 5. 3 Základní údaje o správním obvodu Moravská Třebová ..................................... 16 5. 3. 1 Dobrovolný svazek obcí – Region Moravskotřebovska a Jevíčska .......... 17 5. 3. 2 MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o. p. s. ........................................... 19 6 Boskovická brázda, Malá Haná ............................................................................... 20 6. 1 Geologické poměry ............................................................................................ 20 6. 2 Flóra a fauna ....................................................................................................... 21 6. 3 Malá Haná a člověk ............................................................................................ 22 6. 4 Hanáčtina a kroj ................................................................................................. 22 7 Mikroregion Jevíčsko ............................................................................................... 23 7. 1 Obec Bělá u Jevíčka ........................................................................................... 23

7. 2 Obec Biskupice .................................................................................................. 25 7. 3 Obec Březina ...................................................................................................... 27 7. 4 Obec Březinky .................................................................................................... 29 7. 5 Obec Hartinkov .................................................................................................. 30 7. 6 Obec Chornice .................................................................................................... 31 7. 7 Obec Jaroměřice ................................................................................................. 33 7. 8 Obec Slatina ....................................................................................................... 34 7. 9 Obec Víska u Jevíčka ......................................................................................... 36 7. 10 Obec Vráţné ..................................................................................................... 38 7. 11 Obec Vysoká .................................................................................................... 39 8 Město Jevíčko ............................................................................................................ 41 8. 1 Historie města ..................................................................................................... 41 8. 2 Organizace a struktura města ............................................................................. 43 8. 3 Demografická charakteristika města .................................................................. 43 8. 3. 1 Historický vývoj počtu obyvatel ............................................................... 44 8. 3. 2 Současný vývoj počtu obyvatel ................................................................. 44 8. 3. 3 Struktura obyvatel Jevíčka podle pohlaví a věku ...................................... 45 8. 3. 4 Pohyb obyvatelstva .................................................................................... 45 8. 4 Bydlení a urbanistická struktura města .............................................................. 46 8. 5 Ekonomika města ............................................................................................... 47 8. 5. 1 Zaměstnavatelé v Jevíčku .......................................................................... 48 8. 5. 2 Zaměstnanost v Jevíčku ............................................................................. 49 8. 5. 3 Nezaměstnanost v Jevíčku ......................................................................... 49 8. 6 Občanská infrastruktura města ........................................................................... 49 8. 6. 1 Oblast vzdělávání ...................................................................................... 50 8. 6. 1. 1 Mateřská škola Jevíčko ..................................................................... 50 8. 6. 1. 2 Základní škola Jevíčko ..................................................................... 51 8. 6. 1. 3 Gymnázium Jevíčko ......................................................................... 51 8. 6. 1. 4 Základní umělecká škola Jevíčko ..................................................... 53 8. 6. 2 Oblast zdravotnictví .................................................................................. 54 8. 6. 2. 1 Odborný léčebný ústav Jevíčko (OLÚ Jevíčko) ............................... 55 8. 6. 3 Oblast sociální péče ................................................................................... 56 8. 7 Technická infrastruktura města .......................................................................... 56 8. 7. 1 Vodovodní a kanalizační síť ...................................................................... 56

8. 7. 2 Zásobování elektrickou energií a plynem, odpadové hospodářství .......... 57 8. 7. 3 Telekomunikační sluţby ............................................................................ 57 8. 8 Dopravní obsluţnost města ................................................................................ 57 8. 8. 1 Německá průchozí dálnice – R 43 ............................................................. 59 8. 9 Ţivotní prostředí ................................................................................................. 60 8. 10 Kultura, sport a volný čas ................................................................................. 60 8. 11 Cestovní ruch ................................................................................................... 62 8. 11. 1 Ubytování a stravování ............................................................................ 62 8. 11. 2 Propagace města ...................................................................................... 63 8. 11. 3 Jevíčko a okolí v médiích ........................................................................ 64 9 Vyhodnocení dat pro mikroregion Jevíčko ............................................................ 64 9. 1 Demografická charakteristika mikroregionu ...................................................... 64 9. 2 Ekonomika mikroregionu ................................................................................... 65 9. 2. 1 Zaměstnavatelé .......................................................................................... 65 9. 2. 2 Zaměstnanost ............................................................................................. 66 9. 2. 3 Nezaměstnanost ......................................................................................... 66 9. 3 Občanská a technická infrastruktura obcí mikroregionu ................................... 67 9. 4 Dopravní obsluţnost mikroregionu .................................................................... 68 9. 5 Ţivotní prostředí mikroregionu .......................................................................... 70 9. 6 Kultura, sport, volný čas v mikroregionu ........................................................... 71 9. 7 Cestovní ruch v mikroregionu ............................................................................ 71 10 SWOT analýza pro mikroregion Jevíčko ............................................................. 73 11 Návrh řešení pro rozvoj mikroregionu Jevíčko ................................................... 74 12 Závěr ........................................................................................................................ 75 13 Seznam pouţité literatury, podkladů a citací ....................................................... 76 14 Seznam obrázků ...................................................................................................... 81 15 Seznam tabulek ....................................................................................................... 82

1 ÚVOD Tématem této diplomové práce je nalézt určité rozvojové předpoklady daného venkovského mikroregionu na vnitřní periferii. Mikroregion Jevíčko je oblastí, která podmínku perifernosti splňuje vícekrát z různých hledisek. Celá oblast mikroregionu patřila do roku 1960 k historickému území Moravy, ale od daného data je součástí vyšších administrativních celků, které jsou označovány i povaţovány za české. Dosud zde však přetrvává napětí mezi správní příslušností (východní Čechy) a historickými, kulturními i dopravními vazbami na Moravu. Můţeme tedy říci, ţe území má trojnásobnou perifernost, jelikoţ leţí na okraji okresu Svitavy, Pardubického kraje a historické země Morava. Zároveň leţí na rozmezí Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského kraje. Z pohledu rozvoje území nám můţe tato územní neobvyklost vytvořit řadu výhod a příleţitostí, ale zároveň být příčinou pro vznik problémů. Celá oblast se v současné době řadí mezi hospodářsky slabé regiony s nedostatečnou dopravní obsluţností a minimem podnikatelských aktivit. Město Jevíčko je spádovým centrem jednak pro obce mikroregionu, ale z hlediska existence lékařského a školního zařízení bývalo i pro nejbliţší sídla v okrese Blansko. V rámci svého terénního šetření jsem se pokusila zjistit, zda hranicemi Pardubického a Jihomoravského kraje tato spádovost končí nebo naopak funguje i nadále. Výsledky jsou uvedeny v závěru práce. Hlavním cílem diplomové práce je tedy poskytnout základní informace o daném regionu i jednotlivých sloţkách, které jej tvoří. Snaţila jsem se o vytvoření přehledu o jednotlivých obcích a jejich základních charakteristikách, o obyvatelstvu regionu, zaměstnanosti, o kvalitě občanské a technické infrastruktury, dopravní obsluţnosti a v neposlední řadě také o kultuře a cestovním ruchu ve sledované oblasti. Neomezila jsem se pouze na daný region, ale pro poznání širších souvislostí je krátce představen příslušný kraj, okres a správní obvod. Výsledkem práce je pak souhrn nejvýznamnějších silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb a navrţení určitého řešení pro rozvoj tohoto mikroregionu. V samostatné kapitole je zpracováno i město Jevíčko. Jednotlivé oblasti jsou doplněny o poznatky získané dotazníkovým šetřením. Při tvorbě práce jsem vyuţívala nejčastěji data Českého statistického úřadu, popřípadě informace z Městského úřadu Jevíčko a Úřadu práce Svitavy. Důleţité informace o části kraje Malé Hané poskytl terénní průzkum. Dotazníkové šetření poslouţilo k lepšímu a podrobnějšímu poznání území a jeho obyvatel.

-1-

Je důleţité mít na mysli fakt, ţe celá řada dat není tvořena stálými informacemi. Zejména jsou to počty obyvatel a jejich pohyb, ekonomika, infrastruktura, apod. Ačkoliv jsem se snaţila vyhledávat co nejvíce aktuální údaje, určité části práce nemohou zůstat neměnným materiálem a v této chvíli jiţ nejsou některé konkrétní hodnoty aktuální.

2 METODIKA PRÁCE Pro úvodní část práce o obecné problematice venkovských oblastí a jejich klasifikaci bylo vyuţito kniţních titulů Rozvoj venkova, Český venkov 2005 a Krajinářská architektura venkovských sídel. Informace o kraji, okrese a regionu jsem získala z internetových stránek Českého statistického úřadu. Celkově jsem se snaţila vycházet z aktuálních dat, které jsem měla k dispozici. Nejvíce pouţívanými odkazy v rámci ČSÚ byly kromě Veřejné databáze ještě SLDB 2001, MOS – Městská a obecní statistika, Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, Malý lexikon obcí ČR 2010 a Regiony, města a obce. Vlastní téma práce je výsledkem spojení několika různých zdrojů. Jednak to byly knihy pojednávající o daném území a materiály poskytnuté MěÚ Jevíčko, dále výsledky dotazníkového šetření a rozhovorů s místními občany, informace z webových stránek obcí a v neposlední řadě pak poznatky získané terénním průzkumem. Velký význam, zejména pro představu o budoucnosti obcí, měly zapůjčené územní plány. Fotografie jsou z velké části mé vlastní, letecké snímky jsem získala od rodinných příslušníků nebo na internetových stránkách obcí. V rámci dotazníkového šetření byly vyuţity tři typy dotazníků, jejichţ podoba a jednotlivé počty dotázaných jsou uvedeny v přílohách práce. Dotazníky jsou brány spíše jako doplňkový materiál. Jedná se o: a) Dotazník pro obyvatele mikroregionu Jevíčka (Příloha č. 1), b) Dotazník pro turisty v regionu Jevíčko (Příloha č. 2), c) Dotazník pro obyvatele obcí Cetkovice, Uhřice, Úsobrno a Velké Opatovice (Příloha č. 3). Pro konečné hodnocení silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb byla pouţita metoda SWOT analýzy. Do jednotlivých skupin bylo vybráno šest nejvýznamnějších charakteristik pro daný region a po zhodnocení jejich vzájemné interakce bylo navrhnuto řešení pro tuto oblast.

-2-

3 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA VENKOVA Český, moravský a slezský venkov je svojí rozmanitou strukturou sídel nedílnou součástí celého našeho území. Samotný pojem venkov je široký a existuje mnoho kritérií a moţností jak jej ohraničit, vymezit a charakterizovat. Pojem venkov pochází z latinského rural a je opozitem pro termín město (urban) [8].

3. 1 Vymezení základních pojmů Sídlo je seskupení sídelních jednotek (domů) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území. Sídla jsou centry lidské aktivity, koncentruje se v nich většina funkcí spojených se ţivotem člověka. Jedná se o místo hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva. Studiem lidských sídel, jejich druhy, vývojem, funkcemi, polohou, rozmístěním a vzájemnými vztahy se zabývá geografie lidských sídel. Za sídlo povaţujeme základní sídelní jednotku či kaţdé obydlené místo včetně přilehlých (katastrálně příslušných) ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně vyuţívány.[10] Základní sídelní jednotka (ZSJ) je část území obce s jednoznačnými územně technickými podmínkami. Celé území republiky je beze zbytku pokryto souborem ZSJ. ZSJ můţe zasahovat do více částí obce.[7] Sídlo nelze zaměňovat s pojmem obec. Legislativně je obec definována v § 1 zákona 128/2000 Sb. o obcích. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací a vlastní majetek. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obecně tedy jako obec označujeme všechna města i vesnice bez ohledu na jejich velikost. Obec můţe být sloţena z jednoho nebo více sídel (ZSJ) a částí obce (místních částí).[7] Část obce je jednotkou územního členění státu, která je publikována v rámci úředního seznamu obcí a jejich částí (Statistický lexikon obcí České republiky). Pokud se obec nečlení na části, je pro potřeby statistiky povaţována za jednu část obce. Z věcného hlediska se jedná o skupinu domů se společným názvem, které jsou označené popisnými čísly z jedné číselné řady.[7] U sídel rozlišujeme strukturu sídla, coţ je vnitřní skladba jednotlivého sídla, která většinou vytváří typ sídla, a sídelní strukturu, coţ je sloţení vyššího celku, např. kraje

-3-

či státu ze sídel jednotlivých typů s jejich vazbami. Soustavu sídel včetně jejich hierarchie, funkční struktury a vzájemných vazeb mezi sídly tvoří osídlení.[10] Základními ukazateli charakteristiky osídlení jsou [10]: počet obcí, průměrná velikost obce (rozloha katastru a počet obyvatel), struktura obcí dle velikostních skupin, podíl obcí v jednotlivých velikostních kategoriích na celkovém počtu obcí, podíl bydlícího obyvatelstva v jednotlivých velikostních kategoriích obcí na celkovém počtu obyvatelstva. Venkov bývá obecně vymezován jako řídce osídlený prostor, ve kterém má důleţitou funkci zemědělství. Je to obydlený prostor mimo městské lokality, jenţ je tradičně zaměřen na zemědělství, s menší hustotou obyvatel, jiným způsobem ţivota, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem.[7] Venkovský prostor lze obecně vymezit jako prostor, který zahrnuje jak krajinu, tak i venkovská sídla [9]. Můţe to být souhrn katastrů venkovských obcí nebo podrobněji souhrn ploch zemědělské půdy, lesů, vodních ploch, intravilánů, venkovských sídel, polních cest a místních komunikací. Jako venkovský prostor můţeme označit i území mimo plochy měst.[7] Pojem venkovský region je uţíván ve statistikách. Obvykle označuje oblast definovanou na základě určených kritérií. Nejběţnější pouţívaná metoda v EU je hodnocení poměru obyvatelstva ţijícího ve vesnicích podle hustoty obyvatel, coţ je kritérium určující vesnici či město.[10] Venkovské sídlo, venkovská obec či vesnice je označení pro sídlištní jednotku ve venkovském prostoru. Jedná se o typické seskupení obytných a hospodářských stavení, která plní různé funkce, mezi nimiţ měla důleţité místo funkce zemědělská.[7]

3. 2 Základní typy sídel Geografie lidských sídel člení sídla na městská a venkovská. Mnoho městských sídel má svůj historický základ ve středověku, avšak vesnické osídlení zde bylo jiţ dříve [10]. Vznik měst umoţnil rozvoj směny obchodu a řemesel. Hlavní funkcí vesnice bylo vţdy -4-

zabezpečovat dostatek potravin a obţivu nejen vesničanům, ale i lidem z měst. Mnoho vesnic od svého zaloţení prošlo prudkým vývojem. Většina z nich však zůstala dodnes vesnicemi, některé se rozrostly na městyse a jiné se staly součástí větších měst. Existují i případy, kdy se z prosperujícího města či městečka stala opět vesnice. Jedná se především o obce v oblasti Sudet po odsunu německého obyvatelstva.[7] Tab. 1 – Rozdělení venkovských sídel podle vybraných kritérií (Nunvářová, 2007) KRITÉRIUM

MĚSTSKÉ SÍDLO větší

menší

mladší

starší

dynamičtější

pomalejší

převáţně nezemědělského

spíše zemědělské a návazné

charakteru

na zemědělství

heterogenita struktury

větší homogenita struktury

obyvatel, vyuţití ploch,

obyvatel, vyuţití ploch,

funkcí, stylů ţití

funkcí, stylů ţití

Velikost Stáří Rychlost vývoje Funkce

Homo/heterogenita

VENKOVSKÉ SÍDLO

3. 2. 1 Venkovská sídla Tato sídla představují významnou součást struktury osídlení ČR. Jsou typická úzkou spojitostí

s vnějším

krajinným

prostředím,

převahou

nízkopodlaţní

zástavby,

bohatstvím půdorysných typů, velkou plochou intravilánu s významným zastoupením zahrad i systémem spádovosti z hlediska jejich hospodářské funkce, společenské vybavenosti, veřejného a kulturního ţivota. Podstatným rysem v minulosti byla závislost obyvatelstva na zemědělství.[9] V současné době jsou změny ve venkovských sídlech spojeny s úbytkem obyvatel závislých na zemědělství a s nárůstem rekreačního potenciálu venkovské krajiny. Významnou kulturně historickou hodnotou těchto sídel je řada dochovaných historických staveb, drobných památek a půdorysných typů, ale i stále ţivý ţivotní styl venkovského obyvatelstva. To vše spolu s hodnotami krajinného prostředí vytváří kvalitativně pestrou identitu nejen venkovských sídel, ale i jejich krajinného prostředí.[9]

-5-

3. 3 Definice venkova Snad kaţdý obyvatel České republiky, ať ţijící ve městě či na vesnici, má určitou představu o tom, co je nebo není venkov. Pro jednoho je to volná krajina a příroda, pro jiného je to představa zemědělské výroby a hospodářsky vyuţívané půdy. Pro pojem venkov existuje mnoho výkladů a vymezení jeho jasných hranic je v dnešní praxi dosti problematické, neboť dochází k postupnému stírání a prolínání hranic mezi městem a venkovem. Proto existuje velké mnoţství kritérií, podle kterých je moţno venkov či venkovské oblasti ohraničovat a klasifikovat. K vymezování venkovského prostoru jsou jako kritéria často vyuţívána hustota obyvatelstva, počet obyvatel či statut sídla. Podle hustoty obyvatelstva je na místní úrovni venkovským sídlem obec, která má hustotu niţší neţ 100 či 150 obyvatel/km2. Na regionální úrovni záleţí na poměru obyvatelstva ţijícího ve venkovských obcích. Jedněmi z mezinárodně uznávaných definic venkovského prostoru, které jsou zaloţené na kritériu hustoty zalidnění, jsou definice podle Organizace pro ekonomickou a hospodářskou spolupráci (OECD) a definice podle Evropského statistického úřadu (EUROSTAT).[10]

3. 3. 1 Definice venkova podle OECD Definice vychází z místní a regionální úrovně. Na místní úrovni (obec) je za venkovskou povaţována obec s hustotou zalidnění menší neţ 150 obyvatel/km 2 (500 obyvatel/km2 pro Japonsko). Na regionální úrovni (okresy) se podle podílu obyvatelstva ţijícího v obcích s hustotou niţší neţ 150 obyvatel/km2 rozlišují tři kategorie regionů [10]: PRR – Predominantly rural region = převáţně venkovský region (více neţ 50 % obyvatel regionu ţije ve venkovských obcích), SRR – Significantly rural region = významně venkovský region (15 aţ 50 % obyvatel regionu ţije ve venkovských obcích), PUR – Predominantly urban region = převáţně městský region (méně neţ 15 % obyvatel regionu ţije ve venkovských obcích).

3. 3. 2 Definice venkova podle EUROSTATu Na místní úrovni je za venkovské povaţováno území, jehoţ hustota osídlení je menší neţ 100 obyvatel/km2 a rozlišují se tři stupně venkovského prostoru [10]: -6-

extrémní venkovské osídlení – do 8 obyvatel/km2, méně zalidněné venkovské oblasti – 8 aţ 50 obyvatel/km2, venkovské oblasti – 50 aţ 100 obyvatel/km2. Další tři stupně, které se týkají městského prostoru, jsou [10]: smíšené/příměstské oblasti – 100 aţ 150 obyvatel/km2, městské oblasti – 150 aţ 500 obyvatel/km2, městská jádra – 500 a více obyvatel/km2. Regionální úroveň je rozdělena do tří kategorií podle stupně urbanizace [10]: Hustě zalidněné oblasti – skupiny obcí, jejichţ hustota zalidnění přesahuje 500 obyvatel/km2 a celková populace takové oblasti dosahuje nejméně 50 000 obyvatel. Prostřední oblasti – skupiny obcí, z nichţ kaţdá má hustotu zalidnění niţší neţ 100 obyvatel/km2, nejsou součástí hustě zalidněných oblastí a celkový počet obyvatel musí být menší neţ 50 000 obyvatel nebo musí sousedit s hustě zalidněnou oblastí. Řídce zalidněné oblasti – skupiny obcí, které nejsou klasifikovány ani jako hustě zalidněné ani jako prostřední. 3. 3. 3 České regionální rozdělení venkovských regionů Díky historickému vývoji českých zemí má ČR extrémní zastoupení (přes 60 %) přechodných, nevyhraněných regionů. Území venkovských regionů ČR je rozděleno na tři typy, které lépe vystihují charakter osídlení ČR i její srovnání se zeměmi EU a jedná se o [10]: převážně venkovské regiony – 37,4 aţ 50 % obyvatel ţije ve venkovských obcích, smíšené regiony – 24,9 aţ 37,4 % obyvatel ţije ve venkovských obcích, převážně městské regiony – 15 aţ 24,9 % obyvatel ţije ve venkovských obcích. Na regionální úrovni má členění tuto podobu [10]: výrazně venkovský region – více neţ 50 % obyvatel regionu ţije ve venk. obcích, převážně venkovský region – 37,5 aţ 50 % obyvatel regionu ţije ve venk. obcích, smíšený region – 25 aţ 37,5 % obyvatel regionu ţije ve venk. obcích, -7-

převážně městský region – 15 aţ 25 % obyvatel regionu ţije ve venk. obcích, výrazně městský region – méně neţ 15 % obyvatel regionu ţije ve venk. obcích. 3. 3. 4 Další moţnosti klasifikace venkovských oblastí K vymezení venkova lze vyuţít také krajinného pokryvu s aplikací dat z projektu CORINE Land Cover (CLC), kdy venkovskou obcí je ta, jejíţ plocha je nejméně z 90 % pokryta zemědělskými, lesními nebo přírodními oblastmi. Člení se na převážně venkovské regiony, významně venkovské regiony a převážně městské regiony.[10] Další moţností je klasifikace venkovských oblastí na základě stupně jejich zapojení do národního hospodářství a spojení s centry osídlení. Zde se rozlišují integrované venkovské oblasti, mezilehlé venkovské oblasti a odlehlé venkovské oblasti.[10]

3. 4 Vymezení venkovského sídla v ČR Podle počtu obyvatel Běţně uţívaná hranice 2000 obyvatel v sídle je hranicí venkovského sídla. V ČR však existují sídla, která mají jednoznačně venkovský charakter, ale mají více neţ 2000 obyvatel. Současně existují malá města, ve kterých ţije méně neţ 2000 obyvatel, ale jejich urbanistická a architektonická struktura je spíše městská. Obce s více neţ 10 000 obyvateli jsou s jistotou městy.[10]

Podle statutu obce Za venkovskou obec je podle tohoto kritéria povaţována ta, která nemá statut městyse, města či statutárního města. Jednotlivé výrazy jsou vymezeny v zákoně 128/2000 Sb. o obcích v aktuálním znění. Statut městys můţe získat obec na základě doloţení pouţívání či udělení tohoto titulu v historii. Získat tento statut můţe i obec, která dosáhla velikosti 3000 obyvatel a pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny ČR po vyjádření vlády. Jedná se o přechodovou kategorii mezi vesnicí a městem. Statut města mají obce, které mají právo na uţívání tohoto titulu historického původu nebo obce nad 3000 obyvatel pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny ČR po vyjádření vlády. Statutární města jsou vyjmenována v zákoně a jedná se o města, která se člení na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.[10] -8-

Podle struktury ekonomiky obce Z hlediska počtu osob zaměstnaných v zemědělství lze obce rozdělit na [10]: Převážně zemědělské obce, kdy v zemědělství pracuje více neţ 50 % obyvatelstva. Smíšené obce, kdy v zemědělství pracuje 20 aţ 50 % obyvatelstva. Nezemědělské obce, kdy v zemědělství pracuje méně neţ 20 % obyvatelstva.

4 TYPOLOGIE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Na základě historického vývoje venkovského prostoru a z hlediska aktuálních sociálně ekonomických ukazatelů, které je moţné vztáhnout k venkovskému prostoru v ČR, lze vymezit specifické venkovské oblasti, které měly v minulosti odlišný historický vývoj a které mají v současné době odlišné sociálně ekonomické charakteristiky. Mezi jednotlivými typy nelze vymezit přesnou hranici. V hraničních oblastech dochází k prolínání jednotlivých znaků a postupnému přechodu od jedné skupiny charakteristických znaků k jiné skupině jiných typických znaků. Hranice musí být vnímány spíše jako přechodný a nezřetelný prostor. Hranice mezi jednotlivými typy rovněţ nevede podle např. okresních hranic.[11]

4. 1 Suburbánní zóna V blízkosti velkých měst dochází po roce 1990 k vývoji suburbánních struktur, pro které je charakteristické to, ţe do původního venkovského prostoru se postupně prosazují městské činnosti. Na okraji vesnic v zázemí měst dochází k intenzivnější výstavbě skupin rodinných domů, které jsou ve vlastnictví původních obyvatel měst, kteří ţijí městským způsobem ţivota. Prosazují se zde městské stavby typu obytných vil bez hospodářského zázemí. Dům má pouze obytnou funkci. V jednotlivých lokalitách se postupně začíná prosazovat městský způsob ţivota, původní zemědělské funkce se vytrácejí nebo přímo zanikají. Tyto oblasti se postupně napojují na městské sítě technické infrastruktury a městskou veřejnou dopravu. V těchto lokalitách se však prosazují i další nové funkce jako je lokalizace nákupních středisek nebo průmyslových zón. Poslední a konečnou fází suburbánního vývoje je splynutí původní suburbánní zóny do původního souvisle zastavěného území včetně administrativní integrace.[11]

-9-

4. 2 Venkov v bohatých zemědělských oblastech Jedná se o oblasti se stabilizovanou a intenzivní zemědělskou výrobou. Jsou to oblasti Polabí, dolní Poohří a dále na Moravě prostor Moravských úvalů a jihovýchodní část Moravy. Typické je intenzivní vyuţívání krajiny pro zemědělskou rostlinnou výrobu. Jednotlivá sídla bývala zpravidla větší, protoţe zemědělská půda byla schopna uţivit větší počet obyvatel. Díky větší pospolitosti obyvatel při zemědělské výrobě se v těchto sídlech dařilo mnohem lépe udrţovat venkovské sociální vzorce chování a tak udrţovat i tradiční svátky a slavnosti. Vzhledem k tomu, ţe tato sídla bývala a jsou větší a vţdy spíše bohatší, mají nyní velmi dobře rozvinutou síť technické infrastruktury a díky blízkosti menších měst i větších regionálních center (Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové, Pardubice) mají i relativně dobře vybavenou síť veřejné dopravy. V současné době i přes celkovou ztrátu zemědělské výroby jako celku se v této oblasti daří zemědělské výrobě relativně dobře.[11]

4. 3 Bohaté Sudety Oblast severozápadní a severovýchodní hranice ČR. Tato oblast je charakteristická velmi rychlou industrializací na základě lehkého textilního a sklářského průmyslu. S ní je pak spojená velmi intenzivní urbanizace. Kromě růstu velkých měst, docházelo v této oblasti také k přeměně původních venkovských sídel na sídla buď částečně urbanizovaná, nebo sídla s významnou rolí průmyslové výroby. Původní zemědělská výroba ztrácela svůj význam. Odsun německého obyvatelstva v letech 1947 – 1953 byl velmi rychle nahrazen obyvatelstvem českým. Dosídlování proběhlo poměrně úspěšně díky tomu, ţe bylo na co navazovat (velká průmyslová centra) a také zde byla otevřená hranice se spřátelenými zeměmi východního bloku.[11] Odlišný vývoj měla oblast Podkušnohoří (těţba, strojírenství, chemický průmysl). V období 1950 – 1990 došlo v oblasti Severočeské hnědouhelné pánve ke zničení více neţ 100 obcí. Obnova venkova v této oblasti je spojena především s udrţením a postupnou obnovou alespoň základních prvků ekologické stability. Sociální obnova a obnova sídelní struktury je v reálném horizontu vyloučena.[11]

4. 4 Chudé Sudety Oblast jihozápadní, jiţní a jihovýchodní hranice ČR. Jedná se o rurální prostředí bez zdrojů surovin. Díky hornatému terénu, neexistenci průmyslových center a velmi malé - 10 -

tradici průmyslové výroby došlo po odsunu německého obyvatelstva jen k částečnému dosídlení. Část území tehdy také představovala „první bojiště potencionálního válečného konfliktu se znepřáteleným Západem“. Proto i investiční činnost v této oblasti byla velmi nízká, nebyly budovány významnější průmyslové provozy. Po odsunu Němců došlo ke ztrátě sociální sounáleţitosti a lokální komunity, která se projevila v ničení nebo záměrném chátrání řady kulturních památek a dokladů původního osídlení. Díky omezenému rozvoji celé oblasti a absenci významnějších průmyslových závodů je toto území velmi cenné z hlediska přírodního prostředí. Téměř po celé délce hranic se nacházejí velkoplošná chráněná území. Velmi hustá a kvalitní síť bývalých vojenských komunikací velmi pomáhá rozvoji cykloturistiky.[11]

4. 5 Moravsko – slovenské pomezí Do roku 1992 byla tato oblast středem republiky, většina spojů a linií z Čech byla vedena přes toto území a intenzita spojů byla velmi vysoká. I v podhorských nebo horských oblastech tohoto pomezí byl rozvoj jednotlivých sídel či mikroregionů relativně dobře zajištěn. Po sníţení tranzitní dopravy a změně orientace z Čech na Bavorsko a z Moravy směrem na Rakousko se začínají v této oblasti projevovat některé jevy, které jsou typické pro periferní oblasti. Je to především vyšší míra nezaměstnanosti. Protoţe změny sociálního chování jsou dlouhodobé a existuje vysoká míra inercie systému osídlení, postupná perifernost této oblasti se prosazuje relativně pomalu. Stupeň perifernosti závisí především na dalším vývoji společenských a politických vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou.[11]

4. 6 Vnitřní periferie Jedná se o tradiční českou venkovskou oblast ve středních a vyšších polohách, kde horší podmínky pro zemědělskou výrobu vedly k tomu, ţe v krajině vznikalo velké mnoţství malých sídel, která jsou relativně blízko u sebe a navazují jedno na druhé. V minulosti byla tato oblast hlavním zdrojem pracovních sil v 50. a 60. letech 20. století při poslední vlně emigrace z venkova do center těţby a těţkého strojírenství. V etapě koncentrace v malých sídlech prakticky zmizela přirozená hospodářská základna a to včetně jednotlivých provozů zemědělské výroby a občanského vybavení. Protoţe se jedná ve velké míře o malá sídla, tak i občanská vybavenost byla a je na poměrně nízké úrovni. Zaměstnanost a tedy i pracovní příleţitosti pro obyvatele této oblasti byly a jsou - 11 -

především v okresních městech nebo v regionálních centrech, která ovšem leţí na vnějším okraji celé oblasti a proto je nutné do těchto měst dojíţdět. Po zásadních změnách v zajišťování a fungování veřejné dopravy v 1. polovině 90. let 20. století je právě v této oblasti nízká intenzita veřejné dopravy jedním z hlavních problémů. Venkovská stavení začali vyuţívat obyvatelé měst jako chalupy, v blízkosti větších měst se rychleji rozvíjely chatové a zahrádkářské osady.[11]

Obr. 1 – Typologie prostorů pro klasifikaci venkovských oblastí (www.czso.cz, 2011)

5 VYMEZENÍ SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI ČR, KRAJE, OKRESU A SPRÁVNÍHO OBVODU Administrativně spadá oblast Jevíčka pod správu Pardubického kraje, do okresu Svitavy, správní obvod Moravská Třebová. Pro poznání širších souvislostí jsou proto následující kapitoly věnovány základním charakteristikám kraje, okresu a správního obvodu. Data a čísla uvedená v textu jsou údaje Českého statistického úřadu, popř. informace z internetových stránek Pardubického kraje. Tab. 2 – Vazby sledovaného regionu v rámci NUTS 0 – 5 (www.risy.cz, 2011) NUTS 0

NUTS 1

Česká

Česká

republika

republika

CZ

CZ0

NUTS 2

NUTS 3

Severovýchod

NUTS 4

NUTS 5

(LAU 1)

(LAU 2)

Pardubický

Okres

kraj

Svitavy

CZ053

CZ0533

CZ05

- 12 -

Jevíčko CZ0533 578193

5. 1 Základní údaje o Pardubickém kraji Pardubický kraj je územně správní jednotkou České republiky, která vznikla 1. 1. 2000 na základě zákona 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Nachází se ve východní části Čech, hlavním centrem je město Pardubice. Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj tvoří region soudrţnosti NUTS II – SEVEROVÝCHOD. Sousedícími kraji jsou Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a kraj Vysočina. Pardubický kraj na katastrálních územích Velká Morava, Červená Voda, Šanov, Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, Stráţná, Tatenice, Krasíkov, Lubník, okolím Svitav, Moravské Třebové a Jevíčka zasahuje i na historické území Moravy [26].

Obr. 2 – Vymezení oblasti Jevíčka v rámci ČR a kraje (www.czso.cz, 2011) Podle údajů ČSÚ k 31. 12. 2010 ţilo v kraji 517 164 obyvatel a hustota zalidnění činila cca 114 obyvatel/km2. Pardubický kraj se skládá ze čtyř okresů (Příloha č. 4) – Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí a má celkem 451 obcí, z toho 36 se statutem města a 9 městysů (údaje za rok 2010). Nejlidnatějším okresem je okres Pardubice, následují Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. V obcích do 500 obyvatel ţije 13,5 % obyvatel kraje, narůstá podíl obyvatel v obcích 500 – 1999 obyvatel – 24,9 %, obce 2000 – 9999 obyvatel mají 19,9 % obyvatel a v obcích nad 10 000 obyvatel ţije 41,7 % obyvatelstva kraje (údaje za rok 2010).[16] Území kraje se tedy rozkládá na východě České kotliny a svojí rozlohou 4519 km2 je pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,3 % na zemědělskou půdu, orná půda tvoří 44,0 % a lesní pozemky pokrývají 29,6 % rozlohy. Územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Větší část území kraje odvodňuje řeka Labe, část území na Svitavsku řeka Svitava (povodí

- 13 -

Moravy). Část území je kryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV), zejména okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Pardubice.[16] Celý kraj lze charakterizovat jako průmyslově – zemědělský a hospodářský význam určují především průmyslové podniky se zaměřením na elektrotechniku, chemický a textilní průmysl, strojírenství, energetiku a stavebnictví, potravinářský průmysl. Největší část celkové rozlohy Pardubického kraje zaujímá úrodná zemědělská půda s příznivými klimatickými podmínkami. K vysoce produktivním zemědělským oblastem patří Polabská níţina. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování kukuřice (na zrno), pšenice, cukrové řepy a některých druhů zeleniny a ovoce. V jiţní části kraje se pěstuje řepka olejka a v podhorských oblastech je to len, oves a brambory. Ţivočišná výroba je soustředěna spíše do větších měst. Ve Ţďárských vrších a Ţelezných horách se těţí dřevo. Z hlediska těţby nerostných surovin je území kraje poměrně chudé na významná loţiska. Stavební suroviny jako štěrkopísek, kámen a cihlářské suroviny se těţí ve všech okresech. Zároveň jsou tyto okresy v těţbě těchto surovin soběstačné.[16] Hrubý domácí produkt činil v roce 2009 na jednoho obyvatele v PPS 66,6 % průměru EU27. Na tvorbě HDP měly největší podíl sluţby – 53,3 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje, následuje zpracovatelský průmysl – 29,5 % HPH kraje a stavebnictví – 7,8 % HPH kraje. Míra registrované nezaměstnanosti činila k 31. 12. 2010 9,87 % (šesté nejniţší místo mezi 14 kraji ČR), nejvyšší nezaměstnanost byla v okrese Svitavy (cca 13 %), naopak nejniţší v okrese Pardubice (cca 7%).[16] Přes Pardubický kraj vede významný evropský ţelezniční koridor s důleţitými křiţovatkami Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní ţelezniční magistrály Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35. K říční dopravě slouţí v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic. Významnými energetickými zdroji jsou elektrárny Opatovice a Chvaletice. Mezinárodní letiště v Pardubicích je jedním z páteřních letišť ČR.[16] V současné době je Pardubický kraj vysoce zajímavým a atraktivním regionem v oblasti historie, kultury, turistiky i sportu. Krásná příroda rovinného i horského charakteru, příznivé klima a mnoţství příleţitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. Historické a kulturní bohatství je reprezentováno velkým počtem hradů, zámků, muzeí či kulturních akcí.[16]

- 14 -

5. 2 Základní údaje o okrese Svitavy Okresy v ČR jsou územně správní jednotky středního stupně, na něţ se beze zbytku dělí území státu podle zákona o územním členění státu z r. 1960. Mezi okresy jsou zahrnuta rovněţ statutární města, která vykrývají celý okres (Praha, Plzeň, Ostrava, Brno), naopak do něj nejsou zahrnuty obvody v Praze, které nejsou v tomto významu okresy (mají pouze některé z pravomocí okresních úřadů). Číselník okresů je vytvářen a udrţován Českým statistickým úřadem; změny v okresech (vznik, změnu vymezení) schvaluje vláda ČR. Název okresu je jedinečný v rámci celé republiky.[44] Okresní úřady ukončily svoji činnost 31. prosince 2002. Od 1. ledna 2003 představují okresy nejen územní obvody policie, soudů a některých jiných státních institucí, ale především jsou také statistickými jednotkami NUTS 4 (LAU 1). Okres Svitavy (Příloha č. 5) je plošně největším okresem (1379 km2) v Pardubickém kraji, kde tvoří jeho jihovýchodní výběţek. Okres vznikl roku 1960 jako správní celek sloučením čtyř bývalých okresů – Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Sídlem okresu se stalo město Svitavy. Hustota zalidnění je nejniţší v kraji a činí 76 obyvatel/km2. Počet obyvatel okresu k 31. 12. 2010 byl 105 209 obyvatel. Okres má 116 obcí, z toho 7 měst a 1 městys Svojanov (údaje ČSÚ za rok 2010).[14] Okresem Svitavy prochází historická hranice mezi Čechami a Moravou, 44 obcí včetně okresního města leţí na Moravě, 67 obcí v Čechách a 5 obcí leţí po obou stranách zemské hranice [25]. Hranice leţela mezi Litomyšlí a Svitavami, kudy zároveň procházela jedna z nejdůleţitějších komunikací celého regionu, Trstenická stezka [2]. Nejrozšířenějšími půdami okresu jsou kambizemě a hnědozemě [2]. Zemědělská půda zabírá 836,3 km2 z celkové rozlohy okresu, z toho je 632,0 km2 půda orná. Trvalé travní porosty jsou na ploše téměř 170 km2. Lesy tvoří cca 31,3 % území okresu.[14] Výrobní charakter okresu je spíše smíšený. Zaměstnanost v primárním sektoru klesá, ale z hlediska podílu na celkové zaměstnanosti je stále vyšší neţ u ostatních okresů kraje. Na tvorbě ekonomického produktu se nejvíce podílí průmysl a zemědělství. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování brambor, technických plodin a obilovin. Průmysl převaţuje potravinářský, kovovýroba, strojírenství a výroba dopravních prostředků a příslušenství k nim, roste podíl výroby skleněných vláken. V minulých letech měl vysoký podíl na výrobě také textilní průmysl, ale v současnosti dochází k poklesu jeho významu.[14]

- 15 -

Dlouhodobě má okres Svitavy největší nezaměstnanost v kraji, ke konci roku 2010 byla míra registrované nezaměstnanosti téměř 13 %. Od roku 1999 se okres řadí mezi okresy se soustředěnou podporou státu. Pro období 2010 – 2013 byl okres Svitavy přeřazen z kategorie hospodářsky slabých regionů do kategorie regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. V posledním desetiletí probíhala v okrese poměrně rozsáhlá investiční činnost, kdy v nových průmyslových zónách Moravské Třebové, Svitav, Litomyšle a Poličky budovaly provozovny především menší firmy. Významnou stavební akcí byla výstavba ţelezničního koridoru v roce 2000. Ve větších městech vystavěly své supermarkety mnohé obchodní řetězce. V rámci cestovního ruchu se hojně budují cyklostezky.[14] K turisticky zajímavým oblastem okresu patří hrad Svojanov, město Svitavy a jeho historické jádro, Polička se svým dochovaným středověkým opevněním nebo renesanční městské jádro Moravské Třebové, které je vedeno také jako městská památková rezervace. Nakonec není moţné opomenout Litomyšl, jejíţ zámecký areál byl roku 1999 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. Pro milovníky rozhleden byla v jiţní části okresu u obce Březová nad Svitavou postavena „Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana“.

5. 3 Základní údaje o správním obvodu Moravská Třebová Správní obvod Moravská Třebová (Příloha č. 4, 6) zaujímá jihovýchodní část okresu Svitavy a svojí rozlohou 41 722 ha je druhým největším správním obvodem na území Pardubického kraje. Správní území je členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichţ sídla jsou v Jevíčku a Moravské Třebové [15]. Jevíčko je součástí tzv. Malé Hané a bylo zaloţeno ve 13. století na kruhovém půdorysu. Moravská Třebová byla rovněţ zaloţena kolem poloviny 13. století na čtvercovém půdorysu a tvořila část někdejšího německého jazykového ostrova Hřebečsko (Schönhengstgau, Schönhengster Land).[40] Region Moravskotřebovsko a Jevíčsko má venkovský charakter a je tvořen obcemi Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Borušov, Březina, Březinky, Dětřichov, Dlouhá Loučka, Gruna, Hartinkov, Chornice, Janůvky, Jaroměřice, Jevíčko, Koruna, Křenov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Slatina, Staré Město, Třebařov, Útěchov, Víska u Jevíčka, Vranová Lhota, Vráţné a Vysoká. - 16 -

K 31. 12. 2009 ţilo v obcích 27 138 obyvatel, z nichţ polovina v Jevíčku a Moravské Třebové. Hustota zalidnění je druhá nejniţší v kraji – 65 obyvatel/km2.[15] Povrch regionu má relativně členitý terén. Svitavská pahorkatina zde vytváří tzv. hřbety. Nadmořská výška území kolísá od 300 m. n. m. (oblast Malé Hané) po 650 – 680 m. n. m. (na hřbetech Svitavské pahorkatiny v oblasti Hraničního lesa). Západně od Moravské Třebové se táhne asi 25 km úzký dlouhý Hřebečský hřbet, který odděluje tento region od zbytku okresu Svitavy. Od 19. století se zde těţil lupek na výrobu šamotu, keramiky a dlaţdic. Poslední šachta byla uzavřena z ekonomických důvodů v roce 1991. Moravskotřebovsko je tvořeno Moravskotřebovskou kotlinou, která je ohraničena Moravskotřebovskou pahorkatinou. Jevíčsko je součástí níţinné oblasti Malé Hané, Konické a Bouzovské vrchoviny. Ze severovýchodu území odvádí vodu Moravská Sázava, centrální a jiţní část oblasti přísluší do povodí řeky Třebůvky, jejímţ největším přítokem je řeka Jevíčka. Celý region spadá do povodí řeky Moravy.[15] Moravskotřebovsko – Jevíčsko je regionem s nejhorší situací na trhu práce v okrese. Míra registrované nezaměstnanosti činila k 1. 1. 2010 17,3 %, coţ je téměř dvojnásobek krajského průměru a okresní průměr převyšuje více neţ 1,3krát. V oblasti je druhá největší koncentrace osob se základním vzděláním včetně nedokončeného mezi patnáctiletými a staršími (28 % podle SLDB 2001). Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva ve sluţbách je značně podprůměrné.[15] Celá oblast je však vhodná pro rozvoj pěší turistiky nebo cykloturistiky. Město Moravská Třebová bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Jsou zde k vidění pozdně gotické a renesanční měšťanské domy nebo renesančně upravená radnice s klenbami. Významnou památkou je moravskotřebovský zámek s arkádami. V červenci roku 2010 byly otevřeny Hřebečské důlní stezky. Dominantou města Jevíčka je renesanční zvonice s dřevěným ochozem. V Mladějově na Moravě se nachází Muzeum průmyslových ţeleznic s unikátní úzkorozchodnou tratí, zřícenina hradu Cimburk leţí u Městečka Trnávky. Za zmínku stojí také obec Biskupice, ve které se kaţdoročně první říjnový víkend pořádá akce s názvem „Biskupické kaléšek“. Jezdecká škola v Zadním Arnoštově je připravena na návštěvy milovníků koní. 5. 3. 1 Dobrovolný svazek obcí – Region Moravskotřebovska a Jevíčska V roce 1999 zaloţila města Jevíčko a Moravská Třebová spolu s 28 vesnicemi Sdruţení obcí Moravskotřebovska a Jevíčska. V roce 2001 se sdruţení obcí transformovalo s přechodem veškerého majetku, závazků, pohledávek, práv a - 17 -

povinností na svazek obcí s názvem Region Moravskotřebovska a Jevíčska (MTJ), který je dnes tvořen 33 členskými obcemi. Svazek obcí se skládá ze dvou sekcí – Moravskotřebovsko a Jevíčsko. Kaţdý člen pak patří na základě své vůle pod jednu z těchto sekcí. [42] Orgány svazku obcí jsou valné shromáţdění, správní výbor, revizní komise a smírčí komise. Navenek zastupuje svazek obcí předseda a místopředseda. V současné době je předsedou svazku RNDr. Josef Ošťádal (město Moravská Třebová) a místopředsedou Petr Spáčil (město Jevíčko). Svazek obcí Region MTJ se velmi úspěšně zapojil do předvstupního programu Evropské unie SAPARD. V rámci tohoto programu byl podpořen projekt „Obnova historických budov Moravskotřebovska a Jevíčska na centra ţivota a podnikání“ se třemi podprojekty – v Jevíčku, Jaroměřicích a Vranové Lhotě. Pro svoji vysokou úroveň byly projekty vybrány jako reprezentativní za celou ČR a staly se součástí evropské konference o regionálním rozvoji pořádané Evropskou komisí a konference SPMIT (Strategické plánování měst a informační technologie), obě byly pořádané v Moravské Třebové.[35] Rekonstrukce zámku v Jevíčku – vybudování společenského, kulturního a vzdělávacího centra na Malé Hané. Multifunkční objekt v Jaroměřicích – rekonstrukce objektu v centru obce s vyuţitím pro lékařskou ordinaci, kadeřnictví, kosmetiku, knihovnu a bytovou jednotku. Víceúčelový obecní dům ve Vranové Lhotě – rekonstrukce nevyuţitého objektu pro drobné sluţby v obci – pošta, kadeřnictví, knihovna, obchod a společenská místnost. Dále byla oblast Moravskotřebovska a Jevíčska vybrána Ministerstvem pro místní rozvoj ČR jako vhodná pro provedení analýzy mikroregionu zasaţeného strukturálními problémy. Region Moravskotřebovska a Jevíčska byl vůbec první mikroregion v ČR, který na úrovni malého územně správního celku spolupracoval s OECD. Na základě studie, kterou OECD vypracovala, byla stanovena doporučení pro oblast dopravy, sluţeb, cestovního ruchu, zemědělství a malého i středního podnikání. Výsledky studie byly s velkým ohlasem prezentovány na zasedání OECD v Paříţi v lednu 2002.[35] Cílem a účelem tohoto svazku obcí je hájení oprávněných ekonomických, sociálních, společenských a kulturních zájmů obyvatel regionu, řešení problémů přesahujících rámec a moţnosti jednotlivých obcí, zejména se jedná o úkoly v oblasti - 18 -

školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, poţární ochrany, veřejného pořádku, ochrany ţivotního prostředí, cestovního ruchu, zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromaţďování a odvoz komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracovávání, vyuţití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zavádění, rozšiřování inţenýrských sítí, systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obsluţnosti daného území, správy majetku obcí atd.[27] Tento předmět činnosti je naplňován zejména realizací strategického plánu rozvoje a ostatních úkolů, stanovených v ročních plánech činnosti správními orgány svazku [43]. 5. 3. 2 MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o. p. s. Zaloţení místní akční skupiny Moravskotřebovska a Jevíčska je logickým pokračováním a rozvíjením místních aktivit, které navazují na činnost v rámci svazku obcí – Regionu MTJ. Území MAS MTJ je totoţné s územím Regionu MTJ.[28] MAS MTJ byla zaloţena v roce 2006 jako obecně prospěšná společnost se sídlem v Městečku Trnávka. Předsedou správní rady je nyní Václav Neubauer, manaţerem MAS je Ing. Vladimír Hofrichter. Účelem místní akční skupiny je „Harmonický rozvoj zapomenutého regionu na konci světa na pomezí Čech a Moravy“.[28] MAS jako celek zatím nemá ţádné zahraniční partnery. Strategický plán pro LEADER ČR vznikal během roku 2007 a ke spolupráci byla prostřednictvím médií vyzvána široká veřejnost.[28] Fiche strategického plánu [28]: 1. Výroba biopaliv, 2. Podpora podnikání, 3. Infrastruktura, 4. Předci a předchůdci, 5. Snazší ţivot, 6. Vítejte, 7. Agroturistika, 8. Víme, jak na to

Znalost MAS mezi obyvateli mikroregionu 10%

9% VÍ NEVÍ

81%

NEVYJÁDŘILO

Obr. 3 – Znalost MAS mezi obyvateli mikroregionu - 19 -

Jak ukázalo dotazníkové šetření, tak více neţ polovina dotázaných nemá o existenci MAS tušení, jelikoţ odpověď „nevím“ byla nejčastější. Pokud nebyla u odpovědi „vím“ uvedena souvislost, např. součást regionu MTJ, nebyla ani tato odpověď brána za kladnou. Určitý podíl na neznalosti MAS MTJ má jistě krátká doba trvání, ale větší význam přikládám špatně sestaveným internetovým stránkám. Nejsou přehledné a špatně se vyhledávají informace o plánovaných nebo jiţ hotových projektech.

6 BOSKOVICKÁ BRÁZDA, MALÁ HANÁ Území Malé Hané (Příloha č. 7), která svým charakterem připomíná úrodnou Hanou, se táhne od Boskovic k Městečku Trnávka v délce 25 km a šířce 3 – 5 km [49]. Tato oblast je součástí dlouhého geologického prolomu nazývaného Boskovická brázda, který začíná na Ţambersku a pokračuje přes Lanškroun, Moravskou Třebovou, Boskovice,

Černou

Horu

aţ

k Moravskému

Krumlovu.

Boskovická

brázda

geomorfologicky odděluje Českomoravskou vrchovinu od Drahanské vrchoviny. Tato kotlina však nevznikla najednou, ale procházela různými přeměnami geologických období po poslední naplaveniny ve čtvrtohorách.[1] Na severozápadě je Malá Haná lemována hřebeny Podorlické pahorkatiny, na severovýchodě krátkým úsekem Zábřeţské vrchoviny a z jihovýchodu Drahanskou vrchovinou [49]. Podnebí oblasti je teplé a suché. Průměrná teplota se pohybuje v rozmezí 6 – 8 °C, ve vegetačním období je to 13 °C [2]. Průměrné roční sráţky mají hodnotu 650 – 750 mm [2]. Přírodní podmínky zde vytvořily neobvyklý ráz krajiny s mimořádnou úrodností, kde kopce svírají malebná údolí s loukami a převáţně jehličnatými lesy [49].

6. 1 Geologické poměry Variské vrásnění skončilo na konci prvohor v útvaru zvaném perm. Boskovická brázda měla v té době charakter pánve s řadou postupně vysychajících jezer. Pro Malou Hanou, stejně jako pro celou Boskovickou brázdu, jsou typické permské usazeniny, především slepence, jílovce, prachovce, pískovce a slínovce. Tyto horniny vznikaly v podmínkách tropického podnebí konce prvohor, ve kterém docházelo vlivem zvětrávání k intenzivnímu uvolňování sloučenin ţeleza. Horniny se vyznačují charakteristickou načervenalou barvou, která se projevuje i na barvě půdy, zejména na čerstvě zoraných polích je dobře patrná (Příloha č. 8). Červeně zbarvené permské - 20 -

horniny se postupně usazovaly v prostředí občasných toků a postupně vysychajících jezer v krajině aţ pouštního rázu. Permské usazeniny jsou bohaté na paleontologické nálezy fauny a flóry. Nejzajímavější jsou pozůstatky tzv. krytolebců (stegocefalů), obojţivelníků obývajících jezera.[51] Během druhohor docházelo na zdejším území k silné erozi a odnosu hornin. V křídě, posledním útvaru druhohor, byla celá oblast zaplavena mořem. Z tohoto období se na Malé Hané zachovaly mořské usazeniny, hlavně pískovce a jim příbuzné horniny (např. opuka). Bohatost ţivota v moři dokládají nálezy schránek mlţů, rakovců a amonitů, např. v Bělé u Jevíčka. Součástí křídových vrstev jsou i jílovce, ze kterých se vyrábí šamot – surovina pro výrobu ţáruvzdorných cihel.[51] Velké plochy pak pokrývají mořské usazeniny mladších třetihor, především jíly, slíny a písky, vzácně i řasové vápence. Ve starších čtvrtohorách vznikly větrem naváté spraše tvořící mateční horninu zdejších velmi úrodných půd.[51] Na Malé Hané původně jako půdy převládaly hnědozemě, které se tisíciletým obděláváním proměnily téměř v úrodnou černozem. Tyto půdy bývají někdy označovány jako kulturní černozemě. Největší plochy černozemně na Malé Hané se nacházejí od Boskovic přes Velké Opatovice, Jevíčko aţ po Lazy u Městečka Trnávky. Mezi Chornicí a Jevíčkem se na nevelkém území nachází šedozem typická na spraši jako dominantní sloţka v asociaci s černozemí [2]. V okolí vodních toků se vyskytují glejové půdy.[51]

6. 2 Flóra a fauna Mírně zvlněná krajina Malé Hané je významným prostorem pro rozšíření teplomilné květeny, která se uchytila především na k jihu orientovaných osluněných stráních. Jedněmi z nejvýznamnějších lokalit teplomilné květeny na Malé Hané jsou Vinohrádky a Rovna u Boskovic, některé druhy se vyskytují i v okolí Jevíčka. Po skončení tradičního hospodaření však řada lokalit teplomilné květeny zanikla vlivem zarůstání křovinami. Z druhů vyskytujících se stále na daném území to jsou tolita lékařská, růţe galská, chrpa latnatá (porýnská), plamének přímý, strdivka sedmihradská a smělek štíhlý.[51] Ţivočišstvo je neodmyslitelnou součástí krajiny. Druhová skladba volně ţijících ţivočichů v oblasti je poměrně typická. Hojný je výskyt srnčí zvěře, která vyuţívá úkrytů v křovinách na tělese bývalé německé dálnice. Méně častý je zajíc polní.

- 21 -

V okolních lesích ţijí skupiny prasat divokých. Z ptáků jsou to pak baţant obecný, koroptev polní, čejka chocholatá či skřivan polní a křepelka polní. Na vysokokmenné ovocné sady je vázaný krutihlav obecný. Zástupci dravých ptáků v území jsou káně lesní, poštolka obecná a moták pochop. V biocentru u Jevíčka se zdrţuje volavka popelavá, polák chocholačka, racci. Na tahu zde zastavují i jiní, v regionu vzácní ptáci jako např. čáp bílý, kavka obecná či rorýs obecný.[51]

6. 3 Malá Haná a člověk Kraj Malé Hané je doposud málo archeologicky prozkoumán. Podle nálezů, které byly objeveny spíše náhodou, je dokázáno, ţe první lidé přišli na Malou Hanou v 6. tisíciletí před Kristem [1]. Hlavním faktorem přetvářejícím zdejší krajinu je od neolitu zemědělství. Pouze ostrůvkovitě se zde zachovaly zbytky původních smíšených lesů s dubem, habrem a dalšími dřevinami. Pravěká osídlení byla na Malé Hané ještě hustší neţ dnes, ale vesnice byly osídleny menším mnoţstvím obyvatel. Dnešní obce leţí nejčastěji při úpatí svahů lemujících Malou Hanou [51]. V 19. století a první polovině 20. století se kolem nich rozprostíraly rozsáhlé ovocné sady. Významný zlom přišel v roce 1895 s výstavbou Velkoopatovické šamotky – MŠLZ (Příloha č. 9), která od daného roku neodmyslitelně patří k celému malohanáckému regionu. Vytvořila ze zemědělské oblasti neodlučitelnou průmyslovou zónu a tím způsobila i neobvyklou migraci obyvatel, kteří sem docházeli a dodnes docházejí za prací a obţivou. Ze zemědělského kraje se stal kraj průmyslový, soustředěný na výrobu ţáruvzdorných materiálů.[1]

6. 4 Hanáčtina a kroj Malá Haná je přechodným územím mezi Hanou a Horáckem, mísí se zde přírodní a kulturní vlivy obou oblastí. Dříve se v kraji mluvilo a dodnes v některých oblastech mluví okrajovou hanáčtinou, která se vyznačuje především dlouhým „ó“ nebo „í“ a širokým krátkým „e“ místo spisovných i, y. Koncové dlouhé samohlásky se mění na krátké. Dále je časté krátké „o“ místo spisovného u (byl – bel, bude – bode, buchty – bochte, mluvit – mlovit, u – ho, vykládat – vekládat, točit – točet, myslit – meslet, bouda – bóda, pavouk – pavók, soused – sósed, atd). Slovní zásoba je téţ odlišná od spisovné mluvy: šiška –

- 22 -

baroška, povidlí – trnke, malý člověk – šošeň (ale také vebirat šošně z nosa), kalhoty – gatě, Rudolf – Rudyn, krmná řepa – rábina, atd.[1] Kraj měl svůj typický ţenský i muţský kroj, který bohuţel v dnešní době jiţ zcela vymizel a kombinaci malohanáckých krojů lze vidět uţ jen ve vitríně Základní školy v Cetkovicích. Časové rozpětí mezi odloţením kroje a vzbuzením vědeckého zájmu o něj, je na Malé Hané poměrně větší neţ jinde. Muţi odloţili kroj uţ v polovině 19. století a ţeny o deset, dvacet let později. Poté mu zůstaly více či méně věrny uţ jen stařenky. Za jejich ţivota kroj splynul a zanikl v odění městského typu.[1]

7 MIKROREGION JEVÍČSKO Následující text se jiţ plně zabývá určenou oblastí, a to mikroregionem Jevíčsko (Příloha č. 10), který je vymezen obcemi Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březina, Březinky, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Slatina, Víska u Jevíčka, Vráţné a Vysoká. Městu Jevíčku je věnována samostatná kapitola. Data a čísla jsou opět informace z Českého statistického úřadu, popř. internetových stránek obcí, ale zároveň se zde jiţ uplatňují poznatky z terénního průzkumu včetně dotazníkového šetření a rozhovorů s občany.

7. 1 Obec Bělá u Jevíčka Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 505391

Katastrální výměra:

970 ha (Bělá u Jevíčka, Malonín, Smolná)

Místní části:

Bělá u Jevíčka, Smolná

Počet obyvatel (k 1. 12. 2010):

354 (muţi 176, ţeny 178)

Fotografie obce a okolí:

Příloha č. 11

Obr. 4 – Znak obce Bělá u Jevíčka (www.belaujev.net, 2011) Základní charakteristika území Bělá u Jevíčka leţí 6 km západně od města Jevíčka v údolí Malonínského potoka. Průměrná nadmořská výška je 400 m. n. m [17]. Z hlediska klimatologie spadá obec do - 23 -

mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 6,7 °C a ročním úhrnem sráţek 770 mm [17]. Významnou vodotečí je Malonínský potok, z kterého je vyveden mlýnský náhon ve Smolné. Sídlo je ulicového typu, zemědělského charakteru a obklopené zemědělsko lesní krajinou, kterou tvoří především zemědělsky vyuţívaná půda. Plochy lesních porostů jsou vyuţívány pro lesní výrobu. Částečně zachovalá původní zástavba je tvořena převáţně jednopodlaţními zemědělskými usedlostmi. Převaţují rodinné řadové domy. V obci se nachází areál zemědělské ţivočišné výroby a několik podnikatelských subjektů, avšak nepředstavují významnou sloţku na trhu práce v obci. Bělá spadá do oblasti chráněného loţiskového území dobývacího prostoru ţáruvzdorných jílovců [17]. Na katastrálním území jsou vyhlášeny VKP Na Hoperku (teplomilná květena), VKP Pod Kumperkem (vzácné rostliny) a VKP Smolenské údolí (výskyt střevíčníku pantoflíčku). Dále jsou v území vymezeny prvky ÚSES. Zajímavosti z historie obce Bělá u Jevíčka je kolonizační obcí ze 13. století. Nejpravděpodobnější vznik názvu Bělá je podle bělení plátna. Na okolních polích se pěstoval len a vyrobené plátno se rozloţené bělilo u potoka, protoţe se muselo kropit. Vznikala tak bělidla. Malonín byl pojmenován podle prvního osadníka jménem Maloň. V okolních lesích Smolné se sbírala smola na výrobu loučí a pochodní, odtud tedy tento název osady.[50] Bělá u Jevíčka byla zaloţena pravděpodobně Slovany a později organizována podle německého práva. První zmínka o obci „Albendorf“ pochází z roku 1258, kdy ji Přemysl Otakar II. přičleňuje pod správu Jevíčka. Malonín a Smolná přináleţely panství Velkých Opatovic. Bělá bývala zemědělsko – hornickou obcí, kde se nacházela hliniště, mlýny, pily a výroba lihovin. Obec leţí v tzv. březinské oblasti, která je součástí Hřebečského hřbetu, jenţ je bohatý na ţáruvzdorné jílovce. Hornická činnost se zde datuje od 17. století. U silnice v Zadní Hoře stávaly pece na pálení jílů, které v roce 1945 vyhořely a nebyly jiţ nikdy obnoveny. V letech 1858 – 1860 se zde těţilo hnědé uhlí. Roku 1912 byl vystavěn obecní vodovod, 1933 vybudována Smolenská přehrada.[50] V roce 1999 bylo na bývalém malonínském statku zaloţeno Ekocentrum Renata, jenţ je provozované brněnským občanským sdruţením.

- 24 -

Organizace, spolky a kulturní ţivot ČČK Bělá u Jevíčka, Honební společenstvo Bělá u Jevíčka, Myslivecká jednota Bělá u Jevíčka, Občanské sdruţení Déva, SDH Bělá u Jevíčka, SDH Smolná masopustní průvod „Vostatke“, sousedské posezení pod lipami ve Smolné, Bartolomějská pouť, poslední leč, pálení čarodějnic, hasičské závody Turistické moţnosti obce a okolí V obci se nachází cenné objekty místního významu, které nejsou zapsány v Ústředním sezamu kulturních památek. Jedná se o kapličky se zvonicemi a památník obětem 1. světové války. Naučná stezka Bělásek přibliţuje návštěvníkům okolní krajinu a významná místa. Začíná v Bělé a vede přes zalesněné kopce do Jevíčka. Dějištěm pořádání motokrosových závodů a závodů čtyřkolek je motokrosová trať Bělovská rokle. PadmaFarma, která funguje v Bělé od roku 2005, byla vybudována v budově bývalého statku jako ekocentum a budoucí biofarma. Poskytuje ubytování, vegetariánské stravování, pořádá ekovýchovné programy, sportovní a kulturní akce, programy pro děti, umoţňuje pořádání firemních a víkendových akcí. V budoucnu bude její nabídka rozšířena o výrobu biopotravin.

7. 2 Obec Biskupice Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 572519


1110 ha (Biskupice, Zálesí)

Místní části:

Biskupice, Zálesí


441 (muţi 227, ţeny 214)


Příloha č. 12

Obr. 5 – Znak obce Biskupice (www.biskupice.cz, 2011) Základní charakteristika území Biskupice se nachází 5 km severovýchodně od města Jevíčka na rozhraní Boskovické brázdy a Drahanské vrchoviny. Zatímco samotná obec leţí v nadmořské - 25 -

výšce 340 – 350 m. n. m., tak místní část Zálesí je ve výšce 460 m. n. m. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7,5 °C a průměrné roční sráţky jsou na hodnotě 629 mm. Obcí protéká Biskupický potok a směrem na východ se rozprostírají rozsáhlé lesy, které tvoří více neţ polovinu katastrální výměry. Nejčastějším půdním typem je černozem, hnědozem, rendzina, fluvizem, pseudoglej a glej. Tyto půdy mají výrazné červené a červenohnědé zbarvení.[30] Biskupice mají bohatý kulturní a společenský ţivot, na kterém se místní občané velmi aktivně podílejí. V soutěţi Vesnice roku 2010 získala obec ocenění za kvalitní společenský ţivot – Modrou stuhu. Biskupice jsou drţitelem českého rekordu „Nejdelší naplétaná pomlázka z 8 prutů“. Dva místní upletli velikonoční pomlázku z 8 prutů o celkové délce 55 metrů. Její výroba trvala 7,5 hodiny čistého času. Zajímavosti z historie obce Biskupice vznikly, stejně jako okolní vesnice na Malé Hané, na ulicovém půdorysu. První písemné zmínky pochází z roku 1262, kdy obec daroval biskup Bruno k uţitku olomoucké kapitule. V roce 1361 koupil sídlo markrabě Jan, bratr Karla IV, a nechal zde vybudovat hrad Plankenberk. Obec se tak stává součástí jeho panství. V roce 1493 získávají Biskupice a pustý hrádek bratři z Kynšperka a tito nechali v obci postavit tvrz. V drţení obce se za staletí vystřídala celá řada majitelů. Posledním šlechtickým rodem, který Biskupice vlastnil od roku 1874, byli Thurn – Taxisové. Patřili k významným německým rodům a přičinili se také na tom, ţe Biskupice byly za války připojeny k území Sudet. Po 2. světové válce odešli příslušníci rodu do ciziny.[29] V roce 1910 byl postaven vodovod a elektrifikace obce proběhla o 10 let později. Roku 1922 byl zřízen poštovní úřad a továrna na marmeládu byla rozšířena o lihovar. Severovýchodně od obce se v 17. – 20. století těţil baryt, galenit a pyrit.[29] Kulturní akce mají v obci dlouhou historii, kterou zaloţil roku 1952 učitel Jaroslav Sedlatý. Jeho činnost se zaměřovala na ochotnická vystoupení a ta byla velmi oblíbená a hojně navštěvovaná. Svá představení měly také děti. Za peníze utrţené z představení se pořizovaly dokonalejší kulisy a kostýmy. Bylo zakoupeno loutkové divadlo a za nějaký čas i dvě promítačky a vzniklo kino. Biskupice patřily svého času k obcím s nejlepší osvětovou besedou na okrese.[29]

- 26 -

Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci AVZO, Českomoravská myslivecká jednota, ČČK, Český rybářský svaz, Výbor pro občanské záleţitosti Biskupice masopustní průvod, velikonoční dílna, Biskupice naruby, pálení čarodějnic, Bobřík odvahy, společné rozsvícení stromečku, stavba/kácení máje, tábor pro děti v Biskupicích, pouť na sv. Petra a Pavla, Memoriál Jaroslava Sedlatého st., Dopalná a Biskupické kaléšek. Turistické moţnosti obce a okolí V lesích u Biskupic se nachází zřícenina hradu Plankenberk (Hrádku u Jevíčka). Směrem na východ od obce leţí pozůstatky pravěkého hradiště Hrubé kolo. V západní části obce stojí budova zámku obklopena malým parkem s cizokrajnými dřevinami. Největší atrakcí obce je Biskupické kaléšek, který kaţdoročně přiláká aţ 2000 návštěvníků. Pálení ovocných destilátů má v Biskupicích tradici starší více neţ 300 let. Na zpracování se nejčastěji pouţívají švestky, jablka, hrušky, meruňky a třešně. Avšak místní umí udělat kořalku i z mrkve či rajčat. V roce 2010 proběhl 12. ročník této soutěţe o nejlepší vzorek slivovice. Akce Dopalná je naopak den, kdy se pálí poslední slivovice sezóny.

7. 3 Obec Březina Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 577871


1163 ha (Březina, Šnekov)

Místní části:

Březina, Šnekov


354 (muţi 173, ţeny 181)


Příloha č. 13, 14

Obr. 6 – Znak obce Březina (www.obecbrezina.com, 2011)

- 27 -

Základní charakteristika území Březiny Obec Březina leţí 8 km severozápadně od města Jevíčka. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 410 – 440 m. n. m., průměrná roční teplota je 6 – 7 °C, sráţky během roku tvoří v průměru 650 – 750 mm [18]. Větším vodním tokem na katastru je Malonínský potok. V Březině i Šnekově zůstala částečně zachována původní zemědělská stavení, která jsou mnohdy roubená. Zemědělsky obhospodařované pozemky v okolí slouţí rostlinné výrobě, ve Šnekově je provozována farma se zaměřením na chov prasat. Lesní pozemky zaujímají plochu 610 ha a jsou určeny především k plnění funkcí lesů [18]. Na katastru obce je registrován VKP Šnekovské úpolíny s rozlohou 0,8 ha [18]. Jedná se o vlhkou louku s výskytem úpolínu největšího a prstence májového. Dále je území Březiny zařazeno do CHOPAV Východočeská křída. V blízkosti obce probíhala v minulosti významná těţební činnost, po které zůstaly dva doly – Anna a Prokop. Více neţ 50 % kapacity surových a pálených jílů se přímo pouţívalo pro výrobu ve Velkých Opatovicích. V současné době se zde jiţ netěţí, ale stále jsou v provozu šachtové pece u dolu Anna. Za tímto dolem vznikla po odtěţení nádrţ, která je napájena podzemními vodami. Důl Prokop je vyuţit pro drobnou výrobu jako je pila, sklad dřeva, dílny a garáţe pro zemní techniku.[18] Zajímavosti z historie obce První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy jako „Bripper“ tvoří součást třebovského panství. Bývala to zemědělská obec, kde se donedávna těţila šamotová hlína. Býval zde mlýn, výroba lihovin a mlékařské druţstvo. Od roku 1960 je součástí obce i osada Šnekov. První písemná zpráva o Šnekově pochází z roku 1464, kdy se jmenuje „Dorfflik“ a později je přejmenován na „Schneckendorf“.[36] Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci SDH Březina, Myslivecké sdruţení Chvalka, Český svaz chovatelů Březina, spolek břišních tanečnic posezení s důchodci, Hasičské klání o pohár starosty obce Březina Turistické moţnosti obce a okolí Kaple sv. Rocha a smírčí kříţ Cyrilometodějský jsou památky zapsané v Ústředním seznamu. Moţnost koupání je v přírodním koupališti s oblázkovou a travnatou pláţí za obcí, kde je velmi dobrá kvalita vody. Pěkná je vycházka k zatopenému dolu Anna - 28 -

(místní název „Mrtvák“) s nádherně modrou, čistou a velmi studenou vodou. Zde se však koupání nedoporučuje.

7. 4 Obec Březinky Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 572250


330 ha (Březinky)

Místní části:

Březinky, Nectava


147 (muţi 72, ţeny 75)


Příloha č. 15

Základní charakteristika území Březinek Obec Březinky se nachází cca 8,5 km severovýchodně od města Jevíčka. Průměrná nadmořská výška je 404 m. n. m. Z celkové výměry tvoří orná půda pouze 53 ha, zatímco lesní půda zabírá více neţ polovinu katastru. U obce se nacházejí ovocné sady. Dominantou Březinek je kaple svaté Marie, která stojí uprostřed obce. Kaţdoročně se zde konají poutní mše. Na část katastrálního území zasahuje přírodní park Bohdalov – Hartinkov. Součástí Březinek je osada Nectava leţící 0,5 km jiţně od Březinek. Osadou protéká stejnojmenná říčka, která vytváří malebné údolí s listnatými a jehličnatými lesy a nazývá se Nectavské údolí. Zajímavosti z historie obce První písemná zmínka pochází z roku 1361. Březinky patřily k biskupickému panství a roku 1869 byla jejich součástí i obec Vysoká. V letech 1810 – 1820 zde vznikla kolonie 14 dělnických domků a byla nazvána Příhonem. Vrchnost přenechala ve snaze získat pracovní síly zájemcům o stavbu domku potřebné pozemky a jistá práva k lesům. U obce se nacházely vápencové lomy, z nichţ se vápenec částečně pálil na vápno a z části se pokládal jako štěrk na silnice. V obci stával mlýn, pila a bývalo zde elektrárenské druţstvo.[13] Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci Českomoravská myslivecká jednota, hasičský spolek, ČČK, SVAZARM pouť a pouťová zábava

- 29 -

Turistické moţnosti obce a okolí Pozůstatky hradu Plankenberg, PP Bohdalov – Hartinkov, Nectavské údolí.

7. 5 OBEC HARTINKOV Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 572284


515 ha (Hartinkov)

Místní části:

Hartinkov


48 (muţi 27, ţeny 21)


Příloha č. 16

Základní charakteristika území Hartinkova Malá vesnice Hartinkov je poloţena 11,6 km severovýchodně od Jevíčka v kopcích Drahanské vrchoviny. Katastrální území obce je součástí přírodního parku Bohdalov Hartinkov. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 511 m. n. m [19]. U severního konce obce pramení Maratovský potok. V obci jsou zaznamenány významné stromy a stromořadí. Hartinkov je sídlem ulicového typu a zástavba je soustředěna kolem silnice, která tvoří jeho osu. Stojí zde poměrně dobře zachovalé zemědělské usedlosti, které jsou většinou střídmě přeměněny na rekreační objekty respektující charakter vesnice. Hartinkov býval čistě zemědělská obec s převahou lesů, stával zde mlýn a pila. Lesní půda v současnosti tvoří 352 ha a ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjíţdějí za prací, jsou zaměstnáni zejména v lesnictví [19]. Hartinkov patří k obcím s nejvyšším průměrným věkem obyvatel v kraji – 52,4 let (ČSÚ k 31. 12. 2009). Zajímavosti z historie obce Do 13. století bylo území obce kryto bukovým pralesem a člověk sem zavítal spíše náhodou. První písemná zmínka o obci „Hartungsdorf“ pochází z roku 1258, kdy byla podřízena právu jevickému. Do roku 1361 patří Hartinkov biskupickému panství. V průběhu dalších let se na panském statku vystřídala celá řada šlechtických rodů.[13] V 17. století byl na okolních pozemcích rozšířen chov ovcí pro vlnu. V 18. století docházelo k zahušťování stávající zástavby domy drobných řemeslníků. V první polovině 19. století vzniká s novou zástavbou Starý a Nový Komperk. Tradiční

- 30 -

zemědělský způsob ţivota přetrval aţ do první poloviny 70. let 20. století. Hartinkov se později stává místní částí Chornic, zaniká škola a obyvatelstvo odchází do měst.[13] V současné době se do Hartinkova navrací pozvolna ţivot v podobě chatařů a chalupářů, kteří poměrně citlivým způsobem spravují tamější nemovitosti. Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci SDH Hartinkov, obecní spolek hody, hasičské závody Turistické moţnosti obce a okolí Přírodní park Bohdalov – Hartinkov byl zřízen roku 1996 na ploše 6265 ha. Okolí obcí je esteticky a přírodně hodnotné, obsahuje řadu významných krajinných prvků. Pestrá geologická stavba hornin, polopřírodní a přírodě blízké louky a pastviny. Mezi zástupce fauny patří vemeník dvoulistý, okrotice bílá, hořec brvitý nebo prstnatec májový. Z ţivočichů zde ţije mlok skvrnitý, slepýš křehký, uţovka hladká, ťuhýk obecný, káně lesní a červenka obecná.[2] K památkám místního významu můţeme zařadit zděnou kapličku uprostřed návsi. V zimě je v provozu cca 5 km vzdálený lyţařský vlek Kladky.

7. 6 Obec Chornice Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 578096


1422 ha (Chornice)

Místní části:

Chornice


878 (muţi 445, ţeny 433)


Příloha č. 17

Obr. 7 – Znak obce Chornice (www.chornice.kvalitne.cz, 2011)

- 31 -

Základní charakteristika území Chornic Chornice se rozkládají na levém břehu řeky Jevíčky v nadmořské výšce 322 m. n. m. Vzdálenost od města Jevíčka je 5 km severovýchodně. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 °C [20]. Další vodotečí na území obce je potok Kelinky. Převáţná část zástavby jsou jednopodlaţní rodinné domy, pouze na Jevíčské ulici se nacházejí domy bytové. V okolí se rozkládá úrodná zemědělská krajina a zemědělská půda zaujímá 1024 ha výměry katastru. Z hlediska funkce se jedná o zemědělsko – průmyslovou obec. Území je poměrně bohaté na rozptýlenou zeleň, která vytváří přechod do zemědělské krajiny. Na katastru se nachází několik biocenter a biokoridorů místního významu. Zemědělská výroba je zaměřena na rostlinnou a ţivočišnou, areál zemědělského druţstva se nachází na severozápadním konci obce. Průmyslový areál bývalého podniku Kras je vyuţíván drobnými podnikatelskými subjekty. Zajímavosti z historie obce V rámci německé kolonizace ve 13. století byla zaloţena i obec Chornice. První písemná zmínka je z roku 1258. Od roku 1323 jsou majiteli páni z Lipé. V drţení obce se následně vystřídalo několik majitelů. Během husitských válek byly Chornice zcela zničeny, avšak koncem 15. století došlo k jejich obnově. Od roku 1885 působí v obci Německý školský spolek (Deutscher Schulverein). Tento spolek se snaţil upevnit německý charakter města a velmi neblaze působil na české děti z okolních vesnic. V roce 1919 byla v obci zřízena obecná i měšťanská škola pro českou menšinu. Chornice byly německou obcí a ještě v polovině roku 1945 bylo německých obyvatel 968 a českých pouze 121. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a Chornice znovu osídleny.[41] Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci SDH Chornice, Chornický ţelezniční klub, Myslivecké sdruţení Jezevec, Sokol Chornice Pytlácká noc, Vavřinecká pouť a pouťová zábava, masopustní průvod (děti ze ZŠ) Turistické moţnosti obce a okolí Dominantou Chornic je kostel sv. Vavřince ze 14. století se svojí 64 m vysokou mohutnou věţí, do které v zimě roku 1908 udeřil blesk a zapálil ji. Západně od obce se tyčí kopec Hušák (625 m. n. m.). Na něm se nachází Holubí studánka s kapličkou. - 32 -

Traduje se, ţe pravidelné pití vody ze studánky je léčivé, neboť pramen vyvěrá přímo pod kapličkou. Moţnost koupání je na místním koupališti.

7. 7 Obec Jaroměřice Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 578151


2205 ha (Jaroměřice, Nový Dvůr)

Místní části:

Jaroměřice, Nový Dvůr


1207 (muţi 595, ţeny 612)


Příloha č. 18

Obr. 8 – Znak obce Jaroměřice (www.jaromerice.cz, 2011) Základní charakteristika území Jaroměřic Jaroměřice leţí na středním toku říčky Úsobrnky 4 km východně od města Jevíčka. Nadmořská výška celé oblasti se pohybuje v rozmezí 360 – 390 m. n. m. [33]. Přírodními dominantami v okolí jsou vrch Lavičná (625 m) a Ostrý vrch (636 m). Více neţ polovina výměry katastru je tvořena lesní půdou, významná je i plocha ovocných sadů 43 ha. Občanská vybavenost je soustředěna do centrální části obce. Pro seniory je moţnost bydlení v Domově na Kalvárii, kde se o ně stará kvalifikovaný personál. Jaroměřice jsou velmi aktivní v rámci Programu obnovy venkova. V posledním desetiletí byly díky dotacím opraveny téměř všechny významné památky, obec má novou sportovní halu a víceúčelový objekt Centra sluţeb a vzdělávání, který vznikl přestavbou bývalého selského stavení [33]. V roce 2004 vyhrála obec Jaroměřice Zlatou stuhu v soutěţi Vesnice roku. Jedná se tedy o vítěze krajského kola. Zajímavosti z historie obce Historie sídla je velmi bohatá. Původní osídlení Jaroměřic bylo slovanské. Vesnici zaloţil praţský a olomoucký biskup Jaromír mezi lety 1080 – 1090. Územím vedla významná obchodní stezka z Moravy do Čech. Mezi významné majitele patřili páni Šubířové z Chobyně, kteří nechali vybudovat na blízkém kopci poutní barokní komplex

- 33 -

zvaný Kalvárie, jenţ je věrnou kopií Boţího hrobu v Jeruzalémě. Stavba byla realizována lidmi z okruhu Jana Blaţeje Santiniho. Hlavní obţivou obyvatel bylo zemědělství, ale v obci bylo hojně provozované i zednictví, tesařství a stolařství. V obci stávaly tři obecní mlýny a na místě dnešního zámku byla původně tvrz.[32] Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci TJ Jaroměřice, SDH Jaroměřice, Sbor pro občanské záleţitosti, Myslivecké sdruţení Hék, Klub českých turistů, Hudební škola pana Hasana pochod jarní přírodou, Babské bál, adventní jarmark, velikonoční dílna, jarní trhy, masopustní průvod, pouť a pouťová zábava, besedy na rozličná témata Turistické moţnosti obce a okolí Jaroměřice mají několik památek zapsaných na Ústředním seznamu. Jsou to barokní kostel s kříţovou cestou na Kalvárii, kostel Všech svatých a zámek v Jaroměřicích.

7. 8 Obec Slatina Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 578762


399 ha (Slatina, Březinka)

Místní části:

Slatina, Březinka


138 (muţi 72, ţeny 66)


Příloha č. 19

Obr. 9 – Znak obce Slatina (www.obec-slatina.cz, 2011) Základní charakteristika území Slatiny Vesnice Slatina leţí 10 km západně od města Jevíčka a 2,5 km jiţně od obce Březina. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 455 – 505 m. n. m. Na území spadne v průběhu roku 650 – 750 mm sráţek a průměrná teplota je 6 – 7 °C. U zástavby pramenní Slatinský potok. Západní část řešeného území spadá do CHOPAV Východočeská křída. Vzhledem k lomové činnosti je území zalesněno jen sporadicky. - 34 -

Také u Slatiny se výrazně projevuje červená barva půdy, zejména na jaře a na podzim.[21] Zatímco horní část obce se vyznačuje ulicovým půdorysem, tak dolní starší jiţní část má půdorys kruhový. Poměrně dobře zachovalá původní zástavba, která je tvořená zemědělskými usedlostmi a statky, je v současné době s velkým citem rekonstruována. Vedení Slatiny trvá na zachování venkovského charakteru a původní historické struktury zástavby. Novostavby jsou v obci poměrně hodně regulovány. Součástí Slatiny je i osada Na Červené, kterou původně tvořil jeden statek. Obec Slatina svými kulturními, ekonomickými a historickými vazbami spáduje zejména k Velkým Opatovicím, Jevíčku a Letovicím [21]. Na katastru obce Slatina je umístěna skládka komunálního odpadu Březinka pro obce bývalých okresů Blansko a Svitavy. Její plocha činí 13,5 ha a je umístěna ve vytěţeném území povrchové těţby MŠLZ, kde byl v minulosti dobýván ţáruvzdorný jílovec. Obyvatelé území Slatiny dostávají finanční kompenzace za provoz skládky.[21] V Březince v současnosti ještě probíhá povrchová i podpovrchová těţba jílovců z lomu Březinka. Je zde situován těţební areál provozovaný společností P. D. Refractories (dříve MŠLZ), která sídlí ve Velkých Opatovicích. Při plánovaném objemu těţby je ţivotnost dolu asi ještě 15 let. Po ukončení těţby budou veškeré plochy rekultivovány a převedeny do nezastavitelného území. Březinka je tedy z důvodu lomové těţby a provozu skládky zcela vysídlena.[21] Zajímavosti z historie obce Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do Moravské Třebové. Aţ do osvobození v roce 1945, tak jako většina okolních obcí, náleţela tato obec do Sudet. Dnešní česká Slatina byla tehdy sudetoněmeckou obcí, která z hlediska správního patřila k části Hřebečské ţupy (něm. Schönhengstgau) s hlavním městem Moravská Třebová. Slatina byla poslední obcí v severojiţním směru, která patřila do Sudet, hranicí byl kopec Na Červené, který se nachází nad ní. Po válce, v roce 1946 byla většina německého obyvatelstva Slatiny odsunuta a uvolněné usedlosti byly obsazovány českými osadníky. V roce 1947 byla celá obec elektrifikována. V roce 1949 došlo k odloučení osady Korbelova Lhota od obce. Na konci 20. století byla zrekonstruována budova bývalé školy a do jejího horního patra se postupně přestěhoval - 35 -

obecní úřad a knihovna. Budova bývalého MNV prošla celkovou rekonstrukcí a vzniklo zde fit centrum s moţností sportovního vyţití. Dále byla zrekonstruována hasičárna, kříţek a kaplička a nově postavena autobusová zastávka.[37] V obci kdysi existovala střední odborná škola zemědělsko – ekonomického typu, coţ je zvláštní uţ vzhledem k velikosti obce. Škola sice zanikla, ale kromě Zastávky u Brna, která však jiţ před lety uvaţovala o povýšení na město, se pravděpodobně jednalo o jedinou dědinu se střední školou na Moravě.[38] Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci SDH Slatina, Rybářský spolek Slatina, Český červený kříţ, Klub důchodců masopustní průvod, pouťová zábava, rybářské závody, pálení čarodějnic, zpívání pod vánočním stromem Turistické moţnosti obce a okolí V roce 2006 byl pod obcí vybudován rybník. Slatina má víceúčelový dům s relaxačním centrem a obecní knihovnou. Památky jsou spíše místního významu. V obci se zachovala původní venkovská stavení, která reprezentují původní místní stavební kulturu.

7. 9 Obec Víska u Jevíčka Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 578959


366 ha (Víska u Jevíčka)

Místní části:

Víska u Jevíčka


156 (muţi 80, ţeny 76)


Příloha č. 20

Obr. 10 – Znak obce Víska u Jevíčka (www.wikipedia.org, 2011)

- 36 -

Základní charakteristika území Vísky u Jevíčka Sídlo leţí 3,3 km severně od města Jevíčka. Střední nadmořská výška území se pohybuje okolo 386 m. n. m [22]. Víska se nachází při silnici mezi Jevíčkem a Chornicemi. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7,5 °C a průměrné roční sráţky mají hodnotu přibliţně 520 mm [22]. Obec je ulicového typu s částečně zachovalou původní zástavbou, venkovského charakteru a obklopená zemědělsko – lesní krajinou. Převaţuje bydlení v selských usedlostech, popř. v rodinných domcích. V horní části návsi se nachází chalupářská zástavba. Všechny objekty jsou postaveny po obvodu návsi, na které se nachází hasičská nádrţ, poţární zbrojnice a římskokatolická kaple. U obce se nachází areál zemědělského druţstva s rostlinou a ţivočišnou výrobou, na severozápadě obce pak menší pila. Víska u Jevíčka má poměrně dobře zachovalou středověkou půdorysnou osnovu obdélné návsi, která v podstatě tvoří celé sídlo a je dokladem středověkého urbanismu [22]. Zajímavosti z historie obce První doloţené písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1258. Původní německý název obce byl „Dörfles“, z něho se pak vyvinul český „Derflík“. Od roku 1398 aţ do roku 1850 je obec s menšími přestávkami součástí třebovského panství. V období baroka byla na východním okraji návsi postavena drobná kaple. Do 2. světové války přibyla škola a hasičská zbrojnice.[22] Jiţ v roce 1939 byl ve Vísce u Jevíčka zaloţen pracovní tábor pro české, německé, polské a francouzské zajatce. V době 2. světové války byla západně od vsi budována říšská dálnice Wien – Breslau, ale dokončeny byly pouze zemní práce, na které byli právě tito zajatci vyuţíváni jako pracovní síla. Tábor byl zrušen v září 1942.[4] Stavební vývoj po válce neporušuje, ale ani nerozšiřuje původní vesnici. Několik domů bylo postaveno u příjezdové silnice a na návsi vznikla prodejna. V roce 2008 oslavila obec 750 let od svého zaloţení.[22] Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci Sbor dobrovolných hasičů Víska u Jevíčka pálení čarodějnic

- 37 -

Turistické moţnosti obce a okolí Na správním území obce se nachází jeden objekt, který je zapsaný na Ústředním seznamu kulturních nemovitých památek. Jedná se o pomník a lesní hřbitov 143 zajatců. Leţí v lese severozápadně od obce a je dokladem historie z období 2. světové války. Unikátním objektem je poţární zbrojnice s dřevěnou věţí. Tato věţ má ve vrchní části vyhlídkové patro. Obcí v současné době nevede ţádná cyklostezka, pouze turistická trasa právě k lesnímu hřbitovu a pomníku. Kaţdoročně se zde pořádá tábor pro děti.

7. 10 Obec Vráţné Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 572292


413 ha (Vráţné)

Místní části:

Vráţné


75 (muţi 43, ţeny 32)


Příloha č. 21

Obr. 11 – Znak obce Vrážné (www.regionmtj.cz, 2011) Základní charakteristika území Vráţného Obec Vráţné leţí v členitém podhorském terénu. Město Jevíčko je vzdálené 8,1 km jihozápadně, do Chornic je to 3,2 km. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 350 m. n. m., průměrná roční teplota je 7,5 °C a na území spadne v průměru 520 mm sráţek [23]. Na východním okraji obce začíná hluboká terénní sníţenina Vráţenský důl. Přírodní dominantou oblasti jsou vrchy Hradisko (474 m) a Štěbelík (529 m) [23]. Nejvýznamnější vodotečí je Vráţenský potok, který tvoří osu celého správního území a intravilánu obce. Má řadu bezejmenných přítoků. V jihozápadní části obce byl za pomoci fondů z EU vybudován rybník. Část katastrálního území je součástí přírodního parku Bohdalov – Hartinkov. Obec má jiţ tradičně venkovský charakter a je zasazena do agrárně – lesní krajiny. Chalupářská zástavba se nachází jiţ v jádru obce, jinak převaţuje bydlení v upravených zemědělských usedlostech. Většina ploch v okolí obce - 38 -

je ponechána intenzivní zemědělské výrobě, plochy lesních porostů jsou vyuţívány pro lesní výrobu. Na jiţním okraji obce je postaveno středisko zemědělské výroby. Zajímavosti z historie obce První zmínky o Vráţném jako o obci „Brasen“, jenţ spadá pod soud města Jevíčka, pocházejí z roku 1258. Pak se sídlo dostalo k trnávenskému panství, u něhoţ je uváděno do roku 1547. V roce 1890 byla postavena drobná kaple sv. Cyrila a Metoděje na návsi. Následující stavební vývoj výrazně neporušil ani nerozšířil původní ves. Prostor návsi a její obvod byl zaplněn drobnou chalupnickou zástavbou. V údolí za obcí se nacházejí zbytky vápenných pecí a podle místních obyvatel jsou v blízkosti dosud neprozkoumané vápencové jeskyně.[23] Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci SDH Vráţné, obecní spolek maškarní zábava při Masopustu, pálení čarodějnic, stavění/kácení máje, vánoční zpívání v kapli, sjezdy atraktivních vozidel na sněhu Turistické moţnosti obce a okolí Na správním území obce se nachází archeologická kulturní památka opevněného sídliště na kopci Hradisko. V puklinách devonského vápence se našli pozůstatky paleontologické fauny (obratle jeskynního medvěda). Obec leţí na západním okraji přírodního parku Bohdalov – Hartinkov. Kaţdoročně se zde pořádá tábor pro děti.

7. 11 Obec Vysoká Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 578991


288 ha (Vysoká)

Místní části:

Vysoká


36 (muţi 16, ţeny 20)


Příloha č. 22

Základní charakteristika území Vysoké Zemědělské sídlo ulicového typu leţí 11 km severovýchodně od města Jevíčka. Je uloţeno ve členité pahorkatině s průměrnou nadmořskou výškou 562 m. n. m. a - 39 -

obklopuje jej téměř nedotčená přírodní krajina. Půdní fond je tvořen hnědými půdami a velkým plošným rozsahem lesů. Z hlediska klimatologie se jedná o mírně teplou oblast.[24] Osu obce tvoří komunikace, podél které je situována souvislá zástavba s převáţně zemědělskými usedlostmi. V území se dále nachází roztroušené rekreační objekty. Poměrně zachovalá zástavba ukazuje domy hanáckého typu. Obec má spádovost tradičně k městu Jevíčku, ale v posledním desetiletí začíná stoupat význam Konice jako spádového centra [24]. Tato spádovost je vzhledem k poloze obce celkem předpokládaná. Vysoká je obcí s nejmenším počtem obyvatel v rámci mikroregionu Jevíčko. Počet obyvatel, kteří mají hlášený trvalý pobyt v obci, se pohybuje okolo 30. Počet rekreantů v turistické sezóně můţe být aţ 180. Zajímavosti z historie obce První písemná zmínka o obci se datuje do roku 1720. Vesnice je jednou z osad, které vznikly na základě tzv. rehabilitace. Panský dvůr hraběte Vojtěcha Libštejnského byl rozparcelován mezi 15 osadníků. Kaţdý z osadníků tak dostal pole, zahradu, vozy a zemědělské nářadí. Za to vše pak museli osadníci tři dny v týdnu pracovat pro vrchnost. Obec Vysoká byla v tomto období spojena s dalšími osadami. Později se obyvatelé jednotlivých osad nepohodli a osady se postupně osamostatňovaly.[24] Organizace, spolky a kulturní ţivot v obci Vzhledem ke skladbě a počtu obyvatel na území obce se většina kulturních akcí odehrává v okolních obcích. Ve Vysoké býval hasičský sbor, ale v současné době zde ţádné spolky nefungují. Turistické moţnosti obce a okolí V obci jsou památky spíše místního významu. Katastrální území Vysoké je součástí přírodního parku Bohdalov – Hartinkov. Ve vzdálenosti asi 3 km od obce se nachází lyţařský vlek v Kladkách.

- 40 -

8 MĚSTO JEVÍČKO Kód obce (NUTS 5):

CZ0533 578193

Katastrální výměra: 2323 ha (Jevíčko – město, Jevíčko – předměstí, Zadní Arnoštov) Místní části:

Jevíčko - město, Zadní Arnoštov


2891 (muţi 1 398, ţeny 1493)

Fotografie města a okolí:

Příloha č. 23, 24, 25, 26, 27

Obr. 12 – Znak města Jevíčka (www.jevicko.cz, 2011) Město Jevíčko patří svým charakteristickým gotickým půdorysem s ucelenými, v poslední době restaurovanými zbytky městských hradeb, k nejstarším městům v České republice. V první polovině 20. století se stalo politickým, ekonomickým a kulturním centrem Malé Hané. V roce 2008 slavilo město Jevíčko 750 let od povýšení mezi města královská.[12] Jevíčko tvoří přirozené centrum severní části Malé Hané [49]. Nadmořská výška je 366 m. n. m. u městské věţe [49]. Zemědělská půda tvoří více neţ polovinu katastrální výměry, lesní půda má rozlohu 888 ha. Území odvodňuje řeka Jevíčka, která pramení u Velké Roudky, a Malonínský potok. Nejvýznamnější vodní plochou je vodní nádrţ Smolná, která je součástí melioračního díla budovaného v letech 1925 – 1933. Kolem nádrţe vznikla chatařská a zahrádkářská osada. V Jevíčku je vybudováno koupaliště Ţlíbka. U Jevíčka bývaly četné mokřady, ale do dnešní doby se dochoval pouze jeden – Finsterlova hlubina. Od krajského města je Jevíčko vzdálené asi 95 km, do Svitav je to 30 km a Moravská Třebová leţí 19 km severně. Vzdálenost Jevíčko – Brno je přibliţně 60 km.

8. 1 Historie města Přesný rok zaloţení Jevíčka není znám, ale ví se, ţe jeho výstavbou byl pověřen lokátor jménem Albero. Poprvé se jméno Jevíčko objevuje v listině z roku 1145, která - 41 -

ovšem, jak bylo následně zjištěno, je falešná. Podruhé se objevuje ve spise z roku 1200, kde se hovoří o veřejné cestě z Jevíčka do Konice. I v tomto případě jde však o padělek. První nefalšovaná zmínka o městě „Geuicko“ pochází z roku 1249. Bylo plánovitě zaloţeno na oválném půdorysu se čtvercovým náměstím, které bylo orientováno podle světových stran a měřítko po stu metrech. Na náměstí se konaly trhy, které tvořily hlavní zdroj obţivy obyvatel města. Do náměstí ústily cesty ze čtyř světových stran, přičemţ směr sever – jih byl respektován, směr východ – západ byl brán jako podřadnější. Opevnění města bylo tvořeno zprvu valem, později vznikly hradby zděné a jejich délka byla asi 1 km. Zbytky hradeb jsou dochovány v ulici Okruţní.[6] Roku 1258 se Jevíčku dostalo skutečného městského práva od Přemysla Otakara II. Listina se však během 18. století ztratila a dochoval se pouze její opis. Po smrti krále Přemysla Otakara II. připadlo Jevíčko pod správu olomouckého biskupa Bruna.[6] Během husitských válek bylo město několikrát vypáleno. Po třicetileté válce si město uhájilo svá privilegia pod podmínkou, ţe se zde nebude zdrţovat ţádný protestant. Roku 1680 postihla Jevíčko morová epidemie, při které zemřelo téměř 400 obyvatel.[5] Město zřejmě delší dobu po zaloţení nemělo ţádný kostel a zůstávalo odkázáno na kostel sv. Bartoloměje ve starém Jevíčku. Teprve mezi lety 1353 – 1372 vznikl klášter augustiniánů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a před rokem 1470 získalo město i filiální kostel sv. Mikuláše.[5] V Jevíčku ţila početná skupina ţidovských obyvatel, kteří byli v polovině 17. století přestěhováni do místního ghetta. Ţidovská čtvrť se rozprostírala severně od náměstí a v letech 1862 – 1919 tvořila samostatnou politickou obec Jevíčko – obec ţidovská. Ţidovský hřbitov byl později přemístěn za město, ale v současné době jiţ není dochován. Ze třinácti náhrobků je vytvořeno symbolické lapidárium. Synagoga funguje v dnešní době jako výstavní síň.[5] Během 2. světové války byla západně od města budována „Hitlerova dálnice“. V polovině 19. století byl v Jevíčku zřízen okresní soud a město se tak stalo administrativním centrem severní části Malé Hané. V roce 1897 bylo zaloţeno reálné gymnázium. Administrativní a kulturní rozvoj města však dále nebyl sledován hospodářským vzestupem. Jednou z příčin bylo jistě umístění ţelezniční zastávky téměř 1,5 km od centra města. V polovině 20. století, během administrativní reformy, přišlo město nejen o okresní soud, ale i o část spádového území, které bylo přičleněno převáţně k okresu Blansko, zatímco Jevíčko se zařadilo k Východočeskému kraji. Na - 42 -

přelomu století zanikla výroba ţiletek Astra Diu Jevíčko (později Gillette) a v nedávné době omezil provoz i americký výrobce airbagů ASCI.[12] Historické jádro města včetně předměstského okruhu nebylo téměř narušeno, proto bylo Jevíčko v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

8. 2 Organizace a struktura města Posláním města je zajištění veřejné správy na svém území, případně výkon státní správy v územním obvodu, za podmínek stanovených zákony. Jevíčko je obcí s pověřeným obecním úřadem, je sídlem agendy Czech POINT a zřizovatelem čtyř příspěvkových organizací (MŠ Jevíčko, ZŠ a Zvláštní škola Jevíčko, Podnik bytového hospodaření města Jevíčko). Město má řádně voleno zastupitelstvo, jako výkonný orgán je ustanovena Rada města Jevíčka. Rada obce zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Současným starostou je Ing. Roman Müller, místostarostou Mgr. Miroslav Šafář. Celkový počet zaměstnanců MěÚ a jeho organizačních sloţek činil 28 lidí (k 31. 12 2010). Na MěÚ Jevíčko fungují 4 samostatné odbory.[48]

Obr. 13 – Schéma organizační struktury MěÚ Jevíčko (www.jevicko.cz, 2011)

8. 3 Demografická charakteristika města Koncem března roku 2011 ţilo v Jevíčku 2835 obyvatel na celkové rozloze 2323 ha. Hustota osídlení činila 122 obyvatel/km 2. V porovnání s republikovým průměrem

- 43 -

(133 obyv./km2) je niţší, naopak ve srovnání s krajským (114 obyv./km2) a okresním (76 obyv./km2) průměrem je vyšší. Průměrný věk obyvatel je 38,8 let. 8. 3. 1 Historický vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel Jevíčka v letech 1869 - 2001 Počet obyvatel

4000 3500 Počet obyvatel

3000

2500 2000 1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000

Roky

Obr. 14 – Vývoj počtu obyvatel Jevíčka v letech 1869 – 2001 (data ČSÚ) Do roku 1930 ţilo v Jevíčku přes 3000 lidí, avšak následující historické události způsobily poměrně velké ztráty z řad obyvatel města. Zejména poválečné období, kdy došlo k vysídlování německého obyvatelstva na základě Dekretů prezidenta republiky z roku 1945, bylo ve znamení poklesu obyvatelstva pod hranici 3000. Tuto ztrátu se jiţ nepodařilo dohnat. Nové obyvatelstvo přišlo aţ s výstavbou podniku Astra Diu Jevíčko v roce 1950, kde našlo zaměstnání aţ 800 lidí. Významná byla i rekonstrukce a navýšení kapacity ve Velkoopatovické šamotce v letech 1961 – 1980. V roce 1997 byla uvedena do provozu továrna na výrobu airbagů ASCI s. r. o. 8. 3. 2 Současný vývoj počtu obyvatel Tab. 3 – Vývoj počtu obyvatel Jevíčka v letech 2002 – 2010 (data ČSÚ) ROK

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet obyvatel

2839 2886 2902 2900 2871 2878 2874 2891 2905

Do roku 2006 dochází k růstu městské populace, nicméně daný rok je opět rokem ztrátovým a to především kvůli ekonomickým transformacím některých podniků ve městě. Celkově se vývoj obyvatel města nijak výrazně nemění a jejich počet zůstává

- 44 -

stabilně pod 3000 obyvateli. Populačně nejsilnějším v novodobé historii byl rok 2010, naopak nejslabší populace byla v roce 1970, kdy ve městě ţilo 2526 obyvatel. 8. 3. 3 Struktura obyvatel Jevíčka podle pohlaví a věku V současné době ţije v Jevíčku okolo 2800 obyvatel, přičemţ ţeny tvoří 52 %.

Obr. 15 – Struktura obyvatel Jevíčka podle pohlaví a věku (data ČSÚ, SLDB 2001) V obyvatelstvu má významné zastoupení produktivní sloţka, ale tento stav je dočasný. Předpokládá se, ţe bude docházet ke stejným změnám, které postihují celou ČR. Přijde úbytek osob v předproduktivním věku a růst počtu starších obyvatel. Druhým významným předpokladem, jenţ bude ovlivňovat demografické poměry, bude niţší porodnost.

8. 3. 4 Pohyb obyvatelstva

Obr. 16 – Přirozený a mechanický pohyb obyvatel města Jevíčka v letech 2000 – 2010 (data ČSÚ) - 45 -

Za posledních 10 let získalo město díky porodnosti 339 občanů. Nejvíce dětí se narodilo v roce 2009. Z hlediska úmrtnosti ubylo ve městě za sledované období 286 obyvatel. Nejvíce obyvatel zemřelo v roce 2006. Z hlediska mechanického pohybu obyvatel se město Jevíčko od roku 2005 pohybuje v záporných hodnotách. V důsledku rostoucí ekonomické prosperity města se migrační zisk projevoval v letech 2000 – 2004. Celkový přírůstek v uplynulých 10 letech je kladný a tvoří jej +96 obyvatel. Z celkových 116 dotazovaných obyvatel Jevíčka jich 71 % ţije ve městě od narození, 10 % následovalo svého partnera, 9 % se přistěhovalo za prací a zbývajících 10 % přišlo do města z různých důvodů jako např. dědictví, ceny nemovitostí nebo návrat do rodného kraje. Celých 79 % dotazovaných chce v Jevíčku zůstat i v budoucnu, 11 % by se rádo odstěhovalo. Nejčastějším městem pro přestěhování bylo Brno. Jako

důvod

k přestěhování převaţuje nedostatek pracovních příleţitostí a kulturní vyţití.

8. 4 Bydlení a urbanistická struktura města Půdorys města představuje okrouhlici se čtvercovým náměstím v centru, ze kterého vybíhají cesty do čtyř světových stran. Stejnou strukturou a architekturou se v Evropě pyšní uţ jen německé město Karlsruhe.[52] Původní gotické a renesanční stavby byly nahrazeny architekturou měšťanských domů. Z původní zástavby se částečně zachovaly zbytky hradeb a parcelace objektů na náměstí a v přilehlých ulicích. Dominantními stavbami jsou městská věţ, kostel Nanebevzetí Panny Marie a budova gymnázia.[52] Na ulicích Brněnská a Karla Čapka stojí několik bytových domů. Průmyslové areály jsou ve směru na Biskupice, Velké Opatovice a Chornice.

Obr. 17 – Půdorys města Jevíčka (www.ff.ujep.cz, 2011)

- 46 -

V současné době slouţí převáţná většina objektů ve městě k bydlení. V platném územním plánu města jsou navrţeny další plochy pro obytnou zástavbu. Počítá se především s výstavbou rodinných nebo generačních domů.[48] Podle SLDB 2001 bylo na území města 714 domů, z toho 84,6 % bylo trvale obydleno. Vyuţití domovního fondu je ve městě vyšší, neţ u ostatních územních celků. V ČR je to hodnota 82,8 %, v okrese Svitavy pak 81,4 %. V obci převaţují domy jednopodlaţní a dvoupodlaţní a převládá domovní výstavba z let 1946 – 1980. Téměř všechny obydlené domy jsou napojeny na městský vodovod a kanalizační síť. Dvě třetiny obydlených domů byly napojeny na plyn. Většina obyvatel pouţívala k vytápění ústřední topení. Město Jevíčko v roce 2001 mělo 1189 bytů, z nichţ bylo 85 % trvale obydleno. Většina bytů se nacházela v rodinných domech, zbytek pak v domech bytových. Nejpočetnější skupinou byly byty se 3 místnostmi, následují 2 místnosti, 4 místnosti a 5 místností. Nejméně je bytů s 1 místností. Opět jsou téměř všechny byty napojeny na vodovod a více neţ polovina bytů je napojena na plyn. Převaţuje vytápění ústředním topením. Mezi dotazovanými obyvateli převládá spokojenost s úrovní jejich bydlení. Většina z nich bydlí v rodinném domě nebo druţstevním bytě.

8. 5 EKONOMIKA MĚSTA Po roce 1991 nastaly v ekonomické struktuře města zásadní změny. Jednak to byly masivní privatizace ve všech sférách, značný úbytek pracovních příleţitostí v zemědělství a průmyslu, rozštěpení bývalých státních podniků nebo pokles zaměstnanosti ve velkých organizacích a nárůst v drobných a středních podnicích. Významný byl také vstup zahraničních investorů na území města. K 31. 12. 2009 bylo v Jevíčku registrováno 553 podnikatelských subjektů, z nichţ nejpočetnější skupinu představují ţivnostníci. Počet podnikatelských subjektů, zejména právě ţivnostníků se neustále zvyšuje. Od roku 2006 do roku 2010 přibylo 40 ekonomických subjektů. K 31. 12. 2010 bylo v Jevíčku registrováno 571 podnikatelských subjektů.

- 47 -

Počet podnikatelských subjektů v Jevíčku dle převažující činnosti k 31. 12. 2009 178

95 63

31

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

Ostatní obchodní služby

2 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

Doprava a spoje

Stavebnictví

Průmysl

17

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

26

Zemědělství, lesnictví, rybolov

69

Školství a zdravotnictví

72

Obr. 18 – Počet podnikatelských subjektů v Jevíčku dle převažující činnosti (data ČSÚ) 8. 5. 1 Zaměstnavatelé v Jevíčku V Jevíčku je v provozu několik středních podniků, ale větší část struktury tvoří podniky malé. Ve městě převaţuje nákup zboţí za účelem dalšího prodeje a zprostředkovatelská činnost [52]. Další rozšířenou činností je pohostinství. Tab. 4 – Největší zaměstnavatelé v Jevíčku (data ČSÚ, Úřad práce Svitavy) Počet zaměstnanců

Firma

100 – 199

Czech Blades, s. r. o.; GST Automotive Safety Czech s.r.o.; WOODEX CZ, a.s.; MATOUŠEK CZ, a.s.; OLÚ Jevíčko RABBIT

50 – 99

Trhový

Štěpánov

a.s.;

MarS

a.s.;

Hanácká

zemědělská společnost Jevíčko a.s.; Gymnázium Jevíčko; Město Jevíčko; REGAM s. r. o.

25 – 49

AVEKO Servomotory, s.r.o.; Základní škola Jevíčko

10 – 19

Hotel Morava Jevíčko s.r.o.; MŠ Jevíčko; NEXTEL, s.r.o.

- 48 -

8. 5. 2 Zaměstnanost v Jevíčku Z celkových 116 dotázaných občanů bylo 61,2 % zaměstnaných a OSVČ. Skupina ekonomicky aktivních obyvatel a současně penzistů, která dojíţděla či dojíţdí za prací, tvořila 36 %, zbylých 64 % pracuje či pracovalo v Jevíčku. Lidé, kteří nepracují v místě bydliště, dojíţdí za prací nejvíce do Velkých Opatovic a Moravské Třebové, následuje Brno, Boskovice a Březina. Téměř všichni obyvatelé se shodují, ţe v místě jejich bydliště není dostatek pracovních příleţitostí. To je také nejčastěji uváděný důvod proč si myslí, ţe jejich obec není vhodná pro ţivot mladých rodin. 8. 5. 3 Nezaměstnanost v Jevíčku Na konci roku 2008 bylo Jevíčko, stejně jako celá Česká republika, zasaţeno celosvětovou ekonomickou krizí, která se projevila v nárůstu nezaměstnanosti. Nejvíce byla postiţena firma GST Automotive Safety Czech s. r. o., která ještě v říjnu 2006 disponovala 941 zaměstnanci. V dubnu roku 2010 se předpokládalo kompletní uzavření celého provozu, jeţ nakonec nebylo realizováno a část výroby byla přesunuta na východ, ale k 31. 12. 2010 zde bylo zaměstnáno jen 105 lidí (nejvíce z okresů Svitavy a Blansko).[53]

Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 16,74%

17,98%

13,63%

12,97%

9,87%

Město Jevíčko

POÚ Jevíčko

ORP Okres Svitavy Pardubický Moravská kraj Třebová

9,60%

ČR

Obr. 19 – Srovnání míry nezaměstnanosti ve vybraných územních celcích (data ČSÚ)

8. 6 Občanská infrastruktura města Občanská vybavenost města je zastoupena jednak vzdělávacími instituty a zdravotnickým zařízením, ale obyvatelé mají dále k dispozici poštovní úřad, knihovnu, kino, kostel a hřbitov nebo třeba koupaliště. Na policejní sluţebně v Jevíčku zůstali jen

- 49 -

tři policisté, kteří pracují od 7.00 do 15.00 hodin. Mimo tento čas jezdí do Jevíčka policisté z Moravské Třebové, s čímţ jsou místní nespokojeni. Ve městě funguje SDH Jevíčko. 8. 6. 1 Oblast vzdělávání Vzdělávání v Jevíčku probíhá na třech úrovních, které jsou reprezentovány předškolním, základním a středním vzděláním. Doplňující sloţkou pak můţe být škola uměleckého směru. Organizace zřízené městem jsou Mateřská škola Jevíčko, Základní škola a Zvláštní škola Jevíčko. Organizace zřízené krajem jsou Gymnázium Jevíčko a Základní umělecká škola Jevíčko.

Obr. 20 – Hodnocení kvality a dostupnosti vzdělávání a mateřské školy v Jevíčku obyvateli města Většina místních obyvatel hodnotí kvalitu a dostupnost vzdělávání jako dobrou aţ velmi dobrou. Obdobně je na tom kvalita a dostupnost mateřské školy v Jevíčku. Pozitivně hodnocená kvalita i dostupnost těchto dvou oblastí sluţeb můţe být dobrým předpokladem pro příchod mladých rodin s dětmi do města Jevíčka. 8. 6. 1. 1 Mateřská škola Jevíčko MŠ je reprezentantem předškolního vzdělávání v Jevíčku a nachází se v blízkosti základní školy a gymnázia. MŠ Jevíčko má čtyři třídy. Ve třech třídách jsou děti stejných věkových skupin, čtvrtá třída je smíšená. Kolem budovy se nachází zahrada, kde jsou umístěny skluzavky, pískoviště a hřiště. V současné době provoz školy zajišťuje 16 zaměstnanců. Mateřská škola má své vlastní internetové stránky na adrese www.msjevicko.cz.[34] - 50 -

8. 6. 1. 2 Základní škola Jevíčko Od listopadu 2002 je Základní škola Jevíčko sloučena se Zvláštní školou Jevíčko. Základní škola v Jevíčku je úplnou školou s 1. – 9. postupným ročníkem a poskytuje vzdělávání cca 400 ţákům, z toho speciálně pedagogickou péči formou skupinové integrace zajišťuje cca 30 ţákům. Na prvním i druhém stupni probíhá výuka ve dvou paralelních třídách, celkem je tedy 18 tříd. Průměrný počet dětí ve třídě se pohybuje okolo 20 ţáků. Škola umoţňuje také vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením formou skupinové integrace. Ţáci jsou rozděleni do tří speciálních tříd, kde je průměrný počet ţáků ve třídě 10. Na ZŠ je moţno navštěvovat zájmové krouţky a školní druţinu.[45] Škola má k dispozici moderní vnitřní vybavení, nachází se v ní 16 kmenových tříd a 6 samostatných odborných učeben, které jsou vybaveny laboratorní technikou, PC, DVD přehrávačem či dataprojektory. Učebna informatiky disponuje 14 počítači s moţností přístupu na internet. Pro nedostatek tříd musí pracovna výtvarné výchovy a dílna slouţit jako kmenové třídy. V blízkosti školy se nachází školní zahrada s altánkem. Sportovní hřiště s umělým povrchem má škola společné s gymnáziem. K dispozici je dále atletické hřiště, které je však v nevyhovujícím stavu.[45] Základní škola v Jevíčku se zapojila do projektu Ovoce do škol a buduje partnerství s občanským sdruţením provozující ekocentrum a ekoporadnu v Bělé u Jevíčka. Tato spolupráce vede k naplňování cílů EVVO a zvyšování úrovně environmentální výchovy ve škole.[45] V současné době má škola 21 učitelů, 6 učitelů na zkrácený úvazek, 5 učitelů praktické školy, 3 vychovatele v druţině a 7 provozních zaměstnanců. Internetové stránky školy jsou www.zsjevicko.cz.[45] 8. 6. 1. 3 Gymnázium Jevíčko Gymnázium Jevíčko je veřejná škola zřizovaná Pardubickým krajem a je zde moţno studovat ve dvou studijních zaměřeních, v čtyřletém a osmiletém studiu. Čtyřleté studium se dělí na dvě třídy po 30 studentech. Jedná se o studium humanitních předmětů s prohloubenou výukou cizích jazyků, kde ke dvěma světovým jazykům přistupuje ve třetím a čtvrtém ročníku ještě latina. Druhá třída je zaměřena na všeobecné vzdělávání s prohloubenou výukou informatiky. Vzhledem k nedostatku dětí ve školních rocích 2010/2011 a 2011/2012 nebyla a nebude otevřena prima osmiletého studia. Všechna studia jsou ukončena řádnou maturitní zkouškou, která se dosud - 51 -

skládala z povinné zkoušky z českého a cizího jazyka, zbývající dva předměty byly volitelné. V současné době zde pracuje 38 pedagogů. Internetové stránky gymnázia jsou www.gymjev.cz.[31] Součástí gymnázia je Domov mládeţe, kde se nachází školní kuchyně s jídelnou zajišťující celodenní stravování ubytovaným, obědy pro dojíţdějící ţáky gymnázia a učitele a ţáky ZŠ v Jevíčku. Gymnázium Jevíčko má velmi bohatou historii. Bylo zaloţeno roku 1897 jako vyšší reálka s vyučovací řečí českou. Dvě učebny, dvě šatny, tělocvična, ředitelna, sborovna a kabinet přírodopisu byly zřízeny v zámečku. Brzy však byla zahájena jednání o postavení nové budovy, jejíţ základní kámen byl vysvěcen roku 1898 a dodnes je uloţen ve zdi vedle vstupních dveří. V září roku 1899 byla nová budova slavnostně otevřena. Zaloţení reálky znamenalo zlom ve společenském vývoji, kdy z hodnostně rozpolceného a hospodářky zaostávajícího městečka se Jevíčko stalo hospodářským a kulturním centrem širokého okolí. První maturanti ukončili školu v roce 1904.[3] Aby bylo umoţněno studium i přespolním studentům, byl v budově zámečku zřízen internát. Roku 1912 byla škola předána do státní správy. Od roku 1918 mohly na škole studovat i dívky.[3] První světová válka znamenala pro školu velké ztráty, kdy kromě některých profesorů museli narukovat i studenti. V době hospodářské krize díky podpoře rodičovského spolku, který byl zaloţen roku 1929, mohli studovat i chudí ţáci.[3] Roku 1936 proběhla změna reálky na reálné gymnázium, kdy hlavní rozdíl spočíval v tom, ţe reálné gymnázium věnovalo více hodin výuce cizích jazyků.[3] Během 2. světové války musela být uvolněna část školy pro vznik místní německé školy. Studenti dojíţdějící z Chornic, Biskupic či Šubířova museli studia zanechat, neboť propustky k přechodu hranice z území Německé říše bylo velmi těţké sehnat. Škola byla vţdy oporou českému vlastenectví a to nezůstalo bez povšimnutí ze strany okupačních a protektorátních úřadů. Proto bylo gymnázium k 1. září 1941 zrušeno. Veškerý inventář byl převeden do Boskovic. Během války byla řada učitelů i ţáků vězněna. Gymnázium bylo znovu otevřeno roku 1945.[3] V roce 1949 školská reforma proměnila osmileté reálné gymnázium na čtyřleté gymnázium. Během 60. let se neustále upravuje délka studia, mění se osnovy i názvy školy. V roce 1968 nový školský zákon mění název opět na gymnázium a délka studia je čtyři roky. Pod ředitelství gymnázia byla zahrnuta později i dvouletá Dívčí odborná - 52 -

škola, která však byla roku 1971 zrušena. Roku 1969 byl otevřen nový internát, v jehoţ prostorách se nachází i školní jídelna. V těchto letech přichází nejistota nad budoucností gymnázia. Tehdy jiţ Jevíčko patřilo do Východočeského kraje a mělo striktně nakázáno, ţe z okresu Blansko se mohlo přijmout jen 3 – 5 studentů i přesto, ţe z Velkých Opatovic je do Jevíčka vzdálenost 4 km, zatímco do Boskovic 20 km. Díky ministerstvu školství ČSR, které dalo jevíčské škole nové poslání, se od září 1973 začaly chodby gymnázia opět plnit. Jednalo se především o studenty posledních ročníků, kteří se zde připravovali na studium v zahraničí (tehdy SSSR, NDR, PLR a BLR). Roku 1973 se také osamostatnil Domov mládeţe, ale roku 1992 je opět vrácen pod správu gymnázia.[3] Za 17 let fungování jazykové přípravky se gymnáziu dostalo velké publicity, neboť na výuku cizích jazyků byl kladen zvláštní důraz. Vedle českých lektorů zde učila i řada cizinců.[3] Od roku 1981 probíhala celková rekonstrukce budovy a škola jako jedna z prvních na okrese začala pouţívat počítače. Byla zde vybudována jazyková laboratoř. V 80. letech byla posílena výuka přírodovědných předmětů na úkor humanitních.[3] Od roku 1992 je v čele školy RNDr. Dag Hrubý a opět se obnovuje tradice víceletého gymnázia. V suterénu školy je postupně vybudován bufet a šatny, v březnu 1997 je dokončena druhá učebna informatiky. Angaţovanost ředitele Hrubého v Jednotě českých matematiků a fyziků přinesla gymnáziu pořádání seminářů pro učitele matematiky a fyzik z celé ČR. K propagaci školy přispěla i účast Roberta Jordána v celostátní soutěţi o nejlepšího pedagoga „Zlatý Ámos“, ve které skončil na 2. místě.[3] 8. 6. 1. 4 Základní umělecká škola Jevíčko ZUŠ Jevíčko se nachází v prostorách zámečku a je školou uměleckého směru, která organizuje výuku v odpoledních hodinách ve třech oborech: hudebním, výtvarném a tanečním. Tyto obory jsou koncipovány na základě učebních plánů a vzdělávacích programů schválených MŠMT ČR. Kromě hlavních předmětů školy mohou ţáci hudebního oboru navštěvovat soubory jako dětský dechový orchestr, orchestr populární a muzikálové hudby „Etien band“, ţesťový kvintet, flétnový soubor a pěvecký sbor. Při ZUŠ je zaloţeno občanské sdruţení „Ze zámečku do světa“. Ve školním roce 2009/2010 navštěvovalo školu 270 ţáků. V současné době zaměstnává škola 17 pracovníků, z toho 15 pedagogů, 1 účetní a 1 uklízečku. Škola má - 53 -

dvě odloučená pracoviště v Jaroměřicích a Chornicích. Webové stránky školy jsou www.zusjevicko.cz. 8. 6. 2 Oblast zdravotnictví Rozsah zdravotních a sociálních sluţeb odpovídá velikosti a významu města Jevíčka. Specializovaná lékařská pracoviště včetně nemocnic se nacházejí v Moravské Třebové (odtud zajíţdí do Jevíčka i rychlá lékařská sluţba), ve Svitavách a Boskovicích. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením v blízkosti města je Odborný léčebný ústav Jevíčko, ve městě funguje také Centrum laserové medicíny a několik soukromých ordinací. Ve městě je v provozu lékárna U Bílého anděla a ve středu je otevřena optika Zelená – OPTIKA s. r. o. Tab. 5 – Přehled lékařské péče v Jevíčku (www.jevicko.cz, vlastní šetření, 2011) Počet lékařů

Ambulance/specializace Ambulance bronchologická a pneumologická

1

Ambulance plicní

2

Ambulance ortopedická/ Ambulance léčebné rehabilitace Dětský lékař/Praktický lékař/Stomatolog

2/1 2/4/3

Interna/ Chirurgie

1/1

Odborný ţenský lékař

1

Diabetologická poradna

1

Kvalita i dostupnost zdravotnické péče byla obyvateli Jevíčka hodnocena jako

Počet hodnotících osob

dobrá. Téměř všechny ordinace přijímají pacienty pět dní v týdnu.

60 50 40 30 20

Kvalita

10

Dostupnost

0 Velmi dobré

Dobré

Dostatečné Špatné

Velmi špatné

Stupnice

Obr. 21 – Kvalita a dostupnost zdravotnické péče pro obyvatele Jevíčka - 54 -

8. 6. 2. 1 Odborný léčebný ústav Jevíčko (OLÚ Jevíčko) Léčebný ústav se nachází západně od města a je příspěvkovou organizací Pardubického kraje, ale přijímá pacienty z celé ČR i zahraničí ve třech nosných oborech, kterými jsou léčebná rehabilitace, diagnostika a léčba všech forem TBC, diagnostika a léčba plicních onemocnění. Lůţková péče je doplněna komplexem vyšetřoven a ambulancí pro potřeby ambulantních pacientů z širokého okolí. Pacienti jsou přijímáni i bez doporučení obvodních lékařů, oddělení či specialistů. Myšlenka vybudování ústavu se zrodila v roce 1908, kdy Moravský zemský sněm rozhodl vybudovat v zemi dva léčebné ústavy pro léčbu nemocných tuberkulózou. Stavba byla započata v roce 1914 dle projektu zemského architekta Ing. Jana Flory. Ústav byl provizorně otevřen v srpnu roku 1916. Svému původnímu určení, tj. léčbě ţen nemocných tuberkulózou, začal ústav slouţit aţ na sklonku roku 1918 a brzy se léčebna stala známou i v zahraničí. Původní lůţková kapacita přestala stačit a musely být přistavěny další budovy. Byl postaven další samostatný léčebný pavilon, obytné budovy pro zaměstnance, hospodářské budovy a ústavní kostelík. Roku 1940 byl postaven tzv. „lesní pavilon“ pro pacienty s lehčím průběhem onemocnění. V roce 1972 se ústav stal jediným zařízením v Čechách, které se zabývá léčbou mimoplicní tuberkulózy. V roce 1995 se spektrum poskytované zdravotní péče rozšířilo o obor léčebné rehabilitace, coţ velkou měrou přispělo k dalšímu rozvoji ústavu a jeho modernizaci.[39] V současné době disponuje ústav 176 lůţky ve dvou pavilonech: Pavilon S – Oddělení plicní a mimoplicní TBC (32 lůţek), Ortopedické oddělení pro léčbu TBC (33 lůţek), Oddělení nespecifických plicních onemocnění (36 lůţek); Pavilon N – Oddělení léčebné rehabilitace (75 lůţek). Využití lůžkové kapacity OLÚ v letech 2003 - 2009 92,30%

92,20%

90,30%

91,20%

90,40%

90,80%

2008

2009

88,40%

2003

2004

2005

2006

2007

Obr. 22 – Využití lůžkové kapacity OLÚ Jevíčko (data Výroční zprávy OLÚ Jevíčko) - 55 -

8. 6. 3 Oblast sociální péče Sociální sluţby ve městě zjišťuje Středisko pečovatelské sluţby Jevíčko, péče o seniory a invalidní občany, které také provozuje dům s pečovatelskou sluţbou. Kapacita obou zařízení se pohybuje okolo 20 osob. Mezi poskytované sluţby pro seniory a postiţené občany patří dovoz oběda, donáška nákupu, obstarání léků, úklid domácnosti, praní a ţehlení prádla, běţné úkony osobní hygieny, doprava i doprovod k lékaři a na úřady, celková koupel v domácnosti nebo středisku PS, ostatní úkony dle potřeby. O zábavu seniorů se stará rodinné centrum Palouček, které se mimo jiné zaměřuje na prevenci a sníţení sociální izolace seniorů. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe město Jevíčko je vodné pro ţivot seniorů zejména proto, ţe je zde klid a dostupná lékařská péče. Senioři muţi v Jevíčku téměř nic nepostrádají, ale ţeny by uvítaly moţnost většího kulturního vyţití či sluţby pro ţeny.


Následující graf ukazuje opět hodnocení kvality a dostupnosti péče o seniory v Jevíčku. 60 50 40 30 20 10 0

Kvalita Velmi dobré

Dobré

Dostatečné

Špatné

Velmi špatné

Dostupnost

Stupnice hodnocení

Obr. 23 – Hodnocení kvality a dostupnosti péče o seniory v Jevíčku obyvateli města

8. 7 Technická infrastruktura města 8. 7. 1 Vodovodní a kanalizační síť Město Jevíčko je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu, který zajišťuje pitnou vodu také pro obce Biskupice, Jaroměřice a Vísku. Voda je jímána z pěti vodních zdrojů podzemní vody a čerpána do 3 vodojemů.[47] Ve městě je vybudována jednotná kanalizace, na kterou je napojeno cca 2500 obyvatel a několik průmyslových závodů. Nejvýznamnějším producentem odpadních vod je Rabbit Trhový Štěpánov s. r. o. V místní části Zadní Arnoštov je vybudována splašková kanalizace zakončená ČOV a vyčištěné vody vypouštěny do řeky Kelinky. Vyčištěné vody z Jevíčka jsou vypouštěny do řeky Jevíčky. Provozovatelem je

- 56 -

VHOS a. s., Moravská Třebová. Převáţná část kanalizační sítě byla vybudována před rokem 1900 a to hlavně v historickém jádru města. S rozvojem zástavby byly budovány nové kanalizační větve. Čistírna odpadních vod byla uvedena do provozu roku 1993 a v letech 2002 – 2003 byla rekonstruována, modernizována a byla navýšena její kapacita.[47] 8. 7. 2 Zásobování elektrickou energií a plynem, odpadové hospodářství Provoz sítí zajišťují společnosti Východočeská energetika a. s. a Východočeská plynárenská a. s. Rozvody energie jsou vedeny částečně kabelovým, částečně vrchním vedením a jejich stav je uspokojivý. Elektrická energie k vytápění bude brána jako doplňkový zdroj. Technický stav plynovodní sítě ve městě je zatím vyhovující.[48] Vývoz popelnic s komunálním odpadem probíhá 1× týdně na k. ú. Jevíčko – město a Jevíčko – předměstí, 1× za 14 dní Zadní Arnoštov. Vývoz kontejnerů na tříděný odpad je dle potřeby. Cekem je k dispozici 20 kontejnerů na plast, 15 na sklo a 14 na papír. Ve městě je v provozu sběrný dvůr.[48] 8. 7. 3 Telekomunikační sluţby Dostupnost a kvalita TV signálu je zajišťována prostřednictvím TV vysílačů Brno – Kojál a Praděd. V současné době mnohé domácnosti přecházejí na digitální příjem. V Jevíčku je téţ v provozu kabelová televize. Pokrytí města i místní části signálem tří mobilních operátorů je téměř 100%. V Kobliţné ulici se nachází telekomunikační ústředna. Internetové připojení je poskytováno prostřednictvím více firem s různou nabídkou sluţeb, cen a rychlostí připojení. Veřejný internet je provozován v městské knihovně v době výpůjčních hodin. Centrum města je plně pokryto WiFi signálem pro bezplatné bezdrátové připojení.

8. 8 Dopravní obsluţnost města Dopravní dostupnost města Jevíčka zajišťují komunikace II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Pardubického kraje. V řadě úseků jsou místní komunikace v nevyhovujícím stavu. Napojení města na regionální silniční a dálkové trasy je však poměrně dobré. Nejbliţší silnice I. třídy jsou I/35 a I/43. Ţelezniční stanice je vzdálena asi 1,5 km od

- 57 -

intravilánu obce a leţí v katastru obce Jaroměřice. V Jevíčku se nachází čerpací stanice, autoopravna a pneuservis. Tab. 6 – Silnice II. a III. třídy pro Jevíčko Silnice II. třídy

Silnice III. třídy

č. 366 (Křenov – Jevíčko – Jaroměřice)

směr Smolná, Bělá u Jevíčka

č. 371 (Moravská Třebová – Jaroměřice)

směr Biskupice

č. 372 (Chornice – Jevíčko – Velké Opatovice – Chlum) směr OLÚ Jevíčko č. 374 (Jevíčko – Boskovice – Blansko)

-

Autobusová doprava Autobusová stanice Jevíčko se nachází přímo na náměstí. V rámci současné revitalizace tohoto námětí budou zbudovány nové zastávky pro autobusy. Z hlediska četnosti spojů je město obsluhováno 24 linkami, z nichţ 2 jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a 1 má charakter dálkové trasy (Velké Opatovice – Jevíčko – Svitavy – Hradec Králové – Praha) V rámci dotazníkového šetření hodnotilo 116 obyvatel Jevíčka spojení s většími městy ze 49 % jako dobré, pro 26 % bylo dostatečné, 14 % hodnotilo jako špatné. Velmi dobré spojení označilo 8 % obyvatel, naopak pro 3 % obyvatel je spojení velmi špatné. Projevil se zde názor, a to nejen v Jevíčku, ţe dosti problematické je spojení s krajským městem. Železniční doprava Ţelezniční doprava má pouze regionální význam. Jevíčko leţí na trati Česká Třebová – Skalice nad Svitavou a jsou zde provozovány motorové vlaky. V současné době se ve směru Skalice nad Svitavou přestupuje ve Velkých Opatovicích. Ve Skalici nad Svitavou je nejbliţší napojení na ţelezniční rychlostní koridor. Jevíčská nádraţní budova vyţaduje rekonstrukci, není obsazená a jízdní doklady jsou vydávány ve vlaku. Nádraţí disponuje třemi kolejovými tělesy. V rámci ţelezniční dopravy je Jevíčko taktéţ zapojeno do IDS JMK (označení S 21).

- 58 -

8. 8. 1 Německá průchozí dálnice – R 43 (Příloha č. 28) Poţadavek na stavbu dálnice se vůbec poprvé objevuje v pokynech A. Hitlera 11. 10. 1938. Důvodem této stavby bylo zajištění přímého dálničního spojení hospodářsky významného města Breslau (dnešní Wroclaw – Polsko) s Vídní, která se po připojení Rakouska stala součástí Německa. Dálnice získala status exteritoriality, coţ znamenalo, ţe dálnice měla vést územím Československé republiky, ale patřit měla Německé říši.[4] Stavba byla zahájena 11. 4. 1939 a postupovala velmi rychle aţ do 30. 4. 1942. V tento den byly zastaveny téměř všechny civilní stavby v Německu a zemích Německem okupovaných. Průběh války neumoţnil stavbu dokončit. Staveniště zůstala opuštěná a mnoho kilometrů dálničního tělesa postupně zarostlo, bylo rozoráno či jinak znehodnoceno. Dokončené objekty však zůstaly zachovány.[4] Nyní je opět v plánu její výstavba jako rychlostní silnice R 43, která propojí paralelní tahy dálnice D 1 Praha – Brno a rychlostní silnice R 35 Hradec Králové – Olomouc. Dostavba této silnice je plánována v horizontu let 2015 – 2020. Silnice má být čtyř a více proudová a povede asi 1,5 – 3 km západně od města a počítá se i s vyuţitím obou zachovalých mostních oblouků. Od provozu této silnice se očekává, ţe dojde ke zlepšení dostupnosti nejen pro město Jevíčko, ale i jednotlivé obce v regionu Svitavsko. Tím by se měl region stát atraktivnějším a dostupnějším pro případné investory.[52]

Vyjádření dotázaných obyvatel Jevíčka k výstavbě R 43 pro výstavbu

8%

proti výstavbě

je to jedno

16% 76%

Obr. 24 – Vyjádření dotázaných obyvatel Jevíčka k výstavbě R 43 Největší skupinou argumentů pro výstavu bylo to, ţe se zlepší spojení s Brnem a Svitavami, dále pak zlepšení dostupnosti pracovních příleţitostí a rozvoj či zviditelnění regionu. Skupinou protiargumentů bylo zhoršení ţivotního prostředí a narušení pěkné krajiny. - 59 -

8. 9 Ţivotní prostředí Jevíčko a okolí patří k oblastem s menším znečištěním ovzduší. Nachází se zde řídká síť menších podniků, které mají z hlediska znečišťování pouze lokání charakter. Hlavním znečišťovatelem je jen podnik P – D Refractories, a. s. se sídlem ve Velkých Opatovicích. Vzhledem k převládajícímu směru větru prach ze závodu ohroţoval spíše jehličnaté porosty západně od továrny, které byly nakonec tolik oslabeny, ţe musely být ve velké míře pokáceny. Vysoký podíl zeleně se nachází především kolem vodních toků, na mezích či v extenzivních sadech. Krajina je tvořena přirozenou skladbou vegetace, příměs nevhodných druhů je spíše výjimečná. Významným prvkem je i udrţovaná zeleň v lokalitách rodinných domů. Z celkové výměry katastru zabírá zemědělská půda 1170 ha, lesní půda 888 ha, TTP 154 ha a vodní plochy 31 ha. Zastavěno je 39 ha, 46 ha tvoří zahrady a 48 ha ovocné sady. Orná půda zabírá plochu


923 ha. Tyto údaje ČSÚ se vztahují k 31. 12. 2010. 70 60 50 40 30 20 10 0

Příroda

Zeleň ŽP

Stupnice

Obr. 25 – Hodnocení stavu okolní přírody, zeleně a životního prostředí obyvateli města Graf je potvrzením toho, ţe příroda i ţivotní prostředí Jevíčka tvoří velmi dobrý předpoklad pro kvalitní ţivot v tomto městě. Ze všech dotazovaných občanů se 86 % nijak nepodílí na zvelebování dané obce, pouze 12 % je aktivních a 2 % dotázaných se nevyjádřilo. Na zvelebování se aktivní účastnící podíleli především prostřednictvím různých spolků.

8. 10 Kultura, sport a volný čas Kultura v Jevíčku se opírá především o městské kino Astra (hraje kaţdou sobotu), sál hotelu Morava, rodinné centrum Palouček, městskou knihovnu, městské muzeum, ţidovskou synagogu, zámeček a kulturní spolky a sdruţení. Během roku se pořádají - 60 -

různé kulturní akce a město Jevíčko se podílí na pořádání kulturních i sportovních akcí i v okolních obcích. Součástí reprezentace kulturního ţivota v Jevíčku jsou místní periodika a kronika, informační broţury a plátky nebo kalendáře akcí. Městský úřad vydává Jevíčský zpravodaj v nákladu 2300 ks [48]. Je vydáván také pro obce Biskupice, Chornice a Jaroměřice. Distribuce je zdarma a zpravodaj je moţno stáhnout také na webu města. Kulturní spolky a sdruţení: myslivci, rybáři, včelaři, Pétanque Jevíčko, Český zahrádkářský svaz, Český svaz chovatelů, Klub důchodců, Yetticlub, SDH Jevíčko. Hudební spolky: Baklaţán, Epicentrum, Hluboké bezvědomí, Jevíčský Big band, Kázeň, Krounex, Malohanácká muzika, Malohanácká dechovka, Malohanácka muzička. Kulturní a společenské akce: městský, myslivecký a studentský ples, ples Gymnázia Jevíčko, jevíčská pouť, Festival dechových hudeb, vystoupení divadla Járy Cimrmana. Sportovní infrastrukturu města tvoří sportovní areál u vlakového nádraţí, víceúčelové sportovní hřiště u gymnázia a sportovní areál Ţlíbka. Jejich součástí jsou tenisové kurty, sportovní hala, fotbalové hřiště, kuţelna nebo koupaliště. Ve městě je dále k dispozici několik dětských hřišť. Sportovní organizace ve městě jsou TJ SK Jevíčko oddíl kopané, šachový klub, Bikers Team Jevíčko, Tenis Club Jevíčko, TJ Pinec Jevíčko, Jevíčští turisté, SOKOL Jevíčko, Skaut Jevíčko, AVZO. Mezi pořádané sportovní akce patří cyklistické závody, tenisový turnaj „O jevíčskou věţ“, Pohár Malé Hané (hasiči), Malohanácká tenisová liga amatérských druţstev,


kulečníkový turnaj, kuţelkářská liga. 50 40 30 20 10 0

Kvalita volnočasových aktivit pro dospělé Dostupnost volnočasových aktivit pro dospělé Kvalita volnočasových aktivit pro děti Dostupnost volnočasových aktivit pro děti

Stupnice

Obr. 26 – Hodnocení kvality a dostupnosti volnočasových aktivit pro děti a dospělé - 61 -

8. 11 Cestovní ruch Cestovní ruch ve městě se opírá existenci několika významných stavebních památek, ale také o přírodní hodnoty území. Střed města je vyhlášen městskou památkovou zónou. Z hlediska marketingové klasifikace cestovního ruchu náleţí dané území do turistické oblasti č. 29 – Svitavsko. Jevíčko je turisticky atraktivní obec pro 59 % dotázaných občanů. Významné stavební památky města Městské hradby a městská věţ Ţidovská synagoga a hřbitov Kostel Nanebevzetí Panny Marie Gotický kostelík svatého Bartoloměje Augustiniánský klášter Budova gymnázia Zámeček Mosty „Hitlerovy dálnice“ Morový sloup a kamenné sochy ve městě U příleţitosti 750 let od povýšení Jevíčka na město královské byl zprovozněn městský okruh Jevíčko. Cílem je seznámit návštěvníky i samotné občany města alespoň s některými úseky bohaté historie města, představit památky a vzpomenout některé významné osobnosti spjaté s Jevíčkem. Okruh tvoří 7 stanovišť s informačními tabulemi. Přírodní zajímavosti města a jeho okolí, naučné stezky Biocentrum Finsterlova hlubina Naučná stezka Bělásek (Bělá u Jevíčka – Jevíčko) Krajina Malé Hané 8. 11. 1 Ubytování a stravování Důleţitým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je existence především ubytovacích a stravovacích zařízení včetně dalších souvisejících sluţeb. Celková kapacita ubytovacích zařízení se v Jevíčku pohybuje okolo 300 lůţek a je moţno si - 62 -

vybrat od ubytování v hotelu, přes penziony a ubytovny, ubytování v soukromí či v chatové osadě. Ubytování v Jevíčku: hotel Alster (25 lůţek), hotel Morava (40 lůţek), hotel U Apoštola (26 lůţek), penzion Eden (42 lůţek), ubytovna Ţlíbka (25 lůţek), městská ubytovna (30 lůţek), Domov mládeţe gymnázia Jevíčko (111 lůţek). Moţnosti stravování v Jevíčku jsou poměrně bohaté, avšak s různou kvalitou. Kromě zařízení, kde je moţno se stravovat, existuje ve městě celá řada zařízení bez moţnosti stravování. Výběr stravovacích zařízení v Jevíčku: hotel Alster, hotel Morava, hotel u Apoštola, Havana Club, Prima ristorante, restaurace Vesmír, Jídelna, restaurace Ranch (Zadní Arnoštov) Výběr barů a kaváren v Jevíčku: Bar Game, Cukrárna Berková, Cukrárna Josef Geršl, kavárna Real, pivnice Sport, pivnice Na Dvorci, herna a bar Jackpot 8. 11. 2 Propagace města Informační a turistické centrum se nachází v budově zámečku a provozuje jej město Jevíčko. IC poskytuje informace o městě a regionu, kulturních a sportovních akcích, turistice a cestovním ruchu, jízdních řádech, zajišťuje předprodej vstupenek, prodej propagačních a upomínkových předmětů. Druhé informační centrum je v provozu v hotelu Alster. Podává informace o městě, moţnostech stravování, kultuře a turistických aktivitách ve městě a okolí. Město Jevíčko má poměrně dobře zpracované internetové stránky na adrese www.jevicko.cz. Jsou přehledné s interaktivním propojením jednotlivých odkazů. Poskytují informace nejen pro turisty, ale i obyvatele samotného města. 80

60

Kraj

40

ČR

20

Zahraničí

0 Ano

Ne

Nevím

Obr. 27 – Hodnocení propagace města jeho obyvateli - 63 -

8. 11. 3 Jevíčko a okolí v médiích Dne 27. 4. 2008 byl v pořadu Toulavá kamera odvysílán příspěvek o Kartografickém centru ve Velkých Opatovicích a dne 18. 1. 2009 pak příspěvek o jaroměřické kalvárii. Podle scénáře publicisty Josefa Klímy natočil reţisér Filip Renč kriminální film Zrozen bez porodu. Některé scény se točily v odborném léčebném ústavu. Jevíčko zaznělo v pořadu Rozhlasové posvícení rádia Český rozhlas Pardubice dne 25. 2. 2009. Jevíčko bylo publikováno v příloze Svitavského deníku Cesty městy ze dne 24. 6. 2010. Další pořady či články souvisejí s výstavbou silnice R43. K tomuto tématu byla vydána publikace Německá průchozí dálnice a články ve Svitavském a Blanenském deníku. V televizi bylo téma dálnice probíráno na ČT 1 v pořadu Události v regionech a v pořadu Záhady Toma Wizarda.

9 VYHODNOCENÍ DAT PRO MIKROREGION JEVÍČKO 9. 1 Demografická charakteristika mikroregionu K 31. 12 2010 ţilo v mikroregionu celkem 6740 obyvatel na rozloze 11 504 ha. Hustota

zalidnění

činí

cca

58,6

2

obyvatel/km 2.

V porovnání

2

s republikovým 2

(133 obyv./km ), krajským (114 obyv./km ) a okresním (76 obyv./km ) průměrem je téměř poloviční.

Počet obyvatel mikroregionu

Vývoj počtu obyvatel mikroregionu v letech 2001 - 2010 6760 6740 6720

6700 Počet obyvatel

6680 6660 2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Roky

Obr. 28 – Vývoj celkového počtu obyvatel mikroregionu včetně Jevíčka (data ČSÚ) Z hlediska přirozeného pohybu obyvatel ve sledovaných letech 2001 - 2010 leţí mikroregion v záporných hodnotách. Porodností do konce roku 2010 přibylo 644 obyvatel, kdy nejvíce dětí se narodilo v letech 2009 a 2007. Počet zemřelých za dané - 64 -

období je 704 obyvatel. Přirozený pohybem ubylo v regionu 60 obyvatel. Mechanický pohyb obyvatel přináší klané hodnoty. Počet přistěhovalých činil 1243 obyvatel, počet vystěhovalých byl 1137 obyvatel. Migrací přibylo v regionu 106 obyvatel. Celkový přírůstek v mikroregionu za sledované období je tedy +46 obyvatel.

Průměrný věk v obcích k 31. 12. 2009 60 50 40 30 20 10 0

Obr. 29 – Průměrný věk obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu (data ČSÚ) Obcí s nejvyšším průměrným věkem je Hartinkov (52,4 let), nejniţší průměrný věk má obec Slatina (37,8 let). Během let 2001 – 2009 se průměrný věk v regionu zvýšil o 2 roky. Koncem roku 2009 byl na hodnotě 40, 2 let.

9. 2 Ekonomika mikroregionu V roce 2000 bylo na území celého mikroregionu včetně Jevíčka registrováno 913 podnikatelských subjektů. K 31. 12. 2010 jich bylo celkem 1133 (Jevíčko 571, region 562). Během 10 let vzrost tedy počet o 220 podnikatelských subjektů. 9. 2. 1 Zaměstnavatelé Rozhodujícími zaměstnavateli v daném mikroregionu jsou společnosti popsané v kapitole 8. 5. 1 Zaměstnavatelé v Jevíčku. Kromě nich fungují v jednotlivých obcích menší podnikatelé, kteří však nemají významný počet zaměstnanců. Významnými zaměstnavateli v sousedství regionu Jevíčska jsou společnosti REHAU s. r. o. Moravská Třebová, ATEK s. r. o. Moravská Třebová, Miltra B s. r. o. Městečko Trnávka, Armaturka Vranová Lhota a. s., P – D Refractories Velké Opatovice, MODĚVA oděvní druţstvo Konice a KOVO Konice, výrobní druţstvo.

- 65 -

Počet podnikatelských subjektů dle převažující činnosti k 31. 12. 2009 357

26 Ostatní obchodní služby

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

Doprava a spoje

Stavebnictví

Průmysl

25

42

Školství a zdravotnictví

92

Zemědělství, lesnictví, rybolov

150

116

Ostatní veřejné, sociální a obchodní služby

139

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

152

Obr. 30 – Počet podnikatelských subjektů na území mikroregionu včetně Jevíčka dle převažující činnosti (data ČSÚ) 9. 2. 2 Zaměstnanost Podle SLDB 2001 ţilo v regionu Jevíčsko celkem 6720 obyvatel, z nichţ bylo 48,2 % ekonomicky aktivních. Největší zastoupení pracujících měl průmysl, dále stavebnictví, školství a zdravotnictví. Nejméně zaměstnaných bylo ve veřejných sluţbách. Nejpočetnější skupinu dotazovaných v regionu (bez Jevíčka) tvořili zaměstnaní (52 %), kteří byli následováni studenty (14 %) a nezaměstnanými (12 %). Nejméně bylo OSVČ (7 %). Téměř všichni se shodují na nedostatku práce v regionu. Z ekonomicky činných obyvatel a důchodců pracovalo v místě bydliště pouze 32 %, zbytek dojíţděl. Nejfrekventovanějšími obcemi pro dojíţďku za prací jsou Jevíčko, Chornice, Moravská Třebová a Velké Opatovice. Ze vzdálenějších měst pak Svitavy a Letovice. 9. 2. 3 Nezaměstnanost K 28. 2. 2011 připadalo v regionu Jevíčsko na 3 volná pracovní místa celkem 560 nezaměstnaných, z nichţ ţeny tvořily 47,5 %, muţů bylo celkem 294. V rámci mikroregionu má největší míru nezaměstnanosti obec Vysoká (41,67 %), následují obce Vráţené (36,36 %), Březinky (26,09 %), Víska u Jevíčka (25,33 %), Slatina (24,00 %), - 66 -

Chornice (22,85 %), Březina (20,57 %). Nejmenší nezaměstnanost je v Bělé u Jevíčka (12,14 %), následují Hartinkov (12,90 %), Jevíčko (14,00 %), Biskupice (16,20 %) a Jaroměřice (18,44 %). Míra registrované nezaměstnanosti v okrese Svitavy (k 28. 2. 2011) 14,83%

18,10%

17,29% 10,58%

10,70%

Obr. 31 – Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (data ÚP Svitavy)

9. 3 Občanská a technická infrastruktura obcí mikroregionu Občanská i technická vybavenost jednotlivých sídel v daném regionu odpovídá jejich charakteru a velikosti, ale z hlediska rozvoje obcí se jedná o oblast dosti zanedbávanou. Tab. 7 – Vybrané položky občanské vybavenosti v obcích mikroregionu (bez Jevíčka) OBČANSKÁ VYBAVENOST

OBEC

Mateřská škola

Biskupice, Březina, Březinky, Chornice, Jaroměřice

Základní škola (1. – 9. ročník)

Chornice, Jaroměřice

Zdravotnické zařízení

Březina, Jaroměřice

Veřejná knihovna vč. poboček

k dispozici ve všech obcích

Kulturní zařízení ostatní Pošta Sakrální stavba Hřbitov

Březina, Březinky, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Víska u Jevíčka Biskupice, Březina, Chornice, Jaroměřice Biskupice, Březina, Chornice, Jaroměřice, Vráţné, Vysoká Biskupice, Březina, Chornice, Jaroměřice, Víska u Jevíčka - 67 -

Průměrně je pro obce, které nedisponují mateřskou školou, hodnocena její dostupnost jako dobrá – dostatečná. Nejhůře dostupná je tato oblast sluţeb pro obce Hartinkov, Vráţné a Vysoká. Dostupnost lékařských sluţeb je pro většinu dostatečná – špatná. Třetí nejvyšší počet hlasů získalo pro dostupnost hodnocení velmi špatné. Z hlediska technické infrastruktury mají všechny obce vybudovaný vodovod. Napojení kanalizace na ČOV mají obce Biskupice, Březina, Jaroměřice a Slatina. Plynofikovány jsou obce Bělá u Jevíčka, Biskupice, Chornice, Jaroměřice a Víska u Jevíčka.

9. 4 Dopravní obsluţnost mikroregionu I přes svoji perifernost má mikroregion poměrně dobré napojení na regionální silniční a dálkové trasy, a to na silnice I/35 a I/43. Nejdůleţitější komunikace však tvoří silnice II. třídy (č. 366, č. 368, č. 372, č. 371, č. 374) a III. třídy, na které navazují komunikace místního významu. Řada úseků je ve špatném technickém stavu, coţ negativně ovlivňuje jejich průjezdnost a bezpečnost silničního provozu. Územím prochází regionální ţelezniční trať č. 262 ve směru Skalice nad Svitavou – Česká Třebová. Na ni se v Chornicích napojuje trať č. 271 Prostějov – Chornice. Na obou ţeleznicích jsou v provozu pouze motorové vlaky. Na území zasahuje IDS JMK a to tarifní zóna č. 290. Z hlediska autobusového spojení do ní patří Biskupice, Březina, Jaroměřice, Jevíčko a Slatina. Z hlediska vlakové dopravy do IDS spadá pouze Jevíčko. Následující graf ukazuje, jak obyvatelé regionu hodnotí spojení s obcemi v rámci regionu a následně spojení do větších měst. Převládá názor, ţe spojení je dostatečné.


Nejhůře bylo spojení hodnoceno v obcích Hartinkov, Vráţné a Vysoká. 50 40 30 20 10 0

Spojení v rámci mikroregionu Spojení do větších měst Velmi dobré

Dobré

Dostatečné Stupnice

Špatné Velmi špatné

Obr. 32 – Hodnocení dopravního spojení obyvateli mikroregionu (mimo Jevíčka)

- 68 -

Postoj dotázaných občanů mikroregionu k výstavbě rychlostní silnice R 43 pro výstavbu

proti výstavbě

27%

je to jedno

48%

25%

Obr. 33 – Postoj dotázaných občanů mikroregionu k výstavbě rychlostní silnice R 43 Pro výstavbu R 43 se vyslovilo 48 % dotázaných. Jednak proto, ţe dojde k odlehčení místních komunikací, zlepší se dostupnost území, zlepšení se situace na trhu práce a dojde také k lepšímu propojení s Brnem a Pardubicemi. Celkově by se daný region zviditelnil, regiony a kraje by se propojily. Proto výstavbu povaţují mnozí za nezbytnou a důleţitou pro danou oblast. Naopak 25 % dotázaných vidí to, ţe výstavba přinese větší znečištění ovzduší a ţivotního prostředí vůbec. Nechtějí přijít o charakteristický krajinný ráz. Největší počet obyvatel, kteří byli proti, byl z Chornic a Biskupic. Autobusová doprava Tab. 8 – Autobusové linky pro jednotlivé obce kromě Jevíčka (www.idos.cz, 2011) Obec mikroregionu

Počet obsluhujících autobusových linek

Bělá u Jevíčka

4

Biskupice

7

Březina

9

Březinky

1

Hartinkov

2

Chornice

13

Jaroměřice

10

Slatina

5

Víska u Jevíčka

8

Vrážné

1

Vysoká

1

- 69 -

Od prosince 2011 má být posílena autobusová doprava v rámci celého mikroregionu. Autobusy jsou plánovány v dvouhodinových intervalech a celá oblast bude zařazena do zónově – relačního tarifu, coţ umoţní libovolně cestovat kombinací libovolných prostředků variantními trasami. Bude vytvořena nová linka Svitavy – Křenov – Jevíčko – Konice.[48] Ţelezniční doprava Vlakovou zastávkou disponují obce Jevíčko, Biskupice a Chornice. Březinky mají zastávku v místní části Nectava. Ţelezniční stanice jsou s výjimkou Chornic umístěny mimo obce ve vzdálenosti cca 0,5 – 1,5 km. Od prosince roku 2011 by měl být ukončen provoz na ţelezniční trati č. 262 a nahrazen levnější autobusovou dopravou.

9. 5 Ţivotní prostředí mikroregionu Jiţ bylo řečeno, ţe region Jevíčka, díky sporadickému rozmístění průmyslových podniků, patří k oblastem s nízkým znečištěním ovzduší. Skládka komunálního odpadu pro region leţí v katastru obce Slatina. Podíl jednotlivých složek na celkové výměře mikroregionu k 31. 12. 2010 Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Lesní porosty

Vodní plochy

Zastvěné plochy

Ostatní plochy

1%

1% 6%

36%

44% 9% 2% 1%

Obr. 34 – Podíl jednotlivých složek na celkové výměře mikroregionu (data ČSÚ) Na celkové výměře regionu 11 504 ha mají významné zastoupení lesní porosty a orná půda. Ovocné sady jsou na ploše 193 ha a největší plochy se nacházejí v katastru Jaroměřic a Jevíčka. Největší zastoupení vodních ploch mají Chornice a Jevíčko. - 70 -

Zastavěné plochy tvoří celkem 125 ha a největší podíl mají Jevíčko, Jaroměřice a Chornice.

9. 6 Kultura, sport, volný čas v mikroregionu Obecní spolky, které jsou vypsány u jednotlivých obcí, se starají o kulturní ţivot v regionu. Určitě nejvýznamnější jsou z tohoto hlediska Biskupice s bohatým kulturním programem, který dokáţe přitáhnout stovky návštěvníků. Biskupice těmito akcemi usilují o zachování kultury Malé Hané a v neposlední řadě i místního nářečí. Jedinou obcí bez jakékoliv organizace je Vysoká. Nejčastějším spolkem jsou hasiči, Český červený kříţ, Rybářský svaz či myslivecký spolek. K obecní zábavě přispívají masopustní průvody, pouťové zábavy, pálení čarodějnic nebo různá sportovní klání. Ani důchodci nejsou opomíjeni, především v obcích Slatina a Březina. Sport v regionu (mimo Jevíčko) reprezentují TJ Jaroměřice a Sokol Chornice. Nejlepší sportovní vybavenost mají Jaroměřice. K dispozici je koupaliště, 4 hřiště, tělocvična, otevřený stadion a posilovna. Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březinky, Hartinkov, Víska u Jevíčka, Vráţné a Vysoká nemají ţádné sportovní zázemí v podobě hřiště či tělocvičny. Kromě Jaroměřic se koupaliště nacházejí ještě v Březině a Chornicích, které taktéţ mají hřiště a tělocvičnu. Slatina má v provozu víceúčelové hřiště a posilovnu.

9. 7 Cestovní ruch v mikroregionu Cestovní ruch se na daném území opírá spíše o turistiku a cykloturistiku. Oblast je zajímavá z hlediska přírodních hodnot území. Významnou sloţku tvoří dále chataři a chalupáři, jejichţ největší koncentrace je v Hartinkově, Vráţném a Vysoké, kde tvoří spolu s místními poměrně dobře fungující komunitu. Známá je chatová osada u Smolenské přehrady. Pokud jsou v obcích nějaké architektonické památky, tak povětšinou spíše místního významu, ale můţeme zde nalézt i památky zapsané do Ústředního seznamu nemovitých památek. Bělá u Jevíčka je známa turistům se zájmem o ekologii a alternativní způsoby ţivota. Propagace mikroregionu je na velmi nízké úrovni. Internetové stránky různé kvality mají všechny obce mimo Vysoké a Březinek. Kapacita ubytovacích zařízení v regionu je nedostatečná. Převaţuje ubytování v chatových osadách nebo chalupách.

- 71 -

Dotázaní obyvatelé, kteří odpověděli, ţe je jejich obec turisticky atraktivní, tvořili 56 %. Pro ostatní nejsou jejich obce turisticky atraktivní. Shodně pak všichni odpovídali, ţe jejich obce nemají ţádnou propagaci v ČR a zahraničí. Co se týká propagace v kraji, tak 40 % si myslí, ţe propagaci jednotlivé obce mají, 40 % tvrdí, ţe nemají a 20 % neví. Během šetření jsem oslovila i několik turistů, především na koupališti v Březinách a v Jevíčku. V ostatních obcích byl dosti problém na nějaké narazit. Nejčastěji to byli návštěvníci z Konice, Moravské Třebové a Brna. Zbytek pak Polička, Svitavy, Letovice, Boskovice či Moravská Chrastová. Ve většině případů zde strávili pouze den. Nejvíce se jim líbí okolní příroda, ale postrádají zde lepší spojení a větší kulturní vyţití. O oblasti se dozvěděli nejčastěji tak, ţe zde studovali střední školu. Druhou skupinou byli lidé z Brna. Ti přijíţdějí do oblasti několikrát za rok a stráví zde v průměru víkend. Oceňují přírodu, čistý vzduch a klidné prostředí. Vlastní chaty u Smolenské přehrady a téměř nic jim tady nechybí. V oblasti měli dříve rodinu. Výběr kulturních a historických památek mikroregionu Kalvárie a Kostel Povýšení svatého Kříţe na Kalvárii (Jaroměřice), zřícenina hradu Plankenberk (Biskupice), kostel sv. Vavřince (Chornice), kaple sv. Rocha (Březina), hradiště (Vráţné), lesní hřbitov (Víska u Jevíčka), městská památková zóna Jevíčko, doly, šachty a pece po dolování šamotových jílů (Bělá u Jevíčka) Výběr kulturních a historických památek v okolí mikroregionu Zámek Velké Opatovice s Moravským kartografickým centrem, velkoopatovické hradisko, městská památková rezervace Moravská Třebová, hrad Bouzov, zřícenina hradu Cimburk (Městečko Trnávka), hrad Svojanov, sklářská huť Úsobrno, zámky Boskovice, Lysice, Kunštát, Rájec – Jestřebí, křenovské hradisko Přírodní zajímavosti mikroregionu Finsterlova hlubina – biocentrum (Jevíčko), přírodní park Bohdalov – Hartinkov, zatopený důl Anna (Březina), přírodní koupaliště (Březina), Smolenská přehrada, kraj Malé Hané Přírodní zajímavosti v okolí mikroregionu Naučná stezka Hanýsek (Velké Opatovice), zámecký park (Velké Opatovice), přírodní park Kladecko, přírodní rezervace Průchodnice, přírodní park Řehořkovo Kojenecko - 72 -

Cykloturistika Celá oblast disponuje poměrně bohatou sítí cyklistických tras různé obtíţnosti. Území je součástí cyklistického okruhu s názvem „Za barokní krásou Hřebečska“. Cyklotrasa č. 505 (Skalní Mlýn – Biskupice – Chornice – Městečko Trnávka) Cyklotrasa č. 4065 (Křenov – Zadní Arnoštov – Jevíčko – Biskupice – Nectava) Cyklotrasa č. 4066 (Jevíčko – Smolná – Velké Opatovice) Cyklotrasa č. 5032 (Kladky – Nectava – Chornice) Cyklotrasa č. 5161 (Křenov – Březina – Slatina – Sulíkov) Cyklotrasa č. 5179 (Hartinkov – Vranová Lhota)

10 SWOT ANALÝZA PRO MIKROREGION JEVÍČKO Tab. 9 – Tabulka SWOT analýzy SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Geografická poloha (obl. Malé Hané)

Poloha na rozhraní krajů

Prostředí nenarušené průmyslem

Špatný stav komunikací

Dobré

půdní

podmínky

pro

Málo rozvinutá infrastruktura

zemědělství

Vyjíţďka obyvatel za prací

Neexistence velkého zaměstnavatele

Nízká propagace území

Vysoký podíl zeleně

Málo

Napojení na IDS JMK

cestovního ruchu

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

Výstavba R 43 (nové prac. příleţitosti)

Výstavba R 43 (zničení cenného

Rozvoj

území)

drobného

a

středního

vyvinutá

infrastruktura

podnikání

Stárnutí obyvatelstva

Podpora kvalitního bydlení

Odchod mladých lidí do měst

Rozvoj (agro)turistiky

Růst nezaměstnanosti

Podpora činností pro všechny věkové

Zhoršování tech. stavu komunikací

kategorie

Přechod na tuhá paliva při neustále se

Nízká úroveň mezd, nezaměstnanost

zvyšujících cenách plynu a elektřiny

- 73 -

11 NÁVRH ŘEŠENÍ PRO ROZVOJ MIKROREGIONU JEVÍČKO V území je třeba vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání. Tyto podniky mají velký význam z hlediska vytváření konkurenčního prostředí a zajišťují diverzifikaci ekonomické struktury. Je třeba však brát v úvahu jejich snadnou zranitelnost a vysokou pravděpodobnost zániku. Pro rozvoj tohoto podnikání v daném regionu je nutnost rozvoje technické a sociální infrastruktury, neboť v tomto směru je Jevíčsko poměrně zanedbané. Území se vyznačuje niţší úrovní mezd a nezaměstnaností, coţ je dáno i postavením kraje, který měl v roce 2010 třetí nejniţší průměrnou hrubou mzdu mezi kraji ČR. Z této slabiny je však třeba udělat přednost, neboť díky tomu můţe být toto území zajímavé pro investory z hlediska „levné“ pracovní síly. To, ţe se v území jiţ nevyskytuje ţádný velký zaměstnavatel, je výhodou v tom smyslu, ţe by jeho případné problémy nemohly ovlivnit situaci v celém území. Z hlediska rozvoje infrastruktury, pro provázanost vzdělávacího systému s trhem práce, pro podporu činností pro všechny věkové kategorie a pro získávání financí na prospěšné projekty je potřeba navázat větší kontakt s místní akční skupinou. Z mého dotazníkového šetření vyplynulo, ţe více neţ polovina všech dotázaných ve své obci něco postrádá. Jednalo se především o sportovní hřiště, lepší stav komunikací, zázemí pro volnočasové aktivity dětí i dospělých. Proto bych doporučila provézt v obcích širší šetření pro zjištění potřeb obyvatel. Mohlo by se případně zamezit budování něčeho, co místní vůbec nepotřebují. Z dotazníkového šetření vyplynula stíţnost na špatnou komunikaci úřadů s obyvateli. Po zlepšení by se moţná sami občané začali více podílet na zvelebování svých obcí. Důleţitá je spolupráce na úrovni státní správy a samospráv. Oblast Malé Hané, prostředí nenarušené průmyslem, čistota ovzduší, dobrá dostupnost vzdělávacích zařízení, tak to mohou být lákadla pro příchod mladých rodin do této oblasti. Přesto, ţe je v současné době nutné dojíţdění za prací, tak z hlediska napojení na IDS JMK, jeho případného rozšíření na ostatní obce a pravidelnosti autobusových linek, by mohlo být méně problematické. V obcích je třeba podporovat kvalitu bydlení, podporovat vztahy mezi starousedlíky a novousedlíky, kteří mohou znamenat přínos pro danou oblast. Ke zlepšení kvality ţivota v jednotlivých obcích mohou přispět revitalizace veřejných prostranství. Agrárně – výrobní charakter oblasti dává prostor výrobě zdravých potravin nebo racionální výţivy. Případně je moţné zaměřit se na výrobu biomasy či bioplynu prostřednictvím odpadů, dřevní hmoty, speciálních rostlin.

- 74 -

Na výstavbu rychlostní silnice R 43 je nutné nahlíţet z několika úhlů pohledu. Z velké části jsem při shánění materiálů narazila pouze na pozitiva, která by měla stavba příslušného úseku přinést. Výstavbou by se zlepšila dostupnost celé oblasti, coţ by mohlo přilákat investory a tím by se zde mohla sníţit nezaměstnanost. Zlepšilo a zrychlilo by se spojení s většími městy, došlo by k odlehčení místních komunikací nebo zviditelnění mikroregionu a vůbec celého regionu Moravskotřebovsko – Jevíčsko. Přišli by noví obyvatelé. Vytvořily by se nové příleţitosti a moţnosti pro rozvoj. Na druhou stranu je však velmi dobré se zeptat, zda je nutné zastavět poměrně cenné území uţ jen z hlediska půdního fondu. Stavbou rozhodně dojde k poškození úrodných půd a jejich obnova bude velmi náročná. Je dobré vyměnit čistotu ovzduší a tak typický venkovský krajinný ráz za pohodlí a rychlost na cestách? Co kdyţ noví obyvatelé budou chtít ţít a vychovávat děti tam, kde není ţivotní prostředí poznamenané dopravou? Opravdu dojde ke zviditelnění obcí nebo jednoduše projedou všichni okolo bez nutnosti projíţdět nebo se alespoň na chvíli zastavit na daném místě? Zajisté by se dala dále vymyslet ještě celá řada různých argumentů a protiargumentů k této stavbě. Je jasné, ţe tato silnice se nebude stavět kvůli Jevíčku, jen jsem zde chtěla uvézt i nějaká negativa pro stavbu a moţná několik otázek k zamyšlení. Napojení na významnější komunikace je poměrně dobré a spojení do větších měst především z Jevíčka a Chornic v pracovní dny není nijak zvlášť problematické. Významným problémem, který by se v této oblasti měl řešit, je velmi špatný technický stav komunikací. I kvalitní komunikace II. třídy a v dobrém stavu mohou přispět k rozvoji regionu.

12 ZÁVĚR Mikroregion Jevíčsko určitě není zapomenutým regionem kdesi na periferii. Toto území je schopno poskytnout jak svým obyvatelům, tak i širšímu okolí různé moţnosti pro jeho vyuţití. Je však potřeba dát o této kapacitě více vědět okolnímu prostředí, protoţe za hranicemi regionu, okresu či kraje svět nekončí. Město Jevíčko je na druhé straně hranice moţná stále ještě významné alespoň pro obce Uhřice a Úsobrno, ale v oblasti sluţeb a v rámci praktické lékařské péče začíná mít silného konkurenta v obci Velké Opatovice. Nicméně by to však mohlo znamenat příleţitost třeba k navázání větší vzájemné spolupráce a učinit tak první krok za hranice svého kraje.

- 75 -

13 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY, PODKLADŮ A CITACÍ 1.

Budín, Z. Vyprávění o Velkých Opatovicích. Vyd. 1. Velké Opatovice: Městský úřad Velké Opatovice, 2002. 183 s.

2.

Faltysová, H. a kol. Chráněná území ČR Pardubicko. Vyd. 1. Brno: AOPK ČR, 2002. 314 s. ISBN 80 – 86064 – 44 – 1.

3.

Glück, A. – Magel, H. Venkov má budoucnost. Praha: Brázda, 1992. 220 s. ISBN 80 – 209 – 0235 – X.

4.

Gymnázium Jevíčko. Almanach k 110. výročí založení Gymnázia v Jevíčku. Vyd. 1. Jevíčko, 2007. 45 s.

5.

Heintel, M. Einmal Peripherie - immer Peripherie?. Wien: Universität Wien, 1999. 265 s. ISBN 978 – 3 – 900830 – 32 – 8.

6.

Janda, T. – Lídl, V. a kol. Německá průchozí dálnice: 1. díl Severní úsek. Praha: Ředitelství silnic a dálnic, 2008. 52 s.

7.

Kubeš, J. Problémy stabilizace venkovského osídlení. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2000.

8.

Kuča, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 2. H- Kole. Vyd. 1. Praha: Libri, 1997. 938 s. ISBN 80 – 85983 – 14 – 1.

9.

Mackerle, J. Letopis města Jevíčka. Vyd. 2. Jevíčko: Město Jevíčko, 2008. 279 s. ISBN 978 – 80 – 254 – 1124 – 7.

10.

Majerová, V. – Čmejrek, J. a kol. Český venkov 2005: Rozvoj venkovské společnosti. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005. 165 s. ISBN 80 – 213 – 1274 – 2.

11.

Majerová, V. – Herová, I. a kol. Český venkov 2008: Proměny venkova. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2009. 187 s. ISBN 978 – 80 – 213 – 1911.

12.

Mareček, J. Krajinářská architektura venkovských sídel. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005. 362 s. ISBN 80 – 213 – 1324 – 2.

13.

Moseley, M. J. Rural development : principles and practice. London: SAGE, 2003. 227 s. ISBN 0 – 7619 – 4767 – 1.

14.

Nekuda, V. Moravskotřebovsko. Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. 843 s. ISBN 80-7275-026-7.

15.

Nunvářová, S. Rozvoj venkova. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 211 s. ISBN 978 – 80 – 210 – 4314 – 5.

- 76 -

16.

Perlín, R. Venkov, typologie venkovského prostoru. 20 s. Dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf

17.

Pinkava, M. Jevíčský sborník: statě z dávné i nedávné minulosti města. Vyd. 1. Jevíčko: Městský úřad, 1997. 177 s.

18.

Popelka, B. Vlastivěda moravská – Jevický okres. Vyd. 1. Brno: Garn, 2007. 226 s. ISBN 978 – 80 – 86347 – 68 – 4.

19.

Suchomel, J. Čtení o Jevíčku a Malé Hané. Jevíčko: J. Suchomel, 2007. 133 s. ISBN 978 – 80 – 254 – 5142 – 7.

20.

ÚPO Bělá u Jevíčka (s účinností ode dne 13. 1. 2007)

21.

ÚPO Březina (s účinností ode dne 15. 10. 2010)

22.

ÚPO Hartinkov (návrh zadání prosinec 2010)

23.

ÚPO Chornice (s účinností ode dne 29. 4. 2010)

24.

ÚPO Slatina (návrh zadání prosinec 2008)

25.

ÚPO Víska u Jevíčka (s účinností ode dne 28. 9. 2006)

26.

ÚPO Vráţné (s účinností ode dne 13. 1. 2007)

27.

ÚPO Vysoká (návrh zadání květen 2010)

28.

www.belaujev.net

29.

www.biskupice.cz

30.

www.czso.cz

31.

www.epusa.cz

32.

www.gymjev.cz

33.

www.hartinkov.cz

34.

www.idos.cz

35.

www.idsjmk.cz

36.

www.jaromerice.cz

37.

www.jevicko.cz

38.

www.leader.isu.cz

39.

www.msjevicko.cz

40.

www.mtrebova.cz

41.

www.obecbrezina.com

42.

www.obec-slatina.cz

43.

www.olujevicko.cz - 77 -

44.

www.padmafarma.cz

45.

www.regionmtj.cz

46.

www.risy.cz

47.

www.svitavy.cz

48.

www.velkeopatovice.cz

49.

www.vesniceroku.cz

50.

www.vrazne.unas.cz

51.

www.wikipedia.org

52.

www.zsjevicko.cz

53.

www.zusjevicko.cz

54.

Aplikace Google Earth

55.

Informační tabule, městský okruh Jevíčko

56.

Informační tabule, naučná stezka Bělásek

57.

Kanalizační řád města Jevíčko (březen 2009)

58.

Mapové podklady sledovaného území

59.

Materiály MěÚ Jevíčko

60.

Materiály Úřadu práce ve Svitavách

61.

Strategický plán rozvoje města Jevíčko 2009 – 2015

Pouţité citace: [1]

Budín, Z. Vyprávění o Velkých Opatovicích. Vyd. 1. Velké Opatovice: Městský úřad Velké Opatovice, 2002. 183 s.

[2]

Faltysová, H. a kol. Chráněná území ČR Pardubicko. Vyd. 1. Brno: AOPK ČR, 2002. 314 s. ISBN 80 – 86064 – 44 – 1.

[3]

Gymnázium Jevíčko. Almanach k 110. výročí založení Gymnázia v Jevíčku. Vyd. 1. Jevíčko, 2007. 45 s.

[4]

Janda, T. – Lídl, V. a kol. Německá průchozí dálnice: 1. díl Severní úsek. Vyd. 1. Praha: Ředitelství silnic a dálnic, 2008. 52 s.

[5]

Kuča, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 2. H- Kole. Vyd. 1. Praha: Libri, 1997. 938 s. ISBN 80 – 85983 – 14 – 1.

[6]

Mackerle, J. Letopis města Jevíčka. Vyd. 2. Jevíčko: Město Jevíčko, 2008. 279 s. ISBN 978 – 80 – 254 – 1124 – 7.

- 78 -

[7]

Majerová, V. – Čmejrek, J. a kol. Český venkov 2005: Rozvoj venkovské společnosti. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005. 165 s. ISBN 80 – 213 – 1274 – 2.

[8]

Majerová, V. – Herová, I. a kol. Český venkov 2008: Proměny venkova. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2009. 187 s. ISBN 978 – 80 – 213 – 1911.

[9]

Mareček, J. Krajinářská architektura venkovských sídel. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005. 362 s. ISBN 80 – 213 – 1324 – 2.

[10]

Nunvářová, S. Rozvoj venkova. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 211 s. ISBN 978 – 80 – 210 – 4314 – 5.

[11]

Perlín, R. Venkov, typologie venkovského prostoru. 20 s. [online].[cit. 2011-0401]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf

[12]

Pinkava, M. Jevíčský sborník: statě z dávné i nedávné minulosti města. Vyd. 1. Jevíčko: Městský úřad, 1997. 177 s.

[13]

Popelka, B. Vlastivěda moravská – Jevický okres. Vyd. 1. Brno: Garn, 2007. 226 s. ISBN 978 – 80 – 86347 – 68 – 4.

[14]

Charakteristika okresu Svitavy. [online].[cit. 2011-03-05]. Dostupné z:

[15]

Charakteristika správního obvodu Moravská Třebová. [online].[cit. 2011-0305].Dostupné z:

[16]

Statistická ročenka Pardubického kraje 2010. [online].[cit. 2011-03-05]. Dostupné

z:

F50030F416 /$File/53101110ccz.pdf>

[17]

Územní plán obce Bělá u Jevíčka. [online].[cit. 2011-03-07]. Dostupné z:

[18]

Územní

plán

obce

Březina.

[online].[cit.

2011-03-18].

Dostupné

z:

[19]

Územní plán obce Hartinkov. [online].[cit. 2011-03-09]. Dostupné z: - 79 -

[20]

Územní

plán obce

Chornice. [online].[cit. 2011-03-16]. Dostupné

z:

[21]

Územní

plán

obce

Slatina.

[online].[cit.

2011-03-20].

Dostupné

z:

[22]

Územní plán obce Víska u Jevíčka. [online].[cit. 2011-03-29]. Dostupné z:

[23]

Územní

plán

obce

Vrážné.

[online].[cit.

2011-03-31].

Dostupné

z:

[24]

Územní

plán

obce

Vysoká.

[online].[cit.

2011-03-31].

Dostupné

z:

[25]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Svitavy [online].[cit. 2011-03-05]

[26]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pardubick%C3%BD_kraj [online].[cit. 2011-03-05]

[27]

http://cygni.risy.cz/vyskakovaci/mikroregiony.php?id=156&idkraj=10 [online].[cit. 2011-03-05]

[28]

http://leader.isu.cz/regiony_detail.aspx?kodsdru=564 [online].[cit. 2011-03-05]

[29]

http://www.biskupice.cz/o-obci/historie-obce [online].[cit. 2011-03-20]

[30]

http://www.biskupice.cz/o-obci/kostel-sv-petra-a-pavla [online].[cit.2011-03-20]

[31]

http://www.gymjev.cz/text.php?zdroj=studium&podzdroj=1 [online].[cit. 201103-30]

[32]

http://www.jaromerice.cz/historie/strucna-historie [online].[cit. 2011-03-16]

[33]

http://www.jaromerice.cz/obec/zakladni-informace/ [online].[cit. 2011-03-16]

[34]

http://www.msjevicko.cz/ [online].[cit. 2011-04-10]

[35]

http://www.mtrebova.cz/mesto/zakladni-informace-o-meste [online].[cit. 201103-05]

[36]

http://www.obecbrezina.com/index.php?nid=6961&lid=CZ&oid=1134127 [online].[cit. 2011-03-18]

[37]

http://www.obec-slatina.cz/uvod/historie.html [online].[cit. 2011-03-20]

[38]

http://www.obec-slatina.cz/uvod/znakaprapor.html [online].[cit. 2011-03-20] - 80 -

[39]

http://www.olujevicko.cz/historie.php [online].[cit. 2011-04-10]

[40]

http://www.regionmtj.cz/ [online].[cit. 2011-03-05]

[41]

http://www.regionmtj.cz/chornice/ [online].[cit. 2011-03-16]

[42]

http://www.regionmtj.cz/svazek-obci/ [online].[cit. 2011-03-07]

[43]

http://www.regionmtj.cz/svazek-obci/cil-a-ucel-svazku/ [online].[cit.2011-03-07]

[44]

http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/pardubicky-kraj/okresy/ [online].[cit. 2011-0305]

[45]

http://www.zsjevicko.cz/charakteristika-skoly [online].[cit. 2011-04-10]

[46]

http://www.zusjevicko.cz/index_more.htm [online].[cit. 2011-04-10]

[47]

Kanalizační řád města Jevíčko (březen 2009)

[48]

Materiály MěÚ Jevíčko

[49]

Městský okruh Jevíčko – informační tabule

[50]

Naučná stezka Bělásek – informační tabule č. 2 Bělá u Jevíčka

[51]

Naučná stezka Bělásek – informační tabule č. 7 Malá Haná

[52]

Strategický plán rozvoje města Jevíčko 2009 – 2015 (analytická část)

[53]

Úřad práce ve Svitavách. Roční zpráva – okres Svitavy k 31. 12 2010

14 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 – Typologie prostorů pro klasifikaci venkovských oblastí Obr. 2 – Vymezení oblasti Jevíčka v rámci ČR a kraje Obr. 3 – Znalost MAS mezi obyvateli mikroregionu Obr. 4 – Znak obce Bělá u Jevíčka Obr. 5 – Znak obce Biskupice Obr. 6 – Znak obce Březina Obr. 7 – Znak obce Chornice Obr. 8 – Znak obce Jaroměřice Obr. 9 – Znak obce Slatina Obr. 10 – Znak obce Víska u Jevíčka Obr. 11 – Znak obce Vrážné Obr. 12 – Znak města Jevíčka Obr. 13 – Schéma organizační struktury MěÚ Jevíčko Obr. 14 – Vývoj počtu obyvatel Jevíčka v letech 1869 – 2001

- 81 -

Obr. 15 – Struktura obyvatel Jevíčka podle pohlaví a věku Obr. 16 – Přirozený a mechanický pohyb obyvatel města Jevíčka v letech 2000 – 2010 Obr. 17 – Půdorys města Jevíčka Obr. 18 – Počet podnikatelských subjektů v Jevíčku dle převažující činnosti Obr. 19 – Srovnání míry nezaměstnanosti ve vybraných územních celcích Obr. 20 – Hodnocení kvality a dostupnosti vzdělávání a mateřské školy v Jevíčku obyvateli města Obr. 21 – Kvalita a dostupnost zdravotnické péče pro obyvatele Jevíčka Obr. 22 – Využití lůžkové kapacity OLÚ Jevíčko Obr. 23 – Hodnocení kvality a dostupnosti péče o seniory v Jevíčku obyvateli města Obr. 24 – Vyjádření dotázaných obyvatel Jevíčka k výstavbě R 43 Obr. 25 – Hodnocení stavu okolní přírody, zeleně a životního prostředí obyvateli města Obr. 26 – Hodnocení kvality a dostupnosti volnočasových aktivit pro děti a dospělé Obr. 27 – Hodnocení propagace města jeho obyvateli Obr. 28 – Vývoj celkového počtu obyvatel mikroregionu včetně Jevíčka Obr. 29 – Průměrný věk obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu Obr. 30 – Počet podnikatelských subjektů na území mikroregionu včetně Jevíčka dle převažující činnosti Obr. 31 – Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy Obr. 32 – Hodnocení dopravního spojení obyvateli mikroregionu (mimo Jevíčka) Obr. 33 – Postoj dotázaných občanů mikroregionu k výstavbě rychlostní silnice R 43 Obr. 34 – Podíl jednotlivých složek na celkové výměře mikroregionu

15 SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Rozdělení venkovských sídel podle vybraných kritérií Tab. 2 – Vazby sledovaného regionu v rámci NUTS 0 – 5 Tab. 3 – Vývoj počtu obyvatel Jevíčka v letech 2002 – 2010 Tab. 4 – Největší zaměstnavatelé v Jevíčku Tab. 5 – Přehled lékařské péče v Jevíčku Tab. 6 – Silnice II. a III. třídy pro Jevíčko Tab. 7 – Vybrané položky občanské vybavenosti v obcích mikroregionu (bez Jevíčka) Tab. 8 – Autobusové linky pro jednotlivé obce kromě Jevíčka Tab. 9 – Tabulka SWOT analýzy

- 82 -

Rozvojové předpoklady venkovského mikroregionu na vnitřní periferii případová studie Jevíčko Diplomová práce

Recommend Documents